Buddh v kompas Rozhovor s rozeným echem, který v Asii p ijal roucho buddhistického mnicha. Po delším pobytu v barmských klášterech, Ashin Ottama jezdí nyní asto do eské republiky, aby se tu aktivn ú astnil procesu ujas ování nových hodnot pro soudobý život jedince i celé spole nosti. Vyu uje pokro ilé form Buddhovy meditace vhledu, poznání a lásky. Slovní ek N kolik základních výraz Theravádového buddhismu Theraváda - nejstarší buddhistická škola, která se relativn úzce p idržuje toho, co Buddha p vodn u il. Theraváda, jako jediná z 18 škol ranného buddhismu, se dochovala jako živá tradice až podnes. Dhamma (Dharma) - Buddhovo u ení vedoucí k vnit nímu osvobození bytosti. V širším významu je to ozna ení pro hlubokou, základní pravdu existence, postižení pravé podstaty a charakteristiky v cí i života. Sangha 1. spole enství osvícených Buddhových žák (ariya-sangha); 2. obec Buddhových mnich (bhikkhu-sangha); 3. v širším kontextu, spole nost lidí, kte í jsou na cest vyty ené Buddhou. Jak se v Theravádovém buddhismu poznají zkušení mniši a u itelé od t ch za ínajících? Jak se dívá buddhismus na chudobu? Pro mniši žebrají? "Seniorita" a postavení mezi mnichy není ani tak dáno stupn m osvícení, jako spíš po tem vaso (období deš ) - to znamená po tem let mnišské ordinace. Jestliže k es anství bere jistý specifický ohled k chudým, buddhismus bere jistý specifický ohled k bohatým. V zemích Západu být chudý nebo bohatý má samoz ejmý sociální dopad, ale eticky je tato okolnost rozum na jako neutrální. V n kterých spirituálních sm rech je chudoba chápána dokonce jako jistá ctnost nebo p ednost a bohatí lidé se za svoje bohatství v jistých situacích trochu stydí a skrývají ho. V Asijském chápání být bohatý je eticky správné a dobré, oproti tomu být chudý je nejenom nežádoucí, ale i špatné. Chudými je v Asii trochu opovrhováno. Bohatí si totiž svoje bohatství karmicky museli "vysloužit" dobrými iny. Chudoba je d sledkem špatných in minulosti, p edevším lakoty. Buddhisti tí mniši chodí na poch zku za almužnou, ale nechodí "žebrat". Mnich je ct n, protože svojí existencí dává lidem možnost d lat dobré skutky. V buddhismu (a myslím i v jiných asijských tradicích) ned kuje ten, kdo p ijímá, nýbrž ten, kdo dává. Pro Evropana je asi pobyt v jihoasijském buddhistickém klášteru šok. Jak jste to prožíval? Kdybychom bez jakékoliv p ípravy navštívili n který barmský nebo thajský klášter, budeme se možná cítit jako na n jaké jiné planet . Pokud to nezvyklé prost edí a d ní budeme vnímat o ima turisty, ovane nás - možná i unese - exotické kouzlo asijské religiózní kultury. Jestliže ale navštívíme klášter se zám rem z celého toho prost edí a d ní také n co hloub ji pochopit,
ocitneme se na prahu dlouhého procesu sestavování 10 000-kouskového puzzle. Otev e se nám rozsáhlá oblast slibující hluboké obohacení, ale také nekone nou frustraci. V Barm i Thajsku je buddhismus stále ješt st žejním a neodmyslitelným elementem národní kultury, který má také centrální podíl na formování barmské a thajské svébytnosti. Teprve v konfrontaci s tak odlišnou kulturou, jako je nap íklad ta asijská, si za neme uv domovat rozsah a hloubku vlivu, který na nás všechny má naše evropská k es anská tradice. První rok mého barmského pobytu jsem trávil v Rangúnu v Mahasi medita ním centru. V dob prázdnin tam mnoho rodi p ivád lo své potomstvo - v tšinou lépe až špi kov situované rodiny. Na dobu m sí ního až dvoum sí ního pobytu tam d ti dostávaly noviciát a u ily se základ m buddhistické tradice. Vzpomínám na jednu situaci, kdy se mniši ráno p ipravovali vyrazit do ulic m sta na tradi ní poch zku za almužnovým jídlem. Novope ený, asi tak sedmiletý klu ina-novic s oholenou hlavou a velkou ernou miskou sebev dom zaujal své místo na konci dlouhé ady mnich . Matka, která doprovázela první dny jeho klášterního pobytu, se sepjatýma rukama ho vybídla, aby si upravil sjížd jící róbu (sama se ho totiž necht la dotknout), pak poodstoupila, poklekla do prachu cesty a t ikrát se vlastnímu dít ti poklonila až na zem. Jiný zážitek z Barmy. Pobýval jsem v té dob v jednom velmi prosperujícím oblastním klášte e chudé oblasti. Klášter m l mnohé vymoženosti moderní techniky jako po íta , televizi, video. P i jedné ranní poch zce za almužnovým jídlem rozcuchaná žebra ka na chodníku zdvihá svoji malou, vyhublou, o ividn mentáln nezdravou dcerušku, aby vložilaupustila do speciální nádoby nesené na za átku procesí jedno atovou bankovku (asi 20 halé ). Když nakonec bankovka p ece jenom spadne do dekorované, sklen né mísy, matka pokleká na silnici a d kovn se klaní tlustému mnichovi v ele zástupu. Jiný zážitek, tentokrát z Thajska. P ed t emi lety se vesnickému džunglovému mnichovi A anu áovi ze severovýchodní thajské provincie dostalo státního poh bu. Thajský král Bhumibol se svojí manželkou, v ele dvorního a vojenského doprovodu, p ed objektivy etných kamer státní televize osobn zapálil krema ní hranici. Když se s t mito situacemi setkáme bez p ípravy, prost nám z toho hlava z stane nechápav stát. Podíváme-li se ale na tyto v ci z perspektivy hlubších historických souvislostí, situace se za ne rychle m nit. V p ípad Barmy, Thajska a Sri Lanky to p edevším znamená seznámit se s historií a okolnostmi Buddhova života, navíc bude asi také pot ebné obeznámit se alespo áste n s kv tnatou buddhistickou legendou. M žete pro neznalé osv tlit, kdo to byl Buddha? Buddha, civilním jménem Siddhattha Gotama, se narodil asi tak v šestém století p ed Kristem v severní Indii v zemi Sákyj jako syn vlada e Suddhodany. V té dob existovala v Indii již mnohá království, u Sakyj se ale pravd podobn jednalo o kmenové vlada ství rady starších - jakýsi polo demokratický systém ve kterém Suddhodana m l elní pozici. Legenda nicmén Siddhatthu portrétuje jednozna n jako královského prince. V jeho 29 letech, po 13 letech manželství se svou krásnou sest enicí Jasodhárou, se mu narodil první a také jediný syn Ráhula. Ve stejné dob Siddhattha si s nebývalou naléhavostí uv domuje základní neuspokojivost a nedokonalost lidského bytí: každý život je ohrožen rizikem nemoci a nevyhnuteln kon í smrtí. Siddhattha se z íká svého sociálního postavení a následuje p íkladu mnoha jiných odhodlaných lidí své doby: odchází do bezdomoví hledat ešení na neut šenost lidského života. Tito putující "samanové" (nikoliv "šamanové") se nepo ítali k vlivné kast bráhmanských kn ží; p esto tehdejší spole nost jejich snažení s úctou respektovala a
podporovala. V Indii dodnes potkáme tyto bezdomovské "sadhu " nejr zn jších forem, žijících n kdy až úd sným zp sobem askeze. Po šesti letech Siddhattha odložil praxi sebetrýzn ní jako ned stojnou a po zážitku velkého osvícení putuje zemí jako Buddha = "Probuzený" a u í "st ední cestu" mentální kultivace, která se vyhýbá extrém m p ehnané askeze, ale i nekontrolovaného požitká ství. Rychle vzniká obec laických i mnišských p ívrženc . Buddhovi mnichové, kterým se íká "bhikkhu ", dob e zapadají do tehdejšího spole enství "saman " - poutních filosof a mudrc . Pln osvícení Buddhovi žáci byli považováni za Buddhovi "spirituální syny". Nejenom léta mentálního tréninku a Buddh v osobní p íklad, ale i mnohá konkrétní ádová pravidla tvo ily základ kultivovaného chování a vznešeného vystupování bhikkh . Obecné obyvatelstvo potom asto chápalo bhikkh jako "královské syny" a prokazovalo jim i velký sociální respekt. Jak došlo ke vzniku Théravádového buddhismu? Již krátce po smrti svého zakladatele je Buddhova nauka vystavena vliv m dynamického vývoje myšlení indické spole nosti. P vodní bhikkhu-sangha i u ení samo se za íná rozv tvovat, pozd ji i št pit. 70 let po Buddhov odchodu se vyskytují neshody ve výkladu n kterých mnišských ádových pravidel, pozd ji pak i v r zné interpretaci n kterých doktrinálních aspekt . Asi 150 let po Buddhov smrti existuje již prvních 18 škol r zného pojetí. Theraváda je jedna z nich. Je to sm r, který se obrací zp t k p vodnímu Buddhovu u ení a ke komentá m nejstarších mnich - " ther ". Asi 500 let po Buddhov smrti, v dob jisté obecné dekadence buddhismu, pronikají do p vodní Buddhovy tradice nové ne-duální spirituální postoje ve form velmi ušlechtilých nauk Mahájány. V t chto formách u ení dochází nejen k nové formulaci st žejních text , ale i k citelnému posunu samotného cíle spirituálního vývoje. Když se r zná pojetí Buddhova u ení za ínají ší it do nových geografických oblastí - asto za spolup sobení král a císa - za ínají se také vytvá et lidové formy hluboké religiózní víry, které v prolnutí s místní kulturou a tradicí se pak právem ozna ují jako r zné druhy buddhismu. Jak jste v Barm za ínal? Jak se tam vyu uje? Buddhovo u ení m "uchopilo" již dávno p ed tím, než jsem se stal mnichem. S praxí meditace a aplikováním princip Buddhovy nauky ve svém život jsem za al krátce po tom, co jsem p išel do Švýcarska v roce 1969. Když jsem o 20 let pozd ji odjížd l do Rangúnu, v d l jsem již dost p esn , kv li emu tam jedu. Skoro celý první rok jsem se tam v noval dalšímu prohlubování velice specifické a také velice náro né a intenzivní medita ní metody barmského u itele Mahasi Sajadó, kterou jsem spolu s mnoha jinými zp soby meditace d v rn znal z po etných medita ních kurs ve Švýcarsku i mnoha dalších západních zemích. Po deseti m sících systematického výcviku v Mahasi centru u itelé ukon ili moje období formální meditace a poslali m do speciální školy, což byla pobo ka tohoto centra. Zatímco v medita ním centru bylo pr m rn okolo 500 meditujících, ve škole nás bylo jen asi patnáct, a z toho jen dva, n kdy ty i cizinci. Smyslem této školy bylo p ipravit budoucí u itele na jejich p sobení - jak v Barm tak i v zahrani í. Do školy byli vybíráni žáci, kte í úsp šn prošli stupni meditace vhledu v medita ním centru, barmští mniši museli navíc mít za sebou velmi obtížné teoretické zkoušky "u itel Dhammy". Pro Barmánce to byla vlastn už jenom dopl ková jazyková
škola, pro cizince místo k d kladn jšímu studiu Buddhova u ení, ale také p íležitost k hlubšímu proniknutí do velice svébytné barmsko-buddhistické tradice. Systém barmské monastické výuky se vymyká všemu, emu je naše mysl zvyklá. Studium text spo ívá hlavn v tom, že žáci se u í celé knihy Buddhových proslov nazpam . Zcela zajímav to potom vypadá p i zkouškách, které jsem párkrát mohl sledovat v hlavním medita ním centru. Zn lo to vznešen - tak trochu jako v nebeském v elím úlu: u stovky jednotlivých stole k sed li zkoušení mnichové-adepti naproti starším zkoušejícím mnich m. Žáci od íkávali rychlým tempem texty v prastarém jazyce páli (jeden z jazyk i ná e í staré Indie, velice blízký jazyku, kterým mluvil Buddha) a zkoušející mnichové porovnávali žák v výkon s kanonickou knihou. Jakým zp sobem mniši dostanou tolik text do své pam ti? P i jedné z mých cest Barmou jsem navštívil jeden proslulý studijní klášter pro novice a mladé mnichy ve v ku patnácti až asi ty iadvaceti let. V klášte e bylo ubytováno asi osm set žák v hn dém rouchu. Celé dni od rána až do ve era jeden starší mnich na pódiu p ed íkává a stovky p ítomných po n m opakují texty dokole ka tak dlouho, až se to nau í. V tšina zkoušek, které tam potom probíhají, jsou vlastn zkoušky pam ti. Na podrobn jší chápání významu a obsahu text je kladen jistý d raz až teprve v pokro ilých "ro nících" mnišského vzd lání. Není práv pochopení významu t ch text to nejd ležit jší? Mohou se žáci ptát? V medita ním centru jsme jednou m li návšt vu vysokého sajadó - mnicha u itele. Velkou výjimkou bylo, že um l dob e anglicky.V sou asné dob vede jeden klášter v Kalifornii. V neformálním setkání bylo možné zavést nit hovoru také na téma barmských výukových metod. Sajadó si rád zavzpomínal na léta svých studií v p ísném klášte e v Mandalay/Mandalej (st ední Barma), a prozradil mi s pobaveným úsm vem, že v dob jeho studia platil v klášte e obecný zákaz se na cokoliv ptát. Jak jste se s t mito metodami výuky srovnal coby západní lov k? Když jsem si p i nástupu do školy evropským zp sobem post žoval na svou chabou pam , u itelé nade mnou zoufale lomili rukama: jestliže mi schází inteligence, nemohu p ece v jejich škole prosperovat. Vždy se na studium nehodím! Na vysv tlenou dodám, že v Barm nejv tší popularity požíval jeden slavný mnich, který se nau il všechny kanonické texty nazpam . Brilantní recitací 40 tlustých knih potom bez problému zaujal první místo této kategorie v Guinessov knize rekord . Myslet si o tom m žete co chcete, ale v asijském spirituálním systému to není zase tak docela ujeté a má to své opodstatn ní. Když byl Buddha požádán, aby stru n vyjád il tu nejd ležit jší esenci svého u ení, pronesl jediné slovo: "sati". Plný význam tohoto pojmu se dá t žko vyjád it jedním slovem. V p ekladech se dnes používá "jasné uv domování" nebo "všímavá pozornost". P vodní význam sati ale byl "vzpomínat". N kte í u itelé to vysv tlují logickým propojením "vnímat tak siln , abychom si to zapamatovali". Jedna v c je jistá: Aby si n kdo byl schopen zapamatovat taková kvanta text , jeho mysl musí být nadskute n silná, pevná, p ímá, poddajná, istá, integrovaná, projasn ná, vycvi ená. Podobných vlastnosti nabývá mysl v n kterých typech hluboké meditace. Studium v barmských klášterech je druh meditace!
Samoz ejm takový silný jednostranný systém má své nevýhody. V barmském systému jsem asto poci oval naprostý nedostatek chápání (i nezájem o chápání) v našem slova smyslu. Povážlivé na tom je, že tento systém u ení se do jisté míry p enesl i do normálního školství a universit, takže jsem vid l studenty biflovat stránky anglicky psaných u ebnic fyziky a chemie. Jak probíhaly Vaše dny ve škole? V tšinu asu jsem v noval samostudiu, ale organizoval jsem tam i mnoho dalších zajímavých inností. Moje znalosti angli tiny nejsou zrovna oslnivé, p esto jsem ve škole tuto e také vyu oval. Pro m to byla zajímavá zm na i pou ný experiment. Navzdory trénované pam ti, v tšina barmských mnich naší školy si po p ti letech každodenního, celodenního úsilí osvojila jenom pasivní znalost anglických sloví ek a gramatiky, mohla íst texty, ale nebyla schopna ani té nejjednodušší souvislé konverzace. To mi nedalo, a za al jsem po ádat "diskusní ve ery", pozd ji i regulérní hodiny anglické konverzace. Krásné a zajímavé na tom bylo, že se tu od základu r zné kultury setkaly v prost edí vzájemného respektu a veselé p ív tivosti. V takovém prost edí jsme mohli mluvit i o osobních v cech, k emuž by jinak v rámci relativn tuhého monastického systému - sotva mohlo dojít. V pr b hu intenzivní meditace jsem udržoval jenom minimální kontakt, ale v dob mého školního pobytu jsem rozvinul ilý koresponden ní kontakt s mnohými známými i p íbuznými. Vzpomínám na jeden náš "diskusní" ve er, krátce po tom, co jsem dostal dopis od mého bratra z Toronta. P išel jsem na naše ve erní setkání s barevnou leteckou obálkou. Mnich m shromážd ným ve strohých školních lavicích íkám na úvod pár jednoduchých v t o svém bratru, vyprávím o mých n kolika návšt vách amerického kontinentu a o tom, jak jsem si vždycky musel po p istání ídit hodinky. Mnozí mniši nemají školní vzd lání v obecných p edm tech, samoz ejm ale mají p edstavu r zných dalekých zemí. Zkouším zmínit existenci asových pásem, p ipomínám mnich m dob e známou skute nost posunutého asu na krátkovlnných rádiových stanicích. Po této malé p íprav ale p echázím k hlavnímu tématu: "P átelé, kdybych te cht l ukázat na mého bratra v Kanad tímto prstem..." a kroužím neur it svým nataženým ukazovákem nad hlavou, p ed sebou a kolem sebe, "...kterým sm rem musím ukázat?" Následovala živá debata v barmštin , kdy mén pokro ilí se dožadovali ujasn ní otázky od více pokro ilých. Otázku jsem ješt párkrát zopakoval a vysv tlil. Po chvíli se rozhostilo jakési ticho, které sv d ilo o tom, že všem p ítomným bylo jasné, na co se ptám. Pak se ale otev ela jiná vlna rozpravy mezi mnichy: to jak dávaly hlavy dohromady. Asie obecn , Barma ale zvlášt si je velmi v doma sv tových stran. Významné stavby jsou vždy stav ny s ohledem na sv tové strany... Po chvíli ukazuje jeden vesnický mnich nejist jedním sm rem, platnost jeho úsudku je ale v tšinou p ítomných okamžit uvedena v potaz a zamítnuta. Za ínají se prosazovat d razn jší názory. Sm ry zna ené sn dýma rukama se siln r zní, nakonec ale p ece jenom západní sm r d razn p evládne. Když se kone n zase všichni dívají k tabuli, vystupuji opatrn ve své rób na stoli ku a d razn ukazuji sm rem dol : "M j bratr tam!" pobaven sklouzávám na jejich úrove angli tiny. Ze t ídy se ozývá polo-nechápavé, polo-p ekvapené "Áááhh??!" P idávám další polínko: "M j bratr jí te snídani a já ukazuji na jeho nohy" dramatizuji dál situaci. Jazykové nejistoty tlumí náraz. Kreslím na tabuli velký kruh a malého paná ka na horní ásti pomyslné koule: "Tady jsme my" za ínám svojí osv tu. Obtížn kreslím druhého lobrdíka vzh ru nohama na prot jší stran kruhu: "No a tady je m j bratr." Cítím, jak mi nikdo nev í. Z etelný výraz v jejich obli ejích íká víc než jejich barmská a anglická slova: "A jakto, že nespadne?!!!" Šibalsky se usmívám: "Pingú ne svá bá dé, pejá!" ("Chodí jako pavouk, vážení!") íkám barmsky a
ukazuji na jednoho pavouka na strop . Všichni se sm jí protože v dí, že žertuji. Brácha nemá na podrážkách p ísavky, jeho st l není k podlaze p išroubován a pokud vím, když n co upustí, tak to nevylétne ke stropu. Na kousku drátu mám p ipevn ný kulatý magnet, který jsem vyndal z mých walkmanových sluchátek. Seshora p ikládám p ipíná ek hlavi kou k magnetu. "Nespadne, hmm?" podn cuji jejich p edstavivost. Pak p idržuji jiný p ipíná ek zespoda. Hlavi ka p ipíná ku p isko í na magnet. "Taky nespadne, aha!" fandím si. P idávám další p ipíná ky ze všech stran: "Taky nespadnou dol !". Jeden z pokro ilejších mnich je zamyšlen. Buddhistická legenda popisuje zemi jako jakýsi kolá , který plave na nekone ném oceánu a ta voda má spo ívat na polštá i vzduchu. Zajímavé: kdybychom se provrtali skrz zem kouli, pravd podobn bychom se dovrtali až na dno prot jšího oceánu a kdybychom se vyno ili z té vody, byl by tam vzduch... Je konec hodiny, trochu znejist né osazenstvo se rozchází na pokoje. Trvalo potom nejmén dva dni, než jsme spolu op t mohli v pohod pít zelený barmský. N ím hlubokým jsem v nich ot ásl. Rád bych se ješt vrátil k dob Vašeho pobytu v medita ním centru. Jak jste se stal mnichem? Mnichem jsem se cht l stát hned na za átku p ed 25ti lety. Nap ed m odradil dopis ze Sri Lanky, pozd ji jeden barmský u itel. Potom jsem se dost zapletl do sv tských záležitostí, takže jsem si na tu róbu n jakých 15 let musel po kat. Z jedné strany je to škoda, z druhé strany toho nelituji. Formální podmínky k praktikování Dhammy jsou na obou stranách p ibližn stejn obtížné, to znamená zdaleka ne ideální. Potkávám nyní dost mladých lidí, kte í se cht jí stát mnichy nebo mniškami. Neodrazuji nikoho, zato každému kladu výrazn na srdce, aby se nap ed o celé v ci d kladn informovali. Mladí lidé jsou plní ideál a neuv domují si - nebo dokonce necht jí uv domit - že život mnicha a mnišské sanghy má také svoji úpln normální mezilidskou problematiku soužití, jako všude tam, kde se r znorodí, nevysp lí lidí se sejdou dohromady na základ n jakého spole ného zájmu. V principu práv není tolik míst, kde by evropský theravádový mnich mohl žít a n které z t ch existujících možností mohou být nevhodné. Jak v Evrop , tak hlavn v Asii život mnicha má také svoji velmi realistickou stránku a ten, kdo jde jen za svými ideály, oby ejn velmi rychle p istane na svém nose. Zvlášt mnohá Asijská místa jsou zcela nedoporu itelná. Prvn jsem se stal mnichem v Americe, kde Sajadó U Pandita ordinoval p t zájemc do mnišského stavu na dobu dvoum sí ního medita ního kursu. Sou asnou róbu jsem dostal v Mahasi Centru v Rangúnu. Zájemce si oholí hlavu a u itel mu dá róbu. Tím se ale lov k ješt nestává mnichem. Oholením hlavy a zahalením do hn dého prost radla se ješt nikdo mnichem nestává - to máte pravdu. Adept musí projít ordina ní procedurou, která trvá asi p l hodiny. V Barm a Thajsku je možné v mnohých klášterech získat do asné mnišství vlastn velmi jednoduše. To se váže k Asijské tradici, kde se samotnému aktu p ijetí mnišské ordinace - i kdyby to bylo jenom na pár hodin - p ipisuje dalekosáhlý karmický efekt. Barma stále ješt dost dodržuje tradici, která nabádá každého muže, aby se nejmén jedenkrát v život stal alespo na krátkou dobu mnichem. Ordinace nového mnicha je tradi n spojena s darem klášteru. Net eba podotknout, že klášter m, provád jící krátkodobé ordinace civilních lidí, se nevede špatn . Naproti temporérní ordinaci stojí ta opravdová ordinace na celý život. Formáln se procedury od sebe neliší, ale u itelé dob e v dí o co u koho jde. U skute né ordinace u itel je velmi opatrný a podrobn zjiš uje všechny faktory a motivace adepta. Ale systém se do jisté míry reguluje sám. I když by se mohlo zdát, že život mnicha je vlastn snadný, pravda je jiná. Správný mnišský život je p íjemný jenom velmi vysp lým lidem. Ti, kdo v rób hledají
snadný život v ní zpravidla dlouho nevydrží. A tak i onak, theravádový mnich m že svoje mnišství kdykoliv ukon it odložením róby. V Mahasi medita ním centru mohou tudíž meditovat nejen mniši ale i civilisté. Ano, a nejen muži ale i ženy. Popravd , mladé ženy v Barm mívají nejlepší meditaci, naproti tomu nejbeznad jn jší jsou prý u ení mnichové. To se ale nedá generalizovat, Mahasi Sajadó byl nap íklad jak velký meditující, tak i význa ný u enec. Rád bych zde opravil mylný názor mnoha lidí: Jen velmi malé procento mnich v Asii skute n medituje. V tšina z nich se v nuje studiu, vyu ování a jiným innostem. Popsal byste trochu chod takového medita ního centra? Mezi klášterem a medita ním centrem existuje dost citelný rozdíl. Tradi ní klášter - zvlášt na vesnici - plní v Barm mnoho úloh. V pravd je to sociální i spirituální centrum celé vesnice, kam lidé chodí asto a rádi. P ijdou tam nejen kv li religiózním ceremoniím ale i se všemi radostmi a strastmi života. Není to pravidlo a vlastn ani p vodní význam, ale asto je takový klášter d ležitou sociální institucí vesnice. Medita ní centra jsou relativn nového data. N kolik barmských u itel v první polovin století znovu oživilo praxi Buddhovy meditace vhledu. Byly vytvo eny velmi intensivní techniky, kterými se dá v relativn krátkém ase dosáhnout jistého významného pokroku v meditaci. Meditace p estává být doménou mnich a je dostupná komukoliv. Okolo významných u itel se vytvá ejí medita ní centra uzp sobené pouze na praxi meditace. Mahasi centrum vzniklo n kdy v roce 1948, dnes má víc jak 60 budov. Hlavní správu má management laik , p izvaní u itelé jsou mniši. Za ít s praxí meditace m že prakticky kdokoliv kdykoliv. Nejvíc lidí se tam nahrne v dob "Vodního festivalu" v polovin dubna. Je to doba barmského Nového roku a lidé si berou volno. To je tam pak i n kolik tisíc meditujících. Když je tam sejde tolik lidí, jak se tam sm stnají? Chodí na toaletu, stojí frontu na ob d... má to ur itá pravidla? Asijští lidé se dokáží organicky vžít do každé situace kreativním zp sobem. Je tam takový ten p irozený zmatek a p itom nikdo není zmaten. Je to plynulé t ení a plynutí a na konec to všechno dopadne nádhern . Samoz ejm se tam používá nap íklad dutý kmen jako gong, za átek a konec meditace oznamuje n jaký zvon, takže v t ch hlavních rysech je to organizováno. Nep ipadá Vám úcta barmských a thajských lidí k objekt m buddhismu p ece jenom trochu p ehnaná? Ani ne tak p ehnaná, jako možná trochu jednostranná. P ehnaná se nedá íct, protože cíl je absolutní. Buddhovo u ení se týká nejen osvobození v tomto život , ale i definitivního osvobození celé existence. Ten, kdo v í, že smrtí úpln všechno kon í, bude brát Buddhovu nauku v nejlepším p ípad jako nedozírn hlubokou psychologickou metodu. Ten, kdo v í anebo alespo p ipouští možnost pokra ování existence po smrti nebo n jaké formy p erozování, zaujme k Buddhovu u ení respekt, který bude limitován jen jeho stupn m vývoje, chápání a stupn m jeho mentální d slednosti. Jak jednou lov k uváží nebo dokonce pozná, že sv t lidských smysl a pojm - to znamená celý náš sv t a vesmír - je jenom jedna úrove , úzká výse , jediná vrstvi ka veškerenstva, celá životní orientace se za ne od základu m nit. lov k získá p ístup k nové spirituální dimenzi nazírání. S docen ním pravd podobnosti existence totáln jiných úrovní života souvisí pravd podobnost n jakého druhu následné existence a nebo znovuzrozování.
A tak i onak, Buddhovo poselství nabízí pomoc lidem na každé úrovni jejich vývoje. Skute né plné osvobození celé bytosti je extrémn ídké. Popravd e eno, také jen málo lidí si p eje dosáhnout nejvyššího osvobození. U mnoha lidí totiž existuje nesprávná p edstava, že v nejvyšším osvícení "moje individuální 'já'" zanikne. Pocit a p edstava 'já' projde v pokro ilém stádiu spirituálního vývoje netušeným a nep edstavitelným osvobozením, ale to, že se otev e klec našeho egocentrického pocitu "já" neznamená, že adept n co "drahého" ztratí. Co zanikne je jenom ulp lost na lživé p edstav sama sebe, egocentrická deformace vnímání, a strach o "já". Západní lidé používají p vodní Buddhovu nauku ponejvíce k tomu, aby zbavili tento p ítomný život zbyte ného utrpení a neut šenosti. Mentální strast a trápení si každý z nás z p evážné ásti vyrábí sám: pln osvícené bytosti jsou zcela osvobozeni od všeho mentálního soužení a nesnází. Praxe Dhammy pomáhá Západním lidem pozvednout úrove jejich života a zvýšit jejich schopnost p ijímat radost. Asie si zase z Buddhovy nauky nejvíc vzala nauku karmy. Na úrovni "náboženství" se lidé buddhistických zemí ponejvíce v nují shromaž ování prosp chu pro p íští životy tím, že vytvá í dobrou karmu ve sm ru Buddhova u ení. Dobrá karma je podklad pro radost, zabývat se Dhammou a podporovat Buddhovo u ení tvo í karmický podklad osvobození. Možná, že jsme ob as z asijské kultury zmateni práv proto, že si myslíme, že jejich etické hodnoty, odvozeny ze zákona karmy, se prost podobají našim "p ikázáním"... Biblická p ikázání a hlas sv domí jsou p ekvapiv podobné zákon m karmy, ale zásadní rozdíly jsou tu samoz ejm také. Karma tvo í p edpoklady a podmínky pro mnohé okolnosti a události v našem život , netvo í ale neodvratný osud. Karma by m la být chápána jako jeden z nejd ležit jších princip života. Zákon m karmy snad nejlépe porozumíme, když si je p edstavíme jako neosobní, tém "fyzikální" zákonitosti, které velmi siln ovliv ují odvíjení života jedinc . Tyto principy tady jsou, a o nich víme nebo nevíme, fungují, a je respektujeme nebo nerespektujeme. Problém spo ívá v jejich správném vystopování a vystižení. Že každá naše akce má zp tný ú inek na kvalitu naší mysli je evidentní, že kvalita naší mysli a kvalita našeho života jsou spolu v direktní souvislosti je také evidentní, že plný efekt našeho konání se neprojeví okamžit je také evidentní. Život je organická sple vzájemného ovliv ování a je nesmírn obtížné v n m správn rozeznat obecn platné zákonitosti. To, co v tomto sm ru Buddha rozpoznal, je geniální svojí hloubkou i základní jednoduchostí. V sou asné dob , kdy se v Západním sv t - a zvlášt v echách - rozhostilo jakési "etické vakuum" provázené dezorientací životních hodnot, radím lidem aby si tyto v ci znova nechali projít hlavou. U ení karmy ve starých textech bylo ozna ováno jako "sv tlo sv ta". V analýze karmy, tzn. v rozboru p í in a následk v život bytostí, se Buddha ani tak nezabývá tím, jaký následek má ten i onen in na okolí a ostatní lidi, jako spíš tím, jaký efekt má ten i onen in na jedince samotného. Další d ležitá okolnost je ta, že karmu netvo í in sám, nýbrž úmysl se kterým je mentální, verbální anebo t lesný in konán. Karmu m žeme chápat jako potenciál úmyslu, který se m že kumulovat. V pr b hu asu karma má tendenci "vybít sv j potenciál" vyvoláním p íslušného následku. Pojem dobra a zla se v buddhismu p esouvá do rozpoznání toho, co je prosp šné a neprosp šné. Jako "dobrá karma" (= p í ina) se ozna uje to, co vede k vnit nímu št stí, radosti a volnosti (= následek). "Špatná karma" je to, co v konci konc vede k nešt stí, neut šenosti a uvázanosti. Myšlenky, slova a skutky motivované úmyslem chtivosti, sobeckosti, nenávisti a zaslepenosti jsou neprosp šné, protože jejich karmická síla uzav e jedinci schopnost prožívat volnost a radost a otev e ho ke vnímání nešt stí. Myšlenky, slova a skutky motivované soucít ním, p átelstvím, ohledem, chápáním
druhých lidí a moudrostí otvírají jedincovu mysl sm rem k vnit nímu osvobození a zvyšují jeho kapacitu p ijímat opravdové št stí a radost. To není tak, že by radosti okolo nás nebyl dostatek! - radost a volnost je všude, my ale nejsme schopni ji vnímat a p ijmout. Karma je veliká síla, která je schopná ovliv ovat nejen okolnosti našeho života, ale i pr b h událostí. Kde jsme se narodili, náš charakter, lidi se kterými navážeme kontakt, naše nadání, inteligence, pom r radosti a bolesti v našem život - všechny tyto v ci jsou siln ovlivn ny kvalitou naší karmy. V Buddhov perspektiv to není ani v domí, ani "duše" nebo pocit "já", nýbrž individuální karma, která tvo í návaznost jednotlivých život v procesu smrti a nového zrození. lov k, ani jakákoliv jiná bytost, se tudíž nerodí "prázdná", nýbrž siln karmicky p edznamenaná. Nejenom rodi e, ale i potenciál individuální karmy musí být p ítomný, aby se nová bytost mohla narodit. A je to práv tento "tv r í", karmický aspekt existence, který materialist m schází v jejich nazírání reality. U ení karmy jasn íká, že nejsme ob tí okolností, nýbrž že jsme odpov dni za to, co jsme. Nem žeme všechno najednou, ale v delší asové perspektiv platí, že jsme architekty vlastního života. Sm r našeho života je v našich rukou, my sami stojíme u kormidla. Buddha nám dal kompas. (Za BARAKU rozmlouval V. M.)
