Bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Michaela Zwyrtková

Bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Michaela Schneiderová

BRNO 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením PhDr. Michaely Schneiderové a všechny použité literární a odborné informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne ………………….. ……………………........ Michaela Zwyrtková

2

Poděkování Především děkuji PhDr. Michaele Schneiderové za odborné vedení, trpělivost, vstřícnost, za cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. Janě Soukupové za cenné připomínky při zpracování dat. A v neposlední řadě děkuji celé mé rodině za podporu a trpělivost po celou dobu studia.

3

Obsah TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 6

I.

ÚVOD ......................................................................................................................................... 7 1

BAZÁLNÍ STIMULACE ............................................................................................ 9 1.1 Zakladatelé bazální stimulace..................................................................................................... 9 1.2 Historický kontext .................................................................................................................... 10 1.3 Teoretickávýchodiska ............................................................................................................... 10 1.3.1 Vývoj a podstata vnímání ................................................................................................. 11 1.3.2 Vývoj pohybových schopností ......................................................................................... 12 1.3.3 Vývoj komunikačních schopností ..................................................................................... 13 1.4 Prvky bazální stimulace............................................................................................................ 15 1.4.1 Prvky základní .................................................................................................................. 15 1.4.2 Prvky nástavbové .............................................................................................................. 22

2

DLOUHODOBÁ INTENZIVNÍ PÉČE.................................................................... 26 2.1 Pacienti oddělení dlouhodobé intenzivní péče ......................................................................... 26 2.2 Personální zajištění a materiální vybavení ............................................................................... 27 2.3 Proces poskytování ošetřovatelská péče ................................................................................... 28

3

BAZÁLNÍ STIMULACE V DLOUHODOBÉ INTENZIVNÍ PÉČI ..................... 31 EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 34

II.

4

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ...................................................................... 35

5

METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU ...................................................... 36 5.1 Volba a charakteristika průzkumných metod ........................................................................... 36 5.2 Charakteristika souboru respondentů ....................................................................................... 38 5.3 Pilotní studie ............................................................................................................................. 39 5.4 Realizace získaných dat............................................................................................................ 39 5.4.1 Zpracování získaných dat ................................................................................................. 39 5.5 Analýza a interpretace dat dotazníkového šetření .................................................................... 40 5.5.1 Ověřování očekávaných výsledků .................................................................................... 58 5.6 Analýza a interpretace dat z case study .................................................................................... 60 5.6.1 Diskuze a závěr ................................................................................................................. 72

6

DISKUZE.................................................................................................................... 75

7

DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI........................................................... 81

4

ZÁVĚR..................................................................................................................................... 82 ANOTACE ............................................................................................................................... 84 ANNOTATION ....................................................................................................................... 85 SEZNAM LITERATURY ...................................................................................................... 86 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 89 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 91 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 92

5

I.

TEORETICKÁ ČÁST

6

Úvod

Bazální stimulace patří v současné době k neodmyslitelné součásti každodenní klinické praxe, ale stále i k novým trendům souvisejícím s péčí o nemocného. Díky svému jedinečnému pojetí umožňuje pacientům i pečujícím novou dimenzi pohledu v ošetřování, která je založena na respektu k individualismu, týmové spolupráci, atd. V posledních desetiletích došlo nejen ve světě, ale i v České republice k výrazným pokrokům, jak v oblasti vědy, zdravotní péče, tak i organizace zdravotnictví. Všechny uvedené změny vedou k neustále se zvyšujícímu procentu pacientů, kteří přežívají poranění i onemocnění, která v minulosti vedla téměř výlučně k úmrtí postiženého. Díky řadě závažných dopadů na lidský organismus je mnohdy nutná dlouhodobá hospitalizace a činnost základních vitálních funkcí je po značnou část pobytu ve zdravotnickém zařízení závislá na podpoře, například na umělé plicní ventilaci. Na základě výše uvedených skutečností dochází k narůstající potřebě vzniku oddělení specializujících, neboť není zcela ideální, když jsou pacienti hospitalizováni dlouhodoběji na odděleních akutní péče, ať již se jedná o oddělení anesteziologickoresuscitační (ARO) či o jednotky intenzivní péče (JIP). 1 Před pěti lety, jsem nastoupila na oddělení poskytující dlouhodobou intenzivní péči. Mé prvotní reakce z tohoto pracoviště nebyly zcela pozitivní, byla jsem zaskočena a měla velmi smíšené pocity, ze zvláštnosti oddělení, skladby pacientů. Poprvé jsem se setkala s oddělením, kde je více jak 90% pacientů upoutaných na lůžko. Skoro všichni pacienti s tracheostomickou kanylou a valná většina závislá na dýchacím přístroji. Zde jsem se také poprvé dozvěděla o konceptu Bazální stimulace. Jako zdravotník si nedovedu představit ošetřovatelskou péči bez prvků tohoto významného konceptu. Denně se dívám na rodiny pacientů, které se snaží se svým příbuzným navázat kontakt, bohužel někdy se jim to moc nedaří. Proto je jednou z možností implementace bazální stimulace nejen do klinické praxe, ale také mezi pečující laiky.

1

MACHACEK, V.Swiss med clinic [online]. 2012 [cit. 2015-06-17]

.

7

Bakalářská práce je zaměřena na bazální stimulaci v Dlouhodobé intenzivní péči. Svým obsahem je rozdělena do dvou částí (teoretické a empirické). V teoretické části je v obecné rovině popsána problematika bazální stimulace (zakladatelé bazální stimulace, historický kontext, teoretická východiska konceptu, prvky bazální stimulace) a dlouhodobé intenzivní péče (pacienti hospitalizovaní na oddělení dlouhodobé intenzivní péče, personální zajištění a materiální vybavení, proces poskytování ošetřovatelské péče a na závěr bazální stimulace v Dlouhodobé intenzivní péči). Následující empirická část je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního průzkumného šetření. Cílem kvantitativní průzkumné metody (prostřednictvím dotazníku) bylo zjistit, jak jsou rodinní příslušníci informováni o bazální stimulaci na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče. Kvalitativní průzkumná metoda sloužila k dokreslení sledované problematiky, kde popisujeme ošetřovatelskou péči se zakomponováním prvků bazální stimulace.

8

1

Bazální stimulace Bazální stimulace je interakční, komunikační a vývoj podporující stimulační

koncept, který se zaměřuje na všechny oblasti lidských potřeb. Základ znalostí vychází z řady oborů, jako je fyziologie, ošetřovatelství, anatomie, neurologie, vývojové psychologie a pedagogiky.2

1.1 Zakladatelé bazální stimulace Zakladatelem konceptu Bazální stimulace je prof. dr. Andreas Fröhlich (speciální pedagog), který se v rámci svého doktorského studia (r. 1970) v Rehabilitačním centru Westpfalz/Landstuhl

(Německo)věnoval

dětem

s těžkými

intelektovými

a kombinovanými somatickými změnami. Neschopnost domluvit se s mentálně postiženými dětmi ho přiměla k hledání alternativních prostředků k dorozumívání. Základ teorie vycházel z vědeckých poznatků i studií v oblasti prenatální vývojové psychologie. Fröhlichovo tvrzení, že i tyto děti jsou vzdělavatelné, a to alespoň v oblasti vnímání vlastního těla či nácviku různých pohybových vzorců ve smyslu sebeobsluhy bylo předpokladem k vypracování konceptu. O přenesení konceptu Bazální stimulace do ošetřovatelské péče se zasloužila prof. Christel Bienstein (zdravotní sestra), která s pomocí odborníků z oblasti medicíny etablovala koncept do různých oblastí zdravotnictví.3 V České republice se o zviditelnění konceptu Bazální stimulace zasloužila PhDr. Karolína Friedlová, která se stala první certifikovanou lektorkou konceptu u nás.První zmínky o konceptu byly popsány v roce 2000 prostřednictvím publikací v časopise Sestra.PhDr. Karolína Friedlová v roce 2003 vedla úplně první kurz bazální stimulace v ČR na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.4

2

Srov. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství 1. Díl, s. 4.

3

Srov. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13.

4


9

1.2Historický kontext

Bazální stimulace se stala neodmyslitelnou součástí mnoha sociálních a zdravotnických zařízení, domácí péče, apod. V 70. a 80. letech minulého století byl koncept ve fázi přesvědčování a dokazování, nyní se nachází v období zavádění do klinické praxe a realizace. S konceptem pracuje stále více odborníků z různých oblastí podílející se na péči o nemocné, ale i laiků. Své názory, poznatky si mohou předat

na

řadě

odborných

seminářích,

workshopech,

certifikovaných

kurzechči národních i mezinárodních konferencích. K dispozici je možné nalézt knižní podoby konceptu a rozšířené informace jsou dnes již dostupné na webových stránkách. V současné době je integrován do osnov ve výuce předmětu Ošetřovatelství na školách se zdravotnickým zaměřením a aplikován do klinické praxe.5 Koncept Bazální stimulace stojí na vědeckých základech, což potvrzují mnohé vědecké studie zabývající se problematikou bazální stimulace nejen po teoretické rovině, ale praktické aplikaci v rámci péče o nemocné. Díky širokému spektru technik umožňuje využití v různých odvětvích medicíny, sociální, pedagogické, domácí, hospicové péče aj. V praxi rozšiřuje kompetencí v procesu poskytované péče, na jehož podkladě terapeut zhodnotí klientův stav (jak mentální tak somatický), a na základě těchto poznatků integruje techniky konceptu do individuálního ošetřovatelského procesu a vhodně je přizpůsobí zdravotnímu stavu pacienta.6

1.3 Teoretická východiska

Teoretická východiska jsou tvořena ze tří prvků (pohyb, vnímání a komunikace), které se navzájem mezi sebou ovlivňují a tvoří tak základ bazální stimulace.

5


6

Srov. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 16-17.

10

1.3.1 Vývoj a podstata vnímání

Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidského vnímání. Již v embryonální fázi každý jedinec vnímá pomocí smyslů, smyslových orgánů a s pomocí těchto smyslů můžeme vnímat sami sebe a okolní svět. U člověka toto vnímání utváří primárně pocit jistoty.7Trojan ve své knize definuje lidské vědomí jako: „bdělý stav, v němž je člověk schopen sebeuvědomování, orientované pozornosti a záměrného jednání a myšlení na základě souboru smyslových a paměťových informací“.8Ambler ve své knize uvádí: „vědomí jako stav, kdy je člověk schopen správně vnímat sebe i své okolí a správně reagovat na podněty vnějšího prostředí, jde o vnitřní slovní signalizaci člověka o sobě a okolí.“9 Působení podnětu se nazývá stimulace neboli dráždění. Podnět vyvolá vzruch, což je fyziologický děj, jehož podstatou je fyzikálně chemická změna přenášená nervovým vláknem. Pomocí nervového vzruchu z jedné nervové buňky na druhou vzniká přenos, který se uskutečňuje v synapsích. Vstupní část pro přenos informací je receptor (buňka), která má za úkol informovat vyšší centra centrální nervové soustavy. Receptor přijímá a zpracovává veškeré informace, které jsou dále vedeny axonem a synapsí převáděna na výkonný orgán. Pokud dojde k poškození a následnému zániku neuronů, jedná se o ireverzibilní stav. Ovšem nervový systém má do určité míry schopnost plasticity a to znamená, že je schopen přizpůsobit se různým vlivům. V mládí je plasticita nervového systému větší a naopak ve stáří klesá. K projevům plasticity patří uložení a uchovávání informací. Cílenou stimulací uložených vzpomínek v paměťových dráhách, lze znovu aktivovat činnostlidského mozku. Při nedostatku podnětů z okolí, dochází k senzorické deprivaci. K motorické deprivaci dochází při nedostatku pohybové aktivity a kombinovaná senzomotorická deprivace podmiňuje nedostatečnou organizaci mozkové tkáně a tím se redukuje schopnost výkonu mozku.10

7


8

TROJAN, S., LANGMEIER, M. Lékařská fyziologie, s. 708.

9

AMBLER, Z. Neurologie pro studenty lékařské fakulty, s. 65.

10


11

Fröhlich ve své knize tvrdí, že všechny aktivity člověka se dějí na základě stálé výměny mezi vnímáním, pohybem a komunikací. Terapeuti využívají aplikaci podnětů a pohybu ke komunikaci s lidmi, kteří mají poruchu vnímání, či komunikace. U klientů dochází ke stimulaci vnímání vlastního těla, lépe navazují komunikaci s okolním světem, podporuje se rozvoj vlastní identity a celkově se zlepší funkce organismu. Ke kvalitnímu provedení stimulace patří podrobný sběr autobiografické anamnézy, adekvátně sestavené cíle, dobře vypracovaný ošetřovatelský plán, průběžné hodnocení reakcí klientů na prováděnou stimulaci a jeden z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšnou bazální stimulaci je zapojení rodinných příslušníků do procesu.11

1.3.2 Vývoj pohybových schopností Po dobu celého života má člověk schopnost pohybu, který je důležitý k udržení různých tělesných pozic, zajišťuje chůzi, je podstatný při přijímání potravy, vyprazdňování, rozmnožování, dýchání atd. Je velmi úzce spjat s komunikací a dalšími psychickými projevy člověka. Pohyb zajišťuje komunikaci s okolím a také vnímání vlastního těla. Lidé, kteří nejsou schopni změnit svou polohu, přichází o spousty podnětů z vnějšího i vnitřního světa. Myšlenka na pohyb předchází samotnému pohybu, tudíž nelze odloučit pohyb a vnímání.12 Na řízení motoriky se u člověka podílí celý centrální nervový systém (déle jen CNS) od mozkové kůry až po páteřní míchu. Svalový tonus je základem pro hybnost a zajišťuje ho činnost páteřní míchy. Systém postojových a vzpřimovacích reflexů se nazývá opěrná motorika. Cílené úmyslné pohyby jsou jednou ze základních složek somatických funkcí vyšších živočichů. Pro člověka je základ komunikace a práce, jinak řečeno cílená motorika nebo také motorický systém úmyslného pohybu, a to vše je řízeno komplexní činností nervové soustavy.13„Postupnou účast centrálních struktur na provedení pohybu je možné si představit jako sled těchto kroků – idea, neboli koncepce pohybu pravděpodobně vzniká souběhem limbické kůry, limbických podkorových struktur a frontálního laloku poté přechází v plán, ten pochází

11


12


13

Srov. TROJAN, S., LANGMEIER, M. Lékařská fyziologie, s. 639.

12

z asociačních korových oblastí, odkud pokračuje k mozečku a bazálním gangliím, přechází ve start – který náleží motorické mozkové kůře, která přijímá programy a pohyb řídí.“14 Vestibulární systém je velmi blízce spojen nejen s pohybem, ale také orientací v prostoru a polohou. Slouží k odhalování lineárního a úhlového zrychlení hlavy, které způsobuje udržování rovnováhy a stabilizaci obrázku na sítnici zrakového aparátu. Vyrovnávací pohyby očí a končetin řídí reflexně a usměrňuje svalový tonus, především extenzory.15 Senzomotorická inteligence je první forma inteligence u člověka a trvá po dobu prvního roku života. Je základem pro celé myšlení a patří k ní zkušenosti s vnímáním, pohybem, zahrnuje také držení těla (svalového tonu). Před zvládnutím řečové komunikace je potřeba ovládat praktické problémy prostřednictvím aktivit jako je pohyb, vnímání aj., je potřeba mít senzomotorickou inteligenci. Stejně jako dítě na počátku svého vývoje, musí lidé, kteří se následkem úrazu či jiného onemocnění dostali do nižších vývojových stádií, řešit problémy senzomotorikou, jelikož se nemohou verbálně vyjadřovat. 16 1.3.3 Vývoj komunikačních schopností Komunikace je vědomá činnost lidského chování. Udržuje a vytváří mezilidské vztahy. „Být ve spojení“ znamená komunikovat. Prostřednictvím komunikace nabydeme nových vědomostí, znalostí, které dále předáváme. Dochází k výměně informací, pocitů, názorů a pozorování. „Žádná odpověď je také odpověď“. Člověk jakožto sociálně aktivní bytost, potřebuje využívat komunikaci. Možnost komunikovat má výrazný vliv na kvalitu života. Veškeré vjemy se zpracovávají v mozku, poté jsou ukládány do paměti a následně vybavovány, aby vypomohli zpracovat a hodnotit danou situaci. Na komunikaci se podílí smyslové orgány, mozek, duševní pocity. Jedná se o kompletní jev. Komunikace znamená výměnu informací. Pokud se jedná o komunikaci mezi lidmi, jedná se o sociální interakci nebo také sociální komunikaci. K tomu, aby mohla komunikace probíhat, je potřeba osoba neboli komunikátor,

14

FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 26.

15


16


13

od kterého sdělení vychází, příjemce (komunikant), který dešifruje vyjádření jemu určené, komuniké – vysílaný signál, dále zpráva o tom, že informace byla přijata nebo také zpětná vazba a na závěr kontext, což je označení pro situaci a prostředí, ve které celá komunikace probíhá, je velmi důležitý, může ovlivnit význam sděleného. Toto je pět složek, které tvoří komunikační proces.17 Zhoršení pacientových komunikačních dovedností může být způsobeno následkem nějaké nemoci, odloučením od rodinných příslušníků, nemožnost pracovat. Úkolem sestry v této fázi je podpora rozvoje komunikačních dovedností klienta.18 Komunikant a komunikátor musí být schopni informace vnímat, analyzovat a reagovat na ně. Sestra vykonávající ošetřovatelskou péči používá komunikaci s pacientem jako součást profesionálního vybavení, navázání a rozvíjení kontaktu, pomáhá nemocným rozšířit sociální kompetence a podporuje rozvoj komunikačních schopností.19 Komunikace se dělí na verbální a nonverbální. Za verbální se označuje ta komunikace, při které dochází k použití slov. Naopak neverbální při mimoslovní komunikaci. K mimoslovní komunikaci dochází častěji (v 70 – 90%). Obsahuje složku behaviorální (znamená jaké má komunikující chování). Mezi paralingvistické nástroje patří: mimika, vzdálenost, postoj, pantomimika, paralingvistika, gesta, tělesný a oční kontakt. Při slovním projevu můžeme jednoduše zalhat, ovšem při doprovodném mimoslovním projevu to není tak jednoduché. Aktivitě obličejového svalstva se říká mimika. V celkové anestezii člověk dokáže reagovat na silný nociceptivní podnět bolestivou grimasou, toto dokazuje skutečnost, že se absolutně vymyká volní kontrole. Důležitým prvkem při komunikaci jsou oči, slouží k percepci a sdělování v sociálním styku, velmi důležité při komunikaci je, kam oči směřují. Prostřednictvím obličeje lze vyhodnotit, zpracovat a především přijímat informace účastníků komunikace. Obličej má mnoho výrazových možností, zařazuje se mezi neverbální scelovače. Zapojení mimických svalů, odklon a nastavování vůči druhé osobě hraje v sociálním styku velkou roli. Dle výrazu v obličeji můžeme rozpoznat některé z emocí jako je například smutek, štěstí, strach, překvapení, atd. Pomocí gest a držení těla lze vyjádřit určité psychické stavy člověka. Postavení a vzdálenost mezi účastníky komunikace je velmi 17


18

Srov. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry, s. 11.

19


14

důležitý faktor, můžeme tak rozeznat jak moc spolu obě strany sympatizují a jaké mají mezi sebou vztahy. Při komunikační transakci se pohybujeme v určitých sférách. Dle psychologů existují čtyři sféry a to sféra veřejná, společenská, osobní a intimní.20 V praxi jsou vzdálenosti zcela individuální. Při poskytování péče nelze zabránit vstupu do intimní oblasti, proto musí být prováděna tak, aby nevyvolávala jakékoli obavy, nebo pocity ohrožení. Vzdálenost, kdy se člověk cítí bezpečně s neznámými lidmi, označujeme jako tzv. nárazníkovou zónu a měří zhruba sto centimetrů. Bazální stimulace vychází z předpokladu respektu autonomie člověka, a proto si terapeuti dávají pozor na kvalitu doteků poskytovaných v péči i na jiné prvky nonverbální komunikace. Míru kvality komunikačního procesu vyjadřuje postavení těla člověka. Například otočení zády ke klientovi, žádný oční kontakt, zvýšená poloha, kdy je terapeut nad klientem, působí velmi nepříjemně a jsou zcela zásadní při určování kvality komunikačního procesu.21

1.4 Prvky bazální stimulace

Prvky bazální stimulace můžeme rozdělit na základní a nástavbové. Mezi základní techniky řadíme prvky somatické, vestibulární a vibrační. Nástavbové prvky jsou optické, auditivní, taktilně-haptické, olfaktorické a orální. Jejich následný popis bude v obecné rovině. 1.4.1 Prvky základní Základními prvky konceptu bazální stimulace podporujeme rozvoj vlastní identity, umožňujeme vnímání vlastního těla. Napomáháme orientaci v prostoru a čase a zlepšujeme funkce organismu a orientace v prostoru.

1.4.1.1 Iniciální dotek Jedná se o součást jakéhokoli použitého prvku bazální stimulace. Proto je mu věnována samostatná podkapitola. Účinnost poskytované péče i samotných použitých 20


21


15

prvků je závislá na kvalitě doteku. Při stimulaci vnímání tělesného schématu aplikuje terapeut doteky na tělo klienta. Jedna ze základních lidských dovedností je dotýkání, díky němu se lidem dostává množství impulzů z vnějšího prostředí a naopak my předáváme informace okolnímu světu. Doteky využíváme v mezilidské komunikaci a také k poznávání okolního světa. V ošetřovatelské praxi nebyl dotek dlouho tematizován, byl používán k vykonávání jednotlivých výkonů, ale o poskytování informací pacientovi o jeho těle nebo využívání somatického kanálu nebyla zmínka. Přitom ruce terapeutů jsou velmi důležité, předávají klientům mnoho informací o okolním světě a klientovi samotném. Nedostatečná kvalita doteků může v klientovi vyvolávat nepříjemné pocity, proto musí být doteky terapeutů promyšlené a zřetelné. V konceptu využíváme dotek v technikách jako je polohování, podpora a stimulace dýchání, somatická stimulace tělesného schématu a v pomoci při pohybu a polohování. Neschopnost orientovat se v dané situaci a pocity nejistoty vyvolávají nečekané a necílené doteky, proto hraje velkou roli promyšlenost, kvalita, lokalita a intenzita doteků. S celým ošetřovatelským týmem je potřeba iniciální dotek ritualizovat a zvolit jasný postup dotýkání, který budou všichni ovládat a svědomitě dodržovat. Je vhodné se vyvarovat dotekům letmým nebo naopak uspěchaným, omezit chaotické a rušivé doteky. Při dotýkání postupovat klidně, celou plochou ruky, pracovat s určitým tlakem rukou, přizpůsobit stavu a situaci pacienta. Počet rukou na těle klienta je důležitý faktor ovlivňující kvalitu doteků. Friedlová ve své knize uvádí:„koncept Bazální stimulace není doteková terapie a nelze ji s tímto pojmem zaměňovat. Koncept Bazální stimulace ale pracuje s dotekem a klade velký důraz na kvalitu doteku.“22 U klientů se sníženým stupněm vnímání vyvolávají nečekané a necílené doteky pocit nejistoty, proto je úkolem terapeutů dávat zřetelně najevo kdy začíná a končí jejich přítomnost či činnost u klienta. Pomocí cíleného tzv. iniciálního doteku poskytujeme klientům cílené informace. Pomocí biografické anamnézy vybereme nejvhodnější místo na pacientově těle a zřetelným dotykem poskytneme informaci o začátku nebo konci naší přítomnosti. Iniciální dotek je vždy slovně doprovázen. Na správném určení místa iniciálního doteku, vycházející z biografické anamnézy a veškerých poznatků o pacientovi, se podílí celý ošetřující tým včetně rodinných příslušníků. Po zvolení vhodného místa, je nutné iniciální dotek legalizovat, zapsat do dokumentace a umístit

22


16

na vhodně zvolené místo co nejblíže klientovi. Pokud není známo místo iniciačního doteku, jako vhodné (neutrální) místo je voleno rameno, ruka nebo paže.23 1.4.1.2 Somatická stimulace Somatická stimulace neboli stimulace receptorů nám pomocí kožního percepčního orgánu umožňuje přijímat vjemy. Propriorecepcí rozumíme senzibilitu svalů a kloubů, které velmi blízce souvisí s kinestetickým a somatickým vnímáním. Somatická stimulace pomáhá klientovi zprostředkovat vjemy z těla, stimulovat vnímání

tělesného

schématu

a

následně

komunikovat

s okolním

světem.

Dle A. Fröhlicha a U. Haupta existuje sedm oblastí vývoje osobnosti člověka. Výchozím bodem je zkušenost se svým tělem a poté následují další roviny jako motorika, kognice, komunikace, sociální zkušenost, emoce a vnímání. Tyto oblasti se navzájem prolínají, nejsou si nadřazeny. Díky schopnosti ukládání vjemů do paměti a uvědomění si vlastní osoby se u člověka vytváří vlastní identita. Somatický a proprioreceptorový systém umožňuje vnímání vlastního těla. Koncept Bazální stimulace rozlišuje tři diferencované pojmy a to jsou: vnímání těla, tělesné schéma, tělesný obraz. Při neporušeném vnímání tělesného obrazu si člověk uvědomuje vzdálenost jednotlivých částí těla, v jaké poloze se tělo nachází a působení pohybu těla na materiální objekty v okolí. K udržení vnímání tělesného obrazu Oliver Saks uvádí předpoklady v podobě vizuální kontroly vnímaného, vestibulární a senzorické vnímání. Při výpadku některé z forem vnímání následkem onemocnění, dochází k poruše vnímání tělesného obrazu. V mozku je tělesnému obrazu podřízen vjem tělesného schématu, to znamená, že pokud dojde k poruše jednoho vjemu, automaticky je porušen i druhý. Jiná než neurologická onemocnění způsobují u klienta zkreslené vnímání těla.24 Vnímání, pohyb a komunikace je výměnný proces neboli vztah. K udržení vnímání našeho tělesného obrazu je potřeba stálá výměna informací s okolím. Výměna informací nám umožňuje vytvářet vztahy s okolím a tím se vyvíjí vnímání v sebe sama. Lidé s neurologickými onemocněními, po cévní mozkové příhodě, děti s DMO mají porušené vnímání tělesného schématu, jestliže nevnímají části vlastního těla, 23


24


17

schází jim veškerý vjem tělesného schématu. Dostatek výchozího materiálu, co se týče senzorické zkušenosti a informací o sobě samém, získává člověk už v prenatálním vývoji. Kůže, největší percepční a hraniční orgán, zprostředkovává somatické vnímání. Vestibulární aparát zajišťuje, pohyb a určuje pohyb v prostoru. Chvění, tón, hlas, zvuk a jiné umožňuje vibrační vnímání, pomocí vibrace je člověk schopen vnímat hluboké tělesné podněty. Pokud klient tráví mnoho času na lůžku nebo se nemůže pohybovat, tak má velmi málo podnětu z vlastního těla. Poté ztrácí orientaci nad vlastním tělem a následuje ztráta vnímat okolí. Toto vše vede ke strachu, pocitu nejistoty a ztrátě schopnosti vnímat sám sebe. Kombinovaná postižení, nečinnost imobilita vedou ke ztrátě vzpomínek na pohyb a změní se vnímání tělesného schématu. 25 Vizuální kontrola je jedním z nejdůležitějších předpokladů k vnímání těla a tělesného schématu. V bazální stimulaci je kladen velký důraz na zrakovou kontrolu jednotlivých částí těla klienta při stimulaci. Účelné je také použití tzv. zrcadlové terapie při stimulaci. Při stimulaci podporujeme vnímání tělesného schématu, somatické vnímání a stimulujeme tělo, jeho hranice. Opakovanými činnostmi se podporuje plasticita mozku, proto integrujeme prvky paměťových pohybových schémat, které stále opakujeme, do somatické stimulace. Důležitým ukazatelem je brzké započetí rehabilitace. Ošetřovatelskou péčí lze záměrně měnit vnímání tělesného obrazu. Symetrické vnímání těla a tělesné osy se provádí současně na obou stranách těla a děje se tak při stimulaci tělesného schématu. Vybudování stabilní tělesné identity je hlavním cílem somatické stimulace. Terapeut dle potřeb a stavu klienta vhodně aplikuje somatickou stimulaci, má-li k dispozici somatickou anamnézu, zakomponuje do plánu uvedené informace. Některé otázky pro somatickou stimulaci mohou být například: je klient pravák nebo levák, je pro něj důležitá péče o tělo, v jaké poloze usíná, v jakém prádle spí, má problémy s vyprazdňování, je zvyklý na tělesný kontakt aj….26 Dělení somatické stimulace: Zklidňující somatická stimulace: nazývána též zklidňující koupelí. Tuto koupel můžeme integrovat při toaletě klienta nebo kdykoli během dne a může ji provádět

25


26


18

kdokoli z členů zdravotnického týmu. Je možné koupel provádět na sucho nebo v rámci hygieny. Aplikace může být částečná (na určitou část těla) nebo na celé tělo. Při koupeli používáme různé prostředky nejčastěji masážní oleje a teplota vody v rozmezí od 37°C do 40°C. Při zklidňující koupeli nesmíme opomenout důležitost udržování neustálého kontaktu s pacientem. Cílem je navázání komunikace, stimulace vnímání, stimulace vnímání tělesného schématu, redukce neklidných stavů a navození celkového tělesného uvolnění. Stimulaci můžeme aplikovat u pacientů se změnou v oblasti mentální, s těžkými somatickými postiženími, u pacientů v comavigile atd.27„Relaxační techniky se u jedinců po poranění míchy užívají již řadu let. Posilují a umocňují strategie zvládání a potažmo proces adaptace, snižují úzkost a prožívání bolesti, zvyšují sebeúčinnost a prostřednictvím uvědomění si propojení těla a mysli umožňují jedinci získat částečný pocit kontroly“ 28 Povzbuzující (aktivizující) somatická stimulace: nazývána též povzbuzující koupelí. Rovněž je možné koupel integrovat při koupeli pacienta nebo kdykoli během dne a aplikována může být různými členy zdravotnického týmu. Je možná i aplikace na sucho nebo v rámci hygieny. Aplikace může být částečná (na určitou část těla) nebo na celé tělo. Koupel se provádí pomocí žínek nebo jen rukama. Teplota vody bývá chladnější 23°C – 28°C. Cílem je zvýšení svalového tonu, zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku, podpoření klientovy aktivity, stimulace vnímání tělesného schématu. Stimulaci můžeme aplikovat u pacientů v kómatu, ve vigilním kómatu, se změnou v oblasti vnímání, k přípravě před působením fyzioterapeuta atd.29 Neurofyziologická stimulace se nejčastěji aplikuje u pacientů s jednostranným postižením (např. s plegiemi a parézami, po mozkolebečních traumatech, po operacích mozku, onemocněních s postižením pohybového aparátu aj atd.). Cílem je uvědomění sinepostižené části těla, aby mohl pacient sjednotit postiženou stranu do tělesného schématu. Velký důraz je kladen na zrakovou kontrolu pacienta. Zahrnuje doteky, masáže. Po celou dobu stimulace by měl pacient sledovat a kontrolovat průběh stimulace na svém těle. Vhodné je při stimulaci použít zrcadlo, a pokud nosí pacient brýle, tak nasadit.30

27


28

WEDSCHE, P. a kol. Poranění míchy. Ucelená ošetřovatelsko – rehabilitační péče, s. 104.

29


30


19

Symetrická stimulace: podporuje vnímání celého těla u pacientů s poruchami rovnováhy. Ten kdo provádí symetrickou stimulaci, pracuje současně na obou polovinách těla. Důležitost správného provedení závisí na pozici terapeuta. Před stimulací je doporučována aplikace zklidňující koupele. Rozvíjející somatická: je poskytována pacientům, kteří nemají stabilizováno tělesné schéma, nebo je nutno jej rozvíjet. Důraz je kladen na střed těla a symetrii. Tato stimulace je vhodná pro předčasně narozené novorozence, u kvadruplegiků a pacientů ve vigilním kómatu.31 Diametrální stimulace: je zaměřená na uvolnění svalových kontraktur a celkového uvolnění svalů.Provádí se za pomocí teplejší vody (38°C – 40°C) jako koupel, při které může být aplikována pouze na určitou část těla. Je nutné dodržovat tělesnou symetrii a měli bychom pacienta udržovat v jemu příjemné poloze.32

1.4.1.2 Polohování Volba

polohy

vychází

z obliby,

komfortu,

zdravotního

stavu

a autobiografický faktor. V rámci klinické praxe se nejčastěji využívá poloha „hnízdo“ nebo „mumie“ nebo jejich kombinace.33 Poloha „hnízdo“ stimuluje vnímání tělesného schématu pacienta, zlepšuje vnímání hranic těla a pocitu jistoty, bezpečí. Z indikačního hlediska je aplikována pacientům s motorickým neklidem, při spánku, po různých vyšetřeních, umírajících, atd. K uvedení do polohy je potřeba např. srolovaných ručníků nebo prostěradel, kterými obložíme tělo pacienta v jakékoli poloze, kterou předem zvolíme (v sedě, leže, na boku). Pacienta zakryjeme dekou (pokud možno vlastní), tak jak byl zvyklý (viz biografická anamnéza).„Pacientovi se snažíme zajistit kvalitní spánek i v nemocničním zařízení. Je-li to možné, respektujeme jeho zvyky a snažíme se spánek nenarušovat“ 34 Poloha „mumie“je nejčastěji využívána u pacientů, kteří potřebují velmi intenzivní stimulaci. Může být využita jako určitá „nefarmakologická forma eliminace neklidných stavů“. Kontraindikace je výskyt klaustrofobie v anamnéze. Poloha spočívá 31


32


33


34

LUCKEROVÁ, L. a kol. Ošetřovatelská péče o pacienta v traumatologii, s. 118.

20

v zabalení pacienta dekou nebo prostěradlem, kdy začínáme u nohou a končíme v horní polovině těla. Konce deky nebo prostěradla založíme pod pacientovo tělo.35

1.4.1.2 Kontaktní dýchání a masáž stimulující dýchání (MSD) Je prováděno rytmickým a kontinuálním tlakem rukou na pacientova záda nebo ventrální oblast, souběžně s nádechem a výdechem pacienta. Tímto vzniká komunikační proces mezi terapeutem a klientem, ze strany terapeuta lze tak vyjádřit empatii k pacientovi. Tato masáž je vhodná u pacientů v odvykací fázi po umělé plicní ventilaci, s povrchním dýcháním, s nepravidelným dechem také u pacientů s poruchami spánku, s bolestí atd. U malých dětí lze aplikovat kontaktní dýchání jako hrudník na hrudník, kdy terapeut nebo ve většině případů matka drží dítě v náručí a společně dýchají. „Relaxace navozuje tělesné a duševní uvolnění. Odstraňuje zbytečné a nevhodné napětí“36

1.4.1.3 Vestibulární stimulace Změny polohy při různých činnostech, neustálý pohyb, vykonává zdravý člověk během dne a stimuluje tím rovnovážné ústrojí. U lidí s omezenými pohybovými schopnostmi je tomu jinak, mají omezený přísun informací. Koncept Bazální stimulace napomáhá těmto lidem zlepšit prostorovou orientaci, vnímání pohybu a poskytuje podporu rovnovážnému ústrojí. U lidí, kteří nemají stálý přísun pohybu, může nastat kolaps, porucha orientace o vlastním těle a v prostoru, nauzea bolesti hlavy či zvýšené svalové napětí. Aplikovat vestibulární stimulaci do péče o klienta je vhodné při upoutání na lůžko delší než tři dny, u vigilního kómatu, u klientů s omezenou možností pohybu, u lidí s rozvíjející se spasticitou extenzorů a flexorů. Vestibulární stimulaci je vhodné provádět při každé změně polohy a to například s velmi pomalými pohyby hlavou. Hlava je ve stálém kontaktu s podložkou, terapeut ji oběma rukama fixuje a otáčí ze strany na stranu tři až pětkrát. Dále lze Změnu polohy docílit pomocí polohovacího lůžka nebo pohybem tzv. „ovesný klas v ovesném poli“ je pohyb, kdy si terapeut sedne za klienta, pevně svírá jeho tělo i hlavu a následně vytváří pohyb 35


36

KLUSOŇOVÁ, E., PITNEROVÁ, J. Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti, s. 38.

21

ležaté osmičky. Tímto se stimuluje vestibulární, optický, somatický a proprioreceptivní systém.37 1.4.1.4 Vibrační stimulace Jejím cílem je stimulovat receptory hluboké citlivosti a kožní receptory pro vnímání vibrací. Člověk vnímá vibrace zcela individuálně od periferie dovnitř těla. Vibrační stimulaci lze použít u pacientů v koma vigile, u pacientů s hlubokou mentální retardací a u klientů kteří se učí vnímat pohyb. Existují různé pomůcky k vibrační stimulaci a to například elektrický kartáček na zuby, holicí strojek, vibrující hračky aj. U gerontologických pacientů nepoužíváme elektrické vibrátory z důvodu vzniku mikrotraumatizace. Vibrační stimulace nelze využívat při krvácivých stavech, poranění a poruše integrity kůže, u varixů. Pro celotělovou vibraci jsou vhodná různá vibrační křesla a lehátka. K dalším pomůckám patří Hudební nástroje vydávající hlas či vibrace Při chvění je vhodné přiložit pacientovu ruku na jeho hrudník, pokud pacient nevydává zvuky, nechvěje se mu hrudník, přiložíme jeho ruku na hrudník terapeuta.38 1.4.2 Prvky nástavbové Nástavbovými prvky konceptu bazální stimulace podporujeme rozvoj vlastní identity, umožňujeme vnímání vlastního těla. Napomáháme orientaci v prostoru a čase a zlepšujeme funkce organismu a orientace v prostoru. 1.4.2.1Optická stimulace K navázání komunikace s okolním světem a poznávání dění kolem nás potřebujeme zrak a sluch. Pomocí zrakového vjemu se můžeme lépe pohybovat, posilujeme pocit jistoty a také se můžeme učit. „Zraková stimulace je obecně účinnější než stimulace sluchová a má rychlejší dráhu vedoucí podnět do receptorů v mozku.“39U pacientů upoutaných na lůžko je optická stimulace velmi důležitá. Po většinu času se dívají pouze na strop nemocničního pokoje, což je velmi stresující a v pacientovi může vyvolávat stavy úzkosti. Je velmi důležité s těmito pacienty udržovat kontakt, dodržovat denní a noční režimy, při komunikaci vždy sdělit místo,

37

Srov. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 105-106. Srov. FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 149. 39 ROKYTA, R. a kolektiv. Bolest a jak s ní zacházet, s. 149. 38

22

den, datum, čas a rok, pokud možno ukázat vizuálně, aby byl pacient orientován. Neméně důležitá je autobiografická anamnéza, kterou při aplikaci optické stimulace musíme zohlednit. Dle této anamnézy vyzdobit barevně stěny kolem pacienta, použít fotografie celé rodiny, přátel. Vytvořit jakousi koláž, na kterou se může pacient přes den koukat. Pokud nosí pacient brýle, tak mu je nasadit. V noci dodržuje klid a pokud možno zbytečně nezapínáme světlo. Aktivně se můžeme zapojit tak, že jednotlivé obrázky či fotografie předkládáme přímo před pacienta a slovně okomentujeme.40

1.4.2.2 Auditivní stimulace Pomocí sluchu se vyvíjí řeč, pokud se dítě narodí neslyšící, nenaučí se mluvit. Auditivní stimulaci provádíme u pacientů, s nimiž chceme navázat kontakt nebo mobilizovat jejich vzpomínky, zprostředkovat pacientovi informace o jeho osobě, budovat pocit jistoty, umožnit orientaci v prostoru. Prostředků k auditivní stimulaci je mnoho a je to například náš hlas, zvuky nástrojů atd. Vycházíme z autobiografické anamnézy, dle zvyklostí pacienta. Prostředky auditivní stimulace mohou být mp3 přehrávače, rádia, CD s oblíbenými písničkami. „Muzikoterapie má velké uplatnění v zařízeních, kde jsou hospitalizované osoby vyššího věku, pacienti s demencí, afázií, parkinsonickým syndromem atd.“41 Také pomocí oblíbených knížek, časopisů auditivně stimulujeme. Musíme brát ohled na nepříjemné zvuky, které u pacienta vyvolávají neklid a eliminovat je.42

1.4.2.3 Taktilně – haptická stimulace Jedná se o stimulaci pomocí doteků. Pomocí rukou dokážeme rozpoznávat různé předměty a tímto se učíme novým zkušenostem a následně je ukládáme do paměti a vytváříme tak paměťovou stopu. U pacientů ve vigilním komatu nebo gerontologických pacientů provádíme stimulaci asistovaně. Dopomáháme s pohyby, necháváme ohmatat různé předměty, zde je vhodná kombinace s auditivní, optickou 40


41

KLUSOŇOVÁ, E., PITNEROVÁ, J. Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti, s. 114.

42


23

a olfaktorickou stimulací. Neopomíjíme také stimulaci okolo úst, přiložení prstů na oblast úst zaujímá nejširší projekční oblast. Neklidní pacienti si často hrají se svými dekami, různě je mačkají, rolují, tahají za ně, nebo také tahají za invazivní vstupy, jako je například hadička od permanentního močového katétru, to vše může být způsobeno nedostatečnou stimulací taktilně – haptickou, proto je vhodné zaměstnávat pacientovy ruce. Zde je potřeba kontaktovat ergoterapeuty a společnými silami vymyslet vhodnou činnost pro práci s rukama. Opět vycházíme z autobiografické anamnézy.43

1.4.2.4 Olfaktorická stimulace Pro každého člověka je v životě důležitá vůně (aroma). Olfaktorická stimulace tedy vyvolává vzpomínky na různé vůně, které můžou být pochopitelně pozitivní i negativní. Vycházíme zde z autobiografické anamnézy, kdy zjistíme, které vůně pacient neměl rád, a snažíme se jich vyvarovat nebo je eliminovat. Vhodné ke stimulaci jsou toaletní potřeby pacienta, kde se dává přičichnout k oblíbené vůni pacienta, sprchovému gelu, deodorantů atd. Dalším stimulem je vůně jídla, zde je vhodná kombinace s orální stimulací, kdy dáme nejprve přičichnout oblíbenému jídlu a poté jej pacientovi vložíme do úst. Ovšem nesmí se zapomínat, že s věkem čichová schopnost klesá.44

1.4.2.5 Orální stimulace „Člověk vnímá svá ústa jako intimní zónu. Ústa představují nejcitlivější a na vnímání nejaktivnější tělesnou zónu.“45 U orální stimulace je velmi důležité předem zkontrolovat stav dutiny ústní, zda jsou přítomny afty, ragády, zda má pacient zubní protézu atd. Před začátkem stimulace je nezbytné získat důkladnou biografickou anamnézu a z ní vycházet. Aby byla stimulace úspěšná, je potřeba pacienta uložit do jemu příjemné polohy, umožníme ochutnat oblíbené jídlo. Při orální stimulaci pečlivě sledujeme pacientovy reakce, pokud sám spontánně neotevírá dutinu ústní, 43


44


45


24

nesmíme používat násilí, protože by vznikla negativní reakce a pro příště by to v pacientovi vyvolalo nepříjemné pocity a neotevření dutiny ústní by se opakovalo. Stimulaci neprovádíme, pokud se pacient necítí dobře, nebo vykazuje známky neklidu jako tachykardie, hypertenze atd.46

46


25

2

Dlouhodobá intenzivní péče

Dlouhodobá intenzivní péče (dále jen jako DIP) je definována jako pracoviště, které poskytuje dlouhodobou intenzivní péči o základní životní funkce. Úkolem oddělení DIP je optimalizovat zdravotní stav pacienta, zajistit nácvik základních životních dovedností a započít resocializaci. Tento proces je komplexní a zahrnuje jak péči lékařů specialistů tak všeobecných sester se specializací v intenzivním provozu, tak i mnoha dalších členů multidisciplinárního týmu (fyzioterapeut, nutriční terapeut, atd.). Nezastupitelnou roli v celém procesu léčby a resocializaci pacienta hraje také rodina a její návštěvy. Základním cílem je pokračovat v zavedeném léčebném plánu, odstranit závislost na podpoře základních životních funkcí (pokud to povaha onemocnění vůbec umožňuje), intenzivní každodenní rehabilitace a zahájení, případně pokračování v nácviku základních životních návyků, (schopnost komunikace s okolím, příjem potravy, atd.). Velmi často se na oddělení DIP využívá principů bazální stimulace, která významně podporuje a urychluje komplexní léčebný proces. Úkol oddělení DIP je ukončen ve chvíli, kdy se podaří stav pacienta zlepšit natolik, že již nadále není závislý na podpoře základních životních funkcí. Pacient je schopen dýchat bez jakékoliv podpory, je schopen účinně odkašlat a přijímat potravu. V této chvíli je možno přeložit pacienta podle jeho celkového stavu na jiné oddělení (např. lůžkové rehabilitační oddělení, lůžka následné péče, oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče).47

2.1 Pacienti oddělení dlouhodobé intenzivní péče Nejčastěji jsou pacienti na oddělení DIP překládáni z intenzivních nebo resuscitačních lůžek, kde se nepodařilo obnovit některou ze základních vitálních funkcí (nejčastěji dýchání). Pacienti před překladem na oddělení DIP by měli být alespoň 10 dní v klinicky stabilním stavu. Mohou mít dekubity či chronické rány, ale nesmí být indikováni k operačním výkonům. Jedná se tedy nejčastěji o pacienty 47

MACHACEK, V., Swiss med clinic [online]. 2012 [cit. 2015-06-17]

.

26

po cévních mozkových příhodách, pacienty s chronickou respirační insuficiencí nebo chronickou obstrukční plicní nemocí, stavy po polytraumatech/kraniotraumatech, pacienti ve vigilním komatu. Na toto oddělení se přijímají také pacienti, kteří vyžadují umělou plicní ventilaci (dále jen UPV) v domácím prostředí.48

2.2Personální zajištění a materiální vybavení Personální zajištění a materiální vybavení je nebytnou součástí adekvátního fungování oddělení. Minimální požadavky na personální zajištění chodu oddělení DIP je: lékař se specializovanou způsobilostí v anesteziologii a intenzivní medicíně (plný pracovní úvazek) na deset lůžek. Lékař s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu (úvazek 1,0), taktéž na 10 lůžek oddělení DIP. Dále je součástí zdravotnického týmu klinický psycholog nebo psychiatr, kde úvazek 0,2 odpovídá deseti lůžkům. Velmi důležitou součástí týmu na tomto oddělení je fyzioterapeut, který je způsobilý vykonávat povolní bez odborného dohledu. Na deset lůžek je jeden fyzioterapeut s úvazkem 1,0 nebo dva fyzioterapeuti na poloviční úvazek. Neodmyslitelnou součástí ošetřujícího týmu jsou zdravotní sestry. Staniční sestra musí mít specializaci v anesteziologicko – resuscitační - intenzivní péči (dále jen ARIP) plný pracovní úvazek. Dále zdravotnický personál, který smí pracovat bez odborného dohledu, odpovídá úvazku 1,3 na jedno lůžko a tvoří nejméně 50 % sester na oddělení, z toho 25 % musí mít specializaci ARIP, zdravotnický personál, který musí pracovat pod oborným dohledem, odpovídá úvazku 1,3 na jedno lůžko. Ošetřovatelé nebo sanitáři mají úvazek 1,4 na jedno lůžko. 49 Mezi základní technické vybavení se zařazují především resuscitační lůžka. Ke každému lůžku musí být jeden pacientský monitor, jehož součástí musí být pulzní oxymetr. Nebulizátor a infuzní pumpa je taktéž součást každého lůžka. V rámci oddělení je důležité mít jeden elektrokardiogram (dále jen EKG) a defibrilátor. Co se týče ventilátorů je potřeba mít alespoň osm na deset lůžek a jeden transportní

48


. 49


.

27

ventilátor. Jedna enterální pumpa připadá na tři lůžka. Odsávačka je součástí každého lůžka. Oddělení by mělo mít centrální monitor, klimatizační jednotku, centrální rozvod kyslíku. V rámci zdravotnického zařízení by měla být dostupná laboratoř klinické biochemie, radiodiagnostika. Konziliární služby v podobě interny, chirurgie, mikrobiologie, neurologie. Optimální kapacita oddělení je deset lůžek.Klinická vyšetření na oddělení DIP zahrnují příjmové a propouštěcí vyšetření a klinická vyšetření anesteziologem. 50 Velmi často je oddělení DIP zaměňováno s oddělením dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (dále jen DIOP). Toto pracoviště poskytuje ošetřovatelskou intenzivní péči pacientům, kteří mají neurologické postižení, poruchy vědomí, ale jejich stav již nevyžaduje umělou plicní ventilaci, nýbrž dlouhodobou intenzivní péči o dýchací cesty. Náplní pracoviště DIOP je tedy pravidelná toaleta dýchacích cest, odsávání z tracheostomické kanyly, nebulizace, oxygenoterapie a především kvalitní ošetřovatelská péče. Toto pracoviště je určeno pro pacienty přeložené z oddělení DIP, nebo naopak k propouštění na léčebnu dlouhodobě nemocných (dále jen LDN).51

2.3 Proces poskytování ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče je součástí diagnostické, léčebné a preventivní péče. Cílem ošetřovatelské péče je poskytovat co nejvyšší uspokojování veškerých pacientových potřeb s ohledem na individualitu. Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína, která je nedílnou součástí biologických, psychických, sociálních, spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Přispívá k navrácení zdraví, redukci bolesti jak fyzické tak psychické. Při dosahování ošetřovatelských cílů je zapotřebí multidisciplinární spolupráce. Hlavním cílem ošetřovatelství je systematicky a komplexně uspokojovat potřeby člověka s respektem k individuální kvalitě života, vedoucí k udržení nebo navrácení

50


. 51


.

28

zdraví, zmírnění fyzické i psychické bolesti v průběhu umírání. Při dosahování těchto cílů ošetřovatelský personál úzce spolupracuje s nemocným, lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky.52 Hlavní pracovní metodou ošetřovatelského personálu je ošetřovatelský proces. Ošetřovatelský proces zahrnuje všechny činnosti při poskytování ošetřovatelské péče. Nejnáročnějším cílem je pochopit potřeby pacienta, porozumět jeho stylu komunikace, poskytnout mu prostor pro orientaci, dát mu pocit jistoty a bezpečí, vést ho v rozvoji jeho osobnosti. Vysoce profesionální, kvalitní a humánní péči rozumíme ošetřovatelskou péči, která umožní pacientovi integraci do současného života s přihlédnutím a využitím jeho zvyklostí a zkušeností. Podmínkou a základními pravidly by měl být proškolený personál (nejméně polovina personálu, ideál 2/3), pozitivní přístup, zájem pomoci, ochota učit se a přemýšlet, maximální zapojení rodiny, začít co nejdříve, zajistit kontinuitu (pokračovat v bazální stimulaci i při překladu pacienta na jiné oddělení), sledovat reakce pacienta, používat rituály pacienta, plnit přání a zvyky pacienta, jednat vždy klidně a srozumitelně, mít na paměti polohu pacienta, přemýšlet o jeho pocitech, stále znovu zkoušíme navázat kontakt, nikdy se nevzdávat, bazální stimulaci aplikovat i pro umírající.53 Pacienti jsou na DIP odkázáni na kontinuální ošetřovatelskou péči, jsou hospitalizováni dlouhodobě (v řádu až několika let).

O pacienty pečuje vysoce

specializovaný a kvalifikovaný personál, který je do jisté míry ohrožen syndromem vyhoření. Je to práce velmi stresující a psychicky i fyzicky náročná. V případech zhoršení stavu pacienta nebo úmrtí, je nutné udržovat profesionální odstup. U sester, které se setkají s úmrtím svých klientů, může v nich vyvolávat nejrůznější pocity a to z důvodu, že péče o pacienta je dlouhodobá. Často slýchávám názor, že plakat z důvodu ztráty pacienta či jeho minimální šance na zlepšení stavu, je neprofesionální. Marková uvádí: „Pláč rozhodně nelze považovat za známku nízké profesionality, spíše bývá projevem skutečného vnímání nemocného a v situaci, kdy už nejde opravdu nic udělat, je pro pacienta často útěšný.“ 54

52

Nemocnice na Homolce. 2011 [online]. [cit. 2015-06-17].

53

PLISKOVA, Andrea. Bazální stimulace u seniorů s Alzheimerovou chorobou [online]. 2007 [cit. 2015-06-17].

. 54

MARKOVÁ,M.Sestra a pacient v paliativnípéči. S. 34.

29

Na oddělení DIP je velmi specifická spolupráce s rodinnými příslušníky nemocných. Ve většině případů není pacient schopen sám odpovědět na otázky, které klade zdravotnický personál a to z důvodu tracheostomické kanyly, nebo řady neurologických postižení nebo se pacient nachází ve stavu koma vigile. Zde je velice důležitá pomoc rodinných příslušníků, abychom se o pacientovi dozvěděli co nejvíce informací. Co dělal, měl rád, co ho bavilo před hospitalizací. Sestavit biografickou anamnézu, která je neodmyslitelnou součástí bazální stimulace a poté aplikovat do praxe, je jedním z pilířů tohoto oddělení. Prim. Foltýnová o svém oddělení říka: „Jsme samostatné oddělení, stranou nepřetržitého ruchu lůžek ARO, naši pacienti v noci spí a ve dne „žijí“ – i pro pacienty v kómatu dodržujeme běžný denní rytmus, čas určený na hygienu, na cvičení, na stimulaci i na zábavu a to vše ve spolupráci s rodinou. Základem návratu do běžného života je začít znovu přijímat stravu a to bývá mnohdy nejtěžší úkol a každodenní časově náročný nácvik. Nedílnou součástí je psychologická podpora pacientů a příbuzných, vždy jde o běh na dlouhou trať a vydržet, radovat se z drobných úspěchů a neztrácet naději při nelepšení nebo i zhoršení stavu je na naší práci nejtěžší. A musíme vyzvednout ještě jeden důležitý význam našeho oddělení, tím, že chronicky nemocného pacienta převezmeme z ARO, uvolní se zde lůžko, na kterém mohou zachránit život jinému člověku.55

55

FOLTÝNOVÁ,renata. SurgalClinic [online].2015[cit.2015-06-17].

30

3

Bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči Vnímání, pohyb a komunikace jsou ve vzájemné interakci. Schopnost vnímat nás

dovedla k poznání komunikace a pohybu. Schopnosti vyslovovat, výška hlasu, intonace, znalost komunikačního jazyka aj. jsou ovlivňovány verbální komunikací. Neverbální komunikace je ovlivněna mírou vědomí, schopností vykonat pohyb. Smyslové orgány přijímají a zpracovávají podněty z okolí, bez nich by vnímání nebylo možné. Všechny smyslové orgány jsou tzv. komunikační kanály komunikačního procesu. V bazální stimulaci využíváme komunikačních kanálů dle stavu a schopností klienta. Jsou to vestibulární, somatické, auditivní, optické, vibrační, olfaktorické, taktilně – haptické. Lidé se mohou ocitnout v nelehké životní situaci, vzhledem k mentální a somatické poruše nejsou schopni využít auditivní ani optický komunikační kanál. Pokud klient neudrží oční kontakt, je velmi těžké k němu vysílat signály. Pohled patří k prvním prvkům při navázání kontaktu. V těchto situacích musí terapeut prokázat míru empatie, vhodně zvolit adekvátní typ komunikace, sledovat klientovy reakce na jistý druh komunikace a časně reagovat.56 Terapeuti při bazální stimulaci zohledňují fakt, že se každá komunikace odehrává v určitém prostředí, kontextu. Při komunikaci se odehrává spousta psychických jevů a to jak na straně komunikanta, tak i komunikátora. Mezi některé procesy patří: myšlenky, vzpomínky, emoce, obavy, předsudky, očekávání… „ i když se na někoho nepodíváme, něco mu tím sdělíme“ jde o přijímání signálů a dle těchto signálů nevědomky měníme své chování vůči druhé straně. Terapeuti by měli využívat vědomou komunikaci, získávat u klientů důvěru a především sdělovat informace. V komunikaci je potřeba zvolit si jakési médium, které bude sloužit k transportu našeho sdělení směrem k okolí. Těmito médii jsou například vůně, chuťové vjemy, doteky, změny polohy těla, veškeré fyzikální a chemické podněty, které působí na smyslové orgány člověka. S lidmi, kteří mají komunikační schopnosti omezené je komunikace velice náročná, zde musí terapeuti prokázat velkou dávku schopností orientovat se v dané problematice a schopnost všímat si i nepatrných reakcí klienta. 57

56


57


31

Prim. Foltýnová uvádíže,“každý náš pacient má nejen jméno, ale i příběh a příbuzní a všichni patří do „rodiny našich klientů“. I po propuštění sledujeme jejich další osudy a mnozí naši klienti i jejich rodiny nás navštěvují dodnes.“ Ne každého můžeme vrátit domů. A tam, kde není ani tato cesta, je naše práce o to podstatnější, zajistit pro pacienta ty nejpřijatelnější podmínky, umožnit maximální přítomnost rodiny, používání vlastních předmětů denní potřeby i oblíbených „hraček“, vyzdobit pokoj fotkami, obrázky, vybrat výmalbu pokoje podle přání, pouštět oblíbenou hudbu, vzkazy od příbuzných nebo vybírat programy v televizi. Pro pány mít nastudované výsledky sportovních utkání, s dámami probrat ženské časopisy, vybrat barvu na vlasy a rutinní hygienu změnit na chvíli na kadeřnický salon. To vše jsou zdánlivé drobnosti, které pomáhají pacientům zapomenout na to, že jsou v nemocnici.“58 Schopnost

adekvátně

vyhodnotit

a

reagovat

na

klientovy

reakce

je nenahraditelnou součástí každého terapeuta. Někdy zachytí první reakce příbuzný klienta, proto koncept bazální stimulace integruje rodinné příslušníky do péče. Postřehy příbuzných jsou vítány a akceptovány, v ošetřovatelském procesu se na příbuzného pohlíží jako na rovnocenného partnera. Terapeut a klient si neustále vyměňují informace. Pro terapeuta je někdy nelehký úkol zachytit velmi nenápadné komunikační schopnosti klienta. Nereagování a nečinnost může také znamenat formu chování, nicméně pro ošetřující personál je toto velmi nesnadná situace.59 Dřívější názor, že lidé v kómatu nejsou schopni vnímat, je dnes vyvrácen. Vědomí těchto lidí se stáhne na nějakou rovinu, kterou nelze zjistit či funkčně změřit. Některý ošetřující personál je stále přesvědčen o tom, že lidé v kómatu nic nevnímají a také k nim tak přistupují. Když nevidí u klienta žádné reakce, tak si ho nevšímají, nevidí v tom smysluplnost. Pokud u lidí v kómatu nebo ve vegetativním stavu správně aplikujeme určitou formu komunikace, budeme k nim přistupovat jako k osobám, které jsou schopny vnímat, cítit, reagovat a za předpokladu, že se terapeut vhodně přizpůsobí komunikační úrovni klienta a zvolí správnou komunikační formu, můžeme vědomí a vnímání ověřovat. Jakmile klient přijme určitou formu komunikace a dobře na ni zareaguje, pak můžeme hodnotit stav vědomí. Je důležité dát náležitý význam velmi nepatrným reakcím klienta, veškeré aktivity, které klient vykoná, musíme brát za 58

FOLTÝNOVÁ,renata. SurgalClinic [online].2015[cit.2015-06-17].

59


32

určitou formu komunikace a dobře je analyzovat. Například mrknutí očí, frekvence dýchání a jiné pohyby jsou minimální signály. Jako přirovnání lze uvést dítě a matku, která je nadšená z každé spontánní aktivity dítěte. Autorka knihy bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči Friedlová uvádí „že každý člověk, ať už je jakkoli postižen, je schopen v úplně každé situaci alespoň něco některými ze svých smyslů vnímat. Vždy je schopen se otevřít světu a komunikovat se svým okolím. Nezávisle na postižení nebo aktuálním duševním, mentálním a tělesném stavu, se na klienta v ošetřovatelském procesu pohlíží jako na osobnost. Terapeuti dbají na dalším rozvoji osobnosti, snaží se správně rozpoznat potřeby klienta a ztotožnit se s jejich stylem komunikace“.60

60

FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 34-36.

33

II. EMPIRICKÁ ČÁST

34

4 Cíle a očekávané výsledky

Hlavním cílem bylo zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o Bazální stimulaci na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče v nemocnici Surgal Clinic. Dílčí cíl 1:Zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci. Očekávaný výsledek č. 1.: Předpokládáme, že více než 75 % odpovědí respondentů budou uvádět ústní podobu jako způsob poskytování informací o bazální stimulaci. Očekávaný výsledek č. 2.: Předpokládáme, že více jak 50 % respondentů uvede, že pociťovali potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů. Dílčí cíl 2: Zjistit jak probíhá implementace bazální stimulace v klinické praxi. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládáme, že méně než 25% respondentů uvede, že se na péči kromě nich samotných a pečujících zdravotníků podílí někdo jiný. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládáme, že více než 25 % respondentů uvede, že se podílí osobně na materiálním a finančním zajištění pokoje a pomůcek potřebných k bazální stimulaci. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládáme, že více jak 50 % respondentů uvede, že u jejich příbuzného je prováděna bazální stimulace 1krát za den. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládáme, že více než 25 % odpovědí budou respondenti uvádět všeobecnou sestru jako nemocniční personál realizující bazální stimulaci. Dílčí cíl 3: Zmapovat vliv bazální stimulace u pacienta ve vigilním kómatu. Výsledný popis jak působí bazální stimulace na pacienta ve vigilním kómatu.

35

5 Metodika a organizace průzkumu Následující podkapitoly se budou zabývat seznámením s výběrem využití průzkumných metod, jejich realizací, průběhem, zpracováním a vyhodnocením získaných dat z průzkumného šetření. Základní princip tohoto segmentu práce vznikl na podkladě nastudování zdrojů a odborných publikací zaměřených na dané téma.

5.1 Volba a charakteristika průzkumných metod Po důkladném prostudování dostupné odborné literatury a na základě stanovených cílů bylo pro průzkum zvoleno kvantitativní (nestandardizovaná – originální dotazníková metoda) doplněné o case study jako jedné z metod kvalitativního průzkumného šetření. Dotazníkové šetření je jednou z nejrozšířenějších empirických metod v humanitních vědách. Je to dáno především jeho vysokou finanční a časovou efektivností. Pro hromadný sběr informací je nejméně náročný a výhodou je také velký počet respondentů v relativně krátkém čase.61 Nevýhoda dotazníkového šetření spočívá ve většině případů v jeho nízké návratnosti, případnému neporozumění otázkám, které nelze již doplnit nebo zpřesnit.62 Většinu nevýhod, vycházejících z této metody, jsme se snažili eliminovat nebo omezit na minimum. Anonymní vyplňování dotazníku v průběhu dotazníkového šetření sloužilo k dosažení vyššího stupně objektivity získaných informací.63 A zároveň k respektování důvěrného charakteru informací a neidentifikovatelnost osob, které jsou zdrojem informací.64 Dotazník obsahoval celkem 21 položek (otázek), které byly formulovány do podoby 9 uzavřených, 11 polozavřených a 1 otevřené otázky.

61

Srov. ŽIAKOVÁ, K. Ošetrovateĺstvo: teória a vedeckývýskum, s. 158. Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum ve zdravotnictví: metodika a metodologie výzkumu., s.43.

62 63

Srov. ŽIAKOVÁ, K. Ošetrovateĺstvo: teória a vedeckývýskum, s. 158. Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum ve zdravotnictví: metodika a metodologie výzkumu., s.42.

64

36

Položky uzavřené: respondenti mají na výběr z předem připravených odpovědí a vybírají si jednu či více odpovědí.65 V dotazníku byly takto vytvořené položky označené číslem 1,3,4,12,13,14,16,17,21. Položky polozavřené: respondenti mají rovněž na výběr předem připravené možnosti odpovědí, z nichž si vybírá jednu, pokud není ani jedna vyhovující napíše do odpovědi „jiné“ svou vlastní odpověď.66 V dotazníku byly takto utvořené položky označené číslem 5,6,7,8,9,10,11,15,18,19,20. Položky otevřené (nestrukturované): respondenti nemají k dispozici žádné předem připravené možnosti odpovědí. Respondenti napíší odpověď sami.67 V dotazníku byla takto vytvořená položka označená číslem 2. Vlastní obsah dotazníkové formuláře pro respondenty/rodinné příslušníky pacientů hospitalizovaných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče (viz. příloha 2 Dotazník) byl rozdělen do třech částí: - úvodní dopis, který obsahuje oslovení, seznámení s tématem a instrukce k vyplnění dotazníku; - informativní část, jejíž podstata je založena na vybraných demografických údajích (věk respondentů, dosažené vzdělání, pohlaví atd.); - zjišťující část se zaměřuje na proinformovanost rodinných příslušníků o konceptu bazální stimulace a implementaci konceptu u jejich příbuzného. K dílčímu cíli č. 1se vztahovaly položky z dotazníku s čísly10,11. K dílčímu cíli č. 2se vztahovaly položky z dotazníku s čísly 15,18,19,20. Pro doplnění a dokreslení představy o sledované problematice byla ještě dále využita kvalitativní průzkumná metoda v podobě případové studie. Podstata spočívá v intenzivním studiu jednoho případu, tzn. jednoho člověka, jednoho problému nebo také situace. Je nástrojem rozšiřování teoretického zázemí četných disciplín. Zkoumá současné jevy do hloubky a je nástrojem edukace praktických dovedností pro

65

Dotazníkový průzkum. In: wyzkumy.knihovna.cz [online].

66

Dotazníkové šetření. Wikipedia:thefreeencyclopedia [online].

67

Dotazníkové šetření. Wikipedia: the free encyclopedia [online].

37

studenty.68 Dle R. E. Stakea„ případová studie je úsilí o porozumění jedinečnému a komplexnímu sociálnímu objektu, který představuje systém s určitými sociálními hranicemi“. V níže uvedené případové studii je popisována ošetřovatelská péče u pacientky v coma vigile s využitím prvků bazální stimulace. Veškeré informace potřebné k případové studii, byly čerpány z ošetřovatelské dokumentace pacienta, rodinných příslušníků pacienta, ošetřujícího týmu a doplněná deníkem i vlastním pozorování průzkumníka. Pomocí kvalitativního výzkumu lze docílit poznání širšího kontextu jevů, které výzkumníka zajímají a možnost poznání jevů v přirozeném prostředí.69

5.2 Charakteristika souboru respondentů Do dotazníkového šetření byli zařazeni respondenti, kteří splňovali následující kritéria: příbuzenský vztah s pacientem hospitalizovaným na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče v nemocnici Surgal Clinic; - bez rozdílu pohlaví, věku; - ochota spolupracovat a podílet se na dotazníkovém šetření. V rámci případové studie byly na respondenta kladeny následující požadavky: - hospitalizace v nemocnici Surgal Clinic; - lékařská diagnóza Comavigilae; - implementace prvků Bazální stimulace v průběhu poskytování každodenní péče; - Informovaný souhlas zákonného zástupce.

68

Případová

studie

jako

výzkumná

metoda

ve

vědách

02/10%20Olecka/Olecka.pdf> 69

Srov. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství, s. 22.

38

o

člověku ,

5.3 Pilotní studie Pilotní studií ověřujeme vhodnost, správnost sestavení dotazníku, a na základě výsledků můžeme vylepšit plán průzkumného šetření.70 V rámci přípravné fáze tvorby dotazníkového šetření, byla v únoru 2015 provedena pilotní studie cca 10- ti respondentech, kteří splňovali kritéria cílové skupiny respondentů. Tito respondenti následně nebyli zařazeni do dotazníkového šetření, neboť v dotazníku musela být upravena položka č. 7 s názvem: Byla jste proškolen/a (popř. zúčastnila jste se semináře/kurzu …) zaměřeného na problematiku bazální stimulace. Původní formulace věty nebyla dobře pro respondenty pochopitelná. Po úpravě mohlo být přistoupeno k vlastní realizaci průzkumného šetření.

5.4 Realizace získaných dat Průzkumné šetření probíhalo v nemocnici Surgal Clinic na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče, což byl jeden z kriteriálních požadavků pro průzkumné šetření. Aby se mohl průzkum uskutečnit, bylo potřeba vytvoření žádosti o průzkumném šetření a následné potvrzení žádost. Vlastní žádost byla následně potvrzena náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Bc. Janou Svobodovou (viz. příloha 1 Souhlas). Po té bylo přistoupeno k vlastní realizaci, která probíhala v květnu 2015. Distribuce dotazníkových formulářů probíhala osobně tedy pod dohledem průzkumníka. Případová studie probíhala na podkladě schváleného informovaného souhlasu, jehož originální potvrzení je k dispozici u průzkumníka. Soubor potřebných dat (práce se zdravotnickou dokumentací, pozorování, …) byl průběžně získán v období roku 2014 až 2015.

5.4.1Zpracování získaných dat Dotazníkové formuláře byly zpracovány na podkladě vypracované matice, která byla vytvořena v programu Microsoft Excel 2010. Získané data byly následně zpracovány do tabulek v absolutní (počet respondentů/odpovědí) a relativní 70

Dotazníkové šetření. Wikipedia: the free encyclopedia [online].

39

(procentuální zastoupení respondentů/odpovědí v celých číslech) četnosti a následně převedeny do programu Microsoft Word 2010. Výjimečná zjištění jsou opatřena dvojrozměrnými sloupcovými grafy v relativní četnosti. Celkem bylo distribuováno 64 dotazníkových formulářů, z toho se navrátilo 57. Celková návratnost byla tedy 89%. Pro neúplné nebo nesprávné vyplnění muselo být ještě dále vyřazeno 6 dotazníků. K finálnímu zpracování tak bylo použito 51 kompletně vyplněných dotazníkových formulářů.

5.5 Analýza a interpretace dat dotazníkového šetření

K analýze a interpretaci dat bylo nakonec využito a zpracováno 51 dotazníků, což činí 100 %. Zjištěná data jsou popsána v stejné posloupnosti jako v dotazníkovém formuláři. Položka č. 1 Pohlaví Tabulka 1 Pohlaví Odpověď Muž Žena Celkem

Absolutní četnost (n) 13 38 51

Graf 1 Pohlaví

40

Relativní četnost (%) 25 % 75 % 100 %

Komentář: Průzkumného šetření se zúčastnilo 38 žen (75 %) a 13 mužů (25 %).

Položka č. 2 Uveďte, prosím, Váš věk. Tabulka 2 Věk Odpověď

Absolutní četnost (n)

Do 30 let 31 - 40 let 41 – 50 let 51 a více let Celkem

2 13 15 21 51

Relativní četnost (%) 4% 25 % 29 % 41 % 100 %

Graf 2 Věk Komentář: Tato položka byla kategorizována do 10letých věkových rozmezí. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) byla nejpočetnější skupina 21 respondentů ve věku 51 let a více (41 %). Druhou nejpočetnější skupinu 15 respondentů (29 %) tvořili respondenti ve věku 41 – 50 let. Věkové rozmezí 31 – 40 let byla zastoupena skupina 13 respondentů (25 %) a nejméně početnou skupinu ve věku do 30 let zastoupili 2 respondenti (4 %). Nejstaršímu respondentovi bylo 76 let a nejmladší respondent měl 25 let. Průměrný věk respondentů činil 48,8 let. 41

Položka č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Tabulka 3 Nejvyšší ukončené vzdělání Absolutní četnost (n)

Odpověď Základní škola Střední škola bez maturity Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysokoškolské Jiné Celkem

0 23 24 0 4 0 51

Relativní četnost (%) 0% 45 % 47 % 0% 8% 0% 100 %

Graf 3 Nejvyšší ukončené vzdělání Komentář: Nejpočetnější skupina 24 respondentů (47 %) uvedla středoškolské vzdělání s maturitou, 23 respondentů (45 %) mělo středoškolské vzdělání bez maturity a 4 respondenti (8 %) měli vysokoškolské vzdělání. Základní, vyšší odborné vzdělání a odpověď jiné neuvedl žádný respondent.

42

Položka č. 4 Jak dlouho je Váš příbuzný hospitalizovaný na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče? Tabulka 4 Délka hospitalizace nemocných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče

Odpověď

Absolutní četnost (n) 21 25 5 0 0 51

Méně než 1 rok 1 - 5 let 6 a více let Jiné Nevím, nevzpomínám si Celkem

Relativní četnost (%) 41 % 49 % 10 % 0% 0% 100 %

Graf 4 Délka hospitalizace nemocných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče Komentář: Tato položka byla pro lepší přehlednost kategorizována do pěti oblastí. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) uvedlo 21 respondentů (41 %), že je jejich příbuzný na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče hospitalizován méně než 1 rok, 25 respondentů (49 %) uvedlo délku hospitalizace jejich příbuzného v rozmezí 1 až 5 let, délku hospitalizace nemocného 6 a více let uvedlo 5 respondentů (10 %). Nevědělo nebo si nevzpomnělo, nebylo uvedeno žádným respondentem. Odpověď jiné neuvedl žádný respondent.

43

Položka č. 5 V jakém příbuzenském vztahu jste k nemocnému? Tabulka 5 Příbuzenský vztah k nemocnému Odpověď


Matka Otec Manžel Manželka Bratr Sestra Syn Dcera Babička Dědeček Jiné Celkem

14 4 4 9 2 4 2 6 2 1 3 51

Relativní četnost (%) 25 % 7% 7% 16 % 4% 7% 4% 11 % 4% 2% 5% 100%

Komentář: Tabulka č. 5 byla zaměřena na příbuzenský vztah k nemocnému, který je hospitalizován na oddělení dlouhodobé intenzivní péče.Z celkového počtu 51 respondentů (100 %), bylo zjištěno u 14 respondentů (25 %), že se jednalo o matky. U 9 respondentů (16 %) to byly manželky. U 6 respondentů (11 %) to byly dcery. U 4 respondentů (7 %) se jednalo o otce. Dále bylo zjištěno u 4 respondentů (7 %), že se jednalo o manžela. Rovněž u 4 respondentů (7 %) to byly sestry. 2 respondenti (4 %) byli bratři, opět další 2 respondenti (4 %) byli synové a 2 respondentky (4 %) byly babičky. U 1 respondenta (2 %) se jednalo o dědečka. Položku jiné uvedli 3 respondenti (5 %) a byly to tety.

44

Položka č. 6 Jak často navštěvujete svého příbuzného na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče? Tabulka 6 Frekvence návštěvnosti příbuzných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče Odpověď


Denně 1x týdně 1x za měsíc Jiné Celkem

21 10 8 12 51

Relativní četnost (%) 41 % 20 % 16 % 24 % 100 %

Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) uvedlo 21 respondentů (41 %), že navštěvuje příbuzného denně, 1 krát týdně navštěvuje příbuzného 10 respondentů (20 %), 8 respondentů (16 %) navštěvuje příbuzného 1 krát za měsíc. Skupina 12 respondentů (24 %) uvedla možnost jiné, ve které bylo nejčastěji uvedeno: příbuzného navštěvuji 2 – 3 krát týdně. Položka č. 7 Informoval se personál oddělení Dlouhodobé intenzivní péče v průběhu hospitalizace o detailech z každodenního života Vašeho blízkého (tzv. Biografická anamnéza)? Tabulka 7 Proinformanost o Biografické anamnéze Odpověď Ano, informoval Ne, neinformoval Nevím, nevzpomínám si Celkem

Absolutní četnost (n) 36 6 9 51

45

Relativní četnost (%) 71 % 12 % 18 % 100 %

Graf 5 Proinformovanost o biografické anamnéze Komentář: U 6 ti respondentů (12 %) se personál oddělení Dlouhodobé intenzivní péče (dále jen DIP) neinformoval o detailech z denního života nemocných. Dalších 9 respondentů (18 %) nevědělo nebo si nemohlo vzpomenout. U 36 respondentů (71 %) proběhlo personálem oddělení DIP získání informací o detailech z denního života nemocných (nejčastěji se zajímali o oblast hygieny a spánku).

Položka č. 8 Byl/a jste proškolen/a (popř. zúčastnil/a jste se semináře/kurzu, …) o problematice zaměřené na bazální stimulaci? Tabulka 8 Proškolení v oblasti konceptu Bazální stimulace Absolutní četnost (n) 37 8 6 51

Odpověď Ano, byl/a jsem proškolen/a Ne, nebyl/a jsem proškolen/a Nevím, nevzpomínám si Celkem

46


Graf 6 Proškolení v oblasti konceptu Bazální stimulace Komentář: 8 respondentů (16 %) nebylo proškoleno v oblasti bazální stimulace. Dalších 6 respondentů (12 %) nevědělo nebo si nemohlo vzpomenout. Nejvíce 37 respondentů (73 %) bylo proškoleno v oblasti bazální stimulace (nejčastěji se jednalo o polohování a uklidňující či aktivizující koupel).

Položka č. 9 Kdo Vám poskytl potřebné informace o Bazální stimulaci? Tabulka 9 Osoby podílející se na poskytování informací o Bazální stimulaci na pracovišti Absolutní četnost (n) 32 4 10 0 19 8 8 6 87

Odpověď Všeobecná sestra (odd. DIP) Lékař/ka (odd. DIP) Ošetřovatel/ka (odd. DIP) Sanitář/ka (odd. DIP) Fyzioterapeut (odd. DIP) Někdo jiný Nikdo Nevím, nevzpomínám si Celkem odpovědí

47

Relativní četnost (%) 37 % 5% 11 % 0% 22 % 9% 9% 7% 100 %

Graf 7 Osoby podílející se na poskytování informací o Bazální stimulaci na pracovišti Komentář: V této položce měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. Celkem bylo získáno 87 odpovědí (100 %). Nejčastěji byla volena odpověď všeobecná sestra (odd. DIP) a to 32 krát (37 %). Další odpovědi byly v následujícím pořadí, 19 krát byla odpověď fyzioterapeut/ka (22 %), 10 krát (11 %) ošetřovatel/ka, 6 krát (7 %) byla odpověď nevím, nevzpomínám si, 8 krát (9 %) byla odpověď někdo jiný (nejčastěji uváděná odpověď byla kamarád/ka), 8 krát (9 %) zvolená odpověď byla nikdo, 4 krát (5 %) byla odpověď lékař/ka, odpověď sanitář/ka nebyla zvolena vůbec.

Položka č. 10 Jakým způsobem Vám byly poskytnuty informace o Bazální stimulaci? Tabulka 10 Způsob poskytování informací o Bazální stimulaci Absolutní četnost (n) 30 4 7 31 4 8 6 90

Odpověď Ústně Písemně Internetové stránky Praktická ukázka Jiné Žádné informace mi podány nebyly Nevím, nevzpomínám si Celkem odpovědí

48

Relativní četnost (%) 33 % 4% 8% 34 % 4% 9% 7% 100 %

Komentář: V tabulce č. 10 měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. Celkem bylo získáno 90 odpovědí (100 %). Nejčastěji zvolená odpověď byla praktická ukázka a to 31 krát (34 %). Další odpovědi byly v následujícím pořadí,30 krát (33 %) bylo ústní poskytování informací, 8 krát (9 %)žádné informace mi podány nebyly, 6 krát (7 %)byla zvolena odpověď nevím, nevzpomínám si, 7 krát (8 %) byly internetové stránky, 4 krát (4 %) bylo písemně, 4 krát (4 %)bylo zvoleno jiné, v odpovědi jiné bylo nejčastěji uvedeno z informačního letáku.

Položka č. 11 Pociťoval/a jste potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů, než Vám byly poskytnuty? Tabulka 11 Potřeba získávání informací o Bazální stimulaci z jiných zdrojů Odpověď Ano Ne, nemám potřebu získávat další informace Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom Celkem

Graf 8 Potřeba získávání informací o Bazální stimulaci

49


Relativní četnost (%) 76 % 6% 18 % 100 %

Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) pociťovalo potřebu získávat informace i z jiných zdrojů 39 respondentů (76 %), (nejčastěji se jednalo o knihy a časopisy). Nevědělo nebo o tom nepřemýšlelo 9 respondentů (18 %). Pouze 3 respondenti (6 %) neměli potřebu získávat vůbec žádné další informace. Položka č. 12 Jak byste zhodnotil/a poskytnuté informace o Bazální stimulaci? Tabulka 12 Subjektivní hodnocení poskytnutých informací na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče

Odpověď 1 – výborně 2 – chvalitebně 3 – dobře 4 – nedostatečně 5 – nedostatečně Nelze zhodnotit, nebyly mi poskytnuty žádné informace Celkem

Absolutní četnost (n) 18 21 3 1 0 8 51

Relativní četnost (%) 35 % 41 % 6% 2% 0% 16 % 100 %

Komentář: Tabulka č. 12 mapovala úroveň poskytování informací o Bazální stimulaci. 21 respondentů (41 %) hodnotilo poskytování informací chvalitebně, známkou výborně hodnotilo 18 respondentů (35 %), 3 respondenti ohodnotili známkou dobře (6 %), dostatečně hodnotil 1 respondent (2 %), známkou nedostatečně nehodnotil žádný z respondentů. Nemohlo zhodnotit, nebo jim nebyly poskytnuty žádné informace, uvedlo 8 respondentů (16 %).

50

Položka č. 13 Zajímáte se o problematiku Bazální stimulace? Tabulka 13 Zájem o problematiku Bazální stimulace

Odpověď


Ano, zajímám Ne, nezajímám Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom Celkem


Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) se 39 respondentů (76 %) zajímalo o problematiku bazální stimulace. Dalších 8 respondentů (16 %) nevědělo nebo o tom nepřemýšlelo. Pouze 4 respondenti (8 %) se o problematiku bazální stimulace nezajímali.

Položka č. 14 Je u Vašeho příbuzného prováděna Bazální stimulace? Tabulka 14 Aplikace Bazální stimulace u příbuzného

Odpověď Ano Ne Nevím, nezjišťoval/a jsem rozsah poskytované péče Celkem

Relativní Absolutní četnost četnost (n) (%) 37 73 % 7 14 % 7 14 % 51

100 %

Komentář: Aplikace bazální stimulace u příbuzného označilo 37 respondentů (73 %), dalších 7 respondentů tento fakt nezaznamenalo (14 %) a stejný počet 7 respondentů nevědělo nebo nezjišťovalo, zda se u jejich příbuzného provádí bazální stimulace.

51

Položka č. 15 Jak často je u Vašeho příbuzného prováděna Bazální stimulace? Tabulka 15 Frekvence aplikace Bazální stimulace Odpověď Několikrát denně 1x denně 2x denně Jiná frekvence Nevím, nezajímám se o tuto problematiku Není prováděna vůbec Celkem

Absolutní četnost (n) 42 0 3 0 5 1 51

Relativní četnost (%) 81 % 0% 6% 0% 10 % 2% 100 %

Graf 9 Frekvence aplikace Bazální stimulace

Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) uvedlo42 respondentů (82 %), že se u jejich příbuzného provádí bazální stimulace několikrát denně. Nevědělo nebo se nezajímalo, zda se u jejich příbuzného provádí bazální stimulace 5 respondentů (10 %). 1 respondent (2 %) uvedl odpověď, že bazální stimulace není prováděna vůbec. Další 3 respondenti (6 %) zvolili možnost, že se u jejich příbuzných provádí bazální stimulace 2krát denně. Odpověď 1krát denně či jiná frekvence nezvolil žádný respondent. 52

Položka č. 16 Jak byste zhodnotil/a efekt Bazální stimulace u Vašeho příbuzného? Tabulka 16 Subjektivní hodnocení efektu Bazální stimulace rodinným příslušníkem

Odpověď

Absolutní četnost (n) 31 5 0 15 51

Pozitivní Neutrální Negativní Nedokážu posoudit Celkem

Relativní četnost (%) 61 % 10 % 0% 29 % 100 %

Komentář: Pozitivní reakci na aplikaci Bazální stimulace u příbuzného uvedlo 31 respondentů (61 %). 5 respondentů (10 %) hodnotili efekt bazální stimulace neutrálně. Efekt aplikace bazální stimulace u příbuzných nedokázalo posoudit 15 respondentů (29 %). Negativně nehodnotil žádný z respondentů (0 %). Položka č. 17 Podílíte se Vy sám/a (osobně) na péči o Vašeho blízkého s využitím prvků bazální stimulace? Tabulka 17 Péče rodinných příslušníků o jejich blízkého s využitím prvků bazální stimulace

Odpověď


Ano Ne Nevím, nedokážu si to představit Celkem

53

Relativní četnost (%) 75 % 18 % 8% 100 %

Graf 10 Péče rodinných příslušníků o jejich blízkého s využitím prvků bazální stimulace Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) se 38 respondentů podílí na péči o příbuzného s využitím prvků bazální stimulace na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče. Dalších 9 respondentů (18 %) se nepodílí vůbec na péči o příbuzného. Respondenti, kteří si péči o příbuzného nedokáží představit nebo neví, byli 4 (8 %).

Položka č. 18 Podílel/a jste se na materiálním či finančním zajištění pokoje a pomůcek k aplikaci bazální stimulace u Vašeho blízkého? Tabulka 18 Účast rodinných příslušníků na materiálním či finančním zajištění potřebného k aplikaci Bazální stimulace Absolutní četnost (n) 36 9 6 51

Odpověď Ano Ne Nevím, nevzpomínám si Celkem

54


Komentář: V době šetření se36 respondentů (71 %) se podílelo na finančním nebo materiálním zajištění potřebného k Bazální stimulaci u příbuzného (nejčastěji se jednalo o polohovací a hygienické pomůcky). Žádnou účast na finančním či materiálním zajištění uvedlo 9 respondentů (18 %) a 6 respondentů neví, nebo si nevzpomíná, že by se někdy podíleli na materiálním či finančním zajištění.

Položka č. 19 Kdo se kromě Vás a pečujících zdravotníků ještě dále podílí na péči zajišťovanou pomocí bazální stimulace u Vašeho příbuzného? Tabulka 19 Další osoby (mimo rodiny a profesionálů) podílející se na péči o nemocného s využitím prvků bazální stimulace

Odpověď


Relativní četnost (%)

24 1 3 0 23 51

47 % 2% 6% 0% 45 % 100 %

Rodinní příbuzní Přátelé Konzultant/ka pro bazální stimulaci Někdo jiný Nikdo Celkem

Komentář: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) uvedlo 24 respondentů (47 %), že kromě jejich osoby pečuje o nemocného ještě další rodinný příslušník. 23 respondentů (45 %) uvedlo, že se, nikdo jiný, než oni nepodílí na péči o nemocného. 3(6 %)respondenti uvedli konzultantku pro bazální stimulaci, která se rovněž podílí na péči u nemocného. Na péči o nemocného se podílí jeden přítel (2 %) a odpověď někdo jiný neoznačil žádný z respondentů.

55

Položka č. 20 Kdo z nemocničního personálu realizuje bazální stimulaci? Tabulka 20 Personál nemocnice podílející se na realizaci Bazální stimulace Absolutní četnost (n) 2 31 5 12 9 0 8 67

Odpověď Lékař/ka Všeobecná sestra Sanitář/ka Fyzioterapeut/ka Ošetřovatel/ka Někdo jiný Nikdo Celkem odpovědí

Relativní četnost (%) 3% 46 % 7% 18 % 13 % 0% 12 % 100 %

Graf 11 Personál nemocnice podílející se na aplikaci Bazální stimulace Komentář: V této položce měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 67 odpovědí (100 %) byla nejčastěji zvolena odpověď Všeobecná sestra a to 31 krát (46%). Další odpovědi byly v následujícím pořadí: fyzioterapeut/ka byl zvolen 12 krát (18 %), 9 krát (13 %) ošetřovatel/ka, 8 krát (12 %)byla zvolena odpověď nikdo, sanitář/ka byla zvolena 5 krát (7 %), 2 krát odpověď lékař/ka (3%), odpověď někdo jiný nezvolil žádný z respondentů.

56

Položka č. 21 Doporučil/a byste realizovat Bazální stimulaci u každého nemocného? Tabulka 21 Doporučení Bazální stimulace do klinické praxe Absolutní četnost (n) 46 0 5 51

Odpověď Ano Ne Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom Celkem


Graf 12 Doporučení Bazální stimulace do klinické praxe Komentář: Realizovat

Bazální

stimulaci

u

každého

nemocného

by

doporučilo

46 respondentů (90 %). 5 respondentů (10 %) o tom nepřemýšlelo a žádný respondent by bazální stimulaci nedoporučil.

57

5.5.1 Ověřování očekávaných výsledků V této kapitole budou ověřovány očekávané výsledky na základě dat získaných z dotazníkového šetření. Hlavním cílem bylo zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o Bazální stimulaci na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče v nemocnici Surgal Clinic. Dílčí cíl 1: Zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci. Očekávaný výsledek č. 1.: Předpokládáme, že více než 50 % odpovědí respondentů budou uvádět ústní podobu jako způsob poskytování informací o bazální stimulaci. Hodnocení:Očekávaný výsledek č. 1 byl ověřován v dotazníku položkou č. 10. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen. Respondenti uvedli jako druhou nejčastější odpověď ústní formu sdělení 30 krát, což činilo 33 %. Očekávaný výsledek č. 2.:Předpokládáme, že více jak 50 % respondentů uvede, že pociťovali potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů. Hodnocení: Očekávaný výsledek č. 2 byl ověřován v dotazníku položkou č. 11. Očekávaný výsledek byl splněn. 39 respondentů (76 %) pociťovalo potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů, nejčastěji se jednalo o časopisy nebo knihy. Dílčí cíl 2: Zjistit jak probíhá implementace bazální stimulace v klinické praxi. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládáme, že méně než 25 % respondentů uvede, že se na péči kromě nich samotných a pečujících zdravotníků podílí někdo jiný. Hodnocení:Očekávaný výsledek č. 3 byl hodnocen položkou č. 19 z dotazníku. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen. 24 respondentů (47 %) uvedlo, že se kromě nich a pečujících zdravotníků na bazální stimulaci podílí ještě další příbuzní. 3 respondenti (6 %) uvedli, že se kromě nich na bazální stimulaci u příbuzného podílí konzultantka pro bazální stimulaci a jeden respondent (2 %) uvedl, že se kromě něj na bazální stimulaci podílí přítel. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládáme, že více než 50 % respondentů uvede, že se podílí osobně na materiálním a finančním zajištění pokoje a pomůcek potřebných k bazální stimulaci. 58

Hodnocení:Očekávaný výsledek č. 4 byl hodnocen položkou č. 18 z dotazníku. Očekávaný výsledek byl splněn. 36 respondentů (71 %) uvedlo, že se podílí na materiálním a finančním zajištění pomůcek potřebných k bazální stimulaci. Nejčastěji se jednalo o hygienické a polohovací pomůcky. Očekávaný výsledek č. 5:Předpokládáme, že více jak 50 % respondentů uvede, že u jejich příbuzného je prováděna bazální stimulace několikrát denně. Hodnocení:Očekávaný výsledek č. 5 byl hodnocen položkou č. 15 z dotazníku. Očekávaný výsledek byl splněn. 42 respondentů (81 %) uvedlo, že je u jejich příbuzného prováděna bazální stimulace několikrát denně. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládáme, že více než 25 % odpovědí respondentů budou uvádět všeobecnou sestru jako nemocniční personál realizující bazální stimulaci. Hodnocení: Očekávaný výsledek č. 6 byl hodnocen položkou č. 20 z dotazníku. Očekávaný výsledek byl splněn. Bylo zvoleno 31 odpovědí (46 %), že všeobecná sestra realizuje bazální stimulaci u nemocného.

59

5.6 Analýza a interpretace dat z case study Pro dokreslení sledované problematiky byla v následující kapitole popsána integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče u klientky ve vigilním kómatu. Případová studie bude aplikována u pacientky po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci během porodu, s následnou hospitalizací na anesteziologicko resuscitačním oddělení, poté přeložena na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Pacientka po embolizaci plodovou vodou se srdečním selháním a následnou mozkovou ischémií, anoxické poškození mozku – coma vigile.71 Cílem studie je zmapovat účinnost aplikace vybraných prvků bazální stimulace u pacientky v coma vigile. Anamnéza Iniciály pacientky: X. Y. Pohlaví: žena Rok narození: **** Den hospitalizace: 486 Důvod přijetí: následná intenzivn ípéče Rodinná anamnéza (RA): otec – zdravý, matka – obezita, hypertenze Abusus: alkohol příležitostně, nekuřačka Sociální anamnéza (SA): bydlela v panelovém bytě s manželem a synem Dieta: 3. – normální (racionální) - mixovaná Alergie: neguje Operace: 0 Úrazy: 0 Potraty: 0 Invazivní vstupy: epicystostomie (dále jen ECS) - 5. den, perkutánní endoskopická gastrostomie (dále jen PEG) – 486. den, tracheostomická kanyla (dále jen TSK) – 13. Den

71

Apalický syndrom neboli vegetativní stav, nebo také vigilní kóma (comavigile) je zvláštním typem poruchy vědomí, kdy pacient působí dojmem, že se probral. Projevuje se otevřením očí, ale bloudivým pohledem. Polyká a žvýká potravu, ale není možno navázat s postiženým kontakt. Neudrží moč ani stolici, může mít obrny různých částí těla. Tento stav bývá obvykle ireverzibilní (tzv. perzistentní vegetativní stav), ale může být i pouze přechodný.

60

Hlavní a vedlejší diagnóza Hlavní Dg.: St. p. Embolie plodovou vodou Ostatní Dg.: Comavigile FA: medikace doma: běžně dostupná analgetika při menstruačních bolestech medikace v nemocnici: Algifenneo 30gtts, dle potřeby max. 3krát denně (analgetikum, spasmolytikum) Baclofen- polpharma 25mg tbl, 1 – 1 – 1 - 1 (myorelaxancium) Geratam 1200mg tbl, 2 – 2 – 2 (nootropikum) Omeprazol 20mg cps, 0 – 1 – 0 (antacidum) Lactulosa sirup 20ml, 1 – 1 – 1 (laxativum) Anopyrin 100mg tbl, 0 – 1 – 0 (antitrombotikum) 72

72

Veškerá medikace podávána (v nemocnici) do perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG).

61

Kataanamnéza Dne 22. 2. 2010 klientka přijata na porodní sál k plánované indukci porodu. Na přání klientky provedení epidurální analgezie. Deset minut po podání v12:55 pacientka stojí cianotická u postranice, náhle upadá do bezvědomí, apnoe, dodýchávána ambuvakem. Přivolaný anesteziolog provádí orotracheální intubaci (dále jen zkratka OTI), pokračuje se v nepřímé masáži srdce, aplikovány základní léky při resuscitaci intravenózní i tracheální cestou. Pacientka byla za kontinuální resuscitace převezena na operační sál, kde byl proveden porod kleštěmi, dítě bylo předáno pediatrům. Pacientka 2x defibrilována, převezena na anesteziologicko resuscitační oddělení, (dále jen ARO), kde se podařilo v 13:20 obnovit oběh. V dalším průběhu se objevuje klinická manifestace diseminované intravaskulární koagulopatie (dále jen zkratka DIC), oběhová nestabilita. Po úpravě hemokoagulačních parametrů ošetřeno porodní poranění, provedena poševní tamponáda. 23. 2. 2010 pacientka převezena na oddělení resuscitační a intenzivní medicíny (dále jen ORIM), kde byla oběhově stabilní, oči spontánně otevřené, bloudivé pohyby bulbů, bez pohybu na končetinách, výzvě nevyhoví, na bolest a podnět nereaguje. 24. 2. 2010 provedena vyšetření: Počítačová tomografie (dále jen CT) mozku nativně – závěr – normální CT nález, rentgenové vyšetření (dále jen RTG) plic, vleže pojízdným přístrojem – závěr – nález v mezích normy, magnetická rezonance (dále jen MR) mozku, nativně, po aplikaci 10 ml Gadovistui.v. – závěr – obraz poměrně rozsáhlého patologického signálu v bílé hmotě, převážně vlevo, v rámci změn ischemickohypoxemických. Nelze zcela vyloučit zánětlivé změny (cerebritis). Patologický signál z bazálních ganglií v rámci hypoxemie. 2. 3. 2010 provedena tracheostomie (dále jen TSK); 4. 3. 2010 provedena elektroencefalografie (dále jen EEG) – závěr – bez známek mozkové aktivity; 5. 3. 2010 provedena epicystostomie (dále jen ECS); 9. 3. 2010 provedena perkutánní endoskopická gastrostomie (dále jen PEG), zahájena enterální výživa; 16. 3. 2010 EEG – závěr – bez známek mozkové korové aktivity. Pokračování v intenzivní bazální stimulaci (např. používání iniciálního doteku, auditivní stimulace,

62

olfaktorické stimulace, povzbuzující koupele, masáže stimulující dýchání, vibrační techniky, polohování, stimulace orální). 24. 3. 2010 Pacientka po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci při porodu. Hospitalizovaná na ARO, přeložena na oddělení dlouhodobé intenzivní péče (dále jako DIP) k následné péči. Stav při příjmu na oddělení DIP: Krevní tlak (dále jen TK) 120/60, Srdeční pulz (dále jen P) 56/min, Dechová frekvence (dále jen DF) 15/min, Tělesná teplota (dále jen TT) 36,9 °C, Saturace kyslíku v krvi (dále jen SpO2) 97% Výška: dle dokumentace 169cm Váha 67kg Body mass index (dále jen BMI): 23,46 – norma – zdravotní riziko – minimální Dutina ústní: sliznice vlhké, jazyk fyziologicky narůžovělý, plazí středem Zuby: vlastní Sluch: nelze posoudit Zrak: myopie, 1,5 dioptrií Kůže: bez defektů, suchá Stav vědomí: glasgowcomascale (dále jen GCS) 8 bodů, výzvám nevyhoví, neorientovaná Celkový stav: ležící, nesoběstačná, inkontinence moče, stolice, TSK 22. den, ECS – 19. den, PEG – 15. den, kůžebez defektů, břicho klidné, prohmatné, peristaltika přítomná, dieta č. 3 (mixovaná).

63

Analýza a interpretace dat v souvislosti s implementací vybraných prvků bazální stimulace V rozmezí jednoho roku byla u pacientky prováděna ošetřovatelská péče s prvky bazální stimulace. Otec, matka i bratr nemocné spolupracovali při aplikaci bazální stimulace v ošetřovatelském procesu. Před započetím ošetřovatelské péče, byla důkladně prostudovaná pacientčina zdravotnická dokumentace a biografická anamnéza. Biografická anamnéza byla svým obsahem zaměřena na sběr co nejpřesnějších informací o způsobu života a tím zajistit individuální přístup v ošetřovatelské péči. Vzhledem ke stavu pacientky, kdy není schopna adekvátně odpovědět na kladené dotazy, byla biografická anamnéza získána od rodiny. S velmi kladným přístupem a velkým zájmem rodiny se podařilo zjistit vesměs veškeré poznatky o životě a návycích pacientky před onemocněním. Pro implementaci bazální stimulace bylo nezbytné zjistit, kdo může a kdo nemůže navštěvovat pacientku - Rodina uvedla seznam se jmény osob, které mohou pacientku

v nemocnici

navštěvovat.

Tento

seznam

je

přiložen

ve zdravotnické dokumentaci a je o něm informován veškerý zdravotnický personál. Plnou moc za pacientku má její manžel. Sociální situace a zaměstnání – před onemocněním - Pacientka žila s manželem a pětiletým synem ve třípokojovém bytě v panelovém domě v centru Brna. S manželem měli hezký vztah a svého syna milovala nadevše. S rodiči taktéž výborný vztah a s bratrem, si byli od malička velice blízcí. Sociální situace v rodině velmi dobrá, živila se jako manažerka a zároveň byla spolumajitelka jedné reklamní firmy. Byla se svou prací velmi spokojená a tak trochu workoholik. Pracovní dobu měla od rána do večera, někdy i víkendy. Finančně jako rodina nestrádali. Po onemocnění – zaměstnání již pacientka není schopna vykonávat, otec živí celou rodinu sám. S výchovou dětí pomáhají prarodiče a bratr nemocné. Sociální situace zatím únosná. Po onemocnění se rodina stmelila a dělají vše potřebné ke zlepšení stavu nemocné.

64

Jaký je typ – před onemocněním - pacientka byla velmi ctižádostivá. Extrovert. Rodiče říkají, že vždy dosáhla toho, co si usmyslela. Jinak velmi přátelská a empatická. Po onemocnění - nelze hodnotit. Jak slyší – před onemocněním - v oblasti sluchu nebyl žádný problém, slyšela dobře na obě uši a nikdy žádný problém neměla. Po onemocnění – nelze přesně určit ani hodnotit kvalitu sluchu u pacientky. Na oslovení zareaguje otočením hlavy. Jak vidí – před onemocněním - trpěla miopií (krátkozrakostí) na levé oko, dioptrií měla jednu a půl, u pravého oka se zatím neobjevila žádná porucha. Po onemocnění – nelze zhodnotit kvalitu zraku. Lze pozorovat bloudivé oční pohyby. Oční vyšetření dosud neproběhlo. Denní rytmus – před onemocněním - denní rytmus vypadal asi následovně: vstávala kolem sedmé hodiny ranní, poté šla do práce, kde jako manažerka netrávila celou pracovní dobu, ale jezdila po České republice, někdy i do zahraničí, vracela se kolem druhé hodiny odpolední, aby se mohla starat o syna. Kolem páté hodiny si vařila kávu a většinou si k ní dala něco dobrého a společně se synem čekali, až se manžel vrátí domů z práce. Večeřeli všichni společně. Spávat chodila kolem desáté hodiny večer. O víkendech si vždy ráno přispala, vstávala až kolem desáté hodiny a pokud nevyřizovala práci z domova, tak odpočívala, nebo šli s manželem a synem na procházku. Spávat chodila i o víkendech kolem desáté hodiny večerní. Po onemocnění - pacientka dodržuje nemocniční režim, který je z části přizpůsobený a upravený dle biografické anamnézy tak, aby co nejlépe vyhovoval pacientce. Pravák nebo levák– před onemocněním - pacientka byla pravačka. Po onemocnění – pacientka má určenou dominantní stranu pravou. Doteky –před onemocněním - v oblasti osobního kontaktu si striktně udržovala svou intimní zónu, podání ruky byl vrchol kontaktu s neznámými lidmi. Neměla ráda, když se jí cizí lidé dotýkali. Na masáže chodila ke kamarádce z dětství. Její kadeřník byl dlouholetý známý. Od rodiny ovšem doteky zbožňovala. Hlazení po tváři od jejího syna, objímání s rodiči, s manželem intimní doteky. Měla ráda česání vlasů. Po onemocnění – s rodinou pacientky a ošetřujícím personálem jsme určili místo iniciálního doteku, který bude na pravém rameni. S iniciálním dotekem byl seznámen veškerý personál a také byl zapsán ve zdravotnické dokumentaci. 65

Jak spí – před onemocněním - v oblasti spánku neměla žádné problémy. Chodila spát kolem desáté hodiny večerní, před spaním byla zvyklá na sprchu, čistění zubů a krém na tělo. V pokoji kde spala, měla ráda vyvětráno a mírně pootevřené okno. Usínání v poloze na zádech s hlavou mírně podloženou anatomickým polštářem. Byla zvyklá spávat ve volném tričku a šortkách, většinou i teplé ponožky na nohy. Přikrývku měla dle ročního období, v létě jen deka v zimě spávala pod peřinou. Upřednostňovala bavlněné materiály. Po onemocnění – u pacientky se dodržuje večerní hygiena před nočním klidem, který začíná od desáté hodiny. Dle biografické anamnézy je na noc uvedena do oblíbené polohy.

Spánek

v nemocnici

má

kvalitní,

výjimečně

potřeba

odsávání

z tracheostomické kanyly, není potřeba aplikace léků na spaní. Přikrývku má vlastní. Oblast hygieny – před onemocněním - sprchovala se jednou až dvakrát denně, dle potřeby, většinou večer před spaním. Zuby si čistila striktně dvakrát někdy třikrát denně po dobu asi tří minut a poté si drhla jazyk kartáčkem, měla pocit bílého povlaku na jazyku, který se tak snažila odstranit. Po onemocnění – v oblasti hygieny celého těla se vychází z biografické anamnézy. Každý den před spaním probíhá u pacientky celková hygiena. V létě je frekvence aplikace celkové hygieny zvýšená a pacientka se omývá dle potřeby. Každý den ráno a večer probíhá u pacientky čištění dutiny ústní (zubyi jazyk). Co jí, pije rád/nerad – před onemocněním - v oblasti stravování neměla nikdy problém. Měla hodně ráda sladké pokrmy, její oblíbený zákusek byl větrník. Veškerá jídla jedlas chutí, její nejoblíbenější jídlo byla svíčková. Milovala sýry k bílému vínu, které s obliboupila. Denně vypila asi dva litry vody s citrónem a tři kávy. Po onemocnění – pacientka má zaveden PEG, přes kterýpřijímá stravu. Každý den donáší matka nemocné rozmixovanou stravu, kterou ji zkouší dávat ústy, pokud pacientka nesní celou porci, je zbytek rozmixovaného jídla aplikován do PEGu. Pacientka dostává do PEGu 4krát denně 300ml mixované stravy. 2500ml tekutin do PEGu v podobě čaje v průběhu celého dne. Které zvuky poslouchá ráda – před onemocněním - pacientka měla svou oblíbenou zpěvačku Norah Jones a oblíbenou stanici rádia Krokodýl. Rádio měla každý den zapnuté v práci, při řízení. Poslech oblíbené zpěvačky si nechávala na doma. Po onemocnění – rodina pacientky donesla CD a rádio, kde jsou pacientce pouštěny oblíbené písničky. 66

Oblíbená vůně - před onemocněním - její oblíbená vůně byla VIP 212 od Caroliny Herrery a měla ráda vůni čerstvých růží. Po onemocnění – pacientce se dává denně přičichnout k její oblíbené vůni. Co dělá, když má bolesti – před onemocněním - když měla pacientka bolesti, tak se je snažila skrývat, nedávala je na sobě znát, nicméně když ji bolelo slepé střevo, tak vyhledávala úlevovou polohu, byla opocená, bílá, apatická. Na menstruační bolesti užívala volně dostupná analgetika (Brufen). Po onemocnění – vzhledem k onemocnění, není pacientka schopna říct, kdy pociťuje bolest.

Bolest

pacientky

lze

určit

ze

změněných

fyziologických

funkcí.

Je vypozorováno při menstruačních bolestech – bolestivé grimasy v obličeji. Tachykardie nad 90 úderů za minutu. Spastické postavení těla. Dle biografické anamnézy aplikace brufenu – na který velmi dobře reaguje a bolest ustoupí. Co dělá, aby se cítila dobře – před onemocněním -když měla volnou chvilku, tak se věnovala focení, které jí psychicky naplňovalo. Ráda četla naučné knihy. Aby se cítila dobře, ráda relaxovala ve vaně plné bublinek. Po onemocnění – pacientka není schopna zhodnotit, zda se cítí dobře. Lze se pouze domnívat opět dle fyziologických funkcí, výrazu v obličeji a celkovým uvolněním. Ošetřujícím týmem bylo vypozorováno, že se pacientka cítí dobře v přítomnosti rodiny. Silný zážitek v poslední době – před onemocněním - byla zpráva o graviditě. Pacientka se velice těšila z toho, že čeká dítě. Když zjistila, že to bude holčička, celá se rozzářila a plánovala, co vše se svou dcerou bude dělat, posledních devět měsíců plánovala, že ukončí pracovní poměr a bude se naplno věnovat svým dětem. Po onemocnění – nelze určit. Osobní pomůcky Rodina donesla veškeré hygienické pomůcky jako sprchový gel, šampón na vlasy, odličovací mléko, vatové tampónky, tyčinky do uší atd., které pacientka používala doma. Preferovala značku Vichy, dále také její oblíbenou vůni, brýle, hřeben, gumičky, sponky, čelenky…. Dále osobní ručníky, ponožky, trička, která se vzadu rozstřihla a slouží jako „anděl“. Deku, peřinu speciální anatomický polštář, který měla doma. Veškeré polohovací pomůcky dva „hady“, polštáře pod ruce, nohy, speciální pomůcky do rukou. S rodinou jsme vytvořili „koláž“ s fotkami nemocné, rodinou 67

a jejími dětmi a pověsili na zeď, tak, aby se mohla i z polohy na zádech koukat. Donesli rádio a její oblíbené CD. Implementace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče U pacientky jsme do ošetřovatelské péče zakomponovali prvky z bazální stimulace. Velmi pozitivní reakce byly na tyto prvky - somatická povzbuzující stimulace, zklidňující somatická stimulace, poloha hnízdo, poloha mumie, masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání, orální stimulaci, vestibulární stimulaci, auditivní stimulace, iniciální dotek a proto je níže uvádíme v podrobnějším popisu. Při aplikaci somatické povzbuzující stimulace nebo také celkové povzbuzující koupele, byl přítomen bratr nemocné, který měl s nemocnou, jak již bylo výše uvedeno, velmi hezký vztah. Cílem pro aplikaci somatické povzbuzující stimulace byla příprava před následujícím působením fyzioterapeutky. Před začátkem povzbuzující koupele, byly připraveny veškeré potřebné osobní pomůcky pacientky. Při zahájení jsem zvolila iniciální dotek na pravé rameno pacientky, pozdravila a vysvětlila veškerý můj následující postup. Nachystala jsem si vodu, která měla teplotu 28°C. Začala jsem obličejem, kdy jsem přiložila obě ruce, na kterých jsem měla žínky a směrem od brady k čelu omyla pacientce obličej. Celá stimulace byla prováděna proti růstu chloupků pacientky. Pokračovala jsem od konečků prstů k ramenům, u hrudníku tomu bylo od trupu směrem do středu hrudníku a na dolních končetinách, jsem začínala u prstů na nohách a pokračovala k pánvi. U zad jsem omývala směrem od stran k páteři. Osušení se odehrávalo vlastním ručníkem nemocné a ve stejné posloupnosti.73 Po důkladném osušení jsem pacientce promazala kůži jejím vlastním krémem značky Vichy, který užívala i doma, před nanesením jsem ji dala přičichnout, aby si připomněla vůni krému. Celou dobu stimulace jsem s pacientkou udržovala kontakt, o každém kroku jsem ji předem informovala a dotýkala oběma rukama. V místnosti byly eliminovány veškeré rušivé podněty. Po ukončení koupele, jsem pacientku uvedla do Fowlerovy polohy a dotekem

73

Při koupeli nebyl omýván genitál. V konceptu Bazální stimulace se nemusí během celkové terapeutické koupele omývat obličej ani genitál, intimní místa můžeme umýt kdykoli během dne.

68

na pravé rameno doprovázeným slovním rozloučením jsem ukončila ošetřovatelskou péči. Hodnocení: Jelikož pacientka není schopna verbálního zhodnocení stimulace, pozorovala jsem účinnost stimulace dle fyziologických funkcí. Pacientce se zvýšil krevní tlak (125/82 mmHg), dechová aktivita (okolo sedmnácti dechů za minutu) a také krevní pulz se zvýšil (více než sedmdesát úderů za minutu). Celkově byla pacientka více vnímavá vůči svému okolí a připravená tak k rehabilitaci. Při další návštěvě jsem se s pacientkou pozdravila iniciálním dotekem na pravé rameno. Oznámila jsem ji, že u ní bude proveden výkon - výměna tracheostomické kanyly (dále jen TSK). Vysvětlila jsem ji veškeré informace související s výměnou TSK. Následně u pacientky proběhla výměna TSK. Pacientka reagovala rozrušeně pouze při samotné výměně TSK, do pěti minut po výměně se uklidnila. Rozloučení proběhlo opět iniciálním dotekem s verbálním doprovodem. V den výměny TSK jsem zvolila, před uložením pacientky ke spánku zklidňující somatickou stimulaci nazývanou také celková zklidňující koupel. Cílem tedy bylo navodit celkové zklidnění, uvolnění a příprava pacientky ke spánku. U koupele byla přítomna matka pacientky. Před začátkem koupele jsem si nachystala veškeré pomůcky, abych neodcházela z místnosti. Zřetelným stiskem pacientčina pravého ramena a pozdravením jsem započala stimulaci. Oznámila následující postup koupele a dala přičichnout k jejímu vlastnímu mýdlu. Na obě ruce jsem si nasadila žínky, které jsem předtím namočila do vody o teplotě 38°C. Koupel jsem začala od středu hrudníku a pokračovala k zevní straně. U končetin tomu bylo ve směru růstu chloupků. U horních končetin od ramen ke konečkům prstů, u dolních končetin od pánve směrem ke konečkům prstů. Záda jsem omyla směrem od páteře k zevní straně. Osušení jsem provedla stejným postupem, potom jsem aplikovala olejíček, který donesla rodina, před nanesením jsem nechala pacientce přičichnout a slovně oznámila, jakým druhem olejíčku ji natřu. Během koupele nebyla pacientka nikým rušena, matka byla přítomna, ale nekomunikovala a ani já jsem s matkou nemluvila. Pacientku jsem informovala o veškerých úkonech. Během stimulace jsem nikam neodcházela a stále udržovala kontakt s pacientkou. Hodnocení:Pacientka se celkově zklidnila. Dechová frekvence byla okolo čtrnácti dechů za minutu. Krevní tlak se snížil na 105/60 mmHg a krevní pulz byl pod šedesát tepů za minutu. Pacientce se spontánně zavíraly oči a celkově působila klidným dojmem. Po zklidňující koupeli jsem pacientku uvedla do polohy 69

na zádech a aplikovala polohu hnízdo tak, že jsem použila polohovací pomůcky ve tvaru hada a ohraničila pacientčino tělo, aby vnímala své tělesné schéma a v klidu usínala. Pacientku jsem zakryla její vlastní dekou. Po skončení pacientka již spala, rozloučení proběhlo velmi tiše a jemným přiložením mé ruky na její pravé rameno. Společně s matkou nemocné jsme na mou další návštěvu naplánovaly masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání. Pacientka bývá často velmi zahleněná, má zrychlenou dechovou frekvenci a celkově působí neklidně, až bolestivě.74Cílem tedy byla zvolena nefarmakologická možnost zklidnění, tlumení bolesti a zlepšení evakuace hlenu. Začala jsem iniciálním dotekem - na pravé rameno. Oznámila jsem, pacientce jaký bude postup vlastní masáže. Pomůcky potřebné k vykonání masáže jsem měla nachystány tak, aby byly v mé blízkosti. Při poloze 135° v leže na levém boku jsem začala masáž. Do ohřátého dětského oleje jsem ponořila své ruce a přiložila na pacientčin zátylek. Pomalým pohybem jsem se podél páteře dostala až k sakrální oblasti, použila jsem mírný tlak a vibrační pohyby. Masáž jsem prováděla v pravidelném rytmu. Spirálovité pohyby směřovaly více do periferie, vše s ohledem na nádech a výdech pacientky. Během masáže jsem byla oběma rukama v kontaktu s pacientkou. Masáž trvala okolo pěti minut. Pacientka během masáže jednou zakašlala, během kašle jsem přerušila masáž a pomocí kontaktního vibračního dýchání jsem jí poskytla oporu v kašlání. Během masáže jsem pacientku informovala o všech výkonech. V prostředí byly eliminovány veškeré rušivé podněty. S pacientkou jsem se rozloučila pomocí iniciálního doteku na pravé rameno. Hodnocení: Pacientka působila velmi klidně a nejevila známky bolesti (neobjevily se bolestivé grimasy v obličeji). Pacientku jsem po masáži důkladně odsála z dýchacích cest, pro zvýšenou produkci sekretu, zároveň pacientka lépe odkašlávala. Jelikož je pacientka dlouhodobě upoutána na lůžko a ztrácí orientaci o hranicích svého těla, byla při další návštěvě pacientky zvolena poloha mumie. Cílem byla intenzivní stimulace vnímání tělesného schématu. Začala jsem pozdravem a pevným stiskem pravého ramene pacientky. Vysvětlila, že bude následovat zklidňující koupel a poté ji uvedu do polohy mumie. Po zklidňující koupeli jsem pacientce podložila hlavu polštářkem. Horní končetiny nemocné jsem přiložila na její hrudník a při poloze na zádech jsem ji zavinula do deky. Začala jsem u nohou a končila u horní části těla,

74

Lze se domnívat (o přítomnosti bolesti) ze zvýšeného TK pacientky (145/86 mm Hg), zvýšené P (98 úderů za minutu), zvýšené napětí a bolestivé grimasy v obličeji.

70

kde jsem deku zafixovala pod pacientčiny ruce. Hodnocení: Pacientka v této poloze působila klidným dojmem. Spontánně se jí zavíraly oči, nevykazovala známky neklidu, nepokoušela se z polohy vymanit. Pro pacientku bylo příjemné vnímat hranice svého těla. Během polohování byla pacientka o veškerých úkonech informována. Rušivé podněty v okolí byly eliminovány. Orální stimulaci prováděla matka nemocné po mé důkladné edukaci v této oblasti. Pacientka před započetím stimulace nebyla rozrušena, nejevila známky bolesti. Během stimulace byla o veškerých úkonech dopředu informována a rušivé podněty z okolí byly eliminovány. Cílem bylo navodit chuť pacientčina oblíbeného jídla. Před začátkem stimulace použila matka iniciální dotek na pravé rameno a pacientku jsme uvedly do polosedu. Sdělila následující postup orální stimulace, dala jí přičichnout domácí svíčkové, kterou sama připravila a kterou pacientka považuje za své nejoblíbenější jídlo. Poté vzala lžíci s trochou omáčky a se slovním doprovodem přiložila lžíci těsně k pacientčiným ústům. Pacientka reagovala otevřením úst a poté jí matka vložila celou lžíci do úst. Sousto v puse rozmělnila a poté polkla, bez dávicího reflexu. Hodnocení: Pacientka na vůni reagovala polykacím aktem, pootevřením úst, následným polknutím a zvýšením srdeční tepové frekvence. Během mé ošetřovatelské péče jsem před každou změnou polohy u pacientky prováděla vestibulární stimulaci a to v podobě mírného otáčení hlavou nemocné, abych předešla nauzei, bolestem hlavy nebo zvýšenému tělesnému napětí. V průběhu dne jsem pacientku stimulovala auditivně a to v podobě její oblíbeného CD s písničkami od Norah Jones, nebo radiem a stanicí Krokodýl. Pacientka vždy reaguje na její oblíbenou písničku zvýšenou tepovou frekvencí. Koláž s fotkami její rodiny a jí samotné, vytvořený kalendář rovněž s fotkami příbuzných, sloužily k optické stimulaci. Začátek a konec mé návštěvy byl vždy prostřednictvím iniciálního doteku a to na pravém rameni pacientky.

71

5.6.1 Diskuze a závěr Oddělení DIP, kde pracuji na pozici zdravotnického asistentana plný pracovní úvazek. Jsem s pacientkou v kontaktu v mé pracovní době, proto neuvádím u jednotlivých stimulací datum. Ošetřovatelská péče s využitím prvků bazální stimulace probíhala po předběžné domluvě s primářkou oddělení DIP a rodinou nemocné, která byla u jednotlivých stimulací vždy přítomna. Podobná případová studie byla prezentována v roce 2014 v diplomové práci Bc. Simony Michalčíkové s názvem: „Ošetřovatelská péče u pacienta v coma vigile s využitím prvků bazální stimulace.“75 Před zakomponováním jednotlivých prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče, jsem důkladně prostudovala zdravotnickou dokumentaci pacientky. Od rodiny jsem odebrala biografickou anamnézu a následně jsme společně s celým ošetřujícím týmem a rodinou určili iniciální dotek – pravé rameno. Rodina pacientky si přála, aby ošetřující tým pacientce tykal a oslovoval ji křestním jménem. Následně byly aplikovány jednotlivé prvky bazální stimulace. Mezi vybrané prvky, které byly výše popsány, patřila somatická povzbuzující koupel. Cílem pro aplikaci somatické povzbuzující stimulace byla příprava před následujícím působením fyzioterapeutky. Pacientka reagovala dle očekávaných cílů, byla „čilejší“, lépe reagovala na své okolí. Michalčíková ve své diplomové práci také mapovala vliv somatické povzbuzující stimulace. Jejím cílem bylo navození vnímání tělesného schématu pacienta. V hodnocení uvádí identickou reakci na povzbuzující stimulaci, pacient byl „čilejší“. Dále popisuji zklidňující somatickou koupel, kde bylo cílem navodit celkové tělesné uvolnění navození pocitu klidu před spánkem. Pacientka reagovala celkovým zklidněním, působila uvolněně. Po stimulaci jsem pacientku uvedla do polohy „hnízdo“, před rozloučením pacientka již spala. Michalčíková při druhé návštěvě pacienta rovněž aplikovala somatickou zklidňující koupel, jejímž cílem bylo zklidnit a uvolnit tělesné napětí pacienta. Pacient také reagoval celkovým zklidněním a následným usnutím. Masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání měla 75

Srov. MICHALČÍKOVÁ, S. Ošetřovatelská péče u pacienta v comavigile s využitím konceptu Bazální

stimulace [online]. 2014

72

sloužit k lepšímu vykašlávání hlenu, zklidnit hyperventilaci a uvědomění si vlastního těla. Masáž probíhala na levém boku s ohledem na vlastní dechovou aktivitu pacientky. Vibračními pohyby jsem na záda systematicky aplikovala vlastní prvky samotné masáže. Po ukončení pacientka nejevila známky hyperventilace. Zvýšila se frekvence vykašlávání a hleny z dýchacích cest byly lépe evakuovatelné. Při aplikace orální stimulaci bylo cílem navodit chuť pacientčina oblíbeného jídla. Pacientka reagovala na vůni polykacím aktem, pootevřením úst, následným polknutím a zvýšením srdeční tepové frekvence. Po celou dobu ošetřovatelské péče byla u pacientky prováděna bazální stimulace, a to auditivně (v podobě rádiových stanicí, oblíbenými písničkami) a také opticky (vytvořenou koláží z fotek, na kterých je pacientka s rodinou. Somatická stimulace v podobě povzbuzujících nebo naopak zklidňujících koupelí. V neposlední řadě orální stimulace, kdy je pacientka denně stimulována kávou. Pacientka je na pokoji sama. Rodině nemocné bylo povoleno vyzdobit pokoj tak, aby se alespoň z části cítila jako doma. Při aplikaci jednotlivých prvků bazální stimulace se vždy zohledňoval stav pacientky a její reakce na dané stimuly. Pokud pacientka reagovala neadekvátně, byla stimulace přerušena nebo ukončena. Je potřeba zdůraznit pozitivní vliv bazální stimulace na lidský organismus. U pacientky došlo ke zlepšení kvality vnímání tělesného schématu. Pacientka jeví větší dávku věrnosti k personálu. Celkově působí uvolněně. Pacientka se den ode dne zlepšuje ve vnímání okolí. Pokud se pacient nachází ve stavu, kdy není schopen sám adekvátně odpovědět na dotazy, není schopen se sám o sebe postarat, je velmi důležitá přítomnost rodiny. Rodina nemocného je jedním z významných pilířů napomáhání k uzdravení. Bez jejich přítomnosti bychom se nedozvěděli, jaké měl pacient denní návyky, co měl rád k jídlu a pití, jaký měl denní režim a mnoho dalších věcí. Sestavení vhodného postupu aplikace Bazální stimulace by nebyla založena na pravdivých faktech, ale pouze domněnkách ošetřujícího personálu. Proto je potřeba rodinám nemocných důkladně vysvětlit podstatu Bazální stimulace. Je potřeba zdůraznit, že rodina není pouze určitý zdroj informací, ale mohou také být účastníky ošetřovatelské péče u jejich příbuzného. Za velmi pozitivní faktor (tohoto konkrétního případu), lze považovat zapojení celé rodiny do veškerých činností/aktivit, které by alespoň z části navrátily klientce soběstačnost a zlepšily vnímání. V situaci je nejbližší rodina a příbuzní nezastupitelnou 73

součástí neboť fungují jako psychická podpora a napomáhají ke zlepšení zdravotního stavu klientky.

74

6 Diskuze Bakalářská práce mapuje využití konceptu bazální stimulace v klinické praxi, dále míru informovanosti rodin o bazální stimulaci na oddělení DIP v nemocnici Surgal clinic. Bakalářská práce je tvořena teoretickou částí, kde je v obecné rovině popsána problematika bazální stimulace a dlouhodobé intenzivní péče a následující empirickou částí, která je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního průzkumného šetření. Cílem kvantitativní průzkumné metody (prostřednictvím dotazníku) bylo zjistit, jak jsou rodinní příslušníci informováni o bazální stimulaci na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče. Průzkumného šetření se zúčastnilo celkem 51 respondentů 100 %. Byly stanoveny dva dílčí cíle a na jejich základě bylo vytvořeno 6 očekávaných výsledků. Kvalitativní průzkumná metoda sloužila k dokreslení sledované problematiky, byl stanoven jeden dílčí cíl. V případové studii popisujeme ošetřovatelskou péči se zakomponováním prvků bazální stimulace. Práce na podobné téma byla prezentována v roce 2014 v diplomové práci Bc. Simony Michalčíkové s názvem: „Ošetřovatelská péče u pacienta v coma vigilae s využitím prvků bazální stimulace.“ V první části dotazníkového šetření, byly hodnoceny demografické údaje respondentů. Položka č. 1 mapovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 51 respondentů se zúčastnilo 38 žen (75 %) a 13 mužů (25 %). Položka č. 2 se zaměřovala na věk respondentů. Nejpočetnější skupinu tvořilo 21 respondentů (41 %), kteří byli ve věku 51 a více let. Nejstaršímu respondentovi bylo 76 let. Nejmladší respondent měl 25 let. Průměrný věk respondentů činil 48,8 let. V položce č. 3 jsme se respondentů dotazovali na jejich nejvyšší ukončené vzdělání. Nejpočetnější skupina 24 respondentů (47 %) uvedla středoškolské vzdělání s maturitou, 23 respondentů (45 %) mělo středoškolské vzdělání bez maturity a 4 respondenti (8 %) měli vysokoškolské vzdělání. Položka č. 4 se zaměřovala na délku hospitalizace nemocných na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. 21 respondentů tj. 41 % uvedlo, že je jejich příbuzný hospitalizovan na oddělení dlouhodobé intenzivní péče méně než jeden rok. Rozmezí hospitalizace od jednoho roku až pět let uvedlo 25 respondentů, což činilo 49 % z celkového počtu respondentů. Překvapivá délka hospitalizace 6 a více let uvedlo 5 respondentů (10 %). Délka hospitalizace přes jeden rok není obvyklá. Toto je jedním

75

ze specifických ukazatelů oddělení DIP. Položka č. 5 mapovala, v jakém příbuzenském vztahu

jsou

respondenti

k nemocnému.

Z dotazníkového

šetření

vzešlo:

z 51 respondentů (100 %) bylo zjištěno u 14 respondentů (25 %), že se jednalo o matky, u 9 respondentů (16 %) se jednalo o manželky. U 6 respondentů (11 %) to byly dcery. U 4 (7 %) respondentů se jednalo o manžely. Dále bylo zjištěno u 4 respondentů (7 %), že se jednalo o otce a rovněž u 4 respondentů (7 %) šlo o sestry. U2 respondentů (4 %), se jednalo o syny, dále 2 respondenti (4 %) byli bratři a 2 respondenti uvedli, že se jednalo o babičky. U 1 respondenta se jednalo o dědečka. Položku jiné uvedli 3 respondenti (5 %) a byly to tety. Převaha žen je očividná. Můžeme si to vysvětlit tak, že ženy mají odjakživa více zájem o péči ostatních, příbuzných. Položka č. 6 mapovala frekvenci návštěvnosti příbuzných na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Denně svého příbuzného navštěvuje 21 respondentů (41 %), jednou za týden navštěvuje příbuzného 10 respondentů (20 %), 12 respondentů (24 %) uvedlo položku jiné, ve které bylo nejčastěji uvedeno, návštěvnost 2 – 3 krát týdně. Návštěvní doba na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče není během dne nijak omezená. Další specifikum oddělení DIP, kde jsou rodiny vítány kdykoliv během dne. Většinou po domluvě s vedoucím pracovníkem oddělení (Prim. Foltýnová), mohou rodiny setrvat i celý den. Před umístěním do domácí péče (opět po domluvě s vedením oddělení, a pokud to umožňují podmínky) mohou rodiny nemocných na oddělení přespat v rámci stimulace toho, jak se o ventilovaného příbuzného starat i během noci. Položka č. 7 mapovala proinformovanost respondentů o biografické anamnéze. 6 respondentů (12 %) uvedlo, že se personál oddělení DIP neinformoval vůbec o detailech z každodenního života nemocných. Překvapivých 9 respondentů (18 %) nevědělo nebo si nemohlo vzpomenout, zda se personál oddělení informoval. 36 respondentů (71 %) uvedlo, že se personál oddělení DIP informoval o detailech z každodenního života nemocných. Z výsledků této položky je evidentní, že se personál neinformuje na 100 %. Otázkou je, proč? Má personál málo prostoru a času k dotazování se rodin pacientů? V otázce č. 8 jsme se respondentů ptali, zda byli proškoleni v oblasti zaměřující se na bazální stimulaci. 8 respondentů (16 %) nebylo proškoleno v oblasti bazální stimulace. Dalších 6 respondentů (12 %) nevědělo nebo si nemohlo vzpomenout. Nejvíce 37 respondentů (73 %) bylo proškoleno v oblasti bazální stimulace (nejčastěji se jednalo o polohování a uklidňující či aktivizující koupel). V otázce č. 9 jsme se dotazovali respondentů, kdo jim poskytl potřebné 76

informace o bazální stimulaci, bylo možno zvolit více odpovědí. Celkem bylo získáno 87 odpovědí. Respondenti uvedli 65krát odpověď (75 %), že potřebné informace získali od personálu DIP. Tuto otázku můžeme porovnat s otázkou č. 7, kdy 36respondentů (71 %) uvedlo, že se personál dotazoval rodin pacientů na biografickou anamnézu, která je součástí konceptu bazální stimulace. V 9. otázce uvedli respondenti, že jim byly potřebné informace o bazální stimulaci poskytnuty nejčastěji od personálu oddělení DIP. U obou případů je to více jak polovina a dá se tedy vyvodit, že personál který poskytuje rodinným příslušníkům potřebné informace o bazální stimulaci, se i zároveň dotazuje na biografickou anamnézu. Otázka č. 10 se vztahovala k očekávanému výsledku č. 1. Respondentů jsme se ptali na to, jakým způsobem jim byly poskytnuty informace o bazální stimulaci. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Očekávaný cíl, kde jsme předpokládali, že více než 50 % odpovědí respondentů budou uvádět ústní podobu, jako způsob poskytování informací o bazální stimulaci se nám nepotvrdil, jelikož z výsledků vzešlo 30 krát, což je 33 %, odpověď ústně. Nejčastější odpověď 31 (34 %) byla praktická ukázka. Očekávaný výsledek č. 2 byl ověřován položkou č. 11 z dotazníku. Respondentů jsme se ptali, zda měli potřebu vyhledat si informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů, než jim byly poskytnuty. Z vyhodnocení dotazníku vzešly tyto informace: Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) pociťovalo potřebu získávat informace i z jiných zdrojů 39 respondentů (76 %), (nejčastěji se jednalo o knihy a časopisy). Nevědělo nebo o tom nepřemýšlelo 9 respondentů (18 %). Pouze 3 respondenti (6 %) neměli potřebu získávat vůbec žádné další informace. Dá se říct, že poskytnuté informace byly stimulem pro to, aby se rodinní příslušníci ještě více vzdělávali v oblasti konceptu bazální stimulace, nebo se dá taky vyvodit, že informace, které získali rodinní příslušníci, nebyly dostatečné, a proto si museli sami aktivně doplnit znalosti v této oblasti. Otázka číslo 12 se zaměřovala na hodnocení poskytovaných informací o bazální stimulaci. Respondenti hodnotili subjektivně známkou jako ve škole. Z vyhodnocení sledované položky vzešly poznatky: 21 respondentů (41 %) hodnotilo poskytování informací známkou chvalitebně, známkou výborně ohodnotilo 18 respondentů (35 %), 3 respondenti uvedli odpověď dobře (6 %), známkou dostatečně ohodnotil jeden respondent (2 %), známkou nedostatečně neohodnotil žádný z respondentů, odpověď nelze zhodnotit, nebyly mi poskytnuty žádné informace, zvolilo 8 respondentů (16 %). Položka č. 13 se respondentů ptala, zda se zajímají 77

o problematiku bazální stimulace. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) se 39 respondentů (76 %) zajímalo o problematiku bazální stimulace. Dalších 8 respondentů (16 %) nevědělo nebo o tom nepřemýšlelo. Pouze 4 respondenti (8 %) se o problematiku bazální stimulace nezajímali. Položka č. 14 kdy jsme se respondentů ptali na to, zda je u jejich příbuzného prováděna bazální stimulace byla vyhodnocena takto: 37 respondentů (73 %) uvedlo, že je u jejich příbuzného prováděna bazální stimulace, dalších sedm respondentů tento fakt nezaznamenalo (14 %) a stejný počet 7 respondentů nevědělo nebo nezjišťovalo rozsah poskytované péče (14 %). Otázka č. 15, kdy jsme se zaměřovali na frekvenci aplikace bazální stimulace, byla prostředkem k vyhodnocení očekávaného výsledku č. 5. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) byla u 42 respondentů (82 %) zaznamenána odpověď, že se u jejich příbuzného provádí bazální stimulace několikrát denně. Nevědělo nebo se nezajímalo o to, zda se u jejich příbuzného provádí bazální stimulace 5 respondentů (10 %). 1 respondent (2 %) odpověděl, že bazální stimulace u jeho příbuzného není prováděna vůbec. Další 3 respondenti (6 %) zvolili možnost aplikace bazální stimulace 2krát denně. Odpověď 1krát denně či jiná frekvence nezvolil žádný respondent. Očekávaný výsledek byl splněn. Je potřeba poukázat na srovnání s otázkou č. 14 kdy 37 respondentů uvedlo, že je u jejich příbuzného prováděna bazální stimulace a v otázce č. 15 uvedlo 42 respondentů, že se bazální stimulace u jejich příbuzného provádí několikrát denně. Zde je otázkou, zda byli respondenti svědomití při vyplňování dotazníků a odpovědi uváděli dle pravdy. Dále jsme se v položce č. 16 respondentů dotazovali, jak by zhodnotili efekt bazální stimulace u jejich příbuzného. Pozitivní reakci na aplikaci Bazální stimulace u příbuzného uvedlo 31 respondentů (61 %). 5 respondentů označilo odpověď neutrální (10 %). Efekt aplikace bazální stimulace u příbuzných nedokázalo posoudit 15 respondentů (29 %). Odpověď negativní neuvedl žádný z respondentů (0 %). V položce č. 17 jsme se respondentů ptali, zda se sami osobně podílí na péči o jejich příbuzného s využitím prvků bazální stimulace. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) se 38 respondentů podílí na péči o příbuzného s využitím prvků bazální stimulace na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče. Dalších 9 respondentů (18 %) se nepodílí vůbec na péči o příbuzného a respondenti, kteří si péči o příbuzného nedokážou představit nebo neví, jsou 4 (8 %). Položka č. 18 se vztahovala k očekávanému výsledku č. 4, kde jsme předpokládali, že více než 50 % respondentů uvede, že se podílí osobně na materiálním a finančním 78

zajištění pokoje a pomůcek potřebných k bazální stimulaci. Z vyhodnocené položky vzešly tyto data: 36 respondentů (71 %) se podílelo na finančním nebo materiálním zajištění potřebného k Bazální stimulaci u příbuzného (nejčastěji se jednalo o polohovací a hygienické pomůcky). Žádnou účast na finančním či materiálním zajištění uvedlo 9 respondentů (18 %) a 6 respondentů neví, nebo si nevzpomíná, že by se někdy podíleli na materiálním či finančním zajištění. Očekávaný výsledek byl tedy splněn. Zde je důležité poukázat na to, že na oddělení DIP jsou sice pomůcky potřebné k bazální stimulaci, ale pro vyšší efektivitu konceptu je dobré, když se pacientovi aplikují jeho vlastní pomůcky, na které měl návyk. Například hygienické pomůcky, na které byl zvyklý z domova. V položce č. 19 jsme se respondentů ptali na to, kdo se kromě nich a pečujících zdravotníků podílí na péči zajišťovanou pomocí bazální stimulace u jejich příbuzného. Z celkového počtu 51 respondentů (100 %) uvedlo 24 respondentů (47 %), že kromě jejich osoby pečuje o nemocného ještě další rodinný příslušník. 23 respondentů (45 %) uvedlo, že se, nikdo jiný, než oni nepodlí na péči o nemocného. Tři respondenti označili konzultantku pro bazální stimulaci (6 %). Na péči o nemocného se podílí přítel, uvedl jeden respondent (2 %) a odpověď někdo jiný neoznačil žádný z respondentů. Lze tedy vyvodit, že se o pacienty stará více než jeden z rodinných příslušníků. Poslední očekávaný výsledek č. 6 byl vyhodnocen pomocí položky č. 20. Předpokládali jsme, že více než 25 % odpovědí budou respondenti uvádět všeobecnou sestru jako nemocniční personál realizující bazální stimulaci. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Z vyhodnocení vzešlo, že z celkového počtu 67 odpovědí (100 %) byla nejčastěji zvolena odpověď Všeobecná sestra a to 31 krát (46%). Druhou nejfrekventovanější odpovědí byla odpověď fyzioterapeut/ka 12 krát (18 %). Tato položka byla srovnána s položkou č. 9, kde jsme se respondentů dotazovali, kdo jim poskytl potřebné informace o bazální stimulaci. Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Celkem bylo získáno 87 odpovědí (100 %). Nejčastěji byla volena odpověď všeobecná sestra (odd. DIP) a to 32 krát (37 %). Druhá nejčastější 19 krát byla odpověď fyzioterapeut/ka (22 %), z výsledků lze vyvodit, že personál na oddělení DIP personál, který edukoval rodinné příslušníky o bazální stimulaci ji aplikuje i v praxi. V poslední položce č. 21 jsme se respondentů dotazovali na to, zda by doporučili realizovat bazální stimulaci u každého nemocného. Z výsledků jsme se dozvěděli, že realizovat bazální stimulaci u každého nemocného by doporučilo 46 respondentů (90 %). 5 respondentů (10 %) o tom nepřemýšlelo a žádný respondent 79

by bazální stimulaci nedoporučil. Tuto otázku bychom rádi porovnali s položkou č. 16, kde jsme se dotazovali na zhodnocení efektu bazální stimulace u příbuzného. Výsledky, kdy 31 respondentů (61 %) hodnotilo efekt pozitivně, 5 respondentů označilo odpověď neutrální (10 %), efekt aplikace bazální stimulace u příbuzných nedokázalo posoudit 15 respondentů (29 %), jsou po srovnání s výsledky vzešlých z otázky č. 21 zarážející. 90 % respondentů doporučí bazální stimulaci u dalších nemocných, ale jen 61 % hodnotí efekt bazální stimulace u jejich příbuzných pozitivně. Zde se znovu naskytla otázka, zda byli respondenti obezřetní při čtení zadání v jednotlivých položkách a svědomitě je vyplnili.? Diskuze k případové studii je uvedena v předchozí kapitole.

80

7 Doporučení pro klinickou praxi Ze získaných dat z kvantitativního výzkumného šetření, lze usuzovat, že edukace v oblasti konceptu Bazální stimulace ze strany zdravotníků vůči rodinám pacientů oddělení DIP je na dobré úrovni. Více než 50 % dotazovaných rodin bylo edukováno personálem oddělení DIP prostřednictvím názorných ukázek nebo slovně o konceptu Bazální stimulace. Zde bychom doporučili, aby v rámci zlepšení a posunutí hranic kvality vlastního oddělení, ošetřující tým oddělení DIP připravil edukační materiál (formou letáků nebo brožur), pro zájemce z řad rodinných příslušníků by bylo vhodné realizovat vlastní praktický nácvik bazální stimulace. Více aktivně zapojovat rodinu do bazální stimulace, dát jim zřetelně najevo, že jsou součást ošetřujícího týmu. Ošetřujícímu

personálu

doporučujeme

kontinuální

vzdělávání

v této

oblasti

a zjišťování nových poznatků, účastnit se seminářů, kongresů a různých přednášek souvisejících s bazální stimulací. Samozřejmostí by mělo být, aby všechny sestry oddělení DIP absolvovaly kurz bazální stimulace.

81

Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku implementace bazální stimulace do klinické praxe. Obsahem je rozdělena do dvou hlavních částí - teoretická část a empirická část. Teoretická část popisuje v obecné rovině bazální stimulaci (historii, zakladatele, teoretická východiska, prvky konceptu) a dlouhodobou intenzivní péči (pacienty, personál, materiální vybavení, ošetřovatelskou péči, bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči). Těžištěm je empirická část, která je založena na kvantitativně (originální dotazníkové šetření) – kvalitativním průzkumu (případová studie). Cílem kvantitativního průzkumu bylo zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Cílem kvalitativního průzkumu bylo zmapovat vliv bazální stimulace u pacienta ve vigilním kómatu. Byly vytvořeny tři dílčí cíle: a) Dílčí cíl 1: Zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci. b) Dílčí cíl 2: Zjistit jak probíhá implementace bazální stimulace v klinické praxi. c)Dílčí cíl 3: Zmapovat vliv bazální stimulace u pacienta ve vigilním kómatu. Dílčí cíle byly na základě očekávaných výsledků splněny. Respondenti pociťovali potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů, než jim byly poskytnuty. Nejčastěji se jednalo o časopisy nebo knihy. Bylo zjištěno, že se na aplikaci bazální stimulace u nemocného podílí více než jeden příbuzný. Více než polovina respondentů uvedla, že se podílí na materiálním a finančním zajištění pomůcek potřebných k bazální stimulaci. Nejčastěji se jednalo o hygienické a polohovací pomůcky. Respondenti hodnotili bazální stimulaci u jejich příbuzného pozitivně a několikrát denně. Všeobecná sestra realizuje bazální stimulaci u nemocného nejčastěji. Výsledky jsou sice pozitivní, ale ne zcela dokonalé. Je potřeba kontinuální informovanosti v této oblasti. Ošetřující personál by si měl průběžně obnovovat informace, které již má a svědomitě předávat rodinným příslušníkům nové poznatky. Druhá část empirického výzkumu byla kvalitativní metoda v podobě případové studie. Zde byl vytvořen 3 dílčí cíl a to sice zmapovat vliv bazální stimulace u pacientky 82

v comavigile. Zakomponování prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče u pacientky v koma vigile. Pro lepší představu o konceptu, jsme některé ze základních a nástavbových prvků popsali prakticky u konkrétního případu. Z výsledků pozorování vzešly pozitivní informace. Na některé z prvků bazální stimulace pacientka reagovala velmi pozitivně. Bazální stimulace není závislá na speciálních přístrojích nebo pomůckách a je proto minimální zátěží pro zdravotnická a sociální zařízení. Jediné, co je k ní třeba, je dobře vyškolený personál a motivace lidského přístupu a posunutí ošetřovatelské a pečovatelské péče směrem k potřebám klienta. Předpokladem je také práce s autobiografií (individualitou) klienta/pacienta a integrace jeho příbuzných do ošetřovatelského procesu. Bazální stimulace je jednou z neodmyslitelných součástí oddělení dlouhodobé intenzivní péče.

83

Anotace

Příjmení a jméno autora: Zwyrtková Michaela Instituce: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce: Bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči Vedoucí práce: PhDr. Michaela Schneiderová Počet stran: 98 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2015 Klíčová slova: Bazální stimulace, oddělení dlouhodobé intenzivní péče, rodiny hospitalizovaných pacientů, případová studie

Souhrn: Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku implementace bazální stimulace do klinické praxe. Obsahem je rozdělena do dvou hlavních částí (teoretická část a empirická část). Teoretická část popisuje v obecné rovině bazální stimulaci (historii, zakladatelé, teoretická východiska, prvky konceptu) a dlouhodobou intenzivní péči (pacienty, personál, materiální vybavení, ošetřovatelskou péči, bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči). Těžištěm je empirická část, která je založena na kvantitativně (originální dotazníkové šetření) – kvalitativním průzkumu (případová studie). Cílem kvantitativního průzkumu bylo zmapovat proinformovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci na oddělení dlouhodobé intenzivní péče. Cílem kvalitativního průzkumu bylo zmapovat vliv bazální stimulace u pacienta ve vigilním kómatu.

84

Annotation

Author name: Michaela Zwyrtková Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine, Nursing Department Title of the Thesis: Basal Stimulation in Long-term Intensive Care Thesis Supervisor: PhDr. Michaela Schneiderová Number of pages: 98 Number of attachments: 2 Defense year: 2015 Keywords: Basal stimulation, long-term intensive care department, families of hospitalized patients, case studies Summary: The thesis was focused on implementati on issues of basal stimulation in clinical practice. The content is divided into two main parts, theoretical and empirical. The theoretical part describes general basal stimulation (history, the founders, the theoretical background, the elements of the plan) and long-term intensive care (patients, staff, material, equipment, nursing care, basal stimulation in long-term Intensive Care). The main focuse is the empirical part, which is based on the quantitatively survey (original study of public opinion) – qualitative survey (case study). The goal of quantitative survey was to determine the knowlege of the members of the family about basal stimulation in the long-term intensive care department. The goal of qualitative survey was to determine the influence of basal stimulation of a patient in a vigil coma.

85

Seznam literatury

1 AMBLER, Zdeněk. Neurologie pro studenty lékařské fakulty. Praha: Univerzita Karlova, Vydalo Karolinum, 2004. 399 s. ISBN 978-80-246-0894-5. 2 FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství 1. a 2. díl. 1. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2005, 50, 50 s. ISBN 80239-6132-2.

3 FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. 1. vyd. Praha: Vydala GradaPublishing, a. s., 2007. 168 s. ISBN 978-80-2471314-4. 4 IVANOVÁ, Kateřina., JURÍČKOVÁ, Lubica., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Vydala Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 99. ISBN 978-80-244-1832-2 5 KLUSOŇOVÁ, E., PITNEROVÁ, J. Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti, 2005. 2. Vydání. Brno: NCO NZO, 2005, 117 s. ISBN 80 – 7013 – 423 – 2. 6 KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: GradaPublishing, a.s., 2009, 176 s. ISBN 978-80-247-2713-4. 7 KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum ve zdravotnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 123 s. ISBN 978-80-244-1877-3. 8 LUCKEROVÁ, L. a kol. Ošetřovatelská péče o pacienta v traumatologii. 1. Vydání. Brno: NCO NZO, 2014, 132 s. ISBN 978 – 80 – 7013 – 569 – 3. 9 MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 128 s. ISBN 978-802- 4731-711. Str 34. 10 PLAŇAVA,

Ivo.

Průvodce

mezilidskou

komunikací.

Praha:

Vydala

GradaPublishing, a. s., 2005. 146 s. ISBN 978-80-247-0858-4. 11 ROKYTA, R. a kolektiv. 2009. Bolest a jak s ní zacházet.1.vydání. Praha: Grada, 2009, 176 s. ISBN 978 – 80 – 247 – 3012 – 7.

86

12 TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Praha: Vydala GradaPublishing, a. s., 2003. 771 s. ISBN 978-80-247-0512-5. 13 VENGLÁŘOVÁ, Martina., MAHROVÁ, Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Vydala GradaPublishing, a. s., 2006. 144 s. ISBN 978-80-2471262-8. 14 VORLÍČEK, Jiří., ADAM, Zdeněk., POSPÍŠILOVÁ, Yvona., a kol. Paliativní medicína. 2. vyd. Praha: Vydala GradaPublishing, a. s., 2004. 544s. ISBN 97880-247-6761-1. 15 WENDSCHE, P. a kol. Poranění míchy. Ucelená ošetřovatelsko – rehabilitační péče. 2. Vydání. Brno: NCO NZO, 2009, 226 s. ISBN 978 – 80 – 7013 – 504 – 4. 16 ŽIAKOVÁ, Katarína. Ošetrovateĺstvo: teória a vedeckývýskum. 2., přeprac. vyd. Martin: Osveta, 2009, 322 s. ISBN 978-808-0633-042.

Internetové zdroje 17 MACHÁČEK,

Vladimír.

Http://www.csarim.cz/Public/csim/kongres-

csim/2011/csim-2011-10-07-ozpl-3-machacek-v.pdf [online]. In: [cit. 2015-0619].

Dostupné

na

WWW:

csim/2011/csim-2011-10-07-ozpl-3-machacek-v.pdf>. 18 Autor neuveden, Dotazníkový průzkum. In: wyzkumy.knihovna.cz [online]. 2012 [cit.

Dostupné

2012-10-10].

na

WWW:< http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/dotaznikovy-pruzkum>. 19 Autor neuveden, Dotazníkové šetření. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001- [cit. 2015-06-17]. Dostupné na

WWW:

_%C5% A1et%C5%99en%C3%AD>. 20 Nemocnice na Homolce. 2011 [online]. [cit. 2015-06-17]. Dostupné na WWW: .

87

21 PLISKOVA, Andrea. Bazální stimulace u seniorů s Alzheimerovou chorobou [online]. 2007 [cit. 2015-06-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická

fakulta.

Dostupné

na

WWW:

. 22 Případová studie jako výzkumná metoda ve vědách o člověku [online]. [cit. 201506-17]. Dostupné na WWW: 23 SurgalClinic [online].

2015

[cit.

2015-06-17].

Dostupné

na

WWW:

24 Swiss

med

clinic [online].

2012

[cit.

2015-06-17].

Dostupné

na:

. 25 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-0618]. Dostupné

na

WWW:

akcent/infoservis/infoservis-08-2011/pracoviste-dlouhodobe-intenzivni-pece-adlouhodobe-intenzivni-osetrovatelske-pece.> 26 Zdravotnictví a medicína [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné na WWW: . 27 MICHALČÍKOVÁ, Simona. Ošetřovatelská péče u pacienta v coma vigile s využitím konceptu Bazální stimulace [online]. 2014, 129, [31] l. [cit. 2015-0619].

Dostupné

na

WWW:

88

Seznam tabulek Tabulka 1 Pohlaví……………………………………………………………………40 Tabulka 2 Věk……………………………………………………………………...…41 Tabulka 3 Nejvyšší ukončené vzdělání………………………………………………42 Tabulka 4 Délka hospitalizace nemocných na oddělení dlouhodobé intenzivní péče………………………………………………………………………………..…..43 Tabulka 5 Příbuzenský vztah k nemocnému…………………………….……………44 Tabulka 6 Frekvence návštěvnosti příbuzných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče………………………………………………………………………………..…45 Tabulka 7 Proinformovanost o Biografické anamnéze……………………………….45 Tabulka 8 Proškolení v oblasti konceptu bazální stimulace………………………….46 Tabulka 9 Osoby podílející se na poskytování informací o Bazální stimulaci na pracovišti….………………………………………………………………………47 Tabulka 10 Způsob poskytování informací o bazální stimulaci………….…………..48 Tabulka 11 Potřeba získávání informací o Bazální stimulaci z jiných zdrojů……..…49 Tabulka

12

Subjektivní

hodnocení

poskytnutých

informací

na

oddělení

Dlouhodobé intenzivní péče……………………………………………………………………………………50 Tabulka 13 Zájem o problematiku Bazální stimulace………………...………...…….51 Tabulka 14 Aplikace bazální stimulace u příbuzného………………….…………….51 Tabulka 15 Frekvence aplikace bazální stimulace…..........................………………..52 Tabulka

16

Subjektivní

hodnocení

efektu

Bazální

stimulace

rodinným

příslušníkem…………………………………………………………………………..53 89

Tabulka 17 Péče rodinných příslušníků o jejich blízkého s využitím prvků bazální stimulace………………………………………………………………………………53 Tabulka 18 Účast rodinných příslušníků na materiálním či finančním zajištění potřebného k aplikaci Bazální stimulace……………...………………………………54 Tabulka 19 Další osoby (mimo rodiny a profesionálů) podílející se na péči o nemocného s využitím prvků bazální stimulace……………………………………55 Tabulka 20 Personál nemocnice podílející se na realizaci Bazální stimulace…56 Tabulka 21 Bazální stimulace do klinické praxe……………………………………..57

90

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví………………………………………………………………………..40 Graf 2 Věk……………………………………………………………………………41 Graf 3 Nejvyšší ukončené vzdělání…………………………………………………42 Graf 4 Délka hospitalizace nemocných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče…….43 Graf 5 Proinfomovanost o Biografické anamnéze……………………………………46 Graf 6 Proškolení v oblasti konceptu Bazální stimulace……………………………...47 Graf 7 Osoby podílející se na poskytování informací o Bazální stimulaci na pracovišti……………………………………………………………………………...48 Graf 8 Potřeba získávání informací o Bazální stimulaci……………………………...49 Graf 9 Frekvence aplikace Bazální stimulace………………………………………...52 Graf 10 Péče rodinných příslušníků o jejich blízkého s využitím prvků bazální stimulace…………………………………………………………………………….54 Graf

11

Personál

nemocnice

podílející

se

na

aplikaci

Bazální

stimulace………………………………………………………………………………56 Graf 12 Doporučení Bazální stimulace do klinické praxe…………...........………….57

91

Přílohy Příloha 1 Souhlas

92

Příloha 2 Dotazník Dotazník pro rodiny pacientů hospitalizovaných na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče

Dobrý den. Jmenuji se Michaela Zwyrtková a jsem studentkou třetího ročníku kombinované formy, bakalářského studijního programu Ošetřovatelství, oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Dovoluji si Vás touto cestou požádat o laskavé vyplnění dotazníku, jehož cílem je zjistit informovanost rodinných příslušníků o bazální stimulaci. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Zjištěné výsledky, budou využity pouze k sepsání závěrečné (bakalářské) práce. Instrukce k vyplnění: Při vyplňování zaškrtněte, prosím, jen jednu odpověď, pokudnebude u otázky uvedeno jiné zadání nebo na vytečkované řádky doplňte vlastními slovy. Pokud budete chtít odpověď změnit, novou označte kroužkem. Chtěla bych Vás poprosit o co nejpřesnější odpovědi. Děkuji za Váš čas strávený nad vyplněním dotazníku. S pozdravem Michaela Zwyrtková

1. Pohlaví: □ muž □ žena

2. Uveďte, prosím, Váš věk: ………………….. let (zaokrouhlete v celých letech)

3. Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? □ základní škola

□ střední škola bez maturity □ střední škola s maturitou

□ vyšší odborná škola □ vysokoškolské □ jiné, doplňte ……………………………..

93

4. Jak dlouho je Váš příbuzný hospitalizovaný na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče? □ Méně než 1 rok □ 1 – 5 let □ 6 a více let □ jiné, doplňte ……………………………… □ Nevím, nevzpomínám si

5. V jakém příbuzenském vztahu jste k nemocnému? □ matka □ otec □ manžel □ manželka □ bratr □ sestra □ syn □ dcera □ babička □ dědeček□ jiné, doplňte ………………………………………………

6. Jak často navštěvujete svého příbuzného na oddělení Dlouhodobé intenzivní péče? □ denně □ 1x týdně □ 1x za měsíc □ jiné, doplňte …………………………………….

7. Informoval se personál oddělení Dlouhodobé intenzivní péče v průběhu hospitalizace o detailech z každodenního života Vašeho blízkého (tzv. Biografická anamnéza)? □ ano, informoval v oblasti - hygieny - stravování - spánku - zálib, práce - jiné, doplňte ……………………………………… □ ne, neinformoval □ nevím, nevzpomínám si

94

8. Byl/a jste proškolena (popř. zúčastnil/a jste se semináře/kurzu, …) o problematice zaměřené na bazální stimulaci? □ ano, proškolení proběhlo v oblasti - uklidňující či aktivizující koupel - masáž stimulující dýchání) - polohování (poloha mumie či hnízdo) - jiné doplňte ………………… □ ne, nebyl/a jsem proškolen/a □ nevím, nevzpomínám si

9. Kdo Vám poskytl potřebné informace o bazální stimulaci? (možno zvolit více odpovědí) □ všeobecná sestra (oddělení Dlouhodobé intenzivní péče – dále jen odd. DIP) □ lékař/ka(odd. DIP) □ ošetřovatel/ka(odd. DIP) □ sanitář/ka(dd. DIP) □ fyzioterapeut (odd. DIP) □ někdo jiný, doplňte …………………………………………………………………. □ nikdo □ nevím, nevzpomínám si

10. Jakým způsobem Vám byly poskytnuty informace o bazální stimulaci? (možno zvolit více odpovědí)

95

□ ústně □ písemně □ internetové stránky □ praktická ukázka □ jiné, uveďte jaké ……………………………………………………………………….. □ žádné informace mi podány nebyly □ Nevím, nevzpomínám si

11. Pociťoval/a jste potřebu získat informace o bazální stimulaci i z jiných zdrojů než Vám byly poskytnuty? □ ano, z jakých - internetové stránky - knihy, časopisy - kurzy, semináře nebo školení - jiné, uveďte jaké …………………………………………………… □ ne, nemám potřebu získávat další informace □ nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

12. Jak byste zhodnotil/a poskytnuté informace o Bazální stimulaci? (Hodnocení jako ve škole 1= nejlepší; 5= nejhorší) □1 □2 □3 □4 □5 □ nelze zhodnotit, nebyly mi poskytnuty žádné informace

13. Zajímáte se o problematiku Bazální stimulace?

96

□ ano, zajímám □ ne, nezajímám □ nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

14. Je u Vašeho příbuzného prováděna Bazální stimulace? □ ano □ ne □ nevím, nezjišťoval/a jsem rozsah poskytované péče

15. Jak často je u Vašeho příbuzného prováděna Bazální stimulace? □ několikrát denně □ 1 krát za den □ 2 krát za den □ jiná frekvence, doplňte ………………………………………….. □ nevím, nezajímám se o tuto problematiku □ není prováděna vůbec

16. Jak byste zhodnotil/a efekt bazální stimulace u Vašeho příbuzného. □ pozitivní □ neutrální □ negativní □ nedokážu posoudit

17. Podílíte se Vy sám/a (osobně) na péči o Vašeho blízkého s využitím prvků bazální stimulace? □ ano □ ne □ nevím, nedokážu si to představit

97

18. Podílel/a jste se na materiálním či finančním zajištění pokoje a pomůcek k aplikaci bazální stimulace u Vašeho blízkého? □

ano,

doplňte

………………………………………………………………………………… □ ne □ nevím, nevzpomínám si

19. Kdo se kromě Vás a pečujících zdravotníků ještě dále podílí na péči zajišťovanou pomocí bazální stimulace u Vašeho příbuzného? □ rodinní příbuzní □ přátelé □ konzultant/ka pro bazální stimulaci □ někdo jiný, doplňte …………………………. □ nikdo

20. Kdo z nemocničního personálu realizuje bazální stimulaci? (možno zvolit více odpovědí) □ lékař/ka □ všeobecná sestra □ sanitář/ka □ fyzioterapeut □ ošetřovatel/ka □ někdo jiný, doplňte ……………………………………………………………………….. □ nikdo 21. Doporučil/a byste realizovat bazální stimulaciu každého nemocného? □ ano □ ne □ nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom

98

Bazální stimulace v dlouhodobé intenzivní péči

Recommend Documents