FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY
BALETNÍ SCÉNY V MOSKVĚ (Bakalářská diplomová práce)
Ballet scenes in Moscow
Vypracovala: Tereza Matějková Vedoucí práce: PhDr. Milena Machalová 2012
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. V Olomouci,
__________________________ Podpis
Děkuji PhDr. Machalové za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní diplomové práce poskytla.
__________________________ Podpis
OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................6 2 Balet ........................................................................................................................7 3 Vývoj baletu ..........................................................................................................8 3.1 Vývoj světového baletu.............................................................................8 3.2 Vývoj ruského baletu ...............................................................................9 3.3 Ruský balet ve 20. století, Moskva.........................................................14
4 Současné baletní scény v Moskvě .................................................................18 4.1 Velké divadlo ..........................................................................................18 4.1.1 Historie........................................................................................18 4.1.2 Rekonstrukce 2005 - 2011 ...........................................................20 4.1.3 Současný repertoár a sezóna 2011/2012.......................................22 4.1.4 Ceny lístků ..................................................................................23 4.1.5 Pravidla chování a etiketa ............................................................24 4.2 Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka ...................24 4.2.1 Historie........................................................................................24 4.2.2 Současnost...................................................................................25 4.3 Divadlo Ruský balet ...............................................................................26 4.4 Koruna ruského baletu ..........................................................................26 4.5 Balet Moskva ..........................................................................................27 4.6 Nový balet...............................................................................................28 4.7 Národní ruský balet Obrození ...............................................................28 4.8 Divadlo klasického baletu ......................................................................29 4.9 Kremelský balet......................................................................................29 4.10 Balet „La Classique“ ..............................................................................30 4.11 Carský ruský balet .................................................................................31 4.12 Baletní divadlo „Moskovia“...................................................................31 4.13 Balet na ledě ...........................................................................................32
5 Baletní školy v Moskvě ....................................................................................33 5.1 Moskevská státní choreografická akademie..........................................33 5.2 Moskevská státní choreografická škola L. M. Lavrovského ................34 5.3 Soukromé baletní školy a studia ............................................................34
6 Moskevské baletní festivaly a soutěže .........................................................37
7 Závěr .................................................................................................................... 39 8 Резюме ................................................................................................................. 40 Seznam použitých zdrojů................................................................................... 47 Seznam příloh ....................................................................................................... 52 Slovníček pojmů ............................................................................................ 52 Mapka moskevských divadel ........................................................................ 56 Obrazové přílohy........................................................................................... 58
1 Úvod Ve své bakalářské práci na téma „Baletní scény v Moskvě“ se pokusím popsat problematiku současného baletního umění v hlavním městě Ruské federace. Zároveň bych se chtěla věnovat i vzniku a vývoji tohoto umění, jeho historii ve světě, v Rusku a obzvláště potom v samotné Moskvě. Ta je jako hlavní město Ruské federace nejvýznamnějším centrem umění a kultury v zemi. V první části mé práce bych se chtěla podrobněji zaměřit na historii baletu, jeho vznik v období renesance a další šíření po Evropě. Historie tohoto umění je nejen velmi zajímavá, ale i důležitá pro pochopení jeho současného postavení a dalšího vývoje. Podrobněji se zaměřím na historii baletu v Rusku a v jeho hlavním městě. Ruský balet si za dlouhou dobu své historie prošel mnoha těžkými obdobími, mnoha reformami a změnami, střídavě se nacházel na vrcholu a zase upadal, ale přesto (nebo možná právě díky tomu) se dokázal udržet v konkurenci západoevropských (a později i amerických) zemí. A i když balet v Rusku nevznikl, dnes je s ním právě tato země spojována nejvíce. Ruské (a převážně moskevské a petrohradské) baletní soubory jsou známé a žádané po celém světě a mají obrovský úspěch u diváků. Ve druhé části práce se pokusím podrobně popsat jednotlivé moskevské baletní scény a soubory, které na nich působí - jejich umělecké zaměření, repertoár, zahraniční turné či ceny lístků na představení. Zároveň se zaměřím i na veřejné a soukromé moskevské baletní školy, a dále na soutěže a festivaly, kterých se mohou talentovaní umělci zúčastnit. Mým cílem je zmapovat současnou situaci v hlavním městě a podat přehledný a ucelený obraz moskevského baletního umění. Téma „Baletní scény v Moskvě“ jsem si vybrala proto, že mě balet již od dětství velmi zajímá a třináct let jsem se mu aktivně věnovala. Myslím si, že je to krásný druh umění, který je v dnešní moderní době opomíjený a nedoceněný. Přesto se dále rozvíjí a v budoucnu snad opět získá své místo na výsluní. Jedním z mála měst, která dnes baletní umění hrdě a úspěšně reprezentují, je právě Moskva. Dokazuje to nejen velké množství místních baletních scén a souborů, ale i to, že jejich úroveň dalece přesahuje hranice hlavního města. Zhlédnout baletní představení v jednom ze slavných moskevských divadel je pro naprostou většinu lidí zážitkem na celý život.
6
2 Balet Balet je harmonický vztah hudby a tance, který působí na pocity diváka ohromnou silou. U kolébky umění choreografie stály Terpischoré, Euterpé, Thaleia a Erató (antické múzy tance, hudby, komedie a milostné poezie) a jejich vůdce - bůh Apollón, patron všeho umění1. Balet dokáže očarovat smysly, ohromit představivost a vyvolat silné emoce. Předehra neboli ouvertura nás uvede do atmosféry představení - je jakýmsi klíčem ke všemu dalšímu, co se na jevišti odehrává. Hlavní témata se navzájem prolínají, jednou v radostném, po chvíli zase v dramatickém rozhovoru. Divák prožívá s hlavními hrdiny jejich příběh, proniká do jejich mysli a pocitů. V dílech nejslavnějšího autora baletů Petra Iljiče Čajkovského ožívá jakýsi vyšší svět, svět poezie, romantiky a lásky, ve kterém hrdinové vášnivým jazykem tance vypráví o svých touhách a snech, o kráse lásky a o odvážných činech hrdinů, kteří za ní bojují. Čajkovského balety hlásají v pohádkové formě vysoké humanistické ideály. Pohádka byla v baletu zakořeněná odpradávna. Zázraky a rozmarné proměny poskytují široký prostor poetické představivosti autora a podněcují fantazii tvůrců baletu skladatelů, choreografů a divadelních umělců. Pohádkové balety, to ale není jen fantazie a kouzelné výjevy - každý z nich má své vlastní velké téma, ušlechtilou myšlenku. V Šípkové Růžence/Spící krasavici (Спящая красавица) Čajkovskij vyjádřil věčné téma boje dobra a zla, na jehož konci dobro vítězí a princezna Aurora se šťastně shledá s princem Desirée. Sergej Prokofjev zase oslavuje pilnost a pracovitost Popelky (Золушка), která svou skromností a dobrotou zvítězila nad zlou macechou a závistivými sestrami. V baletu Koník Hrbáček (Конёк-Горбунок) Rodion Ščedrin opěvuje rozum, dobrotu a chrabrost rolníka Ivana a srdečnost a nezištnost carské dívenky, která se do něho zamiluje. Ve Spartakovi (Спартак) naopak Aram Chačaturjan ostře kritizuje násilí a vyzdvihuje hrdinské činy ve jménu svobody.2 Balet je složité umění. Jeho součástí je scénář, hudba a choreografie, která zahrnuje všechny druhy tance a pantomimy. Tanec je hlavním uměleckým vyjadřovacím prostředkem v baletu. Umožňuje divákovi poznat charaktery postav, jejich myšlenky a nálady. Orchestr zase vyjadřuje poetický smysl díla pomocí hudby. Důležitou roli také hraje umělecké ztvárnění - dekorace, kostýmy či osvětlení. Tvorba baletního představení je složitý proces, ve kterém záleží na každém detailu. 1
FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Přeložil Jiří Horák. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-99-9. s. 28, 57, 61, 176 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 9 2 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 10 - 11 7
3 Vývoj baletu 3.1 Vývoj světového baletu Klasický tanec se vyvíjel celá staletí, tak jako se vyvíjí i dnes. Velký vliv na jeho formování mělo antické umění Řecka a Říma. Spojení čtyř umění - hudby, tance, poezie a malířství - se společným cílem představovalo ideál antické jednoty. Slovo „balet“ pochází z italského „balletto“, což znamená „taneček“3. Balet samotný má svůj původ v období renesance v Itálii a Francii. Dějiny hudby kladou počátek tohoto žánru do roku 15814. Systém klasického tance se utvářel v 16. století v Itálii, dalším rozvojem prošel ve století 17. ve Francii, kde byla v roce 1661 za vlády Ludvíka XIV. založena Královská akademie tance (Académie Royale de Danse). V té době byla také vypracována francouzská terminologie klasického tance, která se užívá dodnes.5 Ballet de Cour dvorský balet, v němž tančili šlechtici, byl provozován neveřejně a na francouzském dvoře se udržel až do 70. let 17. století. Rozšířil se do mnoha evropských zemí, jejichž dvory se snažily napodobit právě ten francouzský.6 Ve druhé polovině 18. století se francouzská a italská škola baletu rozšířily po celé Evropě. Baletní mistři působili v Petrohradě, Kodani, Stockholmu, Drážďanech, dokonce i v pražském divadle v Kotcích. Tance byly v té době velmi formální, tanečníci byli obratní, ale nedbali na charakteristiku postav. Choreografie byla vyumělkovaná a diváci začali žádat větší „přirozenost“ - balet měl být obrazem emocí a citů, a to pravdivých a rozmanitých. Za nejvznešenější byl považován tragický příběh beze slov, vyjádřený pouze gesty. Součástí baletu byla odedávna také pantomima, jež našla svůj vzor v antice. V pantomimických scénách tanečníci netancují, pouze pomocí mimiky a gest vyjadřují pocity a tím předávají divákovi smysl toho, co se na jevišti odehrává. Ke konci 18. století se stal baletní velmocí Londýn. Druhým centrem byla Vídeň, kde se v období klasicismu soustřeďovali hlavně italští choreografové. Rusko se do světového vývoje baletu zapojilo až ve druhé polovině 18. století. Ve 30. letech 19. století
3
BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 7 4 Tamtéž 5 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 17 6 BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 7 8
zde vznikl tanec na špičkách, který je dnes s baletem neodmyslitelně spjatý, a to v důsledku estetické snahy o dojem jakési vzletnosti, lehkosti či nadýchanosti7. Termín „klasický balet“ vznikl v 50. letech 19. století v ruské divadelní literatuře, kde o něm začali psát jako o ukázkovém umění8. V té době společnost lákaly technické vynálezy a efekty, a tak se na scénách brzy začali objevovat za světel reflektorů nazdobení tanečníci na pozadí nejrůznějších dekorací a rekvizit. Příběh nehrál příliš velkou roli, hlavní byly výkony tanečníků a jejich kostýmy. Jejich zaslouženou roli vrátilo obsahům baletních představení až 20. století, a to především zásluhou souboru Les Ballets Russes (Русские сезоны) Sergeje Ďagileva. Ďagilev spolupracoval i s takovými osobnostmi, jako byli Stravinskij, Prokofjev, Debussy či Picasso a dokázal zcela změnit názor veřejnosti na baletní umění. Tanečníci Ďagilevova souboru dokázali jeho odkaz úspěšně předávat dál, ať už v Americe či například v Anglii.9
3.2 Vývoj ruského baletu Počátky ruského baletu bychom našli v tzv. pljaskach - tancích, které byly nedílnou součástí ruských národních svátků. Pljasky byly skupinové či sólové, mužské či ženské. Nejstarším druhem pljasek byly ty, které zobrazovaly pracovní procesy či milostná témata, nebo lovecké pljasky, při nichž tanečníci napodobovali pohyby zvířat. Existovaly také pljasky obřadní či takové, které zobrazovaly všední život venkovského obyvatelstva. Pohanské pljasky se po rozšíření křesťanství přizpůsobily nové víře a částečně se dochovaly dodnes. Velké množství popisů pljasek se dochovalo v ruských národních bylinách. Estetické principy ruských národních pljasek poskytly základ pro vytvoření ruského národního tanečního umění.10 V roce 1672 bylo na popud bojara Artamona Matvejeva založeno v Moskvě Kremelské divadlo (Кремлевский театр в Потешном дворе), ve kterém se hrály divadelní hry zahraničních autorů. Podle nepsaných zákonů divadla té doby musel být každý akt zakončen tancem, který se nazýval balet. V zahraničí se tyto balety nazývaly „entrée“ - vstupy, jelikož byly prováděny na přední scéně před zataženou oponou. V Rusku
7
БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 17 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 18 9 BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 12-13 10 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 5-8 РОССИЙСКИЙ ЭТНОГРАФИЧЕСКИЙ МУЗЕЙ. Календарные народные праздники и обряды. Ethnomuseum.ru [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.ethnomuseum.ru/section62/2092/2093/4343.htm 9 8
začali baletům říkat „междусеньи“ - jakési „meziscény“ (tančily se mezi akty, scénami „сцены“, tehdy se v ruštině nazývaly „сеньи“). Balet jako takový neměl v 17. století žádný samostatný význam, byla to pouze přehlídka nejrůznějších společenských tanců té doby. Lišil se pouze složitostí figur a kvalitou provedení. Místo žen tehdy tančili muži v ženských šatech, jako tomu bylo i v západní Evropě. Balet v Kremelském divadle měl velký význam, jelikož se zde úzký okruh ruského diváctva (který představoval car Alexej I. a jeho dvořané) mohl poprvé seznámit se zahraniční divadelní kulturou a scénickým tancem. Na rozdíl od Alexeje I. Michajloviče car Petr I. učinil divadlo dostupným pro širokou veřejnost - dramata měla obyvatele připravovat na panovníkovy reformy. Díky tomu se počet divadel značně zvýšil a velké divadlo bylo postaveno i v centru Moskvy, na dnešním Rudém náměstí. Lidé začali poznávat nové druhy tance, učitel tance se brzy stal jednou z nejdůležitějších postav u dvora a car Petr I. zavedl výuku společenských tanců jako povinný předmět na školách.11 Zahraničnímu baletu kralovala italská a francouzská škola. V Petrohradě byl představitelem francouzské školy Jean Baptiste Lande, který vyučoval studenty petrohradského kadetského sboru. Jejich první vystoupení mělo takový ohlas, že se Lande rozhodl připravovat kadety k profesionálním scénickým vystoupením. V roce 1737 podal carevně Anně I. Ivanovně návrh na vytvoření baletní školy, který byl panovnicí o rok později schválen. Byla založena Taneční škola Jejího Veličenstva (Собственная Её Величества танцевальная школа) - dnešní Akademie ruského baletu A. J. Vaganové (Академия русского балета имени А. Я. Вагановой)12. V roce 1742 nechala carevna Alžběta I. Petrovna (dcera Petra I.) založit první petrohradský baletní soubor13. Tanečníci v něm získávali místa nikoli zásluhou talentu, ale podle jména. S vyšším postavením zde mohli počítat pouze umělci s cizím příjmením. Balety bez jakéhokoli příběhu postupně omrzely jak ruské, tak i západoevropské publikum. Dějový balet vznikl v Anglii na počátku 18. století. Jeho zakladatel John Weaver ho oprostil od klasicistních pout, představení byla velkolepá a přepychová. V 50. letech se i v Rusku objevil balet osamostatněný od opery, který umělcům umožnil vyjádřit jejich individualitu v přesvědčivých tanečních představeních. Konec 18. století v Rusku za vlády Kateřiny II. se vyznačoval velkým kulturním rozvojem, a to převážně ve vrstvách inteligence. Zatímco za Petra I. chodili lidé do divadla
11
БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 14-17 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 23 13 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 26 10 12
spíše z donucení, nyní pro ně představovalo oblíbenou zábavu. Ve velkých městech to vedlo ke vzniku mnoha nových divadel a řada ruských velmožů měla své vlastní baletní soubory či celé baletní školy. Baletní umění se rozšířilo po celé zemi, představení byla různě obohacována, technika tance vylepšována, rozvíjela se i baletní dramaturgie, která se snažila vyjít vstříc požadavkům diváka. Zlepšila se také hudební stránka představení, které se začali ujímat profesionální skladatelé. V roce 1794 byla vydána první ruská učebnice tance - „Učitel tance“ («Танцевальный учитель»). Národní repertoár se upevnil a dále rozvíjel, v představeních vedených ruskými baletními mistry figurovali ruští umělci, kteří ovládali nejnovější techniky tance i pantomimy. Na konci století se tak Rusové konečně stali pány svého baletu. Ruský balet byl jedinečný, a to díky tomu, že na rozdíl od západní Evropy baletní umělci pocházeli z prostého lidu a přinášeli do divadla nové pohledy a názory na tanec. 14 Vyspělost ruského baletu počátku 19. století byla potvrzena i zrozením mnoha vynikajících baletních umělců, jako byly například primabaleríny Berilova, Šukmanova či Kolosova. Vzestup patriotismu po Napoleonských válkách vedl k demokratizaci baletního repertoáru, který se přestal orientovat pouze na požadavky dvora a bral v úvahu i témata ze života nižších vrstev. Nástup romantismu a dílo Alexandra Sergejeviče Puškina sehrály v dalším rozvoji ruského baletu velkou roli. Právě v této době se zcela dotvořil charakteristický rys ruského baletního díla - hlavní je obsah, forma slouží pouze jako prostředek jasného předání hlavní myšlenky divákovi. Ženský klasický tanec dosáhl svého největšího rozkvětu díky postavení na špičkách. Tuto pózu zavedl baletní mistr Charles Louis Didelot a první baletkou, která takto tančila, byla Maria Danilova v baletu Zefir a Flora (Зефир и Флора) v roce 1808. Postavení na špičkách obohatilo taneční techniku, otevřelo nové možnosti a tanečnice tak zaujaly hlavní postavení v baletu. Po potlačeném děkabristickém povstání v roce 1825 byla situace v petrohradských a moskevských divadlech různá. Petrohrad se jako hlavní město nacházel pod neustálým dohledem, kdežto vzdálenější Moskva měla mnohem větší svobodu, což se projevovalo i v repertoáru jejích divadel. V roce 1825 zde bylo založeno Velké Petrovské divadlo (Большой Петровский Театр) а rozvoj ruského národního baletu se tak na téměř půl století přenesl právě do Moskvy. Ruská společnost se v té době začala mnohem více zajímat o hudbu a i baletní mistři jí přikládali čím dál tím větší roli s cílem prohloubit zážitek z tance. Ve 40. letech začal v Rusku fungovat samostatný systém choreografického vzdělávání, který se 14
БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 27-45 11
v Petrohradě a v Moskvě opět vyvíjel jinak. Moskevská škola věnovala největší pozornost vzdělávání prvních sólistů a představitelů hlavních rolí, kdežto Petrohrad připravoval spíše druhé a třetí sólisty a figuranty. Carský dvůr tehdy nepřipouštěl, že by se ruští tanečníci mohli rovnat těm zahraničním, a tak byli představitelé hlavních rolí v petrohradských divadlech převážně ze západní Evropy. 60. a 70. léta 19. století představovala pro ruský balet velmi složité období. Změny ve společenském životě způsobené zrušením nevolnictví vyvolaly rozepře mezi aristokracií a nižšími vrstvami o tom, jak mají baletní představení vypadat - prostí lidé požadovali zábavu, naproti tomu pokroková inteligence chtěla, aby balet sloužil společnosti a jeho náměty odpovídaly ideologii. Hlavním uměleckým směrem se stal realismus a baletní mistři bezvýsledně hledali způsoby, jak mu svá představení přizpůsobit. Moskevská baletní škola otevřeně bojovala za nové cesty rozvoje, a i když byla nucena navenek kapitulovat, dál skrytě pokračovala v hledání jiných baletních směrů a možností. To vše ovlivnilo další vývoj ruského baletu i jeho nástup na světový vrchol.15 Zájem veřejnosti o vážnou hudbu ve druhé polovině 19. století značně vzrostl, v Moskvě a Petrohradě se otevíraly nové hudební konzervatoře. Přesto začalo převládat mínění, že baletní hudba je na nižší úrovni než hudba operní či symfonická. Ne všichni skladatelé ale toto mínění sdíleli. Patřil mezi ně i Petr Iljič Čajkovskij, který ochotně přijal nabídku vedoucího repertoáru moskevských carských divadel Vladimira Begičeva složit hudbu pro nový balet. Mladý Čajkovskij chtěl dokázat, že baletní hudba je stejně dobrá jako ta operní. První baletní představení Čajkovského přirozeně navazovalo na to, co před ním vytvořili Glinka, Dargomyžskij, Musorgskij a Rimskij-Korsakov. Taneční scény v operách těchto skladatelů položily dostatečný základ pro zrod prvního ruského národního baletu za doprovodu symfonické hudby. Nové dílo bylo nazváno Labutí jezero (Лебединое озеро). Jeho partitura byla natolik nová a neobyčejná, že se hlavní představitelé baletu té doby ocitli ve složité situaci. Bylo zvykem, že se hudba plně podřizovala baletu a najednou se měl tanec podřídit hudbě, která vyžadovala také nové pojetí celého představení. 20. února 1877 nakonec Labutí jezero spatřilo světlo světa ve Velkém divadle. Hlediště bylo vyprodané, nové představení vzbudilo zájem všech vrstev moskevské inteligence. Reakce na balet byly různé. Hudební kritici ho svorně zavrhli - tvrdili, že hudba je příliš monotónní a nudná, témata jednotvárná a tvůrčí fantazie autorů bídná. Pokroková inteligence a blízký kruh kolem Čajkovského se o představení vyjadřovali pozitivněji, ale zároveň jako by se navenek omlouvali za svůj názor. Rozhodující slovo ale měla, nehledě na reakce oficiální kritiky, široká veřejnost, 15
БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 44-74 12
protože právě ta zaplnila v den premiéry sál Velkého divadla. Ta k baletu přistupovala s prostou samozřejmostí, bez jakýchkoli dogmat. V překrásné hudbě Čajkovského lidé uslyšeli něco jim blízkého a srozumitelného, poznali v ní svoji zemi. Bylo v ní to, co se v minulých letech zcela ztratilo - hluboká myšlenka. Umělecká genialita Čajkovského dokázala v Labutím jezeře zobrazit pocity, které byly blízké tehdejšímu ruskému lidu. Důkazem velkého úspěchu baletního díla bylo vydání jeho klavírní partitury, která byla okamžitě rozprodána. Labutí jezero se v moskevském repertoáru udrželo sedm let a bylo odehráno dvaatřicetkrát (na rozdíl od ostatních představení, která se hrála maximálně osmnáctkrát). Přestože tento balet nebyl zpočátku pochopen ani dostatečně oceněn, jeho vytvoření mělo velký vliv na další rozvoj nejen ruského, ale i světového baletu. Hudba přestala mít pouze doprovodnou funkci - stala se naopak vůdčím prvkem baletních představení tím, že vyjadřovala jejich hlavní myšlenky. Díky tomu se pantomima posunula na druhé místo a poskytla tak tanci další možnosti jeho rozvoje.16 Moskevský soubor byl v té době dostatečně silný na to, aby mohl pokračovat v hledání nových způsobů tvorby představení, které by vyvedly balet z krize. Petrohradské Direktorium carských divadel (Дирекция императорских театров) se ho ale v roce 1882 rozhodlo zrušit. To se mu naštěstí nepodařilo, a to díky řediteli carských divadel Ivanu Vševoložskému, který společně s petrohradskými baletními mistry Mariem Petipou a Lvem Ivanovem balet Velkého divadla zachránil. Přesto byla v dubnu roku 1883 carem Alexandrem III. schválena reforma Moskevského baletního souboru - jeho stavy byly sníženy z původních 250 na 120 umělců (mnoho z nich bylo propuštěno, někteří byli přeloženi do Petrohradu). Tato „reforma“ skoro zničila samostatnost moskevského souboru, ze kterého se stala jakási pobočka baletu petrohradského, ale důležité bylo, že byla baletní skupina v Moskvě zachována. Umělci, kteří v ní zůstali, se navíc sjednotili a utužili v rozhodnutí bojovat za svou uměleckou samostatnost. Reforma se naštěstí netýkala Moskevské baletní školy s dlouholetou tradicí, která tak zůstala na vrcholu a pokračovala ve vzdělávání nových členů moskevského souboru. Carský balet přesto čekaly těžké časy. Režim požadoval, aby sloužil jako prostředek upevnění samoděržaví a zájem veřejnosti o baletní představení začal opadávat. Zůstali jim věrní pouze zarytí milovníci baletu a dvorská aristokracie, která však pokládala návštěvu divadla za nutnou povinnost. Nezájem o balet byl způsoben i tím, že tvůrci nezohledňovali změny, které se odehrály v životě jeho nejširšího obecenstva za posledních dvacet let od zrušení nevolnictví. Za tu dobu se totiž objevila nová generace lidí, jejichž
16
БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 142-146 13
nároky a umělecký vkus se zcela odlišovaly od generací dřívějších. Noví diváci požadovali demokratičtější a srozumitelnější umění - umění, které by bylo „jejich“. Vševoložskij se proto rozhodl uskutečnit svůj dávný úmysl vytvořit velkolepý balet, který by ukázal celému světu neomezené možnosti ruského carského baletu. Hudba byla svěřena Čajkovskému, libreta se ujal sám Vševoložskij a nazval ho Spící krasavice. Během vzniku tohoto baletu byl uplatněn nový princip úzké spolupráce baletního mistra (M. Petipy) se skladatelem. Spící krasavice se stala vrcholem Petipovy tvorby a do dnešní doby nepřekonaným baletním dílem. Premiéra se uskutečnila v lednu roku 1890 a diváci uviděli představení, které bylo zcela nové a nepodobné všemu, co bylo dosud vytvořeno. Kritika nevěděla, jak se má vyjádřit k něčemu, s čím se dosud nesetkala, zároveň však byla ohromena nebývalou krásou toho, co viděla a slyšela. Rozhodující slovo měla opět (jako tomu bylo i u Labutího jezera) široká veřejnost, a ta nové představení, které plně odpovídalo jejím požadavkům, nadšeně přijala.17 Spící krasavice byla velkým vítězstvím pro Čajkovského a Petipu, ale hlavně pro celý ruský balet. Ten díky ní rychle přešel od úpadku k rozkvětu a otevřely se před ním zcela nové možnosti. Úspěch tohoto díla obnovil víru národních baletních mistrů v jejich tvůrčí možnosti a donutil široké publikum i kritiku uznat, že ruský balet zaujímá v uměleckém světě přední místo.
3.3 Ruský balet ve 20. století, Moskva Na přelomu 19. a 20. století pronikla do ruského umění moderna, která s sebou přinesla tzv. režisérské divadlo. Typ působivého a efektního představení s mnoha dějstvími, ve kterém figuroval pouze klasický tanec a pantomima, se divákům omrzel. Balet musel držet krok s dobou a s nastupujícím „Stříbrným věkem“ ruského umění, reformy byly tudíž nevyhnutelné. Základ těmto reformám položil choreograf Velkého divadla Alexandr Gorskij, který vyzdvihoval drama, v němž byl scénický příběh vyjádřen tancem - například balety Esmeralda (Дочь Гудулы, 1902) či Salambo (Саламбо, 1910). Ještě větší význam měly pro moskevský balet experimenty Michaila Fokina. Ten vytvořil nový typ představení, které se vyznačovalo jednotou hudby, choreografie a scénografie a soustředilo se na zachycení konkrétních okamžiků. Velkolepá díla tak vystřídaly jednoaktové balety.
17
БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 149-159 14
Od roku 1909 organizoval ruský umělecký kritik a baletní impresário Sergej Ďagilev každoroční baletní turné v Paříži. Tato hostování ruského baletu dostala název Les Ballets Russes. V roce 1911 Ďagilev založil svůj vlastní baletní soubor s názvem Ďagilevův Ruský balet (Русский балет Дягилева), který hostoval po celé Evropě i v USA. Ďagilev ve svých dílech využil hudby nejvýznamnějších ruských skladatelů, jako byli Stravinskij či Prokofjev. Nehledě na těžké historické období počátku 20. století a na emigraci mnoha vynikajících umělců si baletní soubory moskevských a petrohradských divadel svůj repertoár zachovaly a nepřestaly fungovat ani baletní školy. V roce 1920 moskevské Velké divadlo a petrohradské Mariinské divadlo obdržely status akademických divadel a byly přejmenovány na Státní akademické Velké divadlo (Государственный академический Большой театр - ГАБТ) а Státní akademické divadlo opery a baletu (Государственный академический театр оперы и балета - ГАТОБ).18 Ve 20. letech nastoupila avantgarda, doba experimentů a hledání nových cest ve všech oblastech umění. Objevila se nová generace baletních choreografů, vznikl nový systém výuky klasického tance, a to především díky Agrippině Vaganové. Ta shrnula všechny účinné metody v jedné knize - Základy klasického tance (Основы классического танца) - která se stala jakousi pomyslnou baletní Biblí. Ve Velkém divadle uvedl Gorskij Labutí jezero (1920) a Giselle (Жизель, 1922), své tvůrčí začátky zde prožíval také experimentální choreograf Kasjan Golejzovskij, který později založil Moskevský komorní balet (Московский камерный балет, 1920), ve kterém uváděl své miniatury. Na moskevské Akademii věd (Государственная aкадемия художественных наук, 1921 1930) bylo založeno oddělení, které se zabývalo zkoumáním teoretických problémů soudobého tance. Od roku 1932 byl jediným povoleným stylem ve všech uměleckých odvětvích socialistický realismus. Balet se vrátil k víceaktovým představením s důrazem na děj a Velké divadlo v Moskvě se stalo hlavním divadlem v zemi, které ztělesňovalo sovětské ideály. Po baletních umělcích byl požadován především herecký talent a dostatečná psychologická hloubka jejich uměleckého vyjádření. Požadavky na co nejrealističtější představení vedly k obnovení choreografických dramat a dramatických baletů, ve kterých pantomima převládala nad samotným tancem. Ve stylu dramatických baletů tvořili například choreografové Vasilij Vainonen, Rostislav Zacharov či Michail Lavrovskij. K nejznámějším baletům patřila Bachčisarajská fontána (Бахчисарайский фонтан, 1934), 18
ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13 15
Kavkazský zajatec (Кавказский пленник, 1938), Romeo a Julie (Ромео и Джульетта, 1940), Měděný jezdec (Медный всадник, 1949) či Popelka (1949). V oblasti choreografických dramat působili takoví skladatelé, jako byl například Boris Asafjev, Rejngold Glier či Aram Chačaturjan. Ve 30. a 40. letech 20. století vznikala nová divadla, a to nejen v Moskvě a Petrohradě, ale i v Permu, Saratově či v hlavních městech sovětských republik. Bylo založeno i slavné Moskevské akademické hudební divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka (Музыкальный театр имени К. С. Станиславского и В. И. Немировича-Данченко). V roce 1956 se uskutečnilo první zahraniční turné souboru Velkého divadla v Londýně, které mělo obrovský úspěch, avšak zároveň poukázalo na to, jak sovětská choreografie zaostává za západoevropskou. Situace se zlepšila až v roce 1969, kdy choreograf Leonid Jakobson založil soubor Choreografické miniatury (Хореографические миниатюры), který vrátil klasickému tanci jeho přední postavení, obohatil ho o akrobatické prvky, obnovil zapomenuté žánry jednoaktových a symfonických baletů a celkově rozšířil jejich tematiku.19 Legendární baletní mistr a choreograf Igor Mojsejev založil v Moskvě v roce 1966 Státní choreografický a koncertní soubor Mladý balet (Молодой балет, od roku 1971 Klasický balet - Классический балет) - první choreografický koncertní soubor v SSSR. O desetiletí později, v roce 1977 Vladimir Vasiljev se svou ženou Natalií Kasatkinou stáli u vzniku souboru Moskevského klasického baletu (Московский классический балет). Hlavním představitelem nové vlny se stal Jurij Grigorovič, mistr taneční metafory v dějovém baletu. Velké divadlo od jeho příchodu v roce 1964 zažilo velký rozmach, jehož vrcholem byla díla Louskáček (Щелкунчик, 1966) a Spartak (1968). Grigorovič také uvedl balety Ivan Hrozný (Иван Грозный, 1975), Romeo a Julie (1979) a v nových redakcích Labutí jezero (1968) a Spící krasavici (1963, 1973). Jeho díla proslavila známé taneční dvojice Natalii Bessmertnovou a Leonida Lavrovského či Jekatěrinu Maximovou a Vladimira Vasiljeva, byl objeven výjimečný talent Marise Liepy, Natalie Sorokiny a Niny Timofejevy. Nejvíce však mezi nastupující generací zazářila Maja Plisecká, která se stala hlavní hvězdou Velkého divadla a spojila s ním celý svůj život, nejprve jako primabalerína, později i jako choreografka. Rozpad Sovětského svazu a následná ekonomická krize způsobily ruským baletním souborům, které byly dosud financovány státem, velké těžkosti. Mnozí umělci emigrovali a 19
ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13 16
začali působit v USA, Anglii, Německu a dalších zemích západní Evropy. Soubor Velkého divadla si začal uvědomovat, nakolik jeho choreografie zaostávají za západní Evropou, umělecká úroveň absolventů baletní školy však zůstala zachována. Po roce 1991 začal balet Velkého divadla zařazovat do svého repertoáru díla západních choreografů - mezi jinými i balety Sylfida (Сильфида, 1994), Piková dáma (Пиковая дама, 1998), Chrám Matky Boží v Paříži (Собор Парижской богоматери, 2003). Populárními se staly i rekonstrukce slavných děl, jako byly balety Labutí jezero nebo Louskáček.20 Vznikly nezávislé soukromé baletní soubory a školy různých směrů - Taneční divadlo (Театр танца) pod vedením Alexeje Faděječeva, Carský balet (Имперский балет) Gediminase Tarandy či celá řada postmoderních tanečních divadel. K nim patří i plně autorské Permské divadlo Jevgenije Panfilova (Пермский театр Е. Панфилова). Ten vytvořil nový osobitý taneční styl, který v sobě spojuje klasický i moderní tanec, jazz a folklór. Po jeho smrti v roce 2002 byl Panfilov nazván druhým Ďagilevem a choreografem 21. století. V Moskvě vznikl v roce 1990 soubor pod názvem Skupina výrazové plastiky (Класс экспрессивной плсатики) pod vedením Gennadije Abramova, o rok později Taneční divadlo Alexandra Kukina (Театр танца А. Кукина), v roce 1999 skupina Nota bene (Нота бене) Vladimira Archipova. Jedním z nejintelektuálnějších tanečních souborů v Rusku se pak stala moskevská skupina PO.V.S.Tanze Dance Company (ПО.В.С.Танцы - Почти Внутренне-Свободные Танцы), která byla založena v roce 1997 jako experimentální projekt v oblasti taneční performance a improvizace21. V dnešní době většina tanečních souborů velkých divadel zahrnuje do svého repertoáru díla klasiků 19. století (Labutí jezero, Spící krasavice, Giselle, Sylfida), nejslavnější balety mistrů 20. století (Michail Fokin, George Balanchine, Jerome Robbins, Antony Tudor, Frederick Ashton) či díla choreografů nové generace (William Forsythe, Nacho Duato, James Kudelka). Za posledních padesát let se také objevilo mnoho baletních soutěží, ve kterých nejprestižnější světové organizace hledají nové talentované tanečníky a choreografy. V Moskvě je to například Moskevská mezinárodní baletní soutěž (Московский международный конкурс балета), Benois de la Danse (Бенуа де ла данс), Grand Pas (Гранд Па) či EDF - Euro Dance Festival (Европейский фестиваль современного танца).22
20
ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13 21 ТАНЦЕВАЛЬНАЯ КОМПАНИЯ П.О.ВС.ТАНЦЫ. Povstanze.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://povstanze.ru/index/0-13 22 ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13 17
4 Současné baletní scény v Moskvě V současném baletním repertoáru moskevských divadel najdeme jak klasická, tak moderní díla. Na výběr je z mnoha představení různých uměleckých směrů. Některá divadla zachovávají tradice starého klasického tance, jiná se naopak pyšní svým novátorstvím. Nejvíce souborů se však snaží vytvořit nový repertoár na základě starých principů, sloučit tradice s pokrokem. Velkým úkolem choreografů je pochopení vnitřního světa dnešního člověka. Je potřeba přizpůsobovat starší představení současnému náročnému divákovi, objevují se nové formy tradičních pohádkových přestavení, nová nastudování děl ruské i zahraniční klasické literatury. Hlavními rysy současného moskevského baletu jsou bohatství stylů, individualita, žánrová různorodost.
4.1 Velké divadlo (Большой театр) Moskevské Velké divadlo je bezesporu nejslavnějším divadlem v Rusku. Svou jedinečnou atmosférou a bohatou historií láká návštěvníky z celého světa. Sami Rusové mu neřeknou jinak než „Bolšoj“. Velké divadlo významně ovlivnilo formování národních tradic operního a baletního umění v Rusku. Jeho tvorba vždy reprezentovala vrcholnou školu ruského klasického baletu a opery díky nejvýznamnějším osobnostem ruského divadelního, tanečního a hudebního umění. Repertoár Velkého divadla zahrnuje řadu slavných ruských i zahraničních děl a jeho soubor patří k nejlepším a nejstarším v zemi. Neoklasicistní budova Velkého divadla z 19. století prošla několika velkými rekonstrukcemi a dnes patří k nejkrásnějším divadelním budovám na světě. 4.1.1 Historie Za den založení divadla je považován 28. březen roku 1776, kdy carevna Kateřina II. podepsala knížeti Petru Urusovovi povolení provozovat v Moskvě představení, bály a jiné zábavy, a to na dobu deseti let. Na zakládání prvního souboru měla velký podíl Moskevská univerzita a gymnázia k ní přidružená. Byly založeny Divadelní lekce při Moskevském sirotčinci (Московский воспитательный дом), ze kterých vycházeli noví umělci operního a divadelního souboru Velkého divadla. První budova byla postavena za méně než půl roku v Petrovské ulici a odtud také dostala svůj název - Petrovské divadlo (Петровский театр). Repertoár Petrovského divadla se skládal především z ruských a italských komických oper a baletů. V roce 1805 budova Petrovského divadla shořela při 18
obrovském požáru a soubor musel dále vystupovat na soukromých divadelních scénách (od roku 1808 na scéně nového Arbatského divadla - Арбатский театр). V roce 1806 divadlo získalo status carského divadla a přešlo pod vedení Direktoria carských divadel. V tomtéž roce se škola při Petrovském divadle změnila na Carskou moskevskou divadelní školu (Императорское московское театральное училище), která připravovala nové operní, baletní, divadelní a hudební umělce. Roku 1819 byl vyhlášen konkurz na projekt nové budovy divadla a o rok později začala stavba podle návrhu ruského architekta s italskými kořeny Osipa Bové. Nové divadlo se mělo stát centrem urbanistické kompozice nově vznikajícího Divadelního náměstí (Театральная площадь). 6. ledna 1825 bylo slavnostně otevřeno nové Petrovské divadlo, které svou velikostí předčilo i petrohradské Velké kamenné divadlo (Большой каменный театр). Do jeho hlediště se vešlo přes dva tisíce diváků. A právě snad díky své velikosti dostalo divadlo název Velké Petrovské (Большой Петровский театр). Druhá verze původu názvu divadla je taková, že opera a balet byly v době jeho založení považovány za „velké“ žánry, umělecky nadřazené činohře. Velké Petrovské divadlo však potkal stejný osud jako jeho předchůdce. 11. května 1853 zde vypukl požár, který trval tři dny a zničil, co mohl. Z divadla zůstaly pouze holé stěny. Konkurz na obnovu divadla tentokrát vyhrál profesor petrohradské Umělecké akademie a hlavní architekt carských divadel Albert Cavos. Rekonstrukce začala v roce 1855 a už o rok později bylo divadlo otevřeno pro veřejnost. Cavos věnoval velkou pozornost převážně hledišti a scénické části. Ve druhé polovině 19. století tak bylo Velké divadlo považováno za jedno z divadel s nejlepší akustikou na světě. Jeho šestipatrové hlediště dokázalo pojmout téměř 2 300 diváků. Poslední představení Carského Velkého divadla (Императорский Большой театр) se uskutečnilo 28. února 1917 a již 13. března téhož roku se otevřelo Státní Velké divadlo (Государственный Большой театр), od roku 1919 pak Státní akademické Velké divadlo (Государственный академический Большой театр - ГАБТ). Od roku 1922 zde probíhaly sjezdy Sovětů, zasedání Všeruského ústředního výkonného výboru či kongresy Komunistické internacionály. Z jeho scény byl vyhlášen i vznik Sovětského svazu. V dubnu roku 1941 bylo Velké divadlo uzavřeno z důvodu nezbytné generální rekonstrukce. Dva měsíce na to Rusko vstoupilo do druhé světové války. Část souboru byla evakuována do Kujbyševa, část zůstala v Moskvě a pokračovala v divadelní činnosti. V říjnu téhož roku byla na divadlo svržena německá bomba. Nehledě na válku a velkou zimu, restaurační práce začaly už v roce 1942 a rok nato divadlo obnovilo svoji činnost.
19
Další restaurační práce se uskutečnily u příležitosti 200. výročí založení divadla v roce 1975. Hlavní problémy (zchátralé základy a nedostatek vnitřního prostoru) přesto vyřešeny nebyly. Aby divadelní soubor nemusel přerušovat svou činnost v době plánovaných rozsáhlých rekonstrukcí, bylo rozhodnuto, že bude postavena jeho „pobočka“. Moderní budova Nové scény (Новая сцена) byla slavnostně otevřena v roce 2002 a o tři roky později bylo Velké divadlo zcela uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce.23 4.1.2 Rekonstrukce 2005 - 2011 Generální rekonstrukce Velkého divadla v letech 2005 - 2011 byla projektem světové úrovně. Podle odhadů bylo před jejím začátkem 50 - 70 % budovy zničeno. V poslední sezóně 2004/2005 muselo publikum využívat pouze zadní a boční vchody, nesmělo se vstupovat ani na divadelní galerie. Celkový stav divadla tehdy podle odborníků dávno překročil hranici, kdy bylo bezpečné do něj vstoupit. Budova byla uzavřena 2. července 2005. Po důkladných přípravných studiích a zkoumáních byla na podzim roku 2009 zahájena rekonstrukce vnější i vnitřní části divadla za využití autentických dobových technologií. Velký důraz byl kladen na zachování historické podoby neoklasicistní budovy. Vnitřnímu prostoru divadla byl navrácen vzhled z doby před Sovětským svazem, místo komunistických symbolů se objevily symboly carské z doby vlády cara Mikuláše II., kdy Velké divadlo zažívalo svou „zlatou éru“. Hlediště získalo podobu, jakou mu navrhl Albert Cavos a vejde se do něj 1 700 diváků. Zrekonstruována byla i scénická část a prostor pro orchestr, který nyní pojme až 130 hudebníků, což umožňuje nastudování například i velkých děl Richarda Wagnera. Celkový prostor divadla byl více než zdvojnásoben (z původních 30 tisíc m2 na 72 tisíc m2) a lze do něj vstoupit téměř ze stanice metra, která je vzdálená pouhých sedmdesát metrů. Byl prohlouben podzemní prostor, ve kterém, mimo jiné, vznikl koncertní sál, jež se nachází přímo pod Divadelním náměstím. Pod střechou vznikly zkušebny o stejné rozloze, jakou má hlavní scéna. Divadlo má tak dostatek prostoru na to, aby zde mohlo být nastudováno několik premiér současně. Hlavní scéna se nyní skládá ze
23
ИСТОРИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.bolshoi.ru/about/history/ RUSKO - MOSKEVSKÁ DIVADLA. Rusko.svetadily.cz [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://rusko.svetadily.cz/clanky/Moskevska-divadla 20
sedmi jevišť, která mění svou polohu, takže scéna může být jak horizontální, tak i nakloněná či poschoďová.24 Zvláštní pozornost při rekonstrukci odborníci věnovali akustice, která byla v 70. letech 20. století kvůli stavbě metra značně narušena. Byl vytvořen speciální akustický závěs, který dokáže scénu izolovat jak od technického zázemí, tak i od vnějších ruchů. Akustické zázemí, které nyní patří k nejlepším na světě, ocenili i odborníci z organizace UNESCO. Nebyli opomenuti ani lidé s postižením. Divadlo má dnes bezbariérový přístup, sluchově postižení lidé v něm mají k dispozici poslechová zařízení, lidé se zrakovým postižením zase speciální obrazovky.25 Rekonstrukce trvala o tři roky déle a vyšla na mnohem více peněz, než bylo původně plánováno. Celkové náklady podle oficiálních údajů dosáhly téměř 21 miliard rublů (700 milionů USD), nicméně panují odhady, že jejich hodnota byla i dvakrát vyšší. Slavnostní otevření zrekonstruovaného Velkého divadla proběhlo 28. října 2011. Na večerní galakoncert dorazil ruský prezident Dmitrij Medvěděv s premiérem Vladimirem Putinem, stejně jako vedoucí představitelé států EU a SNS, či ruská politická, ekonomická a kulturní elita. V lóžích se objevili i čestní hosté, jako například bývalá primabalerína Velkého divadla Maja Plisecká či Galina Višněvskaja. Byl připraven slavnostní dvouhodinový program, který měl představit nové divadlo v celé jeho kráse. Diváci měli možnost zhlédnout ukázky z nejslavnějších oper a baletů, mezi zahraničními hosty zazářil slavný operní pěvec Plácido Domingo. Projev měl i sám prezident Medvěděv, usazený v carské lóži. Nejdražší lístky na galakoncert stály v přepočtu přes jeden milion korun. Program byl přenášen televizí nejen v Rusku, ale i v dalších 36 zemích v Evropě, Asii i Americe. Lidé měli možnost ho sledovat také na webu YouTube či přímo před Velkým divadlem, kde byl promítán na několik obřích pláten.26
24
РЕКОНСТРУКЦИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/about/reconstruction/ 25 VELKÉ DIVADLO SE PŘEDSTAVILO PREZIDENTOVI RUSKA. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/divadlo/5844-boloj-teatrq-velke-divadlose-pedstavilo-prezidentovi- ruska 26 HLAS RUSKA. Czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2011/10/28/59499083.html OPERAPLUS. Operaplus.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://operaplus.cz/prutahy-a-korupce-u-konce-moskva-otevrela-bolsoj/ BOLŠOJ TEATR PO ŠESTI LETECH V PLNÉM LESKU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/svet/evropa/6447-boloj-teatr-po-esti-letech-v-plnem-lesku ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/po-vice-nez-sesti-letech-se-znovu-verejnosti-otevirarusky-bolsoj-teatr--968419 21
4.1.3 Současný repertoár a sezóna 2011/2012 V sezóně 2011/2012 uvádí baletní soubor Velkého divadla celkem 24 představení. Mezi nimi i taková slavná díla, jako je Labutí jezero, Giselle, Spící krasavice, Louskáček, Don Quijote (Дон Кихот), Korzár (Корсар) či Plameny Paříže (Пламя Парижа).27 Těsně po slavnostním znovuotevření Velkého divadla utrpěl jeho baletní soubor značnou ztrátu, a to vinou odchodu primabaleríny Natalie Osipové a sólisty Ivana Vasiljeva. Oba tanečníci přijali angažmá v petrohradském Michajlovském divadle (Михайловский театр), údajně kvůli tomu, že se nemohli v představeních Velkého divadla dostatečně realizovat. Hlavním důvodem byl ale nejspíš mnohem vyšší plat, který jim ředitel Michajlovského divadla nabídl, a také možnost hostovat v jiných divadlech. Tu ve Velkém divadle údajně neměli, jellikož se dozvídali o termínech představení pouze s měsíčním předstihem, a tudíž si nemohli domluvit hostování jinde.28 Příjemnou novinkou je angažmá amerického tanečníka Davida Hallberga, který získal v roce 2011 prestižní ocenění Benois de la Danse za roli Alberta v baletu Giselle. Je to historicky vůbec první zahraniční tanečník angažovaný v baletním souboru Velkého divadla.29 Na scénách Velkého divadla pravidelně hostuje mnoho zahraničních baletních souborů. V sezóně 2011/2012 je to například Španělský národní balet s představeními Dualita (Двойственность) a Legenda (Легенда), baletní soubor milánského divadla La Scala s představením Sen noci svatojánské (Сон в летнюю ночь) či Petrohradské státní akademické divadlo baletu Borise Eifmana (Санкт-Петербургский государственный академический театр балета под руководством Бориса Эйфмана).30 Sám balet Velkého divadla také každoročně jezdí na mnoho turné, a to doslova po celém světě. Kromě zemí Evropy je to například Čína (Hongkong), Japonsko (Tokio), USA (Washington), Mexiko, Spojené arabské emiráty (Abú Dabí), Kypr, Jižní Korea či Arménie (Jerevan). V této sezóně se soubor chystá do Francie (Pařížská národní opera), Švýcarska (Lausanne) a Japonska (Tokio).31
27
РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/ 28 SKANDÁL V MOSKVĚ: BOLŠOJ PŘIŠEL O VELKÉ HVĚZDY. Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/skandal-v-moskve-bolsoj-prisel-o-baletni-hvezdy-f52/ln_kultura.asp?c=A111115_112329_ln_kultura_btt 29 BOLŠOJ TEATR PŘIZVAL AMERIČANA JAKO SÓLISTU BALETU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/aktualne-z-kultury/5861-boloj-teatr-pizval-ameriana-jako-solistu-baletu 30 РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/#tour2 31 РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/#tour1 22
Balet Velkého divadla je skupinou těch nejlepších ruských tanečníků a choreografů. V jeho čele stojí umělecký ředitel Sergej Filin, který úzce spolupracuje s vedoucím baletního souboru Ruslanem Proninem (oba mají ještě své zástupce). Hlavním baletním mistrem souboru je Jurij Grigorovič, kterému pomáhá dalších dvacet jedna baletních mistrů - korepetitorů. Tanečníky do každého představení vybírá pět režisérů, zatímco čtyři další režírují samotná představení. Soubor má k dispozici i pět vlastních masérů. Samotným tanečníkům souboru vévodí jedenáct primabalerín a osm protagonistů hlavních rolí. Dále má soubor čtyři vedoucí sólistky, tři vedoucí sólisty, sedm prvních sólistek a osm prvních sólistů, osmdesát pět baletních umělkyň a šedesát dva baletních umělců.32 4.1.4 Ceny lístků Získat lístek (nejen) na baletní představení do největšího a nejslavnějšího ruského divadla je dnes téměř nadlidský výkon. Pokud chce člověk uspět, musí vyplnit objednávku na oficiálních internetových stránkách Velkého divadla (nesmí však žádat více než dva lístky), a to ještě před tím, než se lístky na dané představení objeví v předprodeji, což bývá nejméně tři měsíce předem. A ani potom nemá jistotu, že se mu je podaří získat, jelikož množství takto přijímaných objednávek je omezeno. Lístky, které zbudou po předprodeji, je poté možné koupit u pokladny v některém z moskevských divadel či na internetu u ostatních prodejců. Jinou šanci na získání lístku mají lidé, kteří spadají do některé ze slevových kategorií a jsou před ostatními upřednostňováni. Do těchto kategorií patří například lidé s titulem Hrdina Sovětského svazu, Hrdina Ruska či Hrdina socialistické práce; nositelé řádu Slávy; účastníci Velké vlastenecké války; účastníci bojových akcí v Afghánistánu; lidé, kteří utrpěli v důsledku Černobylské katastrofy; členové rodin s mnoha dětmi; obyvatelé obleženého Leningradu; občané, kteří byli nezákonně pronásledováni, či bývalí neplnoletí vězni z koncentračních táborů. Lidé, kteří spadají do těchto kategorií, mohou získat lístky za 50 nebo 100 rublů. Od 1. května roku 2005 existuje program „Velké divadlo studentům“ («Большой - студентам»). Studenti, kteří navštěvují denní studium na některé z vysokých škol, si mohou koupit lístek za 100 rublů. Lístky pro slevové kategorie a pro studenty jsou prodávány vždy půl hodiny před daným představením. V sezóně 2011/2012 je pro tyto účely určeno vždy 518 lístků z každého představení.33 32
БАЛЕТНАЯ ТРУППА БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/persons/ballet/# 33 ПОКУПКА БИЛЕТА В БОЛЬШОЙ ТЕАТР. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/buying/ 23
Pro obyčejné „smrtelníky“ stojí lístek na večerní baletní představení do přízemí 9 000 rublů (téměř 5 600 Kč), do amfiteátru 4 500 rublů (2 900 Kč), na první balkon 2 000 - 4 000 rublů (1 280 - 2 560 Kč). Přičemž lístky na balet jsou až třikrát dražší než ty na operu. Na lístku je vždy uvedeno jméno a číslo pasu jeho vlastníka, takže člověk nemá možnost postoupit svůj lístek někomu jinému v případě, že se na představení nemůže dostavit, a nemá možnost ani lístek vrátit.34 4.1.5 Pravidla chování a etiketa Na internetových stránkách Velkého divadla je i několik pravidel, jak se při jeho návštěvě chovat. Večerní róby a smokingy nejsou nutné, nicméně „neměly by být překročeny určité hranice - v kraťasech Vás do sálu opravdu nepustíme“35. Diváci před vstupem do sálu musí projít detektorem kovů, všude jsou nainstalovány bezpečnostní kamery a v sálech i ve foyer je ochranka. Člověk u sebe nesmí mít žádný ostrý předmět. Je zakázáno i pořizování jakýchkoli zvukových či vizuálních materiálů a lidé s fotoaparátem či videokamerou taktéž nebudou do sálu vpuštěni. Pokud by chtěl divák darovat umělcům květiny, musí jim je poslat do zákulisí ještě před představením, do sálu je vzít nesmí. Děti mají do Velkého divadla přístup od pěti let, a to na ranní představení, na večerní potom až od deseti let. Diváci by si měli také udělat dost času na to, aby se do divadla dostali včas, jelikož po třetím zvonění je vstup do sálu zcela uzavřen.36
4.2 Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka (Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко) 4.2.1 Historie Moskevské akademické hudební divadlo K. S. Stanislavského a V. I. NěmirovičeDančenka
(Московский
академический
музыкальный
театр
имени
К.
С.
Станиславского и В. И. Немировича-Данченко) vzniklo v roce 1922 a spojilo v sobě
34
БИЛЕТЫ НА БАЛЕТ В БОЛЬШОМ ТЕАТРЕ. Tobook.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tobook.ru/the/bolshoj_teatr_novaja_stsena/ 35 ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/sbory/ 36 ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/sbory/ 24
operní divadla dvou legendárních reformátorů scénického umění - Konstantina Sergejeviče Stanislavského a Vladimíra Ivanoviče Němiroviče-Dančenka. Těm nevyhovovala tehdejší podoba opery jako „koncertu v kostýmech“. Chtěli, aby byla operní představení živá a podobala se dramatům. V roce 1939 byl do divadla začleněn baletní soubor Viktoriny Krieger, který dostal název Moskevský umělecký balet (Московский художественный балет). Divadlo, na rozdíl od většiny ostatních tehdejších carských divadel, zvolilo demokratickou cestu a bylo velmi oblíbené u moskevské inteligence a studentů. V roce 2006 byla dokončena generální rekonstrukce historické budovy divadla.37 4.2.2 Současnost V posledních letech patří operní i baletní představení Hudebního divadla Stanislavského a Dančenka k významným kulturním událostem v Moskvě. Zvláštní pozornost patří například baletům Racek (Чайка), Kamenný kvítek (Каменный цветок) v režii Jurije Grigoroviče, Neapol (Неаполь) či balet Na Floresta (На Флореста) - ruská premiéra španělského choreografa Nacha Duato. Všechna tato představení jsou vysoce ceněna jak domácí, tak i zahraniční kritikou a získala mnoho prestižních ocenění. Baletní soubor vede v současné době národní umělec Igor Zelenskij. Operní i baletní soubor často hostují v mnoha zemích světa, například v USA, Itálii, Japonsku, Velké Británii a dalších. Divadlo je také organizátorem mnoha mezinárodních festivalů moderní choreografie, včetně největšího ruského festivalu DanceInversion38, kterého se v roce 2011 zúčastnily i baletní soubory ze Španělska, Itálie, Polska či Holandska. V sezóně 2011/2012 uvádí divadlo premiéry baletů Sylfida a Coppélie či znovunastudování úspěšného baletu Don Quijote. Ze zahraničních souborů divadlo přivítá Hamburský balet s představením Třetí symfonie Gustava Mahlera (Третья симфония Густава Малера) či soubor Universal Ballet z Jižní Koreje.39 Lístek na představení do přízemí stojí okolo 1 200 rublů (770 Kč).40
37
ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/history 38 ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/history 39 ПЛАНЫ НА СЕЗОН. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/plannig.html 40 БИЛЕТЫ В ТЕАТРЫ МОСКВЫ. Vashbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.vashbilet.ru/announces/23 25
4.3 Divadlo Ruský balet (Русский балет) Být dnes tanečníkem Ruského baletu je v uměleckém světě jakási značka kvality. Státní divadlo Moskevské oblasti Ruský balet (Московскй областной государственный театр «Русский балет» - МОГТ) pod vedením Vjačeslava Gordějeva uvádí díla klasiků i současných choreografů. Soubor v současné době čítá přes sto tanečníků nejen z moskevských, ale i petrohradských a permských baletních škol či škol v Ufě a Novosibirsku. Mnozí z nich jsou držiteli cen z mezinárodních baletních soutěží. Soubor každoročně jezdí doslova po celém světě - kromě zemí, jako je USA, Mexiko, západní Evropa či Austrálie, nechybí ani takové exotické destinace, jako je Indie, Nepál, Indonésie či státy v Perském zálivu. Baletní soubor Ruského baletu byl označen titulem „Nejlepší baletní kolektiv v Evropě“, který mu udělila Evropská asociace uměleckých manažerů (Ассоциация европейских импресарио). Několik měst ve Francii, USA a Mexiku jmenovalo členy souboru svými čestnými obyvateli.41 V sezóně 2011/2012 uvádí divadlo ve svém repertoáru balety Labutí jezero, Don Quijote, Popelka, Giselle, Louskáček, Šeherezáda (Шехерезада) a Čipolino (Чиполлино). Plánuje také turné po západní Evropě a zájezd do Číny. V listopadu roku 2011 oslavil soubor třicet let od svého založení.42 Lístky na představení Ruského baletu stojí okolo 2 800 rublů (1 790 Kč).43
4.4 Koruna ruského baletu (Корона русского балета) Divadlo Koruna ruského baletu bylo založeno v roce 1997 a v jeho repertoáru jsou klasické i moderní balety. Soubor pravidelně úspěšně vystupuje na domácích i zahraničních scénách a pořádá různé dobročinné akce pro dětské domovy. Kromě mnoha zemí Evropy jezdí i do Afriky (Maroko, JAR, Keňa, Tanzánie, Zambie, Botswana), Asie (Čína, Japonsko, Indie, Kazachstán, Vietnam, Izrael, Srí Lanka) a Ameriky (Salvádor, Guatemala, Kostarika, Mexiko, USA, Kanada). Divadlo spolupracuje s předními umělci významných divadel, jako je moskevské Velké divadlo, Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka, petrohradské Mariinské divadlo a mnoho dalších. V roce 2010 byl
41
ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/oteatre.html 42 ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/afisha.html 43 БИЛЕТЫ НА ТЕАТР „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Bileter.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.bileter.ru/order.phtml?JS=?T&mycod=order&myactex=165724&lang=2 26
pod záštitou divadla uspořádán celoruský baletní festival Souhvězdí RUSKO (Созвездие RUSSIA). Soubor má nyní ve svém repertoáru 23 baletů a v sezóně 2011/2012, kromě účinkování na domácí scéně, navštíví i divadla v Řecku, Irsku, Itálii, Španělsku, Francii a Číně.44 Lístky lze pořídit za 1 200 - 1 800 rublů (770 - 1 150 Kč).45
4.5 Balet Moskva (Балет Москва) Experimentální divadlo Balet Moskva v sobě spojuje klasický balet s contemporary dance (současný tanec), čímž vytváří nový originální styl. Divadlo bylo založeno v roce 1989 Nikolajem Basinem a od té doby zde bylo nastudováno téměř 60 představení. Soubor byl několikrát nominován na cenu Zlatá maska (Золотая маска) a jednou jí také získal, a to za balet Svěcení jara (Весна священная). Nikolaj Basin jako umělecký ředitel souboru často zve domácí i zahraniční choreografy, kteří mají různé názory na ztvárnění baletních představení, aby dosáhl co největší různorodosti. Díky němu byl také v roce 1999 založen moskevský Mezinárodní festival současného tance „Moskevská rampa“ (Международный фестиваль современного танца «Рампа Москвы»), pod jeho záštitou se pořádají i další festivaly klasického i současného tance pro děti a mládež.46 Hlavním cílem Baletu Moskva je neustále se rozvíjet, experimentovat a udivovat. Divadlo má ve svém repertoáru jak klasická baletní představení, tak moderní tanec. V některých představeních vystupují obě skupiny - skupina klasického tance i Contemporary Dance Group. V klasickém repertoáru se každým rokem objevují nové premiéry. Ke stálicím patří Labutí jezero, Spící krasavice, Louskáček, Don Quijote, Giselle či Valpuržina noc (Вальпургиева ночь). Nechybí ani balety pro malé publikum, ze kterých jsou nejoblíbenější Zlatý klíček (Золотой ключик), Spící krasavice, Louskáček nebo Čipolino.47 Lístek na představení Baletu Moskva můžete pořídit od 300 rublů (190 Kč).48
44
О ТЕАТРЕ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=77 ГАСТРОЛИ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=402 45 ТЕАТРАЛЬНОЕ АГЕНТСТВО BILETEXPRESS.RU. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/124/16899.html 46 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/ 47 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/balet-moskva/ 48 КУПИТЬ БИЛЕТЫ ОНЛАЙН. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/tickets/ 27
4.6 Nový balet (Новый балет) Moskevské hudební divadlo plastického baletu Nový balet (Московский музыкальный театр пластического балета «Новый Балет») bylo založeno v roce 1989 zasloužilými umělci Aidou Černovou (umělecký šéf divadla) a Sergejem Staruchinem (hlavní baletní mistr). Jeho umělecké zaměření je originální a různorodé - představení v sobě spojují prvky klasického i současného baletu, pantomimy, scénického tance a plastické improvizace. Tento nový směr pojmenovali Černova se Staruchinem jako „plastický balet“. Soubor má ve svém repertoáru plastické a avantgardní dramatické balety na hudbu Skrjabina, Vivaldiho, Bacha, Mozarta či Handela. Divadlo jezdí na turné do mnoha zemí, mimo těch evropských i do Egypta, Tunisu, Laosu či Burkiny Faso. Soubor několikrát zavítal i do České republiky.49 Ceny za lístky na plastické balety se pohybují okolo 400 rublů (260 Kč).50
4.7 Národní ruský balet Obrození (Национальный русский балет «Возрождение») Baletní soubor Obrození byl založen v roce 1998 za velké iniciativy slavné baletky Maji Plisecké. Spojuje v sobě prvky klasického i moderního baletu a ve svých představeních experimentuje s technikami nejen v tanci a hudbě, ale i s nejnovějšími technologiemi, co se týče světel, dekorací či kostýmů.51 Novým a originálním způsobem tak soubor ztvárňuje balety Popelka, Louskáček, Rasputin (Распутин), Spící krasavice, Poslední ruské tango v Paříži (Последнее русское танго в Париже), Svěcení jara či Jesenin (Есенин).52 Od roku 1999 soubor vystupuje na všech významných moskevských scénách - Velké divadlo, Státní Kremelský palác (Государственный Кремлевский Дворец), Státní centrální koncertní sál „Rusko“ (Государственный центральный концертный зал «Россия»), Dům Sovětů (Дом Приёмов Совета Федерации России), Rudé náměstí (Красная площадь) a mnoho dalších. Balet Obrození je často zván, aby vystoupil i na důležitých státních akcích, taktéž je držitelem několika státních ocenění za
49
О ТЕАТРЕ „НОВЫЙ БАЛЕТ“. New-ballet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.new-ballet.ru/theatre/mmtnb_ru.htm 50 ЭЛЕКТРОННЫЙ БИЛЕТ - ТЕАТР НОВЫЙ БАЛЕТ. Bigbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://bigbilet.ru/ticket-client/?owner=A88F2473BDA93D61E040115529B0081A 51 ГЛАВНАЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=1 52 ВОЗРОЖДЕНИЕ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=2 28
přínos pro umění. Soubor vystupuje ve městech Ruské federace a států SNS, jezdí na turné po evropských zemích, ale i do Číny, Indie, USA či Izraele.53 Lístky na představení baletu Obrození stojí 300 - 700 rublů (190 - 450 Kč).54
4.8 Divadlo klasického baletu (Театр классического балета) Baletní
soubor
Státního
akademického
divadla
klasického
baletu
(Государственный Академический Театр Классического Балета) byl založen v roce 1966. Od roku 1977 je uměleckým ředitelem divadla Vladimir Vasiljev, hlavním baletním mistrem se stala Natalia Kasatkina. Ti společně vytvořili jediné autorské baletní divadlo v Moskvě. Kromě 23 baletů v Divadle klasického baletu také Kasatkina s Vasiljevem vytvořili tři balety pro moskevské Velké divadlo a dva pro Mariinské divadlo v Petrohradě. Jejich balet Stvoření světa (Сотворение мира) byl hrán ve více než šedesáti divadlech po celém světě. Umělecké zaměření divadla vystihuje jeho slogan „Všechny žánry, kromě nudného!“ («Все жанры, кроме скучного!»). Soubor má ve svém repertoáru všechny balety P. I. Čajkovského, Popelku a Romea a Julii Sergeje Prokofjeva, Svěcení jara Igora Stravinského, Spartaka Arama Chačaturjana a další (celkem přes třicet klasických i moderních baletů). Divadlo klasického baletu jezdí na turné do více než třiceti zemí po celém světě. Pod vedením Kasatkiny a Vasiljeva bylo v divadle „vychováno“ mnoho současných světových baletních hvězd.55 Pokud mají milovníci baletu zájem zajít na některé představení Divadla klasického baletu, za lístek zaplatí od 300 do 3 000 rublů (190 - 1 910 Kč).56
4.9 Kremelský balet (Кремлёвский балет) Divadlo Kremelský balet vzniklo na počátku 90. let 20. století v budově Kremelského paláce sjezdů (Кремлёвский дворец съездов) za velkého přispění národního umělce Andreje Petrova. Za dvacet let své existence se soubor dokázal začlenit mezi nejvýznamnější moskevské balety. Dlouhou dobu byla jeho představení doprovázena
53
ИСТОРИЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=13&Itemid=18 54 ТЕАТР НАЦИОНАЛЬНЫЙ РУССКИЙ БАЛЕТ «ВОЗРОЖДЕНИЕ». Dkzelenograd.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://dkzelenograd.ru/index.php?id=257 55 ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - О ТЕАТРЕ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/about/ 56 ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - БИЛЕТЫ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/tickets/ 29
Ruským prezidentským orchestrem (Президентский оркестр Российской Федерации), nyní divadlo
spolupracuje
se Symfonickým orchestrem
S.
V. Rachmaninova
(Симфонический оркестр имени С. В. Рахманинова). Hlavním cílem Kremelského baletu je zachování a popularizace klasických baletních děl.57 Kromě nejznámějších baletů Čajkovského, Prokofjeva a dalších, jsou v jeho repertoáru například i balety Mackbeth (Макбет), Ruslan i Ludmila (Руслан и Людмила), Zeus (Зевс), Napoleon Bonaparte (Наполеон Бонапарт), Něvský prospekt (Невский проспект), Tom Sawyer (Том Сойер), Ivan Hrozný, Figaro (Гигаро) či Tisíc a jedna noc (Тысяча и одна ночь).58 V sezóně 2011/2012 jede soubor na turné do Spojených arabských emirátů (Abú Dabí), Běloruska (Minsk), Řecka (Athény) a Číny (Peking).59 Lístky na představení Kremelského baletu stojí od 1 500 rublů (960 Kč).60
4.10 Balet „La Classique“ (Театр балета классической хореографии «La Classiquе») Baletní soubor „La Classique“ byl založen v roce 1990. Jeho členy jsou vynikající tanečníci nejen z Moskvy, ale i z Petrohradu, Permu, Saratova, Kyjeva, Tbilisi či Oděsy. Soubor jezdí na každoroční turné po evropských zemích, navštívil ale i Nový Zéland, Čínu, Taiwan, Maroko či Egypt.61 V sezóně 2011/2012 se divadlo chystá na turné do Velké Británie, Austrálie a na Nový Zéland.62 V repertoáru divadla „La Classique“ najdeme ta nejznámější baletní představení - Louskáček, Labutí jezero, Popelka, Giselle, Don Quijote, Coppélia (Коппелия), Spící krasavice, Valpuržina noc, Romeo a Julie.63 Cena lístků na tato představení se pohybuje od 1 500 do 4 000 rublů (960 - 2 550 Kč).64
57
ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/theatre_tkb/index.htm 58 РЕПЕРТУАР ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/repertuar/index.htm 59 ГАСТРОЛИ ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/gastroli/index.htm 60 БИЛЕТЫ В ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/199/af.html#ttoopp 61 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/about.htm 62 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/gastrol.htm 63 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/repert.htm 64 ТЕАТР БАЛЕТА КЛАССИЧЕСКОЙ ХОРЕОГРАФИИ В РАМТ. Biletservis.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletservis.ru/order.php?eID=11051 30
4.11 Carský ruský balet (Имперский русский балет) Carský balet byl založen v roce 1994 slavnou ruskou balerínou Majou Pliseckou. Název baletního souboru vzdává hold starým „vládcům“, jako je právě Plisecká či vedoucí kolektivu Gediminas Taranda, zároveň také oslavuje dobu carů, kteří značně přispěli k rozvoji baletního umění v Rusku. Divadlo má ve svém repertoáru balety Romeo a Julie, Bolero (Болеро), Louskáček, Valpuržina noc, Šeherezáda, Polovecké tance (Половецкие пляски) a další.65 Carský ruský balet znají milovníci tohoto umění po celém světě, nevyjímaje ani takové státy, jako je Brazílie, Japonsko, Singapur, Libanon či Uruguay. Od roku 2002 je soubor Carského baletu organizátorem Moskevského mezinárodního baletního festivalu Grand Pas (Московский международный фестиваль балета Гранд Па), jehož prezidentem a uměleckým ředitelem je Taranda. Divadlo se angažuje i v dobročinné činnosti - v roce 2006 soubor vystoupil v Chorvatsku na podporu Ligy boje proti rakovině (Лига борьбы против рака), v roce 2008 se v Petrohradě zúčastnil akce s názvem „Obdaruj život“ («Подари жизнь»). V roce 2009 uvedl Taranda premiéru Labutího jezera na vodě spolu se synchronním plaváním v olympijském bazénu v Pekingu.66 Ceny lístků na představení Carského baletu se pohybují od 1 500 do 2 500 rublů (950 - 1 580 Kč).67
4.12 Baletní divadlo „Moskovia“ (Театр балета «Московия») Divadlo „Moskovia“ bylo založeno v roce 1990 pod záštitou ruského ministerstva kultury. Po dvanácti letech existence v něm působí 46 baletních umělců - absolventů nejlepších moskevských a petrohradských baletních škol. V jejich podání zde můžeme vidět například balety Labutí jezero, Traviata (Травиата), Karmen (Кармен) či Démon (Демон), se kterými se soubor prezentuje na nejrůznějších festivalech a světových turné.68 Lístky na představení baletu stojí 100 - 500 rublů (65 - 320 Kč).69
65
ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Bestportret.narod.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.bestportret.narod.ru/foto/balet/imperskij/irb.htm 66 ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Diatonica.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://diatonica.ru/ru/rusbalet 67 КУПИТЬ БИЛЕТЫ. Parter.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.parter.ru/ru/tickets/knz-igor-moskva-nova-opera-314721/performance.html 68 ТЕАТР БАЛЕТА „МОСКОВИЯ“. Sabitovaballet.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://sabitovaballet.com/data/main.html 69 ТЕАТР РУССКОГО БАЛЕТА МОСКОВИЯ. Timeout.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.timeout.ru/theatre/place/16149/ 31
4.13 Balet na ledě (Балет на льду) Divadlo „Balet na ledě“, jinak také „Moscow on ice“, bylo založeno v roce 1957 jako první baletní soubor svého druhu. Za dobu své existence navštívilo snad všechna ruská města, ve kterých se nachází nějaká ledová plocha. Kromě zemí Evropy jezdí divadlo představovat své „show na ledě“ také do Sýrie, Turecka, Argentiny, Indie, Kanady, Egypta, Izraele či Jižní Koreje. Už deset let soubor každoročně vystupuje v USA a ve Francii, kde si jeho balety Popelka, Spící krasavice nebo Kocour v botách (Кот в сапогах) získaly mnoho diváků.70 Lístek na ledovou show stojí od 450 do 1 200 rublů.71
70
МОСКОВСКИЙ БАЛЕТ НА ЛЬДУ ИСТОРИЯ. Moscowonice.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.moscowonice.com/history_page_Rus.html 71 ЛЕДОВОЕ ШОУ ЗАКАЗ БИЛЕТОВ. Sqshow.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sqshow.ru/index.php?item=6 32
5 Baletní školy v Moskvě 5.1 Moskevská státní choreografická akademie (Московская государственная академия хореографии) Moskevská státní choreografická akademie byla založena v roce 1763 carevnou Kateřinou II. V roce 1784 přešla pod vedení Petrovského (dnes Velkého) divadla. Studenti zde dostali nejen taneční, ale i všeobecné a náboženské vzdělání. Do všeobecného vzdělání se řadila ruská slovesnost, francouzský jazyk, aritmetika, zeměpis, dějepis a mytologie, geometrie, psaní, hra na klavír a na housle. Do tanečního bloku patřily hodiny baletu, společenských tanců, mimiky a šermu. Od roku 1890 byla akademie rozdělena na baletní a dramatickou část (v každé z ní se mohlo vzdělávat až sto studentů). Dramatická část byla v roce 1912 zrušena. V roce 1931 byla akademie přeorganizována na střední odbornou baletní školu při Velkém divadle. Byly změněny i její učební osnovy, k povinným předmětům přibyly hodiny párových a historických tanců, rytmika, tělocvik a dramatická výchova. Bylo vytvořeno i zvláštní oddělení pro vzdělávání choreografů a baletních mistrů. Povinné vzdělání trvalo sedm let a v roce 1934 k němu bylo přidáno tříleté navazující pedagogické studium (v roce 1961 zkráceno na dvouleté). Od roku 1938 už se na akademii povinně vyučovala i historie baletu, divadla a malířství, ale také fyzika, matematika a chemie. V roce 1948 byla otevřena speciální katedra lidových tanců. V roce 1967 byla akademie přestěhována do nové, větší budovy, která umožnila přijmout až 600 nových studentů. Od 70. let 20. století akademie pravidelně jezdí vystupovat do zahraničí (Itálie, Francie, Velká Británie, Španělsko, USA), soubor několikrát získal hlavní cenu pařížské Grand Prix. V roce 1987 byl při akademii založen Moskevský
státní
choreografický
institut
(Московский
государственный
хореографический институт), jehož ředitelem je hlavní baletní mistr Velkého divadla Jurij Grigorovič. Od roku 1996 má moskevská choreografická akademie tyto katedry: Katedra ženského klasického tance, Katedra mužského klasického tance, Katedra párového klasického tance, Katedra národního, scénického a historického tance, Katedra choreografie, Katedra hudebního vzdělání a
Katedra humanitních a sociálně-
ekonomických věd. Její absolventi mají možnost pokračovat v postgraduálním studiu choreografické pedagogiky. V dnešní době má akademie charakter vysoké školy, která je 33
proslavená svou dlouholetou historií a vynikajícími pedagogy i absolventy v oblasti baletního umění.72
5.2 Moskevská státní choreografická škola L. M. Lavrovského (Московское государственное хореографическое училище имени Л. М. Лавровского) Tato střední odborná škola byla založena v roce 1993 a od té doby připravuje kvalifikované specialisty v oblasti umění choreografie. Mohou do ní nastoupit děti ve věku 9 - 10 let, které úspěšně prošly tříkolovým přijímacím řízením. Délka studia je osm let, absolvent získá titul „baletní umělec“. Už od prvního roku studia děti vystupují v baletních představeních, mnoho žáků obdrželo zlaté medaile na mezinárodních baletních soutěžích. Většina absolventů získá angažmá v jednom ze slavných ruských baletních souborů.73
5.3 Soukromé baletní školy a studia Studio Ilzy Liepy (Балетная школа-студия Илзe Лиепы) je komorní škola, která poskytuje možnost výuky baletu pro děti i dospělé. Nabízí individuální přístup ke každému klientovi, kterému je zde věnována maximální pozornost.74 Taneční škola Apsara (Школа танцев «Апсара») nabízí kromě baletu i výuku moderního a jazzového tance. Mohou se do ní přihlásit zájemci od 8 do 45 let. Hlavním cílem školy je rozvíjet pohybové a tvůrčí schopnosti svých studentů vzhledem k jejich individuálním schopnostem a zkušenostem.75 V choreografickém studiu „Balet pro všechny“ (Школа классического русского балета «Балет для всех») je baletní umění vyučováno na vysoké profesionální úrovni. Mohou se do ní přihlásit lidé v jakémkoli věku, kteří chtějí balet pouze zkusit, ale i ti, kteří by rádi pokračovali ve studiu na některé z profesionálních baletních škol. Zájemci mohou tancovat ve skupině, nebo si sestavit individuální rozvrh s vlastním pedagogem. Děti mají
72
МГАХ. Balletacademy.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://balletacademy.ru/www/hisp.shtml МГХУ ИМЕНИ ЛАВРОВСКОГО. Mghu.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mghu.ru/ 74 БАЛЕТНАЯ ШКОЛА-СТУДИЯ ИЛЗЕ ЛИЕПЫ. Ilzeliepa-school.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ilzeliepa-school.ru/ 75 ШКОЛА ТАНЦЕВ АПСАРА. Apsara-dance.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.apsara-dance.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=9&Itemid=47 34 73
možnost chodit na speciální dětské kurzy založené na klasických a osvědčených principech ruské baletní školy.76 Taneční škola „Trumar Balet“ (Школа танцев «Трумар Балет») nabízí svým klientům zlepšení jejich fyzické i psychické kondice cestou klasického i moderního tance. Mohou se do ní přihlásit děti i dospělí, a to na hodiny skupinového nebo individuálního baletu či moderních tanců. Škola taktéž nabízí vypracování choreografií na přání.77 Škola klasického baletu Petra Korogodského (Школа-студия классического балета Петра Корогодского) láká na zvučné jméno svého zakladatele, který je absolventem Moskevské státní choreografické akademie. Pod jeho vedením mnoho tanečníků zvítězilo v mezinárodních baletních soutěžích a svou speciální metodiku baletu Korogodský ukáže komukoli, kdo se přihlásí do jeho studia.78 Baletní studio Todes (Школа-студия балета «Тодес») nabízí výuku baletu bez hranic. Skupina pod vedením Ally Duchové vznikla v roce 1987 a od té doby se stala známou po celém Rusku. V roce 1998 založila vlastní taneční studio, ve kterém začali učit přední baletní sólisté tanečnímu umění podle vlastních pravidel. Od té doby již vzniklo několik poboček nejen v Moskvě, ale i dalších ruských městech, takže čím dál více zájemců má možnost poznat balet v jeho nové a originální formě.79 Baletní škola Louskáček (Балетная школа «Щелкунчик») od roku 2001 připravuje talentované děti na jejich budoucí uměleckou dráhu. Mnohé z nich už při studiu vystupují ve známých moskevských divadlech. Od roku 2008 je škola členem Mezinárodní taneční rady UNESCO (Всемирный танцевальный совет ЮНЕСКО).80 Dětské baletní studio AkTer (Детская балетная студия «АкТер») vzniklo v roce 2009 pod záštitou Státního akademického divadla klasického baletu N. Kasatkiny a V. Vasiljeva. Škola připravuje děti na vystoupení na profesionálních scénách, učí je nejen klasickému, ale i lidovému tanci a také základům herectví. Kromě vlastních představení žáci vystupují i v samotném Státním akademickém divadle, například v baletech Coppélia, Louskáček, Mauglí (Маулги) či Stvoření světa. Škola se každoročně účastní mezinárodního tanečního festivalu v Turecku a jezdí na turné do Španělska.81
76
„БАЛЕТ ДЛЯ ВСЕХ“. Balet-studio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.balet-studio.ru/ ШКОЛА ТАНЦЕВ „ТРУМАР БАЛЕТ“. Trumarballet.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.trumarballet.ru/ 78 ШКОЛА-СТУДИЯ ПЕТРА КОРОГОДСКОГО. Mir-baleta.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mir-baleta.ru/about/ 79 О ШКОЛЕ. Mir-todes.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://mir-todes.ru/dance_school/about/ 80 О ШКОЛЕ. Schelkunchik.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.schelkunchik.ru/about.php 81 «АКТЕР» - ДЕТСКАЯ БАЛЕТНАЯ ШКОЛА. Akterstudio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.akterstudio.ru/ 35 77
Choreografický institut při Akademii Natalie Nesterové (Хореографическое училище Академии Натальи Нестеровой) vznikl v roce 1992. Na této střední odborné škole mohou děti od 13 let studovat klasický nebo lidový tanec. Studium klasického tance zde trvá osm let a po jeho dokončení absolvent získá státní diplom a titul „baletní umělec“. Institut má také dvě přípravná oddělení - předškolní (děti ve věku 5 - 6 let) a školní (6 - 10 let).82
82
ХОРЕОГРАФИЧЕСКОЕ УЧИЛИЩЕ НАТАЛЬИ НЕСТЕРОВОЙ. Choreo.nesterova.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://choreo.nesterova.ru/ 36
6 Moskevské baletní festivaly a soutěže Letní festival baletu (Летний фестиваль балета) každoročně uvádí ty nejznámější moskevské baletní soubory a jejich představení v doprovodu symfonického orchestru. Tento „baletní maraton“ probíhá vždy od června do září na scéně Státního akademického moskevského hudebního divadla Natalie Sats (Государственный академический московский музыкальный театр имени Наталии Сац). Uměleckým ředitelem festivalu je národní umělec Vladimir Kirillov. Letos se uskuteční již sedmý ročník této světoznámé kulturní akce.83 Festival Souhvězdí RUSKO (Созвездие RUSSIA) je pořádán pod patronátem moskevského divadla Koruna ruského baletu od roku 2010. Dává možnost dětským baletním souborům i jednotlivcům zviditelnit se jak před diváky, tak i před nejvýznamnějšími ruskými baletními mistry a řediteli (nejen) moskevských divadel, kteří mohou do budoucna ovlivnit jejich uměleckou dráhu. Festival probíhá ve třinácti ruských městech včetně Moskvy.84 V červnu roku 2012 v Moskvě
proběhne devátý ročník Moskevského
mezinárodního divadelního festivalu současného tance „Moskevská rampa“ (Московский международный театральный фестиваль современного танца «Рампа Москвы»). Festival byl poprvé uskutečněn v roce 1999 díky uměleckému řediteli divadla Balet Moskva Nikolaji Basinovi. Cílem tohoto festivalu je seznámit publikum s novými choreografickými směry, které se prosazují v Rusku i ve světě. Účastníci mají jedinečnou příležitost inspirovat se a vyměnit si zkušenosti s ostatními baletními soubory. V rámci festivalu probíhají i přednášky a diskuze o problematice a rozvoji současné choreografie či taneční lekce nejvýznamnějších ruských i zahraničních baletních umělců. Za dobu jeho existence se ho účastnily baletní soubory z Finska, Izraele, Kanady, Slovinska, Řecka, Moldávie, Španělska, Švédska, JAR a mnoha dalších zemí.85 Kromě festivalu Moskevská rampa organizuje Nikolaj Basin i soutěžní festival Planeta umění (Планета искусств), kterého se každoročně účastní mladí baletní umělci z celého Ruska. Je hodnocen nejen jejich taneční výkon, ale i kostým či spolupráce s ostatními účastníky. Letošní festival se uskuteční na konci března. Ceny budou uděleny
83
ЛЕТНИЙ ФЕСТИВАЛЬ БАЛЕТА. Summerballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.summerballet.ru/index.html 84 О ФЕСТИВАЛЕ. Balletfestival.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletfestival.ru/about/ 85 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/festival/ 37
vystoupením, která nejlépe vystihnou a ztvární letošní téma, které nese název „Japonsko a jeho kultura“.86 Pod názvem „Zlatá maska“ (Золотая маска) je po celém světě známý nejen moskevský mezinárodní divadelní festival, ale i prestižní ocenění, které se každoročně uděluje v kategoriích drama, balet, opera, současný tanec, opereta a muzikál a loutkové divadlo. Slavnostní předávání cen probíhá vždy na konci festivalu, na němž se každé jaro představují tisícům návštěvníků soubory z celého Ruska.87 18. ročník festivalu bude uskutečněn v březnu a dubnu roku 2012, slavnostní předávání cen proběhne na Hlavní scéně Velkého divadla.88 Mezinárodní soutěž baletních umělců a choreografů (Международный конкурс артистов балета и хореографов) má v Moskvě tradici již od roku 1969. Soutěž probíhá každé čtyři roky a jejím prezidentem není nikdo jiný než hlavní baletní mistr Velkého divadla Jurij Grigorovič. Zatím poslední 11. ročník, který byl věnován vynikající ruské primabaleríně Marině Semjonové, proběhl v červnu roku 2009 na Nové scéně Velkého divadla a účastnili se ho tanečníci a choreografové ze všech pěti kontinentů.89 Prestižní ocenění Benois de la Danse (Бенуа де ла Данс) byla poprvé udělena v roce 1991 na prknech Velkého divadla. Hlavním organizátorem projektu je nezisková organizace Benois Centre (Центр Бенуа), uměleckým ředitelem a předsedou poroty je Jurij Grigorovič. V porotě každý rok zasedají nejzvučnější jména světového baletního umění. V roce 1992 bylo ocenění zařazeno pod patronát UNESCO, v roce 2004 přibyl k předávání cen i festival.90
86
«ПЛАНЕТА ИСКУССТВ». Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/festival-konkurs-planeta-iskusstv/ 87 О ЗОЛОТОЙ МАСКЕ. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/about.php 88 ЗОЛОТАЯ МАСКА. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/fest.php?area=130&year=18 89 IX МЕЖДУНАРОДНЫЙ КОНКУРС АРТИСТОВ БАЛЕТА И ХОРЕОГРАФОВ. Russianballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.russianballet.ru/competition/about.htm 90 BENOIS DE LA DANSE: О ПРОЕКТЕ. Benois.theatre.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://benois.theatre.ru/about/ 38
7 Závěr Umění baletu, ač se to na první pohled možná nezdá, je velmi složité. Představení, jak ho vidíme v konečné podobě na scéně divadla, je výsledkem dlouhé a těžké práce mnoha lidí. Od prvních tónů hudby přes složitou spolupráci skladatele s režisérem, baletními mistry a choreografy, kteří musí dílo promyslet do posledního pohybu každého tanečníka, až po jeho konečnou podobu, kostýmy, dekorace a osvětlení. Každý detail je důležitý, každý tanečník má důležitou roli a nesmí být opomíjen. Současný balet prošel obrovským vývojem. Kromě klasického baletu se objevují i nové směry, které se inspirují a prolínají s nejrůznějšími tanečními styly - od folklóru přes jazz až po moderní tance. Vznikají experimentální projekty, autorská divadla, ve kterých má velký prostor fantazie a improvizace. Umělcům se dostává nejlepšího tanečního vzdělání, existuje mnoho kvalitních baletních škol, tanečníci mají možnost vystoupit na některém z mezinárodních festivalů nebo se zúčastnit některé z mnoha soutěží. Rozvíjí se i nové odvětví medicíny, které se zabývá prevencí zranění vznikajících u špičkových baletních tanečníků, což umožňuje bezpečně objevovat jejich další možnosti. Dnešní balet je odvážný a nápaditý, osvobozený od pravidel a klišé minulosti. Za dob klasického baletního umění měla choreografie stejně pevný řád jako francouzská zahrada. Tanečník věnoval veškerou pozornost tomu, aby zdokonalil techniku, řadu stanovených gest. Cílem dnešní choreografie je dokonale zaujmout diváka, kostýmem může být cokoli, co si tanečník oblékne. Není výjimkou, když vidíme v jedné scéně mistrný tanec na špičkách a v té následující uvolněný jazz. Přesto je na klasickém baletu, na mistrně provedeném tanci na špičkách, kdy se divákovi zatajuje dech, něco okouzlujícího, něco, co nikdy neomrzí. Balet, to jsou emoce, dokonale propnutá kolena, krásné kostýmy, skoky a piruety v podání křehkých baletek a mnoho dalších věcí, které přijdou na mysl při vyslovení tohoto slova. Baletní umění je blízké všem, protože všichni lidé vnímají hudbu a tanec stejně, bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti či náboženského vyznání. Díky tomu dokáže balet rozvíjet naši představivost, vyvolat silné emoce, a aniž bychom za celé představení slyšeli jediné slovo, přesně víme, co hlavní hrdinové právě prožívají, a dokážeme se do nich vcítit. Balet, to je svět lásky, romantiky, nejrůznějších vášní a hrdinských činů. A právě proto ho milujeme. Protože stejný, stejně silný pocit, který v nás zanechá balet, zažijeme málokdy.
39
8 Резюме Целью
моей
бакалаврской
работы
было
описание
проблематики
современного балетного искусства в столице Российской Федерации. Я также обратила внимание на появление и развитие балета как во всем мире в целом, так и в России в частности, особенно в Москве. Москва является одним из главных культурных центров России (наряду с Санкт-Петербургом), где находится большое количество театров, а выдающиеся артисты и артистки балета без устали оттачивают сложную технику танца. История балета не только очень интересна, но и очень важна для понимания его сегодняшнего состояния и перспектив дальнейшего развития. Большое влияние на формирование классического танца имело античное искусство. Сам балет появился во второй половине 16-ого века, в эпоху Ренессанса в Италии и во Франции. В то же время была разработана французская терминология для классического танца, которая используется до сих пор. Во второй половине 18-ого века французская и итальянская школа балета распространились по всей Европе. Самым высоким считался трагический сюжет, выраженный только жестами. Термин «классический балет» возник в 50-ых годах 19-ого века в русской литературе о театре. С тех пор Россия оказывала большое влияние на развитие балетного искусства. Однако начало классического танца в России относится к более раннему периоду. Русский балет происходит от плясок - танцев, которые являлись составной частью русских народных праздников. Они изображали бытовые события из жизни народа и эстетические принципы плясок стали основой для создания народного танцевального искусства. Благодаря Петру I, театр стал доступным для широкой общественности. В Москве и Санкт-Петербурге строились новые театры, люди узнавали о новых видах танца, а преподавание бальных танцев стало обязательным предметом в школах. Первая балетная школа была основана в Санкт-Петербурге в 1737-ом году (Собственная Ее Величества Анны I Ивановны танцевальная школа), а первая балетная труппа возникла на пять лет позже. В конце 18-ого века происходит широкое развитие культуры и театр становится одним из самых популярных развлечений. Возник целый ряд новых балетных школ и трупп, данный вид искусства получил распространение по всей стране. Русский балет стал единственным в Европе балетом, в котором артисты не 40
имели знатного происхождения, а были выходцами из обычных семей, так сказать «из народа», несомненно, привносили новые взгляды на классический танец. В дальнейшем развитии русского балета сыграла большую роль эпоха романтизма, а также творчество А. С. Пушкина. Оформилась основная черта балета главным являлось содержание, форма служила только для передачи мысли зрителям. Женский классический танец процветал благодаря «положению на пальцах», которое ввел балетмейстер Шарль Луи Дидло в начале 19-ого века. Эта поза обогатила балетную технику, открыла новые возможности в танце, что позволило женщинам исполнять главные партии наряду с мужчинами. В 1825-ом году в Москве был открыт Большой Петровский театр и центром развития русского балета стала именно столица России. В то время молодой композитор Петр Ильич Чайковский принял предложение написать музыку для нового балета, получившего название «Лебединое озеро». Премьера состоялась в 1877-ом году и все места в зрительном зале Большого театра были распроданы. Реакция на спектакль была разной, но большинство сходилось во мнении, что спектакль поставлен восхитительно. С тех пор музыке отводилось большее внимание, нежели пантомиме. Именно музыка стала основным элементом балетных спектаклей, выражала главные мысли и, таким образом, предоставила танцу новые возможности его развития. Однако к концу 19-ого века русский балет оказался в сложной ситуации. Искусство танца должно было служить самодержавию и интерес общественности к балетным спектаклям упал. Зрители нового времени требовали более демократичное и понятное искусство. Поэтому Чайковский решил сотрудничать с балетмейстером Мариусом Петипа и они вместе поставили в Большом театре новое произведение – «Спящую красавицу». Этот балет стал шедевром творчества Петипа и до сих пор является одним из лучших балетов в мире. Благодаря этому произведению, русский балет получил новые возможности для дальнейшего развития. Широкая публика и критика должны были признать, что русский балет занимает в мире искусства передовое место. В начале 20-ого века для московского балета были очень важными и плодотворными хореодрамы Александра Горского и эксперименты Михаила Фокина. Фокин ставил в Большом театре одноактные балеты, отличающиеся единством музыки, хореографии и сценографии, которые стремились к изображению конкретных мгновений. С 1909-ого года русский художественный критик и балетный импресарио Сергей Дягилев организовал ежегодные гастроли своей 41
балетной труппы в Париже. Эти гастроли получили название «Русские сезоны». В 1911-ом году Дягилев основал балетную труппу «Русский балет Дягилева», которая с большим успехом гастролировала по всей Европе и США. В 1920-ом году Большой театр получил статус академического театра и был переименован на Государственный Академический Большой Театр - ГАБТ. Горский здесь показывал балеты «Лебединое озеро» и «Жизель». С 1932-ого года единственным разрешенным художественным стилем стал социалистический реализм. Балет возвратился к многоактным пьесам и Большой театр стал главным театром в стране, воплощающим высокие идеалы. К самым популярным балетам относились
«Бахчисарайский
фонтан»,
«Кавказский
пленник»,
«Ромео
и
Джульетта», «Медный всадник» и «Золушка». В 30-ых и 40-ых годах 20-ого века появлялись новые театры, не только в Москве, но и в Санкт-Петербурге, Саратове или Перми. В Москве были, например, основаны Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко, Молодой балет Игоря Моисеева или Московский классический балет Натальи Касаткиной и Владимира Васильева. Главным представителем новой волны стал новый балетмейстер Большого театра Юрий Григорович. С его появлением в 1964-ом году Большой театр пережил значительный подъем, вершиной которого были балеты «Щелкунчик» и «Спартак». После распада Советского Союза начали возникать и независимые частные балетные труппы и школы разных направлений - Театр танца Алексея Фадеечева, Имперский балет Гедиминаса Таранды, Пермский театр Евгения Панфилова. Одной из самых интеллектуальных танцевальных групп России стали московские «ПО.В.С.Танцы» (Почти Внутренне-Свободные Танцы) - экспериментальный проект в области танцевального перформанса и импровизации. Сегодня большинство балетных трупп больших театров имеют в своем репертуаре как классические балеты 19-ого века («Лебединое озеро», «Спящая красавица», «Жизель», «Сильфида»), известные балеты мастеров 20-ого века, так и спектакли хореографов нового поколения. Появилось много конкурсов и фестивалей балетного искусства. В Москве, например, существует Московский международный конкурс балета «Бенуа де ла данс», «Гранд Па» или Европейский фестиваль современного танца. Главными чертами сегодняшнего балета являются богатство стилей, индивидуальность и жанровое разнообразие. Самым известным балетным театром Москвы и России, несомненно, является Большой театр. Своей исключительной атмосферой и богатой историей он 42
привлекает зрителей со всего мира. Большой театр оказал значительное влияние на формирование народных балетных и оперных традиций в России. Он всегда представлял лучшую школу русского балета, благодаря выдающимся лицам русского театрального, танцевального и музыкального искусства. В сезоне 2011/2012 балетная труппа Большого театра ставит 24 спектакля, в том
числе
балеты
«Лебединое
озеро»,
«Жизель»,
«Спящая
красавица»,
«Щелкунчик», «Дон Кихот», «Корсар» или «Пламя Парижа». В этом сезоне на сцене театра также гастролирует много заграничных балетных трупп, например, «Испанский национальный балет» (спектакли «Двойственность» и «Легенда»), театр «Ла Скала» из Милана (балет «Сон в летнюю ночь») или Санкт-Петербургский государственный академический театр балета под руководством Бориса Эйфмана. Балетная труппа Большого театра также ежегодно гастролирует по многим странам мира. Музыкальный театр имени К. С. Станиславского и В. И. НемировичаДанченко, основанный в 1922-ом году, называется в честь двух легендарных реформаторов сценического искусства. Оперные и балетные спектакли этого театра относятся к важным культурным событиям в Москве. Балеты «Чайка», «Каменный цветок» Юрия Григоровича, «Неаполь» или «На Флореста» пользуются высоким уважением у российских и мировых критиков. Балетная труппа ежегодно гастролирует по многим странам мира, например, по США, Италии или Японии. Театр также является организатором международных фестивалей современной хореографии, включая крупнейший русский фестиваль «DanceInversion». Театр «Русский балет» под руководством Вячеслава Гордеева представляют выдающиеся танцовщики со всех концов страны. Многие из них - лауреаты международных
балетных
конкурсов.
Ассоциация
европейских
импресарио
удостоила труппу «Русского балета», которая в 2011-ом году отметила тридцать лет со своего основания, почетным званием «Лучший балетный коллектив Европы». Театр «Корона русского балета» был создан в 1997-ом году. В его репертуаре - классические и современные балеты. Труппа ежегодно с большим успехом выступает
на
сценах
русских
и
заграничных
театров
и
организует
благотворительные акции для детских домов. Театр «Корона русского балета» сотрудничает с артистами многих известных театров, например, Большого театра, Музыкального
театра
имени
Станиславского
и
Немировича-Данченко
или
петербургского Мариинского театра. В 2010-ом году под патронатом театра был организован фестиваль балета «Созвездие RUSSIA». 43
Экспериментальный театр «Балет Москва» соединяет в себе классический балет с современным танцем и, таким образом, создает новый, оригинальный стиль. Его цели - постоянно развиваться, экспериментировать и поражать своих зрителей. Театр был основан в 1989-ом году Николаем Басиным и с тех пор на его сцене были поставлены почти шестьдесят спектаклей. Труппа «Балета Москва» была несколько раз номинирована на премию «Золотая маска» и была удостоена этой награды за балет «Весна священная». Благодаря Басину, в 1999-ом году был основан Международный фестиваль современного танца «Рампа Москвы». Московский музыкальный театр пластического балета «Новый Балет» был основан в 1989-ом году заслуженными артистами Аидой Черновой и Сергеем Старухиным. Художественное направление театра - разнообразное и оригинальное: спектакли соединяют в себе элементы классического и современного балетов, пантомимы, сценического танца и пластической импровизации. Это новое направление Чернова со Старухиным назвали «пластическим балетом». Национальный русский балет «Возрождение» был основан в 1998-ом году по инициативе известной примы-балерины Большого театра Майи Плисецкой. Его спектакли соединяют элементы классического и современного балета, труппа экспериментирует также с освещением, декорациями и костюмами. Таким образом, труппа по-новому и оригинально исполняет такие известные балеты, как «Золушка», «Щелкунчик» или «Спящая красавица». Балет «Возрождение» часто выступает на важных событиях государственного значения. Государственный Академический Театр Классического Балета был основан в 1966-ом году. Его художественным руководителем является Владимир Васильев, главный балетмейстер - Наталия Касаткина. Вместе они создали единственный авторский театр балета в Москве. Васильев с Касаткиной также создали три балета для московского Большого театра и два балета для Мариинского театра в СанктПетербурге. Их самый известный балет «Сотворение мира» был поставлен более чем на шестидесяти сценах мира. Театр «Кремлевский балет» был основан в начале 90-ых годов 20-ого века и за двадцать лет своего существования успел занять свое место в группе самых значительных балетных театров Москвы. Главной целью «Кремлевского балета» является сохранение и популяризация классических балетных произведений. Театр балета классической хореографии «La Classique» был основан в 1990-ом году. В его труппе работают выдающиеся танцовщики из Москвы, СанктПетербурга, Перми, Саратова, Киева или Одессы. В его репертуар включены самые 44
известные балеты – «Щелкунчик», «Лебединое озеро», «Золушка», «Жизель», «Спящая красавица» и многие другие. «Имперский русский балет» был основан известной прима-балериной Майей Плисецкой в 1994-ом году. Название театра отмечает старых «императоров», как, например, саму Плисецкую или Гедиминаса Таранды, руководителя коллектива «Имперского балета». Одновременно театр воздает почтение временам царей, значительно содействовавших развитию балетного искусства в России. С 2002-ого года труппа «Имперского балета» организует Московский международный фестиваль балета «Гранд Па». Театр балета «Московия» был основан в 1990-ом году под руководством министерства культуры России. Сегодня в нем работают сорок шесть артистов балета - выпускники лучших московских и петербургских балетных школ. Труппа регулярно выступает на мировых фестивалях балета с произведениями «Лебединое озеро», «Травиата», «Кармен», «Демон» и многими другими. Балет на льду «Moscow on ice» возник в 1957-ом году как первый балетный коллектив данного типа. Ледяные шоу «Золушка», «Спящая красавица» или «Кот в сапогах» расположили к себе немало зрителей в многих странах мира. Что касается московских балетных и хореографических школ, необходимо упомянуть,
прежде
всего,
две
-
Московскую
государственную
академию
хореографии (МГАХ) и Московское государственное хореографическое училище имени Л. М. Лавровского (МГХУ). МГАХ была основана в 1763-ом году царицей Екатериной II. В 1784-ом году академия перешла под руководство Петровского театра. Студенты получали не только танцевальное, но также общее и религиозное образование. С 1890-ого года академия была разделена на балетную и драматическую части. Драматическая часть была закрыта в 1912-ом году. В 1987-ом году был при академии основан Московский государственный хореографический институт, директором которого стал Юрий Григорович. В настоящее время академия является высшим учебным заведением, прославленным своей историей, также выдающимися педагогами и выпускниками. МГХУ было основано в 1993-ом году и с тех пор готовит квалифицированных специалистов в области хореографического искусства. Училище имеет статус средней школы, учеба в нем занимает восемь лет и его выпускники получают звание «артист балета». Большинство из них потом получает ангажемент в одном из известных русских балетных театров. 45
В Москве также существует много частных балетных школ и студий. Это, например, Балетная школа-студия Илзе Лиепы, Школа танцев «Апсара», Школа классического русского балета «Балет для всех», Школа танцев «Трумар балет», Школа-студия классического танца Петра Корогодского, Школа-студия балета «Тодес», Балетная школа «Щелкунчик», Детская балетная студия «АкТер» или Хореографическое училище Академии Натальи Нестеровой. К наиболее известным балетным фестивалям и конкурсам, организованным в Москве, относятся «Летний фестиваль балета», фестиваль «Созвездие RUSSIA», Московский международный театральный фестиваль современного танца «Рампа Москвы», фестиваль «Планета искусств», фестиваль и, одновременно, конкурс балета «Золотая маска», Международный конкурс артистов балета и хореографов или престижный конкурс «Бенуа де ла Данс». Русский балет за долгое время своей истории пережил много трудных периодов, много реформ и изменений, но, несмотря на то, он успел остаться на вершине в конкуренции западноевропейских (и позже американских) стран. И сегодня именно Россия связана с балетным искусством больше всех. Русские балетные труппы известны во всем мире и пользуются большим успехом у всех своих зрителей.
46
Seznam použitých zdrojů Knihy BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Přeložil Jiří Horák. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-99-9. БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974.
Internetové odkazy BENOIS DE LA DANSE: О ПРОЕКТЕ. Benois.theatre.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://benois.theatre.ru/about/ BOLŠOJ TEATR PO ŠESTI LETECH V PLNÉM LESKU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/svet/evropa/6447-boloj-teatr-po-esti-letech-v-plnem-lesku BOLŠOJ TEATR PŘIZVAL AMERIČANA JAKO SÓLISTU BALETU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/aktualne-zkultury/5861-boloj-teatr-pizval-ameriana-jako-solistu-baletu HLAS RUSKA. Czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2011/10/28/59499083.html „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/about.htm OPERAPLUS. Operaplus.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://operaplus.cz/prutahy-a-korupce-u-konce-moskva-otevrela-bolsoj/ RUSKO - MOSKEVSKÁ DIVADLA. Rusko.svetadily.cz [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://rusko.svetadily.cz/clanky/Moskevska-divadla SKANDÁL V MOSKVĚ: BOLŠOJ PŘIŠEL O VELKÉ HVĚZDY. Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/skandal-v-moskve-bolsoj-prisel-obaletni-hvezdy-f52-/ln_kultura.asp?c=A111115_112329_ln_kultura_btt
47
VELKÉ DIVADLO SE PŘEDSTAVILO PREZIDENTOVI RUSKA. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/divadlo/5844boloj-teatrq-velke-divadlo-se-pedstavilo-prezidentovi- ruska ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/po-vice-nez-sesti-letech-seznovu-verejnosti-otevira-rusky-bolsoj-teatr--968419 «АКТЕР» - ДЕТСКАЯ БАЛЕТНАЯ ШКОЛА. Akterstudio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.akterstudio.ru/ „БАЛЕТ ДЛЯ ВСЕХ“. Balet-studio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.balet-studio.ru/ БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/balet-moskva/ БАЛЕТНАЯ ТРУППА БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/persons/ballet/# БАЛЕТНАЯ ШКОЛА-СТУДИЯ ИЛЗЕ ЛИЕПЫ. Ilzeliepa-school.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ilzeliepa-school.ru/ БИЛЕТЫ В ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/199/af.html#ttoopp БИЛЕТЫ В ТЕАТРЫ МОСКВЫ. Vashbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.vashbilet.ru/announces/23 БИЛЕТЫ НА ТЕАТР „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Bileter.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.bileter.ru/order.phtml?JS=?T&mycod=order&myactex=165724&lang=2 БИЛЕТЫ НА БАЛЕТ В БОЛЬШОМ ТЕАТРЕ. Tobook.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tobook.ru/the/bolshoj_teatr_novaja_stsena/ ВОЗРОЖДЕНИЕ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=2 ГАСТРОЛИ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=402 ГАСТРОЛИ ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/gastroli/index.htm ГЛАВНАЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=1
48
ЗОЛОТАЯ МАСКА. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/fest.php?area=130&year=18 ИСТОРИЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=13&Itemid=18 ИСТОРИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.bolshoi.ru/about/history/ ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/history ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Bestportret.narod.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.bestportret.narod.ru/foto/balet/imperskij/irb.htm ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Diatonica.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://diatonica.ru/ru/rusbalet КУПИТЬ БИЛЕТЫ. Parter.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.parter.ru/ru/tickets/knz-igor-moskva-nova-opera-314721/performance.html КУПИТЬ БИЛЕТЫ ОНЛАЙН. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/tickets/ ЛЕДОВОЕ ШОУ ЗАКАЗ БИЛЕТОВ. Sqshow.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sqshow.ru/index.php?item=6 ЛЕТНИЙ ФЕСТИВАЛЬ БАЛЕТА. Summerballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.summerballet.ru/index.html МГАХ. Balletacademy.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://balletacademy.ru/www/hisp.shtml МГХУ ИМЕНИ ЛАВРОВСКОГО. Mghu.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mghu.ru/ IX МЕЖДУНАРОДНЫЙ КОНКУРС АРТИСТОВ БАЛЕТА И ХОРЕОГРАФОВ. Russianballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.russianballet.ru/competition/about.htm МОСКОВСКИЙ БАЛЕТ НА ЛЬДУ ИСТОРИЯ. Moscowonice.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.moscowonice.com/history_page_Rus.html О ЗОЛОТОЙ МАСКЕ. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/about.php О ТЕАТРЕ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=77 О ТЕАТРЕ „НОВЫЙ БАЛЕТ“. New-ballet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.new-ballet.ru/theatre/mmtnb_ru.htm 49
О ФЕСТИВАЛЕ. Balletfestival.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletfestival.ru/about/ О ШКОЛЕ. Mir-todes.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://mir-todes.ru/dance_school/about/ О ШКОЛЕ. Schelkunchik.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.schelkunchik.ru/about.php ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/oteatre.html «ПЛАНЕТА ИСКУССТВ». Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/festival-konkurs-planeta-iskusstv/ ПЛАНЫ НА СЕЗОН. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/plannig.html ПОКУПКА БИЛЕТА В БОЛЬШОЙ ТЕАТР. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/buying/ РЕКОНСТРУКЦИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/about/reconstruction/ РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/ РЕПЕРТУАР ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/repertuar/index.htm РОССИЙСКИЙ ЭТНОГРАФИЧЕСКИЙ МУЗЕЙ. Календарные народные праздники и обряды. Ethnomuseum.ru [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.ethnomuseum.ru/section62/2092/2093/4343.htm ТАНЦЕВАЛЬНАЯ КОМПАНИЯ П.О.ВС.ТАНЦЫ. Povstanze.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://povstanze.ru/index/0-13 ТЕАТР БАЛЕТА КЛАССИЧЕСКОЙ ХОРЕОГРАФИИ В РАМТ. Biletservis.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletservis.ru/order.php?eID=11051 ТЕАТР БАЛЕТА „МОСКОВИЯ“. Sabitovaballet.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://sabitovaballet.com/data/main.html ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - БИЛЕТЫ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/tickets/ ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - О ТЕАТРЕ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/about/ ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/theatre_tkb/index.htm 50
ТЕАТР НАЦИОНАЛЬНЫЙ РУССКИЙ БАЛЕТ «ВОЗРОЖДЕНИЕ». Dkzelenograd.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://dkzelenograd.ru/index.php?id=257 ТЕАТР РУССКОГО БАЛЕТА МОСКОВИЯ. Timeout.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.timeout.ru/theatre/place/16149/ ТЕАТРАЛЬНОЕ АГЕНТСТВО BILETEXPRESS.RU. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/124/16899.html ШКОЛА-СТУДИЯ ПЕТРА КОРОГОДСКОГО. Mir-baleta.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mir-baleta.ru/about/ ШКОЛА ТАНЦЕВ АПСАРА. Apsara-dance.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.apsara-dance.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=9&Itemid ШКОЛА ТАНЦЕВ „ТРУМАР БАЛЕТ“. Trumarballet.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.trumarballet.ru/ ХОРЕОГРАФИЧЕСКОЕ УЧИЛИЩЕ НАТАЛЬИ НЕСТЕРОВОЙ. Choreo.nesterova.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://choreo.nesterova.ru/ ЭЛЕКТРОННЫЙ БИЛЕТ - ТЕАТР НОВЫЙ БАЛЕТ. Bigbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://bigbilet.ru/ticket-client/?owner=A88F2473BDA93D61E040115529B0081A ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13 ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/sbory/
51
Seznam příloh Slovníček pojmů Балет - Balet авантгард акробатический элемент балет-сказка бальные танцы джаз драматургия драмбалет жанровая разнообразность жесты импровизация классический танец комический балет мимика балет-миниатюра модерн-балет народный танец новаторство пантомима перформанс пируэт пластический балет поза, положение положение на пальцах последнее представление премьера придворный балет прыжок ритмика серьёзная музыка симфонический балет синтез-балет спектакль сценарий сценический танец сценография сюжетный балет тема, сюжет увертюра
avantgarda akrobatický prvek pohádkový balet společenské tance jazz dramaturgie dramatický balet žánrová různorodost gesta improvizace klasický tanec komický balet mimika baletní miniatura moderní balet lidový tanec novátorství pantomima performance pirueta plastický balet póza postavení na špičkách derniéra premiéra dvorský balet skok rytmika vážná hudba symfonický balet spojení klasického a moderního baletu představení scénář scénický tanec scénografie dějový balet téma předehra 52
фигура фольклор хореография хореодрама художественное направление шедевр экспрессивное средство эстетика
figura folklór choreografie choreografické drama umělecké zaměření mistrovské dílo výrazový prostředek estetika
Балетная труппа - Baletní soubor балетмейстер, балет маэстро заведующий балетной труппой импресарио массажист режиссёр репетитор тансовщик танцмейстер танцовщица художественный руководитель
baletní mistr vedoucí baletního souboru impresário masér režisér korepetitor tanečník taneční mistr tanečnice umělecký ředitel
Танцовщики (по вaжности) - Tanečníci (podle důležitosti) прима-балерина премьер ведущая солистка ведущий солист первая солистка первый солист артистка балета артист балета
primabalerína představitel hlavních rolí vedoucí sólistka vedoucí sólista první sólistka první sólista baletní umělkyně baletní umělec
53
Здание театра - Divadelní budova авансцена амфитеатр арьерсцена балкон бельэтаж бенуар гримерная закулисное пространство зрительный зал костюмерная ложа оркестровая яма партер репетиционный класс сцена, театральная площадка фойе ярус
předscéna (část jeviště před oponou) stupňovitě se zvedající prostor v zadní části přízemí hlediště část jeviště za oponou balkon první patro jeviště lóže v přízemí hlediště maskérna zákulisí hlediště sklad kostýmů lóže orchestřiště přízemí hlediště zkušebna jeviště foyer podlaží, patro
Основная сцена Большого театра1 - Hlavní scéna Velkého divadla
1
http://teatral.nm.ru/map/bolshoi.htm 54
Остальное - Další slovní zásoba акт, действие ангажемент афиша бал благотворительность гастроли гастролировать дресс-код звонок зритель капельдинер композитор конкурс балета консерватория костюм критик, рецензент льготная категория меценат оркестр партитура первоклассный постмодернистский предварительная продажа публика режиссёрский театр реквизит репертуар сезон социалистический реализм телохранители травма этикет
akt, dějství angažmá plakát ples dobročinnost turné hostovat kultura oblékání zvonění divák uvaděč skladatel baletní soutěž konzervatoř kostým kritik slevová kategorie mecenáš orchestr partitura (notový zápis) prvotřídní, špičkový postmoderní předprodej publikum režisérské divadlo rekvizita repertoár sezóna socialistický realismus ochranka úraz etiketa
55
Mapka moskevských divadel 2
2
http://www.ezmapfinder.com/en/map-72997.html 56
Legenda: 1) Большой театр (Театральная площадь 1) 2) Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко (Большая Дмитровка 17) 3) Русский балет (Волгоградский проспект 121) 4) Балет Москва (Новорязанская улица 16) 5) Новый балет (Басманная улица 25/2) 6) Национальный русский балет Возрождение (Суворовская площадь 2) 7) Театр классического балета (Ленинградский проспект 25) 8) Кремлёвский балет (Кремль) 9) Имперский русский балет (Трехпрудный переулок 11/13) 10) Московская государственная академия хореографии (Фрунзенская улица 5) 11) Хореографическое училище имени Лавровского (Павловская улица 8)
57
Obrazové přílohy
Královská akademie tance 3 (Académie Royale de Danse) Paříž, 17. století
ztvárnění ruské pljasky 4 (pусская пляска в исполнении танцевальной группы Ансамбль песни и пляски)
Jean Baptiste Lande5 zakladatel petrohradské Akademie ruského baletu A. J. Vaganové (Академия русского балета имени А. Я. Вагановой)
3
http://californiaballet.wordpress.com/2010/05/24/louis-xiv-and-the-birth-of-classical-ballet/ http://anschf.sevsky.net/index.php?option=com_content&task=view&id=44&Itemid=71 5 http://en.wikipedia.org/wiki/Jean-Baptiste_Land%C3%A9 58 4
Charles Louis Didelot6
Ivan Alexandroviš Vsevoložskij7
tvůrce baletní pózy na špičkách
Alexandr Gorskij8
ředitel carských divadel
Michail Fokin9
Sergej Ďagilev10
reformátor a choreograf
experimentátor,
zakladatel Les ballets Russes
Velkého divadla
tvůrce jednoaktových baletů
(Русские сезоны)
6
http://belcanto.ru/didelot.html http://lobgott.livejournal.com/175837.html 8 http://belcanto.ru/gorsky.html 9 http://journal-parter.blog.tut.by/2011/03/23/epoha-petipa/ 10 http://www.liveinternet.ru/tags/%F1%E5%F0%E3%E5%E9+%E4%FF%E3%E8%EB%E5%E2/ 59 7
soubor Choreografické miniatury11 Les Ballets Russes12
Leonida Jakobsona
(Русские сезоны)
(Хореографические миниатюры) Maja Plisecká13 primabalerína a choreografka Velkého divadla
Jurij Grigorovič14 hlavní baletní mistr Velkého divadla
Igor Mojsejev15 zakladatel souboru Mladý balet (Молодой балет)
11
http://www.chaspik.spb.ru/culture/v-ermitazhnom-teatre-pokazhut-miniatyury-leonida-yakobsona/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Ballets_russes 13 http://www.elementdance.ru/headings/mayya_plisetskaya 14 http://www.zavtra.ru/content/view/85-let-yuriya-grigorovicha/ 15 http://www.peoples.ru/art/theatre/ballet/moiseev/history.html 60 12
Petrovské divadlo16 (Петровский театр) 1776
Velké Petrovské divadlo17 (Большой Петровский театр) 1825
požár Velkého Petrovského divadla18 1853
Carské Velké divadlo po rekonstrukci19 (Императорский Большой театр) 1856
16
http://ria.ru/theatre/20110731/409805996.html http://prorossiu.ru/?page_id=1552 18 http://www.vbolshoi.ru/index2.html 19 http://postcards.sgu.ru/ShowCard.php?picture=1184 61 17
Hlavní scéna Velkého divadla20
Nová scéna Velkého divadla21
(Основная сцена)
(Новая сцена)
slavnostní otevření Hlavní scény22 2011
Velké divadlo po rekonstrukci23
20
http://www.biletcenter.ru/teatry/18-bolshoj-teatr.html http://www.mospromstroy.com/objects/built/bolshoi/ 22 http://ria.ru/photolents/20111028/473480147.html 23 http://probalet.info/nikolaj-ciskaridze-i-bolshoj-teatr http://www.kommersant.ru/gallery/pic/652588 http://kremlin.ru/news/13260 http://www.fresher.ru/2011/10/08/bolshoj-teatr-posle-remonta/ http://probalet.info/nikolaj-ciskaridze-i-bolshoj-teatr 62 21
Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka24 (Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко)
Ruský balet25 (Русский балет)
Koruna ruského baletu26 - Spící krasavice (Корона русского балета - Спящая красавица)
24
http://www.tobook.ru/the/muzykal_nyj_teatr_imstanislavskogo_i_nemirovichadanchenko/ http://www.mospromstroy.com/objects/built/stanislavsky/ http://www.ticketmix.ru/sovremenniy-balet-stanislavskogo/ 25 http://www.vitjur.ru/works/%D0%A2%D0%B5%D0%B0%D1%82%D1%80%D1%8B/ http://ilikespb.ru/ru/company/11 26 http://www.afisha.ru/performance/81621/ 63
Balet Moskva27 (Балет Москва) Sněhurka a sedm trpaslíků (Белоснежка и семь гномов)
Nový balet28 (Новый балет)
Národní balet Obrození29 - Alegorie lásky (Национальный балет «Возрождение» Аллегории любьви)
Balet „La Classique“30 - Giselle (Балет «La Classique» - Жизель)
27
http://www.livekuban.ru/node/189934 http://www.osd.ru/objinf.asp?ob=195 http://www.ticketland.ru/show/?id=16580237 29 http://www.ng.ru/culture/2001-03-28/7_allegory.html 30 http://www.moscowballetlc.com/repert_rus_5.htm 64 28
Divadlo klasického baletu31 - (Театр классического валета)
Kremelský balet32 (Кремлёвский балет) Tisíc a jedna noc33 (Тысяча и одна ночь)
Carský ruský balet34 (Имперский русский балет) Labutí jezero (Лебединое озеро)
31
http://mosday.ru/photos/gallery.php?region=moscow_begovoy&size=9&alt=6&rows=all http://msk-199.ru/teatr-klassicheskogo-baleta-natalii-kasatkinojj-i-vladimira-vasileva/#more-1348 32 http://v-theatre.ru/publ/theatre/music/15 http://gkd-kremlin.ru/teatr_kremlevskij_balet/ 33 http://www.biletcenter.ru/gosudarstvennyj-kremlevskij-dvorec/ 34 http://www.unification.net.au/articles/read/307 65
Balet „Moskovia“35 (Балет «Московия»)
Louskáček36 (Щелкунчик)
Balet na ledě - Moscow on ice37
Moskevská státní choreografická škola38 (Московское государственное хореографическое училище)
Letní festival baletu39 (Летний фестиваль балета) Národní divadlo Obrození Don Quijote (Дон Кихот)
35
http://www.biletexpress.ru/teatr/124/14024.html http://sabitovaballet.com/data/images/nutcracker/index.html 37 http://news.barbadostoday.bb/barticlenew.php?ptitle=Moscow%20Stars%20coming%20to%20Bim& article=9532 38 http://www.balletacademy.ru/www/fotoexs.shtml 39 http://summerballet.ru/rep2009-21.html 66 36
Festival Souhvězdí RUSKO40 (Созвездие RUSSIA) Divadlo Koruna ruského baletu
Festival Zlatá maska41 (Золотая маска) Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka představení „Šest tanců“ (Шесть танцев)
Benois de la Danse42 (Бенуа де ла Данс) Baletní divadlo Borise Eifmana (Театр балета Бориса Эйфмана) Anna Karenina (Анна Каренина)
ocenění Benois de la Danse43
40
http://www.balletfestival.ru/press_coverage/ http://www.goldenmask.ru/spect.php?id=711 42 http://www.altyn-orda.kz/cultural/18-19-iyunya-v-almaty-sostoitsya-premera-baleta-borisaejfmana-anna-karenina/ 43 http://www.moscow-tickets.ru/theatres/bolshoy-new/benya/ 67 41
Anotace Příjmení a jméno autora: Tereza Matějková Název katedry a fakulty: Katedra slavistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc Název bakalářské práce: Baletní scény v Moskvě Vedoucí práce: PhDr. Milena Machalová Počet znaků: 87 444 Počet použitých zdrojů: 4 monografie + 67 internetových odkazů Klíčová slova: balet, Moskva, divadlo, historie světového baletu, historie ruského baletu, současný balet v Rusku, Velké divadlo v Moskvě, baletní soubory, baletní soutěže, baletní festivaly, baletní školy Charakteristika: Bakalářská práce je zaměřena na historii a současnost ruského baletu. Popisuje vznik tohoto umění a jeho rozvoj ve světě, podrobněji se potom věnuje počátkům a rozvoji baletu v samotném Rusku. Největší pozornost je věnována Moskvě a jejím současným baletním scénám, mezi nimiž nejvíce vyniká Velké divadlo. Dále jsou zde popsány nejvýznamnější moskevské baletní školy, soutěže a festivaly. Práce se věnuje i obecné problematice současného ruského a moskevského baletu a jeho výhledu do budoucna.
Abstract Surname and name: Matějková Tereza Department and Faculty: Department of Slavonic Studies, Philosophical Faculty, Palacký University Olomouc Name of the work: Ballet scenes in Moscow Head of the work: PhDr. Milena Machalová Number of characters: 87 444 Number of sources: 4 monographs + 67 Internet links Keywords: ballet, Moscow, theatre, history of world ballet, history of Russian ballet, contemporary ballet in Russia, Bolshoi Theatre in Moscow, ballet companies, ballet competitions, ballet festivals, ballet schools Summary: This bachelor thesis follows the history and present-day development of Russian ballet. It describes the formation and evolution of this art in the world, then looks in detail at the origins and development of ballet in Russia. The focus is on Moscow and its present-day ballet scene with the Bolshoi Theatre being the home of the most prominent company. The thesis further covers the most important Moscow ballet schools, competitions and festivals. The paper also addresses the general problems of present-day Russian and Moscow ballet as well as its future prospects.