H LAVNÍ MĚ ST O P R AH A M AG I ST R ÁT H LAV NÍ HO M Ě ST A P R AH Y ODB O R ST AVEB NÍ HO Ř ÁD U
Sp.zn.: S-MHMP 1643814/2014/SUP/Bo Č.j.: MHMP 649739/2015
*MHMPXP1FSQCM* *MHMPXP1FSQCM*
V Praze 23.4.2015
ROZHODNUTÍ Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu jako odvolací správní orgán, příslušný dle § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve věci odvolání, které podal RNDr Karel Knížek, nar. 17.8.1966, bytem Bellušova 1857/30, Praha 5-Stodůlky, SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S., Spolek, IČ 26579952, Ordovická 1311/3, Stodůlky, Praha 5, a Motolský ordovik (nyní SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S.), IČ 26579952, Ordovická 1311/3, Praha 5-Stodůlky, (dále jen "odvolatelé") proti rozhodnutí, které vydal k žádosti YIT Stavo s.r.o., IČO 26420562, Milady Horákové 116/109, Praha 6-Hradčany, Úřad městské části Praha 13, odbor stavební (dále jen "stavební úřad") pod č.j. P1357413/2014, spis.zn. OUR 22548/2014/Hák ze dne 13.8.2014, jehož předmětem je změna územního rozhodnutí pro stavební záměr „Polyfunkční objekt Triangl“ na pozemcích parc. č. 2160/149, 2160/214, 2160/270 a 2160/290 v k.ú. Stodůlky, Praha 5 rozhodl podle § 90 odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. § 90 odst. 5 správního řádu takto: Rozhodnutí č.j. P13-57413/2014, spis.zn. OUR 22548/2014/Hák ze dne 13.8.2014 mění tak, že text podmínky č. 5 se vypouští a nahrazuje se textem: Pěší přístup i příjezd do budovy bude z ulice Holýšovská. Přístup do komerční části v podnoži bude po schodišti i rampou o sklonu max. 6,25 % (v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb), vstup do bytové části bude z východního průčelí z chodníku š. min. 1,5 m. Vjezd do garáží v podzemních podlažích bude rampou do 1. PP a k autovýtahu do 2. A 3. NP. Podél rampy a přístupového chodníku bude opěrná zídka šířky 0,40 m, délky 16,30m a výšky od 0,40 m do 2,55 m.
Ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje.
Sídlo: Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 Pracoviště a podatelna: Jungmannova 29, 111 21 Praha 1 e-mail:
[email protected]
tel.: +420 236 00 4786 fax : +420 236 00 7045
Č.j. MHMP 649739/2015
Odůvodnění: Stavební úřad vydal dne 13.8.2014 pod č.j. P13-57413/2014, spis.zn. OUR 22548/2014/Hák rozhodnutí na výše uvedenou stavbu. Proti tomuto rozhodnutí odvolatelé podali v zákonné lhůtě odvolání. Stavební úřad podle § 86 odst. 2 správního řádu zaslal stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzval je, aby se k němu vyjádřili. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 23.10.2014 zástupce žadatele - společnosti U.D. DEVELOP s.r.o., IČO 27227944, Archeologická 2256/1, Praha 5-Stodůlky, společnost YIT Stavo s.r.o., IČO 26420562, Milady Horákové 116/109, Praha 6-Hradčany. Vzhledem k tomu, že stavební úřad neshledal podmínky pro zrušení nebo změnu rozhodnutí podle § 87 správního řádu, předal spis odvolacímu správnímu orgánu. Dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. V souladu s ust. § 82 odst. 4 správního řádu k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Odvolací správní orgán po ověření, že odvolání bylo podáno účastníkem řízení, následně zkoumal, zda bylo odvolání podáno v zákonem stanovené lhůtě. Dle ust. § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Dle ust. § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Lhůta je zachována, pokud je odvolání podáno ve lhůtě k poštovní přepravě. Z obsahu spisu vyplývá, že rozhodnutí bylo doručeno RNDr. Františku Knížkovi poštou 12.9.2014, a občanským sdružením (nyní spolkům) 12.9.2014. Odvolání jsou včasná a podaná v zákonné lhůtě. Ve svém vyjádření k podanému odvolání uvedl zástupce žadatele - společnosti U.D. DEVELOP s.r.o., IČO 27227944, Archeologická 2256/1, Praha 5-Stodůlky, společnost YIT Stavo s.r.o., IČO 26420562, Milady Horákové 116/109, Praha 6-Hradčany následující: 1. Odvolatel Karel Knížek, spoluvlastník jednotky v domě č.p. 1857 a spoluvlastník pozemků parc. č. 2160/101,102,103 v k.ú. Stodůlky není účastníkem územního řízení, není vlastníkem (spoluvlastníkem) pozemku sousedícího s pozemky dotčenými změnou rozhodnutí o umístění stavby s názvem Polyfunkční dům Triangl. Postavení účastníka řízení v územním řízení Karel Knížek neuplatnil, vyjádřil se pouze jako veřejnost podpisem na archu s vyjádřeným nesouhlasem. Rovněž žádná z námitek uplatněných v „odvolání“ se netýká přímého dotčení vlastnického práva odvolatele, pouze obecně a subjektivně tvrzeného porušení ustanovení stavebního zákona a vyhlášky č. 501/2006 Sb., která se na území hl. m. Prahy neuplatní. Dle názoru žadatele se jedná o dovolání nepřípustné. 2. Odvolatelé v odvolání uvádějí pouze jediný argument. Rozvíjí teorii o tom, že z dikce ust. § 94 stavebního zákona lze dovodit, že držitel územního rozhodnutí s tímto rozhodnutím nemůže disponovat tak, že požádá o provedení řízení o jeho změně, s výjimkou případu, kdy došlo ke změně územně plánovací dokumentace, jiných podkladů v území nebo ke změně podmínek v území, to vše nezávisle na vůli žadatele. K tomu odkazujeme na úplné a srozumitelné odůvodnění postupu podle § 94 odst. 1, jak je provedl stavební úřad v části „odůvodnění“, a dále odkazujeme na ustálenou judikaturu. str. 2
Č.j. MHMP 649739/2015
Odvolání proti změnovému územnímu rozhodnutí po jeho vydání podal RNDr. Karel Knížek, nar. 17.8.1966, bytem Bellušova 1857/30, Praha 5-Stodůlky. Tento odvolatel, jako vlastník bytové jednotky, je na základě svého věcného práva oprávněn požadovat, aby toto právo nebylo záměrem (stavbou žadatele) přímo dotčeno. Na odvolatele je v tomto případě nutno pohlížet jako na „vzdáleného souseda“. Přímým dotčením se rozumí především dotčení stíněním, hlukem, prachem, pachem, zápachem, kouřem, vibracemi, světlem apod. tedy tzv. imisemi. Imisemi se obecně rozumí výkon vlastnického práva, kterým se neoprávněně zasahuje do cizího vlastnického nebo jiného práva nad míru přiměřenou poměrům. Přímým dotčením sousedních nemovitostí může být i jejich dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby vzhledem k jejímu účelu. Ve svém odvolání tento odvolatel č. 1 - RNDr. Karel Knížek uvedl 7 námitek, ke kterým odvolací správní orgán uvádí: 1. navrhovaná stavba se zcela vymyká profilu staveb na přilehlých pozemcích. Stavební úřad měl posoudit, zda je návrh v souladu s charakterem území a vyhovuje architektonickým a urbanistickým kvalitám na daném území. V tomto případě, kdy stavba sousedí s panelovou zástavbou, od které je navíc oddělena parkovištěm, nelze s odvolatelem souhlasit. Stavba se důsledně nesnaží napodobit strukturu sídlištní panelové zástavby 80. let, ale výrazně se od ní neodlišuje. Její dvoupodlažní prosklená podnož je sice vytvarovaná do tvaru oblouku, který sleduje tvar komunikace, při které je stavba navržena, na ní má stavba ale tvar strohého kvádru s balkóny, který se od sídlištní zástavby příliš neliší. Odvolatel touto námitkou deklaruje, že se mu předmětná stavba subjektivně nelíbí. Námitka nesouvisí s ochrannou věcného práva odvolatele. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 2. dle čl. 4 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 vyhl. o OTPP musí umístění staveb a míra zastavění pozemku odpovídat urbanistickému a architektonickému prostředí a zachování pohody bydlení a musí reagovat na charakter a strukturu zástavby. Jak je uvedeno výše, stavba se od stávající zástavby příliš neodlišuje. Dopravně je napojena přímo na komunikaci v ulici Holýšovská, která ústí do komunikace v ulici Jeremiášova. To je důležitá dopravní tepna, která spojuje okraj Prahy s centrem a umožňuje v opačném směru i rychlé napojení na rychlostní expresní okruh Prahy. Sama stavba bude vystavena negativním účinkům této velice frekventované komunikace, a naopak v určité míře bude sama tvořit protihlukovou bariéru pro stavby, umístěné za ní směrem do zastavěné části sídliště. Doprava spojená s vybudováním záměru žadatele v napojení z ulice Holýšovské na ulici Jeremiášovu se věcného práva odvolatele dotkne pouze nepřímo. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 3. Stavba je navržena v rozporu s požadavkem čl. 8 odst.1 čl. 22 odst.1 vyhl. o OTPP a § 20 vyhlášky č.501/2006 Sb. na zachování kvality prostředí a pohody bydlení. Umísťované stavby nesmí zhoršovat kvalitu prostředí a hodnotu území. Umístěním stavby “Office Centrum Triangl“ dojde k výraznému narušení předmětné oblasti a ke změně dosavadního vzezření území. Společnost při žádosti o vydání územního rozhodnutí zcela vytěsnila ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona, neboť stavba nerespektuje zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb. K narušení pohody bydlení dojde též v souvislosti se zvýšeným již nadlimitního hluku v lokalitě sídliště Stodůlky. Jaký konkrétní rozpor s ustanovením čl. 8 odst.1 má odvolatel na mysli, není zřejmé. Již v dnešní době je prokazatelně hluk z ulice Jeremiášova obtěžujícím faktorem v dané lokalitě. Vlastní stavba polyfunkčního domu je v dostatečné vzdálenosti od okolní bytové str. 3
Č.j. MHMP 649739/2015
zástavby, pro kterou, jak je výše uvedeno, tvoří naopak ochranný blok proti hluku z komunikace v ulici Jeremiášova. Také ulice Holýšovská bude provozem nové stavby zatěžována především opačným směrem, než se nachází bytová jednotka odvolatele. Pohoda bydlení nemůže být znatelně zhoršena. Záměr byl doložen kladnými závaznými stanovisky dotčených orgánů státní správy v souladu s § 149 správního řádu. Hlavní město Praha je zmocněno na základě § 194 písm. e) stavebního zákona k vydání nařízení v přenesené působnosti, kterým stanovuje obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hl. m. Praze. Tímto nařízením je i odvolatelem uváděná vyhláška č. 26/1999 Sb., hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze, platná v době vydání předmětného územního rozhodnutí. Na základě uvedeného nebyla a nemohla být aplikována pro předmětné územní řízení vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 4. Stavba zcela viditelně nerespektuje dosavadní uspořádání a charakter stávající zástavby a vymyká se ucelené struktuře sídliště Stodůlky. Námitka koresponduje s námitkou č. 1. Stavba je navržena na okraji sídliště, nebo spíše již za jeho okrajem v sousedství kotelny a parkoviště. Z doložených panoramatických pohledů je zřejmé, že se nová stavba stane menší dominantou při hlavní komunikaci, a může se stát dokonce přínosem k lepší orientaci v území. Námitka nesouvisí s ochrannou věcného práva odvolatele. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 5. Plocha zeleně, na kterou má být umístěna stavba sice není v současné době dostatečně udržovaná, tím však není dán důvod pro její likvidaci. Slouží jako bariera mezi rušnou čtyřproudou silnicí a zástavbou panelových domů sídliště. Odvolatel odkazuje na rozhodnutí ÚMČ Praha 8, jímž bylo zamítnuto umístění stavby nevhodně zahušťující urbanistickou strukturu sídliště. Podle snímku pořízeného v programu Google není na pozemku téměř žádná zeleň. Stavba bude jistě větší bariérou než nízká řídká křoviska. Jak již bylo výše uvedeno, předmětná stavba žadatele bude sama svou hmotou působit jako bariéra proti hluku z čtyřproudové komunikace ul. Jeremiášovi. Pravdou je, že projektant na pozemku stavby téměř žádnou rostlou zeleň nenavrhuje. Splnění koeficientu KZ však dokládá návrhem popínavé zeleně na fasádách. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 6. Není možné, aby se úřady nezaobíraly architektonickým řešením budoucí zástavby. Tomuto kritériu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Přesto, že je plocha určena k zastavění územním plánem a lze očekávat její zástavbu, musí to být provedeno citlivě, v únosné míře a při respektování stávajícího území. Námitka koresponduje s předchozími. Návrh zpracoval zodpovědný projektant, architekt. Řešení nelze považovat za nevhodné. Viz bod 2. Námitka nesouvisí s ochrannou věcného práva odvolatele. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. 7. Původně umístěná stavba měla mít 7 nadzemních podlaží (dále jen NP) a 3 podzemní podlaží (dále jen PP). Změnou má být povolena stavba o 10 NP a 3 PP, která má zcela odlišný tvar, rovněž účel a využití stavby je odlišné od objektu původního. Změny jsou značného rozsahu, mělo by být vydáno nové územní rozhodnutí. str. 4
Č.j. MHMP 649739/2015
Při posuzování zněny územního rozhodnutí postupuje stavební úřad stejným způsobem jako u nové žádosti o vydání územního rozhodnutí jiné stavby. Změna stavby musí být projednána se všemi dotčenými orgány a správci sítí obdobně. Proces posuzování je stejný. Práva účastníků řízení nejsou tedy žádným způsobem omezena. Kromě toho nelze na pozemku, na kterém je již umístěna stavba platným pravomocným územním rozhodnutím, vydat územní rozhodnutí nové. Dům, ve kterém se nachází bytová jednotka ve vlastnictví odvolatele, je vzdálen téměř 85 m od samotné stavby žadatele. Mezi navrhovanou stavbou a bytovým domem odvolatele jsou navíc pozemky jiných vlastníků (hl. m. Praha a MČ), na kterých jsou umístěny komunikace a parkoviště. Vydaným územním rozhodnutím nebude věcné právo odvolatele přímo dotčeno. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. Na základě výše uvedeného odvolací správní orgán odvolání RNDr. Karla Knížka jako nedůvodné zamítá. Následující námitku ve svých odvoláních shodně uvádějí SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, IČ 26579952, Ordovická 1311/3, Praha 5 a Motolský ordovik (nyní SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S.), IČ 26579952, Ordovická 1311/3, Praha 5. Ve svých odvoláních (která jsou identická) uvádějí tito odvolatelé následující: - rozhodnutí je vydáno v rozporu s ustanovením § 94 odst. 1 stavebního zákona, neboť žádost o změnu nebyla opřena o zákonem vymezené důvody. Podle § 94 odst. 1 stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí lze změnit na žádost oprávněného, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Dikce ustanovení § 94 odst. 1 věty první stavebního zákona přitom nasvědčuje tomu, že ke změně územního rozhodnutí lze na žádost oprávněného přistoupit pouze tehdy, pokud je potřeba změny navrhovaného záměru vyvolána změnou územně plánovací dokumentace, jiných podkladů pro územní rozhodnutí nebo podmínek v území, přičemž všechny tyto kategorie změn považují za změny vzniklé nezávisle na vůli žadatele. Nelze povolit změnu územního rozhodnutí “jen“ na žádost oprávněného, když nebude naplněn žádný ze tří zákonem stanovených a již „tradičních“ důvodů. Tato možnost by byla praktická, když v naprosté většině případů, kdy je žádáno o povolení změny územního rozhodnutí, nejde o žádný ze tří zákonných důvodů. Žadatel se prostě rozhodne změnit svůj původní záměr, k němuž bylo územní rozhodnutí vydáno a provést v něm změnu, např. pokud jde o zvětšení zastavěné plochy stavby (když se např. až následně ukáže, že původní rozměr by bránil účelnému dispozičnímu řešení připravované, nebo dokonce již prováděné stavby). Anebo se žadatel obecně rozhodne změnit jakýkoli „parametr“ stavby, který byl obsahem původního územního rozhodnutí a již mu z jakýchkoli důvodů „jen“ nevyhovuje a žádný veřejný zájem provedení takové změny nebrání, ale vyžaduje změnu stávajícího územního rozhodnutí. Je zřejmé, že půjde o případy, kdy se nezměnila ani územně plánovací dokumentace, ani jiné podklady. Nejde ani o situaci, kterou by bylo možno označit za “změnu podmínek v území“ (pozn.: změnou podmínek v území lze typicky rozumět např. změny v území vzniklé působením přírodních vlivů, např. povodní, zemětřesením, rozsáhlými a nevratnými sesuvy půdy apod. tj. takové skutečnosti, ke kterým dojde, aniž by byly projevem vůle žadatele) v jejichž důsledku musí z těchto „objektivních“ důvodů dojít ke změně původního územního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30.4.2009 č.j. 2 As 68/2008-127, který se vztahoval k aplikaci obdobně koncipovaného ustanovení § 41 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, výslovně totiž mimo jiné konstatoval, že je potřebné zdůraznit, že jak změna podmínek v území či změna jiných podkladů pro územní rozhodnutí, tak i změna územně plánovací dokumentace musí v návrhu podle § 41 odst. 1 stavebního zákona nalézt svůj odraz, přičemž u prvních dvou (právně str. 5
Č.j. MHMP 649739/2015
neurčitých pojmů)je zapotřebí, aby navrhovatel vymezil, o které konkrétní podmínky v území či jiné podklady pro územní rozhodnutí se jedná a hlavně jakým způsobem změnu územního rozhodnutí odůvodňují. Nadto, je-li zřejmé, že sice ke změnám uvedeného charakteru došlo, avšak bez sebemenší vazby ke konkrétnímu území a stavbě v něm situované, případně v situaci, kdy je návrh evidentně motivován jinými skutečnostmi, vzniká podezření, že se poukaz na tyto změny v návrhu objevuje ryze účelově, a v tomto smyslu s ním musí také stavební úřad naložit. Tento závěr znamená totiž v zásadě dvojí: 1) Všechny důvody žádosti o změnu územního povolení musí mít původ jinde než v samotné žádosti- musí jít takříkaje o na žadateli nezávislé veličiny, které ho nutí k tomu, aby svůj záměr změnil. Tedy nikoliv návrh sám (a v jeho důsledku případně realizovaná změna v území), ale již nastalá změna v území může být důvodem pro návrh na změnu rozhodnutí. 2) Okolnosti vynucující změnu územního rozhodnutí by měl navrhovatel v žádosti dostatečně vymezit, a vzhledem k tomu, že jde v případě „změny podmínek v území“ či „změny jiných podkladů pro územní rozhodnutí“ o neurčité právní pojmy, stavební úřad v řízení o změně územního rozhodnutí musí důvody uvedené žadatelem vyhodnotit a tuto úvahu musí stavební úřad přezkoumatelným způsobem popsat odůvodnění rozhodnutí, včetně výkladu těchto neurčitých právních pojmů. Žadatel o změnu územního rozhodnutí v žádosti, ani později za řízení důvody pro změnu územního rozhodnutí ve výše vyloženém smyslu výslovně nevymezil. Rozhodnutí stavebního úřadu o naplnění důvodů podle § 94 odst.1, stavebního zákona je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť ze samotného odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaký relevantní důvod ve výše vyloženém smyslu odůvodňoval změnu územního rozhodnutí a tento důvod není zřejmý ani z obsahu spisu. Všechny důvody žádosti musí mít původ jinde než v samotné žádosti – musí jít o na žadateli nezávislé veličiny. Okolnosti vynucující změnu by měl navrhovatel v žádosti dostatečně vymezit a úřad v řízení o změně musí důvody uvedené žadatelem vyhodnotit. Ze samotného odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaký důvod odůvodňoval změnu územního rozhodnutí, a tento důvod není zřejmý ani z obsahu spisu. Odvolatel (é) mají statut účastníka územního řízení na základě ustanovení § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, dle kterého jsou těmito účastníky na základě zvláštního právního předpisu. V tomto případě se jedná o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon umožňuje na základě § 94 stavebního zákona změnu již vydaného územního rozhodnutí. Lze tak učinit na základě žádosti oprávněného držitele původního územního rozhodnutí. Žádost však musí mít, proto aby mohla být akceptována, zákonnou oporu v některé skutečnosti, na základě, které je podávána. Zákon neumožňuje povolit změnu územního rozhodnutí pouze na základě žádosti jeho vlastníka, tzn. na základě pouhé jeho vůle, tak jak správně uvádí odvolatel ve svém odvolání. V tomto případě je požadovanou skutečností to, že se změnila územně plánovací dokumentace. Původní územní rozhodnutí bylo vydáno dne 14. 8. 2008 za situace, kdy bylo pro pozemek stavby určeno funkční využití SVO – smíšené obchodu a služeb. Po vydání původního územního rozhodnutí, však byla schválena změna územního plánu, vydaná formou opatření obecné povahy č. 6/2009 (s účinností od 12. 11. 2009) změna Z1000/00 územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, kterým se pozemek stavby stal součástí území s funkčním využitím SV – všeobecně smíšené. Toto funkční využití pozemku umožňuje umístění polyfunkčních staveb nebo kombinaci monofunkčních staveb pro bydlení, obchod, administrativu, kulturu, veřejné vybavení, sport a služby všeho druhu, kde žádná z funkcí nepřesáhne 60% celkové kapacity území vymezeného danou funkcí. Zcela konkrétně funkční využití SV umožňuje realizaci staveb pro: bydlení, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 5000 m2 prodejní plochy, stavby pro administrativu, kulturní a zábavní zařízení, školy, školská a ostatní vzdělávací a vysokoškolská zařízení, mimoškolní zařízení pro děti a mládež, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, zařízení veřejného stravování, ubytovací zařízení, církevní zařízení, stavby pro veřejnou správu, sportovní zařízení, služby, str. 6
Č.j. MHMP 649739/2015
hygienické stanice, veterinární zařízení v rámci polyfunkčních staveb a staveb pro bydlení, drobná nerušící výroba, čerpací stanice pohonných hmot bez servisů a opraven jako nedílná část garáží a polyfunkčních objektů, stavby, zařízení a plochy pro provoz PID, sběrny surovin, malé sběrné dvory. Na základě změny územně plánovací dokumentace, týkající se také pozemku se záměrem žadatele, tento přehodnotil svůj původní záměr, který spočíval ve stavbě objektu určeného pouze pro kancelářské účely (monofunkční využití) a rozhodl se realizovat stavbu s pozměněným (polyfunkčním) využitím. Vydané původní územní rozhodnutí představuje vlastnické právo žadatele, se kterým je oprávněn nakládat. K jeho změně, jak již bylo uvedeno výše, však musí být zákonný důvod. Tím je v tomto případě změna územně plánovací dokumentace, která změnila funkční využití území SVO – smíšené obchodu a služeb na území s funkčním využitím SV – všeobecně smíšené, které rozšíření účelu stavby žadatele z monofunkční na polyfunkční umožňuje. V souladu s § 94 odst. 1 stavebního zákona se nevydává nové územní rozhodnutí, původní územní rozhodnutí zůstává v platnosti a pouze se do něj promítnou změnou vyvolané podmínky. Ostatní podmínky původního rozhodnutí, kterých se změna záměru nedotkne, zůstávají v platnosti. Jak je uvedeno ve spisu a vyplývá ze změnového územního rozhodnutí, původní územní rozhodnutí vydal stavební úřad MČ Praha 13 dne 14. 8. 2008 pod sp. zn. OUR 54493/2007/Hák, č.j. P13-40072/2008. K nabytí právní moci došlo 16. 9. 2008. K prodloužení platnosti tohoto rozhodnutí došlo dne 2. 9. 2010 pod spis. zn. OUR 32650/2010/Hák (nabytí právní moci 25. 2. 2011). K předmětné stavbě vydal dne 26. 8. 2011 certifikát autorizovaný inspektor evid. č. 0071 - Ing. arch. Milan Teigiser s místem podnikání Ke Krči 18/999, Praha 4, kterým provedl zkrácené stavební řízení a stvrdil možnost provedení předmětné stavby. Ke změně záměru žadatele se vyjádřily pozitivně příslušné správní orgány. Odborem životního prostředí MHMP bylo na základě srovnávací studie původního a nově navrženého stavu konstatováno, že nově navrhovaný stav znamená oproti původnímu ve většině ukazatelů pozitivní změnu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo zachování stávajícího sledovaného ukazatele. Námitka byla posouzena jako nedůvodná. Po prostudování předloženého spisu dospěl odvolací správní orgán k závěru, že odvolání jsou nedůvodná. Odvolací správní orgán podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu došel k závěru, že podmínka č. 5 napadeného rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy a proto tuto podmínku částečně změnil. Změnu provedl, protože žádnému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, nehrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Poučení o odvolání: Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se podle § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu. otisk úředního razítka
Ing. Markéta Vacínová pověřená řízením odboru stavebního řádu str. 7
Č.j. MHMP 649739/2015
Obdrží: I. účastníci řízení dle ust. § 27 odst. 1 správního řádu a odvolatel, doporučeně, fyz. os. do vl. rukou 1. YIT Stavo s.r.o., IDDS: zbecfkg sídlo: Milady Horákové č.p. 116/109, 160 00 Praha 6-Hradčany 2. RNDr Karel Knížek, IDDS: 3qmtp6z trvalý pobyt: Bellušova č.p. 1857/30, Praha 5-Stodůlky, 155 00 Praha 515 3. SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S., Spolek, IDDS: 687kyc6 sídlo: Ordovická č.p. 1311/3, Stodůlky, 155 00 Praha 515 4. Motolský ordovik (nyní SPOLEK OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ JIHOZÁPADNÍHO MĚSTA, Z.S.), Ordovická č.p. 1311/3, Praha 5-Stodůlky, 155 00 Praha 515 II. účastníci řízení del ust. § 27 odst. 2 správního řádu – veřejnou vyhláškou 5. Úřad MČ Praha 13 – úřední deska IDDS: zv6bsur sídlo: Sluneční náměstí č.p. 2580/13, Stodůlky, 158 00 Praha 58 6. Magistrát hl. m. Prahy – úřední deska IDDS: 48ia97h Sídlo. Mariánské nám. 2, 110 00 Praha 18 III. ostatní 7. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, příspěvková organizace, evidence ÚR - pí. Faktorová, IDDS: c2zmahu sídlo: Vyšehradská č.p. 2077/57, Praha 2-Nové Město, 128 00 Praha 28 8. Úřad městské části Praha 13, odbor stavební, IDDS: zv6bsur + spis sídlo: Sluneční náměstí č.p. 2580/13, Stodůlky, 158 00 Praha 58 III. na vědomí 9. MHMP STR/Bo
str. 8
