Bleskáč (naše interview)

Školní krounský ob∏asník

2

únor/2008

Zprávy z ředitelny První pololetí letošního školního roku máme zdárně za sebou. Nebylo přitom obdobím nijak klidným a nudným. Ve škole i školce pokračovaly různé práce směřující ke zlepšení prostředí pro nás všechny. Žáci, kteří měli zájem, prohlubovali své znalosti a získávali nové poznatky a učitelé i provozní zaměstnanci se snažili dát dětem to nejlepší. Všem, kteří v uplynulém období poctivě pracovali nebo se učili, patří obrovský dík. No, a pokud jste vy, žáci, nebyli se svým vysvědčením spokojeni, nezbývá nic jiného, než ve 2. pololetí pořádně zabrat. Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů i učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou přijati a v dalším studiu spokojeni. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik potřebného štěstí. Ti, kteří dávali ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě učili, se určitě nemají čeho bát. Během ledna 2008 byla ve škole instalována v pořadí již čtvrtá interaktivní tabule, tentokrát v učebně fyziky/chemie. Přinést by měla další zkvalitnění, zpestření a obohacení výuky, což by mělo žáky, byť někteří z nich dělají vše pro to, aby je vědomosti zasáhly co nejméně, ještě lépe připravit pro další studium. Asi jste si také všimli nepořádku okolo školy, který se objevil po roztání sněhu. Zatímco větve a starou trávu uklidíme na jaře, ostatní odpadky musíme odstraňovat skoro každý den. Opravdu je tak těžké donést slupky, papírky nebo PET lahve do odpadkového koše nebo popelnice? Nedělejte si kolem školy (a nejen tam) nepořádek. Všímejte si i svých spolužáků a nabádejte je také k dodržování pořádku. Škola i obec je přece nás všech. Každodenní život přináší každému z nás spoustu starostí a problémů. Některé dokážeme řešit snadno a sami, jiné obtížně a pouze s pomocí. Nebojte se říci si o pomoc. A než se rozhodnete svůj problém nějak řešit, zamyslete se také nad důsledky svých kroků. Škola nabízí široké spektrum pomoci žákům i rodičům. Využívejte konzultačních hodin, rodičovských sdružení, kontaktů na pedagogicko-psychologickou poradnu i jiná specializovaná pracoviště. Neustále také bojujeme s nesprávným používáním automatu na nápoje. Je nutné používat jen mince 1, 2, 5, 10 a 20 Kč a házet je do automatu postupně a pomalu. Jinak automat „zblbnete“ a přestane správně fungovat. Mgr. Josef Kyncl

Bleskáč (naše interview) Ve středu 14. listopadu 2007 odcestovali redaktoři Škrobu do muzea v Havlíčkově Brodě. Podařilo se jim totiž domluvit rozhovor s historikem a muzeologem panem Eduardem Veselým, správcem Muzea Vysočiny. Pan Veselý jim v rozhovoru poskytl mnoho zajímavých informací o sbírkách muzea, o jeho jednotlivých expozicích i o sobě a o své práci. Členové redakční rady měli také možnost prohlédnout si byt Karla Havlíčka Borovského, výstavu věnovanou


3

únor/2008

tvorbě malíře Jana Zrzavého a mohli si i zasoutěžit v tom, co si zapamatovali z právě ukončeného výkladu průvodce a exkurze po muzeu.

Pan správce Eduard Veselý

Jak dlouho pracujete v muzeu jako správce? Jako kurátor pracuji od roku 1978, což je dvacet devět let. Mám na starosti sbírku skla, protože muzeum se specializuje na produkci skla tady ve středním Posázaví. Máme zde exponáty i ze středověku. Dále mám na starosti sbírku předmětů z cínu, z barevných kovů a ze železa (například předměty z oblasti zemědělství, kovářství atd.), sbírku starých tisků - knížek - a také věci z oblasti obchodu. Celkem to je asi osm tisíc předmětů. Když Vám bylo tolik let, kolik je dnes nám (cca 12 – 15 let), věděl jste, že se jednou budete věnovat historii, nebo Vás dějepis nebavil, jako často nebaví nás? Pamatuji si, že jsem měl na druhém stupni spolužáka, se kterým nás nebavilo si psát poznámky, ale dějepis nás celkem bavil, protože nám ředitel Hronek v Ronově nad Doubravou docela poutavě vyprávěl. Měli jsme vcelku štěstí, že jsme si zapsali do sešitu takovou osnovu, podle ní jsme si látku docela dobře zapamatovali a dokázali své poznatky potom reprodukovat. Ale nemyslete si, že jsem

byl nějaký premiant a že jsem všechno věděl a všechno mě bavilo. To rozhodně ne. Vy dnes máte daleko více informací. Za nás nebyly v televizi dokumentární filmy třeba o starověkém Egyptě nebo o pravěku. Existovaly pouze Štorchovy knihy, Zemanovy filmy jako Cesta do pravěku, Burianovy kresby. Vy dnes máte k dispozici například simulovanou skutečnost, jak vypadal starověký Řím, jak to vypadalo ve starověkém Egyptě. Počítačová animace dokáže kouzelné věci. To za nás vůbec neexistovalo. Takže mě dějepis také vždycky nebavil a nenapadlo mě, že půjdu pracovat do muzea. Co obnáší práce správce muzea? Jak udržujete vystavené předměty? Muzeum je veřejná instituce, kde se shromažďují sbírky. My tyto sbírky dále rozšiřujeme, aby podaly co nejrealističtější obraz o dávné skutečnosti. Čím více jich je, tím pestřeji zobrazí tuto skutečnost. Sbírky musíme roztřídit, zpracovat, to znamená očistit, ocenit, stabilizovat a zkompletovat, aby se zachovaly do budoucnosti. Zařadíme je do depozitáře (pozn. redakce: depozitář = zde odborně uspořádaná sbírka) a tam jsou chráněny. Je pro Vás toto zaměstnání jenom prací, nebo je to zároveň i Váš koníček? Kdyby to pro mě byla jenom práce, těžko bych tady vydržel dvacet devět let. Je to samozřejmě i koníček. Vždy mám radost, když objevím něco nového. Jak dlouhá je historie Vašeho muzea?

Školní krounský ob∏asník Počátky muzea spadají do roku 1874, kdy byl při havlíčkobrodské městské škole založen historický kabinet, ve kterém začaly být shromažďovány různé historické předměty a nálezy. Vznikla tak muzejní společnost. Až teprve v roce 1898 po národopisné výstavě v Praze, kde se prezentovaly jednotlivé regiony, se začaly sbírat jednotlivé starožitnosti, například kroje, písemnosti, výtvarné umění, řemeslné výrobky. Prostě každý region sbíral to, čím byl proslulý. A tehdy bylo oficiálně založeno havlíčkobrodské muzeum. Jaký nejcennější exponát Vaše muzeum vlastní? Svým způsobem jsou cenné všechny. Ale úplně nejcennějším je Kancionál Pavla Mělnického z roku 1506, což je obrovská pergamenová kniha církevních písní, která má samozřejmě nevyčíslitelnou hodnotu. Víte, který exponát je asi nejstarší a který nejmladší? Nejstarší exponáty má kolega archeolog. Jsou to neolitické předměty (období 5000 – 8000 let př. n. l.), třeba neolitická čepelka z pazourku a série neolitických sekeromlatů – kamenných sekyr. Nejmladšími předměty budou obrazy, plastiky a sochy, které nám má v nejbližší době prodat nějaký pan Bašta z Ledče. Nejnovějšími exponáty jsou dva barokní obrazy otce Jana Václava Stamice, jež jsme objevili nedávno tady na faře. Setkal jste se během svého správcování v muzeu s nějakou krádeží? Pokud ano, co se ztratilo? Pořádali jsme jednu z výstav, na které byl obrázek sv. Václava na skle. Tak ten byl například ukraden. Z pracovny Karla Havlíčka Borovského bylo nedávno odcizeno pozlacené čistítko na

4

únor/2008 pero. Z velkých krádeží jsem já zažil jednu asi v roce 1993 nebo 1994 v Ledči, kde nám asi tři Ukrajinci a jeden český inženýr, který si je „naverboval“, ukradli několik historických pušek a kuší nevyčíslitelné hodnoty. Ačkoliv byli pachatelé chyceni, zbraně se nikdy nenašly.

Redaktoři Škrobu při rozhovoru

Máte přehled o tom, kolik lidí přibližně navštíví během roku Vaše muzeum? Do roku 1989, kdy byly organizovány hromadné zájezdy a také bylo všechno levnější, jsme měli návštěvnost kolem patnácti tisíc lidí ročně. Po revoluci klesla návštěvnost, a byl to úděl většiny muzeí, asi na šest tisíc. Poslední dobou návštěvnost opět postupně roste, takže je nyní kolem dvanácti tisíc osob za rok. Pokud bychom se někdy chtěli stát správci muzea, jaké podmínky bychom museli splnit? Potřebujeme nějaké speciální vzdělání? Museli byste studovat nějaký obor zaměřený na historii nebo muzeologii, kterou jsem studoval já. Nebo jiný obor, který se dá využít v muzeu. Máte, co se týče Vašeho muzea, do budoucna nějaké plány nebo nějaké tajné přání? Chtěli bychom rozšířit muzeum třeba o nějaký přírodovědný obor. Chtěli bychom také, aby krajský úřad splnil

Školní krounský ob∏asník slib a abychom dostali depozitář (pozn. redakce: depozitář = zde prostor k trvalému ukládání cenných muzejních exponátů). Dále bychom si přáli, aby byly peníze na nákup sbírek a Vás, návštěvníky, aby bavilo do muzea chodit. To je myslím nejdůležitější.

5

únor/2008 Jaké máte nejcennější památky na Karla Havlíčka Borovského? Určitě to jsou jeho rukopisy – knihy a dopisy. Jak obsáhlá je sbírka Vašeho muzea? Dohromady je to asi třicet pět tisíc kusů. Připravili redaktoři Škrobu

ZE ŽIVOTA ŠKOLY

Dne 14. listopadu jsme se s redakční radou vydali do Havlíčkova Brodu. Účelem cesty byla návštěva muzea a jeho správce pana Veselého. O půl osmé jsme nastoupili do autobusu mířícího z Krouny křižovatky do Hlinska. V Hlinsku jsme asi půl hodiny čekali na vlak a potom jeli až do Havlíčkova Brodu. Rozhovor s panem Veselým probíhal v domě, kde kdysi žil Karel Havlíček Borovský a kde je dnešní muzeum. V muzeu jsme viděli například originál obrazu Kleopatra od známého českého malíře Zrzavého, který stále nosil čepici, ale jednou po vypití většího množství vína čepici sundal a někdo ho vyfotil a i tato vzácná fotka je v muzeu vystavena. Po prohlídce nás čekal krátký rozchod. Usadili jsme se v cukrárně, zatímco pan učitel se vydal hledat autobusové nádraží. Cestou na nádraží jsme se rozdělili, kdo chtěl, zašel ještě do Kauflandu a ostatní šli už čekat na autobus. Cestu do Krouny jsem ale nevnímal, protože jsem hrál karty. Domů jsme dorazili okolo půl jedné a musel jsem konstatovat, že bych si podobný výlet docela rád zopakoval.


6

nastupovalo a hurá do Pardubic. Cesta byla docela příjemná. Když jsme přijeli do Pardubic, do představení zbývala asi hodina, a tak nám náš doprovod povolil rozchod. Všichni se hrnuli do obchodů a spousta dětí si zašla na svačinu do Mc Donaldu. Po vydatných nákupech jsme se sešli před divadlem. Chvilku jsme čekali na opozdilce, a když se konečně dostavili na místo určení, mohli jsme jít dovnitř. Paní učitelky nám rozdaly lístky. V šatně jsme si odložili věci a každý šel hledat své sedadlo a čekat na začátek představení. Představení „Motýli“ vyprávělo o jednadvacetiletém mladíkovi Donu Bakerovi, který pocházel z malého městečka. Narodil se slepý, ale až podivuhodně dobře se s tím vyrovnal. Jeho matka však nechtěla uvěřit tomu, že je její syn samostatný. Aby jí přesvědčil, že se o sebe dokáže postarat, odstěhoval se do města. Poznal tam mladou společenskou dívku, která byla zároveň jeho sousedkou. Stala se pro něj víc než přítelkyní. Jeho matce se to nelíbilo a varovala ho, že ho dívka opustí. Don jí nevěřil. Dívka ho sice nejprve skutečně opustila, ale nakonec se k němu vrátila a Donova matka pochopila, že její syn už není malý chlapec a že si svůj život dokáže řídit sám. Ve hře sice účinkovalo jen několik herců, ale zato jsme mohli vidět velmi známé tváře: Valerii Zawadskou, Vojtu Kotka, Janu Strykovou, Richarda Trsťana. S divadelním představením i s celým výletem jsem já (a doufám, že i ostatní) byla velmi spokojena a myslím, že bychom si takhle měli vyrazit častěji. Oxana Kurasevičová

DISKOTÉKA IX. TŘÍDY

Tomáš Sodomka

Jednoho dne nám paní učitelka Pejchová oznámila, že by byla možnost jet do pardubického divadla (samozřejmě místo školy). Zeptala se, kdo by chtěl jet. Přihlásila se celá třída, ale byli mezi námi i takoví experti, kteří nemohli jet kvůli svému chování. Později jsme se dozvěděli, že představení je naplánováno na 15. listopadu a vyrážíme hned o půl osmé ráno. Nastal den „D“ a my jsme se shromáždili před školou a čekali na objednaný autobus. Autobus dorazil včas, a tak se po pár minutách

únor/2008

Miss a Missák 2007

7. prosince 2007 pořádali žáci deváté třídy za dozoru paní učitelky Žežulkové ve společenském sále Základní školy v Krouně diskotéku. Hlavním cílem diskotéky bylo nejen získání prostředků na rozlučku deváťáků, ale především vyhlášení ankety Miss a Missák pro školní rok 2007/2008. Soutěž proběhla v kategorii: VI. +VII. třída


7

únor/2008

a VIII. + IX. třída. I když účast byla malá, přesto jsme se pobavili. Paní učitelka Žežulková byla dobrým dozorem. Měli jsme pocit, že je skoro jednou z nás. Myslím, že všichni byli spokojeni. Už se těšíme na další diskotéku. Petra Stehnová

1. místo 2. místo 3. místo

1. místo 2. místo 3. místo

Kategorie VI. a VII. třídy Miss Aneta Švandová 1. místo Erika Tomášková 2. místo Lucie Kulichová 3. místo Kategorie VIII. a IX. třídy Miss Aneta Mlynářová 1. místo Petra Stehnová 2. místo Nicolle Nováková 3. místo

Missák Michal Obrovský Martin Hromádko Ondřej Bouška Missák Patrik Bělský Ondřej Nádvorník Daniel Hromádko

Ve čtvrtek 13. prosince 2007 se 6. třída vydala do Městského muzea a galerie v Poličce, kde se konala výstava o pravěku s názvem OD DOBY KAMENNÉ DO DOBY SLOVANSKÝCH HRADIŠŤ. Tato výstava byla dotyková. Hned ráno se na krounském nádraží vyskytl problém. Jelikož byla výluka vlaku, museli jsme hodinu a půl čekat, než přijel náhradní. Když konečně vlak Zkouška kostýmu dorazil a my nastoupili, všem se ulevilo, protože jsme si mohli konečně sednout. Asi po půl hodině cesty jsme dojeli do Poličky. Hned jak jsme vystoupili z vlaku, uháněli jsme směrem k muzeu. Naše cesta vedla přes náměstí, a protože byl čtvrtek, bylo náměstí zaplněno stánky s nejrůznějším zbožím. Samozřejmě, že nám paní učitelka dala rozchod. Po rozchodu jsme se sešli u muzea, které je malý kousek od náměstí. Jakmile jsme vešli dovnitř, pan průvodce zahájil prohlídku. Začali jsme dobou kamennou a pomalu jsme se dostávali do doby železné. Hned po výkladu začala dotyková část výstavy. To znamená, že jsme si mohli na všechno sáhnout a všechno si zkusit. Když jsme si vyzkoušeli různá řemesla,


8

únor/2008

byl čas vrátit se domů. Tak jsme se zase pomalu šinuli na nádraží, nastoupili do vlaku a jeli domů. Všem se výstava velice líbila. Petr Hainc

PROJEKT „KUKAČKA“ V měsíci září naše škola požádala Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o grant v oblasti EVVO (výchovy k ochraně životního prostředí). Projekt zaslaný MŠMT jsme nazvali „KUKAČKA“. Prozatímním cílem 1. části tohoto projektu bylo zefektivnění výchovně vzdělávacího působení na žáky v oblasti environmentální výchovy, vytvoření venkovní naučné tabule mapující rostliny a volně žijící zvířata vyskytující se v areálu školy, vytvoření dvou interaktivních výukových materiálů s EVVO tematikou koordinátorem projektu a také pracovních listů staršími žáky naší školy pro mladší žáky (žáci 5. třídy pro 1. a 2. třídu, žáci 9. třídy pro 3. – 5. třídu), vytvoření samostatné webové sekce v rámci internetových stránek školy se zaměřením na projekt i EVVO, dále pak motivace dětí k pozitivní seberealizaci jak ve školní výuce, tak ve volném čase, jejich motivace k zodpovědnosti, nutnosti dokončit rozdělanou činnost, k vytrvalosti a efektivitě práce. Myslím si, že první část projektu jsme splnili celkem dobře. Venkovní informační tabule je vyrobena a na jaře bude umístěna před budovu školy, pracovní listy jsou sestaveny a pouze se upravují a připravují k vytištění. S interaktivními materiály se žáci seznámí v hodinách přírodovědy a prvouky v průběhu února. Abychom aktivně zapojili do projektu i rodiče, požádali jsme je o pomoc při výrobě ptačích budek do areálu školy. Touto cestou jim také moc děkujeme, protože se tohoto úkolu zhostili na výbornou. Budky budou rozvěšeny v okolí školy hned, jak se trošičku umoudří počasí. Snaha naučit se sledovat přírodu kolem sebe, přemýšlet o svém blízkém i vzdálenějším přírodním prostředí se nám všem společně daří.


9

únor/2008

Děti se aktivně zapojují do soutěží s ekotematikou, besedují nad otázkami ekologie, přemýšlí o tom, jak „pomáhat přírodě“ a snaží se naučit se jí „neubližovat“. I v druhé části projektu nás čeká několik úkolů, o kterých budeme postupně informovat ve Škrobu, na našich internetových stránkách apod. Pevně věřím, že se nám podaří je zvládnout a zároveň mít radost z dobře odvedené práce. Doufáme, že se něčemu novému i přiučíme. A vy, čtenáři Škrobu, teď máte možnost zapojit se do našeho ekologického soutěžení. Pokud znáte správnou odpověď na naši níže napsanou soutěžní otázku, napište ji na kousek papíru spolu se svým celým jménem a třídou a doneste ho p. uč. Žežulkové. Ze správných odpovědí vylosujeme několik výherců a ti budou odměněni drobnou cenou. Více informací o projektu Vám poskytnou členové realizačního týmu p. ředitel Josef Kyncl, p. uč. Lenka Žežulková a p. uč. Petra Franklová. Pokud Vás, žáky, napadne cokoli s ekologickou tématikou (soutěž, článek, námět na ekoaktivity …), přijďte se svým nápadem za námi. Rádi Váš nápad či plán zrealizujeme. SOUTĚŽNÍ OTÁZKA (na období únor a březen 2008) Víte, kde se nachází nejbližší záchranná stanice pro volně žijící zvířata v nouzi? Mgr. Lenka Žežulková, koordinátorka projektu „KUKAČKA“

ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…

N NO OR RO OV VÉ ÉP PO OS ST TA AV VIIL LII P PR RO OR RO OS ST TL LIIN NY Y P PO OD DZ ZE EM MN NÍÍ „„N NO OE EM MO OV VU UA AR RC CH HU U““ Do Norska začaly tento týden proudit tisíce vzorků semínek z Afriky. Norové je uloží do zvláštního "bunkru", který vybudovali na jednom ze špicberských ostrovů. Semínka mají pomoci obnovit produkci jídla na Zemi v případě, že rostliny zničí například jaderná válka nebo klimatické změny.


10

únor/2008

Na Špicberky zamíří vzorky z celé planety - z Kolumbie, Etiopie, Indie, Keni, Mexika, Peru, Filipín nebo třeba Sýrie. Skladovací prostory zařízení, které norskou vládu přišlo na devět milionů dolarů (přes 150 milionů korun), jsou zavrtány v pískovcovém masivu za vstupním Za vstupem do bunkru je stodvacetimetrový tunel a dvě stodvacetimetrovým tunelem. komory celkem pro čtyři a půl milionu semen. Teplota v nich bude udržována na minus 18 stupních Celsia. To by mělo například semenům slunečnice nebo obilí umožnit přežít až stovky let. Zdroj Idnes.cz

Stáje Sága se nacházejí v malé obci Javorek poblíž Daňkovic. Z osobní zkušenosti vám mohu dosvědčit, že jsou tam nádherní koně. Najdete zde také mnoho příjemných a hodných lidí, kteří mají rádi koně a přírodu. Koně tam jsou mírní a mají rádi děti. Pro všechny zájemce je připravena možnost zúčastnit se jezdeckého výcviku. Stáj má k dispozici sedm velkých koní a jednoho poníka. Jako vedoucí výcviku zde pracuje paní Helena Štětková. Je hodná, ale při výcviku přísná. Stáj nabízí i možnost jízd malých dětí v dětském sedle s vodičem a hyporehabilitace – ježdění tělesně postižených. Myslím si, že jízdu na koni by měl zkusit každý. Říká se, že „je mnoho oblíbených míst na světě, ale to nejoblíbenější je na koňském hřbetě’’ nebo „kdyby koně nebylo, nebyla by tak vysoko společnost‘‘. Z plemen koní v Javorku můžete vidět například české teplokrevníky (Temži, Floru, Bertíka), anglického plnokrevníka (Simču), slezské norice (Julču, Narcise). Již zmíněný shetlandský pony se jmenuje Miranda.


11

únor/2008

Vzhledem k osobním zkušenostem a zážitkům vám jízdu na koních, ale i jezdecký výcvik v těchto stájích opravdu doporučuji. Kontakt:

Helena Štětková Javorek č.p. 6 592 03 okr. Žďár nad Sázavou mobilní telefon: 606378796 e-mail: [email protected] web: http://staj-saga.wz.cz Kristýna Drahošová


12

únor/2008

do kategorie románů vědecko-fantastických. Jeho tvorba patří mezi základní kameny světové literatury pro mládež. Jen málokdo se v dětství s jeho tvorbou nesetkal. Jeho knihy, tvořené především pro chlapce, znamenají podobný zážitek jako knihy dalšího velikána dětské dobrodružné literatury, německého spisovatele K. Maye. Jules Verne umírá 24. března roku 1905 v Amiens, kde od roku 1879 žil a tvořil. Připravila Aneta Mlynářová

LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA

(8. 2. 1828 – 24. 3. 1905)

Hádej, o jakou přírodní zajímavost se jedná

Jules Verne byl francouzský spisovatel a dramatik. Jeden z nejpřekládanějších francouzsky píšících autorů vůbec přichází na svět 8. února roku 1828 v Nantes jako syn advokáta. V mládí Verne studuje práva v Nantes a poté v Paříži, po studiích pak pracuje na burze. Literární ambice má Jules Verne již od mládí, do světa literatury ho jako tajemníka pařížského Théatre lyrique uvádí sám A. Dumas st. Na počátku své umělecké kariéry se Jules Verne pokouší o tvorbu dramatickou, nemá ale se svými dramaty úspěch. Na dráhu romanopisce ho pak přivede velký ohlas jeho cestopisných románů "Pět neděl v balóně“, vydávaných v ediční řadě "Podivuhodné cesty". Záhy se pak Jules Verne stává světoznámým spisovatelem pro mládež (i když sám si přeje napsat "román o vědě" pro dospělé). Svými poutavým stylem psanými dobrodružnými romány, v nichž jsou zobrazeny nejrůznější, ve Vernově době (zatím) neexistující, technické vynálezy, se stává zakladatelem nového literárního žánru, tzv. sci-fi, tj. vědecko-fantastické literatury. Zároveň jimi neskrývaně sleduje výchovné cíle. Jules Verne věří, že rozvoj moderní techniky povede zároveň k rozvoji lidské společnosti, že přispěje k sociálnímu a morálnímu pokroku lidstva. V tomto smyslu vznikají jedny z nejznámějších Vernových děl - "Cesta do středu Země", "Cesta ze Země na Měsíc", "Dvacet tisíc mil pod mořem", "Tajemný zámek v Karpatech", "Vynález zkázy" atd. Verna přitahuje i svět mladých lidí, v nichž vidí nositele pokroku a změny tento svět se pak odráží v jeho dobrodružných cestopisech "Děti kapitána Granta", "Patnáctiletý kapitán" či "Dva roky prázdnin". V roce 1870 pak Jules Verne zachycuje ve svém románu "Ocelové město" změnu francouzského vlasteneckého cítění, obrátivšího se proti Němcům. Jules Verne je autorem mnoha dalších románů, ať již cestopisných či těch, které spadají

Tato skála je nejznámějším příkladem sloupovitého rozpadu čediče u nás. Pětiboké až šestiboké sloupce někde až 25 metrů dlouhé a mající 20 – 40 cm v průměru tu stojí téměř svisle. Pro svůj impozantní zjev i snadnou přístupnost je nejnavštěvovanějším vulkanickým útvarem u nás, známým i geologům v zahraničí. Čedičový vrch (597 m), výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova, je nejznámější geologickou rezervací v ČR. Již v 18. století zde byl v činnosti lom, v němž byla postupnou těžbou odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek sloupcové odlučnosti čediče. Celý útvar připomíná píšťaly varhan. Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Ze snadno dostupného vrcholu je výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce. Na východním úpatí hory stojí starý kamenný sloup Panny Marie.

Pokud jste poznali, o jaké přírodní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Tomáš Sodomka


13

únor/2008

KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Na přelomu 70. a 80. let byl tenhle rozpustilý klučina s dolíčky ve tvářích největší dětskou hvězdou českého filmu. Poprvé se před filmovou kameru postavil už jako sedmiletý. Jeho strýc byl rekvizitářem na Barrandově, a když režisér Oldřich Lipský sháněl malého kluka do svého mimořádně úspěšného snímku MAREČKU, PODEJTE MI PERO!, nabídl mu Tomáše. Ačkoli se ve filmu jen tak mihnul, znamenalo to pro něj první úspěch a cestu na další konkurz. Tentokrát ztvárnil již větší roli chlapce Vendelína v pohádkové komedii AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ. Posléze následovaly dvě jeho asi nejslavnější role. Nezbedný Vašek, syn baletky a horolezce, který se marně snaží udobřit své rodiče v rodinných komediích Marie Poledňákové JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU a JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY. A další Vašek, svérázný městský vnuk hajného objevující přírodu v divácky nesmírně úspěšné trilogii POD JEZEVČÍ SKÁLOU, NA PYTLÁCKÉ STEZCE a ZA TRNKOVÝM KEŘEM. Ve všech těchto snímcích výrazně zastínil i většinu svých dospělých kolegů a dokázal zvednout úroveň i jinak průměrného díla. Za zmínku stojí ještě úloha ve snímku SETKÁNÍ V ČERVENCI. A definitivně poslední tečku za herectvím učinil na počátku 80. let seriálem pro německou televizi. Přes svůj nesporný talent se poté vzdal filmové kariéry a po dokončení gymnázia nastoupil na práva, aby mohl pomáhat spravedlnosti. Bohužel osud tomu chtěl jinak a teprve jako dvaadvacetiletý tragicky zahynul při autonehodě v severočeské Kytlici.

Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Petr Schmied

Náš svět je jenom jedním z mnoha. Kromě něj existuje nesčetně dalších světů, které se tomu našemu mnohdy podobají. Některé odlišnosti jsou ovšem nadmíru pozoruhodné. Ve světě Zlatého kompasu má každý člověk svého daemona, který je součástí jeho duše, má podobu zvířete a existuje


14

únor/2008

mimo lidské tělo. Mezi člověkem a jeho daemonem panuje nesmírně silné pouto vnímají navzájem svoje myšlenky, nálady, pocity a jeden bez druhého nemohou žít. V dětství může daemon měnit podobu podle vlastního přání, ale jakmile člověk dospěje, získá jeho daemon definitivní stálou podobu. V takovém světě žije Lyra Belacqua, dvanáctiletý sirotek vyrůstající pod dohledem scholárů na Jordánské koleji v britském Oxfordu. Poslal ji sem ještě jako malou její přísný strýček, badatel lord Asriel. Lyra ještě nic netuší, ale její život se už brzy od základu změní. Podle dávného proroctví má právě ona rozhodnout o osudu nejen vlastního světa, ale i všech Zdroj: www.google.cz ostatních… Kritika nejen od „expertů“, ale i od diváků nebyla příliš kladná. Mně osobně se tento film líbil, velmi se těším na pokračování. Doufám, že bude brzy, protože je to snad nejen podle mého názoru fantastická trilogie. Výroba:

USA/2007

Délka filmu: 113 min Režie:

Chris Weitz

Scénář: Produkce:

Chris Weitz Deborah Forte, Bill Carraro

Kamera:

Henry Braham, B.S.C.

Hudba:

Alexandré Desplat

Herci: Žánr:

Nicole Kidman, Sam Elliott, Eva Green, Daniel Craig, Dakota Blue Richards Fantasy

Připravila Jitka Odehnalová

ŠKROB DOPORUČU JE SVÝM ČTENÁŘŮM Harry Potter a Relikvie smrti Potterovská fantasy-sága se uzavírá. Sedmým dílem nelítostný zápas dobra se zlem vrcholí. Trojice věrných kamarádů – Harry, Hermiona a Ron – tentokrát do posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Plní úkol, který po zásahu smrtící kletbou nemohl splnit moudrý Albus Brumbál. Vypátrání a zničení viteálů, do nichž Pán zla rozdrobil svou duši, je jedinou zárukou vítězství nad ním. Na trojlístek hrdinů číhají nebezpečné nástrahy na každém kroku, ale ani v nucených


15

únor/2008

úkrytech neztrácejí podporu oddaných přátel a tajné spojení s nimi. Závěrečná bitva s Voldemortem a jeho přívrženci se odehraje v Bradavicích. Sedmička prý přináší řešení problémů – a tak si věrní fanouškové vychutnají kromě dobrodružství i „odtajnění“ dosud nevyjasněných záhad a dostanou odpověď na četné nezodpovězené otázky. A ještě bonus nakonec: dočtou se, jak si hrdinové ságy stojí o devatenáct let později… Připravil Petr Schmied


16

únor/2008

Bez dovolení o mně říká, že jsem blbá. Cpal spolužáka do popelnice. Dává mi 20 Kč s tím, že Armáda spásy je daleko. Dělá si ve třídě ze sněhu ledničku. Do školy nosí žvýkací a jiné gumy. Honza řekl: „Ticho!“ Třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, které byly slyšet na celou třídu. Během vyučování často odbíhá na záchod a klouže se po zábradlí. Při jednom dojezdu uhodil pana ředitele do tváře pěstí. Byl dokonce tak drzý, že zamkl třídu, která nešla zamknout, a vymlouval se, že nešla zamknout.

Zdroj: www.google.cz

JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co to znamená?

Dala jsem poslední šanci vašemu synovi v hodině chemie, protože propadá. Chtěla jsem slyšet něco kloudného z chemie, a tak nezadržitelně spustil tuto potupnou báseň. Chemie ta zmije, ta mě jednou zabije, Glcka - to jako já, Glcka mi do krku HCL nalije. Prosím o potrestání. Dělá kuličky, střílí z trubičky.

Hřebec Vyberte z následujících možností: a) velký hřebík b) samec koně c) ten, kdo se hlasitě směje („hřebí se“) Co to znamená?

Dnes o mé hodině čuměl do blba, a když jsem se ho zeptala, jestli dává pozor, řekl: „Já se asi zamiloval“!

Vybrala Adéla Jirušová

FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY

Kramflek Vyberte z následujících možností: a) flek na límci u kabátu b) podpatek u boty c) šunkafleky bez masa Řešení naleznete na předposlední straně.

Perličky ze žákovských knížek Bez dovolení padá ze židle. Tvrdí, že nic nedělá, a když se jí zeptám, co dělá, tak mi na to odpoví, že nic nedělá. Žákyně v hodině leží na lavici, spí, ignoruje napomenutí a nereaguje na pohyb učitele.

Redakce Škrobu pokračuje v únorovém vydání časopisu ve zveřejňování literárních pokusů našich žáků. V tomto čísle jsme pro vás vybrali dvě práce naší redaktorky, báseň a líčení s názvem Pohled z okna. Bohužel nás mrzí, že nikdo z ostatních žáků školy nepřekonal svou lenost, možná taky stud, a ačkoli jsme nabízeli zveřejnění příběhů, básní a dalších prací vás všech našich čtenářů, nikdo nám své literární pokusy nepředal. Naše nabídka nadále trvá!

POHLED Z OKNA Přijdu ze školy domů, tašku postavím k posteli a jdu si sednout ke stolu u okna. „To byl dneska zase den,“ bleskne mi hlavou, když si vzpomenu na hádku se svou nejlepší kamarádkou. Zlost už dávno vyprchala a teď mě mrzí, jak to dopadlo.


17

únor/2008

Podívám se z okna a strnule hledím ven, protože pohled je jiný než jindy. Domy a ostatní objekty stojí samozřejmě na svém místě, ale jde z nich nezvyklý strach. Pod oknem s balkónem se rozkládá zmučený trávník s pískovištěm bez písku. Přímo proti mému zraku stojí opuštěný kotec se dřevem na oheň a po levé straně vyniká nevlídná silnice, podél níž se z obou stran táhnou ploty sousedních zahrad a za Zdroj: www.google.cz nimi bečí uražené ovce. Po pravé straně nahlížím na zelené zábradlí kolem čističky, které dokreslují roztřesené smrčky. Za tím vším drží přísnou stráž domky našich sousedů, z jejichž zahrad na nás zlostně vrzají své výhružky ovocné stromy. Tomu všemu velí kopec na obzoru, který se stýká se zlověstným nebem, které se na nás celý dnešní den zlobí a z mraků chrlí dusící sníh, který pohltil naše ohniště. A vítr kvílí do světa svůj nesouhlas nad jeho vlastním osudem. Lenka Svobodová

Pohádka Lenka Svobodová Za sedmero horami a sedmero řekami, řekami, tam za hlubokými lesy, lesy, tajemný hrad stojí. Každá duše smrtelná vkročit se sem bojí. Černý hrad hlídán je černou tmou. Ve svých zdech ukrývá paní velmi zlou. Když náhodou opustí hrad a po venku kráčí, kráčí, na všechny, všechny, co potká, potká, vždy se jen mračí. Ani ptáček nezazpívá v tomto hrozném kraji. Ledy zrádné kolem hradu snad nikdy neroztají. neroztají. Kytky tu nekvetou a s nadějí si šeptají, šeptají, že kletba pomine, stále tajně doufají. Kdo by dnes věřil, že paní zlá, zlá, je velmi krásná princezna. Nikdo neví, že jen ve svém smutku je ztracená. A proto dnes není ta nádherná.

Uplynulo mnoho dní a již se blíží k poledni. V mlze se kůň ztrácí, ztrácí, to princ se z války vrací. vrací. Cestou k hradu míří, míří, světlo slunce kolem sebe šíří. Ledy blízko hradu tají a temnoty pryč utíkají. Kam ztratila se paní zlá? zlá? Sláva! láva! Je tu princezna. Teď se s princem vítá a nad hradem svítá. Kytky Kytky kvetou v zahradě a vše je v dobré náladě. Už tu není černý hrad, hrad, vše špatné šlo navždy spát…


18

únor/2008

NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE

Poplatky ve zdravotnictví Určitě každý z nás ví, jaké změny nám připravil ministr zdravotnictví od 1. 1. 2008. Došlo, dá se říct, k tomu, co nám předpovídali, že zdravotnictví si budeme platit. Určitě každý z nás cítí rozčarování z toho, že pokud přijde do ordinace lékaře, musí zaplatit registrační poplatek 30 Kč, a jestliže mu lékař předepíše léky, pokračuje s placením v lékárně. Mnozí lidé se právem zlobí, protože ačkoli zdravotní péči až do svého stáří využívali minimálně a platili poctivě zdravotní pojištění, musí nyní připlácet znovu. Zdroj: www.google.cz Určitě nejvíc na to doplatí důchodci, ale také rodiny s malými dětmi. Alespoň děti do 18 let z toho ministr mohl vynechat. Je až hanebné, že se nejdříve státní orgány snažily, aby se zvýšila porodnost, a nyní, když se narodí novorozeně, už za něj matka musí platit. Největší dopad bude ovšem na sociálně slabé rodiny, kde možná rodiče zanedbají zdravotní péči. Myslím, že zatím k tomu nejlépe přistoupila nemocnice ve Vrchlabí, kde děti do 18 let, i když se to vládě nelíbí, neplatí. Musíme jen doufat, že když každý člověk zaplatí 30 Kč, půjdou tyto peníze na rozvoj zdravotnictví a neskončí někde jinde, a že my lidé budeme mít snad lepší lékařskou péči. Petra Stehnová

ŠÍLENÉ POLOLETÍ Když se řekne pololetí, většině z nás se vybaví písemky, samé dozkušování a nakonec někdy u některých z nás poněkud nepovedené pololetní vysvědčení. Právě proto mají někteří žáci plné ruce práce, všechno se jim najednou nahrnulo – musí opravovat známky z nepovedených zkoušení a různých písemek. No prostě otrava. Všichni se těší, jak si zajezdí třeba na snowboardu nebo na lyžích, a místo toho většina z nich sedí doma nad knížkami plnými učení a pomalu ani nevylezou ven. Všichni od nás očekávají to nejlepší, ale jak se to má


19

únor/2008

stíhat, když máme také své zájmy, které nechceme zanedbávat. A popravdě řečeno, koho by bavilo se celé odpoledne jen učit. Aneta Švandová

Blížily se vánoční svátky, a přestože příprava svátečních dnů vrcholila, našli jsme chvilku volna na návštěvu Regionálního muzea v Chrudimi, kde se konala vernisáž výstavy pod názvem Vstupte do našeho světa. Za velkého úsilí profesorky Kaválkové a za pomoci Občanského Zdroj: www.google.cz sdružení Autistik a Chrudimské besedy se podařilo uskutečnit první celostátní výstavu prací autistických dětí. Své exponáty zaslala i škola se speciálními potřebami z Žiliny. Vernisáž se konala 13. 12. 2007 od 17:00 hodin. Jako doprovodnou akci se povedlo připravit pro veřejnost seminář Autismus záhad zbavený, kde přednášela paní ing. Miroslava Jelínková, CSc. Seminář měl velký ohlas a paní Jelínková musela zodpovědět spoustu dotazů ohledně lidí postižených autismem. Je skoro na pováženou, že dost speciálních pedagogů si nechce nechat poradit od matky postižené dcery… Přednášky paní Jelínkové ale obletěly svět a není bez zajímavosti, že si ji vyžádali i na celostátní konferenci v Austrálii. Na vernisáži vystoupily dětské skupiny, například Klíčenky, které pomáhal založit pan Haničinec, nebo bubínkový soubor z SPC Svítání z Pardubic. Zahájení výstavy se ujali naši přední političtí představitelé v čele se starostou města. Autismus rovná se Rain Man??? Kdyby se měli lidé postižení autismem charakterizovat několika slovy, dalo by se říci, že jsou to lidé žijící si ve svém světě. V překladu to znamená, že dítě postižené autismem nedokáže zpracovat v hlavě obrazové, zvukové a hmatové vjemy. K tomu dochází neschopností komunikace levé a pravé mozkové hemisféry. Jejich problém je v neschopnosti komunikace s okolím. Pro názornost si představte, že jste se ocitli v Číně a někdo vám vysvětluje jejich „rozsypaný“ čaj, tak se asi cítí lidé s autismem u nás. Autisti to nejsou lidé, kteří vše rozbíjejí, jak je charakterizují třeba posudkoví lékaři, ale lidé, kteří mají velký strach z čehokoliv nového a neznámého. Jsou to lidé bez schopnosti generalizovat (přenést naučenou zkušenost do jiného prostředí). Naučíme-li je přecházet na zelenou na křižovatce v Hlinsku, nemáme jistotu, že


20

únor/2008

toho budou schopni na semaforu v Chrudimi. Budou-li číst slabiky ve své škole, rozhodně to neznamená, že toho budou schopni v jiné škole nebo doma. Autismus zahrnuje velké spektrum různých postižení, od těch vysoce funkčních, mezi ně například řadili i Alberta Einsteina, až po autisty s nízkou mentální úrovní. Vysoce funkční autisté a lidé s aspergrovým syndromem bývají ve vedoucích funkcích nebo jsou úspěšnými podnikateli, jako je Bill Gates. Většina lidí s autismem ale potřebuje nepřetržitý dohled a celodenní péči. Jsou to lidé velmi zranitelní, neumí lhát a vymýšlet si. Co řeknou, je vždy pravda. Neumí pochopit náš složitý svět, vtipy, čas, vztahy a city. Neumí se bránit, nechápou zlo. Někteří jsou velmi zruční manuálně, jiní mají fotografickou paměť, jiní zase dokážou najít jakýkoliv spoj po zeměkouli, ale už to neumí použít v praxi. Výstava autistických prací trvá do 28. února 2008. Budete-li mít čas, určitě se na ni běžte podívat. Názorně přibližuje zručnost autistů a svět, ve kterém žijí. Lenka Svobodová

škole:: Průzkum na naší škole Měl by se stát novým prezidentem Václav Klaus nebo Jan Švejnar?:


21

VYMALUJ A DOKRESLI OBRÁZKY

únor/2008


22

únor/2008

POZNÁŠ, KDO ZE ZAMĚSTNANCŮ NAŠÍ ŠKOLY JE NA FOTOGRAFII?

Pokud jste poznali, kdo je na obrázku, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do 15. Března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.

HÁDANKY, TAJENKY, RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY

Co je to maximální blbina? Co dělá osel, když na něj svítí slunce?

Řešení: (.uknežěnep ezínep índelsop az is tipuoK.) (níts)

Arnold Schwarzenegger to má dlouhé. Helmut Kohl to má krátké. Madonna to nemá vůbec. Papež to má, ale nepoužívá to. Co je to?

(ínemjířp)

Víte, jak sundáte jednorukého ze stromu?

(.um etávámaZ) Připravila Adéla Jirušová


23

únor/2008


ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA

24

únor/2008

NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA

T Má to šest nohou, dvě hlavy, dvě ruce, čtyři uši a kráčí to po čtyřech. Co to je? Na počátku je to černé, při použití je to rudé, na konci je to šedé. Co to je? Nemá to huby, ale tři zuby, u jídla slouží, po něm netouží. Kdo ho spatří, nechť ho potlačí. Kdo ho chce chovati, musí se varovati. Dáš-li mu masti, bude růsti. Když naroste, bude krásti, všecko ti před očima pobere a z domu tě vyžene. Jsem jenom kůže bez masa, sedím na kůži s masem a nesu kůži a maso. Co jsem? Řešení hádanek: (inok an cedzej, ílhu, akčildiv, ňeho, oldes ékcedzej)

Dáma osloví na plese mírně opilého pána: „Vy jste opilý, vy jste strašně moc opilý…“ Pan Mazánek se zmátoří a povídá: „Vy jste ošklivá, paní Rumlová, vy jste strašně moc ošklivá…“ A pak zlomyslně dodá: „Jenže já se z toho do rána vyspím.“ Žena čte noviny a povídá manželovi: „Představ si, že našeho kominíka přejelo auto!“ „No vidíš, už ani na té střeše není člověk v bezpečí…“ Kominický mistr dostal tovaryše. Napadlo ho, aby si ho trochu prověřil. Našel ho řádně opivněného a opřeného o kandelábr: „Tak, Václave, co jsi dneska vymetl?“ „Pět hospod a tři výčepy.“

tedy ona teta dnes vy docela

dítě říci starý

nebo čekat Na myslivecké výstavě stojí prvňáci u panelu se srnčími trofejemi a poslouchají výklad průvodce. Najednou Karlík povídá: „Náš táta už taky ulovil srnce!“ „On je myslivec?“ ptá se paní učitelka.“Ne, jezdí s kamionem…“ Advokát se ptá klienta: „Kolikrát jste podvedl svou manželku?“ „Pane doktore, já jsem k vám přišel pro právní radu, ne proto, abych se chlubil!“ Při hodině přírodopisu se ptá pan učitel žáka Žofáka: „Jak dlouho žije vepř?“ „Až do zabíjačky…“ „Jaroušku, když nepropadneš, koupím ti vzduchovku.“ Jaroušek přichází s vysvědčením. Usmívá se: „Tatínku, maminko, ušetřil jsem vám tři stovky!“


25

únor/2008


26

únor/2008

Vyluštěte si sudoku

Anketa:

Co byste lidem popřáli do nového roku? roku? Zdeněk Šípek – Lidem bych do nového roku přál hodně štěstí, zdraví, hodně pracovních úspěchů, klidu v rodinném životě a pevné nervy na současnou politickou situaci.

Tomáš Holomek, 6. třída. – Hodně štěstí, zdraví a úspěchů. Patrik Zelenka, 6. třída – Hlavně hodně toho zdravíčka a ať je rok 2008 úspěšný.

Zápisky z policejního zápisníku * Když mě vlákal do parku, tušila jsem, že o něco přijdu. Ale že to bude kabelka, to mě nenapadlo. * Trestného činu krádeže, při kterém jsem byl přistižen, upřímně lituji a slibuji, že příště si dám větší pozor.

Kristýna Drahošová, 7. třída – Lidem bych asi popřála hodně štěstí a mnoho úspěchů.

Adam Cach, 10 let (H (Hlinsko) – Všem lidem bych popřál do nového roku hodně štěstí, lásky a hlavně plno nervů na volbu nového prezidenta.


27

únor/2008

Optické iluze


28

únor/2008

&&&&& Žofka křížovka &&&&&

Kruh nebo spirála?

Z historie televize: Až do 30. let dvacátého století probíhaly vážné pokusy s …….. (1. část tajenky) televizí založenou na principu rychle …… (2. část tajenky)…....... (3. část tajenky). V některých městech v USA dokonce začalo a krátkou dobu fungovalo vysílání pro tyto televize, než bylo vytlačeno plně elektronickým principem televizního přístroje.

Obrázek vypadá jako jedna spirála. Ve skutečnosti jsou to soustředné kruhy.

NÁŠ KOMIKS

Kreslí Lucie Vtípilová

Řešení úkolu: Co to znamená? – Hřebec. Správná odpověď je b. Kramflek. Správná odpověď je b. Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115 e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XV.

Redakční rada: O. Bouška, P. Hainc, K. Drahošová, A. Jirušová, O. Kurasevičová, T. Sodomka, A. Švandová, S. Giansanti, N. Nováková, A. Mlynářová, J. Odehnalová, P. Stehnová, L. Svobodová, L. Vtípilová, Mgr. Petr Schmied Illustrations: Lucie Vtípilová, Tereza Brožková Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.

Únor 2008

VODOROVNĚ: A. Osobní zájmeno; odborná péče o chodidla. – B. Část švu; součást obrany rostlin; měkký prvek s velkou hustotou. – C. Označení příkladu; spojení několika vodičů; iniciály čes. básníka (vl. jménem Antonín Bernášek); označení našich letadel. – D. 1. část TAJENKY; nanotesla. – E. Neobvyklé ženské jméno; obchodně technická jednotka (zkratka); iniciály našeho současného slavného fotbalisty. – F. Dezinfekční přípravek; součást postroje koně; osada na Slovensku. – G. Označení vozidel z okresu Klatovy; citoslovce bolesti; označení nabíjitelných spotřebičů; 12 kusů. – H. Německy „východ“; žádná osoba; punkový účes. – I. Známý obchodní řetězec; ve větší vzdálenosti; lov. – J. Vzácný plyn (reklamní nápisy); mastné skvrny na hladině polévky; primitivní plavidlo. SVISLE: 1. Světový pohár (zkratka); figurka. – 2. Oklepat; vidina. – 3. Neukrýt se. – 4. Zkratka pro kyselost; balvan; tázací zájmeno. – 5. Uhlovodík; nejvyšší karty; Starořek. – 6. Označení odborníků v medicíně, právu a podobně; druh kovu; tázací zájmeno. – 7. Člověk, který není místní (nářečně); spojka; hráč na chodský hudební nástroj. – 8. Kulatá bakterie; druh pistole; dívčí jméno. – 9. Domov včel; 3. část TAJENKY; římsky 5. – 10. 2. část TAJENKY. – 11. Značka kosmetiky; zkratka velké jednotky hmotnosti; násilí. – 12. Souhlas (z angličtiny); největší z měsíců planety Neptun. Pomůcka: NT; Íti; ph; etan. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března doneste p.uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

Bleskáč (naše interview)

Recommend Documents