Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055
Bakterie (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-6-03 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 6. třída Autor: Mgr. Miroslav Jílek Časová dotace: 1 vyučovací hodina Forma: práce ve dvojicích Anotace: Tuto laboratorní práci je vhodné zařadit při probírání učiva o bakteriích jednobuněčné organismy s nepravým buněčným jádrem.
Cíl: Žáci založí kulturu bakterií máselného kvašení, budou pozorovat rozklad celulózy půdními bakteriemi a pomocí mikroskopu budou pozorovat bakterie mléčného kvašení. Zdokonalí se v práci s mikroskopem. Motivace: Jsou všechny organismy viditelné pouhým okem? Měl jsi někdy angínu? Který organismus ji způsobil? Čím tě lékaři léčili? Viděl jsi někdy zkažené potraviny? Čím bylo způsobeno jejich zkažení?
Teorie: Bakterie jsou primitivní jednobuněčné organizmy. Jejich buňky jsou velmi malé. Mají kulovitý, tyčinkovitý, rohlíčkovitý nebo šroubovitý tvar. Žijí jednotlivě, někdy se spojují do řetízků nebo hroznovitých útvarů. K pohybu jim slouží brvy nebo bičíky. Bakterie žijí v rozmanitých životních prostředích. Nalezneme je v horkých pramenech, v půdě, ve vodách, na povrchu i uvnitř těl organizmů, ale i ve vzduchu. Některé způsobují onemocnění živočichů i člověka.
Úkol č. 1: Založení kultury bakterií máselného kvašení Pomůcky: Erlenmeyerova baňka, korková zátka, lihový kahan, trojnožka, drátěná síťka s azbestem, lžička, laboratorní teploměr, 250 ml mléka, zahradní půda Postup: 1. Žáci nalijí do Erlenmeyerovy baňky 250 ml mléka, zahřejí na 75 oC nad lihovým kahanem a udržují při této teplotě asi 30 minut. 2. Do horkého mléka dají na špičku lžičky zahradní půdy. Dojde tak k infikaci mléka bakteriemi máselného kvašení, které jsou v půdě. 3. Po zchladnutí uzavřou plnou Erlenmeyerovu baňku korkovou zátkou tak, aby mezi zátkou a mlékem zůstalo co nejméně vzduchu. Baňku nechají stát při pokojové teplotě. 4. Po 2 až 3 dnech žáci zátku z baňky vytáhnou. Po odzátkování je cítit zřetelný zápach po žluklém másle.
kol č. 2: Rozklad celulózy půdními bakteriemi
Pomůcky: 3 stejné plastové nádoby, filtrační papír, nůžky, kompostová půda, zahradní půda, písek, voda Postup: 1. Žáci naplní každou z 3 plastových nádob asi 5 cm vysoko jedním z půdních vzorků a dobře je provlhčí vodou. 2. Na každý vzorek položí čtverec filtračního papíru o velikosti asi 10 x 10 cm a přitisknou jej dobře k půdě. 3. Plastové nádoby nechají stát asi 14 dní při pokojové teplotě a pozorují změny filtračních papírů v jednotlivých vzorcích.
Úkol č. 3: Mikroskopické pozorování bakterií mléčného kvašení Pomůcky: kysaný mléčný výrobek (např. jogurt, podmáslí), podložní a krycí sklíčko, lihový kahan, potřeby k mikroskopování, očkovací klička, barvivo (např. karbolfuchsin), destilovaná voda Postup: 1. Na podložní sklíčko žáci nanesou trochu podmáslí a rozetřou očkovací kličkou. 2. Roztěr fixují protažením podložního skla nad plamenem lihového kahanu. 3. K obarvení roztěru použijí barvivo, např. karbolfuchsin, nechají působit asi 5 minut a opláchnou destilovanou vodou. 4. Nechají uschnout a mikroskopují nejdříve při malém, potom při větším zvětšení. 5. Na závěr žáci provedou nákres v pracovním listu.
Závěrečné zhodnocení:
Pracovní list: Bakterie
Jméno žáka: Třída: Datum:
Úkol č. 1: Založení kultury bakterií máselného kvašení Pomůcky: Erlenmeyerova baňka, korková zátka, lihový kahan, trojnožka, drátěná síťka s azbestem, lžička, laboratorní teploměr, 250 ml mléka, zahradní půda Postup: 1. Nalij do Erlenmeyerovy baňky 250 ml mléka, zahřej na 75 oC a udržuj při této teplotě asi 30 minut. 2. Do horkého mléka dej na špičku lžičky zahradní půdy. Dojde tak k infikaci mléka bakteriemi máselného kvašení, které jsou v půdě. 3. Po zchladnutí uzavři plnou Erlenmeyerovu baňku korkovou zátkou tak, aby mezi zátkou a mlékem zůstalo co nejméně vzduchu. Baňku nech stát při pokojové teplotě. 4. Po 2 až 3 dnech zátku z baňky vytáhni. Pozoruj vzniklé změny. Závěr:
Úkol č. 2: Rozklad celulózy půdními bakteriemi Pomůcky: 3 stejné plastové nádoby, filtrační papír, nůžky, kompostová půda, zahradní půda, písek, voda Postup: 1. Naplň každou z 3 plastových nádob asi 5 cm vysoko jedním z půdních vzorků a dobře je provlhči vodou. 2. Na každý vzorek polož čtverec filtračního papíru o velikosti asi 10 x 10 cm a přitiskni jej dobře k půdě. 3. Plastové nádoby nech stát asi 14 dní při pokojové teplotě a pozoruj změny filtračních papírů v jednotlivých vzorcích.
Vypracování: vzorek:
změny filtračního papíru po 14 dnech
kompostová půda zahradní půda písek
Závěr:
Úkol č. 3: Mikroskopické pozorování bakterií mléčného kvašení Pomůcky: kysaný mléčný výrobek (např. jogurt, podmáslí), podložní a krycí sklíčko, lihový kahan, potřeby k mikroskopování, očkovací klička, barvivo (např. karbolfuchsin), destilovaná voda Postup: 1. Na podložní sklíčko nanes trochu podmáslí a rozetři očkovací kličkou. 2. Roztěr fixuj protažením podložního skla nad plamenem lihového kahanu. 3. K obarvení roztěru použij barvivo, např. karbolfuchsin, nech působit asi 5 minut a opláchni destilovanou vodou. 4. Nech uschnout a mikroskopuj nejdříve při malém, potom při větším zvětšení. 5. Na závěr proveď nákres v pracovním listu. Vypracování: Nákres:
Závěr:
zvětšení …..............
Použité zdroje: ČERNÍK, V. - BIČÍK, V. - MARTINEC, Z. Přírodopis 1. Praha: SPN, 1999. 99 s. ISBN 80-7235-068-4 JURČÁK, J. - FRONĚK, J. Přírodopis 6. Olomouc: Prodos, 1997. 123 s. ISBN 80-85806-47-9 BAER, H. Biologické pokusy ve škole. Praha: SPN, 1960. 241 s.
