Biofyzikální chemie membrány a děje na membránách
Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Amfifilní molekula ve vodě
povrchové napětí
CMC/KMK (kritická micelární koncentrace)
koncentrace
Lidmila Bartovská: Co je co v povrchové a koloidní chemii, VŠCHT, Praha, 2005
Kritická micelární koncentrace
Povrchové napětí
povrchové napětí síla, která působí ve směru tečny k povrchu na úsečku jednotkové délky, tedy mezifázové napětí v systémech kapalina/plyn N/m (mN/m)
mezifázové napětí tečná síla, působící ve směru fázového rozhraní na úsečku jednotkové délky
liposom
koncentrace monomeru/micely
CMC/KMK (kritická micelární koncentrace)
micela
Kritická micelární koncentrace
celková koncentrace
Tenzid/detergent
detergent x tenzid x látka snižující povrchové napětí
tenzid
organická látka, která je schopna se hromadit již při nízké koncentraci na fázovém rozhraní a tím snižovat mezifázovou energii soustavy
povrchově aktivní látka
detergent
směs tenzidů a dalších látek, která má detergenční vlastnosti (tedy schopnost převádět nečistotu z pevného povrchu do objemové fáze roztoku)
SDS
Triton X-100
Tween 80
Druhy tenzidů
dělení dle přítomnosti náboje: detergenty nesoucí náboj
anionické (anionaktivní)
deoxycholát
SDS
kationické (kationaktivní) amfoterní (zwitterionic)
CHAPS
neionické (neionogenní) Triton X-100
n-oktylglucosid Tween 80
Detergent a ….
http://media.wiley.com/CurrentProtocols/PS/ps0408/ps0408-fig-0001-1-full.gif
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Kolik detergentu použít?
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshelf/br.fcgi?book=mcb&part=A628&rendertype=figure&id=A631
Garavito R.M., Ferguson-Miller S.: Detergents as Tools in Membrane Biochemistry, JBC 276(35), 32403-32406,2001.
Kritická micelární koncentrace II
Membránové lipidy fosfolipidy
glycerofosfolipidy
glykolipidy
steroly
sfingolipidy
cholesterol
alkohol
alkohol
3-
3-
PO4
PO4
sacharid
OH
steroidní jádro
sfingosin
alifatický řetězec
mastná kyselina
mastná kyselina
mastná kyselina
mastná kyselina
sfingosin
glycerol
Membránové lipidy fosfatidylcholin
sfingomyelin
cholesterol
kritické parametry uspořádání molekul lipidů
objem hydrofóbní složky (v)
délka řetězce (l)
plocha, kterou zaujímá lipid na mezifázovém rozhraní (so)
Tvar molekuly lipidu
Kritický sbalovací parametr (v/l.S)
Vznikající fáze
Příklad lipidu lysofosfolipidy volné mastné kyseliny
< 1/3 (koule) 1/3 – 1/2 (tyčinka) (lamelární vrstva, liposomy) 1/2 – 1
lipidy se dvěma řetězci, velkou polární hlavicí a fluidními řetězci (fosfatidylcholin, fosfatidylserin, fosfatidylglycerol, fosfatidylinositol, kys. fosfatidová, sfingomyelin)
(lamelární vrstva, planární dvojvrstva) ~1
lipidy se dvěma řetězci, malou polární hlavicí, záporně nabité lipidy a nabité řetězce (fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin+ Ca2+)
(hexagonální útvary HII) >1
lipidy se dvěma řetězci, malou polární hlavicí, lipidy bez náboje a polynenasycené lipidy (nenasycený fosfatidylethanolamin, kys. fosfatidová + Ca2+ (pH<6), kys. fosfatidová (pH<3), fosfatidylserin (pH<4))
Několik poznámek
membránu tvořící lipid x detergent
účinek fosfolipas
hexagonální útvary některé buněčné organely (př. tubuly) dělení membrán specifické lokální podmínky
Biologická membrána I
bariéra definující buňku a její organely
bariéra oddělující vnitřní obsah buňky (organely) a zároveň zajišťující komunikaci s okolím
základní kameny jsou membránové lipidy (25 – 70 %) a proteiny (30 – 75%)
podíl lipidy/proteiny není konstantní a je závislý na organismu, tkáni i konkrétní části buňky
Gerrit van Meer, Dennis R. Voelker, Gerald W. Feigenson: Membrane lipids: where they are and how they behave. Nature Reviews Molecular Cell Biology 9, 112-124 (February 2008) | doi:10.1038/nrm2330
savci kvasinky
semipermeabilní (polopropustná) – přenos hmoty a informace
dynamický útvar
model fluidní mozaiky (1972, Singer a Nicolson)
Model fluidní mozaiky I Singer SJ, Nicolson GL (February 1972). "The fluid mosaic model of the structure of cell membranes". Science 175 (4023): 720–31.
5 nm
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Model fluidní mozaiky II
VNĚ
UVNITŘ
integrální
periferní
Copyright © 2002 Pearson Education, Inc., publishing as Benjamin Cummings
Biologická membrána II
Membránové proteiny integrální x periferní proteiny
ovlivňují vlastnosti a funkci membrány
těsnější x volnější asociace s membránou integrální – k uvolnění nutno použít účinné detergenty, při uvolnění dojde k rozbití membrány
periferní bílkoviny mohou být asociovány s integrálními bílkovinami či cytoskletem
integrální protein interaguje s membránou pomocí: iontových interakcí mezi bazickými aminokyselinami v proteinu a negativně nabitými fosfolipidy kovalentně připojených lipidových struktur (např. acyl, prenyl, GPI) nepolárních transmembránových segmentů GPI = glykosylfosfatidylinositolová kotva
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Lipoproteiny a lokalizace v membráně
McMahon and Gallop; Membrane curvature and mechanisms of dynamic cell membrane remodelling, Nature, Dec 2005; 438(7068):590.
Vlastnosti biologické membrány
projevuje se v lipidovém složení
i v proteinovém složení
orientace membránových proteinů
glykosylace vždy směrem vně
nábojová asymetrie (viz dále)
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Asymetrie membrány
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Pohyb monomerů v membráně
rotační pohyb lipidových molekul a uhlovodíkových řetězců
pohyb celých molekul fosfolipidů
velmi rychlý (mm/s)
možno i pro molekuly bílkovin laterální pohyb difuzní koeficient
velmi pomalý (dny)
překlopení (flip-flop)
rychlý (sekundy) „flip-flopasa“
Pohyb proteinů v membráně Garth L. Nicolson, The Fluid—Mosaic Model of Membrane Structure: Still relevant to understanding the structure, function and dynamics of biological membranes after more than 40 years, Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Biomembranes, Volume 1838, Issue 6, June 2014, Pages 1451-1466, ISSN 00052736, http://dx.doi.org/10.1016/j.bbamem.2013.10.019.
A) „transient confinement by obstacle clusters“ B) „transient confinement by the cytoskeleton“ C) „directed motion by direct attachment to the cytoskeleton“ D) „free, random difussion“
fázový přechod
gelová fáze
tekutá uspořádaná fáze
teplota
tekutá neuspořádaná fáze D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Fluidita membrány
Diferenciální skenovací kalorimetrie
R.H. Garrett, Ch. M. Grisham : Biochemistry, Saunders College Publishing, 1995.
pro některé fosfolipidy (např. fosfatidylcholin)
teplota tání (Tm)
Diferenciální skenovací kalorimetrie D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4th edition, Elsevier, 2006.
dipalmitoyl fosfatidylcholin (DPPC)
tekutá krystalická fáze
gelová fáze
Di16:0 PA = dipalmitoyl fosfatidová kyselina
Diferenciální skenovací kalorimetrie D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4th edition, Elsevier, 2006.
Di16:0 PA = dipalmitoyl fosfatidová kyselina
C12
C12
C18
C20
diacyl-fosfatidylethanolamin dialkyl-fosfatidylethanolamin
D. E. Vance, J. E. Vance : Biochemistry of lipids, lipoproteins, and membranes, 4th edition, Elsevier, 2006.
Vliv délky acylu na teplotu tání
Vliv cholesterolu na teplotu tání Rate of heat flow
Ladbroke et al., Biochim. Biophys. Acta 1968, 150, 333.
dipalmitoyl fosfatidylcholin (DPPC)
gelová fáze
přechodná fáze
tekutá krystalická fáze
Fluidita membrány I
Fluiditu membrány ovlivňuje:
lipidové složení membrány
Tm a fázové přechody jednotlivých fosfolipidů
přítomnost cholesterolu - nízké teploty – zvýšení fluidity - vyšší teploty – snížení fluidity
vlastnosti lipidů
přítomnost dvojných vazeb - zvýšení fluidity - trans dvojná vazba Tm - cis dvojná vazba Tm
délka řetězce - delší řetězec Tm
Fluidita membrány II
Fluiditu membrány ovlivňuje:
přítomnost proteinů
teplota
iontová síla a pH - vliv na fosfolipidy s nábojem
tlak - vysoký tlak zvyšuje stabilitu gelové fáze Tm
Expert Reviews in Molecular Medicine: http://www.expertreviews.org/ Accession information: DOI: 10.1017/S1462399402005410; 20 December 2002
Interakce cholesterolu s ostatními membránovými lipidy
Lipidové rafty
oblasti bohaté na sfingolipidy a cholesterol
obsahují specifické proteiny součásti signálních kaskád
kaveolin – tvorba kaveol („caveola“ = malá jeskyně)
lipidový raft
odolné vůči detergentům
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
cholesterol
GPI-kotva VNĚ
UVNITŘ
prenyl acyl kaveolin
Model fluidní mozaiky … po 43 letech
Garth L. Nicolson, The Fluid—Mosaic Model of Membrane Structure: Still relevant to understanding the structure, function and dynamics of biological membranes after more than 40 years, Biochimica et Biophysica Acta (BBA) Biomembranes, Volume 1838, Issue 6, June 2014, Pages 1451-1466, ISSN 0005-2736, http://dx.doi.org/10.1016/j.bbamem.2013.10.019.
Interakce s … a přenos přes … membránu
Co je membrána? Co tvoří bariéru pro přechod látky přes membránu? Charakter látky x charakter membrány x charakter okolního prostředí
asymetrie membrány
celkový profil (D) ovlivněn příspěvkem:
membránového potenciálu (A) náboje na vnější straně membrány (B) náboje na vnitřní straně membrány (C)
Bergethon P.R.:The Physical Basis of Biochemistry, 2nd edition, Springer Science and Business Media, 2010.
Elektrostatický profil membrány
Složky membránového potenciálu
Demchenko A.P., Yesylevsky S.O.:Nanoscopic description of biomembrane electrostatics: results of molecular dynamics simulations and fluorescence probing. Chemistry and Physics of Lipids 160 (2009) 63-84.
Biologická membrána jako bariéra
interakce mezi molekulou a membránou vlastní interakce (asociace, adheze, inkorporace) x transport
dána charakterem a vlastnostmi membrány .... amfifilní povaha membrány náboj na povrchu membrány membránový potenciál dočasné póry v membráně (ohyby)
....... a charakterem látky (velikost a polarita) amfifilní molekuly – adheze nebo inkorporace (závislé na koncentraci) nepolární molekula – možná inkorporace molekula nesoucí náboj – roli hraje elektrický potenciál ionty – možné elektrostatické interakce s nábojem na povrchu membrány velikost je limitující faktor látky membránou procházejí bez svého solvatačního obalu
...... a vlivem okolního prostředí (pH, teplota)
Transport hmoty přes membránu
dle mechanismu:
volná difuse (nespecifická permeace)
plyny a nízkomolekulární látky nepolární povahy – 1. Fickův zákon
malé polární molekuly (voda, močovina, ethanol) – nespecificky dočasnými póry
transport trvalými i nespecifickými póry
póry tvořeny proteiny poriny
možno přenášet širokou škálu látek od vody (aquaporiny) až po proteiny či RNA
transport mechanismem exo- a endocytosy
účast specifických proteinů
exocytosa – např. hemaglutinin, SNARE proteiny během synapse
endocytosa – klathrin jako receptor na povrchu membrány
usnadněná difuse pomocí specifických přenašečů
účast specifických integrálních proteinů – transportery, translokasy, permeasy, specifické kanály
vazba přenášené látky může a nemusí změnit konformaci proteinu
elektricky nevyrovnaný přenos – změna membránového potenciálu
možná spoluúčast látky přenášené na druhou stranu
saturační kinetika a možná inhibice
Transport hmoty přes membránu
dle energetického hlediska:
pasivní – po směru elektrochemického potenciálu
aktivní – proti směru elektrochemického potenciálu
energie může být dodávána několika způsoby:
hydrolýza ATP (Na, K-ATPasa)
oxidačně-redukční reakcí (proton-motivní síla)
jinou chemickou reakcí nekatalyzovanou oxidoreduktasami
světelná energie (F0F1-ATPasa)
formou tzv. sekundárního aktivního transportu
dle počtu transportovaných molekul a směru přenosu
uniport
kotransport (symport, antiport)
Prostudovat kapitoly „Přenos hmoty přes biologickou membránu“ a „Přenos informace přes biologickou membránu“ a „Příklady fysiologických dějů, v nichž hrají membrány rozhodující roli“ in Kodíček, Karpenko: Biofysikální chemie, Academia, 2000.
Difuze přes polopropustnou membránu Fickův zákon
c j D x
D D0e
g R.T
Transport přes polopropustnou membránu
0 ~ mi mi RT ln ai zi F
elektrochemický potenciál
… membránový potenciál
rozdíl elektrochemických potenciálů pro danou částici je roven rozdílu Gibbsovy energie částice při přechodu přes membránu
Elektrochemický potenciál
m~i , 2 mi , 2 0 RT ln ai , 2 zi F2 m~i ,1 m i ,10 RT ln ai ,1 z i F1
pasivní transport látky probíhá
směr transportu
m~i ,1 m~i , 2
m~i ,1 m~i , 2
rozdíl elektrochemických potenciálů pro danou částici je roven rozdílu Gibbsovy energie částice při přechodu přes membránu
Gi m~i
Gi m i ,1 m i , 2 Gi m i , 2 m i ,1
pasivní transport látky neprobíhá
m~i ,1 m~i , 2
Difuse volná a usnadněná IN OUT
volná difuse
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
K+ kanál (Streptomyces lividans) D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
extracelulární prostor
extracelulární prostor
cytosol
cytosol
K+ ionty (poloměr 1,33 A) procházejí 10 000 x rychleji než Na + ionty (poloměr 0,95 A)
Na,K-ATPasa D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Membránový potenciál pro tento systém?
m~i mi 0 RT ln ai zi F in out
c Na1 RT M ln z Na F c Na 2
„Elektroosmotická“ energie Jaká je změna Gibbsovy energie spojená s přenosem iontu přes mebránu?
Gi m~i Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu – vně kompartmentu
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Na,K-ATPasa
Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu – vně kompartmentu
(Klidový) membránový potenciál
Donnanova rovnováha
zachování elektroneutrality
různá propustnost membrány
činnost Na, K-ATPas a dalších transportérů
pro jednotlivé ionty Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu – vně kompartmentu
Měření (klidového) membránového potenciálu
Membránový potenciál pro uzavřený kompartment = rozdíl elektrického potenciálu uvnitř kompartmentu – vně kompartmentu
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Proton-motivní síla
Jak může dojít k depolarizaci membrány? D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Elektricky řízený přenašeč
polární AMK D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Chemicky řízený přenašeč
leucin
Přenos informace přes membránu
fyzikální či chemický signál .....
..... musí být dále předán přes/skrze membránu signální látka je schopna projít membránou (např. steroidní hormony, NO) signální látka není schopna proniknout do buňky vazba na receptor na vnějším povrchu, jeho aktivace a vyvolání odpovědi receptory jako součásti iontových kanálů receptory s vlastní enzymovou aktivitou receptory vyvolávající endocytosu signální molekuly receptory působící pomocí G-proteinů
termodynamické a kinetické podmínky vazby receptor-agonista
regulační kaskády, amplifikace signálu
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Přenos informace přes membránu
resting potential D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Přenos nervového vzruchu I
Přenos nervového vzruchu III
Voet D., Voet J.G., Pratt C.W.: Fundamentals of biochemistry, 3rd edition, Wiley, 2008.
Přenos nervového vzruchu II
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Proces vidění I
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
tyčinka
Proces vidění II
olfaktorický neuron D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Přenos čichových vjemů
Receptor vykazuje enzymovou aktivitu V receptoru je přítomna tyrosin protein kinasa, která fosforyluje insulin receptor substrát-1. To zahájí celou kaskádu.
D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Hormon je schopen projít membránou D. L. Nelson, M.M. Cox: Lehninger Principles of Biochemistry, 4th edition, W.H. Freeman and Company, 2005
Děkuji za pozornost.
Dodatečný materiál
Glykosylfosfatidylinositolová kotva - GPI = glykosylfosfatidylinositol(ová) kotva
- sacharidová struktura je k proteinu připojena skrze C-koncovou aminokyselinu pomocí ethanolamin fosfátu - ukotvení proteinu do membrány (skrze lipid) vždy z vnější strany membrány
www.sigmaaldrich.com
66