1
Bertha von Suttner (1843–1914) Ein Leben für den Frieden Život pro mír 100 Jahre Friedensnobelpreis an Bertha von Suttner
100. výročí udělení Nobelovy ceny míru Bertě Suttnerové
„Die Waffen nieder!“ – dieser Titel des berühmtesten Romans Bertha von Suttners war zugleich Programm und wichtigstes Lebensziel dieser bemerkenswerten Frau. Der hundertste Jahrestag der Verleihung des Friedensnobelpreises an Bertha von Suttner ist eine ausgezeichnete Gelegenheit, an ihr Werk zu erinnern und sich damit auseinander zu setzen.
„Odzbrojte!“ – tento název nejslavnějšího románu Berty Suttnerové byl zároveň programem a nejdůležitějším životním cílem této pozoruhodné ženy. Sté výročí udělení Nobelovy ceny míru Bertě Suttnerové je skvělou příležitostí připomenout si její dílo a zamyslet se nad ním.
Bertha von Suttner war nicht nur die erste Frau, die den Friedensnobelpreis erhielt, sie war es auch, die ihren Freund und Gönner Alfred Nobel zur Stiftung des Nobelpreises inspirierte.
Berta Suttnerová nebyla pouze první ženou, která obdržela Nobelovu cenu míru, nýbrž právě ona inspirovala svého přítele a mecenáše Alfreda Nobela k uskutečnění myšlenky Nobelovy ceny.
Als Schriftstellerin und Vortragende war Bertha von Suttner die Galionsfigur einer weltweiten Friedensbewegung. Entgegen dem Trend ihrer Zeit stellte sie sich unbeirrbar gegen nationalen Fanatismus, gegen aggressive Parolen von Kriegstreibern, Hasspredigern und Antisemiten. Sie erkannte die zerstörerische Kraft dieser Ideologien und meinte prophetisch: "Der nächste Krieg wird von einer Furchtbarkeit sein wie noch keiner seiner Vorgänger".
Spisovatelka Berta Suttnerová, která rovněž vystupovala s přednáškami, se stala čelní osobností celosvětového mírového hnutí. Navzdory trendu své doby se neochvějně postavila proti národnímu fanatismu, agresivním heslům válečných štváčů, kazatelům nenávisti a antisemitům. Rozpoznala zničující moc těchto ideologií a prorokovala: „Příští válka bude strašlivější než kterákoliv válka předešlá.“
Bertha von Suttner blieb es erspart, die zerstörerischen Weltkriege des 20. Jahrhunderts mit zu erleben. Wir, die wir um die Erfahrung dieser fürchterlichen Kriege wissen, haben die Aufgabe, uns an von Suttners Lebenswerk zu erinnern und es weiter zu tragen.
Berta Suttnerová se nedožila ničivých světových válek dvacátého století. Úkolem nás, kteří víme, jak děsivé tyto války byly, je mít na paměti její životní dílo a dále šířit její odkaz.
Die österreichische Außenpolitik wird sich im Geiste Bertha von Suttners weiterhin für den Frieden und die Einhaltung der Menschenrechte in aller Welt einsetzen. Denn dauerhafter Frieden und Sicherheit sind nur dort möglich, wo Menschenrechte garantiert sind.
Rakouská zahraniční politika se v duchu Berty Suttnerové bude nadále zasazovat o mír a dodržování lidských práv na celém světě. Neboť trvalý mír a bezpečí jsou možné pouze tam, kde jsou zaručena lidská práva.
Dr. Ursula Plassnik Bundesministerin für auswärtige Angelegenheiten der Republik Österreich
Dr. Ursula Plassnik spolková ministryně zahraničních věcí Republiky Rakousko
2
Kindheit und Jugend Dětství a mládí
Prag. Photographie um 1900 aus Suttners Besitz – Praha. Fotografie kolem r. 1900 z majetku Suttnerové Die junge Bertha führt an der Seite ihrer Mutter ein kostspieliges Gesellschaftsleben. Mladá Berta vede po boku své matky nákladný společenský život.
Venedig 1864
Die vier Brüder Kinsky als hohe Offiziere der österreichischen Armee. Berthas Vater Franz Josef (zweiter von links) stirbt 75jährig noch vor ihrer Geburt. Čtyři bratři Kinští jako vysocí důstojníci rakouské armády. Bertin otec František Josef (druhý zleva) zemřel v sedmdesáti pěti letech ještě před jejím narozením.
Bertha Sophia Felicita Gräfin Kinsky von Chinitz und Tettau kommt am 9. Juni 1843 in Prag (heute Tschechische Republik) zur Welt. Obwohl als Gräfin geboren, zählt Bertha dennoch nie zur „ersten Gesellschaft“. Ihre Mutter Sophie ist eine Bürgerliche und wird nach dem Tod ihres Mannes von dessen Familie gemieden.
Homburg 1866
In der Hoffnung auf den großen Gewinn verspielt die Mutter auch Berthas gesamtes Vermögen in Casinos. Doufajíc ve velkou výhru, prohrála matka v kasinech i celé Bertino jmění.
Berta Sofie Felicita hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova se narodila 9. června 1843 v Praze. Ač se narodila jako hraběnka, nepatřila nikdy k „prvnímu stavu“. Bertina matka Sofie je měšťanského původu a po smrti jejího muže se s ní jeho rodina nestýká.
3
Gouvernante bei Suttner Guvernantka u Suttnerů Drei Verlobungen – aber keine Heirat: Baron Gustav von Heine-Geldern, ein englischer Hochstapler (Name unbekannt), Prinz Adolf zu Sayn-Wittgenstein-Hohenstein
Trojí zasnoubení – ale žádná svatba: baron Gustav von Heine-Geldern anglický hochštapler (neznámého jména) princ Adolf zu Sayn-Wittgenstein-Hohenstein Gustav von Heine-Geldern; Bertha löst die Verlobung zum 34 Jahre älteren Millionär. Gustav von Heine-Geldern; Berta zasnoubení s milionářem starším o třicet čtyři let ruší.
Schloss Harmannsdorf heute Zámek Harmannsdorf dnes
Im Landschloss Harmannsdorf in Niederösterreich verlebt Bertha im Kreise der Familie Suttner eine glückliche Zeit. Na venkovském zámku Harmannsdorf v Dolních Rakousích prožívá Berta v rodinném kruhu Suttnerových šťastné období.
Bertha ist nicht bereit, sich an einen reichen Mann zu verkaufen. Als Gouvernante für die Töchter Baron Suttners verdient sie sich selbstbewusst ihr eigenes Geld. In einen der Söhne verliebt sie sich: Arthur von Suttner, ihren späteren Gatten.
Das Dienstpersonal der Familie Suttner. Als Gouvernante zählt die geborene Gräfin nun fast dazu. Služebnictvo Suttnerových. Jako guvernantka k němu rozená hraběnka téměř patřila.
Berta není ochotná prodat se nějakému bohatému muži. Jako guvernantka dcery barona Suttnera si sebevědomě sama vydělává. Do jednoho ze synů se zamiluje: do Arthura Suttnera, svého pozdějšího manžela.
4
Alfred Nobel Ansicht von Paris Paříž
Alfred Nobel, ein einsamer und melancholischer Mann, verliebt sich in die belesene und vielsprachige Bertha. Alfred Nobel, osamělý a melancholický muž, se zamiloval do sečtělé Berty vládnoucí několika jazyky. Korrespondenzkarte Suttners an Nobel Korespondenční lístek Suttnerové Alfredu Nobelovi
Nobels Pariser Villa in der Ave. Malakoff, Berthas noble Wohnund Arbeitsstätte Nobelova pařížská vila v ulici Malakoff, kde Berta bydlela a pracovala.
Alfred Nobel hat mit der Erfindung des Dynamits Millionen gemacht. Nach unsteten Jahren lässt er sich in Paris nieder und sucht via Zeitungsannonce eine Privatsekretärin. Bertha meldet sich und wird sofort eingestellt.
Nobels chemisches Labor Nobelova chemická laboratoř „Ich möchte einen Stoff oder eine Maschine schaffen können von so fürchterlicher, massenhaft verheerender Wirkung, daß dadurch Kriege überhaupt unmöglich würden.“ „Chci vyrobit látku nebo stroj s tak strašlivým a nesmírně ničivým účinkem, že by to naprosto znemožnilo vést války.“ (A. Nobel)
Alfred Nobel vydělal vynálezem dynamitu miliony. Po neklidných letech se usazuje v Paříži a hledá pomocí inzerátu v novinách soukromou sekretářku. Berta se hlásí a je okamžitě přijata.
5
Jahre am Kaukasus Léta na Kavkaze
Auf farbenfrohen Sammelbildchen wird das „exotische“ Leben auf dem Kaukasus dargestellt. Pestrobarevné obrázky ukazují „exotický“ život na Kavkaze. Fürstin Ekaterina von Mingrelien, Gönnerin der Suttners Kněžna Jekatěrina von Mingrelien, mecenáška Suttnerových Tiflis, zeitgenössische Photographie aus dem Besitz Bertha von Suttners Tbilisi, soudobá fotografie z majetku Berty Suttnerové Um Geld zu verdienen, schreibt Bertha Fortsetzungsromane für österreichische Zeitungen und wird dadurch zunehmend bekannt. Kvůli výdělku píše Berta pro rakouské noviny romány na pokračování. Díky nim začíná být známá.
Arthur von Suttner, der um sieben Jahre jüngere Ehemann. Portrait aus späterer Zeit. Arthur Suttner, Bertin o sedm let mladší manžel. Portrét z pozdější doby.
Bertha von Suttner, von ihrem Mann in Georgien als dicklich und kurzsichtig karikiert Berta Suttnerová, na karikatuře vykreslena svým mužem v Gruzii jako obtloustlá a krátkozraká žena.
Aus Liebe zu Arthur von Suttner verlässt Bertha 1876 Paris. Nach der heimlichen Hochzeit zieht das Paar nach Georgien. Die Geldsorgen sind quälend: durch Sprachund Musikunterricht trägt Bertha zum Lebensunterhalt bei.
Z lásky k Arthuru Suttnerovi opustila Berta v roce 1876 Paříž. Po tajné svatbě se manželé přestěhovali do Gruzie. Tíží je finanční potíže: Berta přispívá do rodinného rozpočtu výukou jazyků a hudby.
6
Zurück in Europa – Paris Zpět v Evropě – Paříž Ansicht von Paris Paříž
Der berühmte französische Schriftsteller Émile Zola, Suttners Korrespondenzpartner Známý francouzský spisovatel Émile Zola, korespondenční partner Suttnerové
„Das Maschinenzeitalter“ – In ihrem 1888 erschienenen Buch erwähnt Suttner zum erstenmal die internationale Friedensbewegung. Ve své knize „Maschinenzeitalter“ (Věk strojů), která vyšla roku 1888, Suttnerová poprvé zmiňuje mezinárodní mírové hnutí.
Nach Jahren am Kaukasus kehrt das Paar zurück nach Europa. In Paris erfährt Bertha von Suttner erstmals von der Existenz einer organisierten Friedensbewegung. Damit hat sie das Thema ihres Lebens gefunden.
Im Haus des Dichters Alphonse Daudet gerät Suttner in Kontakt mit der Friedensbewegung. V domě básníka Alphonse Daudeta se Suttnerová setkává s mírovým hnutím.
Po letech strávených na Kavkaze se manželé vrací do Evropy. V Paříži se Berta Suttnerová poprvé dozvídá o existenci organizovaného mírového hnutí a nachází tak téma svého života.
7
Die Waffen nieder! Odzbrojte! Monatsschrift der österreichischen Friedensgesellschaft Měsíčník rakouské mírové společnosti
Auch der Pazifist Leo Tolstoi ist beeindruckt von Suttners Buch. I na pacifistu Lva Tolstého udělala kniha Berty Suttnerové dojem.
Der Antikriegsroman wird weltweit zu einem der erfolgreichsten Bücher des 19. Jahrhunderts. Tento protiválečný román se stal jednou z celosvětově nejúspěšnějších knih 19. století.
Mitgliedskarte der österreichischen Friedensgesellschaft für Alfred Nobel, der Suttner großzügig unterstützt Členská karta rakouské mírové společnosti pro Alfreda Nobela, který Suttnerovou velkoryse podporuje
„Die Waffen nieder!“ von 1889: ein leidenschaftliches und wegen der realistischen Schilderungen von Kriegsgreueln verstörendes Buch. Suttner entwickelt sich zur Vorkämpferin des Pazifismus. Fast im Alleingang gründet sie 1891 die österreichische Friedensgesellschaft.
Die nun berühmte Suttner als Motiv der Karikaturisten Už slavná Suttnerová jako motiv karikaturistů
„Die Waffen nieder!“ (česky vyšlo jako „Odzbrojte!“) z roku 1889: vášnivá a díky realistickému líčení válečných hrůz děsivá kniha. Suttnerová se stává průkopnicí pacifismu. Téměř sama zakládá v roce 1891 rakouskou mírovou společnost.
8
Kampf gegen den Antisemitismus Boj proti antisemitismu „Nur ein redliches Mittel gibt es, Verfolgte vor Verfolgung zu schützen – sich neben sie zu stellen.“ „Existuje jen jeden skutečný prostředek, jak ochránit pronásledované před pronásledováním – postavit se vedle nich.“ (B. v. Suttner)
„Gedanken zur Zionistenbewegung“ von Arthur von Suttner in Theodor Herzls Zeitung „Die Welt“ „Gedanken zur Zionistenbewegung“ (Úvahy o sionistickém hnutí) od Arthura Suttnera v časopise Theodora Herzla „Die Welt“
„Der Judenstaat“ von Theodor Herzl, eine Tendenzschrift nach dem Vorbild von „Die Waffen nieder!“ „Der Judenstaat“ (Židovský stát) od Theodora Herzla, tendenční spis po vzoru „Odzbrojte!“
Zeitgenössische antisemitische Karikatur Soudobá antisemitská karikatura
Theodor Herzl, der Begründer des Zionismus. Er ist mit den Suttners befreundet, steht dem „AntiVerein“ aber skeptisch gegenüber. Theodor Herzl, zakladatel sionismu. Se Suttnerovými jsou přátelé, ale je skeptický vůči spolku „Anti-Verein“.
Arthur von Suttner
Gegen den immer aggressiver werdenden Antisemitismus beziehen die Suttners klar Stellung. 1891 gründet Arthur den „Verein zur Abwehr des Antisemitismus“ und wird von Bertha leidenschaftlich unterstützt. Das Paar macht sich damit Nationalisten, Klerikale und Antisemiten zu Feinden.
Prominente Mitglieder des „Anti-Vereins“: Prominentní členové spolku „Anti-Verein“: Ludwig Ganghofer, Schriftsteller – spisovatel Hermann Nothnagel, Mediziner – lékař Johann Strauß Sohn, Komponist – skladatel Carl von Hasenauer, Architekt – architekt Peter Rosegger, Schriftsteller – spisovatel Richard von Krafft-Ebing, Psychiater – psychiatr
Suttnerovi zaujímají jasné stanovisko proti čím dál agresivnějšímu antisemitismu. V roce 1891 zakládá Arthur „Verein zur Abwehr des Antisemitismus“ (Spolek proti antisemitismu), přičemž ho Berta vášnivě podporuje. Manželé si tím znepřátelili nacionalisty, klerikály a antisemity.
9
Internationale Kongresse Mezinárodní kongresy
Bei den jährlich stattfindenden Friedenskongressen hat Suttner ihre ersten großen öffentlichen Auftritte. Na každoročních mírových kongresech se konala první velká veřejná vystoupení Berty Suttnerové.
Drei wichtige Mitkämpfer der Suttner: der Deutsche Rudolf Virchow, der Schweizer Elie Ducommun und der Franzose Frédéric Passy Tři důležití spolubojovníci Berty Suttnerové: Němec Rudolf Virchow, Švýcar Elie Ducommun a Francouz Frédéric Passy
Alfred Nobel bleibt Suttner gegenüber skeptisch: „Meine Fabriken werden vielleicht dem Krieg noch früher ein Ende machen als Ihre Kongresse: an dem Tag, da zwei Armeekorps sich gegenseitig in einer Sekunde werden vernichten können, werden wohl alle zivilisierten Nationen zurückschaudern und ihre Truppen verabschieden.“ Alfred Nobel zůstává vůči Suttnerové skeptický: „Mé továrny s válkou skoncují možná ještě dříve než Vaše kongresy: v den, kdy se dvě armády budou moci vzájemně zničit během jediné sekundy, se snad všechny civilizované národy zaleknou a rozpustí svá vojska.“
Als nunmehr weltberühmte Frau knüpft Bertha von Suttner auf vielen Friedenskongressen Kontakte und arbeitet unermüdlich für die internationale Friedensbewegung.
Berta Suttnerová nyní jako světoznámá žena navazuje na četných mírových kongresech kontakty a neúnavně pracuje pro mezinárodní mírové hnutí.
10
Der „Friedenszar“ „Mírový car“ „Völkerwille, blähe die Segel! Das Friedensschiff hat nun einen Kapitän... Wir sehen Land!“ Ein Beispiel für Suttners schwärmerische Hoffnung auf den „Friedenszaren“ „Vůle národů, zaduj v plachty! Loď míru má již kapitána... Již je vidět pevnina!“ Příklad nadšených nadějí, jež Suttnerová vkládala do „mírového cara“.
„Der Friedensengel – ein finnländisches Märchen“ – Die Karikatur weist auf die Diskrepanz zwischen Nikolaus’ Ankündigungen und dem brutalen Vorgehen seiner Armee in Finnland hin. „Anděl míru – finská pohádka“ – Karikatura upozorňuje na rozpor mezi Mikulášovými prohlášeními a brutálním postupem jeho armády ve Finsku.
Suttner setzt 1894 in den neuen Zaren Nikolaus II. große Hoffnungen. Tatsächlich erlässt der Zar ein „Friedensmanifest“ mit der Forderung nach Abrüstung und einer internationalen Friedenskonferenz. Seine Politik in Finnland und der Mandschurei straft ihn allerdings Lügen. Suttner verteidigt ihn lange – und verstört damit viele ihrer Mitstreiter.
Frau Suttner: So, Du schleifst Dein Bajonnett und das nennst Du, den Frieden wollen? – Der Russe: Ich schwöre Dir, so lange ich das Bajonnett schleife, wünsche ich den Frieden. Paní Suttnerová: Tak ty si brousíš bajonet a tomu říkáš, že chceš mír? – Rus: Přísahám ti, že dokud brousím bajonet, přeji si mír.
„Der Zar und der Friedensengel“. Nikolaus II. küsst den abgemagerten Friedensengel, der vom russischen Bären bereits angenagt wird. „Car a anděl míru“. Mikuláš II. líbá vyhublého anděla míru, kterého již okusuje ruský medvěd.
Suttnerová vkládá v roce 1894 do nového cara Mikuláše II. velké naděje. Car skutečně vydá „Mírový manifest“, v němž požaduje odzbrojení a mezinárodní mírovou konferenci. Jeho politika ve Finsku a Mandžusku jej však usvědčuje ze lži. Suttnerová ho dlouho obhajuje, čímž vyvádí z míry mnohé ze svých spolubojovníků.
11
Die Haager Friedenskonferenzen Haagské mírové konference
Suttner reist als Berichterstatterin für Theodor Herzls „Die Welt“ nach Haag und arbeitet dort auch für den Zionismus. Suttnerová jede do Haagu jako zpravodajka novin „Die Welt“ Theodora Herzla a také tam pracuje pro sionismus.
„Europa beeile dich, dich zu verbrüdern, beeile dich, den Krieg unter deinen Nationen auszuschalten, sonst kann der nächste Zwischenfall dich zugrunde richten.“ „Evropo, pospěš si se sbratřováním, pospěš si a zabraň válce mezi svými národy, jinak tě může příští incident úplně zničit“. (B. v. Suttner)
3.
Der Friedensengel zeigt der Suttner die lange Nase. Anděl míru dělá na Suttnerovou dlouhý nos.
Auf Initiative des Zaren wird im Haag 1899 die erste Friedenskonferenz einberufen. Teilnehmer sind aber nicht Pazifisten, sondern Diplomaten, Staatsmänner und Militärs. Die Diskussion über Fragen der Abrüstung und des Kriegsrechts bringen kaum Ergebnisse.
„Nach dem Haag!...“ „Do Haagu!...“
„O Bertha, wie riecht das schön!“ – die europäischen Staatsoberhäupter als Friedenspfeife rauchende Indianer. „Ó Berto, jak to hezky voní!“ – hlavy evropských států jako Indiáni kouřící dýmku míru.
Z carovy iniciativy je roku 1899 v Haagu svolána první mírová konference. Účastníky ale nejsou pacifisté, nýbrž diplomaté, státníci a vysocí důstojníci. Diskuse o otázkách odzbrojení a válečného práva nepřinášejí téměř žádné výsledky.
12
Albert von Monaco Albert Monacký
Der Palast von Monaco. Suttners Postkarte an ihre Haushälterin in Wien mit der eigenhändigen Anmerkung: „Das ist meine Wohnung.“ Monacký palác: Pohlednice, kterou Suttnerová poslala své hospodyni ve Vídni, s vlastnoruční poznámkou: „Toto je můj byt.“
Fürst Albert von Monaco Kníže Albert Monacký
Gruppenphoto nach der Gründung des Friedensinstituts in Monte Carlo; links Suttner, neben ihr Fürst Albert Skupinové foto po založení mírového institutu v Monte Carlu; vlevo Suttnerová, vedle ní kníže Albert Das berühmte Casino von Monte Carlo Proslulé kasino v Monte Carlu
Auch Fürst Albert von Monaco engagiert sich unter Suttners Einfluss für die europäische Friedensbewegung. Sie erhofft ihn allerdings vergeblich als künftigen Geldgeber.
I monacký kníže Albert se pod vlivem Suttnerové angažuje pro evropské mírové hnutí. Marně však doufá, že se Albert stane sponzorem.
13
Amerika Von ihren Reisen schickt Suttner ihrer Haushälterin Kathi Buchinger zahlreiche Postkarten. Ze svých cest Suttnerová posílá své hospodyni Kathi Buchingerové mnoho pohlednic.
„Das ist der Hafen von San Franzisco, wo ich heute wohlauf angekommen bin.“ „Toto je sanfranciský přístav, kam jsem dnes ve zdraví dorazila.“ Suttner mit amerikanischen Frauenrechtlerinnen, neben ihr sitzend die Frau des Zeitungskönigs Hearst Suttnerová s americkými bojovnicemi za ženská práva, vedle ní sedí žena novinového krále Hearsta.
Der amerikanische Großindustrielle Andrew Carnegie fördert die Friedensbewegung mit Millionenbeträgen. Americký velkoprůmyslník Andrew Carnegie podporuje mírové hnutí milionovými částkami.
Das Amphitheater von Chautauqua, N. Y. Vor Tausenden hält Suttner ihre englischen Friedensvorträge. Amfiteátr Chautauqua, N.Y. Suttnerová přednáší tisícům posluchačů v angličtině své přednášky o míru.
Die größten Erfolge hat Suttner in den USA, wo sie auch als Idol der Frauenbewegung gilt. Trotz Altersbeschwerden reist sie auf der ständigen Suche nach Gönnern der Friedensbewegung 1904 und 1912 nach Amerika.
Největší úspěchy má Suttnerová v USA, kde je rovněž idolem ženského hnutí. Neustále hledajíc mecenáše mírového hnutí, cestuje navzdory stařeckým potížím v letech 1904 a 1912 do Ameriky.
14
Der Nobelpreis Nobelova cena
Suttner in ihrem Arbeitszimmer in Wien. Im Hintergrund das palmzweiggeschmückte Bild des 1902 verstorbenen Arthur. Suttnerová ve své pracovně ve Vídni. V pozadí palmovou ratolestí ozdobený obraz Arthura, zesnulého v roce 1902. Die Nachricht von der Zuerkennung des Nobelpreises erreicht Suttner 1905 während einer Vortragsreise in Deutschland. Zpráva o udělení Nobelovy ceny Suttnerovou zastihla v roce 1905 během přednáškového turné v Německu.
Suttners engster Mitarbeiter, der Publizist Alfred Hermann Fried; im Jahr 1911 erhält auch er den FriedensNobelpreis. Nejbližší spolupracovník Suttnerové publicista Alfred Hermann Fried; v roce 1911 dostal Nobelovu cenu míru i on.
Ohne Suttner gäbe es den Friedens-Nobelpreis nicht, was ihr durchaus bewusst ist. Dass sie in den ersten Jahren bei der Vergabe übergangen wird, enttäuscht sie sehr. Sie braucht dringend Geld: für die Friedensbewegung – und für sich selbst.
Die elegante Witwe als Vortragende Elegantní vdova jako přednášející
Längst ist Suttner für die Karikaturisten zur verhöhnten „Friedens-Bertha“ geworden: „Es ist sehr beschämend für die Natur, daß sie mich uzen will.“ Suttnerová je pro karikaturisty již dávno vysmívanou „mírovou Bertou“: „Pro přírodu je velice zahanbující, že si ze mě tropí žerty.“
Widmung Suttners an Fried: „Dem, der zuerst mein Jünger, später mein Gehilfe, zuletzt mein Stab geworden (A. H. Fried) gehört dieser Band.“ Věnování Suttnerové Friedovi: „Tato knížka patří tomu, jenž byl nejprve mým učedníkem, později pomocníkem a nakonec se stal mou oporou (A. H. Friedovi).“
Suttnerová si byla dobře vědoma toho, že bez ní by Nobelova cena míru neexistovala. Velice ji zklamalo, že byla v prvních ročnících udílení této ceny opomenuta. Nutně potřebuje peníze: pro mírové hnutí – i pro sebe.
15
Vor dem großen Krieg Před velkou válkou „Die Menschen begreifen nicht, was vorgeht ... Warum tut ihr nichts, ihr jungen Leute? Euch geht es vor allem an! Wehrt euch doch, schließt euch zusammen! Laßt nicht immer alles uns paar alte Frauen tun, auf die niemand hört.“ (Suttner zu Stefan Zweig) „Lidé nechápou, co se děje ... Proč nic neděláte, vy mladí? Vás se to týká především! Tak se přece braňte, spojte se! Nenechávejte to vždycky jenom na nás, několika starých ženách, které nikdo neposlouchá.“ (Suttnerová Stefanu Zweigovi)
Bis zuletzt kämpft Suttner darum, den drohenden Krieg zu verhindern. Suttnerová až do konce bojuje, aby zabránila hrozící válce.
„Der Balkan versinkt im Blut“: 1. Balkankrieg 1911, 2. Balkankrieg 1913, 3. Balkankrieg 1914 als Auslöser des Weltkrieges. „Balkán se topí v krvi“: 1911 - první balkánská válka, 1913 - druhá balkánská válka, 1914 - třetí balkánská válka, která spustila světovou válku.
In allen Staaten wird hektisch aufgerüstet. Suttner warnt verzweifelt vor einem großen Krieg – und wird ausgelacht. Eine Woche nach ihrem Tod am 21. Juni 1914 wird der österreichische Thronfolger Franz Ferdinand in Sarajewo erschossen, einen Monat später erfolgt die Kriegserklärung Österreich-Ungarns an Serbien: der Erste Weltkrieg beginnt ...
Österreich-Ungarn und das Deutsche Reich: „Solch treue Brüderschaft im Krieg Verleiht uns Mut und Kraft und Sieg!“ Rakousko-Uhersko a Německá říše: „Tak věrné bratrství ve válce nám přinese odvahu, sílu a vítězství!“
In verhängnisvoller „Nibelungentreue“ verbündet: der österreichische Kaiser Franz Josef (rechts) und der deutsche Kaiser Wilhelm II. Spojeni osudnou „věrností Nibelungů“: rakouský císař František Josef (vpravo) a německý císař Vilém II.
Ve všech státech se hekticky zbrojí. Suttnerová zoufale varuje před velkou válkou – vysmáli se jí. Týden po její smrti 21. června 1914 je v Sarajevu zastřelen rakouský následník trůnu František Ferdinand, o měsíc později vyhlašuje Rakousko-Uhersko válku Srbsku: začíná první světová válka…
16
Suttner und der Nobelpreis Suttnerová a Nobelova cena 2004 Wangari Maathai 2003 Shirin Ebadi 2002 Jimmy Carter 2001 Die UNO und ihr Generalsekretär Kofi Annan OSN a její generální tajemník Kofi Annan 2000 Kim Dae Jung 1999 Médicins sans Frontières / Lékaři bez hranic 1998 John Hume und / a David Trimble 1997 Internationale Kampagne für das Verbot von Landminen und Jody Williams Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min a Jody Williams 1996 Carlos Felipe Ximenes Belo und / a José Ramos-Horta 1995 Joseph Rotblat und Pugwash Conferences on Science and World Affairs Joseph Rotblat a Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech 1994 Jassir Arafat, Shimon Peres und / a Yitzhak Rabin 1993 Nelson Mandela und / a Frederik Willem de Klerk 1992 Rigoberta Menchú Tum 1991 Aung San Suu Kyi 1990 Michail Gorbatschow / Michail Gorbačov 1989 Tenzin Gyatso, 14. Dalai Lama / Tenzin Gyatso, 14. dalajláma 1988 Die Friedenstruppen der Vereinten Nationen Mírové síly OSN 1987 Oscar Arias Sánchez 1986 Elie Wiesel 1985 International Physicians for the Prevention of Nuclear War Mezinárodní sdružení Lékaři proti jaderné válce 1984 Bischof Desmond Tutu / Biskup Desmond Tutu 1983 Lech Wałęsa 1982 Alva Myrdal und / a Alfonso García Robles 1981 UNHCR / Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 1980 Adolfo Pérez Esquivel 1979 Mutter Teresa / Matka Tereza 1978 Anwar al-Sadat und / a Menachem Begin 1977 Amnesty International 1976 Betty Williams und / a Mairead Corrigan 1975 Andrej Sacharow 1974 Seán MacBride und / a Eisaku Sato 1973 Henry Kissinger und / a Le Duc Tho (verzichtete auf den Preis – cenu odmítl) 1972 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1971 Willy Brandt 1970 Norman Borlaug 1969 Internationale Arbeitsorganisation Mezinárodní organizace práce 1968 René Cassin 1967 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1966 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1965 UNICEF / Dětský fond OSN (Unicef) 1964 Martin Luther King 1963 Internationales Komitee vom Roten Kreuz und die „Ligue des Sociétés de la Croix-Rouge“ / Mezinárodní výbor Červeného kříže a Liga společností Červeného kříže 1962 Linus Pauling 1961 Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld 1960 Albert John Lutuli
Die ersten sechs Friedensnobelpreisträger/-innen. Prvních šest nositelů/nositelek Nobelovy ceny míru
1959 Philip Noel-Baker 1958 Georges Pire 1957 Lester Bowles Pearson 1956 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1955 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1954 UNHCR / Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 1953 George Catlett Marshall 1952 Albert Schweitzer 1951 Léon Jouhaux 1950 Ralph Bunche 1949 Lord John Boyd Orr von Brechin 1948 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1947 Die Quäker vertreten durch „The Friends Service Council“ und „The American Friends Service Committee“ Kvakeři zastoupení Koncilem Společnosti přátel a Komisí Americké společnosti přátel 1946 Emily Greene Balch und / a John Raleigh Mott 1945 Cordell Hull 1944 Internationales Komitee vom Roten Kreuz Mezinárodní výbor Červeného kříže 1943 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1942 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1941 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1940 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1939 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1938 Office International Nansen pour les Réfugiés Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky 1937 Cecil of Chelwood 1936 Carlos Saavedra Lamas 1935 Carl von Ossietzky 1934 Arthur Henderson 1933 Sir Norman Angell 1932 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1931 Jane Addams und / a Nicholas Murray Butler
Zwanzig Jahre dauerte die enge Freundschaft zwischen Bertha von Suttner und Alfred Nobel. Immer wieder versuchte Suttner, den Millionär zur Stiftung einer großen Summe für die Friedensbewegung anzuregen. Noch eine Woche vor seinem Tod im Jahr 1896 hatte sie ihm geschrieben: „Und auch darum bitte ich Sie mit erhobenen Händen: ziehen Sie niemals Ihre Unterstützung zurück – niemals, selbst nicht jenseits des Grabes, das uns alle erwartet.“ Von seinem Testament wusste sie damals noch nichts.
1930 Lars Olof Jonathan Söderblom 1929 Frank Billings Kellogg 1928 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1927 Ferdinand Buisson und / a Ludwig Quidde 1926 Aristide Briand und Gustav Stresemann 1925 Sir Austen Chamberlain und / a Charles Gates Dawes 1924 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1923 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1922 Fridtjof Nansen 1921 Karl Hjalmar Branting und / a Christian Lous Lange 1920 Léon Victor Auguste Bourgeois 1919 Thomas Woodrow Wilson 1918 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1917 Internationales Komitee vom Roten Kreuz Mezinárodní výbor Červeného kříže 1916 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1915 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1914 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1913 Henri La Fontaine 1912 Elihu Root 1911 Tobias Michael Carel Asser und / a Alfred Hermann Fried 1910 Bureau International Permanent de la Paix Stálý mezinárodní výbor míru 1909 Auguste Marie Francois Beernaert und / a Paul Henri Benjamin Balluet d’Estournelles de Constant 1908 Klas Pontus Arnoldson und / a Fredrik Bajer 1907 Ernesto Teodoro Moneta und / a Louis Renault 1906 Theodore Roosevelt 1905 Bertha von Suttner 1904 Institut de Droit International / Ústav pro mezinárodní právo 1903 Sir William Randal Cremer 1902 Élie Ducommun und / a Charles Albert Gobat 1901 Jean Henri Dunant und / a Frédéric Passy
Dvacet let trvalo blízké přátelství mezi Bertou Suttnerovou a Alfredem Nobelem. Suttnerová se milionáře Nobela opakovaně snažila přimět k darování velké částky mírovému hnutí. Ještě týden před jeho smrtí v roce 1896 mu napsala: „A o to Vás snažně prosím: neučiňte nikdy konec své podpoře – nikdy, ani v hrobě, který nás všechny čeká.“ O jeho závěti tehdy ještě nevěděla.
17
Suttner und Böhmen Suttnerová a Čechy Im Prager Palais Kinsky am Altstädter Ring wird Bertha geboren. Väterlicherseits stammt sie aus einer der vornehmsten Adelsfamilien Böhmens. Berta se narodila Ihre Kindheit verbringt Bertha mit ihrer v pražském paláci Mutter in Brünn. Hier lebt ihr Vormund, Kinských na Landgraf Friedrich Fürstenberg. Staroměstském Dětství tráví Berta s matkou v Brně. náměstí. Z otcovy Zde žije její poručník, lantkrabě strany pochází Friedrich Fürstenberg. z jedné z nejvznešenějších šlechtických rodin v Čechách.
„Die Waffen nieder!“ – auch die tschechische Ausgabe erweist sich als großer Erfolg. „Odzbrojte!“ – i české vydání se dočkalo obrovského úspěchu.
Suttner fühlte sich ihrem Geburtsland Böhmen zeitlebens verbunden. Sie hatte die Hoffnung, dass die Friedensidee dazu beitragen könnte, die nationalen Spannungen innerhalb der Donaumonarchie zu überbrücken. Doch ihr Plan zu einer aus Deutschen und Tschechen gleichermaßen zusammengesetzten böhmischen Friedensgesellschaft scheiterte.
Der tschechische Schriftsteller Jaroslav Vrchlický, der von Suttner hoch geschätzt wird. Český spisovatel Jaroslav Vrchlický, kterého si Suttnerová velice vážila.
Ausgerechnet im Deuschen Haus in Brünn, dem Treffpunkt der Deutsch-Nationalen, würdigt Suttner die kulturellen Leistungen der Tschechen. Právě v Německém domě v Brně, kde se scházeli občané německonacionálního smýšlení, oceňuje Suttnerová, co Češi v kultuře dokázali.
Suttnerová se po celý svůj život cítila svázána s Čechami, svou rodnou zemí. Doufala, že by mírová myšlenka mohla pomoci překonat národnostní napětí v podunajské monarchii. Ale její plán české mírové společnosti skládající se rovnou měrou z Čechů a Němců selhal.
2004 Wangari Maathai 2003 Shirin Ebadi 2002 Jimmy Carter 2001 Die UNO und ihr Generalsekretär Kofi Annan OSN a její generální tajemník Kofi Annan 2000 Kim Dae Jung 1999 Médicins sans Frontières / Lékaři bez hranic 1998 John Hume und / a David Trimble 1997 Internationale Kampagne für das Verbot von Landminen und Jody Williams Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min a Jody Williams 1996 Carlos Felipe Ximenes Belo und / a José Ramos-Horta 1995 Joseph Rotblat und Pugwash Conferences on Science and World Affairs Joseph Rotblat a Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech 1994 Jassir Arafat, Shimon Peres und / a Yitzhak Rabin 1993 Nelson Mandela und / a Frederik Willem de Klerk 1992 Rigoberta Menchú Tum 1991 Aung San Suu Kyi 1990 Michail Gorbatschow / Michail Gorbačov 1989 Tenzin Gyatso, 14. Dalai Lama / Tenzin Gyatso, 14. dalajláma 1988 Die Friedenstruppen der Vereinten Nationen Mírové síly OSN 1987 Oscar Arias Sánchez 1986 Elie Wiesel 1985 International Physicians for the Prevention of Nuclear War Mezinárodní sdružení Lékaři proti jaderné válce 1984 Bischof Desmond Tutu / Biskup Desmond Tutu 1983 Lech Wałęsa 1982 Alva Myrdal und / a Alfonso García Robles 1981 UNHCR / Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 1980 Adolfo Pérez Esquivel 1979 Mutter Teresa / Matka Tereza 1978 Anwar al-Sadat und / a Menachem Begin 1977 Amnesty International 1976 Betty Williams und / a Mairead Corrigan 1975 Andrej Sacharow 1974 Seán MacBride und / a Eisaku Sato 1973 Henry Kissinger und / a Le Duc Tho (verzichtete auf den Preis – cenu odmítl) 1972 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1971 Willy Brandt 1970 Norman Borlaug 1969 Internationale Arbeitsorganisation Mezinárodní organizace práce 1968 René Cassin 1967 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1966 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1965 UNICEF / Dětský fond OSN (Unicef) 1964 Martin Luther King 1963 Internationales Komitee vom Roten Kreuz und die „Ligue des Sociétés de la Croix-Rouge“ / Mezinárodní výbor Červeného kříže a Liga společností Červeného kříže 1962 Linus Pauling 1961 Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld 1960 Albert John Lutuli 1959 Philip Noel-Baker 1958 Georges Pire 1957 Lester Bowles Pearson 1956 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1955 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1954 UNHCR / Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 1953 George Catlett Marshall 1952 Albert Schweitzer 1951 Léon Jouhaux 1950 Ralph Bunche 1949 Lord John Boyd Orr von Brechin 1948 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1947 Die Quäker vertreten durch „The Friends Service Council“ und „The American Friends Service Committee“ Kvakeři zastoupení Koncilem Společnosti přátel a Komisí Americké společnosti přátel 1946 Emily Greene Balch und / a John Raleigh Mott 1945 Cordell Hull 1944 Internationales Komitee vom Roten Kreuz Mezinárodní výbor Červeného kříže 1943 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1942 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1941 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1940 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1939 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1938 Office International Nansen pour les Réfugiés Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky 1937 Cecil of Chelwood 1936 Carlos Saavedra Lamas 1935 Carl von Ossietzky 1934 Arthur Henderson 1933 Sir Norman Angell 1932 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1931 Jane Addams und / a Nicholas Murray Butler
1930 Lars Olof Jonathan Söderblom 1929 Frank Billings Kellogg 1928 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1927 Ferdinand Buisson und / a Ludwig Quidde 1926 Aristide Briand und Gustav Stresemann 1925 Sir Austen Chamberlain und / a Charles Gates Dawes 1924 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1923 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1922 Fridtjof Nansen 1921 Karl Hjalmar Branting und / a Christian Lous Lange 1920 Léon Victor Auguste Bourgeois 1919 Thomas Woodrow Wilson 1918 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1917 Internationales Komitee vom Roten Kreuz Mezinárodní výbor Červeného kříže 1916 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1915 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1914 – Kein Preis verliehen / Cena nebyla udělena 1913 Henri La Fontaine 1912 Elihu Root 1911 Tobias Michael Carel Asser und / a Alfred Hermann Fried 1910 Bureau International Permanent de la Paix Stálý mezinárodní výbor míru 1909 Auguste Marie Francois Beernaert und / a Paul Henri Benjamin Balluet d’Estournelles de Constant 1908 Klas Pontus Arnoldson und / a Fredrik Bajer 1907 Ernesto Teodoro Moneta und / a Louis Renault 1906 Theodore Roosevelt 1905 Bertha von Suttner 1904 Institut de Droit International / Ústav pro mezinárodní právo 1903 Sir William Randal Cremer 1902 Élie Ducommun und / a Charles Albert Gobat 1901 Jean Henri Dunant und / a Frédéric Passy
Die ersten sechs Friedensnobelpreisträger/-innen. Prvních šest nositelů/nositelek Nobelovy ceny míru