BLOK II ODŮVODNĚNÍ Změny č. 1 ÚP SÚ Stanoviště

ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI

BLOK II – ODŮVODNĚNÍ Změny č. 1 ÚP SÚ Stanoviště Macintosh HD:OKR_BRNO_VENKOV:STANOVIŠTĚ:STANOV_ZM1:STAN_ZM1_ODU_N1.doc * 11 srpna 2011 * 10:01

II/1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ (včetně souladu s územně plánovací dokumentací, vydanou krajem) Pro území, jehož je řešený katastr součástí nebyla zpracována, schválena a vydána územně plánovací dokumentace ZUR. Z hlediska širších vztahů se zájmové území se nachází v západní části okresu Brno-venkov, sídlem ORP je město Rosice. II/2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Stanoviště bylo schváleno Zastupitelstvem obce Stanoviště 26.5.2010. Požadavky, vyplývající z projednané verze zadání ZM č. 1 ÚP SÚ Stanoviště byly ve své podstatě naplněny nezbytné bylo s ohledem na podstatu řešení dílčích změn přiměřeně rozšířit řešené území dílčích změn; splněny byly požadavky DO, okolní obce požadavky nevznesly. II/3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ (včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území) Zdůvodnění přijatého řešení obsahuje odůvodnění v členění kapitol ÚP (Blok I) s předsunutím indexu "Z" před kód. Z.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Z.1.1 Vymezení řešeného území Zájmové území dotčené změnou č. 1 ÚP SÚ Stanoviště je vymezeno tak, aby v nezbytném rozsahu postihlo řešení předmětu dílčích změn. Pro dílčí změnu 1.3 není graficky zájmové území vymezováno, neboť je jím plocha souvisle zastavěného a zastavitelného území sídla, v návrhu ÚP SÚ byla ČOV situována na sousední k.ú. Újezd u Rosic (dílčí změnou zrušeno formou textu). Řešení souvislostí dílčí změny 1.5 (uvolnění plochy s navrhovanou odbočkou VN) nese přesah do sousedních k.ú. Újezd u Rosic a Krokočína. Z.1.2 Zastavěné území Zastavěné území obce k 08/2010 v dotčeném řešeném území je zakresleno na přilehlých plochách ve zvoleném výřezu, dokumentujícím změnu č. 1 ÚP SÚ Stanoviště ve výkresech č. Ia, Ib a Ic. Z.2.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANY JEHO HODNOT

Z.2.1 Zásady koncepce rozvoje obce Změna ÚP SÚ nemá významný vliv na koncepci rozvoje území obce, dochází k rozšíření ploch pro bydlení v prostoru obce, navazujícím na stávající obytnou zónu a dále rozšíření ploch výroby ve vazbě na stávající výrobní zónu. Tato rozšíření nekolidují výrazně s prostorově-funkčními Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 1


vztahy. Obdobně nenarušuje urbanistické vztahy změna koncepce odkanalizování a umístění plochy pro ČOV v území vlastního k.ú. obce Stanoviště. Z.2.2 Hlavní cíle řešení Změny č. 1 územního plánu a rozvoje obce dílčí předmět změny změna lokalita 1.1 rozšíření ploch pro bydlení A1, A2 zčásti vymezených jako rezervní 1.2 plochy pro bydlení B3, B4 1.3 systém kanalizace podle zpracovaných podkladů (ÚTP) 1.4 S

rozšíření ploch pro sport a rekreaci

1.5 V3, V4

rozšíření ploch pro výrobu

1.6 V2

návrh plochy pro ČOV podle zpracovaných podkladů (ÚTP)

1.7 C

změna funkčního zatřídění podle koncepce ÚP SÚ

odůvodnění, poznámka záměrem změny je rozšíření návrhové lokality; v místě je značné zamokření, lokalita zčásti v kontaktu s ekologicky cennou zelení (podle ÚP SÚ); kontakt s plochou rekreace a sportu; potřeba řešení tech. infrastruktury plošně rozsáhlá lokalita, navazující na stávající obytné struktury, rozvojovou zónu rekreace (dílčí změna 1.4) a volnou krajinu podle zpracovaných ÚTP (fy Plyko, s.r.o. a fy Ing Tomáš Hocke) dochází ke změně koncepce odkanalizování a likvidace odp. vod (změna na oddílný systém, umístění ČOV na k.ú. Stanoviště místo navrhovaného sousedního k.ú. Újezd u Rosic stávající hřiště je v kontaktu s plochou rekultivované bývalé skládky s vodní plochou a zelení, potenciál místa je příznivý pro rozvoj komplexního areálu rekreace a sportu; vhodné je prověřit možnost vymístění stávajícího dvora pro území byla zpracována studie, která má hodnotu ověřovací studie se stávající výrobní plochou prostorově související blok (lok. V1, V2, V3 a V4) vytváří podmínky pro rozvojovou perspektivu výrobních funkcí; potřeba prověřit možnost přeložky VN, dopravní obsluhu bez kolize s plochami pro bydlení a limitní PHO ČOV byla podle ÚP SÚ situována na sousedním k.ú., technologický vývoj a změna systému na oddílný umožňuje při snížení PHO situovat čistírnu na vlastní k.ú. při splnění hygienických požadavků; umístění je na ploše, vymezené ÚP SÚ pro rozvoj výroby; plocha V2 je dle platného ÚP SÚ Stanoviště návrhovou plochou pro výrobu, ČOV zde bude usazena (veřejně prospěšná stavba) a bude upraven systém regulativů v ploše škola byla zrušena, objekt je využíván k bydlení jako bytový dům, požadavek tedy odpovídá stávajícímu stavu využití plochy a případné možnosti rozšíření

Ochrana hodnot území je řešena navrženým systémem regulativů. S ohledem na charakter dílčích změn 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 1.6 a 1.7, rozsah ploch a jejich lokalizaci se nejedná o záměry s možným nepříznivým dopadem na ochranu hodnot krajiny a obce. Dílčí změna 1.5 při vymezení opatření a regulativů rovněž nenese rizika narušení hodnot sídla a krajiny. Z.2.3 Zhodnocení vztahů dříve zpracované a schválené ÚPD Obecné republikové priority dle obsahu PÚR ČR 2009 (která byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009), jsou zohledněny v koncepci ÚP SÚ Stanoviště a Změna č. 1 ÚP SÚ Stanoviště není s nimi v rozporu. Předpokládaná bilance počtu trvale bydlících obyvatel podle ÚP SÚ je do 340, což již bylo naplněno, dále je zde počet obyvatel „druhého bydlení“ cca 40 s tendencí nárůstu; podle statistických údajů viz (www.risy.cz) a informací obecní samosprávy je třeba vytvořit podmínky pro rozvoj ploch bydlení Obyvatelstvo (ČSÚ, RISY 2009) rok počet obyvatel

1930 393

1961 343

stav (FSÚ, ČSÚ) 1970 1991 2001 347 329 329

2009 339

návrh bilanční (samospráva) 2020 do 380

Předpokládáme řízený neskokový nárůst a stabilizaci jako předpokládaný rozvoj, pro který je potřeba vytvořit územní podmínky. Odhad počtu obyvatel do r. 2020 bude využíván pro bilanční úvahy. Předpokládaný nárůst je tedy do 41 obyvatel. Stabilizace počtu obyvatel obce je závislá na jejím ekonomickém a obytném potenciálu a vůli místní samosprávy. Neřízený skokový, nebo neuměřený růst pod tlakem trhu a developerů by mohl vést k funkční nebo sociální destabilizaci harmonického sídla, krajiny a jejich hodnot. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 2


Obsazenost bytů je při počtu bytů 100 3,4 obyvatel na 1 obydlený byt. Při standardu 3,0 obyv./byt je v návrhovém období celk. potřeba 127 bytů, což znamená statisticky potřebu nárůstu počtu bytů, 27 bytů k počtu trvale obydlených - tento předpoklad je výchozí pro návrh rozvoje bydlení v obci. S odpadem bytového fondu lze počítat v rozsahu bytů nezpůsobilých obývání, resp. části bytů neobydlených. Je nutno v předpokladech ÚP počítat s rekonstrukcí neobydleného byt. fondu a novou výstavbou v uvedeném rozsahu. Ploch pro novou výstavbu je v podmínkách obce Stanoviště podle uvedené bilance dostatek. Část domovního fondu bude podle předpokladů využíván i nadále pro rekreaci, resp. funkci "druhého bydlení", předpokládáme nárůst tohoto způsobu využití části ploch obytné zóny. Z.2.4 Ochrana přírody a krajiny, NATURA 2000, CHKO . Změnou č.1 ÚP SÚ Stanoviště není navrhována zástavba a činnosti, které by potenciálně vytvářely kolizi se zájmy ochrany přírody a krajiny. Navržený systém ÚP opatření a regulativů vytváří podmínky pro ochranu hodnot území. V lokalitě A2 se nachází v ÚP SÚ vymezená plocha „ostatní ekologicky cenná zeleň“, tato je Změnou vymezena jako zóna s prioritou ochrany přírody a krajiny a jako součást ÚSES (interakční prvek s vodohospodářskou funkcí) z důvodu plošné ochrany prvku, je tak z urbanistického hlediska zajištěna její ochrana. Z.2.5 Ochrana památek Katastrální území Stanoviště lze považovat za území s archeologickými nálezy, které je chráněno jako veřejný zájem dle § 22, odstavce 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění a navazujících právních předpisů. Investor je povinen písemně ohlásit termín zahájení zemních prací s předstihem 30 dnů Archeologickému ústavu AV ČR, uzavřít před zahájením vlastních prací smlouvu o podmínkách provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů a umožnit provedení archeologického výzkumu. Z.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE Z.3.1 Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce vychází z vyhodnocení potenciálů řešeného území, změna č. 1 ÚP SÚ Stanoviště vychází z přijaté vymezené koncepce a tuto v urbanistické podstatě nemění. Z.3.2 Vymezení zastavitelných ploch Z.3.2.1 Plochy bydlení (§4 vyhl.č. 501/2006 Sb.) Potřeby ploch pro obytnou výstavbu se mohou lišit podle zájmu místní samosprávy a jejích aktivit. Zároveň je nutno respektovat majetkové vztahy (neexistuje nátlaková legislativa pro vynucení zastavění vymezených ploch). Proto jsou vymezeny potenciálně zastavitelné plochy pro obytnou zástavbu v míře větší, než je reálná potřeba. Bilance domovního fondu je uvedena v kapitole č. Z.2.3. Orientační kapacita návrhových ploch pro bydlení: KÓD označení

TRAŤ, LOKALITA

počet jednotek informativní (RD)

poznámka

A1 A2 B1, B2 B3 C -

Na dílech Záhumenice Skalky Skalky u staré školy proluky CELKEM

5 5 15 22 2 6 55

územní studie územní studie dostavba výhled cca 28 dostavba, popř. byt. dům dostavba

Plochy, kde jsou změny podmíněny územní studií jsou podmíněně zastavitelné, skutečný možný rozsah včetně etapizace dává dostatečné nástroje pro regulaci rozsahu a charakteru zástavby. Ve výkresech č. 1b, resp. 2a jsou vymezeny zastavitelné plochy pro novou obytnou výstavbu, Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 3


velikost pozemků pro jednotlivé objekty není stanovena (doporučit lze regulovat stupeň využití ploch s obecními investicemi - koeficient využití plochy), obecně je hustota zástavby v nově navrhovaných lokalitách limitována minimální velikostí plochy pro 1 RD, a to zejména z důvodu eliminace vlivů developerů, sledujících maximální zahuštění bez ohledu na kvality prostředí (v širším slova smyslu), horní limit plochy pro 1 RD chrání investice do technické a dopravní infrastruktury. Hustota zástavby má v souvislostech vliv m.j. na podíl zpevněných ploch a zvýšení odtoku z lokality, což je rovněž součástí systému regulativů. Informace k možnosti zástavby jednotlivých návrhových lokalit (řešených Změnou č. 1): A1, A2 – základní prostorové uspořádání vychází z celkové situace, kdy plochy leží při stávající záhumenní polní cestě (navržena obslužná komunikace a koridor tech. sítí), hloubka zástavby je limitována navazujícími plochami orné půdy (A1) a drobné držby a ploch zeleně (A2). Jiná koncepce využití je s ohledem prostorové uspořádání, geografické podmínky a na hydrologický režim (po polní cestě stéká povrchová voda, zamokřené plochy) nevhodná. B3 – základní koncepce uspořádání naváže na stávající cestní síť a obytné struktury, umožňuje další harmonicky navazující rozvoj obytné zóny (etapizaci) na ploše vymezené územní rezervy B4. C – zástavba bude realizována s ohledem na tradiční frontální uspořádání, kontext a hodnoty prostoru. Z.3.2.2 Plochy pro rekreaci (§5 vyhl.č. 501/2006 Sb.) Pro prověření změn v ploše „S“ nařízenou územní studií je území rozšířeno o stávající plochu dvora (sběrného střediska -přestavbová plocha) a stávajícího sportoviště. Potenciál plochy je výrazně vyšší, než bylo uvažováno v minulosti, úpravy mají pro obec dlouhodobý význam. Z.3.2.3 Plochy pro výrobu a sklady (§11 vyhl.č. 501/2006 Sb.) Plocha V2 je převzata z návrhu ÚP SÚ, změnou č. 1 je řešena z důvodu potřeby komplexního prověření prostoru výrobní zóny včetně zajištění dopravní dostupnosti. Plocha V3 byla vymezena s ohledem na členění pozemků (katastr) a vlastnické vztahy, rozsah je pro obec a její rozvojový potenciál dostatečný. Z.3.2.4 Plochy pro smíšenou výrobu a sklady (§12 vyhl.č. 501/2006 Sb.) Plocha V4 je do Změny ÚP SÚ č. 1 zahrnuta z důvodu potřeby komplexního řešení území , prostorových a funkčních návazností, vztahu ke stávajícímu relativně izolovanému domu na p.č. 135. Potenciál plochy a její funkční vymezení odpovídá potřebám obce a vlastníků dotčených ploch. Z.3.2.5 Plochy pro ostatní funkce (§6 až §10 a §13 až §19 vyhl. č. 501/2006 Sb.) Bez odůvodnění. Z.3.3 Vymezení ploch přestavby Areálu stávajícího sběrného dvora při lokalitě S je pozůstatkem minulosti, svým funkčním využitím i stavebním potenciálem působí v prostoru disharmonicky a narušuje potenciál pro obec významné perspektivní rekreační zóny. Z.3.4 Vymezení systému sídelní zeleně Bez odůvodnění.

Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 4


Z.4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY (včetně podmínek pro její umisťování) Z.4.1 DOPRAVA Navržené úpravy a rozšíření sítě komunikací sleduje zajištění dopravní obsluhy návrhových ploch a diferencovanou dopravní prostupnost obce s cílem zachování hodnot území obce. Veškerá připojení na silniční síť musí respektovat ustanovení ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na silničních komunikacích“, ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“ a ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. Z.4.2 ENERGETIKA Z.4.2.1. Zásobování elektrickou energií Stávající elektroenergetická koncepce se zásadně nemění, dochází k úpravě umístění navrhované TS a připojovacího vedení. Nové umístění TS je navrženo po dohodě s provozovatelem sítě na severní okraj obce čímž dojde k lepšímu plošnému pokrytí území a snížení přenosových vzdáleností s ohledem na nově navrhované plochy A1, A2 – dílčí změny 1.1 (RD). Její realizace je navrhována na dvě etapy; v 1. etapě v konstrukci stožárové, ve druhé kioskové s kabel. připojením. V případě, že v době realizace budou vytvořeny vhodné podmínky, lze realizovat přímo navrhovanou druhou etapu. Pro předpokládanou výstavbu RD na lokalitě B3 (dílčí zm. 1.2 ) je možné potřebný příkon zajistit ze stávající distribuční sítě NN – v minulém období bylo provedeno její posílení. Připojení navrhované ČOV na síť el. energie v ploše V2 bude řešeno vývodem ze stávající distribuční trafostanice. Bilance potřebného výkonu pro lokality Změny ÚP SÚ č.1 je stanoven pro plochy bydlení podle Směrnice JME č.13/98 tab. 15 . Pro navrhovanou výstavbu je navrhován stupeň elektrizace bytového fondu B a C do 10% s ohledem na současný stav a předpokládané užití el. energie. V daném případě je uvažována hodnota měrného zatížení na jednu b.j. v RD 2,1 kW. Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW / b.j. Pro navrhované plochy bydlení v rozsahu cca 55 jednotek (RD) potom bude předpokládaný příkon : 55 b.j. x 2,1 Kw nebytový odběr, (drobné aktivity) – 55b.j. x 0,35 Kw ČOV (odborný odhad) celkové navýšení pro změnu

116 kW 20 kW 20 kW 156 Kw

Tomu odpovídá potřebný transformační výkon pro zajištění z distr. trafostanice cca - pro výrobní plochy – samostatná TS (odborný odhad) cca

205 kVA 600 kVA

Jak je patrné z uvedené bilance, potřebný transformační výkon pro řešenou změnu bude zajištěn ze stávající distr. soustavy po jejím rozšíření a navrhovanou výstavbou zahušťovacích transformačních stanic. Tyto budou realizovány v aktuálním čase podle vyvolané potřeby na zajištění příkonu v dané lokalitě. Rozvodná síť NN a VO Pro lokality dílčí změny 1.1, 1.2 – bytová výstavba, 1.6 – ČOV je navrhováno připojení podzemní kabelovou sítí, pro výrobní plochy – podle požadavku investorů, ostatní lokality připojené ze stávající distr. rozvodné sítě navázáním na stávající stav. Rovněž síť VO je navrhována podzemní kabelovou sítí. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 5


Ochranná pásma Šířka ochranného pásma pro vedení VN – nad 1kV do 35 kV vč.

vedení vybudovaná do 31.12.1994 10 m

vedení budovaná po 1.1.1995 7m

Vzdálenost se počítá vždy od kolmého průmětu krajního vodiče. Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranná pásma el. stanic a) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic budovaných do 31.12. 1994 – 10 m b) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, Z.4.2.2. Zásobování plynem Stávající plynárenské zařízení včetně jeho ochranných a bezpečnostních pásem budou respektována v souladu se zákonem č.458/2000 Sb, respektovány budou z něj vyplývající požadavky provozovatele. Pro pokrytí návrhových ploch navržené větve budou realizovány v čase podle aktuální potřeby. Stávající plynárenská zařízení vč. jeho ochranných a bezp. pásem budou respektována v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. ve znění zákona č. 314/2009 Sb. . Respektovány budou z něj vyplývající požadavky provozovatele. Pro pokrytí návrhových ploch bude navržené rozšíření realizováno v čase podle aktuální potřeby. Připojení na plynovodní síť je navrhováno pouze u dílčí změny 1.1. , 1.2. – bytová výstavba – plocha A1, A2, B3 a bude realizováno rozšířením stávající STL sítě, která je dostatečně dimenzovaná pro potřeby obce vč. navrhované výstavby. V případě požadavků je možné pokrýt potřebu plynu i pro výrobní plochy, pokud bude využíván pouze pro účely vytápění a k ohřevu TUV. Měrný příkon při využití plynu i pro vytápění je uvažován 1.6 m3/hod/b.j. při roční spotřebě 2500 m3 /rok/b.j. Celková potřeba plynu pro navrhovanou výstavbu v lokalitě potom bude : 55 b.j. x 1,6 m3/h 88 m3/h při roční spotřebě celkem 137 500 m3/rok Z.4.2.3. Zásobování teplem Bez odůvodnění. Z.4.3. Elektronická komunikační zařízení Navrhovanou 1. změnou ÚP SÚ nebudou dotčena stávající komunikační zařízení. Z.4.4. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ Z.4.4.1 Vodní zdroje Změna č. 1 ÚP SÚ Stanoviště nemá vliv na vodní zdroje. Obec je zásobována pitnou vodou ze skup. vodovodu Zbraslav - Stanoviště, jehož zdrojem je JÚ Zbraslav – vrt Zb 4 a JÚ Stanoviště – studna. Toto JÚ slouží v současnosti pro zásobení obcí Stanoviště, Krokočín a Ludvíkov. Systém skup. vodovodu ale umožňuje zásobování v obou směrech, dle okamžitých podmínek vydatnosti a kvality zdrojů v jednotlivých JÚ. Zdroje jsou dostatečně kapacitní pro současné i výhledové potřeby obce Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 6

ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE, PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO, MĚSTYS, KRAJINU A VESNICI 3

Z obou JÚ je možné plnění vodojemu Stanoviště 200 m s max. hladinou 532,7 m n.m., odkud je zásobena. Z.4.4.2 Zásobování vodou Bilance dle PRVK Jihomoravského kraje> Položka Počet zásob.obyvatel

Nz

Voda vyrobená celkem

VVR

Voda fakturovaná

VFC

obyv.

2000

2004

2015

0

298

300

3

0.0

10.1

11.7

3

0.0

5.0

6.6

3

tis. m /r tis. m /r

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis. m /r

0.0

5.0

6.6

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

0

46

60

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

0

46

60

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

0

93

107

Qp

3

m /d

0.0

27.8

32.0

Qd

3

0.0

38.9

44.8

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

m /d

Obec Stanoviště má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce Stanoviště a provozován společností VAS a.s. divize Brno – venkov, prov. středisko Rosice. Vodovodní síť je v dobrém technickém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch Rozvodná síť je rozdělena na dvě tlaková pásma : - horní TP: je zásobeno přes AT - dolní TP: je zásobeno gravitačně z vodojemu Stanoviště Navržené rozšíření sítě a zaokruhování bude provedeno podle aktuální potřeby rozšiřování urbanizace podle návrhu Změny ÚP SÚ. Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu, vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. (Při výpočtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od objektů dle ČSN. Výpočet potřeby vody pro navrhované RD

Návrhová plocha A1 Poet obyvatel

max.

Spotřeba vody na osobu (90 - 160 l/den)

150

3

Průměrná roční spotřeba vody ( m /rok )

1512

Průměrná denní spotřeba vody (m3/den)

4,20

3

Maximální denní odběr vody (m /den)

6,30

3

Maximální hodinový odběr vody (m /hod) Maximální minutový odběr vody

28

f=0,4

(l/min) (l/s)


1,68 28 0,47


Návrhová plocha A2 Počet obyvatel

max.

53


150

3

Průměrná roční spotřeba vody (m /rok )

2862

3

Průměrná denní spotřeba vody (m /den)

7,95

3


11,93

3


f=0,4

3,18

(l/min)

53

(l/s)

0,88

Návrhová plocha B3 Počet obyvatel

max.

77


150

3

Průměrná roční spotřeba vody (m /rok )

4158

3

Průměrná denní spotřeba vody (m /den)

11,55

3


17,33

3


f=0,4

4,62

(l/min)

77

(l/s)

1,28

Z.4.4.3 Kanalizace a likvidace odpadních vod 4.4.3.1 Kanalizace V obci není kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod, je zde pouze dešťová kanalizace. Navržené trasy kanalizačních řadů splaškové kanalizace s příslušenstvím (čerpací stanice) vychází ze zpracovaných územně-technických podkladů, zpracovaných v době po schválení ÚP SÚ. Návrh byl rozšířen o řady, pokrývající Změnou č. 1 ÚP SÚ řešené území. Profily navrženého potrubí budou stanoveny výpočtem v dalších stupních PD. Recipientem vyčištěných odpadních vod bude tok Dolního potoka – levostranného přítoku Chvojnice. Vzhledem k nutnosti zajistit imisní limity v recipientu pod výustí z ČOV podle NV 229/2007 Sb. (obec leží na málo vodném toku), předpokládáme na této ČOV návrh odpovídajících opatření (ČOV s nitrifikací a denitrifikací, chemické srážení fosforu), je proto uvažována možnost umístění systému dočištění na pravém břehu toku (mimo k.ú Stanoviště) na sousedním k.ú. Újezd u Rosic, bude prověřena v následujících stupních dokumentace. Produkce odpadních vod dle PRVK Jihomoravského kraje Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na obyv. kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV obyv. Počet EO obyv. Produkce odpadních vod m3/den BSK5 kg/den NL kg/den CHSK kg/den

2000 0

2004 0

2015 0

0 118 17.15 7.07 6.48 14.14

0 118 17.10 7.05 6.46 14.10

0 117 17.00 7.01 6.43 14.02

Z.4.4.4 Vodní toky Nemění se, změna č. 1 ÚP SÚ Stanoviště nemá na vodní toky významný vliv, do toku Dolního potoka bude zaústěn recipient přečištěných odpadních vod z navrhované ČOV, tento tok je zároveň recipientem povrchových vod ze zastavěného území obce. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 8


Z.4.4.5. Vodní nádrže Vodní nádrže v obci podporují zadržení vody v krajině a mají významnou retenční a ekologickou funkci. Doporučujeme zpracovat hydrologickou studii, řešící povodí Dolního potoka a opatření pro stabilizaci hydrologického režimu v obci. Doporučujeme zvážit obnovu vodní nádrže (poldru) v lokalitě Záhumenice – lokalita A2. V současné době je toto území porostlé travními porosty s ruderály a náletovými dřevinami. Na této ploše dochází ke koncentraci povrchového odtoku, který je soustředěn do mělkého travnatého koryta, které odvádí vodu přes propustek v krajské komunikaci do přírodní vodní nádrže. Nádrž v lokalitě S má přírodní charakter, výskyt obojživelníků, je v souč. době neudržovaná, pro kompoziční celek lokality potenciálně významná. Z.4.4.6 Inundace V řešeném území není vymezeno a evidováno inundační území. Vodní režim ploch v kontaktu s lokalitami A1, A2 a S vyžaduje řešení, stabilizující situaci a chránící zastavěné plochy stávající i navrhované. K lokálnímu ohrožení dílčích ploch obytné zóny obce extravilánovými vodami dochází při vydatných srážkách – doporučení pro území viz kap. Z.4.4.5. Z. 4.4.7 Odvodnění Stávající zařízení odvodnění je zakresleno v koordinačním výkrese 2a, v kontaktu s plochou A2 není patrně funkční, vody stékají po povrchu po stávající polní cestě mezi lok. A1, A2. Systém je nezbytné prověřit v rámci nařízené územní studie, podmiňující změny v území lokalit A1, A2. Z.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně) Celková koncepce uspořádání krajiny zůstává nezměněna, nově vymezené zastavitelné plochy mají trvalý urbanizační charakter, jejich návaznost na zastavěné území, uspořádání a rozsah nenese rizika významných dopadů na funkci a obraz krajiny. Navrhované dílčí změny nemají způsobem využití vliv na erozi půdy. Pro regulaci odtokových poměrů jsou zachovány pro hydrologický režim významné plochy v kontaktu s řešenými změnami. Doporučena je obnova vodní nádrže (poldru) v lokalitě Záhumenice. Z.6.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ - SYSTÉM REGULATIVŮ (s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Navržené doplnění systému regulativů vytváří podmínky pro zajištění realizaci záměrů, řešených změnou ÚP SÚ Stanoviště č. 1. Navržený systém odpovídá podmínkám zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášek č. 500 a 501/2006 Sb. v platném znění. Použití nově navrženého systému lze prakticky kontinuálně využít se systémem navrženým pro dotčené plochy v ÚP SÚ. Metoda vymezení systému regulativů v hierarchii nadřazení funkční priority zóny (je to jakési vymezení na "ústavní úrovni" řešeného území obce) umožňuje generalizaci ÚP zejména při převodu do GIS měřítek, aniž by se vytrácela podstata základního funkčního členění území a z toho vyplývající funkční priority. Zejména při pestřejší skladbě různých funkčních ploch např. v urbanizovaném území se urbanistická podstata územního členění při použití jiných metod (např. "klasických" s členěním na např. bloky či provozní plochy) může vytrácet, popř. se stávat "méně zřetelnou". Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 9


Nižší úrovně systému regulativů základní funkční členění doplňují, v každé definované funkční zóně je v textu (podle požadavku vyhl. č. 501/2006 Sb.) definováno spektrum (vějíř) regulativů úrovně B (funkčních typů) v hierarchii „přípustné“, „podmíněně přípustné“ resp. „nepřípustné“, což dává možnost polyfunkčního využívání zón v definovaném spektru. Z.6.1. Regulativ A - základní funkční regulativ - zóna - f. zonace území - regulativ úrovně "A" Návrh funkčního využití ploch je zakreslen ve výkresové dokumentaci - hlavní výkres 1b. Navržená funkční zonace vymezující plochy určeného prioritního funkčního využití, vychází ze strategie vymezení a respektování společensky (ve smyslu samosprávy i nepominutelných nadmístních zájmů) žádoucí dohodnuté priority ve spektru funkcí vycházejících z vyhl. č. 501/2006 Sb, hlava II., podle specifických podmínek řešeného území rozvinutých do specificky definovaných zón. Prohloubení diferenciace využití území obce formou vymezení funkčních zón směřuje k zajištění zájmů harmonického budoucího rozvoje obce (předcházení následným zásadním funkčním střetům). Odůvodnění vymezení plochy s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) jiných, resp. modifikovaných podle vyhl. 501/2006 Sb. Hlava II: 14b - Zahrad Smyslem vymezení zóny je odlišení a zachování neurbanizovaných ploch zázemí sídla, podporující urbanistické i obytné hodnoty sídla, harmonizuje začlenění sídla do krajiny. Z.6.2 Regulativ B - podrobné funkční regulativy - (regulativ úrovně "B") Systém vymezení podrobných funkčních regulativů umožňuje vymezovat spektrum přípustných, podmíněně přípustných a nepřípustných funkcí (skupin funkcí, funkčních typů) v jednotlivých vymezených funkčních zónách. Systém vytváří pružný způsob (vějíř) využití umožňující aplikaci v praxi tak, aby některé plochy nebyly příliš atomizovány, resp. přeurčeny tam, kde to není nezbytné. Snižuje se tak i potřeba a četnost změn ÚP, pokud není dotčeno základní funkční členění - regulativ úrovně "A" - zonace. Spektrum definovaných podrobných funkčních regulativů odpovídá specifikám obce a krajiny. Základní rozsah, obvyklý ve většině obcí je doplněn tak, aby pokrýval specifické podmínky obce a potřebu nezbytné účelné regulace. Ve výkresové části uvedené podrobné funkční regulativy odpovídají spektru, vyskytujícímu se v kresbě. V kresbě jsou přitom uvedeny regulativy odpovídající funkci v době zpracování návrhu Změny č. 1 ÚP SÚ stabilizované, v návrhových plochách odpovídá funkci navrhované. Hranice podrobných funkčních regulativů určuje věcné vymezení dané funkce s ohledem na měřítko tiskových výstupů (1 : 5000, resp.1 : 2000) a přesnost, resp. aktuálnost použitého digitálního mapového podkladu (poskytnutého pořizovatelem). Obdobně lokalizace technických sítí odpovídá přesnosti poskytnutých podkladů v rámci ÚAP. Zjištěné nesoulady byly podle zjištěných jiných profesních podkladů, terenních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů upřesněny, odpovídají věcnému, nikoli měřickému usazení. Z.6.3 Regulativ C - prostorová (objemová) regulace - regulativ úrovně "C" Smyslem vymezení prostorové regulace není v území "projektovat stavby", ale vymezit základní rámec, ve kterém bude zástavba v plochách přípustná s ohledem na kontext - stávající charakter utváření a formování zástavby - zachování hodnot sídla - a s ohledem na ochranu obrazu krajiny. Ráz krajiny je m.j. formován i stavbami, které její obyvatelé a uživatelé v rámci své činnosti realizují. Prostorové (objemové) regulativy jsou navrženy v míře, která odpovídá přípustnému spektru nástrojů "prostorového uspořádání" podle současného výkladu nadřízeného orgánu ÚP. Rozsah Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 10


přípustných nástrojů je takto omezen na obecné formulace v urbanistické koncepci a dále výškové hladiny vyjádřené pouze podlažností staveb a charakterem zástavby. Za nepřípustné jsou považována jakákoliv další konkrétní kriteria. Z uvedených důvodů bylo od vymezení spektra dalších nástrojů upuštěno, i když to může vést ve svých důsledcích k nedostatečné ochraně hodnot v praxi a k negativním dopadům na obraz obce a krajiny. ad a - Zástavbový rytmus a řád sídla – je dán komplexními pozitivně působícími v kontextu historického vývoje sídla hodnotovými kriterii, která není přípustné v ÚP technicky exaktně specifikovat, obsahuje však zejména ukazatele podle informace, uvedené v kap. Z.6.5. ad b - výšková hladina zástavby - je základním nástrojem, formujícím sídlo ve vztahu k jeho vnitřnímu uspořádání a hodnotám obytného prostředí (ráz sídla , měřítko zástavby ve vztahu k urbanizovaným plochám i působení sídla v krajině, spoluvytvářející krajinný ráz) - zástavba lokalit v pohledově exponovaných polohách – A1,2; B3; V3. Maximální úroveň vstupního podlaží do objektu je v sídle obvykle+60 cm nad terén v uliční frontě v centrální obytné zóně, 80 cm v ostatních polohách obytné zóny, beze změny jeho dosavadního charakteru při harmonickém uspořádání je respektována návaznost na okolní objekty. Vstup do objektu, viditelný z uličního prostoru, je řešen v blízkosti terénu. ad c - charakter zástavby – smyslem vymezení regulativu je uchování tradičních urbanistickoarchitektonických hodnot obytného prostoru sídla. Při volném charakteru (volně stojící jednotlivé domy či skupiny domů) doporučujeme zabezpečit odstup stavby od přilehlé hranice sousedního pozemku min. 4 m pro zachování uživatelských hodnot takového prostoru, jinak doporučujeme řešit zástavbu jako sevřenou, t.zn. řešit v proj. dokumentaci návaznost na okolní stavby na sousedním pozemku v uliční frontě. Důvodem je zajistit ekonomické využití prostoru mezi sousedními nemovitostmi a řešení řádu zástavby, eliminovat dopady individualistické bezradnosti na úzkých parcelách. ad d - hustota obytné zástavby - smyslem vymezení regulativu je ochrana před nevhodným typem zástavby s vysokým koeficientem zastavění (podřízenou např. výhradně utilitárním zájmům) nezbytné regulovat z důvodů zachování minimálních plošných a prostorových podmínek pro umístění rodinných domků, měřítka a rázu zástavby obce. Tuto regulaci podporuje i plošné vymezení sektorů ploch pro bydlení, kde je nepřípustné realizovat stavby pro bydlení v plochách, lze zde realizovat jejich příslušenství (cílem je i utvářet harmonické vztahy v obytné zástavbě – vymezení klidové části obytných ploch). ad e - intenzita zástavby, zastavitelnost pozemku - smyslem vymezení regulativu je ochrana hydrologického režimu - při návrhu nové zástavby je vhodné minimalizovat rozsah zpevněných ploch a nezvyšovat odtokový součinitel* dané lokality. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách. U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich zadržováním a zasakováním, což zajišťuje zlepšování retenční schopnosti krajiny (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Při návrhu nové zástavby bude upřednostněno zasakování dešťových vod na pozemcích investorů a omezení povrchového odtoku kanalizací. * Odtokový součinitel: - Pro zjednodušení výpočtu odtoku se běžně používá metoda součinitel odtoku, ve které jsou ztráty množství odtoku (smáčení, výpar, infiltrace, povrchová retence) zakomponovány do empiricky stanovených hodnot odtokového koeficientu. Tento součinitel je možno definovat jako poměr mezi objemem odtoku a srážky za určitý časový interval. - Koeficient odtoku používá racionální metoda a také metody z ní odvozené (Bartoškova, Máslova, atd.). Pro potřeby praxe byly stanoveny koeficienty odtoku pro jednotlivé typy ploch a pomocí těchto koeficientů je pak určován "střední koeficient odtoku" pro danou část povodí. Standardní stanovení odtoku dešťových vod touto metodou je popsáno v ČSN 75 6101 „Stokové sít a kanalizační přípojky“. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 11


Z.6.4 Regulativ D - Specifické funkční regulativy - regulativ úrovně "D" Z.6.4.1 Specifické regulativy pro zastavitelné plochy podle kapitoly 3.2 Specifické podmínky využití ploch, vymezených Změnou č. 1 ÚP SÚ Stanoviště sledují cíl komplexního řešení podle konkrétních podmínek každé lokality, (i když jsou obecně obsaženy v některých formulacích zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek). Vytváří i odkaz na konkrétní kontexty řešení plochy, reflektuje praxi značné části projektantů staveb i pracovníků veřejné správy, kdy dochází k ignorování vzájemných vazeb v prostoru a možnému narušování resp. ignorování hodnot prostředí obce a krajiny. Z.6.4.2 Specifické regulativy ostatní Systém odkanalizování - koncepce oddílného systému kanalizace odpovídá vývojovým trendům, ochraně primárních zdrojů a krajiny, zvyšování hygieny prostředí. Stavby v plochách budou řešeny minimálně způsobem, umožňujícím oddělování odpadních vod. Plochy chráněných staveb před hlukem z dopravy - požadavek uvedení regulativu vychází od orgánu ochrany hygieny a z legislativy. Výškové stavby, stavby dopravní infrastruktury – (např. rozhledny, průmyslové haly, venkovní vedení VVN a VN, retranslační stanice, základnové stanice mobilních operátorů); regulace vychází z potřeby ochrany zájmů ČR-MO v zastoupení VÚSS Brno. Ve správním území obce lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby výškových staveb nad 30m nad terénem na základě kladného stanoviska správního orgánu, výstavba může být omezena nebo zakázána ( Z.6.5. Stávající zástavbový rytmus a řád sídla Je reprezentován kriterii prostorového uspořádání, jejichž stručnou charakteristiku pro orientaci uvádíme: % - charakter střech, otvory - na objektech v zónách obytných a rekreační převažuje tvar sedlových střech (zřídka s valbou či polovalbou) se sklonem min. 35°, max. 50° nad hlavním objemem stavby s oboustranně stejným sklonem i délkou střešních rovin (souměrné střechy), hřebenem v souladu s tradiční zástavbou rovnoběžným s obslužnou komunikací, s krytinou pálenou, případně napodobeninami z masivních materiálů, bez použití nestruktivních materiálů, např. tzv. „bonského či kanadského šindele“, eternitu, skolaminátových šablon apod. Objekty občanské vybavenosti, výroby a skladů nesou i odlišný typ střechy resp. krytiny a odlišné tvarosloví otvorů. Ve štítech obytných staveb v sevřené zástavbě, orientovaných přímo do uličního prostoru se obvykle nevyskytují loggie, balkony, francouzská okna. - Rovné střechy se v obci vyskytují spíše v trendové zástavbě 2. poloviny 20. stol, často bez harmonické kompozice a respektu, tyto hodnoty zástavby sídla spíše potlačují (v době svého vzniku tendenčně). - Vegetační střechy se v obci nevyskytují. Objekty občanské vybavenosti, výroby a skladů nesou i odlišný typ střechy resp. krytiny a odlišné tvarosloví otvorů. - Vikýře k prosvětlení podkroví z veřejného prostoru nevytvářejí vystupující podlaží a střešní lodžie či balkony - tyto tvaroslovné prvky se vyskytují mimo optický dosah z veřejného prostoru, obvykle se vyskytují v 1 úrovni v harmonické kompozici a rytmu. - uliční stavební čára - u sevřené zástavby je obvyklá souvislá sevřená linie zástavby podél obslužné komunikace v odstupu, daném historickou stopou. - materiály fasád v obytné zóně obce - u fasád, orientovaných do veřejného prostoru se obvykle nevyskytují z materiálů živičných, eternitových, skolaminátových, keramických interiérového charakteru, plastových, sklobetonu apod. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 12


- vstupní schodiště - se obvykle nevyskytuje formou předsunutého schodiště bez podstupnic („drůbeží typ“). - oplocení - oplocení v uliční frontě v sevřené obytné zástavbě se obvykle nevyskytuje. V obci se rovněž nevyskytuje rušivé vysoké oplocení (nad 1500 mm) izolujícího se bloku jedné obytné stavby nebo skupiny staveb s výjimkou dvorů smíšeného charakteru (např. s regulativem Vb). - ve veřejném prostoru - se obvykle nevyskytují balkony, orientované do hlavních veřejných prostorů. Objekty měření a regulace technické infrastruktury jsou obvykle zakomponovány do fasády staveb, resp. oplocení a nenarušují veřejná prostranství. Z.6.6 Zeleň - pro úpravu veřejných prostor v obci vč. předzahrádek doporučujeme užívat místních druhů dřevin či jejich kultivarů, s vyloučením zejména cizích konifer. *** Z.7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou vymezovány v minimálním nezbytném rozsahu pro zajištění a ochranu veřejných zájmů. Z.7.1 Veřejně prospěšné stavby (VPS), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (§170 zák.183/2006 Sb.), VPS č. 1 – místní komunikace a koridor sítí v navrženém rozsahu zabezpečuje prostupnost území obce, dostupnost ploch s různým funkčním vymezením tak, aby byly stabilizovány a rozvíjeny jejich kladné hodnoty a s cílem harmonizace vztahů v sídle. VPS č. 2 – zklidněná komunikace a koridor sítí zajišťuje klidovou prostupnost území obce od rozvojových lokalit „A1,2“ k lokalitám „B1,2,3“ při rozvojové ploše pro rekreaci „S“ a možnost zaokruhování sítí. VPS č. 3 – koridor zajišťuje dostupnost přilehlých rozvojových lokalit. VPS č. 4 – koridor, tvořený navrženou účelovou komunikací k ČOV a souběžnou trasou navržené větve VN a trafostanice pro zásobování lokality V3. Na trase přípojky VN lze osadit TS pro potřebu areálu výroby v lok. V3. VPS č. 5, 6 – navržená účelová komunikace zabezpečí dopravní obsluhu lokality V2, popř. podle organizace uvnitř ploch V1 a V2 i jejich přilehlých částí, a to bez kolize s obytnou funkcí sídla, zabezpečí rovněž dopravu k ČOV mimo sídlo např. při zavážení odp. vod z jímek apod.navržená účelová komunikace zabezpečí dopravní obsluhu lokality V2 a navazuje na další trasu (střední část vymezuje VPS č. 4); VPS č. 7 – plocha pro ČOV je vymezena podle přijatých ÚTP, nahrazuje v ÚP SÚ vymezenou plochu na sousedním k.ú. (jako VPS 3.1). Systém a trasy splaškové kanalizace a objektů příslušenství vycházejí ze schválených územně-technických podkladů při změně koncepce odkanalizování a situování ČOV, tvoří základní prvek systému. VPS č. 7 – plocha pro navrženou TS zabezpečuje pokrytí zejména SV části sídla podle potřeby rozvojových ploch. VPS č. 8 – řeší potřebu uvolnění návrhové plochy výroby V3, přes kterou ÚP SÚ vedl návrhovou větev k navrženému TS u lok. B3, zabezpečuje posílení energetického systému obce možnost zaokruhování a řešení nouzových a poruchových stavů, zlepší stabilitu systému. VPS č. 11 – řeší přívod VN a umístění nové trafostanice pro lok. V3. Z.7.2 až Z.7.4 VP0 č. 9 – řeší zachování hodnot přírodního vodního prvku a využití jeho potenciálu v souladu se zonací. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 13


Z.7.5 Veřejně prospěšné stavby, vymezené v ÚP SÚ Stanoviště, které Změna č. 1 ruší VPS č. / OZNAČENÍ V ÚP SÚ

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZRUŠENÍ

1.2 2.2 3.1

sportovně rekreační areál bude řešen komplexně v návrhové ploše S územní studií viz výše ad 1.2, plocha není určena pro parkoviště čistírna odpadních vod je umístěna nově na vlastním k.ú. podle přijatých ÚTP – viz VPS č. 4

8. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS) A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (VPO) PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO na tyto plochy se vztahuje předkupní právo podle §2 odst.1písm.l zákona č. 183/2006 Sb. Z.8.1 Sportovní a kulturně společenské stavby VPS č. 10 – zajišťuje pro obec významné funkční plochy, podporující obytné hodnoty sídla. Z.8.2 Veřejná prostranství Bez odůvodnění Z.9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJICH PROVĚŘENÍ Nejsou vymezovány - bez odůvodnění. Z.10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ (a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti). 10.1 plochy označení plochy A1, A2

S

odůvodnění nařízené územní studie V dotčeném prostoru je nezbytné podrobněji prověřit zejména hydrologické podmínky a z toho vyplývající rozsah zastavitelných ploch a jejich uspořádání, zároveň je nezbytné zajistit provázanost a funkci ploch přírodního charakteru (významná zeleň, vodní plochy, mokřady, prvky ÚSES) existuje větší množství možných řešení v ploše, nástroj US umožňuje operativnější využívání a rozvoj lokality ve vztahu k ÚP SÚ, resp. jeho změně, zároveň je nezbytné zajistit provázanost a funkci ploch přírodního charakteru (významná zeleň, vodní plochy, mokřady, prvky ÚSES)

Z.10.2 koridory Bez odůvodnění.

Z.11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O JEJICH VYUŽITÍ Nejsou vymezovány s ohledem na předmět změny to není účelné.. Z.12. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Etapizace není v podmínkách území obce a při navrženém uspořádání návrhových plochy účelná. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 14


Z.13. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Vymezení těchto staveb není v podmínkách řešení dílčích změn relevantní. Z.14. VYMEZENÍ STAVEB, NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE §117 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Nejsou vymezovány, není to s ohledem na charakter změn - využití ploch - účelné.

II/4 INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo zadáním Zm. č. 1 ÚP SÚ Stanoviště vyžadováno, nebylo provedeno. Chráněná území a evidované plochy ochrany přírody nejsou změnou č. 1 ÚP SÚ Stanoviště dotčeny II/5 VYHODNOCENÍ VLIVŮ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) II/5.1. ZPF, VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ Charakteristika lokality potenciálního záboru ZPF Označení lokality 1

Rozloha (ha) 2,1

2 3 4 5 6

0,1 2,6 1,5 1,4 3,9

7

0,4

BPEJ 7.32.04 7.37.16 7.29.14 7.32.04 7.37.16 7.29.14 7.29.14 7.29.04 7.32.14 7.29.14 7.29.04

Třída ochrany III. V. III. III. V. III. III. II. IV. III. II.

Poloha (ZÚ/extr) extr.

převažující kultura O

ZÚ extr. extr. extr extr

Z O, Z, ost. TTP, ost O, Z O

extr.

O

Účel potenciálního záboru bydlení - lok. B3 bydlení - lok. C bydlení - lok. A1, A2 ; ÚZEMNÍ STUDIE sport, rekreace - lokalita S ; ÚZEMNÍ STUDIE smíšená výrobní zóna – lok. V4 výrobní zóna - lokalita V3 komunikace k ČOV a obsluze výrobní zóny mimo obec

legenda: Z = sady, zahrady; O = orná půda; TTP = trvalý travní porost; ost. = ostatní

ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU Grafický zákres potenciálních záboru ZPF dle návrhu ÚP SÚ je obsahem výkresové přílohy č. 2b této dokumentace. Lokalita č. 1 –je ve výhodné poloze v prostoru mimo přímý kontakt s obytnou a rekreační zónou obce, prostorově a funkčně vhodně navazuje na stávající urbanistické struktury; rozvojový směr sleduje širší územní vztahy k zázemí sídla, nedochází ke zhoršení organizace obhospodařování ZPF. Ve srovnání s jinými rozvojovými směry je tento nejvýhodnější, respektující vyvážené vztahy v obci a krajině. Lokalita č. 2 –se nachází v centrální poloze, tvoří ji zahrady při bytovém domě, vhodně navazuje na stávající obytné plochy, umožňuje rozvoj bydlení formou byt. domu – v obci jediná prověřená vhodná poloha. Změna č. 1 ÚP SÚ STANOVIŠTĚ - BLOK II - Odůvodnění 15


Lokalita č. 3 –je tvořena pozemky podél záhumenní cesty, jsou zde složitější vodohospodářské poměry, zastavitelnost je podmíněna prověřením územní studií s řešením vodního režimu (obnovení funkčnosti odvodnění), zachování přírodních ploch a organizace plochy. Lokalita přímo a koncepčně vhodně navazuje na stávající urbanistickou strukturu sídla se zapojením rekreačního zázemí obce. Lokalita č. 4 – je tvořena plochou rekultivované skládky, plochami přírodního charakteru s vodní plochou, navazuje na urbanizované plochy obce i rozvojové plochy s přestavbovou plochou (ekodvůr v místě dožitého býv. areálu Svazarmu); urbanizace je podmíněna prověřením územní studií. Lokalita č. 5 – je sevřena urbanizovanými plochami bydlení a výrobní zóny, nese vhodný rozvojový potenciál pro umístění čistých výrobních služeb s vázanou možností bydlení provozovatele. Je to jediná vhodná poloha uvnitř s vhodnými vazbami na urbanizované území; nezhoršuje podmínky obdělávání ploch drobné držby, které nebudou využity pro urbanizaci. Lokalita č. 6 – vhodně organizačně a prostorově navazuje na stávající výrobní plochy, je to jediná plocha, vhodná z územních a krajinářských hledisek pro rozvoj výrobních aktivit s účelně provázaným dopravně-komunikačním systémem, nenarušuje organizaci obdělávání sousedních zemědělských ploch orné půdy. Vymezení plochy sleduje přibližně parcelaci PK stavu tak, že plochy pozemků mezi JZ hranicí a obnovenou cestou budou dostupné z obnovené polní cesty (JZ hranice lokality záboru může být přesně měřicky vymezena s pomocí identifikace pozemků PK stavu). Lokalita č. 7 – je tvořena koridorem navržené trasy účelové komunikace k navrhované ČOV, je vedena po hranici katastru v historické stopě; je vyčleněna z plochy pro výrobu,vymezené v ÚP SÚ. Vedení trasy odpovídá organizaci území obce a návrhových ploch. II/5.2. PUFL - VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ Nemění se, bez odůvodnění.


BLOK II ODŮVODNĚNÍ Změny č. 1 ÚP SÚ Stanoviště

Recommend Documents