BIB L ro 'T
];] K A.
H.edaktorka:
'fOFIE
fODLIPSKA.
C.
II.:
,
Z
1.e t
pro
b
---------�------��-.
u.
z
e
:n
---------
i.
---------
V PRAZE.
Vy
drev a t e I
a
na
k l a.d a t e l
1872.
:
.J. Otto.
Z let pro bnzenf.
}\NIHA Pameti
a
PRVNi:
,korrespondeft'()8 BobusJavy Rajske z
let 1839-1844.
-------------��----
V'PRAZE. Vy d a vat e I
.a
n
Ii k
lad a tel: .J. 0 t
1872.
t
().
K n i h tis k a
rna:
J.
0
t to
V
P
r a z e.
,
;
Pte d
Sto
m
I
u va.
let
jiz poeitati museme, co zjevily se prvni znamky vzkifsenf naseho narodniho, nejtklivejsi tato doba nasich dejin jiz dovolava se dejepisce sveho, jenzby ji prodehnul duchem celistvosti, podavaje pokolenim pfistiffi obraz zaokrouhleny, pochopitelny, eo mozmi po drobny. Slusi] tedy sbirati ze vseeh stran pamatky a po stavy k teto skupine dejepisne. Casto zjev jedine osoby a veskere emnosti jeji novym svetlem objasnuje ninohou udalost a jeji pHCiny. Dejiny tohoto noveho ziti naseho nebudou obsa hovati vyjevy dvornich kruhu, vladaiskyeh choutek, vybojnych valek, vojenskych .skutku ; ale nit jejich po vede nas -do tiehe dilny ucencu, do kruhti vlastenecky nadsenyeh osob, ktere vynikly nad neeinne fllcscfovent, jako nad lehkovaznou hravost sve doby, aby se vfadily pod prapor praee a soueinnosti. Slo jim 0 staveni za kladu sverepe sboreneho vzdelan! narodniho a pfispi vano ze vseeh stran, pracovano v ka,zdem oboru dusev ,
niho ziti. Z
chyzek prosteho Iidu, kde jadro ceske uchovalo, vyehazela svetla dusevni einnosti a
bylo jadra,
se
'?
VI
toho
I
ujimala se vee vzrustajie a dosahujie do kruhfi vzdelanyeh ci tak zvanyeh vznesenyeh. Zasvitlo pak sem i tam, tu a jinde probouzelo se vedomi. Dokud ale zenske pohlavi nechapalo se planouci te idey, nebylo lze oeekavati pravy zakoreneny zivot narodni, nevyhladitelny cit ani celistvost techto snah. Dokud necitily, neplakaly a netousily se svym narodem matky, zeny a dcery jeho, ztistaly snahy ostatni vice mene theoriemi, 0 nichz nebylo zabezpeceno, provedou-li se a obstoji-li na vedru sluneenim a v kazde nepohode praktickeho zivota. Avsak na poMth teehto novych dejin nasich zabu silo jen sem tam zenske. srdce vedomim narodniho citu. Jinak byly sleeinky a panicky bud' naskrze ponem cile aneb myslily, fecene otazky,ze jsou vecmi v muz sky toliko obor nalezejicimi, a beda zene, ktere na padlo ptekroeiti meze sveho zenskeho oboru! Bylte ten zensky obor v tehdej sieh pojmech tak suzeny jako prave politieke ziti narodf teze doby, a jako bdely M'ady vorejneho poradku a censura nad kazdym sebe slabsim hnutim potlaeene veci, touze pnsnosti streW predsudek, zenskym mravemsnazvany, vselike du sevn! hnuti naseho pohlavi. To bylo pi'icinou dlouhe zalostne netecnosti z.enstin k unasejicim ukazfim narodniho kriseni se; a zeela po dobne pflciny zavinily jeste delsi a rovnez zalostnou netecnost naroda veskereho k zajmul11 jeho vlastnim. Tez v nasem pohlavi byl ucinen zaeatek vseobec ny�h pokrokn zjevy jednotlivymi, i vynikly zenstiny
VII nektere duehem, neznosti
zapasiti
s
a;
horlivosti. neni
obtisemi, kteryeh doprano, ze muzeme
Jest nam
ctenarstva vloziti obraz zivota toliko
jaky
Bylo jim ovsem prost zadny zacatek.
dUverlle
obraz to
vlastenky, slabnoueim sve veci
do rukou sveho ceske z8'ny zone doby,
zapisky a listy podati mohou ; S8' zapalem pravdivym a ne
ktera
slouzila.
Velke nadani ozivovalo
jeji
snahu
dobrotivost, druzici se k nadani tomu, nost nade vsecku hanu vznesenou,
a
cinily
bezuhonna z
ni osob
ji kdysi nekdo neporozumel, tim hfife 'pn} soudnych potomkuv, ktefi vidi zvMnelou v idealni ztHi jejiho dusevniho ziti, odhaleneho nam pozustalymi jejimi spisy. Bylyf s pietou a laskou sebrany, spofadany, nam pak svereny nejmenovanym clenem rodiny jeji. Jestlize
nej
v
mineni
Jak velice nasieh
se
dejin, jak
zavdMil
onomu
celistvernu obrazu
kazdemu zenskemu
vsecko snad mladistve
snazc
srdei, jak nade divCl, zajiste pozna ze
vteleho ucnstenstvf vsech, Z memoiru a listf Antonie Celakovske-Reissove objevuje se nam nejprve mlada, co do ducha neoby (�ejne cila divcinka. Prvni kvet mladistve divei jeji lasky zmafil kruty mraz nepfizniveho osudu. Tato prvni rana zasahla hluboko, protoze ji bylo vpustilo bohatstyi citu jejiho az' do utrob srdee, Bylo to srdee vyvolene k nadseni a utrpeni, jehozto vnitrniho blaha nepochopi, kdo svuj ideal vidi v pre-
VIII
pychu a pohodlf ; .srdce, ktere pukajic a trpie teprva ziti Po,cimt, a takto bolestne zijic pozchnani kolem sebe rozseva bohatymi dary svymi. Bolestny osud tento otuzil Antoniino srdce zkuse nosti, a ona citila tim horoucneji se vsemi trpicimi, svrehovane ale se svym narodem, Citila takto za eele svoje pohlavi a touzila ziskati veoi je pospolite, K tomu smerovala pozdeji jeji ein nost. Ziznic sama po, vzdelani horela touhou, aby na pajela z tohoto zridla praveho ziti zaroveii S sebou mnoho jinyeh. Tajne zapisky, 0, nichz nelze domysleti se, ze by byly byvaly psany s. umyslem pozdejsiho uverejneni, prozrazuji nam eistotu a opravdovost teto touhy ; tak na pro jeji rozjimani novoroeni jest toho dokladem, Zklamana ve svem prvnim pocitu lasky, 'nucena odrikati se he, stala mlada tato divka na prahu zivQta,. a pozadavky jejiho ducha i srdee vyvolaly vazno,u a bQ lestnou otazku, ktere nyni fikame "o,tazka zenska". Jet to, otazka, co, pociti .mladistvou silou, kam za ,
mefiti
SVQtl
dobrou
povahy, jestlize ,
nem
se
kruhu, do,
vfili, k zmari
lleho,z
eemu
obratit horlivost sve
nadeje
na
divku
stastnou
V
rodin
uvadi
mPQ
pusQbiste
vanj muz. Lehkovaznc, neb pouze mene citlive devee hledf v podobnych okolnosteeh, aby se co, nejdrive potesilo a jinde nahrady naslo. J e-li pak opet zklamano a ne dojde-li nikdy eile, -ktery ji vychovani a vseobecny
pojem vytknul, vybyv�
co,
zhyteena
v
kruhu
spolecen-
IX
skem, aniz je ji divu, shanela-li manzelskem,
Divka
se
kdysi
po
stavu
.Antonie nedovedla
pohravati puvodne uslechtile a urcite. Kazd�l, zilka v ni dospivala ku kra snemu prirozenemu jejimu smeru. Nedbajie 0 nasledky zustala sobe same a prvnimu citu vernon. Takovjto ideal vernosti a hloubky v lasce bjr{t .vsak od pomeru zenskeho pohlavi az k nepoznani za chmuren tim, 1.e 8e' zene nic jineho nepfisuzuje lei', takto citern
jako nejhlubsim. Vyvinovala
se
hned
domaci kruh. Odrfka-Ii
se
divka
pak
l{tsky
a
manzelstvi
z
vlastni
vernosti k svemu citu, neehaf povazl se, ze tim odrika vseho ziti platneho a opravdoveho. Coz je
vule, se
z
samovrazda
naproti tornu ? vychovatclskou strauku zenske otazky.
Vizme zde
Stare
pojmy podporuji,
zas
ana
spusobuji
lehkovaznost
teeh, ktere po ztrate nejdrasslho hned hledaji. Ponevadz ale 11Tavj cit tak ryehle
tekavost eitu
a
nahrady
u
neobnovuje, vznikaji z toho ponejviee nepredlozene, bravurni svazky, z tech pak znaena Mst mravni na se
kazy vypljva. Jinak otaska zenska. Ueic rak si rna
sarnostatne
upraviti
stavu manzelskeho
losti povahy.
:
zenstinu, 1.e muze a kte pusobiste i bez opory
vode k setmosti citu
Kdezto
a
k uslechti
stare
pojmy nadrzuji povaham lehkovasnyrn : jaky silny charakter jevi zde bytost, jez za neobmczeneho panstvi pomerf a pojmn tech zapasi s
nimi,
ana
sama
dusevnich ! A
s
sebou, bez podpory, bez spojenefi
bytosti
tou
byla
Antonie.
x
Ona
jio
p.NS:la
nahradu
a
ovsem ihned
ell
v
na pravou drahu, hleda cinnost.i dusevni ; avsak ji bylo
tvofiti zacatek, pfipravovati pudu posud nevzdelanou. Mnohy list jeji svMCi, jak dovedla ziskati zenska srdce, jak poutat divky k zapocate veci a mezi nimi pfisobit. Citila hlavni povolani k vyehovatelstvi, a to sho dovalo se prav8 s nejpilnejsi potrebou narodniho ziti. Kdokoliv ji parnatuje, hhtsa 0 ni, jaka to byla divka jemna i silna, duehaplna a nezna. Sliena podoba, vlidne ehovani, skromnost a z,ensky puvab cinily ji neza pomenutelnou kazdemu, kdo s ni dost malo jon zaehazel. Jeji listy podavaji nam tutez podobu duslednymi rysy. Ujimala se vfele otazek politickych, tozumela jim a pojimala je duehaplne, aekoli patrno, ze z nich mnoho reei nenadelala. Budoucnost narodni lezela ji na srdci a prispeti k jejimu zdaru bud' pfimou einntistf neb sebe zaprenim stale se zakladnim pravidlem jejiho zivota, DIe toho chovala se s dtislednosti prikladnou. Pro tuto duslcdnost prave zdalo se jednani jeji nekdy nekterjm jejim prateltim neduslcdno. Ona trpela pak jejich namitkami, sarna 'znova se zkoumala, znova si einila zivotopisne nacrtky, probirajie sve cele jednani a kasdou k nemu pohnutku. Zalovala si pak easto, jak jest osamela. Maloktera zena byla tak oslavovana a vseobecne etena, jako ji se delo vsim pravem ; avsak zda se, ze postradala tim trpeeji porozumeni jedine verne duse, .Nepriznava se vsak k tornu ani sarna sobe, kladef si naopak neustale jediny a pravy eil sviij na oei. ,
.
XI
Rozhodnuti, ma-li pfijmouti ruku sveho pozdeHiho ehote, stalo ji tvrdy zapas, ktery vsak nebyl spfisoben
zadnym sna
osobnim
zajmem, nyhrz prave
duslednou
jeji
hou, pfispivati k veci narodni celou silou. Zafizovala
pntve divH skolu a mela mnoho jinyeh plunfi ,p odobnych. S druhe strany dovolaval se ji mnz eelemu narodu drahy a vzacny; aby u neho a v jeho rodine vyplnila misto krome ni nenahraditelne. Bylo ji tenkrate radkyne a dfivernice potrebl, jez by nahledla nepredpojate v jeji zivotni smer. Nasla ji v Bozene Nemcove *) a vyslovovala ji za to vrelou vdeenost jeste po letech. Bezpochyby klonila se sama jiz k rozhodnuti, ze se stane manzelkou Celakov skeho, ale sIySic Z list Nemeove, ze timto Heini zadost narodni povinnosti tak dobre, jako jinou cinnosti, dfi vefovala teprv srdci svemu, ktere ji pudilo pevci na rodnimu
v
naruci.
rozhodla, jiz take zmizely mraky z obzoru opravdova, neoCek�tVan{L vrelost Iasky byla jeji odmenou v pomeru tom, 0 nemzto lepe nez veskere uvahy podaji svedectvi jeji it Celakovskeho sebrane listy. Jeji velka cena zrari se pak v te llcte, lasce a V:1Z nosti, s jakou vstupovala v manzelstvi, v te touze, jakou jevila po (leteeh sveho manzola. Sotva
jejiho
se
a
*) Nasledkem siastneho vlivu Nemcove na toto rozhodnuti l:lpl':ttelily se tyto dve vynikajici �elly vroucne a trvale. V pl-iHtim svazku, v tfeti knize tohoto dila, budou podany sebrane Iisty obou parnetihodnych pfitelkyii, 0 ccmz hli2Si poznaruky na svem miste neinime.
'
XII
Bylat muterstvi
zcela a
bylo pottebi, povinnost. Stala
zenskou, jakoby nebyla mivala vedle
domacnosti
nikdy jine prace. Kde toho odeprit pro svou hlavni
dovedla si vseho
pfitelkyni a lHechou sveho manzela, ueitel kou a pestitelkoll svych deti, a pozlll:tvame Z pozdejsich listu, kterak nenechala nijak usnouti predesle plany, jak dale se ucila, na dalsi cinnost pomyslela, jak by rouska nebyla byla zajiste znovu pusobila, kdyby zahalic nam jeji bytost. spadla Bylaf smrti odiiata manzeli, ktery nepotesitelny tou ztratou zahy ji sledoval ; odiiata svym' mladym dese
.
.
,
.
I
tern
a
narn vsem.
Zaniknou-li telesa hvezdova
na nebi, ptetrva je vecnym vsimmirem. 'I'aktrva a pii sobi vliv Iidi etnostnyeh a sleehetnych dlouho do bu doucnosti, kc1yz bytost jejich davno byla zasla. "I'outo knihou nechat vnika z{LI'e nasi hvezdy zasle a oplakane az na nasi dobu, at vnika i dale. Neunavna vyehovatelka Antonie at pusobi na mnohe pokoleni zenske prikladem a naueenim, at pak vzejde jeji snaha znova z mladych iiader nasich eeskych divek.
zMe
jejich
Na
svou
Sarce,
po uti
4. srpn,a 1871.
t.
P.
]\-NIHA Pamltl
at
PRvNI:
rtorrespt}�de�te. z
Bohtuda VlY/lbJske
let 1839-1844.
llVOTOPIS j30HUSLAVY
f(AJSKE.
],039-1841.
Drahy
pfiteli! Jest tomu jiz davno, co jste mne pozadal muj zivotopis. Jakesi tajne tuseni 0 dfilezite zmene v mem az potud skromnem zivohyti pfinutilo mne jiz nyni slib svnj splniti. Kdo vi, dlouhe-li mi j este doptano bude zde mezi vami, me verne drah« Neehaf se muj zivot jiz tak neb onak duse, ziti. obrati, .lepe jest, kdyz toto napsano bude; to, co pozdeji 0
-
so mnou se
Rodiee
stane, bude brzo pfipsano. moji, matka i otec, pochazeli
z
Nemec
z
kra
jiny Porynske prlsli divnym bitve u Lipska sem do Ce'ch. Muj otee byl Ilanejvys spra vedlivy a rozsafny muz i byl ustanoven onoho roku od arcibiskupa Prazskeho knisete Halma za hutniho rnistra na statcich arcibiskupskyeh v RozmihUe. Brzo vsak ze mrel knize, co lidumil vseobecnecten, a jeho nastupeem stal se knize Chlumeansky, kter)Tz si otee velmi vazil a v pratelskem k nemu pomeru stal. Okolnost ta pri mnohyeh lidech zavist k otei probudila i snazili se vse Ulozne Jej oceriiovati. Nad: tim velice se souzil a roz hodnuv se do vlasti zpet se navratiti, vydal se sku a
osudem vedeni
r.
1813 po
tee.ne take .l}a cestu, kdez vsak valkn veskore
[eho
16
zamery zmarila. V tu dODU zvitezil Napoleon nad voj pruskym *) a tim ztrativ otec vsechnu uadeji se ve vlasti sve udrzeti navratil se po roce opet do Cech, Dve leta na to r. 1817 narodila jsern se j� v zeIeznych hutieh, kolebku moji ozafilo tajemne svetlo pochazejiei od jisker vyskakujicieh z kominnv hutnich chovana jsouc od peelive matefe dafila jsem se v prvnim svem vyvinu, nez pojednou jakesi silne kfece usmrtily prj mne zdanlive. Studenou odnesla 111ne placid matka do ehladne komory a louelc se ,s ditetem svjm klesla do naruCi z praee pfiohazejieiho otce. Mezi tim vkradla se verna sluzka do' komtirky, slzie objimala studene tilko a ce lujic je, volala : 'I'oninko, ma 'I'oninko, procitni; obzivni a za opet, neopoustej nas, vzdy£ te tali radi mame ! a ejhle hfiva rueinky, celuje tva�ieky, usta, oei tyto se otevron a jak dva jasne eerne granary zajiskfi. Jak velka jest moe lasky l Jake asi bylo pre drahe Tmoue na celem We radosti me matky! kvapeni ditko do navracene parnel, speeha, by je opet pojima zahrala, obklada teplymi plenami shihle posud oudecky, prikaji je, zliba rueinky, nozinky i celicko a ditko la skou materskou okfiva opet. Tak se vraci diteti znovu sila, do roka jiz stavi se na nozky a vesele si pohrava, skem
-
-
-
-
-
Jak{t radost to pro blazene rodiee l bohuzel nastala nemoe oteova zkalila cistou radost takovou, Otec 111el -
toti,z dohlidku nad pokladnou knizeci a' ta j ej pfivedla v nepHjemnj pomer k jodnomu z uredniktiv, ktery jsa '1:)
Stalo
se
to
patme pfed
bitvou
u
'Waterloo 18. cervna
18�5.
17 oteem cetne
rodiny a.odavaje se piti, zproneveril jakesi nebylo zadneho vah�ni. Otee nechte jej penize. z ohleduv na rodinu jeho udati, pozadal predstaveneho sveho, by jej presadil do mesta, a pfijal zavdek s da leko mensi sluzbou prodavace zeleza v Praze, pfedstiraje SVo.U churavost. N a jeho misto dosazen jiny uredntk, a za kratky cas onen nestastnfk, kteryz na otcovy prosby ani vyhruzkI dbati nechtel, 0. slusbu piisel. Churavost otcova vsak v Praze se jen zhorsila, vsecky leky osvedeily se byti marnymi i vedelt, ze umriti musi. Oite se jiz velmi slabym, Mdal sobe j,este sve deti videti, Pamatuju se zive na to, jak nas vsechny tfi pozehnal, polibil jednu po. druhe, jak pro. bolest promluviti nernohl, jedine tvar sobe zakryl a z hluboka povzdyehnul. Jaf nevedela posud, co. to. smrt, i netusila jsem, ze to. bylo posledni polibeni jeho, it kdyz vsiehni kolem mne tise plakali a matka moje truehlici semo tamo se potacela ttl plakala jsem s scbou. Prise] mat Zde
-
ein bratr
a
odvedl nas
do sveho domu, kdez nas ho
sve k osetfovanl zaneehal,
spodyni Bylo mi pet let, otee a okarnzeni toto bylo zemfel, kdyz drahy mti] trapnym procitnutim meho dueha z detskych snuv. Ma tka nase, kteraz dfive pfilisne zaneprazdnena byvsi ne mod otcovou, 0. nas starati se nemohla, vzala nas sebou do. pokoje vedle kramu a pod jeji dohlidkou pracovaly
jsme eely den. Ona nam byla. od te ehvile v plnem slova smyslu matkou i otcem a ja pfilnula k ni hi skou nadpozemskou, jsoue s ni dusevne spojena co. nejuzeji. Ona mi byla vsim, ji Po.tesit a k spokojenosti a
18
JeJl necilll moci pfispeti byla rna jedina zadost. V tu dobu pfisel k nam Fric za domaeiho ueitele, on mne dal prvni zaklad v psani a cteni, kterez po nejakem case pravou vMen u mne vzrostlo. Jemu take dekuju, ze vychovaai moje doposud nemec.ke,. ccskeho na se pri bralo .razu. Bylof mi jedinym .potesenim knihy cisti a 0 nich s matkou rozmlouvati, opet cisti a etene, v nemz jsem zalibeni nasla, sobe opisovati, basne na a se uciti zpame] je piednaseti. Hraeky iim dale tim mene mne bavily, a jen kratky cas jsem jim obeto vala spechajie opet ku knize. A co jsem cetla? z poMtku Smidovy male povidky, pro kterez jsem mnoho slzi vyronila, a jine a jine detske knihy. l\1!1tka byla vsak zapsana ve vypujcovne a odtud hojne knih odbi rala videti tolik kneh a neeisti je, bylo veci nemoz nou a takz jsem potajmo vsechno ctla, co mi jen do ruky pflslo, Prospech arci z takoveho cteni byl, j ak se samo rozumi, nevelky a prala bych si, abych mo hla kazdou vyehovatelku a kaMe mlade devee pred v
.
-
timto
zby£ecnym marenim
Jak
mnoho vic
0
umne
a
po
byla bych ziskala, kdybych byla roz navodu nekoho zkuseneho ctla, Cas jednou
ztracen, jiz hala
jakasi
knihy
se
tak draheho casu varovati.
ve
se
nevnitl.
Prilisnym
rozdrazdenost
vsak etenim zrna
a nastala u mne vzdy eiv, tak ze math mi vsechny
mne citlivost
vice
zapovedela mi vselike eteni vyhrozujic, potesen� odepre a knihy sobe vy To arci spomohlo na nejaky cas, ac pujeovati prestane. rnne to velikeho premahaui a mnohych slzi st.ilo. Neze
vzala
sama
a
sobe toho
.
19
majic kneh, poeala jsem se po druzkach ohlizeti, ale i ty byly jen mimotny a jedina matka byla moji du vemiekou. Tu k narn prisel studujiei Vaclav. Hned pfi prvnim setkani se s nim mela jsem k nernu vseehnu duveru, svefujic se jemu se vsim a jeho mime jednani povzbuzovalo mne, kdykoliv K nam prisel, klasti jeinu rozlicne otazky, kteres on vMy trpelive mi zodpovida val a mne ve vsem poucoval. 'I'ahlo mne to magicky k nemu, aniz jsem sama pr·i(�inu znala, a i jemu my slim ze tez ty velke dnverne eerne oei male Toninky se libily a duvera jeji budila duvcru jeho. On mne vypnivel povidky narodni a nekdy i vymyslene, ueil mne prekrasnym pisnim narodnim ,a tim vsim tak pou tal celou mladistvou mou dusi, ze jsem se vzdy pri chodu jeho ani doekati nemohla. Pri tom vsem po ohvala jeho byla mi nejvetsi odmenou. Povzbnzena jsouc jim neostychala j sem se i ve vetSich spoleenosteeh, ktere soused nas potadaval, eesky deklamovati, Konecne pi%lizily se prazdniny, on odjel a v mem srdci bylo ..
smutno. K zadosti naseho ueitele dovolila mne
nim
matka,
jeho otciny. Jela jsem do Slaneho a v dome rodiet; Frteovych rnnohych ra dosti jsem zazila. Tam za nekolik dni prisel Vaelav, jehoz rodiee v blizke vesnici 'statek meli, i musila jsem jeho domov navstiviti. Dnes jeste se rni zda, ze pied sebou vidim onen dvorec, do ktereho jsme vesli ; nikde z'adna zavora, vse otevreno na dvofe prede dvermi male chaloupky sedela starena dfimajici v parnu slu necnem a v snehobilych vlasech jejich odrazely se pabych
smela
s
jeti
do
-
*
20
prsky
sluneeni
leskem.
to
obklopujice
tu
milou ,tvM
maticka. Prichod nttS
posvatnym vyrusil ji
jeho Byia spanku i majie z nas nesmirnou radost pohestila nits vsim, coz jen kde sehnati mohla, Ostala jsem nekolik dni u ptivetive starenky a prozila jsem V okoli jejim a jejiho syna nejkrasnejsi doby sveho iivota. Yaelav byl vsudo mym pmvodcim, behal a lezl se mnou po stranich, trhal pro mne kvitky a ofisky� .ukazuje kvetiny pojmenovaval mi je, ueil mne znati ptaetvo po zpevu a mluvil se mnou s nadsenim 0 vsech zjevech pfirody. On se tesil, smal se se mnou a rovnez mnohdy, kdyz jsme, usadivse se na brehu klokotajiciho potueka, vypraveli sobe 0 easech minulych a kdyz pri vzpominani na vseehny nase drahe v Praze � na smrt tu draheho meho otee rozpomenouti se nam prisIo zasmusil se a plakal se mnou. 0 krasne decke sny, jak brzo musily jste se rozprchnouti a s vami i mir a spo kojenost na .dlcuhy cas uprchly z ranenych mychprsou [ My jsme byli tak nevinne stastnymi, ze nam ani na mys] neprisio, ze by toto stesti melo miti nekdy konce. Vsechny me mysienky stale jen smerovaly k tomu, jak bych jemu nejakou radost spfisobiti mohIa, a me velmi blazila ta myslenka, ze jsem nalezla pratelskou ve vsem mi rozumejici dusi, ze jsem nalezIa bratra. Behem roku po navraceni se z techto prazdnin pfistehovala se k nam z venkova sleena Klotilda, kte raz z poeatku dosti pratelsky se ke mne ehovala, po zdeji vsak jse� na ni jakousi,trpkost proti sobe po zorovala, kterou jsem si vysvetliti nedovedla, Jednoho :ze
.klldneho
-
,
21 zavolala si
dne
mne
math k sobe i sde1ila mi, ze a z te pHeiny ze nesmim
Vaelav rna Klotildu faa mnoho
s
matcinym
nim mluviti, kdyz Ri�ijde. Nerozumela jsem slovum, nechtelo se mi to v me mlade hla
srovnati, proc z takove pflciny s nim mluviti bych nez matee nieeho nemela, vzdyt i mne rad mel; i slibila jsem nikdy neodeprela jsem tudiz, ze jim v roz vince
-
mluvach
pfekazeti
nebudu.
dala vedle sebe sedeti ruku vosti
s
ni srdecne hovofil
a
Kdyz jsem je tak casto vi v ruce, kdy on pln laska ona
radosti zafila
-
tu
se
mi zdalo, ze jsou velice stastnYmi,. ja jim praIa jich blazenstvi z plneho srdee. Pamatuju se, jak jsem jednou v takovem okamziku rychle k nim pfikrocila, jich hlavy dohromady stiskla, tak 'ze byli pfinueeni se polibiti; a je pritiskla k svym prsoum. Ooz se tehdy delo v mem srdci? odbehla jsem rychle, aby ne videli me slze a netusili moji bolest, kteraz se mne zmocnila nad ztratou bratra, Nezatajim toho, ze z po i'atku hluboce mne bolela mateina zapoved, a �dyz jsem pocala poehopovati, ze Vaelav Klotildu jinace rna rad, a
to
-
nez mne; ano, ze od toho okamziku laskavosti a pri ph nero ke mne ubyva, ze se fine vzdy' vice
vetivosti
turnc oei mnoho slzl vyronily. 0, ze kazda CistSl, nevinnejsi radost na svete musi vziti za sve ! Jeden den jest mi v tom ohledu nezapo.menutel nym jest to. den jeho promoee. Bylo s ni zaroven spojeno zasnoubeni jeho s Klotildou a vedle jinych ho sti i math jeho prijela do. Prahy. V nasem dome da vana v tyz den hostina a kdyz v .ho.reJSich pokojich
strani
i sebe
-
-
22
vsiehni hodovali Sverila
se
a
se
mil matka
veselili, nebyla jsem mezi nimi.
jeho,
ze
eestou i veskerou slav
nosti velice
jest umdlena a ja s radosti jsem ji nabidla postel svou v malem pokojiku pHzemnim. Prijmoue na bidnuti moje, ulozila se a v brzku sklicil spanek jejf oel. Sedela jsem u ni a divala- jsem se v tu milenou tv{rr dlouho lice jejf dlouho. Jaka to byla zena! starosti vraskami pokryte, ruee vyzable, bile vlasy jejf se krouzily po siji a slaby usmev pohraval usty jejimi. Cela postava jeji zvestovala trpitelku, nebof byla ne s£astna s druhjrn muzem svym. Jak asi davno nevy jasnil tu prostinkou a prece tak vaznou tvar usmev zeela radostny zdalo se, ze bolestne vzezf�ni poje dnou ustoupilo Iibernu snu a ZE' blazenost syna jejiho nahradila ji mzikem veskere minule utrpeni. Kdyz jsem tak sedic vedle ni, ji osetrovala, podala jsem se po tlaeenym citfnn svym a,' v dusi me. trudne myslenky stihaly jedna druhou. "UboM stareno, jak mnoho asi bylo tobe jiz pretrpeti, jak mnohe bolesti snasela jsi jiz; avsak blaze tobe, ze jen knitky jeste cas bude tobe 'popfano ziti a tvoje utrmacena duse muze v brzke vykou peni doufati. Nez jaky bude jeste osud mllj?._!_ eo mne jesie ceka?" tak mi to znelo srdcem a oci moje odpovi -
-
___.
daly bou
k otazce te slzemi. V okamseni tom vrouci modlit
ukonejsila se duse moje, prosila jsem boha, by byva pfitelo meho sfastnym ucinil, a zlibaia jsern tu mo zolovitou ruku matky jeho, kterM jemu byla pozehnala, V tom otevrely se dvefe a Vaelav obavaje se, ze snad matce jeho cos zleho se
leho
23
daje ji, vstoupil do pokojika. "Matko, jste zde?" tazal se ponekud hlasitcji. "Ticho, matka vase spi," zaseptala jsem. "A vy tu u ni sedite a ostfihate spanek JeJI, o andeli muj, draha moje sestro !," Pfi slovech [tech laskyplne obejmul mne .a polibil v usta, V ckamzeni tom otevrely se dvei'e a na prahu ob jevila se Klotilda, Pri spatreni takoveho divadla rozlil se ji prudky hnev po licich a oko jeji zahorelo zlost nym plamenem. "Nechci prekazet," pravila hrde i po supne a obratila se zady k nam. Spattiv ji takto rozezlenou, poeal ji Vaelav konejsiti a celovati.· "Ma draha, ona ostfihala matku moji a stala se od toho okamziku mou sestrou a ja jejirn bratrern. _
'
I
Vid' ze nieeho nenamitas ?" I
projela i chopie ji za ruky jeho _: .Budte stastni," jsem ji pravila jsem, "a dovolte jedine, abych vas za bratra a sestru povazovati a vas tak jmenovati smela." "Opet nej aka hloupost," osopila se Klotilda ehla dne i vytrhnuvsi se z naruei jeho a pfirazivsi silne mne
slova
jeji
ruku vlozila
mrazive
do
dvefe, odesla. udobfete ji," prosila jsern a kdyz "Jdete za ni odesel, sklesla jsern k 1iiZku placic "on bude nestastnym." Hrmotne zavrenf probudilo stafenu ze sna i po Iibivsi mne na celo pravila : "Dekuju. ti, dobre dite, tak sladee jsem davno nespala, citim se velmi posilnena. I
-
.
Coz
pak delaji asi ·nasi snoubenei ?" "Byli tu jiz oba, hledajice vas, matinko."
24
"Ze
jiz hledali ? 0 ty dobre deti, buh jim po zehnej vMy rfkavala, ze miij Vaclav mne nejvice radosti spusobi, bylte vzdy jak muj prvni muz (dej mu pan btih nebe) a s tim jsem byla velice stastna. Klo tilda bude s nim zajiste stastna." ,,0 tom jsem presvMcena, nebof jeho znam dobfe, odpovedola jsem potlaeujie nasiIne pohnuti, ktere se .•
mne
J.at
.
"
.
zmocnilo meho srdeo.
Doprovodila jsem odebrala
jsem
se
stum. Nevesta i a
starenku k hodovnikfim
a
sarna
kuchyne, bych pfisluhovala ho zenich byli se jjz mezi tim udobrili do
sedice vedle sebe smali
se
a
zertovali.
jich svatby a tent byl pro mne do Od posledni pntve vypravovane tezkych udalosti nemluvila jsem ani s nim, ani s ni; jisty Blizil
se
bou
den
zkousek.
vnitrni cit nedovoloval mi -toho
silila, V aelav
brzku
a
hrdost
mne
-
v
tom
venek, Klotilda rovnez matkou od boziho rana az
odejel a ja s pfibuznyrn svym do pozdniho veeera Sily jsme jejich vybavu, k
v
na
Mne prj rnyslenka, ze mohu neco pro neho uei niti, a nalezala jsem v ustavicne praci utechu a zapo m enuti. Kdyz pak v den svatby kraeeli spoIu � oltafi, tu klekla jsem do jedne stolice v kostele a modlila jsem se vroucne k bohu za jejieh stesti. Premahala jsem mocne vsechny B¥e city a kdos by byl zfel do mjch oCI, nebyl by uhodnul, co se v srdei IDem delo kdyz ale prisel okamzik, kde musila jsem slyseti ona tom tesila ta
25
je poutajici slova "co buh spojil, Clovek neroz tu pozbyla jsem nad sebou vlady..» zblednoue lueuj" trasla j sem se po celem We. Znama pani j edna pfi stoupila ke mne a majic za to, ze mne v tlaeenici lidu mdlo prislo, nabidla se vyvesti mne na cerstvy vzdueh. Dekovala jsem ji za jeji starostlivost i vysly jsme z kostela spolu. Venku zotavila jsem se a po odbytem ceremonielu jela jsem s ostatnimi svatebeany domf o vsem tom, coz jsem ty dny prosila a pocitila, ne promluvim. J enom 0 tom se zminim, ze se mne chovani Klotildino v ten den bolestne dotklo. Pfijdouc domu pysne nesla svou hlavu a pohrdlive divala se z okna na divaky, co pred domem stali, Smluvila se ihned s druzickou, jak jim saty dobre slusely, jake sperky a jak kdo mel, co asi lide sobe mysleli a povidali to devcat na reci byvaji, marnivych vsechny podobne ze vsak, jake povinnosti byla prevzala, jiste nepomyslila. Po hostine rozejeli se svatebcane i zasnoubenci a ja ostala s matkou svou samojedina, nebof musim podotknouti, ze dve stars! sestry moje pred tim se byly provdaly, Haninka za Dra Friee, byvaleho ucitele na seho, a Lotfnka za Mllra Staiika, Zila jsem od casuv tech, jedine sve matce, u ni jsem sodavala cele dny a s ni se tesie ji osetfovala. Po roce asi byly sestry a tim otevrel se mi novy svet. rnoje obdareny ditky Skoro eely den jsem u nich ,se zabavila a jak by moje vlastni byly, 0 ne jsem se starala. Pro De nebyla mi na zadna obef tezkou, zadna probdena noc dlouhou zyvali mne svym stntznym andelem. 'I'ouha po vychovecne
-
..
-
_;_
26
vatelstvi, ktera se jiz v utlem veku v mem srdci zako renila, byla pestenim te:ehto ditek jen jeste rozmnczena, tak ze jsem zahy se odhodiaia zivot sviij vychovani ditek venovati. V tom ease uehazel
se 0 moji lasku mlady prav moje praIa si, abyeh sobe nekoho vyvolila, domnivajie se, z.e rna truchlivost pomine. On byl velmi dobry elovek, jedinc se nase city v tom delily, ze kdy ja poziraia k jasnemu nebi, on pohlizel k zemi. Vyznal se sice lipine ve svetackem spoleeenskem .mravu, nez. hlubsiho vzdelani a vyssiho snazeni pri nem nebylo a mne nebylo mozno z osireleho srdce sveho k nemu lasku vynutiti, N adarmo spojiti chce clovek, co, se k sobe nehodi. On .mne vyznal lasku svoji; zasypaval poklonarni a zdvorilostmi a ja v okamzeni takovem, kde by jine srdce na vzdy se s nim bylo sloueilo, necitila jsem nic jineho, nez svou celou hroznou osamelost. Jine touhy, jine nahledy, jine mravy delily nas, Nas svazek nemohl byti pevnym, vzdyt nejpevnejsi zaklad : laska z me strany sehazela. Tak rozesli jsme se. Velmi mne tehdy jedna veta z "James Roman" zajimala a rada ji prej u v mem poznamenani mista : "J est, musi byti rozdilu mezi laskou muze a laskou ztmy. U zeny jest to prvni SVeZl povzneseni srdce, kte rez se neopakujevice, pro ni jest lash vreljm, hlubo kym, vse v sobe zahrnujicim pocitem, kteryz zaehvel-li srdcem a jednou-li vymizel z neho, nevrati se vice a zanecha to src1ce osamdle, vysilene, Jinak u muze. Laska neovladne jim tak naprosto, jako zenou. Pro
nik
a
matka
.
'
27
nejsouc vsim, nejsouc koncem a cilem jeho [soucnosti, opanovava jej jen C{Lstecne a maze tudiz i vieekrate od neho pocitena byti. PH' zene -vsak jest ona ohnern, kteryz vzniti-li se jednou, muze byti pouzo hranici jejiho srdce. Mllze byti, ze dle povest! staro davne povstavaji kvetiny z popele, avsa]; jde-li 0 pravou laslru tu nalezl srdce po prvni prave naklonnosti neho laska
-
rnezi mrtve."
"Zdaliz jest mozno smysliti si, ze milujeme? mi, ze snadnejsim by bylo dvakrate milovati, nezli v obrazotvomosti sobe predstavovati, ze milujeme, �
Zda
se
skuteene. Muzemet siee si
nemilujice
rozliene
smysliti
pekne vlastnosti pti osobe nektere, jichZ. ona nema, takto okraslenou mfizeme ji milovati, pak ale milujeme, vytvor sve fantasie." V uceni ubihal dale cas ona na
hrozna
doba,
kdez
S ni ztratila
vzdy.
mne
jsem
mladosti
me,
az nastala
rna dobra matka vsechnu
svou
opustila nadeji na
Prilisna bo stesti, vseehnu utechu, vseehnu lasku, se mne lest, jez vzdy pfi vzpominee na jeji smrt zmoe liuje, cini mi nemosno, abych slovy- na tu drahou dusi -
vzpominala nosti
-
-
-'-
-
pro ni mohu mfti
jedine
sIze zalu
a
vdM
_"
Pani Marie Reisova rodem Bachovenova
z
Echtu,
ltlatka nasi Antonio, zemrela v Praze dne 26. pro since 1836. I nernfizeme prazdne misto v memoireeh teehto
h�pe vyplniti,
nezli
kdyz podame uryvek
z
ksaftu
jejiho.
28
"V Praze, dne 3. zari 1836. Drahe deti ! Az tyto radky cisti budete, jiz nebude. Netruchlete prHisne pro mne, nebof mne
,
mne
jest nyni dobfe ; prejte mi rady ticheho poklidu, nebof ja vytrpela na teto zemi vice, nezli kdokoliv tu�iti muze, chovam .jedine prani, abyste spokojene zivy byti mohly a v dobrern i zlem dohromady drzely, Cozkoliv jsem na jmeni mela, rozdelila jsem mezi vas, coz pak mi n'alezi 'I'oninee. Zdalc-li by se yam, ze zbylo moji snad ona vice obdrzuje, pak pomnete, ze ji to pravne pi'imUezi za mnohou jeji peei a starost, jakouz 0 mne bnh ji vse rnela. Ona mnoho dobreho mi prokazala odrnenit, Tez i k yam, moji drazi zefove, nechf ne kolik' slav. promluvim. Moje ubohe dttky .csifely nyni zcela a nemaji Mdne podpory vice mimo vas: Prosim vas srdecne, nakladejte s nimi dobre, promijejte jim, kdyz pochybi, pozadujte vse od nich po dobrem a ony zajiste vasim ptanim vyhovi. 0 kez byste znali moji uzkost, jez se mne zmocnuje pri pomysleni, ze sve cleti opustiti musim, aniz by vsecky byly zcela stastny: Vy z lasky ke mne ueinili byste deti moje stastnymi. Rovnez ivy, drahe me deery, pric,irmjte se vsemozne, aby muzove vasi nikdy nemeli pficiny k stisnostem proti yam. Jedine kclyz povinnostem svym zadosti uei nite, budete ctiti mou pamatku, Je-Ii to mozno budu pak po vzdy blizko vas a budu ehraniti vas; neni-li roucim vas do ochrany nejvyssfho, v nehoz s plnou dfi verou spolehejte, A az se naplni dny vaseho zivota, pak opetne vratite se do me naruei. Zijtez tedy blaze, -
-
-
-
29
arch, od Va> Vsechny me drahe deti i vy vnoueatka, malickych loueim se s nejvetsi bolesti. J akz rada byeh byIa vedela, co se s vami stane. Bnh vas opatruj j
_
matku."
"Po ztnlte drahe me ma tky hyla jsem hrczne opu stena, vzdyt jsem byla tak na ni uvykla vzdyt mi byla podporou a idealem na zemi. Ohuravost telesna zmahala .se u mne v mire nemale a celou pevahu, veskere jednani moje pronikla trudnomyslnost. Pfeste hovala jsem se k sestfe sve Lotince a abych okrala trochu, dal mi svagr muj Stanek vice ceskjch i jino jazycnjch zabavnych a vedeckych kneh ku Meni. Davna .
_,
V{Lsen rna a
a
touha po vMeni znovu se o ukolu cloveka.
u
mne
osivila
ja poeala ptemysleti V ten cas ustalilo
8ve slabe
blahu
me
pfedsevzeti venovati vseehny svych spoluobcannv, vzdehtvati se, se
sily abych platne sluzby svemu uhnetenemu eeskemu lidu prokazati mohla. Rozhodla jsem se nehledati stestl sveho V obla zeni jedineho cloveka, neehtela jsem brati ohledu na osobu svou, jedine prospech jinyeh mel byti mjm me Htkem uvedl
a
ciIem. V tu dobu Dr. 'Stanek do domu naseho
pritele
sveho Dra A.
*), kterjZto velkyeh zasluh
*) 0 osobnosti teto, jejiz dopisy rozliene nebylo na ten cas ani radno ani mozno uverejniti, podotykame pouze, ze v dlllsim vypravovani pod jmenem "Slavoj" vystupuje.
30
I
povzueseni vzdelanosti mezi mladez] nabidnul mne jakoz i jmym div kam ceskym soukrome prednaseti ze vsech oboruv ve� dent lidskeho, Z pocatku bylo nas pouze nekolik, kt�rez jsrne duchaplnym a nadsenym prednaskam jeho pfi tomny byvaly, bAhem vsak casu stale se kruh nas sifil, az jsme schiizky. sve do rozsahlych rnistnosti budee skyoh prelozlly." sobe
byl
eeskou
a
ziskal
0
oehotne
se
se k01icf. vlastni rukou psany zivotopis slecny Rejsove a. ehtejiee podati jednak verne vypsani cstatniho ziyota nadsene teto divky eeske, jednak obraz spolecenskeho zivota eeskeho pred rokeni 1848, volili jsme uverejniti na tomto m�ste nektere po rtiznu se brane dopisy a zapisky rozlienych osob z teto doby, k nimz vedle potreby nektel'ych 'vykladuv pfieinime. Jak jiz konec memoiru prave uverejneneho ktomu poukazuje, zalozena byla poeatkem roku 1839 spolee Host divek eeskych, Jejirnz vytknutym ucelem bylo od chovati zbedovanemu narodu svemu vlastenecky smysle jici matky a ucitelky� Rozlicni muzove, jichzto [mens v dejimich znovuzrozeni naroda naseho s uctou se pi+ .pomlnajl, venovali nezistne sily a vedomosti sve tak vznesenemu tiC·elll a mozno v pravd·e Hci, ze na onen .cas Budee ceska,- a fecena spolecnost divek byla pozdej: Msti teto Budee byla ohniskem, z fi(3hoz do cele vlasti jiskry osvety a uvedomelosti narodni zaletaly. Jest za jiste snaha tak cist
.Takto
Antonio
..
-:-
31
ehovala
pamef 0 ni potomkfun, ktei'iz by v ni hodny priklad a utechu v dobach neptizni nalezali, vych Oil. spoleeny a 'sleehetne vlasteneetvi svedlo dohromady vice devcat a panuy, z nichf v hrz kern case spoleene snazeni ueinilo sestry a bra try. N e lze se tomu diviti, ze toto bratrstvi nalezlo i vyrazu v novych ylasteneckych prijmenich, ktentz sobe elenove po prikladu jinych spisovateluv ceskych pfid{tvali. 'I'ak setkavame se zde s jmeny Miroslavy, Boh,umily, Lidumily, Bohdanky, Vlasty a j. a tak .k ,vuli' poroz umeni dodavame j iz zde, ze �ecna Antonie Reisova na zyvana ve spoleenosti teto Bohuslavou Rajskou. Pratel sky tento pomer, kteryz z poMtku pouze 11a uzky kruh obmezen byl, sitil se Mm dale tim vice i po venkove, Nebylo arci zadnych stanov, ziLdnych zavazkuv tajnych ani verejnych k tomu potrebi a myslenka probuzeni se
nasledovani
..
narodniho klestila sobe do sirsich kruhfiv cestu
a
na
lezala sve apostoly. Vlasteneetvi tehdejsi tiche, avsak hluboce eitene a llcinlive, nejevilo se, af tak dime, kaZdonedelnim sveeenim praporu a pdzdnym deklamo vanim
0
osvete, nybrZ skuteenym vzdelavanlm
sitov{mim knell
se,
roz
a easopisflv ceskych, zakladanim kniho skolnich, poueovanim vzajemnym a vedlc toho arci zabavami vseho druhu. TehdejSi zivot nas narodni byl zivotem rodinnym i pri>toz bylo v nem vice vrelosti, vice uprimnosti a srdeenosti, vice lasky a pre svedeeni, vice shovivavosti k sobe, kterychZto prcdnosti Histori nynejsi vefejny zivo] nas bohuzel postrada, chtel kovi, kter�z by vypsati dejiny probuzeni naseho
ven
.hlavne
_._
'
32
1848, nebude ani jinace mozno, nezli na za podani a pramenfrv rodinnych psati. V polovici roku 1840 zvlastni. udalost velice po boufila kruhy vlastenecke. Ve Vidni; kdez se byl utvoril kruh horlivych vlastenen, kteryz odbiral noviny a knihy ceske, pojednon aei deset mladiku ceskych zatknuto a po delsi cas vBzneno, bylo. Patrala policie totiz po sobe beroue b1jnem' spolku, p:fl.cinu k takovemu pro kterez byli tito vlastenci nasledovani z blahophini Viden·stl "ve jmenu vseeh Oeehoslovanu ve Vidni" Dr. Stankovi za pficinou uzdraveni farare Karla Vina pfed
r.
klnds
,
rickehc
ueinili. Polieie vetrala
v
tom
slove
"C)eeho
tajneho spolku "Oechoslava" a vi sleohya prohledavani bytuv 'celnejsich osobuosti ve Vidni i v Praze byly na dennim pofadku. Olovek z nasich dntiv nemuze ani nveritl, ze byvee tak nevinna mohla zavdati podnet k rozsahle akei statnimasiuerie, avsak v Metternichovskem Rakousku, rovnez jak v Bachov skem byl kazdY· nesmysl moznyrn. Jest udalost tato zajiste eharakteristiekou, eeho 8e tehdaz jiz ve Vidni ana oni jiZ dobte tusili, ze 'kaZdy Cech jest, bali elenem tajneho toho spolku dnsi spfiznenych neehteji cich pripustiti, aby zahynulo .jmeno eeske, oni dobfe tusili, ze ti nevinni odberatele novin a cesky-ch kneh, ti tichounci Matickafi nejsou nez spiklenei proti celemu tomu fMu Nemectvi, jez nam zatopilo Mmou vlast, N abyvame 0 pronasledovanl tomto blizsich zprav z dopisu Josefa Podlipskeho, kteryz co studujici mediciny V ohledu narodnim ve Vidni velmi einnjrn byl a etcslovane" titul .clenuv
-
:
33 narske
kIuby
Pisef dne 13.
mediky a pravniky ceske zalcsil. 'fijna 1840 prateIuID svym do Prahy � pro
prileZitost vas 0 vsem jseni sam zkusil i M jsem o ceIe veei se dovedel. Rad bych t8z tO�1 samou pHlezi tosti 0 Praze.: zyIaste 0 Riegrovi zprav ohdrsel. Posilam pritomne i-adky po kondukterovi, u nehoz zde bydlim, po nemz zase mne psani poslati se muze; Tady posud krome Cyrila Kampelika, jenz posud sedi, byli jsme ve vysleehu nasledujiel : Dr. Ott, WUSll1, Bloudek, Snajdr, Hauf, Masin, mu] bratr a ja, Me sebrali posledniho "Teprva nyni udala se zpraviti, co se tady staIo,
zMi i
s
bratrem
na
mne
co
zelezne
draze
'v
Ganserndorfu
pH
ukazan! pa�m, kde jsem vsechny papiry a listy ode vzdati musil : ze dvoru odvedli 111ne na policejni direkei v
Leopoldove
Tam bratra me si
a
odtud
do mesta
propustili, jej
za
na
hlavni direkei,
nevinneho
prohlasujiee,
jiz pozde k veeerou bylo, na miste do Polizeihauzu n31 Salcgriesu poslali. Sel tak jsem sprovazen zvanym "kheimrem", kteryz rime odevzdal pod oehranu zalafnikft a desatnikn policejnieh. Tu j sem se musil az do kosile svlekuouti, tkani&y u spodkfrv, u podvlikaeek a u vesty mi odtrhali, vsecko co v kapsaeh byIo vybrali a zapsali, vseehny svy vyparali, na to' mne zas boty, spodky bez sli vsak, vestu a ka bat vratili a do pokojika c. 5' odvedli. Dobif ti lide starali se 0 mne vsemozne, abych si krk nepodrezal aneb se na snurce neobesil, Druhy den' rano pris�l du vernik (spiel) pro mne, bych se ustroje na polieii se odebral, I stalo se a sel jsem s pokojnou mysli vstheit
podrzeli
a
sice,
an
...
Z.
B. II.
2
·34
svernu vysleehu. Pfijda sotva tam vyjel si
na mne
hned
Spreczenhofer, clovek hrozne slabeho ducha, ze nasli v kufru IDem psani, ktera svMCi na me tajne
komisar
.
spolky a pikle. Ja na to pokojne, aby ku protokolu se pfikroei!«, ze se "to vyjasu], Dobre. Po formaliich pred lozil mi otazku, ze jsem obvinen byti cinny oud spolku pod jmenem Ceehoslavy, abych se zodpovidal. Ja, ze o zadIlem tajnem spolku a tim mene pod tim jmenem nevim, Tak tedy ahych uvedl, elm jsem se posud krome Iekafstvi zanasel. I zaenu asi na dvou arsieh proto kolu lieiti, kdy jsem zaeal psati cesky" vypoeitavaje jilU kazd.y cl1isnek, jejz jsem kdy napsal, pridav, ze jsem za kladatelem Matico, jakos.i oudem Ceskeho Musea, Nyni se ptali, co to Matice ? Ja zacal povidati, jali a kdy zalesenu, kdo oudem atd., doloziv, ze by si to mohli pfecisti tisten.e. Jakych pry mam tajnych zavazku pfi ni? Ja : ze MdnYeh. Na to doslo na museum. Jakyeh pry' tajnych povinnosti ? ,Ja; ze kdyz najdu starou ostruhu kdes v Ceohachna rozbofenych hradech, ze ji tamode vzdam. S tim jsem uzavrel: to ze bylo me oueinkovani, dokud jsern v Praze studoval. Kdyz jsem prisel do Vldne, pfispel .jsem, pravim, na "K vety", Here se do kavaren daly, na prsten, kteryz k memu navrhu byl 'I'ylovi poslan, jakoz i ze, jsern, bera einneho podilu na eesksm cas'opisectvi,
'8
Dvoraekem, Bekem, Ottem
a
Kam
pelikem se radii, jak bychom mohli dovoleni k easopisu od vlady dostati, a za tim ucelem jsme promemoria J. Excel. statnimu ministru hrabeti Kolovratovi podali. Jak jsem jmeno Kolovrat vyslovil, pravi mne inkvisitor :
35
"Dejte rukou,
pozor na sloh, vas protokol prijde do nejvyssioh rovnez i do rukou vaseho krajana hrabete Ko-,
lovrata." Ja dodal
jeste,
ze k
ideam, jakych
v
pro me
moria udano, svobodnf se pfiznavam. Jeste se mne vy ptaval, znam-li Otta, Kampelika, Zacha, Oherala, Snajdra a Haufa a tim skoncen predposledai vyslech. Za'S mne odvedli na Polizeihaus, 0, tfech hodinaeh pi'isli znovu pro mne. Nyni byla prvni otazka : 00 to znamena "ve jmenu vseeh Cechoslovanfr"? ze tedy jsem asi tajemni kern spolecnosti, ktera se jmenuje Cechoslava a jejiz elenove se jmenuji Cechoslovane, abych se z toho zod povidal, Pravim na to: ze my Cechovc, Moravane i 810vaci slujeme od casu Dobrovskeho CechQslovane" Nemci ze nas jmenuji Bohman, jakoz to vsude plati. Nemci
jmenuji "Deutsche", U Francouzuv ze .Les Allemands", U Vlaehfiv "Tedeschi". nazyvaji
ze sami se
sebe
[menu Cechoslovanu" pravim, vseeh Oechos1o-' Vidni, kteflz byli Dra Staiika pri .jeho zde pritomnosti poznali, ani se vsiehni podepsati nemohli, tedy to nas nekolik misto nich ueinilo. Tim se to ukon cilo. Pak pfislo psani od p. Hanky s nasledujici .otaz kou: Podle psani od jakehosi Vaclava (tak se byl pode psal) mel jste odevzdati jakesi promemoria Meglickennr? 00 bylo zac? Pravim, ze nevim, ze bylo psani zapeee tene: I tu se rozlitiv pravil, ze mne da zavfiti pfi ehlebe a vode, dokud nevyznam, od koho to promemoria. J � zas ; ze mne psani nedoslo, at se zeptaji p. Hanky, ze nevim. Na to prisla otazka psani p. Hanky: 00 jste delal u hra benky Medem a kllezny Marie Michailovny? .Ia : �e jsern Ale .ve
vanf
ve
*
'36 chtel pfiueiti ruskemu
se
Ano Clsti Ii
rozumim,
Pan Hanka
psal
jazyku. Tak
rad
bych
vy umite rusky? sevsak naueil mluviti.
eeskem bale,
0
co
pry
to
za
cesky
bal ? Povidam, ze arcibiskup poslal 20 zl. nan. Nechtel to jiz ani dati do protokolu. Co takove jmeno dela!
Nyni pfislo nejstrasw3jsi psani od velikeho Pepieka (Dra Rudy). "Wer ist dieser Pepieek und beantworten sie folgende Stelle in seinem Briefe: der Herr Biblio thekar hat Euch als Einnehmer odor Nostitz Liebe
vorgestellt,
indem
er
Agent des
Grafen
dabei Euere Umsicht und
den Wissenschaften im
allgemeinen und zu Verfassung insbesondere anpries". Tak se prekladalo nasledujici misto: "P. bibliothekaf vas co sberatele panu jednateli hrabeti z N ostieu pf-edstavil, vyehvaluje pH tom vasi obezretncst a lasku k vedam vseobeene a k vlastenskym ustavfim zvlaste." Tu jsem se ponejprv trochu rozhorlil, prave, by' si lepsiho pre kladatele vzali. Psani j edno bylo z Holomouce bra trovi s podpisern sesti zacatecnich pismon a ukoneenim "Fiat justitia pereat mundus !'' Co to pry za heslo ? Ja: ze nevim, by se bratra zeptali, jakoz i na to "po slali jsme tfi deputovane k offiefrskemu plesu", I pou hych slov se lekaj] ta bezdusna tela! Posledni psani bylo od J elinka, kde pise, ze. za plati lila Bfetislavsky ustav ; co pry vim 0 tom ustavu ? Povidam, �e to, co ve zprave pod rak. uherskou cen surou iistene stoj'i a ze znam osobne zPrahy Hurbana zu
der 'vaterlandisehen
�
a
Stura,
ktefiz ustav ten Hal. Punktum. Mel
sne Bknltetytio
u
jsem
ba
sebe, vzali nine je, spattice vsak M-
37
prvnich listeeh na eisafe, vice se neptali. Vlckovy preklady a povahopisy 'I'heofrastovy mne take pobrali, prof pry do ceskeho se preklada z reckeho ? Ja, ze pod rakouskou eensurou. Proe prj mam tolik eeskych knih ? Ja ze literator. Posledni otazka byla: "Za jakym ueelem jste cestoval 0 poslednich prazdni nach ? od zodpovidani teto otazky zavisi va,s dalsi osud." Myslil j sem si : Ty se toho ,dovis, �z te budou �si brneti. I poenu vypravovati, ze jsem davneho pfitele sveho jel navstivit, kde jsem vsude byl, v Praze a u koho, na Krivoklate atd. Riegra jsem schvalne nejme noval, vzdy£ nemuseji vsechno vedeti. Dvaeetiarchovy protokol se dovrsil, ja kaZdj arch vlastnorucne musil podspsati a po devate hodine byl jsem propustsn na svobodu. Tjden na to pfisel Masin k vyslechu, jehoz propasli v Ganserndorfu. Ptali se ho, co jsem v Bole slavi delal a kam smetuji nase plany s .temeslnickymi skolami. Diktoval jim jen dva archy protokolu. Hned jej propustili, bylte on tusim ve Vidni posledni u vy slechu. Osud Kampelika jeste od vyslechu Riegrova zavisi, nebof hi storie ta se toM 0 Uffo Horna" kterj jim predlosil plan k tajne spoleenosti a ted' se to .svczlo na Kampelika, Zacha a Riegra. Tez 0 tom vedeI Vusin, Smiidr, Ott. Avsak Bloudek, Rauf, Podlipsky a Masin ani slova. Dobfe tedy pozor dati na predesl� veei, Ott mel velmi zajimave otazky ; mezi jinym diktoval do protokolu : ze osm milionfi Cechoslovanu nema ani svyeh sen hned
na
skol, Mdneho seminarium k nemu ucinene.:
pro
ucitele
atd, Otazka tez
Jake jsou vzajemne pomery Slovanfiv,
'
38
jake jich styky s Nemei, Francouzi atd, ? Rozdavct Rusko penize mezi rakouske Slovany? On povida : "Nerozdava, nebof ponevadz Rakousko Slovany potlacuje, neni za potfebi z.adnYch ruskyeh penez k probuzeni nespokoje nosti. Bpusobem takovjrn kope sobe Rakousko hrob a
Slovane rakoust] zenou
se
sua
sh."
sponte do mtrUCl Ru te Hornovske historie
Diimyslna odpoved. Kdyby nebylo, jiz by Kampelik byl venku Neni po chybnosti, ze se dostane yen, ale jestlize se to nestane od IOBska
..
pred koneem tohoto mesice, ztrati universitni rok. Na sledky drzeni s lidmi a la Horn. Lehky, neprozretelny clovek veci jako jest nase, kde 0 nejsvetejsi na svete 0 narodnost vec· jde, vezdy uskoditi musi. Cely az na historii bude miti nejlepsieh Hornovskou vyslech velmi Jsem tomu nasledku.v. povdeeen, ze jsem se ta i'ici kove eti, ponejprv pravdu, aspoii pisemne stal on castnYm. Velke naueenl nam z toho vypiyva. Byti pro- t ztetelnejsimi, zvlaste za Mchto pomernv aristokraty si pfedcMzeti (neb mls stat neni monarohicky, nybrZ aristokraticky), ani S Polaky ani s Rusy krome Rakou -
-
.
ska
moei
a
mimo
jim
literatury
nemuz:eme
a
v Mdne spolky nevchazeti ; po sami si uskodime -. To svMectvi
dati, ktefi ve vjslechu byli, ze se dobre drzeli, kde nebylo potfeba a nemusili, zadneho tfetiho nejmenovali. Prosim, sdelte psani to panu hr. Thunovi, pp. Pa·lackemu, S:afafikovi, Jungmannovi, Dr. Preslovi, Stan kovi, .Amerlingovi, Hankovi, Hansgirgovi, Strobachovi, Riegrovi a vsem, kteryrn 0 vee jde. Srde.�ne vas prosim se
musi
vsem
'
o
zprrivy
tou
samon
pfilezitosti
" ...
39 Rovnez i MDr. Stanek zakusil toho casu nevsedni
pflzne ze strany policie Prazske ; nekolikrate u neho prohledavano a's nim protokoly zavadeny, nez konec koncem z nicoho riebylo mosno neeo uciniti, Takovymto vysetrovanim vsak spoleenost, kteraz za u.Gelem vzdela vacim
u
Dr. Sta:iika
se
sehazela, musila
na
cas
v
schu
zich
svych ustati, az teprve pocatkem r. 1841 zdalo se radno pokraeovati. Tu pak mnoha z predeslych poslu ehacek schazela i bylo nutno nove divky ziskati. Do vidame se 0 tom z poruznu psanych zapisek sl. Bohu slavy Rajske. 12. ledna 1841.
uplynul! jak mnoho krasneho pojmul! Na p6catku odbyvan ee sky pies, jehos jsem se zueastnila, potom nasledovaly zajimave pfednasky pana doktora, kterez Flam nesmir nou radost pusohily, Svagr Fric jel do Vidn:e a vnfutil se s nejlepsimi nadejemi, sotva YB81k odejel, dosla nas zprava 0 zatknuti Oyrila a jinjeh mnohyeh. Prohle davano nekolikrate u nas a j'a se odstehovala na pa nenskou vinici. Dnes vratila j sera s'e zpet domu ehte jie usporadati si sve nektere zaJezitosti,otv tom obdrzel Stanek listy z Vidne, mezi nimi take jedno od P. aa mne. Velmi mne radky jeho tMily, tesilo rune jmeno vite to, ze se citi cizim mezi temi velkyrni pallY a ze mu skromna domacnost draMi jest, nez vsechno to pocteni a velebeni, kteres velky svet podava; avsak byia bych si prala, aby nebyl tak vychvaloval pfi mne Opet jeden
a
i trudneho
.
I
v
rok
sebe
40
enosti, kterez nejsou nieim nez povinnosti kaMe my slid osoby. Chvala bohu, jiz nejsem tak 'osamelit, jak se
ti
veei
pani domnivaji,
znepokojoval,
Vcera
cely
den
mne
stay nasi
tak ze ulehnouc s bolnymi myslen ani spati nemohla. 0 jak mne to
kami svymi jsern boli, ze .mi neni mozno jednanim svym vice pusobiti a vice zehstin pro vzdelan] dusevni ziskati! Citim to .zive, .jak veliky pokrok by tim nastal a jak mnoho vzdelanymi zenami narod i eloveeenstvo by ziskali, Jdouc nino do, kostela prosila jsem boha, aby nam seslaI vroucne duse, ktere by citily a take jednaly
.
s nami, Kdoz by byl v stavu popsati moje radostne vytdenf a prekvapeni, kdyz prijdouc domti uvitana jsem byla .od sestry sve -zpravou, ze jedna divka se .po mne 'ptala. Slyselat 'pry, ze vyucuJu cestine a ze nejaky pan doktor nam prednaSi, i tu jmenem nekolika devcat, pri sla zadati, zdaz by se tez zucastniti nernohly ptedna sek nasich. Mowo-liz tu zapfiti fizeni bozske.? Diky, V8Cl1e diky 'I'obe, muj boze, Ty jsi vyslysel moje vrouci prosby, Ty's vyslysol mne posud vzdy i v tezkych oka mzenieh zivota, kde jsem zadIieho nemela krom Tebe, _kdoz by mi byl rozumel. Ty znas i me nynejsi touhy, Ty .vis nejlepe co nas dovede k slechetnym cHum nasim, jen jeclnat musime 'a to take chceme ..
-
'"
.
(Bohuslava RajsU
doktoru
,A.)
12
Drahy
lJ:citeli nas! Velkou .radost
cteni 'vaseho listu,
v
kteremz
mne
','
..
unora 184l.
jsem poeitila pri zadate, bych vas ne-
41
mocneho
vam za vasi
prednaskach zastupovala, Diky sobe pomysliti ani, jak mi jest drahou a jak mne sill. Kez byste pravdu mluvil, ze vas zastavati mohu, ale ja znam sebe velmi dobre a vim, ze jeste velmi slaba, nezkusena a nestateena jsem. Toto vedomi mne ale neodstrasuje, vZdyf chei se uciti, chci veskere sve sily vynaloziti k dosazeni na seho zameru a zajiste buh d[t nam sil, i prostredknv i praeovniktrv. Vy zajiste se upamatujete, drahy ueiteli, )ak tehdy, kdy jsme 0 zalozeni vlastni knihovny jednali, i fee na pfekladani nekterych spisuv prisla. Vcera Nina H., ktentz rna dosti casu i schopnosti, z vlast niho popudu se mi nabizela, ze by se chtel� v prekla dani pokusiti. Zdalo-li by se yam tudiz neeo vhodnym bjti, vzpomente na ni. Vseehny se ptaji, jak se vam vede, a davaji prositi, byste se jen pro nas a sve v§e obecne ucinkovani setfil, a ac jim to za tezko, pfiehazi bez vseho poueeni zfistati, predce radeji yse ozeli, jen kdyz vas zase pfi uplnem zdravi spatti.. Dekuju vam srdeene za pu.jcene "Platono.�y rozpravy"; velice mne zajima, jak duchaplne Plato eloveka od nejnizsiho stupne knisy telesne k nejvyssimu idoalu hasy dusevni vede, a ehtejie zeela pochopiti tento poehod, rada byeh jeste jednou sobe rozpravu Sokratovu s Deotimou prectla a z ni malj vytah sobe ueinila. Stirn, biih vas .zacho vej a navratiz yam v plne mire zdravi, by vas brzo uhlidaly ve schuzce sve vase zac,ky a mezi nimi duveru
v
ve
mne, nemuzete
Bohuslava.
42 25. un om 1841. ueiteli nas!
llnohovazeny Opet s nejakou prosbou Professorove pfiehazfm. Bodansky a Sreznevsky z Ruska preji sobe veliee pritomnl byti nas! prednasce, ani by radi poznali, jakym smerem se nase vzdelavan] bere. I oni chteji dle rnoznosti v domove svem k tomu praeovati, by z.eny vyssiho vz·delani dochazely, a z te 'pI'iciny neodeprouc jich pfani, chci je dnes s nasimi divkami seznamiti. Vite ale dobre, ze bez vas pravy dueh sohaz], i prosim vas, zdaz byste aspoii po seste hodine k nam pfijiti a nam eokolivek, tfeba kvetiny neb co jineho ukazovati a vysvetlovati nechtel, Ze nas svou pfitomnosti velmi potMite a posilnite, bud'te jist a ja nebyla bych '0 to prosila a vas ted zahrabaneho do praee sousila, kdyby se mi vee tato mens dlilezitou byla zdala. Odpnstte, ze VbLS pofad tak souzim, kdyby ste nebyl nas dusevni pfitel, nikdy byeh toho nesa-. dala, My byehom jim nldy svou dusevni stranku ukazaly, nejen tvMe. Vase duehosestra k yam
'
Bohuslava.
Panu Srezne'vskemu, proteseor« do
z
Peirohradu,
pamatniku.
do tohoto venee ple upamatovan! a pomnenek pratelstvi Slovanka povltavska pozdraveni vsem svym sestram milym, kde jich koliv naleznete, poutniee slovansky, na svyeh eestach po Mo rave, po Dunaji, po Visle a po vsech dedinach sve Na
teneho
klade vam
Z
svetovladne vlasti, srdeene pozdraveni vsem slovanskjrn item, ktere jsouce probudile, city jeji v dalce
sestram
-
sdileji, item, narodnost nasi a
v
cit pro pro blaho eloveeenstva mezi drimotou
kterych jeste
a
prvnim probuzenim jarnim
co
v
poupatech
houpa,
se
Antonie Bohuelave
Panu P. do Vas
pamatniku,
v
bieznu.
Rajska.
�841.
vysjhl, Praha, nase rodnd mati, na venek, abyste i tam poeal budit naroduost a lasku k vlasti i k jazyku eeskemu, nejdrazMmu tomu pokladu nasemu. Nsopomeiite tudiz i zenske pohlavi teto krasne cnosti pfiueovati. Mejte vzdy dnveru v se stry sve slovanske a nedejte se odstrasiti, kdyz yam hned neporozumeji. Pomnete, ze te'zko Jest zhaviti se zakorenelych predsudkuv, a povazte, ze jiz svrchovany cas, aby i zeny znaly lasku k vlasti a cenu vyssiho zi vota. A kdys v pozdejsi dobe poklidne ptehlizeti budete prospech sveho pfieineni a naleznete v knize probu zencf tez nektere ze sester slovanskyeh, tu£ neopomeirte i mne jim po boku staveti a tak vzpominati na svou co
syna
odehovaneho
sestru slovanskou
Antonii.
Drahy ueiteli ! Nemtisete si ani: pomysliti, jakou bohu budtez radost jste mi svym Iistkem lleini!; vzdany (iiky za tak mnohoslibne UKazy probouzeni se clovecenstva z dlouheho spanku. Jak sfastnjm jste vy, -
44
,ze do rukou vasich poklad vlozen byl; poklad, kterymz oblazujete nejen nas, ale i vse co se yam blizi. Kez byste uplneho stesti dosel v tow vedomi,' ze jste mno
¢istym dusim eestu ukazal kn po znani pravdy, tak a;by takcvym poznanim tetez eiste radosti ucastnymi se staly a koneene statne jednati dovedly. Kdyz na Komenskeho sobe vzpomenu, tak j akz jste jeho zivot a pfisobeni nam nedavno vylicil, kdyz pomnim na jehovznesene smyslen] a krasne zasady, tu se mne zda, ze nezemrcl, ale ze v stastnejsich po merech zije mezi nami a nam poprano jest oucastnu ,byti jeho pouceni. Ano, drahy uciteli nas, duch Ko menskeho nas neopustil a nemejte to za pochlebovani pouhe, reknu-li, ze vy j ste mill nynLtim, eim on byl vrouoim
hym
a
sedmnactemu stoleti. Posilii vas vsemohouci
vzdy pfitelein
a
neitelcm
.
j ako posud
a
zfistaiite
,sve
Bohuslavy. P. S. Budte tak dobrotiv
a
zkazte nam,
jak
se
yam
dati, zdaz jste zdravejSi neb v skutku churavite. My jsme ve velkyeh starosMh 0 vas. Oi jste se rozhneval ria ze tak' v prednasce byI? Od hluk nas, onehdy velky
...
-
pustte
to horlivosti
nesetrne
podnet a
0
jazyku
ceskem
k hluenemu zastani
pomenuto se
se
div,ci; naV'stiviHt nas Emilie
na
nehnevat e.
Cimz
ta
zavdan
nasi feci a pritom za Odpustte jiz co se stalo uspokojeni jen nekolika slovy, ze
hlavni liCel.
oznamte k nasemu
pronesla,
a
se
45
Drahj pfiteli a ueiteli nas! Ja se na vas hnevati, Muze s,e kvitko hnevati na 0, jak by to bylo mozne ? slunko je zahifvajici ? Vzdyt bych bez vseho vysSiho idealu ziti musiIa, bez nadeje na vyplneni svych tuzeb a prani, kterychZ zive v srdci chovam a bez niehs mi nelze vice ziti, kdybyste se nam nebyl zjevil co andel stnlzny ukazuje nam pravou eestu a vysvetluje vyssi povinnosti nase, Vei'te, ze to vedomi miti ve vas pfitele mne sili v kazdem okamzeni meho zivota a pri kazdem jednani svem tazu se, zdaliz vy byste to sehvalil ci ne. A nyni k prave pricill(�, proe jsem nernohla vcera do shromasdenf naseho pfijiti. Me' sestte poslal vse mohouci maleho hosieku a ponevadz doposud zdrava neni, mam trochu mnoho na praei. Nemohu vam vsak ani popsati, jak se mi pfi tom velice styska po pfed naseni vasem, a nemohu se ani uterka dockati, bych vas ony krasne pravdy prednaseti slysela, Onehdy v noei nemohla jsem usnouti, myslenky moje se, ustavicne otacely okolo budouciho ustavu diveiho. Tu pojednou uprostred mnozstvi ditek se octnuvsi, videla jsem j e ve svornosti si hrati a. se uciti, vseeky byly tak eiperny, ze mne srdce radosti tlouklo a ja zlibala jedno po dru-: hem. Kez byeh vam":mohla' vysloviti, jak tento sen na mne radostne pfisobil, j�t je eely den pred oeima svymi zfela a vzdy mi znovu tak blazene divno jak v oearovani, kdyz na to vzpomenu, Popre] mi buh vy plneni tohoto snu, pak budu po cele zivobyti stastna. Jedna z .devcat zada vas, byste j1 poradil, ktere vy ehovatelske a vzdelavatelske knihy z ,franstiny do ee-
-
-
46
skeho
rada by se jazyka pfeloziti zado-qcuo by bylo Oustne vice 0 Ladislav tom. je na svo pustila. bohu budiz dekovano. ze bode, Slysel jste jiz, prof. H. slechticmim tiikrate v tydnu fysiku pfednaseti bude? byla jsem ZPfl:1VOU tou velice potesena, N a brzke shledani. -
do toho
Bohuslava.
Na pocatku ska a
mesice kvetna svym panem svagrem
se
odtud
na
r.
184l jela sleena Raj do Vidne
Dr. Frieem
Slovensko. 0 ceste teto
podame
nektere
obsirneho cestopisu
jejiho: drahymi vyjeli jsme due 3, kvetna v postovnim voze z Prahy. Byl krasny jarni veeer, tepli veterkove cas po case pohybovali vzduchem, pred Rami slunce krasne zapadalo ozarujic" naposledy j este rozkosne ty kraj e, ktepymiz nam bylo j eti. Cesta nas vedla pres Benesov do 'I'abora, odtud pres So18slav, Kardasovu ;R8icici a 'I'febon k rakouskym hrauicim, kdez nas v hustych lesieh silna boure zastihla. Bylo to prvni hromobiti, kterez jsem v noei v lesnate krajine ja byla bohu blize spatrila jaky to velebny pohledl a citila jsem neobsahlou velebnost jeho. Den na to jeli jsme pres Stokeravu, Kremzi a Korneuburg do Vfdne, kdez nas strycek H. jii oeekaval a s radosti vital. Tyz den vedli line do Schdnbrnnnu *) a odpoledne pfisel k nam Cyril, jehoz dobrym vyhlisenim velmi jsem zpravy
z
"Rozloucivse
-
se
s
svymi
-
*) Nasleduje vypsani nekterych pamatnosti Videnskych, vynechavame. �
rez tuto
kte-
47
potesena byla. Vypravoval mi znoni, 0 zruarenych planech a to vse
ua
neho hUfe
0
0
svem it ostatnich uve
jinem
nepusobilo. jsme
Dne 7. kvetna navstivili
-
bohu
diky,
ze
Belvedere isla mi
hlava kolem nad vznesenosti 'Iidskeho dueha. Co tu obrazflv velikych, bohern nadsenych mi-. byli jsme v italske opere, kdez davan ,:Na poj lasky", i dojal me velmi zpev primadonny 'I'aglioni, prece vsak teprve nyni umim oceniti a si vaziti nasi Podhorske. Italsky zpev jest tak: lahodny, ze se mi
bylo krasnych
struv ! Vecer
zdalo,
ze
zpivaji cesky,
mne Cyril i potesil mne mjmi se shoduji. J eho vrouci zadost vyssiho vzdelan! vseeh slovanskych naro duv, jeho srdecna touha po vzajemnosti u nas, po vetsim rozvinuti myslenky narodni, po hojnejsim spoleovani a vlastenecke nesobeckosti a obetivosti jak krasne to myslenky ! kez by se daly uskutecniti, ale u nas bohuzel v tom ohledu veci posud trudne stoji. Pi'inesl rni na pamatku sveho uvezneni saeh z ehleba delany, i pusobilo truchlive na mne jeho vypravovani, jak drahny cas 0 samote, bez kneh, bez vseho vyrazeni, bez zprav z venku traviti musil. Strasili j�j stale dalsim v�zne nim, az jej koneene pfinutili, ze nektere ze znamych svych jmenoval, kteHz upadnuvse v podezrent spoluviny
8. kvetna.
Opet
navstivil
velmi, j eho nahledy uplne
S
-
-
do
vysctfovan] se dostali, kdez s nimi velmi hrube nakla sprostym zlocincul11 jim prj vyhrozovano vseehny spisy a veei jim pobrany, kde jen .nejakeho noveho jmena polieie se dopatrati mohla, jiz tam pro-
dano. Jako
-
.
48
hledavala. Bylo
pry
to zkratka hrozne ; i
jedne divky Cyril dopisoval, nesetrnym spusobem prohlidka konana. Cyril byl ddan ve vyse trcvaei yazoo plnyeh pet mesicuv a bez trestu, bez pficiny a bez ¥seho ospravedlneni propusten, Stezo val' si rni, ze nepoziva jiz predesle ucty, mnozi prj se jeho nyni docela strani, nechtejice snad rovnez v llejake podezfeni upadnouti. Jak to bolestne musi byti pro muse, kteryz vse nasadil, velmi mnoho pro vee obetoval a pfetrpel, videti se tak zneuznanym. o svou predeslou vyzivu uplne prisel i zivi se nyni .vyucovanim ceske feci. Nelze se mu diviti, ze po tako vych zkusenostech duch j eho velmi sklieon, on sam do sebe uzavfen a ke kazdemu neduverivym jest. V nedeli mezi jinymi navstevami slyseli jsme msi v tak zvanem eeskem kostele u Ligurianfi. K voeeru sli jsme do Wurstelprateru, i obchazel mne mraz nad tou hloubkou sprostoty. Jake to zerty! a lide stoji kolem v daveeh, sotva se jimi protlaciti 'muzes, jeden strka druheho a dere so ku predu, a pri tom vsiehni se smcji z plneho hrdla, CIovek musi tu mravrii skiesiost, jez se nazyva zabs.vou, videt a slyset, aby nabyl 0 tom praveho pojmu; vypsati to nelze. A mne bylo tesk no, ze jsem byla rada, kdyz jsme odesli prye. Em jsine do velkeho prsteru a tam bylo divadlo zjinacene, jen se to hemsilo koMry vseho druhu, krasne obleee nymi panimi a sloenami, jimz po boku se pani na ko nich projHdeli ve velkem podlouhlem kole. Bylo videti, jak se 'vespolek namahaji predciti jeden druheho a jev
Brne,
s
kterouf sobe
u
velmi
.
.
-
4H dna druhou
krasnym oblekem, vtipnymi
reemi
jinymi pohled, ze jest veliky rozdil .mezi temito lidmi urozenymi a onemi neurozenymi ve Wurstelprateru a predce vsude ta sama bezvyznamna nepracovitost a lenivost Videiuika, vsude tataz hloupost, zde 0 neco obmezenejsf a tamto ve sve uplne svobode: Divny, velmi divny je to narod, nemohu ani jeho vnitrni zivot zcela pochopit. na .jedne strane objevuje se pri nem nevzdelanost az k neuvefeni ve malichernostmi
lika, u
piece
a
velke mire Desateho
vakiiv
a
z
bizarnostmi.
druhe
strany
Zda
a
na
otevrenost
ptevlada. odpoledne navstivilo
hued
se
a
srdeenost
Cechiiv i
nas'vice
beseda hotova. Hrali
Slo
byla jsme piano, zpivali a rozpravami se bavili. Jmenovite slovanske na rodni pisne se nam libily a i j a j sem jim nektere pisne a
na
rukopisu prednesla. Mnoho bylo roz praveno slovenskych zalezitosti i spozorovala v mnohem jsem, jak nahledy se Iisily. Rozprava byla stale horlivejsi, Divno mi bylo, ze !lauf,' rodem Ceeh, uplne slovenskou. vyreenost si pfisptisobil a nahledy svymi Slovakem se stal, Horlive zastaval aspen svfij nahled, ze narodu ceskemu spasa je'dine ze Slovenska prijiti muze. Jini opet zastavali, ze' ji jedine od Ruska ocekavati muzeme. J{ti nepustila jsem ,se do politickc rozm1uvy, 'ale zda se mi, jakoby ti pdni eapominoii, ze ndrod; chce-li samostatnyni. byti, musi sarn ee sebe vse vlastni silou vyvinouti a vytvofitz�;' i nahlf#m iin,'" dale tim vice, ze' by suun emena nynJjSiho, bye. i' ,trud neho postaueni bud' zkdeu, burt jes.te loetsiho a liorsilu: z
Kralodvorskeho 0
stavu
v
.
.
I
b
'
50
,
poru,crdka_ p1�'ivedla, a to na talc dlouho, dokucl vzdi!lani mezi lidem obecnym se nerozmnozl. Tez na vyehovani zenstin rec pfisla i stezovala jsem si, ze prave ti pa nove, ktefi by v tom ohledu nejvice ucinkovati mohli, tak d{UeziM veci sobe nevsimaji, ano casto pro malic kost llejakou neb. vrtoch,' ktery jim do hlavy vleze, vseho zanechavaji. Gvsem jest to mnohem pohodlnejsl ziti pro sebe, nezli pro jine. Oni mi prisvedcovali it Hauf pravem stezoval sobe na Kolarovu manzelku, kteniZ'teprve od 118ho se 'slovensky ucil� a jejiZ decko, mala Ludmila, jedine nemecky mluvi. Coz nebylo mozno nasemu pevci jinou Minu nalezti ? Bohusel, ze vet sina nasich velkych muzftv v podobnem stavu se na leza, jako Kolar; dvakrate zel, ze marne -tak malo vzdelanyeh divek, ktere by je oblaxiti mohly a oni nu ceni nebyli sobe voliti z,en, j-ez neprejice veci nasi, deti Sye nemecky vychovavaji a narodu svemu odcizuji. Jak jest mozno, aby muz takovy pevne stal v kazdem ze vIH3jsim boji a protivenstvi, kdyz i doma misto utechy a poteseni nalcza odpor. Dovolila j sem si tez Haufovi vytknouti jeho poslovensteui, nasledkem kterehoz za pomnel byti Cechem. Odveti! mi, abych mu ukazala podobny zivot u nas, jakj panuje nyni na Slovensku, a ze zajiste ihned k nemu pfilne. On pry musil te prve do Tater pfijiti, aby se naueil bjti vlastencem. V tom ohledu musila jsem mu dati za pravdn, ze u 11118 vzajemnost neni jeste rozsifena, Slovaci vice svym pfi sobenim do lidu vnikaji nezli my; ovsem jsou pri nich -
okolnosti mnohem
ptiznivejsi.
51
Dvanacteho
prisel pro mne rano Cyril s Josefem P*, davnym pritelern mym, a vedli mne do Lichtenstejnske obrazarny, Tam pozorovala jsem na svych pruvodeich jakousi revnivost neb nevrlost proti sobe, nez nevedouc pflciny nedbala jsem toho. Druhy den ueinili jsme ve vetsi spoleenosti vylet na Plesivee a navstivili jsme kostel a v nem hrobku mnichiiv Kamaldulenskych, Z mnohyeh jinych dojmfrv tohoto vyletu zaznamenam pouze, ze ve Waidlingen pan Hauf eiSi z tasky vytahl a v male ciste studrinee nam vody nabral, vypravuje, ze z teto else na Krivani vino pili na zdravi vsech Slovanuv, I tazal se mne, zdaz bych na zdravi vsech Slovakuv piti nechtela. Sbehla jsem doln ku pramenu a vypivsi eiSi na polovic, podala jsem mu zbytek k piti s dodatkem, by pil na zdravi vsech Slovanuv, by vse tak verne spolu sdileli a se 0 vse tak spravedlive de liIi, jako jsme my tuto
to
*) N eni sice udano, jaky to spolek, byl studentsky klub ve Vidni;" 0 nernz
ale Izerse dornysleti, ze svrchu jiz fee byla. *
52
.uplne pro' sebe nestaraje se 0 druheho. byla cehi spolecnost u tetinky k ve cefi pozvana ; �lo jiz na devatou hodinu a my zpevem a rozmluvou se bavili, kdyz tu Cyril. do pokoje ne ocekavan8 vstoupil. Sotva se nsadil, pedal mne pekne okrasleny papir a v tom pod pavlanem ozval se zpev muzskych hlasuv v krasnem molotonu. A sbor ten byl tak dojemny, tak bolny a neoeekavana ta pocta tak mne prekvapila, ze mi z oei vyhrkly slze, Obsah pisne byl:
praei,
zije
Vecer po navratu
Slovem vrouci radosti vitame
vas, dusinky maticky Prahy.. vudkyne snahy z
na Vltave slavne l Vitn,me vas, drazf, Iaskou k vlasti blazi, na
bfehu
Dunaje,
odkud bratrum Slovakum 'nasim milym rodakum
zele, tusby, pozdraveni vzajemnemu posilnenf
k
po vlnach
sivych,
sumem jecivych po slovan sku posylame. ,
Zpev
doznel
a
ja dek'ujic zvala jsem vsechny
ve
jiti do domu, kdez na to se bujna a vesela rozproudila zabava. Bavili se a zpivali jsme dlouho v pozdni veeer .
.
s
Druhy
den navstivil
osudy svymi
mne
Josef
svetil. JiLt neznala
civosti
a
mohl.
Seznamoval
nevedela
jsem posud, mne
rOVllAZ
ze s
a
otevfene
se
mi
pfiCinu jeho zadum by tak vroucne cititi pomery zdej�icl:l Ce-
53 ehiiv i
Iibily se mi jeho nshledy. Ujistoval mne, ie Cyrilem vzdy v dobrem pratelstvi still, az posledni vysetfovani vse zmenilo. Kdyz vysel Cyril z vezeni, ehtel je oklamati a zakryti svoji slabost, vypravuje kazdemu neco jineho 0 svem vysetfovani. "A my se na neho tak tesili, az pfijde z vezeni," dodal Josef. "My ho tak sr�ecne a pratelsky vitali, a on nas sklamal a zradil vsechny. Dovedeli jsme se pozdeji uplnou pravdu a na hlednete, ze jednou .sklamana duvera t8zce se opet s
ziskati da
a
A takove
zdlouha
se
vraci do oklamaneho srdce."
roztrzky jinymi vlastenci, kterez jsem panuji. Jim schazf bystra, vsechny je spo jujici hlava, jim schazi usedly vazny l11UZ, kteryz by" je smiroval, k jednomu cili vedl a nad svornosti jich bdel, tak aby lepe sobe a i narodu svemu rozumeli. Devatenacteho sla jsem s Cyrilem do Brigitenau i bylo mi divno, ze on, pronaseje sve nahledy, zcela jinak ke mne mluvil nezli k ostatnim, Vsichni st8zuji sobe na jeho neupfimnost a nepravdivost a pfedce jich nahledy celkem souhlasne jsou, lisiee se toliko v tom, 7,e 011' vzdalenou budoucnost sjednoceni vseho Slovan stva pfilis blizko sobe predstavujc Ukazal mne take mapu, na kterez slovanske zeme co jedna velefise vy kresleny a divnyrn spusobem Morava se Slovenskem spojeny a Oechy zvlaste pro sebe postaveny byly. Za dal mne, byeh mapu tu do Slovenska sebou vzala a pro sehe ji prijmouc, za cilem takto vymefenym i doma jednala. Odpovedela jsem, ze si vee' Jeste predlozim, Co divce, nezdalo se mi slusne odporovati mu, ac jsem i mezi
zde seznala,
..
...
54
eitila, ze to neni dobre a ze by si divne nekterf pani s oteinou nasi zahrati chteli. N avrativse se domn vyhlizeli jsme Z okna na krasnou krajinu podu najskou. Pojednou videla jsem Josefa po brehu dunaj skem se prochazeti i zvala jsem jej nahoru, kdyz pod okno pfisel. Uposlechnul, vsak sotva nekolik minut byl s Cyrilem pohromade, jiz z obou stran ostra slova a jeste ostrejSi pohledy nasledovaly. Cyril v rozprave opet na onu mapu piisel apodal mi cos na papiru na psaneho, jez jsem Bretislavskym vyriditi mela, V tom zhlednuv Josef onu uestastnou rnapu, vyskoeil s jiskfi chua oeima, kfecovite Cyrila za rameno uchopil it hro znym hlasem vzkrikl : "Oyrile" vy jste zradce vlasti it naroda, vy nas vsechny v zkazu uvrhnete odpustte, slecno, ze tak pred vami to pravim, ale citim· se byti povinen vas varovati pred timto clovekem." Bolestny vjkfik vyrval se jeho prsoum a rychle se obratil do druheho pokoje, .by zakryl svou tvttr. Nerozumela jsem tomu, co se mezi nimi deje, a k otazce me odpovedel Josef pouze nekolika vzdochy. Cyril vesel do druheho pokoje a rovnez .hnevive zvolal: "S vami jeste prornlu vim, nez odjedete." "Kdy chcete, neodj edu," byla odpoved. Cyril ukloniv se podal mi ruku a odesel. Josef'sedel na pohovce a rukarna pfikryl si zarosene oei. Domlouvala jsem mu, az se konecne utisil, Stydel se za sve jednani, ze se tak prede mnou zapomnel, i chtel za trest nejeti s mimi do Bretislavi, K memu dlouhernu domlouvani koneene jinak se rozmyslil i sel obstarati pro nas pravodni listy a listky na parnik. zrve
ti
.
-
-
�
55
odjezdem mym z Vidne vedl mne stryc jeste patera ustavf zenskych, kdez jsem mnohernu ·110vernu sc pfiucila, V jednom obyeejnem ustave ueili deti vselijakym ruenim pracem. V druhem ustave v Josefove u pani Eberl naleza so ve strave 50 divek. Ri ditelka chovala se k nam z poMtku co rozena Fran couzka troehu hrde pozdeji vsak byla pfivetivejSi a ochotnejsi, Jeji vsak ustav nelibil se mi prilis, ne bot nemohu se sprateliti se zttdnym odnarodnujicim V pensionate pro chude slechtieny vychovavanim. v Josefove byla jsem co pritelkyne mladeze a vubcc vyehovatelstvi stryeern svym ptivetive starene pani Riehterove predstavena a ona ochotue ·vsude mne pro vedla. (Nasleduje podrobne vypsani ustavu.) S rovnou ochotnosti a pfivetivosti setkala jsem se v ustavu pro vychovatelky v Hernalsu, Nejlepe lihil se mi vsak ustav ve Wahringu, kdez se zeny k praktiekemu zivotu od ehovavaji. Veskere ucen] deje se tak prirozene a roz umne, divky s prirodou uplne se seznamuji a poznavaji jiz z mladi zivot ze vsech stranek jeho. Byla jsem v skutku u vytrzeni nad veskerym tim zarizenim, ne-: bot to, co jsem pokladala za ideal vyehovavani zen, nalezla j sem zde uskutceneno. Den na to odjela jsem z Vidne po parolodi ve spoleenosti sveho svagra a Josefa do Uher, Pred od jezdem navstivil mne jest� Hauf i tazal se mne, co se bylo prihodilo. Cyril pry, pfijda domti, .hrozne na lal i pronesl se, ze Jej musi znicit dej se co Josefa Pred dej. J?ym pfijezdem se pr.)j nekolik nedel 11ePred
do
,
,
-
.
.
56 a opetnym setkanfrn zd{l, se ze stara zanevre znovn 'propukla, v horsi nez drive mire. Bylo mi to nyni dvakrate mile, ze jsem J osefa primela k od jezdu. Prepjati�' nerozumnl Iide Hauf, pfi neIDZ jsem jedine ohladnou rozvahu nalezla slibil mi nikomu
videli
lost
'
,
se
0
eele udalosti nezmiiiovati
a
,
vsemozne ku zrnirnenf
protiv pracovati. 'l'ak mi bylo mozno volne a bezsta rostne z Vidne odejeti, Vystielili; neko1iknU'e na zna meni odjezdu, zazvonili a 10·d' naso hnula se od bfehu nesmirnon ryehlosti' prorazejfe eerici se viny Dunaje. Po obou brezich ruzne krajiny,' jedna c.arokntsnejSi a divocejsi nad druhou vynikaly, zaujaly nasi mysI it op�t po chvili zmizely v dali.' 'Zvhtste krasne a 1'0manticke jest polozeni brehu tam, kde Vah do Dunaje pada, odtudv brzkem',case prijede se k Devlnu, sidlu Ra stislava a 'Svatopluka. J edine· zboreniste na vrchu upo mimi na byvalou nadheru cele stavby, Maj] cos ve lebneho a dojemneho do sebe tyto trosky dav:rie shtvy, jak 'by byly vestiteli easilv minulyeh i budoucich tak vse vezdejsi. ztraci se a zanika a bye i tisicileti vzdorovalo, koneene prece se promeni a; rozpadne ve sve: j,ednotlive prvky. Tyto liCinkuji siee dale v jinych podobach a pomerech ; 'avsak, kde jich poMtek? a kde konec? Rychlost 'parolode nedovoluje dlouheho div{l,�i na jeden pfedmet a dlouheho pfernysleni. Za ll:ekolik okamzeni yideli jsme 13retislav v dalco pred sebou a za ctvrt hodiny vjeli jsme 'do pristavu. Na brohu ocekavwli nas ctyfi mladici, mezi nimiz ·.1aros1av StUI' a mladsi p. Hodza, Ulozivse v hostinei sve veci I
_._
'.
�
....._
j
I
,
.
'57 ihned
do domu ,p. Stura uvedeni byli. '-Jakj to vazny muz l Jeho cela postava rna do sebe
jsme
slechetnj, cos imponujieiho a predee tolik 'prateiskeho 'a' pr{veti veho. Prijal nas velmi srdeene, objal i libal svagra .meho i Josefa a jeho slova znela tak muzne, tak .hrdin sky, jako davna povest, K veeeru vratili jsme se do hostince po pekne prochazce mestem, 'ph kte'rez jsem ptilezitost mela odevzdati Stur'ovi rozlicne dopisy' z Prahy a z Vidne. (List Oyrilfiv jsem usehovala na budouci V hostinci oeekavalo nas vice slovenskych rozpravu.) mladiku, .s nirniz jsme se usnesli, ze easne z rana do Tater pujdeme, bychom krasneho co nejviee mozno pozreli. Podie ujednani sesli jsme .se vsichni a kraeeli jsme ranne do ,taterskych hor. Kdyz jsme, byli kus cesty usli, dosli jsme k male ehaloupee na svahu hor pclozene .i posnidali j sme v stinne zahradce rnleko s ehlebem. Pozdrzeni toto umoznilo, ze vetS! spoleenost sestavajlci ze slovenskych a srbskych studujicich a ne kolika CeeMv, kteraz byla z Eretislavi' pezdeji vysla, nas dohonila. Nastalopfedstavovani, zdravenl, ruky tisknuti, libani, 0 jak jsem nevyslovne byla ,s£astJla a blazena v te Ko volne prirode ve stfedu tolika srdecnych Iidi ! �
...
-
necne musili
pati. Stur
jsme
se
nabidl mne
zdvihnouti
rame,
na
a
dale vzhfiru stou
kterez zdrahala
jsem
zavesiti vedouc, ze si byl ruku v Kralove Hradci zlamal a ze dosud zahojena nebude. :Me zdrahani vsak
se
nespornohlo nieeho, zertem prohodil, ze ml?- ji uplne zahojim, kdyz ruku na ni vlozim, a jiz mne ehopil a ryehle slo to do vysil1Y. Pfisli jsme na malou pla-
58
ninu. "Jen nekolik krokiiv jeste," pravil Stur, "a uhli dame .knisnou vyhlidku." V tom videla jsem na nej vyssim kopei st�iti asi deset mladiku v polokruhu a j ak nas
Sotva vsak
spatfili, poeali zpivati.
jieh zpev
do
znel, jiz vpravo i vlevo mocne muzske hlasy posledni slova
rych
A k tomu carovna ta ozvena
opakovaly. stran
rozlozen
v
a
pred
nami ten
uesmirnem
z
tolike
sloven sky
krasny siry
kruhu velebnych
hor
-
kraj
kohoz
pohnuti a nadseni ! Dojemna ta piseii zaCinala takto: Sladky-m zpevem hory, doly (zaznivejte), sestru milou, Cesku vernou (uvitejte). Svatou piseii Tatry nase (rozhlasujte), lasku OechU a Slovaku .(posvecujte). My se usadili k odpoeinuti a jak by oearovani Doznela tisicerymi temi dojmy, mlceli jsme vsichni. tak a kolem kol ticho, posvatne prvni pisen bylo jak by byl ten kraj usnul pfi ukolebavce domovych zvukfi, Jonaci slovensti nove' zapeli pisne jake to srdce roz ryvajic! dumy! srdce mohlo zustati bez
by
__..!_
-
Oasy,
nase
casy, casy vlaly
ked' nad Nitrou
my, boli mezi narodami
Boli
sme
jako
ten nas
Bol ten nas
dobrou nee, ,
.
Ked'
davnc slavy ! Slovenske zastavy.
Krivaii nad
tymi
Tatrami.
kra] v kvete, ale ten kraj svadol, Slovaci, vas den uz zapadol.
nam i zapadol, vsak
ten nas sloven
sky kraj
v
on
zase
novy
svitne,
svet
vykvitne �
59 Konieku uz
mne
mllj vrany, od krale mi dany, neponeses, ja sem dorubany.
Mlada krev mi uz
tece, hrob
neponese k slave
mne
Tam slovenska
pri
nem
v
poli
Tatra,
ni dobra
v
vitezneho syna.
bezl,
lezi.
�edinka
uz vic
Dajte, bratff, 0111as sem padl vernfr
Vah
bystry
tam
Malicka
dedina, nepfivita
tmavy,
ptak dvojhlavy,
klasnom rna
ze
rodina,
smutnemu
otcovi,
vlasti i kralovi.
Otcovia, otcovia,
Na
tych nasich horach .cerny mrak sedava a
vola
mne
v
nad nasrm stavem
a
tych
do linach
spite
nasem stavu
0 .
nic vice nevite.
slzy vylevavd,
dojaly ty zvuky, ze jsem nemohla Jaky to divny se zmocni cloveka pocit na tech horach, ci to nevyslovitelna radost z nej cistsi rozkosc, ci to hluboky bol, ci to neukojitelna touha po necem vyssim, kdos to vypsati maze. J edine sIze .mohou vysloviti tento dojem. Verim nyni, ze na t�chto horach muze duch lidsky povznesti se nad rna Mne tak mocne
se
ubraniti
licherne
slzim.
hficky sveta,
stati
se
lepsim
a
uzrati k
vyssini
praveho syna Mchto volnych Tater v Sturovi.:.Na 'I'atrach mezi prately jeho must jej elovek videti, aby mu porozumeti a jeho du eha oeeniti mohl. Jaky to vyborny muz a jaky vliv cinum. Poznala
jsem
vzor
muze
a
60 i vaznost si
ziskal mezi
mladyrni prately svjrnijest jim porucenim. Sotva doznival posledni ohlas velebneho choru v dalekych horach, tu vsichni mladici, ktefiz byli na vrcholu zpivali, zvolavse razern : Orel tatranskyl orel tatransky l mzikem sbehli k nam 'dolU. a utvorili polo huh. Nad nami v skutku mohutny orel, jak by pfila kan zpevern, vzmtseti se pocal, a u velikem ''kruhu nad hlavami nasimi krousil. Ptitomnost orla pusobila elek tricky na vseehny, nesmirna nadsenost a 'rozjafenost zmoenila se mysli vsech a duch kazdeho zaletal z po zemskych luhfiv k vysimtm nezmernym. Cast spolecnosti, posluchaci to Sturova slovanskeho kaMe
jeho
ustavu
v
byl
I
slovo
Brotislavi, rozloueili
volavani
se s
nami
a za
zpevu
a
pro
cestami dolu. Musili
81i
rozlienymi jiti "slavy" prednasek srbsko-eeskyeh a vzali s sebou i Jose fa. Ostatni spoleenost ubirala se dale do hor a az k veceru vratili jsme se z nezapomenutelneho onoho vyletu zpe
o
oeste
rozpraveli jsme mnoho spolu
0 pomerech u nas ana vyptaval se mne podrobne na kazdeho. ze by neehtel pfijiti vice k nam, kdez by velmi opatmym byti musil, nebof za pfitomnosti sve v Praze a ve Vidni fe,cnil pry mnoho a tim vzbudil na sebe pozornost policie statni. A toho pry se oni chra niti musi, majice dosti s Madary jakozto nejvetsimi odpfirei svymi co ciniti. V bytu svem cetl mi vice li stfiv Zayovyeh, v kteryeh mu tento bidntk penize na bizel, aby ku strane madarske prestoupil a narodni vec
Slovensku, Pravil mi,
on
0
..
61
<Jetl
zradil.
na
odpovedi sve i jsou ptikladny jsem nekolika slovy smysleni BVe
mi rovnez
jeho hodny. jevo a on objav, privinul
a
Dala
stisknul mi mne
ruku
k sobe.
ukazoval, almanah Zoru
_..
a
srdeenosti
v
Jeste
mi
mne
bibliotqku
modrym kvitkem na pamatku dal a mi �teni basni Holeho odporueoval v tom rozlitly se dvere a Josef letel do jeho narue! ra dostne rozcilen. Spusob prednaseni v ustave Sturove *) jej tak zaujal, ze ani k sobe pfijiti nemohl. Koneene vypravoval, ze. j eden ze Srbiiv neeo ptednasel uchvat nym spnsobem a jiny ihned vystoupil a kritisoval pre desle se znamenitou vymluvnosti, Vsestranne, pozornost, cilost a pricinlivost posluchaeuv ueinila nan .hluboky dojem. Za nim prisli ostatni mladici a s nimi bavili jsme se dlouho do noei. Druhy den navstivili nas opetne v hostinei vsiehni a tu "my jim na poe est hostinu davali, Mlady pan Hodza prinesl mi knihu "City vdMnosti", na jejims prvnim listu byla tato slova: svou
s
�
'_
"Kez bych nadlidskymi skvela
silami, pevne bych Sumavu spojila s Tatrami, by se jiz co verne sestticky libaly, pak jim v kratce slate veky se usrnaly !" *)
se
Ludevit �tu.r vrativ se r, 1839 z Nemeeka, zalozil v Prespurce literarni iistav, kteryz az do r. 1844 blahodarne na pro
slovensky buzeni
'
mysli slovenskyeh pi'tsobil.
62
"Velectene sleene; vlastenkyni uslechtile, panne na dukaz setrnosti a ucty venuji pfi phchodu
B. R.
jejim na Slovensko B'retislavsti Slovane na pamatku v �retislavi nad Dunajem 1. 1841 dne 23. kvetna." Vyrse predesle byla jsem p. H. do pamatniku na psala i Msila mne takova jich ke mne Iaskavost, K ve ceru preplavili jsme se pres Dunaj a sli do tak zva neho Au, krasnoho to stromoradi na pravem bfehu Dunajskem. Ac se zaea] naramny vitr zdvihati a mraky se stahovaly, my kraeeli muzne dale. Kdyz jsme do haje pfisli, prestal vitr bourit, vyskoeilo slunko a na zaehmnrcne obloze krasna
duha.
zela
kez
se
okazala v sedmibarevnem kruhu az zmi se na ni,
dlouho divali
My by byla zvestovatelern budouciho stesti it miru drahych bratfi Slovaku, az nynejsi bcure pre jdou. _Vystoupli jsme na pahrbek, usadili se v polo kruhu a nekteri deklamovali Kolarovy znelky ze "Slavy Dcery" -..:. tam jsem teprve jim porozumela a duch Ko lAruv se mi objevil v plne sve mohutnosti. Na brehu Dunajskem od Slovakfrv musi clovek sly set ty lahodne verse, aby porozumel krase te poesie a vniknul v hloubku 'Slunce klonilo se k zapadu ozarujic ruzo myslenek, vym svym svetlem krajinu, Dunaj skvel se v eervenem rouse, jak pouhy odlesk veeerni zorc, a v pozadi staly 'I'atry jak rozevrena tajemna kniha kazdy z nas se, zamlcel, aby se zcela mohl oddati tomu tajnemu citu, ktery vzdy eloveku k pfirode co k sve matce pouta. Stala jsem vedle Stura ruku majic na jeho rttill8 polo zenu, a my byli v tom okamziku jeden cit, jeden -
-
-
63 obraz.
,,0 pr00 nas musite tak brzo opustit?" septal. j{t prave na brzke rozlouceni myslie.. v mysli jsem se loucila na vzdy s onim krasnym krajem iii premitale tak v-se na svete. Jak rada jsem, proe je pomijejici u vas, vy srdeeni lide, ostala, ostala v· tech byeh byla horach, kde 'panuje krasa a vecna mladost v pfircde A
lidech
pravj neporuseny cit. jsme do posty, rozloueili se srdeenc se vserni a ujiZdeli k Vidni, Tam zdrzeli jsme se jeste ctyfi dni,·v kteryeh se mi po stestilo Cyril a a Josefa aspen potud smiriti, ze mi slibili se vzajemne nepronasledovatl. Po zelezmei do stali jsme se dne 29. kvetna do Brna a odtud do Prahy. a
v
Osud
cnost, uptimnost
jinaee
veli.
Tyz
den
v
a
noci sedli
.
3. eervna 1841.
jest spoleenici. Ach svou osamelost v te moje nikdy posud nepoeitila dnes. Jak mi trudno velice mire, jako ; co·z nemam jest naleznouti Od toho okamzeni, co jsem nikdy poklidu? do Prahy vkroeila, vsechny jasne myslenky moje se rozprehly, ,a ten kratky cas blazeneho ziti jak by v mysli avsak vy me byl zahynul. Jak rada bych zemfela musis a ubohe nesmis srdce, ty vytrvati trvej, ustyd nouti, nebof lehke jest odhoditi zivobyti; ale vytrvati, vse obetovati jinym a stati pevne, tot ulohr, tvoje. A on bude tento boj take jednou skoncen Sotva jsem zde nekolik dni a jiz pozoruju ehlad nost ke mne na tv�iHch vsechnech. Nevim, proe tak Opet jsem
doma
a
samota
mou
duse
-
�
-
-
-
64
proti mne jednaji, ale boll mne to hluboce. Dnes do poledne prijda ke mne Jan, pocal mi vycitky eiuiti, ze .pry ¥aZdeho muze k sobs lakam, abych ctizadost svou ukonejsila, a se zadnym uprimne to nesmyslim. l?fisel pry mno probudit z mych snu. Dojala mne slova jeho velmi, jak muze nekdo svou strasli yOU vasni takto se nechati unesti? Byia j sem zarazena s pocatku, brzo vsak se vzpamatovavsi ehtela jsem odejiti, Za stavil mi. cestu i jak by' beze smyslu zvoIal: "Musite mne slyset !": Poci.tila jsem outrpnost s jeho duse vnim stavem a hrdost moje ustoupila stranou. Pocala jseru vyvinovati mu nektere nahledy sve 0 lasce du sevni, 0 pratelstvi a, slova moje ukonejsila jej. Odpro soval mne sice, avsak udalosti tou postavila se hraz mezi nas, kterouz nikdo jiz odstraniti v stavu nebude. Kdo jednou se poddal takovemu podezfeni a takto je dnati mohl, nemuze nikdy jiz me duvery dosahnouti, Coz jest me, po dlouha leta kojene presvedeen! a ei teni klam a salta, coz neni mista jiz na svete pro -
-
.
.
vse
oqetujici
nerozumi ? ze
duscvni lasku
Ptala
-
jsem
se
do oneeh triceti
-
coz
ho,:
mi nikdo
zdaz.
-
nikdo
opravdu mysli,
nekolika muzuv, jez jsem v. Bretislavi seznala, zarnilovala a oni do mne,: proto ze jsom jim pfi odjezdu ruku tiskla, aneb jsem se snad
jsem
se
a
-
ale boufi to ve mne, kdyz na tak nerozurnne feci i jen myslim. Zdaliz ja kdy choti koho budu, vi jen dobrotivy buh ; citim
sobe, ze byeh dusi spI-iznene v stavu byla T�e, krom lasky k narodu a vlasti, v obet prinesti, avsak v
musil ,by to byti
muz dle
mych zasad,
dle meho srdce.
65 Veera
byla jsem
v
besede
i
pfivitali
mne
vsichni
ra
dostne, ale i tam bylo mnoho zbytecnych poklon, kra siiounkafstvi a malo prave srdecnosti. Slavoj pravil ke mne
vcera, ze
se
boji, bych
celou zenskost
neztratila.
Co tim chtel rici?
(Ludevit Stllr V
Velectena vlastenko!
Bohuslave
Bretislavi,
Rajs�e.) ] 6. eervna 1841.
Srdecne
poteseni jsme byIi Prahy, v Hino doma zdravi dojeli, cimz jest .doplnenu mira radosti nasi nad vami.: Prijmete Jes.te jednou vrele diky od synfiy slovenskjch, ze jste se tak laskave k nam privinuli. Vase cilost a podilubravost ve vecech nasieh nam nikdy z pameti nevyjdou! V 'I'atrach yam kvetou, bud'te jista, vdMne pomnenky. Skoda jen, pre skoda, ze tak na kratko jste sem pfijeii. Vy jste ta kofka jen ve vetru vznesli se nad prvni pahory Tater velebnych, kouknuli jste se na ne a na misto Nitry svate a pak jste opet u vetru zmizeli: nu ale bylo to utesene divadlo l ZV8StUjU yam, ze jsme slovu dostali, Dne 30. po poledni vybralo se hned as 60· nasieh jo nakfi na zmlmj yam pahor, odkud vyhlidka ku svate Nitre. My jsme s baron em z Ilirska a s nekterymi jeste pozdeji asi v pet hodin na vrchu stauuli, kde od na sich prekvapeni jsme byli znamou vam dumou. Na?3 Ilir byl silne dojat, tiskna mi v rozeilen! ruku silnou pravici svou. Jest hodny a statnj jinoeh, Se zapadem zpravou, ze jste cieh a milych ve
s£astne do stare
.
Z.
R. II.
3
66
jsme pahor a postavili se jeste nize, kdez cetni Srbove pfipijeli s nasimi yam vsern na zdravi : "Gospodi6nu, rodoljubkinju iskrenu neka Bog pozivi na mnogaja ljeta" a pak slo dlouho v zpevu "Mnog';:tja .ljeta" a po jinych nasich. Byla noc, kdy jsme se navratili. Tesi nas naramne, ze jste vy take, jak jsme se umluvili, na Slovensko zpomenuli, vrouci yam dika ! Osta·va uprimnym vasim ctitelem Ludevit Stil.r. slunce nechali
,
<,
V
plny
Bfetislavi, dne 26. cervna.
Velectena slecno, uslechtila vlastenkyne ! Vas list onoho nezneho a slechetne.ho citu, ktery z jasnyeh
slovanskych OCl zari, pfijal jsem a velice se z toho, ze jste laskave na mne zpomenouti ra cila. Diky yam za to, diky vrele ! Jak ale srdce me dojato bylo, kdyz v drahem listku vasem naleznul jsem vasieh
radoval
tak velike oucastenstvi
ve
veei mileho
kmene
meho, snadno sobe pomysliti mnzete, pakli
a
otce
si srdce me.
hofici laskou k rodine sve vubec
predstavite. Ujisfuju v dusi me jest zakofenena. J ak nam nekonecne milo, ze si pfipomi nate' hodiny stravene na brehu Dunajskem casteji! Pripominejte sobe, byf i 'nie jineho nebylo, nez prvni vyjevy Tater' a upfimnost nasi k vam, ktera jiste ve lika jest. vas,
ze
vdecnost rna k
vam
hluboce
"Hodiny jsou a to nejstastnejsi, kde nam jeden 'kvitek v skrytosti vice spusobuje radosti, nez kfik a blesk sveta l1ejhlucnejsi,"
67
myslite s Kolarem, jehoz ze opetne etete velice narn potesitelne jest. On vas jiste potesi, posilni, pozdvihne, vas do fise
on
vejiti osoby
mate
vas].
a
skvele, velike uvede, a ze vy do ni muzete, ruCi mi za to blizsi poznani drahe
Holy jest
zosobnena slovenska
rici slovanska duma, tfebas neobjevil, ktentz yam snad
a
muze
se
narodni
spusobe se prekazky ponekud delati on
v
Jest obtizna easomira, ale vy baviti se budete krasnych myslenkach jeho. Ja budu za nekolik dni
muze. na u
neho, obejmu velebneho pevce vrele
duch
muj od pronikavem vyrazu postavy jeho. a
pobavi se na Od neho spechati budu do domu otcovskeho k drahemu otci, jehoz vee, jak mi pise, jesM nerozhodnuta, a po� tesiv a utvrdiv jej specharn do Liptova k predrahemu Hodzovi, .jenz byv zde, nafidil mi, bych yam jeho ucty a srdecne pozdraveni vzkazal, JI1k si 'vas zada poznati tento vzorny clovek a ke vsernu pnpraveny Slovan, skala, ticha boute a skyel�t duha Tater! Pozdeji jej obsirneji poznato. 'I'rebas jsme neprorazili dne 23. pH volbach do snemu, prorazime jiste. My se tim masti ned arne ani jen nejmene l Ale vee nase opet velike po kroky ueinila, J a sobe pfi vyjevech takovych v zivotu opetuju slova Puskyna : "Jestli zivot tebe oklame, ne rmut, nehorsi se; v den poniseni premoziz se, den ve seli, vei;, prijde. Srdce v budoucnosti zije". Pamatujte, poeine
a
sleohetna duse, na ta slova. 'I'ahlo vas to do hor nasich, pisete mi. 0 kez byste byla mohla jiti a ja
sprovazeti
vas. rnezi
Aspoii jsem myslil, kolmymi vrchy
a
ze do Modre
hustymi haji
pujdetc. na
Jest tam
prikrem pahoru *
'
68
hrad, ktery jsem myslil utesemt
na
Nitranske
ze
tez navstivime.
Vyhlidka prvni Treneanske 'I'atry, ale poprano vas tam vesti, To byste a
bohuzel, nebylo nam byla videla prvni velebnejs!
Tater
ale darrno, ja jiz na to ani mysliti neehci. Zadate mne, abyeh yam popsal sveho otce. Skromnost rna ustupuje pred vas} seenu
�
Z{j,dosti, jiz nelze odepfiti. Predstavte sobe muse stredni, \
neco vyMi postavy, silneho i svaliteho tela, tvare po
dlouhle, oH modrych, velikych sieh Mati
srdecna. Tu
tahf
pfisnej jest otee muj. veliee dobra a prosta, zamysliva, mate, oc jste mne pozadala, Ja jim budu smutku
vyrazem rna zpevna,
s
v
a
tvMi
jasnych, tot
-
cisti vas list.
Vyri
-
Ludevit,
(Bohuslava Rajska
doktoru
A.)
listopadu 1841. jsem vas dues vim, jak mnoho na
2.
o
Drahy ueiteli m�vstevu prosila
nas!
Odpusfte,
vzdor tomu ze
ze
'
69 Vim vsak rovnez, ze yam na mysli a srdci lezi,
pokraeovani u a proto jsme vse na tento den, co predchozl vaseho svatku, tak pri pravily, byste se 0 pokroku a pfi&ineni nasern sam presvedciti a vysledky sveho ucinkovani spat:fiti mohl. Kez bychom mohly vrouci sva srdce pfed vami otevriti, byste poznal, j ak si vas kaMa z nas vazi, j ak kazda' jednani sve dle pravidel vami pronesenych zafiditi se snazi a j ak yam vdecnymi j sme. Casto mnoha z onech procitlych se mi jiz sverila, ze od onoho casu, co mezi mimi zije, v kazdem ohledu lepsf a dokonalejsi se stala. Jak jest to se mnou, sam 'nejlepe vite. Bnh mis divo tvorny zehnejz vas a dej yam zdravi a sily ku doko nani zameruv vasich, Co se nas tyee,> doufam, ze vase prace pfi Mdne na zmar nepfijde, ale ze zdarneho usitku vlasti prinese. I me touhy davne po vychovavani ditek a devcat se k svemu vyplneni bliZi, i .mne ote vira se jasna budoucnost, kdez mi poprano bude v du cliu nasem ucinkovati. Pfedesly tyden byl zde pater V. a Mdal mne, zdalis bych se nechtela uvazati ve vy praei
mate.
vzdelavani nasem
chovani
by
a
cvieeni mladeho deveete
rodiee me
nuti
z
venkova, kterez
peci uplne ponechali. Podobnych vice obdrzela i
nabid
ze budouci
doufam, jaro jsem jiz zapoeiti moci budu. Az jen prvni zaklad polozen bude, pak vse jiz snaze pfijde a buh pfieineni memu pozehna. Touha rna jest opravdova a yule pevna. Za rok! za rok doufam jiz lepsieh dukazuv sveho pfieineni podati, Nechaf jakkoliv se deje, vzdy vas vroucne zadam, byste ostal mi radcem a pravym pfitelem.· Bohuslav�. -
70
V
prosinci
r.
1841.
Srdeene milovany uciteli nas! Vas list mne v kaz dem ohledu velmi potosi]. 0 biih zehmt a sill ty, ktefi verne
pracujil Netusila jsem ani, ze tak daleko jste s nasim nadejeplnym Budeem *) dospel a nemohu Vam ani popsati onen cit, kteryz se mne zmocni, kdykoli vek pomnim na veskere vajie snazeni a pficineni pfi staveni Budce. Vy tak velice predstihnete ony, kteff nerozumejiee vas emu jednani, co slepci 0 barvach mluvi. Ktery z nich ukaza] tuto vytrvalost, tuto neohrozenost a pfece tuto skromnost! Odpustte opravdovernu citu memu, ze tak pisu; ne z lichoeeni, jez vim ze vy ne milujete, se tak deje. Divni to lide l mysli, Z8 pode zfivanim a unizkami svuj eely obsahly rozum ukazi, a predce, nevedouce co cirri, snizujl se sami k zemi. Avsak nerusme vzpominkami na ne mile ehvile naseho rozhovoru. Ohci yam dati zpravu 0 nekteryeh nasich milych dusieh. R**ova neni tak pfilis zle v tom, jak se domnivate. Ovsem musi se ziviti �ucni praci, jest vsak pfi tom od tety sve podporovana, Stranu diva bud'te beze vsi starosti, ptala se vas pouze vadla proto, aby vaseho mineni 0 umeni dramatickern zve dela. Ona jest statne a velmi dobrosrdeene devce -
-
a
mozno mnoho od ni oeekavati, H*ova
ChOd!
jiz
kde momo
skolky k panu Backorovi. nektere dobre preklady kneh pfipraveny. 'Mam-li
pusobi jiz pravdu rici, jest a
J\'Ia
*)
Viz
pamet
s
nami do
mne Miroslava
0
Budei ku konci
nejbIiM! prvniho
ze
dilu.
vsech, jest.
.
71 velmi dobfe vyehovana a prosta v�ech predsudku, nahllzi jasne povinnosti sve k vlasti a clovMenstvu a jsem jista, ze, eim dale ve smeru nynejslm pokracovati bude, prednejs! misto zaujme v pohlavi nasem. Dekuju yam srdecne za vasi starostlivost 0 mne, jest mi dukazem vaseho vrouciho phttelstvi. Ale posud me srdce nieeho nerika ; ceboz bych si take vice pr'ati mela ? Ziju volne a spokojene, zivot tvorim sobe dlo yule sve ; mam vrouci pratelske duse, kterez mi rozumeji ; ditky mych sester mne vroucne miluji eeho tedy vice treha? ze vdana Myslite, bych, jsouc, tak svobodne jednati mohla? Nikoliv, a kdyby i veskere toto vylicene me stesti vymizeti melo, vette, ze bych predce zcela ne sfastna nebyla. Dfrvefuju se tak v sebe, nebof pak by se teprve dokazati musilo, zdali zasady moje zivota sehopny a v skutku dfistojny j sou. V nestesti dokazati tfeba, zdaliz kdo porozumel zivctntm uloham svym. Upifrnne musim se yam vyznati, ze casto preeenena byvam, vzdy najdou se ochotni pratele, ktefiZ mnohe za biih vi jakou zasluhu vyhlasujl, co pouze na pfiro zene povaze zalozeno jest. Jestli kdy voliti budu, pak zasnoubeni moje s vyhlidkou na vetsi obor ucinkovani spojeno byti musi. 'Jinace nemohu jednati, v pomerech nynejsich neni mi mozno ziti jedinemu cloveku, pokud mam proti celku svate povinnosti. 'Nebyla bych ani o sobe tak mnoho napsala, ale sbarost vase 0 mne pfi nutila mne k tomu. Budtez ubezpecen, ze pokud nevy ehovanych deti na svete· stava, nikdy nestastn« (ve smyslu vami naznacenem) nebude Bohuslava. -
-
1842.
Z Iistin, kterez jsme jasne na svetlo a jako' v
tomto miste
uvefejnili, popredi vystupuje phUelskj a srdecny pomer Slovakuv k OechUm. V zajemnymi na vstevami a dopisy seznamovali se pfedni musove obou ratolesti blizeji, sdelovali sve boly i tuzby, vymeiiovali nahledy svoj e a pracovali za j ednim a timze ciIem za vymanenim naroda sveho z dusevni poroby. VIivu, jakehoz tehdy vzmahajici se na Slovensku jak v litera ture tak i v zivote politickem einnost na probuzeni na'rodni v OecMch mela, nelze Iehko sobe vaziti i bylo by prati, aby v cas vzajemne tyto styky kompetentnim perem objasneny a sireji vypsany byly. Snad by se v staryeh techto upominkach nalezIy zaklady blizsihc poznani a' opetneho dorozumeni se mezi dverna rozva denymi rodnymi bratry, ktefi dnes i co do jazyka a Iiteratury i co do ciliiv politiekych na rozlienyeh se nalezaji cestach a to k obapolne skode. Bylo-li pfisobeni ze Slovenska, kdez voInejsi vzduch vladl a zotrocilost a sosacka znomravnelost nebyla nikdy vseehny mysle opanovala, kdef nebyla pronikla vsechny spoleeenske vrstvy urazliva nevaznost k prirozenemu jazyku v te mire j ako v Oechach, a kdes koneene ryzost a cistota na
73
plnern ostavala pravu ; bylo-li, pravime, toto ptl� sobeni mocnym na narodni probuzeni '" CecMch, toz nernene zajiste den ode dne utesenej.i se vyvinovavsi literarni pomery ceske mocne podpory dodavaly vlaste ueckym snaham na Slovensku. Rok co rok valny pocet studujtcich slovenskych na vysokych skolaeh Prazskych se vzdelaval, a byv rad vidarr a uvaden do rodinnych spoleenostl eeskych, v nich teprve praveho vlastenec keho ducha nabyval, Mozno fici, ze vetsi M�t bndite luv lidu slovenskeho v tehdejsich Ieteeh v Praze za re�i
v
.
ucelem vzdelanf vedeckeho
nejaky
cas
meskala,
s
po
mery ceskymi se seznamovala, s prednimi spisovateli ceskymi v pratelskyeh pomerech stala a narodni uve domenl z Prahy do BVe vlasti na vzajem prenasela. V dobe te bylo nekolik rodinnych spoleenosti, v je jichzto besedach soukromych skoro veskery tehdejsi narodni zivot
v
Praze
se
soustredoval. Kdozkolivek
z
eel
osobnosti
z jinych slovanskych zemi do Praby llejsich prisel, byl ve spoleenosti ty uvaden a kazdemu zajiste v mile upomince zustaly besedy eeske. 0 dulezitosti a mocnern liCinku takovyeh schuzek na veskery vyvin a pokrok v literature ceflke na jinern miste jiz pro mluveno bylo. I listy, jez nizeji uverejnime, doklady k slovum nasim podaji,
o
a z
r.
1841 vice mladikf
slovenskyeh
Prahy prijelo a mnozi z nich ve studiich svyeh Praze pokraeovali. Mezi ternito byl nadseJiy mladik pozdeji i spisovatel Samoslav H*, kteryz po pill roce Prahy na studia do Hally se odebral, J aky ueinek
do v
prazdninach
74 na
neho
pobyt
v
mel, seznavarne
Praze
po. fade
k sleene
dopisuv jeho Rajske, jez S ostatnimi poznstalymi Iisty uvefejnime, V
Velectena vlastenko
,
a
z
nekteryoh spojeni
a ve
Halle, dne 26. dubna,
sestro l
Raetez mi laskave
prominouti, dUv�rnym jmenem oslovuji : jsem Slovak a hajim pravo Dbyeeju slovenskych. ZvUste pak nyni mne vzdalenemu od svatyeh Tater, vzdale nemu od Slovanstva jest kazda upominka na ziVDt na rodni dvojnasobne sladka a dDtyka se hlubiny duse me. "Luba.ojczyzno moja! ty jestes jak zdrowie ; ile cie trzeba cenic, ten tylko si� dowie, kto cie stracil." *) I ja jsem ztratil dornov svfij na dlouhy cas, ztratil jsem jej trikrate na ceste sve do. Nemeeka. Liptov, Bretislav, Praha l To. jsou Dna mista domovu meho, mista dusi me svata, vMne draha. Rozum sice pri teto ztrate naleza sam v sDM uspokojeni, naleza nekoneenou nahradu v tom, ze na zemi hrdinsky pa dlyeh, v samem zapasu smrti bohatyrskych naroduv S1D vanskyeh skoumati muze ducha svetohistorickeho, aby jej do. srdce Slovanstva, do. Tater pfelival ; avsak S1D vanske srdce jSDUC i poslusno rozumu, neda se mu dD cela znieiti, ac souhlasi s rozumem, podrzuj e precl prava sveho, vine se ku sladkym upominkam, zosobnujo ze vas tak
-
.
.
*) Pocatek slavneho poematu Mickiewicze "Pan Tadeusz" zne prekladu: "Litvo, otcino moje! ty jsi jako zdravi, jak vysoce tfeba si te vaziti, dovi file toliko ten, kdo te ztratil."
jici
v
75 a tim VSiID jest rozumu zotavenim, hioubajicimn: po
tusi budoucnost
myslenky, unavenemu
utocistem
a
leticimu kfidlem. Ore1 vznasev
chodni
a
spousti
se na
nad
oblaky pouhe odtazenosti vratiti se v Inno srdee, v luno sladkyeh pa matek ,a tuseni ! Jak blaze vyliti dusi svou v dusi sprt znenou, ktera ji rozumi, ktera ji oceniti zna l Jeste posud se zive zrcadleji v dusi me ty krasne obrazy svate Prahy nasi, ktere jsem ocima spatril, ty blazene hodiny, ktero jsem v kole soueitnych dusf pre Zil, ty utesene sny, ktere jsem na brehaoh stribropene Vlt�yy snival l Posud pled oeima duse stoji mi nevy rovnatelny vyhled na Prahu z Petrina. Po boku vasem, sestro
skaly
rodinne
-
jak
velectena, staI jsem jak socha
kaplice za nami stojici nesly ale z hlubiny .duse plynouci
se
blaze duehu
z
z mramoru
;
od
h1asy modlitby urazlive, pod nami siroko daleko tahnou se � lehke mlze tisicere strechy, jako vlny more eerveneho, nad nimizto ze vsech stran se vznaseji ve lebne chramy a eerne koncite veze jako stoveke sHly nad more hladinou prostredkem tahno se Vltava sumna j ako zrcadlo Z ocele a j ako chmury lezi na ni mosty ohromne. J aky andel v stavu to opevat ? V po hledu tom duse zapomnela na sebe a v pocitu slavy zahasle jako .dym v povetfi se rozplynula. Zpamatovav se mimovolne, promluvil jsem v hlubinach duse slovy Kollarovymi : se
-
-
Tozt
jest
ty zdi, ono
ona
veleslavna
Praha,
veze� chramy obrovske,
mesto Cechuv
kras�e jako Slavy
kralovske,
dcera draha,
76 Tam ten
jest
Vojtecha
a
hrob Otokara, Braha, Vlasty rekovske,
most, dilo Karla mistrovske, pela Muz« z Budce naha. Uz 'I've berly zlatoleskle zhasly, tu
llemz
na
mee
a
tupne pri sve sterbine,
Tatry, BaIt i Rim se trasly. vecnym Slavy budes chramem, peknohela Nemcuv sokyne, zvitezivsi v premozeni samem ! nimz
pfed
Prece
A
nyni, kdez obraz ten uteseny v dusi sve obnovuju, velesmutnymi zvuky pisns Nitranske 0 Praze
mimovolne si dumam
:
Praho mila, co
te
na
eeska: nase
Praho,
musim
pohlednu,
mati,
zaplakati.
Praho, knezno' staroslavna, slava tvoje davna ? n Ty jsi byla ekdy vsechnech krajin 1lIav�, v kterych tece Labe, Dunaj a Morava, Ty jsi byla sidlo krale Podebrada, jemuz vlast milejsi, nezli svetovlada. Ty jsi byla chramem ueeni Husova,
'Praho, kam
se
mila
rozplynula
tu nasim otcam hlasal hoM slova V tobe spocivaji eeskych hrdin kosti, z nichzto nova slava zkvete v budoucnosti I
kdyz
JeW�
..
posud
nalezam
vlastenctiv nasich
a
se u
tesinl
se
Stankuv
upfimnem kole drahymi jejich tvaremi; v
jeste posud pronikaji dusi mou tony z klaviru vami vy kouzlene a kazde zpevu pohnuti citam ve tvari vasi, jako v zrcadle cistern. Avsak �e sladkymi zvuky uply nuly chvile blazene, v dalnou cizinu zanesla mne tuzba do vlasti drahe poprano prece zaletat neukojitelna -
77 v rozpornenuti, popfano pismem se smlouvati spfiznenymi. Poprejtez ivy, sestro velectena, te radosti, abych s vami casteji rozmlouvati rnohl. Do navratu meho do Prahy posud jeste daleko, abych tedy mezi Nemei onemeti a jako ryba hez vody dusi vy pustiti nemusil, vseeky zll
pisni
s
dusemi
a
tern letiei
:
.Ptakom
stat sia
Krome toho
stepach". cuje se slovy "hurd bek a slysel jsem ji na
ha!
vim,
z
celovika;
bo rodiI sia
ze kazda sloka dokon
vraha l"
Zpival ji PI'. Kou take od p. Riegra; mozno, ze vam take znama bude. P. Zaskovsky, jehoztc bratrsky po zdravuji, bude snad tak dobry, ze mi napev k pisni te napise. Mezitim jsem jiz tolik napsal, ze skoneiti mu sim, abych se yam nestal obtiZn'ym. Odpusfte ! Psal jsem 0 veeech, ktere v srdci mem konce nemaji. Bnh vris zehnej, sestro velectena, a matku Prahu obzivuj l VM vI'ely ctitel a bratr na
..
Samoslav., Znama narn
jiz spoleenost divek ceskych po cely rok pohostinnem dome p. dr. .Price se schazejie, ve svych predndskach pilne pokracovala a nalezala v lidu milne a vlasteneeke choti jeho, pani Johanns Fricove ,
1842
v
78
podporu i z.astitu. Jiz z predeslych listtiv seznali jsme, ze jednotlive damy se v prekladan! spistiv nemee kych a francouzskjch pokusily, hlavni vsak a vetsi spoleenou praci teto spoleenosti stalo se sestavovani naueneho slovniku, kteryz tiskem pro nepifznive po rnery nevysel. Asi po tfi' leta rozdelovaly sobe vlaste necke sleeny jednotlive elanky 'a spraeovavse je samo statue, ve schnzich pak je predeltaly, pri cemz nektefi panove ochotne korrektorstvi zastavali. Tak materialu hojne sebrano a spraeovano bylo a praco takova k vse strannsmu vzdelani dam zajiste nemalo prispela, byt i v rukon kompetentnieh nebyla byvala a Mele se byla minula. svou
.
(Doktor
A* Bohuslave
Rajske.)
1842 due 6. eervna. Predraha sleeno Bohuslavo ! castku do
'I'uto odesilam yam
naseho pro damy jistou bude ovscm ptibytek, llez nesmite
povazovati a
za
slovnika, hezkj: to to, draha sleeno, material, jejz jsern zde
hotove, nybrz za a prepisovati dal.
onde sesbiral
Zdei onde
jsern jiz
pr'id'al, jelikos ale i vy etete, sbirate i vla stenecke chinky. sama nektere jste rni poslala, tedy leeos sam
.
vam
tyto veci zasylam, abyste pfipsala odkud co vito, by schazelo. At ze jiz jest to v pofadku neb ne, tak to dejte pak n�aSi Anne, pak sl�cne RfiZickoV8, kazda at to projde a pfida, treba jen opise, pak se to zase vezrne do prace a ueinim z toho eelek zajiste doco
79
bry a pro cely slovnik sehopnj. Prosim, abyste se nad mnohym nehorsila, mnohe jest. slabe a jen ne eely .
material. Zatim
s
bohem. Vas
Slavoj, V eervnu 1842.
Predraha sleenol
<Jetl jsem
sleeny Lehocke Slovenky,. kez by i co jen eerpati vedela, by cerpati mohla ze svyeh okolnin pro nas Vsenaucnik zamysleny. Vzdyt ty Tatry a Matry jsou kolebkou vse�h, srdci slavskych a plny samych prekvapujicich krasot pfirodnich i narodnieh, V tatranske domaenosti jest jako v8udy v stastne do maenosti uteseno, ticho, ackoliv Madare nyni burcuji a hulakaji. Popis Tater, Kfivane, morskych ok, Kralove hole, Nitry, Vahu, Hrona, Tisy, Murane, pak povidek o 'I'atosi, Matore, Stryge, Dorde, 0 rusalkach, zmeku atd., pak 0 narodnich hrach, popsani Nitry, Bretislavi, Stav,,: nice, Kosic atd.; zkratka z narodopisu vse a vse by nam velice vitano bylo v kvetoucim slohu pro j are Vla sty a Tetky, Vandy a Dubravky Sarna hledte jeji sil nejsi strany vyzkouseti a brzo spatrite, co unesti muze a sec bude. Piste ji jen a hlasejte boM nase pozehl1{tni srdcim yam spriznenym. Vam vzdy oddany a
tesim
se
velice
z
list
te krasnodusne
'
,
..
I
Slavoj. 1842 dne 13. cervna.
Drahy ueiteli nM! Jak velice jsme vas vcerejsim shromazdeni pohresily! Anastasiu,
v
nasem
kterouz
I
80.
jste
nam
poslal, jsme ctly,
sob vaseho
prednassni.:
ale neni
teto knize
v
VetSilla �t811Muv sice
spfi obdivuje
jest v nem nahrornadeno myslenka zahrabana, pod tak ze bychom, chtej lce tornu rozumeti, studovati j.ej musili. 'I'utteprve to pocitujeme a zr'etelneji to pozna Slecna H*ova vame, elm nam j est vase zive slovo! vam opet pieklad posylri, zadajic za pfehlidnuti. Re zynka L**ova k svemu prekladu cl{mku "panna" neco pripsala, i to Iaskave projdete a ji sve mineni projevte. Za vase pfispevky do naseho lexikonu srdecne deku jeme==jak mnoho vy pro nas cinite ! Je-li vain mozno, drahy ueiteli, tedy poslete mi nasledujici archy z 10giky, ja je Opi8U a darn je pak tern druhym vemym dusim. 'Vsemohouci vas opatruj a dej mne silu, bych v pravda zasluhovala slouti sestrou vaM a, vernou tento
spis,
ale mne
mnozstvi fraz!
a
zda,
se
slov
ze
temi
a
-
:
Slavinkou
Bohuslavou, 18. eervna 1842.
Draha slecno !
J akou to mam radost
korrektur ! hned si sednu
zaenu
dale
z
tolikera
korrigovat. Slysel jsem od J*) jak 0 vas svatek Y{hS ty slecny po ctily, mne to veliee tesi. Boze drahy to jest pro mne volikou radosti, kdyz se vas, drahe sestry, jiz u ve zdejsim svete tak ciste a tak krasne milovati vidirn. Vy to dobre v srdci svem citite a doufam, budeme-li v duchu .stejnem pokraeovati, ze bfih jeste vzdy vetsich radosti a vyjevu uprimnosti nam poda, Jak sama vi dite, zensiiny' nasi predrahe vlasti knisnA It urodna a
zase
'
-81
jsou role,
v
nez
kdyz
stonasobne dai'i
usleehtene
se
Jiz
ovoce sazi, vsocko vas, milovane duse,
odmeiiuje. jen jeste trikrate uhlidam, pak ale skoneim pro, letosek, tuze nyni mne potiebi toho casu, a beztoho jiz jen v 'Juli osmkrate bychom se sejiti meli, Bnh mne pr0pujCi sve pomoei, abych to vse vyvedl. )iZ zase nove duse mne poslal, tu Zc1ekaura, tam Vehli-ho, Rohana, Veitha, Mudrocha, a hle tak bfth SaID rozsiruje okres pratel mojich, aneb radeji byeh k vasi dusi rekl: sla vinskyeh a slavitelskych. Bohuslavo, vy dcero slavin ska l ve vas mnohou nadeji skladam a srdeene rad vas se
�
.
okraslenu vidim od sester vasich ; ve snaeh aneb ra deji v obrazotvornosti vidim yas na vase jmenoviny, jak ty divky vas zdobi a krasli. Budte napefade tim, eim
jste jim posud byla, a vaseho srdee usilovnost ne vymaze zadny vek. Z jednani vasehcdobfe poznavam, ze i vy jste porozumela, ze doby nase ty prave jsou a ty ..
trefne, kde nove zuslechteni vlasti nasi a clovecenstvu poznati jest velike dobrodini nebes, i lIme
nastava, To tak btih
ukazuje
cestu
hlubsi virou, ma-li Biih vas silni
z a
a
veriti
veci
co'
miluj,
must
se
ouplnou
a
nej
byti. ma duse dobra
a
Iiodna,
Slavoj. 24. .eervenee 1842. Pre draha,
zjitra *)
staveti
*)
vecne
zacnome
Rozumeno budiz
dana bude.
ctenu Bohuslavo! Tak
:
! Jak
staveti
mne
Hudec,
0
to
tesi,
cemz '
jiz
vesele
nemohu vam
nizeji zprava
po� .
e'
.
82 nei, JIZ
nas hfih
visel osud ntis. As
vyslyset, za
ae
vlasku
.na
posud vzdy
14 dni pojederne do Plzne
sta
druhy Budec ; nevim, zdali jsern to jiz vasi dusi sveril, zeo dye mists k stavbe, zahradu i domek zbou
veti
ratelny
s
placem naroznim jsme koupili
Budee
pro
plzcnsky. Z Klatov marne .dostati pujekou 10.000 zl. stfibra, to by byla dobra vee, a j iz i tam, radni Jelinek vyhlida budeme
pro Budee misto Praze hotovi a
.y
poved, abych s
B*ou
neni
a
ja
zimu
j este reci, ueitelsky,
ja vbytu se
svem 0
stehoval.
lee az
dam
jiz
svatbe
vy� moji
by nej aky dalsi
cas
skolka pro ditky a rorneslni tak obzivu mel. Cas sam nejlepe mi uda,
trval seminar
skoly
na
Za tri mesice
zahradou.
se
se to stati mohlo. aby Vy zajiste, draha sleeno, spise 0 tom z�ite nezl! svet jiny. Bodjansky pojede jiz prye, prosim proste, aby na vas, drahe duse, nezapomnel. Zatim s bohem. Vas vrouci pritel a bratr y
slusnosti
,
I
Slavoj.
o
prazdninach
tehoz roku
Krematovic do severnich Vinarickeho dne 17.
Ce�h
Kovani, Piset
na
jela a
0
81.
Rajska
s
rodinou
navstivila pan a fanite tom p. farar do Prahy
"V nedeli pobyli u nas Krcmarovic srpna s vasi rozrnilou Antoni! a sleenou M*OVOll. Vyrazeli mozna na .Kovani; odpoledne putovali jsme se, jak' k
:
Hradku, pro velike parno j sme ale se j en ode Spikalske nan podivali.:' Na Kovani doslo sl. Rajskou toto .zajimave pfatelske psani :
j sme
strane
83
Praha, 15. srpna 1842. mtirou, co se murou zda,
Otena sleeno ! Neni vsecko anebo
naopak.
Lide lecos zertem
veru zertu neni. J a
St8pana. Sel jsem
byl tam
dnes
ve
za
muru
skole
-
pokladaji, ve
skole
u
kde sv,
ale odchazel
dobrou
mysli, ji mel co nest. Boze na prvni ueitel je nejlepsi ueitel mezi ueiteli farnimi. Ja tu bidu jiz davno znam, ze jsem ji ale na sve oci ji� davno nevidel, skoro jsem na ni zapomnel. Dnes jsem ji zas videl tu nerest, -ktera muze cloveka tak rozjitrit, ze by nebylo divu, kdyby na tom miste zvolal : N eehte toho, lide ! Vy svyrn na mahanlrn pfivadite sebe i sve svHenee do horouciho pekla, do temnosti, kterez zahanel 'Ucitel Nasaretsky, jehoz za boha vyhlasujete, Eouhani je strasne kazd« slovo vase, vy boha poklonami odbyvate, d'ablu ale zeela sluzbu svou zasvecujete. "Vy tu nejvznesenejsl kralovnu se stolce svateho tahate, .einiee z ni tu nejsprostsi devku." Co z naseho nejdrazsiho pokladu ueinili ! K eemu tu divku nejspanilejsi, nasi tisici lety ehovanou mluvu obratili l Ona je otrokyni v Nerncieh l .0 ze tak tici musim, 0 kez by to byla nejohavnejsi lez, co jsem ted' povedel ! Zzel se bohu, ze to pravda! s
takovou murou, ze jsem nebesich! to je skola, na niz
jsem
s
�j ty slunce, aj Cernu ty svietis na biedne ludi?
sluneeko l na -
ny, -
Dhihym tahem Nemci' talni v nase krajiny -
�
-
:'1:
Dajte, nebozatke., dajte, striebro, zlato, zbosice
-
-
A kdyz to date, oni vam jeste ten trosek rozumu poberou. Co my se nebozi napachtime, abyehom nekde nejakou zbloudilou dusi ria pravou eestu uvedli, a ti tam s namahanim nejvetsim rozplasuji stado, ktere by tak rado
kde
za
nami slo.
Praze troehu
Zkratka vezte
:
Jestli ze
eestine
se
ne
to stava
dela, tedy jen proto, aby ditky snaze nemecky se naueily, Jak se jen troehu dale- prijde, adje pa, eestinko, ted' van druj dale. Budem-Ii te nekdy potrebovat, vsak my si na tebe zavolame. ·Nez nehorste se na ueitele, nedelejte jim kfivdu I Otrok musi einit, co mu pan kaze, sic bude bit, nebo i zabit. Jen at se ucitel opovaz! moudre ueitl, bude miti brzo prazdnou skolu, 00 tomu fikate? Ja bych nemohl byt ueitelem, kdyby mi zlato sypali, nerku-Ii abych pfi tom jeste nouzi tfel. Az potud jsem psal vcera. Dobre jitrol Marne tady dva Ilyry V* a M* a jednoho Moravana. Veera jsme jim na Pettine eelj vecer zpivali, Ja zpival od srdce, ale nejsrdecneji pre.ee, kdyi pfislo : Aeh neni, tu neni Pfi tom mne jeste jine napadly, aekoliv se nezpivaly, jako: v
co
v
se
-
-
Na
kratce,
kdyz kdyby
ona
snadno
Potom:
Kak
by
tu
dlouze nic me
byla
a.
me
me srdce.
by
Zaplakfise, mi
na
tn nenf rna
neteSi,
nejrnilejsi; tesila,
0
bveselila,
.
zakukase (to
tu tezko
jsem bylo, byeh vzdy
to
hezky spletl).
sam tak sedel.
85 J este
:
Proc tu holoubek smutne vrkava ? ve koutku sam posedava ?
,casto Ale a
odpustte
tomu
�rase ptisnost prece
zvastan], vzdyt je to srdsene miluje. Ale ma nejva
srdeenost
zenej si skolaeko, j tt' j este dosud zadnou na miste vas jsem jeWI, co jste pryc, zadnou ne nezli H*ovou, ktera se ptala, co pisete. To videl, veera rano, kde j sem j este nevedel, zdaliz j ste bylo psala, Proto jsern fekl: "Dosavad nic." A ona rekla : "To je bezbozna!" Vidite, ja jsem si take myslil, ze jste bezbczna, ze tak dlouho ncpisete. Ted' jsem ale rad, �dyz vim, ze jste zdrava a ze se yam tam Iibi, 'I'ak mi aspon p. D* rekl a ten nelze Jestli to ale pravda, ze take nejake pozdraveni pro mne tam bylo ? I ovsem ze to pravda. Nemeeko-ilyrsky slovnik jiz je na ceste do Prahy. Vsak my ty Nemcoliby, ty zmatene hlavy pfece pre ekame, ja se ovsem jeste nekolikrate pozlobim, ale to nic nedela. Neni to vlastne zlost, je to jen svate roz horleni a toho se ani Nazaretsky nezdrzel. Ja bych byl ty chlapiky vousate rad videl, kdyz je z chramu .honil. Vsak je nasi take nekdy pozenou, nenechajl-li toho duchovniho eachru. Vsak je Zid a Nemec vsecko jedno. S bohem, ja jsem vas Franta Sumavskj nenavstivil. Take
..
.
,
..
(2.
Slovak Samoslav H* slecne
V
Dobrohore,
Velectena vlastenko
nim
poslanem psani
a
Mdal
Rajske.)
dne 27.
srpna
1842.
sestro slovanska l V
jsem
si
pokutu
za
posled dlouhe
86
jine hfichy sve, Ta vsak jeste nepfisla a ja jsem pfinucen znovu 0 ni prositi ': nebof opet vyznati musim, ze hifsnik -jen v pokute naehazi utechu a uspo kojeni. Jak pred tim' tak i nyni posflam prosbu SyOU v te nadeji, ze mi konecne zasvitne hvezda trestu vi tana l Jsem ptesvedeen, ze nejen rna prosba, nez i do rucitel jeji pan B*, ackoliv touzi videti dymy nad kra snou oteinou k nebi se vincuci=- vdecne prece zastavi se nad stribropennou Vltavou a po duma 0 clfimajici slave 'v lfme matky staroslavne. Ja mezitim na prosaickych Pruska pustinach vcdou, vzpomnenim a nadeji se po tesim. Avsak i zdejsi kraje nejsou Slovanu clocela pu ste a nevyznamne, i zde sumi smutna Sala dumu 0 za haslych narodeeh a na tichem pobfezi jejim nejeden cit, nejedna myslcnka dusi mou probleskuje. Jsou to ony Slovantim i Nemcfim verne pamatne kraje, na aichzto Germani s ktizem v' ruce pohanske predky nase do prachu poslapali, duchem Luthera slavu reformace Ce chum i Slovanstvu vyrvali, duchem Schillera, Gotheho, Herdera, Hegela atd. berlu vcdcekou nade svetem zdvi hli az koneene ze zbofenin hradu slovanskyeh, jako andel pomsty smirlive, vykvetla Slavy Deera a kouzel nym zp'evem vabi ducha sveta na Tatry, na jary, mla A ktora duse di�ky, velkolepy vychod slovansky slovanska by nezatouzila se Slavy Dcerou tu blazenou budoucnost ptipravovati ? mleeni
a
-
.....
"Kdyby mi hlasu andele pujcili, pisne ,me nebe k 'I'atram by 'zvabily; avsak hlasy me jsou jen duse stmy, -" a nec1ostihnou oc1vecne vidiny -
-
87 V tom vsak
ze narn volno
volno a
v
jiz
lezi
nevyslovna
utech a
a
blaho
nase;
tak vznesena miti
nadseni
nade vsecko
patritl v
zbozne, ktere to
v
ony
predsevzeti, ze nam kraje budouci slavy -
tom, ze jiz marne vfikol sebe duse pouhe mameni obraznosti nedrfi
za
diky, draha pisemne se smlou vati Ja prava sveho budn svedomite uzivati, nyni vsak se z vet�i castky spoustirn na draheho pfitele sveho, ktery v tom velke poteseni nalezne, bude-li moci ze zdejsiho zi}"ota neco zajimaveho vam sdeliti. a s
nami soucititi
sestro,
za
znaji. Ptijmetez
laskave dovoleni
s
srdeene
vami
.
Samoslav. 3.
V
Dobrohore, dne 20. zMi 1842.
Velectena vlastenko
a
sestro slovanska ! Jiz ti'etiho
vyprovazim vrelymi tuzbami a blahoslovy na vychod slovansky do ltma 'I'atry materskeho a srdce mi nedopousti zapominati i na druhou matku nasi na Prahu, bye i Praha na mne zapominala. Avsak nesmim zoufati, ale trpelive ocekavati trestu a k{tzne dvakrate zadanych. Nemohu vam vypsati, draha sestro, nynejsi stay sviij a na dye strany roztrZenou dlisi svou. Z jedne strany tak tousim jiz neco jisteho zvMeti 0 rnladem, prvni krok do zivota ucinivsim narodu svern, tak tou z1m stati se ucastnym boje ohromneho, ktery mu na stava, ze se slzami se loueiti musim s bratty, kteti vzdechfim matky slovenske naslouchati mohou ; z jine bratra
s
-
88
strany tak
a
vaze
povinnost mohylam kvetem
mne
ku hrobfun
a
vlastni tuzha duse
ducha
zakvetlym
mi bolestne bude rozloueeni. Ostatne zivo]
a
-
ze
zkusenost
nemecka nema pro mne zadne_ho pfivabu, ba hrozim se nad ni, ze tak hluboka jest propast mezi ni a ve dou, hrozim se nad ni, ze duch bozsky musi easto prebyvati v ehlive nemravnosti a nestcst], aneb aspoii
nevkusnem, sobe nepfimerenem ehrame. N a velko lepem vychode slovanskem, da ,Buh! ze velebnej si chra nebo cas jest eloveku by�ti my ducha se zdvihnou elovekem. Dovolite-li, sestre veleetena, celY111 uplnym v
-
nyne] S1 duse sve v basnich na mohylach otcf vykvetlych sdelim k posouseni. N eIl1ej tez mi za zle, ze jednam tak otevrene. Buh vas zehne]. budoucne yam .odlesk
Vas bratr
SamosJav. (Ze zapisek slecny Rajske.) 16. mi
fijna
1842.
popiano opet Bylo jeden krok blize k zame svym pristoupiti, Dovedela jsem se, ze kazda divka, ktentz ustav nejakj zaloziti chce, prve jeden kurs na vzorne skole pro ucitelky slyseti a pak zkouseti se dati musi, Sla jsem tudiz na zkousku nekterych se pri pravujlcich divek a spozorovala jsem, ze bych se svjrni vedomostmi rovnez zkouskn takovou 'podniknouti mohla. Ujednala jsem to jeste s nekterymi, ze budeme spoleene ehoditi do kursu a sly jsme ohledne prijimaci zkousky ke rum
0
89 kanovnikovi R*, ktery nas vlidne pfijav, na reditele skoly odkazal, Reditel ustanovil nam ihned na druhy den hodinu ke zkousee
dlouho do noci.
a
my jely rychle dornf den
tlukoucim
a
ucily se jsme
srdcem
Druhy ubiraly, po zkousce vsak reditol ukazal nam nase tridy, a ejhle, same "sehr gut" se na nas usmaly. V patek na to, dne 14teho fijna jsme pisemni, tak zvanou "antrittspriifung'" odbyvaly a po skoneene se
s
ke zkousce
zkousee pan kanovnik R* ve slavne reci nam dulesitost naseho povolani vykladal, oznamiv nam to nejdtilezi
tejsi, ze- jsme p:l'ijaty. Posluchaeek jest dva a dvacet a jest nam volno, v ktere mae chceme prednasky po slouchati. Asi za tyden poenou paedagogicke prednasky nase. Kez by byl konec tak dobry, jako zaeatek. 'I'retlho prosince vyucovaly jsme s H*ovou poprve dobropisemnosti. Ucitelka K*ova se vyj adfila, ze H*ova co horliva a razna ucitelka, ja .co dobra poueujiei ma tick a jsme sobe pocinaly. Kez by usudek jeji byl pravdivy, kez by ditky ve mne vzdy jen matku pozna valy a nikdy ueitelku!
1843.
(4. Samoslav V
H. slecne
Rajske.)
Dobrohorc, dne
Velectemi vlastenko
4. lec1na 1843.
sestro slovanska !
J este posucl ZlJl plna poteseni, jimizto poslednim listu *) svem na duverne stiznosti me tak sestersky a laskave odpovidate ; jest8 posud mimovolne si na ne zpominati musim, ne 'snad proto, ze byeh sam v sobe nenachazel uspokojeni, ale ze i rna duse jako kaMa v
dusi me slova
jina zdvojuje v
a
nebe
se
uptenym
v
v
pocitu vlastni utechy, kdyz okern hvezdu, anaf soucitnou zari
nalezne
ute-chou.
Pfijmetez opetne diky, draha sestro, ZEt upri poteseni a napomenuti a odpustte duvernemu bra vas nemistnou zalobou svoji obtezoval a cisty ze tru, blankyt souhlasne duse kaliti so opovuzil. Neni divu, ze ria zemi odrodile, na mohylaeh otcuv padlych v urput nern boji s chichem cizim tesknota mne easem obkli cuje a to tim vice, ze moje vec.ne draha ale vsemi stoletimi pohanena oteina i nyni jeste, kdyz by se pred mne
sestrami
slovanskymi
-�,) Vzajemnych doptati.
listiiv
z
tisieilete nedbalosti ospravedlniti
slecny Hajsk<3 nebylo
mozno bohuzel
se
HI
mela, dami
na
vlastni
divochf
musi. Nemohu I
pude se
porobe egyptske vezi bozsky plalllen v sobe
sve
sevrena
v
zdrzeti, zde vam,
a
hor
dusiti
'sestro draha, sde-
spanilomyslne vlastenky slovenske J 0hanny Lehoeke, jimizto v poslednim dopisu svem k nam horli nad nynejsim stavem Slovenska: ,,- pulnoc se bliz], pulnoc hrozna, tmava blesky se ktizuji nad nasimi hlavami ; ale nikdo neni, jenz by rekl : ""Stan se svetlo ! blesk a hrom utichnete I'''' Vy bolestite tam nad zahaslou slnvou davnych Sorbfrv a smutna Sala vdeene pfijima vase slzy. misie je se svymi mutnymi vlnami: ale jak ze budete bolestniti vratice se pode Tatru svatou, ant tu vas nadejny kvet, ktery jste pri odchodu v nejkrasnejsim puku nechali, Tozdrceny, roz slapany od vrahu naleznetc. Ba ani neni k pochopeni, jak ti nelide usiluji nas ze vseho oloupiti, jim neui nic svateho, oni rusi .jak zakon svaty prirody, tak i nabozensky oni usiluji Slovakuv docela z hi storie vyrnazati. A tak plyne rok za rokem, stoleti za sto letim, kde Slovane bud' od jinych hubeni, bud' sarni mezi sebou se hubice k vyssimu zivotu vysinouti se ne mohou. Kdyby rnne neposilnoval u vire ten hlas vnitrni do budoucnosti patfiei, ktery i vas pfi spatreni zapa dajiciho slunce nad velebnou Prahou potesil, jiste bych myslila, ze ted' dobiji posledni hodina Slovaktim. Vsak mne nadeje jeste neopustila, ja verim pevne, ze kdyz se jiz duch muj skviti bude ve vMnem svetle, to sve tlo sestoupi na zem nizkou, prolomi hrobku a ozivi mou mrtvolu na okamsik, aby se tesila ze slavy Slovanfiv." liti nekolik slov
-
-
92 Slov techto tim. nou
pfilezitost
drahe
ze vam
ochotneji opakuju,
nahlednouti do duse
poskyt
spriznene, do duse ochotneji, ze vecne
sestry Bve pod Tatrami; tim hlasaj i, ktera konecne
viteznou viru ducha tak silne
vsechny hraze a po tisic dusenym zableskne plamenem, pri nemzto se po znaji bratfi a sestry nase po svetovladnych koneinach. Sestro bohatjrska l Vy tam nad Labem sedym a nad Vltavou stribropennou kazdou horu a kazdou dolinu po svetili jste slavnymi ciny a ukazali Evrope, co muze byti ze Slovanstva, kdyz v jednorn pocitu slavy zesto nasobnene slly jeho vzplanou. Vy jste dali heslo k no vemu zivotu a privinuli chude syny Tatry k srdci roz eilenemu Gim se my, v dejepise nikdy jeste nevy-. stanerne stoupivsi, hodnymi takoveho bratrstvi?! Zvolati musim s Mojsisem naslm Kolarem : i
Slovensku
na
nasem
rozmeta
let
-
"VoHm. chudou smes svet
aby
byl,
zvolati musime
"My,
a
-kde nic
mrakotu,
pted
jmenem celeho co
to
vsak
co
my
jini dokazali,
tim
vladlo,
Slovanstva
"
:
zname ;
skryto pfed jinyrni, v knize lidstva byti marne !."
'draha,
dotekl
jsem se struny duse Bye, by prijde cas, kde se lepe vas stale usrozumime; prozatim prositi musim, aby jen ste na bratra sveho v cizine nezapomnela, s nim se Ale sestro
ktera
i v
na
dale
bez konce zvucela
0
-
radostech sveho zivota sdelovala. B{Lsl}(� sve·
predeslem psani slibene
s
povolenim mfij
vesne zaslati neobmeskam. Bratt
vasim po vsiehni
a
prvni zdej si
93
vzkazuji yam srdeenou uctu, V w" pak cestovanim po krasne vlasti upevnenomu zdravi pfeju z eeleho srdce vMne zkvetani a vMnou mladost. My opravdu, jak krajane moji Hkaji, ncrname ani casu byti nemocnymi a zlvot n�s mel by plovati v ciste bystrine zdravoty, jako cerstve pstruhy tatran ske. Mejtez se blaze, draha sestro, a upamatujtez se znami Slovaei
yam
sernu
casem
na
sveho bratra slavskeho
Samoslava.
(Ze zapiskuv Bohuslavy RajsH.) 22. unora 1843.
Dech
se
ve
ouzi l
mne
jeste bude se nam doekati. povolati do Budce a tam mfise,
ze musi zemriti
mi trcso, tak
ze
-
Bose
Dnes
vsemohouci, ce�o
rnne
dal
Slavoj
k sobe
oznamil mi, ze dele ziti ne Ruka souchotiny
m�je
-
-
-
ani
psati nemohu, a preee bych pravil, "MusiIn, vas rna i na draha, odejdu rad, jen kdyz vim, vzdy, opustiti ze v mem duchu pokraeovati budete, Ohci s vami jeste vseohno projiti, co narn diilesito, a hled'te povsdy ein, cit a rozum v krasne souladnosti udrzeti. Prednasejte tern vroueim dusim a zusta:Ilte jim ptitelkyni, sestrou. Kez by se jen dilo moje po umrt! mem neziftilo, ke� by kdo s uprtmnosti a srdeenosti v duchu mem pokra eoval a 0 vse se staral. Prochazlm v mysli ustaviene vsechny konciny vlasti, obracim se na vse strany a ne vim, koho bych povolati mel, by po mne prejmul pose
nida
aspen nastinila;
co
ke mne
.
...
.
94
staveni
moje
dale
mnou
0
a
veskere rizeni, ustavu." I rozmlouval .svych a ve mne strnula krev
zamerech
se -
jeho ustavem, pod fizenim sobe myslila a nyni mam pracovati sama, odkazana jsouc jedine na sve sily. Jak mi jest bolest n.DU ta myslenka "pracovati bez neho", 0 kez byeh jen' jistoty nabyti mohla, zdaliz Mdne nadeje vice nezbyva. Bose, Hospodine nejvyssi, Ty jediny muzes jeste po moei, kde lidska pomoe prestavu. Pomoz nam Ty, je
jat posud jeho jsem
vse
hoz vzyvame l
spojeni
ve
s
' _
__
(Bohuslava Slavojovi.) 4. .brcsna 1843.
ueiteli l Dovidam se, ze zdrav
opet jste, i te veliee, jsem dlouhy zadnych zprav neobdrzela; Coz·. se hnevate ? Co se tyne onoho zakoupeni, 0 nel11z j.sme pfi posledni me navsteve v Budei mluvili, musim se yam "upifrnne vyznati, ze
Mily
sim
se
ac
tomu
od vas
cas
-
neni
H*ce .0 penize rioi. Predlczte si ji pohnouti, by sve penize obetovala nMemu, co jeste ani zac·ato neni? Ona musila by je me myslence obetovati, me touze, me nadeji a to ne smi byti, Nechte nas skromne zaciti a pak pokraeovati. Budeme-li jen jednou miti opatrovnu a prvni eeskou skolu, pak myslim, ze Budec z�nsky zajiste vystavime. Jenom nam Vsemohouci vas osetfiz, byste nam radou svou prlspeti mohl v budovani krasne nasi budouenosti. Jat s velikou radosti a jasnym zrakem v budoucnost mne
jen
sam:
mozno
mam
-
95 hledim.
byf se mi I prekazky stavely v cestu, preo predsevzeti svem a kdybych nesmcla ve vlasti ucinkovati, kdyby veskere zami ry me se zma hly, pak bud'te ujisten, ze Bohuslava mistecko ve s10vanskern svete najde, kde Budse si vystavi, kde krasne touhy a nadeje sve vami probuzene uskutecni, A vy budete toho svedkem a da buh, ze z vysledkuv naseho dila se dloirho tMiti budete. Praee jest hojna, b3Z i pracovnikuv btih posle, Nase schuzky vzdelavaci dale trvati budou i chce me nyni od prvni tabule zaC':iti a vsechny projiti, az by kazdiL z· nas si ze vseho pocet klasti mohla. Dou fam, ze spokojen s nami budete., V kursu v unoru zkousky jsme mely a nasledkem umrti professora Girgla marne prazdno, Pant dekan Marek daroval nasi biblioteee Frantuv "Nemeckocesky slovnik", pak "Toll1sonova po neustanu
A
v
.
casi", ,,:Mourenina Benatskeho" a nejnovejsi vydan] "Kralodvorskeho Rukopisu". Piste mi laskave, zdali zdrav se citite, vzdy£ by tomu rada vei'ila
Bohuslava.
(Slavoj Bohuslave.) V
Budei,
due 23. bfezna.
Bohuslavo l �Ht duse draha i Jiz trochu
\
jsem uchy devy nase, a mozno-li a nebude-li -se smyslu, pozvete na den 5. dubna ponejprv ty milens devy do Budce. V prvnirn poschodi hned u schodou, jako byste sla do kridla stal dve
chyze
pro vas, drahe to pflciti vas emu
96 toho domu, tam jsem ty ehyze uchystal se stoly a zi dlieemi slusnymi. V druhe ehyzi mohou se ty milene duse
uciti, kdykoli jen chti
Klemense
a
si
se
usnesou, kresleni od
muzete: kresleni
napred jak jiz mysleti podle zivota prirody, pak podle zivota nasi duse, coz basnenim nazyvaji, Rejsovni prkenka jakakoliv, tuhy a kli pruzne budou zde dUlezite veci, Posud vy, drahe mi rozkosi radost devy, nejvetsi pfisobite, rozplyvam, veda 0 vasich srdeieh, teto ourodne a kypre roli a ne zazHte mne, ze hned na zaMtku tohoto psani takto za cinam. Jiz shovivejte mou radosti a jejimi vyrazy, eit mne ani primerenejsi slova neda hledat a tak pisu jak pi-su. Budete-li nahlizeti potrebu, ustanovte den a na vstivim vas. Bull vas zehnej, Bohuslavo, a vsecky nase drahe devy. Vam s eelou dusi oddany Slavoj. a
zevrub
(Slovenka J0han�a V
Lehocka
Trnovci,
Bohuslave RajsH.) dne 12. dubna 1843.
Velectena vlastenko! Draha sestro ceskoslovanska r N evyslovne radostne
prekvapeni spiisobilo mi psani od Vltavy, ze staroslavne Prahy, kde kaZdy krok upomina na vMne skvele ciny statnych CechUv a pobizi potomknv, aby nastoupivse drahu praotcfiv i oni svych slavnymi se stall. Prekvapenim musim to nazvati, nebo nikdy bych se nebyla nadala, ze by pro nas bidne usuzovane Slovaky v Cechaeh v srdeieh sester nasich jake city a touhy plaly. Nasi nephl,tele by nam nidi Hen nejsvetejsi cit: vrouci tu .lasku k narodu nam kvetobrezne
.97
jizto jsme v nejutlejsim mladi z prsou vsaly, vyrvati chteli. Neslychane veci se zde deji a jeste se horsi ocelnivaji...._ avsak my tim se tesime, ze neni naroda pod sluncem, ktery by bez bolesti se byl znovuzrodil k duchovnimu cinnemu zi votu. S ostychanim, jak mluvi 'psani vase, ehapete se pera, abyste mne neznamou psanim navstivila, avsak nemyslete, ze j ste mne tak docela neznama, I mne moji pratele sestavili krasny obraz duse i tela me drahe sestry eeskoslovanske. Ivy, (lraha sestro, nasbirala jsto sobe ctiteiuv po' nasieh 'I'atrach, ktefiz vzdy s uetou a nadsenim 0 vasnosti mluvi. To jedine vecne zelime, ze nastoupivsi jiz drahu -po Slovensku k nam jste se nepodivala a nasi slovanskou dobrosrdeenost nepoznala. Nez co se posud nestalo, jeste se, buh da, stati muze. o vasich vzdelavaclch schuzkach a 0 neocenitelnyeh ueitelich vasich mnoho jsem jiz slysela, vsak mne za dny lepe 0 tom nezpravil, jako ,vy, draha sestro moje. Chvalitebnef jest zajiste vase poeinani, nebo kde ze se mohou lepe dusevna nadani pfi aasem pohluvi, bohu zel, tak zanedbana, vyvinouti, jako ve vasich schuzkaeh, kde jiz chuf k dobrernu a vrela touha po vzdelani vse cko usnadni. VreIe diky yam, draha sestro, za duveru, kterou jste mne, nepatrnou osobu, poctiti racila, chtie mi udeliti mistecko mezi spisovatelkynemi v�seho Vse naucnika. Nez jakym spusobem bych ja,sm�la nastou piti drahu literarni ? Slabost by to byIa, uehopiti se dila takoveho, ku kteremu sily moje nestaeuji. Mne drahemu
a
k reci,
matek nasich
zde
na
vsem sehazi
�R�
-
my nemame ani sehuzek uauc4
98
nych,
ani
'nemozno
cujte
s
knihoven,
ve
chuti usilovnou
deme hledeti
A tak mne
docela
pokraeovati, jen
vy pra my bu
ani ucitelfrv,
vedaeh rovne vam na
-naroda roli
dediene,
vasi Prahu
jako na stfediste vseeh hvezdy temnou noc osvetlu jiel. Ostatne nevim, kdo by krok vas ve zle vykladal, nasi pMte18 a vlastenci jej dojista schvali a 0 cizi se nestarejme a jen pospiehejme smele k cili, vykazanemu moei vyssi. J a toliko prosim, raete byti tak dobrotiva, z.apocate jiz jednou dopisy easem opstovati a mne tak s vasimi blahoplodnymi pokroky obeznamovati, abych se mohla tesiti v hodnych deerach moudre Libuse a hi-de Vlasty, kdyz se zde dosavad .vzdy jen jeSU� ved,
na
na
val:) vsak
jako
na
rmoutiti musim.
Svou uctu vsem rovne kam. Vase vrouei ctitelka
s a
vami
smyslejicim
vlasten'
sestra
J ohanna LehOcka.
(5.
Samoslav H* Bohuslave
Rajske.)
V Dobrohore dne 1. kvetna 1843.
Velectena sestro slovanskal
Rozplynuly se mi pekne sny pekne, jejich se pozbaviti bylo by hrichem. Byl jsem si predsevzal v jarnieh prazdninaeh svjeh pookrati novjrn zivotem u peknobrehe Vltavy nasi a ukojiti davne sve ,tuzby ve velesvete draheho ueitele naseho Slavoj e, avsak neocekavane prekazky, k nimsto se i lehka nemoe, prave kdy� jsem se, na cestu vydati chtel, pfidrufila, zlornily pevnou vuli mou, Odtud si jiz snadno -
tak
ze i stinu
99
vysvetlite, draM sestro, proe jsem slibene basne sve neposlal a pisemne k yam nepromluvil. Po ztro skotane vsak nadeji potesuje mne myslenka, ze vy hnanstvi me ke konci se ehyll, A k tomu doufam pevne, ze i do toho casu Jeste nekolik ohlasuv ode Prahy a Tatry mne obzivi ; doufam pevne, z.e mne ivy, draha sestro, trebas karavymi slovy jeste v cizine po tesite. Hfisnik polepsiti se chtejiei i Perunovy blesky radostne uvita. A veru by nezaskodilo dusi me i ra�ne, hromove zatfeseni, aby cista a zmohutnena tam leteti mohla, kam ji vsemohouene pfitahuje tuzba vecml. yam
kraj, kde Tatry vecn� pnou se do nebes vysiny ? Znas chlumy jejich snehobele Znas-li ten
a kvetorouche doliny? o tam, 0 tam jell, duse ma.l nam z:ire zkvete ruzova!
kraj, kde mrtve skaly zpevem zivym se hybaji? kde reky, hdje, lesy, Iouky za Slovenkami zpivaji? o tam, 0 tam jen, duse rna! kouzelna pi'sen nas vola! Zmts-li ten
-
.
Znas-li ten kraj nad bystrym kde vecne Tatry synove v zelene housti jsou slaviei a v boufi cerni orlove ? o tam, 0 tam jen, duse rna! hlas matky drahe n�s
vO,la,!
Vahem,
*
100
kraj, kde otec Krivan nad cerne mraky se nese, hlava mu seda nade blesky v slunecne zaN se tfese ? o tam, 0 tam jen, duse n{a! hlas otce k cinum nas vola! Znas-li ten
.
Takto
pohledem
koji na
tuzbu
srnutku hroboveho se' ke
svou
osamela duse rna
krasnou oteinu i
drahym
a z
krvavjch
a
tesi
dU81ID vrstevnikn
svych :
Or 10 vi.
Od
chladnych
skalin
pres
odvecne
na kridla! synu Krivane ! N es se vaznym, volnym letem! V boufi cern�, jak oblaky, zatoc blyskavymi zraky, -
kdyz poletis daln)Tm svetem, bysi stfezil v'ee�a Tatry sidla. ve hradu rozvalinach tebou dole sovy hukaji, pod necht se na mrtvoly slitaji havrani chladni v.sirych pustotinach, Orle nas, ty jak vichrice yin se do nebes vysiny,
Necht
z chmury jako blyskavice osvecuj Tater doliny!
a
Orle nas, orle! nejeden rok minul, jsi ty usnul na vysoke strani, nejedna hvezda clovMenstvu zhasla, nejeden narod zkvetl a zahynul, nejedna boure skaly tve zatrasla, a ty jsi drfmal svatem mi. Krivani ! .
co.
se
daln« cizine, aneb ze bolesti Slovenska proudi v
mraky,
101
a
Hoj, vypravuj ndm sen sVllj zjev sve duse tajna videni,
nam a
dlouhy, krasny,
.
vykvete
z
nich vek co nebe pln nadseni.
jasnj',
zivot bozskeho
ToM
jako ona
se duse milacku
sny
tvoje
Tatry vecne mlada, zjevila, v
demantovou zari
prstem carovnym zmenila, Ty vidivas ji, kdyz· andelskou tvari nad mofskym okem jemne se usmivd a mihy rouskou stydlive prikryva. Ty vidivas ji, kdy sve perle sklad d, a sype v snehy jiskry menive, kdy venei kvetem vrchy sedive, a na strmych skalin boky Ieje jarku stribrotoky, do propasti se penici a hned s vetrem na oblaky sedne, smelym okem v jasne siunce vzhledne, meta hady bieskami sipici a potrasa chmury rachotem hucici. -,-
Orle nas! i ty vstup
na
oblaky,
zapolet dalne koneiny l Kdy se poneses nad syny
a
v
vernymi, probleslmou tuci rozdelenou, hvezdy nadejne z te nebes modfiny. Nad zemi vsak Iete odrozenou, hoj roztrhni tuee zraky plameanymi, podes hrisne duse blesky rachotnymi, a slzami pokrop Slavy zbofeniny l necht
Od hor k horam, v niehzto zasnul dueh desiti stoleti, kridla 'sva rozestfi cerna, jako rousku smutkovou, a snchotem vichrosumnym zapej dumu hrobovou._
102 Duma
tvoje, Jako vIny, po mori se rozleti po mori, po slovanskem, vecnfm horam v objeti. Jedno kNdlo vln mohutnych bije 0 Balkanu skaly a v plamennem okeanu v bouelive se viry zvaN; druhe kNdlo vlnovalne se prehoupd pres Uraly, zmrzne v hrady kfistalove a. severni vzplane zari! -
oj!
Od hor k horam, v nichzto doutna duch tolika stoleti, jako hnevny cernoknBznik nahromad' si chlumy ehmur, krupobitim a peniny nad kolebkou ducha zur ! A kdyz hory ohnem prasknou, vrhni v propast se horouei: Vzletis na kridlech andela, s tvari nebesem planouci!
J in e
pis
n
e.
Znas-li, pisni ma, ty kraje blazene, kde se mi hvezda nejkrassi zjevila? o zanase] tam vrelou dusi mou, by svatym bleskem ji ozafila. Ty vsak, hvezdo ma ! odpusf moji vine, ze se dotknouti chci tvoji svatyne,
byt sam bych nechtel tajne tuzby hnuti, piseii mou k tobe zaletat prinutt. -
\
Co jsi mne zboznym dechem ovanuIa, duse ma citem nebeskym vzplanula a ja znam, co j-est nebe, co jsou andeli city me k bozske krase vzletely. Kdyby mi hlasu andele plljcili, pisne me nebe k 'I'atram by zvdbily, avsak hlasy me jsou jen duse stiny a nedostihnou odvecne vidiny.
-
103 Prcce piseii v�cne kde tveho srdce hvezda mi rna tam
poplyne, pokyne,
Ty-li se na mne laskave usmejes, aneb slzicku pisni me popfejes : vdecne na veky umlkne duse rna, a v bolnosladkom vzdychnuti dokona.
Povez mi, pisnL! kde hledat spasenf ? N a svete marnem cili v pravde vecne? cili v kouzelne krajine vzpomnem ? cili ve krase a lasce konecne ? a Svet muj zapadnul sny· me mladosti, -
sny
0
svobode, krasovidy cnosti-
jiz uplynuly
v
nenavratne
bleskem rozdrtene Darmot je hledat budu co
podumej pisni
-
nad
easy, harfy hlasy.
v
svete
padlym
celem,
andelem I
Ty vsak, 0 Iasko, zijes dale v hrobe, andely padle dano krisit toM jen stinem lehkym jsi mne ovanula a duse citem nebeskym vzplanula, jen ve nadejnem mne se's dotkla sneni -
a
dusi davne ziialo se nadseni ! Nez zel! i tebou osud ze si hraje,
v
mec
vedy
sahne i do tveho
raj-e.
Budiz prokleta, nemeeka myslenko, vecna smrt tobe, tyranska milenko
ty's
mi do duse vtekla mee
-
plamenny,
zmizelo nadseni l Zeme mi pusta '_ nebe jsi zboi'ila, a dusi sveta na smrt odsoudila, TVllj duch se zene na trtm vecnosti, zmizela vira
-
do nekonecne vi din
vysokosti,
104
pod a
nim vsak
more, bolesti zpenene
billionu lebky zkrvacene, darmo se bourf proti vsemocnemu, darmo se sklebf vrahovi vecnemu!
-
-
o kam
jsi zmizel, svete me mladosti, rozplynul se buh, otec milosti? Nenit h 0 vice! usychejte kvety ! vzdychnete duse l do propasti svety! N ebot jiz umrel ten zakon vecnosti, kam
-
se nepohne bez jeho moudrosti. Umrel?! Cas i prostora se zrnracily a osudu mrakem vsesvet obvily. Jiz umrel?! Duse lidstva se zboufila a bleskem yule vMnou noc probila! a yule sl:ivsk:i novy svet si stvorf,
ze vlas
-
jenzto
se
lasce
a
krase
pokorf:
Napsal jsem techto nekolik tMku, abych aspoii ponekud 'slibu svemu dostal. Za ·ctyry mesiee, draha sestro, sdelim yam i jine basne sv� a o nieh s vami porozmluvlm, jsa prosvcdeen, ze kraso cit vas mi dobre poslouz] .i k dalsim vytvortim. Proza tim nezapominejtez na bratry v eizine a mejte se blaze! Vas slovansky bratr .A_ tak dale.
Samoslav. 6.
V
Dobrohofe,
Velectena sestro slovanska l
dne 5. srpna 1843.
Pfijmete jeste jedno
smutne Saly, jeste jedno upfirnne dlku .cineni za soucit a shovivavost vzdalenemu bratru do-
pozdraveni
od
105 kazanou l Jen nekolik dnii
jeSte
a
doufam
,
ze
vas
uplnem zdravi' uhli dam a nad vecne eerstvou Vltavou nasi pookreju k-dalsimu zivotu. Netfeba vam jistit, draha sestro, jak touzim obnoviti ty krasne obrazy zlate Prahy nasi, ty blazene hodiny v kolu spfiznenyoh dusi }?rezite, aby se utkvely na veky V dusi hlubokou a zarily ji eo hvezdy nadejne, i kdyz boure .a viehfiee tfasti budou skalinami tatranskymi. Jen to bych si j este ptal, abyeh yam i ja domov svfij, nedobytne to hradby Lip tova, nejvelcbnejsi chlumy Tater hvezdoveneenych uka zatirnohl, abyste· je se mnou slzarni skropila, ze jeste nejsou slavnymi einy posveceny. Zaplesal jsem celym srdeem nad utesenou zpravou vasi, ze s pani Lehoekou jiz v dopisovani stojite, a napred yam jiz dekovati mu sim, ze mne sdelenim listku jejiho potesiti cheek Doufam, ze drahy ucitel nas Slavoj bude v Praze pH mem navratu, Duso rna touz! po nom, jako kvet po slunci. Ractez mu posledni pozdraveni od Saly ozna rniti. Blahoslaviz vas buh, draha sestro, a popfejz nam hlazene shledani. Vas bratr slovansky se
vsemi
drahymi
nam
dusemi
v
Samoslav, (Dr.
Josef
Cejka V
Bohuslave
Rajske.)
Praze, dne 17.
N edorozumeni, draha slecno l
srpna 1843.
_
byva nekdy j ako sto klasa, z jednoho zrna vyrusta eely strom. Z mnohe strany bylo mi vcera domlouvano, ze jsem vas urazil, aekoliv si az posud ani sve vi,ny, ani vaseho domneni .
106 svedom
upoustim rad od sveho urciteho svou eestou kraceti, sc1ileje zvyku, Yam nelieene, jak mi vcera bylo. Mne se to nekdy stavli, ze nektera udalost v zivobyti vystoupi pfede mne v uplnem ztelesneni, jizto pak bezmezne nenavidim, ani nemysle na jednotlive osoby, ktere snad ji spusobily. 'I'ak bylo mne pfi prvnim kroku znameho nam novojezuity patera Skampy *) do vas! spolcenosti. Zuplna bych Yam ani flei nemohl, proe me ta vee tak bolne dojala, zle tuseni upoutalo me tak mocne, ze jsem jinak mysliti a jednati nemohl. Bylo mi lito, ze se mi to z mnohe nejsem.
U vas
nechati vee takovou
strany a zvhiste z vaseho domu pouze za nerozumnou prepjatost vykladalo. Tato vycitka lezela mezi nami i snazi! jsem se vyhnouti se kazde dals! rozmluve o
vasich
prednasenich.
jeste cekala na mne zprava od P*eho, jsem za tepla v besede zaziti musil. ,,_Sehen Sie," pravil P" Hoffmannovi, �,da -liegt Ihr Venec **), so etwas kann ieh gar nieht ansehauen, viel weniger lesen. Bei uns ist keine DiseipIin, was wir feststellen, werfen die Leute um. Sie huben einen Redacteur, vor dem ieh K tomu
kterou
keine
Aehtung
mehr haben kann."
A to
Skampa :pocal
pro
jednu
v tu dobu v zname spoleenosti dam pfed jinych panfiv, *:") V ten cas vychazela nakladem Berry ho a Ho:ffmanna v Praze 'prekraslla sbirka zpevll cesJych pod jmenem "Venec", je jiz literarni pfilohu redigoval Josef Cejka, doktor lekafstvi a znamy spisovatel ceskY. Spolupracovniky teto pHlohy byli mladsi spiso vatele a ti psali jiz novou, nyni jedine uzfvanou ortografii ceskou. Nepsali "au", nybrz "ou" j ne "w", ale "v".
*)
P.
naseti vedle
-
107
pismeny ),v", kterou se kluei prorokum na opovasili. To bylo' prvni uZlHl:ni muze, chce ktery hyti zakonodaroem nemaje ani jedine ee ske kniby, jiz by byl vlast ohohatil, ano, kteJty na nas hanu uvalil, ze by spisy jeho ani nedaly se napsati carku
u
vzdor odloziti
v
materske feci nasi.
jsem
eitil.
V takovem
Znate-li rozmaru
troehu, sudte
mne
bylo
radno
aspoii
co
ten
nikym, kdo s tim bledym clovekem zjje, sic bych se byl snad neja pod jednou keho hloupeho kousku dopustil. Nechci tedy zapirati, ze jsem se vam umyslne vy hybal, ac toho zItt yule k vall prieinou nebyla. 1eM-Ii v tom vsem neco, Mm by se domnela uraZk:a omluviti veeer nesetkati
se
s
stfechou
dala, vim ze
to
ucinite,
a
aekoliv usudek
svuj
vlas nezmenim, zachovam vas uctivosti. S bohem. udalosti ani
za
0
one
ve
Vs!
Cej�a.
(7.
Samoslav H'l'.\ Bohuslave
Nad
Dunajem,
Rajskt\)
due 16. zafl 1843.
Draha sestro slovanska ! Konecne
starj' Dunaj nas, v
tisicere
nadeje
budoucnost naroda nascho
nas
novou
jsme doleteli nad probleskly a. vira
silou
to nenahradilo Dam
ale vsechno
se
rozzafila
jeste Prahu prezite demanty za Ohlidame se vecne clovek po raji ztrace psane. jako nem. Jedinou utechou duse budou ohlasy pisne v ne konecnost za hvezdou milosti a krasy slovanske se v
a
prsou; chvile
v
ni
-
ve
mramor
duse
108 vinouci a
tyf
-
novou
budou
mne
silou nadehnou
t8.siti
mne
ztratou andelfi
nad
k zivotu slovanskemu,
nedopustilo opetovati v listu tomto zpravy p. dr. Stankovi psane a jen 0 te veci, Y nizto jste vy, draha sestro, co andel smiree vystoupila, chci promlu viti. Situr lituje srdecne, ze hned nyni p. Staiikovi psati nemfise. Po cely ten cas, co uedorozumeni to trvalo, tisfeere uklady ustavu bfetislavskemu strojene tak jej zaujimaly, ze ani casu, ani chuti nemel s pHtely do pisovati. Pozdravuje vas srdeene a slibuje brzkou od poved, Ractez· take jeho a nase pozdraveni Slavojovi vytiditi a. upozorniti jej na divoworneho Iekare naseho Madvu,. ktery tisioerym Slovakum zivo] a zdravi na vratil. Povesti a pisne lidu slovenskeho jej proslavuji a zehnaji. V tyto ,easy vnbec zacinaji se na nebi slo venskem zjevovati hvezdy netusene, zvestujici nam brzke
Srdee
mi
znovuzrozeni. Od sokoli
velebnych Tater. Liptova budou zanaseti nasi vetry vesti a blahoslovy moje k Vltave daleko a brzo mi opet zasvitne den, jenz pred ocima
a
sumne
..
mymi ve slunce zari Prahu mi rozvine. posestrena, s bohem ! Vas vernj bratr
S bohem, duse •
I
Samoslav. 8.
V
Sjeliiici,
Draha sestro slovanska ! transke
matky moji *),
*) List jieh u
vame
tonto
a
vernem
reCi
due 4.
Pozdravuju vas praotcfiv nasich
nasledujici [sou psany pfekladu,
listopadu 1843.
ve
reM ta slovan-
slevenstine i
poda
I
109
skyeh ; nebof jenom na jeji kHditich muze letet cela moje. Vette mi, sestrieko draha, ze i na Salan skych mohylaeh stal v tajemnem svazku cit muj s du chem tatranskym ; ze pnive v ten cas, kdyz v Takach vznikala myslenka ciste slovenskeho zivota, i ja jsem zahorel tusbou nsvyslovnou, aspoii jednu piseii moci zazpivat hlasem duse tatranske ve velebnem ehrame Slovanstva. Srdce moje pukalo siee bolesti, kdyz jsem a nejblizsioh se dovedel, ze Slovaei 'od nejmilejsich bratrf svych v pisemnem jazyku se odlueuji, nr preee jsem se posvetil teto myslence pro narod nas sloven sky samospasitelne, pro ideu Shtvy svatosvate, Vas list dostal jsem dne 27. fijn:a, prave kdyz se nad hlavou mou vznasela boure, Hera' mu] dusevni zi vot omraeiti hrozila. Az mne hvezda duse me do Prahy dovede, budu yam vypravovati seeny, jakyeh dramati kove jeste nevymyslili. Okolnosti rodiny me nutily mne k pfijeti uradu, kterez by bylo znieilo vsechny nadeje a zamery nioje, jimzto neodolatelne duse rna hnana osudem narodu se posvetila, Hlas lidu naseho, do pra chu poslapaneho, volal mne srdcelomne, abych vsechny sily 8ve jemu oMtoval a hlas jakys nebesky zaehva coval dusi mou do neobmezene vysiny, v nizto vecHym souhlasem zaznivaji vzdechy pozemskych bolesti, Stal jsem na vlnaeh zcdmutych opusten od sveta, neznaje, mam-li slabym veslem udrzovati clunek, na nemz se zmita rodina rna, cili vzleteti nezkusenym kfidle� do hromf a bleskii, za nimiz vecne hvezdy duse "me sidleji. Ale andel strazny pohlednul milostivym okem do, zivlii duse
I
110
zbourenych dmute
a
a
zael:naji
se
nebe, jasnymi
.ukladati
pode mnou vlny
hvezdami oza1'ene, vola
ze
mne
do
cestu do sireho
vysiny. Chudy syn Tatry vyda sveta, bez jmeni a umelosti sveta, pfijde k dospelejsim bratrim svym, aby kvety ducha jejich ovenciti mohl spustosenou svatyni rodne SYe. matky. N ebof se na plniti musi slova pisue rnoji Tatry vitajiei. se
na
Leti sokol, leti z daleke krajiny, leU, doletuje na .rodne skaliny. bratN se vyptava, "Rde ze mati nase?" "Bud'to ji nebylo, aneb na ni trava." "Cern.a zem, cerna zem pust matku z hrobu neeht ji k srdci doJde bolestny, horky sten !" -
"
....
"
-
"
"Synacku mfij mily, jake
ze mi v cerne zemi
ze
odpocinku
ven!
boly mas,_ Redas?
VZdyt mne tvoji bratfi sami vrahum daIi, s cernymi havrany na kusy trhaIi. I ti, co vern ymi j.este mi zustali, nic mne nebranili, jen horee' plakali!"" "Matko mal matko ma!" sokol horekuje, pustd vsak jen Tatra. se mu ohlasuje : "Vzdyt nasi mamicku davno pochovali, a s praehem mohyly vetry ji rozvaly. Vetry ji rozvdly od sveta do sveta, za ni duse nase k Slovanstvu pol eta !" "
"
.
Pozdravujte draheho ueitele naseho Slavoje a 1'e mu 0 pfedsevzetl memo Za nekolik meslcuv budu v jeho miruei. Zatim potesujte mne vy, draha sestro, psannn eim nejeastSim a nezapomincjte na Tatru svatou !
knete
Vas bratr
Samosla V.
.
111 9.
14.
listopadu
Ve'cna sestro duse me! Posledni slova
1843.
ptedraheho
listku vaseho
dodavaji 111i smelosti celou dusi svou yam objeviti. Andel, strazce dusf nasich, bude- ostti bati slov mych, aby neprisly do rukou neposvecenych. N eni-li to jen klamny sen, draha sestro ma, ze se mi vyjasnuje hvezda duse me, hvezda milosti vecne, je .dine ? 0 nauete mne Clsti ono posvatne hvesdopismo milostne ruky vasi : "posledni okamseni vaseho po Nezapomenete nikdy na ta hytu v Praze nikdy okamzeni ? Drusko vecna duse me? i ja jsem je ti siekrate obnovil v obraznosti, vsak vZdy s bolesti hlu bokou. Stala jste prede mnou jako andel v tom oka mziku skamenely, kdyz mel vyfknouti slova vMne .milosti ; zdalo se mi, ze duso andelska vymaha se z vazby hluboke osudu, aby s dusl mou splynula v je souhlas den nekoneeny. Videl jsem to a rozzehnal jsem se s vami v domneni tom prebolesmem, ze jste pro mne vecne ztraeena, Avsak verte mi, sestro :zhozna, z bolesti hluboke ze jsem se nerouhal nebi ; vysvi talo jen neobmezene posvcconi se narodu a nadeje ko necneho smifeni bolesti sveta V teto nadeji byla jste "
....
-
..
mi i
sestrou
tehdy vasiel; slov, znovu
tim
-
vecnou� Oi
mohu veriti
mohu-Iiz doufati ?
bolestneji
nyni smyslu
0 nemusite-liz po znicit! srdce me? Stan se vule -
tva, otee svetfrv! Provinil-li jsem se, odpusti mi Bohu slava, nebo z dechu tveho, otee milosti a krasy, vykvetla
'112 duse .
sici
jeji spanila l Hvezdy velebne noei tatranske ! Me� zaneste .ji blazeny, soucitny druhu zeme ! -
dusi Samoslava Bohdana.
(Bohuslava Slavojovi.). 18.
Drahj' pfiteli
a
'listopadu 1843. Vcerejsi nase l'OZ vsechny upominky na casy k rozhodnuti, kterez vam,
uciteli
prava vzbudila v dusi me minule a privedla mne
nas!
drahy pifteli, spolehajic se na vase ciste pfatelstvi, sdeluji. Prvni cas sveho ziti jiz zakusila jsem, niko liv ruze, nybrz trni las�y a kdyby laskavost drahe me matky a posila z vysSich konein mne nebyla utechu poskytla, byly by zdravi i zivot mii] klesIy za obet prvnimu hlubokemu dojmu. DIe sil svych hledala jsern v oblazeni jinyoh stesti svoje. Pfisel vsak cas, kde jsem ztratila onu, ktera mne daroval� dvakrate zivot, ktera mne laskou a vyssim vzdelanim svym po silnovala k budoucimu zivotu.· Byla j sem jak kvetinn do eize zeme pfesazena a jedine laska k vlasti a pra covitost dodaly i vratily mi silu a lasku k zivotu. Vy jste pfisel k nam a stal jste se mym vzdelavatelem, mym pfitelem, mym otcem Po nejakem ease sdelil jste mi naklonnost a .lasku svou k Bohdance, Pomyslite-li na to vse, zajiste lepsi stranka. vaseho srdce musi sehva lovati mfij umysl, ze svuj ustav diveI �) nechci s Budeem .
..
.
*j Bohuslava Rajska odhyvsi potfebne, poeala
po
r,
prasdninach
1843
.zkousky ,k stavu ucitelskemu vyucovati soukrome
tehoz roku
113 ,I
nikdy spojiti. PfiCiny toho jsou i mnohe jine, kterez odpustite divee ze pfed vami nerozebira, avsak ona pohnutka, 0 niZ jste veera mluvil, budte ubezpeeen, ze vzdalona jest me mysle. Myslil jste, ze pomsr muj k Bohdanovi jest toho pneinou, a. snad to primelo vas k mnohym usudkum, 0 nieha bych nebyla 'verila ze jsou vase. Pochybuje 0 jeho .srdei. 0 jeho eti a ver nosti, mate jej za fantastu a basnlka, vytykate mu, ze i on se pfipojil k novote slovacismu, a myslite, ze roz dilnost nabosenstvi ncmoznym eini spojeni nasieh dusi, Netajim yam toho, ze mne hlnboee rozbolela slova vase; rozbolela, nebot, jsem si vedoma toho, ze jsem milovana opravdovou dusevnf Iaskou, ze jsem milovaee ohnem ryzjrn a cistym. Neni mi mozne sdeliti vam city svoje i nezadejte toho ode mne, Mam£ k vam, ueiteli mfij, jedinou prosbu: ucinte vse veren jsa sobe a svym zasadam, v kteryeh jste mne vyevieil, ueiiite prosim vse, co v moci vasi Iezf, pro Bohdana, moho pfitele. Vite, ze chee pfijiti do Prahy se dale vzdelati, aby plaine svemu Slovensku slouziti mohl; vse co pro joho stesti a vzdelani ueinite, uei nite pro mne. Co se pak
mych
zameruv
tye,e, doufam,
ze
jsem
,vas uplne upokojila. Bohuslava svou vlast neopusti, dokud nedokona ukol svuj. Jedine tehdy, kdyz by se mi
postestilo obratnejsim
mlade tistav
rukoum sveriti
divki
divky" jazykem ceskym ceskY. Prednasky pak
budo�cnost
i zalozi1a takto v Praze prvn] dam na dale v Budci se odbyvaly, �
d
114
iistavu sveho, bylo by mi mozne, abyeh
pout
k sestram
vydala
vzdalenym, pfinasejic jim lasku
mosti sve. Zna,m vrouci
pracovaly
se
a mne
zastaly,
duse, ktere by Vernou
Ceskou
za
a
vedo
mne
zustanu
na
v
zde
kas-
'
dem okamziku sveho zivota.
,Pfijmetez, vrouci diky
prokazane
a
zus·tantez i
na
za
dale
vseehno
pritelem
prateistv! .:
a
mi
bratrem
Bohuslave,
(Slavoj Bohuslave.) ,V Budci, dne 3,
prosince 1843., posud vsemu nerozumim, co a jak se .stalo, pfece citim jeste jednou tu povinnost zeptati se vas, zdali v skutku minite, jak se pravi, 'slovenske Tatry .8 Bohdanem voliti za vlast a pusobiste, cili v{tS umysl jiny jest, Ze mne vase je dnani j ednostejnym byti nemtize, to my slim sama na Bohuslavo l duse vlastenecka l Aekoliv
hlizite
a
eitite, vzdor torau, ze posledni cas mnohe
veci mezi nas
byly postavily. Kdyz pnive ze vseeh jsem vybojovati a .usporadati si sve ze vnitfni postaveni a toto nyni tezce jiz vybojovano jest, tut vy k 'I'atram spBchaie beze vsi litosti. Ja ovsem vim od casuv Cyrillovyeh na Hostejne, co Slovensku a Ta tram j sem slibil a po ta leta svatosvate vyplnoval : na to j'S�m ale nevzpomnel, z'e strazny dueh vlasti nasieh milych ode mne takove obeti pozadovati by mohl. N ebof jen s bolesti bych mohl patfiti na vas odchod a se sil
.
mnou
se
se
snazil
i Budee.
115
Co co .a
se
Bohdana
tyee,
rnusim
ss
vyznati,
ze
posud
jsem z jeho
basni cetl, on jediny se mi zda tusiti vestiti nas budouci blahoeas, jeho pak duse nej
sehopnejsi jest pojmouti nosti.
On mne rozumel
ten iideal nasI. shlvske budoue a
ja jemu.
Oelakovskj
i Ko
nejali lee maly dil nasi slavske budoucnosti, Bohdan jiz ji tusi, ac posud formy neustalil a neutvafil. Miluju Slovensko co svou dusi a kdyz ono vas pojme za deeru, jemu jsem tou oMti povinnovan, Avsak co ueitel ci lar
nim vas
na
to pozornu, ze Petrarca nemel Lal1TU
a
ze
Rime neni vtelena svatost, auf v Fraze vtelena vlasteneckost, jak si to mnoho srdci z vlasti nasich ani
v
mysliva.. kdyz
do nasi
Prahy
naseho
-
Rima pospicha,
.Proto vas nechci od Bohdana odvraeovati, ale nimbus a zare j est to, j ez poesie dela, a Kolar Minu svou ne nalezl
sve nynejsi ehoti. Ideal a skutek easto clo sebe utek, ackoliv prava vzdelanost hlasati
ve
veku od musi
:
"I idealu mozno vtelenu byti." "I ve vlasti mOZI10 pro-rokem byti."
nevim, zdaliz k tOIDY basnickemu bytiidealem vy jste jiz tak dospela, aby Bohdan Bohuslavu nekde na nebesich nehledal. My j sme lide, lide slabi a nerad bych, aby Bohdan ve svern ehmletu mezeru spatfil mezi idealem a skutkem. Tim ale, btihchranl neehei vizte v tom jen mou vas snizovati neb odvracovati starostlivost. J ak ty veci vidirn, mam za to, ze velikou 'ulohu na sebe berete, a radeji bych vas na hezpecnej sich kfidlech v letu videl, nez u tohoto ptaka ohnivaka, jemuz se slunee nesmi zkalit], pfiroda .rmutiti, BohuAvsak
-
-
*
116 slava Bohuslavou nezdati,
Ze jste
cas ode
ku koneenemu rozhodnuti se, z�aliz sveho oddeliti mohla, nesehvaluju
byste
mne se
tadala
od ustavu
.
nerad
bych, nejisto vedla. Jestli jste ale Y8e dobte rozvazHa, ueitila a za vykonani hodne uznala pak Buh vas zehnej. Dale ale, je-li tomu tak, pak poslyste ! Skladam ve vase ruee svou touhu a sve stesti. Vite, ze jsme se· s Bohdankou rozesli na vzdy; nuz, naznaete mi tu dusi Z·enskou, jiz bych svefiti mohl Sye nejsvetejSi zainysly, sv� bolesti a pozlvotnf radosti. Nuti rune prave nyni neodvratitelne okolnosti, abych ziskal Budei srdce zenske, kterez by pojilo ty ruzne duse malinke a vyrostle silou sv·e lasky v jeden eelek a v jednu vlasti rodinu. Ocekava rady :vasi yam odd any Slavoj. abyste
dusi Bohdana
vam
;
na
-
.
,
(Bohuslava Slavoj ovi.) 10. prosince 1843. drahy ueiteli ! Nehnevejte se na mne, ze tak dlouho bez odpovedi vas neehavam. Lezi to vsak ve veci same nejsem jiz decko, ktere by si s zivo tem, city neb povinnostmi nejsv�tejSimi zahravalo, ne mohu ani lehkovazne prijmouti, ani odmlouvati v tomtez okamzeni, kde se mi k zodpovidani otazky zivotni kladou Srdecny vas dotaz Md'a i z me strany srdee nou a bezohlednou odpoved', Slyste mne tedy a jednejte, jak za dobre uznate. Predsevzeti svoje musim ve skutek VM\ne nam
-
..
..
.
117
uvesti, ma-li zivot mfij cenu nejakou miti. Znate mne i vite, ze bez pusobeni- vlasteneekeho _ziti nemohu, ani nechei: i uznats rovnez, ze ustav muj, ma-li byti ve den tim duchem i smerem, jak bych ja sobe. praIa, veskere me sily vyzaduj e a vseehny me myslenky a touhy jedine k jeho prospechu se soustrediti a_ sme rovati musi. Vim i citim to dobre, ze nemam dosta tecnych sil k vykonani velikeho toho ukolu, netajim toho nikomu i zatruchlim
se
tim
easto nad
vsech sil
avsak to
.sarna
;
pilnosti presvedceni, ze napnutim neunavnou jeste mnohe dosahnouti mohu, siliva mne· a nedava mi ustati v uceni se a opetnem uceni se. Neni to hraekou byti vychovatelkou. Hluboce a vrele to ci tim, ze ji byti chci a ze ji byti mohu. Neni to zadne vyplnani sebe, btih tak sam v dusi mou zapsal a za dnyrn spusobem nelze onu touhu vyhladiti, Mam-Ii vsak ony povinnosti velke, rozsahle a tak vysoce du lezite jak doufam pro budouenost nasI vlasti platne nesmim jine povinnosti na sebe vykona vati, nemohu mimo tyto vziti. Vy znate povinnosti zeny manzelky, i j{t je znam. Jsou mi tuze svatymi a prHis drahymi, nez bych se opovazile, jim jen ctvrtinu, snad osminu sil svych obetovati, Divka v mem postaveni muze byti a
-
-
bud' pravou a celou zenou, bud' piedstaoenou ustavu. tfi let nemohu na to ani po Pred uplynutlm dvou mysliti, jeste vice povinnosti na sebe vziti aneb V liZS! -
svazek
vstoupiti
s
muzem, ktereho by si srdce me vy nikdy neprijde de jedno;
volilo, Snad toto okamzeni
jen kdyz jsern nesila
nadarmo.
-
118, .
ze rna slova
podivne znej]. "Mluvi to divka ?" snad sobe. Vsak ptejte se osudu, proe mne pomyslite takto postavil, on jedine yam muze jednani me vyVim,
'
svetliti. Bohdan
stoji cisty bez poskvrny prcd dusi mou. On mne rozumnei, jak ja jemu, 0 spojeni nejakem neni a nemuzo na ten cas byti ani feci mezi nami, Nase porozumenl, nase naklonnost jest tak outla jako pel na kfidlach motyliiv, dotkne-li se jich kdo, zvlaste rukama nezasvecenyma, zatfese eelou dusi, Protoz vas prosim, Slavoji, pro duveru, kterouz ke mne vzdy jste cheval a jiz jsem nikdy nesklamala, nedotykejte se techto utlyeh cituv, jmenovite v listech k nemu. Mir a stesti [eho jest mi drazsi nad muj zivot. Vy se. obavate, zdali dosti sil mam idealem byti ? Az Behdan prijde, uU'ze se [omu Bohuslava tak jak jest, bez strojene zare. Hleda-Ii on ji jen v uadpozem skosti, pak .se brzo presvedci, ze se klame, a ja jeho -
nestesti.m vinna nebudu. Hleda-li vsak dusi vrouci, 'stesti
jinych a nejvice jeho pceujlci, vse obetujici svatym svym ukoliim bez ohledu na sebe samu : hle da-li phtelkyni pro doby bolestne i radostne, tedy se o
neobavam, ze bude nestasten. Bohuslava mMe .mnoho pro vlast
milovaneho
pritele vseehno. Pfijmet'ez opetne pratelstvi, kte reho jste mi po dlouhyeh sedm let dopfal, vrele' me diky. Byla jsem 'stastna ve vedomi tom, ze jeho hodna jsem, a tak i dale vzdy byti chci. Ano, drahy priteli, doufam, ze nikdy zeleti nebudete toho, co' jste pro me podstoupiti
-
za
a
vseehno vrouci
119
vzdelani, rozslfeni myeh vedomosti a ustaleni sil mych byl ueinil, VZdy ztistanu tou, kterou jste hledal a jak doufam nasel,
presvedeen! vsak vIastenectvi postaveni, nybd na bu nevztahuje jen doucnost celku. A rovnez zda se mi byti jedno, zdali my v Cechach ci na Slovensku budouenost pfipravovati hledime jen kdys svorny duch nas spojuje vseehny. Uznavate vy to tez, ueiteli nas ? Zajiste, ze ano, ne bot od vas' mam tyto nahledy, ony nebyly jen pfi ueeny, nybrz" staly se casti me duse a meho jednani, Buh sam zajiste ukase mi cestu, kterou kraceti mam v budoucnosti. Posud srdce moje nieeho mi neradi a ja si preju jedine uskuteeneni svych vzdelavatel tuzeb. skjch o vasi konecne zadosti ke mHe pnila byeh si Po mem
se
na
osobni
-
..
s vami mluviti, nebof .svaty se mi. zda on en svazek, v ktery snad pfilis kvapne vejiti. chcete. Na psati jmena devcat, kterych si vroucne vazim, nemohu. Odpusfte mi, vsak vskutku nernohu. S boheme
oustne
Vase nezmenena sestra
Bohuslava.
(Ze zapisek
sl.
Rajske.) 24.
Tento list budiz
zapocat dnes,
prosinee 1843. ne
az
na
konci
roku, jak jsern umyslu mela ; dnes, vyznamu plny rozhodnul snad dalsi beh zivota meho. dne, kteryz jsi v
120 Botva to srdee moje podivny vladne mnou osudl opet 'cit�t pocalo a jiz povelely mu okolnosti, aby- ustalo. Pfiblisil se k me dusi Bohdan a j eho cista, vzletna laska blazila mne velmi; avsak vedomi 0 mych povin nosteeh, Jez jsem byla k 'narodu svemu prevzala, ne dovolovalo mi klesnouti jemu v narue. V mem srdci nastalstrasny rozpor mych citiiv. Na druhe strane sta,l Slavoj zadajici mne, abych Budei vseehny sve sily na vzdy posvetila. Ze vsech stran dokazovano mi, ze Sla voj jiz Slavojem neni, a pronaseny 0 nem ty nejpo divnejsi usudky. Ja s bolesti jsem naslouchala dtikaeum a s bolesti jsem jim uverila. Avsak mela vee slechetna klesnouti pro pochybeni osoby jedine ? mela mohla v nasich jsem pojedneu pfipustiti, aby myslenka, prsou tak dlouho lwj ena, zahynula ? Slavoj mne dnes zval jiti k hrobu me matky. Moji sla jsem prece, nebof pribuzni zabranovali mi v tom k ni mne to tahlo, u ni doufala jsem nalezti utechy a rady. Moji prihuzni zakazovali mi slibovati Slavojovi eehokoliv a ja se tfasla slib slositi na cely svuj zivot. Rada bych byla zustala u drahe sve matieky jen rna lou chvili 0 samote a se vyplakala ze svych boluv Slavoj slibil mnoho --zdaz dostoji slibfim svym ? A ty, boze muj, dej mi sil, bych dostala muzne vsem svym povinnostem. Pfipominam si Kolarovu prupoved': ,,�e z mutneho oka, z ruky pilne nadeje kvitne." Nuze, pilne ruee pfinasime ku praei posvatne, chMjice pracovati pro vzdel4ni narodni, pro clovecenstvo. Slavoj pracujo jiz' kolik let na naroda roli. dedicne, j a teprve chci Jak
-
.
.
-
-
..
•
121
nyni opravdu zkusiti sily sve. Nelze mi slovy vyjadfiti, jaky blahy cit se mne zmoeiiuje, pomyslim-Ii, ze za kratkj cas maji uskutecniti se me touhy, me my slenky. *) Srdce me rychleji tluee, vzpomenu-li na vse. Drive vsak musi
0
vsem zvedeti Bohdan.
V polovici tinora r. 1844 -zadala Bohuslava Rajska k zem gubernium Z:S.dost, by ji povoleno bylo zfiditi eesky sou kromy vychovaci ustav divci, a kdyz v mesici cervnn tehoz roku povoleni vladni doslo, tu stavajiei jiz doinaci ustav ve verejny prornenen jest.
"*)
skemu
.
(10.
BoMan
Bohuslave.)
Sjelnici, 0 novy rok 1844. moji! Vitej mi, vitej duse kra
V
Vecna sestro duse sna ;
vitej
na
vecnosti! Jako
se
duse nase nad horami
a dolinami ve vecnych hvezdach objaly, tak se obejmou rodiny slovanske nad hrobem sve. rnatky: nad Tatrou svatou, a jestli mne neklame nadeje, uvidime v brzce jeji z mrtvyeh vstani. Bnh vyplnil jiz tuzbu dueha meho, kterou mel jedinou pro sebe, ci by nemel vy plniti i tu, kterou rna pro jeho 'svet? Stan. se jeho svata vule ! Ale ty, duse moje draha, vitej mi' jeste jednou a vitej tisickrate v nebi milosti naSi ciste, ute sene. Ty mne povedes, ty mi posvitis, hvezdo moje, na velike svate pouti nasi k 'I'atram oslavenym. Veeer dne 6. prosinee dostal jsem listy tvoje a neprestal se duch muj kochati v nich celou noc a cely den. Nikdy, ni kdy jsem nebyl tak stastny. Tedy jsem dobfe znal clsti ve hvezdaeh tvych, dusenko moje! OJ, jak bych polibil rueku tu peknou, drahou, co se tak hluboko vepsala do meho srdee. Velmi mne zaujalo tvoje srq.eene vysvetleni na seho krasneho okamseni, Nevidel j sem te a piece te
123
vidivam, duse krasna, jak bysi pti oblaku stala. s obli ,cejem k nebi obracenym, s oeima k hvezdam uprenyma, o jak Bohdan tehdy touzil po tobe, jak by byl leUil do tveho naruel. Prave ten posledni veeer mel byti. svedkem nasich slibuv, ale neprizniva nahoda 'znieila vseehno. Oi se rozpominas jeste, jak vsiehni do, divadla odesli a ja zustal sam pfi tobe, abych napsal listek Slavojovi a Bohuslave dusi svou zjevil. Kdyz jsem sbi ral sily k vyjeveni duse sve, tu vstoupil S* do pokoje. Bylo mi, jak by andel osudu z nebe mne byl vyhnal,. kdyz jsem do neho vkrociti chtel. Veeer minul a na pnuta tuzba duse pfinutila mne k tomu predseezetf, abych posledni chvilky uzil k eili jedinemu srdce sveho. Odpusf mi, sestro vecna, ze jsem v tak nepfilezity cas pfiblisil se k nejskrytejs! svatyni duse tve a nermuf se nad tim, ze mlcenlivost tvoje bolestne se dotkla meho srdce. ,Ono bylo pripraveno na vseehno, a tfebas se myslelo byti sklamanu, posvetilo se prvni jedine mi losti sve na vecnost. Zdalo se mi, ze duse tvoje nevy slovne mne lituje a spomoci rni nemuze. 'I litoval jsem, ze jsem ti pfieinu bolesti zavdal, a pfece mi byla ne
myslenka ze Bohuslava nade mnou vyroni. A kay na pamM pficha-, pritomncsti tve za zite pohledy oel tvych,'
beskou utechou ta
cas em slzieku
aspoii zely chvile u hlasy duse tve,
ozivovala
nadeje moje. vypsati .mohl ? Pfijdou easy, prijdou s Vesnou utesenou, kde se spolu budeme pro-. chazeti po raji vrouefho naselro pratelstvi a viti si venee z upominek techto srdeim nasim predrahych. Ale kdoz
.
,
by
znovu
a
to vseehno
znovu
124
Duse kr asna
oj jak ,by Bohdan zaletel k. ToM kaMe okarnseni, kdyby ho nevazaly je,ste nepremozitelne pre kazky. Ale prijde Vesna blahoslavena a dueh Bohdana znovu ,vykvete z duse Bohuslavy, Nebof mladost moje pekna uleMla v sluzM naroda a druhuv jemu se po svecujieich a duch muj nemel jeste casu rozvinouti sily svoje. Ty sejmos ehmuru, co ho jeste zatemfiuje.. jako ji siiala, Athena 'I'ideovi, aby bohuv vecnyeh 1'0zez:nat mohl od lidi smrtelnych. Verim v povolani sve, jestli mi osud cIa tebe z-a hvezdu zivota! Vitej mi, vi na vecnost! tej, .duse krasna, na vecnost! ,
-
Blahoslavi M vecne
Samoslav. 11.
V
Drab�
Sjelnici, dne Dekuj 11
1. ledna 1844.
sestro slovanska l
yam upnmne za clanek "Vence" 0 Sloveneine. TesIm se rozumneho smysleni vlastencfiv ceskych. Cas
sdeleny
mi
srdecne
Z
nas
*)
ov�em nejlepe p011cI,
zdali
dobre ucinili, ale nekolik let nemfize rozsouditi zivot naroda tisicileteho,
jsme
jest ta, ze Slovaci poznavse a pocitivse, ze. nejsou clankem ·clanku; ale oudem celku slovan Zde hlavni viee
skeho, museji nevyhnutelne svym vlastnim nareClm zosobiti
a
zivot
slovu vam od
svuj Tatry, ze
v
eelek
ptelivati. spolecne matky
si va'zite'
*). Psani toto s predeslym listem ureeno nejspise pro sirs! kruhy.
se
'I'isic blaho
v
stejnou
dobu saslano
nasi
bylo
125 slovanske I
Nebojte se, ze by odloueenim se pisma na eeskyeh .forern utrpela idea vzajemnost] slo vanske a zfistala opet fantomem povetrnym ; vZdyt teprv nyni dostava zivota ve jmenu slovenskem, posud za dnym kmenem neproslavenem a zadnou literaturou ne zvelebenem. Dostali jste .odpoved' na list svtij od nasi Miloslavy Lehocke ? Ona touze'bn.e vase opetne psani ocekava a srdecne vas pozdravuje. Dostanete-Ii novou "Nitru" nasi, brzo vyjiti majiei, vyhledejte si basne jeji. Spolecnost jeji v nynejsi oddalenosti me od sveta jest mi k velke utese. K Bozet8chovi od nas jen mili seho od
vzdalenernu take easto odbehnu, a teSlm se s nim bu doucnosti velebnyeh Tater nasieh. Ma zde dosti prace, docela zive a razne vyohrazil. V kratkem pfijde velebneho starce a zastavatele Slovaku Jo zefiho, 'pozdeji narodniho lekafe naseho Madvu a pak Kolara vymalovat. Bratr muj Ludevit pomaha staremu otci nasemu v Made kazatelskem a i ja, easem na ka zatelnici vystupuju. Kazal jsem, ne jak posud obycejne se deje, bibliekou eestinou, ale cistou sloveneinou a lid zaplesal nad tim, ze vsemu rozumeti mohl. J en no viny a nekolik dobrych knih pozehnej nam, Boze do bry l a Slovanst�o bude miti 0 jeden procitly kmen vice. Ooze mysli 0 poeinani nasern drahy nas Slavoj? Ja myslim, ze se nestrachuj e proto. -0 ideu slovanskou. Ractez mu vyriditi moje vrouci pozdraveni. Vam pak, sleehetna sestro! opetne pozehnani od Tatry, ze neza pominate na jeji chramy, na jeji bohyni l Ted velebne chlumy jeji jen tisicvekym snehem okvetene divoei
'Fejerpatakyho case
.
vichrove
obletuji pomodlil
aby jarniho slunee se
-
·
i
verny nemuze putovati k nim, rodiny matky .A kdyz pohledy mez<� snehem .a 'ledem kvety vyvabi, a
sya
za
.
bude uz daleko od tebe, zemi nase, a bratrum nebude moei donesti vence na �ukaz nove tve vesny. Ale pri
·
jdou casy, ;
opustena! v nichzto kvetem tvoje veme a venciti -se dalekyeh. V zpomeiite si na matku
matko nase
tvojim
venciti
budou
synove
se
budon deti
svetuv
i. na bratra vaseho
K dvema temto ·
Samoslava.
lis tum zda
se
ze
prilozen byl
nazvem "Kvetiny Nadsdlanske", jez Slo v.ak Samoslav H* v n:emecke Halle zapel. Cast basni techto naleza se y listech prve uverejnenych ; jina a to yeaH jicn Mst se bohusel ztratila, tak ze nam jen ne svazek basni
s
.
_
ktere
pozustatky uverejniti
mozno.
1.
pada,
mrak pada na zelene haje, pokryje ty slovenske kraje, Mesicek, mesicek, daleky mesicek kez v nod Slovakum verny Je bratricek. Mrak cermi noc
Zornieka, zornicka,
ta hozi
hvezdieka,
kez bude Slovenek v te noci sestfieka! Neb co je In:esicku nebeska zornicka, to je Slovakovi slovenska sestficka, Kdyz m·esic desviti, denice pfispeJe a nebe siroke sluncem se zasmeje: --
Co Slovak nedohra, Slovenka dopeje, to nase Slovensko slavou se zastkveje!
.
127 2� Samota, Z ticheho
S�Hy pobrezi
skalina pne
sediva,
se
draha
po tobe rna duse toUZ! truchliva. tam
den,
co
Kdyz se na hory slunecko pableskem prvym usmeje, pta se moje srdeeko: "Kdy zasvitne mi nadeje?"
tu
.
A
pak
kdyz
se
za
srdce me
"Ona-Ii
se
namne
ona-Ii t8z
hory uk�yva, zpytnje,
casem tez my slivd,
miluje?"
mne
Veterek veje, vlnky Iehce plynou chveji kIidnou hladinou, jak od harfy se jemne tony vinou a
.
tou osamelou tisinou.
Chvejou v
a
se
hlubinu
se
vlnky
a .z
breh1.1 s11'eho
stromy viseji
huste vetve stromu kazdeho v tfesnych vlnkach cereji. Ach! tote obraz
tuzby
a
belesti,
dusi zkalila, vsak duse vdecne hade mraky by hvezda hi-sky svitila.
jez moji
Me
kdyz a
vsak jen s vetFem si krute dalekostil
hlasy
ona -;- v
horach jiz zofe zhasinaji nadeje me v minulosti,
na
jak
,
nesti,
'
hraji,
128
Cervanky has�ou,
I
ptaci mlknou v housti bud vitana mi mrakota, jez na brehy se zpolehoucka spousti a s ni milenka samota.
-
-
o
ty's
mi verna!...,.....
ve
tvem
jemnem objeti
duse slasti rozplyne,
se
vecnym hve�dam sflou orla zaleti, bleskem slavy se obvine.
.ku a
Neb
jake prodral
z
mrakotne
se
nicety
slovem
vsehomfr, tak SIav'e z nocni. tajemne vykvete veeny bohatyr l
jedinym
te
samoty
.,
,
3. Deva duse BIt'.
Znas deVll meji, pisni plamenna, meho andtHa?
zfela's kdy o znam a
ji, pevce, nikdy nerdela,
v
raji
ruz.e taka
se
blesky vseehny hvesd tisice dhy lice.
zatemni zbozne
a
v
Prekrasne oko slastf plane bozskou dfse svobodu, ni vecnekrasne dueh polibil
milenku vMnou, pfirodu, a
z
duse Iidstva ta kvetina
vsem vekliIm zkvetla
se a
jen jedina.
Oblieej jeji jako ruze, tichy-m rdeje citenfm, hned jak zare se Tozplyva,
129
plamennym dyse nadsenfm, hned se jak slunee pySne vzmisi, do nebe kdy ji duch unas:L. �lovecenstvem
nad padlym vsak dusi smutek rozlije,
Kdy se
v
tu
0
bliee]
:
andelsky obvije, ze kam pohledne, kvety vadnou a du�e v mrtve skaly chladnou. ten
se
zalobou bledou
jako z mraku havranniho peknej hvezda zasmeje, tak blyska vecne, 'vMziei z eerneho' oka nadeje : z uvadlych kvetin hvezdy zplanou, Nez
se
.
.
a
ze
skal andele povstanou !
4.
Ma dusc zije ji Mdna boufe, ponad nf boui'e
a
zit bude vecne,
Mdny boj nezlomi; s tisicemi hromy, stin jako lehky v uzase preletf ; mee obousecny Hegelove vMy rna duse citem plamennym rostopr! Do prachu mec ten padne sahanbeny, mec ten se v bidne kusy rozrazf pred bleskem vecnym bosskeho nadsenfl Slovansky Anteus Herkula porazi. '
5:
'I'ajemnd noci, ty rozpal dusi Z.
B. II.
matko
vsehomfra,
plamenem hvezdovym, 5
.
,
132
dlouhych
sest
Ietprosila jsem
v
mnohem boji
a
trudu;
mnohe vsak. i radosti a nadeji budouciho ucinkovani. Slavo] zapocal nam u Fricu pfednaset; a stal se ne
v
toliko vyehovatelem a. uifitelem mjm, nybrZ i eeleho naseho zenskeho
proeitleho sveta. On po mnoha leta snahu, nMim ku vzdelant a vyehovani diveimu pfispeti a ja slibila jsem svate jemu vse, sec me sily budou, pro uskuteenenf nasi idey ueiniti, Jat predsevzala sobe ziti. prosta kazdeho milostneho svazku a lasku svou detem a divkam, kterez by memu vycho vani svereny byly, zachovati eelou. Tento okres vedela jsem ze mi nikdo zrusiti nemuse, nebof bude vytvoren jedine mjm pficinenim a mou praei, a on nemel ani mym umrtim pominouti. Tu jste pfisel vy k nam, draby bratre. Basne vase ve -mne vseehny d'avne sny 0 ste'sti a blahu zivota po zemskeho probudily a ja citila, ze touhy, jez jsem na vZdy za pohrbene pokladala, se kHsily a hldsily � zi
pestil
ve
rune
00 se udalo vite. Jakmile jsem prvni list vas Tater obdrsela.: jiz pocitovalo to moje srdce, ze na
votu. z
stoji. V brzce vsak na to snesla se boure na moji a tezce jsem byla potrestana za to, ze jsem probudila city, ktere na vzdy' .pohfbeny zustati mely v srdci. Slavoj zvedel 0 naklonnosti vasi a v mire vrcho vate priporanel mne alib mftj, kterymz jsem se k uein kovani ve vlasti zavazala. Cekala jsem 'na list vas, br.atte m.ilj, co na spasu, nebof v hroznem rozporu cit.uv pocalo klesati jiz zdravi moje. Musila jsem se konecne rozhodnouti, Nadeje, kterych krajane rnoji do rozcesti hlavu
133 mne
skladali, zavazky
moje
k
Budei,
v
kou divciho ustavu stati mam:-
nemz
se
reditel
vsschny tyto a jine a- ja slibila v du povinnosti padly chu na hrobe matky sve, Bndei venovati svuj zivot: Nejsou mi tajemstvim povinnoati.ljakych jsem krokem tim podstoupila, avsak ehei pevne stati ve vsech po hromach zivota a jestli se mi podarl opetne spojiti, co' posud ku skode Budee rozloucene a v nedllVere zilo, jestli praei svou jen trochu pfispeju k prebuzeni a mravnemu povzneseni sveho naroda budu stastnou. Bratie mtij drahy, drahy vecne dusi IDe!. Odpustte Bohuslave, ze nadeji rusi, kterouz sotva byla podala. Nechte nas ziti vzdy v on om blahem pocitu, ze nam blaho jinych draMi bylo nad vlastni a ze bez ohledu na nepi'izen osudu zustali jsme so-be temi, kterymi jsme druhdy byvali. Bratre Bohdane! vy jste sobe pral, aby Bohdslava vasemu citu slze venovala, Tekly slze z ho reenyeh, zaeervenalyeh OCl pro uplynule stesti i poklid drahe duse a sipy stala se vase slova, kte'ra by mne kratky cas drive pocitem blahosti byla naplnila. Bratfe mfij, piste brzo vasi sestre, ktera nejvrouenejsi vzdy podil brati bude na vsem, co se vaseho stesti, vaseho blaha tyka ; ktera, aekoliv ji osud uedopral vyznacnej siho jmena yam dati, prece do�fa,:ze ji odpustite, ze ko jila nadeji, kterou nyni ruaiti rnnsi. Upominka na doby minule bude vzdy co jasna hvezda v zivotu IDem se skviti, vzdy cistym svym svetlem ozarovati temna okamzeni meho zivota. Bratre mtij, jedno okamzeni pfijde, kde duse se z prachu zemskeho povznesou a v jeden krasny nescislne
na
vahu
-
-
130
by jako slunce .zplaaula rna vira, zpalila osud dechem Syriovym! Hoj
jednom
v
stfedu
duse me
jedine
sily hvezdove. planou Sypte se svety do bezdne propasti, ja duchem vzhflru letim k vecHe vlasti ! vesmira vse
-
12. • .
V
Sjelnici� .dne 27. unora 1844. Zapominate na Tatry nase, na jich syny a dee ci listy nase aneb sesttieku nasi nejaka nehoda ry'? potkala? OJ,divime sevelrni s nasi Miloslavou Lehoc --
kou, ze
se
takto od vas ani vidu ani slechu
nemfizeme. Jen
dockati
ftld,ecky jeste v 'I'atrach od a spokojene se s nimi rozleueim a vesele poletim k VItave stifbrcpenne l Smutno, smutno Je nam nyni v pustych 'I'atraeh nasieh, ac nadej e v budoucnost tu i tam kveterri po sypuje zaIies·ene skaliny nase. V poslednim liste svem jsem yam uz ptipomnel, jak vdecne lid nas sloveneinu svou v kostele pfivital, nyni pfidavam, ze k nevyslovne aspon
dva
vas, sestro upfimna; preCfsti
.
radosti
me i ducha slovenskeho nam
Jestli zadneho
jin&ho
rOZUl11et zacina.
uzitku mi nepfinese
nynejsi pre byvani moje v 'I'atraeh, to jest uz pro mne zisk veliky, ze jsem dostal dnvern v nas lid a v nynejsi pokoleni. Nejvetsi moje radost je nyni hlasati lidu slova lasky k vlasti a tMim se velmi, ze trebas jsem kn�zskemu kauradu vyhost dal, i co ucitel budu miti pristup �a
131
nastavajiei slavnosti z mrtvyeh vstani Syna eloveka budeme jeste v 'I'atrach zvestovat lidu slovo bozi, vzpomente si v ten cas na bratre sveho a na matku 'nasi hluboko jeste dtimajici! Pomodlime se spolu pfi vychodu slunee nad Vahem i nad Vltavou za jeji vzktiseni! Potom plny nadeje a viry vyda se syn Ta try na dalekou pout svoji, aby dosahnul hvezdy duse BYe. Da bfih, ze ho Praha prvniho betna pfivita a po: preje mu odpoeinuti i utechy. Bah ji zehnej ! Bud'te i vy s bohem, sestro nase, a nezapominejte na svatou Tatru a na jejiho syna Samoslava Bohdana. zatelnu.
V
(Bohuslava Samoslavovi.) V unoru 1844.
podivnymi city se dnes k yam ano s jakeusi nesmirnou obracim. S podivnymi city ouzkosti, tak ze kdybych neznala vase posveceni se Drahy
bratfe!
S
-
naroda, byla bych snad -jeste prodlela Bohdane, slyste mne a neodsudte sestru, ktera by pro ideu svou, pro sv�j narod, pro povinnosti sve ani okarnzeni neprodlevala vse podnik no uti a vse, i stesti sve obetovati. 81yste mne a sudte tou laskou dusevni, ktera nas vseehny v jedno spojuje. Vy znate deje moho zivota, znate Slavoje a jeho ucinkovani v dome i mimo dum nas a protoz nenf dlouheho rozpisovani se z me strany zapotrebl, Znate rovnez moji od mnoha let kojenou touhu, moei pfispeti
k sluzM draheho s
odpovedi.
ku vzdelan!
Bratre
a
probuzeni
Poslednieh
naseho naroda, *
134 souzvuk
zfim
splynou, OJ
si budeme moei flci:
dusi
svou
My jsme
v onom
co
okamzeni, kde
verne deti
Ii�stastne
my se vroucne v dusevnim svete si rozumeli, A tehdy budem stast
matky ShlVY pracovali, nasem milovali
Vecnost!
nymi, G"O v
male to sluvko
Oi by
nam svate.
nebeske
a -
prostore
nam
pojima
v
sobe vsechno
buh nadarmo
byl
ty hvezdy
ukazal? Tam vzkveta nase
.nadeje,
tam nase blaho! o
Mozno-li, drahy bratie, tedy dejte mi v brzce zpravu, zdali odpustiti rnfizete sestfe, ktera si
sobe
nikdy neodpnsti, S
bohem,
ze zkiamala
znstaiite
nadeji
tak vrouciho srdce.
vzdy pfitelem
sve vrouci sestry
Bohuslavy. {is. BohdaF). Bohuslave.) V
Mam yam
psati,
cHi holubiee sira ? Ona osud
neohledajici se jeji duse nebyla
Sjeliiici,
dne 5. brezna 1844.
sestro nase draha l Co si rna po
na
ueinila to, k eemu ji dohual srdce lidske. Skoda, preskoda !
jiz
dosti
moena
Aeh,
ten
prvni lasku prvniho krasneho okamzeni byl by v nikdy nezkalene zore trunil na veky v dusi Bohdanove l Ale odpustte mi, sestro moje! yam odpoustim. Odpustte, ze zklamane srdee moje ja musi pfichyliti k dusi nejdrazsi horky tento kalieh pravdy! Oinim to j en proto, abych se poznovu mohl stati vaslm bratrem a prltelem. Ach, sestro moje draha ! Proe jedno slovieko litosti nade mnou nevyslo z peru vaseho, kdyz jste videla, ze ze
svou
nedotknutou!
zachovati
al'ldel
-
135 musite zniciti srdce ze sestra
nevyslovne, kou. Syn Tatry
moje ! place
vetil
To s
by bylo bratra PO'tesilO'
nim nad ztraeenou mil en
svoji, jako v sebe sa jedinou, vecnou .jako a osud ohromny roztrhal viru jeho svatou, dusi svet mu zlomil a on prece j este djcha a chce ziti narodu nesfastnemu. Svet mu je nyni pusty, bO'I hluboky sed{ v dusi jeho, ale cas a bfih jej vylMi jeste a ueini vi tezem i v tomto poslednim, nejhroznejsim boji s dusi SVO'U. Zvitezil jiz nad neverou nemeckO'u, 'zvitezil k vuli meho, veril
v
v
Bohuslavu
lasku slovanskou,
-
-
narodu svemu nad laskou k matee, otci, rodine -:- Boze, ci mu das klesnouti v lasce dosazene a nevinne ztra
kdyz mne opustiti musi nejdrazsi sHy moje zlomene l a zmis vis, jak jich pottebuje O'Pusteny lid muj! Ty Bose l neopoustej ani tu sestru moji nejdrazSi, kte rou donutil osud zkrvavit srdce moje l oehraiiuj sva MhO' duse jeji andela a ucin ho pritelem ducha meho l 'Sestro moje draha l syn Tatry nezna proklinat bude trpeti a blahoslavit, Blahoslavte mu i vy a PO' mozte mu zvitezit nad osudem ohromnym. On pfijde k yam a da Buh, ze bude vecnjm, cistjm pfitelem eene ! ?
-
Boze, neopoustej
duse
; zotav
a
mne,
znovustvof
--
vasim
vas bratr
S. BO'hdan.
(Slavoj Bohuslave.) 16. brezna 1844. Draha Bohuslavo l PrO' yam
sdeliti,
ze
jste prosta
poko]
vaM duse
vseho slibu
z
pospioham
ohledu Budee
136 i pf<�ju vasemu ustavu 'mnoho zdaru, Jedine pro blaho nas obou dovolte, bych 'k slovftm tern nMebo pripojil. Naramnou bolest mne cini vas podpis, z,e se nazyvate'
oklamanou Bohuslaveu, Probuh, nezabijejte tak me nej cistsi eity k varn. Muj osud jiz vidim ponekud ivy, -
kterou nedavno
j este eo st:dLZneho dacha me duse jsem je,ste jeste jste. mne pred sebou neosprave dlnilal 00 prozretelnost bozska tim zamjsli, ze v srdci vasem jeste cer,nymi skvrnami zprznen .jsem ? Snad Budec potrebuje tech rrejtrpcich dukazfl, ze cist jsem : zbyva jen ta pfeukrutna bolest, ze i zasveeene duse, svate si i ciste pocinajiei duse, pavuein jistjch zbaviti se nemohou a .za temi pticimimi rychle rozsuzuji a od.suzuji, kde by radeji cisty mir, cisty jeden uce] pa novati mel" an praei velikanskyeh pfemnoho nam vsern zbyva na vinicieh nasich, Pro cisty obraz vas, j ejz svat8 v dnsi BVe nosim, prosim vas, nesud'te, dokud svetle a vsestranne nevite a neznate pffciny. Nezapomente tudiz na c1a�ue prate1stvi se Slavojern. videl
-
a
.
(Ze zapisek Bohuslavy.) 19. bfezna.
Sedela
tise
svem
pokoji premitajic, kdy jsem pfijde odpoved od Bohdana a zdaz mi pfinese upo kojeni ci boj j,este vets!. Tu se otevrely dvere a Amalka prinesla z posty psani bylo od onoho, na uehoz jsem prave byla myslela. 'I'reaouefma rukarna otevrouc ctla jsem a ruce moje klesly v klin. Bose, j,akj cisty ,to ve
asi
-
137 i ja kdysi sve stesti jinym obe podilu mluvis, drahj duchu? SIze moje nikdo nepocitaIMluvis 0 Stesti meffi? Bohuslava nemuze byti' sfastnou, kdyz tve srdce krvaei. Bohuslava snad nebyla hodna tak velke Iaskj. avsak jest hodna tveho utrpeni a tveho soucitu.
ohen, jake
tovala.
-
to srdce!
-
0
-
-
:-
-
-
(14. Bohdan Bohuslav�.) V Sjeliiici, dne 28. brezna 1844. Draha sestro slovanska ! Vern dnes umueeni Kristovo. On 'bohem
muky lid�ke bolesti sve
a
tim si
ne
nadarmo slavime
jsa trpel
nekoneene
pokofil svet, Nesme i my muzne se narodu i lidstvu, jako on se
posvetme posvetil, a jiste, jiste vzkfisi vsemohouenosf boz ska i zakletych duehfrv nestastneho naroda. Smutne, eim dale smutnejsi jdou hlasy po 'I'atraeh nasich *) a. jen vira bosska nits zaehranila v .nadejtch nasieh, ze stojime j ako turne Krivanu od vecnosti s bourkami si hrajiei, Prave kdyz listy 'vase, sestfieko moje draha, smutne zavznely od Vltavy daleke, prave tehdy takoveto dumy k 'I'atram od Dunaje letely : Na bfehaeh Dunaje tichy ohnik hori, od jeho plamene v Slovensku se zori. a
mu
Kazdy verny rod:ik pri nem se ohriv:i, pri nem za svuj narod k bohu se modliva.
z v
*) V tu dobu odstranen iiklady madarskymi iistavu Bfetislavskeho, kteryz byl "ohnikem, od Slovensku se zofilo",
Ludevit Stur jehoz plamene
13'8
Hromy
beRne
zivotem
Be
mlade dubce sklanf, ohnik brant
biji,
�rartri tic�y
Pfihnala
se
zaplakali
hratri i
mracna, buchnul hrom do vatry, *)
doliny Tatry. .
Sestro
moje upffmna!
zoufati, kdyby
se
asp on
ze
duso slovenska
zalu sveho nemohla
by
musila
vyzpivati.
"Nje preto zpjevam, bich vese1a bola, ale preto zpjevam, bich zjale zabola." si
I
zpivati 0 bolesti svoji a 'Sestfieko moj e! vs sama chcete
ja
neurazi.
budu
nase'? Ach vette mi, ze za rozkose sveta.
ja
bolesti ty
dusi vasi to vziti bolesti
moj e ,nezmenim
"Zapomenol1t? ne, to mozne neni; volim nemoe, nesli uzdraveni." 'I'ak mu
budte mi a
vMny muj ueitel Kolar a zfistanu veky. Vy ale, sestfleko moje draha, tim, Cim sama byti eheete, eim yam srdce
mne
vernym
povinnost
sladsi
naueil
na
kaze. Od vas mi sladka bude smrt
pratelstvi presvMcil
Jenom
a.
tim
posestrimstvo! jednou jeste, blahu d use nejdrazsi, opta se ustne Bohdan Bohuslavy, ci je blazena v ustavu svem ? 'Jak odpovi, ze blazeml" bude i on blazeny v nekoneenem posveceni se narodu a svetu a blahoslaviti bude dusi posestrimy SYe slovanske, '.Jsi tak spokojena s bratrem svym, sestficko moje? .To je jedina jeho zadost, kte rou rna pro sebe,. aby sestfieka Bohuslava byla spokos bratrem Bohdanem. [ena aby
se
*)
Vatra t.
-
0
j. oheii, plamen.
139
(Pani
Lehocka
V
Bohuslave.)
Trnovci, dne 1. kvetna 1844.
vazena vlastenko!
Kdyz se Praha radosti Vysoce a se Slovensko zajasa 'I'atra. Doufam, ozyva, zraduje ze ani Vltava nepohrobi ve svyeh vlnach zvuky prosto srdeene, podkrivaiiske, ale ze echem odpovedi ceske hory a ozvena jich pronikne i do srdci nasich drahych se ster. 'I'akove myslenky a city mne zaujaly pfi zapoeeti listu toho. Obavala jsem se, ze yam budu obtisna reci *) svou, znam ale dobfe, ze se vy ji -snadno pfi ucite a co z meho slovenskeho srdee pfijdc, rovnou cestou k vasemu pospisi. Vase dlouhe mleeni mne ne malo zarmucovalo, navykla jsem uz na vasi sesterskou lasku a na ten soucit, jakj s nami mate ve vsern, co se nas tyka, a proto mi jest nomozno pomysliti na roz trhnuti naseho svazku. Nedavno .zdalo se mi, ze jste byl to nij pro mne. ·0 kez pfi byla na Sloven sku k nam, skakaly bychom spolu po zule tatranske jdete blahu naseho a rozpravely 0 budoucirn kamzici jako .
-
"
naroda,
velmi, ze jste uz nastoupila eestu, byla vykazane, moci vySSl. Vy jste se k tomu narodila, abyste vedla ditky zanedbane, abyste probu dila v nich lasku k vlasti, k feci matefske a k narodu, TMi
mne
to
ktera yam
a
veru
sama
jste
mohla
poznati,
*) Dopis psan jest slovensky.
ze duch
vyssi vami
140
vladne, ktery yam neda klesnouti ukol
ve
vire
statecne
a
ze
veli dou
stanete vykonate, Slovanky kraeeti budou, Citim sama, jak stastnou byti musite pfi po hledu na vase male z.acky. A jaka jste dobra, draha dusicko moje, ze se sta rate i 0 mne vzdalenou. Vy jste tak praeemi svymi zahrnuta a piece mi chcete sdeliti nektere prehledy prednasek vasich ueiteluv. 0 uciiite tak, ale jen at yam to mnoho prace 'nezavda. Od meho pfitele Boh dana jsem jiz dostala vase prehledne tistene tabule a veru doufam, ze vas potesi zkouska, jakou yam vase
ze
fati, hvezdou,
za
svn]
se
kterou bohda i druhe
:
zacka slozi.
Vy zelite, jest to
ze musite
s
nemeckym
zivlem
zapasiti.
tez zle. Vyssi sleehta jest zcela oddana madarismu, rnestane nemeine a maCfareine' a ubohy lid jeste nechape, co to jest narodnost.: Vy chcete pozdvih U WtS
prumysl a zlepsiti skoly ; my rnusirne ruee se pnout nad bidnym'stavem nasich skol a prtimyslu do rukou zidovskych upadleho, V eelem Uhersku neni je dine dobre zffzene skoly a kdo s'e sam neuci a k eemu noma, zustane vzdor vsem ueitelum hlupakem .. Nasemu Sturovi jest jiz. docela zabraneno predna nouti
seti
na
ustave bretislavskem
budeme miti skolu
pro
nasi
diei rozhofceni nad tim
a
nadeje
mladez,
zase
nase,
ze
tam
sklesla. Mla-'
opustili nehodnych professo rfiv bretialavskych, ktefi Mz k padu Sturovu pracovali, a odesli v poetu dvaceti osmi bud' domfi, bud' do le voeke skoly, Ostatni zustali plakati na rumach a ha-
141
zbytky
prava svateho, aby jeste i to surovosf ma darska nerozslapla. *) V Levoei se rna zalozi] ustav
jiti
bfetislavskemu
podobnj, jestli
nam zase
tito divochove
Takto my, hIe, stojime a co kolvek dobreho zaeneme, ti to niei. Vern jest nas stay asiatsti cestu nezamezi. horsi
jeste,
nczli vas.
Osmeluju
ae,
na
zadost vasi
Je
poslati yam, draha takovy, jaky mne bylo
sestfieko, svfij popis Liptova. vypracovati. Jestli .se vam z toho aeeo hodi do Vsenaucnika, pousite toho. Neche vas. jen opatruje buh, abyste svoje zaeate dilo stastne a podarene vy-· konati mohli, ze by i pozdni potomei jmeno vase osla mozno
vovali, v
tomto
Opatruj vas bfih peknem jarnim
poprej
a
yam drahne radosti
case.
Vase ctitelka
a
sestra
.J ohanna Lehoeka, *
* *
Ku konci mesice dubna
r.
1844 dosla truchliva
Ceeh, ze zemfela v dalne cizine "ruze stolista" Marie Celakovs'ka, chof p.�vce naseho Frantiska Ladislava Celakovskeho, kterehoz nepfizeii zprava
z
casu
a
byly
do
Vratislavi do
iiklady n�kterjch falesnyeh vlastenef z Cech ciziny vypudily. Zprava ta bolestne dojala
*) 0 Iiterarnim iistavu prespurskem Hze�en1 Ludevitem Stu slavnym publicistou slovenskym, stala se jiz v cestopise An tonie RajsM na strance 61 zminka, Obslrnejsich zprav mozno o osudech tohoto ustavu se docisti v casopisu "Pravde" z r. 1867 a v Slovniku Naucnem v clanku "Ludevit Stur". rem,
142
veskere
vlastenecke *)
nam
a
ohlasem tech ei
jako
byti hasen,
kterouz
tehoz ;roku dne 14. kvetna
pfinesl.
tuv z
kruhy
jevi
se
Pamatee Marie
Ach tam
v
easopis "K vety"
Celakovske.
kraji cizim, dediJ;lY;
v
IftZko chladne
sklesla ruze nasi
ozdoba to naSi krajiny ,dhy odkvetla ,eo kvftko vnadne. Krute uehvatila pfl�a eizi drahou deem matky Cechie l Placte 'pro ni, deery Slavie l svemu Slavfku, ach, Ruze mizi!
J evilyt se nam v ni .svate cnosti, krasa bozska v rouse zemstanu, jiz bUh seslal v luhy Slovanu, by nam odstrel obraz spanilosti !
,
J enom pro vlast nasi mela eizf vitr slomil kvetinku ;'
ziti,
vyrval z loktu matinku, majici jim .svatym strazcem byti! ditkam
Nyni bytuje
zas
v
prvni vlasti,·
tam, kde vecna Vesna panuje, kde buh v zMi vecne trtmuje _:_ tam
v
jiz
neuciti zal ni strasti !
My vsak horem k rovu vzdalenemn, nejzto sklesla schranka duse 'I've,
vrele posylame shy sve, ukanule citu upffmnemu.
*) Sr. "Seorane listy F. L. Celakovske}J.o" 1865 a "Vzajemne dopisy Celakovskeho a dra Staiika" (svagra 1\,ntonie Rajske) v Mu sejniku r. 1871 svazek 3 a 4 uvefejnene.
143 Az
z
tech slzi zkvetou
.nezabudky, vzdalenym, Slavinj-m
budou svedeit krajum ze
je
svatd dceram
npominka
ria vse krasne
skutky ! ....
slana:
Baseu tato pochazi z pera Bohuslavy Rajske, potom druhe choti Frantiska L. Celakovskeho.
(15.
Bohd:m
na
Bohuslave.)
V
Sjeliiici, dne 9. kvetna 1844. VMne draha pritelkyue moje! Az tento listek do rukou dostanete, tehdy jiz bude na ceste k yam Boh dan. Pisu jen proto, abych starost vasi trochu upokojil, ze tak dlouho nopfichazim. Odpusfte, ze nemohu sla viti s vami den 23. kvetna den z mrtvych vstani l Ach! ja bych na kridlech blesku letel k yam, kdyby .mne nevazala zem tezka. Ale pfijde jiz konecne okamzeni, kdez si budeme moci pratelsky stisknouti ruee, Posilam vam dva kviteeky z posvatne zeme tatranske, ze Sjelnickeho hajfka "Djela", z raje detinstva meho o kterem jsem v nejpeknejsim veku svem" zpival. Po zrete do phlohy ku KvetuLlll z r. 1840 neb 1841 a na jdete tam "listy pod hajem Djelom". Ach! kez bych kdysi vsechny ty krasy ukazati mohl Bohuslave, kez by blesk jejich peknych oM vznasel se kdys nad belo skvoucimi vysinami Tater a vabil Kvety z posnezenyeh skalin! Pozdravuje vas Djel, pozdravuji vas pekne sny meho detinstvi, pozdravuji vas boM tajemstva, duse tatranske, pozdravuje vas syn Tatty Bohdan. -
-
144
(Ze zapisek Bohuslavy Rajske.) Nekolik dni
17. srpna 1844. dlouho ocekavany
uplynulo, byl Prahy pfijel, Jat stale jej ocekavala, nedele za nedeli vsak marne proehazela a on, sestuje kdesi. po Slovensku, nepfiehazel. Prodlouzily ptichod jehoueinil mne ehladnejsf v oeekavanich mych, Koneene avsak i bez pfi sejiti nase bylo srdeene, bez vasni lisneho dojmu. Ve mne hrozna boufe buracela, neve dela jsem dobte, jak se k nemu chovati mam, On po usil nejblizsi pfilezitosti, aby mi vyznal, ze jsem mu stale vsim, a jedine mnou ze stastnym bfti muze. Ota zala jsem se ho rozumne na zamery jeho; avsak ze ,slov jeho nemohla jsem nabyti uspokojeni. Chce liCin
pritel
co
Bohdan do
-.-
kovati lidem
ve
vzdelani rozsifovati mezi spusobem, na to nedovedl mi
sve vlasti, ehee
avsak
jakym odpovedeti, DHvejSi pfedsevseti moje, Ziti a umfiti v ustavu svem, od nehoz jsem veskere radosti zivota ocekavala, upevnovalo se ve mne vzdy vice. Dusi moji byla by tesila uptimne cista lash jeho ; ,avsak kdyz -
zapalu vi(iinam svjm se podaval a zvestovati a videti pred sebou chtel budoucnost sveho naroda kdyz stale 0 vysokem povolani svern i IDem blouznil ; tu se svi ralo moje srdce, hroznj bol se mne zmocnil a j a vidouc v tak bezuselnem zeestnem blouzneni zkazu jeho i po citila jsem se velmi nesfastnou. Citila pripade svou jsem, ze temto ide am dosti llciniti nikdy nebudu v stavu a jeho i sebe stastnjmi bych neueinila. ptateIe a pri buzni moji, ktetlz drive priznive pohliseli na pomer v
-
,
-
145
nas, pojednou pocali brojiti proti nemu, nebof live
se
zastaval odtrzeni
Slovakuv od
se
on
pisemne
haniiva
hor-. feci
proudu Cechy pronasel. Rozpor v mych citech stale rostl a toho casu "u.stav! ustav mtij t" bylo mym jedinym heslem, mou nadeji, rnym vsim. Tu pfijel prof. Celakovsky z Vratislavi do Prahy a zadal me prately, by mu upfimne rekli, v jakych po mereeh stojim a zdaliz by mne 0 mou ruku pozadati mohl, Rekli mu uprirnne, jake boure jsem presta,la a co pretrpela, i byli mnozi, ktefi hned � pocatku mne ra dili, bych jeho pozadovani vyhovela, Pred ocima myrna V Bohdanove srdci zdalo se mi poealo se jiskfiti. mela ze slova moje nevolky zapadle nadeje probudila jsem znovu zraniti to ryze srdee ? Rozum mfij ovsem dokazoval mi, ze naleznu to, po cem tousim, jedine na druhe strane, tam jen ze najdu tichosti, mi�u a spo kojenosti spojene s praei a ucinkova14im v domaefm okresu, kdez opustene ditky zadaly na mne materske srdce. Nadeje v Bohdana kladene objevily se mi v mno hem co klamne a poznavala jsem, ze spojeni s nim znamenalo by pro mne vnitrnl i zevnitmf boje. Vedle toho v nove] si�h casech roztdka mezi Cechy a. Slovaky stava se vzdy vetsi, poCinaji na Slovensku nepratelsky se k nam chovati snesla bych to, kdyz by se ze ceske
a
v
feci mnoha slova
na
..
-
-
-
7
vsech stran lalo
na
Ceehy ?
A kone.cne deivei ustav
svu], kteryz jsem po tolikem lopoceni byla zfidila mel a jsem jej opustiti? Kdoz s pravou vrouenosti a vlasteneckou horlivosti ujmnl by se moho dila ? -
-
e
146
sla jsem na Panen ptati sester svych 0 radu. U sta vicnym bojem dostala jsem silnou krec do prsou i ne byla jsem v stavu jim vysvetliti, co bourilo v mem srdei. Odpuldne pfijda Oelakovsky Mtdal nine, bych mu upri mne rekla, zdali mu dokonce Mdnou nadeji podati Rozervana
skou vinici
ve
chtejic
vnitfku svem se
nemohu.
Upfirnne
bez obalu sdelila
a
jsem
mu
zlj po svern konecnem rozhodnuti danou vice �esklamu. On odejel do Strakonie a
k
premysleni.
vse, dolozie, nadeji nikdy ja mela cas
Poznovu
ptsla jsem se Bohdana, jakym ptisobiti k dosazeni svych eilnv. spfisobem mysli Po dlouhem zdrahani pravil mi, ze se v Mikulasi snad gymnasium zaloZi a on se snad na nem professorem stane ; ja pak po ptipade mohla bych vetsi divky vy asi
ueovati,
"A nebylo by to," tazu se, ".Mdnou prekazkou na Slovensku, ze jsem Oeskou? Pravi se, ze v Nitre Slo ..
.
vaei po
Oesich
Usmal bude
jim bylo pomoei." na
Tato
fee
blatem hazeli."
pravil : "Snad nebude pfekazku vase nabozenstv],
se
a
-
mne
objasnila
situaci
mysliti mchl, nebof zavifilo to kdyz jsem slysela, jaky dik by vlasteneekou snahu,
jsem
se
urazenou
Celakovsky
mou
lepe,
nezli sobe
mem srdci bolestne, mne oeekaval za mou
v
ochotu
navratil i mluvil
ze
zajiste by
a
praei,
i citila
SYe narodni cti.
ve
se
pfitel. Soudim-li,
za
vsak
nez tomu
s
He mnou
jako pravy tedy ze
Bohdanem stastna budu,
147 mi nikterakz
v
coste stati nechce; .avsak abych krok a jen po. svem citu rozvazila, ze .
tak
dlilezity
dobfe
nezada zadneho
kvapneho rozhodnuti,
Pfitom
opetne
Mdal, bych pfi rozvazovan! svem ohled k j eho osifelym ditkam vzala, ze jim slechetnejSi rnatku, sobe .leps]
Rec
jednani jeho mne velice za tichost, ujaly poklidnost a ureitost v jednani a pronaseni nahleduv j ak velmi rozdilnou a vzda zdala se mi lonou byti od jednaui nasich mladikf bez zenu
najiti
nemuze.
; tato
a
tato
-
.
rozdilu.
Sedmeho srpna sli jsme. spolu na proehazku ke a dalsim rozmlouvanim 'byle mi mosno
Kreskemu lesu
mysl joho nahlednouti. Po Prahy sejdouc se s Bohdanem, neta mu jila jsem jiz uzkost SVOUl. ze jeho zadostem vY, hoveti rni mOZIlQ nebude. Byl pfipraven na vse. Druhy den pfisla k nam paui Nemeova se roz loueit a mne bylo, jak by andel miru byl vstoupil do rozboureneho moho srdce. NekIa jsem, jak veliee lituju, ze nyni odjeti musi, kdez by mi upfimnou ptatelskou radou ncjvets1 sluzbu prokazati mohla, K jejimu do tazovani svefila jsem se ji s trapnym svym postavo nim. Tesi0 nine a litujic odesla a ja opet stala s bu racejieim srdcem svym bez pomoei a utechy. Odpuldne sla jsem na vinici, karns i Celakavsky prisel. A kdyz jsme u vecere sedeli, pfinesla mi sluzka listek ad pani Nerneove. Netusila jsern obsah a vy;_ mluvic se na svoji umdlelost, odesla jsem do loznice a poeala jsern Clsti. toto: jeste hloubeji
v
slechetnou
navratu svem do
*
us
Mnohov8;.zena,
.
velice rune mila
ptitelkyne l
Bolne
dnes vase slova doj ala a neustale se v IDem srdci ozjvaji. Vim, jaR tezko jest vte veci radu dati, ale co mohu it j ak myslim, to ehei yam zjeviti. Pakli s vami neseuhlasim, nuse, odpustte mne.
'June ,
Je-li to,
vek
opravdova
laska ta
vaseii, pro kterou c]o
eestu
vse, klade, zapomene, jemuz pred mileny jedinkym diem blahosti jest; je-li to takova laska, jiz pro Bohdana citite, tedy jsou moje slova na
co
se
v
met
touhu po te vnadne ruzi, pro kterou at sahame, rady by i trny jeji nas pichly. Ale 'je-li to kterou ehcete pro vlast, pro nasi vee obe pouze Iaska, v ctite-li Bohdanu tovat, pouze mueednika slovanskeho
marna, Znamt
naroda, pro k
nehoz tak velkou ztratu my varni zde
0 to! prositn vas, nceiiite, uchylte utrpeli druhe sirane, kde vice pfisobiti Inuzete, kde slavu
sme
-
Ieho naroda ceskeho udrzite, otce rodine -veei a rodinu k radosti otce. _
Pomyslete,
eo
na
iete ;. vite, ze mus,
'ie
by£
a
by se ee
svate nasi
roli pro nes pracovati mfi sebe vice slavny byl, ne
svede tolik 'co rozumna zena. A vy s vasim nadanim, tou vrouci laskou k drahe vlasti, kdyz vy se co skvela hvezda na tom tmavem obzoru objevite, kdo nebude .
ha�iti, aby jen jedinky -paprslek toho blahodejneho sveUa dosahll � vehe, vy narn po boku naseho pevce, toho skveleho slovanskeho slunce, nejviee pomoci mil iete. V e vas skladaji celou -svou nadeji mnozi mnozi. -
(Coz [sem
ovsem
nikdy fici neehtela.) Zdall vy jej
oehranite, kdos by to mohl? aby pro nas
nebyl
ne
ztracen.
149
Odpustte mou sesterskou radu, jestli vas snad dojala, ja psala jen pro ten pripad, jestIi laska takova, jak jsem zprvu podotknula; jinak ale, zdali opravdiva, pak by ji jen horouci lash k vlasti pre
bolne
I
--
mohla.
Libam vas
a
zustavam
.
vzdy
vase vreuei
pfitelkyne
Bozena Nemcova.
Probdela .jsem skoro celou tento
opet, ByH
noe
a
ctla
jsem
list
pousti bloudiei, pro'mne, byla jsem ustanovena a roz hodnuta. VeseIe dobre jitro zvestovalo Celakovskemu vice, nezli by to eokoliv jineho bylo mohlo ueiniti. Radost jeho byla nesmirna, tak ze ani nevedel 'jak se vyjadriti a pohnutim plakal, Ja nabyla tim .okamsikem davneho poklidu, nadeje v sebe a zivot svnj. Rozhodnuti me kolisalo se tuto noc jedine mezi ustavem mym a Celakovskyrn a ja' citlm "nyni, ze jsem volila dobre. Nekolik dni jen se Celakovs.kY jeste vPrase zddel a 12. srpna odejel. Ph rozloueeni pravil mi, Ze rnysli byti nejlepsim, by 0 velikonocieh budoucich do Prahy pfijel a zasnoubeni se mnou slavil, Prosila jsem jej, aby to nechal na pisomni rozmluvu, a pfi tom ostalo. Na veeer jsem mluvila s Bohdanem i sdelila jsem mu vse. On byl zasmusily, ale pokojny, jedine mne o podobiznu mou zadal. opet
a
on
na
hlasem bozim. Do nina
Den
na
to navstivil
mne
Franta
Sumavsky
a
veda'
jiz 0 rozhodnuti rnem, pripominal -mi, abych na ustav svftj nezapomnela. Kdyz [sem mu sdelila, ze. nektent z pfitelkyii mych ihned zadost ke gubernium pods a ja
150
tiNv,e ,
se
nep rovdam , dokud ustav spolehlivjm Tehoz due byla jsern
nesv8fim, hyi fikovic
upokojen,
privita'V
mladou
pani, manselku
rukoum u Safa
J ankovu, Pani
Safafi�ova, slzic radosti, 'mne s nejvetsi vroucnosti stesti prala k budoucimu svazku, Ujistovala s velkou duverou, zajiste stastna buduv.a mlade pard' rnnoho pekneho jeho.z prvnim basni Kdyz jsem mezi ji zdaliz vsem obavu njm pronesla, posadavkum zadost uciniti s to. 'budu, .tu pfivinuvsi mne k srdci pravila : "My jsme se s vasimi sestfiekami V opravdovosti umlu vily, ze bychom hned pokojne umrlti chtely vedouce, ze 'I'oninka mu.ze naseho za manzela pojme a matkou nasim detem bude." Slova jeji tak upfimna, z celeho srdce plynouei posilnila mne velmi, ackoliv mne krev vstoupila do tvare, kdyz se 0 vecech mluvilo, ktere my zeny radeji v srdei nezli na us tech nosime. Jeho deti jsou nejvetSi vazbou mezi nami a budou ji vzdy. Oni ze
sleehetae povaze Oelakovskeho, kem eeskjm nazvala, vypravovala. o
..
potrebuji
matku
a
maji ji
nalezti.
(Bohuslava Rajska Boz{me Nemcove.) V
Praze,
Velevazena vlastenko
dne 13. srpna 1844. l Slechetmt' a vrouei
nase
prftelkyne rna! Onen' veeer, kde mne ·listek dosel, byla jsem ji� tak slaM a oehabla, ie mozno
Z
okolnosti kolem
vytrhnouti, ani drahe navstevy
se
sla
na
mne
vas mi
drahy nebylo
vificich silnou rukou
nMem ustanoviti. V den
jsem
na
vinici, byeh
se
0.
se
vas! radu
151
poptala svych nouti, We
i
sestet
ani raditi.·
-
nez Mdna netroufala si .rozhed
Tyz vecer, kdyz jsem utrmacena tu
na
mi devce
mysli, neschopna byla voliti, prineslo listek vas, vrouei rna pfitelkyne. Rychle jsem jej otevrela, domnivajie se, ze snad Oelakovskernu pi� sete ; kdyz jsem vsak videla v prvnich slovech, ze mysl a srdce vase .ke mne jeste pfed odjesdem se 'Bhtatily, schovala jsem rychle klenot svuj za iiadra, nemohoue se ani ukonceni veeefe d oekati. Koneene odesli a ja zfistala s mym milym listkem 0 samote. Vy jste mi byla straznyrn andelem v teto bourlive noci, kde jsem o samote stala bez pratel, bez pfitelkyne, bez poteehy. Milosrdny buh poslal mne vas, pratelsk:a. va�e' slova na
.
rozlustila hadanku srdce meho
probdela rozhodla
a
celou skoro noc
jsem listek, ustanovila, duse moje nabyla opet pokoje. Na :
etoue nescislnekrat vas
jsem
se
a
zmenenem ehovani mem
pozoroval
Oelakovsky,
ze
jsem jsem se jeho nevestou. S Bohdanem jsern t8z mluvila, nebof mne jeho osud nej vice na srdei lezi, Donfam, ze rnladost a j ary se
jiz
rozhodla, Stala
jeho mu spomohou vybojovati mir v prvniIasee ztraceny. Jakou touhu ja HoM citim po pokoji a miru, nemohu ani fici a snad prece jednou mi bfih popreje toho dosahnouti. Ditky po nasi Marii ziistaIe zdaji se mi svatym dedictvim a ja v peCi 0, ne z31jiste spokoje nosti dojdu. Ustav jeste asi puT leta povedu, pak jej chci do rukou svyeh drahych pfitelkyn odevzdati. Ony jsou mladsi i silnejsi' mne a tudiz .doufarn, ;ze jich prace i raznejSi bude. Moji ptibuzni jsou nad rozhodduch
152
nutim mym velmi potMeni i kteremu jsem v nedeli 0 vsem
stryc Baehoven z Echtu, rekla, je s tim spokojen. Bude tedy snad jednou spokojenost vseobecna, Opetne diky yam, draha pfitelkyne ma, diky srdeene za vase, pratelstvi, vasi Iasku vami jsem zvitezila. v mem zivote, kez i to to doufam, boj, jak Byl posledni eitnv l posledni rozpor myeh V patek chei odjeti, s Frieem a Staiikem na Rovan -
k p. Vinafickemu a odtamtud snad i pana vikare Marka vi Libuni navstlvit. Citim velkou potrebu zotaviti se rada
a
jiz
obrati
a
pDuziju tetb pHlezitosti pookhiti. Celakovskj odejel, vzkazuje yam SYOU 'nejvfelejSi uctu
voera
se
yam, draha rna 'ochranitelko.
sam listkem k
.
Listek vas zfistane mi vzdy drahym klenotem. Dou
fam,
ze eestu svou
na urcite
nekolika
[ste
st-astne ukoneila
misto dostala. Mozno-Ii
fadky
svou
vrouci
PeVM nas ,
�
Bohuslavu.
odjezdem svym Bohuslavy tyto verse:
z
Prahy
Mac
0 sky. (K Antonii.) .
,
se
.
Celakovs�y pfed
odevzdal do rukou
zdrava
tedy, .poteste opet
ctitelkyni ;
a
Zahon vas zde i tamto vidfm, lee vsecky podobny mate odev ---i s,tejny. vsecky chovate i mrav. Div mi. uprostred vas tatoo jedna, na srdci jeJimzto prysti .k mym z, rnaterf dousky se vfme detem. .
(Konec knlby prvni.)
Bud·e c.
\
Slovo toto velmi casto uvedeno jest
ve spisu pl'itom-. jakesi strediste cetne a snazenlive spo lecnosti vlastenecke. Pfipomfna nam praveky Budec, 0 nemz staN kronikafi cest! vypravuji, ze by1 sidlem skoly, v niz narod cesky prvni paprslky vedomosti vyssich pozival, jezto byla takorka prvnim vefejnym ueiliW�m ceskym. Tato starobyla Budecska skols., za:rid k ham az ze stoleti haji a pover, kde nebylo jes-te vedy vsecsvetlujtcf, kde jedine vykvety umenf basnickeho, ovsem vykvety to velkolepe
dm;
ba cini zde
povzneseni citu a nalazeni obrazivosti narodni po ruce by1y, pujciti mela 'jmeno ustavu novemu, kteryz v dobe ku
taktez nove
a
v
mnohem osvfcene stati
se
mel. st:fedistem
snah, kterymiz by utlumene narodnf vedomi v Oechach se budilo, uspaly duch Cechh se osvezoval a ku zdarnym .
podnikfim vlasteneckym pobadal. Na pocatku let ctyricatych myslenka
vlastenectvi
ujimala mezi lidem, jmenovite v Praze zacali uznavati, ze uz je cas, aby narod prostfedkem soeho jazyka a svym spusobem na sve pMe k rychlejsfmu pokroku vseobecnemu a vsestrannemu se hotovil.· Pro stfedkt, vsak k tomu pohifchu nebylo. Dle intenci vlad nich musilo se i one spetky pokroku, k niz narod pfi pus-ten by1, pouzfvati smerem prevrdcenym, odnarodiiujienn k zahuM jazyka a narodni individualnosti ceske. Veskere skoly smerovaly na ponenahle lipIne znemceni naroda, a pro nauku ceskou nebylo ani mistecka v sirych v1astech u
nas uz value
Z.
B. II.
se
6
154 koutku v ueilistieh, kde CeehUm byl dopfan vyssinlU vzdelaui. Povstala myslenka v Praze, aby zde se zaridil' na rodni d'llm, v nemz �Jy aspoii ponekud se ulevovalo nedo statkum nejvetsim, jenz by se stal jako propravnou k no verau spusobu uceni a prvnim pokusem narodni skoly ve smyslu: dosti rozsahlem. Dum tento nazyvati se mel Budec, Vlasteneetvi ceske z let ctyiie:Hych .chylilo se jiz ku praktickym smerum. Uznavati se pocalo konecne, ze pouhy patrioticky idealism a jedina literatuta nedostatecne jsou proscredky ku dosaseru platnych vysledku, jimiz by se bu douenost naroda eeskeho ubezpeeila. N arod vsak, ktery ani stinu politi eke mod v rukou svych nechoval, odka zan byl na prostredky, jimia by ani stfnu podezfenf na sebe neuvalil, ze by k takoveto moci zamefoval, Oprotiv prevladajicimu, ale v tehdejsi Fraze jen, malo uvedome lemu nemectvt neslo tu v prvni rade 0 to, aby se jakas oposice cinila proti vlade. Predni ulohou bylo, aby se kus po kusu ztracene pudy v narodev zfskalo, systematicke od padlictvf prorusovalo a mezi Ceehy skolami a zvykem ponemeilymi mysl obecna narodnim smerum naklonila., A myslence teto patrrie primereny by1 plan obmysleneho Budee. Se strediste tohoto se pusobiti melo na vsechny "strany. Vychaseti tu mely knihy, jez literature eeske by dodavaly vecnejsiho, smernejsiho razu ; pestovano tu melo byli umeni a nejen uznani jiz umelci domaci prevedeni byti meli na pudu narodnr, ale i mlaq..si umelecke poko leni tu pro smer tento melo byti vychovano ; systematic
nasich, pNstup
ni k
.
.
.
kymi prednaskami meslniei
stenskym
i
vsak
meli humanitnim
poucovani
zvIaste lid nas, predevsim re hjti spusobem, ktery by zivno ucelum
slousil. Predevsrm ale
nejdulezitejs:{eh faktoru narodnfho po kroku nase zeny a deery posud vylouceny byly z cin nosti pro vee obeenou, a tudiz i tomuto nedostatku pomoci se melo zvlastnfm spusobem vyueovani zenskyeh. S jakou uznano,
ze
-:-
jeden
z
-
155 vrelosti obzvIaste tohoto zameru nektere vidno z N etreba zde
divky
ceske
se
kni.zky. teprv opakovati vee vubec zndmou, ze tvurcem a hlavnim vykonavatelem vseeh sde. nadrece * nych plantrv byl Dr. A ,(Slavoj), muz, jenz· tenkrate v kruhu narodnim rezvijel horlivost a cinnost,. :q,ejvetsi nadeje pro budoucnost slibujici. Zvlaste popularne psanym svjm spisem "Promyslny posel" zfskal si dtrvery ve vsech kruzich lidu naseho, tak ze mozna mu bylo ziskati je pro sve velk.olepe zamery. Ale i ve vyssich kruzfch narod nich u nas potkala se myslenka jeho s ucastenstvim a slf bena i poskytovana mu z pocatku podpora, jez nadeji v provedeni nikoliv neumrtvovala. Podporou ��outo umoz neno mu bylo zakoupiti pozemek v tehdejsi Zitnobranske ulici a konany pripravy k stavbe. Nyni ovsem se vyskytly obtize, jake� jen horlivost, ba pravy zapal pro vee prekonati mohl. Toho se nenedo stavalo. Dva bratri 'I'ylove, Branimir a Svatopluk, oba mimocho prave Drem A *em ztskdni pro vee narodnj dem receno, s celym sborem pratel a znamych. nanej vic muzuv z .Podskali prazskeho uvazali se v provedeni stavby. Provadela se prekonavanim nesmfrnych obtizi a odstraiiovanim prekazek drive netusenyeh. Ale dum vuci hlede az ku podivu vyrustal, Mmilo se vnbee, ze jednim patrem bude stavba ukoneena, ale pldny zakladateluv sahaly dale a stavelo se vfse. Mnozi jiz pozbyvali .duvery ve vee tuto, mnice, ze prostfedky nestaci k vystavenf vetsi budovy; ale kdyz pak i ti'etl patro vystupovalo, bylo diveni jeste vice. Budova koneene stala a riad nl vyenivala vizka s umele provedenou Aeolovou harfou. Zevnejsek byl hotov, ale upraveni vnitrku vyzado vale nemene obeu a praci; nez vsecko se dovedlo k eHi ovsem pri nesnazfch velikych. J este -drive, nezli vsecko upraveno bylo, zacaly v do lejsich sinich prednasky pro lid, v nichz se vskutku valny ujimaly, .
podane
tuto
:
.
-
-
.
I
'*
,
156
po>eet remeslniku
�castnil. Byli to nejvfce cIenove hojnych fecenych "eeskych spolecnosti", Jez si za 'obraly vypuz(}�ati.llemcinu, z ceskych kruhu, a mysMnkti vlastenectvi rozsirovati mesi lidem prazskym. Pnsobenl prednasek techto bylo neobyoejne, ba pre kvapujicL Jmenovite lueba vedla k .neocekdvanym resul tatum. Nekteri i;emeslllJci �vlaste schopni, nenachasejice prospechu pri remeHle svem, oddali se lucbe. Jisty neza mozny krejci' stal se ·cas-em zarn�nym tovarnfkem, k cemuz prvni podnet daly. ony prednasky. Ze se tez zemim prednaselo vysvita z pfedeslanych libtU. Ale'i, k jinym zamer.um se pracovalo a byly mnohe sHy ziskany: Vasak pro hudbn, Klement pro kresleni a. malbu, D�. Kodym, Dr. Rybicka, Dr, Spott, Jaroslav Kalina, Hiibs�pro obchodni nauky a j. v. Pripravovalo se vydavani encyklopedie pro zenske, pak obchodni encyklopedie (vyselL syazek v jazyku ne� meckem ,3, mel prekladall byti)" Balbiho zemepisu (vyslo nekolik .svaskn) a j. Ale na .dome vaslo mnobo dluhn, velke plany se ten eily, .080by zfskane odstupovaly, mnoha nedorozumeni mezi zakladateli povstala, a koneene dum zase prodan a na cin zevny promenen, Budec klesL Ae kratke .bylo tminl jeho, pfece zane ehal po> sobe bluM! stopy a nezustal beze vseho pusobenf na teha�rsi vzrustani veci nasi narodni.. Zasluhuje asp on tuto skromnou spomfnku. tehd':iz tak ulohu 'by]y
.
.
I
,
.
.
'
..
"
