Bezhotovostní vypořádání obchodů finančního (mezibankovního) trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Bezhotovostní vypořádání obchodů finančního (mezibankovního) trhu Bakalářská práce

Autor:

Miloslava Poupětová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Březen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 1. března 2010

Miloslava Poupětová

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za cenné rady, odborné připomínky a konzultace v průběhu zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům bankovních institucí, kteří se mnou problematiku této práce konzultovali a poskytli tak praktické připomínky pro její zpracování a také své rodině za psychickou podporu a trpělivost.

3

Anotace práce: Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku zpracování obchodů na mezibankovním trhu v útvarech Back Office v bankovních institucích. V úvodní kapitole se soustředím na finanční trh jako takový, charakterizuji nejčastěji se vyskytující typy uzavíraných obchodů.

V další kapitole popisuji samotný způsob zpracování operací

mezibankovního trhu. V následujících kapitolách se věnuji nejčastěji používaným systémů v útvarech Back Office. Součástí této kapitoly je i proces uvolňování likvidity. Dále následuje kapitola zaměřená na povinné minimální rezervy a hotovostní operace bank. V praktické části hodnotím míru automatizace zpracování operací na mezibankovním trhu na vzorku vybraných bankovních institucích. Na závěr této práce rekapituluji hlavní směry budoucího vývoje v útvarech Back Office.

Thesis annotation: This bachelor´s thesis is focused on issues derived from interbank deals processing in back office departments in banking institutions. Initiative chapter is focused on financial market itself, the most often deals types are characterized. Following chapter is based on interbank deals processing. Consequential chapters present the most used systems at various back office departments. A part of this chapter is also liquidity release process. Further chapter is focused on minimum reserve requirements and cash operations. I assess a rate of process automatization on interbank market on chosen banking institutions in practical. At the conclusion of this thesis I sum up main directions of prospective developement at back office department.

4

Obsah Úvod ................................................................................................................................................................. 6 1.

Finanční trh ............................................................................................................................................ 7 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

2.

Vypořádání obchodů na mezibankovním trhu.................................................................................. 18 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7.

3.

Přínosy zavedení SWIFT.............................................................................................................. 35 Swiftová zpráva ............................................................................................................................ 36 Změny ve SWIFTu ....................................................................................................................... 40

Systém CERTIS, ZC ČNB .................................................................................................................. 42 4.1. 4.2. 4.3.

5.

Back Office – odpovědnosti, systémy .......................................................................................... 18 Back Office – vypořádání obchodů .............................................................................................. 21 Back Office – kontrolní činnosti .................................................................................................. 23 Back Office – systém SKD........................................................................................................... 27 Back Office – vypořádání obchodů s PP, SPP ............................................................................. 29 Back office – předčasné ukončení úrokových swapů .................................................................. 31 Back office – srovnání používaných swiftových konfirmací ....................................................... 32

S.W.I.F.T .............................................................................................................................................. 35 3.1. 3.2. 3.3.

4.

Měnové obchody ............................................................................................................................ 9 Měnová opce plain vanilla, bariérová, binární ............................................................................. 10 FRA, IRS, CCS, Futures .............................................................................................................. 12 Depozitní směnka, depozitum, státní pokladniční poukázky, pokladní poukázky ....................... 14 Strukturované depozitum, strukturovaný forward ........................................................................ 15 Komoditní deriváty....................................................................................................................... 16 Investiční cenné papíry a emisní povolenky................................................................................. 17

Základní principy systému CERTIS ............................................................................................. 42 Zúčtovací centrum ČNB ............................................................................................................... 44 Proces uvolňování likvidity .......................................................................................................... 46

Povinné minimální rezervy a hotovostní operace bank .................................................................... 49 5.1. 5.2.

Řízení PMR .................................................................................................................................. 49 Hotovostní operace bank .............................................................................................................. 52

6.

Porovnání úrovně automatizace operací mezibankovního trhu ...................................................... 54

7.

Závěr a doporučení .............................................................................................................................. 57

Seznam použité literatury ............................................................................................................................. 59 Seznam použitých zkratek ............................................................................................................................ 61 Seznam obrázků ............................................................................................................................................ 62 Seznam grafů ................................................................................................................................................. 62 Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 62 Seznam příloh ................................................................................................................................................ 63

5

Úvod Cílem této bakalářské práce je podat ucelený a názorný popis zpracování operací mezibankovního trhu odrážející současnou aktuální praxi velkých bankovních institucí a zároveň nastínit předpokládané trendy vývoje v útvarech Back Office bankovních institucí. V první kapitole je uveden stručný přehled nejčastěji uzavíraných obchodů na finančním trhu a zároveň ke každému typu obchodu je připojen stručný popis včetně používaných modifikací. Druhá kapitola, která je mnohem konkrétnější, je věnována samotnému zpracování operací v útvarech Back Office, přičemž důraz je kladen zejména na kontrolní činnosti. Při práci na této kapitole jsem vycházela ze svých dlouholetých praktických zkušeností. V oboru pracuji více než 15 let a podílela jsem se v několika fázích i na zavádění v kapitole dále zmiňovaných systémů. Tyto poznatky považuji za podnětné a společně s odbornou literaturou v této oblasti mi pomohly utvořit si ucelený obraz. Vzhledem k tomu, že systémy SWIFT a CERTIS jsou v oblasti zpracování operací mezibankovního trhu naprosto nepostradatelné, zejména co se týče výměny informací mezi bankami, pojednává o těchto systémech kapitola třetí a čtvrtá. Část kapitoly třetí je věnována aktuálním změnám ve SWIFTu. Řízení likvidity tak, jak je popsáno v kapitole 5. je podloženo také vlastními zkušenostmi. Pro ilustraci stavu automatického zpracování v oblasti mezibankovního trhu jsem použila vlastní dotazník, jehož výstup komentuji v kapitole 6. V kapitole, která tuto práci uzavírá, rekapituluji dle mého názoru hlavní směry budoucího vývoje v útvarech Back Office, které reagují na současnou situaci na finančních trzích.

6

1.

Finanční trh

V ekonomice je naprosto běžné a přirozené, že subjekty procházejí ekonomickými periodami, kdy buď mají přebytek nebo nedostatek kapitálu. Tento většinou časový nesoulad se snaží vyrovnat tím, že přebytek nabízejí a očekávají tak odměnu nebo naopak kapitál shánějí a jsou ochotny dát něco navíc. Systému, kde se potkává nabídka a poptávka po kapitálu v různé formě, říkáme finanční trh. Josef Jílek charakterizuje finanční trh slovy: „Na finančním trhu se soustřeďuje nabídka a poptávka po finančních nástrojích včetně peněz.“1 Jednoduchá definice by pak mohla znít následovně: Finanční trh je systém, kde se potkávají ti, kteří kapitál chtějí a ti, kteří ho mají. Na finančním trhu účastníci mezi sebou obchodují s různými finančními aktivy, a tak je potřeba finanční trh rozdělit na jednotlivé trhy, podle toho, co se na nich obchoduje. Nejzákladnější rozdělení je na Peněžní a Kapitálový trh. Na Peněžním trhu zpravidla dochází ke krátkodobému financování a investování. Splatnost těchto investic, výpůjček je zpravidla do 1 roku (někdy do 2 let). Typickým produktem je depozitum nebo směnka. Kapitálový trh je pak určen akciím a obligacím, kde charakteristický je dlouhodobý investiční horizont. Dalším trhem, který se v posledních letech dynamicky vyvíjí, je Komoditní trh. Ropa, plyn, uhlí, cenné kovy, obilí jsou typickými produkty tohoto trhu. Dále potom rozlišujeme Měnový trh, kde dochází k výměně jedné měny za druhou za tržní kurz. Nejvíce obchodovaný měnový pár je EUR/USD. Zcela jistě své místo má Derivátový trh. Kombinováním běžných produktů vznikají deriváty, které umožňují mnohdy efektivněji řídit finanční rizika. Opce, futures, swapy patří k nejvíce obchodovaným derivátům. Specifickým trhem je pak Pojišťovací trh, kde dochází k redistribuci rizika. Všechny uvedené trhy jsou tedy součástí finančního trhu. Později se k jednotlivým trhům vrátíme

1

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, ISBN 978-80-247-16534, str. 63

7

a detailně rozebereme jejich specifika. Teď se pojďme podívat, kdo mohou být účastníci trhu. Tak zcela jistě to jsme my, spotřebitelé. Ti z nás, kteří peníze mají, tak buď šetří, aby si mohli něco pořídit, šetří na horší časy, na důchod, či investují. Na druhé straně jsou tací, kteří nemají dostatek financí teď, ale očekávají příjem v budoucnu. Ti si naopak peníze půjčují. Velmi podobně, ale v jiném kontextu se chovají firmy, municipality, vlády nebo jiné veřejné instituce. Pro jednodušší spojení nabídky a poptávky na trhu fungují prostředníci. Jsou to banky, penzijní, investiční či jiné fondy, pojišťovny a jiné finanční instituce, které shromažďují kapitál za účelem jeho další distribuce. Určitě bychom neměli zapomenout na centrální banky, jejichž úlohou je mimo jiné dozor nad svým domácím finančním trhem. Mezi instituce s nadnárodní působností můžeme jmenovat pak Evropskou centrální banku (ECB), Světovou banku, Evropskou Investiční banku (EIB) nebo Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD). Často se můžeme setkat s pojmem spekulant. Spekulanti jsou skupina, která jde napříč téměř všemi účastníky trhu. Spekulanty by rozhodně neměly být centrální banky, státní či veřejné instituce, nebo některé fondy. Spekulanti se zpravidla snaží profitovat na cenových výkyvech různých produktů. Další skupinou jsou tak zvaní brokers (zprostředkovatelé). Tito většinou zprostředkovávají konkrétní obchody mezi konkrétní skupinou obchodníků. Nejčastěji se můžeme setkat s „brokers“ na mezibankovním trhu. Víme co obchodovat, víme s kým obchodovat, ale nevíme kde. Samozřejmě obchod mezi účastníky trhu může být uzavřen čistě na bilaterální úrovni, tedy na místě a za podmínek určených dotčenými účastníky. Výhodou je variabilita podmínek, za kterých je obchod uzavřen. Nevýhodou může být pak nízká likvidita. (V případě potřeby uzavřít další, či opačný obchod, může být problém najít protistranu, která přistoupí na stejné podmínky obchodu). Na druhé straně tu máme burzy, organizace umožňující obchodovat různé finanční produkty (komodity, akcie, futures a jiné). Může se jednat přímo o fyzické místo (např. 8

NYSE-New York Stock Exchange), nebo pouze o elektronickou platformu (např. NASDAQ – National Association of Securities Dealers). Likvidita na burzovních trzích je velmi vysoká. Další nespornou výhodou je kreditní riziko, které je v tomto případě takřka nulové. Cenou za to jsou dané podmínky produktů a kontraktů (např. minimální velikost kontraktu, splatnost, vymezený čas pro obchodování, finanční vypořádání a jiné). Jakýmsi kompromisem, může být tak zvaný OTC market (over the counter), někdy se používá termín mezibankovní trh, byť dnes se zcela běžně na mezibankovním trhu pohybují i jiné finanční instituce. Účastníci spolu obchodují na bázi dvoustranné dohody, avšak zpravidla s produkty, které jsou z větší části standardizované. Většinou tyto trhy plně či částečně podléhají finančnímu dozoru. V následujících subkapitolách jsem čerpala ze svých zkušeností a také ze zdrojových materiálů, s nimiž jsem se setkala ve své dosavadní praxi.

1.1.

Měnové obchody

Měnové obchody (též označované jako FX obchody) obecně definujeme následovně: Měnový spot (také označovaný jako promptní měnový obchod) -

je nákup nebo prodej jedné měny za měnu jinou za předem sjednaný kurz. Vypořádání obchodu proběhne za dva pracovní dny po dni uzavření obchodu. Valutu obchodu je možné zkrátit na tzv. overnight (den vypořádání je roven dni uzavření obchodu) nebo na tzv. tommorow next (den vypořádání je následující pracovní den po dni uzavření obchodu).

Měnový forward (také označovaný jako termínový měnový obchod) -

je nákup nebo prodej jedné měny za měnu jinou za předem sjednaný kurz. Vypořádání obchodu proběhne v předem smluveném termínu, který má valutu delší než valutu spotovou.

9

Měnový swap -

je prodej (nákup) jedné měny za druhou v nejpozději spotové valutě s jejím následným zpětným odkoupením (prodejem) v termínové valutě. Směnný kurz obou částí operace je předem sjednán;

-

obě části operace jsou sjednávány ve stejném okamžiku, jsou tedy uzavřeny jako jeden obchod.

Na finančním trhu se objevují i modifikace měnových obchodů jako jsou např. nondeliverable forward, či par forward. Non-deliverable forward je měnový forward, u kterého nedochází k reálné směně částek. Zúčastněné protistrany si dohodnou vypořádání v jedné z měn daného měnového páru. Par forward se skládá ze sady měnových forwardů, které se od sebe liší jediným aspektem – datem maturity (splatnosti).

1.2.

Měnová opce plain vanilla, bariérová, binární

Měnové opce patří do skupiny sofistikovaných derivátů a lze je dále členit. Prostou plain vanilla měnovou opci obecně definujeme jako: -

právo na nákup nebo prodej určitého množství jedné měny za měnu jinou, opět za předem sjednaný kurz;

-

za toto právo platí kupující opce prodávajícímu tzv. opční prémium;

-

opce na nákup označujeme jako call option, opce na prodej put option.

U opcí rozlišujeme, zda se jedná o měnovou opci evropského typu, tzn. právo je kupujícím uplatněno pouze v den splatnosti opce, či zda se jedná o měnovou opci amerického typu, tzn. právo může kupující využít kterýkoli pracovní den od okamžiku sjednání opce do její splatnosti.

10

Další modifikací u měnové opce, se kterou se můžeme v praxi setkat, je měnová opce asijského typu, též označovaná jako average-rate opce. Zde se v den splatnosti porovnává průměrně fixovaná sazba se strikem opce (cena stanovená při uzavření obchodu). Průměrná fixovaná sazba je kalkulována z uzavíracích hodnot podkladového kurzu fixovaného během referenčního období. Tímto obdobím bývá nejčastěji den či týden. Při vypořádání rozlišujeme dva způsoby: -

formou „delivery“, kdy vypořádání proběhne jako dva finanční toky v jeden den;

-

formou „cash settlement“, kdy vypořádání proběhne jako jeden finanční tok v dohodnuté měně. Výše finančního toku je rovna rozdílu mezi sjednanou hodnotou strike a spotovou hodnotou zafixovanou v den expirace.

Bariérové měnové opce dělíme na: -

knock in opce;

-

knock out opce.

Knock in opce můžeme definovat jako opce, které se chovají jako prosté plain vanilla měnové opce, pokud jsou během svého života aktivovány, tzn. pokud dojde ke splnění podmínky (bariéry). Knock out opce lze definovat jako opce, které se chovají stejně jako prosté plain vanilla měnové opce, pokud naopak nejsou během svého života aktivovány, tzn. pokud nedojde ke splnění podmínky (bariéry). Výši kurzu, při níž dochází k aktivaci (knock in) či deaktivaci (knock out) opce, nazýváme bariérou. Podrobněji rozlišujeme typy bariéry: -

knock down (up) & in;

-

knock down (up) & out.

Bariéru dále rozlišujeme: -

americký typ (nebo-li one touch) – k protnutí bariéry může dojít kdykoliv během života opce, tzn. od data uzavření do dne splatnosti opce;

-

evropský typ (nebo-li end-touch) – k protnutí bariéry může dojít jen v okamžiku splatnosti (expirace) opce.

11

Jako poměrně známou modifikaci bariérové opce lze uvést „windows opci“. U této opce, na rozdíl od standardní bariérové opce, je bariéra sledována v určitém specifickém období, které se nachází mezi dnem valuty a dnem splatnosti opce. Binární měnové opce nejsou příliš častým typem opcí, které se na finančních trzích obchodují, na rozdíl od měnových opcí typu plain vanilla či bariéra. Důvodem pro uzavření binární opce může být např. spekulace na očekávaný vývoj spotové sazby referenčního směnného kurzu. Právě z tohoto důvodu banky zaznamenaly zvýšený objem těchto obchodů v druhé polovině roku 2008 před zavedením měny EUR ve Slovenské republice. Mezi typy binárních opcí řadíme Lock in, Lock out, Double Lock in, Double Lock out a Digital.

1.3.

Forward Rate Agreement (FRA), Interest Rate Swap (IRS), Cross Currency Swap (CCS), Futures

Dohoda o forwardové úrokové míře (FRA)2 je úrokový forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry (např. LIBOR, PRIBOR), a to v téže měně a s čistým vypořádáním hotovosti. FRA prakticky nabývá podoby kontraktu o platbě v den vypořádání v částce představující diskontovaný rozdíl dvou naběhlých úroků po úrokové období, přičemž jeden naběhlý úrok odpovídá momentální spotové úrokové míře a druhý naběhlý úrok odpovídá úrokové míře dohodnuté při sjednání kontraktu. FRA tedy můžeme shrnout následujícím způsobem : -

jedná se o nestandardizovaný OTC instrument, tzn. mimoburzovní. V praxi existuje likvidní trh pro tyto obchody, ale pouze pro ty, které se vyznačují určitými charakteristikami, jako je např. objem, druh referenční úrokové sazby či splatnost. Tento typ obchodu dovoluje zajistit fixní úrokovou sazbu pro určité období v budoucnosti;

2

JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, ISBN 80-247-0342-4, str. 178

12

-

nejčastěji používanou referenční úrokovou sazbou bývá pro FRA v měně EUR EURIBOR, v měně CZK PRIBOR;

-

dva pracovní dny před začátkem úročícího období dojde k zafixování referenční úrokové sazby a k jejímu porovnání s dohodnutou fixní sazbou. Vypořádání probíhá jedním peněžním tokem a to platbou strany, která je v nevýhodné pozici.

Interest Rate Swap: -

swap se sjednává na delší časové období (několik let), během tohoto období mezi zúčastněnými protistranami probíhají platby dle jednotlivých referenčních období, a to jedním peněžním tokem. Platbu provádí strana, která je v nevýhodné pozici. Frekvenci plateb rozlišujeme obvykle tří, šestiměsíční, příp. roční;

-

nedochází ke směně nominálních částek, ale pouze ke směně úrokových plateb ve stejné měně;

-

umožňuje zajistit úrokové riziko vyplývající z možného negativního vývoje úrokové sazby.

Cross Currency Swap: -

stejně jako u IRS dochází ke směně úrokových plateb (v různých měnách), zároveň však si protistrany mohou dohodnout počáteční a konečnou výměnu nominálních částek v různých měnách;

-

za standardní swap je považován typ fix/float (směna fixních úroků za variabilní) či float/float (směna dvou variabilních úrokových sazeb);

-

na začátku jednotlivých úrokových období dojde k zafixování variabilní úrokové sazby a jejímu porovnání se sazbou fixní, příp. k zafixování variabilních úrokových sazeb a jejich porovnání. Na konci jednotlivých referenčních období dojde k vypořádání prostřednictvím dvou peněžních toků.

Pro výše uvedené instrumenty lze v praxi nalézt poměrně rozšířené modifikace, jako je např. amortizovaný swap, constant maturity swap, set-in-arrears či v posledních letech stále častěji uzavíraný mark-to-market basis swap a swap se strukturovanou výplatou. Princip amortizovaného swapu spočívá v tom, že nominální hodnota, ze které jsou úroky vypočítávány, se v průběhu života obchodu snižuje podle předem specifikovaného schématu. 13

Constant maturity swap je typem IRS či CCS, který má variabilní stranu navázánu na swapovou sazbu (např. EUR SWAP 2Y, USD SWAP 3Y). Set-in-arrears definuje, že variabilní úroková míra je fixována 2 pracovní dny před koncem referenčních období. Mark-to market basis swap je speciální typ amortizovaného bázického Cross currency swapu. Jedná se typ float/float se směnou počátečního a konečného nominálu. Jeho specifičnost spočívá v amortizačním profilu, kdy nominální částka v jedné měně (variable amortized) je upravována podle aktuálního fixingu FX sazby. Tato sazba je fixována ve fixačních dnech, standardně se používá fixing ČNB, ECB. Swap se strukturovanou výplatou se vyznačuje složitější výplatní konstrukcí, tzn. částka výplaty závisí na rozdílu více typů úrokových sazeb, ne jen na jedné, jak je v případě standardního IRS či CCS. Futures: -

obchodují se jako standardizované kontrakty na speciálních termínovaných burzách. Kupující má právo i povinnost ve stanovený den koupit podkladové aktivum, prodávající oproti tomu právo i povinnost prodat;

-

obchodují se prostřednictvím brokerů, kteří jsou členy burzy (např. NEWEDGE). Z nejčastěji obchodovaných jmenujme např. úrokové futures, futures na bondy.

1.4.

Depozitní směnka, depozitum, státní pokladniční poukázky, pokladní poukázky

Depozitní směnka – finanční směnka vlastní, jedná se o listinný cenný papír, který obsahuje směnečné náležitosti stanovené zákonem č. 191/1950 Sb. (zákon směnečný a šekový). Banky tímto instrumentem dovolují svým klientům převádět část svých peněžních prostředků z běžných účtů na depozitní směnky, kde je úrokový výnos vyšší než na běžných účtech.Vypořádání obchodů realizuje banka sama ze svého podnětu, klienti tak nejsou nuceni směnku v den splatnosti osobně prezentovat.

14

Depozitum – na mezibankovním trhu se jedná o půjčku za předem dohodnutou sazbu na předem dohodnutou dobu. Pro klienty banky sjednávají termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou, který je úročen pevnou úrokovou sazbou. Na rozdíl od Depozitní směnky, klientské vklady podléhají odvodům do Garanční fondu. Státní pokladniční poukázky3 – diskontované krátkodobé cenné papíry existující v zaknihované podobě. Jejich emise se realizuje v pravidelných aukcích, probíhajících zpravidla týdně. Emitentem pokladničních poukázek je ČR, zastoupená Ministerstvem financí. Splatnost pokladničních poukázek je v rozmezí od 1 kalendářního týdne do 1 kalendářního roku. Jsou obchodovány v Systému krátkodobých dluhopisů (SKD). Pokladní poukázky – diskontované krátkodobé dluhopisy ostatních emitentů (v současné době ČNB). Tyto dluhopisy jsou emitovány v české měně, rovněž vydávány v zaknihované podobě a obchodované v Systému krátkodobých dluhopisů. Splatnost poukázek je do 1 kalendářního roku.

1.5.

Strukturované depozitum, strukturovaný forward

Strukturované depozitum – jedná se o produkt, který v sobě zahrnuje různé možnosti kombinací depozita, příp. depozitní směnky a FX opce. Výsledný výnos závisí na vývoji referenčního směnného kurzu během referenčního období. Jmenovat můžeme např. Binární depozitum, depozitum Scoop, depozitum Wedding Cake, depozitum Corridor. Strukturovaný forward – tímto produktem je možné realizovat měnový forward za lepší kurz než je kurz obvyklý. Výsledný kurz závisí na vývoji referenčního směnného kurzu během referenčního období. Z praxe můžeme jmenovat např. Extendible Forward, Target Accumulator, MiniRange atd.

3

zdroj: www.cnb.cz

15

1.6.

Komoditní deriváty

Podkladovým aktivem je vždy komodita, např. stříbro, měď, nikl, letecký benzin apod.. Pro vypořádání vždy dochází k porovnání sjednané ceny a ceny fixované (referenční cena) v datech, která byla dohodnuta při sjednání obchodu. Porovnání obvykle probíhá na konci referenčního období, referenční cena se zjišťuje ve dnech, kdy je Komodita na určené burze obchodována. Rozdíl je poté hrazen stranou, která je v nevýhodné pozici, doba platby se standardně pohybuje dva až pět pracovních dnů po konci referenčního období. Ze standardně obchodovaných typů komoditních derivátů můžeme jmenovat např. komoditní forward, komoditní swap či komoditní opci. Komoditní forward.4 znamená transakci, kdy se jedna strana jako plátce pevné částky zavazuje ke koupi určitého nominálního objemu komodity za dohodnutou pevnou cenu ke sjednanému datu vypořádání nebo datu platby a druhá strana se jako plátce pohyblivé částky zavazuje zaplatit pohyblivou cenu za stejný nominální objem dané komodity. Pohyblivá cena je stanovena během doby kalkulace Komoditní swap5 znamená transakci, která se sjednává ohledně dohodnuté doby kalkulace nebo s ohledem na dohodnuté datum vypořádání nebo datu platby, kdy se jedna strana zavazuje platit, jednorázově nebo pravidelně, pohyblivé částky ve stanovené měně vypočtené z dohodnutého nominálního objemu komodity a ze stanovené pohyblivé ceny za jednotku a druhá strana se zavazuje platit jednorázově nebo pravidelně buď: a) pevné částky ve stejné měně vypočtené ze stejného nominálního objemu dané komodity při stanovené pevné ceně za příslušnou jednotku nebo; b) pohyblivé částky ve stejné měně vypočtené ze stejného nominálního objemu dané komodity při jiné pohyblivé ceně za příslušnou jednotku. Komoditní opce6 znamená opční transakci týkající se komodity, kdy prodávající udělí kupujícímu (za prémium) právo požadovat, aby prodávající k datu vypořádání zaplatil 4

zdroj: Česká bankovní asociace, Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu, Doplněk k Příloze pro derivátové transakce, Komoditní transakce. Vydání 2009 5 zdroj: Česká bankovní asociace, Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu, Doplněk k Příloze pro derivátové transakce, Komoditní transakce. Vydání 2009 6 zdroj: Česká bankovní asociace, Rámcová smlouva o obchodování na finančním trhu, Doplněk k Příloze pro derivátové transakce, Komoditní transakce. Vydání 2009

16

kupujícímu částku vypořádání v penězích, je-li nějaká, v rámci příslušné transakce, nebo jiné podmíněné právo uvedené v příslušné konfirmaci.

1.7.

Investiční cenné papíry a emisní povolenky

Pod tímto pojmem můžeme definovat obchodování s akciemi, certifikáty, warranty, podílovými listy, dluhopisy, hypotéčními zástavními listy, kupóny dluhopisů a jinými cennými papíry (CP), jejichž hodnota se odvozuje od majetkových cenných papírů. Operací s CP rozumíme spotový nákup a prodej CP, forwardový nákup a prodej CP, repo, reverzní repo, SellBuy, BuySell, primární nákup, půjčku cenného papíru atd. V současné době zaznamenává nárůst i obchodování s emisními povolenkami. Jsou označovány jako EUA (EU Allowances), jejich cílem je snižovat celkový objem vypouštěných skleníkových plynů. Jedna povolenka představuje právo vypustit jednu tunu ekvivalentu CO2. Základním obchodovatelným množstvím je jedna povolenka, tj. ekvivalent jedné tuny CO2. Ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu není sama povolenka cenným papírem ani investičním nástrojem. Nicméně na termínované obchody lze pohlížet jako na investiční nástroj, pokud alespoň jedna ze smluvních stran má právo provést vypořádání obchodu v penězích. Všechny výše jmenované typy instrumentů se řadí mezi nejčastěji obchodované na současném finančním trhu.

Pro účely této práce a vzhledem k rozsáhlosti jednotlivých trhů se budeme zabývat vypořádáním obchodů na mezibankovním trhu tak, jak je nyní ve velkých bankovních institucích realizováno.

17

2.

Vypořádání obchodů na mezibankovním trhu

Tato kapitola se opírá o mé dlouholeté zkušenosti v oboru. V útvarech Back Office pracuji více než 15 let a za tuto dobu jsem implementovala řadu systémů a aplikací souvisejících s obchodováním na mezibankovním trhu. Obchody ve velkých finančních institucích uzavírají pracovníci útvaru Front Office, dealeři. Obchod se považuje za uzavřený v okamžiku, kdy si dealer dohodne veškeré náležitosti obchodu s protistranou. Podmínky obchodu si dealeři potvrzují prostřednictvím různých kanálů, k nejčastěji využívaným patří Reuters, Bloomberg či telefon. Dealeři využívají také služeb brokerských společností včetně elektronických brokerů. Po uzavření obchodu je obchod transferován či manuálně pracovníkem Front Office vložen do obchodního systému. Tímto je akce na straně pracovníka Front Office skončena a obchod je následně kontrolován a zpracováván v další útvarech bankovních institucí. Tyto útvary jsou nazývány Middle Office a Back Office. Výjimečně se v některých finančních institucích můžeme setkat s tím, že činnosti těchto dvou útvarů jsou sloučené do jednoho. Nicméně praxe velkých bankovních institucí je taková, že činnosti a odpovědnosti jsou rozdělené. V útvaru Middle Office je obchod podroben kontrolám, ať již automatickým (prostřednictvím kontrol nastavených v obchodním systému) nebo manuálních ze strany pracovníka Middle Office. Po validaci obchodu pracovníkem útvaru Middle Office je obchod přenesen do útvaru Back Office. V praxi to znamená, že z obchodního systému je vytištěn doklad o uzavření obchodu – tiket a v mnoha případech zároveň je obchod generován do back office systému(ů) ke zpracování.

2.1.

Back Office – odpovědnosti, systémy

Odpovědností tohoto útvaru je zabezpečení korektního a včasného vypořádání obchodů, které byly uzavřeny pracovníky útvaru Front Office. Proto i zde jsou obchody podrobeny kontrolám, a to prostřednictvím vlastního systému či manuálním kontrolám ze strany pracovníků úvaru.

18

Dá se říci, že v dnešní době je 50% činností útvaru Back office zaměřeno na kontrolní činnosti a 50% na vlastní zpracování obchodů. Obecně je možné činnosti a odpovědnosti Back Office definovat následujícím způsobem: -

zajišťuje

konfirmování

obchodů

s protistranou,

zahrnující

především

odsouhlasení konfirmací a řešení nesrovnalostí; -

zajišťuje řádné a včasné vypořádání operací (cash flow7 a dodání), řešení nevypořádaných obchodů v případě jejich vzniku;

-

řeší nestandardní situace při zpracování a vypořádání obchodů.

Pro zpracování v tomto útvaru je rozhodující, o jaký typ uzavřeného obchodu se jedná a v jaké měně je provedeno vypořádání. Podle těchto kritérií jsou dále ke zpracování použity různé aplikace a systémy. Nejpodstatnější část vypořádání operací mezibankovního trhu je prováděna v hlavním back office systému, který často bývá součástí front office systému. Ve své praxi jsem se setkala např. s front office systémem K+ a jeho back office systémem RTP či front office systémem FinanceKit a jeho Back office modulem. Z ostatních mohu jmenovat např. front a back office systém MUREX. Tyto systémy jsou dodávané externími dodavateli, v praxi se samozřejmě můžeme setkat i s variantou, kdy bankovní instituce upřednostní tzv. in-house systém. Prvotní kontroly a zpracování probíhají tedy nejdříve v hlavním back office systému, na tento systém jsou poté napojeny standardní využívané systémy a aplikace zpracování operací na mezibankovním trhu. Mezi nejčastěji využívané systémy a aplikace se v současné době řadí SWIFT – jeho aplikace Alliance a ACCORD, dále systém ČNB CERTIS a systém SKD. Aplikace SWIFT Alliance8 – slouží pro pořizování swiftových zpráv, jejich následnou kontrolu a odeslání a případné dohledání v archivní databázi. Zároveň je zde možno získat aktuální informace o všech korespondentech SWIFT. Aplikace SWIFT ACCORD – je využíván k automatické rekonciliaci konfirmací typu MT3xx. Dále je možné jej použít pro dohledání konfirmací v archivní databázi. Pro dohledání aktuálních konfirmací nabízí aplikace tzv. funkci „quick search“. 7 8

výraz cash flow se do češtiny v praxi nepřekládá, jeho překlad má v češtině smysl „tok peněz“ podrobněji systém SWIFT popisuje kapitola 3. S.W.I.F.T.

19

Systém CERTIS9 – systém, jehož provozovatelem je Česká národní banka, zpracovává mezibankovní platby v domácí měně, v CZK. Je založen na brutto vypořádání v reálném čase. 10 Systém SKD11 - Systém krátkodobých dluhopisů, který provozuje Česká národní banka, zajišťuje samostatnou evidenci cenných papírů a vypořádací systém obchodů s cennými papíry vedenými v této evidenci. SKD vede evidenci a provádí vypořádání transakcí s cennými papíry. Určité typy transakcí jsou však také zpracovávány s větším či menším podílem manuální práce, tzn. nejsou zahrnuty v hlavním back office systému a jejich vypořádání je řešeno manuálními vstupy do vypořádacích systémů banky. Jedná se zpravidla o tak sofistikované typy operací jako např. komoditní deriváty nebo různé strukturované produkty. Obrázek č. 1: Příklad vypořádání v systémech back office

Back Office

Front & Middle Office

Konfirmace & Vypořádání

Equity,Bonds Bonds, Futures, T-bills Equity, CO2 Allowances, Margin Trading

IVAN Ruční přetypování dat dle dealerského ticketu

Promissory Notes, Commodities, Futures, selected structured derivatives

SKD Dealer ský ticket

KONDOR+

Deal

Přenos obchodů do BO systému

Přenos do účetnictví

RTP

acc.entries

Vypořádání obchodů – konfirmace/platby

3000 3000

Depo/loan, FX spot, FX Forward, FX Swap, FX OTC Opce, IR Opce, CCS/IRS, FRA, FX Complex Opce, Komodity, Futures, strukturované deriváty… Depo/Loan, FX Spot, deals

Business Objects WNCC

Platby v CZK

SWIFT Alliance

Rekonciliace MT3xx

E-mail Fax

zdroj: vlastní úprava; schéma znázorňuje praxi v KB, a.s. 9

podrobněji systém CERTIS popisuje kapitola 4. Systém CERTIS, ZC ČNB http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/ 11 podrobněji systém SKD popisuje kapitola 2.4. Back Office – systém SKD 10

20

CC ČNB SWIFT ACCORD

2.2.

Back Office – vypořádání obchodů

Primárním zaměřením činností útvarů Back Office je vlastní vypořádání obchodů. V praxi jej členíme v závislosti na datumu uzavření obchodu, fixace obchodu a splatnosti obchodu. Zpracování v den uzavření obchodu: V den uzavření obchodu pracovník zajistí odeslání počáteční konfirmace k uzavřenému obchodu, ve většině případů automatickým vygenerováním z centrálního systému back office (typ swiftové zprávy MT3xx). Pokud následuje cashflow do dvou pracovních dnů k danému obchodu, generuje se zároveň swiftový příkaz/avizo (typ swiftové zprávy MT2xx, formáty viz tabulka č. 1 a tabulka č. 2). Swiftové příkazy/aviza jsou zasílány síti korespondenčních bank s ohledem na jejich cut-off-time, korespondenční banky zajistí vypořádání dle instrukcí uvedených ve swiftové zprávě.

Tabulka č. 1: Formát pro MT 202 – Všeobecný převod pro finanční instituce (příkaz)

P/N P

číslo pole 20

P

21

N

Název pole

obsah/volby

Referenční číslo transakce (Transaction Reference Number)

16x

Reference související transakce (Related Reference)

16x

13C

Indikace času (Time indication)

/8&/4n1x4n

P

32A

6n 3a 15číslic

N

52a

Valuta, kód měny, částka (Value Date, Currency Code, Amount) Přikazující instituce (Ordering Institution)

N

53a

Korespondent odesílatele (Sender's Correspondent)

A, B nebo D

N

54a

Korespondent příjemce (Receiver's Correspondent)

A, B nebo D

N

56a

Zprostředkující instituce (Intermediary)

A nebo D

N

57a

Dobropisující instituce (Account With Institution)

A, B nebo D

P

58a

Instituce-beneficient (Beneficary Institution)

A nebo D

N

72

Mezibankovní informace (Sender to Receiver Information)

6*35x

Zdroj: vlastní úprava; data převzata z uživatelské příručky SWIFTu

21

A nebo D

Tabulka č. 2: Formát pro MT 210 – Avízo o příjmu (avízo)

P/N

Číslo pole

Název pole

obsah/volby

P

20

Referenční číslo transakce (Transaction Reference Number)

16x

P

21

Reference související zprávy (Related Reference)

16x

N

25

Identifikace účtu (Account Identification)

35x

P

30

Valuta (Value date)

6n

P

32B

Kód měny, částka (Currency Code, Amount)

3a 15číslic

N

50a

Přikazující klient (Ordering Customer)

N

52a

Přikazující instituce (Ordering Institution)

C nebo bez volby písmena A nebo D

N

56a

Zprostředkující instituce (Intermediary)

A nebo D

Zdroj: vlastní úprava; data převzata z uživatelské příručky SWIFTu

P = povinné pole N = nepovinné pole A = swiftový kód instituce B = pobočka odesílatele/příjemce D = volný textový formát Zatímco prostřednictvím swiftových příkazů/aviz jsou realizovány platby/aviza v cizích měnách, pro českou měnu je praxe poněkud odlišná. Aviza na českou měnu se v praxi realizují pouze u obchodů, kdy jedna z protistran má účet veden jako CZK loro účet12 u jiné banky nikoliv přímo v ČNB. Ve většině případů se jedná o zahraniční banky a pobočky zahraničních bank. Příkazy na českou měnu se zasílají prostřednictvím systému ČNB CERTIS jako jediného systému mezibankovního platebního styku v České republice.13 Pro pořízení přenosového souboru do clearingového centra ČNB využívají bankovní instituce většinou vlastní aplikaci. Aplikace umožňuje pořízení záznamů o obchodech a dále import záznamů o obchodech ze souborů v dohodnutém formátu. Soubor pro ZC ČNB14 je možné vytvářet několikrát za den a přenášet na server aplikace Systému

12

loro účet je účet banky A u banky B z pohledy banky B blíže systém CERTIS popisuje kapitola 4. Systém CERTIS, ZC ČNB 14 zúčtovací centrum České národní banky 13

22

Předávání Zpráv (SPZ), který zajišťuje elektronický přenos dat do ZC ČNB. V případě nefunkčnosti této cesty je možné soubor pro ZC ČNB na CD či flash disku. Nosič potom spolu s konfirmačním dopisem předávají 2 oprávněné osoby osobně do ZC ČNB. Zpracování v den fixace obchodu: V tento den oprávněný pracovník opět zajistí vygenerování a odeslání fixační konfirmace protistraně včetně příslušných swiftových příkazů a avíz. Zpracování v den splatnosti obchodu: V tento den se již konfirmace standardně nezasílají, pracovník útvaru Back Office obvykle vygeneruje swiftové příkazy/avizo na případné platby. Je obvyklé, že platby se generují a odesílají až 2 pracovní dny před maturitou obchodu. Obchody jsou konfirmovány prostřednictvím typů swiftových zpráv MT 3xx v závislosti na typu uzavřeného obchodu. Podrobněji se swiftovým zprávám věnuje kapitola 3. S.W.I.F.T.

2.3.

Back Office – kontrolní činnosti

Jak již bylo řečeno, je možné bez nadsázky říci, že 50% činností, které probíhají v útvaru Back Office, se týká kontrolních činností. Kontroly lze členit na kontroly, které probíhají: -

pravidelně v rámci každodenních činností;

-

namátkově v určeném časovém úseku a týkající se kontroly dodržování pracovních postupů při vypořádání obchodů. Obvykle jsou prováděny vedoucím pracovníkem, případně jím pověřeným pracovníkem.

Mezi denní kontroly prováděné útvarem Back Office patří rekonciliace: obchodů uzavřených a předaných k vypořádání do útvaru Back Office Tato kontrola předchází chybám, které by mohly vzniknout z důvodu nefunkčnosti systému. Je realizována ve většině případů dvojím způsobem v závislosti na stupni

23

automatizace vypořádání. V případě, kdy je obchod zpracován STP (straight-throughprocessing), je do útvaru Back Office předáván dvěma kanály: 1) automaticky, tzn. do hlavního back office systému a 2) prostřednictvím tiketu. V tomto případě kontrola probíhá průběžně v rámci celého pracovního dne. V ostatních případech, kdy je obchod předáván do útvaru Back Office pouze prostřednictvím tiketu, kontrola probíhá po ukončení pracovního dne na základě sestav z front/back office systému. správnosti odesílaných swiftových zpráv Kontrola je zaměřena na věcnou oprávněnost odesílaných swiftových (MT) zpráv (konfirmace, příkazy, avíza). Dochází k porovnání zpráv, které měly být vytvořeny, proti zprávám a příkazům, které byly systémem reálně vygenerovány. Kontrola je prováděna před samotným odesláním zpráv, tzn. je možné provést nápravu před samotným odesláním zpráv. správnosti odesílaných příkazů v měně CZK Tato kontrola je stejně jako předchozí kontrola zaměřena na věcnou oprávněnost odesílaných CZK příkazů a samozřejmě také na kontrolu výše zasílaných částek. Vzhledem k faktu, že pro měnu CZK nelze do CC ČNB vytvářet příkazy na zpětnou či budoucí valutu v rámci pracovního dne, je nutné provádět tuto kontrolu důsledně. Opomenout nelze také dodržování „cut-off-time“ při zasílání CZK příkazů. Nedodržením „cut-off-time“ (mezní čas pro zpracování příkazu) se banka vystavuje riziku zvýšení finančních nákladů spojených s pozdním vypořádáním obchodu. Vzhledem k vysokým nominálním hodnotám jednotlivých obchodů mohou být tyto náklady pro banku vysoké. Kromě rizika finančních nákladů vystavuje banka sebe i protistranu riziku nedodržení povinných minimálních rezerv. V minulosti byl zaznamenán případ, kdy nejmenovaná finanční instituce nedodržela harmonogram pro předávání a zpracování dat v systému CERTIS, a zapříčinila tak nedodržení povinných minimálních rezerv pro další tři finanční instituce. Penále neboli úrok z prodlení z tohoto pochybení bylo vysoké.

24

konfirmací odeslaných a přijatých k uzavřeným obchodům Tento typ kontroly tvoří nejširší úsek kontrol v útvaru Back Office. Kontrola je prováděna opět v závislosti na stupni automatizace zpracování obchodu a zároveň také typu obchodu. Převážná většina operací na mezibankovním trhu je konfirmována prostřednictvím systému SWIFT a

rekonciliována v různých aplikacích. Systém SWIFT pro on-line

rekonciliaci konfirmací podporuje aplikaci ACCORD15. Konfirmace jsou v této aplikaci párovány na základě povinných a nepovinných polí a aplikací jsou automaticky rozřazovány dle stupně shody rekonciliace a dle jednotlivých typů konfirmací.16 Aplikace ACCORD rozlišuje následující statusy: -

MATCHED - tento status aplikace ACCORD přiřadí konfirmacím, pokud dojde k jejich plnému spárování, tzn. konfirmace se shodují ve všech polích (viz příloha č. 1);

-

MIS-MATCHED – pokud jsou konfirmace spárovány pouze částečně, ale rozdílná data nejsou evidována v základních údajích, aplikace ACCORD přiřadí konfirmacím tento status (viz příloha č. 2). Mezi nejčastější případy neshody v MIS-MATCHED statusu patří zejména rozdíl v údajích o korespondenčních bankách (v MT zprávě je tento údaj uveden jako pole 57) či doplnění nepovinných polí jednou ze stran obchodu (např. pole 77, které slouží k uvedení doplňujících informací k obchodu);

-

UNMATCHED – tento status aplikace ACCORD přiřadí konfirmaci tehdy, pokud se konfirmace od sebe navzájem odlišují tak, že aplikace ACCORD konfirmace nemůže spárovat ani částečně (viz příloha č. 3). Mezi nejčastější nesrovnalosti patří rozdíly v nominální hodnotě obchodu, měně, datumu valuty/splatnosti nebo rozdílné swiftové adrese odesílatele/příjemce.

Právě poslední dva jmenované statusy, MIS-MATCHED a UNMATCHED, jsou předmětem denní kontroly v útvaru Back Office. Kontrola probíhá neustále v průběhu celého dne. Případné rozdíly je útvar Back Office povinen ihned řešit. V případě chyb vlastního Front Office a Back Office útvaru zabezpečuje opravu, v opačných případech kontaktuje protistranu se žádostí o řešení.

15 16

ACCORD je aplikací SWIFTu typy SWIFTových zpráv popisuje kapitola 3. S.W.I.F.T.

25

Další skupinou jsou konfirmace, které jsou rekonciliovány ručně, mimo aplikaci např. ACCORD. Jedná se o konfirmace, které si protistrany zasílají navzájem nejčastěji prostřednictvím faxu. Důvodem bývá neúčast protistrany v systému SWIFT nebo složitost uzavřeného obchodu, kdy protistrany raději volí konfirmaci vytvořenou pro konkrétní obchod. Velmi frekventovaným důvodem pro zasílání konfirmací prostřednictvím faxu je také to, že určité typové konfirmace systému SWIFT jsou poměrně sofistikované a pro banky je implementace těchto swiftových konfirmací do vlastního back office systému náročná. Z praxe jmenujme např. počáteční i fixační konfirmace pro IRS/CCS, FRA a FX bariérové opce. Rekonciliace v těchto případech probíhá manuálně, porovnáváním konfirmace s dokladem o uzavření obchodu - tiketem. brokerských konfirmací Tyto konfirmace jsou zasílány brokerskými společnostmi do útvarů Back Office bezprostředně po zprostředkování obchodu mezi bankami. Nejvíce využívaným způsobem je opět zaslání prostřednictvím faxové a mailové zprávy. V útvaru Back Office probíhá kontrola brokerských konfirmací manuálně, a to jejich porovnáním s údaji na dokladu o uzavření obchodu – tiketu. K dalším kontrolám prováděným na denní bázi patří kontroly prováděné na konci pracovního dne. Tato kontrola spočívá především v kontrole dosud nezpracovaných obchodů v back office systémech. Ke zvláštním kontrolám v útvaru Back Office patří namátkové kontroly. Jsou to kontroly, které nemají dopředu stanovený konkrétní termín, a právě v tom tkví jejich přednost. Namátkové kontroly jsou prováděny především vedoucím pracovníkem útvaru Back Office, příp. jím pověřeným pracovníkem. Jsou zaměřeny na kontrolu správnosti dodržovaných postupů. Zároveň také jsou kontrolou, zda současné kontroly nastavené v útvaru Back Office jsou adekvátní a účinné. Frekvence a rozsah nastavených kontrol na této úrovni jsou u bankovních institucí rozdílné, banky často také aplikují standardy svých mateřských společností.

26

2.4.

Back Office – systém SKD

Vypořádání těchto instrumentů probíhá prostřednictvím systému SKD17 (Systém Krátkodobých Dluhopisů). Tento systém, který provozuje ČNB, zajišťuje samostatnou evidenci obchodů s cennými papíry a vypořádání obchodů s cennými papíry vedenými v této evidenci. Jedná se o cenné papíry: -

vydávané Ministerstvem financí ČR se splatností do jednoho roku;

-

krátkodobé cenné papíry vydávané ČNB se splatností do šesti měsíců a další dluhopisy se splatností do jednoho roku.

Všechny cenné papíry jsou vydávány v české měně a v zaknihované podobě. SKD zajišťuje zejména: evidenci cenných papírů podle jejich emitentů a vlastníků; evidenci účastníků SKD; primární prodej státních dluhopisů, dluhopisů ČNB a dalších krátkodobých dluhopisů v rámci SKD; provádění příkazů účastníků k registraci skutečností týkajících se cenných papírů v SKD; vypořádání obchodů s cennými papíry v SKD; zabezpečení splácení dluhopisů a výplaty výnosů z nich. Pro banky SKD zajišťuje možnost čerpání vnitrodenního úvěru, který poskytuje ČNB prostřednictvím systému CERTIS (systém mezibankovního platebního styku). Účastníci v SKD se dělí na agenty, klienty a custodiany. Klienti a custodiani se účastní činností SKD prostřednictvím agentů. Rozsah oprávnění účasti v systému je dán smlouvou mezi účastníkem a ČNB. Klient je právnická nebo fyzická osoba, se kterou uzavřela ČNB smlouvu o účtu majitele cenných papírů v SKD, na kterém jsou evidovány cenné papíry v jeho vlastnictví. Klient má ke každému účtu majitele cenných papírů přístup prostřednictvím agenta uvedeného ve smlouvě.

17

http://www.cnb.cz/cs/finanční_trhy/skd/

27

Custodian je právnická osoba, s níž uzavřela ČNB smlouvu o účtu zákazníků v SKD, na kterém jsou evidovány cenné papíry ve vlastnictví jiných osob než custodiana (klientů custodiana). Custodian může mít v SKD veden jeden nebo více účtů zákazníků. Ke každému účtu zákazníků má custodian přístup prostřednictvím agenta uvedeného ve smlouvě. Custodian eviduje v navazující evidenci cenné papíry na účtech vlastníka. Agent je právnická osoba, která musí uzavřít dohodu s ČNB o přístupu ke komunikační bráně ČNB, aby měl zajištěné on-line spojení s SKD, a musí uzavřít s ČNB smlouvu o účasti v SKD. Agent je na základě smlouvy o účasti v SKD oprávněn poskytovat služby jiným účastníkům – custodianům a klientům vztahující se k jejich účtům majitele cenných papírů a získávat z SKD informace, které se jich týkají. Banky nejčastěji vystupují v SKD jako klient i agent. Rozsah oprávnění daný ve smlouvě nejčastěji opravňuje banku: emitovat, nakupovat na primárním trhu, nakupovat na sekundárním trhu, prodávat na sekundárním trhu. V případě, že banka vystupuje jako agent, dostává od klienta odměnu za poskytnuté agentské služby. Na webových stránkách ČNB jsou uloženy veškeré potřebné předpisy a právní normy vztahující se k SKD (postupy při emitování, evidenci, obchodování a vypořádání, atd.). Jsou zde např.: Pravidla SKD, Příručka účastníka, Formuláře SKD, Emisní podmínky ČNB.

Všechny výše jmenované předpisy jsou pro vypořádání PP18, SPP19 nezbytné a veškeré interní předpisy velkých bankovních institucí z nich čerpají.

18 19

pokladní poukázky státní pokladniční poukázky

28

2.5.

Back Office – vypořádání obchodů s PP, SPP

Prostřednictvím systému SKD jsou nejčastěji na mezibankovním trhu realizovány primární nákupy, sekundární nákupy/prodeje, repo operace, reverzní repo operace nebo buy/sell či sell/buy operace. Pracovník útvaru Back Office vkládá jednotlivé příkazy k různým typům instrukce do systému SKD. Systémem SKD je ke každému jednotlivému příkazu přiřazeno číslo zprávy. Funkcí „Dotaz na stav instrukce“ pracovník útvaru Back Office průběžně kontroluje, zda je příkaz k instrukci spárován s příkazem k instrukci od protistrany a v jaké fázi zpracování se nachází. Systém SKD rozlišuje následující stavy, kdy příkaz k instrukci je ve stavu: O = otevřen C = clearován U = ukončen N = nezahájen. Rozhodující úlohu při zpracování v systému SKD hraje průběžná kontrola stavu zpracování příkazu k instrukci, důvody nespárování je nutné řešit promptně. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příkazům k instrukci, které jsou vkládány po 13.00 hod, a to právě s ohledem na dodržení „cut-off-time“ pro CZK. V případě, kdy jsou příkazy k instrukci spárovány, a obě strany mají splněné všechny podmínky pro uskutečnění obchodu, tzn. strana prodávající vlastní příslušný počet SPP/PP a strana nakupující má na běžném účtu zajištěno dostatečné množství finančních prostředků, provede Registrační centrum ČNB převod finančních prostředků a příslušných SPP/PP a obchod uzavře stavem U (ukončen). Takovéto typy příkazů k instrukcím, které jsou spojeny s platbou na bázi dodávka proti placení, se nazývají „úplatné převody“. Pokud by ale instrukce nebyla do 16.00 hod daného pracovního dne vypořádána, tzn. zůstala by ve stavu O (otevřen) nebo N (nezahájen), potom je nutné příkaz k instrukci zrušit a vložit znovu jako tzv. „bezúplatný převod“. Příkaz k instrukci typu „bezúplatný převod“ lze realizovat prostřednictvím SKD až do 17.30 aktuálního pracovního dne. Jedná

29

se o typ příkazu k instrukci, kdy ČNB zajišťuje pouze převod cenných papírů. Převod finančních prostředků je potom řešen samostatně účastníky příslušného obchodu. Každý obchod realizovaný prostřednictvím SKD je zároveň i konfirmován. Konfirmace si protistrany vyměňují nezávisle na systému SKD. Obvyklou používanou cestou je fax, příp. e-mail. Výjimku tvoří konfirmace k repo obchodu, který je uzavírán s ČNB. V těchto případech ČNB vyžaduje potvrzení vlastní konfirmace. Za využívání služeb Registračního centra ČNB velké finanční instituce jakožto účastníci systému SKD hradí poplatky, které Registrační centrum ČNB jednotlivým účastníkům fakturuje na měsíční bázi. Toto měsíční vyúčtování (dále jen faktura) zahrnuje poplatky náležící finanční instituci jako klientovi a agentovi a dále obsahuje i poplatky za veškeré klienty, kterým finanční instituce poskytuje agentské služby. Povinností útvaru Back Office je provést kontrolu faktury co do počtu a správnosti částek. Tato kontrola je obvykle prováděna porovnáním údajů z faktury oproti internímu reportu nebo manuální kontrolou náhodně vybraných položek. Přehled poplatků za využívání služeb SKD uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3: Přehled poplatků za využívání služeb SKD

Operace

Cena v Kč

Zápisné agenta

10.000,- (jednorázově)

Zápisné custodiana/klienta

500,- (jednorázově)

Měsíční účast agenta

5.000,- (měsíčně pozadu)

Zřízení majetkového účtu

500,- (jednorázově)

Měsíční cena za vedení majetkového účtu - pevná cena

500,- (měsíčně pozadu)

- pohyblivá cena

0,000035% (měsíčně pozadu)

Evidence emise

5.000,- (jednorázově)

Příjem a zpracování příkazu předaného Registračnímu centrum - elektronicky

10,- (měsíčně pozadu)

- písemně

100,- (měsíčně pozadu)

zdroj: vlastní úprava; data byla převzata z Ceníku peněžních a obchodních služeb ČNB, část VI. Ceník peněžních a obchodních služeb ČNB

30

Přílohou faktury je i detailní rozpis fakturovaných poplatků v členění dle majetkových účtů. Finanční instituce, která poskytuje agentské služby, je povinna uhradit fakturu RC ČNB v plné výši. Poplatky pro své klienty potom následně klientům přefakturuje. V praxi je obvyklé, že útvar Back Office vyhotoví daňový doklad – fakturu pro příslušného klienta a zároveň s touto fakturou odešle klientovi i kopii měsíčního detailního rozpisu.

2.6.

Back office – předčasné ukončení úrokových swapů

Jak již bylo zmíněno, úrokové swapy (dále IRS) jsou obchody, které jsou uzavírány na velký počet let dopředu, přičemž v průběhu života obchodu si protistrany vyměňují fixační konfirmace a také platby za příslušná úroková období. Tato fakta mají za následek stálý růst počtu stále aktivních IRS obchodů a s tím také růst evidence těchto obchodů. Z tohoto důvodu banky využívají služeb společností, které zajišťují zprostředkování v oblasti předčasného ukončení těchto typů obchodů. TriOptima20 je společnost poskytující služby v oblasti následného zpracování OTC derivátových transakcí, mimo jiné zprostředkování multilaterálního předčasného ukončení IRS. Tato společnost poskytuje platformu, kam účastníci mohou zaslat seznam obchodů určených k předčasnému ukončení. Společnost TriOptima následně tyto obchody zpracuje a poskytne účastníkům seznam obchodů, které mohou být předčasně ukončeny. Účastníci mají možnost seznam obchodů akceptovat či nikoliv. Zajímavostí je, že pokud navrhovaný seznam obchodů neodsouhlasí všichni účastníci, daný cyklus se nezrealizuje. Pro měnu CZK byl realizován například cyklus v srpnu roku 2009 a zúčastnilo se jej 23 bank (viz příloha č. 4).

20

zdroj: http://www.trioptima.com/services/trireduce

31

2.7.

Back office – srovnání používaných swiftových konfirmací

Jak již bylo řečeno v kapitole 2.1., pro konfirmování obchodů uzavřených na mezibankovním trhu se v praxi používají swiftové konfirmace. Pokud porovnáme praxi velkých finančních institucí, zjistíme, že konfirmování obchodů prostřednictvím swiftových konfirmací lze rozdělit do třech oblastí.

1. oblast zahrnuje standardní mezibankovní obchody, u kterých finanční instituce v převážné většině používají

swiftové konfirmace. Jedná se zejména o následující

obchody: -

mezibankovní depozita uložená/přijatá;

-

FX spot;

-

FX forward;

-

FX swap;

-

FX opce plain vanilla, typ „deliverable“;

-

FRA.

Pro výše uvedené typy mezibankovních obchodů je možné konstatovat vysokou míru využívání automatické rekonciliace prostřednictvím různých rekonciliačních aplikací, jako je např. aplikace ACCORD21.

2. oblastí je konfirmování FX opcí s výjimkou FX opcí plain vanilla, typ „deliverable“, který jsou zahrnuty v oblasti předchozí. FX opce jsou rozporuplným typem obchodu, kde se praxe ve způsobu konfirmování tříští. Jedná se o FX bariérové opce, FX plain vanilla opce, typ „non deliverable“ a FX touch opce. Blíže členění jednotlivých typů opcí znázorňuje obrázek č. 2.

21

detailněji popisuje aplikaci ACCORD kapitola 2.3. Back Office – kontrolní činnosti

32

Obrázek č. 2: Členění FX opcí

zdroj: data získána z materiálu SWIFT

Všechny tyto typy opcí lze rovněž konfirmovat prostřednictvím swiftové konfirmace, konkrétně typem MT 306. Bohužel se jedná o typ poměrně složitý, který je značně variabilní v závislosti na jednotlivém typu opce. Proto je také náročný na implementaci do back office systémů. Ačkoliv je tento typ již poměrně dlouho zaveden a aplikace ACCORD jej umí automaticky párovat, velká většina bankovních institucí včetně zahraničních jej nevyužívá. Konfirmace, které jsou na tyto typy obchodů zasílány, jsou zasílány prostřednictvím faxu nebo e-mailu. Rekonciliace těchto typů opcí je prováděna tedy ve většině případů manuálním porovnáním konfirmací odeslaných a přijatých. O složitosti tohoto typu svědčí i fakt, že společnost SWIFT již v nových formátech povoluje pro konfirmování FX opcí plain vanilla, typ „non deliverable“ využívat formát MT 305, který je shodný s formátem pro FX opce plain vanilla, typ „deliverable“. Tato změna bude povolena na podzim roku 2010.

33

3. oblast tvoří konfirmování IRS a CCS obchodů. Ačkoliv i pro tyto typy obchodů jsou v systému SWIFT zavedeny příslušné typy zpráv a aplikace ACCORD je dokáže automaticky párovat, v praxi je patrný rozdílný přístup ke konfirmování těchto obchodů. Rozdíl je již na počátku uzavření obchodu, kdy jen minimum bankovních institucí využívá typ MT 360, který je těmto obchodům přiřazen. Většina bankovních institucí dává přednost konfirmacím ručně vytvářeným a zasílaným prostřednictvím faxu nebo e-mailu. Charakteristické pro tyto konfirmace je, že jsou vícestránkové a obsahově náročné, obvykle obsahují právní ustanovení, která se odkazují na konkrétní smlouvu, případně další dokumenty, jako jsou např. ISDA Definice 200622 nebo naopak smlouvu doplňují. K obchodům IRS a CCS si v průběhu života obchodu protistrany vyměňují i tzv. fixační konfirmace. Protistrany je zasílají vždy po fixaci příslušného úrokového období a oznamují tak výši částky, která bude realizována na konci příslušného úrokového období. I pro fixační konfirmace je stanoven příslušný typ swiftové konfirmace MT 362, který je aplikací ACCORD automaticky párován. Ve srovnání s typem MT 360 je míra využití těchto swiftových konfirmací MT 362 v praxi podstatně vyšší. Nicméně není ani neobvyklé, že jedna z protistran tyto konfirmace vůbec nezasílá.

22

detailně předepisují náležitosti a fungování jednotlivých úrokových a měnových derivátů

34

3.

S.W.I.F.T

Vzhledem k tomu, že při zpracování obchodů mezibankovního trhu hraje tento systém velmi výraznou a naprosto nenahraditelnou úlohu, zaměřuje se tato kapitola, jak na popis, tak i na konkrétní typy zpráv. S.W.I.F.T. 23 – The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication. Tato společnost provozuje mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační síť. Síť spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umožňuje jim tak rychlý, spolehlivý, ale hlavně bezpečný přenos dat týkající se finančních transakcí a dalších souvisejících informací. Podle práva je S.W.I.F.T. organizace konstituovaná podle belgických zákonů a je registrována v Bruselu. Byla založena 250 velkými evropskými a severoamerickými bankami v roce 1973. Systém začal fungovat 9. května 1977. V dnešní době je připojeno přes 8,5 tisíc účastníků z 209 zemí světě. Denně si účastníci vymění přes 15 miliónů zpráv. Z technického hlediska jde o mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační síť, ke které se mohou připojit banky, jiné finanční instituce, ale v současné době i nefinanční instituce z různých států za účelem automatizace a zrychlení zahraničního platebního styku a

zahraničních obchodních

operací. Hlavní

kritéria

jsou

rychlost, bezpečnost

a standardizace. Dnes je S.W.I.F.T. nejefektivnějším způsobem bezdokladového elektronického přenosu dat mezi účastníky.

3.1.

Přínosy zavedení SWIFT

Přínosy ze zavedení systému SWIFT a širokého zapojení bankovních a ostatních finančních subjektů lze definovat následující charakteristikou24: -

snížení rizika při přenosu zpráv;

-

zvýšení produktivity zpracování finančních informací díky automatizaci;

23

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. 24 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8.

35

-

snížení nákladů na přenos;

-

přímý přístup k finančním institucím na celém světě;

-

společný mezinárodní jazyk pro výměnu zpráv.

SWIFT25 je organizací, která je k potřebám a požadavkům stávajících účastníků i nových uživatelů vstřícná. Adaptuje se tak na nové podmínky na trhu, začleňuje např. nové finanční transakce, zavádí nové standardy zpráv (např. XML formát), rozvíjí software (Alliance). SWIFT zavedl i zcela nový technologický systém sítě SWIFT - tzv. SWIFTNet a tím neustále zlepšuje a rozvíjí své služby. Banka či jiná finanční instituce se může stát členem SWIFTu

na základě kladně vyřízené žádosti o členství, zaplacení členského

poplatku, napojení na síť a úspěšného zakončení zkušebního provozu. Samozřejmým technickým předpokladem každého uživatele je odpovídající hardwarové zařízení a softwarové vybavení. Přestože SWIFT není výdělečnou organizací, své služby zpoplatňuje. Swiftová síť se skládá ze tří operačních středisek. Jedno je umístěno v Evropě, druhé v severní USA a třetí v Asii. Tato operační střediska jsou mezi sebou propojena a slouží ke vzájemnému ukládání dat jako střediska záložní. Na operační střediska jsou napojeni regionální zpracovatelé pro jednotlivé členské země nebo regiony.

3.2.

Swiftová zpráva

Přenos dat a informací realizovaných prostřednictvím swiftové sítě se provádí prostřednictvím swiftových zpráv. Základem vzájemné komunikace je společný mezinárodní jazyk (angličtina) a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu těchto zpráv. Ochrana swiftových zpráv před zneužitím se zabezpečuje jejich zakódováním a vzájemnou výměnou kódových klíčů mezi jednotlivými bankami. 26

25

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. 26

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8.

36

Swiftové zprávy – se člení do jednotlivých kategorií, skupin a typů podle jejich funkce a účelu. Swiftová zpráva se vždy označuje písmeny MT a třemi numerickými znaky: MTXYZ, kde MT = message type (typ zprávy) X = kategorie zprávy Y = skupina zprávy Z = typ zprávy

Zprávy členíme do následujících jedenácti kategorií (viz tabulka č. 4).

Tabulka č. 4: Kategorie swiftových zpráv

Kategorie swiftových zpráv 0

Systémové zprávy (System Messages)

1

Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers and Cheques)

2

Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers) Konverze a operace na peněžních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and

3

Derivatives)

4

Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters)

5

Operace s cennými papíry (Securities)

6

Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications)

7

Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary credits and Guarantees)

8

Cestovní šeky (Travellers cheques) zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, žádosti a statusy (Customer

9

Status and Cash Management)

n

Společné informace (Common Group Messages)

Zdroj: vlastní úprava; data převzata z uživatelské příručky SWIFTu

37

Uživatelům je k dispozici manuál, který společnost aktualizuje na roční bázi, a to ve formě elektronické či papírové. V manuálu, jehož plný název zní User Handbook, mají uživatelé k dispozici úplný popis jednotlivých MT, účel MT zprávy, popis a vysvětlení jednotlivých polí a v poslední době i vzory jednotlivých zasílaných MT zpráv. Pro zpracování operací na mezibankovním trhu se využívají kategorie: 2

Mezibankovní převody (Financial Institution Transfer)

3

Konverze a operace na peněžních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives)

Z kategorie 2 mezi nejčastěji používané patří zprávy MT 202 (příkaz) a MT 210 (avizo), prostřednictvím kterých bankovní instituce přikazuje/avizuje platbu své korespondenční bance.27 Nejvíce využívané MT zprávy z kategorie 3 zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 5: Kategorie 3 – nejčastěji využívané typy MT zpráv

Typ MT zprávy

Příklady využití

MT 300 Foreign Exchange Confirmation

FX Spot, FX Fwd, FX Swap

MT 305 Foreign Currency Option Confirmation

FX Opce (typ plain vanilla)

MT 306 Foreign Currency Option Confirmation

FX Opce bariérové, exotické

MT 320 Fixed Loan/Deposit Confirmatin

Depozita přijatá/uložená s pevnou sazbou

MT 340 Forward Rate Agreement Confirmation

FRA – počáteční konfirmace při uzavření obchodu

MT 341 Forward Rate Agreement Settlement Confirmation

FRA – fixační konfirmace

MT 360 Single Currency Interest Rate Derivative Confirmation

IRS/CCS – počáteční konfirmace při uzavření obchodu

MT 362 Interest Rate Reset/Advice of Payment

IRS/CCS – fixační konfirmace

zdroj: vlastní úprava; data převzata z uživatelské příručky SWIFTu

27

Vzory viz tabulka č. 1 a č. 2, v kapitole 2.2. Back Office – vypořádání obchodů

38

Každé instituci v síti SWIFT je přiřazena swiftová adresa, která slouží k identifikaci swiftových bank. Seznam swiftových adres (tzv. BIC code – The Bank Identifier Code) společnost SWIFT uvádí ve svém adresáři BIC DIRECTORY. Tento adresář společnost aktualizuje a vydává čtyřikrát ročně, a to v knižní podobě. Elektronická forma je také k dispozici a je přístupná členům na stránkách společnosti SWIFT, příp. je možné získat i aktualizaci v podobě CD. V adresáři jsou adresy členěny do několika oddílů: 1. opravy a doplňky oproti předcházejícímu vydání 2. abecední seznam adres BIC podle abecedy, setříděný podle zemí a měst 3. abecední seznam adres BIC (podle swiftové adresy) 4. část IFT, zvláštní oddíl se seznamem účastníků služby Interbank File Transfer. 5. operační země SWIFTu 6. kódy klientů - nefinančních institucí BEI28 Každá swiftová adresa se skládá z 8 příp. 11 znaků. Je v ní uvedena zkratka instituce, země, město, příp. pobočka dané banky. Příklady swiftových adres: KOMBCZPP

Komerční banka, a.s.

SOGEFRPP

Societe Generale, Paris

HANDGB22SWP

Svenska Handelsbanken London Branch (Swap unit)

Struktura swiftové adresy: 1. – 4. znak

kód banky, příp. jiné instituce

5. – 6. znak

kód země (např. SK, CZ, FR, US, DE)

7. – 8. znak

kód místa. Může obsahovat písmena i číslice (např. PP, 2L,33)

9. – 11. znak kód oddělení pobočky dané banky nebo centrály. Tento kód není povinný, v případě, že se nevyužije, doplňují se automaticky znaky XXX.

28

viz kapitola 3.3. Změny ve SWIFTu

39

3.3.

Změny ve SWIFTu

K 5.9.2009 proběhly změny29 v BIC Directory, konkrétně změny v typech institucí. Většina živě napojených finančních institucí doposud měla přiřazen typ instituce TYPE (v systému Alliance uváděný jako sub type). Nyní došlo ke změně tohoto typu na SUPE (Supervised Financial Institution). Tato změna neovlivnila funkčnost v síti SWIFT, jednalo se o textovou změnu v seznamu typů institucí. Typ instituce lze nalézt v číselníku Světové banky a v systému Alliance (Correspondent Info). Důvodem byl fakt, že v současné době mohou být do SWIFTu napojeny i nefinanční instituce (např. velké korporátní firmy). Jejich komunikace po síti SWIFT je však omezena na přijímání a odesílání pouze určitého typu zpráv. Takto připojení uživatelé jsou označeni typy institucí, pod kódem BEI – Business Entity Identifiers (Obchodní identifikace klienta). SWIFT zavádí tyto kódy pro jednoznačnou identifikaci klientů – nefinančních institucí a tím pro zlepšení automatizovaného zpracování finančních transakcí. Tyto kódy mají stejnou strukturu kódy finančních institucí BIC, ale nesmějí se použít v hlavičce MT zprávy jako odesílatel nebo příjemce. Jsou určeny převážně pro identifikační pole klientů.

Blíže jednotlivé typy institucí specifikuje následující tabulka:

29

zdroj: aplikace SWIFTu – Alliance

40

Tabulka č. 6: Typy a kódy institucí podle SWIFTu

BROK

BIC (BANK IDENTIFIER CODES) Broker-Dealers

COOP

Cooperation Agreement with SWIFT

CSDS

Clearing Houses, Central Depositories

CUST

Subsidiary Providers of Custodian and Nominee Services

ETCP

Electronic Trade Confirmation Providers

EXCH

Recognised Exchanges

FUAD

Fund Administrators

IMIS

Investment Management Institutions

MCFI

Financial Institution in a MA-CUG

MONE

Money Brokers

NSFI

Non-Shareholding Financial Institutions

NSWB

Non SWIFT BIC'S

PRXY

Securities Proxy Voting Agency

PSPA

Payment System Participants

REGI

Registrars and Transfer Agents

SSPA

Securities System Participants

SUPE

Supervised Financial Institution (previously BANK)

TRAD

Trading Institutions

TRAV

Travellers Cheques Issuers

TRUS

Trustee, Fiduciary Service Companies

ZZZZ

Undefined Institutions

BEI (BUSINESS ENTITY IDENTIFIERS) BEID

Non-Connected Business Entity Identifiers

CORP

Corporate

MCCO

Non-Financial Institution in a MA-CUG

NOSU

Non-Supervised Entities Active in the Financial Industry

SMDP

Securities Market Data Provider

TESP

Treasury Etc Service Provider

TRCO

Treasury Counterparty

Zdroj: data byla získána z materiálu SWIFTu

41

4.

Systém CERTIS, ZC ČNB

CERTIS30 zahájil provoz v rámci zúčtovacího centra SBČS v bývalém Československu dne 8. března 1992. CERTIS (Czech Expres Real Time Interbank Gross Settlement System) - tento systém je pro zpracování na mezibankovním trhu velmi důležitý, je to jediný mezibankovní platební systém v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách. Pokud plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky, provede převod peněz (zúčtování na účtech) tato banka ve svém vlastním zúčtovacím systému. V případě, že plátce a příjemce platby mají své účty u různých bank, musí banka plátce použít pro převod peněz "mezibankovní zúčtovací centrum". Každý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jež je povinnou součástí každé bankovní transakce. V rámci platebního styku se používají další číselné kódy (tzv. symboly plateb), které blíže specifikují platbu. Vznik a provozování systému CERTIS, stejně jako práva a povinnosti účastníků, jsou stanoveny zákonem o platebním styku. Účty pro mezibankovní platební styk jsou vedeny v ČNB na základě smluv o účtech uzavřených s účastníky podle Obchodního zákoníku. Tyto smlouvy stanoví pro všechny účastníky jednotné standardy i právní a technické podmínky pro vedení účtů a pro předávání a zpracování dat mezibankovního platebního styku.

4.1.

Základní principy systému CERTIS

CERTIS je založen na následujících principech31:

30

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staženo 18.02.2010

31

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html#bod02, staženo 18.02.2010

42

brutto vypořádání v reálném čase (Real Time Gross Settlement, RTGS); vypořádání mezibankovních plateb v českých korunách bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek karetních operací, případně operací na burze; vypořádání v penězích centrální banky probíhá na účtech mezibankovního platebního styku vedených v ČNB (které slouží zároveň jako účty povinných minimálních rezerv); přímá účast bank a úvěrních a spotřebních družstev; přímé bilaterální vztahy mezi centrálou dané banky/úvěrního a spotřebního družstva a CERTIS; neodvolatelnost položek akceptovaných systémem; zpracování různých typů transakcí; nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drženy ve frontě (se dvěma stupni priority); na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno debetní saldo; ČNB poskytuje bankám, které jsou klienty SKD, bezúročný plně kolateralizovaný vnitrodenní úvěr formou zastavených cenných papírů v SKD s cílem zajistit dostatečnou likviditu (vnitrodenní úvěr závisí na aktivitě banky, lze jej navyšovat a snižovat libovolně v době od zahájení účetního dne SKD v 8.30 hod. do ukončení účetního dne systému CERTIS v 16.00 hod); ČNB poskytuje bankám plně kolateralizovaný úvěr přes noc (pokud není vnitrodenní úvěr splacen bankami do konce účetního dne systému CERTIS, cenné papíry sloužící jako zástava pro vnitrodenní úvěr jsou přesunuty na účet ČNB a poté slouží jako zástava pro úvěr přes noc - overnight úvěr). CERTIS rozlišuje transakce s nízkou prioritou a dva typy transakcí s vysokou prioritou bankovní prioritní transakce a klientské prioritní transakce. Prioritní transakce musí být připsány na účet příjemce ten samý den, kdy byl debetován účet plátce. Mezi tyto transakce patří i transakce z operací na mezibankovním trhu.

43

4.2.

Zúčtovací centrum ČNB

ČNB vede každému přímému účastníkovi v zúčtovacím centru32 pro účely vypořádání jeho mezibankovních plateb účet v českých korunách, tzv.účet mezibankovního platebního styku. ČNB provádí příkazy k převedení finančních prostředků z účtů mezibankovního platebního styku na základě instrukcí účastníků. Začátkem roku 1999 byl uveden do provozu nový informační systém (CERTIS-IS). Tento informační systém poskytuje účastníkům informace o všech důležitých parametrech zpracování, včetně běžných zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku, jednotlivých transakcích, platbách, které jsou seřazeny ve frontě příkazů, a jiných operačních aspektech. Informační systém je založen na extranetové technologii využívající šifrovací a rozlišovací znaky. V roce 2001 byly uvedeny do provozu další dva subsystémy týkající se zabezpečení dat (CERTIS-SZD) a přenosu zpráv (CERTIS-SPZ). "Systém zabezpečení dat“ je založen na bázi PKI (infrastruktura veřejných klíčů), kde funkci certifikační autority vykonává ČNB. "Systém přenosu zpráv“ umožňuje automatické předávání a zpracování dat bez zásahu operátora. Účastníci (úplný seznam viz příloha č. 5) předávají do systému CERTIS v průběhu dne data v elektronické podobě podle závazných pravidel určených ČNB. Data jsou předávána prostřednictvím komunikační sítě. CERTIS přijme platební příkaz v okamžiku, kdy kontrolní programy ověří, že všechna data splňují kvalitativní požadavky. Poté je zahájeno vypořádání. V průběhu tohoto procesu se kontroluje, zda je na účtu banky plátce dostatek peněžních prostředků na krytí každé jednotlivé položky. V kladném případě je platba okamžitě vyrovnána; účet banky plátce je debetován a účet banky příjemce kreditován. Propustnost systému je cca 1 500 000 transakcí za hodinu. Zpracované transakce jsou předávány účastníkům elektronickou formou prostřednictvím komunikační sítě. V subsystému CERTIS-SPZ Back Office průběžně sleduje, zda byla jeho dávka s příkazy v české měně zúčtovacím centrem ČNB přijata, zda se nevyskytly problémy s jejím

32

zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html#bod02, staženo 19.2.2010

44

přijetím. Útvar Back Office je tedy povinen sledovat průběh zpracování zaslané dávky s příkazy v české měně od její počátku až ke konečnému zpracování. Provoz účetního dne začíná cca v 17.00 hod. předchozího pracovního dne (D-1) a končí v 16.00 hod. následujícího pracovního dne (D). Doba mezi 15.30 hod. a 16.00 hod. v den D je využita pro "dolaďování" zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku. V tomto časovém úseku je možné zaslat pouze jednotlivé platební příkazy v české měně nikoliv dávku platebních příkazů prostřednictvím komunikační sítě. Pro zaslání platebních příkazů, v praxi jsou nazývány jako příkazy ze třetí strany, je ČNB stanoveno konkrétní faxové číslo (22441 5052). Útvar Back Office je povinen vyhotovit příkaz k úhradě (vzor viz příloha č. 6), zajistit podepsání dvěma oprávněnými osobami banky a odeslání na příslušné faxové číslo. Po odeslání je nutné zaslaný platební příkaz telefonicky ověřit se ZC ČNB. ZC ČNB je oprávněno vyzvat volajícího k prokázání se prostřednictvím hesla. Poplatek za odeslání platebního příkazu v české měně se odlišuje v závislosti na času zaslaného příkazu a způsobu zaslání (viz tabulka č. 6). Nejvíce finančně nákladné jsou platební příkazy zaslané prostřednictvím faxu, tj. v časovém rozmezí od 15.30 hod a do 16.00 hod v den D. Tento poplatek dle Ceníku ČNB (viz tabulka č. 7) činí Kč 1.000,-- a již po léta zůstává konstantní. Vzhledem k faktu, že současným trendem je důsledné snižování nákladů v bankách, je co nejvíce plateb z operací mezibankovního trhu soustředěno do dopoledních hodin.

45

Tabulka č. 7: Ceník prioritních transakcí mezibankovního platebního styku

Základní cena za zpracování prioritní položky (v závislosti na počtu všech zpracovaných položek v měsíci)

Cena v Kč za položku

Do 249 999. položky

5,00

Od 250 000. do 2 499 999. položky

4,96

Od 2 500 000. do 4 999 999. položky

4,92

Od 5 000 000. položky

4,88

Přirážka k základní ceně položky (podle časového pásma zpracování) od 17:00 hod. dne D-1 do 12:30 hod. dne D (I. – III. pásmo)

0,00

od 12:30 hod. do 13:30 hod. dne D

(IV. pásmo)

5,00

od 13:30 hod. do 14:30 hod. dne D

(V. pásmo)

20,00

od 14:30 hod. do 15:30 hod. dne D

(VI. pásmo)

100,00

Zpracování písemného příkazu předaného na tiskopisu (platba ze třetí strany)

1.000,--

zdroj: vlastní úprava, data byla převzata z Ceníku peněžních a obchodních služeb ČNB, část V. Mezibankovní platební styk

4.3.

Proces uvolňování likvidity

V případě, kdy disponibilní zůstatek na peněžním účtu v systému CERTIS je nižší než souhrnná částka odesílaných plateb z tohoto účtu do jiných peněžních ústavů, tzn. platby „čekají v zadržené frontě“, banka musí zabezpečit krátkodobě takový zůstatek na peněžním účtu, jenž umožní platby ze zadržené fronty provést. K této činnosti je možné využít tzv. intraday úvěr. Tento úvěr je oprávněna poskytnout ČNB prostřednictvím Systému krátkodobých dluhopisů (dále jen SKD) v souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou o poskytování vnitrodenního úvěru mezi ČNB a bankou. Pro poskytnutí vnitrodenního úvěru platí několik základních podmínek a ustanovení.33 33

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v_2007_10_21007320 .pdf

46

Vnitrodenní úvěr je možno poskytnout kdykoliv v průběhu doby od zahájení účetního dne v SKD do zahájení uzavírání účetního dne v systému CERTIS na základě příkazu k poskytnutí vnitrodenního úvěru, který zadává banka jako klient. Vnitrodenní úvěr je možno navýšit (resp. snížit) kdykoliv v průběhu doby od zahájení účetního dne v SKD do zahájení uzavírání účetního dne v systému CERTIS na základě příkazu k navýšení (resp. snížení) vnitrodenního úvěru. Vnitrodenní úvěr lze splatit na základě příkazu ke splacení vnitrodenního úvěru, který zadává banka, kdykoliv v průběhu účetního dne v SKD, nejpozději však do zahájení uzavírání účetního dne v systému CERTIS. V příkazu k poskytnutí (resp. navýšení) vnitrodenního úvěru a v příkazu ke splacení (resp. snížení) vnitrodenního úvěru banka uvede číslo svého majetkového účtu, označení emise a nominálního objemu cenných papírů poskytnutých jako finanční kolaterál. Na základě uvedených údajů stanoví ČNB hodnotu vnitrodenního úvěru. Po obdržení příkazu k poskytnutí (resp. navýšení) vnitrodenního úvěru SKD ověří, zda na majetkovém účtu banky se nacházejí cenné papíry specifikované v příkazu banky, a v kladném případě zablokuje specifikované cenné papíry na majetkovém účtu banky pro účely vnitrodenního úvěru. Následně SKD vydá systému CERTIS příkaz k platbě z třetí strany k tíži peněžního účtu ČNB a ve prospěch peněžního účtu banky v hodnotě poskytnutého vnitrodenního úvěru a současně provede registraci smluvního zástavního práva k cenným papírům na majetkovém účtu banky specifikovaném v příkazu. Pokud se nenacházejí do konce účetního dne systému CERTIS na účtu banky cenné papíry v objemu uvedeném v příkazu banky, Registrační centrum příkaz k poskytnutí (resp. navýšení) vnitrodenního úvěru automaticky stornuje a vnitrodenní úvěr bance neposkytne. O této skutečnosti vyrozumí Registrační centrum banku přímo případně prostřednictvím agenta banky. Po obdržení příkazu ke splacení (resp. snížení) vnitrodenního úvěru vydá SKD systému CERTIS příkaz k platbě z třetí strany k tíži peněžního účtu banky a ve prospěch peněžního účtu ČNB a současně provede registraci zániku smluvního zástavního práva k příslušným cenným papírům na majetkovém účtu banky. Pokud banka nesplatí vnitrodenní úvěr na základě příkazu ke splacení vnitrodenního úvěru, provede SKD při uzavírání účetního dne systému CERTIS

47

automaticky splátku úvěru k tíži peněžního účtu banky v systému CERTIS a ve prospěch peněžního účtu ČNB a současně provede registraci zániku smluvního zástavního práva k cenným papírům na majetkovém účtu banky odpovídající splacené části vnitrodenního úvěru. V tomto případě při splácení vnitrodenního úvěru provádí SKD registraci zániku smluvního zástavního práva k cenným papírům přednostně u cenných papírů s delší zbývající dobou do jejich splatnosti. V případě, že zůstatek prostředků klienta na jeho peněžním účtu v systému CERTIS nepostačuje na splacení vnitrodenního úvěru v plné hodnotě, postupuje ČNB v souladu s Rámcovou smlouvou o poskytování vnitrodenního úvěru uzavřenou mezi ČNB a bankou. SKD převede příslušný počet cenných papírů odpovídající svou hodnotou nesplacené části vnitrodenního úvěru na majetkový účet ČNB. Následně ČNB dohodne s bankou poskytnutí jednodenního úvěru úročeného lombardní sazbou. Obchod končí splacením úvěru a převodem cenných papírů zpět na majetkový účet banky.

V praxi bankovních institucí je výše uvedený postup v převážné většině výsledkem spolupráce a komunikace několika útvarů: útvar sledující PMR a výši zůstatků na nostro účtech – jejich odpovědností je určit výši navýšeného zůstatku na peněžním účtu banky a označení konkrétní emise jako finanční kolaterál. Dále tento útvar vyhotovuje příkazy k provedení vnitrodenního úvěru a jeho splacení; útvar Trading – schválení navrhované emise; útvar Back Office – provedení příkazů v systému SKD.

48

5.

Povinné minimální rezervy a hotovostní operace bank

Nedílnou součástí útvarů Back Office bývá i řízení povinných minimálních rezerv (dále jen PMR) a hotovostních operací. V praxi se můžeme setkat ale i s modelem, kdy řízení PMR je vyčleněno spolu s řízením zůstatků na nostro účtech mimo útvar Back Office.

5.1.

Řízení PMR

Banky, které neprovádí hotovostní operace vůči ČNB, mají řízení PMR snazší, neboť PMR mají vedeny na jednom účtu platebního styku. Naopak banky, které zajišťují hotovostní operace s ČNB, musí mít zřízen samostatný účet pro odvody a dotace hotovostí. Zůstatek tohoto účtu spolu s účtem pro platební styk se započítává do PMR. Minimální výše likvidních prostředků bank a poboček zahraničních bank činí 2% z následujících závazků vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky: a) vklady klientů; b) úvěry přijaté od klientů; c) emitované neobchodovatelné cenné papíry v držení nebankovních subjektů; d) emitované ostatní dluhové cenné papíry v držení nebankovních subjektů.34 Výše uvedené likvidní prostředky jsou banky povinny uložit u ČNB jako PMR. Udržovací období pro PMR začíná vždy první čtvrtek v měsíci a končí středou před prvním čtvrtkem v měsíci následujícím. PMR jsou splněny, jestliže skutečná průměrná výše PMR za dané udržovací období není nižší než částka stanovených PMR. Skutečná průměrná výše PMR za dané udržovací období se vypočte jako součet denních konečných stavů v jednotlivých dnech udržovacího období dělený počtem kalendářních dní udržovacího období. Skutečná průměrná výše PMR se zaokrouhluje matematicky na celé Kč. Udržované PMR jsou 34

http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/financni_trhy/index.html

49

úročeny do výše stanovené povinnosti průměrnou úrokovou sazbou pro 2T repo operace ČNB platnou během udržovacího období. Pokud banka nedodrží stanovenou výši PMR, je ČNB oprávněna zúčtovat jí z částky, o kterou není stanovená výše naplněna, úrok ve výši odpovídající dvojnásobku platné diskontní sazby. 35 Z výše uvedených pokynů pro udržování PMR vyplývá, že banky realizující i hotovostní transakce s ČNB udržují PMR na dvou účtech. Na účtu pro odvody a dotace hotovostí musí být vždy počáteční kreditní zůstatek v takové výši (konečný zůstatek předcházejícího dne), aby bylo možné realizovat veškeré nahlášené výběry hotovostí z ČNB. Např. daná banka bude zítřejší den realizovat výběry hotovostí ze všech krajských poboček ČNB ve výši Kč 1,5 mld a zároveň bude odvádět hotovosti ve výši Kč 800 mio. Protože však banka nemůže zajistit spolu s přepravní agenturou, že vklady budou fyzicky složeny před jednotlivými výběry a dle pravidel ČNB musí mít na účtu zůstatek pro všechny nahlášené výběry, je naprosto nezbytné mít počáteční zůstatek ve výši nahlášených výběrů, tj. Kč 1,5 mld. A tento zůstatek Kč 1,5 mld je připočten k zůstatku účtu platebního styku a dohromady tvoří příslušné PMR dané banky. Z praxe velkých bankovních institucí je zřejmé, že rizikem, které podstupují při udržování PMR je riziko přeplnění a nikoliv nedodržení PMR. Částka, kterou banky udržují nad úrovní PMR není úročená a tudíž je tento stav pro banky velmi neefektivní a nežádoucí. Přehled plnění PMR na českém trhu za poslední dva roky uvádí následující tabulka.

35

http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/financni_trhy/index.html

50

Tabulka č. 8: Přehled plnění PMR bankami a pobočkami zahraničních bank na českém trhu za období 01/2008 – 11/2009.

Umístění

Přeplnění v Kč (absolutní)

Přeplnění v % (relativně v poměru k předepsané výši PMR)

1

5 500,70

0,00011

2

9 820,83

0,00063

3

19 013,87

0,00148

4

29 146,74

0,00318

5

37 426,43

0,00462

6

58 785,52

0,00633

7

147 945,74

0,00789

8

219 859,96

0,01527

9

231 007,17

0,02581

10

431 827,00

0,04461

11

440 941,48

0,04469

12

469 494,13

0,04879

13

521 505,13

0,07845

14

535 286,17

0,08804

15

535 389,91

0,10244

16

556 454,91

0,10455

17

654 777,04

0,25959

18

725 385,17

0,26935

19

1 000 378,74

0,27106

20

1 128 957,48

0,30364

21

1 349 495,57

0,35828

22

1 472 635,39

0,45437

23

1 592 650,65

1,02359

24

1 794 003,13

1,16250

25

2 087 332,65

1,23507

26

3 803 087,57

1,57379

27

4 015 206,74

1,71171

28

4 581 974,91

2,27996

29

5 426 362,22

4,06444

30

9 406 120,91

16,22758

31

12 390 444,35

17,80083

32

14 136 652,83

53,21104

33

47 790 615,09

78,30663

zdroj: vlastní úprava; data poskytnuta ČNB

51

5.2.

Hotovostní operace bank

Od 01.dubna 2007 zavedla ČNB pro přenos údajů a odvodech a dotacích aplikaci „Hotovostní operace bank“ (dále jen HOB). Prostřednictvím této aplikace jsou nahlašovány jednotlivými kontaktními místy požadavky na čerpání hotovosti a prázdné obaly, oznámení o odvodu hotovostí a obalů, příkazy k úhradě a oznámení o odvodu poškozených a necelých platidel. Pro všechny výše uvedené operace platí v aplikaci princip 4 očí. Díky této aplikaci banky mají přehled o všech svých transakcích s hotovostmi. Odvody hotovostí, z pohledu komerčních bank odvozy volných prostředků do obchodních míst ČNB, jsou Českou národní bankou zaúčtovány až po složení hotovosti, tj. až v případě, kdy přepravní agentury předají hotovost do ČNB. V ten okamžik se zvýší zůstatek na účtu banky pro odvody a dotace hotovostí. Díky této aplikaci je v každém okamžiku patrné, kolik z nahlášených odvodů ještě není realizováno (tzv. složeno). Banky musí reagovat na případné nesložení prostředků (havárie automobilů, kalamitní situace: sníh, povodně, náledí apod.), neboť zůstatek tohoto účtu by byl nižší než předpokládaný. Jestliže ale po překontrolování předané hotovosti pracovníky ČNB je zjištěna diference větší než Kč 1.000,-, je tato diference zaúčtována nejpozději následující pracovní den po jejím zjištění. Výběry hotovostí musí být nahlášeny 1 pracovní den před výběrem, a to z toho důvodu, aby pracovníci ČNB měli dostatek času požadovanou hotovost v požadované skladbě připravit a zabalit. Na všechny výběry hotovostí musí mít každá banka dostatečný zůstatek na svém účtu pro odvody a dotace hotovostí. Vzhledem k tomu, že ČNB vyřizuje vklady a výběry hotovostí tak, jak jednotlivé přepravní agentury k jejím obchodním místům (trezorům) přijely, nelze se při řízení zůstatků spoléhat na to, že odvody hotovostí zvýší zůstatek na účtu na takovou hodnotu, která by umožnila vydávat hotovost tak, jak bylo nahlášeno. I když nastane situace, že ačkoli je zůstatek účtu odvodů a dotací hotovostí kreditní (debetní ani nelze mít), ale výše kreditu je nižší než celková suma nahlášených výběrů, je možné prostřednictvím aplikace HOB zrušit jeden (nebo několik) nahlášených výběrů, tím snížit celkovou sumu výběrů na hodnotu, na kterou již kreditní zůstatek postačuje. Je nutná

52

spolupráce s přepravními agenturami, aby byly včas informováni o tom, že výběr hotovosti je zrušen, resp. pozastaven. Poté, co je již např. na jiném obchodním místě v ČNB složen odvod nebo pracovníci banky navýší zůstatek převodem z běžného účtu, je možné opětovně vrátit (aktivovat) zrušený výběr hotovostí a ten bude následně realizován.

53

6.

Porovnání úrovně automatizace operací mezibankovního trhu

V této kapitole porovnávám zpracování operací mezibankovního trhu dle míry jejich automatizace ve velkých finančních institucích. Závěrečné porovnání jsem provedla na základě zjištěných poznatků, získaných informací a vlastních zkušeností. Pro získání odpovědí od co nejširšího spektra respondentů jsem použila metodu dotazníku (viz příloha č. 7). Tuto metodu jsem zvolila díky nepublikovatelnosti některý údajů a také díky svým kontaktům v útvarech Back Office.

Tabulka č. 9: Komparační tabulka

KB

ČS

ČSOB

CB

RB

ne

ne

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

FX obchody (spot, fwd, swap)

ano

ano

ano

ne

ano

částečně

ano

ano

MM obchody (depozita uložená/přijatá)

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ano

FX vanilla opce

ano

ano

ano

ne

ano

n/a

ano

ne

FRA

ano

ne

ano

ne

ne

ne

ano

ano

částečně

ne

částečně

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ne

n/a

ne

n/a

ne

n/a

Systémy: Jednotný systém v útvarech Front Office a Back Office Automatický systém porovnávání SWIFTových konfirmací Automatické zpracování operací mezibankovní trhu:

IRS/CCS Komoditní obchody

zdroj: vlastní úprava; data získána z dotazníků autorky

54

ČMZR UCB

HSBC

V tabulce jsou finanční instituce označeny následovně: KB – Komerční banka, a.s. ČS – Česká spořitelna, a.s. ČSOB – Československá obchodní banka, a.s. CB – Commerzbank AG, pobočka Praha RB – Raiffeisenbank, a.s. ČMZR – Českomoravská záruční a rozvojová, a.s. UCB – UniCredit Bank Czech Republic, a.s. HSBC – HSBC Bank plc – pobočka Praha

V grafickém vyjádření míra shody systémů v útvarech Front a Back Office je následující:

Graf č. 1: Jednotnost systémů v útvarech Front a Back Office ve vybraných bankách

37,50%

62,50%

jednotný

nejednotný

zdroj: vlastní úprava; data získána z dotazníků autorky

55

Míru automatizace v oblasti zpracování mezibankovních obchodů u vybraného vzorku bank znázorňuje graf č. 2.

Graf č. 2: Podíl automatizace zpracování mezibankovních operací

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% manuálně

50,00%

automaticky

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% FX

MM

FX Opce

FRA

IRS/CCS

Komodity

zdroj: vlastní úprava; data získána z dotazníků autorky

Z výše uvedených informací vyplývá, že míra shody v oblasti zpracování FX obchodů a MM obchodů je značná, v praxi se liší mírou automatizace ve zpracování a odchylkami, které závisí především na použitých systémech v útvarech Back Office. Výrazné rozdíly jsou patrné v oblasti zpracování derivativních operací, kde je převážná část zpracovávána manuálním způsobem. Tento fakt souvisí s tím, že se jedná o obchody, které jsou sofistikované, a mohou být uzavírané v mnoha variantách. Toto je jednoznačně důvod, proč je zpracování těchto typů operací náročné na zautomatizování. Dalším důvodem je, že různé varianty a strukturované obchody vznikají na trhu poměrně rychle, a proto nároky na pružnost systému, který by automatizaci zpracování derivativních operací zabezpečil, jsou velmi vysoké. Z těchto důvodů finanční instituce přistupují k jejich zautomatizování postupně, podle složitosti a standardizace operací.

56

7.

Závěr a doporučení

Cílem mé bakalářské práce bylo podat ucelený popis praxe zpracování operací mezibankovního trhu v bankovních institucích včetně řízení PMR a uvolňování likvidity. Tato práce s použitím odborné literatury a mých praktických zkušeností shrnuje a přibližuje tuto problematiku. Trend ve zpracování operací finančního trhu zřetelně ukazuje na důležitost a nutnost kontrol v útvarech Back Office bankovních institucí, dále také na spolupráci s právními útvary. Kontroly V oblasti kontrol roste především význam včasného konfirmování uzavřených obchodů, případně zasílání tzv. pre-konfirmace36 k obchodu. Mezi nové kontroly, reagující na současnou situaci spojenou s krizí na finančních trzích, patří kontrola oprávněnosti uzavřeného obchodu, která je zaměřena na odhalení fiktivních obchodů, dále kontrola tzv. nadlimitních plateb37, které musí být před samotným provedením odsouhlaseny osobami oprávněnými. Stále častěji, zejména u zahraničních bank, je možné se setkat se situací, kdy banka před odesláním platby z mezibankovního obchodu si ověřuje u protistrany správné platební instrukce. Spolupráce s právními útvary Tato spolupráce nabývá na významu zejména v oblasti derivativních obchodů. Důvodem, jak již bylo zmíněno dříve, je jedinečnost a sofistikovanost těchto obchodů. Konfirmace, které si protistrany k těmto obchodům vyměňují, obsahují právní ustanovení a odkazy na příslušné dokumentace. Z tohoto důvodu konfirmace procházejí v bankovních institucích de facto dvojí kontrolou: kontrolou obchodních podmínek v útvarech Back Office a kontrolou právního rámce a správnosti právních ustanovení v právních útvarech. Bez nadsázky můžeme tedy konstatovat, že nyní útvary spolupracují téměř na denní bázi. Doporučení Vzhledem tomu, že kontroly hrají velmi důležitou roli ve zpracování v útvarech Back Office, doporučuji se v budoucnu zaměřit na provázání rekonciliačních systémů 36

konfirmace, která je odeslána protistraně bezprostředně po uzavření obchodu obsahující jen základní údaje o obchodu 37 výši limitu si bankovní instituce stanovují samy, případně jsou stanoveny jejich mateřskou společností

57

konfirmací (jako je např. ACCORD, CORONA) do hlavních back office systémů. Tímto způsobem je možné zabezpečit odeslání platby až po náležité kontrole konfirmace a výrazně tak snížit rizika související s konkrétním obchodem a protistranou.

58

Seznam použité literatury Literatura 1. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0342-4. 2. JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-1653-4. 3. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1. 4. KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 3. vyd., Bankovní institut, Praha, 2007. ISBN 978-80-7265-110-8. 5. PULPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. 6. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. ISBN 978-80-7265107-8. 7. VESELÁ, Jitka.Investování na kapitálových trzích. 1.vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-297-6.

Informace a materiály získané od Commerzbank AG, pobočka Praha Informace a materiály získané od České spořitelny, a.s. Informace a materiály získané od Československé obchodní banky, a.s. Informace a materiály získané od Komerční banky, a.s. Informace a materiály získané od Raiffeisenbank, a.s. Podmínky České národní banky pro vedení účtů bank k zajištění hotovostních operací v pobočkách České národní banky 59

Internetové zdroje 1. http://www.bankovnictvi.ihned.cz 2. http://www.businessinfo.cz 3. http://www.businessworld.cz 4. http://www.cnb.cz 5. http://www.csas.cz 6. http://www.csob.cz 7. http://www.czech-ba.cz 8. http://www.kb.cz 9. http://www.rb.cz 10. http://swift.com 11. http://trioptima.com

Právní normy 1. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

60

Seznam použitých zkratek BEI

Business Entity Identifiers

BIC

Bank Identifier Code

CB

Commerzbank AG, pobočka Praha

CERTIS

Czech Expres Real Time Interbank Gross Settlement System)

CCS

Cross Currency Swap

CO2

oxid uhličitý

CP

cenné papíry

ČMZR

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ČNB

Česká národní banka

ČS

Česká spořitelna, a.s.

ČSOB

Československá obchodní banka, a.s.

EBRD

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

ECB

Evropská centrální banka

EIB

Evropská investiční banka

EUA

EU Allowances

EURIBOR

Euro Interbank Offered Rate

FX

Foreign Exchange

FRA

Forward Rate Agreement

HOB

Hotovostní operace bank

HSBC

HSBC Bank plc – pobočka Praha

IRS

Interest Rate Swap

KB

Komerční banka, a.s.

MT

message type

NASDAQ

National Association of Securities Dealers

NYSE

New York Stock Exchange

OTC

Over The Counter

PMR

povinné minimální rezervy

PP

pokladní poukázky

PRIBOR

Prague Interbank Offered Rate

RB

Raiffeisenbank, a.s.

SKD

Systém krátkodobých dluhopisů

SPP

státní pokladniční poukázky 61

SPZ

Systém přenosu zpráv

STP

Straight Through Processing

SUPE

Supervised Financia Institution

SZD

Systém zabezpečení dat

S.W.I.F.T.

The Society forWorldwide Interbank Financial Telecomunication

UCB

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

ZC

zúčtovací centrum

Seznam obrázků Obrázek č. 1:

Příklad vypořádání v systémech back office

Obrázek č. 2:

Členění FX opcí

Seznam grafů Graf č. 1: Graf č. 2:

Jednotnost systémů v útvarech Front a Back Office ve vybraných bankách Podíl automatizace zpracování mezibankovních operací

Seznam tabulek Tabulka č. 1:

Formát pro MT 202 – Všeobecný převod pro finanční instituce (příkaz)

Tabulka č. 2:

Formát pro MT 210 – Avízo o příjmu (avízo)

Tabulka č. 3:

Přehled poplatků za využívání služeb SKD

Tabulka č. 4:

Kategorie swiftových zpráv

Tabulka č. 5:

Kategorie 3 – nejčastěji využívané typy MT zpráv

Tabulka č. 6:

Typy a kódy institucí podle SWIFTu

Tabulka č. 7:

Ceník prioritních transakcí mezibankovního platebního styku

Tabulka č. 8:

Přehled plnění PMR bankami a pobočkami zahraničních bank na českém trhu za období 01/2008 – 11/2009.

Tabulka č. 9:

Komparační tabulka

62

Seznam příloh Příloha č. 1:

Vzor swiftových konfirmací spárovaných v aplikaci ACCORD, status „MATCHED“

Příloha č. 2:

Vzor swiftových konfirmací spárovaných v aplikaci ACCORD, status „MIS-MATCHED“

Příloha č. 3:

Vzor

swiftové

konfirmace

v aplikaci

ACCORD,

„UNMATCHED“ Příloha č. 4:

Příklad návrhu na předčasné ukončení úrokových swapů

Příloha č. 5:

Číselník účastníků platebního styku v České republice

Příloha č. 6:

Vzor tiskopisu příkazu k převodu

Příloha č. 7:

Dotazník

63

status

Příloha č. 1 Vzor swiftových konfirmací spárovaných v aplikaci ACCORD, status „MATCHED“

Uvedený obchod je smyšlený, neexistující, podkladové údaje byly autorkou zvoleny na základě vlastní zkušenosti.

64

Příloha č. 2 Vzor swiftových konfirmací spárovaných v aplikaci ACCORD, status „MIS-MATCHED“

65

Uvedený obchod je smyšlený, neexistující, podkladové údaje byly autorkou zvoleny na základě vlastní zkušenosti.

66

Příloha č. 3 Vzor swiftové konfirmace v aplikaci ACCORD, status „UNMATCHED“

67

Uvedený obchod je smyšlený, neexistující, podkladové údaje byly autorkou zvoleny na základě vlastní zkušenosti.

68

Příloha č. 4 Příklad návrhu na předčasné ukončení úrokových swapů

zdroj: materiál z Trioptima, cyklus CZK č. 1039

69

Příloha č. 5 Číselník účastníků platebního styku v České republice

70

zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/downloa d/kody_bank_CR.pdf, staženo 24.02.2010

71

Příloha č. 6 Vzor tiskopisu příkazu k převodu

zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/download/Pravidla_ CERTIS_priloha_04.pdf, staženo 22.02.2010

72

Příloha č. 7 Dotazník

Dotazník Oblast: zpracování obchodů mezibankovního trhu v útvarech Back Office Zaměření: automatizace Autor: Poupětová Miloslava

Otázka č. 1 Jaký systém využívá Front Office (dealing) a kdo je jeho dodavatelem?

Otázka č. 2 Jaký systém využívá Back Office a kdo je jeho dodavatelem?

Otázka č. 3 Využívá Back Office automatických párovací systém swiftových konfirmací, jako je např. ACCORD?

Otázka č. 4 Jak jsou následující mezibankovní operace zpracovávány? Výběr z možností: plně automatizovaně / částečně automatizovaně / manuálně a) FX obchody (spot, fwd, swap) b) MM obchody (depo uložené/přijaté) c) FX Opce d) FRA e) IRS/CCS f) komoditní obchody

73