II
2006
V únoru František Branislav Žlutì svitnou vìtve na jívì, snìhy vánic tkaly dlouze. Snìží jako v první touze bìlostnì a trochu tesklivì, snìží jako v první touze. Studna nerozmrzá, bílé dni slunce zplna nerozsvìcí. Jak je blízká každá z vìcí, domov o hodinì polední, jak je blízká každá z vìcí. Zasnìžená zemì mlèívá, v hloubkách tìžknou rudy. Mùj kraj nikdy nebyl chudý, horce tryskej, vodo léèivá, mùj kraj nikdy nebyl chudý.
Moravskobudìjovické zimní zátiší.
Anketa starostù Jak jsme slíbili, pokraèujeme v odpovìdích našich starostek a starostù na následující otázky: 1. Co se Vám povedlo v obci uskuteènit v loòském roce, pøípadnì z èeho máte nejvìtší radost? 2. Co oèekáváte a co byste si pøáli aby se vyplnilo v letošním roce ve vaší obci nebo v osobním životì?
Miloš Bøezina, Hornice
Foto: Vlastimil Smetana
Foto: Vlastimil Smetana
1. Podaøilo se zrealizovat vše, co jsme si domluvili na rok 2005. Pozitivní ohlas mìlo setkání našich seniorù. Nechybìlo obèerstvení, beseda s lékaøem, v programu vystoupily dìti. Celkový vzhled obce se zlepšil díky novým fasádám domù a také zpevnìním nìkterých obecních ploch. Opravili jsme pøístøešek sloužící k poøádání kulturních akcí. Podaøilo se obydlet další novou nemovitost v obci, a to je velký pøínos do budoucna. 2. Chceme se zamìøit na zlepšení stavu místních komunikací, pøedevším na cesty k novým nemovitostem, pøipravujeme vybu-
dování pøístupového chodníku k obchodu. Povedeme kulturní a spoleèenský život v obci, hodnì se tìšíme na výlov rybníka, na který již nyní zvu všechny ètenáøe listù. Nejvìtší radost v pøíštím roce budu mít pokud se moji nejbližší i ostatní spoluobèané budou tìšit dobrému zdraví a spokojenosti.
Božena Novotná, Nimpšov 1. Opravili jsme další úsek místní komunikace. Brigádnì jsme natøeli zábradlí na koupališti. Natírat se zaèalo ještì týž den pøi èištìní koupalištì a za další tøi odpoledne bylo hotovo. Chtìla bych touto cestou podìkovat všem úèastníkùm brigády, místním, chalupáøùm i omladinì ze sousedních Nových Syrovic a Lázu, kteøí se k nám jezdí rádi vykoupat. 2. Tento rok chceme opravit poslední úsek místní komunikace. Bylo by zapotøebí opravit kulturní dùm, autobusovou èekárnu, veøejné osvìtlení, ale bohužel s naším roèním rozpoètem a dluhem na plynofikaci si mùžeme dovolit pouze jedinou akci. (pokraèování na str. 2)
2 Anketa starostù (pokraèování ze str. 1)
Miloslav Vecheta, Babice 1. S dotaèní podporou fondu kraje Vysoèina, jsme poøídili 9 ks kontejnerù na tøídìný odpad a bezdrátový rozhlas v místní èásti Bolíkovice. Tamtéž jsme realizovali první etapu rekonstrukce autobusové zastávky, rovnìž za finanèní podpory Programu obnovy venkova Vysoèiny. 2. Pro pøíští rok bych pøál všem lidem pøedevším zdraví a pro obèany bez práce, získání pracovní pøíležitosti. V Bolíkovicích chceme dokonèit autobusovou zastávku.
Pavel Karásek, Dešov 1. Není to jen jedna záležitost, ze které máme radost. Zavedli jsme bezdrátový vysokorychlostní internet pro základní školu, knihovnu, obecní úøad i širokou veøejnost. Zlepšil se celkový vzhled obce díky práci pracovníkù na veøejnì prospìšných pracích. Úspìšnì jsme opakovali setkání s dùchodci i akcí pro dìti bylo více. 2. Chceme dokonèit územní rozhodnutí pro dešovou kanalizaci mezi Malým a Velkým Dešovem a pokud se nám podaøí získat dotace, tak i její èásteènou realizaci. Budeme pokraèovat v úpravì místních komunikací a zlepšování vzhledu celé obce. Tìším se u nás na jednání o obchvatu obce. A samozøejmì se tìším na dobrou spolupráci s obèany a zastupitelstvem obce.
Oldøich Èech, Želetava 1. V r. 2005 u nás pokraèovala rekonstrukce silnice I/38 spojená s výstavbou kanalizace dešové a splaškové vody. Jednalo se o II. etapu ve smìru od mostu pøes Želetavku smìrem na Horky. Tato nároèná stavba si vyžádala mnoho úsilí všech zúèastnìných a také mnoho trpìlivosti a tolerance všech
našich obèanù. Dvouletá práce byla završena slavnostním otevøením silnice dne 31. 8. 2005. Splnìní daného termínu a dokonèení nároèné stavby považuji za nejvìtší úspìch. 2. Chtìli bychom dokonèit výstavbu splaškové kanalizace a v závìru roku zahájit zkušební provoz na èistièce odpadních vod. Rovnìž zatravnìní fotbalového høištì je možno zaøadit mezi akce vìtšího rozsahu. Otevøení plánujeme na podzim. Pro zajištìní lékaøské péèe nutnì potøebujeme zajistit nebytové prostory, ale netroufám si v tomto okamžiku øíci, zda a jak se nám to podaøí. V soukromém životì si velké plány do budoucna nedìlám, beru život tak jak je.
Bohumír Kašík, Litohoø 1. V loòském roce se nám podaøilo rozšíøit místa pro sbìr odpadù, prodloužili jsme veøejné osvìtlení smìrem na Mor. Budìjovice a schválili jsme územní plán obce. Pokraèujeme v budování sportovního areálu. 2. Pøipravujeme výmìnu starých oken v místní škole, poèítáme s rekonstrukcí místních komunikací a vybudování parkovištì. Chceme také zøídit stanovištì na bioodpad.
Jiøí Šálek, Lesonice 1. Radost jsme si v obci udìlali v loòském roce hned dvojnásobnou a to poslední èervencový víkend, kdy došlo k završení úpravy horní návsi pokládkou nového asfaltového povrchu. Tentýž den jsme pøivítali rodáky, posvìtili obecní symboly a pøipomenuli si 230. výroèí selských rebelií. 2. Po delší dobì se v obci objevilo více zájemcù o výstavbu rodinných domù. Pøipravujeme pro nì v atraktivní lokalitì na Chmelenci stavební místa. Chtìli bychom zahájit komplexní úpravu dolní návsi a dokonèit nìkolik menších akcí, naplánovaných na toto volební období. Osobnì bych si pøál,
aby bylo v tomto roce nalezeno úèelné využití dnes opuštìných objektù bývalého SOU. Celou obec by urèitì potìšilo, kdyby se podaøilo „dosáhnout na evropské peníze“, abychom se mohli pustit alespoò do jednoho z øady plánovaných, pro obec užiteèných projektù.
Miroslav Veith, Láz 1. Za nejvìtší úspìch považuji vybudování dešové kanalizace se stavbou chodníku podél hlavní silnice v délce 251 m s pomocí dotace obnovy venkova. Stavba musela být dokonèena do 31. 12. 2005, pøièemž se stavbou jsme mohli zaèít až v prosinci, kvùli složitému jednání o stavební povolení s vlastníky sítí. Odvodnìním silnice zmizí problém s podmáèením pøilehlých nemovitostí a nový chodník zvýší bezpeènost chodcù. Že se všechno podaøilo v tak krátkém èase, považuji asi za nejvìtší úspìch. 2. Zamýšlíme odkoupit prodejnu Jednoty, protože hrozí její uzavøení. Nechceme dopustit, aby obèané nemìli možnost koupit si zde alespoò základní potraviny. Pro náš rozpoèet to bude veliké sousto, a proto nemùžeme dìlat jiné investice.V osobním životì žádné mimoøádné plány nemám.
František Fiala, Kojatice 1. Pøivedli jsme do Kojatic i do Velkého Újezdu vodovodní pøivadìè v délce 2 800 m, s celkovými náklady 3,4 mil. korun. Pøipravili jsme také nìkolik zdaøilých kulturních akcí a sportovní odpoledne pro dìti. 2. Chceme dokonèit vodovodní pøípojky, opravit asfaltové cesty v obci a k osadì Velký Újezd. Ve Velkém Újezdì chceme dokonèit rekonstrukci bývalé školy na byty. V osobním životì pøeji všem pevné zdraví, vzájemné pochopení a vlídnost.
První pøestupky v tomto roce Pøestupková komise moravskobudìjovické radnice obdržela hned v zaèátku nového roku první dva pøestupky, kterými se bude muset co nejdøíve zabývat. První z nich je proti majetku, neb dlužník neplatí sjednané splátky za finanèní pronájem HiFi vìže. Od listopadu minulého roku se jedná již o sedmý pøestupek s touto skutkovou podstatou, ponejvíce spojené s pronájmy rùzných druhù spotøební elektroniky. Jedná-li se o vìtší dluh než 5 tis. korun, mùže se jednat i o trestný èin. Druhý pøípad z nedaleké obce je ještì smutnìjší, nebo se nejedná jen o ledajaký pøestupek proti obèanskému soužití. Za tímto strohým právním vyjádøením se totiž schovává vulgární napadení matky i sourozence a vyhrožování s újmou na zdraví, která musela zklidòovat dokonce až pøivolaná hlídka Policie ÈR. Aby toho nebylo málo, ještì téhož dne obvinìný mladík rozbil sousedùm okna a tak si zadìlal i na pøestupek proti majetku. Inu, nový rok se vším všudy! vn
O hokej i bruslení na nedávno otevøeném zimním stadionu v Moravských Budìjovicích je velký zájem. Snímek Vlastimila Smetany je z 22. ledna, kdy se utkaly obce Lažínky a Vesce. V nároèném boji padaly desítky branek. (další informace o bruslení na str. 5).
3 Stalo se v našem mikroregionu
Víte, že…. -
Martínkov Vítání obèánkù – Rok 2005 pøinesl oživení do vsi v podobì nových malých obèánkù. Vše nasvìdèuje tomu, že do Martínkova „pøišla“ populaèní vlna. Snad se jí u nás zalíbí. Naposledy nás navštívila v roce 2000. Tehdy ta dvojka na zaèátku letopoètu výraznì promluvila do poètu obyvatel v Martínkovì. Narodilo se 9 dìtí. A nyní? V roce s pìtkou na konci se dìtí narodilo 6. Pøivítání nových obèánkù Martínkova se uskuteènila dvì. Nejdøíve 20. bøezna, kdy byly pøivítány dvì dìti, a podruhé 13. listopadu. V tento den jsme uvítali 4 dìti. Pøejeme do života hodnì štìstí. Zdenìk Øepa, starosta obce Martínkov
Foto: archív OÚ
Jakubov
-
Vítání novì narozených obèánkù má v Jakubovì dlouholetou tradici. Pøerušeno bylo pouze v letech 1991 – 1998. V nedìli 15. ledna 2006 pøivítal v kulturním domì v Jakubovì starosta obce další novì narozené dìti. V roce 2005 se v obci narodili ètyøi chlapci a tøi dìvèata. Jako památku na tento slavnostní den si chlapci odnesli velké auto TATRA a dìvèata obdržela panenku a koèárek. Maminky dostaly z rukou místostarostky kytièku. Kulturní program si pøipravila dìvèata ze základní školy a místního vokálnì instrumentálního souboru. Na závìr slavnostního obøadu se všichni zúèastnìní podepsali do pamìtní knihy. Miroslav Kabelka, starosta obce
-
-
Desatero užiteèných rad, než se vydáte na úøad Se zaèátkem nového roku 2006 došlo ke zrušení zákona, který témìø 40 let upravoval øízení pøed správními orgány. Do úèinnosti vstupuje nový správní øád, jenž øadu vìcí øeší zcela odlišným zpùsobem a pøináší velké množství novinek, které nemusejí být pro bìžného obèana vždy úplnì jasnì srozumitelné. Pøipravili jsme pro vás proto nìkolik užiteèných rad, jež by vám mohly usnadnit jednání se správním orgánem tøeba v pøípadì, že si chcete postavit domek nebo vám hrozí pokuta za dopravní pøestupek. 1. Úèastník øízení by mìl správní orgán upozornit v pøípadì, že u jiného orgánu soubìžnì probíhá jiná související vìc. Tím pøedejte tomu, aby správní orgán složitì a zdlouhavì zjišoval, zda jinde neprobíhá øízení, které mùže mít vliv na jeho rozhodnutí. 2. Úèastník øízení má právo na informaci, kdo je v jeho vìci osobou oprávnìnou èinit za správní orgán úkony v øízení. 3. Pøípadnou námitku podjatosti oprávnìné úøední osoby je nutné uplatnit ihned. Na pozdìjší námitky podjatosti nebude brán zøetel. 4. Úèastník øízení má možnost požádat
správní orgán, aby mu písemnosti doruèoval na adresu odlišnou od místa trvalého pobytu. 5. V pøípadì, že si adresát nevyzvedne písemnost, jež je pro nìj pøipravena na poštì, považuje se desátý den po uložení písemnost za doruèenou. 6. Pokud adresát prokáže, že si z vážného dùvodu bez svého zavinìní nemohl písemnost v desetidenní lhùtì vyzvednout, má možnost požádat do patnácti dnù ode dne, kdy pominul tento dùvod, o navrácení øízení v pøedešlý stav. Øízení však nelze tímto zpùsobem vrátit v pøedešlý stav, jestliže již uplynul jeden rok. 7. Nìkteré písemnosti lze doruèit veøejnou vyhláškou, tedy zveøejnìním na úøední desce. Každý správní orgán má mít obsah své úøední desky zveøejnìn na internetu, kde je tedy možné tyto písemnosti najít. 8. Každé podání urèené správnímu orgánu musí v pøípadì, že jej èiní fyzická osoba, obsahovat kromì jejího jména, pøíjmení a adresy trvalého pobytu novì i datum jejího narození. 9. Pokud se chce úèastník øízení odvolat proti rozhodnutí správního orgánu, je tøeba podat odvolání v takovém poètu stejnopisù, kolik je úèastníkù øízení, a jeden stejnopis navíc
-
-
originálním zpùsobem kraj Vysoèina splnil stejnì originální vylosované vánoèní pøání žáka šesté tøídy základní školy v Jihlavì? Petr B. si totiž z recese pøál umìlý granát! Od hejtmana Miloše Vystrèila však dostal èinky s vysvìtlením, že pokud bude silný, pak se mùže pøihlásit do armády a granát si vyzkoušet tam. moravskobudìjovická radnice znovu hledá provozovatele restaurace „Na Koupališti?“ Dosavadní pronajímatel ukonèil svoji èinnost k 31. lednu letošního roku. odbor dopravy a silnièního hospodáøství kraje Vysoèina v prùbìhu roku 2005 provedl celkem 163 kontrol (o 79 více než v roce 2004) u dopravcù i na silnicích I. a II. tøídy. Dvì mobilní jednotky k vážení nákladních vozidel uskuteènily na 24 místech vážení celkem 1938 nákladních vozidel, z nichž 8,7% bylo pøetížených. hokejisté HC Mor. Budìjovice hledají mladé hokejisty do žákovských družstev? Chlapci narození v roce 1993 a mladší se mohou pøihlásit na zimním stadionu v Mor. Budìjovicích každé úterý a ètvrtek od 14 hodin. v prùzkumu návštìvníkù turistických regionù ÈR náš kraj nedopadl nejhùøe? Vìtšina návštìvníkù hodnotila kladnì úroveò péèe o èistotu a poøádek (83%) a cenovou úroveò služeb (80%). Spokojenost s úrovní ubytování byla u cizincù vìtší (58%) než u našincù (42%). Z oslovených návštìvníkù bylo 15% zahranièních, z nichž byli nejpoèetnìjší hosté ze Slovenska (20%), Holandska (18%), Nìmecka (15%), Francie (9%) a Rakouska (8%). ve ètvrtek 12. ledna byla v moravskobudìjovických konírnách slavnostnì pokøtìna kniha paní Gabriely Kopcové "A co tvùj mobil?". Spisovatelka z Domamile tvrdí, že je urèena zejména pro ženy. Dle našeho názoru ji lze doporuèit k pøeètení i mužùm. ve Tøíkrálové sbírce, která probìhla letošního roku se vybralo v Mor. Budìjovicích 82.804,- Kè? V Martínkovì 6.315,- Kè, v Jakubovì 9.988,- Kè, v Babicích 2.001,- Kè a v Èastohosticích 858,- Kè.
pro potøeby správního orgánu. Nepodá-li úèastník potøebný poèet stejnopisù odvolání, vyhotoví je správní orgán na náklady toho, kdo se odvolal. 10. Úèastník øízení by mìl veškeré jemu známé skuteènosti a návrhy dùkazù uplatnit ihned, jakmile se o nich dozví. K novým skuteènostem a návrhùm, které uvede až do odvolání, odvolací správní orgán pøihlédne pouze v pøípadì, že je odvolatel nemohl uplatnit døíve. Upraveno podle letáku kraje Vysoèina
4 Stalo se v našem mikroregionu Jakubov V sobotu 7. ledna 2006 se uskuteènil v kulturním domì v Jakubovì tradièní myslivecký ples. Èlenové mysliveckého sdružení vyzdobili kulturní dùm, pøipravili bohatou tombolu a uvaøili dobrý zvìøinový guláš. Plesu se zúèastnili dvì stovky obèanù z Jakubova i okolí. Na zdárný prùbìh plesu dohlížel i mediálnì slavný jakubovský rodák Kuba Jakubseno. Ten se stal èestným èlenem Mysliveckého sdružení Jakubov a obecním úøadem mu byl dokonce vydán i zbrojní prùkaz. Více se dozvíte na: www.jakubov.cz -MKFoto: archiv OÚ
-
-
-
Želetava V prùbìhu mìsíce prosince 2005 vydal Obecní úøad v Želetavì nejen pro své obèany, ale i obyvatele v integrovaných obcích nový: „ Želetavský zpravodaj – prosinec 2005.“ V úvodu šestadvaceti stránkového materiálu oslovil obèany starosta Oldøich Èech. Nejprve zhodnotil èinnost i budovatelské úsilí v obcích za uplynulý rok 2005. Podrobnìji o akcích, které byly dokonèeny, nebo se pøesouvají do dalšího roku se píše na dalších stránkách zpravodaje. Starosta také poukázal na nìkteré déletrvající problémy, které je nutné øešit spoleènì s obèany. V závìru uvedl: „Vstøícnost a toleranci budeme všichni potøebovat.“ Ètenáøi se na stránkách zpravodaje napøíklad také dozvìdìli o „Internetu a nové technologii v Želetavì“, o tom: „Proè jsme pøestìhovali lékaøe“ nebo o „Starém hradu“, ale také o èinnosti zájmových a spoleèenských organizacích v Želetavì a integrovaných obcích. Ètenáøùm LB pøinášíme plné znìní sdìlení: „Víte, že“, v nìmž nìkteré problémy zajisté nejsou jen problémy Želetavy. Víte, že: - škoda zpùsobená dìtmi na Sokolské zahradì byla ve výši 6.111,- Kè - škoda zpùsobená dìtmi v objektu ATLANTIS byla ve výši cca 90 000,-- Kè. Rodièe, víte jak se baví vaše dìti? - zámková dlažba na chodnících stála obec 588 602,-- Kè - za malého a vìtšího toulajícího se psa umístìného v útulku pro ochranu zvíøat zaplatí obec ca 32 000,-- Kè za rok - úprava a osázení betonových kvìtníkù,
-
z nichž èást petùnií obèané ukradli, stála 3 768,-- Kè. Také to chtìjí mít doma pìkné tìlocviènu pøes zimní období využívá 11 klubù (oddílù) k projednávání konceptu Územního plánu obce, ke kterému se mohli všichni obèané vyjádøit, podal písemnou pøipomínku v daném termínu jeden majitel nemovitosti a jedna firma bylo ze zákona vypracováno a odesláno 20 zpráv o povìsti OÚ ovìøil 561 podpisù a opisù na OÚ bylo vypracováno 452 Smluv o nájmu hrobového místa nìkteøí nenapravitelní obèané Horek, Bítovánek a Šašovic vytváøí neustále pøes zákaz ve velkém èerné skládky v lese, na „Netøesáku“ a v Šašovicích na kopci. Asi neví, kde je v Želetavì sbìrný dvùr likvidace èerné skládky v Šašovicích stála 19 040,-- Kè za projednání pøestupku našeho obèana v Mor. Budìjovicích zaplatí obec 500,-- Kè. Jakou pokutu dostane viník? 200,-- Kè! pøedvánoèního setkání nejstarších obyvatel se zúèastnilo 38 obèanù. -zpr-
Šašovice Obec Želetava získala v loòském roce dotaci v programu Phare 2003 ve výši 358 tis. EUR na akci Zlepšení pøístupu k podnikatelským subjektùm v Šašovicích. Díky dobré spolupráci s firmou TIRAD s.r.o. budou do konce záøí letošního roku opraveny místní komunikace, chodníky a páteøní kanalizace s domovními pøípojkami. V závislosti na získaní dotace, pøedpokládáme položení optického kabelu vysokorychlostního Internetu, nebo alespoò položení chránièek. Loòská pøíprava stavby s výbìrem dodavatele vytvoøila pøedpoklady pro rychlou realizaci stavby. Jaroslav Herynek
kastránkový pøíspìvek Oldøicha Bøinka ml., který informuje o životì sportovcù a jejich pøíznivcù v Domamili, kde vzpomnìl i slavnostního otevøení nadstavby kabin na fotbalovém høišti. I Sbor dobrovolných hasièù, èlenové ÈSCH, èlenové Vlastivìdného a okrašlovacího spolku zde hodnotí svou práci za uplynulé období. Zajímavé je i stanovisko starosty obce k nìkterým problémùm, ale i spoleèenská kronika obsahující narození obèánkù, sòatky, úmrtí i životní jubilea obèanù Domamile. -mbs-
Moravské Budìjovice V pátek 6. ledna ve veèerních hodinách probìhlo v budovì Mìstského kulturního støediska v Moravských Budìjovicích slavnostní otevøení zrekostruovaných prostor foyeru. Na akci byli pøítomni pøedstavitelé mìsta, pozvaní hosté, ale také ti, co pøispìli ke zvelebení vstupu do prostor Besedy. Snahou poøadatelù bylo také zviditelnit nynìjší neutìšený stav prostor kulturního zaøízení, což také prezentovali rafinovaným pøístupem na veèerní program. Na slavnostním veèeru byl hlavním hostem herec pražské Ypsilonky Jiøí Schmitzer, který dvouhodinový program písnièek, kde se sám doprovázel na kytaru, zpestøoval bezprostøedním humorem. Písnièkáø a herec je znám také z televizních obrazovek. -vs-
Na snímku Vlastimila Smetany je zachycen Jiøí Schmitzer pøi vystoupení v moravskobudìjovické Besedì
Domamil V závìru loòského roku vydal obecní úøad pro své obèany „Domamilský zpravodaj“. Publikace má osmadvacet stránek a obálka je provedená v barevném tisku. Zpravodaj má bezpochyby dobrou úroveò a peèlivý ètenáø zde získá informace o celoroèním dìní v obci. Jednak se dozví co projednávalo místní zastupitelstvo a jaké zaujalo k jednotlivým bodùm stanovisko. Seznámí se i s životem v místní mateøské a základní škole. Za povšimnutí stojí i nìkoli-
Moravské Budìjovice V pátek 13. ledna se sešli ve veèerních hodinách v Zámeckých konírnách v Moravských Budìjovicích pøátelé dobré fotografie na vernisáži výstavy fotografií znojemského fotografa Jindøicha Kurdiovského. V úvodu autor každého úèastníka osobnì pøivítal a každá žena od nìj obdržela krásnou èervenou rùži. Vernisáž zpestøilo vystoupení hudební skupiny studentù ze Znojma. (pokraèování na str. 5)
5 Stalo se v našem mikroregionu (pokraèování ze str. 4) Jindøich se vìnuje fotografování od svých šestnácti rokù a již tehdy získal øadu ocenìní v mládežnických fotografických soutìžích. Ve svých fotografických zaèátcích se vìnoval pøedevším krajinì a krajinnému detailu, zátiší a reportážní fotografii. Pozdìji svou fotografickou tvorbu aktivizoval a jeho tvùrèí práce se dostávají do stádia volné emotivní tvorby s pøevahou figurální tvorby až po fotografování ženského i mužského aktu.
Tato tvorba také pøevládala na jeho výstavì v Moravských Budìjovicích. Autor výstavy již léta udržuje pøátelské vztahy s místními èleny fotoskupiny Spektrum, kteøí v jeho Galerii TAURUS ve Znojmì již nìkolikrát vystavovali své fotografie. V prùbìhu výstavy také Jindøich Kurdiovský oficiálnì pozval Spektrumáky, kteøí v letošním roce oslaví ètyøicáté výroèí založení fotoskupiny, k prezentaci jejich fotografií ve Znojmì. Výstava byla ukonèena 22. ledna 2005. -vsFoto: Bedøich Hokeš - Znojmo
Autor výstavy a fotograf Stehlík ze Znojma spoleènì se èleny fotoskupiny Spektrum pøi vernisáži
Zimní hrátky v Martínkovì V sobotu 14. ledna poøádala TJ Sokol dìtské zimní odpoledne pod názvem „Zimní hrátky“. I pøes pomìrnì chladné poèasí se zimního skotaèení aktivnì zúèastnilo 24 dìtí a pozdìji se pøidal i jeden dospìlý, který
vyrovnával vìkový deficit nejmladšího družstva. Dìti byly rozdìleny do tøí družstev a postupnì procházely sedmi disciplínami. První dva úkoly probíhaly na ledì. Soutìžící zde trefovali puk hokejkou do branky a metali plastovými disky na urèené znaèky. Tøetím úkolem byl sbìr nafouklých balónkù a plastových diskù. Dìti si zde užily spoustu legrace a napìtí, ponìvadž nafouknuté balónky neustále „utíkaly“. Ètvrtým úkolem byl sjezd na bobech v kombinaci s vycpanými pytli. Po této disciplínì následovala obèerstvovací pøestávka, ve které byly dìti obdarovány párkem v rohlíku a horkým èajem. Ani rodièe a fandící diváci nepøišli zkrátka. Mohli si dát svaøené víno nebo i nìco ostøejšího. Pátou disciplínou bylo rychlé pøemisování hráèù jednotlivých družstev na saních. Zde pøedvedl obdivuhodný výkon náš dospìlý soutìžící. Šestým úkolem byl hod snìhové koule do pøipraveného kartonového snìhuláka (byl jako opravdový i s patøiènou mrkví na nose). Starší úèastníci se trefovali do vytvoøeného otvoru a ti menší pouze do snìhuláka. Kvùli nepøízni poèasí byl k dispozici pouze zmrzlý sníh, ze kterého se koule pøipravovaly tìžce, proto byl posledním úkolem pøevoz snìhu pomocí bobù na urèené místo.
Družstvo, které vytvoøilo nejvìtší hromadu, se stalo vítìzem. V této disciplínì jsme zaznamenali opravdu velký dùvtip a rafinovanost hráèù. Po ukonèení soutìží se šly dìti pøevléci a všichni se opìt sešli v sokolovnì k pøíjemnému posezení. Probìhlo zde vyhlášení vítìzù a pøedání sladkých odmìn všem zúèastnìným. Tìšíme se na Vás pøi dalších hrách a soutìžích v Martínkovì. Alena Urbánková FOTO: archiv OÚ
handicapovaným lidem pøístup na obecní úøad i poštu. Stavební úpravy spoèívaly ve zhotovení nájezdové rampy, plošiny se zastøešením a zábradlím a rozšíøení vstupního otvoru, který byl osazen dvoukøídlými izolaèními dveømi v bezbariérovém provedení. Na tuto stavební úpravu obec využila dotaci z Fondu Vysoèiny, grantového programu „Vysoèina bez bariér“. Jiøí Šálek starosta obce
Foto: archiv OÚ
Moravské Budìjovice Zimní stadion v Moravských Budìjovicích, který byl slavnostnì uveden do provozu dne 4. prosince 2005, se tìší stále vìtší oblibì u pøátel ledové plochy. Plné využití zimního stadionu i plného nasazení personálu si pøíznivci hokeje i bruslení bezpochyby váží. Ledové plochy se snaží využívat hokejové kluby, školy i uèilištì, ostatní zájemci, ale také velké oblibì se tìší „Veøejné bruslení“, kterého za dobu dvou mìsícù se zúèastnila i øada obèanù s dìtmi i mimo moravskobudìjovický mikroregion. Zejména pro nì uvádíme v LB rozsah veøejného bruslení na mìsíc únor 2006: 3. 2. 15.00 – 17.00 5. 2. 13.00 – 15.00 7. 2. 15.00 – 17.00 10. 2. 15.00 – 17.00 12. 2. 13.00 – 15.00 14. 2. 15.00 – 17.00 17. 2. 15.00 – 17.00 19. 2. 13.00 – 15.00 21. 2. 15.00 – 17.00 24. 2. 15.00 – 17.00 26. 2. 13.00 – 15.00 Pøípadné další informace získáte na telefonu 568 421 905
Lesonice V závìru uplynulého roku byla v obci po realizované pøístavbì pošty a knihovny dokonèena úprava vstupu do objektu této vícefunkèní budovy obce. Jako souèást celkové úpravy prostranství pøed OÚ byl v návaznosti na rozšíøený pøístupový chodník vybudován bezbarierový vstup, který usnadní
-vs-pv-
6
LUXUSNÍ ZÁCLONY a ZÁVÌSY moderní i klasické vzory výbìr z více než 100 druhù ŠIJEME ZDARMA pro naše zákazníky záclony a byt. doplòky STÁLÁ SLEVA vybraného zboží MORAVSKÉ BUDÌJOVICE ul. 1. MÁJE 177 (pod Novou lékárnou) telefon 568 421 427 V prosincovém èíslo Listù Budìjovicka jsme informovali naše ètenáøe o vydání prvého èísla Vlastivìdného sborníku Moravskobudìjovicka. O tuto mimoøádnì rozsáhlou a zajímavou publikaci vydanou Muzejním spolkem v Moravských Budìjovicích v Edici Vysoèina byl bezprostøednì po vydání v období pøed vánoèními svátky mimoøádný zájem. Upozoròujeme naše ètenáøe, že sborník je stále v prodeji za 320,- Kè v Muzejním spolku v Moravských Budìjovicích na nám. Míru è. 1, nebo v Hejlovì knihkupectví v Jemnici, Nám. Svobody èíslo 36.
International Education and Consultation Centre, o.p.s. nám. ÈSA 55, 676 00 Moravské Budìjovice, www.iecc.cz tel. 568420328, mob. 604158283, e-mail:
[email protected]
Chcete ušetøit až tisíce korun na daních? Manželùm s alespoò jedním dítìtem ve spoleèné domácnosti a rozdílnými pøíjmy - napø. jeden z manželù je uchazeèem o zamìstnání, v domácnosti, na rodièovské dovolené, studuje, pobírá dùchod, nemocenské nebo sociální dávky… poradíme, jak zdanit pøíjmy spoleènì (uzákonìno novì od r. 2005 - § 13a zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù) a ušetøit tak i nìkolik tisíc korun z rodinného rozpoètu. Pøíklad: muž má hrubou mzdu 20.000,- Kè, žena je na mateøské dovolené, mají jedno dítì - spoleèným zdanìním ušetøí 7.750,- Kè. Èím døíve nás kontaktujete, tím døíve se Vám Vaše peníze vrátí.
Pøedstavujeme Vám: obecnì prospìšnou spoleènost International Education and Consultation Centre Ètenáø LB nemusí být výraznì jazykovì vybaven, aby pochopil název této spoleènosti (Mezinárodní vzdìlávací a poradenské støedisko). Proè však byla založena, èím se zabývá a jaké je její poslání? International Education and Consultation Centre, o.p.s. (IECC, o.p.s) vznikla v r. 2003 v souladu se zákonem è. 248/1995 Sb., o obecnì prospìšných spoleènostech a poskytuje veøejnosti obecnì prospìšné služby, èímž pøispívá k udržitelnému rozvoji regionu. Je nevýdìleènou organizací, která podporuje vývoj regionálních projektù, pøipravuje a komplexnì zpracovává projektové žádosti vèetnì pøíloh a poskytuje ekonomické poradenství v této oblasti. Je zpracovatelem projektových žádostí úspìšných projektù, které získaly podporu napø. z IB Phare 2001, Phare 2003, Fondu Vysoèiny, programù Sokrates a Leonardo, Spoleèného regionálního operaèního programu a sektorových operaèních programù. Dále spoleènost zprostøedkovává ekonomické, finanèní a právní poradenství, know-how (vìdìt jak) kontakty. Podílí se na tvorbì optimálních podmínek pro usídlení firem, na organizaci vzdìlávání pro potøeby obyvatel regionu, snaží se o optimalizaci souèinnosti podnikatelù, obcí a hospodáøské komory, agrární komory a sdružení podnikatelù, propaguje region. IECC, o.p.s. spolupracuje s Mìstem Moravské Budìjovice a Moravskobudìjovickým mikroregionem. Souèástí IECC, o.p.s. je od r. 2004 Místní akèní skupina (MAS) Moravskobudìjovicko, která sdružuje fyzické i právnické osoby podnikající v zemìdìlství, pøedstavitele samosprávy a neziskové organizace moravskobudìjovického mikroregionu. Èlenové MAS pracují týmovì, snaží se získat pro aktivity (projekty) v regionu podporu z dostupných veøejných zdrojù (program Leader). V rámci jednotlivých opatøení Strategie rozvoje Moravskobudìjovického mikroregionu je možno uspokojit více žadatelù s menšími projekty. MAS Moravskobudìjovicko má otevøené dveøe pro všechny nové subjekty. Patøíte-li tedy k tìm "pronásledovaným zlepšováky" v oblasti, kde se profesnì pohybujete nebo máte nápad, jak zlepšit kvalitu života v regionu, kontaktujte nás, zkusíme spoleènì "myšlenkám vdechnout život". Pokud jste z výše uvedeného nabyli dojmu, že spoleènosti našeho typu jsou výsadou vìtších mìst, pak vìzte, že naše sídlo je v Moravských Budìjovicích, námìstí ÈSA è.p. 55. Ing. Iva Kršòáková pøedsedkynì správní rady
7 Z lidových tradic Pùvabná a celým národem milovaná 8. únor 10. únor
- Milada - Mojmír
9. únor 11. únor
- Apolena - Božena
Pøipomeòme si povìst o slavné nositelce jména BOŽENA, které vešlo do dìjin spoleènì se jménem èeského knížete Oldøicha. Z dìjepisu víme, že na kamenném stolci usedl Jaromír (pøed 975 – 1035), jenž od Jindøicha II. pøevzal èeské knížectví v léno ochotnì a rád. U moci se udržel až do roku 1012, kdy byl svržen pøi pøevratu, inspirovaném jeho bratrem Oldøichem. Tento energický Pøemyslovec vzbudil pozornost svým nekonvenèním rodinným životem. A o tom je naše povìst: Povìst vypráví, že Božena, manželka sedláka Køesiny, patøila na poèátku jedenáctého století k nejpùvabnìjším ženám pod sluncem. Dle kronikáøe Kosmase, prý byla bìlejší labutì a krásnìjší safíru. Èeský kníže Oldøich prý nadevše miloval lov, dobré jídlo a pití. Jestliže po nìèem zatoužil, neváhal se toho zmocnit i násilím. Lesy kolem Oldøichova hradu Døevíèe se èasto ozývaly štìkotem psí smeèky, hlasem rohù a dusotem koòských kopyt. Jednou pøi lovu zvìøe kníže Oldøich i se svou družinou zabloudil. Aè spokojený s bohatým úlovkem, musel projet nìjakou neznámou dìdinou. V širokých paprscích pozdního odpoledne spatøil obraz, který ho natolik zaujal, že zastavil svého konì a tím i celou loveckou družinu. Na bøehu potoka, který protékal vsí, kleèela mladá žena, bosá a s obnaženými pažemi. Prala prádlo a jak se sklánìla nad hladinou, svítily jí paže a hrdlo vstøíc z lesklé hladiny, jako by se zhlížela v zrcadle. Oldøich hledìl na ten krásný dvojitý obraz krásy, jak na ten živý, tak i na ten tøpytivì rozložený v potoce. V té chvíli zapomnìl na své dobré vychování. Do pùvabné ženy se kníže ihned zamiloval. Byla to láska na první pohled. Také mu bylo jasné, že mùže být vdaná, což ovšem nemusel vìdìt. Rovnìž mu bylo jasné, že sám je ženatý s nìmeckou šlechtiènou, ale o tom dobøe vìdìl. Neváhal a rovnou od prádla ji unesl. Nìmku zapudil a krásnou Boženu pojal za svou cho. I kronikáø Kosmas se mimo jiné o této události ve své první knize zmínil: „Toho èasu každý, jak se mu líbilo, smìl míti dvì i tøi ženy a nebylo høíchem unésti manželku blížního“. Po èase se narodil knìžnì Boženì syn a dostal jméno Bøetislav. Sudièky mu nadìlily slavný osud. Jak Bøetislav vyrùstal z chlapce na muže, rostla s ním také jeho stateènost a odvaha. V té dobì se doslechl o nejkrásnìjší dívce v širokém okolí. Pøál si ji mít a také s ní žít na svém hradu.Dívka, o jejíž kráse se tolik hovoøilo, byla dcerou nìmeckého velmože Oty Bílého a jmenovala se Judita. Èechy byla nazývána Jitka. Její rodièe ji dali do schweinfurtského – svinibrodského kláštera na vychování, do nìhož Bøetislav s vìrnými èleny družiny nepoznán vnikl a vyhlédnutou dívku unesl. Pøi útìku z kláštera prý meèem pøeal øetìz, umístìný v hlavní bránì, a šastnì se vrátil do Èech. Kníže Oldøich, když slyšel co se pøihodilo, mìl velkou radost, že se syn potatil. Èin i nevìsta se knížeti líbily a proto pøikázal pražskému biskupovi, aby Bøetislava s Jitkou oddal, což se i stalo. Jitka posléze splnila nadìje do ní vkládané a povila Bøetislavovi pìt synù.
Vrame se však k jeho matce Boženì. Tu lid pro její skromnost a dobrotu nesmírnì miloval a hoøce ji oplakal, když roku 1052 zemøela. Z historických pramenù volnì vypráví Vlastimil Smetana Historická pohlednice z archivu autora.
Na Hromnice o hodinu více... Hromnice patøí k svátkùm s pevnì stanoveným datem. Slaví se pøesnì ètyøicet dnù po narození Pánì (25. prosince), tedy 2. února. Otevírají období roku, které vrcholí veselým masopustem. Jejich název je pevnì spjat se strachem našich pøedkù z bleskù a hromù a se svíèkami – hromnièkami. Od samého poèátku provázela svátek symbolika svìtla a již v 5. století bylo jeho souèástí procesí se svíèkami. Žehnání svící v kostele bylo zavedeno v 10. století. Zpráva èeského pøedhusitského kazatele Tomáše ze Štítného z roku 1376 popisuje, že lidé svìcené svíèky používají jako ochranu proti ïáblovi a proti hromu. Až donedávna se hromnièky zapalovaly pøi bouøce s prosbou o ochranu. Oheò zapálený bleskem dokázal v dobì, kdy vìtšina staveb byla ze døeva, strávit v okamžiku celé vesnice. Navíc si prostí lidé dlouho nedokázali vysvìtlit podstatu pøírodních živelných pohrom, a proto kolem nich vytvoøili øadu mýtù a povìr. Èasto se zapálené svíèky stavìli k loži umírajícího nebo se mu vkládaly do ruky. Svìtlo bylo od pravìku jedním z nejvýznamnìjších symbolù a lidé mu pøikládali velkou moc. Dokázalo zvítìzit nad tmou, a tedy i nad zlem. V katolické liturgii má také svíce velký význam a pøedstavuje symbol víry. Svíèky posvìcené na Hromnice v kostele si lidé schovávali po celý rok. V nìkterých krajích bylo na Hromnice zakázáno šít, aby špièka jehly nepøitáhla blesk, nesmìlo se klít a vùbec používat neslušná slova. Na Chodsku dokonce vìøili, že kdo bude toho dne tancovat, do roka umøe. -mbs-
Nahlédnutí do sousedních mikroregionù Ekologický mikroregion Rokytná
Pøíložany Ne každý mikroregion se mùže pochlubit takovou raritou, jako mikroregion Rokytná. Na jeho území se nachází obec Pøíložany a uprostøed obce v selském stavení manželù Kopeèkových se nachází „Muzejní zemìdìlská sbírka“. Nejedná se pouze o unikátní sbírku
bývalé zemìdìlské techniky, ale jsou zde i vìci a vybavení pøíbytkù, bez kterých by se snad neobešla vìtšina domácností a dílen v období zaèátku i prùbìhu minulé století. Již pøi vstupu do prùjezdu se návštìvníkovi zatají dech. Stìny po obou stranách jsou od zemì až po strop zaplnìny nejrùznìjšími exponáty nad jejíž využitím a pojmenováním si i døíve narození obèané tìžko vzpomínají. Jsou zde napø. pohrabovaèky, cepy, kosy na trávu i obilí, pilky, ošatky, síta, formy, bábovky, žehlièky, džbány, rozporky, pøeslice, ale i obrazy s náboženskou tématikou, køíže, hodiny cágrovky, šicí stroje, rádia a další pøedmìty. Pokraèování v prohlídce s doprovodným slovem manželù Kopeèkových znamená pro návštìvníka minimálnì pùl dne. V exteriéru jsou zde desítky povozù pro rùzné úèely, vyorávaè brambor èert, oraèky, trakaøe, vybavení dílen truhláøù, kováøù, koláøù, podkováøù, zámeèníkù a dalších dnes již zanikajících, èi zaniklých øemesel. Oba manželé
již desítky rokù se vìnují této mimoøádné záslužné èinnosti, sloužící zachování minulosti pro pøíští generace, v podstatì bez cizí finanèní pomoci. -mbs-, ilustraèní foto: Vlastimil Smetana
Pøeèetli jsme v Jemnických listech Na setkání chovatelù z Tøebíèska na sklonku roku byl již po tøetí v kategorii skotu èervenostrakatého plemene vyhlášen nejlepším producentem mléka Miroslav Prokeš z Jemnice. Obhájil minulá dvì vítìzství v této kategorii i loòský neformální titul „Skokan roku.“ Krávy, o které se s láskou stará, produkují stále nejvíce mléka. Prùmìrnì jedna kráva za laktaèní rok vyprodukuje 8012 kg mléka s tuèností 3,71%. Na druhém místì se umístil Miroslav Hrùza z Louky a tøetí skonèil Bohumil Ferda z Èervené Lhoty. vn
8 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice *
*
*
*
*
*
*
5. 2. Orientální tance - 14:00 - MìKS Beseda - semináø Kateøiny Šimkové - Peškové - 299,- Kè 9. 2. U2 go HOME - 19:30 - Foyer Beseda - projekce: U2 - Live from Slane Castle /Ireland/ - zdarma 12. 2. Dìtský maškarní ples Besedy - 14:00 MìKS Beseda - odpoledne plné zábavy, her a soutìží - 30,-/masky zdarma 16. 2. JABLKOÒ - jableèná party - 19:00 -MìKS + Foyer Beseda - koncert k novému CD a DVD + jableèná afterparty: "Velký panák JELZIN - APFEL jen za deset kaèek!!!" - 120,-/150,22. 2. - Týdeník televIZER - 19:00 - MìKS Beseda - Zdenìk Izer a Petr Freund v zábavné show - 120,-/150,Klub dùchodcù pøi MìKS Moravské Budìjovice 2. února 2006 - Výroèní èlenská schùze MìKS - Velký sál - zaèátek v 15.00 hodin, kulturní program, obèerstvení, hudba 24. února 2006 - Pochovávání basy - masopustní posezení - MìKS - Velký sál zaèátek v 15.00 hodin. Obèerstvení, hudba zajištìno.
Kulturní a spoleèenské akce v mikroregionu
*
*
* *
* * *
*
* *
*
Nové Syrovice 24. 2. 2006 Ples ZŠ Nové Syrovice, v místní sokolovnì, zaèátek ve 20.00 hodin, hraje: Špacír band, pøedprodej vstupenek v ZŠ, svoz autobusem. 26. 2. 2006 Dìtský karneval, v místní sokolovnì, zaèátek ve 14.00 hodin Domamil 3. 2. 2006 Školní ples - hraje Špacír band Želetava 18. 2. 2006 Dìtský maškarní ples a diskotéka, zaèátek ve 14.00 hodin v kulturním domì Jakubov 25. 2. 2006 Sportovní ples v místním kulturním domì, hraje Duha 4. 3. 2006 ve 12.00 hodin Masopustní prùvod obcí od kulturního domu 4. 3. 2006 - Maškarní bál v místním kulturním domì Martínkov 11. 2. 2006 - Sportovní ples, hraje Phoenix, vstupné 50, Kè, bohatá tombola, guláš, pùlnoèní soutìž. 25. 2. 2006 - Maškarní prùvod ve 14.00 hodin od místní sokolovny 25. 2. 2006 - Maškarní ples, hraje Vermona, vstupné 50,- Kè (masky 25,- Kè) Lesonice 3. 2. 2006 Školní ples - poøádá místní ZŠ a MŠ, hraje skupina“ A JE TO, zaèátek ve 20.00 hodin
Koutek zahrádkáøe ÚNOR Únor bílý – pole sílí... V únoru prudký severníèek - hojné úrody bývá poslíèek.
Z receptù našich ètenáøù Do únorového èísla Listù Budìjovicka nám zaslala recepty paní Olga Potomová z Moravských Budìjovic: Mrkvová polévka
Mìsíc leden a únor jsou zcela pod zimní nadvládou a pøinášejí nepravidelnou nebo stálou snìhovou nadílku a nejvìtší mrazy. Zahrada spí, vìtšina záhonù je prázdná, promrzlá pùda nepøijímá mnoho vláhy. Ovšem nìkteré dny února bývají èasto provonìny blížícím se jarem. Musíme se pomale pøipravit na toto období a nesmíme promeškat nic, co by se nám nepodaøilo pozdìji dohonit. Napadne-li vìtší množství snìhu, odstraòujeme ho z cestièek ke stromùm, které jej za bezmrazých dnù využívají k závlaze. Ze záhonù pøikrytých slámou èi chvojím mùžeme sklízet kadeøavou kapustu a petržel, zimní cibuli a pórek, které nám v zimním období poskytnou potøebný vitamín C. Pokud není pùda promrzlá, pokraèujeme v rytí záhonù na „druhou hroudu“. Pøekopáváme kompost a nahrazujeme starou zeminou z paøeništì, skleníkù a fóliovníkù èerstvou hlínou. V okrasné èásti zahrady zmlazujeme pøíliš vzrostlé živé ploty,dobøe vedené sestøihem. Proøezáváme okrasné døeviny a keøe kromì tìch, které již mají vyvinuté kvìtní pupeny. V období bez snìhové pøikrývky vyhrabeme mech z trávníku a pøihnojíme vápencem. Za okny odkryjeme, nebo tam pøeneseme truhlíky s vysázenými, pøípadnì pøirychlenými cibulovinami. Réva již ukonèuje zimní klid, takže pokraèujeme v jejím øezu. Nakupujeme potøebné pøípravky na ochranu révy a zásobíme se potøebnými hnojivy. V ovocné zahradì prosvìtlujeme prùklestem stromy a keøe s normálním rùstem a pravidelnou plodností. Urovnáváme zeleninové záhony a pøipravujeme je pro pøímé výsevy. Zeleninu a nejrannìjší sadby vyséváme pod fólie, nebo do paøeniš. Potøebné práce, které nás na zahrádce v tomto období èekají, jsou do znaèné míry omezeny poèasím a krátkými dny. -mbs-
200 g mrkve, 1 menší cibule, 1 lžièka krystalového cukru, 2 lžíce oleje, 30 g hladké mouky, masový vývar, sùl, 0,2 dl smetany, petrželová na, 1 žemle a plech na opékání. Oèištìnou mrkev pokrájíme na malé kostky, cibuli nakrájíme na kostièky a spolu s cukrem osmažíme na oleji. Zaprášíme moukou, chvíli osmažíme a zalijeme vývarem. Osolíme a uvaøíme domìkka. Pøidáme smetanu a dochutíme posekanou petrželovou na. Na oleji osmažíme pokrájenou žemli, kterou dáme do talíøù a zalijeme hotovou polévkou. Houbová žemlovka 40 g sádla, 1 vìtší cibule, 400 g hub, 6 žemlí, 0,5 l mléka, 2 stroužky èesneku, 4 vejce, mletý èerný pepø, majoránka, sùl, strouhanka. Na sádle zpìníme nadrobno nakrájenou cibuli, pøidáme oèištìné, na plátky pokrájené houby a dusíme do polomìkka. Žemle pokrájíme a spaøíme teplým mlékem. Pøidáme protlaèený èesnek, vejce, mletý pepø, majoránku, sùl, zlehka promícháme a pøidáme houbovou smìs. V pøípadì potøeby zahustíme strouhankou. Vše zlehka promícháme, dáme do vymaštìného pekáèe a peèeme asi 40 minut. Podáváme s omaštìnými brambory. Tvarohové koblihy 30dkg hl. mouky, 2 dkg kvasnic, 1 vajíèko, 5 dkg rozpuštìného másla, 25 dkg tvarohu, 1/4 l mléka, sùl. Z uhnìteného tìsta vyválíme placku asi 1 cm silnou a vypichujeme koleèka. Necháme vykynout a smažíme. Obalujeme v práškovém cukru s vanilkou. Salát z bílého zelí
Ilustraèní foto: Vlastimil Smetana
Pùl hlávky zelí, 2 mrkve, kousek køenu, olej, ocet, sùl. Oèištìné, umyté zelí postrouháme, zalijeme vroucí vodou – spaøíme, pøes sítko necháme vodu odtéct.Oèištìnou mrkev a køen postrouháme, pøidáme k zelí, promícháme a zalijeme marinádou, kterou pøipravíme z oleje, octa a soli. Necháme odležet aspoò hodinu na chladném místì.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 3/2006 je do 19. 2. 2006. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l EÈEØA DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037
V
YDAVATELSTVÍ