BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 4 ROČNÍK XV. duben 2009

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 4 • ROČNÍK XV.

duben 2009

Možná první opravdový jarní přelet Buchlovic…

Foto: -vlk-

Informace městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice č. 5/2009 ze dne 18. 2. 2009 Žádost o odprodej pozemku, parcela č. 1582/2 (předzahrádka domu čp. 637 v ulici Váhovy) manželům ing. Františku a ing. Svatavě Koubkovým, ze dne 16. 2. 2009 Rada doporučila prodej parcely č. 1582/2, o výměře 217 m² manželům ing. Františku a ing. Svatavě Koubkovým, Buchlovice, za cenu 70 Kč/m². Před veřejným oznámením budou o možnosti koupě informováni rovněž sousedé výše uvedených, aby měli stejnou šanci na koupi částí předzahrádek. Jedná se o manžele Jaroslava a Emílii Kopřivovy, Buchlovice, nabídka parcely č. 1580/2 o výměře 118 m² a ing. Antonína Zelinku, Buchlovice, nabídka parcely č. 1573/2, o výměře 96 m². Žádost o pronájem pozemku ve vlastnictví městyse Buchlovice, část pozemku parcela č. 2516/3 o výměře 36 m², JUDr. Miroslav Sobola, Brno, ze dne 12. 2. 2009 Členové rady byli seznámeni s historií vztahů a souvislostí v dané lokalitě v části Smraďavka. Rada uložila starostovi městyse ing. Jiřímu Černému jednáním se všemi stranami s cílem dosažení dohody. Ohlášení akce – dne 14. 2. 2009 pořádá Sdružení rodičů spolu se ZŠ Buchlovice v prostorách ZŠ tradiční Rodičovský ples, Mgr. Alena Mikulíková, ze dne 6. 2. 2009 Vzhledem k tomu, že akce již v mezidobí úspěšně proběhla, nezaujala k ní rada žádné stanovisko. Žádost o prodloužení nájmu nebytových prostor – obchod s prodejem sudového a lahvového vína na tržnici – na rok 2009, ing. Anna Knopfová, Buchlovice, ze dne 5. 2. 2009 Rada konstatovala opožděné podání žádosti (termín do konce roku 2008), přesto schválila prodloužení nájemní smlouvy na rok 2009 pro prodej sudového a lahvového vína na tržnici za stejných podmínek. Žádost o prodloužení pronájmu plochy v prostoru tržnice Buchlovice pro prodej lázeňských oplatků z pojízdného vozíku, dále o možnost uskladnění vozíku a připojení na zdroj elektřiny, Zdeněk Sonntag, Velehrad, ze dne 4. 2. 2009 Rada schválila možnost pronájmu plochy i uskladnění vozíku, rovněž pak i připojení na zdroj elektrického proudu (v období od 1. 4. do 30. 9. 2009) za podmínek roku 2008. Žádost o povolení závodu horských kol (na trase dle přiložené mapky), závod se má konat v sobotu 9. 5. 2009, start na Smraďavce, Lázních Leopoldov, Václav Jurák, Uherské Hradiště a Jozef Šik, ze dne 28. 1. 2009 Rada se seznámila s trasou a podmínkami závodu horských kol, který je naplánován na 9. 5. 2009, start v 11.00 v Lázních Leopoldov, současně také se stanovisky dalších dotčených institucí a při zajištění bezpečnosti na obecní komunikaci Smraďavka – centrum Buchlovice, silnici III. třídy, nemá proti uskutečnění závodu žádných připomínek. Informace o první schůzce Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice dne 17. 2. 2009 Bořek Žižlavský, místostarosta, se zúčastnil 1. schůzky Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice a za svou osobu přislíbil pomoc při zajištění fotodokumentace, resp. textů BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

1

při konstrukci propagačních materiálů vydávaných sdružením, také podání informace o vzniku sdružení v Buchlovském zpravodaji apod. Různé Ing. Zdeněk Beníček: návrh na prověření zdravotního stavu stromů v katastru městyse Buchlovice a provedení jejich ošetření – návrh na finanční prostředky z rozpočtu městyse na rok 2009 Rada městyse Buchlovice doporučila schválení finančních prostředků na prověření zdravotního stavu stromů v katastru městyse Buchlovice a provedení jejich ošetření – návrh na zajištění finančních prostředků z rozpočtu městyse na rok 2009. V této souvislosti doporučil ing. Beníček zaslání dopisu NPÚ Praha, Památková správa Buchlovice o zvážení provedení údržby a záchranářských prací na stromech v zámeckém parku.

Rada městyse Buchlovice č. 6/2009 ze dne 11. 3. 2009 Informace starosty o jednání zástupců MRB s firmou ENVI Zlín – koncepce hospodaření s odpady – projekt (dle přiloženého zápisu ze setkání zástupců mikroregionu Buchlov) Dar firmy MIP spol. s r.o., Velká nad Veličkou, jednatel společnosti ing. Jiří Slovák – předmětem daru je pozemek, par. č. 619/11 v k. ú. Buchlovice, který je součástí místního hřbitova, ze dne 26. 2. 2009 Rada s povděkem přijímá dar od firmy MIP spol. s r.o., Velká nad Veličkou, jednatel společnosti ing. Jiří Slovák, darem je pozemek, parcela č. 619/11 v k. ú. Buchlovice, nacházející se na ploše současného hřbitova; tento dar umožní mj. rozsáhlou rekonstrukci hřbitova, na kterou se městys připravuje. Informace a žádost o podporu při organizaci 11. ročníku Buchlovského hudebního léta, Vítězslav Chromek, Traplice, ze dne 3. 3. 2009 Rada (po dobrých zkušenostech a kvalitní spolupráci z minulých ročníků BHL) schválila konání ročníku 2009, doporučuje užší kontakt s místním oddělením Policie ČR při akcích rozsáhlejšího charakteru. Rada schválila paušální poplatek ze vstupného za rok 2009. Žádost o udělení souhlasu s pořádáním Kuličkiády na ploše náměstí Svobody dne 28. 3. 2009 od 11.00 do 18.00 hodin, v případě nepříznivého počasí o týden později, Veronika Copláková, David Zdráhal, M studio Buchlovice, ze dne 1. 3. 2009 Rada nemá námitek proti pořádání Kuličkiády na ploše náměstí Svobody, podmínkou je dostatečný počet pořadatelů při organizování akce i úklid po jejím skončení. Žádost TJ Buchlovice, fotbalový oddíl, o prodloužení doby nočního klidu dle OZV 03/2006 – ukončení zábavy „Maškarní ples“ do 03.00 hodin, ze dne 14. 3. na 15. 3. 2009, ze dne 4. 3. 2009 a současně o prominutí poplatku ze vstupného z téže akce, žádost Martin Kořínek, Buchlovice, ze dne 28. 2. 2009 Rada schválila prodloužení doby „nočního klidu“ pro akci „Maškarní ples“ ze dne 14. 3. na 15. 3. do 03.00 hodin a budou-li získané finanční prostředky investovány naznačeným způsobem, také prominutí poplatků ze vstupného v plném rozsahu. Žádost o uspořádání kulturních akcí na hradě Buchlově v roce 2009 a žádost o zproštění od poplatků ze vstupného, HB collegium o.s., Jozef Šik, ze dne 4. 3. 2009 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

2

Rada přijala naznačené aktivity žadatele pro rok 2009 a rozhodla o poplatku ze vstupného; HB Collegium nemusí v roce 2009 platit žádné poplatky, bude-li vstupné udrženo na únosné míře. Dopis Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, o.s., Buchlovice o vzniku, žádost o spolupráci, o určení zástupce pro styk se sdružením a možnost přednést své cíle na nejbližším zasedání zastupitelstva městyse, ze dne 24. 2. 2009 Rada se seznámila dopisem Pavla Krystýnka ze Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice, které bylo nově zaregistrováno. Zástupce pro styk se sdružením nebyl jmenován. Členové rady městyse nemají námitek proti představení cílů sdružení na nejbližším zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice v rámci obecné diskuze. Žádost o změnu územního plánu městyse Buchlovice pro parcely č. 2898/34, 2898/36, 2898/38, 2898/40, 2898/41, 2898/53 vše v k.ú. Buchlovice, Radek Raštica, Uherské Hradiště, ze dne 17. 2. 2009 Rada nedoporučila zastupitelstvu městyse zahájení schvalování změny územního plánu městyse Buchlovice pro parcely č. 2898/34, 2898/36, 2898/38, 2898/40, 2898/41, 2898/53, vše v k.ú. Buchlovice žadatele Radka Rašticu, Uherské Hradiště. Příprava zasedání č. 11/09 Zastupitelstva městyse Buchlovice Rada městyse Buchlovice určila termín zasedání Zastupitelstva městyse Buchlovice na den 26. 3. 2009, zahájení v 18.00 hodin.

Buchlov a Barborka od Uh. Ostrohu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

Foto: Vladimír Procházka 3

Hlasujte o nejoblíbenější knihu Vážení občané! V těchto dnech můžete vidět v České televizi upoutávky na celostátní anketu Kniha mého srdce. Do této akce je přihlášeno již přes 700 knihoven z celé republiky. Přihlásila se i naše knihovna, protože předpokládáme, že i Vy se budete chtít zapojit a hlasovat o nejoblíbenější knize. Hlasovací lístky můžete vyplnit v naší knihovně a také na tržnici v cukrárně u paní Omelové a v drogerii u paní Jílkové. Vyplnit hlasovací lístek je velmi jednoduché, stačí název Vaší nejmilejší knihy a jméno spisovatele, který knihu napsal. Mnohem obtížnější asi bude rozhodování, která jediná kniha je tou naší nejmilejší, nejoblíbenější, ke které se rádi vracíme, se kterou jsou spjaty milé vzpomínky, která nás ovlivnila, přivedla k zájmu o literaturu a podobně. Z tohoto důvodu Vás informujeme předem, ať máte dostatek času k přemýšlení a rozhodování. Samotné hlasování začne v sobotu 4. dubna a končí v neděli 19. dubna. Všechny další informace a zajímavosti se dozvíte z České televize, Českého rozhlasu a v místní knihovně. Věříme, že Vás tato anketa osloví a zaujme a společně se budeme těšit na výsledky hlasování! Vaše knihovnice

Co to žije mezi námi…?!!!

Aktuální podoba před málo lety nákladně restaurovaného kříže na Větřáku. Bez komentáře… (-red-) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

4

V měsíci dubnu se každoročně začíná pomalu rozbíhat turistická sezóna. Návštěvníky láká zámek se zámeckou zahradou, turistické informační centrum s Muzeem Podhradí Buchlovice, obchůdky na tržnici. Pokud se objeví teplé sluníčko, rádi si posedí na lavičkách na náměstí a v nejbližším okolí. Foto: Pavel Ondrůšek

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

5

Informace základní školy

Sdružení rodičů škole Jak už jsme vás informovali, školní ples, který proběhl v únoru, byl velmi úspěšný. Nejen jako akce samotná, ale i výtěžek z něj. Každoročně získává výtěžek z plesu buchlovická základní škola. Letos se však navíc finanční částka, věnovaná škole, výrazně navýšila. Ve čtvrtek 19. března převzal ředitel školy Mgr. František Klvaňa z rukou předsedkyně sdružení rodičů paní Pavly Svobodové symbolický šek na 50 000 korun jako výtěžek z letošního plesu. Předání byl přítomen i představitel městyse Buchlovice, místostarosta Bořek Žižlavský. Peníze budou převedeny na účet školy a budou využity účelově na vybavení čítárny počítačem, dataprojektorem a další moderní technikou, která zajistí pravidelné využívání této učebny všemi žáky. Vedení školy srdečně děkuje Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice za poskytnutý dar a těší se na další dobrou spolupráci v tomto školním roce.

Oznámení SR při ZŠ Buchlovice V letošním roce se neuskuteční tradiční Pálení čarodějnic, jelikož termín, na který byla akce plánována, se kryje s akcí významnou pro náš městys – Odhalení pamětní desky pplk. Jiřího Štokmana. Zveme Vás tedy na akci následující, a to Dětskou kuličkiádu, 8. května 2009 ve 14.00 hodin na náměstí v Buchlovicích. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

6

Na „lyžáku“ I letos jsme my, žáci 7. třídy, jeli na lyžařský výcvik. Obávali jsme se, že nebude dost sněhu, ale počasí nám přálo. Na výcvik jsme nejeli sami, ale jela s námi i děcka z Velehradu. V 8 hodin už jsme seděli v autobusu a zajímalo nás, jací vlastně Velehraďáci budou. Do Velkých Karlovic, kde jsme všichni jeli vyzkoušet naše lyžařské umění, jsme odjížděli s úsměvem na tváři. Sněhu bylo mnohem víc, než jsme očekávali. Po našem příjezdu jsme se ubytovali a odpoledne už huráááá na svah!!!! Zde jsme byli rozděleni do družstev a paní učitelka Urbánková nám přidělila instruktora. Začal nás první den na svahu. Celý týden jsme lyžovali a měli jsme možnost i vyzkoušet snowboard. I když jsme někdy padali únavou, večery bývaly velmi pestré a každý hned ožil. Nejvíc se nám líbily diskotéky. Ve středu byl odpočinkový den. Dopoledne se lyžovalo a odpoledne jsme šli na bowling. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, abychom tam zbytečně nečekali. Skvěle jsme si zahráli, ale potom večer jsme byli všichni unavení, a tak jsme zalehli a hned usnuli. Ve čtvrtek někteří onemocněli a leželi v horečkách. Pro ty si proto museli přijet rodiče. Ale výcvik pokračoval dál. Večer jsme se všichni sešli ve společenské místnosti, kde měl pan učitel Zajíček přichystán večerní program, v němž byly zahrnuty i hry. Zajímavá byla i beseda se členem horské služby, který nás poučil o bezpečném pobytu na horách. Na závěr kurzu jsme měli karneval s poslední diskotékou. V sobotu ráno jsme se sbalili, nasedli do autobusu a vyrazili do svých milovaných domovů. Dali jsme sbohem hotelu Hamé a Velkým Karlovicím. Všichni jsme byli spokojeni. Poděkování patří paní učitelce Kamile Urbánkové a panu řediteli Radomíru Válkovi za skvělou organizaci lyžařského kurzu. Karolína Tománková, Michaela Šebelová, 7. tř. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

7

Literárně dramatická soutěž

Ve čtvrtek 5. března se v prostorách naší školní družiny uskutečnil další ročník pravidelné literárně-dramatické přehlídky činnosti školních družin. Tato soutěž se koná vždy v některé ze školních družin našeho okrsku. Zúčastnilo se jí na padesát účinkujících ze školních družin Osvětimany, Boršice, Zlechov, Polešovice a Buchlovice. Kromě toho, že si děti navzájem předvedly, co se naučily, prožily spolu příjemné dopoledne a odnesly si mnoho pěkných dojmů a zážitků. Velké poděkování všem vychovatelkám, které se přehlídky se svými žáky zúčastnily a především naší vychovatelce Marušce Jochymkové, která celou akci organizovala. Mgr. Alena Mikulíková, ZŠ Buchlovice


8

Kalendář akcí duben a začátek května 2009 3.–21. 4.

Kraslice 2009

Muzeum Podhradí Buchlovice

Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 [email protected] www.buchlovice.cz

11. 4.

Velikonoční turnaj v petanque

Hřiště petanque

PKSK, Alena Horáková www.stribrnekule.ic.cz

11.–13. 4.

Velikonoce

Hrad Buchlov

HB Collegium o.s. Josef Šik, tel. 774 424 772 http://buchlov.eu [email protected]

11.–13.4.

Velikonoce na zámku (interiéry zámku)

Zámek Buchlovice

Správa SZ Buchlovice Ivana Syslová, tel. 572 434 240 www.zamek-buchlovice.cz

13. 4.

Červené pondělí


Folklórní agentura Buchlov, Ing. Miloslav Hrdý, František Hrňa, tel. 737 649 604, 725 754 704

30. 4–30. 5.

Buchlovice a II. světová válka


Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 [email protected] www.buchlovice.cz Spolek podporovatelů historie Buchlovic, tel. 737 957 617, 720 208 013, 602 591 276

2. 5.

Turnaj v petanque v rámci Týdne pro rodinu

Hřiště petanque

PKSK, Alena Horáková www.stribrnekule.ic.cz

2. 5.

Stavění máje (hraje country kapela Jižané)

Hospůdka u Špalka Pod Buchlovem

Petr Špalek, tel. 603 530 448 www.hospodauspalka.wz.cz

8. 5.

Buchlovský strom


Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 [email protected] www.buchlovice.cz ve spolupráci s LČR, ZŠ a MŠ

9. 5.

Závod horských kol

Okolí Buchlovic

výpomoc s akcí Juvacyklo teamu: HB Collegium o.s. Josef Šik, tel. 774 424 772 http://buchlov.eu [email protected]


9

Dětský karneval

První březnovou neděli se konal v tělocvičně ZŠ v Buchlovicích tradiční dětský karneval. Tělocvična byla během chvilky naplněna princeznami, piráty, zvířátky, indiány, černochy, čarodějkami a jinými ostatními maskami. Program si pro děti připravily maminky samy, které se ochotně převlekly do kostýmů klaunů. A protože nešlo vybrat tu nejkrásnější masku, všechny obsadily první místo, za které dostal každý krásnou medaili. Věříme, že si nedělní odpoledne děti užily, a příští rok se budeme znovu těšit! Pořadatelky – maminky Buchlovjánku, Foto Julie Valentová a Petr Malík

PS: Děkujeme všem maminkám, které se nějak podílely na přípravě karnevalu. Dále pánům Petru Cilečkovi, Vladislavu Mikovi a Pavlu Šedovi za sladkosti pro děti a Keramice Kampanila za nádherné medaile. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

10

Děcka z Buchlovic na přehlídce

Po několika dlouhých letech se na Uherskohradišťsku znovu konala přehlídka dětských folklorních souborů. Proběhla v sobotu 21. března v Klubu Kultury v Uh. Hradišti a zúčastnilo se jí deset souborů, včetně našich dvou skupinek, které doprovázela Muzička Folklorního studia Buchlovice. Mladší skupinka Děcka I. vystoupila s pásmem „Švec“ a byla skupinkou, která pracuje nejkratší dobu (půl roku) ze všech představených souborů. Starší skupinka Děcka II se představila s tanečním pásmem „Strání“. Na závěr celého programu proběhl seminář pro vedoucí, kde odborná porota hodnotila každé pásmo a ukázala nám naše další možnosti rozvoje. Věřím, že jsme naše městečko důstojně reprezentovali. Vystoupení v Klubu Kultury bylo pro mnoho děti premiérovým vystoupením na velkém divadelním osvětleném pódiu. A přestože jsme v Hradišti museli strávit skoro celý den, musím ocenit všechny děti (a bylo nás celkem 63), že vše proběhlo hladce. Děkuji také všem rodičům, kteří nám dělali zázemí. Věřím, že si z přehlídky odnesli pěkné zážitky nejen děti, ale i jejich rodiče. Za Děcka z Buchlovic Lenka Rašticová, Foto Helena Karásková


11

Ohlédnutí za minulým rokem

Na vaření trnek ve Břestku

Na vaření trnek ve Břestku Nejsme žádné spisovatelky a nechceme psát žádné dlouhé články. Jenom jsme chtěly pochválit VŠECHNY šikovné děti, které chodily, chodí (některé už čtvrtým rokem) a věříme, že i dále budou chodit do tanečního kroužku BUCHLOVJÁNEK. Loňský rok byl pro děti na vystoupení velmi bohatý. Ať to bylo na hradě Buchlově, ve Vnorovech, v Buchlovicích, ve Břestku i v Uherském Hradišti. Všechny děti si to užily a svojí bezprostředností se všem moc líbily! Po prázdninách jsme pasovaly celou skupinku 20 dětí na Děcka z Buchlovic a přivítaly další malé tanečníky. Nejmladší tanečník nedávno oslavil 3. narozeniny a nejstaršímu je 6 let. Jezdí

k nám i děti ze Břestku, Osvětiman a Medlovic. Díky štědrosti Nadace Děti-Kultura-Sport má celý soubor ušité krásné malé kroje. V letošním roce nás opět můžete vidět třeba na Buchlově, v Domově pro seniory, v amfiteátru na Zpívání od srdíčka, na Česnekových slavnostech, určitě ve Břestku a „modrou“ skupinku na Mezinárodním festivalu Kunovské léto. Budeme se na vás všechny těšit. Vedoucí a děti Buchlovjánku

Buchlovjánek ve své zkušebně

PS: Velké dodatečné poděkování posíláme panu ing. Motyčkovi a všem jeho zaměstnancům ze SMB, p.o. Buchlovice za velkou pomoc a ochotu při Vánočním zpívání! BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

12

Naši občané pomohli potřebným

Koncem měsíce února proběhla již tradiční humanitární sbírka oblečení, kterou pořádá Diakonie Broumov. Buchlovičtí občané stejně jako loni přinesli velké množství sběru, který zaplnil mnoho desítek pytlů a pomůže potřebným lidem nejen u nás, ale i v zahraničí. Sbírku zorganizoval městys Buchlovice ve staré škole na Lhotce a jako loni vypomohly paní Marie Kuncová, Josefa Ťuhýčková, Marie Kapounková a Marie Machynková. Foto ing. Josef Motyčka


13

Na koštu slivovice v hospodě U Špalka 21. února 2009

Foto Miroslav Špalek BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

14

Z Reprezentační výstavy vín V rámci letošní Reprezentační výstavy vín dne 28. února, kterou každoročně pořádá Folklorní studio Buchlovice, se opět konala Literárně odlehčená konference, tentokrát na vysoce aktuální téma Víno a krize. Mezi několika vystupujícími známých i méně známých jmen přednesl svůj referát i doc. ing. Antonín Blaha, CSc., generál Společnosti pro šíření odkazu Albrechta z Valdštejna. Tento příspěvek nás patrně nejvíce oslovil, proto vám jej přinášíme v plném rozsahu: Abstrakt V tomto příspěvku je studován vztah vína a krize z pohledu historického, faktografického a je nastíněn postup, jak najít východisko z krize aplikováním teorie analogie. Historické ohlédnutí Jsme z generace, která byla vychovávána v duchu, že krizi zná jen kapitalismus a naší výhodou je to, že my už nikdy krizi nepoznáme, protože socialismus krizi nezná. Pro nás děcka to byl problém, protože doma se na režim


nadávalo, někteří učitelé o tom raději nemluvili a ti co byli o zahnilém kapitalismu přesvědčení, patřili mezi ty divné. Kouzlem nechtěného jsme se jako kluci na kapitalistickou krizi těšili. Hlas Ameriky se u nás poslouchal pravidelně, a tak jsme se přikláněli k tomu, co jsme slyšeli doma. Když je krize, tak nezaměstnaní dostanou podporu. Sláva Volný na Svobodné Evropě říkal, že když někdo v Anglii přijde o práci, tak první, co udělá, koupí si ojeté auto, aby mohl objíždět fabriky, kde je ještě volno.

15

Ti, co nevydělávají, tak si prostě nestaví domy a musí jenom žít ve starých. I tak jim zbude dost peněz na hospodu. V naší mladistvé mysli byla krize něco, co nemůže být nepříjemné, čeho ale příjemný socialismus nikdy nedosáhne a co nám zůstane při jeho budování odepřeno. Pojmenování současné krize Jestliže někteří autoři nazývají poslední velkou krizi „krizí z nadvýroby“, současná krize by se měla jmenovat „krize z přežranosti“. Pozorování č. 1 Hloubka současné krize koreluje s indexem BMI (Body Mass Index). Podle posledních výzkumů má 18,2 % české populace hodnotu BMI vyšší než 30, což indikuje obezitu. Poslední předpovědi růstu HDP pro rok 2009 jsou 0,5 %. Pro srovnání uvedu, že v USA hodnotu BMI vyšší než 30 má 32,5 % obyvatel. Růst, resp. pokles HDP je predikován až na -4 %. Dobře lze tedy vysledovat nepřímou úměrnost mezi HDP a indexem BMI. Prostě v Americe jsou lidé víc přežraní a jejich krize bude hlubší. Tedy relativně hlubší, furt se tam budou mít líp.

Naše východisko Rusové jsou nám jako Slovanům blízcí a mohou nám sloužit za vzor. I když si nejsme tak blízcí, jak by si někdo představoval. Například v soutěži „o největšího Čecha“ vyhrál málem Jára Cimrman, kdežto soutěž „o největšího Rusa“ vyhrál málem Josif Visarionovič. Naše východisko vycházející z teorie analogie zní: číst a psát básně, pěstovat červenou řepu, více se věnovat sexu, více se věnovat vínu. Sedmička Cabernetu Moravia při čtení nebo psaní básní po dni stráveném okopáváním červené řepy, kterou při dušení podléváme Frankovkou; dvě sedmičky Veltlínského zeleného před milováním. Poznámka: sedmička je 0,75 litru. Básníkův uzávěr I. Krize! Krize! Heslo dneška řvoucí ze všech stran. Vinohrady zasněžené střeží hejna vran. Na pokraji sil, však jara brzký příchod tuše, vínem – Sluncem loňska – mírním krizi svojí duše. II. Cenzurováno

Pozorování č. 2 Po vánočních svátcích na skládce ostatního odpadu Suchý důl zřízené v souladu se zákonem 185/2001 Sb. O odpadech v lokalitě ZlínLouky bylo pozorováno 8 700 havranů, kteří 6 dní konzumovali pouze odpadky z vánočních stolů. Bez komentáře.

III. Cenzurováno

Ruské východisko Historicky je Rusko zemí, kde dlouhodobě panovala bída a kde se lidé dokázali adaptovat na nuzné poměry. Ruský mužik se naučil věnovat se čtyřem základním životním aktivitám: číst a psát básně, pěstovat červenou řepu, více se věnovat sexu, více se věnovat vodce.

Závěr Ve chvíli vzniku tohoto příspěvku, který byl uskutečněn semivirtuálním spojením účastníků prostřednictvím počítačové sítě realizované serverem UTB Zlín na Fakultě technologické, spadla síť. Děkuji za pozornost. - red -


IV. Víno – jedna z mála cest ven z krize. Pro někoho jediný směr ven. Osobní lze užít model ryze: pod duchnu mě jen tak na košt vem!

16

Foto Dana Klimešová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

17

Vernisáž výstavy Bývávaly finanční krize

V podvečer 27. února se uskutečnila v Muzeu Podhradí Buchlovice vernisáž další letošní výstavy, tentokrát pod názvem Bývaly finanční krize, v jejímž úvodu proběhlo vyhodnocení soutěže Česneková hlava. Výstava názorně přiblížila tři finanční reformy 20. století (1919, 1945 a 1953), přičemž té poslední z roku 1993 se nedotkla s tím, nechť ji zhodnotí čas. Návštěvníci mohli shlédnout nejenom dobové bankovky a mince, ale i záznamy ve vkladních knížkách atd. Celý program uvedl ing. Miloslav Hrdý, přítomné přivítal starosta ing. Jiří Černý a o měnách zasvěceně promluvil PhDr. Jan Šmerda z Moravského zemského muzea v Brně, které zapůjčilo největší část vystavených předmětů. K příjemné atmosféře vyhrávali Burčáci a všichni mohli ochutnat ze specialit „za všechny prachy“, které připravila restaurace U Buchlovského zámku. Text a foto Bořek Žižlavský


18


19

pozvánka

na odhalení pamětní desky u příležitosti 65. výročí vysazení paraskupiny CLAY a nedožitých 89 let Program: 16.30

pplk. Jiřího Štokmana

Nastoupení čestné stráže výsadkových veteránů. 16.30 – 16.50 Prezentace hostů před domem Buchlovice č. 295. 17.00 Příjezd historických vozidel do ulice K Buchlovu. 17.00 – 17.20 Zahájení a krátké projevy. 17.20 – 17.40 Československá hymna, slavnostní salvy, přelet letadel. 17.40 Přesun hostů a aktivních účastníků historickými vozidly nebo pěšky (10 min. chůze) k Muzeu Podhradí Buchlovice. Během cesty položení věnců u pomníku padlých a hymna. 18.00 Prohlídka výstavy v Muzeu na téma: II. světová válka, protektorátní život a odboj v Buchlovicích, zahraniční vojáci z Buchlovic, věznění v koncentračních táborech, paraskupiny ze západu a prodej publikace o Jiřím Štokmanovi. 19.00 Setkání pozvaných hostů a aktivních účastníků v *** HOTELU BUCHLOVICE spojené s občerstvením. 19.45 Odjezd zájemců historickými vozidly do Boršic na prohlídku muzea plk. v. v. Stanislava Mikuly, bývalého příslušníka čs. zahraničního odboje na Středním východě a letce 311. čs. bombardovací perutě RAF.

v Buchlovicích dne 30. dubna 2009

Na přípravě se podíleli: OV ČSBS Uh. Hradiště • Spolek podporovatelů historie Buchlovic •Historické oddělení MZM Brno • Veteran Car Club Zlín • Klub vojenské historie Army park Slavičín • Klub vojenské historie, Hraničářský pluk 19 • Armáda ČR – Krajské vojenské velitelství Zlín • Klub válečných veteránů Brno • Příslušníci 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi • Městys Buchlovice

Nad celou akcí převzali záštitu: Místopředseda senátu PČR dr. Jiří Liška Hejtman Zlínského kraje dr. Stanislav Mišák Čs. obec legionářská a ČSBS Zlín, Kroměříž a Uh. Hradiště Klub výsadkových veteránů Zlín, Holešov a Prostějov

Sponzorskými dary přispěli: Antonín Strýček, firma STAVEX s.r.o, Uherské Hradiště • Ing. Antonín Seďa, poslanec PČR a Slovácké strojírny Uh. Brod • Ing. Jaroslav Mikulík, firma Projekce a inženýrská činnost Uherské Hradiště • Městys Buchlovice • Senátorka PČR MUDr. Alena Venhodová • Příslušníci 43. výsadkového mechanizovaného praporu • *** HOTEL BUCHLOVICE


20

Maškarní ples TJ Buchlovice

Členové Tělovýchovné jednoty Buchlovice uspořádali v sobotu 14. března 2009 tradiční maškarní ples. Rej masek se odehrál v sále restaurace U Páva, kde ke všeobecnému veselí vyhrávala oblíbená rocková kapela V.S.P. Připravena byla bohatá tombola. V průběhu večera opět vystoupila známá taneční skupina. Vše podstatné o této zdařilé akci prozradí fotografie na straně této i na stranách následujících! Text a foto Vlastimil Kořínek


21


22


23

Kuličkiáda 2009 – 18. ročník

V sobotu 28. března 2009 se na náměstí uskutečnil 18. ročník Kuličkiády. Vítězem letošního cvrnkání se stal Jaromír Omelka, na druhém místě skončila Kamila Obdržálková, třetí místo pak patřilo Martinu Ottovi.


24

sobota 28. března 2009

Foto: -vlk-

Společná fotografie účastníků Kuličkiády. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

25

Úryvky z naší „nedávné“ historie V měsíci dubnu uplyne již 65 let od zahájení třetí vlny paradesantních výsadků z Velké Británie na území protektorátu. Po neúspěchu a velkých ztrátách druhé vlny byly tyto akce II. odborem exilového ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně na rok přerušeny. Do jisté míry byla tato změna vynucena i novou situací vojenskou i politickou, zvyšujícím se vlivem Sovětského svazu i prosovětského odboje, v jehož siločarách se program československé rezistence ocitl a nemohl na ně nereagovat. Nelze pominout zesílení Benešovy orientace na Sovětský svaz, vyvolané situací na frontách, spontánní nabídku na odstoupení Zakarpatské Ukrajiny a návrh Československosovětské smlouvy. Je také na místě konstatování, že USA byly v průběhu války ve středoevropských záležitostech dosti bezradné a svou vstřícností ke Stalinovi působily britskému premiéru Winstonu Churchillovi nemalé problémy. Od dubna 1944 byly všechny zvláštní operace prováděny z oblasti Středomoří, které byly proti dřívějšímu období bezpečnější. Vzdálenost je přibližně stejná, ale celá trasa se vyhýbala exponovaným oblastem Francie, západního a středního Německa, které byly zajištěny silnou protileteckou obranou. V noci ze 3. na 4. dubna 1944 byla u Čejkovic v okrese Chrudim vysazena skupina operace CALCIUM ve složení por. JUDr. Jaroslav Odstrčil - velitel, rtm. Josef Gemrot - zástupce, rtn. Karel Niemczyk - radiotelegrafista a rtn. František Široký - pomocník. Stejným operačním letem byla vysazena skupina BARIUM u Vysoké nad Labem ve složení velitel - npor. Josef Šandera, zastupce - čet. Tomáš Býček a radiotelegrafista čet. asp. Josef Žižka. Po půlnoci na 9. 4. 1944 byla u Všetat vysazena skupina operace SULPHUR ve složení Adolf Horák - velitel a četař Oldřich Janko - radiotelegrafista a stejným operačním letem u Větrova v blízkosti Kamýku nad Vltavou skupina CHALK ve složení npor. Bohumil Bednařík - velitel, rtn. Vladimír Haupvogel byl jeho zástupcem, rtn. František Nedělka - radiotelegrafista a čet. Josef Künzl - pomocník. Krátce po půlnoci 13. 4. 1944. byla vysazena u Vacenovic skupina operace CARBON ve složení kpt. František Bogataj z Uh.Ostrohu - velitel, dále rtn. František Kobzík, rtn. Josef Vanc a čet. asp. Jaroslav Šperl. Stejným operačním letem byla vysazena skupina Operace CLAY. Velitel skupiny byl čet. asp. Antonín Bartoš z Lanžhota, šifrant čet. asp. Jiří Štokman z Buchlovic a radiotelegrafista čet. asp.

Členové výsadku CLAY (uprostřed Jiří Štokman) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

26

Falešná legitimace Jiřího Štokmana znějící na jméno Jiří Sláma Čestmír Šikola z Malé Skály u Železného Brodu. Desant v uvedeném složení dopadl do prostor v údolí Trnovce u Hostišové a podařilo se mu uchytit na první záchytné adrese v Bystřici pod Hostýnem u zámečníka Oldřicha Procházky. Skupina vybudovala zpravodajskou organizaci od Ostravy po Břeclav a v této činnosti patřila podle zpravodajského odboru MNO k nejúspěšnějším paradesantním skupinám.Vzhledem k tomu, že připravovala tyto zpravodajské organizace také k ozbrojenému povstání, počítalo se s ní jako s řídící organizací v prostoru východní Moravy. Skupina splnila svůj úkol se ctí, ale po roce 1948 byl Čestmír Šikola perzekuován a vězněn. Antonín Bartoš a Jiří Štokman uprchli do zahraničí. Rehabilitace se příslušníci desantu CLAY dočkali až po roku 1990. Bylo jim vrácen čs. občanství a všechna vyznamenání. Byli povýšeni a obdrželi další vyznamenání. V Bystřici pod Hostýnem se stali 19. 3. 1990 čestnými občany. V obci Hrušky na Břeclavsku, na domě řezníka Františka Strouhala, který je několik dní ukrýval, byla odhalena pamětní deska. Pamětní desky na rodném domě byly rovněž odhaleny Antonínu Bartošovi v Lanžhotě a Čestmíru Šikolovi v Malé Skále. Toho se Jiří Štokman již nedožil. Zemřel daleko od vlasti v Kalifornii 17. 7. 1981. Povýšení a všechny dekorace obdržel již jen in memoriam a je snad jediným parašutistou ze zvláštní skupiny D při MNO exilové vlády v Londýně, vysazeným ve II. světové válce do týlu nepřítele, kterému dosud nebyla projevena pocta odhalení pamětní desky na rodném domě. Stane se tak ale letos 30. dubna 2009 na jeho rodném domě v Buchlovicích, v ulici K Buchlovu čp. 295. Podrobné informace o celé akci jsou uvedeny na pozvánce v tomto zpravodaji. Jan Štokman BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

27

Rada městyse Buchlovice a Lesní správa Buchlovice vyhlašuje fotografickou soutěž o ceny na téma

Buchlovský strom Kategorie I – děti ve věku do 11 let (5. třída) II – děti ve věku do 16 let (9. třída) III – mládež ve věku do 26 let

Podmínky účasti • • • •

fotografie nebo její kvalitní tisk na fotografickém papíře velikosti A4 (na výšku i naležato) fotografie stromu v katastru městyse Buchlovice uvedení jména, příjmení a ročníku narození na zadní straně fotografie název fotografie s krátkým textem, ve kterém bude popsána lokalizace stromu a dovětek, čím mne strom zaujal (na zvláštním papíře)

Výstava všech fotografií proběhne v Muzeu Podhradí Buchlovice v rámci pravidelného Týdne pro rodinu v květnu 2009. Nejlepší fotografie z každé kategorie bude odměněna.

Termín odevzdání Fotografie a texty odevzdejte pí učitelce základní školy Vladimíře Janíkové, pí ředitelce mateřské školy Bc. Jitce Němečkové nebo panu místostarostovi Bořku Žižlavskému do 15. dubna 2009. Jeden žák může přihlásit do soutěže maximálně 2 fotografie.

Hodnotící komise Ing. Jiří Černý, starosta Bořek Žižlavský, místostarosta Mgr. Lenka Rašticová, radní Mgr. František Klvaňa, ředitel Mgr. Alena Mikulíková, zástupkyně ředitele Bc. Jitka Němečková, ředitelka Ing. Zdeněk Zálešák, lesní správce Ing. Ladislav Karásek, revírník


za městys Buchlovice za městys Buchlovice za kulturní a sportovní komisi RM za ZŠ Buchlovice za ZŠ Buchlovice za MŠ Buchlovice za Lesní správu Buchlovice za Lesní správu Buchlovice

28

Co o nás v knihách napsali… – VI. část V roce 1892 vyšla dosud nejobsáhlejší monografie o hradě Buchlově autora Leopolda Berchtolda, syna tehdejšího majitele velkostatku Zikmunda Berchtolda. Toto dílo s názvem Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau im Mährischen Marsgebirge, úctyhodných rozměrů 48x34 cm o 178 stranách vyšlo v německém jazyce v brněnském nakladatelství Rudolfa M. Rohrera ve velmi nízkém nákladu. Bylo totiž rozdáváno jako dar příbuzným a známým autora při různých příležitostech. Během studií Leopold Berchtold ke svým školním pracím čerpal informace i v rozsáhlém rodovém archivu, který se nacházel na hradě Buchlově. Samotná dominantní stavba hradu, jeho archiválie a genealogické podklady v něm zanechaly nesmazatelnou stopu, kterou začal zúročovat svým úsilím, které věnoval své babičce, Ludmile Berchtoldové, roz. Vratislavové z Mitrovic, a celému rodu hrabat Berchtoldů z Uherčic.

V úvodu knihy se autor rozepisuje o tom, co ho k psaní přimělo, uvádí zdroje a zmiňuje se o svých literárních předchůdcích a jejich publikacích pojednávajících o Buchlově. Následuje hradní minulost zmiňovaná od nejstarších – bájných – dob, po etapách, kdy panství vlastnil král, jenž je později dával do zástavy různým panským rodům a zeširoka píše o tzv. loveckém právu. Soukromým držitelům hradu jsou pak věnovány už samostatné rozsáhlejší kapitoly. Nechybí v nich portréty některých rodových příslušníků, jejich podpisy a zajímavostí je, že veškeré citace z listin a dalších pramenů jsou psány pouze v jazyce, ve kterém byly dány. Většina citací je v češtině, takže i čtenář neznalý němčiny si z knihy může alespoň něco odnést. V dalším oddílu se dostává Berchtold k popisu a vývojovým etapám stavby a ocitáme se v jednotlivých interiérech hradu. V nich popisuje například zajímavější kusy nábytku, zbraní, obrazy, sklo, fajáns a keramiku.

Cikáni pod Buchlovem (padesátá léta 19. století) BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

29

První vydání Berchtoldovy knihy z roku 1892

Autor publikace Leopold Berchtold na fotografii z roku 1898 BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

30

Titulní stránka I. vydání (1892)

Titulní stránka II. vydání (1893)

Součástí knihy jsou také pojednání o pohřební kapli sv. Barbory a zámku v Buchlovicích, doplněné opět působivou dobovou fotodokumentací. Nakonec bychom si měli všimnout i skvostné grafické úpravy jednotlivých stránek. Jejich obsah, ať už textový či fotografický (světlotisky), leží na jemně okrovém podkladu ohraničeném modravými ovocnými a dalšími motivy, doplněnými zlatými rámky. Jednotlivé kapitoly, pokud zbývá místo, jsou uzavřeny černými motivovými pérovkami. S tímto dílem Leopolda Berchtolda je možné se setkat jen výjimečně. Netrvalo dlouho a náklad prvního vydání knihy byl rozdán. Zájem o ni nejen u Berchtoldových známých vzrůstal; hlásila se i veřejnost. Proto se hrabě Leopold rozhodl vydat dílo znovu, tentokrát v nevelkých rozměrech 18 × 12 cm o 349 stranách. Pevnou vazbu s kulatým hřbetem doplnila červená plátěná obálka se zlatým nápisem a prolisem berch-

toldovského lvíčka z jejich rodového znaku. Přestože už tehdy agilní Klub českých turistů žádal i o vydání části nákladu v českém jazyce, nakonec zůstalo při původním německém textu. I toto druhé vydání spatřilo světlo světa v roce 1893 u stejného brněnského nakladatele. Turistickým účelům se přiblížilo už zmiňovaným nevelkým „kapesním“ rozměrem, ale i doplněnou mapou okolí Buchlova a části Chřibů. Pro lepší orientaci v publikaci navíc přibyl jmenný a místní rejstřík. Obsah doprovázejí opět fotografie a kresby s dominující známou grafikou nočního hradu s cikány. Stránky však už nejsou zdobeny dekorací a rámy; jsou ponechány prosté. Z drobné novinové zprávy z roku 1906 se dozvídáme, že přestože jsou na hradě k dostání hned dvě brožury o jeho historii, lidé si stále žádají tu Berchtoldovu, která byla již v tomto čase beznadějně vyprodaná. (Pokračování) Bořek Žižlavský


31

Karolek a Alexandr Dne 29. dubna 1945 byly Buchlovice osvobozeny rumunskou armádou od nacistické poroby. Je to už 64 let, ale pamatuji si to dobře. Němci ustupovali již od Nového roku ze Slovenska, přes Buchlovice směrem na Brno a vojáci zůstávali v obci často na noc, někdy i na delší dobu. Většinou se jednalo o trén (vozatajstvo), vozy tažené koňmi. Vojáci byli ubytovaní ve světnicích, koně v selských maštalích. Škola nebyla. V jejich budovách přespávali taky Němci a my jsme se celé dni potulovali po Buchlovicích a stále bylo na co se dívat. Šest roků jsme se ve škole museli učit německy, takže jsme jim dobře rozuměli a když bylo potřeba, domluvili jsme se. Ačkoliv vojáci nebyli ss-mani, ale příslušníci wermachtu, kteří museli narukovat, vyskytli se i mezi nimi fanatičtí nacisté, kteří stále ještě věřili „vůdci“ a ve vítězství Německa. Většina obyčejných vojáků se ale těšila, až válka skončí a až se budou moci vrátit domů.

Vždy, když vojáci zůstávali v Buchlovicích delší dobu, přijeli před jejich příchodem tak zvaní „kvartýrmachři“ (ubytovatelé) s červenými páskami na rukávech a křídou na dveřích označili na každém domě počet a hodnosti vojáků, kteří tam budou přiděleni k ubytování a také počet koní. Jednou k nám voják – kvartýrmachr přidělil dva vojáky. Maminka mu dala půl litru slivovice a kus slaniny, aby nám přidělil čisté vojáky, aby neměli vši a blechy a aby byli slušní a ne divocí. Za nějakou dobu někdo zaklepal na dveře, maminka vyšla otevřít a dostala strach. Za dveřmi stáli dva vojáci. Byli jiní než Němci a na vojáky vůbec nevypadali. Jeden vypadal spíš jako Čech a druhý byl šikmooký jako Tatar. Toho Tatara se maminka lekla a letěla ke slečně Brlovské (které se říkalo Ládinka), u níž byl ubytován dotyčný kvartýrmachr. Ten ji ale ubezpečil, že jsou to hodní a velmi slušní lidé. A měl pravdu. Když se vrátila, vojáci se už přezouvali do vlast-

Kopání zákopů na konci války na náměstí v Buchlovicích BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

32

Proslov P. Arnošta Hrabala po osvobození obce noručně zhotovených papučí asi z nějakých dek, aby nezašpinili podlahu. Neměli zbraně, místo nich měli krumpáče a lopaty a na uniformách měli odstřihané výložky a nárameníky na znamení, že nepatří k armádě. Byli to Rusové – zajatci, kteří kopali zákopy a pocházeli z Turkestánu. Ten, co vypadal evropsky, prodával původně ve městě Fergana v obchodě a jeho rodina se do Turkestánu přestěhovala. Druhý, tatarský typ, pracoval na vesnici v kulchozu. Oba mluvili dost dobře česky. Přezouváním se ledy trochu prolomily, maminka nebyla už tak ustrašená, ale tatínek byl nedůvěřivý. Sice říkali, že nemají zbraně, že byli zajatí, ale pracovali pro Němce a to jim nemohl odpustit. Začali vyprávět o svých rodinách a vzpomínat na domov. Alexandr byl věřící pravoslavný, na krku měl amulet – maličkou ikonu. Karolek byl mohamedán a na krku měl v malinkém plátěném sáčku několik zrníček rýže. Úzkostlivě je opatroval jako jedinou památku na domov. Tatínek měl bratra ruského BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

legionáře a tušil, jak to v tehdejším Rusku může vypadat. Ledy se prolomily. Říkali, že zajatecký tábor by nepřežili a oni že ještě moc toužili vidět své rodiny, domov a Karolek rýžové pole. Tady že jsou sice stále vedeni jako zajatci, dostávají jídlo o hodně horší a méně než vojáci, ale že se snad jakž takž dá přežít. Byli to mladí chlapci a za chvíli byli jako naši. Měli jsme zabité prase a samozřejmě, když byli doma, jedli s námi. Ale jen Alexandr, Karolek – mohamedán – poctivě dodržoval půst od vepřového masa. Když bylo vepřové, maminka pro něj upekla kousek králíka. Oni nám poryli zahradu, zasadili brambory, naštípali dřevo, nanosili vodu a udělali všechno možné. Zákopnická jednotka se v Buchlovicích zdržela dost dlouho. Odjela skoro až před osvobozením. Po jejím odjezdu jsme dostali vzkaz, že oba od Němců utekli někam do hor. Pár dní po ukončení bojů k nám přišli ve starších civilních šatech a Karolek přinesl mamince kytici šeříku. Alexandr mohl být v těch šatech jak tak nená33

padný, ale na Karolkovi každý poznal z jeho mongolských rysů, že do nich nepatří. Řekli, že se budou snažit dostat domů do Turkestánu a že doufají, že se jim to podaří. Jestli se domů dostanou, tak že nám určitě napíší. Asi za týden jsme dostali lístek od nějakého českého partyzána. Psal, že nás pozdravují dva zajatci, co seděli na ruském tanku. Z tanku že mu hodili lístek, na kterém byla naše adresa a prosba, aby nám o nich napsal. Čekali jsme, ale nikdy už jsme o nich žádnou zprávu nedo-

stali. Kdyby se vrátili domů, určitě by napsali. Často jsme na ně vzpomínali. Měli smutný osud. Dostali se mezi dva mlýnské kameny dvou největších totalit v nedávné době. Dost možná, že skončili v nějakém gulagu. Když za několik dní několik nocí u nás přespával rumunský důstojník a srážel naše nadšené osvobozenecké myšlenky konstatováním pozdější situace s dodatkem „neslobodno mluvit“, tak jsme si na oba opět vzpomněli. Zdenka Maršálková

Duben na zahradě Strupovitost jabloní a hrušní - u odrůd náchylných k tomuto onemocnění začněte s postřiky již před kvetením, protože v tomto období se začínají uvolňovat z opadaných napadených listů z minulé sezony spory - původci onemocnění. První dva postřiky provedeme ještě před květem, další bezprostředně po odkvětu stromů. Za deštivého počasí pokračujeme v ošetřování až do června v deseti až čtrnáctidenních intervalech. Pokud jsou hrušně vysazeny v oblastech se silnějším výskytem rzi hrušňové, měli bychom dávat přednost přípravkům Baycor, Dithane, Novozir nebo Polyram, které jsou účinné i proti rzím. Přípravky proti strupovitosti: Baycor 25 WP, Delan 700 WDG, Dithane M 45, Chorus 75 WG, Merpan 80 WDG, Mythos 30 SC, Syllit 65, Rubigan 12 EC, Zato 50 WG. Lépe než často používat k ochraně tyto chemické přípravky je vhodnější pěstovat odolné odrůdy proti strupovitosti. K odolným


34

odrůdám jabloní patří např. Angold, Blaník, Bláhovo oranžové, Selena, Goldstar, Petra CAC, Tábor, Topaz a pod. Z hrušní patří k odolnějším: Alice, Clappova, Milada, Konference, Manon, Monika, Amfora, Blanka, Bohemica, Nela, Jana, Dita, Dicolor. Pilatky švestková a jablečná - způsobují takzvanou ranou červivost malých plůdků. Za rok mají jen jednu generaci. Škůdce přezimuje ve stádiu larev v půdě. Dospělé pilatky nalétají na kvetoucí stromy a samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Chemický zásah je proto potřeba provést již při dokvétání stromů, ale nejpozději těsně po odkvětu. Chemickou ochranu můžete podpořit i bílými lepovými destičkami. Přibližně deset dnů před předpokládaným začátkem kvetení byste je měli rozvěsit do korun stromů, kde poslouží nejen ke sledování náletu dospělců, ale i na přímý odchyt samiček pilatek. Přípravky k ochraně proti pilatkám: Calypso 480 SC, Mospylan 20 SP. V posledních letech se u slivoní objevuje jako nejzávažnější onemocnění puchrovitost švestek způsobená houbou Taphrina pruni. Houba totiž přezimuje jako mycelium v mezibuněčných prostorech pletiv letorostů. Na jaře prorůstá do květních pupenů a základů semeníků. Pletiva pak nadměrně bují, pecka se nevyvíjí, nebo zasychá. Deformovaný plod nazývaný puchr se zvětšuje až na několik centimetrů. Zpočátku je zelený, později hnědý, na povrchu pokrytý bělavým povlakem askospor. Napadené letorosty se kroutí, zduřují, žloutnou a červenají. Pro výskyt choroby jsou příznivé polohy s vysokou vzdušnou vlhkostí. Více trpí stromy zanedbané, s hustou korunou. Výskyt podporuje i pozdní nástup jara a dlouhá doba kvetení. Choroba se projevuje v době nalévání pupenů, případně rašení, až do konce kvetení. Preventivně stříkáme přípravkem Champion nebo Kuprikol. Pilatěnka drobná patří mezi nejnápadnější škůdce růží, protože způsobuje podélné stáčení listů do tvaru trubiček. Listy se svinují až po nakladení vajíček pod pokožku spodní vrstvy listů. Larvy škůdce se vyvíjí ve vzniklých trubičkách. Za rok má pilatěnka jednu generaci. Ochrana spočívá ve dvou postřicích rostlin, a to na začátku rojení dospělců a potom za dva týdny. První postřik se v nejteplejších oblastech provádí již ve druhé polovině dubna. K chemické ochraně můžeme použít přípravky: Actellic 50 EC, Diazol 50 EW, Karate Zeon 5 CS. Petr Kumšta, foto -bž-


35

Vzpomínky na honitbu Psal se rok 1931. Rašticům končil pronájem honitby Buchlovice a k pronájmu se nabízela honitba Břestek. Mělo to ale háček. Břestecká obec měla rozestavěnou školu, a tak byla určena podmínka – zaplatit na pět let dopředu, tedy 25.000 korun. Tehdy to byla částka nemalá. Když se utvořila společnost, svitla naděje, že se peníze seženou. Jistě, účel byl humanitní, a tak sympatie občanů Břestku byly ve věci utvoření společnosti na straně Rašticů. Dva břestečtí občané – Josef Hrabec, mlynář a Josef Ondrůšek, oba myslivci, se nabídli, že budou dělat funkci hajných zdarma. A vzpomínky se vrací. Josef Ondrůšek, člověk se zlatou duší, nám, mládeži, dovedl tak poutavě a přesvědčivě vykládat o vousatých trpaslících, kteří žili v jeskyni na Břestecké skale, že se to tak rozšířilo našim tlumočením mezi lyžařskou mládeží, že jsme se museli vypravit na tu skálu, předem připravit důkazy, a tak víra v existenci trpaslíků byla nezvratná. Ale vraťme se k myslivecké společnosti. Přistoupil k ní Josef Družbík, řezník a hostinský se svým zetěm, učitelem. Tak přišlo 1. září 1932 a společnost vyhlásila kolový hon na zajíce. Aby ušáci zůstali v poli, nastoupili honci na břestecké Pastvisko, aby vracející se zajíce buď zastřelili nebo odradili od návratu. Jaké bylo jejich překvapení, když na hranici všichni hajní velkostatku Buchlov, včetně revírníků Krále a Juřičky, začali hrát na varhánky, troubit na hlavně a zpívat. Nadešel den, kdy lidé začali chodit do pole, a tak zajíci dávali přednost lesu před polem. Rašticova společnost střelila za bílého dne hned napoprvé 24 zajíců – dobrý základ úspěšného kolového honu. Hajní se pak otáčeli a volali do lesa směrem k Buchlovu: „Děkujeme!“ Miroslav Raštica, foto -bž-

V břesteckém Pastvisku se dnes nachází i vyhledávaný lyžařský vlek BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

36

Měj oči otevřené a uvidíš Často opomíjenou bylinkou je Popenec – Glechoma hederacea. – Říkají o mně, že jsem plevel, možná mě znáte, jak mě někdy nazývají – Opoňka. Jsem úplně všední rostlinka, ale ráda lidem pomáhám. Vyrůstám brzy z jara a když mé ještě drobné lístky s mladými lístky kopřivy a pampelišky nasekáte do bramborové polévky, hned to na stole zavoní jarem. Najdete mne všude, nejčastěji v trávníku, na poli i při cestě. Jsem silně aromatická rostlina, sloužím také jako koření. Nejvíce mě používají k léčení průduškového astma a všech dýchacích cest. Mírním bolesti při zánětu močového měchýře a uvolňuji močové cesty a někdy se mi podaří rozpustit i písek v ledvinách a žlučníku. Pomáhám játrům zbavovat se jedovatých látek. Můj vysoký obsah vitamínů jistě uvítá po zimě unavené tělo. Sbírá se celá kvetoucí nať se sytě fialovými květy a ještě někdy i po odkvětu, kdy mám dobře vyvinuté listy, které tvoří nejlepší drogu. Popenec používáme do různých čajových směsí, ale můžeme ho pít i samostatně, neboť v běžných dávkách je úplně neškodný. Vnitřně v nálevu – 1 čajová lžička sušené řezané natě na sklenku vody na den. Můžete mě také používat zevně ke koupeli a omývání při ekzémech a těžce se hojících ranách, ale to pak musí být můj odvar silnější. Další bylinkou je Řebříček – Achillea millefolium. Tu jistě zná každý, takže představovat ji nemusíme. Patří u nás k nejrozšířenějším a nejznámějším bylinám. Kvete během celé bylinářské sezóny, ale také hned brzy z jara se v trávě objevují jeho mladé zelené lístečky, které můžeme drobně nasekat do zeleninových polévek, Popenec když ještě nemáme pěknou nať petržele. Na léčebné účinky sbíráme co nejbělejší květní hlavičky jen s kouskem stonku. Čaj z řebříčku zlepšuje trávení, podporuje činnost jater a žlučníku, uvolňuje žaludeční křeče a pomáhá při žaludeční a střevní neuróze. Čistí krev, čímž prospívá při akné a jiných kožních nemocech. Při tzv. pálení žáhy, způsobeným nadměrným vylučováním trávicích šťáv, obvykle stačí vypít šálek řebříčkového čaje. Používáme jej ale raději v bylinných směsích. Samostatně ve větších dávkách a užívaný po delší dobu může být i nebezpečný a vyvolat příznaky otravy. Snižuje také krevní tlak, takže se lidem s nízkým tlakem nedoporučuje. Mimo jiné má také schopnost léčit bodné a řezné rány. Má takový desinfekční účinek, že nejlépe ze všech rostlin zastavuje krvácení a hojí čerstvé rány. Na ránu pokrytou gázou se přiloží čerstvá pomačkaná nať, pod kterou se krvácení zastaví a rána se rychle zahojí a pěkně zacelí. Také při bodnutí hmyzem, jsme-li v lese a nemáme nic po ruce, rozmačkáme nať řebříčku a přiložíme ji na místo bodnutí a ranku si takto potíráme. Dnešní sběr bylinek není tak zcela snadný. Musíme se vyhýbat místům hnojeným dusíkatými a všemi chemickými hnojivy. Také se nedají sbírat byliny u cest a silnic, kde jsou znehodnocovány výkaly od psů a hlavně různými zplodinami projíždějících aut. H. S. Řebříček BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

37

Z programu vernisáže výstavy Bývávaly finanční krize… (K únorovému výročí vzniku československé měny) Uvítací projev starosty ing. Jiřího Černého s naznačením programu vernisáže a krátkým zhodnocením současné situace v Evropě a také u nás, současně také zhodnocení role politiků v nepřehledné situaci. Česneková hlava – krátce o principech 1. ročníku soutěže a také dekorování přítomných vítězů –František Hrňa. Cena „Česneková hlava“ neboli Caput allii byla udělena tomu, kdo vymyslel v minulém roce cosi hodně zvláštního, co souvisí se slováckým folklórem, písněmi a muzikou a česnekem a bude to především pro potěchu a pobavení užšího či širšího okruhu přátel. Pro rok 2008 byly uděleny následující ceny: - Česneková hlava 2008 – 1. stupně, ing. Eduard Mrázek, Otrokovice – za nejlepší česnekovou zmrzlinu ve střední Evropě - Česneková hlava 2008 – 2. stupně, Cimbálová muzika Burčáci Míkovice – za permanentní rozdávání zdravé kvalitní česnekové nálady - Česneková hlava 2008 – 3. stupně, Ženský folklórní sbor Dolinečka Soblahov – za neotřelý a vtipný přístup k prezentaci svého umění na festivalu česneku. Zatímco muzikanti Burčáci hráli pilně celý podvečer, ing. Eduard Mrázek byl vítězstvím tak konsternován, že nepřednesl žádný proslov, v němž by poděkoval rodině, dětem, vnukům, manželce, všem obyvatelům Otrokovic, Zlína, Moravy etc. – dodatečně tak činíme za něj! Co říkají slovácké písně o penězích – příspěvek Holmesa přednesl Miloslav Hrdý. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

Úvodní slovo k výstavě – ing. Miloslav Hrdý, Tři změny – měny v průběhu 20. století: 25. 2. 1919, 1945, 1953, představení autora výstavy. Autor dr. Jan Šmerda, Moravské zemské muzeum Brno, Procházka výstavou – jen těžko se reprodukují zasvěcená slova odborníkova, která zorientovala přítomné nejen v předkládané výstavě, ale připomenutím některých historických mezníků uvedla do souvislostí výstavu, která může být poučením i zábavou, pro historiky nebo lidí historií se zabývajícími, pro studenty, ale i pro pamětníky. Autor v příspěvku naznačil aspekty měn ekonomické, politické i sociologické, zaznamenali jsme, že v oboru numismatickém se pohybuje již celou řadu let a jeho zkušenosti a znalosti jsou nekonečné. Současně snad můžeme přislíbit, že soukromá přání a dotazy pan doktor rád zodpoví na potkání a kdykoli, tak je to dobrý člověk! Hra pánů muzikantů Burčáků z Míkovic Zpěv popěvku – postupné zvyšování tónin – po jednom tónu až do nemožnosti: Šaratická voda má velikou moc, kdo sa jí napije, nespí celou noc. Hra pánů muzikantů Burčáků z Míkovic, samozřejmě o penězích a jejich projevech a vlivech na osudy lidí, na jejich charaktery, tentokrát už k prohlížení a studiu exponátů. Pořadatelé přislíbili, že v pátečním podvečeru budou podávána jídla „za všechny prachy“, provokující bohatství a také návody k řešení současné celosvětové krize. I v době finanční krize se dají dostat jen tak, na potkání, nějaké peníze, ale museli jste 38

v den zahájení zabloudit na vernisáž do Muzea Podhradí Buchlovice. I našim návštěvníkům se dostalo několika pozorností - prvních hned při vstupu. Voňavé a chutné perníkové koruny, tříkoruny a pětikoruny Ludmily Kováříkové!

V Muzeu Podhradí Buchlovice bylo v pátek 27. února 2009 velmi příjemně a vernisáž odstartovala výstavu, která je velmi nadějná! Miloslav Hrdý Pod čarou motta od kamarádů ze SPŠOAV:

Koncert na čočku (symbolizující svým množstvím bohatství, množství peněz) od Omara Zabary, Restaurant a penzion U Buchlovského zámku, přečtěte si alespoň něco z názvů: Čočka na kari na indický způsob, Čočkový full s jehněčím masem, Čočková sekaná, Čočka a la Madrid, Čočka na kyselo s uzeným masem, Čočkové karbenátky, Čočka s bramborem se zakysanou smetanou, Čočka s vepřovým masem na řecký způsob. V programu vernisáže byly naznačeny některé možnosti oddálení finančních krizí nebo úplná minimalizace jejich důsledků, a tak pro ty, kteří nemohli s námi na místě činu být, alespoň malinko naznačíme: – protože taková Šaratica, jak je všeobecně známo, je dobrá na vše, musí být nutně výborná i proti finanční krizi. A naši přátelé, kterých se sešlo na vernisáži více než dost, měli možnost i okusit a pravděpodobně posléze i zažít, jak jsme zpívali Šaratická voda má velikou moc, kdo sa jí napije, nespí celou noc! – druhým impulzem pro řešení všech problémů spojených s krizemi všech druhů může být pravidelné užívání všech forem humoru, vzorem nám nemůže být nikdo menší než génius Jára da Cimrman – z jeho odkazu byly uvedeny některé myšlenky. Jistě bylo příjemné, když se návštěvníci dostali do příjemně vytopených prostor muzea a poté si mohli dát ještě cosi na zahřátí, bylinkové i celé spektrum dalších čajů. Vrcholem, který ocenili labužníci, bylo i to, že se pracovníkům, kteří připravovali výstavu, podařilo uvést černou pálenici do tichého chodu a stačilo jen malinko otočit kohoutkem a už mohli pokoštovat čistou „buchlovickou vodu“ – dar místní organizace zahrádkářů – s parametrem 51,2% objemových C₂H₅OH. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

- „Padají-li měny, letadla a sněhy, je zle. Padají-li trnky, to je jiná!“ - „Slivovice je věčná. Dědí se po předcích, pomáhá při aktuální platební neschopnosti a dodává nové nápady do budoucna.“ Písně a peníze (z pera primášova) Nejvíc slováckých pěsniček (ale asi všech na světě) je o lásce. Tento silný lidský cit byl vždycky podnětem a inspirací ke zpěvu, ať veselému či zarmoucenému. A potom se moc zpívalo o vojně a smrti, také koních, o všem, co se dělo kolem lidí v přírodě, o práci, o radostech. Ale kdo by čekal, že o penězích či placení jimi za cokoliv bude inspirativní, že zpívané o dluzích či dokonce exekuci dlužníků se v pěsničce objeví až moc často, jsem nečekal. Zkusil jsem zapátrat v paměti - a byl jsem překvapený. Posuďte sami. Tak ty nejčastější a nejznámější témata, kde se penězi platí, mluví o penězích, dluzích, to jsou pěsničky pijácké: …šenkérovi na borg dukát prislubujem… Zaplatím, zaplatím, ale včíl nemám čím… Šenkérečko sbohem buďte, co su dlužen, pamatujte Kdože nám zakáže za naše peňáze, ani pán, ani král Propil koně aj s kočárem, preca ostal velkým pánem, zemanem Nebudem dobrý nebudem, až nás oderú na buben. Až na nás budú bubnovat, eště ím budem trucovat Eště nám ostaly šenkérečky dlužny nebo Eště sme nebyli šenkérečkám dlužni 39

Nic to, nic, čerta nic, včéra som mal tisíc korun, dneskaj nic Eště si já pohár vína zaplatím Ludé sa čudujú, za co chlapci pijú, za svorně aj za lušně… Nemárni, nemárni, šohajíčku švarný Co sa ně na mojéj ženě lúbí, peníze propila, bosky chodí, sukňu má v hospodě zastavenú Nalej jim ho, podaj jím ho, šak majú peníze zaplatí ho Nalej ně ho, dones ně ho, šak já ti zaplatím, co je tvého Kamaráde bratre, prepijme dva zlaté, prepijme aj tretí, šak nemáme dětí Zahrajte ně muzikanti dám vám paták Dám vám za za ně tri tolare, jeden hrubý a dva malé Do krčmy ma poslali, grajcára ně nedali A gdo peníze nemá, nech do ní nechodí Kam sa ně ten grajcár děl Poďme chlapci, poďme zbíjat Na hradišťských lúkách našel sem tam dukát. A nešetřivý nálezce se hned ptá, co s nečekaným nálezem: Kdo ně ho promění? Mal som sedem peňázů, prepil sem ich od rázu Už sem prepil šecko, na stěně hodiny Já grajcár, ty druhý, ten tolar, ten zlatý, aby byli šenkéri bohatí Prepil sem, prepil sem na Myjavě…prepil sem kone vrané Šak to platí kapsa má, jak nebude kapsa platit, zaplatíme patama Dal bych za ťa stříbro, zlato, a ty ně prechodíš přes to blato Ale že su hoférek malý, kde by sa ně peníze braly Co sa ně zdálo v pondělí ráno, dívám sa do kapse, peněz je málo Ale nejen za pití, platilo se odedávna za jiné věci či požitky, třeba: Andulko moja, buď ně povolná, kúpím ti kabátek… Mamko, mám tolary, hoja héj, dali ně žandári… a kde dali, nech dali, šak zadarmo nedali… BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

Cikánka smlouvá: Když ti budu čarovat, ty ně mosíš něco dat, štyry groše lebo pět A dále: Pod okénkem vyskakoval, štyry groše ukazoval, dajte vy ně dívča vaše, dám vám za ně štyry groše Gdo chce peknú ženu mať, mosí na ňu geltovat Žena lúbí tolary a já lúbím poháry Za grajcar je malý křivák, za dukát je hrubý nůž Nechce ně panenka žádná, že je má kapsenka prázdná, půjdu já od panny k vdově Kdybych byla, tak jak nejsu bohatá, kúpila bych si já retaz ze zlata Vojna a peníze, to jsou spojené nádoby, odjakživa: Za sto dukátů mňa nedajú, lebo husárú nemajú Nebojte sa chlapci na téj vojně núze, šak za nama vezú ve vozoch peníze Husárovi dobre je, štyry groše na deň má, eště z toho miléj dá… Přátelé, určitě není tento seznam vyčerpávající a můžeme jej společně doplňovat. A teď ještě něco malinko o autorovi těchto předchozích vět: Ahoj Milošu, když jsem se zamyslel nad tématem našich pěsniček na vernisáži, začal jsem to sepisovat a nakonec z toho vzniklo toto, co přikládám. Kdyby byl čas, dalo by se to zpracovat ve stylu Vaculíkova fejetonu Už je chlapci malý termín. Možná, že se o to pokusím, až se mně to uleží. Myslím si, že by to tam stálo za přečtení. Potěšilo by to folkloristy i finančníky. Fanek Holmes Přátelé, vidíte to sami – cena „Česneková hlava 2008“ je v nejlepších rukou – v rukou primáše ing. Františka Ilíka – hlavy Burčáků z Míkovic! (Předneseno na vernisáži výstavy Bývávaly finanční krize … v Muzeu Podhradí Buchlovice dne 27. února 2009) 40

Recepty Omara Zabary Restaurant a penzion U Buchlovského zámku

Čočková sekaná Suroviny: 500 g čočky, 10 stroužků česneku, cibule, 7 lžic oleje, 25 dkg strouhané nízkotučné eidamské cihly, čtyři větší hrsti kukuřičných lupínků, 40 dkg polohrubé mouky, dva hrnky vody, libovolné oblíbené koření, sůl Postup: Uvaříme čočku do měkka (můžeme k ní přidat při vaření bobkový list). Pak rozmixujeme spolu s česnekem a cibulí. Přidáme olej, eidam, kukuřičné lupínky, mouku (na dosažení dobré hustoty), dva hrnky vody. Ochutíme kořením, které máme rádi. Osolíme. Vše dobře promícháme. Hustotu upravíme tak, aby se hmota dala dobře rozprostřít na plech. Dáváme do vrstvy 2 až 3 cm. Dobře propečeme. Sekaná je výborná teplá např. k bramborám nebo bramborovému salátu.

Čočkové karbanátky se škvarky Suroviny: 250 g čočky, 2 vejce, sůl, mletý pepř, 2 stroužky česneku, škvarky, houska na obalení: hladká mouka, vajíčko, strouhanka a olej na smažení Postup: Čočku uvaříme do měkka, scedíme a umeleme společně se škvarky (v případě, že se čočka rozvaří, stačí ji jen promíchat s nasekanými škvarky). Přidáme vejce, sůl, pepř, rozetřený česnek a strouhané housky tolik, aby vznikla tvárná hmota. Z ní děláme karbenátky, které obalíme v mouce, rozšlehaném vejci a strouhance. Smažíme je dozlatova. Jako příloha je výborný salát z kysaného zelí nebo zelí samotné.

Čočka po indicku Suroviny: 100g čočky, 5 stroužků česneku, 1,5 lžičky kurkumy, 2 lžíce oleje, 1,5 lžičky kmínu, sůl Postup: Čočku namočíme alespoň na hodinu do studené vody, pak scedíme a necháme okapat. V pánvi rozehřejeme olej a osmahneme na něm krátce plátky česneku, chilli, kurkumu a kmín. Přidáme čočku a přibližně 5 minut ji opékáme. Potom přilijeme trošku vody, přikryjeme poklicí a při mírné teplotě vaříme do měkka. Osolíme a za stálého míchání odpaříme tekutinu. Podáváme se zeleninou.

Čočka s kuřecím masem a mandlemi Suroviny: 200 g čočky, 500 g kuřecích prsíček, 2 cibule, 100 g plátků mandlí, sůl, kari koření, 2 bobkové listy, olej Postup: Čočku uvaříme ve vodě s bobkovým listem do měkka. Na oleji opražíme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme na kousky nakrájené maso. Okořeníme kari kořením, osolíme a pražíme, až je maso měkké. Smícháme s uvařenou čočkou. Na oleji opražíme plátky mandlí do světlehněda a buď smícháme s čočkou nebo jimi posypeme každou porci zvlášť.


41

Šumavou křížem krážem – XIV Okolo řeky Vydry Dnes se vydáme po proudu jedné z nejznámějších šumavských řek, kterou snad každý zná ze školních pravopisných diktátů a cvičení. Tato řeka se jmenuje Vydra. Vydra, sama o sobě dlouhá přibližně jedenáct kilometrů, nikde nepramení a ani se nevlévá do některého jiného říčního toku. Vzniká soutokem Roklanského, Modravského a Filipohuťského potoka v turistickém středisku Modrava. Filipohuťský potok pramení ve slatích pod horou Tetřev a Modravský a Roklanský potok přitékají z hraničních hor a jejich rozsáhlých slatí a močálů. Naše dnešní putování započneme u lesní chaty Rybárny na břehu Roklanského potoka. Jen jeden kilometr odtud na kopci se nalézá Tříjezerní slať, o níž bylo pojednáno minule. Od chaty Rybárny při břehu potoka příjemnou chůzí po asfaltové silnici, sloužící coby cyk-

lostezka, přijdeme zanedlouho do malé obce Modrava. O této osadě je známá první písemná zmínka k roku 1737. Z průmyslového hlediska je Modrava význačná výrobou rezonančních dřevěných prkének pro hudební nástroje. Dřevařství je zde také věnováno interaktivní muzeum. Z Modravy se můžeme přesunout autem nebo autobusem do Antýglu, popřípadě tuto cestu absolvujeme po červené turistické značce, na níž nás však nic významnějšího nečeká. Antýgl známe již také z minulého čísla zpravodaje, proto bych chtěl vyzdvihnout úchvatný a fotografiemi proslavený pohled ze silničního mostu na řeku Vydru, jejíž koryto je za normálního stavu vody plné velikých žulových a rulových balvanů. Měl jsem možnost spatřit z tohoto místa Vydru jak s normálním stavem

Nezaměnitelné koryto řeky Vydry BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

42

Klidná pouť Roklanského potoka vody, tak po větším dešti, kdy se ony obrovské kameny ztrácely v rudohnědých vlnách železité močálovité vody z parovinných slatí. Pod Antýglem nastupujeme na lesní cestu, hojně navštěvovanou turisty. Právě tato nám krásy řeky ukáže zblízka a mnohdy dovolí sestup až na její kamenitý břeh. Obdivovat můžeme například tzv. obří hrnce – oválné výmoly v kamení v korytu řeky. Cestou přijdeme k Turnerově chatě, významnému turistickému bodu v údolí řeky. Už z dálky nás do nosu praští podivný pronikavý pižmový zápach. Ano, ve výběhu v sousedství chaty chovají zdejší živou vydru. Samotná turistická chata vznikla v 19. století. V roce 1888 byl k ní přistavěn hostinec zásluhou spolku německých sportovců Thurnerverein z Kašperských Hor. Chata v roce 1923 vyhořela a tentýž spolek na jejím spáleništi brzy vybudoval nový objekt, dokonce o něco větší. Tato budova stojí dodnes. Od chaty postupujeme dále po proudu Vydry, až přijdeme k Čeňkově pile. V dnešním turistickém centru a letovisku jistě zaujme vodní elektrárna z let 1934-38, která je technickou památkou, nebo Smetanův smrk, který zde BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

vlastnoručně zasadil slavný hudební skladatel Bedřich Smetana při návštěvě v roce 1867. Kousek pod elektrárnou se stéká Vydra s řekou Křemelnou a vzniká tak řeka Otava. Křemelná pramení daleko od těchto míst, ve svazích hory Můstek. Protéká bývalým Frauenthalem, kde v 19. století stávala významná leštírna zrcadel a brusírna skla, poháněná vodou z Křemelné, přiváděnou umělým kanálem. Po roce 1900 nastal útlum výroby a areál zanikl ve 30. letech 20. století během krize. O Křemelné a Vydře se vypráví mnoho lidových pověstí, že jsou tyto toky obývány vodními žínkami. Na jednu takovou vodní ženušku z Vydry, žijící v kterési tůni pod Antýglem, doplatilo několik zbloudilých i smolařských pocestných. Vodní žena má v oblibě vysedávat za hřejivých slunečných letních dnů na kamenech v korytě řeky a slunit se. Stala se osudnou mladému kovkopovi Hannesovi. Ten jí byl zlákán do vody a žil zde s žínkou dlouhá léta. Ovšemže se mu dlouhý život pod hladinou jen zdál. Druhého dne byl nalezen lidmi utopený pod Čeňkovou pilou. Text a foto Martin Žižlavský 43

Jubileum paní Vláškové

Začátkem března oslavila paní Ludmila Vlášková své 90. narozeniny. Přestože žije už velmi dlouhou dobu v Domově seniorů v Buchlovicích, neustále je čiperná, optimistická a plně se zajímá o dění nejen kolem sebe, kdyby ale nebylo těch bolavých nohou, jak sama říká. K jejímu krásnému jubileu jí přišli popřát hodně zdraví a vše nejlepší do dalších let starosta ing. Jiří Černý, místostarosta Bořek Žižlavský, pracovnice úřadu městyse Věra Výstupová a Eva Borská. Během dlouhé návštěvy paní Vlášková zavzpomínala například na dobu, kdy nastoupili do zámeckého zahradnictví počátkem roku 1945, na konec války, JUDr. Aloise Berchtolda a na další události týkající se nejenom zámecké zahrady. Neopomněla připomenout svého manžela, jemuž byly park a zahradnictví, vedle rodiny, opravdu vším, kde trávil svůj veškerý čas, jak jen mohl. Těžko se s paní Vláškovou loučilo, ale návštěvu střídala návštěva další. Takže příští rok nashledanou. -redBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 4/2009

44

Jubilanti v DUBNU 2009

Borovice

75 let

Helena Sojková Helena Křivová

80 let

Ladislav Málek

Foto -vlk-

Vážení občané, v přízemí Úřadu městyse Buchlovice máte možnost využít box na sběr drobného elektrozařízení, který provozuje nezisková organizace ASEKOL, s.r.o. Praha. Tímto způsobem se můžete efektivně a ekologicky zbavit např. nefunkčních kalkulaček, telefonů, drobných počítačových vybavení, walkmanů atd.

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 14,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 4 ROČNÍK XV. duben 2009

Recommend Documents