Tunelový komplex Blanka
podzemní objekty nadzemní objekty hranice h i památkové átk é zóny ó
křižovatka křiž tk Trója
hranice přírodních památek
křižovatka Pelc-Tyrolka
S
Trójský most 0
200
400
600 m
stavba Špejchar - Pelc-Tyrolka
křižovatka U Vorlíkù
stavba Myslbekova - Prašný most
stavba Prašný most - Špejchar křižovatka Prašný most
křižovatka Malovanka
Strahovský tunel - 2. stavba Síť hlavních komunikací hl. m. Prahy
Dostává se Vám do rukou materiál, věnovaný informacím o severozápadní části Městského okruhu v Praze. Tunelový komplex Blanka je stavbou, která je výjimečná nejen svým rozsahem a technickou náročností, ale také vlivem na každodenní život města. Odpovídá tomu množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, výluky a organizace náhradní tramvajové a autobusové dopravy, koordinace a organizace celé výstavby. K získání dalších informací nad rámec tohoto materiálu, je Vám k dispozici webová stránka www.tunelblanka.cz a také informační středisko na Letné.
ÇéØêâêàãåàdåoæâéìß éðÚßãæêëåoâæäìåàâØÚÜɨ
Ägêëêâæâéìß
çéæíæñæíØåfêÜâð êÜâðíçoçéØíg ëìåÜãæíâæäçãÜï¹ãØåâØ íßãÜÛñÜäåoßæçã[åì
Objem stavebních prací Ražené objekty Hloubené objekty Technické údaje Dvoupruhový tunel – plocha výrubu Dvoupruhový tunel – šířka tunelu Dvoupruhový tunel – výška tunelu Třípruhový tunel – plocha výrubu Třípruhový tunel – šířka tunelu Třípruhový tunel – výška tunelu Minimální nadloží ražených tunelů Maximální nadloží ražených tunelů Výška průjezdného profilu Šířka jízdního pruhu Maximální stoupání Návrhová rychlost
944 000 m3 (vyrubaný prostor) 1 270 000 m3 (obestavěný prostor) 123,7 m² 12,5 m 11,7 m 172,6 m² 16,7 m 12,9 m 8m 44 m 4,8 m 3,5 m 5% 70 km/h
Délka tunelového komplexu Blanka
Tunelový úsek Brusnice Hloubený úsek Ražený úsek Hloubený úsek Celkem Tunelový úsek Dejvice Hloubený úsek Celkem Tunelový úsek Královská obora Hloubený úsek Ražený úsek Hloubený úsek Celkem Celková délka tunelů hlavní trasy Celková délka ražených tunelů Celková délka hloubených tunelů Celková délka tunelů
STT [m]
JTT [m]
546,07 534,95 323,96 1404,98
539,29 550,26 308,72 1398,27
1006,82 1006,82
1004,89 1004,89
290,69 2230,77 568,94 3090,40
294,93 2223,83 567,22 3085,98
2765,72 2736,48 5502
2774,09 2715,05 5489
Prašný most – schéma uspořádání podzemních objektů
POPIS PROJEKTU Největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice je bezpochyby tunelový komplex Blanka v Praze. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, její celková délka činí 6382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice. Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na hranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka. Již počátkem 90. let minulého století, kdy probíhaly studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení této části okruhu, bylo jasné, že převážnou část stavby bude třeba vést v tunelech, budovaných jednak z povrchu, ale z velké části i ražených, aby výstavba a především pak provoz na vzniklé kapacitní komunikaci minimálně ovlivňovaly své okolí. Tak vznikl souvislý tunelový komplex Blanka, zahrnující tři tunelové úseky, které na sebe plynule navazují. ❱
Tunelový úsek Brusnice vede od křižovatky Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu pod ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za Myslbekovou ulicí vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho 550 m ražených tunelů.
❱
Tunelový úsek Dejvice začíná v křižovatce Prašný most
Prašný most po dokončení stavby
Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Podzemní garáže Prašný most
a pokračuje v celé délce hloubenými tunely pod třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna budoucí křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1,0 km. ❱
Tunelový úsek Královská obora pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku, pod plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom dalším hloubeným úsekem až k portálu v křižovatce Troja. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho 2230 m ražených tunelů.
Trasa okruhu je v celé délce vedena jako směrově rozdělená, se samostatným dvou nebo třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek, zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť. Ve fázi přípravy a realizace je úsek rozdělen na čtyři stavby: ❱
Stavba ev.č. 0065 Strahovský automobilový tunel, 2A a 2B etapa
❱
Stavba ev.č. 9515 Myslbekova – Prašný most (MYPRA)
❱
Stavba ev.č. 0080 Prašný most – Špejchar (PRAŠ)
❱
Stavba ev.č. 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka (ŠPELC)
PROČ ZROVNA BLANKA? Název Blanka je odvozen od pojmenování tří variant vedení trasy, posuzovaných v roce 1994. Varianty měly část trasy společnou a vedly pod různými městskými čtvrtěmi. Podle prvních písmen názvů těchto městských čtvrtí byla zvolena ženská jména Dana (Dejvice), Hana (Holešovice) a Blanka (Bubeneč) jako názvy variant. Výslednou variantou se stala právě Blanka.
Hradčanská – schéma uspořádání podzemních objektů Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Metro A – Hradčanská
Rozsah celé stavby je mimořádný a srovnat jej lze pouze s výstavbou prvních provozních úseků pražského metra. Odpovídá tomu i délka přípravy stavby, množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, organizace MHD a NAD, koordinace a organizace celé výstavby. V průběhu realizace, ale hlavně ve výsledném efektu dojde k ovlivnění dopravního života převážné části hlavního města, ke značnému zlepšení životního prostředí v oblasti na hranicích historického centra Prahy, zapsaného na seznam kulturního Hradčanská po dokončení stavby
INFORMAČNÍ CENTRUM Pro obyvatele města, širokou laickou i odbornou veřejnost, je v prostoru staveniště na Letné zřízeno Informační centrum. Návštěvníci se zde mohou seznámit s fakty o stavbě a informovat se o aktuálním vývoji. Každou středu od 14 do 18 hodin zde jsou odborní zástupci správce stavby, zhotovitele a projektanta připraveni odpovídat na otázky návštěvníků. Infocentrum nabízí tiskové materiály, expozici a audiovizuální prezentace stavby. Mimořádné akce a hromadné exkurze je možné dohodnout individuálně. Veškeré informace o stavbě jsou k dispozici také na internetové adrese www.tunelblanka.cz.
a historického dědictví UNESCO. Dnes je tento prostor naprosto neúnosně zatěžován průjezdnou dopravou se všemi kapacitními, ale i ekologickými důsledky. Navíc dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv. Severojižní magistrály, tentokrát s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava.
Automobilová doprava, svedená na dostatečně kapacitní komunikaci v podzemí, je vždy plynulejší. Vozidla jedoucí po okruhu díky tomu produkují řádově nižší množství zplodin. Tyto jsou odváděny bezpečně mimo obytné prostory prostřednictvím výdechových objektů – komínů. Znečištěný vzduch zředěný na úroveň požadovanou hygienickými předpisy je vypouštěn rychlostí přes 10 m/s-1; k rozptylu škodlivin tak dochází vysoko nad povrchem.
Letná – schéma uspořádání podzemních objektů
Letná po dokončení stavby
Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Podzemní garáže Letná Podzemní technologický komplex
TECHNICKÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Celý tunelový komplex Blanka se skládá z několika těsně na sebe navazujících tunelových úseků, tvořených jak tunely raženými, tak i hloubenými. Ražené tunely jsou navrženy jako dvouplášťové, re-
Podzemní vzduchotechnický komplex pod Letnou
Příčný řez hloubeným tunelem s čelním odtěžováním
12906
500 100 1000
Příčný řez třípruhovým raženým tunelem
alizované pomocí tzv. Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Ostění i mezilehlá izolace jsou uzavřené. Pro zajištění výrubu je použito primární ostění ze stříkaného betonu, vyztužené příhradovými rámy z betonářské výztuže, svařovanými ocelovými sítěmi a svorníky. Ražba probíhá členěným výrubem. V obtížných úsecích jsou prováděny sanační a tryskové injektáže, mikropilotové deštníky a další doplňující opatření. Definitivní ostění ražených tunelů bude uzavřené, z monolitického železobetonu. Hloubené tunely klasické jsou navrženy vždy do otevřené stavební jámy zajištěné buď kotvenými podzemními, záporovými, nebo mikropilotovými stěnami, případně svahováním nebo kotvenou skalní stěnou. Nosnou rámovou konstrukci tunelu tvoří spodní základová deska (s instalačním kanálem) se stěnami a rovným stropem, případně s horní klenbou. Veškeré konstrukce jsou monolitické železobetonové. Tento typ konstrukcí je využíván v místech se složitou prostorovou dispozicí u definitivních portálů, v místech napojení na raženou část, v místech, kde jsou k tunelu do stavební jámy umístěny další objekty, jako technologická centra, podzemní garáže, nebo křižovatkové napojovací rampy. Hloubené tunely s čelním odtěžováním jsou navrženy v místech s velmi stísněnými prostorovými podmínkami a v místech s nutností minimalizace časového omezení provozu na povrchu. Postup výstavby spočívá ve vytvoření podzemních
12906
10606
pokryvné útvary
2,0 % 2,0 %
4,0 %
2,0 %
2,0 % 2,0 %
800 400
instalaèní kanál
vzduchotechnický kanál 400 558 1058
14596 16713
558 400 1058
2,5 %
2,5 %
2,0 %
1300
skalní podloží
jižní tunel 800
13950
severní tunel 800 30300
13950
800
konstrukčních monolitických stěn z povrchu, případně ze zajištěného předvýkopu stavební jámy. Dále se na srovnaném povrchu dna stavební jámy vybetonuje definitivní nosná konstrukce stropu (uložená na hlavy podzemních stěn), která se zasype. Na povrchu se tak mohou provést finální úpravy a obnovit provoz. Odtěžení vlastního profilu tunelu se provádí až po dokončení celého úseku ze zajištěné stavební jámy čelním odtěžováním (ražbou).
TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ TUNELU Technologické a bezpečnostní vybavení tunelového komplexu Blanka splňuje a v mnoha případech překračuje minimální bezpečnostní požadavky stanovené evropskou Směrnicí 2004/54/EC o bezpečnosti silničních tunelů. Skutečnost, že všechny pražské automobilové tunely jsou řízeny a ovládány ze dvou dispečerských pracovišť (jedno pro řízení dopravy a druhé pro sledování a řízení technologického vybavení) podmínila vybavení komplexu Blanka odpovídajícím monitorovacím, řídicím a bezpečnostním vybavením, kompatibilním s ostatními tunely. Význam tunelu z hlediska dopravy v Praze a předpokládaná vysoká intenzita provozu předurčily požadavky na vysokou spolehlivost navržených technologických systémů s minimálními nároky Řez raženými tunely u Šlechtovy restaurace
na údržbu, včetně minimalizace provozních nákladů, a to zejména nákladů na elektrickou energii. Provozní celky technologického vybavení tunelového komplexu Blanka: ❱
Strojní zařízení (jeřábové dráhy)
❱
Světelná signalizace (značení a řízení provozu, závory, informační systém, světelné signalizační zařízení)
❱
Vzduchotechnika (hlavní větrání tunelu, větrání pomocných prostor)
❱
Zařízení pro automatiku provozu (řídicí systém, měření škodlivin a rychlosti proudu vzduchu, identifikace provozních podmínek, uzavřený TV okruh, bezpečnostní zařízení, přenosy řízení do velínů)
❱
Silnoproudá zařízení (silnoproudé rozvody, uzemnění, osvětlení tunelů a pomocných prostor
❱
Slaboproudá zařízení (anténní zařízení, elektrická požární signalizace, sdělovací zařízení, elektrická zabezpečovací signalizace, místní rozhlas
❱
Trafostanice
❱
Čerpací stanice
Řez raženými tunelu v místě ulice Na Výšinách Na Výšinách 22/874
Na Výšinách 20/875
Na Výšinách 18/886
Na Výšinách 16/887
Na Výšinách 14/889
Na Výšinách 12/890
Na Výšinách 10/899
Na Výšinách 8/900
Na Výšinách 6/901
Na Výšinách 4/902
Na Výšinách 2/903
Q 08.2002 187,45 m n.m.
terén 182,50 227,00 m n. m.
hladina spodní vody
pokryvné útvary
pokryvné útvary
h.p.v.
skalní položí
skalní podloží 162,35
PRŮZKUMNÁ ŠTOLA
162,59
VZDUCHOTECHNICKÝ KANÁL 190,155 188,90
JIŽNÍ TUNEL
SEVERNÍ TUNEL
SEVERNÍ TUNELOVÁ TROUBA
JIŽNÍ TUNELOVÁ TROUBA
OPATŘENÍ PŘI VÝSTAVBĚ Nedílnou součástí výstavby každého raženého tunelu, při použití technologie NRTM v podmínkách města pak především, je geotechnický monitoring. Celkem se předpokládá provádění 26 druhů základních typů měření určených pro bezpečný postup výstavby, návazné kroky observační metody a rovněž pro zkušební provoz tunelu. V průběhu realizace stavby bude rovněž prováděn monitoring objektů nadzemní zástavby ve všech budovách a objektech dotčených stavbou tunelů.
KOORDINACE Po celou dobu přípravy projektu byl kladen důraz na sjednocení koncepce návrhu do jednotného řešení. Cílem je, aby objednatel a budoucí uživatel dostali výsledné dílo s totožnými podmínkami pro provoz a údržbu. Takový postup vede ke snížení investičních a především provozních nákladů.
❱
dopravní řešení a řízení dopravy povrchového úseku MO, na tunelovou trasu přímo navazujících povrchových křižovatek a povrchových komunikací
❱
technologické systémy zásobování elektrickou energií, vodního hospodářství, provozního a požárního větrání, větrání pomocných prostor, řízení provozu technologické vybavenosti, vybavení tunelů bezpečnostním zařízením
❱
stavebně-prostorové řešení jednotlivých tunelových úseků ve vztahu na provozní podmínky a technologickou vybavenost, informační systém, architektonické řešení, stavebně bezpečnostní prvky
❱
koncepce projektu organizace výstavby dle přijatého harmonogramu postupu realizace jednotlivých staveb
❱
širší dopravní vztahy v oblasti souboru staveb z hlediska vlivů na jednotlivé druhy dopravy, zejména MHD
BEZPEČNOST PROVOZU Technické a funkční vazby přesahující rámec jednotlivých staveb souboru: ❱
dopravní řešení a řízení dopravy v tunelovém komplexu Blanka
Staveniště Letná, pohled od jihu
Pro snadnou orientaci při jízdě v tunelu a pro usnadnění pohybu a orientace v případě vzniku výjimečné situace (nehoda, požár v tunelu) byla pro tunely Městského okruhu vytvořena jednotná konStaveniště Letná, konstrukce hloubených tunelů
cepce barevného řešení a orientačního systému. Ta spočívá v unifikovaném systému obkladu stěn, který je uspořádán do jednotného schématu s odlišením barvy tzv. vodícího pásu výšky 500 mm ve výšce očí řidiče. Každý tunelový úsek má charakteristickou barvu tohoto pruhu, zbytek stěn do výšky 3,25 metru je obložen škálou tří odstínů béžové barvy. V místě tunelových propojek a SOS výklenků jsou boky tunelu spojeny výrazným pruhem v zelené barvě. Na stěnách jsou umístěny orientační tabulky s luminiscenční vrstvou udávající směr a vzdálenost k nejbližšímu únikovému východu.
BEZPEČNOSTNÍ PRVKY V TUNELU ❱
SOS výklenky jsou rozmístěny v pravidelných intervalech po celé délce tunelu. Jsou vybaveny nouzovým telefonem pro spojení s dispečerem tunelu, poplachovým tlačítkem pro přivolání pomoci, tlačítkovým hlásičem požáru a přenosným hasicím přístrojem.
❱
Nouzové východy jsou viditelně označeny a osvětleny, jsou vybaveny dveřmi odolnými proti kouři i požáru.
❱
Osvětlení tunelu usnadňuje očím řidiče přivyknout si na omezenou viditelnost uvnitř tunelu. Nouzové východy a SOS výklenky jsou trvale osvětlené.
Staveniště Letná, pohled od západu
Dvoupruhový tunel úseku Královská obora
❱
Vzduchotechnika zajišťuje odvod zplodin a přivádí čistý vzduch. V režimu požárního větrání řízeně odvádí kouř z prostoru tunelu.
❱
Videodohled a videodetekce. V případě nouzového volání z SOS výklenku se na obrazovce dispečera automaticky objeví obraz z kamery snímající příslušný úsek tunelu. Kamerové
Staveniště Letná, portálová stěna
systémy automaticky kontrolují prostor tunelu v celé délce, včetně dodržování nejvyšší povolené rychlosti a nejmenší vzdálenosti mezi vozidly. Videodetekční systém automaticky upozorňuje dispečera tunelu na mimořádné provozní stavy (například chodec v tunelu, kolona, havárie, vozidlo v protisměru nebo požár). ❱
Nouzové pruhy a zálivy slouží pro odstavení vozidla v případě poruchy nebo havárie.
❱
Rozhlasové vysílání. Dispečer tunelu může vstupovat do vysílání ČRo 1 Radiožurnál s důležitým hlášením. Frekvence je uvedena na dopravní značce před vjezdem do každého tunelu.
❱
Tunelový rozhlas. Dispečer nebo příslušníci integrovaného záchranného systému mohou v případě likvidace mimořádné události v tunelu dávat prostřednictvím tunelového rozhlasu pokyny uživatelům.
❱
Mobilní telefon. Tak jako ve všech ostatních pražských silničních tunelech bude i v tunelu Blanka zabezpečena funkce mobilních telefonů všech našich operátorů.
Staveniště Trója, pohled od severozápadu
NOVÝ TRÓJSKÝ MOST Součástí stavby Špejchar – Pelc-Tyrolka je také výstavba nového mostu mezi Holešovicemi a Trojou. Výsledný návrh mostu byl vybrán na základě architektonicko-konstrukční soutěže. Z dvaceti podaných návrhů byl vybrán obloukový most s dolní mostovkou. Celková délka mostu je cca 250 m, celková výška nosné konstrukce je 34 m nad maximální plavební hladinou řeky. Oblouk hlavního pole mostu má rozpětí 196 m. Most je navržen v uspořádání 2 x 2 jízdní pruhy se středním tramvajovým tělesem a oboustrannými chodníky pro pěší a cyklistickou dopravu. Po převedení tramvajové dopravy na nový most bude demolováno stávající mostní provizorium.
Staveniště Trója, konstrukce hloubeného tunelu
ražené tunely
hloubené tunely Trója ražený tunel – dvoupruhový
most
křižovatka Pelc-Tyrolka
Trója
Vltava
Císařský ostrov
Plavební kanál
trať ČD Praha – Kralupy
Královská obora – Stromovka
Šlechtova restaurace
křižovatka U Vorlíků
křižovatka Špejchar
povrchový úsek
hloubené tunely TGC 6
ražené tunely – třípruhový
TGC 3
klenbová konstrukce
podzemní garáže
křižovatka Trója
hloubené tunely Letná
POKRYVNÉ ÚTVARY antropogenní sedimenty – navážky holocénní náplavy fluviální sedimenty terasy Vltavy – písky a štěrky eolitické sedimenty –spraše a sprašové hlíny deluviální sedimenty – svahové hlíny a suti SKALNÍ PODLOŽÍ rozložené – jíl a hlína se štěrkem zvětralé – úlomkovitě rozpadavé místy s výplní hlíny navětralé –deskovitě vrstevnaté se záteky Fe oxidů zdravé – deskovité až lavicovité
Podélný řez tunelových úsekem Královská obora
Ražený tunel
Ražený tunel v místě křížení s tunelovou propojkou
07/2008
ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY Hlavní město Praha
Investor:
Odbor městského investora MHMP
Správce stavby:
Inženýring dopravních staveb, a.s.
Koordinace projektu:
SATRA, spol. s r.o. SATRA, spol. s r.o. (stavba 0079)
Zpracovatelé projektové dokumentace:
PUDIS a.s. (stavby 0065 a 9515) METROPROJEKT Praha a.s. (stavba 0080)
Zhotovitel stavební části:
METROSTAV a.s.
Zhotovitel technologické části:
ČKD PRAHA DIZ, a.s.
Monitoring při výstavbě:
SG – Geotechnika, a.s.
www.tunelblanka.cz
