BUŠ
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST
prosinec 2000
Ing.arch. Milič Maryška ARCHUS MM
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název územně plánovací dokumentace:
BUŠ Územní plán obce (ÚPO) návrh
Pořizovatel:
Obec Buš 252 08 Slapy nad Vltavou okres Praha západ IČ : 00242041
Nadřízený orgán územního plánování :
Okresní úřad Praha západ referát regionálního rozvoje
Zhotovitel :
Ing.arch. Milič Maryška ARCHUS MM IČ : 16125703 Letohradská 3 170 00 Praha 7
Číslo zakázky :
06 / 98
Datum :
prosinec 2000
2
SEZNAM DOKUMENTACE
Textová část Výkresová část: A
Komplexní urbanistický návrh
1 : 5 000
B1 B2 B3 B4 B5 B6
Širší vztahy, doprava, ÚSES Zemědělský a lesní půdní fond Urbanistický návrh sídla Veřejně prospěšné stavby Technická infrastruktura, doprava Situace - zástavbové schéma
1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880 1 : 2 880
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A ZÁKLADNÍ ÚDAJE (hlavní cíle řešení, vyhodnocení průběhu prací) B ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
strana 4 5
Vymezení a charakteristika území Předpoklady rozvoje obce Návrh urbanistické koncepce Členění území Limity využití území a orientační kapacity Ochrana památek Bydlení Vybavenost, obslužná sféra Sport a rekreace Pracovní příležitosti Veřejně prospěšné stavby a plochy Krajina, ekologická stabilita území, životní prostředí Zemědělství, vyhodnocení vlivu na ZPF Lesy, vyhodnocení vlivu na LPF Doprava Inženýrská infrastruktura Civilní ochrana Požární ochrana
5 5 6 8 9 11 11 12 13 13 14 16 19 21 21 23 25 26
C NÁVRH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE
27
Závěrečná doporučení
40
3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Hlavní cíle řešení Územní plán obce (dále ÚPO) je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který se vyjadřuje k možnostem využívání území, reguluje investiční a stavební aktivity v území, formuluje nabídku podnikatelských aktivit v obci v souladu s oprávněnými požadavky obyvatel a usměrňuje rozvoj a obnovu obce v předem promyšlených postupných krocích. Cílem řešení ÚPO je vytvořit předpoklady a podmínky pro rozvoj obce, ochranu kulturních a přírodních hodnot území, posílení občanské pospolitosti, sociálního, etického a estetického cítění obyvatel, navrhnout organizaci a funkční využití území, stanovit nové hranice zastavitelného území, vymezit stabilizované a rozvojové plochy pro novou zástavbu a vymezit plochy pro veřejně prospěšné stavby. Návrhové období je stanoveno do roku 2015. Zhodnocení průběhu prací Územní plán obce (dále ÚPO) Buš je zpracováván na základě smlouvy o dílo č. 06/98. Zpracovatelem ÚPO je Ing. arch. Milič Maryška, ARCHUS MM. Dříve nebyla pro obec Buš zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Práce na zpracování územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) obce Buš probíhají podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění novely č. 83/1998 a ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky č.131/1998 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Pořizovatelem ÚPD je obec Buš. V první etapě prací na územně plánovací dokumentaci (ÚPD) správního území obce Buš byly zpracovány průzkumy a rozbory, které mapují hlavní charakteristické jevy v samotné obci a v jejím celém správním území. Na jejich podkladě byl vypracován návrh zadání ÚPO, který byl řádně projednán podle § 20 stavebního zákona. Zadání ÚPO Buš bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce dne 6. října. 1999. Ve druhé etapě prací byl koncept ÚPO, který vycházel z výše uvedeného zadání a byl řádně projednán podle § 21 stavebního zákona. Návrh územního plánu obce je třetí etapou prací na územně plánovací dokumentaci správního území obce Buš. Podklady Podkladem pro zpracování celé práce byly dostupné mapové podklady, mapové listy státní mapy měřítku 1 : 10000, 1 : 5000 a katastrální mapy měř. 1 : 2880. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska Koncept ÚPO byl řádně projednán podle § 21 odstavce 2 a 4 stavebního zákona. Na základě projednání bylo pořizovatelem (obcí Buš) zpracováno souborné stanovisko ke konceptu ÚPO. Okresní úřad Praha západ jako nadřízený orgán územního plánování vydal vyjádření k návrhu souborného stanoviska dne 10. října 2000. Souborné stanovisko bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 1. listopadu 2000 (č.j. 16). Návrh ÚPO Buš vychází ze schváleného souborného stanoviska ke konceptu ÚPO a splňuje všechny jeho požadavky.
4
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Správní území obce Buš zahrnuje katastrální území Buš, je s ním totožné. Celková výměra území katastrálního (správního) území obce je 684,5821 ha. Obec leží zhruba 35km jižně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy, na které je vybudována vodní nádrž Slapy, nejvýraznější krajinotvorný prvek v oblasti. Území obce tudíž spadá do rekreačního zázemí hlavního města. Severně od obce se nachází vyhlášený přírodní park „Střed Čech“. Krajina v této nejjižnější části okresu Praha západ je součástí Středočeské pahorkatiny s relativně řídkým osídlením. Menší obce obklopují pole, louky, pastviny, lesní porosty a vodní plochy rybníků. Atraktivita území spočívá ve své členitosti s malebnými výhledy do krajiny. Západní a jižní hranice území obce Buš je zároveň hranicí okresu Praha západ s okresem Příbram a východní hranice probíhající osou Vodní nádrže Slapy s okresem Benešov. V okrese Praha západ sousedí obec Buš pouze se Slapy nad Vltavou (včetně sídla Přestavlky). Z Příbramského okresu sousedí s obcemi Nové Dvory (včetně sídla Porostliny), Křížov, Korkyně a Čím. Z Benešovského okresu sousedí s obcí Blaženice (včetně sídla Měřín).
2. PŘEDPOKLADY ROZVOJE OBCE Geografická poloha obce Buš v metropolitním regionu, snadná dostupnost území, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní estetické hodnoty vyvolávají trvalý zájem o bydlení v této obci a pravděpodobně vyvolají i zvýšený zájem rozvoj podnikatelských aktivit živnostenského charakteru a malovýroby. Obec Buš má cca 215 trvale bydlících obyvatel. Podle nabídky rozvojových ploch v ÚPO může činit nárůst obyvatelstva téměř 100%, čímž by mohl v celém správním území Buš dosáhnout počet obyvatel až 430. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí a komplexnost bydlení. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny s poměrně dochovanou zástavbou původních sídel bude nesporně velmi atraktivní pro dnešní obyvatele měst. S tím souvisí i předpokládaný výrazný ústup od chalupaření, chataření a zahrádkaření v periferních koloniích. Masívnost a tempo tohoto stěhování z betonových sídlišť na venkov bude záviset hlavně na tempu růstu výkonnosti ekonomiky. To se v dnešní fázi transformace nedá seriózně odhadnout, proto jsou rozvojové plochy v návrhu dimenzovány tak, aby v návrhovém období byly dostačující i případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje. Návrh rozvojových ploch je nutno je chápat jako nabídku možností, která zároveň působí proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků.
5
3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Současná prostorová struktura a vývoj zástavby Obec je historickým sídlem (první zmínka z roku 925), velká část zástavby si v obci zachovala svoji historickou půdorysnou stopu (viz výkres č. P3 - Stabilní katastr r. 1840), zvláště zástavba drobná rostlá zástavba okolo centrálního prostoru obce za obecním úřadem a statky v jižní a západní části obce. Statky v severní a západní části obce jsou poznamenány novodobými, někdy necitlivými zásahy (např. bytový dům s rovnou střechou) a devastací reálného socialismu. Součástí původních zemědělských usedlostí (statků) bylo obytné stavení, hospodářské objekty a stodoly. Objekty obklopují dvůr, do kterého se vjíždí (zpravidla bránou) z veřejného prostranství v obci, vzadu přiléhá zahrada. Kolem historického jádra obce tvořeného zástavbou venkovského typu s hospodářským zázemím se na okrajích obce rozvinula postupně zástavba rodinnými domy, které mají charakter příměstské vilové zástavby (hmota domů, užití materiálů, apod.). Kromě rodinných domů v nových lokalitách se stavební činnost v Buši orientovala na přestavby a stavební úpravy a stavby v prolukách zástavby. Rozsáhlá zpevněná jasně nedefinovaná plocha (točky autobusů) na horní návsi je urbanisticko kompoziční závadou v obrazu obce, úprava parteru je nutná. Výrazné kompoziční závady v obci nejsou, zástavba je harmonicky zasazena do krajiny a celkový dojem je velmi dobrý. Mohutný objekt bývalého hostince na návsi se uplatňuje jako výrazná dominanta obce v dálkových pohledech. Na území obce Buš se nachází sedm lokalit osamocené zástavby v krajině a čtyři chatové kolonie. Návrh rozvoje a obnovy obce Geografická poloha obce v jižní části metropolitním regionu spadající do rekreačního zázemí hlavního města, přírodní estetické hodnoty a snadná dostupnost území mohou vyvolat zájem o rodinné bydlení a rozvoj podnikatelských aktivit živnostenského charakteru a malovýroby. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu obce, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje. Této hrozbě navrhujeme čelit vytvořením rozvojových ploch pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Považujeme za nutné upřednostňovat a zvýhodňovat investiční činnost na v objektech, které budou přínosem pro obslužnou vybavenost, realizaci zájmových aktivit a zvýšení počtu pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Nosnou ideou je především zachování a obnova současné urbanistické struktury, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy obcí. Neprosazujeme žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání objektů považujeme za nutné zasadit se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kontinuity vývoje osídlení v krajině. Jedná se hlavně o původní zemědělské usedlosti, jejichž součástí bývá obvykle obytné přízemní stavení, hospodářské objekty a stodoly. Zastavěné území obcí navrhujeme pouze arondovat. Považujeme za nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz obce 6
v krajině. Nepředpokládáme, že v blízké budoucnosti dojde k naplnění všech navržených rozvojových ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zájem o bydlení na vesnici tohoto typu v této lokalitě. I pro tuto eventualitu doporučujeme nepřekročit navržené hranice zástavbového území, formu zástavby a skladbu využití ploch. Navržená velikost a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života na vesnici v urbanizované krajině. Převážná část všech rozvojových ploch je určena pro bydlení a živnosti - obytnou smíšenou zástavbu, která bude zahrnovat převážně bydlení v rodinných domech nebo bydlení v kombinaci s komerčním využitím objektů v oblasti služeb a obchodu nebo využitím pro podnikatelské aktivity z oblasti řemesel a malovýroby. Těžiště rozvojových ploch pro bydlení a živnosti navazuje na západní okraj současně zastavěného území. Část území je již rozparcelována a rozprodána na stavební parcely. V ÚPO je tato parcelace zapracována a doplněna o zbývající území až k silnici III/10212, která limituje rozsah rozvojových ploch na severozápadním okraji zastavitelného území. Část území na jihozápadním okraji je již částečně zainventovaná (elektřina) a připravená k zastavění, ostatní sítě jsou v dosahu. Další rozvojové plochy pro bydlení a živnosti jsou situovány podél jižního a jihovýchodního okraje současně zastavěného území. V proluce mezi obytnou zástavbou a zástavbou pro výrobu a komerční využití se připouští u obytných staveb výstavba hospodářských zázemí pro drobnou výrobu. V lokalitě Nová Hospoda mimo současně zastavěné území je navržena rozvojová plocha pro bydlení a živnosti se zázemím pro zemědělskou činnost. Zástavba se předepisuje na velkých parcelách - min. velikost pozemku pro jednu usedlost 3000 m2. Vzorem pro hmotové ztvárnění staveb jsou stávající usedlosti ve volné krajině. Zástavba nesmí nezasáhnout negativně do rázu krajiny a být v rozporu s ochranou přírody. Pro vybavení obce (např. školství, zdravotnictví, sociální bydlení, pečovatelská služba, apod.) jsou vyčleněny dvě lokality a zahrnuty do veřejně prospěšných staveb. Na severovýchodním okraji obce u současného hřiště je navržena rozvojová plocha pro sport a rekreaci. Na celém území obce nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro rekreační bydlení - chaty. Území je nevhodné zatěžovat zástavbou další zástavbou tohoto druhu - problém likvidace odpadků, hluk, apod. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v obci je průchodnost zastavěného území a snadná přístupnost všech částí obce. Zástavbové schéma a členění jednotlivých rozvojových ploch navrhujeme takovým způsobem, aby byly dostatečně komunikačně propojeny a aby organicky srostly se současně zastavěným územím. Pro celé území obce je navržena nová komunikační síť a zainvestování inženýrskými sítěmi.
7
4. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ I / Členění území z hlediska funkčního využití území Celé správní (katastrální) území obce je členěno na části ( zóny ) s rozdílnou funkcí, které jsou odlišně vyznačené na výkresech : A - „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1: 5000 (celé správní území obce) B3 - „Urbanistický návrh sídla“ v měřítku 1: 2880 (zastavěné a zastavitelné území)
Plochy zástavby: A - BYDLENÍ ( obytná smíšená zástavba - bydlení ) B - REKREAČNÍ BYDLENÍ ( druhé bydlení - chaty , chatové kolonie ) C - VYBAVENÍ OBCE ( zařízení se specifickou funkcí ) D - NEVÝROBNÍ SLUŽBY, BYDLENÍ ( zařízení z oblasti služeb a obchodu, bydlení) E - SPORT A REKREACE ( sportovní a rekreační ubytovací zařízení ) F - TECHNICKÉ VYBAVENÍ OBCE ( ČOV, VDJ apod. - inženýrská infrastruktura ) G - VÝROBA, SKLADY ( výroba, dílny, sklady ) H - ZEMĚDĚLSKÉ FARMY ( chov zvířat s vazbou na pastviny ) I - DOPRAVNÍ PLOCHY - SILNICE II / 102 ( plocha pro napřímení silnice ) plochy zeleně v sídle a okolí K - SADY A ZAHRADY ( samostatné v sídle a velkoplošné mimo sídlo) L - VEŘEJNÁ ZELEŇ ( parková zeleň, doprovodná a ochranná zeleň ) plochy zeleně a krajina M - LESY, VYSOKÁ ZELEŇ ( plochy s funkcí lesa, plochy s porostem dřevin ) N - SMÍŠENÁ ZELEŇ ( plochy s funkcí lesa, plochy s porostem dřevin ) O - LOUKY A PASTVINY ( plochy zeleně s převahou drnového fondu ) P - POLE - ORNÁ PŮDA (orná půda a záhumenky ) R - VODNÍ PLOCHY ( rybníky, vodní nádrže, potoky) S - VODNÍ PLOCHY, SMÍŠENÁ ZELEŇ ( revitalizace vodních toků, doprovodná zeleň ) T - REKULTIVAČNÍ ZELEŇ ( zeleň na rekultivované skládce odpadů) T - DOPROVODNÁ ZELEŇ KOMUNIKACÍ ( aleje, smíšená zeleň s převahou dřevin )
8
II / Členění území z hlediska stavební činnosti A / Území zastavěné a územním plánem určené k zástavbě Území zastavitelná tvoří plochy (zóny) označené: A, B, C, D, E, F, G, H, I B / Území nezastavitelná - mimo zastavěné a územním plánem určené k zástavbě Území nezastavitelná tvoří plochy (zóny) označené: K, L a M, N, O, P, R, S, T, U Na pozemcích určených pro plochy zeleně v sídle a okolí - sady a zahrady a veřejná zeleň (označení lokalit K, L) se možnost umisťování vybraných staveb souvisejících s obsluhou těchto území připouští. Území zastavěné a územním plánem určené k zástavbě je kromě funkčního využití (rozlišeno barevně a barvy označeny velkými písmeny) členěno ještě podle společných charakteristických znaků prostorového uspořádání a charakteru zástavby. Označení lokalit (číslicemi za velkými písmeny) v rámci jednotlivých částí území - zón a jejich vymezení je znázorněno na výkresu B3 „Urbanistický návrh sídla“ v měřítku 1:2880. Regulační prvky funkčního využití území a prostorového architektonického uspořádání zástavby pro jednotlivé části území (zóny podle funkčního využití zástavby) a jednotlivé lokality v rámci zón jsou uvedeny v návrhu závazné části územního plánu obce, zařazeného v závěru této textové části, část C.
5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ORIENTAČNÍ KAPACITY Zastavitelnost území Rozvojové plochy a přípustné intenzifikační zásahy jsou v návrhu dimenzovány tak, aby v návrhovém období byly dostačující i případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje. Jak již bylo výše uvedeno, návrh rozvojových ploch je nutno je chápat jako nabídku možností, která zároveň působí proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Úplným naplněním všech rozvojových ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách může činit nárůst obyvatelstva v celém správním území až 100 % i za předpokládaného nárůstu plošného standartu obytné plochy na jednoho obyvatele. Návrh ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 450 obyvatel. Je to dáno nabídkou výstavby obytných objektů na volných plochách, intenzifikační dostavbou na plochách již zastavěných a trvalým obydlením rekreačních objektů v zastavěném území. Tento počet počítá jak s předpokládaným nárůstem standardu obytné plochy pro současné obyvatele, tak s poměrně vysokým standardem obytné plochy v nově navržených rodinných domech. Předpokládané výměry parcel v rozmezí cca 850 - 1500m2 jsou rovněž vysokým standardem. 9
Ochranná pásma inženýrských sítí V obci jsou některé stávající inženýrské sítě, které budou chráněny a jejichž ochranná pásma budou respektována. Patří mezi ně například : ∗ VVN 110 kV vzdušná elektrická vedení a trafostanice ochranné pásmo 20 m od krajního vodiče ∗ VN 22 kV vzdušná elektrická vedení a trafostanice ochranné pásmo 10 m (7 m) od krajního vodiče ∗ vodojem, vodní zdroje - vrty a studny ochranné pásmo I. stupně a II. stupně ∗ vodovodní řady ochranné pásmo 1 m od osy potrubí ∗ čistírna odpadních vod - ČOV ochranné pásmo 30 - 50 m ∗ kanalizace ochranné pásmo 1 m od osy potrubí ∗ telekomunikační kabely a dálkové kabely STE ochranné pásmo 1 m
Ochranná pásma dopravy Zástavba v obci je limitována ochrannými pásmy státních silnic II. a III. třídy. Silnice II. třídy - 15 m od osy vozovky Silnice III. třídy - 15 m od osy vozovky
Stanovená zátopová území Na katastrálním ( správním) území Buš je stanoveno pouze zátopové území Q 100 vodního toku Vltava, které je respektováno a graficky vyznačeno ve výkresové části. Sladovařský potok a Meredský potok s bezejmennými drobnými přítoky zátopové území stanovené nemají.
Pásma hygienické ochrany (PHO) staveb - návrh Na katastrálním ( správním) území Buš jsou navržena PHO některých staveb : ∗ PHO výroby a komerčního využití - návrh ∗ PHO zemědělské farmy - návrh
10
6. OCHRANA PAMÁTEK V Buši je evidována jedna státem chráněná kulturní nemovitá památka (podle zákona č.20/1987 Sb.: Boží muka -
r. č. 2401
Mezi kulturní památky místního významu jsou zařazeny a v ÚPO vyznačeny : ∗ ∗ ∗ ∗
zvonička za prodejnou bývalá sýpka na návsi hasičská zbrojnice litinový kříž
Seznam památkově chráněných objektů se však průběžně doplňuje a i některé další objekty v se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad historické kontinuity osídlení. Příkladem můžou být některé původní zemědělské usedlosti (např. č.p.41, č.p.6, bývalý hostinec, křížky na křižovatkách cest, apod. Jakákoliv činnost v okolí památkově chráněných objektů bude konzultována s příslušným orgánem památkové péče.
7. BYDLENÍ Trvalé bydlení Podle posledního sčítání obyvatelstva měla obec buš přibližně 215 trvale bydlících obyvatel. V důsledku migrace obyvatel do měst počet trvale bydlících obyvatel v tomto století v řešeném území stagnuje. Bez výrazné stavební činnosti se obyvatelstvo udrží přibližně na stejné úrovni. V blízké budoucnosti nelze vyloučit nárůst individuální mobility obyvatelstva a nárůst zájmu o bydlení na venkově. Při rozhodování o místě svého trvalého bydliště začnou obyvatelé značně upřednostňovat aspekty životního prostředí a komplexnost bydlení. Ve srovnání s vývojem okolních evropských zemích s vyspělou tržní ekonomikou lze očekávat nové převládající trendy ve způsobu bydlení - v okolí měst a na venkově. Na stávajících stabilizovaných plochách obytného charakteru je možnost zkapacitnění limitována charakterem zástavby a navrženými regulačními zásadami. V těchto lokalitách předpokládáme v budoucnu nárůst obytné plochy v omezeném rozsahu. Projeví se především jako zvýšení obytného standartu. Rezervy stávajících ploch v oblasti bydlení lze předpokládat ve využití zemědělské zástavby spojené s podnikatelskými aktivitami nebo v dostavbách ve vhodných prolukách. Hlavní těžiště nové obytné kapacity jsou navrženy na plochách pro bydlení a živnosti plochy pro obytnou smíšenou zástavbu. Směrné přibližné kapacity nově navržené obytné zástavby (rozvojové plochy) : počet domů
počet obyvatel 11
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------plochy pro bydlení 70 210 (obytná smíšená zástavba) Údaje je nutno chápat jako přibližné a směrné, protože lze jenom s určitou pravděpodobností odhadovat takové údaje jako je například poměr zástavby komerčního typu k zástavbě obytné, velikost nově navržených objektů apod. Regulativy zástavby umožňují vysokou variabilitu. Rekreační bydlení Území Buše se stalo díky snadné přístupnosti a velké přírodní atraktivity cílem rekreace. Některá původně trvale obydlená stavení v obci převzala funkci rekreačních chalup. Jejich majitelé si většinou váží hodnoty objektů, opravují je a zvelebují tak, aby mohli plně využít přednosti bydlení na venkově. Výhledově mohou tyto domy opět sloužit k trvalému bydlení. Na katastrálním území obce se v minulosti postavilo mnoho rekreačních objektů, převážná většina je jich v chatových koloniích v údolí Sladovařského potoka a u vodní nádrže Slapy. V ÚPO nejsou navrženy žádné nové rozvojové plochy pro tento druh zástavby, která by znamenala zvýšené zatížení krajiny (problém likvidace odpadků, hluk, apod.). Nepřípustné jsou zejména zábory chráněné zemědělské půdy.
8. VYBAVENÍ OBCE, OBSLUŽNÁ SFÉRA ( zařízení se specifickou funkcí ) Základní vybavenost obce je dostatečná, ale celkově neodpovídá velikosti a významu obce. Správa, úřady V obci se nachází obecní úřad v integrované budově spolu s obchodem potravin a hasičská zbrojnice. Výstavbu nových objektů pro správní účely nepředpokládáme. Školství V současné době není v obci žádné školské zařízení. Děti dojíždějí děti dojíždějí do základní školy do Slap nad Vltavou. Pro výstavbu školského zařízení (např. mateřská škola, základní škola I. stupně, speciální škola nadmístního významu, apod.) je v ÚPO vyčleněna rozvojová plocha pro vybavenost obce zahrnutá do veřejně prospěšných staveb. Kultura Nepředpokládáme výstavbu nových objektů pro jednoúčelové využití pro kulturní účely. Pro základní kulturní vyžití obyvatel je nutno hledat netradiční formy ve spojení se sportem církví nebo s jinými aktivitami, např. klubovní a zájmová činnost. Vyššími formami a
12
zařízeními pro kulturní účely bude obec i nadále vázána na okolní větší sídla a města v regionu. V obci chybí kostel nebo kaple, po naplnění všech rozvojových ploch může zájem o výstavbu takovéhoto objektu nastat. Výstavba církevní sakrální stavby se připouští na rozvojové ploše pro vybavenost obce, která je zahrnutá do veřejně prospěšných staveb. Zdravotnictví a sociální péče V současné době není v obci žádné zdravotnické zařízení. Zdravotnické zařízení je v Slapech nad Vltavou. Po naplnění všech rozvojových ploch předpokládáme zájem o vznik soukromé lékařské ordinace (přechodné nebo stálé) buď ve vazbě na bydlení lékaře nebo v integrovaném objektu. Rezervu pro výstavbu nové jednoúčelové stavby pro zdravotnictví proto nenavrhujeme. Výstavba objektů pro sociální bydlení (např. dům s pečovatelskou službou) se připouští na rozvojové ploše pro vybavenost obce, která je zahrnutá do veřejně prospěšných staveb. Obchod a služby V této oblasti je obec částečně vybavena, je zde obchod v integrovaném objektu na návsi, koloniál a restaurace na křižovatce. Doporučujeme zřízení dalších provozoven v centrální části obce. Značná možnost se nabízí pro soukromé iniciativy spojené s bydlením.
9. SPORT A REKREACE Ze sportovních zařízení je v obci jedno víceúčelové hřiště. Vyšší zařízeními pro sportovní účely jsou v okolních obcích. Vzhledem k předpokládanému zvýšení počtu obyvatel obec výhledově potřebuje nové sportovně rekreační plochy. V okolí stávajícího hřiště je možný další rozvoj za hranicí navrženého ochranného pásma vodního zdroje. Mohou zde být otevřená sportovní zařízení (hřiště pro kopanou, tenis, odbíjenou, apod.). Připouští se, že na vyhrazené sportovní ploše mohou vzniknout i krytá sportovní zařízení (tělocvična, kuželna, stolní tenis, apod.), zázemí a služby související s návštěvou sportovních zařízení (např. občerstvení, ubytovací zařízení, parkoviště, apod.). V lokalitě „Hrdlička“ u vodní nádrže Slapy je navržena výstavba sportovně rekreačního, ubytovacího a stravovacího zařízení s ubytovací kapacitou do 40 lůžek včetně nezbytného zázemí.
10. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI
13
Z cca 220 trvale bydlících obyvatel obce Buš je přibližně 50% obyvatel ekonomicky činných, z toho jich 97% vyjíždí za prací mimo obec, což znamená většinu a svědčí tím o naprostém nedostatku pracovních příležitostí v řešeném území. Na území obce není žádný průmyslový podnik, několik ve službách (obchod). Většina ekonomicky aktivního obyvatelstva je vázána na pracovní příležitosti mimo obec. Pracovní příležitosti v obci nikterak neplánujeme, návrh je v tomto ohledu velice variabilní. Většinu nebytových a účelových ploch lze využívat různým způsobem. Navržené členění a využití ploch umožňuje co do počtu úplnou realizaci nabídky pracovních příležitostí v obci. Určuje plochy vhodné pro živnostenské bydlení, komerční využití pro podnikatelské aktivity v oblasti lehkého průmyslu (drobná výroba), zemědělskou výrobu a vybavenost. Vše závisí na vývoji nabídky a poptávky, na režii podnikatelských subjektů, na soukromé iniciativě občanů a politice obecního zastupitelstva jak budou nabízené plochy využity.
11. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PLOCHY V závazné části ÚPD vymezuje schvalující orgán (obecní zastupitelstvo) veřejně prospěšné stavby. Jedná se o stavby pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území, podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod.). Podle vyhlášky č. 131/ 1998 Sb. je vymezení veřejně prospěšných staveb v textové části územních plánů všech stupňů základním obsahem ÚPD. Vymezení veřejně prospěšných staveb je ve stavebním zákoně stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit pro účely výstavby. Plochy veřejného zájmu nelze podle výše uvedených předpisů vyvlastnit, mohou však být zahrnuty do programu obnovy vesnice. V ÚPO jsou navrženy následující veřejně prospěšné stavby a plochy veřejného zájmu : VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY I. Inženýrská infrastruktura A Elektrická VN 22 kV vedení, TS (trafostanice) • nová vzdušná VN 22 kV vedení • plochy pro nové trafostanice B Kanalizace, čistírna odpadních vod - ČOV • nové kanalizační řady • doplnění stávající sítě C Vodovod • nové vodovodní řady, doplnění stávající sítě • nové vodní zdroje s ochrannými pásmy 14
II. komunikační síť D Státní silnice II. třídy č. II / 102 • napřímení stávající trasy vozovky a její uvedení do normových parametrů S 7,5 • odstranění dopravních závad E Místní komunikace • nové místní komunikace - obslužné • zpevnění a rozšíření místních komunikací kategorie MO 8 (šíře vozovky 6 m + 2 m) • pásy doprovodné zeleně - šíře 2 - 5 m III. vybavení obce- zástavba se specifickou funkcí F Zástavba se specifickou funkcí pro potřeby obce • Stavby pro školství • Stavby pro zdravotnictví a sociální péči • Stavby pro kulturu
PLOCHY VEŘEJNÉHO ZÁJMU IV. plochy v zastavěné části obce 1 Sportovní areál • plocha pro otevřená sportovní zařízení (např. fotbalové hřiště, tenisové kurty apod.) • plocha pro krytá sportovní zařízení • plocha pro doplňující služby 2 Úprava parteru v centrální části obce - na návsi • pojízdné a pěší komunikace • zastávky autobusů • parkovací plochy • zeleň a drobná architektura 3 Veřejná zeleň • parkově upravená zeleň • doprovodná zeleň komunikací V. plochy zeleně v krajině, vodní plochy, ÚSES 4 Trvalé zatravnění • trvalé zatravnění v PHO vodního zdroje 5 Územní systém ekologické stability - ÚSES • biokoridory - NRBK a LBK 6 Územní systém ekologické stability - ÚSES • biocentra - LBC 15
7 Vodní plochy, doprovodná zeleň (součást ÚSES - LBK) • nové vodní plochy • revitalizace vodních toků Veřejně prospěšné stavby a plochy veřejného zájmu jsou graficky znázorněny na výkresu B4. 12. KRAJINA, EKOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A - KRAJINA A EKOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ Krajina, přírodní podmínky Obec Buš leží zhruba 35km jižně od Prahy na levém břehu řeky Vltavy, na které je vybudována vodní nádrž Slapy, nejvýraznější krajinotvorný prvek v oblasti. Území obce tudíž spadá do rekreačního zázemí hlavního města. Severně od obce se nachází vyhlášený přírodní park „Střed Čech“. Krajina v této nejjižnější části okresu Praha západ je součástí Středočeské pahorkatiny s relativně řídkým osídlením. Menší obce obklopují pole, louky, pastviny, lesní porosty a vodní plochy rybníků. Atraktivita území spočívá ve své členitosti s malebnými výhledy do krajiny. Území obce leží ve zvlněném terénu a její území se pohybuje v nadmořské výšce od 270 m (břeh vodní nádrže Slapy) do 450 m (vrch Bouska) nad mořem. Vodní toky Řešené území spadá do povodí řeky Vltavy. Správcem toku je Povodí Vltavy, organizace odpovědná za sledování a prosazování vodohospodářských zájmů daných Směrným vodohospodářským plánem. Převážná část správního (katastrálního) území obce Buš je odvodňována Sladovařským potokem, který zároveň protéká zastavěným územím obce. Jihovýchodní část území je odvodňována potokem Meredským, východní část území je odvodňována přímo tokem Vltavy (Vodní nádrž Slapy). Pro tok Vltavy je stanoveno zátopové území až po Q 100, které je v návrhu respektováno a graficky vyznačeno ve výkresové části. Sladovařský potok a Meredský potok s bezejmennými drobnými přítoky zátopové území stanovené nemají - příslušným vodohospodářským orgánem, OkÚ Praha západ nebyla vyhlášena. Ekologická stabilita území, ÚSES V ÚPO Buš je vymezen územní systém ekologické stability území (dále ÚSES), který bude zahrnut do návrhu závazné části. Návrh vychází z již dříve zpracovaných podkladů, kterými jsou územně technické podklady nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability České republiky a generel ÚSES okresu Praha západ. Vymezené navržené prvky ÚSES - biocentra (LBC) a biokoridory (NRBK, LBK) prochází různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality (lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva). Prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) jsou graficky znázorněny na výkresech B1 a A. Podrobný popis jednotlivých prvků ÚSES je k dispozici na příslušném orgánu ochrany přírody. 16
-----------------------------------------------------------------------------------------------prvek ÚSES označení číslo prvku (dle okresního generelu) nadregionální biokoridor NRBK 69 , 70 lokální biocentrum LBC 243 , 244 , 245 lokální biokoridor LBK 228 , 229 významný krajinný prvek VKP 322 , 323 , 324 , 325 interakční prvek IP -----------------------------------------------------------------------------------------------Hlavní zásady pro plochy prvků ÚSES : 1) lesy ∗ lesy s přirozenou druhovou skladbou 2) Louky ∗ extenzívně obhospodařované louky 3) Louky na potoce ∗ vodní tok, revitalizace vodního toku ∗ doplnění a založení nových vodních ploch ∗ břehové porosty (alespoň jednostranné) ∗ extenzívně udržované luční plochy ∗ neobhospodařované luční plochy podél potoků budou zalesněny (olše, javory, lípy) Prostorové parametry navržených prvků lokálního ÚSES a) LBC - lokální biocentrum lesní společenstva vodní společenstva luční společenstva
minimálně nutná plocha biocentra 3 ha 1 ha 3 ha
b) LBK - lokální biokoridor lesní společenstva mokřady luční společenstva
maximálně možná délka 2000 m 2000 m 1000 m
minimální šířka 20 m 20 m 20 m
Všechny prvky navrženého ÚSES Buš musí těmto parametrům vyhovovat. Budou postupně vyčleňovány ze ZPF, např. v rámci souhrnných pozemkových úprav. Plochy vymezených prvků lokálního ÚSES jsou graficky znázorněny na výkresech A a B1.
Cílem krajinného plánu je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšení podílu trvale zatravněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území
17
je navržena obnova několika polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území by se měl návrh veřejné zeleně soustředit především na atraktivní místa v centrální části obce. Obec bude i v budoucnu tvořena převážně plochami obytné zástavby, kde se předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad a kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací. Zastavěné území obce bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od volné krajiny vysokou zelení, popř. kombinovanou zelení izolační. Některé hlavní zásady přístupu k ochraně a tvorbě krajiny lze shrnout do těchto bodů : • Základ návrhu krajinotvorné zeleně je vytvoření předpokladů pro udržení a posílení ÚSES krajiny • Při zásazích do území maximálně chránit veškerou vzrostlou zeleň, dodržovat ustanovení zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. • Zeleň k novým výsadbám vybírat pouze z domácích, popřípadě zdomácnělých druhů. • Veškeré zakládání zeleně musí probíhat kvalifikovaně podle schválených projektů pod odborným vedením. • Nezbytná bude následná pravidelná údržba založených ploch zeleně. • Důležitá bude péče o čistotu vodotečí na celém katastru obce a její technickou údržbu. • Návrh úprav zeleně je v tomto materiálu nutno chápat pouze směrně jako podklad pro další podrobnou ÚPD, nové výsadby zeleně musí být řešeny detailně v rámci projektů souhrnných pozemkových úprav, které budou vycházet z nových majetkoprávních vztahů.
B - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Odpadové hospodářství Likvidace odpadů bude řešena výhledově komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude zajišťován na řízené zajištěné skládky, které budou v provozu. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládku komunálního odpadu nelze zřídit, likvidace jedovatých látek na území obce je naprosto vyloučena. Biologický odpad obce (spadané listí, posekaná tráva) nebude likvidován spolu s TKO odvozem na skládku, ale bude odvážen na kompostárnu. Likvidace nebezpečných odpadů bude prováděna svozovým způsobem firmou, která má k tomuto úkonu oprávnění. V budoucnu bude kladen zvláštní důraz na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu. Separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje a to jak u jednotlivců, tak u organizací v obci. Odpady organického charakteru budou u jednotlivců individuálně likvidovány na kompostech. V případě zřízení kompostárny (kompostárna je zařízení ke zneškodňování odpadů) je nutné správní rozhodnutí OkÚ Praha - západ. Na území Buš je evidována bývalá skládka odpadů. Je v současnosti uzavřená a její rekultivace je ukončena nebo v současné době probíhá. V návrhu ÚPO je v tomto území navržena rekultivační zeleň. Na starých uzavřených skládkách je nutná ještě jejich průběžná kontrola s ohledem na ochranu povrchových a podzemních vod. Rekultivace skládky a následný monitoring budou prováděny na základě platného provozního řádu, schváleného OkÚ Praha - západ. 18
Stav ovzduší Koncentrace znečisťujících látek (SO2, NO, prach) v ovzduší je velmi nízká, monitorování ovzduší nebylo v Buši prováděno. Největšími znečišťovateli jsou lokální topení domů. Pro vytápění domů je třeba postupně hledat alternativní zdroje (dřevní hmoty - biomasy, elektrifikace, plynofikace, solární energie, apod.). V území se nesmí umísťovat nové výrobní činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily okolí. 13. ZEMĚDĚLSTVÍ - VYHODNOCENÍ VLIVU NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Vyhodnocení kvality zemědělské půdy Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP/1097/96, ze dne 1.10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č.10/1993 Sb. Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka, vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku, čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Zemědělská výroba, výrobní podmínky Zemědělská půda v katastrálním území obce Buš (422,3437 ha) je obhospodařována soukromými zemědělci, družstvem vlastníků Lečice a Zemědělskou společností Dobříš. V území nebyly prováděny komplexní pozemkové úpravy. V řešeném území není žádný kapacitní velkochov,.původní kravín je využíván k pěstování žampiónů. V severozápadní části území je navržena v ÚPO rozvojová plocha pro zemědělskou farmu s vazbou na pastviny. Struktura půdního fondu v k.ú. Buš (ha) celkem zem. půda lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy --------------------------------------------------------------------------------------------------------------684,5821 422,3437 197,3261 14,7117 5,5585 44,6421 Struktura zemědělského půdního fondu v k.ú. Buš (ha)) celkem orná půda zahrady sady louky pastviny -------------------------------------------------------------------------------------------------------------422,3437 354,0396 15,1846 0,0492 38,5606 14,5097
Vliv celkové koncepce návrhu územního plánu na zábory zemědělské půdy 19
Celková výměra záborů činí 27,4900 ha. Zábor zemědělské půdy vyvolaný řešením ÚPO Buš činí celkem 26,9000 ha. V současně zastavěném území je 4,2000 ha záborem dotčené zemědělské půdy, mimo současně zastavěné území je 22,7000 ha. Výměra nezemědělských ploch činí 0,5900 ha. Největší podíl záborů připadá na bydlení a živnosti - 15,1800 ha. Na těchto plochách je přípustná zastavěnost 20%. Rozhodná bilance zastavěných ploch na tomto území bude činit maximálně 3,000 ha, ostatní půda bude využita k zemědělským účelům na sady a zahrady. Na části území (jedná se zejména o plochy v ochranných pásmech vodních zdrojů a v lokalitách ÚSES) je navržena změna kultury z orné půdy na trvalé zatravnění. Protože zemědělská půda bude i nadále sloužit zemědělským účelům, nejsou uvedené plochy zahrnuty do celkové bilance záborů. Struktura záborem dotčené zemědělské půdy (ha) : katastrální území Buš
orná půda 20,3800
louky a pastviny 5,4000
sady a zahrady 1,1200
celkem 26,9000
Jednotlivé třídy ochrany zemědělské půdy mají na záboru následující podíl (ha) : třída ochrany výměra
I 0,5100
II 9,4800
III 5,5600
IV 7,9200
V 3,4300
Celkem 26,9000
Jednotlivé funkce mají na záboru zemědělské půdy následující podíl (ha) : A B C D E F G H
Bydlení (obytná smíšená zástavba - Bydlení) Rekreační bydlení ( druhé bydlení - chaty , chatové kolonie ) Vybavení obce ( zařízení se specifickou funkcí ) komerční využití, bydlení ( zařízení z oblasti služeb a obchodu, bydlení) Sport a rekreace ( zařízení pro sport a rekreaci ) Technické vybavení obce ( inženýrská infrastruktura) Výroba, komerční využití, sklady (výroba, dílny, sklady) Zemědělské farmy ( chov zvířat s vazbou na pastviny ) Vodní plochy , zeleň ( revitalizace vodních toků, veškerá zeleň ) Silnice II/102 Komunikace místní
15,1800 1,1500 0,2300 2,3200 2,6400 1,3700 4,0100
ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
CELKEM
26,9000 ha
Záborem zemědělské půdy nedochází k porušení zemědělských účelových komunikací. Velká část rozvojových ploch se dotkne zemědělské půdy s nízkou a menší produkční schopností. Zábor zemědělské půdy se dotkne i zemědělské půdy II třídy ochrany s lepšími produkčními schopnostmi, která navazuje na současně zastavěné území obce. Tato zemědělská půda bude využita převážně pro bytovou výstavbu (rozhodná bilance záboru bude činit pouze 20% celkového záboru, zbytek zůstane zemědělská půda - zahrada).
20
Zemědělská příloha US Buš byla zpracována dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a dle vyhlášky č. 13/1993 Sb. Kvalita zemědělské půdy byla vyhodnocena dle Metodického pokynu MŽP ČR č.j. OOLP/1097/96, ze dne 1.10.1996. V grafické příloze (výkres č. B2) jsou zakresleny hranice současně zastavěného území obce, hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ a třídou ochrany zemědělské půdy. Na území obce Buš se podle informace Státní meliorační správy nevyskytuje odvodněná půda. Následující tabulky uvádějí jednotlivé lokality záboru zemědělské půdy : 14. LESY, VYHODNOCENÍ VLIVU NA LESNÍ PŮDNÍ FOND Celková rozloha lesních pozemků -„pozemků určených k plnění funkcí lesa“ na katastrálním území Buš je 197,3261 ha. Patří pod Lesy České republiky, lesní správu Dobříš, polesí Prostřední Lhota. Všechny lesy na celém správním území obce Buš patří do kategorie hospodářských. Platí zpracovaný lesní hospodářský plán. V ÚPO obce Buš nejsou navrženy žádné zábory lesního půdního fondu - pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranná pásma lesa jsou dodržena. Musí být respektovány lesní hospodářské osnovy a lesní hospodářský plán. Lesy na území obce Buš budou zařazeny lesy do jednotlivých kategorií. Doporučuje se kategorie lesů zvláštního určení příměstských se zvýšenou rekreační funkcí. V území platí ochranné pásmo 50 m od okraje lesů - pozemků určených k plnění funkcí lesa. V tomto pásmu posuzuje dotčení pozemků orgán státní správy lesů. Vyhodnocení vlivu ÚPO na lesní půdní fond je graficky znázorněno na výkresu B2.
15. DOPRAVA Stávající stav Přes katastrální území Buš vedou státní silnice II a III. třídy. Z hlediska širších vztahů (napojení na silniční síť vyšších tříd) je nejdůležitější silnice č.II/102, lemující západní okraj katastrálního území obce, vedoucí ze Štěchovic na jih. Základní komunikační síť ve správním území obce Buš je tvořena státními silnicemi III.třídy (jak již bylo výše uvedeno) a místními zpevněnými komunikacemi spojujícími komunikačně Buš se zástavbou v krajině (samoty Dobrá Voda, Bouska, Jílová, V Trnovcích, chatové kolonie, apod.). Silnice č. III/10217 vede ze Slap nad Vltavou do Korkyně a prochází zastavěnou částí obce Buš. V místech, kde silnice prochází zastavěným územím plní funkci sběrné komunikace. V průchodu obcí se střídá intravilánová úprava s extravilánovou (vozovka s příkopy bez chodníků). Silnice i místní obslužné komunikace v obci mají vozovky z asfaltového betonu 21
rozdílné kvality. Silnice č. III/10212 vede podél severního okraje zastavěné části obce Buš k vodě - nádrži Slapy. Odstavování vozidel se realizuje ve vestavěných nebo jednotlivých garážích na pozemcích rodinných domů. Parkování a odstavování vozidel zemědělské techniky se realizuje v rámci vlastních areálů statků. Parkování návštěvníků obce je umožněno při krajích místních obslužných komunikací na vozovce. Obec Buš je obsluhována autobusovými linkami. Železnice v obci nevede. Na území obce Buš není u vodní nádrže Slapy přístaviště. Návrh řešení 1/ Širší vztahy Z hlediska širších vztahů (napojení na silniční síť vyšších tříd) je pro obec Buš i nadále nejdůležitější silnice č.II/102, lemující západní okraj katastrálního území obce, vedoucí ze Štěchovic na jih. Návrh ÚPO počítá s celkovou rekonstrukcí silnice, jejím napřímením a uvedením do normové kategorie S 7,5. Tím se odstraní všechny bodové a liniové dopravní závady. 2/ Místní komunikační síť Návrh obsahuje postupnou rekonstrukci všech komunikací do normovaných kategorií. Stávající státní silnice č. III/10217 bude zařazena v zastavěném území jako sběrná komunikace funkční třídy B2 kategorie MS 9/60 s oboustranným chodníkem, pokud to umožní šířkové uspořádání zástavby. Místní obslužné komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací kategorie MO 7 i MO 5 s oboustranným chodníkem. Ve stávající zástavbě jsou tyto parametry komunikací omezeny. Současně tento návrh dává možnost vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby i v zástavbě stávající. Parametry všech komunikací budou odpovídat požárním předpisům. 3/ Doprava v klidu U stávající i nově navržené obytné zástavby klasického typu bude parkování uskutečněno v jednotlivých garážích, pro návštěvy bude umožněno parkování na vozovce. Parkování a odstavování vozidel zemědělské techniky se realizuje v rámci vlastních areálů. V centru obce se navrhuje úprava parteru, která bude navržena jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy pro parkování, autobusové zastávky, drobnou architekturu, zeleň, pěší komunikace, apod. V lokalitě Hrdlička u vodní nádrže Slapy se navrhuje v rámci sportovně rekreačního areálu veřejné parkoviště pro návštěvníky včetně sociálního zázemí. Výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se v samotném sídle nevyskytují. 4/ Hromadná doprava Obec Buš je obsluhována autobusovými linkami. Zastávky včetně izochron docházkových vzdáleností jsou vyznačeny v grafické části. Železnice v obci není. 5/ Pěší a cyklistický provoz 22
Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území a ke zlepšení komunikačního propojení s okolní krajinou může sloužit několik pěších a cyklistických stezek po hospodářských cestách s hlinitopísčitým krytem. Graficky je dopravní situace znázorněna na výkresech : • č. B1 (širší vztahy, doprava, ÚSES) • č. B5 (technická infrastruktura, doprava). 16. INŽENÝRSKÁ INFRASTRUKTURA A / VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Vodní toky a nádrže Převážná část správního (katastrálního) území obce Buš je odvodňována Sladovařským potokem, který zároveň protéká zastavěným územím obce. Jihovýchodní část území je odvodňována potokem Meredským, východní část území je odvodňována přímo tokem Vltavy (Vodní nádrž Slapy). Správcem toku Vltava je Povodí Vltavy, organizace odpovědná za sledování a prosazování vodohospodářských zájmů daných Směrným vodohospodářským plánem. Stav Sladovařského a Meredského potoka a dalších drobných nepojmenovaných vodních toků je na území obce Buš dobrý, bez zjevných závad. Bude nutné průběžně prověřovat, zda jejich stav odpovídá nárokům zákona č 138/1973 o vodách (§ 8, 9 a 13) a případné závady odstraňovat. Kanalizace a čistírna odpadních vod (ČOV) Dešťová kanalizace V obci je provedena pouze místně omezená dešťová kanalizace ve formě otevřených příkopů. Dešťová kanalizační síť se bude postupně budovat, doplňovat a rozšiřovat. Bude sloužit k odvedení vod z komunikací a veřejných ploch do místních vodotečí. Na nových dosud nezastavěných lokalitách bude pokládána dešťová kanalizace společně s ostatními sítěmi. Dešťové vody z okrajových ploch se odvedou pomocí otevřených příkopů. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 20% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Při negativním vsaku bude nutné umístit akumulační jímky nebo retence s přepadem a odvodněním přebytečných vod do dešťové kanalizace a následně do vodoteče. V areálech kde jsou zpevněné plochy užívány pro nákladní a kamionovou přepravu musí být dešťové vody likvidovány přes retenci a z pojezdových ploch přes vpustě se záchytem ropných a olejových úkapů nebo přes lapolovou jímku. Splašková kanalizace a čistírna odpadních vod (ČOV) V současné době má obec v části území realizovaný systém splaškové kanalizace. Na části území, kde není dosud splašková kanalizace vybudována jsou odpadní vody zachycovány do jímek. 23
V obci je postavena nová ČOV s kapacitou 500 obyvatel na vodoteči (Sladovařský potok) pod obcí. V současné době je v ní instalována technologie pro 250 obyvatel. Po naplnění rozvojových ploch a zvýšení počtu obyvatel bude v ČOV nainstalována další technologie a kapacita ČOV zvýšena na dvojnásobek. Návrh územního plánu ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 450 obyvatel v návrhovém období 2015 (rozvojové plochy a přípustné intenzifikační zásahy). To znamená, že kapacita ČOV vyhoví předpokládanému nárůstu obyvatel. Kanalizační síť se bude postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. Na nových dosud nezastavěných lokalitách bude pokládána kanalizace společně s ostatními sítěmi. Systém kanalizace bude řešen v souladu s perspektivou rozvoje dané lokality a vždy v plném rozsahu odvodnění oblasti. To však neznamená, že kanalizační síť je vždy budována v plném rozsahu a najedou. Etapovost v budování stokové sítě je běžná a ovlivňuje koncepci řešení. Nová zástavba musí být napojena na kanalizační síť, stávající zástavba bude postupně kanalizační síť přepojena. Splaškové a odpadní vody budou z nemovitostí vypouštěny v kvalitě odpovídající kanalizačnímu řádu veřejné kanalizace.
Vodovod Zásobování obyvatel pitnou vodou je zajištěno vlastním obecním vodovodem z vodojemu západně od obce. Napájen je ze dvou zdrojů umístěných pod vodojemem, dispozici jsou další dva nové zdroje v obci. Vodovod se postupně buduje, ve velké části zastavěného území Buš je již v provozu. Vodovodní síť se bude dále postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. Na nových dosud nezastavěných lokalitách bude řešen vodovod i jako požární a zároveň s odkanalizováním. Nová zástavba musí být napojena na vodovodní síť, stávající obytná zástavba s individuelním zásobováním musí být postupně na obecní vodovod přepojena. Další vodovodní síť je vybudována u chatové kolonie u Sladovařského potoka s vodojemem v lese nad zastavěným územím. Pro zdroje vody západně od obce a u chatové kolonie byla vyhlášena ochranná pásma hygienické ochrany I. a II. stupně. Pro dva zdroje vody přímo v sídle byl proveden podrobný hydrogeologický průzkum a vyhlášení ochranných pásem se připravuje. Všechna PHO vodních zdrojů jsou graficky jsou vyznačena na výkresech.
B / ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ současný stav Zásobování obce elektrickou je zajišťováno z vrchního vedení 22 kV prostřednictvím dvou trafostanic. Třetí trafostanice v území je u chatové kolonie Hrdlička. Elektrické vedení a trafostanice vyhovují kapacitně pouze současným požadavkům na odběr. Přes katastrální území Buš vedou dvě trasy VVN 110 kV vzdušného elektrického vedení.
24
návrh řešení Pro pokrytí možného nárůstu elektrické energie v konečné fázi výstavby jsou navrženy ve výkresové části dvě nové trafostanice pod silnicí na severním a severovýchodním okraji zastavitelného území. Dimenzování trafostanice vyjde postupně z konkrétních podnikatelských záměrů. Předpokládá se výstavba typových trafostanic venkovního provedení. Nové trafostanice budou připojeny samostatnou odbočkou z kmenového vedení. C / TELEFONNÍ SÍŤ Obec Buš je napojena telefonním kabelem z telefonní ústředny ve Slapech nad Vltavou. Stávající rozvedení je řešeno místními telefonními kabely. Přes katastrální území Buš vede podél silnice III/10112 při severním okraji zastavěného území dálkový telefonní kabel.
D / ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Plynovod v obci neexistuje, v nejbližší době se nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování malých obcí včetně lokality Buš. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic pro jednotlivá sídla. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů v lokalitách se zájmem o odběr plynu.
Trasy inženýrských sítí jsou graficky znázorněny na výkresech A, B1 a B5.
17. CIVILNÍ OCHRANA Stávající stav Ukrytí obyvatelstva je řešeno podle předpisu CO-2-7 z roku 1984. Jde o ukrytí za mimořádných opatření, v případě napadení, živelné pohromy nebo havárie. V objektech, v nichž jsou dočasně ubytovány osoby, se plánuje ukrytí na maximální kapacitu zařízení včetně zabezpečení osazenstva objektu. Ukrytí v Buši je plánováno pro místní obyvatelstvo a pro evakuované osoby z jiných více ohrožených oblastí, nebo lidí momentálně projíždějících v případě ohrožení daným územím. Obec má v současné době 215 trvale bydlících obyvatel. Návrh Úplným naplněním všech rozvojových ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách může činit nárůst obyvatelstva v celém správním území až 100 %. Tím by počet obyvatel dosáhl přibližně 450 i za předpokládaného nárůstu plošného standartu obytné plochy na jednoho obyvatele. 25
Pro novou obytnou zástavbu se předpokládá podsklepení alespoň 50 % nových rodinných domů. Pro nárůst počtu obyvatel (cca 210) bude zajištěno ukrytí v počtu 250 míst. Plán ukrytí je nutno upřesňovat na základě průběžných změn. Požadavky na civilní ochranu, které vyplývají z návrhu ÚPO jsou podkladem pro zpracování plánu ukrytí navrhovaného počtu obyvatel. Zároveň ověřují územně technické podmínky zajištění základních funkcí sídla při mimořádných událostech. 18. POŽÁRNÍ OCHRANA V obci působí sbor dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice je situována na návsi. K zásobování požární vodou slouží požární hydranty na obecním vodovodu. Jako požární nádrž je veden rybník na návsi. V případě většího požáru jsou připraveny zasáhnout profesionální sbory hasičů. stanovení potřeby požární vody : • pro bytové pásmo : se uvažuje 1 požár po dobu 2 hodin, 2ks hydrantů dodají 13.3 l/s. Qop = 13.3 l/s Qspz = 13.3 * 7200 = 95.76 m3. • pro průmysl a zemědělství : se potřeba vody kryje a uvažuje se 1 požár po dobu 2 hodin. Qop = 30 l/s Qspz = 30 * 7200 = 216 m3 S novou výstavbou se bude postupně síť hydrantů doplňovat současně s výstavbou vodovodu. Parametry všech nových komunikací budou odpovídat požárním předpisům, ke všem objektům bude zajištěn příjezd požárních vozidel.
26
C. NÁVRH ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE V územním plánu obce (dále ÚPO) se navrhuje závazná část, ostatní části jsou směrné. Závazná část ÚPO usměrňující stavební a investiční činnost v zastavitelném území je zpracována ve formě regulativů. Bude vymezena vyhláškou obecního zastupitelstva o závazné části územního plánu obce.
ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE : • celková urbanistická koncepce a prostorové uspořádání • funkční využití území • vymezení územního systému ekologické stability • koncepce dopravy a technického vybavení, včetně stanovení tras místních rozvodů jednotlivých medií a jejich ochranných pásem • vymezení veřejně prospěšných staveb • regulační prvky zástavby a prostorového uspořádání • limity využití území, kterými se stanoví zejména mezní hodnoty využití území (min. velikost parcel, podlažnost apod.)
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STAVEBNÍ ČINNOSTI A / Území zastavěné a území územním plánem určené k zástavbě - území zastavitelné Území zastavitelná tvoří plochy (zóny) s funkčním využitím : A, B, C, D, E, F, G, H (na výkresech A a B3 rozlišeno barevně a barvy označeny v legendě velkými písmeny). ∗ Plochy zástavby A B C D E F G
- Bydlení - Rekreační bydlení - Vybavení obce - Nevýrobní služby, bydlení - Sport a rekreace - Technické vybavení obce - Výroba, sklady 27
H - Zemědělské farmy I - Dopravní plochy (označeny jen na výkresu A) Jednotlivé zóny (členěné podle funkčního využití) v území se člení ještě podle společných charakteristických znaků prostorového uspořádání a charakteru zástavby do několika částí (lokalit). Označení lokalit (číslicemi za velkými písmeny) a jejich vymezení je znázorněno na výkresu B3 „Urbanistický návrh sídla“ v měřítku 1:2880. Regulativy zástavby jsou pro jednotlivé plochy (zóny) a lokality v rámci těchto zón podrobně popsány v odstavcích : • využití území Přípustná jsou uvedená funkční využití území, ostatní využití území jsou nepřípustná. Stavby a jiná zařízení, která funkčnímu využití území a ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze povolit změny nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným funkčním využitím. • prostorové architektonické uspořádání zástavby Uvádí přípustný charakter zástavby (podlažnost, hmotu, umístění, hustotu zástavby, architektonický výraz, materiály, apod.). Tyto regulativy zástavby a územní limity jsou uvedeny v další části tohoto textu.
V dokumentaci jsou rozlišovány kategorie ploch : a) stabilizované
- jejich funkční a prostorové uspořádání nebude zásadně měněno,
b) rozvojové
- jejich funkční a prostorové uspořádání bude měněno.
B / Území nezastavitelná: Území nezastavitelná tvoří plochy (zóny) s funkčním využitím : K, L, M, N, O, P, R, S, T, U (na výkresu A rozlišeno barevně a barvy označeny v legendě velkými písmeny). ∗ Plochy zeleně v sídle a okolí K - Sady a zahrady L - Veřejná zeleň ∗ Plochy zeleně a krajina M N O P R S
- Lesy, vysoká zeleň - Smíšená zeleň - Louky a pastviny - Pole - orná půda - Vodní plochy - Vodní plochy, smíšená zeleň 28
T - Rekultivační zeleň U - Doprovodná zeleň komunikací Na nezastavitelných plochách zeleně v sídle a okolí ( K, L ) je zákaz umisťování staveb s výjimkou staveb souvisejících s obsluhou těchto území. K - Sady a zahrady Na pozemcích je přípustné umisťování drobných zahradních přízemních staveb (altány, venkovní krby, apod.) o maximální zastavěné ploše max. 16m2. Minimální velikost pozemku pro jednu zahradní stavbu bude 850 m2 (nová parcelace) s ohledem na již provedenou parcelaci. L - Veřejná zeleň Na pozemcích je přípustné umisťování staveb drobné architektury, pomníků, kapliček, apod.. Na území bude odborně udržována zeleň. Na všech nezastavitelných plochách zeleně a krajiny ( M, N, O, P, R, S, T, U ) je zákaz umisťování staveb s výjimkou staveb pro dopravu, liniových staveb technického vybavení území, vodohospodářských staveb na tocích, oprav a úprav stávajících objektů. Na plochách zemědělského půdního fondu lze povolovat změnu kultury zemědělské půdy.
Územní systém ekologické stability - ÚSES Mezi nezastavitelné plochy území obce patří vymezené prvky ÚSES - biocentra (LBC) a biokoridory (NRBK, LBK), které prochází různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality (lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva). Prostorové parametry navržených prvků lokálního ÚSES jsou podrobně popsány v : Textové části část B , kapitola 12 ( str.16 )
Plochy vymezených prvků lokálního ÚSES jsou graficky znázorněny na výkresech : A - „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1: 5000 B1 - „Širší vztahy, doprava, ÚSES“ v měřítku 1 : 10 000
29
REGULATIVY FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Některé společné zásady pro celé správní území obce: • Stávající urbanistická podoba jádra obce tvořená původními zemědělskými usedlostmi bude zachována. Objekty nesoucí historickou stopu osídlení musí být i po případných modernizacích, adaptacích a asanačních přestavbách zachovány ve své původní hmotě a charakteristickém architektonickém výrazu. • Jakákoliv stavební činnost u památek chráněných státem (podle zákona 20/1987) i ostatních kulturních památek bude konzultována s příslušným orgánem památkové péče. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. • Celé území obce se nachází v území s archeologickými nálezy. Proto je nutné řídit se § 22 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. • Objekty budou vyhovovat všem požárním předpisům, budou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti, zajištěn příjezd požárních vozidel a nové místní komunikace budou mít předepsané parametry. Podmínkou pro novou zástavbu bude zajištění požární vody v souladu s potřebami požární ochrany. • U staveb určených k bydlení je přípustná drobná chovatelská činnost za předpokladu, že nebude negativně ovlivňovat sousední obydlené objekty. • Splaškové a odpadní vody budou z nemovitostí vypouštěny v kvalitě odpovídající kanalizačnímu řádu veřejné kanalizace. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 20% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích (např. na zálivku) a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. • Zásobování obyvatel Buše pitnou vodou bude zajištěno obecním vodovodem. Vodovodní síť se bude postupně doplňovat a rozšiřovat. Na nových dosud nezastavěných lokalitách bude řešen vodovod i jako požární a zároveň s odkanalizováním. Stávající zástavba s individuelním zásobováním musí být postupně přepojena na vyhovující obecní vodovod. • Ochranná pásma hygienické ochrany zemědělských a průmyslových staveb a staveb nebo zařízení technické vybavenosti budou stanovena a dodržována. V území se nesmí umísťovat nové výrobní činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily životní prostředí obyvatel a okolí. Při umísťování trafostanic a dalších objektů ve kterých je nakládáno s látkami škodlivými vodám je třeba zajistit splnění nároků na ochranu vod podle ČSN 753415 (objekty pro manipulaci s ropnými látkami (RL) a jejich skladování).
30
• Výška oplocení rodinných domů bude max. 1,6 m a provedení průhledné, případně živý plot. Do zastavěných ploch musí být zahrnuty bazény. • V území platí ochranné pásmo lesa - 50 m. V tomto pásmu posuzuje zástavbu pozemků orgán státní správy lesů. • V území nesmí být umístěny nové výrobní činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Podporuje se plynofikace a elektrická energie jako doplňková energie.
REGULATIVY ZÁSTAVBY PRO JEDNOTLIVÉ PLOCHY A LOKALITY
A BYDLENÍ (obytná smíšená zástavba - bydlení ) • využití území Bydlení venkovského typu v původních zemědělských usedlostech, bydlení v rodinných domech, využití pro živnosti nebo podnikatelské aktivity ze sféry služeb a obchodu, cestovního ruchu (ubytování, stravování, agroturistika), chovatelství, pěstitelství, řemeslné výroby, zpracovatelské výroby, opravárenství, skladového hospodářství, apod. Jelikož je území součástí zástavby s dominantní funkcí bydlení, jsou činnosti spojené s provozováním živností přípustné pouze v takovém rozsahu, který dle příslušných hygienických norem nevyžaduje ochranné pásmo mimo hranice vlastního pozemku. Jakákoliv činnost v území nesmí mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, apod.). A1 - Stávající obytná smíšená nejstarší venkovská zástavba stabilizované území - historické jádro obce • prostorové architektonické uspořádání zástavby Objekty původních zemědělských usedlostí nesoucí historickou stopu osídlení musí být zachovány ve své původní hmotě a charakteristickém architektonickém výrazu. Přestavovat a dostavovat obytné i hospodářské objekty a stavět nové objekty v prolukách a v zadních částech pozemků je přípustné. Nové stavby a stávající stavby po stavebních úpravách musí mít jasný ucelený architektonický výraz respektující urbanistické a architektonické zásady dochované historické obytné venkovské zástavby (tradiční materiály, členění oken, obnova hmot původních hospodářských objektů, apod.). Případné kompletní přestavby musí respektovat půdorysnou stopu původní zástavby. Střechy objektů budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Nové objekty v prolukách a na volných parcelách musí respektovat kontext okolní původní venkovské zástavby hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Nepřípustná je výstavba nových rodinných vícepodlažních domů příměstského typu nerespektujících půdorysnou stopu ani hmotu původní zástavby.
31
A2 - Stávající obytná smíšená zástavba stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Rodinné domy, obytné i hospodářské objekty je přípustné modernizovat, přestavovat a dostavovat a nastavovat do dvou nadzemních podlaží, v prolukách a v zadních částech pozemků je přípustné stavět nové objekty. Nové objekty v prolukách a na volných parcelách mezi původními statky (severozápadní okraj současně zastavěného území obce) musí respektovat kontext okolní původní venkovské zástavby hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. Po případných stavebních úpravách budou mít jednotlivé domy jasný ucelený architektonický výraz respektující charakter obytné zástavby. Střechy objektů budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. A3 - Obytná smíšená stávající rozptýlená zástavba ve volné krajině stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Stávající obytné i hospodářské objekty původních stavení a zemědělských statků rozptýlených v krajině je přípustné modernizovat, přestavovat a dostavovat. V prolukách a na přilehlých pozemcích jsou přípustné nové drobné přízemní stavby o maximální zastavěné ploše 20 m2. Po případných stavebních úpravách budou mít domy jasný ucelený architektonický výraz respektující stávající charakter venkovské zástavby (výška, hmota, architektonický výraz). Objekty mohou mít max. dvě nadzemní podlaží nebo jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím. Střechy budou šikmé o sklonu 35°- 45°, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Výstavba nových obytných a hospodářských staveb mimo půdorysnou stopu původní zástavby na přilehlých zahradách a jiných pozemcích se nepřipouští. A4 - Obytná smíšená zástavba přiléhající současně zastavěnému území rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území jsou přípustné pouze soliterní objekty, popřípadě soubory objektů, řadová zástavba je nepřípustná. Rodinné domy (obytné objekty) budou mít max. 2 nadzemní podlaží s možným využitelným podkrovím. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, maximální výška římsy 7 m a maximální výška hřebene střechy 12 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Střechy budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Zastavěná plocha všech staveb (včetně zpevněných ploch a bazénů) nesmí přesáhnout 20% plochy pozemku a může být maximálně 250 m2. Minimální velikost parcely pro jeden rodinný dům bude 850 m2. A5 - Obytná smíšená zástavba na krajích zastavitelného území rozvojové území 32
• prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území jsou přípustné pouze soliterní objekty, popřípadě soubory objektů, řadová zástavba je nepřípustná. Rodinné domy (obytné objekty) budou přízemní s možným využitelným podkrovím. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, maximální výška římsy 4,5 m a maximální výška hřebene střechy 10 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Střechy budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Zastavěná plocha všech staveb (včetně zpevněných ploch a bazénů) nesmí přesáhnout 20% plochy pozemku a může být maximálně 300 m2. Minimální velikost parcely pro jeden rodinný dům bude 1200 m2. A6 - Obytná smíšená zástavba s hospodářským zázemím pro drobnou výrobu rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území jsou přípustné pouze soliterní objekty, popřípadě soubory objektů, které budou respektovat venkovskou zástavbu (vzorem pro nové objekty může být hmota a měřítko původních usedlostí s hospodářským zázemím), řadová zástavba rodinnými domy je nepřípustná. Obytné objekty budou přízemní s možným využitelným podkrovím. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, maximální výška římsy 4,5 m (u hospodářských objektů 6,5 m) a maximální výška hřebene střechy 12 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Zastavěná plocha všech staveb (včetně zpevněných ploch a bazénů) nesmí přesáhnout 30% plochy pozemku a může být maximálně 500 m2. Minimální velikost parcely bude 1500 m2. Střechy budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. A7 - Obytná smíšená zástavba v krajině s hospodářským zázemím pro zemědělství rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území jsou přípustné pouze soliterní objekty, popřípadě soubory objektů, které budou ve hmotě a architektonickém výrazu respektovat urbanistické a architektonické zásady dochované české venkovské zástavby v krajině (tradiční materiály, členění oken, nepatrně přesahující střechy ve štítech objektů, apod.). Vzorem pro nové objekty musí být hmota a měřítko původních zemědělských usedlostí s hospodářským zázemím. Obytné objekty budou přízemní s možným využitelným podkrovím. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, maximální výška římsy 4,5 m (u hospodářských objektů 6,5 m) a maximální výška hřebene střechy 10m nad průměrnou niveletou původního terénu. Zastavěná plocha všech staveb (včetně zpevněných ploch a bazénů) nesmí přesáhnout 20% plochy pozemku a může být maximálně 500 m2. Minimální velikost parcely bude 3000 m2. Střechy budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné s hladkou vápennou omítkou. 33
B REKREAČNÍ BYDLENÍ ( druhé bydlení - chaty ) • využití území Rekreační, tzv. druhé bydlení v chatách. Pro osamocené chaty v zastavěném území sídel je za určitých dále uvedených podmínek přípustná změna využití pro smíšenou trvale obytnou zástavbu. Jakákoliv činnost v území nesmí mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, apod.). B1 - Chaty a chatové kolonie v krajině stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území nejsou přípustné jakékoliv další chaty. Přestavby chat na objekty trvalého bydlení a jakékoliv stavební rozšíření chat je vzhledem k ochraně krajiny nepřípustné. B2 - Chaty v zastavěném území sídel stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území nejsou přípustné jakékoliv další chaty a stavební rozšíření chat stávajících. V zastavěném území sídel jsou přípustné přestavby chat na objekty k trvalému využití (Bydlení), asanace chat a výstavba nové trvale obytné zástavby. Podmínkou přestavby chat k trvalému využití je minimální velikost pozemku 650 m2 pro jeden rodinný dům. Zastavěná plocha všech staveb (včetně zpevněných ploch a bazénů) nesmí přesáhnout 20% plochy pozemku a může být maximálně 300 m2. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, maximální výška římsy 4,5 m a maximální výška hřebene střechy 10 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Střechy budou šikmé, sedlové o sklonu 35°- 45°, u bočních a zadních křídel i pultové, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané.
34
C VYBAVENÍ OBCE ( zařízení se specifickou funkcí ) • využití území Obslužná vybavenost obce, úřady, administrativně správní činnost, stavby pro školství, zdravotnictví, kulturu, církevní stavby, komerční využití objektů v oblasti služeb a obchodu apod. Jakákoliv činnost v území nesmí mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, apod.). C1 - Centrální část obce - stávající zástavba na návsi stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby V centrální části obce jsou dva objekty, integrovaný patrový objekt obecního úřadu a hasičská zbrojnice. Území je stabilizované, modernizace, přestavba a dostavba stávajících objektů je přípustná pokud povede ke zhodnocení objektů v souladu se stávajícím charakterem okolní venkovské zástavby. Úprava parteru na návsi bude zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy (pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod.). C2 - Západní část obce rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Zástavba bude mít max. dvě nadzemní podlaží s možným využitelným podkrovím. Střechy budou šikmé o sklonu 35°- 45°, krytina barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Minimálně 50 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Na pozemku musí být zajištěno parkování vozidel návštěvníků. Může zde stát zařízení pro zdravotnictví a sociální péči (např. dům s pečovatelskou službou) nebo školství (např. mateřská škola). Plocha je územím zahrnutým do veřejně prospěšných staveb. C3 - Východní část obce 35
rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Zástavba bude mít max. tři nadzemní podlaží s možným využitelným podkrovím. Střechy budou šikmé o sklonu 35°- 45°, krytina barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Minimálně 50 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Na pozemku musí být zajištěno parkování vozidel návštěvníků. Může zde stát zařízení pro zdravotnictví a sociální péči (např. dům s pečovatelskou službou), zařízení pro školství (např. základní škola, speciální škola nadmístního významu), kulturní stavba (např.kino) nebo církevní stavba, (v obci chybí kostel nebo kaple). Plocha je územím zahrnutým do veřejně prospěšných staveb.
D NEVÝROBNÍ SLUŽBY, BYDLENÍ ( zařízení z oblasti služeb a obchodu, bydlení) • využití území Obslužná vybavenost obce, podnikatelské aktivity ze sféry služeb a obchodu, bydlení, administrativně správní činnost. Jakákoliv činnost v území nesmí mít negativní vliv na sousední obydlené objekty (hluk, exhalace, apod.). D1 - Severní část obce - - restaurace na křižovatce stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území je jeden přízemní objekt restaurace se zázemím. Území je stabilizované, modernizace, přestavba a dostavba stávajícího objektu je přípustná pokud povede ke zhodnocení objektu. Na území není přípustná výstavba jakékoliv další nové stavby. D2 - Centrální část obce - - nová zástavba na návsi rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na volné ploše je přípustná nová zástavba, která kompozičně uzavře prostor návsi na severní straně. Objekt musí respektovat urbanistické a architektonické zásady dochované venkovské zástavby. Zástavbu okolo návsi je třeba prověřit architektonickou studií se zákresy do fotografií. Návrh musí být schválen obecním zastupitelstvem. Výška objektu nepřesáhne dvě nadzemní podlaží s možným využitelným podkrovím s výškou římsy nepřesahující výšku římsy bývalé sýpky na protější straně návsi. V přízemí mohou být prostory s pasantním provozem (obchody, služby, apod.) a v patře případně byty nebo jiné nebytové nevýrobní prostory. Střecha bude šikmá, sedlová (případně s valbou) o sklonu 35°- 45°, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Úprava parteru na návsi bude zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy (pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod.). 36
E SPORT A REKREACE ( zařízení pro sport a rekreaci ) • využití území Otevřená sportovní zařízení (hřiště pro kopanou, tenis, odbíjenou, apod.). Krytá sportovní zařízení (kuželna, stolní tenis, tělocvična, apod.) včetně zázemí (šatny, občerstvení, stravovací a ubytovací zařízení, apod.). Toto území může být před výstavbou dočasně užíváno pro otevřená sportoviště. V lokalitě „Hrdlička“ u vodní nádrže Slapy je přípustná výstavba sportovně rekreačního, ubytovacího a stravovacího zařízení s ubytovací kapacitou do 40 lůžek včetně nezbytného zázemí. E1 - Sportovní hřiště v chatových osadách stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Území je stabilizované, tvoří je hřiště v chatových osadách. Výstavba nových objektů na volné ploše je nepřípustná. Na volné ploše mohou vzniknout pouze nová otevřená sportovní zařízení. E2 - Sportovní areál rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Případné nové objekty budou max. přízemní s možným využitelným podkrovím, kryté šikmými střechami o min. sklonu 35°. Celý areál musí být posuzován z hlediska jeho působení a zasazení do krajiny. Na pozemku musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky. Areál bude oplocen a okolí bude ozeleněno. E3 - Sportovně rekreační areál v lokalitě Hrdlička rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby
37
Na území je přípustná výstavba sportovně rekreačního zařízení a sportovních krytých a otevřených zařízení. Objekty musí být citlivě zasazeny do svažitého terénu, připouští se terasovitá zástavba. Celý areál musí být posuzován z hlediska jeho působení a zasazení do krajiny. Výška objektů nepřesáhne okolní vzrostlé stromy. Střechy budou šikmé o sklonu 35°- 45°, svislé konstrukce budou zděné a omítané. Zpevněná plocha včetně zpevněných ploch (např. cesty, chodníky, parkoviště) areálu nesmí přesáhnout 40 % celkové plochy pozemku. Výška oplocení bude max. 1,6 m a provedení průhledné (např. ohrada), prostupnost území musí být zajištěna. Podmínkou pro povolení zástavby a oplocení pozemku musí být posouzení příslušného orgánu ochrany přírody a ochrany LPF (RŽP při OkÚ Praha západ). Na pozemku musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky sportovně rekreačního zařízení a pro ostatní veřejnost, včetně zázemí (toalety, šatny, apod.). Samostatně musí být řešena likvidace odpadů, splaškových a dešťových vod.
F TECHNICKÉ VYBAVENÍ OBCE ( ČOV, VDJ apod. - inženýrská infrastruktura ) • využití území Čistírny odpadních vod (ČOV), vodojemy, vodní zdroje a ostatní technické vybavení. F1 - Čistírna odpadních vod (ČOV) stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Území je stabilizované a vyhovuje potřebám obce. Případné rozšíření kapacity bude provedeno v rámci stávajících ploch. F2 - Vodojem (VDJ) stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Území je stabilizované a vyhovuje potřebám obce. Případné rozšíření kapacity bude provedeno v rámci stávajících ploch. K vodojemu bude postavena nová zpevněná příjezdová komunikace. F3 - Nové zdroje pitné vody rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na území byl vypracován podrobný hydrogeologický průzkum za účelem posílení obecního vodovodu. Ke studnám byla navržena ochranná pásma I. a II. stupně. Těmito ochrannými pásmy bude zajištěna ochrana vodních zdrojů před kontaminovanými a přívalovými vodami z bezprostředního okolí studen. V těchto územích je nutné dodržovat předepsaná opatření.
G VÝROBA, SKLADY 38
( výroba, dílny, sklady) • využití území Zemědělská nerušící výroba, pěstitelství, zemědělsko hospodářské provozy, zázemí zemědělské činnosti, sklady, dílenské provozy, prodej zemědělských produktů. Průmyslová nerušící výroba, dílenské provozy, skladové hospodářství, technická zařízení. Území je určeno pro podnikatelské aktivity ze sféry drobné nerušící průmyslové výroby, řemeslné výroby, zpracovatelské výroby, opravárenství apod. V území bude umístěna pouze nerušící výroba, která nebude mít negativní vliv na životní prostředí obyvatel a okolí (hluk, exhalace, apod.). Jakákoliv činnost v území nesmí mít negativní vliv na sousední obydlené objekty. V území jsou přípustné pouze takové činnosti, které dle příslušných hygienických norem nevyžadují ochranné pásmo zasahující do navržené obytné zástavby. G1 - Stávající areál stabilizované území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Zástavbu v území tvoří účelové objekty výrobního charakteru. Přestavby a dostavby jednotlivých objektů jsou přípustné. Objekty musí mít po stavebních úpravách jasný ucelený architektonický výraz respektující architektonické zásady venkovské zástavby. Na volných plochách je přípustná výstavba nových objektů. Přípustné jsou halové a jiné objekty výrobního charakteru. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, střechy budou šikmé, sedlové (popř. pultové) o sklonu 30°- 45°, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, maximální výška římsy 5,5 m a maximální výška hřebene střechy 12 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Minimálně 30% z celkové plochy pozemku bude rezervováno na ozelenění areálů. Odstavování a parkování firemních osobních a užitkových vozidel musí být zajištěno na vlastním pozemku.
H ZEMĚDĚLSKÉ FARMY ( chov zvířat s vazbou na pastviny ) • využití území Zemědělské farmy sloužící k chovu zvířat (např. skotu, ovcí, koní) s návazností na postupně se rozvíjející pastviny, zázemí zemědělské chovu (sklady krmiv) apod. Předpokládá postupné zatravňování orné půdy v okolí farem. H1 - Lokalita Voleška rozvojové území • prostorové architektonické uspořádání zástavby Na pozemcích je přípustná výstavba účelových zemědělských staveb určených k ustájení zvířat. Objekty musí být citlivě zasazeny do krajiny, vzorem mohou být původní zemědělské dvory. Přípustné jsou halové a jiné objekty zemědělského charakteru. Maximální výška úrovně podlahy přízemí bude 1,2 m nad průměrnou niveletou původního terénu, střechy 39
budou šikmé, sedlové o sklonu 30°- 45°, krytina tašková barvy červené, popř. hnědé, maximální výška římsy 4,5 m a maximální výška hřebene střechy 10 m nad průměrnou niveletou původního terénu. Odstavování a parkování firemních užitkových vozidel a vozidel zemědělské techniky musí být zajištěno na vlastním pozemku.
ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ Předkládaný návrh „Územního plánu obce Buš“ je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru. Po projednání a po schválení se stane základním dokumentem, od kterého se budou postupně odvíjet další řešení dílčích problémů. Jeho hlavní smysl je v koordinaci postupných kroků obnovy a výstavby obce tak, aby bylo patrno k jakému výsledku se má obec dopracovat. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje.
Doporučujeme tyto následné kroky : • Do doby než bude územní plán obce dokončen a projednán a do doby než bude vydána vyhláška o závazných částech ve spolupráci se stavebním úřadem vyhlásit v obci stavební uzávěru (případně s výjimkou současně zastavěného území obce). • Návrh ÚPO projednat podle § 22 a § 23 stavebního zákona s dotčenými orgány státní správy, ostatními organizacemi (správci sítí, správci komunikací, podnikatelskými subjekty apod.), s vlastníky pozemků a staveb a s občany a projednaný ÚPO předložit k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování - referátu regionálního rozvoje, odd. územního plánu při OkÚ Praha západ. Po obdržení kladného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování může zastupitelstvo obce návrh ÚPO schválit. • Vydat obecní vyhlášku o závazných částech územního plánu, která vymezí závazné a směrné části územního plánu. Vyhláška stanoví závazné regulativy pro územní a stavební řízení a popřípadě i pro jiná správní řízení o území. Územní plán obce se tak stane zákonným nástrojem pro ovlivňování výstavby, hospodaření s územím a pro ochranu životního prostředí. • Vypracovat přibližný časový harmonogram postupu a hlavně návaznost jednotlivých etap výstavby v závislosti na finančním krytí. • Projednat s potenciálními stavebníky a investory jejich zájmy a podnikatelské záměry, dohodnout s nimi jejich podíl na krytí výdajů na obecně prospěšných investicích (inženýrské sítě, komunikace, veřejná zeleň, apod.). • Zajistit majetkoprávní vztahy a s vlastníky pozemků dohodnout postup a sladit jejich zájmy se zájmy obce. 40
• Postupně zajišťovat a nechat zpracovávat dílčí projektové a přípravné práce a koordinovat je s přípravou investorů v území. Případně přimět investory, aby jejich příprava zahrnovala i dokumentaci potřebnou pro širší vazby a veřejné investice. V současné době lze stěží odhadnout, jak rychle dojde k naplňování předpokladů územně plánovací dokumentace. Soudíme, že navržený rozvoj obce je s perspektivou alespoň jedné generace. Přesto bude vhodné sledovat v delším časovém období stálou platnost přijaté územní dokumentace a v době, kdy bude zřejmé, že se odchyluje od reality pro změnu výchozích podkladů bude nutno ji doplnit nebo úplně přepracovat.
41
