ážená paní učitelko, vážený pane učiteli, vážení přátelé a příznivci předškolního vzdělávání, připravili jsme pro vás první letošní číslo Informačního bulletinu Mrkvička pro mateřské školy zapojené do celostátní sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou/environmentální výchovu (EV) v roce 2010 a s ním i několik důležitých informací. Registrovaným mateřským školám v síti poskytneme v roce 2010 čtyři rozesílky podpůrných materiálů včetně čtyř čísel Mrkvičky. Dále vám v průběhu roku rozešleme dvě metodické pomůcky, které se nám podařilo získat z finančních prostředků Ministerstva životního prostředí a Lipky Brno, a rovněž dostanete osvědčení o registraci v síti. Informační bulletin Mrkvička vám v roce 2010 nabízíme v rozšířené a obohacené podobě: bude obsahovat celoroční cyklus Země – Slunce – Vzduch – Voda spolu s metodikou, praktickými ukázkami ze středisek ekologické výchovy a dobré praxe mateřských škol, odkazy a literaturou, ale i odbornými informacemi k danému Jarní sázení hrášku. Foto Iva Koutná tématu. Hlavním tématem tohoto čísla je Země a pojali jsme ji zemitě – především jako půdu, základnu života. Pevně věříme, že se celostátní síť Mrkvička bude naší i vaší zásluhou dále rozvíjet, bude vám přinášet cenné informace, zkušenosti a náměty pro konkrétní činnosti ve vaší práci. Máte-li zájem se podělit o příklady a zkušenosti své dobré praxe v oblasti EV, můžete nás kontaktovat na e-mailu:
[email protected]. Blanka Toušková, koordinátorka celostátní sítě Mrkvička, SSEV Pavučina, www.pavucina-sev.cz
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU
V
ČÍSLO 1 | ROČNÍK 3 ÚNOR 2010
ÚVODNÍK
CO JE PŮDA? Hana Kolářová Ačkoli to na první pohled není patrné, půda je živý a dynamický přírodní útvar. Neustále se rodí z geologického podloží, a na druhé straně nám ji před očima odnáší voda a vítr a taky si ji sami ubíráme – globální rychlostí mnoha hektarů za den ji zastavujeme. Půda je plná života, objevíme v ní řadu zvířátek a drobnohled by ukázal v pouhé hrsti hlíny přítomnost někdy i tolika živáčků, kolik je lidí na celé Zemi. No řekněte, nevěnujeme půdě vlastně málo pozornosti? Půda je nejen základnou potravního řetězce a stability, půda je také jedinečný filtr vody, ba i vzduchu. Je také úložištěm uhlíku, jehož narušený koloběh nám způsobuje šlamastyku zvanou změna klimatu. Půda je ovšem také při fantastickém množství forem života, které obsahuje, obrovským zdrojem genetických informací. Z půdy a hornin stavíme svá obydlí, vyrábíme nástroje. Půda je prostředí, kde hledáme stopy své kulturní minulosti, půda je dokonce matérie duchovní – což se netraduje, že bůh stvořil člověka z hlíny? →
Hlavní téma:
PŮDA
NÁPADY A NÁMĚTY V této rubrice vám přinášíme nápady pro činnosti s dětmi a příklady dobré praxe ze středisek ekologické výchovy a z mateřských škol – celoroční projekt na pokračování (po oblíbených Studánkách, které v tomto čísle uzavíráme, to jsou Čtyři království) a náměty na různorodé aktivity a výukové programy. Velmi uvítáme i vaše vlastní zkušenosti a náměty z vaší činnosti. Pokud jste ochotní se o ně podělit a potěšit tak děti v jiné mateřské škole, pošlete nám je na adresu Pavučiny. CELOROČNÍ PROJEKT: O ČTYŘECH KRÁLOVSTVÍCH Lenka Hronešová Tento projekt ekologické výchovy sestává ze dvou částí. Obě se mohou realizovat v těsné návaznosti v průběhu celého školního roku. Zkušený pedagog však dokáže obě části realizovat současně. První část s názvem Človíček mezi lidmi by měla posloužit ke zdárnému začlenění dítěte do kolektivu v MŠ a k osvojení základních organizačních, komunikačních,
hygienických a zejména sociálních návyků a dovedností. Druhá část s názvem O čtyřech královstvích vychází z předešlé a volně na ni navazuje. Zaměřuje
se zejména na základní přírodní zákonitosti a měla by děti vést k jejich pochopení a ztotožnění se s nimi. V ideální podobě by se měly obě části prolínat a tvořit celoroční výchovný a vzdělávací plán. →
Pokračování na str. 2
ZELENÉ OKÉNKO [4] O MARŤÁNKOVI [5] KRÁLOVSTVÍ ZEMĚ [7] OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK [7] ZAKOPANÁ PONOŽKA [8] atd...
HLAVNÍ TÉMA: PŮDA
→
PŮDA JAKO SOUČÁST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Zdroj: www.mzp.cz, upraveno (red) Definice půdy Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek. Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém. Přežití a prosperita všech suchozemských biologických společenstev, přirozených i umělých, závisí na tenké vrchní vrstvě Země. Půda je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu, ale se značným výhledem do budoucna. Funkce půdy Půda se v ekosystémech účastní složitých vazeb, je nezastupitelná v plnění těchto funkcí: → Půda je základním článkem potravního řetězce a současně substrátem pro růst rostlin. → Půda je životně důležitou zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází.
→ Mikroorganismy žijící v půdě jsou obrovskou a nedoceněnou zásobárnou genetické informace a umožňují průběh důležitých procesů v ekosystémech. Cyklus vody, uhlíku, dusíku, fosforu a síry probíhá v půdě prostřednictvím interakcí mikrobiální složky s fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Půdní organická hmota je hlavní suchozemskou zásobárnou uhlíku, dusíku, fosforu a síry. Bilance a přístupnost těchto prvků je neustále ovlivňována mikrobiální mineralizací a imobilizací. → Půda hraje zcela zásadní a nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií. Mimo jiné zadržuje, degraduje, ale za určitých podmínek i uvolňuje potenciálně rizikové látky. → Z půdy pochází mnoho základních složek stavebních materiálů a surovin, současně půda poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka. → Půda je prostředím, v němž probíhá archeologický a paleontologický výzkum. K procesům, které nepříznivě ovlivňují produkční a ekologické funkce půdy, se řadí spolu s vodní a větrnou erozí kontaminace, zábor půd, degradace půdy, úbytek organické hmoty a narušení vodního režimu a acidifikace.
VZÍT HLÍNU DO DLANÍ... Převzato z časopisu Bedrník 2009/3 Jaký je to pro vás pocit – vzít do dlaní hrst hlíny a promnout ji mezi prsty...? → Tomáš Hodek, předseda občanského sdružení Ekodomov: V Bibli se praví, že Bůh uplácal člověka z hlíny a vdechl mu život. Pro mne to velmi pěkně symbolizuje sepětí člověka s půdou. Kvalitní půda znamená kvalitní potraviny a příjemné životní prostředí, které pak ovlivňuje naše zdraví a kvalitu života. Kvalitní půda voní, je vlhká a vzít ji do dlaní je pro mne radost, protože z ní cítím život a vidím, že hospodář o svou půdu pečuje s úctou a láskou a je pak lhostejné, kde se zrovna nacházím. → Luděk Šefrna, geograf: Půda v dlani je příjemná, ale raději ta 2
lesní anebo daleko za městem. V malé hrstce jsou miliardy mikroorganizmů, které sice nevidíme, ale ony dělají zvětralinu půdou, protože ji nakypřují a udržují její vlhkost, zásobují ji důležitými prvky které potřebují rostliny k růstu. V půdě se vše živé navrací k prapůvodní substanci, ostatně i o nás se dá říci, že v ní jednou skončíme. Obřad promnutí půdy v rukou dělám již rutinně, pro pedologa je to jako pro lékaře pacientovo tělo. Většina lidí má nějakou zahrádku nebo oblíbenou trasu procházky a jistě se s půdou do kontaktu dostává. Zkuste si při tomto obřadu představit, co byla pro naše dávné předky, kteří na ní byli životně závislí, a jestli opět tato doba nenastane...
→
NÁPADY A NÁMĚTY
CELOROČNÍ PROJEKT: O ČTYŘECH KRÁLOVSTVÍCH Lenka Hronešová Projekt vydalo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER jako publikaci v roce 2003. V roce 2007 vyšlo její druhé vydání a v současné době je v nabídce prodejných publikací Severu i mnohých dalších středisek ekologické výchovy. V Mrkvičce vás budeme seznamovat s částí O čtyřech královstvích, která je rozdělena do čtyř oddílů: Království země, Království vzduchu, Království vody a Sluneční království. V tomto čísle vám nabízíme aktivity k oddílu Království země. Motto: „Abychom pochopili pravidla ekologického chování a dokázali se jimi řídit, potřebujeme vlastnosti a schopnosti, jako jsou: láska k přírodě, omezování vlastních potřeb, šetrnost, schopnost rychle se přizpůsobit měnícím se podmínkám a schopnost vlastního úsudku a jednání. Předpokladem pro rozvoj těchto vlastností je ochota poznat sám sebe a síla pracovat na sobě. Základy je proto nutné položit již u malých dětí.“ Elfriede Pausewangová Časový rámec: půlroční projekt, na 1 téma potřebujeme 1,5 měsíce Anotace: Projekt si klade za cíl posílit snahu pedagogů přivádět děti k uvědomění si sebe sama nejen jako součásti lidského společenství, ale i přírody a na základě tohoto uvědomění prohlubovat zodpovědné chování k přírodě i k ostatním lidem. Přestože vznikl už v roce 2009, plně odpovídá požadavkům RVP PV na propojování jednotlivých vzdělávacích oblastí. Aktivity projektu vedou k získávání a upevňování žádoucích kompetencí. Projekt se zabývá vztahy v přírodě, člověka s přírodou a v neposlední řadě i mezi lidmi navzájem. Ústředním tématem projektu je vztah mezi přírodou a civilizací (veškerými lidskými výtvory). Snaží se upozornit na to, jak náš život a životní styl ovlivňuje přírodu a kvalitu životního prostředí. Klíčová slova: příroda, půda, voda, vzduch, znečištění lidskou činností, lidské výtvory, civilizace, základní podmínky života Klíčové kompetence: kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské (utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům
a hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně). Výukové strategie: K dosažení cílů projektu nejlépe směřují tzv. aktivizační metody a formy práce: → dramatické hry, dramatická výchova; → smyslové hry, prohlubování smyslového vnímání; → pozorování a pokusy – zejména v terénu; → tvořivé hry (s přírodním i odpadovým materiálem), výtvarná činnost; → didaktické, pohybové i jiné hry zaměřené na spolupráci i samostatné jednání; → rozhovory, řízené diskuse. Co nejvíce aktivit by mělo probíhat venku! Co potřebujeme: Nároky jsou specifikovány u jednotlivých aktivit. Metodický přehled: 1
KRÁLOVSTVÍ ZEMĚ
2
SLUNEČNÍ KRÁLOVSTVÍ
3
KRÁLOVSTVÍ VZDUCHU
4
KRÁLOVSTVÍ VODY
Úvod do projektu – motivace (dramatická scénka): Jsem čarodějnice Agáta. Létám vzduchem na koštěti a z té výšky ledacos vidím. Tebe, Aničko, i tebe, Honzíku! Zkrátka vás všechny. Všechny lidi, všechna zvířata, města, vesnice i přírodu. Zkrátka celý svět. A víte, jak ten svět funguje? No přece díky čtyřem královstvím! Ptáte se kterým? Všechny je dobře znáte. Je to království země, sluneční království, království vzduchu a království vody. Bez nich by nebyl na světě život: nebyli bychom tu my ani zvířata a rostliny. Nevěříte? Pojďte, zvu vás na dobrodružnou cestu! Prozkoumáme spolu jednotlivá království, ledacos zažijeme a hodně se naučíme...
→
KRÁLOVSTVÍ ZEMĚ 1
Podrobný metodický popis 1. části projektu.
Obsah: → Chodíme po ní, živí nás... (jak vzniká půda, její význam) → Půda je naším největším bohatstvím (rostliny a jejich životní cykly) → Krtkova domácnost (živočichové v půdě – hry, pozorování) → Zem, písek, kamení... (výtvarné hry, tvořivost) Námět: Království země Kde: Na zahradě, ve třídě Kdo: Děti s učitelkou Námět 1: Co je půda? Pozorování venku i v místnosti → Šlapeme po ní – je to hlína, zbytky rostlin a živočichů, písek, kameny. → Na vycházce se díváme, přinášíme si do třídy vzorky písku, hlíny, zajímavé kameny. → Na vycházce si prohlížíme různé kameny a zkoušíme je rozbít (vznik půdy). Námět 2: Krtkova domácnost Pozorování → Vzorek půdy (nejlépe z místa, které není na soukromém pozemku) opatrně prohrabáváme špejlí, lupou pozorujeme živočichy, kořínky, semínka. → Pinzetou vybíráme, co do půdy nepatří (lidské výtvory – střípky skla, umělá hmota…). Jak se tam dostaly? Nalezené odpadky roztřídíme do příslušných kontejnerů. → Totéž zkusíme se vzorkem z již vyzrálého kompostu. Kde je více živočichů a proč?
Očekávané cíle a výstupy: NÁZEV AKCE
OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSTUPY
ÚKOLY
1 KRÁLOVSTVÍ ZEMĚ
Smyslem první části projektu je pochopení závislosti života rostlin, lidí i všech ostatních živočichů na půdě. Děti se seznámí s tím, jak vznikají živiny – důležitá složka půdy. Vědí, jak mohou tvorbu živin v půdě ovlivnit i jak se chovat, aby nezhoršovaly její kvalitu.
→ Definujte, co je příroda a co civilizace (lidské výtvory) – pracovní list č. 1. → Z nabídky vyberte, co se podílí na vzniku půdy a kdo a proč potřebuje půdu k životu – pracovní list č. 2. → Ze všech výrobků a pokusného materiálu vytvořte „království země“.
2 SLUNEČNÍ KRÁLOVSTVÍ
V druhé části se děti seznámí se sluncem – nositelem energie pro život. Uvědomí si, jak reagují na nedostatek slunečního svitu rostliny i lidé. V této části nejvíce posílí schopnost spolupráce a empatického chování.
→ Jak reagují rostliny na nedostatek slunečního světla? Seřaďte části obrázku – pracovní list č. 3. → Ověřte v praxi. → Ze všech výrobků a pokusného materiálu vytvořte „sluneční království“.
3 KRÁLOVSTVÍ VZDUCHU
Vzduch tvoří další základní podmínku pro život. Děti si uvědomí důležitost zelených rostlin pro tvorbu kyslíku i čistotu vzduchu. Vědí, jak samy mohou ovlivnit kvalitu vzduchu.
→ Určete, kdo a proč potřebuje vzduch. Jaké chování podporuje čistotu vzduchu? – pracovní list č. 4 → Kdo a co se podílí na znečišťování vzduchu? – pracovní list č. 5 → Na zahradě zasaďte listnatý stromek a pečujte o něj. → Ze všech výrobků a pokusného materiálu vytvořte „království vzduchu“.
4 KRÁLOVSTVÍ VODY
V této části se děti seznámí s vodou jako poslední ze čtyř podmínek života. Objeví skupenství vody v závislosti na teplotě vzduchu a seznámí se s koloběhem vody v přírodě. Dozví se také, jakým způsobem mohou vodu šetřit a jakým chováním ohrožují lidé její čistotu.
→ Kde najdeme vodu v krajině? Kdo a co ji potřebuje? Co ji znečišťuje? – pracovní list č. 6 → Jak můžeme šetřit vodou? – pracovní list č. 7 → Stanovte pravidla šetření s vodou v MŠ. → Ze všech výrobků a pokusného materiálu vytvořte „království vody“.
mýždi; 2. zbytky živočichů – pavouci, stonožky; 3. zbytky rostlin i živočichů – mravenci. → Každá skupinka dostane 2–3 pracovní listy (tak, aby 1 pracovní list dostaly cca 3 děti). Děti mají za úkol v pracovním listě (prac. list č. 2) najít vše, co se podílí na vzniku půdy. → Aktivita je zakončena společnou diskusí.
Námět 3: Růst Dramatizace → Semínko – děti jsou stočené do Smyslová hra (na krtka) klubíčka (semínko spí v zemi), kapka → Zavážeme dětem oči. Po cestičkách vody semínko probudí. z novin, provazu nebo gázy (podle → Klíček – děti se posadí, jednu hmatu) po čtyřech putují ke krtkovu nohu skrčí pod sebe, druhou natáh„domečku“, kde čichem rozeznávají růz- nou (= klíček – kořínek), natahují se né potraviny, mohou i ochutnat. rukama až ke špičce – představují přijímání vody s živinami z půdy. Didaktická hra → Rostlinka – ze semínka začne → Děti se ještě jednou jako krtci po růst pomalu rostlinka (děti mají ruce hmatu dostanou na konec chodbičky. sepnuté nad hlavou a pomalu se Tentokrát si každé dítě vezme jeden zvedají), nad zemí začnou růst listy obrázek půdního živočicha. a květy, které se otáčejí ke světlu a → Děti si obrázek prohlédnou a vy- teplu (děti se postaví, rozpaží a natvoří skupinky podle počtu nohou ži- táčejí se ke světlu), rostlina odkvete vočichů (bez nohou – žížaly, 1 noha (děti svěsí paže), zralé semeno za– slimáci a hlemýždi, 6 nohou – mra- padne do půdy (děti se opět sbalí do venci, 8 nohou – pavouci, mnoho no- klubíčka). hou – stonožky). → jednotlivé skupiny zaujmou vyme- Kooperativní hra zený prostor podle toho, čím se živí: → Skupinky dětí dostanou sadu po1. zbytky rostlin – žížaly, slimáci a hle- míchaných karet, na každé kartě je
jedno ze stádií růstu fazole (fazole, fazole s klíčkem, f. s kořínkem, f. s výhonkem, f. se stonkem a listy, f. kvetoucí, f. s lusky). Skupinky dětí mají za úkol karty správně seřadit. → Na závěr děti vyjmenují alespoň dva živočichy, kteří by se mohli živit fazolemi. Pokus, pozorování → Na vlhkou vatu dáme naklíčit fazoli nebo hrách, zasadíme do průhledného kelímku a sledujeme její růst (co potřebuje, aby rostla?). Námět 4: Hrajeme si s půdou Výtvarné hry → Hladíme rukama písek, necháme ho protékat mezi prsty, otiskujeme do něj dlaně, ruce, nohy, kolena… → Hrabičkami nebo prsty vytvoříme iluzi klidné hladiny, bouře, větrné krajiny → Dotek je příjemný, hebký, drsný… teplý, studený? → Rozházíme kamínky po zemi jako ostrovy, shrneme na hromadu jako hory, vytvoříme iluzi vrstevnic… → Namočené archy měkkého papíru pokládáme na zem, lehce je přejíždíme rukama, necháme trochu proschnout, potom zlehka otočíme – na rubu se nám zachytil písek, hlína, kamínky, kousky větviček apod. → Citlivě můžeme domalovat akva-
relem jako kousky krajiny, tuší a špejlí domalujeme živočichy, které jsme pozorovali. Práce s keramickou hlínou nebo jílem → Z dobře propracované ker. hlíny nebo jílu tvarujeme drobná zvířátka, nemáme-li pec, můžeme dobře vyschlé výrobky pomalovat hustou temperou. Pískové mozaiky → Písek různých odstínů sypeme na karton s předkresleným motivem, potřený lepidlem Herkules. → Doplníme kamínky větvičkami a dalšími přírodninami. Hry s kamínky → Kamínky můžeme pomalovat, poznávat je podle hmatu, hrát s nimi dramatické hry (tatínek, maminka, děti…), skládat obrazy… Závěrečná akce → Povídáme si, co všechno je závislé na půdě (život rostlin i živočichů). → Ze všech výrobků a pokusného materiálu vytvoříme „království země“.
Na setkávání s vámi se těší Lenka Hronešová, www.sever.ekologickavychova.cz
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 1 | ROČNÍK 3 | ÚNOR 2010
3
→
NÁPADY A NÁMĚTY CELOROČNÍ PROJEKT: OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK Helena Nováčková
MŠ ZVONEČEK HRADEC KRÁLOVÉ: NAŠE PLANETA ZEMĚ Lenka Hronešová
VYROBTE SI KLÍČIDLO Kateřina Řeháková, Lipka Brno, www.lipka.cz
Příklad realizace školního projektu. V příloze Mrkvičky najdete poslední dvě aktivity celoročního projektu Otvírání studánek aneb Abeceda pro objevitele a strážce vody ze Sluňákova – Centra ekologických aktivit města Olomouce. Součástí projektu, který jsme vám postupně představili, je celkem deset rozsáhlých aktivit tematicky zaměřených na vodu. 1.
Studánka věčné vody
2.
Studánka živé vody
3.
Studánka vzácné vody
4.
Studánka tvé vody
5.
Studánka lesní vody
6.
Studánka ohrožené vody
7.
Studánka blízké vody
8.
Studánka pitné vody
9.
Studánka čarovné vody
10.
Studánka krásné vody
Projekt kompletně vyšel v nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., v publikaci Svět průřezových témat pro 1. stupeň, a to v rámci tematického celku Environmentální výchova pod označením F 2.5, autorkou projektu je Mgr. Helena Nováčková. Další projekty a aktivity Sluňákova pro mateřské školy najdete na www.slunakov.cz
ZLATÉ SEMÍNKO Spinkalo semínko zlaté, v postýlce v zemi ukryté. Náhle mu zazvonil budíček, byl to jen malinký deštíček. A když se semínko probudilo, pyžamko si hned rozepnulo. Pak ucítilo hřejivé teplíčko, které mu poslalo hodné sluníčko. Vystrčilo ze země hlavičku a ukázalo se více sluníčku. Uvidělo krásný svět, chtělo vyrůst ze země hned. Tak se semínko za chvilku proměnilo v zelenou rostlinku.
4
Co mé oči vidí: „Poznávám přírodu všemi smysly.“ Kam mě kroky vedou: „Jsem ochráncem přírody.“ Moje radosti: „Chráním a pomáhám.“ 1. blok: Země Krtek a semínko… Specifické vzdělávací cíle: → osvojení si praktických dovedností přiměřených věku; → rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních; → posilování přirozených poznávacích citů; → rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky; → rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností; → vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách; → osvojování jednoduchých poznatků o světě a životě užitečných pro vytváření elementárního povědomí o přírodním prostředí. Popis projektu: → Seznámení s novými pojmy: pedosféra (veškerá půda na Zemi) úrodnost (závisí na množství vody, vzduchu a živin) vznik půdy (zvětrávání – rozpad hornin a nerostů) druhy půd (písčité – není úrodnost – voda proteče..., hlinité – úrodnost, jílovité – není úrodnost – nepropouštějí vodu) složení půdy (hlína, půdní voda, půdní vzduch, zbytky rostlin a ži-
vočichů – vytvářejí humus) → Chování člověka: Ochrana: nestavět továrny, obchodní centra na úrodné půdě, nezakládat černé skládky… Poškozování: produkce odpadů, kyselé deště… hnojení, používání chemických postřiků (práškování) – úhyn živočichů, znečišťování spodních vod, chemické látky se dostávají do koloběhu látek v přírodě… Vhodné aktivity: → didaktická hra Má Země: říkanka vyjádřená pohybem; → didaktická hra Kos snědl žížalu – učit se jednat podle pokynů a zachovávat pořadí; → pohádky: Jak Křemílek a Vochomůrka zasadili semínko, Ferda mravenec, Fazole; → písně: Naše Země kulatá je, Žížaly; → básně: Pampeliška, Má Země, Semínko (viz níže); → výtvarné práce: pískové obrázky (klovatina + písek), Fantazie (3 druhy - písek, hlína, antuka - na vyplnění plochy + vyškrabávání), Půda (hlína + kamínky + květiny + živočichové); → grafomotorika k tématu; → pracovní list – dějová posloupnost Od semínka k rostlině, Chování v příroděvycházky do lesa a do přírody – praktické pozorování, např. druhy půdy, zvětrávání, kompost – jak vzniká a co tvoří humus; → zahrada – hry s pískem, sázení bylinek; → interiér – přesazování květin.
Pro pozorování růstu rostlin včetně jejich kořenů je dobrou pomůckou tzv. klíčidlo. Může jím být jakákoliv vyšší hladká skleněná nádoba – zavařovací sklenice, stará váza apod. Klíčidlo si také můžeme sami slepit z nařezaných a obroušených skleněných destiček tloušťky 3 mm pomocí voděvzdorného silikonového tmelu (je k dostání v obchodech s kutilskými potřebami). Při lepení je třeba pracovat opatrně, aby se tmel dostal pouze na lepené plochy, špatně se odstraňuje. Je vhodné nejdříve slepit obvodová skla a pak dolepit dno. Je možné nechat si klíčidlo vyrobit na míru v prodejnách s akvaristickými potřebami. U lepených klíčidel je třeba se přesvědčit, zda neprotékají, a případně je opatřit podmiskou. → ZAKOPANÁ PONOŽKA Alena Vařejková Ekocentrum Paleta v Pardubicích, pobočka Chrudim | www.paleta.cz Tento zajímavý pokus je dlouhodobý. Budeme pozorovat, co se děje po delší době s předměty zakopanými do země. Přichystáme si starou ponožku a různé přírodní i nepřírodní předměty (ohryzek od jablka, kousek papíru, větvičku, kovovou matku, kousek sklíčka, plechovku, plastové víčko…). Věci dáme do ponožky a zavážeme ji. Na školní zahradě vykopeme díru, ponožku do ní uložíme a místo označíme tak, abychom jej zase dobře našli. Po libovolně dlouhé době (minimálně však po šesti měsících) ponožku vykopeme a prozkoumáme její obsah. SKALKA V MISCE Alena Vařejková Ty, kteří nejsou zrovna na bylinky a ani pravidelné zalévání není jejich koníčkem, může potěšit skalka v květinové misce. Opatřete si nízkou květinovou misku („žardinku“) nebo truhlík. Využít se dají i starší keramické nádoby. Dno pokryjte drobnými kamén-
→ Způsob osázení: Klíčidlo naplníme cca 7 cm pod okraj hlínou. Položíme semínka, osvědčily se zejména rychle rostoucí rostliny – např. fazole. Semínka přikryjeme třícentimetrovou vrstvou hlíny a lehce upěchujeme. Zalijeme a postavíme na okno. Dbáme na to, abychom klíčidlo nepřelévali, protože voda nemůže odtékat. Do klíčidla mů-
žeme zasázet i plody stromů – např. žaludy. Vhodnou dobou pro sázení žaludů je listopad až duben (žaludy sázené v jarních měsících však nesmí být vyschlé). Můžeme sázet i semena ostatních stromů, např. javoru a kaštanu (jírovce maďalu). Pokud chceme takto vyrostlé semenáčky přesadit ven, je nutné je na pobyt venku zvykat postupně.
Rostou! Děti z brněnské MŠ Pastelky při pozorování klíčidla.
KLÍČIDLO 2x čelní stěna 130 x 170 mm
ŽÍŽALÁRIUM Alena Vařejková V hlíně mezi kořeny žije spousta žížal. Shánějí zbytky rostlin na povrchu, zatahují je do země, tak půdu kypří a obohacují o živiny pro stromy a další rostliny. Chceme-li pozorovat práci žížal, můžeme si udělat následující pokus. Co budeme potřebovat: → velkou, ideálně pětilitrovou zavařovací sklenici; → oblázky, hrubý písek, vlhkou zeminu, listy, trávu; → tmavou látku na zakrytí sklenice; → žížaly. Postup: 1. Sklenici naplníme: na dno dáme vrstvu kamínků, na ně střídavě vlhkou zeminu a hrubý písek. Končíme vrstvou zeminy. Na povrch dáme hrst trávy, pár listů. 2. Do naplněné sklenice vypustíme několik žížal. Žížaly získáme z volné půdy na zahradě. 3. Sklenici postavíme na zastíněné místo a zem udržujeme stále vlhkou. Nezaléváme však příliš, abychom žížaly neutopili, v hlíně musí zůstat vzduch. 4. Pokud právě nepozorujeme, přikryjeme sklenici tmavou látkou. Denní světlo, zvláště přímé slunce,
je pro žížaly nevhodné, skrývají se před ním. 5. Občas zkontrolujeme, jak žížaly pracují. Žížaly by měly mezi vrstvami vytvořit chodbičky a listy zatáhnout pod zem. Pro srovnání si můžeme nachystat i druhou sklenici se stejnými vrstvami půdy, kterou necháme prázdnou. 7. Nezapomeňte po skončení pokusu žížaly vypustit zpět ven do půdy. Co můžeme pozorovat: → Při hledání potravy se žížala doslova prokousává půdou. Přitom se jednotlivé vrstvy promíchávají a kypří, vrstvy písku a hlíny se vzájemně mísí. → Svým trusem žížaly půdu vydatně hnojí a obohacují ji tak o nerostné látky, nezbytné živiny pro rostliny. → Zapomeneme-li sklenici zakrýt látkou, žížaly se velmi rychle schovají před světlem uvnitř sklenice.
2x boční stěna 30 x 170 mm 1x dno 130 x 36 mm
Žížalárium a žížalárium chráněné před světlem. Foto Alena Vařejková
Skalka v květinové misce.
ky nebo štěrkem, na ně nasypte vrstvu hrubého písku. Další vrstvu vytvořte z rašelinné drti, která dobře propouští i jímá vodu. Na ni opět písek a pak jemnou zahradní zeminu. Na povrch rozmístěte několik pěkných kamenů, ze kterých sestavíte jakousi skalku. Trochu je zatlačte do země. Kameny vybírejte přiměřeně velké, aby se velikostí hodily k misce. Skalku můžete osadit růžicemi netřesku, rozchodníkem, drobnou mateřídoušku nebo i jinými skalničkami. Postavte ji na světlo a středně zalévejte.
Náměty Klíčidlo, Žížalárium, Zakopaná ponožka a řadu dalších najdete v publikaci VYPRÁVĚNÍ STARÉHO STROMU (Ponížilová, Řeháková, Froncová, Lipka 2007) (Z námětů Kateřiny Řehákové z Lipky Brno a Aleny Vařejkové z Ekocentra Paleta v Pardubicích, pobočka Chrudim, připravila Iva Koutná) Publikaci O ČTYŘECH KRÁLOVSTVÍCH si můžete objednat na www.sever.ekologickavychova.cz
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 1 | ROČNÍK 3 | ÚNOR 2010
5
ZELENÉ OKÉNKO
LESNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA
JARO, ZAHRADA, ODPADY Alena Vařejnková, Ekocentrum Paleta Pardubice, www.paleta.cz V tomto okénku vám nabízíme tipy a nápady, jak na to, aby byl provoz vaší mateřské školy šetrný a ohleduplný k životnímu prostředí. Čerpáme z praxe školek v Chrudimi, kde ve spolupráci s Ekocentrem Paleta postupně zavádějí řadu ekologicky i ekonomicky šetrných opatření. TŘÍDĚNÍ V PRAXI S nadcházejícím jarem se podrobněji podíváme na odpad, který vytváříme. Že je vhodné třídit odpad na papír, plasty a sklo, ví už asi každý. Ne vždy je to však v praxi snadné. Školkám se osvědčilo mít přímo ve třídě vhodnou nádobu na vytříděný papír, kterého se při činnostech s dětmi nahromadí dost, a na směsný odpad. Nádoba na plasty, kterých tolik nebývá, může být v blízké kuchyňce, šatně, skladu pomůcek a podobně. Sklo se v práci s dětmi téměř nepoužívá, stačí proto jedna společná nádoba pro celou školku, umístěná nejlépe v prostoru školní kuchyně. A kam s odpadem, když se nádoba naplní? Rozhodně ne do společného kontejneru na směsný odpad. Pokud nemáte v blízkosti školky veřejné kontejnery na tříděný odpad, můžete zkusit požádat město či obec o přidělení kontejneru pro svou školku, přinejmenším o kontejner na papír. Nakládání s odpady patří totiž mezi kompetence měst a obcí. KOMPOSTÉR Přírodní materiál z výtvarných činností s dětmi nemusí končit v popelnici, ale spolu s listím, trávou a větvičkami ze zahrady v kompostéru, pro který se ve školních zahradách určitě nějaké místečko najde. Můžeme použít plastový kompostér zakoupený v hobby prodejnách nebo požádat šikovné tatínky o zhotovení kompostéru z dřevěných trámků, latí nebo pletiva. Pro více informa-
cí se můžete obrátit na Sdružení Ekodomov, www.ekodomov.cz, kde najdete i návod na výrobu jednoduchého kompostéru. RECYKLOHRANÍ V současnosti se pozornost upírá také k třídění elektroodpadu. Vyřazené elektrospotřebiče, televize, počítače, vysavače, žehličky, baterie a další se mohou stát surovinou a posloužit k výrobě nových věcí. Zkuste se zapojit se s vaší školkou do školního recyklačního programu Recyklohraní, zkuste zapojit i rodiče. Po přihlášení vám bude až do školky přistavena sběrná nádoba na elektroodpad, případně nádoba na sběr baterií. Za nasbíraný elektroodpad získáte body, za které si budete moci vybrat zajímavé odměny z katalogu. Pravidla hry a přihlášku najdete na www.recyklohrani.cz. DALŠÍ ZAJÍMAVÉ WEBOVÉ ADRESY: → www.ekokom.cz → www.jaktridit.cz
3. ČÁST: VENKU ZA KAŽDÉHO POČASÍ Tereza Vošahlíková, 20. ledna 2010, Foto autorka Při pohledu z okna během mrazivého lednového dne možná zapochybujeme o tom, že se v lesní mateřské škole skutečně můžeme řídit zásadou „venku za každého počasí“. Být s dětmi v lese plném rozmáčeného sněhu smíšeného s blátem nebo za suchého mrazu spojeného s větrem je jistě náročné, ale nikoli nemožné. Je třeba věnovat pozornost dvěma zásadním podmínkám: dobrému oblečení a dostatku pohybu. CIBULOVÝ SYSTÉM Pro lesní mateřskou školu (LMŠ) obecně platí, že „neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení“. Během celého roku je proto uplatňováno tzv. cibulovité vrstvení. V zimě má být spodní vrstva hřejivá, tedy ideálně vlna (pokud ji děti snesou) nebo funkční prádlo. Obě varianty mají tu výhodu, že i když se dítě zpotí, prádlo hřeje dál. Následují podle potřeby další 1–3 vrstvy, které opět hřejí a zároveň izolují (což je výhodou cibulovitého vrstvení oproti jedné silné vrstvě, která snadněji profoukne a nevytváří meziprostory udržující stabilní teplotu). Pro zahřátí se vedle vlny také velmi hodí fleece. Vrstvení je stejným způsobem uplatněno i na nohy. Svrchní kalhoty by měly být v první řadě vodotěsné. Bunda by měla být teplá a prodyšná. Pokud padá déšť se sněhem, má nepromokavost přednost, děti tedy často nosí zateplené pláštěnky. V nich se ale velmi rychle přehřívají. Poslední nezbytnou vrstvu do mrazu představuje ochranný mastný krém na obličej a na ruce. Obvykle se nedoporučuje nosit kombinézu či kalhoty s laclem, které je třeba celé rozepnout v případě, že má dítě potřebu. Na druhou stranu pokud si děti hrají ve sněhu, má kombinéza své výhody a je-li dítěti teplo, krátká chvilka vyvětrání
a rychlý návrat k pohybu nezpůsobí promrznutí. Celkově by však cibulový systém neměl způsobit, že dítě bude doslova nepohyblivá kulatá cibulka. Je poměrně časté, že děti se místo promrzání přehřívají – řešením je odebrání hřející vrstvy, ale ne všechny děti si umí říci. Proto je dobré poskytnout rodičům zpětnou vazbu, aby věděli, jak se jejich dítě v daných podmínkách cítí. ZÁLUDNÉ MALIČKOSTI Během mrazivého větrného dne rychle pocítíme, kde má oblečení skuliny, kudy může mráz či sníh proniknout. Častým problémem je přechod bot a kalhot. Řešením je buď guma na okraji nohavic přetažená přes podrážku bot, nebo návlek podobný tomu, co mají běžkaři, který přechod zvenku překryje a utěsní. Také při volbě rukavic je třeba myslet na jejich propojitelnost s bundou – nejsnadněji se manipuluje s rukavicemi podobnými lyžařským palčákům. Nevhodné jsou prstové a krátké rukavice. Na dobu oběda se hodí náhradní rukavice s odklopitelnou špičkou chránící holé prsty. Rukavice do lesa by v každém případě měly být nepromokavé a hřejivé (s kožíškem nebo fleecem uvnitř). Poslední skulinou v oblečení může být šála a čepice. Zde se velmi dobře hodí kukla doplněná šálou.
← Kromě těchto základních druhů můžeme třídit i další druhy odpadu: Nápojové kartony, tedy krabice od mléka, džusů, malých pitíček se třídí ve většině měst a obcí. Sbírají se do nádob označených speciální nálepkou oranžové barvy, nejčastěji to bývají kontejnery na plasty.
6
PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Další záludností jsou různá zapínání a zipy. Děti by měly zvládat jejich otevírání a zavírání samy. Nejen proto, že dvě paní učitelky stráví mnoho času, když mají každé dítě vyprostit z bundy či obléknout, ale také proto, aby si dítě mohlo pocit tepla regulovat samo v průběhu dne.
O MARŤÁNKOVI | 8.. ČÁST PhDr. Marek Herman,
[email protected], Marťan je malý človíček, který přiletěl z Marsu na Zem. Neposlouchá velká slova ani nevěří statistickým tabulkám. Ale zajímá ho, co lidé skutečně dělají, spíše než co říkají, že dělají. „Marťanština“ ukazuje věci, jaké opravdu jsou. A je dobré vědět, že každý z nás máme svého malého marťana uvnitř své duše. O ZÁZRAKU JMÉNEM HRA
ZAHŘÍVACÍ TECHNIKY Je-li venku mráz, platí jednoduché pravidlo: nezůstat stát a už vůbec ne sedět. Výjimkou může být ranní kruh u ohně, ale i zde by sezení nemělo v žádném případě trvat dlouho. Sníh nabízí rozmanité příležitosti k pohybu (sáňkování na kopci či vytvoření vlaku ze saní na rovné cestě, stavba sněhuláka či iglů atd.). Za suché zimy je nezbytné motivovat děti k rychlejší chůzi na cestě lesem, na což v základu stačí rychlejší chůze pedagogů, která určuje celkové tempo. Během chůze lze zapojit jiné formy pohybu (po domluveném signálu skákat jako žáby, běžet jako koně, oběhnout každý strom dvakrát atd.). Během cesty je důležité stále sledovat, jestli některé s dětí nezačíná prochládat. Takové dítě je méně aktivní a posmutnělé, což umocňuje nebezpečí hlubšího prochladnutí. Čím dříve si toho všimneme, tím lépe se situace řeší. Pedagogové i děti nosí v batůžku termosku s čajem. V důsledku pohybu je doplňování tekutin důležité. Dále mají u sebe termopolštářky, které rodiče doma převaří a děti je pak mohou opakovaně využít zejména při jídle či pokud je jim zima na ruce. Nezbytností v dětském batůžku jsou náhradní rukavice. Pedagogové standardně nosí v batohu fleecovou deku a několik sad univerzálního náhradního oblečení. POVZBUZENÍ NA ZÁVĚR Špatné oblečení může skutečně způsobit vážné komplikace. Prevencí proti tomu je setkání s rodiči k tématu oblečení již začátkem školního roku, kde je princip vrstvení vysvětlen. Během roku je pak důležitá již zmíněná zpětná vazba pro rodiče. Mnohé prozradí předpověď počasí, kterou by rodiče a pedagogové měli ve vlastním zájmu sledovat. Na zimu navíc trénujeme už během podzimu, který je pro své sychravé šedé dny často nepříjemnější než slunečný mrazivý den s třpytícími se ojíněnými stromy a červenými tvářemi dětí.
Jednou z nejdůležitějších věcí je pro dítě hra. Kolik už jsem od dospělých lidí slyšel posměšných poznámek o tom, že si děti „jenom hrají“. Tak abychom si rozuměli: hra je pro dítě jako chleba. Mimořádně důležitá, potřebná a nezpochybnitelná. Hra je pro dítě nádherný svět, ve kterém může všechno, nebo téměř všechno. Prostřednictvím hry se totiž malé dítě učí vzorce chování, rozvíjí své rozumové schopnosti a samozřejmě také city. Děti si hrají na řemesla, na obchod, na maminku, na školu, na paní doktorku, na piráty, na četníky a zloděje… prostě na všechno. Právě při hře je nádherně vidět do očí bijící rozdíl mezi dítětem a dospělým – rozpor mezi rozumem a fantazií. A protože si dítě hraje zejména napodobováním, pak také snadno uvidíme, jaké vzorce chování mu nabízí jeho rodina, že ano. Fantazie Pro hru je klíčová fantazie – schopnost představovat si, snít, ponořit se do vysněného světa. Vzpomeňte si v této souvislosti na informaci, že děti v počátku života vlastně nerozlišují přání a realitu. Je to krásná psychologická vlastnost – dítě zkrátka věří, že to, co si přeje, také skutečně je. Takže koberec je opravdu poušť, židle je opravdu letadlo, vařečka je nablýskaný meč, zvířátka mluví, kočárek spinká, postýlka čeká… Nádhera, že jo? To se dá samozřejmě v dobrém slova smyslu využít i při výchově dětí. Můžete třeba říct: „Je půl osmé, jde se spát.“ Bude zřejmě následovat smlouvání ještě ne, ještě ne. To v lepším případě – v tom horším rámus a řev. Anebo si můžete podřepnout, aby vaše oči byly ve výšce očí vaší dcery, usmát se a říct: „Už jsem byl v pokojíku a postýlka se ptala, kde je ta Martinka, proč už si nejde ke mně lehnout? A polštářek, ten už se taky nemůže dočkat a volá Martinko, kdeee jsiii? Kdeee jsiii?“ Do-
dneška vidím, jak malé Martince cukaly koutky u pusinky, když se tomu zdráhala uvěřit. Ale zároveň jí na očích bylo vidět, že jí to nedá a hraje si s představou „co kdyby jen?“… Zkuste to. Oživte předměty, které jsou součástí světa vašich dětí. Uvidíte, co se stane. V této souvislosti můžu také s klidem tvrdit, že děti nelžou, i když nám rozhodně popírají událost, kterou jsme viděli na vlastní oči a odehrála se před minutou..., a to jen proto, že ony si prostě přejí, aby se to nestalo..., a tak se to prostě nestalo. Je to docela jednoduchá věc, kterou ale my dospělí jen obtížně chápeme. Jsme totiž unavení a staří choboti. A přitom právě fantazie je tou pomyslnou bránou, kterou můžeme vstoupit do dětského světa… Zkuste to. Představte si, že si lehnete na onen žlutý koberec a najednou cítíte, jak se vám mezi prsty sype jemný písek, protože jste na poušti… Životní vzorce ve vaně Dítě si například hraje v koupelně, má plnou vanu vody… To stačí, aby se bleskurychle ponořilo do svého vnitřního světa fantazie a představ. Samozřejmě, že bude cákat, bude se rochnit, je mokré, na podlaze spousta vody, zubní pasta smíchaná s mýdlem a dítě je spokojené… Možná je někde na moři, možná něco velkého vynalézá. Vtom přijde dospělý, podívá se, opře o svůj všemocný rozum a sekne: „Podívej se kolem sebe, co jsi to zase provedl! Chvilku tě člověk nechá a už je tu takový binec. Okamžitě toho nechej! Proč mě pořád zlobíš?“ Překlad našich jedů Přeložíme si ony věty tak, jak je mohlo slyšet dítě. Věta: „Podívej se kolem sebe, co jsi to zase provedl!“ může v překladu znít: „Zbláznil ses? Co tě to napadlo? Nemůžeš se pouštět do svého vnitřního světa. Nemůže ti tam být dobře. Podívej se, jaké to má důsledky, když se v něm na chvíli ztratíš. Není důležité, co cítíš. Dů-
ležité je to, co vidíš kolem sebe. Tomuto vidění se ode mne uč. Pak tě budu mít ráda.“ Větu „Chvilku tě člověk nechá a už je tu takový binec,“ si můžeme přeložit zase takto: „Nemůžu samostatně nic dělat, protože udělám velkou škodu…“ Nebo ještě jinak: „Pokud dělám to, co cítím, maminka se na mě zlobí, protože působím škodu.“ Slyšíte to? Vidíte, jaké si z této zdánlivě nevinné věty může dítě utvořit životní vzorec? Ne, nepřeháním. Zkuste se zaposlouchat do svých každodenních vět. Zamyslete se nad tím, co svým dětem říkáte a co ony vlastně mohou slyšet. O čem se je to snažíte tak vytrvale přesvědčit? Vylaďte se... a nechejte se pozvat Také to ale můžete zkusit jinak. Když otevřete dveře koupelny a uvidíte tu spoušť vody, mýdla, kartáčků a krabiček a uprostřed malého tvůrce zabraného do svého díla, zkuste se na chvilku zastavit. Pokuste se vyladit na toho prcka: jak mu asi je, co to vlastně dělá? Podívejte se mu do očí. OČI! Vylaďte se na něj a raději se nechte pozvat do jeho světa fantazie. Vykašlete se na svůj rozum. Usmějte se a řekněte: „Tak copak to tady máš? Všecko mi to řekni.“ A uvidíte, co se stane. Záplava slov… a já jsem a ještě bych chtěla… a pak a… A kdyby vás nakonec přece jen trápila ta mokrá podlaha, můžete svému dítěti ukázat vzorec řešení: “Tak už je to všechno? Tak se utřeme a společně to tady uklidíme. Podlaze by se nelíbilo, kdyby zůstala mokrá, mohla by se nastydnout. A kdyby sem přišel táta jen v ponožkách, tak by si je mohl namočit a pak by ho studily nožičky.“ Vezměte si velký hadr, prckovi dejte malý a společně můžete podlahu vytřít. Docela náročné, že? Vím. Ale všechno, co má nějakou hodnotu, je těžké. Jinak to nejde. Přeju dobré dny s vaším vnitřním marťánkem.
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 1 | ROČNÍK 3 | ÚNOR 2010
7
CO NOVÉHO V MRKVIČCE Krajští koordinátoři Mrkvičky, sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu, se sešli 20. listopadu v Pardubicích. Jaké pro vás připravili novinky, jste se dočetli už v úvodníku tohoto informačního bulletinu Mrkvička.
POMOCNÍCI V této rubrice vás Mrkvička informuje o publikacích, metodických materiálech a pomůckách, které mohou být užitečné pro realizaci ekologické výchovy ve vaší mateřské škole. Rádi přidáváme i odkazy na webové stránky či organizace, které realizují či podporují ekologickou výchovu předškolních dětí, nebo pozvánky. Připravila Iva Koutná EKODOMOV
Ze schůzky koordinátorů sítě Mrkvička zleva dole: Standa Filip (Karlovarský a Plzeňský kraj), Pepa Janošťák (Jihočeský kraj), Blanka Toušková (SSEV Pavučina, koordinátorka celostátní sítě Mrkvička), Lenka Hronešová (Královéhradecký kraj), Kateřina Řeháková (Jihomoravský kraj), Alena Vařejková (Pardubický kraj). Zleva nahoře: Iva Koutná (šéfredaktorka Informačního bulletinu Mrkvička), Helena Nováčková (Olomoucký kraj), Petra Macháčková (Středočeský kraj), Tomáš Hodina (kraj Praha), Dobra Stránská (Liberecký kraj).
Na závěr pro vás, milé čtenářky a milí čtenáři, připojujeme dobrůtku: Mrkvičkové recepty. Víme, že i vy s dětmi v mateřských školách rádi vaříte. Co tak zkusit recepty z mrkve? Můžete obohatit školní jídelníček nebo potěšit své blízké doma. Už teď se těšíme, že příště uvedeme i recepty od vás!
MRKVIČKOVÉ RECEPTY
Doporučujeme navštívit stránky sdružení Ekodomov, které se zabývá především bioodpadem a kompostováním www. ekodomov.cz. Mimo jiné mají velmi hezké Omalovánky žížaly Žofky. Nejsou to jen klasické omalovánky, ale jsou v nich i různé lušťovky, hádanky, skládačky apod. Dají se použít i jako dárek k programu. CO VÍŠ O ROČNÍCH OBDOBÍCH V nakladatelství Portál vychází knížka Co víš o ročních obdobích, jejímiž autory jsou Jiří Nevěčný a Alena Nevěčná. Kniha obsahuje pracovní listy s úkoly pro děti ve věku 5 až 7 let k rozvoji základních kompetencí. Děti srovnávají obrázky, počítají a dozví se například, proč a pro koho je důležité jarní sluníčko, jak vypadá sněhová vločka a jestli je možné najít v přírodě dva stejné kaštany.
Připravila Alena Vařejková z Ekocentra Paleta v Pardubicích, pobočka Chrudim
PROJEKT SMOLÍČEK – PŘÍRODA, DĚTI, KNÍŽKY, KUTĚNÍ
MRKVOVÉ ŠÁTEČKY Počet porcí (kusů): 60 ks Doba přípravy: 60 minut Suroviny: 250g mouky, 150g másla, 200g nastrouhané mrkve, 1/2 prášku do pečiva, marmeláda, další mouka na podsypání těsta Postup: Mouku, máslo, mrkev a prášek do pečiva uhněteme v těsto a za vydatného podsypávání vyválíme 2–3 mm silný plát do tvaru čtverce. Ten rádýlkem rozkrájíme na malé čtverečky o hraně cca 50 x 50 mm, vložíme marmeládu a spojíme všechny rohy do šátečku. Pečeme v troubě při 180 °C asi 25 minut. Na talíři pocukrujeme.
Klikněte na TO MĚ BAVÍ www.conasbavi.cz/projekty/smolicek/ Na web je možné vkládat i vlastní akce. Více o projektu na http://nazeleno.webnode.com/ . Možná zde objevíte nějaký nápad či inspiraci pro svou práci. KLÍČ K URČOVÁNÍ PŮDNÍCH BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ Laminované leporelo s barevným obrázkovým klíčem k určování bezobratlých živočichů. Vydal Rezekvítek, sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody, Brno, www.rezekvitek.cz.
Vydalo: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47, Praha 1, tel. 234 621 386, e-mail:
[email protected], www.pavucina-sev.cz
PRANOSTIKY A HRY NA CELÝ ROK
Editorky: Mgr. Hana Kolářová, Mgr. Iva Koutná (Líska, o. s., pro EVVO ve ZK), Mgr. Blanka Toušková (SSEV Pavučina) Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice
V nakladatelství Portál vychází i další dvě milé knížky Pranostiky a hry na celý rok, autor Eva Kulhánková, a Pranostiky a hry na celý rok, autor Iva Maráková, www.portal.cz
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA AKČNÍ PLÁN STÁTNÍHO PROGRAMU EVVO 2010–2012 Připravila Iva Koutná V říjnu 2009 byl schválen aktuální Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice na léta 2010 – 2012 s výhledem do roku 2015 (usnesení vlády č. 1302 dne 19. října 2009). Akční plán představuje soubor konkrétních opatření pro daný tříletý časový úsek, které napomohou dosažení cílů Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen Státní program). Akční plán navazuje na předešlé akční plány a reaguje na klíčové výstupy a doporučení studií a analýz k EVVO zpracovávaných v roce 2009. Část opatření má průběžný charakter (jedná se zejména o průběžnou metodickou, informační či finanční podporu vzdělávacích institucí v oblasti EVVO a jejich sítí) a část opatření představuje nové aktivity, které pomáhají lépe nastavit systém EVVO na národní i regionální úrovni (jedná se zejména o úpravu vzdělávacích dokumentů, finančních mechanismů, sběr a distribuce dat, tvorba portálů apod.) Materiál neobsahuje opatření týkající se environmentálního poradenství. Environmentální poradenství je od roku 2010 vyčleněno ze Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR a je upraveno samostatně Rozvojovým programem environmentálního poradenství v České republice pro období 2008 – 2013. Cílem Akčního plánu je zajistit: Funkční prostředí pro poskytovatele, zadavatele a uživatele služeb EVVO; systematický rozvoj služeb a infrastruktury EVVO na území ČR s ohledem na přiměřenou dostupnost, standardizaci a zvyšování kvality služeb EVVO prostřednictvím zavádění systému evaluace na úrovni vzdělávacích programů i kompetencí a systému certifikace vzdělávacích programů a institucí; koordinaci a metodické vedení EVVO včetně rozvoje spolupráce na národní, krajské i místní úrovni; dlouhodobé a stabilní financování služeb EVVO; vytvoření systému funkčního financování EVVO po skončení podpory z prostředků strukturálních fondů EU. Za realizaci opatření Akčního plánu v daném termínu odpovídají příslušné resorty, vždy dle kompetencí v oblasti EVVO. K úspěšné realizaci opatření je zapotřebí spolupráce s dalšími resorty, municipalitami a organizacemi.
Součástí tohoto čísla bulletinu Mrkvička 1/2010 jsou přílohy: Sou Vydání tohoto čísla Informačního bulletinu Mrkvička finančně podpořilo MŽP ČR.
→ 9. otvírání studánek aneb abeceda pro objevitele a strážce vody STU STUDÁNKA ČAROVNÉ VODY → KALENDÁŘ
8
