Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2006

VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Technická univerzita Košice Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha

Sborník přednášek VI. ročník mezinárodní konference

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2006 pod záštitou rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a náměstka ministra práce a sociálních věcí JUDr. Petra Šimerky

Ostrava, VŠB – TU 13. – 14. června 2006

VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Technická univerzita Košice Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha

Sborník přednášek

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2006 VI. ročník mezinárodní konference

pod záštitou rektora VŠB – TU Ostrava prof. Ing. Tomáše Čermáka, CSc. a náměstka ministra práce a sociálních věcí ČR JUDr. Petra Šimerky

VŠB – TU Ostrava 13. – 14. červen 2006

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava – Výškovice Česká republika www.fbi.vsb.cz Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB – TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava – Výškovice Česká republika www.spbi.cz Technická univerzita Košice Katedra bezpečnosti a kvality produkcie Letná 9 042 00 Košice Slovenská republika www.sjf.tuke.sk Výzkumný ústav bezpečnosti práce Jeruzalémská 9 116 52 Praha 1 Česká republika www.vubp.cz

Sborník přednášek z mezinárodní konference BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2006 Editor: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Pro SPBI vytiskl: Tiskárna Kleinwächter Frýdek – Místek www.tiskarnaklein.cz, [email protected]

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ISBN 80-86634-86-8

Odborný garant konference Chairman doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček – děkan FBI, VŠB – TU Ostrava Dr.h.c. mult. prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc. – rektor TU Košice, SK doc. Dr. Ing. Michail Šenovský – FBI, VŠB – TU Ostrava Eusebio Rial Gonzales - European Agency for Safety and Health at Work, Bilbao, Spain doc. RNDr. Jiří Švec, CSc. – FBI, VŠB – TU Ostrava Prof. Ing. Karol Balog, PhD. – STU Bratislava Ing. Miloš Paleček, CSc. –VÚBP Praha Ing. Viktor Kempa – European Trade Union Technical Bureau (TUTB), Brusel Ing. Ladislav Baron – Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj Dipl. Ing. Werner Sterk - Kommission Arbeitsschutz und Normung (KAN) – D MUDr. Karel Hrnčíř – Státní zdravotní ústav Ostrava

Organizační výbor konference Organisation Committee Ing. Miluše Váchová – VŠB – TU Ostrava doc. Ing. Hana Pačaiová, Ph.D. – TU Košice Ing. Lenka Černá – SPBI Ostrava doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc. – VŠB – TU Ostrava Ing. Světla Fišerová – VŠB – TU Ostrava Ing. Ladislav Šimandl – VŠB – TU Ostrava

Obsah: Bezpečnosť zamestnancov v styku s verejnosťou................................................. 1 Bartek Alojz Úpravy v legislativě chemických látek a chemických přípravků a jejich zavedení do praxe ................................................................................................................. 8 Bartlová Ivana, Fišerová Světla Vliv sálavého tepla na spolehlivost výkonu lidského činitele ............................ 16 Bernatíková Šárka, Malčíková Kateřina, Malý Stanislav Co naleznete na novém informačním serveru BZP.cz zaměřeném na malé a střední podniky? .................................................................................................. 25 Bílek Evžen Nástin cesty k (trvale) udržitelnému rozvoji přes (sociální) společenskou odpovědnost – úvod do problematiky. ................................................................ 31 Bílý Jaroslav Transportní ochranný prostředek ........................................................................ 36 Cejpek Jiří Meranie výkonnosti systému manažérstva BOZP .............................................. 41 Demčák Martin Psychická zátěž, její příčiny a projevy v pracovním prostředí ........................... 46 Drgáčová Jana Ruční manipulace – mimořádně nebezpečná činnost ......................................... 53 Dušátko Antonín Ochranné oděvy pro hasiče: vlastnosti, zkoušení, praktické používání a certifikace ............................................................................................................ 63 Dvořák Otto Poznatky z uplatňování zákona č. 251/2005 Sb.................................................. 75 Elbel Jaromír Nebezpečné látky a přípravky klasifikované na základě toxikologických vlastností.............................................................................................................. 86 Fišerová Světla, Bartlová Ivana Diferenční analýza bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................................ 93 Hájková Martina Systém zabezpečení osobních ochranných prostředků v Armádě České republiky podle evropské legislativy................................................................................... 96 Harašta Petr, Sedlák Bedřich Novinky na oborovém portálu BOZPinfo.cz .................................................... 107 Hoyer Tomáš

Stan bezpieczeństwa pracy w firmach budowlanych na podstawie kontroli przeprowadzonych w OIP Katowice................................................................. 112 Herko Andrzej, Morel Dariusz Využitie fotodokumentácie k vytvoreniu návykov správneho používania ochranných prostriedkov v podmienkach Hasičských jednotiek...................... 121 Chromek Ivan Pracovní riziko v MSP?..................................................................................... 132 Janoušek Vladimír Riadenie bezpečnosti a ochrany zdravia v malých a stredných firmách .......... 140 Jastrabíková Karolína Fire as an Environmental Risk Factor ............................................................... 149 Jovanovic Desimir, Zdravkovic Martina Návrh nové legislativy k bezpečnosti provozu podzemních staveb ................. 158 Klouda Karel Použití nekontaktní termografie pro zvýšení bezpečnosti v podzemích stavbách – štolách, tunelech, kolektorech ........................................................................ 162 Klouda Karel Bezpečný výrobek a prohlášení o shodě ........................................................... 173 Křičfaluši Ivan Zavádzanie manažérskeho systému BOZP v malých a stredných podnikoch.. 180 Majer Ivan Prostriedky pouzivane pri zachyteni uniknutej nebezpecnej latky na vodnej hladine - sorbenty .............................................................................................. 188 Marková Iveta Bioaerosoly. Přehled, rizikový potenciál aerosolů, metody vzorkování, hodnocení. ......................................................................................................... 198 Mička Vladimír, Kubačková Jana, Henková Jaroslava Stav úrazovosti v hasičskom a záchrannom zbore Slovenskej Republiky ....... 209 Mračková Eva Evropský týden BOZP 2006 - informační kampaň........................................... 220 Mroziewicz Dagmar Robert Evakuácia v podmienkach cestného tunela....................................................... 226 Oravec Milan, Glatz Juraj Bezpečnosť líniovych stavieb - potrubné rozvody............................................ 232 Oravec Milan Filtrační polomasky – účinnost, výběr a používání .......................................... 240 Pata Jaroslav, Böswartová Junona

Kontrolní seznamy pro posouzení bezpečnosti technologických objektů ........ 248 Procházková Dana, Bartlová Ivana „Akční plán zdraví u společnosti Tarmac CZ a.s. – výsledku roku 2005, cíle roku 2006.“ ........................................................................................................ 253 Pulec Karel Možnosti provádění auditů BOZP v malých a středních podnicích ................. 259 Puskeilerová Lenka Vybrané faktory ovlivňující bezpečnost práce z hlediska řízení lidí................ 270 Rejf Libor Ergonomická optimalizace pracovního prostředí pro grafické a projekční práce. .............................................................................................. 280 Rubínová Dana Systémové prístup k riešeniu bezpečnostných problémov ............................... 286 Sabo Milan, Vrábeľová Xénia Nové metody a přístupy určené pro vyšetřování kořenových příčin selhání lidského činitele v procesním průmyslu............................................................ 298 Skřehot Petr, Malčíková Kateřina Ochrana před radioaktivními, chemickými a biologickými látkami ................ 307 Smítka Petr Zkušenosti ze zpracovávání dokumentace o ochraně před výbuchem dle nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ........................................................................................ 315 Stabryn Dušan BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu......................................................... 325 Szczypková Andrea, Szczypka Petr Násilí a sexuální obtěžování na pracovišti ........................................................ 330 Ščurek Radomír Studie tvorby výbušné atmosféry vypařováním hořlavých kapalin.................. 341 Šimandl Ladislav, Damec Jaroslav, Fousek Lukáš Povinnosti výrobců při uvádění OOP pro práci ve výškách na trh................... 350 Šorf Jiří, Vavřín Miloš Stanovení efektivní dávky pracovníků na pracovištích se zvýšeným ozářením z přírodních radionuklidů .................................................................................. 363 Švec Jiří Datamining pro MSP......................................................................................... 369 Tesková Jarmila Rizikové práce a výskyt nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji .......... 379 Urbanec Jiří

Hodnotenie pracovného zaťaženia obsluhy lisu sémantickým diferenciálom.. 384 Vrábeľová Xénia, Sabo Milan Základní požadavky k bezpečné činnosti na elektrických zařízeních .............. 391 Vrána Václav, Meduna Vladimír

Bezpečnosť zamestnancov v styku s verejnosťou Ing. Alojz BARTEK Sociálna poisťovňa, ústredie; Ul. 29 augusta 8-10; 813 63 Bratislava e-mail: [email protected] Kľúčové slová: Bezpečnosť, hrozba, krízové situácie, záťaž, stres, strach, pracovné prostredie Abstrakt: Článok sa zaoberá problematikou bezpečnosti v informačnoporadenských centrách, ich začlenenia v rámci prevádzky. Patrí tu ochrana priestorov, jej zamestnancov i klientov a bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Príspevok rozoberá potrebu riešenia bezpečnostných problémov s dôrazom na prevenciu. Zamýšľa sa nad súčasnou situáciou pri ochrane zamestnancov, vytvorenia lepších pracovných podmienok Úvod: Informačno-poradenské centrum je stránkové pracovisko, ktoré služby občanom – poistencom. Nachádza sa čo najdostupnejších priestoroch objektov väčšinou na prízemí kde je zabezpečený bezbariérový vstup. V informačnoporadenskom centre sa vybavuje podstatná časť problematiky organizácie. Na tomto pracovisku občania podávajú svoje žiadosti. "Poskytovanie informácií a služieb sa odohráva v otvorenom priestore, v čo možno najkratšom čase," . Prevádzkové problémy: Nevyhnutnou súčasťou riadenia informačno-poradenského centra je riešenie prevádzkových problémov, ku ktorým patrí aj realizácia a rozvoj bezpečnostnej politiky. V súčasnosti je potrebné zaoberať sa otázkami bezpečnosti o to viac, o čo väčšie je riziko občianskej netolerantnosti násilia a terorizmu. Informačno-poradenské centrá patria v inštitúcii k najviac potenciálnym ohrozeným priestorom, pretože sú miestom voľne prístupným širokej verejnosti a prevádzka vo väčšine z nich funguje bez výraznejšej kontroly pohybu klientov. Hoci sú známe niektoré udalosti ohrozujúce zamestnancov, poistencov a návštevníkov informačno-poradenského centra, stále sa podceňujú možné riziká.

1

Hrozby a riziká: • • • •

požiar, hrozba bombového útoku, únik toxických látok v blízkosti budov kompletné prerušenie dodávky elektrického prúdu (svetlá, počítače a telefónne služby), • lúpež, • agresívni poistenci, Potenciálnymi hrozbami sa kompetentní zaoberajú len v ojedinelých prípadoch. V informačno-poradenských centrách sa často riešia problémy s poistencami, ktorí narúšajú poriadok alebo poškodzujú jej hmotný i nehmotný majetok. Mnohokrát sú zamestnanci týchto pracovísk vystavení osočovaniu, vyhrážaniu a neraz i fyzickým útokom a sami sa nedokážu účinne brániť. Vedúci zamestnanci sa pre ochranu zamestnancov, ktorí sú v styku s poistencami snažia nájsť spôsob, ako zaistiť aspoň ich minimálnu bezpečnosť. V niektorých informačno-poradenských centrách to manažment rieši rôznymi oddeľujúcimi prvkami zo skla, medzi zamestnancom a poistencom zvyšuje sa odstupová vzdialenosť od vybavovacieho pracoviska, využívajú sa súkromné bezpečnostné služby alebo sa vytvárajú službu z vlastných zamestnancov. Poistenci už pred vstupom do informačno-poradenských centier dostávajú základné informácie o tom na ktorom pracovnom mieste si môžu vyriešiť svoje problemy. Touto jednoduchou prvotnou informáciou sa predchádza vzniku začiatočného napätia, ktoré sa môže preniesť aj do rokovania s príslušným zamestnancom. Je tu však doteraz nedoriešená otázka: Patria takíto “bodygardi” do expozitúr? Domnievam sa, že áno, pretože sa zvyšuje osobná bezpečnosť zamestnancov a ochranu majetku. Je len samozrejme, že len dostatočne kvalifikovaní zamestnanci súkromnej bezpečnostnej služba (ďalej len SBS) sú zárukou dobrej ochrany zamestnancov pred agresívnymi klientmi a samozrejme i spolupráce medzi zamestnancami poradenského centra a zamestnancami SBS. V každom informačno-poradenskom centre musí byť vypracovaný strategický bezpečnostný plán zameraný na zabezpečenie okolia a vnútorných priestorov budov, predchádzanie trestnému a protispoločenskému správaniu, na zvýšenie bezpečnosti v priestoroch pre verejnosť a ochrany fondov. Pobočka je povinná vytvoriť podmienky na účinnú ochranu života a zdravia zamestnancov, poistencov a majetku,. Musí prijať opatrenia, ako predchádzať úrazom, nehodám, požiarom, živelným prírodným pohromám, mimoriadnym udalostiam. Plán pre prípad pohromy musí obsahovať: určenie nebezpečenstva, preventívne opatrenia (poplašné systémy, hasiace systémy, bežná údržba), reakcia v prípade vzniku úrazu, havárie a obnovu, resp. uvedenie do pôvodného stavu. Súčasťou plánu musí byť aj školenie zamestnancov na ich pripravenosť 2

riešiť nepredvídané situácie. Prepracovaná bezpečnostná stratégia patrí k firemnej politike informačno-poradenského centra. V objekte informačnoporadenského centra sa musí zabezpečiť ochrana zamestnancov, poistencov, priestorov a majetku, ochranu fondov, ochranu dát v informačných systémoch, zabezpečenie ochrany osobných údajov, aplikovať požiadavky bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (ďalej len BOZP), požiarnej a civilnej ochrany. [3] Psychologické aspekty Zamestnanci informačno-poradenského centra sú pri výkone povolania vystavení rôznym činiteľom, ktoré vyplývajú na ich BOZP a samozrejme i pracovný výkon. Dennodenne sa dostávajú do situácií, ktoré v nich zanechávajú stopy nepríjemného napätia, únavy, podráždenosti, rozladenosti a to samozrejme vedie k zníženiu duševnej a telesnej výkonnosti. Neznalosť legislatívy a povinností poistencov, tlak času, prepracovanosť, zhon, strach z možnosti ohrozenia vlastnej osoby – všetky tieto faktory sa premietajú do ich psychiky. Reakcia na uvedené faktory je spätá so subjektívnymi predpokladmi, ktoré vyplývajú z individuálnych sociálno-psychologických daností zamestnanca. Pri svojej pracovnej činnosti sú pod tlakom času, ale aj zodpovednosťou voči poistencovi, voči svojím kolegom, voči organizácii a neposlednom rade voči sebe. Pocit nezvládnuteľnosti situácie, agresívny poistenec, vyhrážajúci sa poistenec, krádež a mnohé iné faktory pôsobia na zamestnancov ako stresory. Ďalším fenoménom, s ktorým sa musia vyrovnať a ktorý ovplyvňuje ich psychickú vyrovnanosť je strach. Strach je jednou z najprirodzenejších vlastností človeka. V zamestnancoch vyvolávajú strach rozličné a samozrejme aj rozdielne podnety. V súvislosti s priamou prácou s poistencom existuje veľa faktorov, ktoré môžu vyvolať strach. Strachu sa neubránime. Je však dôležité, aby sme si udržali schopnosť racionálneho konania. Strach nesmie človeka ovládnuť, preto je dôležité vedieť strach objektívne, rozpoznať a pripustiť si jeho prítomnosť. Takouto krátkou analýzou psychického zaťaženia zamestnancov informačno-poradenského centra som chcel poukázať aká je po psychickej stránke náročná ich práca nehovoriac o zvládaní krízových situácií, kde musia byť samotný zamestnanci psychológmi. [1] Práva a povinnosti zamestnancov k poistencom a ostatnej verejnosti a) upevňuje dôveru verejnosti k organizácii svojou profesionalitou, nadstraníckosťou a nestranným konaním, b) nepoužíva vo svojej činnosti prostriedky, ktoré odporujú platným právnym predpisom alebo ich obchádzajú, c) vo vzťahu k verejnosti obhajuje záujmy organizácie a poistencov,

3

d) rešpektuje ľudskú dôstojnosť a zachováva mlčanlivosť vo veciach týkajúcich sa osobných údajov poistencov a ostatných občanov. Zamestnanec vo vzťahu k poistencom a ostatnej verejnosti je povinný: a) vystupovať korektne a úctivo bez ohľadu na ich pohlavie, manželský stav, rodinný stav, rasu, farbu pleti, jazyk, vek, vieru a náboženstvo, zdravotný stav, politické alebo iné zmýšľanie, odborovú činnosť, národný alebo sociálny pôvod, príslušnosť k národnosti alebo etnickej skupine, majetok, rod, alebo iné postavenie, b) voliť formálny, ale citlivý individuálny prístup s ohľadom na ich problémy a aktuálny psychický a fyzický stav, c) rešpektovať právo na slobodu informácií v súlade s platnými právnymi predpismi, d) aktívne pristupovať k riešeniu problémov v súlade s platnými právnymi predpismi, konať ústretovo s cieľom uspokojiť právne nároky poistenca, e) poskytovať kvalifikované odborné informácie, nezneužívať neznalosť platných právnych predpisov. Vzťahy medzi zamestnancami a) dodržiavať zásady spoločenskej etiky bez prejavu nadradenosti, b) zachovávať dôvernosť údajov o výške vlastných príjmov a príjmov ostatných zamestnancov, c) udržiavať a posilňovať na pracovisku zdvorilé a korektné vzťahy, ochotne spolupracovať v záujme dosiahnutia pracovných cieľov, d) rešpektovať súkromie ostatných zamestnancov na pracovisku, aj v osobnom živote, e) zaujímať korektný, ale nekompromisný postoj voči nedostatkom v práci ostatných zamestnancov, f) poskytovať pomoc služobne mladším zamestnancom, predchádzať konfliktom. Vedúci zamestnanec vo vzťahu k podriadeným zamestnancom je povinný: a) bezodkladne a konštruktívne riešiť vzniknuté konflikty, b) byť vzorom pre ostatných zamestnancov v správaní, konaní a prístupoch k pracovným povinnostiam, c) upevňovať dobré vzťahy medzi zamestnancami, spravodlivo hodnotiť zamestnancov pri odmeňovaní, d) poskytovať podriadeným zamestnancom včas všetky informácie a podklady potrebné na výkon ich činnosti, e) motivovať výkon zamestnancov, byť otvorený voči pripomienkam zamestnancov. [5]

4

Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci Systém bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (BOZP) v organizácii slúži na dodržiavanie zásad ochrany zamestnancov pri práci, stále zlepšovanie pracovných podmienok, pracovnej disciplíny a celkovej výkonnosti pracovníkov. BOZP nepredstavuje len tradične chápanú prevenciu proti úrazom a haváriám, ale patrí sem aj psychická a fyzická pohoda, sociálna ochrana, pracovné podmienky, pracovné vzťahy, hygienické podmienky, sociálne vybavenie pracovísk. Zákonné úpravy ochrany zamestnancov pri práci vyžadujú rešpektovanie nielen fyzikálnych, mechanických, chemických a biologických nebezpečenstiev, ale aj zohľadnenie pracovnej záťaže. Možnosti maximálneho využívania potenciálu človeka vedú cez vytváranie optimálnych pracovných podmienok a pracovnej klímy. Podmienky a klíma v práci sú odrazom slabých a silných stránok organizácie, jej celkovej kultúry. Koncepcia politiky BOZP by podľa zákona č. 330/1996 Z. z. od 1. júla 2006 zákona č. 124/2006 Z. z. mala prezentovať základnú orientáciu vývoja BOZP, filozofiu a kultúru práce, mala by sa zamerať na spoľahlivosť ľudského činiteľa, zisťovanie determinánt zlyhania človeka, zabezpečenie optimálnych podmienok na prácu a pracovných vzťahov. [6] Bezpečnostné opatrenia sa dajú najlepšie dodržiavať, ak pobočky pracujú vo vlastných budovách alebo účelových budovách vhodných na činnosť expozitúr, prispôsobených na vysokú návštevnosť, využívanie techniky a uskladnenie dokumentov. Dobre dimenzovaná elektroinštalácia, protipožiarne opatrenia, správna cirkulácia vzduchu by mali byť zaistené v každej expozitúre. Klimatizácia, prípadne inak riešené vetranie môže znížiť vyčerpanosť zamestnancov aj používateľov (ktorí trávia v informačno-poradenskom centre denne aj niekoľko hodín). Budovy treba vybaviť vhodným osvetlením, ktoré nezaťažuje zrak a zvyšuje produktivitu práce. [4] Zo skúsenosti vieme, že v praxi sa uplatňuje zákon NR SR č. 330/1996 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci v znení zákona č. 158/2001 Z. z. (úplné znenie zákona NR SR č. 367/2001 Z. z.), ktorý sa zaoberá otázkou povinnosti poskytovania osobných ochranných pracovných prostriedkov (OOPP). V § 8a ukladá zamestnávateľom vypracovať hodnotenie nebezpečenstiev vyplývajúcich z pracovného procesu a pracovného prostredia a na jeho základe potom vypracovať zoznam poskytovania OOPP. V organizácii je vypracovaná Smernica na zabezpečenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, na základe ktorej sa poskytujú osobné ochranné pracovné prostriedky vybraným zamestnancom a profesiám. S bezpečnostnými predpismi je nový zamestnanec povinný sa oboznámiť ešte pred nástupom do práce. Všetci zamestnanci manipulujúci s dokumentmi musia byť poučení o správnom spôsobe zdvíhania a nakladania s bremenami. 5

BOZP, v pobočkách a ich expozitúrach vychádza z legislatívnych noriem, ako Zákonník práce č. 311/2001 v platnom znení, nariadenie vlády SR č. 201/2001 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách na pracovisko a č. 204/2001 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách pri práci s bremenami a č. 47/2002 Z. z. o ochrane zdravia pri práci s biologickými faktormi. V súčasnosti sa neodmysliteľnou súčasťou pracovného procesu v expozitúrach stalo používanie počítačov. Dlhé hodiny práce s PC majú vplyv na zdravotnú kondíciu zamestnancov a vzniká jednostranné dlhodobé zaťaženie. Vláda SR prijala nariadenie č. 247/2001 Z. z. o minimálnych bezpečnostných a zdravotných požiadavkách pri práci so zobrazovacími jednotkami, ktoré zamestnávateľovi ukladá: • organizačne zaistiť bezpečnosť práce s ohľadom na všetky aspekty súvisiace s prácou so zobrazovacími jednotkami (účinky nepriaznivých faktorov práce a pracovného prostredia), • posudzovať riziká práce so zobrazovacími prostriedkami, • informovať a zaškoľovať zamestnancov, ktorí pracujú so zobrazovacou jednotkou, • dodržiavať minimálne požiadavky na zariadenie, pracovné prostredie a programové vybavenie. [2] Záver Pobočky a ich informačno-poradenské centrá sa musia i naďalej zameriavať na bezpečnostnú prevenciu a zdokonaľovať ochranu pobočiek koncepčne, s dostatočným predstihom. Vzhľadom na obmedzené množstvo finančných zdrojov a zložitosť problematiky bezpečnosti je potrebné zamerať sa najmä na ochranu osôb, budov, zlepšenie pracovných podmienok zamestnancov, vytvoriť priestor pre poistencov, kontroly a regulácie mikroklímy prostredia, uskladnenia a zaobchádzania s dokumentmi. Manažment organizácie musí riešiť, ako sa v praxi dodržiavajú všetky nariadenia, ako sa uplatňujú potrebné zásady BOZP, či sa vytvárajú pre zamestnancov vhodné ergonomické podmienky. Musí sa tiež zaoberať konkrétnymi požiadavkami na elimináciu zdravotných rizík pri práci s verejnosťou, s fondmi, pri práci s bremenami a s počítačmi. Zoznam literatúry: [1] ČAHOJOVÁ, Ľ. : Psychologické aspekty práce In. 9 medzinárodná vedecká konferencia : Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí. Žilina 2004 ISBN 80-8070-272-1

6

[2] GAŽIOVÁ, M.: Minimálne bezpečnostné a zdravotné požiadavky pri práci so zobrazovacími jednotkami. In: Bezpečná práca, roč. 34, 2003, č. 2, s. 1930. [3] PETERCOVÁ, Š.: Bezpečnosť v knižniciach. Dostupné na internete www.cvtisr.sk/itlib/itlib051/petercova.html. [4] POLÁK, P..: Organizácia veľkých stavieb: Formy a metódy zdokonalenia organizácie stavebného dodávateľa. Bratislava: Alfa, 1989 182 s. MDT: 69:007 -- 65.01 [5] REMIŠOVÁ, A.: Etika a ekonomika. Bratislava: Ekonóm, 2004 s 238. ISBN: 80-225-1820-4 [6] SABO, M.: Základy bezpečnostného inžinierstva. Bratislava: Slovenská technická univerzita, 2004 s.177. ISBN: 80-227-2054-2

7

Úpravy v legislativě chemických látek a chemických přípravků a jejich zavedení do praxe doc. Ing. Ivana BARTLOVÁ, Csc., Ing. Světla FIŠEROVÁ VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnostního managementu e-mail: [email protected] [email protected] Klíčová slova: chemické látky, chemické přípravky, klasifikace, registrace, označování, balení, oznamování Abstrakt: Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, i některé prováděcí předpisy byly novelizovány v souladu s požadavky příslušných směrnic EU. Cílem příspěvku je seznámení s provedenými úpravami, které se promítnou do praxe a poukázání na jejich význam a přínos. Úvod S významem a principem nové úpravy pro oblast chemických látek a chemických přípravků - zákonem č. 356/2003 Sb. - jste již byli seznámeni v rámci Konference BOZP 2005 i v dalších souvisejících publikacích. Je třeba připomenout a zdůraznit, že v zákoně č. 356/2003 Sb, o chemických látkách a chemických přípravcích, došlo především: • k zpřesnění zásad klasifikace chemických přípravků i zvýšení nároků na zpracování bezpečnostního listu, • k zpřesnění podmínek registrace ve vztahu k posouzení rizika, poskytování údajů (úplná a částečná registrace) i zvláštních podmínek registrace, • k zpřesnění zásad balení a označování chemických látek i chemických přípravků. Ve čtvrtém čtvrtletí 2005 byl vydán zákon č. 345/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti v plném rozsahu 1. listopadu 2005. Úplné znění zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn bylo publikováno pod č. 434/2005 Sb.

8

Úpravy a doplnění v základních pojmech Dovozem je propuštění látky nebo přípravku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití. Dovozcem je osoba, která v době dovozu látky nebo přípravku na území České republiky je jejím příjemcem. Firma, která doveze látku nebo přípravek na území ČR a je jejím přímým příjemcem, je dovozcem. V případě, kdy zahraniční firma se sídlem v ČR zprostředkuje dovoz zákazníkovi a látky nebo přípravky jsou dovezeny přímo k zákazníkovi, plní povinnosti dovozce zákazník Pokud jsou látka nebo přípravek před předáním zákazníkovi uloženy ve firmě, byly přijaty zprostředkující firmou a povinnosti dovozce plní tato firma. Uvedení na trh v České republice je každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku v ČR jejich výrobcem. Za uvedení na trh se považuje též dovoz látky nebo přípravku. Nově byl zaveden pojem uvedení na trh v Evropských společenstvích, což je uvedení na trh a uvedení na trh v jiné členské zemi Evropských společenství, přičemž uvedením na trh v jiné členské zemi Evropských společenství je každé úplatné nebo bezúplatné předání látky nebo přípravku na území jiné členské země Evropských společenství jejich výrobcem a dovoz látek a přípravků na území jiné členské země Evropských společenství. Distributorem je osoba, která uvede látku nebo přípravek do oběhu. (Distribuce je podnikání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky) Nově byl zaveden pojem první distributor, což je distributor, který jako první uvádí do oběhu látku nebo přípravek, které byly vyrobeny nebo dovezeny na území jiné členské země Evropských společenství. Uvedení do oběhu je úplatné nebo bezúplatné předání látek nebo přípravků jiné osobě v České republice po jejich uvedení na trh nebo po jejich nabytí prvním distributorem. Dalším novým pojmem je meziprodukt - látka, která je spotřebována nebo použita při přeměně na jinou látku nebo látky a je výhradně pro tento účel vyrobena. Vzhledem k nově zavedenému pojmu první distributor je potřebné poukázat na jeho povinnosti: • zajištění, že látka nebo přípravek, které nabývá, jsou klasifikovány v souladu se zákonem a získání údajů použitých pro klasifikaci, • zajištění, pokud je to nutné, že u látky nebo přípravku bude provedeno nové hodnocení nebezpečnosti pro zdraví nebo životní prostředí, 9

• zajištění, aby látky a přípravky, které uvádí na trh, byly opatřeny obaly a uzávěry, které splňují požadavky zákona, • zajištění, aby látky a přípravky, které uvádí na trh, byly označeny v souladu se zákonem, • vypracovat bezpečnostní list v českém jazyce • archivovat dokumentaci ke klasifikaci, značení, balení, bezpečnostnímu listu Nevede evidenci a neprovádí oznamování. Úpravy v registraci U látky vyrobené mimo území ES žádá o registraci osoba, která uvádí látku samotnou nebo obsaženou v přípravku na trh nebo osoba, která bylá výrobcem pověřena k podání žádosti o registraci jako jediná. U meziproduktu lze při registraci požádat MŽP o souhlas s předložením omezeného rozsahu informací a současně se MZ poskytnou doklady, že jsou splněny podmínky stanovené pro meziprodukty prováděcím právním předpisem. Úpravy v označování látek a přípravků V případě, že se jedná o látku nebo přípravek přepravené na území České republiky z jiné členské země Evropského společenství, postačí uvedení údajů o osobě s trvalým pobytem nebo sídlem na území jiné členské země Evropských společenství, která je odpovědná za uvedení látky na trh nebo do oběhu v rámci celého Evropského společenství. (V případě že první distributor dopraví na území ČR látku z Evropského společenství postačí na obalu pouze uvést výrobce z Evropského společenství. Na obale nemusí být uveden první distributor, který na území ČR uvádí látku do oběhu.) Úpravy v grafických symbolech Na obalu nebezpečných látek a nebezpečných přípravků se ruší (nemusí být uvedeno) písmenné označení nebezpečných vlastností fyzikálně chemických a vlastností nebezpečných pro životní prostředí. Úpravy v označování látek a přípravků Distributor, který uvádí do oběhu látky nebo přípravky klasifikované a označené podle tohoto zákona je povinen:

10

• uvádět je do oběhu s původním označením, • nebo nově označené v souladu s tímto zákonem, • nově označovat je může pouze v případě, že uvádí do oběhu látky a přípravky nově zabalené. Pokud uvede do oběhu nově označené látky nebo přípravky je povinen na obalu uvést údaje o své osobě (ve stejném rozsahu jako osoba, která uvádí na trh). První distributor má rovněž povinnost uvést na obalu údaje o své osobě v případě, že látku nebo přípravek, který nabývá nově označí. Úpravy v Bezpečnostním listě Osoba, která uvádí na trh nebezpečnou látku nebo přípravek je povinna zajistit vypracování bezpečnostního listu v českém jazyce. Bezpečnostní list je souhrn: • identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, • údajů o nebezpečné látce nebo přípravku a údajů potřebných pro ochranu zdraví a životního prostředí. Výrobce nebo dovozce se může dohodnout s distributorem, který od něj látku nebo přípravek přebírá, že se v bezpečnostním listu místo údajů o výrobci nebo dovozci uvedou údaje o distributorovi. V bezpečnostním listě se uvede, podle toho kdo uvádí látku nebo přípravek na trh nebo do oběhu, buď výrobce nebo dovozce, nebo místo výrobce nebo dovozce distributor, nebo první distributor a výrobce nebo dovozce nebo distributor v EU. První distributor je povinen: • zajistit, aby pro látku nebo přípravek v souladu se zákonem byl vypracován bezpečnostní list, • v bezpečnostním listě uvést identifikaci o své osobě a současně údaje o výrobci, dovozci nebo distributorovi se sídlem na území jiné členské země Evropských společenství, od kterého bezpečnostní list převzal. První distributor nemusí na obalu nebezpečné látky nebo přípravku uvádět identifikaci o své osobě, ale musí identifikaci uvést v bezpečnostním listu. Distributor, který látku nebo přípravek nově balí nebo nově označuje je povinen do bezpečnostního listu uvést identifikační údaje o své osobě. (Jinak se identifikace distributora uvádí jen na označení a to pouze v případě, že dojde k dohodě s výrobcem nebo dovozcem a údaje distributora se uvedou místo identifikace dovozce nebo výrobce.) 11

Zjistí-li osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu nebezpečné látky nebo přípravky (výrobce, dovozce, distributor nebo první distributor) nové závažné informace o nebezpečné látce nebo přípravku je povinna: • tyto informace neprodleně bezplatně poskytnout příjemci bezpečnostního listu, který byl příjemcem nebezpečné látky nebo přípravku během předchozích 12 měsíců, • poskytnout nové závažné informace o nebezpečné látce nebo přípravku, zejména o nebezpečnosti pro zdraví nebo pro životní prostředí v novém bezpečnostním listu označeném jako revize. V novém bezpečnostním listu se zřetelně vyznačí informace, které byly přidány, vypuštěny nebo upraveny. Výrobce, dovozce a první distributor jsou povinny uchovávat podklady použité pro vypracování bezpečnostních listů po dobu uvádění látek nebo přípravků, pro které byly tyto bezpečnostní listy vypracovány, na trh nebo do oběhu a následující 3 roky a poskytovat je na vyžádání správním orgánům pro potřeby jejich správní, kontrolní nebo sankční činnosti. Výrobce, dovozce a první distributor, kteří uvádějí na trh nebo do oběhu nebezpečné látky nebo přípravky jsou povinny zaslat bezpečnostní list v elektronické podobě do 30 dnů ode dne, kdy látku nebo přípravek uvedly na trh poprvé, rovněž MZ. Povinnost poskytnout bezpečnostní list na nebezpečné látky a přípravky bezplatně nejpozději při prvém předání látky nebo přípravku odběrateli zůstává v platnosti. Bezpečnostní list se předkládá při dovozu nebezpečných chemických látek nebo přípravků rovněž celnímu úřadu. Na přípravky, které nejsou nebezpečné, ale obsahují alespoň jednu látku, která představuje nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí nebo alespoň jednu látku, pro kterou je stanoven přípustný expoziční limit, o koncentraci větší nebo rovné 1 hmot. % (0,2 obj %.), je povinnost bezplatně poskytnout bezpečnostní list na vyžádání při prvém předání látky nebo přípravku odběrateli. Bezpečnostní list může být poskytnut v podobě tištěné nebo elektronické, po vzájemné dohodě. Oznámení a evidence Pro úplnost jsou uvedeny i následující potřebné informace. Oznámení podává výrobce a dovozce, který vyrábí nebo dováží nebezpečné látky samotné nebo obsažené v přípravcích, které nepodléhají povinnosti registrace. Jsou povinni oznámit MŽP údaje o těchto látkách uvedených na trh v kalendářním

12

roce samotných nebo jako součást přípravku, a to pouze v případě, že jejich množství je větší než 1 000 tun. Oznámení se provádí k 15. únoru následujícího roku. Oznámení podává i výrobce a dovozce, který vyrábí nebo dováží nebezpečné látky samotné nebo obsažené v přípravcích, které nepodléhají povinnosti registrace, v množství větším než 10 tun za rok, ale menším nebo rovném 1 000 tun za rok. Požadované údaje, na rozdíl od výše uvedené vyššího množství, neobsahují informace o fyzikálně chemických vlastnostech látky, údaje o transportu a chování látky v životním prostředí, údaje o vlastnostech látky nebezpečných pro zdraví i životní prostředí. První distributor nemusí podávat oznámení. Evidenci vede pouze výrobce a dovozce, který vyrábí nebo dováží nebezpečné látky samotné nebo obsažené v přípravcích, nepodléhající povinnosti registrace. Evidence se vede pro potřeby oznamování. Souhrnná evidence látek za kalendářní rok se uchovává po dobu 5 let. Novelizace prováděcích předpisů Vyhláška MŽP č. 279/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe. Vyhláška MŽP č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence. Vyhláška MŽP č. 78/2006 Sb., 109/2005 Sb., kterými se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Vyhláška MŽP č. 389/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní prostředí. Vyhláška MŽP č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí. Vyhláška MPO č. 460/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku. Vyhláška MPO č. 369/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.

13

Vyhláška MŽP č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. Vyhláška MZ č. 12/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek Vyhláška MZ č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka. Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Vyhláška MZ č. 449/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků. Vyhláška MV č. 10/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti. Závěr Jak vyplývá z uvedených skutečností v oblasti klasifikace, registrace, označování i balení nebezpečných chemických látek a přípravků dochází a bude docházet ke změnám a úpravám (REARCH) tak, aby byly známy skutečné údaje o vlastnostech látek nebezpečných pro zdraví i pro životní prostředí. . Z uvedených novelizací prováděcích předpisů lze za významnou změnu v požadavcích legislativy považovat vyhlášku MPO č. 369/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. Vyhláška nabyla účinnosti 1. listopadu 2005 a jedná se především o upravený (změna symbolů nebezpečnosti, změna a především rozšíření R a S vět i u chemických látek běžně používaných) a rozšířený (zařazení řady nových chemických látek) Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných látek. Je potřebné upozornit, že práce se Seznamem závazně klasifikovaných nebezpečných látek není jednoduchá pro toho, kdo nezná názvy chemických látek podle IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii) a možná synonyma. Hlavním úkolem IUPAC je taková podpora chemie, aby co nejlépe sloužila lidem. Základním předpokladem je vytvoření jednotného prostředí pro označování a popis vlastností chemických látek.

14

Literatura: [1] Zákon č.356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 434/2005 Sb.) [2] Prováděcí předpisy, především vyhláška MPO č. 369/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MPO č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.

15

Vliv sálavého tepla na spolehlivost výkonu lidského činitele Ing. Šárka BERNATÍKOVÁ VŠB-TU Ostrava, e-mail: [email protected] Ing. Kateřina MALČÍKOVÁ VÚBP Praha, e-mail: [email protected] RNDr. Stanislav MALÝ VÚBP Praha, e-mail: [email protected] Klíčová slova: mikroklima, klimatická spolehlivost lidského činitele

komora,

tepelná

zátěž,

stereoteploměr,

Úvod Údaje v odborné literatuře potvrzují závažnost tepelně-vlhkostního mikroklimatu na pracovištích při vytváření přípustné hygienické úrovně pracovišť, přičemž vliv její nerovnoměrnosti zůstával podceňován, i když negativní působení průvanu a jednostranného, zvláště slunečního záření, byl všeobecně znám. Dosavadní pokusy o řešení tohoto problému, které vyústily v zavedení tzv. radiační asymetrie, nevyhovují - jsou zřejmé rozpory přípustných hodnot se skutečností, se skutečným působením na člověka, s jeho fyziologickou odezvou. Navíc, pokud se daný rozpor prokáže, nelze konstatovat, že spolehlivost výkonu pracovníků pracujících za takových podmínek (pracovní prostředí je legislativně zcela v příslušných limitech) se blíží optimu, protože to není zjištěno. Pokud by se zjistilo za stanovených jednotlivých experimentálních podmínek významně vyšší chybování, a tím zásadní ovlivnění spolehlivosti člověka, bylo by nutné přijmout další opatření v konstrukci pracovišť a pracovních podmínek na pracovních místech s vysokým vlivem na bezpečnost. Psychické procesy při pracovní činnosti Základním psychickým procesem, který ovlivňuje spolehlivý pracovní výkon, je pozornost, která je nasměrována na postřeh vnějších signálů a jejich změn. Narušení pozornosti se projevuje v chybách a v poklesu celkového výkonu. Porušení pozornosti se projevuje i v dalších kognitivních procesech jako je paměť, učení, myšlení, rozhodování a řešení problémů. Definice spolehlivosti Spolehlivost člověka bývá definována různě, například definice Amerického institutu chemického inženýrství (1994) zní: „lidská spolehlivost je

16

pravděpodobnost, že práce bude úspěšně splněna v požadovaném minimálním čase“. Operacionalisticky lze spolehlivost člověka chápat jako výkon činnosti s minimálním počtem chyb. K experimentálnímu prověření je potřeba určit úlohy, na nichž lze spolehlivost zkoumat. Úlohy musí vycházet z modelu činnosti, založeném na aktivaci psychických procesů, zahrnutých ve výkonu. Použité úlohy vycházejí z Rasmussenova (1983) modelu, který Reason (1990) doplnil o základní klasifikaci lidského chybování. Model vychází z toho, že lidskou činnost lze rozdělit do 3 typů: 1) Činnost založená na dovednostech (Skill-based): člověk provádí rutinní, vysoce nacvičené úkoly, které lze charakterizovat jako automatizované. Vyjma příležitostné kontroly je takové chování spojeno s malým vědomým úsilím. Příklady ze životních činností zahrnují oblékání oděvu, mytí, čištění zubů, příjem potravy, otevírání a zavírání dveří atp. Příklady operátorských činností mohou být otevírání a zavírání ventilů, vypínání a zapínání nějaké funkce (např. ohřevu, průtoku apod.). Chyby při této rutinní činnosti mají povahu tzv. „slips“, což lze do češtiny přeložit jako „kiks“. Jde zpravidla o nepozornost, přehlédnutí, nepovšimnutí, záměnu akcí. 2) Činnost založená na pravidlech (Rule-based): znamená řešení situace, která nastává tehdy, jestliže se situace trochu změní a modifikuje naše naprogramované chování a ta situace je nám známa anebo jsme v ní vycvičeni. Je to založeno na pravidlech, protože aplikujeme známé principy. Model pravidla: objeví-li se problém, operátor musí provést diagnózu (tj. najít příčinu odchylky) v podobě logického úsudku IF-THEN: a) diagnostické pravidlo: symptomy jsou A, příčinou problému je B. Po nalezení příčiny pak postupuje podle akčního pravidla b) akční pravidlo: příčinou problému je B, udělej C. Pravidla jsou typickým příkladem jakéhokoli nácviku pracovních postupů operátora. Ve dvou experimentálních úlohách, použitých ke zkoumání účinků mikroklimatických podmínek, jsou obsažena pravidla pro správnou činnost. Proband reaguje zkráceným postupem: podnět vyhovuje pravidlům, udělej C (tj. stiskni klávesu se správnou šipkou). Chyby při této činnosti se projevují formou tzv. kiksů (slips), tj. chybná reakce stisknutím nesprávné klávesy. Chybou může být i zpomalení reakcí, kdy si proband musí připomenout dané pravidlo, což znamená jeho reprodukci z paměti.

17

3) Činnost založená na znalostech (Knowledge-based): tento druh činnosti se odehrává v nových situacích, kdy nemáme žádná aplikovatelná pravidla. Může mít formu řešení problému, přičemž se používá analytického myšlení a uchovaných znalostí. V této formě činnosti lze chyby člověka klasifikovat jako omyly (nesprávný úsudek a z toho vyplývající špatný záměr a chybná rozhodnutí). Omyly se objevují zejména při úkolech založených na pravidle a na znalostech, například neexistuje pravidlo pro danou situaci anebo není nalezeno správné řešení problému. Úlohy modelující chyby člověka Pozornost operátora je zaměřena na vnější signály prostředí, na něž musí operátor reagovat příslušnými pohybovými akcemi. Včasné a správné reagování na přicházející signály je podmínkou pro bezchybný a spolehlivý pracovní výkon. K chybě dochází tehdy, jestliže operátor reaguje nesprávně anebo příliš pozdě. Příčinou toho je výpadek pozornosti na podněty ohlašující nějakou změnu v prostředí. Činnost operátora lze modelovat pomocí úloh, které zahrnují všechny zde vyjmenované prvky. Na tyto úlohy je třeba klást následující podmínky: 1) Musí být přístupné chybám, které je možno snadno registrovat. 2) Nesmí trvat příliš dlouho, aby pozornost nebyla otupována prováděnou činností (únavou), která by mohla maskovat účinky exponované noxy 3) Musí být pro zkoumané osoby zajímavá tak, aby se lidé snažili podávat možný nejlepší výkon 4) Činnost musí být snadno nacvičitelná, aby při experimentu nedocházelo k zlepšení výkonu vlivem nácviku, což by mohlo znesnadnit interpretaci výsledků jako účinku chemické noxy Těmto podmínkám vyhovují dvě úlohy: Úloha "Šipky“ Na obrazovce se objevuje obrazec čtverce, umístěný v náhodném pořadí buď na levé nebo na pravé straně obrazovky. Čtverec je buď prázdný (v tom případě z.o. reaguje stlačením kurzorové klávesy označené šipkou doleva nebo doprava ve směru místění čtverce), anebo se v něm objeví šipka směřující nahoru nebo dolů (v tom případě z.o. reaguje kurzorovou klávesou označenou šipkou nahoru nebo dolů). Nový podnět se objeví ihned po vyřešení situace. Úloha tudíž spočívá ve výběrové reakci na 20 různých podnětových situací. Výběrovou reakci je třeba uskutečnit podle tří pravidel, jimž se proband musí naučit. Činnost tedy klade nároky na pozornost a paměť. 18

Úloha "Had" Tato úloha vznikla je úpravou stejnojmenné počítačové hry. Na obrazovce je obdélník, ohraničující hřiště, ve kterém jsou náhodně rozmístěny objekty, které má had spolykat (myši) a které spolykat nesmí (ježci). Pohyb hada je ovládán dvěma kurzorovými šipkovými klávesami (šipka doleva a šipka doprava). Had se nesmí dotknout jakékoli meze ohraničující hřiště nebo sám sebe (chyba) a nesmí spolknout nevhodný objekt (ježek). Had se stále pohybuje, pokud nepozře žádný objekt (myš), rychlost pohybu se zvyšuje. V případě, že had objekt pozře, rychlost pohybu se zpomalí, ale zároveň se prodlouží délka hada (modrá myš prodlouží hada o 3 dílky, fialová myš o 5 dílků a červená myš o 9 dílků). Výhodou této hry je, že provokuje hráče k chybám, které jsou důsledkem nepozornosti, v některých složitějších případech i uvažování a plánování pohybu (rule-based errors), což jsou situace v praxi operátora se často vyskytující. Vybavení a design experimentů V říjnu 2005 byly ve spolupráci VÚBP, VŠB-TUO, ZSF OU a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě zahájeny experimenty v klimatické komoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Klimatická komora má vnitřní prostor 2 x 3 m a umožňuje testování v teplotních podmínkách v rozmezí +10 až + 60˚C, jednostranné sálání boční nebo horní dosahuje až 200 W/m2 . Nastavení laminárního proudění vzduchu je možné v rozmezí 0,2 až 1,5 m/s a relativní vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotě v rozsahu 30 až 90 %. Plán experimentů počítá s vyšetřením 20-ti osob, které jsou exponovány v klimatické komoře různým kombinacím teploty vzduchu, proudění vzduchu a radiační teploty v rozsahu "přípustné" pracovně tepelné zátěže podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (resp. 523/2002 Sb. a 441/2004 Sb.) v platném znění. V rámci uvedených experimentů vykonávají složité mentální úkoly na ověření chybovosti pod vlivem daných experimentálních podmínek. Vyšetřované osoby (v.o.) Posluchači Ostravské univerzity, celkem 20 osob (10 mužů a 10 žen). Jde o skupinu s homogenním věkem (20-25 let) a homogenním vzděláním. Každý proband je předem seznámen s průběhem pokusu, podepsal informovaný souhlas a byl zacvičen v provádění testů na počítači. Metody vyšetřování v.o. Nezávisle proměnné v tomto experimentálním uspořádání představují shora uvedené experimentální podmínky. Závisle proměnnými jsou reakce v.o., které jsou vyšetřovány pomocí následujících metod: 19

1) Psychologické úlohy (testy pozornosti) 2) Subjektivní pocity 3) Fyziologické parametry Design experimentu: kontrola chyb měření Experimentální podmínky jsou modelovány různými typy sálavého tepla. Každá vyšetřovaná osoba je testována v každé experimentální podmínce. Základní podmínkou je normální prostředí, které neklade na termoregulaci žádné zvláštní nároky. Faktory, které mohou vést k chybám měření, tj. zkreslit výsledky v testech : 1) Ovlivnění výkonu v.o. v testech tím, že budou znát, jaké podmínce jsou exponovány Aby nebyly vyšetřované osoby tímto faktorem ovlivněny, musí mít design experimentu povahu tzv. double-blind pokusu, tj. o tom, za jaké podmínky jsou testy prováděny, ví pouze technik, který obsluhuje zařízení v klimatické komoře a vedl deník, ve kterém zaznamenal, jaká expozice v který den byla navozena. 2) Ovlivnění výkonu v.o. postupným zlepšováním v důsledku nácviku Tomuto rušivému faktoru bylo bráněno pomocí důkladného zácviku všech v.o. před zahájením vlastních experimentů (11. října 2005). Jeden z testů byl zkonstruován tak, aby bylo možno stanovit křivku učení a dosažení výkonového plató, po němž se již výkon nezlepšuje. Všechny v.o. dosáhly tohoto plató při nácviku. 3) Ovlivnění výkonu denní dobou Pro adaptaci na tepelné podmínky v komoře je z fyziologického hlediska nutná doba nejméně 20 minut. Vzhledem k tomu byla stanovena celková doba pobytu v komoře na 1 hodinu (čistého času), přičemž psychologické úlohy v.o. prováděly až po 20-minutové adaptační fázi. Doba pobytu v komoře byla zaznamenávána v počítači, takže těchto údajů bude možno použít pro dodatečnou kontrolu, zda tento faktor rušivě ovlivňuje předpokládané působení experimentálních podmínek na výkon. 4) Ovlivnění výkonu individuálními vlastnostmi v.o. Kontrola tohoto faktoru je nesnadná. Mezi individuální faktory může patřit například míra neuroticismu, míra snášenlivosti tepelně-vlhkostních podmínek (termoregulační vlastnosti člověka), zběhlost v ovládání počítače a v počítačových hrách, vlastnosti pozornosti (pohotovost reakcí) a řada dalších. Vliv těchto podmínek se zčásti vyrovnává tím, že každá osoba byla testována za všech experimentálních podmínek. Chyby měření vzniklé individuálními rozdíly lze tak pokládat za náhodné. 20

5) Ovlivnění výkonu složením v.o. z hlediska pohlaví, věku a vzdělání Věk a vzdělání nehraje roli, neboť skupina v.o. je homogenní. Gender v.o. lze statisticky snadno rozlišit. 6) Ovlivnění působení tepelných podmínek na v.o. oděvem Aby působení tepelných podmínek na fyziologický stav v.o. nebyl ovlivněn rozdílnými vlastnostmi jejich oděvu, byly všechny v.o. oblečeny do standardního oblečení, jehož tepelný odpor byl stanoven na 0,7 clo. Oděv: jednovrstvý: dlouhé plátěné kalhoty, košile s dlouhým rukávem, spodní kalhoty krátké, tričko bavlněné s krátkým rukávem, ponožky, lehká obuv. Pracovní zátěž: pohodlné sezení (čtení nebo nenáročná duševní činnost), dále náročné počítačové hry mapující chybování probanda. Expozice: každá kombinace tepelných podmínek v trvání 60 minut. Před a po expozici pobyt v optimálním tepelně vlhkostním prostředí v přípravně komory po dobu minimálně 30 minut. Sledované fyziologické ukazatele: • srdeční frekvence - kontinuálně EKG Holterem • teplota tělesného jádra - kontinuálně v zevním zvukovodu, • průměrná teplota kůže - kontinuálně na 6 bodech (metodou Jirák-Jokl 1975) Přístrojové vybavení: • • • • • • •

Klimatická komora Personální měřič teploty kůže a teploty tělesného jádra Stereoteploměr Jokl-Jirák Kulový teploměr Ahrnold Indoor Climate Analyzer typ 1213 fy. Bruel a Kjaer EKG Holter Počítač pro ukládání měřených fyzikálních veličin a k aplikaci experimentálních her • Zvuková souprava pro dorozumívání s probandy v komoře

21

Obr. 1: Přístrojové vybavení klimatické komory pro potřeby experimentu Experimentální podmínky Podmínky jsou vytvářeny kombinací nerovnoměrného rozložení tepla na různé části těla zkoumaných osob spolu s charakteristikami laminárního proudění vzduchu. Bylo vyšetřováno celkem 8 experimentálních podmínek: ČP 1 2 3 4 5 6 7 8

Tg (oC) Ta (oC) 24 24 24 24 24 24 24 24

24 26 28 19 14 14 7 24

Tr ( C) 24 19,1 14 35,3 45,4 45,4 58,2 24 o

v (m.s-1) 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Sálání (W) 200 100 -

Poznámka Optimální podmínky Chladná stěna Teplá stěna Teplý strop 100 W Teplý strop 200 W Optimální podmínky

Vysvětlivky: Tg = globální teplota měřená kulovým teploměrem Ta = vlhkostní složka teploty (tzv. „mokrá“ teplota) Tr = radiační složka teploty (sálavé teplo, působící na těleso přímo radiací aniž se ohřívá vzduch) v = rychlost proudění vzduchu 22

První (1) a poslední (8) podmínka je stejná - neutrální, představuje optimální prostředí pro duševní činnost, prováděnou vsedě u počítače. Experiment je zahájen touto neutrální podmínkou, která se zopakuje rovněž na závěr. Pořadí podmínek 2 až 7 je náhodné. Dodržování parametrů podmínek je kontrolováno prostřednictvím snímačů teploty a proudění vzduchu, umístěných uprostřed klimatické komory. Ukazatelé subjektivního psychosomatického stavu Důležitým ukazatelem pro posouzení možnosti, že operátor je ve stavu zvýšené náchylnosti udělat chybu při práci, je jeho subjektivní stav, který může sám odhadnout. K tomuto problému existuje v psychologické literatuře řada prověřených metod, jež jsou však zpravidla koncepčně nevýhodné. Proto autor navrhl metodu dotazníkového šetření pomocí škál, nazývaných "Mind". Tyto škály měří následujících osm dimenzí: klid - napětí, svěžest - únava, soustředěnost - roztěkanost, dobrá nálada - rozladěnost, tedy 4 pozitivní stavy a 4 stavy negativní. Dotazník kromě zmíněných škál obsahuje dotazy na aktuální stav (pocit vyspalosti, konzumace léků, drog, alkoholu, starosti v poslední době, tělesné pocity případných zdravotních potíží), které slouží ke kontrole výchozího stavu. Tyto údaje mají kvalitativní povahu. Kromě škál Mind je použito škály tělesného komfortu, která obsahuje dotazy vázané na mikroklimatické podmínky. Shrnutí postupu experimentálního zkoumání vlivu sálavého tepla na spolehlivost výkonu člověka A. B. C. D. E.

Škála Mind – ráno Úloha „Šipky“ Úloha „Had“ Škála Mind – aktuální Škály subjektivního mikroklimatického komfortu

Otázky pro statistické zpracování Vzhledem k možnému vlivu různých faktorů na variabilitu výsledků bude třeba použít statistické metody analýzy rozptylu ve paterém třídění podle faktorů: vliv individuálních rozdílů mezi jednotlivci, vliv pokusné podmínky, vliv pořadí jednotlivých podmínek, vliv denní doby, vliv genderu v.o. (mužiženy), reziduální variabilita. Vztahy mezi fyziologickými a psychologickými ukazateli lze testovat pomocí koeficientů korelace. Vzhledem k množství surových dat bude pravděpodobně nutno provést jejich předzpracování a případnou redukci.

23

Závěr - cíl experimentu Cílem prováděných experimentů je zjistit, zda a jak ovlivňuje expozice sálavého tepla výkon v činnostech, které vyžadují pohotové a správné reakce na vnější podněty a vliv této expozice na subjektivní a fyziologický stav osob. Literatura [1] Jokl, M. V. : Microenvironment: The Theory and Practice of Indoor Climate. Thomas, Illinois, 1989, 416 pp. [2] Jokl, M.V.: Human Performance and Environment Level. Vydavatelství ČVUT, Praha 2000, pp. 212, ISBN 80-01-02216-2. [3] Jokl, M.V.: Zdravé obytné a pracovní prostředí. ACADEMIA, Praha 2002, pp. 262, ISBN 80-200-0928-0. [4] Jokl, M.: Stereoteploměr – nový přístroj pro hodnocení nerovnoměrnosti tepelně vlhkostní konstituenty prostředí. Čs. hygiena 36, 1991, 1:14-24. [5] Jokl, M.V., Moos, P., Štverák, J.: The human thermoregulation range within the neutral zone. Physiol. Res. 41, 1992:227-236. [6] Jokl, M.V.: Hygrothermal microclimate: New systém for evaluation of non-uniformity. Building Serv. Eng. Technol. 13, 1992, 4:225-230. [7] Jirák, Z., Jokl, M.V., Bajgar P.: Long-term and short-term tolerable worktime in a hot environment: the limit values verification. Int. J. of Environmental Health Research 7, 1997, 7 : 33-46. [8] Jirák,Z.,Jokl,M.V.,Jiráková,H., Bajgar,P.: The assessment proposal for long-term and short-term tolerable hygrothermal microclimatic conditions. Physiol. Res. 46, 1997 : 307-317. [9] Jokl, M.V.: Thermal comfort and optimum humidity. Part 1. Acta Polytechnica 42, 2002, 1:12-24. ISSN: 1210-2709. [10] Jokl, M.V.: Thermal comfort and optimum humidity. Part 2. Acta Polytechnica 42, 2002, 1:28-32. ISSN: 1210-2709.

24

Co naleznete na novém informačním serveru BZP.cz zaměřeném na malé a střední podniky? Ing. Evžen BÍLEK, Ph.D. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, , Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Anotace: Informační server BZP (http://www.bzp.cz) se zabývá oblastí BOZP v ČR a je zaměřený na malé a střední podnikatele a živnostníky. Poskytuje podnikatelům srozumitelné a přímočaré návody, jak řídit podnik, aby splňoval požadavky právních předpisů z oblasti BOZP, a začínajícím podnikatelům poradí, jak zharmonizovat legislativní požadavky BOZP s jejich podnikáním. Příspěvek také informuje o pilotním projektu, jehož záměrem je vytvořit, formou tzv. kiosku, na Oblastním inspektorátu práce pro hl. m. Prahu kontaktní a informační místo BOZP pro podnikatele. Kiosek umožní přístup na nekomerční internetové stránky z oblasti BOZP, např. informační server BZP, oborový portál BOZPinfo, Portál veřejné správy, Focal point ČR aj. Kde můžete najít na internetu informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci? „Jsem začínající podnikatel a budu mít ve svém podniku asi 11 zaměstnanců. Nechtěl bych mít při svém podnikání oplétačky s kontrolními orgány, že jsem něco nedodržel v oblasti BOZP a PO. Rád bych si proto hned na začátku svého podnikání najal bezpečnostního technika, který by mi s tím pomohl. Můžete mi prosím poradit?“ Toto je jedna z mnoha praktických otázek z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které přicházejí do redakce internetového portálu BOZPinfo. Ze zkušenosti víme, že podobný problém řeší také mnozí další podnikatelé. Každý, kdo podniká v České republice, je povinen se řídit při svém podnikání právní legislativou ČR, a to platí též o oblasti BOZP. Legislativa ukládá podnikateli dodržovat a plnit celou řadu požadavků a povinností a v případě jejich nedodržení má živnostník ve svém podnikání dříve nebo později potíže se státními kontrolními úřady. Podnikatel, který zaměstnává fyzické osoby, tj. zaměstnance, plní své povinnosti ve vztahu k zdravotním pojišťovnám, správě sociálního zabezpečení, k úřadu práce, finančnímu úřadu aj. Kromě toho má také řadu povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících oblast BOZP. Podnikatel je povinen zajistit pracoviště firmy s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví, která se týkají výkonu práce jeho zaměstnanců.

25

Živnostníci, resp. osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), mají oproti zaměstnavatelům situaci jednodušší z hlediska požadavků právních předpisů z oblasti BOZP. Nemají zaměstnance a v podstatě zaměstnávají pouze sami sebe nebo své rodinné příslušníky a odpovědnost za BOZP nesou pouze oni sami. Mnozí z nich ale netuší, že se na ně požadavky předpisů z BOZP také vztahují viz např. ustanovení § 137 Zákoníku práce (zk. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo §31 odst. 21 živnostenského zákona (zk. č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) aj. Nerad bych Vás zahltil množstvím požadavků a nařízení, které na podnikatele kladou právní předpisy z oblasti BOZP a které jim stěžují orientaci a vzbuzují dojem, že je vše neskutečně složité. Vzhledem k faktu, že současná právní úprava v problematice BOZP není příliš přehledná a způsobuje někdy potíže také odborníkům působícím v BOZP, byly vytvořeny, za přispění MPSV ČR, na internetu informační zdroje specializované na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Jedná se především o tyto dva informační zdroje: - nový informační server s názvem BZP.cz (www.bzp.cz) zaměřený na malé a střední podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), - čtyři roky úspěšně provozovaný zpravodajský oborový portál s názvem BOZPinfo.cz (www.bozpinfo.cz). Provoz těchto serverů zajišťuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve spolupráci s dalšími institucemi ČR, jako jsou např. Státní úřad inspekce práce, Státní zdravotní ústav, Českomoravská konfederace oborových svazů a řadou dalších. V tomto příspěvku bych se rád zaměřil na nový server BZP.cz, který se stal od března 2006 pomyslnou „vlajkovou lodí VÚBP“. Informační server BZP.cz pro podnikatele a pro začínající podnikatele Na stránkách serveru BZP.cz naleznete návody a postupy, jak řídit Váš podnik, aby splňoval požadavky právních předpisů ČR z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Naleznete zde, například rady a doporučení: • • • •

jak postupovat při prevenci pracovních a zdravotních rizik, jak zajistit školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, co musíte vědět při zajišťování závodní preventivní péče (ZPP) v podniku, např. lékařských prohlídek, jak vhodně vybrat zařízení pro poskytování ZPP, jak je v současné době ZPP financována, co musí zaměstnavatel splnit při poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků ve svém podniku,

26

• • • • • •

jak postupovat při vzniku pracovního úrazu a vyplnit příslušné formuláře, jaké jsou požadavky právních předpisů v oblasti požární ochrany, co musí všechno obsahovat dokumentace vedená v organizaci k zajištění BOZP a PO, jak efektivně využít služeb osob odborně způsobilých v prevenci rizik (bezpečnostních techniků), jaká práva má kontrolovaná osoba při kontrole orgánem inspekce práce a jak obvykle probíhá postup inspektora při výkonu kontroly u kontrolované osoby, a v případě, že začínáte podnikat, jak zharmonizovat legislativní požadavky BOZP v ČR s Vaším podnikáním.

Hlavní cílové skupiny serveru BZP jsou: 1. podnikatelé, kteří mají zaměstnance, 2. podnikatelé, kteří nemají zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné, 3. začínající podnikatelé, 4. občanská sdružení a firmy se zahraniční účastí podnikající v České republice, 5. občané hledající informace z oblasti BOZP. Základnu informačních zdrojů pro server BZP tvoří především instituce v rámci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resortu Ministerstva zdravotnictví ČR a jiných subjektů nebo profesních sdružení v ČR a v neposlední řadě také zdrojová základna BOZP vytvářená v rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Server BZP je neoddělitelnou součástí oborového portálu BOZPinfo (http://www.bozpinfo.cz), a je propojený s jeho rubrikami a využívá jeho služeb. Úvodní strana serveru BZP: Server BZP je koncipován jako informační "návodný" web pro běžného uživatele a nemá, na rozdíl od portálu BOZPinfo, zpravodajský charakter. Mezi podnikateli se často říká: "Čas jsou peníze," a proto je titulní strana BZP navržena takovým způsobem, aby co nejméně zahlcovala uživatele informacemi a neodrazovala od další návštěvy serveru. Obsah informačního serveru BZP je rozdělený do pěti hlavních rubrik: 1. Rubrika Abeceda podnikatele obsahuje tři základní články, jejichž náplň je přizpůsobena jedné z hlavních cílových skupin uživatelů serveru. Cílem článků je stručně informovat podnikatele o požadavcích právních předpisů z BOZP a zájemce o detailnější informace odkázat do jiných rubrik serveru BZP zabývající se touto problematikou podrobněji.

27

• Úvod do BOZP pro podnikatele a pro začínající podnikatele. Článek je úvodním rozcestníkem především pro všechny, kdo se chtějí dozvědět základní informace o BOZP. • Podnikám a mám zaměstnance. Článek je vytvořen ve formě rozcestníku pro podnikatele se zaměstnanci, na kterého se vztahuje mnohem více požadavků legislativy BOZP, nežli na druhou skupinu, tj. podnikatelé bez zaměstnanců. • Podnikám bez zaměstnanců. Článek je zaměřený na podnikatele bez zaměstnanců, resp. OSVČ, na kterého se vztahuje současná verze Zákoníku práce "přiměřeně." 2. Rubrika Rady a Doporučení obsahuje: • Desatero podnikatele: Články zaměřené na hlavní oblasti BOZP popisující v desíti bodech, jak má podnikatel správně řešit BOZP ve svém podniku. • Zásady BOZP: Zásady správné praxe v BOZP v různých oblastech pracovních činností. • Praktické příklady: Obsahuje řadu praktických příkladů z každodenní praxe z hlediska zavádění BOZP v praxi. V této rubrice je k dispozici také prostor pro zájemce z řad podnikatelů, kteří by se rádi podělili s ostatními o své zkušenosti (kladné i záporné), jak se vypořádali s požadavky legislativy BOZP ve svém podniku. • Knihovna závad v BOZP: Databáze příkladů závad a porušení právních předpisů z BOZP vyskytujících se často v praxi, které jsou často příčinou vzniku pracovních úrazů. Cílem knihovny je také, kromě poučení, poskytnout podklady pro hodnocení rizik na pracovišti. Knihovna závad také obsahuje galerie s názornými fotografiemi. • Kde se stala chyba? Poučení, a to nejenom pro podnikatele, s varovnými příklady pracovních úrazů, které se už v praxi staly. • Kalendář akcí: obsahuje přehled akcí z oblasti BOZP, které se konají v ČR a ve světě, zaměřené na podnikatele. • Formuláře: Odkaz na rubriku na portálu BOZPInfo, která obsahuje seznam formulářů ke stažení používaných v BOZP (včetně návodů na vyplnění). Formuláře jsou ve formátu PDF a MS Word. • Poradna BOZP: Fórum uživatelů BOZPinfo. cz a BZP.cz pro výměnu praktických zkušenosti z oblasti BOZP. Poradna umožňuje výměnu zkušeností mezi podnikateli, techniky bezpečnosti práce a dalšími

28

návštěvníky portálu BOZPInfo. Poradna umožňuje zadávat vlastní příspěvky a diskutovat k tématům vztahujícím se k BOZP. 3. Rubrika Nejčastější dotazy obsahuje články s odpověďmi na nejčastější dotazy z oblasti BOZP. 4. Rubrika Užitečné odkazy obsahuje seznam orgánů a organizací poskytujících konzultace a poradenství v oblasti BOZP včetně kontaktů a sdělení o obsahu jejich činnosti. Instituce jsou členěny podle krajů a podle jejich zaměření. 5. Rubrika Ke stažení nabízí ke stažení nebo vytištění různé materiály, např. plakáty, letáky, publikace. Vývoj serveru BZP.cz Od roku 2007 bude server BZP.cz doplněn o novou rubriku zaměřenou na podporu projektu s názvem Kontaktní místo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro region hlavního města Prahy. Projekt, který řeší Výzkumný ústav bezpečnosti práce, je financovaný ze zdrojů Evropského sociálního fondu. Cílem projektu je vybudovat informační síť kiosků a jejich vhodným umístěním na veřejně přístupná místa umožnit podnikatelům přístup k informacím souvisejících s problematikou BOZP. Zahájení provozu informační sítě kiosků je plánováno na leden 2007. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu malých a středních podniků (MSP) a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z regionu hl. m. Prahy. Kiosky budou umístněny ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) a v Oblastním inspektorátu práce (OIP) pro hl. m. Prahu. Budou vzájemně propojené s využitím internetu prostřednictvím centrálního řídícího serveru umístněného ve VÚBP. Umožní uživatelům přístup na vybrané nekomerční internetové stránky zaměřené na BOZP a oblasti s ní související. Například na BZP.cz, (www.bzp.cz), provozovaný VÚBP, zaměřený na cílovou skupinu MSP a OSVČ, který je součástí zpravodajského portálu BOZPinfo.cz (www.bozpinfo.cz), Focal Point ČR, businessinfo.cz, portál veřejné správy aj. Kontaktní místa budou propojena s dalšími informačními zdroji, kterými disponuje např. VÚBP, Státní zdravotní ústav v Praze, Hospodářská komora ČR aj. V rámci projektu odborníci zpracují dvě příručky z oblasti stavebnictví a opravárenství. Tyto oblasti dlouhodobě vykazují nejvyšší pracovní úrazovost. Zpracované materiály budou distribuovány v tištěné formě a jejich elektronické verze vyjdou na stránkách serveru BZP.cz, který se stane základním informačním zdrojem sítě kiosků. Stávající verze BZP.cz se rozšíří o možnost poskytování zpravodajských informací, např. o nové legislativě v BOZP, pro platformu PDA (Personal Digital Assistent) a mobily umožňující přístup k internetu. 29

V roce 2007 se také uskuteční čtyři běhy odborných seminářů organizovaných VÚBP zaměřené na oblast stavebnictví a opravárenství, kde účastníci také získají informace o možnostech využití informačních kiosků pro zlepšení jejich podnikání. Cílové skupiny projektu budou kontaktovány prostřednictvím serverů BZP.cz, BOZPinfo.cz, úřadů (např. úřadů městských částí, úřadů práce, OIP, živnostenských a finančních úřadů), tištěných materiálů (tiskové zprávy, letáky), článků v odborných časopisech a seminářů. Závěrem svého příspěvku bych rád zdůraznil, že všechny požadavky v BOZP, které jsou povinni podnikatelé dodržovat, se liší podle druhu jejich podnikání a pracovních činností vykonávaných v rámci dané firmy. Nelze tedy vytvořit univerzální model použitelný na všechny firmy. Dodržování povinností se týká závodů charakteru velkých výrobních podniků, podnikatelů z řad malých a středních podniků, ale také podnikatelů, kteří mají alespoň jednoho zaměstnance. Optimálním řešením je proto využít služeb osob odborně způsobilých v prevenci rizik (v praxi často označovaných jako bezpečnostní technici), kteří se touto problematikou profesionálně zabývají. Nezapomeňte, že BOZP a PO jsou neoddělitelnou součástí podnikání.

30

Nástin cesty k (trvale) udržitelnému rozvoji přes (sociální) společenskou odpovědnost – úvod do problematiky. Jaroslav BÍLÝ ŽS Brno, a.s. [email protected] Myslíte že je vůbec nutné se v „našich končinách“ (zeměpisných i kulturních) zabývat podobnými pojmy, jako je společenská (sociální) odpovědnost? Přiznám se, že jsem si mnohokrát sám, v pýše nad kulturností národa jehož jsem součástí, odpověděl, že ne. Že tyto hlásané zásady (dle SA 8000): -

žádná dětská práce žádná nucená práce zdraví a bezpečnost svoboda sdružování zamezení diskriminace omezení disciplinárních praktik odměňování splňující základní potřeby řídící systém pro neustálé zlepšování

jsou pro nás přeci úplně samozřejmé, že snad mohou být metou nebo spíše metlou pro rozvojové země či země s jinou tradicí (např. s dlouhodobou tradicí dětské práce – Indie, Mexiko, země Afriky – potlačování práv žen – dtto a navíc všechny země s muslimským náboženstvím přerůstajícím do státního zřízení – včetně „osvobozeného“ Iráku a Afganistanu. Vyvedl jsem se sám z omylu loňské léto, kdy v naší firmě v rámci organizačních změn došlo k velkým přesunům a tím i přebudování pracovišť a kanceláří. Podílela se na tom i spousta dodavatelů a ve spoustě firmiček se objevily prázdninově využívané dětí vlastní či z přízně. Bylo možno vidět, jak dvanáctiletý či čtrnáctiletý klučina táhne se svým tátou či strýcem „podnikatelem“ roli podlahové krytiny nebo s ním tahá těžké kusy nábytku. Dětská práce jako z partesu. Nikdo jí zatím nebránil, ale pokud bychom jako firma byli blízko certifikaci dle standardu SA 8000, musela by to být již recepční či vrátná, která by již na vstupu upozornila, že nikdo z těch, kteří chtějí pracovat pro firmu ŽS Brno, a.s. nesmí zneužívat dětské práce. Diskriminaci – např. potlačování práv žen, či jejich nerovnoprávné postaveni bych si dovolil demonstrovat na naší politické scéně. Jak by náš stát, naše vláda a instituce, pokud by se tvářily, že ctí zásady výše uvedeného standardu (SA 8000) vysvětlily, že ač náš stát má převahu ženského obyvatelstva (tak jako většina zemí), ve vládě je jenom jedna žena a i ta je na odchodu, zastoupení žen v senátě či parlamentu je sice větší, ale také není 31

paritní (ve světě to není o moc lepší, protože pokud si pamatuji, je v celém světě jenom 6 prezidentek a 5 premiérek). No a zkusme projít i nižší instituce, vyjma školství o které muži již ztratili zájem. Nebojte se, nejsem feminista, jen jsem chtěl ukázat na další problematiku, kterou oblast společenské odpovědnosti řeší. Sami zamyslete i nad příklady z okolí do oblasti diskriminace – rasy, sexuální orientace, tělesného handicapu či národnostního původu. Svoboda sdružování - kolikrát jsme v poslední době četli v tisku o nadnárodních obchodních řetězcích, ale i o menších, ryze českých firmách, že nechtějí na své půdě odbory. No a jak jsme byli překvapeni, když byly popisovány metody, jak je (dnes, v 21. století) z firmy vytěsňují. Cítíme sad všichni, že jsou to místa s velkým potenciálem pro zlepšení. Firmy, které se k společenské odpovědnosti (dobrovolně) přihlásí budou (optimistický předpoklad) tvořit postupně se zvětšující ostrůvky a snad později i kontinent pozitivní deviace. Pokud tedy prosadíme v praxi (dobrovolnou) snahu firem, chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí, může být koncept společenské odpovědnosti nástrojem, který zajistí organizaci nejen „dobré jméno“ a možnost spojovat její značku s pozitivními představami v této oblasti, ale také ji umožní ovlivňovat vztahy s okolím, se zaměstnanci i se státní, obecní či místní samosprávou. Firmy se tedy nebudou orientovat jen na maximalizaci zisku (ekonomické ukazatele), ale i na společenské aspekty svého podnikání na základě vlastního či přejatého etického kodexu. I toto se může stát významným prvkem ve firemní strategii a to i z pohledu dosahování úspěchu na přesycených mezinárodních trzích. Nic by nepomohlo, kdyby si vzaly něco do hlavy jen rozvojové země a neposvětila to svou přízní a podporou G 8. Stejně tak by nijak nepomohlo vykřikování feministek či ekologických aktivistů, kdyby se ke správné praxi nepřihlásily samy (dobrovolně) význačné firmy, které tvoří kostru našeho zaměstnaneckého, daňového a sociálního systému, na kterém je rozkročený stát se svým řídícím, ale i politickým zázemím. Zde bych chtěl jenom připomenout politiky někdy opomíjenou pravdu – politici se mění, firmy které je (ale i stát ve kterém politiku provozují) živí, zůstávají a bez nich by nebylo ani politiků (ani státu) ! Zvýšený zájem o oblast společenské odpovědnosti se dá očekávat po spuštění programu EQUL v rámci Strukturálních fondů EU – který bude zaměřen také na problematiku „rovnosti příležitostí“. Potěšujícím poznatkem pro nás může být to, že pokud máme vybudován systém řízení v souladu s požadavky ISO 9001 i 14001 a neopomíjíme požadavky OHSAS 18001 – tj. máme standardizovány nároky na pracovní prostředí, infrastrukturu, řízení dodavatelů, realizaci produktu a vše podrobujeme přezkoumání vedením,

32

jsme velice blízko i k naplnění požadavků standardu SA 8000. Pokud provádíme pravidelné sebehodnocené dle modelu EFQM tak ještě blíž! Základní pojmy z oblasti společenské odpovědnosti i udržitelného rozvoje včetně možných standardů pro jejich zavádění a prověřování a vyhodnocování: - CSR – Corporate Social Responsibility (oblast zajímavá pro širokou veřejnost) – universální pojem, neformalizované aktivity v oblasti sociální odpovědnosti a životního prostředí. Mr. Pierre Zana z francouzské poradenské organizace HELIX Consultingu v Paříži přednášel o této problematice z pohledu hodnocení CSR dle modelu EFQM na konferenci JAKOST 2005 v Ostravě a během zimního období ve fy. ŽS Brno, a.s. spolupracoval na projektu aplikace využití tohoto hodnocení CSR na bázi modelu EFQM s vrcholovým vedením této firmy. - AA 1000 – AccountAbility (pro zákazníky a partnery) – Certifikovatelný standard pro sociální odpovědnost, etiku a korporační řízení, - ISO standard – dosud neexistující norma (pro zákazníky a partnery) - SA 8000 – Sociál Accountibility (pro výrobní či obchodní partnery) – Certifikovatelný standard pro pracovní podmínky v dodavatelských řetězcích, tvůrcem normy je nezisková nevládní organizace Sociál Accountability International (SAI). - GRI – Global Reporting Iniciative (oblast zajímavá pro širokou veřejnost) – Široce pojatý rámec pro reporting v oblasti udržitelného rozvoje – v ekonomických, environmentálních a sociálních ukazatelích firem. Tím se dostáváme k dalšímu pojmu - (trvale) udržitelný rozvoj – což je daleko širší záběr než společenská odpovědnost - pro firmu (a její prosperitu či holé přežití), ale ještě důležitější je však pro společnost (nejen její vývoj, ale budoucnost). Definice (trvale) udržitelného rozvoje jsou různé podle šířky záběru a autora. Vybral jsem jednu ze základních definic – ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z r. 1987, která zní takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“ Další z definic (možná nám technikům a lidem z výrobní praxe bližší) stručně charakterizuje (trvale) udržitelný rozvoj jako rovnováhu mezi ekonomickou, ekologickou a sociální sférou. Právě stav či stupeň takto charakterizovaného udržitelného rozvoje můžeme sledovat, dokumentovat a prokazovat pomocí GRI.

33

Zcela mimořádně se shoduji s ekologickými aktivisty, ale zejména s hlubinnými ekology v tom, že pokud by nedošlo k celospolečenské podpoře udržitelného rozvoje, mohly by být změny v ekosystému ale i v celé společnosti, trvalé - nevratné a tak je v zájmu nás všech, aby se i tímto směrem vydávalo čím dál tím víc osvícených firem (a aby i zde se jejich ostrůvky pozitivní deviace nejen zvětšovaly, ale dokázaly se spojit v kontinenty). Někdy může být v rozporu se zájmy celosvětového udržitelného rozvoje (tj. aby nebyly změny v ekosystému trvalé, nevratné) i postup celého státu, který pro svůj momentální rozvoj a „šťastnou budoucnost“ činí fatální zásahy do celosvětového ekosystému – například Brazílie se svou strategií skokové modernizace sátu ve velkém kácí celosvětovou zásobárnu vody – deštné pralesy, které stejně jako kondenzátor v elektro-systémech působí i jako stabilizátor. Pralesy musí ustoupit dálnicím, těžebním zájmům i farmářskému využití. Naše oči to přímo nevidí, na vlastní kůži to však můžeme pocítit již za pár desítek let a možná to cítíme již nyní (ničivé hurikány, záplavy, ale i sucha). Nemyslím si, že postupné prosazování společenské odpovědnosti je ztrátou času při cestě za důležitějším cílem, kterým jistě je udržitelný rozvoj. Na pevně vybudovaných základech společenské odpovědnosti s plným ctěním „Všeobecné deklarace lidských práv“(OSN), „Úmluvy Mezinárodní organizace práce“ (ILO) a ctění „Úmluvy o právech dětí“(OSN), je možné vytvářet model občanské společnosti, která si dokáže vážit nejen svých práv, ale i povinností, mezi které se jistě dá zařadit pravidelná a smysluplná práce. Práce už nejen jako prostředek k prosté obživě, ale i prostředek k udržení životní úrovně, jejího postupného zvyšování v souladu s možnostmi firem, společnosti, ale také přírody – ekosystému. Literatura, zdroje a odkazy: [1] Agenda 21 – Konference OSN v Riu de Janderu 1992 [2] Bod obratu a Tkanivo života – publikace autora Fritjofa Capry [3] Elementy udržitelného rozvoje – Evropský sumit Helsinky 1999 [4] Meze růstu – publikace autora D. Meadowse [5] Řízení rizik, podpora synergie systému řízení – přednáška autora na konferenci ENVIRO 2005 v Kladně [6] SA 8000:2001 mezinárodní norma Social Accouuntability Internacionál [7] SA 8000 – nová výzva pro manažery – článek Ing. Marcela Skály, Ph.D. z BVQI Czech Republic v časopisu Moderní řízení [8] SA 8000 – Sociální (společenská) odpovědnost – přednáška Miroslava Sedláčka z CQS na zákaznických dnech CQS 34

[9] Sborník z mezinárodního semináře Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje – 2005 Brno (záštita MŽP, MÚ Brno, CEMC) [10] Sociální odpovědnost a etika – článek autora Maxe Fischela v časopisu JAKOST PRO ŽIVOT 4/2005 (vydává DTO) [11] Strategie udržitelného rozvoje ČR – usnesení vlády č. 1242/04 z 8.12.2004 [12] Synergie systému řízení II, aneb vše je o rizicích – přednáška autora na konferenci JAKOST 2005 v Ostravě [13] Za obzor hleď, kdo řídíš – Jaroslav A. Jirásek – publikace DTO Ostrava vydaná s přispěním fy. ŽS Brno, a.s. v roce 2000

35

Transportní ochranný prostředek Ing. Jiří CEJPEK Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Příbram – Kamenná tel.: 318 600 200 fax.: 318 626 055 e-mail: [email protected] Abstrakt Kontaminace povrchu těla člověka chemickými látkami nebo biologickými agens, často kombinovaná s traumatickým poraněním znemožňujícím okamžité vysvlečení oděvu a dekontaminaci zasaženého, vyvolává potřebu ochránit okolní osoby -zachránce- řešící vzniklou krizovou situaci. Zejména při transportu v malém prostoru přepravního prostředku může dojít vlivem desorpce nebezpečných chemických látek či infekce k ohrožení společně přepravovaných osob a okolí. Tato situace může nastat v důsledku průmyslových havárií, teroristického či vojenského útoku, včetně epidemického šíření vysoce nakažlivých chorob. Transportní ochranný prostředek (TOP) potřebný k eliminaci tohoto stavu musí umožňovat ochranu zasažené osoby včetně jejího nezbytného ošetření, jakož i ochranu osádky vozidla, která přepravu kontaminované osoby zabezpečuje.

Transportní ochranný prostředek pro převoz a manipulaci s osobou kontaminovanou nebezpečnými chemickými látkami nebo biologickými agens

36

Úvod Transportní ochranný prostředek (TOP) pro přepravu osob je obecně prostředkem pro přepravu jedné ležící osoby z prostor kontaminovaných chemickými látkami nebo biologickými agens a nebo osoby exponované těmto činitelům na nezbytně nutnou vzdálenost, s cílem záchrany jeho života při neohrožení ostatních osob, které s tímto zařízením přijdou do přímého styku a jsou sami chráněny účinnými osobními nebo skupinovými prostředky. Konkrétně je možno transportní ochranný prostředek použít pro přepravu osoby exponované chemickým látkám a vysoce rizikovým biologickým agens. Konstrukce Transportní ochranný prostředek pro osoby kontaminované biologickými agens a chemickými látkami je mobilní uzavřený přepravní box sestávající ze tří částí: Spodní část TOP (podvozek) slouží pro převoz a ulehčení manipulace při nakládání TOP do vozidla nebo určeného dopravního prostředku a umožňuje případné polohování postižené osoby a také zajištění TOP během transportu.

Podvozek TOP Střední část TOP je řešená jako vana z hliníkového materiálu voštinové struktury, ve které je umístěno vakuové fixační lehátko z důvodu zvýšení komfortu a bezpečnosti postiženého během transportu. Na bocích vany jsou po celé délce duralová madla pro snadnou manipulaci a transport v místech, kde není možné použít podvozek TOP (spodní část). Na vnějších podélných stranách vany je umístěn upínací systém pro pevné a těsné spojení střední a horní části TOP.

37

Vakuové fixační lehátko Horní část TOP je těsně spojitelné víko se střední částí skrze těsnící linii. Toto víko je vyrobeno z duralového plechu s vrchním průhledem z materiálu lexan. Po bocích, pod průhledovou částí, jsou umístěny tři manipulační otvory a opatřeny ochrannými rukavicemi. Výztuhy víka jsou tvořeny ze svařených hliníkových trubek a spodní obvod je vyroben z hliníkového profilu tvaru T. Obdobně v hlavové části víka jsou dva manipulační otvory s rukavicemi a dva otvory se šroubením pro připojení vnějších filtrů a nebo vnějšího ventilačního okruhu (případně kyslíkového okruhu pro masku pacienta a také pro možné vnější vstupy - tzv. vstupní interface). V nožní části víka je umístěno filtroventilační zařízení, které vytváří v sestaveném TOP podtlak a prostřednictvím našroubovaných vyměnitelných filtrů odděluje vnitřní prostředí od vnějšího „okolního“ prostředí. Pro přisávání do TOP jsou použity dva standardní NBC filtry a pro odsávání do vnějšího prostředí filtry tři. Na ochranný nátěr vnější části byla použita polyfunkční akrylátová barva. Na vnitřní nátěr byla použita epoxidová barva s optimální přilnavostí k lehkým kovům. Je to nátěr s vysokou rezistencí vůči chemickým vlivům. Transportní ochranný prostředek byl vybaven ochranným sorpčním povlakem a sorpční přikrývkou. Sorpční povlak sestává ze tří vrstev, svrchní je propustná vrstva polyesterové tkaniny, pod kterou je vrstva sorpčního materiálu. Spodní vrstva je tvořena PVC materiálem, který zabrání případnému prosaku tělních tekutin na fixační lůžko TOP. 38

Sorpční povlak a sorpční přikrývka Popis funkce TOP svým konstrukčním řešením zabezpečuje možnost uložení kontaminované osoby do jeho vnitřních podtlakových prostor a to ve stabilizovaném stavu takovéto osoby. Provedení TOP splňuje možnost provedení takových odborných činností ve vztahu k postižené osobě, které nevyžadují přerušení transportu při zachování životních funkcí. Testování užitných vlastností TOP Prototyp TOP byl odzkoušen ve standartních sanitních vozech rychlé záchranné služby s kompletní resuscitační výbavou a byla sledována rozměrová kompatibilita TOP s vybavením vozů. Zkoušky potvrdily předpoklad, že TOP je rozměrově kompatibilní a lékař – záchranář bez většího omezení může transportované osobě poskytnout patřičnou lékařskou pomoc. Z použitých konstrukčních materiálů byla vytvořena sada tzv. referenčních etalonů, které byly opatřeny stejnou povrchovou úpravou jako prototyp TOP. Bylo provedeno testování referenčních etalonů, které se provádělo za účelem zjištění vhodných dekontaminačních roztoků, možných použít bez rizika poškození povrchu nebo konstrukčního materiálu transportního ochranného prostředku. Dále byl zkoumán samotný účinek dekontaminace.

39

Byly provedeny zkoušky transportního ochranného prostředku v Laboratoři pro sledování osob v extrémních klimatických podmínkách na pracovišti SÚJCHBO. Cílem zkoušek bylo zhodnotit fyziologickou reakci jedince uzavřeného v transportním ochranném prostředku. Závěr Byl sestaven funkční model ochranného transportního prostředku a je možné jeho zavedení do materiálového vybavení složek IZS, kde zvýší stupeň ochrany obyvatelstva i zasahujícího personálu při mimořádných situacích. V září roku 2005 proběhlo taktické cvičení integrovaného záchranného systému „Podzim 2005“. Při cvičení byl použit TOP Útvarem rychlého nasazení Policie ČR při zadržení podezřelé osoby, u které se předpokládalo držení toxické látky. Po zadržení byla osoba uložena do transportního ochranného prostředku a transportována z místa zásahu. TOP byl použit, neboť hrozilo riziko, že zadržená osoba je sama kontaminována bojovou chemickou látkou nebo biologickým agens. Cvičení ukázalo, že použití transportního ochranného prostředku nemusí být v budoucnu omezeno jen na rychlou záchrannou službu, ale je možné jej využít i jinými složkami IZS nebo policie při řešení nastalých krizových situací.

40

Meranie výkonnosti systému manažérstva BOZP Ing. Martin DEMČÁK, PhD. U. S. Steel Košice, s.r.o. , VA USS, 044 54 Košice-Šaca, Slovenská republika Telefón: + 421 55 673 4828 Fax: + 421 55 675 4828 e-mail: [email protected] Abstrakt Zavádzanie systémov manažérstva BOZP sa stáva súčasťou podnikania mnohých významných firiem. Systémy manažérstva BOZP sú vybudované na rôznych štandardoch a udržiavané samostatne, alebo v rámci integrovaných manažérskych systémov. Zatiaľ čo zmysel zavádzania týchto systémov manažérstva je jasný, hodnotenie ich výkonnosti už také jednoznačné rozhodne nie je. Pre top manažérov orientovaných predovšetkým na dosahovaný podnikateľský výsledok je prioritou preukázanie prínosu zo zavedenia, udržiavania a zlepšovania systému manažérstva v porovnaní s jeho nákladmi. Kľúčové slová Nehoda - nežiadúca udalosť, ktorá spôsobí smrť, chorobu, poranenie, poškodenie alebo inú stratu. [1] Skoronehoda - nežiadúca udalosť, pri ktorej iba zhodou okolností nedošlo k usmrteniu, chorobe, poraneniu, poškodeniu alebo inej strate. Nezhoda - akákoľvek odchýlka od pracovných noriem, inštrukcií, postupov, predpisov, výkonnosti systému manažérstva, atď. ktorá by mohla priamo alebo nepriamo viesť k poraneniu alebo chorobe (ujme na zdraví), poškodeniu majetku, poškodeniu pracovného prostredia, alebo ich kombinácií. [1] Úvod Výkonnosť systému vyjadruje jeho účinnosť a efektívnosť, čo sú rozhodujúce faktory pri plnení podnikateľských zámerov. Manažment musí byť presvedčený o progresívnom vývoji a prínose zavedených systémov manažérstva, ktoré podporuje v rámci podnikateľských aktivít. Aby bolo možné preukázať tento prínos, je nevyhnutné vedieť merať výkonnosť systému manažérstva.

41

Spôsoby merania výkonnosti BOZP Meranie výkonnosti systému manažérstva BOZP môžeme rozdeliť 1)

z pohľadu vyjadrenia výsledku na: • kvantitatívne, • kvalitatívne.

2)

z pohľadu analytického prístupu na: • proaktívne, • reaktívne.

Kvantitatívne vyjadrenie merania výkonnosti má číselnú podobu, ktorá reprezentuje bodové hodnotenie, percentuálne vyjadrenie, početnosť, pravdepodobnostný odhad a pod. Kvantitatívne vyjadrenie je založené na získavaní objektívnych dôkazov, a je teda viac objektívne ako kvalitatívne meranie, ktoré sa vyjadruje prevažne slovne. Proaktívne meranie je zamerané na hlavne na dosahovanie zhody s politikou BOZP, plnení cieľov a zákonných požiadaviek, prevádzkových kritérií, výsledkov manažérstva rizík BOZP, atď. Toto meranie odzrkadľuje predovšetkým výkonnosť systému vo fáze prevencie, t.j. pred vznikom nežiadúcej udalosti. Naproti tomu reaktívne meranie je orientované predovšetkým k výskytu nežiadúcej udalosti, akou je nehoda, skoronehoda a nezhoda. Parametre merania výkonnosti Meranie výkonnosti má dôležitý význam vo všetkých oblastiach manažérstva BOZP, vrátane určovania zodpovednosti. Táto skutočnosť je často opomínaná. Aby sme niekoho brali na zodpovednosť musíme vedieť, či danú činnosť vykonáva správne, alebo nie, takže musíme merať osobnú výkonnosť. Úlohy, zodpovednosti a právomoci manažérov, ktorí sa podieľajú na manažovaní BOZP musia byť jasne zadefinované. Vo vyspelých firmách majú manažéri na všetkých stupňoch riadenia presne zadefinované parametre výkonnosti (tzv. metrics) pre vybrané oblasti podnikania, na základe ktorých sú potom hodnotení. Pre týchto manažérov „merať“ znamená „motivovať“. Meranie výkonnosti v akejkoľvek oblasti podnikania, vrátane BOZP, je teda nevyhnutné. Za účelom merania výkonnosti BOZP sa zavádzajú merateľné parametre výkonnosti. Schopnosť merať výkonnosť BOZP v čase je dôležitá hlavne z pohľadu eliminácie pracovných úrazov a chorôb z povolania. Tradičné parametre merania výkonnosti BOZP, nazývané tiež ako tzv. izolované parametre, sú zamerané prevažne na negatívne meranie výkonnosti (dôsledky výskytu 42

nežiadúcej udalosti). Tieto parametre merania výkonnosti majú „sledovací“ reaktívny charakter, t.j. sledujú vývoj v danej oblasti. Aj keď sú izolované parametre pre väčšinu manažérov najzaujímavejšie, v rámci systému manažérstva BOZP nepatrí prvé miesto. Zmyslom zavádzania systémov manažérstva BOZP totiž nie je merať a monitorovať výskyt nežiadúcich udalostí, ale odhaľovať a eliminovať príčiny ich vzniku. Preto potrebujeme skúmať procesy, ktoré vedú k nežiadúcim udalostiam a monitorovať, aké efektívne máme riadiace a kontrolné mechanizmy v prevencii týchto nežiadúcich dôsledkov. Následkom toho dostaneme lepší obraz o preventívnych opatreniach zavedených na pracovisku za účelom zamedzenia výskytu nežiadúcej udalosti a znižovania závažnosti jej dôsledkov. Z uvedeného vyplýva, že je oveľa efektívnejšie orientovať sa na pozitívne meranie výkonnosti, ktoré je zamerané na proaktívnu činnosť, nevyhnutnú pre manažovanie oblasti BOZP i samotné riadenie strát. Dominantnou oblasťou pozitívneho merania výkonnosti BOZP je manažérstvo rizika, ktorého význam spočíva • ochrane hodnoty akcionárov, • minimalizácii strát & maximalizácii profitu. Aby bolo možné manažovať celkovú bezpečnosť organizácie nestačí sa zamerať iba na riziká súvisiace s jej prevádzkou. Dôležitým faktorom je posudzovanie rizík prichádzajúcich do organizácie buď vo forme zariadení, materiálov, chybných/chýbajúcich informácií, alebo indisponovaných zamestnancov, dodávateľov, zákazníkov, návštevníkov a iných osôb. Na druhej strane je dôležité „neprodukovať“ nové riziká v podobe nebezpečných výrobkov, nedostatočných informácií, vedľajších produktov výrobných procesov (odpadov) a pod., ktorých dôsledky by mohli vážne ohroziť dobrý imidž firmy, ba dokonca i jej samotnú existenciu. Pozitívne meranie výkonnosti poskytuje informácie o tom, ako systém funguje v praxi, identifikuje oblasti, v ktorých je potrebné vykonať nápravnú činnosť, tvorí východzí bod pre neustále zlepšovanie (obr.1), dôležitý mechanizmus pre spätnú väzbu a motiváciu. [2]

43

výkonnosť konaj konaj

overuj

plánuj overuj

plánuj

urob

urob

čas

Obr.1 Neustále zlepšovanie. V rámci pozitívneho merania výkonnosti je dôležité rozlišovať dva typy procesných parametrov: -

tie, ktoré sú zamerané na správanie zamestnancov, tie, ktoré sú zamerané na činnosť manažmentu.

Parametre zamerané na správanie zamestnancov sú odvodené od modelu bezpečnosti založenej na správaní (Behaviour-based Safety). [3] Typickým príkladom takého parametra je % zamestnancov, ktorí používajú pridelené osobné ochranné pracovné prostriedky (ďalej len OOPP), alebo % zamestnancov, ktorí vykonajú predpísanú kontrolu zariadenia pred jeho uvedením do prevádzky a pod. Jednou z veľmi dôležitých čŕt týchto parametrov je, že môžu byť zverejňované priamo na pracovisku, zameriavajú pozornosť na problém a vedú k zlepšovaniu BOZP. Parametre vyjadrujú pozitívne výsledky (koľko % zamestnancov dodržiava stanovené postupy, používa pridelené OOPP, kontroluje zariadenie pre uvedením do prevádzky, ...) účasti zamestnancov na zlepšovaní BOZP a zvyšovaní úrovne kultúry BOZP. Nevýhodou tohto typu parametrov je, že sa zaoberajú iba zmenou správania zamestnancov, nie manažmentu, hoci práve manažment má konečnú zodpovednosť za BOZP a najlepšiu pozíciu ísť zamestnancom príkladom a prijímať potrebné opatrenia. A preto je nevyhnutné zaviesť parametre zamerané na činnosti manažmentu v oblasti BOZP.

44

Parametre zamerané na činnosť manažmentu sú zamerané na aktivity, ktoré manažment vykonáva v oblasti BOZP. Typickým príkladom takýchto parametrov môže byť napríklad % vykonaných školení BOZP, realizovaných mítingov, auditov a inšpekcií, posúdenia rizika na pracoviskách, atď. Použitá literatúra [1] OHSAS 18001:1999, Occupational health and safety management systems – Specification, BSI, 1999 [2] Redinger CH. F, Levine S. P.: Occupational Health and Safety Management System Performance Measurement; A Universal Assessment Instrument, American Industrial Hygiene Association, Fairfax, Virginia, USA, 2005 [3] E. S. Geller: Understanding behavior-based safety: Step-by-step methods to improve your workplace, Second edition, WI: J.J. Keller & Associates, Inc., 1998.

45

Psychická zátěž, její příčiny a projevy v pracovním prostředí Ing. Jana DRGÁČOVÁ VŠB-TU Ostrava, FBI, katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva Lumírova 13, Ostrava Výškovice E-mail: [email protected] Klíčová slova: rizikový faktor, psychická zátěž, psychologie práce, pracovní prostředí, stres, mobbing Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na problematiku psychické zátěže v pracovním prostředí a blíže se věnuje vybraným emočním stavům a situacím, které psychickou zátěž na pracovišti vyvolávají. Úvod V pracovním procesu působí na člověka řada vlivů, jejichž účinek může za určitých podmínek vést k onemocnění nebo snížení pracovní schopnosti pracovníka = rizikové (škodlivé) faktory. Je definováno 13 faktorů, ale nejčastěji se vyskytuje: • Hluk, prach, chemické látky – práce v průmyslu • Fyzická zátěž – nejčastěji zátěž drobných svalů ruky a předloktí • Pracovní poloha – podmínky uspořádání pracovních míst • Psychická zátěž – monotónie, vnucené pracovní tempo … • Zraková zátěž – sledování obrazovky (monitoru) po dobu delší než polovinu směny Pokud se na pracovišti zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru a při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvýše přípustných hodnot postupovat podle zvláštních předpisů. Zvláštním případem je psychická zátěž, kterou v podstatě změřit nelze. U každého jedince (pracovníka) se hranice pocitu pracovní spokojenosti a naopak pocitu pracovní nespokojenosti různí.

46

Psychologie práce Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí. Praktické cíle psychologie práce vycházejí z uplatňování poznatků o vztazích mezi faktory ovlivňujícími pracovní výkonnost. Předpoklady vysoké pracovní výkonnosti jsou jednak osobní, na straně subjektu a jednak na straně pracovních podmínek. V obou případech hledáme faktory, které pracovní výkon podporují nebo jej brzdí. Mezi osobní předpoklady pracovní výkonnosti řadíme např. povahové vlastnosti pracovníka, které budou ovlivňovat žádoucí pracovní pohodu, tzn. jedná–li se o osoby s tendencí vyvolávat konflikty a napětí, s agresivními rysy, netolerantní nebo naopak osoby s malou sebedůvěrou, úzkostné, nerozhodné, sociálně a emočně nevyrovnané pak je lze hodnotit jako nepřispívající k pracovní pohodě a dochází k negativnímu ovlivnění sociálního klima na pracovišti a vzniku sociálního napětí. Příznakem sociálního napětí může být například celková pracovní nespokojenost, která se projevuji častějším výskytem žádostí o přechod na jiné pracoviště (vnitropodniková fluktuace), častými návštěvami lékaře nebo fluktuací mimopodnikovou. Důvody změny pracoviště nebo přechodu do jiného podniku v důsledku narušených interpersonálních vztahů jsou často transformovány do jiných příčin. Pracovní zátěž a stres Stres je pojímán jako vztah mezi vnějšími požadavky, kladenými na organismus a jeho vnitřní výbavou pro jejich zvládnutí. Odpovídají–li požadavky vlastnostem organismu nedochází k zvýšené reakci a obráceně, existuje – li nesoulad, odpovídá tomu i příslušná odpověď. Pro toto obecné označení vztahu mezi požadavky a vlastnostmi je vymezen pojem zátěž, která může být psychická nebo fyzická, podle toho zda převažují nároky na psychické zvládnutí či na výdej fyzické energie. Odlišení na psychickou nebo fyzickou zátěž je relativní, protože při každé činnosti jde o obojí. Pojem pracovní zátěž vymezuje část celkové životní zátěže, jejíž zdroje tvoří pracovní činnost a podmínky. Psychickou zátěž je možno definovat jako proces psychického zpracovávání a vyrovnávání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí, přičemž prostředím se rozumí vše, co člověka obklopuje včetně společenských vazeb, událostí a požadavků na zpracování informací, kladoucích nároky na psychické procesy, zejména na pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování. Emoční zátěž vyplývá ze situací a požadavků, vyvolávajících afektivní odezvu. Nadměrné nároky na člověka se mohou týkat všech tří zmíněných forem zátěže, přičemž se vše odehrává ve vzájemné spojitosti. Při zvýšené senzorické

47

a mentální zátěži lze zaznamenat fyziologické změny zejména na úrovni periferního nervového aparátu, projevující se napětím kosterních svalů, změnami průtoku krve kožními kapilárami (červenání, blednutí), změnami teploty kůže i elektrické aktivity kůže. Náhlá emoce vlastně představuje akutní stres ve smyslu zvládnutí nových emočně náročných situací. Psychické stavy Psychologické procesy při zátěži se odehrávají v rovině prožívání situace a vlastního stavu. Za základ těchto prožitků je pokládána percepce, tj. vnímání a hodnocení situace či požadavků z hlediska náročnosti pro jedince. Je-li situace hodnocena jako dobře zvládnutelná, s niž má subjekt již zkušenosti, zátěž je vnímána jako přiměřená. Očekává-li však jedinec zvýšenou náročnost, subjekt se musí vyrovnat jednak s vnější situací a jednak se svým vlastním emočním stavem. V závislosti na osobních vlastnostech a zkušenostech mohou tyto emoce mít charakter předstartovního napětí, vzrušení, nervozity, obav, strachu. Zpravidla jsou prožívány jako nepříjemné, i když pro některé osoby mohou znamenat příjemný stav; kdy situace je vnímána jako výzva k demonstraci osobních kvalit. Emoce jako podráždění, hněv či vztek jsou též projevy stresových situací a nastávají zpravidla tehdy, když se něco nedaří, je-li člověk frustrován nedosažením cíle nebo se cítí osobně uražen. V každodenní práci se tyto akutní stresové situace nemusí odehrávat. Každodenní pracovní činnost je chronickou dlouhodobou zátěží, kterou lze charakterizovat jako: • přiměřenou; • nepřiměřeně zvýšenou; je označována jako přetížení, které může být kvalitativní (příliš obtížné úkoly, vysoké nároky na vědomosti, zkušenosti a schopnosti) nebo kvantitativní (příliš mnoho úkolů, termínované práce s nedostatkem času) • sníženou; je označována jako nepřiměřené podtížení, charakterizované nedostatkem činnosti a podnětů, popřípadě jednostranností či jednotvárností Těmto základním charakteristikám odpovídají i psychické stavy. Ty lze členit na: • bezprostřední ƒ krátkodobé (únava, diskomfort, přechodné emoční stavy) ƒ setrvalé (dlouhodobější afektivní ladění) Únava Únava je charakterizována jako tělesná (lokální únava svalových skupin) a psychická (mentální). Mentální únava je charakterizována dočasným 48

zhoršením psychické a funkční výkonnosti v závislosti na intenzitě, trvání a časových charakteristikách předchozího mentálního vypětí. Tato snížená funkční výkonnost se manifestuje např. pocity unavenosti, méně příznivými vztahy mezi výkonem a úsilím, četností chyb apod. Únavě podobné stavy jsou účinky situací, poskytujících málo rozmanitosti. Rychle zmizí při změně úkolu, prostředí nebo situace. Monotonie Je definovaná jako ponenáhlu se vyvíjející stav snížené aktivace, která se může objevit v průběhu dlouho trvajících stejných a opakujících se úkolů či činností. Je spojena s pocitem únavy, ospalosti, poklesem a kolísáním výkonu, sníženou reakční schopností a adaptabilitou. Snížená bdělost Je pomalu se vyvíjející stav, charakterizovaný sníženým výkonem při detekci signálů v monitorovacích úlohách, které poskytují málo rozmanitosti (např. sledování přístrojových panelů) Mentální přesycení Je stav silného emocionálního odmítání opakujícího se úkolu či situace, v nichž se projevuje zážitek „vlekoucího se času“ nebo „nemožnosti prokousat se množstvím“. Přídatnými symptomy jsou podrážděnost, snížení výkonu, tendence uniknout a pocit únavy. Annoyance Tento termín označuje pocity obtěžování nebo rušení, diskomfort z vnějších zdrojů, zejména činitelů pracovního prostředí. Nejvhodnější překlad tohoto termínu by byl „rozlada“. Rozlada je přímo vázána na příčinu, pocit trvá tak dlouho, pokud je rušivá příčina přítomna a jakmile přestane působit, pocit odezní. Tyto pocity mohou být zdrojem dlouhodobé nespokojenosti, jestliže se objevují často a intenzívně. V tomto psychickém stavu nejsou přítomny obavy, ale mohou se časem přidružit. Charakteristické je i to, že příčina rozlady leží zpravidla mimo možnosti člověka ovlivňovat ji, musí se jí pasivně přizpůsobit a tak je omezen ve způsobu zvládání této situace (tímto psychickým stavem prošel asi každý, příčinou rozlady mohl být např. rušivý nebo obtěžující hluk) „Burn-out“ – syndrom vyhoření Vyhoření je formálně definováno a subjektivně prožíváno jako stav fyzického, citového (emocionálního) a duševního (mentálního) vyčerpání způsobeného dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné. Tato emocionální náročnost je nejčastěji způsobena spojením velkého očekávání s chronickými situačními stresy.

49

V průběhu procesu vyhoření lze rozlišit pět stádií: • nadšení – pracovník srší elánem, má velké (a nerealistické očekávání), dochází k neefektivnímu výdeji energie a dobrovolnému přepracování • stagnace – počáteční nadšení uvadá, pracovník se již ve své profesi zorientoval a opět bere v úvahu např. své koníčky • frustrace – pracovníka začíná zajímat otázka efektivity a vlastní práce, mohou se začít vyskytovat spory s nadřízenými i počínající emocionální a fyzické potíže • apatie – pracovník je trvale frustrován a nemá možnost situaci změnit, projevuje se snaha udržet si místo a příliš se nenamáhat • intervence – jakýkoliv krok, který je reakcí na vyhoření a vede k přerušení koloběhu zklamání (dovolená, nově si definovat svůj vztah k práci, vzdělávání) „Sick – Building Syndrom“ – nemoci z budov Ve výrobních velkoplošných halách, v kancelářích, které jsou klimatizovány a v některých případech bez denního osvětlení (např. zpracovávání materiálů citlivých na změnu teploty a vlhkosti) si zaměstnanci stěžují na různé zdravotní potíže (záněty horních cest dýchacích, rýmy, bolesti hlavy, podráždění kůže apod.). V kancelářských halách si navíc stěžují pracovníci na nedostatek „intimity“ tzn., že jednotlivá pracovní místa nejsou nijak oddělena „všichni na sebe vidí“, jsou navzájem rušeni hovory a telefony z okolí, těžko se soustřeďují apod. Výše popsané problémy pracovníků mohou vznikat v důsledků faktorů práce jako je jednotvárnost úkolů, narušené personální vztahy, psychická tenze a nespokojenost z různých příčin. Z objektivního hlediska je nejčastější příčinou nesprávné seřízení a nedostatečná údržba klimatizačního zařízení. Šikana na pracovišti, mobbing, bossing, staffing Všude tam kde lidé spolu pracují delší dobu, nevládne často idylická atmosféra, ale neustále znovu a znovu dochází k různým neshodám. Tyto konflikty vycházejí z protikladných potřeb a hodnotových představ každého člověka však neoznačujeme jako mobbing. Šikana na pracovišti Šikana jsou příkoří jednoho nebo více lidí proti určitému člověku. Od mobbingu ji odlišuje její spíše fyzická povaha. Objeví-li se na pracovišti, dochází k vytvoření nepříjemné situace nejen pro postiženého, ale také pro okolí. Projevuje se v pracovních vztazích, ve výkonnosti pracovníka a výsledcích firmy. 50

Mobbing Za mobbing bývá považována řada negativních komunikačních aktů, jichž se pravidelně dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po určitou dobu (nejméně půl roku). Na rozdíl od šikany se jedná spíše o psychické, dlouhodobé a o to hůře prokazatelné a postižitelné ústrky, ponižování a stresování zaměstnance ze strany kolegů. Cílem mobbingu bývá většinou dosažení odchodu zaměstnance. Za mobbing lze považovat například situaci, kdy jistého člověka někdo z kolegů, nadřízených nebo podřízených obtěžuje, pomlouvá nebo jej vylučuje z kolektivu. Mobbingem je i záměrná manipulace s informacemi, které člověk potřebuje ke své práci, s cílem dotyčnému ublížit, záměrně jej poškodit, popřípadě rozzlobit. Agrese obyčejně neprobíhá otevřeně, protože by se otevřel prostor k námitkám. Děje se tedy skrytě v rámci neverbální komunikace. Tímto způsobem dojde postupně ke zpochybnění profesní zdatnosti zaměstnance. Protože je to agrese nepřímá, obrana je velmi obtížná. Podle průzkumu z roku 2001, který prováděla agentura Gfk, zažilo v České republice šikanu na pracovišti 16% lidí. Statistiky západních zemí uvádějí 8 – 10% Až 20% sebevražd se udává v souvislosti s mobbingem na pracovišti. Bossing Jednou z možných forem mobbingu je bossing. Jedná se o druh psychického teroru, který vykonává vedoucí pracovník na svém podřízeném, aby si vynutil jeho přizpůsobení nebo poslušnost. Častým projevem bossingu je zadávání nesplnitelných úkolů (obsahově i časově), sexuální návrhy a vydírání nebo přímo sexuální obtěžování. Staffing Forma mobbingu, která se projevuje útoky zaměstnanců na vedoucí pracovníky s cílem je zničit nebo znemožnit se nazývá staffing. Zdravotní závažnost zátěžových faktorů práce • Situace extrémního stresu vedou k závažným nespecifickým zdravotním důsledkům. Nejčastější a nejnápadnější jsou projevy ischemické choroby srdeční a vředové choroby • Situace se závažným, ale ne extrémním stresem, popř. nakupení více stresových událostí v čase, mohou u některých osob vést k závažným zdravotním poruchám. Mezi činitele, které midifikují účinky stresových 51

situací, patří faktory rizikové a ochranné. Rizikovým faktorem je hlavně zdravotně významné chování (kouření, alkohol, nedostatek pohybu, stravovací návyky) a také osobní vlastnosti (styl vyrovnávání se se stresem, pasivita, potlačování citů). Mezi ochranné faktory lze zařadit vzdělání, sociální podporu také osobní vlastnosti (optimismus, nezdolnost) • Situace představující denní drobné události, vyvolávající mrzutost, rozladu či drobné starosti vedou k oslabení imunitního systému a manifestaci infekčních chorob Závěr Závěrem lze říci, že je podstatné zaměřit se na hledání a zjišťování faktorů, které na jedné straně mohou duševní zdraví pracovníka poškozovat a na straně druhé naopak posilovat. Cílem tedy má být podpora zdraví a výkonnosti pracovníka v dlouhodobé perspektivě. Z praktického hlediska lze vytvořit dvojí hlavní předmět preventivních snah v oblasti duševního zdraví pracovníku: • Optimalizace pracovní zátěže • Analýza pracovního prostředí, včasná detekce případného teroru na pracovišti a rychlý zásah. Protože systematické řešení psychologie práce je nástrojem k vyšší produktivitě a konkurenceschopnosti. Literatura [1] Zákoník práce, v platném znění [2] Kohoutek, R: Psychologie práce a organizace (http://www.ped.muni.cz) [3] Portál bezpečnosti práce (http://www.bozpinfo.cz) [4] Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese. Praha:Portál 2000, ISBN 80-7178-551-3 [5] Řezáč, J.: Sociální psychologie, PAIDO Brno 1998, ISBN 80-85931-48-6 [6] Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým jsou stanoveny podmínky ochrany zdraví při práci [7] Mallotová, K.: Burn-out neboli syndrom vyhoření, Psychologie dnes 2/2000, s. 14-15, ISSN 1211-5886 [8] Kratz, H.-J.: Mobbing – Jak ho rozpoznat a jak mu čelit, Management Press 2005, ISBN 80-7261-127-5 52

Ruční manipulace – mimořádně nebezpečná činnost Ing. Antonín DUŠÁTKO Státní úřad inspekce práce, Ve Smečkách 29, 113 52 Praha1 Úvod Stopy ruční manipulace lze vysledovat již na samém úsvitu lidských dějin, přičemž o tuto činnost se opíral otrokářský i feudální řád, kdy nespočetné zástupy lidí byly nuceny k manipulaci i s nejtěžšími břemeny – zejména pak při velkých staveb této epochy. Rovněž novověk, v souvislosti se zámořskými objevy a budováním kolonií, představoval značné nároky na ruční manipulaci se surovinami a zbožím. S nástupem průmyslové revoluce uvedená činnost stále více přecházela na ty, kteří „měli zdravé ruce a byli ochotni pracovat za jakýchkoli podmínek“. Jako smutný stín – a to od samého prvopočátku až po současnost, provází ruční manipulaci ztráta životů a v lepším případě pouze zdraví těch, kteří v dřívějších dobách vykonávali, ale i v současnosti ještě vykonávají uvedenou činnost. Nelze již zjistit, jak byly velké armády těch, kteří v minulosti přišli o život při stavbách pyramid, zavodňovacích kanálů či opevňovacích systémů starověkých a středověkých staveb. Ale i kusé informace z této oblasti, které prorazily bariéru času, vzbuzují dnes v člověku hrůzu a dokonce se vymykají možnostem našeho chápání. Jako příklad lze uvést Velkou čínskou zeď o délce cca 6 400 km, kterou budovali milióny vojáků a otrockých dělníků po dobu cca 2 100 let. Je přímo nepředstavitelné, že v 7. století n.l. při její stavbě jenom během deseti dnů mohlo zahynout 500 000 mužů. Rovněž těžko představitelná byla i velikost fyzické námahy, spojené s ruční manipulací prováděné ve starověku, která člověka, pokud vůbec přežil, záhy vyřazovala z normálního života pro degenerativní poškození. Údaje o současné úrazovosti - jakož i nemocnosti, spojené s ruční manipulací jsou ale známé. Měly by být důvodem k zamyšlení a vyvozování potřebných závěrů. Ruční manipulace z pohledu základních nebezpečí S ruční manipulací, chápanou jako manipulační činnost prováděnou ručně nebo za pomoci ručního nářadí, jsou spojeny dvě základní oblasti nebezpečí: 1. Nebezpečí způsobující onemocnění, 2. Nebezpečí vedoucí ke vzniku úrazu.

53

Některá nebezpečí z jedné oblasti mohou ale vést ke vzniku obou nežádoucích událostí. Lidský jedinec začíná s ruční manipulací záhy po narození a tato jej provází po celý život; v produktivním věku pak logicky jak v pracovní, tak i mimopracovní době. Proto někdy bývá obtížné zařazení úrazu do pracovní, resp. mimopracovní oblasti. V oblasti onemocnění je obdobná klasifikace prakticky nemožná. Nebezpečí vedoucí ke vzniku onemocnění. Na celospolečenských negativních důsledcích ruční manipulace (obecně pracovní činnosti) se výrazným způsobem podílí nemocnost – zejména v oblasti zad a páteře. Tato skutečnost platí nejen pro naší republiku, ale i pro ostatní vyspělé země, kde v současnosti trpí bolestmi v zádech více než 1/3 populace těchto zemí. První „odborné“ popisy poškození zdraví ruční manipulací jsou známé již z počátku 18. století u přístavních dělníků. První klinické popisy bolestivých syndromů v oblasti horních končetin a ramen pak pochází z poloviny minulého století. Z historického pohledu lze uvést, že vzpřímením našeho předka do vertikální polohy došlo k přetížení naší páteře. K maximálnímu zatížení na páteři (i při vzpřímeném držení těla ve správné poloze) dochází v místě přechodu bederní části páteře a křížové kosti. Celá horní část těla působí svoji hmotností na povrch o velikosti asi pětikoruny. Zde také nejčastěji dochází k výhřezu meziobratlové ploténky a těžkým degenerativním změnám obratlů i ploténky. To je naše daň za vzpřímené držení těla. Poznámka: U čtyřnožců se tyto změny nacházejí u necelých 3 %.. Vznik onemocnění při ruční manipulaci (pracovní činnosti) je obecně podmíněn těmito skupinami nebezpečí: 1. Postižení zad a páteře Bolestivé syndromy osového orgánu, které se dříve objevovaly okolo třicátého roku života, se v posledním období stále častěji posouvají do ještě mladších věkových skupin. Častým je mimořádně nebezpečný výhřez meziobratlové ploténky. Objevuje se zejména v oblasti bederní páteře, odkud bolest vyzařuje v průběhu nervových kořenů do dolních končetin. Ty pak mohou být postiženy poruchou citlivosti či poruchou hybnosti. Vertebrogenní onemocnění jsou však častá i u lidí bez prokazatelných rentgenologických změn a bez výhřezu plotének. Jde především o bolest svalovou a šlachovou. Na zádových svalech se objevují bolestivá místa

54

a svalové stahy. Na rozvoji těchto onemocnění se podílí více vlivů. Uvedená onemocnění jsou často označována jako choroby civilizační. 2. Přetěžování šlach, šlachových pochev, svalů či kloubů Přetěžování jednotlivých částí pohybového aparátu může vést k jejich poškození a ke vzniku nemocí. Ty vznikají nejspíše při vyvíjení značné svalové síly, nebo v případě konání mnohonásobně opakovaných pohybů – zejména pak v krajních nebo nezvyklých pozicích. Nemoci z přetěžování se častěji a v závažnější míře objevují u lidí subtilní tělesné konstrukce, u osob starších, nezapracovaných apod., jakož i u osob s nemocemi, které zpomalují regeneraci tkání. Představu o chorobných změnách jednotlivých kloubů, ke kterým dochází u manipulačních dělníků – nosičů břemen v porovnání s úředníky lze získat z následujícího přehledu: Druh kloubu Loket Koleno Kyčle Rameno

Poškození kloubu (%) Manipulační dělníci Úřední 35 3 32 13 28 6 12 5

K nejčastěji zjišťovaným nemocem patří: • bolestivé páteřní syndromy – lumbágo (výhřez plotének), spondylóza (degenerativní změny obratlového tělesa), chordóza (degenerativní změny plotének) apod., • skolióza (vychýlení) páteře do stran – od asymetrického zatěžování páteře, • „nemoc stěhováků“ – kulatá záda – vymizení bederní lordózy apod., • ruptury Achillovy šlachy, • artrózní onemocnění kloubů, • degenerativní onemocnění páteře, • onemocnění šlach a jejich obalů, záněty úponů šlach atd. Nebezpečí vedoucí ke vzniku úrazu. Vznik úrazů při ruční manipulaci je obecně podmíněn těmito skupinami nebezpečí: 1. Dotknutí se manipulovaného břemene; v této skupině se vyskytuje zejména: - nebezpečí vysmeknutí – vypadnutí břemene z ruky, které při zvedání, resp. pokládání břemen způsobuje cca 58 % úrazů,

55

- nebezpečí říznutí, pořezání atd., zejména ruky či dalších částí těla, které při zvedání, (včetně přemisťování) a pokládání břemen způsobuje téměř 14 % úrazů, - nebezpečí píchnutí, bodnutí atd., - nebezpečí odření či sedření kůže – zejména na rukou, ale ni jiných částech těla, - nebezpečí nadměrné zátěže teplem, popř. chladem (kupř. popálení či opaření), - nebezpečí poleptání apod. 2. Prováděnými manipulacemi s břemenem; v této skupině se vyskytuje zejména: - nebezpečí vysmeknutí břemene z ruky, které při přenášení břemen způsobuje cca 25 % úrazů, - nebezpečí přiražení břemenem, vznikající nejčastěji při ukládání břemene k různým plochám, které způsobuje téměř 21 % úrazů, - podskupina nebezpečí související s nadměrným úsilím – přemožením se, které se vyskytuje zejména u fáze zdvihání břemene a je způsobována téměř výhradně subjektivními příčinami. Přibližně v 50 % případů při nadměrném úsilí dochází k přímému úrazu páteře a ve 34 % k natržení či natažení svalů a šlach rukou, - nebezpečí sesutí břemene, vznikající zejména při odebírání předmětů z ložných ploch dopravních prostředků, z hromad, stohů a hranic, - nebezpečí přiražení dopravním prostředkem, které je nejčastěji výsledkem nesprávné manipulace s manipulačními vozíky – bezmotorovými dopravními prostředky. 3. Prostorem ve kterém je manipulace prováděna; množství a velikost nebezpečí této skupiny jsou ovlivňovány zejména komunikacemi na kterých je manipulace prováděna (rozměry, provedením, průchodností, osvětlením, hustotou provozu apod.), včetně manipulačních a úložných ploch. Ve vazbě na pracovní prostory jsou zaznamenávána zejména: - nebezpečí uklouznutí, představující jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů průřezového charakteru, na který v oblasti ruční manipulace je vázáno přes 31 % pracovní úrazovosti, - nebezpečí naražení na překážku, nejčastěji pak z těchto důvodů: • při zasahování různých částí strojů a technologií do komunikačních a manipulačních profilů, • při nedostatečně dimenzovaných komunikačních a manipulačních trasách.

56

Úrazovost vázaná na ruční manipulaci Vzhledem k tomu, že stávající úrazová statistika neumožňuje přímé sledování úrazovosti ke které dochází při ruční manipulaci, je nutno při studiu této problematiky vycházet pouze z jednorázově prováděných rozborů. Starší rozbory úrazovosti Jeden z prvních rozborů u nás provedl Bláha (1), který analýzou 2 855 pracovních úrazů evidovaných ve strojírenství zjistil, že na ruční manipulaci připadá celkem 1 121 úrazů, což činí 39,3 %. Rozborem těchto úrazů podle délky způsobené absence pak zjistil následující hodnoty: Délka absence Do 3 dnů Nad 3 dny a do 10 dnů Nad 10 dnů a do 20 dnů Nad 20 dnů a do 100 dnů Nad 100 dnů

Podíl v % 5 43 27 23 2

Takto bylo u nás poprvé prokázáno, že při ruční manipulaci dochází ke značnému počtu a to i závažných pracovních úrazů. Další rozbor provedl Černý (2), který analyzoval celkem 15 241 pracovních úrazů. Z těchto byly vybrány úrazy vzniklé při manipulaci s materiálem, dopravě a pohybu osob v počtu 8 188, což činí 53,72 %, na kterých se z více jak 38 % podílely úrazy související s ruční manipulací. Dále možno uvést celostátní prověrku skladového hospodářství provedenou v roce 1975. V jejím rámci byly m.j. získány prvotní podklady o sumární úrazovosti, vykazované ve skladovém provozu, ze kterých bylo možno vyjádřit následující procentuální rozložení zaměstnanců, úrazů a zameškaných kalendářních dnů a to podle sledovaných obsluh, resp. prováděné činnosti: Druh zařízení (pracovní činnost) Jeřáby Výtahy Regálové zakladače Motorové vozíky Ruční vozíky Dopravníky Ostatní zařízení Ruční manipulace

Zaměstnanců 14,2 2,5 1,3 11,2 19,5 1,4 8,8 41,1

Procento z celkového počtu (%) Úrazů Zameškaných kalendářních dnů 12,1 13,3 0,2 0,1 0,6 1,8 6,2 7,4 5,4 4,9 0,9 1,3 13,3 14,9 61,3 56,3

57

Ze získaných podkladů o pracovní úrazovosti, vykazované při skladování, bylo možno vyjádřit i velikosti rizik obsluh jednotlivých zařízení, resp. prováděných činností, a to podle následujícího vztahu: Ri MÚč MÚz

Ri = MÚč x MÚz , ve kterém znamená:

riziko měrnou úrazovou četnost, vyjadřující počet úrazů na jednoho zaměstnance sledované profese za období jednoho roku, měrnou úrazovou závažnost, vyjadřující počet zameškaných kal. dnů na jednoho zaměstnance sledované profese za období jednoho roku.

Získané hodnoty rizik a relativních rizik jsou uvedeny v následujícím přehledu: Obsluha zařízení (prováděná činnost) Obsluha výtahů Práce s ručním vozíkem Řízení motorových vozíků Obsluha dopravníků Obsluha regálových zakladačů Obsluha jeřábů (vazači a jeřábníci) Ruční manipulace Obsluha ostatních zařízení

Získaná hodnota Rizika Relativního rizika -3 2,7 x 10 1 -2 4,7 x 10 17,7 2,5 x 10-1 95,1 -1 3,8 x 10 142,5 4,3 x 10-1 161,3 -1 5,6 x 10 209,5 0 529, 4 1,4 x 10 0 1,8 x 10 665,2

Současné rozbory úrazovosti Podklady o pracovní úrazovosti vázané na ruční manipulaci v současné době byly získány v rámci celostátních prověrek skladového provozu a vnitrozávodové dopravy. Získané podklady umožnily uskutečnit obdobné analýzy. Analýza úrazovosti vykazované ve skladovém provozu V rámci prověrky skladového provozu, která se uskutečnila v roce 2004, byly získány následující podklady o pracovní úrazovosti vykázané za období roku 2003:

58

Počet Druh zařízení – prováděné činnosti Ruční manipulace

Provozovaných Zaměstnanců Úrazů zařízení --15 514 263

Z toho SÚ 0

Zameškaných kalendářních dnů 6 384

Jeřáby Výtahy Regálové zakladače

1 508 365 222

1 804 1 526 256

9 0 1

0 0 0

426 0 126

Motorové man. vozíky Ruční man. vozíky

2 624

5 017

43

0

1 668

2 988

6 344

39

0

1 098

135 317

390 1 198

0 13

0 0

0 330

677 360

861 964

1 7

0 0

34 226

Manipulátory Balící, - páskovací stroje Dopravníky Ostatní zařízení

Z těchto podkladů bylo možno vyjádřit procentuální rozložení zaměstnanců, úrazů a zameškaných kalendářních dnů podle sledovaných zařízení (činností) – viz následující přehled: Obsluha zařízení – prováděná činnost Ruční manipulace Jeřáby Výtahy Regálové zakladače Motorové manipulační vozíky Ruční manipulační vozíky Manipulátory Balící, - páskovací stroje Dopravníky Ostatní zařízení Celkem

Procento z celkového počtu (%) Zaměstnanců Úrazů Zameškaných kalendářních dnů 45,8 70,0 62.0 5,3 2,4 4,1 4,5 0,0 0,0 0,8 0,2 1,3 14,8 11,4 16,2 18,7 10,4 10,7 1,2 0,0 0,0 3,5 3,5 3,2 2,5 0,2 0,3 2,9 1,9 2,2 100,0 100,0 100,0

Ze získaných podkladů bylo možno obdobným způsobem (jako v rámci analýzy z roku 1975) vyjádřit hodnoty rizik sledovaných činností a pro lepší porovnatelnost též hodnoty relativních rizik; - viz následující přehled:

59

Obsluha zařízení (prováděná činnost) Obsluha dopravníků Práce s ručním vozíkem Obsluha jeřábů (vazači a jeřábníci) Obsluha ostatních zařízení Obsluha regálových zakladačů Řízení motorových vozíků Obsluha balících – páskovacích strojů Ruční manipulace

Získaná hodnota Rizika Relativního rizika 4,6 x 10-5 1 -3 1,1 x 10 23,2 1,2 x 10-3 25,7 -3 1,7 x 10 37,2 -3 1,9 x 10 42,0 2,9 x 10-3 62,2 -3 3,0 x 10 65,3 -3 7,0 x 10 152,3

V rámci prověrky vnitrozávodové dopravy, která se uskutečnila v roce 2005, byly získány následující podklady za to období roku 2004: Druh zařízení (prováděné Provozovaných činnosti) zařízení Jeřáby 6 844 Autojeřáby 155 Motorové vozíky 4 578 Ruční vozíky 4 209 Dopravníky 3 968 Ostatní motorové 4 418 prostředky Provoz vlečky 1 158 Ruční manipulace .-. Celkem 25 175 Celkem 25 175 (bez ruční manipulace)

Zaměstnanců

Počet Úrazů

16 104 311 10 263 11 430 2 890 8 277

89 2 114 45 23 78

Z toho SÚ 0 0 0 0 0 0

2 210 23 459 74 633 51 174

29 472 850 378

0 0 0 0

Zameškaných. kalendářních dnů 4 282 161 4 741 1 602 1 068 3 841 1 115 28 396 45 045 16 649

Rovněž z těchto získaných podkladů bylo možno vyjádřit procentuální rozložení zaměstnanců, úrazů a zameškaných kalendářních dnů podle sledovaných zařízení – prováděných činností – viz následující přehled: Obsluha zařízení – prováděná činnost Jeřáby Autojeřáby Motorové manipulační vozíky Ruční manipulační vozíky Dopravníky Ostatní motorové prostředky Provoz vlečky Ruční manipulace Celkem

Procento z celkového počtu (%) Zaměstnanců Úrazů Zameškaných kalendářních dnů 21,% 10,4 9,5 0,4 0,2 0,3 13,7 13,4 10,5 15,3 5,3 3,5 3,8 2,7 2,3 11,0 9,1 8,5 2,9 3,4 2,4 31,4 55,5 63,0 100,0 100,0 100,0 60

Závěrem byly již uvedeným způsobem vyčísleny hodnoty rizik sledovaných činností ve vnitrozávodové dopravě, včetně hodnot rizik relativních – viz následující přehled: Získaná hodnota Rizika Relativního rizika 5,5 x 10-4 1,00 -3 1,5 x 10 2,66 -3 2,9 x 10 5,33 3,3 x 10-3 6,03 -3 4,4 x 10 7,93 5,1 x 10-3 9,30 -3 6,6 x 10 12,00 -2 2,4 x 10 44,15

Obsluha zařízení (prováděná činnost) Práce s ručním vozíkem Obsluha jeřábů (vazači a jeřábníci) Obsluha dopravníků Obsluha autojeřábů Obsluha ostatních motorových prostředků Řízení motorových vozíků Práce na vlečce Ruční manipulace

Diskuze O vysoké četnosti nežádoucích událostí provázejících ruční manipulaci, které jsou navíc i mimořádně závažné, stále chybí povědomí nejen u laické, ale i odborné veřejnosti. V této souvislosti předložený příspěvek přináší nový, většinou dosud neznámý pohled na míru nebezpečnosti ruční manipulace. Uvedená metoda výpočtu velikosti rizika současně umožňuje vzájemně porovnávat dosud i problematicky porovnatelné základny. Vedle nesporných předností navržené metody, ke kterým patří i jednoduchost, je nutno vidět i její nedostatky – zejména pak: 1. vychází z principu „ex post“, 2. smrtelná úrazovost, u které většinou není vykazována neschopnost ovlivňuje výsledek, 3. objektivnost klesá úměrně se zmenšováním posuzovaného celku, 4. předpokládá přibližně stejné časové využití (vytížení) posuzovaných prvků. Pro případ nesplnění tohoto předpokladu byla ale navržena úprava početního vztahu (3). Ruční manipulace s nejrůznějšími materiály, která je součástí rozhodující většiny dělnických profesí, v řadě případů i výrazným způsobem ovlivňuje celkovou úrazovost příslušné profese, o čemž se lze přesvědčit z následujícího přehledu, získaného z rozboru pracovní úrazovosti v bývalém s.p. ČKD Praha, kombinát za období let 1988 - 1989 (4):

61

Sledovaná profese Dělník v přípravě materiálu Dělník pomocných profesí Palič plamenem Strojní zámečník Brusič kovů Obsluha ručních vozíků Kovář Dělník metalurgických provozů Vazač Truhlář Svářeč Řidič motorových vozíků Zámečník kolejových vozidel Frézař Horizontkář – vrtač Cidič odlitků

Podíl úrazů vázaných na ruční manipulaci (%) 40,0 39,5 38,1 24,3 20,8 20,7 20,6 18,9 17,3 16,7 14,7 14,0 13,0 11,1 8,3 8,1

Na základě nejnovějších rozborů úrazovosti bude patrně třeba přehodnotit dosud přijímaný názor, že při ruční manipulaci je v našich podmínkách vykazován každý čtvrtý pracovní úraz. Ukazuje se, že současná realita je ještě vyšší. Všechny uvedené skutečnosti současně zdůrazňují potřebu zaměření se v dalším období na problematiku ruční manipulace daleko intenzivněji než dosud. Literatura: [1] Bláha, Z., Vobořilová, V.: Břemena. Zásady správné techniky ručního zvedání a přemisťování. Práce, Praha 1969, [2] Černý, J.: Výzkum požadavků bezpečnosti práce ve vnitropodnikové dopravě a při manipulaci s materiálem v průmyslových budovách – I. etapa. Statistické zpracování úrazových záznamů a stanovení hlavních činností, při nichž se vyskytuje vysoká úrazovost, VÚBP Praha, 1971, [3] Dušátko, A.: Příspěvek k možnosti vyjádření velikosti rizik. Bezpečnost a hygiena práce č.5, rok 2005, s.8 – 10, [4] Dušátko, A.: Několik zamyšlení nad úrazy při ruční manipulaci. Bezpečnost a hygiena práce č. 3, rok 2004, s.18 – 27.

62

Ochranné oděvy pro hasiče: vlastnosti, zkoušení, praktické používání a certifikace plk. Dr. Ing. Otto DVOŘÁK Technický ústav PO, Písková 42, Praha – Modřany Úvod Problematika ochranného oděvu pro hasiče (dále jen OOH) se týká zejména těchto oblastí poznání: -

nebezpečí při hašení požáru staveb, fyziologických reakcí organizmu hasiče při zásahu, materiálové sestavy a konstrukce OOH, technických požadavků na OOH a mezinárodně uznávaných zkoušek jejich stanovení, - životnosti, údržby, kontroly a vyřazování OOH

1. Nebezpečí při hašení požáru Po příjezdu na požářiště jsou hasiči vystaveni velmi širokému rozpětí možných chování požáru - nebezpečí, která mohou zahrnovat mj. [1]: -

přímý kontakt s plamenem, působení extrémně vysokých teplot, působení intenzivního sálavého tepla, působení nebezpečných chemických látek, zasažení elektrickým proudem, působení UV světla a/nebo ozónu, a další nebezpečí.

Norma ISO/TR 9122-4 [2] uvádí následující klasifikaci stádií požárů a jejich charakteristiky, viz tab.1. Fáze požáru

Obsah O2 x Poměr x CO2 /CO (%)

Bezplamenný tepelný rozklad: a/ Samovolné doutnání 21 b/ Hoření bezplamenné (oxid.) 5-21 c/ Hoření bezplamenné (pyrol.) <5 10-15 Rozvíjející se požár (plamenné hoření) Plně rozvinutý požár: -Relativně nízká výměna vzduchu 1-5 -Relat. vysoká výměna vzduchu 5-10

n n n

Teplota x (°C)

< 100 n < 500 < 25 < 1000 n 100-200 400-600 20-40 < 10 < 100

600-900 600-1200

Tab. 1 Obecná klasifikace stádií požárů Pozn.: x ….v těsné blízkosti požáru, n…údaj není uveden 63

Hustota toku tepla (kW/m2)

40-70 50-150

Nejvýznamnější způsob přenosu tepla při hasebním zásahu představuje sálání. Vztah mezi rostoucí hustotou tepelného toku sáláním (W/cm²) a souvisejícím nárůstem teploty okolního vzduchu je znázorněn na obr. 1 [3].

Obr. 1 Možné situace hašení požárů budov a zařízení Největší nebezpečí pro hasiče představují mimořádné situace působení tepla,vznikajícího při ˝Flash-over˝ nebo při „Backdraught (backdraft)“ ve vnitřním prostoru objektu. Za těchto podmínek může být hustota tepelného toku 2,5 W/cm² a teploty > 300 °C. Flashover může být uvnitř běžné obytné místnosti vyvolán rychlostí vývinu tepla již od 1000 kW. Pro názornost křeslo vypolštářované pěnovým plastem (např. PUR) o hmotnosti cca 28 kg může generovat v této místnosti až 2100 kW. Z otevřených dveří/oken hořící místnosti běžně proudí horké plyny s teplotami cca 400 °C až do vzdáleností několika desítek metrů (chodbami, schodišťovým zrcadlem domu, prostupy stropů, vně objektu,…) atd [3].

64

2. Fyziologické reakce lidského organizmu Fyzická práce v horkém prostředí zvyšuje tělesnou teplotu. Tento nárůst vnitřní teploty způsobuje, že kůže a periferní cévy se rozšíří. Teplo z teplejšího vnitřku těla migruje ke studenější tkáni v blízkosti povrchu těla. Jak se pracovní úsilí zvyšuje, srdce pracuje rychleji ve snaze rozptýlit nárůst metabolicky generovaného tepla. V důsledku toho rostou požadavky na cirkulaci krve, aby se kyslíkem zásobilo svalstvo. Pokud se zastaví normální procesy pocení, nebo jestli se pot z nějakých důvodů nevypařuje, vnitřní teplota těla může stoupat až ke 40 °C. Toto riziko může způsobit neprodyšný ochranný oděv nebo vysoká vlhkost prostředí. Zdravotní potíže v důsledku nadměrného tepelného namáhání těla za těchto podmínek hrozí: např. u starších osob může srdeční tep dosáhnout nebezpečné hodnoty. Tepelné namáhání hasičů silně závisí na vlhkosti v ochranném oděvu a na s tím souvisejícím sdílení tepla. Popálení kůže vnějším sálavým teplem je závislé jak na teplotě, na kterou je zahřátá, tak na době působení/expozice. Čím vyšší je teplota kůže, tím kratší je doba potřebná ke vzniku puchýřů nebo popálenin. Dále prodloužené nebo opakované vysoké tepelné expozice budou postupně zvyšovat teploty oděvu . To může způsobit popáleniny dokonce i když hasič již není exponován vysokými teplotami okolí. Na obr. 3 jsou tepelné expozice vztaženy na dobu, za kterou je pociťována bolest na nechráněné kůži (toleranční doba) a za kterou se nechráněná kůže zraní, buď vznikem puchýřů nebo popáleninami 2. stupně [3].

Obr. 2 Toleranční limity nechráněné lidské kůže v závislosti na působící hustotě tepelného toku a době jeho působení. Upraveno podle [3]

65

Expozice hustotami tepelného toku 2,5 W/cm² za nouzových podmínek, viz obr. 1 přímo na holou kůži vede k bolesti za 1,4 s (toleranční doba) a reverzibilnímu popálení nebo zpuchýřkování kůže za 3,4 s (doba vzniku puchýřků). Pokud expozice převýší 4,19 W/cm² , doba vzniku puchýřů se zkrátí na 1,3 s. Možné popáleniny hasičů zahrnují opaření způsobené přenosem relativně velkého množství energie, když vypařená vlhkost kondenzuje na povrchu kůže. Jsou známy případy, kdy hasiči byli v ochranném oděvu opařeni parou, dokonce když se nacházeli již mimo požár. 3. Materiály a design ochranných oděvů Pro výběr materiálů k výrobě oděvů jsou formulována následující pravidla [3]: - nesmí přispívat/zvyšovat nebezpečí, - působením přímého plamene nebo kapek tekutého kovu se nesmí zapálit a dále hořet, - působením plamene se nesmí tavit a vytvářet otvory, - nesmí se srážet působením tepla, - na nositele mají působit příjemným dotykem, - musí vydržet opakované čištění/praní, - musí zabraňovat penetraci vody nebo jiných kapalin, - musí mít antistatické vlastnosti, atd. To, že oděvy musí poskytovat na určitou omezenou dobu dostatečnou ochranu před plamenem a sálavým teplem, ale současně, že musí být lehké a komfortní, aby nebránily pohybu, jsou protichůdné požadavky vyžadující určitý kompromis. V současné době jsou pro výrobu ochranných oděvů pro hasiče k dispozici moderní tepelně odolná vlákna na bázi : - m-aramidů (meta-aramidů), např. Nomex ® (DuPont), TeijinConex®, TeijinConex HT® (Teijin). Jsou velmi známá a rozšířená pro svou velmi dobrou tepelnou odolnost a pevnost současně. Nevzněcují se, netaví, neodkapávají a našly velké uplatnění ve výrobě ochranných oděvů proti ohni. Udržují po delší dobu mechanickou pevnost při zvýšených teplotách. Jsou dodávány v různých úpravách: antistatické, vodivé, ve směsích (s jinými odolnými vlákny). Z m-aramidů má výrazně vyšší pevnost typ ˝ TeijinConex HT˝, což umožňuje pro některé aplikace kombinace s p-aramidovými vlákny, - p-aramidů (para-aramidová vlákna), např. KEVLAR® (DuPont), Twaron® (Acordis), Technora® (Teijin). Mají dobře orientovanou tuhou molekulární strukturu a z toho vyplývá jejich vysoká pevnost a tepelná odolnost. Provozní/pracovní teploty mají p-aramidová vlákna podobná m-aramidovým, 66

ale oproti nim jsou (3 až 7)x pevnější v tahu, což je předurčuje pro vyztužování konstrukcí a ochranné aplikace. Mají však nižší chemickou odolnost a oděru vzdornost. Nové typy Kevlaru mají zvýšenou pevnost s využitím pro ochranné aplikace. Para-amidy se často míchají s jinými vlákny, aby zlepšily jejich pevnost. Např. ve směsi Kevlar/PBI (60/40), Kevlar zlepšuje pevnostní slabiny PBI a PBI naopak zlepšuje teplotní odolnost, hebkost a nasákavost vlhkosti Kevlaru. Současně se takto snižuje cena PBI, která je vysoká, - PTFE (polytetrafluorethylény). „Fluorouhlíková“ vlákna, např. ® TEFLON (DuPont) nebo Toyoflon® (Toray), jsou charakteristická jak chemickou, tak teplotní odolností, navíc s nízkým součinitelem tření. Jako materiál je chemicky inertní a vydrží působení extrémně přísných prostředí. Pro svůj nízký součinitel tření, který je nejnižší ze všech vláken, je PTFE vlákno vhodné pro řadu praktických aplikací. Je vyráběn též ve formě prodyšných porézních membrán, které se laminují na ochranné textilie s funkcí bariér proti požáru a prodyšných membrán. Nevýhodou je obtížnost zpracování a míchání s jinými vlákny. - PPS (polyfenylensulfid), např. Ryton® (Amoco), Procon® (Toyobo) nebo Toray PPS® (Toray): Spojují vlastnosti střední teplotní odolnosti s vynikající chemickou odolností, odolností vůči plamenům – mají vysoké OI (kyslíkové číslo). Jsou však nekomfortní a mají nízkou hygroskopičnost, což omezuje jejich aplikaci pro oděv, - melaminu: např. BASOFIL® (BASF) nově vstoupil na trh s řadou aplikací. V porovnání s jinými vlákny je relativně levný, má vysokou pracovní teplotu, vysoké OI a má velmi dobrou využitelnost na trhu ochranných oděvů. Pro nevýhody z hlediska proměnné délkové hmotnosti, krátkosti vláken, nízké pevnosti a obtížnosti ve zpracování se kombinuje s jinými vlákny, např. aramidy. Je vhodný pro tkaniny do oděvu. Protože je to vlákno nové, lze předpokládat nárůst objemu jeho aplikací, - PBO (polyfenylenbenzobisoxazol). Patří též mezi nová organická vlákna s výbornými vlastnostmi. Výrobek ZYLON® (Toyobo) má vynikající tepelné vlastnosti s téměř 2x vyšší pevnosti v tahu než běžná p-amidová vlákna. Jeho vysoký modul pevnosti z něho tvoří kandidáta na zpevňování kompozitů. V důsledku vysokých hodnot OI má téměř 2x lepší odolnost vůči plameni než m-aramidová vlákna. Lze též očekávat prudký vývoj v aplikacích pro oděv, - PBI (polybenzimidazol): vlákna fy PBI (Celanese) jsou organická vlákna s vynikající tepelnou odolností. Nehoří na vzduchu, netaví se a neodkapává. Vysoká hodnota OI spolu s s dobrou chemickou odolností a nasákavosti vlhkosti činí z PBI vynikající vlákno k výrobě oděvu, pracovních ochranných oděvů a hasicích roušek. Fyzikální charakteristiky jsou relativně nízké, ale běžně se dá zpracovávat na většině textilních strojů. Dobře se míchá s jinými vlákny, např. s uhlíkovými nebo aramidovými, ke kterým je velmi často 67

přidáván pro své dobré vlastnosti a nízkou cenu. Má vynikající úspěch na trhu oděvu: ve směsi 60/40 para-aramid/PBI je znám jako standardní speciální materiál „Premium“. - PI (polyimid): vlákno, např. P-84® (Inspec) bylo vyvinuto fy Lenzing AG (Rakousko) a nyní je vyráběno a distribuováno fy Inspec Fibres GmbH. v Rakousku. Toto vlákno má vysokou pracovní teplotu s velmi dobrou odolností proti ohni a dobrou chemickou odolností, - C-P (uhlíkový prekurzor): ohni odolné vlákno, např. LASTAN ® (Asahi) se vyrábí pyrolytickou karbonizací modifikovaného akrylového vlákna. Vlákna uhlíkového prekurzoru jsou částečně karbonizovaná vlákna, která se mění na uhlíková nebo grafitová vlákna při další karbonizaci v inertní atmosféře při vysoké teplotě. Pro relativně nízkou pevnost v tahu a odolnost v oděru se často míchá s para-aramdovými vlákny (např. 50/50) a při zachování ještě vysokého OI= 45, je hebké a proto se často aplikuje do ochranných oděvů, - C-PAN: jde o typ uhlíkového vlákna, vyrobeného z PAN vlákna (polyakrilonitrilu). Je velmi vhodný pro své vlastnosti jako výztuha kompozitů. (Používají se různé druhy C-vláken, které se liší modulem pevnosti, pevností v tahu a výslednou teplotou jejich přípravy. Karbonizační procesy se obvykle realizují v rozsahu od 1000 °C do 2000 °C. Např. typ s vysokým modulem pevnosti se připravuje při 2000 °C, zatímco při 1500 °C se připraví vlákno s vysokou pevností v tahu a při 1000 °C s nízkými hodnotami modulu pevnosti a pevnosti v tahu), - HDPE: vlákna z vysoko hustotního polyetylenu , např. Spectra® (Honeywell) nebo Dyneema® (Dyneema) má pevnostní charakteristiky obdobné p-aramidům. Byly vyvinuty v Japonsku fy Dyneema a je znám po celém světě jako Dyneema s vyjímkou USA, kde se vyrábí s licencí AlliedSignal pod názvem Spectra. Je lehké (objemovou hmotnost má menší jak 1), řezu odolné a využívá se mj. i pro výrobu ochranných oděvů. Základní požadavky na dizajn resp. vlastnosti oděvu lze ve stručnosti formulovat takto [3]: −

− − − − − − −

musí chránit trup, paže a nohy. Mohou být z jednoho kusu (kombinéza), nebo mohou být dvoudílné (kabát, kalhoty) a s dostatečným vzájemným překrytím k ochraně střední části trupu, materiály mají být odolné vůči mechanickému roztržení, zátrhu a oděru, mají být zesíleny na loktech a kolenech, pevnost švů a uzávěrů má být stejná jako pevnost materiálu, má poskytovat vysokou viditelnost v noci, materiál má být prodyšný a komfortní při dlouhodobějším nošení, materiály mají odolávat popálení při působení/ kontaktu s plamenem, při působení tepla prouděním nebo sáláním materiály oděvu mají odolávat po určitou dobu přestupu/vedení tepla, které by mohlo popálit kůži jeho nositele, 68

− − − −

v horkém prostředí se materiály nemají srážet, mají udržovat původní velikost/rozměry po opakovaném praní, materiály mají brzdit kumulaci elektrostatického náboje, doplňkové vložky oděvu mají zabránit penetraci chemických látek, které se při požáru běžně vyskytují a tělesných/ biologických tekutin.

Po závažných popáleninách hasičů v ochranných oděvech vyrobených z „nehořlavě“ upravené bavlny a vlny se prosadila pro hašení budov vícevrstvá konstrukce z moderních materiálů, obvykle třívrstvá [3]: - vnější vrstva: poskytuje první ochranu proti teplu, plameni,vodě a chemickým látkám. Chrání též před oděrem, řezem a současně poskytuje ochranu vnitřních vrstev. Tento materiál by měl mít dobré tepelně ochranné vlastnosti a být relativně lehký a ohebný, - vlhkostní vložka (bariéra): chrání před proniknutím vody, vodní páry a jiných kapalin do tepelné vložky. Leží pod vnější vrstvou. První vložky z nepropustné fólie zcela bránily průniku vody, vlhkosti, ale též úniku/rozptylu tělesného tepla. Nově vyvinuté membrány brání proniknutí vlhkosti dovnitř, umožňují však unikat vodním parám od pokožky těla přes mikroskopické póry membrány za tuto bariéru, - tepelná vložka (bariéra): je umístěna pod vlhkostní bariérou. Má obvykle objemnou formu k zajištění tepelně izolačních účinků. Mívá přišitou podšívku ke zvýšení pevnosti vrstvy tepelné vložky. Plná sestava oděvu má být navržena/konstruována tak, aby poskytovala ochranu proti všem nebezpečím, která lze očekávat v prostředí požáru. Integrace oděvu a dalších jeho součástí jsou kritickými prvky v zajištění celkové ochrany jeho nositele. Kromě toho oděv musí být schopen vydržet několik cyklů jeho používání a praní. 4.Technické požadavky na OOH a mezinárodně uznávané zkoušky jejich stanovení [4] ČSN EN 469 stanovuje tzv. základní a doplňkové bezpečnostní požadavky na ochranné oděvy, viz tabulka č. 4 níže, ve které jsou též uvedeny související technické normy (zkušební). Vyhláška MV č. 255/1999 Sb specifikuje další technické požadavky na ochranné oděvy pro hasiče, viz tabulka č. 4 níže.

69

Vlastnost

ČSN EN 469

Základní bezpečnostní požadavky

Změny v souvislosti Požadavky (zkušební s připravovanou ČSN EN metoda) 469:2006

šíření plamene

ČSN EN 469:1997, čl. 6.1 (ČSN EN 532:1996, )

Prostup tepla Plamenem

ČSN EN 469, čl. 6.2 (ČSN EN 367:1995)

Prostup tepla sáláním

ČSN EN 469, čl. 6.3 ČSN EN 366:1995

zbytková pevnost po osálání

ČSN EN 469, čl. 6.4, (př. A, EN 366)

Tepelná odolnost

ČSN EN 469, čl. 6.5, (př. A, ČSN EN 469)

doplňkové požadavky Pevnost v tahu

Pevnost v roztržení povrchové smáčení změny rozměrů penetrace kapalnými chemikáliemi voduvzdornost

ČSN EN 469, čl. 7.1 (ISO 5081) ČSN A 469, č. 7.2 ISO 4674 (ČSN EN ISO 13937-2:2001) ČSN EN 469, čl. 7.3 (ISO 4920) ČSN EN 469, čl. 7.4 ISO 5077:1984 ČSN EN 469; čl. 7.5 ČSN EN 368:1992 ČSN EN 469, čl. 7.6 ČSN EN 20811:1994

Prodyšnost (propustnost ČSN EN 469, čl. 7.6 pro vodní páru) Zkouška celé oděvní součásti provedení oděvu

70

Index šíření 3 podle EN 533:1997 (EN ISO 15025:2002, postup A) Jsou doplněny požadavky pro třídu provedení 1 (n) Upřesnění požadavků pro třídy provedení 1 a 2 (EN ISO 6942) (EN ISO 13934-1, nebo metoda 1, EN ISO 1421:1998) (ISO 17493) protokol o zkouškách Čl. 6.6 (EN ISO 13934-1, nebo met.A podle EN ISO 1421:1998 a EN ISO 13935-2) Čl. 6.7 (EN ISO 4674-1 a met. B, EN ISO 13937-2:2000) Čl.6.8 (ČSN EN 24 920) Čl.6.9 (ISO 5077) Čl.6.10 (EN ISO 6530) Čl. 6.11 Specifikace požadavků pro tř. 1 a 2 (EN 20811) Čl. 6.12 Specifikace požadavků pro tř. 1 a 2 (ČSN EN ISO 31092:1996) Čl. 6.15 (příl. E)

Zásady provedení *

EN 469:1997, příl. B 4.1a - 4.12

Pohodlí, viditelnost

EN 469:1997, příl. B ČSN EN 340:1995

Velikost Značení

návod k používání antistatické vlastnosti Vyhláška č. 255/1999

odolnost proti oděru Stálobarevnost

ČSN EN 340:1995 ČSN EN 469:1997 , čl. 9 ČSN E 340:1995 ČSN EN 469:1997, čl. 10 CSN EN 340:1995 ČSN EN 114921:1997 ČN EN 530:1996 ČSN EN ISO 105X12:1996

barva námořnická modř odepínatelná vnitřní vložka lze prát ve vodě při 60°C provedení kabátu: - s jednořadým zapínáním - zapínání zdrhovadlem krytým stuhovým uzávěrem -dvě boční kapsy s patkou - jedna kapsa pro umístění radiostanice - uzávěry rukávu s nehořlavého úpletu - páska signalizující vyjmutí vnitřní vložky - jmenovka provedení kalhot: - zvýšený pas a šle - rozparek s překryvem a fixací - obvod pasu upravený všitou gumou, páskem Reflexní značení: - nápis HASIČI ** -reflexní pás s parametry podle ČSN EN 471 ***umístěný: - na kabátě ve výši prsou - 50 mm od spodního okraje kabátu - na rukávech kabátu ve výši prsou - 140 mm od okraje rukávů - 240 mm od okraje nohavic

Čl.4.1 –4.8 Čl. 6.13 a 6.14 Ergonomické provedení, viditelnost (příl. D) EN 340 Podrobnější specifikace Čl.7 Čl. 8 Informace poskytované výrobcem + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

Tab. 4 Přehled jakostních parametrů a zkušebních norem na OOH Vysvětlivka: + …dosud platný požadavek, vyhláška je v revizi 5. Životnost, údržba, kontroly a vyřazování OOH 71

V průběhu praktického používání postupně OOH ztrácejí užitné vlastnosti, jak prokázalo vyhodnocení výzkumného projektu TÚPO [4]. Podkladem byly mj. následující zkoušky 10 ks pět let používaných OOH typu Fireman IV a opakované následné zkoušky na 10 ks obnošených ochranných oděvů opět typu Fireman IV (r. výroby 1994): 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)

Praní/sušení dle ČSN EN ISO 6330, stanovení šíření plamene podle ČSN EN 532, stanovení prostupu tepla od plamene dle ČSN EN 367, stanovení úrovně prostupu od sálavého tepla podle ČSN EN 366, m. B, stanovení tepelné odolnosti podle ČSN EN 469, příl. A ověření odolnosti proti penetraci kapalin dle ČSN EN 368:1992, stanovení odolnosti vůči povrchovému smáčení dle ČSN EN 24920. stanovení odolnosti vůči tlaku vody podle ČSN EN 20811, stanovení pevnosti švů ve směru příčném podle ČSN EN ISO 13935-2.

Vyhodnocení: - těsnosti švů vůči průniku vody - u pět let nošených oděvů přibližně 70 % nevyhovělo zkoušce na těsnost švů vůči průniku vody, z toho - 20 % v podpaží (boční šev s průramkem), - 40 % v rozkroku (křížový šev) - 10 % v sedací části - 30 % v ramenním švu. U desetiletých oděvů byla netěsnost švů zjištěna prakticky u každého kusu, - vizuálně patrných defektů U pětiletých i desetiletých oděvů byla zjištěna: -

žmolkovitost vnější vrstvy NOMEXu ztenčení a narušení vlhkostní bariéry, ztenčení a narušení vlhkostní bariéry , ztráta elasticity ochranných manžet,

-základních bezpečnostních požadavků podle ČSN EN 469 (u pětiletých i desetiletých oděvů): - šíření plamene: vyhovuje 100 %, - přestup tepla od plamene: vyhovuje 100 %, - prostup tepla sáláním: vyhovuje 100 %, - tepelná odolnost: vyhovuje 100 % -ostatních požadavků podle ČSN EN 469 - pevnost v tahu: vyhovuje 100 %, - pevnost v roztržení: vyhovuje 100 %, - pevnost švů ve směru příčném: u desetiletých oděvů/vnější vrstva: nevyhovuje 100 %,

72

- pronikání kapalných chemikálií: nevyhovuje 100 % na lakový benzín (desetileté i pětileté oděvy) - nevyhovuje 12,5 % na HCl - pronikání vody pod tlakem (pětileté oděvy): • smáčení podšívky neimpreg. oděvů při 12 cm vodního sloupce. • smáčení podšívky impreg. oděvů při 31 cm vodního sloupce • u desetiletých oděvů se vrchní materiál okamžitě smáčel již při tlaku vodního sloupce 2 cm (beze švu i se švem) - oděruvzdornost: vyhovuje 100 % (u pětiletých oděvů) - stálobarevnost: vyhovuje 100 % (u pětiletých oděvů) Z vyhodnocení vyplývá, že již vizuální změny na materiálech oděvů po 5-ti letech jejich praktického používání signalizují ztrátu důležitých užitných vlastností OOH, a tím i riziko pro osobní bezpečnost jejich uživatelů při hašení požárů. Oděvy i po 10-ti letech používáni u velkých jednotek HZS ČR překvapivě vyhovují tepelně - technickým kritériím. Jsou však podstatně více vizuálně opotřebené, ze 100 % nevyhovují smáčivosti vodou, penetraci benzínem, ztrácejí stálobarevnost (vyšisují)a pevnost švů. Na základě uvedených poznatků Technický ústav PO vypracoval Manuál k údržbě a kontrole OOH pro potřebu HZS ČR [5] s tímto obsahem: -

charakteristika dvoudílného OOH, jakostní parametry OOH, návod k údržbě OOH, Kontroly (účel kontrol, provádění a četnost kontrol uživatelem, proškoleným a pověřeným příslušníkem jednotky PO HZS ČR, odborným pracovištěm),¨ - Zaměření kontrol podle typu poškození OOH, způsob ověření poškození a opatření po kontrole, - Charakteristika možných způsobů oprav OOH a návod k opravám OOH, - Foto detailů typických poškození OOH typu Fireman v příloze. Závěr Hasič při hasebním zásahu musí rozumět nejenom zákonitostem vzniku a šíření požáru, bezpečným a účinným hasebním metodám/hasební technice a hasivům, ale musí si být též vědom skutečnosti, že ochranný oděv, který vyhovuje přísným požadavkům ČSN EN 469, mu poskytuje v závislosti na podmínkách požáru pouze omezenou ochranu. Obecně platí, že by ochranný oděv měl hasiči poskytnout za „běžných“ a „standardních“ podmínek, viz obr. 1 výše, ochranu po dobu (10 až 30 minut), což je obvykle doba, na kterou mu stačí zásoba vzduchu dýchacího přístroje. 73

Za podmínek „Flashoveru“ nebo „backdraftu“ by mu měl poskytnout při komplexní ochraně s dalšími osobními ochrannými prostředky dobu řádově maxim. desítek sekund na nouzové opuštění prostoru – na okamžitý únik do volného prostoru, Nutno zdůraznit, že ochranný oděv může plnit svou ochrannou funkci pouze tehdy, je-li řádně čistěn, udržován a je-li pravidelně kontrolován jeho stav. Literatura: [1] Sbírka interních aktů řízení GŘ HZS ČR a náměstka ministra vnitra, částka 40, část I, ze dne 29.10.2001. [2] ISO/TR 9122-4. Toxicity testing of fire effluents, Part 4: The fire model.1993. [3] Závěrečná výzkumná zpráva grantového projektu č. RN 2000 2001 006 „Alternativní řešení vývoje ochranného oděvu pro hasiče“, Praha: Technický ústav PO, 2001. [4] Závěrečná zpráva výzkumného projektu č. RN 2002 2003 003 „Stanovení životnosti ochranných oděvů pro hasiče s ohledem na jejich praktické používání“, Praha:Technický ústav PO, 2004. [5] Manuál k údržbě a kontrole ochranných oděvů Fireman pro potřebu HZS ČR, Praha:Technický ústav PO, 2005.

74

Poznatky z uplatňování zákona č. 251/2005 Sb. Ing. Jaromír ELBEL Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze Průhonická 55, 106 00 Praha 10 Stejně jako globalizace v oblasti ekonomiky přináší řadu dříve nepoznaných, nebo nesledovaných souvislostí a vzájemných vazeb, ukazující se i nové vazby a nové vztahy v oblasti sociální, kam zcela nepochybně patří i BOZP (viz hl.XI. Smlouvy o založení Evropského společenství) Globalizace obecně vyžaduje vysokou míru konkurenceschopnosti, na druhé straně musí být zajištěna vysoká míra bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako jedna z podmínek pro možnost snížení poškození zdraví a udržení kvalitní a kvalifikované pracovní síly v podniku. Je nutno si vždy při diskusi uvědomit, že souvislosti v dané oblasti jsou mnohem širší, než jsou na první pohled viditelné. Dne 1.7.2005 vstoupil v platnost zákon č. 251/2005 Sb., kterým byl systém SÚIP (tj. SÚIP a oblastní inspektoráty práce) pověřen prováděním kontrol, prosazováním a případným následným vynucováním plnění povinností povinných osob v celé oblasti pracovních podmínek (vč.BOZP) a ve značném rozsahu oblasti pracovních vztahů. (Část kompetencí v oblasti pracovních podmínek a kompetence v oblasti pracovních vztahů byly převzaty z kontrolních činností Úřadů práce). Vytvořil se tím ojedinělý systém, který je schopen soustředit poznatky v mnohem širších souvislostech a zároveň na ně poukázat, případně i předat dostatečné množství podkladů pro jednání kompetentních orgánů. Přechod od SOD k inspekci práce Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 29.6.2005 a tím vstoupil v platnost, účinný byl od 1.7.2005. Ke stejnému dni byl vytvořen Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě a osm oblastních inspektorátů práce. Úřad a inspektoráty jsou správními úřady. SÚIP se stal zároveň účetní jednotkou. Z úřadů práce byl do systému SÚIP ze zákona delimitován stanovený počet bývalých kontrolních zaměstnanců (podle Předkládací zprávy k návrhu zákona jich mělo být sto, ve skutečnosti jich bylo méně a zbytek do sta byly převedena pracovní místa). Zároveň byla na SÚIP a OIP převedena agenda Úřadů práce. Státní odborný dozor i kontrolní útvary úřadů práce vykonávaly svoji činnost zejména v souladu se zákonem 552/91 Sb. o státní kontrole (ve znění pozdějších předpisů) a správní činnosti podle správního řádu. 75

Zákon o inspekci práce přinesl několik důležitých změn. Upravil proces při provádění kontrolních činností - kontrolu není nutno předem hlásit statutárnímu orgánu zaměstnavatele - pověřením ke kontrole je průkaz inspektora - kontrolu je možno zahájit i v případě, že není přítomen statutární zástupce zaměstnavatele - inspektor je oprávněn pořizovat dokumentaci technickými prostředky - inspektor je oprávněn zjišťovat totožnost osob, které se zdržují na pracovišti zaměstnavatele - inspektor je oprávněn uložit pořádkovou pokutu fyzické osobě která „nevytváří“ zákonem stanovené požadavky pro provedení kontroly - byl zjednodušen proces podání připomínek a námitek k protokolu o výsledku kontroly a jejich vypořádání - byl stanoven okruh činností, které jsou prováděny ve správním řízení a činnosti, které jsou prováděny bezformálně. Právě oblast odstraňování zjištěných nedostatků již neprobíhá ve správním řízení rozhodnutím, ale inspektor kontrolované osobě uloží opatření k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě a vyžádá si písemnou zprávu o přijatých opatřeních. Tato změna důsledně promítla do našeho právního řádu objektivní odpovědnost zaměstnavatele za vytvoření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a splnění všech požadavků plynoucích z pracovněprávních vztahů ve všech důsledcích. (v bližším se odkazuje na znění zákona). Tvorba a schvalování programu kontrolních akcí Příprava programu činnosti v systému ČÚBP a na úřadech práce byla vzájemně značně odlišná a vycházela ze systému řízení a stanovených cílů jednotlivých úřadů. V systému ČÚBP byl každoročně připravován program činnosti, jehož první část stanovila úkoly v oblasti státního odborného dozoru. Program vycházel ze stanovených priorit, od poloviny devadesátých let byla stále větší váha kladena na priority celoevropské (které ale naprosto korespondují, podle stanovených indikátorů, s prioritami ČR), již zmíněné priority ČR doplněné o priority regionální. Hlavním indikátorem pro stanovení priorit jsou pracovní úrazy (jejich počet, závažnost, úrazová četnost, trendy vývoje a další ukazatele). Na základě priorit byly stanoveny celoplošné/celorepublikové úkoly, které byly případně doplněny o regionální úkoly jednotlivých inspektorátů. Program byl projednán a schválen v rámci systému ČÚBP a předložen MPSV ke schválení tak, aby činnosti podle něj mohly být zahájeny od 1.1. běžného roku. Zákon o inspekci práce přinesl významnou změnu: SÚIP je povinen zpracovat roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými

76

orgány a organizacemi zaměstnavatelů a předkládá jej ministerstvu ke schválení. Ministerstvo je oprávněno ve stanovených případech určit rozsah a počet kontrolních akcí v ročním programu akcí, koordinovat kontrolní priority ve vztahu ke státnímu zdravotnímu dozoru a schvaluje roční program kontrolních akcí. Program kontrolních akcí na druhé pololetí roku 2005 vycházel z první části programu činnosti ČÚBP a byl doplněn o některé úkoly v rozsahu „nových“ kompetencí. Program kontrolních akcí byl v průběhu září, předložen k projednání v plénu RHSD. (Program kontrolních akcí na rok 2006 byl v době přijetí zákona již připraven v návrhu k projednání se sociálními partnery tak, jak, je stanoveno zákonem a schválení programu kontrolních akcí na rok 2006, již bylo bezezbytku v souladu se zákonem.) Program kontrolních akcí Jak již bylo řečeno, program kontrolních akcí vychází ze stanovených priorit podle zadaných indikátorů a zaměřuje se právě na klíčové prvky. V žádném případě není prováděna „inventura“ plnění předpisů, nebo plnění povinností vyplývajících pro povinné osoby z ustanovení právních předpisů (podle zákona č.251/2005 Sb.). Ke každé kontrolní akci je zpracován kontrolní seznam, který představuje povinnou část kontroly, jejíž výsledky jsou následně převedeny do informačních systémů. Plnění povinností je posuzováno, z hlediska integrace systému řízení rizik do systému řízení ostatních činností daného zaměstnavatele. Inspektor provádí kontrolu právě ve stanoveném rozsahu (a to je třeba mít vždy na paměti při jakémkoliv hodnocení a porovnávání výsledků kontrolních akcí) a vede zaměstnavatele k plnění povinností daných právními předpisy. V rámci toho provádí „poradenskou činnost“ (poskytuje právnickým a fyzickým osobám a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek). Vychází se vždy z objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za dosažení žádaného stavu. Přitom je samozřejmě respektována Lisabonská strategie a zejména Nová strategie BOZP na léta 2002 až 2006, jejímž hlavním cílem je dosažení pohody při práci. Program kontrolních akcí se skládá s „klasických“ kontrol, doplněných o kampaně (vyhlášené Evropskou agenturou BOZP v Bilbau, SLIC) a kampaní vyhlášenou ČÚBP a převzatou SÚIP (bezpečnost vnitrozávodové dopravy). Kontrola je, jak již bylo řečeno, doplněna poradenstvím a to, jak v průběhu kontroly, tak na vytvořených kontaktních místech, případně návrhy potřebných technických a jiných opatření k odstranění rizik. 77

V roce 2005 bylo realizováno prioritně 6 celoplošných úkolů na celém území ČR Bezpečnost práce ve stavebnictví – ochrana zaměstnanců před pády z výšky Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních a dopravních prostředků a zařízení Kontrola systému BOZP v malých a středních podnicích Kontrolní, informační a propagační kampaň ve stavebnictví Integrovaná inspekce podle zák.č. 353/1999S., o prevenci závažných průmyslových havárií Program „Bezpečný podnik“ Počet provedených výkonů V ý k o n y (prověrky a šetření)

2003

2004

2005

4 071

4 764

8 937

8 637

7 134

1 685

2 429

2 438

2 001

Šetření příčin smrtelných pracovních úrazů

111

116

112

Šetření příčin závažných a ostatních pracovních úrazů

310

323

300

3

7

10

343

474

403

15 904

15 256

13 448

Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob úkoly SÚIP Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob úkoly OIP plánované Kontroly organizací a podnikajících fyzických osob úkoly OIP ostatní

Šetření příčin nehodových událostí Šetření obdržených podání Celkem ( kontroly a šetření )

Počet provedených ostatních výkonů Ostatní výkony

2003

2004

2005

Návrhy potřebných technických a jiných opatření

2 392

2 421

3858

Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb Uplatnění požadavků při povolování a kolaudacích Staveb Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ

4 598

4 440

3692

3 083

2 970

2438

0

0

0

Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ

1

0

0

166

169

104

4 614

4 249

27 094

Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství

78

Počet zjištěných závad z prověrek a šetření, představujících porušení právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a právních předpisů stanovících pracovní podmínky a upravujících pracovněprávní vztahy, se v roce 2005 v absolutních číslech snížil o 9,5 % oproti roku předchozímu. Bylo zjištěno 50 559 závad, porušení ve 105 402 případech. (Počet případů představuje opakovaná stejná porušení u subjektů ve více případech.) Snížení počtu závad však nepředstavuje nutně zlepšení stavu ve sledované oblasti, ale je především dáno zaměřením kontrolních akcí na nejzávažnější problémy, které v konečném důsledku, buď ohrožují bezpečnost práce a zdraví zaměstnanců nebo již byly příčinou vzniku pracovního úrazu. Tabulkový přehled ukazuje srovnání počtů zjištěných závad a počtů porušení právních předpisů o BOZP, pracovních podmínek, pracovního prostředí a pracovněprávních předpisů za poslední tři roky. Rok

2003

2004

2005

Počet závad

137 114

116 525

105 402

Počet porušení právních předpisů

64 312

54 184

50 559

Po kontrolních zjištěních využili ve stanovených případech inspektoři svého oprávnění vydat zákaz podle § 6 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů v první polovině roku 2005 a § 7 odst. 1 písm. j) bod 1 a 2 po 1. 7. 2006 takto: Zákazy

2005

Vyřazené stroje a zařízení z provozu

57

Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů

25

Zakázané technologie

3

Zakázané činnosti

48

Nedodržení zákazů práce přesčas (kromě mladistvých)

13

79

Podle § 6 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle části čtvrté zákona č. 251/2005 Sb. rozhodly inspektoráty o pokutě takto: Pokuty

2004

Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - počet

609

2005 380

10 548 000 6 553 500 499

259

7 011 000

3 956 000

110

117

z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s PÚ, mimořádnými událostmi, nebo s technickými příčinami průmyslových 3 537 000 otrav a nemocemi z povolání - výše v Kč

3 917 000

z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s PÚ, mimořádnými událostmi, nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocemi z povolání – počet

Pokuty zaměstnancům organizací a PFO - počet Pokuty zaměstnancům organizací a PFO - výše v Kč Blokové pokuty – počet Blokové pokuty – výše v Kč

13

4

94 500

21 000

207

89

127 400

56 650

Rozhodovací činnost inspektorů spadá do oblasti správních řízení. Nejčastější právní činností do IBP 30. 6. 2005 bylo vydávání rozhodnutí podle § 6 odst. 1 písmena b) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to, aby zjištěné závady byly subjekty ve stanovených lhůtách odstraněny. Výsledky dozorčí a od 1. 7. kontrolní činnosti inspekce práce v jednotlivých odvětvích Kontrolní činnost inspekce práce zaměřena zejména na malé a střední podniky. Nabytím účinnosti zákona o inspekci práce se v druhém pololetí roku 2005 ve zvýšené míře prováděla kontrola pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek v celém rozsahu. Kontroly reagovaly na vysoký počet obdržených podání. Celkem bylo zkontrolováno 12 836 subjektů, u kterých bylo provedeno 13 448 kontrol. Ve stavebnictví - 2 267 (17,00 % z celkového počtu kontrol), ve výrobě kovových konstrukcí - 1075 kontrol (7,99 %), ve velkoobchodě - 927 kontrol (6,89 %) a v zemědělství - 862 kontrol (6,41 %); dále následoval maloobchod, potravinářství, dřevařský průmysl, pohostinství a ubytování. Z hlediska velikosti podniků kategorie 1 - 5 zaměstnanců - 1741 kontrol (12,94 %), kategorie 10 - 19 zaměstnanců - 2 477 kontrol (18,42 %), kategorie

80

25 - 49 zaměstnanců - 1913 kontrol (14,22 %). a v kategoriích 50 - 249 zaměstnanců 20,41 %. V rámci 13 448 kontrol bylo zjištěno 50 559 případů porušení právních předpisů s celkovým počtem 105 402 zjištěných závad. Z celkového počtu nejčastěji porušovaných ustanovení zákoníku práce byly zjišťovány nedostatky: - u výrobních a pracovních prostředků, u kterých nejsou prováděny revize a kontroly, nebo jsou tato provozována bez ochranných zařízení; - v plnění základních povinností zaměstnavatelů a to především v nezajišťování dostatečného školení v přípravě zaměstnanců k pracovním činnostem a dále neinformování o kategorii prácí, kterou budou zaměstnanci vykonávat; - v prevenci rizik, kdy zaměstnavatelé nedostatečně vyhledávají rizika nebo nestanovují dostatečná opatření k jejich eliminaci na pracovištích; - v poskytování osobních obranných pracovních prostředků, kdy zaměstnavatelé nemají zpracovány seznamy poskytovaných OOPP; byly zjištěny i případy, kdy zaměstnavatel OOPP vůbec neposkytl; - v organizaci práce a pracovních postupech, kdy zaměstnavatel nechrání zaměstnance před padajícími předměty, před dopravou na pracovišti, neposkytuje ve stanovených případech bezpečnostní přestávky nebo nevede o nich evidenci; - u pracovních smluv, které neobsahují základní náležitosti stanovené § 32 zákoníku práce; - v evidenci pracovní doby, kdy z předložené dokumentace nelze zjistit počet odpracovaných hodin v jednotlivých směnách a dnech. Inspekce práce v roce 2005 také prováděla kontroly opatření z kontrol předcházejících. Z jejich výsledku vyplynulo, že až na výjimky se uložená opatření plní. Jiná je však situace z hlediska opakování zjištěných nedostatků. Příčinu je možno spatřovat v tom, že kontrolované osoby: • odstraní zjištěné nedostatky jen na místě, kde byly inspektorem konkrétně zjištěny, na obdobných svých pracovištích je neodstraní; • nedostatky jsou odstraněny bez toho, aby byly přijata opatření proti jejich opakování. Oba výše uvedené postupy ukazují na to, že kontrolované osoby nemají funkční systém vnitřní kontroly a že je nedostatečná spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na zajišťování a zvyšování úrovně BOZP v podnicích ve smyslu § 135 a 136a zákoníku práce.

81

Šetření pracovních úrazů a nehodových událostí Inspekce práce v roce 2005 obdržela 67 486 záznam o vzniku pracovního úrazu; z tohoto počtu jich bylo 169 smrtelných a 1 109 s hospitalizací delší něž 5 dnů. IBP/OIP šetřily v roce 2005 celkem 422 pracovních úrazů a provozních nehod technických zařízení. Posuzování projektové dokumentace staveb Oblastní inspektoráty práce v rámci stavebního řízení vypracovaly celkem 3 692 stanovisek k projektovým dokumentacím staveb. Povolování a kolaudace staveb V roce 2005 se zúčastnily 2 438 kolaudací staveb Součástí každého řízení byla i kontrola plnění požadavků inspektorátů, které byly uplatněny při posuzování dokumentací Poradenská činnost Poradenství se již řadu let stalo neodmyslitelnou součástí činností inspektorů a je důležitou součástí prevence. Od 1. 7. 2005 byly na inspekci práce převedeny kontrolní činnosti v oblasti pracovněprávních vztahů, mezd, platů, odměn, cestovních náhrad a kolektivních smluv. Právě ve výše uvedených oblastech došlo k nárůstu žádostí o poradenství. K zvládnutí této situace byla zřízena detašovaná pracoviště v jednotlivých okresech a v nich konkrétně stanoveny poradenské dny. Nejčastěji zodpovídané dotazy: • neplnění pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele; • nevyplácení mzdy; • neproplácení přesčasové práce a příplatků za práci ve svátek a práce ve zdraví ohrožujícím pracovním prostředí a cestovních náhrad; • nařizování práce přesčas a pracovní pohotovosti; • pracovní doba a její rozvržení; • převedení na jinou práci; • rozvázání pracovního poměru; • poskytování bezpečnostních přestávek. OIP evidovaly 25 033 případů poradenství. Z výše uvedeného je patrné, že se jedná o informace k uplatňování zejména zákoníku práce, zákonů o mzdě, odměn za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a o cestovních náhradách a jejich prováděcích předpisů.

82

Počet uskutečněných případů poradenství 25033

30000 25000 20000 15000 10000

5497

4614

5239

4249

5000 0 2001

2002

2003

2004

2005

roky

3.1

Program „Bezpečný podnik“

Program „Bezpečný podnik“ je každoročně zařazován do úkolů systému SÚIP, jako jeden z úkolů Národní politiky BOZP, která byla přijata Usnesením vlády č. 475/2003, jejíž cílem je zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vedoucí ke snížení pracovní úrazovosti a tím i nákladů s ní souvisejících. Zároveň, v souladu s požadavky Nové strategie ES v oblasti BOZP na léta 2002 – 2006, dosáhnout vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody v subjektech. V současné době vlastní osvědčení „Bezpečný podnik“ již 48 podniků. Šetření stížností, oznámení a podnětů Rok 2005 byl předělem v této oblasti, protože řešení podání v uplynulých letech a ještě v prvním pololetí roku 2005 se dařilo, vhodnou propagační činností, poradenstvím, ale i lektorskou a seminární aktivitou řady inspektorů a v neposlední řadě i portálem „ČÚBP radí“ snižovat. 1. července 2005 vstoupil v účinnost zákon č. 251/2005 Sb., kterým byly na SÚIP a OIP převedena většina kompetencí z úřadů práce. Během měsíce července bylo OIP a SÚIP předáno 1781 podání v různém stupni rozpracovanosti. Za rok 2005 bylo pak evidováno celkem 4405 podání v pracovněprávní oblasti a 307 podání ke starým kompetencím BOZP. Tento obrovský nárůst podání, vedle zmiňovaného počtu prováděného poradenství, zcela vytížil systém, který v té době měl k řešení kontrolní činnosti v pracovněprávní oblasti pouze 75 delimitovaných inspektorů.

83

Porov nání počtu podání v systému ČÚBP/SÚIP za posle dních pě t le t

5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

4712

301

327

2001

2002

373

483

2003

2004

2005

Kapacitní možnosti neumožňovaly prošetření všech podání. Systém ČÚBP

2002

Celkem

301

z toho z toho z toho anonymy 20703 anonymy 2004 anonymy 2005 50

373

64

483

100

4712

z toho anonymy 198

Podání přijatá systémem SÚIP v roce 2005 zahrnují většinou (z 93,5%), jak již bylo uvedeno, oblasti pracovněprávní a zbytek byla problematiky BOZP a TZ. Přehled o členění všech hodnocených a podnětech podle jejich oprávněnosti: Rok

Celkem Z toho hodnoceno podání oprávněné

stížnostech,

částečně oprávněné

oznámeních

neoprávněné

2004

374

162

43,3%

105

28,1%

107

28,6

2005

1347

667

49,5%

429

31,9%

251

18,6

V 39 případech byla za porušování předpisů udělena pokuta. Celková výše udělených pokut v souvislosti s kontrolní činností vyvolanou podáními byla 296 tisíc Kč. Vedle toho bylo vydáno při kontrolách pracovněprávní problematiky 2198 opatření k odstranění zjištěných porušení předpisů. Při kontrolní činnosti vyvolané ostatními podáními bylo vydáno v roce 2005 celkem 1488 rozhodnutí nebo opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Celkem bylo v roce 2005 v souvislosti s šetřením podání uloženo 18 blokových pokut na místě.

84

Závěr Výsledky kontrolní činnosti ukazují, že většina zjištěných nedostatků je odstranitelná, Příčiny zjištěných nedostatků u zaměstnavatelů jsou především v chybějícím systémovém přístupu k organizaci výkonu své podnikatelské činnosti, nedůsledná kontrola plnění povinností, pokynů a opatření stanovených předpisy, ale mnohdy i úmysl snížit náklady na úkor zaměstnanců. U malých podnikatelských subjektů k výše uvedeným zjištěním dochází převážně vlivem. malého právního vědomí. Jedná se také i o omezenou možnost přístupu ke kvalitním službám v těchto oblastech. Výrazně lepší stav je u malých podnikatelských subjektů, které v rámci svých podnikatelských aktivit jsou navázány na větší subjekty. V oblastech BOZP jsou pozitivní zkušenosti se subjekty, které jsou držiteli osvědčení „Bezpečný podnik“. Zkušenosti předchozího období ukazují, že nejúčinnější formou působení na účastníky trhu práce je působení preventivní. Neoddělitelnou součástí prevence je i poskytování poradenství v celém rozsahu kompetencí orgánů inspekce práce. SÚIP bude proto usilovat o vytvoření takového prostředí, kde přenos informací bude probíhat co nejblíže k jejich konečným uživatelům, nejen prostřednictvím elektronických medií, ale i řádnou funkcí kontaktních pracovišť v jednotlivých regionech a okresech.

85

Nebezpečné látky a přípravky klasifikované na základě toxikologických vlastností Ing. Světla FIŠEROVÁ, Doc. Ing. Ivana BARTLOVÁ, CSc. VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra bezpečnostního managementu e-mail: [email protected] [email protected] Klíčová slova: Klasifikace, toxikologické vlastnosti, účinky na zdraví, kritéria hodnocení nebezpečnosti Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na platné principy a zásady při provádění klasifikace chemických látek a přípravků na základě toxikologických vlastností. Uvádí obecné postupy, jimiž se řídí jejich klasifikace a označování. Předkládá přehledový souhrn kritérií pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost, a to pro vlastnosti vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující a s dalšími toxikologickými vlastnostmi včetně jejich určení. Zdůrazňuje význam respektování klasifikace zejména u látek a přípravků označovaných výstražnými symboly Xn Zdraví škodlivý a Xi. Dráždivý. Úvod Klasifikace je postup zjišťování nebezpečných vlastností látky nebo přípravku, hodnocení zjištěných vlastností a následné zařazení takové látky nebo přípravku do jednotlivých skupin nebezpečnosti. Účelem klasifikace je identifikovat veškeré fyzikálně-chemické, toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti látek a přípravků, které mohou. představovat nebezpečí při běžném zacházení nebo při běžném používání. Za účelem ochrany spotřebitele a životního prostředí musejí být látky a přípravky po identifikaci kterékoliv z nebezpečných vlastností označeny tak, aby v označení byla uvedena tato nebezpečí. Označení upozorní osoby, které s nebezpečnými látkami nebo přípravky zacházejí nebo je používají, na základní nebezpečí těchto látek a přípravků. V souladu s požadavky zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění, o chemických látkách a chemických přípravcích (dále jen zákon) jsou výrobce nebo dovozce před uvedením látky nebo přípravku na trh povinni provést jejich klasifikaci. Závaznou povinnost má také první distributor, který musí zajistit, 86

že látka nebo přípravek, které nabývá, jsou klasifikovány v souladu se zákonem a získat údaje, které byly použity pro jejich klasifikaci. Základní postup při provádění klasifikace vychází přímo ze zákona. Určenými informačními zdroji jsou postupně až do získání úplných údajů: a) b) c) d)

Seznam závazně klasifikovaných nebezpečných látek, Seznam nových látek (ELINCS) Klasifikace při registraci Obecné postupy při hodnocení a označování, užití konvenčních výpočtových metod nebo zkoušením za předepsaných podmínek (v souladu s právními předpisy pro zkoušení podle charakteru nebezpečných vlastností.)

Zdroje požadovaných údajů pro klasifikaci a označení se odlišují pro látky a pro přípravky a také dle požadovaných informací, a to zda se jedná o údaje fyzikálně-chemického charakteru, zda se jedná o údaje o účincích na zdraví nebo o údaje o vlastnostech ekotoxikologických. Při označení se zvažují všechna potenciální nebezpečí, s nimiž je možno se setkat při běžném zacházení a používání nebezpečných látek a přípravků, pokud jsou ve formě, ve které jsou uváděny na trh; označení však není nezbytné u jiné formy, která se v konečné fázi používá, např. zředěné. Na nejzávažnější nebezpečí upozorňují výstražné symboly. Obecné postupy pro hodnocení a označování chemických látek a chemických přípravků členíme obdobně sledu nebezpečných vlastností tak, jak jsou uvedeny v zákoně. Jsou konkretizovány v příloze č.2 vyhlášky 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů a týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů. Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů, označení nebezpečnosti a volbu standardních vět označujících specifickou rizikovost určujeme na základě • fyzikálně – chemických vlastností: výbušný, oxidující, extrémně hořlavý, vysoce hořlavý, hořlavý s určením také dalších fyzikálně-chemické vlastností • toxikologických vlastností: vysoce toxický, toxický, zdraví škodlivý, žíravý, dráždivý, senzibilizující, další toxikologické vlastnosti • specifických účinků na zdraví: karcinogenní, mutagenní, toxický pro reprodukci • účinků na životní prostředí: nebezpečný pro životní prostředí

87

Ve všech případech je významná správná volba standardních pokynů pro bezpečné zacházení (S- vět), a to pro látky i přípravky. Nové hodnocení nebezpečnosti přípravků pro zdraví i pro životní prostředí jsou povinni výrobci nebo dovozci provádět stanovenými postupy vždy při změně výchozí koncentrace jedné nebo více nebezpečných látek obsažených v přípravku a nebo dojde –li k náhradě nebo přidání jedné nebo více látek. Výrobce nebo dovozce nejsou povinni provést nové hodnocení pouze za předpokladu doložitelných vědeckých poznatků o tom, že změnou v jeho složení nedojde ke změně klasifikace. Zajištění provedení nového hodnocené je uloženo rovněž prvnímu distributorovi. Klasifikace na základě toxikologických vlastností V případě klasifikace na základě toxikologických vlastností se tato týká jak akutních, tak dlouhodobých účinků látek a přípravků,vyvolaných jednorázovou expozicí, nebo opakovanou či dlouhodobou expozicí. Jestliže lze prokázat epidemiologickými studiemi, vědecky ověřenými případovými studiemi, nebo statisticky podloženými zkušenostmi, jako je hodnocení údajů z toxikologických informačních středisek, nebo z údajů o nemocech z povolání, že toxikologické účinky na člověka se liší od účinků předpokládaných z aplikace metod určených zákonem, pak se látka nebo přípravek klasifikuje podle účinků na člověka. (Je třeba zamezit pokusům na lidech a nepoužívat je k vyvrácení pozitivních údajů získaných na zvířatech.) Klasifikace látek na základě toxikologických vlastností musí být provedena na základě dostupných experimentálních údajů podle kritérií, která berou v úvahu velikost těchto účinků: a) b) c) d) e)

pro akutní toxicitu (letální a nevratné účinky po jediné expozici) pro subakutní, subchronickou a chronickou toxicitu pro žíravé a dráždivé účinky pro senzibilizační účinky pro specifické účinky na zdraví (karcinogenita, mutagenita a toxicita pro reprodukci)

U přípravků se klasifikace nebezpečnosti pro zdraví provádí zákonem doporučenými metodami (přednostně dle konvenčních výpočtových metod). Při použití kterékoliv metody pro hodnocení nebezpečnosti přípravku musí být vždy vzaty v úvahu všechny nebezpečné účinky na zdraví. Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražných symbolů a R-vět Látky a přípravky

88

Vysoce toxické Výstražný symbol "T+" a R-věty určeny především na základě výsledků zkoušek akutní toxicity, a to pro požití, vdechnutí a při styku s kůží.. Přiřazovány jsou R-věty R26,27,28. R 39 - Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků je hodnoceno, existují - li závažné důkazy, že při jedné expozici příslušnou cestou, jsou pravděpodobná další nevratná poškození zdraví. Pro označení cesty se používá R39 pouze v kombinovaných R-větách. Toxické Výstražný symbol "T" a R- věty obdobně jako T+ dle příslušných výsledků zkoušek akutní toxicity a podle cesty příjmu expozice. Navíc (na rozdíl od T+) se posuzuje velikost účinků z hlediska pro subakutní, subchronické a chronické toxicity. (R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví. Pro označení cesty se používá R-48 pouze v kombinovaných R-větách. Zdraví škodlivé Výstražný symbol "Xn" a R-věty podle kritérií obdobně jako u T. U hodnocení akutní toxicity je brána v úvahu dávka cca 10-ti násobně vyšší. Navíc je určována další specifická rizikovost (R 65 Při požití může vyvolat poškození plic např.kapaliny s nízkou viskozitou, R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků. Výstražný symbol je méně nápadný, může vést k podcenění rizika s ohledem především na délku a velikost expozice. Použití příslušných R-vět musí být dokladováno zjištěnou nebo předpokládanou odezvou organismu. Žíravé Výstražný symbol "C" a R-věty jsou určeny (zkouškami na zvířatech) a rozlišují se jako těžké poleptání a poleptání (R-35, R-34) . Je –li klasifikace založena jen na zvážení extrémní hodnoty pH , používá se R-35. Dráždivé Výstražný symbol "Xi", R-věty se přiřazují dle hodnocení zda (např.vyvoláním významného zánětu) dráždí kůži, oči nebo hrozí nebezpečí vážného poškození očí, způsobují podráždění dýchacích orgánů.(R-36,37,38,41) Senzibilizující Rozlišujeme senzibilizaci vdechováním a při styku s kůží. Platí zde na rozdíl od jiných nebezpečných vlastností nejen různé R-věty (R-42, R-43), ale také použití odlišných výstražných symbolů nebezpečnosti (Xn, Xi). Pro senzibilizaci vdechováním je určen výstražný symbol "Xn" a věta R 42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování. Důkaz, že látka nebo přípravek může vyvolat specifickou respirační přecitlivělost, je obvykle založen na zkušenostech u člověka. V této souvislosti se přecitlivělost obvykle projevuje 89

jako astma. Je však nutno brát v úvahu i další projevy přecitlivělosti, jako je rýma a alveolitida. Podmínkou je klinický charakter alergické reakce. Věta R 42 se nepřiřazuje látkám, které vyvolaly astmatické symptomy při podráždění pouze u lidí s bronchiální přecitlivělostí. Pro senzibilizaci při styku s kůží se přiřazuje výstražný symbol "Xi" a věta R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží. Důkazy u člověka určují zejména - pozitivní údaje z příslušných náplasťových testů, obvykle na více než jedné kožní klinice, nebo - epidemiologické studie vykazující alergickou kontaktní dermatitidu způsobenou látkou nebo přípravkem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, při nichž vysoký podíl exponovaných osob vykazuje charakteristické symptomy, i v případě malého počtu těchto případů, nebo - pozitivní údaje z experimentálních studií na člověku. Další toxikologické vlastnosti U látek a přípravků klasifikovaných dle zákona o chemických látkách a přípravcích určujeme další jinde nespecifikované toxikologické vlastnosti. Přiřazují se R-věty: R 29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou Pro látky a přípravky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce toxické nebo toxické plyny v potenciálně nebezpečných množstvích, např. fosfid hliníku, sulfid fosforečný. R31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami Pro látky a přípravky, které reagují s kyselinami za vývoje toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. chlornan sodný, polysulfid barnatý. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu. Výrobce pak je povinen uvádět S 50 Nesměšujte s …) R32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami Pro látky a přípravky, které reagují s kyselinami za uvolňování vysoce toxických plynů v nebezpečných množstvích; např. soli kyanovodíku, azid sodný. Pro látky používané spotřebitelem je vhodnější používat větu S-50. R 33 Nebezpečí kumulativních účinků Pro látky a přípravky, u nichž je pravděpodobná kumulace v lidském těle a mohou určitým způsobem ovlivnit zdravotní stav, avšak tyto účinky nejsou dostačující pro použití věty R-48.

90

R 64 Může poškodit kojené dítě Pro látky a přípravky, které absorbují ženy a které mohou mít vliv na laktaci, nebo které mohou být přítomny (včetně metabolitů) v mateřském mléce v množství dostatečném k tomu, aby vyvolalo obavy o zdraví kojeného dítěte. R 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže Pro látky a přípravky, které mohou vyvolat obavy v důsledku vysušení, odlupování nebo popraskání kůže, které však nesplňují kritéria pro použití věty R-38. R 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě Pro těkavé látky a přípravky obsahující tyto látky, které při vdechování vyvolávají jasné příznaky snížené činnosti centrálního nervového systému a které již nejsou klasifikovány z hlediska akutní toxicity při vdechování (R-20, R-23, R-26, R-68/20, R-39/23 nebo R-39/26). Zákonem je stanoveno, že pokud se nepříznivé účinky přípravku na zdraví člověka zjištěné na základě epidemiologických studií, vědecky ověřených případových studií nebo na základě statistických dat liší od účinků získaných hodnocením nebezpečnosti přípravku určenými v souladu s obecnými postupy nebo pomocí konvenční výpočtové metody, klasifikuje se přípravek podle zjištěných účinků na zdraví člověka. Rovněž v případech, kdy je možno prokázat, že by hodnocení nebezpečnosti přípravku konvenční výpočtovou metodou mohlo vést k podhodnocení nebo nadhodnocení skutečné nebezpečnosti přípravku v důsledku zesílení nebo zeslabení jeho nebezpečnosti vlivem vzájemného působení složek přípravku, musí být k tomuto vlivu při klasifikaci přihlédnuto. Klasifikace látek i přípravků na základě toxikologických vlastností předpokládá zvažování všech druhů nebezpečí, tzn. že je nutno vždy posoudit nebezpečí vážného poškození zdraví nejen při akutní, ale také při opakované nebo dlouhodobé expozici. Závěr Pozornost, která je z hlediska legislativy věnována látkám a přípravkům klasifikovaným na základě toxikologických vlastností jako vysoce toxické, toxické a žíravé je opodstatněná jejich akutními i chronickými účinky na zdraví. Rovněž výstražné symboly určené pro označování vystihují charakter nebezpečí. Nakládání s takto klasifikovanými látkami a přípravky je zákonem o ochraně veřejného zdraví upraveno taxativně tak, že v případě nakládání s vysoce toxickými látkami a přípravky musí být zajištěno odborně způsobilou osobou a jsou u nich stanoveny náležitosti vedení evidence, včetně požadavků na dobu uchovávání záznamů.

91

Zákonem o ochraně veřejného zdraví jsou upřesněny požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Autorizace končí dobou platnosti uděleného osvědčení podle dřívější legislativy. Odborná způsobilost je i dle stávajícího zákona možná na základě splněných podmínek uvedeného vzdělání anebo na základě provedené komisionální zkoušky. Orgán ochrany veřejného zdraví má specifikovány pravomoci v souvislosti s prováděním ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. V případě látek a přípravků klasifikovaných jako zdraví škodlivé, dráždivé a senzibilizující jsou kritéria pro jejich určení obdobně stanovena na základě významných a prokazatelných účinků na zdraví, a to včetně účinků nevratných. Výstražné symboly nebezpečnosti jsou podobné – liší se indexem „n“ a „i“ u označení X. Výstražný symbol Xn je užíván také v případě klasifikace nižších kategorií také látek a přípravků se specifickými účinky na zdraví (karcinogenní, mutagenní, toxický pro reprodukci), výstražný symbol Xi je používán v případech látek a přípravků klasifikovaných jako dráždivé i jako senzibilizující. Odlišné vlivy na zdraví jsou zmíněny v konkrétních R-větách označujících specifickou rizikovost a je jim proto potřeba věnovat zvýšenou pozornost, protože mohou být významově velmi odlišné. Pro takto klasifikované látky a přípravky platí z hlediska nakládání obecná povinnost, která se váže ke všem nebezpečným látkám a přípravkům a není u nich stanovena povinnost zpracování pravidel pro konkrétní podmínky nakládání. Stejně jako u ostatních klasifikovaných nebezpečných látek a přípravků jsou závazné S-věty, jako minimální požadavek ochrany zdraví. Přestože z hlediska legislativních požadavků nepodléhají nebezpečné látky a přípravky klasifikované jako zdraví škodlivé, dráždivé a senzibilizující zpřísněnému režimu, nesmí být z hlediska ochrany zdraví podceňovány, neboť jejich nepříznivé účinky na zdraví jsou nesporné. Literatura: [1] Zákon č.356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 434/2005 Sb.) [2] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 471/2005 Sb.) [3] Vyhláška 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanoveni zákona o chemických 1átkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se k1asifikace, ba1ení a označováni nebezpečných chemických 1átek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb. 92

Diferenční analýza bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Ing. Martina HÁJKOVÁ Safety Gap Analysis Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Jeruzalémská 9, 116 52 Praha Jednou z možností zjištění stavu BOZP v podniku je provedení diferenční analýzy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejprve je třeba pro daný podnik zpracovat kontrolní seznam a potom porovnávat skutečný stav BOZP s tímto kontrolním seznamem a vyhodnocovat, zda je zjištěný stav v souladu s právními a ostatními předpisy BOZP. Například je možno zjišťovat: 1)

Zajištění identifikace nebezpečí a vyhodnocení rizik

2)

Zajištění písemné výměny rizik mezi všemi zaměstnavateli, jejichž zaměstnanci při práci na zakázce se nacházejí na stejném pracovišti

3)

Zabezpečení zdravotní způsobilosti zaměstnanců (potvrzení lékařem závodní preventivní péče)

4)

Zařazení prací do příslušných kategorií dle zákona 258/2000 Sb. (Rozhodnutí KHS)

5)

Opatření k minimalizaci rizikových faktorů pracovního a pracovních podmínek (nařízení vlády č. 178/2001 Sb.)

6)

Zajištění, aby zaměstnanci byli vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky včetně ochranného oděvu a obuvi a dalším osobním vybavením.

7)

Vyškolení zaměstnanců, kteří budou schopni poskytnout na místě první pomoc a zajištění vybavení pracoviště lékárničkou a prostředky první zdravotní pomoci

8)

Zajištění telefonického spojení pro přivolání rychlé lékařské pomoci v případě potřeby

9)

Vyškolení všech zaměstnanců k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, k hygieně, k požární ochraně a k ochraně životního prostředí a to vstupní, periodické a výstupní školení.

k příslušné

práci

prostředí

10) Zajištění bezpečné práce ve výšce. 11) Zajištění bezpečnosti zařízení (stroje, přístroje, nástroje atd.) 12) Zajištění používání pouze bezpečných výrobků – prokázání shody u „stanovených výrobků“ dle zákona 22/1997 Sb. 13) Zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení – elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích 93

14) Zabezpečení, že příslušné práce vyjkonávají pouze pracovníci s příslušným oprávněním pro specializované profese: elektrikáři, pracovníci pro práce ve výšce, jeřábníci, vazači, signalisté atd. 15) Zajištění „Systému bezpečné práce na jeřábu“ dle příslušných předpisů. 16) Zajištění bezpečnosti na pracovišti – cesty pro pěší, doprava, bezpečnostní značení, signalizace. 17) Vypracování a kontrola dodržování místních provozních bezpečnostních předpisů. 18) Zabezpečení pracoviště vším sociálním zařízením podle příslušného nařízení vlády. 19) Zajištění mycích, čisticích a desinfekčních prostředků a ochranných nápojů podle příslušných nařízení vlády. 20) Stanovení způsobu organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky dle příslušného nařízení vlády. 21) Zajištění nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky podle příslušných právních předpisů, vyškolení pracovníků a v případě nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo61, vydání písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky pro pracoviště, kde se s nimi nakládá. Text pravidel projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti. 22) Zajištění evidence veškerých pracovních úrazů v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Ohlašování pracovních úrazů příslušným orgánům a institucím. V případě, že v důsledku pracovního úrazu vznikne pracovní neschopnost delší než tři dny nebo smrt, sepsání záznamu o úrazu nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a zaslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc příslušným orgánům a institucím dle příslušného nařízení vlády. 23) Zajištění nápravných a preventivních opatření, aby se pracovní úrazy neopakovaly. 24) Pravidelná kontrola zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti. 25) Zabezpečení, že je jmenována osoba – technik bezpečnosti a ochrany zdraví. 94

26) Zajištění, aby zaměstnanci nepožívali alkoholické nápoje a nezneužívali jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovali pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřili na pracovištích, kde pracují také nekuřáci. 27) Zajištění, aby se zaměstnanci podrobili se na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance stanoveného v pracovním řádu zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 28) Zajištění, aby zaměstnanci oznamovali svému nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnili na jejich odstraňování; bezodkladně oznamovali svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byli svědkem, a aby spolupracovali při vyšetřování jeho příčin. 29) Zajištění, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště. 30) Zajištění, aby prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, a aby v těchto prostorách byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění. 31) Provozní řády skladů, atd. Výsledky vyhodnocení rozdílů skutečného stavu BOZP je možno uvést do přehledné tabulky s vyznačením,zda je požadavek z kontrolního seznamu plněn, nebo plněn zčásti, případně neplněn, zda je požadované školení provedeno, atd. a do poznámky uvést podrobnější údaje. Pokud se nastaví takovéto vyhodnocení včetně bodování, je pak velmi rychle možno říci, na jaké úrovni je zajišťována bezpečnost a ochrana zdraví v podniku.

95

Systém zabezpečení osobních ochranných prostředků v Armádě České republiky podle evropské legislativy major Ing. Petr HARAŠTA, Ing. Bedřich SEDLÁK Univerzita obrany, Kounicova 65, 612 00 Brno E-mail:[email protected] [email protected] Klíčová slova: Bezpečnost a ochrana zdraví, intenzita rizika, koeficient škodlivosti nebezpečí, osobní ochranný prostředek, technické požadavky a vyhodnocení rizik. Abstrakt: Příspěvek pojednává o systému zabezpečení osobních ochranných prostředků podle evropské legislativy v podmínkách Armády České republiky, kde odpovědní funkcionáři často nejsou řádně informováni o praktickém naplňování platné legislativy. V Armádě České republiky stále platí vojenské předpisy, které mnoho let nejsou inovovány a jsou tedy v rozporu s novými legislativními předpisy vyšší právní síly a v praxi je tedy nelze využívat. 1. Úvod Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je jednou z důležitých okolností, na niž musí dbát nejenom zaměstnavatel, ale i zaměstnanec. Zaměstnavatel je ze zákona povinen v případě, že charakter práce vyžaduje ochranu zaměstnance při práci, poskytnout mu vhodné prostředky, aby se zamezilo případnému úrazu či jinému vážnému poškození zdraví. Zaměstnanec je pak povinen tyto prostředky používat při své práci. 2. Základní legislativní předpisy pro poskytování osobních ochranných prostředků Základním zákonným předpisem, který ukládá povinnost vybavovat zaměstnance osobními ochrannými prostředky (dále OOP), je zákoník práce [1]. V ustanoveních § 133a, odst. 1 až 6 je stanoveno, že nelze-li rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOP. Právní úprava pro poskytování OOP, platná do roku 1995, byla založena resortními předpisy, které v rámci svých pravomocí vydávaly ústřední orgány státní správy pro řízené organizace. Jednalo se o tzv. vzorové seznamy OOP. Tato praxe byla v podstatě založena na jednotném vybavení zaměstnanců 96

stejných nebo obdobných profesí. Tento původní, zcela neadresný způsob poskytování OOP, byl vývojově překonán, zejména vlivem uskutečněných rozsáhlých privatizačních a transformačních procesů. Nové vývojové trendy způsobily, že pokračování dosavadní praxe, založené na resortních seznamech, bylo stále více problematické. Tento důvod postupně narostl do rozměrů, které nebylo možné řešit jinak, než změnou celkového přístupu. Změna se projevila vydáním vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb., kterou byl stanoven rozsah a bližší podmínky poskytování OOP a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Zmíněná vyhláška byla od 1.1.2002 nahrazena nařízením vlády č. 495/2001 Sb. [2]. Tímto nařízením byla do našeho právního řádu zavedena především evropská směrnice č. 89/686/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání OOP zaměstnanci při práci. Nařízení ukládá zaměstnavatelům (vojenským útvarům a zařízení, dále vojenský útvar) zpracovat a v případě potřeby aktualizovat vlastní (útvarový) seznam pro poskytování OOP, jehož základem je zhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce na jednotlivých pracovištích. Na základě nařízení vlády [2] lze OOP obecně definovat jako ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené v nařízení vlády č. 21/2003 Sb. [3]. Podle zmíněného nařízení vlády, mezi OOP naopak nelze počítat (mimo jiné): - běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, - speciální OOP používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách (nadále nelze uplatňovat praxi úhrady OOP vojenskými součástkami, např. obuví 60 a 90, pracovním oděvem 92 a pod). V podmínkách AČR stále platí vojenské předpisy, které mnoho let nejsou inovovány a jsou tedy v rozporu s novými legislativními předpisy vyšší právní síly a v praxi je tedy nelze využívat [4, 5]. Pro lepší orientaci uvádíme v tabulce 1 základní přehled platné legislativy.

97

Označení Vojenský předpis Vševojsk-16-4 Vojenský předpis Vševojsk-16-5 Vojenský předpis Int-2-1

Název „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci občanských pracovníků vojenské správy a pracovníků organizací v oboru působnosti MNO“. „Resortní seznam pracovišť, činností a povolání pro poskytování osobních ochranných prostředků“. „Zabezpečení AČR výstrojním materiálem a hospodaření s ním“.

Platnost zastaralý, navržen na zrušení zastaralý zastaralý, připravuje se jeho zrušení

Tabulka 1 Přehled platných předpisů v AČR pro poskytování OOP k 1.5.2006 Výše uvedené vojenské předpisy nelze v současné době využívat ani jako metodické pomůcky pro poskytování OOP, neboť právě koncepce a metodika poskytování ochranných pomůcek na základě nové legislativy doznala podstatných změn. Bohužel i v současnosti máme vojenské útvary, které zpracovávají „Seznamy pracovišť, pracovních činností a povolání pro poskytování OOP“ pouze podle výše uvedených předpisů. Jako praktickou ukázku jsme zvolili pouze část seznamu, který uvádíme v následující tabulce 2. Poř. č.

Pracoviště, pracovní činnost, zaměstnání, povolání

Rozsah přidělených osobních ochranných pracovních prostředků

Životnost (měs.)/příčin a přidělení

Ochranná blůza/plášť Ochranné kalhoty Ochranná obuv Ochranná čepice Pracovní plášť Teplý ochranný kabát Ochranné rukavice Ochranná blůza/plášť Ochranné kalhoty Ochranná obuv Ochranná čepice Pracovní plášť Teplý ochranný kabát Ochranné rukavice

12/1 6/1 12/1 12/1 12/1 36/1z 12/1 12/1 6/1 12/1 12/1 12/1 36/1z 12/1

Skupina správy a údržby objektů

1.

Vedoucí skupiny

2.

Technický pracovník

Tabulka 2 Seznamy pracovišť, pracovních činností a povolání pro poskytování OOP u vojenského útvaru XXXX Poznámky: Příčina přidělení 1 = přidělení z důvodu ochrany života a zdraví 1z = přidělení z důvodu ochrany proti chladu a nepřízni počasí 2 = přidělení z důvodu hygienických a protiepidemiologických.

98

3. Koncepce nové právní úpravy Koncepce nařízení vlády [2] a směrnice EU 89/686/EHS vycházejí z předpokladu, že legislativa má pouze vymezit pojem OOP a stanovit základní obecné principy pro jejich poskytování. Dále očekávají, že konkrétní úprava náležitostí, doby životnosti aj. pro OOP bude provedena v působnosti jednotlivých vojenských útvarů. Z uvedeného je zřejmé, že vlastní výběr a přidělování OOP zabezpečuje vojenský útvar na podkladě vyhodnocení skutečného výskytu rizik, která na zaměstnance působí nebo mohou působit. To znamená, že pro poskytnutí OOP není rozhodující funkční zařazení, ale skutečnost, že zaměstnanec je vystaven působení (expozici) rizika. V přiměřeném rozsahu se OOP poskytují tedy např. i technicko-hospodářským pracovníkům, pracovníkům pověřeným kontrolní činností apod., pokud se vyskytují nebo pracují v prostředí rizika. Důsledkem takovéto filozofie je možnost variabilního zabezpečení pracovníků ochrannými prostředky podle skutečných potřeb a ne jen podle obecných předpokladů. Lze tím zamezit i možnostem zbytečného plýtvání prostředky a dále dochází k přesunu veškeré právní zodpovědnosti za dostatečnost vybavení pracovníků OOP na management útvaru. Z tohoto pohledu je nanejvýš důležité správné provedení vyhodnocení výskytu rizik působících na pracovníky prováděné s využitím tabulky podle přílohy 1, nařízení vlády [2]. V § 3, odstavec 4, se uvádí: „Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, …“ V současné praxi se vyhodnocení rizik v předmětné tabulce zpravidla provádí vepsáním libovolného znaku (zaškrtnutím) do příslušné kolonky. Tím se však pouze eviduje existence určitého rizika, ovšem nelze tak nic zjistit o intenzitě působení rizika ani o četnosti, či době expozice pracovníka. Následně lze vyvodit závěr, že platné legislativní ustanovení není naplněno [4, 5]. 4. Vyhodnocení rizik Nepoměrně výhodnější by bylo vyhodnocování rizik provádět prostřednictvím zavedení „koeficientu škodlivosti nebezpečí“ (dále koeficient), který by nahradil prozatím užívané pouhé označení rizika. Popis koeficientu uvedený v dalším textu je návrhem autorů článku a žádné nařízení jej dosud neuvádí v život jako závaznou metodiku. Pokud by však k zavedení do praxe došlo, aplikace koeficientu by umožnila zlepšení ochrany pracovníků přesnějším určením míry nebezpečí, zpřesnění potřeby OOP a optimální nastavení doby životnosti ochranných prostředků. Pro vyhodnocení rizik se zavedením koeficientu by bylo možno využít stejnou tabulku jako dosud, pouze vepisovaný libovolný znak by musel být 99

nahrazen koeficientem. Ten může mít podobu dvou číslic oddělených pomlčkou. První číslice bude znamenat vyhodnocení stupně intenzity působení nebezpečí, druhá pak četnost (časové určení) expozice. Pro potřeby sestavení koeficientu bude vhodné využívat pětistupňovou hodnotící škálu pro oba popsané parametry. Hodnotící škála intenzity rizika: 1. 2. 3. 4. 5.

nízká intenzita, nižší intenzita, střední intenzita, vyšší intenzita, vysoká intenzita.

Určení stupně intenzity působení nebezpečí by bylo vhodné provádět alespoň ve složitějších případech na základě měření provedených odborným pracovištěm akreditovaným pro konkrétní oblast a rizika. Přesné vymezení metodiky k použití hodnotící škály při určování stupně intenzity působení rizika přesahuje možnosti rozsahu tohoto článku a proto se jím dále nezabývá. Hodnotící škála časového určení rizika: 1. 2. 3. 4. 5.

výjimečné (1x až 5x měsíčně, ale i méně), občasné (1x až 3x týdně), denní nízké (méně než polovina pracovní doby), denní střední (více než polovina pracovní doby), denní vysoké (celá pracovní doba).

Zaměstnavatel by zvolil stupeň nejvíce se blížící skutečnosti. Koeficient pak může nabývat hodnot od 1-1 do 5-5, přičemž hodnota 1-1 znamená nejnižší míru rizika a 5-5 nejvyšší. Zvyšuje-li se stupeň první číslice, zvyšují se nároky na ochranné vlastnosti OOP (je nutno plánovat součástky poskytující vyšší míru ochrany), zvyšuje-li se stupeň druhé číslice, zvyšuje se časová náročnost na použití OOP (je nutno plánovat zkrácení doby používání součástek). 5. Poskytování OOP OOP se musí na základě zákoníku práce, § 133a, odst. 1 poskytnout zásadně a bezodkladně tehdy, nelze-li rizika práce vyloučit nebo dostatečně omezit technickými prostředky kolektivní ochrany nebo jinými vhodnějšími opatřeními.

100

5.1 Výběr OOP Správný výběr OOP má velký význam, neboť ovlivňuje jak spolehlivost ochrany zdraví při práci, tak ekonomiku provozu. Měl by ho proto provádět kvalifikovaný pracovník (např. bezpečnostní technik útvaru nebo zařízení). Základním vodítkem je riziko, před nímž má ochranný prostředek chránit. Zásadně je třeba vycházet ze znalostí parametrů a vlastností OOP a konfrontovat je s požadavky a funkčností, která se od nich vzhledem k působnosti vyskytujících se rizik očekává. Důležitá je též délka životnosti a náročnost údržby, což značně ovlivňuje provozní nákladovost. Samozřejmým požadavkem je používání OOP, jejichž vlastnosti odpovídají požadavkům nařízení vlády [3]., a u nichž je tedy vydáno prohlášení o shodě. Pro snadnější výběr je k dispozici v ČR databáze certifikovaných OOP (www.vubp.cz), kterou vytvořily autorizované osoby, působící v oblasti OOP. Přístupné jsou mimo jiné údaje o výrobci, resp. dovozci výrobku, číslo certifikátu a závěrečné zprávy, dále zařazení výrobku do jedné ze tří kategorií a je uveden i kód výrobku. Pomocí tohoto kódu je možno snadno vyhledávat certifikované OOP na základě analýzy rizik na pracovišti ve smyslu přílohy 1, nařízení vlády [2]. Databáze obsahuje kompletní seznam certifikátů vydaných Výzkumným ústavem bezpečnosti práce (VÚBP-AO 235) pro OOP všech tří kategorií a dostupné certifikáty všech dalších českých autorizovaných osob z oblasti OOP.

Obrázek 1 Nehořlavá pracovní blůza – nomex

101

5.2 Technické požadavky OOP Technické požadavky na OOP, označované jako „základní požadavky“, jsou uvedeny v rozsáhlé příloze č. 2, nařízení vlády [3]. Pro nařízení vlády je charakteristické, že základní požadavky jsou formulovány poměrně široce a důsledně se vyhýbají stanovení konkrétních hodnot nebo limitů. Nařízení vlády, jako závazný právní předpis, totiž nelze měnit tak často, aby bylo možno v konkrétních hodnotách sledovat technický vývoj. Přesné hodnoty, limity, zkušební postupy a další údaje odpovídající základním požadavkům jsou konkretizovány až českými technickými normami harmonizovanými s evropskou legislativou. Tyto normy nejsou závazné, ale pokud jsou vlastnosti OOP s nimi v souladu, má se za to, že jsou základní požadavky závazného nařízení vlády splněny. V ostatních případech je nutno teprve prokázat shodu s legislativními požadavky formou individuálního certifikátu autorizované zkušebny. Seznam harmonizovaných norem je možno získat na stránkách Českého normalizačního institutu (dále ČNI). Jedná se o české technické normy přejímající evropské normy vyhlášené jako harmonizované v úředním věstníku EU. Rovněž seznam norem harmonizovaných v ČR je shodný se seznamem používaným v EU. 5.3 Rozdělení OOP Podle závislosti na míře možného nebezpečí spojeného s používáním výrobku jsou OOP rozděleny do tří kategorií. Jejich definice jsou uvedeny v nařízení vlády [3] možná poněkud komplikovaně, ale jejich rozlišení je velice důležité. Do první kategorie jsou zařazeny OOP jednoduché konstrukce, jejichž návrh vychází z toho, že uživatel je schopen sám zhodnotit úroveň ochrany proti rizikům, která mohou být včas a bezpečně uživatelem rozpoznána. Patří sem OOP chránící proti povrchovému mechanickému působení (zahradnické rukavice), proti teplotám do 50 oC, klimatickým vlivům, které však nejsou extrémní, drobnějším nárazům nebo slunečnímu záření (sluneční brýle). Do třetí kategorie patří OOP, které jsou určeny k ochraně života či k ochraně proti rizikům, která mohou vážně a trvale poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat. Do této kategorie patří OOP k ochraně dýchacích orgánů, ochrana proti teplotám nad 100 oC nebo nižší než -50 oC, všechny OOP na ochranu proti pádu, apod. Zbývající osobní ochranné prostředky, které svým charakterem nevyhovují definici první ani třetí kategorie, se řadí do kategorie druhé. Zařazení OOP do jednotlivých kategorií je především věcí výrobce, resp. jeho zplnomocněného zástupce. V případě pochybností lze samozřejmě konzultovat s příslušnou autorizovanou osobou, výsledek konzultace však není

102

závazný. Rozhodující je posouzení České obchodní inspekce, která provádí dozor nad plněním požadavků zákona č. 22/1997 Sb. (o technických požadavcích na výrobky …) a příslušných nařízení vlády. V případě rozporů má konečné a rozhodující slovo pouze soud. 6. Příklad vyhodnocení rizik v AČR V následující části je stručně prezentován autory navrhovaný základní metodický postup vyhodnocení rizik pro výběr OOP pro skladníka materiálu u vojenského útvaru. Nejdříve je zpracována bezpečnostním technikem útvaru tabulka pro výběr a použití OOP (viz. tabulka 3), která je uvedena v příloze 1 nařízení vlády [2]. Na základě vyhodnocených možných fyzikálních, chemických nebo biologických rizik pro danou profesi jsou vybrány podle doporučení příloh 2 a 3 nařízení vlády [2] konkrétní OOP, které budou chránit hlavu, sluch, oči a obličej, dýchací orgány, ruce a paže, nohy, trup a břicho a v poslední řadě i celé tělo daného pracovníka (viz. tabulka 4). Je nutné též stanovit směrnou dobu používání (četnost obměn) těchto OOP tak, aby ochranná účinnost OOP byla maximální.

103

Rizika

lebka

A

sluch

B

zrak dýchací orgány

C D

obličej

E

celá hlava

F

horní

ruce

G

končetiny

paže (části)

H

dolní

chodidlo

I

končetiny

nohy (části)

J

pokožka

K

trup/břicho parenterální cesty

L M

celé tělo

N

Části těla

hlava

různé

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

nebakteriální biologiské antigeny

plísně

paraziti

plyny, páry

postříkání

Ponoření

9

tuhé látky

8

Biologická

kapaliny dýmy, mlhy

7

prach, vlákna

neionizující

6

hluk

elektřina

5

aerosoly ionizující

chlad

4

teplo, oheň

3

záření

Vibrace

2

tepelná uklouznutí, upadnut

úder, náraz, rozdrcení

1

bodné, řezné rány škrábance

pády z výšky do hloubky

mechanická

Chemická bakterie, viry

Fyzikální

21

1-4

2-4

1-1

1-4

2-4

1-2

1-4 1-4

1-2

1-2

1-4

2-4

Tabulka 3 Příklad způsobu vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOP s využitím koeficientu škodlivosti nebezpečí

104

Poř. č.

Och ranný prostředek

1. 2.

ochranný pracovní oděv pracovní košile ochranný pracovní oděv s tepelnou vložkou ochranný pracovní kabát zimní ochranná pracovní obuv s protiskluzovou podešví pracovní čepice pracovní čepice - zimní ochranné pracovní rukavice gumové ochranné pracovní rukavice zimní ochranné pracovní rukavice kožené respirátor boty vysoké gumové boty zimní zástěra gumová

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Chráněná část těla /druh rizika

Koeficient škodlivosti nebezpečí

Směrná doba používání v měsících

N/12 N/12

2-4 2-4

12+2=14 6+2=8

N/7 N/7

1-4 1-4

24+5+12=41 24+5+12=41

J/4 N/12 N/7

2-4 2-4 1-4

12+2=14 12+2=14 24+5+12=41

G/16 G/7

1-2 1-4

6+5=11 12+2=14

G/3 D/12 J/16 J/7 L/16

1-1 2-4 1-2 1-4 1-2

6+5=11 12+2=14 12+10=22 12+2+12=26 6+5=11

Tabulka 4 Seznam OOP pro funkci skladníka materiálu u vojenského útvaru Výsledná směrná doba životnosti uvedená v tabulce byla odvozena od základní délky životnosti připočtením příslušného počtu měsíců vyplývajícího z menší četnosti používání než je 100 % (viz. druhé číslo indexu) u sezónních součástek navíc připočtením poloviny měsíců z původní doby životnosti. 7. Závěr Odborné orgány vojenských útvarů a zařízení, které mají v péči občanské zaměstnance, popř. i vojáky z povolání, splňující nárok na poskytování OOP podle nařízení vlády [2], jsou povinny zabezpečit tyto osoby zcela v duchu uvedeného předpisu, a tak významně předcházet vzniku pracovních úrazů. Odpovědní funkcionáři AČR by měli být správně informováni o praktickém naplňování výše uvedené právní legislativy, také vzhledem k tomu, že tato oblast je předmětem kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kontrol hospodaření s materiálem osobního použití. Literatura [1] Zákon č.65/1965 Sb. Zákoník práce. Praha: Národní shromáždění ČSSR, 1965.

105

[2] Nařízení vlády č.495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Praha: Vláda ČR, 2002. [3] Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní OOP. Praha: Vláda ČR, 2003. [4] HARAŠTA, P. a SEDLÁK, B. Možností aplikace současné platné legislativy ČR při přidělování OOPP pro civilní zaměstnance AČR (Odborný posudek pro SMMU Stará Boleslav). Č.j. 5989/2005-2994. Brno: Univerzita obrany, 2005. 5 s [5] HARAŠTA, P. a SEDLÁK, B. Současný legislativní stav v některých dílčích, problematických oblastech výstrojní služby (Odborný posudek pro SPodMO Praha). Č.j. 6395/2005-2994. Brno: Univerzita obrany, 2005. 13 s.

106

Novinky na oborovém portálu BOZPinfo.cz Tomáš HOYER Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Anotace: Časy se mění a zpravodajský oborový portál BOZPinfo, zaměřený na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Vám dnes nabízí mnohem více než před čtyřmi lety. V souvislosti se zahájením provozu informačního serveru BZP.cz v roce 2006, došlo ke změně rubrik BOZPinfo. Příspěvek Vám proto přináší informace o novinkách, které se už na portálu objevily v poslední době, např. rubriky Poradna a Právní předpisy EU, nové tématické přílohy, a nebo rubriky, které jsou ve fázi přípravy. Článek Vás kromě toho seznámí s možnostmi využití funkce „RSS“, která umožňuje uživateli portálu vytvoření kanálu pro okamžitý příjem informací o nových příspěvcích zveřejněných na stránkách BOZPinfo. Hlavním cílem BOZPinfo (http://www.bozpinfo.cz) je poskytovat uživateli komplexní informace a přehled informačních zdrojů z oblasti BOZP dostupných na internetu. Základnu informačních zdrojů oborového portálu BOZPinfo tvoří především instituce v rámci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR včetně sociálních partnerů a jiných subjektů nebo profesních sdružení v ČR a na Slovensku. BOZPinfo nabízí mimo jiné také: • pravidelné týdenní informování formou e-mailového zpravodajství o novinkách na webu BOZPinfo pro registrované uživatele, • poskytování aktualit formou kanálu RSS kanálu (Really Simple Syndication). Jde o vytvoření kanálu s novinkami a změnami na portálu BOZPinfo a umožňuje uživateli, aby na svém PC obdržel informace o novinkách na jeho stránkách, aniž by je musel navštívit nebo o novinkách obdržet email. Oborový portál BOZPinfo je úzce propojený s rubrikami webových stránek národního informačního centra České republiky (National Focal Point) (http://osha.mpsv.cz), jejichž provoz zajišťuje MPSV ČR na základě požadavků Evropské Agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work). Základní struktura zpravodajského portálu: Na úvodní straně BOZPinfo jsou umístěny nově publikované články v rubrikách a zpravodajství z oblasti BOZP. Naleznete zde také, např. kalendář 107

akcí, odkazy na programy a kampaně na podporu BOZP v ČR, přehled nejnavštěvovanějších diskusních příspěvků, ankety aj. Součástí úvodní stránky je také „Téma týdne,“ což je článek zaměřený na konkrétní problematiku související s BOZP v ČR nebo ve světě. V pravé části hlavičky portálu má uživatel k dispozici odkaz na internetovou verzi terminologického slovníku z oblasti BOZP. Rubrika Rady pro Vás je zaměřena na poskytování odpovědi odborníků z BOZP na dotazy čtenářů, souhrn odpovědí na nejčastější dotazy, formuláře z BOZP ke stažení včetně pokynů k jejich vyplnění. Pro vyjádření Vašeho názoru zde naleznete také vstup do diskusního fóra na BOZPinfo. Rubrika Právní předpisy ČR poskytuje zpravodajství o aktualitách v právní úpravě České republiky z oblasti BOZP, vyhledávače v seznamu platných právních předpisů ČR a technických norem ČSN včetně odkazu na stránky Portálu veřejné správy (http://portal.gov.cz), kde si můžete k vyhledanému právnímu předpisu nalézt plný text daného předpisu. Nová rubrika Právní předpisy EU obsahuje aktualizovaný seznam právních předpisů EU (směrnice, rozhodnutí a nařízení) a harmonizovaných norem ke směrnicím, rejstřík, zkratky, zpravodajství o aktualitách v právní úpravě EU včetně vybraných plných textů předpisů se vztahem k BOZP a výběr dokumentů z ústředního věstníku EU. Rubrika Věda a výzkum obsahuje přehled projektů a výzkumných záměrů zabývajících se řešením problematiky BOZP v České republice. Cílem této rubriky je vytvořit informační základnu, ve které jsou shromažďovány informace o výzkumu a výzkumných pramenech z této oblasti. Uživatelé zde naleznou přehled o současném stavu vědy a výzkumu včetně dosažených výsledků. Rubrika Kampaně a akce obsahuje přehled programů a kampaní konaných v ČR pro podporu BOZP a pravidelně aktualizovaný přehled akcí z oblasti BOZP ve formě kalendáře. Rubrika poskytuje také možnost pro pořadatele akce samostatně si zdarma vložit, po zaregistrování na našem serveru, do kalendáře informace o konané akci. Zveřejnění akce na stránkách BOZPinfo schvaluje šéfredaktor rubriky. Rubrika Čítárna obsahuje tematicky členěné odborné články z původní tvorby nebo přebírané z periodik a jiných webů z oblasti BOZP, informace o novinkách v BOZP a elektronické verze publikací vydávaných, např. Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, Státním zdravotním ústavem a jinými institucemi. Uživatel portálu zde také nalezne recenze českých a zahraničních publikací, periodik a dalších relevantních webových stránek z oblasti BOZP, rozhovory a off-line zdroj o měsíčních přírůstcích odborné literatury ve Středisku vědecko technických informací VÚBP. V rámci rubriky je také vstup to podrubriky "Tématické přílohy" a "Téma týdne". 108

Rubrika Odkazy obsahuje strukturovanou kolekci internetových adres z oblasti BOZP a příbuzných oborů v ČR, EU i ve světě. Vyhledávání v odkazech je možné podle tematického a abecedního členění nebo na základě zvolených kriterií. Součástí rubriky je seznam kontaktů na instituce státní správy a organizací poskytujících poradenství v oblasti BOZP a také přehled partnerů projektu spolupracujících na přípravě a zpracování obsahu pro BOZPinfo. Nová rubrika Poradna BOZP: Fórum uživatelů BOZPinfo.cz a BZP.cz pro výměnu praktických zkušenosti z oblasti BOZP. Poradna umožňuje výměnu zkušeností mezi podnikateli, techniky bezpečnosti práce a dalšími návštěvníky portálu BOZPinfo. Poradna umožňuje zadávání vlastních příspěvků a diskutovat k tématům vztahujícím se k BOZP. Jak se orientovat v nové rubrice právní předpisy Evropské unie Před vstupem České republiky do Evropské unie veřejnost zajímaly především výhody a nevýhody členství ČR v EU a běžné předvstupní náležitosti. Po vstupu do Unie se zvýšil zájem o konkrétní dokumenty v určitých oblastech či oborech a důraz je nyní kladen především na praktické informace. Rádi bychom proto pomohli veřejnosti zorientovat se v právních předpisech Evropské unie týkající se oblasti BOZP a pomohli tak zájemcům nalézt odpovědi na jejich dotazy týkající se této problematiky. Na portálu BOZPinfo jsme proto zahájili provoz nové rubriky „Právní předpisy EU“, která seznamuje uživatele s obsahem a rozlišením právních předpisů (primárním a sekundárním právem) podle jejich významu a postavení v celé soustavě právních aktů ES se zaměřením na oblast BOZP. Před vstupem ČR do Evropské unie se objevovaly z větší části především všeobecné dotazy týkající se běžných předstupních záležitostí a budoucích výhod členství. Od vstupu je větší zájem o konkrétní dokumenty v určitých oblastech či oborech a důraz je kladen na praktickou stránku informace. Z tohoto pohledu je také členěna naše rubrika Právní předpisy EU, která Vás seznámí s obsahem a s rozlišením právních předpisů (primárním a sekundárním právem) podle jejich významu a postavení v celé soustavě právních aktů ES. Obsahuje aktualizovaný seznam právních předpisů EU a harmonizovaných norem ke směrnicím, rejstřík, zpravodajství o aktualitách v právní úpravě EU včetně vybraných plných textů předpisů z oblasti BOZP a další informace. Zodpovíme také dotazy uživatelů, např. jakou funkci má (co dělá) Rada Evropské unie, Komise a Parlament v oblasti právních předpisů z oblasti BOZP. Rubrika „Právní předpisy EU„ se skládá ze tří podrubrik: Seznam předpisů EU, Ústřední věstník EU a Normy EU. Na úvodní stránce hlavní rubriky „Právní předpisy EU“ nalezneme na pravé straně v Dokumentech EU odkaz na směrnice, rozhodnutí či nařízení, 109

které jsou tématicky členěné se vztahem k BOZP a příbuzným oborům. Po otevření Dokumentů EU si vybereme téma, např. „Dokumenty EU k životnímu prostředí – obecně“, a po otevření stránky se kliknutím na číslo dokumentu (v české nebo anglické verzi) dostaneme na příslušný dokument. Pokud byl dokument změněn či jinak upraven, je jeho změna uvedena v názvu a kliknutím na číslo se dostaneme na změnu dokumentu. Pokud je v názvu odkaz na jiný dříve vydaný dokument (např. u prvního dokumentu 2005/369/ES je uveden odkaz na 2002/96/ES), je potřeba se na tento dokument, který je uveden níže v tabulce také podívat, vzhledem k tomu, že může obsahovat další změny. Pod dokumenty ES je umístěn Výběr z Úředního věstníku EU, který obsahuje dokumenty z Úředního věstníku EU (Official Journal), jež se vztahují k BOZP a příbuzným oborům. Po jeho otevření si můžeme vybrat časové období, např. BOZP v Úředním věstníku EU: říjen 2005 – prosinec 2005, a zde nalezneme názvy dokumentů včetně anotace a klíčových slov. Po kliknutí na název se dostaneme na text dokumentu. První podrubrika „Seznam předpisů EU“ obsahuje rejstřík v českoanglickém znění. Při kliknutí, např. na kapitolu 05. Volný pohyb pracovníků a sociální politika, se dostaneme na bližší členění. Dalším výběrem se můžeme dostat až na seznam dokumentů s odkazy, jejichž název je ve většině případů v anglické verzi (české názvy se vyskytují po datu zveřejnění 30.4.2004), ale většinu dokumentů lze již po prokliknutí najít i ve verzi české. Druhá podrubrika „Úřední věstník EU“ obsahuje úplné seznamy českého znění Úředního věstníku (UV), anglického znění Official Journal (OJ) řady L a C a také anglicko-český seznam vybraných předpisů řady L po jednotlivých měsících. Pokud znáte, např. číslo dokumentu, můžete k jeho vyhledání použít Vyhledáváni předpisů EU v anglické a české verzi umístěné na pravé straně obrazovky. V pravé části dále naleznete, s anotací a klíčovými slovy, Návrhy předpisů tj. vybrané připravované právní předpisy - návrhy Radě nebo jiným orgánům EU, Zprávy Komise o provádění společných pravidel, o uplatňování dokumentů apod. Stanoviska Komise a Výborů EU představují vybrané přípravné dokumenty, které vznikají v průběhu legislativních procesů či procesu přijímání rozpočtu. Jedná se o vybrané připravované právní předpisy (dokumenty KOM) návrhy Radě nebo jiným orgánům EU. Ne všechny dokumenty nacházející se v těchto rubrikách jsou právně závazné; závaznými se stávají až po zveřejnění v Úředním věstníku. Velká část sdělení Komise (dokumenty KOM) jsou návrhy legislativních aktů. Mezi dalšími dokumenty KOM jsou nejdůležitější bílé knihy, které obsahují celek návrhů k postupům na komunitární úrovni v určité oblasti, a zelené knihy, které se snaží vytvořit prostor k rozvaze a zahájit tak konzultaci na evropské úrovni na určité téma. Zelené knihy jsou diskusními dokumenty k tématu, které se Komise chystá regulovat, bílá kniha je následně programovým dokumentem střednědobého výhledu. Ukazují nám tedy směr, 110

kterým se regulace jednotného trhu bude v budoucnu ubírat. Nejpodrobnější představu o nových "zákonech ES" přináší každoroční plán práce Komise např. Legislativní a pracovní program Komise pro rok 2006, který je zveřejňován na konci předcházejícího roku. I když získat přehled o připravované legislativě ES je poměrně snadné, je však třeba si uvědomit, že od návrhu směrnice do jejího vstupu v platnost mohou uplynout dva roky nebo i patnáct let a u některých sporných dokumentů trvá jednání přes dvacet let. Třetí podrubrika Normy EU se týká technické harmonizace v Evropské unii, kterou se rozumí sjednocení technických právních předpisů, technických norem a postupů pro posuzování shody vlastností výrobků, které jsou upraveny předpisy či normami a jejich zavádění v ČR. Tato podrubrika obsahuje: 1. Informace o normách EU (všeobecně). 2. Směrnice založené na zásadách nového nebo globálního přístupu, ve kterých se stanoví označení CE . 3. Směrnice založené na zásadách nového nebo globálního přístupu, ve kterých se však nestanoví označení CE. 4. Směrnice založené na novém a globálním přístupu. 5. Ostatní směrnice, ke kterým se vyskytují normy. 6. Zavedení směrnic v ČR – Zde jsou uvedena čísla a názvy právních předpisů ČR, kterými byly směrnice EU, představené v této rubrice, zavedené do našeho právního řádu (Vydané zákony a vyhlášky a vydaná nařízení vlády k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tyto uvedené právní předpisy ČR naleznete na serveru Ministerstva vnitra.

111

Stan bezpieczeństwa pracy w firmach budowlanych na podstawie kontroli przeprowadzonych w OIP Katowice mgr Andrzej HERKO, nadinspektor pracy mgr inż. Dariusz MOREL, inspektor pracy OKRĘGOWY INSPEKTORAT PRACY W KATOWICACH PAŃSTWOWA INSPEKCJA PRACY Analiza wypadków przy pracy wskazuje, w jakich sekcjach gospodarki należy podjąć szczególne działania w zakresie zapewnienia przestrzegania przepisów prawa pracy. Taką sekcją gospodarki jest sekcja budownictwa, w której rejestruje się co roku wzrost wypadków przy pracy. Duża konkurencyjność na rynku oraz dążenie do maksymalnego obniżenia kosztów obydwa się przede wszystkim poprzez oszczędzanie i zmniejszanie nakładów na bezpieczeństwo pracy. Praca „na czarno”, wydłużenie norm czasu pracy ponad normy dobowe i średnio-tygodniowe, nie wypłacanie wynagrodzeń to najczęstsze przypadki naruszeń prawa pracy. Zjawiska te z całą ostrością występują w branży budowlanej, która ponadto charakteryzuje się wysokim stopniem ryzyka ze względu na występujące w procesie pracy zagrożenia zawodowe i wypadkowe. Zjawiska te zostały dostrzeżone głównie przez Stowarzyszenie Wyższych Inspektorów Pracy w Unii Europejskiej, którzy w 2005 r. zdecydowali o realizacji projektu w ramach Europejskiej kampanii na rzecz bezpieczeństwa pracy w budownictwie. Państwowa Inspekcja Pracy działając na rzecz zatrudnionych pracowników podejmowała działania kontrolno-nadzorcze, których celem było m.in. dokonywanie analiz i ocen, określenie kierunków działań nie tylko kontrolnych ale również o charakterze prewencyjnym oraz legislacyjnym, mających na celu systemowe uporządkowanie przepisów prawa pracy. Określając kierunki działania uwzględniano również uwagi i wnioski parlamentarzystów, członków Rady Ochrony Pracy, członków ostatnio powołanej Śląskiej Rady ds. Bezpieczeństwa Pracy w Budownictwie, działającej przy OIP w Katowicach oraz danych statystycznych dotyczących wypadków przy pracy. Aby sprostać tym wyzwaniom Państwowa Inspekcja Pracy przeorientowała i zmodyfikowała swoją działalność tak, aby dostosować formy działania nie tylko do zmieniających się sytuacji gospodarczej, ale również zmieniającego się postępu technicznego.

112

Stąd też w budownictwie, gdzie w ostatnim okresie powstało wiele nowych firm zatrudniających kilku lub kilkunastu pracowników przeprowadzane są kontrole krótkie tak, aby swym zasięgiem objąć jak największą ilość zakładów pracy. Nie zapominano jednak o działalności o charakterze prewencyjnym, którą ukierunkowano na doradztwo i poradnictwo prawne i techniczne. Budownictwo należy do tej gałęzi gospodarki, która charakteryzuje się wysokim stopniem ryzyka ze względu na występujące w procesie pracy zagrożenia zawodowe i wypadkowe. Nie ulega najmniejszej wątpliwości, że na niezadowalający stan warunków pracy branży budowlanej, w szczególności na placach budowy mają wpływ czynniki pośrednie, takie jak: • zmienność frontu robót. W praktyce każdy plac budowy jest inny ze względu na jego lokalizację oraz technologię prowadzonych robót, co wymaga podjęcia szeregu działań techniczno – organizacyjnych na etapie przygotowania placu budowy, • wykonywanie robót budowlanych na otwartej przestrzeni. W tej sytuacji warunki atmosferyczne na bezpieczeństwo pracy na budowie,

mają

istotny

wpływ

• szybkie tempo wprowadzenia postępu technicznego tj. nowej technologii oraz maszyn i urządzeń technicznych. W tej sytuacji postęp techniczny następuje szybciej niż proces przygotowania pracowników do wykonywania pracy oraz nadzoru technicznego w zakresie właściwej organizacji pracy, • problemy związane z zarządzaniem procesu budowy w przypadku wykonywania robót przez kilku lub kilkunastu podwykonawców na jednym placu budowy, • trudna sytuacja na rynku budowlanym oraz brak frontu robót. Te czynniki nie mogą jednak stanowić podstawy do tolerowania przez pracodawców, nadzór techniczny oraz osoby kierujące pracownikami zagrożeń na placach budowy. Tym bardziej, że wyeliminowanie zagrożeń w szeregu przypadków nie wymaga nakładów finansowych, lecz konkretnych działań, zarówno przez pracodawców, jak i pracowników. Z danych statystycznych GUS za 2005. r. wynika, że wypadkom przy pracy uległo 84.402 osoby, z czego w budownictwie 6.659, co stanowi ok. 7,89% ogólnej ilości wypadków. Wskaźnik częstotliwości wypadków śmiertelnych (mierzony liczbą poszkodowanych na 100.000 pracujących) wyniósł 0,179 przy średniej krajowej 0,044. 113

Liczba poszkodowanych w wypadkach śmiertelnych i ciężkich w sekcji budownictwa w latach 2000 – 2005 (wg GUS)

100 000 90 000

94 909

85 275 80 492

80 000

85 439

87 516

84 402

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

11 245

9 616

7 861

7 304

7 051

6 659

2000

2001

2002

2003

2004

2005

liczba poszkodowanych w całej gospodarce liczba poszkodowanych w budownictwie W latach 2002 – 2004 inspektorzy pracy Państwowej Inspekcji Pracy dokonali analizy okoliczności i przyczyn około 7,2 tys. wypadków przy pracy, w tym prawie 1,3 tys. wypadków zbiorowych. W analizowanych zdarzeniach poszkodowanych zostało łącznie 10,5 tys. pracowników, w tym około 1,5 tys. ze skutkiem śmiertelnym, a około 2,5 tys. doznało ciężkich uszkodzeń ciała. W budownictwie inspektorzy pracy zbadali około 1,2 tys. wypadków, którym uległo łącznie 1,6 tys. pracowników. Wśród poszkodowanych było aż 286 ofiar śmiertelnych a 503 osoby uległy wypadkom ciężkim. Z przytoczonych liczb wynika, że co 6 poszkodowany w wypadku zgłoszonym do PIP pracował w budownictwie. W tej sekcji gospodarki wydarzył się co 5 zgłoszony wypadek śmiertelny. Z powyższych danych wynika, że w analizowanych rodzajach zdarzeń powodujących wypadki przy pracy występuje znaczny udział przyczyn organizacyjnych i technicznych, a wśród nich cechy powtarzalności wykazują: niewłaściwa organizacja stanowiska pracy, niedostateczne przygotowanie pracownika, wady konstrukcyjne czynnika materialnego oraz brak nadzoru ze strony osób kierujących pracownikami.

114

Do oceny zachowań pracowników, jako przyczyn wypadków przy pracy, należy podchodzić z pewną dozą ostrożności. Określone zachowanie, np. lekceważenie zagrożenia i poleceń przełożonych, niedostateczna koncentracja uwagi na wykonywanej czynności, wymieniane jako przyczyny wypadków, mogą pozostawać w związku z nieprawidłowościami w organizacji pracy i sytuacją, jaka występuje na rynku pracy. Chęć sprostania postawionym zadaniom, często bez zapewnienia przez pracodawców potrzebnych środków, wydłużony czas pracy na budowach, obawa przed utratą zatrudnienia – to tylko niektóre okoliczności prowadzące do wypadków. Zakres czynników wpływających na zachowanie warunków bezpieczeństwa i higieny pracy przy wykonywaniu robót budowlanych Etap przygotowania robót budowlanych Istotną rolę w zakresie zapewnienia bezpiecznych warunków pracy mają do spełnienia uczestnicy procesu budowlanego, a w szczególności inwestor na etapie podejmowania decyzji o realizacji inwestycji. 1. Do obowiązków inwestora, co wynika z przepisów Prawa budowlanego, należy zorganizowanie procesu budowlanego z uwzględnieniem przepisów bezpieczeństwa i ochrony zdrowia, m.in. poprzez zapewnienie opracowania projektu budowlanego i stosownie do potrzeb innych projektów oraz planu bezpieczeństwa i ochrony zdrowia. W praktyce obowiązek ten sprowadza się do opracowania jedynie projektu budowlanego, co spowodowane jest dążeniem do minimalizacji kosztów. Kolejny problem to wybór firm – pracodawców, którzy mają realizować inwestycję. Stąd też, dokonując wyboru wykonawców robót, inwestor powinien brać pod uwagę m. in.: - potencjał techniczny oraz doświadczenie związane z realizacją robót budowlanych, - stosowanie systemów zarządzania sprawami bezpieczeństwa i ochrony zdrowia, - przygotowanie techniczne, wiedzę i kwalifikacje pracowników nadzoru technicznego. Należy podkreślić, że na inwestora został nałożony obowiązek poinformowania właściwego inspektora pracy o zamiarze rozpoczęcia robót budowlanych. 2. Szczególną rolę do spełnienia ma również projektant na etapie opracowania projektu budowlanego. Musi on posiadać nie tylko znajomość przepisów techniczno – budowlanych, ale również przepisów bezpieczeństwa 115

i higieny pracy. Powyższe jest szczególnie istotne ze względu na fakt, że projektant jest zobowiązany do sporządzenia informacji dotyczącej bezpieczeństwa i ochrony zdrowia z uwzględnieniem na specyfiki projektowanego obiektu budowlanego. 3. Kolejnym istotnym elementem, decydującym o właściwej organizacji robót budowlanych, jest dobór kierownika budowy lub kierownika robót o wysokich kwalifikacjach zawodowych i znajomości zagadnień bezpieczeństwa pracy. Stąd też na pierwszy plan wysuwa się konieczność wzrostu rangi osób zarządzających procesem budowlanym, gdyż to oni decydują o obliczu budowy. Idąc naprzeciw tym wyzwaniom, dokonano stosownych zmian w przepisach Prawa budowlanego. Rozszerzono zakres obowiązków kierownika budowy, który obecnie jest odpowiedzialny za zorganizowanie budowy i kierowanie budową obiektu budowlanego w sposób nie tylko zgodny z projektem i pozwoleniem na budowę, z przepisami, w tym technicznobudowlanymi, ale również z przepisami bezpieczeństwa i higieny pracy. Do przepisów Prawa budowlanego wprowadzono również wymagania wynikające z Dyrektywy Rady 92/57/EWG z dnia 24.06.1992 r. w sprawie wdrożenia minimalnych wymagań bezpieczeństwa i ochrony zdrowia na tymczasowych lub ruchomych budowach, w zakresie wyznaczenia koordynatora i opracowania planów bezpieczeństwa i ochrony zdrowia. Należy zaznaczyć, że w obowiązujących przepisach bhp problematyka dotycząca planu bezpieczeństwa i ochrony zdrowia oraz odpowiedzialności kierownika budowy za nadzór nad bezpieczeństwem i higieną pracy została pominięta. 4. Zapewnienie właściwej organizacji pracy poprzez sporządzenia lub zapewnienie sporządzenia planu „bioz”, spoczywa na kierowniku budowy, który nie zawsze dysponuje dostateczną wiedzą do jego opracowania. Należy zaznaczyć, że plan „bioz” ma na celu wyeliminowanie zagrożeń związanych z wykonywaniem robót budowlanych, których charakter, organizacja lub miejsce prowadzenia stwarza szczególnie wysokie ryzyko powstania zagrożenia bezpieczeństwa i zdrowia ludzi. Etap wykonawstwa Ważną sprawą jest zapewnienie procedur mających na celu zapewnienie współdziałania wykonawców robót budowlanych poprzez wyznaczenie koordynatora sprawującego nadzór nad bezpieczeństwem i higieną pracy. Z art. 8 Konwencji Nr 167 dotyczącej bezpieczeństwa i zdrowia w budownictwie wynika, że jeżeli na terenie budowy działa jednocześnie dwóch pracodawców (wykonawców robót), to mają oni obowiązek ze sobą 116

współdziałać, zaś „główny wykonawca lub inna osoba ...” jest odpowiedzialna „za koordynację określonych środków bezpieczeństwa i zdrowia”. Obowiązek wyznaczenia koordynatora wynika ponadto z Dyrektywy Rady z dnia 24.06.1992 r. w sprawie wdrożenia minimalnych wymagań bezpieczeństwa i ochrony zdrowia na tymczasowych lub ruchomych budowach (Nr 92/57/EC) i spoczywa na inwestorze, zarówno na etapie przygotowania inwestycji jak i jej realizacji. Problematyka ta została uregulowana również w polskich przepisach prawa. Są to tylko wybrane problemy, które w związku z wejściem Polski do UE, wymagają jeszcze szerszego podejścia do zagadnień bezpieczeństwa i ochrony zdrowia oraz zmiany sposobu myślenia nie tylko pracodawców, ale również uczestników procesu budowlanego, gdyż to oni mają istotny, aczkolwiek pośredni wpływ na ograniczenie zagrożeń wypadkowych. Wydarzenia, które powodowały wypadki przy pracy 100

93

Ilość poszkodowanych

90

92

81

80

77

70

63

Poszkodowani wskutek upadku z wysokości

60

49

50 40 30 20

35

30 22

21

22

22 25

2003

2004

Poszkodowani wskutek uderzenia, pochwycenia, przygmiecenia

31 23

Ogółem poszkodowanych

10 0 2001

2002

2005

Lata

Działalność kontrolno – nadzorcza inspekcji pracy w okręgu katowickim w małych i średnich zakładach branży budowlanej Działalność nadzorcza Inspektorzy pracy OIP w Katowicach przeprowadzili w 2005 r. ponad 800 kontroli związanych z bezpieczeństwem wykonywania robót budowlanych na 460 budowach zatrudniajacych łącznie ponad 6.700 osób. W wyniku działalności kontrolno - nadzorczych wydano ponad 2000 decyzji nakazowych, w związku ze stwierdzonymi nieprawidłowościami, w tym 225 decyzji wstrzymujących roboty oraz 125 decyzji skierowania do innych robót 733 pracowników, w związku z brakiem wymaganych uprawnień lub kwalifikacji.

117

1. Techniczne bezpieczeństwo pracy Najczęściej stwierdzane nieprawidłowości

42,70%

42,00%

45,00% 40,00%

5,00%

14,00%

24,50% 8,50%

18,70% 11,20%

12,80%

6,70%

22,60% 14,30%

10,00%

10,00%

15,60%

15,00%

11,80%

20,00%

13,40%

25,00%

19,70%

30,00%

24,60%

35,00%

23,80%

Udział procentowy poszczególnych nieprawidłowości

Nieprawidłowości stwierdzone w trakcie kontroli placów budów w 2005 roku

0,00% Rodzaj nieprawidłowości

Przygotowanie i organizacja Uprawnienia Zaplecze Przenośniki Żurawie Rusztowania

Szkolenie bhp Odzież Stanowiska pracy Transport Magazynowanie Urządzenia elektryczne

Badania lekarskie Teren budowy Roboty ziemne Dozór techniczny Maszyny Ryzyko zawodowe

Z przeprowadzonych kontroli wynika, że najwięcej nieprawidłowości występuje na budowach, gdzie roboty są realizowane przez małe podmioty gospodarcze. Zakres tych robót z reguły jest niewielki i dotyczy głównie bieżących remontów, adaptacji lub robót termoizolacyjnych. Podmioty te w celu obniżenia kosztów zatrudniają na podstawie umów cywilnoprawnych, głównie umów o dzieło. Ponadto pracodawcy realizujący roboty budowlane nie dysponują odpowiednim zapleczem technicznym oraz sprzętem budowlanym, a także nie posiadają odpowiednio przygotowanej kadry technicznej sprawującej nadzór nad tymi robotami. Podobną sytuację można zauważyć przy realizacji 118

dużych budów, które posiadają krótkie terminy wykonania inwestycji. Taka sytuacja powoduje spiętrzenie robót na niewielkim obszarze, co sprzyja zwiększeniu ilości zagrożeń wypadkowych. Jednocześnie pracownicy kierujący robotami budowlanymi obawiając się kar za nie terminowe wykonawstwo rezygnują, z pracochłonnych i kosztownych wymaganych działań w zakresie bhp. Działania szkoleniowe i profilaktyczne prowadzone na terenie Okręgowego Inspektoratu Pracy w Katowicach W celu zapewnienia wzrostu poziomu bezpieczeństwa, na terenie działania Okręgowego Inspektoratu Pracy w Katowicach, prowadzone były w 2005 roku działania w ramach Kampanii „Bezpieczeństwo pracy w budownictwie – 2005 rok”. Organizatorami Kampanii był Okręgowy Inspektor Pracy oraz Śląska Rada ds. Bezpieczeństwa Pracy w Budownictwie, skupiająca w swym gronie przedstawicieli organizacji pracodawców, związków zawodowych, nadzoru nad warunkami pracy. Uzyskanie istotnej poprawy warunków pracy w małych i średnich firmach budowlanych nie jest możliwe bez współudziału pracodawców oraz organizacji je zrzeszających. Stąd też przygotowania działań prewencyjnych zawsze poprzedzane są spotkaniami działających na terenie OIP w Katowicach organizacjami zrzeszających pracodawców branży budowlanej, tj. Izbami Budownictwa, Związkami Pracodawców w tym Cechem Rzemiosł Różnych. Prowadzono również akcję propagandową w środkach masowego przekazu, gdzie informowano pracodawców o możliwości uzyskania porad technicznych, broszur i ulotek dotyczących realizowanego programu prewencyjnego w budownictwie. Wnioski końcowe 1. Osiągnięcie znaczącej poprawy warunków pracy i eliminacja zagrożeń wypadkowych, w szczególności związanych z upadkiem z wysokości nie są możliwe bez udziału przedstawicielstwa pracowników w zarządzaniu sprawami bezpieczeństwa i ochrony zdrowia. Fakt przeprowadzenia częstych kontroli podczas wykonywania robót budowlanych, czy też zapoznania pracowników z ocenami ryzyka zawodowego występującego przy określonych pracach, nie przyniesie oczekiwanego skutku, jeżeli zarówno pracodawcy, jak i pracownicy nie zrozumieją, że wykonywanie w sposób bezpieczny robót budowlanych jest jednym z istotnych elementów technologii i ma wpływ na jakość końcowego produktu jakim jest obiekt budowlany. Tak więc musi nastąpić zmiana myślenia i nowe podejście do zagadnień bezpieczeństwa pracy przez pracodawców i pracowników.

119

2. W małych i średnich firmach budowlanych postęp techniczny następuje wolniej niż w dużych firmach ze względu na bariery finansowe. Powoduje to w konsekwencji, iż proces przygotowania pracowników do wykonywania pracy oraz nadzoru technicznego, w tym w zakresie właściwej organizacji pracy, odbywa się znacznie wolniej niż w firmach dużych. W tej sytuacji firmy te nie wytrzymują konkurencji na rynku budowlanym, czego konsekwencją jest ich likwidacja, bądź ograniczenie do minimum zatrudnienia. W praktyce z pracodawców przekształcają się oni w przedsiębiorców, zaś przy wykonywaniu robót posiłkują się jedynie osobami zatrudnionymi na podstawie umów cywilno-prawnych, umów o dzieło. 3. W małych i średnich firmach budowlanych mają miejsce problemy związane z zarządzaniem procesem budowy. Niejednokrotnie funkcja ta pełniona jest przez samych pracodawców, którzy są uczestnikami procesu budowlanego na równi z zatrudnionymi przez siebie pracownikami. W sytuacji braku znajomości przepisów narażają siebie i pracowników na wypadki przy pracy. 4. Tolerowanie przez pracodawców i osoby kierujące pracownikami zagrożeń, co wynika z pośpiechu podczas wykonywania robót budowlanych. Spowodowane jest to tym, że firmy te zatrudniane są w końcowym etapie procesu budowlanego jako kolejni podwykonawcy. Na nich to skupiają się wszystkie konsekwencje wynikające z nieudolności kierownictwa budowy, w tym niepłacenie za wykonaną pracę. Firmy te godzą się z takimi praktykami, ponieważ mają trudności w zakresie pozyskiwania frontów robót.

120

Využitie fotodokumentácie k vytvoreniu návykov správneho používania ochranných prostriedkov v podmienkach Hasičských jednotiek Ing. Mgr. Ivan CHROMEK, PhD. katedra protipožiarnej ochrany, drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene email: [email protected] Anotácia Ochrannými prostriedkami sú všetky prostriedky určené na individuálnu ochranu života a zdravia zamestnanca pri práci. Svoju ochrannú funkciu plnia len v prípade, keď sa používajú na účely, pre ktoré ich navrhol výrobca a v súlade s pravidlami ich správneho používania. Práve toto pravidlo je častokrát podceňované aj v podmienkach hasičských jednotiek. Príspevok sa zaoberá pravidlami používania základných ochranných pomôcok používaných hasičmi – záchranármi. Úvod V nedávnej minulosti bola snaha v politických kruhoch SR preniesť zodpovednosť za používanie ochranných prostriedkov z organizácie na ich nositeľa. Aj keď sa zdá uvedená myšlienka scestná, určité zdôvodnenie má. Ak je organizácia, z dôvodu charakteru svojej činnosti k pracovnej činnosti, povinná chrániť svojich pracovníkov ochrannými pracovnými prostriedkami, musí ich aj fyzicky zabezpečiť. Lenže tým sa problém ochrany pracovníkov automaticky nevyrieši. Najväčším problémom je presvedčiť pracovníkov, aby uvedené ochranné prostriedky používali. Jednou z ciest malo byť to, že každý pracovník, na základe druhu vykonávanej práce, si bude musieť ochranný pracovný prostriedok zakúpiť sám. A keď dá naň svoje finančné prostriedky, bude sa oň starať a bude ho aj používať. Podľa hesla, keď za niečo zaplatím, tak to budem aj používať. Pre podnikateľa výhodné, možno aj realizovateľné pri používaní rukavíc, alebo šatky. Ale napríklad pri hasičoch, vzhľadom k finančnej náročnosti a rôznorodosti uvedených pomôcok neuskutočniteľné. Jednou z organizácií, ktorá, vzhľadom k svojej činnosti, vybavuje svojich pracovníkov ochrannými pracovnými prostriedkami najvyššej kvality, sú organizácie – zriaďovatelia hasičských jednotiek. Napriek tomu dochádza pri činnosti týchto jednotiek častokrát k mimoriadnym udalostiam, ku ktorým by nemuselo dôjsť.

121

Tento stav môže vzniknúť z niekoľkých dôvodov: - podcenenie rizika hasičom – záchranárom spojené často s precenením svojich schopností, - slabá vycvičenosť a s tým spojené nevyhovujúce návyky v činnosti pri štandartných situáciách (jednotlivec ale aj družstvo), - nedostatočné vedomosti o možnostiach využitia ochranných a technických prostriedkov pri zásahu, - nedostatočné vedomosti o vlastnostiach materiálov, najmä o ich zmenách vplyvom mimoriadnej udalosti (napr. oheň, voda, sneh), - nedostatočné a nevyhovujúce komunikačné návyky v rovine záchranár – zachraňovaný, ale aj medzi samotnými hasičmi – záchranármi, poprípade veliteľ – záchranár, - podcenenie psychickej záťaže a psychohygieny - prenos psychickej konfliktnej záťaže z mimopracovného ale aj pracovného prostredia (konflikty a medziľudské problémy, poprípade neodbúranie stresových faktorov z predchádzajúcich zásahov – fixácie, negatívna obrazotvornosť až fóbia, postraumatický syndróm). Obsahom tohto príspevku je rozbor faktoru, ktorý zdanlivo nesúvisí zo záchranou akciou. Týmto faktorom sú zásady správneho výberu ochrannej pomôcky a zásady správneho ustrojenia počas samotného zásahu, ktoré má vplyv na zabezpečenie ochrannej funkcie použitého ochranného prostriedku . A. OCHRANNÉ PROSTRIEDKY A LEGISLATÍVA V SR

Ochrannými prostriedkami, ktoré sa používajú ako ochrana pri práci, sa zaoberá v podmienkach legislatívy SR VYHLÁŠKA č. 377/1996 Z. z. Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky z 9. decembra 1996 o poskytovaní osobných ochranných pracovných prostriedkov . Touto vyhláškou sa ustanovuje rozsah a podrobnejšie podmienky poskytovania osobných ochranných pracovných prostriedkov (ďalej len "ochranné prostriedky") zamestnancom v pracovnoprávnom alebo v obdobnom pracovnom vzťahu a osobám, ktoré sa s vedomím zamestnávateľa zdržiavajú na jeho pracoviskách (ďalej len "zamestnanci"). Vo vyhláške sú ochranné prostriedky definované nasledovne: „Ochrannými prostriedkami sú všetky prostriedky určené na individuálnu ochranu života a zdravia zamestnanca pri práci pred nebezpečnými alebo škodlivými faktormi práce a pracovného prostredia (ďalej len "nebezpečenstvo"), ako aj ich všetky doplnky a príslušenstvo. Ochranné prostriedky poskytuje zamestnávateľ vtedy, keď nebezpečenstvo nemožno 122

vylúčiť alebo obmedziť technickými prostriedkami, prostriedkami kolektívnej ochrany ani metódami a formami organizácie práce. Ako ochranný prostriedok sa zamestnancovi poskytuje aj pracovný odev alebo obuv, ak pracuje v prostredí, v ktorom jeho odev alebo obuv podliehajú mimoriadnemu opotrebeniu alebo znečisteniu tak, že sa stanú nepoužívateľné za čas kratší ako šesť mesiacov.“ (Vyhláška, 1996) Na základe prílohy č.3 s názvom „Prehľad prác a činností, pri ktorých sa poskytujú ochranné prostriedky“ sa dajú charakterizovať jednotlivé pracovné činnosti, ktoré priamo súvisia s pracovnou činnosťou hasičov. Tieto sú metodicky rozdelené podľa ochrany jednotlivých orgánov. Pre orientáciu vo vyhláške bolo ponechané pôvodné číselné označenie Ochrana hlavy 1. OCHRANA HLAVY a) Ochranné prilby - práce pri likvidácii následkov havárií, pri hasení požiarov. 2. OCHRANA ORGÁNU SLUCHU - práce s motorovými reťazovými pílami a krovinorezmi, 3. OCHRANA OČÍ A TVÁRE Ochranné okuliare, štíty na ochranu tváre, kukly - zváranie, brúsenie, rozbrusovanie, - odstraňovanie častí materiálu alebo práce, pri ktorých vznikajú úlomky (triesky), - práce s kyselinami a zásadami, ich roztokmi, dezinfekčnými látkami a žieravými čistiacimi prostriedkami, práce s biologickými materiálmi a liečivami,- práce v sálavom teple (sálavom žiarení), - práce s motorovými reťazovými pílami a krovinorezmi, - práce pri likvidácii následkov havárií, pri hasení požiarov. 4. OCHRANA DÝCHACÍCH ORGÁNOV Ochranné rúšky, masky, respirátory, dýchacie prístroje - práce pri likvidácii následkov havárií, pri hasení požiarov, Ochrana končatín 5. OCHRANA HORNÝCH KONČATÍN b) Ochranné rukavice - práce s materiálmi so zvýšenou alebo so zníženou teplotou, - práce s chemickými látkami, napr. s kyselinami a zásadami, ich roztokmi, dezinfekčnými, čistiacimi prostriedkami, - manipulácia s predmetmi, ktoré majú ostré hrany, s výnimkou prác, pri ktorých je nebezpečenstvo zachytenia rukavíc, 123

- práce s herbicídmi, insekticídmi, arboricídmi a pod., - práce s rádioaktívnymi látkami, so zdrojmi ionizujúceho žiarenia, - práce s biologickými materiálmi, so škodlivinami a v prostredí s nebezpečenstvom infekcie, 6. OCHRANA DOLNÝCH KONČATÍN a) Ochranná obuv s podrážkami odolnými proti prepichnutiu a prerezaniu - práce pri likvidácii následkov havárií, pri hasení požiarov. b) Ochranná obuv proti šmyku - práce na strechách, - práce na šmykľavej (napr. vlhkej) podlahe. g) Obuv s antistatickou úpravou - práce s nebezpečenstvom výbuchu, vo výpočtových strediskách, v operačných sálach a pod. Ochrana celého tela 8. OCHRANA CELÉHO TELA a) Ochranné odevy - práce s chemickými látkami, napr. s kyselinami a zásadami, ich roztokmi, s dezinfekčnými a čistiacimi prostriedkami, - práce s horúcimi materiálmi alebo v ich blízkosti a všade tam, kde sa pociťuje vplyv nadmerného tepla, - práce s motorovými reťazovými pílami a krovinorezmi, - práce s rádioaktívnymi látkami, - práce pri likvidácii následkov havárií, - práce s biologickými materiálmi. b) Ohňovzdorné ochranné odevy - práce pri hasení požiarov, - práce v prostredí s možnosťou výbuchu a požiaru. e) Ochranné zariadenia proti pádu a bezpečnostné laná - práce vo výškach a nad priehlbňami, - práce na pracovných plošinách, výsuvných rebríkoch, v korunách stromov a pod., - práce v šachtách a stokách. Ochrana pred utopením záchranné plávacie vesty Osobné ochranné pomôcky plnia ochrannú funkciu len v prípade, keď sa používajú len na účely, pre ktoré ich navrhol výrobca a v súlade s pravidlami ich správneho používania. (Ochranná výstroj, 2000) Tieto pravidlá sú súčasťou sprievodného listu – návodu na použitie, ktorý je aj 124

v podmienkach HaZZ častokrát podceňovaný. Z tohto dôvodu sa ich nositeľ, používateľ ochrannej pomôcky sám nevedome ale dobrovoľne vystavuje ohrozeniu svojho zdravia alebo života. B. ZÁSADY SPRÁVNEHO USTROJENIA

V rovine správneho ustrojenia sa budem zaoberať otázkou správneho nosenia a používania zásahového odevu. Pri používaní tohto odevu sa v prvom rade musí používateľ oboznámiť s návodom na používanie pri obdržaní tohto odevu. V uvedenom návode sa totiž uvádza, za akých podmienok uvedený odev plní svoju ochrannú funkciu, deklarovanú výrobcom. Prečo je to dôležité? Z návodu totiž vyplýva, že akékoľvek vybočenie z uvedených podmienok znižuje ochrannú funkciu odevu. K základným podmienkam pri používaní uvedeného odevu patria: - zabezpečenie čistoty odevu pred zásahom, - zabezpečenie správnej veľkosti odevu, ktorá musí vyhovovať veľkosti postavy používateľa, - nosenie všetkých častí viacvrstvového odevu, - zabezpečenie správneho ošatenia, používaného pod zasahovým odevom. Odev pred zásahom musí byť čistý, čo znamená, že sa na jeho povrchu nesmú nachádzať zbytky horľavých materiálov. K najčastejším patria zbytky plastov (odtečené zbytky po ich tavení vplyvom tepla), mastnoty z potravinových a ropných produktov (oleje, stužené tuky, mazacie tuky, nafta). Uvedené zbytky majú, pri tepelnej záťaži počas zásahu, tendenciu samovznietenia. Odev musí byť suchý. Voda je dobrým vodičom tepla. Nielen teplo odvádza, ale ho aj akumuluje. Akákoľvek vlhkosť nepriaznivo vplýva na prenos tepla z okolia na telo hasiča, čím znižuje jeho ochrannú funkciu a vzniká nebezpečenstvo popálenia. Dôraz sa musí dať aj na dodržanie postupov pri čistení odevu. Klasické pranie v pracích prostriedkoch, určených pre domácnosť, s využitím automatických pračiek, znižuje ochrannú funkciu vrchných vrstiev. Aj pri správnom dodržaní čistiaceho procesu, najčastejšie výrobcovia pripúšťajú bez dodatočného preimpregnovania 30 čistiacich cyklov. Takže šetrenie v tejto oblasti môže viesť, v konečnom dôsledku, k predčasnej strate ochranných funkcií odevu. Zabezpečenie správnej veľkosti odevu. Malý odev obmedzuje pohyb v priestore kĺbov a môže odhaľovať niektoré časti tela (nedostatočné prekrytie krku, poprípade nedostatočné prekrytie hornej

125

a dolnej časti odevu – zatečenie hasiacej látky alebo padnutie tlejúceho materiálu do nohavicovej časti pri zohnutí. Príliš veľký odev môže prekážať pri pohybe presahom materiálu cez končatiny. Voľne nazberaný odev môže byť príčinou zachytenia o okolité predmety v priestore zásahu. Navyše, zvýšená hmotnosť väčšej veľkosti odevu odčerpáva fyzické sily používateľa, ktoré sa tým pádom nemôžu využiť pri samotnom zásahu alebo sebazáchrane. Viacvrstvový odev zabezpečuje svoju ochrannú funkciu práve tým, že jednotlivé vrstvy sú prednostne určené na ochranu pred čiastkovými negatívnymi prvkami. Úmyselné vyradenie niektorej časti ohrozuje zdravie a častokrát aj život používateľa. Z tohto dôvodu sú výrobcom do odevu zakomponované signalizačné prvky, upozorňujúce na nekompletnosť odevu (vybratá tepelná vložka). Aj nedôsledné zapnutie golierovej časti kabátu vytvára predpoklad odkrytia krku. Vhodným doplnkom je použitie ochrannej kukly, ktorá sa musí navliekať pred zapínaním golieru. Jedným zo zdrojov úrazu popálením je sálavé teplo. Napríklad pri hasení dochádza k absorbcii tepla výstrojom bez toho, aby došlo k jeho poškodeniu. K popáleniu dôjde pri kontakte výstroja s telom používateľa v miestach dotyku. Napríklad pri ohnutí ruky, alebo podrepe. Teplo, akumulované v odeve sa stáva zdrojom popálenia. Ešte väčší predpoklad takéhoto úrazu vzniká pri nevhodnom materiálovom zložení spodnej bielizne. Bavlnené materiály sú síce pohodlné na nosenie, ale jednou z ich negatívnych vlastností je udržiavanie vlhkosti v štruktúre materiálu. Táto vlhkosť, spôsobená potením, pri zvýšenej tepelnej záťaži vytvára dostatočnú vrstvu pre vznik vriacej kvapaliny, ktorá je zdrojom týchto nepriamych popálenín. Riešením, aj keď do určitej miery finančne náročným, je používanie termoprádla na báze jednovrstvovej alebo viacvrstvovej pleteniny z polypropylénových vlákien (COMTEX) s antibakteriálnou ochranou, poprípade nehorľavej súpravy na báze NOMEX® Comfort. V súčasnej dobe už aj na našom trhu dostatok domácich výrobcov tohto materiálu ale aj spodnej bielizne z neho (Chemosvit, Slovenka). Možno najdôležitejšiu súčasť zásahovéhom odevu predstavujú rukavice. Tieto by mali svojimi ochrannými vlastnosťami vhodne dopĺňať odev. Ak ide o viacvrstvový odev, tak aj rukavice musia spĺňať tento stupeň. ochrany. Nesprávne použitý typ rukavíc sa stáva najslabším ohnivkom reťazca ochrany, ktorý v konečnom dôsledku skracuje pobyt hasiča – záchranára v priestore činnosti. Ruky sú totiž vystavené najintenzívnejšiemu sálavému teplu ale aj priamemu prenosu tepla pri dotyku s horiacimi a horúcimi predmetmi. Nedokonalosť ich ochrany má za následok predčasný ústup z priestoru činnosti. Z tohto dôvodu je nevyhnutné používať s viacvrstvovou, sendvičovou, konštrukciou. Táto konštrukcia rukavíc plní okrem mechanickej aj tepelnú a antibakteriálnu funkciu. Vrchná vrstva z impregnovanej kože je odolná proti vode, oderu, prerezaniu, trhu a prepichnutiu. Ďalší stupeň ochrany proti prieniku vody a chemikáliám, so zachovaním priedušnosti, zabezpečuje membrána 126

GORE-TEX®, pod ktorou pletenina KEVLAR® znižuje horľavosť so zabezpečením ďalšej odolnosti proti chemikáliám, zvýšením ochrany proti rezu a zaistení tepelnej izolácie proti kontaktnému teplu (napr. Firemaster a pod.). Samozrejmosťou musí byť okamžité vyradenie mechanicky poškodených rukavíc. C. ZÁSADY SPRÁVNEHO OCHRANNÝCH POMÔCOK

POUŽÍVANIA

OSTATNÝCH

PRACOVNÝCH

Ochranná prilba Aj nesprávne používanie ochranných prilby, môže byť príčinou pracovného úrazu. Aby mohla prilba plniť svoju funkciu, musí držať na hlave pevne. K tomu v prvom rade slúži náhlavná vložka. Úprave tohto prvku musí byť venovaná dostatočná pozornosť. Prilba nesmie spadnúť z hlavy pri predklonení aj v prípade, keď je rozopnutý podbradný remienok. Nasadená prilby nesmie vyvolávať bolesti hlavy zavinené dráždením nervových dráh a cievneho systému ktorý, nachádzajúceho sa na povrchu hlavy. V opačnom prípade môže dôjsť k pocitom závrate v dôsledku zvýšenej telesnej námahy a použitia ADP. Pri druhom extréme, povolení náhlavnej vložky, môže dôjsť k pádu prilby z hlavy pri prudšom pohybe hlavy alebo zachytení úderu do hlavy. Tieto stavy môže vyvolať aj obyčajná zmena dĺžky vlasov používateľa. Samozrejme musí byť skontrolovanie správneho nasadenia nátylníka. Hasičský opasok Napriek tomu, že kontrola opasku sa má vykonávať používateľom pravidelne pri nástupe do zmeny, pred jeho použitím a po použití, najväčším problémom sa stáva nadstavenie správnej dĺžky tohto ochranného prostriedku. Jednou z príčin, pri súčasných typoch, je systém rýchlospon, ktoré umožňujú okamžité nasadenie opasku, ale oproti predchádzajúcim typom, neumožňujú okamžitú zmenu jeho dĺžky. Tento negatívny jav sa prejavuje najmä pri vynechaní niektorého ochranného prvku viacvrstvového odevu. Takýto nedostatok je ďalším zdrojom rozptýlenia pozornosti zasahujúceho hasiča – záchranára. Podobné problémy vznikajú aj pri použití iných ochranných pomôcok. Jedným z možností ako predísť nesprávnym návykom pri nosení a používaní ochranných prostriedkov sú nácviky jednotlivých činností. Tieto sa v podmienkach hasičských jednotiek najčastejšie realizujú formou rôznych druhov cvičení. Práve na takýchto cvičeniach je priestor na odhalenie špatných návykov, ktoré pri ostrej činnosti môžu viesť k predpokladu mimoriadnej udalosti s tragickým koncom. Z toho dôvodu, pri súčasných technických možnostiach, je nevyhnutné, aby rozhodcovská činnosť – kontrola, bola zabezpečená elektronickým obrazovým záznamom (fotografia, videozáznam). Na základe takéhoto zdokumentovania činnosti je možné bezprostredne 127

poukázať na zistené nedostatky a hľadať spôsob a metódy výcviku na ich odstránenie. Ako príklad možného využitia fotodokumentácie k odstráneniu nevhodných návykov pri používaní ochranných prostriedkov, je fotodokumentácia zo súčinnostných cvičení HaZZ, Závodu PPOŽ a hasičských jednotiek z Maďarska. Uvedené zábery, zaradené na koniec príspevku, po ich vyhodnotení a rozbore zistených nedostatkov so zainteresovanými cvičiacimi zložkami pomohli k odstráneniu nevhodných návykov, čím sa zvýšila účinnosť používaných ochranných prostriedkov. Tento výsledok potvrdilo nasledujúce cvičenie, počas ktorého sa už podobné nedostatky neobjavili. V konečnom dôsledku sa tým znížilo riziko možného vzniku mimoriadnej udalosti a ohrozenia zdravia a života príslušníkov hasičských jednotiek počas skutočnej zásahovej činnosti. Záver Ako predísť podobným problémom? Dôsledným výcvikom a nepreceňovaním svojich schopností. V rámci výcviku najmä výcvikom vo dvojiciach. Práve kontrola vo dvojici navzájom je jednou zo záruk správneho nasadenia a používania ochranných prostriedkov. Pričom jednou z najdôležitejších vlastností, v rámci ochrany vlastného zdravia a života, musí byť dôsledné dodržiavanie zásad bezpečnosti práce a používania ochranných prostriedkov. Jednou z možných ciest k zabezpečeniu používania ochranných prostriedkov je cesta represie zo strany organizácie, ktorá poskytuje ochranné prostriedky. Lenže tento spôsob častokrát smeruje len k jedinému efektu. Dodržiavanie predpisu len v prítomnosti nadriadeného, poprípade kontrolného orgánu. Lenže tento orgán pri skutočnej činnosti nie je. Práve z tohto hľadiska je nevyhnutné zvýšenie úrovne sebadisciplíny. Každý jednotlivec si musí uvedomiť, že nedodržovaním predpisu ohrozuje sám seba. Najmä hasiči si musia uvedomiť, že malá chyba môže byť dôvodom k tomu, že sa nemusia vrátiť späť tam, odkiaľ ráno odišli. K svojej rodine. Práve v tejto rovine ich nedokáže nahradiť žiadne vyznamenanie, povýšenie alebo finančné odškodnenie udelené in memoriam. Každý požiar a každý zásah je totiž svojim charakterom výnimočný a ani raz sa neopakuje. Práve podcenenie tohto základného faktoru je hlavnou príčinou mimoriadnych udalostí v práci hasiča – záchranára. Literatúra: [1] Ochranná výstroj, 2000. Ochranná výstroj pro hasiče. Uživatelská příručka. Safedesign Apparel Ltd. Vydal ZAHAS s.r.o, Lipník nad Bečvou. 2000.

128

[2] Vyhláška, 1996. Vyhláška č. 377/1996 Z.z. Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky z 9. decembra 1996 o poskytovaní osobných ochranných pracovných prostriedkov Príklady porušenia nosenia ochranných pracovných pomôcok v praxi.

129

130

131

Pracovní riziko v MSP? Co říkají statistiky pracovních úrazů o MSP Ing. Vladimír JANOUŠEK, CSc. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Jeruzalémská 9. 116 52 Praha 1 Klíčová slova úrazy pracovní, úrazy mimopracovní, neschopnost pracovní, statistika úrazů, podniky malé, podniky střední, podniky velké Anotace Příspěvek se zabývá analýzou pracovní úrazovosti ve vztahu k velikosti podniku vyjádřenou počtem zaměstnanců. Pro jednotlivé kategorie velikosti podniku jsou z dostupných dat stanoveny relativní ukazatele pracovní úrazovosti. Studie porovnává frekvenci pracovních úrazů v malých, středních a velkých podnicích do 250 zaměstnanců. Dokumentuje skutečnost, že data o pracovní úrazovosti nepotvrzují představu o vyšším pracovním riziku v MSP v porovnání s velkými podniky. Úvod Příspěvek přináší výsledky studie, jejímž cílem bylo prozkoumat, jak se odráží velikost podniku vyjádřená počtem pracovníků v datech o pracovní úrazovosti a zjistit závislosti frekvence evidovaných pracovních úrazů v malých, středních a velkých podnicích. Provedený rozbor ukázal, že velikost podniku zřejmě není natolik významným faktorem výskytu pracovních úrazů ve srovnání s vykonávanou činností a odvětvím, ve kterém podnik působí a akceptovanou kulturou práce. Nicméně přes uvedené nadále platí, že přístup k MSP v oblasti prevence bude vždy specifický. Obecně přijímanou představou v oblasti bezpečnosti práce je, že úroveň bezpečnosti práce roste se vzrůstajícím počtem zaměstnanců v podniku. Často se uvádějí příklady porušování bezpečnostních předpisů malými a středními podniky (MSP). Tato představa vychází ze skutečnosti, že větší podniky mají více prostředků na zajištění bezpečných podmínek práce, že mohou investovat do služeb externí specialistů v BOZP a pokud se jedná o střední a velké podniky, že si oblast BOZP zajišťují vlastními odbornými pracovníky nebo celými útvary BOZP. Předpokládá se, že větší podniky na rozdíl od malých podniků disponují vyšší podnikovou kulturou, která je podmínkou pro uplatňování požadavků bezpečnosti práce.

132

Je samozřejmé, že přístup státních orgánů a dalších institucí působících v oblasti inspekce nebo prevence se v závislosti na velikosti podniku musí lišit v používaných metodách. Jiné metody vyžaduje velký podnik zaměstnávající stovky zaměstnanců, jiný přístup se uplatňuje u podniku s pěti zaměstnanci. Počty MSP navíc mnohonásobně překračují počty velkých podniků individuální přístup není u MSP prakticky uskutečnitelný. Doposud nebyl v České republice proveden rozbor, který by ukázal, jak se počet zaměstnanců projevuje v hodnotách ukazatelů pracovní úrazovosti stanovených z vnitrostátně shromažďovaných datech o pracovních úrazech a zda se v datech o evidovaných pracovních úrazech potvrzují shora uvedené představy o MSP. Použitá data K řešení úkolu byla použity výběry z dat Českého statistického úřadu z celostátně prováděného statistického zjišťování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice (NemÚr) za roky 1998 až 2004 /1/. K rozčlenění podniků do velikostních kategorií bylo použito standardního členění, kdy je za malý podnik považován podnik s 1 až 25 zaměstnanci, za střední podnik je brán podnik s 26 až 249 zaměstnanci a za velký podnik je pokládán podnik, který má 250 a více zaměstnanců. Jako zvláštní kategorie byly hodnoceny osoby samostatně výdělečně činné. Pro jednotlivé kategorie velikosti podniku byly stanoveny a porovnány vykazované relativní ukazatele pracovní úrazovosti, mimopracovní úrazovosti a pracovní neschopnosti. Počty podniků a počty zaměstnanců Následující tabulka přináší vývoj počtu ekonomických subjektů v jednotlivých kategoriích. Přes počáteční pokles, ve sledovaném období počet středních podniků postupně rostl, počet malých podniků však rostl trvale. Naopak ubývalo osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) jak nemocensky pojištěných, tak důchodově pojištěných, tak i celkový souhrn aktivních OSVČ. Poznámka: ČSSZ vykazovala k 31.12.2004 celkově 945 508 OSVČ vykonávajících činnost, z toho 750 307 OSVČ důchodově pojištěných. Statistickým zjišťováním NemÚr se provádí zjišťování u ekonomických subjektů, které jsou nemocensky pojištěny. Proto je počet uvedených OSVČ nižší, než je počet aktivních OSVČ uváděných ve struktuře národního hospodářství, neboť OSVČ nejsou povinny účastnit se nemocenského pojištění. To však není na závadu pro provedenou analýzu, která pracuje převážně s relativními ukazateli.

133

počet ekonomických subjektů OSVČ 1 - 25 26 - 249 250 a více ČR

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

332 474 215 578 23 607 2 006

316 528 216 358 23 084 1 972

309 831 216 902 22 390 1 859

296 599 218 391 22 145 1 898

291 645 218 462 22 485 2 104

299 253 222 083 22 833 1 810

263 274 225 557 23 284 1 957

573 665

557 942

550 982

539 033

534 696

545 979

514 072

Tab.1 Počet ekonomických subjektů Zdroj: ČSÚ, ČSSZ V roce 2004 bylo v malých podnicích s 1 až 25 zaměstnanci pojištěno 1,109 mil. zaměstnanců, ve střeních podnicích s 26 až 249 zaměstnanci celkově 1,419 mil. zaměstnanců a ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci bylo dle statistického zjišťování NemÚr pojištěno celkově 1,600 mil. zaměstnanců (Tab.2). Vývoj počtu zaměstnanců v podnicích různých velikostí nemá v posledním období výrazný trend. Základním rysem však je, že ve všech kategoriích se postupně snižuje průměrný počet zaměstnanců. U velkých podniků v roce 2004 činí průměr 818 zaměstnanců, ve středních podnicích pracuje průměrně 61 zaměstnanců a v malých podnicích 4,9 zaměstnanců. počet zaměstnanců OSVČ 1 - 25 26 - 249 250 a více ČR

1998 332 474 1 162 470 1 559 063 1 730 475 4 784 482

1999 316 528 1 110 932 1 486 900 1 659 351 4 573 711

2000 309 831 1 121 848 1 477 687 1 608 210 4 517 576

2001 296 599 1 088 551 1 445 560 1 653 003 4 483 713

2002 291 645 1 078 992 1 355 343 1 739 121 4 465 101

2003 299 253 1 132 718 1 439 924 1 563 539 4 435 434

2004 263 274 1 108 595 1 419 425 1 600 392 4 391 686

Tab.2 Počet nemocensky pojištěných podle počtu zaměstnanců v podniku Zdroj: ČSÚ, statistické zjišťování NemÚr Četnost pracovních úrazů Graf č. 1 znázorňuje vývoj vykazované pracovní úrazovosti v závislosti na velikosti podniku. Velikost podniku je vyjádřena průměrným počtem nemocensky pojištěných zaměstnanců v příslušném roce. Jako ukazatel úrazovosti je použita četnost nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných. Do grafu jsou navíc vloženy průměrné hodnoty za Českou republiku a údaje za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které byly v daném období nemocensky pojištěny.

134

počet zaměstnanců

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

OSVČ 1 - 25 26 - 249 250 a více

0,57 1,66 2,69 2,63

0,50 1,09 2,58 2,42

0,62 1,14 2,52 2,33

0,59 1,66 2,62 2,28

0,57 1,55 2,59 2,22

0,58 1,45 2,39 2,09

0,49 1,42 2,37 2,08

ČR

2,24

2,10

2,06

2,08

2,03

1,87

1,86

Tab. 3 Četnost nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy na 100 zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Uvedené údaje nepotvrzují obecně přijímaný předpoklad, že riziko práce je v malých podnicích vyšší než ve středních a velkých podnicích. Pokud by se hodnota četnosti pracovních úrazů u malých podniků měla pohybovat v očekávaných hodnotách, potom by měla tato četnost překračovat hodnoty vykazované pro velké a střední podniky, tj. měla by být vyšší než 2,5 úrazů na 100 zaměstnanců.

Graf 1. Četnost pracovních úrazů podle velikosti podniku 3,0 2,5 2,0

26 - 249 zam. 250 a více zam.

1,5

ČR 1 - 25 zam.

1,0

OSVČ

0,5 0,0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Možné vysvětlení nízké hodnoty četnosti vykazovaných pracovních úrazů v malých podnicích je možno najít pomocí mimopracovních úrazů (kap. 4.). Pokud se týče OSVČ je zřejmé, že jsou zde pracovní úrazy registrovány ve výjimečných případech; nevzniká záznam o úrazu podle zákoníku práce. Neregistrace pracovních úrazů OSVČ vyplývá zejména z toho, že OSVČ nepodléhají režimu odškodňování pracovních úrazů podle zákoníku práce, ani 135

i zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Mimopracovní úrazy Následující rozbor vychází z předpokladu, že mimopracovní úrazovost je nezávislá na velikosti podniku. Na základě tohoto předpokladu byl z dat NemÚr sestaven graf pro souhrnnou četnost pracovních a ostatních (mimopracovních) úrazů (Tab. 4). Pokud by platilo, že malé podniky vykazují nižší úroveň bezpečnosti práce než podniky střední a velké, potom by tato souhrnná četnost pracovních a mimopracovních úrazů měla být u této kategorie vyšší a výrazně přesahovat hodnotu 5,5 případů úrazů na 100 pojištěnců. Tento předpoklad se v datech neprojevil. Ukázalo se však, že souhrnná frekvence úrazů (pracovních a mimopracovních) je u všech kategorií zhruba stejná nezávisle na tom, o jak velký podnik se jedná. S výjimkou OSVČ, vykazují všechny kategorie podniků podobnou výši souhrnné četnosti úrazů (graf 2.). počet zaměstnanců

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

OSVČ 1 - 25 26 - 249 250 a více

3,25 5,21 5,54 6,34

3,44 5,15 5,40 5,96

3,61 5,91 5,61 6,18

3,51 5,60 5,72 6,16

3,52 5,76 5,81 6,03

3,52 5,26 5,49 5,78

3,32 4,79 5,02 5,32

ČR

5,59

5,41

5,75

5,71

5,73

5,40

4,97

Tab. 4 Souhrnná četnost nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní a mimopracovní úrazy na 100 zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Lze předpokládat, že v malých podnicích nejsou některé z pracovních úrazů klasifikovány jako pracovní a nejsou tudíž takto vykazovány ani ve statistických výkazech. Nicméně vzniklý úraz je ošetřujícím lékařem označen jako úraz a vzniklá pracovní neschopnost je zahrnuta mezi ostatní (mimopracovní) úrazy. Důvody pro tuto praxi spočívají podle zkušeností odborníků z oblasti bezpečnosti práce zejména v předpokládané procedurální náročnosti zaregistrování pracovního úrazu a z navazujících problémů. Na straně zaměstnavatele i zaměstnance se nejčastěji jedná o obavy z finančních a časových ztrát spojených s projednáváním pracovního úrazu, u zaměstnavatelů dále o obavy z možných problémů ze strany orgánů dozoru nad bezpečností práce a u zaměstnanců o obavy ze ztráty zaměstnání. Svoji úlohu hraje i neznalost problematiky, její podceňování, vědomé i nevědomé přehlížení úrazů z různých subjektivních příčin. 136

Graf 2. Četnost úrazů (pracovních a mimopracovních) podle velikosti podniku, ČR 7,0 6,0 5,0

250 zam. a více 26 - 249 zam.

4,0

ČR

3,0

1 - 25 zam. OSVČ

2,0 1,0 0,0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Úhrnná pracovní neschopnost Údaje o úhrnné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ukazují, že ve velkých a středních podnicích jsou hodnoty četnosti nově hlášených případů prakticky totožné (Tab. 5). počet zaměstnanců

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

OSVČ 1 - 25 26 - 249 250 a více

36,49 69,61 87,20 86,72

39,12 73,17 91,65 90,77

40,04 73,66 92,69 92,78

37,45 73,21 95,45 95,30

34,60 69,20 89,17 88,09

37,38 68,33 91,37 90,85

29,77 51,85 68,62 67,49

ČR

79,23

83,28

84,39

86,16

80,37

81,66

61,64

Tab.5 Četnost nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz na 100 zaměstnanců Zdroj: ČSÚ Výjimku tvoří malé podniky a OSVČ, kde tyto kategorie vykazují trvale nižší četnost pracovních neschopností. Tento jev je ovlivněn nízkým počtem zaměstnanců. V malých podnicích s 1 až 25 zaměstnanci pracuje průměrně cca 5 zaměstnanců, takže jejich nepřítomnost z důvodu pracovní neschopnosti znamená pro takový podnik citelnou ztrátu. Vznikající zdravotní problémy jsou řešeny nikoliv nástupem do pracovní neschopnosti, ale přecházením nemocí apod.

137

Graf 3. Četnost případů pracovní neschopnosti podle velikosti podniku 120 100 80

26 - 249 zam. 250 zam. a více

60

ČR 1 - 25 zam. OSVČ

40 20 0

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Pro interpretaci struktury pracovní neschopnosti podle velikosti podniku je důležité, že zastoupení jednotlivých ekonomických činností z pohledu rizika práce je ve všech kategoriích velikosti podniku prakticky totožné. V každé kategorii se vyskytují stejným podílem jak riziková odvětví (zpracovatelský průmysl, stavebnictví, doprava), tak méně riziková odvětví (obchod, služby). Prudký pokles četnosti hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v roce 2004 byl způsoben zejména snížením nemocenských dávek (od 1.1.2004) v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Vyplácená nemocenská se v těchto dnech snížila zhruba na poloviční hodnotu proti dávce vyplácené v předchozích letech. Tento pokles však byl způsoben převážně úbytkem nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoci z obecných příčin a částečně úbytkem případů pracovní neschopnosti pro ostatní úrazy. Změna v nemocenském pojištění se prakticky nedotkla vývoje pracovní úrazovosti jak v jednotlivých kategoriích velikosti podniku, tak ani celkové četnosti pracovní úrazovosti v ČR (graf 1). Tento vývoj byl zejména ovlivněn možností uplatnění plného odškodnění ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Uvedené údaje ukazují, že velikost podniku se uplatňuje zejména v tendenci nastupovat nebo nenastupovat do pracovní neschopnosti z důvodu nemoci. Frekvence pracovních i mimopracovních úrazů v malých, středních a velkých podnicích je obdobná. Závěr Úhrnná frekvence vykazovaných pracovních a mimopracovních úrazů je v malých, středních a velkých podnicích obdobná. V malých a středních 138

podnicích existuje tendence zahrnovat pracovní úrazy mezi mimopracovní úrazy. Velikost podniku není natolik významným faktorem výskytu pracovních úrazů jak by se dalo očekávat. Rozhodujícími faktory tak zůstávají odvětví, ve kterém podnik působí, vykonávané činnosti (profese) a podnikem přijatá kultura práce. Přes zjištěné skutečnosti platí, že přístup orgánů státní správy a odborných institucí k malým, středním a velkým podnikům se bude při prevenci v oblasti bezpečnosti práce vždy významně lišit, a to právě s ohledem na jejich velikost. Literatura [1] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 1998 (1999 až 2004), Český statistický úřad, Praha, 1999 (2000 až 2005)

139

Riadenie bezpečnosti a ochrany zdravia v malých a stredných firmách Ing. Karolína JASTRABÍKOVÁ Servis BOZP a PO, Ing. Karolína Jastrabíková Ľ. Fullu č. 24, 841 05 Bratislava, Slovenská republika e-mail: [email protected] Kľúčové slová: bezpečnosť práce, ochrana zdravia, malé a stredné firmy, bezpečnostný audit, riadenie Abstrakt: V príspevku sa autor venujem analýze postavenia bezpečnostného technika pri riadení bezpečnosti a ochrany a zdravia pri práci dodávateľským spôsobom v malých a stredných firmách. Autor vychádza z vlastných skúsenosti, hodnotí možnosti riadenia a úroveň BOZP vo firmách, ktoré si zabezpečujú inštitút bezpečnostného technika dodávateľským spôsobom. Úvod BOZP v malých a stredných firmách je často na okraji ich záujmov a požiadavky príslušných predpisov považujú za akési „obťažovanie“ pri podnikaní a za zhoršovanie podnikateľského prostredia. Firmy sa orientujú na krátkodobé ciele, na dosiahnutie rýchleho, okamžitého a čo najväčšieho zisku. Vedúci zamestnanci sa správajú iracionálne, z dôvodu absencie odborných znalostí z oblasti BOZP, nepoznajú dôsledky nezabezpečenia BOZP, neuvedomujú si, že neplnenie povinnosti v oblasti BOZP môže spôsobiť mnohé materiálne škody, škody na zdraví a viesť až k likvidácii firmy. Je to absolútne nesprávna, nehumánna a nebezpečná filozofia vedenia firmy. Od roku 2000 pracujem ako podnikateľ – samostatne zárobkovo činná osoba v oblasti bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (ďalej len „BOZP“). Táto činnosť vyžaduje primeranú kvalifikáciu a odbornosť, neustálu pozornosť zákazníkom s dôrazom na komplexnosť poskytovaných služieb. Napomáham pri zabezpečovaní požiadaviek vyplývajúcich z legislatívnych predpisov a výsledkov výkonu orgánov dozoru, vykonávam lektorskú, konzultačnú a poradenskú činnosť v oblasti BOZP v malých a stredných firmách veľkoobchodu, stavebníctva, strojárskej výroby, finančníctva, prípadne v iných firmách ako sú bezpečnostné služby, obecná polícia a iné. Prvoradým cieľom je poskytovať kvalitné služby, prispôsobovať sa požiadavkám zákazníkov, napomáhať pri predchádzaní nežiaducich udalostí

140

a spolupracovať pri zavádzaní systémového prístupu v oblasti BOZP v malých a stredných firmách. Pri stanovení cieľa vychádzam z požiadaviek právnych predpisov, zistených nebezpečenstiev, rizík, pracovných a technologických postupov, prevádzkových, obchodných, firemných požiadaviek a názorov všetkých zainteresovaných strán. Štruktúra vlastného prístupu Pri realizácii činnosti v oblasti bezpečnosti práce mám spracovaný a osvedčený vlastný prístup k riešeniu BOZP a jej zefektívneniu. Môj prístup je determinovaný všeobecne platnou legislatívou v oblasti BOZP a metodikou auditu. Pri napĺňaní jednotlivých prvkov systému bezpečnosti práce vychádzam z: -

úvodného preskúmania, politiky BOZP vo firme, ak ju má, vlastného bezpečnostného auditu a postavenia bezpečnostného technika vo firme.

Úvodné preskúmanie Úvodné preskúmanie mi má poskytnúť obraz usporiadania BOZP, zistenie odchýliek od normálneho, či očakávaného stavu v rámci poskytnutých zdrojov informácii v oblasti organizačných, technických, zdravotných, sociálnych, ekonomických a právnych vzťahov. Predmetom môjho preskúmania sú konkrétne vybrané pracoviská vo firme, venujem pozornosť najmä konkrétnym vzťahom na pracovisku, stavu technických zariadení, pôsobeniu nebezpečných a škodlivých činiteľov pracovného procesu a prostrediu s cieľom zmapovať povinnosti obsluhy technických zariadení, používaných technológii, postupov, riadenia prevádzky, kvality vykonávaných bezpečnostných opatrení a celkovému plneniu úloh a povinnostiam na úseku BOZP. Osobitným krokom k dosiahnutiu výsledku auditu je zadefinovanie osnovy, na základe, ktorej bezpečnostný audit vo firme realizujem. Závery môjho preskúmania zvyčajne zodpovedajú predpokladanej a očakávanej úrovni BOZP vo forme. Firma často nie je schopná preukázať zhodu s legislatívnymi predpismi, neaplikuje predpisy do firemných dokumentov a nezabezpečuje systém riadenia bezpečnosti práce. Prvotne dosiahnuté výsledky sú vhodným predpokladom pre úspešné zavedenie celého systému riadenia BOZP a jeho realizácie v praxi. Každý krok znamená zavedenie a udržiavanie určitých systémových prvkov riadenia v oblasti BOZP, ktoré je potrebné implementovať do všetkých štruktúr firmy, čo predpisuje zákon NR SR č. 330/1996 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci v znení

141

neskorších predpisov, ktorý platí do 30.6.2006 a od 01.07.2006 platí zákon NR SR č. 124/2006 Z. z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a o zmene a doplnení niektorých zákonov, v ktorom sú podstatne rozšírené povinnosti zamestnávateľa, ale vytvára i nové podmienky pre realizáciu inštitútu bezpečnostného technika a prináša i ďalšie zmeny voči prechádzajúcemu zákonu. Politika BOZP Požiadavky legislatívy v oblasti BOZP musia byť zakotvené vo firemnej politike, ktorá je základom riadenia BOZP a mala by zodpovedať potrebám firmy. Cieľom politiky je deklarácia postoja manažmentu k zamestnancom a k BOZP. Politika stanovuje záväzok k trvalému zlepšovaniu BOZP, obsahuje cieľ dosiahnuť minimálne úroveň súčasne platných predpisov a ustanovuje zabezpečiť vhodné zdroje na zavedenie politiky do praxe. Má vychádzať z potrieb zamestnancov, zámerov a možností firmy, pretože predstavuje kľúčový prvok systému riadenia BOZP, udáva základnú orientáciu BOZP, požadovaný smer vývoja, prezentuje podnikovú filozofiu kultúry práce a celkový prístup vedenia a zamestnancov k BOZP. Politika má podporovať vedomie, že vo firme je za BOZP zodpovedný každý zamestnanec, najmä vedúci zamestnanec a nie len bezpečnostný technik. Realizácia firemnej politiky si vyžaduje vytýčenie aktuálnych cieľov, ktoré mnohí vrcholoví manažéri chápu, ale v praxi som sa stretla aj s negatívnym, konfrontačným a iracionálnym postojom. Väčšina manažérov chápe politiku BOZP ako záležitosť zamestnancov a bezpečnostného technika. Zo skúseností viem, že politiku BOZP v malých a stredných firmách často vypracováva technik bezpečnosti práce a vrcholový manažment dokument schváli bez prerokovania so zamestnancami, deklarované princípy sú len formálne, realizácia politiky sa nezabezpečuje na všetkých úrovniach firmy a nie je implementovaná do všetkých štruktúr firmy. Často je to len dokument pre inšpekciu práce, aby firma splnila jednu z požiadaviek zákona o BOZP. Bezpečnostný audit Ako bezpečnostný technik uskutočňujem svoj vlastný bezpečnostný audit, do ktorého sa snažím zapojiť vrcholový manažment. V niektorých firmách sa však do tohto procesu nezapojí vrcholový manažment a moja komunikácia sa obmedzí, len na monitoring BOZP so stredným manažmentom. V prvej etape analyzujem ako plní spoločnosť povinnosti týkajúce sa BOZP, ako hodnotí a riadi riziká, hodnotím kompatibilitu dokumentácie BOZP s legislatívnymi predpismi, ako zabezpečuje technickú bezpečnosť a určím si predmet a osnovu auditu.

142

Druhú etapu realizujem osobnými návštevami firmy na jednotlivých pracoviskách, rozhovormi so zamestnancami a vedúcimi zamestnancami, fyzickými obhliadkami administratívnych priestorov, prevádzkových pracovísk a pracovísk technologických prevádzok, kontrolou strojov, technických dokladov, návodov na obsluhu, zisťujem povedomie zamestnancov v oblasti BOZP, ich motiváciu k bezpečnej práci a ochrane vlastného zdravia. Počas rozhovoroch zisťujem informácie o firme, ktoré však nebývajú komplexné. Vedúci zamestnanci pristupujú k poskytovaniu informácii s ochotou a porozumením, ale napriek tomu informácie sú limitované úrovňou stupňa riadenia vedúcich zamestnancov, ich názormi a znalosťami v oblasti BOZP. Niektoré poskytnuté informácie a zistenia majú výlučne interný charakter chránených informácii a z toho dôvodu s nimi niekedy nemôžem uvažovať pri vykonaní môjho neoficiálneho bezpečnostného auditu. Riadenie rizík Z pohľadu organizácie je prioritne identifikovať a hodnotiť nebezpečenstvá, ohrozenia a posudzovať riziká vyplývajúce z pracovných činností jednotlivých technológii na pracoviskách a nadväzne navrhnúť preventívne opatrenia na ich elimináciu. Riadenie rizík si vyžaduje, aby manažment firmy mal osvojenú filozofiu, že bezpečnosť práce je rovnocennou súčasťou plnenia úloh a teda je neoddeliteľnou súčasťou riadenia. Predpokladom optimalizácie bezpečnosti práce je základný vzťah medzi manažmentom rizika a efektívnosťou riešenia bezpečnostných požiadaviek, ktorý vychádza: - zo zistenia požiadaviek na efektívnosť opatrení a - z posúdenia zostatkového rizika. Existuje mnoho techník, postupov a metód na analyzovanie a odhaľovanie nebezpečenstiev a rizík, ale nie je spracovaný konkrétny legislatívny dokument, ktorý by stanovoval postup pre identifikáciu nebezpečenstiev a rizík. Zhodnotenie rizík býva často veľmi všeobecné, neadresné a subjektívne. Cieľom identifikácie nebezpečenstiev a rizík je optimalizácia stavu BOZP a zhodnotenie, či sú procesy vyhovujúce a postačujúce z hľadiska BOZP. Firma musí zabezpečiť, aby sa analýza a expozície nebezpečenstiev, ohrození a rizík brali do úvahy pri stanovení cieľov BOZP v rámci ktorých je potrebné vypracovať firemnú metodiku postupu hodnotenia nebezpečenstiev, ohrození a rizík, pričom metodiku treba definovať vzhľadom na rozsah a povahu nebezpečenstiev a ohrození vo firme a zosúladiť prevádzkové skúsenosti so zavedenými opatreniami a zabezpečovať monitorovanie požadovaných činností. Hodnotenie nebezpečenstiev, ohrození a rizík v malých a stredných firmách je často ponechané, len na bezpečnostného technika a zo strany manažérov často považované za indiferentné a iracionálne. 143

Pri posudzovaní rizika sa často sústreďujem na závažné nebezpečenstva, ktoré môžu ohroziť životy a zdravie a opieram sa o skúsenosti a názory zamestnancov, ktorí vidia ohrozenia. Snažím sa zistiť, akú majú predstavu na zlepšenie pracovných podmienok a vyhodnocujem udalosti, ktoré sa stali na pracovisku resp. mohli sa stať, a čo ich mohlo spôsobiť. Následne zhodnotím, či sú dodržané všetky legislatívne požiadavky BOZP, pokiaľ nie predložím vrcholovému manažmentu návrhy na prijatie opatrení na ich splnenie. Nie vždy je možné všetky nedostatky okamžite odstrániť najmä pokiaľ ide o malé a stredné firmy výrobného charakteru, kde hospodárska a sociálna úroveň firmy je na jednej strane a úroveň praktického vykonávania BOZP na druhej strane. V mojej praxi som sa často stretávala s nedodržiavaním podmienok BOZP či s nebezpečnou prácou Ako príklad by som uviedla prácu s veľmi veľkým rizikom a porušením nielen predpisov BOZP. V jednom nemenovanom autoservise, zamestnanci diagnostikovali chybu aerodynamiky osobného motorového vozidla tak, že to realizovali pri rýchlosti 200 km.h-1 v normálnej premávke na diaľnici, pretože firma nevlastnila aerodynamický tunel a túto činnosť vykonávali tichým súhlasom manažmentu firmy, mylne sa domnievajúc, že ak vznikne škoda tak, ju poisťovňa uhradí. Keď som ako bezpečnostný technik zavedené praktiky kritizovala, vedúci zamestnanci tvrdili, že sa také opravy v ich autoservise nevykonávajú alebo, že prípadné jazdy za účelom diagnostiky chýb aerodynamiky vozidla vykonávajú len oni, čo je rovnaké porušenie bezpečnostných predpisov. Často sa stretávam v niektorých firmách s porušovaním dĺžky pracovnej doby čím sú porušované sa ustanovenia Zákonníka práce. Zamestnanci pracujú v niektorých profesiách nepretržite 24 hodín, pričom povaha práce a prevádzkové podmienky to nedovoľujú. Vedúci zamestnanci nútia zamestnancov k porušovaniu predpisov, z dôvodu nezvyšovania počtu zamestnancov a tým aj šetrenia finančných prostriedkov, čo je absolútne nezlučiteľné s pracovnoprávnymi predpismi. Ak vznikne pracovný úraz, vedúci zamestnanci často vystupujú agresívne, tvrdia, že zamestnanci svojvoľne porušili predpisy, pritom často zamestnanec pracuje 24 hodín s ich tichým súhlasom či príkazom, lebo v opačnom prípade sa hľadajú rôzne dôvody na ich výpoveď. V robotníckych profesiách sa často stretávam s nedodržiavaním odbornej spôsobilosti zamestnancov na výkon práce, napr. viazačov bremien, zváračov a elektrotechnikov a pod. Vzdelávanie v oblasti BOZP Zamestnanci firiem sú všeobecne, ale aj konkrétne informovaní o základných legislatívnych predpisov na úseku BOZP v rámci pravidelne sa

144

opakujúcich školení a školení cielených na získanie odbornej spôsobilosti na výkon prác. Vzdelávanie a školenie musí byť v systéme riadenia BOZP systematické. Ide o špecifický druh výchovy na vytváranie uvedomelého vzťahu zamestnancov k bezpečnosti práce, ale predovšetkým k ochrane vlastného zdravia a zdravia spolupracovníkov, pričom jeho cieľom je získanie potrebných informácii pre bezpečný výkon práce a činností a vyplýva z viacerých legislatívnych predpisov. Hlavným cieľom vzdelávania v oblasti BOZP je nadobudnutie povedomia o dôležitosti BOZP, získanie pozitívnych postojov, návykov a zručností. Pri školeniach vedúcich zamestnancov sa vychádza zo zákonných opatrení i z logického predpokladu, že každý riadiaci zamestnanec na príslušnom stupni riadenia zodpovedá aj za oblasť BOZP. Ich cieľom je osvojiť si základne informácie súvisiace s bezpečnou prevádzkou riadeného úseku. Štruktúra a podrobnosť informácii je závislá od riadeného subjektu a mala by zodpovedať úrovni riadenia. Získané informácie majú tvoriť východiskovú základňu pre rozhodovaciu, riadiacu a kontrolnú činnosť vedúcich zamestnancov v oblasti bezpečnosti práce a mali by byť predpokladom aj pri konkurznom výbere manažérov na vrcholové funkcie. Výchova k BOZP sa musí realizovať sústavou školení, preškolení, ale aj kurzov a inštruktáži v pracovnom čase. Všetci zamestnanci sú povinní zúčastňovať sa týchto školení. Zo všeobecných skúseností môžem potvrdiť, že zamestnanci majú záujem o problematiku BOZP vo svojej firme a často ma prekvapia zaujímavými otázkami najmä na tému pracovných úrazov, diskriminácie a pod. Na školeniach sa zúčastňujú zamestnanci a stredný manažment, ale málokedy príde vrcholový manažér. Väčšinou si myslí, že školenie BOZP je pre neho stratou času, je pod jeho úroveň a je nezlučiteľné s jeho postavením. Pri jednom školení si vrcholový manažér priniesol na školenie prácu. Všimla som si, že zakrátko prestal pracovať a počúval. Po skončení školenia mi povedal o svojom zámere, ale vraj som ho tak zaujala, že musel prestať pracovať a počúval. Oboznámenie a informovanie zamestnancov v rámci školení sa musí uskutočňovať pravidelne, zrozumiteľne a preukázateľným spôsobom so zreteľom na vykonávané práce v lehote najmenej raz za dva roky, ak to predpisy neurčujú inak, v zmysle legislatívnych predpisov.

145

Realizácia bezpečnostného auditu Realizovaním bezpečnostného auditu vo firme zisťujem nedostatky a porušovanie predpisov zo strany zamestnancov, ale aj zamestnávateľa. Jeho realizácia si vyžaduje prijať opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov. Pri vykonávaní auditu sa často konštatuje, že zistené nedostatky sa opakujú. Príčinou toho sú nedostatočné znalosti v oblasti BOZP, podceňovanie nebezpečenstiev a rizík, nedostatky v organizácii práce, pracovného procesu, pracovných a technologických postupov, ale aj právomoci, zodpovednosti a v neposlednej miere aj v motivácii. Vlastné skúsenosti z realizácie auditu Pri vykonávaní auditu často zisťujem nedostatky v dokumentácii BOZP, ktorá nie je celkom v súlade s legislatívnymi predpismi. Spracovanie prehľadnej dokumentácie si vyžaduje určitý čas a do jej realizácie musia byť zainteresovaní všetci vedúci zamestnanci firmy a nielen bezpečnostný technik. Rovnako zisťujem aj nedostatky v evidencii drobných pracovných úrazov, ktoré nepodliehajú registrácii. Zoznam osobných ochranných pracovných prostriedkov (ďalej len „OOPP“) pre zamestnancov, stanovený v pravidlách (nariadenie vlády SR č. 504/2002 Z. z. o podmienkach poskytovania osobných ochranných pracovných prostriedkov) pre ich poskytovanie nie je aktuálny a nekorešponduje s kartami OOPP. V pravidlách pre poskytovanie OOPP sú uvedené potrebné OOPP, ale organizácia ich neposkytne, pretože ich zaobstaranie je finančné náročné. Ako príklad by som uviedla zamestnancov pracujúcich teréne, ktorí dostali pridelenú pracovnú obuv s certifikátom, v ktorom bolo uvedené, že obuv je nepremokavá, čo nezodpovedalo požiadavkám práce v teréne. Ďalej zamestnanci, ktorí potrebujú rukavice pri práci s chemikáliami nedostanú rukavice, ktoré by mali certifikát na takúto prácu ale dostanú len najlacnejšie hygienické rukavice vhodné pre upratovacie práce. V niektorých firmách sa nevedú záznamy o vykonaní vstupných lekárskych prehliadkach, pretože sa manažment mylne domnieva, že ide o diskrimináciu. Pritom lekár je povinný uviesť do záznamu, len či zamestnanec je schopný, neschopný alebo schopný s obmedzením vykonávať určenú prácu. Častý problém vzniká pri odstraňovaní závad v technickej bezpečnosti. Organizácia uzatvorí zmluvný vzťah s firmami, ktoré majú na starosti elektrické, plynové, tlakové a zdvíhacie zariadenia. Tieto uskutočňujú odborné prehliadky a skúšky, v ktorých sú uvedené závady. Odborní zamestnanci neuvedú všetky závady napr. potrebu vykonania úradných skúšok na vyhradených technických zariadeniach. Úroveň BOZP v malých a stredných firmách často závisí, na základe mojich skúseností, od dôležitosti, ktorú jej pripisuje vrcholový manažment,

146

často však ale aj od schopnosti bezpečnostného technika zviditeľniť túto oblasť. Často sa stáva, že k znižovaniu úrovne BOZP prispieva aj súčasná situácia v zamestnanosti, ktorá v malých a stredných firmách nedovoľuje zamestnancom hájiť svoje práva a možností deklarované v zákone o BOZP z obavy, že by mohli byť pod rôznymi inými zámienkami prepustení zo zamestnania. Ako bezpečnostný technik často hľadám netradičné možnosti a spôsoby ako presvedčiť manažérov o potrebe zabezpečovania BOZP súlade s legislatívnymi predpismi a nepristupujem k práci len komerčne. Jednou z možností je neustále zvyšovanie odbornej kvalifikácie technika bezpečnosti práce. Keď sa povie lekár, právnik, ekonóm či elektrikár, každý vie o akú profesiu ide. Ale o profesii bezpečnostného technika sa vie vo všeobecnosti málo. Dostávam otázky, či sa s BOZP dá uživiť a keď poviem, že áno, a dokonca, že tento odbor sa študuje na Slovenskej technickej univerzite na Materiálovotechnologickej fakulte v Trnave, kde je Katedra environmentálneho a bezpečnostného inžinierstva. Touto odpoveďou sú mnohí vrcholoví manažéri veľmi prekvapení a neskrývajú záujem o BOZP. Táto práca je pre mňa koníčkom, je veľmi zmysluplná, ale zároveň aj ťažká pričom bezpečnostný technik často zvádza neustály zápas, v ktorom dokazuje svoju opodstatnenosť pre firmu. Aj takýmto spôsobom sa snažím nepriamo zviditeľniť oblasť BOZP v praxi, pretože v malých a stredných firmách častejšie priamo komunikujem s vrcholovým manažérom firmy. Bez aktívnej účasti a zainteresovanosti vrcholových manažérov nie je možné dosahovať trvalé ciele a zlepšovanie úrovne BOZP. Záver Efektívnejším prístupom ako samotná kontrola BOZP sa ukazuje komplexná prevencia založená na programe podľa špecifikácie OHSAS 18001, ktorý predpokladá integráciu BOZP s ostatnými riadiacimi štruktúrami firmy a zavedenie efektívneho spôsobu riadenia BOZP – bezpečnostného manažmentu, ktorý sleduje zlepšenie výkonnosti kontrolných procesov a zahŕňa komplexný systémový prístup BOZP aj v malých a stredných firmách. Pri posudzovaní stavu BOZP v malých a stredných firmách získavam komplexné údaje, ktoré som zdokumentovala v predchádzajúcich kapitolách, a ktoré jasne ukázali, že mnohé malé a stredné firmy plnia všeobecné požiadavky legislatívnych prepisov. Kritickým bodom procesu riadenia BOZP, ktorý odhaľuje nedostatky a ktorý významne ovplyvňuje úroveň BOZP sú vedúci zamestnanci firmy teda top manažment firmy. Na jednej strane existujú všeobecné zákonné požiadavky, ktoré upravujú povinnosti firmy s priamym dosahom na BOZP a organizácia je povinná ich zabezpečiť a plniť na druhej strane sa oblasť BOZP dynamicky rozvíja, pričom existujú nové trendy v oblasti BOZP, ku ktorým patrí aj dobrovoľný 147

a v súčasnosti nezáväzný systém bezpečnostného manažérstva podľa špecifikácie OHSAS 18001. Certifikácia uplatnenia tohto systému sa uskutočňuje akreditovaným orgánom. Cieľom zavedenia systému je vytvorenie hospodárskeho a sociálneho tlaku na firmu. Systémový prístup zavedenia bezpečnostného manažmentu smeruje k tomu, aby vedúci manažéri nepreferovali len hospodárske a komerčné aktivity, ale aj spoločensky doceňovali význam BOZP a úlohy BOZP považovali za súčasť strategických úloh. Firma zavedením systému získava lukratívnejšie zákazky vo veľkých spoločnostiach, pretože deklaruje uplatňovanie legislatívnych požiadaviek BOZP v praxi, koordináciu vrcholových manažérov a užšiu spoluprácu s bezpečnostným technikom na všetkých úrovniach firmy, pretože BOZP nie je len vecou bezpečnostného technika, ale celej firmy, čo je hlavným cieľom zavedenia bezpečnostného manažmentu a jeho integrácie do systému riadenia BOZP. Zoznam literatúry: [1] Zákon NR SR č. 330/1996 Z. z. o bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v znení neskorších predpisov [2] SABO, Milan: Možnosti riadenia rizík v podnikateľskom subjekte: Bezpečná práca č. 4, str. 3-7, r. 1998 [3] SABO, Milan: Bezpečnostné inžinierstvo, učebné texty, STU Bratislava, MtF, Trnava, r. 2003 [4] HATINA, Teodor: Možnosti využitia výskumu v bezpečnostnotechnickej praxi, Bezpečná práca č. 1, str. 5-8, r. 1995 [5] Koncepcia štátnej politiky BOZP, NIP, Bratislava, r. 2002 [5] Kolektív autorov: Systém riadenia BOZP, NIP, Bratislava, r. 2002 [6] BSI - OHSAS 18001, Systém manažérstva BOZP, r. 1999 [7] BSI - OHSAS 18002, Systém manažérstva BOZP, Špecifikácia na implementáciu r. 1999 [8] POLÍVKA, Ľudovít, PASTOR, Peter, BALOG, Karol: Environmentálny manažment, STU Bratislava, MtF, Trnava, r. 2001

148

Fire as an Environmental Risk Factor Desimir JOVANOVIC PhD, Martina ZDRAVKOVIC BsC Faculty of occupational safety, Nis, Serbia and Montenegro SUMMARY Environmental pollution can be caused, besides industrial production, utilisation of chemicals, and other human activities, by the devastating effect of fire and explosions, by the influence of toxic products released during fires and explosions, as well as by the usage of inadequate fire extinguishing equipment. Besides the endangerment of material goods, pollution of nature is also possible through deterioration of water, air, and soil quality. The aim of this paper is to emphasise the fact that practical use of fire extinguishers such as halons can result in environment quality deterioration. Besides a brief overview of fires disastrous to the environment and the state of the fire protection system in Serbia, the paper also presents activities related to the development of legal regulation and standards, which regulate environmental protection from the effects of fire. INTRODUCTION Environmental pollution is reflected in the pollution of all three of its mediums – water, air, and soil. Besides that, fires and explosions can cause thermal pollution and noise level increase, which is beyond the scope of this paper. Emission of pollutants into the environment is a consequence, besides man’s production activity, of many accidents, such as fires and explosions. Environmental pollution is not just a consequence of combustion of inflammable materials caught in a fire. It also occurs during fire localisation and extinguishing due to the application of most frequently used, but, unfortunately, ecologically not suitable fire extinguishers. Issues of environmental protection, seen through the latent conflict between fire protection, people’s health, and protection of environment quality from the effects of fire, can sometimes be misinterpreted. It is well-known that the usage of different fireproof materials (asbestos) and toxic fire extinguishers (halon) has a negative effect on the environment. For example, water used to extinguish fires of spilt liquids is a great risk factor for land and water flow pollution. A future challenge is not only to raise the awareness of the public about the influence of fire on the environment, but also to work on passing normative regulation and improving means and proper fire extinguishing equipment. That would ensure that fire protection not be the cause of unacceptable

149

consequences to the environment and that environmental protection not represent the limiting factor in fire protection. FIRE AS A SOURCE OF ENVIRONMENTAL POLLUTION Statistical data on fires and explosions in certain branches, given in table 1, show that in Serbia, in 2002, 4,800 fires broke out, whereas the number increased by 500 in 2003. Year

Total

Civil engineering

Transport

Open fire

2002 2003

4895 5371

2768 2932

780 766

1347 1673

Table 1. Number of fires and explosions in Serbia in 2002. and 2003. According to the data from the Serbian Ministry of Internal Affairs, in the given period, the largest number of fires and explosions took place in industry, and the smallest in agriculture, which is shown in table 2. Number of fires in industry

forestry

agriculture

civil engineering

transport

254

40

13

41

99

191

58

32

45

95

Table 2. Number of fires and explosions by branches in Serbia in 2002. and 2003. The data indicate an unsatisfactory state of the fire protection system in our country. Nevertheless, the fact remains that even in the industrially developed countries fires take 10-20 lives on one million people on an annual average. In addition, besides substantial material losses, fires also have a large degrading effect on the environment. In essence, a fire can pollute the environment in two ways: - by emission of formed toxic products of combustion, whose qualitative and quantitative characteristics depend primarily on the characteristics of the material caught by fire and the conditions of the fire - by application of fire extinguishers with toxic characteristics. The analysis of consequences of the fire which caught a pharmaceutical factory in Basel in November 1986 can serve as evidence to this. The fire represented a big challenge for the fire department, form the aspect of fire150

fighting tactics, establishment of crisis centres and communication with neighbouring countries, with the aim of controlling and preventing a large-scale pollution of air and water flows. A substantial amount of water, used during the fire-fighting intervention, polluted with toxic chemicals, flowed into the Rhine and caused annihilation of the fluvial flora and fauna along a 100 km strip. Near the end of the previous century, a number of disastrous fires with a different effect on the environment broke out all over the world. Analysis of the effects some of these had is given in table 3. Date

Location

June 1987

Dayton, Ohio, U.S.A.

Fire in the Sherwin-Williams paint warehouse in an ecologically highly sensitive area. The fire broke out only 6 months after the Sandoz case, application of a controversial strategy of complete incineration of the total amount of inflammable material (6,000,000 litres of paint). It was estimated that a fire-fighting operation would result in the pollution of water, which supplied about half a million people, and allowing the fire to swallow all paint would inflict less damage from an ecological standpoint. Before such a decision was made it was obvious that the warehouse could not be saved from the fire

July 1992

South Bradford, Great Britain

During the fire fighting operation in the Allied Colloid chemical plant in Bradford there was a pollution of a water spring with around 16,000 m3 of contaminated water used in the fire department operation

MarchSerbia, FR June 1999 Yugoslavia

January 2002

Murcia, Spain

Description

During the NATO military action, most facilities of Serbian oil and chemical industry were destroyed by bombing, and fire caused an ecological disaster of epic proportions. The truth about the ecocide on the Yugoslav territory is presented in the study on Controlled use of halon, in which it is explained that all cockpits of F-16 jets were “flooded” with halon before take-off in 1999, in order to prevent a fire in the jet. Upon landing, the halon was released, which means that it caused most damage to the aggressor airfields after the jets returned from a mission. Release of large quantities of toxic waste waters from the inorganic fertilizer warehouses, which resulted in pollution of the environment, especially water and soil

Table 3. Fires with particularly negative effects on the environment The consequences of these fires confirm that their effect on the environment poses an actual threat which requires a systematic approach. Risk from emission and environmental pollution by different products of inflammable material combustion during fires is substantial, being that most combustion products can cause cancer. Of course, it must be emphasised that what is necessary is a better understanding of the relationship between these phenomena and the development of scientific methods of identification and assessment of risk, as well as the improvement of fire protection measures.

151

Air pollution by combustion products, formed during a fire, has been studied comprehensively. The result can be seen in numerous mathematical models and program packages used to predict the trajectory of smoke and the concentration of toxic combustion products in the function of given characteristics of the fire, surrounding, and the meteorological conditions. Water flow pollution is a result of an inflow of a large quantity of water, used for extinguishing fires, which is contaminated due to contact with toxic substances. Fires and explosions can cause degradation, destruction, compromising of soil quality, and landscape alterations. Forest fires represent a special hazard to the degradation of quality and environment. According to the data of the Serbian Statistical Institute, 200 fires break out in Serbia per year. In 2002 only, fires degraded a total area of 969 ha and 12,785 m2 of forest eco-systems. Reasons for the increase in the number of forest fires should be sought in more intensified traffic and increased exploitation of forest wealth. The current factual state stresses the need for improving prevention by applying adequate fire protection measures, in order to prevent pollution of all environmental media. In the last few years, little has been done for the education of population in this area in our country, and it can be said that this issue is not given the attention it deserves. EFFECTS OF FIRE EXTINGUISHERS ON THE ENVIRONMENT Besides water, as a most frequently used fire extinguisher, which, as mentioned, represents a risk factor due to contact with toxic inflammable matter and combustion products or due to addition of fire extinguishing foam with emphasised toxicological characteristics. More specifically, foreign-produced fire extinguishing foams of the AFFF type, with water film, have been used widely in our country due to their efficiency and simplicity of use, especially for extinguishing oil and oil derivative fires. Unfortunately, detailed testing all around the U.S.A. in the last 30 years, has shown that a fluorine-based active surface substance Perfluorooctane sulfonate (PFOS), as the main ingredient of the AFFF type foams, is a toxic and non-degradable chemical substance which cumulates in the blood of humans and some animal species. The outcome of those tests resulted in PFOS being pulled out of production in May 2000, which meant that 44 other AFFF types of foams went out of production as well. Among others, American company “3M”, as the world’s leading manufacturer, discontinued production of the world’s most frequently used fire extinguishing foam Light Water, thus renouncing the annual profit of $330,000,000. This fact only confirms the high risk of production, transport, and usage of the mentioned foams.

152

According to the available data, prohibition of the use of AFFF type foams in Serbia is just a matter of days. Special attention should be given to halon, as a very efficient fire extinguisher, but a great hazard for the environment. Until their high potential for ozone damage has been discovered, halons were widely used for fire protection primarily in the non-civilian sector (airplanes, submarines, computer systems). By their chemical composition, halons are hydrocarbons completely halogenated with atoms of halogenous elements: chlorine, fluorine, or bromine. The most frequently used halons in stable systems and hand and transport fire extinguishers are those marked 1211 and 1301. Efficiency of voluminous fire fighting with halons was reflected in a relatively low volume concentration with a short extinguishment time. Laboratory experiments determined the toxicity of halons in their natural state and of the products of their degradation at fire-level temperatures. If halon concentrations are produced fast enough during a fire fighting operation, the fire would be extinguished very quickly. In that case, persons present would be endangered by the toxic effect of halons in their natural and non-degraded state. The initial toxic effects with lower concentrations are drowsiness and headaches, while longer exposure to higher concentrations can cause fainting or anaesthesia. Toxic products of combustion are formed by halon pyrolysis at temperatures above 428°C, as a consequence of its contact with fire or heated surface. These are halogenous acids (HF, HCl, and HBr) and free halogenous elements (Cl2 and Br2). Lethal volume concentrations are 0,765% for halon 1211 and 1,4% for halon 1301. Although halons are by far the most efficient gas fire extinguishers, used for a long period in stable and mobile fire-extinguishing systems, they are considered, next to Freon, to be the most important causes of ozone layer damage. The problem of ozone layer damage has been detected in 1970. An intensive reduction of the ozone layer (40%) was registered over the South Pole in 1989, and a little less over the North Pole. By 1990, scientists registered 18 holes of different sizes and shapes in the ozone layer. Since the late 1990’s, the territory of Serbia and Montenegro became a zone of high and extremely high UV radiation during the summer months. In Europe this level of UV radiation can be found in Spain, Alpine area of Central Europe, FYR Macedonia and Greece. There is less and less ozone. The scientists of the European Space Agency have determined that during 2002 the ozone layer in the stratosphere above Europe started to decrease rapidly. This resulted in the increase of UV radiation

153

on the Earth’s surface. Increased radiation affected the climate, people’s health, and the environment in general. There was a momentary increase of high risk from malignant skin diseases due to overexposure to sunlight with reduced ozone layer. Because of their high potential for ozone damage, halons made their way to the list of controlled substances according to Annex A of the Montreal Protocol. The strategy of halon management, defined by Resolution H/7 of the Montreal Protocol, proposes removal and destruction of halons 1211 and 1301 as a most favourable option from the standpoint of environmental protection, concerning the renewal of the ozone layer. In compliance with control measures based on the Montreal Protocol, developed countries have stopped using halons completely by January 1, 1994, with production of 15% at the 1986 level, for the needs of developing countries, which were unable to quickly and efficiently replace halon in their fire protection systems. These measures for the developing countries, signers of the Montreal Protocol (ratified by 190 countries) prescribes that: - by January 1, 2002, production based on the 1995-97 average be frozen; - by January 1, 2005, production be reduced by 50%; - by January 1, 2010, usage of halon be stopped completely in fire extinguishing, except for a critical application of 15% of the 1995-97 level. Multilateral Fund for the realisation of the Montreal Protocol has provided $4,500,000 for the ozone protection program in our country. The funds went to domestic companies “Prva Iskra Barič”, “Obod”, “Prva petoletka”, “EI”, “Jugostroj”, “Hemofarm”, “Vatrosprem”, and ten other small companies, in order for them to terminate the use of Freon and halons. National program of Serbia and Montenegro for a permanent elimination of substances which damage the ozone layer has set aside an amount of $2,800,000, while $260,000 was invested in the foundation of a “halon bank”. There are numerous activities of the international community on the ozone layer protection. The first world conference on the environment was held in Stockholm in 1972, when the Stockholm Declaration was issued. It was also proposed that a special institution be founded for the stimulation of co-ordination and the improvement of international co-operation in the environmental domain (UNEP). The most important global problem, which required immediate resolution, was protection of the ozone layer from chemicals which damage it – Freon and halons. UNEP created and proposed for ratification the Vienna Convention in 1985 and then the Montreal Protocol in 1987 for the control of substances which damage the ozone layer, with amendments in London and Copenhagen.

154

In 1992, Rio de Janeiro hosted the world conference on environment and development. It was popularly called the Earth Summit, where sustainable development was fully introduced in the practice, in the Rio Declaration and Agenda 21 – the program of plans and activities for environmental protection in the 21st century. In 2000, in New York, the Millennium UN Summit was held, during which the Millennium Declaration was issued, containing eight chapters one of which pertains to the environment. The Stockholm Declaration initiated the definition of international ecological law, regulation of international and bilateral relationships, and incorporation into national legislation. The trends were intensified by Agenda 21 and practical application of the paradigm of sustainable development, which was emphasised by the principles of the UN Millennium Declaration. The standardisation activities should particularly be emphasised. As a response to several accidents in Great Britain during the 1990’s, the BSI (British Standards Institution) committee in charge of standard development in the field of effects of fire on the environment, started activities of standard development concerning fires on plastic materials and their ecological effects. The first version of the BS 7982 standard was available to the public in 200, and the final version was published in September 2001. The standard is a recommendation in the sense of providing information and managing activities on protection from plastic material fires and their effects of on the environment, but not in the sense of their quantification. ISO/TC 92 envelops all aspects of fire protection and refers to a wide field with a growing significance of improving protection, applicable in most situations where fires can occur. Fire protection permeates almost all aspects of human activity. ISO/TC 92 standards are used for evaluation and control of fire risks of materials, products, technologies, and constructions in the widest sense. Interested parties are the industry, especially construction engineering industry, national and international legislation, research organisations and bodies for standardisation and certification. The work of ISO/TC 92 incorporates safety, people’s health, and ecological questions related to fire protection. Standards developed in ISO/TC 92 should ensure preservation of life, reduction of material loss in fires, and also significantly save money by defining protective methods through projection and installation of highly reliable fire-extinguishing devices. It is expected that ISO/TC 92 will be of special significance for the developing countries. One of the primary objectives of ISO/TC 92 is the improvement of fire protection through projection and development of methods of assessment and

155

verification of the set objectives. That way, risk factors for humans, property, and the environment will be reduced. ISO/TC 92/SC3 considers the effect of fires on people and environment through standards which determine and define the toxic effect of combustion products and waste waters generated in the process of fire extinguishment, as well as of fire risks and risk analysis. Basic activities are reflected in the development and issuing of instructions and methods of calculation, together with the instruments, measuring, and procedures for analysis and evaluation of effects of fire on people and the environment, as well as issuing of instructions for the usage of procedures in fire protection engineering, including criteria o human exposure to detrimental fire products. One of the basic activities, within the work of ISO/TC 92/SC3, is reflected in the realisation of the project: “Analysis of the Effects of Fire on the Environment”. CONCLUSION The growing interest in environmental protection is expressed by numerous activities in various fields. Issues related to fire protection are no exception. Scientific research and findings, as support to the preservation of the environment on a global and local level, deserve special attention. It is obvious that, based on the data presented in this paper, there is a big public interest concerning the effects of fire and fire extinguishing equipment on the environment. Contribution to the analysis of the effects of fire on the environment is made mostly through national and/or international activities directed towards the development and issuing of standards and regulations. After certain fire-induced ecological disasters, which left permanent marks on whole regions of international significance, a new challenge has been set for activities of international standardisation organisations. In the future, additional effort must be made to define tools and a more complex approach to the solution of the problem of effects of fire on humans and the environment. LITERATURA [1] Dragan Vidović, "The Environmental Impact Of Fires, New Challenges For The Future", 32. Nacionalna konferencija o kvalitetu, Kragujevac, 2005. [2] Cox G. "Developments on the Standardisation on Fire Safety within ISO", Interflam 1999. [3] FPRF, "Fire Risk and Hazards Assessment Research Application Symposium", Baltimore, July 2003. 156

[4] Guy Marlair, Margaret Simonson, Richard Gann, "Environmental concerns of fires", National Institute of Standards and Tehnology, USA, 2004. [5] ISO/TC 92 "Business plan", novembar 2004. [6] ISO Standards and-or guides of TC 92.htm [7] Nenad Bujandrić, dipl.inž. "Banka halona u funkciji zaštite ozonskog omotača", Zaštita u praksi, br. 92, april 2002. [8] NFPA "Standard for Clean Agent Fire Extinguishing Systems", 2000. edition, 2001. [9] Purser D. "Assessment of Environmental Hazards from Fires and Draft Guidance in British Standards" FPRF Symposium, Baltimore, June 2001.

157

Návrh nové legislativy k bezpečnosti provozu podzemních staveb Ing. Karel KLOUDA, CSc., M.B.A Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] Klíčová slova: Novela zákona, legislativa, podzemní stavby a objekty, Český báňský úřad Abstrakt: Stručný příspěvek se zabývá úvahou nad „efektivností“ návrhu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě ve vztahu k provozování podzemních staveb a objektů a) Úvod V době výstavby podzemních staveb je odborný státní dozor zajišťován Státní báňskou správou a to prostřednictvím kvalifikovaných báňských odborníků. V době provozování podzemních staveb, a to i objektů budovaných hornickým způsobem, je odborný dozor zajišťován Inspekcí práce. Legislativní rámec provozování podzemních staveb není jednoznačně upraven, vychází se z obecně platných pravidel bezpečnosti práce. Jsou případy, kdy např. provozovatel podzemní stavby (např. kolektoru) pronajímá toto zařízení několika distributorům médií a každý z uživatelů podléhá jiným legislativním a bezpečnostním pravidlům. Další realitou je, že Inspekce práce není pro výkon odborného dozoru v podzemí personálně vybaven. Rovněž tak skutečnost, že podzemní stavby se většinou nacházejí pod městy s velkou hustotou obyvatelstva. Provozní nehoda by vedle značných materiálních škod mohla ohrozit zdraví a životy osob. Z výše uvedených důvodů Bezpečnostní rada státu svým usnesením č. 69 z 19.7.2005 vyjádřila podporu vůči státnímu dozorování podzemních staveb a objektů Českým báňským úřadem (ČBÚ). Návazně bylo uloženo vypracovat návrh novely zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, která by legislativně upravila zabezpečení státního odborného dozoru při provozu podzemních staveb a objektů, včetně zabezpečení báňské záchranné služby pro tyto stavby. 158

b) Návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. vypracovaný Českým báňským úřadem leden - březen 2006 V § 3, což je seznam činností prováděný hornickým způsobem, je doplněn o písmeno j) provozování podzemních staveb a podzemních objektů. Co se za podzemní stavby a objekty považuje pro účely této novely, je zahrnuto do § 3a), kde nadpis „organizace“ vypustili a přiřadili nové odstavce 2, 3 a 4, které znějí: „2) Za podzemní stavby a podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují a) b) c) d) e) f)

tunely a štoly pro pěší delší než 30 m, ražené kolektory včetně jejich hloubených a povrchových úseků (částí) a spojovacích šachet, ražené kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 metry čtvereční, ražené odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 metry čtvereční, veřejnosti zpřístupněná opuštěná důlní díla a veřejnosti přístupná stará důlní díla, veřejnosti přístupné ražené podzemní objekty, pokud nejsou přímou součástí nadzemního stavebního objektu a pokud jejich objem je alespoň 300 metrů krychlových.

3) Tento zákon se nevztahuje na podzemní objekty, v nichž státní odborný dozor vykonávají orgány Ministerstva obrany. 4) V pochybnostech, zda některý podzemní prostor je podzemním objektem ve smyslu tohoto zákona, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčeným ústředním orgánem státní správy.“ c) Diskuse k Českým báňským úřadem navržené novele zákona č. 61/1988 Sb. Otázka č. 1 – pokrývá návrh ČBÚ uvedený v § 3, odst. 2 celý t.č. známý rozsah podzemních staveb a objektů? Odpověď: Ne zcela. Kombinací z údajů v dostupné technické literatuře (Bartak, J., a kol., Klepsal, F., a kol., Štraub, M., a kol.) lze podzemní stavby a objekty definovat a roztřídit např. následovně: 1. 2. 3. 4.

podle dispozičního uspořádání, podle účelu použití, podle způsobu výstavby, podle časového vzniku.

159

Rozdělení bodu 2 podle účelu použití a) liniové podzemní stavby dopravní: - železniční tunely, - silniční tunely, - tunely pro pěší, - metro, podzemní městská dráha, - průplavní a plavební. b) liniové podzemní stavby vodohospodářské: - vodovodní štoly, přivaděče, - kanalizace, - retenční tunely. c) liniové podzemní stavby energetické: - telekomunikační, - kabelové, - parovody, horkovody, - sdružené kolektory. d) halové podzemní stavby: - podzemní garáže, - hydrocentrály, - energetické zásobníky na ropu, zemní plyn, - sportovní a kulturní objekty, - vodojemy, čističky odpadních vod, - ochranného charakteru, - halové podchody, - sklady, úložiště, - podzemní města. e) šachty: - větrací, - pomocné, - energetické. Jednoduchým porovnáním vyplyne, že návrh ČBÚ jednoznačně pokrývá tunely a štoly pro pěší, kolektory, kanalizaci, vodovodní štoly. Zda pod bod 2, písm. f) návrhu novely lze zařadit např. metro, podzemní garáže (když pod hotelem, tak asi ne, pod náměstím asi ano), halové podchody, sklady, úložiště apod. je nejasné. Autoři novely si to zřejmě uvědomují a proto zapracovali do návrhu bod 4 o pochybnostech a následném projednáním s dotčeným ústředním orgánem státní správy. Tento problém je už předem dán u silničních a železničních tunelů s resortem Ministerstva dopravy a spojů a rovněž s resortem Ministerstva průmyslu a obchodu. Např. směrnice EU 2004/54/ES k bezpečnosti silničních

160

tunelů v organizační části ukládá ustanovení orgánu státního dozoru, inspekci a k tomu se hlásí oficiálně Ministerstvo dopravy a spojů. Otázka č. 2 – Zda by nebylo postačující důsledně uplatnit na všechny podzemní stavby a objekty výkon dozoru státní báňské správy dle stávajícího § 3, písm. e) „zajištění stability podzemních prostor“, než mít v novele neúplně uvedený rozsah podzemních staveb? Odpověď: Samotné stanovisko ČBÚ č.j. 4899/IV/93 ze dne 2.2.1994 uvádí, že pod pojmem „zajištění stability podzemních prostor“ se považuje i výkon vrchního dozoru státní báňské správy nad tím, zda tato díla (využívaná i nehornickými organizacemi) jsou udržována v bezpečném stavu a zda příslušné úpravy slouží k zabezpečení života a zdraví, popř. majetku, jsou včas a řádně prováděny. Své stanovisko opírá ČBÚ o skutečnost, že vliv hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na díla v podzemí (např. pohyb nadloží, zvedání počny, důlní tlaky, zavalení, výstup plynů nebo vody apod.) se mohou nepříznivě projevit i v době, kdy tato díla jsou využívána k jiné než hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. V době odeslání tohoto příspěvku Český báňský úřad návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. rozeslal (14.4.2006) v souladu s Legislativními pravidly vlády do oficiálního připomínkového řízení na všechny resorty a další dotčené instituce. Termín uplatnění připomínek je 21 dní. Následuje jejich vypořádání (či rozpor) a předložení materiálu Legislativní radě vlády k přijetí stanoviska. Teprve po získání stanoviska Rady tento návrh následně projedná vláda České republiky. Popis dalšího průběhu a tím osudu novely s ohledem na volební rok a další problematiku, kterou novela řeší – zpřísnění nakládání s výbušninami – by byla pouze fikce. Literatura: [1] Bartak, J., Kubat, B.: Dopravní stavby I, železniční a podzemní stavby, ČVUT, ISBN 80-01-01557-2 [2] Klepsal, F., Mařík, L., Frankovský, M.: Městské podzemní stavby, JAGA, Bratislava 2005, ISBN 80-8076-028-7 [3] Štraub, M., Lenková, J.: Tajemné podzemí, Regia, Praha 2005, ISBN 80-86367-50-9

161

Použití nekontaktní termografie pro zvýšení bezpečnosti v podzemích stavbách – štolách, tunelech, kolektorech Ing. Karel KLOUDA, CSc., M.B.A Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] Ing. Radim FILGAS Státní ústav radiační ochrany Bartoškova 28, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] Ing. Aleš FROŇKA Státní ústav radiační ochrany Bartoškova 28, 140 00 Praha 4 e-mail:[email protected] Klíčová slova: Štola, kolektor, kamenný železniční tunel, termografie Abstrakt: Příspěvek popisuje možné využití nekontaktní termografie jako rychlé monitoringové metody pro zajištění stavu konstrukce podzemních staveb. Získaný termogram může poskytnout informace o určitých poruchách v ostění. Aplikace této metody byla provedena na třech typech podzemních staveb; historické štoly, kamenném železničním tunelu a v nově stavěném sdruženém kolektoru.

1. ÚVOD Nekontaktní měření teploty pro stanovení rozložení teplotních polí na povrchu různých těles má dnes široké využití a to včetně stavebnictví. Měřením získaný termogram je kromě rozložení povrchových teplot i nositelem informace o vnitřním stavu objektu (ovlivňujícím tvorbu tepelné energie), struktuře (ovlivňující mechanismus šíření tepla) a povrchových vlastnostech (ovlivňujících schopnost vyzařování infračerveného záření). Výsledky a jejich odborné zpracování by měly být přínosem pro údržbu a rekonstrukci staveb podzemní infrastruktury. Umožní identifikaci např. konkrétních prasklin, poréznost, suchý a mokrý povrch apod. a tím i snížení pevnosti materiálu ostění vlivem agresivního 162

prostředí, ve kterém se tyto stavby nacházejí, a to včetně role času (průměrný věk podzemních objektů v ČR i ve světě dosahuje 80 -100 roků a více). Právě faktor času jsme zvolili pro výběr monitorovaného subjektu. Jedná se o: - Rudolfovu štolu, 16. století, - kamenný železniční tunel, 19. století, - sdružený kolektor, přelom 20. – 21. století. 2. PRINCIP METODY Hlavním zdrojem infračerveného záření, které je součástí elektromagnetického spektra (elektromagnetické spektrum obsahuje záření gama, rentgenové, ultrafialové, viditelné, infračervené, mikrovlnné a radiové) je teplo, nebo-li tepelné záření. Každý objekt, jehož teplota je vyšší než teplota absolutní nuly, vyzařuje záření v infračervené části spektra a to čím vyšší teplotu objekt má, tím více infračerveného záření eliminuje. [5] Měřící zařízení – tzv. infrakamery (termokamery) nekontaktním způsobem snímají vyzařované IR záření a transformují lidským okem neviditelný reliéf teplotního pole na povrchu snímaného objektu na viditelný obraz. Infrakamery teplotu snímaného objektu neměří, ale vypočítávají na základě nekontaktně snímané intenzity vyzařovaného IR záření a zadání hodnot vyjadřujících vliv vnějších faktorů. Na těchto faktorech (teplota atmosféry, vlhkost vzduchu mezi snímaným objektem a termokamerou, vnější zdroje IR záření, proudění vzduchu, transparence atmosféry, vzdálenost apod.) významně závisí přesnost měření a správnost interpretace dosažených výsledků. Při termografickém měření vnitřního obvodového pláště podzemní stavby, v souvislosti s požadavky na přesnost stanovení teploty snímaných povrchů, je nezbytné věnovat pozornost následujícím zásadám: - snímané povrchy by neměly být v průběhu měření ovlivňovány jinými zdroji tepla, - vnější povrch snímané konstrukce by neměl být vystaven působení slunečního záření minimálně 12 hodin před zahájením měření. Není významné u podzemních staveb s velkou mocností terénu nad samotnou stavbou, - během měření a po dobu minimálně 24 hodin před jeho zahájením by mělo být dosaženo dostatečného teplotního rozdílu na vnější a vnitřní straně snímané konstrukce (doporučeno min. 20°C), - během měření by teplota vnitřního ovzduší neměla kolísat o více než 2°C. Výše zmíněné skutečnosti souvisí s požadavkem na zajištění konstantních podmínek (stacionarity snímaného pole) při záznamu teploty povrchů vybraných objektů. Nesplnění těchto podmínek významně ovlivňuje přesné stanovení 163

povrchového teplotního reliéfu a závěrečný vyhodnocovací proces, srovnání jednotlivých termogramů určitých částí zájmové stavby (konstrukce). Pro přesný výpočet teploty povrchů snímaného objektu je také nutná znalost vnějších ovlivňujících parametrů charakterizujících vlastnosti prostředí mezi objektivem kamery a snímaným objektem (teplota atmosféry, relativní vlhkost vzduchu, vzdálenost snímaného povrchu od objektivu kamery aj.). Tyto parametry jsou přímo zadávány do kamery a jejich vliv na stanovení teploty je kompenzován v průběhu samotného měření. Další z ovlivňujících parametrů, který je nutné uvažovat, je geometrie snímaného povrchu. Pro praktické použití je zcela zásadní znalost emisivity měřených povrchů. Při špatném stanovení koeficientu emisivity může dojít nejen k významné chybě v absolutním měření povrchových teplot, ale v případě snímání více povrchů i k zásadním chybám při relativním měření. Jinými slovy například chladnější povrch se jeví teplejším. Popsané ovlivňující faktory a charakteristiky nemají takový význam v případě mapování celkového teplotního reliéfu nebo zjišťování teplotních extrémů a tepelných mostů. Pro tyto účely není nutné znát přesnou hodnotu povrchové teploty, ale spíše teplotní rozdíly jednotlivých míst scény. Proto byl pro případy rychlého mapování a monitoringu celkového stavu konstrukce podzemní stavby zvolen následující postup termografického snímání povrchů: - vytipování podezřelých míst (hot spots) na základě odlišného teplotního pole části povrchu celkového širokoúhlého záběru infrakamery, - detailní průzkum vybraných míst doplněný o měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu, vzdálenosti mezi objektivem kamery a snímaným povrchem, případně stanovení emisivity snímaného povrchu nepřímou metodou měřením teploty povrchu ve vybraných referenčních bodech kontaktním způsobem (případ přítomnosti různých materiálů s rozdílnou emisivitou), - podrobné zpracování a vyhodnocení jednotlivých termogramů a určitých jeho částí s využitím firemního softwaru Reporter2000 Pro. K našemu měření byl použit infračervený zobrazovací systém ThermaCAM P25 upgradovaný na systém P65. Úprava měřícího zařízení souvisí s možností periodického ukládání dat na paměťové medium, aplikace dálkového ovládacího panelu a rozšíření nabídky měřících funkcí. Infrakamera s objektivem 24° je vybavena mozaikovým mikrobolometrickým detektorem FPA s rozlišením 320x240 pixelů. Měřící systém snímá ve spektrální oblasti 7,5 až 13mm, s přesností 2% z absolutní hodnoty snímané teploty za ideálních podmínek a přesně definovaných ovlivňujících parametrů.

164

3. POPIS MONITOROVANÝCH OBJEKTŮ 3a. Rudolfova štola Je to pozoruhodné historické hornické dílo spjaté s postavou Rudolfa II. Štola spojuje levé nábřeží Vltavy se Stromovkou a sloužila (slouží) pro přivádění vltavské vody do rybníku v Královské oboře a to samospádem. Její délka je 1127 m, průměrná šířka 70 – 120 cm a výška okolo 2,2 m. Vedením stavby byl pověřen vrchní hormistr a mincmistr Lazar Ercker a vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Po zaměření a vytýčení 5 šachtic byla ražba zahájena roku 1584 a poslední prorážka se uskutečnila 17.7.1593. Štola je ražena v břidlicích a křemencích letenského souvrstvého ordoviku. Jednotlivé příčné profily štoly odpovídají středověké ražbě. Nalezneme zde klasický obdélníkový profil, mírně zakřivený eliptický profil i klasicky zpevněné průřezy cihelnými či kamennými klenbami. [2] Ústí štoly v Královské oboře (zde byl umožněn vstup) bylo opatřeno kamenným bosovaným portálem, který nese císařův monogram (R) s císařskou korunkou a letopočtem M.D.LXXXXIII (obrázek č. 1).

Obrázek č. 1: kamenný bosovaný portál ústí štoly v Královské oboře 3b. Ještědský železniční tunel V evidenci Českých drah je 149 železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v 19. století, tj. ve „století páry“. Mezi tyto tunely patří i Ještědský tunel ze stanice Křižany, který se razil od 5.3.1898 do 4.5.1900 s celkovou délkou 815 m. Tento tunel byl součástí Severočeské transversální teplicko-liberecké dráhy, která měla spojit Liberec s Teplicemi a umožnit zásobování podkrušnohorským uhlím rozvíjející se průmysl na Liberecku. Trať měřila 144 km a byla slavnostně otevřena v září roku 1900.

165

Ještědský tunel vedený pod Malým Ještědem byl jednou z nejobtížnějších staveb celé trati. Výstavbu zadala Ústecko-teplická dráha italskému podnikateli ing. Luigimu Pellimu, který vedle stávek italských dělníků se musel při vlastní stavbě potýkat s působením silně tlačivých hornin, které způsobovali deformaci výruby a drtily masivní trámy výhřev. Z těchto důvodů musela být stavba několikrát přerušena a hotové úseky se musely rekonstruovat. [4] Ještědský tunel prošel v letech 1947 – 1950 rekonstrukcí z důvodu narušení spárování klenby prosakující vodou a především agresivními kouřovými plyny z parních lokomotiv. Tato oprava si vyžádala dlouhodobou výluku na trati. 3c. Sdružené kolektory – kolektorová trasa CIA Kolektor je liniový podzemní objekt umožňující vedení a ukládání inženýrských sítí (vodovod, parovod, silové kabely, optické kabely, plynové potrubí apod.). Výstavba a provoz kolektorů patří neodmyslitelně ke každému modernímu městu a hl. m. Praha se může pochlubit jedním z nejmodernějších a technicky nejlépe vybavených kolektorových sítí, jejich rozvoj se stal součástí strategie plánu rozvoje města. Uliční prostor ve středu města je zaplněn natolik, že další ukládání inženýrských sítí hornicko-výkopovým způsobem v podstatě není již možný. Kolektorové sítě se v Praze budují jako otevřený systém, pro snadnější věcné i finanční sledování je rozdělena na několik drah, které jsou samostatně kolaudovány a uváděny do provozu. V současné době se budují trasy: - Revoluční – Dlouhá tř., - Václavské náměstí, - trasa CIA Vodičkova. Základní páteř kolektoru CIA trasa Vodičkova je vedená od Jindřišské ulice pod ulicí Vodičkovou až na Karlovo náměstí: Je zde vytvořen základní předpoklad pro další rozvoj směrem na Smíchov. [6] Dílčí část měřeného kolektoru (od křižovatky s Jungmannovou ulicí na Karlovo náměstí) byla již stavebně po ukončení definitivního ostění, vybavena přípojkami průvrtů do jednotlivých objektů, před instalací ocelových nosníků na které budou následně uloženy inženýrské sítě. Vstup do kolektoru byl přes dvorní trakt objektu č.p. 670 přes provozní řídící středisko. 4. MĚŘENÍ VE VYBRANÝCH PODZEMNÍCH OBJEKTECH Nejsystémovější měření proběhla na počátku dubna 2006 v železničním Ještědském tunelu. Pro vlastní měření v tubusu tunelu byly ve spolupráci 166

s pracovníky Českých drah Turnov stanoveny bezpečnostní časy, tj. rozmezí 23,45 – 4,15 hodin. Ještědský tunel má žulový vjezdový portál (obrázek č. 2) za stanicí Křižany v nadmořské výšce 499,4 m, výjezdový portál (obrázek č. 3) je před stanicí Karlov pod Ještědem.

Obrázek č. 2,3: vjezdový portál Ještědského tunelu Ještědského tunelu /zdroj vlastní/

výjezdový portál

Jednokolejný tunel je klenbový, zdivo diorit1), délka 815 m, světlost 26,6 m2, šíře 5,5 m, měřeno ve výši 2,4 m od nively pražců (pražce jsou dřevěné). Větrání tunelu je přirozené, odvodnění stokou 40x30 cm v ose tunelu. Tunel je vybaven 16 oboustrannými výklenky šířky 2 m. Vrstva nadloží nad tunelovou troubou dosahuje až 75 m, cca v poloviční délce tunelu, v třetině délky od každého portálu cca 50 m. Většinu nadloží tvoří prahorní břidlice s mezivrstvami vápence a křemence, v předzářezu výjezdového portálu diorit, u druhého portálu jílovitá břidlice. Tunel je organizačně rozdělen na 102 pásů počítáno od vjezdového portálu. Jak již bylo výše uvedeno, v letech 1947 – 1950 prošel tunel rekonstrukcí. O rozsahu rekonstrukce jsme z dostupné stavební dokumentace [3] získali tyto údaje: - výměna vadných kamenů (pásy 1 – 25), - opravy klenby - torkret2) na železnou síť 3 – 5 cm (pásy 10-13, 21-25, 52–67), - torkret na železnou síť 8 cm (pásy 14-18, 26-28, 45-51), - vibrační beton 15 cm (pásy 19-20, 29-44, 68-91), 1)

diorit – stavební kámen z hlubinné vyvřeliny (podobné žule) obsahující plagioklas z tmavých minerálů. Plagioklas je skupina sodnovápenatých živců, 2) torkret – stříkaná malta tvořící vodotěsnou ochrannou omítku.

167

- asfaltová izolace (pásy 2-10, 92-102), - spárování a injektáže (u portálů), - nové opěry (pásy 61-102). Při měření v Ještědském tunelu jsme získali více než 800 záběrů. V tomto příspěvku uvádíme pouze ilustrativní zlomek záběrů se stručným popisem.

Obrázek č. 4,5: Termografické snímky výjezdové části ještědského tunelu (celkový pohled) Obrázky č. 4 a 5 znázorňují termografické snímky výjezdové části tunelu a portálu Ještědského tunelu. Snímky ukazují ideální rozsah záběru termokamery pro rychlé zmapování většího úseku vybrané podzemní stavby. Červeně až bíle zabarvené oblasti termogramů indikují vyšší teploty snímaného povrchu a souvisí s průsaky vody v ostění stavby. Prosakující voda měla v době měření výrazně vyšší teplotu než teplota okolního vzduchu uvnitř tunelu a byla tedy splněna podmínka pro aplikaci infračervené měřící techniky. V některých místech byly průsaky tak výrazné, že bylo možné zaznamenat výtoky vody ze stěn tunelu při vizuální inspekci. Na dalších termografických snímcích jsou zaznamenány teplotní pole vybraných detailů průsaků v ostění konstrukce tunelu.

Obrázek č. 5,6: Termogramy detailů průsaků vody v ostění tunelu. Obrázek č.6 ukazuje netěsnost klenby tunelu 168

Výsledky termografického monitorování ještědského tunelu jednoznačně potvrdily aplikovatelnost měřícího systému na rychlé vyhledávání a mapování povrchového stavu konstrukce podzemní stavby. Souvislost mezi identifikovanými oblastmi průsaku a technickým stavem konstrukce je zřejmá především při zpracování snímků výjezdové části tunelu, kde bylo nalezeno největší množství a nejintenzivnější průsaky z celé stavby, což odpovídá skutečnosti, že v době rekonstrukce v padesátých letech 20. století zde bylo provedeno minimálně zásahů oproti jiným částem tunelu. Termogram na obrázku č. 7 zobrazuje průsak vody stropní konstrukcí Rudolfovy štoly. Na snímku je velmi dobře patrný reliéf klenby zvýrazněný prosakující vodou s vyšší teplotou než teplota ovzduší ve štole. AR01: 12,0°C

11,3°C

SP01: 9,6°C

10

8

6 5,2°C

Obrázek č. 7: Termografický snímek průsaku v klenbě Rudolfovy štoly

Na obrázku č. 8 je zobrazen 3D graf teplotního pole termogramu s obrázku č. 7. Tento způsob grafického zobrazení teploty snímaného povrchu je vhodný pro podrobnější analýzu a vyhledávání míst s extrémními teplotami s možností porovnání se snímkem ve viditelné části spektra elektromagnetického záření (fotografií objektu).

169

Obrázek č. 8: 3D graf teplotního pole klenby Rudolfovy štoly Termografický snímek méně významného průsaku vody ve stropní konstrukci štoly je znázorněn na obrázku č. 9. Z podrobnějšího zpracování termogramu je zřejmá použitelnost popsané monitorovací metody k vyhledávání ve viditelném spektru záření nepatrných netěsností v povrchové vrstvě konstrukce podzemní stavby. 5,8°C

5

AR01

4

3

2 1,5°C

Obrázek č. 9: Termografický snímek průsaku vody menší intenzity ve stropní konstrukci štoly Obrázek č. 10 ukazuje termogram stropní konstrukce kolektoru s drobným průsakem vody v ostění.

170

10,6°C

10 AR01 SP01

9

LI01

8

7 6,4°C

Obrázek č. 10: Teplotní pole stropní konstrukce chodby kolektoru 5. ZÁVĚR A DISKUSE Společné hrozby (rizika) pro všechny typy podzemních staveb jsou: -

záplavy, povodně, exploze, výbuch, požár, terorismus, sabotáž, destrukce konstrukcí (ostění, klenby).

Naše měření prokázalo možné praktické využití nekontaktní termografie jako rychlé monitoringové metody pro základní a prvotní zjištění stavu konstrukce podzemní stavby. Vytvořené mapy vypovídají o určitých poruchách v ostění jako jsou praskliny, netěsnosti, vlhkost, rosení stavebního materiálu, přítomnost jiného prostředí na rubu ostění (kaverny) apod. Negativní faktory přírodního prostředí, ve kterém jsou citovaná díla situovaná (např. agresivní podzemní voda, tlak a deformace hornin), faktory provozně-technologického charakteru (zplodiny spalných plynů) a časový faktor obecně vedou ke snížení spolehlivosti konstrukcí, vzniku poruch, snížení vodotěsnosti výztuží a vzniku deformací v podzemních dílech. Na tyto procesy je třeba reagovat pravidelně prováděným monitoringem poruch podzemních konstrukcí, projektováním údržby, případných rekonstrukcí. Opomíjení a zanedbávání řádné péče a údržby podzemních staveb vede k takovému nahromadění potřeb oprav a rekonstrukcí, na které pak již nejsou běžné fyzické možnosti ale hlavně finanční prostředky a toto vše ve svém důsledku vede ke snížení bezpečnosti a spolehlivosti podzemního díla. [1] Použití tohoto monitoringu stavu podzemních staveb umožní Českému báňskému úřadu realizovat úkol Bezpečnostní rady státu ze dne 19.7.2005 č. 69

171

bod 3) a to předložit zprávu o stavu podzemních staveb a objektů na území České republiky. Literatura: [1] Aldorf, J.: Tunel, ročník 12, č. 4, 2003, str. 23, ISSN 1211-0728 [2] Bílková, D., Cílek, V., Hromas, J., Novotná, J., Vávra, M.: Podzemí v Čechách, v Moravě, ve Slezsku, Olympia, 2002, ISBN 80-733-519-x [3] Evidenční list pro tunel Ještědský, ČSD – Severozápadní dráha, Turnov, č.j.: 035/87 [4] Krejčiřík, M.: Po stopách našich železnic, NADAS, Praha, 1991 [5] Pašek, J.: Stavební obzor: Fyzikální aspekty použití nekontaktní termografie při analýze obvodových plášťů budov, 3/2004 [6] Svoboda, J.: Tunel, ročník 12, č. 4, 2003, str. 45, ISSN 1211-0728 Uvedené obrázky jsou z vlastních zdrojů.

172

Bezpečný výrobek a prohlášení o shodě Ing. Ivan KRIČFALUŠI NEW ELTOM Ostrava, s.r.o. e-mail: [email protected] Klíčová slova ochrana spotřebitele, bezpečný výrobek, prohlášení o shodě Anotace V rámci ochrany života a zdraví osob je třeba vzhledem k široké škále různých druhů výrobků stanovit požadavky na jejich bezpečné užívání. Aby výrobek neohrožoval uživatele, jsou stanoveny podmínky pro výrobce, dovozce nebo distributory. Cílem článku je seznámit s požadavky na bezpečný výrobek a s přehledem skupin výrobků, pro které má výrobce (dovozce, distributor) povinnost vystavit prohlášení o shodě nebo deklarovat jeho bezpečnost. Úvod Dnešní trh je zahlcen různými výrobky s různou úrovni bezpečnosti. Jednotlivé druhy výrobků vyžadují různý stupeň ochrany spotřebitele. V poslední době se často objevují na trhu výrobky, ať již z dovozu nebo domácí produkce, které svoji cenou velmi lákají odběratele. Na druhou stranu však jejich bezpečnostní kvocienty ochrany spotřebitele ne vždy odpovídají požadavkům na ochranu spotřebitele a v některých případech je lze hodnotit jako zdraví nebo životu nebezpečné. Hovoříme-li o bezpečném výrobku, pak někteří odběratelé mohou mít různou představu o naplnění tohoto termínu. Jedna skupina odběratelů požaduje po výrobci nebo dovozci bezpodmínečně vystavení „Prohlášení o shodě“, jiné skupině postačí jakýkoliv doklad o tom, že je „výrobek bezpečný“ a další skupinu odběratelů stránka bezpečnosti vůbec nezajímá, pro ně je důležitá jen cena, za kterou konkrétní věc pořídí. Žijeme v právním státě, kde je oblasti bezpečnosti výrobku a s tím spojena ochrana spotřebitele zakotvena v legislativních předpisech. Často se setkávám s požadavky výrobců nebo dovozců spolupracovat na procesu vypracování „Prohlášení o shodě“, přestože na daný výrobek nemůže být toto prohlášení vystaveno, neboť by se dovozce nebo výrobce vystavil možnému finančnímu postihu ze strany České obchodní inspekce pro neoprávněné vystavení takového dokumentu.

173

Ochrana spotřebitele Zákon na ochranu spotřebitele čís. 634/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, stanoví určité podmínky významné pro ochranu spotřebitele. Současně vymezuje úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a stanoví oprávnění spotřebitelů pro jejich ochranu. Tento zákon se vztahuje na prodej výrobků a poskytování služeb s tím spojených v případech, kdy k jeho naplnění dochází na území České Republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li s plněním podnikatelské činností provozované na v České republice. Podle výše uvedeného zákona nesmí nikdo klamat spotřebitele, zejména uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje, anebo zamlčet údaje o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních podmínek. Tyto požadavky jsou však pro některé „podnikatele“ jen deklarativní, protože státní orgány svými nízkými pokutami je v podstatě nijak neohrožují. Proto je důležité zintenzívnit informovanost v této oblasti. Často konečný odběratel ani nemá představu, co má po prodejci, dovozci nebo dodavateli požadovat. Podle citovaného zákona je prodávající povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaného výrobku, o způsobu jeho použití včetně jeho údržby a také o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku a způsob jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném „návodu k používání“, který musí být v českém jazyce. Obecně lze konstatovat, že uvedený zákon má ochraňovat spotřebitele před uváděním výrobku na trh, který nesplňuje požadavky dalších navazujících předpisů. Zákon vymezuje povinnosti pro výrobce nebo dovozce v oblasti ochrany konečného spotřebitele výrobku. Bezpečný výrobek Zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval v poslední změně na podmínky ČR již požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady čís. 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků a také současně Nařízení Rady čís. 339/93/EHS o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků dovážených ze třetích zemí. Účelem tohoto zákona je zajistit v souladu s právem Evropských společenství, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu, byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné.Tento zákon se pro posouzení bezpečnosti výrobku nebo pro omezení rizik, která jsou s užíváním výrobku spojená, použije tehdy, jestliže nejsou požadavky na bezpečnost nebo omezení rizik stanoveny zvláštními právními předpisy přejímající požadavky práv Evropských společenství.

174

V rozsahu tohoto zákona je za „bezpečný výrobek“ považován takový, který nepředstavuje nebezpečí za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek používání, a to po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu jeho obvyklé použitelnosti. Za bezpečný výrobek je také považován takový výrobek, jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí. Zákon vymezuje kritéria z hlediska zbytkového rizika, jenž se může vyskytnout při užívání výrobku, přičemž se sledují stanovené požadavky vyhovující bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitele: a) vlastnosti výrobku (složení látek) a jeho životnost, b) způsob balení, c) způsob užívání včetně vymezení prostředí ve kterém může být výrobek bezpečně použit, d) způsob označení výrobku případně označení výstrah, e) možný způsob likvidace výrobku, f) poskytnutí návodu na montáž, údržbu a uvedení výrobku do provozu, g) dostupnost návodu, jeho obsah a srozumitelnost, h) uvedení požadovaných údajů a informací v českém jazyce, i) vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem, j) způsob předvádění výrobku, k) rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Bezpečný výrobek musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu, který přejímá právo Evropských společenství jímž se stanoví požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. Mezi zvláštní právní předpisy specifikující požadavky na bezpečnost výrobku patří např.: - zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, - nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, - nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., - nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., - nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, - zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, 175

- vyhláška č. 26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích, ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb., - zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných podpůrných látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon také řeší případy, kdy neexistuje zvláštní právní předpis, který by přejímal právo Evropských společenství a který by stanovil požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení jeho rizik spojených s jeho užíváním. Pokud se bezpečnost výrobku nestanoví podle zvláštního právního předpisu přejímající práva Evropských společenství, posuzuje se podle české technické normy, která přejímá příslušnou evropskou normu zveřejněnou Komisí Evropských společenství v Úředním věstníku Evropských společenství podle práva Evropských společenství a tento odkaz byl zveřejněn ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Výrobce je povinen uvádět na trh pouze bezpečné výrobky, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že požadavkům na bezpečnost výrobků odpovídají. Výrobce je povinen v případě, kdy je to potřebné k zamezení existujících rizik, odebírat vzorky výrobků uváděných na trh a provádět zkoušky jejich bezpečnosti. Např. pro výrobky jako jsou krmiva pro zvířata jsou v zákoně 91/1996 Sb. o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, uvedeny v § 11 podmínky pro označování a balení takových výrobků. Zvláštní skupinu tvoří léčiva. Zákonem 79/1997 Sb. o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, jsou v § 23 - za účelem uvedení léčiva na trh -stanoveny podmínky pro registraci léčivých látek nebo jejich směsí anebo léčivých přípravků, které jsou určeny k podání lidem nebo zvířatům. Další příklad lze uvést pro kategorii výrobků – hnojiva. Zákonem 156/1998 Sb. o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny v § 7 požadavky na označování a balení těchto výrobků. Zákonem 110/1997 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) jsou upraveny podmínky pro výrobu, dovoz a distribuci potravin a tabákových výrobků.

176

Citovaný předpis definuje povinnosti na úseku označování potravin, jejich balení a prokazování nezávadnosti při dovozu potravin ze třetích zemí. Za nebezpečný výrobek je tedy považován každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům zákona 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků nebo který nesplňuje požadavky zvláštního právního předpisu. Prohlášení o shodě Jen pro určité druhy výrobků, které lze rozdělit do 3 skupin, je povinen výrobce nebo dovozce vystavit „Prohlášení o shodě“ nebo „ES prohlášení o shodě“ na základě posouzení bezpečnostních vlastností výrobku podle zvláštního právního předpisu. Jednotlivé prováděcí předpisy pak upravují konkrétní postupy posuzování bezpečnosti výrobků včetně vystavení prohlášení, kterým výrobce nebo dovozce deklaruje splnění bezpečnostních požadavků vymezených příslušnými předpisy. 1. Skupina „Stanovené výrobky“ specifikované zákonem 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších změn, mezi které patří zejména: • elektrická zařízení nízkého napětí (NV 17/2003 Sb.) • požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu výrobků (NV 18/2003 Sb.) • hračky (NV 19/2003 Sb.) • jednoduché tlakové nádoby (NV 20/2003 Sb.) • osobní ochranné prostředky (NV 21/2003 Sb.) • spotřebiče plynných paliv (NV 22/2003 Sb.) • zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (NV 23/2003 Sb.) • strojní zařízení (NV 24/2003 Sb.) • nové teplovodní kotle spalující kapalná nebo plynná paliva (NV 25/2003 Sb.) • tlaková zařízení (NV 26/2003 Sb.) • výtahy (NV 27/2003 Sb.) • střelné zbraně a střelivo (NV 323/2000 Sb.) • zdravotnické prostředky (NS 181/2001 Sb.) • aktivní implantabilní prostředky (NV 191/2001 Sb.) • vybrané stavební výrobky (NV 163/2002 Sb.) • vybrané výrobky - lešení, zásahové požární automobily, hasicí přístroje a hasiva, výrobky určené pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany, prostředky lidové zábavy, stavební výtahy (NV 173/1997 Sb.) 177

Citovaný zákon v § 12 stanoví postup vypracování prohlášení o shodě pro výše uvedené druhy výrobků, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu. 2. Skupina Mezi výrobky na něž se vztahuje zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví patří: • • • •

materiály a předměty určené pro styk s potravinami, hračky, kosmetické prostředky, výrobky pro děti ve věku do 3 let.

Uvedený zákon v § 25 ukládá výrobci nebo dovozci povinnost, v kterém případě musí zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků a kdy musí výrobky označit a vybavit písemným prohlášením a návodem k použití, popřípadě návodem k obsluze a k čištění. 3. Skupina Do skupiny zdravotnických prostředků specifikované zákonem 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, patří nástroj, přístroj, pomůcka, zařízení, materiál nebo jiný předmět anebo výrobek používaný samostatně nebo v kombinaci, včetně potřebného programového vybavení, který je určen pro použití u člověka pro účely: a) diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění nemoci, b) diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, c) vyšetřování, náhrady anebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, d) kontroly početí. V § 4 zákona jsou uvedeny podmínky dodání zdravotnických prostředků na trh a požadavek na vystavení prohlášení o shodě pro tuto skupinu výrobků. V článku jsem chtěl poukázat na skutečnost, že nelze stanovit na všechny výrobky stejné nároky týkající se jejich bezpečnosti v zájmu ochrany spotřebitele. Pro některé výrobky bude postačovat „Návod k používání“, jiný výrobek bude vyžadovat navíc návod na údržbu, případně servis nebo instalaci a pro jiný výrobek musí dodavatel doložit ještě „Prohlášení o shodě“.

178

Použitá literatura: [1] Zákon 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon 634/1992 Sb. na ochranu spotřebitele ve znění pozdějších předpisů [3] Zákon 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších změn [4] Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších změn [5] Zákon 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů

179

Zavádzanie manažérskeho systému BOZP v malých a stredných podnikoch Ing. Ivan MAJER, PhD. Technická univerzita v Košiciach, Letná 9, 042 00 Košice, Slovensko e-mail: [email protected] Klíčová slova: BOZP, systém manažérstva, malé a stredné podniky, prevencia, politika BOZP Abstrakt: Zložitosť pracovných a výrobných činností podnikateľských subjektov v súčasnosti si vyžaduje zavedenie systematickej organizácie práce a riadiaceho mechanizmu, ktorý zabezpečí správne fungovanie všetkých procesov. Úroveň riadenia podniku je podmienkou pre plnenie výrobných úloh, ale je tiež kritériom konkurencieschopnosti, podmienkou uplatnenia na trhu a známkou spoľahlivosti obchodného partnera. Je dôležité aj na Slovensku hľadať formy na širšiu propagáciu zavádzania systému riadenia BOZP do podnikovej praxe, aj v stredných a malých podnikov. BOZP ako známka konkurencieschopnosti Na prvý pohľad sa zdá, že zbieranie certifikátov systémov riadenia sa stalo v poslednom čase akousi módou. Ak prídete do kancelárie riaditeľa renomovanej firmy, s veľkou pravdepodobnosťou na stene uvidíte na čestnom mieste visieť zarámovaný certifikát systému manažérstva kvality a možno aj environmentálneho manažérstva. Ak prejavíte pohľadom o ne záujem, riaditeľ s hrdosťou v hlase dodá: - už robíme aj bezpečnosť! Tento fenomén už nie je výhradou len veľkých firiem, ale čoraz častejšie nachádzame certifikačné znaky napr. na hlavičkových papieroch, či webových stránkach stredných a malých firiem. Úspešné veľké firmy potrebujú spoľahlivých partnerov a jednou zo známok spoľahlivosti je potvrdenie nezávislou treťou stranou, že partner má zavedené riadiace mechanizmy, ktoré dokážu zabezpečiť správne a spoľahlivé fungovanie všetkých procesov v podniku. Už dávno nie je pravda, že jediným kritériom, ktoré partnerov zaujíma je plnenie požiadaviek kvality (v parametroch, v množstve, v čase a pod.). Spoľahlivou bude firma vtedy, keď nebude mať problém s verejnosťou kvôli znečisťovaniu životného prostredia, keď nebude mať problém so zamestnancami pre zlé pracovné podmienky, úrazy či havárie. Práve prezentácia systémového manažérstva všetkých procesov, zdrojov a činností podniku dáva firme pozitívny imidž. 180

A tak sa paradoxne stáva práve trh tým motivačným faktorom, ktorý podporuje zlepšovanie pracovných podmienok, bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a zvyšovanie kultúry práce. Veľké firmy si posielajú ku svojim dodávateľom (často aj veľmi malým firmám) audítorov na tzv. zákaznícke audity, ktorí komplexne preverujú všetky stránky riadenia firmy, vrátane fungovania nástrojov BOZP. Tento trend snáď podnieti v slovenskom, aj českom prostredí zvýšenie pozornosti o BOZP, širšie zavádzanie systematickej organizácie práce a manažérskych systémov v tejto oblasti. Holistické ponímanie ochrany práce Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci je relatívne zložitý mechanizmus, postavený na množstve právnych predpisov, zasahujúci rôzne vedné oblasti a kladúci nároky na organizáciu riadenia. V súčasnosti už BOZP znamená viac, ako len prevenciu proti úrazom a haváriám. Zahŕňa všetky stránky ochrany zamestnancov súvisiace s prácou - ako napríklad fyzickú a psychickú pohodu, sociálnu ochranu, pracovné podmienky, pracovné vzťahy, hygienické podmienky, sociálne vybavenie pracovísk, psychosociálne aspekty práce a pod. Starostlivosť o BOZP je nezastupiteľnou povinnosťou a zodpovednosťou zamestnávateľa a všetkých vedúcich pracovníkov. Dobrou úrovňou BOZP možno zabrániť nenahraditeľným stratám na ľudských životoch a zdraví pri pracovných úrazoch, chorobách z povolania, iných poškodení zdravia z práce, ako aj následným dopadom na populáciu, ktoré predstavujú okrem humánneho aspektu aj veľké materiálne straty. Podniky si však začínajú uvedomovať, že ekonomický efekt sa najvýraznejšie prejavuje v tom, že postupy, ktoré vedú k zlepšovaniu bezpečnosti a ochrany zdravia a zlepšovaniu pracovných podmienok, vedú zároveň k optimalizácii pracovného procesu, k zníženiu strát, k vyššej produktivite, efektívnosti a kvalite práce, k vyššej prosperite podnikov a celej spoločnosti. Odborné analýzy a skúsenosti z praxe ukazujú, že nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, pracovné úrazy a nevhodné pracovné podmienky sú v prevažnej miere dôsledkom nesprávnej organizácie práce, zlej komunikácie, neinformovanosti, nesystémového prístupu. Princíp zlepšovania nie je len v odstraňovaní nedostatkov, ale v zavádzaní lepšej organizácie práce. Pre zavedenie a trvalé udržanie prosperity je nutné zaviesť v podniku mechanizmus systematického a systémového riadenia, ktorý zabezpečí správne fungovanie všetkých procesov. Doterajšia prax v riadení BOZP sa sústreďovala hlavne na to, aby stav na pracoviskách, stav technických zariadení a vykonávané práce boli v súlade s predpismi na zaistenie BOZP. Nový prístup k presadzovaniu BOZP kladie dôraz na hľadanie spôsobov ako predchádzať nedostatkom, aby vôbec nevznikali. Dáva dôraz na organizáciu práce, na presadzovanie systémového 181

prístupu, ktorý komplexne rieši bezpečnosť s ohľadom na všetky aspekty dotýkajúce sa práce. Základné zásady systému riadenia BOZP Pre správne fungovanie systému riadenia je tiež nutné rešpektovať základné zásady systému riadenia BOZP vychádzajú z nasledovných princípov: • systém riadenia vychádza z politiky BOZP organizácie, obsahujúcej zásadné zámery, ktoré sa majú dosiahnuť v bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci a z programu jej realizácie obsahujúceho najmä postup, prostriedky a spôsob jej vykonania, • zodpovednosť za koncepciu BOZP náleží najvyššej úrovni vedenia; manažment má vyvinúť a stanoviť vlastnú koncepciu BOZP, ktorá je v súlade s ostatnými koncepciami organizácie, • manažment má tiež zabezpečiť, aby táto koncepcia bola pochopená, uplatňovaná a dodržiavaná všetkými pracovníkmi; principiálnou je dobrá spolupráca medzi zamestnancami a zamestnávateľom. • systém riadenia BOZP musí klásť dôraz predovšetkým na prevenciu, predvídanie závad, oproti odstraňovaniu zistených nedostatkov, • systém je potrebné uplatňovať vo všetkých oblastiach činnosti organizácie: vývoj, projektovanie, konštruovanie, vstupné materiály, použitá technológia, stroje, nástroje a zariadenia, kontrola, údržba, servis, personalistika, atď., • majú byť zabezpečené zodpovedajúce, špecializované pracovné sily, jednoznačne stanovené ich zodpovednosti, právomoci, náplne práce, vzťahy vertikálne aj horizontálne, má byť jasne stanovená organizačná štruktúra v rámci celkového riadenia organizácie, • systém musí mať stanovený tok informácií a zabezpečenú spätnú väzbu, ktorá umožňuje systém neustále porovnávať s dosiahnutými výsledkami a s úrovňou vedy a techniky, • dôležitým prvkom systému je dokumentačná činnosť. Písomne majú byť spracované všetky zásady a postupy, zdokumentované všetky činnosti, a zabezpečené označovanie výrobkov, • princípom systému je plánovitosť, ktorá zabezpečuje, aby výrobné operácie prebiehali v riadených podmienkach, predpísaným spôsobom, pritom však musí byť zabezpečená možnosť primeraného operatívneho riadenia, • pred vstupom do procesu majú byť v podniku preverené všetky materiály, stroje, diely; má byť zabezpečené ich správne skladovanie; výrobné 182

zariadenia sa majú pred použitím vyskúšať; výrobný proces vyžaduje tiež systém kontrol po jednotlivých operáciách, • zvláštna pozornosť je venovaná výberu a príprave pracovníkov na všetkých úrovniach; metodike prípravy, motivácii a zainteresovaniu pracovníkov, systému školení a vzdelávania • hlavnými metódami pri vytváraní systému je aplikácia príslušných bezpečnostných predpisov, noriem a vzorových postupov, identifikácia a hodnotenie rizík, rozbory výsledkov – spätná väzba. Tieto zásady sú systémovo usporiadané v návodoch na zavedenie systému manažérstva BOZP. Na celom svete sa stal akceptovaný štandard OHSAH 18001 a pokusy národných iniciatív, ale aj Medzinárodnej organizácii práce boli zatlačené do úzadia. Pritom štandard OHSAH 18001, využívaný najmä pre zavedenie systému s cieľom certifikácie, je vhodný najmä pre väčšie podniky so širšou organizačnou štruktúrou. Na Slovensku sme vyvinuli tiež národnú príručku pre zavádzanie systémov riadenia BOZP, vydanú Národným inšpektorátom práce v roku 2002. Na jej podklade bola pripravená aj kampaň pre malé a stredné podniky s názvom „Bezpečný podnik“ (prevzatý z českého modelu), ale jeho realizácia bude zrejme tiež príliš komplikovaná na to, aby oslovila malé podniky. Skôr sa ujala skrátená verzia príručky na zavedenie jednoduchého systému riadenia BOZP v malých podnikoch, ktorá dáva zjednodušený návod na zavedenie jednotlivých prvkov (obr. 1): Podniková politika BOZP Opatrenia na zlepšenie Hodnotenie

POLITIKA BOZP

Účasť zamestnancov

OPATRENIA NA ZLEPŠENIE Posúdenie rizík

Kontrolná činnosť

PLÁNOVANIE Vyšetrovanie úrazov a havárií

Program realizácie

KONTROLA A HODNOTENIE

Havarijná pripravenosť

ORGANIZAČNÉ ZABEZPEČENIE Operatívne riadenie

Organizačná štruktúra, zodpovednosti

Komunikácia

Vzdelávanie odborná spôsobilosť a motivácia,

Dokumentácia

Obr. 1: Schéma zjednodušeného systému riadenia BOZP a jeho jednotlivých prvkov 183

Právny rámec pre systémový prístup k BOZP Pre zavádzanie systému riadenia BOZP platí na celom svete zásada dobrovoľnosti. Napriek tomu máme v slovenskom Zákonníka práce (§ 147 ods. 1) právnu požiadavku na systematické riadenie BOZP: „Zamestnávateľ je povinný sústavne zaisťovať bezpečnosť a ochranu zdravia zamestnancov pri práci a na ten účel vykonávať potrebné opatrenia vrátane zabezpečovania prevencie, potrebných prostriedkov a vhodného systému na riadenie ochrany práce. Zamestnávateľ je povinný zlepšovať úroveň ochrany práce vo všetkých činnostiach a prispôsobovať úroveň ochrany práce meniacim sa skutočnostiam.“ Toto ustanovenie je treba chápať trochu dialekticky. Nie je v pravom slova zmysle požiadavkou na zavedenie špecializovaného systému riadenia BOZP akým je napr. systém podľa OHSAS 18000. Priamou podporou systémového prístupu sú však požiadavky v právnych predpisoch, ktoré stanovujú povinnosť zavedenia jednotlivých systémových nástrojov, prvkov riadenia. Na Slovensku Zákon o BOZP (rovnako ako v Čechách Zákonník práce) stanovuje zamestnávateľom povinnosť: -

vypracovať podnikovú politiku BOZP, zapojiť zamestnancov do riešenia BOZP, posudzovať riziká zaviesť systém vzdelávania vedenie dokumentácie, systém kontroly, a tak ďalej.

Takto sa vlastne stáva zavedenie jednotlivých prvkov systému riadenia zákonnou povinnosťou pre všetkých zamestnávateľov. Čo znamená funkčnosť systému riadenia? Zavedenie jednotlivých prvkov riadenia ešte nemusí znamenať, že systém je funkčný. Riadenie BOZP musí byť dynamický proces, ktorý zabezpečuje neustále zlepšovanie. Systém riadenia musí zabezpečiť prepojenie jednotlivých prvkov, aby sa napríklad výsledky posudzovania rizík dostali do vzdelávania zamestnancov, dokumentácie, preventívnej a kontrolnej činnosti; aby výstupy z dokumentácie boli podkladom pre posudzovanie rizík, vzdelávanie, plány opráv a údržby a pod. Výsledky hodnotenia majú byť podkladom pre definovanie nových cieľov podnikovej politiky BOZP a tak sa má zabezpečiť neustále zlepšovanie. Ak chýba toto prepojenie a súhra jednotlivých prvkov, systém riadenia nebude funkčný.

184

Systém riadenia BOZP nedáva návod na bezpečnosť Systém riadenia dáva praktické inštrukcie na procedurálne a organizačné postupy a štruktúru riadenia BOZP. Sám osebe však nestačí na zlepšenie BOZP. Nedáva totiž návod, ako dosiahnuť bezpečnosť práce, ako chrániť zdravie pri práci. Použime príklad zo systému riadenia kvality: Normy pre systém riadenia kvality ISO 9000 dávajú dobrý návod, ako zlepšiť kvalitu. Avšak podľa tejto inštrukcie sa nedá vyrobiť napríklad dobrá čokoláda, alebo dobré auto. Na to je potrebné ešte niečo naviac – dobrý recept na čokoládu. Tento princíp môžeme aplikovať aj na systém riadenia BOZP. Pre zavedenie a udržiavanie dobrej úrovne BOZP je potrebné poznať a dokázať aplikovať právne požiadavky, princípy a zásady prevencie. Odpoveď na to, ako urobiť stroje, zariadenia, prácu, či pracovné prostredie bezpečnými, dávajú technické normy, odborná literatúra, príručky, technická dokumentácia, skúsenosti špecialistov a pod. Je potrebné poznať, ako najefektívnejšie posúdiť riziko, ako vzdelávať zamestnancov, ako bezpečne manipulovať s bremenami, ako má byť zabezpečená práca s chemickými látkami, ako má vyzerať bezpečne zapojená elektrická inštalácia, atď, atď. Toto však príručka pre systém riadenia BOZP nerieši. To zostáva úlohou pre odborníkov na BOZP. Postavenie malých podnikov Presadzovanie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a systémového prístupu v malých a stredných podnikoch je na Slovensku problémom rovnako, ako v iných krajinách. U nás o to viac, že väčšina malých a stredných podnikov vznikla relatívne nedávno, v perióde predchádzajúcich desiatich - pätnástich rokov. Chýba teda prirodzený vývoj pracovných a sociálnych vzťahov, vytvárania pracovných podmienok, budovania technického zázemia, vzdelanostnej úrovne a uvedomelosti pri dodržiavaní zásad BOZP V súčasnosti asi 98% podnikov možno zaradiť medzi malé a stredné. Právne požiadavky sú však šité skôr na veľké podniky so širším organizačným zázemím. Legislatíva BOZP nerozlišuje požiadavky pre mikropodniky a veľké podniky. Aj malé podniky, s dvoma, troma zamestnancami musia vypracovať politiku BOZP, menovať zástupcov zamestnancov, písomne vyhodnotiť riziká, a pod.. Legislatíva v oblasti bezpečnosti, ochrany zdravia, životného prostredia, požiarnej ochrany sociálnej ochrany a ďalších oblastí sa stávajú pre zamestnávateľa neprehľadné, nejasné, príliš obšírne, ... – zamestnávatelia nepoznajú svoje právne povinnosti. K tomu sa pridružuje nedostatočné právne vedomie zamestnávateľov, zamestnancov v malých podnikoch, nízka úroveň technologickej disciplíny a starostlivosti o technické zariadenia a prevádzkové objekty, preferovanie hospodárskych a komerčných aktivít pred starostlivosťou o zamestnancov.

185

Všeobecné podmienky pre podnikanie najpriaznivejšie. Podnikatelia sa sťažujú na:

na

Slovensku

nie

sú

- administratívnu náročnosť zakladania a vedenia podniku a neprimeranú birokraciu - nadmerné daňové zaťaženie a odvody (napriek menšej efektívnosti práce, ako vo veľkom, je jednotná daň, vysoké odvody do poisťovní za zamestnanca, musí platiť 25 dní dovolenky, 10 dní PN, 10 dní štátne sviatky, a ďalšie voľno v zmysle Zákonníka práce), - nekorektné dodávateľsko odberateľské vzťahy (veľký odberatelia tlačia ceny dole, neplatí sa za dodávky, ťažko vymožiteľné dlhy), - nedostatok finančných prostriedkov, problematické získanie pôžičiek, - korupcia v styku so štátnymi orgánmi a organizáciami, neúmerné požiadavky, neustále kontroly, hrozba kriminálnych živlov (vydierania, krádeže, vandalizmus...), - slabá právna istota (neustále sa meniace predpisy, slabá a zdĺhavá vymožiteľnosť) neprehľadnosť v legislatíve, - chýba motivácia k BOZP, programy zainteresovanosti a podpory, poistné a daňové zvýhodnenia pre podporu BOZP Tieto skutočnosti uvádzam preto, že riešenie zlepšovania úrovne BOZP v malých a stredných podnikoch má oveľa širšie súvislosti spoločenské a ekonomické. Súbežne je potrebné vytvárať podmienky aj pre tieto problémy. Riešenia pre malé a stredné podniky Je dôležité aj na Slovensku hľadať formy na širšiu propagáciu zavádzania systému riadenia BOZP do podnikovej praxe aj v stredných a malých podnikoch. Poskytovať návody na zjednodušenú formu systému a implementácie jednotlivých prvkov. Rovnako dôležité je však poskytovať zamestnávateľom z malých firiem jednoduché návody na plnenie zákonných požiadaviek BOZP, poskytovať prehľady právnych povinností, príklady dobrej praxe, praktické riešenie situácií na pracovisku, návody na jednoduché a zrozumiteľné posudzovanie rizík, atď. Celosvetovo sa osvedčuje stratégie tzv. „dobrého susedstva“ keď veľké firmy stanovujú ako podmienku spolupráce pre malé firmy a subdodávateľov podmienky systémového zabezpečenia požadovaného stupňa BOZP. Touto formou sa dá dosiahnuť unifikácia pracovných podmienok a úrovne BOZP aj v malých firmách. Je potrebné podstatnou mierou ovplyvniť spoločenské povedomie, motiváciu a presadzovanie systémového prístupu k BOZP. V súčasnosti pôsobia najpresvedčivejšie argumenty, ktoré prezentujú manažérom perspektívu ekonomickej výhodnosti zavedenia systému, ako uvádza príklad na obr.2:

186

Systém manažérstva BOZP je nástrojom na zlepšenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a pracovných podmienok Tie isté postupy, ktoré vedú k zlepšovaniu BOZP a pracovných podmienok, vedú k vyššej efektívnosti, produktivite a kvalite práce Vyššia efektívnosť, produktivita a kvalita práce znamená úspech podniku

Obr. 2: „Algoritmus úspešnosti firmy“

Literatúra: [1] Systém riadenia Bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci – Návod na zavedenie systému, Pravidlá dobrej praxe NIP, Bratislava 2002, ISBN 80968760-4-X [2] MAJER I: Príručka na zavedenie jednoduchého systému riadenia BOZP v malých podnikoch, Vyd. ICOP Bratislava 2000, ISBN 80-968751-8-3 [3] MAJER I.: Bezpečný podnik – program na presadzovanie systému riadenia BOZP, XVII. medzinárodná konferencia BOZP, Aktuálne otázky BOZP, Stará Lesná, 4. - 6. 10. 2004 [4] MAJER I.: Model manažérstva bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v pod-mienkach integrovaného systému riadenia, dizertačná práce, TU Košice, 2004 [5] Occupational Health and Safety Management System: An AIHA Guidance Document. AIHA OHSMS 96/3/26, American Industrial Hygiene Association, Fairfax, 1996, ISBN 0-932 627-74-9 [6] OHSAS 18001 Occupational Health and Safety Management Systems Specification, 1999 [7] OHSAS 18002: 2000 Systémy manažérstva bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci – špecifikácia na implementáciu OHSAS 18001, preklad Phare, Slovalco 2001, ISBN 0-580-28298-2 [8] SINAY J. Systém riadenia BOZP po vstupe nových krajín do Európskej únie, zborník konferencie Bezpečnost a ochrana zdraví – alfa a omega úspešného podnikání, Ostrava 2004

187

Prostriedky pouzivane pri zachyteni uniknutej nebezpecnej latky na vodnej hladine - sorbenty doc. RNDr. Iveta MARKOVÁ, PhD. Katedra požiarnej ochrany, Drevárska fakulta, Technická univerzita Zvolen T. G. Masaryka 24, 960 53 Zvolen [email protected] Kľúčové slová: sorbenty, únik nebezpečnej látky Abstrakt: Ekologické prostriedky ako látky prvotného zásahu pri priemyselných a ekologických haváriách zohrávajú majoritnú úlohu pri zásahu hasičov záchranárov v prípade dopravnej nehody, živelnej pohromy či mimoriadnej udalosti. Uvedené prostriedky sú neoddeliteľnou pomôckou pri riešení krízových situácií pri úniku nebezpečnej látky do prostredia. Súčasný trh ponúka pestrú škálu ekologických prostriedkov, predovšetkým adsorbčných prostriedkov (v hasičskej praxi vedené pod termínom sorpčné prostriedky alebo sorbenty). Príspevok podáva informáciu o materiáloch, ktoré je vhodné použiť v prípade úniku nebezpečnej látky na vodných hladinách. Pri ich výbere, otázkou ostáva kvalita prostriedku, spôsob aplikácie a možnosti jeho likvidácie po zásahu. Úvod Príspevok ponúka materiály vhodné pre zachytenie unikajúcej nebezpečnej látky v prípade vzniku uvedenej krízovej situácie. Úvodom príspevku je vysvetlený princíp činnosti zachytenia unikajúcej látky sorpčnými prostriedkami – sorbentami a následne sú prezentované v súčasnosti používané typy prostriedkov – sorbentov pri úniku nebezpečnej látky na vodnú hladinu. Princíp zachycovania úniku nebezpečnej látky Mechanizmus pôsobenia adsorbenta na rôzne zložky separovanej zmesi v našom prípade nebezpečná látka na vodnej hladine je zložitý. Vychádzajúc z rozboru síl pôsobiacich pri adsorpcii, rozlišujeme dva typy adsorpcie – fyzikálnu a chemickú. Fyzikálna sorpcia súvisí s povrchovými javmi na fázovom rozhraní. Podmienená je voľnou povrchovou energiou, ktorá vzniká na rozhraní pevných častí sorbentu a uniknutej látky (obr. 1a) 1b). Prejavuje sa zmenšovaním koncentrácie molekúl uniknutej látky na povrchu sorbentu a ich zachytením 188

v prostriedku. Fyzikálno-chemická (výmenná) sorpcia. Chemická sorpcia súvisí so zadržiavaním uvedených molekúl v sorbente (obr. 1c). Zachycovanie nebezpečnej látky, vo väčšine prípadoch ide o olejové znečistenie, sa uplatňuje niekoľkými dejmi, ktoré prebiehajú súčasne. Tieto deje sa nedajú posudzovať oddelene. Ide o nasiaknutie do pórov v zrnách materiálu a o nasiaknutie do pórov medzi zrnami. Najúčinnejšie zachytávanie je adsorpčné, pretože je dané pevnejšou väzbou medzi molekulami zadržovanej a zadržujúcej látky, dáva ale malé špecifické efekty. Pri predpoklade, že adsorpcia nepresiahne vrstvu niekoľkých molekúl, prípadne že sa uskutočňuje len v jedno molekulárnej vrstve (obr. 1 a), môže byť zachytené na povrchu pevnej látky len malé množstvo kvapaliny. Množstvo kvapaliny sa dá stupňovať zväčšovaním povrchu pevných častíc, čo sa deje iba obmedzene. Vplyvom kapilárnych síl nastáva nasiaknutie do pórov zŕn. Tento proces plynulo nadväzuje na kapilárnu kondenzáciu, ktorá je vlastne javom medzi adsorpciou a nasiakavosťou.

a)

b)

c)

Obr. 1.: Príklad fyzikálnej sorpcie: a) na povrchu pevného sorbentu v jedno molekulárnej vrstve [8], b) na povrchu sorbentu s krštálovou mriežkou [14] c) príklad mechanizmu chemickej sorpcie [14]. Zásadný rozdiel je v tom, že kapilárna kondenzácia zaplňuje hlboké póry od najužšieho profilu, to znamená, že ich naplňuje často odzadu. Nasiaknutie do pórov medzi zrná je v prvom rade zachytenie do sypkej hmoty. Zrná nie sú rozptýlené, len sa medzi sebou dotýkajú. Kvapalina vniká najprv do medzier medzi zrnami a po omočení stien zŕn je kapilárnymi silami vťahovaná do priestoru medzi zrná, proces pokračuje zmáčaním stien pórov vo vnútri jednotlivých zŕn a vsakovaním kvapaliny do týchto pórov. V priebehu týchto procesov sa vonkajšie a vnútorné plochy zŕn pokrývajú kvapalinou a na aktívnych plochách dochádza k adsorpcii kvapaliny (uniknutej látky) na pevnej látke (obr. 2).

189

prvá fáza

druhá fáza

tretia fáza

Obr. 2.: Jednoduchá schéma mechanizmu adsorpcie na povrchu adsorbentu [10]. Popis schémy je nasledovný: • • •

Prvá fáza - difúzia molekúl unikajúcej látky na vonkajšom povrchu adsorbenta Druhá fáza - migrácia molekúl cez póry adsorbéra do jeho štruktúry Tretia fáza - upevnenie molekúl zachytenej látky na povrchu adsorbenta a v jednotlivých vrstvách adsorbentu

Adsorpčné prostriedky (sorbenty) Adsorbenty sú tuhé látky používané pri separácií zložiek z tekutých zmesí (kvapalín a plynov. podľa pôvodu ich rozdeľujeme na prírodné a syntetické. Prírodné adsorbenty (drevené piliny, rašelina, piesok, prášková síra, uhoľný prach a iné.) majú spravidla nízku absorpčnú schopnosť a sú vhodné len pri malých zásahoch. Často sú dostupné priamo na mieste havárie, ale pre ich nízku absorpčnú schopnosť, najmä pri znečistení ropnými látkami a ich náročnú ekologickú likvidáciu sa postupne od nich upúšťa a pri zásahoch sa uprednostňujú synteticky pripravované absorbčné látky. Špecifickú skupinu prírodných sorbentov predstavujú látky upravené hydrofobizáciou napr. (stearanom hlinitým, silikónmi). Danou úpravou sa dosiahne efekt zvýšenej nasiakavosti pre nevodné kvapaliny. Ďalším významným efektom je praktická nevyplaviteľnosť zadržaných olejov, ak dôjde k sekundárnemu stretnutiu nasýtenej hmoty s vodou, čo sa stáva v teréne veľmi často. Pre prácu na vodnej hladine je to jediná záruka vhodnosti použitia. Medzi rašelinové preparáty tohto typu patrí FAYENCIT typ T. Hydrofobizovaním drevnej múčky je pripravený preparát s názvom OLBINDER S. Z chemického hľadiska sa v súčasnosti používajú sorbenty na báze prírodných vlákien, ako napr. • Uhlíkové vlákna • Silikáty (silikátové vlákna) 190

• Zeolity • Aktívne alumíniové vlákna • Silica gély Príklady chemických štruktúr boli publikované v práci Ralpha [14]. Syntetické adsorpčné, ktoré pôvodne neboli vytvorené pre svoje využitie ako adsorbenty na oleje, sú popol, kokosový prach apod. Sú cieľavedome vyrábane ako adsorbenty pre uhľovodíkové znečistenie. Najväčšiu skupinu tvoria tzv. napučané perlity, známe pod názvom expandované perlity. Vzniknutý materiál má schopnosť nasávať kvapalinu do svojich pórov. Adsorbenty pre uhľovodíkové znečistenie majú povrch upravený špecificky (hydrofóbny & olejofilný). V požiarnej praxi sa stretávame s adsorbčnými prostriedkami vo forme sypkej a textilnej. Sypké adsorbenty sú látky v tuhom skupenstve rôzneho chemického zloženia. Sú upravené tak, aby mali čo najväčší povrch, vhodný najmä na odstraňovanie tenkých vrstiev kvapalín na veľkej ploche. Ich nevýhodou je prašnosť a špinavosť. Zvýšená prašnosť týchto látok sťažuje činnosť jednotiek požiarnej ochrany, negatívne vplýva na zranené osoby aj na osoby nezúčastnené. V dôsledku úletov častíc narastá aj spotreba adsorbentu. Pri ich používaní dochádza k zaneseniu (zaprášeniu) prostredia. Textilné adsorbenty pracujú na princípe prilnutia rozliatej kvapaliny k povrchu absorbentu. Vyrábajú sa zo zdravotne nezávadného polypropylénu vo forme mikrovlákna a nasávajú kvapalinu v množstvách, ktoré sú násobkami vlastnej hmotnosti. Textilné materiálny adsorbujú organické, hlavne ropné látky a ropné produkty. Pri hodnotení ich vlastností sa kladie dôraz na „sorpčnú schopnosť“, kde pravdepodobne ide o mieru (schopnosť) látky nasať alebo vstrebať ropný produkt, alebo inú nežiadúcu látku. (Doposiaľ nebol publikovaný normatívny postup hodnotenia sorpčnej činnosti). V literatúre [1] sa uvádza sorpčná schopnosť textilných sorbentov predstavuje až 15-násobok ich vlastnej hmotnosti. Merná hmotnosť je približne 900 až 920 kg.m-3 [7, 8]. Pri zásahu, ktorý trvá dlhodobo sa dajú použiť viackrát (textilný sorbent sa jednoducho mechanicky vyžmýka, ale túto vlastnosť možno využiť len do vyčerpania kapacity daného sorbentu). Do popredia vstupujú sorbenty, s ktorými sa ľahko manipuluje, majú jednoduchú formu a čo najmenšiu hmotnosť. Textilné sorbenty sa vyrábajú vo forme kobercov a rohoží, sorpčné hady, sorpčné vankúše, norné steny, sorpčná drvina, sorpčné pásy a upchávky, a stieracie mopy.

191

Praktické použitie adsorpčných materiálov Pre praktické použitie je veľmi dôležité, aby bol absorbent na vodnej hladine trvale, alebo aspoň dobre plával a to bez ohľadu na stupeň nasýtenia uhľovodíkovými produktmi. Je nežiadúce, aby hmota spôsobovala únik zachyteného znečistenia do vodnej hladiny, alebo dokonca na dno so všetkými neskoršími dôsledkami. Rašelinové preparáty klesajú na dno veľmi rýchlo. Z tohoto dôvodu je nutné, aby po nasiaknutí olejovými preparátmi boli ihneď odstránené z vodnej hladiny. Je rozdiel aj v tom, čím je rašelina nasýtená. Rašelina nasýtená motorovými olejmi pláva lepšie, ako rašelina nasýtená motorovou naftou, alebo vykurovacím olejom. Plocha zasiahnutá ropnými uhľovodíkmi sa pokrýva ručne, alebo mechanicky. Lauko [15] klasifikuje sorbenty podľa aplikácie v praxi na nasledovné: •

upratovacie, olejové a chemické

Upratovacie sorbety Lauko [15] hodnotí ako prostriedky pre sorbciu všetkých kvapalín mimo agresívnych chemikálií. Používajú sa všade tam, kde dochádza k prevádzkovým únikom kvapalín na ropnej aj vodnej báze. Ich typické použitie je pri každom havarijnom úniku neagresívnych kvapalín – palív, olejov, roztokov, chladiacich kvapalín, slabých kyselín a zásad. Olejové sorbenty sú určené iba pre sorbciu olejov a iných ropných látok. Ich vlastnosti ich predurčujú k použitiu tam, kde je potrebné oddeliť ropné látky od iných kvapalín. Plávajú na vodnej hladine a zachytávajú iba ropné produkty. Používajú sa pri každom havarijnom alebo prevádzkovom úniku ropných látok. Najvhodnejší prostriedok pre rýchlu a bezpečnú likvidáciu úniku chemikálií vrátane silne agresívnych látok sú chemické sorbenty používané pri zachytávaní kyselín a zásad.

192

Typ sorbenta Údržbové

Možnosť použitia

Nevhodné

- sajú bežné, menej agresívne kvapaliny a vodu. Používame ich všade tam, kde dochádza k pravidelným únikom oleja, chladiacich emulzií a iného - Vzhľadom na nízku cenu patria k najpoužívanejším materiálom Hydrofóbne používajú sa na odsávanie ropných látok z vodnej hladiny a všade tam, kde sa vyžaduje, aby absorbent skutočne odsal len ropný produkt a nie vodu, alebo vodou riediteľné kvapaliny Univerzálne sajú všetky kvapaliny, vrátane agresívnych chemikálií Pre ich vyššiu cenu sa používajú len na odsávanie chemikálií

na zachytávanie chemikálií a ropných látok z vodnej hladiny.

- Ich nevýhodou je, že sajú aj vodu, preto nie sú vhodné na vodné hladiny. Tab. 1.: Klasifikácia textilných sorbentov na základe spôsobu aplikácie podľa Kvarčáka [12].

Sorpčné prostriedky uplatňujúce sa na vykonávanie prác pri likvidácií unikajúcej nebezpečnej látky na vodnej hladine [15]: 1. 2. 3. 4. 5.

sypané hydrofóbne sorpčné prostriedky na zachytávanie ropných látok hydrofóbne sorpčné koberce a hydrofóbne sorpčné rohože norné steny rôznych konštrukcií a hydrofóbne sorpčné prostriedky odmasťovacie prostriedky na chemický rozklad uhľovodíkov čerpadlá v nevýbušnom prostredí pre zber uniknutej látky z vodnej hladiny 6. ručné zberače znečisteného sorbentu z vodnej hladiny 7. prostriedky na manipuláciu so sorbentmi a vykonávanie záchranných prác pri likvidácií uniknutej látky na vodnú hladinu (čln, záchytné nádrže, mobilné prostriedky pre prevoz kontaminovaného materiálu). Sypané hydrofóbne sorpčné prostriedky na zachytávanie ropných látok Prostriedky slúžiace na zachytenie nebezpečnej látky, nasiaknutý absorbent už neuvoľňuje viazanú tekutinu. Časť z uvedených produktov je vyrábaná z recyklovanej celulózy (e), časť z perlitov (príklad a, b). Samostatný produkt predstavuje vapex v zložení 67 % SiO2, 19% Al2O3, 2,8 % Fe2O3.

193

a b c d e Obr. 3.: Príklady univerzálnych (a, b) a hydrofóbnych sypkých sorbentov (c, d) [1].

Obr. 4.: Príklad aplikácie produktov označených ako a) a d) [2]. Hydrofóbne sorpčné koberce a hydrofóbne sorpčné rohože V súčasnosti veľmi obľúbené textilné sorbenty sa vyrábajú vo forme kobercov a rohoží (obr. 5). Do danej skupiny látok patrí pestrá zmes prípravkou, ako napr. hydrofóbne sorpčné nepriepustné koberce, hydrofóbne perforované koberce, hydrofóbne nepriepustné sorpčné plachtičky, hydrofóbne sorpčné vankúše, hydrofóbne sorpčné hady a hydrofóbne sorpčné prúžky.

Obr.5.:Príklad hydrofóbneho sorpčného koberca, zber uniknutej látky z vodnej hladiny [1]. Norné steny rôznych konštrukcií a hydrofóbne sorpčné prostriedky Norné steny sú určené na tvorbu bariér tam, kde je na menšom vodnom toku potrebné zaistiť zachytenie vody. Využívajú sa na zmenšenie rýchlosti prúdenia a na odstránenie turbulencie počas likvidácie havárie úniku ropných látok na vodnú hladinu (obr. 6). Vytvorená priehradka umožňuje nahromadenie

194

vody pri šírke koryta do 6 m, s ďalšími úpravami až do 10 m, výška zvýšenia vodnej hladiny je 0,6 - 0,8 m [2].

Obr. 6.: Schéma vytvorenia nornej steny s ukážkou jej realizácie [2]. Tesniace tmely Tesniaci prostriedok je prostriedok pre núdzové utesnenie otvoru, vytvorenie hrádze pre zabezpečenie kanalizačných otvorov, vytvorenie hrádze pre lokalizáciu uniknutej kvapaliny a zabráneniu rozliatej nebezpečnej látky (kvapaliny) do okolia a ochrániť kanalizáciu pred vniknutím vytečenej nebezpečnej látky. Výrobca uvedených prostriedkov uvádza [3] prípravok granule, ktoré je postačujúce premiešať s vodou do formy hustej pasty a aplikovať na otvor rovnako ako predmiešanú zmes a vytvorená hrádza sa stane pre väčšinu kvapalín nepriepustnou [3]. Druhou variantou je ponuka už hotového a pripraveného tmelu (obr. 7), ktorý možno použiť okamžite. Uvedený tmel väčšinou slúži k rýchlemu havarijnému utesneniu úniku kvapalín z cisterien, sudov a nádrží a úniku plynu z nízkotlakových rozvodov. Viacerý výrobcovia [3, 4 a 11] deklarujú vysokú priľnavosť k akýmkoľvek aj neupraveným povrchom (mastné, hrdzavé, špinavé, mechanicky poškodené plochy, vrátane povrchov s ostrými hranami a záhybmi)

Obr. 7.: Príklad tesniaceho tmelu [3]. Odmastňovacie kvapaliny Prostriedky sú určené na odmastenie rôznych povrchov. Riedia sa vodou podľa výrobcua a pokynov použitia. Na Slovensku najčastejšie používané: 195

Bioversal, Odmasťovacie kvapaliny rady AQ (obr.8), Baktorol 3000. Z chemického hľadiska kvapaliny na odmasťovanie a oplachovanie povrchov rôznych materiálov obsahujú minimálne 85 % hmotn. rovnoreťazcových alkalických uhľovodíkov s počtom uhlíkových atómov v molekule C9 až C15, 1 až 8 % hmotn. kyslíkatých zlúčenín typu alkoholov a/alebo ketónov a/alebo éterov s teplotou varu 150 °C, 0,01 až 0,1 % hmotn. antioxidantov, 0,005 % hmotn. biocídov a 0,001 až 0,01 % hmotn. protipenivých prísad [12].

Obr. 8.: Príklad produktu – odmastňovacie kvapaliny radu AQ a príklad ich aplikácie [11]. Záver Likvidáciou prvotného znečistenia životného prostredia pri haváriách sa odstráni len určitá časť ropných látok a ropných produktov. Pri veľkých haváriách, alebo únikoch ropných látok sa kontaminujú podzemné vody a horninové prostredie. Asanáciou týchto znečistení sa zaoberajú špecializované firmy ako aj členovia hasičského a záchranného zboru. Nesprávny, neodborný a hlavne neskorý zásah v prípade úniku nebezpečnej látky na vodnú hladinu môže mať nepriaznivý dopad na naše životné prostredie. Literatúra [1] Reklamné materiály fy REO AMOS, www.reoamos.sk [2] http://www.reoamos.cz/sk/katalog/page.php?id=40 [3] http://www.retecom.sk/index.php?idpr=10068 [4] Reklamné materiály fy HAPPY END s.r.o. Praha, www.happzend.cz [5] Reklamné materiály fy MEVAKO. s. r. o. Rožňava, http://www.mevako.sk [6] Reklamné materiály fy Hastex s. r. o. Bratislava, www.hastex.sk

196

[7] Marková, I.: Ekologické prostriedky pre likvidáciu unikajúcich látok pri zásahu hasičov. In: Riešenie krízových situácii v špecifickom prostredí. (Zborník II. časť). Fakulta špeciálneho inžinierstva TU Žilina, jún 2003, s. 311-317. (podiel 100 %) ISBN 80 - 8070-090-7. [8] Marková, I.: Adsorpčné materiály. ARPOS 10-11.20-21. ISSN 13355910. [9] National Institute Of Standards And Technology, June 10, 2005 [10] www.pdti.kmutt.ac.th/.../ intro/sorption.html [11] www.damolin.dk/ [12] Kvarčák, M.: Likvidáce ropných havárií. ARPOS 10-11.22-25. ISSN 13355910 [13] http://www.vurup.sk/research/patents/278262/slovak.html [14] Ralph T. Yang: ADSORBENTS: FUNDAMENTALS AND APPLICATIONS. Published by John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, New Jersey 2003. ISBN 0-471-29741-0. [15] Lauko, J.: Likvidácia ekologickej havárie. FIRECO 2005, Trenčín, 2005 CD-room.

197

Bioaerosoly. Přehled, rizikový potenciál aerosolů, metody vzorkování, hodnocení. Ing. Vladimír MIČKA Spoluautoři: RNDr. Jana KUBAČKOVÁ, Ing. Jaroslava HENKOVÁ Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Partyzánské nám. 7, 702 00, Ostrava Telefon: +420 596 200 323 Fax: +420 596 118 661 e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] Anotace Riziko částic poletavého aerosolu s ohledem na jeho možnou biologickou aktivitu nabývá v současné době stále většího významu, ať už v souvislosti s rozvojem technologií, aplikovaných zejména v medicínských oborech, tak v souvislosti s jevy, které moderní doba přináší. Existuje reálná možnost zneužití aerosolů jako prostředku šíření biologické zbraně, existuje riziko globální pandemie v případě šíření bakteriálních infekcí či mutovaných virů. Tyto procesy, nahlížené očima laboratorních pracovníků, především z hlediska objektivizace a vyhodnocení lokálního zdroje biologických agens na pracovištích, jsou předmětem sdělení autorů. Úvod Bioaerosoly provázejí člověka od prvopočátku jeho existence. Obklopují a ovlivňují nejen jeho samého, ale i okolní prostředí v kontextu lidských návyků a způsobu života jednotlivců a společenství, ve kterém žijí. V počátcích existence člověka jeho život ovlivňovaly především viry, bakterie a další mikroorganizmy venkovního prostředí, později, se změnou životního stylu a kulturních zvyků, prostředí vnitřního, a stejně tak jako lidská rasa prošla vývojem a přizpůsobila se změnám prostředí, i mikroorganizmy jsou do značné míry schopny se adaptovat na změny. Bližší znalost vlastností bioaerosolů a správný odhad jejich rizikového potenciálu pak jsou rozhodujícími pro posouzení konkrétního rizika předmětného pracoviště či prostředí a zajištění ovzduší bez patogenů. Stav poznání: Bioaerosoly jsou definovány jako poletavé částice, velké molekuly nebo těkavé látky, které jsou živé, obsahují živé organizmy nebo se z živých organizmů uvolnily.

198

Ačkoliv fylogeneze mnohobuněčných organizmů je relativně dobře prozkoumána, jak z hlediska jednotlivých druhů vzhledem k jejich podobnostem, tak po stránce vzájemných interakcí, bohužel u mikroorganizmů tomu zdaleka tak není, původ mnoha organizmů lze odhadovat jen na základě srovnání genové výbavy ribozomální a transferové RNA. První jednoduché mikroorganizmy (prokaryotické o.) se vyvinuly přibližně před 3,5 miliardami let, o další 2 mild let již v atmosféře bohaté na kyslík se objevují eukaryotické mikroorganizmy, v té době již existují bakterie, zda i viry, není dosud zcela objasněno, a již tehdy žijí mikroorganizmy ve vzájemném vztahu, symbiotickém či parazitním. V perspektivě k době objevení se a počátku vývoje obratlovců (první před 600 mil let) a savců (200 mil let) je zřejmé, že v té době mikroorganizmy byly „na trati“ již nepoměrně delší dobu. Metody studia: Pro vzorkování a hodnocení z hlediska zdravotních či hygienických požadavků na ovzduší prvotní nezbytnou informací jsou fyzikální vlastnosti částic a zákonitosti, kterými se chování mikroorganizmů řídí. Z hlediska velikosti částic se jedná o mikroorganizmy o velikosti v řádu 0,01 µm až 100µm. Velikost částice má zásadní vliv na její možnosti vstupu do dýchacího traktu při nádechu a následné chování, tj. setrvání v proudu vzduchu a nebo jeho opuštění, v té části dýchací soustavy, do které se může se vzduchem dostat, podle níže uvedených zákonitostí. Tvarově jsou značně různorodé, izotropní i anizotropní. Příklady patogenních bakterií s uvedením rozměru a tvaru udává tabulka č.1: Bakterie

Onemocnění

Typ

Neisseria meningitidis Klebsiella pneumonie Pseudomonas aeruginosa Pseudomonas pseudomallei Pseudomonas mallei Acinetobacter Moraxella catarrhalis Moraxella lacunata Alkaligenes Cardiobacterium Haemophilus influenzae Haemophilus parainfluenzae Francisella tularensis Legionella pneumophila Chlamydia psittaci Chlamydia pneumoniae

Meningitis Pneumonia Pneumonia Peumonia Peumonia Peumonia Chřipka Chřipka Horečka Nemoc legionářů Pneumonia Pneumonia

gramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgramgram-

199

Min. průměr (µm) 0.4 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 0.5 1 1 0.5 1 1

Tvar Kulový Tyčinkový Tyčinkový Tyčinkový Tyčinkový Kulový Kulový Kulový Tyčinkový Tyčinkový Kulový Tyčinkový -

Mycobacterium tuberculosis Mycobacterium kansasii Mycobacterium avium-intracell. Nocardia asteroides Bacillus anthracis Staphylococcus aureus Streptococcus pneumoniae Corynebacteria diphtheria Mycoplasma pneumoniae

TB (TB) Peumonia Pneumonia Antrax Pneumonia Pneumonia Záškrt Pneumonia

gram+ gram+ gram+ gram+ gram+ gram+ gram+ gram+ Bez m.

0.2 0.2 0.2 0.5 0.2

Tyčinkový Tyčinkový Tyčinkový Tyčinkový Kulový Kulový Kulový Tyčinkový Elipsoidní

Tab. Č. 2: Příklady patogenních plísní, s uvedením reakce organizmu (velikost spor se pohybuje v řádu desetin až jednotek µm) FUNGI Aspergillus Absidia Rhizopus Mucor Cryptococcus neoformans Histoplasma capsulatum Blastomyces dermatitidis Coccidioides immitis Penicillium sp. Micromonospora faeni Thermoactinomyces vulgaris Alternaria Cladosporium Helminthosporium

Onemocnění / Symptom Aspergillosis Cryptococcosis Histoplasmosis Blastomycosis Coccidioidomycosis Podráždění, alergická reakce Podráždění, alergická reakce Podráždění, alergická reakce Podráždění dýchacích cest Podráždění dýchacích cest Podráždění dýchacích cest

Ačkoliv narozdíl od aerosolů nebiologické, ale industriální či komunální povahy nevznikají dispergačně (mechanickým namáháním, rozprašováním, explozí) ani kondenzačně (chemickou reakcí) a v mnoha ohledech se liší, lze velikostních a tvarových vlastností a zákonitostí majících vliv na pohyb částic aerosolu využít při výběru metod, kterými bude vzorek ovzduší odebrán, pro následné další zpracování a hodnocení, popř. ovzduší monitorováno přímo vhodnou metodou. Na základě svých vlastností (tvar, velikost daná efektivním průměrem) a vlastnostech prostředí, bez ohledu na vnější další síly, se částice chovají ve vznosu (přibližně) podle těchto již v minulosti popsaných zákonů či dějů: Brownův pohyb (tepelný pohyb charakteristický pro částice submikronové velikosti), při kterém je střední translační kinetická energie každé částice nepřímo úměrná odmocnině z její hmotnosti, u velkých částic je tedy malá. Velká disperzní částice se v důsledku srážek s velkým počtem malých molekul disperzního prostředí pohybuje různými směry po velmi složité dráze, směr pohybu se mění velmi rychle a bez jakékoliv pravidelnosti. S rostoucí velikostí částice se zvyšuje pravděpodobnost kompenzace nárazů 200

z různých směrů. Proto u větších částic (efektivního průměru kolem 4 µm) již tepelný pohyb není pozorovatelný. Sedimentace, popsána rychlostí sedimentace, tedy rychlostí, jakou se usazují disperzní částice. Je-li zanedbatelná rychlost difuze, působí na sedimentující částici síla gravitační nebo odstředivá, zmenšená o vztlak, a proti ní síla tření. Děje se tak za předpokladu, že pohybující se částice jsou mnohem větší než molekuly prostředí a platí pouze při nízkých rychlostech, v oblasti laminárního proudění. Rychlost usazování roste s velikostí částic a rozdílem v hustotách částic a prostředí, u sedimentace v odstředivém poli také s druhou mocninou úhlové rychlosti otáčení; klesá s rostoucí viskozitou prostředí. Velké částice se usazují mnohem rychleji než částice malé; u koloidních částic je sedimentační rychlost v gravitačním poli většinou malá, často neměřitelná. Měření sedimentační rychlosti může být použito rovněž ke stanovení velikosti částic (při platnosti Stokesovy rovnice). Agregace, koagulace - pochod, při němž se malé částice shromažďují do větších útvarů (agregátů), aniž při tom dochází ke zrušení fázového rozhraní mezi jednotlivými částicemi a disperzním prostředím a ke zmenšení plochy jejich povrchu, částice si zachovávají identitu, pouze ztrácejí kinetickou nezávislost – agregát se pohybuje jako celek. Pochod, při kterém vznikají agregáty pevně vázaných částic (vzdálenost částic v agregátu je řádově rovna velikosti molekul), je označován jako koagulace. Koagulace není vratná, vytvořený koagulát nelze bez vynaložení dostatečně velké energie převést zpět na koloidní systém. Po dosažení určité velikosti agregátů dochází k sedimentaci. Rozptyl světla - projev interakce záření s optickými nehomogenitami, např. s disperzními částicemi. Při průchodu hmotným prostředím vyvolává světlo v částečkách prostředí polarizaci. Takto vzniklé dipóly vyzařují světlo téže vlnové délky. Ve stejnorodém prostředí se účinkem interference sekundárních vln podle Huygensova principu šíří světlo pouze ve směru primární (dopadající) světelné vlny. V nestejnorodém prostředí obsahujícím částice nebo jiné nehomogenní složky s polarizovatelností odlišnou od polarizovatelnosti prostředí indukuje procházející světelné vlnění v těchto částicích dipólové momenty jiné velikosti než v částicích disperzního prostředí. Záření těchto dipólů už není kompenzováno ve smyslu Huygensova principu a jeví se jako rozptýlené světlo. Mimo těchto vlastností částic aerosolu, využívaných pro techniky vzorkování, měření a hodnocení vlastností aerosolu, se optických vlastností a interakcí částic se zářením různých vlnových délek, využívá zvláště v poslední době ke konstrukci zařízení založených na využití dalších fyzikálních dějů, kromě dnes běžně používaných real – time analyzátorů využívajících pro stanovení aerodynamického průměru částic měření rychlosti z doby transpozice procházejících částic dvojicí laserových paprsků, se využívá difrakce paprsků rozptýleného světla pro konstrukci laserových difraktometrů a dopplerových 201

detektorů procházejících částic, optických počítačů částic, dále elektrických analyzátorů využívajících dočasného elektrického náboje částic procházejících po nabití analyzátorem. Poměrně nejnovější technologií je využití fluorescence tryptophanu, aminokyseliny přítomné v každém biologickém organizmu, při expozici laserovému paprsku koherentního záření určité frekvence na zaměřený objekt a analýze odraženého paprsku s interpretací podobmou radaru. Původním uživatelem této technologie je vojenský sektor pro monitorování a detekci bioaerosolů v ovzduší. Všechny tyto moderní technologie však bez možnosti koncového záchytu částic nenabízejí možnost dalšího hodnocení biologických vlastností aerosolu po kultivaci, s přesnější specifikaci zachyceného materiálu především optickou, popř. elektronovou mikroskopií. M metody, využívající pro záchyt poletavých částic biologického materiálu elutriátorů, cyklonovýcch odlučovačů a především impaktorů, jsou zatím ve zdravotnické a hygienické praxi právě pro možnost následné kultivace a specifikace kultivarů nenahraditelné. Experimentální data, výsledky: Praktický příklad poměrně neobvyklých vzorků ovzduší důlního prostředí, analyzovaných z hlediska obsahu plísní a jejich spor, prezentuje práci laboratoře od vlastního vzorkování důlního ovzduší na vybraných lokalitách s predikovaným výskytem biologických činitelů, až po závěrečné hodnocení s dokumentací vzorkování a kultivovaného materiálu: ODBORNÝ POSUDEK k mikrobiologickému vyšetření ovzduší dolů z hlediska ochrany zdraví Pro determinace mikroskopických vláknitých hub – plísní jste nám předali Petriho misky s narostlými koloniemi plísní ze vzorků ovzduší. Odběry byly provedeny ve dnech 3.-10.11.2005 (viz přiložený protokol) standardním operačním postupem (Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica 2002, č. 1: 1-21) aeroskopem Air Ideal, BioMerieux. Přístrojem Air Ideal, BioMerieux s průtokovou rychlostí 100 l/, min odebíraný objem 200 l ovzduší. Před transportem a během něj byly misky uloženy v chladicím boxu. PROVEDENÉ ZKOUŠKY: Kolonie vyrostlých plísní na Petriho miskách s agary jsme posuzovali výše uvedeným standardním operačním postupem. Izolované mikroskopické vláknité houby - plísně byly po přeočkování determinovány makroskopickým a mikroskopickým pozorováním (Olympus BX 41, zvětšení 400 x a 1000 x). 202

Výsledky V tabulce 2 je vypočtený celkový počet směsných populací plísní v metru krychlovém vzduchu. Čísla vzorků 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 665a 666 667 667a 668 669 670 671

Popis Petriho misky 13585 remize lokomotiv 13586 remize lokomotiv 13587 remize lokomotiv 13588 remize lokomotiv 13589 remize lokomotiv 13590 remize lokomotiv 13740 remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv remize lokomotiv

1 2 3 4 5 6 1 2 4 5 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4

Tab. 1: Označení vzorků Naše čísla vzorků 654

Koncentrace plísní (KTJ/m3) 210

Naše čísla vzorků 664

655

170

665

656 657

100

665a 666

658 659 660 661 662 663

50∗ 95 70

667 667a 668 669 670 671

110∗ 160∗ 165∗ 140∗

Koncentrace plísní (KTJ/m3) 120∗ 110∗ 140 150∗ 140 150 105∗ 120 120 155

Tab. 2: Koncentrace plísní v ovzduší jednotlivých míst ∗ Koncentrace plísní stanovena odhadem – masivní nárůst plísně Rhizopus nigricans

203

Výsledky determinace plísní, nejpočetněji vyskytující se druhy plísní a zastoupení hygienicky významných druhů plísní Vzorek č. 654 Aspergillus fumigatus, Cladosporium herbarum, Penicillium expansum, Penicillium chrysogenum, Penicillium sp., nejpočetnější zastoupení: Cladosporium herbarum (33 %) hygienicky významné: Aspergillus fumigatus (2 %) Vzorek č. 655 Cladosporium herbarum, Penicillium chrysogenum, Trichoderma viridae, nejpočetnější zastoupení: Penicillium chrysogenum (74 %) hygienicky významné: Trichoderma viridae (15 %) Vzorek č. 656 Aspergillus fumigatus, Botrytis cinerea, Cladosporium herbarum, Penicillium expansum, Penicillium sp., nejpočetnější zastoupení: Cladosporium herbarum (45 %) hygienicky významné: Aspergillus fumigatus (5 %) Vzorek č. 657∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium a další neurčené, nejpočetnější zastoupení: rod Cladosporium (60 %) Vzorek č. 658 Botrytis cinerea, Cladosporium herbarum, Penicillium expansum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium expansum (63 %) Vzorek č. 659 Cladosporium herbarum, Penicillium expansum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium expansum (71 %) Vzorek č. 660∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium a další neurčené, nejpočetnější zastoupení: rod Cladosporium (59 %) Vzorek č. 661∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium a další neurčené, nejpočetnější zastoupení: rod Cladosporium (75 %) Vzorek č. 662∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium a další neurčené, nejpočetnější zastoupení: rod Cladosporium (58 %) Vzorek č. 663∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium a další neurčené, nejpočetnější zastoupení: rod Cladosporium (61 %)

204

Vzorek č. 664∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium (17 %) a další neurčené, Vzorek č. 665∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium (23 %) a další neurčené, Vzorek č. 665a Aspergillus nidulans, Aspergillus niger, Cladosporium herbarum, Penicillium albidum, Penicillium chrysogenum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium chrysogenum (68 %) hygienicky významné: Aspergillus nidulans (7 %), Aspergillus niger (11 %) Vzorek č. 666∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium (7 %) a další neurčené, Vzorek č. 667 Alternaria alternata, Aspergillus fumigatus, Aspergillus ochraceus, Aspergillus niger, Cladosporium herbarum, Penicillium chrysogenum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium chrysogenum (64 %) hygienicky významné: Aspergillus fumigatus (4 %), Aspergillus ochraceus (4 %), Aspergillus niger (7 %) Vzorek č. 667a Alternaria alternata, Aspergillus fumigatus, Aspergillus nidulans, Aspergillus niger, Cladosporium herbarum, Penicillium chrysogenum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium chrysogenum (50 %) hygienicky významné: Aspergillus fumigatus (3 %), Aspergillus nidulans (3 %), Aspergillus niger (20 %) Vzorek č. 668∗ Rhizopus nigricans, plísně rodu Cladosporium (33 %) a další neurčené, Vzorek č. 669 Cladosporium herbarum, Mucor sp., Penicillium expansum, Trichoderma viridae, nejpočetnější zastoupení: Penicillium expansum (75 %) hygienicky významné: Trichoderma viridae (4 %) Vzorek č. 670 Cladosporium herbarum, Cladosporium cladosporoides, Mucor sp., Penicillium expansum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium expansum (71 %) Vzorek č. 671 Cladosporium herbarum, Penicillium expansum, Penicillium chrysogenum, nejpočetnější zastoupení: Penicillium expansum (42 %) ∗ U vzorků s tímto označením bylo určení plísní rodu Cladosporium provedeno orientačně na základě vzhledu a zabarvení substrátového mycelia. 205

ODBORNÉ POSOUZENÍ: Spory plísní se vyskytují ve venkovním i vnitřním ovzduší, jejich koncentrace jsou nejvyšší od května do září, kdy ve venkovním ovzduší dosahují koncentrace směsných populací plísní až 2000 spor plísní v jednom metru krychlovém vzduchu při stanovení aeroskopickými metodami. Koncentrace směsné populace plísní v ovzduší hodnotíme podle Vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Podle § 5 Limity výskytu mikroorganismů se požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb pokládají za splněné, nepřekročí-li koncentrace plísní 500 KTJ/m3 vzduchu při stanovení koncentrace mikroorganismů aktivním nasáváním vzduchu aeroskopem standardním operačním postupem. Odběry vzorků ovzduší pro stanovení koncentrace plísní v prostorách dolu byly provedeny aeroskopem standardní metodou. Porovnáme-li zjištěné koncentrace plísní s hodnotami, které uvádí vyhláška (i když pracovní prostředí dolu není pobytovou místností ve smyslu uvedené vyhlášky), můžeme konstatovat, že koncentrace plísní v ovzduší prostředí dolu byly nižší než připouští vyhláška pro prostředí pobytových místností. Kromě koncentrace směsné populace plísní je důležité složení populace plísní v ovzduší. V tomto směru se druhy plísní detekované v ovzduší některých míst prostředí dolu odlišují od “běžných populací plísní“. V některých místech v ovzduší prostředí dolu byly častěji než z jiných míst izolovány plísně druhů rodu Aspergillus, tj. druhy Aspergillus fumigatus, Aspergillus nidulans, Aspergillus niger a Aspergillus ochraceus a druh Trichoderma viridae. Tyto druhy tvořily ve všech případech menší část populace plísní, tj. 2-26 %. Nejvyšší zastoupení plísní rodu Aspergillus bylo ve vzorcích 667, tj. (15 %), 665a, tj. 18 % a 667a, tj. 26 %.Expozice sporám, vegetativním buňkám plísní nebo jejich metabolitům může vést k alergickým onemocněním včetně astma bronchiale. Právě mikromycety rodu Aspergillus jsou důležité jak hlediska alergologického, tak z hlediska toxikologického a kancerogenního působení na člověka. Na rozdíl od jiných mikromycet rostou druhy aspergilů i druh Trichoderma viridae velmi dobře při teplotě 37˚ C. Jsou schopné produkovat řadu sekundárních metabolitů nebo těkavé organické látky, které mohou negativně působit na zdraví člověka. Použitá literatura: Atlas of clinical fungi, Hoog et al., 2000. Microfungi, Gravesen S. et al., Munksgaard 1994. Vliv plísní na organismus a alergická onemocnění způsobená houbami. Macháček P. Alergie 1, 2004.

206

ZÁVĚR: Na základě předaných Petriho misek s nárůstem plísní jsme stanovili koncentrace směsné populace plísní z ovzduší dolů. Vypočtené koncentrace směsných populací plísní byly nižší než uvádí Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pro pobytové místnosti některých staveb.

Diskuze: Z hodnocení lze vysledovat relativně dobré parametry ovzduší z hlediska možné kontaminace biologickými činiteli. Výše citovanou vyhláškou č. 6/2003 pro vnitřní prostředí pobytových místností (pro důlní ovzduší limitní hodnoty pro biologické činitele nejsou určeny) je stanovena limitní hodnota pro koncentraci biologických ukazatelů, které parametry důlního ovzduší vyhověly. Je otázkou, jak by tomu bylo v případě výběru jiného pracoviště, např. v místě, kudy neprochází průchodní větrní proud a kde mikroklimatické podmínky vyšší teplotou a relativní vlhkostí umožní intenzivnější růst a množení mikroorganizmů. Ne vždy jsou výsledky tak jednoznačné a příznivé, jako v tomto případě a ne vždy je možné rozhodnout o zdroji biologické kontaminace a tímto směrem zaměřit preventivní opatření. Závěr: Technologická opatření směřující k vědomé kontrole jakosti ovzduší a jeho zlepšování na pracovištích, v budovách i v domácnostech, spočívající v instalaci izolačních větracích systémů, filtračních systémů, ultrafialové dezinfekci prostředí, čištění a zvlhčování venkovního vzduchu vstupujícího do budov, elektrostatickém odlučování částic, ionizaci vzduchu, využití přirozené 207

vegetace a dalších vyvíjených metodách, založených např. na fotokatalytické oxidaci či ultrazvukové atomizaci těkavých organických látek obsažených ve vzduchu, nemusí vždy spolehlivě zajistit požadované parametry kladené na ovzduší. Monitoring ovzduší s následným určením kvality a koncentrace biologických činitelů má nezastupitelný význam při průběžném hodnocení pracovních a životních podmínek člověka. Literatura: [1] http://www.engr.psu.edu, [2] Bartovská, L., Šišková, M.: Co je co v povrchové a koloidní chemii, výkladový slovník, elektronická verze v. 1.0, vydavatelství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, 2005, [3] ČSN EN 14583 - Ovzduší na pracovišti. Objemová odběrová zařízení pro bioaerosoly – Požadavky a zkušební metody , [4] Novotná, B.: Alergie na latex, www.tigris.cz/alergie/, [5] SOP O042, S005: Metody vzorkování poletavého aerosolu. Vlastní metody, OHL ZÚ se sídlem v Ostravě, [6] http://www.cdc.gov/niosh/nmam/pdfs/0800.pdf.

208

Stav úrazovosti v hasičskom a záchrannom zbore Slovenskej Republiky Eva MRAČKOVÁ Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra protipožiarnej ochrany, T. G. Masaryka 24, 960 53 Zvolen, Slovenská republika e mail: [email protected] Kľúčové slová: bezpečnosť práce, Hasičský a záchranný zbor,služobný a pracovný úraz Abstrakt: Predložený článok sa zaoberá vzniknutou pracovnou a služobnou úrazovosťou v Hasičskom a záchrannom zbore SR a s príčinami a zdrojmi pracovných úrazov v rokoch 2003, 2004 a 2005. Dodržiavanie bezpečnosti v HaZZ je obtiažne lebo práca sa pre hasičov začína na požiarovisku (nepriaznivý stav pracoviska), kde už žiadne pravidlá BOZP neplatia a oni musia dbať nielen na svoju bezpečnosť, ale robiť všetko pre záchranu postihnutých. Úvod Bezpečnosť definujeme ako stav, pri ktorom sa nemôže stať úraz. Z tejto jednoznačnej definície vyplýva, že „bezpečný“ stroj, či činnosť, vlastne neexistuje. Každý používaný stroj alebo činnosť, má určitú mieru nebezpečnosti a to hlavne pri vykonávaní hasiacich prác v Hasičskom a záchrannom zbore, keď hasič prichádza do nebezpečného prostredia. Všeobecne platí, že miera prijateľnosti nebezpečia je dynamická, závislá nielen na technickej vyspelosti spoločnosti, alebo odboru, ale aj na jej politickej, sociálnej a etickej úrovni. Trvalý trend smeruje ku stále sa zvyšujúcim nárokom na úroveň bezpečnosti pri práci, to znamená, že miera prijateľnosti je stále prísnejšia. To sa prejavuje v úrovni, podrobnosti a náročnosti bezpečnostných noriem a predpisov. Riziko chápeme ako pravdepodobnosť úrazu, ako miery ohrozenia. Prezídium Hasičského a záchranného zboru (HaZZ) riadi vo svojej pôsobnosti nasledovné zariadenia, Požiarno-technický a expertízny ústav ministerstva vnútra SR v Bratislave (PTEÚ), Strednú školu požiarnej ochrany Ministerstva vnútra SR (SŠPO), Záchranné brigády Hasičského a záchranného zboru (Zb. HaZZ) v Malackách, Žiline a v Humennom a Hasičský a záchranný útvar hlavného mesta SR Bratislavy (HaZÚ).

209

Bezpečnosť pri práci Pri určovaní nebezpečnosti systému musíme prihliadať k celkovej úrovni, t.j. ako sa na celkovej hodnote podieľajú jednotlivé subsystémy systému človekstroj-prostredie. V zhode s doterajšími poznatkami je možné konštatovať, že človek je v tomto systéme v drvivej väčšine tým najslabším a najnebezpečnejším článkom. Prax potvrdzuje, že všetky formy prevencie pôsobiace na človeka (výchova, školenia, tresty, motivácia, legislatíva a pod.) sú relatívne málo účinné. Jediné správne a efektívne opatrenia sú tie, ktoré odstraňujú, alebo znižujú nebezpečnosť nebezpečných faktorov, alebo ktoré chránia človeka nezávisle na jeho chovaní. Aby sme vedeli, kde sú zdroje nebezpečenstva a potom mohli voliť správnu formu prevencie. Na to sa používajú rôzne metódy. Problematika hodnotenia nebezpečnosti je komplikovaná tým, že nebezpečnosť hodnotíme relatívne. Za prijateľne nebezpečný stroj, prístroj, činnosť považujeme tú, pri ktorej je pravdepodobnosť úrazu pri súčasnom stave techniky, úrovni noriem a hospodárskotechnických noriem „únosná“. Táto miera prijateľnosti je hodnota veľmi nejasne definovaná, premenlivá a závislá na mnohých faktoroch, ako je napríklad úroveň oblasti národného hospodárstva, vek, pohlavie, kvalifikácia populácie, historická doba, motivácia atď. Obrazom, ktorý zachytáva legislatívne požadovanú úroveň nebezpečnosti, sú normy a predpisy. Požiadavky na vhodnú metódu hodnotenia nebezpečnosti sú komplexnosť, exaktnosť a objektivita. Najčastejšie používanými hodnotiacimi metódami sú porovnávacia, výpočtová, prieskumná, pozorovacia, bodovacia a skupina matematicko-štatistických metód. Cieľom bezpečnosti pri práci je účinná prevencia, ktorá zabráni vzniku úrazu. Možnosti prevencie vychádzajú z objektívnej analýzy úrazového deja. Ak vieme, že na vznik úrazu musí existovať nebezpečný faktor a nebezpečné správanie človeka, ponúkajú sa dva spôsoby riešenia. Buď riešiť nebezpečný faktor, alebo eliminovať nevhodné jednanie človeka. Vzhľadom k vlastnostiam obidvoch týchto faktorov a praktickým skúsenostiam je vždy potrebné dávať dôraz na prioritu tých variant prevencie, ktoré riešia a minimalizujú nebezpečnosť nebezpečného faktora. Koncepčným riešením je automatizácia, ktorá vyčleňuje človeka z výrobného procesu. Dielčim, často však veľmi účinným riešením, je mechanizácia [1]. Stav úrazovosti v HaZZ sa spracováva za jednotlivé kraje Slovenskej republiky, kde sa zhromažďujú údaje z okresných riaditeľstiev HaZZ, zvlášť na pracovnú a služobnú úrazovosť. Posudzujú sa rizikové pracoviská – choroby z povolania a hodnotí sa poskytovanie osobných ochranných pracovných prostriedkov.

210

Pracovná a služobná úrazovosť v roku 2004 V zaznamenaných – registrovaných pracovných úrazoch (PÚ) aj neregistrovaných úrazoch (NÚ) dominujú muži, príslušníci vo vekovej štruktúre do 35 a od 35 do 50 rokov. Podľa činností je na prvom mieste s najvyšším počtom (34 PÚ) tzv. ostatná nešpecifikovaná činnosť pred kategóriou zásahová činnosť (19 PÚ) a STP - služobná telesná príprava (športová činnosť všeobecne 16 PÚ). Podľa analýzy záznamov o PÚ v prevažnej väčšine sa jedná o bežnú činnosť a rôzne hospodárske práce v objektoch HS alebo Zb. HaZZ [2]. Pracovná a služobná úrazovosť v roku 2005 Zo štatistických údajov vyplýva, že v zaznamenaných PÚ dominujú príslušníci vo vekovej štruktúre od 30 do 50 rokov. Podľa činnosti je opäť na prvom mieste s najvyšším počtom (32 PÚ) tzv. ostatná nešpecifikovaná činnosť pred kategóriou, zásahová činnosť (19 PÚ) a STP - služobná telesná príprava (športová činnosť všeobecne 24 PÚ). Vo vyhodnotení, zo štatistiky pracovnej úrazovosti podľa programu „ESAW“ (Európska štatistika pracovných úrazov) vyplýva, že najčastejšími zraneniami boli poranenia dolných končatín (37 PÚ - v tom: kolená - noha s kolenom 15 PÚ, členok 14 PÚ, prsty a priehlavok na nohe 4 a 2 PÚ a iné poranenia 2 PÚ), poranenia horných končatín (23 – v tom: prsty ruky 8 PÚ, lakeť 4 PÚ, ruky od zápästia dole a zápästie 5 a 3 PÚ, ramenný kĺb 2 PÚ a iné poranenia 1 PÚ. Ďalej to boli poranenia hrudníka, hrudného koša a chrbta 6 PÚ, tváre 3 PÚ, očí 3 PÚ, krku 1 PU a viacnásobné rezné rany na tele od rozbitého skla 1 PÚ [3]. Príčiny a zdroje pracovných úrazov v rokoch 2003, 2004 a 2005 Prehľad o pracovnej a služobnej úrazovosti v rokoch 2003, 2004 a 2005 podľa príčin a zdrojov, získaných z vyplnených záznamov o PÚ je podrobne uvedený v tabuľkách č. 1 a č.2. Ostatné PÚ za rok 2003 bolo 20 PÚ, v rokoch 2004 a 2005 sa stali v rovnakom počte pätnástim príslušníkom (tab. 1). Úrazy boli hodnotené ako príčiny zo strany zamestnávateľa, (Obr. 1) čo v prípade zasahujúcich príslušníkov HaZZ nezodpovedá skutočnosti. Uvedené úrazy hasičov vznikli pri zásahovej činnosti, kde sa jedná skoro vždy o mimoriadne situácie, pri ktorých nie je vždy celkom možné z časového hľadiska podrobne skúmať tzv. „nepriaznivé stavy pracoviska,“ ktorým v týchto prípadoch sa požiarisko vrátane ochranných zariadení, stáva. Ďalšie PÚ v kategórii ostatné sa v roku 2003 stalo 33 úrazov, 24/6 (príslušníci/zamestnanci) za rok 2004 a 24/2 za rok 2005 (tab. 1), majú uvedenú príčinu „nedostatok osobných predpokladov na riadny pracovný výkon,“ kde na 211

základe podrobnejšieho skúmania je možné upresnenie v tom zmysle, že sa jedná spravidla o extrémne situácie trvajúce napríklad zlomky sekúnd keď sa prejavia napríklad nedostatočné telesné predpoklady, zmyslové nedostatky v súčinnosti s okamžitými psychofyziologickými stavmi (podvedomé konanie) a podobne (Obr. 2). Nedostatok osobných predpokladov na riadny pracovný výkon a iné príčiny vystupujú do popredia aj v prípadoch keď došlo k PÚ v rámci služobnenj telesnej prípravy (16 prípadov PÚ) [2, 3].

počet úrazov

rok 2003

rok 2004

rok 2005

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 príčiny v zamestnávateľovi

príčiny v konaní postihnutého

iné príčiny

služobné príčiny úrazov

Obr. 1 Služobné úrazy v rokoch 2003 – 2005 v HaZZ SR

počet úrazov

rok 2003

rok 2004

rok 2005

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 príčiny v zamestnávateľovi

príčiny v konaní postihnutého

iné príčiny

pracovné príčiny úrazov

Obr.2 Pracovné úrazy v rokoch 2003 – 2005 v HaZZ SR

212

Kód 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

11. 12. 13. 14.

Skupina príčin (klasifikácia podľa vyhlášky SÚBP a SBÚ č. 483/1990 Zb.) Chybný alebo nepriaznivý stav zdroja úrazu Chýbajúce alebo nedostatočné ochranné zariadenie a zabezpečenie Chýbajúce (nepridelené), nedostatočné alebo nevhodné OOPP Nepriaznivý stav alebo chybné usporiadanie pracoviska, príp. komunikácie Nedostatky v osvet., viditeľnosti, nepriaz. vplyvy hluku, otrasov a škod. ovzdušia Nesprávna organizácia práce Neoboznámenosť s podmienkami bezp. práce a nedostatok potrebnej kvalifikácie Spolu príčiny spočívajúce v zamestnávateľovi (kódy 1 až 7) Používanie nebezp. postupov alebo spôsobov práce vr. konania bez oprávnenia Odstránenie alebo nepoužívanie predp. bezp. zariadení a ochranných opatrení Nepoužívanie (nesprávne používanie) predp. a pridelených OOP (prístrojov) Spolu príčiny spočívajúce v konaní samotného postihnutého (kódy 8 až 10) Ohrozenie inými osobami (odvedenie pozor., žarty, hádky a iné nebezp. konanie) Nedostatok osobných predpokladov na riadny pracovný výkon Ohrozenie zvieratami a prírodnými živlami Nezistené príčiny Spolu iné príčiny (kódy 11 až 14) Spolu

služobné pracovné spolu 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 10 9 2 10 9 2 3 3 10

20

12 33 4 30 79 99

2

6

4

2 1

15

1 24 3 21 49 64

10

1 15

20

6

4

2 1

15

1 15

1

1

1

1

24 4 23 51 67

1

6

2

1 2 2

1 7 7

6 8 8

Tab. 1 Prehľad o služobnej a pracovnej úrazovosti v rokoch 2003 – 2005 v HaZZ SR

213

2

12 34 4 31 81 101

1 30 3 22 56 71

26 4 29 59 75

Z Obr. 3 a Obr. 4 je zreteľný pokles počtu úrazov od roku 2003 do 2005 v sumárnej skupine príčin úrazov (príčiny spočívajúce v zamestnávateľovi a príčin spočívajúcich v konaní samotného postihnutého a iných príčin).

počet úrazov

rok 2003

rok 2004

rok 2005

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 príčiny v zamestnávateľovi

príčiny v konaní postihnutého

iné príčiny

služobná a pracovná úrazovosť

Obr. 3 Prehľad o služobnej a pracovnej úrazovosti v rokoch 2003 – 2005 v HaZZ SR 120

počet úrazov

100 80 60 40 20 0 2003

2004

2005

sledované roky

Obr. 4 Počet úrazov za roky 2003 až 2005 v sumárnej skupine príčin úrazov (príčiny spočívajúce v zamestnávateľovi, príčiny spočívajúce v konaní samotného postihnutého a iné príčiny)

214

služobné pracovné celkom Zdrojová skupina (klasifikácia v zmysle vyhl. SÚBP a SBÚ č. sk. 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 483/1990 Zb.) I. Dopravné prostriedky 11 8 6 0 0 2 11 8 8 Zdvíhadlá a dopravníky, zdvíhacie a dopravné II. pomôcky 3 0 0 0 0 0 3 0 0 III. Stroje - hnacie, pomocné, obrábacie a pracovné 0 0 1 0 0 2 0 0 3 Pracovné, prípadne cestné dopr. priestory ako IV. zdroje pádov osôb 19 14 26 0 2 1 19 16 27 V. Materiál, bremená, predmety 7 7 5 2 2 1 9 9 6 Náradie, nástroje, ručne ovládané strojčeky a VI. prístroje 10 5 0 0 0 1 10 5 1 Priem. škodliviny, horúce látky a predmety, oheň VII. a výbušniny 11 2 4 0 1 1 11 3 5 VIII. Kotly, nádoby a vedenia (potrubia) pod tlakom 0 0 0 0 0 0 0 0 0 IX. Elektrina 0 0 1 0 0 0 0 0 1 X. Ľudia, zvieratá a prírodné živly 0 0 0 0 0 0 0 0 0 XI. Iné zdroje 38 28 24 0 2 0 38 30 24 99 64 67 2 7 8 101 71 75 spolu Tab. 2 Klasifikácia úrazov od rokov 2003 až 2005 v HaZZ SR

Kód

215

Do p. pr os Z dv t. Pr íh ac ad ov lá né S M ,ces tro at e r tné je iá d l, br opr em . en Ná á , Pr ie r ad m .s ie, ko dl iv. Ko El tly ek tri na Ľu d In é ia zd ro je

počet úrazov

40 35 30 25 20 15 10 5 0

zdrojová skupina

r.2003 r.2004 r.2005

Obr. 5 Celkový počet úrazov za roky 2003 až 2005 podľa klasifikácie úrazov

40

počet úrazov

35 30 25 20 15 10

Dop.prost.

5

Pracovné,cestné dopr.

0 r.2003

Priem.skodliv. r.2004

r.2005

Iné zdroje

Obr. 6 Najpočetnejšie zdrojové skupiny úrazov za roky 2003 až 2005 Poslednou väčšou položkou úrazov v počte 30 bolo za rok 2003, 21/1 (príslušníci/zamestnanci) za rok 2004 a za rok 2005 bolo 23/6 úrazov, nezistené príčiny vzniku PÚ. Pokiaľ sa jedná o zdroje úrazov (tab. 2) v roku 2003, medzi počtom najväčšie okrem „iných zdrojov“ (36/2), kde spravidla ide o väzby na „nezistené“ príčiny a „nedostatky osobných predpokladov“, patria „dopravné prostriedky“ (11/0), „pracovné – dopravné priestory ako zdroje pádov“ (18/1), „materiál, bremená, predmety“ (7/2) a „náradie, nástroje, ručne ovládané stroje a prístroje“ (10/0).

216

V roku 2004 zdroje úrazov (tab. 2), patrili v počte najväčšie okrem „iných zdrojov“ (28/2), kde spravidla ide o väzby na „nezistené“ príčiny a „nedostatky osobných predpokladov“, „dopravné prostriedky“ (8/0), „pracovné – dopravné priestory ako zdroje pádov“ (14/2), „materiál, bremená, predmety“ (7/2) a „náradie, nástroje, ručne ovládané stroje a prístroje“ (5/0). V roku 2005 (tab. 2) počtom najväčšie okrem „iných zdrojov“ (24/0), kde ide o väzby na „nezistené“ príčiny a „nedostatky osobných predpokladov“, patria „pracovné – dopravné priestory ako zdroje pádov“ (26/1), „dopravné prostriedky“ (6/2), „materiál, bremená, predmety“ (5/1) a za rok 2005 „priemyselné, škodliviny, horúce látky a predmety, oheň a výbušniny“ (4/1). Grafické znázornenie uvedených skutočností je zrejmé z Obr. 5 a Obr. 6. V prípade „dopravných prostriedkov“ v súčinnosti s „pracovnými – dopravnými priestormi ako zdrojmi pádov“ sa jedná v uvedenej zdrojovej skupine zväčša o úrazy - poškodenie v tom čase nechránených častí tela, horných a dolných končatín (natiahnuté väzivo, poškodená šľacha, sval o pod. po zlom doskoku alebo dostúpnutí na chodidlo) a iných častí tela (škrabance, menšie porezania, udrenia a pod.) pri vystupovaní príslušníkov vystrojených na vykonanie zásahu z hasičských automobilov pri príjazde do priestoru požiariska, priamo pri činnosti na požiarisku alebo ojedinele aj pri výcviku a chôdzi, nastupovaní na výjazd alebo pri návrate po zásahu. PÚ kde bol ako zdroj identifikovaný „materiál, bremená a predmety“, súvisia s dvíhaním a premiestňovaním ťažkých bremien, prípadne náhodným a nepredvídateľným porezaním alebo pritlačením niektorej končatiny pri manipulácii s nimi. Poskytovanie osobných ochranných pracovných prostriedkov (OOPP). Osobné ochranné pracovné prostriedky (OOPP) sú poskytované podľa § 8a ods. 2 a 3 zákona č. 330/1996 Z.z. o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci v znení neskorších predpisov, Nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 504/2002 zo 7. 8. 2002 o podmienkach poskytovania OOPP a po nadobudnutí účinnosti zákona č. 315/2001 Z.z. o Hasičskom a záchrannom zbore v znení neskorších predpisov v zmysle interných predpisov vydaných po dohode s Odborovým zväzom hasičov a Slovenským odborovým zväzom verejnej správy. Menovite v zmysle Pokynu prezidenta Hasičského a záchranného zboru č. 64/2002 o postupe pri posudzovaní a vypracúvaní hodnotenia nebezpečenstiev vyplývajúcich z jednotlivých druhov činností v Hasičskom a záchrannom zbore a zoznam vybraných OOPP, odevov a obuvi, umývacích a čistiacich prostriedkov na ochranu bezpečnosti a zdravia príslušníkov Hasičského a záchranného zboru v znení neskorších zmien a doplnkov, ktorý nadobudol účinnosť 1. 1. 2003 [3].

217

Záver V jednotlivých zariadeniach patriacich v sledovanom období HaZZ (PTEÚ, SŠPO, Zb. HaZZ a HaZÚ), na prezídiu a KR HaZZ sa problematike BOZP venovala primeraná pozornosť v zmysle všeobecne záväzných právnych predpisov platných na úseku BOZP podľa charakteru jednotlivých pracovísk a v nadväznosti na disponibilné finančné prostriedky [4]. Z pohľadu bezpečnostno-technickej služby prezídia je pre ďalšie roky rozhodujúce postupné odstraňovanie istých rezerv v každoročnom systémovom prístupe k riešeniu problémov ohľadom zabezpečovania dostatku finančných prostriedkov smerovaných účelovo na odstraňovanie zistených nedostatkov v spolupôsobení s rozšírením a hľadaním ďalších reálnych možností v získaní, výchove a využití vlastných disponibilných kapacít. V súvislosti s identifikovanými príčinami a zdrojmi PÚ v rámci jednotlivých zariadení a KR HaZZ sa navrhuje venovať zvýšenú pozornosť tým činnostiam (napr. bežné a hospodárske práce), pri ktorých spravidla dochádza k vyšším počtom PÚ a to tým spôsobom, že príslušný nadriadený oboznámi určeného príslušníka alebo zamestnanca s možnými rizikami pri výkone ním nariadenej práce. Zodpovední príslušníci prezídia, zariadení HaZZ a KR HaZZ aj v roku 2006 budú pokračovať na zlepšovaní situácie v oblasti BOZP a to hlavne v súvislosti so zabezpečovaním požiadaviek na obmenu osobných ochranných pracovných prostriedkov [5], hasičskej techniky a podobne. Literatúra [1] Galajdová, V., Hitka, M.: Základy personálnej práce, Bezpečnosť pri práci, Technická univerzita vo Zvolene 2004, s. 98 [2] Jirát, P.: Správa o stave bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, pracovnej úrazovosti, chorôb z povolania a iných poškodení zdravia z práce za prezídium, krajské riaditeľstvá a zariadenia Hasičského a záchranného zboru za rok 2004 [3] Jirát, P.: Správa o stave bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, pracovnej úrazovosti, chorôb z povolania a iných poškodení zdravia z práce za prezídium, krajské riaditeľstvá a zariadenia Hasičského a záchranného zboru za rok 2005 [4] Bábelová, E., Tureková, I.: Environment and fires. In Zborník zo 4. Elektronickej diaľkovej koferencie MLADÍ, ŠTUDENTI, VEDA V XXI STOROČÍ, Ilževsk, 2004. S.118 – 122. [5] Marková, I.: Bezpečnosť a ochrana zdravia zamestnancov pri práci s chemickými látkami a chemickými prípravkami (Safety and health 218

protection of employments by working with chemical substances and chemical products). In: Manažment priemyselných podnikov. Vedecký časopis Univerzitnej vedeckotechnickej spoločnosti, Zvolen, II., 2 (2005), s. 43-49. Táto práca vznikla v rámci grantového projektu č. 1/1356/04 GD-27 ako výsledok výskumu autora za výraznej pomoci agentúry VEGA – SR.

219

EVROPSKÝ TÝDEN BOZP 2006 - informační kampaň Dagmar MROZIEWICZ Výzkumný ústav bezpečnosti práce NIVOS - BP Jeruzalémská 1283/9, 116 52 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 015 880 Fax: 224 210 494 e-mail: [email protected] Poslání a význam kampaně Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je pořádán Evropskou agenturou pro BOZP v Bilbau a uskuteční se ve třiceti zemích. Agentura je organizací Evropské unie, která je zodpovědná za informovanost o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Za poslední čtyři roky konání Evropských týdnů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) proběhlo tisíce akcí v celé Evropě. Na činnostech osvětového a informačního charakteru se podílely nejen státní orgány, ale také mnoho nevládních partnerských organizací. Akce naplňovaly cíle preventivních opatření směřujících k řešení problémů vztahujících se k nehodám a stresu, k zacházení s chemickými látkami, rizikům ve stavebnictví, hluku apod. Kampaň Evropský týden BOZP 2006 je zaměřena na bezpečnost a ochranu zdraví mladých pracovníků. V souvislosti s prací mladých lidí si klade za cíl zvýšit jejich povědomí o rizicích, kterým jsou vystavováni. Evropský týden BOZP je informační kampaní zaměřenou na to, aby se z Evropy stalo místo pro bezpečnou a zdravou práci. V návaznosti na podněty Evropské agentury je připravena kampaň směřující k posilování evropské spolupráce a podpoře národních aktivit osvěty a propagace při vytváření bezpečných pracovišť a podmínek pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci ve všech oblastech pracovních činností. Toho lze dosáhnout snížením pracovních rizik a vytvářením bezpečných pracovišť za současné podpory všech členských států, Evropské komise a Parlamentu, odborových organizací a svazů zaměstnavatelů. Tato iniciativa představuje největší událost v Evropě zaměřenou na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a poskytuje tak jedinečnou možnost, jak zdůraznit význam této oblasti a přispět k ochraně osob před pracovními riziky. Cíle kampaně V 25 členských státech Evropské unie žije v současné době 75 milionů mladých lidí. Je třeba připravit je na vstup do zaměstnání a seznámit je s otázkami týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Potřebují 220

zvláštní pozornost, protože jim chybějí cenné zkušenosti a jsou mnohdy psychicky a fyzicky méně vyspělí než jejich starší kolegové. Manažeři, designéři a budoucí pracovníci potřebují správné základy pro pracovní život a budoucí kariéru. Potřebu zaměřit se na mladé pracovníky dokumentují statistické údaje. Šetření Eurostat3 prokazuje, že pracovní zkušenosti narůstají s věkem. Riskantní chování je obecně také ovlivněno věkem, což se také zobrazuje ve statistikách úrazovosti této skupiny osob. Cíle kampaně Evropský týden BOZP 2006 jsou vzhledem k tématu rozděleny do následujících oblastí: - podpořit zvyšování povědomí o riziku u žáků základního a středního vzdělávání a mladých pracovníků - podpořit přípravu mladých pracovníků na ochranu zdraví a bezpečnost v rámci pracovního života - podílet se na zlepšování kvality pracovního života pro mladé formou prosazování bezpečného a zdravého pracovního prostředí a pracovních postupů - podpořit vytváření kontaktů a vztahů a výměnu zkušeností mezi zúčastněnými subjekty. Z Evropských statistik1) vyplývá, že míra úrazovosti pracujících ve věku 18 až 24 let je o 50 % vyšší, než míra úrazovosti ostatních věkových kategorií. Důvody pro tento stav jsou: • • • • • •

málo zkušeností nedostatečné povědomí o možných rizicích nízká úroveň proškolení psychická i fyzická nevyspělost nedostatek odvahy stěžovat si a dát najevo nespokojenost potřeba školení, dohled a mentoring odpovídající potřebám, zájmům a stupni rozumové vyspělosti mladých pracovníků.

Cílové skupiny Cílové skupiny jsou tak definovány s ohledem na: • stupeň rozumové vyspělosti

3

) Eurostat, Práce a zdraví v EU – statistický popis období 1994 – 2002, str. 35

221

• míru obeznámenosti s bezpečnostními riziky a schopnosti vnímat je diferencovaně • uvědomění si možné prevence • způsob života a charakteristické rysy chování • možnost oslovení prostřednictvím komunikačních prostředků. Populace, která má být v roce 2006 v rámci Evropského týdne oslovena, je rozdělena na následující cílové skupiny: Žáci zúčastnění v základním vzdělávání (věková skupina: 6 – 15 let) Žáci jsou stále závislí na rodičích a autoritách v jejich blízkosti. Později se začnou silně prosazovat autority uznávané v širší společnosti. Postupně se zvyšuje sebevědomí žáků a posiluje se nezávislé myšlení. Ve vyšším věku toto přechází do zpochybňování až kritiky blízkých autorit (včetně rodičů). Žáci v základní škole a nižším stupni víceletých gymnázií již zpravidla mají základní představu o nebezpečích a rizicích, které život přináší, neumí však docenit aktuálnost takového nebezpečí a rizika. Protože nemohou mít zkušenosti s prací a zaměstnáním, jsou představy o BOZP sporadické a nahodilé. Postoje k pracovním rizikům nemohou být diferencovány, existují snad jen základní trendy podceňování nebo přeceňování vlastních sil, vysoká nebo nízká míra opatrnosti. Vzhledem k nulové zkušenosti s riziky není ani povědomí o možné prevenci. Pro žáky základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií jsou typická prostředí školy, rodiny a zájmových seskupení buď organizovaných (kroužky, Skaut atd.) nebo neorganizované (party). Žáci ze základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií jsou velmi otevření a vnímaví vlivu hromadných sdělovacích prostředků (televize, video, DVD). Velmi intenzivně je využíván internet a počítače jsou užívány ke hře. Vliv rodiny a školy je silný, ale je už konfrontován s jinými vlivy a je posuzován v souladu s výsledky konfrontace (jako zpochybnění, ale nikoli vyvrácení). Žáci zúčastnění v úplném středním, úplném středním odborném, středním odborném a nižším odborném vzdělávání (věková skupina: 15 – 18 let) Závislost této skupiny na rodičích je vědomá a může být vědomě a zásadně odmítána (super kritičnost proti doposud blízkým autoritám). Působnost školy je závislá na kvalitě vztahu mezi učitelem a žákem (požaduje se soulad mezi pravidly a jednáním u učitelů) a na nevyhraněných očekáváních, které žáci mají. Autority širší společnosti jsou kriticky posuzovány a přijímány jsou pouze některé. Na významu nabývají ti přátelé, kteří projeví vyšší schopnosti 222

a dovednosti. Osobnost se v tomto věku dále vyvíjí, ale již vykazuje dotvořenou strukturu a základní trendy. Je utvořená ucelená představa o rizicích, se kterými se lze běžně setkat a jsou vytvořeny základní postoje k nim. Běžně jsou žáci schopni je ve vědomí transformovat na pracovní oblast, ale pro chybějící zkušenost nejsou schopni propojit nebezpečné jednání a vytvořenou nebezpečnou situaci (tj. jak v určitém jednání se nebezpečná situace vytváří). Jsou již vnímána jednotlivá rizika. Prevence jako řízená činnost (nikoli jako postoj označitelný jako opatrnost) je obsažena ve vědomí v rovině znalostí (že se něco takového dělá a má dělat). Životní způsob a prostředí, ve kterém se žáci pohybují, je velmi různorodé jak z pohledu skupiny tak i jedince. Pro určení dominant je nutné znát konkrétní zájmy jedinců. Prostředím, ve kterém tráví svůj čas, je rodina, škola, další vzdělávací instituce, zájmové organizace, přátelské skupiny (také heterogenní složení), společenské organizace až k politické organizaci, kulturní a etnická společenství atd. Vliv sdělovacích prostředků, školy a dalších institucí i vliv rodiny je přijímán kriticky a prakticky je mnohdy odmítán. Vstřícnost lze zaznamenat k informacím, které mají objektivní (nebo jen objektivizovaný) charakter a k prostředkům jejich šíření. Mladí pracovníci (věková skupina: 16 – 25 let) Jako mladí pracovníci jsou běžně definovány osoby mladší 25 let. Konkrétně se kampaň zaměřuje na mladé, kteří: • nastupují, či již jsou zaměstnáni ve svém prvním zaměstnání, • pracují během středního vzdělávání (učňovské praxe, stáže apod.), • pracují během středního vzdělávání na částečný úvazek (brigády o prázdninách, víkendech). Charakteristiky osobnosti podobné jako u cílové skupiny 2. Míra kritičnosti k autoritám širší společnosti je u nich menší. Mladí pracovníci mají utvořenou ucelenou představu o rizicích, se kterými se lze běžně setkat a jsou vytvořeny základní postoje k nim. Běžně jsou schopni je ve vědomě transformovat na pracovní oblast, a mohou je porovnávat se svými prvními pracovními zkušenostmi. Zásady BOZP jsou jim nastoleny jako požadavek, jako to, co musí respektovat. Vztah k BOZP a konkrétní postoje jsou oslabovány nebo posilovány s autoritou mistra (a dalších nadřízených), podle vlastní zkušenosti a vlivem dalších osob na pracovišti. Mladí pracovníci se učí přesně vnímat jednotlivá rizika. Prevence jako řízená činnost (nikoli jako postoj označitelný jako opatrnost) je obsažena v požadavcích a je konfrontována s realitou.

223

Životní způsob a prostředí, ve kterém se mladí pracovníci pohybují, je velmi různorodé při pohledu na celou skupinu. Z pohledu jedince převažuje jen velmi omezený okruh, ve kterém se pohybují. To je závislé na zájmech toho kterého jedince. Mladí pracovníci nejsou specifickou skupinou z pohledu užití propagačních prostředků. V tomto směru jsou oslovováni podobně jako většinová populace. Komunikace s cílovými skupinami Uvedené cílové skupiny vyžadují komplexní soubor propagačních prostředků, ale vzhledem k výše uvedeným charakteristikám cílových skupin je nutné některé prostředky a způsoby vzdělávání posílit nebo zdůraznit. Cílová skupina žáků zúčastněných v základním vzdělávání nabízí širší škálu oblastí působení rozdělených do tří skupin: 1. škola, 2. rodina a blízké okolí a 3. masové sdělovací prostředky. Škola dává možnost organizovat tematické přednášky, organizace školních soutěží (výtvarné, znalostní soutěže, zdravotně bezpečnostní soutěže), využít připravených metodik, didaktických pomůcek, učebních pomůcek pro učitele o BOZP. Škola je prostorem, ve kterém mohou být vytvářeny tematické nástěnky, výstavy nebo prezentace. Rodina a blízké okolí zprostředkovává informace a může dávat příklad. Pro ovlivnění rodiny a dalších se nabízí především práce s informacemi v rámci public relations. Užití masových sdělovacích prostředků: • • • • •

televizní reklama a užití autorit jako vzorů dětské časopisy a prezentace sdělení prostřednictvím autorit internet počítačové hry, videopořady propagační tiskoviny (ve formě her), propagační předměty (s vyobrazenými jednoduchými příběhy v jednom nebo dvou obrázcích).

Škola je obecně hlavním prostředkem šíření sdělení a přesvědčování pro cílovou skupinu žáků zúčastněných v úplném středním, úplném středním odborném, středním odborném a nižším odborném vzdělávání, samozřejmě jen v podobě vyhovující této věkové kategorii. Za zásadní prostředek pro tuto cílovou skupinu lze považovat internet. Je nutné se soustředit na to, aby v množství nejrůznějších informací byly vyhledávány stránky týkající se BOZP. Otázka atraktivity stránek je zásadní.

224

Atraktivita může být zvýšena nabídkou her, kvízů, nabízené přípravy pro samostatné ročníkové práce, zajímavostí, dat apod. Cílová skupina mladých pracovníků může být oslovena prostřednictvím těch forem uplatněných u výše uvedené cílové skupiny, a to po přizpůsobení zájmům a potřebám dané cílové skupiny. Účinnými prostředky mohou být plakáty, které mohou esteticky pozvednout prostředí podniku. Propagační materiály mohou být takové, aby lákaly k dotvoření. Aktivity na podporu kampaně Evropský týden BOZP 2006 V rámci národní informační kampaně Evropský týden BOZP budou připraveny: - informační, propagační a osvětové materiály (letáky, info listy, plakát, zpravodaje, publikace, tiskové zprávy), - prezentace na webech Focal Point a BOZPinfo, - semináře a doprovodné programy, - prezentace na výstavách a veletrzích, - prezentace v médiích (TV, rozhlas), - Soutěž učňů stavebních oborů (SUSO), - filmová soutěž (Mladý evropský filmař roku 2006), - program Správná praxe. Časové vymezení kampaně Oficiální vyhlášení kampaně Evropský týden BOZP proběhne ve všech zúčastněných zemích dne 19. června 2006. V České republice bude národní informační kampaň slavnostně zahájena na tiskové konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí za přítomnosti pana ministra. V České republice bude kampaň Evropský týden BOZP zakončena na konferenci v Kaiserštejnském paláci dne 24. října 2006, kde se představí také vítězové národního kola soutěže Správná praxe. Evropská agentura také během Evropského týdne BOZP udělí evropské ceny za Správnou praxi, aby ocenila podnikatelské či jiné subjekty, které významně a novátorsky přispěly k prevenci mladých pracovníků v otázkách BOZP. Ceny budou uděleny v březnu 2007 v Bilbau (Španělsko) na závěrečném mezinárodním ceremoniálu při příležitosti ukončení letošní kampaně Evropský týden BOZP.

225

Evakuácia v podmienkach cestného tunela Doc. Ing. Milan ORAVEC, PhD., Ing. Juraj GLATZ Technická univerzita v Košiciach, Strojnícka fakulta, Katedra bezpečnosti a kvality produkcie, Letná 9, 042 00 Košice e-mail: [email protected] Kľúčové slová: evakuácia, evakuačný plán, evakuácia osôb Abstrakt: Evakuačný plán sa vypracúva na základe legislatívnych požiadaviek a obsahovo musí spĺňať všetky náležitosti legislatívnych požiadaviek. Cestný tunel je z hľadiska charakteru stavby špecifický objekt na evakuáciu, preto sa vytvára evakuačný plán, ktorý spĺňa legislatívne požiadavky a zároveň sa prispôsobuje osobitným špecifikám z hľadiska evakuácie. Základné pojmy: Sebazáchrana – je definovaná ako schopnosť účastníkov cestnej premávky prítomných v cestnom tuneli počas nehody dosiahnuť bezpečné miesto (buď sám, alebo pomocou iných účastníkov). Dočasné zhromaždiská – vnútorný zhromažďovací priestor, v ktorom budú postihnuté osoby umiestnené obmedzenú časovú dobu, nachádzajúci sa v priestoroch únikových spojovacích chodieb a únikovej štôlni, v ktorom pripadá na jednu osobu najmenej 0,4 m2 a najviac 4 m2. Evakuácia osôb – Opustenie požiarom ohrozeného priestoru únikovými cestami alebo iným možným spôsobom. [1] Nástupná plocha – Plocha z vonkajšej strany stavby určená na nástup hasičských jednotiek a na umiestnenie hasičskej techniky na vykonanie zásahu. [2] Požiar – je každé nežiaduce horenie, pri ktorom vznikajú škody na majetku, životnom prostredí alebo ktorého následkom je usmrtená alebo zranená fyzická osoba alebo uhynuté zviera; požiar je tiež nežiaduce horenie, pri ktorom sú ohrozené životy alebo zdravie fyzických osôb, zvieratá, majetok alebo životné prostredie. [3]

226

Princípy tvorby evakuačného plánu: Cieľom evakuačného plánu je vykonanie evakuácie účastníkov cestnej premávky a vlastných zamestnancov vyskytujúcich sa v niektorej časti tunela tak, aby nevznikla panika a ohrozené osoby mohli opustiť ohrozený priestor a boli sústredené na zhromaždiskách. Tvorba evakuačného plánu je spojená s riadením bezpečnosti v tuneli, ktorá závisí od troch faktorov: 1. dizajn tunela 2. riadenie tunela – riadenie prevádzky, riadenie dopravy a riadenie záchranárskych zložiek 3. odozva na mimoriadnu udalosť Bezpečnosť v tuneli je dosiahnutá vzájomným zmiešaním týchto troch faktorov a mala by jasne zdôrazniť, že tak ako dizajn tunela tak aj riadenie tunela majú významný vplyv na odozvu na mimoriadnu udalosť. Je podstatné aby sa na plánovaní a príprave evakuačného plánu podieľali aj záchranné zložky a hasiči. Evakuačný plán by mal byť definovaný pre jednotlivé možné scenáre mimoriadnych udalostí , ktoré môžu nastať. Pre správne a účinné fungovanie evakuačného plánu musí byť jasne definovaná činnosť všetkých zainteresovaných zložiek. Pri tvorbe evakuačného plánu je potrebné brať do úvahy viacero faktorov ako: -

Dizajn tunela a technické vybavenie tunela Skladbu dopravného prúdu v danom tuneli Proces detekcie nehody Prenos dôležitých informácií smerom ku záchranným zložkám a medzi samotnými záchrannými zložkami Jasná činnosť každej zainteresovanej záchranárskej zložky Únikové a zásahové cesty Nástupné plochy pre záchranárske zložky Jasné postupy pri záchranných a evakuačných činnostiach Miesta riadenia evakuácie a miesta kontrol Taktiky hasenia požiaru v tuneli Poskytnuté vybavenie pre operátorov a záchranárske zložky Poskytnutie informácií pre verejnosť v prípade kritickej situácie v tuneli

Každý prevádzkovateľ tunela by mal vytvoriť podmienky, pri ktorých sa účastníkom cestnej premávky umožní sebaevakuácia (dostupnosť informácií, funkčnosť technologických bezpečnostných systémov ...).

227

Keďže prvotnú informáciu o mimoriadnej udalosti v tuneli dostáva operátor je na ňom aby bola vyhlásená evakuácia. Operačné stredisko ďalej riadi evakuáciu a zabezpečuje činnosť technológie tunela hlavne vetranie tak aby vo vnútri tunela boli podmienky na prežitie čo najdlhšie a bola umožnená sebazáchrana účastníkom cestnej premávky. Operátorom by malo byť zrejmé KEDY, KOMU a AKO sa podávajú informácie. Príklad KEDY: • pri technickej poruche: dopravného prostriedku s požiarom, v tunelovej technológii tunela, • havárii : jedného vozidla s požiarom, viacerých vozidiel s požiarom, hromadnej havárii s požiarom, • požiari v tunelovej rúre a možnom následnom výbuchu, • úniku nebezpečnej látky, • výskytu takej nebezpečnej situácie, pri ktorej je nutná evakuácia. Príklad KOMU: • • • •

záchranárskym zložkám na portáloch tunela (ak sú prítomné) účastníkom cestnej premávky rýchlej zdravotníckej pomoci vlastným zamestnancom (technológovia pre jednotlivé systémy vetrania, energetika atď) • členom havarijnej komisie Príklad AKO: • operátor vyrozumieva Hasičský a záchranný zbor ďalej len HaZZ vnútornou telefónnou linkou t.č. 150 • vysielačkou • spojkou v prípade zlyhania dorozumievacích zariadení • vstupom do rozhlasového vysielania pre účastníkov cestnej premávky • hlasitým odposluchom vo vnútri tunela

228

MIESTO EVAKUACIE

ZHROMAŽDISKO

SMER POHYBU ÚNIKAJÚCICH OSOB

Úniková štôlňa

9'-7 3/16"

Tunelová rúra

DOČASNÉ ZHROMAŽDISKÁ

MIESTO ZÁSAHU

UMIESTNENIE OSOB NESCHOPNYCH SAMOSTATNEHO POHYBU NA DOCASNYCH ZHROMAZDISKACH

TŠ záchranár Vodič záchranár Člen HaZZ

Obr. č.1 Činnosť záchranárskych zložiek pri nehode pri vstupe do únikovej štôlne.

229

MIESTO EVAKUACIE

ZHROMAŽDISKO

SMER POHYBU ÚNIKAJÚCICH OSOB

Úniková štôlňa

9'-7 3/16"

Tunelová rúra

DOČASNÉ ZHROMAŽDISKÁ

MIESTO ZÁSAHU

UMIESTNENIE OSOB NESCHOPNYCH SAMOSTATNEHO POHYBU NA DOCASNYCH ZHROMAZDISKACH

TŠ záchranár Vodič záchranár Člen HaZZ

Obr. č.2 Činnosť záchranárskych zložiek pri nehode medzi dvoma vstupmi do únikovej štôlne.

230

Záver: Tunel je špecifický objekt v ponímaní zákona č. 314/2001 z.z. v súčinnosti s tým v zmysle vyhlášky 121/2001 ako aj udalosti, ktoré sa stali je nutné zaviesť základné pojmy pre oblasť cestných tunelov ako sú sebaevakuácia a sebazáhrana. Legislatíva doposiaľ nemá zavedené pojmy ako sú carfire, od ktorých sa odvíja definované množstvo splodín horenia pre jednotlivé druhy automobilov ako je osobné auto, nákladné auto, autobus a cisterna. Projekčný návrh cestných tunelov by mal zvažovať systémový prístup, jedná sa o zohľadnenie vonkajších a vnútorných faktorov vplývajúcic na vytvorenie podmienok pre evakuáciu. Koncepcia bezpečnosti v cestných tuneloch by sa nemala meniť. (dvojrúrový tunel pri výstavbe sa zmení na jednorúrový pri zachovaní bezpečnostných systémov ako dvojrúrový). Zoznam použitej literatúry: [1] [2] [3]

STN 92 0101 Vyhláška MV SR č. 94/2004 Z.z., ktorou sa ustanovujú technické požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť pri výstavbe a pri užívaní stavieb Zákon NR SR č. 314/2001 Z.z., O ochrane pred požiarmi

Bezpečnosť líniovych stavieb - potrubné rozvody. Doc.lng.Milan ORAVEC, PhD., Doc.lng.Hana PAČAIOVÁ, PhD. KBaKP SjF TU Košice Úvod Problematika líniových stavieb sa v súčasnosti dostáva do popredia. Je logickým vyústením riešenia bezpečnosti komplexne a v novom ponímaní. Smernica SEVESO II [1] v časovom horizonte 80 - 90 rokov minulého storočia pokryla bezpečnosť zdrojov (chemických, petrochemických fabrík). Líniové stavby typu plyn, ropa, elektrina, doprava ( všetky druhy), spájajú spotrebiteľa a producenta. Komplexnosť znamená hlavne vnímať nie len bezpečnosť vlastného technologického zariadenia (plynovody, ropovody ), ale aj bezpečnosť prostredia, v ktorom sa dané línie nachádzajú. Takéto ponímanie bezpečnosti v súčasnosti je už zakotvené v niektorých smerniciach v Európe [2],[3] ale aj v USA, [4] so zvýraznením ochrany ľudí, environmentu a majetku príslušnej krajiny. Príslušnosť jednotlivých predpisov (miera akceptovateľnosti, v tej ktorej krajine) je daná stavom ekonomiky a právneho povedomia príslušnej krajiny. 1.Legislatíva v EÚ Dokument [2] vypracovala Technická komisia CEN/TC 234. Existuje kompletná sada funkčných noriem pripravených komisiou CEN/TC 234, aby sa pokryli všetky časti systému dodávok plynu od vstupu plynu do prepravného systému až po pripojenie vstupu na plynové spotrebiče, či už pre domáce, komerčné, alebo priemyselné účely. Pri príprave týchto technických špecifikácií sa u používateľov predpokladala základná znalosť systémov riadenia kvality, a systémov distribúcie plynu. Tieto technické špecifikácie sú kópiou dokumentu WOC4/SG4.2 Medzinárodnej únie plynárov (IGU) prezentovaného na sympóziu IGU v Tókiu (Jún 2003). PIMS (Pipeline Integriy Management Systém) je definovaný ako systém manažmentu integrity potrubia. Je to systém manažmentu bezpečnosti, ktorého oblasťou je integrita potrubia. Každý prevádzkovateľ potrubia zemného plynu má nejaký systém na manažment všetkých svojich zdrojov a aktivít. Tento systém manažmentu je špecifický pre každého prevádzkovateľa. Vo všeobecnosti integruje všetky nasledovné aktivity, skladovanie, distribúciu, úpravu a dodávky zemného plynu.

PIMS je založený na princípoch: •

prijatie noriem vysokej technologickej úrovne pre výstavbu (vykonávanie proaktívnych opatrení za účelom zaistenia, či systém potrubí sa bude udržiavať v poriadku pre svoj účel),

•

vypracovanie núdzových, a krízových pracovných postupov - preskúmanie porúch, - personálne školenia,

•

zadefinovanie funkcií a zodpovedností personálu.

Riadi sa základnými princípmi plánu, pracovať, kontrolovať a konať (PDCA cyklus), ktorý zahŕňa stratégiu, plánovanie, implementáciu a prevádzku, inšpekciu a korekčné aktivity, a previerku manažmentu. V tomto systéme manažmentu PIMS reprezentuje všetky zdroje (organizáciu, vybavenie, knowhow, atď.) a aktivity poskytované každým prevádzkovateľom potrubia zemného plynu na zvládnutie rizík súvisiacich so sieťou na prepravu zemného plynu. Cieľom PIMS je riadiť: • • •

bezpečnosť zamestnancov a verejnosti, ochranu urbanistického, prírodného a priemyselného prostredia, životnosť a spoľahlivosť priemyselných zariadení (sieť prepravy zemného plynu) berúc do úvahy technické a ekonomické požiadavky.

Štruktúru PIMS tvoria potrubia a príslušné zariadenia izolačné zariadenia, pretlakové redukčné zariadenia, zariadenia katódovej ochrany, jednoduché prepojenia). Bod dodávky, komplexné prepojenia, skladovacie zariadenia, terminály a kompresorové stanice nie sú zahrnuté do tohto rozsahu.

Proces

Funkcia v PIMS

Hlavné výkony • Manažment projektu a návrh 1. stavebný dozor týkajúci sa modifikácií 2. Prevádzka a údržba • Rutinná inšpekcia a údržba • Preventívna údržba • Korekčné programy údržby • Krízový manažment 3.

• Definovanie školiacich • Účasť v školiacich programoch • Posúdenie efektívnosti školiaceho programu • Spôsobilosť dodávateľov • Nákupný proces

4.

Príklad zdrojov • Pravidlá navrhovania • techniky konštrukcie • Zem, vozidlá, letecká • havarijný plán • Intenzívne merania • Inteligentné potrubie • Opravné techniky • Skoliace inštitúcie • Školiace programy • Popisy práce • Testy výkonnosti • Výstavba - inšpektori

• Výroba a výstavba - ďalšie práce 5. Komunikácia

• Verejné informácie • Komunikačné stratégie

• Reklamné brožúrky • Letáky do domácnosti

• Mítingy tímov

• Reklamné panely

6. Bezpečnosť

• Bezpečnostné analýzy • Pracovná regulácia a povolenia I • Skúmanie porúch • Previerka manažmentu bezpečnosti 7. Životné prostredie • Environmentálna analýza • Previerka environmentálneho manažmentu 8. • Navrhovanie I aktualizácia postupov • Inšpekcia I kalibrácia meracích • Previerka manažmentu kvality 9. Normy, technológia a • Podniková výmena informácií regulačné hodiny • Účasť na kongresoch • Kontakty s inštitúciami 10. Manažment systému • Zodpovednosti • Kontinuálne zlepšovanie • Previerka PIMS

• Systém manažmentu • Nástroje posúdenia • Databázy spätnej väzby skúsenosti

• Dokumentačný systém

• Vládne noviny • Normotvorné orgány • Časopisy - Rámec referencií PIMS - Posúdenie výkonnosti

Štruktúra hlavných (1,2) a podporných (2-10) procesov pri PIMS, tab.č.1.

Manažérstvo integrity je možné definovať ako zlepšovanie všetkých manažérskych a analytických procesov, ktoré integrujú všetky dostupné údaje a informácie súvisiace so zabezpečovaním spoľahlivosti, bezpečnosti a efektívnosti plynárenských zariadení, pri súčasnom zvážení internýc a externých vplyvov na zariadenie a taktiež možného dopadu jeho prevádzky na spoločnosť majetok a environment. Ako vyplýva z definície, je vhodné proces riadenia integrity definovať ako manažérstva integrity. 2.Legislatíva v USA Prístup k riešenie tohto problému v USA je odlišný. Prístup je zúžený na presne definovaný pragmatický prístup. Dôvodom k zakotveniu povinnosti operátorov potrubných systémov priamo v národnej legislatíve zákonnou formou je množstvo havárií (pomerne voľná legislatíva, ktorú využívali operátori plynovodov). Norma [4] je aplikovateľná na pobrežné potrubné systémy konštruované so železných materiálov, ktoré transportujú plyn. Pod potrubných systémom sa rozumejú všetky časti fyzických zariadení, cez ktoré je transportovaný plyn (zahŕňajú potrubia, ventily, príslušenstvo potrubí, kompresorové jednotky, meracie stanice, regulačné stanice, zásobovacie stanice, montážne zostavy). Prevádzka bez incidentov je cieľom potrubného priemyslu. Norma [4] dovoľuje operátorom potrubí priblížiť sa tomuto cieľu. Program manažérstva integrity poskytuje operátorom informácie na efektívne alokovanie zdrojov pre primeranú prevenciu, detekciu a nápravné aktivity, ktorých výsledkom bude lepšia bezpečnosť a redukcia počtu incidentov. Táto norma popisuje proces, ktorý môžu použiť operátori potrubí na odhad a zmiernenie rizika, aby sa redukovala pravdepodobnosť aj následky incidentov. To zahŕňa program manažérstva integrity založený na predpisoch (prescriptive program - PP) a výkonnosti (performance - based program - PBP). Proces riadenia, ak nasleduje explicitne, poskytuje inšpekciu, prevenciu, detekciu a nápravné aktivity potrebné na realizáciu uspokojivého programu manažérstva integrity. Alternatíva programu manažérstva integrity založeného na výkonnosti využíva viac dát a extenzívnejšie analýzy rizika, ktoré umožňujú operátorom dosiahnuť vyššiu úroveň flexibility s cieľom dosiahnuť alebo dokonca prekročiť požiadavky tejto normy, špecificky voblastiach inšpekčných intervalov, použitých nástrojov a nápravných techník. Operátor nemôže pokračovať s programom manažérstva integrity založenom na výkonnosti, dokedy nie sú uskutočnené adekvátne inšpekcie, ktoré poskytnú informácie o stave potrubia požadované programom založenom na predpisoch (nariadeniach). Úroveň záruk programu založeného na výkonnosti alebo

alternatívnych medzinárodných štandardov musia spĺňať alebo prekročiť program založený na predpisoch. Nezáväzný doplnok A [4] poskytuje špecifické aktivity podľa kategórií ohrozenia, ktorých sa operátor môže pridržiavať, aby vytvoril uspokojujúci PP manažérstva integrity. Normu môžu využívať osoby aj tímy, ktoré sa zaoberajú plánovaním, implementovaním a zlepšovaním programu manažérstva integrity potrubí. Vo všeobecnosti, v tíme sú manažéri, inžinieri, operačný (prevádzkový) personál, technici, špecialisti so znalosťami ohľadne prevencie, detekcie a nápravných opatrení. Kľúčový element rámca manažérstva integrity je integráciou všetkých relevantných informácií, keď sa realizuje odhad rizika. Informácie, ktoré môžu vplývať na porozumenie chápania dôležitosti rizika operátormi, prichádzajú z rôznych zdrojov. Operátor je na najlepšej pozícii zhromažďovať a analyzovať tieto informácie. Analýzou všetkých relevantných informácií môže operátor determinovať, kde je riziko najvyššie, a realizovať rozhodnutia na odhad a redukciu tohto rizika. 3. Posudzovanie rizík Je to systematické preverovanie toho, čo môže spôsobiť nežiaducu udalosť, škodu, a zároveň zváženie, či sú súčasné bezpečnostné opatrenia dostatočné. Posudzovanie rizík je iteratívny proces, skladajúci sa z krokov, ktoré svojou podstatou umožňujú trvalé zlepšovanie pri rozhodovaní. Aj keď obecná definícia rizika vyzerá značne zjednodušene (1), jej parametre v sebe kumulujú celý rad faktorov, ktoré je nevyhnutné popísať analytickými metódami vychádzajúcimi buď zo štatistických prevádzkových, alebo pravdepodobnostných (alebo oboje) ukazovateľov. Definícia rizika : R = R(P,D)

(1)

Kde P - je pravdepodobnosť vzniku negatívneho javu, D - jeho možný dôsledok (napr. smrt', poranenie, environmentálne poškodenie). Čo sa týka plynárenských zariadení, modelovanie rizík sa musí riadiť určitým štandardným postupom, ktorý predstavuje proces približovania sa k popisu možného katastrofické ho scenára a odhadu jeho negatívneho dopadu. V prvom rade sa vychádza z popisu kritickej udalosti t.j. takej udalosti, ktorá z hľadiska spoľahlivosti zariadenia predstavuje stratu jeho pohotovosti (bezporuchovosti). Je to napr. trhlina alebo celková ruptúra potrubia a pod.

Druhým krokom je potrebné definovať pravdepodobnosť alebo frekvenciu vzniku takejto udalosti. Z hľadiska historických údajov je výhodné aplikovať súčasnú informáciu t.j. frekvenciu (napr. počet trhlín na segmente počas jeho prevádzky, počet prekročených hodnôt opotrebenia v dôsledku vnútornej korózie, počet ruptúr spôsobených treťou stranou a pod.). V tejto etape sa štandardne aplikujú metódy ako je napr. FTA/ETA [5], obr.1. Model pre celoplošné nasadenie sa vytvoril na KBaKP TU Košice pre potreby SPP. Je aplikovateľný nad GISom. Model vychádza z klasickej definície rizika, zohľadňuje cca.30 parametrov, ktoré sú vstupmi z GISu, SAPu, SCADy, a systému SIMONE.

mrak s DHV

Vstupy

ETA – strom udalostí Výpočet pravdepodobnosti príslušnej udalosti

FTA – strom porúch výpočet frekvencií porúch

Výstupy

áno

SCADA

SAP

nie

ruptúra potrubia φ 700-55

Jet fire

Flash fire

(LOC) – únik metánu

10 min. únik z potrubia

GIS VCE

únik z potrubia

GIS

ruptúra potrubia φ 63

bez následkov

BARIERY základná porucha nerozvíjaná porucha operátor logický súčet (alebo) popis poruchy LOC iniciačná udalosť (Loss of Containment event)

scenár

primárna iniciácia

(príčinná závislosť)

sekundárna iniciácia

koncová udalosť

prevencia represia Jet fire – tryskavý požiar Flash fire – bleskový požiar VCE – výbuch ohraničených pár plynov

4.Záver Líniové stavby v najbližšom desaťročí budú pod dohľadom legislatívy zameranej na komplexnú bezpečnosť. Nadnárodné spoločnosti v Európe, prevádzkujúce líniové stavby, budú lobovať za spomalenie tohto procesu, nakoľko tento trend prinesie zvýšenie investícií do prevencie. Spoločnosti sa musia rozhodnúť, ktorou cestou budú kráčať: - európskou cestou zohľadňujúcou procesný prístup v riešení tejto problematiky. To znamená ucelený manažérsky prístup zohľadňujúci mieru voľnosti ( kreatívnosti ), pri tvorbe systému, alebo - americký prístup, ktorý je podstatne užší, nekladie nároky na manažérske prístupy, nie je kreatívny a môže sa vyvíjať len v príslušných hraniciach. Základom každého dobrého rozhodnutia je poznanie skutočnosti, identifikovanie prevládajúcich vplyvov v rizikových analýzach. Bez identifikovania a analyzovania rizík niet vhodného riadenia s ohľadom na dlhodobé prospievanie firmy. 5. Literatúra [1] SEVESO II DIRECTIVE 96/82/EC on the control of major-accident hazards involving dangerous substances, 9/96. [2] prCEN/TS 15173:2005, Gas Supply Systems - Frame of reference regarding Pipeline Integrity Management System (PIMS), CEN 2/2005. [3] Smernica 54/2004/ES, o minimálnych bezpečnostných požiadavkách na tunely v transeurópskej cestnej sieti. [4] ASME B31.8S-2004, Managing System Integrity of Gas of Pipelines, NY 10016-5990 [5] Demčák,M.: FMEAlFMECA Bezpečnosť práce, EPOS 7/2003, str 14-44, ISSN 13354078.

239

Filtrační polomasky – účinnost, výběr a používání Ing. Jaroslav PATA, CSc., Ing. Junona BÖSWARTOVÁ Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Klíčová slova: filtrační, polomaska, respirátor, účinnost, průnik, osobní ochranné prostředky Abstrakt: Příspěvek se zabývá porovnáním filtrační účinnosti materiálu a celkové účinnosti ochrany různých druhů filtračních polomasek a způsoby jejího ověřování. Věnuje se výběru těchto osobních ochranných prostředků a na dokumentovaných příkladech uvádí vliv nesprávného nasazení filtrační polomasky na celkovou účinnost ochrany uživatele. Úvod Z hlediska ochrany dýchacího ústrojí uživatele je velmi důležitý výběr vhodné filtrační polomasky. Všechny prodávané prostředky na ochranu dýchacího ústrojí musí ze zákona splňovat základní hygienické a bezpečnostní požadavky, musí být tedy v souladu s evropskými normami, v tomto případě s evropskou normou EN 149 „Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Filtrační polomasky. Požadavky, zkoušení a značení“. Značka CE musí být u všech osobních prostředků na ochranu dýchacího ústrojí doplněna čtyřmístným číslem (např. CE 1024 ) které dokládá, že výrobek této normě vyhovuje. Filtrační polomasky, nazývané obvykle respirátory, jsou určeny k ochraně dýchacích orgánů uživatele před škodlivými aerosoly. Podle účinnosti filtrace materiálu a celkové ochrany jsou výrobky rozděleny do tříd označených písmeny FFP1, FFP2 nebo FFP3. Vyrábějí se typy bez vydechovacího ventilku nebo vybavené vydechovacím ventilkem, který činí jejich užívání komfortnější protože ventilek umožňuje rychle odvést vlhký a teplý vydechovaný vzduch. Pro práce spojené s bakteriálním nebezpečím se doporučují respirátory třídy nejméně FFP2, lépe FFP3. Filtrační účinnost materiálu filtračních polomasek třídy FFP2 proti tuhým i kapalným zkušebním aerosolům musí být vyšší než 94%, celková účinnost (včetně průniku možnými netěsnostmi mezi obličejem a polomaskou) vyšší než 89%. Dokonalejší stupeň ochrany poskytují filtrační polomasky zařazené do třídy FFP3, pro které platí, že jejich filtrační účinnost materiálu musí být vyšší než 99%, celková účinnost pak přesahovat 95%. 240

Lékařské roušky, které jsou primárně určeny k ochraně okolí před infekčním uživatelem, jsou pro ochranu uživatele naprosto nevhodné a nedostatečné, protože účinnost jejich celkové ochrany proti vnějším škodlivým aerosolům se pohybuje okolo 20 %. Proti obtěžujícím pachům (za obtěžující se považují koncentrace, které jsou nízké, tedy pod přípustným exposičním limitem – PEL , ale jsou nepříjemné) je možné použít filtrační polomasky, obsahující navíc vrstvu aktivního uhlí, které jsou na trhu rovněž nabízeny. Pro dosažení vysoké ochrany je velmi důležité věnovat velkou pozornost správnému nasazení filtrační polomasky, protože případnými netěsnostmi mezi obličejem a respirátorem může proniknout do dýchacího traktu značné množství škodlivin a eliminovat významně jeho ochrannou funkci. Respirátory jsou profilovány podle tvaru obličeje tak, aby dobře přiléhaly. Profil se po nasazení musí utěsnit zejména kolem nosu. Tato studie se bude zabývat, jak již bylo v úvodu naznačeno filtrační účinností materiálu polomasek, celkovou účinností ochrany při jejich používání a vlivu nasazení filtrační polomasky na celkovou účinnost ochrany. Metodika měření Všechna dále popisovaná měření jsou požadována zmíněnou normou EN 149. Účinnost filtračního materiálu proti kapalným aerosolům se podle této normy měří zkušebním mediem, kterým je mlha parafinového oleje, proti pevným částicím jsou zkušebním mediem tuhé částicemi chloridu sodného. V tomto článku se budeme zabývat pouze měřením účinnosti proti tuhým částicím. Účinnost filtračního materiálu proti tuhým částicím Zkušebním mediem je, jak již bylo zmíněno, polydisperzní aerosol chloridu sodného, obsahující částice o ekvivalentním aerodynamickém průměru od 0,02 µm do 20 µm - střední aritmetický průměr částice vztažený na hmotnost je roven 0,6 µm. Pomocí plamenového fotometru se měří koncentrace aerosolu před a za filtrační polomaskou upevněnou ve vhodném přípravku. Z takto získaných hodnot se vypočítá filtrační účinnost materiálu z následujícího vztahu kde: UF c c0

UF (%) = 100 – 100 x ( c/c0 ) účinnost filtrace koncentrace aerosolu za filtrem koncentrace aerosolu před filtrem 241

Celková účinnost ochrany Účelem měření je zjistit kolik částic pronikne z okolního vzduchu do vnitřního prostoru filtrační polomasky a to jak filtračním materiálem, případně užitým vydechovacím ventilkem, tak i netěsnostmi mezi pokožkou obličeje a dosedací linií polomasky. Celková účinnost se měří ve zkušební komoře do které je přiváděn velkým Colisonovým generátorem vytvořený zkušební aerosol. Zkušební osoba s nasazenou filtrační polomaskou kráčí po pohyblivém pásu rychlostí 6 km/h a provádí po dobu 2 minut následující cvičení: a) chůze bez pohybu hlavy a mluvení; b) otáčení hlavou ze strany na stranu (asi 15krát), jakoby se prováděla kontrola stěn tunelu; c) zvedání a sklánění hlavy (asi 15krát), jakoby se prováděla kontrola stropu a podlahy; d) hlasitého odříkávání abecedy, nebo čtení dohodnutého textu; e) chůze bez pohybu hlavy a mluvení. Z vnitřního prostoru filtrační polomasky je vzorkovacím čerpadlem odebírán a následně analyzován během vdechovací dýchacího cyklu vzorek, ve kterém se stanoví obsah NaCl. Zkoušku jednoho typu filtrační polomasky provádí deset osob, mužů i žen, každá osoba 5 cvičení. Z naměřených hodnot koncentrací aerosolu NaCl pod polomaskou, koncentrace aerosolu ve zkušební komoře a zaznamenaných dob vdechu a výdechu se vypočte celková účinnost filtrační polomasky pro všechna provedená cvičení u jednotlivých zkušebních osob podle vzorce kde CUO cDO c0 tIN tEX

CUO (%) = cDO /c0 x ( (tIN + tEX )/ tIN ) x 100 celková účinnost ochrany pro jednotlivé cvičení koncentrace v dýchací zóně koncentrace v komoře celková doba vdechování celková doba vydechování

Následně se ze všech výsledků spočítá průměr pro jednotlivá cvičení u všech osob a celkový průměr účinnosti pro všechna cvičení i všechny osoby, který je uveden ve výsledcích.

242

Použité přístroje Collisonův generátor typ 4100/250/F vytváří z vodného roztoku chloridu sodného zkušební ovzduší o velikosti tuhých částic NaCl od 0,02 do cca 2 µm; vypočítaný aritmetický střední průměr částice ve zkušebním aerosolu je roven 0,6 µm. Filtrační účinnost materiálu a celková účinnost ochrany filtračních polomasek byla měřena přístrojem MOORE´S Bench Rig 7.100 výrobce Moore´s G.B. Rozložení velikostí částic a koncentrace zkušebního aerosolu NaCl bylo měřeno přístrojem Portable Dust Monitor 1.100 výrobce GRIMM B.R.D.a je uvedeno v grafické podobě na následujícím obrázku 1. (Poznámka: částice o průměru menším než 0,3 µm, které se ve zkušebním aerosolu také vyskytují nejsou přístrojem zaznamenány) Výsledky měření Koncentrace aerosolu NaCl MOORE´S vstup 12000

koncentrace ug/m3

10000 8000 6000 4000 2000 0 9:15

9:16

9:17

9:18

9:19

9:20

9:21 9:22 čas min

částice jejichž průměr je větší než

0,3

0,4

0,5

0,65

0,8

1

1,6

3

4

5

7,5

10

15

20 µm

Obrázek 1 Koncentrace a rozložení velikosti částic zkušebního aerosolu NaCl Z obrázku je zřejmé, že koncentrace všech částic od 0,3 až po částice větší než 20 µm ve zkušebním aerosolu byla kolem 10 000 µgm3 (10 mg/m3), přičemž částic větších než 20 µm bylo přítomno asi 1600 µg/m3 (1,6 mg/m3)

243

Filtrační účinnost materiálu polomasek proti tuhým částicím v následující Tabulce 1: vydechovací ventilek ne ano ne ano ano ano

účinnost filtrace materiálu % 89,4 89,5 99,3 98,8 99,8 99,9

3M 3M 3M 3M 3M

ne ne ano ano ano

95,7 99,1 94,1 99,1 99,8

Čína

ne

27,5

typ

výrobce

710 FFP1 711 FFP1 730 FFP2 731 FFP2 851 FFP3 651 FFP3

REFIL REFIL REFIL REFIL REFIL REFIL

9310 FFP1 9320 FFP2 9312 FFP1 9322 FFP2 9332 FFP3 typ 1085 (bez CE)

Tabulka 1 Účinnost materiálu filtračních polomasek Pro ilustraci účinnosti záchytu jednotlivých velikostních frakcí jsou v následujícím Obrázku 2 uvedeny výsledky měření materiálu filtrační polomasky REFIL 730FFP2 . Účinnost filtrace v závislosti na velikosti částic filtrační polomaska REFIL 730 FFP2 100

účinnost %

90 80 70 60 50 40 0,3-0,4

0,4-0,5 0,5-0,65 0,65-0,8 0,8-1,0

1,0-1,6

1,6-2,0

2,0-3,0

3,0-4,0

4,0-5,0

částice o velikosti µm

Obrázek 2 Závislost účinnosti materiálu v závislosti na velikosti částice Celková účinnost ochrany 244

Naměřené hodnoty celkových účinností ochrany je pro vybrané typy filtračních polomasek uvedeno v následující tabulce 2.

typ

výrobce

vydechovací ventilek

710 FFP1 711 FFP1 730 FFP2 731 FFP2 851 FFP3 651 FFP3

REFIL REFIL REFIL REFIL REFIL REFIL

ne ano ne ano ano ano

celková účinnost ochrany % 88,3 87,3 95,4 94,9 99,8 99,1

3M ne 93,3 9310 FFP1 9320 FFP2 3M ne 97,9 9312 FFP1 3M ano 93,7 9322 FFP2 3M ano 97,7 9332 FFP3 3M ano 99,0 Tabulka 2 Celková účinnost ochrany pro filtrační polomasky Vliv chybného používání filtračních polomasek na jejich celkovou účinnost Filtrační účinnost polomasky je při koupi z hlediska budoucího uživatele nejdůležitější parametr. Pokud je však těsnící linie filtrační polomasky narušena například vousy, vlasy nebo hlubokými jizvami, polomaska na obličeji netěsní a její ochranná vlastnost se značně snižuje. Také nesprávné nasazení ochranného prostředku, kdy není respektován návod k nasazení doporučený výrobcem, může podstatně snížit účinnost záchytu aerosolu filtračních polomasek a způsobit, že např. polomaska nejvyšší třídy FFP3 je degradována z hlediska ochranných vlastností až na polomasku třídy FFP1. Za účelem zjistit, jak až se mohou snížit ochranné vlastnosti polomasek v důsledku chybného používání, bylo provedeno orientační měření na dvou vybraných filtračních polomaskách. Výsledky a porovnání celkového průniku (průnik je opakem účinnosti; např. účinnost 95% znamená průnik 5%) pro případ chybného a správného nasazení, kdy je návod výrobce respektován, jsou uvedeny v Tabulkách 3 a 4.

245

Zkušební osoba JP hladce oholena JP s jednodenními vousy JS s jednodenními vousy

cvičení / průnik (% hmot.) průměr účinnost % % a) b) c) d) e) 0,151 1,611 1,355 1,574 1,055 1,149 98,8 4,148 3,985 3,920 8,374 3,285

4,743

95,3

1,414 2,067 1,944 2,793 1,531

1,950

98,1

Tabulka 3 - Celkový průnik aerosolu (% hmotnostní) a vliv stavu pokožky obličeje pro filtrační polomasku REFIL 820 FFP2 Zkušební osoba MV správně nasazená MV chybně nasazená JŠ správně nasazená JŠ chybně nasazená

cvičení / průnik (%hmot.) a) b) c) d) e) 2,100 2,031 2,480 3,710 2,810

průměr účinnost % % 2,626

97,4

10,488 10,647 11,268 16,903 10,512 11,964

88,1

2,856 3,253 3,921 4,617 3,586

3,647

96,4

10,094 10,794 10,667 11,174 8,853

10,316

89,7

Tabulka 4 - Celkový průnik aerosolu (% hmotnostní) a vliv nasazení filtrační polomasky REFIL 831 FFP2 Závěry Filtrační účinnost materiálu polomasek Materiál filtračních polomasek třídy FFP2 a FFP3 je z hlediska filtrační účinnosti velice dobrý a jeho schopnost filtrace se s rozdílem desetinek procenta blíží ke 100 % účinnosti. Celková účinnost ochrany filtračních polomasek Filtrační polomasky vyšších tříd FFP2 a FFP3 stojí i z hlediska celkové účinnosti ochrany velmi vysoko , celková účinnost dosahuje hodnot 94,9 – 99,8 %. Vliv chybného používání filtračních polomasek na jejich celkovou účinnost Uvedené orientační zkoušky prokázaly, že k podstatnému zvýšení celkového průniku tuhého aerosolu do prostoru pod polomaskou dochází jak v případě narušení těsnící linie polomasky jednodenními vousy (zvýšení průniku na dvoj- až čtyřnásobek původních hodnot); tak i při jejím špatném nasazení kdy 246

byly málo utažené upínací pásky popř.nerovnoměrné nasazení polomasky na obličej (průnik se zvýšil zhruba tři až pětkrát). Porovnání účinnosti filtračních polomasek proti tuhým částicím a proti virům a bakteriím Z porovnání výše uvedených měření s měřením, která byla provedena v Nelson Laboratory (USA), kdy se měřila u výrobku REFIL 651 FFP3 virová (bakteriofág φ X174) a bakteriální (Staphylococcus aureus) účinnost – viz následující tabulka,

typ

výrobce

651 FFP3

REFIL

bakteriální vydechovací filtrační ventilek účinnost % ano > 99,9

virová filtrační účinnost % > 99,9

Tabulka 5 - Účinnost materiálu filtračních polomasek proti virům a bakteriímvyplývá, že pokud porovnáme filtrační účinnost polomasky proti aerosolu chloridu sodného s účinností proti virům a bakteriím, tak protivirová a protibakteriální účinnost vychází vyšší. Tento výsledek je v souladu s publikovanou studií (Kowalsky et al. 1999) Publikace [1] ČSN EN 149 „Ochranné prostředky dýchacích orgánů. Filtrační polomasky. Požadavky, zkoušení a značení“. [2] Kowalsky W.J., Bahnfleth W.P., Whittam T.S.: Filtration of airborn microorganisms modeling and prediction. ASHRAE Transactions, 4-17 (1999)

247

Kontrolní seznamy pro posouzení bezpečnosti technologických objektů RNDr. Dana PROCHÁZKOVÁ, DrSc. Policejní akademie Praha, Lhotecká 559/7, 143 01 Praha 2 doc. Ing. Ivana BARTLOVÁ, CSc. Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB – TU Ostrava, Lumírova 13, Ostrava – Výškovice Klíčová slova: Kontrolní seznamy, bezpečnost, technologie Abstrakt: Jednou z možností jak identifikovat zdroje rizika je využití kontrolních seznamů. V článku jsou uvedeny oblasti ve kterých lze uvedené kontrolní seznamy použít pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i posouzení bezpečnosti používaných technologických zařízení. Úvod V odborné literatuře [1] jsou uvedeny kvalifikované kontrolní seznamy, které se používají v běžné praxi. Jejich překlad [2] byl odborně doplněn a upraven i posouzen v kontextu s kontrolními seznamy používanými v jaderných zařízeních ČR [3]. Ukázalo se, že kontrolní seznamy jsou po malých úpravách vhodné i pro podmínky České republiky. Pomocí nich lze získat kvalifikovaný nástroj pro kontrolní činnost nebo jinými slovy pro vyhledávání možných zdrojů rizik v technologických objektech. Je logické a zřejmé, že dále uvedené kontrolní seznamy nemohou obsahovat veškeré položky, které by zajistily jejich uplatnění. Proto pro konkrétní případ je k nim třeba přidat další části nebo některé části vynechat, aby byly co nejvhodnější. Kontrolní záznamy Dále jsou uvedeny kontrolní seznamy, které lze využít pro posouzení kvality potřebných informací pro zajištění bezpečnosti v následujících oblastech: -

rozsahu informací na vývěskách zaměstnavatele, kvality dokumentace zaměstnavatele, bezpečnosti a ochrany při práci, lékařské péče a první pomoci, požární ochrany,

248

-

ochranných prostředků a ochranných oděvů, pracovního prostředí, ochozů (obsluhujících lávek), otvorů v podlaze a ve stěně, stupňů a schodišť, nadzemních (nadúrovňových) ploch, výjezdů nebo východů, únikových dveří, přenosných žebříků, ručního nářadí a zařízení, přenosných, elektricky poháněných nářadí a zařízení, brusných kotoučů, drtičů, brusek, mlýnů, zařízení pro odvod prachu, ochrany strojů, postupů pro odblokování,¨ svařování, řezání a pájení, kompresorů a stlačeného vzduchu, zásobníků se stlačeným vzduchem, zvedacích a pomocných zařízení, průmyslových vidlicových stohovacích vozíků, stříkání, vstupů do uzavřených prostor, řízení pracovního prostředí, hořlavých materiálů, vystavení / působení nebezpečných látek, informací o nebezpečných látkách, elektrických zařízení, ochrany proti hluku, čerpání paliv, potrubních systémů, nakládání s materiálem,, přepravy zaměstnanců a materiálů, regulování škodlivých látek ventilací, sanitárních zařízení a oděvů.

Uvedené kontrolní seznamy lze po uzpůsobení konkrétním podmínkám (např. numerické hodnoty veličin dle příslušných standardů aj.) používat jako součást prověřování kvality zajištění bezpečnosti. Dále jsou uvedeny příklady kontrolních seznamů.

249

Kontrolní seznam pro zajištění informovanosti zaměstnanců 1. Je vývěska umístěna tak, aby ji všichni zaměstnanci viděli? 2. Jsou telefonní čísla tísňového volání umístěna tak, aby byla snadno vyhledána v případě potřeby, tj. když dojde ke vzniku nehody (havárie)? 3. Jsou na pracovištích, na kterých mohou být zaměstnanci vystaveni působení toxických nebo zdraví škodlivých látek, známy příslušné informace, a to zejména zdravotní dopady spojené s působením chemických látek, pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví a pokyny pro první pomoc (jsou uvedeny v „Bezpečnostních listech“)? 4. Jsou vhodně umístěny značky „Únikový východ“, značky pro kapacitu místností, zatížení podlah, biologické nebezpečí, vystavení rentgenovým paprskům nebo jinému škodlivému záření nebo látkám? 5. Je v určeném měsíci roku vždy zveřejněn Seznam nemocí z povolání a pracovních úrazů? Kontrolní seznam pro zajištění dokumentace zaměstnavatele v oblasti péče o zaměstnance 1. Jsou pravidelně zaznamenávány všechny pracovní úrazy nebo nemoci z povolání jak ukládají předpisy (normy), a to s výjimkou drobných úrazů, vyžadujících jen první pomoc? 2. Jsou pravidelně aktualizovány lékařské doklady a doklady o expozici zaměstnanců nebezpečnými látkami nebo zdraví škodlivými činidly a jsou tyto v souladu s aktuálními předpisy (normami)? 3. Jsou prováděny záznamy o výcviku zaměstnanců a jsou dostupné pro zaměstnance, jak ukládají předpisy? 4. Obsahují záznamy náležitosti, které vyžaduje zákon (vyhláška) a jsou prováděny ve stanovených časových intervalech stanovených pro každý specifický druh záznamu? 5. Jsou aktualizována povolení k provozu (provozní povolení) a záznamy pro všechny položky (zařízení), např. dopravníky, skladovací nádrže LPG ? Kontrolní seznam pro zajištění požární ochrany 1. Je místní jednotka PO dobře obeznámena se zařízeními, jejich umístěním a se specifickými ohroženími? 2. Používáte-li EPS, je certifikována tak, jak je požadováno? 3. Používáte-li EPS, je testována ve stanovených termínech? 4. Používáte-li suchovody, jsou pravidelně kontrolovány? 250

5. Používáte-li venkovní neveřejné požární hydranty, jsou alespoň jednou ročně odzkoušeny a je dle plánu prováděna rutinní preventivní údržba? 6. Jsou požární uzávěry v dobrém provozním stavu? 7. Jsou požární uzávěry nezatarasené (tj. volné)? 8. Jsou automatické řídící ventily vodního sprinklerového systému, tlaku vzduchu a tlaku vody kontrolovány periodicky tak, jak je požadováno? 9. Je údržba automatických sprinklerových systémů přidělena odpovědným osobám nebo je svěřena kontraktorovi? 10.Jsou hlavice sprinklerů chráněny kovovými kryty, když jsou vystaveny mechanickému poškození? 11.Nejsou sprinklerové hlavice zastiňovány skladovaným materiálem? 12.Jsou přenosné hasicí přístroje k dispozici v a odpovídajících typech?

adekvátním množství

13.Jsou hasicí přístroje připevněny ve snadno dosažitelné poloze? 14.Jsou hasicí přístroje pravidelně revidovány? 15.Jsou zaměstnanci pravidelně instruováni o použití hasicích přístrojů ? Kontrolní seznam pro zajištění ochranných pomůcek a oděvů 1. Jsou k dispozici ochranné brýle nebo ochranné štíty a jsou používány v případě nebezpečí od létajících částic nebo žíravých materiálů? 2. Jsou schváleny bezpečnostní brýle k trvalé ochraně při práci tam, kde existuje riziko poškození očí takové jako vpich, abraze, pohmoždění či popálení? 3. Používají zaměstnanci, kteří jsou při práci nuceni používat kontaktní čočky nebo brýle, které by se mohly poškodit, pouze schválené bezpečnostní brýle, ochranné brýle nebo používají jiné schválené postupy? 4. Jsou zaměstnancům poskytovány ochranné rukavice, zástěry, štíty nebo jiné ochranné prostředky a je vyžadováno jejich používání v těch případech, kdy by mohlo dojít k pořezání nebo k působení žíravých kapalin, chemických látek nebo infekčních materiálů? 5. Jsou zaměstnancům poskytovány prostředky pro ochranu hlavy a jsou používány v případech, kde je nebezpečí padajícími předměty? 6. Jsou prostředky pro ochranu hlavy pravidelně kontrolovány z ohledem na poškození hlavy a systém odškodnění? 7. Je vyžadována ochrana nohou v těch případech, ve kterých je riziko poškození nohou žíravými a toxickými látkami, padajícími předměty, drtícími nebo pronikajícími činnostmi? 251

8. Jsou k dispozici schválené respirátory pro normální (běžné) nebo nouzové použití v případě potřeby? 9. Jsou všechny ochranné prostředky udržovány v hygienických podmínkách a jsou připraveny k použití? 10.Jsou k dispozici prostředky pro výplach očí a rychlé osprchování na pracovišti tam, kde jsou zaměstnanci vystaveni poškození žíravými materiály? 11. Když jsou potřebné speciální prostředky pro pracovníky s elektrickým zařízením, jsou dostupné? 12.Je zajištěno, že prostorách pro konzumaci jídla a pití se nemůže projevit působení toxických nebo jiných infekčních látek? 13.Je zajištěna ochrana proti hluku, překračuje-li hladina hluku hranici stanovenou příslušnými standardy? 14.Jsou k dispozici příslušné pracovní postupy, ochranné oděvy a zařízení na čištění rozlitých toxických nebo jinak ohrožujících materiálů nebo kapalin a jsou používány? 15.Jsou zpracovány příslušné postupy pro ukládání nebo dekontaminaci osobních ochranných pomůcek, které jsou nebo se očekává, že by mohly být kontaminované potenciálně infekčními materiály? Závěr Z uvedených skutečností vyplývá, že kontrolní záznamy našly pro svou jednoduchost provedení široké uplatnění v praxi. Nejen jako způsob identifikace zdrojů rizika v technologických procesech, ale i v dalších oblastech, např. BOZP, plány obnovy. Příspěvek je součást řešení projektu MMR WB-21-05 „Zásady pro sestavování plánů obnovy majetku v územích postižených živelnou nebo jinou pohromou, které zohledňují zajištění kontinuity kritické infrastruktury“. Literatura [1] J. F. Gustin: Disaster & Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. The Fairmont Press, Inc., ISBN 0-88173-323-7 (FP), 0-13-009289-4 (PH). Lilburn 2002, 304p. [2] I. Bartlová: Kontrolní seznamy. Ostrava 2006. [3] Průkazná dokumentace k jaderným elektrárnám ČR. Archiv. ČEZ Praha.

252

„Akční plán zdraví u společnosti Tarmac CZ a.s. – výsledku roku 2005, cíle roku 2006.“ Ing. Karel PULEC firemní dokumentace Tarmac CZ a.s., Rumjancevova 3, 460 89 Liberec 1 Pracoviště: Plzeň, Hřbitovní 33, 312 00 Plzeň Klíčová slova: riziko, metodika, zdravotní, značení, pracoviště Abstrakt: Akční plán zdraví společnosti Tarmac CZ a.s. rozpracovává témata, která jsou průběžně vyhodnocována jako aktuálně významná a je jim věnována větší pozornost při plánování preventivních opatření, vzdělávacích akcí či investic. Úvod Společnost Tarmac CZ a.s. (dále jen TCZ) je v současné době jedním z největších výrobců a dodavatelů kameniva v České republice (viz. www.tarmac.cz). Organizace je ve svém podnikání zaměřena na hornickou činnost, tj. těžbu a úpravu kameniva v široké frakční skladbě, která umožňuje použití výrobků pro nejrůznější účely od běžných stavebních prací až po náročné akce dopravního stavitelství. Bezpečnostní politika organizace vychází z více než 50-ti leté kontinuity procesů trvale dozorovaných orgány Státní báňské správy. Tyto tradiční přístupy k bezpečnostní problematice jsou u společnosti Tarmac CZ od roku 2000 doplňovány zkušenostmi specialistů z nadnárodní společnosti Anglo American plc Group a zejména její divize Tarmac Group. Dále uvedená témata jsou součástí Akčního plánu zdraví, který představuje od roku 2005 metodický dokument, prostřednictvím kterého je u TCZ vyhodnocována situace v oblasti BOZP a následně stanovovány priority při řešení úkolů v této oblasti. V rámci tohoto příspěvku se můžete seznámit s následujícími tématy: Vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů, přijímání opatření k jejich odstranění, značení. V průběhu let 2004 až 2005 byla u společnosti TCZ pozornost zaměřena na revize v minulosti vyhodnocených rizik, odstraňování jejich příčin a přijímání opatření k jejich eliminaci. Byly revidovány dosavadní postupy

253

a používaná metodika s vyhodnocováním rizik.

s cílem

zjednodušit

administrativu

spojenou

Přehled hodnocených činností. Metodickým pokynem bezpečnostního technika byl v roce 2005 stanoven aktualizovaný seznam činností, kterým je nadále věnována zvýšená pozornost již ve fázi přípravy pracoviště. Jedná se převážně o rutinní činnosti, které je nutno před jejich prováděním jednoduše ale účelně posoudit z bezpečnostně – zdravotního hlediska a stanovit opatření, která povedou k maximální bezpečnosti a ochraně zdraví zúčastněných pracovníků. U většiny činností se jedná o časově a organizačně nenáročná opatření, které provádí předák nebo směnový technik – přímo na pracovišti, před zahájením vlastní činnosti. Postup při posuzování rizik je u společnosti TCZ zpracován v příslušné směrnici a pro záznam procesu hodnocení rizik slouží formulář v elektronické verzi, který po zadání základních hodnot automaticky vyhodnotí výslednou míru rizika pro posuzovanou činnost (© 2005 Tarmac CZ, KP). Uvedený systém je zaveden u společnosti TCZ od roku 2003 a v současnosti má každá provozovna vlastní registr v minulosti již posuzovaných činností. Případná aktualizace a vytištění potřebných podkladů tak celý proces zjednodušuje zejména po stránce administrativní.

254

Formulář pro hodnocení rizik podle STG 18 na provozovně KOŠŤÁLOV

Opatření

kolejnic do podlahy bunkru DK

Kdo je vystaven

Pracovníci, kteří provádějí činnosti

ze dne

Původní

4,5

3

riziku ?

spojené s výměnou obložení

Revidované

3,91

2,36

Činnost, aktivita

Svářečské a paličské práce, montáž

Dodavatelsky: fa. Novák a syn comp. Zvažte následující aspekty: 1 Jsou hořlavé látky odstraněny z okolí svářečských prací ? 2 Jsou zakryta místa nebezpečná pro rozšíření požáru

16.2.2005

Identifikace nebezpečí závažnost (max. 5)

pravděpodobnost (max. 5)

Výsledné riziko

Závažnost

Pravděpodobnost

Rating

(max. 5 bodů)

(max. 5 bodů)

(max. 25)

PŮVODNÍ

REVIDOVANÉ

13,5 10 STŘEDNÍ

NÍZKÉ

ANO

5

3

ANO

5

3

práce probíhají v otevřeném bunkru s 3 betonovými stěnami a podlahou z drceného kameniva rozšíření požáru mimo pracoviště je velice nepravděpodobné

3 Je dostatečný počet únikových cest a jsou cesty vyklizeny ?

ANO

5

2

přední část bunkru je zcela otevřena, úniková cesta je max. 10 m

4 Je na pracovišti instalováno funkční protipožární zabezpečení ? (pravděpodobnost jeho využití)

NE

3

3

případný požár se nemůže rozšířit mimo vyhrazené pracoviště na pracovišti jsou k dispozici 2 přenosné hasicí přístroje (sněhové) pracoviště není vybaveno EPS

ANO

3

2

b) Zpracována psaná pravidla ?

ANO

3

2

aplikovány směrnice Tarmac Group, provedeno hodnocení rizik, pravidelně prováděny TA Požární řád, požární poplachové směrnice

c) Přiměřený dohled ?

ANO

3

2

trvale pod dozorem předáka, nejméně 1 x za směnu mistr (VP)

6 Je požadováno školení ?

ANO

3

2

v pravidelných intervalech profesní školení dle předpisů

7 Bylli lidé informováni / instruováni ?

ANO

4

3

před zahájením práce bylo provedeno toto hodnocení rizik a instruktáž v rámci předání pracoviště

8 Je požadováno používání OOPP ?

ANO

5

2

9 Byly poskytnuty potřebné OOPP ?

ANO

priorita při této práci na svařečská kukla - štít, kamaše, zástěra, rukavice, obuv, zástěny pro svařování obloukem před zahájením práce kontroloval předák

5 Je na pracovišti a) Zaveden systém bezpečné práce ?

Průměr Hodnocení provedl (jméno, příjmení, funkce, podpis):

verze únor/2005

4

2

3,91

2,36

Ing.Karel Pulec (BT)………...…..…….…….

Jan Bláha (předák dodavatele)…………………..

Josef Fribl (VP, ZL) ….....……..……………

Josef Nový (montér dodavatele)…………………

Milan Kočí (ST)…….……...……..…….…….

Václav Pixa (montér dodavatele)………………....

Značení pracovišť Pro bezpečnou orientaci všech, kteří se účastní procesu těžby a úpravy při povrchovém dobývání nerostných surovin jsou přístupové cesty, budovy a ostatní pracoviště značena bezpečnostními tabulkami, symboly, dopravními značkami a informačními nápisy a tabulemi. Velká pozornost je věnována pracovištím, na kterých případné nebezpečí možného ohrožení života nebo zdraví osob nelze účelně eliminovat technickými prostředky nebo organizačními opatřeními. Jednotný způsob značení je stanoven platnými předpisy a normami, přičemž specifické značky jsou upraveny vnitřním předpisem organizace. Následuje ukázka z metodického pokynu bezpečnostního technika, který stanoví jednotný způsob takového značení na pracovištích společnosti Tarmac CZ a.s.

255

Vymezení zóny, umístění tabulky Na přístupových cestách k DP

Stanovené OOPP

Zvýšené nebezpečí při couvání a výjezdu z parkoviště

Prostor určený k parkování osobních automobilů

Při pohybu osob mezi parkovištěm a správní budovou nejsou požadovány

HLUK

Na přístupových cestách minimálně ve vzdálenosti 10m od drtiče;

chrániče sluchu (mušlové chrániče nejsou podmínkou)

ZÓNA

FAKTOR, ASPEKT, RIZIKO

HRANICE AREÁLU PROVOZOVN Y HORNICKÁ ČINNOST

Obecné nebezpečí úrazu, zejména nebezpečí pádu do prohlubně,

PARKOVIŠT Ě (pro osobní vozidla)

DRTIČE

Tabulka, náhled

Nejsou stanoveny

Pro rok 2006 byly stanoveny u společnosti Tarmac CZ stanoveny následující cíle ve shora uvedených oblastech: a) Dokončit organizační opatření, modernizaci a následná kontrolní měření na pracovištích s dosud vyhlášenými pracovními riziky ve 3. kategorii (ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vyhodnotit úspěšnost realizovaných opatření, přičemž cílem roku 2006 je, aby zaměstnanci společnosti Tarmac CZ a.s. pracovali v prostředí s rizikovými faktory nepřevyšujícími limity pro 2. kategorii u faktorů hluk a prach. b) Dokončit obnovu provozního značení podle aktualizovaného metodického pokynu. Zdravotní dohled Pro všechny zaměstnance TCZ zabezpečuje vedení společnosti zdravotní preventivní péči prostřednictvím smluvních lékařů, kteří dlouhodobě spolupracují přímo s vedoucími příslušných provozoven a středisek. Smluvní lékaři jsou proto dobře obeznámeni s provozními poměry a mohou tak 256

v průběhu lékařských prohlídek odpovědně posoudit zdravotní způsobilost zaměstnanců pro konkrétní práci. V roce 2004 a 2005 jsme se v této oblasti zaměřili na sjednocení obsahu lékařských prohlídek a formy záznamu o těchto prohlídkách. Důvodem bylo především dokončení jednotného způsobu vedení dokumentace (v souvislosti s předchozí fúzí právních předchůdců společnosti TCZ a v návaznosti na zavádění systému podle specifikace OHSAS 18001:1999). Výsledkem tohoto procesu bylo rovněž sjednocení periodicity lékařských prohlídek. Od roku 2005 provádíme u výrobních profesí lékařské prohlídky každoročně – bez ohledu na věk zaměstnanců. Pro rok 2006 si vedení společnosti Tarmac CZ stanovilo nový cíl z oblasti ochrany zdraví. Vnitřním předpisem výrazně omezilo prostory v organizaci, kde je povoleno kouření. Neomezilo se však jen na restriktivní opatření, ale zaměstnancům TCZ – kuřákům, kteří se přihlásí do programu odvykání, uhradí 50 % nákladů na tuto kúru. Bezpečnost práce a ochrana zdraví podle standardů skupiny Tarmac. Bezpečnostní otázky jsou nedílnou součástí firemní politiky a plnění bezpečnostních ukazatelů je trvale v zájmu pozornosti všech zaměstnanců naší společnosti. Rok 2005 byl oproti minulým rokům náročnější především proto, že společným cílem bylo pracovat takovým způsobem, aby nedošlo u společnosti Tarmac CZ k žádnému pracovnímu úrazu s pracovní neschopností. Pro splnění tohoto nelehkého úkolu jsme se zaměřili zejména na oblast prevence a osvěty. V případě, že jsme zjistili porušení bezpečnostních pravidel, byl s rozvahou, ale nekompromisně uplatňován princip nulové tolerance. Cíl roku 2005 v této oblasti byl splněn u zaměstnanců společnosti Tarmac CZ, kteří skutečně neutrpěli v roce 2005 žádný pracovní úraz s pracovní neschopností. V souladu s bezpečnostní politikou, uplatňovanou ve skupině Tarmac, však odpovídáme za bezpečnost všech, kteří vykonávají činnosti na pracovištích naší společnosti, tedy i za bezpečnost pracovníků dodavatelských organizací. Přes veškerá uplatňovaná bezpečnostní opatření došlo v roce 2005 při dodavatelské činnosti k jednomu pracovníku úrazu s pracovní neschopností a to následkem selhání lidského faktoru. Každá nehoda či zjištěné potenciální nebezpečí v nás vyvolávají otázky, zda nemůžeme udělat pro bezpečí a zdraví našich pracovníků více. Jednou z cest ke zlepšování je konfrontace postupů uplatňovaných v oblasti BOZP. V roce 2005 jsme na takové prověření našich postupů nezávislou autoritou přistoupili a přihlásili jsme se v rámci programu Správná praxe do soutěže Podnik podporující zdraví, kterou vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Splnění

257

soutěžních podmínek přineslo nejen ocenění a potvrzení správnosti dosud prosazovaných postupů, ale i cennou zpětnou vazbu včetně námětů k dalšímu zlepšování. I v tomto případě se jednalo o týmovou práci všech, kterým záleží na tom, aby dobré jméno společnosti Tarmac CZ bylo i nadále synonymem pro bezpečný podnik.

258

Možnosti provádění auditů BOZP v malých a středních podnicích Ing. Lenka PUSKEILEROVÁ Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav metrologie a zkušebnictví Technická 2896/2, 616 69 Brno e-mail: [email protected] Klíčová slova: Self-Audit Handbook, audit, samoprověřování Abstrakt: Za poslední rok zaznamenaly systémy řízení v oblasti bezpečnosti práce velký nárůst v oblasti implementace i následné certifikace. Jedním z klíčových prvků každého systému řízení je i interní audit. V současné době existuje v České republice hned několik možností, jak interní audit provádět. Ve svém článku bych ráda čtenáře seznámila s možností aplikovat při interním auditu postup uvedený v příručce Self-Audit Handbook for SMEs. Tento postup je vhodný pro malé a středně velké organizace, kterých je v České republice většina. Úvod Self-Audit Handbook for SMEs (Samoprověřovací příručka pro malé a střední podniky – S-AH) byla zpracována Evropskou komisí v Bruselu na základě zkušeností a potřeb malých a středních podniků v Evropské unii už v roce 1995. S-AH je navržena Evropskou komisí k tomu, aby umožnila identifikaci a ocenění nedostatků a úrazových rizik. Jejím úkolem je pomoci při zlepšování systému bezpečnosti, kvality výroby a pracovního výkonu. Tato příručka je určena pro malé a střední podniky. Zatímco velké společnosti audity běžně provádějí, malé a středně velké organizace mohou mít s audity potíže. Důvodem bývá, že pro malé a střední firmy je audit bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci příliš drahý, proto se Evropská komise rozhodla těmto podnikům pomoci a vytvořila pro ně nástroj, který by mohli sami snadno používat. Zde ráda podotkla, že vnímání malého a středního podniku se v podmínkách Evropské unie a České republiky poněkud liší. V podmínkách České republiky má mikro podnik kolem 10 zaměstnanců, malý podnik do 50 zaměstnanců a střední podnik do 250 zaměstnanců. V Evropské unii je tomu

259

trochu jinak, zde je malý podnik takový, který má méně než 50 zaměstnanců a střední jich pak může mít 100 až 1000. Výhody a nevýhody auditu podle S-AH Za výhody tohoto přístupu považuji zejména: • Velmi komplexní a hluboce propracovaný sytém vytvořený zejména pro podmínky Evropské unie. • Širokou paletu nejrůznějších otázek a modulů prověřování. • Velmi dobře propracované pětistupňové hodnocení a skvělou metodiku, které se budeme věnovat v tomto článku. • Velký důraz na prověrku modulů Hluk, Vibrace a Vertikální přístup. • Jsou zde sestaveny speciální kapitoly pro některá pracoviště jako např. pekárny, garáže a tiskárny. Celá obsáhlá příručka je velmi dobře graficky zpracovaná a snadno srozumitelná. Zvláště si ceníme úvodní a závěrečné části, kde jsou velice prakticky vysvětleny všechny pojmy a vztahy z oblasti bezpečnosti práce, tak aby u managementu firem vzbudili zájem o tuto problematiku. Audit provedený dle této příručky považujeme za velmi přísný, a ten podnik, který jím úspěšně projde má ve chvíli auditu velmi dobře nastavený systém bezpečnostního managementu. Nevýhodami auditu podle příručky Audit Handbook for SMEs podle mého názoru jsou: • Oproti ucelenému programu „Bezpečný podnik“ tento systém, respektive audit, nezahrnuje naprosto žádný servisní či poradenský modul ani podpůrné služby. Toto může být značnou nevýhodou a příčinou různých pochybení zvláště pro podniky bez zkušeností z této oblasti. • Audit podle této příručky neposkytuje výhodu získání certifikátu nebo nějaké známky. Tudíž firma sama nemůže svůj systém managementu bezpečnosti efektivně marketingově využít. • Vzhledem k prudkému legislativnímu vývoji v oblasti BOZP jsou některé jeho části poněkud zastaralé. • Chybí otázky týkající se skoronehod. • Příručka je dostupná v anglickém jazyce. I přes všechny tyto nevýhody považuji metodiku S-AH za ojedinělou a velice inspirativní pro všechny, kteří se chtějí více věnovat svému systému řízení v oblasti BOZP. Přístup podle S-AH je vhodný pro společnosti, které hodně spolupracují nebo mají partnery v ostatních členských zemích EU. Pro tyto společnosti může být informační hodnota auditu podle této příručky velmi vysoká. 260

Metodika auditu dle Self-Audit Handbook for SMEs Metodika S-AH je neotřelá, nová a dle mého názoru její aplikace poskytuje výsledky, které dobře vypovídají o skutečném stavu bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci v prověřované firmě. Pro potřeby výkladu je nutné stručně shrnout obsah celé příručky. Příručka Self-Audit Handbook for SMEs obsahuje 21 důležitých kapitol a obecné části. Obecná úvodní část pojednává o tom, co je interní audit v úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, co znamená bezpečnost při práci a jaké jsou základní prvky obecné politiky jakosti v EU. V poslední části je pak shrnuto, jak používat audit v oblasti bezpečnosti práce. Následuje rozsáhlá část určená k hodnocení prevence rizika ve společnosti. Tato část je rozdělena do 23 kapitol. Prvních 14 kapitol je základem ke každému prováděnému auditu. Jsou zde otázky pro těchto 14 prověřovaných modulů. Přehled kapitol je v tabulce 1. Kapitola 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Modul Schopnost řídit rizika Politika prevence Dopravní, horizontální a vertikální riziko Zabezpečení stroje Hluk a vibrace Teplota a výměna vzduchu Osvětlení Riziko požáru, výbuchu a zásahu elektrickým proudem Nebezpečné materiály: zdravotní a bezpečnostní rizika Kolektivní a individuální ochrana Transport těžkých břemen Údržba První pomoc Účast pracovníků

Tab. 1: Přehled kapitol – modulů příručky Self-Audit Handbook for SMEs Vlastní hodnotící část je tvořena třemi kapitolami a to kapitolami 15, 16 a 17. Kapitola 15 obsahuje hodnotící stupnice všech segmentů. Kapitola 16 je pak celkovým hodnocením, které je tvořeno hodnocením silných a slabých stránek a hodnocením čtyř okruhových témat respektive čtyř faktorů, kterými jsou pracovníci, vybavení, organizace a životní prostředí. Kapitola 17 obsahuje návrhy pro zlepšení přístupu k bezpečnosti a zdraví ve firmě. 261

Kapitoly 18, 19, 20 a 21 obsahují další otázky pro audit specifických pracovišť, jakými jsou tiskárny, pekařství, dřevovýroby a garáže. V závěrečných kapitolách 22 a 23 jsou seznamy publikací a dodatky. Vysvětlení metodiky Základním stavebním kamenem příručky jsou otázky. Ty jsou formulovány poměrně volně a umožňují tak managementu i zaměstnancům firmy přistupovat iniciativně a kreativně k odpovědím na otázky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Některé otázky se dále dělí na podotázky, které do určité míry nabízejí možnosti k prověření specifických rizik a navádějí auditory do podobných oblastí viz příklad na obrázku 1. (2)

Vede postoj managementu k rizikům k přijetí nápravných opatření? Jakých?

Management Ano Ne Nepoužije se okamžitě hledá řešení O O O pověří osobu vystavenou riziku nalezením řešení O O O - informuje o riziku osoby na příslušném pracovišti a varuje je před rizikem O O O - záležitost prodiskutuje s osobami zodpovědnými za ochranu zdraví a bezpečnost: O O O Hodnocení schopnosti managementu předejít riziku v případě maximálně ------------------ nepříznivého vývoje situace. -

0

1

Žádn Nepoužije se: †

2

3

Průměrné

4

5 Výborn

Obr. 1: Ukázka struktury otázky z příručky Self-Audit Handbook for SMEs Každá otázka je hodnocena na stupnici 0 až 5 body. U každé otázky se bodové hodnocení přiděluje podle stavu, jaký může nastat v nejhorším možném případě. Některé otázky, které se podle názoru auditora netýkají prověřované oblasti lze vyřadit zaškrtnutím políčka Nepoužije se. Do stupnice u otázky by se nemělo nic psát. Bodové hodnocení by mělo být zaznamenáno do závěru každé příslušné kapitoly, kde je k tomu pro každou otázku určená shodným číslem označená stupnice, jak je vidět na obrázku 2.

262

0

(20) Pořáde

1

2

Žádn

3

4

Průměrné

5 Výborn

Obr. 2: Stupnice s vyznačeným minimálním bodovým hodnocením Kapitola 15 obsahuje souhrn všech stupnic rozdělených dle segmentů společně s vyznačeným minimálním počtem bodů (na obrázku 19 červeně vyznačeno), které musí společnost pro splnění příslušné otázky přesáhnout. Přičemž všechny otázky, u kterých je bodové hodnocení nižší nebo stejné jako požadovaný minimální počet bodů si zaslouží zvýšenou pozornost. Kapitola 16 – celkové hodnocení je rozdělena na část hodnotící silné a slabé stránky a na část hodnotící firmu z hlediska čtyř parametrů, jak je naznačeno v obrázku 3. Vybavení

Pracovníci Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Životní prostředí

Organizace

Obr. 3: Parametry hodnocené auditem dle Self-Audit Handbook for SMEs Hodnocení silných a slabých stránek probíhá tak, že obecně lze považovat za silné stránky všechny ty oblasti, kde bylo dosaženo více než požadovaného minima bodů. Za slabé stránky pak považujeme, ty oblasti, kde bodové hodnocení odpovědi dosáhlo menší nebo stejné hodnoty, než jakou vyžaduje předepsané minimální bodové hodnocení. Ukázka vyhodnocovacího postupu je na obrázku 4.

263

Číslo Modul modulu

6

Číslo Otázka otázky 47 Regulace Předcházení vysokým teplotám Teplota 48 Předcházení nízkým teplotám a výměna 49 vzduchu 50 Kvalita vzduchu 51 Přecházení průvanu 52 Údržba topení/klimatizace

Minimum Dosažené bodů body 3 2,5 3,5 3,5 3,5 2 2,5

3,5 3,5 2 1,5 3

Obr. 4: Ukázka vyhodnocení Metodika také říká, že silné i slabé stránky by měly být v příslušném seznamu, viz obr. 5 uváděny u silných stránek sestupně, tedy od nejsilnějších a u slabých stránek vzestupně, tedy od nejslabších.

SILNÁ MÍSTA

SLABÁ MÍSTA

6. Teplota a výměna vzduchu 52

Údržba topení/klimatizace

50

Kvalita vzduchu

48

Předcházení vysokým teplotám

51

Přecházení průvanu

49

Předcházení nízkým teplotám

47

Regulace

Obr. 5: Ukázka hodnocení slabých a silných míst Z dosažených výsledků stanovíme pro každý ze 14 modulů žebříček silných a slabých stránek. Zvláště pak pro etapu, kdy se chceme vyrovnat s našimi slabými stránkami je důležité si uvědomit, že žebříček slabých stránek je jen jedním hlediskem pro sestavení pořadí, v jakém se budeme odstraňování slabých míst věnovat. Vedle tohoto hlediska pak ještě existují tři následující kritéria, která je nutno vzít v úvahu při posilování slabých míst a případné tvorbě akčního plánu. Ráda bych zdůraznila, že pro sestavení akčního plánu je třeba spolupráce celého vrcholového vedení společnosti, kdy je třeba zvážit u každého slabého místa: 1) jeho naléhavost s ohledem na obsažené riziko, 2) jeho význam pro bezvadné fungování společnosti, 3) finanční náročnost uvažovaných změn.

264

Na základě výsledků z tohoto jednání může vedení společnosti snadno sestavit akční plán, který pomůže při odstraňování nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Obecně platí, že slabé stránky brání firmě v růstu. Naopak ze silných stránek se může firma hodně učit. Analýzou těch nejsilnějších stránek může společnost získat cenné informace pro celkové zlepšování svého systému bezpečnosti. Druhá část kapitoly 16 obsahuje metodiku z hlediska hodnocení čtyř základních podnikových parametrů, kterými jsou: Pracovníci, Vybavení, Organizace a Životní prostředí, přičemž platí, že každá ze 119 otázek hodnocených v předchozí části auditu má vztah k jedné ze čtyř výše jmenovaných skupin. Kritérium Pracovníci vypovídá o tom, jak společnost bere v úvahu potřeby jednotlivých zaměstnanců. Jednotliví zaměstnanci se mohou lišit v kultuře, jazyce, socioekonomickém postavení (životní úrovni), věku apod. Dále pak to mohou být návštěvníci, sezónní pracovníci, nově přijatí zaměstnanci apod. Všechny tyto možnosti by měl management firmy vždy zohlednit, aby mohl správně zhodnotit stav bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Kritérium Vybavení zahrnuje otázky týkající se instalace strojů a nákupu vybavení a pomůcek. Kritérium organizace vypovídá o stavu rozložení zodpovědnosti a komunikace. Kritérium Životní prostředí obsahuje otázky zaměřené jak na životní prostředí vně firmy, tak i na životní prostředí respektive pracovní prostředí uvnitř podniku. Ve výše zmiňovaných tabulkách jsou uvedena čísla otázek, u kterých musí organizace získat vyšší než minimální požadovaný počet bodů. Metodika dále říká, že pro vyhodnocení auditu musíme postupovat takto. 1) V každé tabulce zakroužkujeme ty otázky, u kterých jsme dosáhli vyššího než požadovaného počtu bodů. 2) Vyškrtáme otázky u kterých jsme odpověděli „Nepoužije se.“ 3) Pro každé kritérium respektive tabulku počítáme podíl dle následujícího vztahu: Kategorie =

počet splněných otázek počet otázek v okruhu - počet neaplikovaných otázek

265

.100%

(1)

Tabulka pak bude vypadat takto

Obr. 6: Vyhodnocovací tabulka kategorie Životní prostředí (ukázka) Výpočet bude následující: 6 Životní prostředí =

.100% = 46,1% 14 - 1

Tímto postupem získáme pro každou kategorii číselnou hodnotu, kterou porovnáme s následující tabulkou na obrázku 7. 100

75

50

25

0

Skóre mezi 75 a 100 % – Dobrý stav Některé body můžete ještě trochu zlepšit. Udržujte si tuto úroveň. Skóre mezi 50 a 75 % – Průměrný stav Musíte této oblasti věnovat více pozornosti. Skóre mezi 25 a 50 % – Kritický stav Potřebujete se co možná nejdříve podrobně věnovat této oblasti. Skóre méně než 25 % – Nevyhovující stav Máte před sebou hodně práce, aby jste se zlepšili. Udělejte to co nejrychleji, než bude pozdě.

Obr. 7: Klíčovací tabulka pro hodnocené kategorie Na základě výpočtu můžeme vidět, že v kategorii Životní prostředí jsme v oblasti Kritický stav. Ukázka celkového hodnocení z jedné nejmenované organizace je uvedena na obrázku 8. V tomto případě dopadla nejlépe kategorie Pracovníci, následovaná kategorii Zařízení a kategoriemi Organizace a Životní prostředí. Na základě výsledků provedeného auditu, můžeme říci, že situace systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v tomto podniku kritická.

266

Obr. 8: Závěrečné hodnocení čtyř faktorů – ukázka Akční plán Výsledné hodnocení každého ze čtyř kritérií je základem pro vytvoření akčního plánu. Pod pojem akční plán bychom si měli představit soubor nápravných opatření spolu s veškerou podporou, kterou budeme při jejich realizaci potřebovat. V podstatě se jedná o celistvý systém vedoucí ke zlepšování v dané oblasti. Tento systém zahrnuje podrobnou analýzu problémové oblasti za účasti celého vedení firmy. Je také založen na jednoznačném stanovování priorit dle potřeb firmy. A v neposlední řadě obsahuje i přesný návod, jak jej použít. Výsledky, které získá firma na základě auditu, pomohou identifikovat silná a stejně tak dobře i slabá místa, která brání společnosti v růstu. Teď už management firmy ví, kam by měl soustředit své úsilí a může se o problémové oblasti dostatečně hluboce zajímat. Management díky metodice auditu dle SelfAudit Handbook for SMEs ví, kterému z kritérií chce dát přednost. Příručka také připomíná, že není dost dobře možné zlepšovat na příliš mnoha místech najednou. Taková snaha by nepřinesla požadované výsledky. Pro správné fungování akčního plánu je nezbytně nutné, aby management: • jednoznačně stanovil jasné a reálné cíle. • Přesně vymezil témata, na která se bude společnost soustředit (např. Pořádek a čistota). • Vyžadoval preventivní působení informací, které se týkají společnosti.

267

• Diskutoval o problémech, návrzích, postupech a řešeních s ostatními pracovníky ve firmě a na základě výsledků diskuse pak stanovuje hlavní priority. • Stanovil přesné termíny, do kdy bude dosaženo vytčených cílů. • Stanovil plán zlepšování a akční plán firmy. Management firmy musí zhodnotit výsledky každé etapy. Jako pomůcku lze použít formulář jednoduchý formulář, jehož část je uvedena na obrázku 9. Příručka doporučuje, aby tento formulář měli zodpovědní lidé neustále na očích a aby si jej neustále připomínali. ROZVRH ZLEPŠOVÁNÍ – AKČNÍ PLÁN 1. zlepšení: ……………………… Kategorie (*): …………………………………………… Od: … /… /… Do: : … /… /… Datum vyhodnocení: … /… /… 2. zlepšení: ……………………… Kategorie (*): …………………………………………… O / / / /

Obr. 9: Formulář k tvorbě akčního plánu – ukázka Vyplnění tohoto formuláře je ve své podstatě záznamem o zahájení, průběhu, obsahu a kontrole nápravných opatření. Při jejich návrhu a realizaci bychom dle příručky měli postupovat takto: 1) začínáme vždy nejslabší ze slabých stránek a pokračujeme tak dlouho dokud je v příslušné oblasti co zlepšovat. 2) Provedeme analýzu všech slabých míst, a ta která budou vyžadovat významnější investici rozdělíme tak, abychom mohli sestavit rozvrh jejich zlepšování. 3) Všechna relevantní data zaznamenáváme do formuláře. Vždy bychom si měli uvědomit, že akční plán není jen prostý soubor nápravných opatření, ale je to také neustálá snaha o vnitřní hodnocení a sebekontrolu, které by měli vést k výraznému zlepšení a lepším výsledkům v příštím auditu.

268

Závěr V tomto článku jsem se pokusila přiblížit ojedinělou metodiku obsaženou v příručce Self-Audit Handbook for SMEs. Na závěr si dovolím zdůraznit v souladu s filosofií příručky, je třeba věnovat zvýšenou péči všem slabým stránkám. Naopak silné stránky mohou sloužit jako zdroje řešení problémů. Toto platí ve všech oblastech lidské činnosti, ale v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se to vyplatí nejvíce.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci jsou nezbytným prvkem kvality práce.

Použitá literatura [1] European commision. Self-audit handbook for SMEs. Office for official publications of the European Communities, Luxembourg, 1995. 280 s. ISBN 92-826-9366-X. [2] ŠEBESTOVÁ, Marie; STANĚK, Miroslav. Komentované vydání ČSN EN ISO 19011:2003 Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu. Praha: Český normalizační institut, 2003, 74 s, ISBN 80-7283-112-7. Poznámka: Zájemci o problematiku auditů podle Self-Audit Handbook for SMEs mě mohou kontaktovat na e-mailu: [email protected].

269

Vybrané faktory ovlivňující bezpečnost práce z hlediska řízení lidí Ing.Bc. Libor REJF, Csc. Ústav řízení a ekonomiky podniku fakulty strojní ČVUT v Praze Horská 3, 128 00 Praha 2 e-mail: [email protected] Klíčová slova: vlastnosti lidí, pracovní skupina, vztahy mužů a žen, osobní bezpečnost, úroveň vzdělání a bezpečnost práce Abstrakt: V práci jsou popsány vybrané faktory, které v poslední době nabývají na významu při formování pracovních kolektivů a mají vliv i na bezpečnost práce. Tyto faktory jsou: psychologické vlastnosti lidí, vztahy mužů a žen na pracovišti, zkušenosti z formování sportovních týmů, osobní bezpečnost pracovníků a úroveň vzdělání manažerů.

Úvod Při vyslovení pojmu bezpečnost práce se vybaví většině pracovníků zpravidla ochranné pomůcky a povinné školení o bezpečnostních pravidlech na pracovišti. V zemích EU je na bezpečnost práce poněkud širší pohled. Hodně problémů v oblasti bezpečnosti práce je způsobeno špatnými vztahy na pracovišti i přímo konflikty mezi pracovníky. Na téma vztahů mezi pracovníky i formování pracovních kolektivů již bylo napsáno mnoho knih a odborných článků. Rychlý rozvoj poznatků v přírodních i humánních vědách a vývoj společnosti přináší zákonitě i nové přístupy a pohledy na různé faktory, které jsou pro formování vztahů v pracovních kolektivech důležité.V této stati bych rád upřel pozornost na některé z nich, které podle mého názoru hrají a budou hrát v blízké budoucnosti důležitou úlohu při utváření vhodných vztahů v pracovních kolektivech a dosud jim není věnována pozornost, kterou si zaslouží. Jde o následující faktory : • psychologické vlastnosti lidí • vztahy mužů a žen na pracovišti • zkušenosti z formování sportovních týmů • osobní bezpečnost pracovníků • úroveň vzdělání manažerů

270

Vybrané faktory působící při formování pracovních kolektivů, které mají vliv i na bezpečnost práce Psychologické vlastnosti lidí V poslední době se hromadí množství poznatků z oblasti psychologických vlastností lidí.Zajímavým, často diskutovaným problémem je existence altruismu v lidské společnosti. Někteří autoři (např. Wilson [9] ) uvádějí, že hlavním důvodem pro existenci altruismu u jedinců je jeho důležitost pro skupinu, ve které se tito jedinci vyskytují. Nejčastěji tedy pro svoji rodinu či příbuzné, ale i pro ostatní skupiny lidí. Tyto skupiny jsou pak ve výhodě proti jiným, ve kterých altruističtí jedinci nepůsobí. Je tedy přirozené, že se přes nevýhodnost pro svého nositele a různé selekční tlaky altruismus stále u některých lidí projevuje. Ridley [7], který cituje i jiné autory, upozorňuje na skutečnost, že naše tendence chovat se altruisticky slouží ku prospěchu našich genů. Dále uvádí poznatky, které jsou pro působení lidí v kolektivu také velmi důležité. Jde zejména o následující skutečnosti : 1) V našem mozku sídlí centrum sociální směny, které posuzuje reciproční vztahy,umožňuje nám oplácet dobro dobrem a mít prospěch ze společenského života. 2) Naše skupiny jsou organizovány hierarchicky, jejich členové uznávají své postavení ve skupině. Tato hierarchie je nápadnější mezi muži než mezi ženami. 3) Lidé se i ve skupinách chovají sobecky, nesdružují se proto, aby prospívali jiným, ale proto, aby prospěli sobě. 4) Lidé rychleji a přesněji odhalí ve svém okolí egoisty než altruisty. 5) Ve skupinách je člověk pod velmi silným tlakem konformismu, učí se tak rychleji dělat to, co funguje. Díky tomuto tlaku je lepší koordinace mezi větším počtem lidí. Působí zde ovšem i velké riziko, že nakonec mohou vést slepí slepé. Z uvedených poznatků vyplývá velká křehkost vztahů mezi lidmi ve skupině (v týmu). Projevy altruismu ve skupině je třeba považovat, až na výjimky, za altruismus reciproční. Přesto je třeba zabývat se více osobnostmi členů skupiny z hlediska jejich nezištnosti a altruismu. Často dochází k nedocenění lidí s výše zmíněnými vlastnostmi na úkor členů skupiny, kteří na sebe neustále všemi způsoby upozorňují. Ve skupině je nutné počítat s tendencí utváření hierarchické struktury, která může napomáhat k dosažení cílů skupiny, ale také může být překážkou jejich dosažení. Je tedy třeba věnovat tomuto fenoménu zvýšenou pozornost. 271

Při koncipování činnosti pracovních skupin i týmů je vhodné věnovat ještě více pozornosti i osobním ambicím zúčastněných členů, protože je přirozené, že i u lidí, kteří jsou „ zápáleni pro věc“, jde téměř vždy o správné ocenění. Význam konformismu ve skupině je dvojznačný. Jednak je přirozený konformismus vhodný pro dobrou spolupráci a nekonfliktní vztahy ve skupině. Na druhé straně může vést příliš velká míra konformismu u členů skupiny k malé originalitě při hledání řešení neočekávaných problémů, které se při činnosti vyskytují. Vztahy mužů a žen na pracovišti Velmi citlivým a aktuální faktorem, který může významně ovlivnit spolupráci a dokonce i bezpečnost v kolektivu jsou vztahy mužů a žen uvnitř skupiny. V posledních letech je snaha řešit tyto vztahy v ČR zodpovědně. V roce 1998 bylo na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR zřízeno oddělení rovnosti mužů a žen. Dne 8.4.1998 vláda ČR svým usnesením č 236 schválila dokument o prioritách a postupech vlády ČR při prosazování rovnosti mužů a žen. V této oblasti je třeba více v praxi řešit zejména problém násilí na ženách, respektive potlačování tohoto násilí. To znamená hlavně předcházet různým formám násilí, pro pracovní kolektivy je zde významné zejména sexuální obtěžování a sexuální zneužívání. Problematika sexuálního obtěžování (sexual harassement – od toho v češtině vtipně, ale nevhodně přijatý výraz „sexuální harašení“) je problematika, která byla původně zdůrazňována v USA. Následně pak byla akceptována v EU i v jiných zemích. V americké literatuře se za sexual harassement označuje vztah jedné skupiny lidí, vyznačujících se vyzývavým chováním a druhé skupiny lidí, která je nucena chování první skupiny snášet. V USA je ovšem termín „harassement“ též spojen i s obtěžováním rasovým, náboženským, věkovým, apod. Řada autorů, především amerických, (např. Mac Kinnon [4]) tvrdí, že sexual harassement a jeho existence je důkazem podřízenosti žen vůči mužům. Ale jsou i jiní, kteří sexuální obtěžování považují za nástroj, který muži používají k tomu, aby si znovu vydobyli své dominantní postavení na pracovišti a odkázali ženy na jejich tradiční ženské role a domácí práce. Sexuální obtěžování pak spojují pouze se sexuálními návrhy mužů vůči ženám (obětem), kteří tím znepříjemňují jejich pobyt na pracovišti (např Hůlková [3]). Na druhé straně řada jiných autorů tvrdí, že sexuální obtěžování je výmysl feministek, že takové jednání vůči ženám je do značné míry přirozené a přináší je sám život. Obtěžování na pracovišti je pak pouze součástí dohody o práci.(např. Reilly [5]).

272

Je tedy zřejmé, že není jednotný názor co do obsahu ani rozsahu na sexuální obtěžování jako součást pracovněprávních vztahů. Nyní je v Zákoníku práce ČR s účinností od 1.3. 2004 stanoveno, co se rozumí sexuálním obtěžováním ( §1odst.9 a 10 ). Jde zejména o sexuální jednání, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby. Pro manažery, kteří chtějí předejít problémům se sexuálním obtěžováním, je důležité, aby se této problematice nevyhýbali a neodbývali ji jen nejapnými poznámkami, jak je to bohužel v ČR často zvykem. Je sice pravda, že jsou poměrně značné rozdíly jak v mentalitě lidí v různých zemích i ve vnímání, co je obvyklé a přípustné v této oblasti, tak i mezi populací jednotlivých zemí. To ale nesnižuje odpovědnost manažerů v této oblasti při sestavování kolektivů i při jejich vedení. Je důležité, aby vedoucí pracovníci šli sami příkladem.Také firemní kultura by neměla tolerovat nežádoucí jednání i v této oblasti. Zkušenosti z vytváření a stabilizace sportovních týmů Nejprve je třeba uvést, co rozumíme pod pojmem pracovní skupina a tým, tyto termíny bývají často vzájemně zaměňovány. Pracovní skupina je založena na klasickém „manažerském“ přístupu, kdy vedoucí má veškerou kontrolu, dělá klíčová rozhodnutí, deleguje pravomoci a dohlíží na práci svých podřízených a stanovuje kdy a jak se budou měnit cíle této skupiny. Tým není lehké přesněji definovat. Je to způsobeno obrovskou proměnlivostí a adaptibilitou, kterou pracovní týmy mají. Adair například uvádí následující definici týmu: Týmy jsou skupiny lidí, které spolupracují na plnění společného úkolu. Lidem ve skupině mohou být určeny různé pracovní role nebo jim může být dovoleno, aby si je rozdělili mezi sebou a měnili si pracovní úkoly podle vlastní volby, například jde-li o posádky lodí nebo letadel, výzkumné týmy, údržbářské čety a skupiny havířů. [1] Základním rozdílem mezi pracovní skupinou a týmem je výkon. Pracovní skupina spoléhá převážně na individuální příspěvek k celkovému skupinovému výkonu, zatímco pracovní týmy spoléhají na synergický efekt společného pracovního výkonu, jehož přínos je větší než prostý součet jednotlivých výkonů v pracovní skupině. Velké nároky a vysoké cíle, které jsou kladeny na sportovní týmy jak po stránce fyzické výkonnosti, tak po stránce psychické odolnosti, vytvářejí velmi náročné podmínky pro jejich vytváření i udržování. Bude jistě zajímavé 273

zamyslet se nad významem jednotlivých faktorů u sportovního týmu a nad aplikací těchto poznatků ze sportovní oblasti do sféry výroby a obchodu. Úspěšný sportovní tým lze charakterizovat následujícími body : [ 8 ] • • • • • • •

společný cíl oddanost vzájemně se doplňující role pravidla komunikace konstruktivní konflikt soudržnost způsob vedení týmu

Společný cíl. Skutečné týmy mají pouze jeden jediný cíl. Společný záměr. Nejčastější záměry se týkají výkonnostních cílů jako vyhrát Titul Mistra či účast ve finále. Toto je jejich celkový záměr a všechno ostatní se točí okolo něj. Všichni členové týmu ho pak plně podporují a dělají vše pro to, aby ho tým dosáhl. Oddanost. Zatímco na začátku sezóny je každý koncentrovaný na společný záměr, pouze zřídka lze říci to samé na konci sezóny. Oddanost je pravděpodobně jeden z nejdůležitějších faktorů, který odlišuje úspěšné týmy od těch ostatních. Je jednoduché říci, že chceme vyhrát titul. Ale vložit potom do naplnění tohoto záměru veškeré své úsilí je složitější záležitost, zvláště objeví-li se překážky nebo nepřízeň osudu, například zranění. Vzájemně se doplňující role. Každý tým se skládá z členů, kteří hrají své specifické role. Každý hráč má v družstvu svou úlohu a ostatní na něj spoléhají. V basketbalu to mohou být střelci, doskakovači, obránci, nahrávači, stavěči clon atd. Velkým problémem bývá, že některé role jsou okolím více oceňovány než ostatní. Úspěšný tým však ví přesně, které role jsou kritické pro úspěch týmu a je schopen je také náležitě ocenit. Pravidla komunikace. V oblasti komunikace je velmi důležitá čestnost a otevřenost členů týmu. Komunikace by měla probíhat o všem, co se týká týmu a to co nejčastěji. Je samozřejmé, že komunikace probíhá na hřišti i mimo něj. Konstruktivní konflikt. Tým musí být schopen udržet konflikt pod kontrolou a pomocí komunikace z něj načerpat co nejvíce poučení. Je naivní se domnívat, že v úspěšném týmu konflikty neexistují. Důležité je, aby se předmětem konfliktu nestal společný vytčený cíl. Soudržnost. Mnoho skvělých týmů tráví hodně času společně i mimo plánované akce. Členové týmu si bez problémů najdou důvody, proč být spolu a jít například do kina, studovat nebo se účastnit společné zábavy. Soudržnost znamená, že hráči jsou rádi ve společnosti svých spoluhráčů i ostatních kolegů.

274

Způsob vedení týmu. Velmi důležitou úlohu má trenér týmu. Jeho úlohou je prosazovat, rozvíjet, řídit, koordinovat a kontrolovat všechny výše zmíněné body. Jednou z jeho nejdůležitějších vlastností je pak důslednost. Trenér, který má potřebné znalosti, dovednosti a jinak skvělé osobní vlastnosti, avšak není důsledný, nebude ve své pozici úspěšný. Všechny zásady, které jsou uvedeny pro úspěšný sportovní tým, lze dobře implementovat pro formování pracovních týmů ve výrobě i jiných oblastech. Je zřejmé, že u většiny pracovních týmů nebudou tak extrémní podmínky jako při vrcholovém sportu. Proto se většinou tyto týmy neupínají jen k jednomu cíli. Oddanost týmu je naproti tomu velmi důležitá ve všech oblastech jejich působení. Také další zásada , aby se vzájemně doplňovaly role jednotlivých členů je velmi důležitá pro většinu pracovních týmů i když jistě nemůže platit pro všechny (např. oblast výzkumu atd.). Pravidla dobré komunikace jsou jednou ze stěžejních zásad všech efektivních týmů, bez jejich uplatňování v nich nelze využít synergický efekt práce Také konstruktivní kritika je velmi dobrým nástrojem pro hledání vhodných variant řešení problémů pro pracovní týmy ve všech oblastech. Zásada soudržnosti je poměrně specifická pro oblast sportu. Jistě se dá využít i jinde, ale v běžném životě mají pracovníci více zájmů, možností i povinností než aby chtěli i svůj volný čas trávit se svými spolupracovníky. Poslední zásada, a to způsob vedení týmu,je také velmi důležitá. Vedení každého z nich je ale velmi specifická otázka, která vyžaduje specifický přístup. Protože je literatura v této oblasti velmi bohatá, není třeba se ji dále věnovat. Osobní bezpečnost pracovníků V poslední době vzrůstá důležitost faktoru, který si dříve většina lidí příliš nepřipouštěla. Tím faktorem je osobní bezpečnost pracovníků. Trend zvyšujícího se násilí ve společnosti obecně i ve spojení s výkonem práce je částečně, jak se uvádí v masmédiích, daní za svobodu a za zvýšený počet cizinců na našem území. Je ale jistě spojen se zvýšeným stresem pracovníků i s vlivem kultury, která často prezentuje zbytečné násilí jako možné řešení problémů. Dalším faktorem je poměrně snadná dostupnost drog a zbraní, což je velmi nepříznivá kombinace s výše uvedenými faktory. Nepříznivou okolností je i televizní zpravodajství, které denně nabízí pohled na násilná řešení situací ve světě. U nás zatím na zvýšené násilí v souvislosti s pracovním posláním doplácí policisté, učitelé a vychovatelé. Je však třeba více o této oblasti informovat manažery, aby byli připraveni i na situace, které mohou být velmi nebezpečné. V oblasti násilného jednání lidí je velmi důležitá prevence. Je to také jediná racionální aktivita v této oblasti. Chtít řešit situaci ve chvíli, kdy se do kanceláře vřítí ukřivděný pracovník s pistolí v ruce je pozdě. Manažeři by měli

275

být více vzděláváni v umění jak odhalit v pracovní skupině člověka, který může být ostatním nebezpečný. Protože žádné násilí se neobjeví samo od sebe bez příčiny (pokud nejde o projev šílence) je reálné rozpoznat, který pracovník je nervově labilní a má sklony k násilí. Je důležité zajímat se ještě více o pracovníky už z prostého pudu sebezáchovy. Další preventivní opatření pro manažera je v komunikaci s podřízenými, vždy by měl jednat tak, aby neurazil jejich lidskou důstojnost. Důležité je, aby byly včas ve skupině rozpoznány syndromy šikany a poté byly odstraněny. Prozíravé je také citlivé, ale přímé jednání s pracovníky, které propouštíme. Obecně v rámci prevence by všichni lidé měli více naslouchat své intuici. Často se snaží racionálně odmítnout své obavy z tušeného nebezpečí a dostanou se tak do neřešitelných situací. Velmi precizně zpracovává tuto oblast pan Becker [ 2 ]. Jeho knihu „ Dar strachu“ doporučuji všem manažerům i ostatním pracovníkům Úroveň vzdělání manažerů Pro vytváření vztahů v pracovních kolektivech je klíčová role manažerů. Je třeba připustit, že na některých vysokých školách, které jsou zaměřeny technicky, je výuka humanitních předmětů, které rozvíjejí schopnosti práce s lidmi, dosud podceňována. Je třeba uvést několik významnějších argumentů, mluvících pro výuku humanitních disciplin na technických universitách : 1. Zvýšené nároky na schopnost komplexního chápání techniky v její souvztažností k ostatním oblastem života se dotýkají především otázek ekologických a etických. Samy hnací principy pokroku nemohou být perspektivně považovány za záruku trvale udržitelného vývoje. Ne vše, co je v určitém oboru technicky a vědecky možné, je v kontextu lidstva a poměrně omezených zdrojů této planety „zdravé“. Jelikož nelze uvažovat o žádném způsobu nějakého dozoru nad technikou, není jiné cesty, než vložit tyto zřetele (nikoliv hotové odpovědi!) přímo do mysli a svědomí každého technika. 2. V multikulturním světě člověk zdaleka nevystačí s komunikačními vzorci, které si přirozeně osvojí v sociálně a názorově poměrně homogenním prostředí vysokoškolské komunity. Rozhled po širokém poli humanitních věd pomůže nalézt potřebná „rozhraní“ ke komunikaci přes hranice vlastních názorů a vlastní kultury. 3. Výuka technických předmětů u studentů vyvolává představy o relativně jednoduchých a „měřitelných“ řešeních problémů, které často přenášejí i do společenské oblasti. Je třeba, aby si uvědomili, že reálný svět je složitější a technokratická řešení problémů se v humanitních a společenských vědách míjejí účinkem. 4. Pro budoucí manažery, kteří povedou pracovní kolektivy, je velmi důležité, aby měli hlubší poznatky z psychologie, sociologie i pedagogiky. Tyto disciplíny jsou i pro soukromý život vysokoškolsky vzdělaného člověka 276

v moderní společnosti nezbytné, protože musí více promýšlet svá rozhodnutí, aby sladil velké nároky pracovního zatížení s rozumným rodinným životem. 5. Humanitní předměty jsou nezbytné i pro osobní růst a zrání každého jedince. Je třeba, zvláště v mladém věku, se zamýšlet, které hodnoty jsou pro nás důležité a proč. Kam směřujeme, jakým způsobem chceme svých cílů dosáhnout. Velmi důležité je, aby studenti poznali sebe sama, klady i zápory své osobnosti a snažili se podle toho rozvíjet své schopnosti. 6. Jedním z hlavních cílů vzdělávání by měla být snaha rozvinout u studentů způsobilost k samostatné tvůrčí práci. Velmi dobré výsledky v oblasti výzkumu ve vyspělých zemích je třeba hledat i ve velmi variabilním studijním programu na vysokých školách. U studentů pak dojde k propojení poznatků i ze vzdálených oborů, což přispívá k novým pohledům na svět a k hledání a nacházení nových přístupů při řešení nastolených problémů. 7. Význam psychologie a filosofie je umocněn tím, že studenti dostávají v některých předmětech příliš přímočaré návody k jednání a myšlení. Jde například o předměty „marketing“ či „management“, kde jsou studentům zdůrazňovány zásady maximální efektivity času, dosahování maximálních zisků, vytváření co nejefektivnějších pracovních týmů atd. Tyto zásady jsou při pracovním jednání užitečné, ale člověk by se měl umět podívat na problémy i z jiné strany a prosazovat jen rozumnou míru pragmatismu. Z výzkumu, který byl proveden v r. 2003 na Strojní fakultě ČVUT Praha, jsou aktuální následující poznatky. [ 6 ] Rozsah výuky humanitních předmětů byl u studentů ( kteří nyní studují technickou universitu) na středních školách s velkou převahou 1 hodina týdně. Výuka byla téměř rovnoměrně rozdělena do všech čtyř ročníků střední školy. Výuka psychologie, filosofie a sociologie je zastoupena ve výuce prvního, třetího, čtvrtého a pátého ročníku na VŠ velmi málo. Zde je na místě zamyšlení, proč není využito vhodně času ve všech ročnících a není zajištěna rozumná návaznost humanitních předmětů. Z hlediska forem výuky se ukazuje, že studenti mají malou zkušenost s výukou humanitních předmětů. Například semináře jsou vhodnou formou výuky v případech, kdy studenti mají z daného předmětu solidní vědomosti a potřebují si je upevnit či poopravit diskusí a střetáváním názorů na semináři. Studenti však nemohou diskutovat o problémech o kterých dosud neslyšeli nebo o nich nepřemýšleli. Dnes je bohužel možné, a často to vidíme i v televizi, že při různých příležitostech diskutují o problémech lidé, kteří o nich nic nevědí a tak volí vodopád slov bez hlubšího smyslu. Někteří studenti si pak asi takto představují i diskusi na seminářích humanitních předmětů, což je tristní. Naproti tomu příjemně překvapili studenti tím, že e-learning zařadili až na poslední 277

místo z hlediska vhodnosti metod pro výuku humanitních předmětů. Tedy přes své velké fandovství pro počítače chápou, že je tato metoda pro výuku humanitních předmětů méně vhodná, i když ji nelze v dílčích aspektech zcela zavrhnout. Po zvážení problémů výuky humanitních předmětů je třeba konstatovat, že přes verbální ujišťování o důležitosti humanitních předmětů při technickém vzdělávání studentů není na fakultě zatím vytvořena celková koncepce výuky těchto předmětů. U povinných humanitních předmětů není zajištěna návaznost mezi nimi, takže pro některé techničtěji zaměřené studenty je obtížné se zamýšlet nad složitějšími problémy bez předchozích znalostí. Je to podobné, jako bychom v technických předmětech chtěli po studentech, aby narýsovali výkres bez znalostí norem. U nepovinných předmětů je jejich skladba dána momentálním zájmem a zaměřeností učitelů zajišťujících výuku. Poměrně neznalí studenti si pak často volí velice úzce zaměřené předměty a podle nich si dělají obraz o humanitních předmětech jako celku (tedy obraz velmi deformovaný). Závěr Je třeba konstatovat, že bezpečnost práce je ovlivňována i úrovní spolupráce a dobrými vztahy na pracovišti. Utváření vztahů na pracovišti je však natolik složité, že tato práce s omezeným rozsahem může obsahovat jen některé aspekty. Věřím, že jsem se soustředil na zajímavé a z hlediska budoucnosti i důležité faktory. V oblasti psychických vlastností lidí se neustále objevují nové poznatky. Vztahy mužů a žen jsou v centru pozornosti vlastně pořád, jsou důležitou součástí atmosféry na většině pracovišť a je s podivem, že některé otázky zde byly přehlíženy velmi dlouho. Myslím si, že i sportovní týmy mohou poskytnout dostatek zkušeností pro aplikaci u pracovních týmů. Osobní bezpečnost hraje v našem životě jistě důležitou úlohu, přesto si myslím, že o ní málo přemýšlíme a pro preventivní opatření v této oblasti neděláme téměř nic. Je také nutné zajistit co nejlepší vzdělání pracovníků, hlavně manažerů tak, aby se rozvíjeli jako harmonické osobnosti, které se dobře orientují nejen v technické oblasti, ale současně rozumí i záhybům lidské duše. Literatura: [1] Adair, J. Vytváření efektivních týmů. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994. [2] Becker, G. Dar strachu. Frýdek-Místek: ALPRESS, 1998. [3] Hůlková, R. Násilí na ženách. Praha: Sociální politika č.6, 1999. [4] Mac Kinnon, C.A. Sexual harassement for Working Women, Yale University, 1979. 278

[5] Reilly, M.T. A Paradigma for Sexual Harassement: Tovard theObtimal Level of Loss. Vanderbilt Law Review č.2, 1994. [6] Rejf, L. Výuka humanitních předmětů na Fakultě strojní ČVUT Praha. Praha: Masarykův ústav vyšších studií, 2003. [7] Ridley, M. Původ ctnosti. Praha: Portál, 2000. [8] Simaichl, Z. Vytváření efektivních týmů. Praha:DP ČVUT, 2000. [9] Wilson, E.O. O lidské přirozenosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1993.

279

Ergonomická optimalizace pracovního prostředí pro grafické a projekční práce. Ing. Dana RUBÍNOVÁ, Ph.D. Ústav konstruování, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně Technická 2, 616 69 Brno. e-mail: [email protected] Klíčová slova: optimalizace, ergonomie, pracoviště, konstruktér, grafik Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na optimalizování počítačového pracoviště grafika, projektanta, konstruktéra či designéra tak, aby se minimalizovala pracovní zátěž se všemi pro zdraví nepříznivými důsledky. Toto pracoviště má na rozdíl od klasického počítačového pracoviště to specifikum, že se jedná o složitější systém kladoucí vyšší nároky na uspořádání pracoviště. Soustava bude modelována s ohledem na antropometrické parametry člověka, pracovní polohu v sedě, souslednost pracovních pohybů konaných v manipulačním prostoru a vhodné optické charakteristiky prostředí. To vše se zvláštním zřetelem na užitnost a pracovní pohodu soustavy. Úvod Způsob práce projektanta, konstruktéra, designéra či grafika byl vždy determinován technickými možnostmi tvoření návrhu, v poslední době pak zejména stupněm vývoje informačních technologií a počítačovou vybaveností pracoviště. Protože je však tato práce vysoce specializovaná, nelze se spokojit s klasickým počítačovým pracovištěm běžným pro kancelářské a administrativní práce. Současný stav Většina dnešních grafických pracovišť má podobu, do které si je upravili samotní uživatelé s původním kancelářským vybavením. Obvykle nalezneme monitor s úhlopříčkou 17“ až 21“, standardní klávesnici, optickou myš a eventuelně malý tablet. Nejčastěji pracovník sedí na otočné pojízdné židli s opěradlem, za kancelářským stolem, na kterém v případě stále převažujících CRT monitorů není místo pro skicování a kresbu.

280

Rozbor problému: Grafické pracoviště musí odpovídat všem potřebám vznikajícím v jednotlivých etapách práce. Kvalitně vyřešené počítačové pracoviště eliminuje problémy vznikající z jednostranného zatížení pracovníka, racionalizuje posloupnost jeho činností a přispívá tak k optimální pracovní pohodě a výkonnosti. Grafické pracoviště vzhledem na vysokou specializaci práce se proto může od klasických počítačových pracovišť značně lišit. Nároky na takovéto pracoviště je samozřejmě určováno používanou výpočetní technikou, ale zejména periferiemi. Dalším specifikem kvalitního pracoviště je i prostor uzpůsobený předpočítačové přípravě - kresebné návrhy, ruční zpracování grafických předloh a výkresů. Návrh: Pro ergonomickou analýzu řešeného pracoviště použijme obecné ergonomické schéma Č – S – P pro orientaci v problematice vztahů dílčích prvků systému člověk, stroj, prostředí. Jsou na něm uvedeny nejdůležitější vazby, které je nutné z ergonomického hlediska řešit. Č TĚLO HK

S - el. energie - znalosti - zkušenosti

DK - trup - zrak

vstupní zařízení

P PROSTOR - stůl - sedadlo - úložné prostory - osvětlení

POČÍTAČ

- monitor - tiskárna

HK: horní končetina DK: dolní končetina

Obr. 1: Znázornění obecného ergoschématu pro případ grafického pracoviště

281

Definujme nyní jednotlivé prvky výše uvedeného systému. a) pracovní stůl Je základním prvkem každého počítačového pracoviště. V případě grafických prací je třeba uvažovat s několika pracovními (manipulačními rovinami): - manipulační rovina pro kresebnou práci - plocha pro klávesnici a polohovací zařízení - plocha pro umístění monitoru Z těchto rozdílných požadavků na výšky jednotlivých částí stolu vyplývá řešení v podobě víceúrovňového pracovního stolu. Často používaným řešením je pracovní stůl s podstavcem pro monitor a výsuvnou deskou pro klávesnici a myš. Toto však není nejvhodnější, neboť při potřebě ruční grafické práce je nutno výsuvnou desku zasunout, protože manipulační pole by bylo umístěno daleko od osy těla a činnost rukou by takto byla značně nepohodlná způsobující přílišné naklápění trupu směrem vpřed. Vhodnějším řešením je jednotná výška pracovní plochy (monitor samozřejmě vyvýšen – u LCD monitorů bez podstavce vzhledem ke stavitelné výšce), kdy má pracovník jednotnou pracovní plochu pro ovládání vstupních zařízení i pro ruční grafické a kreslířské práce. Ideální je výškově stavitelný stůl, není-li takový k dispozici, je možno kompenzovat individuální výškové nároky formou výškově stavitelné židle. Faktem je, že důležitější než absolutní výška pracovní plochy je vzájemná poloha desky stolu a předloktí. Obecně je třeba pro grafické práce vyšší nastavení desky stolu oproti práci s klávesnicí.

Obr. 2: Normalizované rozměry sedadla a doporučené výšky pracovní desky při práci na počítači – manipulační roviny (70 cm – klávesnice, 75cm – ruční grafické práce) [1] 282

b) sezení Základní pracovní polohou je sed. Sezení musí být pohodlné a zdravé ve dvou základním polohách – práci na počítači a ručních grafických pracích, kresbě. Základními parametry jsou výška a velikost sedáku, velikost a sklon zádové opěrky a případných područek. Sedadlo (pracovní sedadla obecně) by mělo umožnit pohodlné sezení a zejména sezení zdravé. Není možno zajistit, aby každý pracovník ze zdravotního pohledu střídal pracovní polohy, popř. zařazoval pracovní přestávky. Proto je potřeba u činností na počítači počítat s mnohahodinovým sezením. Podmínkou je tedy pohodlná pracovní židle, kterých je na trhu k dispozici dostatek. Ideální ergonomické parametry pro sezení jsou uvedeny na obr. 2. c) zorné podmínky Jedná se o dominantní smyslovou vazbu na pracovišti, která významně ovlivňuje zdravotní hodnocení pracoviště. Má velký vliv na únavu a tedy i na efektivitu práce. Proto je nutné minimalizovat namáhání zraku, protože jeho únava působí na celkovou únavu pracovníka. Je třeba brát v úvahu známé souvislosti: vzdálenost očí a monitoru, osu pohledu a zorné pole = Č, vyzařování monitoru a frekvence = S, světelné podmínky a barevnost = P.

Obr. 3: Zorné pole při sledování monitoru. Požadavek: čtená informace kolmá na osu pohledu.

283

d) vstupní zařízení Primárním vstupním zařízením je klávesnice. Objevují se ergonomicky vylepšené klávesnice – rozdělené na dvě či více vzájemně pohyblivých částí nebo zvlnění klávesnice a vzájemné natočení sestavy kláves. Toto řešení vychází ze snahy optimálně měnit vzájemné natočení rukou a klávesnice a tím optimálně ovlivnit polohu těla při práci. Vstupními polohovacími zařízeními určujícími polohu a pohyb kurzoru na pracovní ploše, neelementárnějšími nástroji pro grafické i konstrukční práce, jsou myš a tablet. Dalším vstupním zařízením pro digitalizaci obrazu je skener. e) světelné podmínky a barevnost Zcela zásadní pro grafické práce. Mají velký vliv na únavu (fyzickou, smyslovou i psychickou). Důležité jsou však nejen světelné podmínky, ale taky barvy okolí, hlavně barva krytu monitoru a barva pozadí za monitorem, protože to jsou momenty významně ovlivňující vnímání barev a barevných poměrů. Je tedy nutné nastavit optimální světelné podmínky a zejména zajistit rovnoměrnost správný směr osvětlení. S tím souvisí potřeba zajištění světelné stálosti během celé pracovní činnosti. normální zorné pole

optimální zorné pole

zorné pole displeje

stolní tablet

pohodlný dosah modulová klávesnice

Obr.4: Půdorys navrženého řešení grafického počítačového pracoviště Závěr Ergonomie nemůže být redukována na respektování antropometrických a fyziologických parametrů člověka, ale musí respektovat i pracovně procesní, psychologické a sociologické nároky: je zřejmý rozdíl mezi nároky a potřebami 284

klasického počítačového pracoviště a grafického pracoviště. Zavedení komplexního přístupu se zaměřením na specifika pracovního procesu je hlavním motivem výše uvedeného návrhu. Výsledkem by mělo být pracoviště samozřejmě ergonomicky bezchybné, respektující specifika grafické práce na počítači. Použitá literatura [1] CHUNDELA, Lubor. Ergonomie. 2.vyd. Praha: Ediční středisko ČVUT, 1990, 220 s., ISBN 80-01-00327-2

285

Systémové prístup k riešeniu bezpečnostných problémov Doc. Ing. Milan SABO, PhD., Ing. Xénia VRÁBEĽOVÁ Materiálovotechnologická fakulta STU v Trnave, Paulinská 16, 917 24 Trnava e-mail: [email protected] Kľúčové slová: systém, podsystém, prvok, systémový prístup, bezpečnosť, spoľahlivosť Abstrakt: v príspevku je analyzovaná významná interakcia medzi systémovým inžinierstvom a bezpečnosťou systémov. V príspevku zdôrazňuje systémový prístup k riešeniu spoľahlivosti a bezpečnosti systémov, ale najmä systémov zaisťujúcich bezpečnosť so zvláštnym dôrazom na bezpečnosť osoby ako operátora. Popisuje sa trojúrovňová metóda návrhu systému, ktorá je založená na systémovom prístupe. Úvod Prelom dvadsiateho storočia sa môže považovať za začiatok obdobia vedeckotechnickej revolúcie. Zásadnou okolnosťou je, že okolo roku 1950 vznikajú úplne nové vedné odbory, ktoré následne výrazne ovplyvnili ďalší vedecký a technický vývoj. Rok 1948 je považovaný za rok zrodu kybernetiky (N. Wiener) a v rokoch 1949 až 1952 vzniká teória systémov (L. von Bertalanffy). Zrod týchto vedných disciplín nebol náhodný, bol to dôsledok rozvoja ľudského poznania a myslenia a potreba riešiť zložité problémy na štruktúrne zložitých objektoch. Päťdesiate roky sú aj obdobím vzniku systémového prístupu, ktorý má nezastupiteľné miesto nielen v teórii systémov a v kybernetike, ale dnes prakticky vo všetkom, čo človek koná. Je to spôsob myslenia, ktorý spočíva v komplexnom chápaní javov v ich vnútorných a vonkajších súvislostiach, rešpektuje premenlivosť vecí a procesov v čase a u všetkých sleduje určité cieľové chovanie. Pojem systém je nielen gramatickým jadrom veľkého počtu slovných spojení, ale i významovou kategóriou, ktorá vznikla a rozvíja sa ako sprievodca dosiahnutých poznaní, charakteristík zámerov a vysvetlení prístupov k riešeniam. V týchto súvislostiach sa pojem systému nemohol vyhnúť ani úsiliu o usporiadanie tvarov (pojmov) a významov, v ktorých sa vyskytuje s tým, že usporiadanie pojmov a významov je racionálnou základňou pre ich využitie. Čo je teória systémov? Jedno ďalšie vymedzenie situáciu príliš neovplyvní. Veľmi všeobecne a trochu vecne možno konštatovať: „Teória systémov je teoreticko-filozofická vedná disciplína, ktorá sa na všeobecnej úrovni a komplexne zaoberá všetkým, čo súvisí s existenciou, štruktúrou,

286

vlastnosťami, ovplyvňovaním a abstraktných objektov“.

a

chovaním

štruktúrovaných

reálnych

Všeobecná teória systémov sa predovšetkým zaoberá: - tvorbou všeobecnej systémovej terminológie tým, že logicky vymedzuje pojmy ako systém, sústava, prvok, väzba, interakcia, štruktúra, okolie sústavy, chovanie sústavy alebo systému, atď., - vyšetrovaním podmienok existencie sústav alebo systémov a ich vlastností, ako ovládateľnosť, regulácia, stabilita, spoľahlivosť, možnosť testovania, chovania, atď., - vymedzením cieľového chovania sústav, možnosťami vzniku odchýlok od cieľového chovania, a im zodpovedajúcim rôznym typom chovaní, - štúdiom matematického izomorfizmu medzi rôznymi systémami alebo sústavami, - tvorbou systému na sústavách, - štúdiom cieľov sústav a metódami testovania ich chovania a štúdiom mnohých ďalších aspektov na sústavách a systémoch. Bezpečnostné systémy Bezpečnostné systémy pre osoby, zariadenia a postupy sa špeciálne vyvíjajú vzhľadom na výrobný systém (termín „výrobný systém“ sa tu používa vo všeobecnom zmysle. Namiesto slova „výrobný“ môže byť použitý iný ľubovoľný názov konkrétneho systému avšak s ohľadom na systém, pre ktorý sa navrhuje bezpečnosť) predovšetkým s cieľom zvýšenia bezpečnosti jeho obsluhy (zamestnancov). Realizácia bezpečnostného systému (bezpečnostnej techniky) si môže vyžadovať radikálnu rekonštrukciu (reorganizáciu) výroby. Častejšie však takéto zmeny majú evolučný charakter, pretože sa aplikujú na činný výrobný systém. Samozrejmé, že sa nedá vylúčiť ani úplná prestavba výrobného systému, ale toto je len jedna z možností z hľadiska požiadaviek na aplikáciu bezpečnostnej techniky. Cieľom doteraz uvedeného je poukázať na všeobecnú „systémovú“ metodológiu užitočnú aj pri vývoji a realizácii bezpečnostného systému a súčasne pomôcť prekonať ťažkosti pri tzv. „prvom kroku“ v procese vývoja systému. Je zrejmé, že zaistenie bezpečnosti systému je v súčasnosti nevyhnutné. Mnohé a nielen veľké podniky prišli k tomuto záveru a začali zriaďovať skupiny pre bezpečnostnú techniku, vydávať bezpečnostné smernice, zaobstarávať si špeciálne bezpečnostné vybavenie atď. Avšak na mieste je i otázka: „Ako sa bezpečnosť využije pri zvyšovaní produkcie, ochrany zamestnancov, tvorbe predpisov, zaobstarávaní strojov a zariadení atď.? Z doterajších skúseností vyplýva, že je potrebné mať navrhnuté postupy (metódy) pre hodnotenie

287

efektívnej návratnosti investícií do bezpečnosti. Pri obmedzených výdavkoch na zvyšovanie bezpečnosti treba tieto plánovať s čo najväčšou efektívnosťou. Všeobecný systémový prístup V literatúre sú popísané rôzne varianty systémového prístupu zohľadňujúce ako konkrétne problémy bezpečnostnej techniky, tak aj na všeobecné problémy systémovej techniky. Pre všetky varianty sú charakteristické tri nasledujúce zvláštnosti: 1. Všeobecné logické postupy umožňujú množstvo rozličných interpretácii v závislosti od aplikácie. 2. Stanovuje sa v nich návrh riešenia od celkovej úrovne až po návrh dielcov (súčiastok). 3. Postupy majú charakter spätnej väzby. Úroveň

Vstup

I.

Funkcia a cieľ alternatívnych systémov

Štúdium a hodnotenie Formulovanie alternatívnych úloh systému systémov

II.

Úlohy systému; funkcie, koncepcie a metódy alternatívnych podsystémov

Štúdium a hodnotenie alternatívnych podsystémov

III.

Činnosť

Vystúp

Varianty podsystémov

Štúdium a hodnotenie Varianty podsystémov; návrhy Navrhovanie alternatívnych návrhov alternatívnych podsystémov detailov detailov Vstup

systém

výstup

Obr. 1 I. úroveň analýzy systému I1

1. Podsystém

O1

I2

2. podsystém

O2

····

IN

N. podsystém

Ii - vstup i-eho podsystému; Oi - výstup i- eho podsystému; N - číslo podsystému Obr. 2 II. úroveň analýzy systému

288

ON

I11

O11

I21

O21

IN1

ON1

I12

O12

I22

O22

IN2

ON2

I1M

O1M

I2M

O2M

INM

ONM

....

Iij – vstup i-teho podsystému j-tej alternatívy; Oij – výstup i-teho podsystému jtej alternatívy N – číslo alternatívy; predpokladá sa konštantné pre všetky podsystémy Obr. 3 III. úroveň analýzy systému Z týchto zvláštnosti je druhá najvýznamnejšia pre proces navrhovania. Treba zohľadniť, že nie všetky systémy možno detailne analyzovať, pretože je to náročné na financie a čas. Určenie okamžiku, v ktorom treba začať riešiť detaily, je rozhodujúce pre úspešný návrh systému. Základom metodológie pre navrhovanie systémov môže byť tu uvedená trojúrovňová metóda. V tabuľke 1 sú uvedené tri úrovne, určené pre vstup, realizáciu a výstup na tej ktorej úrovni. Trojúrovňová metóda môže byť využívaná vedením podnikateľského subjektu aj na riadenie, pretože umožňuje eliminovať zbytočné činnosti. Toto je pozitívum pre systémových inžinierov a projektantov, pretože pre nich nemá zmysel zaoberať sa detailmi viac, ako je potrebné na danej úrovni. Práce na jednej úrovni musia byť celkom skončené, vrátane dokumentácie a len potom možno prejsť na nasledujúcu úroveň. Takto sa vylúči nebezpečenstvo uviaznutia riešenia v detailoch. Na tomto princípe je možné navrhnúť aj viac úrovňové metódy, napr. so štyrmi alebo piatimi úrovňami. Väčší počet úrovní sa reálne využíva vo veľkých a zložitých projektoch. Idea je pritom rovnaká, pretože ako významná je dĺžka riešenia tak, je významná kvalita vlastného riešenia. Napríklad, zdokonalenie bezpečnostných zariadení je zbytočné pre nové automatizované zariadenie a mohlo by skomplikovať (zhoršiť) úroveň ochrany zamestnancov. V zásade sa proces návrhu detailov sa má realizovať na III. Úrovni, pretože proces návrhu systému a podsystémov sa má vykonávať na I. a II. úrovni. Na obrázkoch 1, 2 a 3 sú znázornené princípy analýzy na úrovniach I., II. a III. Pričom je dôležité, pochopiť, že po každej etape analýzy je nevyhnutná nová etapa syntézy pre správne zhodnotenie návrhu každého podsystému

289

a súčiastky, ak pri tom je realizovaný kompromis medzi návrhom podsystémov a (alebo) súčiastkami. Na obr. 1 sú zobrazené charakteristiky pre úroveň I., teda ciele a funkcie systému. S dôrazom na to čo by malo byť riešené a akým spôsobom to má byť riešené. Doporučuje sa neformulovať úlohy s ohľadom na metódy riešenia, ktoré majú byť alebo by mohli byť použité. Napríklad „zníženie počtu nehôd o 10 % za rok“, čo je prípustný cieľ systému, s využitím „efektívneho systému školení“, Avšak výchova nie je cieľom, ale iba prostriedkom na dosiahnutie efektívneho výsledku, teda nemôže byť výsledkom. Takýmto spôsobom, sa na úrovni 1. realizuje zameranie na výsledok a nie na spôsob ako ho dosiahnuť. Z obr. 1 vyplýva čo všetko môže zmeniť vstup na výstup, vrátane chápania systému. Na obr. 2 je znázornené logické rozdelenie systému na podsystémy. V smere šípky sa môže isť od jedného podsystému k ľubovoľne inému a tak sa vyjadrujú ich možné väzby. Pre jednoduchosť je zobrazený len jeden smer, pretože mnohé logické procesy sú popisované takýmto modelom. Vzhľadom na označenia na obrázku sa môže písať: Ii+1 = Oi; pre všetky i

(1)

To znamená, vstup hocktorého podsystému je analogický výstupom predchádzajúceho podsystému. Opäť je zdôraznené, že akákoľvek konkrétna úprava musí byť vykonaná v každom podsystéme, lebo spojenie podsystémov tvorí celý systém. Pri analýze je výhodné predpokladať, že dva podsystémy neplnia rovnaké funkcie. Formálne sa môže napísať: Oi = Ti(Ii)

(2)

kde Ti(x) je funkčná úprava vstupu x i-teho podsystému. Inými slovami, výstup i-teho podsystému je vytvorený zo vstupu x v závislosti od zmien Tí(·), ktoré vykonáva tento podsystém. Model systému vyjadrený matematickou formuláciou, zvýši presnosť vyjadrenia interakcii jeho elementov. Abstraktný matematický model môže byť použitý v optimalizačných procesoch pri schvaľovaní riešení. Aj tu použitá symbolika služi iba na ilustrovanie trojúrovňovej metódy navrhovania. Ďalší stupeň zložitosti vzniká na úrovni III., ako je to znázornené na obr. 3. Na tejto úrovni sa každý podsystém zmení na súbor alternatív. Akákoľvek z nich alebo ich kombinácia môže byť optimálnou. Systémový inžinier musí rozhodnúť, koľko a aké alternatívy treba preskúmať pre ten ktorý podsystém. Skutočne, ak existuje n alternatív pre každý z N podsystémov, tak potom existuje nN riešení, avšak za predpokladu, že je možné prijať iba jednu z alternatív pre každý podsystém. Ak sa pripustí, že prínos dvoch alebo viacerých podsystémov môže byť len suboptimálny, potom pri ich spojení 290

do jedného celku, teda systému môže byť ich prínos optimálny. Optimálnosť návrhu systému, podsystémov a súčiastok je závislá na nevyhnutnosti zapojenia celého arzenálu kvalitatívnych a kvantitatívnych metód do riešenia tak náročných úloh ako je príprava riešenia a návrh systému najmä bezpečnostného systému Trojúrovňový prístup k návrhu systémov Trojúrovňový prístup je jednou z kvalitatívnych metód riešenia pre väčšinu úloh. Pri pohľade na obrázok 3, problém vyzerá tak, že jeho riešenie môže začať na úrovni III. Avšak namiesto jednej úlohy na úrovni III. pred riešiteľmi vyvstane obrovské množstvo takýchto úloh, teda po jednej pre každý z možných cieľov systému a po jednej pre každú z alternatívu podsystémov (pozri obr. 3). Samozrejme, že ciele systému sa môžu počas riešenia aj niekoľko krát meniť najmä podľa toho, ako sa začne s procesom analýzy. Tieto zmeny sú často následkom približovania. Avšak pravdepodobnosť zmeny základných koncepcií sa podstatne zmenšuje pri systémovom prístupe k navrhovaniu. Ak sa preskúma trojúrovňový prístup k navrhovaniu systémov aplikovaním dvoch všeobecne známych metód, teda postupu po krokoch a postupu využitia spätných väzieb sa dopracujeme k postupu uvedenom na obr. 4. Na obrázku sú uvedené základné etapy prác pri navrhovaní systému na všetkých troch úrovniach. Po realizácii prác všetkých etáp na jednej úrovni sa prijíma rozhodnutie opakovať práce so spresnenými základnými údajmi alebo sa prejde k realizácii prác nasledujúcej úrovni. Ako bolo poukázané skôr, najväčšiu zodpovednosť za správnosť postupu riešenia návrhu má systémový inžinier.

291

určenie cieľov systému definícia stupňa efektívnosti úroveň I. zistenie alternatívnych funkcií systému vyhovujúcich cieľom odmietnutie nedosiahnuteľných cieľov áno revidovať? nie rozloženie na podsystémy a určenie funkcií pre každý systém zlúčenie do systému zistenie odporujúcich si funkcií podsystémov vyhľadávanie kompromisov (bez podrobností)

úroveň II.

hodnotenie alternatív podľa ekonomickej efektívnosti áno revidovať? nie schválenie rozhodnutí na základe daných informácií áno revidovať? nie definovanie charakteristík podsystémov (predbežný návrh). kto, kde, kedy, prečo, ako, koľko atď. Zistenie alternatívnych cieľov a komponentov, vyváženie vo vnútri a medzi podsystémami Hodnotenie alternatív podľa ekonomickej efektívnosti Prijatie riešení pre danú štruktúru úroveň III.

áno revidovať? nie Podrobné vypracovanie návrhu Hodnotenie podrobného návrhu

áno revidovať? nie Zavedenie. Obsluha.

Obr. 4 Program prác pri trojúrovňovej metóde. 292

Úroveň I. Na prvej úrovni treba presne definovať ciele systému a jeho funkcie, ktoré musí systém dosiahnuť resp. plniť. Dôležité je, aby požiadavky kladené na systém, boli reálne a boli v súlade s požiadavkami na objekt, pre ktorý je systém určený. Napríklad, úplné vylúčenie nehôd v letectve by mohlo byť cieľom všetkých podnikateľských subjektov. Ale je vôbec možné stanoviť si takýto cieľ pre vyhodnocovanie efektívnosti systému bezpečnostnej techniky? Ak na úplné odvrátenie akejkoľvek havárie sú potrebné neúmerne veľké výdavky, potom takýto cieľ je prakticky nepoužiteľný ako kritérium kvality riešenia. Je nevyhnutne, aby kritériá efektívnosti riešenia boli v praxi použiteľné, viazané s požiadavkami na bezpečnostné systémy a nezávislé od počtu nehôd. Kritéria efektívnosti musia byť také, aby sa na ich základne mohli realizovať korekcie systému bezpečností, ale nie výrobného procesu. Nereálne alebo nemerateľné požiadavky kladené na bezpečnostný systém podstatne komplikujú riešenie problému. V tomto príspevku nebudú kritizované mnohé dobre navrhnuté bezpečnostné systémy, iba sa bude poukazovať na to, že činnosť úrovni I. môže byť užitočná pri priechode na nasledujúcu úroveň II. Táto činnosť spočíva v zostavení úplného zoznamu úloh bezpečnostného systému. Tento zoznam má byť maximálne konkrétny bez detailného riešenia, ktoré je charakteristické pre úroveň II. V nasledujúcom sa presne vysvetlí význam stanovených úloh, pričom je nevyhnutné presne definovať všetky pojmy a termíny, ktoré je možné chápať nejednoznačne. Napríklad, termíny „nehoda, úraz, neželaná udalosť“ atď. môžu mať špecifický význam pre konkrétnu prevádzku. Všeobecné pojmy, ako „zníženie počtu nehôd“, musia byť v tejto etape definované presne a pokiaľ možno kvantitatívne. Keď je pri prvom priblížení sú spresnené úlohy systému, je potrebné v medziach I. úrovne vyjasniť funkcie systému, ktorých plnenie zabezpečuje dosiahnutie stanovených cieľov. Napríklad, ak je medzi úlohami uvedená potreba zlepšenia prípravy zamestnancov v oblasti bezpečnostnej techniky, tak potom výcviková činnosť bude jedna z funkcií systému na zaistenie bezpečnosti. Je to jedna z podmienok metódy, keď po viac menej presnom výpočte funkcií sa nenavrhuje, ako sa tieto funkcie musia plniť. Spracovanie zoznamu funkcií je prvým krokom pri analýze systému. Cieľom spracovania zoznamu je, aby boli pochopené stanovené úlohy. Táto etapa sa často využíva na navrhnutie podstatného riešenia, ktoré musí byť schválené pri prechode na úroveň II. Napríklad, štúdium ekonomickej stránky produktu dovoľuje formulovať finančné obmedzenia pri návrhu systému. Pretože realizácia všetkých funkcií môže byť príliš drahá, vzniká nevyhnutnosť 293

kompromisného návrhu rozpočtu. Je samozrejmé, že nie sú ešte známe všetky budúce náklady, pretože návrh systému ešte nebol detailne spracovaný. Predsa je však hneď zrejmé, že určité funkcie a úlohy systému sú ekonomicky neprijateľné a ich neriešenie umožňuje ušetriť čas pri návrhu systému. Na prvý pohľad to vyzerá tak akoby neexistovala vonkajšia úroveň I., pretože sa často na nej nerealizujú riešenia a definovanie cieľov systému sa vykonáva bez náležitého zdôvodnenia. Toto je nebezpečná situácia najmä, ak v procese navrhovania sa zúčastňuje veľký počet riešiteľov. Presné definície úloh a pojmov, ktoré sú zbavené protirečení a nerealistických cieľov, je nevyhnutné ako pre nasledujúcu činnosť, tak i pre presné chápanie cieľov a určenia systému. Pretože všeobecné otázky stratégie riešené na úrovni I., musia byť pri prechode na úroveň II schválené vedením na vyššom stupni riadenia. Úroveň II. Rozhodnutie prejsť na úroveň II. sa vykoná vtedy, keď je zrejmé, že ďalšia práca na úrovni I. už nie je efektívna s ohľadom na spotrebu času na ďalšie riešenie. Na úrovni I. sa vo väčšine prípadov schvaľujú všeobecné problémy riadenia, ale najmä riešenie ekonomických otázok. Na úrovni II. si schvaľovanie riešení vyžaduje detailnejšiu analýzu, aj keď v menšej miere zdôvodňovania, avšak sa potláča zasahovanie osôb na vyššej úrovni administratívneho riadenia v tejto etape riešenia. Funkcie systému, stanovené na úrovni I., slúžia na úrovni II. ako východiskové podklady pre ďalšie analýzy. Systém je rozdelený na podsystémy a každý bude analyzovaný z hľadiska funkcií (cieľov), ktoré musí plniť. Väzby medzi podsystémami musia byť usporiadané tak, aby pri zlúčení vytvorili systém zaisťujúci bezpečnosť. V tejto etape sa môžu vyskytnúť i konfliktné podsystémy. Konfliktné situácie vznikajú vo dvoch prípadoch, ak: 1) dva podsystémy plnia rovnakú alebo veľmi podobnú funkciu; 2) funkcia jedného podsystému nepriaznivo pôsobí na činnosť druhého podsystému. V tejto etape sa podsystémy hodnotia, iba podľa všeobecných charakteristík a veľkosti nákladov. Pri navrhovaní alternatívnych prostriedkov na realizáciu cieľov systému môže byť užitočná metóda tzv. „útokov na mozog“. Pri tomto nemajú byť vopred vybrané alternatívy, nakoľko toto znižuje efektivitu práce a bráni navrhnutiu potenciálne vhodnejších riešení. Po skončení týchto prác treba posúdiť zlúčenie podsystémov do systému a možnosť nerealizovania niektorých podsystémov. Posúdenie nákladov na realizáciu možných alternatívnych riešení býva veľmi ťažké. Ešte o niečo ťažšie je posúdenie ich efektívnosti formou úspor 294

či zníženia počtu nehôd. Avšak aj takéto faktory sa musia s tým alebo iným stupňom presnosti vziať do úvahy pri úprave riešení so zreteľom na možné alternatívy. Súpis cieľov a efektívnosti je najlepším spôsobom riadenia procesu myslenia človeka, navrhujúceho riešenia. Aj keď posudzovanie nemusí byť veľmi presné, ukazuje sa užitočný sám proces posudzovania. Z tohto dôvodu pre každú alternatívu je potrebné posudzovať náklady a „ukazovatele efektívnosti“. Nie je potrebné, aby ukazovatele efektívnosti mali fyzický význam taký, ako napríklad zníženie počtu nehôd, ale musia byť vyhovujúce pre posúdenie podsystémov z hľadiska plnenia cieľov systému, sformulovaných na úrovni I. Po prijatí riešení a možno po vynechaní niektorých podsystémov z ďalšieho riešenia, treba analyzovať ako sa to prejaví na činnosti celého systému. Je to nevyhnutné, pretože podsystémy sú vzájomné zviazané. Napríklad z hľadiska ekonomickej efektívnosti, je zrejmé, že podsystém kontroly bude veľmi drahý, a sám o sebe nemôže zabezpečiť podstatné zvýšenie bezpečnosti systému. Zdá sa, že takýto podsystém treba stiahnuť z riešenia. Ukazuje sa však, že pri vyšetrovaní jeho vplyvu na celý systém i podsystémy v rátane podsystémov hodnotenia a korekcie, nebudú tieto fungovať vyžadovaným spôsobom, ak v systéme nebude podsystém kontroly. Z doteraz uvedeného vyplýva, že schvaľovanie výberu alternatívnych podsystémov na úrovni II. Sa má realizovať formou procesu postupného približovania. Po skončení prvej kontroly návrhu podsystémov sa môže prejsť na úroveň III. Môže sa však stať, že nie sú identifikované všetky vlastnosti a funkcie podsystémov preto môže byť užitočné pridanie doplňujúcich podsystémov, pretože nemôžu byť identifikované všetky vzťahy medzi podsystémami. Tento proces analýzy je užitočné opakovať. To je analogické čisteniu kvapaliny, ktorá sa veľakrát filtruje rôznymi filtrami, aby sa dosiahla jej čo najväčšia čistota. Práca na úrovni II. môžeme považovať za dokončenú vtedy, keď návrhár systému prichádza k záveru, že opakovanie analýzy už nemá opodstatnenie. Varianty nerealizovaných podsystémov sú na tomto stupni riešenia vytriedené a teda sa ani neskúmajú na úrovni III. Úroveň III. Na úrovni III. sa realizuje detailné spracovanie návrhu systému. Pritom sa musia zohľadňovať ako vnútorné, tak aj vonkajšie vzťahy medzi podsystémami. Takto vznikajú nové charakteristiky pre proces posudzovania. Na tretej úrovni sa práce skladajú z dvoch etáp a to z : - predbežného spracovania a - detailného rozpracovania.

295

Pri predbežnom spracovaní niektoré detaily môžu zostať neriešené a pripúšťa sa celková neúplnosť detailizácie. Cieľom tohto je zvýšenie efektívnosti riešenia a to vyvarovaním sa riešenia nepodstatných detailov podsystémov. Pri predbežnom spracovaní sa využíva postup porovnávania alternatív podľa ekonomickej efektívnosti riešenia tak, ako na úrovni II. Ale teraz znalosť detailov poskytuje možnosť presnejšie určiť náklady a prínosy. Aj v tejto etape riešenia môže vzniknúť potreba návratu k základným požiadavkám na systém, za účelom spresnenia určených charakteristík a podmienok na predchádzajúcej úrovni. Podmienkou ukončenia prác na návrhu systému na úrovni III. je, že systém má byť navrhnutý tak, aby bola možná jeho bezproblémová realizácia. Potom sa systém zrealizuje a organizuje sa obsluha fungujúceho systému. Po realizácii systému treba trvale posudzovať kvalitu funkcie bezpečnostného systému a podľa výsledkov posudzovania treba realizovať potrebné korekcie za účelom zdokonaľovania činnosti systému. Z uvedeného sa dá konštatovať, že popísaná trojúrovňová metóda navrhovania systémov umožňuje navrhovať efektívne a spoľahlivé bezpečnostné systémy. Treba však pripomenúť, že po uvedení systému do činnosti je treba podrobne analyzovať prvky bezpečnostných systémov, vhodnosť organizačných opatrení, potrebných pre správnu činnosť bezpečnostného. Záver Problematika systémového prístupu k riešeniu problémov bezpečnosti pri návrhu systémov je veľmi efektívna a jej najväčšia prednosť spočíva v prevencii neželaných udalosti pri činnosti alebo obsluhe systému už prvých etapách jeho života, teda v etape prípravy a návrhu. Takýto postup vyhovuje moderným názorom na bezpečnosť, ktoré spočívajú v predchádzaní neželaných udalostí a nie v riešení ich následkov. Tento príspevok bol spracovaný v rámci riešenia projektu VEGA č. 1/2112/05 a prezentuje čiastkové výsledky riešenia projektu. Zoznam bibliografických odkazov [1] Sabo M.: Základy bezpečnostného inžinierstva. Vydavateľstvo STU Bratislava. 2004, 177 s. ISBN 80-227-225- 2004 [2] Braun D.: Analiz i razrabotka sistem obespečenija techniky bezopasnosti (Sistemnyj podchod v technike bezopasnosti). Mašinostrojenie, Moskva, 1979.

296

[3] Sabo, M.: Uplatňovanie systémovej bezpečnosti práce v podniku. In: Zborník prednášok z 2. medzinárodného sympózia „Kvalita a spoľahlivosť strojov“ (Quality and Reliability of Machines), Mechanizačná fakulta SPP v Nitre, Nitra 1997 [4] Vrábeľová X. Sabo M.: Vplyv ľudského faktora na spoľahlivosť systému. In: Arpos, č. 18 - 19.s. 36 - 39, ISSN 1335-5910

297

Nové metody a přístupy určené pro vyšetřování kořenových příčin selhání lidského činitele v procesním průmyslu RNDr. Petr SKŘEHOT, Ing. Kateřina MALČÍKOVÁ Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Abstrakt Vyšetřování příčin vzniku nežádoucích událostí v 80% případů končí zjištěním, že se na jejich vzniku podílel lidský faktor. Obvyklý přístup vyšetřování příčin selhání člověka se ale často zastavuje na úrovni, při které jsou definovány pouze obecné příčiny chybného jednání. Následným detailním rozborem však odhalujeme, že tyto příčiny představují pouhé následky působení příčin vyšších řádů, tzv. kořenových příčin. V praxi představuje proces identifikace kořenových příčin náročný úkol vyžadující nejen důkladnou analýzu celého systému řízení a bezpečnosti, ale také odhalení individuálních psychosomatických vlivů nebo řady aspektů, jež působí uvnitř pracovního kolektivu. Pro tento účel proto vyvíjíme nový nástroj – Metodu identifikace příčin selhání, která snadno a rychle umožní nejen identifikovat kořenové příčiny selhání lidského činitele, ale také kvantifikovat pravděpodobnost jejich správného určení. Historické souvislosti Problematika lidského činitele, tj. interakce člověka a jeho pracovního prostředí, je stále více chápána jako oblast s rozhodujícím vlivem na bezpečnost provozu zařízení a technologií. Historicky nejdelší zkušenosti máme v tomto směru z jaderné energetiky a dalších jaderných provozů. Ve Spojených státech se první aplikace analýz spolehlivosti lidského činitele objevily již počátkem 50-tých let 20. století [10]. Jednalo se o techniky určené pro odhad/předpovězení vzniku lidské chyby, které byly zpočátku vyvíjeny jako kvalitativní kontrolní metody například pro odhad chybování montérů jaderných hlavic v Sandia National Laboratiries. Zajímavostí je, že již tehdy byly aplikovány distribuční prvky potřebné pro tzv. citlivostní analýzu. Díky tomu již první metody disponovaly poměrně širokým záběrem i schopností hlubšího pohledu. Empirickým poznatkem, který byl pro jejich rozvoj využit, bylo, že určité typy chyb, jako jsou například chybné čtení, absence vzdělávání, či volba špatných ovládacích prvků se vyskytují (v provozech obdobného charakteru) s určitou konstantní četností. S nástupem direktivy SEVESO se tyto zkušenosti začaly významněji přenášet i do chemického průmyslu. I zde si totiž selhání jedinců vyžádalo řadu velkých havárií s tisícovkami zmařených lidských životů a dalšími nezvratnými 298

negativními následky. S rostoucí náročností chemických procesů se totiž zvýšilo i technologické riziko a ruku v ruce s tím i nároky kladené na obsluhu, která pak častěji selhává i při řešení jindy banálních situací. Literatura uvádí, že 60% ze všech průmyslových katastrof od roku 1921 do 1989 se přihodilo po roce 1975, přičemž Bogard [14] prokázal, že dvanáct z devatenácti velkých průmyslových havárií ve 20. století, které si vyžádaly 100 a více úmrtí, se stalo až po roce 1950. Kritická místa v systémech řízení a bezpečnosti z pohledu na lidský faktor Nejkritičtějšími místy v systémech řízení a bezpečnosti ve velkých průmyslových podnicích jsou řídící operátorská centra (velíny). Na ně se proto obrací největší pozornost. Ukazuje se, že není rozhodující, jaký druh provozu je z velínu řízen (jaderná energetika, provoz výrobní technologie v chemickém závodě či řízení letového provozu), ale jaké podmínky ve sledovaném systému panují. Zastoupení lidského selhání na celkovém balíku všech příčin vedoucích ke vzniku mimořádných havárií dosahuje shodně cca 80% [1-4]. Toto číslo není absolutní, protože je značně závislé na tom, do jaké hloubky byly příčiny mimořádného stavu analyzovány. Při hrubém zjišťování příčin lze snadno toto číslo snížit, naopak velmi podrobným zjišťováním musíme logicky dospět k hodnotám přesahujících 95%. Za každým technickým nebo materiálovým selháním lze totiž dříve či později vystopovat člověka. Jako jediné výjimky mohou být považovány pouze tzv. zásahy vyšší moci, které nelze lidským jednáním jakkoli ovlivnit. Nastavení hranic pro operační nasazení každé analytické metody proto musí vždy příslušné aplikaci předcházet. Nejoptimálnější je dodržení tzv. teritoriálního přístupu, tj. respektování hranic podniku, jakožto ohraničení zkoumané množiny (systému). Vše, co se nachází vně této množiny, se již dále neanalyzuje, takže i potenciální selhání člověka mimo analyzovaný podnik, byť s přímou vazbou na selhání člověka uvnitř zkoumaného systému, nelze klasifikovat jako selhání člověka uvnitř systému. To se týká zejména příčin, které se váží na technické a materiálové závady, které nemohly jejich uživatelé (pracovníci analyzovaného podniku) ovlivnit svým vlastním počínáním. Aktuální výzkumné projekty realizované ve VÚBP Hlavní část výzkumu, na kterém v rámci řešení grantového úkolu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 1H-PK/21 v současnosti pracuje tým odborníků Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, směřuje k vývoji nových metod a nástrojů pro hodnocení a zvyšování spolehlivosti lidského činitele v řídících centech. Pro jeho řešení bylo zvoleno obecné schéma podle modelu TALENT [2].

299

Ačkoli je model TALENT primárně určen pro integraci HRA (Human Reliability Analysis) do PRA (Probabilistic Risk Assessment) procesu, lze jej flexibilně využít i pro stanovení postupu obdobných výzkumných a analytických prací. Harmonogram byl v tomto smyslu proto upraven do následujících kroků : (I) (II)

Plánování výzkumného projektu, Důkladné seznámení s fungováním systémů řízení a bezpečnosti ve vybraných „referenčních“ podnicích, (III) Identifikace sekvencí a nalezení kritických míst, (IV) Systémové analýzy, (V) Analýzy obnovy, (VI) Analýzy vnějších událostí, (VII) Návrh nových metodických postupů, (VIII) Ověření navržených metodických postupů v praxi, (IX) Závěrečná zpráva. Výsledky systémových analýz a analýz kritických míst ve vybraných podnicích Systémové analýzy, které návrhu nových přístupů a metod předcházejí, odhalily, že současná úroveň vyšetřování příčin vzniku mimořádných stavů ve vztahu k posouzení míry selhání lidského činitele v českých jaderných elektrárnách neumožňuje identifikovat skutečné kořenové příčiny. Bylo zjištěno, že vyšetřování končí u výběru z omezeného souboru příčin, které lze však považovat spíše jen za následky působení příčin vyššího řádu (viz. tabulka č.1) [13].

300

Zastoupení [%]

Definovaná příčina: chyba personálu údržby (např. nedodržení předpisů; nekvalitně odvedená práce; nepozornost; špatná komunikace s provozními zaměstnanci)

5,5

opakovaná událost/ porucha (např. nedodržení nápravných opatření)

4,8

chyba v řízení (např. nedostatky v řídící dokumentaci; dokumentace; pochybení managementu)

řídící

17,5

nedostatky ve vztazích mezi personálem (např. nedostatky v komunikaci s ostatními dotčenými pracovníky; nedostatky v koordinaci práce)

11,5

úmyslné porušení příkazu/zákazu pracovníkem

5,4

nízká úroveň pracovní kultury zaměstnanců dodavatele (např. nedodržení předepsaných postupů; nekvalitně odvedená práce; nepozornost, špatná komunikace s provozními zaměstnanci)

6,6

chyby provozního personálu (např. nedostatečná kontrolní činnost; špatná manipulace se zařízením; neznalost provozních a bezpečnostních předpisů; nedodržení provozních a bezpečnostních předpisů; nekázeň; nepozornost; rutinní řešení nastalých situací)

30,1

nedostatečný výcvik nebo školení

6,6

stresové situace (např. kumulace činností; nepřehlednost vzniklé situace; nepřehlednost prostředí; nutnost rychlého řešení situace)

1,8

chyby na technické složce (např. nevhodná či nepřehledná situace; nevhodné či nepřehledné zařízení; nevhodné či nepřehledné značení; nevhodné nastavení zařízení)

4,8

nedostatky v ergonomii pracovišť (např. nevhodně ergonomicky řešené dispozice pracoviště; nevhodné nastavení a značení)

1,2

vnější technická porucha

0,6

chyba externího personálu

3,0

neznámé příčiny

0,6

absence

Tabulka č.1: Procentuální zastoupení definovaného souboru příčin selhání lidského činitele 301

Narozdíl od systémových analýzy pak analýzy kritických míst umožnily identifikovat pracovní pozice, u kterých je největší přímý vliv na systém řízení a bezpečnosti [13]. V případě provozu jaderné elektrárny se jedná o tyto profesní skupiny: • • • • • • • • •

směnový inženýr, vedoucí reaktorového bloku, operátor primárního okruhu, operátor sekundárního okruhu, operátor bloku, směnový mistra, technický pracovník informačních systémů, technický pracovník chemických provozů a pracovník údržby.

V případě provozu chemických závodů je tento výčet obdobný a zahrnuje profesní skupiny: • • • • • •

vedoucí výrobny, mistr velínu, operátor velínu, venkovní operátor (pracovník venkovní obsluhy), mistr údržby a pracovník údržby.

Vývoj nových metod a nástrojů pro hodnocení spolehlivosti lidského činitele Na základě důkladného pochopení fungování různých systémů řízení a bezpečnosti a za využití výsledků výše uvedených analýz, byla vyvinuta Metoda identifikace příčin selhání – MIPS (angl. Cause Failure Identification Method – CFIM) [13]. MIPS je nástrojem umožňujícím zpětnou identifikaci kořenových příčin selhání lidského činitele, které ve finále vedly ke vzniku mimořádné události. Metoda je navržena podle schématu modelu WPAM [7], který se využívá jak pro priorizační zhodnocení systému, tak jej lze úspěšně použít pro první stupeň vyšetřování příčin vzniku mimořádných událostí z pohledu selhání lidského činitele. Hlavní podstatou modelu WPAM je systematická analýza, která se provádí pro identifikaci vhodné formy daného procesu a pro vytvoření měřítek výkonu s ohledem na slabá a silná místa systémového procesu. WPAM se skládá z kvalitativních analýz pracovního procesu, které zahrnují hodnocení důležitosti organizačních aspektů v rámci celkové kvality a výkonností. Pro analýzu se využívá tříkrokový postup, který sleduje systematické 302

vyšetřování typů selhání v pracovním procesu a potenciální narušení ochrany a organizační aspekty, které tato selhání mohou přinést. Pomocí modelu WPAM a za využití již ověřených přístupů [8-11] bylo definováno 73 spolehlivostních organizačních faktorů rozčleněných do 11 skupin: • • • • • • • • • • •

výcvik, povinnosti a úkoly, rozhodování o řízení procesů, ovládání a manipulace, pracovní skupina, dohled a dozor, řízení a management, osobnostní rysy, rizikové faktory prostředí, pracoviště a stresory.

Každý faktor je rozdělen podle potřeby na parciální prvky, tzv. dílčí prvky spolehlivostního organizačního faktoru (DPSOF), ke kterým je navržena matice vyšetřovacích otázek. Prostřednictvím nich je prováděn řízený pohovor s aktéry události. Obdobného způsobu se využívá také v běžných úkolových analýzách, kdy je chybování při výkonu příslušné pracovní operace hodnoceno pomocí popisu chybování při výkonu dílčích podúkolů. Pro kritické profesní skupiny bylo provedeno i ocenění spolehlivostních organizačních faktorů pomocí váhových koeficientů (Vp). Rozptyl hodnot tohoto koeficientu je od 1 (nevýznamný) až po 3 (klíčový) a to ve vztahu k příslušné profesní skupině. Charakter výstupů metody MIPS Metoda je navržena tak, aby za maximálního využití vstupních dat, bylo spektrum jejich výstupů co nejširší. Filozofie a jednotlivé procedurální kroky metody proto umožňují zejména: 1) určit osoby (profesní skupiny), které se na vzniku a rozvoji mimořádné události podílely největší měrou, 2) určit oblast systému representovanou příslušnou skupinou SOF, která je v podniku nedostatečně řešena a jejíž prvky mohly negativně ovlivnit dané pracovníky, 3) identifikovat pravděpodobné příčiny selhání konkrétních osob,

303

4) určit faktor selhání příslušné osoby (profesní skupiny), který lze dále využít jako indikátor pro dlouhodobé sledování úrovně spolehlivosti této profese, 5) určit míru správnosti určení skutečných příčin selhání konkrétních osob. Výše uvedené výstupy vyžadují aplikaci jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzy, jejichž vzájemná provázanost vyplývá z postupového schématu metody. Kvalitativní analýza Hlavní součástí metody MIPS je kvalitativní analýza. Ta je založena na řízeném pohovoru s vybraným pracovníkem příslušné profesní skupiny, který určitým způsobem měl vliv na vznik či průběh mimořádné události. Tato osoba je podrobena řízenému rozhovoru pomocí navržené matice otázek. Otázky jsou formulovány tak, aby každá z nich následně umožnila odhalit pouze jednu příčinu možného selhání příslušného pracovníka. V několika málo odůvodněných případech může být identifikováno i více možných příčin, maximálně však tři. Dodržení systému „jedna otázka → jedna odpověď → jedna příčina“ je důležité pro jednoznačné určení nejpravděpodobnější příčiny a zároveň eliminuje možnost určení zdánlivě vzájemně kolizních příčin. Identifikace možných příčin selhání vychází z výběru z kolekce předdefinovaných příčin, které byly navrženy podle zkušeností z praxe. Kvantitativní analýza Součástí analýzy prostřednictvím MIPS je také kvantifikace výstupů. Zpracování odpovědí na položené otázky umožňuje jednak identifikovat možné příčiny selhání příslušného pracovníka a jednak kvantifikovat míru jejich správného určení. Kvantifikace se provádí prostřednictvím faktoru selhání lidského činitele Fp, který umožňuje stanovit pravděpodobnost správného určení příčin selhání člověka Pp. Faktor selhání lidského činitele je bezrozměrná veličina charakterizující počet tzv. negativních odpovědí respondenta a míru závažnosti příslušného SOF, ke kterému se tyto odpovědi váží. Každá odpověď je příslušně penalizována. Výpočet faktoru Fp je prováděn podle matematického vzorce, do kterého vstupují i váhové koeficienty Vp, které analytik určí pro každý SOF z tabulek, jenž tvoří přílohu metody. Pomocí funkční závislosti je pro příslušné hodnoty faktoru selhání lidského činitele Fp následně stanoven rozptyl pravděpodobnosti správného určení příčin selhání člověka Pp a k němu příslušné kvalitativní hodnocení. Výsledná hodnota Pp vyjádřená v procentech (od 0 do 100%) pak říká, jaká je 304

pravděpodobnost, že mezi identifikovanými příčinami je alespoň jedna, která selhání dané osoby skutečně způsobila. Tato veličina nám tedy vyjadřuje míru spolehlivosti určení správného výsledku. Závěr Hodnocení spolehlivosti lidského činitele v pracovních systémech je nesnadný úkol. Úzce souvisí s identifikací a vzájemnou podmíněností lidských charakteristik (tj. kapacity výkonové, smyslové, mentální, pohybové atd.) na straně jedné a faktorů, podmínek a okolností degradující výkonnost a spolehlivost na straně druhé. Na základě systémových analýz provedených ve vybraných podnicích a pracovištích byla vyvinuta nová metoda - Metoda identifikace příčin selhání (MIPS). Základní tezí této metody je skutečnost, že sehnání člověka se dá posoudit pomocí analýzy základních prvků systému bezpečnosti a řízení vyjádřených pomocí tzv. spolehlivostních organizačních faktorů (SOF). Tyto faktory jsou pak dále členěny na parciální prvky (DPSOF), které umožňují provádět identifikaci příčin selhání pracovníků příslušných (kritických) profesních skupin v případě vzniku mimořádné události. Vyvíjená metoda MIPS nabízí prostřednictvím kvalitativněkvantitativního přístupu jednoduchým a rychlým způsobem vyjádřit kromě možných příčin události také pravděpodobnost jejich správného určení. To činí tuto metodu značně univerzálním nástrojem určeným pro vyšetřování proběhlých mimořádných událostí a svým charakterem ji řadí do skupiny rychlých operativních vyšetřovacích metod. Vývoj metody pokročil již do stádia jejího praktického ověřování. Aplikace proběhne v předem pečlivě vybraných podnicích, kde bude ověřována validnost postupového schématu metody, rozsah jejího záběru při šetření skutečných událostí i správnost poskytovaných kvalitativních a kvantitativních výstupů. Po dokončení této finální etapy projektu budou publikovány souhrnné informace o vyvíjené metodě a výsledky získané při její aplikací v praxi. Literatura [1] Hale and Glendov: Industrial accident prevention: A safety management approach, (5th ed.), McGraw-Hill, New York, U.S.A., 1987 [2] Gertman D.I, Blackman H.S: Human Reliability and Safety Analysis Data Handbook, John Wilex and Sons, Inc. New York, U.S.A., 1994 [3] Johnson C.W.: Failure in Safety-Critical Systeme: A Handbook of Accident and Incident Reporting, University of Glasgow Press, Glasgow, U.K., 2003 305

[4] Livingston A.D., Jackson G., Priestley K.: Root causes analysis: Literature review, WS Atkins Consultants Ltd., HSE, U.K., 2001 [5] Kieras D.E.: GOMS Models – Simplified Cognitive Architectures; Card, Moran, & Newell (1983) Model Human Processor, University of Michigan, U.S.A. [6] Hochstein L.: GOMS, internet, University of Maryland, U.S.A., 2002 [7] Misumi J., Wilpert B., Miller R.: Nuclear Safety: A Human Factors Perspective, Taylor & Francis Ltd., U.K., 1999 [8] D.A. Weaver: TOR Analysis, 1973; D.A Weaver, Safety Associates, Pueblo, Colorado, U.S.A., 1989 [9] Williams J.C.: HEART – a proposed method for assessing and reducing human error, 9th Advances in Reliability Technology Symposium, University of Bradford, U.K., 1986 [10] Swain, A.D., Guttman, H: NUREG/CR-1278; 1983 [11] Hollnagel E.: Cognitive Reliability and Error Analysis Method, Elsevier Science Inc., New York, U.S.A., 1998 [12] Skřehot P., Hladký A., Malý S.: Hodnocení spolehlivosti lidského činitele operátorského pracoviště velínu výrobny zplyňování mazutu v Chemopetrol a.s. Litvínov, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, Czech Republic, 2005 [13] Projekt 1H-PK/21: Metody a nástroje hodnocení a zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu JE, Etapa 2: Analýza kritických míst z hlediska selhání LČ, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, Czech Republic, 2005 [14] Bogard W.: The Bhopal Tragedy, Westview Press, Boulder, Colo., 1989

306

Ochrana před radioaktivními, chemickými a biologickými látkami Ing. Petr SMÍTKA Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Příbram – Kamenná, 262 31 e-mail: [email protected] Abstrakt The presentation of task focused on processing the technical data of available protective clothes, of the available information gathered from physiological tests and also the information from active users of these clothes. E.g. the influence of underware for tolerableness of the clothes, subjective feelings when wearing the protective clothes, ability of adaptation of the chosen set of probands for different climatic conditions when wearing a protective antichemical suit. Úvod V Laboratoři pro sledování osob v extrémních podmínkách (LSOEP) Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany probíhal výzkumný úkol, zaměřený na zpracování technických údajů o ochranných prostředcích, dostupných informací z oblasti fyziologických zkoušek a také informací od aktivních uživatelů těchto prostředků. Výzkum sledoval rovněž fyzickou zdatnost jednotlivců, jejich schopnost adaptace na změněné podmínky, aklimatizaci vybraného souboru, vliv spodního prádla na dobu snesitelnosti užití oděvu, subjektivní pocity při použití ochranných oděvů. Výzkum a vývoj ochranných oděvů jde ruku v ruce s vývojem a rozvojem techniky vojenské, s rozvojem chemického průmyslu a v jednadvacátém století i nástupem terorismu. Také při výrobě, zpracování a dopravě nebezpečných látek je nutné používat různé druhy ochranných prostředků. Zejména v situacích, jako je únik nebezpečných látek při výrobě nebo zpracování, nehoda při transportu, je nutné aby záchranáři měli k dispozici vhodný oděv, který je ochrání a umožní jim pracovat v oblasti nasazení co nejdéle. Podle oblasti využití (např. vojenští specialisté, záchranáři či hasiči) musí ochranné oděvy splňovat různá, mnohdy až protikladná kritéria. Ochranné oděvy člověka ochraňují před nepříznivými vlivy okolí, ale na druhou stranu současně jejich nositele zatěžují svojí konstrukcí. Při jejich vývoji je proto cílem

307

takový oděv, který zajistí co nejdokonalejší ochranu před konkrétními zevními podmínkami při současně co nejmenší zátěži pro jeho nositele. Ochranný oděv musí po co nejdelší dobu poskytovat uživateli fyzicky a následně i psychicky snesitelné podmínky, které mu umožní plné soustředění na zadaný úkol, správné hodnocení situace, rozhodování i vykonávání činností vyžadujících dobrou svalovou koordinaci. Současný stav Individuální prostředky protichemické ochrany osob4 Protichemická ochrana je důležitou součástí ochrany člověka před účinky nebezpečných chemických látek. Protichemické ochranné prostředky jsou nejdůležitějším prostředkem, kterým může chránit své zdraví jednotlivec. Správná volba ochranného prostředku je velice citlivou záležitostí, která závisí na mnoha faktorech. Mezi ně patří - druh látky, proti které je třeba se chránit (otravná, biologická či radioaktivní) - forma, v níž se bude látka v daném prostředí vyskytovat (plyn, kapalina, aerosol) - způsob intoxikace a limity koncentrací pro člověka (dýchací orgány, kůže, požití, nejvyšší přípustné koncentrace nebo dávky) - druh vykonávané činnosti (lehká, středně těžká nebo těžká práce) - klimatické podmínky (teplota, vlhkost, sluneční svit nebo sálavé teplo) - potřebná doba vykonávané činnosti (časový úsek pro vykonání zásahu) - fyzická zdatnost uživatele prostředku (trénovaný, aklimatizovaný na použití ochranného prostředku, náhodné použití) - kvalita materiálu ochranného prostředku vzhledem k potřebě ochranné účinnosti (odolnost materiálu vůči působení pronikající látky, charakterizovaná hodnotou tzv. rezistenční doby, pevnost k oděru, natržení nebo tahu. - konstrukce (střih) ochranného prostředku vzhledem k požadavkům činnosti (hermetický, provětrávaný, prodyšný, jedno či vícedílný, slučitelný s jinými komponenty). - tepelně - izolační vlastnosti prostředku (odolnost proti chladu nebo teplu, nehořlavost) - riziko sekundární intoxikace (kvalita dekontaminace, její snadnost a úspěšnost) 4

Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc: OCHRANA OSOB PŘI CHEMICKÉM A BIOLOGICKÉM NEBEZPEČÍ BRNO 2002 E k o l i n e, s.r.o., Brno

308

- potřeba a způsob dekontaminace (jednorázovost či vícenásobnost možného použití, použití chemikálií nebo tepla) - cena (výrazně stoupá s kvalitou ochranného prostředku). Je však třeba mít na paměti, že žádný z dostupných prostředků nevyhovuje současně všem těmto požadavkům, protože limitujícím faktorem je zpravidla sám člověk, jeho metabolismus a jeho projevy. Proto existuje řada ochranných prostředků s omezenou a účelovou ochranou, jejichž výběr pro daný účel musí být nanejvýš kvalifikovaný a zodpovědný. I přes snahy řady výzkumných pracovníků a výrobců je možné konstatovat, že ideální speciální ochranný oděv neexistuje a modely v současné době nabízené jsou jen určitým kompromisem mezi technickými možnostmi výrobců a lidským faktorem určujícím míru použitelnosti ochranného oděvu v praxi. Definice protichemického prostředku pro ochranu jednotlivce Pod pojmem protichemický prostředek ochrany jednotlivce (dále jen PPOJ) se rozumí takové zařízení, které v potřebném rozsahu a s nezbytnou spolehlivostí zajistí ochranu jeho uživatele před nebezpečnými účinky chemických látek na organismus, umožní mu vykonávání potřebné činnosti a nebude svým působením negativně ovlivňovat jeho zdraví. Takový prostředek současně může poskytovat ochranu proti biologickým látkám, jadernému spadu a působení tepla a přímého plamene. Z definice vyplývá, že není nutno chránit vždy celé tělo, pokud k tomu není důvod, např. tím, že chemická nebo biologická látka neohrožuje v dané koncentraci organismus penetrací pokožkou, nebo některá část těla s nebezpečnou koncentrací chemické látky vůbec nepřijde do styku. Z tohoto důvodu také existují různé druhy PPOJ, které poskytují dílčí ochranu jen pro části těla, chrání dílčí části těla, přičemž je lze navzájem kombinovat. Technické parametry zkušební laboratoře Zátěžové testy s vybraným souborem probandů byly prováděny v tzv. Klimatické komoře, která umožňuje nastavení mikroklimatických podmínek v širokém rozsahu. Její základní parametry jsou: šířka 300 cm, délka 400 cm, výška 250 cm. Běžně nastavitelný rozsah mikroklimatických parametrů je následující:

309

suchá teplota vzduchu ta - 35 °C až +70 °C relativní vlhkost vzduchu rh do 100 %, rychlost proudění vzduchu va do 3,5 m.s-1 s možností teplotní rozsahy více rozšířit dle případných potřeb řešených úkolů.

Obr. č. 1 Klimatická komora laboratoře

Mikroklimatické podmínky Mikroklimatické podmínky v Klimatické komoře byly při testech prováděných ve spodním prádle nastaveny následovně: a) suchá teplota vzduchu ta = 25 oC, relativní vlhkost vzduchu rh = 50 % ± 10%, b) ta = 30 oC, rh = 90 % ± 10 %. Testy ve speciálním ochranném oděvu byly v Klimatické komoře provedeny za následujících mikroklimatických podmínek: c) ta = 30 oC, d) ta = 35 oC a e) ta = 40 oC. Relativní vlhkost vzduchu byla udržována ve všech teplotních variantách na hodnotě 50 % ± 10 % . Rychlost proudění vzduchu byla v průběhu všech testů trvale udržována na hodnotě 0,2 m.s-1. Pro zvýšení reálnosti zásahu při požáru nebo v horkých letních dnech byli při testech ve speciálním ochranném oděvu probandi vystaveni účinkům dvou infrazářičů. Infrazářiče byly umístěny ve výšce ramen probanda ve vzdálenosti 80-90 cm, a to zepředu i zezadu v úhlu 30-45o. Zářiče byly nastaveny na výkon 1 200 W, to odpovídalo střední teplotě sálání tr = 75 oC. Simulace pracovní zátěže Fyzická zátěž probandů byla při všech testech simulována chůzí na pásovém ergometru. Rychlost posunu pásu odpovídala rychlosti chůze 4 km.h-1. Sklon ergometru činil 10 %. Testy byly prováděny po dobu 65 minut. Po úvodní 5ti minutové pauze, ve které již proband seděl v Klimatické komoře, následoval vlastní test, který byl rozdělen na zátěžovou fázi - proband 20 minut jde na pásovém ergometru, a na odpočinkovou fázi - proband 10 minut sedí.

310

Test mohl být předčasně ukončen při dosažení limitních hodnot sledovaných fyziologických funkcí, které byly stanoveny následovně: maximální hodnota srdeční frekvence vztažená k věku probanda (vypočítaná ze vztahu 220 mínus věk probanda) nebo rektální teplota 38,5°C. Proband mohl test přerušit také kdykoliv v průběhu testu na vlastní žádost.

Obr. č. 2 Oděv OPCH-90 PO a umístění infrazářičů

Sledované fyziologické funkce a subjektivní hodnocení Během testů byly sledovány tyto fyziologické parametry: srdeční frekvence, EKG, rektální teplota, potní ztráty, kožní teplota. Hodnoty fyziologických funkcí získané při testech od jednotlivých probandů byly seřazeny do souborů, ze kterých byla vypočítána průměrná hodnota souboru pro danou fyziologickou funkci. K zachycení subjektivních pocitů tepelné pohody při testech odpovídali probandi na otázky, které zachycovaly jejich aktuální tepelnou pohodu v různých fázích vyšetření. Soubor probandů Do souboru probandů byli vybráni zdraví jedinci bez kontraindikací pro práce vykonávané za ztížených tepelných podmínek a minimálně s průměrnou fyzickou zdatností. Všichni probandi před zahájením testů absolvovali vstupní lékařskou prohlídku, test zátěžové ergometrie na kardiologickém oddělení a zácvikové testy v Klimatické komoře. Úkol byl zahájen se souborem devíti probandů. V průběhu plnění úkolu odstoupili z osobních důvodů dva probandi. Protože se nepodařilo v dané době vybrat nové probandy, kteří by byli schopni provádět náročné testy v ochranných protichemických oděvech, byly testy dokončeny se souborem sedmi probandů. Věkový průměr probandů byl 29 let. Cíl úkolu Výsledky úkolu by měly sloužit k návrhu kvalitní fyziologicky komfortní sestavy ochranného oděvu zohledňujícího požadavky zasahujících složek IZS. 311

Výsledky lékařského výzkumu by měly vyústit k návrhům materiálového a konstrukčního řešení ochranných prostředků. Testy ve spodním prádle Při výběru vhodného funkčního prádla se vycházelo ze dvou základních kritérií, kterými je rychlost odvodu vlhkosti a míra tepelné izolace. To znamená, zda je osoba používající spodní prádlo při různých aktivitách v suchu a v teple. V současné době je k výrobě spodního prádla používána řada různých materiálů (jako příklad uvádíme polyamid, elastan, polyester, polydacron, polypropylen, coolmax apod.). Různými procentuelními kombinacemi těchto materiálů vznikají různé tkaniny se svými specifickými vlastnostmi (Sympatex, Membrane Extreme Stretch, Concorcia, Pertex, Elastic, Polartec, Microfleece, Klimatex, Cordura, Dryway, Moira, Gore-tex, Nomex atd.). Pro testy v Klimatické komoře bylo vytipováno spodní prádlo ze tří různých tkanin, prodávané pod komerčními názvy Moira, Klimatex a Nomex.

Obr. č. 3 Ukázka typů spodního prádla. Zleva do prava: Nomex, Moira, Klimatex. Testy ve speciálním ochranném oděvu Pro testy v Klimatické komoře byl po jednání s dodavatelskými firmami a po konzultaci s aktivními hasiči vybrán ochranný oděv OPCH-90 PO. Na jeho výběr měl vliv fakt, že ho používá 70 % hasičských záchranných sborů v ČR a také i cenová dostupnost. S oděvem byla použita ochranná maska Auer BD 96 s dýchacím přístrojem Auer MSA BD 96. Při testech byli probandi oblečeni ve vybraném spodním prádle, pracovní hasičské uniformě a ochranném oděvu OPCH-90 PO.

312

Výsledky Testy byly provedeny na vybraném souboru fyzicky průměrně až nadprůměrně zdatných, zdravých jedinců, za předem stanovených mikroklimatických podmínek v Klimatické komoře. Celková pohoda jedince oblečeného ve speciálním ochranném oděvu je ovlivněna i složením jednotlivých vrstev oblečení, které se nacházejí pod vlastním ochranným oděvem. V rámci tohoto úkolu byly proto testy rozděleny na testy v samotném spodním prádle a následně na testy v ochranném oděvu. Při testech v ochranném oděvu byly sledovány také tepelně vlhkostní poměry v pododěvním prostoru. Testy ve spodním prádle: Při hodnocení vybraných typů testovaného funkčního spodního prádla nebyly mezi nimi shledány statisticky významné rozdíly v ovlivnění sledovaných fyziologických funkcí. Průběh křivek průměrných hodnot fyziologických veličin je pro jednotlivé typy spodního prádla na všech grafech téměř shodný. Ze subjektivního hodnocení probandů vyšlo lépe ohodnocené spodní prádlo č.1. Opakované používání spodního prádla při testech přispělo k posouzení prádla také z hlediska zachování původních vlastností. V tomto směru, tzn. uchování elastických vlastností a původního tvaru, se v našich testech nejlépe osvědčilo prádlo č.1. Na základě výše uvedených skutečností bylo vybráno pro další testy. Při výběru spodního prádla byla při našich testech tedy podstatná kvalita materiálu z hlediska možnosti opakovaného používání a subjektivních pocitů probandů (nikoli rozdíly v pozitivním ovlivnění sledovaných fyziologických funkcí u některého z testovaných typů) . Testy ve speciálním ochranném oděvu: Zhodnocení dat získaných při testech ukazuje fyziologickou reakci organizmu na danou pracovně tepelnou zátěž. Projevila se předpokládaná vyšší zátěž při testech provedených ve 40 oC. Značné rozdíly bylo možno vysledovat v délce jednotlivých testů. Ta byla při všech testech limitována ne dosažením maximálních hodnot sledovaných fyziologických funkcí, ale kapacitou dýchacího přístroje. Ani v jednom případě nebyl test ukončen pro dosažení stanovených limitních hodnot. Zde se potvrdila důležitost znalosti práce v ochranném oděvu daného typu, umění zacházet s dýchací technikou, schopnost šetřit s omezenou zásobou vzduchu a v neposlední řadě také nutnost provádění pravidelných cvičení zejména u osob, u kterých se předpokládá nepravidelné, nárazové použití speciálního ochranného oděvu včetně dýchací techniky. Nestačí se s oděvem seznámit pouze teoreticky, ale je třeba si na něj zvyknout, naučit se v něm pohybovat, naučit se dýchat s dýchacím přístrojem. Byly provedeny také testy, při kterých byla tlaková láhev obalená speciální absorpční látkou (ve 30 oC a 40 oC), která měla zachycovat vlhkost srážející se na tlakové láhvi. Nepotvrdil se předpoklad případného pozitivního 313

ovlivnění některé ze sledovaných fyziologických funkcí obalením tlakové láhve vybranou absorpční látkou. Závěr Speciální ochranné oděvy, sloužící jako prostředky individuální ochrany před únikem toxické látky, člověka ochraňují, současně ale představují pro jejich nositele další, přídavnou zátěž. Dříve či později jsou jejich nositeli pociťovány minimálně jako obtěžující. Při činnostech v těchto oděvech dochází po určité době k ovlivnění základních životních funkcí člověka, které se projeví například vzestupem teploty tělesného jádra i tělesného povrchu, zvyšují se ztráty tekutin, často bez možnosti jejich odpaření, zvýší se hodnoty srdeční frekvence na jejímž vzestupu má zásadní podíl i složka tepelná. To vše dále přispívá ke zhoršení termoregulace organizmu. Použitá literatura: [1] Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc: Ochrana osob při a biologickém nebezpečí Brno 2002 E k o l i n e, s.r.o., Brno

chemickém

[2] MUDr. B. Nekolová, Ing. P. Smítka: Oděvy – prostředky individuální ochrany (PIO) před únikem toxické látky. Dílčí úkol č. 1B; Ochrana před radioaktivními, chemickými a biologickými látkami

314

Zkušenosti ze zpracovávání dokumentace o ochraně před výbuchem dle nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Ing. Dušan STABRYN VVUÚ, a.s., Ostrava-Radvanice e-mail: [email protected] Klíčová slova: protivýbuchová prevence, výbuch, nebezpečná látka, zóna Abstrakt: Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., ze dne 2.6.2004, které vyšlo ve sbírce zákonů, částka 131, zabezpečuje do našeho právního řádu transpozici směrnice Evropského společenství 1999/92/ES (ATEX 137) o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v prostředí s nebezpečím výbuchu, jejímž cílem je zajištění vyšší úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Uvedené nařízení vlády vymezuje zaměstnavatelům minimální požadavky pro posouzení rizik výbuchu a jejich snížení a současně ukládá povinnost zpracovat o tomto posouzení písemný doklad – dokumentaci o ochraně před výbuchem. Posuzování technologií a prostorů z tohoto pohledu v různých oblastech průmyslu a podnikatelské sféry vede k získávání zkušeností a informací, umožňujících vytvořit určitý obraz o stavu protivýbuchové prevence u nás. Úvod V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se stalo nutností přizpůsobit a sladit náš právní systém s právním systémem tohoto společenství. Jedním z dokumentů, které jsou reakcí na uvedený nový stav, je nařízení vlády č. 406/2004 Sb. z 2. června 2004 o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, s účinností od 1. září 2004. Tento právní předpis představuje převzatou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES (ATEX 137) z 16. prosince 1991 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu, zapracovanou tímto do našeho právního řádu. Protivýbuchová prevence a tím ochrana zaměstnanců v prostorech s nebezpečím výbuchu, která je hlavním smyslem požadavků zmíněného nařízení vlády není svou podstatou v našich podmínkách něčím zcela novým. Požadavek na ochranu zaměstnanců je zakotven m.j. již v základním právním dokumentu z oblasti pracovně právních vztahů, kterým je zákon 315

č. 65/1965 Sb. zákoník práce (v dosud platném znění), kde jsou tyto požadavky obsaženy v § 132, odst. a). Je-li ochrana zaměstnanců již v našich právních dokumentech zakotvena, co nového tedy znamená nařízení vlády č. 406/2004 Sb. ? Zmíněné nařízení vlády je přínosné zejména z těchto důvodů: • představuje samostatný a cílený právní předpis v oblasti protivýbuchové prevence • obsahuje požadavky na obsah a způsob hodnocení rizik výbuchu • obsahuje požadavek na zpracování písemného dokladu o provedeném hodnocení, tzv. dokumentace o ochraně před výbuchem Postup při zpracování dokumentace o ochraně před výbuchem má logické pořadí jednotlivých kroků, které vyplývá z řešené problematiky. Jestliže chceme hodnotit výbuchová rizika, musíme vědět co nejvíce o situaci v posuzovaném prostoru a to především o látkách, která potenciálně rizika výbuchu vytvářejí, ale také o podmínkách jejich výskytu, tedy o technologických procesech a pracovních postupech. Postup hodnocení protivýbuchové bezpečnosti charakterizovat následujícími základními kroky:

lze

tak

stručně

• zjištění vyskytujících se potenciálně nebezpečných látek v posuzované technologii či prostoru a jejich bezpečnostně technických charakteristik • stav nebezpečných látek (co se s látkami děje - technologie zpracování, skladování, manipulace s těmito látkami) • možné zdroje úniku nebezpečných látek (z technologie, obalů apod.) • vyhodnocení zón s nebezpečím výbuchu – jejich typ, rozsah, vyhodnocení ve vnitřních i vnějších prostorech zařízení • vyhodnocení zdrojů iniciace s pravděpodobností aktivace a účinnosti • zabezpečení proti aktivaci a účinnosti iniciačních zdrojů v posuzovaném prostoru • doporučení opatření technických a organizačních V rámci uvedeného procesu hodnocení jsou získávány poznatky o stavu a úrovni protivýbuchové prevence v konkrétních firmách, případně i v jednotlivých odvětvích hospodářství, přičemž tyto poznatky vycházejí ze dvou oblastí: • jednak z bezpečnostní dokumentace • a dále přímo z reálného stavu technologií a prostorů, tedy z dokončovaných a realizovaných investic, nebo již provozovaných technologií a prováděných pracovních postupů 316

Bezpečnostní dokumentace Informace o vyskytujících se nebezpečných látkách Povinností každého právního subjektu je mít dostatečné informace o nebezpečných látkách, které se v jeho prostorech a při jeho činnostech vyskytují. Hořlavé plyny, hořlavé kapaliny Dle dosavadních zkušeností lze konstatovat, že bezpečnostní údaje k hořlavým plynům a parám jsou ve většině firem dostupné. Potřebné informace jsou většinou obsaženy v bezpečnostních listech, které se nyní zpracovávají podle vyhlášky MPO č.231/2004 Sb. a Směrnice Komise 2001/058/ES. Zde zpravidla nebývá problém, i když tyto zdroje většinou neobsahují jeden údaj – skupinu výbušnosti, která je jednou z charakteristik výbušné zóny v případě hořlavých plynů a par. Pokud poskytnuté údaje nejsou kompletní, lze pro doplnění informací i jako prvotní zdroj využít platnou normu ČSN IEC 79-20 z února 2001, kde jsou potřebné charakteristiky uvedeny pro dosti širokou škálu látek. V neposlední řadě je využitelným zdrojem odborná literatura, zejména hasičské odborné veřejnosti známá dvoudílná publikace „Požárně a bezpečnostně technické charakteristické hodnoty nebezpečných látek“ z roku 1990. Hořlavé prachy Poněkud odlišná je situace v oblasti hořlavých prachů, jejichž výbuchové vlastnosti mnohdy značně ovlivňuje konkrétní technologický proces. V literatuře k mnohým běžným látkám (dřevo, mouka, cukr, uhlí a dalším) údaje o nebezpečných vlastnostech jejich prachů existují. Hodnoty bezpečnostních charakteristik jsou však uváděny často v širokém intervalu, který může sloužit pro orientační posouzení, nebývají však použitelné pro konkrétní technologický proces. Vlastnosti prachů, ve vztahu k nebezpečí výbuchu, zásadně ovlivňuje vyskytující se velikost jejich částic a skutečná koncentrace ve vznosu, což vyplývá z podmínek při výskytu a zpracování v konkrétním technologickém postupu. Bezpečnostní listy pro prachy v posuzovaných technologiích již tak často k dispozici u provozovatelů nejsou. Proto je často pro posouzení dané technologie nutné před vlastním posuzováním odebrat konkrétní vzorek prachů

317

z technologie a parametry výbušnosti zjistit zkouškami v akreditované laboratoři, případně provést ještě měření koncentrací za provozu. Technologické procesy a pracovní postupy Hlavní technologické procesy a případně pracovní postupy jsou zpravidla dostatečně popsány v provozních reglementech a dalších požadovaných dokumentech, ať už díky tlaku kontroly ze strany státní správy, požadavkům pro certifikace dle norem řady ISO, ale i samotným zájmem mnohých společností mít v této oblasti dokumentaci v pořádku. Z pohledu posuzovatelů bezpečnosti však bývá někdy problém získat tyto informace jako ucelený podklad. Horší situace bývá v získávání potřebných informací o procesech a postupech nevýrobních, o činnostech ve skladovacích či podobných obslužných prostorech, tedy ve vztahu k hlavní výrobě v podpůrných oblastech. Zde se potenciálně nebezpečné látky rovněž vyskytují a nějakým procesem procházejí, mnohdy zde s nimi bývá manipulováno (např. hořlavé kapaliny jsou plněny nebo stáčeny), případně se zde někdy vyskytují i látky, které svým charakterem neodpovídají účelu posuzovaného prostoru. Přesný popis činností zde obvykle nebývá k dispozici, někdy chybí i informace o některých vyskytujících se látkách v daném prostoru. Přitom obecně platí, že poskytnuté podkladové informace z hlediska přesnosti údajů mohou ovlivnit rozsah a úroveň vyhodnocené nebezpečnosti látek v posuzovaném prostoru a následně i rozsah doporučovaných opatření. Samotná přítomnost potenciálně nebezpečné látky ještě nemusí nutně znamenat výskyt nebezpečné atmosféry a tím výskyt nebezpečného prostředí (což například platí u hořlavých kapalin vyšších tříd nebezpečnosti ve vztahu k jejich teplotě v posuzovaném prostoru či technologii). Protokoly o určení vnějších vlivů Dokumentace o ochraně před výbuchem obsahuje posouzení prostorů, v nichž se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu. Z toho tedy vyplývá nutnost nejdříve vyhodnotit, zda a kde se prostor potenciálně nebezpečný výbuchem vyskytuje a jaký je jeho rozsah. Vyhodnocení nebezpečných prostorů, vč. vyhodnocení typu a rozsahu výbušných zón, má obsahovat právě dokument nazývaný „protokol o určení vnějších vlivů“, v minulosti nazývaný „protokol o stanovení prostředí“. Protokol o určení vnějších vlivů je součástí dokladové dokumentace a měl by být proto zpracován před uvedením technologie do provozu či před počátkem využívání určitého prostoru a uchováván po celou dobu životnosti zařízení či využívání prostoru. 318

Přestože formální stránka tohoto dokumentu není striktně předepsaná, informativní obsahový vzor je uveden jako příloha dosud platné normy ČSN 33 2000-3 ze srpna 1995, která slouží k hodnocení vnějších vlivů. Vyskytují-li se v posuzované technologii nebo prostoru látky potenciálně nebezpečné z hlediska výbuchu, má protokol o určení vnějších vlivů obsahovat také hodnocení tohoto hlediska, včetně stanovení rozsahu a typu výbušných zón. Pro případ výskytu hořlavých plynů a par hořlavých kapalin se uvedené hodnocení provádí podle normy ČSN EN 60079-10, v případě výskytu hořlavých prachů pak podle normy ČSN EN 50281-3. Zkušenosti s protokoly o určení vnějších vlivů jsou různé, většinou však ne moc příznivé. Pro mnohé technologie a prostory nejsou protokoly o určení vnějších vlivů zpracovány vůbec. Tam, kde tyto dokumenty existují, se lze setkat s následujícími skutečnostmi. Protokoly zpracované dle již neplatných předpisů Protokoly o určení vnějších vlivů nejsou u nás něčím novým, jsou zpracovávány desítky let. Normové předpisy za tuto dobu doznaly určitých změn, včetně změny ve způsobu značení. V hodnocení nebezpečných prostorů (s hořlavými plyny a/nebo hořlavými kapalinami) se však i dnes někdy vyskytují zpracování s výskytem vyhodnocených ochranných prostorů (OP) a označení zón s nebezpečím výbuchu jako prostorů SNV dle normy ČSN 33 2320 z února 1996. Možnost jejího používání zanikla 30.11.1999, do tohoto data byl souběh platnosti s ČSN EN 60079-10 ze srpna 1997 a tedy i možnost výběru normy, od 1.12.1999 nutno používat hodnocení dle ČSN EN 60079-10 v platném znění (nové vydání z listopadu 2003). Samotná skutečnost, že prostor je hodnocen podle neplatné normy automaticky nemusí znamenat, že stanovený typ a rozsah výbušné zóny je v hodnoceném prostoru z hlediska bezpečnosti stanoven nesprávně. V případě výskytu hořlavých plynů a par by však vyhodnocení každé zóny dle platných předpisů mělo obsahovat také skupinu výbušnosti a teplotní třídu příslušné nebezpečné látky, což v minulosti nebývalo uváděno, zpravidla nebyly také vyhodnoceny vnitřní prostory zařízení.

319

Hodnocení jen části vnějších vlivů Vnější vlivy představují vyhodnocení vnějších podmínek, které mohou ovlivňovat správnou funkci zejména elektrozařízení v posuzovaném prostoru, ale rovněž naopak, tato zařízení mohou ovlivnit situaci v tomto prostoru. Hodnocení vnějších vlivů se provádí především dle již zmíněné ČSN 33 2000-3, kde je celkem přes 20 vnějších vlivů, členěných dále do tří kategorií. Od vlhkosti, prašnosti, výskytu vody a dalších, až po vnější vliv „povaha zpracovávaných nebo skladovaných látek“. Právě tímto vlivem se vyhodnotí, zda ve vztahu k vyskytujícím se látkám je v daném prostoru potenciální nebezpečí požáru nebo, což nás zajímá z hlediska protivýbuchové prevence, zda je zde potenciální nebezpečí výbuchu a zda toto nebezpečí vytvářejí hořlavé plyny a páry hořlavých kapalin nebo hořlavé prachy. Některé z vyskytujících se protokolů nepokrývají hodnocení všech vnějších vlivů. Toto by však mělo být provedeno, neboť na základě jejich úplného hodnocení lze následně vyhodnotit prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Tato záležitost se přímo k protivýbuchové bezpečnosti nevztahuje, je však vhodné se o tom zmínit. Nebývá uvedeno vyhodnocení vnitřních prostorů zařízení Vyhodnocení prostředí ve vnitřních prostorech zařízení s nebezpečnými látkami velmi často chybí. Nedostatek se objevuje samozřejmě ve starších protokolech, zpracovaných dle již neplatných norem, ale i ve zcela nových protokolech, někdy zpracovaných i renomovanými projekčními organizacemi k nově najížděným technologiím. Kupodivu jsou takovéto dokumenty někdy předávány i zahraničními dodavateli nových technologií z jiných států EU, odkud byla evropská norma v podstatě převzata. Zde lze jen konstatovat, že je povinností investora si tuto záležitost ohlídat. Pro někoho možná zdánlivá formálnost hodnocení vnitřních prostorů se jeví jinak když uvážíme, že i zde existují iniciační zdroje a je tedy nutné charakter podmínek ve vnitřních prostorech znát a hodnotit. Příklad 1: ultrazvukové měření hladiny ve skladovacích nádržích – ultrazvuk je mezi iniciačními zdroji. Příklad 2: nebezpečí iniciace ve vnitřním prostoru nádrže vnějším iniciačním zdrojem - např. bleskem. Protiexplozní pojistky na odvětrávacím potrubí - tato opatření jsou běžně již dlouho využívaná a tedy ne nová. Posuzování iniciačních zdrojů ve vnitřních prostorech zařízení je také součástí hodnocení protivýbuchové prevence v rámci zpracování dokumentace o ochraně před výbuchem.

320

Realizované či provozované technologie a využívané prostory Nevyhodnocený stav bezpečnosti při změnách technologií Relativně časté změny vlastníků stávajících areálů a objektů, ve starších objektech pak nové technologie nebo činnosti s jinými látkami, bez náležitého zabezpečení a technických úprav (např. odvětrání), nesprávné společné skladování různých i nebezpečných látek (hořlavé kapaliny společně s jinými látkami) - to jsou některá zjištění v této oblasti. Až při zpracování dokumentace k protivýbuchové prevenci vyplývají některé problémy i již zkolaudovaných staveb a provozů. Jedním bývá zmíněné odvětrání, které je jedním z řešení eliminace vznikající výbušné atmosféry. Nemusíme v úvodu vědět mnoho detailů o technologii, známe-li látky a např. jejich relativní hmotnost ke vzduchu, dá se téměř ihned hodnotit, zda přirozené nebo nucené odvětrání je z hlediska umístění správně navrženo a odhadnout zda vůbec bude účinné. Příklad 3: záložní zdroje s akumulátory – častý výskyt plošně větších „polí“ akumulátorů v uzavřených rozlehlých místnostech s plochými stropy, někdy navíc rozdělenými stavebními překlady na oddělené, špatně větratelné prostory - vzhledem k plochám místností neúčinné způsoby větrání Nebezpečné činnosti v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo v jejich blízkosti • Činnosti v prostorech s látkami nebezpečnými výbuchem, kdy je obtížné technologii přerušit Tyto situace obecně nejsou zcela nové, ve většině podniků jsou dlouhodobě vytvořeny a vydávány interní příkazy a povolení pro nebezpečné činnosti. V souvislosti s povinností zpracovat dokumentaci o ochraně před výbuchem je nutno uvádět detailně a konkrétně, co má být za takových situací provedeno a jaká opatření se mají provést před započetím činností, v době jejich provádění i po ukončení činností v prostorech s nebezpečím výbuchu. Příkaz pro takovéto zajištění protivýbuchové prevence je označován jako „příkaz V“ (V - od slova výbuch). Za těchto situací se lze setkat s problémy, které jsou v některých firmách z hlediska pochopení vztahu a možností využití zavedených příkazů (často pro oblast požární bezpečnosti, např. při svařování) a příkazů V, vztahujících se k protivýbuchové prevenci. Příklad 4: situace, kdy otevřená chemická technologie s hořlavými kapalinami je rozšiřována za provozu o další aparáty na ocelových konstrukcích. Pro prováděné práce (svařování, řezání plamenem, broušení, vrtání) nutno zpracovat příkazy V. 321

Příklad 5: v elektrárnách a teplárnách (ale i jiných odvětvích) zavedeny příkazy S (pro svařování); vyskytují se dotazy ke vztahu stávajících příkazů S a příkazů V, např. při pracích v prostorech s výskytem uhelného prachu.Pokud příkaz S sám neobsahuje již také dostatečná opatření pro zajištění prevence proti výbuchu, pak např. pro činnosti zajišťující odstraňování uhelného prachu z prostoru lze použít příkaz V (stanovení pravidel protivýbuchové prevence), po těchto provedených činnostech v prostoru již bez nebezpečí výbuchu lze použít příkaz S. • Činnosti prováděné v místech bez nebezpečí výbuchu, která však sousedí s nebezpečnými prostory Příklad 6: úpravy kolejové vlečky v těsné blízkosti plnícího stanoviště železničních cisteren, kde dochází k manipulaci s hořlavými kapalinami (havarijní jímka s úkapy, přitom činnosti jako svařování, řezání apod. s jiskrami jako zdrojem iniciace). Z důvodu charakteru některých prací při úpravě kolejové vlečky (např. broušení) nutné zabezpečení příkazem V podobně, jako při práci přímo v prostorech s nebezpečím výbuchu. Nevyhodnocené změny během provozování - stavební či technologické V provozech či samostatných prostorech (např. ve skladech) dochází často během dlouhodobého využívání k dílčím úpravám, které v souhrnu změní původní podmínky pro povolené využívání prostoru s výskytem nebezpečných látek. Provedené změny však často nebývají vyhodnoceny z bezpečnostního hlediska. Příklad 7: dlouhodobě využívaný sklad s kapalnými odpady, kterými byly hořlavé kapaliny (h.k.) všech tříd nebezpečnosti skladované v uzavřených obalech (sudech), v prostoru skladování nedocházelo k manipulaci s h.k.; dle projektu a provedené realizace přirozené větrání bylo zajištěno velkými vraty na obou koncích skladu. Během let z provozních důvodů došlo k uzavření (opláštění) skladu v místě vrat na jedné straně, kam navíc byla umístěna sběrná nádrž s netěsným víkem, do které byly ručně vylévány kapalné odpady (rovněž h.k.. všech tříd nebezpečnosti) z objemově malých obalů. Podmínky změnily prostředí na prostor s nebezpečím výbuchu. Příklad 8: jednotka na likvidaci odplynů spalováním, původně realizovaná pro likvidaci odplynů znečištěných nevýbušnými parami. Po problémech s exhalacemi vypouštěnými do ovzduší z jiné technologie s mycí linkou s hořlavými kapalinami byla odtahovaná výbušná atmosféra z této mycí linky napojená do původního potrubí a společně s nevýbušnou atmosférou vedena stávajícím nevyhovujícím ventilátorem do zmíněné jednotky

322

na spalování odplynů. Důsledkem byl výbuch, naštěstí bez zranění a s malými materiálními škodami. Nedodržování původních technologických postupů Nejedná se zpravidla o postupy výrobní, kde jejich nedodržení ovlivňuje kvalitu výrobku, ale často o procesy manipulace nebo např. o procesy v oblasti likvidace látek. Příklad 9: provoz pro likvidaci odpadů – dle projektu byl uvažovaný prostor určen pro skladování látek hořlavých, ale ne výbušných. V důsledku situace na trhu – nabídka a možnost likvidace i jiných odpadů - se začaly v uvedeném prostoru skladovat také látky, vytvářející nebezpečí výbuchu (obaly znečištěné či přímo se zbytky hořlavých kapalin, obaly od sprejů), bez odpovídajícího zajištění a potřebných změn ve vybavení v oblasti elektro, ale i např. mechanických zařízení (mechanický drtič, jeřáb s ocelovým drapákem), kterými by se eliminovaly možné zdroje iniciace. Důsledkem výbuch a požár s většími škodami a výpadkem v provozování. Výskyt látek nebo provádění činností nesouvisejících s daným provozem. Jde o relativně častý případ v prostorech podpůrných ve vztahu k hlavním technologiím a procesům, tedy v prostorech pomocných provozů či skladů. Stává se, že v prostorech, kde určené vyskytující se látky a technologický proces nevytvářejí prostory s nebezpečím výbuchu, jsou po čase trvale uskladňovány látky nebezpečí výbuchu vytvářející a případně je zde s nimi také manipulováno. Příklad 10: uzavřený prostor s technologií na regeneraci strojního oleje, který byl hořlavou kapalinou III. třídy nebezpečnosti a při technologickém procesu byla jeho teplota dostatečně pod teplotou vzplanutí, tedy prostor bez nebezpečí výbuchu. Mimo tuto technologii byly zde po čase umístěny a v sudech a umělohmotných obalech skladovány ředidla a čistící prostředky s charakterem hořlavých kapalin, přičemž zde docházelo i k manipulaci s nimi – rozlévání do menších obalů, napouštění čistících textilií apod. Elektrovybavení v bezprostředním okolí (svítidla, vypínače) zůstala původní. Příklad 11: sklad produktů - nehořlavých kapalin v sudech. Z důvodu nedostatku skladovacích prostorů zde bylo uskladněno také několik tun práškového suchého lihu.

323

Nesprávné nebo nedostatečné vybavení zaměstnanců Je nezbytné, aby zaměstnanci vykonávající činnosti v prostorech s nebezpečím výbuchu byli vybaveni vyhovujícím pracovním oděvem a obuví i pracovními nástroji, a to pro každé pracovní podmínky a ze všech bezpečnostních hledisek. Příklad 12: zaměstnanec často manipulující s hořlavými kapalinami byl vybaven vyhovujícím oblečením pro teplejší klimatické podmínky. V období nízkých teplot ovzduší využil starší svetr s velkým podílem umělých vláken. Důsledek - vznícení hořlavých par při manipulaci s hořlavými kapalinami. Příklad 13: pracovnice laboratoří prováděla předepsanou zkoušku v digestoři, zahrnující manipulaci s hořlavými kapalinami I. třídy nebezpečnosti. Byla vybavena chemickou rukavicí - nikoliv antistatickou, vyhovujícím pracovním oděvem - ale firemním tričkem s podílem umělých vláken. Důsledkem bylo vznícení par hořlavé kapaliny při pohybu ruky s rukavicí nad miskou s hořlavou kapalinou v digestoři. Závěr V předchozím uvedené zkušenosti a příklady byly vybrány z různých oblastí průmyslové a podnikatelské sféry a jistě nemohou být vyčerpávajícím výčtem zjištěných nedostatků. Vyplývá z nich však nutnost věnovat bezpečnostní problematice v našem případě oblasti protivýbuchové prevence - pozornost z komplexního pohledu, kdy hodnocení potenciálních výbuchových rizik nebude prováděno namátkou, ale jako systematické posuzování stavu v nebezpečných prostorech, a to jak v případě připravovaných investic, tak u technologií a prostorů již provozovaných a v souladu s požadavky NV č. 406/2004 Sb. s nezbytnými úpravami v případě změněných podmínek. Pak lze dosáhnout toho, aby aplikace požadavků NV č. 406/2004 Sb. reálně minimalizovala existující rizika v této oblasti a byl tak v co největší míře splněn hlavní smysl této právní normy - tzn. co největší ochrana zaměstnanců pracujících v prostorech s nebezpečím výbuchu.

324

BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu Ing. Andrea SZCZYPKOVÁ, Ing. Petr SZCZYPKA F.S.C. BEZPEČNOSTNÍ PORADENSTVÍ, a.s. Vítkovická 20/1994, 702 00 Moravská Ostrava e-mail: [email protected] [email protected] Klíčová slova nebezpečí, výbuch, bezpečnostní opatření, dokumentace Abstrakt Předmětem tohoto článku je oblast zajišťování BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu. Autoři článku poukazují na povinnost zaměstnavatele přijímat taková opatření, jejichž provedení je uplatňováno v oblasti prevence/represe v případě existence výbušného prostředí. Jednou z mnoha povinností zaměstnavatele v této oblasti je zpracování dokumentace o ochraně před výbuchem (dále také „DOPV“). Úvod V úvodu článku je vhodné připomenou některé ze základních (obecných) povinností zaměstnavatelů na úseku BOZP5. Stěžejní povinností na úseku BOZP zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu jejich práce. Opatření (technická, organizační, materiální apod.) na úseku BOZP musí zaměstnavatel přijímat a realizovat tak, aby těmito bylo vytvořeno bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující prostředí pro práci. Při výkonu jakékoliv práce jsou zaměstnanci vystaveni různým druhům ohrožení. Jedním z významných ohrožení je výbuch, jehož míra rizika je především z pohledu možných následků nepřijatelná. V oblasti hodnocení rizik je však považováno riziko jako kombinace pravděpodobnosti projevení se nebezpečných vlastností zdrojů rizika a závažnosti následků jejich projevem způsobených. Z praxe je také známo, že ke snížení resp. eliminaci rizika je třeba přijímat a provádět vhodná opatření. Za účelem přijetí a provádění vhodných opatření k omezení resp. eliminaci rizika výbuchu je potřeba znát základní podmínku, jejíž dodržení je nezbytné ke vzniku výbuchu (popř. požáru) – viz obr. 1.

5

Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších právních předpisů.

325

Obr. 1 Podmínky pro vznik výbuchu Ze znalostí vazeb mezi jednotlivými podmínkami nezbytnými pro vznik výbuchu (viz obr. 1) jsou následně vyvozeny zásady prevence rizika výbuchu. Opatření protivýbuchové ochrany členíme do následujících oblastí: - primární, v níž jsou přijímána a prováděna opatření k zamezení vzniku výbušné atmosféry; - sekundární, jejíž cílem je zabránit iniciaci výbušné atmosféry a - terciální, při níž jsou přijímány a prováděny opatření související zejména s konstrukční úpravou provozovaných zařízení. Prostředí s nebezpečím výbuchu Jak již z úvodu vyplývá, povinnost na úseku zajišťování BOZP má zaměstnavatel. S pohledu podmínek vzniku výbuchu (iniciace, výbušná koncentrace) je třeba zajistit, aby pracovní postupy, používaná zařízení apod., byla vhodná pro práci ve výbušném prostředí. Z ohledem na tyto skutečnosti jsou na úseku BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu kladeny na zaměstnavatele bližší požadavky6. Veškerá opatření na úseku protivýbuchové ochrany přijímá zaměstnavatel s ohledem na povahu provozních podmínek. V rámci primární ochrany přijímá opatření k zamezení vzniku výbušné atmosféry, např.: - ovlivnění oxidačního prostředku (např. inertizace); - ovlivnění hořlavé látky (např. nahrazením látky, snížením koncentrace); - eliminace prostoru, v němž se může výbušná atmosféra vyskytovat (např. při skladování – skladování pod vodou, využití „plovoucího“ víka, pružné nádrže).

6

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.

326

Při zajišťování opatření sekundární ochrany přijímá zaměstnavatel opatření k zamezení iniciace vyskytující se výbušné atmosféry. Jednotlivá opatření jsou přijímána na základě klasifikace prostorů do zón. Klasifikace těchto prostor se provádí na základě četnosti a doby trvání výskytu výbušné atmosféry v daném prostoru. Označování zón je následující: a) prostory (směs vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy): - „zóna 0“, prostor, v němž je výbušná atmosféra přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často; - „zóna 1“, prostor, v němž je občasný vznik výbušné atmosféry pravděpodobný; - „zóna2“, prostor, v němž není vznik výbušné atmosféry pravděpodobný, pokud však vznikne, je přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek; b) prostory (oblak rozvířeného hořlavého prachu ve vzduchu)7: - „zóna 20“, prostor, v němž je výbušná atmosféra přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často; - „zóna 21“, prostor, v němž je občasný vznik výbušné atmosféry pravděpodobný; - „zóna 22“, prostor, v němž není vznik výbušné atmosféry pravděpodobný, pokud však vznikne, je přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek. Kromě klasifikace prostor, v nichž se vyskytuje výbušná atmosféra se kategorizují zařízení, které mohou být v těchto prostorech (zónách) používány. Kategorizace těchto zařízení se provádí do 3 kategorií označovaných číslicemi 1 – 3, přičemž k této číslici náleží písmeno označující typ výbušné atmosféry: - „G“ (gas) – (směs vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy), např. „kategorie 1 G“; - „D“ (dust) – (směs – oblak rozvířeného hořlavého prachu ve vzduchu), např. „kategorie 3 D“. Jednotlivými číslicemi jsou udávány požadavky na ovlivnění přítomnosti (vyloučení) iniciačních zdrojů výbušných atmosfér. Provedením jednotlivých opatření výše uvedených typů protivýbuchové ochrany je předpokládána eliminace některé z nutných podmínek pro vznik výbuchu. Uvážíme-li však skutečnost, že pravděpodobnost vzniku výbušné atmosféry a přítomnost iniciačního zdroje je možná, musíme s touto skutečností počítat a možnost vzniku výbuchu brát v úvahu. V těchto případech se přistupuje k přijímání opatření terciální ochrany, jejichž realizací není 7

Vrstvy, usazeniny a hromady hořlavého prachu musí být považovány za zdroj, který může výbušnou atmosféru vytvářet v případě rozvíření.

327

zabráněno vzniku výbuchu, ale jsou snižovány jeho účinky na přijatelnou (bezpečnou) úroveň. Omezování účinků výbuchu je prováděno zejména prostřednictvím: - potlačení účinků (využívá se zařízení složených zejména z čidla a hasícího zařízení); - odlehčením výbuchu (odlehčovací ventily, klapky, membrány apod.); - konstruováním zařízení odolných vůči výbuchu (např. splnění podmínky namáhání konstrukčního materiálu zařízení, kdy σD>σSK., kde σD je dovolené namáhání v N.m-2 a σSK. je skutečné napětí při výbuchu v N.m-2). V praxi se však setkáváme se složitými zařízeními, které jsou vzájemně propojeny a tvoří tak jediný systém. V tomto případě je nezbytné zajistit ochranu jednotlivých zařízení mezi sebou, tedy zamezit přenosu účinků výbuchu z jednoho zařízení na druhé. Jedná se zejména o potrubní systémy. V praxi jsou používány např. neprůbojné pojistky, ventily, klapky, šoupátka či jiné armatury. Dokumentace Z předchozích kapitol vyplývá, že zaměstnavatel za účelem zajištění ochrany zaměstnanců před výbuchem přijímá a provádí technická a organizační opatření s cílem: - předejít vzniku výbušné atmosféry; - zabránit iniciaci výbušné atmosféry; - snížit nežádoucí účinky výbuchu na přijatelnou úroveň. Kromě těchto opatření je zaměstnavatel dále povinen posoudit rizika výbuchu, přičemž musí brát ohled zejména na tyto skutečnosti: -

pravděpodobnost vzniku výbušné atmosféry; pravděpodobnost výskytu iniciačního zdroje; využívaná zařízení a technologie, pracovní postupy apod.; předpokládané účinky výbuchu.

Rovněž jsou zaměstnavatelem přijímána další opatření, kterými jsou např. instalace monitorovacích, vyhodnocovacích a měřících zařízení apod. Přijetí a provedení technických a organizačních opatření následně zaměstnavatel zapracovává do písemné dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV). DOPV vypracovává zaměstnavatel před zahájením práce nebo při změně pracoviště, zařízení nebo organizace práce ji aktualizuje. Zaměstnavatel v DOPV zdokumentuje: - provedení identifikace nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu; - přijatá preventivní a ochranná opatření; - klasifikaci prostor (viz opatření sekundární ochrany); 328

- určení prostor a zařízení, u nichž budou uplatňovány další opatření k zajištění BOZP; - skutečnosti o zřízení, používání, provozu, údržbě apod. pracovišť a zařízení. Zaměstnavatel zpracovává DOPV v rozsahu činností, které spadají pod jeho kontrolu, musí však brát v úvahu i přilehlé prostory, popř. plní-li úkoly na jednom pracovišti zaměstnanci 2 nebo více zaměstnavatelů je nutné v DOPV dále stanovit: - účel a pravidla spolupráce; - přijatá opatření a postupy jejich provádění. Závěr Závěrem je nutné poukázat na aktuálnost povinnosti zaměstnavatelů zpracovat DOPV. Příslušné nařízení vlády č. 406/2004 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2004, přičemž veškerá opatření musí být uvedena v soulad s tímto právním předpisem nejpozději do 30. června 2006. Literatura [1] Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. [2] Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. [3] Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.

329

Násilí a sexuální obtěžování na pracovišti Ing. Bc. Radomír ŠČUREK Katedra bezpečnostního managementu, Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava, Lumírova 13, Ostrava - Výškovice tel. 59 732 2886, e-mail: [email protected] Abstrakt Článek definuje a popisuje problematiku násilí a sexuálního obtěžování na pracovišti v ČR. Zabývá se dostupnými statistickými údaji v této oblasti a v závěru popisuje odraz násilí na pracovišti z hlediska platných právních předpisů. Klíčová slova: Násilí, týrání, šikana, obtěžování, dokumenty, odbory, právo 1. Úvod a definice pojmů. Politické a ekonomické změny, které ovlivnily pracovní kulturu v České republice po roce 1989, rozhodujícím způsobem odstranily moc nomenklatury v ekonomických a organizačních strukturách firem. Principy tržní ekonomiky však neodstranily a samy o sobě ani nemohly potlačit projevy nepřátelství, popírání spravedlnosti, všeobecný nárůst tendencí k agresivitě, hrubosti a ponižování v práci. Mnohdy verbálně deklarované a firemní kulturou podporované meritokratické principy jsou v podmínkách zvyšování tlaku na výkon a snižování nákladů či v prostředí nezaměstnanosti často neúčinné, v prostředí pracovních kolektivů zvrácené v pravý opak – vedou až k šikanování, psychickému teroru. Změny, kterými prošel v minulých 15 letech pracovní systém v České republice jsou politicky i sociálně natolik závažné a složité, že nelze předpokládat, že by bylo lze se vyhnout znevýhodňování. Tak jako se nebylo možné vyhnout pracovním konfliktům, napětí a sporům. Obětí znevýhodnění v práci se může stát každý (každá) zaměstnanec/zaměstnankyně bez rozdílu pracovní pozice či vzdělanostního a kvalifikačního kapitálu. Diskriminace nebo sociální exkluze však zasahuje některé kategorie pracovníků významně častěji a mění se také formy znevýhodnění. V české společnosti je násilí na pracovišti a sexuální obtěžování často vnímáno jako umělý problém, jehož význam je „zbytečně přeceňován“. Důvodem jsou zejména nejasnosti v definici sexuálního obtěžování. Dokud 330

nebylo sexuální obtěžování definováno v Zákoníku práce, docházelo k chybnému zlehčování některých forem chování, a to zejména ze strany buď zaměstnavatelů, nebo potenciálních iniciátorů takového chování. Avšak tak jak je obtěžování a sexuální obtěžování definováno v současnosti, je vždy na oběti nebo potenciální oběti, zda určité chování považuje za obtěžování či nikoli. Obecně je možné obtěžování a sexuální obtěžování definovat jako incidenty, při kterých jsou osoby zneužívány, ohrožovány nebo napadány za okolností, které se vztahují k jejich práci, včetně explicitního nebo implicitního ohrožení jejich bezpečí, pohody a zdraví. Obtěžování v souvislosti s pohlavím je nechtěným chováním v souvislosti s pohlavím osoby (oběti) s cílem ohrozit důstojnost a vytvořit nepřátelské, degradující a ohrožující prostředí. Fyzické násilí je užití fyzické síly proti jiné osobě nebo skupině, které ústí ve fyzické, sexuální nebo psychologické poškození (definice Světové zdravotnické organizace). Obtěžování (harassment), bullying (zastrašování, tyranie), psychologické násilí je souborně záměrné využití moci (síly) proti jiné osobě nebo skupině, které může ústit ve fyzické, duševní, morální nebo sociální ublížení (definice Světové zdravotnické organizace). Staffing nátlakové rušivé jednání, které může přicházet od žárlivých nebo zlovolných pracovníků namířeno od podřízeného směrem k vedoucímu s cílem si nátlakem zjednávat postavení, výhody, úlevy, kterých by samotnou prací nebylo dosaženo. Mobbingem označujeme všechny opakované formy společenské šikany spolupracovníka, které mohou negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav poškozeného ze strany spolupracovníků. Termín používal původně etolog Konrad Lorenz a popisoval jím chování zvířat, která si chrání své území. V současné době mobbingem označujeme úmyslné intrikování a šikanování ze strany spolupracovníků. Bossing je opakované úmyslné intrikování, šikanování ze strany vedoucího pracovníka, které může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav poškozeného. Bullying (v USA „employee abuse) je souhrnný název pro mobbing a bossing a můžeme jej také vyjádřit jako hulvátství. V některé literatuře je tento pojem vysvětlován jako zastrašování, tyranie a zahrnuje: • • • • •

snižování důstojnosti, ponižování vyhrožování slovní napadání obviňování izolace, exkluze pracovníka/ce 331

• • • • •

opakované zadávání úkolů, které nelze splnit (termín) bezdůvodné a/nebo skryté sledování (odposlouchávání) omezování sabotáž pracovního výkonu negativní útoky bez objektivního důvodu

2. Mobbing V ČR se dříve, než se ustálil termín mobbing, používal se výraz šikana na pracovišti. Mobbing a šikana jsou ale dvě různé věci. Šikana se vyskytuje v primitivnějších společenstvích (vojna, škola) a je průhlednější, mobbing je mnohem rafinovanější, zákeřnější. Mobbing a bossing je dlouhodobější. Literatura (dle švédského sociologa H. Leymana) lze o mobbingu hovořit, znepříjemňuje-li někdo někomu systematicky život alespoň jedenkrát týdně po dobu půl roku. Mobbing připravuje své oběti o sebevědomí a zanechává to hluboké stopy. Nelze jej tedy zaměňovat s konflikty, které jsou na pracovišti běžné. Rozlišujeme čtyři stupně mobbingu. Fáze 1. - Konflikty, první útoky, první schválnosti či drzosti, kupř. šíření pomluv, zadržování informací, které iniciuje "mobber", zatím ještě nikterak plánovitě. Fáze 2. - Přechod k mobbingu - systematický psycho teror, kdy jsou již záměrně a plánovitě připravované (jednou nebo více osobami), ale i prováděné činnosti proti "oběti" s cílem ji poškodit a profesně likvidovat. Fáze 3. - Nezákonnosti, přehmaty a přestupky ze strany personálu (a) nebo vedení společnosti - zde již dochází ke konkrétnímu napadání, ubližování nebo útokům (např. obvinění z duševní vyšinutosti atp.), nespravedlivým obviněním jako i cílenému pracovnímu přetěžování (příp. podceňování). Mobovaný je před vedoucími, personálem označen jako "černá ovce", což vyvolává lavinu jeho chyb a křivd (důtka, vyhrožování výpovědí). Samotnému procesu mobbingu se tím dostává tichý souhlas vedení a stává se tak legální a oficiální formou chování či jednání. Fáze 4. - Zavržení a vyloučení ze světa práce - cíle je dosaženo, oběť je vypuzena. Postižený je zlomen a vykazuje obvykle právě ty znaky chování, které byly od počátku (neoprávněně) vytýkány. Zaměstnavatel se s tímto stavem vypořádá a dojde k výpovědi, nebo oběť sama odchází. Formy chování a postupy, které lze považovat za mobbing, pokud se opakují minimálně 1krát za týden po dobu nejméně 6 měsíců. Rozdělujeme jej do několika kategorií.

332

Kategorie I - útoky na možnost vyjádřit se příp. svěřit • • • • • • • • • • •

nadřízený omezuje Vaše možnosti vyjádřit se (něco sdělit) neustále jste přerušován/a kolegové omezují Vaše možnosti se vyjádřit jste terčem nadávek a křiku Vaše práce je neustále kritizována neustále je kritizován Váš soukromý život jste vystaven "teroru po telefonu" je vám ústně vyhrožováno je Vám vyhrožováno písemně je Vám upírán kontakt prostřednictvím znevažujících pohledů nebo gest je Vám upírán kontakt prostřednictvím různých náznaků, aniž by vám to bylo řečeno přímo

Kategorie II - útoky na sociální vztahy • • • • •

"nemluví se" s Vámi nemáte možnost dotyčn-é/ho/ou oslovit jste posazen/a do místnosti, která je daleko od Vašich kolegů kolegům je "zakazováno" s Vámi mluvit je s Vámi zacházeno, jako kdybyste byl/a "vzduch"

Kategorie III - útoky na Vaši pověst, úctu a vážnost • • • • • • • • • • • • • •

za Vašimi zády jsou o Vás šířeny "zlé řeči" rozšiřují se o Vás pomluvy zesměšňují Vás jste v podezření, že nejste duševně zcela v pořádku máte se prý nechat vyšetřit psychiatrem dělají se vtipy a legrace na adresu Vašeho postižení je napodobována Vaše chůze, hlas nebo gesta za účelem zesměšnit Vás či dělat si legraci na Váš účet je napadáno Vaše politické či náboženské přesvědčení je zesměšňován Váš soukromý život je zesměšňována či znevažována Vaše národnost nutí Vás vykonávat práce, která zraňuje Vaše sebevědomí Vaše pracovní místo je znevažováno a hodnoceno nevhodným (zaujatým, předpojatým) způsobem Vaše rozhodnutí jsou zpochybňována příp. nejsou brána vůbec v potaz jste častován/a obscénními nadávkami či znevažujícími výrazy

333

Kategorie IV - útoky na kvalitu pracovního či osobního života • nedostáváte žádné pracovní úkoly • je Vám upírána činnost na pracovišti takovým způsobem, že si svoje pracovní úkoly ani nemůžete sám vymýšlet • dostáváte nesmyslné pracovní úkoly • dostáváte úkoly, které jsou hluboko pod úroveň Vašich dovedností a možností • dostáváte stále nové úkoly • dostáváte obtížně splnitelné úkoly • dostáváte úkoly, převyšující Vaši kvalifikaci s úmyslem, aby byla prokázána Vaše neschopnost či abyste se blamoval/a Kategorie V - útoky na zdraví • • • • • •

jste nucen/a do práce, která poškozuje zdraví je Vám vyhrožováno fyzickým násilím je proti Vám použito lehčího násilí, abyste si to "lépe pamatoval/a" jste tělesně zneužíván/a jsou Vám způsobeny fyzické škody doma nebo na pracovišti jste sexuálně obtěžovaná/ý (osahávání apod.)

Mobbing zpravidla začíná z jednoho centra, od jednoho či dvou lidí. Lidé nemají rádi konflikty a nepohodu, a proto mají tendenci mlčet k probíhajícímu bezpráví, které se takto může nerušeně rozvíjet. A s tím, jak se tlak agresorů zvyšuje, klesá i společenská prestiž oběti. Navíc zde nezanedbatelně působí i faktor strachu. Lidé mají strach, že v případě, že by se nezapojili, nebo se dokonce oběti zastali, by se vydělili z kolektivu. To je riziko, které se nikdo neodváží podstoupit. Další riziko spočívá v tom, že by sami mohli přitáhnout na sebe pozornost agresorů a zaujmout místo oběti. Oběť se působením výše popsaných mechanismů dostává do izolace i tam, kde nejvíce očekává pomoc a podporu, a její situace se tak stává zcela neúnosnou. 3. Sexuální obtěžování a právní úprava problematiky Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je buď dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané,nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo jednání sexuální povahy, které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů (Novela zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve zněních pozdějších změn a novelizací). Je to jakákoliv forma nevítaného verbálního nebo neverbálního nebo fyzického chování sexuální povahy s cílem nebo důsledkem ohrožení důstojnosti osoby, 334

zejména vytvořením prostředí: strachu, nepřátelství, degradující, ponižující, nepříjemné nebo útočné (EU directive 2002/73/EC). Sexuální obtěžování pak může zahrnovat tyto typy jednání: • milostné a sexuální vztahy na pracovišti – mezi kolegy, mezi nadřízenými a podřízenými • sexuálně podbarvená konverzace • neverbální (obrázky nahých dívek na stěnách, dvojsmyslné posuňky-gesta) • posílání lechtivých vtipů a obrázků po síti; vylepování lechtivých obrázků • prohlížení pornografie v zaměstnání (internet) • verbální (nepříjemné sexuální vyjadřování, nabídky, narážky) • flirtování mezi kolegy, flirtování se zákazníky či obchodními partnery • nepříjemné otázky na soukromý život (např. na sexuální život, na sexuální orientaci) • fyzické (dotyky, které nejsou nutné), přehnané dotýkání se, fyzické kontakty • vynucování sexuálních kontaktů, sexuální vydírání, znásilnění V ČR nejsou zatím rozvinuté mechanizmy státních a nestátních organizací zabývající se výhradně tímto problémem. Existují poradny, ale jen ve velikých městech, nebo na internetu a ty nejsou vždy zdarma. Občané nejsou pořád zvyklí za pomoc platit a proto nejsou efektivně využívány. Veřejným mínění v současnosti převládá názor, že v případě mobbingu, bossingu a harrasementu jedná o novinku a amerikanizmus a je na ní nahlíženo s úsměvným despektem podbarveným slovy: „co si ještě v té Americe nevymyslí, co je na tom vyprávět v zaměstnání dvojsmyslné vtipy, nebo mít v kanceláři plakát s aktem“ a podobně. Povědomí o firemní korektnosti a vážnosti problematiky je nutné docílit teprve důkladnou genderovou výchovou mladé generace a vzděláváním současného managementu s důrazem, že se nejedná o umělý problém, ale naopak je ze strany státních orgánů posuzován a sankciován velmi seriozně. Lidé se vzhledem k současnému stavu nezaměstnanosti proti negativním jevům nechtějí efektivně bránit v obavě, že budou pod jinou zamínkou propuštěni, nebo jim nebude obnovena pracovní smlouva bez udání důvodu. Negativní zážitky ze zaměstnání jsou pak spíše sdělovány důvěrně přátelům v obavě aby nedošlo k jejich zveřejnění a gradaci negativních podmínek. Mnohdy však nenachází pochopení ani tam. Typická reakce rodinných příslušníků nebo přátel je taková, že po počáteční podpoře začnou ztrácet trpělivost s tím, kdo si pořád na něco stěžuje, kdo má pořád problémy. Lidé se většinou nechtějí zaobírat starostmi jiných lidí. Je otázkou času, než někdo jako první vysloví věty, které si víceméně myslí i ostatní: „A jsi si naprosto jistý (jistá), že ty opravdu za nic nemůžeš? Opravdu si myslíš, že ty jediný (jediná) máš pravdu a všichni ostatní ji nemají? Ty jediný jsi chytrý (chytrá) a všichni kolem tebe jsou zlí? Nebylo by lepší, namísto toho, abys obviňoval(a) všechny okolo sebe, se zamyslet nad tím, jestli chyba není někde jinde? Například v tobě? Jak je to možné, že s nikým nevyjdeš? Hele, zamysli se nad sebou a pořád si jen na něco nestěžuj.“ 335

Po takovéto odpovědi oběť mobbingu ztrácí zbytky psychické rovnováhy a stává se reálným kandidátem psychiatrie, nebo sebevraždy. Znovu a znovu donekonečna si přehrává film svého působení na pracovišti. Občané se mohou dovolat práva v těchto oblastech u příslušného Okresního soudu žalobou na porušování ustanovení zákoníku práce. Tomu by však měla předcházet stížnost na pracovní podmínky na příslušný Úřad práce a Státní úřad inspekce práce, který může udělit pokutu v tomto případě až do 400 tisíc korun opakovaně. Primárním zákonem který všem občanům dává rovná práva je zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, kde se v Čl.3 uvádí, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Dalším stěžejním zákonem je zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších změn a doplnění. Zde je v §1 odst. 3 uvedeno, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákoník nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný. V tomtéž zákoně, ale v § 1 odst. 4 je uvedeno, že v pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Na něj přímo navazuje ustanovení § 1 odst. 8, kde se uvádí, že obtěžováním se rozumí jednání, které je zaměstnancem, jehož se to týká, oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Podle § 1 odst 9 se sexuálním obtěžováním rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo

336

urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Dle § 1 odst 10 obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci. Podle dalšího § 74 zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a konat práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. U vedoucího zaměstnance, který by využíval nátlakové metody, nebo obtěžování by šlo o porušování pracovní kázně s možným postihem podle zákoníku práce, resp. skončení pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením pro hrubé porušení pracovní kázně. Problematikou se zabývají také některé dílčí zákony, jako například zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších změn a doplnění. Zde je uvedeno v § 4 odst 8, že sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí. Obdobnou úpravu obsahuje také zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 361/2003 Sb. ve znění změn a doplnění, kde je v § 77odst. 2 uvedeno, že ve služebním poměru je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. V § 77 odst. 6 je to blíže specifikováno tím, že sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v jakékoli formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí anebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci na základě pohlaví. Porušení výše uvedených ustanovení, nebo při intenzivnějším násilí v zaměstnání, nebo obtěžování může být v ČR postiženo také podle zákona č. 140/1961 trestní zákon, ve formě pokusu, nebo dokonaného trestného činu.

337

U nejrůznějších slovních projevů, jako jsou narážky, erotické vtipy, pomluvy, neslušné nabídky, urážky se může jednat o trestný čin pomluvy dle § 206, kde je uvedeno, že potrestán bude ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Podmínkou je, že tato pomluva způsobila negativní důsledky. Dále se může obtěžování posuzovat jako trestný čin omezování osobní svobody dle § 231 trestního zákona, kterého se dopustí ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody. Může se také jednat o pokus znásilnění či znásilnění dle § 241 trestního zákona, kde se uvádí, že potrestán bude ten, kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného. Daleko častější však může být aplikován trestný čin vydírání dle § 235 trestního zákona, kde se hovoří, že trestného činu se dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Trestného činu obchodování s lidmi dle § 232a se dopustí kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá osobu mladší osmnácti let, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního obtěžování nebo zneužívání. Méně intenzivní útoky psychického násilí a obtěžování mohou být posouzeny a sankciovány jen finančně podle zákona 200/1990 Sb. o přestupcích dle pozdějších změn a novelizací. Přestupku proti občanskému soužití dle § 49 přestupkového zákona se dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Mimo trestní oblast řeší problematiku také zákon 40/1964 Sb., občanský zákon. Tento v § 11 chrání občanskou čest, která má význam ve vztazích mezi lidmi.Tím značně ovlivňuje i postavení občana v rodině i v zaměstnání. Proto ustanovení občanského zákoníku poskytují ochranu proti jednáním, kterým se dotýkají mravní integrity občana, např. tím, že snižují jeho důstojnost, čest a vážnost. Podmínkou právní ochrany cti občana je, aby zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na osobnosti. Praktické je to v případech rozšiřování nepravdivých tvrzení /pomluv/. Někdy může dojít k narušování rodinných vztahů /porušení souladu v manželství/, poškození v zaměstnání /ohrožení postavení osoby na pracovišti/ apod. Prostředky k rozšiřování nepravdivých tvrzení mohou být různé, například slovním projevem, ale i dopisem nebo stačí nepravdivé sdělení druhému občanovi ústně. V případě diskriminačního jednání zaměstnavatele se může poškozený zaměstnanec domáhat ochrany podle povahy věci zejména podle § 11 až § 13 občanského zákoníku, kde se uvádí, že fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

338

Tím není dotčena možnost uplatnění ochrany podle dalších ustanovení zákoníku práce. Otázku sporného prokazování diskriminaci řeší novela občanského soudního řádu uvedeného v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění změn a novelizací, kde je v § 133a uvedeno, že skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován, má soud ve věcech pracovních za prokázané,pokud v řízení nevyšel opak. Ve schvalovacím procesu je zákon o diskriminaci, který bude upravovat ochranu práv občanů i mimo pracovní vztahy, zatím však není tento zákon platný. Zaměstnanci se také mohou dovolávat pomoci v této problematice u veřejného ochránce práv, který byl zřízen zákonem č. 349/1999 Sb. V případě příslušníků bezpečnostních sboru a ozbrojených sil se může poškozený obrátit na Inspekci ministra obrany, kde pracuje oddělení ochrany lidských práv. Podle §7, odst. 5 zákona 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, je nejvyšším vnitřním kontrolním orgánem ministerstva obrany odpovědným za provádění vnitřní kontroly v působnosti resortu MO. IMO spolupracuje s kontrolními orgány vnější kontroly, zejména s Nejvyšším kontrolním úřadem, veřejným ochráncem práv, orgány činnými v trestním řízení a Národním bezpečnostním úřadem. Obrátit se lze i na Inspekci ministra vnitra ČR v případě příslušníku Policie ČR. 4. Možné způsoby zamezování násilí a sexuálnímu obtěžování v práci Větší zapojení odborů do problematiky násilí obtěžování na pracovišti. Zaměstnanec, který nastupuje do nového zaměstnání, má být seznámen s dohodou mezi odbory a managementem v této problematice a měl by vědět, jak se v případě mobbingu zachová. Větší informovanost zaměstnanců o možnostech obrany proti nežádoucím formám chování v souvislosti s násilím a obtěžováním na pracovišti. O problematice mobbingu v ČR se málo ví a málo se o něm mezi zaměstnanci mluví. Zvýšit firemní kulturu a korektnost chování mezi nadřízenými i zaměstnanci mezi sebou vzájemně. Zavádět etický kodex zaměstnanců. Zvýšit povědomí vedoucích pracovníků, že šikana, mobbing a obtěžování je nežádoucí jev zvyšující rizika pracovních úrazů, pod sankcí vytěsnit tento způsob komunikace v zaměstnání. Zakomponování negativních důsledků násilí a obtěžování do pracovně právních dokumentů zaměstnanců, smluv a pracovních řádů s tím, že v případě zjištění se jedná o hrubé porušení pracovní kázně.

339

Zvýšit vzdělávání, kvalifikaci managementu pro vedení lidí s cílem eliminovat autoritářský styl vedení. Nezvyšovat konkurenční myšlení a tím závist mezi zaměstnanci ve snaze zvýšit výkony. Vznik akcí adresovaných potenciálním pachatelům. V praxi ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce odhalit a medializovat nejzávažnější případy psychického násilí a obtěžování v práci s cílem zvýšit povědomí zaměstnanců i managerů. Při problémech psychického rázu mající původ v zaměstnání vzdělávat lékaře o rozpoznání příznaků mobbingu, bossingu, nebo harrasementu, aby tito mohli pacienta informovat o jeho právech na ochranu, či kvalifikaci jako pracovní úraz. Vybudovat systém sociální integrace a zpětného zapojení zaměstnanců vystaveným psychickému násilí, nebo obtěžování v práci. Ze strany státu zavést plošný systém statistického sledování osob vystavených psychickému násilí na pracovišti, nebo obtěžování. Například ankety, dotazníky. Zlepšování pracovního prostředí, zajištění pracoviště mechanických a elektrických prostředků ( zámků, čidel a podobně)

pomocí

Odhadovat možná rizika a hrozby s důrazem na jejich prevenci Na závěr lze říct, že každá agrese a násilí kdekoliv je projevem slabosti a neschopnosti řešit situaci jinak s úctou k člověku a jeho okolí. Těmto negativním jevům je proto nadále nutné věnovat dostatečnou pozornost a jejich popularizací si uvědomovat , že se to může týkat každého.

340

Studie tvorby výbušné atmosféry vypařováním hořlavých kapalin Ing. Ladislav ŠIMANDL, VŠB-TUO FBI, [email protected] Doc. Ing. Jaroslav DAMEC CSc., VŠB-TUO FBI, [email protected] Ing. Lukáš FOUSEK, MV - GŘ HZS ČR, Praha, lukas.fousek@ grh.izscr.cz Abstrakt: Článek se zabývá studií vypařování hořlavých kapalin. Tato problematika zasahuje do oblastí primární protivýbuchové ochrany, kdy se zjišťuje přítomnost výbušné koncentrace v pracovním prostředí v kontextu nařízení vlády 406/2004 Sb.. V článku autoři vychází z normových postupů a výpočtů a porovnávají je s naměřenými daty. Jedná se o rozvrstvení par kapalin nad hladinou v závislosti na čase a vzdálenosti od hladiny kapaliny ve vertikálním směru. Pro experimenty byl použit toluen a hexan. Klíčová slova: výbušná atmosféra, páry hořlavých kapalin,vypařování kapalin, prostory s nebezpečím výbuchu. Úvod Z pohledu nařízení vlády 406/2004 Sb. je nutné v praxi posuzovat prostředí s nebezpečím výbuchu s ohledem na schopnosti látek vytvářet výbušnou atmosférou. Obecně platí, že hořlavé kapaliny mohou vytvářet výbušnou atmosféru, pokud zkoušky neprokázaly, že páry těchto kapalin nejsou se vzduchem schopny vytvářet směsi umožňující vznik a šíření výbuchu. Proto je nutno nejprve zjistit, vyskytují-li se v prostoru hořlavé kapaliny, zda jejich páry mohou se vzduchem nebo s jiným oxidačním prostředkem vytvářet výbušné směsi a zda se může výbušná směs vyskytovat v nebezpečném koncentračním rozsahu a v nebezpečném množství. Nebezpečí výbuchu je dáno, jestliže jsou splněny látkové předpoklady výbuchu. Vychází se z předpokladu, že iniciace výbušné směsi je možná vždy. Stanovení nebezpečí výbuchu tedy nezávisí na tom, zda jsou přítomny iniciační zdroje. Normové postupy Veškeré normy, které se týkají určování prostředí s nebezpečím výbuchu vycházeli v minulosti s elektrikářských norem z řady ČSN 33… V dnešní době jsou nahrazovány harmonizovanými normami z Evropského společenství tzv. ČSN EN… Určování prostorů s nebezpečím výbuchu při používání hořlavých kapalin vychází z normy [1]. Komentářem a doplněním je [2].

341

Pomocným komentářem k obecnému určování prostředí slouží sdělení evropské komise [3]. Výsledkem obecných výpočtů jsou doporučující příklady. Jeden z příkladů je uveden na obrázku 1., kde je skladování kapalin ve venkovním prostoru s pevnou střechou s bodem vzplanutí nižším, než je teplota prostředí.

a = 3 m od větracích otvorů b = 3 m nad střechou c = 3 m horizontálně od nádrže

Obrázek 1.: Určení nebezpečných prostorů při skladování hořlavé kapalin s teplotou vzplanutí nižší než je teplota okolí[1]. Výpočty nevychází ze složitých fyzikálněchemických vztahů ale zjednodušených vztahů empirických. Především je zde zaměřeno na větrání, které má zamezit tvorbu výbušné atmosféry. Určování nebezpečných prostor a rozdělování do zón (viz tab. 1) je pouze na odhadu a nebo pouze na orientačních výpočtech. Sama norma [1] přiznává, že k určení rozsahu (velikosti) zón by měli být přizváni odborníci. Zóna: 0 1 2

Pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry: trvale nebo po dlouhé období příležitostně za normálních podmínek nepravděpodobný a nebo po velmi krátké období Tabulka 1.: Zóny

Tento článek se zabývá vypařováním kapalin z otevřeného povrchu do nepohyblivého prostředí pro který se používají vztahy aplikovaného Fickova zákona.

342

První teorie Vyjádřením koncentrace ze stavové rovnice ideálního plynu a kombinací s 2. Fickovým zákonem, lze získat tento zákon ve formě:

∂p ∂2 p = D⋅ 2 ∂t ∂x Předpokládá-li se, že při hladině kapaliny (x = 0) se stále udržuje tlak p, rovný tenzi nasycené kapaliny p0 při dané teplotě a ve velké vzdálenosti od hladiny (x → ∞) je tenze páry vypařující se kapaliny p = 0, vede řešení předchozí rovnice ke vztahu:

p = p 0 ⋅ erfc ( z ) kde je: p0 z

tlak nasycených par dané látky při dané teplotě [Pa] proměnná, která je přímo úměrná vzdálenosti a nepřímo úměrná odmocnině difúzního koeficientu a času, platí pro ni vztah:

z= erfc(z)

x 2 D ⋅t

takzvaná komplementární error – funkce a platí pro ni vztah:

erfc ( z ) = 1 − erf ( z ) erf(z)

takzvaná error – funkce a platí pro ni vztah: erf ( z ) =

2

π

z

⋅ ∫ e − y ⋅ dy 2

0

Z definice molového zlomku potom vypočteme koncentraci v daném místě, v daném čase, teplotě a tlaku:

c=

p p ATM

Po dosazení potom dostaneme konečný tvar rovnice:

⎛ ⎛ x ⎞⎞ p0 ⋅ ⎜⎜1 − erf ⎜⎜ ⎟⎟ ⎟⎟ 2 D ⋅ t ⎝ ⎠⎠ ⎝ c= p ATM 343

Toto je vztah pro velikost koncentrace v závislosti na vzdálenosti od povrchu hladiny hořlavé kapaliny a v závislosti na časovém průběhu vypařování námi uvažované kapaliny podle [4]. Druhá teorie

x = ∫ (τ )

xNEB

c=a.yn+b

y

dy

KAPALINA Obrázek 2.: Vypařování do klidného prostředí Na obr. 2.4 je znázorněna změna koncentrace par nad hladinou hořlavé kapaliny. Počátek souřadného systému x-y je umístěn ve vzdálenosti x od hladiny hořlavé kapaliny, přičemž platí, že ve vzdálenosti x je koncentrace par hořlavé kapaliny rovna nule. Na osu x jsou vyneseny koncentrace par hořlavé kapaliny. Na osu y jsou vynášeny vzdálenosti od počátku souřadného systému. Hladina kapaliny je ve vzdálenosti x = y. Změnu koncentrace nad hladinou je možno popsat závislostí: c = a.yn + b, kde je: c koncentrace par v uvažovaném bodě nad hladinou hořlavé kapaliny v obj.%, y vzdálenost uvažovaného bodu od počátku souřadného systému v m, a, b konstanty, které lze určit z okrajových podmínek: při y = 0 je c = co = 0 , tedy b = 0 při y = x je c = cS,

tedy cS = a.xn, neboli a =

344

cS . xn

Dosazením do výrazu pro koncentraci par nad hladinou dostaneme:

c=

cS n y n . y = c .( ) S x xn

Výška nulové koncentrace par nad hladinou hořlavé kapaliny se mění v závislosti na teplotě a na době vypařování. Nebezpečná výška nad hladinou hořlavé kapaliny xNEB, kde je koncentrace vyšší než 0,5.LEL, se stanoví:

12. D.τ ⎛ ⎜1 − 1 − cS ⎜⎝

x NEB = x − y = kde je: D

0,5. c MIN cS

⎞ ⎟⎟ ⎠

difúzní koeficient par kapaliny ve vzduchu s opravou na teplotu v m2.h-1,

δc δy

koncentrační spád (gradient) v obj.%.m-1,

ρ

měrná hmotnost par kapaliny v kg.m-3, výparná plocha v m2, vzdálenost od povrchu kapaliny, kde je koncentrace par kapaliny rovna nule v m, doba vypařování kapaliny v hod, koncentrace par ve vzdálenosti y (od počátku souřadného systému) v obj.%, koncentrace nasycených par hořlavé kapaliny při dané teplotě kapaliny v obj. %.

S x

τ c cS

Vyjádříme-li koncentraci dostaneme:

⎛ ⎜ ⎜ xc c = ⎜1 − 12 ⋅ D ⋅τ ⎜ ⎜ 1 − cs ⎝

2

⎞ ⎟ ⎛ ⎟ 1 − cs ⋅ = c ⎟ s ⎜⎜1 − xc ⋅ 12 ⋅ D ⋅τ ⎝ ⎟ ⎟ ⎠

2

⎞ ⎟ ⋅ cs ⎟ ⎠

Difúzní koeficient Pro běžnější látky lze difúzní koeficienty obvykle najít ve fyzikálně chemických tabulkách nebo původních pracích. Existují též kompilace, které shrnují velká množství původních prací, společně se zhodnocením přesnosti difúzních koeficientů. Ne každá tabulka a kompilace však obsahuje hodnoty difúzních koeficientů pro všechny organické a anorganické látky. Také ne

345

ve všech pracích jsou uvedeny hodnoty difúzních koeficientů daných látek ve vzduchu. Zde například uvádí literatura [5] hodnoty: Páry toluenu ve vzduchu při 0 °C – 0,082 cm2.s-1 Páry toluenu ve vzduchu při 22 °C (přepočet) – 0,0874 cm2.s-1 Případný výpočet difúzního koeficientu se může provádět pomocí několika empirických vztahů. Např. podle [6] je roven:

DAB

(0,0027− 0,0005⋅ =

)

M AB ⋅ T 3 / 2 ⋅ M AB

2 p ⋅ δ AB ⋅ ΩD

kde je: DAB T MAB p δi,j

difúzní koeficient [cm2.s-1] teplota [K] molekulová hmotnost [g.mol-1] tlak [atm] kolizní průměr [Å], kde δi,j = (δi + δj) / 2, δi = 0,841.Vc1/3

ΩD

kolizní integrál [-] Ω D =

A C E G + + + * * * *B T exp (D⋅T ) exp (F ⋅T ) exp (H ⋅T )

Měření Vypařování kapaliny a následné měření koncentrace rozvrstvení par nad touto kapalinou v závislosti na čase a na vzdálenosti nemá v tomto případě žádnou metodiku postupu měření. Po konzultaci s odborníky byla navržena a sestrojena aparatura, která umožňuje právě toto měření při zachování podmínky jednorozměrného vypařování (v osovém vyjádření hovoříme o vypařování ve směru osy z – vertikální směr). K této aparatuře, měřícímu přístroji EXMETER IIP a k daným kapalinám (Hexan a Toluen) byla přizpůsobena metodika měření. Bližší podrobnosti k aparatuře a postupu měření viz [7]. Výsledky měření a porovnání s výpočty Po závěrečném porovnání výsledků praktického měření a teoreticky spočítaných hodnot, jak z tabulek tak z grafů, je možno dojít k jednoznačnému závěru. Naměřené výsledky podle grafů mají zachovaný tvar křivky závislosti koncentrace na čase (porovnání křivek z grafů obr. 3 ). Průběh vypařování (tvar křivky) je sice zachován, ale co se týče naměřeného kvantitativního rozvrstvení hmoty par nad kapalinou, je hodnocení v porovnání s teoreticky spočtenými daty komplikovanější. Porovnání průběhu vypařování z tvarů křivek grafů rozvrstvení koncentrace hmoty par ve vzduchu nad hladinou kapaliny v závislosti na čase a při různých vzdálenostech od hladiny. Ve velmi malých vzdálenostech 346

od vypařující se kapaliny je vypařování vzhledem k teoretickým výpočtům intenzivnější, koncentrace par nad hladinou dosahuje vyšších hodnot, a sice o 5 % u toluenu a až o 23 % u hexanu, než bylo teoreticky spočteno. Ve vzdálenostech větších než 10 cm od hladiny kapaliny není vypařování už tak intenzivní a výsledky měření ukazují, že koncentrace rozvrstvení hmoty par nad kapalinou je dokonce až o 80 % nižší, než při teoreticky spočtených hodnotách. Tak například ve vzdálenosti 0,3 m měřícího přístroje od hladiny kapaliny, je zpočátku koncentrace u hexanu o 55 % a ke konci měření o 60 % nižší a u toluenu o 80 % na začátku a o 70 % na konci měření nižší, než bylo teoreticky spočteno. Pro názornou ukázku jsou uvedeny na obr. 3 grafy pro vypočítané a naměřené koncentrace.

347

Obrázek 3.: Porovnání vypočítaných a naměřených hodnot koncentrace par hexanu v závislosti na čase a vzdálenosti od hladiny kapaliny. Závěr Naměřené výsledky dokazují, že modely výpočtů koncentrace, která je určující veličinou pro stanovení rozvrstvení hmoty par nad hladinou kapaliny, jsou sice správné, co se týká průběhu, ale nedostatečně přesné. Kvantitativně lze brát oba dva modely vypařování kapaliny vyjádřené koncentrací za vyhovující,

348

avšak z kvalitativního hlediska určují rozvrstvení hmoty par s chybou, která se už nedá zanedbat. Je nutno podotknout že chyba je na straně bezpečnosti. Teoretické výpočty i samotné měření probíhalo za specifických podmínek. Jednalo se o molekulární difúzi, vypařování (difúze) se uskutečňovalo v jednorozměrovém směru (v osovém vyjádření ve směru osy z) a jednalo se o difúzi složka A do složky B (v našem případě hexanu a toluenu do vzduchu). Výsledky měření jsou jen začátkem pro hlubší analýzu procesu vypařování kapaliny a tvorby hmoty par nad její hladinou. Nebyla uvažována prostorová difúze a tudíž ani vypařování kapaliny do prostoru. Literatura [1] ČSN EN 60079-10: 2003 Elektrická zařízení pro výbušnou plynou atmosféru – Část 10: Určování nebezpečných prostorů [2] TNI 33 2320: 2004 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Určování nebezpečných prostorů – Komentář k ČSN EN 60079-10 [3] Nezávazný návod dobré praxe pro zavádění Směrnice 1999/92/EC Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří jsou ohrožování prostředím s nebezpečím výbuchu, Brusel, 2003, COM(2003) 515 final, překlad Fyzikálně technický zkušební ústav, s.p., Ostrava-Radvanice, 2003 [4] KALOUSEK, J. Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení. 2. vyd. Ostrava: Edice SPBI Spektrum, sv. 4, 1999, 203 s. [5] WERGWART, H., a spol. Požárně a bezpečnostně technické charakteristické hodnoty nebezpečných látek. 1. vyd. Praha: Svaz požární ochrany ČSSR, 1. díl, 1990, 569 s. [6] PERRY, R. H., GREEN, D. W. Perry’s chemical engineers’ handbook. 7. vyd. New York: Ed. McGraw - Hill, 1997, 1548 s. [7] FOUSEK, L. Vypařování kapalin – Stanovení rozvrstvení hmoty par nad hladinou při zvolených podmínkách. Diplomová práce, Ostrava: VŠB – TU Ostrava. Fakulta bezpečnostního inženýrství. 2006. 50 s., 34 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Jaroslav Damec, CSc.

349

Povinnosti výrobců při uvádění OOP pro práci ve výškách na trh Ing. Jiří ŠORF, Ing. Miloš VAVŘÍN VVUÚ, a.s., Pikartská 1337/7, 716 07 Ostrava-Radvanice Klíčová slova: OOP, posuzování shody, prohlášení o shodě, návod k používání, základní požadavky Abstrakt: Osobní ochranné prostředky (OOP) proti pádům z výšky patří mezi osobní ochranné pomůcky složité konstrukce, tzv. III. kategorie, určené k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví. Z tohoto důvodů musí výrobce splnit celou řadu opatření před uvedením výrobku na trh (tzv. fáze návrhu) a také po jeho uvedení. V příspěvku se pojednává o následujících tématech: -

zpracování dokumentace k výrobku, zpracování návodu k používání, provedení posouzení shody, certifikát ES přezkoušení typu, značení výrobku, připojení značky shody CE na výrobek, vypracování prohlášení o shodě, provádění postupů pravidelných dozorů ze strany notifikované osoby.

Úvod Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (dále zákon č. 22/1997 Sb.), vymezuje z množiny výrobků ty, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda, tzv. "stanovené výrobky". Vláda ČR vymezuje tyto stanovené výrobky v nařízeních vlády. V nich jsou mj. také stanoveny: - technické požadavky na výrobky, tzv. „základní požadavky“, - označení výrobku, - podmínky pro uvádění výrobků na trh včetně postupů a úkonů, které musí být splněny při posuzování shody, tzv. "postupy posuzování shody", - vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody. Jedním z nich je nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky (dále nařízení vlády č. 21/2003 Sb.). Toto nařízení vlády je v souladu s právem Evropských

350

společenství, konkrétně přejímá obsah Směrnice Rady 89/686/EHS z 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se osobních ochranných prostředků, ve znění směrnic Rady 93/68/EHS, 93/95/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/58/ES. Zákon č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Jak již bylo řečeno v úvodu, zákon č. 22/1997 Sb. se zabývá oblastí výrobků, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu. Je to takzvaná regulovaná oblast. Zákon č. 22/1997 Sb. definuje mimo jiné následující pojmy. 1. Uvedení výrobku na trh je okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. 2. Výrobce je osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, dále která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek a který hodlá uvést na trh pod svým jménem. 3. Dovozce je ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje. 4. Zplnomocněný zástupce je osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona. Jednotlivá nařízení vlády, které se týkají skupin stanovených výrobků, zavádí do právního řádu ČR směrnice tzv. nového, resp. globálního přístupu. Ten spočívá v tom, že směrnice vymezují množinu tzv. základních (bezpečnostních, hygienických a ergonomických) požadavků pro velkou skupinu (komoditu) výrobků, např. pro elektrická zařízení, strojní zařízení, hračky, osobní ochranné prostředky, atd. Jedním s těchto nařízení vlády je také nařízení vlády č. 21/2003 Sb. týkající se osobních ochranných prostředků. Nařízení vlády obsahují: - odkaz na relevantní směrnici Evropských společenství, - specifikaci stanovených výrobků (na co se vztahuje a na co z toho nevztahuje), - základní požadavky na vlastnosti výrobků (bezpečnost), - procedury posouzení shody, jejich varianty, - subjekty, oprávněné k činnostem při posuzování shody, - předepsaná dokumentace potřebná k posuzování shody, - prohlášení o shodě, jeho obsah a varianty,

351

- označení výrobku shodného se základními požadavky nařízení vlády (značka shody CE, případně další), - specifická ustanovení (podmínky autorizace,notifikace aj.). Povinnosti výrobců a zplnomocněných zástupců Ze zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády č. 21/2003 Sb. vyplývají výrobců OOP před uvedením výrobků na trh i po něm následující povinnosti: - před uvedením osobního ochranného prostředku na trh shromáždí technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 uvedeného nařízení vlády, - zajišťuje ES přezkoušení typu podle §4 nařízení vlády, - podle své volby volí kontrolu vyráběných osobních ochranných prostředků buď postupem podle §5 nebo §6 nařízení vlády, - při postupu podle § 5 přijímá veškerá opatření k zajištění toho, aby výrobní postup včetně výstupní kontroly a zkoušek osobních ochranných prostředků zajišťoval stejnorodost výroby, shodu osobního ochranného prostředku s typem popsaným v certifikátu a shodu s příslušnými základními požadavky, - při postupu podle § 6 zpracovává dokumentaci systému řízení jakosti a podrobuje každý osobní ochranný prostředek přezkoušení v rozsahu daném pro posouzení jeho shody s příslušnými základními požadavky. - vypracovává ES prohlášení o shodě za účelem jeho předložení příslušným orgánům (formuláře je uveden v příloze č. 4 nařízení vlády); ES prohlášení o shodě výrobce osvědčuje, že osobní ochranný prostředek uváděný na trh je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, - opatřuje každý osobní ochranný prostředek označením CE podle §8 nařízení vlády a připojení identifikačního čísla notifikované osoby, která se podílí na následných postupech podle §5 nebo §6 nařízení vlády, - uchovává doklady o posouzení shody výrobku zahrnující soubor technické dokumentace, ES prohlášení o shodě a ES certifikát přezkoušení typu, - předkládá na požádání orgánům dozoru doklady o posouzení shody, zprávu notifikované osoby z postupů dle § 5 a 6 nařízení vlády. Výrobce může ustanovit jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu, aby jednala jeho jménem jako zplnomocněný zástupce. Zplnomocněný zástupce musí mít pro účely směrnic nového přístupu sídlo uvnitř Evropského společenství. Zplnomocněný zástupce je výslovně určen výrobcem a úřady členských států se na něj mohou obracet namísto na výrobce ve věci povinností výrobce ve smyslu příslušných směrnic. Zmocnění zplnomocněného zástupce k jednání výrobcem musí být výslovné a má být provedeno písemně, zejména má definovat obsah činností a meze pravomocí zástupce. V závislosti na postupu posuzování shody

352

a na daném nařízení vlády může být například zplnomocněný zástupce zmocněn k tomu, aby zajistil a prohlásil shodu výrobku s požadavky, připojil k výrobku označení CE a číslo notifikované osoby, vypracoval a podepsal ES prohlášení o shodě nebo uchovával prohlášení a technickou dokumentaci k dispozici orgánu dozoru. Činnosti, ke kterým je zplnomocněný zástupce podle směrnic zmocněn, mají administrativní povahu. Výrobce tedy nemůže delegovat pravomoci k opatřením nezbytným k tomu,aby výrobní proces zabezpečoval shodu výrobků, ani k vyhotovení technické dokumentace. Zplnomocněný zástupce navíc nemůže z vlastní iniciativy upravovat výrobek, aby vyhovoval příslušným směrnicím. Výrobce zůstává obecně odpovědný za kroky, které jeho jménem učiní zplnomocněný zástupce. Harmonizované normy Zákon 22/1997 Sb. říká, že česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob. Normy jsou sice nezávazné, ale pokud výrobek odpovídá požadavkům v nich uvedeným, má se za to, že automaticky odpovídá i příslušným nařízení vlády (směrnicím), tzn. že splňuje v nich uvedené základní požadavky. Jde o tzv. presumpci shody. Že je česká technická norma harmonizovaná se na ní nepozná. Akt vyhlášení je akt samostatný. Výsledek je vyhlášen ve Věstníku ÚNMZ. Aktuální stav lze zjistit v informačních databázích Českého normalizačního institutu (ČNI) na webových stránkách www.cni.cz Dokumentace k výrobku Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Popisuje v příloze č. 5 rozsah technické dokumentace, kterou výrobce zpracovává. Soubor technické dokumentace, který se skládá z: - celkových a podrobných výkresů osobního ochranného prostředku, doplněných, v případě potřeby, výpočty a výsledky zkoušek prototypu, v míře nezbytné pro ověření shody se základními požadavky; - úplného seznamu základních požadavků na bezpečnost a technických norem jiných technických specifikací, které byly vzaty v úvahu při navrhování výrobku. - popis kontrolních a zkušebních zařízení použitých v závodě výrobce pro kontrolu shody výroby osobního ochranného prostředku s technickými 353

normami nebo jinými technickými specifikacemi a k udržení úrovně jakosti; - informace poskytované výrobcem, tzv. návod k používání. Návod k používání, značení – ČSN EN 365, nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Obsah návodu k používání OOP proti pádu z výšky je definován v harmonizované technické normě ČSN EN 365 „Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Všeobecné požadavky na návody k používání, údržbě, periodické prohlídce, opravě, značení a balení“. Specifické požadavky pro jednotlivé skupiny OOP jsou uvedeny v příslušných technických normách těchto skupin (např. tlumiče pádu – ČSN EN 355, spojky – ČSN EN 362, zachycovací postroje – ČSN EN 361, atd.). Norma ČSN EN 365 specifikuje minimální všeobecné požadavky na návody k používání, údržbě, periodické prohlídce, opravě, značení a balení OOP. Výrobce musí pro používání každého OOP nebo jiného prostředku připravit písemné návody k používání, údržbě a periodickým prohlídkám v úředním jazyce země určení. Návody k používání musí být v psané formě , srozumitelné, jednoznačné a dobře čitelné a podrobné. Jestliže je to nezbytné pro správné a bezpečné používání OOP musí být doplněné náčrty. Návody k používání musí mj. obsahovat: - jméno a kontaktní údaje výrobce, popř. zplnomocněného zástupce, - popis prostředku, jeho zamýšlený účel, používání a omezení, - upozornění, že prostředek smí být používán pouze osobou vyškolenou a způsobilou pro jeho bezpečné používání, - upozornění, že se nesmí provádět změny na prostředku, - informace o zajištění slučitelnosti složek prostředku, který je sestavován do systému, - informace o nutnosti provést před používáním kontrolu prostředku, aby se ujistil, že je ve stavu schopném k používání a správně funguje, - upozornění o nutnosti stáhnout prostředek z užívání ihned, když se objeví pochybnost o jeho podmínkách pro bezpečné užívání nebo byl použit k zachycení pádu a není znovu používán až do písemného potvrzení odborně způsobilé osoby, - požadavky na kotvící zařízení, - upozornění na ověření potřebného volného prostoru pod uživatelem, aby v případě pádu nebyl možný náraz na zem nebo na pevnou překážku, - informace o nebezpečí, která mohou omezovat funkci prostředku, např. extrémní teplota, ostré hrany, chemikálie, kývavé pohyby při pádu, - informace o významu jakéhokoliv značení a symbolů na prostředku,

354

- jméno, adresa a identifikační číslo notifikované osoby zapojené do fáze návrhu i výroby, - sdělení o jakýchkoliv známých omezeních pro bezpečnou použitelnou životnost výrobku. Uvedený výčet je pouze částí normou požadovaných údajů. Autoři jej vybrali nikoliv podle důležitosti, ale podle toho, kde se, dle jejich zkušeností, projevují nedostatky. Návody k údržbě Musí být jasně srozumitelné, jednoznačné a dobře čitelné. Musí obsahovat příslušné detaily. Jestliže je to nezbytné pro správné a bezpečné udržování OOP musí být doplněné schématy. Návody k údržbě musí obsahovat: - čistící postupy (pokud je nezbytné taky desinfekci) bez nepříznivých účinků na materiály, - upozornění, že pokud se prostředek namočí, musí být sušen přirozeným způsobem a udržován mimo dosah přímého tepla, - postupy skladování, nezbytná ochranná opatření proti okolnímu prostředí nebo jiným vlivům, - další postupy údržby, které jsou pro prostředek podstatné, např. mazání. Návody k periodickým prohlídkám Návody musí obsahovat: - upozornění zdůrazňující potřebu pravidelných periodických prohlídek, - doporučení pokud jde o četnost periodických prohlídek (přinejmenším jednou za 12 měsíců), - upozornění, že periodické prohlídky musí být prováděny osobou odborně způsobilou pro tyto prohlídky a dle postupů výrobce, - požadavek na ověření čitelnosti značení výrobku. Návody k opravě Kde výrobce povoluje opravu, musí být návody k opravě poskytnuty v oficiálních jazycích země, ve které je prostředek v provozu. Tyto návody musí obsahovat sdělení, že jakákoliv oprava může být provedena pouze odborně způsobilou osobou, která byla autorizovaná výrobcem, a že postup opravy musí být přesně v souladu s návody výrobce.

355

Záznamy Informace musí uvádět, že pro každou součást, podsystém a systém musí být veden záznam. Formulář záznamu by měl obsahovat následující podrobnosti: -

výrobek, identifikace modelu a typu a jeho obchodní jméno, jméno a kontaktní údaje výrobce nebo dodavatele, identifikační znak (číslo dodávky nebo sériové číslo), rok výroby nebo datum ukončení platnosti (v případě omezení životnosti), datum prodeje, další významné informace (údržba a četnost používání), datum prvního uvedení do užívání, průběh periodických prohlídek a oprav (informace o prohlídce, jméno a podpis provádějícího, datum následující prohlídky.

Značení Každý prvek OOP musí být výrobcem vhodnými postupy, které nemají na označované materiály škodlivé účinky, jasně, nesmazatelně a trvale označen v oficiálním jazyce země určení. Značení musí přinejmenším obsahovat následující údaje: - identifikační prostředky, např. jméno výrobce, dodavatele, nebo obchodní značku, - výrobní šarži nebo sériové číslo výrobce nebo jiný prostředek zpětné identifikovatelnosti, - identifikaci typu nebo modelu, - číslo a rok dokumentu, kterému prostředek vyhověl (zpravidla harmonizovaná norma), - piktogram nebo jinou metodu pro označení nezbytnosti, že uživatel má číst návod k používání. Znaky v označeních musí být čitelné a jednoznačné. Další požadavky na značení jednotlivých skupin OOP jsou uvedeny v příslušných normách těchto skupin Balení Výrobce musí vynaložit potřebnou pečlivost, aby zajistil, že zabalený prostředek je dostatečně chráněn před poškozením a zničením při dopravě. Požadavky na návod k používání a značení dle nařízení vlády č. 21/2003 Sb. V bodě 1.4 přílohy č. 2 uvedeného nařízení vlády je stanoveno, že při uvedení prostředku na trh musí být výrobcem vydány a poskytnuty pokyny obsahující všechny důležité informace o: 356

- skladování, používání, čištění, údržbě, seřizování a desinfekci, - dosahované účinnosti daného osobního ochranného prostředku, jak byla stanovena během technických zkoušek ke kontrole úrovní nebo tříd ochrany, - vhodném příslušenství k osobnímu ochrannému prostředku a o charakteristikách příslušných náhradních dílů, - třídách ochrany odpovídajících různým úrovním rizika a z toho vyplývajících limitech užívání, - době ukončení životnosti nebo době životnosti osobního ochranného prostředku nebo jeho určitých součástí, - typy balení vhodném pro přepravu, - významu všech označení, - právních předpisech, pokud byly použity, - identifikačních údajích o notifikované osobě (název nebo obchodní firma - a její sídlo), která se účastnila ve fázi navrhování osobního ochranného prostředku a jejím identifikačním čísle. Tyto pokyny musí být přesné a srozumitelné a musí být vyhotoveny minimálně v jazyku členského státu Evropské unie, do kterého je osobní ochranný prostředek určen. Posouzení shody Obecně je posuzování shody definováno jako jakákoliv činnost zabývající se přímým nebo nepřímým určováním, zda byly splněny příslušné požadavky. Jednotlivými postupy posuzování shody definovanými v zákoně č. 22/1997 Sb. jsou: • posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, • posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou, • posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobků, • posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, • posouzení systému jakosti výrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, • ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku, • ověřování shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou,

357

• dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku, • posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků, • jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. Tyto postupy vycházejí z tzv. základních modulů posuzování shody stanovenými v rozhodnutí Rady č. 93/465/EEC. Tyto moduly se vztahují na fázi návrhu nebo fázi výroby výrobku, případně pokrývají obě fáze. Osm základních modulů a jejich osm variant může být navzájem zkombinováno různými způsoby za účelem vytvoření úplného postupu posouzení shody. Přehled základních modulů posuzování shody je uveden v následující tabulce: A

B

C

D

E

F

G

H

Vnitřní kontrola výroby

Zahrnuje vnitřní kontrolu návrhu a výroby. V rámci tohoto modulu není požadován žádný zásah ze strany notifikované osoby ES přezkoušení typu Zahrnuje fázi návrhu a musí být následován modulem určeným k posuzování fáze výroby. Certifikát ES přezkoušení typu je vystaven notifikovanou osobou. Shoda s typem Zahrnuje fázi výroby a následuje po modulu B. Stanovuje shodu s typem podle certifikátu ES přezkoušení typu vystaveného v modulu B. V rámci tohoto modulu není požadován žádný zásah ze strany notifikované osoby. Zabezpečování jakosti Zahrnuje fázi výroby a následuje po modulu B. Vyžaduje výroby zásah notifikované osoby odpovědné za schválení a dozor nad systémem jakosti pro výrobu kontrolu a zkoušení hotového výrobku, zavedeným výrobcem. Zabezpečování jakosti Zahrnuje fázi výroby a následuje po modulu B. Vyžaduje Výrobků zásah notifikované osoby odpovědného za schválení a dozor nad systémem jakosti pro kontrolu a zkoušení hotového výrobku, zavedeným výrobcem. Ověřování výrobků Zahrnuje fázi výroby a následuje po modulu B. Notifikovaná osoby kontroluje shodu s typem podle certifikátu ES přezkoušení typu vystaveného podle modulu B a vystaví certifikát shody. Ověřování celku Zahrnuje fázi návrhu a fázi výroby. Každý jednotlivý výrobek je přezkoušen notifikovanou osobou která vystaví certifikát shody. Komplexní Zahrnuje fázi návrhu a fázi výroby. Vyžaduje zásah zabezpečování jakosti notifikované osoby odpovědné za schválení a dozor nad systémem jakosti pro návrh, výrobu, kontrolu a zkoušení hotového výrobku, zavedeným výrobcem.

358

Varianty základních modulů jsou uvedeny v následující tabulce:

Aa1 a Cbis1

Vnitřní kontrola výroby a jedna nebo více zkoušek jednoho nebo více specifických hledisek hotového výrobku

Aa2 a Cbis2

Vnitřní kontrola výroby a kontrola výrobků v náhodně zvolených intervalech

Dbis

Zabezpečování jakosti výroby bez použití modulu B Zabezpečování jakosti výroby bez použití modulu B Ověřování výrobků bez použití modulu B Komplexní zabezpečování jakosti s kontrolou návrhu

Ebis Fbis Hbis

Dodatečné prvky ve srovnání se základními moduly Zásah ze strany notifikované osoby týkající se zkoušení ve fázi návrhu nebo ve fázi výroby provedeného výrobcem nebo z jeho pověření. Příslušné výrobky a vhodné zkoušky jsou uvedeny v nařízení vlády. Zásah ze strany notifikované osoby týkající se kontroly výrobků ve fázi výroby. Důležitá hlediska kontroly jsou uvedena v nařízení vlády. Je vyžadována technická dokumentace. Je vyžadována technická dokumentace. Je vyžadována technická dokumentace.

Notifikovaná osoba provede analýzu návrhu výrobku nebo výrobku a jeho variant a vystaví certifikát ES přezkoumání návrhu. Poznámka: bis znamená variantu základního modulu.

Konkrétní postup posuzování shody pro jednotlivé skupiny výrobků je uveden v příslušném nařízení vlády. Volba daného modulu odráží složitost výrobku a rizika spojená s výrobkem. Hlavním cílem posuzování shody je určit, zda výrobek splňuje příslušné požadavky, tzv. základní požadavky. Tyto základní požadavky uvedené v příslušném nařízení vlády: • stanoví nezbytné prvky ochrany veřejného zájmu, • jsou závazné a pouze výrobky, které jsou v souladu s nimi, mohou být uvedeny na trh a uvedeny do provozu, • musí být úměrné rizikům spojeným s daným výrobkem. V tomto pojetí je harmonizace právních předpisů omezena pouze na základní požadavky. Vlastní shoda se základními požadavky může být prokázána několikerým způsobem. Nejednodušší je cesta prokázání shody výrobku s harmonizovanými evropskými normami, které vycházejí z příslušné směrnice. Je důležité si ale uvědomit, že harmonizované normy nemusí pokrývat všechny základní požadavky vztahující se na výrobek. Prokazování shody je pak, spolu s případy, kdy neexistují nebo nejsou použity harmonizované normy, prováděno druhým způsobem, a to shodou výrobku přímo se základními požadavky.

359

Vydáním ES certifikátu přezkoušení typu notifikovaná osoba osvědčuje, že výrobek splňuje základní požadavky příslušného nařízení vlády. Tyto certifikáty se pak využívají při posouzení shody výrobku. Označení výrobku značkou shody, prohlášení o shodě Značka shody CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. Pokud se notifikovaná osoba podílí na fázi kontroly výroby podle příslušných nařízení vlády, musí být označení CE doprovázeno jeho identifikačním číslem. ES prohlášení o shodě jako součást postupu posouzení shody je stanoveno v některých nařízeních vlády. ES prohlášení o shodě musí obsahovat všechny důležité informace o nařízeních vlády, na jejichž základě je vydáno, a rovněž informace o výrobci, příp. jeho zplnomocněném zástupci, popřípadě o notifikované osobě, dále informace o výrobku, a popřípadě odkaz na harmonizované normy nebo jiné normativní dokumenty. Obsah ES prohlášení o shodě blíže specifikuje příslušné nařízení vlády, pro OOP je vzor uveden v příloze č. 3 nařízení vlády č. 21/2003 Sb. Postupy pravidelného dozoru nad výrobky Podle §5 - ES Systém řízení jakosti výrobku ES systém řízení jakosti výrobku je postup, při kterém výrobce přijme veškerá opatření k zajištění toho, aby výrobní postup včetně výstupní kontroly a zkoušek osobních ochranných prostředků zajišťoval stejnorodost výroby, shodu OOP s typem popsaným v certifikátu a shodu s příslušnými základními požadavky. Zvolená notifikovaná osoba odebírá vzorek výrobku (nahodile v intervalech kratších než jeden rok), který pro účely prokázání shody podrobuje zjištěním a zkouškám. Notifikovaná osoba následně poskytne výrobci protokol o zkoušce. Výrobce na požádání předkládá protokol notifikované osoby orgánům dozoru. Podle §6 - Systém zajištění ES jakosti výroby prostřednictvím dohledu

360

Systém zajištění ES jakosti výroby je postup, při kterém notifikovaná osoba schvaluje u výrobce systém řízení jakosti a dohledem zjišťuje, zda výrobce dodržuje závazky vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti.Výrobce v rámci systému řízení jakosti podrobuje každý osobní ochranný prostředek přezkoušení pro posouzení jeho shody s příslušnými základními požadavky. Dokumentace systému řízení jakosti musí obsahovat zejména popis a) cílů jakosti, organizační struktury, rozsahů odpovědnosti vedení a jejich pravomocí a odpovědností, pokud jde o jakost výrobků, b) kontrol a zkoušek, které musí být provedeny po výrobě, a c) prostředků umožňujících dozor nad efektivním fungováním systému řízení jakosti. Notifikovaná osoba provádí v rámci auditu všechna nezbytná objektivní hodnocení složek systému řízení jakosti a zejména kontroluje, zda systém zajišťuje shodu vyráběných osobních ochranných prostředků s typem popsaným v certifikátu. Dohled nad výrobcem provozovaným systémem řízení jakosti výroby je postup, jehož účelem je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému řízení jakosti. V rámci tohoto postupu výrobce umožní notifikované osobě pro účely dohledu vstup do prostor určených pro kontrolu, zkoušení a skladování osobních ochranných prostředků a poskytne jí všechny požadované informace. Notifikovaná osoba provádí pravidelně audit, aby zajistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém řízení jakosti; kopii zprávy o auditu předá výrobci. Výrobce předkládá na požádání orgánům dozoru zprávu notifikované osoby. Přehled legislativních předpisů 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění právních předpisů č. 71/2000 Sb., 102/2001 Sb., 205/2002 Sb., 226/2003 Sb., 277/2003 Sb. Směrnice Rady 89/686/EHS z 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se osobních ochranných prostředků, ve znění směrnic Rady 93/68/EHS, 93/95/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/58/ES. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky Kategorizace OOP, příručky zpracované stálým výborem pro OOP, ustaveným v rámci Komise 89/391EHS Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. Rozhodnutí Rady č. 93/465/EEC - o modulech a označení CE

Přehled užitečných webových stránek 361

www.unmz.cz

Znění zákona, nařízení vlády, směrnic EK, seznam a kontakty AO a NB www.cni.cz Přehled harmonizovaných norem http://europa.eu.int/comm/enterprise/nando-is/home/ Databáze notifikovaných osob v EU a CEFTA – Nando IS http://europa.eu.int/comm/enterprise/mechan_equipment/ppe/index.htm Stránka Evropské komise týkající se OOP www.vvuu.cz Stránky VVUÚ, a.s.

Seznam literatury [1] Rukověť pracovníka pro posuzování shody výrobků, Kolektiv autorů: Ing. Josef Šenk, CSc., vedoucí kolektivu, 2004, AAAO [2] Sborník dokumentů technické harmonizace, Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, Svazek 14, Červen 2000, ÚNMZ Praha [3] Skripta jednotného systému školení a výcviku odborných pracovníků autorizovaných osob, 2002, AAAO

362

Stanovení efektivní dávky pracovníků na pracovištích se zvýšeným ozářením z přírodních radionuklidů doc. RNDr. Jiří ŠVEC, CSc. Katedra bezpečnostního managementu Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB - TU Ostrava Po celou dobu své existence je člověk vystaven ozáření z kosmického záření a přírodních radionuklidů (radon a jeho rozpadové produkty, terestrální záření, vnitřní ozáření). Od konce 19. století – po objevení radioaktivity a rentgenová záření – přistupuje k uvedeným zdrojům záření ještě řada zdrojů umělých, vzhledem k širokému využití radionuklidů a ionizujícího záření v mnoha oblastech lidských činností (medicína, technologická měření, metody analýzy látek, stopovací metody, jaderná energetika apod.). Veškeré činnosti související s využíváním zdrojů ionizujícího záření upravuje v České republice zákon č. 18/1997 Sb.“o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření“ (Atomový zákon), který byl v rámci sjednocování českých právních norem a předpisů s předpisy Evropské unie novelizován zákonem č. 13/2002 Sb. Tento zákon je doplněn vyhláškami Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, z nichž nejdůležitější je Vyhláška 307/2002 Sb. ve znění Vyhlášky 499/2005 Sb. o radiační ochraně. Atomový zákon a příslušné vyhlášky se však nevztahují jen na nakládání s umělými zdroji záření. Pokud jsou přírodní radionuklidy záměrně využívány pro jejich radioaktivní vlastnosti, vztahují se také na nakládání s nimi, ustanovení Atomového zákona a příslušných vyhlášek ve stejném rozsahu, jako by byly umělé. Pracoviště, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních radionuklidů jsou uvedeny ve Vyhlášce 307/2002 Sb. (499/2005 Sb) v § 87. Jedná se o: a) paluby letadel při letech ve výšce nad 8 km, b) doly, jeskyně a další pracoviště v podzemí, c) pracoviště, na nichž je čerpáním, shromažďováním nebo jiným obdobným způsobem nakládáno s vodou z podzemních zdrojů, zejména čerpací stanice, lázeňská zařízení, stáčírny a úpravny vody, d) všechna pracoviště, na nichž bylo prokázáno překročení objemové aktivity radonu 400 Bq/m3 e) pracoviště, na nichž se provádí 1. nakládání s pevnými produkty spalování uhlí na zařízeních s tepelným výkonem nad 5 MW, 363

2. výroba stavebních materiálů z produktů spalování uhlí, 3. těžba, transport produktovody a zpracování ropy a plynu, 4. zpracování fosfátových surovin, 5. výroba a zpracování materiálů na bázi minerálů titanu, 6. výroba a zpracování materiálů na bázi minerálů zirkonia, 7. zpracování surovin obsahujících vzácné zeminy, 8. metalurgická výroba kovů, 9. výroba, zpracování a užití materiálů s obsahem thoria a uranu, 10. nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vod z podzemních zdrojů, 11. nakládání s materiály, u nichž bylo prokázáno, že obsah přírodních radionuklidů v nich přesahuje uvolňovací úrovně nebo zvyšuje příkon fotonového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 mikroSv/h. Z výčtu těchto pracovišť je zřejmé, že se vesměs nejedná o pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti ve smyslu § 11 – 15 Vyhlášky 499/2005 Sb. Přesto je třeba na uvedených pracovištích ozáření pracovníků sledovat. Na těchto pracovištích je právnická nebo fyzická osoba vlastnící nemovitost, ve které je zmíněné pracoviště nebo vlastnící pracoviště povinna: a) informovat dotčené osoby vykonávající zde práce o možném zvýšení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a o zdravotní újmě s tím související a o překročení směrných hodnot a o provedených zásazích, b) zajistit měření, která dovolí pro fyzické osoby stanovené vyhláškou určit roční efektivní dávku, údaje o provedených měřeních evidovat a pravidelně předávat SÚJB, c) dovolit uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí jen v míře nepřevyšující uvolňovací úrovně, d) provést zásahy ke snížení ozáření v těch případech, kdy jsou překročeny směrné hodnoty a jestliže zásahem očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, e) v případě, že ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření může u osob vykonávajících práce překročit tři desetiny některého z limitů ozáření pro radiační pracovníky, musí tuto skutečnost oznámit SÚJB a na dotčené osoby vykonávající práce se uplatňuje stejný rozsah požadavků jako na pracovníky kategorie A (vyhláška 499/2005 Sb. § 16), včetně preventivní zdravotní péče a osobního monitorování. Pro pracoviště, na kterých může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů jsou stanoveny tyto vyšetřovací úrovně a) 400 Bq/m3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce pro pracoviště uvedená v § 87 písm. b), c), d) a e).

364

b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku nad přírodní pozadí, kromě radonu a produktů jeho přeměny, pro pracoviště uvedená v § 87 písm. e). Pro osoby uvedené ve vyhlášce 499/2005 Sb. § 89 odst. 1 písm. a) a b) na pracovištích uvedených v § 87 písm. b), c), d) a e) je směrnou hodnotou 6 mSv za rok pro efektivní dávku. Pokud může být tato směrná hodnota překročena, jedná se o pracoviště s významně zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů a radiační ochrana se na těchto pracovištích zajišťuje v rozsahu a způsobem, který platí pro práci v kontrolovaném pásmu pracovišť, na kterých se vykonávají radiační činnosti (vyhláška 499/2005 Sb. § 90). Současně se provádí optimalizace radiační ochrany postupy podle § 17 uvedené vyhlášky a přijímají se opatření ke snížení ozáření odpovídající výsledkům této optimalizace. Pro členy leteckých posádek, kteří pracují na palubách letadel ve výšce nad 8 km je směrnou hodnotou 1 mSv za rok pro efektivní dávku. Pokud může být tato směrná hodnota překročena, členové leteckých posádek musí být informováni o velikosti ozáření, zdravotním riziku a přijatých opatřeních. Dále se hodnotí ozáření jednotlivých členů posádek a na základě těchto hodnocení se připravují a za účelem snížení ozáření upravují letové plány. To je významná změna proti vyhlášce 307/2002 Sb., kde byly stanoveny tyto směrné hodnoty: a) 1 mSv pro efektivní dávku za kalendářní rok nad přírodní pozadí nebo 1000 Bqm-3 pro objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce pro osoby vykonávající práce na pracovištích uvedených v § 87 písm. e) b) 1000 Bqm-3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce pro osoby vykonávající práce na pracovištích uvedených v § 87 písm. b), c) a d) . Nově stanovená vyšetřovací úroveň 400 Bqm-3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší tak souhlasí se směrnou hodnotou pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytných a pobytových místností (odst. 1 a) § 95 Vyhlášky 499/2005 Sb). V případě, že na sledovaném pracovišti bylo zjištěno překročení některé z vyšetřovacích úrovní, pak se na základě opakovaného měření a určení efektivní dávky posuzuje, zda může být u osob vykonávajících zde práce překročena směrná hodnota roční efektivní dávky 6 mSv. Na pracovištích, kde bylo prokázáno, že tato směrná hodnota může být u některých osob překročena, se stanovují efektivní dávky opakovaně za každý kalendářní rok. V opačném případě se další měření ani výpočet efektivní dávky nemusí provádět až do doby, kdy dojde ke změně technologických postupů, pracovních podmínek (například ventilace), nebo zpracovávaných materiálů či surovin.

365

Na pracovištích, kde se předpokládá ozáření z radonu a jeho rozpadových produktů v důsledku jejich inhalace se efektivní dávka stanoví dle měření průměrných hodnot objemové aktivity radonu a evidence doby pobytu fyzických osob. Na pracovištích, kde se nakládá s látkami a materiály, které jsou uvedeny ve vyhlášce 499/2005 Sb. § 87 písm. e) se efektivní dávka stanoví na základě měření dávkového příkonu, průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší, povrchové kontaminace na pracovištích a evidence doby pobytu pracovníků. Významným rozdílem proti ustanovením ve Vyhlášce 307/2002 Sb. je to, že uvedená měření se nemusí provádět a efektivní dávka počítat na těch pracovištích, na kterých celková pracovní doba osob vykonávajících zde práce prokazatelně nepřesahuje 100 hodin ročně. Překročení směrných hodnot na těchto pracovištích se nepovažuje za možné. To značně usnadňuje měření a také jednání s provozovateli těchto pracovišť. Nemusí se totiž měřit pracoviště, kde doba pobytu pracovníků je minimální. Často se jedná jen o kontrolu prováděnou jedenkrát měsíčně po dobu několika minut (např. u vodáren jsou to pramenné jímky, studny apod.) Základní metodou používanou k měření objemové aktivity na příslušných pracovištích je měření časového integrálu objemové aktivity radonu po dobu jednoho roku. Na pracovištích s nepřetržitým provozem zohledňuje toto měření denní i roční variace objemové aktivity radonu a výsledek měření tak může být interpretován přímo jako průměrná (roční) objemová aktivita radonu na pracovišti. Stejnou interpretaci lze použít i v případě, že pracovníci nejsou na pracovišti trvale přítomni, ale lze předpokládat, že hodnoty objemové aktivity radonu v době přítomnosti pracovníků a mimo tuto dobu se příliš neliší. Jako příklad lze uvést čerpací stanice podzemní vody s nepřetržitým provozem kde pracovníci docházejí pouze na občasnou kontrolu. Pokud tomu tak není, lze – v případě, že můžeme předpokládat, že hodnoty objemové aktivity radonu jsou v době přítomnosti pracovníků nižší než mimo tuto dobu – výsledek ročního měření interpretovat jako horní odhad průměrné objemové aktivity radonu na pracovišti v době výkonu práce. V opačném případě by tato interpretace vedla k podhodnocení radiační zátěže pracovníků a nelze ji tedy použít. Je nutné zvolit takovou měřící metodu, která umožňuje stanovit časový integrál objemové aktivity radonu odpovídající době pobytu pracovníků na pracovišti (lze využít měření radonovými monitory). Ke stanovení efektivních dávek v důsledku zevního ozáření zářením gama je nutné změřit dávkový příkon. Nejprve je nutno stanovit pracovní místa, na nichž dávkový příkon gama záření pravděpodobně převyšuje přírodní pozadí 366

,jedná se o převýšení alespoň o 0,05 mSvh-1. Na těchto místech se pak provede vlastní měření a jeho výsledky se po odečtení přírodního pozadí použijí pro určení efektivní dávky ze zevního ozáření gama zářením za rok. Přírodní pozadí se zjišťuje přímým měřením na pracovišti bez přídavného zdroje gama záření nebo v okolí pracoviště. Určení efektivní dávky z inhalace přírodních radionuklidů se provádí na stanovených pracovištích tehdy, pokud se zde vyskytují materiály, v nichž jsou významně zastoupeny dlouhodobé přírodní radionuklidy a hmotnostní aktivita některého z nich převyšuje 1 kBqkg-1. K výpočtu efektivní dávky by pak bylo nutné znát objemové aktivity příslušných radionuklidů ve vzduchu, jejichž přímé měření (vzhledem k předpokládaným nízkým hodnotám) je značně obtížné. Proto se ve většině případů považuje za dostačující odhad objemové aktivity ve vzduchu provedený na základě hmotnostních aktivit radionuklidů v používaném materiálu a prašnosti na pracovišti. Určení efektivní dávky v důsledku ozáření kůže z povrchové kontaminace přírodními radionuklidy se provádí na vybraných pracovištích, pokud se zde vyskytují materiály, v nichž jsou významně zastoupeny dlouhodobé přírodní radionuklidy a hmotnostní aktivita některého z nich přesahuje 10 kBqkg-1. K výpočtu efektivní dávky by bylo nutné znát povrchovou kontaminaci jednotlivými radionuklidy. Vzhledem ke značně obtížnému přímému měření nízkých plošných aktivit, se obvykle považuje za dostačující odhad povrchové kontaminace kůže z hmotnostních aktivit radionuklidů obsažených v používaném materiálu a vrstvy jeho depozice na kůži (není-li znám přesný údaj, použije se konzervativní hodnota 0,2 mm). Výsledná efektivní dávka osob vykonávajících práce na více pracovištích je součtem dílčích efektivních dávek. Na pracovištích, kde může dojít k vyznamnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů je nutné sledovat také uvolňování radionuklidů do životního prostředí. Mezi materiály, které by mohly radionuklidy ve zvýšené míře obsahovat, patří zejména. - usazeniny a kaly v potrubních a skladovacích systémech - filtry a separované materiály z odlučovačů - odpady z technologických celků vznikající při jejich rekonstrukci, demolici nebo likvidací - odpady a druhotné suroviny z výrob - odpadní voda Při uvolňování těchto materiálů do životního prostředí je nutné dodržet podmínky uvedené v odstavci 2 a 3 § 91 Vyhlášky 499/2005 Sb. Zde jsou stanoveny uvolňovací úrovně indexu hmotnostní aktivity a hmotnostní aktivity u pevných látek, celkové objemové aktivity alfa a celkové objemové aktivity 367

beta (po odečtení příspěvku 40 K) u kapalných látek a dále podmínky pro příkon fotonového dávkového ekvivalentu v případě, že se materiál ukládá na skládky. Literatura: [1] Zákon č. 18/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Atomový zákon) [2] Vyhláška 499/2005 Sb. [3] Metodický návod pro měření na pracovištích, kde může dojít k významnému ozáření z přírodních zdrojů a určení efektivní dávky. Doporučení SÚJB, Praha 2005

368

Datamining pro MSP Věštění z dat státní správy Ing. Jarmila TESKOVÁ Výzkumný ústav bezpečnosti práce Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 e-mail: teskova@vubp-cz Klíčová slova Datamining, informační systémy, inspekce práce, plánování, statistické zjišťování Anotace Příspěvek popisuje datamining s daty ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice. Cílem bylo prozkoumání skrytého informačního potenciálu uvedených dat pro malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. Výsledkem je vytvoření datových modelů predikujících, zda v podniku nastane nebo nenastane pracovní, resp. smrtelný pracovní úraz. Predikce jsou analyzovány z hledisek přesnosti a stability modelu, velikosti podniku a oboru ekonomické činnosti. Datamining proběhl za použití specializovaného software CLEMENTINE firmy SPSS (Clementine Desktop Version 9.0). Celý proces se řídil metodikou CRISP – DM. Úvod Orgány inspekce na úseku ochrany pracovních podmínek a bezpečnosti práce se celosvětově potýkají s vysokým počtem dozorovaných subjektů a omezeným počtem inspektorů. Proto se průběžně hledají metody, které mohou pomoci zlepšit využití relativně skrovných kapacit a co možná nejvíce přispět k ochraně zdraví zaměstnanců a všeho obyvatelstva, majetku i životního prostředí /1/. Ve státech, kde je inspekce bezpečnosti práce organizovaná centrálně, jsou zpravidla k dispozici informační systémy s rozsáhlými soubory dat o pracovních úrazech, nemocech z povolání, o délce pracovní neschopnosti a dalších následcích těchto událostí, o výsledcích inspekční činnosti, výskytu rizik atd. Využití těchto zdrojů se v naprosté většině omezuje na získávání explicitně obsažených informací – t.j. na ad hoc dotazy, datové kostky OLAP a různé retrospektivní statistické přehledy, zpracování a sestavy. Tento „klasický“ způsob práce je všeobecně na dostatečně vysoké úrovni a je aplikován běžně; ČR není výjimkou. 369

Rozvoj informačních technologií (HW i SW) nyní umožňuje pracovat s datovými zdroji i metodami, které jsou z nich schopny vytěžit informace nedostupné výše uvedenými rutinními postupy, a eventuelně umožňuj i definované události předvídat. Pro tyto metody se vžil souhrnný termín „datamining“. V řadě oborů (např. pojišťovnictví, bankovnictví) se v posledních letech dataminingu s úspěchem běžně používá. V oboru bezpečnosti práce existují analogie jinde řešených problémů i dostatečná základna zdrojových dat. VÚBP v uplynulém období použil dataminigu z dat statistického zjišťování NemÚr k podpoře kvality výběru dozorovaných ekonomických subjektů orgány inspekce práce, konkrétně k predikci, zda v daném podniku dojde v daném roce k pracovním nebo smrtelným pracovním úrazům /2/. Kontrolní činnost SÚIP – shrnutí stavu V České Republice působí téměř 226 tisíc malých podniků s 1 až 25 zaměstnanci a více než 25 tisíc středních a velkých podniků s 26 a více zaměstnanci. Státní úřad inspekce práce (dále SÚIP) je až na nevelký počet výjimek oprávněn v nich provádět kontrolní činnost na úseku ochrany pracovních podmínek a bezpečnosti práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce /3/. Prostřednictvím 232 inspektorů práce SÚIP v roce 2004 provedl celkově 15 256 prověrek a šetření /4/. Kromě dalších činností stanovených zákonem provádí tuto kontrolní činnost osm oblastních inspektorátů práce. V roce 2004 došlo v dozorovaných podnicích podléhajícím SÚIP k cca 66 tisícům pracovním úrazům s pracovní neschopností delší než tři dny a k 164 smrtelným pracovním úrazům; dalších 21 smrtelných úrazů spadalo do kompetence Českého báňského úřadu. Spolu s nově hlášenými nemocemi z povolání (1329 případů) vznikly společnosti těmito událostmi pojištěné ztráty v celkové výši 8,8 mld. Kč, přičemž celkové roční náklady a ztráty se odhadují na 26,6 mld. Kč /5/. Hlavními kritérii pro výběr organizací k provedení kontroly jsou v současné době (vedle plánovaného zaměření inspekce) zejména ekonomická činnost podniku podle odvětvové klasifikace (OKEČ), vznik nového subjektu, termíny a výsledky předchozích inspekcí, zavádění nových technologií a počet a druh pracovních úrazů. Výskyt pracovních (PÚ) a smrtelných pracovních úrazů (SÚ) v podniku je tedy významným, i když ne jediným kritériem. Při uvedeném rozsahu problému by neměl být opomíjen žádný způsob, jak plánování inspekce usnadnit, popř.zkvalitnit.

370

Co je to datamining Obecně jde o získání informací implicitně skrytých v existujících datech, takže je nelze získat dotazem. Dataminingové metody (dále DM) využívají statistiku, geometrii i výpočetní kapacity moderního HW – populárně zde lze říci, že „účel světí prostředky“ a jakákoli cesta k vydolování skryté informace je dovolena. Dělí se podle druhu získané informace na neprediktivní (popisné), ty identifikují skryté struktury a umožňují lépe se vyznat v datech, a prediktivní, které umožňují s určitou spolehlivostí definované hodnoty předvídat. Jde tedy o: • CO – hledání nových/skrytých/netriviálních informací a vztahů • KDE - v existujících (a většinou rozsáhlých) datových souborech • JAK - za použití specielních metod (např. algoritmy shlukování, klasifikační stromy, regrese lineární a logistická, neuronové sítě…) a metodik (CRoss Industry Standard Process for Data Mining /6/). Shlukovací algoritmy (popisné metody) vyhledávají v datech skupiny s podobnými vlastnostmi, výpočet je založen na geometrii (výpočet vzdálenosti podle zvolené metriky). Neuronové sítě obecně jsou algoritmy, napodobující lidské uvažování. Obsahují vstupní vrstvu neuronů, jednu nebo více skrytých vrstev a výstupní vrstvu. Vstupní vrstva reprezentuje vstupní proměnné, skryté vrstvy výpočet a výstupní vrstva výsledek. Neuronové sítě se zájemně liší architekturou, tj. počtem skrytých vrstev a pravidly pro spojování neuronů. Začínají pracovat s náhodným nastavením a k určení výsledku využívají „hrubé síly“ HW. Mohou být použity jako prediktivní i popisné metody. Lineární regrese je statistická metoda předpokládající lineární závislost spojitých veličin (prediktivní metoda). Logistická regrese je metoda lineární regrese upravená pro diskrétní hodnoty vstupní proměnné (prediktivní metoda). Rozhodovací stromy používají k dělení zpracovávaného datového souboru extremální hodnoty rozhodovacího kritéria (např. test Χ² pro strom Chaid). Dělení může být na 2 nebo více větví v každém uzlu. (prediktivní metody). V dataminingu se řeší řada typových úloh, které mají analogie i v jiných oborech, než pro které byly původně formulovány. V případě výběru organizace k provedení inspekce se jedná o úlohu typu „ Direct Mail“, kdy se na základě existujících dat predikuje chování sledovaného subjektu. Výsledkem je pak výběr, ve kterém subjekty vykazují vyšší výskyt predikované vlastnosti (t.j. výběr lepší než náhodný).

371

Ideální výběr

Výběr modelem

Zisk proti náhodném u výběru

náhodný výběr

Obr. 1.: Typová úloha Direct mail Modelování - aplikace v praxi V našem případě je sledovaným subjektem podnik v daném roce. Protože chceme znát budoucí situaci – zda v daném subjektu dojde nebo nedojde k pracovním úrazům (dále PÚ), resp. ke smrtelným pracovním úrazům (dále SÚ) – je cílovou kvalitativní proměnnou existence PÚ (resp. SÚ). K odladění modelů došlo na datech NemÚr z roku 2003. Za realistického předpokladu, že stav bezpečnosti práce (a tím i pracovní úrazovost) se rok od roku významně nemění se predikovala situace v následujícím roce. Uvedený předpoklad vychází z dlouhodobého vývoje počtu PÚ a dalších ukazatelů bezpečnosti práce. Byly použity prediktivní modely: neuronová síť, logistická regrese a 4 rozhodovací stromy (dále značeny v uvedeném pořadí jako N, LR, C5, CRT, QUEST a Chaid). S ohledem na přenesení výsledků DM z anonymizovaných dat NemÚr do informačního systému SÚIP byly použity klíče OKEČ oddíl (2 číselné znaky), OKEČ třída (4 číselné znaky), NUTS – územní členění, a velikost podniku (modifikovaný číselník velikosti podniku podle počtu zaměstnanců KATPOECD). Všechny výše uvedené klíče jsou obsaženy jak v datech NemÚr, tak v datech informačního systému Státního ÚIP. Ze zdrojových polí NemÚr počet zaměstnanců, počet PÚ, počet SÚ a počet dnů pracovní neschopnosti pro PÚ lze vytvořit charakteristiky příspěvek 372

k celkovému počtu PÚ v %, % zraněných z celkového počtu zaměstnanců, délka pracovní neschopnosti pro PÚ, a poměr počtů SÚ/PÚ. Fakt, zda dlouhodobě pravidelně dochází k smrtelným pracovním úrazům, vyjadřuje charakteristika tendence k SÚ, určená z poměru počtu let, kdy k SÚ došlo a nedošlo. Pro každý klíč a rok byla z výše uvedených charakteristik vytvořena sada binárních pracovních proměnných. Dále byla pro každý klíč a rok vytvořena ještě jedna analogická sada pracovních proměnných, vztažená k subjektu. Celkem se modelování účastnilo 40 pracovních proměnných, vzniklých výše popsanou kombinací klíčů a charakteristik. Pracovní proměnné nabývají hodnot 0/1 podle toho, zda ve zkoumaném roce nepřekročily/překročily referenční hodnotu. Referenční hodnotou se (vyjma tendence k SÚ) rozumí příslušná průměrná veličina za rok. Pracovní proměnné pro velikost podniku, NUTS a OKEČ oddíl jsou vztaženy k celkovým průměrům (přes všechna data ve sledovaném roce), pracovní proměnné pro třídu OKEČ jsou vztaženy k průměrům přes OKEČ oddíl. Stabilita odladěných modelů je dokumentována v Tabulkách 1 a 2. na shodě predikovaných hodnot s realitou. Vždy se predikovala situace v daném roce na základě modelu vygenerovaného z dat v roce předcházejícím.

DM metoda

rok Neuronová síť

Logistická regrese

Rozhodovací stromy C5

CRT

QUEST Chaid

Vzájemná shoda předpovědí modelů N - LR- C5 CRT-QUEST Chaid

N

LR

2004

74,88%

74,98%

74,89% 74,54% 74,42% 74,80%

88,15%

2003

74,97%

75,31%

75,29% 74,88% 74,91% 74,51%

87,91%

2002

74,09%

75,37%

75,01% 75,24% 75,36% 75,21%

89,89%

Tabulka 1: Shoda predikce PÚ s realitou pro období 2002-2004

373

DM metoda

rok

2004 2003 2002

Vzájemná shoda předpovědí modelů N - LR- C5 CRT-QUEST Chaid

Neuronová síť

Logistická regrese

N

LR

88,44%

82,72%

80,40% 60,10% 64,37% 62,65%

62,65%

82,15%

80,51%

79,30% 60,06% 60,3% 59,97%

67,16%

89,28%

80,17%

73,54% 54,88% 47,83% 61,81%

55,31%

Rozhodovací stromy C5

CRT

QUEST Chaid

Tabulka 2: Shoda predikce SÚ s realitou pro období 2002-2004 Pokud se DM modely použijí k tipování, zda ve vybraném subjektu dojde k PÚ, tak v cca 75% (resp. pro SÚ až v 89%, podle modelu) případů bude tip správný. Modely pro PÚ jsou stabilní, v modelování SÚ je již na místě opatrnost – SÚ vykazují i sezónní závislost, která v datech NemÚr podchycena není. V praxi je kromě shody s realitou nutno vzít v úvahu i nároky na provoz a údržbu modelu, interpretaci modelu koncovým uživatelem a praktickou použitelnost výsledků.Při stejné nebo zhruba stejné shodě s realitou nabývají na důležitosti nároky na údržbu a provoz a srozumitelnost způsobu práce modelu pro koncového uživatele. Uvedené modely určují s vysokou správností velký počet případů (řádově až 10 000), kdy ke sledované události nedojde. Potřeba praxe je právě opačná směrovat inspekce tam, kde je pravděpodobnost výskytu sledované události (PÚ, resp. SÚ) vysoká. Zároveň je nutno vzít v úvahu stabilitu implementovaného modelu a nároky na přípravu dat, jeho interpretaci (ve smyslu sledování postupu jakým dochází k výsledkům) a dále pak omezení plynoucí z relativně malého počtu inspektorů (cca 230) a tím i limitovaného množství inspekcí, které jsou fyzicky schopni uskutečnit (15 -16 tisíc ročně). Řada inspekcí je dopředu plánovaná a vychází z plánu činnosti na kalendářní rok, takže kapacity volné k provedení inspekce v doporučených subjektech se snižují. Výsledky DM je tedy nutno dále zpracovat a vhodnost modelů pro praxi posoudit i z tohoto hlediska. Vyhovujícím, pro praxi použitelným výstupem pak bude selektivní doporučení akce (inspekce) pro rozumný počet (nejvýše několik tisíc) subjektů. K tomuto účelu se konstruuje tzv. skóre, vyjádřené v hodnotách <0,1>, resp. <0,100>. Bez zabíhání do matematických detailů zde konstatujme, že vysoké skóre označuje ty subjekty s kladnou predikcí, u kterých si je model „nejvíce jistý“, že ke sledované události dojde.

374

Výsledky modelování pro pro malé a střední podniky, předpověď pro rok 2004 z dat za rok 2003 - metoda Chaid, cca 18 000 malých a středních podniků. (Tmavě je vyznačeno, že k PÚ skutečně došlo) Obr. 2.: Skóre pro malé a střední podniky

Obr. 3.: Skóre >70 a velikost podniku

375

Pro podniky s vysokým skóre úspěšnost předpovědi PÚ roste s počtem zaměstnanců do cca 90, pak stagnuje.

376

OKEČ oddíl 01 02 05 10 11 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

počet subjektů, kde došlo k PÚ % úspěšnosti OKEČ modelu oddíl skutečný model 1046 1244 84,08 40 68 84 80,95 41 1 3 33,33 45 6 6 100,00 50 1 1 100,00 51 36 45 80,00 52 390 518 75,29 55 114 195 58,46 60 14 25 56,00 61 18 20 90,00 62 161 185 87,03 63 46 64 71,88 64 15 18 83,33 65 30 35 85,71 66 212 289 73,36 67 164 209 78,47 70 91 95 95,79 72 525 642 81,78 73 478 603 79,27 74 4 4 100,00 75 85 106 80,19 80 17 26 65,38 85 16 20 80,00 90 38 41 92,68 91 31 45 68,89 92 186 275 67,64 93 30 31 96,77

počet subjektů, kde došlo k PÚ % úspěšnosti skutečný model modelu 17 22 77,27 21 26 80,77 847 1120 75,63 135 210 64,29 59 85 69,41 57 91 62,64 15 22 68,18 190 273 69,60 2 2 100,00 0 1 0,00 29 34 85,29 3 7 42,86 0 2 0,00 1 1 100,00 0 1 0,00 9 24 37,50 1 9 11,11 12 19 63,16 76 127 59,84 78 167 46,71 52 101 51,49 109 167 65,27 163 220 74,09 3 4 75,00 15 30 50,00 8 10 80,00

Tabulka 3: Shoda predikce PÚ s realitou pro rok 2004 pro OKEČ oddíl, metoda Chaid skóre >70 Procento úspěšnosti modelu je vesměs vysoké. Závěr Cílem dataminingu s daty ze statistického zjišťování o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR bylo prověřit možnost využití dataminingových metod pro zvýšení efektivity inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce pro malé a střední podniky. Použitá data umožňují predikce pro část těchto podniků o velikosti 25 – 250 zaměstnanců. Kvalita použitých dat ze statistického zjišťování o pracovní neschopnosti byla vysoká. To se příznivě projevilo v časově náročné fázi přípravy dat k modelování. Použitý SW Clementine firmy SPSS - umožnil pro cíle formulované před zahájením zpracování vytvořit prediktivní modely.

377

Dosavadní výsledky je možno shrnout do následujících bodů: Statistické zjišťování o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz obsahuje v požadovaném členění jinde nedostupná data o délce pracovní neschopnosti. Tato data bylo možno v procesu zpracování plně využít. Dataminingové modely přinesly výsledky, které není možné získat jinými postupy. Vygenerované skóre PÚ je dostatečně selektivní jak z hlediska velikosti podniku, tak z hlediska oddílu OKEČ. Správnost predikce byla u všech zkoumaných DM modelů pro PÚ téměř stejná, pro SÚ již ne tak vyrovnaná, nicméně i zde představovalo použití DM zlepšení proti náhodnému výběru. Při vyrovnanosti modelů PÚ z hlediska kvality predikce se jako nejvhodnější pro použití v praxi jeví rozhodovací stromy – jsou dostatečně stabilní, nemají extrémně vysoké nároky na kvalitu vstupních dat (mohou pracovat i s chybějícími hodnotami), snadno se udržují a dobře se ve své grafické nebo textové formě interpretují koncovým uživatelům. Potvrdil se předpoklad bohatého skrytého informačního potenciálu dat shromažďovaných státní správou i v oblastech, pro které nebyla primárně určena. Literatura [1] Towards Effective Intervention and Sector Dialogue in Occupational Safety and Health, European Conference, 15-17 September in Amsterdam http://www.arbo.nl/news/proceedings.stm [2] Janoušek, V., Tesková, J., Mrkvička, P.: Výběr organizací k dozoru nad bezpečností práce, VÚBP, Praha 2005 a předcházející [3] Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce [4] Zpráva o činnosti, SÚIP, 2004 [5] Straka, J.: Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2004, VÚBP, Praha 2005 [6] SPSS Inc.: The CRISP http://www.crisp-dm.org/

-

DM

Metodology,

USA

2000

[7] Parr Rud, Olivia: Data Mining. Praktický průvodce dolováním dat pro efektivní prodej, cílený marketing a podporu zákazníků (CRM), Computer Press, Praha 2001 [8] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ, 2004 a předcházející, www.czso.cz

378

Rizikové práce a výskyt nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji RNDr. Jiří URBANEC Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, Ostrava 1. Legislativa Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií 2. Sledované rizikové faktory pracovního prostředí -

Prach Chemické látky Hluk Vibrace Neionizující záření a elektromagnetické pole Fyzická zátěž Pracovní poloha Zátěž teplem Zátěž chladem Psychická zátěž Zraková zátěž Práce s biologickými činiteli Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu

379

3. Rizikové práce Zaměstnanci v riziku - kraje ČR Pracovníci v riz iku 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 Moravskoslezský

Středočeský

Ústecký

Jihomoravský

Praha

Jihočeský

Olomoucký

Královéhradecký

Pardubický

Liberecký

Vysočina

Plzeňský

Zlínský

Karlovarský

0

Zaměstnanci v riziku dle faktorů Vybrané práce 1,3%

Zátěž chladem 0,4%

Zátěž teplem 4,6%

Zraková zátěž 1,2% Biologičtí činitelé 6,9%

Vibrace 12,2%

Fyzická zátěž 4,9%

Psychická zátěž 3,2% Prach 16,8% Pracovní poloha 0,9%

Hluk 42,2% Neionizující záření 1,0%

Chemické látky 4,6%

Moravskoslezský

4. Nemoci z povolání Nemoci z povolání v ČR a MSK od roku 1994 Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

ČR 2707 2806 2519 2350 2054 1845 1691 1627 1531 1486 1329 1340

MSK 936 954 810 766 697 628 430 390 328 262 267 246

380

MSK v % ČR 34,6 34,0 32,2 32,6 33,9 34,0 25,4 24,0 21,4 17,6 20,1 18,4

Trend nemocí z povolání v ČR a MSK od roku 1994 3000 MSK

Nemoci z povolání [-]

2500

ČR

2000 1500 1000 500 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Podíl jednotlivých okresů MSK na nemocech z povolání (2001-2005) Bruntál 5.3% Ostrava 36.6%

Opava 5.3%

Nový Jičín 11.0%

381

Frýdek-Místek 17.5%

Karviná 24.4%

382

120

140

100

NJZ

80

60

40

20

0 2003

2005

160

2005

180 2004

200

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [-] 250

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [-] 30

20 hluk

10

0

400

350

300

vibrace

200

150

100

50

0

383

2005 2005

2004

2003

2002

2001

50

2004

2003

50

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [-]

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [-] 200

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

Nemoci z povolání [-]

350

300

250

150

pneumokoniózy

100

50

0

80

70

60

kožní

40

30

20

10

0

80

70

60

infekce

40

30

20

10

0

Hodnotenie pracovného zaťaženia obsluhy lisu sémantickým diferenciálom Ing. Xénia VRÁBEĽOVÁ, Doc. Ing. Milan SABO, PhD. Katedra environmentálneho a bezpečnostného inžinierstva Materiálovotechnologická fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Paulínska 16, 917 24 Trnava E-mail: [email protected] [email protected] Kľúčové slová: sémantický diferenciál, pracovné zaťaženie obsluhy Abstrakt: Autori v článku popisujú vplyvy pracovného zaťaženia na obsluhu stroja. Zameriavajú sa na fyzickú, neuropsychickú a zmyslovú záťaž človeka v pracovnom prostredí. V článku autori navrhujú spôsob hodnotenia pracovnej záťaže obsluhy technického zariadenia sémantickým diferenciálom. Úvod Pracovnú činnosť si bez človeka nevieme zatiaľ predstaviť. Stále existujú činnosti, kde je človek čiastočne alebo kompletne nenahraditeľný. Spoľahlivosť systému je určovaná prvkom s najmenšou spoľahlivosťou o to je v človekom riadenom alebo obsluhovanom systéme práve človek. Spoľahlivosť človeka je nestabilná a meniaca sa v čase. Závisí od veľkého množstva faktorov pôsobiacich hlavne v pracovnom procese. Majoritný význam pre spoľahlivosť človeka má pracovné zaťaženie, ktoré je nutné z tohto dôvodu hodnotiť. Aby sme mohli pracovné zaťaženie objektívne ohodnotiť, musíme poznať a uvedomiť si závislosť pracovného zaťaženia od rôznych faktorov. Preto sa v tomto texte budeme zaoberať jednotlivými zložkami pracovného zaťaženia človeka a pokúsime sa vytvoriť teoretický model hodnotenia pracovnej záťaže obsluhy stroja pracovné zaťaženie Pod pracovným zaťažením sa chápe miera nevyváženosti medzi výkonovou kapacitou človeka s požiadavkami pracovnej úlohy (činnosti) a podmienkami, za ktorých sa činnosť vykonáva. Rozlišuje sa záťaž nadlimitná preťaženie, kedy požiadavky prevyšujú výkonovú kapacitu človeka a záťaž sublimitná (s voľnou výkonovou kapacitou) - nevyťaženie, kedy nevyužíva svoj pracovný potenciál

384

Pod pojmom záťaž možno rozumieť: • Fyzická (telesná) Fz - charakterizuje sa spotrebou kyslíka v organizme. Pod fyzickou záťažou vnímame tepelnú pohodu, vibrácie a hluk, ktorý je zaradený aj do zmyslového zaťaženia, znečistenie ovzdušia a svalová činnosť. Pod svalovou činnosťou sa rozumie svalové zaťaženie a svalová námaha. • Neuropsychická NPz – kde vonkajšími zdrojmi sú nároky na mentálne funkcie, vrátane zodpovednosti, nevhodnej sociálnej klíme, systému organizácie práce, komunikácie, pripravenosť a spôsobilosť človeka pre danú pracovnú úlohu. • Zmyslová Zz – sa chápe ako požiadavky pracovnej činnosti na zmysli. Vnímame zaťaženie sluchu nadmerným hlukom, zrakovú nepohodu, zaťaženie pachom a chuti, zaťaženie hmatových zakončení. Pracovná zaťaženie Pz sa môže chápať ako súčet objektívneho Oz a subjektívneho zaťaženia Sz. Matematický zápis vzťahu medzi subjektívnym a objektívnym zaťažením je nasledovný:

Pz = Oz + Sz

(1)

Subjektívna pohoda je subjektívne pociťovaný stav, ktorý vyplýva z individuálnej skúsenosti osoby počas každodenného života, pričom výsledný stav je výsledkom súčtu pozitívnych a negatívnych zážitkov. A tento výsledný stav vypovedá o subjektívnej pohode[1]. Subjektívna pohoda sa označuje aj osobnou pohodou (well-being). Zážitok osobnej pohody je determinovaný úrovňou sebarealizácie, miestom lokalizácie kontroly, subjektívne hodnoteným zdravotným stavom a úrovňou vzdelania. Subjektívnu dimenziu osobnej pohody tvoria: - psychická osobná pohoda, tvorená rôznymi emočnými a kognitívnymi dimenziami (šťastie, spokojnosť, životné ciele, nálada a iné), sebaúcta, sebauplatnenie, osobné zvládanie. Objektívnu dimeziu osobnej pohody tvoria: - zdravotný stav, socioekonomický status, funkčná kapacita organizmu a iné [3,4]. Objektívne zaťaženie sa skladá z merateľných vplyvov a ich pôsobenia na organizmus. Patrí sem tepelná pohoda, hlukové a vibračné zaťaženie, znečistenie ovzdušia, žiarenie, svalová činnosť, zápach, zraková pohoda, zaťaženie hmatu. Negatívny vplyv na celkovú pracovnú pohodu majú hlavne tepelná pohoda a hluk. No ani ostatné zaťaženia nie sú nepodstatné.

385

Tepelná pohoda Tepelná pohoda je optimálny vzájomný pomer teploty, vlhkosti a prúdenia vzduchu. Vplyv na tepelnú pohodu má aj zdravotný stav organizmu, vek, pohlavie, odev a návyky na určité teplotné podmienky, činnosť človek, s čím súvisí výmena tepelnej energie s okolím. Životné prostredie vytvára subjektívny pocit tepelnej pohody u primerane oblečeného a stravovaného človeka, pokiaľ nevyvíja namáhavú telesnú činnosť [5]. Tepelná pohoda prostredia závisí od kvality mikroklímy. Vzniká zo stavu tepelnej rovnováhy, keď sa súčet tepla vznikajúceho v organizme z metabolizmu a tepla privádzaného z okolia rovná stratám tepla do okolia v rovnakom časovom okamihu. Zaťaženie hlukom Hluk je najčastejším rizikovým faktorom pri práci. Hluk nepriaznivo ovplyvňuje pracovnú pohodu, ruší pokoj, obťažuje a svojím škodlivým pôsobením ohrozuje zdravie ľudí. Každý človek sa hluku individuálne a subjektívne prispôsobuje. Účinky hluku sa prejavujú v oblasti fyziologickej (zvýšenie krvného tlaku, tepovej frekvencie a poruchy sluchu) aj psychologickej (poruchy centrálneho nervového systému). Z tohto dôvodu ho možno považovať za objektívne i subjektívne zaťažujúci faktor pracovného prostredia. Zraková pohoda Zrak je u zdravého človeka najdôležitejším zmyslom, v prísune a príjme informácií ďaleko predstihuje ostatné zmysly. Zraková pohoda je príjemný psychofyziologický stav, pri ktorom zrak plní optimálne svoju funkciu a človek má pocit, že nielen dobre vidí, ale cíti sa aj psychicky dobre. Zraková pohoda je podmienená zrakovým vnímaním, ktoré zahrňuje osvetlenosť povrchu, kvalitu osvetlenia (oslnenie, stálosť, rovnomernosť), fototrofné vplyvy (povzbudenie alebo útlm) a výtvarné estetické pôsobenie. Pre zrakovú pohodu je zvlášť dôležitá farebná úprava prostredia, ktorá pôsobí psychicky na človeka, pri pracovnom procese ovplyvňuje pracovnú pohodu (produktivitu, úrazovosť a pod.). Závisí predovšetkým od intenzity a kvality osvetlenia, od stavu zraku a od vlastností priestoru [5]. Svalová zaťaženie Preťaženie svalov vzniká dlhodobo zvýšeným svalovým napätím. Ak človek pracuje v nevhodnej pracovnej polohe môže dôjsť k metabolickým zmenám. Svalová činnosť je charakterizovaná: • izotonickou činnosťou, pri ktorej dochádza k zmene dĺžky svalu pri zachovaní rovnakého napätia – dynamické zaťaženie, 386

• izometrickou činnosťou, pri ktorej dochádza k zmene napätia svalu pri zachovaní jeho dĺžky po určitú dobu. Veľké svalové zaťaženie si vyžaduje vysoký energetický výdaj a tým zaťažuje obehový a dýchací systém. Teoretický model hodnotenia pracovnej záťaže obsluhy lisu Z predchádzajúceho popisu pracovnej záťaže vyplýva, že pracovné zaťaženie je možno posudzovať z dvoch pohľadov. Tým prvým pohľadom je hodnotiť zaťaženie objektívne a subjektívne. Druhým pohľadom je posudzovať fyzické, zmyslové a neuropsychologické zaťaženie. Medzi týmito dvoma hodnoteniami pracovnej záťaže obsluhy existuje rovnováha, ktorú môžeme komplexne zapísať:

Pz = Oz + Sz = Fz + Zz + NPz

(2)

Pri hodnotení finálneho pracovného zaťaženia sa musia stanovené a namerané hodnoty individuálnych pracovných zaťažení modifikovať na všeobecne platnú hodnotu. Pri tejto modifikácii hodnôt využijeme sémantický diferenciál, čiže posudzovaciu škálu. Využitie sémantického diferenciálu pri hodnotení fyzického pracovného zaťaženia obsluhy lisu Najvyššie prípustné hodnoty normalizovanej hladiny hlukovej expozície LEX.8h.p na pracovisku s prácou bez nároku na duševné sústredenie, sledovanie a kontrolu okolia sluchom alebo dorozumievanie rečou je 85 dB. Pri zvolenej škále 11 stupňovej od –5 po +5 predstavuje najvyššia prípustná hodnota normalizovanej hladiny hlukovej expozície LEX.8h.p stupeň 0. Stav s minimálnym hlukom stupeň +5 (viď obr.1). Pri teplotnej záťaži musíme uvažovať teplotu, vlhkosť a rýchlosť prúdenia vzduchu. Optimálna teplota pre strednú triedu práce podľa energetického výdaja, čo predstavuje prácu postojačky, v predklone, zapojenie ramien je 8 až 12°C. Prípustná teplota pre strednú triedu práce je 6 až 15°C. Rýchlosť prúdenia vzduchu je pre strednú triedu práce 0,2 až 0,3 m/s.

dB °C

-5 >120 <0

-4

-3

-2

-1

0 85 <6 387

+1

+2

+3

+4

+5 45 10

>25 m/s lux %

>15 0,20,3 <150 >600 <5 >95

>2 <20 >1000 0 100

<0.1 300 60

akceptovateľné hodnoty

neakceptovateľné hodnoty hraničná hodnota

Tab. č.1. Faktorov pracovného zaťaženia do 11 stupňov posudzovacej škály Teplota 11°C je stupeň +5, pretože je to ideálna teplota pre strednú triedu práce podľa energetického výdaj. Teploty nad 8 do 12°C je stupeň +4 až +2, teploty 6°C a 15°C°predstavujú hraničné teploty na stupni 0, väčšie teploty ako 15°C a nižšie teploty ako 6°C patria pod stupeň 0. Týmto spôsobom je možno modifikovať všetky druhy pracovného zaťaženia. Stanovená hraničná hodnota je v stupni 0, odporúčaná optimálna hodnota je v stupni +5. Výslednú hodnotu pracovného zaťaženia Pz určíme súčtom individuálnych pracovných zaťažení:

Pz = Oz + Sz = Fz + Zz + NPz

(2)

Keďže fyzické zaťaženie Fz sa skladá z tepelnej pohody Tp, zo zaťaženia hlukom Hz a vibráciami Vz, zo znečisteného ovzdušia ZO, zo svalovej činnosti Sč a zrakovej pohody Zp potom platí:

Fz = Tp + ( Hz + Vz ) + ZO + ( Svz + Svn) + Zp

(3),

kde sa svalová činnosť skladá zo svalového zaťaženia Svz a svalovej námahy Svn. Faktory, ktoré sa v pracovnom prostredí nevyskytujú, nie je nutné vo vzťahu (3) uvádzať. Ak sa vo výrobnom prostredím nevyskytujú vibrácie, nie je nutné zaťaženie človeka vibráciami udávať. Nie všetky faktory pôsobiace zaťažujúco pre človeka v pracovnom prostredí sa nachádzajú vo všetkých pracovných prostrediach. Všeobecne pre pracovné zaťaženie človeka platí.

Pz =

∑X

i

i

388

(4),

kde Xi je hodnota sémantického diferenciálu (v škále od –5 po +5) faktorov zaťažujúcich človeka v pracovnom prostredí, i je počet faktorov pracovného zaťaženia. Preto, ak by sme chceli vykalkulovať konkrétnu ideálu hodnotu pracovného zaťaženia človeka, musíme dôjsť k hodnote +5. Hraničná hodnota pre pracovné zaťaženie hodnotené týmto spôsobom je 0. Záporná hodnota pre pracovné zaťaženie hodnotené sémantickým diferenciálom je pre nás absolútne neakceptovateľná. Záver Rovnakým spôsobom pokračujeme aj pri určovaní konkrétnej hodnoty pracovného zmyslového zaťaženia a neuropsychického zaťaženia. Aj keď sa v dnešnej dobe podiel ťažkej fyzickej práce zavádzaním mechanizácie, robotizácie a automatizácie znižuje, stále si každodenný život vyžaduje manuálnu pracovnú činnosť. Preto je nutné stále kontrolovať a hodnotiť negatívne faktory pracovného prostredia, ktoré pôsobia na človeka zaťažujúco. Hodnotenie pracovného zaťaženia si vyžaduje interdisciplinárny prístup, ktorý sme zohľadnili pri návrhu teoretického modelu hodnotenia pracovnej záťaže. Tento príspevok bol spracovaný v rámci riešenia projektu VEGA č. 1/2112/05 a prezentuje čiastkové výsledky riešenia projektu. Zoznam bibliografických odkazov: [1] Džuka, J. Indikátory (moderátory a determinanty) subjektívnej pohody. 1996, Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 31, 1, 3-11. ISSN 0555-5574 [2] Kováč, D. Kvalita života- naliehavá výzva pre vedu nového storočia. 2001, Československá psychologie, 45, 34 - 44. ISSN 0009-062X [3] Benedikovičová J., Hodnoty v kvalite života adolescentov: Pilotná štúdia. Rigorózna práca, 2005, Filozofická fakulta, Prešovská univerzita v Prešove, Katedra psychológie [4] Šolcová, I., Kebza, V. Prediktory osobní pohody (well-being) u reprezentativního souboru české populace . 2005, Československá psychologie, 49, 1-8. ISSN 0009-062X [5] Meszaros: INFELEN: Teplo a svetlo. Informačné stránky www, január 2006. URL:www.tuke.sk/meszaros/ekologia/prednasky/P6.ppt [6] Vrábeľová, X., Sabo, M., Vplyv ľudského faktora na spoľahlivosť systému. In Arpos, 2005, č. 18-19, s. 36-39, ISSN 1335-5910

389

[7] Bábelová, E., Chmelanova, J., Bezpečnostná analýza vo ferozliatinových závodoch. In Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, 2005, Ostrava, SPBI, 2005 s. 1-7, ISBN 80-86634-64-7

390

Základní požadavky k bezpečné činnosti na elektrických zařízeních doc.Ing. Václav VRÁNA, CSc., Ing. Vladimír MEDUNA VŠB -TU Ostrava, FEI, kat.452, 17. listopadu, 700 30 Ostrava Poruba E-mail: [email protected] vladimí[email protected] Klíčová slova: obsluha a práce, elektrické zařízení, Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na základní požadavky k zajištění bezpečné obsluhy a práce na elektrickém zařízení. Obsluhou a práci na elektrickém zařízení se rozumí provádění pracovních činností a úkonů spojených s jejich výrobou, montáží, uvedením do chodu, provozem, údržbou, revizemi, měřením, včetně zajišťování pracoviště. Jsou zde uvedeny vybrané definice, principy a pracovní postupy v návaznosti na platné normy. Úvod Zaváděním evropských norem a předpisů do naší legislativy vzniká často nová situace a odborná veřejnost není vždy o těchto otázkách dostatečně informována. Stejně je tomu i v případě norem týkajících se obsluhy a práce na elektrických zařízeních (EZ) osobami s minimální kvalifikací jako osoba seznámena. V roce 2003 byly v dané oblasti zavedeny do soustavy ČSN evropské normy EN 50110-1,-2 a současně bylo ke dni 31.12.2005 navrženo zrušení souboru ČSN 34 3100 až 91. Z obavy před snížením dosažené úrovně bezpečnosti byl z pověření MPSV zpracován rozborový úkol Porovnání stávající ČSN EN 50110-1 (34 3100) : 2003 a nově připravované evropské normy se stávajícím souborem norem navržených ke zrušení včetně legislativních návazností. Výsledkem bylo mj. potvrzení, že zavedením nových EN se nesníží úroveň požadavků na bezpečnost. Dále bylo stanoveno, že k uvedené normě bude vydána TNI (Technická normalizační informace) obsahující komentář k normě usnadňující orientaci v předmětné oblasti a obsahující dále rozpracování některých článků normy včetně doplnění a upřesnění některých termínů a definic. Národní dodatky a další návrhy bezpečnostních opatření jsou obsaženy v ČSN EN 50 110 – 2: 2003. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že tyto nové normy již na rozdíl od zrušeného souboru norem neobsahují konkrétní postupy a způsoby zajištění bezpečnostních opatření. Jsou zde stanoveny požadavky na obsah průvodní technické dokumentace a předepsány bezpečnostní opatření pro zacházení s těmito zařízeními, která musí být v dokumentaci obsažena.

391

Přestože uvedený soubor převzatých nových evropských norem nebyl zpracován pro níže uvedená elektrická zařízení: – na letadlech a vznášedlech pohybujících se vlastní silou; – na námořních lodích pohybujících se vlastní silou, nebo jsou pod velením kapitána; – na elektronických, telekomunikačních a informačních systémech; – na elektronickém přístrojovém vybavení, řídících a automatických systémech; – v uhelných nebo jiných dolech; – na pobřežních těžebních zařízeních podléhajících mezinárodním námořním zákonům; – na dopravních prostředcích; – na elektrických trakčních systémech; – při experimentální a výzkumné práci s elektřinou, doporučuje se tyto normy použit i pro tato zařízení za předpokladu, že pro ně nejsou vydána žádná jiná pravidla nebo postupy. Pro činnosti na EZ prováděné osobami bez elektrotechnické kvalifikace (tzv. laiky) platí i nadále ČSN 33 1310: 1990 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro EZ určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace. ČSN EN 50110-1 ed. 2: 10/2005 - Stručný přehled normy Obsluha a práce na EZ zahrnuje všechny pracovní činnosti nutné k jeho uvedení do chodu (spínání, ovládání, monitorování) a práce (montáž, revize, údržba, měření, neelektrické práce). Uvedená norma se stává základní normou v otázce bezpečnosti obsluhy EZ. První část normy obsahuje minimální požadavky platné pro všechny státy CENELEC a některé dodatečné přílohy zabývající se bezpečnou prací jsou uvedeny v části 2. V případě odlišnosti hledisek k národní legislativě mají přednost příslušná ustanovení národní legislativy před ustanoveními této normy. Vlastní 1. část normy je rozdělena do těchto kapitol: • • • •

Rozsah platnosti Normativní odkazy a definice Základní principy, Běžné provozní postupy, Pracovní postupy Údržba

V přílohách jsou uvedeny doporučené vzdušné vzdálenosti u pracovních postupů, dodatečné informace pro bezpečnou práci, národní specifika a doplňující definice.

392

K zajištění bezpečné obsluhy a práce norma mimo jiné uvádí: • Veškeré osoby vykonávající práci na EZ, nebo v jeho blízkosti musí být: - školeny z bezpečnostních předpisů a místních pracovních předpisů; - schopny poskytnout první pomoc při zranění způsobeném elektrickým proudem a/nebo popálením. • Pracovní činnosti, při kterých je k zamezení elektrického nebezpečí nebo zranění třeba mít technické znalosti nebo zkušenosti, nesmí provádět nikdo jiný než ty osoby, které takové znalosti a zkušenosti mají, nebo musí pracovat pod dozorem, který je pro provedení práce nezbytný. • Před zahájením prací musí být vždy vydán souhlas osoby odpovědné za EZ a musí být stanoveny pracovní postupy pro jednotlivé práce: - práce bez napětí (např. úplné odpojení, zabezpečení proti opětovnému zapnutí, ověření, uzemnění a zkratování, ochranná opatření …); - práce pod napětím (běžné práce - např. měření, zkoušení, zajišťování pracoviště a vybrané práce - např. na vzdálenost, v dotyku); - práce v blízkosti živých částí, kde je nutný soulad s národní legislativou v případě minimálních a doporučených vzdáleností), pro které jsou v normě uvedeny základní požadavky. Pro vyhodnocení kvalifikace osob jsou v normě uvedeny kritéria (vzdělání, zkušenosti s práci na EZ, znalost zařízení včetně náhodných poruch, schopnost posouzení situace) a kvalifikační stupně (osoba znalá (v elektrotechnice), osoba poučená, osoba seznámena), včetně jejich definice a stanovení možného rozsahu činnosti, které smějí vykonávat v návaznosti na stále platnou vyhlášku č. 50/1978 Sb.. Toto stanoví osoba odpovědná za EZ. (Problematika odborné způsobilosti v elektrotechnice je rovněž řešena v zákoně č. 18/2004 Sb. ) Norma dále řeší oblasti organizace, dorozumívání, pracoviště, nářadí, výstroj, měření, zkoušení, revize, dokumentaci, údržbu a opravy. Všechny tyto oblasti obsahují požadavky, které musí být splněny. Pro každé EZ musí být v organizaci určená osoba odpovědná za toto EZ a pro prováděnou činnost musí být určen vedoucí práce. Základní principy, provozní a pracovní postupy pro bezpečnou činnost na EZ je možno shrnout do následujících bodů. • Hodnocení elektrického rizika (před započetím prací) • Dostupnost dokumentace k elektrickému zařízení odpovídající skutečnému provedení • Vyhodnocení kvalifikace osob (vzdělání, zkušeností, znalostí zařízení) • Proškolení osob určených na práci z bezpečnostních a místních pracovních předpisů včetně poskytování první pomoci • Dostatečná vybavenost pracovními pomůckami a OOP 393

• Určení vedoucího práce a informovanost odpovědné osoby pro dané EZ • Označení pracoviště, • Stanovení pracovního postupu závislosti na velikosti napětí a druhu prací a jeho schválení odpovědnou osobou Tyto požadavky platí všude tam, kde existuje elektrické riziko, tj. jak pro práce na EZ tak i pro práce neelektrického charakteru jako např. stavební práce v blízkosti elektrických vedení apod. S ohledem na jednotnost normy pro všechny státy CENELEC jsou jednotlivé požadavky pouze uvedeny bez dalšího podrobného rozpracování jak bylo zvykem u dřívějších norem. Technická normalizační informace - TNI 34 3100:2005 : 10/2005 Tento komentář doplňuje a upřesňuje definice a některé termíny uvedené v normě. Příkladem je např. termín elektrické nebezpečí, který je v normě definován jako riziko zranění od EZ a v TNI je doplněn následujícím textem: Elektrické nebezpeční vzniká při činnostech na elektrických zařízeních a v blízkosti živých částí. Proto je nezbytné k zajištění těchto bezpečné činnosti na EZ a v blízkosti živých částí provést analýzu elektrického nebezpečí. Na základě vyhodnocení provedené analýzy elektrického nebezpečí má být stanoveno následující: • • • •

elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro obsluhu příslušných EZ ; elektrotechnická kvalifikace a počty osob na provádění stanovené práce na elektrických zařízeních nebo v blízkosti živých částí; pracovní postupy včetně bezpečnostních opatření pro jednotlivé druhy činnosti; kombinace dalších rizik souvisejících činností (např. pohyb montážních plošin, činnost ve výškách apod.).

Analýza elektrického nebezpečí musí být dále provedena na základě vyhodnocení následujících faktorů: • • •

jmenovité napětí příslušných elektrických zařízení; způsoby ochrany před dotykem živých a neživých částí; způsob provádění prací, tj. na elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti živých částí nebo pod napětím.

Komentář mimo jiné obsahuje: •

vazbu na číslování článků podle ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005, aby byla zachována kontinuita mezi touto ČSN a komentářem (TNI);

394

•

• • • • •

informativní doplňující nebo upřesňující ustanovení, převzatá ze souboru ČSN 34 3100 až 91, jehož platnost skončila k 31.12.2005; tato ustanovení lze použít u těch článků ČSN EN 50110 ed. 2:2005, ve kterých je odvolání na národní legislativu nebo které mohou svými požadavky doplňovat; zpracování požadavků na zajišťování pracoviště pro práci na zařízení bez napětí; zpracování požadavků na písemné předání pracoviště na provádění práce bez napětí a v blízkosti zařízení pod napětím (Příkaz „B“) ; zpracování požadavků na písemné předání pracoviště na provádění práce pod napětím (příkaz „B“ PPN) ; zpracování zvětšených vzdáleností pro vnější hranici zóny přiblížení pro neelektrické činnosti mimo zónu přiblížení (převzaté údaje z ČSN 34 3108); poznatky získané při přípravě PNE 33 0000-6 Obsluha a práce na elektrických zařízení pro výrobu, přenos a distribuci elektrické energie, která vychází nejen z druhého vydání ČSN EN 50110-1, ale i z ověřených poznatků souboru ČSN 34 3100 a stanovuje základní podmínky bezpečnosti při obsluze a práci na zařízení pro výrobu, distribučních soustav a přenosové soustavy.

Závěr Tento příspěvek byl zpracován s cílem poskytnout základní informace k oblasti bezpečnosti při obsluze a práci na elektrickém zařízení v návaznosti na nově přejímané evropské normy a předpisy Seznam literatury: [1]

Csirik Vincent: Nové normy ČSN (51,52,53, ), ELEKTRO 8÷11/2005,

[2]

Urban Zbyněk: Odborná způsobilost v elektrotechnice, Elektroinstalatér 2/2005

395

396

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnostního managementu

V červnu 2002 bylo Akademickým senátem VŠB – TU Ostrava přijato usnesení o zřízení Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava k 1. srpnu 2002. Výchozí struktura FBI zahrnuje dvě katedry, a to Katedru požární ochrany a ochrany obyvatelstva a Katedru bezpečnostního managementu. V současné době Katedra bezpečnostního managementu garantuje následující studijní obory: Bezpečnost práce a procesů (bakalářské studium) Studium je určeno pro posluchače, kteří mají zájem o dosažení bakalářského vzdělání v oblastech týkajících se zajištění bezpečné práce z hlediska zaměstnance a zaměstnavatele, inspekce práce v nejrůznějších oborech lidské činnosti a řešení nebezpečí a souvisejících rizik technologických procesů. Specializace v oblastech vyhledávání, hodnocení a eliminace pracovních rizik, posuzování nebezpečí a hodnocení rizik technologických procesů a zajištění odpovídající prevence je umožněna volbou povinně volitelných předmětů ve vyšších ročnících studia. Tato volba umožňuje studentovi profilaci do oblasti BOZP a nebo do oblasti bezpečnosti procesů. Nezbytnou součástí studia je řízení bezpečnosti. Absolvent oboru nalezne uplatnění zejména v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako bezpečnostní technik, odborně způsobilá osoba pro hodnocení pracovních rizik a to v podnicích i soukromých firmách, dále v orgánech vykonávajících státní odborný dozor, v pojišťovnách, ve státní správě a v řadě dalších institucí. Absolventi oboru mohou pokračovat v navazujícím magisterském studiu oboru Bezpečnostní inženýrství i Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Technická bezpečnost osob a majetku (bakalářské studium) Tento obor připravuje odborníky v oblastech souvisejících s bezpečností. Absolventi oboru jsou schopni působit na středních řídících úrovních u jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému, zejména u Policie ČR, HZS ČR, u obecních a městských policií a v dalších bezpečnostních službách a dále také v bezpečnostním managementu podniku, civilních bezpečnostních službách apod. Absolventi oboru mohou být přijati ke studiu v navazujícím magisterském studiu Bezpečnostní inženýrství nebo Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Bezpečnostní inženýrství (magisterské studium) Cílem výuky v oboru bezpečnostní inženýrství je příprava komplexně vzdělaných odborníků s hlubokými znalostmi určité oblasti průmyslu nebo státní správy schopných správného posouzení potenciálních potřeb a zhodnocení informací od příslušných specialistů v jednotlivých oborech za účelem zavádění a udržování soustavných opatření a strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Absolventi jsou schopni vypracovat bezpečnostní politiku a podílet se na práci vrcholového vedení firem nebo podniků

v průmyslu a v orgánech státní správy a samosprávy. Uplatnění naleznou jako vedoucí referátů vyhodnocování rizik a kontroly bezpečnosti zejména u velkých komplexních technologických celků; jako koordinátoři a vedoucí útvarů bezpečnosti centrálních a místních orgánů, v pojišťovnách a inspektorátech BOZP a kontroly jakosti; jako poradci a konzultanti v orgánech hygienické služby, bezpečnostní služby, inženýrských firem zaměřených na hodnocení rizik, poradních orgánů státní správy a samosprávy, odborů, výzkumných ústavů apod. K náplni práce těchto odborníků patří soustavné plnění uvedených funkcí v těsné spolupráci se skupinami specialistů a řízení pracovníků útvarů BOZP a bezpečnosti na pracovištích, nebo týmů inspektorů kontrolních orgánů. V současné době je připravován k akreditaci nový bakalářský studijní obor Management bezpečnostních služeb. Studium je určeno pro přípravu nižších a středních managerů a výkonných pracovníků státních i nestátních zařízení zabývajících se bezpečnostní problematikou, prevencí či resocializací. Důraz je kladen na odbornou vybavenost v oblasti technické, preventivně-represivní, reedukační a personálně sociální s důrazem na specifické teoretické znalosti z oblasti práva, technických prostředků bezpečnostních služeb, komunikace a vybraných oblastí policejních činností. Studium je určeno především pro přípravu odborníků působících v současnosti nebo v budoucnu u bezpečnostních sborů, především u Policie ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, ve zpravodajských službách či u obecních nebo městských policií na pozicích výkonných pracovníků a nižšího nebo středního managementu. Bakalářské studium oboru Bezpečnost práce a procesů a Technická bezpečnost osob a majetku se vyučuje v prezenční i kombinované formě studia. Magisterské studium Bezpečnostní inženýrství, které bude ukončeno za dva roky, se vyučuje v prezenční formě. 1. října 2006 začíná výuka v navazujícím magisterském studiu Bezpečnostní inženýrství v obou formách studia. Vzhledem k celorepublikovému zájmu o studium našich oborů byla již dříve zřízena konzultační střediska v Praze a Liberci a od 1. října 2006 také v Mostě. Pedagogové katedry přednášejí i na zahraničních univerzitách v rámci programu SOCRATES ERASMUS. Vědeckovýzkumná činnost Členové katedry se podílí na vědeckovýzkumné a odborné činnosti, která směřuje zejména do těchto oblastí: • • • • • • • • • •

Analýza rizik, metodologie a aplikace analýzy rizik Bezpečnost práce a prostředí, analýza pracovních rizik Nebezpečné látky, chronická rizika vyplývající z chemických látek Bezpečnost procesů a technologií, management rizik v průmyslu Požární a protivýbuchová prevence technologických procesů Prevence havárií a havarijní plánování Ochrana osob a objektů, bezpečnostní management Ekonomické aspekty bezpečnosti Lidský faktor ve vztahu k bezpečnosti Informační technologie a rizika

• • •

Vývoj systému celoživotního vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce a prevence závažných havárií Ionizující záření, přirozená a umělá radioaktivita, radonová problematika Ergonomie

Katedra se podílí spoluprací i na zahraničních projektech, například v 5. a 6. rámcovém programu EU. Kromě vědeckovýzkumných projektů se katedra zapojuje do vzdělávacích a rozvojových projektů. Každoročně jsou připravovány například projekty Fondu rozvoje vysokých škol, programu Leonardo da Vinci, apod. Kontakt: Katedra bezpečnostního managementu Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB – TUO Lumírova 13 700 30 Ostrava – Výškovice www.fbi.vsb.cz, www.vsb.cz Vedoucí katedry: doc. RNDr. Jiří Švec, CSc. e-mail: [email protected] tel: 597 322 831 Sekretariát katedry: Jana Skopalová e-mail: [email protected] tel: 597 322 826, fax: 597 322 982 Studijní oddělení: prezenční studium: Zdeňka Dvořáčková e-mail: [email protected] tel: 597 322 810 kombinované studium: Monika Deingruberová e-mail: [email protected] tel: 597 322 811

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství vytvořilo následující softwarové produkty. Bližší informace o nich získáte a objednávky můžete posílat na následující adresu: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 17. listopadu 15 708 33 Ostrava – Poruba e-mail: [email protected] tel: 597 322 970 fax: 597 322 837

Kompetence v Integrovaném záchranném systému

§§

Databáze Kompetence 2005 je určena § vproIZSpodporu § § rozhodování v mezních situacích, kdy odpovědná osoba (starosta, velitel zásahu, atd.) potřebuje rychle zjistit, jaké pravomoci za dané situace může využít. Databáze umožňuje rychlé vyhledání kompetencí podle: typu osoby (hejtman, starosta, velitel zásahu, …) typu organizace, ke které osoba přináleží (kraj, obec, IZS) právního stavu, ke kterému se kompetence vyhledávají (krizový stav, stav ohrožení při povodních, …) Kromě samotného popisu kompetence, je součástí balíku i kompletní právní servis, který umožňuje rychle zobrazit paragraf, na základě kterého je daná kompetence udělena, a v případě potřeby je možné rychle zobrazit i kompletní znění celého právního předpisu.

§

§

Systémové požadavky: PC: Operační systém Windows 98 nebo vyšší, až 250 MB místa na HDD, podle konfigurace stroje Bližší informace o programu obdržíte na [email protected] – Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

Databáze Nebezpečné látky

• • • • • • • • • • • • •

Nebezpečné látky jsou databázovou aplikací obsahující základní údaje o víc jak 3500 nebezpečných látkách. Databáze obsahuje: UN kód CAS číslo ES číslo indexové číslo identifikační čísla nebezpečnosti HAZCHEM kódy bezpečnostní značení R a S věty požárně technické charakteristiky látek některé informace pro přepravu (dle ADR), především zařazení do tříd a skupin a obalových skupin hodnocení nebezpečnosti látek dle Diamant ochrana před účinky nebezpečných látek pomocí ochranných obleků odolnost látek vůči působení nebezpečných látek

Databáze nebezpečných látek je postavena na mocném databázovém stroji Microssoft Access, který umožňuje: • rychlé prohledávání látek možnost kombinace prohledávacích • kritérií (použití filtrů) • tiskové sestavy • transparentní systém číselníků

Nebezpečné látky jsou určeny k provozu na pracovních stanicích s operačním systémem MS Windows 98 nebo vyšší. Ke svému provozu nevyžaduje přítomnost žádného dalšího softwarového produktu, ačkoliv některé funkce plně využijete spolu s MS Office 2000 nebo vyšší (není součástí dodávky).

Bližší informace o programu obdržíte na [email protected] – Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

SFERA - nový program pro analýzu rizika území

Program SFERA je nový softwarový nástroj vyvinutý speciálně pro analýzu rizika územních a objektových havarijních plánů. Program byl od roku 1996 postupně vyvíjen a testován krizovými manažery na modelových příkladech. S podporou Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB Technická Univerzita Ostrava se podařilo realizovat první uživatelsky pohodlný produkt.

Program SFERA myšlenkově navazuje na známé analytické metody ve snaze se co nejvíce přiblížit filozofii myšlení krizových manažerů při zvažování možných hrozeb v analyzovaném systému. Důraz je položen na rychlost a jednoduchost práce na jedné straně a přehlednost a stručnost interpretace výstupů na straně druhé. Za samozřejmost je považována týmová práce a možnost verifikace výstupů s ostatními analytickými metodami. Program SFERA je explicitně určen pro analytické účely, avšak lze jej s výhodou využít pro rychlé kriteriální rozhodování, kdy manažer nepracuje s pravděpodobností a velkým množstvím rizik. Program lze obecně využít i k prostému uspořádání prvků technických systémů, u kterých potřebujeme sestavit strom souvislostí definovaných prvků.

Od podobných systémů se program SFERA liší svou schopností řešit problematiku neviditelných cyklických vztahů uvnitř analyzované struktury. Program SFERA v principu umožňuje tvorbu kontingenční tabulky, matematické operace třídící data v definovaných souvislostech pod diagonálu, formální editaci dat a jejich zápis do databáze analytických závěrů, návrh a zapracování hodnotových kriterií do výpočtů, výpočet zranitelností jednotlivých rizik s ohledem na časové parametry, export vypočítaných dat do Excelu, html stránek nebo do Wordu a zobrazení výsledků do vývojového stromu nebo orientačního grafu. Program SFERA má ambici doplnit stávající nástroje používané krizovými manažery a přispět tak ke zkvalitnění jejich práce

Bližší informace o programu obdržíte na [email protected] - Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

ROVS - Rožnovský vzdělávací servis s.r.o. Dolní Paseky 1618, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Tel./fax/zázn.: 571 654 970, 571 654 394, 571 653 999, mobil: 724 902 429 e-mail: [email protected], www.rovs.cz Počítačový program SIB-LEX Systém Informací BOZP – LEXikon LEGISLATIVA – právní předpisy v aktuálním znění (zákony, vyhlášky, nařízení vlády z oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany, ochrany životního prostředí, pojištění). Aktuální plná znění více než tisícovky předpisů. Předpisy je možné kopírovat, vkládat do svých dokumentů, rozesílat elektronickou poštou, tisknout. NORMY – přehled platných českých technických norem z oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany – u každé normy je uvedeno číslo normy včetně třídicího znaku, název normy, datum vydání, účinnost, změny a stručný obsah normy (anotace). BOZP – přes 400 dokumentů obsahujících základní požadavky na například: 9

dopravu

9

chemické látky

9

lesnictví

9

pracoviště a pracovní činnosti

9

služby

9

stavebnictví

9

stroje a zařízení

9

školství

9

zemědělství

9

zdravotnictví

9

a mnoho dalších

POŽÁRNÍ OCHRANA – organizace a zabezpečení požární ochrany, dokumentace požární ochrany a její vzory, správné použití hasicího přístroje atd. TISKOPISY – vzory nejpoužívanějších tiskopisů v oblasti BOZP a PO. BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY – vzory bezpečnostních značek příkazových, zákazových, informačních, výstražných, požárních. Obrázky je možné vkládat do vlastních dokumentů. METODICKÉ LISTY – metodické listy vydává Státní zdravotní ústav. Práce s azbestem, Pracovní místo u počítače, Práce s ručními nástroji, Práce v hlučném prostředí. Základní požadavky na ochranu zdraví zaměstnanců, doplněno obrázky.

SLOVNÍK – účelem slovníku je usnadnit orientaci v terminologii BOZP a PO používané odborně způsobilými osobami a v technické praxi. Nejfrekventovanější odborné názvy seřazené podle abecedy. Program obsahuje odborné texty se základními požadavky na jednotlivé oblasti BOZP, vzory organizačních směrnic, provozních předpisů, osnovy školení. Tyto texty mohou být vynikajícím podkladem pro provádění školení zaměstnanců i pro vypracování vnitřních podnikových předpisů. Součástí programu je i aktualizovaný PŘEHLED PLATNÝCH PŘEDPISŮ pro jednotlivé oblasti. PROGRAM JE URČEN PRO: 9

malé a střední firmy, které si chtějí BOZP zajišťovat samy, a ne dodavatelským způsobem

9

bezpečnostní techniky

9

techniky požární ochrany

9

odborně způsobilé osoby v oboru PO

9

vedoucí zaměstnance a všechny osoby zabývající se agendou BOZP a PO a prevencí rizik

PROGRAM UMOŽŇUJE: 9

mít komplexní aktuální informace BOZP a PO na jednom CD

9

fulltextové vyhledávání

9

kopírování dokumentů do uživatelské databáze a jejich úpravu podle svých potřeb

9

doplňování vlastních dokumentů do uživatelské databáze

AKTUALIZACE A ROZŠÍŘENÍ PROGRAMU: 9 probíhají čtvrtletně 9

součástí každé aktualizace je BONUS

Již proběhly aktualizace s těmito bonusy: 9

1. aktualizace (září 2004) – Test PO v ceně 1 190,-- Kč.

9

2. aktualizace (prosinec 2004) – Videopořad První pomoc v ceně 549,-- Kč.

9

3. aktualizace (březen 2005) – Časopis BOZP, ročníky 2000 – 2004 v elektronické podobě a Časopis PO, ročníky 2002 – 2004 v elektronické podobě, v ceně 595,-- Kč.

9

4. aktualizace (červen 2005) – program Lhůtník v ceně 10 115,-- Kč.

9

5. aktualizace (září 2005) – Testy První pomoc a Doprava v ceně 1 190,-- Kč.

9

6. aktualizace (prosinec 2005) – Vstupní (periodické) školení BOZP a PO – prezentace v Power Pointu, cena 1 190,-- Kč.

9

7. aktualizace (březen 2006) - Časopis BOZP, ročníky 2000 – 2005 v elektronické podobě a Časopis PO, ročníky 2002 – 2005 v elektronické podobě, v ceně 595,-- Kč.

9

po zakoupení programu obdrží uživatel jednu nejbližší aktualizaci ZDARMA, včetně BONUSU.

9

cena jedné aktualizace je 1 000,-- Kč, tj. 4 929,-- Kč/rok (včetně DPH)

Na aktualizacích se podílí tým odborníků – specialistů pro jednotlivé oblasti. POŽADAVKY NA POČÍTAČ: Procesor Intel Pentium II – 400 MHz a vyšší nebo kompatibilní, 128 MB RAM, 800 MB volného prostoru na disku. Program je navržen pro práci na operačních systémech MS Windows 2000 a MS Windows XP. Jeho bezchybná činnost vzhledem k systémovým nárokům není na systémech MS Windows 95, 98 NT Me zaručena. Cena programu: 9 520,-- Kč (včetně DPH) Firma ROVS – Rožnovský vzdělávací servis s. r. o. je držitelem mezinárodního certifikátu kvality vzdělávacích firem

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2006 (sborník přednášek) Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Garant konference: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2006, jako svou publikaci 1.vydání ISBN 80-86634-86-8