BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - Technická univerzita Ostrava ve spolupráci s Českou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu, o. s. a Ministerstvem práce a sociálních věcí Recenzované periodikum

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014 Sborník přednášek XIV. ročníku mezinárodní konference

Ostrava, VŠB - TU 14. - 15. května 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - Technická univerzita Ostrava ve spolupráci s Českou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu, o. s. a Ministerstvem práce a sociálních věcí Recenzované periodikum

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014 Sborník přednášek XIV. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Iva Vondráka, CSc. a náměstka Ministryně práce a sociálních věcí JUDr. Petra Šimerky

Ostrava, VŠB - TU 14. - 15. května 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika www.fbi.vsb.cz Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika www.spbi.cz Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu, o. s. Studentská 6202/17 708 00 Ostrava - Poruba Česká republika www.cztpis.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Na Poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2 Česká republika www.mpsv.cz Recenzované periodikum BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014 Sborník přednášek XIV. ročníku mezinárodní konference

Editor: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc.

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-145-3

Odborný garant konference Chairman doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Pavel Poledňák, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava JUDr. Petr Šimerka - Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha Dr.h.c. mult. prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc. - Technická univerzita Košice Dr. Daniel Podgórski - Central Institute for Labour Protection, National Research Institute, Polsko Ing. Viktor Kempa - ETUI, Belgie prof. Dr. Viktor A. Trefilov - Perm National Research Polytechnic University, Rusko Mgr. Ing. Rudolf Hahn - Státní úřad inspekce práce, Opava RNDr. Stanislav Malý, Ph.D. - Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha prof. Ing. Karol Balog, PhD. - Slovenská technická univerzita Bratislava doc. Ing. Ivana Tureková, Ph.D. - Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

Organizační výbor konference Organising Conference Committee Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík - VŠB - TU Ostrava Ing. Robert Chlebiš - CZ-TPIS Ostrava Ing. Ivan Kričfaluši, Ph.D. - NEW ELTOM Ostrava, s.r.o. Ostrava prof. Ing. Milan Oravec, Ph.D. - TU Košice Mgr. Tereza Benešová - CZ-TPIS Ostrava Ing. Světla Fišerová, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lucie Sikorová, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava

Obsah SEVESO III direktiva a nařízení CLP Bartlová Ivana, Fukala Vít

1

Větrání velkých prostor Kopecký Václav

Porovnanie vybraných metód prvej generácie Belčík Michal, Balog Karol, Čekan Pavol, Szabová Zuzana

4

Potenciální zdravotní rizika nanomateriálů Brzicová Táňa

7

Porovnání principů zlepšování pracovních podmínek se zaměřením na Hyundai Motor Manufacturing Czech Koutný Petr

Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 ve vztahu k bioplynovým stanicím Cáb Stanislav, Kulich Martin

60

Safety and Ergonomics of Iron Casts Manufacturing Kukla Sławomir

63

Padákový záchranný systém u letounů kategorie ULL v kontextu represivní požární ochrany Langová Barbora, Zavila Ondřej

66

24

Psychosociální rizika na pracovišti - kampaň SLIC 2012 Lipšová Vladimíra, Kožená Ludmila

70

27

Exposure of Dental Prosthetic Workers to Physical and Chemical Hazards and Harms Marinković Vesna, Petrović Vesna, Simendić Borislav, Sokola Matija, Škrbić Biljana

12 15

Bezpečnosť práce a života Ďurica Tibor

20

International Requirements of Occupational Safety and Health and Russian National Traditions and Experience Fainburg Grigorii Universal Fundamental Principles for Creation of Educational and Training Programs for Safety Ensuring and Accident Prevention Fainburg Grigorii

29

Činnost oblastního inspektorátu práce Ostrava v roce 2013 Gajdoš František

32

Normativní přístup ke stanovení minimální iniciační energie hořlavých prachů Havelková Jana, Lepík Petr

34

New Viewpoint on Certification Welding Materials from Position Reduce Hazard Level for Manufacturing Employees Ignatova A.M., Faynburg G.Z., Ignatov M.N., Kuznecov D.A.

37

Posouzení a vyhodnocení stavu BOZP u technických strojů a zařízení ve vybraných posilovnách a Fitcentrech 39 Kissiková Lenka, Šuléř Martin Množství a distribuční rozložení nano a mikročástic kovů u tavící pece olověného odpadu 46 Klouda Karel, Lach Karel, Brádka Stanislav, Cejpek Jiří, Otáhal Petr Nástroje interaktivního vzdělávání v BOZP ve firmě Edwards Komolá Alena

57

Systém prevence rizik a rizikové faktory v oblasti železniční dopravy Kožmín Petr

Nanotechnologie a bezpečnost práce Danihelka Pavel, Sikorová Lucie

Speciální testovací hala pro velkoobjemové zkušebnictví, parametry a prvky technického zabezpečení při nakládání s CBRN látkami Dymák Michal, Weisheitelová Markéta, Dropa Tomáš

54

53

Bezpečnostné pravidlá pri ručnej manipulácii s bremenami Marková Iveta Systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR Matějka Jiří, Marek René Výsledky měření NANO/UFP pro zpřesnění expozice poletavým aerosolům v pracovním ovzduší kovoobráběcí dílny jako podklad šetření NzP Mička Vladimír, Minksová Jarmila, Lach Karel, Ježo Eduard, Kaličáková Zdeňka Zabezpečenie bezpečnosti zásahov hasičských jednotiek a ich súčinnosť so zložkami IZS Monoši Mikuláš, Kapusniak Jaroslav Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Pelikán Jiří Stanovení sklonu k samovznícení a minimální teploty vznícení dřevěného prachu Perďochová Michaela, Foldynová Veronika Designing of Safety Assembly Workplaces Plinta Dariusz, Mielcarek Dorota

72

76 82

85

89 93

94 98

Poznatky pro bezpečnost průmyslu Procházková Dana

101

Komunikace s dodavateli na téma BOZP Pulec Karel

108

Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci živnostníka Sabo Milan, Bartek Alojz, Jastrabíková Karolína

110

Návrh architektúry modulu systémového riadenia BOZP v HAZZ SR Tánczos Zoltán, Majlingová Andrea

Preventivní protipožární systém OxyReduct a jeho vliv na lidský organismus Sargová Jana, Kociánová Jana, Zavila Ondřej

112

Security Management of the City Services Trefilov Viktor A.

Výzkum ergonomických rizik a jejich vlivu na spolehlivost výkonu operátorů řídících center Skřehot Petr, Houser František

144

117

Význam celoživotného vzdelávania odborných pracovníkov v oblasti BOZP Tureková Ivana, Kozík Tomáš, Bulla Róbert Hodnotenie záťaže zamestnancov pri ručnej manipulácii s bremenami Tureková Ivana, Tomková Viera, Bagalová Terézia

148

Nové možnosti vzdělávání v oblasti bezpečnosti Slováčková Ivana, Kirschstein Günther

120

Výbušnost prachů v průmyslových prostorech Souček Petr

122

Úrazové pojištění - nástroj prevence Váchová Miluše, Gomba Pavla

Výskum psychosociálnych rizík v logistike Sujová Erika, Čierna Helena

124

Použití technických zařízení pro komplexní řízení rizik Valta Miroslav, Maturová Jana

Zváračský pevný aerosol ako faktor ovplyvňujúci kvalitu pracovného prostredia Szabová Zuzana, Čakan Pavol, Pastier Martin, Kuracina Richard, Scarafilo Domenico Efektivní nástroje managementu BOZP v procesu prevence a snižování úrazovosti ve společnosti ABB s.r.o. Šilar Miroslav

128

131

Činnost kontrolních orgánů při kontrole zajištění BOZP na staveništi Štoudková Eva

133

Povinnosti účastníků v oblasti BOZP při zahájení investiční akce Štoudková Eva

136

Zajištění bezpečnosti při práci v práškových lakovnách Veličková Eva, Perďochová Michaela, Foldynová Veronika Samovznícení hořlavých kapalin v izolačním materiálu Věžníková Hana, Filipi Bohdan, Herecová Lenka Psychologie přežití - Jsou hasiči připraveni? Volf Oldřich

138 142

152

155

157

162 166

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014

SEVESO III direktiva a nařízení CLP SEVESO III Directive and Regulation CLP doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Ing. Vít Fukala VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] Abstrakt Pozornost je věnována problematice závažných havárií s přítomností nebezpečných látek dle směrnice Rady 2012/18/ EU, tzv. SEVESO III direktivy. Seznamuje s legislativním rámcem v oblasti chemických látek a prevence závažných havárií. Podrobně se zabývá rozborem SEVESO III direktivy, zejména rozdíly v klasifikaci dle směrnic 67/548/EHS (DSD), 1999/45/EHS (DPD) a nařízení 1272/2008/ES (CLP), které se významným způsobem dotýkají přílohy I SEVESO III direktivy, která musí být na základě těchto změn harmonizována do právních předpisů jednotlivých členských států. Klíčová slova SEVESO III direktiva, prevence závažných havárií, nebezpečná látka, klasifikace. Abstract Attention is paid to the control of major-accident hazards involving dangerous substances in accordance with Council directive 2012/18/EU, the so-called SEVESO III directive. Acquainted with the legislative framework on chemicals and prevention of major accidents. and states also important to serious industrial accidents that have participated in its development. Further details the analysis of SEVESO III directive, in particular the differences in classification according to directive 67/548/EEC (DSD), 1999/45/ EC (DPD) and regulation 1272/2008/EC (CLP), which is seriously affecting Annex I SEVESO III directive, which must be based on the changes in the harmonized laws of the Member States. Keyword SEVESO III directive, prevention of major accidents, dangerous substance, classification. Úvod Chemické látky jako produkty chemického průmyslu přináší na jednu stranu spoustu výhod, bez kterých by moderní společnost nemohla existovat, na stranu druhou také spoustu starostí, souvisejících zejména s jejich nebezpečností, které si běžný spotřebitel leckdy ani nedokáže představit. Nakládání s chemickými látkami (výroba, zpracování, skladování, přeprava atd.) v sobě ukrývá rizika, které mohou v konečném důsledku vést až k závažné průmyslové havárii. Bylo nutné nastavit pravidla pro kontrolu rizik a snížení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie i jejich dopadů, které by byly řešeny nejen na úrovni podniků, státu, ale také v mezinárodním měřítku. Právě z těchto důvodů vznikla směrnice Rady 82/501/EEC, tzv. SEVESO I direktiva, která byla prvním základním dokumentem pro země Evropského společenství v oblasti prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Na základě zkušeností získaných uplatňováním direktivy, dochází k jejímu vývoji (SEVESO II), postupem doby je několikrát novelizována tak, aby kladla stále vyšší požadavky na zajištění bezpečnosti. Poslední změnou v oblasti prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek je SEVESO III direktiva (směrnice Rady 2012/18/EU), reagující zejména na systém klasifikace nebezpečných látek dle nařízení CLP, čímž dochází k zásadní transpozici některých ustanovení. Ostrava 14. - 15. května 2014

Cílem je proto věnovat pozornost právě těmto skutečnostem a názorně předvést změny a dopady vyplývající z této direktivy. Význam SEVESO III direktivy Zásadní změnou dotýkající se SEVESO III direktivy je přechod klasifikace nebezpečných látek a směsí dle směrnic Rady 67/548/ EHS (DSD) a 1999/45/ES (DPD) na něž odkazuje příloha I. Systém klasifikace dle uvedených směrnic byl nahrazen nařízením (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Hlavní cíle SEVESO III direktivy - Sladění přílohy I s nařízením CLP, při zachování současné vysoké úrovně prevence. - Vyjasnění některých ustanovení, a prosazování směrnice.

vedoucích

ke

zlepšení

- Omezení administrativní zátěže pro provozovatele a příslušné orgány. - Lepší přístup občanům k informacím o rizicích vyplývajících z činnosti průmyslových podniku, a o tom, jak se chovat v případě havárie. - Změna pravidel pro účast dotčené veřejnosti při rozhodovacím procesu včetně územního plánování. [3, 6] SEVESO III direktiva vstoupila v platnost dne 13. srpna 2012, účinnosti nabývá v červnu 2015. Členské státy proto musí transponovat směrnici, nejpozději do 1. června 2015, do svých národních předpisů. 1. června 2015 je také datum, kdy v konečnou účinnost vstupuje nařízení CLP. Srovnání systémů klasifikace dle směrnic DSD/DPD a nařízení CLP Nařízení CLP zavádí nový systém klasifikace ve srovnání s klasifikací dle směrnic DSD/DPD. Nejzásadnější změny a rozšíření se týkají: • Nebezpečných fyzikálních vlastností - dochází k rozšíření nebezpečných fyzikálních vlastností, které jsou nahrazeny třídami fyzikální nebezpečnosti. Přehled nově zavedených tříd nebezpečnosti dle nařízení CLP a nebezpečných vlastností dle směrnic DSD/DPD (viz tab. 1). Tab. 1 Přehled tříd fyzikální nebezpečnosti a nebezpečných fyzikálních vlastností [2, 3] Třídy nebezpečnosti pro fyzikální nebezpečí dle nařízení CLP Výbušniny Hořlavé plyny Hořlavé aerosoly Oxidující plyny Plyny pod tlakem Hořlavé kapaliny Hořlavé tuhé látky Samovolně reagující látky a směsi Samozápalné kapaliny Samozápalné tuhé látky Samozahřívající se látky a směsi Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny Oxidující kapaliny Oxidující tuhé látky Organické peroxidy Látky a směsi korozívní pro kovy

Nebezpečné fyzikální vlastnosti dle směrnice DSD/DPD Výbušný Oxidující Extrémně hořlavý Vysoce hořlavý Hořlavý

1


• Nebezpečných vlastností pro zdraví - které jsou nahrazeny třídami nebezpečnosti pro zdraví (viz tab. 2). Tab. 2 Přehled tříd nebezpečnosti pro zdraví a nebezpečných vlastností pro zdraví [2, 3] Třídy nebezpečnosti pro zdraví dle nařízení CLP

Nebezpečné vlastnosti pro zdraví dle DSD/DPD

Akutní toxicita Žíravost/dráždivost pro kůži Vážné poškození očí/podráždění očí Senzibilizace dýchacích cest nebo kůže Mutagenita v zárodečných buňkách Karcinogenita Toxicita pro reprodukci Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice Nebezpečnost při vdechnutí

Vysoce toxický Toxický Zdraví škodlivý Žíravý, dráždivý Senzibilizující Karcinogenní Mutagenní Toxický pro reprodukci

• Nebezpečných vlastností pro životní prostředí - které jsou nahrazeny třídami nebezpečnosti pro životní prostředí (viz tab. 3). Tab. 3 Přehled tříd nebezpečnosti pro životní prostředí a nebezpečných vlastností pro životní prostředí [2, 3] Třídy nebezpečnosti pro životní prostředí dle nařízení CLP

Nebezpečné vlastnosti pro životní prostředí dle směrnice DSD/DPD

Nebezpečnost pro vodní prostředí Nebezpečnost pro ozonovou vrstvu

Nebezpečný pro životní prostředí

Je kladen důraz na plán kontrol, který musí být veden na celostátní, regionální nebo místní úrovni, tento plán musí být pravidelně přezkoumáván a aktualizován. Ve vztahu k SEVESO II direktivě je celkově posílen systém a přístup ke kontrolám u podniků spadajících pod tuto směrnici. Nově je uveden obsah plánů kontrol. Detailní rozbor přílohy I a důsledky změny klasifikace látek Hlavním cílem SEVESO III direktivy bylo, jak již bylo uvedeno, sladění přílohy I s nařízením CLP. Záměrem bylo zachovat požadavky přílohy I SEVESO II direktivy, tak aby při její harmonizaci s nařízením CLP, došlo k co nejmenším změnám v oblasti působnosti. Ačkoliv jsou oba systémy klasifikace podobné, a zahrnují přibližně stejné nebezpečí, systém klasifikace CLP zavádí nové třídy a klasifikace nebezpečnosti. Přehled změn klasifikace dle systému DSD/DPD na systém CLP dotýkající se SEVESO direktiv je uveden v tabulce 4. Křížkem X jsou v tabulce označeny třídy nebezpečnosti, které jsou implementovány v SEVESO III direktivě. Tab. 4 Změny v klasifikaci dle směrnic DSD/DPD a nařízení CLP dotýkající se SEVESO III direktivy [3, 4] Fyzikálně chemické a toxikologické vlastnosti

Třídy nebezpečnosti podle směrnice DSD/DPD

Výbušné Extrémně hořlavé Vysoce hořlavé Hořlavé Oxidující

Třídy nebezpečnosti podle zákona č. 59/2006 Sb.

Třídy nebezpečnosti podle nařízení CLP

Třídy nebezpečnosti podle SEVESO III direktivy

X X X X X

Výbušnina Hořlavý plyny Hořlavý aerosol Hořlavá kapalina Hořlavá tuhá látka Samozápalná kapalina Samozápalná tuhá látka Samozahřívající se látka nebo směs Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny Oxidující kapalina Oxidující tuhá látka Oxidující plyn Plyny pod tlakem Samovolně reagující látka nebo směs Organický peroxid Látka nebo směs korozivní pro kovy Akutní toxicita Žíravost/dráždivost pro kůži Vážné poškození očí/podráždění očí Senzibilizace dýchacích cest/senzibilizace kůže Mutagenita v zárodečných buňkách Karicinogenita Toxicita pro reprodukci Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice Toxicita pro specifické cílové orgány opakované expozice Nebezpečná při vdechnutí Nebezpečný pro vodní prostředí Nebezpečný pro ozonovou vrstvu

X X X X

Vysvětlení změn Směrnice stanovuje pravidla pro prevenci závažných havárií v objektech, s přítomností nebezpečných chemických látek, charakterizovaných přílohou č. I směrnice. Vztahuje se na závody s nebezpečnými chemickými látkami překračující mezní hodnoty uvedené právě v příloze č. I. Nyní část 1 přílohy I obsahuje kategorie nebezpečných látek a část 2 přílohy I nebezpečné látky jmenovitě uvedené. Přehození znázorňuje obr. 1. SEVESO II direktiva Část 1: Látky jmenovitě uvedené

Část 2: Kategorie látek a přípravků výslovně neuvedených v části 1

Fyzikální nebezpečnost

Vysoce toxické Toxické

SEVESO III direktiva Část 1: Kategorie látek a přípravků výslovně neuvedených v části 1

Zdraví škodlivé Nebezpečnost pro zdraví

Část 2: Látky jmenovitě uvedené

Sladění přílohy č. I SEVESO III direktivy s nařízením CLP může způsobit automatické zařazení látek, které pod směrnici dříve nespadaly nebo jejich vyloučení z působnosti směrnice, a to bez ohledu na skutečnost, zda tyto látky mohou způsobit závažnou havárii. Těmto situacím je potřeba zabránit, a proto jsou uvedeny korekční mechanismy pro případné přizpůsobení přílohy č. I pomocí posouzení nebezpečnosti dané látky, které se provádí na základě oznámení členského státu. Přizpůsobení přílohy je tedy možné pomocí aktů v přenesené pravomoci. Nově ukládá povinnost členským státům poskytnou veřejnosti trvalý přístup k informacím, které stanovuje příloha. Údaje sdělované veřejnosti jsou v příloze rozděleny do dvou částí podle nižšího/vyššího limitního množství nebezpečných látek v daném zařízení. Dále uvádí požadavky na přístup k informacím pro veřejnost u zařízení s vyšším limitním množstvím. 2

Dráždivé Žíravé Senzibilizující Mutagenní Karcinogenní

Obr. 1 Záměna částí 1 a 2 přílohy I SEVESO III direktivy Nově byly definovány pojmy charakterizující různé druhy zařízení spadajících do směrnice, dále pojmy směs, veřejnost, dotčená veřejnost a kontrola. Pojmy závod, provozovatel a zařízení byly rozšířeny a více vyjasněny.

X X

Toxické pro reprodukci

Nebezpečné pro životní prostředí

Nebezpečné pro životní prostředí

X

X X

X

X X X X X

X

X

X

Nebezpečné látky jmenovitě uvedené se nacházejí v příloze I části 2 a dochází k následujícím změnám: • Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 včetně LPG a zemního plynu jsou v závislosti na nařízení CLP nově uvedeny jako Zkapalněné mimořádně hořlavé plyny (včetně zkapalněného propanu-butanu) a zemní plyn. • Toluen diisokyanát je nově rozšířen na 2,4-toluen diisokyanát a 2,6-toluen diisokyanát. • Nižší limitní množství u chloridu sirnatého nově není definováno, v SEVESO II direktivě je uvedena 1 tuna. U vyššího limitního množství ke změně nedochází.

Ostrava 14. - 15. května 2014


• Množství polychlordibenzofuranů a polychlordibenzodioxinů jsou nyní počítány pomocí WHO ekvivalentních faktorů toxicity.

Tab. 5 Podniky zařazené pod působnost zákona č. 59/2006 Sb. [1, 3] Množství TTO [tuny]

Zařazení dle zákona č. 59/2006 Sb.

Zařazení dle Nového zákona o PZH

ČEZ-Elektrárna Prunéřov

320

Skupina A

Vyřazen z působnosti

ČEZ-Elektrárna Mělník

1000

Skupina B


Dalkia Mariánské Lázně

3900

Skupina B

Skupina A

Dalkia Olomouc

8000

Skupina B

Skupina A

Dalkia Přerov

400

Skupina A


ČEZ - Elektrárna Chvaletice

1980

Skupina B


Problematika těžkých topných olejů

Tamero Invest

1433

Skupina B

*Výjimka

Těžké topné oleje (TTO) původně vůbec nebyly klasifikovány jako látka s nebezpečnými vlastnostmi, ke změně dochází až v roce 2011, kdy jsou TTO klasifikovány jako látky nebezpečné pro životní prostředí, a stávají se nebezpečnou chemickou látkou ve smyslu SEVESO II direktivy. Těžké topné oleje jsou látky spadající dle směrnice DSD do kategorie látek nebezpečných pro životní prostředí s limitním množstvím stanoveným dle SEVESO II direktivy 100 tun (nižší limitní množství) a 200 tun (vyšší limitní množství). TTO nebylo možné zařadit jako plynové oleje dle SEVESO II direktivy s limitním množstvím 2500 tun (nižší limitní množství) a 25000 tun (vyšší limitní množství), ačkoliv se tato možnost nabízela a spousta podniků žádala o vysvětlení, zda toto zařazení možné je. V SEVESO III direktivě dochází rozšířením definice „Ropných produktů“ na „Ropné produkty a alternativní paliva“, a k zařazení těžkých topných olejů pod působnost direktivy. Dochází také ke změně limitního množství na 2500 tun (nižší limitní množství) a 25000 tun (vyšší limitní množství). Důvodem pro markantní navýšení a tedy „zjemnění“ klasifikačních limitů TTO byl fakt, že na základě posouzení jeho nebezpečných vlastností nebyl důvod, aby byly TTO dále zařazeny pod působnost SEVESO III direktivy s nižším/vyšším limitním množstvím 100/200 tun, jak tomu bylo v SEVESO II direktivě. Při tomto rozhodnutí hrál roli také fakt, že TTO není klasifikován jako hořlavý, na rozdíl od ostatních ropných produktů. [3, 5]

Teplárna Písek Výtopna Samoty

3300

Skupina B

Skupina A

Teplárna Písek

475

Skupina A


Teplárna Strakonice

7000

Skupina B

Skupina A

Teplárna Tábor

7336

Skupina B

Skupina A

Teplárna Trmice

488

Skupina A


Vápenka Čertovy schody

150

Skupina A


Teplárna Liberec

191

Skupina A


• Do položky ropné produkty a alternativní paliva jsou nyní nově zařazeny těžké topné oleje a alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí. Přidání těžkých topných olejů bude mít podstatný vliv na přeřazení/vyřazení podniků, pracujících s touto látkou. SEVESO III direktiva obsahuje v příloze I části 2 celkem 13 nových nebezpečných látek, pro které je stanoveno nižší i vyšší limitní množství. Tyto látky byly jmenovány, zejména z důvodů harmonizace s nařízením CLP. V případě nezařazení těchto látek mezi látky jmenovitě uvedené by byly na základě své klasifikace zařazeny do jiné třídy nebezpečnosti, dle přílohy I části 1, a tím by došlo ke zpřísnění platnosti SEVESO III direktivy.

Změnou klasifikačního množství u TTO dojde k významnému snížení počtu zařízení spadajících pod SEVESO III direktivu, a tím k omezení administrativní zátěže pro provozovatele a příslušné orgány, v souladu se stanovenými cíly SEVESO III direktivy. ČR je povinna nejpozději do 14. 2. 2014 uvést v účinnost právní předpisy pro dosažení souladu se směrnicí SEVESO III týkající se otázky TTO (celkový soulad pak nejpozději do 31. 5. 2015), transpozice bude mít pro podmínky ČR za následek novelizaci zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií (PZH), pravděpodobněji však (stejně jako v EU) vydání nového zákona. V současné době je pod působnost zákona č. 59/2006 Sb., zařazeno celkem 14 zařízení, kde je využíván a skladován TTO. Tab. 5 uvádí podniky zařazené pod působnost zákona o PZH a srovnává změny jejich zařazení po implementaci SEVESO III direktivy. Z tabulky je patrné, že pro dosažení souladu se SEVESO III direktivou dojde k markantním změnám v zařazení podniků s TTO do skupin dle limitního množství, dotýkající se všech podniků v České republice, které v současné době spadají pod zákon o PZH. Dochází k úplnému vyřazení 8 podniků z působnosti zákona a přeřazení 4 podniků ze skupiny B do skupiny A. Výjimku tvoří pouze společnost Tamero Invest s.r.o, která kvůli svému umístění v Areálu chemických výrob Kralupy zůstane i nadále zařazena pod zákon o PZH. [1, 3]


Název objektu

Závěr Cílem bylo uvést skutečnosti, které vedly k vypracování nové směrnice Rady č. 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, tzv. SEVESO III direktivě a analyzovat změny provedené v příloze I, které vychází zejména z požadavků nové klasifikace dle směrnice Rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, tzv. nařízení CLP. Jak již bylo zmíněno, hlavním důvodem pro vypracování SEVESO III direktivy byla harmonizace s nařízením CLP, proto je stručně srovnán systém klasifikace dle směrnic DSD/DPD a nařízení CLP. Pozornost se dále soustřeďuje na srovnání provedených změn ve vztahu k SEVESO II direktivě. Hlavní pozornost je věnována příloze I SEVESO III direktivy, kde jsou analyzovány jednotlivé změny v klasifikaci, dotýkající se harmonizace směrnice s nařízením CLP. Jako příklad aplikace SEVESO III direktivy byla zvolena problematika těžkých topných olejů, která bude mít zásadní vliv na zařazování podniků pod působnost nového zákona o prevenci závažných havárií v ČR. Použitá literatura [1]

Bartlová, I.: Vývoj v oblasti nebezpečných látek a přípravků. Ostrava 2008, SPBI, 54 s., ISBN 978-80-7385-050-0.

[2]

Bartlová, I.: Prevence a připravenost na závažné havárie. Ostrava 2008, SPBI, 47 s., ISBN 978-80-7385-049-4

[3]

Fukala, V.: SEVESO III direktiva a její aplikace. Diplomová práce. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2013. 71 s.

[4]

Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP).

[5]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomnosti nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES. 3


Porovnanie vybraných metód prvej generácie Comparison of the First Generation Methods Ing. Michal Belčík prof. Ing. Karol Balog, PhD. Ing. Pavol Čekan, PhD. Ing. Zuzana Szabová, PhD. Slovenská technická univerzita v Bratislave, Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovenská republika [email protected], [email protected] [email protected], [email protected] Abstrakt V oblasti hodnotenia ľudskej spoľahlivosti existuje veľa rôznych metód. Každá metóda má prirodzene svoje špecifiká, ktoré ju robia v určitých podmienkach použitia vhodnejšou. Tento príspevok je preto zameraný na charakterizovanie a porovnanie vybraných metód prvej generácie THERP, HEART a SPAR-H. Porovnanie je zamerané na možnosť aplikovania metód, dostupnosť zdrojov informácii, využívanie závislostí úloh, množstvo a pozitívny/ negatívny vplyv faktorov ovplyvňujúcich výkon a spôsob stanovovania pravdepodobnosti ľudskej chyby. Kľúčové slová Spoľahlivosť, ľudský činiteľ, pravdepodobnosť ľudskej chyby. Abstract There are a lot of various methods in the field of the human reliability assessment. Naturally, each method has its particularities that make it more appropriate in some conditions of use. Therefore, this paper is aimed to characterize and compare of the selected first generation methods THERP, HEART and SPAR-H. The comparison is focused on the possibility of the application of the methods, the availability of information sources, the utilization of the dependence of tasks, the amount and the positive/negative influence of the performance influencing factors and the way of determining the human error probability. Keywords Assessment, human reliability, human error probability. Úvod Posudzovanie ľudskej spoľahlivosti v systémoch človek-stroj sa stáva vzhľadom na zvyšujúce sa riziká čím ďalej viac potrebným. V pravdepodobnostnom hodnotení rizika (PRA - Probability Risk Assessment) sa často analytik dostáva do situácie, kedy musí pre významnosť zariadenia alebo úlohy (napr. v oblasti riadenia jadrových elektrární) posúdiť v rámci systému aj pravdepodobnosť zlyhania operátora pri plnení úlohy. Prístup k hodnoteniu spoľahlivosti človeka sa výrazne líši od hodnotenia spoľahlivosti strojov. Nakoľko je človek vysoko interaktívny a citlivý prvok pracovného systému, nie je jednoduché vytvoriť univerzálnu metódu. V dôsledku vývoja a zdokonaľovania metód hodnotenia ľudskej spoľahlivosti (HRA - Human Reliability Assessment), vzniklo množstvo metód, ktoré majú svoje špecifiká. Poznanie oblastí, ktorými sa odlišujú umožňuje zvoliť tú najvhodnejšiu pre uvažované použitie.

4

Charakteristika vybraných metód THERP Metóda THERP predstavuje celkovú metodiku pre predikciu pravdepodobnosti ľudskej chyby a hodnotenie degradácie systému človek-stroj po ľudskej chybe [1]. Primárne bol vývoj techniky zameraný na oblasť atómových elektrární, ale jej princípy z nej robia všeobecný nástroj pre posudzovanie ľudskej spoľahlivosti. Príkladom toho je jej využitie v oblasti lekárstva a pobrežných vôd [2]. Základným nástrojom v metóde THERP je strom udalostí, ktorého špecifické určenie je v príručke k tejto technike vyjadrené ako „strom udalostí HRA“. Prostredníctvom tohto stromu udalostí sú modelované sekvencie úloh, obsahujúce základné možnosti ako „úspech“, „neúspech“ a tam, kde je to opodstatnené aj možnosť „obnova“ [1]. Príručka obsahuje tabuľky s jednobodovými odhadmi nominálnych pravdepodobností ľudskej chyby (HEP - Human Error Probability) s prideleným faktorom chyby (EF - Error Factor). EF vytvára okolo nominálnej HEP symetrický priestor, ktorý by mal zahŕňať 90 % HEP. Tento interval sa získa: • vynásobením HEP pomocou EF - horná hranica, • vydelením HEP pomocou EF - dolná hranica [1]. Výnimkou je použitie vyšších hodnôt HEP, ktorých vypočítaná horná hranica vo výpočte presahuje hodnotu 1,0 (napr. HEP = 0,25 s EF = 5). V takom prípade sa na základe logických pravidiel prijíma za maximálnu hodnotu hodnota 1,0. Tým dochádza k zmene symetrického priestoru neistoty okolo mediánu logaritmicko-normálneho rozdelenia (predstavuje nominálnu HEP) na priestor asymetrický [1]. Nominálne HEP sú v príručke definované ako HEP, ktoré nezohľadňujú špecifiká jednotlivých prevádzok a operátorov. Zohľadnenie týchto aspektov v celkovej HEP (posun HEP v rámci intervalu vymedzeného pomocou EF) sa vykoná na základe posúdenia výkon ovplyvňujúcich faktorov, v prostredí THERP známych aj pod skratkou PSF (Performance Shaping Factors). Príručka obsahuje zoznam 67 PSF, rozdelených do troch základných skupín a ich podskupín: • externé (vonkajšie) faktory: - situačné charakteristiky, - pokyny pre prácu a úlohy, - charakteristiky úloh a zariadení, • interné (vnútorné) faktory: - faktory organizmu, • stresory: - psychologické, - fyziologické [1]. Avšak, HEP v technike THERP nezávisí iba od nominálnej HEP a PSF, ale do úvahy vstupuje aj určitý stupeň závislosti (nulová, nízka, stredná, vysoká, celková) medzi vykonávanými úlohami. THERP teda uvažuje aspekty pracovného procesu ako sú vzájomná kontrola dvoch spolupracujúcich operátorov či vhodné umiestnenie ovládacích prvkov, čo v závislosti od podmienok do určitej miery mení pôvodnú HEP [1].



HEART Metóda HEART reprezentuje deterministickú a pomerne priamočiaru techniku na posúdenie ľudskej spoľahlivosti, ktorá bola vyvinutá J. C. Williamsom na začiatku osemdesiatych rokov [3] ako odpoveď na potrebu inžinierov, mať možnosť použiť rýchlu, ľahko pochopiteľnú, systematickú a opakovateľnú metódu pre identifikovanie hlavných vplyvov na ľudský výkon [4]. Vzhľadom na aplikovateľnosť metódy sa považuje za všeobecnú metódu, ktorá je použiteľná na hocakú situáciu alebo oblasť priemyslu, kde je vyzdvihnutá dôležitosť ľudského faktora. To, že HEART predstavuje „viacsektorový“ nástroj pre posudzovanie ľudskej spoľahlivosti, dosvedčuje fakt, že metóda bola použitá v oblasti jadrového a chemického priemyslu, v leteckej a vlakovej doprave a taktiež v zdravotníctve [2]. Metodika definuje 8 („A“ až „H“) + 1 („M“) typov generických úloh s priradenou nominálnou hodnotou ľudskej nespoľahlivosti a pravdepodobnosťami, ktoré prislúchajú hraniciam 5. a 95. percentilu. Typ generickej úlohy „M“ s jej nominálnou hodnotou ľudskej nespoľahlivosti je určený pre prípad, že sa v ostatných typoch generických úloh nevyskytoval popis, vystihujúci úlohu, ktorá má byť uvažovaná [4]. Pre priblíženie sa špecifickým podmienkam výkonu úlohy, HEART využíva súbor 38 podmienok produkujúcich chybu (EPC - Error-Producing Conditions) s ich maximálnou hodnotou, ktorá by mohla zmeniť podmienky z dobrých na zlé. Z predchádzajúcej vety je zrejmé, že čo sa týka EPC v HEART, tie výlučne degradujú pravdepodobnosť úspešného vykonania úlohy, resp. zvyšujú ľudskú nespoľahlivosť [4]. Stanovenie celkovej pravdepodobnosti ľudskej chyby pri výkone zvolenej úlohy sa vykonáva prostredníctvom nasledujúceho vzorca: HEP = nHEP ∙ ∏{[(EPCi-1) ∙ (veľkosť pôsobenia EPCi )]+1} pravdepodobnosť

(1)

HEP

- celková chyby,

ľudskej

nHEP

- nominálna pravdepodobnosť ľudskej chyby získaná prostredníctvom tabuľky generických úloh,

EPCi

- sila vybranej EPC (v tabuľke EPC),

veľkosť pôsobenia EPCi - veľkosť pôsobenia z celkového potenciálu EPC zvolená v rozsahu 0 - 1,0 (subjektívne posudzované) [4]. Na zaistenie efektívneho riešenia vysokej HEP navrhuje stratégie a nápravné opatrenia zamerané na zníženie chýb. Tieto odporúčania sú spojené s konkrétnymi EPC [4]. SPAR-H SPAR-H predstavuje jednoduchú metódu HRA využívanú na odhadovanie pravdepodobností ľudskej chyby spojenej s činnosťami operátora alebo skupiny operátorov a s rozhodnutiami, ktoré prijímajú v súvislosti so vzniknutou iniciačnou udalosťou [5]. Posudzovanie spoľahlivosti človeka v podmienkach metódy SPAR-H uvažuje dve hlavné kategórie činností, ktorým prideľuje aj vlastné základné hodnoty HEP. Týmito sú: • kategória „akcia“ (základná HEP = 0,001) - reprezentovaná činnosťami, pri ktorých nie je nutné uvažovať o vhodnosti, prípadne intenzite ich vykonania a sú vykonávané zväčša ako procesná položka (po kroku 1 vykonať krok 2, pri poklese hodnoty „A“ vykonaj spustenie zariadenia „α“ a pod.), napr. obsluha zariadenia, uvedenie do prevádzky, spúšťanie púmp, kalibrovanie atď.,


• kategória „diagnostika“ (základná HEP = 0,01) - charakterizuje snahu operátora pochopiť stav procesu/situácie na základe informácií plynúcich z jeho/jej prejavu (hodnota A stúpa, hodnota B klesá → pravdepodobné poškodenie technológie v mieste XY) a prideliť plánovaným činnostiam prioritu, pričom sa vychádza z pracovných skúseností a znalostí získaných počas tréningu, školení a pod. [5]. Čo sa týka PSF ovplyvňujúcich základnú HEP, v metóde SPAR-H je uvedených 8 PSF, ktoré môžu základnú HEP ovplyvňovať ako pozitívne, tak aj negatívne. Ako PSF v prostredí tejto techniky vystupujú: • dostupný čas, • napätie a stresory, • skúsenosti a výcvik, • komplexnosť, • ergonómia (zahŕňa rozhranie človek-stroj), • procedúry, • spôsobilosť na úlohy a • pracovné postupy [5]. Podobne ako THERP, aj SPAR-H berie do úvahy úroveň závislosti medzi analyzovanými úlohami. Škála závislosti vychádza z tej, ktorá bola pre THERP definovaná v NUREG/CR-1278, avšak tá pre SPAR-H ponúka vylepšený systém pre priraďovanie závislostí [5]. Hlavným pracovným nástrojom sú tzv. „SPAR-H pracovné hárky“, ktorých vzory aj príklady použitia sú v dokumente NUREG/ CR-6883, popisujúcom túto metódu [5]. Porovnanie vybraných metód Porovnanie metód je zamerané na vybrané charakteristiky, ktorými sú aplikovateľnosť, zdroje informácií, spôsob použitia pre výpočet celkovej HEP, závislosť a PSF (resp. EPC). Záver Prítomnosť mnohých metód HRA poskytuje priestor pre voľbu tej najvhodnejšej pre aplikáciu na vybranú oblasť. Stručným popisom metód THERP, HEART a SPAR-H a ich tabuľkovým porovnaním bol vytvorený jednoduchý základ pre voľbu najvhodnejšej metódy z uvedenej trojice. Z hľadiska komplexného vyšetrenia ľudského faktora v pracovných systémoch človek-stroj, z trojice vybraných metód sa ako najdôkladnejšia javí THERP. THERP predstavuje komplexnú metodiku pre HRA a jej príručka názorne poukazuje na aspekty ľudskej spoľahlivosti. Hoci je zameraná na oblasť jadrových elektrární, spomenuté princípy umožňujú v prípade dostupnosti potrebných údajov, využiť ju aj v iných oblastiach. Pri použití možno očakávať vyššiu časovú náročnosť a prácnosť. Metóda HEART predstavuje vhodnú techniku pre posúdenie jednotlivých, nezávislých úloh. Jej všeobecné definície v súbore generických úloh a podmienok produkujúcich chybu sú široko použiteľné. Avšak, treba vziať do úvahy jej sklon k pesimistickejším odhadom, ktorý je daňou za univerzálnosť, a dbať na to, aby uvažovaná EPC nebola už obsiahnutá v popise zvolenej generickej úlohy. Pokiaľ si posudzovateľ bude uvedomovať tieto vlastnosti HEART, získa nástroj na relatívne rýchle kvantitatívne posúdenie spoľahlivosti človeka pri plnení vybranej úlohy. V spojení s jej návrhom stratégie redukcie negatívneho vplyvu EPC môže byť efektívnym nástrojom pre prax. Z trojice vybraných metód je SPAR-H jedinou, ktorá pri hodnotení využíva pripravené pracovné hárky. Rozvrhnutie ich obsahu a aj ich samotný obsah môže byť pri hodnotení veľmi nápomocný. Po prvé, vyplnením pripravených polí je zabezpečené dokumentovanie najpodstatnejších informácií. Po druhé, znalosť 5

HEART

najmä jadrová energetika [1], avšak jej princípy sú uplatniteľné aj v iných sektoroch, napr. v odvetví pobrežných vôd a zdravotníctva [2, 6]

všeobecné využitie pre inžinierov systémov človek-stroj [4], napr. pre oblasti jadrovej energetiky, chemického priemyslu, letectva [2], zdravotníctva [6], a vlakovej dopravy [7]

najmä jadrová energetika, ale základné princípy a údaje o HEP sú využiteľné v iných oblastiach [2]

ZDROJE INFORMÁCIÍ

dostupný súbor údajov a postupov potrebných pre vykonanie kompletnej HRA v dokumentre NUREG/CR-1278 [1]

dostupný súbor údajov a postupov potrebných pre vykonanie hodnotenia a redukciu ľudských chýb pre jednotlivé úlohy v príspevku [4], v ktorom bola metóda uverejnená

dostupné údaje potrebné na stanovenie celkovej HEP v pracovných hárkoch, ktoré sú súčasťou dokumentu NUREG/CR-6883 [5], postup k metóde krok za krokom je voľne prístupný v príručke INL/EXT-10-18533 [8]

ZÁVISLOSŤ

Áno [1]

Nie [4]

Áno [5]

PSF/ EPC

67 PSF, pozitívne/negatívne pôsobenie na nominálnu HEP [1]

38 EPC, negatívne pôsobenie na nominálnu HEP [4]

8 PSF, pozitívne/negatívne pôsobenie na nominálnu HEP [5]

Podľa vybranej nominálnej HEP sa stanovia hranice neistoty a na základe prítomných PSF a závislosti úlohy od iných úloh analytik rozhoduje o posunutí hodnoty nominálnej HEP bližšie k hornej alebo dolnej hranici neistoty. HEP celkovej úlohy, zloženej z úloh čiastkových sa vykonáva podľa vzťahov v príručke [1].

Vyberie sa najvhodnejšia úloha zo súboru generických úloh a pôsobiace EPC. K jednotlivým EPC sa pridelí veľkosť ich pôsobenia na škále 0 - 1,0. Získané hodnoty sa dosadia do vzorca, ktorého výsledkom je celková pravdepodobnosť ľudskej chyby [4].

V závislosti od typu činnosti v analyzovanej úlohe sa vyberie pracovný hárok pre diagnostiku alebo akciu. Vypĺňanie sa vykonáva podľa pokynov, ktoré sú v pracovnom hárku spolu s potrebnými hodnotami pre výpočet obsiahnuté [5].

APLIKOVATEĽNOSŤ

THERP

STANOVENIE HEP


SPAR-H

štruktúry pracovných hárkov dovoľuje rýchlejšiu kontrolu, vyhľadanie požadovanej informácie a prázdne polia upozorňujú na vynechanie kroku/informácie. Po tretie, pomocou tabuľky závislosti poskytujú ľahký a rýchly spôsob voľby úrovne závislosti. Na druhej strane, podobne ako HEART ani SPAR-H nie je úplnou metodikou a na počiatočné kroky HRA je nutné použiť princípy inej techniky (napr. ATHEANA). V prípade dostupnosti potrebných údajov možno využiť princípy hodnotenia SPAR-H aj v inej oblasti ako sú jadrové elektrárne.

[3]

Smith, D.J.: Reliability, Maintainability and Risk. 7th ed. Oxford: Elsevier Butterworth-Heinemann, 2005. ISBN 0-7506-6694-3.

[4]

Williams, J.C.: A data-based method for assessing and reducing human error to improve operational performance. Knutsford: IEEE, 1988. s. 436-450.

[5]

Gertman, D. et al.: The SPAR-H Human Reliability Analysis Method. Idaho Falls, ID: Idaho National Laboratory, 2005. NUREG/CR-6883.

Poďakovanie

[6]

Tento článok bol podporený projektom KEGA ; 028STU-4/2013 E-learning vo forme príručky bezpečnosti a ochrany zdravia pri zváraní.

Lyons, M. et al.: Error Reduction in Medicine. Final report to the Nuffield Trust, The Nuffield Trust. 2005.

[7]

Gibson, W.H. et al.: Tailoring the HEART technique for application in the rail industry. [ed.] Ch. Bérenguer, A. Grall a C. G. Soares. Advances in Safety, Reliability and Risk Management. London: Taylor & Francis Group, 2012, s. 696 - 702.

[8]

Whaley, A.M. et al.: SPAR-H Step-by-Step Guidance. Rev. 2. Idaho Falls: Idaho National Laboratory, 2011. INL/EXT-1018533.

Použitá literatúra [1]

[2]

6

Swain, A.; Guttmann, H.E.: Handbook of human reliability analysis with emphasis on nuclear power plant applications. USA: US NRC, 1983. NUREG/CR-1278. Bell, J.; Holroyd, J.: Review of human reliability assessment methods. Buxton: Health and Safety Executive, 2009. RR679.



Potenciální zdravotní rizika nanomateriálů Potential Health Risks of Nanomaterials Ing. Mgr. Táňa Brzicová1,2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice 2 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 [email protected]

1

Abstrakt Nanomateriály (NM) a nanotechnologie (NT) představují revoluční přístup v technologickém vývoji spočívající v manipulaci hmoty na úrovni atomů a molekul s cílem vývoje nových materiálů s unikátními vlastnostmi. Nezpochybnitelný přínos NM v řadě inovativních aplikací je předpokladem jejich narůstajícího využívání, jehož udržitelnost však zároveň vyžaduje adekvátní zhodnocení zdravotních rizik NM. Vzhledem ke skutečnosti, že NM disponují řadou specifických vlastností, nelze jejich toxicitu predikovat na základě znalostí toxických účinků materiálů v jejich „ne-nano“ formě. Pochopení mechanismů potenciálních toxických účinků NM je základním předpokladem úspěšného managementu jejich rizik a bezpečného používání. Klíčová slova Nanomateriály, nanobezpečnost.

nanotechnologie,

zdravotní

rizika,

Abstract Nanomaterials (NM) and nanotechnologies (NT) represent revolutionary approach in technological development employing atomic and molecular level engineering of matter aimed at forming materials with unique properties. Indisputable benefits of applying NM in a range of cutting edge technologies predetermine their increasing use in future, which sustainability in turns requires appropriate health risk assessment of NM. Regarding various specific properties related to nanoscale, toxicity of NM cannot be extrapolated from knowledge of toxic effects of their bulk counterparts. Understanding of mechanisms underlying toxic effects of NM is prerequisite for their effective risk management and safe use. Keywords Nanomaterials, Nanotechnologies, Health Risks, Nanosafety. Úvod Nanotechnologie představují studium a použití nanometrických materiálů, zařízení a systémů. Jejich aplikace nabízejí obrovské možnosti pro řešení zásadních problémů, s nimiž se potýká lidská společnost. Z mnoha příkladů nadějného využití NM lze uvést např. diagnostiku a léčbu závažných onemocnění, včetně nádorových chorob, dekontaminaci složek životního prostředí, efektivnější způsoby získávání a uchovávání energie a mnoho dalších. Vzhledem k šíři jejich aplikačního potenciálu se s NM můžeme již dnes setkat prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti (Beaulieu, 2009). Unikátní vlastnosti NM mají původ v jejich extrémně malých rozměrech v řádu desítek až stovek nanometrů. Při dosažení určité velikosti v tomto rozmezí, která je více méně specifická pro každý materiál, se chování hmoty začíná měnit. Výsledkem těchto změn je projev nových na velikosti závislých vlastností, s nimiž se nesetkáváme u makroskopických materiálů stejného chemického složení. NM tak mohou vykazovat unikátní fyzikální, chemické, mechanické i biologické vlastnosti (Lines, 2008). Ostrava 14. - 15. května 2014

Jako každá nová technologie i NT přinášení potenciálně nová rizika, která jsou spojena právě s jejich jedinečnými a pro řadu aplikací natolik žádoucími vlastnostmi. Tato nová, dosud neznámá, a tudíž nepředvídatelná rizika mohou vyžadovat revize současných přístupů v managementu zdravotních rizik a případné zavedení přístupů nových, specificky zohledňujících potřeby dané technologie (Johnston et al., 2013). Základním předpokladem úspěšného managementu rizik NM je pochopení mechanismů jejich potenciálních toxických účinků a jejich zohlednění při případných modifikacích procesů hodnocení a řízení zdravotních rizik. Mezi skupiny v největším ohrožení toxickými účinky NM patří z důvodu vysokých koncentrací a dlouhodobé pravidelné expozice osoby exponované v pracovním prostředí. Z hlediska bezpečnosti práce představuje problematika hodnocení rizik související s pracovní expozicí NM jednu z priorit výzkumu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (NIOSH, 2009; OECD 2012). Jedním z řady historických příkladů, kdy toxicita vedla k omezení používání materiálů s pro průmysl velmi žádoucími vlastnostmi, je azbest. Azbestová vlákna rovněž disponují řadou unikátních charakteristik (např. nehořlavost, žáruvzdornost, pevnost v tahu, ohebnost), a to při jejich snadné dostupnosti a nízkých nákladech získávání (Lopes et Salles, 2014). Na druhou stranu některá azbestová vlákna vykazují vlastnosti, konkrétně délku v řádu desítek μm a šířku vlákna menší než několik μm a biopersistenci, podmiňující jejich genotoxicitu. Po letech používání byla zjištěna korelace mezi pracovní expozicí azbestu a nárůstem život ohrožujících onemocnění, zejména tumorů plic, mezoteliomů a azbestóz (O'Reilly et al., 2007). Následky nekontrolovaného používání azbestu jsou o to tragičtější, že první vědecké důkazy o škodlivosti expozice azbestovým vláknům jsou datovány již do 20. let 20. století (např. Cooke, 1924). Tato lekce z minulosti by měla být dostatečným varováním podtrhujícím význam výzkumů toxicity nových technologií a materiálů ideálně dříve, že jsou jim lidé významněji exponováni v pracovním či životním prostředí. Lidstvo bylo vystaveno účinkům částic o velikosti v řádech jednotek až desítek nanometrů odjakživa. Zdravotní důsledky této expozice nejsou zcela objasněny, avšak výsledky epidemiologických studií dokazují vliv částic v ovzduší na zvýšenou morbiditu a mortalitu obyvatel znečištěných oblastí (Dockery et al., 1993). Přičemž bylo zjištěno, že se zmenšující se velikostí aerosolových částic roste jejich toxicita (Pope et Dockery, 2006). Současný rozvoj NT však přináší nový významný zdroj těchto nejmenších objektů, tedy materiálů, které mají alespoň jeden rozměr menší než 100 nm (Doporučení EC 2011/696/EU). Specifické vlastnosti NM a jejich potenciální vztah k toxicitě NM NM vykazují řadu specifických vlastností, kterými se z hlediska toxicity odlišují od klasických chemických látek. Ty nejvýznamnější z nich budou rozebrány v následujících několika odstavcích. Vysoká reaktivita: vysoká reaktivita NM má původ v poměru jejich povrchu vůči objemu. Tento poměr se zvyšuje s klesající velikostí materiálů a jeho důsledkem je nárůst počtu atomů vyskytujících se na povrchu molekuly v porovnání s počtem atomů nacházejících se uvnitř molekuly (AUFFAN et al., 2009). Povrchové molekuly vykazují jiné chování, jehož důsledkem je mimo jiné nárůst povrchové energie NM, která se projevuje právě jejich vysokou reaktivitou. Přebytek energie na povrchu NM umožňuje jejich snadnější translokaci přes buněčné membrány, 7


vazbu nejrůznějších biomolekul nebo katalýzu chemických reakcí (HUSSAIN et al., 2009). Obecně lze tedy velký povrch NM asociovat s vyšší biologickou reaktivitou a tím i potenciálně vyšší mírou toxicity v porovnání s materiály větších rozměrů. Kvantové vlastnosti: při extrémně malých rozměrech NM (v řádech miliardtin metru) přestávají platit zákony klasické fyziky a začíná se uplatňovat kvantová povaha hmoty, která má za následek změnu vlastností nanorozměrných materiálů při zcela stejném chemickém složení jako klasické materiály (AUFFAN et al., 2009). Specifické důsledky kvantové povahy NM ve vztahu k jejich toxicitě nebyly zatím experimentálně prokázány. Vliv fyzikálně chemických vlastností na toxicitu: toxicita NM závisí na řadě jejich fyzikálně chemických vlastností, nejen na chemickém složení jako je tomu u klasických chemických látek. K základním charakteristikám ovlivňujícím chování NM v živém organismu patří: chemické složení, velikost, tvar, povrchový náboj, stupeň agregace/aglomerace, struktura, plocha povrchu a rozpustnost (SCENIHR, 2009). Příspěvek jednotlivých vlastností k toxicitě NM není dosud objasněn. Ukazuje se, že o typu a míře interakcí NM s biologickými systémy rozhoduje pravděpodobně kombinace řady výše uvedených charakteristik (Oberdörster et al., 2005). To vede k obrovské variabilitě NM, které mohou vykazovat také různé biologické účinky. Mobilita: velikost v řádech jednotek až desítek nanometrů umožňuje NM prostupovat biologickými bariérami, a to až na subcelulární úrovni. Jinými slovy mohou pronikat nejen do buněk, ale i do struktur uvnitř buněk, včetně buněčného jádra, kde je uložena genetická informace (Hung et al., 2011). U inhalovaných NM byl prokázán prostup skrz plicní tkáň do krve a následná distribuce NM do celého těla (Oberdörster et al., 2005). Některé NM pravděpodobně dokáží překonat i bariéru mezi krví a mozkem, chránící mozek před účinky toxických látek (Sharma et Sharma, 2007). Experimenty na laboratorních zvířatech prokázaly prostup NM placentou (viz níže). NM navíc využívají specifické cesty vstupu do buněk, které se liší od mechanismů typických pro větší částice i molekuly, a mohou tak vést k neočekávaných toxickým efektům. Příkladem je tzv. mechanismus trojského koně, kdy NM představuje vektor transportující do buněk ionty toxických kovů, které by buňky do svého vnitřního prostoru nevpustily. Podmínky intracelulárního prostředí následně způsobují uvolnění těchto toxických iontů uvnitř buňky a její poškození (Limbach et al., 2007). Biokorona: v biologickém prostředí dochází k adsorpci biomolekul na povrch NM, čímž se vytváří tzv. biokorona, která mění povrchové vlastnosti NM a určuje jejich toxikokinetiku a charakter interakcí s buňkami (Fadeel et al., 2013). Absorpce biomolekul na povrch NM má vliv nejen na vlastnosti a chování samotných NM, ale bylo prokázáno, že může docházet i ke změně struktury biomolekul, zejména proteinů. Změna struktury může následně významně ovlivnit funkci proteinů, vedoucí například až ke ztrátě funkce enzymů či tvorbě patologických forem proteinů. Vazba proteinů na NM může vést k odhalení skrytých epitopů, které mohou být rozpoznávány složkami imunitního systému s následkem spuštění neadekvátní imunitní odpovědi (Klein, 2007). Adsorpce biomolekul může rovněž měnit složení vnitřního prostředí organismu, jehož potenciální negativní zdravotní důsledky související s narušením homeostázy zatím nejsou objasněny. Potenciální vliv NM na vybrané tělní soustavy a orgány Respirační soustava Inhalace představuje nejběžnější cestu expozice NM v pracovním i životním prostředí. Rozměry nanočástic umožňují jejich průnik až do plicních sklípků (tzv. alveolů), případně prostup skrz stěnu plicních sklípků do krve. Dýchací cesty disponují 8

řadou mechanismů odstraňování vdechnutých cizorodých objektů (tzv. clearance), které jsou však ne vždy dostatečně účinné. V případě vysokých koncentrací inhalovaných částic nebo dlouhodobé expozice dochází k narušení procesů clearance a s ní související kumulaci částic v dýchacím ústrojí (Brain et al., 2009). Hlavní linii obrany vůči cizorodým strukturám v dolních cestách dýchacích představují tzv. alveolární makrofágy. Alveolární makrofágy jsou významnou složkou nespecifické imunity se schopností pohlcovat a degradovat živý i neživý materiál, který by mohl představovat pro organismus potenciální nebezpečí. Interakce NM s alveolárními makrofágy může vést k uvolňování prozánětlivých mediátorů způsobujících lokální zánět plicní tkáně. Chronický zánět vede k patologickým změnám plic projevujícím se kumulací vaziva, která postupně vede k nahrazování funkční plicní tkáně nefunkční tkání vazivovou (tzv. plicní fibróza) (Donaldson et al., 2005). V případě vláknitých NM, jejichž vlákno přesahuje svou délkou rozměry makrofágů (cca 10 - 20 μm), dochází k tzv. frustrované fagocytóze. Při ní je vlákno pohlceno pouze částečně, zatímco fagocytující buňka uvolňuje do okolí prozánětlivé mediátory a reaktivní formy kyslíku (Moolgavkar et al., 2001). ROS v důsledku jednoho nebo více volných elektronových párů vykazují vysokou reaktivitu, poškozují proteiny, DNA či lipidy, včetně lipidů v buněčných membránách, čímž narušují jejich integritu. Vysoké koncentrace NM mohou vést k zahlcení alveolárních makrofágů. Důsledkem snížené funkce makrofágů může být zvýšená náchylnost k infekcím dýchacího systému či vznik nádorového onemocnění v důsledku omezení kapacity imunokompetentních buněk eliminovat potenciálně nebezpečné struktury z organismu (Geiser, 2010). Prozánětlivé účinky NM na dýchací cesty se u jedinců s genetickou predispozicí mohou projevit rozvojem astmatu, tedy nadměrnou reaktivitou dýchacích cest (Hussain et al., 2011). Kardiovaskulární soustava Epidemiologická data prokazatelně asociují expozici ultrajemným částicím (tj. částicím menším než 100 nm) v ovzduší se zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (Brook et al., 2010). Mechanismus těchto účinků je s velkou pravděpodobností aplikovatelný rovněž na NM. Prozánětlivé působení NM v plicích vede k uvolňování mediátorů zánětu do krevního oběhu za vzniku systémového zánětu. Prozánětlivé mediátory v krevním řečišti mimo jiné zvyšují míru agregace krevních destiček a srážlivost krve, čímž podporují riziko vzniku trombózy. Dále podporují ukládání lipidů v cévní stěně a tvorbu aterosklerotických plátů (Donaldson et al., 2001). Nervová soustava Přestože názory odborníků na schopnost NM pronikat do lidského mozku se liší, experimenty na laboratorních zvířatech naznačují, že NM mohou za určitých podmínek svým prozánětlivým působením a tvorbou ROS vyvolávat patologické změny mozkové tkáně, případně přispívat k rozvoji neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba) (Shin et al., 2010). Kůže Experimentální studie in vivo i in vitro ukazují, že průnik NM zdravou kůží je málo pravděpodobný. Jinak je tomu v případě poškozené kůže. NM mohou potenciálně dráždit kůži, či způsobovat její senzibilizaci vedoucí k alergickým projevům např. ve formě kontaktní dermatitidy. Tyto účinky mohou být v případě NM s obsahem kovů způsobeny uvolněněnými kovovými ionty (Baroli et al., 2010).



Trávicí soustava Účinkům konzumovaných NM na trávicí soustavu byla zatím věnována podstatně menší pozornost než NM inhalovaným. Kyselé pH žaludku způsobuje uvolňování kovových iontů z NM s obsahem kovů. Rovněž byla navržena, dosud detailněji neprozkoumaná, možnost toxických účinků antimikrobiálně působícího nanostříbra na mikroflóru ve střevě (Tyagi et al., 2013). Prozánětlivé účinky NM mohou hrát roli v rozvoji autoimunitních střevních onemocnění (např. Crohnova choroba) (Lomer et al., 2002). Ledviny Ledviny představují jeden z hlavních detoxikačních orgánů a jsou tedy i jedním z cílových orgánů působení toxických látek. Kumulace v ledvinách po intravenózním podání laboratorním zvířatům byla prokázána také v případě NM. Tvorba ROS a prozánětlivé působení mohou při vysoké míře expozice NM způsobovat zánětlivé změny s následkem fibrotizace tkáně a snížení funkce ledvin. Játra Játra jsou rovněž detoxikačním centrem organismu. Vykazují větší regenerační schopnost než ledviny. Přesto kumulace NM vede u experimentálních zvířat po podání vysokých dávek NM k zánětům, fibrotickým změnám a narušení funkce jater (Nishimori et al., 2009). Rozmnožovací soustava a reprodukční toxicita Těhotné ženy patří obecně mezi skupiny obyvatel zvláště vnímavých k účinkům toxických látek, nejinak je tomu v případě NM. Je pravděpodobné, že některé NM mohou prostupovat skrz placentu. Byly zjištěny účinky prenatální expozice NM na vývoj nervové soustavy, rozvoj alergií v dětství. Některé NM mohou narušovat vývoj embrya. Expozice NM může mít negativní vliv na proces spermatogeneze (Ema et al., 2010). Genotoxicita Vliv NM na genetický materiál byl prokázán v in vitro i in vivo experimentech. Mechanismy genotoxicity NM však stále nejsou zcela objasněny. Obecně může být genotoxické působení NM rozděleno na přímé a přímé. V případě přímých genotoxických účinků dochází k interakci NM s DNA uvnitř buňky s následkem jejího poškození a vzniku mutace. Nepřímé genotoxické účinky mohou být způsobeny narušením procesu reparace poškozené DNA, procesu dělení buněk, zánětlivým působením nebo produkcí reaktivních forem kyslíku, které atakují všechny biomakromolekuly včetně řetězce DNA (Gonzales et al., 2008). Mutace v genech regulujících buněčný cyklus mohou být počátkem několika stupňového procesu karcinogeneze. Genotoxické působení NM tak může být zároveň příčinou jejich potenciální karcinogenity. Imunitní systém NM mohou modulovat imunitní odpověď tvorbou ROS imunokompetentními buňkami. ROS mají schopnost odebírat molekulám jejich elektron, čímž se následně sama biomolekula stává reaktivním volným radikálem. Reaktivní molekuly poškozují mastné kyseliny v buněčných membránách, proteiny i DNA. Důsledky těchto poškození zahrnují změny ve fluiditě a propustnosti buněčných membrán, narušení aktivity a funkce enzymů, ztrátu signální funkce proteinů, změny v transportu iontů, hromadění Ca2+ v buňkách, mutagenezi, karcinogenezi, chyby v procesu translace DNA, inhibici proteosyntézy, indukci nebo poruchy regulace apoptózy buněk, nekrózu a poškození mitochondrií (Štípek et al., 2000). Produkce ROS fagocytujícími buňkami představuje účinný mechanismus zničení pohlcených patogenů. Na druhou stranu nadměrná produkce reaktivních molekul vede k vyčerpání antioxidačních mechanismů a vzniku oxidativního stresu, který Ostrava 14. - 15. května 2014

má negativní účinky na celou řadu procesů v organismu, jak bylo uvedeno výše. Zánět: je rovněž obranou reakcí organismu. Pokud však zánětlivý stimul přetrvává, přechází akutní zánět do své chronické formy. Chronický zánět vzniká také při dlouhotrvajícím působení potenciálně toxických látek. Chronický zánět je charakterizován převahou lymfocytů a makrofágů a dále přítomností plasmatických buněk. Zánětlivé buňky vyvolávají destrukci tkáně, proto je chronický zánět spojen s reparačními procesy, zejména proliferací kapilár a fibroblastů. Výsledkem reparačních procesů je nahrazení poškozené tkáně vazivem (Krejsek et Kopecký, 2004). Přímé účinky NM na složky imunitního systému můžeme rozdělit na imunosupresivní a imunogenní. Imunosupresivní účinky způsobující utlumení funkcí imunitního systému a s nimi související zhoršení obranyschopnosti organismu se mohou projevit větší náchylností k infekcím či vyšší pravděpodobností rozvoje nádorového onemocnění. Imunogenní účinky vedou k navození imunitní odpovědi. Opakovaná nebo nadměrná expozice imunogenním faktorům může u geneticky predisponovaných jedinců způsobovat vznik alergií, hypersenzitivity a autoimunitních poruch. Závěr Nanotechnologie jsou považovány za klíčovou technologii 21. století a jejich úspěšné implementace do průmyslových sektorů mohou být zásadním předpokladem pro budoucí konkurenceschopnost průmyslových odvětví jednotlivých zemí (EC, 2011). Přínosy NT však mohou být významně limitovány možnou toxicitou NM, jejíž úplné zhodnocení navíc v současnosti nelze vzhledem ke specifickým vlastnostem NM provést za využití standardních metod aplikovaných pro hodnocení toxicity klasických chemických látek. Výčet možných toxických účinků NM zjištěných v in vitro a in vivo experimentech může být zavádějící z důvodu vysokých dávek používaných v řadě studií, které však neodpovídají reálným podmínkám expozice. Data z epidemiologických studií, případně studií na dobrovolnících jsou nedostatečná, u většiny NM prakticky zcela chybějí. Přesto publikované práce naznačují, že zdravotní rizika NM nelze podceňovat a jejich výzkumu a hodnocení by měla být věnována zvýšená pozornost. Hlavní mechanismy toxicity jsou nespecifické (tvorba ROS a indukce zánětlivé odpovědi buňkách), mohou však mít v závislosti na míře expozice NM a aktuálním stavu daného organismu nepříznivé následky na řadu tělních orgánů a funkcí. Při posuzování zdravotních účinků NM je nutné brát v úvahu, že se jedná o extrémně heterogenní skupinu materiálů. Toxické účinky jednoho typu NM tak nemusejí být vypovídající pro jiný typ NM, a to ani v rámci skupiny NM stejného chemického složení, ale jiných velikostí, tvarů a dalších vlastností. Jedním z cílů výzkumů toxicity NM je asociovat fyzikálně chemické vlastnosti NM s jejich biologickými účinky. Tyto poznatky by v budoucnu mohly umožnit nahrazení současného tzv. case-bycase přístupu hodnocení toxicity NM extrapolací výsledků testování toxicity určitých dobře definovaných referenčních NM na NM netestované, pouze na základě znalosti jejich fyzikálně chemických vlastností (Clark et al., 2011). Poděkování Autor děkuje za podporu internímu grantu č. SP2014/206 Fakulty bezpečnostního inženýrství, VŠB - TUO a Grantu COST CZ Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (LD14002). Použitá literatura [1]

Auffan, M.; Rose, J.; Bottero, J.Y.; Lowry, G.V.; Jolivet, J.P.; Wiesner, M.R. (2009).: Towards a definition of inorganic nanoparticles from an environmental, health and safety perspective. Nature nanotechnology, 4(10), 634 - 641. 9


[2]

Baroli, B. (2010).: Penetration of nanoparticles and nanomaterials in the skin: Fiction or reality? Journal of pharmaceutical sciences, 99(1), 21 - 50.

[3]

Beaulieu, R.A. (2009).: Engineered Nanomaterials, Sexy New Technology and Potential Hazards. In 2009 Safety Analysis Workshop. 2009, Lawrence Livermore National Laboratory: Las Vegas, NV.

[4]

[5]

[6]

[7]

Brain, J.D.; Curran, M.A.; Donaghey, T.; Molina, R.M. (2009).: Biologic responses to nanomaterials depend on exposure, clearance, and material characteristics. Nanotoxicology, 3(3), 174 - 180. Brook, R.D.; Rajagopalan, S.; Pope, C.A.; Brook, J.R.; Bhatnagar, A.; Diez-Roux, A.V.; Kaufman, J.D. (2010).: Particulate matter air pollution and cardiovascular disease an update to the scientific statement from the American heart association. Circulation, 121(21), 2331 - 2378. Brown, D.M.; Kinloch, I.A.; Bangert, U.; Windle, A.H.; Walter, D.M.; Walker, G.S.; Stone, V. (2007).: An in vitro study of the potential of carbon nanotubes and nanofibres to induce inflammatory mediators and frustrated phagocytosis. Carbon, 45(9), 1743 - 1756. Clark, K.A.; White, R.H.; Silbergeld, E.K. (2011).: Predictive models for nanotoxicology: current challenges and future opportunities. Regulatory Toxicology and Pharmacology, 59(3), 361 - 363.

[8]

Cooke, W.E. (1924).: Fibrosis of the Lungs due to the Inhalation of Asbestos Dust". British Medical Journal, 26, 147.

[9]

Dockery, D.W.; Pope, C.A.; Xu, X.; Spengler, J.D.; Ware, J.H.; Fay, M.E.; Speizer, F.E. (1993).: An association between air pollution and mortality in six US cities. New England Journal of medicine, 329(24), 1753 - 1759.

[10] Donaldson, K.; Tran, L.; Jimenez, L.A.; Duffin, R.; Newby, D.E.; Mills, N.; Stone, V. (2005).: Combustion-derived nanoparticles: a review of their toxicology following inhalation exposure. Part Fibre Toxicol, 2(1), 10. [11] Donaldson, K.; Stone, V.; Seaton, A.; MacNee, W. (2001).: Ambient particle inhalation and the cardiovascular system: potential mechanisms. Environmental health perspectives, 109(Suppl 4), 523. [12] Doporučení Komise 2011/696/EU ze dne 18. října 2011 o definici NM (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 38). [13] Ema, M.; Kobayashi, N.; Naya, M.; Hanai, S.; Nakanishi, J. (2010).: Reproductive and developmental toxicity studies of manufactured nanomaterials. Reproductive Toxicology, 30(3), 343 - 352. [14] European Commission. (2011). High-Level Expert Group on Key Enabling Technologies - Final Report. [15] Fadeel, B.; Feliu, N.; Vogt, C.; Abdelmonem, A.M.; Parak, W.J. (2013).: Bridge over troubled waters: understanding the synthetic and biological identities of engineered nanomaterials. Wiley Interdisciplinary Reviews: Nanomedicine and Nanobiotechnology.

[19] Hussain, S.M.; Braydich-Stolle, L.K.; Schrand, A.M.; Murdock, R.C.; Yu, K.O.; Mattie, D.M.; Terrones, M. (2009).: Toxicity evaluation for safe use of nanomaterials: recent achievements and technical challenges. Advanced Materials, 21(16), 1549 - 1559. [20] Hussain, S.; Vanoirbeek, J.A.; Luyts, K.; De Vooght, V.; Verbeken, E.; Thomassen, L.C.; Hoet, P.H. (2011).: Lung exposure to nanoparticles modulates an asthmatic response in a mouse model. European Respiratory Journal, 37(2), 299 309. [21] Chang, C. (2010).: The immune effects of naturally occurring and synthetic nanoparticles. Journal of autoimmunity, 34(3), J234-J246. [22] Johnston, H.; Pojana, G.; Zuin, S.; Jacobsen, N.R.; Møller, P.; Loft, S.; Stone, V. (2013).: Engineered nanomaterial risk. Lessons learnt from completed nanotoxicology studies: potential solutions to current and future challenges. Critical reviews in toxicology, 43(1), 1 - 20. [23] Klein, J. (2007).: Probing the interactions of proteins and nanoparticles. Proceedings of the National Academy of Sciences, 104(7), 2029 - 2030. [24] Krejsek, J.; Kopecký, O. (2004).: Klinická imunologie. Hradec Králové, Nukleus. 941 s. ISBN 808662550X. [25] Limbach, L.K.; Wick, P.; Manser, P.; Grass, R.N.; Bruinink, A.; Stark, W.J. (2007).: Exposure of engineered nanoparticles to human lung epithelial cells: influence of chemical composition and catalytic activity on oxidative stress. Environmental Science & Technology, 41(11), 4158 - 4163. [26] Lines, M.G. (2008).: Nanomaterials for practical functional uses. Journal of Alloys and Compounds, 449(1), 242 - 245. [27] Lomer, M.C; Thompson, R.P; Powell, J.J.: Fine and ultrafine particles of the diet: influence on the mucosal immune response and association with Crohn's disease. Proc Nutr Soc 2002; 61:123-30. [28] Lopes, L.A.C.; Salles, M.T. (2014).: Asbestos and Alternative Materials. Applied Mechanics and Materials. 548: 61-66. [29] Moolgavkar SH, Brown RC, Turim J. Biopersistence, fiber length, and cancer risk assessment for inhaled fibers. (2001). Inhal Toxicol. 2001;13(9):755-772. [30] NIOSH (2009): Progress toward safe nanotechnology in the workplace: A report from the NIOSH nanotechnology research center, DHHS (NIOSH) Publication No. 2010-104. [31] Nishimori, H.; Kondoh, M.; Isoda, K.; Tsunoda, S.I.; Tsutsumi, Y.; Yagi, K. (2009).: Silica nanoparticles as hepatotoxicants. European Journal of Pharmaceutics and Biopharmaceutics, 72(3), 496 - 501. [32] Oberdörster, G.; Oberdörster, E.; Oberdörster, J. (2005).: Nanotoxicology: an emerging discipline evolving from studies of ultrafine particles. Environmental health perspectives, 113(7), 823.

[16] Geiser, M. (2010).: Update on macrophage clearance of inhaled micro-and nanoparticles. J Aerosol Med Pulm Drug Deliv, 23(4), 207 - 217.

[33] OECD (2009): Emission Assessment for Identification of Sources and Release of Airborne Manufactured Nanomaterials in the Workplace: Compilation of Existing Guidance, Series on the safety of manufactured nanomaterials, No. 11, ENV/ JM/MONO(2009)16, Paris.

[17] Gonzalez, L.; Lison, D.; Kirsch-Volders, M. (2008).: Genotoxicity of engineered nanomaterials: A critical review. Nanotoxicology, 2(4), 252 - 273.

[34] O'Reilly, K.; Mclaughlin, A.M.; Beckett, W.S.; Sime, P.J. (2007).: Asbestos-related lung disease. American family physician, 75(5).

[18] Huang, J.G.; Leshuk, T.; Gu, F.X. (2011).: Emerging nanomaterials for targeting subcellular organelles. Nano Today, 6(5), 478 - 492.

[35] Pope III, C.A.; Dockery, D.W. (2006).: Health effects of fine particulate air pollution: lines that connect. Journal of the Air & Waste Management Association, 56(6), 709 - 742.

10



[36] SCENIHR (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks). Risk Assessment of Products of Nanotechnologies. 19 January 2009. Brussels, Belgium: European Commission; 2009. [37] Sharma, H.S.; Sharma, A. (2007).: Nanoparticles aggravate heat stress induced cognitive deficits, blood-brain barrier disruption, edema formation and brain pathology. Progress in brain research, 162, 245 - 273. [38] Shin, J.A.; Lee, E.J.; Seo, S.M.; Kim, H.S.; Kang, J.L.; Park, E.M. (2010).: Nanosized titanium dioxide enhanced

inflammatory responses in the septic brain of mouse. Neuroscience, 165(2), 445 - 454. [39] Štípek, S. (ed). (2000).: Antioxidanty a volné radikály ve zdraví a nemoci. Grada Publishing Avicenum, Praha. ISBN 80-7169-704-4. [40] Tyagi, P.K.; Tyagi, S.; Verma, C.; Rajpal, A. (2013).: Estimation of toxic effects of chemically and biologically synthesized silver nanoparticles on human gut microflora containing Bacillus subtilis. Journal of Toxicology and Environmental Health Sciences, 5(9), 172 - 177.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

II.

SEVESO II Ivana Bartlová Směrnice rady EU 96/82/EC o řízení nebezpečí závažných havárií s nebezpečnými látkami - tzv. SEVESO II.

ISBN 8086111-20-2

cena 40 Kč

SEVESO II

EDICE SPBI SPEKTRUM

VIII.

SEVESO VIII Ivana Bartlová Novelizace Směrnice rady EU 96/82/EC o řízení nebezpečí závažných havárií s nebezpečnými látkami - tzv. SEVESO II.

SEVESO III

ISBN 80-86634-00-0

cena 40 Kč Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


11


Požadavky nařízení vlády č. 406/2004 ve vztahu k bioplynovým stanicím Requirements of the Government Regulation No. 406/2004 in Relation to the Biogas Plants Ing. Stanislav Cáb Ing. Martin Kulich VVUÚ, a.s. Pikartská 1337/7, 716 07 Ostrava-Radvanice [email protected], [email protected] Abstrakt Nosným tématem příspěvku je analýza základních povinností provozovatelů bioplynových stanic, které jsou na ně kladeny prostřednictvím nařízení vlády č. 406/2004 Sb. v oblasti zajištění protivýbuchové bezpečnosti. Jsou zde specifikovány hlavní technologické celky BPS s popisem funkčního principu a rizik, které jsou s jejich provozem spojeny, společně s příkladem aplikace požadavků NV č. 406/2004 Sb. na vybrané technologické části. Klíčová slova Požár, výbuch, bioplynová stanice, analýza rizik. Abstract The main topic of this contribution is analysis basic obligations of operators the biogas plants (hereinafter BPS), which are placed to them through Government Regulation No. 406/2004 in security explosiv safety. There are specified main technological units of BPS with description functional principle and risks, which associated their operation, together with an example application requirements of Government Regulation No. 406/2004 for chosen technological parts. Keywords Fire, explosion, biogas plant, risk analysis. Úvod Dle údajů české bioplynové asociace bylo k 30. 6. 2013 v České republice v provozu 481 bioplynových stanic (dále jen BPS) s instalovaným výkonem 363 MW. K výraznému nárůstu výstavby BPS došlo zejména po vstupu ČR do Evropské unie. Tématem článku jsou základní povinnosti zaměstnavatelů, provozujících BPS, ve vztahu k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ ES, která byla do právního řádu ČR zařazena jako nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek se dále zabývá vlastnostmi bioplynu (dále jen BP) ve vztahu k nebezpečí výbuchu, náležitostmi písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a haváriemi, spojenými s výbuchy BP [1, 2]. Proces výroby bioplynu, vlastnosti bioplynu Obvykle se BPS skládají z níže uvedených zařízení a technických celků: • Přijímací jímka - sběr a příprava tekutého organického materiálu, popř. dávkovač pevného substrátu, • Fermentor - produkce BP, • Zásobník konečného digestátu, • Kogenerační jednotka - spalování BP za produkce elektrické energie a tepla.

12

BP je produkován ve fermentorech procesem tzv. anaerobní metanové fermentace organických materiálů, jako jsou statková hnojiva, cíleně pěstované plodiny, či biologicky rozložitelný komunální odpad. Při tomto procesu dochází k rozkladu složitých organických sloučenin na sloučeniny jednodušší bez přístupu vzduchu, za pomoci specifických mikroorganizmů. V závislosti na tom, zda jednotlivé fáze procesu rozkladu organického materiálu (hydrolýza, acidogeneze, autogeneze, metanogeneze) probíhají v jedné společné nádrži fermentoru nebo v jednotlivých oddělených nádobách, rozeznáváme bioplynové stanice jednostupňové, příp. vícestupňové. BP je tvořen převážně směsí metanu a oxidu uhličitého. Obsahuje však také podíl vysoce toxického sirovodíku (H2S), vodíku a dále stopová množství čpavku a oxidu uhelnatého. Podíl jednotlivých složek BP se může měnit jak v závislosti na použitých vstupních surovinách, tak na parametrech samotného fermentačního procesu. V tabulce níže je uvedeno průměrné procentní zastoupení jednotlivých složek bioplynu. Tab. 1 Průměrné složení bioplynu [X] Látka

Podíl

Metan (CH4)

50 - 75 % obj.

Oxid uhličitý (CO2)

25 - 45 % obj.

Voda (H2O)

2 - 7 % obj.

Sirovodík (H2S)

20 - 20 000 ppm

Vodík

2%

Kyslík (O2)

< 2 % obj.

Dusík (N2)

< 2 % obj.

Metan je bezbarvý, hořlavý plyn, lehčí než vzduch. Ve směsi se vzduchem může tvořit výbušné směsi v koncentračním rozmezí cca 4 až 17 % obj. (oblast výbušnosti). Oxid uhličitý je cca 1,5x těžší než vzduch, při koncentracích 1 - 5 % obj. způsobuje závratě a v koncentraci nad 9 % obj. vede k udušení. Lidé by neměli být vystaveni koncentracím vyšším než 30 do 100 ppm. Sirovodík je bezbarvý, hořlavý plyn, těžší než vzduch s charakteristickým zápachem. Ve směsi se vzduchem může vytvářet výbušné směsi v koncentračním rozmezí cca 4 - 45 % obj., vzhledem k jeho procentuelnímu zastoupení v bioplynu je však podstatnější zohlednit jeho toxikologické vlastnosti. Jedná se o vysoce toxickou látku, vyvolávající v nižších koncentracích podráždění spojivek a rohovky, v koncentracích nad 300 ppm pak vážné poškození plic a centrální nervové soustavy s rizikem úmrtí. Čpavek a sirovodík jsou agresivní chemické látky, které jsou v neustálém kontaktu se stěnami nádrže fermentoru, potrubí a armatur. Z tohoto důvodu musí být materiály používané pro tyto součásti vysoce odolné vůči působení chemických látek a tuto odolnost si musí udržovat po dlouhou dobu. Základní požadavky NV č. 406/2004 Sb. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu bylo vydáno dne 2. 6. 2004, tj. po vstupu



ČR do Evropské unie jako implementace směrnice 1999/92/ES o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (tzv. ATEX 137). Zaměstnavatelé měli ve svých provozech povinnost splnit požadavky tohoto nařízení vlády nejpozději do 30. 6. 2006. Dle zákona č. 262/2006 Sb., § 102 - Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik [3]. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. precizuje tento zákon v oblasti nebezpečné výbuchem. Mezi základní požadavky nařízení vlády patří: Přijetí technických nebo organizačních opatření Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem má zaměstnavatel povinnost přijmout technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu, v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činností v následujícím pořadí: a) Předcházení vzniku výbušné atmosféry, b) Zabránění iniciace výbušné atmosféry, c) Snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Tato přijatá opatření k prevenci a ochraně před výbuchem má zaměstnavatel povinnost pravidelně přehodnocovat v jím určených intervalech a bezodkladně při každé změně významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K základním opatřením pro předcházení vzniku výbušné atmosféry patří zejména zajištění dostatečného větrání a instalace systémů kontinuální detekce v prostorech s možností úniku bioplynu (strojovny kogeneračních jednotek). Pro zabránění iniciace výbušné atmosféry je nutno v prostorech s nebezpečím výbuchu používat pouze zařízení v předepsaném provedení (splňujícím požadavky nařízení vlády č. 23/2003 Sb.) [4]. Práce v prostorech s nebezpečím výbuchu, které by mohly způsobit iniciaci výbušné atmosféry (svařování, řezání, broušení), provádět pouze na základě systému písemného povolování prací a vybavit zaměstnance, provádějícími práce v prostorech s nebezpečím výbuchu, vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky (antistatické oděvy a obuv). Mezi opatření pro snížení účinků výbuchu je možno uvést instalaci prvků pro odlehčení výbuchu na zařízení s bioplynem (fermentor), pokud konstrukční provedení zařízení instalaci těchto prvků umožňuje. Provedení hodnocení rizik výbuchu Při posuzování a hodnocení rizik výbuchu musí být zaměstnavatelem brán zřetel na: a) Pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání, b) Pravděpodobnost výskytu zdroje iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnosti, zda jsou aktivní a účinné, c) Používaná zařízení, látky uvnitř technologického procesu, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, d) Rozsah předpokládaných účinků výbuchu. Vlastní hodnocení rizik výbuchu musí být hlavně systematické, strukturované, mít objektivní a logický základ. Zásadní je vždy stanovení pravděpodobnosti vzniku výbušné atmosféry, délky jejího trvání a hodnocení iniciačních zdrojů. Hodnocení je nutno provést jak pro normální provozní stavy posuzovaného procesu, tak pro stavy najíždění a odstavování procesu a pro předpokládané poruchové stavy. Hodnocení (analýza) rizik výbuchu musí dávat odpovědi na otázky: Ostrava 14. - 15. května 2014

Jsou v hodnoceném prostoru přítomny hořlavé látky? Bioplyn je tvořen zejména hořlavým metanem. Je nutno posoudit, ve kterých částech technologie se tento plyn nachází ať už při běžném provozu, tak v případě očekávaných úniků (pojistné ventily) nebo úniků neočekávaných (např. únik netěsnými přírubami). Mohou tyto látky ve směsi se vzduchem vytvářet nebezpečné výbušné atmosféry? V rámci hodnocení rizik je nutno posoudit technickobezpečnostní parametry jednotlivých složek bioplynu (zejména metanu). Je nutno zohlednit, za jakých koncentrací dochází k tvorbě výbušné směsi (meze výbušnosti), při jakých koncentracích kyslíku nedochází k hoření/explozi této směsi (hodnota tzv. limitního obsahu kyslíku), a další. Jakým způsobem je vytváření výbušných atmosfér zabráněno? Zohledněny musí být zejména parametry přirozeného, či nuceného větrání v prostorech s možností úniku bioplynu (strojovny kogeneračních jednotek), provedení spojů na potrubí přívodu bioplynu ke kogeneračním jednotkám ve smyslu ČSN EN 1127-1 ed. 2 [5] (tzv. trvalá technická těsnost), instalované systémy pro kontinuální detekci hořlavých plynů, či periodicita provádění kontrol zařízení přenosnými detektory. Je spolehlivě zabráněno iniciaci výbušné atmosféry? Odpověď na tuto otázku poskytuje analýza iniciačních zdrojů výbuchu. Je nutno zohlednit, které iniciační zdroje, se v prostoru s nebezpečím výskytu výbušné atmosféry vyskytují, které z nich jsou dostatečně účinné k iniciaci této výbušné atmosféry a jaká technická nebo organizační opatření jsou přijata pro jejich eliminaci [5]. Kategorizace prostorů Po přijetí technických a organizačních opatření a po provedení hodnocení rizik výbuchu má zaměstnavatel povinnost: a) Klasifikovat prostory na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu. Prostory s nebezpečím výbuchu je následně nutno zařadit do jednotlivých zón dle četnosti výskytu a doby trvání výbušné atmosféry dle přílohy č. 1 nařízení vlády. b) Zabezpečit další požadavky pro prostory klasifikované jako prostory s nebezpečím výbuchu, specifikované v příloze č. 2 NV (jedná se o stanovení organizačních opatření, jako je školení zaměstnanců, systém písemného povolování prací v prostorech s nebezpečím výbuchu a výběr zařízení a ochranných systémů pro tyto prostory). c) Označit místa s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny Ex. d) Zajistit vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV) a její vedení tak, aby odpovídalo skutečnosti. Náležitosti DOPV Nařízení vlády stanovuje povinnost zpracovat písemnou dokumentaci pro ochranu před výbuchem. Tato dokumentace se zpracovává v návaznosti na hodnocení rizika výbuchu a zaměstnavatel v ní prokazuje zejména: a) provedení identifikace nebezpečí a posouzení rizika výbuchu (provedení analýzy rizik), b) přijetí preventivních a ochranných opatření (technických a organizačních), c) provedení klasifikace prostorů a zařazení prostorů s nebezpečím výbuchu do zón, d) určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány požadavky přílohy č. 2 NV (jedná se o zařízení a ochranné 13


systémy určené pro prostory s nebezpečím výbuchu, na které se vztahují požadavky NV č. 23/2003 Sb.), e) uvedení činností, které smějí být v prostorách s nebezpečím výbuchu prováděny pouze na základě písemného příkazu (příkaz „V“). Dokumentace o ochraně před výbuchem musí být zpracována před zahájením provozu. Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být pravidelně aktualizována. Dokumentace by měla obsahovat: • Typ provozu, popis prostorů ohrožených vznikem výbušné atmosféry. • Stručný popis technologických procesů a postupů, včetně najíždění a odstavování zařízení. Konstrukční a provozní data zařízení (rozměry, pracovní teplota, tlak). • Seznam nebezpečných látek a jejich bezpečnostních parametrů, získané z bezpečnostních listů, či odborných databází. • Výsledky provedené analýzy rizik. (Je nutno uvést, ve kterých místech a za jakých podmínek může vznikat výbušná atmosféra, a to jak uvnitř technologie, tak v jejím okolí. Zohledněny by měly být normální provozní stavy procesu, najíždění a odstavování procesu i možné poruchové stavy). • Popis přijatých technických a organizačních opatření a způsob realizace těchto opatření. (U organizačních opatření např. uvést popis a četnost školení, způsob organizace povolování prací a způsob označení prostorů s nebezpečím výbuchu). Příklady havárií

tento přesné znalosti o specifických požadavcích vztahujících se k jím provozované technologii a musí být schopen posoudit možná nebezpečí v souladu s platnými právními předpisy. Při provozu technologie na výrobu bioplynu je nutno, kromě ohrožení zdraví zaměstnanců toxickými účinky jednotlivých složek bioplynu, zohlednit také riziko výbuchu dle požadavků nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Zaměstnavatelé musí zajistit systematické provádění opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vytvořit písemnou Dokumentaci o ochraně před výbuchem, která komplexně hodnotí nebezpečí výbuchu v jejich provozu. Mimořádné události, spojené s výbuchy plynu v technologii představují závažné riziko ohrožení zdraví zaměstnanců. Úniky fermentačních substrátů do vody, vzniklé v důsledku mimořádné události, mohou dále způsobit vážné znečištění životního prostředí. Použitá literatura [1]

Nařízení Vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. In Sbírka zákonů č. 406/2004, částka 131. 2004.

[2]

Směrnice Evropského parlamentu a rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (nazývaná též ATEX 137). In Úřední věstník Evropské unie, 1989.

[3]

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In Sbírka zákonů, 2006, částka 84/2006.

[4]

Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. In: Sbírka zákonů, 2003, částka 9.

[5]

ČSN EN 1127-1 ed. 2. Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: základní koncepce a metodika. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2012.

[6]

CZ BIOM - ČESKÉ SDRUŽENÍ PRO BIOMASU.: Průvodce výrobou a využitím bioplynu [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/knihovna/pruvodce-vyrobou-avyuzitim-bioplynu.

[7]

Internetové stránky Feuerwehr Riedlingen.de: Schwere Verpuffung zerstört Biogasanlage in Daugendorf [cit. 201402-25]. Dostupné z http://www.feuerwehr-riedlingen.de/ einsatz/2007/e_07_91/e_07_91.htm.

[8]

Kutáč, J.; Martínek, Z.: Mimořádná událost v areálu bioplynové stanice v Malšicích. [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_ document=44958.

Daugendorf (SRN, 2007) [7] Brzy ráno v neděli dne 16. 12. 2007 došlo k výbuchu fermentoru, konstruovaného jako ocelová nádoba o šířce 17 m a výšce 22 m, nově vybudované bioplynové stanice o výkonu 1,1 MW v obci Daugendorf. Při výbuchu byly částečně poškozeny budovy v těsné blízkosti fermentoru, nedošlo však k žádnému zranění osob. Po výbuchu došlo k úniku cca 4 000 m3 fermentačního substrátu do okolí bioplynové stanice. Způsobená škoda byla vyčíslena na 3 mil €. Příčina výbuchu není známa. Malšice (ČR, 2011) [8] Dne 22. června 2011 došlo k výbuchu fermentoru bioplynové stanice v Malšicích. Příčinou havárie byl úder blesku do horního dílu fermentoru, který způsobil požár a následně dílčí výbuch na technologických částech fermentoru. Účinkem výbuchu bylo vytrženo horní uzavírací víko plastové přečerpávací nádrže, která byla otevřeným potrubím propojena s nádrží fermentoru. Při výbuchu nedošlo ke zranění osob. Závěr Vzhledem ke skutečnosti, že odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci spočívá na zaměstnavateli, musí mít

14



Nanotechnologie a bezpečnost práce Nanotechnology and Occupational Health and Safety prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. Ing. Lucie Sikorová, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] Abstrakt Nanotechnologie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti a jako každá nová technologie s sebou přináší i nově se objevující rizika, tzv. „emerging risks“. To vede k nutnosti tato rizika, ale i další změny v bezpečnosti přímo nebo nepřímo vyvolané nanotechnologiemi, podrobit zkoumání a v případě potřeby i dosáhnout doplnění znalostí a schopností příslušná rizika zvládat. Jako každá technologie zahrnuje zmíněná oblast také bezpečnost práce a tento příspěvek se proto věnuje problematice bezpečnosti nanomateriálů a nanotechnologií se zvláštním důrazem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Klíčová slova Nanotechnologie, nanomateriál, riziko, bezpečnost, BOZP. Abstract Nanotechnology belongs to the most dynamically developing branches of science and technology. However, as every new technology, it can bring new and emerging risks. This leads to the need of thorough investigation of potential risks associated with nanotechnologies for human health and the environment and their proper management. Occupational health and safety (OHS) is one of the main areas of interest with respect to nanotechnologies, as workers present a population with high potential exposures to nanomaterials. This contribution is therefore focused on the current state of art in the field of nanomaterials and nanotechnologies safety putting emphasis on OHS. Keywords Nanotechnology, nanomaterial, risk, safety, OHS.

odolnější stavební materiály, samočisticí okna, retardéry hoření); výroba energie (např. fotovoltaika, katalyzátory pro zefektivnění spalování) a její uchovávání (palivové články a baterie); životní prostředí (remediace půdy a podzemní vody); kosmetika (opalovací krémy, zubní pasty, pleťové krémy); zdravotnictví, medicína a nanobiotechnologie (cílený transport léčiv, zobrazovací metody, indikace nemocí); informační a komunikační technologie, elektronika a fotonika (polovodičové čipy, nová zařízení pro ukládání dat a displeje); zabezpečení (senzory pro detekci biologických látek nebo chemických škodlivin); a textilie (dokonalejší ochranné oděvy, silnější a samočistící vlákna, vlákna odolná proti požáru). [21] Ukazuje se tak, že roste jak počet průmyslových oblastí využívajících nanomateriály, tak počet pracovních míst, na nichž jsou pracovníci vystaveni potenciálním rizikům vyvolaným nanomateriály. Vývoj v oblasti nanotechnologií s sebou přináší, mimo zmiňované přínosy, také obavy související s jejich bezpečností. Několik studií poukázalo na potenciální nepříznivé účinky cíleně vyráběných nanomateriálů (např. [6, 18, 22]) a současné strategické dokumenty Evropské unie ([1, 10, 11]) podtrhují nezbytnost zajištění bezpečnosti nanotechnologií. Poradní vědecký výbor presidenta USA dokonce ve své hodnotící zprávě k US Národní nanotechnologické iniciativě v roce 2010 [16] konstatuje, že potenciál nanotechnologií může být ohrožen, jestliže nebudou bezpečnostní aspekty brány jako prioritní. Na potřebu dosažení vysoké úrovně bezpečnosti nanotechnologií reaguje Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) pro období 2013 - 2014 [13], který je realizačním dokumentem Národní politiky BOZP [14], schválené usnesením vlády č. 920 ze dne 23. července 2008. Ta stanoví základní priority a cíle v oblasti BOZP a ukládá Radě vlády pro BOZP jejich rozpracování do konkrétních krátkodobých a střednědobých úkolů. Jednu z priorit výzkumu a vývoje představuje výzkum BOZP při práci s nanomateriály se zaměřením na následující oblasti: • monitorování prací s nanomateriály v rámci státního zdravotního dozoru, • výzkum zdravotních dopadů expozice nanomateriálům,

Úvod

• vývoj metod pro měření a odhad expozice a

Nanomateriály jsou užitečné v mnoha směrech - pomáhají zachraňovat životy, umožňují dosahovat zásadních objevů ve výzkumu, jež umožňují nová využití, pomáhají snižovat dopady na životní prostředí či zdokonalovat funkce výrobků každodenní potřeby. Nanotechnologie byly proto v rámci Evropské unie označeny za klíčovou technologii (KET), která představuje základnu pro další inovace a nové výrobky v různých průmyslových sektorech. Podle předpovědí má objem obchodu s výrobky využívajícími nanotechnologie vzrůst z 200 miliard EUR v roce 2009 na 2 biliony EUR do roku 2015. Aplikace budou mít zásadní význam pro konkurenceschopnost široké škály výrobků pocházejících z EU na světovém trhu. V této oblasti špičkových technologií působí rovněž mnoho nově založených malých a středních podniků a osamostatněných společností. Odhaduje se, že obor nanotechnologií v současné době v EU přímo zaměstnává 300 až 400 tisíc lidí, přičemž tento počet stále roste. [1]

• vývoj nástrojů prevence v rámci BOZP.

Mezi hospodářská odvětví s nejvyšším využitím nanomateriálů patří: letectví (odlehčené materiály, odolné barvy a nátěry pro aerodynamické plochy); automobilový průmysl a doprava (barvy a nátěry odolné proti poškrábání, plasty, maziva, kapaliny, pneumatiky); zemědělsko-potravinářský sektor (např. senzory pro optimalizaci produkce potravin); stavebnictví (izolace, Ostrava 14. - 15. května 2014

Nanomateriály se připravují pro své nové vlastnosti, rozdílné od stávajících materiálů. Významné je, že v oblasti nanorozměrů již přestávají platit zákony klasické fyziky ve své podobě pro makrosvět a začínají se projevovat také kvantové vlastnosti atomárního mikrosvěta, takže nanomateriály mají jiné vlastnosti než stejné chemické sloučeniny v kompaktní podobě nebo jako makro- a mikročástice. Tak například obvykle bílý oxid titaničitý je v nanorozměrech průhledný, uhlíkaté nanotrubice mají mechanickou pevnost až stonásobně převyšující ocel, některé fullereny jsou tvrdší než diamant, objevuje se supravodivost nebo další nové vlastnosti jako superparamagnetičnost. Nové vlastnosti se však mohou promítnout také do bezpečnosti a dokonce se mohou objevovat i nová, dosud nepoznaná rizika, a proto je třeba pro zajištění BOZP v nanotechnologiích kvalitní, intenzivní a správně orientovaný výzkum. Při studiu bezpečnosti nanomateriálů a hledání řešení praktických problémů s touto bezpečností spojených narážíme na některé problémy, které se tak stávají výzvami pro výzkum, regulaci i pro realizační praxi.

15


Definice nanomateriálů

Nebezpečnost

Řešení otázek bezpečnosti nanomateriálů a zvláště pak jejich případná regulace vyžadují jasnou definici předmětu zájmu, tedy nanomateriálů. Bohužel, kromě faktu, že nanomateriály mají obvykle alespoň jeden z rozměrů v rozmezí 1 až 100 nanometrů, v této oblasti ani zdaleka nepanuje shoda. To je zvláště významné z pohledu regulace, protože pokud není jasné, co budeme regulovat, ztrácí regulace smysl.

Zdravotní a bezpečnostní aspekty zahrnují možnou vnitřní nebezpečnost nanomateriálů, expozici pracovníků a spotřebitelů v rámci celého životního cyklu nanomateriálu a opatření k řízení rizik. Nebezpečnost je dána vlastnostmi samotného materiálu. Může vést ke zdravotním a environmentálním rizikům v případě, že jsou člověk nebo životní prostředí vystaveni takovým dávkám nanomateriálů, které mohou vyvolat nepříznivé účinky. Riziko je tak dáno kombinací nebezpečnost a pravděpodobnosti, že dojde k expozici.

V doporučení Evropské komise z roku 2011 o definici nanomateriálu [5] je „nanomateriál“ vymezen jako obsahující částice v nesloučeném neprovázaném stavu nebo jako agregát (vázaný slabými silami) či aglomerát (vázaný silnými vazbami), ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm - 100 nm. Ve zvláštních případech a opravňují-li k tomu obavy týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo konkurenceschopnosti, může být hranice 50 % ve velikostním rozdělení nahrazena zvolenou hranicí mezi 1 a 50 %. Fullereny, grafenové vločky a jednostěnné uhlíkové nanotrubice s jedním nebo více rozměry pod 1 nm jsou rovněž považovány za nanomateriály. Tuto definici mají používat členské státy, agentury Evropské unie a hospodářské subjekty. Komise ji bude podle potřeby používat v právních předpisech a v prováděcích nástrojích. Komise si je vědoma některých rozporů a tak provede přezkum této definice v roce 2014. [1] ISO však definuje nanomateriály jinak - jako materiál s kterýmkoliv vnějším rozměrem v nanostupnici nebo s vnitřní strukturou či strukturou povrchu v nanostupnici [9]. Norma ČSN P CEN ISO/TS 27687 (012011) [4] rozlišuje termíny nanobjekt (materiál s jedním, dvěma nebo třemi vnějšími rozměry v nanostupnici), nanočástice (nanobjekt se všemi třemi vnějšími rozměry v nanostupnici, tj. rozpětí velikosti přibližně od 1 nm do 100 nm), nanodeska (nanoobjekt s jedním vnějším rozměrem v nanostupnici a s dvěma dalšími vnějšími rozměry výrazně většími) a nanovlákno (nanoobjekt se dvěma podobnými vnějšími rozměry v nanostupnici a třetím rozměrem významně větším). Americká a australská vláda se v rámci definování nanomateriálů soustředila na úmyslně vyráběné materiály. Pracovní definice nanomateriálů australské NICNAS (National Industrial Chemicals Notification and Assessment Scheme, Australská vláda) je následující [17]: „Průmyslové materiály úmyslně navrhované nebo vyráběné pro své unikátní vlastnosti nebo specifické složení v nanostupnici (tj. rozpětí velikosti přibližně od 1 nm do 100 nm). Jedná se o nanobjekty (tj. materiály s jedním, dvěma nebo třemi vnějšími rozměry v nanostupnici) nebo nanostrukturované materiály (tj. materiály mající vnitřní nebo vnější strukturu v nanostupnici).“ Americká EPA v rámci programu pro monitorování nanomateriálů (Stewardship Program for Nanoscale Materials) definovala pojem „engineered nanoscale material“ jako jakoukoliv částici, látku nebo materiál vyrobené tak, aby měli jeden nebo více rozměrů v nanostupnici [2]. Souhrnný přehled různých přístupů k definování nanomateriálů zpracovali Lövestam a kol. (2010) [12]. Většina současných definic nanomateriálů se zaměřuje výhradně na velikostní aspekt (1 - 100 nm). Je tak opomíjena skutečnost, že nanomateriály jsou různorodá skupina materiálů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Aby bylo možné předvídat potenciální dopady nanomateriálů, je potřeba přijmout klasifikaci založenou na klíčových parametrech, funkčnosti nebo na biologických interakcích. [19] Skutečností tak zůstává, že nanotechnologie a nanomateriály jsou definovány nejednotně a někdy jsou tyto termíny používány spíše intuitivně nebo s komerčním podtextem, což nemálo komplikuje hlavně tvorbu regulačních opatření.

16

Nebezpečnost různých nanomateriálů se značně liší. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) došel už ve svém stanovisku ze dne 19. ledna 2009 k závěru, že u řady vyrobených nanomateriálů byla prokázána nebezpečnost pro zdraví a životní prostředí související s jejich toxicitou. Je však třeba podotknout, že ne všechny nanomateriály mají toxické účinky. Některé vyrobené nanomateriály se používají již dlouho (např. uhlíková čerň, oxid titaničitý) a vykazují jen nízkou toxicitu. Hypotézu, že menší automaticky znamená reaktivnější, a tedy toxičtější, proto zatím zveřejněná data nepotvrzují. V tomto ohledu je to s nanomateriály podobné jako s konvenčními chemickými látkami - některé mohou být toxické a některé nemusí. Jelikož pro zjišťování nebezpečnosti nanomateriálů stále neexistuje žádné obecně aplikovatelné paradigma, je třeba v každém případě posuzování rizik nanomateriálů postupovat individuálně. [21] Zásadním problémem je testování nebezpečnosti. Metody používané pro konvenční chemické látky často selhávají u nanomateriálů a pravděpodobně bude nutné revidovat i základní paradigmata toxikologie. Nanočástice totiž mají kromě jiného schopnost sebeorganizace (vytvářejí samovolně aglomeráty), interagují s testovacími médii, sedimentují v průběhu experimentu a navíc zásadním způsobem ovlivňuje jejich toxicitu jak funkcionalizace jejich povrchu, tak tzv. korona tvořená proteinovým obalem nanočástic vzniklým v organismu samém. To pak vede k tomu, že ačkoliv existuje velké množství výsledků testů řady nanomateriálů v různých laboratořích, tato data nejsou vzájemně převoditelná a mnohdy jsou i rozporná. Chybí nám také systematické dlouhodobé studie chronické toxicity a kontrolní in-vivo testy. Některé výsledky přitom ukazují, že nanomateriály jako oxid ceričitý v organismech mohou procházet transformacemi a restrukturovat se na potenciálně škodlivější formu. Za experimentálních podmínek byl z toxikologických účinků nejčastěji pozorován potenciál vyvolat oxidační stres, a někdy také zánětlivé reakce nebo dokonce genotoxické účinky. Určité uhlíkaté nanotrubice byly vyhodnoceny jako potenciální karcinogeny. [21] Pozoruhodným paradoxem proti běžné toxicitě je to, že v mnoha testech toxicity nanomateriálů vychází různým autorům nemonotónní průběh závislosti účinku na dávce, tedy zvýší-li se dávka v určité oblasti, klesne pozorovaný účinek. Dávka samotná, respektive její metrika, přinášejí další problém. V klasické toxikologii je dávka vyjadřována hmotnostně nebo molárně, tedy opět od hmotnosti derivovaným postupem. Jedinou výjimkou, jakýmsi průkopníkem k toxikologii nanočástic, je karcinogenita azbestu, kde se měří nikoliv hmotnost, ale počet částic. U nanomateriálů je však nejasné, jak dávku vyjadřovat. Ačkoliv je hmotnostní koncentrace často v testech uváděna, je zároveň její smysluplnost zpochybňována. Není však dosud jasné, zda bude rozhodující veličinou pro vyjádření dávky počet částic, jejich povrch nebo kombinace těchto veličin, případně ještě s dalšími parametry. Při hodnocení nebezpečnosti nanomateriálů je nezbytné se neomezovat pouze na toxikologické parametry, ale zohlednit také fyzikální nebezpečí. Zvlášť významné jsou hořlavost včetně samovznícení a s nimi související výbušnost směsí práškových materiálů se vzduchem. Americká Chemical Safety Board už



popisuje například havárie s práškovým železem, vedoucí ke smrtelným pracovním úrazům [3]. Expozice Existuje jen velmi málo naměřených dat o reálné expozici pracovníků nanomateriálům v pracovním prostředí a dostupných modelů pro odhad této expozice. Dosud získávaná data o celkové hmotnosti respirabilní frakce částic v pracovním ovzduší nepřináší téměř žádné informace o expozici nanočásticím z hlediska jejich početní koncentrace. Potenciální expozice tak může být popsána obvykle pouze na základě obecných úvah a mnohdy neověřených předpokladů v expozičních scénářích. Významný faktor v rámci charakterizace expozice představuje forma, ve které se nanočástice vyskytují, tj. zda existují jako volné částice, agregáty či aglomeráty, zda jsou vázané v matrici nebo zabudované ve výrobku, popř. zda jsou v průběhu výrobního procesu transformovány tak, že v pokročilých fázích zpracování již nejsou ve formě snadno uvolnitelných nanočástic. Expozice v pracovním prostředí je pravděpodobně nejzávažnější v případech, kdy se částice vyskytují ve formě volných částic a dochází k jejich pronikání do těla dýchacími orgány. Tato forma je však poměrně vzácná, nicméně nanočástice se mohou do aerosolu dostat při zpracování práškových materiálů nebo při různých formách dezintegrace materiálů. Nanočástice často vytvářejí za normálních environmentálních podmínek agregáty nebo aglomeráty, čímž se mění, avšak ne nutně ztrácí, jejich nanospecifické vlastnosti. V průběhu životního cyklu nanomateriálu se mohou vyskytnout případy, kdy se nanočástice ze slabě vázaných aglomerátů nebo dokonce ze silně vázaných agregátů uvolní. Expozice je méně pravděpodobná, pokud jsou nanomateriály vázány v matrici nebo zabudovány v zařízení. Může se však objevit v dlouhodobém měřítku díky environmentální degradaci nebo ve fázi odpadu, popř. při specifických operacích jako je abraze nebo strojní opracování matrice. To může mít dopad na životní prostředí a nepřímo také na člověka (např. skrze pitnou vodu nebo ovzduší). Důkazy jsou však stále velice omezené a kontroverzní. Největší riziko expozice nanomateriálům je obecně u pracovníků ve fázi výroby. Expozice bývá v tomto případě zpravidla velmi dobře kontrolována za pomoci uzavřených systémů. Je však potřeba vzít v úvahu také rizika expozice při údržbě a čistění a případy nekontrolovaného úniku. Měření nanomateriálů v pracovním ovzduší ukázala vyšší koncentrace v procesech, jako je protlačování a řezání materiálů obsahujících nanočástice nebo řezání nano-kompozitů za sucha. Ukazuje se také, že nanočástice při těchto procesech mohou vznikat i z matrice, která je původně neobsahuje. Je potřeba další výzkum v oblasti chronické expozice pracovníků při zpracování výrobků obsahujících nanomateriály (např. při leštění apod.). [21] I když je dostupných velmi málo naměřených údajů, je zřejmé, že se expozice velmi liší v závislosti na typu aplikace. V technických aplikacích, kde jsou nanomateriály vázány v matrici (např. tekuté barvy nebo stavební materiály) nebo jsou zabudované v zařízení (např. v elektronice), je expozice při používání zřejmě relativně nízká. Výjimky mohou nastat, pokud jsou tyto matrice např. obrušovány nebo strojně obráběny. V bezpečnostních listech se v současné době vyskytují pouze velice omezené informace. Pro zaměstnavatele a pracovníky, kteří používají nanomateriály, je tak velice složité zhodnotit expozici a přijmout adekvátní preventivní opatření. Jedna z nejvýznamnějších potřeb z hlediska praxe a hlavně s ohledem na prevenci rizik je vytvoření registru expozic nanomateriálům v konkrétních podmínkách průmyslu, v ideálním případě ve formě databáze harmonizované na mezinárodní úrovni. Modelování a charakterizace rizika Pro charakterizaci rizika nanomateriálů v pracovním prostředí nám zatím chybí dostatečná vědomostní základna. V první řadě


zatím nejsou vypracovány adekvátní modely rizika a ani nemohou být do doby, než bude znám vztah dávka - účinek pro konkrétní formy nanomateriálů a konkrétní cesty vstupu do organismu, respektive expoziční scénáře. Z důvodu nedostatku porozumění nebezpečnosti nanomateriálů a hlavně pak nedostatku údajů o expozici tak zůstává charakteristika rizika na velmi předběžné a kvalitativní úrovni. Pokud se u nanomateriálu neprokáže nebezpečnost a schopnost bioakumulace, nejedná se pravděpodobně o významný problém, protože expozice těmto materiálům zřejmě při mírných dávkách nevyvolá toxické nebo ekotoxické účinky. Stejně tak, pokud není pravděpodobný výskyt expozice, například protože je nanomateriál uzavřen nebo zabudován v matrici nebo jsou přijata jiná adekvátní preventivní opatření, nebude pravděpodobně tento nanomateriál představovat hrozbu pro lidské zdraví či životní prostředí. Pozornost by měla být zaměřena na nanomateriály, u kterých předběžné informace naznačují potenciální nebezpečnost nebo bioakumulaci a na aplikace těchto nanomateriálů, u kterých se může vyskytovat významná expozice pracovníků, spotřebitelů nebo životního prostředí. Podle současných znalostí mohou být příkladem takovýchto nanomateriálů u spotřebitelů různé formy nano-oxidu titaničitého a nano-oxidu zinečnatého vzhledem k vysoké potenciální expozici zejména v aplikacích jako jsou krémy s UV-filtry, pro pracovní prostředí pak uhlíkové nanotrubice s možnou karcinogenitou některých forem a z hlediska environmnetálních rizik nanostříbro. [21] Priority však musí být přezkoumány s ohledem na vývoj výzkumu a vývoje a vývoj trhu. U nových aplikací se může vyskytovat jiná nebezpečnost než u v současné době studovaných forem. Ve fázi výzkumu a vývoje jsou již nové typy nanomateriálů, které jsou často označovány jako nanomateriály druhé generace (systémy cíleného transportu léčiv, adaptivní struktury a spouštěče), třetí generace (nová robotická zařízení, trojrozměrné sítě a řízená kompletace) a čtvrté generace (design „molekula po molekule“ a materiály se samosestavovacími schopnostmi). [21] K modifikacím nanomateriálů může docházet také u následných uživatelů. U nových aplikací nebo v průběhu zpracování se může změnit rovněž charakter expozice. Je proto potřeba mapovat expoziční scénáře v rámci celého životního cyklu nanomateriálů a zohlednit všechny tyto trendy v hodnocení rizik. [21] Řízení rizik Rámcová směrnice 89/391/EHS [20] a na ni navazující Zákoník práce [23] stanoví pro zaměstnavatele řadu povinností spočívajících v přijetí opatření nezbytných pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Ta jsou platná pro všechny látky a pracovní činnosti včetně výroby a použití chemických látek ve všech fázích procesu výroby, bez ohledu na počet zapojených pracovníků, množství vyrobeného materiálu nebo použitou technologii. Směrnice se v celém rozsahu vztahuje i na nanomateriály. Zaměstnavatelé proto musí provést posouzení rizika, a pokud je riziko zjištěno, musí přijmout opatření k jeho odstranění popř. minimalizaci jeho působení. Plánování a zavádění nových technologií musí na základě článků 11 a 12 rámcové směrnice 89/391/EHS podléhat konzultaci s pracovníky nebo jejich zástupci, pokud jde o pracovní podmínky a pracovní prostředí. Základním problémem, který se zde objevuje, je skutečnost, že vědomostní základna zaostává za technickým pokrokem. Zaměstnavatelé nemají k dispozici dostatečně robustní metody, které by vyloučily, že některá z dosud neidentifikovaných nebezpečných vlastností není přítomna u jejich nanomateriálů. Schází zde opět základní výzkum nebezpečnosti a vytvoření příslušných testů. Na rámcovou směrnici 89/391/EHS [20] navazuje řada samostatných směrnic, které stanoví specifičtější pravidla, pokud jde o konkrétní aspekty bezpečnosti a zdraví. Takto přijaté příslušné 17


směrnice se týkají rizik spojených s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Směrnice 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004; Úřední věstník L 158, 30. 4. 2004), rizik spojených s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998; Úř. věst. L 131, 5. 5. 1998), používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (Směrnice 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989; Úř. věst. L 393, 30. 12. 1989), používání osobních ochranných prostředků při práci (Směrnice 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989; Úř. věst. L 393, 30. 12. 1989) a bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (Směrnice 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999; Úř. věst. L 23, 28.1.2000). Nedávno byly provedeny příslušné změny v příloze II Nařízení REACH [15], která představuje právní rámec pro bezpečnostní listy, a současné pokyny ECHA k bezpečnostním listům poskytují doporučení, jak adresovat charakteristiky nanomateriálů. EU-OSHA spustila na svých webových stránkách informační portál ve vztahu k nanomateriálům (https://osha.europa.eu/cs/topics/ nanomaterials), který poskytuje průběžně aktualizované informace o možných rizicích a pokynech a nástrojích k řízení rizik. ISO již vydala dvě normy zaměřené na řízení rizik cíleně vyráběných nanomateriálů ve vztahu k BOZP ([7, 8]). Evropská normalizační komise v rámci své technické komise CEN TC 352 také připravuje normu pro prokazování odpovědnosti výrobce zacházejícího s nanomateriály. Ukazuje se tak, že přes nedostatky ve vědění o nebezpečnosti nanomateriálů a o expozici pracovníků jim, existují nástroje, umožňující aplikovat princip předběžné opatrnosti na nanomateriály a jejich používání v pracovním procesu. Závěr Nanotechnologie nám otevírá nové možnosti a skvělé perspektivy využívání nového typu materiálů - nanomateriálů. Nesmíme však pouštět ze zřetele, že tyto materiály mohou přinášet i nová pracovní rizika. Současný stav vědění nedostačuje k jednoznačné identifikaci nebezpečí ani k systematickému stanovení na dávku převeditelné expozice nanomateriálům v pracovním prostředí. V nejbližších deseti letech nelze očekávat dostatek „trdých“ dat nezbytných pro regulaci nanomatreiálů. Řízení rizik proto musí respektovat vysoký stupeň neurčitosti a nezbytnost používání metod postavených na využívání principu předběžné opatrnosti. Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory projektu COST CZ „Expozice nanomateriálům, hodnocení a management zdravotních rizik v souvislosti s QSAR/QNTR“. Použitá literatura [1]

COM(2012) 572 final. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému výboru - Druhý regulační přezkum týkající se nanomateriálů. Brusel, 3. 10. 2012.

[2]

Concept Paper for the Nanoscale Materials Stewardship Program under TSCA. EPA, 2007. Dostupný na WWW: < http://www.epa.gov/oppt/nano/nmspfr.htm ˃.

[3]

CSB Releases Final Investigation Report on Three Accidents at the Hoeganaes Iron Powder Facility in Gallatin, Tennessee [online]. [cit. 2013-19-12]. Dostupný na WWW:
[4]

ČSN P CEN ISO/TS 27687 (012011) Nanotechnologie Termíny a definice nanoobjektů - Nanočástice, nanovlákno a nanodeska.

18

[5]

Doporučení Komise ze dne 18. října 2011 o definici nanomateriálu (2011/696/EU).

[6]

Chen, T.; Hu, J.; Chen, C.; Pu, J.; Cui, X.; Jia, G.: Cardiovascular effects of pulmonary exposure to titanium dioxide nanoparticles in ApoE knockout mice. J Nanosci Nanotechnol. 2013, 13(5), 3214 - 22.

[7]

ISO/TS 12901-1:2012 Nanotechnologies - Occupational risk management applied to engineered nanomaterials - Part 1: Principles and approaches.

[8]

ISO/TS 12901-2:2014 Nanotechnologies - Occupational risk management applied to engineered nanomaterials - Part 2: Use of the control banding approach.

[9]

ISO/TS 80004-1:2010 Nanotechnologies - Vocabulary Part 1: Core terms.

[10] KOM(2004) 338 v konečném znění. Sdělení Komise - Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie. Brusel, 12. 5. 2004. [11] KOM(2005) 243 v konečném znění. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu Výboru - Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005-2009. Brusel, 7. 6. 2005. [12] Lövestam, G.; Rauscher, H.; Roebben, G. a kol.: Considerations on a Definition of Nanomaterialfor Regulatory Purposes. JRC Reference Reports. European Union, 2010. [13] Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2013 - 2014. Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 14. prosince 2012. [14] Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí, červen 2008. [15] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH). [16] National Nanotechnology Initiative - The Initiative and its Implementation Plan (Národní nanotechnologická iniciativa - Iniciativa a plán její realizace). Washington, 2004, p. 19 - 20. [17] NICNAS working definition of industrial nanomaterial [online]. Aktualizované 30. 7. 2013 [cit. 2013-12-17]. Dostupný na WWW: < http://www.nicnas.gov.au/regulationand-compliance/nicnas-handbook/handbook-appendixes/ guidance-and-requirements-for-notification-of-newchemicals-that-are-industrial-nanomaterials/nicnas-workingdefinition-of-industrial-nanomaterial ˃. [18] Roberts, J.R.; Mckinney, W.; Kan, H.; Krajnak, K.; Frazer, D.G.; Thomas, T.A.; Waugh, S.; Kenyon, A.; Maccuspie, R.I.; Hackley, V.A.; Castranova, V.: Pulmonary and cardiovascular responses of rats to inhalation of silver nanoparticles. J Toxicol Environ Health A. 2013, 76(11), 651 - 68. [19] Savolainen, K.; Backman, U.; Brouwer, D. et al.: Nanosafety in Europe 2015 - 2025: Towards Safe and Sustainable Nanomaterials and Nanotechnology Innovations. Copyright: 2013 FIOH. Printed in: EDITA, Helsinky 2013. ISBN 978952-261-311-0 (PDF). Available online: www.ttl.fi/en/ publications/electronic_publications/pages/default.aspx. [20] Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (89/391/ EHS).



[21] SWD(2012) 288 final. Commission staff working paper. Types and uses of nanomaterials, including safety aspects. Brussels, 3. 10. 2012. [22] Wang, P.; Nie, X.; Wang, Y.; Li, Y.; Ge, C.; Zhang, L.; Wang, L.; Bai, R.; Chen, Z.; Zhao, Y.; Chen, C.: Multiwall Carbon Nanotubes Mediate Macrophage Activation and Promote

Pulmonary Fibrosis Through TGF-β/Smad Pathway. Small. 2013, 9(22), 3799 - 811.

Signaling

[23] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM

EDICE SPBI SPEKTRUM

40.

Integrovaný záchranný systém Michail Šenovský, Vilém Adamec, Zdeněk Hanuška

Předkládaný text popisuje základy koordinace záchranných a likvidačních prací v České republice, které se nazývají integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). Základním právním předpisem pro IZS je nyní zákon MICHAIL ŠENOVSKÝ č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v aktuálním znění. IZS vznikl z potřeby každodenní VILÉM ADAMEC ZDENċK HANUŠKA činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelních pohromách. Je to systém spolupráce INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací. Publikace se rovněž zabývá činností operačních a informačních středisek IZS, SYSTÉM jejich rozmístěním a činností ve vztahu k základním i ostatním složkám IZS. V poslední části publikace je popsán systém havarijního plánování a vztah IZS k havarijním plánům. Text je doplněn řadou obrázků, schémat a tabulek. V příloze jsou uvedeny vzory dokumentů a výkladový slovník použitých pojmů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-007-4. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč

2. vydání

EDICE SPBI SPEKTRUM

41.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

TEREZA OŠġÁDALOVÁ

ZAVEDENÍ TÍSĕOVÉ LINKY 112 V ýESKÉ REPUBLICE

Zavedení tísňové linky 112 v České republice Tereza Ošťádalová Předložená publikace představuje problematiku zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice. Snaží se o ucelený pohled na danou oblast, a proto se zabývá existencí čísla 112 i v podmínkách Evropské unie, popisuje nový prvek v příjmu tísňových volaní, a to telefonní centra tísňového volání 112 (TCTV 112). Dále je uveden princip identifikace polohy volajícího a zpracována informace o legislativních změnách v oblasti lokalizace polohy volajícího na tísňovou linku 112. Připojený přehled použité a související literatury společně s přílohami a shrnutím na konci každé kapitoly umožňují širší využití publikace.

ISBN 80-86634-69-8. Rok vydání 2005.

cena 75 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


19


Bezpečnosť práce a života Occupational Safety and Life prof. Ing. Tibor Ďurica, CSc. Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach Kukučínova 17, 040 01 Košice, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Prístup k výučbe bezpečnosti v študijnom odbore 8.3.1 Ochrana osôb a majetku. Security a Safety. Bezpečnosť práce, produkcie a života. Bezpečnosť v rôznych oblastiach života - práca, bývanie, potraviny, informácie, financie, etc.

obsahujúca v sebe prvky rizikového, krízového, havarijného a hodnotového manažmentu. Obsah riadenia bezpečnostných systémov je tvorený logickou postupnosťou krokov, vykonávaných na zabránenie vzniku, prejavov alebo minimalizáciu bezpečnostných rizík a ohrození, ktoré vyvolávajú viktimáciu občanov, ohrozujú majetok obcí i spoločnosti, alebo inak pôsobia proti záujmom občanov, sociálnych skupín a spoločnosti. Riadenie bezpečnostných systémov je: • súčasťou priamej a situačnej stratégie → prevencie proti majetkovej kriminalite,

Abstract

• predstavuje tiež logický súhrn poznatkov o princípoch, metódach a postupoch riadenia v oblasti zaisťovania bezpečnostnej ochrany. Súhrn týchto poznatkov je využívaný pre prípravu odborníkov, ktorí ich majú aplikovať v praxi bezpečnostných služieb pri zaisťovaní ochrany osôb, majetku a objektov.

An approach to teaching a safety in the field of study 8.3.1 Security protection of persons and property. Occupational safety, production safety and life safety. Safety in various areas of life work, living, food, economy, information, finance, etc.

Pojmom bezpečnostný manažment sa označuje skupina ľudí (výkonný manažment), ktorí majú za úlohu riadenie a správu vytvoreného bezpečnostného systému, resp. prevádzku a kontrolu technických prostriedkov bezpečnostného systému.

Kľúčové slová Bezpečnosť, práca, produkcia, život.

Keyworks Security, Safety, Works, Production, Life. Úvod „Securitológia“ prekladané ako „Veda o bezpečnosti“ bola v minulosti chápaná ako veda o vedení vojny. Dnes je pojem „Securitológia“ chápaný ako veda o zákonitostiach a mechanizmoch zaistenia/nezaistenia bezpečnosti človeka, sociálnej skupiny, štátu, ľudstva proti vonkajším a vnútorným bezpečnostným rizikám a ohrozeniam najrôznejšej povahy pri rešpektovaní dynamiky vývoja bezpečnostného prostredia. [4] Rozvojom techniky a technológie sa Zem stáva menšou. Informácie, ktoré sa v nie tak dávnej minulosti dostávali z jednej strany Zemegule na druhú týždne a mesiace, sú dnes k dispozícii „v priamom prenose“. Svet sa tak stáva menším a teda aj zraniteľnejším a menej bezpečným. Moderné zbrojné systémy, ktoré sú navyše z vojenského hľadiska strategicky rozmiestňované, dokážu zasiahnuť určené ciele v priebehu niekoľko desiatok minút či málo hodín. Ľudstvo od nepamäti vytvára a uvádza do života rôzne systémy života spoločnosti, ktorých cieľom vždy bola hierarchizácia, štrukturalizácia a inštitulizácia zodpovednosti a právomoci. Človek sa počas celého svojho života riadi inštinktom, skúsenosťami, múdrosťou, pravidlami, konvenciami, príkazmi, etc. s cieľom dosiahnutia bezpečného a slušného života na primeranej úrovni. Bezpečnosť práce, produkcie a života implicitne v sebe obsahuje bezpečnosť: osôb a majetku, zdrojov, produktov, financií, ekonomickú, informácií, potravinovú a environmentálnu bezpečnosť, etc. Ochrana osôb a majetku Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach má akreditovaný študijný odbor 8.3.1 Ochrana osôb a majetku a študijný program Riadenie bezpečnostných systémov v I. a II. stupni vzdelávania. Riadenie bezpečnostných systémov (Security System Management) je charakterizované ako špecifická zmysluplná činnosť, zameraná na odvrátenie alebo minimalizáciu bezpečnostných rizík, resp. bezpečnostných ohrození rôznej povahy a príčiny voči životu a majetku občanov, obcí a spoločnosti, 20

Absolvent bakalárskeho štúdia Riadenie bezpečnostných systémov, v odbore Ochrana osôb a majetku, dokáže analyzovať problémy a možnosti, ktoré sa otvárajú v rôznych oblastiach ochrany osôb a majetku, navrhovať časti systémov aj celé systémy tak, aby spĺňali požiadavky a aplikovať ich v organizačnej štruktúre zaoberajúcej sa uvedenými oblasťami. Absolvent prvého stupňa vysokoškolského vzdelania v študijnom odbore Ochrana osôb a majetku získa teoretické poznatky a praktické zručnosti potrebné na zvládnutie povolania v sfére bezpečnostného priemyslu, v orgánoch štátnej správy alebo miestnej samosprávy. Je schopný samostatne vykonávať manažérske funkcie na nižších stupňoch riadenia. Spĺňa požiadavky na odbornú spôsobilosť podľa právnych predpisov Slovenskej republiky a podľa European Vocational Qualifications for Basic Guarding (Európska odborná kvalifikácia pre základnú ochranu). Absolvent má uplatnenie vo verejnom a v súkromnom sektore. Dokáže realizovať a aplikovať ochranu osôb a majetku v systéme jednotlivých organizácií, ako aj v mimoriadnych situáciách. Absolvent má znalosti o teórii práva, interpretácii a aplikácii práva, systéme jednotlivých organizácií, súkromných alebo verejných, zaoberajúcich sa ochranou osôb a majetku. Má teoretické poznatky a vedomosti na pokračovanie vo vysokoškolskom štúdiu druhého stupňa. Bezpečnosť práce V minulosti bola bezpečnosť práce chápaná len ako protiúrazová prevencia, ako opatrenie aby sa nestal pracovný úraz, aby nedošlo k poškodeniu zdravia a stratám na ľudských životov. Negatívom bolo hľadisko prístupu k bezpečnosti a ochrane človeka pri práci, pretože tu sa pristupovalo k tzv. poúrazovej prevencii a hodnotenie vyplývalo až z dôsledkov negatívneho javu. Dnes sa preferuje komplexnejší pohľad ktorý stavia do popredia človeka, jeho ochranu s ohľadom na všetky aspekty techniky, technológie a prostredia, ale aj zodpovednosť človeka za chyby v práci, ktoré vedú k nežiaducim dôsledkom pre organizáciu. Rámec bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci sa rozširuje a riadenie bezpečnosti sa mení na systémový prístup.



Ku klasickým opatreniam bezpečnosti práce „modrých golierov“, dnes na význame nadobúdajú otázky bezpečnosti práce „bielych golierov“. Preto je potrebné, v súvislosti s ochranou zamestnancov, zaoberať sa aj takými faktormi ako je stres, pracovná záťaž, pracovné tempo/termínované úlohy, monotónnosť práce, pracovné podmienky, sociálne vybavenie pracovísk, spravodlivosť odmeňovania, etc. Tento princíp, vyplývajúci z legislatívy EÚ, je jedným z kľúčových ustanovení o zavádzaní opatrení na podporu zlepšenia BOZP. V súčasnom období nastáva výrazný nárast spojený s požiadavkami na aplikáciu teórie manažérstva rizík a to tak aby riadenie malo svoj výsledný efekt a zohľadnilo všetky možné situácie. Posudzovanie rizík sa stalo základom v riadení všetkých odvetví, rozvíja sa taktiež implementácia požiadaviek na BOZP do všetkých oblastí ľudskej pôsobnosti. Mimoriadnu dôležitosť BOZP prisudzujú aj orgány EÚ a národné vlády. Vláda Slovenskej republiky uznesením č. 391/2013 schválila stratégiu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v Slovenskej republike do roku 2020 a programu jej realizácie na roky 2013 až 2015 s výhľadom do roku 2020. Táto stratégia má definované štyri priority: 1. Zlepšenie informovanosti, propagácie a kultúry prevencie v oblasti BOZP. 2. Zlepšenie personálnych a materiálových podmienok pre kvalitné a efektívne fungovanie orgánov inšpekcie práce a ostatných orgánov dozoru v oblasti BOZP. 3. Zlepšovanie kvality činnosti odborných subjektov oprávnených na výkon činností v oblasti BOZP. 4. Uplatňovanie systémového prístupu k problematike BOZP. Bezpečnosť produkcie Povinnosťou výrobcu je prijímať komplexné opatrenia na zaistenie bezpečnosti výrobkov „pred výrobou“ a „vo výrobe a uvádzaní výrobkov na trh“. Opatrenia pred výrobou spočívajú v tom, že projektanti a konštruktéri musia projekty, konštrukcie, konštrukčné časti a technologické postupy navrhovať tak, aby vyhovovali požiadavkám predpisov o BOZP. V tejto fáze je dôležité vyhodnotiť nebezpečenstvá a ohrozenia, ktoré nemožno odstrániť a zároveň musia navrhnúť ochranné opatrenia. Pri schvaľovaní projektov je nutným krokom posúdiť rozsah rizika. Opatrenia vo výrobe a pri uvádzaní výrobkov na trh spočívajú v tom, že výrobcovia a osoby uvádzajúce výrobky na trh sú povinní: • zabezpečiť, aby výrobky spĺňali požiadavky BOZP v určených prevádzkových a užívateľských podmienkach, • podávať informácie o a používaní výrobkov,

bezpečnom

umiestnení,

napojení

• poskytnúť informácie o možnom ohrození pri používaní výrobku, ako sa chrániť proti ohrozeniam a návod na obsluhu v štátnom jazyku. Kľúčovým faktorom hodnotenia kvality produkcie je spoľahlivosť výrobkov dodávaných na trh. Pojem spoľahlivosť v sebe implicitne obsahuje požiadavky na bezpečnosť, trvanlivosť a použiteľnosť výrobkov. Táto požiadavka sa vzťahuje na celý plánovaný životný cyklus výrobku. Základným znakom kvality každého produktu je spoľahlivosť: „pravdepodobnosť s akou produkt v procese obvyklého užívania vykazuje žiaduce a vopred definované funkcie“. Spoľahlivosť je časovo závislý faktor kvality výrobku, v ktorom sú implicitne uvedené ďalšie znaky: bezpečnosť, trvanlivosť a použiteľnosť a to počas celého životného cyklu.


Bezpečnosť života Bezpečnosť potravín a potravinová bezpečnosť Potravinová bezpečnosť - dostatok potravín pre obyvateľstvo na Zemeguli - musí zaujímať politikov, prognostikov, podnikateľov v poľnohospodárstve, obchodníkov, ale aj občanov. Ide o zásadnú otázku prežitia ľudstva. Všeobecne je známe, že ako v iných oblastiach života, aj v tejto, ba práve v tejto veľmi citlivej oblasti, je nerovnosť možností na pestovanie poľnohospodárskych plodín vyplývajúca z geografických podmienok. Rovnako je tu nerovnosť zdrojov, ktoré by umožňovali riešiť tento problém. Najohrozenejšie sú chudobné regióny a v nich najchudobnejší ľudia. Najhoršie sú na tom štáty strednej Afriky, kde sa ukázalo, že krátkodobá pomoc vyspelého sveta nie je riešením. Vo vyspelom svete je prebytok potravín a tak sa dávajú nezmyselné dotácie farmárom, aby prestali pestovať plodiny. Na strane druhej v chudobných krajinách je nedostatok potravín. K tomu všetkému sa pridávajú rozmary počasia a z neho vyplývajúce občasné regionálne výpadky produkcie potravín. Naviac treba pripočítať pomerne veľké množstvá straty potravín počas výroby, dopravy, balenia, expedície a spotreby. Všetky tieto skutočnosti vplývajú na rast cien potravín. Bezpečnosť potravín - ich kvalita - sa ako veľký problém začína objavovať na konci dvadsiateho storočia, pričom korene a zárodky začali oveľa skôr. Asi najznámejší je chemický prostriedok na ničenia pásavky zemiakovej DDT prášok, ktorý bol prezentovaný ako vynikajúci výsledok vedy. DDT prášok sa začal používať po II. Svetovej vojne a až príliš neskoro sa preukázalo, že používanie prášku DDT malo fatálne dôsledky na zdravie ľudí a na pôdu. Aj v súčasnosti sú však vážne problémy s kvalitou potravín. Chemizácia jednotlivých rezortov národného hospodárstva na celom svete dosiahla mimoriadny vysoký stupeň. Zvieratá sú pri kŕmení dotované rastovými hormónmi a stereoidmy s cieľom naberania svalovej hmoty a liečivami s cieľom zabráneniu ochorení a epidémií, etc. Do zmesi potravín sú pri výrobe dávané lacnejšie prímesí a prísady s cieľom náhrady kvalitných, no drahších prírodných surovín. Výskumy preukázali, že veľmi veľa ľudí je dnes rezistentných na antibiotiká. Zároveň sa ale zistilo, že antibiotiká sa vo veľmi veľkej miere používajú aj v poľnohospodárskej výrobe a to nielen vo veterinárnej medicíne, ale aj pri pestovaní poľnohospodárskych plodín. Bezpečnosť potravín je pod prísnym dozorom nadnárodných a štátnych orgánov a organizácií. Svetová zdravotnícka organizácia tvrdí, že za bezpečnosť potravín zodpovedajú všetci účastníci procesu výroby „od vidiel až po vidličku“. Je všeobecne známe, že kvalita potravín sa dá znehodnotiť aj u konečného spotrebiteľa, ten si je však väčšinou vedomý možných dôsledkov a skazené potraviny zahodí do kontajnera. Nebezpečnejšie sú situácie v iných procesoch životného cyklu potravín a to hlavne u výrobcov a u obchodníkov. Z času na čas sa prevalia nekalé praktiky nezodpovedných obchodníkov, ktorí v honbe za ziskom a minimalizácie strát zo skazených potravín, tieto prebaľujú a menia dátumy ich bezpečnej spotreby. Samostatným problém je vplyv obalovej techniky a obalových materiálov na kvalitu/bezpečnosť potravín. Potravinári však tvrdia, že: „napriek množstvu medializovaných informácií o narušení neškodnosti potravín, naše potraviny ešte nikdy neboli bezpečnejšie a nemali by sme k nim pristupovať s obavami“ [8]. Ekonomická bezpečnosť Informačné systémy umožňujú kombinovať reálny a virtuálny vývoj a vytvárať mnohostranný obraz rozvoja organizácie či celej spoločnosti. Ako mnoho iných vynálezov aj informačné systémy sú zneužiteľné. Na začiatku krízy, ktorá prepukla v roku 2008 bola virtualizácia finančného sektora, ktorý sa odtrhol od reálnej ekonomiky. Výsledkom bolo, že pôvodne hypotekárska kríza 21


prerástla do úverovej a dlhovej a neskôr do všeobecnej finančnej krízy. Teraz sa stáva krízou ekonomickou, sociálnou a politickou. Na samom počiatku to však bola kríza morálky, etiky a myslenia. Bankári a finančníci sa správajú amorálne a neeticky. Ešte na začiatku 20. storočia bol takýto spôsob myslenia v bankovom systéme nemysliteľný a nepredstaviteľný. Ďalším zásadným problémom ľudstva, ktorý treba riešiť je príjmová polarizácia bohatstva vo svete. Pareto už dávno zistil, že dochádza ku hromadeniu finančných statkov v rukách malého počtu ľudí/rodín. Veľká polarizácia bohatstva prináša, že na jednej strane hŕstku super boháčov a na druhej strane deväťdesiatpäť percent domácností žije na dlh. Bankové domy už majú reálne skúsenosti so skutočnosťou, že ako fyzické, tak aj právnické osoby nedokážu úvery splácať. Nad pomery žijú nielen osoby a firmy, ale aj štáty. Nielen bankári, ale aj politici sa správajú nezodpovedne. Riešeniam politikov chýba strategická vízia, všetky ich riešenia idú cez krátkodobý horizont jedného volebného obdobia. Dlhy štátov sa hromadia a sú neúmerne veľké vo vzťahu ku HDP. Flagrantným príkladom je súčasná ekonomická a finančná situácia v Eurozóne. Je oprávnená obava, že politici nepristúpia na odborné riešenie problémov a zvolia riešenie politické. Buď bude prevládať „rozpočtová zodpovednosť“ alebo korupcia a „kreatívne účtovníctvo“. Ak sa nezmení prístup politických elít, dá sa očakávať, že celý svet schudobnie dosť zásadným spôsobom. Najviac je ohrozená stredná trieda. Sociológovia už strednú triedu, z pohľadu majetnosti, rozdelili na tri vrstvy a predpokladajú, že spodná vrstva strednej triedy už čoskoro prejde do triedy chudoby. [7] Ľudstvo vždy prežilo, otázkou je však cena prežitia. V minulosti sa hovorilo, že negatívny vývoj neohrozí tých čo majú hotovosť a nemajú dlhy. Otázkou ostáva, či to vo svetle „virtuálneho finančného sveta“ platí aj dnes. Environmentálna bezpečnosť Bezpečné životné prostredie je základom pre zdravý rozvoj ľudstva. Kvalita života je v priamej príčinnej súvislosti s kvalitou obklopujúceho prostredia. Starostlivosť o životné prostredie patrí medzi najdôležitejšie aspekty práce, produkcie a života štátu a organizácií. Úlohou štátu v tejto oblasti je prostredníctvom legislatívy definovanie environmentálnych limitov a podmienok pre podnikateľskú sféru a kontrola ich dodržiavania. Prax preukazuje, že naša legislatíva je harmonizovaná s legislatívou EÚ a v teoretickej oblasti je na veľmi dobrej úrovni. Problémom je reálna prax, najmä kontrola dodržiavania predpisov a vymáhateľnosť práva. Medzi primárne úlohy organizácie by malo byť produkovať výrobky, ktoré sú priateľské ku životnému prostrediu a neohrozujú zdravie obyvateľov a používať bezpečné bezodpadové/máloodpadové technológie s minimálnou materiálovou a energetickou náročnosťou. Možno konštatovať, že od roku 1990 sa kvalita ovzdušia výrazne zlepšila a znečistennosť povrchových a spodných vôd sa znížila. Je to dôsledok dvoch súbežných javov. Došlo ku značnému poklesu produkcie, zatváraniu celých výrobných komplexov na strane jednej a na strane druhej to boli mnohomiliardové dotácie do výrobných technológií s cieľom znižovanie negatívnych dopadov na životné prostredie. Došlo ku výraznému poklesu vypúšťania emisií chemických látok a pevných znečisťujúcich látok do ovzdušia a vypúšťania škodlivín do odpadových vôd. Rovnako sa znížila tvorba pevných odpadov z priemyselnej produkcie a zvýšil sa objem zužitkovávania priemyselných odpadov ako druhotných surovín. Z manažérskeho pohľadu má už mnoho organizácií vypracované a úspešne uplatňované Environmentálne manažérske systémy (EMS) - ISO 14001, EMAS I a EMAS II. Dôraz je kladený na čistú produkcia, nakupovanie, produkcia a balenie, doprava/logistika, environmentálna politika, minimalizácia environmentálnych vplyvov, ochrana zdrojov, spotreba pre spotrebu, recyklácia,

22

znižovanie materiálovej a energetickej náročnosti procesov, odpadové hospodárstvo, biodiverzita. Vyššia efektívnosť manažérstva sa dosahuje integráciou manažérskych subsystémov (QMS, EMS a BOZP). Na úrovni štátu a investoroch je pri veľkých investičných celkoch potrebné zabezpečovať jednotlivé procedúry systému EIA - Environmental Impact Assessment. Bezpečnosť informácií Nasadzovanie informačných systémov vo verejnom i súkromnom sektore je v súčasnosti už nevyhnutnou podmienkou existencie a rozvoja jednotlivých inštitúcií a organizácií a v neposlednom rade aj samotného človeka. Jedná sa o informačné systémy s vysokou vnútornou zložitosťou, v ktorých je možná ľahká zraniteľnosť v manipulácii s informáciami a aj malá chyba v technickej či programovej realizácii, alebo odchýlka od predpokladanej či vyžadovanej aktivity používateľov môže mať vážne až nezvratné dôsledky. Z tohto dôvodu je nevyhnutné mať na zreteli bezpečnosť informácií, resp. informačnú bezpečnosť, pri ktorej riadenie komplexného systému/systémov tejto bezpečnosti informácií by malo byť prevenciou a malo by predchádzať nežiaducim javom v operáciách s informáciami akéhokoľvek charakteru. Bezpečnosť informácií v zmysle informatizácie je definovaná ako schopnosť informačného celku odolať s určitou úrovňou spoľahlivosti náhodným udalostiam, nezákonnému, resp. zákernému konaniu, ktoré ohrozuje dostupnosť, pravosť, integritu a dôvernosť uchovávaných alebo prenášaných informácií (údajov) a súvisiacich služieb poskytovaných alebo prístupných prostredníctvom informačných a komunikačných technológií. Bezpečnosť informácií má veľký záber a pokrýva široké spektrum problematík spojených s využívaním informácií. Očakáva sa, že budúca informačná spoločnosť sa bude vyznačovať vysokou citlivosťou na javy a udalosti, ktoré vo svojich dôsledkoch nepriaznivo ovplyvnia schopnosť poskytovať svoje služby v oblasti informácií a dát v požadovanej kvalite. Zaistenie správnej a neprerušenej činnosti v manipulácii s informáciami, ako aj ochrany spracovávaných údajov predovšetkým už v systéme riadenia bezpečnosti informácií je nutnou podmienkou pre existenciu a rozvoj dobre fungujúcej informačnej spoločnosti. [5] Z iného uhla pohľadu je problémom účelová klamlivosť informácií, teda cieľavedomé zámerné zavádzanie a podsúvanie dezinformácií (a ochrana pred nimi), určených na vyvolanie predvídateľných reakcií s cieľom získať výhody ekonomické, finančné, trhové, vojenské, etc. Bezpečnosť dopravy Základnou úlohou dopravy je zaistenie bezpečnej a včasnej dopravy osôb a tovarov na zákazníkom určené miesto. Ďalšie aspekty dopravy ako sú efektívnosť, ohľad na životné prostredie, kongescia, informatizácia, intermodálna doprava, etc. prišli na rad až neskôr. Každý druh dopravy má svoje technické, technologické, ekonomické, ale aj bezpečnostné a ďalšie špecifiká. Bezpečnosť dopravy a dopravnej infraštruktúry je riešená pre konkrétne podmienky v danom priestore a čase a vo väzbe na konkrétny druh dopravy a jeho subsystémy. Najzraniteľnejšia je letecká doprava, čo zistili aj teroristi a preto je táto doprava aj najviac ochraňovaná. Štatistiky na celom svete neúprosne preukazujú, že najviac dopravných nehôd s najhoršími následkami je na cestných komunikáciách. Súvisí to aj samozrejme aj s masovosťou a dostupnosťou tohto druhu dopravy. Na bezpečnosť cestnej dopravy a nehodovosť na cestných komunikáciách vplýva množstvo faktorov: technický, technologický, ľudský, manažérsky, organizačný, finančný, poveternostný, geografický, geologický, etc. Bezpečnosť vozovky sa vyjadruje únosnosťou, prevádzkovou výkonnosťou, prevádzkovou spôsobilosťou, opraviteľnosťou a životnosťou. Závisí od premenných a nepremenných parametrov, Ostrava 14. - 15. května 2014


poveternostných vplyvov ale dominantný vplyv tu má ľudský faktor. Ľudský faktor zásadným spôsobom ovplyvňuje situáciu na cestách, dokonca aj v prípadoch, keď premenné parametre (technický stav cestných komunikácií, charakterizovaný prevádzkovou funkčnosťou, t.j. únosnosťou, nerovnosťou, drsnosťou a stavom povrchu cestnej komunikácie) a nepremenné parametre (stavebný stav cestných komunikácií, ktorý je definovaný jej kategóriou, smerovým a výškovým vedením, priečnym usporiadaním a rozhľadovými pomermi cestnej komunikácie) cestnej komunikácie by boli na nadštandardnej úrovni a klimatické podmienky by boli ideálne. Psychológovia a sociológovia skúmajú príčiny dopravnej nehodovosti v príčinnej súvislosti s ľudským faktorom. Skúmajú správanie sa všetkých účastníkov cestnej premávky (vodičov, cyklistov, chodcov) a príčiny ich podielu na nehodovosti na cestách. Rozhodujúci je tu podiel vodičov a ich správanie sa za volantomnepozornosť, únava, stres, arogancia, agresivita, ľahostajnosť, etc. Bezpečnosť bývania Bezpečnosť stavebných konštrukcií bola v stavebníctve od nepamäti rozhodujúcim faktorom hodnotenia ich kvality. V dávnej minulosti išlo predovšetkým o statickú a dynamickú bezpečnosť nosných stavebných konštrukcií. Od počiatkov urbanizácie miest a obcí sa k tejto požiadavke pridružila požiarna bezpečnosť budov. V minulom storočí sa začala pozornosť venovať bezpečnosti stavieb pri užívaní a od prvej ropnej krízy v šesťdesiatych rokoch 20 storočia je mimoriadna pozornosť venovaná otázkam energetickej náročnosti na výstavbu budov a hlavne na spotrebu energie pri ich využívaní.

horúcovodné) sú tu dôležité aj požiadavky na hygienu prostredia (hygiena vzduchu a vody, hygiena tekutých a tuhých odpadov a ich odstraňovania, hygiena povrchov a presvetlenie obytných priestorov) a vnútornej pohody (akustická, vizuálna, vlhkostná a tepelná pohoda a prevádzkyschopnosť konštrukcie). Jedným z rozhodujúcich faktorov kvality mikroklímy prostredia budov je úroveň prirodzenej rádioaktivity. Prirodzená rádioaktivita je závislá v prvom rade na distribúcii prirodzených rádioizotopov hlavne v súvislosti s umiestnením a geologickými podmienkami stavby a použitých stavebných výrobkoch. Na základe rozhodnutia IRCD (International Corporation of Radiation Protection) a OECD je predpísané stanovenie koncentrácií rádioizotopov K40, Ra226, Th232, resp. sledovanie koncentrácie Rn226, ako plynného produktu rádioaktívneho rozpadu týchto a ďalších izotopov. Menej pozornosti sa v tejto základnej požiadavke venuje ochrane budov. Stavebné objekty sú navrhované na odolnosť proti statickému a dynamickému zaťaženiu komplexu všetkých účinkov. V poslednom období sa začína patričná pozornosť venovať ochrane stavebných objektov pred človekom, t.j. pred násilnou trestnou činnosťou. Technické riešenia problému spočívajú v mechanických a elektrotechnických bezpečnostných systémoch [3]. Pri existujúcich budovách vo väčších obytných súboroch sa už dlhšiu dobu do pojmu bezpečnosť budov zahŕňa aj oblasť psychológie, psychiatrie, sociológie - zhlukovanie sa mládeže používajúcej omamné, psychotropné látky, etc. Záver Základným princípom ochrany osôb a majetku je aktívne preventívne riešenie bezpečnostných otázok. K tomu je nevyhnutné aby všetky subjekty, ktorých sa to týka, venovali primeranú pozornosť otázkam bezpečnosti a v praxi správne a včasne aplikovali princípy manažérstva bezpečnosti.

Z pohľadu predpisov je otázka bezpečnosti stavieb komplexne poňatá v dnes už neplatnej (bola nahradená Nariadením Európskeho parlamentu a Rady EÚ č. 305/2011) Smernici č. 89/106/EEC o základných požiadavkách na stavby a stavebné výrobky. Vo všetkých základných požiadavkách je pozornosť explicitne alebo implicitne zameraná na otázky bezpečnosti: mechanická odolnosť a stability; požiarna bezpečnosť; užívateľská bezpečnosť; úspory energie a ochrany tepla (energetická bezpečnosť); hygiena, zdravie a životné prostredie (bezpečnosť života); ochrana pred hlukom a vibráciami (bezpečnosť života); trvalo udržateľné využívanie prírodných zdrojov (bezpečnosť života).

Na úrovni organizácií/štátu, miest a obcí je treba manažovať podmienky práce, produkcie a života tak, aby zamestnanci/občania mali vytvorené optimálne podmienky pre bezpečný osobnostný rozvoj a šťastný život svojich rodín.

[1]

Projektanti majú k dispozícii celú škálu technických noriem, pri rešpektovaní ktorých technické riešenia spĺňajú bezpečnostné parametre kladené na stavebné konštrukcie a objekty. Dlhodobé poznatky a skúsenosti preukazujú, že stavbári projektujú a zhotovujú stavebné objekty na vyžadovanej miere bezpečnosti.

Ďurica, T.: Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci a spoločenská zodpovednosť organizácie. In Zborník KVALITA 2010 z 19. konferencie, Ostrava, 2010, ISBN 97880-02-02240-4, s. D 12 - D 18.

[2]

Osobitné dimenzie nadobúda pojem bezpečnosť pri užívaní stavieb. Ak projekt a zhotovenie stavby je v súlade so základnou požiadavkou č. 4 Bezpečnosť stavby pri jej užívaní, potom po kolaudácií túto zodpovednosť preberá vlastník, resp. správca objektu.

Ďurica, T.: Bezpečnostné aspekty trvalo udržateľného rozvoja. In. DUŠEK, J. et al: Udržitelný rozvoj v podmínkách ekonomické krize. České Budějovice: VŠERS, 2011. 420 s. ISBN 978-80-87427-04-0, 1.2: s. 20 - 28.

[3]

Földes, L.: Bytová bezpečnosť v bytových domoch. In Bezpečné bývanie 2010, Slovenská stavebná VTS, Bratislava, 2010, ISBN 978-80-969158-9-7.

[4]

Hofreiter, L.: Securitológia. Akadémia ozbrojených síl gen. M.R. Štefánika so sídlom v Liptovskom Mikuláši, 2006, ISBN 80-8040-310-4, ISBN 978-80-8040-310-2.

[5]

Mesároš, M.: Ochrana osôb a majetku v kontexte ochrany ľudských práv a chránených záujmov. Bratislava, VEDA, vydavateľstvo SAV, 2012, ISBN 978-80-224-1240-7.

[6]

Sinay, J.: Bezpečnostná technika, bezpečné pracoviská atribúty prosperujúcej spoločnosti. Technická univerzita v Košiciach, 2011, ISBN 987-80-533-0750-3.

[7]

Staněk, P.: Globálna kríza - hrozba alebo výzva?, SAV, Bratislava, 2010, ISBN 978-80-89393-24-4, 219 s.

[8]

Šinková, T.: Bezpečnosť potravín. viewer:potravinari.sk/files/B.

[9]

Akreditačný spis: Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach. 2010.

Užívateľská bezpečnosť stavieb je orientovaná najmä na tieto problémové oblasti: peší pohyb, mechanické prostriedky pohybu, elektrické, plynové, vykurovacie a tepelné siete, pôsobenie agresívnych činiteľov. Z hľadiska bezpečnosti stavby pri užívaní vrátane prevádzky sa musí stavba navrhnúť a postaviť tak, aby nevzniklo neprípustné nebezpečenstvo úrazu pošmyknutím, pádom, nárazom, porezaním, popálením, obarením, zásahom elektrického prúdu, výbuchom, pohybujúcim sa vozidlom alebo pádom uvoľnenej časti stavby. Z hľadiska stavebných výrobkov, kvalitatívne kritériá pre túto skupinu vlastností sú: šmykľavosť povrchov, bezpečnosť elektroinštalácií, plynových zariadení a pod. Ide teda o komplexnejšie kritérium, nakoľko v etape užívania stavebného diela sa sú pre jeho vlastníka, resp. užívateľa dôležité všetky faktory. Okrem bezpečnosti konštrukcií, požiarnej bezpečnosti a bezpečnosti pri užívaní (peší pohyb, mechanické prostriedky pohybu a bezpečnosť inštalácií - elektrické, plynové, kúrenárske, Ostrava 14. - 15. května 2014

Použitá literatúra

http://docs.google/

23


Speciální testovací hala pro velkoobjemové zkušebnictví, parametry a prvky technického zabezpečení při nakládání s CBRN látkami Special Testing Facility for Large Scale Testing, Parameters and Technical Aspects of Safety in the Field of Working with CBRN Agents Mgr. Michal Dymák Ing. Markéta Weisheitelová Ing. Tomáš Dropa Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected] Abstrakt Článek se zabývá vznikem, parametry a možnostmi využití speciální haly pro velkoobjemové zkušebnictví, jež je součásti areálu Státního ústavu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu v Kamenné. Pracoviště velkoobjemového zkušebnictví umožňuje provádět různorodé experimenty v chemickém, biologickém a radiologickém oboru v širším než laboratorním měřítku s cílem přiblížit se co nejvíce reálným podmínkám. Experimentální část pracoviště splňuje přísná kritéria pro bezpečnost a umožňuje nakládání jak s rizikovými a vysoce rizikovými biologickými agens (BSL 3), s nebezpečnými a vysoce nebezpečnými chemickými látkami tak i se zdroji ionizujícího záření.

prostředím, pro nějž je prostředek navržen. Logickým krokem v případě zkoumání chování nebezpečných toxických látek v prostředí je testovat je ve větších nežli laboratorních podmínkách. Řešení tohoto problému představuje pracoviště velkoobjemového zkušebnictví (dále VZ) vybudované v areálu SÚJCHBO jako víceúčelová hala koncipovaná jako velkoplošný experimentální prostor s řízenými podmínkami a s možností bezpečného využití nebezpečných CBRN látek během testů. I přes rozvoj přístupu k testování nejen v oblasti ochrany lidí proti nebezpečným látkám je tato úroveň testování v praxi stále nepříliš rozšířena a pracoviště VZ SÚJCHBO je unikátním místem pro testování v tomto měřítku, tím spíš, že umožňuje využití i s možností použití nebezpečných látek během testu. Pro zabezpečení provozu pracoviště musel být během jeho budování tak i během využívání pracoviště uveden do praxe a následně dodržován soubor opatření pro zajištění bezpečnosti jak všech osob podílejících se na úkolech spojených s testováním, tak i pro zabezpečení okolí pracoviště, které by mohlo být negativně ovlivněno během probíhajících testů.

Klíčová slova CBRN látky, ochrana, bezpečnost, testování. Abstract This article is about constitution, parameters and possibilities in utilization of special hall for large scale testing which is a part of National centre for NBC protection Czech republic in Kamenná. Large scale testing facility allows to perform many types of experiments in the chemical, biological or radiological field in larger than laboratory scale. This approach aims to get more relevant results in relation with future use of tested solution. Experimental part of facility meets strict criteria for safety and permits use of dangerous and highly dangerous chemicals and biological agents as it meets criteria for BSL 3 level. In addition using sources of ionizing irradiation is also permited in experimental area.

Obr. 1 Experimentální část haly VZ

Keywords CBRN agents, protection, safety, testing. Významná část výzkumu prováděného ve Státním ústavu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu v.v.i (dále SÚJCHBO) si klade za cíl vývoj a testování prostředků chránících jednotlivce i skupiny proti negativním účinkům toxických chemických, biologických i radioaktivních látek. Tato oblast v praxi zahrnuje zejména testování ochranných oděvů a pomůcek s čímž následně souvisí i testování účinnosti různých dekontaminačních prostředků a zařízení pro jejich aplikaci. Standardně se toto testování provádí pouze na laboratorní úrovni, kde je sice možné zabezpečit přesně definované a kontrolované podmínky, avšak tyto podmínky často nereflektují situaci v prostředí, v němž bude finální výrobek používán. Z tohoto důvodu, ale i kvůli zvyšujícím se nárokům pro bezpečnost, užitnost, ale i komfort v oblasti ochrany obyvatelstva vyvstává nutnost testovat ochranné prostředky a systémy nejen laboratorně ale pokud možno i v takových podmínkách, při nichž podchytíme možné odlišnosti mezi laboratoří a reálným 24

Obr. 2 Technické zázemí haly VZ Pracoviště se skládá za dvou celků. První část je experimentální testovací hala a zařízení v ní umístěné (obr. 1). Jedná se o vzduchotěsně oddělený prostor o půdorysných rozměrech 45x15 metrů, výškou 10 metrů a hrubým objemem 4500 m3. Ostrava 14. - 15. května 2014


Vnitřní povrch je ošetřen tak aby byla minimalizována možnost ulpívání látek na jeho povrchu a bylo tak maximálně ulehčeno případné čištění. Podlaha je vyspádována a veškeré kapaliny vznikající v prostoru haly jsou svedeny do odpadní jímky, odkud jsou dále přečerpávány a upravovány v rámci systému pro nakládání s odpadními vodami. Vstup do haly je dvojí - první představuje vstupní a výstupní hygienická smyčka určená pro pohyb osob vykonávající práci v prostoru haly. Druhým vstupem jsou plynotěsná vrata určená hlavně pro pohyb testovacího materiálu a dalšího vybavení nutného k testování. Prostor haly je odvětráván stacionární ventilační jednotkou vybavenou filtry a umožňující řízený pohyb vzduchu v experimentálním prostoru. V hale jsou umístěny dvě samostatné mobilní modulární laboratoře (dále MML, obr. 3 a 4). Jedná se o válcové kontejnery o průměru 3,6 metru a délkách 6 a 12 metrů a objemech 60 a 120 m3. Víko větší z nich je možné odklopit a umožnit tak umístit dovnitř testovací zařízení až po velikost menšího nákladního automobilu. Tyto laboratoře jsou součástí variabilního systému prostor, z nichž lze seskládat vícedílné funkční celky s možností jejich oddělení mezi sebou navzájem tak i od prostoru haly. Každá z laboratoří může tvořit autonomní celek s nezávislým systémem filtrované ventilace, systémem sběru odpadních vod a zařízením pro dekontaminaci vnitřních prostor.

z a do prostoru haly a eliminují tak možnost kontaminace prostor vně haly. V případě opouštění experimentálního prostoru personálem je zde zajištěna dekontaminace osob a materiálu opouštějícího testovací prostor haly. Veškeré technologie umístěné uvnitř experimentální haly, v MML a technické vybavení hygienických smyček jsou monitorovány a ovládány z prostor velína (obr. 5) pracovníky obsluhy pomocí specializované aplikace spuštěné na dedikovaném počítači určeném výhradně pro tento účel (obr. 6).

Obr. 5 Velín pracoviště VZ

Obr. 3 MML s odklopeným víkem a ukázkou velikosti techniky umístěné uvnitř

Obr. 4 Interiér MML se základním vybavením Druhou částí je personální a technologické zázemí (obr. 2). V této části jsou umístěny technologie nutné pro provoz experimentální části a prostory určené pro personál vykonávající testování a pro obsluhu haly. Je zde umístěn záložní zdroj energie schopný udržet plný chod haly do napojení na elektrický agregát, centrála komunikačního rozhraní a datové úložiště. Důležitou součástí je systém hygienických smyček tvořící rozhraní mezi experimentálním prostorem a zázemím. Účelem smyček je pomocí dvojice vzájemně blokovaných plynotěsných dveří zajistit bezpečný přechod osob Ostrava 14. - 15. května 2014

Obr. 6 Ukázka z vizualizace obslužného programu Technologické celky ovládané z tohoto místa je možné rozdělit na ventilační jednotky haly a MML, ovládání prvků MML a systém sběru a transportu odpadních vod. Mimo možnost ovládání funkčních prvků je obsluha informována i o parametrech, které neovládá, ale jsou důležité pro bezpečný provoz. Jedná o stav dveří, klapek a dalších uzávěr uvnitř experimentálního prostoru i v hygienické smyčce. Dále je obsluha kontinuálně informována o rychlost proudícího vzduchu, jeho teplotě a hodnotě tlaku v jednotlivých částech experimentálního prostoru. V neposlední řadě jsou signalizovány všechny proměnné hladiny kapalin ve všech nádobách k tomuto určených. Všechny výše uvedené parametry mají nastaveno dovolené a bezpečné rozmezí, a pokud dojde k překročení těchto hodnot, dojde k signalizaci a v případě vážné výchylky podnikne obsluha adekvátní kroky k eliminaci nebezpečí. Veškeré experimentální prostory jsou během testů pod dohledem. Experimentální prostor je osazen stacionárními i přenosnými kamerami, jejichž obrazové výstupy jsou vyvedeny na panely umístěné ve velíně. Je tak možno mít neustále přehled o všem uvnitř experimentálního prostoru a v případě nutnosti je možné výstup kterékoliv kamery i nahrávat. Spektrum prací uskutečnitelných v prostoru haly, případně v MML je velice široký (obr. 9 až 12) a dle charakteru testování je možné skladbu vybavení i podmínky uvnitř haly přizpůsobit přesně dle požadavků. Lze testovat ochranné prostředky i zařízení, hodnotí účinnost různých dekontaminantů v různých podmínkách při různém způsobu aplikace. Další možnosti je simulace rozptylu 25


a chování látek při pohybu ve velkých prostorách za různých podmínek. Je možné využít řadu látek s potenciálem využití jako zbraň pro vývoj prostředků jako ochrana proti těmto látkám. Veškeré látky mohou být netoxické i toxické CBRN látky a to jednotlivě i v kombinaci. Veškeré testování provádějí odborní pracovníci SÚJCHBO, kteří jsou pro danou oblast odborně způsobilí a disponují všemi znalostmi nutnými pro bezpečnou práci. Během testování je v zázemí přítomna i záloha a lékařský dozor, kteří jsou připraveni v případě vzniku nenadálé situace zakročit. Ve velínovém pracovišti je permanentně přítomna obsluha, která nepřetržitě dohlíží na pracovníky provádějící testování. Celý proces činností prováděných v hale se průběžně mění a vyvíjí. S postupem času se zvyšuje variabilita nabízených služeb a v souvislosti s tímto rozvojem se zvyšuje i úroveň jak technického vybavení, tak i odborné znalosti a schopnosti personálu podílejícího se na provozu pracoviště. Se všemi výše uvedenými oblastmi zde popsanými úzce souvisí i neustálý pokrok v zavádění a rozvoji opatření mající za úkol řešit bezpečnost.

Obr. 10 Ukázka činností v hale VZ

Obr. 11 Ukázka činností v MML Obr. 7 Panely s obrazem z kamer umístěných v experimentálním prostoru

Obr. 12 Ukázka činností v MML Obr. 8 Detail panelu s přenosem během probíhajících pokusů Závěr

Obr. 9 Ukázka činností v hale VZ

26

Využití pracoviště velkoobjemového zkušebnictví v oblastech souvisejících s nakládáním s CBRN látkami je významný krok v posunu relevantnosti získaných poznatků ve vztahu se zamýšleným využitím testovaných prostředků. Tento přístup v řadě případů umožňuje samotné testování v takové formě, aby získané poznatky byly vůbec využitelné a v ostatních případech získat důvěryhodnější a přesnější data v porovnání s laboratorním předstupněm k testování. Zavedení do praxe a provoz samotný takového pracoviště si žádala a stále i žádá zavádění a dodržování mnoha bezpečnostních opatření jelikož povaha testů a materiály v nich využívané představují významné riziko pro personál pracoviště stejně jako okolní prostředí. Kombinací technických a funkčních opatření společně s profesním vyškolením všech osob na pracovišti bylo dosaženo vysoké profesionality prací odváděných v zařízení společně s minimalizací možnosti vzniku negativních vlivů vně i uvnitř tohoto pracoviště. Ostrava 14. - 15. května 2014


International Requirements of Occupational Safety and Health and Russian National Traditions and Experience prof Grigorii Fainburg DSc (OSH Engineering), Professor (Safety&Health) Perm National Research Polytechnic University Komsomolsky Ave 29, Perm, 614990 Russian Federation [email protected] Abstract Now Russia has rich national traditions, fixed national legislation and practice. These traditions can resist new ideas and requirements from the European Union and International Labour Organization. In these conditions the simultaneous using of new innovative requirements of international experience and old by-law acts and rules (in combination with ordinary practice and mental traditions) creates additional difficulties for OSH MS promotion. Keywords International requirements of OSH, Russian OSH experience. This report describes Russian experience of implementing of international requirements on OSH: creation of new market OSH policy; establishing a joint OSH committee; establishing worker representative consultation’s procedures; establishing rules of interaction with contractors on OSH; wide using of occupational risk assessment methods; using of external OSH cervices’ capacities, establishing of regular management review’s practice and so on. Economic globalization affects all aspects of industrial relations, including occupational safety and health, and calls for their universality. This universalization occurs under the slogan of introducing international or interstate requirements in national (at state level) and corporate (at the level of the employer) practice. Moreover, all these numerous requirements to be approved in the form of various documents of the legal nature, based on the laws of the material (natural and technological) and social worlds. Practice has shown that a number of these requirements have the nature of the fundamental principles of occupational health and safety. Such is the requirement of an 8- hour work shift, that means equality of working time and rest time, based on the principle of a fair (equal) sharing out life time remaining in the day after sleep (8 + 8 + 8 = 24) of the employee. Another equally famous requirement is the priority of prevention of unwanted events before minimization of their consequences, including financial compensation for all losses. Today, these principles form the basis of the activities and documents of the International Labour Organization, and most national OSH management systems. However, the implementation of these principles in practice, their enforcement and specific legal and organizational forms of embodiment are different in different countries, and so different are the mechanisms of their functioning. No exception is Russia, in which the historical features of the first in the history of mankind state of workers have formed a system of relations, based on the totality and universality of administrative management system of the Soviet period. Transition to the market and the transformation of these relations do not occur spontaneously, but under the influence of government regulation. Thus the full, fair and reasonable implementation of the fundamental principles of OSH can not happen by itself, it needs perseverance and purposeful movement towards it.


Changes in socio-economic conditions of production and the development of market relations in Russia have significantly changed the role and place of all aspects of the employment relationship and, consequently, the whole system of the occupational safety and health. Now, in the centre of all activity for safety comes an independent law-abiding and financially responsibile for his actions (or inaction) employer. Thus the employer follows the law only insofar as it is more advantageous economically. This is the main principle of managing the private interest in the market economy, and it repeatedly proved its efficiency. So it should guide the regulatory implementation of the fundamental principles of health and safety. The most fundamental principle of occupational safety and health is the principle of compulsory compensation for the harm caused to the employee when the employee works in the interests of the employer, who always in this case is the tortfeasor. From the standpoint of the social significance the most serious harm caused to the employee is disability, id est losing the opportunities to earn a living. This loss caused by occupational injuries and diseases should be compensated. We emphasize that almost certainly the determination of the employer as the tortfeasor in these cases relates to the fact that the direct source of harm is dangerous equipment, tools, materials, products, industries owned by the employer. However, the employee may lose the ability to work due to an accident, for which the employer may be blamed only indirectly. Such are accidents on the way to and from work, or "recognized accidents" because they are only recognized as cases requiring compensation for harm, but really are not accidents at work, connected with the organization of production and its dangers. At the same time, the ways of compensation may vary from the direct compensation for the harm from the employer to an employee (or the remaining dependents after his death), or indirectly through an intermediary redress - the insurer of a system of insurance. Note that the insuring the occupational hazards is beneficial to both the employer and to the insurer. In the world practice it has long been proven that the most important measure for preventing occupational hazards and reducing the number of insurance claims is to increase the competence of employees in health and safety in the course of their training. The certain categories of employees who need to have a high level of competence in the field of labor are, firstly, the leaders of all ranks, because they personify the employer and are the organizers of the entire production and employment of their subordinate employees and, consequently, the of the conditions OSH, and secondly, the workers, professionally performing duties of the protection as experts on occupational safety and health, and thirdly, the employees that are involved in the management of occupational safety and health, as authorized (trusted) persons for the protection, members of safety committees. All of them need special high quality training. Practice has shown that in addition to the educational function associated exclusively with increasing competence of students, the mass and centralized training has the second function - it provides beneficial effect on all of the OSH management system. Performing all the other preventive measures (other than training) requires knowledge of the conditions in the workplace. Assessment of working conditions on levels of occupational exposure to various existing methods in Europe called in English - Risk Assessment, and in Russian - sometimes "certification 27


of workplaces on working conditions", sometimes "the special assessment of working conditions". Without going into the similarities and differences between these forms of assessment risk, we note that the working conditions of the majority of jobs in Russia are unsatisfactory. So the question arises - WHAT TO DO? MANAGE occupational risks - say international requirements, based on the European practices. COMPENSATE occupational risks - the Soviet legislature said at some time. And so far, in the transitional period of the economy, according to tradition, the Russian lawmaker still echoes. In accordance with Art. 219 of the Labour Code of the Russian Federation, every worker is entitled to "compensation, established in accordance with this Code, the collective contract or agreement, local regulation, employment agreement, if he is engaged in heavy work, work with harmful and (or) hazardous working conditions." Such compensation shall include: 1) early appointment of old-age pension in connection with the special conditions; 2) additional leave; 3) reduced working hours; 4) free milk; 5) provision of free preventive nutrition; 6) establishment of surcharges to the basic salary. Among these compensations for poor working conditions a special place occupies the payment of pensions - early retirement age or seniority established by the Law "On State Pensions in the Russian Federation". Early retirement pension is payable for life. Note that the total number of pensioners in Russia is approximately 38.5 million, of which approximately 30.5 million are old-age pension. Among them are early retirees (ie, women under 55 years old, and men - up to 60 years), approximately 3.3 million people. This is a huge figure, more than 10 %. While tens of millions of Russians work in unfavorable conditions, there is an overall trend of increasing of the annual costs of guarantees and compensations provided to employees. Since the establishment of compensation mechanisms have not changed since the Soviet era, the number of employees, have at least one type of compensation (about 42 %) is higher than the number employed in harmful and (or) hazardous working conditions (about 39 %). This practice of employers showes no real incentive to take real measures to address the workers' exposure to harmful and (or) hazardous working environments. And now, after nearly two decades of transition it finally became clear that the preservation of life, health and disability workers is one of the most important conditions for sustainable economic development of the country as stated in the approved by President demographic policy. But while common goals of OSH are clear, the detailes and practical mechanisms to achieve these goals are not clear. As a result, operational rulemaking without scientific evidence of its contents continuously leads to normative documents containing obvious mistakes and unacceptable practice requirements.

28

In our opinion, as the methodological basis for constructing a theoretical concept practical OSH management in Russia it needs to take a few well-known in social philosophy and political economy practices and principles of scientific analysis to construct a hypothetical model of the OSH management in socially oriented market economy country, where the essence of OSH is the preservation of individual employees and disability employment potential of the country as a whole, minimizing losses due to adverse society working conditions. First, you should use the full retrospective analysis of the present and earlier states of various social phenomena from the position of their advanced state. Second, to the analyzes should be put dual character of labor, both acting as a material process, and as a social relation. Thirdly, we must begin from the dialectical unity of subject and object management in labor relations - employee. Moreover, the new OSH management system in contrast to the old should be based entirely on the priority of private property and freedom of the operational activities of the subjects of law, where the responsibility and duty of the employer to the public (state) is the ownership of the work positions due to jobs, raw materials and products, "free" organizations of their "own" work process, "freedom" hiring (buying labor) and its use. Here it is useful to recall another fundamental principle of OSH management, the principle of tripartism, social dialogue as an employer with employees regulates and moderates the state. The state sets the employer and employees only the "form" of the dialogue and implementation specifics of the format chosen by the employer in agreement with the workers. Working conditions belong exclusively to the employer and it should bring them in line with the requirements of the state, to make them safe. Employer is organizing production and hiring labor, and because it must arrange safe performance it needed in the production of works, their job functions. The employee must "want" to meet the requirements of OSH, and the employer should encourage this desire. All this requires the concentration of an increasing number of functions to ensure occupational safety at the corporate management level. And the whole amount of work to ensure the protection of the labor organization, to fulfill government regulations OSH should do the employer himself through its key employees, if necessary, inviting experts and organizations from the outside, but nevertheless himself. In this case the employer must take full responsibility for the decisions, all the duties and all the financial costs of providing safe and harmless working conditions of employees. Well, we need to create a new reality, and do it through the merger of scientific theory with practical experience by working together governments, associations of employees, employers, trade unions, and all OSH professionals. This is the guarantee of our common success.



Universal Fundamental Principles for Creation of Educational and Training Programs for Safety Ensuring and Accident Prevention Prof Grigorii Fainburg DSc (OSH Engineering), Professor (Safety&Health) Perm National Research Polytechnic University Komsomolsky Ave 29, Perm, 614990 Russian Federation [email protected] Abstract Economic globalization and universalization requirements for OSH management systems require the standardization of education, training and learning on occupational safety and health, including safety ensuring and accident prevention. Keywords OSH training, educational program, principles of creation. Describes the fundamental principles of universal structuring content OSH. The resulting structure corresponds to (1) the basic principles of prevention and emergency preparedness; (2) levels of regulation (international, interstate, national, local (regional in Russia), corporate (level of employer), object levels); (3) duality work as a material process and social relations. The experience of the application of these principles to create training and educational programs and training kits on OSH in the Perm region, the Russian Federation, the Republic of Kazakhstan. Once the great scientist Helmholtz said: "It takes a good systematization, not to get hopelessly lost in a maze of reality." And this is also true when you build educational and training programs on occupational safety and health. Occupational safety and health of workers is a special kind of human activity, is closely associated with the production activities of the employer's and the employee's work. The list and variety of activities OSH are really diversified. Occupational safety and health includes questions of natural science: biology, physiology, medicine, ergonomics, ecology, issues of technical and technological nature, issues of social, organizational, economical and legal nature. There's a known approach, which consists in the formation of learning programs on disciplinary grounds of a scientific discipline related to occupational safety and health, such as ergonomics, psychology of safety behavior, economics of safety and health, industrial hygiene, etc. Formation of such a course, especially one within a single discipline, is relatively straightforward and follows the logic of the discipline itself. Problems begin when the organization regarding the general and long-term courses. It is here that program’s creator has questions - whether all mentioned, not missed anything important and necessary that all OSH issues covered, etc. From our perspective, the organization of any occupational safety and health training course, in its contentx can be identified constant fundamental part that does not depend on national particularities of OSH management system, and varying part, depending on the local regulatory requirements of occupational health and safety. For a particular employer is an important specificity of formation of the working environment in the workplace and the organization of the working process. As a result, despite the variability of individual issues, occupational health and safety is a fairly uniform set of knowledge, requirements and methods of their implementation, since the ultimate goal of any specific measures is the workers protection in any workplace from occupational hazards. Ostrava 14. - 15. května 2014

The basis of "single structure" of occupational health and safety, as a kind of activity, in our opinion, is the management structure of its activities related to the nature of the work. It is known that the work is twofold, material and social, that builds the structure and hierarchy of levels of management. On the one hand - work is a material conversion process of the material world, which requires ensuring of the health and safety of the working person in the performance of various working operations in any production environment. There are two basic, which we call "object" and “subject” levels of control over the working environment and the working operation process. These levels require knowledge and skills related to equipment and technology, human physiology and ergonomics. As the control at these levels is realized not only by the technical and hygienic methods, but also connected with the activities of employees and the employer, then over them "dominates" the corporate management level. Well it is the epitome of “the OSH management system”. This level of management requires knowledge and skills related to the management and organization of production activity. And here comes to the forefront another side of work, work as a social relationship of employer and employee. This attitude extends to the employment relationships (employment), on wages and working conditions. These are specific conditions, but not arbitrary, because society "regulates" the activities of an employer in the area of occupational health workers from the "poor" working conditions. So there we called "overcorporate" levels of management. The greatest development gained national (state) level of management. Company represented the state regulates the activity of the employer by the legal normative acts: laws, regulations, etc. This is a critical level of working conditions (indirectly) and OSH MS as part of employer’s activity. At the same time it is the first level of the occupational health and safety overcorporate management. Its demands are mainly mandatory. It requires knowledge and skills of OSH staff in the legal, economic and political spheres. Above it there is an "interstate" or as in the European tradition, the "regional", management level. These are the European Union Directives, such interstate standards CIS or Customs Union regulations, etc. Its requirements are both mandatory and voluntary. The international management level completes the pyramid levels of management. At its core, it (in OSH) is voluntary. Huge amount of practice required different levels of management knowledge and skills, multidisciplinary various aspects of OSH allow us to create and put into practice a variety of educational and training programs. However, the actual learning process is limited in time and, therefore, requires a certain systematization and even reduction of the program. As a result, we come to the need to allocate all of the material following main structural parts. Introduction - scientific foundations and fundamental principles of occupational safety and health - includes questions of human relationships and external material and social worlds, human activities (work and production), the purposes and principles of safety of life. The first part - the basis for domestic regulation and OSH management - includes materials about the organization and the requirements overcorporative management levels, primarily national (state) level.

29


The second part - corporate OSH management system - includes material on management systems and its elements.

and physiological to the employee), and social impacts, as well as social protection measures for victims.

The third part - the organization of protection from the hazards and risks in the workplace - includes specific technical, hygienic and organizational measures to prevent all harmful events: incidents, accidents, acute poisoning, occupational diseases and so on.

The first part, titled "Fundamentals of occupational safety and health", dedicated material, social, physiological, hygienic, technical, legal, organizational, etc. basics of occupational safety and health, evaluation, management, and protection against occupational hazards, public (legal and institutional) regulating the activities of the employer's organization works for the protection of its employees.

It is well known that the main objective of safety and health at work where work is a material process - is to protect the employee from hazards and risks, the achievement of which requires primarily preventive measures of a technical nature. It is known that the primary objective of OSH as a part of social relations - protecting victims from occupational injures and diseases, the achievement of which requires worker’s behavior more than preventive measures. That is why the issues of social protection of victims, emergency response preparedness, first aid to victims of accidents, the investigation of these cases, their statistics and insurance, and social security combined in the fourth part of the program. As a result we got the logical universal scheme for constructing programs and presentation of educational and training material. The second part - Corporate MS OSH (occupational safety and health management system at the level of the employer) is allotted a central place in this scheme. Presentation of its material is based on the introduction and the first part, which is the basis of the OSH management in general, and corporate governance, in particular. Specification of all the issues of preventive action unfolds in the third part, and the issues to minimize the harm to the injured workers and their employer - in the fourth. Note that for convenience, you can combine the first and the introductory parts. The logic and content of training programs do not suffer. Thus, based on the above approach it was possible to practically solve the important task of structuring and formalization of the description OSH as an activity, and thus the task of building a common universal base for VARIOUS TRAINING PROGRAMS, systematically and uniformly cover all the issues of OSH and social protection of victims. Note that this universalization of educational programs on OSH meets the requirements of economic globalization and standardization of the systems of management and training. Such a universal and basic program was built in 2003 and later adopted in the Russian Federation and the Republic of Kazakhstan as a basic program of mass compulsory OSH training. Many years of practice showed its high quality and user-friendliness of application in the learning process, as the presentation of OSH issues is carried out in a single complex understandable for students.

This necessary and sufficient coverage of specific issues part of the Program of Action provides the basis of all rights of all subjects in the field of occupational safety and health and consists of the following topics: Working activity as a material process. Working conditions, hazards and risks. Working activity as a social relation. Occupational risks and OSH. Basic principles of safety risk-management and occupational risks. Legal framework for the occupational safety and health. Economic framework for the occupational safety and health. National regulation in the area of the occupational safety and health. Social partnership in the field of labor and organization of social control. Duties and responsibilities of employees and officials in the area of the occupational safety and health. The second part of "Corporate OSH management system" covers the basics of the organization of occupational safety and health at the level of the employer: the establishment and functioning of organizational and management structures of the employer, the corporate management system of the occupational safety and health, social partnership, the analysis of occupational hazards in the workplace, training, briefings, the organization providing workers with personal protective equipment, etc. The students are introduced to the overall complete "model" of corporate OSH MS. This part contains the following topics: Basic requirements for corporate OSH management systems. Duties, obligations and responsibilities of the employer to fulfill the regulatory requirements of occupational safety and health and ensure safe working conditions for employees. The organizational structure of the OSH management system. Paperwork and documentation on the OSH management system. Basic procedures for the operation of OSH management system.

The above scheme can be applied in presenting the general course of OSH, and in presenting some particular questions when writing programs and manuals. In addition it is confirmed in practice that any program (in terms of duration, direction and content of training) of training on OSH is easy to construct on the basis of the universal basic program.

Work environment control. Hazard identification and risk assessment.

The detailed structure and content of the individual issues of this program are continuously developed by us and other participants in the educational process for almost 10 years, leaving unchanged the methodological principles of its construction. Describing this universal basic program in detail below, we will be referring to its latest version - January 2014, adapted to European practice.

Framework for the prevention of occupational accidents and acute diseases.

The program reduces the diversity of hundreds of thousands of OSH requirements contained in the tens of thousands of regulations to four basic semantic parts (sections) of all activities in this area. The first three parts are devoted to the implementation of the basic principle of OSH - prevention of occupational accidents and occupational diseases. The fourth part is devoted to preparing for such cases to minimize their material (for the production of physical

Conformity assessment activities of the employer on the OSH MS.

30

Workers' health control. Employee training and improving their skills. Providing employees with personal protective equipment.

Framework for prevention of chronic diseases. Socio-psychological methods of controlling the behavior and motivation of employees to comply with the requirements of the OSH management system. The third part of the program "Special issues of OSH requirements of employees in the workplace" combines the special (mostly technical and sanitary) issues the organization works to ensure safe working conditions for employees in the workplace. It includes organically related to the protection of the employees questions on technological, structural, transportation, industrial, Ostrava 14. - 15. května 2014


fire, electricity, radiation safety and so on. High saturation of the material, high variability for different employers forced us to break the training topics (largely mandatory for any employer) to subtopics - modules, required only to specific employers. Therefore, when compiling the final work program of training in each case of the modules it is possible to combine it one way or another, taking into account the particular employer's training program. This part contains the following topics: The main factors of working environment and collective protection equipment of workers against their adverse effects. This topic consists of some modules: Climate working environment. Indoor air quality in the workplace. Ventilation production facilities and work areas. Lighting for work. Vibration and protection from it. Noise and ultra- infra- sound and protection from them. Non-ionizing radiation of electromagnetic nature and protection against them. Ionizing radiation and protection against them. Organization of working operations with serious risks. This topic consists of some modules: Basic requirements of safety for loading and unloading, handling and storage (placement) of cargo. Basic requirements of safety for working at height. Basic requirements of safety for excavations. Basic requirements of safety for welding. Basic requirements of safety for working operations with use of electric hand tools and pneumatic tools. Safety technical and organizational operations for worksites and other areas controlled by the employer. This topic consists of some modules: Safety requirements for industrial areas, areas of work, walkways and passages. Safety requirements for buildings and facilities. Technical and organizational support for working processes safety - Safe operation of production equipment, tools, fixtures and equipment, safety and protective device. Basic requirements of occupational safety in the operation of hazardous production facilities: pressure vessels and tanks filled with compressed and liquefied gases, hoists. Basic requirements of occupational safety for electrical installations and to ensure electrical safety. Basic requirements of occupational safety in the operation of vehicles and mobile equipment. This topic consists of some modules: Basics of road safety. Employer organization works on road safety management and prevention of road traffic injuries. Safety and health in the transport of goods, people and animals. Key measures to ensure fire safety. The fourth part of the program "Organization preparedness to eliminate and minimize the consequences of adverse events, as well as to the social protection of victims at work" consists of the following topics:


Organization preparedness to eliminate and minimize the consequences of accidents. Organization providing first aid in the workplace. Legal principles of compensation for harm. Compulsory social insurance against occupational accidents and occupational diseases. Order of investigation and registration of occupational accidents. Procedures for investigating and reporting of occupational diseases. All educational issues itemized in the program have all the important details which, firstly, allows you to make training uniform and universal, commonly understood and specific, and secondly, do the quality of training unambiguous and clear. The above four parts of the Program may have different durations of presentation. Presentation of the four parts of 15 minutes each can describe the basic principles and general concepts of occupational safety. It fits in 1 hour. Presentation of the four parts of 1 hour each allows training sessions before lunch, after lunch, after work, on weekends. This course takes 4 hours. Presentation of the four parts of 2 hours each allows a training session duration in full time of day (8 hours). Presentation of four parts, each 1 day only (36 hours of classes - one education credit) provides weekly training cycle. On the fifth day of training teachers conduct consultations, testing, interviewing, testing knowledge. All this demonstrates the flexibility of the educational process by using a universal program. We emphasize that the system statement principles, requirements, techniques, methods and occupational safety and health made it possible to create a systematic description of the entire full occupational safety and health that allows you to use this system in the construction of the occupational safety and health structure of other objects, such as information databases, logically ordering initially fragmented data and facilitating their search for the user. Note that on the basis of the universal basic program we have written and successfully applied in the training of varying duration and direction dozens of textbooks, both as the general course and on some specific issues, created remote courses, etc. We emphasize that the universal basic program, if necessary, easily incorporates the national characteristics of the organization of occupational safety and health, leaving unchanged the generic for all countries and peoples of the technical and scientific basis of natural labor, and therefore it can serve as a single world standard minimum training content of occupational safety and health and thus contribute to the spreading of best practices of occupational safety and health in real life.

31


Činnost oblastního inspektorátu práce Ostrava v roce 2013 Regional Labour Inspectorates Ostrava Activities during the Year 2013 Mgr. František Gajdoš

Do zákoníku práce je nově přidán § 43a, který se týká dočasného přidělení. Upravuje dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, kterou smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6ti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Za dočasné přidělení nesmí být poskytována úplata.

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Živičná 2, 702 69 Ostrava [email protected] Abstrakt Během roku 2013 byly realizovány významné změny zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a taky zákona o inspekci práce a samozřejmě zákonů souvisejících. V důsledku toho došlo k významné změně v činnostech jednotlivých oblastních inspektorátů práce, zejména v kompetencích jednotlivých oblastních inspektorátů práce. Klíčová slova Zaměstnanec, zaměstnavatel, nelegální práce, postihy.

pracovní

poměr,

dohoda,

Abstract The article deals with the legislation changes, especially on Labour Code, Employment Code, Act No. 251/2005 Coll., on Labour Inspection, and others codes and regulation around year 2013. Based on this, there come up changes in scope of activities of each Regional Labour Inspectorates, above all in Inspectorate’s competences. Keywords Employee, employer, employment relationship, agreement for work performance, illegal employment, sanction. V roce 2013 byly plněny a realizovány v rámci naší činnosti významné změny zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a taky zákona o inspekci práce a samozřejmě zákonů souvisejících. V rámci těchto změn dále působilo na našem inspektorátu práce 60 zaměstnanců z úřadů práce, kteří v rámci Projektu EU „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“ prováděli kontroly nelegálního zaměstnávání, tj. zaměstnávání bez smlouvy nebo bez pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, i tzv. „švarcsystémem“. V roce 2013 probíhaly tyto kontroly ve stejném počtu zaměstnanců jako v roce 2012, tzn. že počet zaměstnanců byl téměř zdvojnásoben. Tato změna se netýkala pouze našeho inspektorátu, ale všech inspektorátů v rámci České republiky a samozřejmě i Státního úřadu inspekce práce, Kolářská 451/13, 746 01 Opava 1. Tento projekt EU pokračuje i v roce 2014 se sníženým počtem zaměstnanců (ti, co měli pracovní smlouvu na dobu určitou, většinou skončili). K nejdůležitějším změnám ze zákoníku práce, které by vás mohly zajímat. Je zcela nově řešen § 39, tj. pracovní poměr na dobu určitou. Ve smyslu tohoto § odst. 2 zákoníku práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012, nesmí doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami, to je jeden zaměstnanec a jeden zaměstnavatel, přesáhnout 3 roky. Ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být doba trvání takového pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru se považuje rovněž jeho prodloužení.

32

V ustanovení § 75 se nově upravuje u dohod u provedení práce rozsah práce, který nesmí být větší než 300 hodin. V minulosti se jednalo pouze o 150 hodin. V § 83 je jednoznačně uvedeno, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. K oblasti BOZP uvádím, že některé povinnosti byly stanoveny zcela direktivně, např. v minulosti bylo uvedeno, že zaměstnavatel vede dokumentaci - nyní nahrazeno „zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci“. Dále např. bylo uvedeno, že zaměstnavatel přijímá opatření, nově je uvedeno: „je povinen přijmout“, atd. Vypadá to, že jde pouze o slovíčkaření, ale při rozhodujících sporech, např. i u soudu, to může mít značný význam. Nově je však zapracován do zákoníku práce § 105, kde jsou v odst. 7, kde jsou uvedeny povinnosti již dříve vyplývající z nařízení vlády č. 201/2001 Sb., a tím se tyto povinnosti dostávají do zákonné polohy. Jedná se především o ohlašování úrazů, vyhotovování a zasílání záznamů o úrazu, okruh orgánů a institucí, kterým se pracovní úraz ohlašuje, atd. Ze změn zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, upozorňuji na to, že v § 25 je možnost udělení postihu až do 10 miliónů korun za neuzavření písemné pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dříve byla maximální výše postihu podle tohoto zákona 2 milióny korun. A teď upozornění ke změnám zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V § 5 písm. e), kde je nově vymezena nelegální práce, a to v bodě 1), kde za nelegální práci se považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Rovněž je nově uvedeno v bodě 3), že nelegální práce je, pokud fyzická osoba - cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, pokud je toto vyžadováno zvláštním právním předpisem (jedná se o země mimo EU). Nelegální prací se rovněž rozumí tzv. švarcsystém, tj. výkon závislé práce v zastřeném pracovněprávním vztahu. Definiční znaky závislé práce jsou vymezeny ustanovením § 2 odst. 1 zákoníku práce. Zákoník práce definuje závislou práci jako práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, zaměstnanec vykonává práci jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně. O závislou práci se bude jednat pouze v případě, že všechny její znaky budou splněny zároveň. Na tyto znaky závislé práce pak navazují důsledky závislé práce, tedy podmínky, za kterých je nutno závislou práci vykonávat. Důsledky závislé práce jsou vymezeny v ust. § 2 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, musí být vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě. Dle ust. § 5 písm. e) bodu 2 zákona o zaměstnanosti se nelegální prací mimo jiné rovněž rozumí, pokud fyzická osoba - cizinec, vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení. S ohledem na tuto skutečnost je nutno upozornit, že cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván Ostrava 14. - 15. května 2014


jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR, popř. je držitelem zelené nebo modré karty. O povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně krajskou pobočku Úřadu práce sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán. Povolení k zaměstnání obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, dobu, na kterou se vydává, popř. další údaje. Výkon práce v rozporu s vydaným povolením tak znamená, že fyzická osoba - cizinec vykonává práci na základě vydaného povolení k zaměstnání, avšak v rozporu s byť jedinou obsahovou náležitostí povolení k zaměstnání (např. vykonává práci v jiném místě, než je uvedeno v povolení k zaměstnání). V § 139 a 140 citovaného zákona jsou rovněž uvedené postihy za přestupky a správní delikty na úseku nelegálního zaměstnávání. Nově je za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce stanovena pokuta, jejíž horní hranice činí 10 miliónů korun, nejméně však ve výši 250.000,- Kč. Přestupku se rovněž dopustí fyzická osoba, která vykonává nelegální práci, této může být uložen postih až do výše 100.000,- Kč. V rámci ročního programu kontrolních akcí jsou pro rok 2014 zařazeny tyto následující kontroly. - Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií; - Program „Bezpečný podnik“; - Evropská kampaň SLIC - „Uklouznutí nebo zakopnutí na rovině“; - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti; - Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti; - Kontrola dodržování povinností rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání; - Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců; - Kontroly agenturního zaměstnávání; - Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti; - Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na úseku pracovní doby ve směnných a nepřetržitých provozech; - Bezpečnost práce ve stavebnictví; - Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem; - Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více; - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před elektrickým proudem; - Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene; - Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob; - Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi; - Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb; - Kontrola systému BOZP v zemědělství;


- Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese; - Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic. Většina kontrol již byla realizována v minulých letech. Upozorním pouze na ty, které jsou zařazeny zcela nově. Jedná se o evropskou kampaň SLIC - uklouznutí nebo zakopnutí na rovině a zcela nově je zařazen rovněž úkol Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic. Tento úkol byl zařazen vzhledem k velkému nárůstu instalací těchto stanic, především v zemědělské výrobě. Jedná se o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno. Tyto technologické celky jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, a proto bude kontrola zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem. Bude prověřen stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na vyhrazená elektrická a plynová zařízení. K vývoji pracovní úrazovosti v roce 2013 bych uvedl, že počet zaslaných záznamů o pracovních úrazech zůstává zhruba stejný jako v roce předchozím. V rámci ČR se jednalo o 39 883 záznamů o pracovních úrazech, za OIP Ostrava (jedná se o dva kraje - Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj) se jednalo o 5 996 záznamů o pracovních úrazech. Z tohoto počtu se jednalo o: - 38 415 záznamů o úrazech ostatních v rámci ČR, 5 761 záznamů o úrazech ostatních za OIP Ostrava, - 109 záznamy o úrazech smrtelných v rámci ČR, 19 záznamů o úrazech smrtelných za OIP Ostrava, - 1 359 záznamů o úrazech s hospitalizací delších než pět dnů v rámci ČR, 215 záznamů o úrazech s hospitalizací delších než pět dnů za OIP Ostrava. Nejvíce ohroženou skupinou jsou řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů je materiál, břemena, předměty a dále pak pracovní, případně cestovní prostory, zdroje pádu osob. Nejčastějšími příčinami je ohrožení jinými osobami, používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazů. Jen pro zajímavost, z celkového počtu ostatních úrazů je 26 833 mužů a 11 582 žen v rámci ČR, za OIP Ostrava to bylo 3 069 mužů a 1 792 žen. Samozřejmě, že ženy nepracují ve stavebnictví a v těžkých strojírenských provozech, ale i tak lze uvažovat o tom, že muži vykazují rizikovější chování. Připomínám, že kromě našich stávajících pracovišť jsou zřízeny také pracoviště v okresních městech, a to v prostorách úřadů práce. Tyto pracoviště jsou vždy označeny. Počet pracovišť našeho inspektorátu je nyní 11. K různým dotazům lze využít konzultační hodiny v Ostravě, v Olomouci i na jednotlivých dalších pracovištích v okresech. Obdobně je situace řešena na všech dalších oblastních inspektorátech práce. Čas a umístění těchto pracovišť najdete na našich stránkách www.suip.cz. V roce 2013 bylo v rámci ČR provedeno 31 598 kontrol, které byly zaměřeny na oblast nelegálního zaměstnávání. V rámci České republiky bylo zjištěno 3 244 nelegálně zaměstnaných, z toho se jedná o 1 445 občanů České republiky a občanů EU 294 a o 1 505 cizinců mimo EU. V rámci OIP Ostrava (jedná se tedy o dva kraje - Moravskoslezský a Olomoucký) byl počet nelegálních zaměstnanců nejvyšší. Jedná se celkově o 681 nelegálních zaměstnanců, z toho občanů ČR 527, občanů EU 65 a občanů mimo EU 89. Až na cizince mimo EU se jedná o mírný pokles oproti roku 2012, kdy byly tyto kontroly v rámci SÚIP zahájeny.

33


Normativní přístup ke stanovení minimální iniciační energie hořlavých prachů Normative Approach to Determine the Minimum Ignition Energy (MIE) of Combustible Dust Ing. Jana Havelková Ing. Petr Lepík VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Hodnota minimální iniciační energie (MIE) prachu charakterizuje citlivost vzorku k iniciaci elektrickou jiskrou. S touto znalostí je pak možné vhodně volit protivýbuchová opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a majetku. V České republice platí dvě přejaté normy zabývající se stanovením MIE prachů, a to ČSN IEC 1241-2-3 a ČSN EN 13821, které se vzájemně liší. K měření MIE mohou být použita různá zkušební zařízení splňující podmínky příslušné normy. Příspěvek je zaměřen na srovnání těchto postupů a na popis zařízení, které se v praxi pro stanovení MIE hořlavých prachů používají. Klíčová slova Minimální iniciační energie (MIE), hořlavý prach, Hartmannova trubice, exploze. Abstract Value of minimum ignition energy (MIE) of dust is linked to the sensitivity of a sample to be ignited by electrical spark. With this knowledge, it is possible to design explosion protection for safety of health and property proportionally. In the Czech Republic, there are two different valid standards dealing with MIE of dust determination, they are ČSN IEC 1241-2-3 and ČSN EN 13821. Various devices fulfilling normative requirements can be used for measuring MIE. The paper is focused on comparison of procedures of MIE determination and describing the devices which are used for determining MIE of combustible dust in practice.

Fig. 1 Consequential fire after explosion in Imperial Sugar Company (Industrial Solutions, 2014) In terms of the explosion protection application of prevention and mitigation is required. Choosing of proper preventive and mitigating items depends on fire-technical characteristics of the present dust. One of the characteristics is minimum ignition energy (MIE) which is linked to the sensitivity of a sample to be ignited by electrical spark. It is known that electrostatic discharges having efficient energy to initiate some types of dusts occur in practice gives values of MIE for selected dust samples. Tab. 2 provides some examples of combinations of capacitances and voltages and resulting theoretical spark energies for typical plant items. According to values provided in tables electrostatic discharge can be efficient ignition source for various dusts. Tab. 1 Value of MIE for selected dust samples (EXPLOSION TESTING, 2014), (Eckhoff, Randeberg, 2007) Sample

MIE [mJ]

Keywords

Coal dust

Minimum ignition energy (MIE); Combustible dust; Hartmann tube, Explosion.

Flour

300 - 1000

Sugar

10 - 30

Introduction Explosion hazard may actually threaten wherever the combustible powders or dusts are handled. Combustible dusts are possibly produced by metals (e.g. aluminium, magnesium), most organic substances (sugar, flour, plastics, etc.) and many non-metallic inorganic substances (coal). Classified explosives (black powder) constitute a separate category. On the contrary, some kinds of inorganic powders are efficient extinguishing media. The dust explosions may cause serious consequences, as happened to Imperial Sugar Company in USA, 2008, where the explosion of sugar dust caused 14 fatalities, dozens injuries of persons and destruction of large part of the facility (CSB, 2009). Picture 1 shows consequential fire after explosion in Imperial Sugar Company.

> 1000

Aluminium flakes

0,1

1 CU 2 in non-earthed item of 2 different capacitances C, charged to different voltages U (Eckhoff, Randeberg, 2007) Tab. 2 Stored electrical energies

Charged object

Capacitance [pF]

Potential [kV]

Energy* [mJ]

Single screw

1

5

0,01

Flange, nominal width = 100 mm

10

10

0,5

Shovel

20

15

2

Small container (~50 l)

50

8

2

Funnel

50

15

6

Person

300

10

15

Drum (200 l)

200

20

40

Road tanker

1000

15

100

* approximate values 34



In the Czech Republic, there are two different valid standards dealing with determination of MIE of dust and they are ČSN IEC 1241-2-3 (ČNI, 1998) and ČSN EN 13821 (ČNI, 2005). The standards are briefly analysed and compared in following part of the paper. They differ also in recommended measuring apparatuses. Both of them recommend Hartmann tube, furthermore the older one suggests 20-l-spheric vessel. In addition to the mentioned items, it is possible to determine MIE by using other vessels meeting the standard requirements. The apparatuses employed in practice are specified below. Principle of determination of MIE of combustible dusts MIE of a combustible dust cloud is the lowest electrical energy that is sufficient to effect ignition of a dust-air mixture, under specific test conditions. The determination of the MIE requires pneumatically dispersing of a given amount of dust corresponding to theoretical concentration in the measuring vessel. Created dust-air mixture is subjected to a spark discharge from a capacitor, whereas ignition or non-ignition is detected. Picture 2 shows phases of dispersion, ignition and following propagation of flame through the dust cloud in the modified Hartmann tube.

2005) is preferred. But, is this procedure of determination really more proper? Apart from a few minor differences standards differ in following crucial points: • Dispersion conditions; • Definition of ignition; • Number of successive attempts needed to conclude that no ignition occurred; • Spark generating systems. Dispersion conditions include dispersion pressure and delay between dust dispersion and sparkover, which together influence the presence of dust cloud and its turbulence in the gap between electrodes at the time of sparkover. The delay is set on equally due to either one or the second standard. With optimum concentration of dust, delay providing the lowest turbulence and value of MIE is searched. A discrepancy occurs with dispersion pressure. The older standard (ČNI, 1998) suggests searching for optimum dispersion pressure, by analogy with the delay time. On the contrary, more recent standard (ČNI, 2005) does not even mention this issue. Solely on example of recommended modified Hartmann tube dispersion pressure of 7 bar is strictly required. However, single value of dispersion pressure for all kinds of dusts may cause inaccuracies when primarily light dusts may be mistakenly assessed as non-explosive or obtained value of ignition energy does not correspond to minimum ignition energy.

a)

b)

c)

Fig. 2 Test phases in the modified Hartmann tube: a) dispersion, b) ignition, c) following propagation of flame through the dust cloud The value of MIE is influenced by several aspects. Among the main ones belong: • Dust concentration - With ideal concentration, lower ignition energy is sufficient to initiate the dust cloud and cause following flame propagation; • Delay between dust dispersion and sparkover - influences actual presence of dust cloud in the gap between electrodes at the time of sparkover and turbulence of the mixture whereas minimal turbulence is required; • Dispersion pressure and type of nozzle - influence generation and actual presence of dust cloud in the gap between electrodes at the time of sparkover; • Characteristics of spark - Depending on electrical circuit sparks with different characteristics can be generated; it depends also on distance between electrodes. The MIE is determined for the most easily ignitable dust cloud, the ideal concentration and parameters of dispersion must be found. Test starts with a value of ignition energy that will reliably cause ignition of a given concentration in air of the dust being tested. The minimum ignition energy MIE lies between the highest energy, at which ignition fails to occur, and the lowest energy sufficient to ignite tested sample. Differences in standardised determination of MIE As indicated above, details in procedure of determination of MIE differ according to the standard by which the value is determined. Currently, more recent standard ČSN EN 13821 (ČNI, Ostrava 14. - 15. května 2014

When optimum dust concentration and dispersion conditions are obtained, the ignition is assessed. Definitions of ignition vary due to standard. ČSN IEC 1241-2-3 (ČNI, 1998) specifies exact requirements to identify ignition. Either a pressure rise of at least 0.2 bar above any pressure introduced by the igniting spark is measured on a closed vessel (e.g. 20 l sphere) or a flame which propagates at least 6 cm away from the spark position is observed in an open tube (e.g. Hartmann tube). ČSN EN 13821 (ČNI, 2005) defines ignition more general, as a propagation of a sustainable flame away from the spark discharge position. Inaccurate definition may negatively affect test results due to wrong assessment of the situation. The highest energy, at which ignition fails to occur, will be confirmed if the dust/air mixture is not ignited in 20 successive attempts, according to ČSN IEC (ČNI, 1998). Due to the second standard solely 10 successive attempts to ignite the dust/air mixture is necessary. Since it is a stochastic phenomenon, less number of attempts means more uncertainties associated to the test result. Both standards present several spark generating systems. They concur in systems of „Triggering by auxiliary spark, using 3-electrode system“, „Triggering by electrode movement, using a two-electrode system“, „Triggering by voltage increase, using two-electrode system“ and „Triggering by transformer, using two-electrode system”. Furthermore, ČSN EN 13821 (ČNI, 2005) contains the system of “Triggering by high-voltage relay, using a two-electrode system” suitable only for very low energies of the spark in range from 1 mJ to 3 mJ. Test equipment for determination of MIE Most often, Hartmann tube, or modified Hartmann tube, recommended by both mentioned standards, is used for MIE determination. Moreover, other vessels may be used provided that the normative requirements are met, e.g. 20-l-spheric vessel. In Czech and many foreign laboratories the tests are carried out on the apparatus MIKE 3 manufactured by Kühner AG in Switzerland and on apparatus MIE-D 1.2 coming from Czech company OZM Research s.r.o. These two devices are more closely described. Equipment working on similar principle was manufactured also by British company Chilworth Technology and Polish company ANKO, etc. 35


Test equipment MIKE 3, test procedure and software is described in manual (Cesana, Siwek, 2010). The apparatus includes modified Hartmann tube made of glass with a volume of 1.2 l used as the explosion vessel. System of dispersion with a mushroom shaped nozzle is placed in the bottom of tube. A removable vent is located at the top of the tube. Because MIKE 3 is designed in accordance with ČSN EN 13821 (ČNI, 2005), it only allows dispersion of dust by an air blast at the pressure of 7 bar. Time of delay varies from 60 to 180 ms, by 30 ms time steps. There are implemented two spark generating systems. For 10 mJ and higher energies triggering by electrode movement is applied and for lower energies there is high-voltage relay. The electrodes with diameter of 2 mm are made of stainless steel or tungsten. The gap between electrodes must be at least 6 mm. It is possible to adjust inductance either on 0 mH or 1 mH, while with increasing inductance incendivity of spark increases and value of MIE decreases.

Knowledge of the minimum ignition energy (MIE) of dust is important to evaluate sensitivity of particular sample to be ignited by electrical spark. Depending on the value of MIE efficiency of ignition source to particular dust is assessed. There are two standards dealing with determination of MIE which were compared in the article. After an overall assessment of the both standards it can be concluded that older standard ČSN IEC 1241-2-3 (ČNI, 1998) seems to be more precise and sophisticated, on the contrary, more recent standard ČSN EN 13821 (ČNI, 2005) gives less precise results, but demand on time, amount of sample and thereby even on finances is lower. Other advantage of this standard is implication of triggering system for low energies in range 1 - 3 mJ. Apparatuses based on principle of Hartmann tube are usually used for determination of MIE, however it is allowed to use other appropriate device. In the paper, two apparatuses, MIKE3 and MIE-D 1.2, were described and compared. Both of them comply with requirements of standard ČSN EN 13821 (ČNI, 2005). Development of these items is progressing and further innovations are expected. References

door lock

[1]

Cesana, Ch.; Siwek, R., 2010.: MIKE 3, Manual, B02_071. Birsfelden: Kühner AG.

[2]

CSB, 2009. INVESTIGATION REPORT: Sugar Dust Explosion and Fire (14 Killed, 36 Injured). In U. S. Chemical Safety and Hazard Investigation Board (CSB) [online]. [cit. 2014-03-25]. Available from: http://www.csb.gov/ assets/1/19/imperial_sugar_report_final_updated.pdf.

[3]

ČNI, 1998. ČSN IEC 1241-2-3. Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem - Část 2: Metody zkoušek - Oddíl 3: Metoda stanovení minimální iniciační energie vznícení rozvířeného prachu. Praha: Český normalizační institut (ČNI).

[4]

ČNI, 2005. ČSN EN 13821. Prostředí s nebezpečím výbuchu - Prevence a ochrana proti výbuchu - Stanovení minimální zápalné energie směsi prachu se vzduchem. Praha: Český normalizační institut (ČNI).

[5]

Eckhoff, R.; Randeberg, K. and E. 2007.: Electrostatic spark ignition of sensitive dust clouds of MIE<1 mJ. JOURNAL OF LOSS PREVENTION IN THE PROCESS INDUSTRIES. Svazek 20. Strany 396 - 401.

[6]

EXPLOSION TESTING, 2014: Example test results. [online]. [cit. 2014-04-08]. Available from: http://www. explosiontesting.co.uk/mie_15.html.

[7]

Industrial Solutions, 2014. Imperial-sugar-dust-explosion. In: [online]. [cit. 2014-04-08]. Available from: http://www. industrialairsolutions.com/industrial-vacuums/images/ imperial-sugar-dust-explosion.jpg.

[8]

Janovský, B. 2012.: MIE-D 1.2, přístroji pro stanovování minimální iniciační energie prachových disperzí, MANUÁL. Hrochův Týnec: OZM Research s.r.o.

high-voltage electrode

moving electrode compressed air for ME

dispersion pressure (7 bar over pressure)

compressed air for purging

on/off switch

Conclusion

M

I

keys for: inlet valve

O

ME/outlet valve

Fig. 3 Design and description of apparatus MIKE 3 (Cesana, Siwek, 2010) MIE-D 1.2 apparatus (Janovský, 2012) works on similar principle like MIKE 3. It is based also on modified Hartmann tube with the same volume, type of nozzle and spark generating systems. Glass tube of MIE-D 1.2 with electrodes in open position is shown on Picture 4a). Items MIE-D 1.2 and MIKE 3 differ in construction and their software. Delay time may be set up on 0 ms and increased by 30 ms time steps. After last revision of apparatus it is possible to change the value of dispersion pressure by software from 0 bar up to maximum value 10 bar. Touch-screen control panel facilitating manipulation with the device to user is part of the MIE-D 1.2 apparatus. Picture 4b) presents control panel in section of setting dispersion pressure. Further functional improvements to apparatus are planned to the future.

a)

b)

Fig. 4 Apparatus MIE-D 1.2: a) open test vessel, b) touch-screen control panel at setting dispersion pressure

36



New Viewpoint on Certification Welding Materials from Position Reduce Hazard Level for Manufacturing Employees A.M. Ignatova G.Z. Faynburg M.N. Ignatov D.A. Kuznecov Perm National Research Polytechnic University Komsomolsky Ave 29, Perm, 614990 Russian Federation [email protected] Welding is technical process characterized by clear rules about quality of welding unite and high level of health hazard. Mechanical strength of welding unite is provided by correct choice of type of electrode, but type of electrode never describe how welding process with this electrode will influence on health of welder. Many studies show that the dangers for health factor in welding process is welding fumes and especial solid particles, because they can stay lung in long time and influence as cumulative effect. Solid particles of welding fumes can consider like type of manufacturing dust. Whenever people inhale airborne dust at work, they are at risk of occupational disease. Year after year, both in developed and in developing countries, overexposure to dusts causes disease, temporary and permanent disabilities and deaths. The World Health Organization offers documents to help educate and train people and employers in the prevention and control of dust in the workplace. Irritant dust can settle in the nose and may lead to inflammation of the mucus membrane as well as inflammation of the trachea or the bronchi. According to the Canadian Centre for Occupational Health and Safety "The lungs are constantly exposed to danger from the dusts we breathe." The most dramatic dust reaction of the lung occurs in the deepest parts of the organ, leaving scarring and impaired normal lung function. The amount of dust particles that settle in the lung also effect the capacity of the lung and the ability to take full deep breathes. Many lung diseases are caused by inorganic dust exposure to silica, tin, tungsten carbide and coal. Obviously, that hazard level of welding fumes must be reduced, but modern studies doesn’t give answer how it can be realize. The goal of our study is search links between characteristics of shape, size and composition of typical solid particles of welding fumes which was produced from by different type coating of electrodes and hazard’s level for health and offer new system of certification welding materials on evaluate hazard's level. In this article we will use data from our earlier survey [ ] in that publication we described methods which was used for collecting particles on workplace. We had researched welding fumes produced by the arc welding process using different welding materials (different electrode coating: rutil ESAB ОК 53.70, ОК 46.00, basic Kobe Steel LB 52U, cellulosic Kjellberg-Finsterwalde Prima Blue, acid МР-3М ТУ 1272-303-00187211-2002). We concluded that the main part of common solid particles of welding fumes generate a arc welding consists of particles of size by 0,1 до 1,5 μm, the particles of size by 0,1 - 0,5 μm is 86 %, the particles size by less 6 μm is 4 % and the particles size by more 6 μm is 10 %. From the viewpoint of influence on human body it’s mean that nearly 80 % of solid part welding fumes absorb on lung and alveoli. Solid particles of welding fumes can be different shape: agglomerate, cluster, sphere with a smooth surface, sphere with a fibrous surface, fibrous (fig. 1).


a

b

c

d

e Fig. 1 Particles of welding fumes: а - agglomerate (typical size 1 - 3 um), b - cluster (typical size 0,5 - 2 um), c - sphere with a fibrous surface (typical size 5 - 10 um), d - sphere with a smooth surface (typical size 4 - 9 um), e - fibrous (typical size 6 - 15 um) Our study showed, that for different welding materials corresponds different types fumes particles, but the particles of specific type have similar properties (as composition and shape) without influence the type of welding material. It's mean that, for example, particle by type «sphere with a fibrous surface» is always have shape of sphere and contains ferrous oxide and particle of this type will be similar for rutil and basic welding materials. Every type of particle have individual set of main components, but it don’t mean that the composition of particles include only oxides of this elements. In our studies we take in consideration what the composition of particle include complex mineral compound which can be different depending on conditions (acid or base). We add data about hazard level every compound to this information and presenting as scheme, of course the data should be clarified (fig. 2). In this scheme we give especial index for hazard level but it’s not enough for new system of certification, for it we must add recommendation about choice welding material with different hazard’s level depend on conditions of workplace. For example, for welding in open space we can use more hazard material then for welding in close space, because in open space volume of air stream is powerful and it’s mean that this stream can clean atmosphere around workplace. In modern standards of safety on workplace there regulations of volume air necessary for cleaning atmosphere in close space. We offer add for sign hazard’s level from fig. 2

37


number of volume of air which necessary for occupational safety from tab. 1.

- The hazard type of welding materials must be write on technical drawing next after requirements of mechanical strength for increase quality of occupational safety, safety be provide always and even if it requires the design change (increase in the thickness of a welding union and other). References

Fig. 2 Scheme of link between the hazard level and types of welding particles

[1]

Ignatova, A.M.; Ignatov, M.N.: Ocenka morfologii, dispersnosti, struktury i himicheskogo sostava tverdoj sostavljajushhej svarochnyh ajerozolej posredstvam sovremennyh metodov issledovanij // Nauchno-tehnicheskij vestnik Povolzh'ja. - №3, 2012. - 133 - 138 s.

[2]

Kuznecov, D.A.; Simonovich, A.L.; Naumov, S.V.; Ignatova, A.M.: Issledovanie fiziko-himicheskih harakteristik tverdoj sostavljajushhej svarochnyh ajerozolej // Sb. tezisov dokladov XIX Rabochej gruppy konferencii «Ajerozoli Sibiri». - Tomsk: Institut optiki atmosfery SO RAN, 2012. - s. 78.

[3]

Kuznecov, D.A.; Ignatova, A.M.; Naumov, S.V.; Ignatov, M.N.: Harakteristika tverdoj sostavljajushhej svarochnyh ajerozolej razlichnyh vidov jelektrodnyh pokrytij. - Sb. dokl. nauch. tehn. konf. «Svarka i diagnostika - 2012». - Ekaterinburg: ZAO «Ural'skie vystavki». - 2012. - S. 110 - 114.

[4]

Ignatova, A.M.: Sovremennye metody opredelenija frakcionnogo sostava svarochnyh poroshkovyh materialov// Nauchno-tehnicheskij vestnik Povolzh'ja. - №3, 2012. - 129 - 133 s.

[5]

Ignatova, A.M.: Mehanizm obrazovanija nemetallicheskih vkljuchenij v staljah// Nauchno-tehnicheskij vestnik Povolzh'ja. - 2012. № 2. - S. 208 - 211.

[6]

Ignatova, A.M.: Petrograficheskie issledovanija vzaimosvjazi struktury i svojstv bazal'tovogo lit'ja i syr'ja// V sbornike «Desjatye vserossijskie nauchnye chtenija pamjati Il'menskogo mineraloga V.O. Poljakova». - Miass: 2009. - S. 103 - 115.

[7]

Bereznaja, A.A.; Kuznecov, D.A.; Ignatova, A.M.; Fajnburg, G.Z.; Ignatov, M.N.: Issledovanie formy mineral'noj lokalizacii jelementov tverdoj sostavljajushhej svarochnyh ajerozolej ot vida jelektrodnogo pokrytija pri ruchnoj dugovoj svarke// Tehnologii tehnosfernoj bezopasnosti (izdano №6, 2013 internet izdanie).

Tab. 1 The number of volume of air which necessary for occupational safety for welding fumes with different hazard level The hazard level

The number of volume of air, [m3.h-1]

2

3000 ... 7500

3

7500 ... 15000

4

15000 ... 35000

5

35000 ... 60000

6

60000 ... 100000

7

> 100000

Conclusions - The hazard level of welding fumes can be register and this parameter must take in consideration of welding materials. The hazard type of electrode can be sign as «index hazard level + number of volume air for cleaning workplace»; - The recomendations of technical documentations must take considerations from conditions of workplace and nanotoxicology recommendation about the hazard level of welding material;


43.


JIěÍ MATOUŠEK PETR LINHART

CBRN CHEMICKÉ ZBRANċ

CBRN - chemické zbraně Jiří Matoušek, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech chemických zbraní a o jejich hlavní složce - otravných látkách. Přináší detailní moderní informace o zneschopňujících, dráždivých, dusivých, obecně jedovatých, zpuchýřujících a nervově paralytických látkách. Charakterizuje hlavní formy a metody chemického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz chemických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a o jejich zničení (1993) a s jejím plněním.

ISBN 80-86634-71-X. Rok vydání 2005.

cena 140 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

38



Posouzení a vyhodnocení stavu BOZP u technických strojů a zařízení ve vybraných posilovnách a Fitcentrech OHS Evaluation of Technical Excercise Equipment in Fitness Centres Ing. Lenka Kissiková Bc. Martin Šuléř VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Posouzení a vyhodnocení stavu BOZP u technických strojů a zařízení ve vybraných posilovnách a Fitcentrech, zhodnocení výrobní, případně provozní dokumentace k těmto zařízením, provádění pravidelných revizí, oprav a údržby z hlediska BOZP. Klíčová slova Bezpečnost, posilovna, stroje a zařízení, dokumentace, údržba, oprava, revize. Abstrakt The aim of this thesis is to evaluate and assess the state of OSH in technical machinery and equipment in gyms and fitness centers, evaluate manufacturing or operational documentation for these facilities. The work is to evaluate the implementation of regular inspections, repairs and maintenance, in OSH and propose technical and organizational measures. Keywords Safety, gym, machinery nad equipment, documentation, maintenance, repair, review. Úvod V současné době se v Čechách poměrně značně rozvinul společenský trend navštěvovat kulturně-sportovní a společenská střediska zejména pak aktivně se účastnit nějakého sportu. Jedním ze sportovních odvětví, které celkem snadno plní tuto společenskou záležitost, aniž by muselo být vždy předváděno na vrcholové úrovni a přitom dodalo lidem jistotu ve zdokonalování sebe sama, je fitness a posilování tělesné zdatnosti. Je poměrně snadné přijít do posilovny nebo fitcentra, vypnout mysl a zbaven všech starostí si jednoduše a bez skrupulí zacvičit. Vše je připraveno, technika, stroje a zařízení, lavičky a činky v těsné blízkosti vedle sebe, za nic neneseme odpovědnost a společenská prestiž je vysoká. Tam kde pro jednoho končí povinnost a začíná zábava, druhý se věnuje naplno práci, aby uspokojil společenské a sportovní vyžití jiných. Proto bylo zadáno téma v rámci řešení bakalářské práce, posoudit a vyhodnotit stav posilovacích strojů a zařízení z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a zjistit stav údržby, revizí, oprav a dalších souvisejících povinností včetně návrhu technických a organizačních opatření. Bylo náhodně vybráno několik posiloven a fitcenter na Moravě, kde byl přezkoumán současný stav BOZP, provozní dokumentace a návody, týkající se použití, údržby a oprav těchto zařízení. Výběr posiloven nebyl nijak omezen předmětným zaměřením k některému druhu sportu nebo cvičení, ekonomickou situací provozovatele, návštěvností nebo věhlasu, délkou provozu, stářím použitých strojů nebo celkovým vybavením. Sportovní centra nás lákají na nejrůznější sportovní aktivity, na nové tréninkové programy, Ostrava 14. - 15. května 2014

kondiční a regenerační cvičení, aerobní a zátěžové metody pro zdokonalení fyzické kondice a kardiovaskulárního zdraví. Ve většině případů se tak děje za pomocí strojů a zařízení. K běžnému vybavení patří, kladky, protisměrné kladky, posilovací klece, multipressy, rotopedy, běžecké trenažéry a další různá zařízení, dle použití pro cvičení konkrétní svalové partie. Česká a evropská legislativa Za bezpečný se považuje takový výrobek, který splňuje požadavky technických předpisů, dle Evropské směrnice č. 765/2008/ES a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Na provozovatele posiloven se vztahuje také NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů technických zařízení, přístrojů a nářadí a Směrnice EU č. 2006/42/ES, a NV č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Mezi stanovené výrobky, dle tohoto nařízení vlády patří také např. strojní zařízení, vyměnitelná přídavná zařízení, bezpečnostní součásti, neúplná strojní zařízení. Strojní zařízení musí být navrženo tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno za předpokládaných podmínek i s přihlédnutím k nesprávnému způsobu použití. Opatření musí vyloučit rizika během předpokládané doby životnosti, včetně dopravy, montáže a konečné likvidace. Nelze-li vyloučit nedostatky nebo riziko nebezpečí zcela, musí být navržena bezpečnostní opatření, na která musí výrobce uživatele vhodným způsobem upozornit, například v návodu k použití nebo v dodané dokumentaci. Použité materiály nesmějí ohrožovat zdraví nebo bezpečnost osob. Při správném způsobu použití musí být sníženo nepohodlí cvičících na co nejmenší míru s přihlédnutím k tělesným rozměrům osob. Opěrné body, plochy, sedadla musí umožňovat nastavení a musí zajistit udržení stabilní polohy cvičence. Pokud není při cvičení za použití stroje pod nohama pevná podlaha, musí mít stroj pevné opěrky s neklouzavým povrchem. Ovládací systémy Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů musí být navrženy tak, aby nedocházelo k nebezpečným situacím. Ovládací zařízení musí být viditelná a zřetelně rozlišitelná barvou nebo piktogramy, umožňující pohotové a bezpečné ovládání bez časových ztrát a musí vydržet předpokládané namáhání. Stroje a zařízení nesmí být uvedeny do pohybu neočekávaně. Nesmí být zamezeno zastavení stroje, pokud k tomu už byl vydán povel. Programové vybavení běžeckých pásů a trenažérů nesmí nepředvídatelně měnit rychlost. Ovladač nouzového zastavení musí být dobře rozlišitelný a rychle přístupný. Výpadek dodávky elektrické energie nesmí vést ke kolizním situacím, zejména k samovolnému rozběhnutí stroje. Ze strojů nesmí odpadávat žádné součásti. Ochrana před mechanickým poškozením Zařízení musí být stabilní, v návodu k použití musí být uveden a vyznačen způsob vhodného upevnění. Přístupné části stroje nesmí mít žádné ostré hrany, drsné a neopracované povrchy, které by mohly způsobit poranění. Materiály, konstrukce a části stroje musí vydržet namáhání přiměřená použití stroje, zejména s ohledem na únavu materiálu, stárnutí, oděr a korozi. Příslušenství pro zdvihání a jejich části musí být dimenzovány se zřetelem na počet provozních cyklů. Průměry kladek, bubnů a kol musí odpovídat rozměrům lan nebo řetězů. Lana a řetězy se musejí navíjet bez spadnutí. Lana 39


smějí být zapletena pouze na koncích. Obsluha nebo uživatel nesmí být ohrožen pohybujícími, padajícími nebo vymrštěnými částmi. Strojní zařízení s vedenými břemeny musí zajišťovat celý pohyb břemene tak, aby nedošlo ke zranění osoby. Tam kde se takové riziko dá předpokládat, musí být stroje vybaveny vhodnými a dostatečně pevnými ochrannými kryty. Kryty musí být bezpečně upevněny, nesmějí způsobovat žádné další riziko. Součásti s častou provozní údržbou mohou být vybaveny snímatelnými kryty se zajištěním. Rizika související s jiným nebezpečím Napájení strojů elektrickou energií musí být uzpůsobeno tak, aby byly zajištěny požadavky na bezpečnost ochrany zdraví a života před úrazem elektrickým proudem. Strojní zařízení musí být uzpůsobeno vybíjecím systémem tak, aby se předešlo nebo omezilo nahromadění elektrostatického náboje. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo nebezpečí vzniku požáru přehřátím. Vibrace a emise hluku musí být sníženy na co nejnižší možnou úroveň. Stroj musí být navržen tak, aby pohybem závaží nebyla zachycena cvičící osoba. Zařízení umožňující pád nebo náraz závaží musí být uzpůsobeno tak, aby nevyvolávalo následné rázy. Údržba Čištění, seřizování, opravy a výměny zařízení se provádějí v klidovém stavu. Opěrné body, plochy a sedadla je nutno po stanovené době vydezinfikovat a ošetřit ochranným krémem. Opravy a výměny částí strojů provádí pouze osoba znalá dané problematiky. Stroje napájené elektřinou prostřednictvím vidlice musí být při údržbě odpojeny od sítě. Informace a označení Informace a výstrahy na strojích by měly být přednostně uvedeny v podobě snadno srozumitelných symbolů nebo piktogramů. Písemné informace musí být uvedeny v úředním jazyce státu, kde bude stroj provozován. Označení strojů musí obsahovat jmenovitý výkon v kilowatech [kW], u strojů s proměnitelným váhovým zatížením hodnotu nastavené váhy v kilogramech [kg] a maximální tažnou sílu na spojovacích bodech v newtonech [N]. Na všech strojních zařízení musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně vyznačeny údaje firmy a úplná adresa výrobce, označení strojního zařízení, označení CE, označení série nebo typu, rok výroby a pokud existuje i výrobní číslo. Ke každému stroji musí být přiložen návod k použití v úředním jazyce nebo jazycích členských států Evropské unie, včetně původního návodu k použití. Návod k použití obsahuje údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci, označení strojního zařízení, ES prohlášení o shodě, obecný popis strojního zařízení, pokyny k montáži, instalaci a připojení, uvedení do provozu, nákresy, schémata, popisy a vysvětlivky pro nezbytné užívání, údržbu, seřizování a opravy, zajištění bezpečné dopravy, popis předpokládaného použití, výstrahy týkající se nesprávného způsobu použití, údaje o dalších rizicích, specifikaci náhradních součástí, údaje o příslušenství vyměnitelných přídavných zařízení, které mohou rozšířit způsob použití. Prodejní dokumentace popisující strojní zařízení, nesmí být v rozporu s návodem k použití s hlediska bezpečnosti ochrany zdraví. Další povinnosti výrobce U stanovených výrobků, posilovacích strojů a zařízení nevyjímaje, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu pro spotřebitele, představují určité riziko a nebezpečí, musí být posouzena shoda výrobku dle požadavku zákona o výrobku a příslušného prováděcího předpisu. Stanovený výrobek nebo stroj může být uveden na trh nebo do provozu pouze za předpokladu, že splňuje kritéria - posouzení shody s technickými požadavky předpisů a norem, stanoveného označení za podmínek stanovených příslušným nařízením vlády, ES prohlášení o shodě nebo jiný 40

dokument. Označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky příslušných předpisů. České označení CCZ na stanoveném výrobku lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropského společenství. Pokud je stanovený výrobek označen CE, nesmí být současně označen značkou CCZ. Povinnosti provozovatele Provozovatel je povinen zajistit, aby stroje a technické vybavení posilovny byly z hlediska BOZP vhodné pro činnost, při které budou užívány. Do této oblasti spadají ochranná zařízení, ergonomické požadavky, pravidelné řádné kontroly, údržba a revize. Jmenovitě: - kontrola bezpečnosti zařízení před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce, není-li výrobce znám, stanovení rozsahu kontroly zařízení, - následná kontrola strojů a zařízení, jednou za dvanáct měsíců, - vedení provozní a průvodní dokumentace, - povinnost používat posilovací stroje nebo zařízení pouze k účelům, pro které je určeno, v souladu s dokumentací, - stanovit další požadavky na BOZP místním provozním bezpečnostním předpisem - provozním řádem posilovny, - stanovení bezpečného přístupu uživatele a obsluhy a dostatečného manipulačního prostoru při cvičení na stroji, - přijmutí opatření tam, kde lze předpokládat riziko zachycení nebo kontaktu osoby s pohybující se částí stroje nebo zařízení, případně vybavení zařízení ochranným krytem nebo zábranou, - zajištění ochranným krytem nebo jiným zařízením, dostatečně pevné konstrukce, které by nebylo snadno odnímatelné a nebránilo manipulaci, čistění, seřizování, údržbě nebo opravě, - zajištění montáže stroje nebo zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem, - zajištění ochrany uživatele proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím, zejména dodržováním pravidelných revizí elektrického nářadí a nástrojů, - zajištění dobré viditelnosti a rozpoznatelnosti ovládacích prvků, ovlivňující bezpečnost provozu stroje nebo zařízení, - upevnění, ukotvení, nebo zajištění zařízení nebo stroje vhodným způsobem, zejména proti převržení, je-li to nezbytné pro bezpečný provoz nebo užívání. Povinnosti cvičence - po příchodu do fitcentra ohlásit svoji přítomnost provozovateli, - při cvičení být vhodně ustrojen a používat pevnou sportovní obuv, - dodržovat hygienické předpoklady použití strojů, zejména použitím ručníku, - dodržovat pokyny provozovatele, zejména správný způsob použití strojů a zařízení, - dodržovat pokyny pro správný způsob cvičení a odhadu svých fyzických schopností, - dbát o bezpečnost a zdraví své i jiných osob, - chovat se přiměřeným způsobem k ostatním cvičícím i necvičícím osobám, zejména rušením nebo omezováním, - zacházet přiměřeným způsobem se stroji a zařízením posilovny a nepoškozovat je, - neodstraňovat bezpečnostní značky a zábrany, - nepoškozovat bezpečnostní zařízení pro případ mimořádných událostí, požáru, evakuace, - oznamovat provozovateli nedostatky a závady, které ohrožují bezpečnost nebo zdraví cvičících, - bezodkladně oznamovat provozovateli úraz svůj, případně úraz jiné fyzické osoby, Ostrava 14. - 15. května 2014


- nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky v posilovnách, - dodržovat místní provozní bezpečnostní předpis, provozní řád posilovny. Zjištění skutečného stavu posiloven a fitcenter Vzorek č. 1 Jedná se o budovu plaveckého bazénu, vystavěnou v roce 1983 se záměrem vytvořit vnitřní a venkovní koupaliště s několika bazény a dětskými atrakcemi. Následnými přestavbami byla ve volném prostoru dvou pater, chodby a divácké kóje vytvořena posilovna, která až na drobné stavební úpravy slouží jejím uživatelům. První výbava posilovacích strojů byla pořízena přibližně v roce 1990 správcem bazénu. Stroje byly hodně využívány školami a sportovními oddíly, později i veřejností. V průběhu několika let byla posilovna včetně strojů pronajata různým podnikajícím subjektům a nakonec bylo vybavení zcela prodáno soukromému podnikateli, který zůstal v pronájmu a provoz posilovny zachoval. Polovina posilovny se nachází v druhém patře, kde jednu stěnu tvoří celoskleněná výplň s výhledem na bazén. Bylo zjištěno, že: - Sklo není vyrobeno z nerozbitného materiálu a není žádným způsobem chráněno proti rozbití. - Vhledem k výšce diváckých kójí nad bazénem, není zajištěna bezpečnost osob při náhodném rozbití skla a pádu ze zvýšeného patra.

Změna účelu využití divácké kóje na posilovnu znamená značné zvýšení zatížení druhého patra. Posilovna nemá vyvěšený provozní řád, někteří cvičenci se v posilovně pohybovali v domácí obuvi nebo naboso, u některých cviků nelze bez pevné obuvi zajistit správné držení těla, hrozí podvrtnutí kotníku a případně poranění horních částí prstů nebo sklouznutí. Provozovatel posilovny je dlouhodobým trenérem a držitelem trenérské licence II. stupně: - Na budově bazénu není veden žádný statický záznam o propočtu únosnosti podlahy a nebyla zde vyvěšena tabulka o únosnosti na 1 m2 podlahy. - Uzavřené prostory posilovny jsou větrány centrálním rozvodem vzduchu bazénu, větrací otvory nebyly dlouhodobě ošetřovány a čištěny. Během používání bylo strojové vybavení několikrát přestavěno, opravováno, některé části byly nahrazeny novými, některé stroje byly zcela vyměněny. Stabilita strojů je velmi dobrá, výjimkou je tzv. “multipressová věž“, která kombinací nevhodného uložení nakládacích kotoučů a ne zcela správným způsobem používání, vede k jejich nestabilitě, hrozí tedy riziko jejich převržení: - U jednoho ze strojů nebyla vzhledem k nerovnosti podlahy zajištěna dostatečná stabilita, stroj byl volně podložen kusem dřeva. Cvičební zátěž je cihličková i kotoučová. Cihličková zátěž je s pomocným vedením zabraňující vypadnutí zátěže: - Některé stohy cihel nejsou označeny informací o hmotnosti, chybí informace o maximálním zatížení stroje. - Kotouče nemají označení vnitřního průměru. - Na některých strojích byla zátěž kombinována několika druhy kotoučů s různými průměry, hrozí nebezpečí sklouznutí. - Kladky, lana a řetězy jsou zcela bez krytí, při nesprávném pohybu nebo při nedržení se určených madel může dojít ke skřípnutí prstů rukou cvičícího, zejména u vodících kladek nebo pohyblivých sedadel. - Některá lana spojující kladky nebo závaží jsou na koncích zajišťována neodborným způsobem, šroubení a suky značně namáhají lano, koncovky lan jsou roztřepené, hrozí vysmeknutí nebo přetržení. - Polstrování opěrných bodů a sedadel je poškozené, hrozí riziko přiskřípnutí. - Některá madla nebo úchopové části jsou bez krytí, povrchově nijak neupravené.

Obr. 1 Nezajištěná skleněná plocha ve druhém patře

- Na jednom ze strojů byla poškozena omotávka. Hrozí riziko naražení, smeknutí nebo poranění o tupé hrany. - Ovládací nebo nastavovací prvky strojů nejsou zřetelně barevně rozlišené. - Při prohlídce strojů byl nalezen značně poškozený tricepsový úchop ze silonového lana, při cvičení může dojít k jeho roztržení a neočekávanému prudkému pohybu. - Čištění, seřizování, údržbu strojů a zařízení zajišťuje provozovatel svépomocí, o provedených opravách nevede žádný záznam. - Přeplněné prostory posilovacím zařízením a množstvím jednoúčelových strojů znamená zúžení komunikačního prostoru kolem nich. Některé stroje jsou tak blízko sebe, že si navzájem zasahují do bezpečného manipulačního prostoru a vzniká tak při cvičení riziko úrazu jiné osoby jejím zachycením nebo úderem. - Následkem personálních změn a pronájmu posilovny došlo ke ztrátě průvodní dokumentace a návodu k použití. - Jedna z elektrických zásuvek poblíž stroje byla značně poškozena.

Obr. 2 Cvičenec bez řádné obuvi Ostrava 14. - 15. května 2014

- Na některých strojích je pouze označení výrobce. Přesné stáří těchto strojů vzhledem k poškozeným polepům a chybějící dokumentaci, nelze určit.

41


- Stroje nejsou označeny značkou CE nebo CCZ, neobsahují žádný název, symbol výstrahy ani způsob správného použití. - Správný způsob použití nebo cvičení chyběl i v blízkosti stroje. Vzorek č. 2 Studio je v částečném pronájmu multifunkčního sportovního centra a podnikatelské sportovní aktivity jsou zaměřeny především pro posilování kondiční síly a aerobního cvičení veřejnosti. Praxe je vedena přibližně 5 let a sám trenér je dlouhodobým aktivním vzpěračem a silovým trojbojařem. Je držitelem rekvalifikačního kurzu pro sportovní a tělesné aktivity. Prostor posilovny se nachází ve třetím patře multifunkční budovy. S nosností patra pro posilovnu bylo kalkulováno ve stavebním projektu. Studio je dostatečně velké, cirkulace vzduchu je zajištěna centrálním rozvodem, s možností otevření větracího okna. Většina strojového vybavení je od italského výrobce, který se zabývá výrobou posilovacích strojů od roku 1980. Stroje se dělí do tří skupin podle uživatelů na profesionální, domácí a zdravotní. Do posilovny bylo zařízení dodáno prostřednictvím distributora. Doplňkové stroje a zařízení pro kondiční cvičení tvoří veslovací trenažéry. Dle vlastního vyjádření provozovatele, výrobce dbá na zajišťování účelnosti a bezpečnosti strojů, které bylo vyrobeno za účasti techniků a specialistů na motoriku. Při výrobě spolupracuje s Výzkumným centrem biomechaniky Univerzity v Sao Paolu v Brazílii. Stroje jsou velmi stabilní, vyrobeny z hliníkových a nerezových materiálů. Povrchová úprava je zajištěna barvami s anti-perspirační látkou zajišťující dlouhou životnost bez vzniku skvrn a odlupování. Distributor posilovacího zařízení sám navrhl rozmístění strojů s dostatečným prostorem kolem zařízení a tím snížil možnost zranění cvičícího i jiné osoby. Cvičební zátěž je cihličková s pomocným vedením, zabraňující vypadnutí zátěže. Každé závaží má uveden váhu, nechybí celkové označení zatížení stroje. Kotoučové zátěže neuvádí velikost středového otvoru, vhledem k tomu, že kotouče byly dodány jedním výrobcem, jsou použitelné na všech tyčích a přístrojích a odpovídají průměru cvičebního nářadí. Veškeré hybné části, kladky, lana a řetězy jsou dle možností opatřeny dostatečně pevným krytím zabraňující náhodnému kontaktu s cvičícím. U zajišťovacích děr, záhlubní a pohybujících se částí, které nelze z hlediska účelu stroje zakrýt, jsou tabulky s bezpečnostními symboly. Tažná lana nebo řetězy jsou originální od výrobce, bez známek poškození. Z hlediska hlučnosti jsou ocelové lana opatřena ochranou antikorozních polymerových povlaků, závaží jsou pogumovaná. Čalounění sedadel a opěrných bodů je vyrobeno z anti-alergických potahových materiálů, s možností sedmi druhů barevného provedení.

recepce sportcentra. Personál je vyškolený k poskytnutí první pomoci a pomáhá při organizaci v případě mimořádných událostí. Vzorek č. 3 Jedno z nejstarších sportovních zařízení fitnessového typu. Budova byla vystavěna na přelomu 70. let jako víceúčelové sportovní zařízení, později přebudována sportovním klubem na posilovnu. Prostorný, ale tmavý cvičební sál umocňuje velká zrcadlová plocha. Cirkulace vzduchu je zajištěna několika okny, vzhledem k celkovému stáří budovy a především okenních rámů je v posilovně nevyhovující teplota, netěsná okna zapříčiňují citelný průvan. Zjištění: - Na několika místech je poškozena podlahová krytina, hrozí nebezpečí zakopnutí a pádu. - Původní strojové vybavení bylo vyráběno svépomocí. Předností těchto strojů byla cena, jednoduchost a účelnost, ale zpracování a povrchové úpravy byly na velmi nízké úrovně. - Některé stroje byly mnohokrát opravovány, výjimkou nebylo ani svařování nosných konstrukcí. Z těchto strojů se nakonec dochovaly pouze univerzálně použitelné části jako je hrazda, přitahovací tyče, zalomené tyče, rukojeti a úchyty, většinou zaměnitelné s těmi současnými. - Celková stabilita strojů je poměrně dobrá, jeden ze strojů měl po konstrukční stránce nevhodně umístěné závaží, následkem toho může dojít k převrhnutí a způsobení zranění. - Jedno stacionární kolo má poškozené krytí ozubených převodů, hrozí zachycení oděvu cvičící osoby. - Setrvačníkové kolo jiného stacionárního bicyklu je kryto drátěnou klecí, které víří vzduch a prach. - Na tomto kole jsou zcela uvolněné stabilizační podpěry, pro uživatele se použití stává nebezpečným, hrozí převrácení.

Obr. 3 Neupevněna podpora u stacionárního kola

Výrobcem je kladena vysoká pozornost na jednoduchost ovládání a snadné nastavování stroje. Bezpečnostní a ovládací prvky jsou zřetelně barevně odlišeny. Štítky u strojů obsahují údaje o výrobci, názvu stroje, ale i označení správného způsobu použití, s vyobrazením zatěžovaných tělesných partií. Provozovateli byly stroje předány s uživatelským manuálem. Prvotní montáž strojů byla provedena dodavatelskou firmou, s 24 měsíční zárukou. Vzhledem k pětiletému stáří strojů provozovatel zatím neeviduje žádné poruchy, proto ani nevede knihu oprav. Kontroly strojů, čištění a údržbu si zajišťuje provozovatel sám. Revize elektrických strojů a zařízení, zejména běžeckých trenažérů, jsou vedeny v souladu s ČSN 33 1600 od. 2 o revizích a kontrolách elektrických spotřebičů během používání. Připojení je provedeno volně položeným prodlužovacím kabelem, hrozí riziko zakopnutí. Stroje jsou označeny značkou CE a splňují předpisy EN 957-1, Obecné předpisy pro upevněné tréninkové vybavení; EN 957-2 Rezistenční tréninkové stroje; EN 957-4 Rezistenční tréninkové lavice; Direktivy o strojích, hluku, bezpečnosti na pracovišti. Posilovna má vyvěšený provozní řád, jímž se musí řídit všechny osoby navštěvující posilovnu. Jeho dodržování kontroluje personál 42

Obr. 4 Kladky, kola a řetězy, zcela odkryté



Stroje jsou cihličkové s pomocným vedením zátěže, zabraňující vypadnutí: - Jeden ze strojů má poškozené vedení znesnadňující pohyb zátěže. - Kotoučová zátěž nemá označení vnitřního průměru, na některých zařízeních jsou kotouče s různým průměrem kombinovány, hrozí smeknutí zátěže. - Cihličková zátěž nemá hmotnostní označení. - Kladky, kola a řetězy jsou zcela odkryté. - Zranění odkrytými pohybujícími se částmi, je vystavena osoba při nesprávném způsobu použití, při chvilkové nepozornosti a osoba s nestaženými dlouhými vlasy nebo jiná osoba pohybující se v těsné blízkosti. - Tažná lana a řetězy nejsou upevněny správným způsobem, některá lana jsou prodřená, na koncích roztřepená, při manipulaci hrozí nebezpečí roztržení. - Konec jednoho z řetězů nebyl zajištěn závlačkou, hrozí rozpojení řetězu. - Tlumící zarážky a dorazy lan jsou dlouhodobým používáním poškozeny, neplní svoji funkci, při dopadu závaží vzniká silný zvukový efekt. - Jeden ze strojů měl neodborným způsobem vyměněno ložisko kladky, čímž dochází k vyklánění kladky a způsobování trhavých pohybů při cvičení. Hrozí smeknutí kladky a úrazu cvičící osoby. - Čalounění sedadel a opěrných bodů je na mnoha místech poškozené, hrozí nebezpečí přiskřípnutí, z hygienického hlediska je čalounění neomyvatelné, opěrné body rotopedů jsou mnohačetným použitím strhané, hrozí riziko odření. - Nástupní plochy stepperů odstávají, hrozí riziko zakopnutí. - Nastavovací kolíky zátěže nemají vrchlíky, některé byly nahrazeny šrouby nebo hřebíky, nejsou zřetelně barevně rozlišitelné. - Povrchová úprava strojů je zajištěna pouze základní barvou, která je na mnoha místech odřená, konstrukce vykazuje známky koroze. - Čištění, seřizování, údržbu strojů provádí provozovatel svépomocí, na větší opravy využívá služeb zámečnického servisu. - O provedených opravách nevede žádný záznam.

o velikosti 5 cm. S ohledem na rozlohu cvičebního sálu tato zvýšená plocha podlahy je neoznačená, barevně splývá s druhou části, její zvýšení není na první pohled zřejmé a představuje značné riziko zakopnutí a následného pádu: - Poškození vykazuje i zátěžový koberec v druhém patře v blízkosti schodů, hrozí zakopnutí a pád ze schodů. - Většina strojového vybavení posilovny pochází od jednoho výrobce, kde výrobce sází na jednoduchost, kvalitu, účelnost, designovou čistotu a rozumný poměr mezi cenou a kvalitou. Stabilita strojů je velmi dobrá, rozmístění strojů umožňuje dostatečný pohyb kolem stroje, s minimálním rizikem zranění osoby, která se neočekávaně dostane do blízkého prostoru kolem používaných strojů. Cvičební zátěž je stohovaná ve formě cihel s podpůrným vedením, zabraňující vypadnutí jednotlivým kusům zátěže ze stohu, na každé cihličce je uvedena celková hmotnost vybrané zátěže: - Kotoučová zátěž neobsahuje označení vnitřního průměru, nákup zátěže u jednoho výrobce zajišťuje použitelnost u všech strojů a zařízení s kotouči, je tak vyloučeno riziko sklouznutí zátěže během pohybu. - Kladky, tažná lana a řetězy jsou zcela bez krytí. Při správném způsobu použití zařízení nehrozí nebezpečí zranění. - Nedodržením správného užití nebo opomenutím hrozí skřípnutí cvičícího nebo jiné osoby. Ocelová lana jsou originální, s povrchovou úpravou pro snížení opotřebení a hlučnosti, řetězy jsou bez poškození. Polstrování sedadel a opěrné body jsou bez poškození: - U stahovacích strojů byl nalezen tricepsový úchop ze silného konopného lana, který byl značně poškozen a neodborně opraven lepicí páskou. Hrozí jeho přetržení a ztráta kontroly cvičení. - Na stroji pro lýtka je podesta s poškozeným gumovým povrchem zabraňující uklouznutí, při nastupování hrozí zakopnutí o zvedající se gumu. - Ovládací nebo nastavovací prvky nejsou zřetelně barevně rozlišené. - O provedených kontrolách však nevede záznam. V případě nutnosti opravy, kterou by provozovatel nemohl provést svépomocí, servisní a pozáruční opravy poskytuje výrobce.

- Vzhledem k délce provozu posilovny se nedochovala průvodní dokumentace, provozní dokumentace není vedena. - Revizní kontrola elektrického běžeckého trenažéru byla provedena ve stanovené lhůtě dvanácti měsíců dle ČSN 33 1600 ed. 2 o revizích a kontrolách elektrických spotřebičů během používání. - Stroje, vyjma běžeckého trenažéru, jsou označeny pouze výrobcem, a to spíš z reklamních důvodů. - Chyběly výstražné a informativní značky, označení hmotnosti zátěže, označení CE nebo CCZ. - Na strojích ani v jejich blízkosti není uveden název stroje, správný způsob použití, cvičené tělesné partie nebo nesprávný způsob použití. Posilovna má vyvěšený zjednodušený provozní řád, upravující zejména použití běžeckého pásu. Provozovatel fitcentra je aktivní sportovec bodybuildingu a vlastní trenérské oprávnění druhé třídy. Vzorek č. 4 Nově vybudovaná posilovna, s osobním přístupem trenéra ke klientovi nabízí klidné a příjemné prostředí. Barevně sladěné posilovací stroje, s interiérem a dostatečným prostorovým umístěním, dodávají pocit udržované a dostatečně kontrolované cvičebny. Při stavebních úpravách posilovny však došlo ke vzniku rozdílu výšek podlah mezi starou a novou částí budovy a schodu Ostrava 14. - 15. května 2014

Obr. 5 Poškozený tricepsový úchop Klientský přístup umožňuje provozovateli denní prohlídku používaných strojů. Provozovatel je vyučený mechanik na údržbu, servisní prohlídky a opravy si zajišťuje sám. Vzhledem k odkoupení strojů od jiného provozovatele, chybí průvodní dokumentace, majitel nevede ani provozní dokumentaci. Revizní kontrola byla doložena pouze u běžeckého trenažéru, která byla provedena 43


souběžně s kontrolou dalších elektrických spotřebičů v souladu s ČSN 33 1600 ed. 2 o revizích a kontrolách elektrických spotřebičů během používání. Na strojích je pouze vyznačení výrobce, ale další stanovené označení a identifikace výrobku nebo série stroje chybí, zejména pak bezpečnostní a informativní značky, vyobrazení správného způsobu použití nebo označení CE. Správné použití stoje v posilovně zajišťuje klientský způsob provozu fitcentra.

- Při prohlídce bylo nalezeno poškozené lano a natržený popruh. Hrozí riziko přetržení a nekontrolovaného pohybu. - Značné poškození je u tricepsového úchopu z konopného lana. - Ovládací a nastavovací prvky strojů nejsou zřetelně barevně rozlišeny. - Čištění, seřizování a údržbu si zajišťuje provozovatel svépomocí, o provedených opravách nevede žádný záznam. Průvodní a provozní dokumentace strojů je vedena a uložena se všemi ostatními dokumenty, mimo prostory posilovny. Revize elektrických přístrojů vede provozovatel pravidelně 1x za 12 měsíců: - Na některých strojích je pouze označení výrobce, přesné stáří strojů vzhledem k chybějící dokumentaci nelze určit. - Řada strojů není označena bezpečnostními a informativními značkami, chybí označení CE nebo CCZ. - Na strojích ani v jejich blízkosti není uveden správný způsob použití, název stroje nebo cvičené tělesné části.

Obr. 6 Poškozené lano a popruh Další strojní vybavení jsou šlapadla a steppery. Místo cihličkové zátěže je využito pístových hydraulických vzpěr. Stroje tohoto výrobce obsahují název firmy, na strojích jsou vyobrazeny i cvičené tělesné partie. Výrobce tohoto zařízení nabízí návod a správný způsob použití stoje na internetu. Webové stránky společnosti tohoto výrobce obsahují kompletní nabídku výrobků, včetně technických dat, popisu přístroje, video se správným způsob použití a doporučení pro uživatele. Pro své zákazníky výrobce nabízí návrh posiloven, dopravu, montáž, servis i potřebné zaškolení. Majitel a provozovatel posilovny vzorku č. 4 má dlouhodobé praktické zkušenosti s bodybuildingem a je držitelem absolutního mistra ČR v kulturistice v kategorii bez rozdílu vah. I přes svoje zkušenosti absolvoval rekvalifikační kurz, je držitelem osvědčení instruktora fitcentra. Vzorek č. 5 Posilovna je vedena v pronajatých prostorách bývalého průmyslového a nákupního centra. Velké prosklené plochy otevíratelných oken a kovové rámy značně ovlivňují klimatické podmínky v posilovně. Posilovací místnost je dostatečně větraná, ale objevují se průvany a nízké teploty. Cvičební sál pohybových sportovních aktivit je větrán pomocí stropních ventilátorů. Strojové zařízení je od různých výrobců. Stabilita strojů je velmi dobrá, prostorové uspořádání strojního zařízení umožňuje bezpečný přístup ze všech stran: - Komunikační prostory jsou omezeny u starších a méně využívaných strojů, umístěných po bocích posilovny. - Podlahová krytina je tvořena zátěžovým kobercem, který je na několika místech poškozený a odstávající. Hrozí riziko zakopnutí. Cvičební zátěž strojů je cihličková s pomocným vedením zabraňující vypadnutí zátěže ze stohu: - Váha jednotlivých cihliček není označená. - Chybí maximální možné zatížení. - Kotoučová zátěž je bez označení středového průměru. - Na některých zařízeních byla zátěž kombinována několika druhy s různými průměry, hrozí nebezpečí sklouznutí. - Rotační části strojů, kladky, kola a řetězy nejsou kryté, při správném způsobu použití stroje nepředstavují riziko. - Při nesprávném použití nebo při opomenutí se může dojít ke zranění cvičícího nebo jiné osoby. - Lana a řetězy jsou originální od výrobce. U jednoho ze strojů byla nesprávně nastavena vůle řetězu, při použití hrozí smeknutí.

44

Správné označení lze najít u zcela nových strojů. Provozovna má vyvěšený provozní řád. Majitel fitcentra je licencovaný trenér kulturistiky a fitness II. třídy s více než 30ti letou praxí. Vzorek č. 6 Posilovna HZS Fyzickou přípravu příslušníků Hasičského záchranného sboru upravuje § 45 odst. 1 písm. d, zákona č. 361/2000 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. K těmto účelům je využita tělocvična hasičské stanice. Posilovací stroje a zařízení byly vzhledem k finančním prostředkům dodávány do posilovny postupně v průběhu dvou dekád a byly vybírány jako víceúčelové, s možností cvičení bodybuildingu nebo kondice. Stroje jsou velmi stabilní, prostor tělocvičny umožňuje volný přístup ke strojům ze všech stran s dostatečným manipulačním prostorem a s eliminací zachycení jiné osoby. Zátěž je cihličková, vedená pomocnými tyčemi, vylučující vypadnutí ze stohu. Další závaží je kotoučové, používané u cvičení s činkami: - U cihličkové zátěže chybí označení váhy. - Kotouče nemají vyznačený středový průměr. Dodavatel zajistil kotouče u jednoho výrobce, proto jsou zaměnitelné na všech tyčích a při manipulaci tak nehrozí jejich sklouznutí. - Kladky a lana jsou zcela bez krytí, při správném způsobu cvičení nehrozí možnost skřípnutí. - Riziko úrazu může nastat při opomenutí nebo zachycením jiné osoby. Lana jsou originální od výrobce, bez poškození, pro snížení hlučnosti jsou opatřena plastovým zapouzdřením. Polstrování sedadel a opěrných bodů je bez poškození, v posilovně je zajištěn zaměstnavatelem pravidelný úklid: - Ovládací prvky a nastavení strojů není zřetelně a barevně rozlišené, nové stroje již mají barevně rozlišeny bezpečnostní STOP-prvky. Kontrolu, seřizování a údržbu strojů zajišťuje provozovatel sám, prostřednictvím pověřené osoby. Servis a opravy provádí dodavatelská firma, která provedla zaškolení pověřené osoby: - Provozovatel postrádá průvodní dokumentaci k posilovacím strojům. Kondiční stroje byly dodány později a s průvodní dokumentací, obsahující návod k montáži a instalaci. Ovládání a správný způsob použití je v českém jazyce. Revizi elektrického běžeckého trenažéru si zajišťuje Hasičský záchranný sbor svépomocí v souladu s ČSN 33 1600 ed. 2 o revizích a kontrolách elektrických spotřebičů během používání: - Bodybuildingové stroje jsou označeny pouze výrobcem.



- Chybí pojmenování nebo skupina cvičených partií, správný způsob použití. - Bezpečnostní i informativní značky a označení CE. Kondiční stroje a trenažéry byly do posilovny dodány nedávno. Tyto stroje již obsahují správné uvedení původního výrobce, adresu dodavatele, identifikaci a číslo výrobku a označení CE. V přiložené dokumentaci je popsán způsob použití, návod pro montáž, manipulaci a údržbu, jsou zde uvedeny technické údaje a maximální možné zatížení. Na svých webových stránkách dodavatelská společnost nabízí širokou škálu posilovacích strojů a zařízení s vyobrazením a stručným popisem, včetně dopravy, instalace, zaučení, servisu a pozáručních oprav. V posilovně je vyvěšený provozní řád upravující běžné podmínky pro cvičení a užívání tělocvičny. Závěr Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví v posilovnách a fitcentrech. Prvním z nich jsou povinnosti výrobce posilovacích strojů a zařízení. Zákonem č. 22/1997 Sb. a prováděcím předpisem NV 176/2008 Sb. v návaznosti na příslušné ČSN o technických požadavcích na výrobky, je stanoveno, co je to výrobek, který výrobek se klasifikuje jako stroj, jaké jsou požadavky na stroje, jaké náležitosti musí stroje splňovat, jaká dokumentace musí být ke stroji přiložena, jak musí být stroj označen, kdo a za jakých okolností může uvádět stroj na trh nebo do provozu. Dalším faktorem ovlivňujícím bezpečnost je provozovatel výrobku, stroje nebo zařízení. V posilovnách se provozovatelem ve většině případů, rozumí její majitel. Pro provozovatele, ať už to jsou zaměstnavatelé či živnostníci, jsou otázky BOZP stanoveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoně 309/2006 Sb., a dalších souvisejících předpisech, které tyto otázky rozšiřují a upřesňují. Podle zákoníku práce je provozovatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí vhodnou organizací BOZP a může k tomu vypracovávat interní předpisy. Nedílnou povinností provozovatele je zajišťování BOZP i pro osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích, tedy i pro cvičence. Významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost fitcenter jsou návštěvníci sami. I jejich chování v posilovnách velkou měrou přispívá ke stavu BOZP a je upraveno zákonem a interními předpisy. O interních předpisech by měli být cvičenci vždy obeznámeni. Neposledním faktorem je schopnost rozumně uvažovat. Při návštěvě vybraných posiloven bylo zjištěno, že většina těchto faktorů je přehlížena nebo nedodržována. Této skutečnosti nahrává i fakt, že se v žádné z vybraných posiloven v minulosti nestal úraz


nebo není evidován. Ani v posilovně Hasičského záchranného sboru není v písemné formě veden pracovní úraz ve spojení s posilovacím strojem nebo zařízením. O úrazech v posilovnách se konkrétně nezmiňuje ani statistika. Možností, proč tomu tak je, je několik. Jednou z nich je nenahlášení úrazu, neplnění pracovních povinností, tj. řádné vyšetření a evidence úrazu. Poslední možností mohou být „skoronehody“, tedy události, kdy nehoda nastane, ale proto, že se zde náhodou nikdo nezdržoval, nebyla způsobena újma na zdraví. Z toho vyplývá, že kde není žalobce, není soudce, který by se ptal na dodržování stanovených nařízení, na stanovenou dokumentaci, na provádění údržby, kontroly a revize. Všem provozovatelům fit center byla doporučena opatření technického i organizačního charakteru s návrhy, jak zjištěné závady odstranit, aby byly dodrženy požadavky BOZP. Použitá literatura [1]

Linhart, J.: LINHART.NAME. Fitness-dieta.cz: sportovní výživa, kola, fitness trenažéry [online]. 1.1.2003. 2003 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: http://www.fitness-dieta.cz/stepper.

[2]

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

[3]

Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojích zařízení ve znění pozdějších předpisů.

[4]

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[5]

ČSN 33 1600 ed. 2. Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Listopad 2009. 28 s.

[6]

ČSN EN 957-4 +A1 (940201) Stacionární tréninková zařízení - Část 4: Posilovací lavice, další specifické bezpečnostní požadavky a metody zkoušení.

[7]

ČSN EN 957-6 (940201) Stacionární tréninková zařízení - Část 6: Běžecké trenažéry, další specifické bezpečnostní požadavky a metody zkoušení.

[8]

ČSN EN 957-8 (940201) Stacionární tréninková zařízení - Část 8: Šlapadla, simulátory schodů a stoupadla - Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody.

[9]

ČSN EN 957-10 (940201) Stacionární tréninková zařízení - Část 10: Cvičební jízdní kola s pevným kolem nebo bez otočného kola, další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody.

45


Množství a distribuční rozložení nano a mikročástic kovů u tavící pece olověného odpadu Quantities and Distribution of Metal Nano- and Microparticles at a Melting Oven for Lead Wastes doc. Ing. et. Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA1

Úvod - Historie, vývoj a současnost

Ing. Karel Lach, Ph.D.

Areál Kovohutí Příbram nástupnická a.s. se rozkládá na ploše 183,5 tis. m2, v nadmořské výšce 475 - 505 m.n.m. na katastru obce Lhota u Příbrami.

2

MUDr. Stanislav Brádka, Ph.D.3 Ing. Jiří Cejpek3 Petr Otáhal3 1 VŠB - TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice 2 Zdravotní ústav se sídlem Ostrava Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava 3 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected]

Abstrakt V areálu Kovohutí Příbram nástupnická, a.s. probíhá tavba olověného odpadu, převážně z vyřazených (rozbitých) olověných startovacích akumulátorů. Hoření koksu v sázce šachtové pece způsobuje tavení olova a jeho redukci. Tavenina se kontinuálně vypouští do sifonu a po jeho naplnění následuje odpich do kokil. V závislosti na těchto operacích probíhalo měření distribučního rozdělení nano a mikročástic. Zároveň probíhal odběr těchto částic na filtry pro další analýzu jejich tvaru a jejich chemického složení a měřila se účinnost běžných respirátorů. Byly identifikovány kulové, krychlové, kvádrové, válečkové a amorfní částice s převažujícím složením slitiny Pb a PbS. Ovzduší u pece však obsahovalo i částice dalších těžkých kovů, které z pohledu toxicity patří do kategorie vysoce rizikových prvků. Příspěvek se nevyhýbá ani diskuzi okolo toxicity ve vztahu ke složení a tvaru částic.

Je to lokalita, kde hutnictví stříbra a olova má více než 700letou tradici. Novodobé dějiny lze označit datem r. 1786, kdy byla do provozu uvedena huť, která vyráběla olovo a stříbro z rud zpracované nejen z Příbramska, ale i z Jáchymovska, Budějovicka a dalších oblastí, kdy dochází ke zpracování pouze odpadů, jehož podstatnou část tvořily startovací autobaterie. Vedle stříbra se postupně dostávalo do popředí zájmu také olovo, proto bylo v 60. letech 19 st. postaveno 8 vysokých olovářských pecí a od roku 1886 byla zavedena olovářská druhovýroba. Zpracování rud bylo ukončeno v roce 1972. [1] Klasické polymetalurgické metody zpracování stříbro-olověných koncentrátů byly postupně doplňovány a modernizovány, nejdůležitější modernizace proběhla v letech 1995 - 1999. Klasická olovářská šachtová pec byla nahrazena v roce 1997 novou postavenou pecí podle know how německé Varty pro zpracování celých baterií s obaly, klasická alkalická rafinace byla nahrazena rafinací kyslíkem. [2] V roce 1994 se Kovohutě Příbram s. p. transformovaly na akciovou společnost. Profil společnosti lze rozdělit na tři recyklační divize a divize produkty, které vyrábí celou řadu výrobků a polotovarů na bázi olova, cínu, mědi, stříbra apod. Jednotlivé divize: Recyklace -

zabývá se výrobou surového olova z jeho odpadů v šachtové peci, s následnou rafinací bubnových pecí;

Nano a mikročástice kovů, respirátor, olovo, těžké kovy, toxicita.

Drahé kovy -

divize vykupuje a zpracovává odpady s obsahem drahých kovů (Au, Ag, Pd, Pt) s využitím Anglické sháněcí (kupelační) pece a pece rafinační;

Abstract

Elektroodpad - využívá se technologie na zpracování elektrických a elektronických zařízení skupin 1 - 10 dle vyhlášky č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektroodpady.

Klíčová slova

Lead wastes are melted in the complex of Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., mostly from discarded (broken) lead starter accumulators. Burning of coke in a charge inside a blast furnace causes melting of lead and its reduction. The melting is continually discharged into a siphon and subsequently tapped into moulds. Measurements of distribution of nano- and microparticle were performed during the described operations. Meanwhile, the particles were collected on filters to analyze their shapes and chemical compositions; we also measured efficiency of regular respirators. Spherical, cubic, cuboid, cylinder and amorphous particles were found, with the prevailing composition of Pb and PbS alloys. However, the atmosphere in the furnace proximity contained also particles of other heavy metals that are considered high-risk elements from the viewpoint of toxicity. The work also includes a discussion about toxicity and how it is affected by composition and shape of the particles. Keywords Metal nano- and microparticles, respirator, lead, heavy metals, toxicity.

46

Moderní součást divize recyklace je šachtová pec uvedená do provozu 13. 10. 1997, kde probíhá roztavení vsázky a odlévání roztaveného surového olova. Vsázky jsou rozbité startovací akumulátory (včetně i jiných odpadů obsahující olovo), zbavené elektrolytu (H2SO4), dále, vratná struska, vápenec, železo a jeho oxidy. Smysl přidání železa do vsázky je oddělení síry - zbytková kyselina z akumulátorů. Síra se s železem chemicky váže a vzniká sirník železa (tzv. kamínek), který je samostatnou oddělitelnou částí strusky. [3] Hoření koksu v sázce způsobuje tavení kovového olova a jeho redukci. Teplota roztaveného olova v peci dosahuje hodnot 1000 až 1100 °C a na jeho povrchu se tvoří vrstva okysličeného olova obohacená dalšími látkami - struska. Tato struska je stahována (odpichována) a slévána do speciálních nádob (tzv. kokil), v kterých se nechá zchladnout (obr. 1). Po zchladnutí se struska z kokil vyklepne a oddělí se část křemičitanu železnatovápenatého, která se částečně vrací zpět do pece a část sirníku železa, který se dále zatím nepoužívá a skladuje se. Odpichování strusky se provádí každých 15 - 20 minut. Roztavené olovo vytéká Ostrava 14. - 15. května 2014


z pece do sifonu (obr. 2), z kterého se po jeho naplnění odpichuje do forem, kde následně tuhne (obr. 3 a 4).

Vyprázdněním nalévací formy získáme surové olovo ve tvaru velké cihly o rozměrech 500x1000x400 mm a hmotnosti 1500 kg. Kapacita šachtové pece je cca 120 t olova denně. Při tavbě olověného odpadu (převážně akumulátoru) v šachtové peci se vypouští surové olovo, které obsahuje velké množství nečistot. Toto olovo následně podléhá stupňovité rafinaci s cílem odstranění mědi (reakce se sírou), Sn, As, Sb (oxidací), drahé kovy Ag (přídavkem Zn - Parkesův proces, tj. vznik slitiny Zn - Ag vysrážená na povrchu taveniny) a následně odstranění Zn vakuovou destilací. Experimentální část

Obr. 1 Kokily na záchyt strusky u šachtové pece

Obr. 2 Kontinuální odtok roztaveného surového olova ze šachtové pece do sifonu

Prostor v okolí šachtové pece v části u vypouštění roztaveného olova byl použit pro rozmístění měřící techniky pro stanovení množství a distribuční rozložení nano a mikročástic, účinnosti respirátorů a k odběru částic pro stanovení jejich morfologie či prvkového složení. Prostorový přehled o rozmístění měřící techniky je patrný z (obr. 5), vzdálenost od vypouštění olova (obr. 2) z šachetní pece byl na 3 - 4 m od odpichu rozžhavené strusky cca 10 m.

Obr. 5 Prostorové rozmístění techniky před šachtovou pecí (zpracování filtrů z impaktorů, měření účinnosti respirátorů, měření koncentrace a distribuce nano a mikro částic) Prostor před šachtovou pecí, kde se prováděl odpich strusky, byl otevřen do venkovního prostoru. Teplota v okolí měřící techniky byla cca 8 - 10 °C, venkovní +3 do -2 °C (prudké ochlazení bylo spojené se sněhovou vánicí). Použitá měřící technika • Měření aerosolových částic v oblasti nano probíhalo pomocí SMPS (Scanning Mobility Particle Sizer) 3934 sestávajícího ze systému CPC 3022 (Cendensation Particle Counter) pracujícího v režimu low a systému EC 3071 (Electrostatic Classifier) vybaveného DMA sondou 3081 (Differential Mobility Analyzer) a impaktorem 0,0457 cm. • Měření aerosolových částic v oblasti mikro probíhalo pomocí APS (Aerodynamic Particle Sizer Spectrometer 3321 TSI, USA). • Přístroj pro měření a vyhodnocování aerosolu pevných částic ve dvou prostorech (před a vně respirátoru) v porovnání s absolutně čistým vzduchem byl Porta Count PRO+ 8038 firmy TSI Incorprated, U.S.A. • Selekce za účelem provedení chemické analýzy a stanovení morfologie částic pomocí vzorkovacího zařízení Nano - ID.

Obr. 3 a 4 Odpich roztaveného surového olova ze sifonu do formy


• Pro zpracování snímků z odběru byl použit elektronový mikroskop od fy FEI, model Quanta 450 FEG, metoda vysokého vlákna, detektor ETD (sekundární elektrony) a BSE (odražené elektrony). Pro stanovení prvků a jejich koncentraci byla použita elementární X-analýza EDAX TEAM EDS (energiově disperzní spektroskopie) a FMPS (spektrometr elektrické mobility částic).

47


Testované respirátory Místo pro test účinnosti respirátoru, resp. jeho schopnosti zabránění respirací nano a mikroaerosolových částic, bylo zvoleno v prostorách šachtové pece viz obr. 5. Jako respirátor byl použit typ Refil 530 FFP2 o velikosti uni, což je jednorázová celofiltrační polomaska splňující požadavky ČSN 149. Tento běžný respirátor (finančně únosný) má chránit uživatele ve znečištěném pracovním ovzduší proti pevným částicím, jejichž koncentrace nepřevyšuje desetinásobek NPK. Další testovaný respirátor byl SEGRE FFP2U, který je vhodný jako ochrana proti pevným a kapalným aerosolům. Má střední filtrační účinnost do dvanácti násobku NPK. Má nízký dýchací odpor, měkké těsnění pod nosní výztuhou, stabilní filtrační kapacita, země původu Švédsko. Test probíhal na jednom probantu (muž) formou změření Fit faktoru F, což je hodnota definovaná jako poměr mezi koncentrací částic před respirátorem a za ochranou respirátoru. Čím je vyšší hodnota F, tím je ochranný prostředek pro uživatele bezpečnější. Praktičtějším vyjádřením bývá tzv. účinnost ochranného prostředku S, udávaná v %: S  100

100 F

%

Respirátory byly před měřením opatřeny otvorem pro zavedení snímače pro měření za respirátorem, následně bylo provedeno utěsnění a testovaná osoba prováděla při měření určité úkony, které se měnily každou minutu. Jednalo se o normální dýchání, hluboké dýchání, pohyby hlavy ze strany na stranu, nahoru a dolů, mluvení vč. grimas, ohýbání v pase, normální dýchání (dle OSHA 29CFR1910.134).

Výsledky měření u testování účinnosti respirátorů, tak jako u předcházejících experimentů v truhlárně, ocelárně, válcovně a při těžbě uranové rudy prokázaly, že i běžné respirátory do určité míry chrání pracovníky před průnikem nanočástic. Důležité je rovněž kvalitní usazení respirátoru na obličejovou část pracovníka (nedostatečné upevnění - viz první část měření, viz. obr. 9).

n-þástic v okolí respirátoru Normální dýchání 0 - 60 Hluboké dýchání 60 - 120 Hlava ze strany na stranu 120 - 180 Hlava nahoru dolĤ 180 - 240 Mluvení 240 - 300 Ohýbání v pase 300 - 360 Normální dýchání 360 - 420 Celková úþinnost a FIT FAKTOR

87 900 115 000 175 000 87 600 72 400 44 900 29 500 b) 87 471

n-þástic v dýchací zónČ pod respirátorem a) 505 a) 1440 a) 1450 a) 696 705 374 245 b) 773

úþinnost S [%]

FIT Faktor 99 98 99 99 99 99 99 99

174 80 121 126 102 120 120 120

Obr. 7 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafické znázornění počtu částic před a pod respirátorem REFIL 530 FFP2 (probíhal odpich surového železa do forem, zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu)

Výsledky a diskuze Výsledky z měření FIT Faktoru a účinnosti respirátoru Testování respirátorů probíhalo náhodně během pracovních cyklů, jako je tuhnutí olova ve formách, odpich roztaveného olova ze sifonu do forem (viz obr. 3 a 4) a při trvalém odtoku roztaveného olova ze šachtové pece do sifonu (viz obr. 2). Na rozdíl od měření distribučního rozložení aerosolových nanočástic (viz níže) probíhalo měření účinnosti respirátoru náhodně bez zaměření na technologický proces. I tak na obr. 7 a 9 jsou uvedeny výsledky měření, kdy při měření probíhal odpich surového olova ze sifonu do forem (viz obr. 3 - 4). Zde počet nanočástic v cm3 dosahoval hodnot 70 - 115 tis. Při cyklu tuhnutí surového olova dosahovala koncentrace řádově hodnot 20 - 40 tis. částic, viz hodnoty obr. 8.


b)

31 800 19 400 24 100 18 000 23 400 20 200 21 300 22 600

n-þástic v dýchací zónČ pod respirátorem 271 359 140 145 331 197 127 b) 224

úþinnost S [%]

FIT Faktor 99 98 99 99 98 99 99 99

117 54 172 124 71 102 167 115

Obr. 8 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafické znázornění počtu částic před a pod respirátorem SEGRE FFP3 (zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu)


b)

38 500 78 100 40 200 23 100 38 000 24 500 25 400 38 257

n-þástic v dýchací zónČ pod respirátorem 347 a) 463 a) 137 372 1623 413 165 b) 503*

úþinnost S FIT Faktor [%] 99 111 99 169 99,6 293 98 62 95 23 98 59 99 154 98 124

Obr. 6 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafické znázornění počtu částic před a pod respirátorem REFIL 530 FFP2 (dokončen odpich surového železa do forem, zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu)

48

Měření distribučního rozložení nano a mikročástic v závislosti na průběhu technologických operací spojených s tavbou surového olova u šachtové pece Při tomto měření jsme přesně zaznamenávali technologické procesy, které při tavbě olověného odpadu při výrově surového olova probíhaly. Proto v tab. 1 a i na dalších grafech (obr. 10, 11 - 14) je k jednotlivým technologickým procesům přiřazeno naměřené spektrum. Tím jsme získali závislost celkové koncentrace nano a mikroaerosolových částic při jednotlivých procesech, distribuční rozložení nanočástic, jejich povrch, objem a hmotnost.




a) a) a)

b)

32 900 50 300 67 100 72 800 78 600 53 800 45 400 57 271

n-þástic v dýchací zónČ pod respirátorem 18 500 31 500 23 100 14 900 2 400 3 810 3 710 b) 13 988

úþinnost S [%]

FIT Faktor 41 37 65 79 97 93 92 72

1,7 1,6 2,9 4,8 32 14 12 9,8

Obr. 10 Celková koncentrace aerosolových nanočástic ve velikostním rozmezí od 15,1 do 685 nm

Obr. 9 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafické znázornění počtu částic před a pod respirátorem SEGRE FFP3 (probíhal odpich surového železa do forem, zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu) Tab. I. Změřený povrch, objem a hmotnost nanočástic při probíhajících technologických procesech Spektrum č.

a)

Technologický proces

Povrch [nm2.cm-3]

Objem [nm3.cm-3]

Hmotnost [μg.m-3]

1

test

3,16E+09

1,13E+11

135

2

pozadí před odpichem

9,99 E+08

2,39E+10

28,6

3

průjezd VZV a)

9,89E+09

3,83E+11

459,4

4

odpich

2,11E+09

4,70E+10

56,4

5

nalévání olova do formy

4,64E+09

6,88E+10

82,6

6

tuhnutí olova

2,40E+09

7,13E+10

85,6

7

tuhnutí olova

1,53E+09

4,56E+10

54,7

8

tuhnutí olova

2,17E+09

4,01E+10

48,2

9

otevření 2. vrat, takže vznikl průvan

1,03E+09

1,96E+10

23,5

10

stále tuhnutí

1,15E+09

2,05E+10

24,6

11

odpich strusky (cca 10m od přístrojů)

6,99E+08

1,51E+10

18,1

12

odpich strusky (cca 10m od přístrojů)

7,37E+08

2,29E+10

27,5

13

tuhnutí olova

5,73E+08

1,66E+10

20

14

tuhnutí olova

6,05E+08

1,73E+10

20,7

15

tuhnutí olova

4,98E+08

1,30E+10

15,6

16

tuhnutí olova

3,28E+08

8,38E+09

10,1

17

další odpich strusky

6,12E+08

1,68E+10

20,2

18

vyndavání odlitku z formy - průjezd VZV a)

6,91E+09

3,08E+11

370

19

vyndavání odlitku z formy - průjezd VZV a)

1,51E+09

3,21E+10

38,5

20

2. odpich

3,89E+09

8,40E+10

100,8

21

nalévání olova do formy

1,56E+09

3,43E+10

41,2

Obr. 11 Celková koncentrace aerosolových mikročástic ve velikostním rozmezí od 0,542 do 19,81 μm

Obr. 12 Průměrná velikostní distribuce nanočástic při procesu „odpich surového olova“ stanovená ze čtyř měření

VZV - vysokozdvižné vozidlo

Obr. 13 Průměrná velikostní distribuce nanočástic při procesu „tuhnutí olova“ stanovená ze sedmi měření Ostrava 14. - 15. května 2014

49


1000000 800000

4

600000

20

400000

17

200000

12

možno stanovit, metodou ICP - MS, jednotlivé kovy, z kterých se skládají odebrané částice.

11

0 10

100

1000

800000

6

600000

7

400000

8 13

200000

14 0 10

100

1000

15

Obr. 14 Koncentrace a distribuční rozložení velikosti aerosolových nanočástic při konkrétních technologických procesech tavby olověného odpadu Ze zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že: - se potvrdil předpoklad, že max. koncentrace aerosolu nanočástic byla při odpichu nalévaní surového olova do formy ze sifonu (viz. spektrum 4 - 6, 20 - 21, obr. 10, 14), - při tuhnutí v závislosti na čase a poklesu teploty olova, je registrován pokles koncentrace aerosolových nanočástic do v podstatě konstantní koncentrace (viz spektra 11 - 17, obr. 10),

Obr. 15 Morfologická pestrost nano a mikročástic vyskytujících se v prostoru u šachtové pece Hlavním komponentem přítomným v ovzduší jsou částice hlavně kulovitých útvarů (viz obr. 15), které na základě atomárního zastoupení mají sumární vzorec PbS x 0,5 Pb. Náš výsledek koresponduje s publikovaným diagramem Pb-S [4], z kterého je patrno, že tyto prvky jsou v kapalném stavu mísitelné.

- rozměr nanočástic při jejich maximální koncentraci byl nejčetnější 20 - 30 nm, - bublání tuhnoucí taveninou - odplyňování pravděpodobně CO2 (uhlík identifikován viz. obr. 17), - u spektra 8 (viz. obr. 10) se pravděpodobně projevila role průvanu (olovo bylo ještě bublající taveninou), - porovnání velikostí vzniklých nanočástic mezi dvěma odpichy zjistíme, že lze identifikovat dvě skupiny nanočástic, první 20 30 nm, druhá 60 - 80 nm objevující se ve spektrech při odlévání do forem, - hlavní skupina nanočástic identifikována při všech technologických procesech měla rozměr 20 - 40 nm - dosti významná skupina částic měla hodnotu 50 - 60 nm a to v počátečním stádiu tuhnutí, silná skupina částic s rozměry 60 - 80 nm byla identifikována při odpichu, kdy došlo k prudkému poklesu venkovní teploty o 4 ˚C (viz. spektrum 20, obr. 14), a tím i ochlazení okolí forem, - detailnější distribuční rozložení ve vztahu k technologickým procesům podává graf na obr. 14, - max. koncentrace i aerosolových mikročástic přibližně koresponduje ve vztahu k technologickým procesům jako u nanočástic, - relativně malé množství aerosolu mikročástic zjištěné v měřeném bodě (4 m od odpichu) přičítáme vlivu gravitace, - rozdíly koncentrací změřených nanočástic při testu respirátorů a distribučního měření vysvětlujeme vlivem rozdílné vzdálenosti a směru umístění techniky od předpokládaného zdroje. Odběr nano a mikročástic z ovzduší u šachtové pece za účelem stanovení jejich morfologie a složení Pomocí vzorkovacích zařízení byl odebrán aerosol v rozsahu velikosti 1 nm - 30 μm, v dělení na 12 frakcí. U odebraných částic z frakcí byla stanovena jejich morfologie pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Po úpravě vzorků mineralizací bylo 50

Obr. 16 Distribuční a koncentrační rozložení jednotlivých kovů v prostoru u šachtové pece



Vedle kulovitých útvarů následují již krystalické formy tvaru krychle, kvádrů, válců v různém stupni aglomerace (agregace), a zároveň i amorfní částice tvořené hlavně křemičitany (struska). Takto vytvořené klastry sestávající z různých krystalů nebo kulových částic, jsou velmi stabilní a většinou jsou sestaveny z primárních krystalů menších než 300 nm. Nejsou však výjimkou jemně kulovité částice menší než 100 nm. Vznik kulovitých útvarů vysvětlujeme rychlých zatuhnutím par, čemuž nahrála relativně nízká teplota u místa odběru. S obdobným úkazem jsme se setkali při měření přelévání taveniny surového železa do pánve v ocelárně [5]. Mezi dalšími, koncentračně nejvíce zastoupenými v nano a mikročásticích je zinek (ZnO) a železo. Ostatní identifikované kovy z odběru byly: chrom, cín, mangan, nikl, železo, měď, arzen, zinek, kadmium. Distribuční rozložení a jejich objemová koncentrace nano a mikročástic kovů je uvedena graficky na obr. 16 v dílčích grafech pro daný kov. Nanočástice do rozměru 100 nm nebyly identifikovány u Cr a As. U Cu a Ni nebyly změřeny částice s rozměry 10 - 900 nm. U většiny kovů se vysoké koncentrace částic vyskytovali v rozmezí 900 - 1100 nm. Určitá výjimka byla identifikována u Mn, kde se maxima pohybovala v intervalu 20 - 100 nm. Příklad výsledků bodové analýzy z energetického spektra je uveden na obr. 17.

- rozdělení šaten na čistou a špinavou část, - denní výměnu pracovních oblečení za čisté na rizikových pracovištích, - zlepšení pracovního prostředí zintenzivněním odsávání,

změnami

technologie

či

- omezení prašnosti pravidelným vlhčením rizikových míst a celého areálu. Výše uvedená opatření přispěla k tomu, že hodnoty plumbemie (obsah Pb v krvi zaměstnanců) u všech zaměstnanců nepřesáhly nařízením vlády stanovený limit 400 μg/l krve. [5] Tento limit byl skokově zaveden a zdá se v prvém okamžiku jako těžko splnitelný.[4] Diskuze k toxicitě olova Olovo představuje nejdelší toxikologický příběh v dějinách lidstva. Otrava olovem je často klasifikována jako nejstarší environmentální nemoc. Řada historiků mu přisuzují vliv na úpadek římské říše - rozvod vody v olověných trubkách, olověné nádobí a poháry na víno, šperky apod. V 18 - 19 st. byla již holá realita, že dělníci pracující s olovem přijdou s jistotou o své zdraví. V současnosti je hlavní zpracovatel olova průmysl vyrábějící akumulátory. Další aplikace olova je obložení na přepravní nádrže na kys. sírovou, stínění pracovišť s ionizujícím zářením, sklářství, střelivo apod. Anorganické olovo je nejprve po proniknutí do organismu (hlavní cesty perorálně a respirační systém) distribuováno do měkkých tkání, váže se na erytrocytech, na plazmatických proteinech, inaktivuje určité enzymatické systémy obsahující skupiny - SH. Depotním místem jsou kosti - fosforečnan olovnatý. Akutní otravy se v klinickém obrazu projevují převážně neurotoxicitou a hemolýzou s následným poškozením ledvin. Při chronické intoxitaci olova je postižena řada orgánových systémů a biochemických pochodů.

Obr. 17 Příklad výsledku z aplikace energiově disperzní spektroskopie Linie olova a síry jsou v energetickém spektru velmi blízko sebe, takže se jedná o jejich superpozici a výsledné hodnoty kvalitativní analýzy tím mohou být do určité míry ovlivněné. Identifikaci uhlíku ve spektru lze vysvětlit přítomností koksu a plastů při tavbě. Opatření v Kovohutích ve prospěch BOZP Lze konstatovat, že společnost Kovohutě Příbram nástupnická a.s. usiluje o co nejvyšší stupeň ochrany zdraví zaměstnanců a eliminaci škodlivých vlivů své činnosti na životní prostředí. Po mezinárodním zapojení do Společnosti pro hornictví, metalurgii, materiály a životní prostředí se začali v Kovohutích důsledně aplikovat nové poznatky [6 - 8] jako např.: - monitoring zdravotního stavu zaměstnanců včetně statistického hodnocení vývoje plumbémie po pracovnících i pracovištích (úzká spolupráce s klinikou i nemocí z povolání 1 LF UK) [7], - úplný zákaz jídla mimo vyhrazená místa vybavená základními hygienickými podmínkami, - úplný zákaz kouření v celém areálu podniku, - možnost pití pouze ve vyhrazených prostorách, - maximální ochrana dýchání zavedením špičkových přileb s filtrací vzduchu Airstream AH4, Ostrava 14. - 15. května 2014

Závažné jsou projevy neurotoxické. [9] Při odpichu roztaveného olova jsou v atmosféře nano i mikročástice olova či jeho sirníků. Průchodem přes plicní alveoly se mohou dostávat do krve a lymfy, kde jsou předpoklady jejich rozvedení do dalších orgánů, kde může dojít k jejich adsorpci na povrchu důležitých makromolekul, což může ovlivnit regulační mechanismy enzymů a jiných proteinů. Jsou pravděpodobně schopny proniknout biologickými membránami buňky, kde hrozí riziko poškození genetické informace buňky. [10] Nelze zapomenout na toxicitu i ostatních identifikovaných kovů, které lze zařadit do kategorie rizikových prvků (kovy škodlivé pro životní prostředí). Např. inhalace par ZnO vede k tzv. horečce z kovů, Ni - karcinogenní vliv, chronická otrava může vést k poškození srdečního svalu a CNS, As - vysoká toxicita se schopností kumulace v orgánech, Cd - poškozuje ledviny, křehnutí kosti, destrukci červených krvinek [11] apod. Těžké kovy rovněž významně zpomalují růst rostlin, a tím snižují výnos plodin. Toxické účinky na rostliny souvisejí s poškozením fotosyntetického systému, inhibicí aktivity klíčových enzymů pro rostlinný metabolismus. Velikým rizikem je jejich akumulace v organismu, např. u olova je biologický poločas rozpadu 1500 let. [12 - 14] Obecně se uvádí, že klíčovým faktorem pro určování potenciální toxicity nano a mikročástic je jejich velikost. Není to ale jediný důležitý faktor. Je zde nutno uvést i chemické složení, tvar částic, strukturu povrchu, povrchový náboj, rozpustnost, agregaci apod. Přesto je velmi obtížné identifikovat, které vlastnosti materiálu jsou podstatné a mají zásadní vliv na interakci mezi nanočásticemi, biologickými systémy a na zpětnou odpověď biologického systému. Proto je třeba důležité znát vzájemné vztahy (souvislosti) mezi vlastnostmi nanočástic a jejich biologickými účinky. V rámci objektivity musíme ale přiznat, že lze jen obtížně porovnávat výsledky publikovaných toxicit, protože většina experimentů

51


proběhla in vitro či na zvířecích orgánech. Např. zjišťováním toxicity in vitro u kovových nanočástic dospěli autoři [15] k názoru, že stabilní kovové částice nemají významnou buněčnou toxicitu, zatím co nanočástice, které mohou být oxidovány, redukovány nebo rozpouštěny jsou pro buněčné organismy cytotoxické, a dokonce genotoxické. Vcelku je shoda, že nanočástice kovů, např. Fe, Co, Mn, Ti, Pb a další, vyvolávají oxidativní stres a aktivují buňky k vyvolávání zánětů. Rovněž jejich katalitická aktivita zvyšuje jejich destrukční působení vůči buňce. [16 - 18] Přímo o toxicitě nano PbS je omezené množství údajů. Samci krys byli vystaveni působení nanočástic PbS o velikosti 30 60 nm. Bylo prokázáno, že nanočástice PbS vyvolávají oxidativní poškození a zánět v plicní tkáni. [19] Další studie [20] in vivo na embryích Danio rerio prokázala vliv na toxicitu podle typu povrchových ligand merkaptánové báze navázané na povrchu PbS. Poděkování Autoři děkují vedení Kovohutí Příbram nástupnická a.s., jmenovitě náměstkovi Z. Kunickému a Ing. P. Hrdinovi, dále Ing. Markétě Weisheitelové, Ladislavu Němečkovi a Vladimírovi Mičkovi za aktivní účast při měření. Použitá literatura [1]

Kunický, Z.; Vurm, K. (2011): 700 let hutnictví stříbra a olova na Příbramsku (1311-2011), Monografie, ISBN 978-80-2600451-6.

[2]

Anonym, (2007): Zpráva o zdraví, bezpečnosti a životním prostředím 2006 - 2007, Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

[3]

Kunický, Z. (2013): Kovohutě Příbram - Complex Process to Recycle Wastes with Heavy and Precious Metals Centent, Non-Ferrous Metals Recycling Conference, Krakow, Poland.

[4]

Kullerud, G. (1969): The Lead-Sulfen systém, American Journal of science, vol. 267-A., str. 233 - 256.

[5]

Klouda, K. (2013): Hutnické listy č. 5/2013, Metallurgical journal, roč. LXVI, str. 33 - 39.

[6]

Kunický, Z. (2008): Význam stanovení olova v krvi u zaměstnanců exponovaných olovu v Kovohutích Příbram - mezinárodní srovnání „České pracovní lékařství“, 2-3, str. 94 - 95.

[7]

Pavlíčková, K. (2008): Pracovně lékařská péče o zaměstnance Kovohutí Příbram nástupnická, a.s., České pracovní lékařství, 2-3, str. 96 - 99.

[8]

Bicanová, K.; Zimová, M. (2013): Materiálové toky olova ve společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., XXVI. Mezinárodní konference Aktuálne otázky bezpečnosti práce, Štrbské pleso - Vysoké Tatry, 12. - 13. 11. 2013, Sborník ISBN 978-80-553-1464-8.

52

[9]

Voprčálková, M.; Žáčková, P. (1996): Základy toxicity pro farmaceuty, Karolinum, Praha.

[10] Dvořáčková, J.; Bielková, H.; Macák. J. (2013): Nanopatologie - nový vědní obor, Čes.-slov. Patol 49, 1, str. 46 - 50. [11] Bencko, V.; Cikrt, M.; Lener, J. (1995): Toxické kovy a životní a pracovní prostředí, Grada, str. 282. [12] Cobbett, C.S. (2000): Phytochelatins and their roles in heavy metal detoxification, Plant Physiol, roč. 123 č. 3, ISSN 00320889, str. 825 - 832. [13] Kovalchuk, I.; Titov, V.; Hohn, B.; Kovalchuka, O. (2005): Transcriptome profiling reveals similarities and differences in plant responses to cadmium and lead, Mutation ResearchFundamental and Molecular Mechanisms of Mutagenesis, roč. 570 č. 2, ISSN 0027-5107, str. 149 - 161. [14] Supalkova, V.; Petrek, J.; Baloun, J.; Adam, V.; Bartusek, K.; Trnkova, L.; Beklova, M.; Diopan, V.; Havel, L.; Kizek, R. (2007): Multi-instrumental investigation of affecting of early somatic embryos of spruce by cadmium (II) and lead (II) ions, Sensors, roč. 7 č. 5., ISSN 1424-8220, str. 743 - 759. [15] Auffam, M.; Rose, J.; Wiesner, M.R.; Bottero, J-Y (2009): Chemical stability of metallic nano-particles: A parameter controlling their potential toxicity in vitro, Enviromental pollution, col. 157, str. 1127 - 1133. [16] Comejo-Garrido, H.; Kibanova, D; Nieto-Camacho, A.; Guzman, J.; Ramirez-Apan, T.; Lomelinm, F.P.; Gardurio, M.L.; Cervina-Silva, J. (2011): Oxidative stress, cytotoxicity, and all mortality induced by nano-sized lead in aqueous suspensions, Chemosphene, vol. 84, str. 1329 - 1335. [17] Limbach, L.K.; Bereiter, R.; Müller, E.; Krebs, R.; Gälli, R.; Stark, W. J. (2008): Removal of oxide nanoparticles in a model wastewater treatment plant: Influence of agglomeration and surfactants on clearing efficiency, Environ Sci Technol, 42(15), str. 5828 - 5833. [18] Xia, T.; Kovochich, M.; Brant, J.; et al. (2006): Comparison of the abilities of ambient and manufactured nanoparticles to induce cellular toxicity according to an oxidative stress paradigm, Nano lett, 6(8), str. 1794 - 1807. [19] Li, Q.; Hu, X.; Bai, Y.; Alattar, M.; Ma, D.; Cao, Y.; Hao, Y.; Wang, L.; Jiang, Ch. (2013): The Oxidative damage and inflammatory respouse induced by lead sulfide nano particles in rat lungs, Food and chemical toxikology, vol. 60, str. 213 217. [20] Truong, L.; Moody, I. S.; Tanguay, R. L. (2011): Differential Stability of Lead Sulfide Nanoparticles Influences Biological Respouses in, Embryonic Zebrafish Arch. Toxicol., vol. 85, str. 787 - 798.



Nástroje interaktivního vzdělávání v BOZP ve firmě Edwards Interactive Training Tools in EHS in Edwards Alena Komolá

Přístup k lidem

Edwards s.r.o. Jana Sigmunda 300, 783 49 Lutín [email protected]

Při školení je nezbytné brát všechny zaměstnance vážně. Oni jsou experti na to, co každodenně dělají a na pracovišti se vyznají mnohem lépe než většina kancelářských pracovníků. Pokud tedy chceme dosáhnout zvýšení vnímavosti k možným rizikům nebo motivaci k bezpečnému chování, určitě toho nedosáhneme udílením povýšených královských rad. Do školení je nezbytné je aktivně zapojit a jejich znalosti raději doplňovat, než jim je předkládat jako novou věc, o které dosud neměli tušení.

Abstrakt Je mnoho způsobů, jak ve společnostech a korporacích předávat informace. Tyto metody jsou více či méně úspěšné. Nejpoužívanějším způsobem je bez pochyby školení; nejrychlejší metoda jak rychle velkým skupinám zaměstnanců předat potřebné informace. Občas, ale zapomínáme, že proti nám nesedí počítače, které ukládají všechny informace do svých svazků a jsou je následně schopny okamžitě najít a použít, ale lidé. Školení musí vycházet z principu fungování lidské paměti, pokud chceme zajistit, aby si pracovníci pamatovali obsah školení a byli schopni, předané informace použít. Abstract There are many ways how to pass the information on in companies. These methods could be successful but they don’t have to be. The most widely used is with no doubt training- the fastest method how to pass the necessary information on the large groups of employees. But sometimes we forgot that we are trying to train humans, not computers, which save the information in the volumes and are immediately able to locate and use the information. The training must be based on the principle of human brain function, if we want to ensure the employees will remember the training and to use the information given. Způsob předávání informací V dnešní době se na nás všemi směry valí informace. Jak jsme dříve trpěli jejich nedostatkem, a informace se musely získávat, prahli jsme po vědomí a novém a nepoznaném, tak dnes se informačnímu tsunami, které se na nás valí, musíme bránit a informace, které přijmeme za své pečlivě filtrovat, abychom svou paměť nezahltili zbytečnostmi. Proto pokud ve společnosti plánujeme školení a nejedná se nám pouze o naplnění litery zákona, ale chceme, aby si naši zaměstnanci informace zapamatovali a uměli je použít, musíme z toho vycházet a školení takto plánovat. Většina školení, která nenaplní naše očekávání, trpí základním nedostatkem pochopení přijímání informací. Musíme chápat a vycházet z následujících principů: Způsob předávání informací Informaci, kterou se snažíme předat dále je zapotřebí převézt z naší hlavy, kde je ve formě myšlenky, do stavu, kdy je možné ji předat někomu dalšímu, tedy do mluveného nebo psaného slova. Recipient informaci dešifruje a následně si uvědomí její obsah. Kódování i dekódování probíhá u každého jednotlivce jinak, na základě, jeho znalostí, zkušeností, sociálního i kulturního zázemí, z kterého pochází. Zpráva také podléhá po cestě rušení, kdy může být různě zkomolena.


Metoda školení V rámci školení zaměstnanců můžeme zvolit aktivní nebo pasivní předávání informací. Při čistě teoretickém školení sedí zaměstnanci před školitelem a vnímají nebo nevnímají informace, které jim předává. Bohužel ani sebebarevnější prezentace o čokoládě popisující její lahodnost, jemnost a rozplývavost nenahradí jedno ochutnání. A tak i školení, kdy není možnost si prakticky vyzkoušet to, co se na školení přednáší, zůstává pouze na půl cesty. Pokud chceme, aby si zaměstnanci odnesli co nejvíce znalostí a byli schopni je použít, musíme jim dát možnost se v průběhu školení zapojit a „sáhnout si“ na přednášenou látku. Aktivní metody školení Výhodou aktivních metod školení je, že se u nich účastníci mohou jen velmi nesnadno uzavřít do svého světa a nedávat pozor. Jejich zapojením do podoby školení získáváte jejich zájem a proces učení je mnohem efektivnější. Následují příklady zapojení zaměstnanců v praktických formách tréninku ve společnosti Edwards: Školení první pomoci Školení první pomoci provádí externí dodavatel pro skupinky maximálně dvanácti osob. První část probíhá v zasedací místnosti, kde je probrána teorie. Druhá část probíhá na hale, kde jsou účastníci rozděleni na dvě skupiny, z nichž jedna je namaskována jako zranění a v druhé jsou zachránci, kteří museli zraněným poskytnout první pomoc. Po ošetření následuje vyhodnocení a poté se skupiny prohodí. Tento typ školení byl zaveden na žádost pracovníků haly, kterým pouze teoretické školení připadalo nedostatečné. Nácviku havárie Na halách je v průběhu tohoto nácviku vylita obarvená voda a zaměstnanci jsou o tomto informování. Musí zareagovat a správně úkap označit, zlikvidovat a ohlásit. Zaměstnanci okamžitě dostávají zpětnou vazbu na svůj postup. Požární evakuace Při nácviku požární evakuace jsou občas na evakuující se zaměstnance nastraženy zraněné osoby, kterým je za potřebí v průběhu evakuace pomoci. Evakuovaní mají také možnost si vyzkoušet hašení s hasicím přístrojem. Výsledný efekt školení Tato praktická školení mají jedno společné. V této podobě jsou zejména proto, že si to takto přáli koncoví zaměstnanci, kteří nebyli s původní formou spokojení. Tím, že nejde o teoretické předávání znalostí, a že je celých proces učení implementován a schován do praktického nácviku, nemají zaměstnanci otravný pocit, že jim někdo radí v něčem, co sami dávno znají. A právě díky tomu si předané informace pamatují a jsou schopni si i po roce vybavit, že na školení první pomoci právě oni ošetřovali amputovaný prst.

53


Větrání velkých prostor Ing. Václav Kopecký Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava [email protected] Člověk už od pradávna hledal útočiště před nepříznivými podmínkami nejdříve v jeskyních později v příbytcích, které si dokázal zbudovat sám. V dnešní době v prostorech uzavřených před povětrnostními vlivy vnějšího světa také nejen bydlíme a pracujeme, ale i nakupujeme, učíme se, sportujeme nebo trávíme čas jiným způsobem. Kromě poměrně malých uzavřených prostor bytů, kanceláří, učeben, dílen, prodejen o ploše v jednotkách či desítkách čtverečních metrů jsou budovány i stavby nepoměrně větší. Velkými prostorami lze chápat nevenkovní prostory s poměrně velkým vnitřním objemem a plochou o řádově stovkách až tisících čtverečních metrů. Z hlediska jejich určení se jedná o výrobní - tovární haly, skladové prostory, prodejní prostory jako jsou hypermarkety, nebo i nákupní galerie, obchodní centra apod., velkokapacitní kanceláře typu open space, sportovní, divadelní a koncertní sály apod. Průmyslové prostory pro výrobu a skladování

Velmi často je použita soustava přívodních teplovzdušných jednotek typu s filtrací a teplovodním nebo plynovým ohřevem (SAHARA) apod., rozmístěných podél obvodních zdí a odtahovými ventilátory střešními nebo štítovými. V případě velkých vnitřních objemů hal, kdy ohřátý vzduch proudí směrem nahoru pod střechu haly, je pro zajištění provětrání a prohřátí celého prostoru využíváno tlačných ventilátorů, tzv. destratifikátorů, umístěných tak aby usměrnily proudění zpět dolů, do pracovního prostoru výrobní haly.

Obr. 3 Teplovzdušná jednotka přivádějící čerstvý vzduch z venkovního prostředí

Velké prostory výrobních či továrních hal bývaly dříve vesměs provětrávány přirozeným způsobem otvory oken, světlíků vrat, technologickými prostupy stěn apod. Nebyly tolik posuzovány energetické ztráty únikem tepla do okolí, ani vlivy výroby na životní prostředí. V současnosti a rozhodně i do budoucna, vlivem požadavků na energetiku, ekologii a svou roli hrají i značně jiné moderní technologie používané při výstavbě těchto objektů, trend směřuje k výstavbě uzavřených objektů s řízeným nuceným větráním.

Obr. 4 Teplovzdušná jednotka ohřívající oběhový vzduch uvnitř haly

Obr. 1 Výrobní hala větrána přirozeně infiltrací

Jiným, také častým řešením větrání výrobních hal, je použití jednotek se zpětným získáváním tepla, a to jak v provedení s umístěním na střeše objektu, tak i v samostatném prostoru vedle haly, případně ve zvláště k tomu určeném stavebně odděleném prostoru, např. strojovně. Zpětné získávání tepla je řešeno jednak pomocí rekuperátorů (např. deskových, rotačních - v průmyslových objektech méně často, aj.), jednak vřazením směšovacích komor do vzduchotechnické sestavy. Rekuperace nebo směšování je využíváno hlavně v zimních a přechodných obdobích roku, při tom je třeba dbát na to, aby při směšování podíl čerstvého venkovního vzduchu v celkovém přiváděném vzduchu nepoklesl pod 15 %, jak požaduje § 42 odst. 2) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Při posuzování větrání výrobních hal musíme rovněž vzít v úvahu i vliv technologického zařízení výroby, které nezřídka má vliv na kvalitu pracovního ovzduší z hlediska možného vývinu prachu, chemických škodlivin nebo tepla.

Obr. 2 Výrobní hala větraná nuceně vzduchotechnikou Pro nucené větrání jsou používány různé větrací systémy zajišťující přívod čerstvého upraveného a odvod znehodnoceného - odpadního vzduchu. 54

Tyto druhotné, z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců nežádoucí produkty výrobní činnosti, musí být odváděny, a to opět zařízeními vzduchotechniky. Odvod prachu, aerosolů, plynných látek, je prováděn odsávacím zařízením s filtrací buďto zcela mimo halu, nebo je přefiltrovaná vzdušnina vrácena zpět do haly. Jsou používána i taková řešení, kdy je odsávaný vzduch v létě odváděn zcela mimo halu a v zimě po přefiltrování buď zcela, nebo alespoň zčásti vracen zpět do pracovního prostoru výrobní Ostrava 14. - 15. května 2014


haly. V případě řešení, kdy odsávaný znečistěný vzduch s obsahem škodlivin je po přefiltrování vyfukován zcela mimo objekt haly, musí projektant dát pozor na to, aby množství odváděného vzduchu bylo kompenzováno stejnou měrou navýšeným přívodem čerstvého upraveného vzduchu. Jinak nebude odsávání škodliviny dostatečně účinné. Jestliže má být přefiltrovaná vzdušnina vrácena zpět do výrobní haly, není sice nutné kompenzovat odsávaný vzduch zvýšeným přívodem, musí být však garantována dostatečně účinná filtrace vzduchu tak, aby byl splněn požadavek na dodržení 5 % přípustného expozičního limitu (PEL) chemické látky nebo prachu v něm obsaženého (§ 42 odst. 2) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

Systémy větrání skladových hal jsou obdobné, nejsou zde však tak náročné požadavky na intenzitu větrání. V některých případech je skladová hala současně trvalým pracovištěm obsluhujícího personálu (výdejní sklady spojené se zajišťováním přímého prodeje, distribuce atp.), pak je nutno ji posuzovat jako pracovní prostředí se všemi s tím spojenými aspekty včetně množství a kvality výměny vzduchu. Velkokapacitní kanceláře typu open space Podobně jako hypermarkety a nákupní centra staly se u nás hitem přelomu starého a začátku nového století velkoprostorové kanceláře, kde v jednom prostoru dále stavebně nerozděleném pracuje současně u svých pracovních stolů i několik desítek pracovníků. Každý má svou práci, ale současně může i komunikovat s ostatními, jejich nadřízený má přímo přehled o tom, jak každý z nich pracuje. Tyto kanceláře bývají větrány nuceně za použití různých systémů přívodu a odvodu vzduchu. Používány bývají nejčastěji systémy zahrnující nějaký způsob rekuperace tepla použitím deskových nebo rotačních rekuperátorů, často se směšovači vzduchu. Do systémů bývají čím dál tím více začleňována jako hlavní nebo podpůrný zdroj tepla nebo chladu i tzv. tepelná čerpadla.

Obr. 5 Vzduchotechnická jednotka s rekuperací umístěná na střeše

Obr. 6 Prvky pro přívod vzduchu do výrobní haly

Obr. 9, 10 Velkokapacitní kanceláře

Obr. 7 Lokální odsávání od pracoviště svářeče

Obr. 8 Odsávací zákryt (digestoř) ve výrobně koblih Ostrava 14. - 15. května 2014

Vzduch bývá přiváděn nejčastěji vířivými distribučními elementy (anemostaty, drallové vyústky) případně jinými, osazenými nejčastěji v podhledech místností víceméně rovnoměrně po celé ploše stropu. Odvod bývá zajišťován buď obdobně rozmístěnými odvodními vyústkami, nebo jsou uplatňována jiná řešení jako např. infiltrace odcházejícího vzduchu přes mřížky nebo štěrbiny v konstrukci podhledu s nasáváním do odvodní vyústky nad ním. Objevily se i takové projekty, podle nichž měl být vzduch přiváděn v jedné části prostoru open space kanceláře několika vyústkami a odváděn téměř z jednoho místa v opačné části takto větraného prostoru. V tomto případě by zaměstnanci pracující v části před odvodními vyústkami museli dýchat daleko méně kvalitní - vydýchaný vzduch než jejich kolegové na protější straně plochy kanceláře. Problémem, který v souvislosti s velkokapacitními kancelářemi občas vyvstane je zajištění optimálních mikroklimatických podmínek. Mnohdy velmi subjektivní pocit tepelné pohody je 55


těžké v takovém prostoru zajistit. V letních ale i v zimních měsících bývá tento problém, spolu se stesky na nedostatečné provlhčení vzduchu, předmětem podnětů k šetření, které jsou krajské hygienické stanici doručovány. Podle platné úpravy (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění NV č. 93/2012) jsou dána rozmezí minimálních a maximálních teplot, relativní vlhkosti a rychlost proudění vzduchu (tab. 2 v příloze č. 1 části A), jsou stanoveny přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizovaná pracoviště (tab. 3 tamtéž), avšak ani při dodržení těchto hodnot nemusí být mikroklimatické podmínky vnímány všemi pozitivně, zejména pohybují-li se při dolní nebo horní hranici jejich stanoveného rozsahu. Prodejní prostory Jako houby po dešti u nás vyrostly v posledních 20 letech hypermarkety a nákupní centra všeho druhu. Vzhledem k charakteru uzavřeného prostoru, kde je zákazníkovi nabízen široký sortiment zboží doslova pod jednou střechou, je zde výměna vzduchu prakticky nemyslitelná bez nuceného větrání. Z důvodu rozdílného dispozičního uspořádání jsou i odlišné systémy provětrávání prostor hypermarketů a nákupních center.

kde podle § 11 odst. 5) pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3h-1 na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 x za hodinu. Jinak dispozičně uspořádané prostory nákupních center s množstvím samostatných nájemních obchodních jednotek mají i větrání řešeno jiným způsobem. Členitější prostory samostatných jednotek bývají větrány vlastním rozvodem přívodu čerstvého a odvodu znehodnoceného vzduchu a to buď s napojením na centrální vzduchotechniku provozovatele celého centra, nebo i s vlastními vzduchotechnickými jednotkami. Sportovní, divadelní a koncertní sály Systémy větrání velkých sportovních, divadelních a koncertních sálů bývají různé. Jsou používány sestavy podobné, jaké jsou popsány v předchozí části, zpravidla jsou samostatně větrány prostory pro diváky (hlediště, tribuny) a prostory pro umělce nebo sportovce (jeviště, pódium, hrací plocha, hřiště, apod.). Při posuzování, podobně jako tomu je u prodejních prostor, lze opět využít ustanovení Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (prováděcí vyhláška zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánováním a stavebním řádu - stavební zákon), novelizované vyhláškou č. 20/2012 Sb., kde, jak bylo již uvedeno, pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3h-1 na osobu.

Obr. 13 Koncertní sál (před dokončením stavby) Závěr

Obr. 11, 12 Nákupní centrum, hypermarket Koncepce řešení celkového větrání hypermarketů bývá prakticky podobná jako u velkých výrobních hal (včetně příp. využití stratifikačních ventilátorů), kde je větrán v zásadě jeden velký prostor. Z hlediska platných právních předpisů posuzujeme pracovní podmínky zaměstnanců a jejich nárok na výměnu vzduchu vyplývající z požadavku § 41 odst. 2) NV č. 361/2007 Sb., kde je podle vykonávané práce, charakterizované energetickým výdejem, požadováno zajištění výměny vzduchu od 25 do 90 m3h-1/ osobu. Avšak abychom tak mohli učinit, musíme mít k dispozici také informaci o předpokládaném (nejvyšším) počtu zákazníků v prodejně. Při posuzování jejich nároku na množství vyměňovaného vzduchu se nyní lze opřít o ustanovení Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (prováděcí vyhláška zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánováním a stavebním řádu - stavební zákon), novelizované vyhláškou č. 20/2012 Sb.,

56

Nevím, jestli do budoucnosti spějeme k tomu, že celá naše města budou uzavřená v prostoru chráněném před vnějším světem a celý svůj život prožijeme v prostředí odděleném od přímého působení slunce, větru, deště a všeho, co je obsaženo v ovzduší naší planety. Tak to bývá líčeno v některých futuristických vizích. Skutečností ale je, že už nyní stále více vyrůstají stavby, které, dalo by se říci, takovým směrem míří. Systémy nuceného větrání se neustále vyvíjí a zdokonalují, jejich ovládání, optimalizaci nastavení, včetně vyhodnocování závad, dnes zajišťují počítače vybavené patřičným softwarem. I přes to všechno, co dnes už je v tomto oboru dostupné a technicky řešitelné, při realizaci a provozu staveb dochází čas od času k pochybením, majícím za následek, že pro pobyt, práci nebo jinou činnost uvnitř nich nejsou zajištěny optimální podmínky, a to jak teplotní, vlhkostní nebo obsahem nežádoucích látek v dýchaném vzduchu. K tomu zpravidla dochází buď opomenutím či přehlédnutím některého ze specifických aspektů stavby při řešení projektu nebo v důsledku snahy ušetřit na některé „zbytečné“ součásti větracího systému.



Porovnání principů zlepšování pracovních podmínek se zaměřením na Hyundai Motor Manufacturing Czech Compare of Principle of Work Environment Improvement with Focused on Hyundai Motor Manufacturing Czech Ing. Petr Koutný Hyundai Motor Manufacturing Czech Průmyslová zóna Nošovice, 739 51 Nižní Lhoty 700 [email protected] Abstrakt Ergonomie je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů (interakcí) mezi základními ergonomickými aspekty (člověk, stroj/ strojní zařízení a pracovní prostředí. Cílem Ergonomie je zlepšení pracovních podmínek. Tento proces je ovlivňován technickým (snížení míry rizikových faktorů pracovního prostředí) a humánním (optimalizace pracovní zátěže) principem. Principy můžeme provázat jak s historií vývoje ergonomie, tak také se základními ergonomickými aspekty. Pro správnou a účinnou aplikaci těchto principů je potřeba nalézt vhodné osoby s potřebným vzděláním. Klíčová slova Ergonomie, pracovní prostředí, humánní, technický, princip, osoba, tým. Abstract Ergonomics is science of mutual relationship (interaction) among basic ergonomics aspects (human, machine and work environment) studies. Main aim of ergonomics is improvement of work conditions. This process is influenced by Technical (risk factors of work environment decreasing) and Humane (work load optimization) principle. Principles could be related with ergonomics history and basic ergonomics aspects. Suitable person with necessary education had to be founded for good and efficacy application of these principles. Keywords Ergonomics, work environment, humane, technical, principle, person, team. Úvod Ergonomie (zlepšování pracovních podmínek) je multidisciplinární obor, který komplexně řeší činnosti člověka a zabývá se studiem vzájemných vztahů mezi člověkem, strojem (strojním zařízením) a pracovním prostředím (pracovištěm) jako základními aspekty ergonomie (vzájemného působení znázorňuje obr. 1).

STROJ

ČLOVĚK

ERGONOMIE

PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

Obr. 1 Vzájemné působení jednotlivých aspektů Ostrava 14. - 15. května 2014

Cílem ergonomie je optimalizace vzájemného působení jednotlivých aspektů, za účelem dosažení vhodných pracovních podmínek pro člověka a následnému zlepšení výkonu člověka, kvality práce, atd. Na implementaci ergonomie (ergonomických pravidel) do praxe se podílí dva principy - technický a humánní. Technický princip je racionální myšlení aplikované na základě jasně daných pravidel a norem. Své výsledky opírá o empirická měření podložená přesně definovanými postupy. Pro vyhledávání konkrétních problémů používá nástroj, který má jasně definovaný postup a rámec - Identifikace a analýza rizik. Při zlepšování pracovních podmínek se zaměřuje zejména na technické úpravy a modifikace strojů a strojních zařízení, s jejichž pomocí dosahuje snížení míry rizika u jednotlivých faktorů. Humánní princip je naopak postaven na základě subjektivního vnímání negativních vlivů popsaných jedincem (člověkem) a své výsledky vyhodnocuje prostřednictvím zpětné vazby. Pro vyhledávání konkrétních problémů používá vnímání negativních vlivů - subjektivní hodnocení (kontrolní listy, dotazníky). Při zlepšování pracovních podmínek se zaměřuje zejména na člověka a jeho tělesné předpoklady pro danou práci, vhodnou pracovní polohu, atd. Začátky zlepšování pracovních podmínek (ergonomie) sahají až k počátku lidstva samotného. Již pračlověk si uvědomoval, že si musí upravit pracovní nástroj tak, aby vyhovoval jeho možnostem a potřebám. Také vynález kola a jeho využití pro konstrukci zařízení k přepravě materiálu lze v tomto ohledu považovat za významný milník ve zvyšování pohodlí člověka při práci [1]. V neposlední řadě také, nahrazení lidské síly silou přírodní (zvířata, vítr, voda, atd.), dojde ke zrychlení prováděných procesů s vynaložením menšího lidského úsilí. Pojem Ergonomie v pravém slova smyslu (tak jak ji chápeme) se začíná objevovat až mnohem později. Pokud se na historii zlepšování pracovních podmínek zaměříme z pohledů uplatňování základních princů, dojdeme k závěru, že princip humánní se uplatňuje již od samotného začátku zlepšování pracovních podmínek. Člověk od počátku jednal na základě pocitů a vnímání, stejně jako na základě zkušenosti a znalostí dané problematiky. Ty se dědily z otce na syna, později informace předávali mistři svým tovaryšům (náznak oborové specializace) [1]. Rozvoj ergonomie byl v době předávání informací z otce na syna pomalý, protože až následná generace dokázala získané pracovní postupy a nástroje vylepšit tak, aby si ulehčila práci. Další generace postupovala obdobně. S příchodem cechů a oborové specializace došlo k rychlejšímu rozvoji ergonomie. Informace přecházely z mistra na více tovaryšů a tím pádem byla větší pravděpodobnost zlepšení pracovních podmínek v jedné generaci. V tomto případě se vždy jednalo hlavně o člověka a jeho potřeby a pocity, tedy o humánní princip (nebylo možné změřit hlučnost nebo vibrace, stroje se vyráběly a modifikovaly podle subjektivních pocitů a potřeb, ne podle přesně daných pravidel, atd.). Technický princip se začíná objevovat až s nástupem průmyslové revoluce, kdy docházelo k rychlému rozvoji techniky, centralizaci a obrovskému zrychlení výroby. Navíc došlo k narušení řetězce zlepšování pracovních podmínek (vztah otec-syn, mistrtovaryš) oddělením výroby od řemeslníků (dělníků). Majitelé továren (zaměstnavatelé) si začali uvědomovat, že pokud nezajistí zaměstnancům lepší pracovní podmínky, nebudou dosahovat požadovaných výsledků. Při snaze o zlepšení pracovních podmínek 57


již nestačil pouze humánní princip (rychlý rozvoj techniky, rychlé změny pracovních podmínek, atd.). Proto si zaměstnavatelé a organizace začaly uvědomovat potřebu implementace technického principu pro zlepšování pracovních podmínek. Technický princip mohl pružněji reagovat na rychle se měnící pracovní podmínky a dokázal prostřednictvím vývoje nových a ergonomicky vyspělejších strojů a strojních zařízení zlepšovat pracovní prostředí. Aby mohl být technický přístup správně aplikován, muselo dojít ke standardizaci posuzování pracovního prostředí a strojů (vznik prvních předpisů a norem), dále k rozvoji mnoha technických oborů, které se uplatňují dodnes. Navíc došlo k rozvoji měřící techniky, s jejíž pomocí bylo možné již provádět měření a tím pádem hodnotit pracovní podmínky (identifikovat a hodnotit rizika). Koncem 20. a začátkem 21. století došlo k transformací výroby z těžkého průmyslu, hutnictví nebo hornictví na střední či lehké strojírenství se zaměřením na montážní operace. V tomto případě lze opět nahlížet na člověka jako na hlavní výrobní sílu. K jeho ochraně je potřeba začít více uplatňovat humánní princip. Aplikace principů

Pro určení, který z pohledů je správný, je potřeba vyjít z části definice ergonomie - studium vzájemných vztahů základních aspektů. Na základě definice dojdeme k závěru, že jednotlivé aspekty se budou vždy navzájem ovlivňovat. Pokud se bude technický princip zaměřovat jen na stroj a humánní princip jen na člověka (paralelní pohled) dojde sice ke zlepšení pracovního prostředí, ale bude to trvat déle a nedosáhne se takového efektu. Pokud však technický princip rozšíří své pole působnosti o vztah člověk - pracovní prostředí a humánní princip o vztah stroj-pracovní prostředí (interakční pohled), bude výsledný účinek procesu implementace ergonomie lepší a dosáhne také lepších výsledků z důvodu synergického efektu. Na základě výše uvedeného textu lze konstatovat, že oba pohledy jsou správné a vedou ke zlepšení pracovních podmínek. Pohled interakční má vyšší účinnost a kratší délku implementace, protože dochází k synergickému efektu při působení obou principů zároveň (grafické znázornění interakčního působení principů ukazuje obr. 4). Z tohoto důvodu se budu dále zabývat interakčním pohledem. HUMÁNNÍ PŘÍSTUP

Pokud se aplikuje působení principů na vztahy mezi člověkem, strojem a pracovním prostředím, lze konstatovat, že technický princip se zaměřuje na vztah stroj-pracovní prostředí, kdežto humánní princip se zaměřuje na vztah člověk-pracovní prostředí a člověk-stroj (grafické znázornění působení principů znázorňují obr. 2 a 3. ČLOVĚK

ČLOVĚK

STROJ

STROJ

ERGONOMIE


TECHNICKÝ PŘÍSTUP

Obr. 2 Grafické znázornění působení technického principu

HUMÁNNÍ PŘÍSTUP


TECHNICKÝ PŘÍSTUP

Obr. 4 Grafické znázornění interakčního působení principů Pro lepší pochopení funkce a účelu jednotlivých principů bude vhodné provést vzájemné porovnání. Pro přehlednost porovnání byla data vložena do tabulky:

HUMÁNNÍ PŘÍSTUP

Tab. 1 Vzájemné porovnání principů ČLOVĚK

HUMÁNNÍ PŘÍSTUP

STROJ


Obr. 3 Grafické znázornění působení humánního principu Na vzájemné postavení a působení obou principů při implementaci ergonomie lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu: 1. paralelní - principy působí vedle sebe, vzájemně se neovlivňují, ale směřují k jednomu cíli; 2. interakční - principy se vzájemně ovlivňují a doplňují za účelem dosažení daného cíle. 58

Parametr porovnání

Technický princip

Humánní princip

cíl

snížení míry rizika vlivu faktorů pracovního prostředí

optimalizace pracovní zátěže

vzdělání zástupce

technické (bezpečnostní technik, technolog, atd.)

zdravotnické (lékař, magistr, atd.)

pravidla

legislativa, české normy

pravidla pro snížení pracovní zátěže ve vztahu k člověku

způsob hodnocení

identifikace a analýza rizikových faktorů (rizik)

ergonomické checklisty

upřednostňovaný aspekt

stroj, pracovní prostředí z pohledu stroj/strojního zařízení

člověk, pracovní prostředí z pohledu člověka

vhodné faktory

hluk, vibrace (zaměření na stroj)

lokální svalová zátěž, pracovní poloha

propojení principů

ERGONOMIE = Propojení humánního a technického principu



V Hyundai Motor Manufacturing Czech (dále HMMC) působí v současné době 8 stěžejních faktorů pracovního prostředí (Chemické látky, Hluk, Vibrace, Celková fyzická zátěž, Lokální svalová zátěž, Pracovní poloha, Psychická zátěž a Zraková zátěž), které jsou na základě kategorizace práce a Rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje zařazeny do rizikových kategorií (2R nebo 3). Rizikové faktory hluk, vibrace, lokální svalová zátěž a pracovní poloha patří mezi nejhorší rizikové faktory v HMMC a to na základě počtu zaměstnanců pracujících v těchto rizikových faktorech a příčin nemocí z povolání. HMMC podniká aktivní kroky ke snižování zátěže zaměstnanců rizikovými faktory a zlepšení pracovních podmínek. Pro praktickou ukázku fungování obou principů jsem si vybral právě 4 nejhorší rizikové faktory (hluk, vibrace, lokální svalová zátěž, pracovní poloha). Hluk a vibrace - jedná se o fyzikální faktory pracovního prostředí nebo stroje, které jsou snadno měřitelné a vyhodnotitelné podle jasně daných pravidel a kritérií. Na samotném vyhodnocování se minimálně podílí lidský faktor. Hlavní podíl zaujímá technika měřicí přístroje a počítačový software. Jako opatření lze aplikovat náhradu nebo modifikaci zařízení (technické řešení). Na základě výše uvedeného textu je zcela zřejmé, že se jedná o Technický princip. V našich podmínkách došlo k výměně typu nástrojů a nářadí (pořízení nových), technickým úpravám jednotlivých zařízení a zlepšení servisu (zkrácení intervalů pravidelné kontroly, mazání, seřizování, atd.). Díky těmto opatřením se podařilo na některých pracovištích snížit zátěž vznikající při působení těchto faktorů. Akreditovaným měřením a následně vydáním rozhodnutí Krajské hygienické stanice bylo prokázáno snížení hodnoty pod hygienický limit. Lokální svalová zátěž a pracovní poloha - jedná se faktory fyzické zátěže. Měření a vyhodnocování je založeno jak na měření samotném, tak na subjektivním přístupu hodnotitele. Lidský úsudek zde hraje významnou roli (subjektivní hodnocení). Aplikace opatření v tomto případě je velmi složitá. Protože se tyto faktory vzájemně ovlivňují, musíme je rozdělit do dvou etap. Jako první je potřeba se zaměřit na pracovní polohu. Nalezením vhodné pracovní polohy, popřípadě modifikací pracoviště lze současně dosáhnout snížení lokální svalové zátěže. Snížení nemusí být vždy dostatečné a podle představ. Proto je potřeba provést druhou etapu - přímé snižování lokální svalové zátěže. Jedním ze způsobů je nalezení vhodných kombinací pracovních pozic (postupů), aby došlo k rozložení zátěže střídáním přetěžujících a nepřetěžujících pozic. V případě lokální svalové zátěže je to složitý a náročný postup. Obě opatření jsou závislá na lidském úsudku, jak hodnotitele (hledání možné vhodné pozice či úprava pracoviště), tak zaměstnance (podávání zpětné vazby). Na základě výše uvedeného textu, lze konstatovat, že se jedná o Humánní přístup. Vzhledem k tomu, že se jedná o složitá opatření, probíhá v HMMC příprava na aplikaci těchto opatření (příprava techniky, zajištění odborně způsobilého zaměstnance, atd.).

možnosti a potřeby člověka. Vhodným kandidátem pro tento princip je lékař, popřípadě osoba se zdravotnickým vzděláním, nejlépe v oboru pracovní lékařství. V odstavci Aplikace technického a humánního principu je konstatováno, že pohled interakční (spojené používání principů) je nejlepší pro zajištění požadovaného výsledku. Ideální zástupce pro správnou aplikaci by měl mít vzdělání jak zdravotnické, tak také technické. V praxi se tato kombinace vyskytuje ojediněle. Je proto potřeba, aby si osoby rozšiřovaly své znalosti a schopnosti. Technik by se měl zaměřit na identifikaci a analýzu rizik faktorů pracovního prostředí a zároveň si uvědomit, že efekt působení těchto faktorů není okamžitý, ale dlouhodobý. Dále by se měl zaměřit na studium zdravotnických informací. Zdravotník by se měl zaměřit na metody analýzy a identifikace rizik (včetně jejich použití), používání technického náhledu na problematiku, atd. Pokud bychom chtěli dovést výběr osob pro implementaci ergonomie do nejfunkčního stavu, byla by ideální varianta sestavení pracovního týmu, ve kterém budou osoby s technickým vzděláním (rozšířeném o zdravotnické vzdělání), tak také s medicínským vzděláním (rozšířeném o technické vzdělání). Dalšími členy týmu by pak měli být procesní inženýři, kteří znají perfektně technologii výroby, zaměstnanci údržby, atd. Diskuze a závěr Ve svém článku jsem definoval základní principy - technický a humánní, na základě kterých probíhá implementace ergonomie do praxe. V nadsázce lze konstatovat, že technický princip a humánní princip mají vzájemné postavení jako koncepty (principy) Jin a Jang. Tyto principy pocházející z dávné čínské filosofie. Popisují dvě navzájem opačné, ale doplňující se síly. Každý koncept je přesný opak toho druhého, ale působí vždy společně. V našem případě to může být například objektivní vs. subjektivní opatření, nebo získání informací na základě jasně daných pravidel (přesné měření) vs. lidské znalosti, zkušeností a odhadu. Ve všech případech hovoříme o protikladech vznikajících při implementaci ergonomie - principů technického a humánního. Abychom dosáhli daného cíle, musíme tyto principy provázat a spojit jako celek právě po vzoru principu Jin a Jang. Pouze tímto propojením můžeme dosáhnout výrazných zlepšení za co nejkratší dobu. Použitá literatura [1]

Marek, J.; Skřehot, P.: Základy aplikované ergonomie. 1. vyd. Praha: VÚBP, v.v.i., 2009. 118 stran. ISBN 978-80-86973-58-6.

[2]

WIKIPEDIA - otevřená encyklopedie. [online]: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Jin_jang, citované 14. 4. 2014.

[3]

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[4]

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

[5]

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky v bezpečnosti ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

[6]

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

[7]

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

[8]

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Výsledky Jak technický, tak i humánní princip má své zákonitosti a pravidla, které je nutno dodržovat. Proto je potřeba pro aplikaci každého principu nalézt osobu s patřičným vzděláním. V případě technického principu by to měla být osoba s technickým vzděláním, protože se všechno zaměřuje na stroj a strojní zařízení, popřípadě identifikaci a hodnocení rizik. Vhodným kandidátem pro tento princip je bezpečnostní technik, protože jako absolvent technického vzdělání má přehled o stroji a je zběhlý v identifikaci a hodnocení rizik jakožto základní hodnotící metody pro technický princip. Pokud se zaměříme na princip humánní, jehož hlavním bodem zájmu je člověk, je patrná potřeba osoby se zdravotnickým (humánním) vzděláním. Tato osoba je schopna správně vyhodnotit Ostrava 14. - 15. května 2014

59


Systém prevence rizik a rizikové faktory v oblasti železniční dopravy Risk Prevention System and Risk Factors in Railway Transport Mgr. Petr Kožmín Odborové sdružení železničářů Na Břehu 579/3, 190 00 Praha 9 [email protected] Abstrakt Cílem účinně nastaveného systému prevence rizik v oblasti železniční dopravy a zejména v oblasti řízení a organizování železničního provozu a železniční infrastruktury je kromě zajištění BOZP i zajištění bezpečnosti a plynulosti železniční dopravy. Na základě výkonu kontrolní činnosti svazové inspekce Odborového sdružení železničářů a zjištění Státního zdravotního ústavu je zjišťováno nedostatečné vyhodnocení některých rizikových faktorů, zejména psychické a zrakové zátěže. Negativním jevem v oblasti BOZP v oblasti železniční dopravy je i přetrvávající práce osamělých zaměstnanců na pracovištích se zvýšeným rizikem. Návrhy účinných opatření k minimalizaci rizikových faktorů v oblasti řízení železničního provozu a infrastruktury. Klíčová slova Prevence rizik, železniční doprava, rizikové faktory, preventivní opatření. Abstract Aim of effectively adjusted risk prevention system in railway transport control and organization and railway infrastructure is WSHP (Work Safety and Health Protection) as well as safety and continuity of railway transport. On the basis of Trade Union Railmens inspection control aktivity performance and State Health Institute survey is claimed insufficient evaluation of some risk factor, especially evaluation of psychical loads and visual demands. Negative feature WSHP in railway transport is that workers still work in workplaces with heigtened risk by oneself. Proposals of effective precautions for minimizing risk factors in railway transport and infrastructure. Keywords Risk prevention, railway transport, risk factors, precautions. Úvod Systém prevence rizik v podmínkách železniční dopravy sleduje jednak cíl naplnění základních legislativních požadavků, které vycházejí ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [1] a kterými jsou zejména zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví a cíl předcházení rizikům, jejich odstraňování anebo minimalizaci působení tzv. neodstranitelných rizik. Další důležitý cíl je dán požadavky, obsaženými v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění [2]. Tímto cílem je zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Poznatky a zjištění v této zprávě vycházejí především z dlouhodobého působení a zkušeností autora této zprávy, ze zjištěných poznatků získaných při výkonu kontrolní činnosti svazové inspekce BOZP Odborového sdružení železničářů a ze závěrů Výročních zpráv Drážní inspekce ČR. Tento příspěvek je zaměřen na oblast organizování a řízení železniční dopravy a na oblast údržby železniční infrastruktury, tedy na oblast, která patří do působnosti Správy železniční dopravní cesty, s. o.

60

Mimořádné události v železniční dopravě - následek porušení BOZP V oblasti organizování a řízení železniční dopravy a údržby infrastruktury je striktní dodržování předpisů BOZP, ve vztahu k možným následkům při jejich porušení, zcela zásadní. Možné následky porušování bezpečnostních předpisů v této oblasti jsou zakotveny v ustanovení § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Jedná se o vznik mimořádných událostí typu závažná nehoda, nehoda a ohrožení. O závažnou nehodu se dle tohoto zákona jedná v případě, kdy dojde ke srážce nebo vykolejení drážních vozidel, ke kterým dojde v souvislosti s provozováním drážní dopravy, která má za následek smrt nebo újmu na zdraví nejméně 5 osob nebo dojde ke škodě velkého rozsahu. O nehodu se jedná v případě, že dojde k události v souvislosti s provozováním drážní dopravy, která má za následek smrt, újmu na zdraví nebo je způsobena značná škoda. Ostatní mimořádné události se pak považují za ohrožení. K dalším negativním následkům porušení bezpečnostních předpisů lze zařadit smrtelný pracovní úraz, pracovní úraz s hospitalizací nad 5 dní a ostatní pracovní úraz. Pokud se jedná o nemoci z povolání, pak tyto se zatím v podmínkách železniční dopravy nevyskytují. Selhání lidského faktoru je nejčastější příčina vzniku mimořádné události Z pohledu existence současného systému prevence rizik a posuzování rizikových faktorů však zde stále převládá v oblasti BOZP spíše tzv. technicistní přístup než přístup k posuzování možného selhání lidského faktoru. Dochází k masivní modernizaci a budování infrastruktury, modernizaci zabezpečovacích systémů a technického zabezpečení našich tratí, budování nových technologických systémů řízení a organizování železniční dopravy systémem centralizace a dálkového řízení. Konečným cílem je řízení železničního provozu ČR ze dvou míst, oblast Moravy z Přerova a oblast Čech z Prahy. Nedostatečná pozornost z hlediska BOZP je dle našeho názoru a našich poznatků věnována lidskému činiteli, jeho možným selháním a rizikovým faktorům, které s lidským faktorem přímo souvisejí. Z hlediska četnosti a následků mimořádných událostí v železniční dopravě přitom stále sehrává lidský faktor klíčovou roli. Šetření příčin mimořádných událostí téměř v 90 % případů končí zjištěním, že se na jejich vzniku podílel právě lidský faktor, anebo že příčinou vzniku mimořádné události bylo selhání lidského faktoru (chybná obsluha zabezpečovacího zařízení, chybný postup v případě poruchy zabezpečovacího zařízení, dopravní chyby obsluhujících zaměstnanců - špatně postavená vlaková cesta, špatný sled vlaků, neznalost často se měnících předpisů, špatná komunikace s ostatními dopravními zaměstnanci, nevhodně zvolená technologie, zadávání špatných údajů do informačních systémů). Rizikové faktory v oblasti řízení železničního provozu Před několika lety bylo svazovou inspekcí BOZP Odborového sdružení železničářů zjištěno, že se na mnoha provozně vytížených pracovištích řízení železničního provozu (ústřední stavědla, dispečerská pracoviště) vyskytují rizikové faktory psychické a zrakové zátěže, které byly zaměstnavatelem nedostatečně vyhodnoceny, posouzeny a z toho důvodu také nebyla přijata odpovídající a dostatečná opatření k eliminaci nebo minimalizaci rizikových těchto rizikových faktorů. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel nemá tato pracoviště vyhodnocena v souladu s ustanovením § 300 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve Ostrava 14. - 15. května 2014


znění pozdějších předpisů (neexistence normy spotřeby práce, nestanovení množství spotřeby práce a pracovního tempa). Přitom se jedná o velice provozně zatížená pracoviště, na kterých se rozhoduje o bezpečnosti a plynulosti železniční dopravy se všemi možnými výše uvedenými negativními důsledky. Zaměstnavatel (s. o. SŽDC) našim zjištěním nevěnoval patřičnou pozornost a víceméně naše zjištění zpochybňoval. V roce 2011 bylo na žádost Odborového sdružení železničářů provedeno Státním zdravotním ústavem v Praze posouzení dvou vybraných vytížených pracovišť řízení železničního provozu z hlediska psychické a zrakové zátěže. Výsledkem bylo hodnocení těchto posuzovaných pracovišť a řada doporučení pro zaměstnavatele [3]. Především však bylo expertizním posudkem konstatováno, že s ohledem na rizikové faktory dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění [4], se na posuzovaných pracovištích řízení provozu, tj. práce s psychickou zátěží spojená s monotonií, ve vnuceném pracovním tempu a v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, lze práci těchto zaměstnanců řízení provozu (výpravčích) zařadit do třetí kategorie (dle vyhlášky č. 432/2003 Sb.) [5] a z hlediska zrakové zátěže do druhé kategorie a byla vydána tato doporučení: a) zařadit dalšího zaměstnance do směny, b) dodržovat zákonem stanovené přestávky, c) řešit ergonomii pracoviště (s ohledem na práci se zobrazovací jednotkou), d) řešit výměnu monitorů počítače, e) optimalizovat mikroklimatické podmínky na pracovištích. V roce 2013 vznikla ve spolupráci zástupců zaměstnanců a zaměstnavatele veřejná zakázka pod názvem „Posouzení pracovišť řízení provozu“ a byla vybrána firma pro její realizaci. V současné době tato zakázka probíhá na celkem asi 26 vybraných pracovištích řízení provozu. V oblasti řízení železničního provozu se tak jedná o první posuzování psychické zátěže. Cílem této zakázky je: a) určit základní pracovně-hygienické podmínky vybavení pracoviště dispečera a výpravčího, b) vyhodnotit psychickou zátěž a posoudit psychické nároky práce dispečera a výpravčího, c) vytvořit a popsat psychologický profil zaměstnance v těchto profesích, d) připravit psychodiagnostické baterie pro posuzování a výběr zaměstnanců, e) návrh opatření pro optimalizaci psychické zátěže dispečerů a výpravčích. Zjišťování psychické zátěže na pracovištích řízení provozu se provádí vybranou firmou formou aplikované psychologické metody, tedy zejména individuálními rozhovory, pozorováním pracoviště a analýzami dostupných materiálů. V souvislosti s existencí rizikových faktorů psychické a zrakové zátěže na mnoha pracovištích řízení železničního provozu je nutno bohužel konstatovat, že existence a posuzování psychické a zrakové zátěže není v podmínkách ČR a současné legislativy řádně a dostatečným způsobem ošetřena. Ze strany Ministerstva zdravotnictví není této problematice věnována dostatečná a odpovídající pozornost. V současné době je rizikový faktor psychické zátěže vymezen v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., pouze jako práce: a) spojená s monotonií, b) ve vnuceném pracovním tempu, c) v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, d) vykonávaná pouze v noční době, a vyhláškou č. 432/2003 Sb., je psychická zátěž rozdělena do druhé a třetí kategorie, přičemž za kategorii druhou se považuje trvalá práce: Ostrava 14. - 15. května 2014

a) ve vnuceném pracovním tempu, b) spojená s monotonií, c) vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, a za kategorii třetí je považována trvalá práce, při níž působí kombinace tří a více faktorů, uvedených výše, anebo práce vykonávaná pouze v nočních hodinách. Současné legislativní vymezení psychické zátěže a její kategorizace je však pro praktické využití zjevně nedostatečné a činí problémy při její specifikaci a kategorizaci. Naprosto chybí další prokazatelné rizikové faktory podstatným způsobem ovlivňující psychickou zátěž, které byly již obsaženy v dřívějším nařízení vlády č. 178/2001 Sb., [6] a následným vydáním dalšího nařízení vlády byly vypuštěny z nepochopitelných důvodů. Jedná se především o tyto rizikové faktory: a) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, b) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům, c) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob. V praxi se tak bohužel v současné době vyskytují zatížená pracoviště s vysokou psychickou zátěží a převládajícím stresem, kde nejsou přijímána dostatečná opatření k minimalizaci tohoto rizikového faktoru. Dle našich získaných poznatků a odborných konzultací, např. s odborníky ze Státního zdravotního ústavu vyplývá potřeba, aby se touto problematikou začalo bez zbytečného odkladu zabývat zejména Ministerstvo zdravotnictví ČR, do jejíž kompetence tato problematika spadá. Existence psychické zátěže je v současné době v ČR značně podceňována. Přitom i v rámci Evropské unie je pracovní stres po bolestech páteře druhým nejčastějším problémem, který souvisí s prací. K tomu se pojí skutečnost, že prevence pracovního stresu je jedním z cílů, který je uveden v Komuniké Evropské komise o nových strategiích pro zdraví a bezpečnost při práci. Jako prevence a opatření k minimalizaci psychické zátěže bude nutno přijmout zejména tyto základní preventivní opatření: • technická - snížení hlučnosti, vybudování odpočinkových prostor, uplatnění ergonomických požadavků při rekonstrukci pracovních míst, zlepšení mikroklimatických podmínek (vhodná teplota a vlhkost vzduchu), osvětlení, apod., • personální - vypracovat zásady pro výběr vhodných kandidátů na jednotlivá pracovní místa, • organizační - vhodná úprava pracovní doby, zavedení účinného systému pro čerpání přestávek v práci a bezpečnostních přestávek, střídání různých typů pracovních úkonů, střídání zaměstnanců v případě monotónních činností a při časovém tlaku, zavedení individuální péče o zaměstnance, zavedení vhodných motivačních prvků a benefitů, volba vhodné preventivní lékařské péče [7]. Osamělý zaměstnanec v oblasti železniční infrastruktury Další rizikovým faktorem v oblasti železničního provozu, kde dosud nejsou přijata odpovídající bezpečnostní opatření z hlediska BOZP je práce osamělých zaměstnanců na pracovištích se zvýšeným rizikem. Platné právní předpisy v oblasti BOZP, především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ukládají zaměstnavateli zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a dále povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a ukládá zaměstnavateli přijímat opatření k předcházení rizikům. Z hlediska práce osamělých zaměstnanců na pracovištích se zvýšeným rizikem jsou důležitá ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění, 61


kde v ustanovení § 5 odst. 1 je uložena povinnost pro zaměstnavatele organizovat práci a stanovit pracovní postupy takovým způsobem, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovištích a aby na pracovištích se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud není jejich ochrana zajištěna jiným způsobem. V současné době se domníváme, že tato ustanovení nejsou v oblasti železničního provozu plně zajištěna. Na plně provozovaných železničních kolejích na širé trati se často vyskytuje práce osamělých zaměstnanců, jejichž bezpečnost je však závislá pouze na tom, zda se řádně a včas informují v sousedních dopravnách u pracovníků řízení železničního provozu o jízdách železničních vozidel přes traťový úsek, kde právě vykonávají svoji činnost na opravě nebo údržbě železniční infrastruktury, aby mohli včas svoji pracovní činnost přerušit a opustit pracoviště. Ještě závažnější je bezpečnostní situace při práci v nepřehledných úsecích, na železničních mostech a v tunelech. Zde je stanovena povinnost vnitřním předpisem zaměstnavatele, že se osamělý zaměstnanec musí informovat o případných jízdách železničních vozidel přes jeho pracoviště na trati a to, že tento zaměstnanec má jistotu, že před příjezdem vozidla dostihne bezpečného místa, výstupku na mostech nebo výklenku v tunelech. V případě, že vozidlo zastihne zaměstnance ve výše uvedených úsecích mimo bezpečné místo, musí zaměstnanec vyčkat projetí vozidla vleže na zemi v maximálně možné vzdálenosti od koleje vždy hlavou proti přijíždějícímu vozidlu [8]. Zde se domníváme, že zaměstnavatel ponechává zajištění BOZP na samotném zaměstnanci aniž by přijal vhodná a přiměřená opatření k ochraně jeho života a zdraví. BOZP nemůže být závislá pouze na subjektivní vůli zaměstnance. Bohužel je nutno konstatovat, že zaměstnavatel (SŽDC, s. o.) zatím na naše připomínky nebral zřetel a považuje současná opatření v oblasti práce osamělých zaměstnanců na pracovištích se zvýšeným rizikem za dostatečná.

zaměstnanců na širé trati. Zejména bude nutno zajistit, aby veškerá činnost osamělého zaměstnance na provozované železniční koleji probíhala pouze pod dohledem dalšího zaměstnance, který se bude zabývat pouze výkonem dohledu, dále bude v inkriminovaném úseku po dobu nezbytně nutné činnosti osamělého zaměstnance dočasně snížena rychlost jízdy železničních vozidel. Použitá literatura [1]

Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Dostupný z: https://www.beck-online.cz/bo/ document-viewseam?documentId=onrf6mrqga3f6mrwgi wtemy&conversationId=561834.

[2]

Česká republika. Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Dostupný z: https://www.beck-online.cz / b o / d o c u m e n t - v i e w. s e a m ? d o c u m e n t I d = o n r f 6 m j zhe2f6mrwgywtcoi&conversationId=561834.

[3]

Česká republika. Státní zdravotní ústav v Praze. Odborné posouzení práce výpravčího Ústředního stavědla v železniční stanici Kolín z hlediska psychické zátěže. Č.j. 2602/2011 ex 111320, Praha, 2011.

[4]

Česká republika. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění. Dostupný z: https://www.beck-online.cz /bo/document-view.seam?documentId=onrf6mrqga3v6 mzwgewti&conversationId=561834.

[5]

Česká republika. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění. Dostupný z: https://www.beck-online.cz/bo/ document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazv6nbtgiwtc &conversationId=561834.

[6]

Česká republika. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (zrušeno). Dostupný z: https://www.beck-online.cz/bo/document - v i e w. s e a m ? d o c u m e n t I d = o n r f 6 m r q g a y v 6 m j x h a wtg&conversationId=561834.

[7]

Michalík, D.: Bezpečnost a hygiena práce. Vydavatelství Wolters Kluwer,2014, roč. 64, č. 3. ISSN 0006-0453.

[8]

Česká republika. SŽDC Bp1- Předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 2013, 31893/13-PERS. Dostupný z: http:// provoz.szdc.cz/portal/ViewDirective.aspx?oid=948678.

Závěr Závěrem je nutno vyjádřit přesvědčení, že je především z hlediska státu nutno přijmout novou legislativu, vymezující dostatečným způsobem problematiku psychické zátěže na pracovištích. Zde spatřujeme velkou roli pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, které by se mělo touto problematikou neprodleně začít skutečně zabývat, neboť existence psychické zátěže a stresu se stává stále častějším problémem kvality pracovních podmínek a pracovního prostředí. V současné době je na tuto problematiku zaostřeno i z hlediska právě probíhající Evropské kampaně pod názvem Zdravé pracoviště 2014 - 2015. Dále se domníváme se, že do budoucna bude nutno přijmout adekvátní a dostatečná bezpečnostní opatření k ochraně osamělých

62



Safety and Ergonomics of Iron Casts Manufacturing dr inż. Sławomir Kukla University of Bielsko-Biała, Department of Industrial Engineering ul. Willowa 2, 43-309 Bielsko- Biała, Poland [email protected] Abstract

Identification of the areas of wastage allows an enterprise to create a list of activities, thanks to which it will be possible to eliminate losses suffered by a company. Apart from the activities which do not add value to products, analysis should be carried out also in case of difficult and unnatural activities which have a significant influence on worker’s tiredness and workload, as well as operations realised only periodically.

The article presents the issues of production analysis of iron casts manufacturing using automated foundry lines. To streamline the production flow, it was proposed to change the location of workstations related to grinding, control and machining of casts. Within the process of constant improvement of manufacturing processes, the aspect of work ergonomics at a workstation was taken into account. As a result of the undertaken actions, some activities without added value were eliminated, efficiency was increased and prime costs of manufacturing casts with regard to finishing treatment were lowered.

In relation to technical devices themselves, it is possible to distinguish six kinds of losses:

Keywords

• faults - production of faulty casts and the need to repair them.

Safety in foundry industry, Work ergonomics at workstations. Introduction The basis of the costs reduction methodology is to identify wastage. It is vital to identify the causes of generating losses. Costs analysis constitutes a kind of map showing the sources generating the biggest losses, but also costs and the places with the highest chances of savings. Searching for more efficient methods of work, enterprises more and more frequently focus on limiting reserves and processes, and, above all, manufacturing prime costs. Such behaviour also found application of the casting industry by eliminating the operations and activities in manufacturing processes which do not add value to the produced casts. Analysing the activities performed at production workstations, it is possible to divide them into three categories:

• machine and equipment breakdowns, • changeovers, e.g. pattern plate exchange on a line, • minor stoppages e.g. blocked conveyor, inadequate temperature of liquid alloy, • lower speed, e.g. slowing down on a line due to problems with cooling, • start-up, e.g. starting a line or furnaces after a break, Also, logistics of materials flow in a foundry is of significant importance in elimination of losses. Excessive manipulation of objects (transporting, arrangement, packing) and storing are sources of additional costs [Harris 2010, Nyhuis 2009]. Research object, aim and methodology The object of research in the present work is the manufacturing process of iron casts on automated foundry lines (Fig. 2). Cast iron is prepared in electric furnaces and transported in tubs on foundry lines. There casts are prepared, which, after pouring, are transported to the minting workstation in a cooling tunnel. Further, casts on the line are separated from the moulding sand and the gate assembly and are cleaned on through cleaners. After being picked up from the line, casts also undergo control, grinding and, in some cases, initial machining on customer’s request [Kukla 2010].

• activities with added value, which change the shape, dimensions, physical and chemical properties of treatment objects (e.g. melting, forming, pouring, eliminating the gate assembly, etc.), • activities with partially added value, like: fixing, quality control operations, • activities without added value, like: waiting, unnecessary transportation, storing, repairing faults, etc. The main areas of wastage in foundry enterprises were presented in Fig. 1. Production on the storage Waiting for cast iron, cores, etc

Defective castings

MUDA

Superfluous transport in foundry

Superfluous stocks

Failures of machines and devices

Additional operations

Fig. 1 Areas of wastage in a foundry Ostrava 14. - 15. května 2014

Fig. 2 Research object - the manufacturing system of iron casts 63


The main objective of the presented methodology of production systems optimisation in foundries is to eliminate all kinds of organisational losses, machine breakdowns, accidents at work, as well as to improve the quality of the manufactured casts. These aims may be achieved by recording and eliminating losses, improving standards and engaging all workers of a foundry into the process of continuous improvement [Matuszek 2009, Kukla 2012]. The concept of production systems improvement outlined in the paper is based on 10 technical pillars, shown in Fig. 3.

Fig. 3 Technical pillars in production systems improvement

Description of the obtained results In the first stage (Fig. 2), the model area was defined as finishing of a chosen group of casts on the basis of the performed Pareto analysis. The optimisation project was carried out according to the scheme presented on Fig. 4. One has proposed a possibility of implementation of manufacturing systems modelling and simulating technique in management of production processes. In course of the study there was implemented ARENA universal software package to modelling and simulation of the manufacturing systems (Fig. 5).

Fig. 5 Modelling and simulation of workplaces

The task of cost accounting is to record and allocate costs. For this purpose, a system which aids the decision taking process was created, thanks to which it is possible to simulate and analyse, among others: • manufacturing prime costs, • costs of new casts, introduced to production, • the choice of product range and production batch sizes, • cooperative collaboration, • costs of emergency situations and production losses related to them, • costs of exploitation activities, • costs of improvement activities, • costs of planned investments, etc.

Fig. 6 Design of a machining cell To improve this area of the process, a machining cell was designed, where such operation are going to be realised as: USG control, grinding the surface after separating the gate assembly and initial machining (Fig. 6). Previously, the machining workstation was located in a different production hall, significantly distant from the workstations of grinding and control. The process of design of a new machining cell took into consideration the minimal equipment needs for workstations (tools, devices, aids). Also, standardisation of methods and order of particular activities was carried out, as well as time of operation duration was estimated.

Fig. 4 Stages of the improvement process realisation In order to streamline processes in an enterprise in a situation of limited resources, we should choose the problems which are significant and, at the same time, leave less important ones for later. Improvement of vital processes in a foundry by 50 % is more likely to bring about considerable advantages for the system than improving marginally important processes by 80 %. 64

A labour-consumption analysis was performed both before and after the changes, followed by tests on work ergonomics at particular workstations of the model area. To compare the current state with the planned one, a point-based scale was used for evaluation of particular ergonomic situations (Fig. 7).



to eliminating uncomfortable activities (improvement by almost 70 %), and labour consumption of manufacturing one piece (cast) has been lowered by almost 11 %. Conclusions The presented concept aims at ensuring safety and balanced advantages in an enterprise by achieving the goals of no losses, no faults, no breakdowns and no reserves. Analysing difficult and unnatural operations allows to identify the activities which are tedious for a worker and may become a stimulus for the introduction of an improvement project at the workstation. Continuous improvement of production systems in a foundry is key to lowering prime costs of manufacturing casts. Thanks to precise costs determination and allocating them to particular activities, it is possible to eliminate actions with no added value. References [1]

Harris, R.; Harris, C.; Wilson, E.; Womack, J. (2010).: Making materials flow: a lean material-handling guide for operations, production-control and engineering professionals, Cambridge: The Lean Enterprise Institute.

[2]

Kukla, S. (2012).: Costs analysis of iron casts manufacturing. Archives of Foundry Engineering vol. 12, Issue 2, 45 - 48.

[3]

Kukla, S. (2010).: Production systems rationalisation on the example of iron foundry. Archives of Foundry Engineering vol. 10, Issue 2, 209 - 212.

[4]

Matuszek, J.; Kukla, S. (2009).: Analysis of foundry production systems on the basis of modelling and simulation. Acta Mechanica Slovacia, vol. 13, No. 2, 106 - 111.

[5]

Nyhuis, P.; Wiendahl, H.P. (2009).: Fundamentals of production logistic - theory, tools and applications. Berlin: Springer-Verlag.

Fig. 7 Rationalisation of workplace - examples Thanks to the undertaken alterations, it was possible to achieve a number of economical solutions. Transport routes have been shortened by almost 90 %, the level of activities without added value has been decreased by about 17 %, conditions of work ergonomics improved significantly in the machining cell thanks

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Prevence technologických zařízení EDICE SPBI SPEKTRUM

30.


IVANA BARTLOVÁ JAROSLAV DAMEC

PREVENCE TECHNOLOGICKÝCH ZAěÍZENÍ

Ivana Bartlová, Jaroslav Damec Publikace je rozdělena do tří částí. V první části vysvětluje podstatu mimořádných událostí. Je zdůrazněn význam prevence závažných havárií, systematického provádění analýz rizik techno-logických procesů ve světě i v ČR a řízení rizik. Stručně jsou rozebrány i některé metody identifikace nebezpečí. Obsahem části dvě je objasnění pojmů a veličin používaných pro vyjádření nebezpečných vlastností jednotlivých látkových souborů a jejich ovlivnění pracovními podmínkami. Velká pozornost je věnována aktivním i pasivním preventivním opatřením. Jejich důsledné dodržení je zárukou bezpečné práce výrobních zařízení. Ve třetí části jsou uvedeny příklady vybraných technologií.

ISBN 80-86634-10-8. Rok vydání 2002.

cena 170 Kč



65


Padákový záchranný systém u letounů kategorie ULL v kontextu represivní požární ochrany Plane Recovery System for UL Aircraft in Relation to Repressive Fire Protection Bc. Barbora Langová Ing. Ondřej Zavila, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] Abstrakt Padákové záchranné systémy již několik let představují nepovinnou součást výbavy letounů kategorie ULL. Jedná se o pyrotechnické zařízení, které může posádce letounu v neřešitelné situaci za letu zachránit život. Při neopatrné a neodborné manipulaci na zemi nebo při zásahu složek IZS na leteckou nehodu může však tento systém životy lidí také ohrozit. Dosud neexistuje žádný komplexní oficiální materiál, který by zasahující zástupce složek IZS na potenciální přítomnost těchto systémů u leteckých nehod upozornil nebo jim zprostředkoval základní výklad zásad bezpečné manipulace s tímto systémem. Tento článek přináší několik základních a životně důležitých informací dotýkajících se tohoto tématu. Klíčová slova Bezpečnost práce, HZS ČR, letoun s pevným křídlem, padákový záchranný systém, pyrotechnické zařízení, letecká nehoda. Abstract Plane recovery systems represent an optional part of microlight aircraft’s equipment for past few years. It is a kind of pyrotechnical device that gives the crew a chance to survive an emergency situation during the flight when no other technical solution is possible. On the other hand this device can be dangerous for people on the ground or in case of air accident when is being handled carelessly. Up to this day there is no complex official guideline for IZS members that mentions the presence the plane recovery system or expresses basic rules of safe manipulation with it in case of an air accident. This paper brings a few basic pieces of information of the highest importance about the rules of safe manipulation with the system. Keywords Labour Protection, Fire and Rescue Service of the Czech Republic, Fixed Wing Aircraft, Plane Recovery System, Pyrotechnical Device, Air Accident.

tzv. aktivační kličkou (obr. 3), pomocí níž se iniciuje raketový motor v raketnici (obr. 2), a je vystřelen padákových vrchlík do prostoru nad letounem. Padákový vrchlík je s letounem spojen soustavou ocelových lan uchycených v kotevních bodech tak, aby došlo k co nejrovnoměrnějšímu rozložení reakčních sil a hmotnosti letounu po zavěšení na padák, a zároveň nedošlo k poškození konstrukce ULL. Letoun se po aktivaci systému snese celý i s posádkou na padáku bezpečně až na zem (obr. 1) [3]. Primárně je PZS konstruován a určen pro použití za letu, avšak může se stát, že za specifických okolností dojde k jeho aktivaci (odpálení) i na zemi. Může k tomu dojít při neopatrné a neodborné manipulaci s letounem nebo aktivačním zařízením na zemi, tj. za běžných provozních podmínek mezi lety, nebo při likvidace letecké nehody v případě, kdy systém byl odjištěn, ale nebyl z nějakého důvodu použit (odpálen). V těchto případech může být ohroženo všechno a všichni, kdo se nacházejí ve směru, kam je namířena raketnice. Vzhledem k tomu, že celý systém funguje na bázi fyzikálně-chemické a je iniciován mechanicky nikoli elektricky, není tak snadné jej s jistotou deaktivovat. Z tohoto důvodu je potřeba znát několik základních bezpečnostních pravidel, a při zásahu na leteckou nehodu letounu vybaveného PZS je jimi důsledně řídit. Funkce a použití PZS V současné době existují v České republice celkem tři výrobci PZS, a to firma STRATOS 07 s.r.o. [7], Galaxy GRS s.r.o. [2] a U.S.H. Prague [10]. Všechny tři firmy jsou velmi úspěšné a uznávané v celosvětovém měřítku. ZPS od jakéhokoliv výrobce funguje na stejném principu. Pro příklad je zde uveden systém Magnum 450 od firmy STRATOS 07 s.r.o. (obr. 2) [7]. Pilot zatáhne určitou silou za aktivační kličku (obr. 3), tento pohyb je poté přenášen bovdenovým lankem k odpalovacímu zařízení natahujícímu mechanické bicí zařízení. Je-li bicí pružina stlačena, aktivuje zápalku, resp. více zápalek, a ty pak iniciují zážeh posilovače zážehu hoření tuhé pohonné hmoty. Výsledkem je vystřelení padákového vrchlíku do prostoru nad letounem. Padákový vrchlík se postupně naplní vzduchem a letoun se na něm snese bezpečně k zemi, kde by měl v ideálním případě přistát na podvozková kola rychlostí klesání, která svým působením vyvolá při kontaktu se zemí přetížení odpovídající klasickému přistání. Nemělo by tak v ideálním případě dojít ke zranění posádky, ani výraznému poškození letounu.

Úvod Ultralehký letoun (dále jen „ULL“) představuje druh sportovního létajícího zařízení (dále jen „SLZ“). Jedná se o letoun maximálně dvoumístný, jednomotorový, určený k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu rekreace, individuální osobní přepravu, sport nebo pilotní výcvik. Při jednomístné konfiguraci nesmí maximální vzletová hmotnost překročit 300 kg, dvoumístná verze pak nesmí překročit 450 kg. Tato maximální vzletovou hmotnost může být navýšena pouze o hmotnost záchranného padákového systému (dále jen „ZPS“), pokud je zabudován [8]. ZPS je doplňkové pyrotechnické zařízení pevně zabudované a spojené s konstrukcí letounu, jehož smyslem je záchrana života posádky ULL v průběhu letu za situace, která nemá jiné technické řešení. Tento systém je aktivován pilotem z pilotní kabiny 66

Obr. 1 Aktivovaný PZS [1] Ostrava 14. - 15. května 2014


2 6

5

4 3 1

Obr. 2 Systém Magnum 450 [7], 1 Padákový kontejner, 2 Přední víko kontejneru, 3 Padák, 4 Odpalovací zařízení, 5 Vyjímatelný raketový motor, 6 Kotevní lano Typickými situacemi, kdy je použití PZS jedinou možností přežití jsou: • selhání pohonné jednotky nad terénem, kde není možno provést bezpečně nouzové přistání; • totální ztráta orientace v prostoru, kde se očekává členitý terén a hrozí bezprostřední střet s překážkou (např. vlétnutí do mlhy, mraku nebo zatmění s letounem, který není vybaven pro let podle přístrojů); • ztráta kontroly nad letounem v důsledku chyby pilotáže; • ztráta kontroly nad letounem v důsledku technické závady (zablokované řízení nebo ztráta důležité části konstrukce letounu vlivem přetížení konstrukce); • při náhlé zdravotní indispozici pilota, resp. posádky (infarkt), apod. Většině z výše uvedených krizových situací lze předejít systémově dodržováním předepsaných letových postupů a meteorologických minim pro příslušná SLZ. Mohou se však vyskytnout i nepředvídatelné okolnosti, resp. jejich nahodilý souběh, který může krizovou situaci způsobit [3]. Aktivace PZS a umístění aktivačního zařízení Jak již bylo zmíněno výše, PZS lze aktivovat z prostoru pilotní kabiny zatáhnutím za aktivační kličku (obr. 3). Tato musí být těsně před letem odjištěna, tj. pojistný kolík musí být odstraněn spolu instruktážním praporkem.

Obr. 4 Pilotní prostor ultralehkého letounu Skyleader GP One se správně umístěnou aktivační kličkou PZS na panelu mezi oběma pilotními sedadly v zorném poli i dosahu obou členů posádky V případě nastalé krizové situace musí pilot vyřadit z činnosti pohonnou jednotku a následně tahem za aktivační kličku celý PZS aktivovat. Aktivační klička má zpravidla volný chod 3 - 5 cm, přičemž její odpor proti pohybu narůstá až cca na 120 N. Její umístění by z funkčního hlediska mělo být provedeno v periferním zorném poli pilota, resp. druhého člena posádky, pokud tito sedí vedle sebe (obr. 4). U dvoumístných letounů s uspořádáním míst odděleně „za sebou“ by měly být aktivační kličky zdvojeny pro každé pilotní místo. Aktivační klička by měly být bezpečně dosažitelná každému z obou členů posádky, a to z jakékoliv pozice a při jakémkoliv očekávaném režimu letu i hodnotě přetížení. Barva aktivační kličky by měla být volena tak, aby prvek zřetelně barevně razil v porovnání s ostatním vybavením interiéru letounu. Standardní zvolená barva kliček je proto červená [2, 3, 7, 10]! Každý PZS má svůj limit použitelnosti s ohledem na výšku letu, rychlost letu, režim letu a polohu letounu vůči zemi. Bezpečná poloha letounu pro výstřel PZS je taková, kdy se letoun v klasické poloze pro vodorovný let a raketnice systému míří do horní polo-sféry prostoru, tj. od země. Pokud je letoun v okamžiku aktivace PZS v režimu letu na zádech, tj. raketnice míří do spodní polo-sféry (k zemi), vyvstává zde nebezpečí zamotání kotvících lan padákového vrchlíku, zachycení padákového vrchlíku částí konstrukce letounu, přílišná ztráta výšky při napouštění padákového vrchlíku vzduchem nebo poškození letounu v důsledku velkých výkyvů letounu pod napuštěným vrchlíkem padáku při stabilizačních kmitech nízko nad zemí. Značení PZS Všechna SLZ vybavená pyrotechnickým záchranným systémem musí být označena symboly dle následujících pravidel. Dle předpisu UL 2 [9], části I., oddílu G (Provozní omezení a údaje) musí být pyrotechnický systém označen těmito symboly: a) Malý symbol musí být umístěn přímo na záchranném systému, případně v jeho bezprostřední blízkosti. U PZS zastavěných přímo do draku letounu se musí tato značka umístit z vnější strany na trupu v prostoru výstřelu. Jedná se o žlutý rovnoramenný trojúhelník o výšce 7 cm s nápisem: „PYROTECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ - POZOR NA NEODBORNOU MANIPULACI -NEBEZPEČÍ ÚRAZU“.

Obr. 3 Aktivační klička s provozní pojistkou a praporkem vybaveným instrukcí „VAROVÁNÍ! ODSTRAŇTE PŘED LETEM“ (překlad nápisu z angličtiny) [7]


b) Velký symbol musí být umístěn na svislé ocasní ploše z obou stran, pokud možno na její nepohyblivé části (obr. 5). V grafické podobě se jedná o žlutý rovnoramenný trojúhelník o výšce ramene 13 cm s nápisem: „V LETADLE JE UMÍSTĚNO PYROTECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ - POZOR NA NEODBORNOU MANIPULACI - NEBEZPEČÍ ÚRAZU“ (obr. 6) [6].

67


s ohledem na svou vlastní bezpečnost, tak i s ohledem na bezpečnost dalších lidí nebo případně zasahujících příslušníků složek IZS v případě letecké nehody. Základní bezpečností zásady pro manipulaci s PZS při leteckých nehodách Bezpečnostní zásady pro případ letecké nehody letounu vybaveného PZS lze definovat v následujících bodech: Obr. 5 Příklad ultralehkého letounu vybaveného PZS s řádným označením tohoto systému na pevné části svislé ocasní plochy (Skyleader GP One s kódovým označením OK-PUA 66)

Obr. 6 Výstražná značka upozorňující na přítomnost pyrotechnického zařízení Někdy bývají výše uvedené značky použity v ekvivalentu anglického jazyka, avšak mnohem častěji chybí úplně! Problémová fakta Problémová fakta vztahující se k PZS lze shrnout do čtyř oblastí. První je nedostatečná, resp. nulová informovanost příslušníků potenciálně zasahujících složek IZS, především příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) a Zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“) o existenci a funkci PZS. Tito příslušníci v důsledku své neznalosti mohou být vystavení smrtelnému nebezpečí při zásahové činnosti, pokud se náhodou dostanou do prostoru pro odpálení daného PZS nebo budou například při vyprošťovacích pracích neodborně manipulovat s instalovaným příslušenstvím PZS. Existuje sice dokument s názvem „Typová činnost složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu“ ve vztahu k leteckým nehodám [4], avšak ani zde není PZS zmíněn, natož pak nějaké zásady bezpečné manipulace s ním. Druhý problém se týká správného a viditelného značení PZS na trupu letounu. V řadě případů je toto značení neúplné nebo zcela chybějící. Přítomnost PZS se samozřejmě dá identifikovat i při absenci tohoto značení podle atypických krytů na trupu letounu v očekávaných místech a podle aktivačních kliček v pilotní kabině, ale toto již vyžaduje určitou odbornou informovanost a praktickou zkušenost, kterou lidé mimo obor aktivního letectví nemají zpravidla kde získat. Třetím problémem bývá nevhodné umístění aktivačních kliček. Vlastníci letadel leckdy umísťují tyto prvky tam, kde se jim pohodlně vejdou, nikoliv tam, kde mají nějaký praktický význam (například na prostoru za hlavou pilota). Takovéto aktivační zařízení je v řadě případu naprosto nepoužitelné, protože kromě toho, že na něj členové posádky při vyšším přetížení nemají šanci nedosáhnout, často si na něj v krizové chvíli ani nevzpomenou. Taková instalace je pak nesmyslná. Sekundárně i pro zasahující záchranáře je pak velmi složité podobný prvek v pilotní kabině objevit. Čtvrtým problémem je občasná neodborná úprava nebo zásah do PZS, především do aktivačních prvků, což pak může způsobit iniciaci systému za jiných okolností, než je deklarováno výrobcem. Podobným zásahům by se měli všichni uživatele vyvarovat, ať už 68

1. Bezpečné přiblížení k letounu K letounu je bezpečné se přibližovat ze všech stran kromě horní polo-sféry, tj. polo-sféry, která začíná na horní straně trupu letounu a za běžné situace směřuje vzhůru k nebi (při letecké nehodě však trup letounu může být různě převrácen). Do této polo-sféry je vždy nasměrována raketnice profesionálně zabudovaného PZS. Různí výrobci udávají různé parametry, pokud jde o dosah vrchlíku padáku při výstřelu, avšak většina z nich hovoří o naplnění vrchlíku padáku vzduchem ve vzdálenosti přibližně 20 m nad letícím letounem. Je proto velmi vhodné vytýčit nebo považovat za nebezpečnou zónu oblast horní polo-sféry o poloměru minimálně 30 m. V tomto prostoru by se neměli pohybovat žádní lidé, ani zásahová technika. Je nutné si také uvědomit, že raketnice PZS není vždy nasměrována přesně kolmo nad letoun. Vychýlení v kterémkoliv směru může mít konstrukční důvody nebo může být způsobeno deformací v důsledku nárazu letounu do země nebo do překážky při letecké nehodě. Velmi důležité je také pravidlo: „Nikdy se nedotýkat vrtule, pokud je motor zahřátý!“. Může dojít k opětovné iniciaci zbytkové palivové směsi ve válcích motoru a vrtule může tzv. „kopnout“, tj. začít se znovu silově otáčet. Toto „kopnutí“, zvláště u větších a těžších vrtulí, může mít pro člověka smrtelné následky. 2. Nalezení a identifikace PZS Přítomnost PZS je možno zjistit pěti způsoby: a) Nalezením identifikačních výstražných značek (obr. 6), pokud jsou na letounu umístěny. b) Nalezením ochranných krytů (byť neoznačených), pod kterými je PZS zabudován, a které budou při aktivaci nouzově odhozeny. c) Nalezením aktivační kličky PZS uvnitř pilotní kabiny. d) Nalezením informace o PZS v letové dokumentaci nebo letové příručce konkrétního typu s konkrétní imatrikulační značkou. e) Sdělením této informace provozovatelem letounu.

posádkou,

vlastníkem

nebo

Identifikace polohy systému PZS podle výstražných značek je relativně snadná a rychlá. Horší je to, pokud označení chybí. Lze si však pomoci několika pravidly. Je vhodné hledat na horní straně trupu v prostoru motorové části nebo těsně za pilotní kabinou kryt atypického tvaru, rozměrů a umístění, který evidentně nemůže být používán jako přístupová cesta do motoru nebo úložného prostoru. Takovýto kryt může být barevně sladěn s trupem, avšak nemá žádný uzavírací mechanismus! Pod tímto krytem může být ukryta raketnice PZS. Dalším důkazem přítomnosti PZS je bezesporu nalezení „aktivační kličky“ (obr. 3 a obr. 4) uvnitř pilotní kabiny, která by měla být v zorném poli a dosahu pilota, a měla by se na první pohled barevně odlišovat od všeho ostatního vybavení kabiny. Veškeré technické informace o letounu lze dohledat také v provozní dokumentaci a hlavně Letové příručce ke konkrétnímu typu letounu s konkrétní imatrikulační značkou (např. OK-PUA 66), která musí být uložena na palubě stroje při každém letu. Je možno ji tedy dohledat přímo na místě v letounu. Bývá to zpravidla pořadač nebo složka uložená v odolnějším obalu nejčastěji v bočních úložných kapsách kabiny nebo v prostoru pro odkládání menšího nákladu. Když by se náhodou nenašla, lze si jakékoliv informace nechat dohledat podle imatrikulační značky letounu. Tato značka Ostrava 14. - 15. května 2014


bývá uvedena velkými písmeny a čísly na obou stranách trupu, případně i na křídlech, a také na informačním štítku umístěném na palubní desce v pilotní kabině. Podle této značky je možno požádat o dohledání informací o majiteli a letounu Leteckou amatérskou asociaci České republiky [4] nebo Úřad pro civilní letectví [10]. Posledním a nejsnadnějším způsobem získání informací je dialog s posádkou letounu, pokud tato bude dialogu schopna. 3. Zabránění vzniku požáru paliva Pilot má před nouzovým přistáním letounu mimo jiné povinnost uzavřít přívod paliva do motoru a vypnout veškeré elektrické okruhy včetně zapalovacích „magnet“. Jedná se o preventivní postup, jehož cílem je snížit riziko požáru při potenciálním nezdařeném přistání do terénu. Při použití PZS platí tato pravidla stejně, protože se také jedná v zásadě o druh nouzového přistání. Bohužel ne vždy se musí podařit nebo stihnout tyto úkony provést. Při nástupu složek IZS tak může být havarovaný letoun stále z hlediska iniciace požáru potenciálně nebezpečný. Je proto vhodné (pokud je ta možnost) se mimo běžných zásahových postupů podívat do pilotní kabiny. Kohout přívodu paliva by měl být v poloze „0“ nebo „Vypnuto“. Hlavní vypínač, který může mít podobu dvoupolohového spínače nebo malého klíčku by měl být rovněž v poloze „0“ nebo „Vypnuto“. Magneta mívají především u kategorie větších sportovních letounů svůj samostatný nezávislý elektrický okruh. Je tedy potřeba, aby byly rovněž v poloze „0“ nebo „Vypnuto“.

V současné době se rozvíjí vývoj těchto systémů směrem k vyšším rychlostem a hmotnostem letounů, tj. v nedaleké budoucnosti budou pravděpodobně dostupné i pro těžší kategorie letounů než jsou ULL. Nebezpečí plynoucí z jejich konstrukce, se kterým se mohou zasahující příslušníci složek IZS potkat při zásahu na leteckou nehodu, je ale potřeba brát v potaz! Jedná se však o systémově i technicky řešitelné problémy, které by se měly snadno eliminovat dostatečnou osvětou a informovaností odborné veřejnosti. Závěr Padákové záchranné systémy představují ve světě letectví jednoznačně krok vpřed. Je potřeba však posílit důslednost v dodržování montážních postupů a značení především ve sféře rekreačního ULL létání. Rovněž důslednost pilotů při provádění úkonů před letem hraje významnou úlohu. Zajištěná aktivační klička PZS je v krizové situaci nepoužitelná! Dostatečná informovanost a propagace těchto systémů je cestou do budoucna, jak dále zvyšovat bezpečnost v letectví a také bezpečnost zasahujících příslušníků složek IZS. Další důležité informace lze získat přímo od výrobců těchto systémů [2, 7, 11] nebo také z literatury [3]. Použitá literatura [1]

ABCNEWS.com.: Parachute systems can safe small planes [online]. 2014 [cit. 2014-31-01]. Dostupný z WWW: .

[2]

GALAXY GRS s.r.o.: Základní informace [online]. 2013 [cit. 2014-31-01]. Dostupný z WWW: .

[3]

Zasahující příslušník IZS by měl při bezpečné manipulaci postupovat podle následujících zásad:

Langová, B.: Zásady bezpečné manipulace s padákovým záchranným systémem při leteckých nehodách: bakalářská práce. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, FBI, 2013, 78 s.

[4]

I. Zkontrolovat, zda je aktivační klička PZS v pilotní kabině zajištěna pojistným kolíčkem. Pokud ne, použít improvizovaný nebo originální pojistný kolíček (pokud je k dispozici) a aktivační kličku zajistit proti náhodnému pohybu!

Letecká amatérská asociace České republiky. Kontakty [online]. 2014 [cit. 2014-31-01]. Dostupný z WWW: .

[5]

MINISTERSTVO VNITRA GŘ HZS ČR. Katalogový soubor typové činnosti: Typová činnost složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Letecká nehoda STČ-04/IZS. Praha, 2005.

[6]

Označení pyrotechnicky aktivovaných záchranných systémů. Pilot LAA ČR: BULLETIN LAA ČR. 2003, č. 4.

[7]

STRATOS 07 s.r.o. Úvodní strana [online]. 2014 [cit. 201431-01]. Dostupný z WWW: .

[8]

UL 1. Pravidla provozu sportovních létajících zařízení: Ultralehké letouny, motorové závěsné kluzáky, motorové padákové kluzáky, ultralehké vírníky, ultralehké vrtulníky. Praha: Letecká amatérská asociace ČR, 2010, 39 s.

[9]

UL 2 - I. část. Požadavky letové způsobilosti SLZ: Ultralehké letouny řízené aerodynamicky. Praha: Letecká amatérská asociace ČR, 2012, 58 s.

Velmi vhodné je zde, stejně jako u automobilových nehod, odpojit elektrickou baterii, která bývá velmi často u těchto typu letounů umístěna za sedačkou pilota. 4. Bezpečná manipulace s PZS

II. Nikdy netrhat, nestříhat nebo netahat silou za dráty, kabely a jiné prvky, jejichž význam není zcela zřejmý a prokazatelný. Může se takto snadno aktivovat PZS nebo přerušit vedení paliva nebo způsobit zkrat v elektrickém systému letounu, který nemusí být vypnutý! Zabudovaný PZS vypadá z pohledu uvnitř v pilotní kabině většinou jako hranatý černý batoh přilepený ke stěně letounu. Nikdy by se příslušník IZS neměl pokoušet s ním silově manipulovat! III. Vyhýbat se prostoru potenciálního výstřelu PZS (viz výše). IV. Při jakékoliv nejasnosti je vysoce žádoucí informovat se u majitele, provozovatele nebo pilota letounu, resp. v řadě případů přímo u výrobce příslušného PZS [2, 7, 11]. Tito výrobci jsou dostupní 24 hodin denně pro poskytnutí informačního servisu právě z těchto důvodů. V krajním případě je možno povolat také pyrotechnickou službu fungující v rámci Policie České republiky. Diskuse Padákové záchranné systémy jsou jednoznačným přínosem do oblasti bezpečnosti v letectví, a ačkoliv mají své limity použitelnosti, zachránily již mnoho životů pilotům po celém světě.


[10] Úřad pro civilní letectví. Kontakty [online]. 2014 [cit. 201431-01]. Dostupný z WWW: . [11] U.S.H. Prague. Úvod [online]. 2014 [cit. 2014-31-01]. Dostupný z WWW: .

69


Psychosociální rizika na pracovišti - kampaň SLIC 2012 Campaign on Psychosocial Risks at Work - SLIC 2012 MUDr. Vladimíra Lipšová PhDr. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, 100 48 Praha 10 [email protected] Abstrakt V roce 2012 proběhla kampaň SLIC - Evropského výboru generálních inspektorů práce - na téma „Psychosociální rizika na pracovišti“. Kampaň probíhala v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb, sektoru hotelových, restauračních a cateringových služeb a sektoru dopravy. Celkově se zúčastnilo 26 států evropské unie a Island a bylo provedeno 13 508 inspekčních návštěv. V ČR prováděli inspekční návštěvy hygienici práce společně s inspektory práce a to v 55 podnicích ve 14 krajích. Při kampani byly použity jak materiály SLIC, tak i vlastní vytvořené materiály. Z výsledků 1923 anonymních dotazníků od zaměstnanců jsme se například dozvěděli, že 91 % zaměstnanců má dobré vztahy se spolupracovníky a může se na ně spolehnout. Klíčová slova Psychosociální rizika, práce, pracoviště, kampaň, SLIC, stres. Abstract The campaign on psychosocial risk assessments at the workplace has taken place during 2012. It was a project of the Committee of Senior Labour Inspectors (SLIC). The campaign ran in health sector, including social care, the service sector (hotels, restaurants) and the transport sector. In all, 26 Member States and Iceland participated in the campaign and a total of 13,508 inspections were made. In the Czech Republic were inspections conducted in 55 enterprises in 14 regions by joint team of work hygienists together with labour inspectors. Tools we used during the campaign has been prepared by SLIC as well as custom created Czech materials. From the 1923 anonymous questionnaires collected from employees we learned, for instance, that 91 % of employees have good relationships with their colleagues and can rely on them. Keywords Psychosocial risks, work, workplace, campaign, SLIC, stres. Průběh projektu V roce 2012 proběhla kampaň SLIC - Evropského výboru generálních inspektorů práce - na téma „Psychosociální rizika na pracovišti“. Jednalo se o inspekční kampaň zaměřenou na analýzu psychosociálních rizik na pracovišti. Tento projekt byl podpořen grantem Evropské komise. Hlavním cílem kampaně bylo vypracování souboru inspekčních materiálů, které bude možno použít pro cílenou intervenci psychosociálních rizik. Vedením projektu bylo pověřeno Švédsko a celkově se ho zúčastnilo 26 států evropské unie a Island. Již v roce 2011 započaly přípravné schůzky odborníků z několika zemí (včetně České republiky) a byl vytvořen soubor celkem 11 typů inspekčních materiálů - metodiky, pracovní návody, dotazníky. V listopadu téhož roku proběhl workshop, na kterém se zástupci všech zúčastněný států proškolili v používání všech těchto materiálů, které byly přeloženy do 22 jazykových verzí. Během roku 2012 probíhaly vlastní inspekční návštěvy, jejichž celkový počet vystoupal až k číslu 13 508 a projekt byl uzavřen závěrečnou konferencí v březnu 2013 ve Stockholmu. Veškeré

70

materiály včetně závěrečné zprávy a prezentací ze Stockholmské konference jsou stále k dispozici na www.av.se/slic2012. Průběh projektu v ČR V České republice vedl projekt tým odborníků ze Státního zdravotního ústavu v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Státním úřadem inspekce práce a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. V březnu 2012 proběhla pracovní schůzka pro krajské hygieniky práce a inspektory práce, kde byly představeny materiály pro českou část kampaně. Byly vybrány některé materiály připravené SLIC a zároveň byly přímo pro tento projekt připraveny dotazníky - Dotazník pro zaměstnavatele (12 položek) a anonymní Dotazník pro zaměstnance (10 položek). Od dubna až do září probíhala inspekční část kampaně. Inspektoři práce ve spolupráci s hygieniky práce vytypovali podniky v sektorech zdravotnictví a sociálních služeb a v sektoru hotelů a restaurací, jakožto pracovních sektorech s výrazným výskytem pracovního stresu, a provedli v nich inspekční návštěvy, při kterých za pomoci strukturovaného pohovoru zjišťovali úroveň stresu a dalších psychosociálních rizik na pracovištích. Zároveň byly vybrány anonymní dotazníky od zaměstnanců, které byly spolu s dalšími materiály z pohovoru centrálně vyhodnocovány v SZÚ. Celkem bylo provedeno 55 inspekčních návštěv a vybráno 1923 anonymních dotazníků od zaměstnanců. Každý navštívený podnik dostal zpracované vyhodnocení úrovně psychosociálních rizik spolu s doporučeními vhodných opatření k jejich prevenci. V říjnu 2012 proběhl kulatý stůl, kde byli hodnotitelé seznámeni s průběžnými výsledky a zároveň byly diskutovány praktické připomínky k projektu. Celkové výsledky kampaně byly předneseny v rámci 49. konzultačního dne SZÚ v prosinci 2012. Psychosociální rizika Téma psychosociálních rizik nabývá na významu zejména v poslední době, kdy vidíme změnu v charakteru práce a pracovních činností. Ubývá práce fyzicky náročné a přibývají práce psychicky náročné, které se projevují nutnou větší odpovědností kladenou na pracovníka, tlakem na pracovní výkon, tlakem na splnění časových termínů, zvyšuje se pracovní nejistota, apod. Pracovníci pak jsou nespokojení, nevýkonní, mohou se u nich projevovat poruchy zdravotního stavu. Následky pocítí i samotný podnik ve snížení produktivity, přítomnosti presentismu (přítomnost na pracovišti přes zhoršený zdravotní stav, následkem je špatný pracovní výkon) a absentismu zaměstnanců na pracovišti. Pracovníci mají tendenci odcházet předčasně do důchodu, podnik si nese špatné renomé. Přitom práce samotná má pozitivní charakter a může být zdrojem spokojenosti a sebeuplatnění. V České republice lze v rámci kategorizace prací (Vyhláška č. 432/2003 Sb.) zařadit psychickou zátěž do kategorie rizika první až třetí v závislosti na přítomnosti práce ve vnuceném tempu, práce spojené s monotonií (jak pohybovou, tak úkolovou) a práci ve třísměnném a nepřetržitém provozu. Ovšem psychosociální rizika jsou komplexnějším problémem a kategorizace prací či jiná česká legislativní norma se jimi nezaobírá. Jde zejména o organizaci práce, její intenzitu, nastavený pracovní rozvrh, ne vždy jasně stanovené cíle, nevyjasněné odpovědnosti, nemožnost postupu či nemožnost rozhodování o vlastní práci. Součástí psychosociálních rizik je i sociální klima na pracovišti, charakter lidských vztahů, nedostatečná komunikace, sociální izolace, konflikty, obtěžování, násilí psychické či fyzické, ať už ze strany externího klienta či uvnitř firmy. V neposlední řadě jde o často citované sladění práce a soukromého života, dostatek času na rodinu, účast na fungování rodiny, koníčky, volnočasové aktivity, apod. Psychosociální rizika Ostrava 14. - 15. května 2014


je ovšem možné vhodnými opatřeními snížit, na rozdíl od psychické pracovní zátěže, která patří k charakteru práce (viz kategorizace prací). Proto je tak důležité znát tuto problematiku. Metodika a použité materiály V české části projektu SLIC 2012 bylo při práci s jednotlivými podniky nejprve informováno vedení podniku o problematice psychosociálních rizik a to následně informovalo své zaměstnance. Následoval anonymní dotazníkový průzkum mezi zaměstnanci a jednotný dotazník byl vyplněn i se zaměstnavatelem. V rámci vyhodnocení jsme porovnávali názor vedení a názory zaměstnanců, z čehož jsme byli schopni identifikovat problémové oblasti a doporučit obecná preventivní opatření. Součástí projektu již nebyla intervence odborníka na psychosociální rizika či následná analýza stavu s časovým odstupem, která by umožnila zdokumentovat úspěšnost či neúspěšnost doporučených opatření. Pro informování managementu i zaměstnanců byl určen oficiální leták kampaně SLIC 2012 „Posouzení psychosociálních rizik - Kampaň 2012 Evropské inspekce“. V dotazníkové části jsme využili dotazník SLIC „Stres při práci“, který obsahoval i výčet preventivních opatření, dále dotazník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce upravený pro potřeby tohoto projektu „Identifikace pracovního stresu“ a již dříve zmiňované, speciálně pro tento projekt vytvořené dotazníky Státního zdravotního ústavu „Dotazník pro zaměstnavatele“ a „Dotazník pro zaměstnance“. Výsledky SLIC Ve finální zprávě zpracované švédským vedením projektu jsou vyzdvihovány zejména počty provedených inspekčních návštěv v celé Evropě. Ve 26 členských státech a Islandu, které se projektu zúčastnily, byly použity materiály ve 22 jazykových verzích a proběhlo celkem 13 508 inspekčních návštěv. Tyto inspekce proběhly ve vybraných sektorech, a to v sektoru zdravotnictví a sociální služby v počtu 4 444, v sektoru hotely, restaurace a služby v počtu 4 259, v sektoru dopravy v počtu 3 297 a v jiných sektorech v počtu 1 508 inspekčních návštěv. Celkem bylo navštíveno 10 240 podniků, z toho 2 314 (22,6 %) podniků s 1 - 9 zaměstnanci, 4 288 (41,9 %) podniků s 10 - 50 zaměstnanci a 3 638 (35,5 %) podniků s více než 50 zaměstnanci. Ze všech těchto podniků mělo 55 % zaměstnavatelů provedeno hodnocení psychosociálních rizik. Ve většině navštívených podniků byla zaznamenána přítomnost pracovního přetížení, stresu či násilí, ovšem legislativní kritéria byla v naprosté většině splněna. U celkem 66 % podniků byla vyjádřena potřeba intervence. Inspektoři provádějící návštěvy většinou podnikům radili, ve 2 státech se výjimečně objevily i pokuty. Všechny země reportovaly jasnou potřebu psychosociální rizika hodnotit a analyzovat. Výsledky ČR V České republice proběhla kampaň ve 14 krajích, inspekce provádělo 14 krajských hygieniků práce společně s 8 inspektory práce. Projekt se zaměřil na 2 sektory, sektor zdravotnictví a sociálních služeb, kde bylo vybráno celkem 1456 anonymních dotazníků od zaměstnanců, což tvořilo 75,7 % všech vybraných dotazníků a sektor hotelů a restaurací, kde dotazníky anonymně vyplnilo 467 zaměstnanců, tedy 24,3 % všech dotazníků. Celkem proběhlo šetření v 55 podnicích, 47 malých a 8 podnicích střední velikosti. Podniky střední velikosti byly pouze ze sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Celkem bylo sebráno a vyhodnoceno 1 923 anonymních dotazníků od zaměstnanců. Žádný z navštívených podniků dosud nezpracovával analýzu psychosociálních rizik na svém pracovišti. Z vyhodnocení anonymních dotazníků od zaměstnanců vyplynula jako nejhůře hodnocená otázka „Je Váš výkon v práci spravedlivě ohodnocen?“, kde kladně odpovědělo pouze 55 % zaměstnanců, z toho ve zdravotnickém sektoru 52 % a v sektoru hotelů a restaurací 62 %. Nejlépe byly hodnoceny otázky Ostrava 14. - 15. května 2014

z dotazníku „Máte dobré vztahy se svými spolupracovníky a můžete se na ně spolehnout?“, kde kladně odpovědělo 91 % respondentů (ze zdravotnického sektoru) a „Stará se Váš zaměstnavatel o odstranění všech bezpečnostních rizik na pracovišti?“, kde odpovědělo kladně 92 % zaměstnanců (ze sektoru hotelů a restaurací). Jako problematické v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb se objevily oblasti bezpečnosti na pracovišti, ochrany zdraví a násilí ze strany pacientů a klientů či šikany na pracovišti. V sektoru hotelů a restaurací se mezi problematickými oblastmi objevil spíše nedostatek využití kvalifikace, práce připadá zaměstnancům méně zajímavá a mají menší příležitost ke vzdělávání a menší důvěru k zaměstnavateli. Pro oba sektory pak byly společné identifikované problematické oblasti týkající se (ne)spravedlivého ohodnocení za svou práci a (ne)dostatku času na rodinu v důsledku vytížení pracovní činností. Pokud bylo na spokojenost zaměstnanců nahlíženo z pohledu velikosti podniku, pak zaměstnanci malých podniků byli více spokojeni ve většině sledovaných ukazatelů (oblast pracovních podmínek, bezpečnosti práce, náročnosti práce, zažívají méně „šikany“) a zaměstnanci ve středních podnicích byli více spokojeni s možností využívat svou kvalifikaci a schopnosti a mají pocit, že je jejich práce zajímavá a vede k dalšímu vzdělávání. Mezi oblasti, které zaměstnavatel nahlíží stejně jako jeho zaměstnanci patřila oblast možnosti využití kvalifikace a schopností zaměstnanců, možnost samostatného rozhodování, oblast (ne)dostatku času pro rodinu a oblast sociálních vztahů - vztahy se spolupracovníky a výskyt „šikany” na pracovišti. Naopak nesouhlas mezi názorem zaměstnavatele a jeho zaměstnanci byl zaznamenán v oblasti zajímavosti práce, jejího spravedlivého ohodnocení a oblast ochrany zdraví pracovníků. Obecně lze říci, že zaměstnanci hodnotí situaci na pracovišti kritičtěji než jejich zaměstnavatelé. Závěr a doporučení Závěrem lze říci, že projekt SLIC 2012 „Psychosociální rizika na pracovišti“ byl velmi úspěšným projektem, a to na mezinárodní i národní úrovni. V České republice pro něj byly vytvořeny společné, a jak se ukázalo, velmi úspěšné inspekční týmy, což jistě přispělo k rozvíjení vztahů mezi Krajskými hygienickými stanicemi a Státním úřadem inspekce práce. Podniky, zaměstnanci i samotní hodnotitelé získali lepší vhled do problematiky psychosociálních rizik, která bude nadále nabývat na významu. Díky projektu je k dispozici souhrn metodiky a použitých nástrojů, buď na stránkách švédského vedení projektu (www.av.se/slic2012) či na stránkách Státního zdravotního ústavu (http://www.szu.cz/tema/pracovniprostredi/kampan-slic-psychosocialni-rizika-na-pracovisti). Při provádění analýzy a vyhodnocování psychosociálních rizik na pracovišti důrazně doporučujeme spoluúčast odborníka na tuto problematiku. Důležitost tohoto tématu dokládají i další evropské projekty s tímto zaměřením, za všechny zmiňme alespoň projekt EU-OSHA „Zdravé pracovišti zvládne i stres“ (https://healthyworkplaces.eu/cs/). Z preventivních opatření pro podnik lze zmínit důležitost informovanosti o záležitostech podniku, komunikaci se zaměstnanci, podporu dobrých vztahů na pracovišti a v případě potřeby i možnost anonymního kontaktování psychologické pomoci, help linky či podobné instituce (pro případy násilí či šikany). Možnost lepšího ohodnocení zaměstnanců za jejich výkon je také velmi důležitá, a nemusí mít vždy finanční podobu. Společně prožité příjemné aktivity, které stmelují zaměstnance a zlepšují vztahy k vedení, jsou také velmi důležitou součástí komplexních opatření. Pokud bude ještě zaměstnavatel podporovat koníčky svých zaměstnanců a podporovat jejich zdravý životní styl, pak se musí výsledky projevit.

71


Exposure of Dental Prosthetic Workers to Physical and Chemical Hazards and Harms Vesna Marinković1 Vesna Petrović

1

Borislav Simendić1 Matija Sokola1 Biljana Škrbić

2

Higher Technical School of Professional Education Školska 1, 21000 Novi Sad, Serbia 2 University of Novi Sad, Faculty of Technology Bulevar Cara Lazara 1, 21000 Novi Sad, Serbia [email protected], [email protected] [email protected], [email protected]

1

- indirect vibration disease which are the result of vibrations’ effects on the neural system and range from tingling fingers to serious vascular and neural disorders in body parts. Vibration diseases are usually associated with mining, forestry, wood processing, construction and stone quarries, as well as with transportation and agriculture. However, there are unexpected work places where vibrations can be significant - medicine is on of them. These include surgery with skeletal interventions (orthopaedic, cardio, maxi facial, …) and dentistry (dentists, oral surgeons and prosthesis technicians), where vibration-related problems diseases may occur due to long-term exposure to vibrations. Chemical vapours and dust

Abstract The paper presents practical measurements of worker’s exposure to vibrations and chemicals in dental prosthetic workshop. Measurements of hand vibrations, volatile organic compounds’ concentration and acrylic dust concentration were performed for several phases of production of a denture. Daily exposure of workers to these hazards and harms are estimated. The initial results suggest that for this occupation it is necessary to carry out detailed measurements and analyses, as specified in the appropriate Serbian Regulations on preventive measures. It is concluded that it is necessary to revisit the organizational measures and the usage of personal protective equipment when performing specific work operations. Keyword Physical and chemical harms, MMA vapours, acrylic dust. Introduction Harms that are produced or encountered during the work processes are divided into chemical (dusts, vapours and smoke), physical (noise and vibration), biological (infections, exposure to microorganisms and allergens), microclimate factors (high or low temperature, humidity and draft), climate factors (work in open), insufficient lighting, irradiation (thermal, ionizing and non-ionising), and other harms (which stem from work organization, physical and psychological efforts) [1]. Serbian regulations on occupational health and safety (OHS) prescribe that microclimate factors and light conditions are subject to mandatory periodical examinations for every workplace and every work environment. Examinations of other (physical, chemical, biological and irradiation) hazards and harms should be done only if they are expected to appear in the work process [1, 2, 6]. In a laboratory for dental prosthetics, investigations of noise and vibrations should be performed, due to manual work with powered hand-held tools, as well as investigations of vapours and dusts, because chemically hazardous substances are used in the work process. Vibrations Vibrations are oscillatory movements around a steady position, characterised by frequency, amplitude and acceleration [2 - 5]. Human vibrations at the workplace occur due to unbalanced rotary equipment, impact-type machinery, hand-held powered tools or in transport/agriculture machinery. Their impact on humans is twofold: - direct vibration diseases which are manifested as traumatic occurrences at the contact places,

72

Methyl-meta acrylate C5H8O2 (MMA) is a clear and transparent liquid with a sharp smell. The specific density is 945 kg.m-3 and it easily evaporates on room temperature. It poorly dissolves in water, glycerine or ethylen-glycole but easily dissolves in most organic solvents (acetone, dietilether and ethanol). The MMA monomer can be polymerized, giving the polymer methyl-meta acrylate (PMMA), widely used in industry (adhesives, thin coating layers, floor varnishes, coating for leather, emulsion-based paints, etc), medicine (artificial bones, dental prostheses, anatomic orthopaedic inserts, radiation shields) and cosmetic industry (artificial nails). Various PMMA-based materials have been widely used in dental industry for over 50 years [8]. The PMMA enhances their good characteristics regarding the structural strength, stability, bio-compatibility, pliability for processing and shaping as well as aesthetics. The PMMA system for the basic structure for the prosthesis consists of two components - solid and liquid ones. The liquid component is made of the MMA monomer and a crosslinker - usually ethylene glycol dimethacrylate C10H14O4. The solid component contains PMMA dust and an initiator, usually dibenzoyl peroxyde [C6H5C(O)]2O2. Prostheses are made by mixing the solid and liquid components in ratio of 2:1 and polymerization in the selected temperature regime. In this phase of work, MMA vapours are released. After casting and thermal solidification, prostheses are perfectly matched to the patient by fine processing - honing and grinding with hand-held power tools. In this process the PMMA dust is created. Occupational exposure to MMA liquid and vapour may occur via skin, eyes and respiratory system, hence the possible consequences include skin irritations, dermatitis, conjuctivitis and various lung diseases. According to the Serbian Regulation on preventive measures for safe and healthy work while exposed to chemicals [6], the upper limit of exposure to MMA is 200 mg.m-3, i.e. 50 ppm, whereas the short-term upper limit of exposure is 100 ppm. The details on calculating the pollutant concentration from individual analytical (measured) values are shown in Standard SRPS EN 689:2010. Exposure to dust occurs only during the phases of mechanical processing of prostheses. There are three appearances of this exposure during the production of each denture. Inhalation of acrylic dust can lead to a number of lung diseases. The Serbian Regulation [6] does not prescribe the upper limit of exposure for dust. Therefore the analysis of measured result in the prosthetic laboratory is performed according to the Control of Substances Hazardous to Health Regulations 2002 (COSHH) [7]. Work process Dental technicians work daily on producing the acrylic dentures. Their norm is to produce 1 denture per day. Several Ostrava 14. - 15. května 2014


phases of production process are iterative and include the dentist, the patient and the denture technician, in order to achieve a perfect match of every denture to the patient. The first phase is to produce a functional spoon. Initially, it is roughly ground on a trimmer machine for about 10 minutes and then finely shaped with the vibration motor for about 20 minutes. The functional spoon is used by the dentist to take a functional imprint from the patient and then is returned to the dental technician. Based on the imprint, a plaster base is cast, roughly processed on the trimmer machine for 10 minutes and finely polished by vibration hand tool for 20 minutes. The imprint is filled with wax and the artificial teeth are positioned in it. Every artificial tooth is trimmed and polished, in order to make a customized model for every patient. After a fitting session with the patient and minor amendments, a PMMA prosthesis is made by mixing, casting and temperatureassisted hardening. The obtained acrylic prosthesis is first processed by rough grinding on the trimmer machine, followed by fine grinding by hand and finished by polishing by hand (Fig. 1). Each operation lasts around 10 minutes. Fine grinding and polishing is performed by dental micromotor (30 000 to 40 000 rpm) and a variety of grinding/honing/polishing attachments.

was measured by the MMF VM-30 instrument and the hand-held measurement probe. MMA vapour measurements Measurements of chemical harms (concentration of MMA vapour and organic dust) were conducted in the workroom for production of acrylic dental prostheses. The workroom has three workstations and the total floor area is 36 m2. The MMA vapour concentration was measured by „VOC Pro Photovac“ whereas the dust concentration was measured by Microdust Pro Casella Cel instrument. VOC PRO Photovac is a portable instrument for measurements of volatile organic compounds, very suitable for field usage. The measurements in dental prosthetic workroom were performed when the dental technician was making the PMMA denture basic structure by mixing the liquid and solid components. The workroom does not have a suitable central digester, but does have small digesters built into the workdesk, in pull-out drawers in front of every worker. Hence the mixing of MMA and initiator was performed at the technician’s workdesk, near the regular workplace. An individual full breathing set is not available; hence the technicians use only single-use dental masks, Fig. 2. As this is highly inadequate, it gives rise to a likely inhalation of some amount of MMA vapours and a daily 8-hour equivalent exposure must be determined.

Fig. 2 Single-use dental work mask Dust measurements MICRODUST PRO is also a portable instrument suitable for field measurements of dust concentrations in the air. The measurements were performed when the dental technician was performing the grinding, honing and polishing the thermally treated PMMA denture, using a high-speed rpm micromotor. Again, as there isn't a suitable digester available, the workers are exposed to a very fine acrylic dust. Results and discussion Vibrations According to Regulation [2] as well as Standards EN ISO 5349/1:2001 and 5349/2:2001 [4], the 8-hour daily exposure is estimated from the following measurements:

Fig. 1 Grinding (left) and fine polishing (right) of an acrylic denture Experiments Vibrations In order to estimate the daily exposure to vibrations, it is necessary to have reliable data on durations and intensities of vibration occurring during one shift of work. The data on typical duration of various work operations was collected directly from the talks with the dental technicians, whereas the vibration level Ostrava 14. - 15. května 2014

• coarse processing on the trimmer machine (Т1 = 1 h, а1 = 8.54 m.s-2), • fine grinding and processing by hand-held power tools (Т2 = 3.5 h, а2 = 1.6 m.s-2), • fine polishing (Т3 = 30 minutes, а3 = 2.23 m.s-2). Each of these is extrapolated to 8-hour work shift as: A1  8   8.54

1 -2  3.02 m.s 8 A3  8   2.23

A2  8   1.6

3.5  1.06 m.s 2 8

0.5 2  0.56 m.s 8 73


The measurements were performed at four places and peaks of up to 4 mg.m-3 have been recorded, while the average value is around 2 mg.m-3 in all cases (2.13 mg.m-3 for the measurement shown in Fig. 3). This is below the Workplace exposure limit (WEL) of 4 mg.m-3, prescribed in COSHH Regulations 2002 [7]. It can be concluded that grinding and polishing of acrylic PMMA prostheses does not produce excessive dust concentration exposure of dental prosthetic workers. However, the workers are advised to wear single-use masks and also to try to position themselves so to move their faces away from the workpiece.

And the aggregate exposure to vibrations is calculated as an effective (root-mean-square) value: A  8   3.02  1.06  0.56  3.25 m.s 2

2

2

2

This estimate of daily exposure to vibrations is above the action value (2.5 m.s-2) but below the upper limit of daily exposure (5 m.s-2), according to Serbian Regulation [2]. This means that the employer, according to [1], must perform the full risk assessment and determine the principles and measures for reducing the risks. Measurements of MMA The measured values of vapours, obtained by VOC Pro Photovac, are analysed in accordance with the Serbian Regulation [6] from 2009. The upper limit of exposure for MMA is 50 ppm for 8-hour work shifts and the short-term upper limit of exposure is 100 ppm. In the Total VOC mode, the measurements are made every 1 minute. Also, according to the manufacturer's manual, for MMA measurements in the 5 to 500 ppm range, the instrument readings should be re-scaled using the factor 1.4. The measurement was performed over 8 minutes, with the instrument probe positioned near the workers face, as he/ she was performing the work task. The value of 1-minute VOC concentrations, as shown by the instrument, is depicted in Tab. 1. The average concentration over 8 minutes is 7.625 mg.m-3. After scaling by the factor of 1.4, the actual average MMA concentration equals 10.675 mg.m-3 for the time interval of 0.133 h. The work operation is performed twice during the work shift, hence the total time of exposure to MMA is 0,266 h. Calculation of exposure during the 8-hour work shift is performed in accordance with Standard SRPS EN 689, and equals 0.355 ppm. The obtained value is well below the upper limit of exposure given in Regulation [6], hence it is considered that there is no risk to health and safety of workers. Tab. 1 Values of MMA concentration, during the 8 minutes of measurements [ppm]

Concentration of MMA [ppm]

Statistics: -3 Max. 4,286 mg.m -3 Ave. 2,13 mg.m -3 [mg.m ] 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 20:19:40

20:20:00

20:20:10

20:20:20

20:20:30

20:20:40

20:20:50

20:21:00

20:21:10

20:21:20

Fig. 3 Time dependence of dust concentration during the mechanical processing of an PMMA prosthesis Conclusion The paper presented the investigation of physical and chemical hazards and harms to which dental prosthetic workers are exposed at the workplace. The measurements were done in a workroom housing three technicians. Analysis of the work process has identified several production stages during which there is a likelihood of exposure. The denture technicians are to vibrations from trimmer machine and from hand-held powered tools for around 5 hours per day. Exposure to methyl-meta acrylate vapours occurs during the formation (casting and solidification) of the final denture base whereas exposure to acrylic dust occurs during the grinding and polishing of the prostheses. Vibrations or 8-hour work shift exceed the action value prescribed in Regulations and the employer is obliged to perform a full risk assessment. Although the short-term upper exposure limit of 100 ppm is occasionally exceeded, the 8-hour equivalent exposure of workers to MMA vapours is well below the prescribed levels. The same situation is for the acrylic dust concentrations, which are occasionally near the allowed levels, but the average is well within the prescribed values. Considering the possible negative effects, it is highly recommended that a dedicated digester is installed for the MMA polymerization process.

Result No.

Min

Average

Max

1.

0.00

5.00

10.20

2.

2.60

6.60

61.90

3.

4.30

5.80

17.70

4.

4.40

7.20

19.00

5.

0.00

10.90

58.80

6.

4.70

15.10

108.00

7.

4.20

5.10

7.20

References

8.

5.00

5.30

6.00

[1]

Pravilnik o načinu i postupku procene rizika na radnom mestu i u radnoj okolini (Regulation on the way and procedure of risk assessments at the workplace and in the work environment), Official Gazette RS, No. 30/2010.

[2]

Pravilnik o preventivnim merama za bezbedan i zdrav rad pri izlaganju vibracijama, (Regulation on preventive measures for safe and healthy work when exposed to vibrations), Official Gazette RS, 93/2011.

[3]

Burström, L.; Neely, G.; Lundrstöm, R.; Nilsson, T.: „Occupational exposure to vibration from hand - held tools - A teaching guide on health effects, risk assessment and prevention, Protecting Workers’“, Health Series No. 10, Umea Universitet.

[4]

EN ISO 5349/2:2001 Mechanical vibration -- Measurement and evaluation of human exposure to hand-transmitted vibration - Part 2: Practical guidance for measurement at the workplace.

However, two periods of very high concentrations, exceeding even the 100 ppm short-term upper limit of exposure, can be seen in Tab. 1. These represent the period of pouring the liquid MMA. Although this process is very short (around 1 minute and occurring only twice per work shift), transgression of the short-term upper limit of exposure indicates that the workers are exposed to MMA vapours. Hence, the preventive measure of installing a digester and performing this work operation in it, is recommended. Measurements of airbone acrylic dust The dust measurement was conducted by placing the probe in the vicinity of worker's face during the mechanical processing of the acrylic prosthesis, by powered hand-held tools. The technicians hold the workpiece in one hand and the power tool in the other hand. The instrument gives readouts every 5 seconds (Fig. 3) and the average value after a time interval. 74

20:19:50



[5]

CEN/ТR 15350:2005 Non binding guide to good practice for implementing Directive 2002/44/EC (Vibrations at Work).

[6]

Pravilnik o preventivnim merama za bezbedan i zdrav rad pri izlaganju hemijskim materijama, (Regulation on preventive measures for safe and healthy work when exposed to chemicals), Official Gazette RS, 06/2009.

[7]

Control of Substances Hazardous to Health, 2002.

[8]

Krunić, N.; Kostić, M.; Anđelković, M.: „Acrylic resins still irreplaceable materials in prosthetic dentistry”, Acta Stomatologica Naissi, Vol. 23, pp. 747 - 752, 2007.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Protivýbuchová prevence

8.

EDICE SPBI SPEKTRUM


JAROSLAV DAMEC

PROTIVÝBUCHOVÁ PREVENCE

Jaroslav Damec Autor rozdělil obsah problematiky protivýbuchové prevence do dvou částí. První část je věnována objasnění pojmu výbuch, možnosti jeho vzniku, způsobu vyjádření chování výbušných směsí, faktorů ovlivňujících toto chování, růzností projevu a působení na okolí, možnosti předpovědi hrozícího nebezpečí výbuchu, příklady vytváření výbušných směsí. Účelem této části je přiblížit tuto problematiku tak, aby čtenář mohl rozpoznat hrozící nebezpečí a uvědomit si potřebu protivýbuchových opatření. Ve druhé části shrnuje současné možnosti zabránění vzniku podmínek výbuchu resp. pro případy, kde to není možné, nebo by to nebylo vhodné, možnosti konstrukční protivýbuchové ochrany, která počítá s možným výbuchem a umožní upravit konstrukci zařízení, potrubí nebo budov tak, aby výbuch neohrozil okolí ani zařízení, tj. sníží účinky výbuchu na „nejmenší možnou míru“. Účelem této kapitoly v souvislostí s částí prvou je umožnit čtenáři posoudit v konkrétním případě, zda navrhovaná opatření odpovídají současným požadavkům protivýbuchové ochrany.

ISBN 80-86111-21-0. Rok vydání 2005.

cena 160 Kč

Protivýbuchová prevence v potravinářství a zemědělství EDICE SPBI SPEKTRUM

23.


KOLEKTIV AUTORģ

PROTIVÝBUCHOVÁ PREVENCE V POTRAVINÁěSTVÍ A ZEMċDċLSTVÍ

kolektiv autorů Kniha vznikla v rámci programu Copernikus stanoveného Evropskou unií k rozvoji spolupráce se zeměmi střední Evropy; byly osloveny Polská a Česká republika ve věci spolupráce na zpracování tématu „Požární a protivýbuchová prevence v zemědělství a v potravinářském průmyslu“ pod koordinací organizace Ineris Francie. Obsahuje rozbor nebezpečí požáru a výbuchu, uvádí statistiku významných nehod a jejich příčiny, možná opatření požární a protivýbuchové prevence se zaměřením na skladování a samovznětlivé vlastnosti zemědělských a potravinářských produktů. Shrnuje francouzské a české národní předpisy vztahující se k uskladňování organických výrobků vytvářejících hořlavý prach a návod pro posuzování nebezpečí požáru a výbuchu těchto prašných provozů. Zabývá se možností odlehčení a potlačení výbuchu v silech a v jejich podzemních chodbách. Popisuje způsoby skladování zrnin ve Francii a České republice. ISBN 80-86111-41-5. Rok vydání 1999.

cena 190 Kč



75


Bezpečnostné pravidlá pri ručnej manipulácii s bremenami Safety Rules for the Manual Handling of Loads doc. RNDr. Iveta Marková, PhD. Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied Tajovského 40, 97401 Banská Bystrica, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Príspevok sa zaoberá dôvodmi, prečo je potrebné venovať pozornosť ručnej manipulácii s bremenami. Následne ponúka súčasné legislatívne pravidlá ohľadom požiadaviek na bremená. Prezentuje dôsledky nesprávnej činnosti s bremenami, rizikové faktory bremien a spôsoby prevencie. Súčasťou príspevku je aj popis hodnotenia rizík. Z dotazníkového prieskumu organizácie zaoberajúcej sa výchovou a vzdelávaním sa všetci respondenti zhodli na kladnej odpovedi - pravidelne sa stretávajú s prácou súvisiacou s ročnou manipuláciou bremien. Abstract The article deals with the reasons why you need to pay attention to the manual handling of loads. Subsequently article offers current legal rules on the requirements of the loads. It presents the consequences of a malfunction of loads, loads risk factors and methods of prevention. Part of the article is a description of the risk assessment. The questionnaire survey organization concerned with education and training, all respondents are agreed on the positive reply - they meeting regularly with work associated with manual handling loads. Úvod Európska štatistika v 27 štátoch EÚ vykazuje nasledujúce dáta [1]: • -62 % zamestnancov je vystavených štvrtine alebo viac času neustále sa opakujúcemu pohybu zápästia, či pohybu ramena,

• zabezpečiť primerané zaškolenie a tréning zamestnancov o spôsoboch manipulácie s bremenami, • poskytnúť pracovníkom potrebné údaje a informácie o hmotnosti a umiestnení ťažiska bremena. Pre daný účel boli vypracované bezpečnostné pravidlá zhrnuté v SR v Nariadení vlády č. 281/2006 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách pri ručnej manipulácii s bremenami, ktoré okrem iného ustanovujú ručnú manipuláciu s bremenami ako akékoľvek premiestňovanie alebo nesenie bremena vrátane ľudí a zvierat jedným zamestnancom alebo viacerými zamestnancami, jeho zdvíhanie, podopieranie, ukladanie, tlačenie, ťahanie alebo iné pohybovanie, ktoré z dôvodu vlastností bremena alebo nepriaznivých ergonomických faktorov predstavujú riziko poškodenia zdravia, najmä chrbtice zamestnancov. Pozor, pri práci s bremenami je potrebné sledovať „Rizikové faktory pri práci s bremenami“: • Vlastnosť bremena (hmotnosť, veľkosť, tvar, obsah, konzistencia, spôsob uchopenia, stabilita, spôsob a poloha umiestnenia ...), • Pracovné prostredie (dostatok priestoru, podlaha, osvetlenie, teplota, vlhkosť, vetranie ...), • Fyzická námaha (nadmernosť, otáčanie trupu, pravdepodobnosť neočakávaného pohybu bremena, nestabilná alebo nefyziologická poloha, ťažisko tela a bremena ...), • Pracovná činnosť (časté a dlhé namáhanie, nedostatočný odpočinok, veľké vzdialenosti, vynútené tempo ...).

• 46 % zamestnancov je vystavených bolestivým alebo únavným pozíciám,

Pri práci s bremenami môže byť zamestnanec ohrozený poškodením podporno-pohybovej sústavy, najmä chrbtice, ak [1]:

• 35 % je vystavených premiestňovaniu ťažkých bremien.

- je fyzicky a zdravotne nespôsobilý uskutočňovať príslušný pracovný úkon,

Na základe uvedených skutočností, je potrebné venovať adekvátnu pozornosť uvedenej činnosti. V rámci rokov 2008 a 2009 bola realizovaná EU kampaň bezpečnostné pracovisko: hodnotenie rizík pri práci s bremenami. Z uvedených záverov sú čerpané aktuálne informácie ohľadom práce s bremenami a cieľom príspevku je prezentovanie uvedených činností, ich negatívny dopad na zdravie človeka a hodnotenie rizika vyplývajúceho z uvedených činností s návrhom preventívnych opatrení. Záverom sú prezentované výsledky dotazníkového prieskumu zamestnancov verejnej organizácie, kde sa okrem iného nachádzala otázka ohľadom práce s bremenami. Ručná manipulácia s bremenami Súčasťou ľudského tela je pohyb. Vhodné druhy pohybov, zaťaženia a odpočinku sú pre zachovanie funkcií tela potrebné. Následkom nadmerného, dlhodobého alebo monotónneho zaťaženia alebo aj vplyvom životného štýlu však môže vzniknúť poškodenie podporno-pohybového systému - ochorenie alebo zranenie svalov, šliach, kĺbov a chrbtice. Tento problém je výrazný hlavne v súvislosti s prácou pri manipulácii s bremenami. Pri uvedenej činnosti je potrebné uvedomovať si uvedené riziko. Vo všeobecnosti sú zadefinované všeobecné princípy práce s bremenami [1]:

- má nevhodný odev a obuv a iné osobné vybavenie, - nemá zodpovedajúce alebo primerané vedomosti a zácvik. Správne manipulačné techniky Sú prezentované aj obrázkovou dokumentáciou. predovšetkým o zdvíhanie, ťahanie a tlačenie. [7]

Ide

1. Ako sa má vykonávať zdvih správnym spôsobom? Pred zdvihom: - prezrieť si trasu, - odstrániť každú prekážku, - oboznámiť sa s prenášaným bremenom, - použiť vhodnú pracovnú obuv a ďalšie osobné ochranné pracovné prostriedky. Vlastný zdvih: - postaviť sa priamo k bremenu čo najbližšie, - nájsť si rovnováhu, rozkrčené,

nohy

sú

- čupnúť si, zohnúť nohy v kolenách,

• pred začatím práce posúdiť a vyhodnotiť zdravotné podmienky a bezpečnosť daného druhu práce,

- držať chrbát maximálne vyrovnaný,

• navrhovať prácu tak, aby bola vhodná pre všetkých,

- nadýchnuť sa a zadržať dych,

76



- stiahnuť brucho, - do polohy stoja sa dostať pomocou nôh so vzpriamenou chrbticou, - zdvíhať plynulo a kontrolovať zdvih. Ak zamestnanec cíti, že práca je ťažká alebo namáhavá, má to signalizovať svojmu nadriadenému. Pri zdvíhaní bremien najväčšiu hmotnosť majú niesť svaly na nohách. Ako správne prenášať bremeno? - pevne držať bremeno, - držať bremeno čo najbližšie pri tele,

Na záver praktických rád ukážka smerných hmotnostných hodnôt bremien v tab. 1 a tab. 2 (Príloha č. 2 nariadenie vlády 281/2006 Z. z.) Tab. 1 Smerné hmotnostné hodnoty bremien. Smerné hmotnostné hodnoty oboma rukami zdvíhaných a prenášaných bremien, maximálna hmotnosť bremena a maximálna celozmenová hmotnosť za zmenu pre mužov a ženy rôznych vekových kategórií v základnej polohe postojačky a pri priaznivých a nepriaznivých podmienkach v trvaní maximálne 1 hodinu za zmenu [Nariadenie vlády SR č. 281/2006 Z. z.]

- chrbát držať vzpriamene, - stiahnuť brucho,

Vek

- pri skladaní sa ohnúť v kolenách, - bremená neukladať priamo podlahu, ale na podložku.

na 18 - 29 r.

2. Čoho sa treba vyvarovať pri zdvíhaní bremien? - nedvíhať predmety nad hlavu,

30 - 39 r

- neskladať objemné predmety, - zhora bez zistenia hmotnosti, - zabezpečiť si lepší prístup, prípadne pomoc, - pri zdvíhaní alebo predmetov sa nevytáčať.

skladaní

Nenakláňať sa po zdvíhaný predmet cez nejakú prekážku, radšej ju obísť! Ak sa v prípade práce s bremenami hodnotí smer presunu bremena je vhodný postup práce podľa obr. 1a) a 1b).

40 - 49 r. 50 - 60 r.

Podmienky

Maximálna celozmenová hmotnosť za zmenu [kg]

Muži

Ženy

Muži

Ženy

priaznivé

50 kg

15 kg

10 000

6 500

nepriaznivé*

40 kg

10 kg

8 000

5 500

priaznivé

45 kg

15 kg

7 500

6 500

nepriaznivé

40 kg

10 kg

7 200

5 500 6 000

priaznivé

40 kg

15 kg

6 500

nepriaznivé

35 kg

10 kg

6 000

5 500

priaznivé

35 kg

10 kg

5 500

5 000

nepriaznivé

30 kg

5 kg

5 000

4 000

* Za nepriaznivé podmienky sa považujú napr. zhoršené úchopové možnosti, manipulácia s bremenami v úrovniach podlaha plece, plece - nad plece, nerovná, naklonená šmykľavá podlaha, vyšší podiel statických prvkov - držanie bremena, fyziologicky neprijateľná pracovná poloha (napr. nakláňanie a pootáčanie trupu, vzpaženie horných končatín a podobne), veľká vzdialenosť medzi ťažiskom tela a ťažiskom bremena, vnútené pritláčanie bremena k bruchu, prenášanie bremien s rizikom prevrhnutia a vystreknutia (nádoby, kontajnery so škodlivými látkami), nárazové zaťaženie v priebehu zmeny, nedostatočná fyzická zdatnosť zamestnancov a podobne. Tab. 2 Smerné hmotnostné hodnoty na zdvíhanie a prenášanie bremien pre ženy v základnej polohe postojačky [Nariadenie vlády SR č. 281/2006 Z. z.] Maximálna hmotnosť ručne zdvíhaných a prenášaných bremien 15 kg

Obr. 1a) Princípy práce s bremenami - vertikálna rovina

Maximálna hmotnosť bremena

10 kg

5 kg

Dĺžka vertikálnej dráhy bremena

Maximálny počet zdvihov za minútu

podlaha - zápästie

6

zápästie - plece

5


8

zápästie - plece

7

podlaha - plece

5


10

podlaha - plece

8

podlaha - nad plece

6

zápästie - plece

10

zápästie - nad plece

8

plece - nad plece

5

Maximálna vzdialenosť

8m 10 m 15 m pri dobrých úchopových možnostiach

15 m 20 m pri dobrých úchopových možnostiach

Legislatívne požiadavky na prácu s ručnými bremenami Obr. 1b) Princípy práce s bremenami - horizontálna rovina


Východiskom je Rámcová smernica 89/391/EEC o zavedení opatrení na podporu zlepšenia bezpečnosti a zdravia zamestnancov pri práci [2] a Smernica 90/269/EEC z 29. mája 1990 o minimálnych 77


zdravotných a bezpečnostných požiadavkách pri ručnej manipulácii s bremenami, najmä ak existuje nebezpečenstvo poškodenia bedrovej chrbtice pracovníkov [3]. Obsahuje pokyny súvisiace so zdravím a bezpečnosťou pri ručnej manipulácii s bremenami. „Ručná manipulácia s bremenami“ znamená každú činnosť, ktorá zahŕňa premiestňovanie, nesenie alebo podopieranie bremena jedným alebo viacerými pracovníkmi. [1] V prípade, že ručná manipulácia je nevyhnutná, zamestnávateľ je povinný [5]:

- zhodnotiť riziko, - prijať nápravné opatrenia na zníženie rizika, - vybaviť pracovisko primeranými prostriedkami na zníženie rizika, - informovať a školiť zamestnancov o bezpečných pracovných postupoch. Cieľom vypracovania minimálnych požiadaviek pri práci s bremenami je:

bezpečnostných

• zlepšiť informovanosť zamestnávateľov a zamestnancov o rizikách v súvislosti s ručnou manipuláciou s bremenami a o príslušných preventívnych opatreniach,

Obr. 2 Schéma hodnotenia rizík pri ručnej manipulácii s bremenami podľa [5] Kľúčovým elementom v procese hodnotenia rizík je identifikácia nebezpečenstiev. Ide o určenie rizikových faktorov, ktoré môžu spôsobiť ochorenia podporno-pohybovej sústavy. Správna a komplexná definícia rizík determinuje ochranu zdravia a bezpečnosť zamestnancov. Nižšie sú uvedené niektoré príklady rizikových faktorov, ktorým sú zamestnanci v oblasti stavebníctva vystavení. Sú zoskupené podľa ich špecifikácií (obr. 3). [5]

• podporovať zmeny vo vzťahu k existujúcim rizikám súvisiacich s ručnou manipuláciou s bremenami, predovšetkým prostredníctvom riešenia problému pri zdroji, • uvedomiť si riziká spojené s ručnou manipuláciou s bremenami, • zavádzať zmeny spôsobov, organizovaná a vykonávaná,

akým

je

práca

plánovaná,

• eliminovať ručnú manipulaciu s bremenami, • vykonávať takúto prácu spôsobom bezpečným pre zdravie zamestnanca v súlade s ergonomickými požiadavkami. Slovenská súčasná platná legislatíva ohľadom ručnej manipulácie s bremenami vychádza z nasledujúcich predpisov: • Zákon č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci, výňatky;

a)

b)

c)

d)

• Nariadenie vlády SR č. 281/2006 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách pri ručnej manipulácii s bremenami; • A ostatných Nariadení vlády SR č. 359/2006 Z. z., č. 387/2006 Z. z., č. 391/2006 Z. z., č. 392/2006 Z. z., č. 395/2006 Z. z., č. 272/2004 Z. z., č. 286/2004 Z. z. Riziká súvisiace s ručnou manipuláciou s bremenami Dôsledkom manipulácie s ťažkými alebo zle uchopiteľnými bremenami a nesprávneho používania mechanických pomôcok sa zvyšuje riziko poškodenia zdravia. Je nutné identifikovať nebezpečenstvo súvisiace s uvedenou činnosťou a hodnotiť riziko spojené s ručnou manipuláciou s bremenami. Uvedomiť si toto riziko, je základným predpokladom k zaujatiu vhodných postojov, správaní a konaní. [5] Hodnotenie pracovných rizík by malo identifikovať nebezpečenstvá a viesť k rozvoju a uplatňovaniu preventívnych opatrení. Vhodné a primerané zabezpečenie hodnotenia rizík môže významne minimalizovať zdravotné riziká a viesť k poklesu počtu pracovných úrazov a dlhodobých negatívnych zdravotných výsledkov zamestnancov. Periodické hodnotenie rizík by malo zabezpečiť kontinuálne zlepšenie pracovných podmienok. Keďže hodnotenie rizík predstavuje kľúčový element riadenia bezpečnosti a ochrany zdravia, zamestnanci, zamestnávatelia ako aj kompetentný personál by mali byť zainteresovaní do tohto procesu. [4, 5]

Obr. 3 Rizikové faktory súvisiace so spôsobom vykonávania práce [5], a) predklon, b) otáčanie na stranu počas predklonu, c) držanie bremena nad ramenným kĺbom a súčasné ohnutie trupu smerom vzad, d) kľaknutie alebo podrepnutie (so zakrivením chrbta) Podľa Pravidiel dobrej praxe [6] je navrhnutý nasledujúci formulár (tab. 3), kde pokiaľ je aspoň jedna odpoveď v bunke, ktorá nie je farebne označená, je potrebné navrhnúť a urobiť opatrenia na elimináciu rizika poškodenia zdravia.

Schéma hodnotenia rizík pri ručnej manipulácii s bremenami podľa [5] je na obr. 2.

78



Tab. 3 Kontrolný formulár hodnotení rizík pri ručnej manipulácii s bremenami [6] Č.

Kontrolná činnosť

1

Je podlaha/povrch komunikácie rovná, neklesá, nestúpa, je nešmykľavá, pružná, bez prahov a iných prekážok?

• organizačné faktory - napr. riadenie systému práce, kolektívne dvíhanie.

2

Sú podľa zamestnanca pracovné nástroje a iné vybavenie vhodne navrhnuté alebo správne nastavené?

Čiže rizikové faktory pre prácu s bremenami je možné zosumarizovať nasledovne:

3

Je dostatočný priestor pre pohyb pri práci a pracovný materiál?

4.

Vyhovuje pracovná stolička ergonomickým požiadavkám a je správne nastavená?

• Vlastnosti bremena (hmotnosť, tvar, objemnosť, stabilita, skladnosť, konzistencia, úchopové možnosti bremena, napr. ťažká uchopiteľnosť);

5.

Ak je zdvíhanie bremien vykonávané prevažne v stoji, má zamestnanec možnosť posadiť sa?

6.

Má zamestnanec možnosť manipulovať s bremenom i v stoji?

7.

Je pracovná výška prispôsobená úlohe a telesným rozmerom zamestnanca?

8.

Sú vizuálne podmienky prispôsobené požiadavkám práce a nevyžadujú namáhavú pracovnú polohu?

9.

Môže zamestnanec ľubovoľne prerušovať ručnú manipuláciu s bremenami za účelom odpočinku?

10.

Manipuluje zamestnanec s bremenom v polohe bez vynúteného ohýbania chrbta (vpred, vzad alebo do strany), bez vytočenia trupu, bez ohýbania a vytáčania súčasne?

11.

Vykonáva sa manipulácia s bremenami v polohe bez vynúteného naťahovania, otáčania krku?

12.

Manipuluje sa s bremenami celou končatinou, nevyskytuje sa výhradne opakovaná?

13.

Sú ruky pri manipulácii s bremenami pohodlne umiestnené/je možné pohodlné uchopenie bremena?

14.

Je manipulácia s ovládacími prvkami (stláčaním gombíkov, pedálov, otáčaním kľúčov) namáhavá, vyžaduje vysoké nároky na presnosť?

15.

Vzniká pri ručnej manipulácii s bremenami záťaž nôh (opakovaným lezením na stoličku, rebrík, zoskokom, prácou v podrepe, prenášaním váhy na jednu nohu, alebo ovládaním pedálu)?

16.

Vyskytuje sa opakované, dlhotrvajúce alebo nepohodlné nosenie, tlačenie alebo ťahanie bremena?

17.

Má zamestnanec v prípade potreby k dispozícii technické pomôcky, ktoré uľahčujú manipuláciu?

18.

Vyskytujú sa negatívne účinky spôsobené nárazmi, trhnutiami alebo vibráciami?

19.

Informoval zamestnávateľ preukázateľne zamestnanca o ručnej manipulácii s konkrétnym druhom bremena?

20.

Je práca vykonávaná pod časovým tlakom alebo inak stresujúca?

21.

Vyskytujú sa v práci nezvyčajné alebo neočakávané situácie?

22.

Zosilňuje škodlivé účinky práce s bremenami chlad, teplo, sucho, hluk?

23.

Je pri práci s bremenami sledovaná aj hmotnosť pracovného predmetu a nástrojov a ľa ľahkosť alebo obtiažnosť ich uchopenia?

ÁNO

NIE

• faktory týkajúce sa fyzickej náročnosti práce zamestnanca napr. frekvencia alebo opakovanie činností dvíhania, prenášania a podobne, statická manipulácia (obr. 2),

Negatívne dôsledky spôsobené nevhodnou prácou s bremenami Práca vykonávaná v súvislosti s ručnou manipuláciou s bremenami ako dvíhanie, ťahanie alebo tlačenie, môže mať za následok bolestivé poškodenie štruktúry chrbtice, za čo sú zodpovedné nasledovné faktory: • ľudský faktor - napr. vek, pohlavie, fyzická spôsobilosť,


• Spôsob manipulácie (umiestnenie a dráha pohybu bremena, otáčavý pohyb trupu); • Pracovné prostredie (prekážky, obmedzený priestor, nevhodné zorné podmienky, nedostatočný výhľad, nerovná, sklonená, klzká podlaha, extrémne hodnoty osvetlenia, teploty, vlhkosti alebo prúdenia vzduchu); • Organizácia práce (frekvencia zdvíhania, nedostatočný telesný odpočinok, vysoké tempo práce).

Obr. 2 Faktory týkajúce sa fyzickej náročnosti práce zamestnanca [4] Prejav negatívnych dôsledkov: Fyzická vyčerpanosť v dôsledku nasledujúcich pracovných činností: • Ťažká dynamická svalová práca - vyšší tep srdca (nad 110) sprevádzaný zadýchaním - hasiči, policajní úradníci a vojaci; • Statická práca - pri pracovnej polohe - práca nad hlavou, v predklone - v elektronickom priemysle, pri opravárskych a údržbárskych činnostiach; • Opakujúca sa práca - svojimi účinkami na človeka sa podobá statickej. Je spojená s vysokým stupňom opakovateľnosti, extrémnymi polohami končatín a aplikáciou svalovej sily. Pre názornosť bola zrealizovaná analýza dôsledkov všetkých zúčastnených strán podieľajúcich sa na pracovno-právnom výkone zamestnanca na pracovisku až po spoločenské dôsledky. Výsledok analýzy je prezentovaný podľa schémy:

zamestnanec zamestnávateĐ spoloþnosĢ (štát)

Dôsledky pre zamestnanca, ktorý je trvalo vystavený pôsobeniu škodlivých faktorov súvisiacich s bremenami: • Zhoršenie zdravotného stavu; • Zníženie výkonu a zhoršenie kvality práce = riziko straty zamestnania; • Hrozba hmotnej núdze pre zamestnanca a jeho rodinu; • Utrpenie - život v neustálej bolesti znižuje radosť zo života;

79


• Neschopnosť - vyčlenenie a pocit príťaže pre zamestnávateľa, rodinu a spoločnosť; • Sociálna izolácia. Dôsledky pre zamestnávateľa, ktorého zamestnanci sú trvalo vystavený pôsobeniu škodlivých faktorov súvisiacich s bremenami: • Zníženie výkonnosti a zhoršenie kvality práce spôsobenej postihnutím zamestnanca; • Frekventovanejšia absencia zamestnancov v práci; • Náklady na obdobie práceneschopnosti; • Organizačné problémy - nedostatok kvalifikovaného personálu; • Náklady na školenie nového personálu; • Náklady súvisiace s pracovnými úrazmi; • Straty času - ušlé zisky. Dôsledky pre spoločnosť (štát): • Náklady na ďalšiu zdravotnú starostlivosť pre postihnutých zamestnancov; • Náklady na kompenzáciu súvisiacu s pracovnými úrazmi; • Náklady na dôchodok alebo inú sociálnu pomoc prameniacu z pracovnej neschopnosti a choroby z povolania;

s ručnou manipuláciou s bremenami, ako ho vnímajú a samozrejme ako hluk pôsobí na ich organizmus či sluch. Ďalším bodom, na ktorý som sa zamerala, boli informácie, ktoré majú o hluku a či sú spokojní s dostupnosťou informácií o hluku. Dotazník zameraný na hodnotenie vplyvu fyzikálnych faktorov, obsahoval 23 otázok, z ktorých dve sa týkali ručnej manipulácii s bremenami a bol vyplnený 138 respondentmi. Uvedený výberový súbor predstavoval 23 % zo základného súboru, ktorý predstavovali zamestnanci výchovno-vzdelávacej verejnej inštitúcie. Väčší počet respondentov boli muži (63,64 %) a ostatok patril ženám (36,36 %). Vekovo najväčšia skupina respondentov, ktorá vyplnila dotazník bol vek od 31 do 40 rokov (61,82 %). V príručke ohľadom práce s bremenami [7] bola pozornosť zameraná na testové otázky vzťahujúce sa na faktory zaťaženia, v tomto prípade ide o prieskum mienky skôr administratívneho pracoviska ohľadom ich zaťaženia prácou s ručnou manipuláciou s bremenami. Je nutné konštatovať, že vo všetkých prípadoch bol potvrdený názor, že uvedená činnosť je bežná denná pracovná činnosť, kde zamestnanec vo väčšine prípadov (86 %) nepociťuje nadmernú záťaž. Uvedené tvrdenie je logické, keďže ide o nevýrobné pracovisko, s obmedzeným skladovým hospodárstvom a laboratórnymi priestormi.

• Strata prispôsobivých a kvalifikovaných zamestnancov - strata ich potenciálu, znalostí, profesionálnych zručností;

Záver

• Náklady na rehabilitačné pobyty postihnutých zamestnancov.

- ručná manipulácia s bremenami predstavuje bežnú pracovnú činnosť (aj v administratívnom, nevýrobnom sektore),

Preventívne opatrenia Prevencia „Eliminácia rizík“ spočíva v nasledujúcich krokoch [1, 4, 5, 9]: • Vyhýbajte sa rizikám spôsobujúcim tieto ochorenia; • Zhodnoťte riziká, ktorým sa nie je možné vyhnúť; • Riziká riešte pri ich zdroji; • Prispôsobte prácu potrebám jednotlivca; • Prispôsobte sa meniacej sa technológii; • Vymeňte nebezpečné prvky za bezpečné alebo za menej nebezpečné;

Záverom je nutné konštatovať:

- ručná manipulácia s bremenami je činnosť, kde je potrebné hodnotiť riziko nadmerného zaťaženia zamestnanca, - pre uvedenú činnosť sú navrhnuté spôsoby hodnotenia rizika, - pre uvedenú činnosť existujú spôsoby navrhovaných opatrení pri práci s bremenami. Príspevok vznikol finančnej podpory projektom 1/0345/12 grantovej agentúry VEGA. Použitá literatúra [1]

Chráňte svoje zdravie - obmedzte záťaž! Príručka č. 1. Kampaň zameraná na ručnú manipuláciu s bremenami. Európska inšpekčná a komunikačná kampaň SLIC: Ručná manipulácia s bremenami v Európe v odvetviach dopravy a zdravotnej starostlivosti. 2007. Národný inšpektorát práce. [cit. 2014-04-04].

[2]

Council Directive 89/391/EEC of 12 June 1989 on the introduction of measures to encourage improvements in the safety and health of workers at work [cit. 2014-04-04]. Dostupné na interne: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=CELEX:31989L0391:en:HTML

[3]

Directive 90/269/EEC - manual handling of loads of 29 May 1990 on the minimum health and safety requirements for the manual handling of loads where there is a risk particularly of back injury to workers (fourth individual Directive within the meaning of Article 16 (1) of Directive 89/391/EEC). [cit. 2014-04-04]. Dostupné na interne: https://osha.europa.eu/en/ legislation/directives/provisions-on-workload-ergonomicaland-psychosocial-risks/osh-directives/6.

[4]

Chráňte svoje zdravie - obmedzte záťaž! Príručka č. 2. Prevencia voči poškodeniam bedrovej chrbtice v odvetví dopravy. Európska inšpekčná a komunikačná kampaň SLIC: Ručná manipulácia s bremenami v Európe v odvetviach dopravy a zdravotnej starostlivosti. 2007. Národný inšpektorát práce. [cit. 2014-04-04].

[5]

Obmedzte záťaž. Informácie pre zamestnancov a zamestnávateľov v odvetví stavebníctva. Európska inšpekčná a komunikačná kampaň Ručná manipulácia s bremenami 2008. Národný inšpektorát práce. [cit. 2014-04-04].

• Vypracujte integrálnu politiku prevencie, ktorá zohľadní celkovú záťaž na telo; • Uprednostnite kolektívne ochranné opatrenia pred individuálnymi ochrannými opatreniami. Prevencia „Redukcia rizík“ Keďže niektoré činnosti ručnej manipulácie sú nevyhnutné, je potrebné riešiť otázku maximálnej redukcie rizika. Zvolené formy redukcie sú na báze technických opatrení alebo na báze organizačno-výchovných opatrení na zníženie rizika úrazu. Do technických opatrení by mali byť zahrnuté podmienky použitia dopravných pásov, dopravníkov, výťahov, hydraulických zariadení a pod. [5] Organizačné opatrenia môžu zahŕňať zmenu pracovných metód alebo ich poradia, usporiadanie tovaru do praktickejších balení a zaručenie optimálneho času na pracovné prestávky. [5] V prípade výchovných a ostatných opatrení sa hodnotí “Riadenie zostatkových rizík”, ako napr. informovanie zamestnancov a zástupcov zamestnancov o spôsoboch, správnej manipulácie s bremenom a o rizikách poškodenia zdravia, ktoré vyplývajú z nesprávnej manipulácie s bremenom alebo školenie zamestnancov o spôsoboch bezpečnej manipulácie s bremenami s cieľom zaistiť ich ochranu. [6] Prieskum ohľadom práce pri ručnej manipulácii s bremenami Prieskum bol zameraný na získanie základných prehľadov o tom, či uvedenú činnosť vykonávajú, ako často sa stretávajú 80



[6]

BEZPEČNÁ PRÁCA pri ručnej manipulácii s bremenami a pri opakovaných činnostiach, ktoré môžu spôsobiť poškodenie podporno-pohybovej sústavy. Publikácia 14. Národný inšpektorát práce, Masarykova 10, 040 01 Košice, 2007. ISBN 978-80-968834-9-3.

[7]

Nebezpečenstvá a riziká spojené s ručnou manipuláciou s bremenami na pracovisku. FACTS 73/SK. ISSN 1725-7085.

[8]

PREŠOVSKÁ UNIVERZITA V PREŠOVE PRÁCA S BREMENAMI (Príloha č. 16) Príručka pre postupy zamestnávateľa a zamestnancov pri práci s bremenami. [cit. 2014-04-12]. Dostupné na internete: http://www.google.sk/ url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved= 0CEIQFjAD&url=http%3A%2F%2Ftorysa.unipo.sk%2F is%2Fsps%2Fobjstor01.nsf%2F95520a0eea9b5920c125 68ef003f19bf%2F8a3789494fd12c51c1257410003dff2a%

2F%24FILE%2F_9a1pa2r3fd1gi01kv_._v64r2qs3ik1hm28 3j41h74pbdcln62rb9_.doc&ei=y1dOU63BLsje 7 A b H 9 Y G w B g & u s g = A F Q j C N G v 7 f AT m 0 f V V t 3 WrxIdFmBgDJ2X7g&sig2=SH3TlniNhJ-Z__06Xk02jw. [9]

Tureková, I.: BEZPEČNOSŤ A OCHRANA ZDRAVIA PRI PRÁCI. Návody na cvičenia. Časť. 2 SLOVENSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA V BRATISLAVE, MtF so sídlom v Trnave. Ústav bezpečnostného a environmentálneho inžinierstva. [2014-04-13]. Dostupné na internete: http:// www.google.sk/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source= web&cd=12&ved=0CDAQFjABOAo&url=http%3A% 2F%2Fpma17.wz.sk%2Fbozp.php%3Fdir%3D%26 download%3D2_BOZP_2011.doc&ei=C1tOU46ZFY TX7Aaf1IGIDg&usg=AFQjCNHWmYDWFJqJHh1c6D dq8geCycpyIQ&sig2=c7dB_FzvHaRgQw_FZ0EJVw.


16.


EMIL RUCKÝ

PRģMYSLOVÉ LEZECTVÍ A ZÁCHRANÁěSTVÍ

Průmyslové lezectví a záchranářství Emil Rucký Publikace je zaměřená na komplexní problematiku bezpečnosti práce ve výškách a nad volnou hloubkou, prováděnou speciální technikou průmyslového letectví, slaňovacími a záchrannými přístroji. Technické pasáže jsou doplněny praktickými závěry a doporučeními v posloupnosti podle školy 4V: výběr osob pro práce s ohrožením pádem, výchova a výcvik a vybavování osobními ochrannými prostředky proti pádu, slaňování a záchrannou technikou. Publikace je určena uživatelům speciální techniky, průmyslového lezectví a příslušníkům záchranných a speciálních služeb, bezpeč-nostním technikům, technologům, školitelům, instruktorům a pracovníkům státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Studentům bezpečnostního inženýrství a techniky požární ochrany bude průvodcem na cestě poznání, vedoucí k zásadám bezpečné a kvalitní práce ve výškách a nad volnou hloubkou. ISBN 80-86111-59-8. Rok vydání 2000.

cena 170 Kč

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zásahové činnosti ve výškách a nad volnou hladinou EDICE SPBI SPEKTRUM

58.


RICHARD FRANC A KOL.

BEZPEýNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PěI PRÁCI A ZÁSAHOVÉ ýINNOSTI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU

Richard Franc a kol. Publikace popisuje problematiku harmonizovaných ČSN EN, definuje základní taktické zásady pro bezpečné provádění zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou lezecké skupiny a lezeckého družstva. Popisuje systém evidence materiálu a definuje kontroly a prohlídky, které musí být prováděny. Dále se věnuje charakteristice používaných materiálů a prostředků, základních lanových technik, uvádí základní uzly a jejich použití, popisuje pravidla pro práci s lanem ve vztahu především k jeho ochraně, zabývá se problematikou kotvení a vytvoření kotevních bodů. Publikace popisuje základní záchranné techniky a věnuje se popisu vybraných rizik specifik při provádění některých záchranných činností. Poslední část publikace je zaměřena na využití vrtulníků k záchranným pracím.

ISBN 978-80-7385-047-0. Rok vydání 2008.

cena 170 Kč



81


Systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR Dosimetric System at the Fire and Rescue Service of the Czech Republic Ing. Jiří Matějka1 Ing. René Marek2 Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 2 Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected], [email protected] 1

Abstrakt V souvislosti s pořízením osobních dozimetrů bylo třeba vytvořit systém, který by umožňoval efektivní využití údajů, které tyto přístroje naměří. V tomto článku je popsán systém elektronické osobní dozimetrie, který byl u Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) založen v roce 2009. V současnosti je systém testován a v příštím roce bude certifikován Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Systém umožňuje jednoznačně registrovat dávku, kterou obdrží hasič při radiační mimořádné události. Kromě toho umožňuje provádět další operace, které jsou popsány v článku.

a stejným počtem radiometrů. Počet osobních dozimetrů závisí na předurčenosti jednotky požární ochrany pro mimořádné události s výskytem nebezpečných látek. Platí však, že musí být zabezpečeno plošné pokrytí osobními dozimetry - u profesionálních hasičů neexistuje stanice, která by nebyla vybavena alespoň jedním přístrojem, což je z evropského hlediska naprosto unikátní. Z hlediska prostředků radiačního průzkumu patří HZS ČR k nejlépe vybaveným sborům v Evropě. Sledování dávek je jedním ze základních předpokladů radiační ochrany. Bojový řád jednotek požární ochrany ukládá povinnost zaznamenat do osobního spisu zasahujícího dávku vyšší než 1 mSv za zásah.

Klíčová slova

Pro systematické sledování dávek obdržených příslušníky začal být pokynem generálního ředitele HZS ČR v roce 2009 budován systém elektronické osobní dozimetrie (SEOD). Zavedení systému umožňuje evidenci osob a jejich obdržených dávek od úrovně 1 mikroSv. Pokyn navíc stanovuje vydávání dozimetrických prostředků, jejich evidenci, ověřování a kalibraci. Než bude HZS ČR vydáno Státním úřadem pro jadernou bezpečnost povolení k provozování této služby, je označována prozatímní službou osobní dozimetrie (PSOD).

Radiační nehoda, radiační ochrana, hasič, dávka, osobní dozimetr, systém osobní elektronické dozimetrie.

Věcné prostředky systému

Abstract In connection with acquisition of personal dosimeters it was necessary to create a system which would make posssible effectively to use data measured with this devices. In this article an Electronic Personal Dosimetry System is described which was established at the Fire and Rescue Service of the Czech Republic in 2009. Currently the system has been tested and will be certificated by the State Office for Nuclear Safety in the next year. The system makes possible to register positively a dose which a fire-fighter can get at radiation incident. In addition it is possible to carry out other operations described in the article. Keywords Radiation incident, radiation protection, fire-fighter, dose, personal dosimeter, personal electronic dosimetry system. Úvod - systém elektronické osobní dozimetrie Příslušníci HZS ČR mohou být při výkonu služby vystaveni účinkům ionizujícího záření. Může jít o dopravní nehodu automobilu převážejícího zdroj ionizujícího záření (ZIZ), o požár na pracovišti se ZIZ nebo jejich nálezy. Navíc jednotky požární ochrany plní úkoly ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderných elektráren. V neposlední řadě mohou čelit následkům teroristického útoku s použitím disperzní radiologické zbraně (špinavé bomby). Všechny tyto události patří do kategorií radiačních mimořádných události, které jednotky požární ochrany mohou jako prvosledové jednotky řešit. Podle statistické ročenky Ministerstva vnitra - generálního ředitelství HZS ČR se za poslední 10 let událo 12 radiačních mimořádných událostí. V souvislosti s předsednictvím ČR Evropské unii byly jednotky HZS krajů na konci roku 2008 masivně vybaveny elektronickými osobními dozimetry MGPI SOR/R022, které jsou určeny zejména pro sledování dávek obdržených příslušníky při mimořádných událostech. V roce 2014 disponovala HZS ČR více než 800 osobními dozimetry, dále pak např. 500 zásahovými dozimetry 82

Osobní dozimetr je určen zejména ke stanovení dávek zasahujících osob. Umožňuje rozlišení časové osy vývoje obdržené dávky po 1 mikroSv (nejkratší doba záznamu je 1 minuta) a kapacita paměti dozimetru v podmínkách běžného pozadí dostačuje pro několikaměsíční provoz. Dozimetr se používá buď jako skupinový pro jednotku, nebo jako osobní pro osobu. Pokud nedojde k radiační mimořádné události, vyhodnocují se skupinové dozimetry jednou měsíčně; jinak po radiační mimořádné události. Určení skupinového dozimetru, který je permanentně aktivován a předává se mezi určenými hasiči po ukončení každé směny, lze pochopit z následujícího textu o nositeli skupinového dozimetru. Osobní dozimetr se vydává přímo zasahujícím osobám v ochranných zónách a po ukončení činnosti zasahujícího se vyhodnocuje přímým odečtem hodnoty z displeje dozimetru, nebo se v místě zásahu vydává a vyhodnocuje pomocí terminálu osobní dozimetrie (viz dále). Do SEOD jsou začleněny i další prostředky a software, jako např. zásahové dozimetry a radiometry, čtečky dozimetrů, databáze, programový balík SEOD HZS a terminál osobní dozimetrie (TED). Čtečka osobních dozimetrů se využívá pro komunikaci s osobními dozimetry rádiovou cestou, a to zejména pro vyhodnocování a nulování skupinových dozimetrů, které se provádí přímo na stanicích, kde je jednotka požární ochrany dislokována. Dále pro nastavování osobních dozimetrů do pohotovostního režimu (FAST ENTRY, který se aktivuje jedním stiskem tlačítka), načítání historie z paměti osobního dozimetru a obnovení stavu dozimetru po výměně zdroje napájení. Programový balík SEOD HZS se skládá z programů SEOD Administrátor, který se používá v operačním řízení a využívá se zejména pro práci se čtečkou osobních dozimetrů, zařazení a správu dozimetrů, a TED HZS, který se používá na místě zásahu. A nakonec servisní zásahy se provádějí v programu výrobce Dosimass. SEOD Administrátor vyžaduje trvalé spojení s databází SEOD (databáze osob a osobních dozimetrů), která je uložena na serveru HZS kraje. Slouží k vydávání, načítání a vyhodnocení skupinových dozimetrů s měsíční periodou. Pomocí programu se rovněž zařazují Ostrava 14. - 15. května 2014


osoby a střediska do databáze a nastavuje se režim dozimetru na skupinový nebo osobní s aktivací pohotovostního režimu (FAST ENTRY). Dále lze zpracovávat evidenci dozimetrů, osob, středisek, událostí, pobytů a dávek osob. Dalšími funkcemi programového balíku je načítání záznamů o vývoji dávky z elektronické paměti dozimetru a vyhodnocení těchto histogramů. Inspektorovi PSOD a krajskému dozimetristovi HZS kraje (viz dále) umožňuje provádět opravy dávek, pobytů a zadávat manuálně jejich vstupní údaje. Program TED HZS je aplikací v zásahovém prostředku TED, který je vlastně zodolněným PC umístěným ve speciálním kufříku a který obsahuje celou databázi, jež je uložena standardně na serveru. Má velmi jednoduché jednoúčelové rozhraní, umožňuje zadávání údajů o osobách a dozimetrech a řeší vydávání a načítání dozimetrů na místě události a přiděluje dávky nositelům dozimetrů (vyhodnocování na místě zásahu). TED dále umožňuje nastavování a nulování zásahových dozimetrů a načítání údajů z historie. V lokální paměti TED se uchovávají údaje zaznamenané dozimetry v průběhu zásahu do doby propojení s databází. Zároveň umožňuje v případě potřeby i zadávání nových osob (např. příslušníků policie ČR, zdravotnické záchranné služby). Program nepotřebuje datové ani elektrické připojení a při spojení s databází SEOD HZS se automaticky synchronizuje. Zjednodušeně si lze celý proces u zásahu představit tak, že prostřednictvím TED je při vydávání dozimetrů hasičům propojeno identifikační označení osobního dozimetru s osobním evidenčním číslem příslušné osoby. Po ukončení zásahu se vrácení dozimetru registruje v TED a osobě se přičte naměřená obdržená dávka. TED uchovává zaznamenané údaje ve své lokální databázi a při spojení s centrální databází provádí automatickou obousměrnou synchronizaci všech údajů. Osoby systému Nositel osobního dozimetru je osoba určená pro nošení Krajský dozimetrista Správce databáze osobního dozimetru, který nosí pod ochranným Územní Územní oděvem na referenčním dozimetrista dozimetrista místě - na krku - zavěšený na tkanici s bezpečnostní Nositel skupinového Nositel dozimetru sponou. Jelikož HZS dozimetru u základní (osoba s vydaným jednotky krajů nejsou vybaveny dozimetrem) dostatkem osobních dozimetrů tak, aby je měl každý příslušník výjezdu, je určen na celou směnu nositel skupinového dozimetru. Tato osoba se vybírá tak, aby se při případné mimořádné události podílela na průzkumu a likvidaci události. Obdržená dávka nositele osobního dozimetru pak reprezentuje dávku ostatních zasahujících osob. Inspektor PSOD

Pracovník určený OZ

Správce databáze je zpravidla pracovník odboru komunikačních a informačních systémů HZS kraje, který zodpovídá za instalaci serverové databázové části SEOD HZS na server HZS kraje a provádí další činnosti spojené s fungováním databáze, např. připravuje přístup k databázi, vyčleňuje dostatečné kapacity na serveru HZS kraje, zabezpečuje bezpečnostní prvky databáze nebo aktualizuje seznam osob v databázi.

Působnost územního dozimetristy je územní odbor (okres) HZS kraje. Je v systému přímo podřízen krajskému dozimetristovi. Jednou měsíčně pomocí čtečky osobních dozimetrů ve spojení s přenosným osobním počítačem provádí vyhodnocování skupinových dozimetrů ve své působnosti. Inspektor PSOD navrhuje opatření pro zajištění radiační ochrany u HZS ČR, metodicky usměrňuje a řídí činnost PSOD a krajské dozimetristy, od nichž každý měsíc přebírá soubory s vyhodnocením osobních dozimetrů a tyto posuzuje. Při zjištění, že byla překročena vyšetřovací úroveň a v případech hodných zvláštního zřetele je oprávněn provádět šetření přímo u jednotky, kde je osoba, která dávku obdržela, zařazena. Podle charakteru události přitom spolupracuje se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, popř. odbornými radiačními pracovníky jiných resortů. Kromě těchto osob v systému hraje důležitou roli Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR, jehož pověřený pracovník provádí záznamy o provedených opravách, kalibracích a ověřování dozimetrických prostředků a zabezpečuje nastavování základních parametrů dozimetrických prostředků a standardního nastavení dozimetrů pomocí servisních programů. Zkušenosti se systémem Při běžných zásazích se hasiči dostávají do rizikových oblastí, ve kterých se mohou objevit ZIZ. Přitom mimořádná událost nemusí být nominálně nahlášena jako radiační. To potvrdilo i vyhodnocení osobních dozimetrů za rok 2013. I když se oficiálně stala jen jedna radiační mimořádná událost, dostali se mimoděk hasiči do situací, kde osobní dozimetry naměřily zvýšenou úroveň dávkového příkonu. Tyto hodnoty sice nebyly významné, přesto byly zaznamenány. Retrospektivní šetření na základě údajů odečtených z histogramu osobního dozimetru v několika případech potvrdilo přítomnost ZIZ (např. šrot vagónu na nádraží nebo sbírka minerálů, kde hasiči zasahovali). Na obrázku je uveden graf, který zaznamenává závislost dávkového příkonu na čase (modrá křivka), dávky na čase (červená křivka) a dále čas, který uplyne, než osobní dozimetr načte dávku 1 mikroSv (červené svislé úsečky). Místa na grafu, kde mezery mezi červenými svislými úsečkami jsou velké, jsou důkazem, že osobní dozimetr se nacházel v oblasti s nízkými dávkovými příkony, protože k načtení dávky 1 mikroSv bylo potřeba relativně dlouhý čas. Naopak v místech grafu, kde tyto červené úsečky jsou hustě, to vypovídá o situaci a místě, kde dávka 1 mikroSv byla načtena za krátký čas, což koresponduje s průběhem modré křivky (zvýšený dávkový příkon). Tímto způsobem se dá jednoduše zjistit, zda se osobní dozimetr ocitl ve zvýšeném poli záření gama a kdy se tomu stalo, takže existuje možnost zpětného pátrání. Např. tímto způsoben byla odhalena radiačně závadná budova stanice HZS kraje, která byla následně ozdravěna. Naopak lze zaznamenat i situace, kdy dozimetr změnil svoje místo, např. byl více stíněn vůči přirozenému pozadí než obyčejně, nebo se dostal zeměpisně do jiné části země, kde bylo přirozené pozadí jiné.

Krajský dozimetrista metodicky řídí a kontroluje činnost územních dozimetristů, společně se správcem zajišťuje data o osobách a dozimetrech pro databázi a místa vstupů k databázi. Dále zabezpečuje, aby dozimetrické prostředky byly ve standardním nastavení a měly platnou kalibraci a ověřovací listy. Zajišťuje školení zodpovědných osob systému a jednou měsíčně provádí vyhodnocování osobních a zásahových dozimetrů a soubor s vyhodnocením osobních dozimetrů posílá inspektorovi PSOD soubor.


83


Závěr Používání osobních dozimetrů příslušníky HZS ČR, kteří řeší radiační mimořádné události nebo se v důsledku rizikovosti zásahové činnosti do prostředí se zvýšenou radiací mohou dostat, je základním předpokladem radiační ochrany. V případě profesionálních hasičů jde o více než šest tisíc osob, které se s radiačními riziky mohou setkat. Proto byl vytvořen systém elektronické osobní dozimetrie, jehož součástí je databáze hasičů a více než 800 osobních dozimetrů. Není problémem, aby se součástí tohoto systému staly i další složky integrovaného záchranného

systému. Po kontrolách provedených v roce 2013 a 2014 můžeme prohlásit, že systém je funkční a přispěje k vyšší bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Předpokládáme, že v příštím roce jej necháme certifikovat u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Použitá literatura [1]

Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 35 ze dne 27. července 2009, ke zřízení a zabezpečení prozatímní služby osobní dozimetrie u Hasičského záchranného sboru České republiky. In Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR. 2009.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály

53.

EDICE SPBI SPEKTRUM


JIěÍ MATOUŠEK JAN ÖSTERREICHER PETR LINHART

Jiří Matoušek, Jan Österreicher, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji, hlavních typech jaderných zbraní, jejich ničivých účincích a principech technické a zdravotnické ochrany proti nim. Charakterizuje hlavní formy a metody potenciálního jaderného a radiologického terorismu. Na základě podrobné analýzy přijatých mezinárodních dohod seznamuje s výsledky regulace jaderného zbrojení a úsilím za jaderné odzbrojení.

ISBN 978-80-7385-029-6. Rok vydání 2007.

CBRN

cena 160 Kč

JADERNÉ ZBRANċ A RADIOLOGICKÉ MATERIÁLY

CBRN. Detekce a monitorování. Fyzická ochrana. Dekontaminace EDICE SPBI SPEKTRUM

59.


JIěÍ MATOUŠEK IASON URBAN PETR LINHART

CBRN DETEKCE A MONITOROVÁNÍ FYZICKÁ OCHRANA DEKONTAMINACE

84

Jiří Matoušek, Iason Urban, Petr Linhart Kniha pojednává o základních východiscích, vývoji a soudobých systémech ochrany proti toxickým látkám, ionizujícímu záření, radionuklidům a biologickým agens s důrazem na aktuální vojenské a nevojenské chemické, biologické a radiační hrozby. Podrobně rozebírá metody a prostředky v základních oblastech technické ochrany, tj. průzkumu, monitorování a laboratorní kontrole, fyzické osobní i kolektivní ochraně a dekontaminaci.

ISBN 978-80-7385-048-7. Rok vydání 2008.

cena 170 Kč




Výsledky měření NANO/UFP pro zpřesnění expozice poletavým aerosolům v pracovním ovzduší kovoobráběcí dílny jako podklad šetření NzP Nano/UFP Monitoring - Aiborne Aerosol Exposure Assessment as a Tool for Occupatiomal Disease Survey Ing. Vladimír Mička1 MUDr. Jarmila Minksová2 Ing. Karel Lach, CSc.1 Eduard Ježo1 Ing. Zdeňka Kaličáková3 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Na Bělidle 724/7, 702 00 Moravská Ostrava 3 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] 1

Abstrakt V rámci monitoringu ovzduší na pracovišti lze kromě standardních metod pro stanovení expozice prachu a jednotlivým kovům uplatnit další metody, zaměřené na charakterizaci fyzikálně - chemických vlastností částic a polétavého aerosolu jak ve vzduchu, tak po jeho záchytu na vzorkovací medium: Vyhodnocení velikosti částic ultrajemné frakce aerosolu spolu s informací o základních statistických údajích souboru částic, početní, hmotnostní koncentrace částic a distribuci částic podle jejich velikosti, stanovení povrchu nanorozměrných částic alveolární a tracheobronciální depoziční frakce, velikostně - separační vzorkování širokého spektra velikosti částic od 1 nm do 35 μm pro následnou kvantitativní analýzu prvkového složení zachycených frakcí spektrometrickými metodami (ICP - MS) a zobrazení zachycených objektů metodami mikroskopickými (SEM - EDS) poskytne širší obraz o profesionální expozici NANO/UFP pro zhodnocení tohoto typu rizika. Klíčová slova Ultrajemná frakce aerosolu, nanorozměrné částice, frakční vzorkování, analýza chemismu částic. Abstract Routine health risk assessment related to occupational air airborne aerosol characterization, commonly used in industrial hygiene, has been supported by battery of supplementary tests in case of reasonable suspicion of occupational disease associated with workplace conditions. Submicron and ultrafine particle concentration, particle size distribution, alveolar and tracheobronchial deposition fraction surface monitoring, size-resolved sampling of particulate matter and constituent ICP-MS element mass distribution, SEMEDAX imaging and characterization of collected samples have broaden the knowledge of professional exposure to fumes in case of workshop personel not performing welding. Keywords Ultrafine particles, size-resolved sampling, particulate matter chemical analysis. Úvod Svářečské dýmy představují významný faktor při hodnocení zdravotního rizika souvisejícího s profesionální inhalační expozicí poletavým aerosolům. S ohledem na jejich genezi a jejich vlastnosti Ostrava 14. - 15. května 2014

uplatňující se při následném šíření v pracovním ovzduší, významný podíl částic proniká do dýchací zóny svářečů, navzdory všem moderním technickým opatřením směrujícím k omezení expozice osob. Využití prostředku izolace emisí od prostoru obsluhy, odsávání místně aplikované k bodovému zdroji dýmu a používání osobních ochranných prostředku bohužel ani v dnešní době nezaručí 100 % ochranu zaměstnanců před nežádoucí expozicí. Ta je při srovnání s expozicí jinými aerosoly relativně závažnější, neboť z hlediska velikosti částic se u dýmu vznikajících při svařování jedná o částice velikosti téměř výhradně respirabilní, tzn. schopné pronikat do alveolární části dýchacího traktu, z hlediska chemického složení zásadní roli má obsah prvku v jejich čisté formě. Kromě železa v podobě oxidu Fe2+,3+ jsou mangan, chrom a nikl nejčastěji se vyskytujícími kovy, které se podílejí na složení částic dýmu, přičemž mocenství kovového prvku ve vzniklé sloučenině (téměř výhradně oxidech) je z hlediska toxicity částice nejdůležitějším faktorem. S postupujícím vývojem vědy v oblasti analytické techniky a nanotoxikologie se ukazuje závažný fakt, související s fenoménem nano - u poletavých částic splňujících kriterium nanorozměrných jsou mechanizmy řídící jejich toxicitu kromě chemického složení a náboje neseném částicí výrazně potencované tvarovým faktorem, velkým měrným povrchem a zejména počtem částic ve srovnání se submikronovými nebo mikronovými částicemi představujícími stejnou hmotu. Svářečské dýmy jsou vytvářeny z hlediska velikostní distribuce částic v širokém spektru velikosti částic od 0,005 až do cca 20 μm, přičemž pouze asi 10 - 30 % hmoty jsou částice vetší než 1 μm. Velikostní distribuce významně závisí na použité svařovací metodě. Svařovaný materiál, složení tavidla, teplota v okolí místa svaru a příp. ochranná atmosféra, ve které jsou částice produkovány, jsou z technologického hlediska hlavními faktory ovlivňujícími produkci dýmů. Tyto okolnosti se projeví při procesu vzniku částic na jejich výsledném chemismu, ať už jde o rychlou kondenzaci par roztaveného kovu v případě částic o průměru menším než 0,1 μm nebo produkci částic pomalejším ztuhnutím mikrokapek tekutého kovu v případě částic větších než 1 μm. Při rutinním hodnocení zdravotních rizik souvisejících s expozicí svářečským dýmům v pracovním ovzduší je v odebraném vzorku aerosolu analyzován obsah jednotlivých prvků, jejichž koncentrace se hodnotí samostatně srovnáním s příslušnými limitními hodnotami, popřípadě je hodnocena koncentrace látky po přepočtu podle strukturního vzorce vzniklé sloučeniny. Při analýze se uplatňují 2 základní typy metod prvkové analýzy, jednak ty, které měří úměrně atomovému číslu prvku nebo ty, které měří úměrně atomové hmotnosti prvku. Vzhledem k využití různých analytických technik vycházejících z těchto 2 základních možností, muže docházet v praxi k poměrně značným rozdílům stanovení koncentrace jednotlivých prvku. Tento fakt je znám a bývá ošetřen výběrem analytické metody pro vybraný prvek při analýze celého filtru, na kterém je zachycen vzorek dýmu v celém velikostním spektru částic. Nicméně i presto muže být výsledek zatížen chybou ovlivňující koncentraci konkrétního kovu směrem k vyšším koncentracím, kupř. za situace vzorkování dýmu v prostředí, kde se kromě svářečských dýmu mohou dostat do dýchací zóny svářeče i poletavé částice aerosolu vzniklého mechanickým opracováním kovu. Vzorkovací hlavice používané v současné době k odběru poletavého aerosolu v pracovním ovzduší jsou konstruovány jako odlučovače vdechovatelné nebo respirabilní frakce na základě aerodynamického průměru částic a k dalšímu jemnějšímu třídění nejsou uzpůsobeny. Částice poletavého aerosolu 85


větších rozměru vzniklé jiným procesem než svařováním mohou tedy výrazně ovlivnit výslednou hmotnostní koncentraci zachyceného prachu a rovně ovlivnit koncentraci prvku v celkovém vzorku prachu. Výsledky výzkumu nanotoxikologie vyráběných nanomateriálů (ENM) naznačují, že toxicita částic submikronových frakcí a nano frakcí, tedy částic menších než 100 nm (hovoříme-li o izometrických částicích, toxicita vláken a nanovláken je řízena jinými mechanizmy) muže být výrazně vyšší i u submikronových a nanorozměrných částic nezáměrně produkovaných (UPNM), tedy těch, které se nacházejí v komplexu celého velikostního spektra také u svářečských dýmu. Jejich komplexní rizikovost vlivem tendence agregovat a aglomerovat do větších celku v relativně krátké době po svém vzniku výrazně klesá, v případě svářečů k tomuto jevu není dostatek casu na poměrně krátké dráze, kterou v proudu emisí částice urazí od místa svaru k dýchací zóně svářeče. Z těchto důvodů pro přesnější kvantifikaci rizik souvisejících s profesionální expozicí dýmům je v prvním kroku vhodné rozseparovat celkový objem aerosolu do více frakcí lépe zohledňujících současné pojetí depozičních a retenčních modelů lidského dýchacího traktu. Následně potom kombinací konvenčních křivek pro alveolární a tracheobronchiální frakce vyjádřit depozici dávkou aerosolu resp. jednotlivých prvků s výrazně toxickým efektem. Metody, strategie Příspěvek se zabývá srovnáním obsahu toxických kovů v emisích svářečských dýmů v pracovním ovzduší vybraného kovoobráběcího nesvářečského pracoviště (obr. 1).

ICP-MS, charakterizace chemického složení jednotlivých částic či aglomerátů pomocí SEM-EDS. Dalším monitorovacím zařízením v reálném čase byl Aerotrak 9000 Nanoparticle aerosol monitor (TSI, USA) je zařízením vyhodnocujícím koncentrace alveolární nebo tracheobronchiální depoziční frakce na základě početní koncentrace částic a jejich elektrické mobility v rozsahu velikosti částic 10 až 1000 nm, koncentračním rozsahu 1 - 2500 μm2.cm-3 pro tracheobronchiální a 1 - 10000 μm2.cm-3 pro alveolární frakci s přesností ± 20 %, podle depozičního modelu pro A a TB depozici v příslušné části dýchacího traktu (ICRP, 1994), přehled uveden v tab. 1. Pracovní ovzduší, kde byly v rámci experimentu odebírány vzorky, je provozovatelem dlouhodobě monitorováno s ohledem na požadavky orgánu dozoru veřejného zdraví a platné legislativy. Tato stanovuje limitní hodnoty poletavých aerosolů a kovů, přičemž analýzy na obsah zachyceného vzorku prachu jsou směřovány k inhalabilní (celkové) frakci prachu. Na základě požadavku na postupnou úpravu měřicích postupů a hodnocení naměřených koncentrací kovů soustředěných do respirabilní frakce prachu byl monitoring v rámci měření obdobně zaměřen na průběh respirabilní frakce prachu předřazením cyklonového odlučovače vzorkovací hlavici nefelometru a gravimetrická vyšetření byla provedena také na vzorcích respirabilní frakce prachu. Tab. 1 Seznam přístrojů použitých pro měření a vzorkování ultrajemných částic a mikročástic na pracovišti Výrobce

Rozsah měření

Účel použití přístroje, princip

NANEUM

2 nm 20 μm

Systém pro odběr vzorků aerosolu (inerciální impakce, difúze)

NANEUM

250 nm 35 000 nm

TSI

1 nm 1000 nm

Analyzátor povrchu depoziční frakce alveolární a tracheobronchiální

Fast Mobility Particle Sizer Spectrometer 3091

TSI

5.6 560 nm

Monitoring početní koncentrace a velikostní distribuce částic (elektrická mobilita částic)

Elektronový mikroskop SEM - EDS

EDAX

~ 1 nm rozlišovací schopnost

Zobrazení objektů, rtg prvková analýza objektů (částic, aglomerátů)

Nefelometr Microdust IS

Casella

0250 mg.m-3

Monitoring hmotnostní koncentrace (rozptyl světla + gravimetrie)

Přístroj 2. referenční místo: soustruh

3. referenční místo: svařovna

NANO ID select 005

MR 250 1. referenční místo

AeroTrak 9000

Obr. 1 Půdorysné schéma haly Cílem monitoringu je odhadnout zdravotní riziko vyplývající z profesionální expozice dýmům na pracovištích na základě expoziční dávky jednotlivých kovů, získané frakcionací aerosolu do 12 velikostních skupin v rozmezí ~ 1 nm až 35 μm, přičemž zájem je soustředěn zejména na částice ultrajemné frakce dýmů vzhledem k toxicitě (v případě chromu rovněž karcinogenitě) těchto kovů a uvažované odlišné distribuci kovů v lidském organizmu související s velikostí částic pronikajících inhalační cestou do organizmu. Měření bylo provedeno na třech vybraných pracovních místech kovoobráběcí haly. Vzorky ovzduší pro následný odhad expoziční dávky byly odebrány z hlediska prostorového uspořádání standardním způsobem v dýchací zóně stojící osoby staticky, z hlediska časové strategie ve směně aktivní a neaktivní. Byla monitorována celková koncentrace aerosolu gravimetricky, fotometricky nefelometrem, frakční odběr vzorku ovzduší pro chemickou analýzu (ICP - MS) a mikroskopickou analýzu zachycených objektů (SEM - EDAX) a monitoring početní koncentrace částic a velikostní distribuce částic v rozmezí 5,6 - 560 nm spektrometrem - počítačem částic se sekundovou odezvou. Součástí měření byl monitoring pozaďové koncentrace výrobní haly, v obou dnech, ve kterých měření probíhala, s ohledem na sled dílčích výrobních kroků a posouzení možnosti ovlivnění výsledků a následně inhalační expozice hrubými prachovými částicemi z přípravných operací výroby. Pro měření početní koncentrace a distribuce částic byl používán Fast Mobility Particle Sizer Spectometer (měřicí rozsah 5,6 nm až 560 nm), pro vzorkování přístroj Nano-ID Select s frakcionací aerosolu do 12 frakcí v rozmezí velikosti částic 0,001 - 35 μm, charakterizace chemického složení odebraných frakčních podílů je prováděna technikou 86

Kvantitativní stanovení hmotnosti vzorků částic odebraných přístrojem Nano-ID (rozptyl světla)

Výsledky, diskuse Průběh optického měření je dokumentován v příkladu v příloze, u měření se potvrdil předpoklad poměrně nízkých koncentrací částic poletavého aerosolu zastoupených v respirabilní frakci, hodnoty koncentrací inhalabilní frakce a respirabilní frakce z vážkových měření jsou rovněž nízké srovnáním s limitními hodnotami expozice pro pracovní ovzduší. Frakcionovaný odběr aerosolu s přesným stanovení kovů metodou ICP - MS ve 12 velikostních frakcích aerosolu odebraných samplerem NanoID je podkladem pro zpřesnění odhadu majoritního podílu kovů v jednotlivých frakcích pro následný výpočet expoziční dávky (ICRP, 1994). Vzhledem k vstřebávání a metabolismu kovů je dominantním předmětem zájmu ultrajemná frakce aerosolu velikosti částic do 100 nm a stanovení hmotnostní koncentrace chromu, železa a manganu ve čtyřech dílčích frakcích do 60 nm. Dále pak frakce velikosti částic 0,5 - 1 μm a frakce velikosti 2 - 4 a 4 - 8 μm, podrobné srovnání složení frakcí vzorků ovzduší jednotlivých svařovacích technologií je uvedeno dále v příloze. Ostrava 14. - 15. května 2014


Tab. 2 Velikostní rozmezí frakcí a koncentrace kovů (μg/vzorek) v jednotlivých separovaných frakcích Stage No.

Minimal diameter

Maximal diameter

Dmin [μm]

Dmax [μm]

Substrate

1 2 3 4 5 6 7

20 8,1 4 2 1 0,5 0,25

35 20 8,1 4 2 1 0,5

glass slide glass slide glass slide glass slide glass slide glass slide glass slide

8 9 10 11 12

0,06 0,015 0,005 0,0015 0,001

0,25 0,06 0,015 0,005 0,0015

FF filter nylon net nylon net nylon net nylon net

DF

Dfal

Total in air

mg/m3

mg/m3

mg/m3

4.18E-01

7.63E-02

6.36E-01

Obr. 2 Velikostní rozmezí frakcí a koncentrace kovů (μg/vzorek) v jednotlivých separovaných frakcích

DF

Dfal

Total in air

mg/m3

mg/m3

mg/m3

5.04E+01

4.57E+00

7.92E+01

Obr. 4 Depozice prvků v dýchacím traktu, podíl alveolární (tučně) a celkový (plná čára) vyjádřený pro jednotlivé frakce dle velikosti částic v normalizované distribuci vážené hmotou pro a) chrom, b) železo (z výsledků distribuce kovů sampleru NanoID, model ICRP, 1994) Velikostnídistribuceēásticpodlejejichpoētu,úvodmĢƎenívhalebezpracovníchaktivit

9 00 ) 8 00 37 00 m /c 6 00 (N 5 00 p 4 00 gD lo 3 00 d / 2 00 N d 1 00 0 1

10

10 0

100 0

Velikostēástic Dp(nm)

Me d ian (n m) Me an (n m) Ge o.M ean (n m) Mo d e( nm ) Ge o.Std.De v. To tal

78.9 87.8 70.4 93.06 2.09 8.59E+03

Obr. 5 Velikostní distribuce částic podle jejich počtu, úvod měření v hale bez pracovních aktivit, uvažovaná jako pozadí

Obr. 3 a, b, c: Normalizované distribuce prvků podle jejich hmoty v jednotlivých velikostních frakcích pro a) chrom, b) železo a c) mangan Ostrava 14. - 15. května 2014

Jak vyplývá z upravených výsledků měření počtu a distribuce částic spektrometrem elektrické mobility částic (FMPS 3091, TSI), majoritní zastoupení (vyjádřené modem počtu) částic se nachází v oblasti 90 až 100 nm, na obr. 5 je příklad změn průběhu celkové početní koncentrace částic v rozsahu 5,6 do 560 nm, upraveno pomocí modulu ARIMA volně šířeného software “ R “ s ohledem na výskyt autokorelace u časových řad měřených spektrometrem FMPS. 87


rizika při expozici poletavým aerosolům tvořených složitými směsemi různě utvářených objektů.

Velikostnídistribuceēásticpodlejejichpoētu,svaƎo vna,páleníoceliautogenem 200 00 ) 3 150 00 cm / N ( p100 00 D g o l d / N 5 000 d

Závěr

0 1

10

10 0

1 00 0

Velikost ēástic Dp(nm)

M e di an(nm) M e a n( nm ) Ge o.Me a n(n m ) M ode ( nm ) Ge o.S td.De v . T ota l

59.1 6 4.1 57.1 69 .78 1 .63 1. 48E+05

Obr. 6 Velikostní distribuce částic podle jejich počtu, měření v hale v místě svařovacích stolů ve svařovně, pouze pálení autogenem (acetylén + kyslík), svařování nebylo prováděno Výstupem měření pro následné hodnocení rizik z kontaminace pracovního prostředí částicemi svářečských dýmů jsou mimo distribuce jednotlivých toxických prvků expoziční dávky, stanovené pro jednotlivé kovy jako kumulativní dávky celkové a alveolární deponované frakce aerosolu v dotčené části dýchacího traktu, v tomto případě tedy jako hmota deponovaná v dolních cestách dýchacích - alveolách, a rovněž celková dávka obsahující depozici na částice vázané hmoty kovu v horních dýchacích cestách spolu s tracheobronchiální a alveolární frakcí (plicní depoziční medel ICRP, 1994). Na obr. 4 jsou uvedeny příklady - grafy normalizovaných distribucí prvků pro jednotlivé kovy vázané na částicích aerosolu, s vyhodnocením depozice pro stanovené kovy. Ze zjištěných výsledků plyne poměrně jednoznačný fakt kumulace některých prvků v oblasti velikosti poletavých částic menších než 100 nm, což se odpovídajícím způsobem nepochybně odrazí jak v depozici alveolární, tak i celkové, kterou nutno s ohledem na vlastnosti uvažovaného materiálu - toxických prvků, považovat za stejně závažnou jako alveolární frakci. Významná rozdílnost naměřených koncentrací jednotlivých kovů ve frakcích aerosolu, reflektující rozdílné zdroje emisí, pak poukazuje na užitečnost velikostně frakcionovaných odběrů vzorků ovzduší pro hodnocení zdravotního

88

Monitoringem koncentrace inhalabilní frakce aerosolu v reálném čase v obou měřicích dnech volených pro srovnání ve směně, ve které probíhá svařování a ve směně, kdy svařování neprobíhá, byl zjištěn významný rozdíl jak mezi jednotlivými směnami z hlediska časového, tak i z hlediska prostorového, v rámci jednotlivých monitorovaných míst, přičemž v místě uvažovaného zdroje emisí svářečských dýmů ve svařovně je prokázána podstatně vyšší koncentrace vdechovatelné frakce aerosolu. V oblasti submikronové velikosti částic srovnání jednotlivých měřicích míst vykazuje rovněž významně vyšší okamžité koncentrace částic ve svařovně. Odběrem frakcionovaného vzorku v místě soustruhu vzdáleného od svařovny cca 20 m ve směně, kdy probíhalo svařování, pak byly zjištěny koncentrace jednotlivých prvků charakteristických pro svářečské dýmy v jednotlivých velikostních rozmezích od velikosti cca 1 nm do 35 μm. S ohledem na problematické hodnocení koncentrací Fe a Mn jako prvků, které tvoří součást částic aerosolu vzniklých procesem mechanického obrábění, byla pozornost zaměřena na chrom. Úvahu o možném či pravděpodobném příspěvku mechanickým procesem vzniklých hrubších částic emisí podporuje rovněž pohled na normalizované distribuce železa a manganu - Fe koncentrováno v oblasti 5 - 10 μm velikosti částic, Mn v oblasti ~ 1 μm, zatímco chrom se vyskytuje jak ve frakci velikosti částic okolo 1μm, tak v oblasti velikosti desítek nm a tato frakce by mohla odpovídat velikosti agregovaných částic a shluků částic pocházejících z procesu svařování. Vzhledem ke složitosti termodynamických jevů, kterými jsou nanorozměrné objekty ovlivňovány v průběhu svého vzniku a transportu z místa zdroje emisí do dýchací zóny pracovníků, zejména průběhu rychlého ochlazení a kondenzace par odpařeného kovu nebo zchlazení kapek kovu za vzniku částic převážně charakteru oxidů a následným dějům uplatněným při turbulentním proudění v ovzduší průmyslové haly, je účelné provést frakcionovaný odběr rovněž v místě zdroje, tj. na referenčním místě svařovny, zejména s cílem srovnat distribuční rozložení jednotlivých prvků v jednotlivých velikostních frakcích krátce po jejich emisi do ovzduší, s nálezem v místě vzdálenějšího od svařovny.



Zabezpečenie bezpečnosti zásahov hasičských jednotiek a ich súčinnosť so zložkami IZS Securing of Firefighting Brigades Interventions´ Safety and their Cooperation with IRS doc. Ing. Mikuláš Monoši, PhD.1 Ing. Jaroslav Kapusniak

2

Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. Mája 32, 01026 Žilina, Slovenská republika 2 Krajské riaditeľstvo HaZZ v Žiline Námestie požiarnikov 1, 010 01 Žilina, Slovenská republika [email protected], [email protected]

1

Abstrakt Bezpečnosť práce pre zasahujúcich hasičov je prvoradá záležitosť. Prevádzkové podmienky práce hasičov pri zásahoch sťažujú ich činnosť a tak sa čas prvej pomoci ľuďom predlžuje. Článok rieši problematiku bezpečnosti práce počas zásahoch pri lesných požiaroch a tiež pri dopravných nehodách. Výcvik hasičov a jednotlivých zložiek IZS, musí byť zameraný na správne metodické postupy pri zásahovej činnosti popri dodržaní všetkých bezpečnostných zásad. Kľúčové slová Bezpečnosť práce, hasičské jednotky, dopravná nehoda, lesný požiar, integrovaný záchranný systém. Abstract Work safety for firefighters during their intervention should be on the first place. It often becomes, that the operational conditions for firefighters´ work during their interventions make these interventions much more harder. Therefore the time of effective help to involved people is often going to be longer. This paper deals with issue of work safety during the firefighters interventions in cases of forest fires and traffic accidents. The firefighters together with IRS units training has to be focused on the issue of correct methodology of interventional operations together with keeping of all security and safety principles and rules. Keywords Work Safety, Firefighters Brigades, Traffic Accident, Forest Fire, Integrated Rescue System. Úvod Bezpečnosť a ochrana zdravia hasičov je jedna z dôležitých prvkov zásahovej činnosti hasičských jednotiek. Štatistiky úrazovosti a vývoj služobných úrazov nás informujú o problémoch a nedostatkoch, ktorých sa dopúšťajú zasahujúce záchranné zložky, obsluhy hasičskej techniky a technických prostriedkov. Bezpečnosť práce pre zasahujúcich hasičov je prvoradá záležitosť i keď často prevádzkové podmienky práce pri zásahoch sťažujú ich činnosť a tak sa čas pomoci ľuďom predlžuje. Výcvik záchranárov a hasičov musí byť zameraný na správne metodické postupy pri zásahovej činnosti popri dodržaní všetkých bezpečnostných zásad. Článok rieši problematiku bezpečnosti práce počas zásahoch pri lesných požiaroch a tiež pri veľkých dopravných nehodách.

kumulovaná hlavne v činnostiach: ako sú prevádzkovanie hasičskej techniky, výcviková činnosť a športová aktivita [1]. Poskytovanie osobných ochranných pracovných prostriedkov (ďalej len OOPP) v súčasnosti viazne na predlžovaní času verejného obstarávania. OOPP majú významný vplyv na bezpečnú činnosť hasičov. Stav pracovného prostredia na hasičských staniciach je priamo úmerný tomu či boli podrobené rekonštrukcii. Na viacerých pôvodných hasičských staniciach je hlavný problém nedostatočný odvod splodín z naštartovaných vozidiel a absencia zariadení na sušenie odevov a obuvi premočených po zásahu. Tab. 1 uvádza stav oblasti služobných a pracovných úrazov. Za obdobie od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2013 v HaZZ (hasičskom a záchrannom zbore) SR [2, 3, 4]. Tab. 1 Úrazovosť v HaZZ SR za obdobie rokov 2009 - 2013 Rok

Registrované služobné úrazy (RSU) a pracovné úrazy

2009

73

2010

55

2011

58

2012

59

2013

55

Na základe uvedenej štatistiky je možné pozorovať v celku ustálený počet úrazov v posledných rokoch. Čiže i samotné opatrenie v BOZP sú adekvátne pre zabezpečenie bezpečnosti zasahujúcich hasičov. Bezpečnostné opatrenia pri zásahovej činnosti pri veľkých dopravných nehodách Bezpečnosť práce zasahujúcich záchranných zložiek sa riadi základným predpisom - Zákon č. 124/2006 Z. z., o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci (BOZP) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Tento zákon ustanovuje všeobecné zásady prevencie a základné podmienky na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Zákon sa snaží o vylúčenie rizík a faktorov podmieňujúcich pracovný úraz [3, 4]. Zásahovú činnosť hasičských jednotiek v rámci SR potom podrobnejšie rieši metodický list č. 90 prezídia HaZZ MV SR s názvom „Činnosť hasičskej záchrannej služby - dopravné nehody na cestách“. Nebezpečenstvo pri dopravných nehodách je z hľadiska zásahu príslušníkov charakterizované týmito komplikáciami: • hustota cestnej premávky - nepozornosť okolo idúcich vodičov, zvlášť nebezpečný pohyb osôb, ktorí nie sú účastníkmi dopravnej nehody, ale pohybujú sa jej v blízkosti, možnosť vzniku ďalšej nehody, • ostré predmety na mieste dopravnej nehody - napr. úlomky skla,

Štatistika úrazovosti a bezpečnosť práce

• výskyt nebezpečných látok rôzneho charakteru a vlastností,

Príslušníci hasičských jednotiek sú pravidelne školení z bezpečnostných predpisov v oblasti BOZP, pričom školenia sú zabezpečované väčšinou vlastnými silami. Úrazovosť hasičov je

• neprehľadnosť miesta zásahu a neprístupný terén,


• nedostupnosť miesta zásahu (vznik kolón alebo neprejazdnosť komunikácie),

89


• nemožnosť (neprístupnosť) odpojenia akumulátora, viac kusov akumulátorov - úraz elektrickým prúdom,

Nebezpečenstvo počas zásahovej činnosti:

• veľký počet zranených, zložitá komunikácia s nimi (cudzinci alebo postihnutí),

- v osobnom automobile sa nachádzala zakliesnená ťažko zranená vodička - zložité a náročné vyslobodzovanie zasahujúcou hasičskou jednotkou,

• nepredvídateľné správanie postihnutých osôb vplyvom šoku, alkoholu, omamných látok, zvýšená agresivita alebo snaha vzdialiť sa z miesta nehody,

- cesta bola neprejazdná v oboch smeroch, čo znamenalo nutnosť riešiť odklonenie dopravy z tohto úseku - zabezpečené policajným zborom,

• nebezpečenstvo ohrozenia zvieratami, ktoré boli prevážané v havarovaných vozidlách,

- po vyslobodení ťažko zranenej osoby transport pomocou vrtuľníka leteckej záchrannej služby.

• nedostatočné prostriedky na vykonávanie vyslobodzovacích prác. Uvedené nebezpečenstvá môžu vzniknúť, ale každá dopravná nehoda prináša svoje špecifika. Ako napríklad i nehody vozidiel s hybridným pohonom. Vážna dopravná nehoda v Žilinskom kraji pri obci Abramová Popis udalosti: V utorok 4. marca 2014 krátko po 13:30 hod. bola hasičom ohlásená dopravná nehoda autobusu na štátnej ceste II/519 medzi obcami Slovenské Pravno a Abramová, okres Turčianske Teplice. Zasahovali hasiči z hasičských staníc v Turčianskych Tepliciach a v Martine. Po príjazde bolo zistené, že došlo k zrážke autobusu prevážajúceho zamestnancov do súkromnej firmy a osobného motorového vozidla, pričom autobus bol prevrátený na pravom boku a obidve vozidlá boli mimo komunikácie. V dôsledku dopravnej nehody došlo k zraneniu 26 - tich osôb, z toho ťažko zranená vodička osobného vozidla bola zakliesnená vo vozidle. Hasiči museli zranenú zakliesnenú osobu vyslobodiť pomocou hydraulického vyslobodzovacieho zariadenia a okamžite ju odovzdali záchrannej zdravotnej službe. Následne bola osoba leteckou záchrannou službou odvezená na ďalšie ošetrenie. Hasiči ďalej pomáhali pri poskytovaní prvej pomoci zraneným osobám a pri ich transporte do vozidiel záchrannej zdravotnej služby a do ďalších privolaných sanitných vozidiel. Vozidlá zabezpečili proti vzniku požiaru. Z dôvodu dopravnej nehody bola cesta neprejazdná.

Odvezené zranené osoby: 1. Vrtuľník LZS - jedna ťažko zranená osoba z osobného automobilu; 2. Vozidlá ZZS (zdravotnej záchrannej služby) - 25 osôb nezistenej totožnosti prevezených na ďalšie ošetrenie do Fakultnej nemocnice v Martine; 3. Autobus - 16 osôb nezistenej totožnosti prevezených na vyšetrenie do nemocnice v Bojniciach: - po odvezení zranených osôb boli havarované vozidlá zabezpečené proti vzniku požiaru, - na miesto DN sa dostavili príslušníci policajného zboru z Turčianskych Teplíc a dopravná polícia, - rovnako sa na miesto DN dostavila aj odťahová služba a súdny znalec s odboru dopravy, - spojenie v sieti SITNO fungovalo s malými výpadkami, pri výpadku bola komunikácia vedená cez ohlasovňu požiarov HS Turčianske Teplice. Počas zásahovej činnosti nevznikol žiadny úraz, ale niektoré činnosti boli vykonávané nekoordinovane a zlyhával systém spojenia. Závery a nápravné opatrenia: - je nutné zlepšiť komunikáciu medzi jednotlivými záchrannými zložkami, - riešiť zabezpečenie spojenia v miestach kde je horšie pokrytie signálu (mobilným spojovacím uzlom), - vzájomná informácia zložiek IZS o vykonávaných činnostiach a opatreniach, - plánovať súčinnostné cvičenia zameraných na riešenie problémov pri veľkých dopravných nehodách. Bezpečnostné opatrenia pri zásahovej činnosti počas hasenia lesných požiarov

Obr. 1 Pohľad na miesto dopravnej nehody [autor]

Zásahovú činnosť hasičských jednotiek v rámci SR rieši metodický list č. 70 a 71 prezídia HaZZ MV SR s názvom „Lesné požiare“ a „Zdolávanie požiarov v lesnom hospodárstve“ (podzemné požiare, pozemné požiare a korunové požiare). Nebezpečenstvo a očakávané zvláštnosti. Pri likvidácii lesných požiarov môže dôjsť k týmto komplikáciám: - k uviaznutiu hasičskej techniky na nedostatočne únosnom povrchu na poľných a lesných cestách, - pri náhlej zmene smeru alebo sily vetra, pri nesprávnom umiestnení hasičskej techniky môže dôjsť k zasiahnutiu síl a prostriedkov požiarom, - v prípade prítomnosti elektrického vedenia hrozí nebezpečenstvo úrazu elektrickým prúdom, - fyzicky náročné presúvanie na veľkej ploche, - nebezpečenstvo straty orientácie v zložitom teréne a v noci,

Obr. 2 Pohľad na zasahujúce zložky IZS na mieste dopravnej nehody [autor] 90

- nebezpečenstvo padajúcich kameňov, stromov a odlamujúcich sa častí skál na strmých svahoch,



- vznik komínového efektu na strmých svahoch, - nebezpečenstvo opätovného rozhorenia (po uhasení požiaru treba zabezpečiť dohľad nad zasiahnutým priestorom), - veľkého zadymenia, zníženej viditeľnosti (hmla, opar) a tmy, - neznalosti terénu a jeho členitosti, - intenzívneho plošného horenia (strach a panika). Pri zdolávaní lesných požiarov môže dôjsť k fyzickému vyčerpaniu príslušníkov v dôsledku dlhodobej inhalácie produktov a splodín horenia a k prehriatiu organizmu v dôsledku zvýšenej a dlhotrvajúcej fyzickej námahy v členitom horskom teréne. Ďalšie nebezpečenstvo hrozí zasahujúcim príslušníkom v dôsledku obkolesenia ohňom väčšinou pri zmene smeru vetra, ako aj pri zosuve pôdy v dôsledku vyhorenia koreňov v podzemných priestoroch.

Obr. 3 Pohľad na lesný požiar Vyšná Boca [autor]

Poznatky a odporúčania z lesného požiaru Vyšná Boca v roku 2011 Všeobecná situácia hasenia lesného požiaru: - Požiar vo Vyšnej Boci sa nachádzal vo vysokohorskom teréne. - Zásah bol na ploche požiarom zasiahnutého územia cca 170 ha. - Zásah sťažoval taktiež miestami silný nárazový vietor a v popoludňajších hodinách aj znížená teplota ovzdušia. - Niektorá hasičská technika zasahovala v nadmorskej výške 1700 metrov (PV3S a M-B Unimog). Pozitíva hasenia lesného požiaru: - Na mieste požiariska sa nachádzala aj lanovka dĺžky cca 600 m, ktorá sa efektívne využila na rozvážanie vecných prostriedkov a stavbu jazierkového systému - zníženie fyzickej námahy hasičov. - Použitie vhodných terénnych vozidiel PV3S, MB Unimog a CAS 32 T148: • Bola vhodne využitá letecká technika k vykonaniu prieskumu (ťažký terén, veľká plocha). • Využitie dopravy vody pomocou jazierkového systému. • Pri požiari boli dodržané bezpečnostné opatrenia - nevznikol úraz. • Kvalitná podpora v prospech veliteľa zásahu od štábu zdolávania požiaru, najmä od veliteľa MLH. Negatíva hanenia lesného požiaru: - Pre účinné zdolanie požiaru vo fáze rozhorievania neboli použité vrtuľníky. - Na hlavnej príjazdovej komunikácii sa nachádzala technika na ťažbu a nakládku dreva, čo kompilovalo pohyb CAS k doprave vody. - Jednoduché hasiace prostriedky (tlmnice, lopaty, motyky) v náročnom teréne boli málo účinné. - Komunikáciu medzi zasahujúcimi príslušníkmi na útočných prúdoch a strojníkmi by bolo vhodnejšie riešiť na samostatnom kanáli rádiového spojenia. - Pre prácu za šera a v noci v lesnom teréne chýbajúce osvetlenie prácu zasahujúcich príslušníkov napr. tzv. čelovkami (pri zásahu potrebuje príslušník mať voľné obe ruky). - Chýbajúce vybavenie veliteľov zásahu GPS navigáciou. - Nepriaznivé klimatické v hadicovom vedení.

podmienky

-

zamŕzanie

vody

Obr. 4 Plniace miesto pre leteckú techniku [autor] Problémy pri zabezpečení BOZP pri hasení lesných požiarov: - pohyb hasičov v mieste požiaru - zvyšky dreva po ťažbe, klimatické zmeny (striedanie mrznutie - zamŕzanie hadíc s vodou), - požiar koreňovým systémom samovoľný pád a pohyb kmeňov, padajúce kmene stromov požiar Zuberec marec 2014, úraz člena miestneho DHZ (obr. 5 a 6), - BOZP a jazda vozidiel po prístupových cestách, zamrznutá cesta po nočných mrazoch, prípadne rozmočená dopravou vody, aj následkom snehu, rozbahnený terén, ako to dokumentuje zásahová činnosť v r. 2012 Nižná Boca, - BOZP jazdy v teréne - prevrátenie vozidla: k poškodeniu vozidla došlo pri vykonávaní činnosti, ktoré súviseli s likvidáciou lesného požiaru v Nižnej Boci. Konkrétne pri schádzaní zo zásahového úseku č. 2 hasičským vozidlom MB G po zvážnici pokrytej vrstvou rozmočeného bahna a skál sa vodič vyhýbal odstavenému služobnému vozidlu CAS 32 T148. Avšak po obídení vozidla narazil kolesom na skalu, ktorá vymrštila vozidlo mimo lesnú cestu a následne došlo k prevráteniu a zosunutiu vozidla do rokliny obr. 7, - kolobeh vozidiel pri kyvadlovej dopravy vody - problém dvoch protiidúcich vozidiel, - správne rozmiestnenie techniky a technických prostriedkov problematické, - zapadnutie hasičskej techniky - vyslobodzovanie pomocou lana - pretrhnutie, - poruchovosť techniky a nebezpečenstvo úrazu, nebezpečenstvo padajúceho kameniva.


91


- informovať pracovníkov záchranných zložiek o integrovanom záchrannom systéme zo strany zamestnávateľa, - organizovať praktické cvičenia na zdolávanie nehody s hromadným postihnutím osôb a umožniť všetkým pracovníkom záchranných zložiek, aby sa mohli cvičenia zúčastniť, - organizovať súťaže záchranných zložiek zamerané na zdolávanie takýchto nehôd, - pokračovať v trende dobrej spolupráce medzi záchrannými zložkami, - zjednotiť komunikáciu medzi záchrannými zložkami pri zásahu pomocou rádiostaníc, - zvyšovať psychickú odolnosť pracovníkov záchranných zložiek formou plánov pre zvládanie psychickej záťaže, - zvyšovať jazykovú zdatnosť členov záchranných tímov, - na rozvoj integrovaného záchranného systému využiť pozitívne skúsenosti o fungovaní integrovaného záchranného systému z iných krajín. Záver Bezpečnosť práce záchranných zložiek má jednoznačne vplyv na podanie prvej pomoci zraneným osobám. Môžeme konštatovať, že pripravenosť záchranných zložiek na náročnú zásahovú činnosť je jednou z dôležitých povinností každého jedného záchranára a hasiča. Tak ako bolo konštatované v poslednej kapitole článku, zlepšenie činnosti závisí od rôznych okolností, ale na prvom mieste je vysoká odborná úroveň a vycvičenosť zasahujúcich jednotiek pri dodržaní bezpečnostných opatrení. Obr. 5 a 6 Lesný požiar Zuberec, marec 2014 [autor]

Obr. 7 Škodová udalosť - lesný požiar Nižná Boca, apríl 2012 [autor] Závery a nápravné opatrenia pre zásahovú činnosť Nehody s hromadným postihnutím osôb, lesné požiare a katastrofy postihujú ľudstvo od počiatku sveta. Tematika nehôd s hromadným postihnutím osôb je v dnešnej dobe stále aktuálnejšia kvôli novodobým hrozbám. V poslednej dobe často sú to dopravné nehody autobusov, prípadne veľké lesné požiare. Nemali by sme ich podceňovať a mali by sme byť pripravení na riešenie týchto nehôd na profesionálnej úrovni, ktorú by mali mať všetci pracovníci záchranných zložiek, ktorí pri takýchto nehodách zasahujú. Na zvládnutie mimoriadnej situácie je dôležité mať dostatok vedomostí a odborných zručností. Pre zlepšenie fungovania a koordinácie záchranných zložiek integrovaného záchranného systému by bolo potrebné aplikovať do praxe opatrenia, ktoré vyplývajú z rozboru jednotlivých zásahov:


Monoši, M.; Kapusniak, J.: Bezpečnostné opatrenia pri vyslobodzovacích prácach. In Medzinárodná konferencia „BOZP 2103“ Ostrava.

[2]

Štatistika úrazovosti Prezídium HaZZ MV SR 2014.

[3]

Zákon NR SR č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

[4]

Vyhláška Úradu bezpečnosti práce SR č. 74/1996, na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, bezpečnosti tlakových, zdvíhacích, elektrických a plynových technických zariadení a o odbornej spôsobilosti.

[5]

Pokyn prezidenta HaZZ MV SR č. 62/2002 o zaraďovaní hasičskej techniky vecných prostriedkov a osobných ochranných pracovných prostriedkov do užívania v Hasičskom a záchrannom zbore.

[6]

Metodický list č. 90 prezídia HaZZ MV SR s názvom „Činnosť hasičskej záchrannej služby - dopravné nehody na cestách“.

[7]

Metodický list č. 70 prezídia HaZZ MV SR s názvom „Lesné požiare“.

[8]

Metodický list č. 71 prezídia HaZZ MV SR s názvom „Zdolávanie požiarov v lesnom hospodárstve“

[9]

Pokorný, J.: Zplodiny hoření, jejich tvorba a vliv na bezpečnost osob a zasahující hasičské jednotky. In Sborník přednášek mezinárodní konference Požární ochrana 2001. Ostrava: SPBI - TUO, 2001. s. 352 - 364, ISBN 80-86634-07-8.

[10] Tomková, M.; Sinay, J.; Pokorný, J.: Posúdenie rizík profesie hasič-záchranár vo vybraných kritických dopravných situáciách. III. medzinárodná konferencia LOGISTIKA A DOPRAVA. Mimoriadne číslo časopisu DOPRAVA A LOGISTIKA, 2005. Košice: ES-FBERG, 2005, ISSN 1451107X.

- venovať viac priestoru pre vzdelávanie a odbornú prípravu,

92



Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Ing. Jiří Pelikán Státní úřad inspekce práce, Oblastní inspektorát pro Jihočeský kraj a Vysočinu Vodní 1629/21, 370 06 České Budějovice 6 [email protected] V posledních několika letech došlo k rapidnímu nárůstu instalací bioplynových stanic, především v zemědělské prvovýrobě. Protože se jedná o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno byla z těchto důvodů stanovena i kontrola BS. Kontrola bude zaměřena na dodržování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále pak, zda byly BS uvedeny do provozu v souladu s platnou legislativou. Dalším důležitým aspektem pro provedení kontrol je i skutečnost, že některé technologické celky BS jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto bude kontrolní činnost zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem a z ní plynoucích požadavků. Cílem stanoveného úkolu v této oblasti je prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Podpora péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), tj. ochrana zaměstnanců před rizikovými faktory práce, jsou důležitou součástí sociální politiky státu. Veřejný zájem státu je zaměřen především na zabezpečení protiúrazové prevence, předcházení vzniku nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací a tím přispívat k vytvoření co nejvyšší výkonnosti ekonomiky a vysoké kultury podnikání. Projevem vysoké kultury podnikání je i vytváření podmínek pro uspokojivou práci, včetně přizpůsobení práce a pracovních podmínek potřebám pracovníků (mužů, žen, mladistvých, popř. starších pracovníků a zdravotně znevýhodněných osob). Realizace těchto podmínek pro uspokojivou práci přispívá ke zvyšování pracovní motivace všech pracovníků, je prostředkem k vyšší pracovní výkonnosti a tím ke zvyšování kvality života, dlouhodobému udržení pracovní schopnosti pracovníků, k pohodě při práci, k sociální a právní ochraně pracovníků a k právní ochraně jiných osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na pracovištích, popřípadě i osob, které se podílejí na pracovním procesu, např. formou poskytování služeb, případně mohou být pracovním procesem ovlivněny. Strategie BOZP přitom usiluje o omezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, včetně stresu, šikany, obtěžování, nerovného zacházení a diskriminaci na pracovišti atd. Jedním z hlavních cílů zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci. Dosažení tohoto cíle je dle platné legislativy povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen na základě zákoníku práce zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Pracovní činnost vždy přináší určitá rizika, která mohou způsobit vznik mimořádné události s následkem vzniku pracovních úrazů. Zaměstnavatel je povinen vyhledávat nebezpečí na pracovištích a vytvářet zejména vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k odstraňování nebo minimalizaci rizik takové podmínky, aby zaměstnanci mohli práci vykonat bezpečně v nezávadném a zdraví neohrožujícím pracovním prostředí Tyto povinnosti, vyplývají z ustanovení § 12 a § 13 zákona č. 309/2006 Sb. s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu, jsou povinni realizovat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).


Zajišťování bezpečnosti při práci a pracovní pohodu zaměstnanců velmi úzce souvisejí s odpovídající organizací a řízením podniku. Dobře fungující manažerský systém vždy přináší nejen užitek, a to jak v efektivitě či produktivitě vykonávané práce, ale významnou měrou se promítá také do míry pracovní úrazovosti. V zavádění systémového přístupu k řízení podniku může firmám významně napomoci program „Bezpečný podnik“, který vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Program „Bezpečný podnik“ je založen na zásadě, že zdravé pracoviště je nedílnou součástí programu řízení jakosti každé úspěšné firmy. Naplnění požadavků programu, které pro firmu znamená na dobu tří let získat osvědčení „Bezpečný podnik“, přispívá nejen k vyšší úrovni prevence pracovních rizik, ale i k vyšší kultuře bezpečnosti práce, vyšší produktivitě práce a v neposlední řadě i k vyšší konkurenceschopnosti firmy a k vytvoření si výhodnějších podmínek pro jednání s obchodními partnery. Kontrolní činnost SÚIP a OIP v oblasti bezpečnosti práce a provozu technických zařízení: Kontrolní činnost v oblasti je u zaměstnavatelů zaměřena na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V rámci hlavních úkolů v roce 2013 inspektoři v oblasti bezpečnosti práce a provozu technických zařízení provedli celkem 15 750 kontrol. Z celkového počtu bylo provedeno 13 343 kontrol v oblasti bezpečnosti práce, 2 009 kontrol u vyhrazených technických zařízení a 398 kontrol příčin a okolností vzniku smrtelných a závažných pracovních úrazů. Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 34 602 nedostatků, z toho 826 nedostatků, u kterých bylo zjištěno, že zaměstnavatel řádně nevyhledal a nevyhodnotil rizika a nepřijal opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci. V roce 2013 bylo na SÚIP zaevidováno celkem 40 671 pracovních úrazů. Z toho 111 smrtelných, 1 407 úrazů s hospitalizací postiženého zaměstnance více než 5 dnů (závažných) a 39 153 ostatních pracovních úrazů. Nejčastější příčinou vzniku pracovních úrazů, a to u 33 164 případů, bylo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko za strany zaměstnavatele. Tato příčina byla zjištěna u 52 smrtelných pracovních úrazů, 1 008 závažných a 32 104 ostatních pracovních úrazů. Z výsledků kontrolní činností SÚIP vyplývá, že péči o bezpečnost práce a provozování technických zařízení je věnovaná u jednotlivých kontrolovaných subjektů různá pozornost a to jednak velmi dobrá ale i, v ojedinělých případech, nedostatečná. Účinnou cestu, jak zlepšovat úroveň péče o bezpečnost práce a provozování technických zařízení, vidí SÚIP v preventivní činnosti. Do této oblasti zaměřuje svou činnost i SÚIP a to zejména prováděním kontrol cíleně zaměřených na konkrétní problémy kontrolovaných subjektů, bezúplatné poskytování základních informací a poradenství týkajícího se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, dále pak propagační činnost (vydávání letáků a brožur k aktuální problematice BOZP), pořádání seminářů a provozování internetových stránek. Pro zlepšení stavu v oblasti prevence rizik při provozu technických zařízení a přítomnosti nebezpečných látek s rizikem výbuchu je v rámci kontrolní činnosti SÚIP v roce 2014 realizován mimo jiné i nový hlavní úkol, zaměřený na kontrolu zajištění bezpečnosti práce při provozu bioplynových stanic s cílem prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu těchto stanic, zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. 93


Stanovení sklonu k samovznícení a minimální teploty vznícení dřevěného prachu Determination of Tendency to Spontaneous Combustion and Minimum Ignition Tmperature of Wood Dust Ing. Michaela Perďochová Ing. Veronika Foldynová VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] Abstrakt Vznícení dřevěného prachu představuje závažný bezpečnostní problém v průmyslu. Mezi příčiny vzniku vznícení patří samovznícení a horké povrchy. Tento článek se zabývá problematikou stanovení náchylnosti k samovznícení a minimální teploty vznícení usazeného dřevěného prachu. Na základě objemu nahromaděného materiálu, který ovlivňuje proces vznícení, byly v rámci měření použity dvě metody: metoda podle normy ČSN EN 15188 - Stanovení chování nahromaděného prachu z hlediska samovolného vznícení a metoda podle normy ČSN EN 50281 - 2 - 1 - Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem - Část 2 - 1: Metody zkoušek - Metody pro stanovení minimálních teplot vznícení prachu, metoda A: Vrstva prachu na vyhřívaném povrchu o konstantní teplotě. Klíčová slova Dřevěný prach, teplota samovznícení, minimální teplota vznícení, ČSN EN 15188, ČSN EN 50281-2-1. Abstract Ignition of wood dust is serious safety issue in industry. Causes of ignition can be self - ignition and hot surfaces. This article deals with determination of tendency to self - ignition and minimum temperature needed for ignition of settled wood dust. Two methods were used depending on the volume of accumulated material which influences the ignition process: the method according to European Standard EN 15188 - Determination of the spontaneous ignition behavior of dust accumulations and the method according to standard EN 50281- 2 - 1 - Electric apparatus for use in the presence of combustible dust - Part 2 - 1: Test methods - Methods for determination the minimum ignition temperatures of dust (method A: Layer of dust on a heated surface with a constant temperature). Keywords Wood dust, temperature of self - ignition, minimum ignition temperature, EN 15188, EN 50281-2-1. Úvod V průmyslu, ve kterém jsou dopravovány a skladovány pevné látky nebo je s nimi jakkoliv manipulováno, se zpravidla vyskytují také jejich prachové podíly. S rostoucím podílem využívání biomasy nelze u tohoto materiálu vznik prachu a jeho vrstev podceňovat. Prach totiž představuje, kromě nebezpečí výbuchu, nebezpečí požáru. Mezi příčiny požárů, vznikající v důsledku vznícení dřevěného prachu, patří působení samovolného vznícení účinkem samozahřívání a také horké povrchy elektrických zařízení.

okamžiku nárůstu teploty až k dosažení teploty samovznícení jako důsledek chemických, fyzikálních nebo biologických procesů. Výsledkem tohoto procesu je vznícení a následné hoření látky plamenným nebo bezplamenným způsobem (Balog, 1999). Článek se zabývá samovznícením tepelným, při kterém dochází ke vznícení hořlaviny dlouhodobým působením poměrně vysoké teploty. Je to tedy proces termooxidace, který se projevuje hořením po předcházejícím samozahřívání látek zahřátých na takovou teplotu, při které uvolněné reakční teplo převyšuje množství a rychlost odváděného tepla do okolí (Balog, 1999). Jak již bylo zmíněno, příčinou požáru mohou být také hořlavé povrchy v průmyslech, ve kterých se dřevo zpracovává (např. výroba nábytku, stavebního řeziva, pelet apod.). V takovýchto provozech hrozí nebezpečí usazení prachu na elektrických zařízeních a za určitých podmínek tak může dojít k jeho vznícení od horkého povrchu. Dále se může prach usazovat při průmyslových operacích, při kterých prašná směs vzniká - sušení, mletí, drcení apod. Podle (Bártlová a Damec, 2002) prach tvoří částice pevné látky menší než 0,5 mm. Zahrnuje rozmělněné pevné látky označované jako prášek, úlomky vláken apod. Hořlavý prach je schopen oxidační reakce, která je doprovázena vývinem tepelné a světelné energie. Prach se vyskytuje ve dvou stavech: usazený prach a rozvířený prach (přitom může snadno přejít z jednoho stavu do druhého). Nebezpečí požáru hořlavých prachů hrozí tam, kde se prach usazuje v souvislé vrstvě, která je schopná šířit požár. Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje již vrstva prachu 1 mm (Bártlová a Damec, 2002). Protože zájmem tohoto příspěvku je problematika požáru dřevěného prachu, zabývá se článek pouze prachem ve stavu usazeném. Jedním z hlavních parametrů ovlivňující vznětlivost je objem nahromaděného materiálu. Poměr povrchu a objemu určuje podmínky odvodu tepla. Se zvyšujícím se objemem se snižuje povrch, připadající na jednotku objemu, který odvádí teplo (Babrauskas, 2003, Kalousek, 1999). Zvyšováním objemu se tedy pravděpodobnost vzniku požárů zvyšuje a naopak. Existuje několik metod k určení vznětlivosti prachu v závislosti na objemu hodnoceného materiálu. Předmětem článku je určit náchylnost k samovolnému vznícení a minimální teplotu vznícení usazeného dřevěného prachu, jako dva z technicko - bezpečnostních parametrů, na jejichž základě se posuzuje bezpečnost provozů. Za tímto účelem byly použity tyto dvě metody: • metoda podle normy ČSN EN 15188 - Stanovení chování nahromaděného prachu z hlediska samovolného vznícení podle této metody byly stanoveny teploty samovznícení a k nim odpovídající indukční doby v různě velkém objemu prachu při uložení v peci při konstantní teplotě a • metoda podle normy ČSN EN 50281-2-1 - Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem - Část 2-1: Metody zkoušek - Metody pro stanovení minimálních teplot vznícení prachu (metoda A) - touto metodou byly stanoveny minimální teploty vznícení pro dvě vrstvy prachu uložené na horkém povrchu z hlediska rozvoje samovznícení na objemu hodnoceného materiálu.

K požárům v důsledku samovznícení dochází zejména při skladování a transportu objemných materiálů. Pod pojmem samovznícení se rozumí samovolně probíhající proces od prvního

94



Materiály a metody Testovaný materiál Pro experimentální měření byl použit dřevěný prach o sypné hustotě 177,1 kg.m-3, který byl získán rozemletím dřevěných pelet na velikost částic 0,063 mm. U hodnoceného vzorku byl proveden základní a elementární rozbor. Výsledky jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 Základní a elementární rozbor dřevěného prachu Základní rozbor [% hm.] 8,12

vlhkost Wa

0,28

popel Ad prchavá hořlavina V

daf

84,27 15,73

fixní uhlík Cdaff Elementární rozbor [% hm.] uhlík veškerý Cdt

47,03

vodík veškerý Hdt

6,59

dusík Nd

0,00

síra S t

0,00

kyslík (dopočtem) Odd

46,38

d

Experimentální metody a) Stanovení teploty samovznícení dřevěného prachu Ke stanovení teploty samovznícení dřevěného prachu byla použita zkušební metoda podle evropské normy ČSN EN 15188 Stanovení chování nahromaděného prachu z hlediska samovolného vznícení (ČSN EN 15188, 2008). Jedná se o metodu, která slouží ke stanovení teploty samovznícení v závislosti na objemu, na základě zkoušek uložení v peci při konstantní teplotě. Sleduje se také doba mezi dosažením teploty uložení a vznícením (indukční doba). Náchylnost prachu k samovznícení byla ověřována v izotermické peci MEMMERT (obr. 1) o objemu 749 litrů.

došlo, pokud se teplota ve středu vzorku zvýší alespoň o 60 K nad teplotu pece. Protože výsledky zkoušek byly vyhodnoceny pomocí Pseudo - Arheniova grafu teplot samovznícení a závislosti indukční doby hoření na poměru objemu/povrchu prachu, musí být rozdíl mezi závěrečnými zkouškami menší nebo roven 2 K. Výsledky měření byly zaokrouhleny dolů na nejbližší stupeň. b) Stanovení minimální teploty vznícení usazeného dřevěného prachu Minimální teplota vznícení dřevěného prachu v usazeném stavu byla určena podle normy ČSN EN 50281-2-1 metodou A (ČSN EN 50281-2.1, 1999). Podle této normy se za minimální teplotu vznícení prachu ve vrstvě považuje minimální teplota horkého povrchu, při které dojde ke vznícení vrstvy prachu o stanovené tloušťce umístěné na horkém povrchu. Tato hodnota umožňuje posoudit možnost vznícení usazené vrstvy prachu od horkých povrchů. Zkušební zařízení (obr. 2) se skládá z elektricky vyhřívaného povrchu (kruhová kovová deska), termočlánek umístění v desce, termočlánku ve vrstvě prachu, kovové kruhy pro tvorbu vrstvy prachu, zařízení pro regulaci teploty a záznamového zařízení. Minimální teplota vznícení byla stanovena pro dva různě vysoké kruhy - 5 mm a 12,5 mm. Kromě vyhodnocení, zda došlo nebo nedošlo ke vznícení vzorku při zvolené teplotě, byly zaznamenávány další údaje, jako je nejvyšší dosažená teplota a doba pro vznícení nebo dosažení nejvyšší teploty bez vznícení. V ČSN EN 50281-2-1 se za vznícení považují následující případy: • jsou-li viditelné plameny nebo žhnutí, • je naměřena teplota 450 °C, • je naměřeno oteplení o 250 °C vyšší, než je teplota vyhřívané desky.

Obr. 2 Zkušební zařízení pro stanovení minimální teploty vznícení

Obr. 1 Izotermická pec MEMMERT Cirkulační ventilátor zajišťuje homogenní teplotu uvnitř pece. K měření teploty slouží tři termočlánky, z nichž dva slouží pro měření teploty v peci a jeden pro měření teploty vzorku. Záznam teplot byl získán pomocí programu v počítači, který umožňuje okamžitý zápis získaných hodnot z termočlánků. Teplota samovznícení byla stanovena ve čtyřech různých objemech vzorků za použití košíků tvaru válce o objemu 100, 200, 800 a 3200 cm3. Pro každý zvolený objem vzorku bylo provedeno tolik zkoušek, aby mohla být stanovena nejvyšší teplota pece, při které nedojde ke vznícení vzorku a také nejnižší teplota, při které došlo ke vznícení vzorku. V normě (ČSN EN 15188, 2008) je pak teplota samovznícení definována jako nejvyšší teplota, při které ještě nedojde ke vznícení daného objemu prachu. Ke vznícení vzorku


Pokud po 30 minutách nenastane ani jeden z případů uvedených výše, zkouška se opakuje při vyšší teplotě. Provádí se tolik pokusů, dokud není nalezena teplota, při které dojde ke vznícení vzorku, která není o více než 10 K vyšší než teplota, při které nedojde ke vznícení vrstvy prachu. Nejvyšší teplota, při níž nedošlo ke vznícení, musí být potvrzena nejméně třemi zkouškami. Hodnocení výsledků měření je provedeno podle následující tab. 2. Tab. 2 Hodnocení výsledků měření (Damec, Šimandl; 2005) Teplota vznícení/žhnutí [°C]

Vyhodnocení

tuvzníc. nebo tuzhnut. < 150

Vzorek je velmi vznětlivý

150 ≥ tuvzníc. nebo tuzhnut. < 300

Vzorek je vznětlivý

t vzníc. nebo t zhnut. ≥ 300

Vzorek je obtížně vznětlivý

u

u

tuvzníc. nebo tuzhnut. NENALEZENA Vzorek není vznětlivý do teploty 400 °C

95


Výsledky a diskuze a) Stanovení teploty samovznícení dřevěného prachu Při vyhodnocení podle normy (ČSN EN 15188) se z naměřené závislosti teploty na čase určí pro každý objem košíku teplota samovznícení TSI. V tab. 3 jsou uvedeny výsledky košíkového testu dřevěného prachu. Z výsledků je patrné, že s rostoucím objemem prachu klesá teplota samovznícení a prodlužuje se indukční doba. Tab. 3 Výsledky košíkového testu dřevěného prachu Objem košíku [cm3]

SIT [°C]

Čas do vznícení [h]

100

197

1,62

200

187

2,68

800

172

5,53

3200

154

22,5

200 °C

100 °C

Teplota [°C]

Kritický rozměr [m]

Indukční doba [dny]

Teplota [°C]

Kritický rozměr [m]

Indukční doba [dny]

40

16,04

28609,38

130

0,34

4,69

50

9,40

8545,91

140

0,25

2,25

60

5,69

2744,80

150

0,18

1,12

70

3,55

941,91

160

0,13

0,57

80

2,27

343,41

170

0,1

0,30

90

1,49

132,36

180

0,08

0,17

10 m³

100

1,00

53,69

190

0,06

0,09

1 m³

110

0,69

22,83

200

0,05

0,05

120

0,48

10,14

210

0,04

0,03

20 °C

0,5

1000 m³ 0 log (V/A) ; V/A in [m]

Z extrapolovaných závislostí lze pak po úpravě vypočítat kritický rozměr uloženého prachu, který představuje nebezpečí vzniku samovznícení při dané teplotě okolí a také dobu, za kterou může při dané teplotě a při daném rozměru dojít k samovznícení tab. 4. Tab. 4 Kritické rozměry dřevěné hmoty při dané teplotě okolí s uvedením indukční doby

Vyhodnocení výsledků zkoušky pro stanovení teplot samovznícení bylo provedeno pomocí závislosti mezi logaritmem poměru objemu k povrchu u daného tvaru a velikosti použitého košíku (lg [V/A]) a převrácené hodnoty teploty samovznícení (1/TSI v K) - obr. 3. 300 °C

Z výše uvedených grafů lze tedy odhadnout teploty samovznícení a časy potřebné k samovznícení vzorků pro objemy přibližující se reálnému uložení hodnocených materiálů, tzn. pro větší objemy. Např. dřevěný prach o válcovém objemu 1 m3 by se samovznítil při teplotě nad 98 °C (viz obr. 3). Pokud by byl tento vzorek uložen o této konstantní teplotě, došlo by k požáru za 2 měsíce a 12 dní (viz obr. 4).

100 m³

-0,5

-1

0,1 m³ 0,01 m³

-1,5

1000 cm³ -2

100 cm³ 10 cm³

-2,5 0,0015

0,002

0,0025

0,003

0,0035

1/TSI ; TSI in [K]

dĜevČný prach

Obr. 3 Pseudo - Arheniusův graf teplot samovznícení pro dřevěný prach Rovnice (1), která byla použita pro extrapolaci dat mimo oblast měřených teplot a rozměrů, je následující:

log V / A   2377,8  (1/ T )  7,134

(1)

Koeficient korelace této závislosti je 0,9971. Z výsledků je dále možno určit indukční dobu hoření pro různé objemy jako závislost logaritmu indukční doby (ti) na logaritmu poměru objemu k povrchu u daného tvaru a velikosti použitého košíku (lg [V/A]) - obr. 4. Indukční doba hoření je definována normou (ČSN EN 15188) jako doba mezi dosažením teploty uložení a vznícením. Zjištěná závislost je popsána rovnicí (2): log  ti   0, 442  log V / A   2,1527

1 den

1 týden

1 mČsíc

1 rok

10 let 1000 m³

0 log (V/A) ; V/A in [m]

Měření minimální teploty vznícení dřevěného prachu bylo provedeno při teplotě 22,3 °C a vlhkosti v místnosti 22 %. Minimální teploty vznícení pro 5 mm a 12,5 mm vrstvu prachu spolu s příslušnou indukční dobou jsou zaznamenány v tab. 5. Tab. 5 Výsledky stanovení minimální teploty vznícení dřevěného prachu

0,5

100 m³ 10 m³

-0,5

1 m³ -1

0,1 m³

Tloušťka vrstvy [mm]

Minimální teplota vznícení [°C]

Indukční doba vznícení [min]

5

340

4

12,5

300

15

0,01 m³

-1,5

1000 cm³ -2

100 cm³ 10 cm³

-2,5 -1

0

1

2

3

4

log ti ; ti in [h]

dĜevČný prach

Obr. 4 Závislost indukční doby na poměru objemu/povrchu dřevěného prachu 96

b) Stanovení minimální teploty vznícení usazeného dřevěného prachu

(2)

Koeficient korelace je 0,9972. 1 hodina

Podle uvedených údajů vyplývá, že při teplotě 40 °C by musel být rozměr hodnocené dřevěné hmoty přibližně 16,04 m a uložen 28609 dní, to je přibližně 78 roků, aby mohlo dojít k jejímu samovznícení. Uvedený rozměr odpovídá válcovému uložení hmoty, kdy výška válce je rovna jeho průměru. Při menších rozměrech, než jsou uvedeny pro danou teplotu, nedochází k samovznícení. Z tohoto hodnocení vyplývá, že za normálních podmínek je nepravděpodobné, že by při uskladnění dřevěného materiálů nebo jeho přepravě došlo ke vzniku samovznícení hodnocené dřevěné hmoty. Pokud by však byl uskladněný materiál zahříván na vyšší teplotu, zvýšila by se tím možnost vzniku požáru. K zamezení vzniku samovznícení je tedy zapotřebí chránit uskladněný materiál před zdrojem tepla a lze mu také zabránit vhodným zvýšením povrchu.

5

Z naměřených hodnot je zřejmé, že dřevěný prach je hodnocen, podle hodnoty minimální teploty vznícení usazeného prachu, jako obtížně vznětlivý, a to jak pro tloušťku vrstvy 5 mm tak i pro 12,5 mm vrstvu prachu. Pokud by byl však vzorek dřevěného prachu zkoušen ve vyšší vrstvě, než pro jaké vrstvy bylo v tomto článku provedeno, byl by už vzorek hodnocen jako vznětlivý.



Z tohoto hodnocení je patrné, že čím je vrstva dřevěného prachu vyšší, tím je jeho minimální teplota vznícení nižší, tzn., že ke vznícení materiálů dojde za nižších teplot. Z výše uvedeného vyplývá, že omezením vzniku a usazování prachu lze snížit pravděpodobnost požáru. Produkci prachu nelze zcela zamezit, ale jeho vývin lze zmenšit některými opatřeními (např. snížení výšky pádu, odsávací a filtrační jednotky, pravidelné čištění a údržba). Závěr Cílem tohoto článku bylo stanovit náchylnost k samovznícení a minimální teplotu vznícení usazeného dřevěného prachu. Byly vybrány dvě metody k určení těchto parametrů v závislosti na objemu hodnoceného materiálu. Ke stanovení teploty samovznícení byla použita norma ČSN EN 15188. Na základě zjištěných výsledků lze provést odhad, zda při známém objemu a teplotě dojde nebo nedojde k samovznícení. Ze zjištěných výsledků měření ve smyslu této normy bylo zjištěno, že za normálních podmínek je nepravděpodobné, že by došlo k samovolnému vznícení dřevěného prachu. Pokud by však byla tato dřevní hmota uložená po dlouhou dobu za zvýšené teploty, může k jejímu samovolnému vznícení dojít. Ke stanovení minimální teploty vznícení byla použita norma ČSN EN 50281-2-1, metoda A. Podlé této normy je dřevěný prach hodnocen jako obtížně vznětlivý. Experimentálně naměřené hodnoty těchto dvou požárně technických charakteristik dřevěného prachu mohou být dále použity pro analýzu rizika požáru v průmyslu. Stanovení náchylnosti dřevěné hmoty k samovznícení může také napovědět, jak se toto biopalivo bude chovat při styku se vzdušným kyslíkem a pomůže přiblížit možnost, jak jej bezpečně uskladnit a přepravovat. Nutno brát však v úvahu, že hodnocené parametry byly stanovovány v laboratorním měřítku za předepsaných podmínek zkoušky. Za normálních pracovních podmínek nebo v nezvyklých

pracovních procesech se mohou měnit vlastnosti materiálu a tím ovlivnit naměřené hodnoty. Poděkování Článek byl vypracován v rámci projektu ICT CZ.1.05/2.1.00/03.0082 (Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin) financovaný Evropskou unií a z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Použitá literatura [1]

Babrauskas, V. 2003.: Ignition Handbook: Principles and applications to fire safety engineering, fire investigation, risk management and forensic science. Issaquah, WA98027, USA: Fire Science Publishers, 1116 s. ISBN 0-9728111-3-3.

[2]

Balog, K. 1999.: Samovznietenie. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 133 s. ISBN 80-86111-43-1.

[3]

Bártlová, I.; Damec, J. 2002.: Prevence technologických zařízení. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 243 s. ISBN 80-86634-10-8.

[4]

ČSN EN 15188, 2008. Stanovení chování nahromaděného prachu z hlediska samovolného vznícení. Praha: Český normalizační institut.

[5]

ČSN EN 50281-2-1, 1999. Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem - Část 2-1: Metody zkoušek - Metody pro stanovení minimálních teplot vznícení prachu. Praha: Český normalizační institut.

[6]

Damec, J.; Šimandl, L. 2005.: Laboratorní praktikum protivýbuchové prevence technologických procesů. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 38 s. ISBN 80-86634-57-4.

[7]

Kalousek, J. 1999.: Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení. 2. vyd. Ostrava: SPBI, 201 s. ISBN 80-86111-34-2.


4.

Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení Jaroslav Kalousek

Hoření, výbušné přeměny, hašení jsou děje, podmíněné přenosně chemickými reakcemi. Tepelný efekt, složení produktů, rychlosti fyzikálních a chemických procesů, podmínky jejich podpory nebo potlačení, vypařování JAROSLAV KALOUSEK kapalin, vznik plynných, kapalných a prašných soustav, jejich meze, inertizace, přechod hoření v detonaci a jiné jsou témata, kterými se tato publikace zabývá. Předpokladem studia jsou znalosti anorganické a organické ZÁKLADY FYZIKÁLNÍ CHEMIE HOěENÍ, VÝBUCHU A HAŠENÍ chemie, fyziky a matematiky, odpovídající středoškolskému vzdělání. Příklady, řešitelné metodami středoškolské matematiky, jsou významnou částí publikace. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 80-86111-34-2. Rok vydání 1999.

cena 160 Kč


2. vydání


97


Designing of Safety Assembly Workplaces dr hab. inż. Dariusz Plinta, prof. ATH mgr Dorota Mielcarek University of Bielsko-Biała, Faculty of Mechanical Engineering and Computer Sciences Willowa 2, 43-309 Bielsko-Biała, Poland [email protected], [email protected]

A well-forming of workplaces is connected with the selection of appropriate technical and organizational factors, which are defined during the designing and planning of work tasks. Realistic planning and application of this kind of solutions is reviewed only in processes in which the foreground impacts on the mentioned above factors resulting in health and life of the employee. Modelling of workplaces

Abstract In the paper, there are presented the usage of 3D-scanner and ErgoMax software for visualisation of workplaces and ergonomic analysis. The analyse was conducted for significant activities of workers, which were defined for the chosen body parts in the modelled workplace. A rate of static discomfort is presented on graphs, which are the basis for workplace safety evaluation and conclusions.

For realization of computer analysis of ergonomics is needed accurate model of the workplace which we can create using a 3D scanner [3, 8]. As a result from scanning we get the point cloud, and then based on dimensions between points the model of the workplace was created in the CAD software. The use of the scanner significantly reduces the time of modelling. For the research of ergonomic work, there are enough models of workplaces with small amount of detail.

Keyword Ergonomics, static discomfort, ErgoMax software. Introduction Ergonomic analysis was conducted for the manufacturing plant from the automotive industry in order to identify possible areas for improvement on the chosen workplace. The analysed workplace was the workplace for manual assembly of engines, where was a problem with an excessive load of the spine as a result of poor body position while performing activities connected with taking out details from palettes. Excessive and inappropriate load of the human motion system, which is connected with the realized work, causes many injuries and ailments of the musculoskeletal system, therefore we should seek possibilities to change the organization of work and to change the way of perform this work by the employee. The basis for identification of states, in which is a human system of organ motion during performance of activities of the realized work, there was the recorded video. Created models can be viewed from different points of view, including also those inaccessible for camera registration. It gives us more detailed material than the recorded video [1, 4, 6, 7]. Erogonomics of workplaces In the ergonomics of workplaces, there are conducted different analysis of characteristics of workplaces with opportunities and abilities to perform adequately tasks by workers. Ergonomics, dealing with the adaptation of tools, machinery, environment and working conditions for the anatomical and mental characteristics of human, aims to conduct timely, efficiency and safety all activities realized by workers, and relatively with low biological costs [2, 5]. The primary objective of ergonomics is to optimize the development of the whole system of human activity, which consists of elements such as possibilities of workers, organization and resources used in the work (action) and the product, which is a result of this work (activity). Worker is a subject and it is the most important element of workplaces. Manufacturing and product should be formed for the human being as a mean to achieve its objectives, in particular a better quality of life. Conditions of work act on different organs and systems. They have an impact on human well-being, his physical and mental fitness, productivity and quality of work and maintain safety and good health [2].

98

Fig. 1 Model of workplace created from the point cloud The current tools development has created a new possibility for analysis of manufacturing processes through modelling and simulation. Thus, it becomes a real need for the use of these techniques, which will aid the evaluation and verification of solutions to prevent excessive load of the employee. ErgoMax is a software, which allows to build models of human figures taking into account the anthropometric characteristics of man. These parameters are determined before building the human model [8]. Tool Analysis allows to generate charts of load of different body parts (spine, upper limbs - arms and hands, and legs). From charts we know the load of selected parts of the body connected with body position and picked up parts. This solution enables the efficient designing of ergonomic workplaces and makes possible to simulate working conditions. The research object was a 50-centile men between 20 and 24 years old with normal body build. Work on the analysed workplace is connected with manual assembly of the clutche in engines. The employee left hand takes part A (clutch, weighing 5 kg), and then the right hand takes part B (handle, weighing 0.5 kg). These two elements combined, moved and assembled on the engine. Then worker releases the position and waits for next engine. This workplace needs some improvements connected with location of palettes with parts A. The load of spine at the time of taking parts from palettes exceeds the permissible load, especially when parts are placed on the bottom of the palette. Taking into account the described worker and the scope of his operations, activities connected with improving of the workplace are a result from the analysis of static discomfort during taking clutches from the palette (especially when retrieving parts are on the bottom of palettes). Therefore, using above mentioned software the load analysis was conducted for selected elements of the analysed process, for: Ostrava 14. - 15. května 2014


• taking part A (for two cases - not full and full palette of parts), • taking part B, • assembly of the clutch on engine. The fig. 2 present model of the analysed workplace at the time when worker takes parts A from the palette.

Fig. 3 Load diagram of spine (discomfort)

Fig. 2 Workplace for clutch assembly Excessive and inappropriate load on the human motion system, related with realized processes by the employee on the assembly workplace, cause of many ailments and disorders in the functioning of the musculoskeletal system. Realized at this workplace assembly activities cause increase of the static discomfort coefficient of spine, especially in the phase when elements are taken from the bottom of palettes, and a partial load of the upper limbs. Noteworthy the fact is that the type of activities, which involve repeatable work, conducive to the formation of a specific type of disease. Below in next point, there are presented graphs and analysis for the described assembly workplace for taking part A from the palette. Analysis of discomfort static rate for chosen body positions The load of worker (values given on graphs) are presented in percentages: - The green colour presents the limited load. - Yellow suggests a change in position. - The red colour shows the maximum permissible load. Analysis of the static discomfort rate for the position connected with taking part A: From the full palette Fig. 3 presents activity, which is characterized by overload in the upper thoracic vertebrae caused by improper inclination of the body and unacceptable overload in the lower thoracic vertebrae and the spine throughout the lumbar. The coefficient of static discomfort of shoulder (Fig. 4) shows the correct routing segments of arms in activities connected with handling. Presented posture does not affect on the load of lower limbs. Presented on the Fig. 5 the load diagram of the left and right hand for a particular position does not present overloading for various elements of hands, because its placement in the selected time is natural and does not require non-ergonomic position. As a result of clamping element on the right hand, the graph clearly shows the increase of the static discomfort coefficient. It does not affect on the evaluation of this analysis.


Fig. 4 Load diagram of arms and legs The below graph (Fig. 6) shows the ratio, which exceed acceptable discomfort for a spine for its entire length. Position, which takes worker, is unnatural and should be changed immediately, because it can cause back pain, which affects labour discomfort.

99


Conclusions The use of 3D scanner allows to achieve shorter time of modelling. This solution enables the efficient designing of ergonomic workplaces and makes it possible to simulate working conditions there. Computer models of anthropometric systems allow identification of health risks already in the early phases of design. One of the most important ways to improve working conditions by reducing the risk of disorders of the musculoskeletal system, is to get acquainted staffs with the correct methods of lifting and carrying parts. The aim should be to ensure that body position should be as close as possible to the natural, in which the trunk (spine) and legs are straight. The increasing inclination of the trunk (change the natural curvature of the spine) also causes his load. Lifting parts from the floor level should be realized, if it is possible, with special supporting equipment. Another solution is to change the organization of workplaces - to exclude the inappropriate movements. The presented analysis are a basis for further research to improve ergonomic conditions. The next step will be elimination of the musculoskeletal load of worker in the analysed workplace. References [1]

Furmann, R.; Gregor, M.: Virtual design - how to be closer to the world class? Computer Sciences, Organization and Management. University of Bielsko-Biała, Bielsko-Biała 2005.

[2]

Górska, E.; Lewandowski, J.: Fundamentals of management and work environment shaping (Podstawy zarządzania i kształtowania środowiska pracy). Oficyna wydawnicza Politechniki Warszawskiej, Warszawa 2002.

[3]

Gregor, M.; Budzel, F.; Štefánik, A.; Plinta, D.: 3D laser scanning in digitization of current production systems. In 9th IFAC Workshop on intelligent manufacturing systems (IMS'08), International Federation of Automatic Control, Szczecin 2008.

[4]

Gregor, M.; Medvecký, Š.; Mičieta, B.; Matuszek, J.; Hrčeková, A.: Digital Factory. KRUPA print, Zilina 2007.

[5]

Matuszek, J.; Plinta, D.; Kubica, S.; Ścieszka, D.: Modeling and simulation of manufacturing processes from the point of view of ergonomics and safety work (Modelowanie i symulacja procesów produkcyjnych z punktu widzenia ergonomii i bezpieczeństwa pracy). Materials from the conference MKEN2008, Łódź 2008.

[6]

Plinta, D.: Improving manufacturing processes using computer visualization tools (Doskonalenie procesów produkcyjnych z wykorzystaniem narzędzi do komputerowej wizualizacji). Materials from the conference Automation 2009, „PAR Pomiary-Automatyka-Robotyka”, 1. - 3. 04. 2009, Warszawa 2009.

[7]

Winkler, T.: Computer aided designing of anthropotechnical systems (Komputerowo wspomagane projektowanie systemów antropotechnicznych), WNT Warszawa 2005.

[8]

Training materials for Anthropos Ergo MAX and FARO 3D Scanner.

Fig. 5 Load diagram of left and right hand

Fig. 6 Load diagram of spine (discomfort) The graph shows a clear difference between the load of the spine for full and non-full palette. Larger angle of back inclination increase the static discomfort rate of the spine. This posiotion does not affect significantly on the load of arms, upper and lower limbs.

100



Poznatky pro bezpečnost průmyslu Opinion for Industry Safety doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha 1 [email protected] Abstrakt Článek pojednává o nebezpečných látkách, skoro-nehodách, nehodách a haváriích v průmyslu. Shrnuje příčiny nehod a havárií, a na základě analýzy konkrétních velkých závažných havárií ukazuje provázanost příčin. Shrnuje též poučení z nehod a havárií. Zdůrazňuje nutnost zavádění programu na zvyšování bezpečnosti a aplikaci získaných zkušeností pro zvyšování bezpečnosti průmyslu. Klíčová slova Chemické látky, průmysl, skoro-nehoda, nehoda, havárie, příčiny, bezpečnost, program na zvyšování bezpečnosti v průmyslu, role poučení z havárií. Abstract The paper deals with dangerous substances, near-misses, incidents and accidents in industry. It summarizes causes of incidents and accidents, an on the basis of analysis of real great significant accidents it shows. Keywords Chemical substances, industry, near-miss, incident, accident, causes, safety, programme for safety increase in industry, role of lessons learned from accidents it shows linkages of causes. It also summarizes lessons learned from incidents and accidents. It gives accent on necessity introducing Programme for safety increase and on application of gained experiences for industry safety increase. Úvod Výrobky chemického, petrochemického a farmaceutického průmyslu a jiných příbuzných odvětví dnes doprovázejí člověka na každém kroku. Pomáhají mu při práci doma i v zaměstnání, přispívají k zabezpečení jeho výživy a všestranně usnadňují jeho život. Denně používáme výrobky z plastických hmot, k léčení nemocí se používají stále nové a nové léky, oblékáme se do různých oděvů zhotovených z umělých vláken apod. Život bez těchto produktů si člověk vůbec nedovede představit a používá je naprosto samozřejmě, aniž si uvědomuje celý proces, jak vznikaly. Zvláštní pozornost vyvolávají nehody a havárie s přítomností nebezpečných chemických látek, ať už vznikají přímo v chemickém průmyslu nebo jiných odvětvích, jako je např. obchod (skladování chemických látek) nebo doprava. Je to tím, že navzdory nesmírnému významu moderní chemie a chemické technologie pro život lidské společnosti, která její pozitivní projevy (např. umělé hmoty, pohonné hmoty, umělá hnojiva, potravinářství atd.) považuje za samozřejmost, je úroveň znalostí chemie ještě nedostačující, protože je spojená s jevy, jako jsou požár, výbuch nebo toxický rozptyl, jejichž dopady na okolní prostředí způsobují značné ztráty a škody, a tím i obavy. Přitom se každá látka chová pouze takovým způsobem, který odpovídá jejich přirozenosti. Závažnost dopadů úniků nebezpečných látek na člověka a okolní prostředí se odvíjí přímo úměrně od jejich množství. Je pouze na lidech, aby zajistili bezpečnou výrobu a využívání všech látek a zároveň na nejnižší možnou míru snížili jimi způsobené nepřijatelné dopady, jednak prostřednictvím vysoce specializované Ostrava 14. - 15. května 2014

technické disciplíny, jakou je bezpečnostní inženýrství a jednak také tím, že se pozvedne vědomostní úroveň společnosti jako celku. Souhrn poznatků Ještě v nedávné minulosti byl předmět chemického inženýrství běžně uváděn jako procesy a aparáty v chemickém průmyslu. Logika věci tkví v tom, že chemické průmyslové procesy, tj. chemické reakce doprovázené sdílením hmoty a energie probíhají ve strojnicky konstruovaných zařízeních (reaktory, výměníky tepla, destilační kolony, odparky, pece atd.) vzájemně propojených potrubími s uzavíracími a regulačními ventily a proudění látek v tomto komplexu je zajišťováno kompresory nebo čerpadly. Na začátku a na konci každého výrobního zařízení se obvykle nacházejí další strojnická zařízení, jako jsou skladovací zásobníky surovin a konečných produktů, výrobků. Celý tento komplex jednotlivých aparátů je dále vybaven prvky měření a regulace nejrůznějších veličin (tlak, teplota, výška hladiny, průtok apod.) a prvky bezpečnostních a ochranných systémů (např. pojistné ventily apod.). Není vzácností, ale spíše pravidlem, že se výrobní linky (většinou obvykle nazývané jako zařízení na výrobu např. butadienu nebo styrenu jako výchozích surovin pro výrobu umělých pryží) skládají z desítek až stovek jednotlivých aparátů. Pro podporu bezpečnosti se dnes naopak doporučuje složitá zařízení vhodně rozdělit na nižší celky, tzv. odstavitelné sekce, které lze v okamžiku nehody oddělit ručně nebo dálkově (v současnosti většinou i automaticky) od ostatní technologie. Tím lze omezit v nejhorším případě únik chemických látek pouze na obsah postižené sekce, pokud mu nelze přímo zamezit např. odvedením chemické látky na polní hořák. Pro některá zařízení se z důvodu bezpečnosti doporučuje další dělení na podsekce. Velmi často se vyskytne otázka, zda se zajištění bezpečnosti nechá provést bez chemiků. Nemalá část provozovatelů podniků, ve kterých se chemické látky převážně pouze používají, si dosud myslí, že chemik v týmu není třeba. Není to pravda. Vezme-li se v úvahu množství a rozmanitost chemikálií, které jsou běžně v současnosti používané, odhad jejich chování v okolním prostředí po jejich úniku na základě jejich vlastnosti může nejspolehlivěji odhadnout pouze chemik. Velmi názorná odpověď vyplývá ze zvážení p - T diagramu chemické látky (obr. 1). Každá čistá chemická látka je charakterizována svými fyzikálně-chemickými konstantami, např.: bodem tání (teplota, při které přechází chemická látka ze stavu pevného do stavu kapalného); bodem varu (teplota, při které tlak nasycených par chemické látky dosáhne hodnoty 101.325 kPa); trojným bodem (teplota, při které koexistují všechny tři stavy látky: pevný, kapalný i plynný); a kritickým bodem (tento bod na fázovém diagramu zakončuje křivku vypařování; v kritickém stavu charakterizovaném kritickým tlakem pk, kritickou teplotou Tk a kritickým objemem Vk mizí rozdíl mezi kapalinou a její párou). Předmětné body pak propojují křivky fázových přeměn: křivka sublimační (přechod ze skupenství pevného do plynného); křivka výparná (přechod ze skupenství kapalného do plynného); a křivka tání (přechod ze skupenství pevného do kapalného). Pouze člověk důkladně znalý chemie a fyziky má vědomosti a zná prameny, ve kterých lze nalézt informace o tom, jak odhadnout chování nebezpečné chemické látky z jejích stavových parametrů a fyzikálně-chemických konstant. Např. pokud při kryogenním skladování kapalného kyslíku (t = -183 °C, p = 101.325 kPa) dojde k jeho úniku do okolí charakterizovaného normálními podmínkami (t = 0 °C, p = 101.325 kPa), pak nastane prudký okamžitý odpar a pokles tlaku kyslíku na úroveň jeho parciálního tlaku v atmosféře (≈ 21 kPa). Jev je zviditelněn kondenzací vodní páry přítomné 101


v atmosféře a v rámci daného oblaku existuje nebezpečí vzniku omrzlin. V závislosti na meteorologických podmínkách je průměr oblaku 5 až 25 m. Za uvedenou hranicí se vyskytuje už jen normální atmosféra s koncentrací kyslíku 21 % objemu.

p [tlak]

kĜivka tání

oblast výskytu pevné látky

oblast výskytu kapaliny

fluidní stav kritický bod (pk, Tk) kĜivka výparná

kĜivka sublimaþní trojný bod

oblast výskytu páry/plynu

T [teplota]

Obr. 1 Příklad fázového idealizovaného (stavového) p - T diagramu čisté chemické látky Na druhé straně chemické a bezpečnostní inženýrství jsou dvě strany jedné mince, jak je znázorněno na obr. 2 [1, 2]. Uvedené skutečnosti jsou zde prezentovány pro ilustraci, aby nevznikl dojem, že zajištění bezpečnosti je celkem jednoduchá záležitost, jak se projevilo při odborném posuzování bezpečnostních dokumentací vyžadovaných od provozovatelů podle původního zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií s přítomností chemických látek, a projevuje se i dále při posuzování podle zákona č. 59/2006 Sb. Ohrožení od průmyslových komplexů, skladů a vozidel nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami je vlastně velikost nehody/případně z ní vyvinuté havárie, která je měřená velikostí dopadů na chráněné zájmy (aktiva), tj. způsobenými škodami a ztrátami [2, 3]. To znamená, že ohrožení souvisí s nebezpečností zařízení, která vyplývá z vnitřních (vrozených) vlastností předmětných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. Rozdíl mezi ohrožením a nebezpečností je v tom, že: - nebezpečnost všech typů zařízení s nebezpečnými chemickými látkami závisí jen na vnitřních příčinách, tj. jenom na vlastnostech chemických látek a na procesech nakládání s nimi, - ohrožení všech typů zařízení s nebezpečnými chemickými látkami závisí jak na vnitřních příčinách spojených s vlastnostmi chemických látek, tak na vnitřních příčinách spojených např. se stárnutím materiálu zařízení, řízením technologických procesů, lidskými chybami apod., a tak i na vnějších příčinách (živelní pohromy, havárie jiných zařízení, domino efekty, kriminalita apod.).

V současné době je poznání takové, že rizika od všech typů zařízení s nebezpečnými chemickými látkami počítáme s ohledem na ohrožení (anglicky hazard). Jestliže se vezme v úvahu jen nebezpečnost, tak stanovené riziko není úplné, což ukázala např. Spolana a. s. při povodni v r. 2002, při které se odhalilo, že v bezpečnostní dokumentaci nebyla povodeň považována za možný zdroj havárie. Situace je však složitější. Riziko totiž ještě závisí na místní zranitelnosti, která je spojená s podložím místa, stavbou a konkrétní technologií, počtem lidí a kulturou bezpečnosti. Postupy pro identifikaci ohrožení a pro výpočet integrálního rizika lze nalézt ve specializované literatuře [2 - 4]. Při výpočtu ohrožení se zdroje rizika rozdělují na: - technologické poruchy a nehody (tzv. vnitřní) kritických prvků, vazeb a toků v systému. Je nutno zvážit vady materiálu, stárnutí, nedostatečnou údržbu apod., - chyby nebo selhání řídicího systému, - lidské chyby, - živelní pohromy nebo technologické havárie (tzv. vnější) jiného systému, - teroristický útok, kriminální čin nebo válka, a u výpočtu nebezpečnosti se zdroje rizik zvažují jen ve spojitosti s vlastnostmi nebezpečné látky a ostatní se neberou v úvahu, tj. dle materiálů OECD 2 [5,6] se počítá jen tzv. chemické riziko. Mnohdy se zapomíná i na chyby spojené s řízením, tj. na organizační havárie. V lidském systému u zařízení s nebezpečnými chemickými látkami pak rozlišujeme stavy bezpečí a nebezpečí, přičemž nebezpečí je stav, při kterém již zařízení s nebezpečnými chemickými látkami je v situaci, že újma na chráněných zájmech je vysoce pravděpodobná, tj. v daném případě lze s velkou pravděpodobností očekávat vznik nehody, při které budou i nepřijatelné dopady, tj. nehoda přeroste v havárii. Nebezpečnost zařízení Nebezpečnost sledujeme u: technologických výrobních zařízení, skladovacích zařízení, produktovody, mobilní přepravní zařízení), která obsahují nebezpečné chemické látky. Za velká nebezpečná chemická zařízení, tj. za zařízení s velkou nebezpečností, jsou obecně považována taková stacionární zařízení, ve kterých dopady nehod v procesních nebo skladových zařízeních/aparátech, které se vyvinou v havárie, mohou významně ovlivnit životy nebo zdraví lidí, jejich majetek a životní prostředí za hranicemi těchto zařízení. V případě zařízení a objektů skladujících nebo zpracovávajících chemické látky se zejména jedná o objekty, ve kterých se nebezpečné látky (vyjmenované jednak taxativně, jednak skupinově na základě určitých vlastností) vyskytují v množstvích převyšujících stanovené limity (viz např. směrnice Seveso II). Po uvolnění látky ze zařízení (aparátu) mohou, jak již bylo dříve řečeno, nastat tři základní nebezpečné situace: požár (např. požár kaluže, tryskový oheň, ohňová koule, bleskový oheň apod.); výbuch (ohraničeného oblaku par, neohraničeného oblaku par, kondenzované fáze, expandujících par vroucí kapaliny neboli BLEVE apod.); a toxický rozptyl.

1 Kþ

Chemická látka v zaĜízení pod kontrolou: a) stav látky urþen teplotou T, tlakem p, objemem V (koncentrací c), b) zpracování, skladování nebo transport látky pĜináší užitek (+ peníze). PěEDMċT CHEMICKÉHO INŽENÝRSTVÍ

SmČr vanutí vČtru rychlostí ua

Chemická látka v okolí zaĜízení mimo kontrolu: a) stav urþen teplotou atmosférickou Ta, tlakem atmosférickým pa, objemem oblaku v atmosféĜe Va, který je obecnČ funkcí pĤvodní koncentrace látky c, rychlosti vanutí vČtru ua, a doby trvání události t (Va = f (c.ua, t)), b) únik látky do okolního prostĜedí zpĤsobuje škody na zdraví a životČ lidí, na majetku, na životním prostĜedí (- peníze). PěEDMċT BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ (vþetnČ navržení a realizace zmírĖujících opatĜení)

Obr. 2 Chemické a bezpečnostní inženýrství jsou dvě strany jedné mince [1]

102

Potenciál způsobit škody je všem nebezpečným chemickým látkám „vlastní“, nebo také „vrozený či inherentní“. Je projevem jejich konkrétních vlastností, jako jsou hořlavost, výbušnost (směsí jejich par s ovzduším nebo kyslíkem) a toxicita. Chemické látky, které se v zařízeních chemického průmyslu (výrobních nebo skladových), případně v transportních prostředcích, chovají stavově, tj. zaujímají příslušný objem a vykazují příslušný rovnovážný tlak svých par odpovídající teplotě v zařízení, se po úniku do okolí pochopitelně rovněž zachovají stavově, pouze hodnoty stavových veličin se diametrálně změní tak, že tlak a teplota bude funkcí momentálního počasí (alespoň v prvních okamžicích rozvoje



události) a objem bude určován v případě úniku kapalin stavebním řešením okolí zařízení (terén, jímka apod.) a v případě plynů nebo par bude též určen momentálním počasím (viz obr. 3).

havárií mohou být velmi různorodé, od případů nevykazujících žádná zranění osob nebo poškození majetku či životního prostředí až po úmrtí osob a závažné škody na majetku a životním prostředí.

Na obr. 3 je znázorněno fyzikální chování chemických látek po jejich úniku z aparátu do okolního prostoru. Chemické látky mohou obecně vytékat z aparátů jako plyny, chladem nebo tlakem zkapalněné plyny nebo jako kapaliny. Protože každá taková chemická látka může mít více nebezpečných vlastností, výsledné působení může být značně komplexní (viz obr. 3 a 4).

Analýzy procesů, které způsobily nehodu nebo až závažnou havárii ukazují, že nepřijatelné jevy nastaly jako výsledek jistého sledu jevů a měly i dlouhou inkubační dobu (např. postupné snižování důrazu na bezpečnostní pravidla a zásady).

ZaĜízení s chemickou látkou (obecnČ tekutinou): a) stlaþený plyn, b) plyn zkapalnČný tlakem nebo chladem, c) kapalina v rovnováze se svou nasycenou parou

Nežádoucí únik chemické látky: a)výtok plynu nebo páry, b)dvoufázový výtok (plyn/pára a kapénky kapaliny), c)výtok kapaliny.

Chování chemické látky v okolním prostĜedí: a) tvorba oblaku plynĤ/par (nebezpeþí vzniku požáru, výbuchu, toxického rozptylu), b) kondenzace plynĤ / par do kaluže (nebezpeþí zneþištČní pĤdy, vody), c) tvorba kaluže a její odpar do oblaku

Obr. 3 Základní model pro odhad množství nebezpečné chemické látky, které uniklo ze zařízení do životního prostředí; zpracováno dle [7] Meteorologické podmínky

Rychlost výtoku

Pára

Model rozptylu

Hodnocení expozice (dávky)

Proto je užitečné modelovat též kroky, jejichž uskutečněním je možné se havárii vyhnout. Přitom se vychází z modelu stromu událostí, které vyústily nebo mohou vyústit v havárii. Počáteční, též iniciační událost (Initiating Event), vyvolá řetězec jevů dle konkrétních podmínek v daném okamžiku. Potenciální nehoda až havárie se rozvine, ale pouze tehdy, pokud současně vznikne nebo již probíhá spouštěcí událost (Trigger Event). Nežádoucí jev se uskuteční pouze tehdy, pokud selžou ochranná zařízení nebo zásahy obsluhy. Stupeň závažnosti jevu pak závisí na míře selhání zmírňovacích opatření. Uvedená „anatomie“ nehody a popř. havárie je převzata z odborné literatury proto, že vhodně spojuje základní počáteční příčiny a následné uvolnění hmoty nebo energie do okolního prostředí. Při vyhodnocování dat získaných vyšetřováním závažných havárií s přítomností nebezpečných chemických látek jsou identifikovány jednak bezprostředně přímé příčiny nehody a následné havárie, jednak doprovodné příčiny havárie. V tab. 1 je uvedena klasifikace faktorů, jejichž role při vzniku havárie je podstatná, přeložené z práce [10]. Tab. 1 Klasifikace faktorů, které přispívají ke vzniku závažných havárií v chemickém průmyslu I.

Bezprostřední přímé příčiny havárie:

I.1

Chyby provozovatele:

Hodnocení dopadĤ

Kapalina Rychlost vypaĜování

Topografický model

Havarijní plán

Model zranitelnosti

I.2.

Obr. 4 Struktura modelů hodnocení dopadů Skutečné závažné havárie v chemickém průmyslu představují ve větší či menší míře nejrůznější kombinace výše uvedených základních situací. Proto je každá konkrétní nehoda i havárie vždy poněkud jiná a odlišuje se od dosud známých havárií. Proto je třeba při odhadu rizika provozu zařízení vycházet ze zcela konkrétních a co nejúplnějších údajů.

I.1.1.

Při provozu.

I.1.2.

Při údržbě.

I.1.3.

Při inspekci, testování nebo kalibraci.

I.1.4.

Při návrhu konstrukčního řešení.

Poruchy komponent: I.2.1.

Potrubí a potrubní prvky.

I.2.2.

Svařováním.

I.2.3.

Ventily.

I.2.4.

Hlavní aparáty:

Výsledky analýzy příčin průmyslových nehod Při studiu byla použita data z konkrétních havárií a ze zpráv od vyšetřovacích cílů i vlastních zkušeností autorky získaných při šetření havárií [1, 8]. Velmi podrobně byly zváženy havárie Flixbourgh, Seveso a Bhópal, pro které jsou v odborné literatuře dostupná fakta v dostatečné podrobnosti (souhrn dat je v [1, 8]). Získaná data byla analyzována metodami používanými v rizikovém inženýrství [9], tj. analýza situace, analýza kontrolním seznamem, analýza stromem událostí a multikriteriální vyhodnocení. Při vyšetřování průmyslových nehod i havárií s přítomností nebezpečných chemických látek se obvykle zjistí, že nebyly způsobeny nějakou jedinou příčinou, nýbrž že vyplynuly z konkrétní kombinace celé řady okolností; nejčastěji jde o propojení příčin lidských, technických, environmentálních a organizačních. Dále se obvykle zjistí, že závažným haváriím předcházely jisté události, tzv. „skoro-nehody“ (near-mises), které proběhly v podmínkách splňujících většinu havarijních okolností. Důkladným rozborem se obvykle zjistí, že i při kritické události, dopady nehod až závažných Ostrava 14. - 15. května 2014

I.2.5.

I.3.

I.2.4.1.

Nádoby/kolony.

I.2.4.2.

Zásobníky.

I.2.4.3.

Reaktory.

I.2.4.4.

Výměníky tepla.

I.2.4.5.

Pece.

I.2.4.6.

Vařáky.

Strojní zařízení: I.2.5.1.

Čerpadla.

I.2.5.2.

Kompresory/dmychadla.

I.2.5.3.

Míchadla/směšovače.

I.2.5.4.

Mlecí aparáty.

I.2.5.5.

Mechanické dopravníky.

I.2.5.6.

Sušičky.

I.2.5.7.

Odstředivky.

I.2.6.

Komponenty měření a regulace.

I.2.7.

Elektrické komponenty.

Koroze: I.3.1.

Vnitřní koroze.

103


I.4.

I.3.2.

Vnější koroze.

I.3.3.

Koroze napětím.

I.8.

Přírodní podmínky a pohromy: I.8.1.

Extrémní intenzita větru.

I.3.4.

Koroze cyklickou únavou.

I.8.2.

Nízká/vysoká teplota ovzduší.

Nepředvídané reakce:

I.8.3.

Zemětřesení.

I.4.1.

Neovladatelné/rozkladné reakce.

I.8.4.

Povodeň.

I.4.2.

Ostatní nepředvídané chemické reakce.

I.8.5.

Blesky.

I.4.3.

Fyzikálně-chemické reakce.

II.

Doprovodné příčiny havárie:

II.1.

Manažerská/organizační opomenutí:

I.5.

Elektrostatické náboje.

I.6.

Události v místě nesouvisící se zařízením:

I.1.1.

Nedostatek bezpečnostní kultury.

I.6.1.

Vliv domino efektu na zařízení následkem události v jiném zařízení téhož podniku.

II.1.2.

Neadekvátní organizace bezpečnosti.

II.1.3.

I.6.2.

Poruchy dodávek pomocných látek a energií:

Nedodržení předem stanovených bezpečných postupů (např. pro udržení nebo zvýšení výroby atd.).

II.1.4.

Nedostatečné nebo nevhodné předpisy (pro pracovní postupy):

I.6.3. I.7.

I.6.2.1.

Výpadek elektřiny.

I.6.2.2.

Porucha záložního energetického zdroje.

I.6.2.3.

Výpadek chladící vody.

I.6.2.4.

Porucha pneumatického/elektrického měřícího a regulačního systému.

I.6.2.5.

Výpadek dodávky páry.

I.6.2.6.

Výpadek dodávky paliv.

I.6.2.7.

Výpadek dodávky dusíku nebo jiných inertních médií.

II.2.

Dopad dopravní nehody uvnitř podniku na aparáty zařízení.

Události v okolí podniku ovlivňující zařízení: I.7.1.

Vliv domino efektu na zařízení následkem události v jiném zařízení sousedního podniku.

I.7.2.

Dopad dopravní nehody vně podniku na aparáty zařízení.

I.7.3.

Porucha veřejných sítí:

I.7.4.

I.7.3.1.

Výpadek elektrické sítě.

I.7.3.2.

Výpadek vodovodního řádu.

I.7.3.2.

Porucha v dodávce jiných médií a služeb v okolí důležitých pro podnik.

II.3.

Činnost neoprávněných osob: I.7.4.1.

Sabotáže.

I.7.4.2.

Ostatní akce (vandalismus, rozkrádání apod.).

Nedostatky designu: II.2.1.

Nevhodné použití norem/prováděcích předpisů pro konkrétní výrobu (proces).

II.2.2.

Proces nedostatečně analyzován z hlediska bezpečnosti, nebezpečí nebylo identifikováno.

II.2.3.

Chyby v designu (opomenutí, nevhodné použití norem/předpisů).

II.2.4.

Chyby v aplikaci ergonomických principů pro design vztahu člověk-stroj.

II.2.5.

Použité normy/předpisy zajistily pouze omezenou ochranu.

Nedodržení příslušných pracovních předpisů (zkraty): II.3.1.

Výrobní předpisy.

II.3.2.

Předpisy pro údržbu.

II.3.3.

Předpisy týkající se testování, provozování, kalibrace nebo inspekce.

II.3.4.

Předpisy konstrukční.

II.3.5.

Předpisy pro vnitřní komunikaci.

II.3.6.

Předpisy pro povolování prací.

II.3.7.

Předpisy pro laboratorní analýzy.

II.3.8.

Předpisy pro skladování materiálů.

Tab. 2 Výběr příčin ztráty soudržnosti zařízení v chemickém průmyslu s případným uvolněním nebezpečných chemických látek do okolního prostředí následkem ztráty obsahu (zádrže) zařízení I.

Závady soudržnosti zařízení způsobené „otevřeným koncem“ cesty do atmosféry. A.

II.

Následkem uskutečněného odlehčení procesu nebo požadavků vypustit zařízení.

B.

Následkem chybné operace nebo poruchy zařízení, např. nesprávnou činností pojišťovacího ventilu nebo poruchou pojišťovací membrány, atd.

C.

Následkem chyby operátora, např. ponechání otevřeného odvzdušňovacího nebo odkalovacího ventilu, špatné směrování přesunu materiálu, přeplnění zásobníku, otevření natlakované jednotky, atd.

Závady v soudržnosti způsobené v mezích operačních podmínek zařízení následkem vad zařízení. A.

B.

Vady vzniklé před uvedením do provozu a neobjevené před najetím (následkem špatných inspekčních nebo zkušebních procedur). 1.

Zařízení navržené neadekvátně pro zamýšlený výkon, např. vyspecifikován špatný materiál, neadekvátní jmenovitý tlak nádob nebo potrubí, neadekvátní jmenovitá teplota, atd.

2.

Defekty vzniklé během výroby, např. použit špatný materiál, nízká zručnost pracovníků, nízká úroveň kontroly kvality, atd.

3.

Poškození zařízení nebo zhoršení jeho stavu při dopravě nebo skladování.

4.

Poruchy vzniklé při stavbě, např. defekty při svařování, porušení souososti, špatně přizpůsobená těsnění, atd.

Vady následkem zhoršení stavu zařízení při provozu nezjištěné dříve, než se jejich vliv stal významným (např. nevhodné monitorovací procedury v těch případech, kdy zhoršování je postupné). 1.

104

Zeslabení a trhliny v ucpávkách čerpadel nebo míchadel, těsnění ventilů, těsnění přírubových spojů, atd.

2.

Interní a/nebo externí koroze, včetně popraskání vlivem pnutí z koroze.

3.

Eroze nebo zeslabení. Ostrava 14. - 15. května 2014


C. III.

IV.

4.

Únava kovů nebo dopady vibrace.

5.

Hrubé zacházení v předchozím údobí, např. provoz pece při teplotách převyšujících konstrukční teplotu trubek („creep“ neboli tečení materiálu).

6.

Zkřehnutí vodíkem.

Vady vzniklé při rutinní údržbě nebo při malých změnách neprovedených přesně, např. nízká zručnost pracovníků, špatné materiály, atd.

Závady v soudržnosti způsobené v mezích operačních podmínek zařízení následkem externích činitelů. A.

Poškození nárazem, např. pád jeřábu, silniční vozidlo, rypadlo, strojní dílna přidružená k procesní jednotce, atd.

B.

Poškození ohraničenou explozí následkem nahromadění a vznícení hořlavých směsí vzniklých z malých úniků, např. výbušné prostředí vytvořené v analyzátorových domkách, v uzavřených kanalizacích, okolo obestavěných zásobníků, atd.

C.

Sesedání stavebních podpěr následkem geologických nebo klimatických faktorů nebo vady stavebních podpěr následkem koroze, atd.

D.

Poškození silničních cisteren, železničních vagónů, kontejnerů, atd. během přepravy materiálu do a z místa.

E.

Vystavení vlivu požáru.

F.

Dopady tlakové vlny z okolních explozí (exploze neohraničeného oblaku par, vybuchující nádoby, atd.), jako je přetlak v čele vlny, úlomky, poškození staveb, atd.

G.

Přírodní pohromy, jako je vichřice, zemětřesení, povodně, blesky, atd.

Závady v soudržnosti způsobené následkem odchylek mimo meze operačních podmínek zařízení. A.

Přetlakování zařízení. 1.

Následkem propojení se zdrojem tlaku: a.

b.

2.

b.

c.

4.

B.

prudký vnik plynu do následujícího nízkotlakého zařízení v důsledku poruchy kontroly tlaku, chybně otevřený oddělovací ventil, atd.,

(2)

tlakový zpětný tok do nízkotlakového zařízení, např. v důsledku poruchy kompresoru.

zdroj tlaku kapalina: (1)

načerpání blokovaných (ucpaných) plynových prostorů,

(2)

hydraulické přetlakování jako následek blokování (ucpání) na odtokové straně,

(3)

nadměrný ráz, takový jako při náhlém uzavření ventilu na transportním potrubí kapaliny.

Následkem vzrůstající teploty procesu: a.

3.

zdroj tlaku plyn: (1)

ztráta chlazení: (1)

ztráta průtoku chladiva, např. do chladiče reaktoru, do kondenzátoru destilační kolony, atd.

(2)

zvýšená teplota chladiva, např. výpadek ventilátoru chladící vody, atd.

(3)

nános nečistot v chladičích, kondenzátorech, výměnících.

nadměrný vstup tepla (termálního): (1)

porucha kontroly vařáku, zejména u systémů vytápěných parou nebo horkým olejem,

(2)

vstup horkého materiálu z vnějšku, např. přetok.

nadměrný vznik tepla (chemického): (1)

ujetí reaktoru, např. následkem nedostatku reakčního rozpouštědla, vysoké rychlosti přívodu surovin, vysokého molárního poměru, nashromáždění nezreagovaných chemikálií při nevhodném míchání nebo dočasné ztrátě reakce následně vedoucí k ujetí reaktoru, atd.

(2)

samozahřívání následkem vstupu katalytických nečistot, např. zpětný tok ze spotřebitelské jednotky ethylenoxidu do napájecího zásobníku,

(3)

samozahřívání následkem smíchání reagujících chemikálií, např. H2SO4 s NaOH,

(4)

exotermní rozklad tepelně nestabilních nebo explozivních materiálů, jako jsou peroxidy, např. následkem vzrůstu teploty, překoncentrováním nebo uložením na horké povrchy.

Následkem vnitřní exploze vzniklé vytvořením a zapálením směsí hořlavých plynů, aerosolů nebo prachů: a.

vnik ovzduší např. následkem neadekvátního vyčištění zařízení před najetím, následkem ztráty proplachu dusíkem v hlavách faklí, skladových zásobníků, odstředivkových systémů, sušáren, atd.

b.

nepřítomnost kritického inertního zřeďovadla, např. dusíku ve skladových zásobnících s ethylenoxidem, výpadek dusíku ve směšovacích sekcích transportních systémů pevných látek, atd.

c.

nedostatek prostředků tlumících explozi,

d.

hořlavá odchylka v oxidačních procesech, např. následkem vysokých podílů ovzduší nebo kyslíku nebo při zastavení konverze.

Následkem fyzikálně nebo mechanicky indukovaných sil nebo pnutí: a.

expanze při změně stavu, např. zamrznutí vody v potrubí,

b.

tepelná expanze zablokovaných kapalin, např. ve výměnících tepla nebo v dlouhých potrubích,

c.

vnik cizích fází, např. porucha plynového kompresoru následkem protlačení kapaliny sáním stroje, pulsování kondenzátu v parovodech, atd.

Podtlakování zařízení (neschopného odolat vakuu):


105


1.

2.

3.

4. C.

D.

E.

Přímým připojením k ejektoru nebo k zařízení normálně provozovanému pod vakuem: a.

následkem selhání zařízení, např. ztrátou kapalinového uzávěru následkem poruchy hlídače hladiny a tím způsobeným spojením s vakuovým prostorem,

b.

následkem chyby operátora, např. otevřený oddělovací ventil, atd.

Následkem pohybu nebo přemístění kapalin: a.

vyčerpání zásobníků nebo nádob,

b.

vyprázdnění nebo gravitační odtok ze zvýšených zablokovaných zařízení.

Následkem ochlazení plynů nebo par: a.

kondenzace kondenzovatelných par, např. zablokování nádoby po vypařování,

b.

chlazení nekondenzovatelných plynů a par, např. skladový zásobník při silném dešti v létě.

Následkem jevu rozpustnosti, např. rozpouštění plynů v kapalinách.

Vysoká teplota kovů (způsobující ztrátu pevnosti): 1.

Požár pod zařízením, např. následkem výtoku, prosakování čerpadel, atd.

2.

Plamenový náraz způsobující lokální přehřátí, např. v pecích následkem nesouososti nebo špatným seřízením hořáků.

3.

Přehřátí elektrickými topidly, např. následkem poruchy vysokoteplotních pojistek.

4.

Neadekvátní průtok tekutiny vytápěným zařízením, např. porucha trubky pece při ztrátě průtoku horkého oleje.

5.

Vyšší průtoková rychlost nebo vyšší teplota teplejší páry nebo nižší průtoková rychlost nebo vyšší teplota chladnější páry výměníkem tepla.

Nízká teplota kovů (způsobující zkřehnutí a přepnutí): 1.

Podchlazení chladící jednotkou, např. následkem poruch kontroly, použitím špatného chladiva, atd.

2.

Neúplné odpaření a/nebo neadekvátní ohřátí chladného materiálu před převedením do zařízení nevhodné jmenovité teploty, např. následkem poruchy kontroly odparky kapalného etylénu.

3.

Ztráta tlaku v jednotkách zpracovávajících kapaliny o nízkém bodu varu.

Špatné zpracovávané materiály nebo abnormální znečištění (způsobující větší korozi, chemické působení na ucpávky a těsnění, trhání korozním pnutím, zkřehnutí, atd.) 1.

Změny složení par mimo přípustné hranice.

2.

Abnormální nečistoty vnesené se surovinami nebo nevhodné suroviny.

3.

Vedlejší produkty nežádoucích chemických reakcí.

4.

Kyslík, chlór nebo jiné nečistoty zůstávající v zařízení při najíždění následkem neadekvátní evakuace nebo dekontaminace.

5.

Nečistoty vstupující do procesu z atmosféry, obslužných médií, úniků z potrubí, atd. během provozu.

Všem průmyslovým nehodám a haváriím ve stabilních zařízeních s přítomností chemických látek je společné jedno stadium, které bývá v odborné literatuře označováno termínem „Loss of Containment“ a znamená v chemickém průmyslu ztrátu soudržnosti nádoby či objektu. Proto je třeba upozornit, že v chemické průmyslové praxi je rozdíl oproti jaderné energetice, ve které je kontejnment realizován jako ochranná obálka reaktorové haly se všemi svými vlastnostmi a funkcemi. Podobný technický objekt se v chemickém průmyslu vyskytuje velmi zřídka a jen v několika zvláštních případech chrání zařízení bezpečnostní obálka - kontejnment. Většina velkých zařízení, jak výrobních, tak skladovacích je obvykle postavena na volných prostranstvích a jejich zařízení se zpravidla nacházejí pod širým nebem. Proto jakákoliv porucha v kterémkoliv místě technologického systému znamená ztrátu soudržnosti (také ztrátu obsahu nebo zádrže) tohoto systému a únik nebezpečné chemikálie do okolního prostředí, tj. na terén a do ovzduší. Některé, zejména malé úniky neboli úkapy, jsou nezbytné a vznikají zejména při přečerpávání chemikálií, protože zvláště některá čerpadla (ucpávková) nejsou nikdy absolutně těsná. Příčiny úniku nebezpečné chemické látky z uzavřeného systému následkem ztráty soudržnosti zařízení jsou rozvedeny v tab. 2, přeložené z práce [11]. Poučení z nehod a havárií Studiem nehod provozovatelé mohou omezit nebezpečné nebo neproduktivní pracovní praktiky, a tím zvýšit kulturu bezpečnosti práce. Pozitivní zpětnou vazbu na vznik nehod mohou mít i audity řízení, audity bezpečnosti, audity nebezpečných dějů, chemických reakcí, zprávy o nehodách a skoro nehodách, a monitoring dodržování všech opatření. Existují 3 kategorie nebo „úrovně“ doporučení, a to:

106

1. Bezprostřední technická doporučení. 2. Doporučení pro zabránění nebezpečí. 3. Doporučení pro řízení zaměřené primární příčiny nehod. Bezprostřední technická doporučení jsou zaměřená na zabránění určitých nehod. Např. u odběru vzorků kapalného chloru ve výrobně chloru existuje určité nebezpečí úniku chlóru a následná inhalace plynného chloru obsluhou při vzorkování chloru. Doporučení z této kategorie jsou: změna techniky vzorkování; trénink správného odběru; a použití ochranných pomůcek. Doporučení pro zabránění (odvrácení) havárií jsou zaměřená na odvrácení nepřijatelných havárií anebo alespoň jejich nepřijatelných dopadů. Např. se provede zlepšení běžných, oddělujících opatření umístěných mezi obsluhu a vlastní nebezpečí, tj. modifikace vzorkovací aparatury, vzorkováním v jiném místě nebo in-line analyzátorem, který odstraňuje potřebu ručního vzorkování. Doporučení pro řízení zaměřené primární příčiny nehody. Analýzou situace se identifikují nutné změny v řídicích systémech. Jde nejen o prevenci daného typu nehody, ale i na jiné podobné nehody. Předmětná opatření jsou více důsledná a déle přetrvávající. V případě vzorkování chlóru to může být: a) zlepšení v metodách odběru vzorků (Sofistikovaně se odpoví na otázky: Kdo se účastní rozhodování? Jaká jsou kritéria pro stanovení místa odběru? Jaké jsou metody odběru a přístrojové vybavení? Kdo je oprávněn k odběru? Existuje periodický audit?), a odpovědi se zavedou do praxe; b) zlepšení v systému řízení pro zaváděcí, hodnotící a monitorovací standardní výrobní postupy (Jsou postupy adekvátní, srozumitelné a jsou důsledně prováděny? Je tento pracovní Ostrava 14. - 15. května 2014


úkol stále nezbytný?), a odpovědi se zavedou do praxe; c) existuje rutinní postup jako analýza bezpečnosti práce, v kterém jsou úkoly systematicky posuzovány z hlediska potenciálního nebezpečí?

komunitě, tj. každé průmyslové zařízení je bezpečné a neohrožuje sebe, ani své okolí při svých kritických podmínkách. Použitá literatura [1]

Procházková, D.; Bumba, J.; Sluka, V.; Šesták, B.: Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky a průmyslové nehody. ISBN 978-80-7251-275-1, PA ČR, Praha 2008, 420 p.

[2]

Procházková, D.: Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. ISBN 978-80-01-04844-3. ČVUT, Praha 2011, 483 p.

[3]

Procházková, D.: Analýza a řízení rizik. ČVUT, Praha 2011, ISBN 978-80-01-04841-2, 405 p.

[4]

Procházková, D.: Bezpečnost kritické infrastruktury. ČVUT, Praha 2012, ISBN 978-80-01-05103-0, 318 p.

[5]

OECD: Guiding Principles on Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD, Paris 2003, 192 p.

[6]

OECD: Guidance on Safety Performance Indicators. Guidance for Industry, Public Authorities and Communities for developing SPI Programmes related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD Environment, Health and Safety Publications, No. 11, OECD Paris 2003. 207 s.

[7]

AIChE: DOW’s Chemical Exposure Index Guide, 1. Edition, New York: AIChE, 1994.

[8]

ČVUT: Archiv - analýza a hodnocení rizik pohrom, havárií a dalších jevů.

[9]

Procházková, D.: Metody rizikového inženýrství. SPBI SPEKTRUM XVIII, Ostrava 2012, 147 p. + CD ROM (106 p. - 690kB).

Závěr OECD [5, 6] na základě rozsáhlých analýz havárií experty doporučila nutnost zavádění programu na zvyšování bezpečnosti a stanovila jeho zásady a koncept. Zároveň zdůraznila roli poučení z havárií a skoro-nehod, v rámci kultury bezpečnosti by poučení měla být systematicky používána vždy při zvažování technických a organizačně - řídících opatření. Profesor Kletz, který zkoumal havárie, poukazuje na problém udržování a využívání znalostí v rámci dané organizace [5, 6]. S postupem času a změnami personálu jsou původní opatření provedená po proběhlé havárii zapomenuta nebo nejsou předána všem pracovníkům v dané organizaci. Proto navrhuje následující opatření ke zlepšení společné paměti organizace: 1. Připojení poznámky ke každému pokynu, předpisu nebo normě, proč je právě takový. 2. Popis staré i nedávné havárie v podnikovém tisku s poučeními z nich vyplývající, a projednání na školeních zaměřených na bezpečnost pro všechny složky podniku. 3. Pravidelná kontrola dodržování vydaných opatření. 4. Odstranění existujících zařízení teprve po poznání, proč bylo instalováno. Rušení původního postupu po zjištění, proč byl přijat. Je to nutné, aby se neodstranilo něco, co má zabránit havárii nebo má zmírnit její dopady. 5. Zavedení lepšího informačního systému pro nalezení podrobností o haváriích a vydaných doporučeních po havárii. Zavádění nových technologií s sebou nese i rizika, a proto je třeba důsledně dbát na bezpečnost, což znamená kontinuální shromažďování relevantních dat, znalost metod rizikového inženýrství a provádění řízení procesů, hlavně složitějších, složitých a vzájemně propojených, způsobem, který vede k bezpečné

[10] Drogadis, G.: Major Accident Reporting System, Amsterdam: Elsevier, 1993. [11] PetroChem: Loss Prevention. PCHE - PetroChemEng, Praha 2004, ISBN 80-02-01574-6, CD ROM.


XVIII.


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODY RIZIKOVÉHO INŽENÝRSTVÍ

Metody rizikového inženýrství Dana Procházková Předložená monografie se skládá ze dvou základních částí. V první písemné jsou kromě úvodu, závěru a seznamu použité literatury kapitoly: charakteristika rizika a způsoby jeho řízení; současné inženýrské disciplíny zaměřené na bezpečnost, jejich cíle a vztahy; požadavky na data; vybrané specifické pojmy, techniky řízení a inženýrství zaměřené na bezpečnost a odvozené na základě dobré praxe; způsoby řešení problémů a jejich nároky; metody, nástroje a techniky používané v řízení rizik, řízení bezpečnosti a v inženýrských disciplínách, které jsou zaměřené na bezpečnost. V druhé části na CD ROM jsou popsány specializované vybrané metody, nástroje a techniky používané v řízení a v inženýrských disciplínách zaměřených na bezpečnost, shrnutí a seznam použité literatury. ISBN 978-80-7385-111-8. Rok vydání 2012.

cena 180 Kč



107


Komunikace s dodavateli na téma BOZP Safety Communiction with Subcontractors Ing. Karel Pulec zaměstnanci organizací EUROVIA Kamenolomy a.s. EUROVIA Kamenolomy, a.s. nám. Soukenné 115/6, 460 07 Liberec 7 pracoviště lom Litice, 321 00 Plzeň-Litice [email protected] Abstrakt Příspěvek vychází z poznatků výrobní praxe organizace EUROVIA Kamenolomy, a.s. (dále jen EK) a jejích právních předchůdců. Příspěvek obsahuje ukázky účelné komunikace s pracovníky dodavatelů, kteří se podílejí na tzv. hornické činnosti povrchové těžbě a zpracování surovin v kamenolomech. Základem je stejný přístup v otázkách BOZP ke všem zúčastněným a tedy i stejné požadavky na dodržování bezpečnostních pravidel. Příspěvek a zejména prezentace je zaměřena na formy spoluúčasti pracovníků dodavatelů na bezpečnostním systému organizace a přínos ke zvyšování kultury bezpečnosti na pracovištích. Klíčová slova Komunikace, dodavatelé, těžba v kamenolomech, EUROVIA Kamenolomy, a.s. Abstract The contribution comes from knowledge EUROVIA Kamenolomy a.s. company practices and its legal predecessors. The contribution provides examples of effective communication with the staff of contractors who are involved in the so-called surface mining activities the mining and processing of raw materials in quarries. The basis is the same approach in OHS issues to all concerned and therefore the same requirements for compliance with the safety rules. The post and, in particular, the presentation is focused on forms of participation of the workers, the suppliers on safety system of the company and the contribution to the raising of the safety culture in the workplace. Keywords Communication, Kamenolomy, a.s.

supplier,

quarrying,

EUROVIA

Autorský příspěvek s využitím postupů, aplikovaných na pracovištích organizace EK a jejích právních předchůdců. Úvod - představení společnosti Společnost EUROVIA Kamenolomy, a.s. (dále také jen EK) a její právní předchůdci patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější organizace, zabývající se v České republice povrchovou těžbou a zpracováním přírodního kameniva. V současnosti provozuje společnost EK:

Externí osoby na pracovišti a jejich bezpečnost Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musíme při posuzování přítomnosti externích osob vycházet ze skutečnosti, že pracoviště, kterého se daná problematika týká, je poměrně rozsáhlé území tzv. dobývacího prostoru, resp. prostoru zasaženého těžbou. Plocha takového území může být v případě kamenolomů a pískoven i několik desítek hektarů. Mezi externí osoby proto musíme počítat i nezvané či náhodné návštěvníky, které je nutné na hranici areálu upozornit na hrozící nebezpečí. Základním způsobem, jak toho dosáhnout, jsou informační tabule, umístěné ať již na hranici areálu nebo na hlavní přístupové cestě. Tyto informační tabule jsou součástí systému zabezpečení areálu (ohrazení či oplocení, ochranné příkopy a valy, elektronická signalizace včetně lokálního kamerového systému a v určitých případech i fyzická ostraha). Osvědčenou formou komunikace s nejbližším okolím (především s obyvateli obcí, v blízkosti lomu, resp. se zástupci těchto obcí) se staly plány komunikace s okolím. Jejich hlavní náplní je stanovit obsah a četnost schůzek se zástupci obcí, formu podpory místních sdružení (sportovních oddílů, jednotek SDHO, škol, apod.). Právě pořádání besed ve školách může být účinným nástrojem prevence a informovanosti o nebezpečí, které může hrozit v prostoru lomu zejména dětem. Samostatnou skupinu externích osob pak tvoří návštěvy (exkurze, inspekce, zájemci o práci apod.) a zákazníci. Pro jejich informovanost slouží především informační tabule, které je mají nasměrovat k nejbližšímu odpovědnému pracovníkovi organizace, který zajistí jejich bezpečný doprovod k cíli jejich návštěvy.

- 21 kamenolomů,

Princip rovného přístupu k základním otázkám BOZP

- 5 pískoven s celkovou roční těžbou přibližně,

Další významnou skupinou externích osob jsou dodavatelé. V jejich případě platí při komunikaci témat BOZP princip rovnosti mezi všemi pracovníky na pracovištích organizace EK, alespoň základní znalost a respektování předpisů platných při provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem všemi zúčastněnými.

- 5 miliónů tun kameniva, - na výrobě se podílí celkem, - 230 zaměstnanců a přibližně 95 pracovníků dodavatelů, - ředitelství společnosti EK je v Liberci.

108



Tzv. báňská legislativa používá i v současnosti jako základní označení pro osoby, zúčastněné při souvisejících činnostech, pojem „pracovník“. Přes rozsáhlé změny, k nimž došlo v předchozích letech v oblasti pracovně právních předpisů, je uvedené označení jasným signálem, že při hornické činnosti, a zejména v požadavcích na BOZP, není rozdíl mezi zaměstnancem a pracovníkem - např. dodavatele. Je tedy jen na organizaci samé, zda bude svými vnitřními předpisy uvedený princip rovnosti na úseku BOZP posilovat, či zda bude na tento princip rezignovat pokusy o přenesení odpovědnosti formou tzv. subdodávek, předávání pracovišť apod. U společnosti EUROVIA Kamenololomy, a.s. je na úseku BOZP dlouhodobě prosazován právě princip rovnosti. Na pracovištích organizace EK je od počátku jasno Vedení společnosti EK a všichni vedoucí pracovníci se v otázkách BOZP snaží vyjadřovat směrem ke svým obchodním partnerům - zejména dodavatelům - naprosto jednoznačně. Již v okamžiku vyhlášení výběrového řízení na dodávky služeb či produktů jsou všem zájemcům o účast na tendru k dispozici veškeré základní požadavky na zajištění BOZP. Od roku 2010 probíhají výběrová řízení především na tzv. dlouhodobé dodávky formou elektronické aukce - tedy formou, která minimalizuje vliv lidského faktoru. Na internetových stránkách společnosti EK jsou k dispozici zadávací podmínky včetně požadavků na zajištění BOZP. Zájemci se tak mohou včas s těmito požadavky seznámit, zohlednit související nároky do cenové nabídky a při nejasnostech včas vznést případné dotazy. Aktuální výběrová řízení včetně požadavků na zajištění BOZP můžete nalézt na www.euroviakamenolomy.cz. Pro tzv. hlavní činnosti (smýcení a skrývky, vrtací a trhací práce, těžba a technologická doprava aj.) jsou požadavky na zajištění BOZP stanoveny v následujících dokumentech: 1. Základní bezpečnostní pravidla (jejich vyžadování vedoucími pracovníky a dodržování všemi zúčastněnými); 2. Požadavky na vybavení mobilních strojů a zařízení; 3. Bezpečnostní příloha obchodní smlouvy (řeší např. požadavky na způsobilost pracovníků, používaných strojů a zařízení, koordinaci, hodnocení rizik aj.); 4. Jednotná dokumentace pro vrtací a trhací práce. Pro ostatní činnosti, tzv. krátkodobé dodavatele a dílčí části větších dodávek se uplatňuje proces „vymezení pracoviště“. Záměrně nepoužíváme pojem „předání“ pracoviště, které může evokovat přesunutí odpovědnosti na pracovníky dodavatelů - což není naším záměrem. Osobní účast vedoucích pracovníků na obou stranách Jedním z praktických důkazů spolupráce na úseku BOZP je osobní účast vedoucích pracovníků na vstupním školení pracovníků dodavatelů. Nezastupitelná je především účast závodního lomu - klíčové pozice za organizaci EK. Společná periodická školení BOZP pracovníků dodavatelů a tzv. kmenových zaměstnanců organizace EK se již stalo samozřejmostí.


Jako účelné se ukazuje setkávání zástupců všech dodavatelů organizace EK s bezpečnostním technikem. V průběhu těchto bezpečnostních seminářů dochází nejen k výměně zkušeností, ke sjednocení pohledu na problematiku BOZP, ale dochází i na ukázky dobré či špatné provozní praxe. Od roku 2009 zavádíme u společnosti EK proces, kdy bezpečnostní technik organizace EK prezentuje bezpečnostní standardy přímo u dodavatele - před nástupem jeho pracovníků na pracoviště společnosti EK. Takové „domácí“ prostředí přináší větší otevřenost pracovníků dodavatele zejména při související diskuzi o bezpečnostních tématech. Základní nástroje komunikace Mezi osvědčené základní nástroje komunikace především na úseku BOZP patří na pracovištích organizace EK: a) Bezpečnostní čtvrthodinky. Probíhají 1 x měsíčně za účasti všech pracovníků, přítomných na pracovišti. Tématem jsou hlavní úkoly BOZP na následující období a připomenutí důležitých bezpečnostních událostí z předchozího měsíce; b) Bezpečnostní komise. Probíhají 1 x za čtvrt roku za účasti zástupců dodavatelů a členů nejvyššího vedení organizace EK. Účelem je vzájemná informovanost o zásadních tématech BOZP. Účast zástupců nejvyššího vedení pak posiluje u všech pracovníků vnímání problematiky BOZP (vedení příkladem); c) Účast pracovníků dodavatelů i zaměstnanců organizace EK na společném procesu hodnocení rizik; d) Audity pozorování procesů. Jedná se o specifický proces hodnocení činnosti pracovníků, o jehož výsledku (pozitivní i negativní zjištění) jsou informováni především vedoucí pracovníci - tj. včetně dodavatelů, pokud se jich činnost týká. Výsledky spolupráce s dodavateli na pracovištích organizace EK Každý, kdo se problematikou BOZP zabývá prakticky, ví jak obtížné je získat pravdivé informace o bezpečnostních událostech - zejména nehodách a úrazech. Přesto jedním z hodnoticích parametrů organizací, na jejichž pracovištích probíhá tzv. hornická činnost, je úrazovost zaměstnanců a pracovníků dodavatelů. Výsledky na pracovištích organizace EK v předchozích letech ukazuje následující tabulka: Počet řešených pracovních úrazů Rok

bez pracovní neschopnosti

s pracovní neschopností

EK

dodavatelé

EK

dodavatelé

2009

3

0

0

0

2010

3

0

0

0

2011

1

0

1

0

2012

0

0

1

0

2013

3

0

1

1

2014 do 31. 3.

0

0

1

0

Poděkování Poděkování patří všem, kteří se u organizace EUROVIA Kamenolomy, a.s. aktivně podílejí na dosahovaných výsledcích, nejen na úseku BOZP.

109


Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci živnostníka Occupational Safety and Health at Work of Tradesman doc. Ing. Milan Sabo, PhD.1 Ing. Alojz Bartek, PhD.

2

Ing. Bc. Karolína Jastrabíková, PhD.3 Porr Slovakia, a. s., Bratislava Plynárenská 1, 821 09 Bratislava, Slovenská republika 2 Wüstenrot poisťovňa, a. s., Bratislava 3 Servis BOZP a PO Bratislava [email protected]

1

Abstakt Príspevok je venovaný problematike bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci z hľadiska, ktoré je zaujímavé najmä pre živnostníkov. Živnostník má v tejto oblasti nezávideniahodnú pozíciu, pretože je súčasne zamestnávateľ aj zamestnanec, z čoho mu plynú rôzne znevýhodnenia v porovnaní so zamestnancami. Autori sa stručne zaoberajú teóriou pravdepodobnosti v systéme bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, právami a povinnosťami živnostníka, ako aj možnosťami ochrany jeho záujmov v oblastiach, v ktorých nie je chránený legislatívnymi opatreniami. Kľúčové slová Bezpečnosť práce, ochrana zdravia, živnostník, poistenie, technický systém. Abstract Contribution is devoted of Problem Occupational Safety and Health of Aspect that are be of interest especially for Tradesman. Tradesman has in this areas unenviable position, because he is together employer too jobholder, of what him to result different Handicaps comparison with employees. Authors oneself shortly dealt probability theory on System Occupational Safety and Health laws obligations Tradesman, as well as possibility protection his Interests Areas, in that is not protected legislative Arrangements. Keywords Occupational Safety, Health Protection, Tradesman, Insurance, Technical System. Úvod Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci (BOZP) je dôležitý faktor, ktorý ovplyvňuje nielen produktivitu práce a ekonomické výsledky každej fyzickej či právnickej osoby, ale aj kvalitu života spoločnosti. Vedomým či nevedomým porušovaním všeobecne záväzných predpisov BOZP, podceňovaním rizík pri práci i pri nepracovných činnostiach vznikajú škody na zdraví a majetku osôb s dosahom na nás všetkých. Z pracovných postojov pri plnení predpisov BOZP tak zo strany zamestnávateľa, ako aj zo strany zamestnancov, zanedbávaním povinností, vyplývajúcich či už z neinformovanosti alebo nedbanlivosti, môžu vzniknúť značné škody na zdraví a majetku právnickým alebo fyzickým osobám (úrazy, otravy, havárie, poruchy technických zariadení, poškodenie životného prostredia atď.). Ak pri havárii alebo pracovnom úraze vyhasne ľudský život, nijaké finančné odškodnenie nenahradí jeho stratu. Je preto namieste naliehavá otázka, prečo v súčasnosti, ktorú charakterizuje prílev informácií z tlačených alebo elektronických médií, internetu a podobne, dochádza k pracovným aj nepracovným úrazom... Prečo často celkom zbytočne vyhasne pri práci či v iných situáciách ľudský život... Škody na zdraví a majetku znamenajú navyše nemalé finančné straty, ktoré významným spôsobom môžu 110

postihnúť najmä živnostníkov, respektíve samostatne zárobkovo činné osoby (SZČO). Náhrady, ktoré potom pri vzniku škody musí znášať fyzická osoba či SZČO, neraz ohrozia jej existenciu a to sa týka aj právnických osôb, hoci v menšej miere. Problémy súvisiace s BOZP si spôsobujeme sami tým, že podceňujeme riziká pri práci či pri inej činnosti, že ľahostajne pristupujeme k ochrane svojho zdravia, majetku a okolitého prostredia, teda hazardujeme s tým, čo máme najcennejšie. Často pristupujeme k práci rutinne, sme príliš sebavedomí, namýšľame si, že práve nám sa nemôže nič stať, lebo svojej činnosti venujeme dostatočnú pozornosť, a správame sa tak až dovtedy, kým nepríde k úrazu s následkom straty života, trvalého poškodenia zdravia či k poškodeniu zdravia bez trvalých následkov, alebo škodám na majetku, na životnom prostredí... Mali by sme mať na pamäti, že v oblasti BOZP platí prezumpcia neviny, t. j. ak zamestnanec nie je oboznámený s pravidlami BOZP na tom-ktorom pracovisku a spôsobí škodu, nie je za jej vznik zodpovedný, ale zodpovednosť padá na zamestnávateľa, pretože nesplnil jednu zo základných požiadaviek predpisov BOZP, teda povinnosť, že musí oboznámiť zamestnancov s pravidlami BOZP pri práci na tom-ktorom pracovisku. To platí aj pre osoby zdržiavajúce sa s vedomím zamestnávateľa na jeho pracoviskách alebo v jeho priestoroch. Aj preto si zamestnávatelia svoje pracoviská a priestory ohrádzajú, majú vrátnice, aby sa do nich nemohli jednoducho dostať cudzie osoby. Osoby, ktoré prichádzajú do priestorov alebo na pracoviská zamestnávateľa, musia byť z uvedeného dôvodu oboznámené s pravidlami BOZP pre to-ktoré pracovisko. Všeobecne záväzné predpisy BOZP platia pre všetkých zamestnávateľov, a teda aj pre SZČO - živnostníkov, ktorí zamestnávajú sami seba, čiže tí musia príslušné informácie získať sami a to samoštúdiom alebo vzdelávaním (školením) u oprávnenej osoby, ktorá, samozrejme, vykonáva takéto oboznámenia ako platenú službu. V systéme vzdelávania na Slovensku sa vyskytuje veľmi vážny nedostatok týkajúci sa práve oblasti BOZP. Žiaci a študenti získavajú počas štúdia vo svojom odbore dostatočné vedomosti, teda základ na čo najmenej problémový nástup do praxe. Avšak z hľadiska BOZP to nemožno povedať, pretože technické študijné odbory dostávajú iba minimálne informácie a humanitné študijné odbory sa počas celého štúdia nestretnú s nijakými informáciami z oblasti BOZP a často sa s problematikou BOZP oboznamujú až pri prvom nástupe do práce. Pritom podľa platnej legislatívy, najmä zákona č. 124/2006 Z. z. o BOZP a Zákonníka práce je BOZP rovnocenná a nedeliteľná súčasť plnenia pracovných úloh či pracovných povinností. Systém BOZP V systémoch, respektíve technických systémoch (pozri obrázok) vyskytujúcich sa okolo nás je najnespoľahlivejším STROJ ýLOVEK podsystémom (prvkom) človek, ktorý má však najvýznamnejší vplyv na bezpečnosť systému. Pravdepodobnosť PROSTREDI jeho nesprávnej, respektíve nebezpečnej činnosti sa odhaduje číslom 10-3, pravda, to ešte neznamená, že každá jeho nesprávna činnosť má za následok škodu. Znamená to, že škoda s určitou pravdepodobnosťou môže TECHNICKÝ SYSTÉM



vzniknúť pri vykonávaní nesprávnej činnosti. Podsystém stroj je niekoľkonásobne spoľahlivejší a pravdepodobnosť jeho nesprávnej činnosti sa odhaduje číslom medzi 10-6 až 10-8. Najspoľahlivejší podsystém je prostredie, výskyt jeho nebezpečného pôsobenia v systéme sa odhaduje číslom medzi 10-10 až 10-12. Interakcie medzi podsystémami sú rôzne a závisia od pravdepodobnosti nesprávnej činnosti podsystému (prvku). A tak najnepriaznivejšie sa javí podsystém človek pre svoju nízku spoľahlivosť. Aj preto sa tu zaoberáme oblasťou BOZP ako významnou zložkou pracovnej činnosti. Práva a povinnosti človeka (zamestnanca) Všeobecne právo na bezpečnosť človeka je rámcovo zakotvené vo Všeobecnej deklarácii ľudských práv, schválenej na Valnom zhromaždení OSN 10. decembra 1948, zakotvujúcej základné občianske a ľudské práva a slobody. Základom legislatívy Európskej únie v oblasti BOZP je rámcová smernica Rady č. 89/391/ EHS o zdokonalení BOZP, ktorá je univerzálnou smernicou pre všetky oblasti primárnej, sekundárnej a terciárnej sféry. V našich podmienkach je právo na bezpečnosť zakotvené v základnom zákone štátu, t. j. v Ústave Slovenskej republiky, kde sa v čl. 36 uvádza, že „zamestnanci majú právo na spravodlivé a uspokojujúce pracovné podmienky“ a v písm. c) tohto článku sa hovorí o ich práve „na ochranu bezpečnosti a zdravia pri práci“. Toto právo je ďalej všeobecne rozvedené v Zákonníku práce v jeho šiestej časti nazvanej Ochrana práce. Podrobnejšie sa práva a povinnosti zamestnávateľov a zamestnancov v oblasti BOZP uvádzajú v zákone č. 124/2006 Z. z. o BOZP. V § 2 (Pôsobnosť zákona) v ods. 2 je uvedené (skrátená citácia): „(2) Povinnosti a opatrenia ustanovené týmto zákonom sa v rozsahu nevyhnutnom na zaistenie BOZP vzhľadom na povahu činnosti vzťahujú aj na: b) fyzickú osobu, ktorá je podnikateľom a nie je zamestnávateľom, a na jeho príbuzných v priamom rade, súrodenca a manžela, ak sa podieľajú na plnení jej podnikateľských úloh, d) fyzickú osobu, ktorá sa nachádza s vedomím zamestnávateľa na jeho pracovisku alebo v jeho priestore.“ Ďalej v § 6 (Všeobecné povinnosti zamestnávateľa) ods. 4 sa uvádza: „(4) Zamestnávateľ je povinný zabezpečiť, aby zamestnanci iného zamestnávateľa a fyzické osoby, ktoré sú podnikateľmi a nie sú zamestnávateľmi, ktorí budú vykonávať práce na jeho pracoviskách a v jeho priestoroch, dostali potrebné informácie a pokyny na zaistenie BOZP platné pre jeho pracoviská a priestory...“ Potom v zmysle ods. 7 „Zamestnávateľ je povinný starať sa o bezpečnosť a ochranu zdravia všetkých osôb, ktoré sa nachádzajú s jeho vedomím na jeho pracoviskách alebo v jeho priestoroch.“ Podľa ods. 8 „Úlohy zamestnávateľa v oblasti starostlivosti o BOZP sú povinní zabezpečovať vedúci zamestnanci na všetkých stupňoch riadenia v rozsahu úloh vyplývajúcich z ich funkcií. Tieto úlohy sú rovnocennou a neoddeliteľnou súčasťou ich pracovných povinností.“ Uvedené platí v plnej miere aj na živnostníkov, ktorí si to v mnohých prípadoch neuvedomujú alebo nesprávne vysvetľujú. Hierarchia predpisov BOZP V predpisoch BOZP jestvuje táto hierarchia: Na prvom mieste dôležitosti sú zákony, na druhom mieste sú nariadenia vlády SR (NV SR), na treťom mieste sú vyhlášky rezortov (ministerstiev), potom slovenské technické normy (STN, respektíve STN EN) a na najnižšom stupni dôležitosti sú vnútorné predpisy podnikateľských subjektov, napríklad pokyny na zaistenie BOZP,


zásady bezpečnej práce, zásady ochrany zdravia pri práci a zásady bezpečného správania na pracovisku a určené pracovné postupy. To znamená, že predovšetkým sa musia rešpektovať nariadenia uvedené v zákonoch, potom postupne v ďalších predpisoch. Avšak niektoré ustanovenia STN, ak sa na ne vyšší predpis odvoláva, napríklad zákon, majú prednosť pred ustanoveniami uvedenými v NV SR či vo vyhláške. Práva a povinnosti živnostníka v oblasti BOZP Predovšetkým sa na živnostníka ako SZČO vzťahujú ustanovenia zákona č. 124/2006 Z. z. o BOZP, teda ustanovenia uvedené v § 2, § 6, § 7 a § 12 a v ďalších paragrafoch. Predovšetkým to znamená, že za BOZP v rozsahu svojej činnosti je zodpovedný sám a tá musí byť neoddeliteľnou súčasťou jeho práce. Živnostník vo svojej kancelárii, respektíve doma asi nebude mať problémy v oblasti BOZP, hoci ani to nemožno vylúčiť. Riziká v týchto priestoroch sú zanedbateľné. Avšak živnostník pri svojej výrobnej činnosti, najmä v priestoroch výrobného podnikateľského subjektu bude vystavený pôsobeniu neporovnateľne väčších rizík. Z dôvodu svojej ochrany pred rizikami má živnostník povinnosť ohlásiť sa v inom podnikateľskom subjekte, aby ho ten mohol oboznámiť so základnými požiadavkami BOZP vo svojich priestoroch a na svojich pracoviskách. Ak si živnostník túto ohlasovaciu povinnosť nesplní a neoprávnene vstúpi do priestorov alebo na pracoviská cudzieho podnikateľského subjektu, pričom vznikne škoda, vystavuje sa postihu, ale tomu sa vystavuje aj podnikateľský subjekt, pretože nezabránil jeho vstupu do svojich priestorov. Poistenie živnostníka Ak je živnostník z nejakého dôvodu práceneschopný (PN), napríklad pre chorobu alebo pracovný úraz, je vo všeobecnosti hendikepovaný. Pri náhradách v prípade pracovného úrazu, ako je bolestné, zhoršené spoločenské uplatnenie, škoda na majetku, náklady na liečenie a podobne, si živnostník nemôže uplatňovať nároky v Sociálnej poisťovni ani napriek tomu, že musí platiť odvody. Preto je živnostník pri porovnaní so zamestnancom v nevýhodnom postavení a z tohto pohľadu je lepšie byť zamestnancom, pretože ten od zamestnávateľa dostáva pri PN vyplatené nemocenské dávky od prvých dní (aj z titulu choroby, napríklad chrípky a podobne) a zostávajú mu i nároky na odškodnenie pri pracovnom úraze. Pre živnostníka ako SZČO je výhodné uzatvoriť úrazové poistenie v niektorej súkromnej poisťovni, pretože potom bude dostávať náhrady pri PN trvajúcej dlhšie ako 14 dní, ale iba z titulu úrazu, a aj náhrady pri úraze s trvalými následkami, a ak zomrie, vyplatí sa poistná suma pozostalým. To sa vzťahuje aj na úrazy, ktoré vzniknú pri nepracovnej činnosti poisteného. Záver Príspevok poskytuje živnostníkovi pri jeho práci potrebné informácie z oblasti BOZP, čím prispieva k zlepšeniu jeho vedomostnej úrovne a v orientovaní sa v tejto zložitej, ale dôležitej pracovnej oblasti. Hoci rozsah príspevku neumožnil podrobnejšie sa zaoberať problematikou BOZP, dá sa považovať za užitočný úvod do nej. Na záver možno zopakovať, že živnostník ako SZČO je svojím spôsobom v oblasti BOZP pri porovnaní so zamestnancom diskriminovaný, preto je na zvážení každého jednotlivca, či bude vo svojej pracovnej oblasti pracovať ako živnostník alebo ako zamestnanec. Použitá literatúra [1]

Zákon NR SR č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

[2]

Zákon NR SR č. 124/2001 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

111


Preventivní protipožární systém OxyReduct a jeho vliv na lidský organismus Preventive Fire-Fighting System OxyReduct and its Effect on Function of Human Body Bc. Jana Sargová1 MUDr. Jana Kociánová

2

Ing. Ondřej Zavila, Ph.D.1 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice 2 MephaCentrum, a.s. Opavská 962/39, 708 68 Ostrava-Poruba [email protected], [email protected] [email protected]

1

Abstrakt Článek je zaměřen na dvě klíčové oblasti. První z nich představuje základní funkční principy, instalaci, vhodné umístění a bezpečnost preventivního protipožárního systému OxyReduct® německé firmy Wagner Group GmbH. Druhou oblastí je pak možný vliv systému OxyReduct® na zdraví a pracovní výkon člověka. Předmětem zájmu je tedy problematika hypoxie, vliv hypoxického prostředí na fyziologické pochody v lidském těle a konečně bezpečnostní zásady práce v tomto prostředí. Článek by měl pomoci pochopit základní výhody a omezení hypoxického prostředí všem, kteří se s tímto prostředím dostávají do přímého fyzického kontaktu nebo s ním pracují v rámci projekční činnosti v oblasti požární bezpečnosti staveb. Klíčová slova Fyziologie, dusík, kyslík, OxyReduct, protipožární systém. Abstract This article is focused on two major fields of interest. The first of them represents basic functional principles, rules for installation, proper positioning and safety of preventive fire-fighting system OxyReduct® produced by German company Wagner Group GmbH. The second field of interest represents the problem of hypoxia, the impact of low oxygen environment on physiological mechanisms in human body and finally rules for labour protection in low oxygen conditions. The article could help with understanding basic advantages and limits of low oxygen environment to anybody who is in physical contact with such environment or who works with this type of fire-fighting systems in the field of fire safety engineering projection. Keywords Physiology, nitrogen, oxygen, OxyReduct, fire-fighting device.

koncentrace dusíku, inertního plynu přirozeně se vyskytujícího v atmosféře. Hodnoty koncentrace kyslíku jsou upravovány podle typu chráněných prostor, především v závislosti na materiálech, které se v prostoru vyskytují, a hodnotách jejich kyslíkového čísla. Jednou z uváděných výhod systému je možnost výskytu a pohybu osob v prostoru chráněného tímto systémem tak, jako v běžném jiném pracovním prostoru. Hladiny koncentrace kyslíku se však v těchto prostorech nachází často pod 15 % obj. V běžném prostředí atmosféry, kde člověk žije, se koncentrace kyslíku v ovzduší pohybuje okolo 21 % obj., a na tuto koncentraci je přizpůsoben celý lidský organismus. Vyvstává zde tedy otázka, zda snížení koncentrace kyslíku neovlivní fyziologické a biochemické pochody v lidském těle, a tím také jeho pracovní výkonnost? Pokud ovlivní, tak jakým způsobem a v jakém měřítku? Odpovědi na tyto a další otázky jsou předmětem následujících odstavců. Princip funkce systému OxyReduct Preventivní protipožární systém OxyReduct® svou funkcí brání propuknutí požáru v prostoru ještě před tím, než má požár vůbec šanci začít. Dosahuje toho vytvořením inertní atmosféry se sníženou koncentrací kyslíku a její neustálou regulací. Systém funguje kontinuálně, tj. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Principem funkce zařízení OxyReduct® je zamezit možnosti vzniku požáru snížením koncentrace kyslíku v ovzduší výměnou za dusík. Protože je přítomnost kyslíku podmínkou vzniku procesu hoření, je snížením jeho koncentrace narušena samotná podstata tohoto fyzikálně-chemického procesu. Hladina koncentrace kyslíku je stanovena na úroveň okolo 0,75 % pod hranicí koncentrace, která je nutná k hoření materiálů skladovaných v prostoru, čímž brání jejich hoření při dané teplotě, která ve chráněném prostoru je. Koncentrace v různých prostorech se tedy liší především v závislosti na přítomných materiálech. Snižování koncentrace se provádí s pomocí úpravy okolního vzduchu (viz obr. 1). Membrány z dutého vlákna O2, Ar Kompresor a vysoušeč Přívod vzduchu (přirozená atmosféra)

Přívod N2 do chráněného prostoru

Filtrační zařízení

Vzduch

N2

Odvod zbytkových plynů Průřez membránou

Obr. 1 Schéma filtrace a úpravy vzduchu [7]

Úvod V současné době moderních technologií je kladen důraz především na bezpečnost těchto technologií, ochranu informací, hodnot, zdraví a práv osob. Z hlediska požární ochrany a bezpečnosti průmyslu je prvořadým úkolem požární prevence, tedy snaha předcházet vzniku požárního nebezpečí, tj. zamezit vzniku požáru, omezit jeho průběh a minimalizovat následné škody. Ideální je vytvořit takové podmínky, ve kterých by k požáru vůbec nedošlo. A právě na této myšlence je založen preventivní protipožární systém OxyReduct® vyvíjeným německou společností Wagner Group GmbH [13]. Jeho funkcí je chránit uzavřený prostor před možným vznikem požáru snížením koncentrace vzdušného kyslíku, nejčastějšího oxidačního činidla, prostřednictvím zvýšení 112

Vzduch je odebírán z okolního prostředí a přiváděn do vzduchového kompresoru, kde se zároveň i vysouší. Stlačený vzduch je následně potrubím přiváděn do generátoru dusíku, kde jsou odfiltrovány molekuly kyslíku a ostatní složky. Děje se tak pomocí polopropustných membrán z dutého vlákna. Touto filtrací vzniká vzduch s 95 % dusíku, který je následně veden dalším potrubím a vháněn do chráněného prostoru. Zvýšené množství dusíku snižuje v daném prostoru relativní množství kyslíku. Množství kyslíku ve vzduchu chráněného prostoru je neustále sledováno prostřednictvím kyslíkových čidel. Tato čidla předávají informace o aktuálních hodnotách zpět do řídicí jednotky systému, kde jsou tyto informace nepřetržitě vyhodnocovány. Dle aktuální Ostrava 14. - 15. května 2014


potřeby je pak řízena dodávka dusíku do prostoru a jeho udržení na požadované úrovni (viz obr. 2) [7, 9].

• chladírny, mrazírny; • rozvodné skříně, elektrorozvodny; • telekomunikační místnosti, místnosti se servery; • sklady, zásobníky, kontejnery; • prostory vysoce automatizované výroby, apod.

Obr. 2 Schéma funkce systému OxyReduct® [12] Instalace a údržba systému OxyReduct Systém OxyReduct® je doporučen pro ochranu prostor o celkovém objemu 20 až 200 000 m3. Kvantitativní rozsah vybavení množstvím komponentů systému není ani tak závislá na velikosti chráněného prostoru, jako spíše na jeho aktuální hodnotě výměny vzduchu. To znamená, že čím lépe je prostor utěsněn, tím menší je potřeba kvantitativního vybavení systému a tím jsou také nižší náklady na provoz. Ideální je hodnota výměny vzduchu v rozmezí 1 - 3 % objemu vzduchu za hodinu. Počáteční čas pro dosažení plné ochrany prostoru je cca 1 - 2 dny. K vedení plynů mimo chráněný prostor je doporučeno použít ocelového potrubí, v chráněném prostoru postačí potrubí plastové, neboť tlak na výstupu potrubí v místnosti je zanedbatelný. Dusíkový generátor by měl být umístěn ve vzdálenosti maximálně 30 m od vzduchového kompresoru, pro vzdálenost generátoru od chráněného prostoru ale žádné omezení není. Vzduchový kompresor je napájen třífázovým napájením. Dusíkový generátor a kontrolní jednotka vyžadují napájení 230 V. Systém je vybaven záložním zdrojem, takže v případě poruchy zařízení není ochrana prostoru bezprostředně ohrožena. Může trvat i několik dnů, než se koncentrace kyslíku v atmosféře chráněného prostoru zvýší na takovou hodnotu, kdy je opět možné hoření materiálů. Během této doby může být systém opět zprovozněn. Přestože hlavním úkolem systému je zabránit vzniku požáru nebo jeho rozšíření, stále ještě může docházet k pyrolýze (tepelnému rozkladu) materiálů. Proto se doporučuje vybavit chráněný prostor současně i systémem včasné detekce požáru, nejlépe kouřovými hlásiči s vysokou citlivostí. Údržba a kontrola systému je stejná jako u jiných požárně bezpečnostních zařízení. Vzduchový filtr by měl být vyměňován každoročně. Membrány dusíkového generátoru mají životnost nejméně 10 let [1, 7, 9]. Vhodné umístění a bezpečnost Systém je určen především pro použití v prostorech, ve kterých jsou uloženy materiály vysoké hodnoty, materiály a zařízení choulostivé na poškození požárem a následnými škodami hašení požáru, a také do prostor, kde by přerušení provozu zařízení mělo závažný dopad na bezproblémový chod v jiných návazných oblastech technologie nebo zařízení. Proto je systém OxyReduct® vhodné instalovat například do následujících typů prostor: • archivy, knihovny, muzea; • automatické parkovací systémy; Ostrava 14. - 15. května 2014

Pokud jde o bezpečnost systému ve vztahu k člověku, prostory chráněné systémem OxyReduct® jsou uvedeny jako vhodné pro pohyb a práci osob. Záleží ovšem na koncentraci kyslíku v dané atmosféře a na délce expozice. Nejčastěji bývá v chráněných prostorech úroveň koncentrace kyslíku 15 % obj. V takovémto prostředí je možné pobývat kontinuálně maximálně po dobu šesti hodin. Poté je potřeba zajistit alespoň 30 minut přestávku v prostředí normoxickém (s běžnou koncentrací kyslíku). Někdy je pro zabezpečení požární ochrany určena koncentrace kyslíku i nižší, okolo 12 % obj., a i do tohoto prostředí je vstup osobám povolen. Doba expozice je však v tomto případě omezena na velmi krátkou a před vstupem je zapotřebí absolvovat podrobnější lékařské vyšetření (viz dále). Příznaky, které mohou nastat při náhlému vystavení hypoxickému prostředí, jsou uvedeny v tab. 1. Všechny OxyReduct® systémy jsou uvnitř chráněného prostoru vybaveny nejméně dvěma kyslíkovými čidly, které neustále sledují hladinu kyslíku v atmosféře. Pokud hladina kyslíku dosáhne buď horní meze (těsně pod úrovní meze vznícení paliva) nebo spodní meze, spustí se automaticky výstražné zařízení a systém bude automaticky vypnut. Hladina kyslíku v chráněné oblasti tak neklesne pod bezpečnou úroveň [7, 13]. Tab. 1 Typické příznaky hypoxie při různých koncentracích O2 v dané atmosféře [7] Koncentrace O2 v atmosféře 20.9 %

Obvyklé příznaky u člověka Bez příznaků - běžná koncentrace kyslíku ve vzduchu

15 %

Žádný okamžitý vliv na zdraví

12 %

Únava a poškození úsudku

10 %

Závratě a dušnost

7%

Strnulost

5%

Minimální úroveň kyslíku podporující život

2-3%

Smrt do 1 minuty

Hypoxie u člověka Hypoxie představuje stav, kdy je v části organismu nebo celém lidském organismu nedostatek kyslíku. A protože má kyslík v organismu člověka nezastupitelnou úlohu, jakékoliv narušení jeho transportu a využití může mít pro funkci těla zásadní význam. Příznaky hypoxie mohou nastupovat nenápadně, bývají rozmanité, individuálně odlišné, ale u daného jedince vždy stejné! Obecně lze říci, že připomínají opilost. Mezi subjektivní příznaky hypoxie patří úzkost nebo euforie, bolesti hlavy, závratě, šumění v uších, celková slabost, únava, nevolnost, pocity tepla a chladu nebo také mravenčení. Mezi objektivní příznaky hypoxie pak patří zrychlené dýchání a tepová frekvence, poruchy logického myšlení, poruchy krátkodobé paměti a koncentrace, zhoršené smyslové vnímání, zhoršená pohybová koordinace, cyanóza (namodralé zbarvení rtů a konečků prstů), obluzení až ztráta vědomí (při těžším stupni postižení). V případě nedostatečného prokrvení kontrahujících se svalů může být příznakem hypoxie také bolest [2, 4, 8]. Lidské tělo disponuje několika kompenzačními mechanismy, které mohou do jisté míry deficit kyslíku pokrýt. Mají však své limity i svou specifickou rychlost nástupu. Některé kompenzační 113


reakce jsou při poruše transportu kyslíku aktivovány velmi rychle. Například po poklesu arteriálního parciálního tlaku O2 jsou dýchací centra stimulována z periferních chemoreceptorů a plicní ventilace se zvýší během několika sekund. Rychle reaguje i cirkulace (oběhový systém). Jiné kompenzace se uskutečňují až během několika hodin (například snížení afinity krve ke kyslíku) nebo i několika dnů a týdnů (například zvýšení počtu erytrocytů a koncentrace hemoglobinu v krvi) [4, 5, 6].

Důležitým faktem je, že zařízení s isobarickou hypoxií, jako je například prostor chráněný systémem OxyReduct®, mohou osoby kdykoliv opustit a že nad zaměstnanci pracujícími v takovýchto zařízeních je možný dohled (tzv. kontrolovaná hypoxie). Proto lze v takových zařízeních předpokládat nižší riziko než během skutečného pobytu ve vysoké nadmořské výšce, kdy často vlivem nepříznivého počasí není možnost úniku z tohoto hypoxického prostředí během krátké doby, ani není možné zajistit dohled osobou nevystavenou hypoxii (tzv. nekontrolovaná hypoxie) [12].

Není také bez zajímavosti, že existuje funkční vazba mezi množstvím kyslíku, které tělo spotřebuje, a tělesnou teplotou nebo intenzitou metabolických přeměn. Pokles tělesné teploty snižuje spotřebu kyslíku tkáněmi (viz obr. 3) [4].

Tab. 2 Hodnoty procentuálního zastoupení kyslíku v závislosti na nadmořské výšce dle ICAO (International Civil Aviation Organization) [12]

8 7 6

[m]

[%]

[mmHg]

[hPa]

[mmHg]

[hPa]

5

0

20,9

760,0

1013,0

158,8

211,7

500

19,7

716,0

954,6

149,6

199,5

1 000

18,5

673,8

898,3

140,8

187,7

1 500

17,4

634,0

845,3

132,5

176,7

2 000

16,4

596,0

794,6

124,6

166,1

2 500

15,4

560,0

746,6

117,0

156,0

15

3 000

14,5

525,8

701,0

109,9

146,5

Teplota tělesného jádra [°C]

3 500

13,6

493,0

657,3

103,0

137,3

4 000

12,7

462,0

616,0

96,6

128,8

4 500

11,9

432,6

576,8

90,4

120,5

5 000

11,1

404,8

539,7

84,6

112,8

5 500

10,4

378,6

504,8

79,1

105,5

6 000

9,7

353,6

471,4

73,9

98,5

6 500

9,1

330,0

440,0

69,0

92,0

4 3 2 1 0 40

35

30

25

20

Obr. 3 Vliv teploty tělesného jádra lidského organismu na spotřebu kyslíku [4] K získání energie metabolickými procesy však lidský organismus kyslík potřebuje. Teplota ovlivňuje metabolismus ve smyslu termoregulačním, tj. při metabolických přeměnách se organismus zahřívá. Proto lze říci, že čím je vyšší teplota tělesného jádra, tím nižší je metabolismus, a opačně. Platí to však jen v určitém úzkém rozmezí. Za extrémních teplot, při kterých už termoregulace těla selhává (stavy hypertermie nebo hypotermie), je vztah mezi teplotou a metabolismem již přímo úměrný. Při přehřátí rychlost metabolické přeměny látek stoupá a při podchlazení naopak klesá [10]. Vliv hypoxického prostředí na pracovní výkon člověka Na pohyb a práci v hypoxickém prostředí se doposud pohlíželo převážně z oblasti horské medicíny nebo letectví. V současnosti je ale hypoxie využívána pro požární prevenci, pro vrcholový trénink ve sportu a mnoho dalších specifických účelů. Pro účely dalšího výkladu bude často používán termín „ekvivalentní výška“. Jedná se o hodnotu nadmořské výšky, v níž by se lidský organismus setkal se stejným parciálním tlakem kyslíku, jako je tomu v prostředí se sníženým obsahem kyslíku při normálním tlaku atmosférickém (isobarická hypoxie). Jedná se tedy o ekvivalentní příměr srovnatelných fyzikálních podmínek v odlišných prostředích. Tento termín se často používá pro vyjádření tlaku v kabině letadel. 114

Doba užitečného vědomí

9

Atmosférické podmínky

Nadmořská výška

Spotřeba kyslíku (v ml/min na kg hmotnosti)

10

Parciální tlak O2

V prostorech chráněných protipožárním preventivním zařízením OxyReduct®, určených jako pracovní prostředí, se ekvivalentní výška nejčastěji pohybuje mezi 1700 - 2600 m, což v podmínkách isobarické hypoxie odpovídá koncentracím okolo 17,0 - 14,8 % O2 (± 0,2 %). V některých zvláštních případech jsou pracovníci v těchto prostorech vystaveni ekvivalentní výšce 2700 - 3800 m. Délka expozice je však potom omezena maximálně na několik hodin. V letecké medicíně je tato doba zvána „dobou užitečného vědomí“. Jedná se o maximální časový interval, v němž je osoba schopna racionální, vědomím plně kontrolované činnosti (viz tab. 2) [2, 5].

O2 při izobarických podmínkách

Tam, kde kompenzační mechanismy těla již nestačí, musí nastoupit léčba. Terapie hypoxických stavů spočívá zpravidla v odstranění příčiny. Nejčastějším léčebným postupem je inhalace vzduchu obohaceného kyslíkem nebo čistého kyslíku. Principem této kyslíkové terapie je snaha o zvýšení obsahu kyslíku v arteriální krvi. Kyslík je aplikován buď za normálního barometrického tlaku (normobarická oxygenoterapie) nebo za zvýšeného barometrického tlaku (hyperbarická oxygenoterapie). Hyperbarická oxygenoterapie se aplikuje ve speciální přetlakové komoře. Odstraňuje nebo zmenšuje následky všech forem hypoxie. Je však možné ji provádět jen po velmi krátkou dobu, a to z důvodu nástupu toxických účinků kyslíku [4, 5].

[min]

Bez omezení

> 30 min.

7 000

8,5

307,8

410,4

64,3

87,7

3 - 5 min.

10 500

5,0

183,0

244,0

38,2

50,9

cca 1 min.

12 900

3,4

123,5

164,7

25,8

34,4

15 - 30 sec.

S rostoucí nadmořskou výškou se snižuje maximální aerobní kapacita organismu. U neaklimatizovaných osob klesá maximální pracovní výkon lineárně o 10 - 15 % na každých 1000 m výšky (začátek je uvažován ve výšce 1500 m n. m.). Při akutní expozici hypoxickému prostředí se při fyzické zátěži zvýší plicní ventilace a minutový srdeční výdej více než při normálním parciálním tlaku O2 (v normálním prostředí, kde je osoba aklimatizována). Během velmi náročné nebo namáhavé práce ve výšce nad 3000 m se stává více a více limitujícím faktorem difúze kyslíku, a u osob vykonávajících intenzivní práci se bude snižovat saturace hemoglobinu kyslíkem. Z toho vyplývá, že tyto pracovní podmínky jsou výhradně pro osoby zcela zdravé, a dokonce i potom musí být brána v úvahu omezená, tj. snížená, pracovní zátěž (viz obr. 4) [12].



Tab. 3 Dočasné nebo trvalé kontraindikace v hypoxickém prostředí [12] Diagnóza

Doba, po kterou by se osoba měla vyhnout zvýšené nadmořské výšce (hypoxii)

Mrtvice

3 měsíce

Infarkt myokardu

6 týdnů, pokud je bez komplikací 10 týdnů (a více) v případě komplikací (např. závažná arytmie)

Obr. 4 Závislost maximálního pracovního výkonu člověka na nadmořské výšce [12] Před samotným zahájením pobytu a práce v hypoxickém prostředí by měli pracovníci podstoupit specializované lékařské vyšetření a jejich stav by měl být průběžně sledován při pravidelných lékařských prohlídkách. Pro expozice odpovídající koncentraci 15,0 - 14,8 % obj. O2 by zdravotní prohlídka u pracovního lékaře měla být zaměřena v prvé řadě na anamnézu dané osoby. Měly by být zjištěny následující fakta: 1) ukazatele kardiopulmonálních onemocnění nebo podstatné omezení maximální pracovní zátěže; 2) závažné onemocnění nebo operace v posledním roce; 3) problémy během pobytu ve výškách v minulosti; 4) předpoklad vysokého nebo extrémního pracovního zatížení ve výškách. Pokud osoba vykonává pravidelně a bez potíží nějaký aerobní vytrvalostní sport, dá se bez dalšího zdravotního vyšetření předpokládat, že vystavení této osoby podmínkám výše zmíněného typu hypoxie nepředstavuje pro ni žádná závažná rizika. V případech, které nejsou po kontrole pacientovy anamnézy zcela jasné závěry, by měla být požadována další laboratorní nebo odborná vyšetření: 1. Závažná anémie: krevní obraz; 2. Plicní hypertenze: echokardiografie; 3. Onemocnění plic: spirometrie, parametry plicní difúze, bodypletyzmografie a spiroergometrie; 4. Onemocnění srdce: echokardiografie, echokardiografie, ergometrie.

zátěžová

Pokud jsou pracovníci vystaveni ekvivalentní výšce 2700 3800 m (viz tab. 2), lékařská procedura by měla navíc zahrnovat vyšetření krevního obrazu, ergometrii a spirometrii [11, 12]. Pracovníci v ekvivalentní výšce větší než 3800 m (koncentrace 13 % obj. O2 a nižší) by měli být kontrolováni stejně, jak je uvedeno výše pro 2700 - 3000 m. U těchto pracovníků je ale vhodné, aby byli před jejich prvním vstupem do hypoxického prostředí tomuto typu prostředí vystaveni alespoň jednou zkušebně. Při této expozici musí být brán v potaz druh zátěže, předpokládaná délka trvání a obzvláště ekvivalentní výška (tj. parciální tlak O2). Pro úkol, který má být vykonáván v kontrolovaném prostředí hypoxické místnosti po omezenou dobu by měla být postačující akutní expozice 1 - 2 hodin ve stejné ekvivalentní výšce, ve které bude práce později prováděna. Během expozice by osobám měly být sledovány hodnoty saturace O2, tepová frekvence a projev symptomů spojených s danou výškou. Osoby s vážnějšími kardiovaskulárními chorobami, plicními chorobami spojenými s hypoxemií i latentní, osoby trpící anémií nebo těhotné ženy by neměly být pro práci v hypoxickém prostředí odpovídajícím výšce více než 3800 m vystaveny vůbec (viz tab. 3)!


Aorto-koronární bypass

2 - 3 týdny

PTCA (koronární angioplastika)

3 dny

Implantace koronárního stentu

3 - 10 dnů

Implantace kardiostimulátoru

Po kontrole správnosti funkce

Akutní broncho-pulmonální infekce

Zákaz expozice až do zotavení

Astma (vyvolané zátěží)

Zákaz expozice, pokud není dostatečně léčeno

Zásady práce v hypoxickém prostředí Pokud skutečná výška nebo ekvivalentní výška nepřesáhne 2700 m (resp. 14,8 % O2 v isobarických podmínkách) a doba expozice nepřesáhne více než několik hodin, není po dobu běžného pracovního dne nutné počítat s pauzou navíc, protože riziko poruch je zde velmi malé. Pokud je ale práce v hypoxické místnosti dlouhodobějšího charakteru nebo trvá celý den, osobám by mělo být doporučeno opustit hypoxický prostor na přestávku alespoň po každých 4 hodinách. Pokud jsou neaklimatizované osoby vystaveny ekvivalentní výšce 2700 - 3800 m, mělo by jim být doporučeno udělat si po každých 2 hodinách expozice pauzu v normoxickém prostředí alespoň na 15 minut. Pokud jsou neaklimatizované osoby vystaveny více než 3800 m, tato pauza by měla být prodloužena na 30 minut. Neaklimatizovaní pracovníci by se měli vyhnout expozici vyšší než 4500 m (12 % obj. O2 - viz tab. 2)! Všem pracovníkům by mělo být doporučeno opustit hypoxické prostory, pokud se necítí dobře. Vzdálit se do normoxického prostoru ihned, jakmile je to možné, je nejjednodušší léčbou. Protože onemocnění související s vysokou nadmořskou výškou nenastupují náhle, čas na ústup z prostoru vždy existuje. Pokud symptomy zcela vymizí po 15 - 30 minutách, osoba může znovu vstoupit do hypoxického prostoru. Pokud se stav postižené osoby nezlepší ani po více než půl hodině, měla by jí být před příští expozicí doporučena konzultace s lékařem. Nastavené maximum pracovního zatížení by mělo být pečlivě zváženo u všech pracovníků. Pokud práce, která má být vykonána, není subjektivně příliš namáhavá (např. kancelářská práce) a ekvivalentní výška nepřesáhne 2700 m, stačí vědět, že osoba je schopna bez potíží vystoupat jedno rameno schodiště nebo ujít bez zadýchání 80 - 100 m po rovině. Při práci v ekvivalentní výšce nad 4500 m by pracovníci měli být pro jistotu pozorováni pověřenou osobou, která je vně hypoxického prostoru, ale současně v neustálém kontaktu s osobami uvnitř. Optimálně by pro takový účel měla být zřízena dohlížecí místnost konstruována s velkým oknem do vedlejší místnosti. Bezpečnost může být dále zvýšena přítomností kyslíkové lahve s dýchací maskou, a měl by být také k dispozici „na zavolání“ specializovaný lékař. Pro ekvivalentní výšky nad 5000 m (11 % obj. O2 - viz tab. 2) by měl být tento lékař v blízkosti pracoviště přítomen osobně [12].

115


Osoby pracující v hypoxických podmínkách by měly být proškoleny o možných nebezpečích a měly by být seznámeny s příznaky akutní hypoxie i s jejím zvládáním. Důležité je poučit pracovníky o dodržování pravidelného pitného a stravovacího režimu. Samozřejmostí by měl být zákaz užívání alkoholu a návykových látek!

zajištěna také přiměřená terapie. Další podrobnější informace k celé problematice lze najít v literatuře [3] a dalších citovaných publikacích. Použitá literatura [1]

Fire extinguishers and fire alarm systems: Fire Technics Ltd. OxyReduct system [online]. 2009 [cit. 2014-31-01]. Dostupné z WWW: .

[2]

Háčik, Ľ.: Lidská výkonost a omezení: Učební text dle předpisu JAR-FCL 1. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o., 2006. 96 s. Dostupné z WWW: .

[3]

Jašová, J.: Preventivní protipožární systém OxyReduct a jeho možné vlivy na fyziologii člověka: bakalářská práce. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, FBI, 2011. 50 s.

[4]

Nečas, E, et al.: Obecná patologická fyziologie. 3. vydání. Praha: Karolinum, 2009. 377 s. ISBN 978-80-246-1688-9.

[5]

Nečas, E.: Patofyziologie zásobování organismu a jeho tkání kyslíkem. Vydání 1. Praha: Avicenum, 1982. 260 s.

[6]

Paleček, F., et al.: Patofyziologie dýchání. Vydání 2., přepracované a rozšířené. Praha: Academia, 1999. 402 s. ISBN 80-200-0723-7.

[7]

Security Systems, Fire, Safety and Defence Solutions and Equipment from Westminster International. Wagner OxyReduct Fire Prevention System - Suppression Extinguishing Systems - Fire from Westminster International [online]. 2009 [cit. 2014-31-01]. Dostupné z WWW: .

[8]

Sutton, J.R.; Jones, N.L.; Houston, Ch.S. Hypoxia: Man At Altitude. New York: Thieme-Stratton Inc., 1982. xv, 213 s. ISBN 0-86577-048-4, 3-13-622901-0.

[9]

The Invicta Group. Oxyreduct [online]. 2010 [cit. 2014-3101]. Dostupné z WWW: .

Závěr Systém OxyReduct® může být velmi účinným preventivním protipožárním systémem umožňujícím za svého chodu dokonce pohyb a práci osob. Je však třeba držet se několika bezpečnostních pravidel a postupů vyplývajících ze znalostí fyziologických pochodů v lidském těle. Klíčová fakta vyplývající z celé studie lze vyjádřit v následujícím krátkém souhrnu. Obsah kyslíku ve vzduchu přímo úměrně ovlivňuje rychlost procesu hoření, tj. poklesem koncentrace kyslíku ve vzduchu klesá i rychlost hoření. Mezní hodnotou pro velkou část hořlavých látek je 15 % obj. O2. Hodnota koncentrace kyslíku v ovzduší vytvářeném systémem OxyReduct® je nastavena na tuto a nižší hodnoty v závislosti na materiálech vyskytujících se v chráněném prostoru. Z hlediska fyziologie je přítomnost kyslíku v lidském organismu nezbytná pro jeho běžnou funkci. Přechod kyslíku z okolní atmosféry k místům potřeby v organismu probíhá difúzí, na základě rozdílu parciálních tlaků. Snížením koncentrace kyslíku v ovzduší poklesne jeho parciální tlak a také tlakové gradienty v transportu kyslíku se sníží. Tkáně jsou nedostatečně zásobovány kyslíkem a dochází k stavu nazývanému hypoxie. Míra postižení tkání a rozsah případné kompenzace ze strany vlastního těla člověka závisí na míře hypoxie a jejím časovém trvání. Nejcitlivější je na hypoxii zrakové čidlo, centrální nervový systém a myokard. Účinky hypoxie prohlubuje chlad, konzumace alkoholu, drog a fyzická zátěž. Závažný dopad může mít hypoxie především na osoby trpící onemocněním dýchacích cest a kardiovaskulárního systému. Nejrychlejším způsobem léčby hypoxie je odchod z hypoxického prostoru do prostředí s běžnou koncentrací kyslíku, na níž je daná osoba aklimatizována, případně použití kyslíkového přístroje. Pro práci v prostředí systému OxyReduct® platí následující obecné zásady. Každý pracovník by měl absolvovat specializované lékařské vyšetření. Dále by měl být obeznámen s vlivem prostředí a s příznaky hypoxie, aby na ně mohl včas účinně zareagovat. V případě jakékoliv fyzické či psychické indispozice by měl být zvážen již samotný vstup této osoby do hypoxického prostoru, protože nastavené podmínky mohou tuto individuální indispozici ještě prohloubit. Pracovník by měl dodržovat dostatečný pitný a stravovací režim, vyhnout se konzumaci alkoholu a návykových látek. Oděv pracovníka by měl být přizpůsoben teplotním podmínkám pracovního prostředí. Musí být také adekvátně snížena energetická náročnost vykonávané práce a délka pracovní doby. Pracovníkům musí být umožněno opustit pracovní prostor v případě projevu příznaků hypoxie a musí být v případě potřeby

116

[10] Trefný, Z.; Trefný, M.: Fyziologie člověka II. Praha: Karolinum, 1993. 412 s. ISBN 80-7066-725-7. [11] Tuček, M.; Cikrt, M.; Pelcová, D.: Pracovní lékařství pro praxi: Příručka s doporučenými standardy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 328 s. ISBN 80-247-0927-9. [12] UIAA MedCom Standard No. 15: Work in Hypoxic Conditions. Switzerland: The International Mountaineering and Climbing Federation [online] 2009 [cit. 2014-31-01]. Dostupné z WWW: . [13] WAGNER Group GmbH. Better solution in fire protection [online]. 2007 [cit. 2014-31-01]. Dostupné z WWW: .



Výzkum ergonomických rizik a jejich vlivu na spolehlivost výkonu operátorů řídících center Ergonomic Risks Research and their Influence on Control Room Operator Performance Reliability RNDr. Mgr. Petr Skřehot, Ph.D.1 Mgr. František Houser

2

VÚJE Česká republika s.r.o. - pracoviště Praha Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5 2 VÚJE Česká republika s.r.o. - pracoviště Temelín Jaderná elektrárna Temelín, 373 05 Temelín - elektrárna [email protected], [email protected] 1

Abstrakt V moderních dispečerských pracovištích se setkáváme s rozmanitým spektrem ergonomických rizik, které mohou negativně ovlivňovat také kvalitu a spolehlivost výkonu lidského činitele. Tato rizika jsou spojena zejména s pracovním prostředím a s požadavky na prováděné úkoly. Operátoři jsou tak při práci exponováni zrakové a psychické zátěži, často doprovázené i účinky nevhodných mikroklimatických podmínek. Spolu s tím u nich vzniká také fyzický diskomfort nebo některé projevy sociálních stresorů. Důsledky těchto kumulativních vlivů ovšem nejsou stále příliš prozkoumány, a proto oprávněně vyvolávají řadu otázek. Z tohoto důvodu byl v roce 2014 zahájen specificky zaměřený výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout nové postupy pro hodnocení ergonomických rizik v dispečerských pracovištích zahrnujících také používání složitých rozhraní člověk-stroj. Klíčová slova Ergonomie, prevence rizik, dispečerská pracoviště, lidský činitel. Abstract There is variety of ergonomic risks in control rooms, which can negatively affect quality and reliability of human factor performance. The risks are associated particularly with work environment and with demands on performed tasks. Operators are exposed to visual and emotional stress during performance what goes often along with impact of unsuitable microclimatic conditions. Thus operators are influenced by physical discomfort or by some features of social stressors. Nevertheless, consequences of these cumulative influences aren’t sufficiently explored yet. Then, there arise just many questions. On that account there was launched specifically aimed research project in 2014, it’s aim is to develop new procedures for control room ergonomic evaluation including sophisticated human-machine interface usage. Keywords Ergonomics, risk prevention, control rooms, human factors. Úvod V posledních letech je stále častěji upozorňováno na význam kumulativních účinků širokého spektra stresorů a z nich plynoucích psychosociálních a ergonomických rizik [2], které mohou ovlivňovat nejen pracovní pohodlí obsluhy dispečerských pracovišť, ale především spolehlivost jejich výkonu během procesu řízení složitých technologických celků. Od roku 2009 je tato oblast vnímána jako součást tzv. nových rizik (New and Emerging Risks) [3] a od loňského roku je Evropskou agenturou pro BOZP (EU-OSHA) zařazena také do prioritních cílů evropského výzkumu v oblasti BOZP [4]. Jelikož se s otázkami vhodné integrace Ostrava 14. - 15. května 2014

lidského faktoru do pracovních systémů moderních dispečerských pracovišť setkáváme také v České republice, byl iniciován projekt s názvem „Hodnocení vlivu pracovního prostředí blokových dozoren průmyslových provozů na spolehlivost výkonu operátorů“. Předložený návrh byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci druhé výzvy v programu OMEGA, přičemž jeho řešení je vymezeno na léta 2014 až 2015. V návaznosti na Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ČR [1] si uvedený projekt klade za cíl naplnit zejména její prioritu č. 5, v níž je vyzdvihována potřeba realizovat aplikovaný výzkum zaměřený na prevenci existujících, nových a potencionálních rizik, zvláště pak na pracovištích zvláštního charakteru. Zaměření projektu tak odráží jak cíle zahrnuté ve strategii Evropského společenství (EU) č. KOM(2007) 62 zaměřené na „zvládání nových a stále vyšších rizik“, tak i aktuální celospolečenský apel volající po zvýšení bezpečnosti provozu řady „rizikových“ technologií. Současný stav řešené problematiky Inženýrská ergonomie v praxi O problematice vlivu pracovního prostředí a pracovních podmínek na spolehlivost lidského činitele je sice možno nalézt řadu odborných prací, nicméně praktické nástroje (metodiky), které by umožňovaly provádět alespoň screeningová hodnocení úrovně faktorů pracovního prostředí a jejich možného vlivu na kvalitu lidského výkonu, stále chybí. Určitá pozornost byla doposud věnována vývoji metod a postupů pro posuzování chybování lidského operátora v systémech člověk-stroj [např. 5, 6], respektive posuzování jeho možného selhání v důsledku pracovní zátěže [např. 7, 8, 9]. V obou případech však existující nástroje neberou dostatečný zřetel na vliv pracovního prostředí. Příčinou může být všeobecně zakořeněný mýtus, že otázky pracovního prostředí v dostatečné šíři řeší platná legislativa a technické normativy, a tudíž že není nutno věnovat větší pozornost systému člověk prostředí. Ovšem ohlasy z praxe hovoří jinak. V chemickém průmyslu je uvedená problematika již delší čas diskutována v rámci nových přístupů pro hodnocení technologických rizik [10, 15]. Obdobná potřeba se v současnosti objevuje také v jaderné energetice a to zejména v souvislosti se zajištěním maximální úrovně bezpečnosti nově budovaných zdrojů (např. JE Mochovce 34, JE Temelín 34, JE Hanhikivi-1 aj.), respektive při modernizaci systémů kontroly a řízení u již provozovaných jaderných bloků. Je potřeba totiž zdůraznit, že řada výrobních technologií (chemie i jádro) je stále řízena prostřednictvím původních řídicích systémů, jejichž ergonomie a uspořádání vychází z návrhů a standardů poplatných době před cca 30 lety. Dnešním potřebám a technickému pokroku proto ne zcela dobře vyhovují, což může vyvolávat řadu problémů, které si odborníci z praxe dobře uvědomují [11, 12]. Výmluvným příkladem může být norma ČSN EN 60964 „Jaderné elektrárny Dozorny - Návrh“, která byla poprvé vydána v roce 1989, a kterážto ani po svém druhém opraveném vydání prakticky vůbec nezahrnuje požadavky na pracovní stanice operátorů vybavené zobrazovacími jednotkami.

117


Ergonomické navrhování pracovních systémů Ze stávající mezinárodní úpravy (např. direktiva SEVESO či předpisy IAEA) tak i z národní legislativy (např. zákoník práce) vyplývá, že zaměstnavatel (podnik) je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě toho pak musí vyhodnotit relevantní rizika a přijmout opatření k jejich odstranění. Opatření, která umožní minimalizovat nežádoucí důsledky práce na lidské zdraví a spolehlivost lidského činitele, lze přitom definovat již ve fázi designu daného pracoviště. Tento přístup se odborně nazývá ergonomické navrhování pracovních systémů a aplikuje se zejména pro ta pracoviště, kde dochází (anebo se předpokládá, že bude docházet) ke vzniku psychické zátěže v důsledku náročného mentálního a senzorického výkonu pracovníka anebo jeho interakce se strojem (počítačem) či pracovním prostředím. V obecné rovině tuto záležitost řeší zejména normy ČSN EN ISO 11064-6, ČSN EN ISO 10075-2 a ČSN EN 614-1, které stanoví klíčové požadavky pro optimální využívání schopností člověka při současném respektování jeho omezení a potřeb. To však v praxi vyžaduje provedení analýzy (1) pracovních úkolů, které budou pracovníci na daném pracovišti provádět, (2) účinků všech omezení daného návrhu a (3) vlivu daného návrhu na pracovní prostředí (například hluk, vibrace a jiné stresory). Dispečerská pracoviště proto musejí být navržena tak, aby se brala v úvahu proměnlivost chování obsluhy, náročnost nebo náhlost vykonávaných úkolů a také požadavky na pracovní komfort (pracovní prostředí). Používaná ovládací zařízení pak musejí zohledňovat tělesné rozměry, pracovní polohu, tělesné pohyby, fyzickou sílu, mentální schopnosti a senzorická omezení obsluhy. V úvahu se musí brát také účinky kombinace různých faktorů (například četnosti tělesných poloh a pohybů, trvání operace a celkové trvání práce). Na obsluhu má vliv i pracovní prostředí, které musí být v návrhu také pečlivě řešeno. Návrh se má pokud možno vyhnout poškozujícím účinkům a naopak podporovat usnadňující účinky. Všechny základní prvky systému obsluha-zařízení, jako jsou sdělovače, signály a ovládače, musí být navrženy takovým způsobem, aby umožnily jasnou a jednoznačnou interakci mezi obsluhou a zařízením. Zvažování výše uvedených hledisek umožňuje určit a ergonomicky zhodnotit související rizikové faktory a zajistit, aby návrh pracoviště a jeho vybavení zahrnoval odpovídající prostředky pro jejich snížení. To následně vede k lepší ochraně zdraví, bezpečnosti, pohodě a spolehlivosti pracovního výkonu operátorů a v konečném důsledku i ke snížení pravděpodobnosti vzniku lidských chyb ve všech fázích životního cyklu daného pracoviště. Ergonomické navrhování řídicích center detailněji řeší norma ČSN EN ISO 11064-6, která obsahuje environmentální požadavky pro tento druh pracovišť. Norma se zaměřuje na: • Tepelně-vlhkostní podmínky. • Čistotu pracovního ovzduší. • Světelné prostředí. • Akustické prostředí. • Vibrace. • Estetiku a návrhy interiérů. ČSN EN ISO 11064-6 úzce souvisí také s ČSN EN ISO 110642 a ČSN EN ISO 11064-3, které popisují uspořádání řídicích center a to z pohledu navrhování přístrojových rozhraní. Environmentální aspekty související s používáním zobrazovacích jednotek jsou pak dále rozvinuty v ČSN EN ISO 9241-6 a ČSN EN ISO 9241-7. Na základě podrobnější analýzy je ovšem dlužno konstatovat, že v ISO normách řady 11064 a řady 9241 se vyskytuje několik duplicit a mnohdy i protichůdných požadavků. Vlastní „pohled“ pak zavádí normy určené pro blokové dozorny jaderných elektráren, jako například již zmíněná ČSN EN 60964. Je tedy zřejmé, že prostá „technokratická“ aplikace existujících normativů pro návrh nebo hodnocení kvality pracovních systémů dispečerských pracovišť 118

není v praxi možná. Z tohoto důvodu je tedy nutné vyvinout specializovanou metodiku, která napomůže odstranit existující disproporce či nejasnosti. Hodnocení faktorů pracovního prostředí Žádné pracovní místo není stejné a tedy i ergonomická rizika, která se na jednotlivých pracovních místech vyskytují, jsou velmi různorodá. Hodnocení faktorů pracovního prostředí proto nutně vyžaduje komplexní řešení, které musí zahrnovat řadu hledisek. Jedná se ovšem o poměrně složitý úkol, neboť: (1) mnoho zásad a normativních požadavků není definováno dostatečně srozumitelně, jasně a taxativně a (2) aplikace některých normativních zásad má s ohledem na pracovní pohodu obsluhy a spolehlivost výkonu lidského operátora vzájemně antagonistické účinky [13]. Jednotlivé faktory pracovního prostředí totiž mohou ovlivňovat jednání (a tedy i spolehlivost) operátora různým způsobem, přičemž často na operátora působí několik faktorů současně [15]. Vyvstává tedy otázka, jakým způsobem lze provádět objektivní posuzování vlivu faktorů pracovního prostředí v řídicích centrech? Na tuto otázku se snaží nalézt odpověď právě projekt TD020017, jehož řešení vychází ze dvou klíčových etap: 1) Podrobné analýzy odborných podkladů, normativů, standardů a expertních doporučení. 2) Provedení terénního šetření na vybraných dispečerských pracovištích s cílem získat relevantní data pro návrh finálních hodnotících checklistů. Metodika terénního šetření v řídicích centrech Na základě schváleného harmonogramu řešení projektu, bude sběr dat na vybraných dispečerských pracovištích proveden ve dvou etapách. První etapa bude screeningová a jejím cílem bude odhalit všechny relevantní skutečnosti související s pracovním prostředím, které mohou potenciálně ovlivnit spolehlivost výkonu operátorů. Získané výsledky budou dále použity jako východisko pro návrh cíleně orientovaných hodnotících checklistů, jež budou součástí finální „Metodiky pro posouzení vlivu prostředí a podmínek v blokových dozornách na spolehlivost operátorů“, která bude hlavním výsledkem řešení projektu TD020017. Uvedené checklisty budou verifikovány pomocí opakovaného terénního šetření a následnou interní oponenturou provedenou externími odborníky. První etapa terénního šetření (screeningová) bude provedena v jedné vybrané blokové dozorně jaderné elektrárny Temelín (ČEZ a.s.) a v jednom až dvou velínech řízení výroby v ústecké Spolchemii (Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s.). Vlastní šetření, které proběhne v polovině roku 2014, bude sestávat ze tří částí: 1) Měření faktorů pracovního prostředí (tj. ustálený a impulsní hluk, intenzita osvětlení, osvětlenost plochy zrakového úkolu, teplota kulového teploměru, teplota suchého teploměru, rychlost proudění vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, koncentrace oxidu uhličitého a charakteristiky aerosolů v pracovním ovzduší); 2) Provedení strukturované ergonomické analýzy pracovních míst (tj. analýza dispozičního řešení dispečerských pracovišť, ergonomická klasifikace zdrojů pracovní zátěže v pracovním systému a posouzení interface); 3) Dotazníkové šetření mezi operátory (tj. aplikace dotazníku pro hodnocení zátěže pracovníků faktory pracovního prostředí a dotazníku pro subjektivní posouzení úrovně diskomfortu). Očekává se, že největší penzum dat potřebných pro návrh výsledných checklistů přinese druhá část šetření, která bude provedena za využití standardizovaných postupů [8, 9]. Bude se jednat o analýzu dispozičního řešení dispečerských pracovišť, ergonomickou klasifikaci zdrojů pracovní zátěže v pracovním systému a posouzení interface.



Analýza dispozičního řešení dispečerských pracovišť bude sestávat z místního šetření skupiny analytiků (ergonom, procesní inženýr, technik BOZP ad.) zaměřeného na posouzení rozmístění vybavení pracoviště, pracovních sedadel, stolových sestav, pracovních pomůcek, estetického řešení velínů apod. Ergonomická klasifikace zdrojů pracovní zátěže v pracovním systému bude provedena podle metody Matoušek-Baumruk [8], která zahrnuje devět skupin zdrojů zátěže. Jejich význam se bude hodnotit pomocí čtyřbodové stupnice sloužící pro odhad úrovně nároků práce a závažnosti ohrožení operátorů zdravotními riziky. Pro posouzení interface, tj. řešení ovládačů, sdělovačů a alarmů, vhodnosti zvoleného počtu, jejich provedení a rozmístění v dispečinku, bude využita metoda HODERG [8] - hodnotící listy č. 2 a 3 (pro manuální ovládače resp. analogové sdělovače) v kombinaci s postupem dle normy ČSN EN ISO 9241-12 (pro digitální ovládače/sdělovače a displeje). Veškeré získané výsledky budou následně konfrontovány s požadavky technických normativů, respektive s doporučeními uváděnými v odborné literatuře a vyhodnoceny. Budou posouzeny silné a slabé stránky použitých přístupů a na základě těchto poznatků budou navrženy jednotlivé hodnotící checklisty obsahující sady konkrétních atributů anebo matice otázek (podle zaměření jednotlivého checklistu). Další etapa řešení projektu pak bude představovat verifikaci navrženého nástroje, diskuse s kompetentními autoritami a závěrečnou certifikaci metody. Závěr Zkušenosti ukazují, že otázkám vlivu pracovního prostředí na spolehlivost výkonu operátorů se doposud nevěnovala náležitá pozornost odpovídající závažnosti tohoto tématu. Na tuto skutečnost ostatně poukazuje také řada odborných prací [13, 14 aj.] a ohlasů z praxe. Z těchto důvodů byl proto iniciován projekt TD020017, jehož řešitelem je společnost VÚJE Česká republika s.r.o. Předmětem řešení tohoto projektu bude kromě hlubšího teoretického studia dané problematiky také provedení série terénních šetření na několika dispečerských pracovištích a to ve spolupráci s vybranými průmyslovými podniky. Cílem bude identifikovat faktory pracovního prostředí, které mohou ovlivňovat výkon (spolehlivost) operátorů a navrhnout způsob jejich hodnocení. Terénní šetření tak bude nutně zahrnovat měření vybraných faktorů pracovního prostředí, provedení ergonomické analýzy pracovních míst, posouzení základního rozhraní člověk-počítač a popis vzájemných vazeb a synergií ve vztahu k psychosociálním rizikům. Získaná data poslouží k návrhu certifikované metodiky, která bude hlavním výstupem projektu. Smyslem této metodiky bude definovat postupy pro provádění rychlého orientačního hodnocení ergonomických aspektů v řídicích centrech s akcentem na spolehlivost a komfort obsluhy. Bude se tak jednat o užitečný manažerský nástroj, který nalezne své využití zejména při IMS auditech, periodických prověrkách bezpečnosti práce nebo při průběžné kontrolní činnosti. Poděkování Výsledky publikované v tomto článku vznikly v rámci řešení projektu TD020017 „Hodnocení vlivu pracovního prostředí blokových dozoren průmyslových provozů na spolehlivost výkonu operátorů“, který je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR. Použitá literatura [1]

Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ČR. Praha: MPSV. [online]. 2008. Dostupný z WWW: .


[2]

Guidance on the application of the essential health and safety requirements on ergonomics set out in section 1.1.6 of Annex I to the Machinery Directive 2006/42/EC. [on line]. Dostupný z WWW: .

[3]

The human machine interface as an emerging risk. [on line]. Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work. 2009. ISBN-13 978-92-9191-300-8. Dostupný z WWW: .

[4]

Sas, K.; Suarez, A. [et al.].: Priorities for OSH research in Europe: 2013-2020. Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work. 2013. ISBN 978-92-9240-068-2. Dostupný z WWW: .

[5]

Havlíková, M.: Lidský faktor v systémech MMS. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2009, Vol. 2, No. 1. Dostupný z WWW: .

[6]

Skřehot, P.: Spolehlivost lidského činitele v prevenci závažných havárií. Ostrava: VŠB - TU Ostrava. Fakulta bezpečnostního inženýrství. Katedra bezpečnostního managementu, 2012. 113 p. (+ 4 přílohy). Vedoucí disertační práce: doc. Dr. Ing. Aleš Bernatík.

[7]

EN ISO 10075-1 Ergonomic principles related to mental work-load - Part 1: General terms and definitions identifies sustained attention as one of the task requirements considered as contributory factor to mental stres.

[8]

Král, M.: Metody a techniky užité v ergonomii. Praha: VÚBP, 2001.

[9]

Hlávková, J.; Valečková, A.: Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik. [online]. Praha: SZÚ, 2007. Dostupný z WWW: .

[10] Report of the OECD-CCA Workshop on Human Factors in Chemical Accidents and Incidents. ENV/JM/ MONO(2008)6. [online]. Paris: OECD. 2008. Dostupný z WWW: . [11] Aas, A.L.; Skramstad, T.: A case study of ISO 11064 in control centre design in the Norwegian petroleum industry. Applied Ergonomics. 42 (2010). pp. 62 - 70. [12] Case Study: Nuclear Powerplant Control Room Operators. Biological Applications Program. [on line]. 1996. Dostupný z WWW: . [13] Ivergard, T.; Hunt, B.: Handbook of Control Room Design and Ergonomics: A Perspective for the Future. 2nd ed. Boca Raton: Taylor & Francis Group, 2009. 371 s. ISBN 978-14200-6429-2. [14] Salvendy, G.: Handbook of human factors and ergonomics. 3rd ed. Hoboken: John Wiley & Sons, 2006. 1654 s. ISBN 978-0-471-44917-1. [15] OECD-CCA Workshop on Human Factors in Chemical Accidents and Incidents, Proceedings, 2007.

119


Nové možnosti vzdělávání v oblasti bezpečnosti New Educational Opportunities in the Field of Safety Mgr. Ivana Slováčková Günther Kirschstein

Osnova a prezenční listina se stávají povinnou dokumentací o školení.

Kirschstein&Partner Bezručova 194/34, 737 01 Český Těšín [email protected]

Všechny druhy školení, které zaměstnavatel stanoví ve vnitřním předpisu, musí skončit ověřením znalostí proškoleného zaměstnance. Obecný pohled na situaci

Abstrakt V současné době je vzdělávání v oblasti BOZP ve firmách velmi často prováděno firemním bezpečnostním technikem. Běžnou praxí je organizace opakovaného školení 1x ročně, pro větší skupiny pracovníků. Občas se efektivita takto prováděného školení měří závěrečným testem. Je to však opravdu objektivní kritérium? Jak zajistit, aby školení bezpečnosti nejen splnila zákonné požadavky, ale aby přinesla požadovaný efekt a podílela se také na zvýšení kultury bezpečnosti ve firmě? Jaký vliv v oblasti školení mají nové technologie a často velmi propagovaný a podporovaný e-learning? Klíčová slova Školení bezpečnosti, efektivita školení. Abstract Health and safety training in companies is at present very often conducted by a corporate safety technician. It is common to organize a repeated training course once a year for larger groups of employees. At times, the efficacy of training carried out in this way is assessed by means of a final test. However, is such a criterion really objective? How to ensure that safety training not only meets the requirements stipulated by law, but that it also brings the desired effect, and that it plays a role in improving safety culture in the company? What influence as far as training is concerned do new technologies and the much promoted and endorsed e-learning have? Keywords Safety trainings, efficacy of training. Vzdělávání v oblasti BOZP - legislativní požadavky Zaměstnavatel má povinnost provádět školení BOZP. Tato povinnost vychází ze zákoníku práce, kde jsou definovány základní druhy školení pro zaměstnance. Mezi základní druhy školení v oblasti BOZP patří: • Vstupní obecné školení; • Školení na pracovišti; • Opakovaná školení; • Školení jiných osob zdržujících se na pracovišti zaměstnavatele s jeho vědomím; • Školení zaměstnanců - cizích státních příslušníků; • Ostatní školení (respektive přezkoušení znalostí), které vyplývají z dalších právních a ostatních předpisů. Za obvyklou lhůtu opakovaných školení u zaměstnavatele se považuje 12 měsíců, lhůta by neměla být delší než 2 roky, není-li ve zvláštních předpisech stanovena lhůta kratší (delší). Lhůty opakovaného školení stanoví zaměstnavatel např. vnitřním předpisem, kolektivní smlouvě nebo pracovním řádu. Pro školení je nutné vypracovat osnovu školení, ze které bude zřejmé, jaké požadavky byly předmětem školení a jaká opatření a postupy musí zaměstnanci dodržovat. 120

Z průzkumů provedených ve firmách v rámci soutěže Safety Culture Award, případě ze zkušeností z různých podniků vyplývá, že v současné době je vzdělávání v oblasti BOZP ve firmách často prováděno bezpečnostním technikem. Běžnou praxí je totiž provedení opakovaného školení 1x ročně, někdy pro velké skupiny pracovníků. Ověření znalostí takto prováděného školení se často měří závěrečným testem. Je to však opravdu objektivní kritérium? Jak zajistit, aby školení bezpečnosti nejen splnila zákonné požadavky, ale aby přinesla požadovaný efekt a podílela se také na zvýšení kultury bezpečnosti ve firmě? Velmi důležité je si naprosto upřímně odpovědět na otázku: Proč školíme? Pokud jen proto, abychom splnili zákonné požadavky, měli dostatečné argumenty a krytí v případě inspekce, případně nehody, pak výše uvedený model plně dostačuje. Pokud však firma chce zvyšovat povědomí o bezpečnosti, zlepšovat kulturu bezpečnosti a zajistit, aby pracovníci nejen měli znalost předpisů, ale aby se také zavázali k jejich dodržování, je nutné změnit přístup ke školení bezpečnosti práce. Jak se učíme? Jak metody a formy výuky ovlivňují proces zapamatování? Velmi často se setkávám s argumenty: „My jim to pořád opakujeme, pořád jim to říkáme, ale nemá to žádný efekt.“ Proč tomu tak je? Je potřené si uvědomit tři základní fakta a principy. 1. Iluze nezranitelnosti. My lidé, abychom přežili, máme iluzi nezranitelnosti. Ta nám na jedné straně pomáhá zvládat každodenní život. Nemohli bychom normálně žít, pokud bychom neustále přemýšleli, co všechno nám hrozí a co všechno by se mohlo stát. Na druhé straně nám tato iluze komplikuje situaci v bezpečnosti práce, protože pracovníci mají pocit, že „jim se to nemůže stát.“ Oni to tak dělají už tolik let a nikdy se jim nic nestalo atd. Není proto možné spoléhat na to, že lidem záleží na svém zdraví a argumentovat zdravotními dopady. 2. Odpor ke změnám. Pokud chcete po lidech, aby změnili zavedené vzorce chování, setkáte se s odporem. S výjimkou změn, které zcela okamžitě přinášejí viditelný zisk - např. pokud byste po lidech chtěli, aby pracovali méně hodin za stejný plat. Takových změn bohužel v pracovním životě příliš není. Většinou změny přinášení nutnost „přestavět“ návyky. Ze začátku mohou být také náročnější, zaměstnanci mají pocit, že je zdržují apod. Při prosazování bezpečnosti práce musíte počítat s tím, že lidé budou zkoušet, zda opravdu budete vyžadovat nové chování a budou se stavět proti změnám. 3. Způsob jakým se my lidé učíme, a jak si pamatujeme. Tomuto tématu se jako jeden z prvních věnoval Edgar Dale. Jeho patrně nejznámějším dílem je diagram Cone Of Experience (někdy se také uvádí pod názvem Cone Of Learning, v české literatuře „kužel zkušenosti“ nebo „kužel učení“ (Dale 1969). O významu jeho objevu nemůžeme pochybovat ani dnes - vždyť při výběru vyučovacích prostředků a aktivit nám může posloužit stejně dobře jako v době svého vzniku.



Kužel zkušeností ukazuje, jak hodně jsme schopni si zapamatovat a naučit se při použití dané metody učení. Vyplývá z něj, že si obecně pamatujeme: 10 % toho, co si čteme, 20 % toho, co slyšíme, 30 % toho, co vidíme, 50 % toho co vidíme, i slyšíme, 70 % z toho, o čem hovoříme a píšeme, 90 % z toho, co sami děláme. Pokud se podíváme na danou tabulku, je zřetelné, proč se někdy školení bezpečnosti míjí účinkem. Zároveň ukazuje, že velmi populární forma e-learningu sice uleví zaměstnavateli, ale jeho efektivita není příliš vysoká, vždyť ze čtení si zapamatujeme jen 10 %. Abychom však zcela nezavrhli e-learning, je možné se podívat na jeho výhody a přínosy. E- learning může sloužit k úspoře času - pro seznámení se s předpisy, pro nastudování teoretických požadavků a vytvořit tak základnu, na které je pak možné rychleji pomocí jiných metod učení dosáhnout stanovených cílů. Lépe z výše uvedeného vycházejí prezentace, lidé vidí obrázky, slyší přednášejícího a také čtou, co je na daném snímku. Velmi však záleží na prezentačních dovednostech lektora. Pokud bude jen číst to, co bude uvedeno na jednotlivých snímcích, brzy si účastníci vždy přečtou text na obrázku, pak „vypnou“ a efekt se snižuje. Je zde další nebezpečí, které spočívá v tom, že prezentaci je možné uspořádat pro větší počet účastníků. Pokud jsou dispozici dostatečné prostory a dobrá technika, je možné provádět školení i pro několik desítek zaměstnanců. V tomto případě půjde o zcela pasivní předávání informací a může dojít k tomu, že se účastníci „zavřou“ do svého světa a myšlenkami budou zcela jinde, než na školení a efektivita školení bude mnohem nižší, než jsme očekávali. Jak zvýšit efektivitu školení? Pokud chceme, aby školení plnilo nejen formální požadavky, ale aby splnilo i naše očekávání, musíme změnit styl a pokusit se provést změny. A jak bylo napsáno více, každá změna je spojená s odporem. Na co bychom měli dát pozor? Počet účastníků Školení by mělo být pořádáno pro menší skupinky - optimálně 12 - 15 (i méně) osob, aby bylo možné používat interaktivní metody. Složení skupiny Zcela ideální je, pokud se školení účastní pracovníci, kteří dělají stejnou práci, protože je možné se věnovat konkrétním tématům. Metody výuky Pokud chceme, aby si účastníci ze školení odnesli co nejvíce poznatků, je nutné obrátit role. Nejvíce se lidé naučí, pokud si sami věci vyzkouší. Navíc jsou vtaženi do děje, a školení je i baví. Jako příklad mohu uvést firmy, které například školení požární


ochrany spojují s praktickým nácvikem hašení požárů nebo opuštěním zakouřených prostor. Dalším příkladem mohou být firmy, které školení první pomoci pořádají interaktivní formou, kdy jsou figuranti zcela přesvědčivě namaskováni jako zranění a zaměstnanci museli provést správné ošetření. V praxi se nejlépe ukáže, jak teoretické znalosti nestačí. Když se podíváme na tabulku vyplývající z „kuželu učení“ vidíme, že pokud účastníci o problému hovoří, zapojují se do diskuse, míra zapamatování velmi vzrůstá. Proto je třeba zvolit takové metody, kdy pracovníci musí o problému přemýšlet, vyjádřit se k němu, kdy budou sdílet své zkušenosti a budou sami vyvíjet aktivitu. K tomu mohou pomoci otázky. Pokud se jedná o opakované školení, zaměstnanci většinou vědí, jaké předpisy mají dodržovat. Znají prostředí a jsou „místními experty.“ Nejlépe se lidé učí, pokud učí někoho dalšího, proto je možné, aby se zaměstnanci „vzájemně školili“. Využití netradičních metod My lidé potřebujeme výzvy, rádi soutěžíme. Je vhodné alespoň občas zpestřit školení nějakou netradiční formou, které účastníky zaujme a přitom se naučí mnohem více, než během klasického výkladu. Mohou to být kvízy, soutěže, hry nebo různé akce v rámci Dne bezpečnosti. Frekvence školení O bezpečnosti by se mělo hovořit stále a bezpečnost byla měla být „horkým“ tématem. Proto je vhodné, doplnit klasické opakované školení povinné ze zákona o krátká „školení“ ve formě rozhovorů na konkrétní téma bezpečnosti. Tato miniškolení mohou vést přímí nadřízení s malými skupinkami zaměstnanců daného pracoviště. Mohou se zde probírat nehody, které se staly, hodnocení rizika daného pracoviště, příčiny překračování předpisů, návrhy na zlepšení, témata, která jsou v dané chvíli důležitá v podniku nebo skoronehody a nebezpečné situace. Mělo by se jednat o diskusi a výsledkem by vždy měla být pravidla chování, která se zaměstnanci zavážou dodržovat. Přezkoušení znalostí Klasické přezkoušení testem je jednoduché a slouží také jako doklad pro kontrolní orgány. Přesto je možné doplnit test o osobní ověření znalostí, kdy si lektor sám chce zjistit, co si účastníci zapamatovali. K tomu je vhodné opět zvolit otázky na účastníky, diskutovat s nimi a například pomocí praktických příkladů prověřit, co si zapamatovali. Zavést nový přístup ke školení s sebou nese mnohem větší nároky na školitele, nutnost změnit zavedené přístupy a připravit se na počáteční odpor. Tato investice však zcela jistě přinese efekt a zlepšení úrovně bezpečnosti. Použitá literatura [1]

Dale, E.: Audio-Visual Methods in Teaching, 3rd ed., Holt, Rinehart & Winston, New York, 1969.

121


Výbušnost prachů v průmyslových prostorech The Dust Explosion in Industrial Areas Ing. Petr Souček COUP OSTRAVA s.r.o. Borovského 98/262, 734 01 Karviná [email protected] Abstrakt Text se věnuje problematice prachu, požárně technickým charakteristikám prachů, měření a odstraňování prašnosti v průmyslových prostorech. Klíčová slova Prach, prachovzdušný, průmysl, prevence, PTCH, výbuch. Abstract Text addresses the problem of dust, fire-technical characteristics of dust, measuring and removing dust in industrial areas. Keywords Dust, dust-air, industry, prevention, Fire-technical characterics, explosion. Obecně lze konstatovat, že hořlavý prach díky fyzikálním a chemickým vlastnostem v kombinaci s výbušnými koncentracemi v průmyslových výrobách a nebezpečím různých zdrojů iniciace z technologií vede ke zvýšenému nebezpečí výbuchů. To musí vést pracovníky na všech úrovních k snaze toto nebezpečí trvale odstraňovat, a tak chránit životy a zdraví zaměstnanců a samozřejmě i majetek výrobních závodů. Jakýkoliv prach organického původu, který se vytváří např. při mletí, transportu, sušení a dalších technologiích, může být výbušný. Jedná se například o mouku, cukr, kávu, slad, dřevěné piliny, uhelný prach nebo prach ze syntetických látek např. z plastů, hnojiv atd. Rovněž i prach z anorganických materiálů, které podléhají oxidaci, je výbušný. Zde můžeme jmenovat hliník, hořčík, železo. Hodnoty, které jsou důležité pro hodnocení výbušnosti prachu, se nazývají požárně technické charakteristiky (PTCH). Základním faktorem pro hodnocení nebezpečí výbuchu je zrnitost prachu. Kritická velikost prachové částice je 0,5 mm a menší. Tyto částice, které mají velký povrch a snadno dispergují ve vzduchu, mohou vytvářet nebezpečné koncentrace hořlavých prachů. Tyto výbušné atmosféry, jsou-li v kontaktu s vhodnou iniciační energií, mohou podlehnout prudkému oxidačnímu procesu s vývojem tepla, což je fakticky výbuch (explozivní hoření). Měření velikosti částic se provádí sítovou analýzou, ze které se pak stanoví hodnota střední velikosti zrna. Na této hodnotě velmi závisí výbuchové parametry pro konkrétní prach. Bohužel je tato hodnota velmi opomíjená a často se v dostupných tabulkách tato hodnota neuvádí a je jednoduše přebírána do dalšího hodnocení rizik. Tím může dojít k podhodnocení rizika s dalekosáhlými následky. Často se setkáváme i s opačným jevem, kdy naopak je toto riziko přeceňováno, tzn. berou se jako směrodatné pro hodnocení rizik nereálné velmi jemné částice a následně se navrhuje finančně nákladná protivýbuchová ochrana. Typickým příkladem z praxe může být proces hoblování surového dřeva, kdy velké částice dřevného prachu není možné přivést k výbuchu, přitom odsávací zařízení je navrhováno s protivýbuchovou ochranou. Naopak při procesu broušení dřeva vzniká velmi jemný prach, který vyžaduje protivýbuchovou ochranu a může být poddimenzována.

122

Vzorek prachu se se prosívá systémem sít. Výsledkem je poměrné rozdělení vzorku na frakce podle velikosti částic. Druhou důležitou charakteristikou je Spodní mez výbušnosti (LEL - g.m-3). Je to nejnižší koncentrace směsi hořlavého prachu se vzduchem, při které je tato směs již výbušná. Tato hodnota je důležitá pro kategorizace prostor v souladu s požadavky NV č. 406/2004 Sb. - stanovování nebezpečných zón. Důležitou charakteristikou je Minimální iniciační energie (MIE), což je energie jiskry, která je nutná pro zapálení prachové směsi se vzduchem. Znalost této veličiny je důležitá pro posuzování potenciálního nebezpečí iniciace prachových směsí elektrostatickými a indukovanými výboji. Tato hodnota je velmi často opomíjená. Je potřeba srovnávat velikostí iniciačních energii s reálnými energiemi iniciačních energii na konkrétním pracovním stanovišti. To klade totiž značné znalostní požadavky na personál provádějící hodnocení rizik. Dalšími důležitými hodnotami je Teplota vznícení usazeného prachu a Teplota vznícení rozvířeného prachu. Tyto hodnoty umožňují posoudit možnost vznícení usazené vrstvy prachu resp. prachovzdušných směsí od horkých povrchů těles. Je nutné zmínit, že dostatečná vrstva prachu, která po rozvíření vytvoří nebezpečnou výbušnou atmosféru je 1 mm. Toto je pomocná hodnota, která se často objevuje i v legislativě, nicméně kritická vrstva konkrétního prachu se dá zpřesnit na základě znalosti spodní meze výbušnosti a tzv. sypné hmotnosti prachu. Tuto hodnotu si málokdo umíme představit a prakticky se ani neměří. Přitom tato hodnota je určující pro odstranění rizika vzniku výbušné atmosféry a tím i nebezpečných zón v souladu s požadavky NV č. 406/2004 Sb. Pro získání kvalifikovaného odhadu nebezpečných vrstev, případně odstranění rizika výbušné atmosféry je při znalosti spodní meze výbušnosti a sypné hmotnosti prachu nezbytné provést měření rychlosti usazování prachu na konkrétních pracovních místech, částech technologie. Hlavním cílem měření je stanovení intervalů úklidu prachu. Kromě jiného je to také podklad pro rozhodnutí, zda při vhodné četnosti úklidu mohou být dané prostory zaklasifikovány jako prostory bez nebezpečí výbuchu, na které pak nejsou kladeny další požadavky na odstraňování iniciačních zdrojů v souladu s požadavky NV č. 406/2004 Sb. Současně se výsledky dají využít k optimalizaci nákladů na úklid. Obojí může vést k úspoře nemalých nákladů. Princip měření spočívá v rozmístění vzorkovnic na vhodná místa a ponechání působení sedimentujícímu prachu za chodu technologie na daném místě po dobu minimálně 7 dnů. Následné zpracování hodnot s přihlédnutím na PTCH prachu vede k určení lhůt četnosti úklidu. Tato měření jsou vhodná zejména pro zauhlovací trasy elektráren a tepláren, pro mlýnice a jiné prašné prostory, čili všude tam, kde dochází k transportu, mletí, plnění a vyprazdňování, sušení, filtrací sypkých směsí atd. Nebezpečí výbuchu prachovzdušné směsi je někdy podceňováno, ale je to závažný problém. Důležitým přístupem je primární prevence před tímto prostředím. To znamená v rámci možností náhrada výbušných látek, případně množství. Dále je to omezení tvorby výbušné atmosféry v okolí technologie a odstraňování nebo detekce iniciačních zdrojů.



Samostatnou kapitolou je odstraňování sedimentujícího prachu vhodnými prostředky čili úklid. Je potřeba zdůraznit, že úklid je veden za účelem snížení nebezpečí výbuchu. Úklid pomocí smetáků nebo tlakovým vzduchem naopak vede k většímu rozptýlení prachových částic a tudíž zvyšuje nebezpečí výbuchu. Tato čištění jsou naprosto nevhodná. Vhodným řešením jsou například průmyslové centrální odsávací systémy. Výhodné jsou zejména pro snadnou manipulaci obsluhujícím personálem. Nevýhoda je vyšší pořizovací náklady. Levnější variantou jsou mobilní průmyslové vysavače, které jsou konstruované pro výbušný prach.

patřičná pozornost. Přitom jsou známé parametry prachů, které určují reálná nebezpečí a také jsou známé postupy, jak tato nebezpečí odstraňovat nebo omezovat. V České republice také dlouhodobě působí pracoviště, které se vyhodnocováním tohoto nebezpečí a prevencí zabývají. Rovněž je tato problematika podchycena i legislativně- například v NV č. 406/2004 Sb. Použitá literatura [1]

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu ze dne 2. června 2004.

V rámci závěru je třeba zopakovat, že problematice výbuchů prachovzdušných směsí zvláště v menších firmách není věnovaná


15.


KAROL BALOG IVANA ZAPLETALOVÁ - BARTLOVÁ

ZÁKLADY TOXIKOLOGIE

Základy toxikologie Karol Balog, Ivana Bartlová Požiar jako zložitý jav je posudzovaný z rôznych hľadisk. V poslednom obdobi okrem hlavných prejavov požiaru sú študované i sprievodné javy ako sú splodiny horenia a dymu. Výskum produktov tepelnej degradacie látok a splodín horenia nadobúda integrovaný charakter a získané informacie sú využiteľné v oblastiach aké sú bezpečnost práce, pořiarna bezpečnosť, hygiena pracovného prostredia a životné prostredie. Aj napriek tomu, že stanoveni nebezpečenstva splodín horenia sú veľmi rôznorodé a nieje doteraz doriešený model procesu horenia je možné ich využiť pri prognézovaní toxického rizika požiarov. Táto kniha by chcela prispieť k zvýšeniu bezpečnosti pracovného prostredia hasičov a záchranných jednotiek. ISBN 80-86111-29-6. Rok vydání 1998.

cena 140 Kč

Samovznietenie EDICE SPBI SPEKTRUM

21.


KAROL BALOG

SAMOVZNIETENIE Samozahrievanie*Vznietenie*Vzplanutie

Karol Balog Predložená publikácia oboznamuje odbornú verejnosť s problematikou horľavosti materiálov z hľadiska iniciačnej fázy procesu horenia. Pozornosť je venovaná zápalnosti tuhých a kvapalných materiálov od rôznych iniciačných zdrojov, pričom nosnú časť tvorí proces samozahrievania, samovznietenia a vznietenia materiálov. Publikácia sprístupňuje problematiku tepelného, chemického a biologického samovznietenia a uvádza základné požiarnotechnické charakteristiky vybratých látok so sklonom k samozahrievaniu a samovznieteniu.

ISBN 80-86111-43-1. Rok vydání 1999.

cena 150 Kč



123


Výskum psychosociálnych rizík v logistike Research of Psychosocial Risks in Logistics Ing. Erika Sujová, PhD. doc. Ing. Helena Čierna, PhD. Technická univerzita vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej techniky Študentská 26, 960 53 Zvolen, Slovenská republika [email protected], [email protected] Abstrakt V článku sú charakterizované psychosociálne riziká a ich dôsledky. Objektom analýzy boli základné faktory pre vznik psychosociálnych rizík v hodnotenej spoločnosti strojárskeho zamerania, na oddelení logistiky. Hodnotená bola psychická pracovná záťaž zamestnancov pomocou dostupnej dotazníkovej metódy. Jednotlivé oblasti hodnotenia sa týkali: stresu, psychickej únavy, monotónnosti práce a psychickej presýtenosti. V závere sú navrhnuté opatrenia na zníženie respondentmi označených faktorov, ktoré vnímajú ako psychickú záťaž. Kľúčové slová Psychosociálne riziká, psychická záťaž, stres, hodnotenie, dotazník. Abstract

čoraz väčšia. Od ľudí sa vyžaduje väčšia produktivita práce. To znamená ďalšiu mechanizáciu, automatizáciu až robotizáciu, a teda zvýšené nároky na senzorické a mentálne funkcie, rozhodovanie po príjme a spracovaní informácií a reagovanie s minimálnou fyzickou zložkou. Podiel fyzicky málo namáhavých prác, či už ide o tzv. monotónne činnosti pri pásovej výrobe, o činnosti vyžadujúce vykonávanie jemných a presných pohybov, kontrolu výrobkov, rozhodovanie a riadenie technických zariadení, alebo ľudí a pracovných kolektívov sa ďalej zvyšuje. Okrem zaťaženia samotnou pracovnou činnosťou pristupujú ešte také faktory, ako sú nedostatok času, zodpovednosť, zložité medziľudské vzťahy a iné, ktoré ovplyvňujú emocionálne napätie a psychické procesy a vedú k vegetatívnym a psychomotorickým reakciám, k zmenám v postojoch, správaní a konaní. Témou psychosociálnych rizík pri práci sa aktuálne zaoberá aj kampaň Európskej agentúry pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci [1] s názvom „Zdravé pracoviská bez stresu“ pre roky 2014 - 2015. Kampaň so začiatkom v apríli 2014 si vytýčila nasledovné základné ciele: • zvýšiť informovanosť o narastajúcom probléme pracovného stresu a psychosociálnych rizík, • umožniť a podporiť využívanie jednoduchých, praktických nástrojov a usmernení na riadenie psychosociálnych rizík a stresu na pracovisku,

In the article, psychosocial risks and their consequences are characterized. The object of analysis was the basic factors for psychosocial risks uprising in the logistics department of engineering focused company. The mental workload of staff was evaluated through an available questionnaire. Specific areas of evaluation dealt with: stress, mental fatigue, monotony of work and mental supersaturating. In conclusion, there are proposed steps for reduction of factors, which the respondents had identified as perceived as psychological stress.

• zdôrazniť pozitívny vplyv riadenia psychosociálnych rizík a stresu na pracovisku vrátane ekonomického hľadiska.

Keywords

Charakteristika psychosociálnych rizík

Psychosocial questionnaire.

risks,

psychological

stress,

assessment,

Úvod Štatistiky, skúsenosti i vedecké výskumy dokazujú, že tých, ktorí nestačia pracovnému tempu doby a zlyhali psychicky alebo zdravotne stále pribúda. Dôsledkov neúmerného namáhania organizmu z nadmerného psychického zaťaženia je mnoho: od bolesti hlavy či nespavosti až po žalúdočné vredy a infarkty srdcového svalu. Nehody, havárie a úrazy sú jedným z nich. Úmrtnosť na úrazy je podľa štatistík Svetovej zdravotníckej organizácie na treťom mieste po úmrtnosti na srdcovocievne a nádorové ochorenia. Ako príčina invalidity sú úrazy a dokonca a prvom mieste. Všeobecne možno povedať, že príčinou ochorení a úrazov je nesúlad medzi požiadavkami moderného spôsobu života a schopnosťami človeka tieto požiadavky zvládnuť. Výsledkom je najprv úsilie, namáhanie organizmu. To sa týka tak mozgu, nervov a psychiky, ako aj ostatných orgánov tela, ktoré odpovedajú na pôsobiace zaťaženie zvýšeným namáhaním často bez toho, že by sme o tom vedeli. Keď tieto naše obranné mechanizmy nestačia, alebo sa ich funkčná kapacita vyčerpá, príde k zlyhaniu, ktoré sa už priamo prejaví úrazom či ochorením. Psychické zaťaženie, či už z duševnej práce, čisto psychickej činnosti, alebo z iných druhov zaťaženia, jeho vplyv na organizmus, zisťovanie a posudzovanie námahy a únavy pri ňom sú problémy vysoko aktuálne a pozornosť, ktorá sa im venuje, je 124

Krédom aktuálnej kampane EU OHSA je skutočnosť, že psychosociálne riziká sa môžu vyskytnúť na každom pracovisku a kvalita každého pracoviska výrazne súvisí s úrovňou stresu, ktorý zažívajú zamestnanci. Téme hodnotenia psychosociálnych rizík na vybranom pracovisku sa venoval aj náš výskum. Jeho výsledky prinášame v prezentovanom článku.

Psychosociálne riziká vznikajú v dôsledku zlého plánovania, organizácie a riadenia práce a tiež zlého sociálneho pracovného kontextu a môžu mať negatívne psychické, fyzické a sociálne dôsledky ako sú stres súvisiaci s prácou, vyhorenie alebo depresia. Medzi pracovné podmienky, ktoré vedú k vzniku psychosociálnych rizík, patria napríklad: • nadmerné pracovné zaťaženie; • odporujúce si úlohy a nedostatočne jasné vymedzenie úloh; • nedostatočné zapojenie pracovníka do rozhodovania o veciach, ktoré sa ho týkajú, a nedostatočný vplyv na spôsob vykonávania práce; • zle riadená organizačná zmena, neistota zamestnania; • neúčinná komunikácia, nedostatok podpory zo strany vedenia alebo kolegov; • psychické a sexuálne obťažovanie, násilie z tretej strany. Pri posudzovaní náročnosti pracovných úloh je dôležité nezamieňať psychosociálne riziká, ako napríklad nadmerné pracovné zaťaženie, s podmienkami, ktoré môžu byť stimulujúce a niekedy náročné, ale v ktorých pracovné prostredie poskytuje oporu a pracovníci sú náležite vyškolení a motivovaní k tomu, aby podávali výkon podľa svojich najlepších schopností. Dobré psychosociálne prostredie podporuje kvalitný výkon a osobný rozvoj a tiež duševnú a fyzickú pohodu pracovníka [1].



V našej legislatíve je jednoznačne definovaná psychická záťaž, ako jedna zo zložiek psychsociálnych rizík. V zmysle vyhlášky MZ SR č. 542/2007 (§ 2, ods. 1, písm. f) o podrobnostiach o ochrane zdravia pred fyzickou záťažou pri práci, psychickou pracovnou záťažou a senzorickou záťažou pri práci: • psychosociálna záťaž je faktor pôsobiaci zaťažujúco na organizmus a vyžadujúci psychickú aktivitu, psychické spracúvanie a vyrovnávanie sa s požiadavkami a vplyvmi životného prostredia, ktoré vyplývajú najmä zo sociálnych procesov a spoločenských väzieb, z interakcií medzi jednotlivcami v skupine a v dave a podobne. Taktiež Rámcová smernica EÚ, 89/391/EH o zlepšovaní bezpečnosti a ochrany zdravia pracovníkov na pracovisku, ktorá je referenčnou legislatívou pre členské štáty EÚ, sa implicitne a explicitne týka psychosociálnych otázok. Táto smernica a právne predpisy, ktoré si vyžaduje na úrovni členských štátov, rozhodne kladú pracovný stres do právneho rámca bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci.

Za určitých podmienok sa každý z týchto 10 aspektov práce ukazuje ako stresujúci a škodlivý pre zdravie. Veľa dôkazov sa týka psychologického zdravia a rizika kardiovaskulárneho ochorenia. V pravom stĺpci tab. 1 sú uvedené riziká súvisiace so stresom, ktoré za určitých okolností spôsobovať stres v organizácii. Poznanie toho, ako rozdelenie psychosociálnych rizík súvisí s pracovnými rizikami, sa trochu komplikuje domnienkou, že najväčšie zdravotné riziko prinášajú určité synergické kombinácie takýchto rizík [3]. Štúdie a prieskumy ukazujú, že vznikajúce psychosociálne riziká v oblasti BOZP sú často dôsledkom technických či organizačných zmien. Desať najčastejšie sa vyskytujúcich psychosociálnych rizík uvádzaných agentúrou EU-OHSA [4] je znázornených na obr. 1.

Faktory výrazne vplývajúce na vznik psychosociálnych rizík Medzi základné faktory, ktoré môžu vyvolať psychosociálne riziká patrí hlavne stres, únava a psychické zaťaženie. Cox (2000) [2] spracoval prehľad stresových charakteristík pri práci. Psychosociálne riziká práce, vnímané ako stresujúce alebo inak prinášajúce potenciálne poškodenie autor zhrnul do 10 rôznych kategórií pracovných charakteristík, pracovných prostredí a organizačných aspektov, ktoré môžu byť nebezpečné. Uvedené pracovné charakteristiky je možné chápať ako kontext práce alebo obsah práce (tab. 1). Tab. 1 Rozdelenie stresových charakteristík pri práci [2] Kategória

Podmienky definujúce nebezpečenstvá

KONTEXT PRÁCE

Obr. 1 Desať najčastejšie sa vyskytujúcich faktorov, ktoré ovplyvňujú vznik psychosociálnych rizík pri práci [4] Významnými činiteľmi sú taktiež sociálno-ekonomické, demografické a politické zmeny vrátane aktuálneho javu globalizácie. Desať najčastejšie vznikajúcich psychosociálnych rizík identifikovaných expertmi možno rozdeliť do nasledovných piatich oblastí: 1. Nové formy pracovných zmlúv a neistota zamestnania.

Organizačná kultúra a funkcia

Nedostatočná definícia org. cieľov, zlá komunikácia, nízka úroveň podpory pri riešení problémov a pri osobnom rozvoji.

2. Starnúca pracovná sila.

Funkcia v organizácii

Nejednoznačnosť úloh, konflikty úloh, ich prílišné zaťaženie, zodpovednosť za ľudí.

4. Vysoké emocionálne nároky v zamestnaní.

Kariérny rozvoj

Stagnácia kariéry a neistota, príliš pomalý alebo rýchly služobný postup, nízka mzda, neistota zamestnania, nízka spoločenská hodnota práce.

Rozsah rozhodovania/ kontroly

Nízka účasť na rozhodovaní, nedostatočná kontrola práce je aj problémom kontextu a širšej organizácie.

Medziľudské vzťahy na pracovisku (vrátane vodcovského správania)

Sociálna a fyzická izolácia, zlé vzťahy snadriadenými, medziľudský konflikt, nedostatok sociálnej podpory, vystavenie násiliu.

Rozhranie práca domov

Nepravidelná pracovná doba, protikladné požiadavky na prácu a domov, nízka podpora doma, problémy dvojitej kariéry.

NÁPLŇ PRÁCE Pracovné prostredie a pracovné vybavenie

Problémy so spoľahlivosťou, dostupnosťou, vhodnosťou a údržbou alebo opravami vybavenia i objektov.

Návrh úloh a náplň práce

Nedostatok rôznorodosti alebo krátke cykly, fragmentovaná alebo nezmyselná práca, nedostatočné využívanie kvalifikácie, vysoká miera neistoty, nízke ocenenie.

Pracovné zaťaženie/ prac. tempo

Pracovná preťaženosť alebo nevyťaženosť (kvantitatívne i kvalitatívne), nedostatok kontroly tempa, vysoké úrovne časovej tiesne.

Pracovný rozvrh

Práca na zmeny, nepružné pracovné plávy, nepredvídateľné nadčasy, dlhé alebo neprimerané pracovné časy.


3. Intenzifikácia práce. 5. Nerovnováha v pracovnom a osobnom živote. Metodika výskumu Hodnotenie psychosociálnych rizík zahŕňa rovnaké princípy a procesy ako iné nebezpečenstvá na pracovisku - identifikácia nebezpečenstiev, rozhodovanie o tom, aké opatrenie je potrebné prijať, oznámenie výsledkov hodnotenia a ich revízia vo vhodných intervaloch. Zapájanie pracovníkov a ich zástupcov do tohto procesu je rozhodujúce. Psychosociálne riziká by mali byť skúmané a posudzované, napr.: rozhovormi, pohovormi, pozorovaním, kontrolnými zoznamami alebo dotazníkmi. Na posúdenie psychickej záťaže zamestnancov hodnotenej prevádzky bola použitá dotazníková metóda. Postupovali sme podľa metodiky ISSA - Príručka hodnotenia rizika v malých a stredných podnikoch [5]. Vzhľadom na rozdielne príčiny a dôsledky psychickej záťaže bol pre každý aspekt psychickej záťaže - teda stres, psychickú únavu, monotónnosť a psychickú presýtenosť použitý samostatný hodnotiaci formulár. Každý z hodnotiacich formulárov obsahoval 16 otázok z čiastkových oblastí - aktivity podniku, pracovné podmienky, pracovné výkony a správanie. Metodika vyplnenia dotazníkových otázok spočívala v tom, že odpovede, s ktorými dotazovaní súhlasili, tie zakrúžkovali. Odpovede, s ktorými nesúhlasili, zostali prázdne. Hodnotenia psychickej záťaže pomocou dotazníkovej metódy sa zúčastnilo 20 respondentov (75 % zamestnancov oddelenia) z Oddelenia Logistiky strojárskej spoločnosti zo Zvolena. Priemerný vek respondentov bol 45 rokov a všetci pracovali na pracovisku viac ako 10 rokov [6]. 125


Vyhodnotenie výsledkov a diskusia Vyhodnotenie výsledkov spočívalo vo vyjadrení, koľko percent zúčastnených označilo danú odpoveď z odpovedného hárku, t.j. súhlasilo s ňou. Po vyplnení dotazníkov respondentmi sme spočítali počet označených odpovedí pre každý faktor psychosociálneho rizika zvlášť a percentuálne sme vyjadrili podiel súhlasných odpovedí na celkovom počte respondentov [6]. Výsledky sme zaznamenali do tabuľky (tab. 2) a vyhodnotenie jednotlivých faktorov sme znázornili aj graficky (obr. 2). Zaznamenané a vyhodnotené boli len oblasti s označenými odpoveďami, ostatné odpovede (pre každý faktor bolo celkovo 16 odpovedí) ktoré mali 0 % potvrdenie súhlasu, sme neuvažovali. Tab. 2 Vyhodnotenie dotazníkových odpovedí respondentov hodnotiacich 4 oblasti psychosociálnych rizík Psychosociálne riziko

Stres

Psychická únava

Monotónnosť

Psychická presýtenosť

Faktor

[%]

Vysoká zodpovednosť

45,50

Časový stres

63,60

Nedostatok informácií pre rozhodovanie

28,00

Nedostatok personálu

45,50

Vykonávanie len rutinných činností

12,00

Nie je spätná väzba vo výsledkoch

18,00

Zlé podmienky vnímania

22,00

Rušivé podmienky prac. prostr.

55,50

Neustále potrebná pozornosť

33,30

Tmavé pracovné prostr.

22,00

Prísne sa dbá na časové plány

63,60

Prísne sa dbá na dodržiavanie inštrukcií

18,00

Pracujem podľa predpisu

100,00

Tab. 3 Tabuľka hodnotenia psychickej záťaže v prevádzke nad 10 zamestnancov Žiadne riziko

Zvýšené riziko

Vysoké riziko

0 - 33 %

34 - 66 %

67 - 100 %

Nie je potrebné zaoberať sa označenými odpoveďami

Odporúča sa úprava

Úprava nevyhnutná

Z výsledkov nášho výskumu vyplýva, že žiadna z hodnotených oblastí nevykazuje vysoké riziko psychosociálnej záťaže (podľa tab. 3), kde je nevyhnutná úprava pracovných podmienok reprezentovaných kontextom práce a náplňou práce. Z výsledkov ďalej vyplýva, že až 6 hodnotených predstavuje zvýšené riziko pre zamestnancov oddelenia Logistiky, pri ktorých sa odporúča úprava podmienok práce. Z uvedených rizík bol najčastejšie označený časový stres a striktné dodržiavanie časových plánov, ktoré zamestnancov stresuje. Zamestnanci sa taktiež vyjadrili, že na pracovisku je nedostatok personálu. Ako najreálnejšie a zároveň najjednoduchšie nápravné opatrenie v danej oblasti je prijatie jedného alebo dvoch ďalších pracovníkov do zamestnania. Týmto spôsobom by bol odbúraný nadbytok práce, zamestnanci by neboli v časovom strese a ľahšie by zvládli náročné časové plány. Pomohlo by aj vytvorenie prehľadnej a podrobnej štruktúry úloh a zvládnutie základných techník časového manažmentu. Na zníženie psychickej únavy podľa [5] pomôže aj zavedenie systému krátkych prestávok, ktorý zároveň zvýši efektívnosť práce a zníži frekvenciu omylov v práci. Všeobecne možno konštatovať, že účinné opatrenia v prevencii pracovného stresu, ktoré môžu zamestnávatelia aplikovať na akékoľvek činnosti zahŕňajú: • poskytnutie dostatočného času zamestnancom na výkon úloh, • poskytnutie jasného opisu práce, • odmenenie zamestnancov za dobre vykonanú prácu, • umožnenie zamestnancom podávať sťažnosti, pričom tieto sťažnosti treba brať vážne, • poskytnutie možnosti zamestnancom kontrolovať vlastnú prácu, • minimalizovanie fyzických rizík, • umožnenie zamestnancov podieľať sa na rozhodovaní, ktoré sa ich týka, • zladenie pracovnej záťaže so schopnosťami a prostriedkami každého zamestnanca, • navrhnutie úloh tak, aby boli podnetné, • jasné stanovenie pracovných úloh a zodpovednosti, • poskytnutie príležitostí na sociálne interakcie, • zabránenie nejasnostiam v záležitostiach bezpečnosti práce a profesionálneho rozvoja.

Obr. 2 Výsledky vyhodnotenia podielu respondentmi vnímaných faktorov psychosociálnych rizík Čím viac zamestnancov ktorí vykonávajú rovnakú alebo podobnú činnosť, označilo danú odpoveď, tým je väčšia pravdepodobnosť, že sa daný problém podniku týka a treba ho riešiť. Čím viac odpovedí bolo vyznačených v jednej oblasti, tým je problém pálčivejší a tým skôr je nutné zaoberať sa jeho nápravou (tab. 3). Spôsob celkového zhodnotenia výskumu je uvedený taktiež v príručke ISSA [5]. Pre čo najpresnejšiu analýzu a pre čo najoptimálnejší návrh zmien na zlepšenie s cieľom zabrániť neuspokojenosti v dôsledku neprimerane jednoduchých, alebo náročných požiadaviek v práci, sa odporúča spolupráca s lekármi pracovnej zdravotnej služby a psychológmi.

126

týkajúcich

sa

Záver Psychosociálne riziká na pracovisku a problematika duševného zdravia sú citlivou témou, okolo ktorej panuje mnoho nedorozumenia. V rámci Európskeho prieskumu podnikov o nových a vznikajúcich rizikách (ESENER) sa zistilo, že viac ako 40 % zamestnávateľov považuje riadenie psychosociálnych rizík za ťažšie ako riadenie tzv. tradičných rizík bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Ako hlavné prekážky sa uvádzajú citlivosť problematiky a nedostatok odborných znalostí. Na základe prieskumu medzi zamestnancami na vyššom stupni riadenia sa navyše zistilo, že takmer polovica z nich je presvedčená, že žiadny z ich zamestnancov počas svojho pracovného života nikdy nebude mať problém s duševným zdravím. Skutočnosťou je, že až každý šiesty zamestnanec bude trpieť poruchou duševného zdravia [7].



Kampaň EU - OHSA na roky 2014 - 2015 s názvom Zdravé pracoviská bez stresu zdôrazňuje dôležitosť rozpoznania pracovného stresu a ďalších psychosociálnych rizík. Podporuje ich riadenie ako súčasť integrovaného prístupu k udržiavaniu zdravého pracoviska. Psychosociálne hrozby existujú na každom pracovisku. Dajú sa však úspešne riadiť, a to aj s obmedzenými zdrojmi. Uvedená kampaň poskytuje pomoc, usmernenia a nástroje potrebné na účinné riadenie pracovného stresu a psychosociálnych rizík. Realizovaným výskumom sme chceli prispieť k rozšíreniu znalostí o problematike psychosociálnej záťaži u zamestnancov na logistickom oddelení výrobnej spoločnosti. Zistili sme, že najproblematickejšími faktormi pri vzniku psychosociálnej záťaže sú časový stres, vysoká zodpovednosť a nepriaznivé pracovné prostredie spojené s nedostatkom personálu. Najjednoduchším riešením by bolo na zvládnutie a rozloženie úloh prijať ďalšieho zamestnanca, čo však môže byť problém z ekonomického hľadiska. Všeobecne možno konštatovať, že riešenie psychosociálnej záťaže je často krát založené na ekonomických ukazovateľoch, keďže zamestnávatelia chcú s menším počtom zamestnancov dosiahnuť vysoké výkony a práve časový stres je v tomto prípade najvýraznejší. Keďže otázka stresu pri práci je vysoko aktuálna, problematika psychosociálnej záťaže a jej hodnotenia by sa mala stať neoddeliteľnou súčasťou riadenia rizík na pracoviskách.

[2]

Cox, T. 2000.: Výskum stresu súvisiaceho s prácou. In Európska agentúra pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci.

[3]

The Committee of Senior Labour Inspectors (SLIC). [online]. [cit. 2014 -26-03]. Dostupné na internete: www.av.se/SLIC 2012.

[4]

EU - OHSA, 2007.: Prognóza expertov o vznikajúcich psychosociálnych rizikách súvisiacich s bezpečnosťou a ochranou zdravia pri práci. Belgicko: 2007. ISSN 17257085.

[5]

Richter, G. et al. 2008.: Príručka hodnotenia rizika v malých a stredných podnikoch. ISSA, Namecko: 2008. ISBN 978-3941441-08-8.

[6]

Sorkovská, B. 2010.: Psychosociálne riziká pri práci. Bakalárska práca. Zvolen, 2010.

[7]

EU - OHSA, 2013.: Sprievodca kampaňou: Riadenie stresu a psychosociálnych rizík pri práci. Luxemburg: Úrad pre vydávanie publikácií Európskej únie, 2013. ISBN 978-929240-099-6 [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné na internete: http://www.healthy-workplaces.eu/sk/campaign-material/ introducing-the-campaign-guide.


EU - OHSA, 2014.: Psychosociálne riziká a stres pri práci. [online]. [cit. 2014 -10 -04]. Dostupné na internete: https:// osha.europa.eu/sk/topics/stress/index_html.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Bezpečnost lidského systému EDICE SPBI SPEKTRUM

X.


DANA PROCHÁZKOVÁ

BEZPEýNOST LIDSKÉHO SYSTÉMU

Dana Procházková Bezpečnost v komplexním pojetí je dnes chápána jako soubor opatření pro zachování, ochranu a rozvoj chráněných zájmů, který vytváří základnu pro bezpečí a veškerý rozvoj lidského systému. Cílem předložené knihy je shrnout dosavadní poznání v předmětné oblasti a popsat základní nástroje pro zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje lidského systému. Kniha poskytuje teoretickou základnu a východiska také pro krizové řízení, které je chápáno jako integrální součást řízení bezpečnosti lidského systému. Práce se soustřeďuje na popis, utřídění a charakteristiky metod rizikové analýzy, protože jimi se vytváří datová základna pro veškeré úvahy o bezpečí a o udržitelném rozvoji lidského systému. Pro sjednocení pracovních postupů jsou používány obecné/nadřazené definice pojmů..

ISBN 978-80-86634-97-5. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč



127


Zváračský pevný aerosol ako faktor ovplyvňujúci kvalitu pracovného prostredia Welding Solid Particulates as Factor Influencing Quality of Working Environment Ing. Zuzana Szabová, PhD. Ing. Pavol Čakan, PhD. Ing. Martin Pastier

výparov sa uvoľňuje taktiež pri zváraní, resp. spájkovaní (pri oblúkových procesoch spájkovania, napr. MIG spájkovaní) materiálov s povrchovou úpravou zinkovaním [2, 3].

Ing. Richard Kuracina, PhD.

Zváračský pevný aerosol v pracovnom prostredí

Mr. Sc. Domenico Scarafilo

Medzi faktory ovplyvňujúce veľkosť a štruktúru zváračských aerosolov možno zaradiť napr. elektrický prúd, napätie, druh elektrického prúdu, priemer elektród, druh obalu, uhol nastavenia elektródy, metódu zvárania (obr. 1). Podľa použitej technológie sa tvoria rôzne veľkosti častíc s rozdielnou morfológiou [1, 12].

Slovenská technická univerzita v Bratislave, Materiálovotechnologická fakulta so sídlom v Trnave Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovenská republika [email protected], [email protected] [email protected], [email protected] [email protected] Abstrakt Príspevok sa zaoberá problematikou zdraviu škodlivých tuhých aerosolov vznikajúcich pri procese zvárania, ich charakteristikou a faktormi ovplyvňujúcimi ich vznik v pracovnom prostredí. Popisuje možné škodlivé účinky na zdravie pracovníkov v rámci stanovených prípustných hodnôt koncentrácií tuhých aerosolov v súlade s legislatívnymi požiadavkami. V príspevku sú ďalej popísané najvýznamnejšie preventívne opatrenia so súčasným zohľadnením požiadaviek na tento typ pracoviska. Kľúčové slová Zváranie, pevné aerosoly, bezpečnosť, pracovné prostredie. Abstract The article deals with hazardous solid particules generated during the welding process, their characteristics and factors influencing their formation in the work environment. Article also describes the possible harmful effects on the health of welders within the limit values of concentrations of solid particules in accordancewith legislative requirements. There are described the most important precautions, which take into account the legislative requirements determined for this type of workplace. Keywords Welding, solid particules, safety, work environment. Úvod Zváranie je proces, ktorým sa vytvorí trvalý, nerozoberateľný spoj dvoch alebo viacerých materiálov. Zvárať je možné kovové a nekovové materiály s podobnými alebo rôznymi vlastnosťami. Všeobecnou požiadavkou na zváranie je vytvorenie takých termodynamických podmienok, pri ktorých je umožnený vznik nových medziatómových väzieb. Je veľmi náročné vytvoriť spoj na úrovni medziatómových väzieb za bežných podmienok (pri teplote a tlaku okolia), preto je nutné pôsobiť väčšou teplotou alebo tlakom alebo teplotou a tlakom súčasne. Platí zásada, že čím väčšia je teplota, tým je potrebný menší tlak a naopak. Ak prevláda pôsobenie tepla nazývame toto zváranie tavné, ak dominuje tlak, tak tlakové [1]. Z hľadiska škodlivosti majú najväčší dosah na ľudský organizmus tavné spôsoby zvárania a to najmä ručné oblúkové zváranie obalenými elektródami a oblúkové metódy zvárania v ochranných atmosférach plynov. Veľké množstvo škodlivých 128

Proces Technológia

Konštrukcia Škodliviny

Stav povrchu nečistota

Parametre technológie

plyny dymy prach

náter

Prídavný materiál drôt obal/náplň prášok spájka

Základný materiál Pomocné látky ochranné plyny kapaliny

kov kov - nekov nekovový materiál

Obr. 1 Rozdelenie škodlivín vznikajúcich v procese zvárania [1] V tab. 1 je uvedený rozsah veľkosti častíc tuhých aerosolov vnikajúcich pri najbežnejšíchtypoch zvárania a pri tepelnom delení materiálov. Tab. 1 Veľkosť vznikajúcich častíc pri rôznych typoch zvárania [11] Ručné oblúkové zváranie

Veľkosť častíc je prevažne v rozsahu 0,01 0,4 μm.

Oblúkové zváranie taviacou sa elektródou v aktívnom plyne

Max. podiel častíc je vo veľkosti 0,01 0,05 μm, malé množstvo je väčšie ako 0,2 μm. Pri zváraní vysokolegovaných ocelí prevažná veľkosť častíc je cca 0,1 μm.

Oblúkové zváranie taviacou sa elektródou v inertnom plyne

Max. podiel častíc je vo veľkosti 0,01 0,05 μm. Všetky častice sú menšie ako 0,4 μm. Maximálny podiel častíc je vo veľkosti 0,01 - 0,05 μm.

Tepelné delenie kovov

Veľkosť častíc je od 0,03 μm. Aglomerované sekundárne častice dosahujú veľkosť až 10 μm.

Tuhé aerosoly môžu mať na organizmus dráždivý, toxický účinok, alebo môžu spôsobiť škodlivé zmeny na pľúcach [4]. Miera biologickej účinnosti prachu závisí od: • kvality prachu (druh, forma a veľkosť častíc, rozpustnosť a pod.), • kvantity prachu a dĺžky expozície, • pracovných metód a technických zariadení, • individuálnej citlivosti exponovaného pracovníka. [7]



Štruktúra pevných častíc zváracích aerosólov je charakterizovaná kryštalickou sústavou látok nachádzajúcich sa vo zváracích aerosóloch. Má veľmi dôležitú úlohu pri určení ochorenia dýchacích ciest. Najnebezpečnejšie pre ľudský organizmus sú ostré kryštály jednoklonnej a trojklonnej sústavy, aké tvoria napr. kameň, azbest. Iné kryštály alebo amorfné látky sú menej nebezpečné. Pevné zložky zváracieho aerosólu z hľadiska štruktúry nepredstavujú homogénnu kryštalickú alebo amorfnú látku, ale zmes kovových častíc a chemických zlúčenín s nestálym podielom jednotlivých zložiek. Kryštalickými zložkami sú oxidy kovov - Fe3O4, Al2O3, Cu2O. Tuhé aerosoly zváracieho dymu významné z hľadiska možného poškodenia ľudského organizmu možno rozdeliť na látky ohrozujúce pľúca (FexOy (Fe2O3, Fe3O4), Al2O3, K2O, Na2O, TiO2), látky toxické (MnxOy (MnO, Mn2O, MnO2, Mn3O4), CaF2, KF, NaF, BaF2, BaCO3, PbO, CuO, ZnO, V2O5) a karcinogény, resp. potencionálne karcinogénne látky - Cr+6, NixOy (NiO, NiO2, Ni2O3), CdO, BeO, CoO [5].

Technologický postup je nutné voliť s ohľadom na základné materiály, prídavné materiály a spôsob zvárania [6]. Obzvlášť nebezpečné je zváranie vysokolegovaných ocelí, zváranie a tepelné delenie plazmou, zváranie neželezných kovov a z plameňových metód je to predovšetkým spájkovanie vzhľadom na používané základné materiály a hlavne tavivá. Opatrenia na obmedzenie prístupu škodlivín k dýchacej zóne zvárača sa realizujú pomocou rôznych systémov odsávania škodlivých splodín (obr. 2). Výhodné je využitie miestnych odsávacích jednotiek, ktoré je možné použiť aj na prechodných zváracích pracoviskách. Najmä pri ručných spôsoboch zvárania je nutné chrániť zvárača pred škodlivinami, pretože zvárač je v bezprostrednej blízkosti ich vzniku. Aby odsávané škodliviny neprechádzali dýchacou zónou zvárača, je potrebné umiestňovať sacie nástavce do vhodných polôh a do vhodnej vzdialenosti od horiaceho oblúka alebo plameňa. Ďalšou možnosťou je obmedzenie prístupu škodlivín k dýchacej zóne zvárača a ochrana dýchacích ciest zvárača používaním osobných ochranných pracovných prostriedkov [7, 8].

Účinky častíc poškodzujúcich zdravie závisia v prvom rade na priemere častíc, ktorý sa pohybuje medzi 0,1 μm a 1,0 μm, avšak hlavne v rozsahu menšom ako 0,4 μm (v tomto rozsahu je 98,9 % častíc). Tieto ultrajemné častice majú schopnosť prenikať do pľúcnych alveol, kde sa usadzujú. Z alveol prenikajú do krvného obehu, prestupujú cez cievne steny a usadzujú sa v tele. Nadmerná expozícia plynnými škodlivinami spôsobuje respiračné ťažkosti ako je zápal pľúc, pľúcny edém, stratu pružnosti v pľúcnom tkanive, chronickú bronchitídu a až udusenie. Známa je aj tzv. zváračská horúčka, čo je reakcia organizmu pri inhalácii toxických látok, teda pár a prašných aerosólov práve vzniknutých oxidov kovov, najmä medi, zinku, chrómu, niklu, mangánu, kobaltu a ďalších, ktorá sa prejavuje ako akútny horúčkovitý stav podobný chrípke. Príznaky zväčša spontánne ustúpia do 24 hodín [12]. Obr. 2 Mobilné odsávacie a filtračné zariadenie s jedným ramenom [13]

Expozičné limity v pracovnom prostredí Stanovenie prašnosti predstavuje jednu z najťažších identifikácií látok. Zatiaľ čo u plynných chemických látok sa stanovuje len ich koncentrácia v ovzduší, u pevných aerosólov nestačí poznať len ich koncentráciu, ale i celý rad ďalších faktorov ako je napr. veľkostné zloženie (disperzia) a chemické zloženie [15]. Spôsob a techniku odberu, stanovenie koncentrácie polietavého prachu v respirabilnej a inhalovateľnej frakcii v pracovnom ovzduší upravuje technická norma EN 481. Stratégiu merania, výber vhodného postupu a spracovanie výsledkov upravujú slovenské technické normy EN 482 a EN 689 [14]. Prach vznikajúci pri zváraní sa podľa NV SR č. 355/2006 hodnotí ako zváračský pevný aerosól, ktorý je zaradený medzi pevné aerosóly s možným fibrogénnym účinkom. Ak zliatiny železa obsahujú vyšší podiel kovov, pre ktoré sú stanovené NPEL, posudzuje sa prašnosť podľa NPEL týchto kovov. NPEL je dodržaný, ak sú dodržané NPEL pre všetky kovy a NPEL pre zliatiny železa. NPEL je stanovená ako celozmenová priemerná hodnota expozície celkovej (vdychovateľnej) koncentrácie pevného aerosólu (NPELc). NPELc pre zváračský pevný aerosól je podľa NV SR č. 355/2006 stanovená na 5,0 mg.m-3. Táto hodnota platí pre pevné častice [9, 10].

Pri výbere osôb pre povolanie zvárača je potrebné vykonať vstupnú lekársku preventívnu prehliadku uchádzača, zamerať sa na prípadné alergické a pľúcne ochorenia alebo na choroby zraku. Zváračov je nutné pravidelne posielať na lekárske preventívne prehliadky, aby sa zistilo prípadné poškodenie zdravia už v počiatočnom štádiu [1]. Poďakovanie Príspevok vznikol za podpory Grantovej Agentúry VEGA MŠVVŠ SR a SAV, Projekt číslo1/2594/12 „Výskum metalurgického spájania a ďalších technologických procesov spracovania horčíkových a iných ľahkých zliatin progresívnymi a ekologicky vhodnými technológiami“. Tento článok bol taktiež podporený projektom KEGA; 028STU4/2013 E-learning vo forme príručky bezpečnosti a ochrany zdravia pri zváraní. Použitá literatúra [1]

Pauliková, A.; Beneová, A.: Zváracie pracovisko a jeho bezpečnostné a environmentálne charakteristiky. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete: .

[2]

Senderská, K.; Viňáš, J.; Zajac, J.: Projekt inovácie vzduchotechniky vo zváračskej škole. In Vytápění, větrání, instalace. - ISSN 1210-1389. - Roč. 20, č. 5 (2011), s. 24 - 27, NOVÝ, Richard: Hluk a Chvění. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. 400 s. ISBN 978-80-01-04347-9.

Záver Na zváracích pracoviskách je nutné vytvoriť také podmienky, aby bolo škodlivé pôsobenie zváračských plynov, dymov a prachu obmedzené. To je možné voľbou iného technologického postupu zvárania , obmedzením prístupu škodlivín k dýchacej zóne pracovníka účinným celkovým prirodzeným vetraním a celkovým núteným a miestnym odsávaním vzniknutých zváračských dymov, správnou organizáciou práce, zabezpečením a používaním vhodnej individuálnej ochrany [1]. Ostrava 14. - 15. května 2014

129


[3]

Senderská, K.; Mareš, A.; Zajac, J.; Cvetkovič, S.: Innovation of welding workplace exhaust systems. In Safety. Engineering - Vol. 2. - ISSN 2217-7124. - (2012), s. 85 - 8.

[11] Kozmová, R.: Emisie vznikajúce pri zváraní nelegovaných a nízkolegovaných ocelí metódou MAG: In ZVÁRANIE SVAŘOVÁNÍ, 2008, č. 10, s 281-283, ISSN 004-5525.

[4]

Zváranie bez následkov In Zvárač. - ISSN 1336-5045. Roč. 7, č. 1 (2012), s. 25 - 27.

[12] Pauliková, A.; Beneová, A.; Kapalo, P.: Vetrací systém ako súčasť ochrany pracovníka na zváracom pracovisku. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete:.

[5]

Kosnáč, Ľ.: Ochrana zdravia a bezpečnosť pri zváraní. 1995.

[6]

Turňová, Z.; Bábelová, E.: Tichý zabijak - emisie zváračských dymov. In Zvárač. - ISSN 1336-5045. - Roč. 4, č. 1 (2007), s. 25 - 27.

[7]

Jajcaj, A.: Odsávanie a filtrácia zváračských dymov. In ZVÁRANIE - SVAŘOVÁNÍ, 2006, roč. 55, č. 11 - 12, s 321 325, ISSN 004-5525.

[8]

Výroba a inžinierske aplikácie. IV. Diel učebných textov pre kurzy zváračských technológov. VÚZ - Výskumný ústav zváračský, Bratislava; ZEROSS, Ostrava, 2001, s. 87 - 121.

[9]

NV SR 355/2006 Z. z. o ochrane zamestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou chemickým faktorom pri práci.

[10] NV SR č. 356/2006 Z. z. o ochrane zdravia zamestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou karcinogénnym a mutagénnym faktorom pri práci.

[13] Mobilné odsávacie a filtračné zariadenia. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete:< http://www. vawwelding.sk/teka_mobilne_odsavacie_zariadenia.html>. [14] Pauliková, A.; Košičanová, D.: Prašnosť pracovného prostredia. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete:< http://www.tzbportal.sk/kurenie-voda-plyn/ prasnost-pracovneho-prostredia.html>. [15] Badida, M.; Lumnitzer, E.; Lukáčová, K.; Szabó, R.: Objektivizácia a hodnotenie faktorov prostredia. Kvantitatívne hodnotenie prašnosti v životnom a pracovnom prostredí: elfa, Košice, 2010. s. 29 - 30. ISBN 978-80-80-86161-2.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM CBRN - Biologické zbraně EDICE SPBI SPEKTRUM

49.


JIěÍ MATOUŠEK JAROSLAV BENEDÍK PETR LINHART

CBRN BIOLOGICKÉ ZBRANċ

Jiří Matoušek, Jaroslav Benedík, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech biologických zbraní a jejich hlavní složce - biologických agens. Přináší detailní moderní informace o vojensky významných baktériích, virech, rickettsiích, houbách a toxinech a o principech technické a zdravotnické ochrany. Charakterizuje hlavní formy a metody biologického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz biologických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu výboje, výroby a hromadění bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (1972) a s jejím plněním.

ISBN 978-80-7385-003-6. Rok vydání 2007.

cena 170 Kč

Zásahy při radiační mimořádné události EDICE SPBI SPEKTRUM

57.


ZDENċK PROUZA JIěÍ ŠVEC

ZÁSAHY PěI RADIAýNÍ MIMOěÁDNÉ UDÁLOSTI

Zdeněk Prouza, Jiří Švec Cílem této publikace je poskytnout informace (vycházející z mezinárodních doporučení -především dokumentů IAEA) složkám Integrovaného záchranného systému, které budou zasahovat v první fázi radiační mimořádné situace lokálního charakteru, a státním, místním institucím, jejichž pomoc při likvidaci následků takové události je nezbytná.

ISBN 978-80-7385-046-3. Rok vydání 2008.

cena 105 Kč


130



Efektivní nástroje managementu BOZP v procesu prevence a snižování úrazovosti ve společnosti ABB s.r.o. Effective Health and Safety Management Tools in the Process of Preventing and Reducing Incidents at ABB s.r.o. PhDr. Miroslav Šilar ABB s.r.o. Resslova 3, 466 01 Jablonec nad Nisou [email protected]

ABB má v ČR šest výrobních závodů. Přibližně 80 % produkce míří na export, což svědčí o vysoké kvalitě výrobků ABB z ČR. Brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů vysokého napětí je největším výrobním závodem na přístrojové transformátory vysokého a velmi vysokého napětí na světě.

Abstrakt

Zdraví a bezpečnost

Příspěvek je zaměřen na efektivní nástroje managementu BOZP, aplikované v průběhu několika posledních let ve společnosti ABB s.r.o. - koncernu, pro nějž představuje oblast Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednu z klíčových priorit.

Bezpečnost a ochrana zdraví patří k prioritním úkolům společnosti ABB a zahrnuje všechny zaměstnance, smluvní strany, návštěvníky a veřejnost, kterých se podnikatelská činnost firmy týká. Cílem ABB je poskytovat bezpečné a zdravé pracovní prostředí a přijímat odpovídající kroky k předcházení a minimalizací úrazů a nehod. Od roku 2004 je v ABB zaveden jednotný systém řízení Bezpečnosti a Ochrany Zdraví při práci (BOZP) dle standardu OHSAS 18001.

V rámci vlastní přednášky budou prezentovány ukázky vybraných korporátních programů společnosti, jež napomohly k významnému snížení úrazovosti v posledních letech. Klíčová slova ABB s.r.o., Bezpečnost, BOZP, Vedení, Bezpečnostní obchůzka, Team safety, Stop take 5. Abstract The paper focuses on effective Health and Safety management tools, applied during the last few years at ABB s.r.o. - corporation, for which is the section of Health and safety, one of the key priorities. During the conference will be presented examples of selected corporate programs, which helped to significantly reduce the incident rate in the last years. Keywords ABB, Safety, OHS, Leadership, Safety observation tour, Team safety, Stop take 5. Představení společnosti ABB ABB je přední světovou společností působící v oblasti energetiky a automatizace. Téměř 60 procent tržeb ABB Group souvisí s energeticky účinnými produkty či službami, které pomáhají zákazníkům šetřit energii, a tedy snižovat náklady i emise skleníkových plynů. Společnost ABB působí ve 100 zemích světa a celkem zaměstnává cca 145 000 zaměstnanců. Má více než 120letou tradici a její úspěch je dán zejména silným zaměřením na výzkum a vývoj podpořený sedmi výzkumnými centry po celém světě. Díky tomu je ABB průkopníkem u řady technologií, které tvoří základ moderní společnosti: od přenosu stejnosměrného proudu velmi vysokého napětí až po inteligentní řešení budov. Tradice ABB v České republice Prostřednictvím svých výrobků a služeb působí ABB v ČR již od roku 1970, avšak formální vznik společnosti se datuje do roku 1992, kdy byla založena první společnost s názvem ABB. V průběhu 90. let se skupina firem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti až do dnešní podoby ABB s.r.o. Společnost potvrzuje svou významnou úlohu na domácím trhu objemem tržeb, který v roce 2013 činil téměř 13 miliard Kč. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří například: Alpiq Generation (CZ), Bohemia Müller, DOOSAN ŠKODA POWER, ČEPS, ČEZ Logistika, EGEM, E.ON, I & C Energo, K & V ELEKTRO, VÍTKOVICE POWER ENGINEERING. Ostrava 14. - 15. května 2014

Nástroje managementu BOZP v procesu prevence a snižování úrazovosti Protože by detailní popis všech účinných manažerských nástrojů, používaných ve společnosti ABB s.r.o. několikanásobně překročil rozsah příspěvku, uvádím zde alespoň stručný přehled vybraných korporátních programů, úspěšně aplikovaných ve společnosti ABB s.r.o. v průběhu několika posledních let. OHS Leadership program Jedná se o dvoudenní trénink, jehož cílem je poskytnout účastníkům (managementu) takové znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro efektivní vedení lidí v oblasti BOZP a rovněž aktivní řízení procesu trvalého zlepšování BOZP v oblasti jejich působnosti. Safety Observation Tour (SOT) Jedním z nejúčinnějších nástrojů v řízení procesu změny v myšlení a chování zaměstnanců ve společnosti ABB s.r.o. je Safety observation tour (SOT) aneb bezpečnostní obchůzka konaná mistrem, vedoucím výroby, či TOP Managementem. A to hned z několika důvodů: • Zaměřuje pozornost na bezpečnost; • Ukazuje, zda byla bezpečnost dobře pochopena a aplikována; • Ukazuje, kde bezpečnostní systémy fungují dobře; • Pomáhá identifikovat slabá místa v systémech; • Zvyšuje uvědomění o otázkách bezpečnosti; • Identifikuje, kde lidé riskují; • Je prevencí proti zraněním. Stop Také 5 Jedním z významných faktorů, které přispívají k incidentům, je chování zaměstnanců při provádění servisních a inženýrských prací. Program „Stop Také 5“ identifikuje rizika před zahájením plnění pracovního úkolu na základě principu „Přemýšlej, než začneš jednat!“ „Ustup o 5 kroků dozadu od své práce a věnuj 5 minut tomu, že krok za krokem v duchu projdeš pracovní úkoly, které máš realizovat.“

131


Je to proces, který umožňuje zaměstnancům, aby si kontrolovali tok své práce a který umožňuje jak sdílení informací za účelem identifikace riskantní práce současné operace, tak diskutování poznatků z předchozích pracovních zkušeností. TAKE 5 - 5 OPATŘENÍ PRO KONTROLU PŘED ZAHÁJENÍM Datum______________Jméno_________________________________________ Úkol______________________________________________________________

Program je jednodenní a je pořádán pro všechny projektové manažery, site manažery a pro všechny, kteří se podílejí na výkonu prací souvisejících s projektem. Z důvodu rozdílných legislativních požadavků týkajících se bezpečnosti, byl koncernem ABB vytvořen „Code of practice“, který představuje minimální bezpečnostní standard pro zaměstnance, jakož i dodavatele na projektech. RU Safe

1. Promyslete si daný úkol

Ano Ne

Rozumíte práci a bezpečnému pracovnímu postupu? Obdrželi jste požadovaná povolení k pracím? Jste spolu s kolegy vhodně zaškoleni pro daný úkol? Máte k dispozici správné bezpečnostní pomůcky (např. pro přístup, zkoušečky atd.)? Máte k dispozici správné osobní ochranné pomůcky? 2. Prohlédněte si pracovní oblast a její okolí

Ano Ne

Používáte požadované prostředky pro fyzické odpojení (např. vypnutí a uzamčení zámkem, akumulovaná energie)? Je pracovní oblast jasně vyznačena (bariéry, značky)?

Ze statistik vyplývá, že pouhá čtyři procenta všech úrazů jsou způsobena špatnými podmínkami na pracovišti (např. typu nedostatečné osvětlení), ale že v celých devadesáti šesti procentech je hlavní příčinou úrazovosti nebezpečné chování zaměstnanců (nebezpečné úkony konané samotnými zaměstnanci). Program RU-Safe je proto zaměřen na psychologii chování zaměstnanců. Jeho hlavním cílem je zvýšit vědomí osobní odpovědnosti zaměstnanců za jejich vlastní zdraví a bezpečnost, jakož i za zdraví a bezpečnost ostatních osob. Fáze vývoje kultury a zlepšení bezpečnosti provozu, kterých lze dosáhnout ilustruje Bradleyho křivka níže.

Je pracovní oblast bezpečná (např. úklid, osvětlení, teplota, atd.)? Jsou zařízení pracovní oblasti v bezpečném stavu? 3. Zkontrolujte si, co jiného se dnes děje v pracovní oblasti

Úrazy Ano Ne

Je zajištěná interakce s dalšími osobami poblíž? __________________________________________________________________

Ano Ne

Podrobnosti_________________________________________________________ Nové nebezpečí

Dodatečná kontrola (viz list s pokyny pro případnou prevenci a opatření

Osobní angažovanost Sebekontrola Sebedisciplína Sebeodpovědnost Osobní cíle Péče o sebe sama

Angažovanost vedení Podmínka pracovního poměru Pravidla Ústřední kontrola Strach/Disciplína

4. Byla zjištěna případná nová nebezpečí neobsažená v posouzení rizik?

Budování týmu Týmová angažovanost Vývoj v týmu Pomoc druhým Vzájemná úcta Týmové cíle

Reziduální riziko (vysoké/střední/nízké) Čas Závislost

Nezávislost

Vzájemná závislost

`Nula je nereálná´

`Nula náhodou´

`Nula volbou´

Obr. 2 Bradleyho křivka 5. Přesvědčte se sami, že je bezpečné přistoupit k práci

Ano Ne

(tj. je zajištěna bezpečnost vaše i ostatních osob?)

Obr. 1 Vzor checklistu

• „Full check machinery safety“ - audit (kontrola) všech strojů tak, aby odpovídaly minimálně CE standardům;

Team Safety Jednou z technik, která pomáhá odbourávat přirozený strach zaměstnanců ohlašovat skoronehody je tzv. technika „Team Safety“ (TS). • k podpoře sdílení zkušeností o skoronehodách v rámci týmu zaměstnanců; povaze

skoronehod

• k zajištění postupu, kdy se všechny probírané skoronehody zaznamenají a podniknou se přímé kroky k eliminaci existujících rizik; • k udržení motivace, kterou lidé potřebují, aby vnímali, že jejich vklad do oblasti bezpečnosti přináší viditelná zlepšení na jejich pracovišti. Řízení bezpečnosti na projektech Tento program byl v ABB Group zaveden z důvodu vysokého počtu incidentů souvisejících s projekty. Řízení bezpečnosti projektu je nyní povinnou součástí programu certifikace každého projektového manažera. 132

• Lessons learned briefing - poučení se z nehod a úrazů, ke kterým došlo ve světě ABB; • Bezpečnost na silnicích. Závěr

Tato technika se používá:

• k podpoře sdílených vědomostí o a k vytvoření seznamu možných řešení;

Příklady dalších programů • „7 kroků k elektrické bezpečnosti“ - program školení pro lidi pracující s napětím nad 1 kV;

Výše uvedené programy, zaváděné ve společnosti ABB s.r.o. v posledních několika letech, se postupem času staly významnými prvky vnitropodnikového procesu řízení změn v oblasti BOZP. Velkou měrou se rovněž podílely na celkovém snížení pracovní úrazovosti. Použitá literatura [1]

Podnikové dokumenty. Corporate documents. GF-SA, 2005 2013.

[2]

Šilar, M.: Behaviorální aspekty - klíčový prvek při řízení BOZP ve společnosti ABB s.r.o., Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2009, Sborník přednášek, Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2009, ISBN 978-80-248-2010-1.



Činnost kontrolních orgánů při kontrole zajištění BOZP na staveništi Activity Control Authorities in the Control of OHS on Site Ing. Eva Štoudková VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected]

Abstrakt V naší republice existuje celá řada kontrolních orgánů, která kontroluje dodržování zásad a legislativy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrolní orgány mají za úkol kontrolovat bezpečnou a zdraví neohrožující práci a to jak v provozech, tak i na stavbách. Následující článek pojednává o kontrolních orgánech, úkolech, jejich činnostech a také pravomocech, které tyto kontrolní orgány mají. Klíčová slova BOZP, stavební úřad, stavební policie, oblastní inspektorát práce. Abstract In our country there are a number of control authorities, which monitors compliance with policies and legislation on safety and health at work. Supervisory authorities have the task of controlling a safe and healthy work both in traffic and on construction sites. The following article deals with the control authorities, tasks, their activities and powers which these authorities have control. Keywords Health and safety, construction administration, construction police, regional labor inspectorate. Samotná cesta k zahájení investiční akce bývá dlouhá. Zadavatel musí projít koloběhem legislativních požadavků na dokumentaci a zajištění mnoha činností k tomu, aby mohl začít s výstavbou, rekonstrukcí či přístavbou. Po splnění všech zákonných požadavků, dodržení termínů a výběrových řízeních na účastníky výstavby, je stavba zahájena. Existuje několik kontrolních orgánů, se kterými se můžeme na stavbě potkat. Jaké mají tyto orgány pravomoci a povinnosti? Oblastní inspektorát práce Státní úřad inspekce práce a osm oblastních inspektorátů práce (OIP Hlavní město Praha, OIP Středočeský kraj, OIP Jihočeský kraj a Vysočina, OIP Plzeňský a Karlovarský kraj, OIP Ústecký a Liberecký kraj, OIP Královéhradecký a Pardubický kraj, OIP Jihomoravský a Zlínský kraj, OIP Moravskoslezský a Olomoucký kraj) jsou orgány státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V odůvodněných případech mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty za spáchání přestupku nebo správního deliktu. Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. Kromě kontrol patří k základním úkolům Úřadu i inspektorátů poradenská, konzultační a osvětová činnost. Činnost Úřadu a inspektorátů se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Hlavním cílem práce Úřadu a inspektorátů je a musí byt nikoliv represe, ale prevence, tedy snaha o předcházení negativním jevům - pracovním úrazům,


nemocem z povolání a haváriím technických zařízení - a snaha o co nejlepší přípravu na zdolávání následků takových dějů, pokud k nim dojde. [1] Oblastní inspektorát práce je nejčastější kontrolní orgán vyskytujících se na stavbách. Tento kontrolní orgán může kontrolovat stavbu jako celek, nebo se zaměřit na konkrétní účastníky stavby. Pro lepší přehled, jsou některé statě zkráceny, kompletní text je v zákoně č. 251/2005 Sb. Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, z právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, z právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), z právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, z právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu. Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce, vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. Inspektor je oprávněn a) vykonávat kontrolu podle zákona, b) vstupovat bezplatně do objektů, c) požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, d) při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob, e) požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, f) pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů a za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů, g) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení: 1. zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, 2. odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit,

133


3. nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, h) dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, i) nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje, j) vydat rozhodnutí o zákazu: 1. používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, 2. práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem, práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,

Cizinecká policie Služba cizinecké policie je vysoce specializovanou složkou Policie České republiky, která plní úkoly související s odhalováním nelegální migrace, uplatňováním represivních opatření vůči cizincům zdržujícím se na území České republiky v rozporu se zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, plněním úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv a přímo použitelných právních předpisů Evropského společenství a řešení trestné činnosti spáchané v souvislosti s překračováním státních hranic a s přeshraniční trestnou činností. Služba cizinecké policie byla zřízena nařízením Ministerstva vnitra č. 67/2008, kterým se zřizují útvary Policie České republiky s celostátní působností. Ředitelství služby cizinecké policie je ve vymezeném rozsahu řídícím, metodickým a kontrolním pracovištěm s působností na celém území České republiky a je přímo podřízeno Policejnímu prezidiu České republiky.

k) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik,

Služba cizinecké policie kontroluje na stavbách a staveništích platné pracovní smlouvy, oprávnění pobytu pracovníků na území České republiky a další.

l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby (§ 9),

• zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,

m) používat telekomunikační zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly, n) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností. (2) Průkaz inspektora je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti. Povinnosti inspektora a) prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora, b) informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí, c) chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby, d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět k provedení kontroly, e) zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich výpisů a zajištěných originálních dokladů proti ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, f) vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění; o pořízení kopií částí dokladů a pořízených výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole, g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění, h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. j) bod 1] a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu, i) seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem protokolu. Odmítne-li se kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu, j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při výkonu kontroly dověděl. [2]

134

Ředitelství se podílí na plnění základních úkolů při ochraně vnějších hranic České republiky zejména:

• provádí pobytovou kontrolu, • řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké a jejich dislokovaná pracoviště, • provozuje zařízení pro zajištění cizinců, • provádí eskontní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s průvozem cizinců přes území, • provádí úkony v souvislosti s zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťování totožnosti cizince nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, • rozhoduje ve správním řízení jako odvolací orgán, • rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, • provozuje informační systémy v rozsahu své působnosti, • zabezpečuje cestovní a přepravní doklady a uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území, • rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území v případech žádostí o odstranění tvrdosti správního vyhoštění [3]. Stavební úřad Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu: a) provádět kontrolní prohlídky stavby, b) nařizovat neodkladné odstranění stavby, c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě, d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku, e) nařizovat provedení udržovacích prací, f) nařizovat vyklizení stavby, g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména: a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku, b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, Ostrava 14. - 15. května 2014


c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření, e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152, f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem, g) zda je řádně prováděna údržba stavby,

- zjišťování stavu stavby a pozemku s vědomím jejích vlastníků, - v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob, které nastalo s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, zabezpečovacích prací, nebo vyklizení stavby bez vědomí vlastníka, ale bez zbytečného odkladu informovat ho a uvést důvody, - pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob je uživatel obydlí povinen oprávněné osobě vstup do obydlí umožnit.

h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.

Pracovník stavebního dozoru stavebního úřadu provádí kontrolní prohlídky ve veřejném zájmu čímž se rozumí požadavek, aby:

Stavební policie

- stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,

Pracovníci oddělení stavební policie (stavebního dozoru stavebního úřadu) dle § 132 a § 172 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon) vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. Pracovník stavebního dozoru stavebního úřadu se prokazuje zvláštním průkazem, ve kterém je uvedeno jméno, příjmení, zaměstnavatel a funkce oprávněné úřední osoby, rozsah oprávnění a vymezení platnosti průkazu. Průkaz musí být opatřen otiskem úředního razítka a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce osoby, která pověření vydala. Pokud je to třeba, přizve oprávněná úřední osoba na pozemek, stavbu a do stavby znalce, autorizovaného inspektora nebo pověřeného pracovníka dotčeného orgánu dle § 172 odst. 4 stavebního zákona, popřípadě další osoby z důvodu jejich odborných znalostí. Vlastník je povinen umožnit pro účely uvedené v odstavci 1 § 172 stavebního zákona vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Pověřený pracovník stavebního dozoru stavebního úřadu, pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při:

- stavba byla užívána jen k povolenému účelu, - stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty, - se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo, - byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby. [4] Použitá literatura [1]

Dostupné na: www.suip.cz, 10. dubna 2014.

[2]

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

[3]

Dostupné na: www.policie.cz, 10. dubna 2014.

[4]

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).


82.


ŠÁRKA KROýOVÁ

STRATEGIE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUěE

Strategie územního plánování v technické infrastruktuře Šárka Kročová Monografie se v jednotlivých kapitolách zabývá strategií územního plánování na úseku strategické infrastruktury státu. V základním rozsahu popisuje způsob hodnocení rizika území, plánování obnovy po vzniku mimořádné události a způsoby ochrany některých typů technické infrastruktury před vznikem krizové situace. Na vzorovém řešení u vybraného typu technické infrastruktury čtenářům publikace deklaruje a dává návod, jak postupovat při hodnocení rizika území a technické infrastruktury v krizových situacích u různých provozovaných systémů a jak snížit sekundární škody na majetku a životním prostředí. ISBN 978-80-7385-128-6. Rok vydání 2013.

cena 180 Kč



135


Povinnosti účastníků v oblasti BOZP při zahájení investiční akce Responsibilities of the OSH at the Start of the Investment Project Ing. Eva Štoudková

koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Koordinátor BOZP se pohybuje na staveništi jako zástupce zadavatele pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Přístavba, rekonstrukce, stavba a opravy s sebou často nesou značná rizika, která ohrožují především osoby, které práce provádějí, ale také i další třetí osoby, které těchto činností neúčastní. Článek pojednává o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci před chystanou investiční akcí. Povinnosti zadavatele investiční akce a dalších subjektů zajištující bezpečnou a zdraví neohrožující práci zaměstnanců zhotovitelů. Klíčová slova BOZP, příprava stavby, koordinátor BOZP, TDS. Abstract Extension, renovation, construction and repair themselves often carry significant risks that pose threats to people who do the work, but also other third parties, which does not participate in these activities. The article deals with ensuring the safety and health at work before the forthcoming investment project. Duties authority investment projects and other entities to ensure safe and healthy working employees of contractors. Keywords Health and safety, construction preparation, Safety Coordinator, technical supervision of the client. Zadavatel stavby, který má určitý investiční zájem (výstavbu, přestavbu, rekonstrukci) nemusí být nutně také investorem této stavby. Většinou zadavatel a postaru investor ale bývá jedna osoba, či organizace. Před samotným zahájením této stavební akce, má zadavatel několik zákonných povinností. Zajištění BOZP je upraveno zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Vhledem k tomu, že ne vždy musí být zadavatel osobou znalou v oblastech potřebných k zahájení a realizování akce, využívá služeb odborníků ve všech oblastech, aby byly dodrženy všechny legislativní požadavky na stavbu, včetně bezpečnosti práce, požární ochrany, dodržování hygieny práce, ochrany životního prostředí a dalších oblastí související s přípravou stavby, výstavbou a samotným užíváním. Úplně na začátku všeho, je potřeba přesně definovat investiční záměr, a zvážit všechny možnosti připravovaného díla. Zvážit efektivitu přístaveb, či rekonstrukcí a porovnat ji s možností bouracích prací a založení nových staveb. Zadavatel akce má možnost poradit se o všech těchto skutečnostech s projekční kanceláří, nebo samotným projektantem, který s ním konzultuje všechny možnosti, dává podněty a návrhy a na základě konečné dohody zpracuje Projektovou dokumentaci. Tato dokumentace obsahuje konkrétní detaily celé stavby včetně soupisu prací a orientačními náklady na celou akci. Tato projektová dokumentace slouží jako podkladový materiál pro chystaná výběrová řízení. Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet 136

Dalším zástupcem zadavatele může být na stavbě Technický dozor stavebníka (zadavatele). Základními úkoly technického dozoru stavebníka (TDS) je sledování a kontrola provádění prací. Prováděné práce musí být v souladu s ověřenou projektovou dokumentací stavby a s dalšími smluvními podmínkami. TDS by se měl pohybovat na stavbě především při protokolárním přejímání prací a dodávek, provádět kontrolu při provádění předepsaných zkoušek, při zaměřování důležitých konstrukcí a přezkušování prací později nepřístupných a zakrytých, a v jiných důležitých obdobích provádění výstavby. Pokud projektová dokumentace přesně nespecifikuje některé záležitosti, i vzhledem k tomu, že projekt bývá často vypracován velmi dopředu, a tak se mohou vyskytnout odlišnosti například v termínu zahájení výstavby. Při potřebě kácení dřevin a jiných zásahů do ŽP, bývá před zahájením stavby pozván zástupce ze Životního prostředí. S tímto zástupcem jsou dohodnuty další konkrétní postupy na ořez dřevin, kácení, likvidaci porostů a další. Před samotným zahájením výstavby jsou informování všichni účastníci výstavby, i dotčené sousední pozemky o připravované akci. Všichni takto oslovení, mají právo se k výstavbě vyjádřit, popřípadě sdělit své požadavky a podmínky a to hlavně v případech, zasahuje-li budoucí stavba do ochranného pásma některých ze sítí. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj Zivičná č. 2 702 69 OSTRAVA - Moravská Ostrava Oznámení o zahájení prací Na základě objednávky mezi a naší společností, Vám v souladu s § 15, zákona číslo 309/2006 Sb. a přílohou číslo 4 k Nařízení vlády číslo 591/2006 Sb. oznamujeme zahájení stavebních prací. 01. Datum V Ostravě 02. Zadavatel stavby

03. Místo stavby 04. Druh stavby Jedná se o kompletní výstavbu kanalizace bude v rámci stavby napojovat stávající nemovitosti.

Nová kanalizace

V návaznosti na přílohu č. 5 k Nařízení vlády číslo 591/2006 Sb. týkající se prací a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví sděluji, že na uvedené stavbě budou prováděny práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení, jež jsou uvedeny pod bodem číslo 6 přílohy číslo 5, NV 591/2006 Sb. 05. Odborné vedení provádění stavby

06. Koordinátor BOZP při přípravě stavby Nebyl určen



Před předáním staveniště má zadavatel za povinnost v případě, když „při realizaci stavby celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu, doručit oznámení o zahájení prací, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli.“ V praxi se tato povinnost deleguje většinou na koordinátora BOZP, který na základě plné moci Oznámení o zahájení prací zpracuje, zajistí včasné doručení na oblastní inspektorát práce, přesto se zadavatel nezbavuje své odpovědnosti za tento úkon. Koordinátor BOZP je fyzická nebo právnická osoba, která má na úseku stavby mnoho povinností. Po prostudování předaných podkladů od zadavatele stavby je v přípravné fázi povinen „v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, a další. [z. č. 309/2006 Sb.] Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby. [z. č. 309/2006 Sb.] Koordinátor během přípravy stavby dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené, poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na specifická opatření, pracovní nebo technologické postupy a procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby, zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce,


a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi, zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích. [NV č. 591/2006 Sb.] Zhotovitel stavby je povinen nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil, poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu. Dalšími účastníky investičního záměru v přípravné fázi jsou kontrolní orgány. Například Stavební úřad, kde je předkládána projektová dokumentace pro stavební povolení (pokud to stavby vyžaduje). Stavební úřad se k projektové dokumentaci může vyjádřit. Ve stavebním povolení bývá návrh termínu pro kontrolní prohlídky stavby, kterých se Stavební úřad účastní. Mezi kontrolní orgány stavby také patří Oblastní inspektorát práce, který kontroluje konkrétní akci na základě Oznámení o zahájení prací, a to z pohledu legislativního zajištění, pracovněprávních vztahů, BOZP a PO a dalších. Závěr Zahájení investiční akce s sebou nese mnoho povinností pro všechny účastníky této akce. Povinnosti vyplývající ze zákonné legislativy s sebou nesou také odpovědnost za činnosti a úkony s tím spojené. Především v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a další, ale také v oblasti finančních nákladů, nákladů na provoz a užívání stavby. Všichni účastníci stavebního řízení by si těchto odpovědností měli být plně vědomi a svou práci vykonávat kvalitně s nejlepším vědomím a svědomím. Zadavatelé stavby by měli zvážit finanční stránku věci a kvalitu a odbornost provedení všech prací a činností, které s výstavbou souvisí. Levně, neznamená vždy kvalitně. Použitá literatura [1]

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

[2]

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

[3]

Nařízení vlády 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

137


Návrh architektúry modulu systémového riadenia BOZP v HAZZ SR Proposal of Architecture for Modul of Occupational Health and Safety System Control in Fire and Rescue Corps in the Slovak Republic Ing. Zoltán Tánczos, PhD.1 Ing. Andrea Majlingová, PhD.

2

Okresné riaditeľstvo HaZZ v Galante Parková 1607/10, 924 01 Galanta, Slovenská republika 2 Požiarnotechnický a expertízny ústav MV SR Rožňavská 11, 831 04 Bratislava, Slovenská republika [email protected], [email protected]

1

Abstrakt V príspevku predstavujeme návrh architektúry modulu systémového riadenia BOZP. Zároveň sa venujeme popisu fungovania jednotlivých prvkov riadenia, ich vzájomného prepojenia a zabezpečovania trvalého dodržiavania prijatých postupov s cieľom trvalého zlepšovania úrovni bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Štruktúra samotného modulu je rozdelená do jednotlivých prvkov systému manažérstva v zmysle OHSAS 18001. Každý prvok (vstupy a výstupy) majú takmer rovnakú štruktúru. Kľúčové slová Bezpečnosť, riziko, Hasičský a záchranný zbor.

najnižšom stupni systému riadenia BOZP (technik BOZP na úrovni Okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru). Predstavenie a popis jednotlivých modulov systémového riadenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci Na základe analyzovania stavu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v rámci Hasičského a záchranného zboru SR sme navrhli architektúru a funkcie modulu systémového riadenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Nami navrhovaný modul systémového riadenia BOZP vznikol po konzultáciách s odborníkmi pre správu SAP (zavedený funkčný systém na Ministerstve vnútra SR), (obr. 1). Ako už bolo spomenuté, štruktúra modulu je rozdelená do jednotlivých prvkov systému manažérstva v zmysle OHSAS 18001. Každý prvok (vstupy a výstupy) majú takmer rovnakú štruktúru. Vstupný prvok je na úrovni zadávateľa na najnižšom stupni systému riadenia BOZP (technik BOZP na úrovni Okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru. Medzi vstupné formuláre modulu sú zaradené: • Základné údaje; • Personalistika; • Osobné ochranné pracovné prostriedky (OOPP);

Abstrakt

• Vyhradené technické zariadenia;

In this paper we present architecture design OHS management system module. At the same time, we discuss the operation of the various management features, their interconnections and ensuring the continuous compliance with accepted practices to continuously improve the level of safety and health at work. The structure of the module itself is divided into individual elements of management system in the terms of the OHSAS 18001 certifications. Each element (inputs and outputs) has almost the same structure.

• Analýza rizík.

Keywords Safety, risk, Fire and Rescue Corps. Úvod Najvyššia hodnota v živote človeka je jeho zdravie. Z tohto dôvodu sme sa aj my začali venovať otázkam ochrany zdravia a bezpečnosti pri práci v podmienkach Hasičského a záchranného zboru pri výkone pracovnej činnosti [1]. Dôsledkom nedostatočnej starostlivosti o bezpečnosť a ochranu zdravia je obyčajne vznik závažných pracovných úrazov a rôznych mimoriadnych udalostí s mnohokrát nezvrátiteľným stavom. Predpokladom úspešného pôsobenia pri predchádzaní pracovným úrazom je poznať ich štruktúru, množstvo, závažnosť, príčiny a všetky potrebné okolnosti, ktoré viedli k ich vzniku. Na základe takto získaných informácií môže organizácia urobiť analýzu a následne prijať konkrétne opatrenia na odstránenie vzniku mimoriadnej udalosti [1]. V príspevku predstavujeme návrh architektúry modulu systémového riadenia BOZP. Zároveň sa venujeme popisu fungovania jednotlivých prvkov riadenia, ich vzájomného prepojenia a zabezpečovania trvalého dodržiavania prijatých postupov s cieľom trvalého zlepšovania úroveň bezpečnosti a ochranu zdravia pri práci. Štruktúra samotného modulu je rozdelená do jednotlivých prvkov systému manažérstva v zmysle OHSAS 18001. Každý prvok (vstupy a výstupy) majú takmer rovnakú štruktúru. Vstupný prvok je už na úrovni zadávateľa na 138

Vo výstupných formulároch sa nachádza: • Ekonomická náročnosť; • Počet pracovných úrazov; • Analýza rizík. Základné údaje - tento formulár umožňuje užívateľovi zadávanie základných údajov o príslušníkovi, ktorý sa bude nachádzať v databáze. Základné údaje tvoria nasledovné informácie: - Osobné údaje príslušníka - informácie budú poskytnuté so softwarovej databázy MV SR (SAP) z modulu HR (Human resources - ľudské zdroje) zamestnanecký portál. - Vznik služobného pomeru príslušníka - informácie budú poskytnuté so softwarovej databázy MV SR (SAP) z modulu HR (Human resources - ľudské zdroje). - Vstupné školenie príslušníka - tieto údaje bude zadávať technik BOZP na úrovni Okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru. Zadávatel do modulov technik BOZP

Bezpečnostný Manažment Tánczos (BMT)

BMT

Personalistika

Osobné ochranné pracovné prostriedky (OOPP)

Vyhradené tech. zariadenie (VTZ)

Analýza rizík

Ekonomická náročnost´

Legislatíva

Obr. 1 Základná štruktúra modulu systémového riadenia BOZP Personalistika - umožňuje užívateľovi nahliadať a získavať prvotné informácie o príslušníkoch ktorý sú v databáze, ďalej získavať informácie kedy bola vykonaná odborná príprava Ostrava 14. - 15. května 2014


príslušníkov (školenie z oblasti BOZP), prehľad vzniku pracovných úrazov, dĺžka práceneschopnosti pri vzniku (služobného) pracovného úrazu a zistiť akým spôsobom bol konkrétny príslušník odškodnení pri vzniku (služobného) pracovného úrazu. • Databáza príslušníkov - v tejto časti má zadávateľ k dispozícií všetkých príslušníkov vo svojom územne pôsobiacom pracovisku v tomto prípade počet a menní zoznam príslušníkov na Okresnom riaditeľstve Hasičského a záchranného zboru. Ďalej tento údaj bude sledovať aktuálny prehľad príslušníkov v rámci HaZZ. • Odborná príprava - v tejto časti má zadávateľ možnosť zadať dátum kedy vykonal odbornú prípravu na konkrétneho príslušníka nakoľko nie je v mnohých prípadoch nie je možne vykonať jednorázovo odbornú prípravu príslušníkov nakoľko služobné zaradenie príslušníka môže byť rovnomerné resp. nerovnomerne rozvrhnutý služobný čas. Z tohto dôvodu dátum vykonania odbornej prípravy z oblasti BOZP (školenie z oblasti BOZP) môže byť rôzny. • Vznik služobného úrazu - v tejto časti zadávateľ vyplní predlohu formulára vzniku služobného úrazu v súlade s vyhláškou Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny č. 500/2006 Z. z. ktorou sa ustanovuje vzor záznamu o registrovanom pracovnom úraze. Ďalej v tejto časti bude môcť zadávateľ evidovať aj drobné služobné úrazy z dôvodu možnosti zhoršenia zdravotného stavu príslušníka až do prípadného vzniku registrovaného služobného úrazu. • Dĺžka práceneschopnosti pri vzniku služobného úrazu - v tejto časti zadávateľ naplňuje databázu po ukončení práceneschopnosti príslušníka. Tento údaj je veľmi dôležitý z viacerých dôvodov: - Finančná náročnosť odškodnenia príslušníka v prípade služobného úrazu, kde došlo porušeniu predpisov resp. iných dôvodov na strane zamestnávateľa. Tento údaj sa sleduje aj z dôvodu postihnutia resp. zosobnenia vedúcemu organizačnej zložky zodpovedného za BOZP a pracovného prostredia. - Získanie priemernej finančnej náročnosti odškodňovania služobných úrazov. Možnosť plánovania finančných prostriedkov v rozpočte MV SR v rozpočtovej položke sociálne zabezpečenie. • Odškodnenie a likvidácia služobného úrazu: - Finančné vyčíslenie odškodnenia príslušníka v prípade služobného úrazu, kde došlo porušeniu predpisov resp. iných dôvodov na strane zamestnávateľa. - Preventívne opatrenia za účelom minimalizácie vzniku obdobných resp. nových úrazov (napr. oboznámenie príslušníkov zo vznikom služobného úrazu). Osobné ochranné pracovné prostriedky - poskytuje zamestnávateľ na základe vypracovanej dokumentácie stanovených rizík. Užívateľ v tejto časti zadáva dátum poskytnutia príslušníkovi osobný ochranný pracovný prostriedok, informatívnu životnosť osobného ochranného pracovného prostriedku a samotné poškodenie osobného ochranného pracovného prostriedku. Štruktúra tohto formuláru je uvedená na obr. 2. Zadávatel do modulov technik BOZP

Databáza SAP

Osobné ochranné pracovné prostriedky (OOPP)

Dátum poskytnutia OOPP (deň, mesiac, rok)

Životnosť OOPP (mesiac, rok)

Poškodenie OOPP (deň, mesiac, rok)

osobného

ochranného

pracovného

- Užívateľ v tejto časti prostredníctvom formulára zadá meno a priezvisko príslušníka resp. osobné číslo príslušníka (pridelené zo softwarového prostredia SAP), ďalej zadá dátum kedy boli príslušníkovi poskytnuté osobné ochranné pracovné prostriedky. - Pri zadávaní mena a priezviska je potrebné uvádzať aj osobné číslo príslušníka aby nedošlo k duplicite resp. chybovosti databázy. - Užívateľ pri zadávaní ďalej uvádza inventárne číslo osobného ochranného prostriedku. • Životnosť osobného ochranného pracovného prostriedku: - Uvádza ju výrobca, je uvedená v návode na používanie resp. v zaraďovacom liste schválenom a vydanom Prezídiom Hasičského a záchranného zboru SR. - Informatívnu životnosť osobného ochranného pracovného prostriedku by však mohlo stanoviť Prezídium Hasičského a záchranného zboru, ktoré by mohlo v tomto smere uvažovať z hľadiska ekonomicko-logistického zabezpečenia a plánovania finančných prostriedkov, čím však nesmú byť porušené ustanovenia výrobcu. • Poškodenie osobného ochranného pracovného prostriedku: - Užívateľ zaznamenáva do formulára poškodenie osobného ochranného pracovného prostriedku. Formulár poskytuje údaje o všetkých skutočnostiach komu, kde, akým spôsobom, za akých skutočností a spôsobom došlo k poškodeniu osobného ochranného pracovného prostriedku. Ďalej obsahuje spôsob výmeny resp. opravy osobného ochranného pracovného prostriedku s vyjadrením svedkov a nadriadeného príslušníka. - Finančné vyčíslenie poskytnutého osobného ochranného pracovného prostriedku. - Návrh a spôsob likvidácie vzniknutej škody (osobný ochranný pracovný prostriedok) na majetku štátu. Vyhradené technické zariadenia - táto časť komplexne rieši bezpečnostnotechnické požiadavky upravujúce technické riešenie a spôsob prevádzky a kontroly technického zariadenia ustanovená platnými právnymi predpismi a ostatnými predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Ak požiadavky na technické zariadenie nie sú upravené právnymi predpismi a ostatnými predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci potom ju posudzuje právnická osoba oprávnená na overovanie plnenia požiadaviek bezpečnosti technických zariadení podľa zákona (ďalej len "oprávnená právnická osoba") v odbornom stanovisku. Cieľom tejto časti je vytvorenie databázy technických zariadení v rámci celého HaZZ. Ďalším cieľom tejto časti je vytvorenie formulára, kde zadávateľ bude zadávať nasledovné údaje: dátum vykonania kontroly vyhradeného technického zariadenia, dátum nasledujúcej kontroly vyhradeného technického zariadenia a vyradenie mimo prevádzky vyhradeného technického zariadenia. Ďalšiu časť formulára bude tvoriť prevádzkovo bezpečnostný poriadok vyhradeného technického zariadenia. • Dátum kontroly vyhradeného technického zariadenia:

Zoznam poskytnutých OOPP (druh, číslo komodity)

Dátum poskytnutia OOPP

Popis jednotlivých častí v tomto formulári: • Dátum poskytnutia prostriedku:

Meno priezvisko os. číslo komu boli pridelené OOPP

- V uvedenom formulári zadávateľ zadáva presný názov, typ, výrobné (sériové) číslo, klasifikáciu technického zariadenia (podľa miery ohrozenia do skupiny A, skupiny B alebo skupiny C. V skupine A sú technické zariadenia s vysokou mierou ohrozenia, v skupine B sú technické zariadenia s vyššou mierou ohrozenia a v skupine C sú technické zariadenia s nižšou mierou ohrozenia).

Obr. 2 Štruktúra formuláru Ochranné pracovné prostriedky


139


- Zadávateľ zaznamená meno právnickej osoby alebo fyzickej osoby, ktorá vydala súhlas bezpečnej prevádzky vyhradeného technického zariadenia. - Pokiaľ by sa jednalo o novozaradené technické zariadenie do užívania, zadávateľ uvedie dátum zaradenia technického zariadenia do používania.

• Postup na posúdenie rizík bude spracovaný formou elektronického formulára. Podkladom tvorby elektronického formulára je STN EN 1050. Metódy uvedené v Slovenskej technickej norme vychádzajú z postupnosti logických krokov: - nebezpečenstvo - potenciálny zdroj úrazu, teda to, čo môže spôsobiť úraz,

- Zadávateľ uvedie vo vyššie spomínanom formulári dátum nasledujúcej kontroly vyhradeného technického zariadenia.

- ohrozenie - spôsob, ako môže dôjsť k úrazu, ako môže pôsobiť nebezpečenstvo na človeka nepriaznivo,

• Vyradenie mimo prevádzky vyhradeného technického zariadenia:

- riziko - ako ohrozenia, kombinácia pravdepodobnosti (p) a závažnosť dôsledku (D) možného úrazu. Matematicky sa označuje ako R = p ∙ D.

- V uvedenom formulári zadávateľ uvedie poškodenie, technickú poruchu prípadne nevykonanie kontroly vyhradeného technického zariadenia. - Uvedený ukazovateľ je potrebné evidovať nakoľko sa plánujú finančné prostriedky na kontrolu vyhradených technických zariadení rámci SR. - V ďalšom prípade slúži databáza prevádzkyschopných resp. neschopných prevádzky vyhradených technických zariadení aj z hľadiska taktiky rozmiestnenia síl a prostriedkov (hydraulické vyslobodzovacie zariadenie, výšková technika a pod.). • Prevádzkovo bezpečnostný poriadok: - Spravidla spracuje zariadenia.

výrobca

vyhradeného

technického

- V prípade ak nie je súčasťou technickej dokumentácie spracuje ho zadávateľ (technik BOZP) v súlade s platnými právnymi predpismi. - Vzhľadom na databázové a sieťové prepojenie tohto modulu je možné využívať prevádzkovo bezpečnostný poriadok na konkrétny typ vyhradeného technického zariadenia na ktoromkoľvek útvare HaZZ. • Analýza rizík - proces identifikácie nebezpečenstiev a ohrození, hodnotenie a riadenie rizík a ich výstupy sú základom celého systému manažérstva BOZP. Cieľom tohto prvku je identifikovať nebezpečenstvá a ohrozenia, vyhodnotiť závažnosť rizík, navrhnúť opatrenia na elimináciu rizík a stanoviť postupy pre využitie výsledkov posudzovania rizík v iných prvkoch riadenia BOZP. Ďalej slúži na zabezpečenie jednotného postupu pri vypracúvaní a hodnotení nebezpečenstiev vyplývajúcich z jednotlivých druhov činností v Hasičskom a záchrannom zbore, ako aj pri poskytovaní osobných ochranných pracovných prostriedkov, pracovných odevov a obuvi, umývacích a čistiacich prostriedkov príslušníkom Hasičského a záchranného zboru a zamestnancom v súlade so všeobecne záväzným právnym predpisom. Ďalej slúži pri hodnotení a vypracúvaní nebezpečenstiev vyplývajúcich z jednotlivých druhov činností príslušníkov, v zariadeniach (v objektoch) v Hasičskom a záchrannom zbore a pri určovaní rozsahu osobných ochranných pracovných prostriedkov, pracovných odevov a obuvi, umývacích a čistiacich prostriedkov, ktoré sú určené príslušníkom a zamestnancom na ochranu bezpečnosti a zdravia. Posudzovanie rizík v tomto databázovom systéme vychádza z nasledovných častí: algoritmus riadenia rizík, posudzovanie rizík s opatreniami, register neakceptovateľných rizík, zoznam OOPP. Využiteľnosť tohto prvku má prednosti v tom, že jednotlivý zadávatelia v rámci HaZZ posudzujú činnosti príslušníkov ako i zariadení (objektov) v rámci HaZZ. Niektoré činnosti sa môžu opakovať v rámci rezortu a tým sa šetrí čas ako i efektívne využitie služobného času príslušníka. Na obr. 5 je znázornená štruktúra tohto formuláru. Algoritmus riadenia rizík - postup pri navrhovaní opatrení sa bude riadiť systémovým algoritmom pre opatrenia na odstránenie alebo elimináciu rizík. Platí zásada, že prednostne, ak je to možné, sa majú zavádzať technické opatrenia, následne organizačné opatrenia a v neposlednom rade sú dôležité aj výchovné opatrenia.

140

• Register neakceptovateľných rizík - bude vytvorená databáza rizík, ktorú budú napĺňať zadávatelia na najnižšom stupni systému riadenia BOZP (okresné riaditeľstvá HaZZ). • Zoznam OOPP - bude získaný zo softwarového prostredia (SAP modul naturálne náležitosti). Zadávateľ tejto časti prostredníctvom formulára bude prideľovať k jednotlivým rizikám príslušné OOPP. Ekonomická náročnosť - Táto časť má slúžiť pre stredný manažment resp. vrcholový manažment Hasičského a záchranného zboru (riadiaci funkcionári). Má finančne vyjadriť koľko stojí systém riadenia BOZP v Hasičskom a záchrannom zbore. Ďalej má vyjadriť koľko finančných prostriedkov má plánovať v plánovacom období na pokrytie vstupných častí: vstupný formulár, personalistika, osobné ochranné pracovné prostriedky (OOPP), vyhradené technické zariadenia, analýza rizík. V tejto časti budú vyčíslené náklady spojené zo samotným vytvorení modulu a sieťovým prepojením zo softwarovou databázou SAP. Legislatíva BOZP - v tejto časti má zadávateľ možnosť prístup k samotnému registru právnych a iných požiadaviek prostredníctvom aktualizácie všeobecne záväzných právnych predpisov v oblasti BOZP. Zadávateľ nebude musieť prácne vyhľadávať právne predpisy, bude mať možnosť ich vyhľadať priamo v tejto časti podľa viacerých možných vyhľadávacích kľúčov. Môže ich vyhľadať prostredníctvom kľúčových slov, čísla predpisu a roku nadobudnutia alebo ich kombináciou. Štruktúra formuláru je znázornená na obr. 2. Zadávateľ bude môcť vyhľadávať: • základné predpisy, • STN, • interné akty riadenia MV SR, • zbierky pokynov prezídia, krajského, okresného riaditeľstva Hasičského a záchranného zboru v rámci celého Slovenska, • zaraďovacie listy, • zahraničné predpisy. Ďalej v tejto časti bude zadávateľ môcť vytvárať algoritmus tvorby registra právnych a interných predpisov. V tejto časti bude môcť tvoriť rôzne dokumenty (politika BOZP, prevádzkovo bezpečnostný, poriadok a pod.) a iné požiadavky stanovené riadiacim funkcionárom.

Legislatíva BOZP

Editovanie samotná tvorba Prezeranie

Zákony

Prezeranie

Vyhlášky

Prezeranie

Interné akty riadenia MVSR

Editovanie samotná tvorba Zbíerky pokynov KR, OR

Prevádzkovo bezpečnostný poriadok

Obr. 3 Štruktúra formuláru Legislatíva BOZP



Záver a diskusia Finančná náročnosť tvorby modulu slúžiaceho pre podporu systémového riadenia dát Vzhľadom na existujúce vybavenie informačných technológií HaZZ môžeme konštatovať, že existujúca technologická infraštruktúra je postačujúca na prevádzku modulu slúžiaceho pre podporu systémového riadenia dát v oblasti BOZP. Systémová integrácia informačných technológií pre účely optimalizácie správy, systémového riadenia a kontroly v oblasti BOZP v Hasičskom a záchrannom zbore SR vychádza zo základných princípov tvorby softvérov, ktorá pomôže zaistiť akýsi hybridný model vývoja. Projekt prechádza príslušnými fázami od úvodných analýz až po prevádzkovanie informačného systému. Každá z jednotlivých fáz projektu je charakteristická svojimi vstupmi, výstupmi a postupom riešenia. Plán a rozpočet Plán vyjadruje rozpracovanie krokov od súčasného stavu k dosiahnutiu nášho cieľa. Stanovuje postupnosť krokov, ktoré sú nevyhnutné pre etablovanie základu cieľovej architektúry systému. Finančné vyčíslenie tvorby a realizácie modulu spočíva z nasledovnej cenotvorby (tab. 1).

Úkon

Momentálne je možné do úvahy brať 3 formy získavania finančných zdrojov, ktoré sa sprístupnia pre rozvoj. - Rozpočet HaZZ, rozvoj informatizácie by mala byť financovaná z rozpočtu Ministerstva vnútra. V prípade implementácie pomocou štrukturálnych fondov Európskej únie bude slúžiť rozpočet HaZZ na spolufinancovanie. - Štrukturálne fondy, pre potreby informatizácie by sa javilo ako dobré využiť Operačný program Informatizácia spoločnosti (OPIS) - definovaný v Národnom strategickom referenčnom rámci Slovenskej republiky schváleným Európskou úniou dňa 17. 08. 2007, ktorý rozdeľuje potrebné finančné zdroje z Európskych štrukturálnych fondov na roky 2007 - 2003. Hlavným cieľom OPIS-u je informatizáciou spoločnosti výrazne zlepšiť postavenie Slovenska v Európskej únií, vyrovnávať regionálne disparity a zvýšiť úroveň a štandardy poskytovaných služieb štátnou správou.

Cena v € bez DPH

Použitá literatúra

1.

Vykonanie auditu existujúcich informačných systémov a ich efektívnosti pre organizáciu

100 000,-

2.

Poradenstvo pri vybudovaní informačných systémov a sietí

40 000,-

3.

Návrh hardvérového riešenia pre efektívny informačný systém

28 000,-

4.

Tvorba softvéru a ich aplikácia pre navrhované informačné systémy: - Tvorba základných definícií - Po ich spracovaní a vyhodnotení sa prechádza na ďalší stupeň vývoja - Návrh organizačných, personálnych, technických, programových, stavebných, technologických a prevádzkových opatrení a činností, ktoré vytvárajú predpoklady pre automatizáciu určitých činností v rámci príslušného systému. Projekt je obvykle spracovaný formou dokumentácie

309 000,-

5.

Autorské práva

6.

Implementácia a zavádzanie systému

19 500,-

7.

Outsourcing - správa informačných systémov

280 000,-

8.

Celkom

529 780,-


Možnosti financovania

Ostatné zdroje, budú tvoriť finančné prostriedky z rôznych grantov a pobočiek medzinárodných inštitúcií, súkromných investícií (napr. verejno-súkromné partnerstvá -PPP), ako aj finančné prostriedky komunitárnych programov EÚ, ktoré sa týkajú informatizácie spoločnosti.

Tab. 1 Finančné vyčíslenie tvorby a realizácie modulu P. č.

Uvedené ceny sú len orientačné, je potrebné prihliadnuť na diferenciáciu jednotlivých služieb na trhu. Je nutné si uvedomiť, že ceny sú skutočne orientačné a zdanlivo drobná zmena zadania môže technologické riešenie mnohonásobne predražiť resp. zlacniť.

[1]

Tánczos, Z.: Systém opatrení na zamedzenie vzniku úrazov pri výkone pracovnej činnosti hasiča - záchranára. Dizertačná práca. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2013, 118 s.

5 280,-

141


Security Management of the City Services УПРАВЛЕНИЕ БЕЗОПАСНОСТЬЮ ГОРОДСКОГО ХОЗЯЙСТВА prof. Dr. Viktor A. Trefilov

большое число разнообразных опасностей для его жителей. Их разнообразие представлено на рис. 1. Из этого очень большого и разнообразного числа угроз выделим только те, что непосредственно связаны с городским хозяйством. К таковым можно отнести:

Perm National Research Polytechnic University Komsomolsky Ave 29, Perm, 614990 Russian Federation Abstract The article deals with the problems of urban management. This article shows the problems of the cooperation between management’s subsystems. The conclusion is that data collection and analysis of the information about dangers are need to be done.

• газоснабжение, • обеспечение зданий и сооружений теплом, • снабжение водой и горячей водой,

Keywords City Services, processing.

• электроснабжение зданий и сооружений,

safety,

management,

information,

data

• канализация, • ливневая канализация, • телефонная связь, кабельное телевидение и Интернет,

Аннотация

• трамваи и троллейбусы,

В статье рассматриваются проблемные вопросы управления безопасностью городского хозяйства, показываются сложности взаимосвязей между различными подсистемами, делается вывод о необходимости автоматизированного сбора и анализа информации об опасностях.

• автобусное сообщение,

Ключевые слова городское хозяйство, безопасность, информация, обработка данных.

управление,

Сложная система - современный город несет в себе

ɤɭ ɢɫ ɫɫɬ ɜɨ

ɬ ɨɪ ɫɩ

Рис.1. Схема опасностей для жителей города 142

• уличное освещение, • вывоз мусора. Эти сферы городского хозяйства имеют две стороны опасности. Одна - собственно опасность для работающих непосредственно в этой сфере. Для этого случая оценки степени опасности может быть методика, например, в [1]. Вторая сторона - опасность для жителей потери энергоснабжения, газоснабжения, тепла, воды, связи, уличного освещения, опасность невозможности перемещения по городу, поступления канализации и дождевых потоков на улицах. Кроме того, эти опасности имеют совершенно однозначные связи. Так прорывы трубопроводов горячей, холодной воды и канализации влекут за собой размывы почвы и проседание дорожного полотна. Это, в свою очередь, приводит к затруднениям движения общественного транспорта. Несвоевременная уборка мусора ведет, как правило, к пожарам. К таким же последствиям ведут нарушения в газовом хозяйстве. Можно привести еще десятки взаимосвязей и взаимозависимостей. Следовательно, на основе статистических данных о проявлениях опасностей есть возможность по конкретным сведениям определять коэффициенты корреляции и, тем самым, прогнозировать развитие опасностей на конкретной территории [2]. На основе прогноза возможного развития опасностей, решая технико-экономическую задачу, становится возможным планировать предупредительные мероприятия, ремонты, проверки, замены оборудования. Однако все это становится возможным Ostrava 14. - 15. května 2014


только в условиях автоматизированной системы управления безопасностью в городе (рис. 2). Показателем степени безопасности городского хозяйства целесообразно принять риск возникновения чрезвычайной ситуации Rчс как вероятность того, что возникнет опасность для жителей города от любой из подсистем городского хозяйства. Очевидно, что оценка риска базируется на оценке вероятности возникновения необходимых и достаточных условий проявления опасности. Эти необходимые и достаточные условия оцениваются, как указано в [1], превышением над допустимыми значениями параметров источников опасности для каждой из подсистем.

принадлежать городской администрации. Именно здесь должны быть проанализирована информация по возможным связям между различными отраслями городского хозяйства, повышающих опасности для жителей города. Здесь же может решаться и задача планирования различных мероприятий исходя из степени опасности и имеющихся финансовых и людских средств. Вывод: Для повышения безопасности городского хозяйства администрация города должна создавать автоматизированную систему управления безопасностью города с ситуационным центром как местом обработки, анализа информации и представления руководству проектов принятия решений.

База знаний в автоматизированной системе должна

Рис. 2. Автоматизированная система управления безопасностью в городе содержать все основные данные: когда и что запущено, материалы и их характеристики, сроки проведения обслуживания и замен и т.п., т.е. все необходимые и медленно меняющиеся характеристики всего городского хозяйства. База данных содержит текущую информацию о событиях в городе. В частности, в г. Перми такая информация собирается. Эта информация позволяет сравнивать, сопоставлять и делать соответствующие выводы. Эти функции целесообразно делегировать ситуационному центру города, который должен


Литература [1]

Безопасность жизнедеятельности: учебник для вузов / В.А. Трефилов [и др.]; Под ред. В.А. Трефилова.- Москва: Академия, 2011.- 299 с.

[2]

Трефилов В.А. Проблемы исследований безопасности в системах различного уровня: ж. Научные исследования и инновации, 2013. Т. 7. № 1-4. С. 4-7

143


Význam celoživotného vzdelávania odborných pracovníkov v oblasti BOZP The Importance of Lifelong Learning for Professionals in OSH doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. prof. Ing. Tomáš Kozík, DrSc. Ing. Róbert Bulla Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta Dražovská 4, 949 74 Nitra, Slovenská republika [email protected], [email protected], [email protected] Abstrakt Úlohy odborných pracovníkov, ktorí pôsobia v oblasti BOZP sú značne diferencované. Do kategórie týchto pracovníkov patria štátni zamestnanci vykonávajúci dozor nad dodržiavaním predpisov upravujúcich BOZP. Ďalej sú to odborné osoby, ktoré buď ako zamestnanci alebo na komerčnej báze poskytujú odborné poradenstvo v oblasti BOZP, osoby priamo vykonávajúce opravy a obsluhu technických zariadení a osoby vykonávajúce kontrolu bezpečnosti technických zariadení a overovanie plnenia požiadaviek bezpečnosti technických zariadení. Cieľom príspevku je uskutočnenie analýzy súhrnných podmienok uplatňovaných pri výchove a vzdelávaní odborných pracovníkov - bezpečnostných technikov, pôsobiacich v systéme celoživotného vzdelávania v BOZP v Slovenskej republike. Kľúčové slová Bezpečnosť a ochrana zdravia, výchova a vzdelávanie v BOZP, celoživotné vzdelávanie BOZP, bezpečnostný technik, inšpektor práce. Abstract The role of professional workers engaged in OSH are highly differentiated. This workers category includes state who oversees compliance with health and safety regulations. Then there are professional people who either employed or on a commercial basis providing expert advice on health and safety, persons directly carrying out repair and operation of technical equipment and persons exercising control over the safety of technical installations and verification of compliance with the safety of technical equipment. The aim of this paper is the summary of the analysis criteria applied in the education of professional staff - security engineers, working in the lifelong learning system in health and safety in the Slovak Republic.

k vytvoreniu pracovných podmienok zaručujúci ochranu zdravia pri práci, najmä v súvislosti s vývojom pracovnej úrazovosti. [1] Významnú úlohu v podnikateľských subjektoch v oblasti vzdelávania zamestnancov a hlavne vedúcich zamestnancov zohrávajú poradenské služby, predovšetkým bezpečnostnotechnická služba realizovaná prostredníctvom odborne spôsobilých osôb - bezpečnostných a autorizovaných bezpečnostných technikov. Odbornosť osôb zabezpečujúcich tieto služby, schopnosť vzdelávať a poskytovať kvalitné poradenstvo významnou mierou ovplyvňuje kvalitu riadenia a úrovne v organizácii. Štruktúra odborníkov vo vzdelávacom procese BOZP Úlohy odborných pracovníkov, ktorí pôsobia v oblasti BOZP sú značne diferencované. Kategórie týchto pracovníkov sú na obr. 1. Výchova a vzdelávanie štátnych zamestnancov (inšpektorov práce) Odbornú výchovu a vzdelávanie štátnych zamestnancov vykonávajúcich praktické činnosti v oblasti inšpekcie práce možno z pohľadu cieľových skupín rozdeliť do dvoch kategórií: a) Odborná príprava uchádzačov o vymenovanie za inšpektora práce. Zmyslom a účelom výchovy a vzdelávania (odbornej prípravy) uchádzača s následným úspešným absolvovaním odbornej skúšky je zabezpečenie vedomostných a odborných schopností štátneho zamestnanca, aby dokázal kvalifikovane uplatňovať právne a ostané predpisy v oblasti ochrany práce. b) Odborné vzdelávanie a prehlbovanie kvalifikácie samotných inšpektorov práce. Strategickým cieľom koncepcie vzdelávania je permanentné a kontinuálne zdokonaľovanie profesionálneho výkonu a etického správania sa zamestnancov s cieľom rozvíjať kultúru služby občanom. Sústavné vzdelávanie štátnych zamestnancov je nevyhnutné pre skvalitnenie a zefektívnenie výkonu činností predmetných orgánov štátnej správy pričom zaručuje odborný rast a rozvoj profesijnej kariéry samotných štátnych zamestnancov. [2] Odborní pracovníci v BOZP

štátni zamestnanci

Keywords Occupational safety and health, OSH education and training, lifelong education, safety technician, labor inspector.

odborné osoby ktoré poskytujú odborné poradenstvo v oblasti BOZP

Úvod Vzdelávanie je jedným z prostriedkov, ktorý má prispieť k postupnému zvyšovaniu a udržaniu dosiahnutej úrovne kvality života občanov v jednotlivých krajinách EÚ. Výchovu a vzdelávanie k BOZP je potrebné systematicky uskutočňovať na všetkých úrovniach vzdelávania, počnúc predškolskými zariadeniami, školami a univerzitami. V rámci celoživotného vzdelávania v BOZP je potrebné vytvoriť systém, v ktorom bude zabezpečené vzdelávanie osôb vykonávajúcich činnosti súvisiace s BOZP a s bezpečnosťou technických zariadení na komerčnej úrovni až po štátnych zamestnancov, ktorí vykonávajú dozor nad dodržiavaním predpisov upravujúcich BOZP. Je nevyhnutné, aby legislatíva a s ňou súvisiaca výchova, vzdelávanie a kontrolný systém smeroval 144

osoby priamo vykonávajúce opravy a obsluhu technických zariadení

osoby vykonávajúce kontrolu bezpeþnosti technických zariadení a overovanie plnenia ich požiadaviek

Obr. 1 Kategórie odborných pracovníkov zainteresovaných do procesu vzdelávania BOZP Ostrava 14. - 15. května 2014


Výchova a vzdelávanie bezpečnostných technikov Bezpečnostný technik a autorizovaný bezpečnostný technik vykonávajú úlohy bezpečnostnotechnickej služby buď ako interní zamestnanci, alebo dodávateľkou formou na komerčnej úrovni, pričom tieto služby si objednávajú zamestnávatelia pre svojich zamestnancov. Odborný prínos BT a ABT pre zamestnávateľov je najmä v oblasti poradenstva pri zabezpečovaní odborných, metodických, organizačných, kontrolných, koordinačných, vzdelávacích úloh a iných úloh v záujme zaistenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. [3] Nadobudnutie osvedčenia bezpečnostného technika a autorizovaného bezpečnostného technika je striktne definované v zákone o bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, postup získania osvedčenia odbornej spôsobilosti znázorňuje obr. 2.

Úplné stredoškolské vzdelanie

Absolvovanie odbornej prípravu v oblasti BOZP u osoby s oprávnením (rozsah 176 hodín)

Skúška 12 hodín na overovanie znalostí a konzultácie

Skúška na strednej škole alebo vysokej škole, ktorá má oprávnenie a obsah a rozsah štúdia BOZP vymedzila po dohode s Národným inšpektorátom práce

Osvedþenie Bezpeþnostný technik

1.þasĢ - Všeobecné požiadavky (základné zákony v oblasti BOZP) Rozsah: najmenej 30 hodín

2.þasĢ - Osobitné požiadavky (MOP, riziká, technická bezpeþnosĢ a pod.) Rozsah: najmenej 30 hodín

3.þasĢ - Osobitné požiadavky (faktory pracovného prostredia, ergonómia) Rozsah: najmenej 36 hodín 4.þasĢ - Osobitné požiadavky (faktory pracovného prostredia, ergonómia) Rozsah: najmenej 36 hodín

2 roky praxe, žiadosĢ a doklady

Skúška písomná a ústna pred skúšobnou komisiou vymenovanou Národným inšpektorátom práce

PreukázateĐná znalosĢ právnych predpisov a ostatných predpisov na zaistenie BOZP uplatĖovaĢ ich a znalosĢ požiadaviek na zaistenie bezpeþnosti a ochrany zdravia pri práci a schopnosĢ prakticky ich vykonávaĢ

Osvedþenie Autorizovaný bezpeþnostný technik

Obr. 2 Získanie osvedčenia na výkon autorizovaného bezpečnostného technika Odborné úlohy a poradenské služby v záujme zaistenia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci poskytujú bezpečnostný technik a autorizovaný bezpečnostný technik najmä pri týchto povinnostiach zamestnávateľov: • zlepšovať pracovné podmienky a ich prispôsobovať ich zamestnancom, • zisťovať nebezpečenstvo a ohrozenie pri všetkých činnostiach vykonávaných zamestnancami, • posudzovať riziko a vypracovať písomný dokument o posúdení rizika pri všetkých činnostiach vykonávaných zamestnancami,

• odstraňovať nebezpečenstvo a ohrozenie, a ak to podľa dosiahnutých vedeckých a technických poznatkov nie je možné, vykonať opatrenia na ich obmedzenie a pripravovať opatrenia na ich odstránenie, • nahrádzať namáhavé a jednotvárne práce a práce v sťažených a zdraviu nebezpečných alebo škodlivých pracovných podmienkach vhodnými pracovnými prostriedkami, pracovnými postupmi, výrobnými postupmi a zdokonaľovaním organizácie práce, • určovať bezpečné pracovné postupy, • určovať a zabezpečovať ochranné opatrenia, ktoré sa musia vykonať, a ak je to potrebné, určovať a zabezpečovať ochranné prostriedky, ktoré sa musia používať, • písomne vypracovať, pravidelne vyhodnocovať a podľa potreby aktualizovať koncepciu politiky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, • vydávať vnútorné predpisy, pravidlá o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a dávať pokyny na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a iné. [1] Odborné úlohy v oblasti ochrany bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci u zamestnávateľa, ktorý vykonáva činnosti s vyšším rizikom, pri ktorých môže pri plnení pracovných povinností vzniknúť závažné poškodenie zdravia zamestnancov alebo pri ktorých častejšie vzniká poškodenie ich zdravia, samostatne vykonáva len autorizovaný bezpečnostný technik. V prípade, že sa jedná o závažný pracovný úraz je nevyhnutná účasť autorizovaného bezpečnostného technika pri zisťovaní príčin vzniku tohto úrazu. Osvedčenie bezpečnostného technika a autorizovaného technika sa vydáva na neurčitý čas. Bezpečnostný technik a autorizovaný bezpečnostný technik sú povinný absolvovať najmenej každých päť rokov od vydania osvedčenia aktualizačnú odbornú prípravu v rozsahu 16 hodín podľa osobitného predpisu u osoby oprávnenej na výchovu a vzdelávanie, ktorá je právnickou osobou. Bez potvrdenia o absolvovaní aktualizačnej odbornej prípravy je osvedčenie neplatné. Osoby spôsobilé na určené činnosti a na obsluhu určených pracovných prostriedkov Na výkon niektorých pracovných činností (napr. oprava, rekonštrukcia, montáž technických zariadení) a na obsluhu niektorých technických zariadení (napr. vyhradené technické zariadenia elektrické, tlakové, zdvíhacie a plynové) je nevyhnutná odborná spôsobilosť. V prípade obsluhy určených technických zariadení sa odbornosť fyzickej osoby preukazuje platným preukazom na obsluhu alebo písomným dokladom o overení odborných vedomostí fyzickej osoby vyhotovený revíznym technikom. Preukaz na obsluhu vydáva buď osoba oprávnená na výchovu a vzdelávanie pre príslušnú kategóriu zariadenia alebo oprávnená právnická osoba. [3, 6] Oprávnená právnická osoba

• zabezpečovať, aby pracoviská, komunikácie, pracovné prostriedky, materiály, pracovné postupy, výrobné postupy, usporiadanie pracovných miest a organizácia práce neohrozovali bezpečnosť a zdravie zamestnancov,

Overuje plnenie požiadaviek bezpečnosti technických zariadení na základe oprávnenia vydaného Národným inšpektorátom práce. Overovanie plnenia požiadaviek bezpečnosti technických zariadení zahŕňa:

• zabezpečovať kontrolu bezpečnosti technických zariadení a potrebnú údržbu a opravy pracovísk, strojov a technických zariadení,

a) overovanie odbornej spôsobilosti zamestnávateľa na odborné prehliadky a odborné skúšky a opravy vyhradeného technického zariadenia,

• zabezpečovať, aby faktory pracovného prostredia (chemické, fyzikálne, biologické) a faktory ovplyvňujúce psychickú pracovnú záťaž a sociálne faktory neohrozovali bezpečnosť a zdravie zamestnancov,

b) vykonávanie prehliadky, riadenie a vyhodnocovanie alebo vykonávanie úradnej skúšky a inej skúšky,


c) overovanie odborných vedomostí fyzickej osoby na vykonávanie skúšky, odborných prehliadok a odborných skúšok, opráv a obsluhy vyhradeného technického zariadenia, 145


d) Posudzovanie, či technické zariadenia, materiál, projektová dokumentácia stavieb s technickým zariadením a jej zmeny, dokumentácia technických zariadení a technológií spĺňajú požiadavky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a vydávanie odborného stanoviska.

s následným vykonaním kvalifikačnej skúšky pred komisiou, ktorá sa skladá z praktickej a ústnej časti. Dotazníkový prieskum Bol realizovaný pilotný projekt, ktorého cieľom bolo zistiť súčasný stav v oblasti kvality poradenských

Tab. 1 Výsledky dotazníkového prieskumu vybraných respondentov

ýíslo otázky 1. 2. 3. 4.

Otázka

Myslíte si, že bezpeþnostný technik by mal maĢ špecializované vysokoškolské vzdelanie? Považujete vzdelávanie odborníkov BOZP na vysokých školách za opodstatnené? Myslíte si, že na trhu práce je dostatoþný poþet kvalifikovaných bezpeþnostných technikov? Sú súþasní odborníci na pozíciách bezpeþnostných technikov dostatoþne vedomostne pripravení? Myslíte si, že kurz bezpeþnostného technika absolvovaného vo vzdelávacej inštitúcii je rovnocenný 5. s vysokoškolským vzdelaním BOZP? Považujete súþasný stav v poþte odbornej literatúry a prác publikovaných v slovenských odborných 6. þasopisoch v oblasti BOZP za vyhovujúci pre odborníkov? 7. Participujete na spoloþnom výskumnom projekte spolu s niektorou vysokou školou v oblasti BOZP? 8. Myslíte si, že témam z BOZP je vo výuþbe na stredných školách venovaná dostatoþná pozornosĢ? 9. Majú absolventi technických škôl lepšie vedomosti z oblasti BOZP ako absolventi humanitných škôl? Sú stredoškolskí uþitelia dostatoþne pripravení na odovzdávanie informácií žiakom o aktuálnych otázkach 10. BOZP? 11. Malo by byĢ vzdelávanie v oblasti BOZP súþasĢou celoživotného vzdelávania? Mal by byĢ predmet so zameraním na BOZP povinným predmetom v príprave uþiteĐov na výkon svojho 12. povolania? 13. Myslíte si, že vzdelávanie na univerzitách v oblasti BOZP by malo byĢ zabezpeþované aj odborníkmi z praxe? 14. Považujete za dôležité, aby absolvent študijných programov BOZP na univerzitách mal aj lektorské zruþnosti? Myslíte si, že budúci absolvent BOZP by mal maĢ aj praktické skúsenosti získané napr. odbornou praxou 15. (stážou)? 16. Považujete za postaþujúcu dĎžku odbornej praxe 2 týždne (80 hodín) v priebehu bakalárskeho štúdia? 17. Považujete za potrebné aby študenti so zameraním na BOZP absolvovali prax aj na IP? 18. Mala by byĢ Ergonómia zaradená do študijného programu BOZP? Mali by byĢ predmetom vzdelávania aj cviþenia v laboratóriách zameraných na meranie a vyhodnocovanie 19. faktorov pracovného prostredia? 20. Má byĢ súþasĢou prípravy absolventov BOZP aj manažment BOZP? 21. Považujete manažment rizika za jednu podstatných súþastí študijného programu BOZP? 22. Mala by byĢ závereþná bakalárska práca aplikovaná do praxe s konkrétnymi reálnymi návrhmi? 23. Mali by byĢ do programu BOZP zaradená aj civilná ochrana? BOZP je aplikovaná vedná disciplína, v ktorej sa dajú dosiahnuĢ aj vedecké výstupy a to hlavne na VŠ. 24. Súhlasíte s týmto tvrdením? 25. Považujete za dôležité, aby absolvent študijného programu BOZP ovládal aj jeden cudzí jazyk? 26. Je dôležité, aby konþiaci študent BOZP ovládal právny rámec BOZP a jeho výklad? Ktoré z nasledujúcich schopností chýbajú v súþasnosti bezpeþnostným technikom podĐa Vašich skúseností: komunikatívnosĢ dôslednosĢ v práci ovládanie právnych predpisov 27. technické myslenie snaha sústavne sa vzdelávaĢ vedieĢ diskutovaĢ schopnosĢ riešiĢ problém. Požiadavky na absolventa Požiadavky na Otázky všeobecného Oþakávané nastupujúceho na štúdium študijný program charakteru výstupy BOZP BOZP

Odborná príprava a vzdelávanie vlastných zamestnancov (inšpektorov tlakových, zdvíhacích, elektrických, plynových zariadení, strojov, stavebných činností a dokumentácie), ktorí budú vykonávať činnosti v rámci overovania plnenia požiadaviek bezpečnosti technických zariadení pozostáva z obdobia zácviku 146

bezpečnostnotechnických služieb z pohľadu kontrolného subjektu - inšpektorov práce. Na zistenie potrebnej databázy údajov bol zvolený anonymný a dobrovoľný dotazník. Bola použitá internetová komunikácia s inšpektormi práce.



Prieskum bol realizovaný na celkovom súbore 35 respondentov, z toho bolo 8 žien čo predstavuje 23 %. Všetci respondenti boli vo funkciách inšpektorov práce. Dotazník bol rozčlenený z hľadiska zamerania otázok na 4 časti:

a študentov v BOZP na všetkých úrovniach škôl. Z toho dôvodu je vzdelávanie v BOZP na školách, univerzitách veľmi významné. percentuálne zastúpenie odpovedí

Cieľom prieskumu bolo zistiť, ako vnímajú inšpektori práce z hľadiska ukončeného vzdelania, kvality práce a skúseností činnosť bezpečnostných technikov. Mnohí z nich sú s bezpečnostnými technikmi v priamom kontakte pri výkone kontrol, ale majú možnosť priamej komunikácie z hľadiska poskytovania poradenských služieb prípadne pri rôznych vzdelávacích aktivitách. Výsledky prieskumu budú následne implementované do návrhu študijného programu vysokoškolského štúdia budúcich bezpečnostných technikov.

c) 13 otázok smerujúcich k náplni študijného programu v rámci vzdelávania BOZP, d) 3 otázky (pričom posledná mala 7 podotázok) s cieľom zistiť, aké sú očakávané výstupy od vysokoškolského študenta 1. stupňa, ktorý ukončil program BOZPp pred nástupom do prvého zamestnania, e) Inšpektori mali možnosť podľa vlastného uváženia vyjadriť sa ku kladeným otázkam odpoveďami: áno, skôr áno, neviem posúdiť, skôr nie a nie. Výsledky Kladené otázky v dotazníku uvádza tab. 1. Diskusia Z dotazníka vyplynuli tieto zaujímavé závery: 1. Podľa odpovedí vzťahujúcich sa k otázkam všeobecného charakteru možno konštatovať, že výchova a vzdelávanie budúcich bezpečnostných technikov by sa mala uskutočňovať na vysokých školách. Až 77 % respondentov považuje túto formu nadobudnutia odbornej spôsobilosti za opodstatnenú a ani jeden z opýtaných sa nevyjadril negatívne. 2. Študenti prichádzajúci zo stredných škôl prevažne nedisponujú relevantnými vedomosťami a informáciami v oblasti BOZP, hoci v prípade technických škôl sú študenti lepšie pripravení ako študenti humanitných škôl. Zakomponovanie vzdelávania o rizikách však absentuje v učebných osnovách mnohých pedagogických fakúlt, z čoho vyplývajú aj dôsledky formovania nedostatočného povedomia v tejto oblasti. 3. Tretia skupina odpovedí je zameraná na obsah a predmetovú skladbu vysokoškolského štúdia BOZP. Všeobecne možno vysloviť názor, že respondenti súhlasia so skladbou predmetov, ktoré tvoria náplň študijného programu BOZP. 4. Posledná skupina otázok smerovala k reálnym skúsenostiam respondentov s kvalitou vykávaných bezpečnostnotechnických služieb. Na obr. 3 sú výsledky z odpovedí respondentov. Z obr. 3 vyplýva, že inšpektori považujú za najvážnejší nedotatok pri práci bezpečnostných technikov sústavné vzdelávanie, dôslednoť v práci, ovládanie právnych predpsiov a schopnosť riešiť problém. K otázke, či chýba odborným zamestnacom technické myslenie 41 % opýtaných nevedelo posúdiť. Treba všek zdôrazniť, že pri svojej činnosti inšpektori práce nepreverujú vedomosti odbornej osoby, ale výsledok jej práce resp. nápň ich činnosti pri výkone kontroly nesmeruje k takto definovanej otázke. Záver Zistenia z praxe ukazujú na nie vždy dostatočnú úroveň aplikácie predmetnej problematiky pri vzdelávaní žiakov


40 35 30 25

áno

20

skôr áno

15

neviem posúdiĢ

10

skôr nie

5

nie

0

a) 7 otázok všeobecného charakteru - s cieľom zistiť ponímanie kvality vzdelávacích inštitúcií a kurzov a dostupnosti resp. rozmanitosti odbornej literatúry v oblasti BOZP, b) 4 otázky s cieľom subjektívneho pohľadu požiadaviek študenta, ak osvedčenie získava v rámci vysokoškolského vzdelania,

45

1 2 3 4 5 6 7 1 - komunikatívnosĢ, 2 - dôslednosĢ v práci, 3 - ovládanie právnych predpisov, 4 - technické myslenie, 5 - snaha sústavného vzdelávania, 6 - vedieĢ diskutovaĢ, 7 - schopnosĢ riešiĢ problém

Obr. 3 Percentuálne porovnanie schopností, ktoré chýbajú odborným zamestnancom vykonávajúcim bezpečnotnotechniké služby Výchova a vzdelávanie na školách zameraných na oblasť BOZP nepriamo súvisí aj s kvalitou poskytovania odborných služieb pre zamestnávateľov bezpečnostnými technikmi a autorizovanými bezpečnostnými technikmi. Iba kvalitný študijný program môže prispieť k zvýšeniu kvality takýchto odborne apôsobilých osôb. Je dôležité venovať pozornosť obsahu a formám výchovy a vzdelávania v BOZP na všetkých úrovniach školského systému s cieľom, aby každá fyzická osoba, ktorá opúšťa vzdelávaciu inštitúciu a nastupuje do pracovného procesu mala potrebné základné povedomie a vedomosti v oblasti BOZP, ktoré možno ďalej rozvíjať efektívnym celoživotným vzdelávaním. Tento článok vznikol z podpory projektu ESF „Inovácia študijných programov na Pedagogickej fakulte UKF v Nitre za účelom skvalitnenia vzdelávacieho procesu“ č. 007/2013/1.2/OPV. Použitá literatúra [1]

Perichtová, B.; Kordošová, 2005.: Súčasný stav výchovy a vzdelávania BOZP v SR. Bratislava. Dostupné na internete http://www.sspr.gov.sk/IVPR/images/IVPR/bulletin/ Bulletin-06-2005.pdf.

[2]

Zákon č. 125/2006 Z. z. o inšpekcii práce a o zmene a doplnení zákona č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

[3]

Zákon č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

[4]

Zákon č. 311/2001 Z. z. ZÁKONNÍK PRÁCE v znení neskorších predpisov.

[5]

Vyhláška MPSVR SR č. 356/2007 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o požiadavkách a rozsahu výchovnej a vzdelávacej činnosti, o projekte výchovy a vzdelávania, vedení predpísanej dokumentácie a overovaní vedomostí účastníkov výchovnej a vzdelávacej činnosti.

[6]

Vyhláška MPSVaR č. 508/2009 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci s technickými zariadeniami tlakovými, zdvíhacími, elektrickými a plynovými a ktorou sa ustanovujú technické zariadenia, ktoré sa považujú za vyhradené technické zariadenia.

[7]

Národný inšpektorát práce, Košice 2013: Správa o stave ochrany práce a o činnosti orgánov štátnej správy v oblasti inšpekcie práce za rok 2012.

147


Hodnotenie záťaže zamestnancov pri ručnej manipulácii s bremenami Evaluation Workers Load at Manual Handling of Loads doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. 300

doc. PeaDr. Viera Tomková, PhD. Mgr. Terézia Bagalová

Abstrakt Manipulácia s bremenami patrí vo všeobecnosti k prácam vysoko rizikovým a je neodmysliteľnou súčasťou každej fyzickej práce. Ručná manipulácia môže spôsobiť celý rad akútnych i chronických poranení pracovníkov. Akútne poranenia zvyčajne spôsobujú zranenie s dĺžkou pracovnej neschopnosti počas liečenia úrazu. Chronické zranenia vznikajúce dlhú dobu sú zvyčajne nezvratné a spôsobujú ochorenia ako sú artritické a spinálne poruchy. Táto problematika sa stáva aktuálnou v malých a stredných podnikoch, kde sa manipuluje nielen s malými súčiastkami, ale aj nadrozmernými bremenami. Preto je cieľom tohto príspevku posúdiť dodržanie bezpečnostných limitov zamestnancov pracujúcich s bremenami a navrhnúť vhodné ergonomické a organizačné opatrenia. Kľúčové slová Bezpečnosť, práca s bremenami, ručná manipulácia, lokálna svalová záťaž. Abstract

250

Počet/Number

Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta Dražovská 4, 949 74 Nitra, Slovenská republika [email protected], [email protected], [email protected]

200

150

100

50

0 2001

2002

2003

2004

2005

2010

2011

2012

Pôsobenie fyzickej záťaže na človeka Posúdenie, či fyzická aktivita pri vykonávanej činnosti neprevyšuje fyziologické možnosti pracovníkov a nemôže vyvolať poškodenie zdravia. Jedná sa o faktory, ktoré súvisia s vybavenosťou a s výkonnostnou kapacitou človeka. Pri posudzovaní pracoviska sa treba zamerať na:

- rotáciu zmien a pod. [4]

148

2009

Najviac chorôb z povolania je v priemyselnej výrobe, kde ľudí najčastejšie trápia bolesti horných končatín, ale aj infekčné ochorenia. Postihnutými sú predovšetkým pracujúci medzi 50. 59. rokom života, s miernym posunom do vyšších vekových skupín. [2, 3]

Keywords

V roku 2012 bolo v Slovenskej republike hlásených 344 prípadov chorôb z povolania a profesionálnych otráv. V porovnaní s rokom 2011 došlo k poklesu o 9 %. Najväčší podiel na chorobách z povolania v roku 2012, podobne ako v minulých rokoch, predstavovala choroba kostí, kĺbov, šliach a nervov končatín z dlhodobého, nadmerného, jednostranného zaťaženia končatín s (48,8 % z celkového počtu hlásených profesionálnych ochorení). Vývoj počtu chorôb z povolania je na obr. 1. Z toho počtu 79,3 % predstavovali choroby s klinickým obrazom kompresívnej neuropatie stredového nervu (syndrómom karpálneho tunela). Na druhom mieste sa pri celkovom počte 49 hlásených prípadov umiestnilo ochorenie kostí, kĺbov, svalov, ciev a nervov končatín spôsobené pri práci s vibrujúcimi nástrojmi (14,2 % z celkového počtu chorôb z povolania v SR). Ide o historicky najnižší počet hlásených chorôb z povolania. [1]

2008

Obr. 1 Vývoj počtu profesionálnych ochorení končatín z dlhodobého, nadmerného jednostranného zaťaženia [1]

- režim práce a odpočinku,

Úvod

2007

Rok/Year

Manual handling operations can cause a wide range of acute and chronic injuries to workers. Acute injuries normally lead injuries normally lead to sickness leave from work and a period of rest during which time the injuries heals. Chronic injuries, which had builded up over a long period of time and are usually irreversible, producing illness such as arthritic and spinal disorders. In particular, this problem becomes current in small and mediumsized enterprises, where are handled not only with the small parts, but also with oversized loads. Therefore, the aim of this paper is to assess compliance with the safety limits of employees working with several loads and suggest ergonomic and organizational measures.

Safety, work loads, manual handling, local muscular load.

2006

- priestorové usporiadanie a rozmery pracoviska, - používané nástroje a náradie, - pracovné polohy, - manipuláciu s bremenami a podmienky pre manipuláciu, - umiestnenie ovládačov, - vynakladané sily a frekvencia použitia, - celkovú fyzickú záťaž,

a) Priestorové usporiadanie a rozmery pracovného miesta si vyžadujú rešpektovať: - antropometrické zásady, - fyziologické zásady, - psychofyziologické zásady, - rozmery musia odpovedať telesným rozmerom danej populácie, počtu osôb na pracovisku aj bezpečnostným ukazovateľom, hlavne: - výške manipulačnej roviny, - priestoru pre dolné končatiny, - rozmiestneniu ovládačov a pracovných pomôcok s ohľadom na dosahové vzdialenosti a frekvenciu ich používania, - rozmiestnenie pracovných sedadiel, - racionalizáciu pracovných postupov a pod.



b) Pracovná poloha závisí od: - charakteru vykonávanej práce, - rozmerov a usporiadania pracovného miesta, - nevhodných pracovných polôh a - striedania sedu a postoja. c) Požiadavky na pracovné pohyby: - musia odpovedať prirodzeným dráham a stereotypom (možnosť vzájomného prispôsobovania, amplitúdy, sily, rýchlosti, rytmu), - energetická náročnosť musí byť úmerná počtu a veľkosti aktivovaných svalových skupín, - striedavo zapájať rôzne svalové skupiny s možnosťou zmeny pracovnej polohy s malým podielom statickej práce, - pri činnostiach vyžadujúcich koordináciu oboch končatín musia byť pohyby rovnomerne rozložené na obidve končatiny a ich dráhy analogické, - ak sú zvýšené požiadavky na presnosť pohybov nesmú byť náročné na vynakladané sily. d) Fyzická pracovná záťaž: - znamená pracovnú záťaž pohybového, kardiovaskulárneho a dýchacieho systému, ktorá sa odráža v látkovej premene a termoregulácii. Ak nastáva nerovnováha konštitúcie a celkovej svalovej kapacity jedinca a nárokov na fyzickú zdatnosť, ktorá vyplýva z pracovných úloh, jedná sa o nadmerné preťažovanie pohybového aparátu. Rozoznávame dve formy svalovej práce: - statickú svalovú záťaž (izometrická kontrakcia svalu, v ktorom sa zvyšuje napätie) - viac zaťažujúca, - dynamickú svalovú záťaž (striedavé zapojovanie svalových skupín a striedanie napätia a uvoľnenie svalstva). O posúdení rozhoduje výsledok, či je práca vykonávaná veľkými (predstavujúcimi viac ako 50 % sval. hmoty) alebo malými svalovými skupinami. e) Manipulácia s bremenami Znamená akékoľvek zdvíhanie, posunovanie, ťahanie, nosenie alebo premiestňovanie bremien, pričom riziko poškodenie zdravia závisí od rôznych faktorov:

Popis pracoviska, výber reprezentatívnej vzorky zamestnancov Hodnotenie fyzickej záťaže bolo realizované na pracovisku opráv a čistenia drobných kovových dielov pre automobilový priemysel u 2 zamestnancov (ženy) zaradených v pracovných profesiách - čistenie súčiastok. Pracovisko vo výrobnej hale bolo prirodzene a umelo osvetlené a prirodzene vetrané. Základná poloha pri práci je v sede s možnosťou striedania práce v stoji. Pri práci sú exponované najmä drobné svaly rúk a predlaktí. Charakter svalovej práce je staticko-dynamický s prevahou dynamickej zložky. Horné končatiny zamestnancov sú pri práci ohnuté v lakti pod pravým uhlom. Počas čistenia dielov môže zamestnanec stáť, prípadne sedieť na výškovo nastaviteľnom sedadle. Čistený dielec čistí zamestnanec čistiacimi prostriedkami manuálne. K používaným čistiacim prostriedkom sú k dispozícii Karty bezpečnostných údajov. Po vyčistení vyfúka zamestnanec dielec stlačeným vzduchom. Pre hodnotenie boli vybrané dve zamestnankyne. U oboch sa jednalo o ženy vo vekovej skupine od 30 - 39 rokov, vykonávajúce danú činnosť viac ako 5 rokov. Bola zistená ich váha a výška. Použitá metodika a) Lokálna svalová záťaž Meranie lokálnej svalovej záťaže bolo realizované Holter analyzátorom s presnosťou ± 3 %. Pre vyhodnotenie meraní bolo potrebné poznať podrobný časový snímok pracovnej zmeny pre výpočet časovo váženej priemernej celozmennej hodnoty vynakladanej svalovej sily. Pri hodnotení bol zohľadnený počet pohybov pri pracovnej činnosti a k presnému zisteniu bol použitý videozáznam zo štandardných pracovných činnosti. b) Celková fyzická záťaž Hodnotenie celkovej fyzickej záťaže spočívalo v celozmenovom sledovaní srdcovej frekvencie a stanovení energetického výdaja pri práci. c) Hodnotenie práce s bremenami Hodnotenie bolo realizované priamym pozorovaním, vážením bremien a podrobnou analýzou fotodokumentácie, videozáznamov a pracovných časových snímkov. Výsledky merania a diskusia Základné mikroklimatické podmienky pracoviska:

- charakteristiky bremena (hmotnosť, skladnosť, stabilita),

va (rýchlosť prúdenia vzduchu):

0,01 - 0,015 m.s-1,

- požadovanej fyzickej záťaži (nadmerná hmotnosť, nevhodná pracovná poloha),

rh (relatívna vlhkosť):

32,0 %,

ta (teplota):

20,4 °C.

- charakteristiky pracovného prostredia (nedostatočný manipulačný priestor, mikroklimatické podmienky), - nevhodný režim práce a odpočinku. f) Lokálna svalová záťaž Dlhodobá, nadmerná a jednostranná záťaž stále rovnakých svalových skupín, ktoré vedie k najrozličnejším ochoreniam kostí, kĺbov, svalov, šliach, úponov, nervov, kde riziko poškodenia zdravia vyplýva z činností: - veľkej svalovej sila alebo mnohonásobne opakovaných pohyboch hlavne v krajných alebo nezvyklých polohách, - ďalších faktorov (doba pôsobenia sily, rozloženie vynakladanej sily v čase, trvanie a rozloženie prestávok, časy na zotavenie) a - vplyv ďalších prídavných faktorov (pôsobenie vibrácií, nepriaznivé mikroklimatické podmienky, zlé úchopové možnosti pracovných nástrojov, nevhodné osobné pracovné návyky, nedostatočné zacvičenie). [4, 5]


a) Výsledky merania lokálnej svalovej záťaže Prípustné hodnoty lokálnej svalovej záťaže sa určujú vo vzťahu k svalovým silám a frekvencii pracovných pohybov. Konkrétnymi parametrami pre hodnotenie lokálnej svalovej záťaže boli priemerná celozmenná vynakladaná sila extenzorov a flexorov horných končatín, celozmenný priemerný počet pracovných pohybov rúk a maximálny počet pracovných úkonov s vynakladanou silou nad 60 % Fmax pri prevažne dynamickej práci. Výsledky meraní sú uvedené v tab. 1. b) Celková fyzická záťaž Prípustné hodnoty fyziologických ukazovateľov pracovnej záťaže energetického výdaja a srdcovej frekvencie sú určené vyhláškou Vyhláška MZ SR č. 542/2007 Z. z. o podrobnostiach o ochrane zdravia pred fyzickou záťažou pri práci, psychickou pracovnou záťažou a senzorickou záťažou pri práci a závisia od pohlavia a veku zamestnanca. Namerané a vypočítané výsledky sú v tab. 2.

149


Tab. 1 Výsledky hodnotenia relevantných parametrov pre lokálnu svalovú záťaž Hodnotený parameter pre hornú končatinu

Končatina

Zamestnanec 1

Zamestnanec 2

Priemerná celozmenová vynakladaná sila extenzorov

pravá

8,08 % Fmax

11,25 % Fmax

ľavá

5,77 % Fmax

10,14 % Fmax

Priemerná celozmenová vynakladaná sila flexorov

pravá

6,25 % Fmax

7,45 % Fmax

ľavá

7,01 % Fmax

6,71 % Fmax

Celozmenový priemerný počet pracovných pohybov rúk

pravá

16870

18466

ľavá

15979

17501

2 x/zmenu

35 x/zmenu

Pracovné úkony s použitou silou nad 60 % Fmax pri prevažne dynamickej práci sa vyskytovali maximálne*

*Pozn.: Pracovné úkony s použitou silou nad 60 % Fmax u práce prevažne dynamickej sú prípustné maximálne 600x za zmenu. Tab. 2 Srdcová frekvencia a energetický výdaj sledovaných zamestnancov Hodnotený parameter

Jednotky

Zamestnanec 1

Zamestnanec 2

Zmenová priemerná SF*

[pulzy.min-1]

93

81

Zvýšenie SF

[pulzy.min-1]

+11

+ 11

Priemerný minútový energetický výdaj

[kJ.min-1]

4,62

4,62

Zmenový priemerný energetický výdaj

[MJ]

2,22

2,22

Pozn.: SF* - srdcová frekvencia. Kritériá na posudzovanie zmenovej srdcovej frekvencie pri práci vykonávanej prevažne veľkými svalovými skupinami sú v tab. 3. Tab. 3 Hodnoty zmenovej srdcovej frekvencie podľa právnych predpisov [6] Kritériá na posudzovanie zmenovej srdcovej frekvencie pri práci vykonávanej prevažne veľkými svalovými skupinami Veková skupina

30 - 39 rokov

Absolútne hodnoty

Zvýšenie srdcovej frekvencie nad východiskovú hodnotu

A priemerné hodnoty

B medzné hodnoty

C priemerné hodnoty

D medzné hodnoty

106

115

29

32

c) Pracovné polohy horných končatín Počas hodnotenia fyzickej záťaže u oboch hodnotených zamestnancov boli zistené, že neboli prekročené stanovené ukazovatele pre maximálne hmotnosti manipulovaných bremien ani maximálna celozmenová hmotnosť prenášaných bremien.

I napriek týmto skutočnostiam, ak limitné hodnoty sú dodržané, neznamená to pre zamestnávateľa uspokojiť sa s týmto stavom. Je celý rad nástrojov, ako zlepšiť podmienky výkonu práce zamestnancov. Nakoľko väčšina prác na hodnotenom pracovisku sa vykonávala v sede, ďalším krokom je posúdenie ergonomickej vhodnosti sedadiel zamestnancov, lepšia organizácia práce a neustále výchovné a motivačné pôsobenie. K zníženiu záťaže pri práci prispieva aj dodržiavanie zásad manipulácie s materiálom a bremenami, ale aj zavedenie rotácie pracovníkov na pracovných miestach s rôznou mierou zaťaženia. V zmysle ďalšieho právneho predpisu [7] zamestnávateľ, ktorý nevylúčil ručnú manipuláciu s bremenami, je povinný zabezpečiť, aby táto manipulácia bola pre zamestnancov čo najbezpečnejšia a s najmenším rizikom poškodenia zdravia. V záujme odstránenia alebo zníženia účinkov ručnej manipulácie s bremenami na zdravie zamestnancov je zamestnávateľ povinný pred jej začatím: a) posúdiť riziko pri každom druhu ručnej manipulácie s bremenami, b) vykonať príslušné opatrenia, najmä so zreteľom na fyzickú námahu, vlastnosti pracovného prostredia a požiadavky na vykonávanú činnosť, c) zabezpečiť zdravotný dohľad, ktorým je posúdenie zdravotnej spôsobilosti zamestnancov na ručnú manipuláciu s bremenami so zohľadnením individuálnych rizikových faktorov a smerných hmotnostných hodnôt. Významným prvkom vo fungujúcom systéme BOZP je školenie a zácvik zamestnancov o správnej manipulácii s bremenom a o rizikách poškodenia zdravia, ktoré vyplývajú z nesprávnej manipulácie s bremenom, ktoré sú zvyčajne dokumentačne obsiahnuté aj v Posudku o riziku pri manipulácii s bremenami. Záver Jedným z dôležitých indikátorov výskytu závažných poškodení zdravia z práce je výskyt hlásených chorôb z povolania, profesionálnych otráv a iných poškodení zdravia pri práci. Závažnosť problému vysokého podielu výskytu uvedených profesionálnych chorôb postihujúcich podporno-pohybový systém, cievny a nervový systém zamestnancov vystavených v práci nadmernému zaťaženiu horných končatín podčiarkuje skutočnosť, že tieto majú stúpajúcu tendenciu. Poškodenia podporno-pohybovej sústavy zaujímajú popredné miesto aj v práceneschopnosti pracujúcej populácie. Aj keď spomínané ochorenia majú stúpajúcu tendenciu, možno im predchádzať hodnotením pracovných úkonov, zavedením preventívnych opatrení a kontrolovaním účinnosti zavedených opatrení, ako aj propagáciou zdravého životného štýlu. Tento článok vznikol z podpory projektu ESF „Inovácia študijných programov na Pedagogickej fakulte UKF v Nitre za účelom skvalitnenia vzdelávacieho procesu“ č. 007/2013/1.2/OPV. Použitá literatúra [1]

Národné centrum zdravotníckych informácií. 2013. Choroby z povolania alebo ohrozenie chorobou z povolania v SR v roku 2012. Edícia zdravotná štatistika, Bratislava ZŠ - 6/2013. Dostupné na internete http://data.nczisk.sk/publikacie/ zs1206.pdf.

Diskusia

[2]

Meraním lokálnej svalovej záťaže nebolo zistené prekročenie priemerných svalových síl vo vzťahu k počtu pracovných pohybov za zmenu u žiadneho z hodnotených zamestnancov.

Šolc, M.; Mikloš, V. 2012.: Posúdenie rizika v malej stavebnej spoločnosti, Bezpečnosť práce v praxi, 1/2012, Iura Edition, spol. s.r.o. 2012, Bratislava, str. 11- 16, ISSN 1338- 6417.

[3]

Čuchranová, J. 2011.: Návrh ergonomických opatrení pracovného prostredia zamestnancov pracujúcich s bremenami. The 14th International Conference Trends and Inovative Approaches in Businecśs Processes „2011“. Dostupné na internete http://www.sjf.tuke.sk/kpiam/ TaIPvPP/2011/index.files/clanky/Jana%20Cuchrannova%20 Navrh.pdf.

Hmotnosť jednotlivých manipulovaných dielov neprekračovala 5 kg. K presunu ťažkých bremien (nad 15 kg) sú určení výhradne muži.

Nebolo zistené prekročenie priemerných svalových síl vo vzťahu k počtu pracovných pohybov za zmenu ani u jednej hodnotenej pracovnej činnosti. Pre hodnotené vykonávané činnosti nebolo zistené prekročenie prípustných hodnôt energetického výdaja. Hodnotením prác z hľadiska ručnej manipulácie s bremenami nebolo zistené prekročenie smerných hmotnostných hodnôt. 150



[4]

Kapustová, M. at all.: 2013. The Analysis of Complex Load of Machine Production Workers. Chapter 24. In Advances in Physical Ergonomics and Safety: CRC Press-Taylor & Francis Group, 2013. ISBN 978-1-4398-7038-9. - S. 203-212.

[6]

Vyhláška MZ SR č. 542/2007 Z. z. o podrobnostiach o ochrane zdravia pred fyzickou záťažou pri práci pred fyzickou záťažou pri práci, psychickou pracovnou záťažou a senzorickou záťažou pri práci.

[5]

Fišerová, S. 2010.: Adaptability of operators when exposed to hand-transmitted vibration at work with electric hand-held tools. Advances in Human Factors, Ergonomics and Safety in Manufacturing and Service Industries. Florida, USA: CRC PRESS-TAYLOR & FRANCIS GROUP, 2010, s. 855-864.

[7]

NV SR č. 281/2006 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách pri ručnej manipulácii s bremenami.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Nebezpečné látky I. EDICE SPBI SPEKTRUM

24.


IVANA BARTLOVÁ

NEBEZPEýNÉ LÁTKY I.

Ivana Bartlová V průmyslu, v obchodě, při přepravě i v každodenní činnosti se setkáváme s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (toxickými, hořlavými, výbušnými apod.), které mohou mít negativní dopad na zdraví člověka i životní prostředí. Je důležité znát a v praxi dodržovat nová zákonná opatření, v souladu s požadavky Evropské unie, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Jedná se především o požadavky vedení evidence, označování a balení, hodnocení nebezpečnosti a způsob klasifikace nebezpečných látek. Neméně důležitá je i znalost požadavků jejich bezpečné přepravy (ADR, RID), třídění a značení nebezpečného zboží i označení dopravních prostředků, přepravní doklady.Totéž platí i pro přepravu nebezpečných odpadů. Postupně prováděné úpravy, event. změny legislativy budou vhodně zapracovány. Využití uvedených možností získaní potřebných informací o nebezpečných látkách vytváří předpoklady pro snížení nebezpečí vzniku havárií a jejich dopadu na zdraví člověka, životní prostředí i ekonomiku.

ISBN 80-86634-59-3. Rok vydání 2005.

cena 160 Kč

2. vydání

EDICE SPBI SPEKTRUM

32.


ZDENċK VOJTA EMIL RUCKÝ

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTěEDKY

Osobní ochranné pracovní prostředky Zdeněk Vojta, Emil Rucký Publikace je určena pracovníkům, kteří zajišťují BOZP, což jsou jak bezpečnostní technici, kteří se touto problematikou zabývají profesně, tak i všichni ostatní, kteří se potřebují blíže seznámit jak s právními aspekty problému, tak i technickými hledisky. Publikace se v úvodní části zabývá právními předpisy týkající se pracovně právních vztahů při používání OOPP a uvádění těchto výrobků na trh. Popisuje jednotlivé OOPP, které slouží k ochraně hlavy, očí, obličeje, dýchacích orgánů, sluchu, těla, rukou, nohou a k ochraně proti pádům z výšky či do hloubky. Každá část je vždy rozdělena na kapitoly, ve kterých jsou popsány obecné vlastnosti OOPP, používané termíny a názvy, rizika přicházející v úvahu, ochranné vlastnosti, údržba. V závěru každé části je uveden seznam českých technických norem.

ISBN 80-86634-19-1. Rok vydání 2006.

cena 170 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 2. vydání


151


Úrazové pojištění - nástroj prevence Accident Insurance - Tool of Prevention Ing. Miluše Váchová, Ph.D Ing. Pavla Gomba VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Úrazové pojištění zaměstnanců v ČR má bohatou historii, jehož vývoj se datuje od roku 1887. Analýza současného stavu. Úloha úrazového pojištění zaměstnanců jako motivačního stimulu pro zaměstnavatele v péči o BOZP a zároveň účinný nástroj prevence. Klíčová slova Úrazové pojištění, motivace, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odpovědnost za škodu, úrazy. Abstract Accident insurance of emploee in Czech republic has very rich history, which is dated since 1887. Analysis of present situation. The role of accidant insurance of emploee as motivation stimulus for employers in care of occupational health and safety at work. At the same time the effective tool of prevention. Keywords

pro zaměstnavatele-plátce pojistného z hlediska péče o bezpečnost při práci motivačním. Kromě toho úrazová pojišťovna plnila řadu úkolů v úrazové prevenci. A to jak osvětou, školením, tak i propagací. Ale nejzásadnější v prevenci byla práce technických dozorčích úředníků, kteří měli oprávnění provádět namátkové kontroly a prohlídky pojištěných podniků v kteroukoliv dobu jejich provozu. Měli pravomoc státních úředníků živnostenské kontroly nařizovat zaměstnavateli odstranění zjištěných závad ve stanovených lhůtách a dávat pokyny zaměstnavateli jaká opatření má k ochraně zdraví a životů svých zaměstnanců provést. Pojišťovny měli pravomoc ukládat pokuty a sankce za nedodržení právních předpisů. A to od uložení přirážky k pojistnému (do výše 50 % pojistného) až po navržení okresnímu úřadu nebo báňskému revírnímu úřadu pořádkové pokuty. V případě neodstranění závad nebo závad se opakujících mohly navrhnout zvýšení pokuty zaměstnavateli, případně i trest vězení. Z výše uvedeného vyplývá, že pojišťovny disponovaly značnými pravomocemi, srovnatelnými s dnešními pojišťovnami ve vyspělých zemích Evropy a dokonce některými pravomocemi, kterými ani dnešní pojišťovny nedisponují. Po roce 1948 byla úrazová dělnická pojišťovna v Praze i Brně zrušena a zákonem č. 99/1948 Sb., byla založena Ústřední národní pojišťovna.

Accident insurance, Motivation, Occupational Health and Safety, Damage Responsibility, accidents.

Úkoly v prevenci pracovních úrazů a mimořádných událostí včetně činností technických dozorčích úředníků byly převedeny na jednotnou odborovou organizaci.

Historický vývoj

Tím prakticky zanikl vybudovaný komplexní systém prevence a účinný faktor stimulující zaměstnavatele k vytváření preventivních opatření.

V českých zemích (Rakousko-uherská monarchie) fungovalo úrazové pojištění od roku 1887 na základě říšského zákoníku č. 1 ze dne 28. 12. 1887. Jednalo se zejména o pojišťování dělníků pro případ úrazu. Tento systém úrazového pojištění trval až do roku 1948, kdy byl zákonem č. 99/1948 Sb., zrušen. Úrazové pojištění spravovaly až do roku 1948 zejména dvě pojišťovny. Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy se sídlem v Praze a Úrazová pojišťovna dělnická pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. Kromě těchto dvou největších pojišťoven působily na trhu práce různé pokladny a fondy a pojišťovny jednotlivých odvětví. Do roku 1948 se pojistné týkalo téměř všech průmyslových, stavebních, těžebních, zemědělských, lesních podniků a dále zaměstnanců ve zdravotnictví, pracovníky v železniční, silniční, letecké a vodní dopravě. Pojištění se vztahovalo i na pracovníky živnostenských podniků, vojenské správy, profesionálních hasičských sborů a na odborná učiliště. Ochrana úrazového pojištění se vztahovala i na osoby poskytující pomoc v mimořádných situacích mimo pracovní nebo jinou obdobnou smlouvu. Na rozdíl od současné praxe, mezi pojistné události byly zahrnuty úrazy, ke kterým došlo při cestě do práce a z práce nebo do místa výcviku a zpět. Z úrazového pojištění byly hrazeny náklady na nemocenské ošetření, péči o bezmocné, peněžité dávky, důchody a další dávky a příspěvky pozůstalým nebo osobám na zraněném závislým. Plnění pojistného bylo výhradně na straně zaměstnavatelů. Podniky byly zařazovány do nebezpečných tříd, v nichž byly, podle úrazového nebezpečí a přijatých preventivních opatření zahrnuty do určitého procenta této třídy. Tomu pak odpovídala i příslušná sazba pojistného na korunu výdělku. Tento systém byl

152

V roce 1955 byl zákon č. 99/1948 Sb., nahrazen řadou dalších zákonů: • Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, • Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, • Zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. Například zákonem č. 54/1956 sb., byla zavedena preference při stanovování výše nemocenského za první 3 dny pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Uvedené zákony byly v průběhu let několikrát upravovány novými zákony. Zákon č. 30/1965Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a zákon č. 33/1965 Sb., o náhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách). V roce 1965 byla problematika odškodňování pracovních úrazů nebo nemocí z povolání upravena Zákoníkem práce č. 65/1965 Sb. Současný stav Od roku 1990 se prosazuje pojištění odpovědnosti za škody vzniklé zaměstnancům při plnění pracovních úkolu nebo v přímé souvislosti s plněním. S procesem privatizace vznikl další problém s povinnosti státu uspokojovat nároky na odškodnění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a to v případech, kdy byla organizace zrušena a nároky zaměstnanců na odškodnění nemohou být uspokojeny v rámci likvidace. U privátního sektoru by se tato povinnost státu stala neúnosnou. Z tohoto důvodu byla v zákoně č. 231/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje Zákoník práce, změněna koncepce Ostrava 14. - 15. května 2014


odpovědnosti organizace. Od 1. 1. 1993 platí pro organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka povinnost zákonného pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou č. 125/1993 Sb. Podle těchto úprav jsou organizace zákonně pojištěny u České pojišťovny, a.s., pokud s měly sjednáno pojištění k 31. 12. 1992 v ostatních případech jsou organizace zákonně pojištěny u Kooperativy a.s. V létech 1991 a 1992 byly přijaty další zákony, které se dotýkaly i problematiky úrazového pojištění. Všechny tyto zákony se zabývají pouze financováním náhrad vyplácených zaměstnancům nikoliv motivací zaměstnavatelů k prevenci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V roce 2006 byl přijat zákon č. 266/2006 sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který během let prošel několika změnami a právními úpravami. Účinnost uvedeného zákona se s každou změnou odsouvá. Zákonem č. 463/2012 Sb., ze dne 4. 12. 2012, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů byla opětovně posunuta účinnost tohoto zákona z 1. 1. 2013 na 1. 1. 2015. Citovaný zákon stále nese řadu neprovázaností s ostatními právními předpisy například se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Řada ustanovení není zcela jednoznačně formulována. Příprava i schvalování tohoto zákona utrpěla na kvalitě obsahové i formální z důvodu tvorby a projednávání významnějších zákonů. Jedním z důvodů posunu termínu účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., je i vymezení prostoru a navržení nového systému úrazového pojištění bez zatížení státního rozpočtu. Z hlediska souladu s právem Evropské unie, přetrvává výhrada k dosavadní právní úpravě, kdy působí dvě zákonem určené komerční pojišťovny, což lze považovat za formu veřejné podpory, která není v souladu s evropskými pravidly volné soutěže. Tato skutečnost byla České republice vytýkána již v roce 2004 při vstupu ČR do EU. Současný návrh zákona o úrazovém pojištění představuje zásadní systémovou změnu, která přenáší odpovědnost za provádění úrazového pojištění na stát, mění charakter pojištění a zavádí do něj prvky, které se standardně vyskytují v systému úrazového pojištění ve vyspělých zemích. Tím posiluje právní jistoty zaměstnanců i jejich zaměstnavatelů a vytváří předpoklady pro dlouhodobou stabilitu pojištění za finančně přijatelných podmínek. Nový systém úrazového pojištění přebírá závazky vzniklé v systému zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, bude hradit nově i obdobné náhrady poskytované v současné době zaměstnancům organizačních složek státu a také tzv. staré nároky, tj. náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které vznikly před 1. lednem 1993, a u nichž povinnost uspokojit tyto nároky přešla, popř. přejde na stát. Mimo systém úrazového pojištění zůstanou do budoucna z okruhu zaměstnaných osob s ohledem na specifický charakter jejich činnosti pouze vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostních sborů, kteří mají vlastní specifickou úpravu odškodnění služebního úrazu a nemoci z povolání upraveny, jejíž implementace do zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců by činila úrazové pojištění nevyváženým. Do budoucna již tedy nepůjde o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního úrazového pojištění s vlastním systémem poskytovaných dávek. Zachovává se komplementární podoba pojištění, což znamená, že úrazové pojištění bude, tak jako předchozí zákonné pojištění, komplementem k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Ostrava 14. - 15. května 2014

Podle nového zákona o úrazovém pojištění bude pojistné vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. Provádění úrazového pojištění organizační složkou státu zajistí vyhodnocování průběhu úrazového pojištění za účelem nastavení jeho vyváženého režimu. Vzhledem k tomu, že nositel úrazového pojištění bude vyplácet dávky, sníží se výrazně zatížení zaměstnavatelů agendou i jejich finanční náklady související s prováděním úrazového pojištění. Zaměstnavatelé nebudou stanovovat výši jednotlivých náhrad a provádět jejich výplatu, budou pouze poskytovat nositeli úrazového pojištění součinnost v rozsahu obdobném jako v jiných systémech sociálního pojištění. Novým zákonem se opouští dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výdělku. Podstatná změna je v tom, že se ruší objektivní odpovědnost zaměstnavatelů za škody. V tomto je Česká republika v evropském měřítku ojedinělá. Zavádí se dávkový systém obdobně, jako je tomu v sociálním zabezpečení, který z pohledu zaměstnance zachovává současný stav, kdy zaměstnanec nemusí prokazovat, že k pracovnímu úrazu nebo ke vzniku nemoci z povolání došlo zaviněním zaměstnavatele. Pozice zaměstnance se zřetelem k této změně nijak nezhoršuje, protože stejně jako dosud neponese důkazní břemeno, jeho nárok bude náležet nadále "objektivně" při splnění zákonem stanovených podmínek a jeho právní jistota získání nároku na dávku však bude vyšší, protože státní orgán, který bude o jejím přiznání rozhodovat, nebude mít na rozhodnutí vlastní hmotný zájem. Případné spory se budou týkat, stejně jako dosud, jen skutkové otázky, zda úraz je úrazem pracovním, příčinné souvislosti poškození zdraví zaměstnance s pracovním úrazem a posouzení míry zdravotního poškození zaměstnance. Navrhovaná úprava v porovnání se stávající úpravou zásadně pozměňuje podmínky pro stanovení výše vyplácených dávek s ohledem na koncepční změnu, která souvisí s opuštěním principu náhrady za ztrátu na výdělku a uplatněním sociálního dávkového systému úrazového pojištění. Proto nebudou a ani nemohou být výše "starého" a "nového" plnění v jednotlivých případech totožné. V některých případech dojde z hlediska výše plnění, které zaměstnanec z úrazového pojištění obdrží, ke zhoršení ve srovnání se stávající úpravou a v jiných případech tomu bude naopak výhodnější bude plnění z úrazového pojištění. Snížení se týká především opakujících se dávek, kde stávající úprava nepřiměřenou výší náhrad nemotivuje zaměstnance k návratu do práce. To nastává zejména u případů s nižší mírou poškození zdraví, kde existuje objektivně možnost návratu zaměstnance do zaměstnání. Některé dávky, resp. náhrady jsou ponechány na dosavadní úrovni (např. bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění), jinde je pro zaměstnance navrhovaná úprava výhodnější (zejména v případech, kdy v období před pracovním úrazem dosahoval malý výdělek a vyplácená náhrada se mu při pozdějším nárůstu nového výdělku snižovala). Opakující se dávky (renty) budou oproti současnému stavu motivovat poškozeného zaměstnance k návratu do zaměstnání a omezí podstatně i možnosti zneužívání úrazového pojištění. Další novinkou je zavedení rehabilitace v úrazovém pojištění, což představuje určitý pokrok především pro zaměstnance, kteří se dříve uzdraví a budou se moci i dříve vrátit do práce. Rehabilitaci v úrazovém pojištění bude možno poskytnout ale jen tehdy, pokud nenáleží podle jiných právních předpisů. Princip prevence Klíčové v novele zákona o úrazovém pojištění je začlenění prevence vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Prevence prováděná nositelem úrazového pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení) nebude nahrazovat plnění povinností jednotlivých zaměstnavatelů v oblasti prevence rizik uložených zákoníkem práce, ale bude působit celoplošně k předcházení vzniku poškození zdraví při práci. Na tuto úrazovou prevenci bude v jednotlivých 153


letech vyčleněno 6 % z celkového objemu dávek vyplacených v předchozím roce. Významným novým prvkem úrazového pojištění, který bude motivovat zaměstnavatele ke zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zavedení systému bonus - malus, jako ekonomických nástrojů (přirážka k pojistnému a sleva na pojistném), které ovlivňují výši placeného pojistného v závislosti na vývoji počtu a závažnosti pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zákon o úrazovém pojištění č. 266/20016 Sb., má i řadu kritických výtek to zejména v oblasti postavení zaměstnance vůči orgánu České správy sociálního zabezpečení. Odpůrci namítají, že domáhání se práva zaměstnanců bude mnohem složitější. Současný stav umožňuje využít i práva zástupců zaměstnanců (odborové organizace) a jednání se zaměstnavatelem je jednodušší i z hlediska právní. Odpůrci nesouhlasí se zavedením jednotné sazby pojistného na úrazové pojištění ve výši 0,4 % pro všechny zaměstnavatele. Absolutní solidarita při výběru pojistného je považována za demotivující opatření, které nevytvoří ekonomický tlak na zaměstnavatele jako jeden z nástrojů BOZP. Podmínky práce v jednotlivých oborech jsou natolik rozdílné, že pro některé zaměstnavatele budou příspěvky nepřiměřeně a neoprávněně vysoké. Negativní názor je i na zrušení Rady úrazového pojištění, čímž by se odstranil jediný kontrolní mechanismus. Zaměstnavatelé i odbory by tak ztráceli jakýkoliv vliv v této oblasti, což může nahrávat i korupčnímu prostředí určité závislosti výše dávek na individuálním rozhodnutí úředníků České správy sociálního zabezpečení a posudkových lékařů. Z toho může plynout.

Znamenalo by to pro ně větší jistotu. Samozřejmě by musel zákon specifikovat míru spoluúčasti a předmět pojištění. Pojišťovny by méně rizikové klienty zvýhodňovaly bonusem. Obdobně jako v případě povinného ručení by vznikla „kancelář“ pojistitelů pracovních úrazů, garanční fond a fond prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání. Závěr Česká republika byla nositelem efektivního úrazového pojištění do roku 1948. Od té doby jsme přijali řadu mezinárodních Úmluv ILO ke zlepšení pracovních podmínek a pracovního prostředí, transponovali právo EU do naší legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale stále není dostatek politické vůle k přijetí tak zásadního dokumentu, jakým je účinný a motivují zákon o úrazovém pojištění. Můžeme donekonečna ukládat zákonné povinnosti zaměstnavateli v prevenci rizik, když v konečném efektu se jeho snaha vůbec neprojeví. Použitá literatura [1]

Zákon č. 266/2006 S., ve znění pozdějších předpisů.

[2]

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

[3]

Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení.

[4]

Zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení.

[5]

Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, MPSV.

Z privátní sféry zaznívají i hlasy, které upřednostňují komerční pojištění a možnost pro zaměstnavatele si vybrat pojišťovnu.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií I.

7.

EDICE SPBI SPEKTRUM

Ivana Bartlová, Karol Balog

Pro posouzení nebezpečí a hodnocení souvisejících rizik technologických procesů je potřebné znát především vlastnosti a technicko bezpečnostní parametry látek, které nebezpečí mohou způsobit, umět je aplikovat pro provozní podmínky a věnovat pozornost poruchám zařízení, odchylkám od technologického procesu i chybám ANALÝZA NEBEZPEýÍ A obsluhy. V této publikaci je proto proveden rozbor známých průmyslových havárií a jejich příčin, vysvětlen PREVENCE PRģMYSLOVÝCH postup při analýze rizika včetně důvodů provedení se zaměřením na metody identifikace a hodnocení nebezpečí. HAVÁRIÍ I. Pozornost je věnována i aplikaci směrnice EU 96/82/EEC tzv. SEVESO II direktivy do zákona o prevenci a likvidaci průmyslových havárií. Je doplněna zásadami ochrany proti požáru a výbuchu plynů a par hořlavých kapalin a charakterizováním nebezpečí a prevence vybraných fyzikálních i chemických procesů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

IVANA BARTLOVÁ KAROL BALOG

ISBN 978-80-7385-005-0. Rok vydání 2007.

cena 160 Kč

2. vydání

EDICE SPBI SPEKTRUM

33.


IVANA BARTLOVÁ MILOŠ PEŠÁK

ANALÝZA NEBEZPEýÍ A PREVENCE PRģMYSLOVÝCH HAVÁRIÍ II Analýza rizik, a pĜipravenost na prĤmyslové havárie

Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií II - Analýza rizik, a připravenost na průmyslové havárie Ivana Bartlová, Miloš Pešák Publikace navazuje na Analýzu nebezpečí a prevenci průmyslových havárií I. Jsou uvedeny mimořádné události antropogenní (havárie) i přírodní, jejich příčiny, výskyty i projevy, dále dostupné informace o průmyslových haváriích s přítomností nebezpečných látek v ČR za poslední období. Je vysvětlena podstata zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, jako aplikace směrnice Rady 96/92/EC tzv. SEVESO II direktivy, z pohledu významu zajištění prevence a připravenosti na závažné havárie i další vývoj v této oblasti v EU i v ČR. V publikaci jsou popsány metody používané pro odhad a hodnocení následků průmyslových havárií, v závěru publikace jsou vybrané metody využity ve zpracovaných případových studiích.

ISBN 80-86634-30-2. Rok vydání 2003.

cena 140 Kč


154



Použití technických zařízení pro komplexní řízení rizik Technical Equipment for Comprehensive Risk Management Ing. Bc. Miroslav Valta, MBA

rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,

Dr. Ing. Jana Maturová PYROKONTROL trading & consulting Chvalkov 8, 374 01 Trhové Sviny [email protected]

f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,

Abstrakt

g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,

Při práci na své disertační práci, v rámci doktorandského studia oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, se setkávám s celou řadou technických zařízení, které je možné použít pro zefektivnění, a tím také zvýšení průkaznosti, systému prevence rizik ve smyslu § 102, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Ve svém příspěvku nastíním několik alternativ cest, kterými se mohou zaměstnavatelé při plnění svých zákonných povinností v oblasti řízení rizik, plynoucích z jimi provozovaných činností a používaných technických zařízení, vydat. Klíčová slova Technické zařízení, lidský faktor, riziko, řízení rizik. Abstract While working on my dissertation thesis within the scope of PhD degree in Fire Protection Engineering and Industrial Safety at the Faculty of Safety Engineering, VŠB - Technical University of Ostrava, I met a wide range of technical equipment which can be used to streamline and thereby also increase evidence factor of the prevention of risks within the meaning of § 102 of Act No. 262/2006 Coll., the Labour Code, as amended. I will outline several alternative paths which can employers use in meeting their legal obligations in the area of risk management arising from their operating activities and their technical equipment in my article. Keywords Technical equipment, human factor, risk, risk management. Úvod Zaměstnavatelé jsou při plnění svých zákonných povinností na úseku prevence rizik v poměrně nesnadné pozici, ve které jsou odpovědni za vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Toto je strohá deklarace všeobecné povinnosti zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce1. Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel ve smyslu zákoníku práce2 povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí: a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně 1 2

Odst. 1) § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Odst. 5) § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění.


h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel je dále podle zákoníku práce3 povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. Pro splnění tohoto nesnadného úkolu je nutné, aby zaměstnavatel soustavně aplikoval ty nejmodernější přístupy v prevenci rizik, které má ve stávajícím stavu vědeckého poznání k dispozici. Ve své disertační práci v rámci doktorandského studia oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, kde se zabývám studií bezpečnosti práce na vyhrazených elektrických zařízeních v energetice, se zamýšlím, mimo jiné, také nad možnostmi řízení rizik za použití technických zařízení jako ochranných zařízení ve smyslu NV č. 378/2001 Sb.4 Při rozboru statistiky pracovní úrazovosti SUIP za rok 20125 byla jako hlavní příčina, označena špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, která se na celkové úrazovosti v roce 2012 podílela 80,18 %. Celých 32 492 úrazů v roce 2012 bylo na základě špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika a nad tímto číslem je nutné se zamyslet. Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko je v podstatě podcenění prevence rizik zaměstnavatele ve smyslu výše uvedené legislativy. Jak by tedy měl zaměstnavatel postupovat při identifikaci, vyhodnocení, ale zejména při řízení zjištěných a vyhodnocených rizikových faktorů? Tento problém jsem ve své disertační práci pojal z úhlu pohledu energetiky, která má sice jednu z nejmenších relativních četností úrazovosti, v porovnání s ostatními odvětvími (CZ-NACE), nicméně zde jisté opakující se jevy lze vypozorovat i v ostatních odvětvích. Tím opakujícím se jevem je selhání lidského faktoru, které se na pracovní úrazovosti u Jaderné elektrárny Temelín, kde provádím vědecký výzkum v rámci mé práce, podílí 80 %. Porovnání selhání lidského faktoru jsem provedl také v odvětví letectví, kde se podílí na leteckých katastrofách opět cca 80 %. Pokud tedy přijmeme premisu, že lidský faktor se podílí na pracovní úrazovosti, potažmo na selhání systému prevence rizik z 80 %, můžeme definovat koeficient 0,8 pro selhání lidského 3 4

5

Odst. 7) § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Odst. c) § 2 NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2012 - SUIP, [online] http://www.suip.cz/_files/suip-f22dfa3d25ec1af9e6190a0fdabff867/ pracovni_urazovost_v_cr_2012.pdf; [citováno 15. 4. 2014]. 155


faktoru při vzniku mimořádné události, potažmo aktivaci nebezpečí. Zbylá hodnota 0,2 pak připadá na technologické a environmentální zdroje rizik, které jsou poměrně dobře determinovatelné a řiditelné. Definici "lidského faktoru" můžeme chápat jako fyzickou nebo myšlenkovou vlastnost jedince nebo sociálního chování, které je specifické pro lidi a ovlivňuje fungování technologických systémů, stejně jako rovnováhu mezi lidstvem a okolním prostředím. V sociálních interakcích se termín lidský faktor používá ke zdůraznění sociálních vlastností, které se vyskytují pouze u lidí nebo jsou pro ně charakteristické. Termín vznikl někdy okolo druhé světové války, kdy bylo nutné zlepšení výkonů a bezpečnosti v tehdejší aviatice. Pro řízení lidského faktoru je v době výpočetní techniky vhodné využít databází, popřípadě celého informačního systému, který bude sbírat informace o konkrétních charakteristických vlastnostech člověka, monitorovat jej a nejlépe také zasahovat do jeho chybového jednání. Velkou inspirací mi v tomto směru byla návštěva výrobní továrny firmy TOROLA electronic s.r.o. ve Frenštátě pod Radhoštěm, českého leadera ve vývoji a výrobě elektroniky, přičemž jeho hlavní činnost spočívá v zakázkovém osazování desek plošných spojů (DPS) s komplexním zajištěním materiálu, testováním i následnou montáží. Při řízení kvality výroby TOROLA electronic používá komplexní informační systém KARAT společně se systémem 2D kódů výrobků. Každý výrobek obdrží na počátku výrobního cyklu jedinečný kód v podobě štítku s 2D kódem, který ho provází celým výrobním procesem. Všechny operace, které se v průběhu výrobního procesu na daném výrobku provádějí, jsou prostřednictvím tohoto kódu podrobně evidovány a v případě zjištěné neshody je již jen otázkou několika málo okamžiků vyhledat zdroj chybného úkonu za účelem zjednání nápravy.6 Každý zaměstnanec má svůj vlastní identifikační DALLAS čip, kdy přiložením čipu ke snímací hlavě dojde k přečtení pevného kódu čipu a lze jej tak spárovat s konkrétní osobou. ID čipy jsou produktem firmy Dallas Semiconductor. Obsahují jedinečný 64-bitový kód a výrobce garantuje, že nikdy nevyrobí dva identické čipy, což zaručuje nezaměnitelnost identifikace.

Výše uvedený systém jednoznačných identifikátorů osob je možné aplikovat například na pracovištích u vstupu do rozvoden nebo konkrétních rozváděčů, kde administrátor systému bude moci přidělit jednorázové oprávnění ke vstupu do rozvodny nebo otevření rozváděče konkrétnímu člověku/zaměstnanci (vlastníkovi DALLAS čipu) pouze za podmínky, že pověřovaný člověk/zaměstnanec má v databázi IS přidělena práva k tomuto úkonu, která budou závislá na úrovni vzdělání, proškolení, praxi a dalších požadavků, které jsou na lidský faktor kladeny a stanoví si je sám zaměstnavatel. Další nespornou výhodou aplikovaného IS jsou automatizované prvky pro údržbu technického zařízení, kdy je možné vložit všechny úkony, které je nutné na konkrétních technických zařízeních ve smyslu průvodní dokumentace prokazatelně provést právě do IS. Systém připomene kdy se jaká část technických zařízení musí zkontrolovat, zrevidovat popřípadě obměnit a zároveň uvede seznam oprávněných osob tyto úkony provést. Selhání lidského faktoru bude omezeno tak, že konkrétní člověk se například nebude moci dostat do jiného rozváděče VN než do toho, na který mu byl vystaven příkaz "B", a který je odpojen od zdroje, což je nejčastější příčinou smrtelných pracovních úrazů v energetice. Technicky je uzavření rozváděče prostřednictvím elektromagnetického zámku s přikládací identifikační základnou pro DALLAS čipy, která je v sortimentu firmy TOROLA electronic také, poměrně jednoduché a levné řešení, které reálně sníží možnost selhání lidského faktoru v energetice. Aplikace výše naznačeného systému v dalších odvětvích průmyslu může být například při spouštění strojních zařízení, které nebude možné bez příslušného proškolení a seznámení ve smyslu § 103, zákoníku práce7, čímž zaměstnavatel jednoznačně zajistí, aby zaměstnanec nevykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti8. Závěr Aplikace moderních systémů do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se stane, vzhledem k objektivní odpovědnosti zaměstnavatelů za chyby svých zaměstnanců, v následujících letech dalším nevyhnutelným vývojovým krokem při řízení rizik a jejich eliminaci. Použitá literatura [1]

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s účinností od 1. 1. 2007, v platném znění k 1. 1. 2014.

[2]

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ze dne 23. května 2006, v platném znění k 1. 7. 2012.

[3]

Obr. 1 Blokové schéma terminálu TOROLA WFMS-IP/ED3

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ze dne 12. 9. 2001, s účinností od 1. 1. 2003.

[4]

Každý výrobek má tedy jakýsi elektronický "rodný list", ze kterého je patrné kdo se kdy na jaké operaci podílel a lze tak vystopovat příčinu selhání výroby konkrétního kusu.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ze dne 26. ledna 2005, s účinností od 1. 3. 2005.

[5]

Webová prezentace firmy TOROLA electronic, [online] zdroj: http://www.torolafren.cz/index.php/produkce/ridime-kvalitu; [citováno dne 15. 4. 2014].

[6]

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2012 - SUIP, [online] zdroj: http://www.suip.cz/_files/suip-f22dfa3d25ec 1af9e6190a0fdabff867/pracovni_urazovost_v_cr_2012.pdf; [citováno dne 15. 4. 2014].

V souvislosti s řízením lidského faktoru je pak aplikace již používaného systému jen otázkou přizpůsobení softwaru, v tomto případě IS KARAT, které je velice snadno možné díky modularitě systému. Praktická aplikace pro evidenci docházky je znázorněna na obr. 1. 6

Webová prezentace firmy TOROLA electronic, [online] zdroj: http:// www.torolafren.cz/index.php/produkce/ridime-kvalitu; [citováno dne 15. 4. 2014]

156

7 8

Odst. 2) § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Odst. 1a) § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Ostrava 14. - 15. května 2014


Zajištění bezpečnosti při práci v práškových lakovnách Ensuring of Safety at Work in Powdered Lacquering Cabins Ing. Eva Veličková Ing. Michaela Perďochová Ing. Veronika Foldynová VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] [email protected] Abstrakt Při procesu lakování v práškových lakovnách existuje nebezpečí výbuchu, obzvláště když je prášková barva v rozvířeném stavu. Riziko výbuchu hrozí v důsledku rozprašování nebo rozviřování nátěrových hmot vytvořením koncentrace v rozsahu mezí výbušnosti směsi práškové barvy se vzduchem a ve spojení s iniciačním zdrojem, kterým může být jiskra při elektrostatickém nabíjení. Na všech pracovištích s nebezpečím výbuchu, mezi které patří i již zmiňované práškové lakovny, musí být zajištěna bezpečnost práce ve shodě s požadavky právních předpisů schválených v Evropské unii a následně implementovaných do právních předpisů České republiky.

práškové barvy. Fluidizovaný prášek se přivádí sacím systémem (2) do injektorů a nakonec do stříkacích pistolí (3) prostřednictvím fluidizačního vzduchu. Množství prášku, které proudí do pistole lze zvýšit přidáním dávkovacího vzduchu, čímž se také zrychlí tok prášku. V závislosti na aplikaci jsou pro práškové lakovaní používané práškovací pistole (3) Tribo nebo Corona. Částečky prášku jsou nabíjeny a aplikovány na lakovaný objekt. Značné množství prášku se při aplikaci nepřichytí na lakovaný objekt. Tento přestřik je odsáván a odvádí se odsávacím potrubím (4) do cyklonu (5). V cyklonu je prostřednictvím vysoké rotace oddělen vzduch od prášku. Rotací se dostávají prachové částice působením odstředivých sil na stěny cyklonu. Prášek klouže po stěně cyklonu do třídicího zařízení - síta, kde jsou zadrženy hrubé nečistoty. Pomocí dopravníku je recyklovaný prášek dopraven zpět do kontejneru v práškovém centru. Na konci procesu je výstupní vzduch dočištěn od zbytků prášku, který byl v nepatrném množství odsán do koncového filtru. (obr. 1) Po roztavení a případném vytvrzení při teplotě 180 - 200 °C vzniká z práškové barvy souvislý povlak.

Klíčová slova Prášková lakovna, bezpečnost, výbuch, právní předpisy. Abstract In the process of lacquering in powdered lacquering cabins there is danger of explosion, especially when powdered paint is in a dispersed state. Risk of explosion threatens as a result of atomization or swirling of paints by formation of concentration in the range of explosive limits of mixture of powdered paint and air and in conjunction with ignition source. A spark at electrostatic charging may be ignition source. On all workplaces with dangerous of explosion which include also mentioned powdered lacquering cabins, safety of work must be ensure in conformitywith the requirements of legislation approved in the European Union and subsequently implemented into legislation of the Czech Republic. Keywords Powdered lacquering cabin, safety, explosion, legislation. Úvod Každý rok dojde v lakovnách jak v České republice, tak ve světě k několika požárům. V těchto zařízeních je vysoká pravděpodobnost vzniku výbuchu z důvodu přítomnosti vznětlivých a výbušných lakovacích materiálů, elektrického napětí na stříkacích pistolích v souvislosti se vznětlivým materiálem, vytvoření výbušných atmosfér díky nahromadění nanášeného materiálu, špatné uzemnění lakovaných produktů a také usazování nanášených materiálů v kabině, filtrech nebo cyklonech. Mrak částic, který vzniká při stříkání práškových materiálů, může být elektricky nabitý, a proto může dojít k nabití stříkacího zařízení, stříkaného předmětu nebo jakékoliv jiného předmětu (včetně osob), které se nacházejí v prostoru stříkání. Jestliže je mrak částic hořlavý, vzniká zde nebezpečí vzniku výbuchu. Největší nebezpečí je při elektrostatickém nanášení prášků a vloček. Proces práškového lakování Fluidizované práškové barvy jsou dopravovány ke stříkacím pistolím. Fluidizace se provádí v práškových centrech, kde je sací systém (2) ponořen do zásobníku (1) s přidáním vzduchu do Ostrava 14. - 15. května 2014

Obr. 1 Oběh práškové barvy při aplikaci [1] Práškové lakovny Lakovací kabiny pro aplikaci práškové barvy mohou být v různém provedení. Podle principu nanášení barvy se člení lakování na elektrostatické a vzduchové neboli pneumatické. Lakovací kabiny mohou být ruční nebo automatické, pro stříkání členitějších obrobků se používají kabiny kombinované, aby došlo k přilnutí práškové barvy i do všech záhybů lakovaného dílu. Ruční lakovací kabiny jsou s obsluhou uvnitř kabiny nebo mimo kabinu. Automatické lakovací kabiny mohou mít integrovaný filtr nebo externí cyklon a filtr. Elektrostaticky se nanášejí organické práškové nátěrové hmoty nebo vločkové nátěrové hmoty. Přičemž se elektrostatické stříkací systémy pro nanášení organických práškových barev ještě rozdělují do tří typů v závislosti na maximální energii, která může vzniknout ve výboji. Podobně se také elektrostatické systémy pro nanášení vloček rozdělují podle energii výboje, který může být přenesen, do čtyř typů. Prášková barva Prášková nátěrová hmota jsou jemně dispergované částice pryskyřic, případně polymerů, pigmentů, plniv a aditiv, které v průběhu skladování za vhodných podmínek zůstávají jemně dispergované. Prášková barva na základě svých fyzikálně chemických vlastností patří ke koloidním a disperzním soustavám, pro které je jednou z určujících charakteristik lineární rozměr částic. Při dané hmotnosti soustavy malý lineární rozměr vede k výraznému zvýšení plochy povrchu. Celkový povrch prachu závisí na velikosti jeho částic. 157


Disperze prachu ve strojích, zařízeních a provozovnách není stálá a je ovlivňována vlhkostí suroviny a vzduchu a rychlostí pohybu vzduchu v místnosti apod. Heterogenní směsi prachu a vzduchu začnou hořet obvykle proto, že jsou iniciovány nějakým zdrojem vznícení. Přitom ke vznícení a šíření plamene v celé heterogenní soustavě dochází pouze tehdy, když hořlavina a vzduch jsou v určitých vzájemných poměrech. Minimální koncentrace prachu [g.m-3], při které se může dojít ke vznícení, je nazývána dolní mez výbušnosti. Proces hoření prachu při takové koncentraci je charakterizován nízkou teplotou a tlakem a malou rychlostí rozšiřování plamene. [2] Vznícení a výbuch prachu je možné, pokud jsou na daném místě ve stejný čas k dispozici: - exotermická, oxidovatelná látka - hořlavý prach,

obsah vlhkosti, minimální teploty vznícení prachu ve vrstvě rozvířeného prachu, elektrickou rezistivitu a odpovídající skupinu prachu: • skupina IIIA pro hořlavé polétavé částice, • skupina IIIB pro nevodivé prachy, • skupina IIIC pro vodivé prachy, - identifikovat místa, kde jsou zařízení s obsahem prachu nebo zdroje úniku prachu, - stanovit pravděpodobnost, že prach bude unikat z těchto zdrojů a tím i pravděpodobnosti vzniku výbušné směsi prachu se vzduchem v různých částech provozu. [6, 7] Po provedení těchto kroků mohou být stanoveny zóny a jejich rozsah (viz tab. 2).

- dostatečné množství kyslíku, - účinný zdroj zapálení. Pro vznik exploze u hořlavého prachu je navíc nutné splnit ještě tyto podmínky: - dostatečná jemnost hořlavého prachu,

Tab. 2 Zařazení do zón v závislosti na době přítomnosti hořlavého prachu [6, 7] Přítomnost hořlavého prachu

Vyplývající zařazení prostoru s oblaky prachu

- koncentrace směsi nacházející se uvnitř výbušného souboru (mezi horní a dolní mezí výbušnosti).

Trvalý stupeň úniku

20

Primární stupeň úniku

21

Podle konstanty Kst se prachy zatříďují do tříd výbušnosti St 1 až St 3 (viz tab. 1).

Sekundární stupeň úniku

22

Tab. 1 Třídy exploze průmyslových prachů [3] Třída

Kst [MPa.m.s-1]

St 1

0 - 20

St 2

20 - 30

St 3

> 30

Hořlavý prach vytváří výbušnou atmosféru pouze při koncentracích v mezích výbušnosti. Ačkoliv oblak s velmi vysokou koncentrací nemusí být výbušný, poklesem koncentrace pod horní mez výbušnosti se může dostat do mezí výbušnosti. Oblak prachu z jakéhokoliv zdroje úniku, včetně vrstvy nebo hromady, ze které vznikne výbušná atmosféra prachu, nebo vrstvy prachu, které nebudou vytvářet rozvířený prach, avšak mohou být vzníceny v důsledku samovznícení nebo vystavení horkým povrchům nebo proudění tepla a způsobit tak nebezpečí požáru nebo přehřátí zařízení. Zapálená vrstva může rovněž fungovat jako iniciační zdroj pro výbušnou atmosféru. Tam, kde mohou vznikat výbušné oblaky prachu a vrstvy hořlavého prachu, mají být vyloučeny iniciační zdroje. Následně, po dokončení zařazení prostorů, může být provedeno hodnocení nebezpečí pro rozhodnutí, zda následky vznícení výbušné atmosféry vyžadují použití zařízení s vyšší úrovní ochrany (EPL) nebo odůvodnění použití zařízení s nižší úrovní ochrany (EPL), než by se normálně vyžadovalo. [4, 5] Při zařazování prostorů s výbušnou atmosférou s prachem se vyhodnocuje: - zda je prach hořlavý nebo nikoliv, - vlastnosti materiálů pro daný proces, - povaha úniku z určité části technologie,

Zóna 20 je prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořena oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu a je přítomna trvale, nebo po dlouhou dobu, nebo často. Zóna 21 je prostor, ve kterém může být výbušná atmosféra tvořena oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu a může vznikat příležitostně v normálním provozu. Zóna 22 je prostor, ve kterém není pravděpodobný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu za normálního provozu a pokud vznikne, je přítomna pouze po krátké časové období. Rozsah zón pro výbušnou atmosféru s prachem je definován jako vzdálenost od okraje zdroje úniku v jakémkoliv směru do místa, které se již nepovažuje za nebezpečné ve spojení s touto zónou. Výbuchy mohou být způsobeny: - zpracovávanými materiály v používaných v zařízeních, ochranných systémech a jejich součástech, - uvolňovanými materiály ze zařízení, ochranných systémů a jejich součástí, - materiály v blízkosti zařízení, ochranných systémů a jejich součástí, - materiály, ze kterých jsou zařízení, ochranné systémy a jejich součásti vyrobeny. Bezpečnost nezávisí pouze na zařízení, ochranných systémech a součástech, ale také na zpracovaném materiálu a způsobu jeho použití. Výrobce má uvážit jak a pro co budou zařízení, ochranné systémy a součásti používány a k tomuto přihlédnout při návrhu a konstrukci. Pouze takovým způsobem mohou být snížena rizika spojená se zařízeními, ochrannými systémy a součástmi. [8, 9] Pravděpodobnost vzniku nebezpečné výbušné atmosféry závisí na:

- provozní a údržbové režimy technologie, včetně úklidu,

- přítomnosti hořlavých látek;

- další informace týkající se zařízení a bezpečnosti.

- stupni rozptýlení hořlavých látek (např. plynů, par, mlhy a prachů);

Ačkoliv v definici nebezpečných zón se počítá pouze s nebezpečím rozvířeného prachu, musí být rovněž zohledněny vrstvy prachu, které mohou rozvířením vytvořit oblak prachu. Postup při stanovování nebezpečných zón je následující:

- koncentraci hořlavých látek ve vzduchu ve výbušném rozsahu; - množství výbušné atmosféry, dostatečné pro způsobení zranění nebo poškození v případě vznícení.

- zjistit, zda materiál je hořlavý a vhodný pro účely hodnocení zdrojů vznícení. Stanovit vlastnosti materiálů - velikost částic, 158



Při hodnocení pravděpodobné přítomnosti nebezpečné výbušné atmosféry musí být vzata v úvahu možná tvorba výbušné atmosféry v důsledku chemických reakcí, pyrolýzy a biologických procesů přítomných materiálů. Pokud není možné odhadnout pravděpodobnost vzniku nebezpečné výbušné atmosféry, musí se předpokládat, že takováto atmosféra je přítomna vždy. [6, 7] Hořlavé látky se musí považovat za materiály, které mohou vytvářet výbušné atmosféry, pokud průzkum jejich vlastností neprokáže, že ve směsi se vzduchem nejsou schopny samovolného šíření výbuchu. Při hodnocení pravděpodobné přítomnosti nebezpečné výbušné atmosféry musí být zohledněna možnost vzniku výbušné atmosféry v důsledku chemických reakcí, pyrolýzy a biologických procesů z přítomných materiálů. [8, 9] Riziko výbuchu při nanášení práškových nátěrových hmot Při nanášení práškových barev v ručních nebo automatických stříkacích kabinách je nebezpečí výbuchu tvořeno přestřiky práškové barvy. Výbušné prachovzduchové prostředí se rovněž vyskytuje v cyklónových odlučovačích a filtrech systémů rekuperace práškové barvy. V cyklónech dochází během provozu k rozviřování odlučovaného prachu. U těchto zařízení se během provozu předpokládá trvalý výskyt výbušné atmosféry směsi prachu se vzduchem. Ve filtrech dochází k odlučování nejjemnějších frakcí prachu. V případě, že je filtr vybaven systémem automatického čištění filtračního média tlakovým vzduchem, dochází vždy při fázi čištění ve vnitřním prostoru filtru k silnému rozvíření prachu a tvorbě nebezpečné výbušné atmosféry. K iniciaci může dojít výbojem statické elektřiny, dále v případě nasátí horkých částic z technologie napojené na systém odsávání prachu. U systémů pneumatické dopravy práškových materiálů je možné vytvoření výbušné atmosféry v dopravním potrubí a v zásobnících ve fázi jejich plnění a vyprazdňování. V případě, že rychlost přepravovaného práškového materiálu není dost vysoká, může ve vnitřním prostoru dopravního potrubí docházet k tvorbě prachových usazenin. Iniciace výbušné atmosféry může být způsobena jiskření kovového tělesa, které vniklo do systému pneumatické dopravy, dále výboj statické elektřiny, vznikající vzájemným kontaktem částic přepravovaného materiálu a třením mezi přepravovaným materiálem a povrchem potrubí pneumatické dopravy. Nebezpečí výbuchu, které hrozí v různých technologických zařízeních s výskytem hořlavého prachu, s sebou nese zvýšené požadavky na zajištění bezpečnosti. Zákoník práce je v této oblasti velmi obecný, uvádí se zde, že zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, hodnotit je a přijímat opatření k jejich odstranění, resp. k jejich minimalizaci. Při hodnocení rizik výbuchu je podle ČSN EN 1127-1 ed.2 doporučeno postupovat systematicky pro každé zařízení a možné provozní situace, které pak lze ve shodě se směrnicí1999/92/EC shrnout do níže uvedeného sledu kroků, společně s podmínkami a zásadami jeho použití: - Identifikace nebezpečných látek v technologickém procesu a stanovení pravděpodobnosti vzniku nebezpečné výbušné atmosféry na základě provozních podmínek; - Určení nebezpečí vznícení a stanovení pravděpodobnosti výskytu potenciálních zdrojů vznícení; - Zhodnocení možných účinků výbuchu v případě vznícení; - Aplikace technických a organizačních opatření pro omezení škodlivých účinků výbuchu; - Zhodnocení, zda bylo dosaženo stanovené úrovně ochrany. [8]


Legislativní základ Směrnice Evropské unie jsou základní právní předpisy, podle kterých se vypracovávají národní právní předpisy členských států EU. Tyto směrnice předepisují, čeho má být na úrovni jednotlivých členských států dosaženo a nechává na nich, jak zavedou tyto směrnice do praxe. Evropské směrnice se tak staly základem řady našich právních předpisů, zejména zákonů a prováděcích vyhlášek. Pro zajištění bezpečnosti všech strojních zařízení platí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění). Tato směrnice je v České republice zavedena jako nařízení vlády č. 176/2008 Sb. ze dne 21. dubna 2008 o technických požadavcích na strojní zařízení. V Nařízení vlády 176/2008 Sb. „O technických požadavcích na strojní zařízení“ je uvedeno, že strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by byly osoby vystaveny riziku, pokud se tyto operace provádějí za předpokládaných podmínek, i s ohledem k jakémukoliv důvodně předvídatelnému nesprávnému použití. Musí být vyloučeno každé riziko během předpokládané životnosti strojního zařízení, včetně dopravy, montáže, demontáže, vyřazování z provozu i šrotování. Jestliže strojní zařízení splňuje příslušné ustanovení harmonizované evropské normy, na niž je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo harmonizované české technické normy, nebo zahraniční technické normy v členském státě Evropské unie, které se vztahuje k příslušnému základnímu požadavku, má se za to, že tento základní požadavek je splněn. [10] Pro zajištění bezpečnosti zařízení z hlediska nebezpečí výbuchu platí jednotná evropská legislativa. Ta má dvě základní úrovně - vrcholovou úroveň tzv. direktivu ATEX a nižší úroveň, harmonizované technické normy, které se týkají výbuchu. Direktiva ATEX Direktiva ATEX se skládá ze dvou směrnic ATEX 100 a ATEX 137. Všechny státy EU přijaly tyto direktivy na úrovni zákonů a mohly jejich dopady ještě zpřísnit. SMĚRNICE 94/9/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (pod označením ATEX 100) je implementována do české legislativy jako Nařízení vlády 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Směrnice 1999/92 ES o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří jsou ohrožování prostředím s nebezpečím výbuchu (ATEX 137) se promítá v nařízení vlády č. 406/2004 Sb. „o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu“. Podle tohoto nařízení musí být stanoven způsob organizace práce a pracovních a technologických postupů pro bezpečný provoz a používání zařízení na pracovištích v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zaměstnavatel musí přijmout opatření k zajištění ochrany před výbuchem: - předcházet vzniku výbušné atmosféry, - zabránit iniciaci výbušné atmosféry, - snížit škodlivé účinky výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců. [11] Pokud hrozí nebezpečí výbuchu, tak podle Nařízení vlády 23/2003 Sb. je třeba vybavit provozované zařízení vhodnými ochrannými systémy nebo řídicími a regulačními přístroji, které zabrání výbuchu nebo alespoň jeho následky minimalizují. [12]

159


Podle zákona č. 133/1985 Sb. O požární ochraně, v platném znění mají právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím: - stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, - prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem, - zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, - stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací, - mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku. § 4 Zákona o požární ochraně člení provozované činnosti do kategorií podle míry požárního nebezpečí: - bez zvýšeného požárního nebezpečí, - se zvýšeným požárním nebezpečím, - s vysokým požárním nebezpečím. Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se mimo jiné považují činnosti, u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm. Podle § 76 může Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku. [13] Podle vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) je požárním nebezpečím pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem. Požárně technickou charakteristikou se rozumí vlastnost látky vyjádřené měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností nebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související. Technicko-bezpečnostním parametrem je požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou. [14]

- ČSN EN 50050 Elektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu - Elektrostatické ruční stříkací zařízení; - ČSN EN 50177 ed. 3 Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky; - ČSN EN 50223 Stabilní elektrostatické zařízení pro nanášení hořlavých vloček - Bezpečnostní požadavky; - ČSN EN 1953 Rozprašovací a stříkací zařízení pro nátěrové hmoty - Bezpečnostní požadavky; - ČSN EN 12981 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky; - ČSN EN 13478+A1 Bezpečnost strojních zařízení - Požární prevence a požární ochrana; - ČSN EN 1127-1 ed. 2 Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika; - ČSN EN ISO 12100 Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika; - ČSN EN 60079-10-2 Výbušné atmosféry - Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné atmosféry s hořlavým prachem; - ČSN EN 60079-0 ed. 3 (33 2320) Výbušné atmosféry - Část 0: Zařízení - Všeobecné požadavky; - ČSN EN 60079-0 ed. 4 (33 2320) Výbušné atmosféry - Část 0: Zařízení - Obecné požadavky; - ČSN EN 12 874 - Protiexplozivní pojistky - funkční požadavky, zkušební metody a vymezení použití; - ČSN EN 13 463 - Neelektrická zařízení pro prostory s nebezpečím výbuchu; - ČSN EN 61 241 - Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem; - ČSN EN 61 508 - Funkční programovatelných systémů.

160

elektrických

Závěr V technologii lakování při nanášení vloček nebo práškových barev se vždy vyskytuje prostor s nebezpečím výbuchu. Podle české i evropské legislativy by proto měly být k dispozici výbuchové charakteristiky používaných materiálů, což mnohdy v praxi není splněno. Provozovatelé lakoven mnohdy spoléhají na bezpečnostní listy, v nich ale tato údaje mnohdy chybí nebo jsou značně nepřesné. Dodavatelé barev by proto měly více dbát na to, aby provozovatelé lakoven měly tyto údaje k dispozici. Použitá literatura [1]

Dostupné na: http://www.wagner.cz/index.php?option=com_ virtuemart&page=shop.browse&category_id=102&Itemid=103.

[2]

Orlíková, K.; Danihelka, P.; Kozubek, E.: Chemie hořlavin a produktů hoření. 1. vydání. Ostrava: Ediční středisko VŠB Ostrava, 1991. 102 s. ISBN 80-7078-036-3.

[3]

Orlíková, K.; Štroch, P.: Chemie procesů hoření. 1. vydání. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1999. 87 s. ISBN 80-86111-39-3.

[4]

ČSN EN ISO 8130-14 (67 3151) Práškové nátěrové hmoty - Část 14: Terminologie, Český normalizační institut, Praha, 2005. 12 s.

[5]

ISO 8130-14 Powder coatings - Part 14: Terminology, 2004.

[6]

ČSN EN 60079-10-2 (33 2320) Výbušné atmosféry - Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné atmosféry s hořlavým prachem, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2010. 28 s.

Harmonizované technické normy Jak již bylo uvedeno, nižší úrovní evropské legislativy oblasti ochrany před výbuchem jsou harmonizované technické normy, které se výbuchu týkají. K zajištění bezpečnosti práškových lakoven z hlediska vzniku výbuchu či požáru je třeba se řídit těmito normami:

bezpečnost



[7]

IEC 60079-10-2 Explosive atmospheres - Part 10-2: Classification of areas - Combustible dust atmospheres, 2009.

[8]

ČSN EN 1127-1 ed. 2 (38 9622) Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2012. 40 s.

[9]

EN 1127-1 Explosive atmospheres - Explosion prevention and protection - Part 1: Basic concepts and methodology, 2011.

[10] Nařízení vlády 176/2008 Sb. ze dne 21. dubna 2008 o technických požadavcích na strojní zařízení.

[11] Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ze dne 2. června 2004 „o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu“. [12] Nařízení vlády 23/2003 Sb. ze dne 9. prosince 2002, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. [13] Zákon č. 133/1985 Sb. ze dne 17. prosince 1985 o požární ochraně, v platném znění. [14] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Chemie procesů hoření EDICE SPBI SPEKTRUM

18.

Kateřina Orlíková, Petr Štroch

Publikace přináší nové poznatky v oblastech ovlivňujících procesy hoření. Pojednává o hořlavinách, o jejich dělení a vlivu chemického složení a fyzikálních vlastností na jejich hořlavost. Popisuje vliv kyslíku, ale i dalších KATEěINA ORLÍKOVÁ oxidačních prostředků na průběh hoření a vysvětluje současné moderní teorie hoření. Popis požárně technických PETR ŠTROCH charakteristik hořlavin je předmětem dalších kapitol publikace. Navazuje na ně vysvětlení procesu samovznícení CHEMIE PROCESģ HOěENÍ a vlivu reakčních podmínek na hodnotu teploty samovznícení hořlavin. Publikace věnuje značnou pozornost popisu vlastností dominantních toxických produktů požáru. Zabývá se rovněž vlastnostmi hořlavých prachů a hybridních systémů a uvádí základní předpoklady jejich bezpečného provozování. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 80-86111-39-3. Rok vydání 1999.

t (°C)

30

cena 130 Kč

20

10 20 methanol 100% 80

40

60

60

40

80 100% butanol 20

Chemie nebezpečných anorganických látek EDICE SPBI SPEKTRUM

27.


JANA WICHTERLOVÁ

CHEMIE NEBEZPEýNÝCH ANORGANICKÝCH LÁTEK

PALIVO

Jana Wichterlová Kniha má sloužit jako doplněk k běžným učebnicím obecné a anorganické chemie. Nelze ji tedy považovat za jediný a samostatný zdroj informací o popisovaných látkách a skutečnostech. Byla psána se záměrem upozornit na: a) ty vlastnosti představitelů základních druhů nebezpečných látek, jejichž znalost je pro prevenci a likvidaci nehod nutná, b) chemické reakce provázející hlavně hoření a hašení látek, porozumění těmto reakcím by mělo pomoci při řešení nestandardních nebezpečných situací i k pochopení smysluplnosti bezpečnostních nařízení týkajících se příslušné látky.

ISBN 80-86111-92-X. Rok vydání 2001. VOLNÉ RADIKÁLY

TEPLO

cena 80 Kč


OXIDAýNÍ ýINIDLO


161


Samovznícení hořlavých kapalin v izolačním materiálu Self-ignition of Flammable Liquids in Insulating Material Ing. Hana Věžníková, Ph.D. Ing. Bohdan Filipi, Ph.D. Ing. Lenka Herecová, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected] [email protected] Abstrakt Používání hořlavých kapalin v průmyslovém měřítku je vždy spojeno s ohrožením bezpečnosti. Jestliže se hořlavá kapalina při úniku dostane do izolačního materiálu, nastává nebezpečí požáru. Jeho vznik závisí na teplotě okolí, sklonu kapaliny k oxidaci, její těkavosti, dostupu kyslíku a na řadě další parametrů. Byly vyhodnoceny podmínky, které vedly ke vzniku požárů v izolačním materiálu. Hodnocení sklonu vybraných hořlavých kapalin k samovznícení bylo provedeno dvěma metodami a jejich výsledky byly porovnány s ohledem na pravděpodobnost vzniku požárů. Klíčová slova Hořlavé kapaliny, samovznícení, požáry v izolaci. Abstract The use of flammable liquids in industrial scale is always associated with safety threats. In the case of flammable liquid leakage into the insulation material, fire hazard arises. Fire onset in particular depends on fluid susceptibility to oxidation and its volatility, on ambient temperature, and surface availability of oxygen. The conditions that led to fires in the insulation material were evaluated. Rating of propensity for spontaneous combustion of selected flammable liquids was performed using two methods and their results were compared with regard to the probability of fires. Keywords Flammable liquids, spontaneous combustion, fires in isolation, lagging fires. Úvod Používání hořlavých kapalin v průmyslu je spojeno s požáry i možností výbuchů. Jednou z jejich příčin může být i samovolné vznícení, k němuž dochází, jestliže dojde k úniku hořlavé kapaliny a k jejímu nasáknutí do pevných materiálů. V případě průmyslového provozu se jedná především o izolační materiály, které jsou pórovité. V této práci je proveden rozbor podmínek, za kterých k těmto situacím dochází. Pomocí dvou metod, kterými je možno určit, zda kapalina má nebo nemá sklon k samovznícení, bylo provedeno hodnocení vzorků rostlinných olejů a jejich výsledky byly porovnány. Zjištění stupně náchylnosti k samovznícení umožňuje včasné přijetí vhodných opatření pro zajištění bezpečnosti průmyslových provozů. Průběh samovznícení pevných látek a kapalin Samovolné vznícení nebo samovznícení je termín, který je používán, jestliže se materiál vznítí bez přítomnosti vnějšího iniciačního zdroje. Vnitřní exotermické děje vytváří takové množství tepla, že dochází ke zvyšování teploty materiálu. Jestliže je množství vznikajícího tepla vyšší než množství tepla odvedeného, materiál se může zahřát až na teplotu vznícení a začne hořet.

162

Proces samovolného záhřevu začíná při běžných teplotách okolí, ve kterých je materiál uložen. Samozáhřev materiálu může být vyvolán fyzikálním, biologickým nebo chemickým impulsem, ale také teplem v důsledku působení vnějšího zdroje. Aby bylo možno i v tomto případě mluvit o samovznícení, musí být teplo z vnějšího zdroje nižší, než je potřebné k vyvolání vznícení. K této situaci dochází, když hořlavá kapalina unikne do izolace potrubí, v němž proudí zahřátá kapalina. V počátečním stadiu je nárůst teploty nepatrný a často není pozorován. V této fázi dochází k pomalému samozáhřevu materiálu za častého kolísání teploty a samozáhřev nemusí vést až ke vznícení. Někdy se teplota materiálu po čase sníží až na teplotu okolí a exotermické reakce ustanou. Teprve ve druhé fázi po dosažení vyšších teplot, pro pevné materiály asi kolem 60 až 80 °C, dochází k urychlování nárůstu teploty. U většiny materiálů se při této teplotě také mění charakter probíhajících procesů. Ustávají mikrobiologické procesy a klesá vliv fyzikálních (adsorpce, desorpce) procesů na teplotní změny. Hlavní roli začínají mít chemické, především oxidační reakce, pokud má k materiálu přístup vzdušný kyslík. Zvýšení nárůstu teploty je měřitelné a teplota, při které k této změně dochází, je označována jako teplota samovznícení. Podle [1] je teplota samovznícení definována jako: „nejnižší teplota, při které v látce začínají bez vnějšího přívodu tepla exotermické procesy, které vedou k samovznícení“. Dosažení této teploty představuje potencionální nebezpečí vzniku požáru. Například pro piliny z měkkého dřeva je teplota samovznícení udávána v rozmezí 80 až 100 °C, pro piliny z tvrdého dřeva mezi 100 až 120 °C. Jiné rostlinné materiály, jako seno nebo sláma, mají tuto teplotu samovznícení mezi 70 až 80 °C. U kapalin většinou není v odborné literatuře uváděna hodnota teploty samovznícení, protože tato hodnota závisí na kvalitě materiálu, na kterém je kapalina nanesena a také na hmotnostním poměru mezi kapalinou a nosičem a mnoha dalších faktorech. Po dosažení teploty samovznícení teplota materiálu velmi rychle stoupá až k teplotě vznícení. Vznícení u většiny organických materiálů nastává mezi 300 až 400 °C. Vznícením je ukončen proces samovolného vznícení. Zahřívání většiny organických látek na teplotu vyšší než 100 °C v nich vyvolává změny složení a uvolňování zplodin termické oxidace. U rostlinných olejů dochází mezi teplotami 200 až 300 °C k rozkladu za vzniku hořlavých nenasycených sloučenin. Některé tyto zplodiny jsou samy hořlavými látkami a účastní se hoření. Proces samozáhřevu a vznícení probíhá určitou rychlostí. Jestliže se jedná o pevné látky, které podléhají samovznícení, je doba potřebná k dosažení teploty vznícení poměrně dlouhá, jedná se o dny, týdny nebo i měsíce. Požáry ze samovznícení hořlavých kapalin Kapaliny, které mají sklon k samovznícení, jsou příčinou požárů tehdy, když nasáknou do pevných látek, vláknitého nebo pórovitého charakteru. Oleje nebo jiné hořlavé kapaliny nanesené na pevném nosiči podléhají samovznícení, protože mají značně zvýšenou plochu pro oxidaci. Jestliže jsou splněny další podmínky pro rozvoj samovznícení, tj. přístup kyslíku, dostatečná doba, vhodný poměr pevné a kapalné složky a podmínky pro akumulaci tepla, dojde k samovznícení.



Velmi známým typem tohoto samovznícení je vznícení čistící bavlny nebo jiné tkaniny nasáklé fermeží nebo olejem. Pevné nosiče nasáklé hořlavými kapalinami mohou být příčinou požárů i v průmyslovém měřítku. Při průmyslovém zpracování hořlavých kapalin nebo při jejich používání, například jako paliva, může docházet k jejich únikům vlivem netěsnosti potrubí, armatur, aparatur nebo reaktorů. Při tom často dochází k vsáknutí do izolace nebo mohou znečistit izolace jiných zařízení. Tato situace představuje velké nebezpečí, protože kapalina nasákne do pórů izolačního materiálu a zůstává tam po dlouhou dobu vystavena působení kyslíku ze vzduchu, takže dochází k její oxidaci. Exotermický efekt těchto reakcí může vést k poškození potrubí nebo může být příčinou i rozsáhlého požáru. Nebezpečí samovznícení u kapalin nanesených na pevných nosičích souvisí kromě jiného s jejich těkavostí a rozkladem působením tepla [2]. Na základě experimentů bylo zjištěno, že teplota, při které ke vznícení dochází, souvisí s těkavostí hořlavé kapaliny. Podle empirického pravidla, které vychází z bodu vzplanutí (Flash Point = FP) a bodu vznícení (Autoignition temperature = AIT) hořlavé kapaliny, je možné hodnotit potencionální nebezpečí požáru izolace znečištěné hořlavou kapalinou.

hořlavosti. Po úniku takové kapaliny do izolace dochází k její tepelné degradaci a vznikající nové látky mají nižší bod vznícení než látka původní a mohou být příčinou požáru. Proto musí být veškeré úniky kapalin s vysokým bodem varu ihned likvidovány a znečištěná izolace odstraněna. Přes značnou hustotu izolačního materiálu bylo zkouškami prokázáno, že až 80 - 90 % vnitřního prostoru zůstává volného, respektive je vyplněno vzduchem [5]. Do tohoto prostoru se pak může při úniku dostávat kapalina nebo její páry. Látky, které jsou těkavé, nejsou v tomto případě tak nebezpečné, protože k jejich odpaření dojde velmi rychle. Těžké oleje naopak zůstávají, mohou se měnit a být příčinou požáru. Průmyslové a zejména chemické provozy obsahují řadu potrubních systémů, které slouží pro přepravu zpracovávaných látek, paliv a kapalin pro přenos energií. Nezbytné izolační materiály mohou být jak organické (expandované plastické hmoty, dřevitá vata, korek a jiné materiály rostlinného původu) nebo na bázi anorganické (skleněná nebo minerální vlákna. Z hlediska nebezpečí vzniku požáru je velmi důležitou vlastností jejich nasákavost.

(1)

Například pěnové sklo pod názvem Foamglas je tepelná izolace, která je nehořlavá a není nasákavá pro vodu ani pro jiné kapaliny, jako jsou oleje. Její difuzní odpor se blíží nekonečnu, a proto je parotěsná [6]. Pokud použití nenasákavé izolace není možné, měly by příruby, armatury a další místa potencionálního úniku kapaliny zůstávat nezakryté, jestliže jsou takto vznikající tepelné ztráty únosné.

Další specifickou vlastností organických hořlavých kapalin je jejich malá odolnost vůči teplotě. Jestliže se takové látky dostanou do styku s horkým povrchem, mohou se začít tepelně rozkládat. Byl zaznamenán případ, kdy teplota vznícení u následně vznikajících látek byla nižší až o 100 - 200 °C než u látek původních [3].

Dalším nebezpečná situace nastává, jestliže dojde k úniku hořlavé kapaliny z potrubí pod tlakem, jako je tomu například u hydraulických kapalin, ale také u motorových paliv nebo mazadel. Jestliže se v blízkosti nachází nějaký zdroj vznícení, může dojít k požáru. Proto je vyvinuta řada testů pro určení teploty vznícení rozprášené hořlavé kapaliny [7].

Jestliže je hodnota poměru mezi teplotou vznícení a rozdílem mezi teplotou vznícení a teplotou vzplanutí větší než 1,55 (všechny veličiny ve °C), znamená to, že může dojít ke vznícení - viz rovnice 1. AIT 1,55 ( AIT  FP )

Následky nehod, které vznikají v důsledku samovznícení hořlavých kapalin nanesených na pevných nosičích, mohou být velmi vážné. Jako příklad je možno uvést exploze ethylénoxidu. Dne 3. 7. 1987 došlo k několika explozím v chemickém podniku BP Chemicals EO, Antverpy, Belgie. K explozi došlo na koloně pro čištění ethylenoxidu. Dekompozice této chemické látky a následný výbuch způsobil řadu sekundárních požárů. Tyto výbuchy a vymrštěné trosky způsobily velké materiální škody a bylo zraněno 14 zaměstnanců. Jako nejpravděpodobnější příčina požáru byl vyšetřováním určen únik etylenoxidu do izolace, jeho samovolné zahřátí a vznícení unikající kapaliny, které vedlo ke vzplanutí kapaliny uvnitř samotné kolony. [4] Dne 7. 3. 1989, opět v Antverpách, Belgie, došlo v podniku BASF ke dvěma explozím doprovázeným firebalem. První exploze nastala na koloně K303, ve které byla prováděna separace etylenoxidu a acetaldehydu. Potrubí k další koloně, K302, prasklo, takže plamen prošlehl dovnitř a způsobil druhou explozi, které následovala 26 s po první. Výbuch, vymrštěné trosky a následující požáry způsobily velké materiální škody a zranily 5 pracovníků. [4] Při vyšetřování bylo zjištěno, že v důsledku trhliny ve svaru indikátoru hladiny došlo k malému úniku kapaliny do izolace potrubí, kde následně začal etylenoxid reagovat s vlhkostí za tvorby netěkavého polyetylénglykolu, který má autooxidační vlastnosti. Izolace byla vyrobena z rockwoolu. Při odstranění krytu indikátoru hladiny během jeho opravy pronikl do izolace vzduch. Později téhož dne se polyetylénglykol vznítil. Tím se zahřála stěna potrubí, v němž zpracovávaná kapalina, ethylenoxid, právě neproudila. Ačkoliv vznikající teplo nebylo dostatečné, aby došlo ke vznícení této kapaliny, způsobilo explosivní rozklad etylenoxidu v místě zahřátí [4]. Příčinou požáru mohou být i tzv. těžké oleje [3], které mají bod vzplanutí vysoko nad normální teplotou, většinou kolem 300 °C, takže většinou nejsou považovány za nebezpečné z hlediska Ostrava 14. - 15. května 2014

Při této situaci ale může dojít i k nasáknutí hořlavé kapalina do izolace jiného zařízení, a tím nastává situace, při které nelze vznik samozahřívání vyloučit, zejména pokud má toto jiné zařízení nebo jeho izolace zvýšenou teplotu. O jeho vzniku rozhodují okolní podmínky a velikosti rozstříknutých kapek. Jako opatření proti vzniku požáru je navrženo používání izolace, která je odolná proti nasáknutí oleje [8]. Vznik požáru samovznícením olejem znečištěné izolace je možný i tehdy, jestliže tato izolace je nehořlavá. Takový požár popisuje Stensaas [9]. K požáru došlo na těžební plošině Frigg gas field v Severním moři. Při opravě vařáku byla odstraněna izolace z rockwoolu, částečně znečištěná glykolem TEG (triethylenglykol, CAS 112-27-6). Triehtylenglykol je používán pro vysoušení produkovaného zemního plynu. Okamžitě po odstranění byla ještě horká izolace (cca 200 °C) umístěna do plastikových pytlů na odpad, které byly vyhozeny do kontejneru, kde asi po šesti hodinách došlo k požáru. Z vyšetřování vyplynulo, že došlo k samovznícení. Tento závěr byl potvrzen experimentálně s tím, že k tomuto jevu spojenému s pomalou tvorbou tepla dochází pouze u olejů s vyšším bodem vzplanutí a za dobrých podmínek izolace. Z uvedeného přehledu vyplývá, že samovznícení hořlavých kapalin je příčinou požárů i v průmyslovém měřítku. Po jejich nanesení na vhodný pevný nosič se za podmínek vhodných pro akumulaci tepla samovolně zahřejí až na teplotu vznícení. Během zahřívání může také docházet k jejich chemickým změnám a vznikající látky mohou zvyšovat nebezpečí požáru. Izolace samotná nemusí být hořlavá. Stanovení sklonu k samovznícení Pro určení souvislosti mezi odolností kapaliny vůči teplu a jejím sklonem k samovznícení byly v rámci práce [10] použity 2 metody, a to Diferenciální Mackey test (dále jen DMT) a metoda termogravimetrická (dále jen TG).

163


Pro hodnocení sklonu kapalin k samozáhřevu po jejich nanesení na pevný nosič je přímo určena metoda DMT. Podstatou testu je hodnocení nárůstu teploty válečku z bavlněné gázy, která je napuštěna hodnocenou kapalinou v hmotnostním poměru 2:1. Váleček je umístěn do zkušební komory vyhřívané na konstantní teplotu a nárůst teploty v jeho středu je měřen pomocí termočlánků. Zkouška byla provedena při dvou teplotách a to při 100 °C a při 190 °C. Pro zvýšení přesnosti měření je ve druhé komoře přístroje umístěn stejně připravený váleček, který neobsahuje žádnou kapalinu. Jako výsledek je hodnocen rozdíl mezi teplotou v referenční a zkušební komoře, označený jako ΔTC. Pomocí této metody, která je popsána v normě ASTM D 3523-92 [11], byly vyhodnoceny rostlinné oleje, jejichž seznam je uveden v tabulce 1. V této tabulce jsou také uvedeny výsledky hodnocení sklonu k samovznícení metodou „Diferenciální Mackey test“. Tab. 1 Hodnocení sklonu k samovznícení metodou DMT Použitý olej

ΔTC [°C] při 100 °C

ΔTC [°C] při 190 °C

1

CERESOL, rostlinný olej jednodruhový

-0,8

147,1

2

LUKANA, slunečnicový olej

14,5

279,4

3

KAROLINA, Sunflower oil refined

38,2

163,5

4

KAROLINA, Rapeseed oil refined

-0,4

153,3

5

CARBONELL, extra panenský olivový olej

11,4

81,0

Metodou „Diferenciální Mackey test“ bylo stanoveno, že nejvyšší sklon k samovznícení má slunečnicový olej, vzorek 3, který dosáhl nejvyšší teplotu v důsledku samozahřívání. Sklon k samovznícení vykázaly také vzorky slunečnicového a olivového oleje. Řepkový olej a nespecifikovaný jednodruhový olej nevykazují při této teplotě sklon k samovznícení. Při vyšší zkušební teplotě dosáhl nejvyšší teploty slunečnicový olej, vzorek 2. U všech ostatních vzorků došlo k nárůstu teploty nad hodnotu určenou při zkoušce při 100 °C. Z výsledků vyplývá, že metoda je schopná rozlišit kapaliny, které mají skon k samovznícení, od kapaliny, které tento sklon nemají. Z porovnání výsledků zjištěných při dvou teplotách vyplývá, že při zvýšené teplotě okolí se může projevit sklon k samovznícení i u kapalin, které ho při nižších teplotách nemají. Kapalina, která dosáhla nejvyšší hodnoty ΔTC při teplotě okolí 100 °C, nemusí mít nejvyšší hodnotu při teplotě okolí 190 °C. Je to patrně způsobeno rozdíly ve složení jednotlivých olejů, zejména v obsahu různých nenasycených mastných kyselin v molekule triacylglyceridů. Druhou metodou, která byla použita pro hodnocení nebezpeční ze samovznícení, je termogravimetrická analýza. Hodnocení termogravimetrickou analýzou (TG) bylo provedeno v laboratořích FBI, Katedra požární ochrany, na přístroji METTLER TOLEDO TGA/SDTA851 podle nastaveného teplotního programu, podle kterého byl vzorek v oblasti 120 - 500 °C zahříván rychlostí 2,5 °C.min-1. Vzorky olejů byly smíchány s pevným nosičem, kterým byl práškový oxid hlinitý. Obě látky byly smíchány v poměru 20 mg oleje a 60 mg Al2O3. Tepelný rozklad olejů spojený s úbytkem hmotnosti, který je měřítkem jejich odolnosti vůči termooxidaci, probíhal ve třech fázích. V první fázi dochází ke snižování hmotnosti v důsledku odtěkávání prchavých podílů, ale dochází i k oxidaci. Ve druhé fázi dochází k značnému úbytku hmotnosti a tvorbě uhlíkatých zbytků. Oxidace těchto zbytků probíhala ve třetí fázi. Celkově probíhal tepelný rozklad u všech vzorků oleje velmi podobně, nejvyšší hodnoty rychlosti úbytku i vývoje tepla byly 164

zaznamenány u vzorku 7 (sádlo), podobný průběh byl zaznamenán u vzorku 5 (olivový olej). Teploty, při kterých začalo snižování teploty v jednotlivých fázích, jsou uvedeny v tab. 2. Pro označení hodnot v tabulce platí: - T1: teplota počátku poklesu hmotnosti v první fázi [°C], - T2: teplota počátku poklesu hmotnosti ve druhé fázi [°C], - T3: teplota počátku poklesu hmotnosti ve třetí fázi [°C]. Tab. 2 Výsledky získané metodou TG T1 [°C]

T2 [°C]

T3 [°C]

CERESOL, rostlinný olej jednodruhový

170

240

360

LUKANA, slunečnicový olej

165

240

370

Použitý olej

KAROLINA, Sunflower oil refined

165

240

370

KAROLINA, Rapeseed oil refined

170

260

375

CARBONELL, extra panenský olivový olej

190

243

375

COMPERIO, vepřové škvařené sádlo

200

265

375

Z výsledků vyplývá, že oba vzorky slunečnicového oleje jsou nejméně odolné působení tepelné oxidace. Vyšší odolnost vykazuje řepkový a jednodruhový olej. Nejvyšší odolnost proti působení tepla vykázal olivový olej. Pro porovnání bylo do hodnocení zahrnuto také vepřové sádlo, které neobsahuje téměř žádné nenasycené kyseliny a podle očekávání vykázal tento vzorek nejvyšší odolnost vůči tepelné oxidaci, vyšší než odolnost olivového oleje. Ve druhé fázi, která je spojena s větším úbytkem hmotnosti, docházelo k těmto úbytkům prakticky při stejné teplotě u všech vzorků oleje, s výjimkou oleje řepkového. Ve třetí fázi, v níž probíhá oxidace uhlíkatého zbytku, nejsou mezi vzorky významné rozdíly. Pouze jednodruhový olej se začal rozkládat jako první. Jestliže je za ukazatel sklonu k samovznícení považována nízká odolnost vůči působení tepelné oxidace, pak oba slunečnicové oleje jsou podle hodnoty T1 nejnáchylnější k samovznícení. Toto hodnocení souhlasí s hodnocením pomocí metody DMT. Podle hodnoty T1 byly také jednoznačně určeny vzorky, které mají nízký nebo žádný sklon k samovznícení, tj. olivový olej a sádlo. Metodou DMT při zvýšené teplotě bylo získáno téměř stejné hodnocení - olivový olej při zvýšené teplotě je nejméně náchylný k samovznícení. Hodnoty T2 a T3 nejsou vhodné pro hodnocení sklonu k samovznícení, protože mezi získanými výsledky jsou jen malé rozdíly a patrně se zde projevuje vliv jiných pochodů, než probíhají při samovolném záhřevu kapalin. Závěr Požáry, k nimž může dojít v důsledku samovznícení hořlavých kapalin, jsou reálným nebezpečím a jsou spojeny s úniky při manipulaci s kapalinami v průmyslových provozech. Sklon kapalin k samovznícení je možno stanovit při různých teplotách okolí především metodou „Diferenciální Mackey test“, které je pro tento účel určena. Je možné také využít metodu termogravimetrickou, zejména pro porovnání jednotlivých látek mezi sebou. Ve srovnání s metodou DMT je rychlejší a vyžaduje méně vzorku, nicméně nehodnotí chování hodnocené látky tak komplexně. Další metoda, která je navržena pro hodnocení nebezpečí skonu kapalin k samovznícení, je hodnocení podle poměru mezi teplotou vznícení a rozdílem mezi teplotou vznícení a teplotou vzplanutí. Její použitelnost bude hodnocena v další práci.



Včasné zjištění skonu k samovznícení v případě hořlavých kapalina v izolaci průmyslového zařízení umožňuje přijetí vhodných opatření pro zamezení vzniku požáru.

[6]

FOAMGLAS ® - průmyslové izolace [online]. [cit. 4. 3. 2011]. Dostupné z http://www.foamglas.cz/prumysl.htm.

[7]

Roberts, A.F.; Brookes, F.R.: Hydraulic fluids: An approach to high pressure spray flammability testing based on measurement of heat output. Fire Mater [online].1981, vol. 5, s. 87 - 92 [cit. 10. 3. 2011]. Dostupné z: http://onlinelibrary. wiley.com/doi/10.1002/fam.810050303.

[8]

Norton, R.D.: Spray Flammability Temperature of Shipboard Fuels and Lubricants, Final Report NBTL Project A410 [online]. Philadelphia: 1963, Naval Boiler and Turbine Laboratory. Philadelphia Naval Shipyard. [cit. 10. 3. 2011]. Dostupné z: http://oai.dtic.mil/oai/oai?verb=get Record&metadataPrefix=html&identifier=AD0410121.

[9]

Stensaas, P.J. (2010): An experimental study of spontaneous ignition of glycol contaminated Rockwool insulation. SINTEF, Norsko: Published March 15, 2010. Dostupné z http://www. sintef.no/Home/Building-and-Infrastructure/SINTEF-NBLas/Research--Consultancy-services-/Laboratory-Services/ An-experimental-study-of-spontaneous-ignition-of-glycolcontaminated-Rockwool-insulation/ [cit. 4. 8. 2010].

Použitá literatura [1]

Steinleitner, H.D. aj.: Tabulky hořlavých a nebezpečných látek. Přel. Novotný V., Benda E. 1.vyd. Praha: Svaz Požární Ochrany ČSSR, 1980. s. 851.

[2]

McIntosh, A.C.; Bains, M.; Crocombe, W.; Griffiths, J.F. (1994).: Autoignition of Combustible Fluids in Porous Insulation Materials. Combustion and Flame [online]. 1994, vol. 99, issue 3 - 4, pp. 541 - 550 [cit. 4. 8. 2010]. ISSN 00102180. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/ journal/00102180/99/3-4.

[3]

Kletz, T.A.: What Went Wrong? Case Histories of Process Plant Disasters and How They Could Hare Been Avoided [online]. (Fifth Edition). Oxford: Elsevier, 2009. s. 640. ISBN 978-1-85617-531-9. [cit. 19. 7. 2010]. Dostupné z: http:// www.sciencedirect.com/science/book/9781856175319.

[4]

Mannan, S.: Lees' Loss Prevention in the Process Industries. Hazard Identification, Assessment and Control [online]. Third edition. Oxford, UK: Elsevier, 2005. ISBN 978-0-7506-75550. [cit. 7. 7. 2011]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/ science/book/9780750675550.

[5]

Goldfarb, I.; Zinoviev, A.: A study of delayed spontaneous insulation fires. Physics Letters A [online]. 2003, vol. 311, issue 6, p. 491 - 500 [cit. 4. 8. 2010]. Dostupné z: http://www. sciencedirect.com/science/journal/03759601/311/6.

[10] Věžníková, H.: Nízkoteplotní degradace sorpčních materiálů znečištěných oleji se sklonem k samovznícení. Ostrava, 2013. Doktorská disertační práce. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství. [11] ASTM D 3523-92: Standard Test Method for Spontaneous Heating Values of Liquid and Solids (Differential Mackey Test), ASTM Fire Standards and Related Technical Material. 7. vyd. West Conshohocken, PA: ASTM international, 2007. s. 589 - 592.


31.


IVO MASAěÍK

PLASTY A JEJICH POŽÁRNÍ NEBEZPEýÍ

Plasty a jejich požární nebezpečí Ivo Masařík Publikace se zabývá plasty, vlastnostmi a hodnocením požárního nebezpečí těchto v praxi rozšířených materiálů a způsoby snižování jejich hořlavosti. Je pojednáno o organických polymerech a souvislostech mezi složením polymerů a výslednými parametry plastů jako produktů zpracování polymerů. Jsou představeny nejvíce užívané druhy plastů včetně jejich charakteristik a příkladů použití v praxi. Největší pozornost je v publikaci věnována požárně technickým charakteristikám plastů a metodám stanovení těchto vlastností. Jsou popsány nejvíce používané normalizované zkušební metody. K těmto jednotlivým metodám poskytuje autor hodnocení z hlediska praktických poznatků z jejich používání, které může sloužit jako pomůcka při rozhodování o volbě optimálních zkušebních metod pro posuzování požárního nebezpečí plastů v různých aplikacích. Popis zkušebních metod je doplněn tabulkami požárně technických charakteristik konkrétních typů plastů.

ISBN 80-86634-16-7. Rok vydání 2003.

cena 160 Kč



165


Psychologie přežití - Jsou hasiči připraveni? Psychology of Survival - Are Firefighters Ready? Ing. Oldřich Volf HZS Karlovarského kraje Závodní 205, 360 06 Karlovy Vary [email protected] Abstrakt Hasiči jsou v rámci své profese často vystavováni hraničním vlivům: extrémním teplotám, prostředí s výskytem toxických látek, pracují za všech povětrnostních podmínek a ve všech ročních obdobích či denních dobách. To vše z hlediska psychologie odolnosti vytváří tlak na schopnosti hasičů odolávat fyzickému strádání, diskomfortu a stresu. V těchto podmínkách musí plnit náročné úkoly, které sami o sobě jsou stresující. V rámci své činnosti se tak ocitají v situacích, které lze označit za „survivalistické“. Otázkou je, zda jsou hasiči systematicky připravováni na situace přežití a do jaké míry si uvědomují obecné vazby, klíčové pro schopnost přežít ty nejtěžší životní situace, kam nepochybně lze zařadit i situace přímého ohrožení svého vlastního života. Klíčová slova Přežití, krizová situace, výcvik, hasič.

příspěvku je poukázat na některé velmi zajímavé zákonitosti, které jsou nepochybně zátěžovými faktory mající potenciál vyústit v krizové situace a to jak fyzické tak psychické povahy a které lze označit za survivalistické. Jedná se o problematiku pádů. Hasiči cvičení pro provádění záchranných prací ve výškách a nad volnou hloubkou jsou velmi často vystavováni těm nejobtížnějším zátěžovým situacím jak po stránce fyzické tak duševní. Jsou vystavováni extrémům počasí (chlad, horko) tak i dalším okolnostem, které stěžují soustředění a výkonnost člověka (výška, tma, stísněné prostory atd.). Při této specifické práci více než jinde hrozí pád, což je důvodem k seznámení se s pády, jejich projevy, charakteristikami, ale i s tím, jak mohou ovlivňovat chování člověka, jeho prožívání a výkonnost. Charakteristika fyzického pádu Čistě fyzikálně vzato je pád rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb tělesa se zrychlením rovnému zrychlení gravitačnímu. Z hlediska pádu člověka budeme pro potřeby tohoto pojednání pádem rozumět děj, který „nastává velmi náhle, neočekávaně a který má potenciál vyvolat pro člověka krizovou situaci“. Tím je potřeba oddělit různé druhy upadnutí od pádu, jenž je předmětem našeho zájmu. Je zřejmé, že není pád jako pád (obr. 1).

Abstract The fire fighters are within their profession exposed to many extreme factors: extreme temperatures, toxic environment, working under all meteorological conditions and all seasons and daily times. From the point of view of psychology, all these factors create a pressure on the abilities of fire fighters to face physical suffering, discomfort and stress. In these conditions they have to fulfil demanding tasks that are stressful on their own. Within their work, the fire fighters find themselves in situations that can be defined as “survivalistic”. The question is if the fire fighters are systematically prepared for the extreme situations and if they realize general interactions that are crucial for the ability to survive the most difficult life situations which threatening of one’s life definitely is. Keywords Survival, crisis situation, drili, firefighter.

Obr. 1 Každý pád může mít potenciál k vyvolání krizové situace a psychického traumatu, záleží pouze na okolnostech, kde nastane (Zdroj: http://inlajn.cz/brzdeni)

Úvod Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasiči“) jsou nepochybně v průběhu svého výkonu služby vystavováni situacím, které lze označovat jako „krizové“ se všemi známými důsledky, projevy a charakteristikami popisovanými odbornou literaturou. Krize je ve svém nejobecnějším pojetí charakterizována jako doba, po kterou dochází k rozhodnému obratu. Vždy je však spojena s dramatickými znaky či prvky takového obratu. Hasiči jsou mnohdy vystavováni dějům, jejichž podmínky jsou velmi hraniční s definicemi pro krizové situace. Musí odolávat extrémním teplotám, prostředí s výskytem toxických látek, pracují za všech povětrnostních podmínek a ve všech ročních obdobích či denních dobách. To vše z hlediska psychologie odolnosti vytváří tlak na schopnosti hasičů odolávat fyzickému strádání, diskomfortu a stresu. Člověk je podle Hoška integrovanou bytostí a tudíž nelze plně oddělovat somatické a mentální složky zátěže [1]. Jak uvádí, cituji: „Fyzický stresor, např. výron kotníku, má okamžitě i své psychické konsekvence, evokující i psychickou zátěžovou odezvu a naopak psychický stresor, např. úmrtí v rodině, může mít somatické důsledky“ [1]. Toto vzájemné propojení fyzické i psychické zátěže člověka je nutné brát v úvahu právě při činnosti hasičů, zejména pak při nasazování lezeckých skupin. Cílem tohoto 166

Nicméně i drobné zakopnutí s následným pádem může vyvolat traumatické poranění, které jak bylo v úvodu uvedeno, má bezpochyby vliv na rozvoj psychických procesů, které člověka po duševní stránce velmi ovlivňují (úzkost, strach apod.). Takové pády mají jen malý potenciál vyvolat skutečně krizovou situaci. Pochopitelně i zde platí, že vše je relativní především v závislosti na okolním prostředí a čase a prostoru, za nichž se událost stala. V survivalistickém pojetí je jistě pád s „pouhým“ výronem kotníku skutečnou krizí, nastal-li v divoké přírodě daleko od lidí, kde je člověk odkázán pouze na sebe. V takové situaci se nepochybně ocitá v přímém ohrožení života s rasantním snížením šance na překonání vzniklé situace a následné přežití. Tyto typy situací nebudou předmětem této práce. Budeme se pohybovat v nám obvyklém a našim kulturně sociálním podmínkám známém prostředí. Účinky fyzického pádu na lidský organismus Pád z výšky je vysoce destruktivní děj s fatálními následky pro lidský organismus (obr. 2). Příčinou destrukce je účinek nárazového přetížení vzniklého obrovskou změnou rychlosti.



Toto přetížení (G) vyjadřuje násobek hmotnosti tělesa. Klíčem ke zmírnění následků pádu je brzdná dráha. Ta je u padajícího člověka minimální. Pokud člověk seskočí z výšky např. 2 m a dopadá na nohy, odpružením končetin (dřep) dojde k přenosu pádové energie na energii směrovou (opačnou) a tím ke snížení přetížení. I v tomto případě může brzdná dráha činit jen několik desítek centimetrů. V případě doskoku z vyšší výšky již podřep k zmírnění pádové energie nestačí, a proto dochází ke Obr. 2 Silové účinky pádů kotoulům a jiným formám z velkých výšek jsou pro pohybu, které pomáhají změnit lidský organismus fatálně destruktivní (Zdroj: literatura energii pádovou na energii pohybovou či třecí. Při doskoku [2]) z ještě větší výšky se do brzdného procesu zapojí další faktor, kterým je lámání kostí, luxace kloubů, trhání svalstva a vaziva. Také tyto procesy pomáhají přeměnit dopadovou energii ke zmírnění přetížení, čímž tělo brání životně důležité orgány před poškozením. Proti pádu z větší výšky (cca nad 15 m) již ani tyto obranné mechanismy nestačí k zmírnění přetížení. Smrt organismu nastává odtržením srdce nebo jiných orgánů od cévního systému nebo poškozením mozku. K odtržení dochází proto, že srdce dospělého člověka může v okamžiku nárazu vážit i několik desítek kilogramů. Fyzikální průběh pádu člověka z velkých výšek není v reálném prostředí totožný s volným pádem, co by rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu se zrychlením rovným zrychlení gravitačnímu. V důsledku odporu vzduchu v atmosféře se pádová rychlost po vzdálenosti (výšce pádu) 180 m a více, ustálí na hodnotě 180 km.h-1. Pád z takové výšky trvá 5,1 s a přetížení při dopadu na pevný podklad činní 600 G. To jsou ukazatele, u nichž nikdo nepochybuje o výsledku účinků na lidský organismus (viz. Graf 1). Velice podrobně se fyzikálním charakteristikám pádů věnuje Dvořák ve své publikaci [4]. Graf þ. 1

m/s (km/h) 50 (180)

600

31 (111) 28 (95)

20 (72)

G 5,1 s

3,1 s

160 130

2,8 s

2s 67 20

40

50

180 200 m

Graf 1 Fyzikální charakteristiky pádu člověka z velkých výšek (Zdroj: literatura [6]) Přes všechno shora uvedené existují případy, kdy člověk takový pád přežije. Statistiky WHO uvádějí odhad, který říká, že každým rokem dochází na zemi k cca 424 000 smrtelných pádů, což je druhou nejčastější příčinou úmrtí následkem úrazu po nehodách v dopravě [7]. Odhaduje se, že šanci na přežití pádu z výšky větší než 30 m má asi každý 10 000 člověk [2]. Z tohoto pohledu je zřejmé, že skutečně výhledy na přežití takto vniklé životní situace jsou jen mizivé. Přesto má smysl i takto bezvýchodné situace nevzdávat a bojovat o přežití. Jak již bylo shora uvedeno, brzdná Ostrava 14. - 15. května 2014

dráha pro snížení účinků přetížení je u lidského těla jen velice malá. Při dopadu těla na pevný, nestlačitelný podklad jde jen o 30 až 50 cm. Někdy ovšem nastává situace, kdy účinky přetížení pomáhá tlumit řada okolních faktorů. Dopad na šikmou plochu odklání silové účinky do jiných směrů, měkké podloží pojme velkou část pádové energie atd. Ti kdo měli štěstí a takový pád přežili, pomohli k pochopení tohoto procesu a k vyvození řady zajímavých závěrů i ve vztahu k psychickému prožívání takto vzniklých krizových situací. Účinky pádu na lidskou psychiku a jejich prožívání Zopakujme si, že pád je: • náhlý děj s minimálním vlastním vlivem na jeho průběh a následky, • fyzikálně složitý děj, • těžko předem připravitelný děj (výcvik), • děj, pro který chybí potřebné zkušenosti, využitelné pro zvládnutí situace. Velice zajímavé je, jak v kontrastu se shora uvedenými důsledky fyzického pádu, probíhá jeho prožívání padajícím člověkem. Šubrt publikoval výsledky 25 let zkušeností a výzkumné činnosti v Bezpečnostní sekci Německého alpínského spolku, kde mimo jiné popisuje prožívání bezvýchodných pádů [2]. Zjištěné poznatky vůbec neodpovídají vážnosti vzniklé krizové situaci a její bezvýchodnosti. Instinktivní obava člověka z velké výšky jej má ochránit před smrtí. Podobně jako strach z výšky má člověk také strach z pádu jako takového. Mezi lidmi kolují pověsti o křičících padajících lidech či o tom, jak dotyčný chudák ještě v letu zemřel hrůzou na srdeční infarkt. Toto jsou zřejmě stejné předsudky jako, že ve špenátu je mnohem více železa než v jakékoliv jiné zelenině nebo že na velikosti nezáleží. Křikem jako projevem uvolnění emocí se projevují lidé, kteří se odhodlali ke skoku. Ale skok není totéž co pád. Skok je vědomá aktivita často dlouho předem promýšlená a je jedno zda se skok uskutečňuje na laně či s cílem ukončit život. Pád ale člověk nečeká. Přichází náhle a bez varování. Na pád není nikdo připraven. Kupodivu reálné pocity padajícího jsou velmi opačné, než by se dalo očekávat. Smrt pádem z velké výšky není pro postiženého ani bolestná ani nijak nepříjemná [2, 3, 4]. Touto problematikou se zabýval už na konci 19. století Albert Heim, profesor geologie z Curychu. V jednom svém článku popisuje výsledky sběru informací od lidí, kteří přežili pády z velkých výšek [3]. Z poznatků uvedených v Heimově práci mimo jiné vyplývá, cit.: „Padající člověk neprožívá žádný strach ze smrti, ani žádné jiné podobné pocity. Nepociťuje zoufalou úzkost ani beznaděj. Ví sice, že jeho pád skončí velmi pravděpodobně smrtí, tato myšlenka je však pouze součástí jinak velmi příjemného pocitu uvolnění a absolutní smířenosti se situací. Padající si nijak nezoufá, nijak se nepokouší zabránit svému neodvratnému konci. Oddá se osudu lehce a s povznášející důstojností. Doba, po kterou padá, je pro něho mnohonásobně delší než ve skutečnosti. Padajícímu se při tom před očima promítá onen proslulý film celého jeho života. V souhrnné zkratce vidí všechny důležité životní chvíle a svou vlastní roli v nich. Mozek je enormně aktivován, takže se v něm probudí i zdánlivě hluboko zasunuté vzpomínky. Nejen dobré, ale i ty špatné, tentokrát však vnímány naprosto pozitivně. Vše se zdá příjemné a povznášející. Člověk vidí své blízké a dobré přátele i ty, kteří už dávno zemřeli. Mnohdy bývá v těchto představách dokonce i svědkem svého vlastního pohřbu, aniž by se ho to však nějak zvlášť citově dotýkalo. Všechno je to vlastně velice krátký, avšak velmi pestrý sen. Někdy napadají člověka i docela banální myšlenky, jako například ta, aby při pádu neztratil nic z důležitých osobních věcí. Vědomí pak pozbývá naprosto bezbolestně, krátce po dopadu, resp. posledním nárazu o terén, který ještě nanejvýš slyší, nikdy však necítí fyzickou bolest. V každém případě je smrt pádem „subjektivně krásná“.

167


O svém vlastním pádu z výšky 60 metrů vypovídal také horolezec Hermann Buhl. Ani na okamžik nepomyslel na to, že by ho mohlo potkat něco fatálního. Na místo toho myslel na to, aby si neroztrhl nové kalhoty a aby neztratil svůj kapesní nůž. Hartwig Erdenkäufer popsal své myšlenky při pádu z 200 metrové výšky obdobně. Zavalila ho lítost. Před pár dny slezl západní stěnu Dru a už nebude mít příležitost pochlubit se známým. Viděl svůj pohřeb a jak na něm lidé pláčou. Dojímalo ho to. Takových příkladů jsou shromážděny desítky. Výše již bylo uvedeno, že padající člověk nekřičí. Pokud jsou slyšet výkřiky hrůzy, pak patří přihlížejícím nehody. Padající člověk je ve své situaci v podstatě bezradný a osamocený. Široké spektrum pocitů, jež prožívá při pádu, pro něj představuje něco zcela nového, co ještě nikdy nepoznal. Neví jak na vzniklou situaci reagovat. Padající prožívá již popsané pocity a představy, které jsou spíše příjemné, dojemné a povznášející. Rozhodně nezavdávají příčinu k výkřikům hrůzy. Jak poznamenal Šubrt, „fakt, že padající netrpěl, ba že dokonce prožíval krásné a povznášející okamžiky před smrtí, jsou sice faktem, ale jen slabou útěchou pro pozůstalé“ [2]. Hošek uvádí, že z hlediska psychologického je důležitý vztah mezi stupněm (mírou) uvolněnosti padajícího a pravděpodobností přežití [1]. Ta je větší, čím byl člověk uvolněnější. Uvádí, že děti a opilci mají větší úspěšnost přežití pádů z výšky právě z těchto důvodů. To by mohlo vysvětlovat popsané pocity a prožitky padajících. Organismus zřejmě volí jako jedinou možnost obrany navození takových pocitů, které umožní maximální svalové uvolnění, čímž se při nárazech a dopadu zvyšuje naděje na přežití. Uvolněné tělo také zvyšuje odpor vzduchu (třepotá se), čímž dochází k ustálení a zpomalování pádové rychlosti. Nárazy o okolí roztáčejí tělo, čímž dochází jednak ke zpomalení v důsledku nárazů samotných, ale také ke zpomalení pádové energie na energii rotační. Tím, že padající necítí bolest, zůstává po celou dobu pádu naprosto uvolněný a tudíž podvědomě připraven na „boj“ s krizovou situací [1]. vodící lana povrchové zařízení těžní jámy pracovní plošina pro demontáž potrubí volný pád zachycení lana

ocelový nosník

rotace kolem lana zachycení druhého lana nohama brzdění paží

přehmat na druhé lano

brzdění nohama

větrná 680 m hráz

zastavení a krátký odpočinek

sestup na dno telefon

810 m dno šachty

Obr. 3 I při zdánlivě beznadějné situaci má cenu zkoušet bojovat o záchranu (Zdroj: literatura [4]) 168

Výjimky však i v této problematice potvrzují pravidla. Jsou známy případy, kdy padající své bezvýchodné situaci nepodlehne a po dobu pádu se snaží krizi vyřešit racionálně [4]. Příkladem je polský horník Franciszek Plut, který bojoval o přežití při pádu z montážní plošiny do důlní šachty hluboké 810 m (obr. 3). Popisoval, že udělal krok pozadu do prázdna a padal do tmy hlavou dolů. Jedním ze specifických jevů prožívání pádů je, že se extrémní rychlostí práce mozku vše kolem jakoby zpomalí. Padajícímu se zdá let „nekonečně“ dlouhý. To umožňuje i v tak tíživé situaci věcně uvažovat. Padající horník si vzpomněl, že o podobném pádu do štoly již slyšel vyprávět. Vzpomněl si, že tam někde vedou ocelová lana. Začal tedy rozmachovat rukama, až se mu podařilo o jedno lano zachytit předloktím. Roztočil se kolem lana, což pád výrazně zpomalilo. Následně se zachytil druhou rukou a pak i nohama za druhé lano. Pak přesedl na jedno lano a asi 400 m pomalu kontrolovaně sklouzl na dno štoly. Vše vyřešil během prvních 400 m letu. Bojovat se vyplatilo. Zespodu zavolal telefonem, že pád přežil [4]. I ve zdánlivě bezvýchodné situaci má smyl bojovat o přežití. Situace přežití v práci hasiče a příprava na ně Každý, kdo se ocitne v situaci přežití, by měl okamžitě učinit rozhodnutí, zda žít či zemřít. Zda pokračovat v akci nebo se vzdát. Rozhodne-li se pro prvé, musí věřit v to nejlepší, ale zároveň se připravovat na nejhorší. Člověk musí udělat všechno pro to, aby dostál výzvě „Mě nedostanou!“. Těmito slovy naprosto výstižně popisuje situaci přežití Drašar ve své monografii Survival [5]. Ukazuje se totiž, že pro přežití survivalisických situací (tedy ty, které mají jednoznačně potenciál způsobit smrt člověka) není klíčové materiální vybavení (nůž, kompas, voda apod.), ale rozhodnutí, jež musí člověk neprodleně učinit ve vzniklé situaci. Jedině pokud se člověk rozhodne situaci přežít, nastupují v úvahu další, vesměs technické faktory, pomocí nichž se bude snažit svou situaci zdolat. Prvá a rozhodná část pro přežití, říkejme jí „fáze rozhodnutí“, závisí především na vrozených psychických dispozicích jednotlivce. Na jeho morálněvolních vlastnostech, vrozených dispozicích atd. Následná fáze, řekněme „fáze technicko-organizační“, již závisí na schopnostech, dovednostech a znalostech jednotlivce. V této fázi je klíčové jak si se situací v daném prostředí a s danými možnostmi člověk poradí. Pravděpodobnost přežití se zvyšuje s mírou znalostí každého člověka. Drašar uvádí „starej se o svou hlavu v době míru, ona ti pak vše vrátí v době krize“ [5]. Tím je myšleno, že příprava na krizové situace je velice podstatným aspektem pro přežití. Nemyslí se tím však pouze cílená příprava na krizové situace, ale obecně míra znalostí je důležitá pro schopnosti kombinovat, vyrábět, hledat řešení a tvořit strategie pro zvládnutí situace. Známé rčení „Štěstí přeje připraveným“ tedy není frází, nýbrž důležitým vystižením reality. Tvorba vhodné strategie přežití je ovšem ovlivňována výchovou a sociálně kulturním prostředním, v němž se formuje osobnost jedince. Ne každé prostředí vychovává (formuje) člověka, který bude předurčen ke zvládání těch nejtěžších životních situaci. Hovoříme zde o tzv. sociálně kulturních determinantech, které jsou označovány Drašarem jako víry, mýty a magično. První ze zmíněných determinantů ovlivňuje člověk v oblastech informací, které přijímá a následně bere jako generální pravdy, o nichž se nepochybuje (Země je kulatá, g = 9,8 m.s-1 atd.). Druhá oblast formuje osobnost člověk systémem „slepých uliček“. Jedná se o řadu mýtů, které ve společnosti kolují. Ty se liší s kulturním prostředím. Každá kultura má své mýty, což je značný determinant v okamžicích přežití. Mýty typu: ve špenátu je hodně železa nebo, že na velikosti nezáleží, mohou v krizových situacích dovést člověka až ke smrti. Poslední z uvedených kulturních determinantů, které ovlivňují dispozice k přežití je „magično“. Sem můžeme zařadit oblasti myšlenek o nekonečnosti vesmíru, životě před životem apod. Zpravidla jde o atributy v kultuře vnímané jako těžko pochopitelné, tajemné. V lidském konání je podíl emocionálních Ostrava 14. - 15. května 2014


a racionálních reakcí 7:3 [5]. To je důležité pro ty z nás, kteří se označují za „racionální“. Opak je pravdou. V krizové situaci nastupují emocionální reakce, které naprosto dominují a člověka ovládají. Výjimkou jsou pouze naprosto asociální jedinci a velice důsledně a tvrdě připravovaní lidé. Přežití krizových situací je tedy možné ovlivnit (zvýšit pravděpodobnost přežití) tvrdým a promyšleným výcvikem, ale také ovlivňováním osobnosti člověka v uvedených sociálně kulturních aspektech. Je nezbytné neustále vyvracet mýty, rozšiřovat okruh vědomostí a nebát se neznámých nebo těžko pochopitelných věcí. Jedině tím lze, především emocionálně založené lidské duševno, dostatečně kvalitně připravit na krizové stavy, jimž jsou situace přežití. Příslušníci HZS ČR jsou nepochybně osobnostně předurčení k naplnění hlavního parametru nutného pro přežití, jak je uvedeno v úvodu této kapitoly. Nejde o běžnou populaci, ale o specifický vzorek, který si za své povolání vybral takto exponovanou profesi. Rozhodnost a chuť překonávat těžké situace i sama sebe jsou zde velice pravděpodobné. Jinak je tomu ovšem se systematickou přípravou dalších zmíněných oblastí majících rozhodný význam pro předpoklady směřující k přežití. Hasiči absolvují celou řadu specializovaných školení a výcviků, které jsou ovšem primárně zaměřeny na získávání dovedností a znalostí potřebných k ovládání používaných věcných prostředků, požární techniky a taktiky jejich správného používání. Zcela v systému vzdělávání postrádám

systematickou přípravu, která lépe připraví hasiče na situace nejtěžší, totiž na okamžiky, kdy jsou vystaveni ohrožení života. Pochopením shora uvedených aspektů a souvislostí může dojít ani ne tak k minimalizaci úmrtí, ale spíše k maximalizaci šancí na úspěšné překonání krizové situace. Použitá literatura [1]

Hošek, V.: Psychologie odolnosti. Universita Karlova - učební text. Praha 2001. 70 s. ISBN 80-7184-889-0.

[2]

Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu. Freytag & Bernát. Praha 1998. 271 s. ISBN 80-85822-27-X.

[3]

Heim, A.: Notizen über den Tod durch Absturz. Ročenka Švýcarského alpského spolku (SAC). Str. 327 - 337. Curych 1891.

[4]

Dvořák, J.: Člověk mezi životem a smrtí. Tandem. Ostrava 1990. 224 s. ISBN 80-7107-010-6.

[5]

Drašar, P.: Survival. Edice SPBI Spektrum. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1997. ISBN 80902001-8.

[6]

Volf, O.: Záchrana osob z výšky. Edice konspekty odborné přípravy jednotek požární ochrany I. Konspekt 1-2-02. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. 1999. 27 s.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy pracovní a inženýrské psychologie hasiče EDICE SPBI SPEKTRUM

14.


SVATOSLAV ŠVÁB

ZÁKLADY PRACOVNÍ A INŽENÝRSKÉ PSYCHOLOGIE HASIýE

Svatoslav Šváb Předkládaná publikace je pokusem o vysvětlení nutnosti systémového přístupu k hodnocení psychických dispozic záchranáře. Výklad psychologických zákonitostí a z nich vyplývající reálné chování je sledován v systémových souvislostech, nikoliv v jejich prostém popisu. Smyslem a cílem publikace je snaha o zvýraznění principů důležitých pro progresivní rozvoj záchranářské profese a její odpovídající společenské uznání, důležité pro budování odborných bezpečnostních služeb.

ISBN 80-86111-27-X. Rok vydání 1998.

cena 85 Kč



169

Nabídka publikací SPBI Číslo

Autor

Název

Cena

2

Blahož, Kadlec

Základy sdílení tepla

105,-

4

Kalousek

Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení

160,-

6

Kvarčák

Požární taktika v příkladech

160,-

7

Bartlová, Balog

Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií

160,-

8

Damec

Protivýbuchová prevence

160,-

10

Šenovský, Tkačíková

Informační zdroje sítě Internet

80,-

11

Kolektiv autorů

Záchrana zvířat I

80,-

12

Bebčák, Prokop, Šenovský

Větrání objektů

170,-

13

Hanuška

Organizace jednotek PO

130,-

14

Šváb

Základy pracovní a inženýrské psychologie hasiče

85,-

15

Balog, Bartlová

Základy toxikologie

140,-

16

Rucký

Průmyslové lezectví a záchranářství

170,-

17

Bebčák

Požárně bezpečnostní zařízení

160,-

18

Orlíková, Štroch

Chemie procesů hoření

130,-

19

Lošák

Technické prostředky požární ochrany II

140,-

21

Balog

Samovznietenie

150,-

22

Balog, Kvarčák

Dynamika požáru

130,-

23

Kolektiv autorů

Protivýbuchová prevence v potravinářství a zemědělství

190,-

24

Bartlová

Nebezpečné látky I

160,-

25

Kolektiv autorů

Likvidace ropných havárií

130,-

26

Dudáček

Automatická detekce požáru

130,-

27

Wichterlová

Chemie nebezpečných anorganických látek

80,-

30

Bartlová, Damec

Prevence technologických zařízení

170,-

31

Masařík

Plasty a jejich požární nebezpečí

160,-

32

Vojta, Rucký

Osobní ochranné pracovní prostředky

170,-

33

Bartlová, Pešák

Analýza nebezpečí a prevence prům. havárií II - Analýza rizik a připravenost na prům. havárie

140,-

34

Hejdová, Kotinský

Dekontaminace v PO

130,-

36

Kolektiv autorů

Nebezpečné látky II

160,-

37

Balog

Hasiace látky a jejich technológie

105,-

38

Šenovský a kol.

Základy požárního inženýrství

160,-

39

Adamec, Šenovský

Právní rámec krizového managementu

105,-

40

Šenovský a kol.

Integrovaný záchranný systém

130,-

41

Ošťádalová

Zavedení tísňové linky 112 v ČR

75,-

42

Kratochvílová a kol.

Ochrana obyvatelstva

130,-

43

Matoušek, Linhart

CBRN - chemické zbraně

140,-

44

Kvarčák

Základy požární ochrany

160,-

45

Kačíková a kol.

Drevo a jeho termická degradácia

75,-

47

Folwarczny, Pokorný

Evakuace osob

110,-

48

Šenovský a kol.

Bezpečnostní plánování

85,-

49

Matoušek a kol.

CBRN - Biologické zbraně

170,-

50

Bradáčová

Požární bezpečnost staveb I - nevýrobní objekty

190,-

51

Šenovský a kol.

Ochrana kritické infrastruktury

130,-

52

Kučera, Kaiser

Úvod do požárního inženýrství

160,-

53

Matoušek, Österreicher, Linhart

CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály

160,-

54

Bojko, Kozubková, Rautová

Základy hydromechaniky a zásobování hasivy

170,-

55

Bradáčová

Požární bezpečnost staveb II - výrobní objekty

160,-

56

Kučera, Kaiser, Pavlík, Pokorný

Metodický postup při odlišném způsobu splnění technických podmínek požární ochrany

160,-

57

Prouza, Švec

Zásahy při radiační mimořádné události

105,-

58

Franc a kol.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zásahové činnosti ve výškách a nad volnou hloubkou

170,-

59

Matoušek, Urban, Linhart

CBRN - Detekce a monitorování, fyzická ochrana, dekontaminace

170,-

60

Šenovský, Balog

Integrální bezpečnost

130,-

61

Kadlec

Průvodce sdílením tepla pro požární specialisty

105,-

63

Kročová

Strategie dodávek pitné vody

160,-

64

Šrom

Zjišťování příčin požáru od elektrických iniciátorů

130,-

65

Kučera a kol.

Požární inženýrství - Dynamika požáru

160,-

66

Mizerski a kol.

Hasicí pěny

170,-

67

Kratochvíl V. a kol.

Tlakové láhve z hlediska požární bezpečnosti

210,-

68

Krömer, Musial, Folwarczny

Mapování rizik

180,-

69

Černý

Záchrana osob na zamrzlých hladinách

85,-

70

Klouda

Rizika podzemních staveb

190,-

71

Kučera a kol.

Požární odolnost stavebních konstrukcí

170,-

72

Netopilová a kol.

Reakce stavebních výrobků na oheň

150,-

73

Kučera, Pezdová

Základy matematického modelování požáru

150,-

75

Pokorný, Toman

Požární větrání - větrání chráněných únikových a zásahových cest

130,-

76

Lukáš a kolektiv

Informační podpora integrovaného záchranného systému

180,-

77

Rybář

Sprinklerová zařízení

140,-

78

Pekar a kol.

Zjišťování příčin požárů v rámci státního požárního dozoru

150,-

79

Šenovský a kol.

Teorie krizového managementu

130,-

80

Herecová

Chemicko-analytické metody v bezpečnostním inženýrství a požární ochraně

150,-

81

Adamec a kol.

Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva

180,-

82

Kročová

Strategie územního plánování v technické infrastruktuře

180,-

83

Trčka

Provádění požárního zásahu

160,-

84

Kučera a kol.

Požární inženýrství - aktivní prvky požární ochrany

130,-

85

Bebčák, Čapek

Kabelové rozvody v požární bezpečnosti staveb

180,-

86

Smetana

Humanitární pomoc při zvládání rozsáhlých mimořádných událostí

130,-

II

kolektiv

SEVESO II

40,-

VIII

kolektiv

SEVESO III

40,-

X

Procházková

Bezpečnost lidského systému

130,-

XI

Procházková

Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou 190,-

XII

Procházková

Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí

110,-

XIII

Bartlová

Prevence a připravenost na závažné havárie

45,-

XIV

Bartlová

Vývoj v oblasti nebezpečných látek a přípravků

60,-

XV

Kratochvíl a kol.

Technické prostředky požární ochrany

230,

XVI

Kulhavý

Metodika plnění disciplín požárního sportu

130,-

XVIII Procházková

Metody rizikového inženýrství

180,-

XIX

Řehák, Folwarczny

Východiska technického a organizačního zabezpečení ochrany obyvatelstva

120,-

XX

Adamec a kol.

Základy organizace a řízení bezpečnosti v ČR

130,-

kolektiv autorů

Koncepce řešení protivýbuchové prevence v podmínkách průmyslových provozů

260,-

Konspekty odborné přípravy I

220,-

Konspekty odborné přípravy II

220,-

Bojový řád jednotek PO - komplet

320,-

Bojový řád jednotek PO - formát A6

160,-

Cvičební řád - formát A6

130,-

Řád výkonu služeb jednotek PO

130,-

Časopis SPEKTRUM

120,-

Bakalářská fyzika

85,-

English reader for safety engineering + workbook

65,-

Plasty

20,-

Uvedené publikace si můžete objednat v e-shopu na www.spbi.cz nebo na adrese SPBI, Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice, e-mail: [email protected], tel.: +420 597 322 970

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2014 Recenzované periodikum Sborník přednášek XIV. ročníku mezinárodní konference Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Editor: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2014, jako svou publikaci 1. vydání ISBN 978-80-7385-145-3

9 788073 851453

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2014

Recommend Documents