IV
2006
Jarní píseò František Branislav Když sluncem blíží se k nám jih, pøedtuchou když jsme vyvábeni a jaro u nás ještì není, rád mám tvùj snìženkový smích, když sluncem blíží se k nám jih. Dál písnì zpívej, touhu v nich, rád mám tvùj snìženkový smích, jak bílá køída pod paprsky, rozmarný den je jarem blízký, co po vlaštovkách vzkázal jih? Nìkomu nìkolik jen pih jak zlaté noty naèrtává. To se i tobì, milá, stává – když sluncem blíží se k nám jih, zrcátko držíš v rukou svých.
Veselé prožití velikonoèních svátkù pøeje svým ètenáøùm redakce Listù Budìjovicka Foto: Jiøí Smetana
Budoucnost našich silnic Všichni víme, že kvalita silnic na Vysoèinì je i v rámci Èeské republiky podprùmìrná. Proto se tentokrát pokusím struènì popsat stávající situaci, její historii a nakonec i možnou budoucnost. Na zaèátku je asi vhodné øíci, že kraj Vysoèina dostal pøidìleno od státu pøi svém vzniku v roce 2000 asi ètyøi a pùl tisíce kilometrù silnic II. (asi 1 500 km) a III. tøídy (asi 3 000 km), a k tomu ve svých pøíjmech pouhých 160 miliónù korun roènì na opravy a investice! Nezapomeòme na toto poslední èíslo a porovnejme ho s následnì uvedenou potøebou. Silnice I. tøídy a dálnice si stát ponechal ve svém vlastnictví.
Základní údržba Opravdu poctivé „flekování“ s obèasnou dùkladnou náhradou i vìtších èástí povrchu silnice, to je zjednodušená charakteristika základní údržby. Cena této základní údržby na 1 km je 600 tisíc korun, tedy 0,6 mil. Kè a její prùmìrná trvanlivost je 4 roky. Pokud tedy chceme jezdit po našich silnicích bez rizika, Foto: Vlastimil Smetana
že pøi ménì pozorné jízdì urazíme kolo, musíme minimálnì na ètvrtinì krajských silnic provést každý rok tzv. základní údržbu. Cena této nutné každoroèní základní údržby je více než 600 miliónù korun. Souvislá údržba Potažení silnice novou souvislou vrstvou pøijde asi na 1,2 mil. korun za jeden kilometr a vydrží u silnic II. tøídy v prùmìru 8 let a u silnic III. tøídy 12 let. Když to všechno velmi zjednodušenì zprùmìrujeme, tak zjistíme, že bychom mìli souvislou údržbu dìlat každý rok u desetiny silnic, to znamená na délce 450 km. Cena jednoroèní souvislé údržby je tedy 450 krát 1,2 , což je 540 miliónù korun.
Rekonstrukce bez šíøkových úprav Rekonstrukcí bez šíøkových úprav rozumíme odebrání vrchních asfaltových vrstev a vyspravení tzv. kufru silnièního tìlesa. Cena za 1 km takové rekonstrukce je asi 6 mil. Kè. (pokraèování na stranì 2)
2 Budoucnost našich silnic (pokraèování) Jedná se o opravy, které by potøebovala napøíklad èást silnice Jihlava – Pelhøimov nebo Jihlava – Velké Meziøíèí apod. Životnost tìchto oprav je maximálnì 15 let. Potøeba tìchto rekonstrukcí vychází minimálnì na 50 km roènì.
Rekonstrukce a modernizace Rekonstrukcí a modernizací mùžeme rozumìt rekonstrukci spojenou s rozšíøením silnice. Cena za 1 km rozšíøení s modernizací je 9 miliónù korun, životnost opìt maximálnì 15 let. Jedná se o opravy, které by potøebovaly
napøíklad silnice Jihlava – Žïár nad Sázavou nebo Jihlava – Tøebíè apod. Potøeba tìchto rekonstrukcí vychází okolo 50 km roènì. Na závìr ještì musím upozornit, že kraj Vysoèina obdržel od státu v roce 2000 silnice s vnitøním dluhem ve výši zhruba 35 miliard korun a že jsem do pøedchozích cen nezapoèítal žádné budoucí obchvaty a žádné budoucí opravy mostù. Zejména v pøípadì výstavby obchvatù, jsou ceny èasto oproti rekonstrukcím zhruba o jednu nulu vyšší. Shrnutí je tedy pomìrnì jednoduché. Jedinì, pokud se nám podaøí každoroènì investovat do našich krajských silnic alespoò jednu nebo spíše jednu a pùl miliardy korun, potom máme šanci stav našich silnic postupnì
zlepšovat. Asi je nutné napsat, že souèasné reálné možnosti krajského rozpoètu této potøebì investic do krajské dopravní infrastruktury vùbec neodpovídají. V nadcházejících letech je tedy naprosto nezbytné ke krajským finanèním prostøedkùm majoritnì pøidat evropské a státní peníze. Miloš Vystrèil hejtman Kraje Vysoèina (redakènì upraveno a kráceno)
Pan biskup Posád na rodný kraj nezapomíná
Bìžné, svìtské záležitosti, nedávno pøimìly ke krátké návštìvì úøadu moravskobudìjovické radnice litomìøického biskupa, rodáka z Budkova, Pavla Posáda. Pan biskup, navštívil i starostu mìsta a ochotnì nám odpovìdìl na následující otázky pro ètenáøe Listù Budìjovicka. Ve velmi srdeèném rozhovoru se nám svìøil, že má náš kraj i mìsto jeho gymnaziálních studií velmi rád. I po více jak 35 letech se k nám rád vrací, nebo tu má své spolužáky a pøátele z let studií, se kterými se èasto setkává. Skromnì dodává svoje veliké pøání, aby tam, kde nyní žije a pùsobí, dìlal èest a chválu svému rodnému kraji – Moravskobudìjovicku. Vážený otèe biskupe! 28. února letošního roku uplynuly již dva roky od Vašeho biskupského svìcení a uvedení do úøadu v Litomìøicích. Jak jste toto významné výroèí oslavil? Jsou rùzná výroèí, která pochopitelnì rùznì slavíme. Nìco jiného je slavit první výroèí a jistì to jinak vypadá, když se slaví støíbrné (25 let) nebo zlaté (50 let). Druhé výroèí od mého svìcení na biskupa má také svou krásu a dùležitost. Jak asi víte, ten první rok jsem prožíval urèité zkoušky v podobì nemoci. Myslím, že i ta patøí k bohaté zkušenosti èlovìka, má-li uzrát. A ten druhý rok jsem už prožil v plné síle. Mám tedy Bohu za co dìkovat: za zkoušky i za uzdravení. Taková byla moje oslava za nádherné dva první roky mé biskupské služby.
P. MUDr. Ladislav Kubíèek, zavraždìný na faøe v Tøebenicích v roce 2004 pùsobil i v našem kraji (ve Vratìnínì a v nemocnici v Jihlavì). Budou uèinìny nìjaké kroky k jeho blahoøeèení? Pøedevším bych chtìl øíct, že celý ž i v o t P. M U D r. Ladislava Kubíèka byl mimoøádný a že byl pro všechny, kdo se s ním mohli setkat, velikým darem od Boha. Já sám jsem se s ním potkal v dìtství, jelikož v blízkosti mého rodištì pùsobil jako lékaø a vždy ho provázel veliký vìhlas. Pak jsem se s ním shledal ještì vícekrát v rùzných situacích a nakonec i jako jeho biskup. Jeho život byl takový záøivý, protože byl napojen na tu nejvìtší elektrárnu - na Boha. Proto svítil a záøil a pøitahoval v okolní temnotì. Jeho vpravdì muèednická a hrdinská smrt, a to neøíkáme my, ale lékaøi, kteøí provádìli jeho pitvu, byla jenom vyvrcholením a logickým závìrem jeho celého nádherného, stateèného a Bohaplného života. Jistì mnohé napadne to, na co se ptáte Vy, zda se neuvažuje o jeho blahoøeèení. Ano, ale Církev je moudrá a má svá rozumná pravidla. A o svatoøeèení je možné zaèít jednat až nejdøíve pìt let od smrti, abychom se na celou vìc dívali s chladnou hlavou. Kdo svatì žil, ten nikdy nebude zapomenut! A mám zkušenost, že o jednom svatém knìzi z mé rodné farnosti, který zmrzl pøi výkonu své služby, se zaèalo jednat až po sedmdesáti letech od jeho smrti. Církev je velmi moudrá a trpìlivá. Pro nás je dùležité, abychom se k P. Kubíèkovi modlili, prosili ho o pomoc ve svých starostech, aby Bùh konal na jeho pøímluvu zázraky, která je jednou z podmínek pro proces blahoøeèení. Jak probíhala Vaše návštìva Ad limina (návštìva papeže s podáním zprávy o stavu církve v diecézi), setkal jste se také s kardinálem Špidlíkem
a pøijede nový papež skuteènì v záøí do ÈR? Návštìva Ad limina apostolorum - k prahùm apoštolù do Øíma - je veliká událost a veliký svátek. Každý biskup jednou za pìt let jede do Øíma, aby vykonal pou a návštìvu, nejen papeže a øímských úøadù, ale také aby navštívil ètyøi velké øímské baziliky. Tam se modlí a koná bohoslužby. Je to takové vzájemné setkání a výmìna duchovních darù mezi papežem a konkrétním biskupem. Já tam pøináším realitu života své diecéze a mohu ji vèlenit do života všeobecné, to znamená katolické Církve Kristovy. Ta návštìva trvá celý týden a je složená z návštìvy øímských bazilik, setkání na kongregacích a se svatým Otcem. Mùžeme øíci, že to je jeden veliký dar, nejen pro biskupa, ale pro celou jeho diecézi, protože po návratu domù je mou radostnou povinností se o to všechno podìlit, jako tøeba i teï prostøednictvím vašich listù. S kardinálem Tomášem Špidlíkem se velmi dobøe znám, jeden rok jsem s ním spoleènì prožil v Olomouci, kde hostoval jako pøednášející na teologické fakultì, sedávali jsme spolu u stolu v seminární jídelnì. O nìm je známo, že srší vtipem. Dokonce, když dával duchovní cvièení papeži Janu Pavlu II., tak nešetøil humorem. Je to až neuvìøitelné, ale pøi návštìvì Ad limina jsme se v Øímì nepotkali. Snad pøíštì. A co se týèe návštìvy papeže Benedikta. My biskupové jsme ho zvali, ale je zapotøebí také oficiálního pozvání státních pøedstavitelù. Snad už prý bylo podáno. O tom, kdy k nám papež pøijede se spekuluje. Je jisté, že tento papež nebude konat tolik cest jako jeho pøedchùdce, ale je nadìje, že by nás mohl navštívit, až bude v nìkteré z naších sousedních zemích. Nic jistého zatím není, ale to nám jistì nebrání, abychom se už teï moc tìšili. Otèe biskupe, naše listy vychází jednou za mìsíc, blíží se Velikonoce. Mùžete našim ètenáøùm poslat svoje pøání? Chtìl bych všem ètenáøùm popøát nejenom radostné a veselé Velikonoce, což se vìtšinou objevuje na našich pøáních, a už písemných nebo vyslovených. Jsem pøesvìdèen, že Velikonoce jsou nesmírnì dùležité svátky pro každého èlovìka, protože o tìchto svátcích si každý myslící èlovìk pøipomíná utrpení, smrt a Zmrtvýchvstání Ježíše z Nazareta. (dokonèení na str. 3)
3 Pan biskup Posád nezapomíná (dokonèení ze str. 2) Tyto skuteènosti nesmírnì ovlivnily dìjiny svìta a lidí, a proto bych chtìl popøát každému z Vás èas k zamyšlení nad tím, co nás pøesahuje a co má vliv a veliké dùsledky nejen pro èas pozemského života, ale také pro celou naši vìènost. Takto hluboce prožité Velikonoce pøeje všem ètenáøùm Listù Budìjovicka Váš biskup Pavel Posád.
Podìkovali jsme za rozhovor i za pøání. Otec biskup nám ještì sdìlil, že 29. èervence 2006 bude ve Studené u Telèe sloužit mši sv. za spisovatelku Vlastu Javoøickou. Dodateènì jsme také zjistili, že v sobotu 18. bøezna v Jaromìøicích n. R. doprovodil svého spolužáka z gymnázia na jeho poslední cestì…. -r-
Novì v sociálních službách Co to vlastnì je „komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) a proè s ním zaèít? V každém regionu jsou urèité služby (zajišují je tzv. poskytovatelé služeb), které lze zaøadit do okruhu sociálních služeb napø. peèovatelská služba, asistenèní služba, domovy dùchodcù, domy s peèovatelskou službou, stacionáøe, poradny, kluby sdružující obèany s podobnými zájmy èi problémy (uživatele), tj. seniory, zdravotnì èi mentálnì postižené, obèany využívající psychologickou pomoc, rodièe s malými dìtmi, mládež apod. Tyto služby nejsou doposud centrálnì zmapované. Pro lepší informovanost obèanù, jaké sociální služby se v našem regionu nabízí, je tøeba služby zmapovat a rozvíjet hlavnì ty, které naši obèané potøebují. Ke zmapování bude sloužit Katalog poskytovatelù sociální služeb, který bude v rámci tohoto projektu zpracován a mìl by být vydán pro náš region do konce tohoto roku. Budou v nìm zahrnuti poskytovatelé z Moravskobudìjovicka, Jemnicka a ty služby, které naši obèané v nejbližším okolí regionu využívají. K plánovanému rozvoji potøebných služeb bude sloužit komunitní plán, který chceme vytvoøit pro celé správní území III. stupnì, tj. Moravskobudìjovicko a Jemnicko. Proè komunitní? Protože se na jeho tvorbì budou podílet pøedevším sami uživatelé a široká veøejnost spolu s poskytovateli sociálních služeb. Plán se bude tvoøit v pracovních skupinách složených ze zástupcù jednotlivých skupin obèanù (seniorù, zdravotnì, mentálnì, duševnì postižených, nezamìstnaných, osob ohrožených závislostmi, mládeží a rodin s dìtmi). Až budeme tvoøit tyto pracovní skupiny, budeme Vás informovat. Bude se moci zapojit každý, kdo má o danou problematiku zájem. Pod Mìstem Moravské Budìjovice, odborem sociálních vìcí zaèala pracovat øídící skupina pro tvorbu KPSS složená ze zadavatelù (zástupcù Mìsta Moravské Budìjovice a Mìsta Jemnice), poskytovatelù a uživatelù, která úzce spolupracuje s Agorou Central Europe Praha. Tato agentura má již zkušenosti s komunitním plánováním a je nám pøi pøípravì plánu nápomocna. O dalších jednáních Vás budeme prùbìžnì informovat. Bližší informace Vám rádi poskytneme na MìÚ Mor. Budìjovice: Ing. Jana Loiblová, ved. soc. odboru, tel. 568 408 370,
[email protected]. Marie Rùžièková, koordinátorka projektu, tel. 568 408 344,
[email protected].
Víte, že… -
matrika moravskobudìjovického úøadu v uplynulém roce zaregistrovala celkem 99 sòatkù a též 33 rozvodù?
-
celková suma roèních sociálních dávek (urèená nezamìstnaným, rodinám, péèi o blízkou osobu, atd.) vyplacená z úøadu v Mor. Budìjovicích v loòském roce pøekroèila 34 mil. korun a byla o celé 3 mil. vyšší než v roce pøedešlém?
-
životní minimum je zákonem stanovená, spoleèensky uznaná hranice minimálních pøíjmù, pod níž nastává stav hmotné nouze. Od 1. ledna letošního roku èiní napø. pro dvouèlennou domácnost dospìlých 7.430 a pro dva dospìlé a dvì dìti (8 a16 let) 12.540 korun.
-
že se na katastru obce Blatnice, v sousedství s katastrem Moravských Budìjovic vpravo od silnice na Jaromìøice n. R., pøipravuje výstavba osmi vìtrných elektráren? Jejich stožáry by byly viditelné zdaleka, nebo dosahují výšky 105 m a polomìry otáèejících se vrtulí mìøí 44 m!
-
se území našeho kraje administrativnì dìlí na 15 správních obvodù obcí s rozšíøenou pùsobností (malých okresù) a na 26 obvodù povìøených obecních úøadù. Kraj Vysoèina tvoøí pìt pùvodních okresních územních celkù.
-
budìjovická radnice za posledních šest mìsícù obdržela pøibližnì 110.000 e-mailových zpráv a ztoho bylo kolem 60.000 nevyžádaných?
-
se na celém svìtì prodlužuje prùmìrná délka života. Stoupá procento lidí nad 65 let závislých na pracující populaci (15 až 64 let). V Èeské republice tento index v roce 1960 èinil 13,4 v roce 2000 byl 18,9 a v roce 2020 dosáhne hodnoty 31,8. V Nìmecku, Francii a ve Velké Británii byl už v roce 2000 kolem 24 procent.
-
99 procent dùchodcù v loòském roce v Èeské republice pobíralo dùchod do výše 11.678 korun? Dùchody nad 12.500 korun pøedstavují jen 0,5 procent. Nejvyšší, naprosto ojedinìlý, vyplácený dùchod v Èesku v roce 2005 byl 52.859 korun.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unii (Evropským sociálním fondem), státním rozpoètem Èeské republiky a krajem Vysoèina.
BAGR v Besedì Poslední dubnovou sobotu (29. 4.) se již tradiènì pøedstaví skupina BAGR v sále moravskobudìjovické Besedy. Uvede zde nový repertoár z pøipravovaného jedenáctého cédéèka, ale zazní i starší osvìdèené hity. Celou akci bude provázet videoprojekce, která bude živì snímat úèinkující i posluchaèe na plátno a o pøestávkách budou promítány videoklipy skupiny BAGR. Hostem veèera bude havlíèkobrodská skupina Adrien, která tento dlouhý bigbítový veèer ve 20.00 hodin zahájí. Každý dvacátý návštìvník opìt obdrží dárek v podobì cédéèka nebo kazety skupiny BAGR, která momentálnì hraje v sestavì: Petr Szabó – zpìv, Petr Kotlík – kytara, Adam Titz – klávesy, Petr Vaníèek – kytara, Jiøí Petrus – basa, Vladimír Èupøina Sovák – bicí.
Letecké muzeum v Daèicích hledá jakékoli informace, fotografie, písemnosti o panu Janu Jansovi, který byl jako pomocný pozemní personál za II. svìtové války v Anglii u 311. bombardovací perutì. Oženil se 12. 1. 1947 v Želetavì se sleènou Miroslavou Vrbkovou. Pamìtníci pomozte. Kontaktní adresa: Vlastimil Kolomazník, Mládežnická 505/V, 380 01 Daèice. Telefon: 777 335 755.
Jubilejní ochutnávka vín X. roèník tradièní ochutnávky jihomoravských vín v Moravských Budìjovicích se konal 18. bøezna 2006 v Besedì. Plný sál milovníkù dobrého vína mìl možnost posoudit více jak 350 vzorkù kvalitních vín. Pestrá škála ètyø desítek odrùd musela vyhovìt i tìm nejnároènìjším odborníkùm. Nejlepší èervené víno získala Frankovka Ing. Richarda Tichého z Hodonína, v bílém to bylo Veltlínské zelené MUDr. Tomáše Nováka z Hovoran. Šampiónem výstavy se stalo Neburské ledové víno z Vinaøství Sádek, Kojetice na Moravì. Ceny vítìzùm pøedával populární televizní herec a moderátor Vladimír Èech. K pøíjemné náladì sobotního veèera pøispìla také Malá Moravìnka Jiøího Helána. -vn-
4 Stalo se v našem mikroregionu V Kojaticích slavili V dùstojném prostøedí kulturního domu v Kojaticích se konala v sobotu 25. února 2006 mimoøádná událost. Manželé Františka a Bohumil Pulicarovi z Kojatic zde v rodinném kruhu, s pøáteli i pøedstaviteli obce oslavili svou diamantovou svatbu. Svatba zaèala ve 14.00 hodin se vším co k svatbì patøí, rozbitím talíøe, kdy „šestaosmdesátiletý ženich“ šikovnì smetl na lopatku rozbité sklo, pøivítáním, slavnostním pøípitkem, pøevzetím kytic a darù. a slavnostním obìdem. Došlo i na zavzpomínání na období minulých šedesáti let spoleèné cesty životem. Paní Františka Pulicarová se narodila v Komárovicích u Mor. Budìjovic v roce 1923. Do obce se pøivdala a zde pracovala v zemìdìlství a spolu s manželem zde žili celý život. Pan Pulicar se narodil v únoru 1920, byl šikovným zedníkem a obkladaèem. Jejich spoleèná cesta životem zaèala svatbou dne 24. února 1946. Spoleènì vychovali tøi dìti, Vìru, Bohumila a Jiøinu a dnes mají osm vnouèat.
knihy a opìt další gratulace, dobré jídlo a pití. I pan Pulicar znovu všechny pøivítal a popøál jim pøíjemnou zábavu. Byla radost sledovat, jako manželé Pulicarovi v kruhu úèastníkù si zatanèili sólo. Zábava pokraèovala až do pozdních noèních hodin. -vs-
Cidlina V sobotu 25. února se konal v naší vesnici masopustní prùvod. Po úspìchu v minulých letech byl oèekáván velký poèet masek. Skuteènost však pøedèila všechna oèekávání. Støízlivé odhady hovoøí o èísle pìtašedesát, ale je možné, že jich mohlo být ještì více. Rozmanitost masek byla velká. Masku, kterou nebylo možné pøehlédnout byl kùò a jeho koèí, dále cestovatel Emil Holub, Mach a Šebestová, Krakonoš, Tøi mušketýøi, kat a mnoho dalších.
K tanci a poslechu všem vyhrávala trojice muzikantù. Prùvod prošel celou obcí a postupnì se k nìmu pøidávali i pøihlížející obèané. Po skonèení prùvodu zábava pokraèovala a všichni se ještì dlouho a dobøe bavili pøi poslechu dobré muziky. Jaroslav Kosmák
Martínkov - Masopustní prùvod
Foto Vlastimil Smetana – Zápis do Pamìtní knihy obce za pøítomností starosty a místostarosty Kojatic. Druhý snímek. Sólo pro manžele. Dcery prozradily na rodièe, že byli moudøí, skromní a pracovití lidé. „Dìda mìl rád k jídlu knedlo, vepøo, zelo a k tomu dobré pivko. Miluje ve své blízkosti spoustu lidí a celý život mìl rád kolem sebe veselo“, øíká dcera Jiøina. Syn Bohumil na otce prozradil, že desítky rokù kouøil cigarety, ale po narození první dcery kouøení zanechal. „Maminka i když mìla urèité období dietu, vždy si ráda pochutnala na buchtách s tvarohem“ dodává dcera Vìra. I pøedstavitelé obce, starosta František Fiala a místostarosta Jan Šenkypl, manželùm Pulicarovým popøáli ještì do dalších rokù pevné zdraví, pøedali jim kytici kvìtù a milý dárek, který jim bezpochyby udìlal radost. Následoval zápis do Pamìtní
Kdo se v sobotu 25. února odpoledne v Martínkovì podíval z okna, mohl zpozorovat neobvyklé procesí rùzných individuí, které se pohybovalo napøíè celou vesnicí. Nejednalo se ovšem o nic nadpøirozeného. Tento den se totiž uskuteènil tradièní masopustní prùvod. I pøes nepøíliš teplé poèasí se sešel velký poèet úèastníkù. Za hudebního doprovodu muzikantù zde vedle sebe skotaèila Snìhurka s x trpaslíky, trio Teletubies a rùzná strašidýlka. Vedle tìchto postav se objevovaly i "nepohádkové bytosti" - napø. velice zasloužilý váleèný veterán (naposled byl ve Vietnamu, sloužil ovšem již za Žižky) nebo typický Martínkovský kaèer. Celé procesí vedlo duo doktorù, kteøí každého pocestného obšastnili léèivou koupelí ve své
pojízdné vanì. Èlovìk se pak po takovém aktu cítil opravdu jako vymìnìný. Nemìl bych opomenout ani staøenky. Zvláštì jedna mìla v jednu chvíli doslova existenèní problémy na zamrzlé kaluži. Toto seskupení masek a pøevlekù muselo jistì nadchnout každého kolemjdoucího, za což všem zúèastnìným patøí velký dík. Text i foto Tomáš Klušák
Masopust po x letech
Láz, 3. 3. 2006; Øidièi projíždìjící obcí Láz v pátek 3. bøezna odpoledne se nestaèili divit, kdo že se jim to plete do cesty. Konala se tu totiž po mnoha letech opìt masopustní veselice. Podle pamìtníkù se obcí maškary prohánìly naposledy pøed tøiadvaceti lety. A že byl nápad obnovit tuto tradici výborný, to dokazuje úèast 52 masek a ohromná podpora a zájem všech obèanù. Po prùvodu obcí se ti nejodolnìjší sešli v místním pohostinství Pivomat. K poslechu i k tanci vyhrávala místní dechová hudba až do brzkých ranních hodin. Sbor dobrovolných hasièù a pohostinství Pivomat urèitì zaslouží podìkování za organizaci této úspìšné akce. Mgr. Vìra Sobotková, místostarostka obce Láz
Jakubov - Masopust V sobotu 4. bøezna od 12:00 hodin se v Jakubovì uskuteènil již tradièní masopustní prùvod. K vidìní bylo nìkolik desítek masek: èarodìjnice, èáp s virem H5N1, chodící latrína, jeptišky, smrtka, pohøebáci, snìhulák, mlynáø a spousta dalších. Nejvìtší úspìch mìla (hlavnì u dívek, žen a babièek) rodinná záchranná èeta, která jim poskytovala pøíkladnou lékaøskou péèi. Po ètyøhodinovém šílení v obci se velká vìtšina masek vrátila zpìt do kulturního domu, kde byla na závìr poražena kobyla. Veèer se konal maškarní bál
5 Stalo se v našem mikroregionu v kulturním domì, který byl novì vyzdoben krásnými obrazy Pavla Chmelky. Celý den vyhrávala k tanci a zábavì kapela Vermona. Podìkování patøí èlenùm Sboru dobrovolných hasièù za organizaci celého veselí. Miroslav Kabelka
Nové Syrovice Jako každoroènì, tak i v letošním roce se dne 25. února poøádal v naší obci Masopust. Již tradiènì byl sraz masek pøed obecním úøadem, kde je oèekávala doprovodná kapela.
Spoleènì s muzikanty se prùvod vydal na cestu obcí, kde navštìvovali dùm od domu a všichni byli zváni, aby se k prùvodu pøipojili. Pøi této pøíležitosti masky byly pohoštìny tradièními masopustními pokrmy jako jsou koblihy, køehotiny, èi uzené. Na zapití se nabízela slivovice, èi domácí víno. Všichni se dobøe bavili. Nakonec se celý prùvod èítající okolo šedesáti masek pøemístil do místního hostince, kde kapela vyhrávala, tanèilo se a zpívalo. Oldøich Svoboda, starosta obce. Foto archív OÚ
Módní show opìt na vynikající úrovni Nevšední pozornost na sebe upoutala „Módní show“ poøádaná SOU øemesel a služeb a Uèilištìm v Moravských Budìjovicích spoleènì s místním MìKS Beseda v pátek veèer 10. bøezna 2006 v prostorách Besedy. Zaplnìný sál Besedy, kde bylo pøítomno necelých ètyøi sta návštìvníkù shlédlo nevšední pøedstavení. Již pøi pøíchodu do novì zrekontruovaného foyeru byli upoutáni audiovizuálním promítáním I. roèníku show z minulého roku. Vše zaèalo divadelní scénkou odcházející módy, na kterou navázal vlastní program. Moderátorky veèera Marta Bauerová a Slávka Pisaøovicová z poèátku prezentovaly uèilištì, sponzory i firmy, které se na celé akci podílí. Také upozornily, že v programu nebude chybìt kolekce SOU, kde modelová øada vznikla podle vlastních návrhù, ke kterým si studentky pøipravily støihové konstrukce, vybraly si a barevnì zkombinovaly materiál, v rámci výuky ušily a výsledek mohli posléze pøítomní shlédnout. Celá módní show byla podbarvena sugestivní hudbou formace Karel a Joke. V prùbìhu ve-
èera také dvakrát vystoupila skupina „S dance“ Jany a Ivany Dostálových. V programu byly postupnì prezentovány kolekce jednotlivých firem, a již šlo o dámské a pánské odìvy tuzemské výroby, obleèení ve sportovním duchu, odìvy pro volný èas, dìtské obleèení. Øada modelù byla doplnìna módními doplòky, jako napø. brýlemi. Zajímavá byla i kolekce elegantních až lehce extravagantních dámských úpletù pro dámy støedního vìku. O make-py a úèesy se postaraly profesionální pracovnice z Jaromìøic. Akce se konala za aktivní podpory øeditele SOU, ale i intenzivního úsilí celého realizaèního týmu, který musel nejen pøipravit scénáø, oslovit firmy, zajistit modely, ale i pøipravit pìtadvacet manekýnek a manekýnù všech vìkových kategorií. Jednalo se nejen o dobrou prezentaci uèilištì, i obor krejèí-krejèová, ale i o zviditelnìní moravskobudìjovických firem, které se na akci podílely. -mbsFoto Vlastimil Smetana
Region V sobotu 18. bøezna 2006 uspoøádal Klub èeských turistù, TJ Sokol a vodácký oddíl Moravské Budìjovice pod záštitou starosty mìsta Moravské Budìjovice „Zahájení jarní turistické sezóny KÈT Vysoèina“. Již od osmé hodiny ranní se tísnily davy turistù pøed budovou Zámeckých koníren, k zaregistrování a získání potøebných informací a materiálù. Poté se všichni pøemístili na námìstí Míru, kde krátce po desáté hodinì všechny pøivítal starosta mìsta Jan Nekula, pøedseda KÈT Vysoèina Vladimír Zamazal, starosta místní TJ Sokol Vladimír Waas a pøedseda klubu Èeských turistù Moravské Budìjovice Ladislav Odvárka (viz fotografie).
Po úvodním ceremoniálu se vydalo všech 422 úèastníkù a 21 poøadatelù na pøedem stanovené trasy. První smìøovala z Moravských Budìjovic pøes Lukovskou horu k Svatému Vítu a zpìt a druhá trasa vedla pøes Kosovou, Hrachovec, Litohoø také k Svatému Vítu a zpìt. Po trase na všechny èekalo obèerstvení v podobì špekáèkù, kávy a èaje. Po návratu si úèastníci mohli prohlédnout Masné krámy, Muzeum, nebo se podívat z vìže kostela. V Zámeckých konírnách si prohlédli výstavu fotografií Zuzany Odvárkové a další dokumentaèní snímky. Oborová zdravotní pojišovna také zdarma zájemcùm zmìøila krevní tlak a tìlesný tuk. Velkou radost udìlal všem úèastníkùm Pamìtní list. K nejstarším úèastníkùm pochodu patøil pan Skøivánek (1920) z Havlíèkova Brodu a k nejmladším Honzík Zemánek (2003) a Vojtíšek Neubauer, oba z Moravských Budìjovic. Bylo potìšující, že mezi úèastníky byli také obèané Moravskobudìjovického mikroregionu. -vsFoto Vlastimil Smetana
Moravské Budìjovice V pátek 10. bøezna 2006 probìhla ve spoleèenské místnosti hasièské zbrojnice v Moravských Budìjovicích první schùze okreskového výboru Sdružení hasièù ÈMS. Starosta okrsku è. 24 podìkoval všem za pøípravu a zajištìní výroèní valné hromady okrsku, která se konala 12. února 2006. Dále pøítomné informoval o úkolech, které pøed okrskem stojí v I. pololetí 2006. Již ve dnech 23. až 25. února probìhlo školení velitelù JPOV. v Tøebíèi, 9. bøezna velitelský den v sále v Mor. Budìjovicích, 18. bøezna shromáždìní pøedstavitelù SDH okresu Tøebíè v Budkovì a 20. 3. školení strojníkù JPO V. v Tøebíèi. Na 8. dubna je pøipraveno pøezkoušení rozhodèích požárního sportu v Mor. Budìjovicích. Na 7. kvìtna se pøipraví akce „Den otevøených dveøí hasièských zborojnic“ v celém okrsku a to od 08.00 do 12.00 hodin. Dne 20. kvìtna probìhne okrsková soutìž v požárním sportu v areálu místního „Letištì“ se zaèátkem soutìže ve 13.00 hodin. Ihned pøíští den, t.j. 21. kvìtna se pøipravuje soutìž mladých hasièù v témže areálu se zaèátkem ve 13.00 hodin. Pøíští jednání okrskového výboru se uskuteèní dne 7. dubna 2005 v kulturním domì v Jackovì Karel Pitour
Muzejní spolek hodnotil svou èinnost Ve støedu 8. bøezna 2006 se sešli ve veèerních hodinách v moravskobudìjovickém zámku èlenové místního Muzejního spolku a hosté na Výroèní valné hromadì.
6 Stalo se v našem mikroregionu
Pøedseda Muzejního spolku František Vlk v úvodu pøivítal vzácné hosty, a to hejtmana kraje Vysoèina Miloše Vystrèila, øeditele Muzea Vysoèina Tøebíè Jaroslava Martínka, pøedsedu Muzejního spolku v Jemnici Vladimíra Nováèka, docenta Medøického z Daèic a pøedsedu obce Jakubov Miroslava Kabelky. Po seznámení s programem, volbami pøíslušných komisí a pøijetí nového èlena, František Vlk zhodnotil èinnost Muzejního spolku za uplynulý rok. Mimo pravidelné zasedání vzpomnìl i konání rùzných akcí, na kterých se èlenové spolupodíleli nebo které poøádali sami, jako napø. Øemeslnický jarmark. Pozornost vìnoval zpracování Vlastivìdného sborníku Moravskobudìjovicka, který byl vydán v závìru loòského roku i za podpory Fondu Vysoèina, a který také hosté obdrželi. Dále pokladník Boris Šusta podal podrobnou informaci o finanèních záležitostech, kde správnost vedení úètu potvrdila èlenka revizní komise Marie Nìmcová. V dalších vystoupeních hostù, jak Miloš Vystrèil, tak i Jaroslav Martínek velmi kladnì zhodnotili nejen záslužnou èinnost èlenù Muzejního spolku, ale také mimoøádné úsilí spojené se zpracováním a vydáním tak rozsáhlé publikace. Vladimír Nováèek informoval o èinnosti Muzejního spolku v Jemnici, který zamìøuje svou pozornost na záchranu památek. Starosta mìsta Jan Nekula také nešetøil slovy chvály nad vydaným sborníkem, podìkoval jménem obèanù mìsta zejména Ladislavu Hosákovi a Františku Vlkovi za redakèní èinnost, která vyústila v samostatné vydání bezpochyby zajímavé publikace. V závìru jednání zvolili pìtièlenný výbor a revizní komisi. Ve volné rozpravì si pøítomní vzájemnì vymìòovali své zkušenosti. -vsFoto Vlastimil Smetana
Misie dechové hudby „Misie dechové hudby Moravské Budìjovice byla založena v roce 1995 jako naprosto volné sdružení lidí, kterým není lhostejný stav a prezentace souèasné dechové hudby v médiích, èasto prezentovaný jako žánr úpadkový a menšinový. Toto sdružení má za cíl prezentovat, organizovat a pøedstavovat dechovou hudbu širokým vrstvám posluchaèù
v tom nejlepším slova smyslu. Èleny tohoto sdružení jsou význaèné osobnosti i lidé prostí“, øíká jeden ze spoluzakladatelù misie Václav Kováø. K dalším spoluzakladatelùm patøili Václav Smola, Vìra Gremlicová, Jiøí Vrána a Vladimír Salèák. Do rodiny misionáøù patøí také Miloò Èepelka, hudební skladatel Ladislav Suda, Áda Školka, Láïa Prudík, Vlasta Dvoøák a øada dalších. Jejich skladby se hrají nejen v Evropì, ale i za oceánem v Americe. I když èlenská základna má kolem padesáti èlenù, pøi každém zasedání pøibývají noví. I jejich èinnost je zajímavá. Napø. dne 1. dubna 2006 se sejdou misionáøi ve Vinaøském a kulturním centru Sádek pøi poøadu „Sádecké rozpravy“ èlena, básníka, textaøe, publicistu a známého cimrmanologa Milonì Èepelky. V pøedveèer této akce, dne 31. bøezna 2006 se misie setkala na premiéøe divadelní hry „Král jelenem“ v nastudování moravskobudìjovických ochotníkù v místní Besedì. -vs-
Na snímku Vlastimila Smetany je zachycena èást misionáøù pøi pracovní schùzce.
Dìti se uèí rády Na zaèátku letošního roku se Alena Urbánková rozhodla, že svou zálibu pøiblíží dìtem z Martínkova. Tou zálibou jsou ruèní práce „všeho druhu“. Zájem o nový kroužek, který zaèal svou èinnost pod hlavièkou TJ Sokol Martínkov, byl neèekaný. Pøihlásilo se 18 dìtí nejen z Martínkova. Dìti zde hravou formou rozvíjí svou manuální zruènost. V únoru kupøíkladu potìšily fotbalisty a všechny návštìvníky Sportovního plesu - postaraly se totiž o výzdobu sokolovny. Nebo si vyrobily barevné panáèky, jejichž základem jsou keramické kvìtináèe rùzných prùmìrù. Kdo má zájem, ten si najde, co je mu milé. tk, zr
Velikonoèní výstava v Jakubovì Pøedvelikonoèní víkend se v pøísálí jakubovského kulturního domu uskuteèní výstava s velikonoèní tématikou. K vidìní budou kraslice zdobené nejrùznìjšími technikami, pomlázky, perníèky, velikonoèní peèivo, výrobky z keramiky, rùzné jarní
dekorace a doplòky. Na výstavì Vás mimo jiné uvítají i dva obøí zajíci, které vyøezal pan Vladimír Major. Pøijïte se i Vy potìšit a inspirovat. Na Vaši návštìvu se tìšíme v sobotu 8. dubna a v nedìli 9. dubna 2006 vždy od 14:00 do 17:00 hodin. Dobrovolné vstupné bude vìnováno na nasvícení místního kostela sv. Jakuba Vìtšího. Dìkujeme všem, kteøí výstavu obohatí svými nápady a zapùjèí nám své výrobky. Dana Paøízková a Jarmila Èurdová
Volit mimo trvalé bydlištì lze pouze s volebním prùkazem Volby do Poslanecké snìmovny klepou na dveøe. Jak lze také volit? Obèané, kteøí budou chtít poèátkem èervna vybírat poslance mimo své bydlištì, mohou požádat o volièské prùkazy. O prùkaz je nutné zažádat písemnì svùj obecní úøad. Prùkaz poslouží tradiènì hlavnì chataøùm a chalupáøùm. Využít jej mohou i ti, kteøí na 2. èi 3. èervna plánují dovolenou èi pracovní pobyt v zahranièní metropoli; volit budou moci na èeském velvyslanectví nebo konzulátu. O volièský prùkaz musí zájemci zažádat písemnì nejpozdìji v pátek 26. kvìtna. Pokud žádost zasílají poštou nebo s ní na úøad nìkoho vyšlou, musí být jejich podpis pod žádostí úøednì ovìøen. To není potøeba v pøípadì, kdy na úøad pøijdou osobnì. Prùkazy budou obecní úøady vydávat od ètvrtka 18. kvìtna. Vyzvednout si ho mohou obèané osobnì nebo pro nìj nìkoho poslat s plnou mocí s ovìøeným podpisem, pøípadnì si jej nechat zaslat poštou. O volièské prùkazy budou moci požádat také Èeši, kteøí žijí dlouhodobì v cizinì. Pøíslušnou písemnou žádost o zápis do zvláštního seznamu volièù musejí ale doruèit na zastupitelský úøad nejpozdìji do nedìle 23. dubna 2006. Èeši v zahranièí budou letos vybírat poslance v souladu s volebním zákonem z jihoèeských kandidátek. Pro Èechy, kteøí žijí v zahranièí jen pøechodnì, bude mít zápis k volbám jednu nevýhodu - budou totiž kvùli zabránìní duplicity vyškrtnuti ze seznamu volièù v Èesku. Pokud by se tedy v létì vraceli do vlasti a chtìli se zúèastnit podzimních komunálních èi senátních voleb, museli by velvyslanectví požádat o vyškrtnutí z jeho seznamu a opìt požádat o zapsání do seznamu v Èesku. Pro takové Èechy je proto výhodnìjší volit v zahranièí s volièským prùkazem od domovského obecního úøadu. Volièský prùkaz nebudou potøebovat obèané, kteøí nastoupí nejpozdìji v pátek 26. kvìtna dopoledne do porodnice, sanatoria, ústavu sociální péèe nebo do vìznice. V takových pøípadech budou i oni zaneseni do zvláštního seznamu volièù a mohou volit v tìchto zaøízeních. Pokud by ale byli napø. hospitalizováni po tomto termínu, mohli by hlasovat jen s volièským prùkazem. Opatøení má zabránit pøípadnému dvojímu hlasování. Jitka Tobolková
7 Z lidových tradic Postní doba
voda a kropilo se jí žito. Tento den se pletly „mrskaèky“. Její název je také odvozen od V minulém èísle Listù Budìjovicka v èásti „Z lidových tradic“ jsme se bílého obleèení tìch, kteøí byli pokøtìni zaèali zabývat postní dobou v pøedvelikonoèním období a významem a pøijati do církve. Boží hod velikonoèní V tento den chodila celá rodina do kostela. nedìlí. V dubnovém èísle LB v této tematice pokraèujeme: Podle legendy Kristus vstal z mrtvých. Po Pátá nedìle Pátá nedìle (latinsky Judica) byla Smrtelná èi Smrtná. Velikonoce se uplynutí Bílé soboty skonèil i dlouhý pùst. blížily a v kostelích se zahalovaly køíže. Tato tradice pochází zøejmì z doby Lidé oslavovali vzkøíšení Ježíše. Spoleènì s poèátkù køesanství. Název nedìle je však odvozen od velmi starého zvyku, Božím hodem vánoèním je to nejvìtší rozšíøeného v celém slovanském svìtì - vynášení Smrti. V podstatì to byla køesanský svátek v roce. v pøedstavách lidu významná událost v období pùstu. Velikonoèní pondìlí Šestá nedìle (9. 4.) Tento den se také nìkdy nazývá Latinsky Palmarum. Kvìtná nedìle, nebo také Kvìtnice. Byla poslední Èerveným pondìlím. Chlapci chodí koledovat a nesla se ve znamení památného Kristova vjezdu do Jeruzaléma. Obyvatelé s pomlázkami, které mají podle tradice do prý ho tehdy vítali s palmovými ratolestmi. U nás tuto funkci pøevzaly domu pøinést blahobyt a štìstí a šlehají s nimi dìvèata i ženy. Obdrží vìtvièky jívy (koèièky), nebo jiných stromù a keøù, které se daly v kostele obarvená nebo èokoládová vajíèka, kraslice, cukroví a nìkdy i nìco posvìtit a tím nabyly v oèích lidí magickou moc. Chránily dùm i pole, „ostøejšího“. Krajovì dosud nevymizel zvyk polévání studenou vodou, zabraòovaly bolestem a nemocem. Proto se se ve svìtnici zastrkávaly za která má z dìvèat vyhánìt lenost. Dívka, která bude letos vymrskána svaté obrázky nebo køíž, za krovy, dveøe i okna a ponechávaly se tam po celý vrbovým proutím, bude nejménì rok kypìt zdravím. rok. -mbs-
Velikonoce
Velikonoce patøí k vrcholùm církevního roku a pro køesany byly vždy významnými svátky. Jsou oslavou zmrtvýchvstání Krista po jeho ukøižování. Se svátkem jeho narození, které se slaví o Vánocích, pøedstavují hlavní osu liturgického roku. Noc, kdy Kristus zázraènì vstal z mrtvých, se zaèala oznaèovat jako Velká noc, noc nejvìtšího tajemství – odtud název Velikonoce. Oslavy ve velikonoèním období však mají mnohem starší tradici, která souvisí s pøíchodem jara, slunce a tepla. Toto období roku znamenalo pro naše pøedky konec dlouhé zimy a poèátek nového léta. Pašijový týden Poslední týden pùstu pøed Velikonocemi se nazývá svatý nebo také pašijový. Zaèíná Kvìtnou nedìlí a konèí Velikonoèním pondìlím. Nejdùležitìjší jsou tøi dny uprostøed – Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod, neboli Nedìle zmrtvýchvstání. Škaredá støeda Øíkalo se jí škaredá, ale také sazometná nebo smetná. Škaredá proto, že se prý Jidáš mraèil na Krista a v tento den ho také zradil. Zelený ètvrtek Zelený ètvrtek symbolizuje Poslední veèeøi pánì, která byla podle køesanské víry první mši svatou slouženou samotným Ježíšem. Název mùže také souviset od zeleného roucha užívaného v kostele, nebo od povìry, že se toho dne musí jíst pouze zelená strava – špenát, zelí, hrách, jarní bylinky apod. Velký pátek Velký pátek je dnem smutku a lze jej považovat za nejtišší den v roce. Nekonají se mše, nezvoní zvony ani nehrají varhany. V kostele se ète pouze z Písma. V tento den byl pøísný pùst. Nesmìlo se pracovat na poli, ani prát prádlo. Øíkalo se, že na Velký pátek se otevírají zakleté skály a hory vydávají poklady. Bílá sobota Je pøípravou na Velikou noc – znovuzrození. Je také posledním dnem dlouhého pùstu. Hrkaèi a klepaèi v tento den naposledy oznamovali poledne. Chodili po vsi, vybírali dárky, o které se pak za vsí dìlili. Svìtila se
Jiøí – 24. duben Svatý Jiøí jede k nám, po vìneèku nese nám... Svatý Jiøí patøí k nejznámìjším køesanských svìtcùm. Žil ve 3. století v Kappadocii v Malé Asii a pocházel z urozené køesanské rodiny. Vstoupil do øímského vojska a èasem dosáhl hodnosti dùstojníka. Když zaèal císaø Dioklecián pronásledovat køesany, Jiøí se ke své víøe èestnì pøiznal a byl za to uvìznìn, muèen a pravdìpodobnì v roce 303 také popraven. Stal se muèedníkem, neohroženým bojovníkem za víru. Na místì jeho hrobu ve vesnièce Lydda poblíž pøístavu Jaffa v Palestinì vystavìl øímský císaø Konstantin I. ještì ve 4. století první svatojiøský chrám na svìtì. Rannì køesanská legenda pøiøkla Jiøímu povìst neohroženého rytíøe, který zachránil krásnou princeznu pøed smrtí. Kult sv. Jiøí se zaèal rychle šíøit z Palestiny i do dalších zemí. Ve 13. století se stal patronem mnoha evropských mìst, napøíklad Janova nebo Benátek. Sv. Jiøí se však stal pøedevším v roce 1222 za Jindøicha III. ochráncem hrdé Anglie. V mnoha zemích byly pod jeho jménem stavìny význaèné kostely a chrámy. K nejznámìjším stavbám v Èechách patøí románská bazilika na Pražském hradì s hroby nejstarších historicky doložených Pøemyslovcù. Známá je i bronzová kašna sv. Jiøí. Také na památné hoøe Øíp stojí rotunda sv. Jiøí. Nejoblíbenìjší byl sv. Jiøí jako ochránce rytíøù a vojákù, všech stateèných mužù ve zbrani, ale také pevností a opevnìných mìst. Tato tradice se datuje od 11. století, kdy se køižáci vraceli ze Svaté zemì a vyprávìli, že se svìtec zjevil roku 1098 køesanskému vojsku pøed porážkou Saracénù. Pozdìji se stal symbolickým ochráncem zemìdìlcù, horníkù, sedláøù, kováøù, bednáøù, ale také koní a dobytka. Uctívají ho artisté a nejnovìji také skauti. Lidé vìøili, že je tento oblíbený svìtec ochrání nejen v boji, ale také pøed horeèkami a morem. -mbs-
Nahlédnutí do sousedních mikroregionù Smlouva o vzájemné spolupráci Oficiální partnerské vztahy mezi Jemnickým mikroregionem a Spoleèným obecním úøadem obcí Nitrianského okresu se sídlem v Nitrianských Hrnèiarovciach trvají od 13. 5. 2005, kdy byla rámcová smlouva o vzájemné spolupráci v Jemnici zástupci obou regionù podepsána. Bylo by pøíliš jednoduché toto konstatování a proto bych Vás seznámil s tím, co podepsání smlouvy pøedcházelo. Je tøeba øíci, že všechno „zpùsobil“ pan Binder, jeden z majitelù firmy ZOS v Jemnici, která každoroènì se svými kombajny v zaèátku žòové sezóny vyjíždí právì do Nitranského okresu, aby pomohla svým pøátelùm. A tak po žních v roce 2003 pan Binder pozval starosty obcí tohoto svazku na návštìvu do Jemnice a požádal radnici o jejich oficiální pøivítání a pøijetí. Jsou to skuteèní pøátelé, padli jsme si do noty a další setkání na sebe nenechalo dlouho èekat. Pøíští rok jela delegace Jemnického mikroregionu na Slovensko a její pøijetí bylo ze strany
našich pøátel skuteènì bratrské. Vìnovali se nám po všech stránkách, provedli nás po zajímavých místech / høebèín v Topolèiankách, zámecké sídlo T.G. Masaryka, provedli nás svými obcemi i církevními památkami/. Také veèerní posezení v soukromém restauraèním zaøízení bylo bez chyby. Pøi naší návštìvì jsem se dohodli na pøípravì znìní smlouvy a jejím podpisu v pøíštím roce, tj. v roce 2005 v Jemnici. To se událo již uvedeného 13.5.2005 u pøíležitosti oslav 550 let od založení kláštera sv. Víta. Pøijeli témìø všichni starostové z obcí a tak, jak se starali oni o nás, snažili jsme se jim vyrovnat. Navštívili jsme firmu SWN Moravia, prohlédli si kulturní památky a kostel v Kdousovì a tam se v místním kulturním domì uskuteènil závìreèný veèer sponzorovaný panem Bindrem. Všichni se také následujícího dne zúèastnili vlastní oslavy a otevøení výstavky pøipravené Muzeem Vysoèina v Tøebíèi k uvedenému výroèí. V letošním roce jsme pozváni na 3. reprezentaèní ples v Nitrianských Hrnèiarovciach za úèasti dalších pozvaných hostù a pøipravuje se také fotbalový turnaj na Slovensku za úèasti domácího mužstva a jedenáctek z Maïarska, Rakouska
a Jemnického mikroregionu. Také nabídku na využívání rekreaèního zaøízení v areálu termálních lázní v Dunajské Stredì ze strany starosty Karola Bútoru již nìkteøí èlenové našeho mikroregionu a jemnické radnice využili. Na podzim pøijeli ètyøi starostové na pozvání pana Bindra na podzimní hony. Také s nimi jsme strávili pøíjemné chvíle. Poèítáme s tím, že naši pøátelé i letos pøijedou do našeho mikroregionu a to buï na další roèník Barchanu nebo na pøipravované otevøení novì upravené židovské ètvrti „ U Templu“ s odhalením pomníku padlým židovským obèanù Jemnice ve II. svìtové válce. Snad je z tohoto struèného výètu vzájemných vztahù patrné, že k sobì máme, obì strany, velmi blízko a že se naše pøátelství v dalších letech bude dále rozšiøovat a prohlubovat. Udìláme pro to vše co budeme moci. A to v uvozovkách zpùsobené zavinìní panem Bindrem kvitujeme s povdìkem a jsme rádi, že k této aktivitì z jeho strany vùbec došlo. Mgr. Milan Havlíèek pøedseda Jemnického mikroregionu
8 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice *
*
*
*
*
*
1. - 16. 4. In natura - 18:00 – vernisáž, Zámecké konírny, výstava fotografií: Honza Bloudíèek, Pavel Holík, vstupné dobrovolné 6. 4. La Provence Travestie Euro Tour 2006, 19:30, MìKS Beseda, Zábavný veèer plný svìtoznámých melodií. Úèinkují: Uršula Kluková, Jaroslav Èejka, Michal Guliáš a další. Vstupné 120,-/150,- Kè 7. 4. LATINO DANCE NIGHT, 20:00, MìKS Beseda, závìr taneèních nejen pro dospìlé ve stylu jihoamerické noci, živá hudba, tropické koktejly, vstup zdarma 21. 4. Narozeninová Oldies Party, 20:00, MìKS Beseda, zabavný a taneèní veèer plný pøekvapení u pøíležitosti oslavy 60. narozenin Antonína Bulièky, zakládajícího èlena kapely PAPRSKY! Hrají: PAPRSKY, DJ MLN, vstupné 70,-/100,- Kè 22. 4. Pavel Šporcl (housle), Lubomír Brabec (kytara), 19:30, MìKS Beseda, Hudební slavnosti poprvé v Besedì! Dále vystoupí Zpìváèci z Vysoèiny. Vstupné 120,- / 150,- Kè 30. 4. Filipo - Jakubská noc, 18:00, Zámecké nádvoøí, tradièní pálení èaro-dìjnic, soutìže pro dìti i dospìlé, bohaté obèerstvení, hraje skupina DUHA, vstup zdarma
Kulturní a spoleèenské akce v mikroregionu Martínkov *
16. 4. 2006 – Velikonoèní zábava – hraje Family, vstupné 50Kè, pùlnoèní soutìž
*
8. a 9. dubna 2006 – Velikonoèní výstava v kulturním domì vždy od 14:00 do 17:00 hodin 30. dubna 2006 – Pálení èarodìjnic na høišti – Slet a soutìže pro malé èarodìjnice a èarodìje
Jakubov
*
Nové Syrovice *
Sobota 8.4. a nedìle 9.4.2006 od 09.00 do 17.00 hodin, pondìlí 10.4.2006 od 08.00 do 12.00 hodin - Výstava velikonoèních dekorací a ruèních prací, Sál obecního úøadu Nové Syrovice. Obecní úøad Nové Syrovice poøádá dne 22. 4. 2006 Sraz heligonkáøù Koncert jednotlivcù a skupin se uskuteèní v místní sokolovnì od 14.00 hodin. Obèerstvení zajištìno. Srdeènì zvou poøadatelé.
ZA ZNÁMKAMI DO MORAVSKÝCH BUDÌJOVIC Klub filatelistù 06-36 poøádá v nedìli dne 9. dubna 2006 od 08.00 hodin v Domì dìtí v Moravských Budìjovicích celostátní výmìnnou schùzku všech sbìratelských oborù. Kromì poštovních známek, zápalkových nálepek, telefonních karet a pohlednic budou k sehnání i mince, odznaky, autíèka, staré hrneèky, kinder suvenýry aj. Na vaši návštìvu se tìší poøadatelé. -kf-
Koutek zahrádkáøe DUBEN Na duben nemìj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný. V letošním roce mimoøádnì tuhá a dlouhotrvající zima oddálí veškeré práce na zahrádce, i když rostliny ve sklepích a za okny se již zaèaly probouzet k životu. Proto doma mùžeme pokraèovat v rychlení zelenin pro získání èerstvé nati. Jedná se o øeøuchu, pažitku, ale také celou øadu bylinek a koøení. Musíme se pøipravit na to, že vìtšinu prací, které jsme si plánovali na mìsíc bøezen se nám pøenese do mìsíce dubna a možná i mìsíce kvìtna a tak na nás èeká mnoho práce. Za normálních okolností bychom již mìli mít pomalu jaro, ale poèasí nám moc nepøálo. Ještì dnes nezmizel z nìkterých míst sníh a zemì je ještì promrzlá. Mìli bychom dosévat záhony, které nebylo možné zasít v bøeznu. Jedná se o ranou mrkev, petržel koøenovou, cibuli sazeèku, špenát, øedkvièku, zahradní hrášek, èerný koøen, letní èesnek a další. Také bychom mìli bychom pokraèovat s vyséváním pórku, ranného salátu, øedkve, vodnice, kopru, špenátu. Øedkvièku sejeme prùbìžnì asi po tøech týdnech, dále kapustu, fazole, pažitku hrách apod. Mìli bychom nakupovat znaèková semena, která mají zaruèenou klíèivost, a øídit se pøi sadbì návodem uvedeném na sáèku. Máme-li na podzim zasázený špenát, pórek, zimní salát, cibulku sazeèku, sklízíme vše pokud nám to sníh dovolí postupnì. Pro výsadbu brambor si pøipravíme brázdy, které obohatíme o organické hnojivo (dobøe proležený hnùj nebo kompost). Ovocná zahrada Tento mìsíc bychom mìli konèit s výsadbou stromù a keøù. Je také èas pøeroubování pláòat nebo starších stromù. Provedeme jarní postøik, a to pøed rozkvìtem, dále tìsnì po odkvìtu proti strupovitosti, popøípadì v kombinaci pøípravkù i proti sviluškám, pilatkám a mšicím. Rybíz, angrešt a maliník pøihnojujeme do konce mìsíce. Vinnou révu lze pohnojit plovièní dávkou dusíku. Okrasná zahrada Zde dokonèíme jarní øez rùží, a to na jedno oèko. Nad oèkem ponecháme asi 5 mm èást, nebo by mohlo oèko vyschnout a dle možnosti øez pøetøeme latexem èi voskem. Okrasné rostliny pøihnojujeme kompostem nebo kombinovaným hnojivem. - z odborné literatury vybral – mbs-
Pozvánka na výstavu Výstava „MYSLIVOST NA MORAVSKOBUDÌJOVICKU“ spojená s chovatelskou pøehlídkou trofejí spárkaté zvìøe se uskuteèní v prostorách Zámeckých koníren v Moravských Budìjovicích ve dnech 21. 4. 2006 – 28. 4. 2006 v dobì od 8 do 16 hodin. S expozicí výstavy, na které se podílí všech 26 uživatelù okolních honiteb, se oficiálnì seznámí pozvaní hosté a pøedstavitelé mìsta dne 21. 4. 2006 ve 13,00 hodin. Slavnostní otevøení výstavy pro širokou veøejnost probìhne dne 22. 4. 2006 v 10,00 hodin. V uvedených termínech se bude též konat prezentace díla „Srnèí trofeje“ Mgr. Josefa Drmoty. Akci poøádají èlenové Èeskomoravské myslivecké jednoty pod záštitou odboru životního prostøedí Mìstského úøadu Moravské Budìjovice. Vstup volný. K prohlídce výstavy Vás srdeènì zveme. Za OŽP MìÚ Ing. Jaroslav Kotrba
Z receptù našich ètenáøù Do dubnového èísla Listù Budìjovicka jsme pro naše ètenáøe vybrali nìkolik receptù z Velké babièèiny kuchaøky. Èoèková polévka 150 g èoèky, rostlinný olej, 30 g hladké mouky, 1 cibule, 0,2 l kyselé smetany, 2 stroužky èesneku, sùl, ocet, cukr. Pøebranou a dùkladnì propláchnutou èoèku dáme vaøit do studené vody. Když je témìø mìkká, pøidáme cibulovou jíšku, kterou jsme pøipravili z rostlinného oleje, hladké mouky a oèištìné cibule nasekané nadrobno a vaøíme ještì 20 minut. Nakonec zjemníme kyselou smetanou, dochutíme rozetøeným èesnekem, solí, octem a cukrem podle vlastní chuti. Podáváme s rùznými druhy chleba nebo peèiva. Polévka výbornì chutná s topinkami pøipravenými v topinkovaèi nebo opeèenými na trošce rostlinného oleje. Jehnìèí kýta jako svíèková 600g jehnìèího masa z kýty, 40 g slaniny, sùl, mletý pepø, 30 g sádla, 2 mrkve, 1 petržel, ètvrtka celeru, 1 bobkový list, 2 zrnka nového koøení, 1 stroužek èesneku, 30 g hladké mouky, 2 dl smetany, cukr, šáva z poloviny citronu Maso prošpikujeme proužky prorostlé slaniny, osolíme, okoøeníme mletým pepøem a prudce opeèeme v rozehøátém sádle ze všech stran. Pøidáme oèištìnou a nakrájenou mrkev, petržel a celer, podlijeme, pøidáme bobkový list, nové koøení a nakrájený stroužek èesneku, pøikryjeme a upeèeme ve vyhøáté troubì domìkka. Mìkké maso vyjmeme a odstraníme koøení. Šávu prolisujeme pøes síto, zahustíme moukou a povaøíme 20 minut. Nakonec pøimícháme smetanu, osladíme a okyselíme citrónovou šávou. Maso nakrájíme na plátky a vložíme do omáèky. Smažené kùzleèí øízky s èesnekem 600 g kùzleèí kýty, sùl, hladká mouka, 2 vejce, 2 lžíce mléka, 3 až 4 stroužky èesneku, strouhanka, tuk na smažení, 60 g nastrouhaného tvrdého sýra. Oèištìné a umyté maso nakrájíme na øízky. Zlehka je naklepeme, okraje naøízneme, vložíme do vaøící osolené vody a krátce povaøíme. Necháme ve vodì vychladnout, potom je vyjmeme, osušíme èistou utìrkou, obalíme v hladké mouce, rozšlehaném vejci s mlékem a trochou soli a strouhance, kterou jsme promíchali s rozetøeným èesnekem. Smažíme z obou stran na rozehøátém tuku. Horké vysmažené øízky posypeme nastrouhaným tvrdým sýrem a ihned podáváme. Velikonoèní bábovka 5 vajec, 1 vanilinový cukr, 150 g mouèkového cukru, 150 g polohrubé mouky, 1/2 prášku do peèiva, 30 g posekaných oøechù, 30 g posekané èokolády, 30 g posekaných rozinek, nìkolik cukrových nebo èokoládových vajec na ozdobu. Oøechy, èokoládu a rozinky posekáme na drobno, dáme do mísy, posypeme dvìma lžièkami hrubé mouky a zamícháme, aby pøi peèení nepadly na dno. Žloutky umícháme do pìny s polovièní dávkou cukru. Z bílkù ušleháme sníh, pøisypeme zbylý cukr a ušleháme do tuha. Do žloutkové pìny pøidáme vanilinový cukr, mouku s práškem do peèiva, posekané oøechy, èokoládu a rozinky. Potom zlehka vmícháme tuhý bílkový sníh a tìsto vylijeme do vymaštìné a hrubou moukou posypané bábovkové formy. Pomalu peèeme v mírnì vyhøáté troubì. Upeèenou a vychladlou bábovku vyklopíme, posypeme mouèkovým cukrem smíchaným s vanilinovým cukrem a její støed vyplníme barevnými nebo èokoládovými vejci.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 5/2006 je do 19. 4. 2006. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l EÈEØA DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037
V
YDAVATELSTVÍ
