brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 1
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 2
OBSAH Úvod
3
Kateina Jandová a Martin Nedlka Vnitní trh EU
4
Jií Taišl Právní ochrana v EU a Evropské právo soukromé
26
Václav Šmejkal Jak se vyhnout proti-soutžním deliktm – kartelm a zneužití dominance
34
Petr Nmec a Marek Moudrý Evropská unie a její dopad do daní
47
Lenka Rovná a Traian Urban Evropská ústavní smlouva a budoucnost EU
52
Autoi
62
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 3
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 4
Úvod Vážení čtenái, Pedstavujeme Vám brožuru vydanou v rámci projektu „Evropská unie blíže podnikatelm“. Jedná se o projekt Centra pro evropskou integraci HK ČR, který je realizován v rámci vládní kampan Úadu vlády ČR „Koncepce informování o evropských záležitostech v České republice“. Cílem projektu je osvtlit podnikatelm nejdležitjší aspekty ekonomického a politického fungování EU. Projekt se zamuje pedevším na malé a stední podnikatele, jejichž možnosti výrobní, obchodní a pracovní realizace v rámci EHP evropský integrační proces pozitivn ovlivuje. Témata diskutovaná v rámci projektu jsou: Volný pohyb zboží, osob a kapitálu včetn dopadu pechodných období na podnikatelskou sféru; daové aspekty související s obchodováním v rámci EHP a vliv pijetí Evropské ústavní smlouvy na pravidla ovládající podnikání v rámci EHP. Součástí projektu bylo uskutečnní pti tématických seminá v rzných regionech České republiky. Sborník, který práv držíte v ruce, je shrnutím nejdležitjších aspekt problematiky projednávané bhem seminá s drazem na nejčasnji diskutovaná témata. Je rozčlenn do čty hlavních částí. První popisuje vnitní trh EU. Druhá je vnována rozboru právní ochrany, právním instrumentm v rámci EU a specifikám ochrany hospodáské soutže. Tetí část se zabývá dopadem evropské legislativy na český daový systém, zejména na da z pidané hodnoty a da z píjm. Čtvrtá část je vnována nedávnému vývoji evropské integrace a budoucnosti EU. Jsou zde popsány specifika evropského integračního vývoje jako: nutnost transformace Evropské unie v odpovdi na ekonomickou stagnaci, svolání Konventu, pijetí Návrhu evropské ústavní smlouvy a jeho zamítnutí v referendech ve Francii a Nizozemí. V závru jsou dále uvedeny jednotlivé aktuální kroky podniknuté ze strany Evropské komise k vyešení zmínné krize. Cílem projektu „Evropská unie blíže podnikatelm“ je nejen zvýšit informovanost české podnikatelské veejnosti o problematice související se začleováním České republiky do Evropské unie, ale také rozpoutat diskuzi o otázkách evropského integračního procesu.
3
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 5
Vnitní trh EU Martin Nedlka a Kateina Jandová
Členské státy ES si ve Smlouv o založení Evropského společenství (dále též „SES“ ), tedy základním smluvním dokumentu evropské integrace, jako jeden z hlavních úkol zakotvily vytvoení společného trhu a dosažení hospodáské a mnové unie. Vnitní trh SES obecn definuje v čl. 14 odst. 2 jako trh, který „zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je v souladu s ustanoveními této smlouvy zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.“ Budování vnitního trhu v ES je založeno pedevším na čtyech základních svobodách, označovaných jako volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Velmi zjednodušen formulováno by tyto svobody mly zajistit, aby se zboží, služby, osoby (a již pracovníci, nebo osoby samostatn výdlečn činné), jakož i kapitál (nap. pímé investice, pjčky, úvry, platby) mohly voln pohybovat mezi jednotlivými členskými státy EU bez jakýchkoliv pekážek jako v rámci jednoho státu. Svoboda volného pohybu zboží Pojem „zboží“ Díve, než bude blíže vysvtlena podstata svobody volného pohybu zboží, je teba si piblížit, co se rozumí pod pojmem „zboží“, tedy na co se svoboda volného pohybu zboží vztahuje. SES pojem „zboží“ nedefinuje. V textu SES se navíc vedle pojmu „zboží“ objevuje i pojem „výrobky“. Smlouva ES však tyto pojmy používá jako synonyma. Definici pojmu „zboží“ lze vyčíst z rozsudku Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), což je nejvyšší soudní instance Evropské unie, ve vci Komise ES v. Itálie – „Vývozní da z umleckých pedmt“ (7/68). Dle tohoto rozsudku se „zbožím“ rozumí „... cokoliv, co má hodnotu vyjáditelnou v penzích, a tak mže být pedmtem obchodní transakce”. Z dalších rozhodnutí ESD pak vyplývá, že z hlediska druh se za zboží mimo jiné považuje: • zboží obchodní povahy; • elektina a jiné druhy energie; • umlecké pedmty (včetn nap. neplatných mincí se sbratelskou hodnotou, historických a archeologických pedmt); • výrobky dodávané v rámci poskytované služby (nap. plyn, voda); • recyklovatelné a nerecyklovatelné odpady (pedmtem volného pohybu mže být i zboží s „negativní hodnotou“, tj. zboží, které na stran podniku mže vyvolat náklady); • nosiče zvuku (disky, kazety), počítačové programy; • zboží určené k osobní spoteb jednotlivce (nap. léky).
4
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 6
Zbožím jsou i zemdlské výrobky. Za zemdlské výrobky se považují produkty rostlinné výroby, chovu zvíectva a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s tmito produkty pímou souvislost (čl. 32 Smlouvy ES). Pro volný pohyb zemdlských výrobk však platí zvláštní režim upravený v čl. 33 – 38 SES. Z hlediska pvodu zboží se režim volného pohybu vztahuje jednak na zboží, které má svj pvod v členských státech EU a dále pak na zboží, které sice pochází ze tetích stát, avšak které je v nkterém z členských stát ve volném obhu (tj. splnilo dovozní náležitosti). To znamená, že po pistoupení České republiky k Evropské unii se volný pohyb vztahuje i na zboží dovezené nap. z Číny, pokud toto zboží splní všechny dovozní náležitosti a dostane se tak do volného obhu v České republice. Základní pekážky volného pohybu zboží Jak již bylo uvedeno, svoboda volného pohybu zboží je jedna ze čty základních svobod (vedle volného pohybu osob, služeb a kapitálu), na nichž je založen vnitní trh ES. Cílem této svobody je zajistit, aby se zboží vyrobené v jednom členském stát ES mohlo bez jakýchkoliv omezení a pekážek dovážet do jiných členských stát ES a bylo zde za stejných podmínek jako domácí zboží prodáváno. Volného pohybu zboží má být dosaženo zejména odstranním všech cel a obdobných dávek pi dovozu či vývozu zboží mezi jednotlivými členskými státy ES, odstranním vnitrostátních diskriminačních daní pro dovezené či vyvezené zboží, jakož i odstranním kvantitativních omezení dovozu a vývozu (nap. dovozních či vývozních kvót) a opatení majících obdobný účinek (viz dále). Členské státy se v rámci ES v zásad dohodly na tom, že odbourají veškeré bariéry volného pohybu zboží a tak umožní, aby výrobky pocházející z jiných členských stát ES mohly být bez jakýchkoliv diskriminujících omezení dováženy na jejich vnitrostátní trhy. V praxi se však často členské státy i nadále snaží chránit své domácí trhy a upednostovat své domácí podnikatele. V zásad rozlišujeme pt základních pekážek volného pohybu zboží, z nichž každá je pedmtem úpravy obsažené ve SES. Jedná se o následující pekážky: • dovozní a vývozní cla a dávky s rovnocenným účinkem ( upraveno v čl. 23-25 SES ); • vnitní diskriminační zdanní dovozu a vývozu zboží ( upraveno v čl. 90-93 SES ); • kvantitativní omezení dovozu a vývozu zboží (dovozní a vývozní kvóty) a opatení s rovnocenným účinkem (upraveno v čl. 28-31 SES); • státní podpory domácího podnikání (upraveno v čl. 87-89 SES); • státní monopoly obchodní povahy (upraveno v čl. 31 SES).
5
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 7
K zákazu dovozních a vývozních cel a dávek s rovnocenným účinkem Již od poloviny roku 1968 neexistují mezi členskými státy ES žádná cla. Evropská unie je tedy jednotným celním územím, v nmž existuje společný celní sazebník vči zboží ze tetích stát. Členské státy ES tak nemohou bránit dovozu výrobk z jiných členských stát EU tím, že na toto zboží uvalí clo nebo jinou finanční dávku, která má stejné účinky jako clo. V takovém pípad by členský stát porušil ustanovení čl. 23 – 25 SES zakazující zavádní dovozních a vývozních cel a dávek s rovnocenným účinkem pro zboží pocházející z jiných členských stát ES. Pojem „clo“ Smlouva ES pojem „clo“ blíže nespecifikuje. Obecn se za clo považují veškeré dávky vybírané podle celního sazebníku v souvislosti s pechodem zboží pes hranice. Pojem dávka s rovnocenným účinkem (DRÚ) Pokud by Smlouva ES zakazovala pouze zavádní cel, obcházely by členské státy ES tento zákaz zavádním dávek, které by sice nebyly označeny jako clo, avšak ve skutečnosti by mly stejný účinek. Z tohoto dvodu Smlouva ES zakazuje i zavádní dávek majících rovnocenný účinek jako clo (dále též „DRÚ“). Smlouva ES definici DRÚ neobsahuje. Je proto teba ji opt hledat v judikatue ESD. Definici poskytuje rozsudek ESD ve vci Komise ES v. Itálie – „Statistický poplatek“ (24/68), který v této souvislosti definoval DRÚ jako „...jakýkoliv peněžní poplatek, jakkoliv malý, bez ohledu na to, jaké je jeho určení nebo způsob vybírání, jímž je jednostranně zatíženo domácí či zahraniční zboží z důvodu jeho překročení státní hranice a jenž není celním poplatkem v pravém slova smyslu... i když není odváděn do státního rozpočtu, i když není diskriminační nebo ochranářské povahy a i když výrobek, který je poplatkem zatížen, nekonkuruje žádnému domácímu výrobku“. Z uvedené definice je zejmé, že DRÚ nemusí být hrazena pímo na státní hranici. Rozhodující je její vazba na dovoz či vývoz zboží. V praxi je DRÚ dokonce mnohdy označována jako „da“. Nezáleží také na výši DRÚ. Postačí i nepatrný poplatek. V rozsudcích ESD byly za DRÚ nejčastji označeny nap. statistické poplatky v souvislosti s pechodem zboží pes hranice či poplatky za kontrolu dováženého zboží, provádnou na státní hranici. V rozhodnutích ve vci Diamantarbeiders (2 a 3/69) však ESD považoval za DRÚ i píspvek do sociálního fondu zamstnanc v belgickém diamantovém prmyslu vybíraný z hodnoty dovezených diamant. Šlo o pípad, kdy dle belgické legislativy byla z hodnoty diamant dovezených do Belgie vybírána částka 0,33 %. Ta pak byla odvádna do sociálního fondu zamstnanc pracujících v belgickém diamantovém prmyslu. By cílem této dávky nebyla ochrana belgického diamantového prmyslu. ESD konstatoval, že tato dávka zvyšuje cenu
6
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 8
dovážených diamant a tím nedovolen omezuje volný pohyb zboží. Dle ESD se tedy i v tomto pípad jednalo o DRÚ. V praxi se členské státy EU v pípadech, kdy jsou jejich opatení označena za DRÚ, brání tím, že po-platky jimi zavedené pedstavují odmnu za službu poskytnutou členským státem dovozci či vývozci zboží, tedy jakési protiplnní za státem poskytnutou nadstandardní službu. Z judikatury ESD však vy-plývá, že tato argumentace je pípustná pouze, pokud: • se jedná o protiplnní za službu členským státem skutečn poskytnutou; • služba členského státu je v zájmu jednotlivého dovozce, ne v obecném zájmu; • poplatek odpovídá nákladm skutečn vynaloženým členským státem. Velmi dležitou skupinou poplatk tvoí v praxi dávky za sanitární a veterinární dovozní prohlídky provádné na státních hranicích členských stát EU. Tyto dávky jsou v zásad vždy kvalifikovány jako DRÚ, nebo jsou provádny v obecném zájmu a nepedstavují proto službu poskytnutou pouze v zájmu určitého konkrétního dovozce zboží. Pípustné jsou pouze poplatky za kontroly, které jsou provádny na základ práva ES. Výše poplatk však v takovém pípad nesmí pesáhnout skutečné náklady kontroly. K zákazu vnitního diskriminačního zdanní Pokud by Smlouva ES zakazovala pouze zavádní cel a DRÚ, mohly by členské státy EU tento zákaz obcházet tím, že by výrobky z jiných členských stát EU nediskriminovaly v souvislosti s pechodem zboží pes státní hranici, nýbrž až ve vnitrozemí zavádním diskriminačních daní, které by dovezené zboží znevýhodovaly ve vztahu ke zboží domácímu. Takový postup proto SES v čl. 90 – 93 zakazuje. Základem právní úpravy je čl. 90 SES. Ten ve vt první nejprve zakazuje vnitní diskriminační zdanní v užším smyslu. Vta druhá tohoto článku pak zakazuje tzv. vnitní ochranáské zdanní. Úpravu dopluje ješt čl. 91 SES zakazující subvencování vývozu domácích výrobk zavedením refundace dávek pi exportu, která je vyšší než vnitrostátní zdanní. Výše zmínná úprava však neznamená, že členské státy EU nemají právo zavádt nové vnitrostátní dan či stávající dan mnit. Je zakázáno pouze to, aby vnitrostátní dan diskriminovaly výrobky z jiných členských stát EU. Zákaz vnitního diskriminačního zdanní v užším smyslu Zákaz vnitního diskriminačního zdanní v užším smyslu obsažený v čl. 90 vt první SES znamená, že je zakázáno rozdílné zdanní podobných
7
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 9
domácích a dovezených výrobk, pokud s sebou nese vyšší daové zatížení pro výrobky dovezené z jiného členského státu EU než pro domácí výrobky. Není tedy možné nap., aby jakýkoliv členský stát ztžoval dovoz českých výrobk na svj vnitní trh tím, že tyto výrobky bude zdaovat vyšší sazbou než výrobky domácí. „Podobný výrobek“ Zákaz se vztahuje na rozdílné zdanní podobných domácích a dovezených výrobk. Pojem „podobný výrobek“ je v judikatue ESD vykládán velmi široce. Pedstavují jej všechny výrobky mající v očích spotebitele stejné vlastnosti a sloužící stejným potebám. Pi posuzování podobnosti se nevyžaduje písná identita výrobk, nýbrž platí kritérium stejného či srovnatelného použití. V judikatue ESD byly jako podobné výrobky uznány nap. ovocné víno a víno z vinných hrozn. Naopak podobnost nebyla uznána u likérového ovocného vína a skotské whisky s ohledem na rozdílný zpsob výroby. ESD rovnž neuznal podobnost mezi banány a ostatním stolním ovocem. Dvodem byla skutečnost, že banány s ohledem na své složení a konzistenci neslouží stejným potebám spotebitel jako ostatní stolní ovoce, nap. jablka, hrušky, broskve apod. Díky své mkkosti hrají banány dležitou roli ve výživ osob bez chrupu (kojenc, senior). Ostatní stolní ovoce pro svou slupku a tužší dužinu pro výživu tchto osob tak vhodné není. „Diskriminace“ Úprava zakazuje rozdílné zdanní podobných a domácích dovezených výrobk, pokud s sebou nese vyšší daové zatížení pro zboží dovezené než domácí. Je tedy zakázána diskriminace dovezených výrobk. Diskriminace pitom mže spočívat nejenom v rozdílné výši daové sazby, ale též v rozdílném daovém základu či v poskytování daového zvýhodnní domácím výrobkm formou osvobození od dan nebo snížení dan. K diskriminaci dochází rovnž tehdy, pokud pro domácí zboží platí výhodnjší podmínky pi placení daní. Z judikatury ESD dále vyplývá, že článek 90 vta první Smlouvy ES zakazuje jak pímou, tak nepímou diskriminaci. Pímá diskriminace je dána tehdy, pokud daová úprava výslovn rozlišuje mezi zdanním domácích a dovezených výrobk, pičemž zdanní dovezených výrobk je vyšší. O pímou diskriminace by se tedy jednalo tehdy, pokud by da v nkterém členském stát EU na výrobek dovezený z České republiky byla vyšší než na obdobný domácí výrobek.
8
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 10
V praxi se však mže stát, že určitý výrobek dovezený z jiného členského státu EU je ve stát dovozu zdaován stejn jako výrobek domácí, pesto však z rozličných dvod dochází k jeho znevýhodnní ve srovnání s domácím výrobkem. V takovém pípad hovoíme o nepímé diskriminaci. Tento pípad diskriminace si je možné dokumentovat na rozsudku ESD ve vci Humblot v. Directeur des Services Fiscaux (112/84). V rozsudku šlo o to, že francouzské právo stanovovalo roční da z automobilu, jejíž výše byla určována podle obsahu motoru. Do určitého obsahu motoru se sazba zvyšovala postupn až do výše 1.100 FF. Pro automobily s určitým vysokým obsahem motoru však byla stanovena jednotná relativn vysoká sazba ve výši 5.000,- FF. Problém spočíval v tom, že v dob rozsudku Francie nevyrábla žádný automobil s takovým obsahem, aby spadal pod vyšší sazbu dan. Vyšší sazba dan se tak vztahovala pouze na automobily dovezené ze zahraničí. Pan Humblot si dovezl ze zahraničí silný automobil a ml tedy zaplatit zmínnou da ve výši 5.000,- FF. Napadl proto francouzskou úpravu s tím, že je v rozporu s dnešním čl. 90 Smlouvy ES, nebo pedstavuje nedovolené vnitní diskriminační zdanní omezující volný pohyb zboží. Záležitost se dostala až k ESD, který konstatoval, že jelikož zmínná vyšší sazba postihuje pouze automobily dovezené, jedná se skutečn o vnitní diskriminační zdanní. Zákaz tzv. vnitního ochranáského zdanní Čl. 90 vta druhá SES zakazuje znevýhodující zdanní výrobk dovezených z jiných členských stát EU ve vztahu k domácím výrobkm i v pípad, že dotyčné výrobky nejsou podobné, avšak jsou ve vztahu konkurence, tedy nepímo ochraují konkurující domácí výrobky. Pojem „konkurující výrobek“ je širší pojem než „podobný výrobek“ dle čl. 90 vta první SES. Konkurující výrobky spolu musí být v substitučním soutžním pomru. Ten je dán zejména v pípad, kdy dovážený výrobek pedstavuje pro spotebitele možnou alternativu k daov zvýhodnným domácím výrobkm. ESD nap. dospl k závru, že substituční soutžní pomr existuje mezi pivem a lehkým vínem. Na rozdíl od kritéria podobnosti dle čl. 90 vta první SES je dána konkurence i mezi banány a jiným stolním ovocem. Úprava v čl. 90 vta druhá SES tak pedstavuje určitou generální klauzuli vztahující se na vnitní diskriminační zdanní v tch pípadech, kdy nelze bez potíží prokázat podobnost výrobku ve smyslu čl. 90 vta první SES. Pro aplikaci čl. 90 vta druhá SES je tak teba určit, zda jde o výrobek nepodobný, avšak konkurující a zda je dán ochranáský prvek, pičemž existence ochranáského prvku musí být prokázána.
9
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 11
K zákazu kvantitativních omezení dovozu a opatení s rovnocenným účinkem Zrušení cel a dávek s rovnocenným účinkem, jakož i zákaz vnitního diskriminačního zdanní k zajištní volného pohybu zboží nestačí. Vedle fiskálních nástroj by totiž volný pohyb zboží mohl být omezován i nástroji administrativními. Nejčastji pichází v úvahu tzv. kvantitativní omezení, tedy omezení množství dováženého zboží (nap. ve form dovozních či vývozních kvót). Administrativní pekážky jsou navíc mnohdy účinnjší než nástroje fiskální, nebo rozsah omezení je možné stanovit pímo a pesn podle poteb píslušného členského státu. Smlouva ES proto vedle fiskálních omezení volného pohybu zboží zakazuje i omezení kvantitativní, jakož i jiná opatení mající podobný účel. Zákaz je obsažen v čl. 28-31 SES. Zákaz kvantitativních omezení dovozu a opatení s rovnocenným účinkem (dále též „ORÚ“) obsahuje čl. 28. Zákaz kvantitativních omezení vývozu a ORÚ upravuje čl. 29 SES. Čl. 30 SES pak stanovuje výjimky z tchto zákaz. Kvantitativních omezení a ORÚ jako opatení členských stát EU Zákaz kvantitativních omezení a ORÚ se vztahuje na opatení učinná členskými státy EU. Pokrývá tedy pedevším opatení učinná státními orgány členských stát EU. Jak však vyplývá z judikatury ESD, pojem „státní orgán“ se v tomto pípad vykládá velmi široce. Považují se za nj i nestátní instituce, vystupující jménem svého státu na základ určitého zmocnní či čerpající, by jen omezen, prostedky ze státního rozpočtu. Kvantitativních omezení Úprava v čl. 28 a 29 SES zakazuje kvantitativní omezení. Tento pojem není v SES definován. Definici pinesl rozsudek ESD ve vci Geddo v. ENTE Nazionale Risi (2/73), který jej vymezuje jako „...jakékoliv opatení, které vede k úplnému nebo částečnému omezení vývozu, dovozu nebo prvozu zboží“. V dalších rozsudcích ESD byly za kvantitativní omezení považovány nap. zákazy dovozu, systémy kvót na dovoz či vývoz zboží, jakož i dovozní či vývozní licence. V praxi s určováním, zda určité opatení je kvantitativním omezením či nikoliv, nevznikají vtší problémy. ORÚ Na rozdíl od kvantitativních omezení není v praxi určení, zda opatení členského státu EU nepedstavuje ORÚ, vždy jednoduché. Pojem ORÚ rovnž není ve SES definován. Definice ze strany ESD navíc prošla značným vývojem a dodnes není zcela ustálena. Smrnice Komise ES 70/50 První vymezení ORÚ pinesla smrnice Komise ES 70/50, jejíž platnost však byla časov omezena. Dodnes však slouží jako určité nezávazné vodítko. Smrnice v čl. 2 a 3 uvádla demonstrativní výčet opatení pedstavujících ORÚ. Pitom rozlišovala mezi opateními výslovn diskriminačními
10
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 12
a opateními obecné povahy. Diskriminační opatení jsou taková opatení, která výslovn rozlišují mezi domácím a dovezeným zbožím, pičemž dovoz zboží znemožují, znesnadují nebo ve vztahu k domácímu zboží prodražují. Takováto opatení byla považována od samého počátku za nepípustná. Opatení obecné povahy se aplikují stejn na výrobky dovezené i domácí. Jsou proto nepípustná pouze tehdy, pokud jsou v nepomru ke svému účelu či pokud stejného cíle, k nmuž jsou pijata, je možno dosáhnout jinými zpsoby s menším omezením obchodu. Mezi takováto opatení patí mimo jiné požadavky stanovující maximální či minimální ceny pro výrobky, mén výhodné ceny pro dovezené výrobky, požadavky na obal, složení, označení, velikost či váhu výrobku, které snáze splní domácí zboží než zboží dovezené. Rozsudek „Dassonville“ Definice ORÚ ve smrnici 70/50 byla postupn rozvádna judikaturou ESD. Tento výklad byl však mnohdy píliš široký a vyvolával v praxi značné problémy. Jisté usmrnní pinesl až rozsudek ESD ve vci Procureur du Roi v. Dassonville (8/74), který definoval ORÚ jako „všechna obchodní pravidla přijatá členskými státy, která jsou sto narušit přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, obchod v rámci Společenství“. Definici ORÚ v rozsudku Dassonville pak ESD aplikoval i v dalších pípadech. Problém však byl v tom, že ESD na rozdíl od výše zmínné smrnice 70/50 nečinil rozdíl mezi diskriminačními opateními a opateními obecné povahy. V dsledku toho byl pojem ORÚ vykládán v 70. letech minulého století píliš široce. Rozsudek „Cassis de Dijon“ Posun v chápání ORÚ pinesl rozsudek ESD ve vci Rewe - Zentral AG v. Bundesmonopolverwaltung für Branntwein („Cassis de Dijon“) (120/78). Rozsudek je velmi často označován dle pedmtu sporu – francouzského likéru z černého rybízu „Cassis de Dijon“. Společnost Rewe chtla výše zmínný likér z Francie dovážet do Nmecka. Píslušný nmecký pedpis to však zakazoval. Dle tohoto pedpisu musel mít nápoj označovaný jako likér minimáln obsah alkoholu ve výši 25 %. Cassis de Dijon dovezený z Francie však ml obsah alkoholu mezi 15 až 20 %. I když zmínný nmecký pedpis platil pro všechny alkoholické nápoje bez ohledu na jejich pvod, byl tímto pedpisem francouzský likér vyloučen z nmeckého trhu. Vc se dostala k ESD, který sice aplikoval definici ORÚ obsaženou ve výše zmínném rozsudku Dassonville, avšak doplnil ji dvma dodatky: a) První dodatek, označován též jako „pravidlo rozumu“, do jisté míry zmíruje účinky definice ORÚ obsažené v rozsudku Dassonville. ESD v tomto dodatku konstatoval, že opatení obecného charakteru (viz výše smrnice 70/50), tedy opatení vztahující se jak na zboží domácí, tak i dovezené, nemusí pedstavovat porušení čl. 28 SES, pokud jsou nutná k ochran určitých tzv. kategorických požadavk členských stát EU
11
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 13
spadajících do oblasti jejich veejného zájmu. Jako píklad kategorických požadavk uvedl ESD v tomto rozsudku účinnost fiskálního dozoru, ochranu zdraví obyvatelstva, poctivost obchodních transakcí a ochranu spotebitele; b) Druhý dodatek pak konstatuje, že bez ádného dvodu nesmí být bránno tomu, aby zboží vyrobené a šíené v souladu s právem jednoho členského státu EU mohlo být uvedeno na trh jiného členského státu. Jinými slovy, pokud je likér ádn v souladu s právem vyroben ve Francii a zde prodáván, nemlo by mít Nmecko bez závažného dvodu možnost bránit jeho prodeji též na svém trhu. Tomu, aby se členské státy mohly odvolávat na pravidlo rozumu obsažené v rozsudku Cassis de Dijon, musí pro jejich jednání existovat tzv. kategorické požadavky veejného zájmu. Ty jsou z hlediska SES pípustné, jsou-li vzhledem ke svému cíli pimené a nezbytné. Rozsudek Cassis de Dijon uvádí jako takové požadavky účinnost fiskálního dovozu, ochranu zdraví obyvatelstva, ochranu poctivosti obchodních transakcí a ochranu spotebitele. V dalších rozsudcích ESD byly tyto požadavky rozšíeny nap. o ochranu životního prostedí, plurality tisku, určitých druh umní či pedpisy reflektující určité sociální a politické reálie odlišné od ostatních členských stát ES. Rozsudky „Keck“ a „Mithouard“ Rozsudky ESD ve vcech „Keck“ a „Mithouard“ (267 a 268/91) pedstavují další etapu ve vývoji judikatury ESD, pokud jde o definici a chápání ORÚ. Tento rozsudek reaguje na mnohdy ješt píliš široké chápání tohoto pojmu tím, že určité kategorie vnitrostátních skutkových stav, které obvykle nemají významnjší účinky na toky zboží pes hranice, obecn vyjímá ze zákazu omezování jako pouhé prodejní modality. V daném rozsudku šlo o to, že pánové Keck a Mithouard byli postiženi ve Francii za to, že porušili francouzský zákaz dalšího prodeje zboží pod cenou, který je považován za porušení soutžních pravidel. Jelikož prodávali i zboží (knihy) dovážené z jiných členských stát, bránili se poukazem na rozpor tohoto zákazu s dnešním čl. 28 SES. ESD ke zmínnému francouzskému pedpisu zakazujícímu prodej zboží pod cenou zaujal stanovisko, podle kterého nenarušuje obchod mezi členskými státy ve smyslu rozsudku Dassonville. Dvodem bylo pedevším to, že dopadá na všechny výrobky na francouzském území (a již domácí či dovezené) a nemá tak diskriminační povahu. Pitom upravuje pouze zpsob prodeje určitého zboží, tedy tzv. prodejní modalitu.
12
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 14
ESD tak na základ zmínného rozsudku interpretoval čl. 28 SES tak, že pipouští regulaci trhu v členských státech EU, platí-li jednotná pravidla pro všechny výrobky (dovážené i domácí). Je-li obsahem vnitrostátního pedpisu požadavek určitého pizpsobení výrobku domácím podmínkám (požadavek na složení, charakteristiku výrobku, obal, označení apod.), jedná se o požadavek v rozporu s čl. 28 Smlouvy ES. Úprava týkající se vlastního prodeje výrobku dopadající na všechny výrobky bez rozdílu naopak není v rozporu s čl. 28 Smlouvy ES, nemá-li diskriminační účinky. Prodejními modalitami se na základ judikatury ESD rozumí modality odbytu v užším slova smyslu (nap. pedpisy o otevíracích dobách obchod; ustanovení o tom, že zpracované mléčné výrobky pro kojence smjí být prodávány jen v lékárnách apod.), ale i nap. právní úprava reklam. Tradiční ORÚ V judikatue ESD je možné vypozorovat jednání, která jsou tradičn považována za ORÚ, a již pímo či nepímo diskriminují mezi domácím a dovezeným zbožím. Jsou jimi zejména: a) Dovozní a vývozní restrikce Typicky sem spadají dovozní či vývozní licence na zboží. Dalším píkladem jsou zvláštní podmínky stanovené pro dovážené zboží, nikoliv však pro stejné či obdobné zboží tuzemské. Píklad nepípustného omezování vývozu byl konstatován v rozsudku Bouhelier (53/76). Šlo zde o francouzskou úpravu vyžadující, aby hodinky vyvážené z Francie procházely dalším testem kvality, zatímco hodinky prodávané na domácím trhu tímto testem projít nemusely. b) Podpora a upednostování domácích výrobk Dalším typickým ORÚ spadajícím pod čl. 28 SES je takové jednání členského státu EU, které vede k podpoe a upednostování domácích výrobk na úkor výrobk dovezených. Nejtypičtjším pípadem této diskriminace je státní podpora prodeje domácího zboží. Známým rozsudkem je v této souvislosti rozsudek ESD ve vci Komise ES v. Irsko – Kampaň „Buy Irish“ (249/81). V rozsudku šlo o to, že irská vláda chtla o 3 % zvýšit koupi irského zboží na úkor zboží dovezeného. Za tímto účelem pijala celou adu podprných opatení, nap. zídila informační servis pro zákazníky, informující o tom, kde je možné zakoupit irské zboží, zídila výstavní kapacity pro irské zboží, zavedla symbol „Buy Irish“ pro zboží vyrobené v Irsku a organizovala veejnou kampa ve prospch irského zboží. Organizaci této kampan provádl tzv. Irský výbor pro zboží, což sice nebyla státní organizace, avšak byla do jisté míry státem finančn podporována a zástupci státu byli členy tohoto výboru. První dv aktivity byly postupn opuštny, v ostatních aktivitách bylo pokračováno. Komise ES zmínnou veejnou kampa napadla jako ORÚ. ESD pak názor Komise potvrdil,
13
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 15
a to i pesto, že kampa nevedla k zamýšlenému výsledku a ve skutečnosti prodej irského zboží i nadále klesal. Z další judikatury ESD pak vyplývá, že legislativa členských stát EU stanovující pravidla pro označení zboží zemí pvodu je pípustná pouze tehdy, pokud zboží vykazuje určité vlastnosti a podstatné znaky, za nž vdčí místu svého pvodu, nebo pokud místo pvodu je zvláštním místem ve folklóru či tradici určitého regionu. Jak vyplývá z judikatury ESD, tuto výjimku je teba vykládat úzce. V rozsudku Komise ES v. Irsko – „Irish Souvenirs“ (113/80) ESD konstatoval, že irská legislativa zakazující dovoz typických irských suvenýr vyrobených v jiných zemí bez označení zem pvodu či uvedení slova „zahraniční“ pedstavuje ORÚ. ESD v této souvislosti konstatoval, že v pípad tchto suvenýr není splnna výše uvedená výjimka, nebo základní charakteristikou suvenýr je, že pedstavují určitou obrazovou upomínku na určité navštívené místo. To však neznamená, že by suvenýr ml být vyroben pímo v navštívené zemi. Z rozsudku dále vyplývá, že typickým píkladem upednostování domácích výrobk je i zadávání veejných zakázek ve prospch domácích firem. c) Stanovování minimálních nebo maximálních prodejních cen Častým ORÚ je stanovování maximálních či minimálních cen. Tím, že členský stát stanoví bu maximální či minimální ceny pro určitý výrobek, mže dovozcm zboží z jiných členských stát velmi významným zpsobem ztížit uplatnní na trhu. V pípad minimální ceny pjde zejména o pípady, kdy by dovozce byl schopen dovážet zboží za cenu nižší než je stanovená. V pípad maximální ceny je pak znevýhodnn v pípad, kdy cena jeho zboží (nap. v dsledku vyšších dopravních náklad) je vyšší než stanovená maximální cena a zboží by i pesto bylo prodejné. Dovozce však musí cenu snížit na maximální stanovenou cenu, v dsledku čehož ekonomicky tratí. V rozsudku Roussel (181/82) ESD nap. konstatoval, že maximální prodejní ceny pro určité druhy léčiv stanovené na základ rozdílných kritérií pro domácí a dovezené zboží jsou diskriminační a pedstavují ORÚ. Z dalších rozsudk ESD pak vyplývá, že nepípustná jsou i taková cenová pravidla, která výslovn nerozlišují mezi domácím a dovezeným zboží, tedy nejsou na první pohled diskriminační, ve skutečnosti však dovezené zboží znevýhodují. d) Opatení ztžující dovozy zboží nebo je prodražující Existuje celá ada zpsob, kterými mohou členské státy ztžovat dovoz zboží z jiných členských stát nebo je prodražovat. Dobrým píkladem je rozsudek ESD ve vci Schloh (50/85). Pan Schloh byl Belgičan, který si zakoupil v Nmecku automobil značky Ford. Od prodejce Fordu
14
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 16
v Belgii obdržel certifikát o slučitelnosti zakoupeného typu vozidla s vozidly prodávanými v Belgii. Podle belgického práva musel pesto absolvovat se zakoupeným vozidlem dva jízdní testy, za což byly vybírány poplatky. Pan Schloh tyto testy napadl jako nepípustné ORÚ. ESD jeho názor potvrdil s tím, že takovéto testy nejsou u domácích automobil za stejných podmínek vyžadovány a proto dochází k nepípustnému omezování pohybu zboží. Výjimky ze zákazu kvantitativních omezení a ORÚ I když bude njaké opatení členského státu EU shledáno jako kvantitativní omezení či ORÚ, pesto nebude nepípustné, pokud pjde o pípad spadající pod čl. 30 SES. Tento článek v určitých pípadech umožuje výjimky, kdy lze pímo uplatnit kvantitativní omezení či ORÚ. Dle tohoto článku lze dovoz, vývoz či prvoz zboží zakázat nebo omezit, je-li to odvodnno: • veejnou mravností; • veejným poádkem; • veejnou bezpečností; • ochranou zdraví a života lidí a zvíat, ochranou rostlin; • ochranou národních kulturních statk; • ochranou prmyslového nebo obchodního vlastnictví. Výše uvedený výčet je taxativní. Uplatnní výjimky je vázáno na kumulativní splnní dvou podmínek. Nesmí jít o prostedky svévolné diskriminace ani o skryté omezování obchodu mezi členskými státy EU. ESD v praxi tyto výjimky vykládá velmi restriktivn: Volný pohyb osob – pracovníci Základní principy Volný pohyb pracovník znamená odstranní jakékoliv diskriminace na základ státní píslušnosti pokud jde o ucházení se a výkon zamstnání, pracovní podmínky a odmnu za práci. Všichni pracovníci, kteí jsou občany ostatních členských stát, jsou postaveni na úrove tuzemských pracovník, tj. podléhají národnímu režimu zacházení. Do rozporu s touto zásadou se nesmjí dostat nejen opatení státních orgán, ale též opatení autonomních soukromých subjekt (nap. pedpisy sportovních svaz, kolektivní smlouvy). Existují nicmén profese, jejichž výkon mže stát vázat na splnní podmínky státního občanství. Typickým píkladem je práce u policie, v armád, v soudnictví a v diplomacii. Jedná se o jedinou legální výjimku z volného pístupu k zamstnání na území jiných členských stát, která se opírá o ochranu národních zájm u činností spojených s výkonem veejné moci.
15
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 17
Pojem pracovníka (zamstnance) byl vymezen až judikaturou evropských soud a byl mu piznán komunitární, tj. nikoliv národní, rozmr. Za zamstnance se považují osoby, které po určitou dobu provádjí výkony pro jinou osobu (zamstnavatele) na základ jeho pokyn, za což jim jako protiplnní písluší odmna. Výše odmny není rozhodující (není podmínkou, aby dosahovala úrovn minimální mzdy), dokonce nemusí být poskytována ani v penzích. Za zamstnance jsou považováni nejen stálí, ale též sezónní nebo peshraniční pracovníci. Závislá činnost pokrývá nejen činnosti hospodáského charakteru, ale též činnost profesionálních sportovc a umlc. Vedle základního práva na zacházení v národním režimu jsou pracovníci z ostatních členských stát oprávnni využívat všech vnitrostátních sociálních a daových výhod. Další nezbytnou podmínkou praktické realizace volného pohybu pracovník je právo ucházet se v jiném členském stát o práci bez nutnosti vyizovat pracovní povolení a právo volného (bezvízového) vstupu a pobytu na území jiného členského státu. Povolení k pobytu nelze občanm EU odepít. Výjimku tvoí pípady závažného porušení veejného poádku, veejné bezpečnosti a ochrany zdraví. Bhem prvních tech msíc není dokonce povolení k pobytu teba, postačí občanský prkaz nebo cestovní pas. Pi pobytu delším než ti msíce si musí pracovník či uchazeč o práci obstarat identifikační prkaz rezidenta. Obstarání prkazu však není podmínkou pobytu v dané zemi, nýbrž jedná se pouze o doklad osvdčující práva pracovníka. Do 30. dubna 2006 jsou členské státy povinny implementovat do národních právních ád novou smrnici č. 2004/38/ES o právu občan EU a jejich rodinných píslušník vstupovat a pobývat na území jiných členských stát. Povolení k pobytu by mlo být pro občany EU zrušeno a nahrazeno pouhou registrací pobytu v jiném členském státu EU (tzv. registration certificate). Právo na pobyt a za stanovených podmínek i na podporu má nezamstnaný, který se v jiné zemi EU uchází o práci (doba pobytu je nicmén omezena na dobu tí msíc, v nkterých státech pak dobou šesti msíc). Za splnní pesn stanovených podmínek, zejména určité délky pobytu, má pracovník právo setrvat na území jiného členského státu i po skončení zamstnání. Spektrum výhod se vztahuje i na rodinné píslušníky migrujícího pracovníka, konkrétn se jedná o právo pobytu, výkon činnosti v pracovním pomru a obecné a učovské vzdlávání pro dti zamstnance. Pechodné období - dopad na české občany Pi vyjednávání o pistoupení ČR do EU si pvodních 15 členských stát nakonec prosadilo pechodné období na volný pohyb pracovník, občan ČR. Pechodné období znamená, že pvodní členské státy jsou oprávnny nadále regulovat pístup pracovník z ČR na národní trh práce, zejména vyžadovat pracovní povolení. Legáln zamstnaní pracovníci z ČR mají nicmén právo na rovnoprávné zacházení, zejména pokud jde o pracovní podmínky, odmnu za práci a jiná sociální plnní. S výjimkou pístupu k zamstnaní se tedy i na
16
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 18
občany ČR volný pohyb osob ve všech členských státech aplikuje. Pechodné období je upraveno v píloze č. V. Aktu o pistoupení, který je nedílnou součástí Pístupové smlouvy. Maximální délka pechodného období je sedm let a člení se do formátu 2+3+2. Z pvodní patnáctky uvolnily po 1. kvtnu 2005 své pracovní trhy pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko. V tchto státech se mohou čeští občané ucházet o zamstnání bez omezení, zejména bez nutnosti obstarávání pracovního povolení. V píštím roce vyprší dvouletá automatická lhta pechodného období. Ty členské státy, které považují za nutné nadále, tj. na další ti roky, chránit národní pracovní trh, musí do 1. kvtna 2006 svj úmysl oznámit Komisi. Tento úmysl již neoficiáln, nicmén jednoznačn, deklarovalo Nmecko a Rakousko. Poslední dva roky ped ukončením platnosti pechodného období (tj. od roku 2009) by pechodné období mlo být aplikováno pouze v tch členských státech, které trvání pechodného období zdvodní vážným narušením svého trhu práce. Nejpozdji k 1. kvtnu 2011 bude mezi celou EU-25 zaveden volný pohyb pracovník. Česká republika je na druhou stranu oprávnna uplatnit reciproční restriktivní opatení vči obča-nm toho členského státu, který aplikuje omezení vči českým občanm. České republice je dále umožnno v pípad vážného narušení trhu práce zavést omezující opatení ve vztahu k občanm no-vých členských stát, ovšem s výjimkou Kypru a Malty. Česká republika nicmén v současné dob zavedení ochrany tuzemského trhu práce neplánuje, by se takového opatení pedem nezekla. Nenásleduje tak píklad nkterých nových členských stát jako je Polsko, Maarsko či Slovinsko, kteí reciproční opatení vči občanm pvodní patnáctky zavedly. Postavení pracovník z EU na pracovním trhu v ČR Česká republika se rozhodla k plné liberalizaci domácího pracovního trhu pro občany pvodních i nových členských zemí EU. Občané EU nepotebují k zamstnání na území ČR povolení k zamstnání a i v dalších nárocích vyplývajících z pracovnprávního vztahu mají stejné postavení jako občané ČR. Tento krok ČR našel svj odraz v ustanoveních zákona č. 435/2004 o zamstnanosti, podle kterých „státní píslušník jiného členského státu EU a jeho rodinný píslušník mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan ČR.“ Český zamstnavatel zamstnávající cizince z nkterého z členské zem EU má pouze informační povinnost ve vztahu k úadu práce a povinnost vést evidenci občan EU. Občané EU nepotebují dále ke vstupu ani k pobytu na území ČR vízum. Povolení k pobytu občan EU na území ČR je deklarováno vydáním tzv. prkazu o povolení k pobytu pro státního píslušníka členského státu ES.
17
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 19
Sociální zabezpečení migrujících pracovník v otázkách a odpovdích
Jak souvisí právo sociálního zabezpečení s volným pohybem pracovníků? Sociální systémy členských zemí EU jsou velmi rozmanité, vycházejí z rzných historických a společenských tradic a jejich úrove je daná ekonomickou výkonností každé zem. Bez určité koordinace tchto rozdílných systém by mohlo docházet ve vztahu k migrujícím pracovníkm ke konfliktm píslušných právních úprav. Mohla by tak nastat situace, že zamstnanec nebude pojištn v žádném členském stát nebo bude pojištn v nkolika státech zárove. Podmínky pro pojištní se totiž mohou v jednotlivých státech lišit (vazba na trvalé bydlišt, vazba na místo výkonu práce apod.). Problémy tohoto rázu by byly faktickou pekážkou svobodné volby místa výkonu práce po celé EU. Jaké dávky jsou koordinací národních předpisů sociálního zabezpečení pokryty? - nemocenské dávky, - dávky v mateství, - dávky ve stáí (starobní dchody), - dávky pozstalým, - dávky pi pracovních úrazech a nemocích z povolání, - pohebné, - dávky v nezamstnanosti, - rodinné dávky. V jakém státě budu pojištěn, pokud vykonávám práci v jiné členské zemi než tam, kde jsem občanem nebo kde mám trvalý pobyt? Obecným pravidlem je, že zamstnanec podléhá právním pedpism sociálního zabezpečení v tom členském stát, ve kterém pracuje, bez ohledu na státní občanství či trvalé bydlišt. Ve stát zamstná-ní odvádí píspvky (platí pojistné) a jsou mu zde poskytovány i píslušné dávky. Jiná situace platí nicmén ve vztahu k pracovník, kteí jsou pouze vysláni svým zamstnavatelem k dočasnému výkonu práce do jiného členského státu. Tito pracovníci zstávají nadále pojištni ve stát, v nmž sídlí jejich zamstnavatel. Vyslaný pracovník má nicmén nárok na veškerou okamžitou nezbytnou lékaskou péči v zemi, do které jste byl vyslán.
Jak je to u dávek závislých na určité době pojištění (např. u starobních důchodů)? Pokud je nárok na nkterou dávku podmínn dosažením určité doby pojištní, zamstnání nebo pobytu, dochází k tzv. sčítání dob pojištní. Do doby nutné pro piznání dávky se započítají i období, ve kterých pracovník vykonával práci či pobýval v jiných členských státech. Tento princip je významný zejména
18
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 20
u starobních dávek, dávek v nemoci a mateství a u píspvku v nezamstnanosti.
Bude mi zachován nárok na výplatu starobního důchodu pokud se přestěhuji do jiného státu EU? Ano. Píslušné právní pedpisy ES obsahují zásadu zachování nabytých práv. Státy nesmjí vyžadovat trvalý pobyt na jejich území jako podmínku pro výplatu dávek. Pokud občan EU nabyl v jednom členském stát nárok na starobní, invalidní, vdovský a sirotčí dchod nebo na dchod z pracovních úraz a nemocí z povolání, musí mu být tento dchod vyplácen i pokud se pesthuje do jiného členského státu. Mže tak docházet k tzv. exportu dávek do ciziny. Kde si mám podat žádost o přiznání starobního důchodu, pokud jsem pracoval v několika různých stá-tech EU a nyní se vrátil do země původu? Obecn je doporučováno pedložit žádost o piznání starobního dchodu píslušnému orgánu toho stá-tu, kde má občan v okamžiku pedkládání žádosti trvalý pobyt. To platí i tehdy, pokud tento občan nebyl nikdy ve stát svého trvalého pobytu dchodov pojištn. Jelikož je ovšem tato problematika velice složitá, bude vždy záviset na konkrétních okolnostech pípadu. Jak je to se sociálním pojištěním přeshraničních pracovníků? I na peshraniční pracovníky (tzv.pendlery), tedy osoby, které vykonávají práci v jiném členském stát než je stát trvalého pobytu, do nhož se alespo jednou týdn vrací, se vztahují koordinační pedpisy práva ES. To znamená zejména, že peshraniční pracovník je pojištn v zemi, kde vykonává práci, má v této zemi nárok na rodinné pídavky a doba zamstnání se mu započítává pro vznik nároku na dchod. Zvláštní pedpisy platí nicmén ve vztahu k dávkám zdravotního pojištní a podporám v nezamstnanosti. Svoboda podnikání a poskytování služeb Základní principy Svoboda podnikání umožuje českým podnikatelm a podnikm dlouhodob provozovat svoji pod-nikatelskou činnost v jakémkoliv členském stát EU a navíc v Norsku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, dokonce i na Islandu (krom Švýcarska se jedná o členy Evropského hospodáského prostoru). Konkrétn se jedná o právo zahajovat a provozovat samostatnou výdlečnou činnost, jakož i zizovat a ídit podnik, dceinnou společnost či pobočku v jiném členském stát za stejných podmínek, jakým jsou vystaveni státní píslušníci daného členského státu. V praxi to znamená, že pokud se český občan rozhodne založit obchodní společnost v Rakousku bude podroben shodným právním podmínkám a stejnému administrativnímu zacházení jako rakouský občan. Podmínky založení obchodní společnosti a následného podnikání se budou
19
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 21
ídit rakouským právním ádem, tj. zejména právní úpravou obchodního práva a daní. Volný pohyb služeb znamená právo nabízet a poskytovat služby z jednoho státu do druhého státu v rámci EU aniž by docházelo k jakékoliv form usazení (nap. zízení pobočky) mimo domovský stát. Služby v jiném členském stát je možno poskytovat za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny pro tu-zemské podnikatele, tzv. zásada národního zacházení. Peshraniční poskytování služeb je typické pro adu hospodáských činností: dopravní služby, služby bank a pojišoven, poradenské služby, služby personálních agentur, služby cestovních kanceláí, činnost obchodních zástupc, architekt a advoká-t. adu doprovodných služeb poskytují i producenti zboží nap. výrobci automobil často nabízejí leasing, pjčování aut, poradenství, školení, správu vozového parku a silniční asistenci. Rozvoji pe-shraničních služeb nahrávají nové technické možnosti, jako je internet. Peshraniční poskytování služeb má nkolik možností: - poskytovatel služby se pemisuje k píjemci služby (nap. italský architekt vypracuje projekt stavby nmeckému zákazníkovi a provádí odborný dozor pi realizaci stavby), - píjemce služby se pemísuje k poskytovateli služby (nap. švédský občan se zúčastní kurzu anglického jazyka poádaného jazykovou školou v Londýn), - pouze pedmt služby se pemísuje z jednoho členského státu do druhého (nap. kabelová televize, telemarketing). Ze svobody podnikání a volného pohybu služeb mohou tžit občané se státním občanstvím nkterého z členských stát, tedy i čeští živnostníci, provozovatelé svobodných povolání, obchodnprávní i občanskoprávní společnosti a ostatní právnické osoby provozující hospodáskou činnost za úplatu se sídlem, ústední správou nebo hlavním místem podnikání na území nkteré členského státu. Zahrnuty nejsou nap. neziskové organizace. Pekážky svobod podnikání a volnému pohybu služeb mohou být vyvolány nejen legislativní nebo správní činností státní orgán, ale též autonomní činností profesních organizací. Základní svobody jsou sice garantovány Smlouvou ES, členské státy a jejich orgány se nicmén ve své praxi nadále uchylují k diskriminačním praktikám. Nerovné zacházení s podnikateli z jiných členských stát se mže dotýkat jak pístupu k podnikatelské činnosti, tak jejího výkonu. Vedle otevených forem diskriminace, dochází často v praxi k tzv. skrytým formám diskriminace, které ačkoliv se zakládají na na první pohled neutrálních kritériích vedou ve svém dsledku ke stejnému výsledku, tj. ztížení zahájení či výkonu podnikatelské činnosti. Píkladem diskriminačního zacházení ve vztahu ke svobod podnikání mže být zvýhodováni domácích
20
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 22
subjekt pi poskytování daových úlev, pi zadávání veejných zakázek, pi poskytování státní pomoci apod. Pekážku volnému poskytování služeb mže dále zakládat nap. délka a obtížnost ízení vedoucích k získání píslušných oprávnní, rozdílné sazby a postupy pi platb a refundaci DPH, náročnost administrativních požadavk ve vztahu k pracovním podmínkám zamstnanc dočasn pidlených na práci do zahraničí nebo pouze duplikace požadavk na skládání záloh či poskytování záruk, na profesní pojištní a na kontrolu kvality, které již poskytovatel služeb musel splnit ve svém domovském stát. Služby jsou více náchylné na vytváení pekážek než nap. zboží a je složitjší je postihnout. Vzhledem k jejich komplexnosti, nehmotné povaze a dležitosti know-how a kvalifikace poskytovatele služeb, jsou služby pedmtem podrobnjších a složitjších pravidel, která jsou rozdílná v jednotlivých členských státech. Poskytování služeb často vyžaduje fyzickou pítomnost poskytovatele služby v zemi, kde je služba provádna. Národní hranice pekračuje často nejen sám poskytovatel služby, ale též jeho zamstnanci, zaízení a materiál potebný k poskytnutí služby. V dsledku toho je poskytovatel služby bžn podrobován celé ad požadavk, které se týkají profesní kvalifikace, právní formy a struktury společnosti, technických požadavk na zaízení a používaný materiál, profesního pojištní, finančních garancí a propagačních činností. Navíc, zamstnanci, které poskytovatel služeb vysílá do zahraničí k výkonu práce jsou často podrobeni požadavkm národního pracovního práva, což vede k nepimenému administrativnímu bemenu. Co je hlavním dvodem petrvávajících pekážek? Nejčastji nedostatek vzájemné dvry mezi členskými státy. Členské státy často neuznávají kvalitu právního systému a kontrol provádných jiným členským státem. V nkterých členských státech dále existuje zetelná tendence chránit národní hospodáské zájmy, což je patrné z parlamentních diskuzích o nových právních pedpisech. Proti uplatování diskriminačního zacházení ze strany členských stát se mže podnikatel či podnik účinn bránit, nejčastji žalobou u národního soudu toho členského státu, kde k diskriminaci dochází. Národní soudy jsou povinny v tomto pípad aplikovat evropské právo. Pípady, u nichž je výklad evropského práva nejednoznačný, končí u evropských soud. Nevýhodou je ovšem délka ízení a to jak u národních, tak u evropských soud. Proti určitým praktikám se proto snaží bojovat sama Evropská komise. Její aktivity sahají od možnosti podat žalobu na členský stát až po možnost pedložit návrh nové právní úpravy. Pechodné období Čeští podnikatelé mají po vstupu do EU možnost využít v plné míe svobodu usazení v jiném členském stát a svobodu peshraničního poskytování služeb. Určitou výjimku pedstavují omezení ve vztahu k nkterým službám, které si
21
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 23
vyjednalo Nmecko a Rakousko. Tyto dva státy mohou nadále podle Pístupové smlouvy, nejdéle však sedm let po vstupu ČR do EU (do r. 2011), regulovat vysílání zamstnanc českých podnik k výkonu práce na jejich území, i když pouze ve vztahu k nkterým službám (nap. stavební činnosti, čištní budov, zaízení a dopravních prostedk a činnosti související se zdravotní péčí). Po dobu dvou let (do 1. kvtna 2006) je dále omezena možnost českých dopravc provozovat v jiných členských státech kabotáž, tedy vnitrostátní nákladní silniční pepravu na území jednoho členského státu. Návrh nové smrnice o službách na vnitním trhu Snaha o odstranní pekážek bránících rozvoji vnitního trhu služeb v rámci EU byla hlavním impulsem pro návrh smrnice o službách na vnitním trhu COM (2004) 2 (03) z dílny Evropské komise. Návrh nové smrnice o službách pedložila Evropská komise v lednu 2004 se zámrem, aby byl schválen do konce roku 2005. Tento termín se záhy ukázal jako nereálný. Stále totiž pevládají veliké rozdíly v národních pepisech regulujících povahu služeb, které podstatn omezují konkurenceschopnost v rámci vnitního trhu. Návrh smrnice o službách provádí ustanovení Smlouvy ES a navazuje na judikaturu Evropského soudního dvora. Vztahuje se jak na služby poskytované spotebitelm, tak podnikm. eší situace, kdy se poskytovatel služby jednoho členského státu usadí v jiném členském státu Společenství (svoboda usazování) a taktéž poskytování služeb pes hranice (volný pohyb služeb). Návrh smrnice je založen na základních principech usnadování usazování, usnadnní peshraničního poskytování služeb, zjednodušení povolovacího ízení, usnadnní vysílání zamstnanc, výmna informací a spolupráce mezi členskými státy. Ve svém pedmtu zahrnuje tém veškeré služby poskytované za úplatu, nevztahuje se ovšem na finanční a dopravní služby a jenom částečn pokrývá služby elektronické komunikace a služby provozované ve veejném zájmu. Z psobnosti smrnice jsou vyloučené činnosti spjaté s výkonem veejné moci ve smyslu článku 45 Smlouvy ES. Svoboda usazování poskytovatel služeb Návrh smrnice uvádí zakázaná omezení ze strany státu, která musí být zrušena. V nkterých pípadech pak ponechává členským státm k posouzení, zda jsou daná opatení kompatibilní s podmínkami stanovenými Smrnicí. Národní opatení pijatá po nabytí účinnosti Smrnice musí být notifikována Komisi, na které je ponecháno posouzení splnní daných kritérií, a která mže členskému státu doporučit pijetí určitých opatení. Co se týče administrativního zjednodušení, je součástí tohoto procesu zizování tzv. jednotných kontaktních míst, které poskytovateli služeb zajistí potebné náležitosti pro usazení v jiném členském stát. Mimo to návrh smrnice eší procesní postupy pi udlování povolení.
22
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 24
Volný pohyb služeb Návrh smrnice stanovuje ve svém čl. 16 princip zem pvodu. Na jeho základ je členský stát sídla či bydlišt odpovdný za dohled nad poskytovatelem služeb a jím poskytovaných služeb, i když dotčená osoba či podnik tyto služby poskytuje na území jiného členského státu. Činnost poskytovatele služby se ídí nadále právním ádem zem, kde je usazen. Peshraniční poskytovatel služby musí dodržovat národní pravidla členského státu svého sídla upravující zejména samotné chování poskytovatele, kvalitu a obsah poskytované služby, reklamu, smluvní vztahy a odpovdnost z nich plynoucí. Tento princip vyvolává adu negativních reakcí a v dsledku toho je ovnčen celou adou výjimek. Návrh smrnice o službách dále upravuje práva píjemc služeb. Členský stát musí zaručit poskytnutí informací, zejména ve vztahu k ochran spotebitele, informace o dosažitelnosti kompenzace ve sporu mezi poskytovatelem a píjemcem a informace o kontaktním údaji na píslušnou organizaci, na kterou se mže poskytovatel nebo píjemce obrátit. Je zde zahrnuta i otázka náhrady náklad za zdravotní služby a otázka týkající se vysílání pracovník. Píjemci služeb Jako základní pravidlo stanoví návrh smrnice zákaz zavádní restriktivních opatení, která by se vztahovala k píjemcm služeb. Členské státy jsou povinny zajistit, aby píjemce nebyl podroben jakýmkoliv diskriminačním požadavkm založených na jeho státní píslušnosti nebo oblasti pobytu. Jako zakázaná omezení jsou uvedena: nap. povinnost píjemce učinit jakékoliv oznámení kompetentnímu úadu v souvislosti s tím, že službu poskytuje subjekt z jiného členského státu; dále diskriminační omezení pi využívání daových zvýhodnní nebo finančních grant, jde-li o službu od cizího subjektu; nebo diskriminační zdanní zaízení, které píjemce potebuje k tomu, aby mohl pijmout službu na dálku z jiného členského státu. Dohled Návrh smrnice o službách ukládá povinnost členských stát zajistit účinnou kontrolu tuzemských poskytovatel služeb, i když svou činnost vykonávají na území jiného členského státu a povinnost vzájemného poskytování informací souvisejících s poskytovateli služeb mezi členskými státy. Vlastní šetení provádjí hostitelské státy na požádání zem pvodu, za určitých podmínek je mohou vykonávat i na základ vlastní iniciativy. Cílem nové smrnice o službách je pedevším hmatatelný pínos pro poskytovatele služeb a spotebitele, to znamená, že výhody by mly pociovat ob strany. Pijetí by se mlo odrazit v ekonomickém rstu a vyšší zamstnanosti. Ovšem v pípad zmkčení smrnice nebo zavedení
23
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 25
pechodného období nebudou pínosy tak zetelné. Vzájemné uznávání nabyté kvalifikace Stejn jako u zamstnanc ucházejících se o práci v jiném členském stát nelze ani svobodu podnikání a poskytování služeb fakticky realizovat bez zajištní vzájemného uznávání profesní kvalifikace (diplom, osvdčení a jiných doklad o splnní profesní kvalifikace). Existují totiž činnosti, tzv. regulované profese, jejichž výkon státy váží na splnní určitých kvalifikačních pedpoklad, nap. na dosažený stupe a druh vzdlání, délku praxe apod.. Je vcí každého členského státu, jaké profese považuje za regulované. Všeobecn se uznávají vysokoškolské diplomy poskytnuté na závr minimáln tíletého studia a vysvdčení o uzaveném stedoškolském vzdlání či odborném výcviku. Vzájemné uznávání odborné kvalifikace je založeno na dve mezi členskými státy, že neexistují zásadní rozdíly v rozsahu nabytých odborných znalostí. Osob, která je v jednom členském stát dostatečn kvalifikovaná k výkonu určitého povolání, musí být v zásad povolen pístup ke stejnému povolání v jiném členském stát, a to i tehdy, jestliže se požadované vzdlání liší jak v délce trvání, tak po obsahové stránce. Pouze v pípad zjištní zásadních rozdíl, mže hostitelská zem vyžadovat potvrzení odborných znalostí složením zkoušky nebo absolvováním odborné praxe. Jinak je tomu ovšem u osob, které zamýšlejí poskytovat pouze peshraniční služby. V tomto pípad je jakékoliv omezení, i pokud jde o požadavky na kvalifikaci, nepípustné. Stačí, že poskytovatel služeb je oprávnn k výkonu dané činnosti ve svém domovském stát. Pokud se tedy český občan rozhodne vykonávat podnikatelskou činnost v jiném členském stát v oboru, který spadá do kategorie regulovaných povolání, a usadit se v tomto stát, bude jednou z podmínek zahájení a provozování výdlečné činnosti obstarání dokladu o splnní kvalifikačních pedpodklad. Doklad o kvalifikaci vydá podnikateli píslušný správní orgán nebo profesní komora hostitelského členského státu. Doklad o splnní kvalifikace si nemusí na druhou stranu obstarávat ten, kdo zamýšlí pouze poskytovat peshraniční služby. Volný pohyb kapitálu Svobodný pohyb kapitálu je pedpokladem pro uskutečování všech výše uvedených svobod, tj. volného pohybu zboží, osob a služeb. Pojem "volný pohyb kapitálu" zahrnuje pohyb vcného kapitálu (právo k nemovitostem, podnikatelské účasti) a penžního kapitálu (cenné papíry, úvry). V současné dob je volný pohyb kapitálu a plateb realizován na základ čl. 56-60 Smlouvy ES. Samotný pojem není v tomto ustanovení zcela vymezen, ovšem z provádcích smrnic lze odvodit definici pohybu kapitálu jako jednostranný transfer hodnoty z jednoho členského státu do druhého. Pohyb plateb pak
24
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 26
znamená soubor všech plateb (transfer platebních prostedk) mezi osobami rzných stát EU. V rámci stanoveném čl. 56, odst. 1 Smlouvy ES jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a dokonce i mezi členskými státy a tetími zemmi. Volnost pohybu kapitálu tedy umožuje nap. otevení bankovního účtu v zahraničí, nákup akcií zahraničních společností, investování do zahraničních cenných papír, nákup nemovitostí. Volný pohyb kapitálu je jedinou svobodou vnitního trhu, ve vztahu ke které pijala ČR pechodné období, a sice omezení cizinc z členských zemí EU nabývat na území ČR nemovitosti. Pístupová smlouva umožuje ČR zavést pechodné období na nabývání zemdlské pdy a les v délce sedmi let pro občany a podniky z jiných stát EU. Toto pechodné období se odrazilo v § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, který umožuje nabývat na území ČR zemdlskou a lesní pdu pouze cizincm z nkterého členského státu EU, kteí vlastní prkaz o povolení k pobytu na území ČR, jsou evidováni v evidenci zemdlských podnikatel a jejich trvalý pobyt na území ČR činí alespo ti roky. Pestože podmínka trvalého pobytu v délce alespo ti roky nevyplývá z Pístupové smlouvy, jde tudíž nad její rámec a nemla by být aplikována, nebyla prozatím z devizového zákona odstranna. U obchodních společností pak omezení nabývání nemovitosti neplatí, pokud má zahraniční společnost v ČR dceinou společnost či alespo umístnu organizační složku. Pístupová smlouva dále umožuje omezit nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení pro občany EU v délce pti let. Český právní ád sice nezná kategorii vedlejšího bydlení, nicmén evropského pedpisy zahrnují pod tento pojem objekty druhého bydlení a rekreační budovy.
25
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 27
Právní ochrana v EU a Evropské právo soukromé Jií Taišl
Základy evropského práva Evropským právem, tedy právem EU, se rozumí souhrn právních norem zajišujících institucionální soustavu Evropských společenství a fungování společného trhu ležících na pomezí práva mezinárodního a práva vnitrostátního. Evropské právo jako právo evropských společenství a Evropské unie označuje dva právní systémy – právo komunitární a právo unijní. Cílem komunitárního práva jakožto souboru právních norem zamených na vznik a fungování společného trhu je postihnout otázky související s aplikací Smlouvy o evropském sdružení uhlí a oceli (tzv. Paížská smlouva), Smlouvy o Evropském hospodáském prostoru a Smlouvy o Evropském společenství pro atomovou energii (tzv. ímské smlouvy), jakož i jejich zmn, doplk a smluv o pistoupení nových členských stát. Právo komunitární bývá také mnohdy nazýváno právem Evropských společenství. Na rozdíl od práva unijního, jenž je vybudováno na principu koordinace členských stát, je právo ES vybudováno na principu subordinace (podízenosti) členských stát společenství. Jak je obecn známo, tyto smluvní dokumenty obsahují právní ustanovení upravující otázky fungování tchto tí společenství. Právem unijním se rozumí zejména právo tzv. II. a III. pilíe EU, tj. právní akty společné zahraniční a bezpečnostní politiky (II. pilí) a justiční spolupráce v trestních vcech (III. pilí). Právními nástroji uskutečování společné zahraniční a bezpečnostní politiky jsou společné strategie, společné akce a společný postoj (stanovisko). Právními nástroji justiční spolupráce v trestních vcech jsou mezinárodní smlouvy sjednané v rámci Rady Evropy, společné postoje a postupy a rámcová rozhodnutí a rozhodnutí. Právo Evropských společenství zajišuje fungování Unie jako politického celku a také fungování vnitního trhu Unie, nebo poskytuje právní rámec fungování čty základních svobod - pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Právo Evropských společenství má zásadní vliv na vývoj národních právních ád: je nadazeno národním právním systémm a vtšina norem práva ES vyvolává pímé účinky vči všem subjektm. Komunitární právo bývá v odborné literatue nejčastji členno dle pvodu právních norem na primární a sekundární právo. Primární právo je považováno za tzv. ústavní právo Evropských společenství. Jeho obsahem jsou právní normy obsažené pevážn v zakládajících smlouvách Společenství. Mezi nejdležitjší z tchto smluv krom smluv výše uvedených náleží dále nap. Slučovací smlouva, Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva o Evropské unii, Amsterdamská smlouva o revizi zizovacích smluv a Maastrichtské smlouvy o EU či Smlouva z Nice. Naopak právo sekundární
26
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 28
tvoí právní akty pijaté orgány Společenství, tedy orgány vytvoenými právem primárním, které mohou pijímat právo sekundární jen v tch oblastech, v nichž jsou k tomu zmocnny právem primárním. Právní instrumenty Mezi právní akty Společenství, tedy sekundárním právem, patí naízení, smrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Naízení je nejsilnjším z právních akt sekundárního práva a pokud je primární právo považováno za ústavní právo ES, pak naízení bývá dle takového členní považováno za zákony ES. Naízení má obecnou závaznost jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských stát, a je tedy závazné a bezprostedn použitelné v každém z členských stát bez toho, že by muselo být do právního ádu kteréhokoliv z členských státu transponováno. Naízení mže pímo zavazovat nejen členské státy, ale i vnitrostátní subjekty. V pípad, že vnitrostátní právo není v souladu s naízením, má ped ním naízení aplikační pednost. Každé naízení musí být publikováno v Úedním listu Evropského společenství, což je podmínkou jeho platnosti a účinnosti. Úední list je vydáván Úadem pro oficiální publikace ES sídlícím v Lucemburku. Smrnice je na rozdíl od obecn závazného naízení závazná jen pro ty z členských stát, kterým je určena, a to pouze ve svém výsledku. Obvykle je stanovena lhta, ve které má být smrnice pevedena do vnitrostátního práva státu, plnou účinnost získává až tímto implementačním aktem. Pokud tato lhta však není dodržena, mže se smrnice stát pímo účinnou v pípad že je jednoznačn formulovaná, bezpodmínečná a pi její aplikaci není ponechána vle pro uvážení. Nicmén bezprostední účinek smrnice mže založit práva jednotlivce, nikoli povinnosti. Nástroje, které si takovýto stát zvolí k naplnní smrnice, jsou ponechány čist na jeho úvaze a dispozicích. Rozhodnutí je závazný právní akt ve všech svých částech, avšak pouze pro toho, komu je určeno. Je tedy stejn jako naízení pímo závazné. Rozhodnutí mže být určeno jak konkrétnímu členskému státu, ale také jeho vnitrostátním subjektm. Z uvedeného tedy plyne, že se jedná o rozhodnutí s individuálním dopadem. Krom nich však existují i rozhodnutí s dopadem normativním. Rozhodnutí nabývá účinnosti dnem svého doručení adresátu. Doporučení a stanoviska jsou právn nezávazné projevy vle orgánu společenství. Doporučení obvykle vyzývají k určitému chování, pedpokládají dobrovolné plnní ze strany členského státu a ačkoliv nejsou závazná, mže z nich vyplývat opora pro výklad komunitárního práva. Stanoviska zaujímají orgány Společenství ke skutkovým nebo právním otázkám. Akční programy vytváí Rada nebo Komise, slouží ke konkretizaci legislativních program nebo všeobecných cíl stanovených ve smlouvách společenství, a obvykle jsou považovány za právn nezávazný orientační prostedek.
27
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 29
Orgány Evropské unie Základními orgány Evropské unie jsou Evropská rada jako vrcholný politický kolektivní orgán EU, Evropský parlament, jehož úlohou je hájit zájmy národ členských stát EU, Rada EU, která jako legislativní orgán zastupuje zájmy členských stát EU. Výkonným orgánem EU je Evropská komise. Soustava evropských soud je dvouinstanční a tvoí ji Soudní dvr a Soud prvního stupn. Evropský soudní dvr a soud prvního stupn Jak bylo výše zmínno, systém právní ochrany tvoí Evropský soudní dvr (ESD) a Soud prvního stupn (SPS). Evropský soudní dvr je vrcholným orgánem soudního pezkumu dodržování práva ES. ESD má zajistit dodržování práva pi výkladu a provádní zakládacích smluv vči orgánm ES, členským státm EU a nepímo i vči státním píslušníkm tchto stát. Pravomoc ESD je vymezena negativn, do jeho psobnosti spadá vše ostatní, co není taxativn vypočteno v pravomocích SPS. Vystupuje zde prvek supranacionality ES, nebo členské státy a jejich píslušníci se povinn podizují pravomoci ESD. Soud prvního stupn sídlí stejn jako ESD v Lucemburku. Byl zízen za účelem odlehčení Evropskému soudnímu dvoru od pípad právn jednodušších nebo administrativn či ekonomicko–analyticky náročnjších. SPS rozhoduje vtšinou o žalobách fyzických a právnických osob na nečinnost, neplatnost a náhradu škody. Soud prvního stupn je vči ESD soudem samostatným, má své samostatné pravomoci a ídí se stejnými ustanoveními práva ES jako ESD. Evropský soudní dvr je odvolacím soudem proti rozhodnutí SPS z dvod právních, zejména pro nepíslušnost, porušení páva či procesní nedostatky. Odvolání mohou podat strany sporu, členské státy EU, orgány ES a jiné subjekty, jichž se rozhodnutí bezprostedn dotýká. Odvolání nemá odkladný účinek. V pípad kompetenčních konflikt platí, že prohlásí-li se ESD za nepíslušný, SPS tak již učinit nemže. Aby oba soudy pedcházely sporm v judikatue, mže ESD i SPS perušit ízení a vyčkat výroku druhého soudu, eší-li obdobnou otázku. Žaloby pímé a nepímé Právní nauka rozlišuje nkolik druh základních ízení, z nichž každé znamená specifický druh psobnosti či vcné píslušnosti evropských soud. Jednotlivé druhy ízení se rozlišují na pímé, které lze zahájit žalobou jedné ze sporných stran, a nepímé, které pedpokládají již existující soudní ízení u vnitrostátního soudu členského státu. Žaloba pro nesplnní smluvní povinnosti je žalobou pímou a jejím pedmtem je porušení SES členským státem. Její podrobný rozbor je uveden v článku II. tohoto píspvku. Další pímou žalobou je žaloba na neplatnost podle čl. 230 SES která smuje proti orgánm EU vydávajícím akty. Tato žaloba musí být podána v pípad obecných akt ve lht 2 msíc od publikace aktu v pípad obecných akt nebo od oznámení aktu navrhovateli, v pípad
28
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 30
individuálních akt. Soud žalobu bu zamítne, anebo jí vyhoví. Vyhoví-li Soud žalob, zruší napadený akt pln nebo zčásti. Rozsudek má konstitutivní povahu a zrušuje napadený právní akt ex tunc. Protiprávní nečinnost orgán Společenství mže být napadena žalobou na nečinnost. Nicmén na rozdíl od žaloby na neplatnost, která smuje ke konstitutivnímu rozhodnutí, je žaloba na nečinnost pouhou žalobou na určení, tedy na zjištní porušení Smlouvy v dsledku opomenutí. Žalobcem mže být nejen členský stát a orgán Společenství, ale i soukromá osoba. Soud ve svém rozsudku mže stanovit, že píslušný orgán porušil Smlouvu tím, že opomnl konat, ale Soud nemže za píslušný orgán provést požadované jednání, resp. vydat požadovaný právní akt. Soud nemže ani píslušnému orgánu uložit určitý právní akt vydat. Dalším pímím ízením je ízení o náhradu škody zpsobená společenstvím čl. 288 SES. Základ žaloby mže být dán v úední činnosti či nečinnosti orgánu nebo zamstnanc Společenství pi výkonu jejich funkcí spočívající i ve vydávání rzných právních akt. Nepímé žaloby jsou kategorií tzv. nesporných ízení, nebo pedpokládají již existující soudní ízení u vnitrostátního soudu členského státu. Jedním z nich je ízení o pedbžné otázce, neboli prejudiciální ízení, které je upraveno v čl. 234 SES. Evropský soudní dvr má pravomoc rozhodovat o pedbžných otázkách týkajících se výkladu SES, platnosti a výkladu akt orgán Společenství a ECB a výkladu statut orgán zízených aktem Rady, pokud tak statuty stanoví. Pedmtem ízení však nemohou být ustanovení vnitrostátního práva.Oprávnní k žádosti o pedbžné otázce mají všechny soudy členských stát. Rozhodnutí o prejudiciální otázce je vydáno v podob rozsudku a je závazné pro pedkládající soud a pro všechny další soudy, které se touto vcí budou zabývat. Další nepímou žalobou je tzv. incidenční ízení, které umožuje aby každý účastník ízení pedešel aplikaci právní normy, která je v rozporu se zakládacími smlouvami. Toto ízení je paralelní ve vztahu k ízení hlavnímu, které musí probíhat u nkterého evropského soudu. Možné zpsoby ešení spor o právo ES mimosoudní cestou Krom ešení spor o právo evropských společenství soudní cestou, jak bylo nastínno výše, existují i mimosoudní možnosti. Jednou z nich je Solvit, tedy online sí, v rámci které členské státy spolupracují pi ešení problém vzniklých v dsledku nesprávného používání právních pedpis v oblasti vnitního trhu ze strany orgán veejné moci. Ve lht 10 týdn poskytuje bezplatné ešení problém občan či podnik. Solvit se uplatní zejména v problematice povolení k pobytu, volebního práva, zamstnaneckých práv atd. Další z mimosoudní možnosti ešení sporu je podání petice k evropskému parlamentu. Oprávnní k podání petice má každá právnická či fyzická osoba se sídlem resp. bydlištm v členském stát EU a pedmt petice se musí týkat oblasti psobnosti EU. Jiným mimosoudním ešením je podání stížnosti Evropské komisi na postup členského státu, který neprovedl určitý úkon, nebo
29
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 31
provedl akci, která je neslučitelná s principy práva Společenství. Komise si od napadeného členského státu obvykle vyžádá vysvtlení a tento postup mže vést až k podání žaloby k ESD. V Evropské unii též funguje úad Ombudsmana, který vyizuje stížnosti občan a resident členských stát Evropské unie týkající se nesprávného úedního postupu institucí a orgán Evropské unie. Ombudsman po obdržení stížnosti vyrozumí píslušný úad a současn mu zašle žádost o nápravu. Není-li situace ešena, odešle zprávu Evropskému parlamentu. Evropské právo civilního procesu Prameny evropského práva civilního procesu jsou zejména Bruselská úmluva o pravomoci soud a výkonu rozhodnutí ve vcech občanských a obchodních z roku 1973 a Luganská úmluva z roku 1988. Mezi sekundární prameny patí naízení 44/2001 o pravomoci soud a výkonu rozhodnutí ve vcech občanských a obchodních, jehož cílem je volný obh rozsudk v rámci Evropské unie. Píslušnost soudu je založena místem trvalého bydlišt, pípadn místem plnní či vzniku škody. Další naízení Rady č. 805/2004 o zízení evropského exekučního titulu pro nesporné nároky si klade za cíl docílit volného pohybu soudních rozhodnutí, smír a jiných vykonatelných rozhodnutí bez ohledu na povahu soudu, který je vydal. Naízení o doručování č. 1348/2000 s účinností od 1.5.2001 upravuje možnost doručování prostednictvím agentur a poádkovou lhtu v délce 1 msíce. Naízení o dokazování č. 1206/2001 pak upravuje provádní dkaz v členských státech Evropské unie. Insolvenční ízení, tedy rzná úpadková ízení jako je konkurz a vyrovnání, jsou obsažena v naízení č. 1346/2000. Smrnice č. 2003/8/ES o právní pomoci si klade za cíl usnadnit získání právní pomoci v jiném členském stát vytvoením minimálních standard pro poskytování právní pomoci v peshraničních sporech ped a po zahájení ízení. V současné dob se pipravuje naízení o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy a návrh evropského platebního rozkazu. V centru zájmu je prosazování společných postup k alternativnímu ešení spor mimosoudní cestou. Procedura ízení pro porušení práva ES členským státem podle článku 226 a 228 SES Pedmtem tohoto ízení je porušení práva ES členským státem, které spočívá v takovém porušení SES, jež je pímo či nepímo zpsobeno jednáním orgánu členského státu. Do vcného rozsahu tohoto ustanovení patí jako jednání v rozporu s primárním (SES), tak i sekundárním (naízení, smrnice ES) právem, stejn jako se smlouvami uzavenými ES a s principy vyjádenými v judikatue Evropského soudního dvora (ESD). Pedmtem tohoto ízení je jak pozitivní konání v rozporu s právem, tak i opomenutí v pípad, že existovala povinnost konat. Není rozhodující forma jednání, otázka zavinní nehraje roli. Stát jako účastník SES je odpovdný za porušení práva zpsobené orgány nejen výkonné moci, ale i legislativní a soudní, tj. zásadn bez ohledu na to, jaký orgán, úad, instituce v konkrétním pípad jednaly.
30
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 32
Posláním tohoto ízení je pedevším dodržování práva ES členskými státy, bez významu však není ani pro osoby soukromého práva. Komise ES mže ízení zahájit na základ stížnosti jednotlivých občan (viz speciální formulá na webstránce europa.eu.int/comm/sg/lexcomm). Výsledkem ízení, není však ani v pípad, že členský stát byl shledán odpovdným za porušení práva ES konkrétní opatení k náprav protiprávního stavu a v žádném pípad uspokojení individuálních nárok jednotlivc. Jak ízení pes Komisi ES (čl. 226 SES), tak eventuáln ped ESD (čl. 228 SES – popis procedury viz dále) je ízením o žalob na určení. Rozhodnutí orgán ES neruší napadené opatení členského státu, ani nevyslovuje povinnost k odstranní protiprávního stavu. ízení pro porušení práva ES členským státem se člení do dvou stup. Prvním stupnm je tzv. pedbžné ízení jehož cílem je mimosoudní urovnání sporu a odstranní protiprávního stavu. Teprve v pípad, že pedbžné ízení nevede tmto výsledkm, mže Komise ES nebo členský stát žalobu. ízení o žalob náleží výlučn do píslušnosti ESD. Nicmén tento druhý stupe ízení pedstavuje pouze jakousi poslední možnost. V praxi se k ESD žaluje pouze 1020% pípad. Pedbžné ízení mže být dvojího druhu. První a nejčastji používané je ízení zahájené Komisí podle čl.226 SES. V tomto ízení vystupuje Komise jako žalobce. Druhé ízení, v praxi spíše okrajové, je ízení zahájené členským státem podle čl.227 SES, kdy Komise vystupuje v pozici arbitra. Toto druhé ízení se v praxi píliš nepoužívá, proto se dále budeme zabývat pouze ízení zahájené Komisí. Pedbžné ízení má dv fáze. V prvé fázi jde o neformální postup, pi kterém je členský stát tzv. upomínacím dopisem upozornn na porušení Smlouvy a možnost smírného ešení. Tento dopis zahajuje pedbžné ízení a vymezuje pedmt hlavního ízení u ESD, což znamená, že další ízení v dané vci, tj. jak druhá fáze pedbžného ízení, tak pípadné ízení ped ESD nemže vybočovat z rámce tohoto dopisu, tj. nemže být rozšíeno. Na tento dopis by se ml stát vyjádit zhruba do dvou týdn od jeho obdržení, nicmén je možné, aby ve výjimečných pípadech Komise ES tuto lhtu zkrátila až na nkolik hodin. Upomínací dopis není závazný právní akt a nemže být napaden státem žalobou na neplatnost. Druhou fází pedbžného ízení je odvodnné stanovisko Komise ES, které je vydáno v pípad, že upomínací dopis neml žádoucí účinky a porušení smlouvy vytýkané upomínacím dopisem trvá. Stanovisko musí obsahovat výrok a odvodnní, ze nhož jasn vyplývá, které právní pedpisy evropského práva členský stát porušil a v jakém jednání členského státu je takovéto porušení spatováno. Ve stanovisku je rovnž určena lhta, bhem které je členský stát povinen odstranit následky porušení Smlouvy. Tato lhta je v praxi vtšinou v délce jednoho msíce.
31
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 33
Pokud pedbžné ízení nevede k cíli, tj. nedojde k odstranní protiprávního stavu, mže Komise ES podat žalobu k ESD. Jak bylo již výše ečeno, pedmt žaloby musí být identický s pedmtem pedbžného ízení. Právo podat žalobu není časov omezeno. ESD svým rozsudkem bu žalobu zamítne anebo vysloví porušení Smlouvy. Na základ rozsudku je pak členský stát povinen učinit taková opatení, které splnní rozsudku vyžaduje. Členský stát v tomto smru jedná podle volné úvahy, nicmén by se pi svém jednání ml ídit odvodnním rozsudku. SES upravuje v čl.228 i skutečnost, že by členský stát neučinil opatení, vyplývající z rozsudku ESD. V tom pípad by bylo zahájeno exekuční ízení. I toto ízení má dva stupn. V prvém stupni exekuční ízení probíhá ped Komisí, která když stát svoji povinnost nesplní, mže vc pedložit ESD s návrhem na paušální pokutu nebo opakované penále. Ve druhém stupni rozhoduje ESD, který mže členskému soudu uložit zaplacení paušální částky nebo penále. Odpovdnost za škodu Dle judikatury ESD (zejména pípad C-6 a 9/90 Francovich) má členský stát povinnost nahradit škodu, která vznikla jednotlivci v dsledku porušení práva ES, za nž je odpovdný. Toto porušení mže spočívat – jak bylo zdraznno výše – i v ne-implementaci či chybné implementaci smrnice ES. Tzv. l´effet utile, užitečnost práva ES, by byla podle ESD značn zpochybnna, kdyby jedinou sankcí vči členskému státu byla v takových pípadech povinnost odstranit protiprávní stav (podídit se rozhodnutí Komise ES, resp. ESD), ale jednotlivci by nemli právo na odškodnní za to, že členský stát svým jednáním proti právu ES porušil i jejich práva. Proto na základ ustálené judikatury ESD funguje režim obecné odpovdnosti státu za škodu, a to jak materiální, tak i morální, jejichž náhradu je jednotlivec oprávnn nárokovat u obecného soudu odpovdného členského státu. Podmínky odpovdnosti členského státu za chybné provedení smrnice ES jsou následující: 1. Smrnice smovala k založení práv jednotlivc 2. Obsah porušených práv byl smrnicí jasn definován 3. Existuje píčinná souvislost mezi porušením práva a vzniklou škodou 4. Dostatečná závažnost porušení práva Ačkoli je odpovdnost členského státu za porušení práva ES objektivní povahy, je zejmé, že ne ve všech pípadech chybn implementovaných smrnic jsou splnny pedpoklady pro uplatnní nárok vyplývajících z této odpovdnosti. ESD navíc ve své judikatue dále upesnil, jak posuzovat „dostatečnou závažnost“ porušení práva ES spočívajícího v nepesném pevzetí smrnice. Soud rozhodující o odpovdnosti za škodu musí zvážit jasnost a pesnost smrnice, míru uvážení implementujícího státního
32
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 34
orgánu, úmysl či nedbalost porušení, existenci pípadných liberačních dvod, chování orgánu ES, které mohlo pispt k porušení práva. Jsou tudíž známy pípady (C-392/93 Treasury Ex v. British Telecommunications plc), kdy ESD konstatoval, že členský stát neporušil právo ES citeln a zjevn, protože závazek nebyl samotnou smrnicí formulován natolik pesn, aby nemohl být legitimn interpretován i jiným zpsobem, resp. pípady (C-283, 291,292/94 Denkavit International v. Bundesamt fur Ernahring), kdy nedostatečná závažnost porušení byla ESD konstatována mj. na základ faktu, že vtšina ostatních členských stát se v daném pípad chovala stejn jako dotčený členských stát. Neplatnost uzavených smluv Právo ES a jeho ustálená judikatura automatickou neplatnost již uzavených a plnných smluv – které byly uzaveny na základ zákona či postupu odporujících právu ES nevyžadují. Již bylo uvedeno, že jak ízení ped Komisí ES, tak ízení ped ESD o porušení práva ES členským státem je ízením o žalob na určení. Napadené opatení či rozhodnutí členského státu se rozhodnutím orgán ES neruší, ani jimi není uloženo odstranní protiprávního stavu. Ani ESD svým konečným rozhodnutím není oprávnn napadený právní akt členského státu zrušit, ani mnit, ani ukládat konkrétní povinnosti členskému státu. ESD svým rozhodnutím vysloví zjištní porušení SES (pokud žalobu nezamítne). Ve výkladové části rozsudku sice ESD obvykle podává popis postupu členského státu, který se od nj očekává a rozsudkem jsou vázány vládní, správní i soudní orgány dotčeného členského státu. Nejde však o povinnost uloženou členskému státu odstranit všechny následky porušení ex nunc, natož ex tunc. Právo ES ctí principy ochrany dobré víry tetích stran a pacta sund servanda, které by mohly utrpt, pokud by již plnné smlouvy byly stiženy neplatností. Oporu zde nabízí rozsudek ESD v pípadu C-373/97 Diamantis. Podle výroku ESD v tomto pípadu právo ES nebrání právu členských stát nevyhovt poškozenému, který si z nástroj k náprav stavu vzniklého porušením harmonizovaného práva, vybral takový, jež zpsobí zjevn nepimenou škodu legitimním zájmm tetích stran. Smrnice Rady č. 89/665 o koordinaci právních a správních pedpis týkajících se pezkumného ízení pi zadávání veejných zakázek v článku 2 odst. 6 umožuje členskému státu „stanovit, že po té, co byla uzavena smlouva po udlení zakázky, je pravomoc orgán píslušných k pezkumu omezena na piznání náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.“ Tímto ustanovením zajišuje citovaná smrnice ochranu dobré víry tetích stran, které by nepimen utrply, pokud by již uzavené smlouvy s nimi byly prohlášeny za neplatné.
33
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 35
Jak se vyhnout proti-soutžním deliktm – kartelm a zneužití dominance Václav Šmejkal
Ochrana hospodáské soutže jako nová starost managementu Právo ochrany hospodáské soutže není novinkou, prošlo však v posledním obdobím nkolika zmnami, díky nimž by se mlo stát nutnou součástí strategického i taktického uvažování každého podnikatele a manažera. Je tomu tak pedevším proto, že od 1.5 2004, kdy se stalo účinným naízení Rady ES 1/2003 a také jedna z novel zákona č. 143/2001 Sb. o ochran hospodáské soutže, se praktický soulad s pravidly soutže zajišuje jinak než díve. Do uvedeného data se firmy vstupující do nového smluvního vztahu, budující nový distribuční systém nebo navazující kooperační vztahy se svými konkurenty, mohly pedem zeptat anti-monopolního úadu (požádat o tzv. pedbžné určení), zda je jejich plánovaný krok v souladu se soutžním právem. V pípadech, kdy ml úad proti jejich zámru námitky, ho mohly obratem požádat o udlení výjimky ze zákazu dohod omezujících soutž. Od 1.5.2004 je všechno jinak. Anti-monopolní úady členských stát Evropské unie (EU), ani Komise ES, již neprovádjí pedbžná určení ani neudlují výjimky ze zákazu. Vše si účastníci trhu – soutžitelé provádjí sami, na základ svých znalostí soutžního práva nebo dvry k právníkm a poradcm. Antimonopolní úadm se naopak odlehčilo a místo ízení o pedbžném určení nebo o výjimce mají více kapacit pro ízení o porušení soutžního práva. Současn s touto zmnou narostly i pravomoci anti-monopolních úad, které mají nyní právo nejen bez varování vstupovat do obchodních prostor soutžitele, ale tyto prostoty na nezbytnou dobu i pečetit a také se souhlasem soudu provádt šetení v neobchodních prostorách, tj. v obydlích manažer a zamstnanc soutžitele. Již sama „návštva“ z anti-monopolního úadu, nehled na samotný výsledek ízení, je tudíž nepíjemným zásahem do chodu firmy a každá dobrá prevence proti takovým pekvapením je žádoucí. V úvodu lze zmínit i nkteré další okolnosti aplikace pedpis soutžního práva, kterým se v posledních letech se dostává rostoucí pozornosti. Na prvním míst mezi nimi jde o tzv. Leniency program, čili program shovívavosti či mírnjšího postihu vči tomu účastníkovi zakázané dohody (kartelu), který se sám obrátí na anti-monopolní úad a pomže mu svými informacemi „odhalit“ a prokázat proti-soutžní jednání. Aktivní soutžitel má nadji na „plnou imunitu“, čili nulovou pokutu ze strany úadu, zatímco ostatní účastníci kartelu sankci neujdou. Soutžitel, který o této možnosti ani neví, by mohl být velmi nepíjemn pekvapen chováním nkterého ze svých (bývalých) obchodních partner.
34
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 36
Dobré je vdt i o možnosti tzv. uznání závazk, které je východiskem z pravdpodobného proti-soutžního deliktu bez jakékoli formální sankce. Soutžitel, proti kterému anti-monopolní úad zahájil ízení, má možnost s úadem do 15 dn „dohodnout“, jak zmní své chování (tj. nabídnout závazek), aby k narušování soutže nedocházelo a pokud úad tento závazek uzná, ízení zastaví. Znamená to opt, že soutžitel o takové možnosti ví a má pedstavu jak mže své chování udržitelným zpsobem zmnit, protože podle toho, co pod časovým tlakem (15 dn!) úadu slíbil, se pod hrozbou sankce musí nadále také chovat. Nakonec lze zmínit i ten „nový“ aspekt aplikace soutžního práva v praxi, kterým je rostoucí medializace kauz ešených anti-monopolními úady. Úady jednak skutečn aktivnji šetí domnlá narušení soutže, často na základ podnt od konkurence, spotebitelských organizací apod., a také se nevyhýbají exemplárn vysokým pokutám v ádu stamilion až miliard korun, což pitahuje pozornost médií. O tom, že anti-monopolní úad nebo Komise ES zahájily ízení s nkterou známjší firmou se dnes píše na prvních stránkách novin i internetového zpravodajství. Škodu na svém image tak soutžitel utrpí díve, než je mu jakýkoli proti-soutžní delikt prokázán. Proto je dobré nejen vyhnout se skutečném proti-soutžnímu chování, ale také pouhému podezení, že by se ho soutžitel mohl dopustit. Pojetí ochrany hospodáské soutže v EU a ČR Podnikání na trzích moderních demokracií je založeno mj. na respektování princip svobodné hospodáské soutže. EU se k ochran hospodáské soutže pihlásila v preambuli svých zakládajících smluvních dokument (zejména Smlouvy o založení ES), kde její zakladatelé zdraznili, že nenarušená soutž je jednou z podmínek fungování jednotného trhu, trvalého rozvoje a vyváženého obchodu. Česká republika se ke standardní ochran hospodáské soutže vrátila až začátkem 90. let minulého století po obnovení základ tržního hospodáství. Jelikož již v této dob bylo rozhodnuto o strategickém smování ČR do EU, soutžní právo se u nás formovalo pod vlivem EU a pirozen se vyvinulo do podoby kompatibilní s právem ES. Z hlediska doktríny a základního materiálního obsahu je v ČR soutžní právo pln harmonizované s právem ES již od roku 2001. Pravidla hospodáské soutže EU i ČR shodn vycházejí z pedpokladu, že budou-li všechny subjekty na trhu určovat své konkurenční jednání nezávisle, bude dosaženo vyšší efektivity a tím i lepšího uspokojování sociálnekonomických cíl společnosti i zájm individuálních účastník trhu. Naopak kartelizace či monopolizace trh by nevyhnuteln poškozovala podnikání, spotebu a tím i společnost. Z tchto dvodu je orgány EU, stejn jako všech
35
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 37
jejích členských stát včetn ČR ve veejném zájmu provádna nástroji veejného práva politika ochrany nenarušené hospodáské soutže. Ve jménu svobodné a rovné konkurence mezi účastníky trhu zakazuje tato politika soutžitelm, aby svým vdomým jednáním pímo i nepímo, skutečn i potenciáln soutžní prostedí narušovali. Z uvedeného mj. vyplývá, že orgány povené dohledem nad nerušenou hospodáskou soutží (Komise ES a národní anti-monopolní úady) nejsou povolány k ešení individuálních problém, ani pípadných oprávnných nárok jednotlivých soutžitel. Chrání výhradn veejný a nikoli soukromý zájem, který si musejí jednotliví účastníci trhu stežit sami s využitím nástroj soukromého práva (odpovdnost za škodu). Prameny soutžního práva ES a ČR Základním pramenem soutžního práva pro členské státy Evropské unie je Smlouva o založení Evropského společenství. V jejím článku 81 odstavec 1 jsou zakázány ti druhy kartel: dohody mezi podniky, jednání ve shod mezi podniky, rozhodnutí podnikatelských sdružení a píkladmo jsou zdraznny jejich nejhrubší formy. Mezi n patí kartely cenové, dále ty, které omezují výrobu, odbyt nebo technický rozvoj, rozdlují trhy nebo zdroje zásobování, diskriminují mezi dalšími účastníky trhu nebo jim podmiují kontrakty s nimi pijetím dalšího vcn nesouvisejícího plnní. Podle odstavce 2 článku 81 jsou takové dohody zakázané a od počátku neplatné. V odstavci 3 článku 81 jsou pak definována základní kritéria pro udlení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutž. Dohoda musí mít pozitivní širší ekonomický dopad, část kooperací získaných výhod musí být penesena na spotebitele, nesmí ukládat účastníkm omezení, která nejsou nezbytná pro dosažení cíle a nesmí nevylučovat soutž z podstatné části trhu. Zejména pro správnou aplikaci článku 81, tj. pro pesné posouzení vlivu dohod mezi podniky na hospodáskou soutž a uplatnní výjimek ze zákazu vydaly orgány Evropské unie adu naízení, oznámení a metodických pokyn. V praxi nejčastji užívané jsou Naízení Evropské komise č. 2790/1999 o výjimce pro vertikální dohody a dále naízení Evropské komise č. 2658/2000 o výjimce pro specializační dohody, č. 2659/2000 o výjimce pro dohody o výzkumu a vývoji a č. 772/2004 o výjimce pro dohody o transferu technologií. Plný pehled o pramenech soutžního práva EU dává server europa.eu.int/comm/competition.
36
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 38
Článek 82 Smlouvy o založení ES zakazuje zneužití dominantního postavení, a to zejména ve form vynucování nepimených cen nebo obchodních podmínek, omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje, diskriminace mezi obchodními partnery a vázání spolupráce na pijetí dalšího, vcn nesouvisejícího plnní. Jde o obchodní praktiky, které jsou u bžného podniku zpravidla tolerovány, jsou však absolutn nezákonné, zaujímá-li podnik dominantní postavení na relevantním trhu svého výrobku či služby. V ČR je ochrana hospodáské soutže upravena zákonem č. 143/2001 Sb., Zákon o ochran hospodáské soutže, v platném znní. Svým pojetím a obsahem se český zákon prakticky neliší od právní úpravy EU, takže Hlava II, § 3 Zákona upravuje zákaz kartel identicky s článkem 81 Smlouvy o založení ES a Hlava III, § 11 Zákona odpovídá obsahu článku 82 Smlouvy o zákazu zneužití dominantního postavení. Naízení Evropské komise o výjimkách pro jednotlivé typy smluv, která mla do 1. 10. 2005 svou obdobu ve vyhláškách Úadu pro ochranu hospodáské soutže, jsou nyní pímo aplikovatelná na území ČR. Závazné pedpisy českého soutžního práva, stejn jako právn účinná rozhodnutí Úadu pro ochranu hospodáské soutže jsou zveejnna na serveru www.compet.cz. Specifickým pramenem soutžního práva je bohatá judikatura. Významná jsou rozhodnutí Komise ES a zejména pak rozsudky Evropského soudního dvora, která mají účinky precedentu, kterým se ve své rozhodovací praxi ídí jak Komise ES, tak i jednotlivé soutžní úady členských stát EU. Lze íci, že až studiem judikatury orgán ES a na národní úrovni píslušného soutžního úadu, resp. rozhodnutí tch soud, u kterých se lze proti správnímu rozhodnutí soutžního úadu bránit, dává pesný obraz o tom, co je soutžním právem prakticky zakázáno a naopak dovoleno. Zvlášt Evropský soudní dvr stanovil ve svých rozsudcích definiční znaky jednotlivých zakázaných typ protisoutžního jednání. Rozsudky Evropského soudního dvora jsou publikovány na adrese curia.eu.int, rozhodnutí Evropské komise na europa.eu.int/comm/competition a rozhodnutí Úadu pro ochranu hospodáské soutže ČR na www.compet.cz. Výklad hlavních ustanovení soutžního práva Soutžitelé Účastníky hospodáské soutže nemusí být jen podnikatelé ve smyslu českého obchodního práva. Jsou jimi všichni nezávislí aktéi trhu vykonávající hospodáskou činnost, bez ohledu na jejich právní formu a subjektivitu. To znamená, že soutžitelem mže být i jednotlivec ne-podnikatel, který nap. prodává licenci k patentu, jehož je držitelem, nebo také obecní úad, který zpoplatuje práva položení soukromých komunikačních sítí pes obecní pozemky apod.
37
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 39
Soutžní právo se netýká pouze činností sociální povahy a činností ve veejném zájmu, resp. výkonu služeb obecného hospodáského významu, které jsou určitým organizacím, pípadn i obchodním společnostem, uloženy zákonem. Neaplikuje se rovnž tam, kde není z povahy vzájemného vztahu možné pedpokládat nezávislé chování soutžitel. Existuje-li tedy mezi právn samostatnými soutžiteli vztah kontroly, nebo tvoí-li jeden hospodáský celek (holding), pak mezi nimi neexistuje ani efektivní soutž, kterou by bylo nutné chránit. Mezi subjekty kontrolovanými jednou osobou nejsou tudíž níže uvedená proti-soutžní jednání právem ochrany hospodáské soutže postižitelná. Kartely Každé vzájemné sblížení, zejména konkurujících si firem, které by vedlo ke koordinaci jednání na trhu, je narušením soutže. Se soutžním právem jsou neslučitelné a proto zakázané veškeré dohody mezi podniky, jejich jednání ve vzájemné shod, a taktéž rozhodnutí jejich sdružení, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutže na trhu. Právo rozlišuje následující typy kartel: • Dohody mezi soutžiteli (smlouvy, gentlemanské dohody a vše, co má povahu závazku) • Jednání ve shod mezi soutžiteli (výmna citlivých informací nebo jiná koordinace soutžního chování) • Rozhodnutí sdružení soutžitel (akt sdružení, který závazn či dobrovoln koordinuje chování člen na trhu) Aby dohody mezi soutžiteli, jejich jednání ve shod, nebo rozhodnutí jejich sdružení, narušovaly soutž, musí být projevem vle dvou a více účastník, která smuje úmysln či jen mimodk, pímo či nepímo, fakticky nebo potenciáln, k narušení soutžního prostedí. Forma úkonu, který má povahu kartelové dohody není rozhodující, určující je její (i potenciální) dopad na hospodáskou soutž. Soutžní právo rozlišuje mezi kartely horizontálními, které jsou založeny dohodami pímých konkurent a kartely vertikálními, které vznikají mezi účastníky na vzájemn navazujících stupních trhu (dodavatelsko-odbratelský vztah). Za nejnebezpečnjší jsou považovány kartely horizontální, nebo jejich výsledkem je zpravidla omezení rivality mezi pímými konkurenty na úkor volnosti hospodáské soutže. Kartely vertikální jsou rovnž zakázané, avšak pro určitou míru kontroly výrobce nad distributorem jeho výrobk existují z tohoto zákazu legální výjimky (viz dále). Netolerovanou formou kartelu, která nemá v soutžním právu ES i ČR nárok na výjimku a pedstavuje vždy zakázané a postižitelné proti-soutžní jednání, jsou tzv. tvrdé kartely. Jde o zvláš hrubá narušení soutže spočívající v uzavení
38
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 40
dohody mezi konkurenty, stejn jako mezi dodavatelem a odbratelem, o cenách dalších prodej, o rozdlení trh, zákazník a o koordinovaném omezení kapacit či odbytu. Tvrdými kartely mohou být jak dohody horizontální, tak i vertikální. Jednostranným jednáním, které nebylo druhou stranou ani mlčky akceptováno, nelze vytvoit kartel. Soutžní právo nepostihuje tržn konformní, nezávislé pizpsobování se trendm nabídky a poptávky, či krokm ostatních soutžitel. Nekoordinované paralelní jednání soutžitel, následování leadera trhu, není porušením soutže. Píklady kartelových dohod Kartelem je pomrn častá dohoda konkurent o tom, jakým zpsobem budou penášet rostoucí nebo doplkové náklady na své odbratele. Kartelem je rovnž dohoda konkurent o tom, že se dočasn nebudou pouštt do inovace svých produkt, nebo že budou respektovat existující podíly na trhu, pípadn že si nebudou pebírat klienty apod. Ve vertikálním vztahu je velmi častým kartelem dohoda stanovující odbrateli ceny či podmínky jeho dalších prodej, pípadn zakazující mu prodávat odebraného zboží do jiných teritorií nebo jiným než určeným klientm. Kartelové jednání ve shod mže založit napíklad účast na jednání sdružení soutžitel, na kterém nkteí ze zúčastnných sdlují své cenové či obchodní zámry na další období, nebo kde se projednává nejvhodnjší reakce na vzestup cen náklad, na prnik zahraniční konkurence na domácí trh apod. Kartel byl prokázán i na základ výmny signál pes média, kdy pedstavitelé soutžitel ve svých interview a tiskových sdleních naznačovali budoucí kroky a vzájemn tak zprhledovali své strategie, resp. si potvrzovali „neformální solidaritu“ v dalším postupu. Častým píkladem kartelu ve form rozhodnutí soutžitel jsou ceníky či principy cenové politiky vydávané jednooborovými podnikatelskými sdruženími. Podobn časté jsou i kartely ve form bojkotových rozhodnutí sdružení, nap. že žádný člen nebude obchodovat s klientem, který dluží jinému členu sdružení, nebo že členové nebudou dodávat do určitého kanálu distribuce apod. Vyata ze zákazu nejsou ani sdružení malovýrobc či maloobchodník, která pijmou rozhodnutí o jednotném postupu a jednotné cenové strategii vči svým silnjším odbratelm. Neplatnost kartelových dohod Jakákoli forma dohody mezi soutžiteli, která odporuje soutžnímu právu, je od počátku neplatná v tch svých částech, které narušují soutž. Znamená to, že pouze ty dohody, které jsou celou svou povahou proti-soutžní, a závadná ustanovení z nich nelze oddlit, jsou neplatné jako celek. Jinak se neplatnost vztahuje výhradn na soutžním právem zakázaná ustanovení. Jde o neplatnost tzv. absolutní, které se mže dovolat každý a všechny orgány
39
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 41
veejné moci k ní musejí pihlížet z moci úední. Pokud je touto neplatností stižena celá smlouva, mlo by být plnní podle ní poskytnuté jejími účastníky vzájemn vráceno, je-li to ješt reáln možné. Dkazy kartelového jednání Dkazní bemeno nese anti-monopolní úad, který musí – v pípad poteby ped nezávislým soudem – dokázat, že konkrétní soutžitel uzavel s jiným soutžitelem kartelovou dohodu s určitým úmyslem či praktickým dopadem na soutž. Nejsnáze se úadm opatují dkazy proti sdružení, protože ta svá rozhodnutí či doporučení členm publikují nebo jiným zpsobem dávají na vdomí širšímu okruhu subjekt. Vdomé kartely jsou opačným extrémem, ty soutžitelé utajují a minimalizují písemné dkazy o jejich existenci. Antimonopolní úady proto hledají nejen písemné smlouvy, ale jakékoli zápisky (zprávy z jednání, poznámky, E-maily), dále svdectví o tom, že k určité schzce došlo, že závadná informace pochází z určitého zdroje atd. Existenci dohody mže úad dokázat i v pípad výmny citlivých informací mezi konkurenty, kterou zprostedkoval jejich společný obchodní zástupce nebo nezávislé zpravodajské médium. Na form, v jaké byl kartel uzaven skutečn nezáleží, proto nelze podceovat ani nezávaznou konverzaci či korespondenci s konkurentem. Výjimky ze zákazu dohod narušujících soutž Určité druhy dohod a koordinace postupu mezi soutžiteli rozvoji soutžního prostedí více pomáhají než škodí. Za určitých podmínek mohou dohody o spolupráci mezi konkurenty vést k obohaceni trhu o dokonalejší výrobky a služby, nebo ke vzniku nového soutžitele ve form společného podniku apod. I když takové dohody obsahují jistá omezení soutžitel, existují pro n v soutžním právu výjimky ze zákazu. Tyto výjimky se aplikují pímo ze zákona, bez rozhodnutí soutžního úadu nebo soudu. Týkají se dohod, které současn splují čtyi podmínky: 1) pispívají ke zlepšení výroby nebo odbytu výrobk a služeb nebo k podpoe technického či hospodáského pokroku, 2) vyhrazují spotebitelm pimený podíl na výhodách z dohody vyplývajících, 3) neukládají soutžitelm omezení, která nejsou k dosažení pozitivních cíl nutná a 4) neumožují vyloučit soutž ve vztahu k podstatné části výrobk či služeb touto dohodou dotčených. V praxi tyto podmínky plní nejčastji ty dohody, které nejsou v rozporu se znním tzv. blokových výjimek, upravených v naízeních Evropské komise. Jde (jak již bylo zmínno výše ve výkladu pramen soutžního práva) o výjimky pro smlouvy distribuční, o výzkumu a vývoji, o poskytování technologií (licence), o specializaci a také vybrané druhy dohod ve specifických oborech podnikání, jakými jsou pojišovnictví, letecká, železniční, íční a silniční
40
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 42
doprava, distribuce motorových vozidel. Tyto výjimky ze zákazu dohod omezujících soutž en bloc deklarují slučitelnost jistých smluvních omezení s právem ochrany hospodáské soutže, avšak za pesn stanovených podmínek. Mezi tyto podmínky patí na prvním míst zachování účinné soutže na trhu, což je zajišováno jednak absolutním zákazem tzv. tvrdých kartel (dohody o cenách, o rozdlení trh, o omezení výroby nebo odbytu), jednak stanovením horní hranice tržního podíl soutžitel-účastník dohody, která nesmí být pekročena, má-li být výjimka aplikována. Napíklad dodavatel mže s nezávislým obchodníkem uzavít smlouvu o výhradním zastoupení pro určitý trh, pokud podíl dodavatele na relevantním trhu dodávek není vyšší než 30 % a smlouva neobsahuje vždy zakázaná ustanovení (tvrdé kartely): určení fixní nebo minimální ceny dalších prodej smluvního zboží a zákaz pasivních (reakce na nevyvolanou poptávku) prodej mimo vyhrazené území. Protože omezení soutže sankcionované soutžním právem musí být citelné, existuje pro malé a stední podniky navíc možnost využít výjimky pro dohody zanedbatelného významu (tzv. de minimis). Tato výjimka ze zákazu je ze zákona aplikovatelná na dohody omezující soutž mezi pímými konkurenty (tj. horizontální), pokud součet tržních podíl účastník dohody na rozhodném trhu nepesáhne 10 %. V pípad dohod mezi soutžiteli na rzných stupních produkčního etzce (tj. vertikálních, nejčastji distribučních dohod), je výjimka de minimis aplikovatelná, pokud na žádném z dotčených rozhodných trh nepesáhne tento podíl 15 % (o vymezení relevantního trhu viz dále). Již bylo zdraznno, že na žádnou z uvedených výjimek nemají nárok dohody úmysln proti-soutžní, tzv. tvrdé kartely. Ač anti-monopolní orgány výjimky neudlují – platí pímo ze zákona – mohou je v odvodnných pípadech svým rozhodnutím odebrat. Zneužití dominantního postavení Jednostranné jednání soutžitele mže narušit soutž, pokud jde o podnik s takovou tržní silou, že je na trhu tzv. dominantem. Podniky, které se mohou ve svém oboru chovat do značné míry nezávisle na vli svých konkurent i spotebitel, protože jim výjimečnost jejich postavení zaručuje stálou poptávku za jimi diktovanou cenu, nesou vtší odpovdnost za zachování konkurenčního prostedí. Soutžní právo jim nebrání dosahovat a udržovat dominantní postavení, zakazuje jim ho však zneužívat. Zpravidla se dominantní postavení pojí s významným tržním podílem (40 a více %) na relevantním trhu (viz dále), podstatné jsou však i další faktory umožující dominanci. Tmi jsou pedevším absence srovnateln silného (i potenciálního) konkurenta a schopnost dominanta skutečn „diktovat“ trhu, pípadn ho nové konkurenci uzavít. Proto anti-monopolní úad pi zkoumání
41
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 43
dominance hledá i rozsah distribuční sít pedpokládaného dominanta, jeho finanční a technologický náskok ped konkurencí, jeho kontrolu nad unikátní infrastrukturou, patentem, informací apod. Dominantní soutžitelé nesmjí poškozovat ostatní soutžitele a spotebitele, nesmjí jednat proti konkurenční povaze trhu. Jsou jim tudíž zakázány jak praktiky tzv. vykoisovatelské, kterými by jednali pímo na úkor jiných účastník trhu, tak i praktiky tzv. vylučovací (zavírací), kterými by uzavírali trh vči nové potenciální konkurenci. Dominantnímu soutžiteli je soutžním právem zakázáno to, co mže malá či stední firma bez hrozby postihu uskutečovat. Mezi zakázané vykoisovatelské praktiky dominanta patí nejen nepimen vysoké ceny, jednostranné či diskriminační smluvní podmínky, nezasloužené provize, ale i vázané obchody nebo náhlé ukončení smluvního vztahu či hrozba odmítnutím dodávky s cílem vynucení si poslušnosti. K zakázaným vylučovacím praktikám dominanta patí používání vrnostních rabat, uzavírání smluv s nekonkurenční doložkou exkluzivní odbr), odmítání pístupu k infrastruktue, trestání za obchody s konkurencí nebo cenová válka – dlouhodob nepimen nízké ceny. Jelikož se zakázaného jednání dopouští firma s výjimečnou tržní silou, citelný dopad na trh se automaticky pedpokládá a odpovdnost dominanta za narušení soutže je objektivní povahy. Výjimky ze zákazu zneužití dominantního postavení neexistují, jde o zákaz absolutní. Dkazy zneužití dominantního postavení Zneužití dominance je nejčastji jednostranným jednáním, jímž se dominantní hráč trhu citeln dotkne svých odbratel nebo konkurent. Nejde tedy o utajený akt, z nhož by profitovaly strany na nm zúčastnné, naopak jde často o konflikt protichdných zájm. Ten nejenže nebývá utajen, naopak bývá poškozenou stranou oznámen anti-monopolnímu úadu. Úad tudíž získává základní informace a nkdy i dkazy od poškozených účastník trhu. V ad pípad však není jednouché zneužití dominance prokázat, protože ne každý konflikt silnjšího a slabšího soutžitele je zpsoben tímto typem protisoutžního chování. Ne každá silná firma je dominantem a práv prokázání dominance musí dkazu o jejím zneužití pedcházet. Navíc ani dominantní firm nesmí zákon znemožovat ziskové podnikání a obranu jejích legitimních zájm. Skutečnost, že taková firma zahájí agresivní reklamní kampa, zavede výrazné sezónní slevy nebo množstevní rabaty ješt nemusí být zakázaným zneužitím. I pes dostatek informací tak není pro anti-monopolní úad vždy snadné unést dkazní bemeno.
42
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 44
Píklady zneužití dominantního postavení Často bývají ze zneužití dominance usvdčeny bývalé státní monopoly v odvtvích, která byla nedávno otevena volné konkurenci (telekomunikace, doprava, energetika). Zpravidla kontrolují základní infrastrukturu nutnou ke vstupu na trh (sít) a nap. rozdílné podmínky ukládané tetím stranám pro pístup k této infrastruktue nebo znevýhodnní pístupu tetích stran k ní je proti-soutžním zneužitím dominance. Pomrn častou formou zneužití dominance je rovnž taková politika slev, rabat, cenových plán, vrnostních karet apod., která vede k vázání klient k dominantnímu dodavateli, který odmuje opakovaný, dlouhodobý či dokonce výlučný odbr. Nemén „klasické“ je zneužití dominance ve form vynucování si nepimených obchodních podmínek (provizí, dlouhých lht splatnosti, vysokých smluvních pokut) a také diskriminace mezi srovnatelnými odbrateli či dodavateli, nap. v situaci, kdy i z objektivních dvod musí dominant omezit své obchodní aktivity. V poslední dob je za zneužití považováno i odmítnutí pístupu k unikátnímu patentu drženému dominantním soutžitelem. Relevantní trh Dominance není dána velikostí obratu nebo zisku, ale postavením soutžitele na tzv. relevantním (rozhodném) trhu. Relevantní trh je vymezen charakterem výrobku či služby na stran jedné a geografickou oblastí, v níž se poptávka po tomto výrobku či služb uspokojuje plynule a za srovnatelných podmínek, na stran druhé. Jeho základní parametry musí být konstantní po určité časové období, aby byly vyloučeny efekty náhodné konjunktury. Výrobkový i geografický relevantní trh se určuje pomocí testu cenové elasticity, kdy se simuluje zvýšení ceny o 5–10 % na období jednoho roku u každého zkoumaného výrobku i služby. Zboží, které by neuspokojení odbratelé začali jako náhražku zdraženého výrobku nakupovat tvoí s tímto výrobkem stejný výrobkový trh. Vzdálenost v jaké by tito odbratelé byli ochotni alternativní zboží hledat pak vymezuje geografický trh. Je samozejmé, že cenové rozdíly, vysoké dopravní náklady nebo nezbytnost národní licence či registrace dlí trhy mezi sebou. Proto zná soutžní právo pípady, kdy relevantní trh byl vymezen jedním velmi specifickým výrobkem dodávaným omezeným počtem soutžitel, anebo geograficky velmi úzce teritoriem jednoho msta nebo oblasti. Stejn tak testy cenové elasticity ukázaly, že banány nejsou bžné ovoce nebo plísové síry se vydlují z trhu sýr. V situaci restriktivn vymezeného relevantního trhu se dominantem mže nečekan stát i relativn nenápadný podnik. Ačkoli se vymezení relevantního trhu jeví jako exaktní ekonometrická operace, jde o otázku právní, kterou s konečnou platností rozhoduje nezávislý soud. Národní anti-monopolní úady nkdy vymezují srovnatelné trhy pekvapiv rozdíln, což však mže být odrazem rozdílných konkurenčních podmínek,
43
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 45
spotebitelských tradic a preferencí v jednotlivých členských zemích EU. Pi sporu soutžitele a úadu zpravidla soutžitel zdrazuje dkazy, které jeho trh rozšiují (snadný export-import, zastupitelnost jinou nabídkou apod.), zatímco úad argumentuje pro užší vymezení trhu a tím i vyšší tržní podíl šeteného soutžitele. Vynucování soutžního práva v praxi Vztahy evropského a národního soutžního práva Soutžní právo ES je rozhodné pro všechny pípady narušení soutže, které mají dopad uvnit EU a ovlivují obchod mezi členskými státy. Rozhodujícími znaky pro aplikaci tohoto práva jsou tedy lokalizace účinku (nikoli „národnost“ narušitele) a pes-hraniční efekt. Mimo dosah soutžního práva EU jsou pípady ovlivující soutž mimo hranice Evropského hospodáského prostoru a kauzy omezen lokálního významu uvnit jednotlivé členské zem, bez dopadu na obchod uvnit EU. Na tato omezen-lokální narušení se vztahuje soutžní právo píslušného členského státu EU. To v praxi znamená, že pouze na pípady, které ani potenciáln neovlivní obchod nebo investice pes hranice ČR bude aplikován zákon č. 143/2001 Sb. o ochran hospodáské soutže. Národní pedpisy o ochran hospodáské soutže jednotlivých členských stát EU nesmjí zakázat dohodu, která by byla podle článku 81 Smlouvy o založení ES povolena. Nicmén v pípad jednostranných narušení soutže (jakým je i neužití dominantního postavení) mohou mít jednotlivé členské státy vlastní písnjší úpravu a postihovat nap. zneužití ekonomické závislosti ze strany nedominantního, avšak silnjšího soutžitele. Práv zneužití ekonomické závislosti jako tetí samostatný delikt proti právu ochrany hospodáské soutže je v závru roku 2005 projednáván v rámci chystané novely zákona č. 143/2001 Sb. v ČR. Bude-li tato novela pijata bude možné podle práva ČR postihnout lokální pípady vynucování si nepimených smluvních podmínek ze strany silnjšího obchodního partnera vči partneru slabšímu, který nemá na trhu dostatek jiných odbytových nebo zásobovacích alternativ. V praxi se prosazuje decentralizované vynucování soutžních pedpis, nebo Komise ES je s to efektivn zasáhnout jen v nejvtších kauzách celoevropského významu. Proto adu ízení podle práva ES, která mají tžišt v jednom členském stát, svuje Komise píslušnému národnímu anti-monopolnímu úadu a v pípad kauzy zasahující do více členských stát pak tomu národnímu úadu, který má nejlepší pedpoklady pro úspšné vedení ízení. Ostatní národní úady s tímto úadem spolupracují a vedoucí anti-monopolní úad s Komisí ES povinn konzultuje všechny zásadní kroky, včetn vynesení sankčního rozhodnutí. Národní anti-monopolní úady postupují i v pípadech ízení dle soutžního práva ES v souladu s národními procesními pedpisy, v pípad ČR podle zákona o ochran hospodáské soutže a subsidiárn správního ádu.
44
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 46
Pravomoci anti-monopolních úad Efektivní dohled nad čistotou hospodáské soutže by nefungoval bez odpovídající pravomoci anti-monopolních úad zajistit dkazy a usvdčit narušitele i v pípad, že odmítá spolupracovat a proti-soutžní jednání piznat. Odstrašující účinek by nepsobil, kdyby po rozhodnutí o porušení pravidel hospodáské soutže nenásledovala citelná finanční sankce. Proto soutžní právo EU i ČR dává soutžním orgánm mimoádné vyšetovací a penalizační pravomoci. Anti-monopolní úady, tj. Komise ES (Generální editelství pro hospodáskou soutž), a v pípad ČR Úad pro ochranu hospodáské soutže (ÚOHS), vykonávají prbžný dozor nad čistotou soutžních praktik a na základ zjištných skutečností, ale i obdržených stížností, mohou zahájit ízení o porušení soutžního práva. Na jejich výzvu jsou soutžitelé povinni poskytnout jim v určené lht požadované informace, pípadn i ústní vysvtlení a také se podrobit místnímu šetením provádnému pracovníky tchto úad. Krom strpní místního šetení v obchodních prostorách soutžitele (kdykoli i bez varování, pouze z rozhodnutí samotného soutžního úadu) i v bytech jeho zamstnanc (pouze se souhlasem soudu), musejí soutžitelé zastavit na žádost soutžního orgánu protiprávní jednání, podrobit se naízenému pedbžnému opatení a nakonec i opatení k náprav. Prokázané narušení je v závislosti na závažnosti narušení soutže sankcionováno uložením pokuty. Pokuta za porušení soutžního práva mže být v pípad hrubého, úmyslného dlouhotrvajícího narušení hospodáské soutže (tvrdý cenový kartel delší než pt let) vymena až ve výši 10 % celosvtového obratu soutžitele za skončené účetní období. Ne-spolupráce s úadem bývá postihována poádkovými pokutami, které mže úad soutžiteli udlit i opakovan. ÚOHS mže podle zákona o ochran hospodáské soutže uložit pokuty za porušení zákazu nebo nesplnní zákonné povinnosti (tj. za proti-soutžní delikt, za odmítání spolupráce, maení šetení nebo za nesplnní vykonatelného rozhodnutí, viz výše) do 3 let ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvdl. Nejpozdji mže ÚOHS soutžitele pokutovat do 10 let od chvíle, kdy k porušení zákazu nebo nesplnní zákonné povinnosti došlo. Vede-li ízení o porušení soutžního práva Komise ES, pak musí podle práva ES uložit sankci za nedodání požadovaných informací nebo maení šetení do 3 let a ve všech dalších pípadech protiprávního jednání (tj. i za samotný protisoutžní delikt) do 5 let od chvíle, kdy k takovému jednání došlo, resp. v pípad trvajícího nebo opakovaného jednání (nap. dlouhodobý kartel) od chvíle, kdy bylo ukončeno. Každým úkonem Evropské komise jsou promlčecí lhty perušeny a začínají bžet znovu, avšak promlčení nastane a sankci již nelze uložit po uplynutí dvojnásobku tchto lht (vyjma pípad perušení lhty v dsledku ízení u Evropského soudního dvora).
45
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 47
Možnosti obrany Svá práva mohou soutžitelé proti rozhodnutí soutžního orgánu bránit u soudu, a to žalobou proti rozhodnutí Evropské komise u Soudu první instance ES. V pípad Úadu pro hospodáskou soutž ČR je opravným prostedkem v prvním stupni, tzv. rozklad podávaný pedsedovi ÚOHS a až proti jeho pravomocnému verdiktu je možné podat žalobu u Krajského soudu v Brn. Soudy mohou pezkoumat rozhodnutí soutžních orgán, potvrdit, zrušit, snížit i zvýšit uloženou pokutu. Bude-li píslušný národní soud rozhodovat podle práva EU, nejvyšší autoritou ohledn výkladu a správné aplikace tohoto práva pro nj zstává Evropský soudní dvr, čímž je zajištna jednotnost výkonu soutžního práva podle článk 81 a 82 Smlouvy na celém území EU. Podání žaloby proti rozhodnutí Komise ES nebo národního anti-monopolního úadu nemá odkladný účinek na výkon jejich rozhodnutí. Možnosti prevence Obchodní praxe vtšiny firem je natolik bohatá, že nelze dopedu vyloučit situace, ve kterých hrozí porušení písných soutžních pravidel. Žádný aktivní soutžitel nemže být absolutn zajištn proti nechtnému konfliktu se soutžním právem. Je tomu tak i proto, že v soutžním právu firma-soutžitel, bez ohledu na stanovisko statutárních orgán, nese odpovdnost za protisoutžní jednání svých zamstnanc, dceinných firem i akvizicí. Samy anti-monopolní úady nabádají soutžitele ke zpracování a zavedení tzv. Programu slučitelnosti s právem ochrany hospodáské soutže. Jde o vnitní smrnici, kterou se vedení soutžitele zaváže k dodržování soutžního práva a uloží stejnou povinnost všem svým podízeným. Tato smrnice vedle deklarace a závazku obsahuje i základní výklad zakázaného jednání a dále režim soutžních školení a audit, kterými je Program slučitelnosti prakticky zavádn do života firmy č i organizace soutžitele. Efekt Programu slučitelnosti je dvojí. Soutžitel, který má vlastní program, jednak v prbhu jeho zavádní pipravil své zamstnance, jakož i standardy a systémy v jejichž rámci pracují, na nároky a omezení dané soutžním právem a také signalizoval anti-monopolnímu úadu, že nechce vdom narušovat hospodáskou soutž. Anti-monopolní úady ze své strany pijímají adekvátn zpracované a zavedené Programy slučitelnosti jako významnou polehčující okolnost v pípadech, kdy soutžitel peci jen narušil hospodáskou soutž.
46
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 48
Evropská unie a její dopad do daní Petr Nmec a Marek Moudrý
Evropská unie zasahuje a pímo nebo nepímo do vtšiny oblastí našeho života a není tedy nijak s podivem, že se dotýká i daových oblastí, pokud jakkoli zasahují nebo by mohly zasahovat do základních svobod garantovaných Smlouvou o ES. V níže uvedeném textu jsou popsány dopady evropského práva na nejvýznamnjší české dan – da z pidané hodnoty a da z píjm. Da z pidané hodnoty Oblast dan z pidané hodnoty je v rámci evropské unie harmonizována. Prostedky této harmonizace je množství smrnic, pičemž stžejní je tzv. Šestá smrnice, a rozsáhlá judikatura Evropského soudního dvora, která nám umožuje vyložit nkterá nejasná ustanovení smrnic, a která piznala nkterým ustanovením pímý účinek. Šestá smrnice byla základem pro sestavení nového zákona o dani z pidané hodnoty, který nabyl účinnosti vstupem České republiky do Evropské unie. Prosté dodání a poízení zboží v rámci EU Pro zjednodušení obchodu se zbožím mezi jednotlivými členskými státy EU byl zaveden velmi jednoduchý systém uplatování DPH pi dodání a poízení zboží mezi plátci DPH v rámci EU. Podstatou tohoto jednotného evropského uplatování DPH je skutečnost, že DPH se uplatuje v zemi, kam je dodáno zboží, pičemž v zemi, ze které se dodává, je dodávka osvobozena od DPH Dodání zboží českým plátcem jinému plátci v EU Český dodavatel zboží neuplatuje DPH (dodávka zboží je osvobozena od DPH s nárokem na odpočet v ČR, pokud je odbratel registrován k DPH v jiném členském státu a zboží je odesláno z ČR). Dkazní prostedky jsou odbratelovo registrační číslo k DPH a pepravní doklady; prohlášení odbratele, že zboží bylo pepraveno, atd. Datum uskutečnní zdanitelného plnní • K datu vystavení dokladu • K 15. dni msíce následujícího po dodání zboží • Vstupuje také do souhrnného hlášení Speciální náležitosti dokladu • Odkaz na osvobození dle § 64 • Sdlení, že se jedná o plnní osvobozené od dan
47
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 49
Dodání zboží plátcem v EU jinému českému plátci V souladu s výše uvedeným evropský dodavatel zboží neuplatuje DPH (dodávka zboží je osvobozena od DPH s obecným nárokem na odpočet v členském stát dodavatele) a tudíž DPH uplatuje český plátce v ČR v souladu s českým zákonem o DPH (tj. aplikuje se napíklad česká sazba dan). Datum uskutečnní zdanitelného plnní • K datu vystavení dokladu nebo • K 15. dni msíce následujícího po poízení zboží Speciální náležitosti dokladu • Nejsou • Odbratel je pouze povinen do záznamní povinnosti doplnit sazbu dan, základ dan v Kč a výši dan v Kč Dovoz a vývoz zboží do stát mimo EU Dle nového zákona o DPH je termín dovoz a vývoz omezen pouze na transakce se státy mimo EU – pro transakce v rámci EU je používán termín „dodání/poízení zboží do/z jiného členského státu“. Postup je obdobný jako postup ped vstupem do EU. • Vývoz zboží z ČR je osvobozen od DPH s nárokem na odpočet (nutno prokázat, že zboží je odesláno z ČR). • Dovoz zboží do ČR je pedmtem DPH v ČR. Došlo však k určitému zjednodušení – DPH se již neodvádí celnímu úadu, ale pouze se uvede na stranu výstupu (ale i vstupu) v piznání k DPH. Místo plnní u služeb Účinností nového zákona o DPH byla – v souladu se Šestou smrnicí – nastavena pomrn komplikovaná pravidla pro určení místa plnní u služeb. Jelikož místo plnní má zásadní vliv na uplatnní DPH, je velmi dležité, aby bylo vždy správn určeno. Obecné pravidlo – použije se vždy, pokud se nejedná o zvláštní pípad • Sídlo poskytovatele služby • Místo, kde je umístna DPH provozovna poskytovatele služby – pokud je služba poskytnuta prostednictvím této provozovny Zvláštní pípady • Místo, kde se nachází nemovitost - služby související s nemovitostí, nap. služby realitních kanceláí, architekt, odhadc, stavebního dozoru, projektové práce
48
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 50
• Území, kde se peprava uskutečuje – nap. peprava osob • Místo zahájení pepravy – pi peprav zboží mezi členskými státy EU, pokud je píjemce služby registrován k DPH ve stát zahájení pepravy • Členský stát, který vydal DIČ píjemci služby – pi peprav mezi členskými státy EU, pokud se členský stát registrace píjemce služby neshoduje se státem, ve kterém peprava začíná • Místo, kde je služba uskutečnna – služby kulturní, umlecké, sportovní, vdecké, výchovné, zábavní, včetn kongres a výstav • Sídlo píjemce služby – princip samovymení (reverse charge) – velké množství služeb, nap. poradenské, konzultační, inženýrské, právní, účetní a jiné podobné služby • Místo skutečného užití nebo spoteby – nájem dopravního prostedku osob ze tetí zem, pokud k využití dochází ve tetí zemi (a obrácen) a poskytnutí telekomunikační služby osob ze tetí zem, pokud k využití dochází v tuzemsku Da z píjm Oblast dan z píjm není zdaleka tolik harmonizována jako oblast DPH, kde Šestá smrnice poskytuje ucelený návod, jak postupovat pi uplatování DPH. Ingerence evropského práva v oblasti dan z píjm se tak projevuje bu prostednictvím psobení základních svobod garantovaných Smlouvou o ES nebo prostednictvím nkolika smrnic, které upravují partikulární otázky dan z píjm (Smrnice o zdanní mateských a dceiných společností, Smrnice o zdaování úrok a licenčních poplatk, Smrnice o fúzích, Smrnice o spolupráci daových správ, Smrnice o zdaování úspor). Nepímé psobení Smlouvy o ES Ačkoli pímé dan spadají do pravomoci členských stát, členské státy musejí pi výkonu této pravomoci dodržovat evropské právo. Mezi ustanovení evropského práva, které mohou omezit pravomoc zákonodárce členského státu, jsou ustanovení pojednávající o základních evropských svobodách: • Volný pohyb zboží - vyšší zdanní výrobk z jiných státu, než zdanní podobných domácích výrobk je nepípustné obdobn jako zdanní výrobk jiných členských stát, které by poskytovalo nepímou ochranu jiným výrobkm • Volný pohyb osob – vyšší zdanní fyzických nebo právnických osob pouze na základ jejich píslušnosti k jinému členskému státu je nepípustné • Volné pohyb služeb – vyšší zdanní (pop. rzná pímá i nepímá zvýhodnní) poskytování služeb píslušníky členských stát, kteí podnikají v jiném stát, než píjemce služeb, je nepípustné • Volný pohyb kapitálu a plateb
49
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 51
• Veejná podpora • Zákaz diskriminace Smrnice Rady o společném systému zdanní mateských a dceiných společností Tato smrnice zakazuje zdaování dividend a jiných podíl na zisku plynoucích z dceiné do mateské společnosti. Neplatí však pi zdaování dividend a jiných podíl na zisku plynoucích z dceiné společnosti v likvidaci. Společnosti, na které se smrnice vztahuje jsou: • Mateská společnost – minimáln 24 msíc drží podíl 20% (15%, 10%) na základním kapitálu jiné společnosti • Dceiná společnost – na jejímž základním kapitálu drží mateská společnost minimáln 24 msíc podíl 20% (15%, 10%) • Pi splnní podmínky podílu lze osvobození uplatnit i ped splnním podmínky 24 msíc Společnosti, na které se smrnice vztahuje jsou: • Daoví rezidenti jiného členského státu EU dle definice ze zákona o daních z píjm: - Má nkterou z forem dle pedpis ES - Podle daových zákon členských stát EU je považována za daového rezidenta - Podléhá nkteré z daní uvedených v píslušném právním pedpisu ES, které mají stejný nebo podobný charakter jako da z píjm • Čeští daoví rezidenti - Forma a.s., s.r.o., družstva nebo evropské společnosti Smrnice Rady o společném systému zdanní úrok a licenčních poplatk mezi sdruženými společnostmi z rzných členských stát V souladu se českým zákonem o daních z píjm – obdobn je tomu i v zahraničí – platí, že úroky a licenční poplatky placené do zahraničí obecn podléhají srážkové dani. Tato srážková da je velmi často omezena, pop. eliminována, na základ dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanní. Jelikož tyto smlouvy se, i v rámci EU, liší, vydala Rada Smrnici o společném systému zdanní úrok a licenčních poplatk mezi sdruženými společnostmi z rzných členských stát. Tato smrnice zakazuje zdanní úrok z úvr a pjček a licenčních poplatk mezi sdruženými společnostmi. Je teba pipomenout, že ČR si vyjednala pechodné období do konce roku 2010, v rámci kterého mohou být v ČR licenční poplatky zdaovány.
50
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 52
Podmínky pro uplatnní osvobození od zdanní jsou následující: • Jedná se o platby mezi osobami pímo kapitálov spojenými po dobu 24 msíc • Píjemce úrok a poplatk je jejich skutečným vlastníkem • Úroky a poplatky nejsou pičitatelné stálé provozovn umístné v ČR nebo ve tetím stát • Bylo vydáno rozhodnutí o piznání osvobození píjm z licenčních poplatk a úrok • Pi splnní podmínky podílu lze osvobození uplatnit i ped splnním podmínky 24 msíc Pímo kapitálov spojené (sdružené) společnosti jsou následující typy společností: • Společnost mající 25% na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech druhé společnosti • Společnosti ve vztahu matka – dcera • Společnosti, které jsou pímými sestrami Smrnice Rady o zdanní píjm z úspor v podob úrokových plateb Smrnice Rady o zdanní píjm z úspor ve form vyplácených úrok zakotvuje vzájemnou automatickou výmnu informací mezi členskými zemmi o píjmech z úspor fyzických osob – rezident EU, kteí obdrží píjmy z úspor ve form úrok z jiného členského státu EU než je stát, ve kterém jsou rezidenty. Cílem Smrnice je zajistit, aby píjmy plynoucích z úspor ve form úrok vyplacených v jedné členské zemi EU rezidentm jiné zemi EU mohly být efektivn zdanny v zemi rezidentství v souladu s daovými pedpisy této zem rezidentství. Pro tyto účely smrnice ustanovila novou kategorii osob – platebního zprostedkovatele, tj. osobu, která píjem úrokového charakteru vyplácí, poukazuje nebo pipisuje jeho úhradu. Tato osoba je povinna poskytovat informace daovým správám ostatních zemí alespo jednou za rok a/nebo aplikovat srážkovou da na vyplácené úroky. Automatizovaná pravidelná výmna informací platí pro všechny zem EU, krom Belgie, Rakouska a Lucemburska, jež budou v rámci. pechodného období místo výmny informací uplatovat srážkovou da. Aby nedošlo k nežádoucím pesunm úspor do evropských nečlenských zemí s významným finančním sektorem, pipojilo se ke smrnici i Švýcarsko, Lichtenštejnsko, San Marino, Monako a Andorra (budou uplatovat srážkovou da). Ke smrnici se pipojilo rovnž deset závislých nebo pidružených území Velké Británie a Nizozemí.
51
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 53
Evropská ústavní smlouva a budoucnost Evropské unie Lenka Rovná a Traian Urban
Debata o Ústav pro Evropu hýbe v současnosti celou Evropskou unií a vyvolává četnou adu otázek. Následující blok se pokusí stručn shrnout a analyzovat nejdležitjší aspekty této debaty. Značné procento obyvatel členských stát Evropské unie si pokládalo na první pohled jednoduchou otázku „Ústava pro koho?“ V historii konstitucionalismu vznikaly ústavy obyčejn pro elitu psané elitou. Tato ústava má ambici být konstitucí evropských občan pi absenci evropského lidu (démos). Vnímá však Evropskou Unii jako vzájemn propojený systém správy (governance) na evropské, státní a regionální úrovni s rzn silnou loajalitou. Tím posouvá vnímání evropské identity do roviny hodnotové a hledá společné jmenovatele v oblasti respektu k lidským právm, politické odpovdnosti, solidarity atd. Ústava je rovnž ústavou pro slabé, k ochran malých, nových, region, sociáln vyloučených. Je i ústavou pro zbytek svta a slouží k identifikaci evropské identity ve vztahu k jiným. Tyto nové fenomény a snaha piblížit Unii občanovi i nové úkoly, které ped EU stojí, pivedly Evropskou Unii k zahájení diskuse o budoucnosti Evropy a jejím konečném uspoádání tzv. finalité. Nezbytnost reformy EU Summit Evropské Rady v Nice v prosinci roku 2000 v Deklaraci o budoucnosti unie konstatoval, že reformy potebné k rozšíení jsou již pipravené a cesta k pijetí nových člen EU je otevená. Konference vyzvala k široké a hluboké diskusi o další budoucnosti Unie. Požádala pitom švédské a belgické pedsednictví ve spolupráci s Komisí a za účasti Evropského parlamentu zahrnout do široké diskuse pedstavitele národních parlament, a všechny ty, kteí se podílejí na vytváení veejného mínní, pedevším politické, ekonomické a universitní kruhy, pedstavitele občanské společnosti a kandidátských zemí. Úkol zahájit diskusi o budoucnosti Evropy začalo plnit bhem svého pedsednictví Švédsko a prvním krokem se stala zpráva z konference Evropské rady v Goeteborgu v červnu 2001. Na ni potom navázal summit v belgickém Laekenu, který v prosinci 2001 pipravil deklaraci s obsahovým vymezením a časovým rozvrhem diskuse tak, aby její závry zhodnotila a našla zpsoby jejího uvedení v život mezivládní konference v roce 2004. Ta by rovnž mla pinést odpovídající zmny ve smlouvách EU. Za hlavní otázky k diskusi byla Deklarací vybrána následující sada problém: • jak vytvoit a monitorovat pesnjší rozdlení pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy pi zachování principu subsidiarity • určit statut Charty základních práv pijaté v Nice v souladu se závry Evropské rady v Kolín
52
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 54
• zjednodušení smluv ve snaze učinit je jasnjšími a srozumitelnjšími bez zmny jejich smyslu • určení role národních parlament v evropské architektue. Pi zamení se na tyto otázky Deklarace zdraznila nutnost zlepšit a kontrolovat demokratickou legitimitu a prhlednost Unie a jejích orgán a tím je piblížit i občanm členských zemí. V prosinci 2001 pijala Evropská rada na svém summitu v Laakenu Deklaraci o budoucnosti Evropské unie, jež si vytkla ambiciózní cíle zjednodušení legislativních nástroj, institucionální architektury, dlby kompetencí a vytvoení Ústavy pro občany Evropy. Laakenská deklarace vyjmenovala kolem šedesáti otázek, na které by zasedání Konventu mlo hledat odpov. Na bezen roku 2002 svolal summit Konvent o budoucnosti Evropy. Vycházel pitom nejen z tradic francouzské revoluce, ale ze dvou pedešlých zkušeností s touto metodou pi píprav Maastrichtské smlouvy a Charty základních práv. V čele Konventu stál pedseda, bývalý francouzský president Valéry Giscard d’Estaing, a dva místopedsedové, bývalí premiéi Giuliano Amato a Jean-Luc Dehaene. Každá členská i kandidátská zem vyslala po jednom zástupci vlády a dvou poslancích národních parlament. S nimi zasedlo do lavic Konventu 16 poslanc Evropského parlamentu, Komisi zastupovali komisai Michel Barnier a Antonio Vitorino. Každý pedstavitel ml svého stálého alternáta. Mezi 13 pozorovateli sedli 3 zástupci Hospodáského a sociálního výboru, 3 zástupci evropských sociálních partner a 6 zástupc Výboru region a Evropský ombudsman.
*Prezidium Konventu
53
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 55
Konvent zahájil svou práci 28.února 2002 svou tzv. "naslouchací fází", která trvala do léta. Poté začala aktivní píprava na textu základní smlouvy či na neoficiálním dokumentu, který členové konventu nazývají slovem "non-paper". Již v kvtnu bylo ustaveno 6 pracovních skupin, které v počtu 25–30 člen Konventu se zabývaly tmito otázkami: 1. Princip subsidiarity (Inigo Mendez de Vigo, EP) 2. Charta lidských práv a její začlenní do smluv (Antonio Vitorino EK) 3. Právní subjektivita EU (Giuliano d’Amato, místopedseda Konventu) 4. Role národních parlament (Gisela Stuart, britský parlament) 5. Doplkové kompetence EU (Henning Christopher, dánská vláda) 6. Hospodáská a finanční spolupráce (Klaus Haensch EP) Se svou prací seznámily Konvent v listopadu a prosinci. Koncem června navrhlo pedsednictvo Konventu pipojit další čtyi skupiny, které by mly svj výstup presentovat v prosinci: 1. Vnitní bezpečnost a spravedlnost (III. pilí) 2. Vnjší vztahy EU 3. Obranná politika 4. Zjednodušení právních nástroj a procedur. Po mnoha diskusích se podailo ustavit nejpočetnjší skupinu Sociální Evropa pod vedením eckého zástupce Katiforise, ta ukončila svou práci počátkem roku 2003. Od počátečních msíc roku 2003 docházelo k vypracování návrhu "závrečného dokumentu"Ve snaze co nejvíce piblížit Evropskou unii občanovi a vtáhnout ho do diskuse, bylo vytvoeno Fórum, další platforma debaty, do které byli vtaženi zástupci nevládních organizací, think tanks, akademické sféry, odbor a zástupc občanské společnosti. Konvent mladých a další fóra chrlila dokumenty, se kterými se obraceli na presidium či členy Konventu. Názorové proudy v Konventu Za úspch je možné považovat skutečnost, že z Konventu vzešel jeden dokument a pes mnohé pochybnosti zpočátku byl s nepíliš velkými výhradami pijat naprostou vtšinou konventist. Nejopatrnji se k celému návrhu stavli pedevším pedstavitelé národních vlád, kteí již více mén zahájili bhem Konventu mezivládní konferenci. Pi jednání Konventu se vyskytovala rzná dlení a názorová uskupení, ta závisela v mnohém na politické afiliaci člen podle toho, ke které politické rodin patili, na jejich názorovém stanovisku na vtší či menší integraci (federalisté versus intergovernmentalisté). U ezivládních zástupc se vykrystalizovala rzná uskupení: posílil tandem Francie Nmecko pedevším po lét 2002, kdy se vládními zástupci stali ministi zahraničí J.Fischer a Dominique de Villepin.
54
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 56
Britsko-španlská spolupráce mla nejvíce koen ve společné pozici vči válce v Iráku, zachování co nejvíce mezivládních princip a zdála se být účelová. Stejn tak i společná pozice Španlska a Polska napíklad v pípad zachování vážení hlas v Evropské rad pi hlasování kvalifikovanou vtšinou. Nmecko s 82 milióny obyvatel má 29 hlas, Polsko a Španlsko s 40 milióny 27. Bhem února a bezna se začala vytváet skupina tzv. "like minded", společn smýšlejících či "friends of communitarian method", pátel komunitární metody, vtšinou menších zemí. Nejaktivnjší roli zde hrálo Portugalsko, Rakousko, Finsko a Irsko. S určitými výhradami se pipojilo Švédsko a Dánsko. Benelux hrál dvojí hru, nejprve se skupinou spolupracoval, bhem jara však více konzultoval s nejstaršími členy EU, Nmeckem a Francií, aby koncem Konventu se opt vrátil. Jednalo se pedevším o Nizozemsko a Lucembursko. Z nových členských zemí se práce ve skupin účastnili krom České republiky, Slovensko, Maarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Aktivní byly i Malta a Kypr. Hlavní snahou tchto zemí bylo zachování rovnoprávného postavení členských zemí v EU. K hlavním požadavkm patilo zachování principu rotace v čele Evropské Rady a princip jedna zem = jeden komisa v Evropské komisi. Bhem jednání Konventu se rzná uskupení mnila. Napíklad v poslední fázi dokonce Velká Británie podpoila myšlenku jedna zem = jeden komisa. Polsko, které se vzhledem ke svému statutu velké zem do skupiny "like minded" nepipojilo, ovšem v mnoha požadavcích se s ní shodovalo. České vládní zastoupení patilo do skupiny "like minded", její návrh byl pln s souladu s vládním návrhem tzv. "Non paper", který byl publikován na stránkách Konventu v lednu 2003. Peripetie pijetí Návrh ústavní smlouvy na Mezivládní konferenci Návrh ústavní smlouvy byl po šestnácti msících práce a mnoha náročných, jednáních pedstaven Evropské rad v Soluni, která posléze tento text hlavami stát a šéfy vlád v Bruselu v prosinci 2003 zamítla. Za nezdarem bruselských jednání bychom mohli hledat nkolik rzných dvod, i když za hlavní viníky bývají nejčastji označovány vlády Polska a Španlska kvli neochot pistoupit na konventní návrh tzv. dvojí vtšiny hlasování v Rad ministr a trvání na zachování systému z Nice. Tato interpretace by byla ovšem píliš zjednodušující. Ačkoli otázka konstrukce kvalifikované vtšiny byla bezpochyby hlavní píčinou úrazu, nebyla rozhodn jedinou. Část viny je teba pičíst politicky nepíliš zdatné práci italského premiéra S. Berlusconiho, který místo snahy o zprostedkování kompromisu pekvapoval veejnost svými nepíliš povedenými bonmoty. Italská vláda nebyla schopná pedložit až do poslední chvíle formální návrhy na úpravu systému kvalifikované vtšiny, který by mohl uspokojit pedsedy vlád Španlska a Polska. Bhem následujícího irského pedsednictví pišlo rozhodnutí Evropské rady v Bruselu, kdy šéfové evropských vlád pijali závazek pokusit se o dosažení dohody do poloviny roku
55
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 57
2004, tedy do konce irského pedsednictví. Tento závazek se povedl po dlouhých bilaterálních rozhovorech nakonec splnit. Dohoda, která byla pijata, je pipisována zejména výsledku jarních voleb ve Španlsku, kde nečekan vyhrála sociálndemokratická strana pod vedením J.L. Zapatera, jejíž evropská politika se velmi odlišovala od politiky pedcházející lidové strany. Velký podíl na dosažení kompromisu patí i irskému ministerskému pedsedovi B. Ehernovi, který pi bilaterálních jednáních s hlavami stát a pedsedy vlád byl schopen vyjednat pro všechny pijatelný konsensus. Výsledkem bylo, že velká část práce Konventu byla pijala, by v textu smlouvy mezivládní konference provedla adu dílčích zmn, nicmén základ zstal zachován. Evropská ústavní smlouva byla slavnostn podepsána v ím dne 29. íjna 2004. Návrh ústavní smlouvy Základní charakteristikou vypracovaného dokumentu je, že pln nahradí současné smlouvy, pedevším Maastrichtskou smlouvu, a ímskou smlouvu ve znní pozdjších úprav; ale také pozmovací smlouvy z Amsterodamu a Nice. Samotný text evropské ústavní smlouvy se skládá z krátké preambule a čty částí. Preambule odkazuje na evropské kulturní, náboženské a humanistické ddictví. Jsou v ní rovnž vzpomenuty temné stránky minulosti Evropy a vyjádeno pesvdčení, že sjednocený svtadíl se nadále bude ubírat pouze cestou civilizace, pokroku a prosperity. V závru je formulováno odhodlání pokračovat v práci započaté v rámci Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o Evropské unii. V první části návrhu ústavy se nacházejí definice a cíle Unie. Návrh vychází z dvojí legitimity EU založené na státech a občanech Unie. Členské státy tak penášejí část svých kompetencí na Unii ve snaze dosáhnout společných cíl a koordinovat společné politiky k dosažení tchto cíl. Společné hodnoty EU jsou založeny na lidské dstojnosti, svobod, rovnosti, roli práva a respektu k lidským právm. K základním právm a svobodám patí právo volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, nikdo nemže být perzekuován vzhledem ke své národnosti. První část tvoí celkem devt hlav a 60 článk. V Hlav I jsou vyjmenovány hlavní hodnoty a cíle EU a nov je EU dána právní subjektivita EU Hlava II se zabývá základními právy občan a občanstvím EU, které nenahrazuje občanství státní, ale je dodatečným. Evropské občanství dává právo na svobodný pohyb a usazení se kdekoliv v EU, právo volit a stát se kandidátem do voleb do Evropského parlamentu a v místních volbách v míst bydlišt, právo požadovat ochranu EU v tetích zemích a právo zaslat petici kterékoliv instituci EU v kterémkoliv jazyce zem EU.
56
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 58
Hlava III popisuje rozdlení pravomocí mezi EU a členskými státy. Rozlišuje ti kategorie pravomocí: výlučné pravomoci EU; sdílené pravomoci EU a členských stát; podprné, koordinační a doplkové činnosti EU. U každé kategorie jsou uvedeny oblasti, jichž se píslušná kategorie týká, i zpsoby výkonu dané pravomoci. Pro všechny druhy pravomocí jsou zakotveny společné základní principy, včetn zásady svení pravomocí, dle níž disponuje EU pouze takovými pravomocemi, které jí členské státy svily. Hlava IV se zabývá institucemi EU. Oproti současnému stavu pináší evropská ústavní smlouva adu zmn. Reforma institucí mla vytvoit nové vztahy mezi institucemi a vyjádit vztahy mezi dvma právními základy Unie: členskými státy a občany. Posílení jedné či druhé by znamenalo upevnní role národních vlád či EU, tedy principu mezivládního čí federálního. Mezi nejvýznamnjší zmny patí: • Evropská rada je pojímána jako samostatný orgán a dosavadní rotující plroční pedsednictví v ní je nahrazeno postem stálého pedsedy voleného na 2,5 roku s možností jednoho prodloužení. • Rad ministr budou nadále na základ rovnoprávné rotace pedsedat členské státy – vždy skupina tí zemí po dobu 18 msíc; pouze Rad pro vnjší vztahy bude pedsedat ministr zahraničí EU. • Evropskému parlamentu se piznává vtší vliv než dosud, zárove se mní celkový počet a rozdlení mandát mezi členskými státy (zvýšení minimálního počtu zástupc jedné zem z 5 na 6 a snížení maximálního počtu z 99 na 96, pičemž maximální celkový počet člen EP by ml být 750). • Komise se do roku 2014 bude skládat z jednoho zástupce z každého členského státu. Po roce 2014 bude počet člen komise odpovídat dvma tetinám počtu členských stát. Jednotlivé členské státy se budou v obsazování post v Komisi pravideln stídat, takže každý stát bude zastoupen vždy ve dvou ze tí po sob jdoucích funkčních období. • Dochází ke spojení dvou funkcí: komisae pro zahraniční záležitosti a Vysokého pedstavitele CFSP a vytvoení funkce Ministra zahraničí EU, který bude současn místopedsedou Komise. • Kvalifikovaná vtšina pi hlasování v Evropské rad a v Rad ministr bude stanovena jako dvojitá vtšina alespo 55% členských stát tvoených nejmén 15 členskými státy a reprezentujících minimáln 65% obyvatelstva EU. Pokud návrh nepijde jako iniciativa Komise ani ministra zahraničí EU, bude potebná Super QMV (Qualified Majority Vote- kvalifikovaná většina) 72% zemí a 65% obyvatelstva. Pro blokování rozhodnutí je však zapotebí nejmén čty zemí.
57
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 59
Hlava V se zabývá nástroji, které umožní výkon pravomocí kompetencí EU. Oproti existujícím 15 právním aktm počítá evropská ústavní smlouva jen se 6. Zvláštní část se vnuje aplikaci evropské legislativy v pípad společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné obranné politice. V textu je navíc zdraznna spolupráce s NATO.
* výčet legislativních nástroj
Hlava VI shromažuje články týkající se demokracie v EU, nap. zásadu prhlednosti psobení evropských institucí, dialog s občanskou společností, odbory i církvemi (patrn jde a jakousi kompenzaci za absenci Boha v preambuli či hodnotách EU) nebo institut evropského ombudsmana. Hlava VII se vnuje financování EU. Hlava VIII deklaruje zájem EU na rozvoji intenzivních vztah s nejbližším okolím Unie. Závrečná Hlava IX, která vyvolala velkou diskuzi se zabývá členstvím v EU, vstupem (jako podmínky uvedeny následující hodnoty: sdílení demokratických hodnot EU, funkční ekonomika a administrativní vysplost kandidátské zem) pozastavení členství a dobrovolném vystoupení z Unie. Druhá část obsahuje Listinu základních práv Unie pvodn pijatou na summitu v Nice v roce 2000. Začlenním do evropské ústavní smlouvy nabývá Listina právní závaznosti. Listina je rozdlena do 7 hlav, z nichž prvních 6 se zabývá konkrétními okruhy práv a svobod (Dstojnost; Svobody; Rovnost; Solidarita; Občanská práva; Spravedlnost), kterými se má EU ídit a respektovat je pi své činnosti.
58
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 60
Tetí část popisuje fungování EU jak z hlediska hlavních unijních institucí, tak z hlediska jednotlivých politik, ve kterých EU psobí, od společného trhu pes zahraniční a bezpečnostní politiku až po spolupráci v oblasti ochrany hranic a stíhání závažné nadnárodní kriminality. Část III navazuje na část I a rozpracovává podrobnosti k jejím základním ustanovením. Upesuje se zde, které evropské orgány mají pi výkonu dané politiky psobit, jaké právní nástroje mají v konkrétních oblastech zvolit a za použití kterých rozhodovacích procedur je pijímat. U vtšiny politik bude pi schvalování legislativy aplikována spolurozhodovací procedura, pi které je návrh schválen, jestliže se na nm shodne Rada kvalifikovanou vtšinou a Evropský parlament prostou vtšinou. Jednomyslné rozhodování Rady (zpravidla s konzultativním zapojením Evropského parlamentu) bylo zachováno pedevším u citlivých otázek společné zahraniční a bezpečnostní i obranné politiky, v daových a sociálních otázkách a také pi schvalování víceletého finančního rámce. Hlavy I a II se zabývají základními principy, z kterých vychází výkon všech politik EU – z nich je nejvtší prostor vnován zásadám rovnosti a nediskriminace. Hlava III obsahuje podrobná ustanovení ke zpsobu provádní vtšiny společných politik. Jedná se pedevším o jednotný vnitní trh včetn čty základních svobod, dále o hospodáskou a mnovou politiku a další oblasti (zemdlství, životní prostedí, energetika, zamstnanost, ochrana spotebitele). Oproti současnému stavu má být posílena zejména tzv. euroskupina zemí, jež používají společnou mnu euro. V oblasti justice evropská ústavní smlouva pedpokládá postupné prohlubování unijní spolupráce v oblasti trestnprávní i občanskoprávní, v azylové a imigrační politice i v policejní spolupráci. Hlava IV upravuje účast pidružených oblastí na vnitních politikách EU, které se týkají pedevším zámoských teritorií Velké Británie, Francie, Nizozemska a Dánska. Hlava V rozpracovává zásady spolupráce v oblasti vnjšího psobení EU, od společné zahraniční a bezpečnostní politiky pes vnjší obchodní vztahy, rozvojovou spolupráci, mezinárodní dohody, vztahy k mezinárodním organizacím a uplatnní klauzule solidarity EU. V Hlav VI jsou rozvinuta obecná ustanovení části I o institucích a financování EU i o provádní tzv. posílené spolupráce. V závrečné Hlav VII jsou zakotvena společná ustanovení, která se týkají napíklad postavení unijních institucí a jejich personálu ve vztahu k členským státm.
59
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 61
Čtvrtá část tvoí obecná a závrečná ustanovení, z nichž jsou dležitá napíklad pravidla, podle kterých bude možné evropskou ústavní smlouvu mnit (tato část nebyla vypracována Konventem, který neobdržel mandát ze Soluského summitu). K evropské ústavní smlouv rovnž byly pipojeny protokoly, podobn jako k současným smlouvám týkající se úlohy vnitrostátních parlament a o uplatování zásady subsidiarity a proporcionality. Ratifikace a budoucnost Ústavní smlouvy Dne 29. íjna 2004 byla tedy Smlouva o Ústav pro Evropu podepsána vládami 25 členských stát a 3 kandidátských zemí a byl zahájen ratifikační proces. Vstoupení v platnost bylo nicmén podmínno ratifikací v každé ze signatáských zemí v souladu s jejími vlastními ústavními postupy tzn. v závislosti na právních pedpisech každé zem. V zásad se jedná o jeden z následujících mechanism: 1) schválení parlamentem: text je pijat po odhlasování zákona o ratifikaci mezinárodní smlouvy parlamentní komorou nebo komorami daného státu 2) referendum: koná se referendum, bhem nhož se text Ústavy pedloží pímo občanm, kteí hlasují pro či proti. Dosud se celkem hlasování uskutečnilo v 17 státech EU, pičemž Španlsko, Polsko, Belgie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maarsko, Malta, Nmecko, Rakousko, ecko, Slovensko a Slovinsko Smlouvu o Ústav pro Evropu pijalo, naproti tomu občané ve Francii a Nizozemsku text ústavy odmítli. Po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku vyzvali vedoucí pedstavitelé vlád k „období reflexe“, které by umožnilo uspoádat v každém členském stát intenzivní diskusi. Vnitrostátní diskuse musejí být v konečném dsledku ízeny samotnými vládami, zatímco klíčovou úlohou Komise je tento proces usnadnit. Evropská komise vzáptí zahájila Plán D (demokracie, dialog, diskuse), který položí základy pro širší diskusi o budoucnosti Evropy, k níž by mlo dojít v nadcházejících msících. „Plán D – demokracie, dialog a diskuse“ vytváí prostednictvím národních vlád rámec pro diskusi o budoucnosti Evropy ve všech 25 členských státech. Cíl je zejmý-dosáhnout nové politické shody o správných politikách, které Evrop umožní vyrovnat se s problémy 21. století. Mezi hlavní prvky Plánu D patí: 1) Vyvolávat diskusi Všechny členské státy se zavázaly, že uspoádají rozsáhlou celostátní diskusi o budoucnosti Evropy. Tyto diskuse jsou tžištm Plánu D – Komise v nich hraje spíše pomocnou úlohu a nenahrazuje členské státy. Pomocí Plánu D se však snaží vytvoit společný rámec pro 25 vnitrostátních diskusí, seznámit vlády členských stát s potenciálními vzory a strukturami (nap. s Národním fórem vytvoeným v Irsku) a navrhnout nkteré společné postupy a nejvýznamnjší témata.
60
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 62
2) Zptná vazba Komise pipraví postup pro pedávání získaných informací. První jednání o obsahu vnitrostátních diskusí by se mlo uskutečnit v dubnu 2006. Dne 9. kvtna 2006 bude uspoádána Evropská konference o budoucnosti Evropy, na níž bude možné shrnout hlavní závry diskusí. Komise poté vypracuje souhrnnou zprávu o vnitrostátních diskusích a pedloží ji Evropské rad, která bude zasedat v červnu 2006 pod rakouským pedsednictvím. Celý tento proces by ml dále vést k vypracování konkrétního plánu pro budoucnost Evropy. 3) Klíčové iniciativy k posílení dialogu Komise navrhuje 13 konkrétních evropských iniciativ zamených na podporu široké diskuse, účasti občan a skutečného dialogu o evropských politikách. Komise bude usilovat o to, aby vše probíhalo ve spolupráci s Evropským parlamentem a dalšími orgány EU. Tyto akce budou zahrnovat časté návštvy komisa v členských státech, podporu projekt evropských občan, úsilí o vtší otevenost práce Rady, posílení pítomnosti komisa v parlamentech členských zemí, vytvoení sít „Evropských vyslanc dobré vle“, kteí pispjí ke zviditelnní evropské diskuse, a další podporu projekt na zvýšení volební účasti. Zmínné iniciativy budou probíhat bhem celého funkčního období Komise vedené pedsedou Barrosem a budou pokračovat i pozdji.
61
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 63
Autoi jednotlivých píspvk JUDr. Václav Šmejkal, CSc.:Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Université des Science Sociales Toulouse a Právnickou fakultu UK. V letech 1998 – 2002 pracoval na HK ČR, kde zastával funkci editele Centra pro evropskou integraci a zástupce tajemníka. V letech 2002 -2003 psobil jako editel CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace pi EU v Bruselu). Od roku 2003 je zamstnán v European Consulting Institute – Rema, který poskytuje poradenství v oblasti obchodní politiky EU. Krom toho pracuje v advokátní kancelái Dr. Jiího Taišla jako právník. Prof. PhDr. Lenka Rovná CSc. Jean Monnet Chair: Od roku 2000 je prodkankou FSV UK. Od roku 2002 psobila jako alternátka českého vládního delegáta Jana Kohouta v Konventu EU. V letech 93 – 95 editelka Gorbačovovy nadace University of Calgary v Albert, Kanada. Krom další bohaté činnosti psobí jako koordinátora společného programu FSV a Právnické fakulty UK EUROPEUM, dále je členkou Poradního výboru pro komunikační strategii v evropských záležitostech Vlády ČR. PhDr. Traian Urban: Absolvoval Fakultu sociálních vd UK v Praze, Institut evropských studií v Praze a Universidad Complutense de Madrid obor politologie / mezinárodní vztahy. Za sebou má nkolikaletou praxi v soukromém sektoru. Od roku 2004 pednáší na FSV UK na oboru Evropských studií, kde se vnuje zejména problematice zahraničního obchodu mezi EU a tetími zemmi a vnitnímu vývoji EU. Od roku 2005 pracuje v CEI HK ČR. JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., LL.M.: Absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze a postgraduální magisterské studium na Právnické fakult Regensburg, Nmecko. V letech 1999 – 2000 pokračoval v postgraduálním magisterském studiu na National Univerzity of Ireland se zamením na hospodáské právo ES (LL.M.). Od roku 2001 psobí v advokátní kancelái Gleiss Lutz, pedevším v pražské a bruselské pobočce jako advokát. Mgr. Kateina Jandová, LL.M.: Absolvovala Právnickou fakultu UK v Praze a postgraduální magisterské studium na Univerzit Tübingen se zamením na právo ES a mezinárodní hospodáské právo (LL.M.). V letech 1997 – 1998 psobila jako právní analytik sekce evropské integrace na ministerstvu prmyslu a obchodu ČR a poté v letech 1999 – 2003 jako konzultant JZ&P (Jozef Zieleniec & Partners). Od roku 2003 pracuje jako advokátní koncipient v Gleiss Lutz.
62
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 64
Dr. Jií Taišl: Vystudoval FFUK a Právnickou fakultu UK v Praze. Po studiu pednášel na VŠE v Praze na katede práva. Od roku 2000 provozuje svojí vlastní advokátní praxi (AK Dr. Jiího Taišla). Specializuje se na obchodní a finanční právo. Ing. Petr Nmec: V roce 2001 absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od r. 2000 začal pracovat v daovém oddlení společnosti Deloitte, kde pracuje dodnes na pozici Senior konzultanta. V roce 2001 absolvoval kvalifikační zkoušku Komory daových poradc České republiky a stal se daovým poradcem. V oblasti daní se zamuje na da z píjm právnických osob pevážn s mezinárodním prvkem. Ing. Marek Moudrý: Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1994 – 1995 pracoval na pozici ekonoma v Boehler Pneumatik International a od roku 1996 – 2005 psobil jako daový partner Deloitte Central Europe. V současné dob je partnerem daového oddlení společnosti ADVIA Consulting a psobí také jako externí poradce námstkyn ministra financí. Od roku 1997 je členem Komory daových poradc ČR a od roku 1998 je členem International Fiscal Association.
63
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 65
EVROPSKÁ UNIE BLÍŽE PODNIKATELM Vydalo: Centrum pro evropskou integraci pi Hospodáské komoe ČR Sazba a grafická úprava: Corporate Identity s.r.o. Produkce a výroba: bigdog agency Praha 2005 NEPRODEJNÉ
brozura_a5_q6.qxp
22.12.2005
9:17
Page 66