BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

Botanický průzkum lokality Boč

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

1


1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě „Boč“. Do současné doby byl v zájmovém území proveden jeden systematický botanický průzkum v roce 2009 (Masopustová 2009). Tento průzkum se vztahuje pouze k části zájmového území a jednalo se pouze o jednoduchý celkový botanický průzkum s důrazem na výskyt zvláště chráněných a invazních rostlin a také na zmapování vegetace. Dále zde bylo prováděno mapování biotopů v rámci projektu Natura 2000, jehož výsledky jsou dostupné na serveru www.nature.cz, a nyní probíhá aktualizace tohoto mapování. Cíle tohoto průzkumu jsou však zcela odlišné od stanovených cílů tohoto průzkumu. Cílem průzkumu je zhodnocení současného stavu flóry a vegetace v pastevním areálu Boč, sestavení vegetační mapy a zaměření se na výskyt významných – zvláště chráněných, ohrožených a invazních – druhů rostlin.

2 METODIKA Botanický průzkum byl zaměřen na floristickou a vegetační charakteristiku pastevního areálu Boč s důrazem na výskyt ohrožených a jinak významných druhů vyšších cévnatých rostlin. Území bylo rozděleno do dílčích ploch podle převažujícího charakteru vegetace. Vegetace byla charakterizována podle Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ ET AL. 2010). V každé dílčí ploše byl proveden soupis druhů vyšších cévnatých rostlin. Četnost jednotlivých druhů je znázorněna tříčlennou číselnou stupnicí, kdy 1 znamená druhy s vysokou pokryvností, dominantní, 2 – druh běžný, roztroušený, 3 – druh vzácný, vyskytující se sporadicky. Některé lokality, i když jsou prostorově oddělené, mají shodné číslo, neboť se na nich nachází zcela totožné společenstvo s malými rozdíly. Zvlášť byly hodnoceny nalezené ohrožené a jinak významné druhy rostlin. Druhy chráněné vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. jsou označeny symboly §KO – kriticky ohrožené, §SO – silně ohrožené, §O – ohrožené. Druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000) jsou označeny symboly C1 – kriticky ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené a C4 – druhy vzácnější vyžadující pozornost. Druhy chráněné a ohrožené jsou v textu zvýrazněny tučně. Nomenklatura taxonů je podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT ET AL. 2002). Botanické hodnocení proběhlo v červenci 2014. Mapovými výstupy průzkumu jsou vegetační mapy biotopů a mapy s výskytem chráněných a jinak významných druhů. Vzhledem k malé přehlednosti map zájmového území byly mapy rozděleny na dva mapové listy – sever a jih, kde jsou pak detailněji vidět jednotlivé charakteristiky území.


2


Obrázek č. 1: Rozdělení zájmového území na mapové listy


3


3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Zájmové území se nachází západně a severně od obce Boč na jihovýchodním úpatí Krušných hor, konkrétně Klínovecké hornatiny. Hranice lokality jsou vymezené nevýrazně, podle pozemků pana Černohorského, který zde chce zřídit pastevní areál. Území je tvořeno dvěmi částmi. Větší – severní – část je souvislá a nachází severozápadně od obce. Má tvar obráceného „C“. Jde o pozemky na svazích nad řekou Ohří s jihovýchodní expozicí, a nad bezejmenným vodním tokem se severovýchodní expozicí. Menší – jižní – část tvoří luční enkláva zarůstající intenzivně náletem s porosty dubohabřin na svazích nad řekou Ohří s jihozápadní expozicí jihozápadně od Boče. Lokalita Boč se nachází na území Evropsky významné lokality Hradiště a Ptačí oblasti Doupovské hory, a zároveň je součástí přírodního parku Stráž nad Ohří. Obrázek č. 2: Vymezení zájmového území

3.2

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Složení flóry a ráz vegetace jsou výrazně ovlivňovány geologickým podkladem. Geologickým podkladem jsou bazické čedičové horniny a jejich pyroklastika (ZOUBEK 1990). Z hlediska litogenních vlastností půdotvorný substrát zvětrává na těžké hlíny s podílem úlomků. Půdy jsou středně až silně humózní se středně kvalitním humusem.


4


Genetickým půdním typem jsou především eutrofní kambizemě, místy oglejené a místy přecházející v úživné rankery (TOMÁŠEK 2007). Podle geomorfologického členění leží území v provincii Česká vysočina, v Krušnohorské soustavě, v Podkrušnohorské podsoustavě, celku Doupovské hory a okrsku Jehličenská hornatina (DEMEK ET AL. 1965). Podle Quitta (QUITT 1971) leží území v mírně teplé oblasti MT7. Území leží v povodí řeky Ohře. Severní část je odvodňována bezejmenným potokem a v území se nachází i několik drobných potůčků ve stržích na jižních svazích. Na lokalitě se nevyskytuje žádná vodní plocha. Z hlediska fytogeografie se území nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 29. Doupovské vrchy (SKALICKÝ 1987). Podle mapy potencionální vegetace (NEUHÄUSLOVÁ ET MORAVEC. 1997) se na lokalitě v nižších polohách potencionálně vyskytovaly převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) přecházející ve vyšších polohách do violkových bučin (Violo reichenbachianae-Fagetum). Celkově se jedná se o zanedbané louky, křoviny a meze s nálety listnatých dřevin. Louky části jsou v jihozápadním výběžku lokality z velké části silně zarostlé křovinami. V severním výběžku jsou dosud pravidelně kosené, rozdělené mezemi s dřevinami. V západní části jsou pak po provedené vyřezávce křovin pasené. Vzácně se vyskytují drobná prameniště a podmáčené louky. Dominantním biotopem jsou mezofilní ovsíkové louky přecházející v teplomilné širokolisté trávníky. Většinou se však jedná o málo kvalitní biotopy s ochuzeným druhovým složením s dominancí konkurenčně silnějších druhů. Přítomny jsou teplomilné druhy. Křoviny tvoří mozaiky s širokolistými suchými trávníky, nebo se jedná o samostatné souvislé porosty, částečně již pomalu přecházející v dubohabřiny. Na mezích a v okrajových porostech se nacházejí nálety listnáčů nebo samovolně vzniklé dubohabřiny.


5


4 VÝSLEDKY BOTANICKÉHO PRŮZKUMU 4.1

CHARAKTERISTIKA LOKALIT

Dílčí plocha 1 Na lokalitě se nachází porosty na loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a silně zarostlé keři. Mezi lety 2009-2012 došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je významně omezováno pastvou. Zmlazují zde trnka obecná (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je místy válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), která však díky pastvě významně ustupuje a je nahrazována ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a velmi vzácně i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). Fragmentálně porosty přechází v úzkolisté suché trávníky T3.3. Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k ovsíkovým loukám T1.1, zejména v nižších polohách a v místech, které nebyly tolik zarostlé keři. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky s přechodem do ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 2 Jednotka se nachází v pramenné depresi. Jedná se o vegetaci tužebníkových lad T1.6 se zbytky vegetace vlhkých pcháčových luk T1.5. Pozemek je součástí pastevního areálu, ale je oplocen, aby se zvířata nemohla. Na okraji je napáječka. Vlivem absence hospodaření došlo k dominanci tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). Z dalších druhů jsou hojněji přítomny štírovník bažinný (Lotus uliginosus), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Ze vzácnější druhů je přítomna vrbovka bahenní a malokvětá (Epilobium palustre, E. parviflorum). Ke své malé rozloze je biotop poměrně druhově pestrý s dobrou reprezentativností i zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.6 – tužebníková lada (100 %) Dílčí plocha 3 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a místy silně zarostlé keři. Mezi lety 2009-2012 došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů a dřeviny na remízku. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je omezováno pastvou. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou v jižní části, kde se dříve hojně nacházely keře, více ruderalizované. V severní části je významnější podíl teplomilných druhů. V bylinném patře dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

6


dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a vzácně i hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k širokolistým suchým trávníkům T3.4. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 4 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris) a hruška polnička (Pyrus pyraster). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 5 Jedná se o zanedbané druhově chudé ruderalizované louky. Vzhledem k malé druhové pestrosti nebyly louky zahrnuty mezi přírodní biotopy. Tato jednotka se nachází na 7 segmentech, které mají shodný charakter flóry a vegetace. Jen místy jsou pestřejší s náznaky ovsíkových luk T1.1. Louky jsou pravidelněkosené. Zejména ve vyšších polohách jsou louky druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále jsou hojné srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), kostřava luční (Festuca pratensis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Vzácněji se nachází medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X5 – intenzivně obhospodařované louky (100 %) Dílčí plocha 6 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod polní cestou nad nivou potoka. Dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

7


aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. srha říznačka (Dactylis glomerata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru babyky i klenu (Acer campestre, A. pseudoplatanus) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 7 Segment se nachází pod prameništěm kolem příkopu. Okraje jsou suché, silně ruderalizované, v příkopu vlhčí. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojný je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra). V bylinném patře dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), dále bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine) a ostružiník maliník (Rubus idaeus). Biotop má nízkou reprezentativnost i zachovalost. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L2.2 – údolní jasanovo-olšový luh (100 %) Dílčí plocha 8 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích. Hojné jsou především třešně (Prunus cerasus), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javory babyka a klen (Acer campestre, A. pseudoplatanus). Místy je hojná bříza převislá (Betula pendula). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra, líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus spp.). Bylinný podrost je ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), řídce se nachází hájové druhy. Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Vzácná je prvosenka jarní (Primula veris). Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X12 – nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 9 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod mezí nad nivou potoka. Plocha je vlhčí a dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), srha říznačka (Dactylis glomerata), čistec lesní (Stachys sylvatica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 10 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Jedná se o občas nebo v minulosti kosené louky degradované vlivem neobhospodařování. Oproti níže položeným pozemkům jsou louky Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

8


druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Plocha je rozdělena do dvou segmentů se shodným charakterem vegetace. Dominuje psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), dále se vyskytují kostřava červená a luční (Festuca rubra, F. pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), ovsíř pýřitý (Avenulla pubescens), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), třeslice prostřední (Briza media), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), kozí brada luční (Tragopogon pratensis), řepík lékařský (Agrimonia europaea), mochna stříbrná (Potentilla argentea), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jitrocel prostřední (Plantago media) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Vlivem neksoení dochází k náletu dřevin. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 11 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý a broskvolistý (Campanula trachelium, C. persicifolia), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 12 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

9


T3.4 – širokolisté suché trávníky (40 %) K3 – vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (60 %) Dílčí plocha 13 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené a mezi lety 2009-2012 bylo provedeno významné vyřezání dřevin. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris) a v jižní části i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). V nejsevernějším místě na hranici zájmového území byl nalezen kruštík širokolistý (Epipactis helleborine). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Jednotky jsou méně reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky (65 %) K3 – vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (35 %) Dílčí plocha 14 Porosty listnáčů na kamenném svahu. Stromové patro tvoří dub letní (Quercus robur), javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V podrostu jsou hojné hlohy (Crataegus spp.). Bylinné patro je chudé, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 15 Jedná se o oplocenou ovsíkovou louku T1.1, která bývá nejspíš občas kosená, s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

10


Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 16 Jedná se o pasenou ovsíkovou louku T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Intenzivnější pastva povede ke zvyšování podílu pastevních druhů. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 17 Jedná se o listnaté porosty kolem rokle kolem občasného potůčku v příkopu. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Vtroušeny jsou javory babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře se hojně nachází bez černý (Sambucus nigra). V podrostu se nachází ruderální druhy, hojnější je ostružiník (Rubus spp.) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se vyskytují např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a další. Vegetace je nevyhraněná, ruderalizovaná. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X12 – nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 18 Jedná se o porost vrby křehké a jívy (Salix fragilis, S. caprea),který je částečně podmáčený a navazují na něj podmáčené okraje kosené louky. V podrostu a na vlhčinách dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a skřípina lesní (Scirpus sylvatica). Dále se nachází např. violka bahenní (Viola palustris), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a zblochan řasnatý (Glyceria notata). Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X12 – nálety pionýrských dřevin s fragmenty vlhkých pcháčových luk T1.5 (100 %) Dílčí plocha 19 Jedná se ruderalizovaná plochu na místě dřívějších hustých porostů křovin v drobné rokli. Plocha je pasená. Dominuje válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Nachází se zde zmlazení původních dřevin, např. hlohů (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu horského (Ulmus glabra) a řešetláku počistivého (Rhamnus cathartica). V bylinném patře je dále hojná kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a z okolí pronikají běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Jednotka je nevyhraněná. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %)


11


Dílčí plocha 20 Lokalitu tvoří silně degradované dříve dlouhodobě neobhospodařované ruderalizované louky poježděné od lesní mechanizace. Došlo k vyřezání dřevin a plocha je nyní součástí pastviny. Místy dochází ke zmlazení trnky obecné (Prunus spinosa). Dominuje zde pcháč oset (Cirsium arvense). Dále se vyskytují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Elytrigia repens), mochna plazivá (Potentilla repens) a další. Na východním okraji se roztroušeně nachází i luční teplomilné druhy pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 21 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Jedná se dva segmenty. Oběma protéká drobný potůček. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kostřava obrovská (Festuca gigantea), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 22 Jedná se o porosty řídkých křovin v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Mezi lety 2009-2012 bylo provedeno významné vyřezání dřevin. Ponecháno bylo několik jedinců jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléče a klenu (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a jabloně domácí (Malus domestica). Dnes je plocha součástí pastviny. V keřovém patře rostou hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) a vzácně bodlák nící (Carduus nutans). Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky (100 %)


12


Dílčí plocha 23 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4. Místy jsou vytvořené průseky pro lepší přehlednost před posedem. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky (50 %) K3 – vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (50 %) Dílčí plocha 24 Jedná se o porosty na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4, které byly silně zarostlé především trnkou obecnou (Prunus spinosa). Z důvodu lovu zvěře byly keře odstraněny. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 25 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod dubohabřinou v menší roklině. Dochází k náletu dřevin. Hojně se nachází pámelník bílý (Symphoricarpos albus). V bylinném patře je hojný pcháč rolní (Cirsium arvense) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Dále se nachází např. svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným obhospodařováním. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 26 Jednotka se nachází v místě vývěru drobného potůčku. Má charakter nevyhraněného, silně degradovaného lučního prameniště R1.2. Vlivem absence hospodaření dochází k náletu olše lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Bylinné patro je nevyhraněné, chudé, ruderalizované. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), rdesno peprník Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

13


(Persicaria hydropiper), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) a další. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): R1.2 – luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %) Dílčí plocha 27 Méně typické porosty listnáčů na prudkých svazích nad silnicí. Jedná se o mladá vývojová stadia s náletovými listnáči. V západní části segmentu se nachází drobná strouha s vtroušenou olší lepkavou (Alnus glutinosa). V jejím okolí má pak porost lepší, vyhraněnější charakter. Na okrajích se hojně vyskytuje trnka obecná (Prunus spinosa). Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), hojná je jabloň (Malus domestica), dále javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina) a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), hojné jsou též netýkavka malokvětá i žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera) a svízel přítula (Galium aparine). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. vzácně se vyskytuje roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Porost je méně reprezentativní se sníženou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 28 Degradované ovsíkové louky T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4, ale jinak degradované vlivem dlouhodobého neobhospodařování. Místy došlo k vyřezání dřevin. Louky jsou součástí pastviny. Druhově pestřejší jsou části ve vyšších polohách. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. kostřava červená (Festuca rubra), trojštět žlutavý (Tricestum flavescens) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Roztroušeně se vyskytuje růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 29 Segment se nachází pod podmáčenou loukou s prameništěm, nad silnicí. Horní část olšiny je podmáčená, silně rozbahněná od černé zvěře. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojná je vrba křehká (Salix fragilis) a vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) – hojný především ve spodní části segmentu, dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušen je hloh (Crataegus spp.). V bylinném patře se v podmáčené části hojně vyskytuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), dále lipnice obecná Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

14


(Poa trivialis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Biotop má sníženou reprezentativnost i zachovalost. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L2.2 – údolní jasanovo-olšové luhy (100 %) Dílčí plocha 30 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na svahu nad silnicí. Hojné jsou především zplanělé švestky (Prunus domestica), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X12 – nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 31 Silně degradované louky ve spodní části svahu nad silnicí. V současnosti se pozemek kosí, část se pase a na části byla provedena výsadba starých ovocných vysokomenů. Dominuje zde kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Dále se nachází např. kostřava luční (Festuca pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pcháč oset (Cirsium arvense), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a svízel přítula (Galium aparine) a další. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X7 – ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 32 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je sporadické, tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 33 Jedná se o porosty řídkých křovin na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

15


(Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 34 Jedná se o porosty listnáčů na okraji lesa. Jedná se o mladé vývojové stadium přecházející v dubohabřiny L3.1. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), tořice japonská (Torilis japonica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 35 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných mezofilních ovsíkových luk T1.1 s přechody do teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. Část kolem rokle souvisle porůstá bez chebdí (Sambucus ebulus). V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně byl nalezen na rozrytém místě od prasat rmen smrdutý (Anthemis cotula). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T1.1 – mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 36 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

16


buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus),kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): L3.1 – hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 37 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): T3.4 – širokolisté suché trávníky s přechodem do mezofilních ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 38 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích nad silnicí. Hojné jsou především třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): X12 – nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 39 Podmáčená deprese s prameništěm, postupně přecházející ve vlhké pcháčové louky T1.5. Hojné jsou psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), lipnice obecná (Poa trivialis), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), sítina rozkladitá (Juncus efusus) a ptačinec mokřadní (Stellaria uliginosa). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

17


Jednotky dle Katalogu biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010): R1.2 – luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %)

4.2

CHARAKTERISTIKA VEGETACE

V zájmovém území bylo zaznamenáno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010). Mapy vegetace jsou obsaženy v přílohách. T1.1 – mezofilní ovsíkové louky Jednotka se v zájmovém území nachází poměrně hojně. Většinou se jedná o kosené louky. Druhová skladba je chudší s náznaky teplomilné vegetace širokolistých trávníků T3.4. V porostech většinou dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a psineček rozkladitý (Agrostis capillaris). Dále se vyskytují např. psárka luční (Alopecurus pratensis), jetel luční a plazivý (Trifolium pratense, T. repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Některé porosty jsou degradované absencí hospodaření a zarůstáním dřevinami. Výskyt na dílčích plochách: 3, 15, 16, 28. T1.6 – tužebníková lada Jedná se o společenstvo na mokřinách. Často je neobhospodařovaná s náletem dřevin. Dominuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále zde roste pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), ostřice štíhlá a obecná (Carex acuta,C. nigra) a další. Výskyt na dílčí ploše: 2. T3.4 – širokolisté suché trávníky Hojná jednotka prudších svahů zájmového území. Většinou se jedná o dlouhodobě neobhospodařované pozemky silně zarůstající keři. Řada křovin byla vyřezána a některé pozemky jsou dnes pasené. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Často se jednotka nachází v mozaice s křovinami (K3) – dílčí plochy 12, 13 a 23, nebo jsou keře hojnou příměsí. Vegetace v dílčí ploše 1, 10 a 37 přechází v ovsíkové louky T1.1. Výskyt na dílčích plochách: 1, 10, 12, 13, 22, 23, 24, 33, 35, 37. K3 – vysoké mezofilní křoviny Jedná se o porosty křovin neobhospodařovaných loukách. Dominuje trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka se nachází v mozaice s vegetací širokolistých trávníků T3.4. Časté jsou tedy luční druhy, ale i ruderály Výskyt na dílčích plochách: 12, 13, 23.


18


R1.2 – luční prameniště bez tvorby pěnovců Jedná se o nevyhraněné chudé společenstvo na mokřinách. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a další. Výskyt na dílčích plochách: 26, 39. L2.2 – údolní jasanovo-olšové luhy Jednotka lemuje drobné vodní toky a mokřiny. Většinou jsou porosty ruderalizované, keřové patro je dobře vyvinuté. Ve stromovém patře dominují olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), místy je hojnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V keřovém patře dominuje bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro tvoří nitrofilní a mokřadní druhy. Hojná je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Dále se vyskytují netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Galium aparine) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Typické mokřadní druhy jsou vzácné. Výskyt na dílčích plochách: 7, 29. L3.1 – hercynské dubohabřiny Jedná se o porosty na mezích a na kamenných svazích. Často se jedná o mladá vývojová stadia vzniklá na místech křovin. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre), vtroušeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je místy sporadické, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filixmas), svízel vonný (Galium odoratum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Výskyt na dílčích plochách: 4, 11, 14, 21, 27, 32, 34, 36.

Nepřírodní biotopy: X5 – intenzivně obhospodařované louky Jedná se chudé kosené louky v nižších polohách.Druhové nasycení je slabé, časté jsou ruderály. Z tohoto důvodu nebyla vegetace zařazena mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 5. X7 – ruderální bylinná vegetace mimo sídla Do této jednotky spadají veškeré porosty luční ruderální vegetace, které nebylo možné zahrnout mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 6, 9, 19, 20, 25, 31. X12 – nálety pionýrských dřevin Jedná se porosty na mezích, které nebylo možné zařadit mezi přírodní biotopy. Bylinné patro tvoří nitrofilní i lesní druhy. Výskyt na dílčích plochách: 8, 17, 18, 30, 38.


19


Tabulka č. 1: Přehled výskytu biotopů v jednotlivých lokalitách Dílčí plocha

Biotop 1 T3.4 – širokolisté suché trávníky 2 T1.6 – tužebníková lada 3 T1.1-ovsíkové louky 4 L3.1-dubohabřiny

5 6 7 8 9 10 11

X5-intenzivně obhospodařované louky X7 – ruderální vegetace L2.2 – údolní jasanovo-olšový luh X12 – nálety pionýrských dřevin X7 – ruderální vegetace T3.4 – širokolisté suché trávníky L3.1-dubohabřiny T3.4 – širokolisté suché trávníky + K3 – 12 mezofilní křoviny T3.4 – širokolisté suché trávníky + K3 – 13 mezofilní křoviny 14 15 16 17 18 19 20 21 22

L3.1-dubohabřiny T1.1-ovsíkové louky T1.1-ovsíkové louky X12 – nálety pionýrských dřevin X12 – nálety pionýrských dřevin X7 – ruderální vegetace X7 – ruderální vegetace L3.1-dubohabřiny T3.4 – širokolisté suché trávníky T3.4 – širokolisté suché trávníky + K3 – 23 mezofilní křoviny 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39


T3.4 – širokolisté suché trávníky X7 – ruderální vegetace R1.2 – luční prameniště L3.1-dubohabřiny T1.1-ovsíkové louky L2.2 – údolní jasanovo-olšový luh X12 – nálety pionýrských dřevin X7 – ruderální vegetace L3.1-dubohabřiny T3.4 – širokolisté suché trávníky L3.1-dubohabřiny T3.4 – širokolisté suché trávníky L3.1-dubohabřiny T3.4 – širokolisté suché trávníky X12 – nálety pionýrských dřevin R1.2 – luční prameniště

20


4.3

FLORISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

V zájmovém území bylo zaznamenáno 257 taxonů. Jedná se především o druhy luční, lesní a ruderální, typické pro danou oblast. Celé území je druhově poměrně bohaté. Úplný soupis druhů je obsažen v tabulce č. 3 v přílohách.

4.3.1

Výskyt chráněných a ohrožených rostlin

V zájmovém území byl zaznamenán jeden zvláště chráněný druh. 11 druhů je zahrnutých do červeného seznamu ČR (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000). Tabulka č. 2: Charakteristika nalezených zvláště chráněných a ohrožených druhů Název druhu český Anthemis cotula Anthemis tinctoria Carduus nutans Dianthus armeria Epilobium palustre Epilobium parviflora Epipactis helleborine Lilium martagon Primula veris Pyrus pyraster Verbascum lychnitis subsp. moenchii

Název druhu latinský rmen smrdutý rmen barvířský bodlák nící hvozdík svazčitý vrbovka bahenní vrbovka malokvětá kruštík širokolistý lilie zlatohlavá prvosenka jarní hruška polnička divizna knotovkovitá bělokvětá

Stupeň ohrožení C2 C4 C4 C4 C4 C3 C4 §O, C3 C4 C4 C2

Aktuální početnost vzácně vzácně vzácně roztroušeně vzácně vzácně vzácně vzácně roztroušeně vzácně vzácně

Lokalita 35 1, 13 22 3, 22, 33, 37 2 2 13 27 1, 4, 8, 11, 13, 14, 22, 31

4 12, 13, 22

Výskyt většiny chráněných a ohrožených taxonů je vzácný. Výskyty jsou znázorněny na mapách v přílohách.

4.3.2

Invazní a expanzní druhy

Mezi běžné invazní druhy patří např. vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pcháč oset (Cirsium arvense), a někteří autoři považují za invazní druh i ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Tyto druhy se na lokalitě běžně vyskytují, ale invazně se nachovají. Významnějším invazním druhem je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) z Himalájí, která dokáže vytvářet husté porosty vytlačující přirozenou bylinnou vegetaci. Na území se vyskytuje roztroušeně až hojně v lesních porostech, v olšinách i na mezích. Nalezena byla v dílčích plochách 4, 8, 11, 14, 17, 21, 27, 30, 34, 36 a 38. Nebezpečná je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se hojně šíří podél vodních toků a na rumištích a bohaté populace vytváří podél nedaleké řeky Ohře. Nalezena byla v dílčích plochách 2, 27, 29 a 30. Méně významným druhem je dub červený (Quercus rubra), který je jako příměs vysazován v některých lesních porostech. Zaznamenán byl na lokalitách 13. V zájmovém území se vyskytuje i jeden expanzní druh. Jedná se o třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), která se v území vyskytuje nehojně v dílčích plochách 13, 16, 20, 22, 25 a 35.


21


5 ZÁVĚR Vegetace lokality Boč je celkově méně kvalitní. Původní typická vegetace pro mezofytikum přecházející v termofytikum v údolí Ohře byla potlačena konkurenčně silnějšími až ruderálními druhy. Vegetační jednotky ve smyslu biotopů nejsou příliš typické. Jedná se o degradované luční porosty, málo vyhraněné se sníženou zachovalostí. Jen místy jsou společenstva kvalitnější, druhově pestřejší. Zde jsou však ohrožená sukcesním zarůstáním křovinami. Mezi nejkvalitnější společenstva patří širokolisté suché trávníky T3.4 svazu Bromion erecti. Ty postupně zarůstají keři a nastupuje vegetace vysokých mezofilních křovin K3 s dominantními hlohy (Crataegus spp.). Stále zahušťující křoviny pak postupně přecházejí v dubohabřiny L3.1 svazu Carpinion. Zejména v okrajových částech lokality a místy i na mezích mají typičtější druhovou skladbu, i když značně ochuzenou. Jinak se jedná o mladá vývojová stadia. Maloplošně jsou zastoupeny údolní jasanovo-olšové luhy L2.2 ze svazu Alnion incanae, dále podmáčené louky z jednotky vlhká tužebníková lada T1.6 podsvazu Filipendulenion, a dále luční prameniště R1.2 s přechodem do pcháčových luk. V zájmovém území bylo vymapováno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů. Zhoršená kvalita lučních společenstev je pravděpodobně způsobena delší absencí hospodaření v minulosti. Nyní jsou pozemky většinou kosené nebo pasené. Celkem bylo na lokalitě zaznamenáno 257 druhů vyšších cévnatých rostlin. Jedná se zejména o druhy luční a druhy mezofilních lesních okrajů. Vyskytují se zde především ruderální a mezofilní druhy, ale zastoupeny jsou i druhy mokřadní a vlhkomilné. S pastvou nebo kosením by mělo dojít k celkovému zvýšení druhové pestrosti. Na lokalitě byl nalezen jeden zvláště chráněný ohrožený druh a 11 druhů zahrnutých do červeného seznamu České republiky. Dva patří mezi druhy silně ohrožené, dva mezi druhy ohrožené a 7 druhů patří do kategorie druhů vyžadující zvýšenou pozornost. Nejvýznamnějším druhem je pravděpodobně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Díky znalosti okolních porostů lze na lokalitě předpokládat výskyt i jiných významných taxonů (zejména těch chráněných a ohrožených), jako je např. hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) a vstavač mužský (Orchis mascula). Dále zde byly zaznamenány 3 invazní taxony, z nichž jeden je vázán na břehy řeky Ohře a pokud bude na lokalitě prováděno alespoň občasné kosení nebo pastva, neměl by se tento druh šířit do lučních společenstev – jedná se o netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera). Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) je dnes již „přirozenou“ součástí listnatých porostů a její omezení je prakticky neproveditelné. Dub červený (Quercus robur) je potencionální hrozbou pro okolní lesní porosty. Vzhledem k bohatému podloží však nepředpokládám výraznější škodlivý vliv.


22


6 LITERATURA DEMEK J. ET AL. (1965): Geomorfologie Českých zemí. – Academia, Praha. HOLUB J. ET PROCHÁZKA F. (2000) : Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, Praha, 72: 187–230. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. ET LUSTYK P. [EDS.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. [EDS.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. LOŽEK V., KUBÍKOVÁ J., ŠPYŇAR P. ET AL. (2005): Střední Čechy. In: MACKOVČIN P. ET SEDLÁČEK M. [EDS.]: Chráněná území ČR, svazek XIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., MORAVEC J. [EDS.] ET AL. (1997): Mapa potencionální přirozené vegetace ČR – BÚ ČSAV, Průhonice u Prahy. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia geografica 16, GGÚ ČSAV, Brno. SKALICKÝ V. (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – Academia, Praha. TOMÁŠEK M. (2007): Půdy České republiky. – ČGS, Praha. ZOUBEK V. (1990): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvtohorních útvarů 1 : 200 000. List Teplice-Annaberg-Buchholz. – ÚÚG, Praha. Internetové zdroje: www.geology.cz http://mapy.nature.cz


23


7 PŘÍLOHY Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch – sever Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch – jih Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů – sever Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů – jih Obrázek č. 7: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin – sever 7. Obrázek č. 8: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin – jih 8. Obrázek č. 9: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin – sever 9. Obrázek č. 10: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin – jih

1. 2. 3. 4. 5. 6.

10. Fotodokumentace Obrázek č. 11: Občas pokosená chudá louka s vegetací širokolistých trávníků T3.4 přecházející v ovsíkové louky (T1.1) - lokalita 10 Obrázek č. 12: Luční prameniště R1.2 s rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) na okraji olšiny - lokalita 39 Obrázek č. 13: Degradovaná olšina (L2.2) kolem drobného potůčku - lokalita 4 Obrázek č. 14: Nálety pionýrských dřevin X12 na mezích - lokalita 8 Obrázek č. 15: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 16: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 17: Smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 18: Jetel rolní (Trifolium arvense) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 19: Divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 20: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 13 Obrázek č. 21: Expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) na širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 22: Babočka paví oko na dobromysly - lokalita 1 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

24


Obrázek č. 23: Širokolisté suché trávníky s válečkou prápořitou (Brachypodium pinnatum) s náletem dřevin - lokalita 13 Obrázek č. 24: Porosty dobromysly obecné (Origanum vulgare), pelyňku pravého (Artemisia absinthium) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum) na odkřoviněných pozemcích širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 1 Obrázek č. 25: Motýli na dobromysly - lokalita 1 Obrázek č. 26: Hercynská dubohabřina L3.1 s chudým bylinným podrostem - lokalita 14 Obrázek č. 27: Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) na pasené ovsíkové louce T1.1 - lokalita 16 Obrázek č. 28: Mokřiny v náletovém porostu vrby křehké (Salix fragilis) - lokalita 17 Obrázek č. 29: Ruderální bylinná vegetace X7 - lokalita 20 Obrázek č. 30: Hercynská dubohabřina L3.1 s bohatým podrostem kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) - lokalita 21 Obrázek č. 31: Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) na odkřoviněných plochách širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 32: Bodlák nící (Carduus nutans) - lokalita 22 Obrázek č. 33: Hercynská dubohabřina L3.1 - lokalita 21 Obrázek č. 34: Pestré okraje pokosených širokolistých suchých trávníků T3.4 v sousedství křovin K3 - lokalita 24 vedle 23 Obrázek č. 35: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 32 Obrázek č. 36: Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) v širokolistých suchých trávnících T3. - lokalita 33 Obrázek č. 37: Pestré širokolisté suché trávníky T3.4 s náletem keřů - lokalita 33 Obrázek č. 38: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 36 Obrázek č. 39: Degradované ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Obrázek č. 40: Hercynská dubohabřina L3.1 na kamenné suti - lokalita 27 Obrázek č. 41: Kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) na okraji širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 13 Obrázek č. 42: Pasené a částečně kosené chudé ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28


25


Příloha č. 1: Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů český název

1

2 3

4

5 6

Acer campestre

javor babyka

3

3

2

jevor mléč

1 2

3

Acer platanoides Acer pseudoplatanus

javor klen samorostlík klasnatý bršlice kozí noha

3

3 3

2

2

2

3

2

řepík lékařský psineček rozkladitý psineček výběžkatý řebříček obecný

2

2

1

1

latinský název

Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium agg. Alchemilla sp. Alliaria petiolata

kontryhel česnáček lékařský

Allium oleraceum

česnek planý

Allium vineale

česnek viniční

Alnus glutinosa Alopecurus pratensis

olše lepkavá

Anthemis cotula Anthemis tinctoria Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris

psárka luční rmen smrdutý rmen barvířský

7

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 3

Artemisia

pelyněk pravý

2 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

2

3

3 3 2

3

1 2

3 3

2

3

2 2

2

3

2

3

2

3

2

3

2

2

2

2

1

2

2

2

3

3

3

2

2 2

2 2

2

2

2

2 2

2

2 2

2

3

3

2

3

3

3

2

1

2 2

2

2 2

2

2

2

2

3

2

2

3

2

2

2

2

2

2

3

2

3

3

2

2

2

2

1

2

2

2 3

2

2 2

2

2 3

2 2

3

3

2

3

3

2 2

2

2

2 2

2 3

2

2

1

2 2

1

2

2

2

2 2

2

2

2

2 3

2

2

2

2

2 3

2

2

2

C4


2

2

3

2

2

2

2

2 3

3

2 2

1

2

3

C2

kerblík lesní lopuch větší lopuch plstnatý písečnice douškolistá ovsík vyvýšený

2

3

3 3

3

tomka vonná

Arctium lappa Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Arrhenatherum elatius

2

3 2

2 3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2 2

3

2 2

1 2

2 2

3 2

2

1 2

2

2 2

2 2

2 2

2 2

3

2

3 2

3 2

2 2

2

2

2 3

1 2

1 2

2

1

2

2 3

2 3

1

1

2

2 3

26

3

1 2

2

2 2

1

2

2

2 3

2


absinthium Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium filixfemina Avenella flexuosa Avenulla pubescens

pelyněk černobýl kozinec sladkolistý papratka samice metlička křivolaká

měrnice černá

Betula pendula Brachypodium pinnatum

bříza převislá válečka prápořitá třeslice prostřední sveřep vzpřímený

Bromus erectus Calamagrostis canescens Calamagrostis epigejos

2

2

2

2

3

bodlák nící

Carex acuta

ostřice štíhlá ostřice třeslicovitá

2

2

2

2

2

2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2 2

1

1

1

3

2

2

1

2

2

1

1

2

2

2

1

1

1

1

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

třtina šedavá

Carduus nutans

2

3

2

třtina křovištní zvonek Campanula patula rozkladitý Campanula zvonek persicifolia broskvolistý Campanula zvonek rapunculoides řepkovitý Campanula zvonek rotundifolia okrouhlolistý Campanula zvonek trachelium kopřivolistý kokoška Capsella bursapastuší pastoris tobolka řeřišnice Cardamine amara hořká Carduus acanthoides bodlák obecný bodlák Carduus crispus kadeřavý

Carex brizoides

2

ovsíř pýřitý

Ballota nigra

Briza media

2

3

3 2

3

3

3

3

3

3

2

3

3

2

3

3

3 2

2

3

2

2

2 3

3

2 3

3

2 3

2

3

3

3

2

3

3

3

3

3

3

2

2 3 3 C4


3 2 1

27

2


Carex hirta Carex muricata agg.

ostřice huňatá ostřice měkkoostenná

Carex nigra Carex remota

ostřice obecná ostřice řídkoklasá

Carpinus betulus

habr obecný

Centaurea jacea Cerastium holosteoides

chrpa luční

Cichorium intibus Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium eriophorum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Convonvulus arvensis

2 2

2

rožec obecný čekanka obecná čarovník pařížský

3

pcháč oset pcháč bělohlavý

2

2 2

2

2

2

2

2

2

svlačec rolní

2

3

Cornus sanguinea svída krvavá hloh škarda dvouletá škarda vláskovitá svízelka chlupatá

Crepis biennis Crepis capillaris Cruciata laevipes Dactylis glomerata

srha říznačka

Daucus carota Dianthus armeria Dianthus deltoides

mrkev obecná hvozdík svazčitý hvozdík kropenatý

3

2

2

3

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

2 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

2 2

2

1

2 2

2

2

2

2

2

2

3 2

1 3

1

2

2

2

2

3

3

2

2

2

1

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2

Crataegus sp.

2

2

pcháč obecný klinopád obecný

líska obecná

2

3

2

pcháč zelinný pcháč bahenní

Corylus avellana

2 3

2

2 1 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2 2

3

2 2

2 3

2

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

3

3

2

2

2

3

2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

3 2 2

2

2 2

2

2

2

2

3

3

2

2

2

2

3

2

3 2

2 2 2 C4

Dryopteris dilatata kapraď


2 2

2

1 2

2 2

2 2

3 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

3 2

2

2

3

3

3 3

3

3

3 3

3 2 2

2

2

2

1 2

2

2

2

3

2 2 2

3

2

2

3

2

2

3

3 3

28

2


rozložená Dryopteris filixmas Echium vulgare Elymus caninus

pýrovník psí

Elytrigia repens

pýr plazivý

Epilobium ciliatum Epilobium hirsutum Epilobium montanum Epilobium palustre Epilobium parviflorum Epipactis helleborine Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum sylvaticum Euonymus europaeus Euphorbia cyparissias

vrbovka cizí vrbovka chlupatá vrbovka horská vrbovka bahenní vrbovka malokvětá kruštík širokolistý

Falcaria vulgaris

srpek obecný kostřava obrovská

Festuca rubra Festuca rupicola Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis

3

2

3

3

3

2

3

2

2 2

2

2 2 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2 2

2

2

2 2

2

2 2 2

2

2

2 2

1

2 2

2

2

2

2 2

1 3

3

C4

2

C3

2

3

3

C4

přeslička lesní brslen evropský pryšec chvojka buk lesní

Festuca pratensis

2 3 2

kostřava luční kostřava červená kostřava žlábkatá tužebník jilmový jahodník truskavec jahodník obecný jahodník trávnice


2

3

3

3 2

přeslička rolní přeslička poříční

Fagus sylvatica

Festuca gigantea

2

kapraď samec hadinec obecný

2

2

2

2

2

2

2

3

3

2

3

2

2

3 3

2

2 3 2

3 3

2

3

3 2

2

2

2

2

2 2

2 2

3 2

2 3 2

2

3

2 3 2

2

3

2

3 2

2

2

2

2

3

2

3 2

3

2

2

2

2 3

2

3

2

2

2 3

2

2

2

2

2

3 2

2

2

2

2

2

2 2

3

3

3

2

2

2

2

2

2

3 1

2

2

2

2

2

2 2 2

2 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2 2

2

2

29

2

2


Fraxinus excelsior Galeobdolun luteum Galeopsis pubescens Galeospis bifida Galium aparine Galium mollugo agg.

3 3

jasan ztepilý

2 2 2

svízel přítula

2

Galium palustre

svízel bahenní

Galium pumilum Geranium columbinum Geranium disectum Geranium palustre Geranium robertianum

svízel nízký kakost holubičí kakost dlanitosečný kakost bahenní kakost smrdutý

2

Geum urbanum Glechoma hederifolia

kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vzplývavý zblochan řasnatý

2

3

Holcus mollis Hordelimus europaeus

protěž lesní bolševník obecný jestřábník hladký jestřábník zední medyněk huňatý medyněk měkký ječmenka evropská

Humulus lupulus

chmel otáčivý

Hypericum

třezalka

Holcus lanatus


2

1 2

1

2

2

2

3

1

2

2

2

3

2

2

2

2

2 2

2

2 1

2 2

2

2 2 1 3

2 2 2

3

2

2

2 2

2 2

2 2

2 2

2

2

2

3 2

2 2

2

2 2

3

2 2 2

3

2

2 2

2 2

2

2

1

2 2

2

2 2

2

3 2

3 2

2

2

2

2

2

2

3

3

3

3

3 2

2

2

2 2

2 2

2

2

2 2

Galium odoratum

Glyceria notata Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium laevigatum Hieracium murorum

2

2

pitulník žlutý konopice pýřitá konopice dvouklanná

svízel bílý mařinka vonná

Glyceria fluitans

2

2

3

3

2

2

3

3

3 2

2

2

2 2

3 2

2

2

2

2 3 2 2

2 2

3

2

3

3

2 2

2

2

2 2

2 2

2

2 2

2

3

2

2

2

2 2

2

2

2

2 2

3

2 2

2

2 2

2

2 2

2

2 2

2 2 2

3

2

3

3

2

2

3

3

2

2

2

3 2

3

3

2

2

2 2

2 2

2

3

3

2

2

2

2 2

2 2

2 2

2

2

3

2

2

2

3

2

2

3

30

3

2

2

2

2

2

2


perforatum

tečkovaná

Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chaerophyllum temulum Chelidonium majes Chenopodium bonus-henricus Impatiens glandulifera Impatiens nolitangere Impatiens parviflora

krabilice zápašná krabilice chlupatá krabilice mámivá vlaštovičník větší merlík všedobr netýkavká žlaznatá netýkavka nedůtklivá netýkavka malokvětá ořešák královský sítina rozkladitá

Juglans regia Juncus effusus Juncus inflexus Knautia arvensis Koeleria pyramidata Lactuca serriola Lamium maculatum Lapsana communis Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare subsp. vulgare

2

Linaria vulgaris

lnice květel

2

2 2

2

2

2

2

2

2

3

3

3

2

2

2

2 3 2

2

2

2

2 2

2

2

3

2

2

2

3

2

2 2 2

3

2

2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

3

3

3

2 3

3

2

2

2

2

2

2

2 3

2

2

2

2

3

2

3

2

2

2 2

2

2 2

2

2

2

3 2

2 2

Lolium perenne

2

2

2

2

2

2

3

31

2

2

2

2 3

2

§O, C3


2

3 2

jílek vytrvalý štírovník Lotus corniculatus růžkatý

2

2

3

3

2

3

2 2

hrachor luční máchelka srstnatá

Lilium martagon

2 1

2

sítina sivá chrastavec luční smělek jehlancovitý locyka kompasová hluchavka skvrnitá kapustka obecná

kopretina obecná lilie zlatohlavá

2

3

2

3

3


Lotus uliginosus Luzula pilosa

štírovník bažinný

Lychnis viscaria Lysimachia nummularia

bika chlupatá smolnička obecná vrbina penízkovitá

Malus domestica

jabloň domácí

Malva moschata

sléz pižmový

Medicago lupulina tolice dětelová pšeníčko Milium effusum rozkladité mléčka zední pomněnka Myosotis arvense rolní Myosotis pomněnka nemorosa hajní pomněnka Myosotis sylvatica lesní Myosoton aquaticum křehkýš vodní dobromysl Origanum vulgare obecná Persicaria rdesno hydropiper peprník

2 3 3

Plantago major

bojínek luční bedrník obecný jitrocel kopinatý

Plantago media

jitrocel větší jitrocel prostřední

Poa annua

lipnice roční

Poa nemoralis

lipnice hajní

Poa pratensis

lipnice luční

Poa trivialis Polygonum arenastrum Potentilla anserina Potentilla argentea

lipnice obecná truskavec obecný mochna husí mochna stříbrná


3

3

3

3 2

2 2

3 2

3

3 2

3

2 2

2

3

3

2

2

2

2 2

Mycelis muralis

Phleum pratense Pimpinella saxifraga Plantago lanceolata

3

3 2

2

2

2

2 2

2

3

3

2

2 3

3 3

2 2 2

2

2

3 3

2

2

2 2

2

2

2

3

3

2

2

2

3

3

2

2

2

2

2

2

2 2

2

2 2

2 2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

3 3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

2 2

2 2 2

2

2

2

2

2 2 2

2 2

2 2 2

3 2 2 2

2 2 2 2

2 2 2

2

2

2 2 2

2

2 2

2 2

2

2 3 2

2 2

3

2

3 2

2

2

2

3 2

2 2 2 2

2

3 2 2 2

2 2

2 2 2

2 2

2

2

2

2

32

2

2

2

2

2

2


Prunella vulgaris

mochna plazivá prvosenka jarní černohlávek obecný

Prunus avium

třešeň ptačí

Potentilla repens Primula veris

2 C4

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

Pyrus pyraster Quercus petraea

dub zimní

Quercus robur

dub letní

Quercus rubra Ranunculus acris Ranunculus repens Rhamnus cathartica

dub červený pryskyřník prudký pryskyřník plazivý řešetlák počistivý

Rhinanthus minor

kokrhel menší

Pyrus communis

Ribes sp.

rybíz

Ribes uva-crispa

srstka angrešt

Rosa canina Rubus idaeus

růže šípková ostružiník maliník

Rubus sp.

ostružiník

Rumex acetosa

šťovík luční

Rumex acetosella Rumex crispus Rumex obtusifolium

šťovík kyselka šťovík kadeřavý šťovík tupolistý

Salix alba

vrba bílá

Salix caprea

vrba jíva

Salix fragilis

vrba křehká

Sambucus ebulus

bec chebdí

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 2 2

2

2

2

2

2 2

2

trnka obecná plicník tmavý hrušeň obecná hruška polnička

2

2

Prunus domestica slivoň švestka Prunus spinosa Pulmonaria obscura

2

2

2 2

2

3

2

3

2

2

2

2

2

3 2 2 2

2 2

3

2 3 3

2

2 2

2

2

2

2 2

2

2

2

2

2

2

3

3

C4


1

2

3

3 2

3

2

3

3

3 2 3

3

3

3

1

3

3

2

2

2 3

2

2

2

2

3

2

3

2 3

2 3 3

2 2

2

3

2 2

2

3 2

2

2 2

3 2 2 2

2

2

2

2 2

2

3

2

3

2 3

2 2

2 3

2

2

2

3

2

3 3

2

3

2

2 2

3 2

2 2

3

2

2

2

2

3 3

2 2

2 2

3

3

3

3

2

2

2

2 3

3

2

2

2 2

2

1

1

2

2

3

3

2 2

2

2

2 1

2 2 2

33

2


Sambucus nigra Saponaria officinalis

bez černý mydlice lékařská

Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa

skřípina lesní krtičník hlíznatý

Securigera varia

Senecio jacobea

čičorka pestrá rozchodník ostrý starček Jakobův

Senecio ovatus

starček vejčitý

Silene nutans

silenka nící silenka obecná hulevník lékařský lilek potměchuť

Sedum acre

Silene vulgaris Sisymbrium officinale Solanum dulcamara Sonchus asper Sonchus oleraceus

mléč drsný

Sorbus aucuparia

jeřáb ptačí

Stachys palustris

čistec bahenní

3

2

2

3

pampeliška penízek namodralý

Thymus

mateřídouška


2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

2

3 2

2

3

2

2

3

2

2

2

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2 3 2 2

3

3 3

2

3

2

3

3 3

3 3

2 2

Stachys sylvatica

Taraxacum sp. Thlaspi caerulescens

3

3 1

mléč zelinný

čistec lesní ptačinec Stellaria alsine mokřadní ptačinec Stellaria graminea trávolistý ptačinec Stellaria holostea velkokvětý ptačinec Stellaria media prostřední Stellaria nemorosa ptačinec hajní Symphoricarpos albus pámelník bílý Tanacetum vulgare vratič obecný

2

2

2

2

2

3 3

2

2

2

2

2

2

2

3

2

2

3

2

2

2

2

2 2

2

2

2 2

2 2

2

3 2

2 2

2 2

2 3

2 2

2 2

2 2

2 2

3 2

3 2

3

2 2

2

34

2

2

2

2

2

2 2

3


pulegioides

obecná

Torilis japonica Tragopogon pratensis

tořice japonská kozí brada luční

Trifolium arvense

jetel rolní

Trifolium aureum Trifolium campestre Trifolium hybridum

jetel zlatý

2 2 2

jetel ladní

2

Trifolium medium

2

jetel zvrhlý jetel prostřední jetel plazivý heřmánkovec nevonný

Ulmus glabra Urtica dioica Verbascum lychnitis subp. moenchii Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis

jilm horský kopřiva dvoudomá divizna knotovkovitá bělokvětá rozrazil potoční rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský

Viburnum opulus

kalina obecná

Vicia cracca

vikev ptačí

Vicia hirsuta

vikev chlupatá

Vicia sativa

vikev setá

Vicia sepium

vikev plotní

Viola arvensis

violka rolní violka chlupatá

Viola hirta Viola palustris Viola riviniana

2

2

2

2

2

2

2

2 2

2 2 2

2 2 2

2

2

2

2

2

3

3

2 3 2

2 3 2

2 3 2

2 2

2

2

trojštět žlutavý

2 3

2 3 2

Trifolium pratense jetel luční Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens

2

2

2

2 3

2

2

2

2

2

2

2 2

2

2

1

2 1

2

2

2 2

2

C2

violka bahenní violka rivininova


2

2

3

3

2

2

3

2

3

3

2

2

2

2 2 2

2

2

2

2 3 2

2

3

2

2 3 2

2

2

2

2

2

1

2

2 3 2

2

2 3 2

2

2

2

2

3 2

1

3 2

2

2

2

2

2

3

2

2

2

1

2 3 2

2

2

2

2

2

2

2

2

3 2

1

1

1

2

2

2 3

2

2

2

2

2

2

2 3

3

2

3

2

2

3

3

3

2 2 2 3

3

2 2

3

2

2 2 2

2 2 3 2

2 2 2 2

3 2

2

2 2

2 2

2

3

2

2

3

3

3

2

2

2

2 2 2

2 2 3 2

2 2 2

3

2 3

3

3

3

2

2

2 2 2 3 3

2 2 2 3 3

3

2

3 2 2 2

2

2

2 2

2

2

3 2 1

2

2 2

3 2

2

2 2 2

3 3 2

3

2

2 3

2

35

3

3

2

2

2 2 2 3

3

2

3 2

3

2 2 2 3

3


Příloha č. 2: Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch – sever


36


Příloha č. 3: Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch – jih


37


Příloha č. 4: Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů – sever Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

38



39


Příloha č. 5: Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů – jih


40


Příloha č. 6: Obrázek č. 7: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin – sever


41


Příloha č. 7: Obrázek č. 8: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin – jih


42


Příloha č. 8: Obrázek č. 9: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin – sever


43


Příloha č. 9: Obrázek č. 10: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin – jih


44


Příloha č. 10: Fotodokumentace

Obrázek č. 11: Občas pokosená chudá louka s vegetací širokolistých trávníků T3.4 přecházející v ovsíkové louky (T1.1) - lokalita 10

Obrázek č. 12: Luční prameniště R1.2 s rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) na okraji olšiny - lokalita 39 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

45


Obrázek č. 13: Degradovaná olšina (L2.2) kolem drobného potůčku - lokalita 4

Obrázek č. 14: Nálety pionýrských dřevin X12 na mezích lokalita 8


46


Obrázek č. 15: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12

Obrázek č. 16: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12


47


Obrázek č. 17: Smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) v trávnících T3.4 - lokalita 12

širokolistých suchých

Obrázek č. 18: Jetel rolní (Trifolium arvense) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) v širokolistých suchých trávnících T3.4 lokalita 12 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

48


Obrázek č. 19: Divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12

Obrázek č. 20: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 13 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

49


Obrázek č. 21: Expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) na širokolistých suchých trávnících T3.4 lokalita 22

Obrázek č. 22: Babočka paví oko na dobromysli - lokalita 1


50


Obrázek č. 23: Širokolisté suché trávníky s válečkou prápořitou (Brachypodium pinnatum) s náletem dřevin - lokalita 13

Obrázek č. 24: Porosty dobromysly obecné (Origanum vulgare), pelyňku pravého (Artemisia absinthium) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum) na odkřoviněných pozemcích širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 1 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

51


Obrázek č. 25: Babočka síťlovaná na dobromysli - lokalita 1

Obrázek č. 26: Hercynská dubohabřina L3.1 s chudým bylinným podrostem - lokalita 14


52


Obrázek č. 27: Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) na pasené ovsíkové louce T1.1 - lokalita 16

Obrázek č. 28: Mokřiny v náletovém porostu vrby křehké (Salix fragilis) - lokalita 17


53


Obrázek č. 29: Ruderální bylinná vegetace X7 - lokalita 20

Obrázek č. 30: Hercynská dubohabřina L3.1 s bohatým podrostem kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) - lokalita 21


54


Obrázek č. 31: Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) na odkřoviněných plochách širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 22

Obrázek č. 32: Bodlák nící (Carduus nutans) - lokalita 22 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

55


Obrázek č. 33: Hercynská dubohabřina L3.1 - lokalita 21

Obrázek č. 34: Pestré okraje pokosených širokolistých suchých trávníků T3.4 v sousedství křovin K3 - lokalita 24 vedle 23


56


Obrázek č. 35: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 32

Obrázek č. 36: Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) v širokolistých suchých trávnících T3. - lokalita 33


57


Obrázek č. 37: Pestré širokolisté suché trávníky T3.4 s náletem keřů - lokalita 33

Obrázek č. 38: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 36


58


Obrázek č. 39: Degradované ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28

Obrázek č. 40: Hercynská dubohabřina L3.1 na kamenné suti - lokalita 27


59


Obrázek č. 41: Kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) na okraji širokolistých suchých trávnících T3.4 lokalita 13

Obrázek č. 42: Pasené a částečně kosené chudé ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Ing. Alexandra Masopustová Odborné přírodovědecké práce

60

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

Recommend Documents