BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 3 ROČNÍK XV. březen 2009

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 3 • ROČNÍK XV.

březen 2009

Po letech půstu nás letošní zima mile překvapila

Foto: Bořek Žižlavský

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 4/2009 ze dne 28. 1. 2009 Sdělení Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj k pořádání tzv. „veřejných zabíjaček“ – dopis č.j. KVSZ-296/09, KVSZ, Lazy V. 654, 760 01 Zlín, ze dne 22. 1. 2009 Rada přijala informaci o tzv. veřejných zabijačkách a doporučila předat tuto informaci všem spolkům a organizacím, které v minulosti tuto činnost prováděly. Žádosti o dar městyse: - ZO ČSBS Buchlovice, Jan Štokman, ze dne 5. 1. 2009 - MO Svazu tělesně postižených civilizačními chorobami o.s. a ZO Sdružení postižených civilizačními chorobami o.s. Staré Město, Bohuslav Bilavčík, ze dne 12. 1. 2009 - Spolek podporovatelů historie Buchlovic, Bořek Žižlavský, ze dne 14. 1. 2009 - Folklórní agentura Buchlov, František Hrňa, ze dne 27. 1. 2009 - Buchlovice TV, o.s., Pavel Kropáč, Karel Řihák, ze dne 28. 1. 2009 - TJ Buchlovice, Martin Kořínek, ze dne 28. 1. 2009 Rada doporučila všechny žádosti evidovat a rozhodne o nich souborně po ukončení přijímání, po jejich prověření a případném doplnění. Výzvy k doplnění mají být odeslány do konce měsíce ledna – paní Věra Výstupová. Poděkování z Diakonie ČCE-Středisko Cesta za možnost prodeje svých výrobků na buchlovickém předvánočním jarmaku 2008, Bc. Zuzana Hoffmanová, ředitelka střediska, Na Stavidle 1266, 686 01 Uherské Hradiště, ze dne 7. 1. 2009 Rada s povděkem přijala poděkování Diakonie ČCE – Středisko Cesta a bude je tlumočit zástupcům Folklorního studia Buchlovice. Žádost restaurace U Páva o prodloužení doby „nočního klidu“ dle OZV č. 03/2006 na den 31. 1. 2009 – Muzikantský ples v době od 20.00 do 02.00 hodin Rada schválila prodloužení doby „nočního klidu“ na akci Muzikantský ples 31. 1. 2009 do 02.00 hodin. Žádost o souhlas pro uspořádání fašankové obchůzky po obci (9.00–18.00 hod.) a večerní fašankové zábavy v restauraci U Páva (20.00 až 02.00 hod.) dne 7. 2. 2009, zástupci Studia M a Buchlovské chasy – Veronika Copláková a David Zdráhal, ze dne 15. 1. 2009 Rada uvítala uspořádání tradiční fašankové obchůzky i následující zábavy a schválila její prodloužení do 02.00 hodin. Oznámení o projednání návrhu Zadání změny č. 4 územního plánu obce Osvětimany, dopis MěÚ Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje ze dne 22. 1.2009, zn.: APR/6042/09/2010/Mach Rada projednala Oznámení o projednání návrhu Zadání změny č. 4 územního plánu obce Osvětimany,dopis MěÚ Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje ze dne 22. 1. 2009, zn.: APR/6042/09/2010/Mach – předmětem jehož je změna funkčního využití v lokalitě „U hřbitova“. Rada nemá proti dalšímu projednávání žádných námitek.

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Humanitární sbírka Diakonie Broumov, kontakt Zuzana Keraghelová, na okrese Uherské Hradiště svozové dny od 2. 3.–6. 3. 2009 včetně případného příspěvku na dopravu Rada schválila opětovné pořádání sbírky ve dnech 26. a 27. února, odvoz v následujícím týdnu. Místo pro soustředění sbírky bude jako v loňském roce v budově bývalé základní školy čp. 16 na ulici Brněnská. Rada pověřila místostarostu Bořka Žižlavského informováním pořadatele o příslibu konání sbírky, domluvením termínů svozu – Diakonie Broumov a také sestavením týmu pro organizaci sbírky (paní Marie Kuncová). Různé Paní Mgr. Lenka Rašticová – ústní podání – (Děcka z Buchlovic) žádá bezplatný pronájem sálu restaurace U Páva na akci Buchlovský slavíček na neděli 1. 2. 2009 Rada městyse Buchlovice schválila bezplatný pronájem pro akci, která má návaznost na další soutěže v okresním měřítku a reprezentuje naše městečko.

Sběr odpadů v Buchlovicích 2009 V buchlovickém katastru narazíte celkem na 19 míst, na nichž jsou umístěny velkoobjemové nádoby na odpady. Vedle kontejnerů na běžný komunální odpad jsou k dispozici kontejnery na papír, plasty, sklo barevné a sklo bílé. O odvoz těchto komodit se starají společnosti Sběrné suroviny a OTR. Do nádob na papír můžete ukládat noviny, časopisy, reklamní letáky, krabice, lepenku, kartony, kancelářský papír a sešity. Nepatří do nich mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír. Nádoby na plasty jsou určeny pro plastové nádoby a láhve, PET láhve od nápojů, výrobky z plastů, kelímky od jogurtů, krabičky od pokrmových tuků, sáčky, fólie a polystyren. Nevhazujte do nich plastové trubky a podlahové krytiny. PET lahve je nutné sešlápnout a zašroubovat, aby nezaplňovaly velký prostor. Kontejnery označené jako „sklo barevné“ a „sklo bílé“ jsou určeny pro příslušné druhy skla. Nepatří sem porcelán, keramika, kameny, drátěné sklo a zrcadla.

Harmonogram svozu skla a PET láhví v roce 2009 MĚSÍC

PET LÁHVE Sběr. suroviny

SKLO BÍLÉ Sběr. suroviny

SKLO BAREVNÉ Sběr. suroviny

Pytlový sběr plastů OTR

leden únor březen duben květen červen

16. a 29. 16. a 26. 13. a 24. 10. a 30. 15. a 28. 12. a 25.

12. 3. 2009 9. 3. 2009 16. 3. 2009 2. 3. 2009 11. 3. 2009 1. 3. 2009

7. 3. 2009 19. 3. 2009 4. 3. 2009 28. 3. 2009 13. 3. 2009 25. 3. 2009

25. 3. 2009 25. 3. 2009 22. 3. 2009 20. 3. 2009 17. 3. 2009

červenec srpen září říjen listopad prosinec

17. a 30. 14. a 27. 11. a 24. 9. a 22. 13. a 25. 8. a 17.

16. 3. 2009 3. 3. 2009 10. 3. 2009 8. 3. 2009 12. 3. 2009 1. 3. 2009

1. 3. 2009 27. 3. 2009 9. 3. 2009 26. 3. 2009 4. 3. 2009 28. 3. 2009

15. 3. 2009 12. 3. 2009 9. 3. 2009 7. 3. 2009 4. 3. 2009 2. a 30.


Při pytlovém sběru plastů má každé čp. či rodina v bytovém domě (s trvalým pobytem v Buchlovicích) nárok na 12 žlutých pytlů, které si může zdarma odebrat v Turistickém informačním centru v Muzeu Podhradí Buchlovice. Společnost OTR odváží kontejnery s plasty (pružně upravováno) a papírem 1 x za týden, kontejnery s komunálním odpadem a domovní popelnice 1× za 14 dní.

Sběr nebezpečných odpadů Sběr nebezpečných odpadů probíhá vždy od 16.00 do 17.30 hod. u hasičské zbrojnice. Bývá pravidelně vícekrát předem vyhlášen a uveřejněn na www stránkách Buchlovic – hlášení rozhlasu. Nebezpečné odpady můžete předat přítomnému pracovníkovi pouze ve stanovený čas.

Termíny svozu: 17. března, 8. června, 19. srpna, 2. listopadu Můžete odevzdat: Čisticí prostředky: pro toalety a tekuté odpady, pro sanitární keramiku, naleštění nábytku, prací a bělicí prostředky, chemikálie pro provoz a údržbu bazénů. Automobilové prostředky: motorové oleje, autobaterie, čističe karburátorů, brzdové a převodové kapaliny, nemrznoucí směsi. Zahradnické potřeby: herbicidy, insekticidy, fungicidy, mořidla. Domácí pesticidy: prostředky pro deratizaci, protokolové tablety a spreje, repelenty a spreje proti obtížnému hmyzu. Domácí dílny: tmely a lepidla, barvy a laky, ředidla a rozpouštědla, fotochemikálie, odstraňovače barev a laků. Elektrická a elektronická zařízení: chladničky a mrazáky, zářivky a výbojky, obrazovky a monitory. Ostatní: přenosné baterie, rtuťové teploměry.

Některé odpady můžete odevzdat zdarma Mikroregion Buchlov provozuje sběrný dvůr na Křížných cestách (bývalá skládka), který slouží sběru velkooběmového odpadu z obcí svazku. Jako občané jedné z těchto obcí můžete individuálně přivézt níže uvedené druhy odpadu, ale přitom je třeba se prokázat občanským průkazem. Sběr je prováděn zdarma (max. 200 kg na osobu a rok) v době od pondělí do pátku 6.00–16.00 hod. (celoročně) a v sobotu 8.00–12.00 hod. (1. dubna–31. října). Náklady na likvidaci odpadů hradí Mikroregion Buchlov a obce mikroregionu. Sbírané odpady: • papír a lepenka – kartony, časopisy, knihy, obaly, … • sklo – bílé, barevné, čisté, bez chemikálií • textil, hadry, neznečištěné ropnými produkty • dřevo – stavební, rámy oken, dřevěné obaly • plasty – folie, plastový nábytek, obalový

materiál, PET, čisté obaly od kosmetiky a domácích čistících prostředků • kovy • biologicky rozložitelný odpad ze zahrad atd. – tráva, větve, plevel, listí • objemový odpad – nábytek, pneumatiky, matrace, koberce, podlahové krytiny, neznečištěné textilie


Nesbírá se: Ledničky, elektrospotřebiče, nebezpečné odpady, barvy, oleje, baterie, akumulátory, léčiva, chemikálie, zářivky, pesticidy a obaly od nich,

znečištěné textilie chemikáliemi a oleji, komunální odpad. Převzetí stavební sutě, výkopové zeminy je na místě zpoplatněno. -bž-

Letošní zima se předvedla Všichni pamatujeme poslední dvě zimy jako mírné, až téměř přátelské. O té poslední, velké, v roce 2005, kdy na Buchlově, na Větřáku, nad domovem seniorů nebo na Křížných cestách nafoukal vítr i metr sněhu, mluvíme již jako „pamětníci“. Snad i proto jsme v loňské zimě nakoupili jen jednu várku posypové drtě se solí, což bohatě vystačilo. Každá zima však není stejná. Ta letošní si s námi mile i docela „krutě“ pohrávala ještě v době konečné uzávěrky tohoto čísla zpravodaje (24. února). Pracovníci Služeb městyse Buchlovice (SMB) mají stanovená pravidla zimní údržby a plán úklidu sněhu z komunikací (nejprve samotného městečka a pak okolí), ale i to je někdy třeba řešit s citem, s ohledem na vývoj počasí a souběžně hodnotit smysluplnost výjezdu techniky. Při připomínkách na opomenutá místa úklidu sněhu jsme se snažili co nejrychleji reagovat a většinou jsme se setkávali s pochopením. Nezakrývám, že nastaly i sporné situace a chápu všechny občany, ale především ty v seniorském věku, osamocené a nemohoucí, že jim sníh způsobil další vrásky na čele. Pokud to bylo možné, pokaždé jsme vyhověli i při protažení chodníku vždy na jedné straně komunikace. Za pochopení děkuji také řidičům. Oproti minulé zimě jich stálo s vozidly na komunikacích mnohem méně a nebránili úklidu sněhu. Bohužel ale zůstávají ještě i ti druzí, bezohlední… Ing. Josef Motyčka, ved. SMB p.o. Buchlovice foto Pavel Ondrůšek


Zima telefonem (s fotoaparátem) ing. Josefa Motyčky

Vyvrácený strom u kapličky na Smraďavce

Po ránu v ulici Komenského

Na „staré brněnské“

Polámaná borovice na náměstí

Noční komunikace k hradu Buchlovu


Čištění a revitalizace potoka

Začátkem února proběhl kontrolní den před ukončením I. etapy čištění a revitalizace Buchlovického potoka. Jeho celý úsek byl vyčištěn, místy zpevněn a zaměřen. V budoucí etapě, která proběhne během následujících let, budou ochrannými zdmi doplněna některá další místa. (-bž-)


Nové občanské sdružení

Ke stávajícím několika občanským sdružením v Buchlovicích přibylo 17. února další, které se bude zabývat cestovním ruchem. Jeho valná hromada zasedala v Loveckém zámečku na Smraďavce. (-red-)

Kalendář akcí – březen a zač. dubna 2009 14. 3.

Ples sportovců

21. 3.

Turnaj v petanque Hřiště petanque

1. 4.–21. 4. Kraslice 2009

11. 4.

Restaurace U Páva

Muzeum Podhradí Buchlovice

Velikonoční turnaj Hřiště petanque v petanque

TJ Buchlovice – kopaná Martin Kořínek, tel. 777 900 575 www.tjbuchlovice.cz [email protected] PKSK, Alena Horáková www.stribrnekule.ic.cz Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 [email protected] www.buchlovice.cz PKSK, Alena Horáková www.stribrnekule.ic.cz


Řádky základní školy

Třídíme odpady v rámci Recyklohraní Naše škola se zapojila do školního recyklačního programu Recyklohraní. Program pořádají neziskové společnosti ASEKOL, ECOBAT a EKO-KOM, které zajišťují sběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, baterií a obalů. V rámci projektu Recyklohraní byla naše škola vybavena sběrnými nádobami na použité baterie a drobná elektrozařízení. Každý žák může do školy nosit použité baterie a nepotřebné drobné elektrospotřebiče (například starý mobil, kalkulačku, fén, holicí strojek, elektrohračku, drobné počítačové vybavení, discman, MP3 přehrávač – zkrátka vše podobné, co projde vhazovacím otvorem nádoby). V rámci tohoto programu se naši žáci zapojují také do zábavných her a soutěží, výtvarných či fotografických úkolů a kvízů z oblasti třídění a recyklace odpadů, které organizátoři projektu zadávají. Za nasbírané vysloužilé baterie a drobná elektrozařízení a splněné úkoly získává naše škola body, za něž potom můžeme žákům pořídit z katalogu odměn různé učební pomůcky, hry i vybavení pro volný čas.

I Vy se můžete do Recyklohraní zapojit. Máte-li doma vybité baterie či vysloužilé drobné elektrospotřebiče, věnujte je svým dětem. Zajistíte tak jejich recyklaci a svým dětem pomůžete získat body na nákup odměn. Další informace o projektu jsou Vám k dispozici na www.recyklohrani.cz. Mgr. Martina Dušková, ZŠ Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Škola soutěžila v Recyklohraní V rámci soutěže Recyklohraní se žáci zúčastnili i literární soutěže s názvem: „Kam s ním? aneb Jak to bylo u nás doma“. Za tyto dvě literární práce naše škola získala 50 bodů.

Příběh o varné konvici Jsem varná konvice ETA. Vyrobili mě v jednom velkém závodě, kde nás bylo spousta. Jsem krásná – mám nerezové bříško v kombinaci s bleděmodrým plastem. Potom každé přidělili papírovou krabici, do které nás zabalili a odeslali do prodejen Elektro. A teď jsem tu. Stojím pěkně v regále vedle dalších konvic a neustále vyhlížím ke dveřím. A čekám, kdy se objeví zákazník, kterému se budu líbit a koupí si mě. Pozor – právě jeden přichází. Pozorně si mě prohlíží ze všech stran. Hurá! Už jsem v košíku. Opět mě balí do krabice a můj nový pán si mě odnáší domů. Jsem zvědavá, kolik lidí tam bude. Jak se ukázalo, mám celkem pány tři – tatínek, maminka a holčička. Ta je malá a nesmí ke mně chodit, aby se neopařila. To jí řekla maminka. Už se těším, jak jim budu ohřívat vodu, se kterou si budou zalévat čaj nebo kávu. Už to budou dva roky, co si mě koupili. Každý den vařím vodu, ale v poslední době mi to nějak trvá. Také se cítím trochu unavená. Maminka říkala, že si budou muset koupit novou, protože už jsem dosloužila. Tak šel tatínek zase do prodejny Elektro a koupil novou varnou konvici. Přinesl ji domů, vybalil z krabice. Byla krásná – nerezové bříško v kombinaci s černým plastem. Tiše jsem se s ní rozloučila a tatínek mě odnesl do sběrného dvora. Eliška Vojáčková 10 let, 4. tř.

Já starý dobrý ubohý počítač Tož ahoj! Já su starý dobrý počítač. Ale ti dnešní rozmazlenci dospěli k tomu názoru, že Windows 95 je k ničemu a že můj monitor by se dal použít jako bedna na jabka nebo jako krabice na noviny. Děcka kňourají, že nejdou hry, internet a Total Commander. Lidi říkají, že chtějí koupit počítač nový. Ach, noční můra! To by mě pak vyhodili! Jednou jsem uslyšel zvonek. Vešel jakýsi boreček. Můj pán snesl z hůry jakousi krabici a když ju rozbalil, byl v ní počítač! Nový počítač! Ten boreček – instalatér počítačů a počítačových programů, který se prý jmenoval Standa Pařmen, mě vypojil z káblů a zapojil ten nový kompl. Ó néééé!, pomyslel jsem si. Standa Pařmen – hmmm, tomu to osladíme. Ňák si věří… Ještě tam nainstaloval programy, zapojil inťák a bylo to. Všechny děcka se točily kolem toho nablýskaného počítače a mě si ani nevšimly. Jen Standa Pařmen mě naložil do auta a kamsi mě vezl. Naposledy jsem se podíval na dům, kde jsem deset let žil. Standa Pařmen mě odvezl do sběrného dvora, kde bylo moc starých počítačů všeho druhu. Standa mě tam vyhodil a odjel. A teď? Ách jo. Teď su tady – ve sběrném dvoře – tedy na počítačovém hřbitůvku. Kateřina Krystýnková 11 let, třída 6. B BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Beseda s Matějem Stropnickým V listopadu loňského roku navštívili žáci 8. a 9. tříd ZŠ Buchlovice kino Hvězda v Uh. Hradišti, kde se promítal film Máj. Natočen byl podle stejnojmenné lyrickoepické básně K. H. Máchy. Zhlédnutí tohoto filmu bylo podnětem žákyni 8. třídy Janě Trefilíkové, aby zorganizovala besedu s představitelem hlavní role Matějem Stropnickým. Matěj je nejen talentovaným hercem, ale i nadějným politikem. Pracuje jako asistent místopředsedkyně Strany zelených Olgy Zubové. Pravidelně také přispívá svými články do Literárních novin a do Práva. Beseda se uskutečnila v pondělí 9. února. Dozvěděli jsme se mnoho informací o natáčení Máje, ale i o politických aktivitách Strany zelených. Předali jsme mu také dar – knihu Moje Buchlovice, kterou věnoval městys Buchlovice. Poté následovala autogramiáda a loučení. Beseda splnila naše očekávání a doufáme, že i Matěji se u nás líbilo. Veronika Výstupová žákyně 8. třídy ZŠ Buchlovice

Tradiční školní ples v ZŠ Buchlovice V sobotní večer 14. února zavládla v naší škole slavnostní atmosféra. Po náročném týdnu příprav se zde uskutečnil již tradiční a oblíbený „Rodičovský ples“. Letos nám k tanci i poslechu hrálo buchlovické LCR Pavla Martináka a cimbálová muzika Rubáš s primášem Víťou Preclíkem. Slavnostní zahájení plesu se neslo v duchu romantického předtančení skupiny žáků deváté třídy, které sestavil a nacvičil pan Jiří Bánovský. Dalším vystoupením bylo cvičení děvčátek z kroužku aerobiku paní Aleny Machulové s názvem Fotbalem ku zdraví. Tradiční bohatá tombola čítala letos díky vstřícnosti našich sponzorů 293 cen. Do časných ranních hodin fungovaly dva dobře vybavené a stále obsazené bufety se sličnými a ochotnými bufetářkami.

Třešničkou na dortu bylo předpůlnoční vystoupení členek sdružení rodičů, jejich dětí a jiných příbuzných, kteří si říkají „Baby z Buchlovic“. Tentokráte rozveselili sál vystoupením mažoretek s netradičním cvičebním náčiním, které nakonec po dámské volence vydražili u svých tanečníků. Věříme, že všichni přítomní u nás ve škole prožili pěkný večer a že odcházeli spokojeni. Děkujeme všem, kdo se na organizaci plesu jakýmkoliv způsobem podíleli, především však našim sponzorům, kteří se zasloužili o tak bohatou a zajímavou tombolu. Další fotografie z plesu najdete na www. zsbuchlovice.cz. Za sdružení rodičů i vedení školy Alena Mikulíková


Na plesu Sdružení rodičů bylo vystoupení buchlovické antifolklorní skupiny „Baby“ (opravdu číst jako „bejby“) z Buchlovic. Jednalo se o druhý ročník existence této skupiny, která (dnes lze již říci) každoročně výrazně obohacuje program plesu Sdružení rodičů. Po loňském vystoupení „trnkybrnky“ skupina letos překvapila účastníky plesu vystoupením „mažoretek“. Zvláštností skupiny „Baby z B“ je, že do svých vystoupení citlivě začleňuje jak ženskou, tak i mužskou část skupiny. Že se jim jejich snaha daří, potvrdilo i letošní vystoupení, neboť podpora a aplaus publika v sálu místy zcela přehlušily hudební doprovod vystoupení! (LS) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/200911

Školáci nebo indiáni? Při letošním zápisu do 1. třídy se malí předškoláci postupně měnili v indiány. Ale aby se jimi mohli stát, museli splnit spoustu úkolů, za které dostávali péra do indiánské čelenky. Nejprve prokázali, že umí vystřihnout indiánský stan a vyzdobit ho geometrickými tvary správných barev. Potom poznávali, která zvířata mohli indiáni potkat v lese nebo rozlišovali a třídili jiné obrázky, správně určovali počet slabik i hlásku, kterou slyší indiáni na začátku slova. Museli dokázat, že se umí také pohybovat jako správný indián, překonávat překážky, plížit se, … U indiánského ohně hráli na jednoduché hudební nástroje, zpívali nebo přednášeli. Dále se stali staviteli indiánského tábora, museli poznat, co do něj nepatří, správně se orientovat v prostoru, spočítat, kolik indiáni vystříleli šípů… a řadu dalších úkolů. Při tom všem si povídali s velkými indiány – učiteli, kteří si tak nenásilně zjišťovali, co všechno děti vědí a dovedou, co je potřeba ještě docvičit a na co se mohou rodiče ještě zaměřit. Malí indiáni byli kromě čelenky s péry odměněni složkou pracovních listů, pamětním listem s Desaterem správného indiána a náramkem přátelství. Ti nejodvážnější se nechali pomalovat indiánskými barvami. Nakonec bylo zapsáno do příštího školního roku třicet malých indiánů. Ještě jednou jim blahopřejeme. Vedení školy děkuje všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu zápisu, a také dětem školní družiny, které vyrobily pro své budoucí spolužáky náramky přátelství. ZŠ Buchlovice

(Další fotografie ze zápisu najdete na www.zsbuchlovice.cz) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/200912

Z činnosti našich junáků Junák Buchlovice zve všechny děti na SKAUTSKOU CESTU POHÁDKOVÝM LESEM. Akce je určena pro děti z mateřské i základní školy i s doprovodem rodičů (není podmínkou). Proběhne 4. dubna 2009. Více informací získáte z plakátů a rozhlasu během měsíce března.

RIKITANŮV MEMORIÁL Dne 31. ledna 2009 jsme se jako každý rok zúčastnili Rikitanova memoriálu, soutěží pro všechny skauty na Starých Hutích. Závodu se sice zúčastnily jen dvě hlídky starších děvčat, ale ve své kategorii – rangers – se jim podařilo znovu obhájit první místo a druhá dvojice získala třetí místo. Jako první se umístily – Terka Tymrová s Lucií Dvouletou a třetí skončily Míša Borská s Nikolou Ličmanovou. GRATULUJEME! TÁBOR 2009 I na tyto prázdniny pro děti připravujeme letní tábor. Letošní tábor proběhne na Kopretinové Louce (obec Tatenice) v termínu od 15. 8. do 29. 8. 2009. Cena tábora je 2.600 Kč. Celotáborová hra bude na téma knihy J. R. R. Tolkiena – Hobit. V případě zájmu o přihlášení Vašeho dítěte kontaktujte Veroniku Coplákovou (tel. 724 073 597). SBĚR PAPÍRU Chtěli bychom Vás informovat, že tradiční sběr papíru pravděpodobně proběhne během měsíce dubna. Junák Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/200913

Buchlovský slavíček

V neděli 1. února se pod záštitou Buchlovjánku a Děcek z Buchlovic již podruhé uskutečnila soutěžní přehlídka místních zpěváčků. Ve třech věkových kategoriích zazpívalo 16 dětí ve věku od 5 do 12 let. Pětičlenná porota ve složení: Kateřina Říhová (CM Ženičky), Petra Jarmarová (ZUŠ Buchlovice), Fratišek Klvaňa (ZŠ Buchlovice), František Ilík (CM Burčáci) a Radim Snopek (ZUŠ Buchlovice) neměla vůbec jednoduchý úkol. Měla zvolit vítěze jednotlivých kategorií, mohla udělit další 3 ocenění poroty a především měla doporučit děti, které by mohly reprezentovat Buchlovice v okresním kole Zazpívej slavíčku v Uherském Hradišti. Během odpoledne se divákům představila Muzička Folklorního studia pod vedením Martina Crly a Lucie Zinklerové, přestávku svým vystoupením zpestřily také děti z Buchlovjánku. Velké poděkování patří cimbálové muzice Rubáš, pod vedením Víti Preclíka, která písničky s dětmi nazkoušela a hrála jim pěkně „do noty“. Děkujeme také Pavlu Martinákovi, bez něhož by děti nebyly tak pěkně slyšet, a Jarku Crlovi za příjemné moderování celého odpoledne.

Porota vyhodnotila tyto zpěváčky: 1. kategorie – Pavlínka Šedová (předškolní děti) 2. kategorie – Barbora Tymrová (1.–3. třída) 3. kategorie – David Šeda (4.–6. třída) Dále udělila „Ocenění poroty“ Martinu Šilhavíkovi, Elišce Krystýnkové a Magdaleně Krchňavé. Porota dále doporučila účast v okresním kole Václavu Rašticovi a Kateřině Jurnyklové. Na závěr bych chtěla poděkovat sponzorům: firmě NODIS-MIP za dárky pro vítěze, firmě Keramika Kampanela za slavíčky a hrnečky pro účinkující a vítěze, Petru Cilečkovi za sladkosti pro děti. Děkuji všem, kteří s radostí a láskou k dětem a folklóru přiložili ruku k dílu bez nároku na honorář. Velmi mne potěšila slova Kateřiny Říhové, která již léta doprovází slavíčky v okresním kole, že jsou zde šikovné děti a že výběr dětí nebyl jednoduchý. O kvalitě našich buchlovských zpěváčků svědčí i fakt, že porota doporučila pro postup každého druhého. Jsem ráda, že jsou zde děti a rodiny, které zpívají, vždyť s písničkou je život veselejší. Za všechny organizátory Lenka Rašticová


Česká televize točila v Buchlovicích

V pondělí 16. února 2009 v rámci televizního cyklu Náš venkov točila Česká televize v Muzeu Podhradí a v Buchlovicích dokument nazvaný Vesnice nebo městys? V programu mj. vystoupily i Drmolice z Polešovic, kterých, jako dalšího městyse, se dokument rovněž týkal. Foto: -bž-


Fašanková obchůzka


sobota 7. února 2009

Foto: -vlkBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/200917

pozvánka

na odhalení pamětní desky u příležitosti 65. výročí vysazení paraskupiny CLAY a nedožitých 89 let Program: 16.30

pplk. Jiřího Štokmana

Nastoupení čestné stráže výsadkových veteránů. 16.30 – 16.50 Prezentace hostů před domem Buchlovice č. 295. 17.00 Příjezd historických vozidel do ulice K Buchlovu. 17.00 – 17.20 Zahájení a krátké projevy. 17.20 – 17.40 Československá hymna, slavnostní salvy, přelet letadel. 17.40 Přesun hostů a aktivních účastníků historickými vozidly nebo pěšky (10 min. chůze) k Muzeu Podhradí Buchlovice. Během cesty položení věnců u pomníku padlých a hymna. 18.00 Prohlídka výstavy v Muzeu na téma: II. světová válka, protektorátní život a odboj v Buchlovicích, zahraniční vojáci z Buchlovic, věznění v koncentračních táborech, paraskupiny ze západu a prodej publikace o Jiřím Štokmanovi. 19.00 Setkání pozvaných hostů a aktivních účastníků v *** HOTELU BUCHLOVICE spojené s občerstvením. 19.45 Odjezd zájemců historickými vozidly do Boršic na prohlídku muzea plk. v. v. Stanislava Mikuly, bývalého příslušníka čs. zahraničního odboje na Středním východě a letce 311. čs. bombardovací perutě RAF.

v Buchlovicích dne 30. dubna 2009

Na přípravě se podíleli: OV ČSBS Uh. Hradiště • Spolek podporovatelů historie Buchlovic •Historické oddělení MZM Brno • Veteran Car Club Zlín • Klub vojenské historie Army park Slavičín • Klub vojenské historie, Hraničářský pluk 19 • Armáda ČR – Krajské vojenské velitelství Zlín • Klub válečných veteránů Brno • Příslušníci 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi • Městys Buchlovice

Nad celou akcí převzali záštitu: Místopředseda senátu PČR dr. Jiří Liška Hejtman Zlínského kraje dr. Stanislav Mišák Čs. obec legionářská a ČSBS Zlín, Kroměříž a Uh. Hradiště Klub výsadkových veteránů Zlín, Holešov a Prostějov

Sponzorskými dary přispěli: Antonín Strýček, firma STAVEX s.r.o, Uherské Hradiště • Ing. Antonín Seďa, poslanec PČR a Slovácké strojírny Uh. Brod • Ing. Jaroslav Mikulík, firma Projekce a inženýrská činnost Uherské Hradiště • Městys Buchlovice • Senátorka PČR MUDr. Alena Venhodová • Příslušníci 43. výsadkového mechanizovaného praporu • *** HOTEL BUCHLOVICE


Co o nás v knihách napsali… – V. část Roku 1885 se v souvislosti s hradem Buchlovem dostává do povědomí jméno brumovského lékaře a spisovatele Františka Saleše Pluskala Moravičanského, „majitele velkozlaté medaile pro zásluhy, skutečného dopisujícího a čestného člena vícero vědeckých, humanitních a hospodářských společností tuzemských a zahraničních, který se již od padesátých let 19. století věnoval především velkoslovanské otázce. Pluskalovým prvním knižním počinem z prostředí Buchlovic je německy psaná 95stránková publikace o postavě lidumilného Leopolda I. Berchtolda, která vyšla v roce 1859 v Brně v nakladatelství R. Rohrer´s Erben pod názvem Leopold Graf von Berchtold, der Menschenfreund a je vzletně věnovaná jeho nevlastnímu bratrovi, rovněž lidumilu Bedřichu Berchtoldovi. Další Pluskalovou prací z našeho prostředí jsou Pověsti o lípě nevinnosti, vydané knihtiskárnou L. R. Kráčelíka v Uh. Hradišti roku 1885 nákladem spisovatelovým. 22stránková

brožura obsahuje dvě varianty základní pověsti Buchlova – o lípě neviny s úvodem o působení tzv. loveckého práva. Pluskalův literární projev odpovídá plně době, ve které publikace vznikaly. Texty jsou doprovázeny archaizmy a přímými řečmi, které obohacují příběhy a dávají jim tajemnější „punc“. K uvedeným pověstem se František Pluskal vrátil v roce 1894 ještě jednou. Staly se malou součástí jeho stěžejního díla o Buchlově nazvaného Hrad Buchlov na Moravě. Tato kniha o 176 stranách vyšla tiskem Karla Handla v Uh. Hradišti a autor ji věnoval „Manům zbožných, v Pánu zesnulých: Zikmundu I., hraběti Berchtoldovi a šlechetné choti jeho Lidmile, hraběnce Berchtoldové, rozené hraběnce Vratislavů-Mitrovických“. Jedná se o jednu z větších prací o hradě, která však patří i k pracem nejrozpoluplnějším. V první, dějepisné části se autor zabývá vznikem hradu, který klade do vzdálené minulosti. Koketuje dokonce s obdobím, kdy byly na


Velká část publikací a průvodců o Buchlově v 19. století je věnovaná Ludmile Berchtoldové, roz. Vratislavové z Mitrovic, kterou vidíte na obraze v jejích pozdějších letech. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

20

Moravě budovány římské tábory a zavrhuje názor, že Buchlov vznikl z loveckého hrádku, jak o tom doposud psali jeho předchůdci a odmítá i zkazky o markomanské královně Fritigildě, která tu měla zlikvidovat pohanskou modlitebnu. Podle něj měl Buchlov střežit široké okolí už při pádu Velkomravské říše a „výslovnou však zmínku o něm činí historie zase k roku 947“. Po výčtu nedoložených i doložených rodů dlících na Buchlově se dostává k osobnosti Leopolda I. Berchtolda, které si, v součinnosti s dřívější Berchtoldovou monografií, všímá více než ostatních. Ze široka píše například o vynálezech, za které stojí za vzpomenutí toskánská „schránka (arcuccio) pro spící kojence, aby od spících matek neb kojných zatlačeni neb zadušeni nebyli.“ Tento stroj „pozůstává ze čtvera deštěk, železným kruhem spojených a vyhlíží jako poklopek beze dna, jímž se dítě překryje, dosti vzduchu má a udusiti se nemůže. Dvě deštky po stranách s výřezy umožňují, aby matka dítěti, aniž by se toto ze schránky vzalo, prso podati mohla. Z nařízení vlády florentinské by stroj tento pod trestem vypovězení ze země zaveden.“ Zajímavostí je, že v místopisné části nás František Pluskal provází i méně povědomými prostorami hradu, které ve své době byly běžnému návštěvníku nepřístupné. O tzv. hráběcích, budově s průchodem mezi prvním a druhým nádvořím zaznamenává, že v jeho přízemí, kde nyní naleznete správu státního hradu, bydlíval „hradní dozorce, strážník brány a vězňův. Za tímto obydlím jest lehké vězení. Vpravo jsou komory a za nimi vchod na schodiště do hořejšího patra. Toto obýval svého času panský vrchní úředník, maje zde svou úřadovnu, v níž se za Hanuše Dětřicha také hrdelní soud, protože ho nařčený pán z hořejšího hradu odstranil, odbýval.“ V poměrně obsáhlé kapitolce se publikace věnuje skalní jeskyňce pod schodištěm na druhém hradním nádvoří, „v níž dle bájkařů královna Fritigilda modlu boha lovu nalezla... Účel jeskyně byl však jiný. V starověku užívalo se takových jeskyní v celém světě k ukládání mrtvol, tedy za pohřebiště neb přirozené krypty... Beze všeho odporu měla tedy také jeskyně BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

buchlovská účel, aby se do ní odumřelí údové staré dynastické rodiny ukládali a máme za to, že by se při kopání na stopy účele natčeného, na zbytky kostí neb, byly-li mrtvoly upalovány, na popelnice přišlo. Když se hrad majetkem zeměpanským stal... a když později zpupní majitelé na hradě nastoupili, postarali se hned o vlastní pohřebiště, jak to již Pavel Žerotín učinil, jenž sobě kryptu v kostele sv. Elžběty zřídil“. Jedna z následujících statí pojednává o podzemních prostorách na třetím nádvoří: „Podzemní stoky, jichž tu několik odkryto bylo, připisují se Templářům, jakoby jiní lidé takových nebyli potřebovali a sobě zříditi nedovedli. Mají se za chodby pro výpady, nejsou však nic jiného, leč stoky na odvádění dešťové vody a jiného neřádu, neb jak jinak by se to z hradu bylo odstraňovalo, aby se toho nenahromadilo a obyvatelům neškodilo?“ (Pokračování) Bořek Žižlavský 21

Z historie před 70 lety 15. března 1939 německá vojska obsadila zbytky Čech a Moravy. Den před tím Slovenský sněm vyhlásil samostatný Slovenský štát a Maďarsko zahájilo okupaci Podkarpatské Rusi. Den po té 16. 3. 1939 Adolf Hitler vydal výnos o zřízení „protektorátu“ Čechy a Morava a 18. 3. 1939 jmenoval Konrada von Neuratha říšským protektorem. Tolik strohé konstatování z březnových událostí před sedmdesáti lety. Půl roku po všeobecné mobilizaci, „Mnichovské“ zradě spojenců a odstoupení pohraničí s pevnostmi a moderními zbraněmi již nic nebránilo hitlerovskému Německu k postupnému uskutečňování plánů na likvidaci českého národa na tzv. konečné řešení české otázky. To podle tajného memoranda K. H. Franka mělo začít likvidací inteligence, poněmčováním obyvatelstva až následným vysídlením za Ural. Většina českého národa se nehodlala smířit s německou okupací a řada vlastenecky orientovaných vojáků a hlavně důstojníků, kteří skládali přísahu Československé republice, považovala již události spojené s „Mnichovem“ a následně s 15. březnem 1939 jako hlubokou pohanu. Vzepření národa začalo demonstracemi a vytvářením odbojových skupin, které se postupně organizovaly od hlavního ústředí v Praze, přes zemská velitelství až po jednotlivé oblasti. Na Slovácku to byla především Obrana národa (ON) se sídlem v Uh. Hradišti, v jejímž čele stál pplk. Vladimír Štěrba, energický voják s patřičným rozhledem a morálním kreditem. Působnost této polovojenské organizace zasahovala do jednotlivých obcí a vytvářela se především z příslušníků Sokola, kteří mimo jiné

na X. všesokolském sletu v Praze 4. července 1938 složili manifestačně slib věrnosti republice. V Buchlovicích byla počátkem léta 1939 ustavena rota ON o třech četách, která obsáhla i obce Boršice, Stříbrnice, Tučapy a Břestek a pod velením por. Ignáce Syrovátky (v roce 1991 povýšeného do hodnosti generála, který je pochován na hřbitově v Buchlovicích) organizovala protinacistickou činnost a přípravu na vojenské vystoupení. Z buchlovické roty ON odešlo do zahraniční armády 14 mladých mužů, kteří na různých frontách bojovali za naši svobodu ve Francii, Velké Británii, u Tobrúku v Libyi, v Karpatsko-dukelské operaci, ve Slovenském národním povstání nebo i v týlu nepřítele. Bojovali jako příslušníci „Royal Air Force“ - Britské královské letecké síly (RAF), i 1. čs. stíhacího pluku v SSSR, parašutisté z Anglie i Sovětského svazu. Bohužel z této protinacistické organizace bylo 30 příslušníků zatčeno a vězněno v koncentračních táborech, z nichž osm občanů se domů již nikdy nevrátilo. Patří jim čest, úcta a věčná vzpomínka. Jsem přesvědčen, že jejich odbojová činnost i jejich oběti přispěly k tomu, že se nacistům nezdařil záměr na likvidaci českého národa. Dále si myslím, že názory „kdyby nebyl odboj, kdyby nebyli parašutisté a atentát na Heydricha, nezahynulo by tolik lidí“ jsou mylné. Odboj i parašutisté tu byli protože tu byli Němci, a proto bojovali proti okupantům a plnili rozkazy, které měly za cíl osvobození vlasti. Buďme na to hrdí, protože „Národ, který si neváží svých hrdinů, si žádné nezasluhuje“. Jan Štokman

Nejenom v této souvislosti připravuje Spolek podporovatelů historie Buchlovic ve spolupráci s dalšími subjekty na 30. dubna 2009 výstavu v Muzeu Podhradí Buchlovice na téma II. světová válka, protektorátní život a odboj v Buchlovicích, zahraniční vojáci z Buchlovic, věznění v koncentračních táborech a paraskupiny ze západu. Otevření výstavy bude předcházet odhalení pamětní desky někdejšímu členovi paraskupiny CLAY, pplk. Jiřímu Štokmanovi na jeho rodném domě na Zahradách a položení věnců k pomníkům padlých na náměstí. Dálší se již dozvíte ze samotné -bžpozvánky, na kterou Vás již nyní srdečně zveme. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

22

Co všechno zavál čas

Úprava hřbitova 1950 V minulém roce 2008 probíhalo připomínkování občanů k návrhům dvou studií úpravy hřbitova. Při této příležitosti je na místě si připomenout historii a podobu hřbitova (vlastně dvou hřbitovů) před šedesáti lety. Buchlovičtí občané narození kolem roku 1950 znají místní hřbitov v té podobě a velikosti tak, jak vypadá dnes. Asi nevědí, že v minulosti byly v Buchlovicích hřbitovy dva. Jeden – zvaný velký hřbitov, byl při kapli sv. Alžběty (tehdy kaple byla využívána jako sýpka obilí). A pak tu byl ještě malý hřbitov. O poloze, velikosti a umístění těchto dvou hřbitovů podává představu nakreslená situační mapka. Z této mapky vyčteme, že oba hřbitovy dělila od sebe polní cesta. Po této cestě se jezdilo selskými potahy na pole v polní trati zvané „Za chalúpky“. Dnes je tady ulice Arnošta Hrabala. Velký hřbitov byl obehnán silnou kamennou zdí. Malý hřbitov byl oplocen obyčejným dřevěným plotem. Vrátíme-li se v čase do začátku minulého století a budeme-li se zajímat o to, kdo byl tehdy pochováván na velkém a kdo na malém hřbitově, zjistíme, že v té době sloužil velký hřbitov k pohřbívání občanů katolického vyznání. Protože tento hřbitov byl vysvěcený – t.zn. posvěcená půda a do této půdy nemohli být pochováváni občané jiného náboženského vyznání anebo bezvěrci. Také tam nemohli být pohřbeni sebevrazi. Sebevraždu v té době považovala církev za vzepření se vůli Boží, t.zn. smrtelný hřích. Sebevrazi byli pohřbíváni bez církevního obřadu a k uložení jejich ostatků bylo vyčleněno místo, které se považovalo za podřadné a znesvěcené. Malý hřbitov pak byl využíván k pohřbívání občanů jiných náboženských vyznání, pohřbívání malých dětí a dětí t.zv. nekřtěňátek, t.j. dětí, které zemřely nepokřtěny. Po zániku Rakouska – Uherska se vliv katolické církve v otázce pohřbívání začal snižovat a církev už nemohla bránit pohřbu občanů jiných vyznání na velkém hřbitově. Toto uvolnění mělo za následek, že postupně začal být na velkém hřbitově nedostatek místa na pohřbívání. Je třeba také upozornit na tu skutečnost, že v té době neexistovala kremace – pohřeb žehem, který je hojně využíván dnes. Myšlenka pohřbu žehem se začala prosazovat začátkem první republiky, založeným občanským sdružením „Spolkem přátel žehu“ – (založen asi 1909). Členové spolku, ještě za svého života, platili ročně určitou částku peněz, což jim zaručovalo, že po jejich smrti se spolek postará o jejich pohřeb a zpopelnění. Církev v té době (v první republice) kremaci neuznávala, považovala ji za pohanskou, zakazovala ji a zakazovala spojovat ji s církevními obřady a uložení urny s popelem na hřbitově. Katolický venkov z těchto důvodů o kremaci nejevil zájem. Také tu byl problém dostupnosti kremací, vždyť první krematorium na Moravě bylo postaveno až v roce 1930 v Brně. Církev začala ustupovat v otázce pohřbu žehem až v roce 1945, kdy ho začala tolerovat a pohřeb žehem byl pro katolíky církevně povolen až v roce 1960. Takže tyto okolnosti byly příčinou a důvodem toho, že vyvstala nutnost uvažovat o rozšíření velkého hřbitova. Zachoval se písemný podnět z roku 1945 psaný na psacím stroji farářem Arnoštem Hrabalem, ve kterém upozorňuje na potřebu zvětšení hřbitova. Na této písemnosti ale chybí záhlaví – komu byl tento podnět adresován (kostelní výbor?) a také chybí podpis autora. Kdy se začalo o této věci jednat na tehdejším Místním národním výboru? Je zachován záznam plenární schůze MNV ze dne 8. 5. 1948, kde došlo k usnesení o rozšíření hřbitova. Jednalo se také, jak v této věci postupovat. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

23

Dále následuje: zápis z jednání rady MNV ze dne 19. 5. 1948, kterého se zúčastnili předseda MNV Alois Lehkoživ, za radu MNV Bohumil Straka, Josef Krystýnek, Viktor Syrovátka, Aleš Haldina, Jaromír Šindler a Karel Raštica. Zapisoval obecní tajemník Antonín Kučík. Jednalo se o bodu č. 5 Rozšíření hřbitova, postavení márnice a postavení pitevny. Uloženo zařadit tuto akci do mimořádného rozpočtu obce na rok 1948 v částce 750.000 Kč. Postupuje se finanční komisi k odsouhlasení a vyjádření. Rozpočet pak předložit plénu poslanců MNV ke schválení. Jedná se také o návrzích, jakým způsobem hřbitov zvětšit. Akce dále pokračovala dopisováním s tehdejšími nadřízenými úřady. Dne 30. 8. 1948 byla odeslána žádost tohoto znění: Okresnímu akčnímu výboru Národní fronty v Uherském Hradišti. Žádost o rozšíření a úpravu hřbitova. Poněvadž na zdejším hřbitově jsou již jen tři místa k pohřbívání, žádá zdejší MNV spolu s kostelním výborem o povolení k rozšíření hřbitova a za tím účelem o vyslání zdravotní a stavební komise, poněvadž tato věc jest velmi naléhavá. Za vaši blahovůli Vám již předem děkujeme. Po příslibu podpory ze strany tehdejších nadřízených úřadů bylo zadáno vypracování projektu Technické kanceláři moravských obcí v Brně. Zároveň se zaslala žádost na Zemský národní výbor v brně o přidělení 16.000 kusů cihel 21 q cementu na tuto akci. Zvětšení hřbitova se naplánovalo přibližně o 4.000 m2 včetně plochy malého hřbitova. Na jednání rady MNV dne 16. 9. 1948 se jednalo o tom, komu bude výstavba projektu zadána. Nabídky podali zednický mistr František Winter z Buchlovic za cenu 120.339 Kč a dále zednický mistr Alois Čevela z Tupes za cenu 272.124 Kč. Radní se usnesli výstavbu zdi zadat mistru Čevelovi z Tupes. Dnes můžeme jenom hádat z jakých důvodů byla vybrána nabídka, která byla cenově dvojnásobně vyšší. Pravděpodobně tehdejší radní neměli důvěru v kvalitu a spolehlivost mistra Wintra. V závazku pro dodavatele bylo také stanoveno využít kámen ze stávající zídky do základů zídky nové, která byla v projektu navržena vyzděním z bílých vápenopískových cihel, protože kvalitních pálených cihel z Hodonína (odolávajících namrzání) byl nedostatek. Veškerá jejich výroba byla zablokována na výstavbu Vítkovických železáren. Ještě je třeba připomenout, že tehdejší Památkový úřad žádal, aby část staré stávající zdi se vstupní branou byla zachována jako památka, ale tehdejší vedení MNV + KSČ se rozhodlo tento požadavek památkářů nerespektovat a nechalo starou zeď zbourat celou. Jak je zřejmé ze situačního náčrtu, zvětšením hřbitova se zabírala dost velká část humna Františka Kunce spolu se stodolou a studnou, která mu sloužila hlavně pro napájení hospodářského dobytka (na Lhotce byl tehdy nedostatek vody). Dále se zabírala menší část humna rodiny Brychtovy. Františku Kuncovi byla nabídnuta odstupní cena 10.000 Kč, postavení nové stodoly a vybudování nového vodovodu a protože výstavbou zdi nového hřbitova mu byl zamezen a zrušen příjezd ze zadní strany do humna z polní cesty Za chalúpky, byla mu vydělena příjezdová cesta při nové zdi z části pozemků humna bývalé Šlosarovo, dále z části školní zahrady a části zahrady, kterou využíval varhaník. Ze svědectví dcery Františka Kunce Marie Procházkové víme, že ze všech slibů byla splněna jen výstavba nové mlatevny. Cena za pozemek nebyla nikdy vyplacena a slibovaného vodovodu se dočkala až za dvacet let, když se dělal centrální vodovod po celé Lhotce. Nedočkal se ho ale za svého života František Kunc. Jen tak pro zajímavost uvádíme, že vyrovnání za odkup (za zabrané BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

24

pozemky) bylo provedeno teprve před několika lety nynějším vedením obce. Je třeba také dodat, že bývalá vstupní brána na hřbitov byla v místě, jak ukazuje šipka na náčrtu a u této brány byla také studna, která sloužila k zalévání a výsadbě květin na hrobech. Po dokončení výstavby nové zídky byl i tento malý podnikatel mistr Čevela znárodněn a zůstal po něm jen jeden nedodělek a to je zaspárování spár zídky. To není doděláno dodnes. V poslední době se prý snad uvažuje o zvětšení hřbitova. Jestli bude stále častěji využívaný pohřeb žehem a upřednostňovány malé urnové pomníčky, vystává otázka, jestli je nutné o zvětšení hřbitova uvažovat. Tradičních hrobů, kde se pravidelně vysazuje hrob květinami, které potřebují pravidelné zalévání a péči, stále ubývá. Hroby jsou překrývány terasovými deskami a potomci zemřelých mají stále méně času, který mohou pravidelné údržbě hrobu věnovat. Je možné předpokládat, že z těchto důvodů tlak na zvětšení hřbitova se bude snižovat. Václav Rajskup

INZERCE Prodám dohodou starší, zachovalou obývákovou stěnu. Informace na tel.: 572 595 878 (Buchlovice).


25

Oba pohledy přibližují prostranství před dnešním Muzeem Podhradí Buchlovice. Ten první je ze 30. let 20. století a druhý dnešní. Současné foto: -bž-


26

Buchlovské Podvinohradí Jedna část Buchlovic, která leží na okraji obce směrem k Buchlovu, se nazývá Podvinohradí. Obývali ji tak zvaní kovozemědělci, což značí, že muži odcházeli pracovat do lesa nebo do světa a ženy se stařečky a dětmi obdělávali pár kousků políček. V období největších zemědělských prací chodívaly ženy také pomáhat sedlákům nebo pracovaly v lese. Nežili sice v přepychu, ale byli veselí a skromní. Ke spokojenosti stačilo zabít prase, napálit slivovice a dobře prodat ovoce, které se urodilo na jejich políčkách. Podvinohradí vzniklo za roboty a poddanství, kdy se zemědělské usedlosti nesměly ještě dělit. Statek podědil nejstarší syn, mladší syn nebo dcera dostali pod Buchlovem vinohrad s vinným sklepem a nad ním s „búdú“, ze které si rekonstrukcí a z nabíjanice nebo z kotovic postavili malou, ale pro Podvinohradí typickou chaloupku. Domek neměl předzahrádku a svou čelní stěnou zasahoval přímo do ulice. Ve spodní části stěny byl vchod do sklepa ohraničený dvěma pilíři, nad ním byla dvě malá okénka. Domek pokračoval do malého dvorku a za mých dětských let měl jizbu do ulice, za ní kuchyňku do dvora a pak

komoru. Byl bíle olíčený vápnem, měl modré podrovnání a střechu šifrovou (břidličnou). V malém dvorku v chlévě byly kozy nebo kravka, když k domku patřilo víc políček, téměř všude měli slepice, husy, prase a králíky. Za domkem se táhlo políčko, na kterém bylo hodně ovocných stromů. Snad v každém domě se pálila slivovice. Ta z Podvinohradí byla velmi dobrá. Pálení slivovice se dříve neplatilo penězi, ale páleničář si nechával určitý litr. Na podzim se v Buchlovicích vařívaly trnky a nejvíc vonívaly právě z Podvinohradí. Když se ovoce urodilo, vše se prodalo, v obci byl vždy překupník a za ovoce se utržil slušný peníz. Podvinohradí se dělí na Horní a Dolní. To Horní mělo většinou domky nad sklepem a za nimi políčko. Dolní pod svými domky z velké části sklepy ani nemělo. Připomeňme si některé z obyvatel, kteří tam před časem žili. Z Podvinohradí pocházel pan David, pražský umělec, jehož tatínka si pamatuji jako staršího a milého pána, který se vždy usmíval. V Podvinohradí bydlela také „Tonečka“ Jošková. Pracovala v lese, chodila „po sedlc-

Domky úvodní části Podvinohradí z ulice K Buchlovu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

27

Dům pana Lukeštíka (zvaného „nevytancovaný Matěj“) v Horním Podvinohradí ve 40. letech 20. století na kresbě Ladislava Maršálka BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

28

ky“, šorce do půl lýtek. Byla řečná, červenolící a usměvavá charakteristická osůbka. Dále tu žil „nevytancovaný Matěj“ (vlastním jménem Lukeštík), který s dcerou Terezou bydlel v typickém podvinohradském domku. Dále stařenka Lukeštíková, ale z jiné rodiny, než pocházel předchozí jmenovaný. Pekla výborné koláčky z mléka a tvarohu od svých koziček. Podvinohradí bylo ukončeno třemi domky nad vinnými sklepy, již samotami, obklopenými ovocnými stromy, kde bydleli Krystýnkovi, Hruščákovi a Dobiášovi. V dětství jsem chodívala se svou tetou, tatínkovou sestrou, která ve skutečnosti zastávala funkci babičky, na besedu do Podvinohradí k Maděrům. Bydleli až v posledním domku, který byl obklopen ovocnými stromy. Žila s nimi dcera Anna, provdaná Obdržálková, tehdy se dvěma chlapci. Na dvorku, ke stěně olíčené vápnem, byly připraveny dvě starodávné lavice, na kterých stařenky odpoledne besedovaly. Když se zešeřilo, beseda se rozešla. Já jsem se starším vnukem stařenky Maděrové, Lubošem, jenž byl o něco málo starší, a s ostatní drobotinou z Podvinohradí lítala v ovocných sádkách okolo domku. Hráli jsme staré dětské hry – zaklepávku, slepú babu, černé a bílé, zaháňku, černú šestku a jiné. V hlavě mně utkvěla jedna vzpomínka. Vždy, když se schylovalo k večeru, vzala stařenka Maděrová mladšího vnuka Jaroška na klín a krmila ho kyškou s brambory. Byl stále při chuti. Pamatuji se dokonce, že na hrníčku s kyškou byl obrázek kostelíčka. Hrnek byl asi dárek z nějaké pouti. Jednou se Luboš před námi a stařenkami vytahoval: „Já sem býl na svajbě, tam bylo gulášu a babúvek.“ Stařenka Maděrová vysvětlila, že na podvinohradní svatbě, která je vždy veselá, se pije slivovice a jabčák a jí se guláš a bábovky. Zmíním se ještě o jedné takové svatbě. Můj tatínek přišel do Buchlovic v listopadu 1918 jako mladý lékař do nemocnice v Lúčkách. Tehdy mnozí lidé ještě věřili na strašidla. Jeden takový duch se usídlil i v Horním Podvinohradí v jednom z domků, ve dveřích do sklepa mezi dvěmi pilíři. Asi se mu tam líbilo a nemínil se odstěhovat. Každý večer se tam objevovala BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

velká postava v bílém rouchu a různě se pohybovala a vlnila. Lidé, hlavně ženy – dračky peří, se báli uličkou, kde se duch zjevoval, chodit. Největší strach měli večer a dotyčný domek obcházeli jinudy. Nepomohl ani pan farář, duchu se v Podvinohradí dařilo. Tatínek, ačkoliv byl v nemocnici, chodil také k lidem do domů. Jednou se za zimního večera vracel taky od pacienta Podvinohradím a na žádného ducha nemyslel, i když o něm více-

V Horním Podvinohradí krát slyšel. Najednou byl u domku, kde uviděl ve dveřích se vlnit postavu v bílém rouchu. Nebál se, přišel k ní a rouchu strhl. Před ním stála milenecká dvojice v objetí. Oba tatínka pak prosili, aby to nikde neříkal, že rodiče nechtějí, aby se vzali a oni že se mají tolik rádi. Slíbil, že to neřekne. Bylo po strašidle a duch se v očích lidí odstěhoval. Tatínek ale navštívil rodiče nešťastných mladých lidí a podařilo se mu je přemluvit, takže zanedlouho byla svatba. Jejich manželství prý bylo šťastné a trvalo až do smrti jednoho z nich. Nyní je buchlovské Podvinohradí pořád ještě nejpěknějším koutem Buchlovic, i když starých typických domků už tam najdete jen pomálu. Místo nich nastupují nové. „Časy se mění a my se měníme s nimi,“ praví staré latinské přísloví. Zdenka Maršálková foto Bořek Žižlavský 29

Zajímavosti z buchlovické přírody v uplynulém roce 2008 – III. část Na počátku září byl v Buchlovicích dvakrát zaznamenán výskyt křižáka proužkovaného. V České republice dlouho nikde nebyl, ale v poslední době byl viděn na dvou místech naší obce – na zahrádce u Kučíků v blízkosti restaurace Maco a o několik dní později na Helštýně. Jde o křižáka proužkovaného (Agriope bruennichi), který se k nám rozšířil z jihu. Původně z Afriky a přes oblast Středozemního moře. Jde o barevně pestře pruhovaného pavouka křižáka. Takto zbarvena je však pouze samička. Má tělíčko černožluté s bílým podkladem, stejné jako jsou i nohy. Nelze ho zaměnit s jiným. Velikost samičky bývá 15 mm. Samečci jsou daleko menší – 5 mm a nemají pestré zbarvení, jsou šedí až hnědí. Rozšířil se názor, že je jedovatý, ale není to pravda, alespoň co se člověka týká. Slabým jedem usmrcuje pouze svou kořist. Většina z nás má k pavoukům odpor (strach z nich = arachnofobie), ale nemáme se čeho bát. Ten křižák není obávaným „pavučinovým“ nepřítelem hospodyněk. Žije totiž mimo obydlí v nízkém rostlinném porostu, kde si staví sítě, v nichž uvíznou nám dobře známé kobylky. Kořist v jeho síti je obmotána a pak si na ní pavouk pochutná – vysaje ji. Svým žlutočerným bíle lemovaným zbarvením připomíná vosu. Jsou to jeho mimikry = ochranná a v tomto případě výstražná znamení, aby odpudil případné útočníky. Není to jediný případ v přírodě, kdy si živočich zbarvením zachrání život. I mezi motýly je podobně zbarvena jejich jedna čeleď – říká se jim nesytky – mají navíc průhledná křídla jako vosy. Ptáci a jiní hmyzožravci o ně nemají zájem. Vosy a co se jim podobá nežerou. Ještě jedna vlastnost těchto křižáků je sbližuje s jedním hmyzím druhem, který se v Buchlovicích trvale usídlil. Jde o kudlanku nábožnou, o níž je známo, že si na svém milenci po pohlavním aktu pochutná. Když sameček křižáka pruBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

hovaného oplodňuje samičku, často se stává její obětí – ona ho usmrtí a vysaje. V lepším případě vyvázne s drobným poraněním, přijde třeba o nohu. Samička po oplodnění v srpnu až září naklade do kokonů vajíčka a sama pak v zimě zahyne. Mladí drobní pavoučci se líhnou už v květnu., dospělé lze vidět od července do října. Celý proces zrodu a smrti se opakuje každý rok. Vraťme se pár postřehy k regulaci (revitalizaci) Buchlovického potoka. Jde jistě o záslužný čin (naposledy byl v tomto rozsahu čištěn v roce 1939 – pozn. red.) jeho majitele – Lesů ČR ve spolupráci s městysem Buchlovice, který má napomoci i návratu živočišných druhů, jež zde byli v minulosti běžní a užiteční. Náš potok získá i na kráse, byl oproštěn od zbytečných náletových dřevin a zejména travin, které se v léty zaneseném bahně potoka hojně rozšířily. Bylo rozšířeno i koryto a vytěženo bahno. V posledních letech sucha a i díky špatnému hospodaření s tekoucí vodou nebylo někdy plynoucí vodu ani vidět. Nepříjemný vzhled například skýtal úsek od hasičské zbrojnice k tržnici. Snad se situace v nejbližší době změní k lepšímu. Obávám se, že se zde na ganále už nebudou plavit koně, že se tam v zimě nebudou projíždět bruslaři, ale věřím, že se sem vrátí pstruzi, snad i raci, ondatry

Roháč obecný 30

Křižák proužkovaný a jiní živočichové. Že se hlavně „projasní“ celá část potoka, aby i turisté měli příjemný pohled na čistou vodu, která pak plyne do zámeckého parku a dál do „sběrné“ Moravy. Příroda dovede být krutá k životu těch, kteří jsou její součástí. Jakmile člověk stárne, stále častěji se stýká se smrtí kolem sebe. Ať jsou to rodinní příslušníci, sousedé, krajané, kamarádi, kolegové... Vždy jsme citově zasaženi událostí, že někdo z nás odešel do světa, ze kterého už není návratu. Můžeme se k nim vracet už jen ve vzpomínkách. Víme, že umírání je součástí života, ale přesto jejich odchod dovede s námi otřást. Poněkud méně citově snášíme, když ze světa odchází jiný živočišný druh než člověk. Nechci psát o domácích mazlíčcích, ale o těch, kteří vedle nás žijí a pokud nám moc neškodí, ani je neregistrujeme. Jako milovník přírody vím, že některým živočichům je vymezena jenom velmi krátká doba žití. Ať jsou to jepice, pavouci, mouchy, brouci, motýli, ptáci aj. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Foto: internet Ještě jednou – naposledy – se zmíním o roháčích obecných, o kterých bylo už ve zpravodaji psáno. Od doby, kdy oplozená samička naklade vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy a ty se zakuklí a z kukel vylezou dospělci, uplyne 4–5 let. Roháči-dospělci pak žijí 4–5 týdnů a pak umírají. Pozoroval jsem je, jak po narození statně létají kolem místa svého zrodu (stará hruška na zahradě), hledají se navzájem, aby zplodili další potomky. Jakmile tento úkol splní, přestávají létat, poposedávají na kmenech a ještě se živí vytékající mízou. Slábnou, už se neudrží na kůře hrušky, spadnou na zem a začínají si hledat místo k umírání. U nás popolézají na betonovém chodníku, v různých zákoutích se nabalují pavučinami, někdy jim chybí i některá končetina nebo její část. Po 3–4 dnech umírají, ale hned se stávají objektem potravy pro jiné živočichy (mravence, brouky, …). Nenápadně se ztrácejí. Stejně jako u lidí jejich potomci pak putují novým životem a zachovávají koloběh života v plynoucím čase. Milan Janovský 31

Měj otevřené oči a uvidíš Na přání čtenářů se znovu vracím k bylinkám a do přírody. A to k těm drobným a nepatrným, se kterými se často setkáváme, ale ani si neuvědomujeme, že i ony nám mohou být užitečné. S probouzejícím se jarem vystrkují své hlavičky sedmikrásky. Jako první se objeví v trávníku, i když je tam někteří neradi vidí. Neubližujme jim, i ony ve směsi bylinných čajů mají své místo. Naše babičky je dávaly někdy dětem několik sníst v syrovém stavu – údajně na posílení nervů. Francouzi jimi dokonce zdobí i některá jídla. A je tu podběl. Někdy ještě pod zbytkem sněhové peřiny jsou stuleny jeho žluté kvítky. Jak ale vysvitne sluníčko, rozzáří se v plné kráse. Sbíráme hlavičky jeho květů, pokud jsou ještě v plné síle a nezavírají se. Rychle je ve stínu usušíme. Poslouží nám při nachlazení při onemocnění dýchacích cest a uvolňuje hleny při kašli. Podběl ale obsahuje kromě užitečných i některé nebezpečné látky, které při delším užívání nám mohou vyvolat poškození jater. Proto jej neužíváme samostatně, a raději ve směsi s bylinkami podobně účinkujícími. S plicníkem, jitrocelem, mateřídouškou. Oslazený medem se určitě nemine účinkem.

Podběl BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Sedmikráska Když půjdeme na procházku lesem, překvapí nás keříček se svazečky růžově fialových květů, které rozkvétají ještě dřív než vyraší listy. Lýkovec – krásně voní, kvete od února až do dubna. Ojediněle se může objevit i s bílými květy. Pak během léta na něm rostou krásně červené a lákavé bobule. Pozor, je prudce jedovatý. Tak jej obdivujme raději z povzdálí, ale i on patří ke krásám lesa. H. S.

Lýkovec 32

Důležitá předjarní ošetření ovocných stromů Při předjarním ošetření zasahujeme proti vajíčkům mšic, svilušek, mery jabloňové, píďalek, housenkám obalečů aj. Používá se přípravek Oleoekol 1%, tj. 1 dcl/10 litrů vody nebo nově doporučuje firma Agrobio Opava ošetřit přípravky v „Jarní soupravě“, která obsahuje insekticid Calypso + Silwet L (smáčedlo). Uvádí, že hlavní výhodou spojení těchto dvou přípravků je zvýšení přilnavosti postřiku, vyšší odolnost proti smyvu dešťovou vodou a hlavně lepší rozplývání přípravku na větvích vlivem smáčedla. Takže se nemusí větve takřka umývat jako při použití přípravku Oleoekol. Se stejným množstvím přípravku se ošetří dvojnásobné množství stromů při srovnatelné ceně přípravků. Koncentrace: Calypso 0,02%, t.j. 20 ml/10 litrů vody (přibližně ¼ dcl na 10 litrů vody), Silwet L 0,01%, tj. 10 ml/10 litrů vody. Kadeřavost broskvoní ošetřovat při nalévání pupenů přípravky Kuprikol 0,6%, tj. 6 dkg/10 litrů vody, Champion 0,6%, tj. 6 dkg/10 litrů vody, při rašení již přípravky Dithane 0,3%, tj. 3 dkg na 10 litrů vody nebo Sillitem 0,15%. tj. 1,5 dkg na 10 litrů vody. Puchrovitost švestek ošetřujeme Kuprikolem 0,6% nebo Championem 0,6% před květem a pak ještě po odkvětu. Tímto ošetřením zároveň bojujeme u všech peckovin proti rakovinovému odumírání větví. Miniliový úžeh – nebo můžeme chorobu nazvat – hnědnutí a zasýchání mladých zelených letorostů meruňky a višně ošetřujeme Rovralem FLO 0,15%, tj. 1,5 dkg/10 litrů vody. Pilatka švestková – ošetřujeme po skončení kvetení přípravkem Calypso 0,02%, tj. asi ¼ dcl/ 10 litrů vody. Za MO ČZS Václav Rajskup

Zima BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Foto: -vlk33

Šumavou křížem krážem – XIII Kolem Vchynicko-tetovského kanálu Dnešní výlet započneme v horské obci Srní, v jednom z hlavních center letní turistiky i zimních sportů v povodí řeky Vydry. Srní, rozkládající se na náhorní planině, vzniklo na počátku 18. století jako osada dřevařů. V roce 1804 zde byl vystavěn farní kostel Nejsvětější Trojice (obec se zatím již stala střediskem farnosti), jehož strana, natočená na jih k šumavským vrchům, je pobita šindelem. K Srní patří spousta domků, mnohdy pocházejících z devatenáctého, ba i z osmnáctého století, rozesetých po okolních lukách; mezi nimi je význačná chalupa šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Ze Srní můžeme projít po zelené turistické značce první část stezky kolem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Když roku 1799 zakoupil zdejší panství kníže Josef Schwarzenberg, vznikla potřeba nějakým způsobem obejít nesplavitelné koryto řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou, tedy v délce přibližně sedmi kilometrů. Inženýr Josef

Rosenauer projektoval v konečné podobě 14,5 kilometrů dlouhý plavební kanál, vznikající dva kilometry nad Antýglem a vlévajícím se skluzem do říčky Křemelné, již v klidovém území kaňonu Křemelné. Začalo se plavit na jaře roku 1801 a plavení na kanálu ustalo v roce 1861. Kvůli vichřicím byl provoz na kanále obnoven přechodně v letech 1871 – 1876. Od roku 1946 je používán k napájení malé vodní elektrárny v Čeňkově Pile. Pozvolný spád Vchynicko-tetovského kanálu o rozdílu 243 metrů je zdůrazněn třemi skluzy. Kanál byl napájen několika umělými nádržemi, rozesetými v hlubokých lesích horních toků Modravy a Roklanského potoka, v blízkosti hranic s Bavorskem. Další trasa ze Srní nás povede po modré značce, a to opět k Vchynicko-tetovskému kanálu. Po pohodlné a nenáročné zpevněné cestě, na které mineme několik kamenných klenutých mostů, přepažujících kanál, jdeme asi čtyři kilometry, přičemž můžeme odbočit jeden kilome-

U Vchynicko-tetovského kanálu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

34

V bažinách Tříjezerní slati tr do kopce k Tříjezerní slati – několika mechovým jezírkům a močálům. Toto chráněné území o rozloze 19 hektarů se nachází v nadmořské výšce přes 1000 metrů a bylo zpřístupněno již před rokem 1989, ačkoliv leželo v hraničním pásmu. V okolí slati rostou smrky, hodně bříz a rašelinná kleč. Z chráněných rostlin musím připomenout drobnou masožravku rosnatku okrouhlolistou, která je v těchto místech hojná. Spisovatel Klostermann o Tříjezerní slati psal ve svých dílech jako o „pustině pod Adamberkem, kde rozprostírá se děsný močál Tříjezerní.“ Vrátíme-li se pod kopec k plavebnímu kanálu a pokračujeme-li v procházce (neboť cesta kolem kanálu je skutečně pro nenáročný terén procházkou), mineme vyústění jednoho ze tří skluzů a po červené značce sejdeme do údolí Vydry k dvorci nazývanému Antýgl. Ten vznikl již v 16. století, kdy zde byla založena sklárna, vyrábějící duté sklo a pateříky, tedy kuličky pro růžence. Název Antýgl je odvozen ze skutečnosti, že sklárna byla malá a sklo se zde tavilo pouze v jedné pánvi (německy ein Tiegel). Sklárna byla součástí stodůlecké královácké rychty. Součástí dnešního králováckého dvorce BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

je také zvonička s kaplí. Dnes se nachází v sousedství Antýglu tábořiště a samotný dvorec je turistickým centrem a východiskem k trasám kolem řeky Vydry. Text a foto Martin Žižlavský

Budovy Antýglu 35

Dne 31. ledna 2009 jsme přivítali naše nové občánky (zleva): Filipa Moravčíka a Petra Žufánka. Foto: Oldřich Stránský

Jubilanti v březnu 2009 80 let 85 let 90 let 95 let BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 3/2009

Věra Trefilíková František Daňhel (Domov seniorů Buchlovice) Marie Bahulíková (Domov seniorů Buchlovice) Ludmila Luláková (Domov seniorů Buchlovice) Anna Blahůšková (Domov seniorů Buchlovice) Ludmila Vlášková (Domov seniorů Buchlovice) Františka Skupinová (Domov seniorů Buchlovice)

36

Dne 24. ledna 2009 oslavili zlatou svatbu manželé Emilie a Jan Horákovi. Hodně zdraví a vše nejlepší do dalších společných let jim za městys Buchlovice přišli popřát místostarosta Bořek Žižlavský a matrikářka Anna Lukeštíková. (-red-)

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 12,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 3 ROČNÍK XV. březen 2009

Recommend Documents