BÍLKOVINY V LIDSKÉM ORGANISMU
BÍLKOVINY V LIDSKÉM TĚLE
opora organismu integrita organismu transport látek látková výměna obrana organismu
10-50 tisíc proteinů v těle
Funkce, kterou v organismu zajišťují
enzymy strukturální proteiny kontraktivní protilátky transportní peptidové hormony
Enzymy a inhibitory 1500 biologické katalyzátory, s menšími energetickými nároky urychlují metabolické reakce v lidském těle aktivita enzymů = diagnostická informace Příklady ceruloplazmin, cholinesterasa inhibitory proteas (α α1-antitrypsin, α2-makroglobulin)
Strukturální proteiny opora tělu, tkání, buněk kolagen (kosti) keratin (nehty, vlasy) membrány červených krvinek a buněk (tvar)
Kontraktivní proteiny aktin myosin Svalová kontrakce a relaxace Fibrální povaha
Protilátky Vznik: odpověď imunokompetentních buněk na přítomnost cizorodých látek v organismu ANTIGENY diagnostický význam analytická činidla
PROTILÁTKY
Transportní proteiny přenos látek krevním oběhem přenos přes buněčnou membránu regulují množství specifických metabolitů v organismu regulují rychlost biochemických procesů Příklady albumin – transport (bilirubin, Ca, léky) transferin a feritin Fe specifické proteiny hormony, B12 lipoproteiny cholesterol, další lipidy
Peptidové hormony -vznikají ve žlázách s vnitřní sekrecí -uvolňovány do krevního oběhu -dostat se do jiných částí těla -váží se na receptor (v místě působení) Příklady inzulin – proteinový hormon peptidové hormony – průběh těhotenství endorfiny – peptidové hormony (vnímání bolesti)
Metabolismus proteinů zdroje proteinů -v tělních tekutinách, v buňkách -strava organismus vlastní proteiny zajistit dostatek aminokyselin v náležitých poměrech
Trávení proteinů žaludek pH 2-3 enzym pepsin (štěpí amidové vazby) vytvoří se menší peptidy, které vyvolají uvolnění hormonů a enzymů z pankreatu a tenkého střeva proenzymy štěpeny proteolytickými enzymy na aktivní formu, která štěpí proteiny na specifických místech
tenké střevo rozbití proteinů na malé peptidy: trypsin, chymotrypsin, elastasa, karboxypeptidasa hydrolýza menších peptidů: aminopeptidasy atd.
Absopce aminokyselin - tenké střevo aminokyseliny vstupují do buněk střevní mukózy tenkého střeva a pak jsou transportovány do jater transport specifických skupin aminokyselin do mukózních buněk zprostředkovávají různé enzymové systémy (na účet energie) z buněk -pasivně
Syntéza nových proteinů -proteosyntéza-proces regulován chromozony -sekvence aminokyselin (genetický kód)
Odbourávání proteinů buňka se rozdělí nebo odbourá, do oběhu se uvolní proteiny katabolismus proteinů (intracelurální enzymy) aminokyseliny, malé peptidy (využití i pro proteosyntézu) hladina proteinů v krvi klesá, stoupá během dne, hodin
Vylučování proteinů Mr 60 000 (hranice pro filtraci v glomerulech) moč: sloučeniny s vyšším Mr sloučeniny s menším Mr glomerulem vylučovány může ztrácet jen málo proteinů Příklady amylasa Mr 40 000-50 000 fragmenty imunoglobulinů (určitý typ kostních nádorů) detekce těchto proteinů má klinický význam
Plazmatické bílkoviny krevní plazma: bílkoviny koncentrace velikost funkce
Dvoudimenzionální elektroforéza
Mr
pI
Funkce plazmatických bílkovin
udržení onkotického tlaku transport minerálů, hormonů, lipidů, léků ochrana proti infekci (Ig, komplement) hemokoagulace a fibrinolýza enzymy a inhibitory speciální funkce (ochrana před volnými radikály)
Analýza proteinů
celkové proteiny (TP) 62-82 g/l albumin 35-53 g/l změny v elektroforetických frakcích imunoelektroforéza (specifický protein) 2-D-elektroforéza, analýza MALDI
Celkové proteiny v moči kvalitativně: +- (průkaz proteinů v moči) kvantitativně: bilance bilkovinného dusíku (v moči) specifický protein se v moči obvykle nestanovuje v séru a v jiných tělních tekutinách celkové proteiny: nespecifický test (rychlý) specifický protein: specifické protilátky rozdělení pomocí elektroforézy
Celkové proteiny hypoproteinemie hyperproteinemie albumin úbytek
-převodnění pacienta -malnutriční stavy -dehydratace -růst frakce Ig
nefrotický syndrom těžké hepatopatie vliv na celkové proteiny
Metody stanovení Celkové proteiny biuretovo činidlo: proteiny = aminokyseliny spojené peptidovou vazbou peptidová vazba tvoří komplexy s Cu2+ modré zbarvení –spektrofotometricky Albumin bromkresolová zeleň při pH 4,15 zelené zbarvení (630 nm)
Elektroforéza krevního séra v agarosovém gelu v barbitalovém pufru, pH 8,6 na celulosoacetátové membráně v barbitalovém pufru pH 8,6
Elektroforetické typy 5-6 frakcí albumin globuliny α1 globuliny α2 globuliny β (β1 a β2) globuliny γ lze dosáhnout i lepší rozdělení, klinicky nevýznamné albumin = 1 bílkovina ostatní frakce = směs proteinů
Proteinový profil v séru CELKEM: Albumin alpha-1 alpha-2 beta gamma
85 g/l (35-50 g/l) (1,7-3,3 g/l) (4,2-9 g/l) (5,2-10,5 g/l) (7,1-16,5 g/l)
65% 2.6% 8.4% 13% 15%
Změny podílů elektroforetických frakcí charakteristické určitým chorobným stavům (ne jedna ale skupina chorob) a) akutní zánět d) nefrotický syndrom e) hyperimunoglobulinemie
Typ akutního zánětu TP = normální malé snížení albuminu vzestup α1 a α2 globulinů hromadění bílkovin akutní fáze v krevním séru u všech zánětů (operace, úraz, infarkt)
Typ chronického zánětu vzestup α1 a α2 (méně výrazné) výrazný vzestup γ globulinové frakce (široký pruh γ globulinové frakce) polyklonální hyperimunoglobulinemie pokles albuminu (zvýšený katabolismus) chronické infekční choroby HIV+/AIDS zánětlivá onemocnění pojiva autoimunitní onemocnění
β α2 α1
γ
Typ chronické hepatopatie snížený albumin nárůst γ frakce β−γ můstek IgA akutní hepatitida
Typ nefrotického syndromu (ztráta bílkovin) velký pokles albuminu i pokles γ globulinů α2 a β globuliny výrazně stoupají nefrotický syndrom chronická glomerulonefritida postižení ledvin
Malnutriční typ pokles albuminu (chybí Ak, porucha syntézy proteinů) pokles β1 globulinů (porucha syntézy transferinu) α1, α2 a γ normální celková bílkovina výrazně snížena
Monoklonální hyperimunoglobulinemie mezi α2 po γ úzký pruh monoklonálního Ig někdy nižší albumin nádorové onemocnění mnohočetný myelom
γ α2
α1
β
Klinicky významné plazmatické proteiny prealbumin protein vázající retinol α-1-antitrypsin reaktanty akutní fáze zánětu α-1-kyselý glykoprotein α-2-makroglobulin haptoglobiny ceruloplasmin transferin hemopexin C-reaktivní protein fibrinogen imunoglobuliny
α1
α2
β γ
Prealbumin vázající thyroxin Mr 54 000 transport thyroxinu a trijodothyroninu indikátor stavu výživy snížení: zvýšení:
jaterní choroba (snížení syntézy) onemocnění ledvin (sníží se rychlost glomerulární filtrace)
elektroforéza: před albuminem, ale při běžném provedení není frakce viditelná kvantitativní stanovení: nefelometrie radiální difúze (RID) elektroimunodifúze
Prealbumin vytváří komplex s bílkovinou transportující vitamín A Protein vázající retinol transportní protein vázající retinol (RBP) (retinol-binding protein) přenáší vitamin A (retinol) do cílových buněk kvantitativní stanovení:
nefelometricky RID
α−1-antitrypsin (AAT) α-1-antiproteasa skupina inhibitorů sérinových proteas syntetizovaných v játrech Funkce AAT: inaktivovat proteasy (elastasu a kolagenasu) zábrana odbourávat pojivovou tkáň AAT je sám inaktivován faktory uvolněnými z neutrofilů Nedostatek AAT: je dědičný nemoc u dětí jako onemocnění jater pacienti ve věku 20-30 let –rozedma plic AAT je reaktant akutní fáze zánětu APR (Acute-Phase Reactant)
Reaktanty akutní fáze (APR) proteiny, které zvyšují svou koncentraci při odpovědi na akutní zánět (infarkt myokardu, maligní nádor, infekce, chirurgický zákrok, poranění) součást obrany organismu VÝZNAM: nikoliv diagnostika sledování průběhu choroby, léčení Při růstu APR = k poklesu albuminu, prealbuminu a transferinu (stejná c proteinů) nedostatek AAT lze sledovat elektroforeticky (tvoří 90% všech proteinů frakce α−1) METODA: nefelometricky RID
α-1-kyselý glykoprotein orozomukoid AAG (Alpha-1-Acid Glycoprotein) Mr 44 000, syntetizován v játrech 44% cukrů inaktivace progesteronu váže bázická léčiva reaktant akutní fáze zánětu zvýšení: při zánětu autoimunitní onemocnění snížení. užívání antikoncepčních prostředků Metoda: nefelometricky, RID
α−2-makroglobulin AMG, proteasový inhibitor Mr 625 -800 kDa inhibuje proteolytickou aktivitu: trypsinu, chymotrypsinu, elastasy, plasminu ovlivňuje zánětlivé procesy (vazba na m i) snížení: akutní pankreatitida mnohočetný myelom zvýšení: jaterní nemoci, diabet, nefrotický syndrom (špatně proniká glomerulem) Metody: nefelometrie, RID
Haptoglobin (α α2) glykoprotein váže pevně hemoglobin, vzniklý komplex je z oběhu vychytán buňkami RES (retikuloendoteliálního systému) hemoglobin, který není navázán na haptoglobin, prochází glomerulem a precipituje v tubulech způsobuje vážné poškození ledvin význam: zabránění vzniku nebezpečného hydroxylového radikálu (volný hemoglobin) Metody: nefelometrie, RID
Hemopexin (β β) Mr 57 000 elektrolytická pohyblivost β-1-globulinu Funkce: vázat uvolněnou hemovou skupinu a přenášet ji do jater k metabolické konverzi na bilirubin Metody: nefelometrie RID v rutinních laboratořích KB se příliš nestanovuje
Ceruloplasmin
α-2 globulin, Mr 120-160 kDa labilní ceruloplasmin váže 6-7 atomů mědi (namodralý komplex) 90% plazmatické mědi zbytek mědi je vázán na albuminu Funkce:
oxidasová aktivita katalyzuje oxidaci Fe2+ na Fe3+ reaktant akutní fáze zánětu koncentrace roste v těhotenství Wilsonova choroba (defekt tvorby ceruloplazminu)
Transferin glykoprotein s pohyblivostí β-globulinů zprostředkovává transport železa ionty pocházejí z hemu odbouraného v játrech a z potravy a jsou přenášeny transferinem do míst erytropoesy (krvetvorby) v kostní dřeni negativní reaktant akutní fáze zánětu
snížení: -popáleninách -infekcích -maligních procesech -nemoci jater, ledvin -dědičná atransferinemii (nedostatek transferinu) zvýšení:
-nedostatek železa diagnóza anemie - těhotenství - terapie estrogeny
Metody:
nefelometricky RID
C-reaktivní protein CRP (C-Reactive Protein) precipitace C polysacharidu pneumokoků reaktant akutní fáze zánětu syntéza v játrech
zvýšení: imunitní odpověď na infekci poškození tkáně, nekróza buněk (během infarktu myokardu nebo zhoubné nádorové bujen sleduje se v průběhu nemoci Metody:
aglutinace latexových částic enzymoimunostanovení nefelometricky
Fibrinogen glykoprotein s pohyblivostí mezi β-globuliny a γ vlastní substrát trombinu (hlavní enzym při procesu srážení krve) reaktant akutní fáze zánětu Metody:
na fibrometru v koagulační laboratoři
Imunoglobuliny (protilátky) produkce imunokompetentními liniemi B-lymfocytů z kostní dřeně (nikoliv játra) Metody:
nefelometricky RID
Snížení:
vrozené nebo získané
Zvýšení:
monoklonální polyklonální
Imunitní systém
Produkce protilátek
Struktura protilátek
Enzymové štěpení: Papain a trypsin štěpí Ig na fragmenty: fragment vázající antigen Fab
Fragment antigen binding krystalizovaný fragment Fc
Fragment crystallizable Pepsin štěpí na fragmenty: F(ab´)2 a pFc´ Enzymy hydrolyzují vazby v pantové oblasti H řetězce v blízkosti disulfidických můstků, které spojují oba řetězce H
Variabilní oblast
Typy imunoglobulinů
Monoklonální imunoglobuliny Ig je produktem jedné linie buněk (jeden klon) zvyšuje se jeden typ imunoglobulinu abnormální protein paraprotein odlišení:
na elektroforegramu zřetelný oddělený pás v oblasti β- až γ-globulinů polyklonální zesílí celý difúzní široký pás γ-globulinů nebo řada oddělených pásů v oblasti γ-globulinů polyklonální hypergamaglobulinemie: vzniká v důsledku chorobných stavů (infekce,nemoci jater, přecitlivělost, nádorové bujení, autoimunitní choroba)
IgG nejvíce zastoupené u dospělých v krevním řečišti (jsou dostatečně malé) procházejí přes placentu z organismu matky do plodu
Mr 150 kDa, v séru: 8-18 g/l novorozenec:
po porodu koncentrace klesá a roste až s nástupem syntézy 3 měsíce – 3,5-4,0 g/l 1 rok - 7,0-8,0 g/l roste do 16 let (pak už jako dospělí)
Funkce:
neutralizovat toxiny vázat antigeny (i mikroorganismy) aktivovat složky komplementu
zvýšení polyklonálních IgG: choroby jater autoimunitní choroby tuberkulóza infekční mononukleóza bakteriální infekce maligní procesy, leukemie
IgA Mr 160 kDa sekretonické protilátky v slinách, slzách, potu, kolostru, a sekrety nosní sliznice zajišťují ochranu povrchů sliznic před mikroby IgA ve formě diméru (odolný vůči proteolytickým enzymům, stabilizován sekrečním proteinem)
V plazmě monomér dospělí plazma: 0,9-4,5 g/l novorozenec: 25% koncentrace, roste až do 16 let IgA neprochází placentou (v pupečníkové krvi méně jak 10 mg/l)
Zvýšená IgA: -cirhóza -chronická hepatitida -revmatoidní artridida -cystická fibróza -aktinomykóza -tuberkulóza
IgD a IgE představují méně jak 1% Ig v séru IgD se strukturou podobá IgG Funkce IgD není zatím objasněna IgE se pevně váže žírné buňky jeho koncentrace roste při alergických reakcích
Klinické aplikace Monoklonální gamopatie zvýšená koncentrace monoklonálních Ig podle původu:
benigní (nádor bez metastáz) maligní (zhoubný nádor s metastázami) maligní gamopatie: mnohočetný myelom Waldenströmova makroglobulinemie nemoci těžkého řetězce
Monoklonální gamopatie
Mnohočetný myelom onemocnění klonů plazmatických buněk v kostní dřeni postihuje osoby ve věku 50-60 let nádory kostní dřeně produkující IgG (60% případů). IgA (20% případů) IgD a IgE (méně jak 1% případů) 15% případů produkuje monoklonální lehké řetězce elektroforegram: β−γ oblast ostrý pruh paraproteinu (M vrchol) klinické příznaky: -poškození kostní tkáně (bolest, snížení mechanické pevnosti kostí) -produkce Ig nebo fragmentů lehkých řetězců Bence-Jonesův protein -funkce kostní dřeně je oslabena (tvorba červených a bílých krvinek a destiček je oslabena)
Laboratorní nálezy monoklonální gamopatie 1.zvýšené proteiny v plazmě (100-120 g/l) (zvýšená γ-frakce, albumin snížen) 2.zvýšená proteinurie (Bence-Jonesův protein) lehké řetězce vylučovány do moče, může poškodit ledviny, protože precipituje v tubulech než dojde k poškození ledvin, není protein přítomný v séru 15% myelomů produkuje jen lehké řetězce: elektroforéza proteinů v séru i moči typizaci tříd Ig nebo lehkých řetězců lze provést: imunofixací imunoelektroforeticky dvojitou imunodifúzí (specifická antiséra) nefelometricky nebo RID stanovit poměr κ:λ
3. hyperkalcemie zvýšené vyplavování vápníku v krvi, způsobené zvýšením odbouráváním kostní dřeně 4. zvýšení hladiny kyseliny močové způsobené intenzivnější proliferací a destrukcí buněk 5. zvýšená hladina kryoglobulinů γ-globuliny, které precipitují v chladu a znovu se rozpouštějí při teplotě těla mohou se spojovat z těžkým řetězcem vyskytují se: -mnohočetného myelomu -makroglobulinemií -leukemií -reumatoidní artritidy -řady zánětlivých onemocnění
Waldenströmova makroglobulinemie je gamopatie týkající se produkce IgM vyskytuje se více u mužů u starších lidí (60-80 let) porucha je mírnější s lepší prognózou přežívání bolesti v kostech a poškození kostní tkáně jsou pozorovány zřídka příznaky: -ubývání na váze -slabost -hyperviskozita plazmy (velká Mr IgM) -anemie -kryoglobulinemie -zvýšená krvácivost
Analýza proteinů v moči poškození ledvin vylučování některého abnormálního proteinu Proteinurie:
přítomnost bílkovin pozitivní hlavní složka albumin
3 typy proteinurií:
-přechodná -funkční -patologická
Přechodná proteinurie:
febrilní (malé děti) ortostatická (rychlý růst) v 10-12 letech vymizí v dospělosti
Funkční proteinurie:
Patologická proteinurie:
tělesná nebo duševní námaha těhotenství teplotní výkyvy některé léky chronické záněty ledvin nefrózy horečnatá onemocnění srdeční a cévní choroby požití toxických látek (sulfonamidy,opiáty,rtuť…)
Kvalitativní analýza koncentrace proteinů abnormální tj. větší 200-250 mg/l je kvalitativní důkaz dostačující. 1. Diagnostickými proužky (proteinová chyby speciálního indikátoru) citlivé na albumin, méně na globuliny 2. Kyselina sulfosalicylová bílkoviny se vysráží což se projeví zákalem nebo sraženinou 3. Helerova zkouška bílkoviny se denaturují konc.kyselinou dusičnou 4. Zkouška varem bílkoviny se v prostředí octanového pufru varem denaturují (zákal) 5. Důkaz Bence-Jonesovy bílkoviny koagulace v úzkém rozsahu teplot 40-70°C
Kvantitativní analýza stanovení celkových proteinů v závislosti na čase 24 hodinový sběr moči Metody stanovení: turbidimetrické sulfosalicylová trichloroctová benzethonium chlorid kolorimetrické Coomassie Brilliant blue Pyrogallolová červeň Biuretovo činidlo