FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO Katedra anglistika a amerikanistiky
British newspapers - quality and tabloids comparison
Porovnání britských kvalitních a bulvárních novin
Diploma Thesis
Author:
Bc. Tomáš Krátký
Supervisor: PhDr. Bronislava Grygová, Ph.D.
Olomouc 2012
I hereby state that this submitted thesis is my original author work and that I elaborated it myself. I properly cite all references and other sources that I used to work up the thesis. Those references and other sources are given in the list of references.
............................. (author’s signature)
2
I would like to express my thanks to PhDr. Bronislava Grygová, Ph.D. for her skilled guidance, priceless advice and her time which I have used to complete my diploma thesis.
3
Obsah 1
2
INTRODUCTION..................................................................................................... 7 1.1
Topic................................................................................................................... 7
1.2
Objectives ........................................................................................................... 8
1.3
Corpus and methods ............................................................................................ 8
1.4
Structure.............................................................................................................. 9
THEORETICAL FRAMEWORK............................................................................ 10 2.1
3
Meet the papers ................................................................................................. 10
2.1.1
The Times .................................................................................................. 10
2.1.2
The Daily Telegraph................................................................................... 11
2.1.3
Daily Mail.................................................................................................. 11
2.1.4
Daily Mirror............................................................................................... 12
2.1.5
The Sun...................................................................................................... 12
2.2
A few words on the newspaper style.................................................................. 13
2.3
Phonology......................................................................................................... 13
2.4
Graphics............................................................................................................ 14
2.4.1
Font ........................................................................................................... 14
2.4.2
Headline..................................................................................................... 15
2.4.3
Paragraphing .............................................................................................. 16
2.5
Semantics.......................................................................................................... 17
2.6
Lexicology ........................................................................................................ 17
2.7
Grammar ........................................................................................................... 17
ANALYSIS ............................................................................................................. 19 3.1
Agents of literary communication...................................................................... 19
3.1.1
The sender or author................................................................................... 20
3.1.2
Intention..................................................................................................... 20
3.1.3
Receivers ................................................................................................... 20
3.1.4
Medium...................................................................................................... 21
3.1.5
Place, time and motive ............................................................................... 21
3.1.6
The message............................................................................................... 22
3.1.7
The effect or function................................................................................. 22 4
3.2
Phonology......................................................................................................... 22
3.3
Graphics............................................................................................................ 23
3.3.1
Font ........................................................................................................... 23
3.3.2
Headlines ................................................................................................... 25
3.3.3
Paragraphs ................................................................................................. 29
3.4
3.4.1
Synonymy.................................................................................................. 31
3.4.2
Metaphor.................................................................................................... 32
3.4.3
Alliteration, assonance ............................................................................... 33
3.4.4
Metonymy.................................................................................................. 34
3.5
5
Lexicology ........................................................................................................ 34
3.5.1
Formal vs. informal.................................................................................... 35
3.5.2
Abbreviations and acronyms, figures.......................................................... 36
3.5.3
Expressivity ............................................................................................... 36
3.5.4
Hyphenated compound words .................................................................... 39
3.5.5
Clichés ....................................................................................................... 39
3.6
4
Semantics.......................................................................................................... 31
Grammar ........................................................................................................... 40
3.6.1
Cohesion .................................................................................................... 40
3.6.2
Grammatical deviations and violations ....................................................... 42
3.6.3
Sentence complexes vs. simple sentences ................................................... 44
3.6.4
Verbal constructions................................................................................... 45
3.6.5
Nominal chains .......................................................................................... 47
3.6.6
Direct and indirect quotations..................................................................... 48
TRANSLATION ..................................................................................................... 50 4.1
Translation ........................................................................................................ 50
4.2
Translation evaluation ....................................................................................... 65
4.2.1
Absolute equivalence ................................................................................. 65
4.2.2
Partial equivalence ..................................................................................... 65
4.2.3
Zero equivalance ........................................................................................ 70
CONCLUSION ....................................................................................................... 71
SHRNUTÍ ....................................................................................................................... 73 BIBLIOGRAPHY ...………………………………………………………………….... 78 APPENDICES ....................................................................................................... 81 5
ABSTRACT The thesis deals with a newspaper style text chosen from the whole scale of the British newspapers – from tabloids to „middle-market“ newspapers and quality papers. One exemplary topic which is published in all the chosen newspapers will be picked. The main objective is to analyse stylistic characteristics of source texts and compare them with each other. Owed to that we will be able to say whether there are any differences on the stylistic and linguistic level between the quality newspapers, „middlemarket“ newspapers and the tabloids varying from headlines, fonts, expressivity, vocabulary, grammar and other aspects of language. At the end of the thesis we will execute a translation analysis of translation of the chosen articles. Keywords: newspapers, tabloids, quality papers, “middle-market” newspapers, lexicology, grammar, analysis, translation
ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá novinovými články, které jsou vybrané z tradičních britských deníků – od bulvárních novin, přes neutrální periodika až po seriózní noviny K tomuto účelu bude vybráno jednotné téma, které bude otištěno ve všech vybraných novinách. Hlavním cílem této práce je analýza použitých stylistických prostředků výchozích textů, které se následně porovnají navzájem. Díky tomu budeme schopní říct, zda jsou, a jaké, mezi jednotlivými periodiky stylistické a jazykové rozdíly, tzn. rozdíly na úrovni titulků, typu písma, expresivity, slovní zásoby, gramatiky a jiných jazykových prostředků. V závěru práce bude uveden jejich autorský překlad a rozbor překladu. Klíčová slova: noviny, bulvár, kvalitní noviny, neutrální periodika, lexikologie, gramatika, analýza, překlad
6
1 INTRODUCTION 1.1 Topic As anyone familiar with Great Britain and its realia knows there are dozens of newspapers available on the market. These vary from the quality papers, known as broadsheets, such as The Times or The Daily Telegraph, „middle-market“ newspapers for instance Daily Mail, to tabloids like The Sun, The Daily Mirror, or News of the World (which was terminated). The quality papers and tabloids are exact opposites and the “middle-market” newspapers are somewhere in the middle. If someone is interested in valuable information, world news or financial articles s/he should buy the broadsheets. They do not yearn for sensations and scandals. The tabloids do. The more scandalous and sexual the news the better. And this difference would be very interesting to examine on the background of a common topic. The thesis deals with the newspaper style text chosen from the whole range of the British newspapers – from tabloids to “middle-market” newspapers and quality papers. One exemplary topic which is published in all the chosen newspapers will be picked and analyzed. The reason why the author has chosen such topic was that he had spent two years in London where he got in touch with the British periodicals every day. Hence he has been studying English and still keeps in touch with his British friends it came to him like a perfect topic and opportunity for his diploma thesis. The only problem was to find an event which will shock the world to the extent that it will catch the attention of all the newspapers in Britain for several days. The author was waiting nearly a year until the tsunami hit the coast of Japan. He collected prints of five major British newspapers (The Times, The Daily Telegraph, Daily Mail, Daily Mirror and The Sun) for three consecutive days following the tragedy. Based upon that the author will be able to perform his research and compare linguistic approaches of above mentioned periodicals. To achieve this goal he will base his survey mostly on Galperin 1971 as he suitably distinguishes categories of lexicology and grammar of the newspaper style. At the end of the thesis, the analysis of translation of chosen articles into Czech will be made. When translating it is important to convey the message from the British newspapers clearly and keep relevant information because as Knittlová (2010, 14) claims “výsledný komunikát ma v cílovém jazyce totožný význam (či význam co nejvíce se 7
blížící stavu totožnosti) jako jeho předloha v jazyce výchozím a působí na adresáta překladu stejně, jako působil původní text na adresáta – mluvčího výchozího jazyka”.1 Then some translational difficulties will be highlighted and further linguistically analyzed. The work will also be analyzed according to upon Nord 2001 where she mentions (2001, 80-82) that “when we analyze the agents of literary communication and the communicative situation in which literary text occurs, we find the following features: the sender or the author, intention, receivers, medium, place, time and motive, the message and the effect or function”.
1.2 Objectives The author formulated two objectives for his thesis. First being a comparison of linguistic means of five major British newspapers based on a common topic which foundations will be laid on Galperin 1971. The aim is to find out which differences we can trace on various linguistic levels between the newspapers The Times, The Daily Telegraph, Daily Mail, Daily Mirror, News of the World and The Sun. The second objective has a form of translation of the articles into Czech where some translational difficulties will be highlighted and further linguistically analyzed. A part of this translation is also a basic analysis according to Nord 2001 and her agents of literary communication and the communicative situation in which literary text occurs and according to Knittlová 2000 as she differentiates various types of diversities within the partial equivalence.
1.3 Corpus and methods The study will be executed on samples of five major British newspapers The Times, The Daily Telegraph, Daily Mail, Daily Mirror, News of the World and The Sun. In three consecutive days they shared a common topic which will help the author analyse their linguistic features. The thesis will be based on I. R. Galperin’s Stylisics (1971) which will help him to find the nature and aim of the article, the grammatical and lexicological aspects of the source text, with a special emphasis on the articles’ structure, vocabulary, terminology and, 1
Vlastní překlad: „resulting communicant in target language has an identical meaning (or meaning as much similar as possible) as its model in the source language. It also has the same effect upon the adressee of the translation as it had on the original adressee – the speaker of the source language.“
8
as Tárnyiková (2009, 30) says, “surface structure linkage between the elements of a text”, that is cohesion. Than the translation analysis will be grounded on works of Knittlová 2000 and Nord 2001 which will lead the author through the translational difficulties he may meet and which will show him the nature of the source text as well.
1.4 Structure In the theoretical part the basic assumptions about the newspapers’ style will be made, so that we can compare them with the results of the study. It should be outlined what kind of language and expressivity each of the newspapers uses. The main objective of the practical part is the analysis of stylistically marked devices of language in cross-level perspective and comparing them with each other with the help of the work of Galperin 1971. Owed to that the author will be able to say whether there are any differences on the stylistic and linguistic level between the quality newspapers, “middle-market” newspapers and the tabloids varying from headlines, fonts, expressivity, vocabulary, grammar and other aspects of language. The practical part also includes translation of chosen articles and analysis based upon Nord 2001 and her agents of literary communication and Knittlová 2000 and her types of diversities within the partial equivalence.
9
2 THEORETICAL FRAMEWORK In the theoretical part we will introduce the newspaper style as such, all its linguistic levels and features so that we will be able to use it as a model for our analysis. For some this may be an unknown territory, therefore it is necessary to introduce the basic principles and then proceed to the analysis in the practical part.
2.1 Meet the papers In this section we would like to present you the periodicals from which the exemplary articles were chosen. These are The Times, The Daily Telegraph, Daily Mail, Daily Mirror, News of the World and The Sun. You will get acquainted with the brief history of each of the papers and basic assumptions of their literary style and content will be made so that we can find out whether the reality accords. 2.1.1 The Times “The Times is a British daily national newspaper, first published in London in 1785 under the title The Daily Universal Register (it became The Times on 1 January 1788). The Times and its sister paper The Sunday Times (founded in 1821) are published by Times Newspapers, since 1981 a subsidiary of News International, itself wholly owned by the News Corporation group headed by Rupert Murdoch. The Times and The Sunday Times do not share editorial staff, were founded independently and have only had common ownership since 1967. The Times was printed in broadsheet format for 219 years, but switched to compact size in 2004 in an attempt to appeal more to younger readers and commuters using public transport. The Sunday Times remains a broadsheet. The Times had an average daily circulation of 405,113 in January 2012.” 2 The Times focuses on the news about politics, government decisions, financial matters, important news from around the globe, a great number of advertisements and sports news. Its style is formal and moderate.
2
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Times
10
2.1.2 The Daily Telegraph “The
Daily
Telegraph is
a
daily
morning broadsheet conservative-leaning
newspaper distributed throughout the United Kingdom and internationally. The newspaper was founded by Arthur B. Sleigh in June 1855 as The Daily Telegraph and Courier, and is since 2004 owned by David and Frederick Barclay. It had an average daily circulation of 634,113 in July 2011 (compared to 441,205 for The Times). It is the sister paper of The Sunday Telegraph. It is run separately with a different editorial staff, but there is some cross-usage of stories.” 3 Like in The Times in this periodical we can find articles mostly about business, politics, the royal family, sports, or fashion. Moderate and formal style corresponds as well. 2.1.3 Daily Mail “Daily Mail is a British, daily middle-market tabloid newspaper owned by the Daily Mail and General Trust. First published in 1896 by Lord Northcliffe, it is the United Kingdom's second biggest-selling daily newspaper after The Sun. Its sister paper The Mail on Sunday was launched in 1982. The Daily Mail was Britain's first daily newspaper aimed at the newly literate "lower-middle class market resulting from mass education, combining a low retail price with plenty of competitions, prizes and promotional gimmicks", and the first British paper to sell a million copies a day. Circulation figures according to the Audit Bureau of Circulations in July 2011 show gross daily sales of 2,050,132 for the Daily Mail.” 4 As the middle-market paper, Daily Mail aims more at people with lust for gossips, but for relevant information as well. That is why this periodical is the UK`s second biggest-selling daily newspaper. Important news from the country but also from the world is carefully mixed with scandalous information about footballers, singers, etc. Its style lies between formal and rather informal borders.
3
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Daily_Telegraph
4
http://en.wikipedia.org/wiki/Daily_Mail
11
2.1.4 Daily Mirror “Daily Mirror (informally The Mirror) is a British national daily tabloid newspaper which was founded in 1903. From 1985 to 1987, and from 1997 to 2002, the title on its masthead was simply The Mirror. It had an average daily circulation of 1,122,563 in January 2012. Its Sunday sister paper is the Sunday Mirror.” 5 As it was said, this is tabloid so it attracts readers by publishing “guaranteed” information about affairs of any kind, revelations, confessions and gossips which are inset with news of a serious matter, but which have to be alerting. Informal style prevails with tendencies to exaggerate. 2.1.5 The Sun “The Sun is a daily national tabloid newspaper published in the United Kingdom and owned by News Corporation. It has the tenth-largest circulation of any newspaper in the world and the largest circulation of any daily newspaper in the United Kingdom. The Sun had an average daily circulation of 2,751,219 copies in January 2012. On 17 February 2012, Rupert Murdoch announced via an email to staff that The Sun on Sunday would launch “very soon”. The paper would employ a number of former News of the World journalists. The first edition appeared on February 26, 2012.” 6 It should be mentioned that the tsunami disaster happened before The Sun on Sunday was released so the Sunday paper bought instead was News of the World. However, after a huge scandal about illegal and immoral practises this paper announced its closure on 7 July 2011. As a pure tabloid, The Sun writes only about affairs, scandals, revelations, murders, family brake-downs, the news of a serious matter are on the very edge of its interest. Nonetheless, when published they describe natural disasters, breaking news from the war field, terrorist attacks, etc. which means they must be shocking, disturbing, stunning and kind of scandalous. The Sun’s style is informal, bulbous, overflowing with evaluating adjectives, exaggerating and full of clichés
5
http://en.wikipedia.org/wiki/Daily_Mirror
6
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Sun_(United_Kingdom)
12
2.2 A few words on the newspaper style Newspaper or journalistic style is the part of the publicist style which belongs among the basic functional styles. From the general point of view, newspapers are just one means of conveying message to public. Others are radio, television, internet, or magazines. To define the newspaper style we use the words of Galperin (1971, 307) that “the English newspaper style may be defined as a system of interrelated lexical, phraseological and grammatical means which is perceived by the community speaking the language as a separate unity that basically serves the purpose of informing and instructing the reader”. The newspaper style is neutral with the authors’ of the articles opinions suppressed. The reader must not be influenced in any way so they can make their own opinions. Essential purpose of the newspapers is to inform the readers as quickly as possible about events happening around the world. Thus immediacy is another defining element of the journalistic style. English journalistic style is very condensed, implicit and brief as English in general is an analytical language. This happens to be very problematic for Czech translators because the Czech language is rather synthetic and inflectional. Therefore resulting translations are quite often longer then the original. Each of us meets the newspapers daily so we should be aware that even this group could be further classified. As Knittlová (2010, 169) says “noviny se mohou lišit výběrem jazykových prostředků podle toho, na jakého čtenáře jsou zaměřeny”. 7 We can distinguish three elementary types of the newspapers – the quality papers or broadsheets, the middlemarket papers, and tabloids. The style of each of them is unique and original, they differ on various levels and the aim of this thesis is to reveal out how.
2.3 Phonology One would say that since phonology “studies the sound system of a given language” (Crystal and Davy 1969, 18) it is mostly concerned with speech. However, the truth is different. Even written language can be looked upon from the phonological point of view. “Certain phonemes and their combinations, however, may be subjectively perceived as cacophonic (disagreeable to the ear, dissonant, harsh, e.g., words having the /sl-/ cluster: sloppy, slime) or euphonic (pleasing to the ear, harmonious, e.g., lateral consonant /l/, as in
7
Vlastní překlad: “Newspapers can differ by linguistic means used according to the group of readers which they are aim at.”
13
lovely). The sound symbolism (i.e., a nonarbitrary connection between phonetic features of linguistic items and their meanings) is exploited also in non-poetic language (e.g., occurrence of close vowels in words denoting smallness: petite, teeny-weeny, open vowels in words denoting largeness: large, vast).”
8
From the phonological perspective we can
embrace poetic devices such as alliteration, assonance etc. as well.
2.4 Graphics It may not be obvious at first sight, yet graphology is an essential part of any linguistic study which must not be omitted. Crystal and Davy (1969, 18) describe it as “study of a language’s writing system, or orthography, as seen in various kinds of handwriting and typography.” Each of the newspapers has its own style recognizable from the others. Appearance and allurement is the thing which sells. When tabloids with its scandalous and revealing news from the life of celebrities need to attract buyers they will use bold and coloured headlines accompanied with sensational chromatic photographs. We do not need to mention that the front page is the most important page of any newspaper. On the contrary, broadsheets tend to be more moderate and less defiant. Unlike tabloids they have their regular readers who buy them no matter what is on the front page. This class of people can be defined as erudite, educated, interested in real news and it does not need headlines to be catchy. In the thesis we will focus on several important graphic aspects of every newspaper which help to differentiate them. These will be: font (size, type, colour), headlines, and paragraphing. 2.4.1 Font Each of the selected newspapers has its own original font and graphic style. The font determines which information is more important than others and where the author wants to put the emphasis. It has a foregrounding effect as the headlines tend to be bigger and in colours, while the article itself is backgrounded. The goal is simple – to sell, to be catchy, to inform in brief. Firstly we can analyse size. Font size is mostly a matter of headlines. The bigger font the more eye-catching it is. Headlines across the whole page are not exceptions. There we
8
http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Ferencik/04.pdf
14
can ask a question whether tabloids use larger font size than quality papers. The presumption is “yes” but we will find out later in our analysis. As for the type we may look for italics or bold. Even these features are important devices of conveying a message. Bold letters can be used when highlighting really significant information or when the author wants to put the emphasis on a particular subject. On the other hand italics can signify direct speech, important fact or a note. We may anticipate that tabloids are exploiting such approach more often than broadsheets. The colour of writing plays also an essential role within the newspaper style text. Simply – it attracts the eye. When something is in colours it allures one’s attention more than when it is monochromatic. Moreover, the colour can have even psychological effect. As we know colours are connected to specific moods, stereotypes, expectations. So, for instance, when writing about a tragedy red-coloured characters are used. It also helps to separate information and to put emphasis. Again, we should expect tabloids to use it more frequently. 2.4.2 Headline “Má stručně informovat čtenáře o obsahu následující zprávy. Anglický titulek je hutný, obsažný a atraktvní, zhuštěný do několika slov. […] Těchto rysů dosahuje tím, že používá v hojné míře krátkých slov […] nebo slov zkrácených nominálních konstrukcí, vynechává členy a pomocná slovesa, využívá číslic, zkratek, pomlček a dvojteček.“
9
(Knittlová 2010, 179) The headline must be as brief as possible for two reasons – to tell and sell. Only than the reader can skim the front page, notice what the main news of the day is and decide whether to buy, or not to buy. It also contributes to better orientation within the newspaper. As headlines follow the rules of language economy they employ numerous devices to achieve such goal. They use numbers instead of words, punctuation marks, abbreviations, alliterations, puns, or even nonce words.
9
Vlastní překlad: “It is supposed to inform the reader about content of the following news. The English
headlines are thick, very informative and attractive, condensed into few words. […] This is enabled by the abundant use of short words, […] nominal constructions, omitting of definite and indefinite articles and auxiliary verbs, numerals, abbreviations, dashes and colons.“
15
The sophisticated nature of headlines went even that far that it has its own “newspaper headlines vocabulary”. Words like act ( = to take action), air ( = to broadcast), axe ( = to remove from the job), back ( = to support), bid ( = an attempt), blast ( = a large explosion), or boost ( = to encourage) perfectly fulfil the principles of language economy in headlines. 10 At first sight we may as well say that – as it was already mentioned – headlines differ in the way of using font and colours. More important ones are printed in a large font, less in the smaller one. When speaking about psychology the colour implies the content of the article too. Headline is followed by a subheadline which serves like a kind of a framework introducing the main topics of the following article. The so-called “lead” which is usually the first paragraph of the article follows the subheadline. In bold it in brief describes the core of the story and gives the reader information what to expect. 2.4.3 Paragraphing The article has to be easy to read and comprehend, should not confuse the reader, and moreover, it should not bore him/her. Therefore written texts are articulated into sections called paragraphs. As Galperin (1971, 197) explains, “a paragraph is a graphical term used to name a group of sentences marked off by indentation at the beginning and a break in the line at the end.” The paragraphs facilitate reader’s orientation in the article which is then vivid, interesting and is not discouraging reading. Such division separates topics within the article and supports the overall cohesion. So-called cohesive ties connect paragraphs at the intertextual level which makes it look like a compact whole. It is interesting that every newspaper has its own style even at the paragraphing level. The presumption is the broadsheets incline to using longer paragraphs with longer sentences, mostly sentence complexes. On the other hand tabloids use shorter simple sentences and shorter paragraphs. A simple sentence can even create a paragraph on its own. Tabloid readers do not need heavy and long text which will make them feel uneasy.
10
http://toromagn.wordpress.com/2009/04/27/news-headline-vocabulary/
16
The shorter it is the better. On the contrary, educated readers of broadsheets expect long paragraphs as more information can be delivered.
2.5 Semantics When it comes to semantics we should be aware that it is not domain of just literary style. Even newspaper style can be looked upon from the semantic point of view. Crystal and Davy (1969, 19) define the semantics as a science which “studies the linguistic meaning of a text over and above the meaning of the lexical items taken singly.” The article should not bore the reader it should entertain him/her and raise emotions. Emotive text activates empathy and sympathy and forces the reader to carry on reading. Such devices help to foreground specific information by means of figurative language which makes the text vivid and lively. Among these figures of speech we count for instance synonymy, metonymy, alliteration, assonance, personification, or metaphor.
2.6 Lexicology Lexicology, as wide and fancy field of newspaper style stylistics, is simply the study of vocabulary. The English newspapers’ vocabulary is formal and rather neutral. Nevertheless, the style slightly changes from newspaper to newspaper as they try to attract readers from selected target groups. We can assume that for example style of broadsheets will not be too expressive and exuberant. Galperin (1971, 308) describes five major categories of specific vocabulary: special political and economical terms, non-term political vocabulary, clichés, abbreviations, and neologisms. It would be appropriate to add also examples of colloquial language, expressive language, idioms, terms of political correctness, or hyphenated compound words. Some of them will be examined later in the thesis.
2.7 Grammar “From the grammatical point of view, the main aim is to analyse the internal structure of the units called sentences in a language, and the way these function in sequences (Crystal and Davy 1969, 18).” The general term “grammar” encompasses both – morphology and syntax.
17
Because news should be short and brief it is necessary to work with syntax and morphology very closely and very carefully. Galperin (1971, 310) focuses on five distinctively journalistic features – complex sentences, verbal constructions, syntactical complexes (these will be dealt with in the chapter 3.6.2.4. under grammatical deviations), noun groups, and specific word order. We would like to aim at grammatical deviations and violations, cohesive ties and direct and indirect quotations too.
18
3 ANALYSIS 3.1 Agents of literary communication Before we start analyzing any intratextual factors of the source text we should focus on analyzing the surface, intentions and background of the text we are dealing with, therefore extratextual factors. As previously mentioned, the analysis will be based on Christiane Nord’s Translating as a Purposeful Activity and The Text Analysis in Translation: Theory, Methodology, and Didactic Application of a Model for Translation-Oriented text Analysis where she describes agents of literary communication in detail. According to Nord (2001, 80) when we analyze the agents of literary communication and the communicative situation in which literary text occur, we find the following features: the sender or author intention receivers medium place, time and motive the message and the effect or function To fully comprehend the text not only when reading and analyzing it, but also when translating it we should divide it into parts in the first place. Each text chunk was written by a different writer, with different purpose under different circumstances thus it is essential to decode all these factors to be able (in our case) to translate it correctly. Intercultural environment, customs, geographical dissimilarities and other aspects form the text. These aspects should be disclosed, so the translator can give not only accurate, but also relevant and analogous translation for his culture. Such misunderstanding of facts can lead to embranglement of the reader. However, in this thesis we analyze newspaper articles so the possibility of incomprehension is minimal.
19
3.1.1 The sender or author Nord (1991, 43) defines the sender as somebody who “uses the text in order to convey a certain message to somebody else.” Since we are dealing with newspaper articles the author is in fact unknown. In fact, s/he is known, we find his/her name printed in the beginning or at the end of the article, but this does not affect the message or comprehension of the text at all. The writer writes in accordance with the style of a publisher and requirements given by the editor. Therefore we can dare to generalize it and say that the author is a particular newspaper publisher. 3.1.2 Intention "Ideally, the three factors of intention, function and effect are congruent, which means that the function intended by the sender (= intention) is also assigned to the text by the recipient, who experiences exactly the effect conventionally associated with this function" (Nord 1991, 48). In our case the intention is clear. The purpose of existence of any periodical is to convey the message or information about something to anyone, to the reader. So the reality is that something happens within the country or abroad, something of marginal or major significance, information channels distribute the information to newspaper publisher varying from locals to nationwide, and prints it to spread it among population. Now we are getting to the second intention and it is the profit. Let informedness alone, the profit is the main purpose and intention of publishing. It is a business as any other. It is the intention what differentiates newspapers. Quality papers intention is mostly to inform the public, let them be aware of things happening within or outside the country. On the contrary, the tabloids aim is simple – to shock. The more shocking and “revealing” the article (information) is the better. People love affairs, scandals, tragedies, injustice. So they buy it. “Everyman” does not need to bother with political news, s/he wants to be entertained, amused, s/he does not want to think. That is the reason why tabloids sell so well. 3.1.3 Receivers “… texts are primarily addressed to receivers who have specific expectations.” (Nord 2001, 80) 20
Such expectations differ in accordance with sex, age, education, or social status of recipients. We do not need to talk about the fact that young people read about other things than adults or seniors do, etc. People are different and newspaper publishers know it. Therefore the quality papers will aim at educated people with fair income, whereas the tabloids allure less educated population, seniors, or women. How will each of the periodicals make sure that it will be read by a target group? Easily. All is needed is just to adjust the style and topics to the customer. Thus tabloids use coloured headlines, exclamation marks, pictures, scandalous topics, etc., while quality papers prefer larger sized print-outs, more pages, factual topics and so on. And the receiver buys whatever s/he wants to read about. 3.1.4 Medium Medium is the mean that presents the text to the recipient. We can distinguish two basic types of medium – written and spoken. In the thesis we analyze a written text which is being published by newspaper companies. It is easy to obtain, easy to carry with and costs a fair price. In Great Britain newspapers are very popular because many people commute for a long distance so it is a welcomed time-killer. However, the newspapers do not necessarily have to be printed, electronic version on internet are also available daily. 3.1.5 Place, time and motive Regarding the point of view situational factors of place differ. Either we can analyze place of inception of newspapers or the place where they are being read. As for the origin, examined periodicals are British so they are sold throughout Britain. The most famous ones can be found even abroad but this is just a minor percent of the whole bulk. Concerning the place of reading we can say that it is anywhere. Newspapers can be read on trains, on buses, at work, at home, anywhere. If we think about the online versions they are simply omnipresent. The element of time is hard to specify since newspapers are printed daily. But of course the newspaper style changes in time, language of every decade is unique.
21
When we get to analyzing the motive of communication we must consider occasion for which it has been published as well as the purpose of printing. Purpose has been already analyzed but to sum it up – conveying the message (information) and profitability. The occasional aspect is also easy to define – the impetus is things happening around us. Whether it is a natural disaster, polls in the United States, or a royal wedding of Prince William, people want to know it and want to learn more about it. 3.1.6 The message Contrary to literary text, the text and style of newspapers is realistic, it is not fictional. It describes real events and real people in real time. Thus message should be relevant (otherwise it is being considered as a hoax or a gossip), trustworthy and up-todate. 3.1.7 The effect or function As Nord claims (1991, 70): “The notion of the text function means the communicative function, or the combination of communicative functions, which a text fulfills in its concrete situation of production/reception. It is derived from the specific configuration of extratextual factors.” It has been already mentioned that function is to inform and convey the message and the effect is purely informative.
3.2 Phonology Cacophony denotes words which does not sound pleasantly to the ear when said aloud. waves of destruction, Pacific coast was devastated, the water swamped houses, workers at the Fukushima reactor were struggling, … an old people`s house collapsed, killing ten, with 25 more trapped beneath the rubble., reactor crippled by a giant earthquake, it was triggered by an aftershock, nuclear far grips Japan, tremor, debris, rage, horrifying picture
22
Euphonic words on the other hand sound harmoniously. forcing people to flee, weekend, sleeping in makeshift shelters, life, sea, beach, search teams believe, Is it a dream? I feel like I am in a movie., cheek Sound symbolism of lexical items implies certain anticipation of meaning within the pronunciation itself. huge earthquake, waves sweeping in off the ocean, nuclear power plants were shut down, Japan’s largest nuclear power plant, giant earthquake, the blast, vast region in abject ruin, a massive explosion, radiation levels were still rising, high levels of radioactivity, Where last week fishing boats bobbed, mamooth wall of water, deep under water The analysis proved that even the newspaper style uses phonetic devices, which are exploited mostly by the literary style, for stylistic purposes. Since the chosen topic of the tsunami disaster is obviously tragic and sad, euphonic words which sound pleasantly are used in a small rate. At first glance it is clear that cacophony is employed predominantly. Harsh and disharmonious sounds describe this horrible event and underline the gloomy and ferocious atmosphere. Sound symbolism plays a vital role too as it stresses the meaning and conveys the thought more precisely. What is interesting is that in this field differences between the quality papers and tabloids fades because both use phonetic devices in similar scale.
3.3 Graphics 3.3.1 Font The Times At first glance it is obvious that font size of the headlines is very moderate, the headlines are not calling attention at all. In black or white and in bold they summarize the focal points of the news. Under that we find subheadline which is in red and gives additional information. The red colour’s purpose is probably to attract the reader who is standing by the newspaper agent sees the headline and hesitates whether to buy the paper or not. The red colour encourages him to read another few sentences. 23
The article itself is written in a regular size font with no deviations. If we go through all three prints we will not find any other evidence of bold type apart the headlines. Italics is present, though rarely, highlighting only notes saying to carry on reading on some other page. The Daily Telegraph The headlines are evidently larger than the The Times’ ones. Still, they can be considered moderate as The Daily Telegraph is the broadsheet. Subheadlines are present and are highlighted by coloured bullet points. Bold type is used for important notes encouraging to carry on reading about other topics on certain pages. Italics, again, advice to continue reading on certain page because the article is unfinished. Daily Mail As the middle-market paper, it tends to gain more sort of a tabloid look. Headlines are, again, becoming bigger and sometimes are even written in capitals. Subheadlines are sometimes placed in a red frame to be highlighted. Daily Mail employs a very specific use of bold type. A sentence summarizing previous information or a direct speech is inserted to the text. This sentence has a larger font which is visibly separated from the surrounding text and is bold. Italics is not present at all. Daily Mirror The first truly tabloid paper analyzed reveals what makes it a tabloid. Large bold headlines sometimes in capitals which shout out the main message of the whole article are accompanied by other supporting headlines which are in the black frame representing the sorrow and describing what has happened even further. Subheadlines are in bold too as well as leads summarizing the principal message. The bold type is also used for notes referring to the article on the next two pages.
24
The Sun The Times is the most typical representative of the broadsheet while The Sun is on the contrary pure tabloid. Its typical features can be found on every square inch of every page. Let us begin with font and size of its headlines. Extremely large, exclamatory, bold, mostly in capitals. This just strikes anyone who opens the paper. Headlines are supported with subheadlines in red colour, or in white, yet with a big red bullet point. Lead is in bold too summing up the most important information. Only The Sun uses headlines ushering a new topic, or paragraph respectively within the article itself. The last case of using bold is highlighting a shocking fact, usually a word, in the text which is to catch our attention. Another unique feature of this periodical is the use of italics. It is the only paper which uses it for marking the direct speech, or an important information which must be stressed. It should be mentioned that News of the World has an identical font structure with the only difference – it does not use italics. 3.3.2 Headlines The topic of headlines is rather complex and comprises several linguistic levels. About the graphics we were talking above, about the semantics and grammar we shall speak later on. At this point it would be interesting to find out how headlines in serious papers differ from the headlines in tabloids in number of words they contain on average and also in number of headlines themselves. Which has more words – The Times or The Sun? In which paper is a greater number of headlines? Firstly let us write out all headlines (not only those from our excerpts) from all the newspapers which are related to the Fukushima tragedy. The Times Waves of destruction; Brown tide swallows up cars, houses, everything in its path; Twitter brings horror home; BBC orchestra among Britons caught in chaos; Mass evacuation as nuclear reactor cooling plant fails; Obscure region to take its place in collective memory; “The building was shaking and I cowered under a desk”; Within 25
seconds, shocks hit nearby cities. Then came the tsunamis; World insurers face $30bn bill as Tokyo traders shout „sell“; The picture on every student wall was that tells of tragedy; Fears of catastrophe as nuclear plant explodes; Nuclear plants’ quake protection “too lax”; British team joins hunt for survivors; Coastal location leaves power stations exposed; History of leaks, blasts and secrecy; Engineers can’t stop reactors overheating; Nuclear fear grips Japan; Engineers in last-ditch bid to prevent a meltdown; Fears over malfunctioning reactors; The village swept away by tsunami on live television; Man found 10 miles out to sea – afloat on roof of his home; Power cuts, panic buying and exodus as Tokyo is beset by rumour The Daily Telegraph Nuclear alert amid fears of leak at quake reactor; Fires broke out across the country and a 30ft wall of water swept all before it; Desperate race to cool atomic reactor before radioactive leak or worse; Like dropping the Isle of Wright into the ocean; Alert sounded a minute before the tremor struck; Evacuations ordered along Pacific coasts; “When it hit it felt like the world was going to end”; Devastation; Quake’s full horror revealed; Swept away, the two towns where 20,000 are missing; “A scene from a disaster movie”; “People tried to run. They had no chance”; Families of missing Britons turn to the internet in search for hope; Battle to prevent nuclear power plant disaster; The earthquake was terrifying, this is worse; Japan fights for its life; I looked up and saw the whole town being pushed up the valley towards us. So we ran; The world counts cost of Japan’s devastation; Tragedy might be final straw for fragile confidence; £21bn insurance bill for the quake alone; Battle to avoid humanitarian crisis; Survivor was swept 10 miles into the ocean; Fuel and patience run low; Engineers struggle to cool down six reactors; Ruins rekindle memoirs of atom bombs; Embassy tells French to get out of capital Daily Mail Nature’s deadly rage; And after the flood came the inferno; The sea bed cracks open and the tsunami boils up; Meltdown fears over N-plant fire; What fools we are to think we can tame the wrath of nature; Town that vanished; They never stood a chance; Moment we feared another Chernobyl; Why does Japan build so many nuclear power stations by the sea?; Trains tossed around like discarded toys; Could it get even worse?; I`ve seen 20 wars. But nothing prepared me for this; After the tsunami, nuclear threat; So 26
how alarmed should we be over this crisis?; 4,000 calls to the Foreign Office on missing Britons; British rescuers fly in; A £60bn blow to the world economy Daily Mirror Day the Earth shook; Apocalypse; Nuke; The walls began to crack and sway… I was terrified; Force beyond imagination; A broken planet…; Wiped out; Gone; Don’t let it blow; British rescue team fly out to help; Our worst days since Hiroshima; Disaster is third worst in world; Is it a dream? I feel like I`m in the movie; A nuclear timebomb; Alive … after being swept 10 miles out to sea on his roof; Shattered lives in a shattered land The Sun Apocalypse; Day Earth split apart; 3,000 flee nuke leak red alert; Godzilla! Godzilla!; Brit girl missing; Tweets replace phones; A monster unleashed by Pacific; Wiped out; I felt my hotel swaying… I ran down 57 flights thinking I’d die; Meltdown fear after nuke blaze; I’ve lost babies; Our rescuers fly in to help; 10 miles out to sea … alive on roof; Super quake No2 alert; Just like Hiroshima; Tokyo nuke cloud crisis I dare to say that at first sight the outcome of the analysis is more than obvious. But let the charts do the talk.
27
TT
168
DT
208
DMA
118
DMI
80
TS
73 0
50
100
150
200
250
Number of words Chart 1
Average number of words per headline
Newspaper
Newspaper
Total numbers of words in headlines
TT
7,6
DT
8,0
DMA
6,9
DMI
5,0
TS
4,5
0,0
2,0
4,0
6,0
8,0 10,0
Number of words Chart 2
28
The Times …
168 words, 22 headlines = 7,6
Daily Telegraph … 208, 26 = 8 Daily Mail …
118, 17 = 6,9
Daily Mirror …
80, 16 = 5
The Sun …
73, 16 = 4,5
From these charts we can easily figure out how do tabloids and broadsheets differ considering headlines. The challenge of tabloids is to sell as much as possible so they need to attract the reader immediately. Therefore the headline must be as short and brief as possible not to discourage the potential readers. It should strike you like a lightning, get your attention and force you to buy it. The result of nearly five words on average per headline is very surprising. Also the total number of headlines is interesting as there are almost three times more headlines opposed to the broadsheets. The quality papers have their regular readers they do not need to be catchy. Their aim is to inform and let people be aware about the state of the world. A hundred or two hundreds words, five or eight, it does not matter, people just go and even without looking buy their favourite paper. 3.3.3 Paragraphs We have analyzed headlines so now it is time to focus on another interesting graphical matter distinguishing tabloids from broadsheets – the paragraphs. They are used to ease reading to the reader. S/he does not want to get confused or lost within the text so this kind of structuring helps him/her to orientate in the article itself. It is sure that there will be some difference in number of paragraphs and even in the number of sentences within the paragraph. For this study we will choose only translated excerpts which were taken from the main articles.
29
Newspaper
The average number of paragraphs TT
8
DT
8,3
DMA
9,6
DMI
10,6 12
TS 0
2
4
6
8
10
12
Number of paragraphs Chart 3
The average number of sentences per
Newspaper
paragraph
TT
1,90
DT
1,52
DMA
1,58
DMI
1,53
TS
1,47 0
0,5
1
1,5
2
Number of sentences Chart 4
30
The Times …
24 paragraphs, 46 sentences = 1,9
Daily Telegraph … 25, 38 = 1,52 Daily Mail …
29, 46 = 1,58
Daily Mirror …
32, 49 = 1,53
The Sun …
36, 53 = 1,47
The paragraphs play a vital role in the newspaper text. Based on these two charts we are able to distinguish some interesting facts. Firstly, the more serious the newspaper is, the less paragraphs it has. That means that tabloids incline to use paragraphs more frequently as it divides the text into easy-toread sections. Than, from the numbers above we can extract the information that even though the number of paragraphs increases the number of sentences remains more or less the same. This suggests one important point – the broadsheets contain much longer sentences than tabloids (this will be analyzed further later on). And at last, despite the average number of sentences per paragraph changes only slightly it shows that tabloids employ fewer sentences in a paragraph than broadsheets. A paragraph containing one short simple sentence is nothing unusual.
3.4 Semantics Although non-literary, the newspapers employ a whole range of means of figurative language. The aim is clear – not to bore their readers. However, we suppose that one of the two – the broadsheets or tabloids – has more elaborate language. This will be determined later in the study of semantics. 3.4.1 Synonymy “A word having the same or nearly the same meaning as another word or other words in a language.” 11 Journalists use synonyms to avoid repeating. There are some examples of synonyms used in the analyzed newspapers.
11
http://www.thefreedictionary.com/synonym
31
nuclear power plant – nuclear power plant, atomic plant, nuke plant, N-plant, plant, Fukushima reactor, facility earthquake – earthquake, aftershock, tremor speak – say, announce, declare, admit, confirm, report destruction – destruction, damage, devastation, desolation die – die, kill, perish / human toll, casualty quiver – rock, shudder, shake rise – rise, climb, reach, spiral, escalate, soar flush away – wash away, sweep away, swamp, wipe off the map There could be found many more synonyms but these are the most frequently occurring in the text. No differences in frequency were found between tabloids and broadsheets. However, the interesting fact is that these words are actually crucial words for the whole topic. Even if you do not know about a Japan tragedy, at first glance you discover what happened there. 3.4.2 Metaphor The metaphor can be explained like “přenášení významů na základě vnější podobnosti denotátů. Může se také chápat jako zkrácené přirovnání.” 12 (Peprník 1992, 81) Journalists use them to evoke a certain feeling or image in the reader`s mind by means of comparing something to something. As mainly a literary feature the metaphor is not very common, nonetheless some examples were found. Container ships were tossed around like matchsticks. Killer waves full of mud and debris swallowed neighbourhoods. Homes and other buildings lie flattened and cars floated off like driftwood. Hell on earth engulfed Japan yesterday. Lorries and cars were sent cascading – pilling up like discarded toys. But even as the frantic hunt for survivors continued yesterday, nature threw yet more hell at the country.
12
Vlastní překlad: “Transfer of meaning based on the outer resemblance of denotates. Or a shortened simile.
32
In third natural disaster in as many days the 4,689ft Shinmoedake volcano in the south west’s Kirishima mountain range began spewing ash and rock. Worth noticing is the fact that after reading through all the newspapers metaphors were to be found only in tabloids. Serious papers did not use them at all so this figure of speech may be regarded as purely tabloid feature. Just to add nature threw or volcano began spewing are nice examples of personification. 3.4.3 Alliteration, assonance Alliteration and assonance belong not only among figures of speech but also among phonetic devices used within the article as we described above. Usually employed when the author wants unobtrusively highlight or stress some fact, the two add a lot from the literary style to the newspaper style. Few relevant examples will follow. Assonance:
The water swamped houses, roads and fields. Fears of catastrophe as nuclear plant explodes. Nature’s deadly rage. Nuclear far grips Japan. Fears of leak at quake reactor. Burried deep in mud under the debris of homes. We’re very worried. It only took a few minutes for the 30ft wave to wash the town away with terrifying force. Helicopter news crews.
Alliteration: The seismic shift below the sea. 102 people pack each square kilometre. Huge earthquake hits northern Japan. The Second World War. Wall of water struck without warning. The area around the power plant. Three nuclear plants bore the brunt of the quake. Tangled mess of wrecked wooden homes. Outline of the town’s athletic tracks towards the top left of the picture. It was found out that phonetic devices of assonance and alliteration are used in nearly the same extent in broadsheets as well as tabloids.
33
3.4.4 Metonymy The last example of figurative language used in the newspaper style texts is metonymy. Described as “přenos slova na denotát, který má vnitřní souvislost s původním denotátem. Je to označení věci jménem jiné věci na základě věcné souvislosti.”
13
(Peprník
1992, 84) This literary device is probably most common and unintentional as it is and organic part of the language. The Queen, concrete building, car production, zebra crossing, the US air force, worker The Japanese government was reported to be distributing potassium iodide tablets. The nation of 127 million was rocked by it worst quake. Hiroshima and Nagasaki. A picturesque fishing town. The U.S. dropped nuclear bombs. Japan was fighting … The figure, released by officials in Minamisanriku … Full picture of the catastrophe. Waves up to four stories high. The Foreign Office said it had been contacted by 400 British families. They had been unable to get in touch with relatives in Japan. The earthquake measured 8.9 on the Richter scale. It has revealed again that no real difference in using between the two styles was found. To conclude this chapter we are to say that the presupposition was surprisingly not correct as the broadsheets use the figurative language to nearly the same extent as the tabloids.
3.5 Lexicology After phonology, graphic layout and semantics, lexicology is another important level of our research. Since any text is compound of words and lexemes it is unimaginable to omit it. But before analysis we should define what actually the lexicology is. Peprník
13
Vlastní překlad: “Transfer of word into denotate which has an inner connection with the original denotate. It is labelling the thing by the name of other thing based on subjective connectedness.
34
(1992, 3) says that lexicology is “nauka o slovní zásobě, […] která zkoumá jednotlivá pojmenování”. 14 In the thesis we will focus on important features of lexicology, which are closely connected to the stylistics, being differentiation between formal and informal style, personality vs. impersonality, abbreviations, acronyms and figures, expressivity, hyphenated compound words and clichés. After examining each topic on the example of our excerpts we will be able to say how tabloids and broadsheet vary in the use of the lexicon. 3.5.1 Formal vs. informal The newspaper style is in its principle formal. It should avoid any slang, expletives, jargon, or colloquial expressions. However, the truth is that tabloids, which aim at the middle or lower class population, underquote and try to approach the general language taste of their customers. Simply put, people would buy them less if they use the elaborated and sometimes intricate language as broadsheets do. It should be mentioned that informality can be measured by frequency of phrasal verbs, rather informal lexicon, or idioms. For our purpose it is sufficient to compare four articles – one from The Times, one from Daily Telegraph, one from Daily Mirror, and one from The Sun. In the broadsheets we did not find many examples of informality. However, despite being regarded as formal we found six phrasal verbs (e.g. shut down, deal with, cut off), six informal words (earthquake hits, site, plant, quake) but no idioms. The tabloids complied with their character – one idiom (to be tossed around like matchstick), eleven informal words (churning, meltdown, jawdropping etc.) and twelve(!) phrasal verbs (put out, wash up, fly in). Even though the analysis was carried out on a small scale its result is undisputed. As the serious papers are currently undergoing the process called tabloidization and more informal features then ever begin to emerge, the tabloids incline more to the neutral style with elements of colloquial language.
14
Vlastní překlad: “… science about the lexicon which studies words and lexemes as such.”
35
3.5.2 Abbreviations and acronyms, figures English as an analytical language supports the principle of language economy which forces the language and expressions to be as short and implicit as possible. The dense structure helps not only to maintain firmer cohesion but also to give much more information in a single sentence. It should be better to remind us that the acronyms are “slova, která vznikla z prvních písmen víceslovného pojmenování”. 15 (Knittlová 2010, 171) It would be appropriate to find out which newspaper style uses them more often – the formal style of The Times and Daily Independent, or rather neutral or even informal of Daily Mail and The Sun? The Times:
p.m., km, Mr., US, $85bn, TV helicopter
Daily Telegraph:
p.m., ft (foot), in (inch), cm, US, UK
Daily Mail:
ft, mph, US
Daily Mirror:
mph, p.m., UK
The Sun:
ft, mph, MP, PM, 20k
From this enumeration it is obvious that the topic of tsunami and earthquake in Japan does not require use of large amount of abbreviations, they are rather rare. The most frequently used were units of measurement which, in fact, are not abbreviations in the right sense. There was not found any difference in frequency between tabloids and broadsheets. Both use them reasonably. 3.5.3 Expressivity Stylistically unmarked language, the language which is not coloured, is considered neutral. Such writing does not raise any emotions, is objective rather than subjective and conveys the message without distortion of one’s point of view. Nevertheless, tabloids are well-known masters of expressive language which should surprise, shock, or move the reader. The most common device should be evaluative adjectives which accompany other lexemes. We shall analyse one article from each paper and decide into what extent they tend to use expressive language.
15
Vlastní překlad: “abbreviations which are pronounced continuously like one word.”
36
It would be also interesting to explore which of the papers uses evaluative adjectives the most, therefore a chart of evaluative adjectives used in the same specimen will be presented.
Newspaper
Number of expressive words in the article TT
8
DT
10
DMA
13
DMI
15
TS
22 0
5
10
15
20
25
Number of words Chart 5 As seen from the chart the total number of expressive words used in the article slowly rises from the quality papers to tabloids. Eight expressive lexemes in The Times and 22 in The Sun – that is the difference which was presupposed. The tabloid language is more colourful, persuasive, adjectival and emotional. Broadsheets rather tend to use factual language without emotions which purpose is only to convey message while not being subjective.
37
Number of evaluative adjectives used within the article
Newspaper
TT
5
DT
8
DMA
8
DMI
11
TS
13 0
5
10
15
Number of words Chart 6 The second chart shows the result of the analysis of frequency in using evaluative adjectives. Again, the broadsheets can be looked upon as objective periodicals which do not want to affect the readers’ opinion and let them do their own judgement. 5:13 ratio is relatively high and confirms the neutral attitude of the quality papers. Hereunder you can find all or just some examples of evaluative adjectives. The Times:
huge earthquake, most devastating earthquake, the largest nuclear plant (all)
Daily Telegraph:
urgent plea, the world’s third richest country, urgent appeal, life-saving supplies, isolated town (all)
Daily Mail:
terrifying demonstration, merciless surge, ferocious tsunami, desperate race, cataclysmic moments (some exemplary)
Daily Mirror:
biblical devastation, putrid brown water, incredible devastation, muddy sea of death (some)
The Sun:
shattered Japan, mega aftershock, heartbreaking warning, gruesome tsunami four storeys high, wretched victims (some)
38
3.5.4 Hyphenated compound words Next agent of the principle of language economy is called a hyphenated compound word. “A hyphenated compound is made from two words in English combined by a hyphen. The two words are often adjectives or nouns and can be used by themselves, but combined with a hyphen they represent a different thing.” 16 With development of language still new hyphenated compounds are coined. Especially the journalists are masters of hyphenating when they invent brand new words. Some are good enough to be added to dictionaries, some disappear and only serve the purpose of the article. Let us then count the number of hyphenated compound words in all of our articles. The Times:
ten-metre wave, worst-hit area, 40-year-old, large-scale release
Daily Telegraph:
super-earthquake, north-east of Tokyo, 12-mile radius, worsthit area, life-saving supplies, night-time temperature, worstaffected, 1 300-mile stretch
Daily Mail:
30ft-high wall, north-east Japan, half-submerged outline, Nplant, 300-mile stretch
Daily Mirror:
400-mile coastline, worst-hit area, six-month-old
The Sun:
north-east Fukushima, hi-tech superpower, Chernobyl-style meltdown, world-renowned centre, seven-in-ten chance
Although it was presupposed that tabloids would be using hyphenated compound more often – as it is feature typical mostly for neutral or informal style – the opposite has been proven. The broadsheets have higher occurrence of them with quite a great number of for-purpose-made ones. 3.5.5 Clichés “A cliché is generally defined as an expression that has become hackneyed and trite. It has lost its precise meaning by constant reiteration; in other words it has become stereotype.” (Galperin 1971, 175)
16
http://www.wisegeek.com/what-is-a-hyphenated-compound.htm
39
Newspapers are overflowing with clichés but let us discover whether broadsheets or tabloids use them more frequently. The Times:
global growth
Daily Telegraph:
to be wiped off the map, Japan fights for its life
Daily Mail:
the force of nature, messages of sympathy, picturesque resort, “Could it get even worse?”
Daily Mirror:
apocalypse, biblical scene, eerie silence “like the world had stopped”, only a tiny number of buildings, hellish scenes
The Sun:
“Is it a dream? I felt like I am in a movie.”, pinch one’s cheek, Earth split apart, hell on earth engulfed Japan, PM Naoto Kan besed them to „save the country“, grim cloud was ominously spreading, tsunami four storeys high that flattend cities and tors, hi-tech superpower
After executing the analysis it was proved what had been thought. The serious papers use clichés scarcely while tabloids almost abundantly.
3.6 Grammar Probably the most important and characteristic part of the newspaper style is grammar. What makes the structure of the article, what makes people perceive it the way they perceive it, are utterances and ties between them. Let us than have a closer look on the underlying structure of our excerpts. 3.6.1 Cohesion Before we start on cohesion we should define it first. For this purpose we use words of Tárnyiková (2009, 30) who says that cohesion “is usually defined as the way certain words or grammatical features of a sentence can connect that sentence to its predecessors and successors in a text.” It would be relatively difficult task to analyze the cohesive ties in the individual newspapers thoroughly, therefore we will focus only on general observations. However, we should be able to say whether cohesive ties like references, grammatical cohesion, or lexical cohesion (Tárniyková 2009) within the texts are strong or not. 40
3.6.1.1 The Times, Daily Independent The analysis we performed proved to be very valuable because some findings are quite interesting. The article about the earthquake in Japan was written thoroughly in a past tense with many passive sentences. This unity of time helps to maintain the cohesion of the whole article. Although some sentences were joined together by additive or adversative conjunctions (and, but), it was rather rare and omitting of junctions prevailed. The main connector was a comma which was used really abundantly. In our opinion many of the commas could have been omitted. This is probably one of the features of the broadsheets. Synonyms, as another cohesive tie device, were used frequently, however, these have been already discussed in the chapter 3.4.1. Concerning references, the quality papers seem to use the anaphoric one the most. Many examples were traced, here we present some of them. Naoto Kan, the Prime minister; Hillary Clinton, the Secretary of State; David Warren, the UK’s ambassador to Japan One of the strongest cohesive ties is the so called lexical replacement. Tárnyiková (2009, 44) describes it as situation when “one lexical item is substituted by another under the condition that both share an identical referent.” It is obvious that the broadsheets employ lexical replacements regularly. They bind not only utterances within sentences (Japan was dealing last night with fears of a radiation leak after its most devastating earthquake …) and sentences themselves (A second earthquake struck … Japan`s largest nuclear power plant. The extent of the damage was not immediately clear but the plant remained operational …), but even, and most importantly, whole paragraphs (its most devastating earthquake … After an earthquake …; A huge explosion blew apart … The blast occurred …). 3.6.1.2 Daily Mail Daily Mail proved to belong more to the broadsheets than to the tabloids. It uses the
41
past tense and passive voice as well and utterances are connected mostly by commas. Also the cohesion between individual sentences and paragraphs is obvious which is achieved by the use of lexical replacement. Nevertheless, one feature of tabloids occurs also in Daily Mail. It is a frequent use of dashes which mostly serves as parenthesis (Whole towns in north-east Japan – especially Sendai and Fukushima – were swamped …; Four trains – at least one of which was a bullet train … – were missing …). 3.6.1.3 Daily Mirror, The Sun The tabloids have their own specific style and the way of achieving cohesion too. Even though they share some features as the past tense and using of passive voice with the broadsheets, they are very distinctive. Because the paragraphs tend to be very brief (containing even one sentence) the cohesive ties are very loose. Every paragraph brings new information (it is a feature of the principle of the language economy), thus there is no space for creating cohesive ties between them. Rather ties within the sentences or among sentences within the paragraph are present, but rarely. The paragraphs are more like separate units, therefore reading them may sometimes be relatively unpleasant and distracting. Another unique feature is almost absolute omission of commas and junctions. Firstly, authors use mostly simple sentences. Secondly, every sentence complex contains two or more clauses which fulfill the tabloid’s principle of language economy and creates gerunds, infinitives or participles which need not to be connected by commas or junctions. The reference in tabloids is most often cataphoric. Prime Minister Naoto Kan, Director Takashi Yokota, reporter Judit Kawaguchi, stunned survivor, Itchiko Sakamoto, teacher Brian Hickebottom 3.6.2 Grammatical deviations and violations As it has already been said many times, the newspapers try to exploit the principle of language economy thus they tend to make the sentences as brief and dense as possible. One of the ways of achieving this goal is violating the language. One would say that the newspaper language is full of mistakes but they are made on purpose. People still understand and, moreover, they get a simple and easy-to-comprehend text. 42
Hereunder you will find numerous examples to make you aware of such newspaper style feature. Specific word order:
In a third natural disaster in as many days the 4,689ft Shinmoedake volcano range began spewing ash and rock. Last night one of the Japan’s iconic bullet trains was missing, In a scene of biblical devastation only a tiny number of buildings were left upright, But by last night only 7,500 people were alive, Fear remains of nuclear disaster
Omission of articles:
Volcano erupts, Day Earth split apart
Nominative sentences:
Superquake No2 alert, Death toll up to 20k, Apocalypse, Nuke, After the tsunami, the nuclear threat, Nature`s deadly rage, Urgent plea for supplies, Nuclear alert amid fears of leak at quake reactor, Fears of catastrophe as nuclear plant explodes, Waves of destruction
Elliptical sentences:
24 hours later – land the world saw drowning in tide of sludge wiped out, Collapsed roads split by the shaking, 80,000 missing after Japan quake sparks killer tsunami, Quake`s full horror revealed, The US Geological survey said the main island of Japan had moved 7.8ft, Fears of catastrophe as nuclear plant explodes
Tense deviation:
The rescue teams were faced with the harrowing task of collecting corpses, 30ft wall of water kills “thousands”, Burst dam obliterates 1,800 homes, 80,000 missing after Japan quake sparks killer tsunami, Battle to stop radiation leaks as nuclear plant systems shut down,
Radiation fear as
two more N-plants are hit by failures, Bank of Japan injects $85bn into economy, Fears of catastrophe as nuclear plant explodes
43
Interesting fact is that the greatest number of grammatical deviations can be found in the headlines. Surely it is because of the fact that mainly the headlines employ the principal of language economy the most. 3.6.3 Sentence complexes vs. simple sentences “Simple sentences have one clause usually consisting of a noun group as the subject, and a verb group. The clause can also have another noun group as the object or complement. Compound sentences consist of two or more main clauses. They always include a subordinate clause.” (Willis 1991, 2) The longer the sentence is, the harder it is easy to read. On one hand it gives us a lot of valuable information, on the other hand, the sentence as long as the paragraph might distract the reader, s/he might easily get lost in such flood of words. The briefer the better, one would say. But is it true? And which of the newspapers employ which of the two strategies? The chart taken from one article per newspaper should give us the answer.
Newspaper
Average number of clauses in the sentence TT
2,14
DT
3,25
DMA
2,93
DMI
1,89
TS
1,45 0
1
2
3
4
Number of clauses Chart 7 At first sight it is apparent that quality papers really have a higher average number of clauses per sentence (though the sample article taken from The Times had less sentences 44
than we thought). More than three in The Daily Telegraph and nearly only one in The Sun. The lengthy sentences are one of the key features of the quality papers. Taken from the other point of view, readers of tabloid papers like shorter intelligible sentences. As it has been already mentioned, their readers tend to be less educated or require articles only about gossips and shocking news, thus lengthy sentences does not serve the purpose very well. Nonetheless, it is good to say that even the simple sentence can be lengthy and may contain the same number of words as the sentence complex. To validate our presuppositions we should also count the number of words within each sentence. Then we will be able to say whether broadsheets` sentences are really longer in the right sense of word.
Newspaper
Average number of words per sentence TT
23
DT
27
DMA
24
DMI
18
TS
12 0
5
10
15
20
25
30
Number of words Chart 8 This analysis proved to be very important and interesting altogether since we discovered that the average number of words per sentence in the serious papers is twice bigger than in the tabloids. This signals that sentence in The Sun and Daily Mirror are very brief. The utterances are chopped in smaller pieces while the quality papers leave them in one large unit which is lengthy, wordy and therefore less intelligible. 3.6.4 Verbal constructions Verbal constructions, or also semi-clauses, are the most effective way of the principal of language economy used in the newspapers. Since the authors have to write as 45
briefly as possible and since they have to pack as much information as possible into the article, very dense text structure is present. English sentences are very compact and implicit which means that it has to be very usually translated by using dependant clauses instead of the verbal constructions. Dušková (2003, 542-587) enumerates means of use of semiclauses. “Participle can stand for attribute, or transgressive and complement of object; gerund may become a part of verbal and adjective regimen, or stands for adverbial; an infinitive can act as complement of adjectives and adverbs, attributive infinitive, subject, part of predicate, or object.” From this description it is obvious that their use is very wide which means they are interwoven throughout the whole structure. It would be useless to try to find out which of the newspaper styles uses them more and which less. It is one of the key features of the newspaper style therefore all the newspapers use them with the same frequency. However, we can find one interesting feature which would be nice to explore. Such principle of language economy stands out in the headlines. It is them what needs to be the briefest part of the whole article. They attract the reader and they sell the paper. Again, all the newspapers use them with more or less the same frequency, nevertheless, let us see the best examples to realize how nicely they serve their purpose. Japanese struggle to prevent meltdown, Fight to contain overheating reactors, Battle to stop radiation leaks as nuclear plant systems shut down, Massive tremor to strike “in days”, 9,500 missing as town “disappears”, Tens of thousands missing, Quake’s full horror revealed And some other examples from the articles. A ship carrying 100 people was said to be missing, the only nation ever to have come under nuclear attack, Leading the long list of crises was the struggle to reduce temperatures, Japan was battling to avoid a nuclear disaster, 50 aftershocks … triggering ferocious tsunami waves, Shivering in a rescue center, One of the few buildings left standing, I haven`t given up hope of finding her.
46
3.6.5 Nominal chains Dense character of the newspaper style requires careful exploiting of the principle of language economy, thus using of nominal chains is one of the most important devices to achieve this goal. The author always wants to give as much information as possible without any redundant (dependent) clauses which would distract the reader. Nominal chains enable the style to be compact and cohesive. The presupposition is that the tabloids are using nominal chains more frequently since they want to catch the reader’s attention also by using abundant evaluative adjectives.
Newspaper
Number of nominal chains in the article TT
15
DT
10
DMA
13
DMI
16
TS
21 0
5
10
15
20
25
Number of nominal chains Chart 9 We chose one print from each of the newspapers. From the chart we can discover that there really is a connection between the style and frequency in using of nominal chains. The difference is not big but the tabloids tend to use them more often than the broadsheets as it was presupposed. Below you can find examples of the longest nominal chains from each periodical. The Times:
Japan’s largest nuclear power plant, the world’s third largest economy, Japan’s Nuclear and Industrial Safety Agency,
47
containment
building
walls,
Friday’s
8.9-magnitude
earthquake, relentless shocking images Daily Telegraph:
quake’s
full
horror,
US
Geological
Survey,
urgent
international appeal, the official death toll Daily Mail:
British rescue crews, picturesque fishing town, natural hot springs, ensuing tidal wave, the nine magnitude Pacific ocean earthquake, the large white building
Daily Mirror:
monster 33ft waves, the catastrophic flood waters, putrid brown water, Japan’s worst ever earthquake, thick black mud
The Sun:
vast inland sea, one of the Japan’s iconic bullet trains, Japan’s north-east Fukushima province, the country’s devastated eastern coast, the evening rush hour
3.6.6 Direct and indirect quotations Simply put, direct quotation is an exact utterance of a person placed between inverted commas, while indirect quotation is only a paraphrase of somebody without the use of inverted commas. Both tabloids and quality papers employ them in a different frequency. The best way how to discover which uses what is to count them and put them in the chart.
48
Number of direct and indirect quotations 8 0 4 0
Newspaper
TT DT
0 0 1 6 1 2
DMA DMI TS 0
2
4
6
8
Number of quotations
Indirect Direct
Chart 10 It is evident from the chart that there is a significant difference between using direct and indirect quotations in the broadsheets and tabloids. The Times, Daily Telegraph and Daily Mail seem to use only indirect quotations. On the contrary, tabloids Daily Mirror and The Sun employ mostly direct quotations. The explanation may be simple – authenticity. As tabloids try to appeal the reader, drag her/him into the article, want her/him to feel like s/he was a witness of the event, evoke emotions, they use a direct speech of an eye-witness or of a person of vital importance. It should also be mentioned that inverted commas signalize not only a direct speech but also an utterance of an important matter which the author wants to emphasize. Like in “superquake”; Japan’s ability to recover from the disaster „depends on each and every one of us“, he (the Jap. PM) said.; roads „folded“; The wittness said there was an eerie silence „like the world had stopped“.
49
4 TRANSLATION 4.1 Translation 1. The Times, 12/03/2011, p.1
Zkázonosné tsunami Země má obavy o stav jaderných elektráren poté, co sever Japonska zasáhlo ničivé zemětřesení Japonsko se včera v noci obávalo úniku radioaktivity poté, co je zasáhlo nejničivější zemětřesení za více, než sto let. Pobřežní oblasti jsou zcela zaplavené a pohřešuje se přes 1 000 lidí. Ve 14:46 místního času zasáhlo Japonsko mohutné zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály. To vyvolalo desetimetrovou vlnu tsunami, která prakticky zpustošila celé východní pobřeží. Obří vlna zaplavovala domy, silnice a pole, přičemž s sebou strhávala auta, čluny a dokonce celé budovy, které byly uneseny i o několik stovek metrů do vnitrozemí. Obyvatelé města Sendai se museli před touto zkázou uchýlit do vyšších pater svých domů. Bylo nutné uzavřít pět jaderných elektráren. Nejhůře dopadla elektrárna ve Fukušimě, kde pracovníci udělali všechno možné, aby zabránili úniku radiace, jejíž hodnoty byly podle místních zpráv o tisícinásobek nad normálem. Evakuační zóna byla rozšířena na 10 kilometrů od elektrárny. Japonský předseda vlády Naoto Kan uvedl, že kvůli obavám z úniku radioaktivity do ovzduší muselo být evakuováno 45 000 obyvatel. Kan ihned poté vrtulníkem odletěl na místo neštěstí. Hillary Clintonová, ministryně zahraničních věcí USA, oznámila, že americké vzdušné síly již dopravily do elektrárny chladicí kapalinu. Druhé zemětřesení zasáhlo prefekturu Niiagata, kde se nachází největší jaderná elektrárna v zemi. Rozsah škod není zatím znám, ale podle prvních zpráv zůstala elektrárna v provozu. Podle dalších svědectví vlna pohltila i loď se sto pasažéry a nejméně jeden vlak. O osudu těchto lidí se zatím nic neví. Ve městě Minami Soma se zřítil dům pro seniory. V jeho troskách zemřelo nejméně deset lidí, dalších více než 25 v nich zůstalo uvězněno. V pobřežním městě Ofunato, kde vlna smetla 300 domů, se zatím ani neví, kolik lidí je pohřešovaných. 50
2. The Sunday Times, 13/03/2011, p.1
Japonsko se po výbuchu v jaderné elektrárně obává katastrofy Japonci se snaží zabránit roztavení jaderného reaktoru. Celé Japonsko včera v noci s napětím sledovalo, jak se pracovníci jaderné elektrárny, kterou poškodilo zemětřesení a následná vlna tsunami, snaží zabránit roztavení reaktoru. Už teď je jisté, že počty obětí této katastrofy půjdou do tisíců. Budovou reaktoru jaderné elektrárny Fukušima 1 otřásl včera odpoledne mohutný výbuch, který byl následkem pátečního zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály. Místní obyvatelé jsou vyděšení a celý svět zpozorněl. Exploze nastala ve chvíli, kdy se pracovníci 40 let staré elektrárny snažili ručně zchladit jádro poté, co selhal systém automatického chlazení. Japonská agentura pro jadernou bezpečnost potvrdila, že se tak mohlo stát pouze v důsledku částečného roztavení jádra reaktoru. Čtyři pracovníci byli zraněni a tři byli vystaveni radioaktivnímu materiálu. Vojenská záchranná helikoptéra je okamžitě odvezla k dekontaminaci. Kvůli obavám z úniku radiace muselo být zhruba 140 000 lidí do vzdálenosti 19 km od elektrárny evakuováno. Počet obětí z oblasti zasažené tsunami zatím stoupl na 1 700. Ve městě Minamisanriku se dokonce pohřešuje 9 500 osob, což je podle oficiálních informací více než polovina z jeho 17 000 obyvatel. Jen několik málo budov, včetně nemocnice, zůstalo stát. Včera v noci oblast kolem Fukušimy zasáhla další série menších otřesů, kterou pocítili i lidé ve vzdáleném Tokiu. V okolí jaderné elektrárny byly naměřeny zvýšené hodnoty cesia a jódu, přičemž ze zařízení i nadále unikaly další radioaktivní látky. Japonská vláda oznámila, že mezi obyvatele postižené oblasti začne rozdávat jodové tabletky obsahující látku jodid draselný, které mají utlumit případné následky nemoci z ozáření, která je v této zemi, jež jako jediná v historii zažila jaderný útok, velmi citlivým tématem. Aby se zabránilo hrozícímu roztavení jádra reaktoru, používají pracovníci zcela novou metodu chlazení mořskou vodou. Celý proces by měl být ještě urychlen dovezením speciální turbíny vyrobené společností Hitachi.
51
3. The Times, 14/3/2011, p.1
Japonce děsí jaderná hrozba Pracovníci elektrárny chladí přehřívající se reaktory. Japonská národní banka se rozhodla napumpovat do národní ekonomiky 85 miliard dolarů. Obyvatelům Japonska bylo včera řečeno, že se pátečním zemětřesení mají připravit na nejtěžší zkoušku od druhé světové války. Musí čelit jaderné hrozbě, obrovskému počtu obětí a celkovému chaosu v zemi. Nejdůležitější ze všeho teď ale je snížit teplotu ve dvou porouchaných jaderných reaktorech ve Fukušimě, z nichž v jednom se už mohlo jádro teoreticky částečně roztavit. Vědci navíc vydali výstrahu, ve které varují, že během dalších tří dní se mohou vyskytnout další otřesy, a to až o síle sedm stupňů Richterovy škály. Japonský premiér Naoto Kan se včera veřejně obořil na společnost TEPCO, provozovatele a majitele fukušimské jaderné za to, že včas neinformovala veřejnost o stavu situace v postižené elektrárně. Zároveň uvedl, že Japonsko čeká nejtěžší zkouška za posledních 65 let a překonání této katastrofy “bude záviset na každém z nás”. Kromě toho vzrůstají i obavy nad velikostí dopadu této události na třetí nejsilnější ekonomiku světa a nad možným dopadem, který bude mít na růst světové ekonomiky. Obrovská rána pro japonský průmysl to je i proto, že spousta automobilových továren a továren na výrobu elektroniky musela zastavit svou výrobu, a je jasné, že hned tak ji opět neobnoví. Stovky prázdných lodí jsou tak nuceny kotvit u pobřeží přístavů v Tokiu, Jokohamě a Nagoji. Když dnes ráno otevírala japonská burza, byl index Nikkei o 2.05% nižší, než včera. Během několika minut ale klesl už o 5%. Japonská národní banka se vyjádřila, že by bylo potřeba do ekonomiky napumpovat 7 trilionů jenů (85,7 miliard dolarů), aby zůstala i nadále stabilní. Premiér Kan apeloval na japonské obyvatele, aby vydrželi to nejhorší. Tokio i další japonská města se totiž připravují na obrovské výpadky elektřiny, velmi omezenou veřejnou dopravu, pohonné hmoty na příděl a možné pozastavení dodávek vody. Zatímco na severu země ještě doznívaly otřesy, které byly cítit i v hlavním městě, televizní helikoptéry kroužily nad zdevastovanými oblastmi a přenášely živé obrázky z míst, které zpustošila ničivá vlna tsunami. Během víkendu se počet možných obětí postupně zvýšil na 1 597. 450 000 obyvatel muselo být evakuováno ze svých domovů. 52
4. The Daily Telegraph, 12/3/2011, p.1
Japonsko se bojí úniku radiace v oblasti postižené zemětřesením Japonsko včera dělalo vše proto, aby zabránilo jaderné katastrofě, která zemi po největším zemětřesení v dějinách hrozí. Premiér Naoto Kan poté, co ministr průmyslu připustil, že z jaderné elektrárny ve Fukušimě mohla uniknout radiace, vyhlásil jadernou pohotovost. Po ničivých otřesech na severu Japonska ve 14:46 místního času o síle 8,9 stupňů Richterovy škály totiž selhaly chladicí systémy reaktorů. Radiace v okolí elektrárny stoupla na tisícinásobek oproti normálu a podle oficiálních zdrojů již není tlak v reaktoru jaderné elektrárny Fukušima 1 pod kontrolou. Pokusy o obnovení dodávky energie z nedaleké elektrárny Fukušima 2 bohužel také selhaly. “Megazemětřesení”, jehož epicentrum se nacházelo zhruba 130 kilometrů od Japonska, následně vyslalo ničivou vlnu tsunami, která dosahovala výšky téměř 10 metrů. Tato vodní stěna zpustošila východní pobřeží země a zanechala za sebou nejméně 1 000 mrtvých. Policejní zdroje uvádí, že ve městě Sendai ležícím 240 kilometrů od Tokija zatím nalezli 200 až 300 těl. Dalších 202 bylo hlášeno z jiných postižených míst, ovšem spousta oblastí zůstává i nadále odpojených od elektrické energie. Oficiální statistiky prozatím hovoří o 673 pohřešovaných lidech a 991 zraněných. Jiné odhady hovoří až o desetitisících mrtvých a pohřešovaných. Podél 2 100 kilometrů dlouhého pobřeží jsou po zemětřesení hlášeny desítky požárů. Ropná rafinérie je jednou z mnoha budov, které zachvátil oheň. Záchranáři jsou v pohotovosti a bojují s následky ničivého živlu. Toto zemětřesení bylo 1 000 krát silnější, než zemětřesení, které minulý měsíc zdevastovalo město Christ Church na Novém Zélandu a sedmé nejsilnější v historii měření vůbec. Mezi pohřešovanými je i velké množství cizinců, protože čtyři vlaky, včetně jednoho rychlovlaku, smetla přívalová vlna, a jeden vykolejil. Pohřešovaná byla i jedna loď, tu se ale i s 81 lidmi na palubě podařilo najít a letecky evakuovat. Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie obdrželo na 400 telefonátů od britských rodin, které se nemohly dovolat svým blízkým nacházejícím se právě v postižené oblasti. Prozatím nebyly potvrzeny žádné oběti na životech z řad britských občanů. 53
5. The Sunday Telegraph, 13/3/2011, p.1
Zpustošená země. Desítky tisíc lidí nezvěstných. Spláchnuta celá města. Obavy z jaderného výbuchu přetrvávají. Odhalení hrůzostrašných následků zemětřesení. Desítky tisíc nezvěstných, celá města spláchnutá vlnou tsunami. Hrůzy včerejšího superzemětřesení se začínají naplno ukazovat. Veškerý strach ještě znásobil výbuch, který se včera ozval z jaderné elektrárny Fukušima ležící 260 kilometrů od Tokia. Aby se v jaderném reaktoru elektrárny snížila teplota, pumpují do něj záchranáři mořskou vodu. V okruhu 19 kilometrů bylo pro jistotu evakuováno 170 000 obyvatel. Včera v noci navíc přestal fungovat chladicí systém i u druhého reaktoru, proto panovaly obavy z dalšího výbuchu. Oficiální zdroje také hlásí téměř 10 000 nezvěstných ze 17 000 obyvatel přístavního rybářského města Minamisanriku, které pohltily obrovské vlny, která se dostaly až 9 kilometrů do vnitrozemí. Zemětřesení bylo tak silné, že podle Italského národního institutu geofyziky a vulkanologie se zemská osa vychýlila o 25 centimetrů. Americká nezávislá vědeckovýzkumná vládní agentura US Geological Survey zase vypočítala, že následkem zemětřesení se Japonsko posunulo o 2,4 metru. David Warren, britský velvyslanec v Japonsku, v noci sdělil, že stovky Britů se stale pohřešují, ale že se všichni snaží usilovně “spojit s britskými občany, které mohlo toto obrovské neštěstí postihnout”. Letecké fotografie odhalují, jaké zkáze včera čelilo Minimasanriku. Celé město bylo v pátek spláchnuto obří vlnou tsunami, poničené domy teď pokrývá silná vrstva bahna a trosek. Kromě něj ale i další města podél severovýchodního pobřeží ostrova Honšů, včetně více, než milionového města Sendai, nesou zjevné stopy po ničivém zemětřesení o síle 8,9 stupně Richterovi škály a následné tsunami. Stovky těl jsou shromažďovány v márnici provizorně vytvořené ze střední školy v Minamisomě a tělocvičny v Natori City. Spousta obětí ovšem byla vtažena zpátky na moře a ostatky mnoha z nich se zřejmě nikdy nepodaří nalézt. Ve městě Rikuzentakata, které se nachází v nejhůře postižené oblasti, bylo srovnáno se zemí pět z celkového počtu osmi tisíc domů. Záchranáři zatím nalezli 400 těl.
54
6. The Daily Telegraph, 14/3/2011, p.1
Japonsko v agónii Prosba o humanitární pomoc. Desetitisíce pohřešovaných. Obavy z jaderné katastrofy přetrvávají. Japonsko se včera ocitlo před branami humanitární krize, protože desítky tisíc lidí zůstaly po tsunami bez střechy nad hlavou. Třetí nejbohatší země světa byla nucena požádat svět o humanitární pomoc ve formě stanů, přikrývek a dalších věcí nutných k záchraně životů, aby se nezvýšil už tak vysoký počet odhadovaných obětí, který se pohybuje kolem 10 000. Charitativní organizace varovaly, že počet obětí se zvýší, pokud se potraviny a přístřeší nedostanou k lidem v nejhůře postižených oblastech, kde teploty v noci klesají i pod bod mrazu. Noc na dnešek strávilo v provizorních podmínkách na 590 000 lidí, mezi které patřilo i 210 000 osob evakuovaných z okolí fukušimské jaderné elektrárny, ve které došlo o víkendu k výbuchu. V elektrárně i nadále stoupá radiace a oficiální zdroje už připustili, že k výbuchu by mohlo dojít i ve druhém reaktoru. Stav ohrožení byl vyhlášen i v další jaderné elektrárně Onagawa, kvůli neobvykle vysoké míře radioaktivity. Pracovníci navíc hlásí problémy s chlazením i ze třetí elektrárny Tokai. Ačkoliv je oficiální potvrzených obětí 1 596, pravý rozsah této tragédie zůstává zastřen otazníkem, protože desítky tisíc osob, včetně stovek Britů, se stále pohřešují. Například ve městě Minamisanriku v prefektuře Miyagi, které má 17 000 obyvatel, je nezvěstných 9 500. Seismologové včera upravili velikost tohoto superzemětřesení z 8,9 stupně Richterovy škály na 9. To znamená, že jeho síla byla dvakrát větší, než se původně myslelo. Japonský předseda vlády Naoto Kan prohlásil, že země zažívá největší katastrofu od druhé světové války, s jejímiž následky musí bojovat na několika frontách. Kromě intenzivních záchranných prací, které probíhají podél 2 100 kilometrů dlouhého pobřeží, a snahy zabránit roztavení jaderného reaktoru fukušimské elektrárny, panují obavy i o tom, aby japonská ekonomika zase nesklouzla do recese. Škody po zemětřesení a tsunami totiž půjdou do desítek miliard liber. 55
7. Daily Mail, 12/3/2011, p.1-3
Příroda zabíjela Stačilo pár zkázonosných okamžiků a město se 70 000 obyvateli se ocitlo v ruinách a plamenech. Příroda včera naplno ukázala svou sílu. Japonsko zasáhlo jedno z nejsilnějších zemětřesení v dějinách, které následně vyvolalo vlnu tsunami. Devět metrů vysoká vodní stěna se řítila do vnitrozemí rychlostí 160 kilometrů za hodinu a sebou unášela vše, co jí stálo v cestě. Zatím bylo potvrzeno nejméně 1 000 obětí na lidských životech, ale všem je jasné, že toto číslo není zdaleka konečné. Na severovýchodě Japonska vlna spláchla domy, mosty, ale i celá města, přičemž mezi nejvíce postižené patří Sendai a Fukušima. Čtyři vlaky, z nichž nejméně jeden byl rychlovlak, každý se zhruba 300 pasažéry, se pohřešují. Navíc panuje obava z úniku radioaktivity poté, co se v jedné z jaderných elektráren nezapnul chladicí systém. Královna Alžběta a britský premiér David Cameron vyjádřili nad celou událostí politování a britští záchranáři jsou v pohotovosti pro případ, že by bylo nutné odjet do Japonska pomáhat se záchrannými pracemi. Zemětřesení, jehož epicentrum bylo 10 kilometrů pod povrchem a 13 kilometrů od pobřeží, mělo sílu 8,9 Richterovy škály a bylo tak šesté nejsilnější v historii měření. Bylo 8 000 krát mohutnější, než zemětřesení, které 22. února srovnalo se zemí části města Christ Church na Novém Zélandu. Po něm následovalo nejméně 50 dalších menších otřesů, z nichž mnoho mělo sílu přes 6 stupňů Richterovi škály, a byly tedy plnohodnotnými zemětřeseními. Následkem tohoto běsnění přírody bylo několik nebezpečných vln tsunami. Dechberoucí televizní záběry a videa na serveru YouTube ukazovaly, jak jsou budovy a auta unášeny na vlně bláta, která ničila vše, co jí stálo v cestě. Mosty a dálnice se zhroutily, silnice propadly a lodě, které byly původně na moři, se nyní nacházejí několik kilometrů ve vnitrozemí. Jedna loď se 100 pasažéry na palubě se pohřešuje. Jakmile vlna začala slábnout, auta a domy byly zase naopak vtahovány zpátky do moře. K tomu všemu ještě vzrůstají obavy o bezpečnost jaderného reaktoru ve Fukušimě ležící severně od Tokia, kde se pracovníci elektrárny snaží zabránit další katastrofě. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny bylo nutné evakuovat. 56
8. The Mail on Sunday, 13/3/2011, p.1-2
V malebném přímořském letovisku se pohřešuje 10 000 obyvatel. Město, které zmizelo z mapy světa. Nikdo neměl šanci. Ještě před 48 hodinami to bylo malebné rybářské městečko, kam jezdili turisté, aby se nadýchali čerstvého mořského vzduchu a užili si zdejší termální prameny. Tato fotografie ale ukazuje vše, co z Minamisanriku po úderu ničivé tsunami, která zasáhla východní pobřeží Japonska, zbylo. Včera večer bylo oficiálně potvrzeno 1 700 obětí pátečního zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály a následné tsunami. Přesto však panují obavy, že počet mrtvých prudce vzroste poté, co bude odhalen skutečný rozsah škod. Je pravděpodobné, že v samotném Minamisanriku bude nejméně 10 000 mrtvých, což je více, než polovina jeho původní populace. Stačilo pár minut, aby devítimetrová vlna město spláchla nebývale velkou silou. Lidé se zoufale snažili dostat do vyšších pater, většina z nich ale neměla šanci. Jen těžko si lze představit, že by mezi všemi těmi troskami byl někdo, kdo přežil. Tam, kde se před týdnem pohupovaly kotvící rybářské loďky, tam se dnes nedá rozeznat, kde začíná moře a kde končí pevnina. Jedna z mála budov, které zůstaly stát, je nemocnice Shizugawa, kterou můžete vidět na obrázku vlevo nahoře. To, co dříve bývalo centrum města, je dnes zaplaveno špinavou mořskou vodou. Ostatní budovy jsou zřícené a tvoří hromady polámaného dřeva a pokrouceného kovu. Město je plné trosek. Na fotografii vlevo dole můžete vidět, jak přes zakalenou vodu prosvítají bílé pruhy, které byly ještě před pár dny přechodem pro chodce. Sotva viditelné obrysy silnic, sem tam lze rozpoznat auto. Vlevo nahoře lze spatřit nepatrné obrysy napůl zatopeného atletického stadionu. Minamisanriku leží přibližně 90 kilometrů západně od epicentra zemětřesení a přímo v cestě následné vlně tsunami. Tyto fotografie naplno odhalují, jak ničivou silou tsunami udeřilo. Na internetových stránkách našeho deníku můžete navíc nalézt autentické záběry jednoho z obyvatel postiženého města, které ukazují okamžik, kdy vlna udeřila. Jsou na nich také vidět automobily, které se snaží ujet do vyšších poloh, a lidé, kteří s otevřenými ústy sledují, jak jsou jejich domy srovnávány se zemí. 57
9. Daily Mail, 14/3/2011, p.4
Po tsunami přichází jaderná hrozba Další dvě jaderné elektrárny postihly výpadky, hrozí únik radiace. Japonskou agónii prohlubují obavy z jaderné havárie. Ke zkáze způsobené vlnou tsunami se přidaly i výpadky ve třech jaderných elektrárnách na severovýchodě Japonska, které by mohly vést až k radioaktivnímu spadu. Dvěma reaktorům ve fukušimské elektrárně hrozí roztavení, a proto se je tamější pracovníci usilovně snaží ochladit mořskou vodou. S obdobným problémem bojují i v elektrárně v Tokaji, kde také selhalo chladicí zařízení. Třetí jaderná elektrárna v Onagawě zase hlásí stav ohrožení po detekování zvýšené radiace v ovzduší. Tisíce rodin musely být evakuovány a mnoho dalších bylo vyšetřeno kvůli možnému vystavení radiaci. Japonsko začíná počítat ztráty po události, o které premiér prohlásil, že jde o „nejhorší katastrofu od druhé světové války“, kdy Spojené státy americké shodily atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Předpokládá se, že zahynuly desítky tisíc lidí. Záchranáři podél 480 dlouhého pobřeží zatím jen sbírají těla obětí. Jiná jsou vytahována z vody a zřejmě tisíce jich jsou pohřbeny pod nánosy bahna a pod troskami aut a domů. Nejméně 10 000 obyvatel města Minamisanriku se po ničivém úderu tsunami pohřešuje. Z povrchu zemského byla vymazána i sousední Rikuzentakada, kde zahynulo nejméně 400 osob. Nezvěstné jsou i stovky Britů, z nichž většina byla učiteli angličtiny. Kolem 100 000 vojáků a záchranářů se včera spolu s loděmi a vrtulníky pustili do obtížného úkolu v podobě odklízení trosek a pátrání po mrtvých, a těch, co přežili. Tolik obětí je především proto, že po zemětřesení v Tichém oceánu o síle 9 stupňů Richterovi škály, jehož epicentrum se nacházelo 130 kilometrů od města Sendai, bylo vydáno varování, že vlna tsunami udeří na pobřeží do hodiny. Svědci ovšem hovoří o devíti minutách. Minulou noc bylo obyvatelstvo varováno, ať se připraví na následné, šesti i více stupňové, otřesy, které se mohou doznívat i týden po katastrofě. Tokio se potom opravdu několikrát otřáslo. 58
10. Daily Mirror, 12/3/2011, p.2-3
Horor. Apokalypsa. Atomovka. 80 000 nezvěstných poté, co zemětřesení vzedmulo smrtící vlnu tsunami. Pracovníci elektrárny se snaží zastavit únik radioaktivity poté, co se systémy samy od sebe vypnuly. Tsunami, které vyvolalo jedno z největších zemětřesení v dějinách, zasáhlo japonské pobřeží, počet obětí půjde do tisíců. Lodě, vlaky, budovy i auta byly smeteny obřími desetimetrovými vlnami, které se převalily přes přístavní město Sendai. Japonský premiér Naoto Kan vyhlásil stav ohrožení poté, co zemětřesení způsobilo selhání chladicích systémů v největší jaderné elektrárně v zemi. Odborníci se celou noc snažili zastavit únik radioaktivity, kvůli kterému muselo být z oblasti evakuováno 6 000 obyvatel. Americké letectvo na místo dopravilo chemikálie, které mají pomoci únik zastavit. Jakmile voda opadla, bylo konečně možné odhalit následky této ničivé katastrofy. Zároveň bylo nalezeno prvních 300 těl obětí. Japonské oficiální zdroje ale hovoří o 80 000 pohřešovaných, přičemž počet obětí se zřejmě v následujících dnech ještě dramaticky zvýší. V pobřežním městě Kessenuma se 70 000 obyvateli včera v noci hořely stovky požárů, které se zřejmě nepodaří uhasit. Loď s 80 dělníky z přístavu je nezvěstná poté, co ji smetla přílivová vlna o rychlosti 800 kilometrů za hodinu. Stejný osud potkal i výletní loď, na jejíž palubě se nacházelo 100 lidí. Tsunami zřejmě pohltilo i čtyři vlaky, se kterými se zatím nepodařilo spojit. Dva z nich byly známé rychlovlaky, v jednom z nich cestovalo 400 pasažérů. Celá města jsou odříznuta od světa, což dokresluje i výpověď jednoho ze záchranářů: „Bylo to jako biblická apokalypsa. Tsunami si s obrovskými nákladními loděmi hrála, jako by to byly sirky. Nedalo se nic dělat.“ Zemětřesení bylo šesté nejsilnější v historii měření a vůbec nejsilnější, jaké kdy zasáhlo Japonsko. Hlavní město, Tokio, zemětřesení přežilo bez větších škod, nicméně přes milion obyvatel Sendaie na severovýchodě Japonska se strachem v očích sledovalo hororové scény, kdy gigantická vodní stěna bez předchozího varování vtrhla do města. Svědci vypověděli, že 14:46 místního času, těsně před zemětřesením, se kolem rozhostilo hrobové ticho, „jakoby se zastavil svět“. 59
11. Sunday Mirror, 13/3/2011, p.2
Hrůzostrašné tsunami: ve městě se pohřešuje 10 000 obyvatel Neuvěřitelná destrukce .. zůstalo stát jen několik budov .. město se 17 000 obyvateli prostě ZMIZELO. V jediném městě se pohřešuje 9 500 lidí, zřejmě jsou všichni mrtví. Přes polovinu obyvatel smetla vlna. Je to jako scéna z biblické apokalypsy. Jen pár budov ve městě Minamisanriku zůstalo stát po úderu tsunami. Teď osamoceně ční nad blátivé moře plné smrti. Vojáci zoufale pátrají v zahnívající vodě po přeživších. Minulou noc ale bylo naživu jen 7 500 žen, mužů a dětí ze 17 000, které v tomto městě ještě před 48 hodinami žilo. S největší pravděpodobností se Minamisanriku stane městem s největším počtem obětí nejhoršího zemětřesení v japonských dějinách. Celkový počet mrtvých, jejichž počet byl minulou noc oficiálně 686, se zřejmě vyšplhá do desetitisíců. Všechny ulice ve městě jsou pod vodou. Tuto zkázu způsobilo tsunami, které udeřilo pouhých 10 minut po zemětřesení. Na útěk prostě nebyl čas. Rodinné domky i jiné budovy se zřítily jako domečky z karet, auta plavou na hladině jako kousky dřeva. Reportérka Judit Kawaguchijovvá napsala na Twitter: „10 000 lidí je nezvěstných. Hrůza – celé město zmizelo. Dálnice se rozpadla na kousky. Všude je bláto. Nic tu nezbylo.“ Po zemětřesení, které podle vědců posunulo Japonsko o 240 centimetrů na východ, zůstalo stát jen několik málo budov, včetně nemocnice, supermarketu a městského úřadu. Jakékoliv šance na záchranu jsou minimální. „Záchranné práce znemožňují trosky a bahno,“ řekl jeden ze záchranářů. „K některým přístřeším se nemohou dostat ani vrtulníky. Zabere nějaký čas, než se k lidem budeme moct dostat.“ Podobné hororové scény jsou k vidění ve většině postižených měst podél 640 kilometrů
dlouhého
pobřeží
na
severovýchodě
Japonska
zasaženého
pátečním
zemětřesením o síle 8,9 stupně Richterovi škály. Záchranáři zatím potvrdili nejméně 1 700 obětí, které byly pohřbeny pod troskami. To vše má na svědomí několik vln tsunami, které se přehnaly přes města, letiště a zemětřesením zničené silnice.
60
12. Daily Mirror, 14/3/2011, p. 2-3
Totální zkáza. Není to jen sen? Připadám si jako v nějakém filmu. Zemětřesením ochromený národ truchlí a nevěří tomu, co se stalo. Člověku se tomu nechce věřit. Města kdysi kypící životem jsou nyní srovnaná se zemí. Na jejich místě je jen silná vrstva bahna. Padesátiletý Ichoro Sakamoto, který tuto zkázu přežil, se s prázdným pohledem rozhlížel kolem sebe, nevěřícně kroutil hlavou a říkal: „Není to jen sen? Připadám si jako v nějakém filmu.“ Vzápětí dodal: „Když jsem sám, musím se občas štípnout, abych se přesvědčil, jestli to všechno není jenom zlý sen.“ Bohužel je to skutečnost. Živá noční můra. Šokovaní záchranáři nachází spousty spláchnutých míst. Pustinu bez života, kde jsou pouze psi, kteří hledají své pány. Příběhy těch, kteří přežili, jsou srdcervoucí. Žena z pobřežního města Ofunato ležícím na severu Japonska, Etsuko Koyamaová, sice unikla přívalu vody, který vtrhl do jejího domu, ale nepodařilo se jí udržet svou dceru. „Nedokázala jsem ji udržet,“ vzlykala. „Pořád ale věřím, že se ji podaří najít.“ Oficiální čísla zatím hovoří o 1 300 mrtvých, odhady ovšem hovoří až o 80 000 obětech. 10 000 nezvěstných je přitom v pouhém jednom městě. Dá se očekávat, že mezi oběťmi budou i občané Velké Británie. Mezi pohřešovanými je například i čtyřiatřicetiletý učitel Brian Hickebottom pocházející z Birminghamu. Nikdo o něm neslyšel od doby, co město Tagajo, ve kterém žil, zcela zničilo zemětřesení. Mezi nezvěstnými jsou i jeho žena Sanae a jeho šestiměsíční dcera Erin. Obavy Brianova vyděšená osmadvacetiletá sestra Emma nám řekla: „Máme velký strach. Žijí v jedné z nejvíce postižených oblastí. Posíláme jim emaily, píšeme jim esemesky, voláme jim, ale pořád se nám nikdo neozval.“ Britský velvyslanec v Japonsku David Warren připustil, že „několik“ občanů Velké Británie se pohřešuje. Také řekl, že se úřady usilovně snaží kontaktovat všechny Brity, kteří žijí v postižených oblastech.
61
13. The Sun, 12/3/2011, p.2
Japonská apokalypsa: Teror a zkáza. Den, kdy se rozestoupila země. Páté nejsilnější zemětřesení v dějinách. Devět metrů vysoká vlna zabila tisíce lidí. Prasklá hráz zatopila 1 800 domů. Vlaky a loď se 100 pasažéry spláchla vlna. Japonsko včera zaplavilo peklo na zemi. Svět mohl jen nečinně přihlížet. Země se 127 miliony obyvatel se otřásla pod největším zemětřesením ve svých dějinách. Jen o pár minut později ho zasáhlo obří tsunami, které dosahovalo výšky čtyřpatrové budovy. Televizní štáby přenášely z vrtulníků záběry, ze kterých se tají dech, jak smrtící vlny postupují do vnitrozemí a s sebou strhávají vše, co jim stojí v cestě. Celá města byla smazána z povrchu zemského. Budovy, které přežily zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály, se pod masou vody hroutily jako domečky z karet. Některé, ještě hořící, vlna unášela rychlostí kolem 100 kilometrů za hodinu do vnitrozemí. Zbořené silnice, rozervané předcházejícím zemětřesením, zaplavilo moře. Vystrašení řidiči, kteří hledali cestu ven, neměli šanci. Lodě i auta se válely jedno přes druhé jako rozhozené hračky, aby je za chvíli stahující se voda zpátky na otevřené moře. Panují obavy, že počet obětí půjde do tisíců. Včera v noci se ztratil dokonce i jeden ze slavných japonských rychlovlaků. Megaúder Cestovaly v něm stovky pasažérů. Kontakt nebyl navázán ještě se třemi dalšími vlaky. Nejméně jeden byl smeten z kolejí. Tři jaderné elektrárny čelily úderu ničivého zemětřesení. Některé z nich poté byly zaplaveny a nyní čelí hrozbě roztavení reaktorů. Přehrada v severovýchodní japonské provincii Fukušima praskla a mohutná přívalová vlna zaplavila 1 800 domů. První oficiální počty hovořily o 400 obětech na životech a 531 pohřešovaných. 544 lidí bylo zraněno. Záchranné týmy ale upozorňují, že tato čísla zdaleka nejsou konečná. Poté, co premiér Naoto Kan naléhavě žádal poslance, aby „zachránili zemi“, jsou všichni připraveni najít v rozpočtu peníze, které by se použily na financování škod. Do postižených oblastí se okamžitě vydaly stíhačky a vrtulníky se záchranáři.
62
14. News of the World, 13/3/2011, p.8
Rozbřesk plný utrpení. Zdevastované Japonsko se probouzí. O 24 hodin později – země, kterou svět viděl, jak ji zaplavuje vlna bahna, byla zcela zpustošena. 1 300 mrtvých, 1 280 zraněných, 12 000 pohřešovaných. Město Rikuzentakata bylo založeno 1. ledna 1955. V pátek 11. března 2011 ale během několika minut zmizelo. Ničivá síla přírody dějiny nerespektuje, slitování neměla ani se 24 000 obyvatel, kteří zde žili. Lidé po celém světě se zděšením sledovali, jak se vlna bahna valí městem jako parní válec a s sebou strhává vše, co jí stojí v cestě. Za sebou zanechala jen černý močál a těla 400 obětí, které záchranáři objevili včera. Apokalyptický rozměr tragédie Rikuzentakaty byl umocněn zprávami záchranářů o jiném městě, kde následky pátečního zemětřesení a vlny tsunami zřejmě zahynulo 10 000 lidí. Minamisanriku mělo 17 000 obyvatel, dva z každých tří ale pravděpodobně zahynuli. Tato šokující čísla vedou k názorům, že obětí budou desetitisíce. Zatímco se záchranáři a lékaři vypořádávali s hrůzostrašnými následky zemětřesení, mohutný výbuch v jaderné elektrárně vyvolal radioaktivní pohotovost. Pod jeho sílou se zřítila střecha i zdi jaderné elektrárny Fukušima 1, k nebi se vznesl oblak kouře. Čtyři pracovníci byli zranění a lidé se obávají opakování roztavení reaktorů v černobylském stylu. V Rikuzentakatě záchranáři stáli tváří v tvář srdcervoucímu úkolu vyprošťování těl z trosek. Mezi nimi se pohybovali zoufalí příbuzní a přátelé obětí, kteří katastrofu přežili a hledali své blízké. Byl pátek, když se tisíce aut v městě na severovýchodu země prodíraly odpolední dopravní špičkou. Ve vteřině ale monstrózní tsunami smetlo vše, co mu stálo v cestě a za sebou zanechalo pouze změť dřevěných trosek, které dřív bývaly domy. Hustě obydlené město, kde žilo 102 obyvatel na kilometr čtvereční, se stalo plovoucím hřbitovem, kde byly celé domy přemístěny až o 10 kilometrů do vnitrozemí. Jedna sedmdesátiletá zachráněná seniorka řekla: „Můj manžel je nezvěstný. Voda začala stoupat, už mi sahala až po kolena, tak jsem mu řekla, že půjdu první. Ještě tu není.“ 63
15. The Sun, 14/3/2011, p.4-5
Varování před superzemětřesením číslo 2 Další mohutné otřesy udeří během několika dní. Vybuchla sopka, obětí zemětřesení bude zřejmě kolem 20 000. Už tak zdrcené Japonsko včera obdrželo varování před dalším možným zemětřesením, které může udeřit každou chvíli. Toto varování bylo vydáno tři poté, co se miliony lidí, jež přežili tsunami, které zdevastovalo tuto supervelmoc, ocitly bez potravin a vody, o elektřině ani nemluvě. Světově proslulé japonské středisko pro předpovídání zemětřesení oznámilo, že je šance sedm ku deseti, že zemi během tří dní zasáhne další zemětřesení o velikosti sedmi stupňů a výš. To potvrdil i ředitel střediska Takashi Yokota, když se k už tak obrovské mizérii zoufalých přeživších přidal ještě výbuch nedaleké sopky: „Šance je sedmdesáti procentní,“ Toto děsivé varování opět zvýšilo šance úderu další tsunami, které už včera zabila na 20 000 lidí. Záchranáři se mezitím snaží zabránit hrozbě roztavení reaktorů v zasažených jaderných elektrárnách. Jak se později ukázalo, páteční rekordní zemětřesení bylo nakonec ještě silnější, než se předpokládalo. Hodnota byla zvýšena z 8,9 na 9 stupňů Richterovy škály. Podmořské otřesy 130 kilometrů severovýchodně od pobřeží Japonska otřásly pevninou a vedly ke vzniku hrůzostrašné vlny tsunami vysoké, jako čtyřpodlažní dům, která smetla vesnice i města, které jí přišly do cesty. Jenom v samotném přístavním městě Minamisanriku se pohřešuje 10 000 obyvatel. Všichni pravděpodobně zahynuli. Zatímco záchranné složky usilovně pátraly po těch, co přežili, japonské peklo se ještě znásobilo. Zemi stihla třetí přírodní katastrofa za poslední dny. 1 429 metrů vysoká sopka Shinmoedake, která leží v pohoří Kirishima na jihozápadě země, začala chrlit kameny a popel. Minulou noc se nad Japonskem zlověstně rozprostřel 4 kilometry vysoký mrak. Mimo to pevninou bez přestání otřásaly stovky následných otřesů. Škody se prozatím odhadují na 20 miliard dolarů.
64
4.2 Translation evaluation When translating the translator faces a number of problems. The most complicated ones are linked with lexical equivalence. This is due to the differences between the source and target language. At best we may deal with an absolute lexical equivalence. In case of a zero equivalence the translator has to handle it very carefully and either describe the matter in the target language or coin a new expression. The most extensive translation twister arises when a partial equivalence appears in the text. According to Dagmar Knittlová (2000, 35-85), we can differentiate various types of diversities within the partial equivalence. They are formal (explicitness and implicitness, multi-word and single-word expressions), pragmatic (other complexions of the language such as cultural or geographic background must be taken into account) differences, and differences in connotation (cultural or emotional coloration of a word) and denotation (literal meaning of the word). To deal with such differences we can use a number of translational techniques which will be shown further in the translation evaluation. 4.2.1 Absolute equivalence Under absolute equivalents we can mostly find nomenclative lexical items of the core vocabulary, most often cases nouns. These can be parts of body, time data, people, animals, or objects of daily usage. Such have an unambiguous denotative meaning in English and in Czech. earthquake – zemětřesení, million – milión, water – voda, apocalypse – apokalypsa, tsunami – tsunami, city – město, electricity – elektřina, centre – centrum, night – noc, world-renowned – světoznámý, police – policie, island – ostrov, map – mapa, photograph – fotografie, hospital – nemocnice, temperature - teplota 4.2.2 Partial equivalence Czech and English are not only socially, geographically, and historically, but also typologically different languages. They are also diverse even in the rationally-emotional aspects of life, phraseology, in traditions, collocations, and usage. Therefore we can find only a little of the absolute equivalence and the partial one predominates. The partial equivalence is expressed by the formal and pragmatic differences, and in differences in connotation and denotation. However, these categories may overleap. 65
4.2.2.1 Pragmatic differences Pragmatic differences originate from the different lingual and extra-lingual experience of speakers in the source and target languages. The translator has to omit or add information quite often. That happens when the text could become incomprehensible to the reader, or when some information is redundant. The translator can also solve this problem by a substitution, or, let’s say, analogy in the target language. a) Omitting information – omission happens when there are different customs or life-styles. It leads to a generalization. vast inland sea – moře, putrified brown water – zahnívající voda, natural hot spring – termální pramen, nuclear power plant – jaderná elektrárna b) Additional information – in case of a term incomprehensible to the reader the translator adds a general classifier. tsunami – vlna tsunami, David Cameron – britský premiér David Cameron, The Queen – královna Alžběta, YouTube footage - videa na serveru YouTube, Tokyo’s Nikkei Stock exchange opened 2.05 percent down… Když dnes ráno otevírala japonská burza, byl index Nikkei o 2.05% nižší… c) Explanation – the translator uses the explanation in the case of a problematic expression. jawdropping – … ze kterých se tají dech, U.S. – Spojené státy americké, survivors – ti, co přežili, meltdown – roztavení jaderného reaktoru, potassium iodide tablets - jodové tabletky obsahující látku jodid draselný d) Substitution by an analogy – in case of no equivalence in the source and target language. Mostly refers to the units of measurement. 4, 689 ft – 1 429 m.n.m., 20 billion liber – 20 miliard liber, 60 mph – 100 kilometrů za hodinu, biblical scene – biblická apokalypsa, Pacific ocean – Tichý oceán, 9.8in – 25 centimetrů, 2:46pm – 14:46, higher ground – do vyšších pater, PM - poslanec
66
4.2.2.2 Formal differences Because English is an analytic language it has more analytic and multi-word expressions unlike Czech, thus the text is more explicit. Regarding the multi-word expressions, they usually consist of a semantically poor head and a modifier, which is the bearer of information, and a denotative and connotative supplement. a) Single-word vs. multi-word expressions – because of the explicit and nominal character of English the expressions compound of two or more words occur in the article very frequently. As contrasted to Czech, which is considered verbal language, English tends to use multi-word expressions which should be translated very cautiously with an endeavour to shorten their translation. The reason for this is the fact that the single-word expressions appearing in the text need to be translated more explicitly in Czech, so the length of the text could be preserved and balanced. single-word expressions – translated by multi-word expression into Czech capital – hlavní město, nightmare – noční můra, to flatten – srovnat se zemí, face – stat tváří v tvář, jawdropping – … ze kterých se tají dech, to tweet – napsat na sociální síť Twitter, authorities – oficiální zdroje, N-plant – jaderná elektrárna, seawater – mořská voda multi-word expressions - translated by single-word expression into Czech cities and towns – města, mountain range – pohoří, Prime minister – premiér, wipe out – zpustošit, rush hour – špička, six-moths-old – šestiměsíční, bullet train - rychlovlak b) Nominal chains – the Czech translation quite frequently takes in a preposition to specify a kind of relation between a defining and defined lexical unit. country’s largest atomic plant - v největší jaderné elektrárně v zemi, ninemagnitude Pacific Ocean earthquake – zemětřesení v Tichém oceánu o síle 9 stupňů Richterovy škály, Japan’s Nuclear and Industrial Safety Agency Japonská agentura pro jadernou bezpečnost,
67
c) Implicitness vs. explicitness – multi-word expressions incline to be more explicit. Explicitness is often expressed by extra information given at the lexical level contrary to quantity in the second language. To shorten the loaded text translators tend to omit some information which they consider unnecessary. implicitness unprecedented – zcela nová metoda, site – místo neštěstí, coolant – chladicí kapalina, vague – sotva viditelný, uphill – do vyšších poloh, officials – pracovníci elektrárny explicitness tangled mess – změť, civil defence member – záchranář, listed as missing – pohřešovaný, grim cloud – mrak, air force jets – stíhačky, stretch of coastline - pobřeží 4.2.2.3 Differences in connotation Partial equivalence is frequently caused by the differences in connotation. Most of the words are connotatively neutral, however, some tend to be considered expressive or intensifying. The expressiveness is supposed to emotionalize and emphasize the text. In English the emotionality is very often indirect, unspoken and results from the context, whereas in Czech there are more emotionally coloured expressions used in the text. a) Intensification – is usually used to express large intensity of some feeling, attitude, or evaluation, or a large amount. .
frantically trying – usilovně snaží, desperately searched – zoufale pátrají, terrifying force – nebývale velká síla, ferocious tsunami waves – několik nebezpečných vln tsunami, extraordinary television pictures – dechberoucí televizní záběry, overwhelming scale of the relief effort - intenzivních záchranných prací, gruesome tsunami – hrůzostrašné tsunami b) Expressive connotation – the English emotionally neutral word is
translated by a diminutive. fishing boats – rybářské loďky, driftwood – kousky dřeva, potassium iodide tablets - jodové tabletky obsahující látku jodid draselný, blanket – 68
přikrývka, fishing town – rybářské městečko, homes and other buildings lie flattened – rodinné domy i jiné budovy se zřítily jako domečky z karet 4.2.2.4 Differences in denotation As we mentioned before, the difference in denotation between languages is created by the differences in the level of abstraction, by the different perception of reality, or by the different nomenclative character of both languages. Nevertheless, expressed facts remain unchanged, so the denotation does not change too much. We can distinguish several approaches: a) Semantic contiguity – the basic semantic element remains unchanged, yet the differential semantic features do change. to be left upright – zůstat stát, Pacific Ocean – Tichý oceán, uphill – do vyšších poloh, homes – domy, below zero – pod bod mrazu, Japan’s Pacific coast – východní pobřeží země, inject - napumpovat b) Generalization – appears less often and can be seen as a suppression of some semantic unit, most frequently of nouns. cities and towns – města, mountain range – pohoří c) Specification – the most frequent difference in denotation between the English lexical unit and its Czech translation is that the translation contains some extra meaning (lexical unit). Such adding of semantic elements (information) is related to a tendency towards explicitness (expression of information which can be understood from the context only). four storeys high – vysoký, jako čtyřpodlažní dům, Japan was dealing with – Japonsko čelilo, feared dead – pohřešuje se, go to the site – odletěl na místo neštěstí, they were taken - helikoptéra je odvezla, were moved – bylo evakuováno, listed as missing – pohřešuje se, affect – pocítit, fear grips – děsí hrozba, triggered a tsunami – vyslalo tsunami, airlifted - letecky evakuovat
69
4.2.3 Zero equivalance If there is no equivalent in the target language the translator can use number of approaches. a) Omission human toll – oběti, ripple effect – dopad, Prime minister – premiér, power plant – elektrárna, towns and cities - města b) Calque earthquake – zemětřesení, steamroller – parní válec, coastal area – pobřežní oblast,
radioactive material – radioaktivní material, nuclear
attack – jaderný útok, the Second World War – druhá světová válka, northern Japan – severní Japonsko, humanitarian disaster – humanitární katastrofa, yesterday – včera, passenger – cestující, hour - hodina c) Adoption tsunami, problem, system, reactor, material d) Adaptation centre – centrum, electricity – elektřina, history – historie, apocalypse – apokalypsa,, contact – kontakt, radiation – radiace, agony – agónie, tourist – turista, Minamisanriku – Minamisanriku, Sendai – Sendai, chance - šance
70
5 CONCLUSION This diploma thesis was aimed at finding differences between the newspaper style of the quality papers, “middle-market” papers and the tabloid papers. The survey was to be executed on the topic common to all of them so that the study could be relevant. In the first chapter we explained the topic and the reasons for choosing it, we stated the objectives, described the methodology we shall be using and the structure in which it will be performed. The second chapter laid the theoretical framework for later research. We introduced the newspapers, had some words on the newspaper style in general and then, most importantly, we established five major categories we were to be exploring – the phonology, the graphics, the semantics, the lexicology, and the grammar. The following analysis gave us unambiguous answers on the laid questions about the differences between the newspaper style of the broadsheets and the tabloids. Based on Nord 2001 we discovered that the author of the article is in fact unknown to the reader and writes in accordance with the style of a publisher. The intention of the broadsheets and the tabloids differs – one wants to purely inform the other one to shock and sell as much printouts as possible. The receivers can also be diversified according to the type of the newspaper – in general, the richer and educated people buy serious paper, the poorer and less educated buy the tabloids. The study of phonological features of newspapers proved that even in this field we can find phonetic devices, but no difference was found between the tabloids and the broadsheets – both use them we the same frequency. Concerning the graphics we learned that the tabloids use large bold exclamatory headlines mostly in capitals which are supported by number of subheadlines printed in colours. The tabloids also employ the italics for marking the direct speech. On the other hand, the broadsheets are much more austere and refined. What was interesting was the fact that we discovered that the tabloids use nearly three times more words in headlines then quality papers with ratio of average number of words per headline being nearly 2:1. The same can be said about the number of paragraphs. The broadsheets had eight on average, the tabloids eleven. At last we learned that average number of sentences per paragraph is about 1,5 for the tabloids and almost 2 for the quality papers. All this means that the challenge of tabloids is to sell as much as possible so they need to attract the reader immediately. Therefore the headline must be as short and brief as possible. Moreover, the 71
broadsheets contain much longer sentences than tabloids and the tabloids use shorter sentences for a paragraph. On the field of semantics no big difference was found between the two styles. The lexicology proved to be much more diverse. The tabloids use less formal language as they exploit more phrasal verbs, informal words and idioms. Clear difference was discovered when we were counting the expressive words. In one-article-pernewspaper survey the total number of the expressive words used in the article slowly rises from the quality papers to tabloids. Eight expressive lexemes in The Times while twentytwo in The Sun. The tabloids employ even much greater number of evaluative adjectives. As for the clichés, the tabloids use them almost abundantly. The last surveyed field was the grammar and it was the grammar where we expected to find the greatest differences between the two kinds of newspapers. A huge contrast emerged to be the cohesion. While the quality papers’ paragraphs are firmly tied together, no such bondage was found in the tabloids. The explanation is simple – since they use brief sentences and short paragraphs there is no place for cohesion. Both newspapers use grammatical deviations in a similar scale as they need to fulfil the principle of language economy. This principle was, however, not met in the length of sentences at the broadsheets – long elaborate sentence complexes are very typical of them with average number of words per sentence nearing thirty (contrary to for example The Sun with twelve words per sentence). Another interesting fact is that the broadsheets did not use the direct speech at all, but on the other hand they used much more indirect quotations than the tabloids which do use direct quotations. At the end of the thesis we highlighted some difficulties the translator met when he was dealing with the partial equivalence. The overall result of this work shows that there still exist significant stylistic and linguistic differences between the style of the quality papers and the tabloids, even when both of them write on the same topic. Worth noticing is also the fact that Daily Mail proved to be really somewhere at the borderline between quality and tabloid papers.
72
SHRNUTÍ Tato diplomová práce s názvem Porovnání britských kvalitních a bulvárních novin si stanovila za cíl porovnat stylistické i lingvistické rozdíly mezi několika vybranými britskými periodiky. Motivem k výběru právě tohoto tématu byl autorovi jeho dva roky trvající pracovní pobyt v Londýně, kde se při práci v restauraci seznámil s britskými lidmi, jejich kulturou i způsobem života. Tato zkušenost ho natolik ovlivnila, že se rozhodl ji promítnout i do své závěrečné magisterské práce, kdy využil získaných konexí a nechal si zaslat 15 výtisků (vzorků) britských novin. Původní myšlenka byla, že v zájmu relevantnosti autor vyčká, než se ve světě přihodí událost takového (celosvětového) významu, že se o ní bude psát nejen v seriozních novinách, ale dokonce i v bulváru. Na pozadí této události, jíž se stala japonská tragédie z 11. března 2011, kdy tuto zemi zasáhlo ničivé zemětřesení a následně zalilo devastující tsunami, se autor rozhodl sesbírat po třech po sobě jdoucích dnech výtisky z pěti nejčtenějších britských periodik. Důležité bylo, aby se jejich styl od sebe lišil a pohyboval se v rozmezí seriozních novin až po bulvární plátky. Těmito pěti periodiky se staly: The Times, The Daily Telegraph, Daily Mail, Daily Mirror a The Sun. Je nutné podotknout, že vzhledem k tomu, že deník The Sun nevychází v neděli, bylo nutné zakoupit jiné bulvární periodikum, a to News of the World. Do jeho zrušení kvůli skandálu s odposlechy a protizákonnému narušování soukromí osob však byl deník News of the World sesterským periodikem deníku The Sun, když oba vlastnila táž osoba, a to Rupert Murdoch. Proto je jeho použití jakožto nedělní náhražky za deník The Sun relevantní. Za seriozní deníky v této práci považujeme The Times, The Daily Telegraph, za neutrální Daily Mail a za bulvární Daily Mirror a The Sun Zvolená metodika byla založena na třech více či méně stěžejních dílech na poli překladatelském a stylistickém. První knihu s názvem Stylistics napsal I. R. Galperin a v ní využijeme kapitolu o žurnalistickém stylu. S její pomocí provedeme rozbor lexikologický a gramatický. Druhou knihou je kniha od Christiane Nordové Translating as a Purposeful Activity. V ní se autorka zabývá činiteli literární komunikace, ze které jsme vycházeli i my. Poslední knihou, na jejímž podkladě byla tato diplomová práce vytvořena, bylo K teorii i praxi překladu od Dagmar Knittlové, ze které jsme si půjčili myšlenky o lexikální ekvivalenci překladu, tzn. převedení původní myšlenky zdrojového textu do cílového textu. Tato ekvivalence může být absolutní, částečná nebo nulová. Největší část rozboru 73
překladu byla potom věnována ekvivalenci částečné, která bývá v překladech zastoupena nejvíce. Nejdříve bylo nutné představit téma jako takové a důvody, které autora k jeho výběru vedly, stanovit hypotézy, určit si metodologii a zhruba načrtnout strukturu, jakou bude celá diplomová práce mít. Dalším krokem bylo vytvoření jakéhosi teoretického rámce, o který jsme se později při praktické analýze mohli opřít. To zahrnovalo představení všech deníků, se kterými hodlá autor pracovat, které obsahovalo stručnou historii každého z nich a obecné definice jejich stylu a obsahu. Poté jsme s pomocí Galperina 1971 definovali žurnalistický styl. Nejdůležitější částí teoretické části bylo ovšem rozdělení analýzy na pět samostatných kapitol (a případné podkapitoly). Fonetika, grafika, sémantika, lexikologie a gramatika. Každou z nich jsme si definovali a zhruba si stanovili, co by v té dané kapitole bylo vhodné zanalyzovat. První část samotné analýzy tvořil rozbor činitelů literární komunikace podle Christiane Nordové 2001. V něm jsme se dozvěděli, že autor novinových článků je sice známý, ale v praxi to čtenáři moc neřekne. Každý autor se navíc spíše chová anonymně, neboť musí dodržovat styl a požadavky dané deníkem. O účelu jsme se dozvěděli, že je ryze informativní a ziskový. A právě na zisk jsou orientovány bulvární plátky, které spíše než přinést důležité informace z dění ve světě, se snaží zákazníky zaujmout skandály, šokujícími odhaleními a palcovými titulky. Co se týče příjemce takového typu psaného projevu, tak tím je čtenář. Není ovšem čtenář jako čtenář. Každé periodikum má svou sortu čtenářů. Seriózní deníky vyhledávají spíše lidé vzdělaní, majetnější, sociálně uvědomělí a zainteresovaní (není to ovšem pravidlo). Naproti tomu bulvár si častěji kupují lidé ze středních a spodních vrstev, lidé méně vzdělaní, lidé, kteří netouží po informacích ze světa politiky a ekonomie, ale spíše po pikantnostech ze života filmových hvězd, politických skandálech, milostných aférkách známých lidí, či nejnovějších „drbech“ z královské rodiny. Médiem přenosu těchto informací jsou poté samozřejmě noviny, jejichž existence v čase a prostoru záleží na různých aspektech, které nelze přesně vymezit. Motiv je jasný – zisk a vůle informovat obyvatelstvo. Obsah zprávy by měl mít reálný základ podložený fakty, kterému mohou lidé bezmezně věřit. Na to ovšem často spoléhá bulvár, který skandální zprávy mnohdy tendenčně upravuje a interpretuje nebo je někdy získává dokonce neeticky, ba i vymýšlí. Efekt a funkce jsou potom jednoznačné – komunikace, přenos informace, zisk. 74
V kapitole fonetiky jsme se snažili zaměřit především na libozvučnost a nelibozvučnost a zvukovou symboliku. Příkladem libozvučnosti budiž harmonická slova jako flee, believe, life, nebo dream, nelibozvučnosti destruction, struggling, rubble, tremor nebo horrifying. Zvukový symbolismus jsme hledali spíše podle spojitosti výslovnosti slova s jeho významem, tudíž vast region (rozsáhlá oblast), giant earthquake (silné zemětřesení), nebo high levels of radioactivity (vysoká hladina radioactivity). Na základě této analýzy jsme došli k závěru, že mezi bulvárními a seriozními deníky nelze najít rozdíl v hojnosti používání těchto spíše literárních jazykových prostředků. Oba je využívají se stejnou četností. Za povšimnutí stojí fakt, že nelibozvučných slov se v článcích vyskytovalo mnohem více. Důvod je zřejmý – při popisu tragédie ani nelze používat veselých a libozvučných slov. Maximálně, jde-li o slova vyjadřující naději a život. Grafická analýza se ukázala jako velmi zajímavá. Při zkoumání typu a velikosti písma jsme došli k poznatku, že písmo seriozních deníků je mnohem prostší, menší a nenápadnější, než písmo bulváru, které bývá často přes třetinu stránky a vyvedené v barvách. Kurzívu využívají opět jenom bulvární plátky, a to především k označení přímé řeči, která se ale v seriozních denících nevyskytuje. Podrobněji jsme se věnovali zkoumání titulků a odstavců. Pokud bychom měli použít řeč čísel, pak: součet všech slov v nadpisech seriozních deníků se pohyboval kolem 80, u bulváru v průměru téměř 190. Když k tomu přičteme průměrný počet slov na nadpis, který činil necelých 5 u bulváru a téměř 8 u seriozních novin, dostaneme poměrně zajímavou informaci. V seriozních novinách je méně nadpisů o více slovech, kdežto v bulvárech více nadpisů o méně slovech. Z toho se dá vydedukovat, že bulvár se snaží na čtenáře „zaútočit“ palcovými a údernými titulky. A čím více krátkých titulků, tím více informací pro čtenáře, o čem se dočte. To vše má za cíl přesvědčit čtenáře, aby si koupil právě bulvár, a ne zdlouhavé a náročné seriozní noviny. S odstavci je to podobné – větší počet u bulváru, menší u seriozních deníků. Počet vět v odstavci je potom v průměru dvě na seriozní deník a jedna a půl na bulvár. Tato informace znamená jen jedno – seriozní deníky používají mnohem delší věty. Výzkumem sémantiky se zjistilo, že ačkoliv oba typy deníků figury a tropy využívají, není to v nijak velké míře. Navíc se nezjistilo, že by je jeden deník využíval častěji, než druhý. Analýza lexikologické roviny proběhla na základě porovnání rozdílu mezi formálním a neformálním jazykem, četností využívání zkratek a akronym, expresivity, složených slov a klišé. U posledně zmíněného bylo zjištěno, že bulváry využívají klišé 75
v mnohem větší míře. Naopak složená slova používají oproti původnímu předpokladu mnohem častěji seriozní noviny, než bulvární plátky. Co se formálního a neformálního vyjadřování týče, tak jsme dospěli k závěru, že seriozní deníky dle očekávání používají spíše formální mluvu. Jen občas lze najít použití frázových sloves, což je znak neformálnosti. Naopak bulvár využívá frázová slovesa mnohem více a k tomu přidává i nespisovná slova a idiomy. Jeho jazyk je tedy na pomezí formálního a neutrálního stylu. Do lexikologie patří i četnost využívání zkratek. Ve zkoumaném vzorku deníků jich ale mnoho použito nebylo, protože daná tématika (katastrofa, zemětřesení) si jejich využití ani nijak nežádá. Nejzajímavější analýza byla analýza expresivní stránky jazyka používaného v těch či oněch novinách. Spočítáním bylo zjištěno (a de facto potvrzeno), že bulvární noviny jsou mnohem expresivnější, než seriozní. Jistá subjektivní odchylka v posuzování je možná, nicméně osm expresivních výrazů v The Times oproti dvaadvaceti v The Sun hovoří jasně. Kontrast je patrný mezi oběma stranami, přičemž Daily Mail zůtává opět někde na pomezí. To samé se týkalo i četnosti v používání hodnotících adjektiv. Poměr 5:13 (The Times vs The Sun) znamená, že jazyk bulváru je mnohem zabarvenější, podbízivější a subjektivnější, na rozdíl od objektivity seriozních deníků. Toto tvrzení se týká celé podkapitoly expresivity. Poslední, a zřejmě nejdůležitější, částí naší jazykové analýzy, byla gramatická stránka žurnalistického stylu. Tentokrát by bylo vhodné začít tím nejdůležitějším poznatkem, od kterého se poté odvíjí další. Tím je větná skladba, resp. délka a počet vět. Výzkumem jsme došli k poměrně zajímavým číslům. V prvé řadě se zjistilo, že průměrný počet vět v souvětí se pohybuje u seriozních deníků kolem tří, kdežto u bulvárních mezi jednou až dvěma. Seriozní deníky tedy používají spíše členitější souvětí, zatímco bulvár upřednostňuje věty jednoduché, nebo souvětí s maximálně jednou větou vedlejší. Co je ovšem velmi zajímavé, je druhá statistika. Bylo zjištěno, že průměrný počet slov ve větě seriozního deníků je někde kolem dvaceti pěti, kdežto u bulváru se toto číslo pohybuje okolo patnácti slov na větu. Spolu s již dříve zjištěnou skutečností, že bulvární noviny mívají větší počet odstavců, ale větší počet vět, nám tedy vyplývá poznatek, že bulvární plátky mívají více odstavců složené spíše z jedné věty, tj. jedné věty hlavní a jedné vedlejší, kdežto seriozní noviny si potrpí na méně odstavců o delších větách. Nezřídka se tedy setkáme se situací, kdy v například The Daily Independent jedno složité souvětí zabírá délku celého odstavce a například v Daily Mirror je článek složený z kratších odstavců, z nichž spousta je tvořena jedním kratičkým souvětím či dokonce větou jednoduchou. 76
Z toho se dá vyvodit, že bulvár sází na jednoduchou mluvu, čtivost a nešroubovanost souvětí, aby byl svým čtenářům co nejlépe srozumitelný a aby si koupili právě jej. Na druhou stranu seriozní noviny mají svou stálou čtenářskou obec, které zdlouhavá souvětí nevadí a nepotřebují tak ke koupi nijak přesvědčovat. Tady bychom mohli navázat dalším zjištěním naší studie, a to kohezí. Dalo se očekávat, že žurnalistický styl je jí silně provázaný – jak v seriozních novinách, tak v bulváru. Tento předpoklad se potvrdil u seriozních novin, kde je koheze silná a dohledatelná. Důvodem jsou dlouhé odstavce, kde je nutné udržet pozornost čtenáře. Zajímavé proto bylo, že v bulváru jsme na kohezi téměř vůbec nenarazili. To ostatně ani dost dobře nejde, když se odstavce sestávají z velmi krátkých souvětí a každý vypovídá o jiných skutečnostech. Čtení takového článku dává čtenáři spíše pocit nesourodosti. Na druhou stranu se ale v článku neztratí a dostane maximální množství informací. Anglický žurnalistický styl je vyhlášený svou gramatickou a slovní úsporností a hutností, čehož mnohdy dosahuje úmyslnými prohřešky proti gramatice. Ani jeden z deníků tím nevyčníval nad ostatní a všechny tyto deviace používaly v hojné míře (Last night one of the Japan`s iconic bullet trains was missing; Day Earth split apart; Urgent plea for supplies, Collapsed roads split by the shaking; 30ft wall of water kills “thousands”). To samé platí i o takzvaných „verbal constructions“, které se v češtině musí nejčastěji opisovat vedlejší větou. Všechna periodika je z důvodu úspornosti využívala ve stejné míře (Japanese struggle to prevent meltdown; Shivering in a rescue center). Poslední důležitější zkoumanou podkapitolou bylo řetězení přídavných jmen (Japan`s largest nuclear power plant), tak zvaných nominal chains. I to souvisí s principem úspornosti, a proto není v češtině tak oblíbené, jako je tomu v angličtině. Výzkumem bylo zjištěno, že tento jazykový prostředek mají v oblibě především bulvární plátky, pro něž jsou prostředkem typickým. Rozbor samotného překladu zkoumaných novinových článků je přiložen na konci diplomové práce. V něm se autor snažil ukázat, jak si poradil s různými obtížnými pasážemi nebo výrazy. Cíl celé vědecké práce byl tedy naplněn a bylo dokázáno, že i na pozadí jednotné události se seriozní noviny od těch bulvárních liší ve všech možných jazykových rovinách. Noviny Daily Mail, které jsou svým stylem považovány za spíše neutrální, přitom na pomezí těchto dvou vyhraněných stylů opravdu stály. Často se statisticky nacházely uprostřed a někdy se přiklonily na jednu stranu, jindy na druhou. 77
BIBLIOGRAPHY Primary sources Evans, Amanda, and Matthew Drake. 2011. “24 Hours Later – Land the World Saw Drowning in Tide of Sludge Wiped Out.” News of the World, March 13. Fricker, Martin. 2011. “Apocalypse. Nuke.” Daily Mirror, March 12. Fricker, Martin. 2011. “Is It a Dream? I Feel Like I Am in a Movie.” Daily Mirror, March 14. Lewis, Leo. 2011. “Nuclear Fear Grips Japan.” The Times, March 14. Macfarlane, Jo. 2011. “They Never Stood a Chance”. Daily Mail, March 13. Mendick, Robert, and Julian Ryall. 2011. “Devastation.” The Daily Telegraph, March 13. Owens, Nick, and Ben Griffiths. “Incredible Devastation … Only a Few Buildings Still Stand … This Town of 17,000 is just GONE.” Daily Mirror, March 13. Parry, Richard Lloyd. 2011. “Waves of Destruction.” The Times, March 12. Rayner, Gordon, and Harry Wallop. 2011. “Japan Fights for Its Life.” The Daily Telegraph, March 14. Rayner, Gordon, Peter Foster, Martin Evans, and Andy Bloxham. 2011. “Nuclear Alert Amid Fears of Leak at Quake Reactor.” The Daily Telegraph, March 12. Shears, Richard. 2011. “Radiation Fear As Two More N-plants Are Hit by Failures”. Daily Mail, March 14. Sheridan, Michael, and Shota Ushio. 2011. “Fears of Catastrophe As Nuclear Plant Explodes.” The Times, March 13. 78
Syson, Neil. 2011. “Day Earth Split Apart.” The Sun, March 12. Wells, Tom. 2011. “Superquake No2 Alert.” The Sun, March 14. Williams, David. 2011. “Nature’s Deadly Rage”. Daily Mail, March 12.
Secondary sources Crystal, David, Derek Devy. Investigating English Style. London: Longman, 1973. Dušková, Libuše, a kol. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia, 2003. Fronek, Josef. Anglicko-český a česko-anglický slovník. Brno: Leda, 2005. Galperin, I.R., Stylistics. Moskva: Vysšaja škola, 1971. Knittlová, Dagmar. K teorii i praxi překladu. Olomouc: UP, 2000. Knittlová, Dagmar, Bronislava Grygová, and Jitka Zehnalová. Překlad a překládání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. Nord, Christiane. Text Analysis in Translation: Theory, Methodology, and Didactic Application of a Model for Translation-Oriented Text Analysis. Amsterdam: Rodopi, 1991. Nord, Christiane. Translating as a Purposeful Activity. Manchester: St. Jerome Publishing, 2001. Peprník, Jaroslav. English Lexicology. Olomouc: UP, 1998. Tárnyiková, Jarmila. From the Text to Texture. Olomouc: UP, 2009. Willis, Dave. Collins Cobuild Student’s Grammar. London: Harper Collins Publishers, 1991. 79
Internet sources “Daily Mail”, Wikipedia, accessed April 13, 2012, http://en.wikipedia.org/wiki/Daily_Mail „Daily
Mirror“,
Wikipedia,
accessed
April
13,
2012,
http://en.wikipedia.org/wiki/Daily_Mirror “Hyphenated
Compound”,
Wisegeek,
accessed
April
27,
2012,
http://www.wisegeek.com/what-is-a-hyphenated-compound.htm “News
headline
vocabulary”,
accessed
April
19,
2012,
http://toromagn.wordpress.com/2009/04/27/news-headline-vocabulary/ “Stylistic Features of Language”, Univerzitná knižnica Prešovskej univerzity, accessed April 19, 2012, http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Ferencik/04.pdf “Synonym”,
The
Free
Dictionary,
accessed
April
24,
2012,
accessed
April
13,
2012,
http://www.thefreedictionary.com/synonym „The
Daily
Telegraph“,
Wikipedia,
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Daily_Telegraph „The
Sun“,
Wikipedia,
accessed
April
13,
2012,
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Sun_(United_Kingdom) “The Times”, Wikipedia, accessed April 13, 2012, http://en.wikipedia.org/wiki/The_Times
80
APPENDICES
81
