VYSOÈINA František Branislav

X

2005

VYSOÈINA František Branislav Své vrchy lesem vìnèí Vysoèina, snad na svìtì už milejší kraj není. Bez lásky moje píseò nezaèíná, kdyby šla bosa jen a pøes kamení. Své vrchy lesem vìnèí Vysoèina. Co jenom na tebe se navzpomínám, pln zatoužení a pln nepokoje, tvé jeseni, tvým rudým jeøabinám tak nìkdy podobá se srdce moje. Co jenom na tebe se navzpomínám! Z Moravy vezou zlatonosné víno, které se jižnì rodí na Slovácku, pøipíjet budem tobì, Vysoèino, až nad rybníky mávnou køídla rackù. Z Moravy vezou zlatonosné víno.

Foto: Vlastimil Smetana

Vesnice Vysoèiny 2005 Foto: Vlastimil Smetana

Naše výroèí... Kdybych nebyl na toto výroèí tìsnì pøed uzávìrkou upozornìn, sám bych si ani nevzpomnìl. Èas pøímo letí, na ohlížení nezbývá mnoho èasu. Je tomu opravdu tak, vážení a milí ètenáøi, pøed pìti lety vyšlo první øíjnové èíslo Listù Budìjovicka. Zahájili jsme tehdy malý experiment, pokus o nìco, s èím jsme nemìli zkušenosti, nevìdìli jsme, zda ho zvládneme. Vždy Moravskobudìjovický mikroregion, jenž si vzal vydávání tohoto mìsíèníku na starost, vznikl jen o nìkolik málo mìsícù pøedtím. Tento krok do neznáma nepochybnì usnadnila roèní dotace z programu Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Jedním z úkolù tohoto programu, s názvem Start Moravskobudìjovického mikroregionu, bylo zlepšení komunikace obecních samospráv s veøejností, lepší zapojení obèanù do veøejného života a celkový rozvoj demokratického života v našich obcích. Nepatøím k pøíznivcùm pøerozdìlování penìz ve formì nejrùznìjších programù, dotací a podpor. V uvedeném pøípadì však rád pøiznávám, že se pùvodní myšlenku podaøilo naplnit jen právì díky této podpoøe. Na poèátku bylo dokonce varování, že vydávání tohoto mìsíèníku povede k likvidaci místních zpravodajù. Jsem pøesvìdèen,

že v tom problém není a nikdy nebyl. Naopak. Pozitivní úèinky našeho mìsíèníku jsou ve vìtšinì obcí dostateènì viditelné. Obèané našeho regionu se na stránkách listù poznávají v historii i v souèasnosti, více o sobì i o svých obcích vìdí, inspirují se navzájem a využívají zkušenosti ostatních. A jak už to bývá, mezi jednotlivými pøedstaviteli obcí dochází èasto ke zdravému škádlení i „hecování“. Listy Budìjovicka už k našim obcím nerozluènì patøí. Pøipomeòme si proto obì výroèí: pìtileté pùsobení Listù Budìjovicka i založení Moravskobudìjovického mikroregionu. A budete-li mít zájem, vážení ètenáøi, pøijmìte naše pozvání na oslavu Císaøského posvícení do Moravských Budìjovic ve dnech 14. až 16. øíjna 2005. Program oslav bude pøipomínat právì tato výroèí. Bude to i Vaše oslava a Listy Budìjovicka tam budou také. Naším pùvodním pøáním bylo a stále je, podávat zpravodajství o Vás a pro Vás. Nehledáme senzace, nejde nám o komerci. Jsme vdìèni za jakýkoliv ohlas, názor i pøipomínku. Ani po pìti letech nemáme dùvod tyto zásady mìnit. Proto se i nadále tìšíme na spolupráci s Vámi a dìkujeme za dùvìru i podporu. Jan Nekula

2 Krajští zastupitelé pøi šestém zasedání Šesté zasedání krajského zastupitelstva v Jihlavì 20. záøí 2005 nijak zvl᚝ nevyboèovalo ze svého obvyklého rámce. Kromì úèasti všech 45 zastupitelù. Až na jedinou výjimku, nebylo kontroverzních návrhù. Projde-li návrh v radì kraje, je veliká pravdìpodobnost, že projde i v zastupitelstvu. Hned na zaèátku zpùsobil jen malý rozruch až pøedposlední 74. bod programu Zmìna hospodáøsko-právní formy nemocnic na akciové spoleènosti tím, že neprošel návrh na zaøazení tohoto bodu hned na zaèátek jednání. Nic se tím pochopitelnì nestalo, na diskusi kolem tohoto zámìru bylo èasu dost i ke konci zasedání kolem 17,00 hodiny. Zámìr prošel 28 hlasy. Dle informací se zdá, že kraj Vysoèina je posledním krajem, který se tímto smìrem vydává. Co se ještì projednávalo? Zastupitelé mimo jiné schválili finanèní pomoc pro obce postižené nedávnými povodnìmi, zásady pro udìlení Vesnice roku, dodatky zøizovacích listin pøíspìvkových organizací kraje, rùzné podpory školám a projektùm rozvoje kraje. Pøevody nemovitostí patøí tradiènì mezi nejpoèetnìjší pøednesy. Pøíznivou informací byla zpráva o vývoji daòových pøíjmù. A nakonec, jako obvykle, ještì pøehled o schválených nových grantových programech: „Bioodpady 2005“ mají podporovat tvorbu uceleného systému nakládání s bioodpadem, „Energetické využívání obnovitelných zdrojù 2005“ podporuje projektovou pøípravu, „Rozvoj vesnice“ je pro místní èásti obcí, „Sport pro všechny“ a „Volný èas“ patøí ke známým grantùm, se kterými jsou už zkušenosti. JN

Krajské nemocnice potøebují zmìnu Jedním z bodù záøijového jednání zastupitelstva kraje Vysoèina je bod s názvem „Zmìna hospodáøsko-právní formy nemocnic na akciové spoleènosti.“ Myslím, že je potøeba øíci, že si všichni zejména v pokroèilejší dospìlosti uvìdomujeme, že být zdravý je ten nejvìtší dar. Tudíž zabezpeèení kvalitní péèe o naše zdraví je pøáním nás všech. Podíváme-li se kolem sebe, potom vidíme, že zabezpeèení kvalitní péèe o zdraví obèanù Vysoèiny není úkol jednoduchý a laciný. Kraj Vysoèina byl ze zákona povìøen tím, aby zabezpeèil kvalitní fungování bývalých pìti okresních nemocnic. K pøevzetí tìchto okresních nemocnic vèetnì dluhù byl kraj pøinucen. Nyní po zhruba dvouletém fungování nemocnic pod správou krajù se nacházíme v situaci, která není jednoduchá. Nemocnice jsou pøíspìvkové organizace a pøitom vìtšinovì „nežijí“ – nejsou financovány z rozpoètu kraje, ale vìtšinu jejich pøíjmù tvoøí platby za léèebné výkony, které nemocnicím proplácejí zdravotní pojišovny. Zøizovatelem nemocnic je kraj a pøesto nadále hlavní složku platù pracovníkù v nemocnicích stanovuje stát svojí vyhláškou a kraje do toho

nemají co mluvit. Zøizovatelem nemocnic je kraj a pøesto o vìtšinì penìz pro nemocnice a zpùsobu jejich pøidìlování rozhodují zdravotní pojišovny a stát. Celé je to postavené na hlavu. Krajùm tedy nezbývá nic jiného, než se snažit nalézt možnost, jak alespoò èásteènì narovnat výše popsané nelogické vazby a vztahy. A pøesnì o tomto je tak èasto úplnì nesmyslnì glorifikovaná a rùznì strašidelnì popisovaná transformace krajských nemocnic. Tedy žádná privatizace, žádné prodeje, žádné omezení zdravotní péèe. Je to pøesnì naopak. Nemocnice zùstane nadále ve stoprocentním vlastnictví kraje s neobchodovatelnými akciemi jako neziskové akciové spoleènosti. V dozorèí radì budou i zástupci zamìstnancù. Bude zachována šíøe a kvalita poskytované zdravotní péèe, prùhledné úèetnictví, hmotná odpovìdnost vedení nemocnice za hospodáøské výsledky. To jsou hlavní cíle a vìøím v budoucnu i atributy transformovaných nemocnic. V jiných krajích nás již pøedbìhli a dobøe fungují. Nevidím dùvod, proè bychom nemìli být úspìšní i na Vysoèinì. Miloš Vystrèil, hejtman Vysoèiny www.vystrcil.cz

Pøíspìvek pøi péèi o blízkou osobu bude vyšší S platností od 1. 10. 2005 dochází ke zmìnì zák. è. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpeèení. Nová právní úprava vylepšuje finanèní situaci obèanù peèujících o blízkou nebo jinou osobu a upravuje pravidla pro používání omezujících opatøení v ústavech sociální péèe. Na základì tohoto zákona se zvýší pøíspìvek pøi péèi o blízkou osobu ze souèasných 3776 Kè na 5310 Kè mìsíènì. Pokud obèan peèuje o dvì a více osob, bude pobírat místo souèasných 6490 Kè 9086 Kè mìsíènì. Novela zákona pamatuje také na pøípady, kdy si obèané pøi pobírání tohoto pøíspìvku pøivydìlávají. Místo souèasných 3540 Kè si budou moci pøivydìlat 5900 Kè, aniž by o pøíspìvek pøišli. Zmìna nastává i v posouzení, kdy je splnìna podmínka celodenní péèe. Ta se bude považovat za splnìnou i v takových pøípadech, kdy dítì, o které je peèováno, bude ve školní družinì, školním klubu nebo støedisku zájmové èinnosti. Obèanùm, kteøí pobírají vedle pøíspìvku pøi péèi o blízkou nebo jinou osobu dávky sociální péèe (jsou vázány na sociální potøebnost), budou úøady pøi hodnocení jejich pøíjmu zapoèítávat tento pøíspìvek pouze z poloviny, což opìt povede ke zlepšení jejich finanèní situace. Zpracovala: ing. Jana Loiblová

28. øíjen 1918 Témìø v každé naší obci tento památný den pøipomínala lípa svobody. Èasto byl v její blízkosti i pomník vìnovaný váleèným obìtem. Bývalo to místo, které bylo uchováváno v náležité úctì všemi obèany. Po letech jakýchsi náhradních svátkù si tuto tradici znovu oživujeme. Vznik Èeskoslovenského státu si tuto úctu zasluhuje. Vždy, øeèeno básníkem, tehdy „…náš národ nabyl úplné samostatnosti, má svùj stát. Po hrùzyplných letech váleèných, den velký, krásný, nezapomenutelný, jemuž se v dìjinách našich, jiný nemùže rovnati - to 28. øíjen roku 1918“. Na památku slavných událostí bylo hned z jara roku 1919 v Moravských Budìjovicích vysázeno na námìstí „stromoøadí svobody“ a pøed radnicí byla slavnostnì vysazena lípa svobody. Dnes už, bohužel, na námìstí není ani jedna. Chtìli jsme obnovit tuto krásnou tradici, a proto jsme v prvním roce tohoto tisíciletí vysadili „lípu milénia“. Stalo se pøi malé slavnosti 28. øíjna 2001 za pomoci studentù našeho gymnázia. Lípa utìšenì rostla, všichni jsme se tìšili, že nás všechny pøežije a pøinese budoucím generacím nìmé svìdectví o dnešku. Letos, ve stejný den a na stejném místì musíme vysadit strom nový… vn

Víte, že… *

*

*

kraj Vysoèina má nové logo? Zmìna to není nìjak zvl᚝ výrazná. Mírnì je pozmìnìno písmo a jeho barva. kraj Vysoèina zahájil informaèní kampaò pro vìtší zapojení obyvatel do tøídìní odpadù? Souèástí kampanì bude i soutìž obcí „ My tøídíme nejlépe“. Více se dozvíte na internetové stránce www.tridimevysocina.cz. se Telè umístila v internetovém portálu iDnes o „ div Èeska“ na krásném 13. místì? Je to jistì úspìch, nebo v soutìži se ocitly nesoumìøitelné divy jako Hradèany s Temelínem èi støedovìký Pernštejn se Sazka Arénou. Za Telèí zùstala i taková architektonická díla, jako je „tanèící dùm“ v Praze nebo zámek v Litomyšli.

Pøeèetli jsme... V mìsíèníku Klubu èeských turistù v èasopise Turista Tøebíètí nadšenci klubu turistù oznaèili poèátek pramene Želetavky a dokonce u nìho nechali tradièní hrníèek. Pramen Želetavky je volnì pøístupný v lese asi 1,2 km na jihovýchod od obce Hory. Nejkratší pøístup vede z obce Hory na silnici è. 23 mezi obcemi Stará Øíše a Pøedín, pøípadnì z obce Lesná lesní cestou ke kótì 665,4 a ještì asi 500m ve smìru cesty (nutno projít územím s mokøady, v létì bez problémù).

Na internetových stránkách mìsta Daèice Jak jsme Vás informovali, v sobotu 16. záøí se konalo v Daèicích místní referendum k výstavbì koupalištì. Svùj hlas odevzdalo jen 1945 osob, což je celkem 30,2 % oprávnìných obèanù. Z toho bylo pro výstavbu 1191 obèanù pro, což je 61,2%. Hlasování se nezúèastnila ani polovina oprávnìných osob, a proto není rozhodnutí platné ani závazné pro zastupitelstvo.

3 Stalo se v našem mikroregionu Moravské Budìjovice V sobotu 17. záøí 2005 se konala po ukonèení tøí svatebních obøadù na Radnici v Moravských Budìjovicích malá oslava. Jaromír Nekula, který doprovází svatební obøady podmanivou hudbou již 55 rokù, oslavil ve vší svìžesti 83. narozeniny. Oslavenec se sice narodil 19. záøí, ale úèastníci, kteøí zajišovali na radnici svatební obøady tento den, vèetnì oddávajícího starosty mìsta Jana Nekuly, popøáli k narozeninám Jaromíru Nekulovi s menším pøedstihem pevné zdraví, optimismus a ještì spolupráci v dalších letech.

Text i foto -mbs-

Nové Syrovice Díky schválené dotaci z Fondu Vysoèiny v rámci programu „Systém sbìru a tøídìní odpadu 2005“, se podaøilo v obci Nové Syrovice rozšíøit sí sbìrných míst s velkoobjemovými kontejnery.

Tímto chceme všechny obèany motivovat ke tøídìní domovních odpadù, pøedevším pak k ochranì životního prostøedí, poøádku a upravenosti obce. Celková hodnota dosáhla èástky 75.500 Kè, z toho dotace z Fondu Vysoèiny èinila 28.600 Kè

a zbývajících 46.900 Kè bylo financováno z rozpoètu obce. Oldøich Svoboda starosta obce Nové Syrovice

Nové Syrovice

V rámci „Programu obnovy venkova“ byla úspìšná žádost pro opravy komunikací a chodníkù. Již pøi podání žádosti bylo velice dùležité vybrání místa pro vznikající zámìr, abychom nekøížili budoucí plánované výkopy v rámci možné realizace splaškové kanalizace. Byl opraven blátivý a nerovný chodník kolem potoka do èásti „Obora“. Pøíspìvkem z POV 120 tis. a vlastním podílem obce byl zbudován dláždìný chodník v délce pøes 200 m a hodnotì 312 tis. Kè. Oldøich Svoboda starosta obce Nové Syrovice

Želetava I po zprùjezdnìní prùtahu obce je Želetava nadále rozkopaná. Dle harmonogramu pokraèuje firma VHS na výstavbì kanalizace a výstavbì ÈOV (èistièka odpadních vod). V letošním roce by mìla být provedena kanalizace v ulici Šašovská a Úzká. Dále se bude pokraèovat v ulici Høbitovní. Místní obèané tak jsou nadále vystaveni pøekážkám v podobì pøekonávání výkopù, složitému vyjíždìní auty a užívání zatím nedokonèených komunikací v obci. Stavba kanalizace a ÈOV potrvá do øíjna 2006, kdy bude zahájen zkušební provoz na èistièce. Podmínkou je napojení min. 80% vlastníkù nemovitostí na kanalizaèní øád. Obec zajišuje provedení pøípojek po veøejných pozemcích, dále si vlastníci nemovitostí zajistí napojení všech splaškových vod po svých pozemcích na vlastní náklady. Podmínkou je zrušení septikù a oddìlení splaškové a dešové vody.

Dìkujeme obèanùm touto cestou za pochopení a trpìlivost bìhem této nároèné stavby. Oldøich Èech starosta obce Želetava

Martínkov - Jakubovu - „Vesnice roku 2005 kraje Vysoèina“ Existuje nìkolik možností, jak na tento fakt nahlížet. Mùžeme být nadšení, mùžeme být pøejícní, mùžeme závidìt a mùže nám to být jedno. Pøimlouval bych se, abychom byli pøejícní. Sledujeme-li totiž dìní v Jakubovì z pohledu nezávislého pozorovatele, uvidíme neustálou realizaci nápadù. A to vše díky ohromnému nadšení obèanù Jakubova. Snaha ukázat, že i na vesnici je možné žít na velmi dobré kulturní, sportovní a spoleèenské úrovni je mi na této obci nadmíru sympatická. Byl bych rád, kdybychom si z jakubovských vzali pøíklad a pokusili se o totéž i v našich vesnicích. Pak už by nedocházelo k situacím, kdy nás vesnièany považují lidé z mìst za, velmi slušnì øeèeno, ménìschopné. Obèané Jakubova, vìøím, že po vyhlášení výsledkù celorepublikového kola budete mít ještì mnohem vìtší dùvod k radosti. Pøesto pøijmìte gratulaci k úspìchu od nás pøejících již nyní. Za obec Martínkov Mgr. Zdenìk Øepa

Martínkov Náves je chlouba obce. Stejnì jako námìstí ve mìstì mìla by i náves na vsi vypovídat o charakteru oblasti. Proto se každá generace snaží vtisknout oblíbenému místu obce ráz, o kterém je pøesvìdèena, že je správný. Ve 2. polovinì 20. století se ráz návsi v Martínkovì mìnil nìkolikrát. Zatím poslední zmìna je ovšem už ze století jednadvacátého. Je tomu rok, co náves v Martínkovì zaèala dostávat zcela jiné vzezøení než jsme bývali zvyklí. Došlo k vybudování prostoru pro taneèníky, který jistì ocení pøedevším krojovaná mládež. Vìøím, že potìší i zabudování parkového osvìtlení, lavièek a výsadba mnoha stromù a keøù. Dìti si mohou vyzkoušet alespoò nìkolik prvkù z plánovaného dìtského høištì. Investice do zmìny vzhledu návsi nebyla malá. Nás mùže tìšit, že èást nákladù pokryla dotace z Programu obnovy venkova.

Naše jubilantka Neuvìøitelných 108. narozeniny oslavila nejstarší obèanka Èeské republiky Františka Novotná z Nových Syrovic u Moravských Budìjovic. Narodila se 19. záøí 1897 v Nových Syrovicích, kde také prožila celý svùj život. Pøi její skromnosti se vždy tìšila dobrému zdraví. Celých sto rokù nepotøebovala lékaøe. „Když jsem byla malá, tak jsem žádné prášky nepotøebovala. Tehdy mì maminka vše vyléèila bylinkami“, ještì nedávno zavzpomínala paní Novotná. Ani v jídle nebyla vybíravá a v jejím jídelníèku nescházely vaøené brambory s mlékem, které mìla velmi ráda. Do Domova dùchodcù, jak se stále v obci Nové Syrovice øíká Ústavu sociální péèe, se Františka Novotná pøihlásila 27. dubna 1994, s tím, že si musí trochu odpoèinout. V domku, kde žila se svým synem a do dubna 1994 si vedla domácnost. I když již byla v ústavu, sem tam si odskoèila domù nakrmit slepice a nìco udìlat na zahrádce. Ještì nedávno se tìšila dobrému zdraví, pøimìøenému vìku. Ovšem gratulace pøijímala a narozeniny oslavila v Léèebnì dlouhodobì nemocných v Moravských Budìjovicích, kam paní Novotnou dovedly Jubilantka Františka Novotná byla v dobì svých narozenin v péèi MUDr. zdravotní potíže spojené s vysokým vìkem. Moniky Rùžièkové (vlevo) a stanièní sestry Ladislavy Èermákové. -vsFoto: Vlastimil Smetana

4 Stalo se v našem mikroregionu Anketa na webových stránkách obce naznaèila, že lidé jsou s touto zmìnou pøevážnì spokojeni (2/3 hlasujících). Jsem tomu samozøejmì rád a vìøím, že náves v této podobì bude dobøe sloužit. Až èas ukáže, zda jsme vykonali dobré dílo. Generace po nás nech zmìní a vylepší chloubu obce dle svých pøedstav.

Text i foto: Zdenìk Øepa starosta obce Martínkov

Cidlina

Lažínky Od mìsíce dubna letošního roku probíhají v místní èásti obce Lažínky stavební práce v souvislosti s projektem „Vodovod Lažínky“, který øeší dokonèení vodovodu po celém území obce. Bylo vybudováno celkem 1811,41 m hlavního vodovodního øádu. Pøedstavitelé mìsta Moravské Budìjovice po poradì s Osadním výborem nechali na vlastní náklady zpracovat hromadný projekt, stavební povolení a posléze uskuteènili nabídku na realizaci vodovodních pøípojek jednotlivým majitelùm nemovitostí. Postupnì dle objednávek probíhá realizace domovních vodovodních pøípojek. -FB-S-

budovami Èeské spoøitelny, a.s. a Støedním odborným uèilištìm probìhnou bez zvláštních komplikací. Na snímku Vlastimila Smetany je zachycen výkop poblíž místních Masných krámkù. -FB-S-

Moravské Budìjovice

Moravské Budìjovice

V úterý 20. záøí 2005 probíhal na námìstí Míru v Moravských Budìjovicích ètvrtý roèník soutìže profesionálních hasièù ve vyprošování osob z havarovaných vozidel. V soutìži se utkala profesionální hasièská družstva pìti okresù kraje Vysoèina. Tato událost, která byla zahájena již o pùl desáté hodinì ranní neušla pozornosti stovkám pøihlížejících, mezi nimiž nechybìla školní mládež. Dva osobní vozy zaklínìné do sebe a uvnitø se nacházela poranìná bezvládná osoba. Jak tuto

V souèasné dobì probíhají v nìkolika ulicích v Moravských Budìjovicích výkopové práce spojené s pokládkou kabelového vedení NN. Výmìna vedení se provádí napø. v ulicích Tyršova – v úseku mezi køižovatkami ulic Janáèkova a Šafaøíkova, èásteènì v ulicích Gymnazijní a Myslbekova, ale také na úseku ulic Kosmákova, Purcnerova a Smetanova. Investorem této akce je spoleènost E.ON Èeská republika, a.s. Díky pochopení obèanù i návštìvníkù mìsta jsou pøedpoklady, že další výkopové práce pøi výmìnì kabelového vedení na námìstí Míru v úseku mezi

situaci øešila jednotlivá družstva po stránce technického zvládnutí zásahu, protipožárního opatøení, komunikace se zranìným, poskytnutí první pomoci i jeho vyproštìní z vozidla, to vše bedlivì sledovali odborní komisaøi, kteøí posléze stanovili vítìze soutìže a další poøadí soutìžících družstev. Prvenství získali hasièi z Hasièského záchranného sboru z Havlíèkova Brodu, Na druhém místì skonèili jejich pelhøimovští kolegové a tøetí byli hasièi ze Žïáru nad Sázavou. Text i foto: Vl. Smetana

Mìstské kulturní støedisko, Mìsto Moravské Budìjovice Moravskobudìjovický mikroregion poøádají

Císaøské posvícení Dne 16. záøí byl obci Cidlina slavnostnì udìlen znak a vlajka. Rozhodnutí o udìlení obecních symbolù pøevzal z rukou pøedsedy Poslanecké snìmovny Lubomíra Zaorálka starosta obce Miroslav Trojan. Návrhy znaku a vlajky vyhotovil heraldik Ing. Karel Dvoøák z Brna. Podkladem pro znak se stala obecní peèe používaná již kolem roku 1749 a obec tak navázala na historicky doložený symbol. Slavnostní svìcení znaku a vlajky probìhne pøíští rok, kdy zároveò oslavíme 70 let od založení Sboru dobrovolných hasièù v naší obci. Jaroslav Kosmák

Program: Pátek 14. 10. 2005 18.00 hod. - vernisáž výstavy Moravskobudìjovického mikroregionu v Zámeckých konírnách 20.00 hod. - posvícenská zábava se skupinou Session, speciální host: Aleš Brichta Sobota 15. 10. 2005 Od 8.00 hod. trhy na námìstí 13.00 hod. - vyhrává Budìjovanka na námìstí 14.00 hod. - slavnostní prùvod úèinkujících a obèanù Moravskobudìjovického mikroregionu mìstem 14.30 hod. - kulturní program na nádvoøí zámku zakonèený Selskou rebélií na lesonickém panství z roku 1775 19.00 hod. - ohòostroj na námìstí 20.00 hod. - countrybál skupiny Duha v Besedì Nedìle 16. 10. 2005 14.00 hod. - koncert dechové hudby Dubòanka v Besedì V sobotu a v nedìli od 9,00 do 17,00 hod. bude otevøeno muzeum i vìž kostela sv. Jiljí

5 Pøedstavují se obce Moravskobudìjovického mikroregionu

Vesnice roku 2005 Obec Jakubov, který je souèástí Moravskobudìjovického mikroregionu zvítìzila v soutìži krajského kola a získala tak titul „Vesnice roku 2005“ Slavnostní vyhlášení výsledkù probíhalo ve ètvrtek 8. záøí 2005 od desáté hodiny v místním Domì kultury a sportu. Pøi slavnostním ceremoniálu nechybìl hejtman kraje Miloš Vystrèil a další vedoucí pracovníci hejtmanství. Pøítomen byl také pøedseda Moravskobudìjovického mikroregionu Jan Nekula spoleènì s øadou dalších starostù z mikroregionu. Dále byli pøítomní starostové a jejich zástupci z rùzných koutù kraje a také obèané Jakubova. V úvodu pøedstavili všechny obce, které se zúèastnily krajského kola soutìže. Poté vyhlásili výsledky a to za vzorné vedení kroniky, zde zvítìzila obec Dušejov. Pøedstavitel obce Havlíèkova Borová pøevzal ocenìní za vzorné vedení místní knihovny. Dále pøedstavitelé obcí pøevzali ocenìní: Zelenou stuhu - za péèi o zeleò a životní prostøedí. Bílou stuhu - za èinnost mládeže. Modrou stuhu – za spoleèenský život. Nakonec ocenìní nejvyšší. Starosta obce Jakubov u Moravských Budìjovic Miroslav Kabelka spoleènì s místostarostkou Jarmilou Èurdovou pøevzali z rukou hejtmana kraje Vysoèina Miloše Vystrèila nejvyšší umístìní v soutìži, titul: „Vesnice roku 2005“, spoleènì s finanèní èástkou sto tisíc korun. Poté vystoupil nejen hejtman kraje, ale i starosta Kabelka, který netajil radost nad umístìním. Pøi tom podìkoval všem obèanùm,kteøí se zapojují do dìní v obci a tím pøispìli k umístìní obce v soutìži na prvním místì. Po spoleèném obìdì a kulturním vystoupení dìtí a hudebního souboru, pøítomní shlédli videokazetu zachycující kulturní, sportovní a spoleèenský život obce. V závìru následovala prohlídka školních zaøízení, obecního úøadu, knihovny, sportovního areálu, hasièské zbrojnice a exteriér a interiér místního kostela. Øada obèanù mikroregionu gratulovala pøedstavitelùm obce k èestnému umístìní, ale také se zajímali, jaká kritéria soutìže museli naplnit, aby se v soutìže tak dobøe umístili. Pøedstavitelé obce poskytli naší redakci rozsáhlé materiály, z nichž pøenášíme jejich urèitou èást: - Obec musela zpracovat struènou charakteristiku obce, její stáøí, strukturu, poèet obyvatel, charakter zástavby, dopravní obslužnost, pracovní pøíležitosti, urbanistické studie, program obnovy vesnice, rozpoèet obce napø. využívání pøíjmù obce, dotací a sponzorských darù.

Osobnosti mikroregionu - øíjen .

.

.

-

-

-

-

Spoleèenský život - zde museli postihnout kontinuitu spoleèenského života, to je udržování, èi obnova místních tradic, svátkù a obyèejù,vytváøení nových tradic. Spolková èinnost, poèet obèanských sdružení, podpora obce - vydávání obecních novin, publikací, pohlednic, péèe o kroniku, vedení knihovny, poøádání výstav, podpora èinnosti spolkù. Aktivita obèanù - dobrovolná práce obèanù, bezplatná i hrazená úèast obèanù na realizaci programù obnovy vesnice. Zaèlenìní dìtí a mládeže do života vesnice, péèe o vesnickou pospolitost, péèe o staré obèany, spolupráce obce s obèany - fungování obecních komisí, výchova o pøíprava pokraèovatelù v samosprávì. a další. Podnikání v zemìdìlství, ekofarmy, marketing místních zemìdìlských specialit, rozvoj øemesel, podnikatelské aktivity, venkovská turistika - turistika, cykloturistika, sport a oddych. Dále podnikání obce - vlastní hospodáøská èinnost. Péèe o stavební fond a obraz vesnice - péèe o historickou zástavbu, péèe o památkovì chránìné objekty, soulad v zástavbì - obnova pùvodního rázu staveb, nová zástavba, zabezpeèení celkové harmonie obce. Následují další nároèné body soutìže jako napø. obèanská vybavenost, inženýrské sítì, doprava, úspory energií, péèe o veøejné prostranství, pøírodní prvky a zeleò v obci - udržování a poøádek na veøejných prostranstvích v obci, kvìtinová výzdoba veøejných prostranství a soukromých domù. Údržba vodních tokù, bøehových porostù i rybníèkù. Péèe o krajinu - ekologický systém, ostatní opatøení k utváøení kulturní krajiny a øada dalších bodù a kritérií.

Co popøát v závìru pøedstavitelùm i obèanùm Jakubova? Dobré umístìní v celostátním finále. Vlastimil Smetana Foto: Ondøej Koláø a Vlastimil Smetana

.

.

.

5. øíjna 1857 se v Moravských Budìjovicích narodil malíø a øezbáø samouk František Makovièka. Vyuèil se stolaøem a posléze dojíždìl do Vídnì, kde absolvoval kurzy malování pøi akademii výtvarných umìní. Jeho práce byly známé po celé moravskobudìjovické oblasti. Zemøel v Jaromìøicích dne 6. 1. 1922. 10. øíjna 1973 zemøel Jan Èapoun, malíø, který se narodil 29.1.1915 v Moravských Budìjovicích. Studoval na AVU v Praze. Žil ve Zlínì - Gottwaldovì, kde byl zamìstnán jako výtvarník ve filmových ateliérech, studiu loutkového filmu. 14. øíjna 1900 zemøel první èeský starosta Moravských Budìjovic Josef Purcner. Narodil se 28. 2. 1839 v Pavlicích, v rodinì hostinského Johanna. V roce 1889 podepisuje Purcner jako prvý pozvánku na založení Sokola. Ve mìstì nese jeho jména jedna z ulic. 17. øíjna 1957 v Zürychu zemøel hudební skladatel Ralph Benatzky. Narodil se 5. èervna 1884 v Moravských Budìjovicích. Operety: Tøi mušketýøi, Adieu Mimi, U zlaté lásky, Zpìvohra - U bílého koníèka a další. 20. øíjna 1911 v Babicích zemøel knìz a pøekladatel Josef Ševèík. V letech 1888 - 1895 byl faráøem v Martínkovì a od roku 1895 až do své smrti byl faráøem v Babicích. Jeho pøièinìním i zásluhou jeho kaplana Jakuba Demla byl v roce 1905 na babickém høbitovì vztyèen køíž z dílny Františka Bílka. 21. øíjna 1973 zemøel v Praze významný skladatel, varhaník, spisovatel a pøekladatel Otto Albert Tichý. Narodil se v Martínkovì jako syn naduèitele Antonína Tichého a Marie rozené Mátlové. Jeho osobní vývoj ovlivòoval Otokar Bøezina a Jakub Deml, který byl v roce 1906 na martínkovské faøe. Dne 6. 11. 1920 se v Paøíži oženil a vzal si za manželku Veroniku, dceru francouzského spisovatele Leona Blodye. Dne 1. 3. 1936 se stal øeditelem a kapelníkem v katedrále sv. Víta v Praze. 1. øíjna 1973 nedaleko hrobu biskupa Podlahy v Praze náhle klesl k zemi a zemøel.

Na dobové fotografii jsou zachyceni èlenové pìveckého souboru øídícího naduèitele Antonína Tichého v Martínkovì a to: první øada zleva: Marie Bílková, Františka Máchalová (Pléhová), øídící Antonín Tichý, Marie Máchalová (Šimáèková), Marie Tržilová (Lojdová). Druhá øada zleva: Ladislav Máchal, Karel Houzar, Josef Zach, Ludvík Stehlík z Cidliny a Otto Albert Tichý, syn øídícího uèitele. . 25. øíjna 1872 se v Moravských Budìjovicích narodil spisovatel Josef František Urbánek (Joža). V roce 1893 vystudoval pedagogium v Brnì. Vydal sbírku básní „Velen“, nìkolik sbírek pohádek a povídek pro mládež, napø.: Z luhù pohádek, Zlaté èasy, pøíbìhy o láskách Ve dne i v noci a další. Pro LB zpracoval –vs-

6 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice

Pranostiky

Z receptù našich ètenáøù

2. 10. - 13. 10. Výstava „Týden knihoven“ Po - Pá 10 - 12, 14 - 16, So - Ne 14 - 16 - Zámecké konírny - Prezentace moravskobudìjovické Mìstské knihovny 5,- 10,* 7. 10. Koncert zobcové flétny 19:00 - Zámecké konírny - Komorní koncert 40,- 50,* Císaøské posvícení - 14. - 16. 10 - podrobný program na jiném místì LB * 17. 10 - 23. 10. Výstava ruèních prací Po - Pá 10 - 12, 14 - 16, So - Ne 14 - 16 - Zámecké konírny - Svaz postižených civilizaèními chorobami * 24. 10. Fleret a Jarmila Šuláková - 20:00 - Velký sál 29. 10. BAGR + KALYBR - taneèní zábava - 20.00 – 02.30 hod. MìKS - Velký sál Vstupné 70,- Kè bez pøedprodeje. Pokladna otevøena od 18.00 hod.

Øíjen

Jelikož v mìsíci øíjnu se koná Císaøské posvícení, recepty pro naše ètenáøe vybrala redakèní rada tak trochu k této pøíležitosti:

*

Z pozvánek na zajímavé akce v mikroregionu Za známkami do Moravských Budìjovic Klub filatelistù 06-36 poøádá v nedìli 16. øíjna 2005 v 08.00 hodin v Domì dìtí a mládeže v Moravských Budìjovicích celostátní výmìnnou schùzku všech sbìratelských oborù. Kromì poštovních známek, zápalkových nálepek, telefonních karet, kalendáøíkù a pohlednic, budou k sehnání i mince, odznaky, autíèka, staré hrneèky, kinder suvenýry a další. Na návštìvu se tìší poøadatelé. Dobové dokumenty tøí obcí K jedné z velkých kulturních a spoleèenských akcí Moravskobudìjovického mikroregionu v letošním roce bezpochyby bude patøit úèast obcí na „Císaøském posvícení v Moravských Budìjovicích“, které poøádá spoleènì s místním Kulturním støediskem. Zajímavý program je rozložen do tøí dnù tak, jak je uvedeno na pozvánce v tìchto listech. K jedné z akcí, která zahájí posvícení je vernisáž a posléze sama výstava, na které se budou prezentovat tøi obce Moravskobudìjovického mikreregionu.. V letošním roce se poprvé spoleènì pøedstaví obce Jakubov, Lesonice a Martínkov na výstavì, na které by návštìvníci mìli shlédnout historický, kulturní, sportovní a spoleèenský vývoj obcí prostøednictvím dobových dokumentù, kreseb, fotografií, kronik a dalších materiálù, které v mnoha pøípadech nebyly nikde publikovány. Návštìvníci shlédnou také materiály zachycující vznik a vývoj mikroregionu i Listù Budìjovicka za pìt rokù trvání. Na vernisáži krátce promluví o èinnosti mikroregionu jeho pøedseda Ing. Jan Nekula, dále své obce verbálnì pøedstaví starostové, Ing Miroslav Kabelka - Jakubov, Ing. Jiøí Šálek Lesonice a Mgr. Zdenìk Øepa - Martínkov. Na vernisáži výstavy, která se uskuteèní v Zámeckých konírnách v pátek 14. øíjna v 18,00 hodin se jednotlivé obce budou také prezentovat prodejen propagaèních materiálù, publikací, videokazet, suvenýrù a dalších materiálù, které si budou moci návštìvníci na vernisáží i pøíští den zakoupit. Pro návštìvníky bude pøichystán také kulturní poøad a obèerstvení. Budou oznámeny také jména ètyø obcí mikroregionu, které se veøejnosti pøedstaví v pøíštím roce. Na setkání na Císaøském posvícení se s obèany mikroregionu i hosty tìší poøadatelé. Vlastimil Smetana

1.10. Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek. * 2.10. Den Marie Orodovnice - první mrazíky. * 4.10. Svatý František zahání lidi do chýšek. * 5.10. Na svatého Placida slunce ohnì nevydá. * 9.10. Je-li deštì na svatého Diviše, bude mokrá zima. * 15.10. Svatá Terezie zasazuje zimní okna. Den svaté Terezièky nebývá bez vlažièky. * 16.10. Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje. D隝 na Havla - d隝 na Vánoce. * 18.10. Do svatého Lukáše, kdo chceš ruce volné mìj. Po svatém Lukáši za òadra je dej. * 21.10. Svatá Voršila jiní nasila. * 22.10. Svatá Voršila a Kordula - vìtry pohnula. * 28.10. Šimona, Judy - leze zima z pùdy. * Na Šimona a Judy sneste kožich z pùdy. * Je-li øíjen velmi zelený, bude zato leden velmi studený. * Tøetího øíjna bouøe a louže, tøicátého sníh a rampouchy. * Jsou-li strniska pokryta babími léty, jest to pøedzvìstí dlouhého a pìkného podzimku. V øíjnu mráz a vìtry, leden a únor teplý. * Po teplém záøí, zle se øíjen tváøí. * Když listí dlouho nepadá, tu dlouhá zima se pøikrádá. Je-li žaludù mnoho, bývá v zimì velmi studeno. * Divoké husy na odletu, konec babímu létu. Poèasí v mìsíci øíjnu 2004, dle mìøení Josefa Kaválka z Moravských Budìjovic: * Nejvyšší teplota byla namìøena dne 7. 10. a to: 20,7 oC * Nejnižší teplota namìøená 12. 10: o - 2,3 C * Za celý mìsíc øíjen 2004 spadlo 48,8 mm srážek formou deštì a mrholení. * Nejvíce srážek spadlo dne 31. 10. 22,5 mm * V øíjnu bylo 12 dnù s deštìm, 4 dny s mrholením, 3 dny se šedým mrazem, 7 dnù s rosou a 12 dnù s mlhou Pro LB vybral -vs*

Drùbeží polévka po italsku 400 g libovolného vykostìného drùbežího masa (slepièí, kuøecí, krùtí, husí, kachní), 1,25 l až 1,5 litru vody, sùl, jedna cibule, jeden pór, kousek celeru, ètyøi rajèata, jeden høebíèek, dvì vejce, šáva z pùlky citronu, mletý èerný pepø, jedna žemle, rostlinný olej, 50 g tvrdého sýra a zeleninová petrželová na. Vykostìné drùbeží maso opereme, nakrájíme na kostky, vložíme do studené vody, osolíme a vaøíme 30 minut. Potom pøidáme oèistìnou pokrájenou cibuli, oèistìný pokrájený pór a celer, oloupaná pokrájená rajèata, høebíèek a vše uvaøíme domìkka. Vejce ušleháme s citrónovou šávou, zalijeme trochou vychladlého drùbežího vývaru, rozmícháme a pøidáme do polévky. Nakonec okoøeníme mletým èerným pepøem a krátce povaøíme. Žemli nakrájíme na tenké plátky a opeèeme na troše rostlinného oleje po obou stranách. Do každé porce polévky vložíme jeden opeèený krajíèek žemle a posypeme zelenou petrželovou natí nasekanou nadrobno a trochou strouhaného tvrdého sýra. Peèená husa Peèená husa patøí k nejvyhledávanìjším drùbežím pochoutkám. Pokud nemáme možnost získat domácí vykrmenou husu, kupujeme husí brojlery o váze tøi až ètyøi kg. Drùbky a vnitønosti použijeme na polévku, nebo na pøípravu rizota, èi jiných pochoutek. Husu nejlépe upeèeme v hlinìném nebo kameninovém pekáèi. Oèistìnou a vykuchanou husu omyjeme, uvnitø posypeme majoránkou, osolíme, dáme na pekáè, podlijeme vodou a pøikryté dusíme ve vyhøáté troubì asi jednu hodinu. Potom ji odkryjeme a za obèasného polévání vypeèenou šávou dopeèeme. Když je husa mastnìjší, odebíráme již bìhem peèení vypeèené sádlo, aby se zbyteènì nepøepalovalo. Peèená husa po staroèesku 4 porce peèeného husího masa, 2 lžíce husího sádla, 2 cibule, drcený kmín, tymián, 20 g hladké mouky, drùbeží vývar, citrónová šáva, 0,1 l bílého vína. Na sádle zpìníme cibuli nakrájenou nadrobno, pøidáme sùl, drcený kmín, tymián a mouku. Osmažíme, zalijeme drùbežím vývarem a povaøíme. Nakonec ochutíme citrónovou šávou a bílým vínem. Pøecedíme, vložíme porce husího masa a necháme je prohøát. Podáváme s bramborovým knedlíkem. Doporuèujeme ètenáøùm, kteøí drží dietu, aby si naše recepty pouze pøeèetli. Ostatním pøejeme: Dobrou chu!

Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail: [email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 11/2005 je do 19. 10. 2005. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037