Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby

Obecná mikrobiologie Bakterie Viry Paraziti Houby

Bakterie • • • • • •

jednobuněčné mikroorganismy velikosti 0,5 – 40 x 10-6 m většinou viditelné po obarvení ve světelném mikroskopu patří mezi prokaryota – mikroorganismy s primitivnější stavbou buňky, bez jaderné membrány (tzv. nepravé jádro) množí se příčným dělením – z jedné mateřské bakterie vznikají dvě dceřinné, které jsou přesnou kopií mateřské buňky většinou jsou schopné růst nezávisle na hostiteli, protože mají vlastní metabolismus této schopnosti bakterií využíváme v jejich diagnostice – pokoušíme se je kultivovat na umělých kultivačních médiích - tekuté nebo tuhé půdy obsahující celou řadu látek nezbytných pro růst a množení bakterií (aminokyseliny, sacharidy, vitaminy aj.)

ZDZ-1

Obecná mikrobiologie

2

Velikost, tvar a uspořádání bakterií • • •

Velikost: 0,2-60µm Tvar: koky, tyčinky Uspořádání: Koky: dvojice, tetrády, shluky, řetízky, Tyčinky: řetízky, vlákna, větvení, palisády Obr. Tvar a uspořádání koků

ZDZ-1


3

Tvar a uspořádání tyčinek

rovných

prohnutých a spirálovitých

ZDZ-1


4

Barvitelnost bakterií • R. Koch: barvení anilinovými barvami • Hans Christian Joachim Gram (1853-1938): rozdělení bakterií do dvou • • • • •

skupin na základě schopnosti či neschopnosti obarvených buněk podržet si barvivo v přítomnosti alkoholu nebo acetonu Barvení dle Grama: V (krystalická violeť) L (Lugolův roztok) A (aceton) K (karbolfuchsin)

• •

Grampozitivní (modré) Gramnegativní (červené)

ZDZ-1


5

G+ koky a tyčinky

ZDZ-1


6

G+ sporulující tyčinky

ZDZ-1


7

G- koky a tyčinky

ZDZ-1


8

Jiné druhy barvení • • • •

Dle Ziehl-Nielsena - acidorezistentní tyčinky rodu Mycobacterium fluorescenční barvení -Mcb, virologie... speciální barvení na spóry, pouzdar, granula, bičíky barvení dle Giemsy (průkaz trichomonád-MOP)

ZDZ-1


9

Stavba bakteriální buňky • • • • • •

Cytoplasmatická membrána Buněčná stěna Extracelulární polymery Bičíky Pili (fimbrie) Cytoplasma a struktury v ní uložené: Nukleoid Ribosomy Plasmidy Inkluse Bakteriální sóry

ZDZ-1


10

Cytoplasmatická membrána

ZDZ-1


11

Buněčná stěna

ZDZ-1


12

ZDZ-1


13

Pouzdro, slizová vrstva

ZDZ-1


14

Nukleoidy, plazmidy

ZDZ-1


15

Spóry •

Clostridium tetani

ZDZ-1


16

Metabolismus bakterií • • • • • •

Je vysoce intenzivní Autotrofní buňky (potřebují anorg. látky, CO2, světlo) Heterotrofní buňky (vyžadují látky anorg. i ogranické) Zdroj dusíku, uhlíku, soli řady prvků (Na, K, P, S, Ca, Mg ...) Růstové faktory (vitaminy, koenzymy, aminokyseliny, složky NK, séra, krve… Hlavním zdrojem energie jsou cukry

ZDZ-1


17

Vztah bakterií ke kyslíku • • • • •

aerobní (př. Vibrio, Bordetella) anaerobní (př. Clostridium, Bacteroides, Treponema pallidum) fakultativně anaerobní (většina lékařsky významných bakterií) mikroaerofilní (nižší koncentrace 02, př. Campylobacter) kapnofilní (vyšší koncentrace CO2, př. meningikoky, gonokoky)

ZDZ-1


18

Růst a množení bakterií • •

množení příčným dělením doba potřebná k rozdělení (generační doba) -v průměru 30 minut, Mycobacteria až 10 hodin • k růstu potřebují: dostatek vhodných živin tzv. růstové faktory vhodnou koncentaci plynů v atmosféře vhodnou teplotu vhodné pH vhodný osmotický tlak využíváme při kultivaci bakterií ZDZ-1


19

Růstová křivka bakterií

ZDZ-1


20

Viry • mnohem menší než bakterie (10 - 300 nm) • jsou tvořeny nukleovou kyselinou, event. ještě obalem • na rozdíl od bakterií nemají enzymy, které by jim umožňovaly vlastní metabolismus • mohou žít a množit se pouze z živých buňkách hostitelského organismu, jejíhož enzymatického vybavení využívají ke svému množení. Proto se označují jako tzv. nitrobuněční parazité • virové geny řídí a mění aktivitu hostitelské buňky. Ta vytváří virové částice, které se pak sestavují v buňce do nových virových partikulí • z jednoho viru vzniká až tisíc nových virových částic - ty se z buňky uvolňují, šíří se v hostiteli a napadají další buňky - hostitelská buňka zaniká • virové nákazy se tedy šíří mnohem rychleji než bakteriální infekce ZDZ-1


21

Parazité •

parazitární onemocnění jsou rozšířena zejména v teplém podnebném pásmu, kde způsobují vážná, život ohrožující onemocnění • v našich klimatických podmínkách - převážně mírný průběh • význam parazitárních onemocnění však v našich podmínkách stoupá:  zejména díky cestovnímu ruchu (onemocněním cestovatelů)  více ohroženi jsou také lidé s hlubokým deficitem imunity, pro které parazitární onemocnění (ale v podstatě i ostatní nákazy) bývají často smrtelné

• • •

parazité jsou různě velcí živočichové od mikroskopických po několikametrové většina parazitů prodělává složitý životní cykus, který zahrnuje několik hostitelů včetně člověka parazity dělíme do tří základních skupin:

ZDZ-1


22

• • •

prvoci (jednobuněční) – např. améby, trichomonády, toxoplasma, plasmodia červi – např. tasemnice, roupy, škrkavky členovci: 3a) prostí trapiči člověka – např. zákožka svrabová 3b) přenašeči bakterií, virů, prvoků (mouchy, komáři, klíšťata aj.)

ZDZ-1


23

Houby • •

jednobuněčné (kvasinky ) x vláknité (plísně) většina hub existuje v přírodě jako saprofyté (živí se zplodinami makroorganismu, nepoškozují jej) • u osob s oslabenou imunitou však často způsobují závažná systémová onemocnění (tzv. oportunní mykózy) • Onemocnění – mykózy:  povrchové: postihují povrchovou vrstvu kůže a kožní adnexa (vlasy, nehty)  podkožní: postihují podkožní tkáně, vzácně může dojít k rozsevu do organismu  systémové (hluboké): postihují vnitřní orgány, zejm dýchací trakt (pneumonie).

ZDZ-1


24

Patogenita mikroorganismů •

nepatogenní: makroorganismu (člověku, zvířeti) neškodí, tj. nemají schopnost vyvolat onemocnění, mohou osidlovat povrchy lidského těla (tzv. komenzálové)

•

patogenní: hostitele poškozují přímo svojí přítomností nebo produkcí toxických látek – mají tedy schopnost vyvolat onemocnění

• podmíněně patogenní: hostiteli škodí pouze za určitých okolností:  při narušení obranyschopnosti hostitele - jiným onemocněním (cukrovka, nádorová onemocnění) - podáváním léků (antibiotika, cytostatika, imunosupresiva) - těžkými operacemi, transplantacemi  zanesením mikrobů z pro ně charakteristické lokality ( např. z kůže, ze střeva) do lokality jiné: (při operaci, zaváděním umělohmotných katetrů, kloubních náhrad, náhrad srdečních chlopní aj.) ZDZ-1


25

Nepatogenní mikroorganismy. Normální mikroflóra člověka. • • • •

• • •

dočasná či trvalá kolonizace kůže a sliznic určitými mikrobiálními druhy zde se tyto druhy vůči hostiteli jako patogeny nechovají v jiných lokalitách se mohou uplatnit jako podmíněné patogeny (záněty močového měchýře, pneumonie, endokarditidy…) za normální mikroflóru se považují jen některé bakterie, event. kvasinky, nikdy ne viry (pro jejich intracelulární parazitismus)

Význam normální mikroflóry: syntéza vitamínů B a K v tlustém střevě, štěpení potravy brání růstu jiných, patogenních druhů pouhou svojí přítomností nebo svými metabolickými produkty

ZDZ-1


26

Patogenní mikroorganismy •

patogenita - schopnost mikroorganismů poškodit makroorganismus (způsobit onemocnění) • vázána na určitý druh  antropopatogenní  zoopatogenní  antropozoopatogenní • • •

virulence – míra patogenity: u jednotlivých mikrobiálních druhů různá dána množstvím faktorů patogenity, které vytvářejí určitý mikrobiální kmen vysoce virulentní kmen snadno proniká do organismu a poškozuje jej i při velmi malé infekční dávce

•

ZDZ-1


27

Faktory patogenity • invazivita – schopnost mikrobů pronikat do tkání hostitele, množit se v nich a poškozovat jejich funkci svojí přítomností a produkty svého metabolismu • pouzdro – vrstva polysacharidů nebo bílkovin vně buněčné stěny, která chrání bakteriální buňku před působením různých antimikrobiálních činitelů, před fagocytózou • adherenční chopnost – schopnost mikrobů navázat se na receptory slizničních buněk, z nichž pak nemohou být odstraněny samočistícími mechanismy • spóry – stádium životního cyklu mikroorganismu, do kterého přechází, zhoršují-li se životní podmínky pro vegetativní formu. Po navození vhodných životních podmínek spóra vyklíčí ve vegetativní buňku. • toxicita – schopnost mikrobů produkovat látky toxických vlastností (botulotoxin, tetanický toxin, záškrtový toxin, enterotoxin… ZDZ-1


28

Obecná mikrobiologie. Bakterie Viry Paraziti Houby

Recommend Documents