Blok integrované výuky Brno známe – neznáme?
Předmět:
Vlastivěda – integrovaná výuka, přesahy ČJ, INF, MAT, VV
Určen pro:
4. ročník
Téma:
Regiony ČR
Podtéma:
Historické a kulturní zajímavosti našeho regionu
Učivo:
Hlavní město Jihomoravského kraje - Brno
Cíl: získat povědomí o hlavním městě našeho regionu, jeho hlavních pamětihodnostech, historii, současnosti, zjistit praktické informace k návštěvě Brna Průřezová témata: VDO, ENV,VEGS, OSV, MDV Možné výstupy: zpracování pracovního listu, ČJ zpráva o exkurzi na web školy nebo slohová práce vyprávění o exkurzi. Kompetence: KK: domluva při práci ve skupinách při zjišťování dotazníku, dramatizaci pověstí i dalších úkolech KU: učí se plánovat, získávají nenásilnou formou vědomosti o historii Brna, vyhledávají a zpracovávají praktické informace pomocí ICT KP: hlídá včasné dokončení práce KŘP: promýšlení postupů ve skupině KO: uvědomění si sounáležitosti obec - náš region - Brno, hlavní město Jihomoravského kraje KSP: diskutuje, snaží se slušnou formou prosadit svůj způsob řešení, argumentuje, spolupracuje, domlouvá se s ostatními na postupech Plán výuky:
Příprava žáků na exkurzi
Předmět Činnosti, formy práce
Hodinová dotace
HV
Leoš Janáček, ukázky díla sborového, ukázka z opery Liška Bystrouška
1
VL
dotazníková akce, prezentace, pracovní list – seznámení s reáliemi, práce s mapou, měřítkem mapy, shrnutí nejdůležitějších informací v PL
2
1
ČJ
Práce s textem a dramatizace – Brněnské pověsti - skupinová práce
2
INF
Vyhledávání informací na internetu. Špilberk (otvírací doba, vstupné). Jízdní řády - jak, kdy a za kolik se dostaneme do Brna - práce ve dvojicích
1
Exkurze Brno
Exkurze Polodenní exkurze do Brna s návštěvou: Špilberk - kasematy, náměstí Svobody, Stará brněnská radnice, Katedrála sv. Petra a Pavla, Zelný trh - kašna se sousoším Parnas
cca 5 hodin i více
Další možné přesahy a náměty
VV
Jak asi vypadal Baron Trenck - kresba, malba podle popisu, potom porovnat dle pravděpodobného portrétu nebo grafický návrh podoby gotického okna - inspirace Petrov
2 hod
MAT
Vyhledání jednotky míry „sáh“ a převod na metry, práce s grafem
Úkoly nemusí být nutně zařazeny do stejné hodiny
ČJ
Nespisovná čeština - brněnský slang
Podle uvážení učitele
Vypravování nebo zpráva na web školy o exkurzi, popřípadě delší text celkově již o Jihomoravském kraji - navazující učivo, ze kterého metodami kritického čtení a myšlení dostaneme charakteristiku a hlavní údaje o Jihomoravském kraji jako celku.
Metodická poznámka: je zcela na učiteli, zda další možné přesahy, např. MAT zařadí před exkurzí nebo po ní. Ze zkušenosti žáky hodně baví téma o baronu Trenckovi, proto obvykle zařazujeme na exkurzi také návštěvu Kapucínské hrobky, kde je Trenck pohřben. Vlastivěda: Materiály pro vlastivědu: dotazník, prezentace, pracovní list o Dotazník: Jak Brno známe? Metodická poznámka: tento průzkum lze provést jako motivaci a skupinovou práci. Každá skupina zpracovává jednu otázku, výsledky pak zanese do této souhrnné tabulky. Nad výsledky se mohou zamyslet žáci a současně slouží učiteli pro přehled, jak jsou žáci s městem obeznámeni, které informace pro ně budou nové apod. Většinou ve 3. ročníku nebo na začátku 4. ročníku koná škola exkurzi do Anthroposu, bude zajímavé, zda žáci tuto skutečnost někde uvedou.
2
Kolikrát jsi byl v Brně
nikdy
jednou
dvakrát
víc než dvakrát
Z jakého důvodu jste do Brna jeli?
divadlo
ZOO
nákup
jiné
Byl jsi někdy na Brněnské přehradě?
ano
ne
nevím
Byl jsi někdy na hradě Veveří?
ano
ne
nevím
Znáš nějakého hudebního skladatele, který působil v Brně?
ne
ano - kterého
Které památky v Brně znáš?
žádné
o Prezentace a pracovní list - příloha č. 2 Obsah prezentace: práce s mapou, měřítko mapy, převádění vzdálenosti, informace o památkách a současnosti Brna, kontrola zapamatovaných informací Český jazyk: čtení textu, dramatizace pověstí k brněnským pamětihodnostem o Třída se rozdělí do skupin. Každá skupina dostane ke zpracování jednu z pověstí (O brněnském drakovi, Kolo, Proč na Petrově odbíjí poledne v 11, O baronu Trenckovi, O neslušném mužíčkovi). Skupina má za úkol formou dramatizace sdělit ostatním obsah své pověsti. Informatika: ve dvojicích na internetu vyhledávají informace Materiály: tabulka pro vyplnění údajů zjištěných na internetu o propočítají náklady na exkurzi a srovnají její výši s možností vlastní dopravy autobusem. Porovnají výhody a nevýhody obou alternativ, shodnou se na některé variantě a po domluvě s učitelem určí datum a vyberou zástupce, kteří telefonicky objednají exkurzi Špilberk - kasematy.
3
o Tabulka pro vyplnění informací zjištěných na internetu:
Návštěvní hodiny Špilberk kasematy
Vstupné pro žáka
Telefonní spojení pro objednání exkurze kasematy Vlakové spojení – odjezdy z Ivančic, abychom byli v Brně do 8:30 hodin Vlakové spojení z Brna - odjezd nejdříve v 13:00 a později Cena jízdenky pro žáka
Náklady celkem
Exkurze do Brna: Plán zahrnuje: Metodická poznámka: plán exkurze může vzniknout v hodině vlastivědy nebo informatiky, kde lze lépe využít www.mapy.cz. Cesta vlakem z Ivančic do Brna, památky: Špilberk - kasematy, náměstí Svobody, kostel sv. Jakuba, Stará brněnská radnice, Zelný rynk, Katedrála sv. Petra a Pavla, případně Kapucínská hrobka. Další možné přesahy: Výtvarná výchova: malba nebo kresba dle popisu. Motivace – pověst o Baronu Trenckovi a jeho popis. Text pro využití ve výtvarné výchově Baron Trenck měl kromě děsivé pověsti na tehdejší dobu velkou postavu, pravděpodobně kolem 190 cm. Říkali mu Divoký tygr anebo ještě případněji Pekelník či rovnou Ďábel. Nebyl žádným zastáncem zákona, zasahoval v případech, ze kterých měl nějaký zisk. Jeho hrabivost neznala mezí. Baron Trenck nosil pod červeným pláštěm s kapucí černý dolomán (vojenský kabát) se širokými rukávy doplněný bílými širokými podvázanými nohavicemi, na nohou 4
opánky. Na hlavě pak čapku z červeného sametu černě prýmkovanou se zlatou kytajkou visící na bok (kytajka je střapec, zdobící čepici). Šikmo přes prsa nosil kožený, stříbrem vybíjený řemen, na němž byla zavěšena těžká šavle. Za opaskem nosil handžár a dvě pistole, další dvě pistole měl ukryty v oděvu tak, aby nebyly vidět. Takhle tedy vypadali panduři a jejich velitel.Ve tváři se baronu Trenckovi odrážela divokost jeho duše, v tmavých očích doutnala nezkrotnost a bezohlednost, samozřejmostí byl knír, který zdobil tváře téměř všech mužů té doby. Poměrně výrazný nos a odulá ústa prozrazovala náchylnost k popíjení. Metodická poznámka: učitel může text zjednodušit, cizí pojmy nahradit jinými nebo využijeme znalostí vyhledávání na internetu, popř. v encyklopedii a pojmy handžár, dolomán, kytajka objasníme v hodině. Matematika: žáci zjistí, jak velká je jednotka sáh a převedou údaje v textu na metry. Metodická poznámka: 1 sáh = 3 lokte = 1,778 m Úkol 1: Převody starých jednotek Text pro využití v matematice Stará „horní studna“ byla podle nejstarší dochované zprávy z roku 1714 hluboká 20 a půl sáhu (……………m). Bylo rozhodnuto dále ji prohlubovat o průměru 1 sáhu, až po dosažení dostatečného vodního zdroje. K práci byli povoláni horníci z pernštejnského panství pod vedením důlního mistra Samuela Sprosse. Práci znemožňovaly plyny z odstřelování skály, pro jejichž odvedení muselo být zhotoveno dřevěné větrací zařízení. Železo, ocel a speciální nástroje dodávali brněnští železáři a kováři. Celkové náklady na 1 vyhloubený sáh převyšovaly 115 zlatých. V polovině roku 1715 byla překročena hloubka 33 sáhů (………….. m), za rok se tedy vyhloubilo 13 sáhů (…..……….m). Metodická poznámka: Vzhledem k tomu, že ve 4. ročníku žáci v matematice nepracují s desetinnými čísly, doporučí učitel použít pro převod hodnotu zaokrouhlenou 1 sáh = 2 metry. Někteří žáci mohou být schopni počítat i bez zaokrouhlení. Potom se dají porovnat výsledky přesné a zaokrouhlené. Kolik činila hloubka studny v roce 1714………………….. Kolik měřila studna v roce 1715…………………………… Kolik činily náklady na vykopání studny…………………..
5
Úkol 2. Práce s grafem Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plot_of_population_in_1389__2010_in_Brno,_Czech_Republic.svg
Možné otázky: 1. Ve kterém období zůstával počet obyvatel Brna na stejné výši? 2. V jakém časovém rozmezí počet obyvatel klesl. Přijdeš na to, proč tomu tak bylo? 3. Do kterého roku počet obyvatel nebyl větší než 50 000? 4. Ve kterém roce byl počet obyvatel Brna zhruba dvojnásobný, než v roce 1650? 5. O kolik obyvatel přišlo Brno během II. světové války? 6. O kolik se zvýšil počet obyvatel mezi léty 1850 až 1939?
6
