BERA. Dieťa s poruchou sluchu: diagnostika a liečba POSTGRADUÁLNY KURZ November 2016 Horný Smokovec. Doc MUDr Mojmír Lejska. CSc

BERA Dieťa s poruchou sluchu: diagnostika a liečba

POSTGRADUÁLNY KURZ 3.-4. November 2016 Horný Smokovec

Doc MUDr Mojmír Lejska. CSc., MBA

BERA • • • • • • •

Principy metody Historie Popis záznamu Podmínky vzniku Klinické užití Indikace Rizika

BERA • Objektivní vyšetřovací metoda • BERA = brainstem evoked response audiometry • BERA synonymum BAEP, BSARA, BSAP, ABR, EAEP • V literatuře ABR = auditory brainstem responses

BERA • ERA = electric response audiometry – – – –

ECoG BERA MERA CERA

časné 0

Lehnhardt 1978: first, fast, middle, slow, late

střední

10-12

pozdní 50

300

600 ms

BERA • Dělení audiol. metod dle Arlingera: – Psychoakustické : • • • •

prah.tón.audio, slovní, nadprahové testy, šumová

– Akustické metody: • tympanometrie + reflexy, • vlastní zvuky ucha

– Elektrofyziologické metody: • evokované potenciály

Zdroj akustické stimulace

Zpracování

Fyziologická reakce

Něco fyziologie

Sluchová buňka je jedinou částí těla, která dokáže měnit mechanickou akustickou energii na energii tzv. bioelektrickou. Mozková analýza periferních signálů probíhá pouze na základě bioelektrické energie Existuje předpoklad, že tam kde je v mozku aktivita, tam musí být i bioelektrická energie

Něco fyziologie

Dokážeme měřit především změnu elektrické aktivity. Audiometrie evokovaných potenciálů měří elektrickou aktivitu sluchového nervu a sluchové dráhy. Měříme a posuzujeme vždy signály, které se tvoří v mozku jeho činností. Čím je stimulace intenzivnější, tím je odpověď rychlejší a bouřlivější.


Nutno mít takový zdroj akustické stimulace, který by vytvářel právě „jednotkové“ množství bioelektrické energie Je nutno mít takový akustický stimul, který by vytvářel rychlou změnu bioelektrického potenciálu. Existuje celá řada druhů akustické stimulace, ale při vyšetření kmenových potenciálů se jedná výhradně o frekvenčně nespecifikovaný krátký zvuk tzv. klik.


Stimuly užívané jsou : klik = frekvenčně nespecifikovaný krátký zvuk filtrovaný klik = pravoúhlý elektrický impuls zpravovaný v pásmovém filtru pip (tonpip) = jedna sinusovka burs = několik sinusovek časově zpracovaných Graficky klik v BERA Hortmann:

Další typy stimulace • Nefiltrovaný klik • Tón burst %

• Shirps

Další typy stimulace • Nefiltrovaný klik • Tone burst • Chirps

Zpracování

1.fáze Každý akustický stimul vyvolá (evokuje) jednotkový bioelektrický výboj, který se rychle šíří po sluchové dráze. Zaznamenáme tento výboj, jeho elektrický potenciál. 2. fáze V každém okamžiku jsou v mozku miliony bioelektrických výbojů. Musíme nalézt ten, který jsme vyvolali akustickou stimulací.

Zpracování Nalezení (identifikace) kmenového potenciálu, který vzniká akustickou stimulací se provádí zprůměrněním a sumací na základě časového posouzení. Zprůměrnění a sumace vyžaduje opakovní stimulace: nejčastěji 1000-2000 opakování, frekvence 24 Hz

ms

Historie

Historie • • • • • • • •

1929 Berger - EEG u lidí 1951 Dawson–Sumační evokovaný potenciál 1958 Clark- použití počítače pro sumaci 1961 Kiang–akustické evokované pozdní odpov. 1970 Jewett- BERA u zvířat, pak u lidí 1973 Terkildsen – definice stimulace 1977 Clemis a kol. – rozpracování BERA Od 1980 široké rozšíření

Popis záznamu

Popis záznamu • Výsledkem vyšetření je křivka

I.

II.

III.

V.

IV.


I.

III.

V.


Popis záznamu • I. vlna je generována v oblasti kochleárního jádra a sluchového nervu

• III. vlna je generována v n.olivaris sup. • V. colliculus inferior

Popis záznamu • Popis vlny – existence / neexistence – tvar vlny – amplituda vlny

– latence vlny

• Popis komplexu – existence / neexistence – latence v komplexu – tvar komplexu


– latence vlny


Popis vlny existence / neexistence • Existence = bioelektrický impuls evokovaný akustickou stimulací byl přepojen v odpovídají mozkové struktuře • Neexistence = nelze dělat jednoznačné závěry

Popis vlny existence / neexistence


– latence vlny


Popis vlny tvar vlny • Jednovrcholová = základní tvar

• Dvou- a vícevrcholová = bez klinického významu

Popis vlny tvar vlny

Popis vlny amplituda vlny • Malý klinický význam • Měří se ve stovkách nV (nanovolty) • Velmi závislá na vlastnostech stimulace

Popis vlny amplituda vlny

nV


– latence vlny


Popis vlny latence vlny •

Nejdůležitější parametr

I.

III.

V. ms

Popis vlny latence vlny • •

Nejdůležitější parametr Existuje řada tabulek výsledků:

Hölmann a kol. (1997) norm. hodnoty

I. 1,69 +- 0,35 ms III. 3,84 +- 0,46 ms V. 5,71 +- 0,58 ms

Praxis der Neuroaudiologie rozdíl uší

0,02 +- 0,2 ms 0,03 +- 0,25 ms 0,01 +- 0,32 ms


– latence vlny


Popis komplexu existence / neexistence • Existence = existuje průchodná sluchová kmenová dráha až do oblasti collicullus inf. • Neexistence = významná porucha funkce (sluchového orgánu, kmenové oblasti mozku)

Popis komplexu existence / neexistence I.

III.

V.


– latence vlny


Popis komplexu latence v komplexu • Latence – Kromě latencí jednotlivých vln jsou popisovány i latence mezi vlnami (IPI) V. III. I.

Popis komplexu latence v komplexu • Latence – Kromě latencí jednotlivých vln jsou popisovány i latence mezi vlnami (IPI) V. III. I.

Hölmann a kol. (1997) IPI I-III

2,15 +- 0,36 ms

IPI I – V

IPI III-V 1,87 +- 0,36 ms

4,02 +- 0,49 ms

Popis komplexu latence v komplexu • Posuny latencí – Posuny latencí v rámci IPI jsou základním hodnotícím kriterium BERA. I.

III.

V.

Popis komplexu latence v komplexu • Posuny latencí – Posuny latencí v rámci IPI jsou základním hodnotícím kriterium BERA. I.

III.

III1.

V.

V1.


– latence vlny


Popis komplexu tvar komplexu • Velmi rozdílné hodnocení dle literatury • Rozlišujeme: – Normální tvar (latence) komplexu – Posuny tvarových (latenčních) parametrů – Destrukce komplexu

Popis komplexu tvar komplexu • Nejčastěji popisujeme hodnocením stavu sluchu

Popis komplexu tvar komplexu •Rozlišujeme: –normální tvar (latence) komplexu –normakusis, lehká kochleární vada

–posuny tvarových (latenčních) parametrů –u kochleární vady s recruitmentem –prodloužení L-I

zkrácení I-V

–u převodní poruchy –prodloužení

L-I

normální I-V

–u retrokochleární vady –normální

L–I

prodloužené I-V

–destrukce komplexu –retrokochlární vady a postižení CNS

Normacusis

I.

Popis komplexu tvar komplexu III.

V.

Normacusis

I.

Popis komplexu tvar komplexu III.

Kochleární vada s recruitmentem

I.

L

L-I

III.

I-V

V.

V.

Normacusis

Popis komplexu tvar komplexu

I.

Převodní porucha

I.

L

L-I

III.

V.

III.

V.

I-V

Normacusis

Popis komplexu tvar komplexu

I.

Retrokochleární vada sluchu

I.

L

L-I

III.

V.

III.

V.

I-V

Podmínky vzniku

Podmínky vzniku • Vnitřní – Osoba celkově – pohlaví, věk – Sdružené se sluchovým orgánem – Sdružené s CNS

• Vnější – – – –

Uložení elektrod Stimulace Kvalita přístroje Rušení


• Vnější – – – –


Podmínky vzniku vnitřní: Pohlaví a věk • Pohlaví: – Ženy mají obvykle kratší latence všech vln i kratší mezivrcholové hodnoty. – Amplitudy vln jsou u většiny žen větší

• Věk: – Věk je významným faktorem a mění BERA • S narůstajícím věkem se prodlužují latence všech vln, prodlužuje se IPI a snižují se amplitudy


• Vnější – – – –


Podmínky vzniku vnitřní: Sdružené se sluchovým orgánem

• Podle stavu sluchu norm.

převod kochlear. retrokochl

Podmínky vzniku vnitřní: Sdružené se sluchovým orgánem POZOR !!! • Musí být určitá kapacita sluchu, aby se vyvolal vznik bioelektrické energie a tím i možnost měření latence ve sluchové dráze


• Vnější – – – –


Podmínky vzniku vnitřní: Sdružené s CNS • Předpokladem kvalitního vyšetření je normální vedení vzruchu v CNS

• Pokud tomu tak není, pak i normální stav sluchu vykazuje hrubé deformity v záznamu BERA • Nelze sluch posoudit (auditory neuropathy)


• Vnější – – – –


Podmínky vzniku vnější: Uložení elektrod • Poloha elektrod ovlivňuje latenci, a to především latenci I. vlny a IPI L-I. • Poloha elektrod menší měrou ovlivňuje amplitudu I.vlny.


• Vnější – – – –


Podmínky vzniku vnější: Stimulace • Tvar stimulu – klik, pip, gaus, burst • Polarita stimulace – alterační

, rarefakční , kondenzační

• Intenzita stimulu – viz dále • Frekvence stimulace – v praxi se používá 10-30 Hz – Zvyšování vede k prodloužení latence, zmenšení amlitudy

Podmínky vzniku vnější: Intenzita stimulace • Nejdůležitější vnější podmínka • Se klesající se intenzitou stimulace se: – Prodlužuje latence vln – Zmenšuje amplituda vln

Podmínky vzniku vnější: Intenzita stimulace I. 80 dB

50 dB

III.

V.

Podmínky vzniku vnější: Intenzita stimulace


• Vnější – – – –


Klinické užití

Klinické užití BERA • 1. Všude, kde nelze provést stanovení sluchového prahu jinými metodami – BERA prahová

• 2. Posouzení funkčnosti oblasti koutu mostmozečkového a mozkového kmene – BERA nadprahová

Klinické užití BERA • 1. Všude, kde nelze provést stanovení sluchového prahu jinými metodami – BERA prahová

Stanovení sluchového prahu



Klinické užití BERA • 2. Posouzení funkčnosti oblasti koutu mostmozečkového a mozkového kmene – BERA nadprahová

Funkčnost mozkového kmene

Funkčnost mozkového kmene

Indikace

Indikace • 1. Nalezení sluchového prahu • 2. Posouzení funkčnosti kmene

Indikace • 1. Nalezení sluchového prahu •u malých a nespolupracujících dětí •u nespolupracujích dospělých •agravace, simulace

Indikace • 2. Posouzení funkčnosti kmene •vyšetření sluchové dráhy u centrálních OVŘ •centrální degenerativní choroby: SM, myast.gr, icterus •cévní léze oblasti •tumory •traumata •záněty: neuritidy, arachnoitidy, meningitidy •monitoring bezvědomí či narkózy

Indikace • 1. Nalezení sluchového prahu • u malých a nespolupracujících dětí • u nespolupracujích dospělých • agravace, simulace

• 2. Posouzení funkčnosti kmene • vyšetření sluchové dráhy u centrálních OVŘ • centrální degenerativní choroby: SM, myast.gr, icterus • cévní léze oblasti • tumory • traumata • záněty: neuritidy, arachnoitidy, meningitidy • monitoring bezvědomí či narkózy

Rizika vyšetření BERA

Rizika vyšetření BERA • I. Medicínská • II. Nemedicínská

Rizika vyšetření BERA • I. Medicínská – jen z narkózy (nevzniká poškození sluchu)

• II. Nemedicínská – – – –

z pacienta z přístroje a metody z vyšetřujícího z vnějšího prostředí

Rizika vyšetření BERA • II. Nemedicínská – – – –

z pacienta z přístroje a metody z vyšetřujícího z vnějšího prostředí

Rizika vyšetření BERA • II. Nemedicínská – z pacienta • • • •

fyzický neklid – pohyby, žvýkání, točení hlavou iritace oblasti C páteře nemoci svalové a nervové činnosti: Parkinsson, SM Auditory neuropathy

– z přístroje a metody – z vyšetřujícího – z vnějšího prostředí

Rizika vyšetření BERA • II. Nemedicínská – z pacienta – z přístroje a metody • vyšetření není frekvenční • nepřesné ve vysokých intenzitách stimulace • nelze diferencovat stav sluchu při postižení centr.

– z vyšetřujícího – z vnějšího prostředí

Rizika vyšetření BERA • II. Nemedicínská – z pacienta – z přístroje a metody – z vyšetřujícího • špatná interpretace výsledků • neobvyklé, nestandardní jevy

– z vnějšího prostředí

Rizika vyšetření BERA • II. Nemedicínská – – – –

z pacienta z přístroje a metody z vyšetřujícího z vnějšího prostředí • elektrické rušení

BERA. Dieťa s poruchou sluchu: diagnostika a liečba POSTGRADUÁLNY KURZ November 2016 Horný Smokovec. Doc MUDr Mojmír Lejska. CSc

Recommend Documents