B udova p la n etá ria P arku k u ltu ry a o d d e c h u Julia F u č ík a v P ra ze. ( K e zp rá v ě na str. 2 36, Joto A. Riikl.J — Na p rv n í str. o bá lk y je h v ěz d n á oblo ha nad o bsev a to ří v O n d ře jo v ě s N ovou C y gn i 1975. S n ím e k byl ex p o n o v á n 31. 8. 1975 m ezi 2 0 h0 9 m— 2 3 h3 1 m o b jek tiv em O pton-D istagen (1 :3 ,5 , z o rn é p o le 180°, f = 30 m m ). Na n ega tiv u (d e s k a ORWO NP 27 ro z m ěrů 9 X 1 2 c m ) m á obloha p rů m ě r 80 m m . (F o to Z. C e p le c h a .)
Říše hvězd
fí oč .5 6 (1975), č. 12
Pavel Mayer:
F O T O M E TR I C K É V L A S T N O S T I N O V Y C Y G N I 1975 (V1500 Cyg) V naší Galaxii bylo zatím zazn am en áno na 190 nov. Velká většina jich byla objevena fo to g rafick y , v sou časn ém století. Jen n ě co p řes třice t nov bylo v m axim u jasn ějších než še stá velikost. Tak jasn é novy jsou zpravidla objeveny vizuálně, č a s to am a té ry nebo jen náhodným i pozo rovateli. V m inulých letech se vysk ytlo několik nov viditelných prostým okem — Nova Delphini 1967 dosáhla 4,5m, Nova V ulpeculae 1968 No. 1 m ěla 5,2m a Nova Serp entis 1970 4 ,5 m. Na severní polokouli se však už dlouho nevyskytl tak jasn ý objekt jak o byla Nova Aquilae 1918 nebo alespoň jak o Nova H erculis 1934 (viz tab u lk a). Až konec letošního srpna přinesl úkaz sto jící za p ozornost: Nova Cygni 1975 dosáhla v m a ximu vizuální jasn osti l ,8 m a sta la se tak sedmou n ejjasn ější novou v historii a po více jak čty řic e ti letech novou jasn ější než druhá velikost ná severní polokouli. Pro svou výraznou polohu nedaleko Denebu a v n ašich zem ěpisných šířk á ch tém ěř v zenitu nem ohla po několik v e čerů uniknout pozornosti žádného diváka (p řesn é sou řad nice novy: a 1950 = 21h0 9 m52,85s; <S1950 = + 4 7 °5 6 '4 1 ,3 "). Pro astronom ii je však Nova Cygni 1975 unikátním jevem z jiných důvodů. Především žád ná nova dosud nem ohla být studována v tak ši rokém rozsahu elek tro m ag n etick éh o sp ek tra, od ren tgen ové oblasti po rádiovou; pravda, jak v ren tgen ové, tak v rádiové oblasti jsou výsledky m ěření negativní, zářen í novy nebylo zjištěno. In fračerv en é m ěření a družicová u ltrafialo v á d ata jsou však novinkou. V op tickém oboru pak velká jasn ost novy um ožnila vykonat neobvykle p o četn á m ěření fotom etrick á, studovat p o larizaci, získ at sp ektra s rekordní disperzí. Vý znam ná u této novy je i p očetn o st fo to m etrick ý ch údajů před m axim em . K onečně další důvod unikátn osti spočívá v nově sam é — je n ejry ch lejší znám ou novou. Obrázek shrom ažď uje dosud publikované údaje o hvězdné velikosti novy. Pom ěrně ploché m axim um n astalo v srpnu dne 30,85 SČ, po něm došlo k velm i rychlém u poklesu jasnosti. O tři velikosti k lesla nova za pouhé 4,0 dne, což u žádné novy dosud nebylo pozorováno. Nyní probíhá pom alejší plynulý pokles jasnosti. Doba ř3, za kterou jasn ost novy klesne o tři hvězdné velikosti pod m axim ální jasn ost, je výhodnou mírou ry c h losti poklesu a důležitým p aram etrem novy. Novy lze podle ní dělit na velmi rych lé, rych lé, střed n ě ry ch lé , pom alé a velm i pom alé. Doba po klesu o 3m trvá u velm i ry ch lý ch nov kolem 10 dní, u velm i pom alých kolem 1000 dní. Zatím n ejry ch lejší pozorované novy byly CP Pup a V 630 Sgr, u obou trval zm íněný pokles 7 dní. R ychlost poklesu úzce
1
_
i
i
i
I
I
I
1
1
• fotoel. méř. • fotogr méř
3 r -
i
79 -
Název
-
V 603 Aql v Car T CrB
-
P Cyg Q Cyg V 476 Cyg DQ Her CP Lac V 841 Oph GK Per RR Pie CP Pup V 1059 Sgr CK Vul
_
11 13 _
_
•
15
-
—* 17 —
. *
• ----- 1----- 1
6.8.
16.
26.
1 —1— J 5.9.
NOVY, JEJICHŽ JASNOST V MAXIMU DOSÁHLÁ ALESPOŇ 3m
-
l 't
5 -
1
" l
15.
S v ěteln á k řiv k a N ovy C y gn i 1975. Jsou
mmax
rnmin
— 1,1 — 0,8 2,0
10,8 7,9 10,6
1600 1876 1920
3,0 3,0 2,0
6,0 14,8 16,5
1934 1936 1848 1901 1925 1942 1898 1670
1,4 2,1 2: 0,2 1,2 0,2 2,0 3,0
14— 15 15,3 12,6 13— 14 13,6 < 17 ,0 16,5 < 16 ,5
Rok vzplanutí 1918 1843 1946
v y n e s e n a fo to e le k tr ie k á m ě ře n í v b a r vě V a fo t o g ra fic k á m ě ře n í p ře d m a x im em jasno sti bez o h led u na sp ek trá ln í o bo r. N a v o d o ro v n é o se je d a tu m . (P o d le I A U C irc. 2826 — 2839. /
souvisí s ostatním i vlastnostm i novy, zejm éna s dalším průběhem sv ě telné křivky, s absolutní velikostí novy a s ch a ra k te re m sp ek tra a jeho změn. U ry ch lý ch nov probíhá další pokles jasn osti více m éně plynule, zatím co u pom alých se vyskytují i zn ačn é fluk tu ace jasnosti. Jednu z hlavních vlastností nov, jejich absolutní velikost v m aximu, je možno bezpečně zjišťovat jen u nov v e x tra g a la k tick ý ch systém ech , neboť v Galaxii běžné m etody určen í vzdálenosti selhávají. Všechny novy byly dosud tak daleko od n ás — p res 250 parseků — že trig o n o m etrick é p aralaxy jsou n espolehlivé; rovněž sta tistick é p a ra la x y jsou pro n epatrn ost vlastních pohybů a n em ožnost u rčit rad iální ry ch lo st novy (polohy ča r ve spektru ukazují především rozpínání obálky novy) nepoužitelné. Jen u několika nov bylo možno k u rčen í vzdálenosti vy užít m ěření úhlového prům ěru jejich obálky, spolu s rad iální ry ch lo stí rozpínání obálky; u několika jiných plyne odhad vzdálenosti z intenzity m ezihvězdných č a r ve spektru. Pro novy v e x tra g a la k tick ý ch systém ech, především pro novy vzplanuvší v m lhovině v Andromedě, byl však obje ven vztah mezi dobou ř3 a absolutní velkostí v m axim u: M.
= — 11,75 + 2,5 log t3
[ je to vztah stanovený M cLaughlinem , opravený podle sou časn ých p řed stav o vzdálenosti M 3 1 ). Velmi ry ch lé novy jsou tedy absolutně n e j jasnější, a Nova Cygni má podle tohoto vztahu absolutní velikost Umax = - 1 0 , 2 5 . Na několika h vězdárnách byla nova n alezen a na sn ím cích p ořízených během srpna, před výbuchem. Je zřejm é, že hlavní vzrůst jasnosti proběhl velm i rych le, během desítek hodin, že mu však před cházelo n ěk o lik a denní pozvolné vzrůstání jasnosti. Zatím však nebyla nova n alezen a na
starších sn ím cích ; podle snímků H arvardovy ob servatoře nebyla nova v letech 1898 až srpen 1975 jasn ější než 1 5 ,5m. Iden tifik ace novy na m apách P alom ar Sky Survey je n ejistá, nova na červ en é m apě není jasn ější než 20m, na m odré než 21m. Amplituda novy je tedy nejm éně 19m, a to je hodnota ch a ra k te ristick á spíše pro supernovy než pro novy. CP Pup m ěla též velkou am plitudu, nejm éně 1 6 ,5m. Jiné vlastnosti obou těch to hvězd, především sp e k tra , však svědčí o tom, že jde o novy. Jacch ia se domnívá, že jde o „p an en sk é1* novy, tj. novy poprvé vybu chující. Je pravděpodobné, že jasn o st Novy Cyg 1975 již neklesne na hodnotu, kterou m ěla před výbuchem , ale zůstane vyšší. Z jasn osti novy v m axim u a z její absolutní velikosti plyne zdánlivý modul vzdálenosti m — M = 12,05. Skutečný modul vzdálenosti se do stan e po opravě o mezihvězdnou ab sorp ci. Protože nova leží prakticky v g alak tick é rovině (g a la k tic k á šířk a je b = 0 °), může být tato op rava zn ačn á. V daném případě ji lze odhadnout z ekvivalentní šířky m ezi hvězdných ča r vápníku ve sp ektru . Podle de V aucouleurse je vizuální ab so rp ce l,4 5 m, modul vzd álen osti tedy 11,6m a vzd álen ost 1 ,3 ± 0 ,2 kiloparseků. O řad ě nov je znám o, že jsou složkou dvojhvězdy, a je pravděpodobné, že složkou dvojhvězdy jsou v šech n y novy. Dvojhvězdný c h a ra k te r se nejsn áze pozná z p eriod ick ých změn jasn osti, způsobených bud zák ryty složek, nebo, je-li sklon dráhy m enší, d eform ací jedné nebo obou složek. Periody oběhu složek jsou ča sto velm i k rátk é, rek ord drží WZ S agittae s periodou 82 minut. I u Novy Cygni 1975 se přirozeně hledaly k rá tk o dobé fluktuace jasnosti. N alezli je Tem pesti a Koch s Am brusterem . Nezmiňují se o zák ry tech , půjde tedy spíše o plynulou změnu jasnosti způsobenou d eform ací nebo m írným i parciálním i zatm ěním i. Perioda změn je 0,2738 dne, am plituda v polovině září byla 0 , l l m ve vizuálním oboru. Sekundární minimum se jen m álo lišilo od prim árního. Další sledování těch to zm ěn může dost prozrad it o ch arak teru vybuchující hvězdy i její složky. Světlo novy je mírně polarizováno, stupeň p o larizace je kolem 1,2 % v pozičním úhlu 48° a m írně se mění s vlnovou délkou, tak jak je to typické pro p olarizaci působenou mezihvězdným prostředím . Původní světlo novou vyzářen é tedy není lineárně polarizované. Byla zjištěna i kruhová p o larizace sv ě tla ; zde je vedle mezihvězdné složky přítom na v okolí č a r H a a Hj3 i složka vznikající zřejm ě v obálce novy. Měření v in fračerven ém oboru poskytují lepší představu o průběhu kontinua zdroje než m ěření v k ratších vlnových d élk ách , neboť v in fra červeném oboru se vyskytuje m éně sp ek tráln ích ča r. S kutečně in fra červen á sp ek tra získaná v okolí m axim ální jasn osti novy na Kitt Peaku ukázala, že nad 1,5 ^m je ča r jen několik (v bližší in fračerv en é oblasti byly emisní čáry Paschenovy série vodíku a em ise h é lia ). Z in fra č e r vené fotom etrie plynulo rozložení en erg ie v kontinuu shodné s rozlo žením energie ve spektru hvězdy typu A. Studium Novy Cygni 1975 p ok raču je, a ta to nova se tak stá v á n ej dokonaleji studovanou novou v historii astronom ie. Výzkum jistě p ři spěje k lepším u poznání novy a k spolehlivějším u zařazen í těch to úkazů do životní dráhy hvězdy.
J U B IL E J N Í ROK T A DE Á ŠE HÁJKA Z HÁJKU V ýznam ná astron o m ick á vý ro čí poslední doby, K eplerovo v r. 1971 a Kopernikovo v r. 1973, dala p říležitost znovu nahlédnout, jak klíčové m ísto m ěla ve světovém vývoji astronom ie jejich doby P rah a. Většina učebnic astronom ie, když uvádí K eplerovy zákony, neopom íjí připojit poznám ku, že aspoň prvé dva z nich K epler odvodil v P raze na základě záznam ů o pozorování, které získal od T ychon a B rahe. Bohužel zp ra vidla uniká pozornosti, jak došlo k tomu, že v P raze m ohlo vzniknout tak význam né středisko astronom ick ého bádání, sdružující tehdejšího n ejlepšího pozorovatele Tychona s tehdejším nejlepším teoretik em Keplerem . Rozhodující osobností byl právě T adeáš Hájek z Hájku. Jestliže jsm e již na počátku uvedli jméno Kopernikovo a Keplerovo, dodejm e, že Hájek byl jedním z prostředníků m ezi oběma. Ne snad jen jako o rg an izáto r a podporovatel astron om ick éh o bádání, ale i svou vlastní výzkumnou p rací. Hájkova podpora byla v n ěk terý ch závažn ých případech velmi výrazn á. On to byl, kdo jako císařsk ý lék ař a fak tick y p orad ce ve vě d eckých otázk ách pomohl získ at pro Tychona Brahe m ísto císařsk éh o m atem atik a na dvoře Rudolfa II. v době, kdy B rahe musel opustit v Dán sku svoji hvězdárnu Uraniborg a nem ěl naději, že se mu někde podaří opět obnovit p ozorovací činnost v původním rozsahu. Brahe byl v tu dobu již dlouhý čas Hájkovým p řítelem a oba m ěli v astronom ii v m no hém podobné cíle, zejm éna při sledování kom et a nové hvězdy z roku 1572. Tak H ájek má přímou zásluhu o Tychonův příchod do P rah y a nepřím o o Tychonovu pražskou sp olu práci s Johannesem Keplerem . Z H ájkových rukou se také mezi vybrané astronom y šířily opisy Kopernikova spisku Com m entariolus, k terý nebyl u rčen k publikaci, ale měl úzký kruh znalců seznám it s h elio cen trick ý m řešením zák lad ních o tá zek p lan etárn í astro n o m ie. T adeáš Hájek pravděpodobně zdědil opis toh oto K opernikova důležitého spisku po svém o tci Šimonu Hájkovi, b akaláři Karlovy univerzity a sb ěrateli v zácn ý ch a význam ných rukopisů. Dodnes byly ve světových knihovnách nalezen y pouhé tři opisy tohoto Kopernikova trak tátu . Všechny jsou odvozeny z kopie T adeáše Hájka. Přesto však mnohem více než jak o o rg an izáto r Hájek prospěl pokroku astronom ie svou vlastní výzkumnou p rací. Byl na ni dobře připraven nejen studiem na pražské univerzitě a v zah ran ičí, ale především usi lovným sebevzděláním a četbou literatu ry , jíž byl skvělým zn alcem . T adeáš Hájek se narodil v P raze s n ejvětší pravděpodobností v r. 1525, v P raze zem řel dne 1. září 1600. (N a letošek tedy připadá 450. výročí jeho narozen í a 375. výročí ú m rtí.) Prvou astronom ick ou p rá ci vydal v r. 1550, avšak hlavní publikace s astronom ick ou tem atikou pocházejí z let 1573 až 1581. Jeho astronom ick ý přínos však někdy zů stává m éně zřeteln ě patrný ve srovnání s jeho jinými p racem i, přístupnějším i jazy kově i věcně. Tem atika Hájkova díla byla totiž velm i ro zsáh lá. Byl polyhistorikem , jakém u se v Č echách jeho doby sotva kdo mohl vyrovnat. Za své k rátk é profesury na K arlově univerzitě před nášel m atem atiku.
Její význam velmi zdůrazňoval, pochopil, že je a že stá le více bude klíčem k poznání přírody. Uvádí se rovněž jak o au to r nové m apy Čes kého království, k terá měla vych ázet z přesného vym ěřování; bohužel Hájkovy n ák resy se n edoch ovaly. Nem álo se zabýval i botanikou a největší popularitu si získal českým překladem M attioliho H erbáře. Přesto však v širokém rejstřík u jeho zájm ů zřeteln ě převažují dva obory: a s tro nomie a m edicína. Byly to tehdy obory, k teré n ejvíce přispívaly k c e l kovému rozvoji věd: astron om ie proto, že p řek onávala sta rý tradiční obraz vesm íru a vynucovala tvorbu nových fyzikálních teorií. M edicína zase ze všech teh d ejších oborů byla nejblíže experim entu a praxi. Hájkovi n avíc dávala pevné zajištěn í, sam o statn é postavení, a protože se pro své úspěchy v tom to oboru stal i osobním lékařem M axim iliána II. a Rudolfa II., um ožňovala mu i zn ačn ý vliv. Za Rudolfa II. měl nesporně zn ačn é slovo, pokud šlo o věd ecký život na císařo v ě dvoře. Rozhodující impuls k H ájkovým nejvýznam nějším astronom ick ým vý zkumům dala supernova v souhvězdí Kassiopeje, k te rá vzplála na po čátk u listopadu r. 1572. N avzdory tradičním úsudkům četn ý ch astronom ů této doby, k teří p ředpokládali, že nová hvězda je v lastně kom etou, a že tedy p atří do m enší vzd álen osti od Země než M ěsíc (ja k se tehdy o k om etách tv rd ilo ), Hájek p rok ázal, že nový objekt nem á m ěřitelnou p aralaxu , a že tedy jde o skutečnou hvězdu, či, v duchu tehdejšího názvosloví, o novou stá lici. Později v r. 1580 se mu podařilo i o kom e tách p rok ázat, že jsou dále od Země než M ěsíc. To byl závažný závěr. Znam enal tolik, že i v oblasti dále než obíhá Měsíc je vesm ír p rávě tak prom ěnný jako je pozem ský svět. S tará astronom ie, opírající se o A ristotelovu fyziku, n ěco podobného zásadně p opírala a n ázor o zásad ní odlišnosti pozem ské a vesm írné oblasti jí sloužil jak o silný argu m en t ve p rosp ěch geocen trism u . Hájkovy závěry tedy napadaly velm i citlivé m ísto trad ičn í g e o ce n trick é astronom ie. Rovněž k onstatován í pohybu kom et v ob lasti za M ěsícem vyřad ilo p řed stavu pevných p lan etárn ích sfér, neboť kom ety by jimi m usely p rostu povat a rozbíjet je. K osm ologické důsledky výzkumu, na nichž se Hájek jako jeden z m ála podílel, byly tehdy velm i p odstatné a velm i usnadnily K eplerovy úvahy o pohybu plan et. Po právu tedy Hájkovo dílo zařazu jem e do hlavního vývojového proudu astronom ie v době mezi Kopernikem a Keplerem . A kce letošního jubilejního roku byly zah ájen y k o n feren cí o životě a díle T adeáše H ájka z Hájku, již u spořádala m atem atick o-fyzik áln í fa kulta Univerzity K arlovy v P raze, ve spolupráci s přírodovědeckou fa kultou a lék ařsk ou fak u ltou h ygien ick ou dne 16. ledna letošního roku v m alé aule staro sla v n é h o K aro lin a. V září a říjnu t. r. u sp o řád ala S tátn í knihovna ČSR ve sp olu práci s Č eskoslovenskou astronom ickou sp olečn ostí při ČSAV výstavu „T adeáš Hájek a jeho doba“. Výstava byla in stalována v zrcad lové síni K lem entina a shrnula vzácn é rukopisy a tisky z fondů S tátn í knihovny ČSR, k teré dokum entovaly Hájkovu vědeckou čin n ost a její m ísto v kulturním a vědeckém životě v Č echách jeho doby. K výstavě byl vydán k atalo g s úplnou bibliografií H ájkova tištěného díla. Další výstava byla otetvřen a na h vězdárně v Přerově, uspořádal ji astronom ick ý kroužek ZK ROH M eopta a OB v Přerově.
NIEKT ORÉ ZV LÁŠTNĚ ÚKAZY NA O B L O H E Znám y belgický astronom Jean Mees sa už dlhšiu dobil zaoberá výp očtam i ro zličn ý ch úkazov na oblohe pom ocou sam očin n éh o p o číta ča hvězdárně v U ccle. Připojený zoznam , ktorý sm e od neho dostali, upo zorňuje vo svojej prvej ča sti na n iek toré javy na oblohe v roku 1976 a v časti druhej na zriedkavejšie úkazy ča k a jú ce n ás do roku 2004. Zoznam uveřejňujem e trošku sk ráten ý a upravený na naše stredoeu róp ske pom ěry. Časové údaje sú v SEČ. Zvláštně úkazy na oblohe v roku 1976: 4. feb ru á ra a opáť 17. mája sa bude Saturn n ach ád zať na predlženej spoj nici hviezd C astor a Pollux zo súhvezdia Blížencov. 29. feb ru á ra po prvý raz od roku 1824 n astan e nov M esiaca v priestupný deň, avšak iba pri použití světového času. Novolunie n astan e o 23 hod. 25 min. SČ, u nás teda už 1. m arca, 25 minút po polnoci. Najbližšie připadne nov na p rie stupný deň až v roku 2196. 5. m arca sa p lanétka Juno (m agnitú da 8 ,8) priblíži k hviezde 35 Sextan tis (m ag. 6 ,3 ). Pri pohlade zo zem ského středu bude n ajm enšia vzdialenosť oboch objektov 5,3" o 2 hod. 43 min. V európskej ča sti ZSSR dojde k zák rytu hviezdy planétkou. U n ás bude najm en šia vzdialenosť < 0,5". 11. m arca sa Juno (m ag. 8 ,9 ) opáť priblíži k hviezde, ten to raz k SAO 118410 (m ag. 7 ,6 ). N ajm enšia g e o ce n trick á vzdialenosť bude 4,2" o 1 hod. 13 min. Hviezda bude z a k ry tá Junonou v ZSSR, medzi Moskvou a h ran icam i s Polskom , ako aj vo Finsku. U n ás dojde k veím i těsném u přechodu p lanétky okolo hviezdy o 1 hod. 15 min. P riem er p lanétky bude 0,2" a aj u nás by na východnom Slovensku m ohlo nastat' čia sto čn é zak rytie hviezdy planétkou. 11. m ája o 15 hod. n astan e konjunkcia Venuše a Jupitera, pričom vzdia lenosť obidvoch planét bude iba 10'. Škoda, že úkaz prebehne len 10° od Slnka. 13. mája bude čiasto čn é zatm enie M esiaca. H ran ica zem ského tieňa postúpi v m axim ě zatm enia až do blízkosti k rá te ra T ycho, ale k jeho z á krytu nedojde. 18. júna o 5 hod. je Venuša v hornej konjunkcii so Slnkom . Zaujímavé pri tom je, že n astan e zák ry t Venuše Slnkom . N asledovné zák ry ty budú v júni 1984, 1992, 2000, 2008 atď . Úkaz by azda bolo možné sledovat’ v koron ografe. 2. júla o 2 hod. bude Neptún v konjunkcii s hviezdou SAO 184579 (m ag . 8,4) od k torej ho bude deliť 39". 5. októbra bude M ars v h elio cen trick ej konjukcii s U ránom , inými slovami, pri pozorovaní z Uránu by sm e viděli M ars p rech ádzať pred sln ečným kotúčom . 23. októbra pri úplnom zatm ění Slnka bude pás to tality p rech ádzať cez Melbourne, dvojm iliónové velk om esto. V tom to sto ro čí p rech ád zal (č i bude p rech ád zať) pás totality cez m está s vyše 2 miliónmi obyvateTov pri 12 úplných sln ečn ý ch zatm eniach. N aposledy 12. novem bra 1966 cez
hlavné m ěsto Peru Lima a n ajb ližšie dna 11. júla 1991 cez M exco City. 7. novem bra n astan e zák ry t M erkúra Slnkom . 25. novem bra bude zak ry tý Slnkom M ars. P ochop iteln é, ani jeden zo zák rytov nem ožno sledovat' volným okom kvůli sln ečn ej žiare. Jedine siláci zák ryt M erkúra by mohlo byť vidno v k oron ografe. Z riedkav é úkazy na oblolie do ro k u 2004 1979 — tro jitá konjunkcia Marsu s Regulusom. 1980 — trojitá konjunkcia Marsu s Jupiterom , naposledy pozorovaná v rokoch 1 8 3 6 — 37. 1981 — trojnásobná konjunkcia Ju p itera a S atu rn a; posledne n astala v rokoch 1 9 4 0 — 41, najbližšia sa uskutoční až v rokoch 2 2 3 8 — 39. 1982 — tri úplné zatm enia M esiaca v jednom k alendárnom roku, druhý raz v 20. sto ro čí od roku 1917. Najbližšie budú tri úplné zatm e nia M esiaca v jednom roku až v 25. sto ro čí (rek u 2 4 8 5 )! 1983 — trojn ásobn á konjunkcia Ju p itera s hviezdou A ntares. 1984 — 11. m ája by při pozorovaní z Marsu bolo vidno p rech ádzať našu Zem cez sín ečn ý disk. Posledne sa tak stalo 8. m ája 1905, najbližší přechod bude 10. novem bra 2084. 1985 — Neptún dosiahne najváčšiu južnú deklináciu, po prvý raz od jeho objavu. 1986 — trojnásobná konjunkcie S atu rn a a hviezdy A ntares. 1986 — 9. februára p řejde cez perihélium H alleyho kom éta (po prvý raz od roku 1 9 1 0 ). 1988 — trojnásobná konjukcia dvoch p lanét Saturna a U rána. 1988 — Saturn v aféliu, n aposledy v roku 1959, najbližšie 2018. 1989 — Urán dosiahne n ajváčšiu južnú deklináciu. 1989 — 12. septem bra po p rv ý k rát od svojho objavu p rech ádza Pluto cez perihélium . 1989 — trojnásobná konjunkcia S atu rn a a Neptúna. 1993 — trojnásobná konjúkcia Neptúna a U rána. 1994 — 25. augusta sa p lanétka G eographos (1 6 2 0 ) priblíži k Zemi na vzdialenosť iba 0,034 AU. 1996 — 6. m ája dosiahne Venuša n ajváčšiu severnú deklináciu v tom to sto ro čí ( + 2 7 ° 4 5 '). 2000 — priestupný rok, čo je zaujím avé z toho hlad isk a, že roky konč ia ce sto ro čia sú priestupné jedine vtedy, keď číslo roku je d eliteln é 400. 2004 — 8. júna bude Venuša p rech ádzať pred sln ečn ým kotúčom . (P o sledne 6. decem bra 1882 a najbližšie 5./6. júna 2 0 1 2 ).
Zprávy MEDAILE
DR. Š T E R N B E R K O V I
A I NG. P T Á Č K O V I
U p říležito sti 100. v ý ro čí M ezinárodního úřadu pro váhy a m íry byla 24. září 1975 u dělena dr. B. Š tern b erk o vi m ezin áro d n í bronzová p am ětn í m ed aile a ing. V. P táčk o v i če sk o slo v en sk á n áro d n í p am ětní m ed aile. Oběma jm en ovan ým byly p am ětní m ed aile u děleny za jejich d osavad n í záslu h y v oboru m etro lo g ie, především v oblasti časo v éh o a frek v en čn íh o n orm álu . S rd ečn ě blah opřejem e. M. K o p eck ý
SOVĚTSKÝ
KOSMIC
K oncem říjn a d osáhl so v ětsk ý k os m ick ý p la n e tá rn í výzkum sn ad sv éh o n ejv ětšíh o ú sp ěch u . A u to m atick é s t a n ice V e n e ra 9 a 10 byly n aved en y j a ko první u m ělé d ru žice n a oběžné d rá h y k olem V enuše a p řis tá v a c í m o duly obou sond p řistá ly na p o v rch u p la n e ty ; b ěhem sestu p u m ěřily n ejen fyzik áln í a ch e m ick é p a ra m e try a tm o sfé ry V enuše, a le po dopadu n a p o v rch k ro m ě d a lších m ěřen í p oskytly i první fo to g ra fie p ov rch u p lan ety . jak zn ám o (ŘH 56, 194; 1 0 /1 9 7 5 ), byly sondy V en era 9 a 10 vypu štěny p o čá tk e m č e rv n a t. r. a vydaly se na ce stu k V enuši, dlouhou 3 .1 0 8 km. Po 136 d n ech letu se d o staly do b líz k osti V enu še: V en era 9 dne 22. říjn a , V en era 10 dne 25. říjn a a obě se sta ly um ělým i d ru žicem i p lan ety . Sloužily n ejen jako re tr a n s la č n í s ta n ic e p ro sp ojen í m ezi p řistá v a cím i m oduly na p o v rch u V enu še a Zem í, ale byly tak é vybaven y v ěd eck o u a p a ra tu ro u p ro výzkum fy zik áln ích p a ra m e trů a c h e m ick éh o slo žen í atm o sféry , p ro s tu dium o b la čn é stru k tu ry , m ěřen í m a g n e tick é h o pole V enuše aj. U m ělé d ru ž ice m ají oběžnou dobu asi 2 dny. Po slo žitém p řistá v a cím m an év ru
ONDŘEJOVSKÝ
D
Letošn í ja rn í a letn í p o zo ro v ací s e zó n a byla pro o n d řejo v sk é astro n o m y n eob y čejn ě p říznivá, neboť k rom ě n ad p rů m ěrn éh o p očtu jasn ý ch n ocí vhod ných pro p ozorován í byl č a s to z a z n a m en án velm i klidný obraz hvězd, k te rý je n esm írn ě důležitý pro p řesn á a stro n o m ick á m ěřen í. Této situ a ce v y užila skupina astro n om ů p racu jících s dvou m etrovým d alek ohledem a díky in iciativ n í p rá ci a dobrém u te c h n ic kém u stav u d alek ohledu získ ala řadu velm i k valitn ích p ozorován í. P ozo ro vací p ro g ram v y ch ázel z v ý zkum ného úkolu hvězdného odd ělení, jehož n áplní je zejm én a d etailn í stu dium hvězd s plynným i obaly. V rá m ci úkolu bylo již v m in ulých le te ch d o cíle n o řad y úspěch ů při ob jasn ěn í p od staty p lyn ných obalů u tě ch to
Ý VÝZKUM
VENUŠE
se od sta n ic o d d ělen é p řis tá v a c í m o duly d o staly na p o v rch V enuše. Jejich a p a ra tu r y p oskytly ú d aje o tep lo tě a tlak u v m ístech p řistá n í: m odul Ven ery 9 zjistil tep lo tu 758 K a tlak 9,0 M Pa, m odul V en ery 10 (k te rý p ři stá l ve v zd álen o sti asi 2200 km od modulu V en ery 9 ) n am ěřil tep lo tu 738 K, tla k 9,2 MPa a ry ch lo s t v ětru 3,5 m /s. Oba p řis tá v a c í m oduly byly tak é vybaven y sn ím acím i k am eram i, jimiž byly p ořízen y p rvn í fo to g ra fie p ov rch u V enuše. Na sn ím cích obou modulů jsou z a ch y ce n y k am en y, a le zřejm ě o d lišn éh o s tá ř í; k am en y na fo to g ra fii V en ery 9 m ají o stré h r a ny, kdežto na sním ku V en ery 10 jsou ero d o v a n é , tedy s ta rš í. Na fo to g r a fiích obou m odulů je tak é p a trn ý h o rizont, od d ělu jící jasn o u oblohu od tem n éh o p o v rch u p lan ety . T ato sk u te čn o st je sn ad n ejv íce p řek v ap u jící vzhled em k n eo b y čejn ě h u sté a tm o s fé ře V enuše, o níž se sou dilo, že její tra n s p a r e n c e je m in im áln í. Bude t e dy n u tn o d osavad n í p řed stav y o p o v rch u i a tm o sfé ře p o o p rav it, k čem u ž jistě význam nou m ěro u p řisp ějí ú d a je, získ an é a u to m atick ý m i sondam i V en era 9 a 10. J. B.
O U M E T R V R. 1975 hvězd. Za zm ínku sto jí zejm én a objev jejich d vojhvězdného c h a ra k te ru . V el mi d o b rý ch a tm o sfé rick ý ch podm ínek bylo v tom to ro ce využito k získ án í sp e k te r slab ý ch hvězd. K rom ě toh oto stan d ard n íh o p ro g ra mu bylo p ozorován o n ěkolik z a jím a v ý ch objektů a jevů. Již n a ja ře byly v rám ci m n o h o stran n é sp o lu p ráce a k a dem ií věd so c ia lis tic k ý c h stá tů fo to g ra fo v á n y kulové h vězdokupy. Ú čelem bylo z ísk at fo to g ra fie s vysokou ro z lišo v ací sch o p n o stí, na k te rý c h by i v c e n trá ln íc h č á s te c h hvězdokupy byly p atrn y jed n otlivé hvězdy. Okol se p od ařil a zatím nebyly jinde ve sv ětě tak k valitn í sním ky k ulových h vězd o kup získán y. V červn u se p od ařilo v y fo to g ra fo v a t sp ek tru m hvězdy o A nd rom edae, u k te-
P řistávací m od u l, jakým byly v y ba v en y so v ěts k é a u to m a tick é sta n ic e V e n e ra 9 a V e n e ra 10. ( K e z p rá v ě na str. 232. /
R edakce i red ak čn í rada přejí čte n á řů m do nového roku hodně k rásn é pohody a děkují za zájem o Říši hvězd, k te rá byla v letošním ro ce přes zvýšený náklad opět zcela ro ie b rá n a , takže se na m nohé zájem ce ned ostalo. N ezapom eňte si proto včas obnovit předp latn é na vaší poště nebo přím o v Ú střední exped ici tisku PNS (Jin d řiš ská 14, 125 05 Praha 1 ). V ro ce 1976 bude Říše hvězd v y ch ázet ve stejn ém rozsahu a za stejnou cenu jako letos.
N a h o ře je Nova C ygni 1975. S n ím e k byl získ án fo to a p a rá tem Z enit B s o b je k tivem H elio s 44 ( 1 :2 , f = 58 m m / 31. 8. 1975 m ezi 2 V ‘45'}' — 22*45™. /F o to M. Ja n a ta ./ V pravo jsou fo to g ra fie Novy C y gn i 1975. N a h o ře 1. 9. 1975 ( 2 1 h3 2 m— 2 2 h0 2 m), u p ro střed 6. 9. 1975 (2 1 * 1 2 m— 21*42™ /, d o le 9. 9. 1975 (21*18™ — 2 1 l'48™ j. Na ste jn ě e x p o n o v a n ý ch sn ím cích je d o b ře p a trn é p o stu p n é z m en šo v á n í jasnosti novy. V p ra v ý ch d o ln ích ro zích je h v ězd a 63 C y gn i. (F o to J. D rb o h la v ./
Panuram atické
záběry
povrchu
V enu še,
získané
a utom atickým i
stanicem i
Venera
9
/ n a h oře/
a
Venera
10
(d o le j.
ré p ráv ě p očín al v zn ik at plynný obal. Objev byl dáln opisem h lášen m ezin á rodní ú stře d n ě a stro n o m ick ý ch te le g ram ů a z a zn am en al zn ačn ý o h las. V O ndřejově byla hvězda p řiro zen ě i n ad ále sled o v án a a z a ch y ce n ý p rů běh vzniku p lyn néh o obalu m á z n a č nou d ů ležito st pro řešen í výše zm ín ě ného výzkum ného úkolu. V první polovině srp n a b yla fo to g ra fick y p ozo ro ván a p om ocí d voum e trového d akohledu k om eta K obayash iB erger-M ilon 1975h. B yla získ án a sp ek tra s vysokým ro zlišen ím , u m ožňu jící u rčit ro ta čn í tep lo ty m olekul CN a C2 , co ž je velm i důležité pro o v ěřen í teo rie flu o re sce n čn íh o m ech an ism u . Z ejm én a však byla ve sp e k trá ln ích p ásech m o lekuly C2 n a le z e n a slo žk a, p říslu šející izotopu uhlíku C1*. To povede ke s t a novení pom ěru zasto u p en í izotopů uhlíku C,! a C” . Je třeb a zd ů razn it, že tento pom ěr byl pro kom ety stan o v en zatím jen jednou a p řito m bylo nutno užít d on edávn a n ejv ětšíh o d alek ohledu sv ěta na Mount P alo m aru s p rů m ěrem z rc a d la 5 m. N ejv ý razn ějším jevem na obloze v tom to ro ce bylo n esp o rn ě vzplan utí Novy Cygni 1975. Jde o obrovský vý buch původně slab é hvězdy, k te rá od v rh la své p ovrchové v rstvy a ro z ja s nila se n ato lik , že po tři dny p atřila k n ejjasn ějším h vězdám na obloze. Ob jevil ji Ja p o n e c O cada 29. srp n a (viz ŘH 56, 215; 1 1 /1 9 7 5 ). Díky dobré sp o lu p ráci s a m a té rsk ý m i a stro n o m y byla
NOVÉ Ve d n ech 5 .— 6. říjn a došlo k objevu dvou n ových k om et a k n alezen í dvou p eriod ick ý ch . Obě nové k om ety byly objeveny 5. říjn a v Japonsku k rá tc e po sob ě: v souhvězdí H ydry 1975j MoriS ato -F u jik a v a a v souhvězdí V elké M edvědice 1 9 7 5 k S uzu ki-S aigu sa-M ori. První m ěla ja sn o st 1 0 — lim , druhá 8 — 9 m. Dne 6. říjn a n alezla E. Roem erová s M. A. D anielem na ro zh ran í souhvězdí B era n a a P ersea p eriod ick o u kom etu H arrin gton -A b ell 19751 a v so u hvězdí Rysa p eriod ick ou k om etu A rend 1975m . Obě byly velm i slab é, jasn o st m ěly pouze 2 0 — 21m. Na sn ím cích , e x p on ovaných 24. zá ří G. P izarrem na E vrop sk é jižní h vězd árn ě v La S illa
nová hvězda již v e č e r téhož dne s le d ov án a d vou m etrovým d alek ohledem . Byla pohotově získ án a z ce la u nikátní sp ek tra s velm i vysokou ro zlišo vací sch o p n o stí ještě d říve, než nová h věz da d osáh la m axim a jasn o sti. V zhledem k ry ch lém u průběhu vzplan utí nov jsou p ozorován í před m axim em ja s n osti p om ěrn ě v z á cn á a sp ek tra s tak v ysokým rozlišen ím , jak á b yla e x p o n ov án a v O ndřejově, n ebyla před m a xim em jasn o sti u žád n é novy dosud získ án a. Výbuchy n ových hvězd zů stá v a jí zatím pro a s tro n o m y záhadou. Je sice p ro k ázán o , že novy jsou ve sk u tečn o sti d vojh vězd am i, ve k terý ch probíhá velm i intenzívní p řen os hm o ty z jedné složky na druhou, ale m e ch an ism u s v lastn ích výbuchů zatím jasn ý není. Bylo sice n avržen o n ěk o lik n avzájem p ro tich ů d n ý ch h ypotéz, ale žád n á z nich n ebyla p ro k ázán a. D okonce ani nevím e, k te rá ze složek dvojhvězdy vybuchuje — zd a ta, k terá hm otu z trá cí, či ta, k te rá ji p řijím á. A tak lze dou fat, že ro zsáh lý m ateriál o Nově Cygni 1975 by m ohl k řešen í problém u p o d statn ě p řisp ět. Z přehledu je zřejm é, že hlavní dů ra z byl vždy k lad en n a získání sp ek te r, neboť z n ich je m ožno u rčit pod sta tn ě v íce in fo rm ací než při jak ék o liv jiné p ozo ro vací m etodě. A kvalitní výrobek podniku VEB C arl Z eiss Jená — d voum etrový d alek oh led v četn ě d o k o n a lý ch sp ek to g rafů — dává hvězdné sp ek trosk op ii ty n ejlep ší m ožnosti.
KOMETY objevil R. M. W est kom etu 1975n. Byla v souhvězdí M ikroskopu a m ěla ja s nost 1 4 — 15m. Novou p eriod ickou k o m etu s oběžnou dobou asi 8 roků ob jevil 27. říjn a T. G ehlels v souhvězdí B e ra n a ; byla o z n a č e n a 1975o. Další n o vou kom etu 10 m objevil 11. listopadu v A ustrálii W. A. B rad field ; d ostala o zn ačen í 1975p. V době objevu byla v souhvězdí V ývěvy na jižní obloze. Podle p rvních pozorován í se zdá, že p atří k tzv. K reutzově skupině k om et a p erihelem by m ěla p ro ch ázet 5. p ro s in ce t. r. O v šech u ved en ých kom e tá ch p řin esem e podrobnější zprávy v p říštím čísle. J. B.
ELEKTROMAGNETICKÉ
JASNÉ
SKVRNY
ODCHYLKY TU1-TUC TU2-TUC
ZEME
NA JUPITERU 9 h4 6 m57s. Druhý oblak se pohyboval od délky 108° (sy st. I) 15. zá ří k d élce 5 0 ° dne 27. září, co ž odpovídá r y c h losti 163 m /s vzhled em k III. sy stém u , příp. ro ta č n í p eriod ě 9 h4 7 m15s. Obě jasn é o b lačn é sk v rn y byly p ozo ro v a teln é v širo k é ob lasti sp e k tra od u ltra fialové až k in fra če rv e n é . Měly tak é přibližně stejn é ro z m ě ry : v p la n e to g ra fic k é d élce asi 7000 km a v p lan e to g ra fick é šířc e asi 4400 km. J. B.
V zá ří 1975 p ozoroval E. J. R eese z univerzitn í h vězd árn y v N ovém Me xiku dvě velm i jasn é ob lačn é sk vrn y na ju p iteru v p la n e to g ra fick é šířc e + 23 ,4 ° (n a jižním o k raji N T B ). M ěře ní u k á z a la , že jeden oblak se p ohybo val od p la n e to g ra fick é délky 354° ( r o ta čn í sy sté m I) 15. září k d élce 3 06° dne 24. z á ří. Pohyb odpovídá ry ch lo s ti 170 m /s vzhledem k III. ro tačn ím u sy stém u Ju p itera, příp. ro ta čn í p eriod ě
Den
POLE
V svojej p raco v n ej č a s ti sa sym pózium zao b eralo šty rm i tém am i: ( 1 ) P erm a n en tn ě m ag n etick é pole Zem e, g e o m ag n etick é se k u lá rn e v a riá cie a paleo m ag n e tizm u s; ( 2 ) V a riá cie v o n k ajšieh o e le k tro m a g n e tick é h o p oía Zem e, ich p říčin y a z d ro je ; ( 3 ) In te ra k cie m ed zip lan etárn ej plazm y a m ag n eto s f é ry ; ( 4 ) Vývojové tren d y m eran ia ele k tro m a g n e tick é h o pofa Zem e a m e todiky sp ra co v a n ia z ísk an ý ch ú dajov.
G eofyzikálny ú stav S lovenskej a k a dem ie vied v B ra tislav ě u sp o riad al pri p říležito sti 75. v ý ro čia založen ia Geo m ag n e tick é h o o b serv ató ria v H urbanove sym pózium s m ed zinárod n ou ú časťou „ E le k tro m a g n e tick é pole Zem e“. Sym pózium sa k on alo v Hurbanove (slá v n o stn á ča sť a zoznám enie sa s čin n osťou a výsled k am i o b serv a tó r ia ) a v S m o len iciach (p ra co v n á č a s ť ) v dňoch 8. až 10. októbra 1975.
ČASOVÝCH
SIGNÁLU
V ZÁŘÍ
1975
4. IX.
9. IX.
14. IX.
19. IX.
24. IX.
29. IX.
+ 0 ,0 6 9 4 * + 0 ,0 4 6 5
+ 0 ,0 5 7 5 * + 0 ,0 3 2 6
+ 0 ,0 4 4 0 * + 0 ,0 1 7 5
+ 0 ,0 3 1 3 * + 0,0039
+ 0 ,0 1 8 6 * — 0,0099
+ 0 ,0 0 5 6 * — 0,0233
V la d im ír P tá ček
V ysvětlen í k tab u lce viz ŘH 56, 2 0 ; 1/1975.
VLASTNÍ
POHYB
Již dlouho se p řed p o k lád alo , že pul sa ry se pohybují vysokou ry ch lo s tí vzhledem k n ašem u Slunci (SuW 13, 3 5 8 ; 1 1 /1 9 7 4 ). Přím ý důkaz p och ází z p ozorován í p ulsaru v Krabí m lh o vině, k terý byl jak o doposud jediný iden tifik ován s vid itelnou hvězdou. Původně byla pro tuto hvězdu odvo zen a h od nota 0 ,l" /r o k , k teré odpovídá při v zd álen osti p ulsaru 2 kpc p říčn á ry ch lo s t 100 km /s. Podle v so u ča sn é době u zn áv an ý ch teorií vzniká p u lsar i zbytek su pernovy so u ča sn ě při explozi su pernovy. P u lsar m á být vždy ve střed u postupem doby ro zp ín ajícíh o se zbytku. Č asto je však p u lsar p řesu nu t ze střed u sy m etrie zbytku su pernovy. V n ěkolik a p říp a d ech d ostan em e z posuvu a stá ří pul sa ru ry ch lo s t až 500 km/s.
PULSARU
Přím ou m etodu m ěřen í v lastn íh o p o hybu p ulsarů , k te rá je zalo žen a na in te rp re ta c i rád io v ý ch údajů, poprvé ap lik o v ali a m e ričtí astro n o m o v é (A stro p h y s. J. L e tte rs 189, L 11 9 ; 1 9 7 4 ). Z ák lad em té to jedn odu ché m yšlen ky je, že se vlivem oběhu Zem ě kolem S lu nce m ění n aše v zd álen o st od p ul sarů a tím i doba pulsů v ro čn ím r y t mu. Tuto ro čn í v a ria c i je m ožno o d stra n it, když dobu z a ch y ce n í pulsů (již o p raven ou o jiné ru šivé e fe k ty ) p řep o čtem e na tě ž iště slu n ečn í so u sta vy. Ovšem i zde z ů stáv á zb ytk ová ch yba. V p říp ad ě v lastn íh o pohybu budou zbytkové chyby ležet na sinuso v ce m ající periodu jeden rok a jejíž am p litu d a ro ste lin eárn ě s časem . Pro p u lsar PKS 1133 + 16 ukazují zb ytk ové chyby sk u tečn ě o ček áv an ý
.
e fek t (viz o b r.). Na d iag ram u je vy n esen a doba z a ch y ce n í pulsů v prů běhu v íce než 4 let. O dchylky u žitého časo v éh o n orm álu od sv ětov éh o času TUC nem ohou za více než 4 roky být větší než 5 m ilisekund. Rozbor m ěřen í jin ý ch p ulsarů nedal tak jed n o zn ačn é výsled k y. P a trn ě se zde p ře k rý v a jí n ep ravid eln é flu k tu ace periody s efek ty způsobeným i v la s t ním pohybem . Ze získ an ý ch údajů a u to ři odvozují pro PKS 1133 + 16 v lastn í pohyb 0 ,0 0 " / rok v re k ta sce n z i a 0 ,5 8 "/ro k v d ek li naci. Pro vzd álen ost p ulsaru 150 pc odpovídají tyto hodnoty vysoké p říčn é ry ch lo sti 380 km /s. K v y sv ětlen í tak vysoké ry ch lo sti byly v y sloven y d o posud pouze dvě te o rie : Podle jedné z nich může nabýt p u lsar v ysok é r y c h losti při výbuchu su pernovy, k terý p ro běhl a sy m e trick y . Druhá teo rie p ov a žuje p u lsar za d ávn ého čle n a těsn é dvojhvězdy, k te rá se během výbuchu supernovy ro zd ělila. V ysoká p ro slro vá ry ch lo st p ulsaru od ráží potom vy sokou dráhovou ry ch lo s t složky dvoj-
SUPERNOVA
hvězdy v tak o v ém sy stém u . Podobný obraz p ro storo v éh o pohybu zk ou m a n ých p ulsarů není m ožné si zatím v y tvořit. K tom u jsou nutné zn alo sti o r a d iáln ích ry ch lo s te ch m noha pulsarů, jejich ž zam ěřen í je v so u časn é době s tá le na h ran ici p ozo ro v atelsk ý ch m ož n ostí. H . N ováková
V SO UHVĚ Z Di
J. P. H uchra z H aleových o b serv ato ří objevil 11. srp n a supernovu v beze jm enné g a la x ii v souhvězdí P ersea. Supernova byla 2 0 " záp ad n ě a 6 " jižn ě
OBŘÍ
R ezidua p ro p u lsa r PKS 1135 + 16 (n a sv islé o se v m s /. Na v o d o ro v n é o se je d a tu m (JD — 2 440 0 0 0 ).
e x t r a g a l a k t i
Mnoho siln ý ch e x tra g a la k tic k ý c h rád iov ý ch zd rojů m á tak ový p rů m ěr, že je m ůžem e o z n a č it jak o v elk é ve srov n án í s dnes zn ám ým i aktivním i g a la x ie m i. N apř. v p říp ad ě n e jja sn ě j šího rád iovéh o zd ro je Cyg A není v ě t šin a e n erg ie em ito ván a z m ateřsk é g a la x ie , ale ze dvou s y m e trick ý ch ob lastí, k teré jsou od ní vzd álen y asi 100 kpc. Doposud však n e existu je v šeo b ecn ě p latný m odel, k te rý by postihoval v še chny p ozorovan é jevy. Každý m odel však m usí b rát v úvahu m ag n etick é pole v oblasti rád iov ý ch zd rojů, k teré n ap o m áh á výrob ě sy n ch ro tro n o v éh o zářen í, a ch lad n ý m e z ig alak tick ý plyn. Až do nedávné doby se soudilo, že ro zm ěr tě ch to zdrojů n ep řesah u je 1 Mpc, co ž odpovídá c h a ra k te ris tic k é -
PERSEA
od jád ra g a la x ie a v době objevu m ěla fotovizu áln í jasn o st 15,5 m. Poloha su pernovy je (1 9 5 0 ,0 ). a = 3h0 8 ,8 m 6 = + 41°58".
KÉ R Á D I O V É
ZDROJE
mu rozm ěru g a la k tick ý ch kup. Odbor n íci p řed p o k lád ají, že rád iov é zd roje m ohou být pouze uvn itř g a la k tick ý ch kup. N elze tedy d ou fat, že ze studia rád iov ý ch zdrojů získám e poznatky o lá tc e n a ch á z e jíc í se m ezi g a la k tic kým i kupam i, k te rá tvo ří pod statn ou č á s t celk o v é hm oty vesm íru. W illis, S trom a W ilson (N atu re 250, 6 1 9 ; 1974) zjistili, že ve sk u tečn o sti existu jí rád iové zd ro je, jejich ž p rů m ěr je p od statn ě v ětší n ež 1 Mpc. U dvou zk ou m an ý ch zdrojů v ětších než 1 Mpc — 3C 236 a DA 240 (viz o b r.) — se u k ázalo , že jde o ú tv ary , k te ré spolu souvisí. Prům ěty jejich obrazů na ob lohu činí 5,7 a 2,0 Mpc. N em ám e však přitom důvody se d om nívat, že tyto objekty leží v oblasti g a la k tick ý ch kup. Jde o zjištěn í význ am n é pro m n o
r
1
1
I
I
7h42m m 2
Izo fo ty d v o jitéh o rá d io v éh o z d ro je DA 240 na v ln o v é d é l c e 49 cm . ho oblastí. K osm ologii se o tv írá m ož nost prozkou m at p ro střed í mezi g a la k tick ým i kupam i a stan o v it horní m ez tlak ů , k te ré zde panují. Pro ob jasn ěn í p říčin k osm ick éh o zářen í se nabízí sk u te čn o st, že re la tiv istick é elek tro n y m ohou být v k osm ologick y k rátk ém č a s e vypuzeny d alek o za h ra n ice g a la k tic k ý ch kup. T eorie rád io v ý ch zd ro jů m usí b rát v úvahu, že složky d vo jitéh o zd ro je se mohou ro zp ín at po dosti dlouhou dobu, an iž by z tra tily p od statn o u č á s t re la tiv istick ý ch e le k tronů . Pozorován í rád iové em ise zd ro je
DA 240 sv ěd čí o n ep atrn é h u sto tě stu d en ý ch plynů vně rád io v ý ch zdrojů. Z n ačn ě d ů ležitá je sk u te čn o st, že spolu se zd ro jem 3C 236 se v m a te řsk é g a laxii n a ch á z í k om p ak tn í dvojitý r á diový zd roj, jehož o sa so u h lasí s tím to zd rojem . V ezm em e-li n av íc v úvahu, že se složky d vojitéh o zd ro je pohybují sm ěrem od já d ra m ateřsk é g a la x ie v o p a č n ý ch sm ě re ch , pak ty to sm ěry zů stan o u zach o ván y stovk y m iliónů let. K aždá budoucí teo rie rád io v ý ch zdrojů m usí b rát v úvahu tyto nové p ozn atky. SiíW 13, 3 9 5 ; 1974 ( H .N .)
Z lidových hvězdáren a astron omi ck ých kroužků PRAŽSKÉ
PLANETÁRIUM
P a tn á ct let od z ah ájen í čin n o sti P la n e tá ria PKOJF v P raze uplynulo k d a tu 20. 11. 1975. Během té doby se p la n etáriu m sta lo nedílnou so u čá stí p ra ž ské kultury a šk o lstv í a působnost to hoto o jed in ěléh o zařízen í z n a čn ě p ře
1960-1975
sá h la obvod P rah y a S třed o česk éh o k raje. Do roku 1975 n avštívily p la n e táriu m v íce než 3 m ilióny p oslu ch ačů . V p osled n ích le te ch se n áv štěv n o st pohybuje k olem 200 000 lidí ro čn ě, z toh o asi 85 % návštěvn ík ů p řich ází
ze šk ol. P lan etáriu m je so u čá sti Parku kultury a odd ech u J. F u čík a, k terý je řízen N árodním výborem hl. m. P rah y . N áplň p rá ce p la n e tá ria je jed n o zn a čn ě o rie n to v á n a n a k u ltu rn ě v ý chovnou čin n o st a p řed evším na s y s te m atick o u sp o lu p ráci se šk o lam i. Ž áci škol 1. a 2. cy k lu p řich ázejí do p lan e tá ria n ě k o lik rá t během školní d o ch á z ky na p ro g ram y , n avazu jící na učební osnovy zem ěpisu, fyziky a d a lších p ředm ětů. Ž áci se sezn am u jí s p ro střed ím p la n e tá ria a s e lem en tárn ím i astro n om ick ý m i p ozn atky již v prvních ro čn ícíc h ZDŠ, kdy navštěvu jí d ětsk é pořady ve fo rm ě poh ádek a d ra m a ti zo v an ý ch příběhů s a stro n o m ick o u t é m atikou. K rom ě šk o ln ích p ro g ram ů p ořád á p lan etáriu m v ěd eck o -p o p u lárn í p ořady pro v e ře jn o st, kursy a s tro n o mie, a stro n a u tik y , g e o g ra fick é p ořady s film y a diap ozitivy, g e o g ra fic k é zá jezdy a exk u rze, p říp ravn é k ursy pro studium na v y so k ý ch šk o lá ch aj. V p la n e tá riu p ra cu je ce lk e m 30 z a m ěstn an ců . O p řípravu a re a liz a c i p ro g ram ů se s ta ra jí dvě odb orn á od d ělen í: a stro n o m ick o -a stro n a u tick é a g e o g ra fick é , kde p ra cu je celk em 6 p racovník ů s v y so k o šk o lsk ý m a 5 p ra covníků se střed o šk o lsk ý m v zdělán ím . Aby byla z a ru če n a žád ou cí ú roveň p rogram ů, sp o lu p racu je p lan etáriu m ú zce se šk olsk ým i a věd eck ý m i ú stav y a in stitu cem i, s h rom ad ným i sd ě lo v a cím i p ro stře d k y , s p řed ním i u m ělci (zvukové n a h rá v k y ) ap od . V elký vý znam m á pro tak o v é zařízen í, k teré je dosud jediné svého druhu v ČSSR, vým ěna zk ušen ostí se zah ran ičn ím i p a rtn e ry . P lan etáriu m PKOJF n av ázalo v m in ulých le te ch u žitečn é k on tak ty s četn ý m i velkým i p la n e tá rii v z a h ra n ičí (C horzów , O lsztyn, M oskva, L e n in g rad , Kijev, Riga, Vídeň, T oronto, N ew York a j .). V srpn u 1975 byla u nás u sp o řád án a 5. m ezin árod n í k o n feren ce řed itelů p la n e tá rií jako první a k ce to hoto druhu v so cia listic k ý ch zem ích . P ro g ram y v p la n e tá riu lze ro zd ělit na d vě sk up in y: tzv. „živé“ p ře d n á š ky, k teré lek to r sám p řed n áší a přitom řídí v ešk eré p ro je k ce , a pak jsou to rep rod uk ované p ořad y , p ři k te rý c h je te x t s hudbou p ře h rá v á n z m a g n e to fo nového zázn am u a k tom u je p řiřa z o
ván příslu šn ý vizuální doprovod podle p řesn éh o s cé n á ře . P říp rav a p rogram ů vyžaduje i ro zsáh lé te ch n ick é „zák u lisí1, um ožňující re a liz o v a t zám ěr a u to rů s c é n á ře : p řip ravit zvukové zázn am y, diap ozitivy, film ové ú ryvky, sp eciáln í n ázorn é pom ůcky nebo p ro jek to ry , využití televizního okruhu atd. P roto byla v p ražsk ém p lan etáriu postupně vybudována n ě k te rá p om o cn á p ra c o viště, jako n apř. fo to la b o ra to ře , m e ch a n ick á d ílna, n a h rá v a c í studio pro zvuk a obraz apod. Díky tom u si může p lan etáriu m sa m o sta tn ě zajišťo v at n e jen p řípravu p ro g ram ů , ale i te c h n ic kou údržbu v šech z a říz e n í a jejich d alší rozvoj. O te ch n ick ý rozvoj p la n e tá ria pečuje od r. 1973 kom plexní ra c io n a liz a čn í b rigád a, k terou tvoří p raco v n íci astro n o m ick éh o a te c h n ic kého oddělení. N áro čn ější p rá ce in v estičn íh o rázu se zajišťu jí ve sp olu p rá ci s p říslu šn ým i odborným i ú tvary Parku kultury a odd ech u J. F u čík a. V jubilejním ro ce 1975 b yla úspěšně d o k o n čen a řa d a úkolů dlouhodobého plánu tech n ick éh o rozvoje, jak o n apř. k o n stru k ce a zap ojen í n ových o v lá d a cích pultů v p řed n ášk o v ý ch sálech , zak ry tí staro b yléh o podvozku p ro jek č ního p la n e tá ria d řevěn ým obložením se zabudovaným rů zn ob arevn ým o sv ě t lením kopule, zap ojen í v id eo m ag n eto fonu do u zavřen éh o televizního o k ru hu, re k o n stru k ce k in osálu atd . V elké Zeissovo p ro jek čn í p lan etáriu m pro Prahu bylo vyrobeno v r. 1953 a dnes ovšem již n ep řed stav u je tech n ick o u šp ičk u. U držování tak sta ré h o a slo žitéh o p řístro je v k aždodenním p ro vozu je s tá le obtížnější. P ro to se u va žuje o vým ěn ě a p a ra tu ry za nové Z eissovo p lan etáriu m k on cem sed m d e sá tý ch let. P lan etáriu m PKOJF je vybaveno i n ě k olika d alek o h led y . N ejvýkonnější z n ich je h orizo n táln í re fra k to r s ob jektivem Z eiss E (2 0 0 /1 1 0 0 0 m m ), sp o jený s Jen sch ovým co e lo s ta te m a - p o užívaný p ředevším k p ro jek ci obrazu sk u tečn éh o S lu n ce p řím o na kopuli p la n e tá ria . P ro běžná a stro n o m ick á po zo ro v án í je na te r a s e budovy um ístěn pod odsuvným k ry tem Zeissův „Men is c a s “ , p řípad ně školní re fra k to r 80/1 2 0 0 mm. A. Riikl
L etošn í tře tí ro čn ík letn í šk oly a s t r o nom ie se konal ve d n ech 6 .— 13. č e r v en ce v K rem nici. L etn í školu u sp o řá d aly , podobně jako i v m inulém ro ce , H vězd árn a a p lan etáriu m M. K opernika v Brně a K rajsk á h vězd árn a v H lohovci. T ém atem byla sp ek tro sk o p ie v a s t r o fy zice. Na letn í školu bylo vybráno 30 ú ča st níků z řad sp olu pracovníků h vězd áren a člen ů a stro n o m ick ý ch kroužků, k teří studují na stře d n ích šk o lách nebo v p rvn ích se m e stre ch vyso k ý ch škol. Při výběru jsm e přihlíželi k tom u, aby se zú ča stn ili n ejlep ší a n ejn ad an ější m ladí z á je m ci o astro n o m ii. U kázalo se , že díky p ečliv ém u výběru p řijeli o p ravd oví z á je m ci, k teří dok ázali sle d o vat i velm i n á ro čn é p řed n ášk y , z nichž si o d n esli řad u poznatků. To jsm e m ěli m ožnost si o v ěřit i při p ra k tick ý ch ú loh ách. A bsolvovat školu vyžadovalo od ú častn ík ů zn ačn o u vn itřn í k ázeň a zájem o v ěc, a je p o těšiteln é, že tyto v la stn o sti všichni ú ča stn íci m ěli. P ro g ra m byl velm i bohatý. S estáv al ze č ty ř zák lad n ích p řed n ášek , tří p ra k tik, úvodního a záv ěrečn éh o te stu . K rom ě toh o si ú ča stn íci ve volném ča s e prohléd li p am ětih od n osti m ěsta K rem nice a okolí. V úvodní p ře d n á šce podal d oc. D rSc. J. K leczek p řeh led o sp ek tro sk o p ii v n eo p tick ý ch o b o rech sp e k tra . H ovořil o rů zn ých ty p ech in te ra k cí č á s tic , o p ro ce se ch em ise fo tonů rů zn ých e n erg ií ve vesm íru a o te ch n ic e d e te k ce fotonů v rů zn ých o b o rech sp e k tra . N ak o n ec p op sal t y p ick é zd ro je zářen í a vzhled vesm íru v jed n o tliv ý ch o b o rech e le k tro m a g n e tick ého sp e k tra . Dr. M. M ach áček s e zn ám il ú častn ík y se zák lad y kvan tové m ech an ik y , k te ré ap lik o v al při výkladu o stav b ě atom u. Popis p řístro jů použí v an ý ch v a stro fy z ice p od al ve své p ře d n á šce prom . fyz. P. H azuch a. P ro bral zák lad ní v lastn o sti d isp erzn ích so u stav sp e k trá ln ích p řístro jů (h ran o l, m řížk a, in te rfe ro m e tr) a p op sal kon stru k ci sp e k tro g ra fů p ou žívan ých v a s tro fy z ice . Ve čtv rté p řed n ášce se dr. S. Kříž zabýval hvězdnou sp ek tro sk o p ií,
kde se zm ínil jedn ak o o tá z k á ch p ozo ro v a cí p ra x e (sp e k tro g ra fy pro h vězd ná sp e k tra , m ěn iče o b razu , fou rierovsk á sp ek tro sk o p ie, m ěřen í rad iáln ích ry ch lo s tí a p rofilů č a r ) , jedn ak o teorii h vězd n ých sp e k te r (ro v n ice p řen osu z ářen í, B o ltzm an n o v a a S ahova ro v n i ce, P lan cků v zákon, k řivk a rů s tu ). Na p řed n ášk y n avazo v aly p rak tick é ú lohy: id en tifik ace č a r ve sp ek tru , p ro fil sp e k trá ln í čá ry (p řevod do in ten zitní šk ály a red u k ce o in stru m en táln í p rofil sp e k tro g ra fů ) a D opplerův efek t (ze sp ek tra S atu rn a a jeho p rs te n c ů ). P rak tick ý m úlohám byla v ěn o v án a p o lovina času , a jak se u k ázalo, bylo to velm i p ro sp ěšn é. Každý ú častn ík p ra co v al se sp ek tro sk o p ick ý m m ateriálem šp ičk o v é kvality — byly to re g is tra c e z m ik ro fo to m etru a kopie vysokod isp erzn ích sp e k te r p o řízen ý ch d vou m e tro v ý m d alek o h led em v O ndřejově. L etn í školu u zavíral tra d ičn í záv ě re č n ý te st. L eto šn í te st, s te jn ě jako ce lá letn í šk o la, byl obtížný. Svou úrovní v šak n ep řesáh l sch o p n o sti v ě t šiny ú častn ík ů — sv ěd čí o tom dobré v ý sled k y, k terý ch d osáhlo zv láště p rv ních d eset n e jlep ších : P. N ovák z Brna (získ al 83 % m ožn ých b od ů), J. K očv a ra z Chebu ( 8 0 ) , L. K u lčár z K rškan a J. Miššík z N itry ( 7 8 ) , J. Z latu šk a z B rn a ( 6 8 ) , A. Skopal z K rom ěříže ( 6 1 ) , O. K lapal z V elkého M eziříčí ( 5 1 ), P. K leczek z O nd řejova ( 4 5 ), E . Lofflero v á z H loh ovce (4 2 ) a J. M azurkiew icz z Brna (4 1 % ) . První tři ro čn ík y p ro k ázaly živ o ta sch o p n o st letn ích škol astro n o m ie . Jde o a k c e , k teré p oskytují ú častn ík ů m s o lidní zák lad y pro d alší studium a s tro nom ie a p říbuzných oborů. N em ohou však n ah rad it sy ste m a tick o u p ráci v k ro u žcích , klubech m lad ých a stro n o mů či v se k cích v průběhu roku, neboť vzhled em k úrovni letn í šk oly je zap o třeb í n ejen velk éh o zájm u, a le i z á k lad n ích a stro n o m ick ý ch zn alo stí (v e dle zn alo stí střed o šk o lsk é m atem atik y a fy z ik y ). T ém atem d alšího ro čn ík u letn í šk o ly astro n o m ie bude fo to m etrie v a s tro fy z ice . Z d e n ě k P o k o rn ý
© B u lletin čs. a stro rn ick ý ch ú stavů, ro č. 26, čís. 5 obsahuje ty to v ěd eck é p rá c e : T. B. H orák : Ite ra č n í m in im aliz ačn í m etod a pro an alý zu sv ě te ln ý ch křivek tě sn ý ch dvojhvězd — J. Z verk o: P oznám ky k n ěk terý m efek tům vzn i k ajícím při k van titativ n í a n alý ze h vězd ných sp e k te r — W. J. B a g g a le y : Dlou h o trv a jící m e te o rick é sto p y a ch e m i lu m in iscen ce — M. B u rsa: T op ocen trick á v zd álen ost lun árn í sta n ice jako fu n kce p a ra m e trů so u stav y Zem ě-M ěsíc — J. R ajch l: A so cia ce m olekul NO ve slab ý ch m e te o re ch — P. P e cin a : Čelné ozvěny a slu n ečn í ak tiv ita ovliv ňují periodu Geminid — J. K lok očn ík : R ezonan čn í k oeficien ty zem skéh o g r a v itačn íh o pole odvozené ze sklonů d rah dru žic In terk osm o s — L. S eh n al: R o tačn í ry ch lo s t ve v ysok é a tm o sfé ře u rče n á ze sklonů d rah d ru žic In te r kosm os — M. P ro k eš: H ustota a tm o sfé ry ve v ý šk á ch m ezi 200 a 300 km u rče n á podl3 údajů a b rzdění d ru žic In terk osm o s — V. Bumba, L. H ejna a J. Suda: S tru k tu ra u m bry slu n ečn ích skvrn podobná g ra n u la ci — M. M arik:
T eo retick ý m odel slu n ečn í ch ro m o sfé ry. — Na k onci č ís la jsou re c e n z e pu b lik ací: The Revised N ew G eneral Catalo g u e of N o n stellar A stro n om ical O b jects; The Invisible U niverse. V še ch ny p rá ce jsou psány a n g lick y s ru s kým i v ý tah y . PA • H v ězd á řsk á r o č e n k a 1976. A cad e m ia, P rah a 1975, 267 s tr., 22 K čs. — P ad esátý d ru h ý ro čn ík H vězd ářsk é r o čen k y se liší od p řed ch o zíh o ro čn ík u tím , že byla v y p u štěn a p osled ní k a p ito la „ S tan d ard n í hvězdy a h vězd o kupy sy stém u UBV“. Č ten ář se tedy m ůže sezn ám it v tra d ičn ích p ěti k a p ito lách s k alen d ářn ím i d aty , efeinerid am i S lu n ce, M ěsíce, p lan et atd ., časo v ý m i sig n ály , p řeh led em pokroků v astro n o m ii v r. 1974 a k atalo gem u m ělých d ru žic a sond v y pu štěných v r. 1974. P řesto že ce n a ro čen k y je ro sto u cí fu n kcí ča su (i n á k la d u ), sv ěd čí o její oblibě sk u te čn o st, že je vždy velm i brzy ro z e b rá n a . P ro s r o v nání ce n a ro če n k y v r. 1969 byla 11 K čs při n ák lad u 3200 výtisků. J. Svatoš
Úkazy na obloze v led n u 1975 S lu n c e v y ch á z í 1. led n a v 7 h59m, z a padá v 16h0 8 in. Dne 31. led n a v y ch ází v 7^37m, z ap ad á v 1 6 h5 1 .m. Za leden se prodlouží d élk a dne o 65 m in. a polední v ýška S lu nce nad obzorem se zvětší o 5°, ze 1 7 ° na 22°. Dne 4. led na ve 12h je Zem ě v p říslu n í; v tuto dobu je vzd álen a od S lu nce 147 000 000 k ilom etrů. M ěsíc je 1. I. v 1 6 h v novu, 9. I. ve 14h v první čtv rti, 17. I. v 6 h v úplňku, 24. I. v 0 h v p osled ní č tv rti a 31. I. v 7 h opět v novu. V odzem í je M ěsíc 8. ledn a, v přízem í 20. ledn a. Během ledna n astan o u k on ju n k ce M ěsíce s p la n e ta m i: 3. I. v 7 h s M erkurem , 9. I. ve 13h s Ju p iterem , 14. I. ve 4 h s M arsem , 17. I. ve 14 h se S atu rn em , 24. I. v 8 h s U ran em , 26. I. ve 2 2 h s N eptunem a 28. I. v 9 h s Venuší. K onjunkce M ěsíce se Spikou n astáv á 23. ledn a v 8 h.
M erk u r je p o zo ro v ateln ý v první po lovině m ěsíce z v e če ra k rá tce po z á padu S lu nce a k on cem ledn a rán o k rá tc e před vých od em S lu nce. P o č á t kem m ěsíce zap ad á v 17 h27m, 11. led na v 17 h55 m a 21. ledna v 17h07m. K oncem p ro sin ce v y ch ází v 6h2 9 m. Od p očátk u ledna se jasn o st M erkura zm en šu je z — 0,5m na + 2,2m dne 21. ledn a, k on cem ledn a m á M erkur ja s n ost + l , l m. M erkur je 7. I. v n ejvětší východ ní e lo n g a ci ( 1 9 ° od S lu n ce ), 13. I. sta cio n á rn í, 15. I. p ro ch ází přísluním a 23. I. je v dolní konjunkci se Sluncem . V e n u š e je po ce lý m ěsíc na ranní obloze. P o čátk em ledna v y ch ází ve 4 h3 8 m, k on cem m ěsíce v 5 h39m. Jasn o st V enuše je asi — 3 ,5 m. Dne 8. I. ve 13h n astáv á k on jun kce Venuše s A ntarem a 12. I. v 5 h k on jun kce V enuše s N ep tunem .
M ars je v souhvězdí B ýka a je nad obzorem v lednu té m ě ř po celo u n oc (v zh led em k opozici se S lu ncem , k te rá n a s ta la 15. X II. 1 9 7 5 ). P očátk em ledn a z a p a d á v 6 h4 9 m, k on cem m ěsíce ve 4 h3 8 m. Během ledn a se jasn o st M ar su ry ch le zm en šu je z — l ,2 m na — 0 ,3 m. Dne 20. ledn a je M ars v z a stá v ce . Ju p iter je v souhvězdí Ryb a n ejp ří h od nější p ozo ro vací podm ínky jsou ve v e če rn ích h od in ách , kdy kulm inuje. P očátk em ledna za p ad á v 0 h44 m, k on cem m ě síce již ve 2 3 h05 m. Během led na se ja sn o st Ju p itera zm enšuje z — 2,1™ na — 1,8™. S a tu rn je v souhvězdí Raka a p rotože je 20. ledn a v op ozici se S lu ncem , je po celý m ěsíc nad obzorem celo u n oc. S atu rn m á ja sn o st — 0 , l m. U ran je v sou hvězdí Panny a n e j p říznivější p ozo ro vací podm ínky jsou v ra n n ích h od in ách , kdy kulm inuje. P očá tk e m led n a v y ch ází ve 2h3 7 m, k on cem m ě síce již v 0 h42 m. U ran m á ja sn o st + 5 ,8 m a m ůžem e ho vy h led at podle o rie n ta čn í m ap k y, k terou jsm e otisk li v č. 3 leto šn íh o ro čn ík u (s tr . 6 3 ) ; poloha o z n a č e n á v m ap ce číslem 13 p latí pro 1. I. 1976. N ep tu n je v souhvězdí H adonoše. V zhledem k tom u, že N eptun byl 4. X II. 1975 v k on jun kci se S lu ncem , je v led nu 1976 v n epřízn ivé poloze k p o zo ro vání (v y ch á z í jen k rá tce před v ý ch o dem S lu n ce ). M eteo ry . Dne 4. ledn a n a stá v á m a xim um čin n o sti K vadrantid s m axim ál ní hodinovou frek v en cí asi 35 m eteorů . V ro ce 1976 však m axim um p řip ad á p rávě na polední hodiny, tak že p ozo ro v a cí podm ínky nejsou příznivé vzh le dem k trv á n í ro je jen asi 14 hodin. Z p od ru žných rojů budou m ít 17. led na m axim čin n o sti C ygnidy, ale M ěsíc je p rávě v tuto dobu v úplňku. J. B.
OBSAH: P. M ayer: Fo to m etrick é v la stn o sti Novy Cygni 1975 (V1500 C yg) — Z. H orský: Jubilejní rok T ad eáše H ájka z Hájku — M. Dujn ič: N iektoré zv láštn ě úkazy na oblohe — Z právy — Co nového v astron o m ii — Z lidových hvěz d áren a astro n o m ick ý ch kroužků — Nové knihy a pu blikace — Ú ka zy na obloze v lednu 1976. CONTENTS: P. M ayer: Ph oto m etric B ehaviour of th e Nova Cygni 1975 — Z. H orský: T had daeus H agecius (1 5 2 5 — 1600J — M. D ujnič: In teresting Phenom ena in th e Y ear 1976 — N otes — News in A stronom y — From th e Public O b servatories and A stron o m ical Clubs — New Books and P u blication s — Phenom ena in Jan u ary 1976. C O flE P JK A H H E : M eT p M H 3. To pc
EL
M a iie p :
3 >o t o -
3 B e 3 f l u V1500 Cyg — T a A e a r n T a ň e K M3 r a
h o b o íí kh
:
n ě n a (1 5 2 5 — 1 600 r r . ) — M . fly M H M H : M H T e p e c H b i e H B JíeH M H H a H e 6 e b 1976 r . —
C ooSm eH H H
— H
to
h obo
-
ro
B aC TpO H O M M M — M 3 H a p o f lH f c ix O Ď C e p B aT O p M M M aC T p O H O M H H e C K H X K p y > K K O B — H o B w e K H M rn h n y 6 jiH K a ijH M
— H B Jíe H M H H a H e 6 e Bape
b hh
-
1976 r .
• Prod ám váz. bezv. ročn ík y Říše hvězd 1941— 1974 jako c elek (9 8 0 ,— ) a brož. H vězdářsk é ročen k y 1922, 1957— 65 a 1967— 74 (p o 8 ,— K čs). — Ing. Jos. Trefulk a, B arv ičova 61, 602 00 Brno 2. • Prodám nebo vym ěním za jinou optiku kvalitní klinikové z rca d lo 0 200 mm, f = 1500 mm. — Josef H o ráček , O bránců m íru 441, 674 01 T řeb íč.
Říši hvězd řídí re d a k čn í ra d a : J. M. Mohr (v e d o u cí r e d .), Jiří Bouška (výkonný r e d .J, J. G rygar, O. Hlad, M. Kopecký, E. K rejzlo vá, B. M aleček, A. M rkos, O. Obůrka, J. S tohl; te c h . red. V. Su chánk ová. — V ydává m in isterstv o ku ltu ry ČSR v n ak lad a telstv í Orbis, n. p., V inohradská 46, 120 41 P rah a 2. — Tiskne S tátn í tisk árn a, n. p., závod 2, Slezská 13, P rah a 2. — V ychází d v a n á c tk rá t ro čn ě, ce n a jed notlivého čísla Kčs 2,50, ro čn í před p latn é Kčs 3 0 ,— . R ozšiřuje Poštovní novinová služb a. In form ace o předp latn ém podá a objednávky přijím á každá p o šta 1 d o ru čo v atel, nebo přím o PNS — Ú středn í exp ed ice tisk u, Jin d řišsk á 14, 125 05 P rah a 1 (v če tn ě ob jedn ávek do z a h ra n ič í). — Příspěvky za síle jte na re d a k ci Říše hvězd, Švédská 8, 150 00 P rah a 5. Rukopisy a obrázky se n e v ra c e jí. — Toto číslo bylo dáno do tisku 31. říjn a , vyšlo v p rosin ci 1975.
A pa ra tu ra v e lk é h o Z eissova p ro je k č n íh o p la n etá ria v P ra ze. K olem p ro jek to ru jsou čty ři m on ito ry u z a v řen éh o telev iz n íh o o k ru h u . V p o p řed í je vid ět čá st n o v éh o o vlá d a cíh o p ultu p ro říz en í d ia p r o je k c e , k in o p r o je k c e , telev iz n íh o o k ru h u , r e p r o d u k c e zvuku, s p e c iá ln íc h p ro jek to rů , o sv ětlen í a v en tila ci sálu atd. fF o to A. Riikl.j — Na čtv rté str. o bálky je Nova C y gn i 1975, fo to g ra fo v a n á 8. 9. 1975 m ezi 21*45™ až 2 3 h4 5 m fo to a p a rá tem Z enit B s o b jek tiv em H elio s 44 / 1:2, f = 58 m m j na film ORWO NP 20. S e v e r je v levo (F o to M. Ja n a ta .)
