Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vliv cen bankovních služeb na stabilitu bankovního sektoru ČR
Petr Sypko
2013/2014
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma VLIV CEN BANKOVNÍCH SLUŽEB NA STABILITU BANKOVNÍHO SEKTORU ČR zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
2
Děkuji JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za pomoc při zpracování bakalářské práce a za trpělivost, kterou se mnou měla. Děkuji také manželce, která mne po celou dobu podporovala.
3
Anotace Bankovní poplatky jsou v poslední době často diskutovaným tématem. Zatímco komerční banky své poplatky obhajují, klienti těchto bank a různá zájmová uskupení ostře vystupují proti těmto poplatkům. V předložené bakalářské práci provedu komparaci na vzorku čtyř velkých bank a dvou bank působících na českém trhu poměrně krátkou dobu. Sledovanými kritérii jsou nejen výnosy a náklady ze zmiňovaných poplatků, ale také ze základních služeb poskytovaných komerčními bankami, tj. z přijatých vkladů a z poskytnutých úvěrů. Porovnáním celkových zisků srovnávaných bank chci dovodit, zda bankovní poplatky mají své opodstatnění nebo zda by mělo dojít k jejich právní regulaci či úplnému zrušení. Chci tak poskytnout návod, byť zdaleka ne komplexní, jak se orientovat ve zmíněné problematice, to celé v kontextu vlivu bankovních poplatků na stabilitu bankovního sektoru a s přihlédnutím k dopadům na státní rozpočet ČR.
Klíčová slova: bankovní poplatky, banky, úrokové sazby, bankovní sektor, Česká národní banka
4
Annotation Bank charges are recently often discussed topic. While commercial banks defend it, clients of these banks and various interest groups strongly oppose these charges. In the hereby submitted thesis I make a comparison on a sample of four large banks and two banks operating in the Czech market in a relatively short period of time. The reporting criteria are not only the revenues and costs of the above mentioned charges but also of the basic services provided by commercial banks - deposits and loans. Comparing the total profit of those banks I would like to deduce whether bank charges may be justified or whether it should be the issue for more detailed legal regulation or cancellation. I want to provide guidance, though far from complete, how to navigate in that matter in the context of the impact of bank charges to the stability of the banking sector and with regard to the impact on the state budget.
Keywords: bank charges, banks, bank interest rates, the Czech National Bank
5
OBSAH
Seznam zkratek
7
Úvod
8
1. Bankovní systém ČR, právní úprava
10
1.1 Bankovní systém
10
1.2 Dohled nad bankovním sektorem
11
1.3 Právní předpisy ČR
12
1.4 Poplatek, cena
14
2. Srovnání vybraných komerčních bank
17
2.1 Cenové srovnání běžných účtů a úvěrových produktů
18
2.2 Srovnání zisku
23
3. Význam bankovních poplatků
25
3.1 Klienti bank
25
3.2 Komerční banky
29
3.3 Stabilita bankovního sektoru
31
Závěr
32
Seznam použitých pramenů
34
Seznam tabulek
39
6
Seznam zkratek
AB a.s.
Air Bank a.s.
ČBA
Česká bankovní asociace
ČNB
Česká národní banka
ČP, s.p.
Česká pošta, s.p.
ČR
Česká republika
ČS, a.s.
Česká spořitelna, a.s.
ČSOB, a.s.
Československá obchodní banka, a.s.
ČSÚ
Český statický úřad
KB, a.s.
Komerční banka, a.s.
NS
Nejvyšší soud
p.a.
roční úroková sazba
RPSN
roční procentní sazba nákladů
SIPO
Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva
UCB CRaS, a.s.
UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.
ÚS
Ústavní soud České republiky
ZB AG, org. sl.
ZUNO BANK AG, organizační složka
7
Úvod
Bankovní poplatky jsou v ČR často diskutovaným tématem, přesto je v právním řádu tato problematika řešena pouze okrajově, případně není řešena vůbec. Při své praxi finančního poradce se často setkávám se stížnostmi klientů na tzv. bankovní poplatky. Tyto stížnosti jsou často opodstatněné, rozdíly v řádu desítek až stovek korun účtovaných měsíčně na vrub klienta jedné banky, oproti srovnatelným službám poskytnutým klientovi banky jiné, jsou toho jasným důkazem. Stejně tak často se však setkávám i s neochotou tento stav aktivně změnit, zejména pak u klientů, kteří byli ekonomicky aktivní již v době před rokem 1989. Ve velké části těchto starších klientů je zakořeněn monopol České státní spořitelny1 a z důvodu jisté tradice jsou stále věrní této největší bance s cca 5 mil. klienty a jakákoliv změna je pro ně nepřijatelná. Přestože v současné době existuje Kodex Mobilita klientů – postup při změně banky, vytvořený Českou bankovní asociací, který významným způsobem usnadňuje převod běžného účtu mezi bankami, z důvodu malé informovanosti je pro mnoho klientů takováto změna spojena s neúměrnou administrativní a časovou zátěží. Tato situace tak nahrává bankám, které svým klientům neposkytují cenové výhody v rámci konkurenčního boje, ale spoléhají na jejich konzervativní přístup a nechuť ke změnám. Rozdíly v cenové politice jednotlivých bank mne zaujaly, zejména pak jejich ospravedlnitelnost co do kvality poskytovaných služeb, stejně tak jako jejich promítnutí do zisku jednotlivých bank a soulad s právními předpisy ČR. V této práci chci na vzorku několika komerčních bank působících na území ČR provést srovnání cen, za které poskytují vybrané bankovní služby, srovnání 1
po změně právní formy Česká spořitelna, a.s.
8
výše úroků z přijatých vkladů a poskytnutých úvěrů a dále jakým způsobem se takto získané finanční prostředky podílí na celkovém zisku bank. Výše uvedené srovnání má poskytnout podklad pro vyhodnocení vlivu tzv. bankovních poplatků na stabilitu bankovního sektoru, s přihlédnutím k vlivům na státní rozpočet ČR. Vzhledem ke zvolené metodě komparace vychází tato práce převážně z online informací dostupných na stránkách jednotlivých subjektů bankovního sektoru, soudních rozhodnutí majících vliv na činnost bank a právních předpisů regulujících bankovní sektor. Není-li přitom v práci uvedeno jinak, jsou veškeré právní předpisy citovány ve znění pozdějších předpisů. Bakalářská práce dále samozřejmě vychází též z knižních publikací zaměřených na bankovnictví a finanční právo v širším slova smyslu. Tyto publikace jsem použil zejména v části prvé, která má poskytnout základní přehled o bankovním systému ČR, jeho právní regulaci a také posoudit právní relevanci pojmu poplatek ve smyslu úhrad požadovaných bankami za své služby. V části druhé se budu věnovat vlastní komparaci výnosů, nákladů a zisků vybraných bank, abych v závěrečné části provedl zhodnocení získaných údajů a charakterizoval jejich vliv na stabilitu bankovního sektoru. Z důvodu zachování rozsahu práce a vzhledem k množství subjektů bankovního sektoru působících na území ČR se nejedná o vyčerpávající zhodnocení situace, ale jen o nástin této problematiky, stejně tak si v této práci nekladu za cíl provést detailní ekonomický rozbor jednotlivých položek výnosů a nákladů komerčních bank, ale porovnávám základní údaje běžně dostupné z výročních zpráv. Dalším, jistě zajímavým, srovnáním v otázce bankovních poplatků by bylo zhodnocení situace v ČR a ostatních státech EU, např. Slovenska a Německa.
9
1. Bankovní systém ČR, právní úprava
1.1 Bankovní systém
Bankovní systém ČR je tzv. dvoustupňový, kde první stupeň představuje ČNB.2 „Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.“3 Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Mezi její další úkoly patří např. výkon dohledu nad osobami působícími na finančním trhu, řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank, zahraničních bank vykonávajících bankovní činnost na území ČR prostřednictvím své pobočky a spořitelních a úvěrových družstev.4 Druhým stupněm jsou komerční banky. Bankami se pro účely zákona rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti, poskytují úvěry, a které k výkonu těchto činností mají bankovní licenci.5 Další činnosti, např. investování do cenných papírů na vlastní účet, vydávání a správu platebních prostředků, platební styk a zúčtování, poskytování záruk,
výkon
funkce
depozitáře,
směnárenskou
činnost,
pronájem
bezpečnostních schránek, může banka vykonávat, má-li je povoleny v jí udělené licenci. 6 Na území České republiky působí v současné době 23 bank 7 a 22 poboček zahraničních bank8, nad kterými vykonává dohled ČNB.
2
k historii ČNB podrobněji Bažantová, Ilona, Centrální bankovnictví v české historii po současnost, Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005 3 § 1 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. 4 § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 6/1993 Sb. 5 § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. 6 § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb. 7 z toho 8 s převážně českou účastí na základním kapitálu, 13 s převážně zahraniční účastí na zákl. kapitálu ze zemí EU a 2 s převážně zahraniční účastí na zákl. kapitálu z ostatních zemí 8 ČNB[online]. Banky a pobočky zahraničních bank dle vlastnictví [cit. 15.6.2014]
10
Bankovní sektor je součástí finančního sektoru, kde působí množství dalších subjektů, např. pojišťovny a zajišťovny, investiční společnosti a fondy, penzijní společnosti a fondy, směnárny a obchodníci s cennými papíry.
1.2 Dohled nad bankovním sektorem Výkonem dohledu nad bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrovými družstvy, obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, investičními společnostmi, investičními fondy, pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy a společnostmi, zpracovateli tuzemských bankovek a tuzemských mincí a dalšími osobami podle jiných právních předpisů je pověřena ČNB.9 Dohled10 zahrnuje rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací a souhlasů podle jiných právních předpisů, kontrolu dodržování podmínek stanovených v licencích a povoleních, kontrolu dodržování vyhlášek vydaných ČNB, stejně tak jako dodržování zákonů a přímo použitelných předpisů EU, získávání informací potřebných pro výkon dohledu, ukládání nápravných opatření, sankcí a řízení o správních deliktech a přestupcích.11 Přestože do této kapitoly patří pouze okrajově, jelikož nevykonává přímý dohled nad bankovním sektorem, chci se zde alespoň krátce zmínit o finančním arbitrovi.12 Primárním úkolem finančního arbitra je mimosoudní řešení některých sporů při poskytování bankovních služeb. 13 V současné době přitom může finanční arbitr mj. rozhodovat též spor o poplatky ze smlouvy o spotřebitelském
9
§ 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. podrobněji Jurošková Lenka, Bankovní regulace a dohled, Praha: Auditorium, 2012, str. 17 - 20 11 § 44 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb. 12 zákon č. 229/2002 Sb. 13 podrobněji Kalabis, Zbyněk, Základy bankovnictví. Bankovní obchody, služby, operace a rizika, Brno: BizBooks – Albatros Media a.s., 2012, str. 141 - 144 10
11
úvěru a spory o poplatky ze zprostředkovatelské smlouvy.14 Neméně důležitá je však jeho informační povinnost vůči orgánům vykonávajícím dohled,15 která může poukázat na časté problémy a ve svém důsledku přispět k lepšímu fungování bankovního sektoru.
1.3 Právní předpisy ČR Činnost subjektů bankovního sektoru je regulována řadou právních předpisů. Hlavní cíl činnosti ČNB je upravena již v čl. 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve své činnosti postupuje ČNB v souladu s ustanoveními zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, které stanoví další podrobnosti, postavení a působnost ČNB. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je sedmičlenná bankovní rada. V jejím čele stojí guvernér, bankovní radu dále tvoří dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky, a to na šestileté období, nikdo nesmí být členem bankovní rady více než dvakrát16. Činnost obchodních bank je regulována již zmiňovaným zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, který mimo jiné upravuje podmínky pro vydávání a odebírání bankovní licence, pro vykonávání bankovního dohledu ČNB, stanovuje organizační a provozní požadavky, podmínky nucené správy, povinnost pojištění pohledávek z vkladů a další. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, zapracovává do české legislativy příslušné předpisy EU17, navazuje na přímo
14
§ 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., podrobněji též Finanční arbitr [online]. Působnost finančního arbitra [cit. 15.6.2014] 15 § 21 odst. 2 zákona č. 229/2002 Sb. 16 § 6 zákona č. 6/1993 Sb. 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.
12
použitelný předpis EU 18 a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, účast v platebních systémech, práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb, práva a povinnosti vydavatelů a držitelů elektronických peněz a další. 19 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který, mimo jiné, rozhoduje spory mezi poskytovatelem a uživatelem platebních služeb, vydavatelem a držitelem elektronických peněz, věřitelem nebo zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.20 Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, který zapracovává příslušné předpisy EU 21 a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. 22 Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001. 19 § 1 zákona č. 284/2009 Sb. 20 § 1 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb. 21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů. 22 § 1 zákona č. 145/2010 Sb.
13
který navazuje na přímo použitelné předpisy EU23, upravuje ochranu tuzemských a cizozemských bankovek a mincí proti jejich padělání a stanovuje pravidla pro oběh tuzemských bankovek a mincí, práva a povinnosti s tímto oběhem související a výkon veřejné správy v této oblasti.24 Výčet právních předpisů regulujících bankovní sektor není zdaleka úplný. Činnost bank pak dále podrobněji upravují vyhlášky, opatření a úřední sdělení ČNB. 1.4 Poplatek, cena Protože bankovní poplatky jsou v posledních letech často diskutovaným tématem, je dobré si připomenout, co je poplatek v právní teorii. „Poplatek je peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů. Poplatek na rozdíl od daně je dávkou nepravidelnou s ekvivalentem, tedy je vybírán ad hoc za protiplnění ze strany státu nebo jiné veřejnoprávní korporace. Tím se více podobá ceně a také nesprávně je někdy cena soukromého statku uváděna jako poplatek (poplatek za šatnu, poplatek za úschovu zavazadla, poplatek za použití WC apod.).“
25
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé,
že bankovní poplatky jsou na úrovni poplatku za použití šatny, resp. jedná se o cenu služby držitele bankovní licence účtovanou na vrub klientům bank, ať už fyzickým či právnickým osobám. Rozhodnutí jaké služby budou poskytovány 23
Například nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2009, nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES), kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání, na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/2009, nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/2009, nařízení Rady (ES) č. 2183/2004 ze dne 6. prosince 2004, kterým se na nezúčastněné členské státy rozšiřuje použitelnost nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/2009. 24 § 1 zákona č. 136/2011 Sb. 25 Mrkývka, Petr, Radvan, Michal, Berní právo – obecná ustanovení. In: Radvan, Michal a kolektiv, Finanční právo a finanční správa. Berní právo, 1.vydání , Brno: Doplněk a Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008, str. 25
14
za úplatu, stejně tak jako stanovení výše ceny je při neexistenci zákonné úpravy zcela v kompetenci bank, přijetí těchto cenových podmínek je pak na uvážení klientů. K výše zmíněné záměně ceny služby za poplatek přispívají jednak samotné banky26, tak také různá zájmová uskupení27, která se snaží informovat o činnosti v oblasti bankovního sektoru a s pomocí veřejného mínění vyvíjet tlak na banky, směřující, mimo jiné, k omezení či úplnému zrušení bankovních poplatků. Je otázkou, nakolik může chybná terminologie vzbuzovat v laické veřejnosti dojem, že tzv. bankovní poplatky jsou součástí českého právního systému, jako takové jsou povinné, a proto není možné proti nim bojovat. Při své vyhledávací činnosti jsem v oblasti působnosti komerčních bank objevil pouze jeden poplatek, a to v souvislosti s příjmem bankovek a mincí. „Při příjmu tuzemských bankovek nebo mincí je Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace oprávněna požadovat, aby přijímané tuzemské bankovky a mince byly roztříděny podle nominálních hodnot, a jestliže je to odůvodněno jejich počtem, aby byly zabaleny stanoveným způsobem. Za příjem tuzemských bankovek nebo mincí, které nesplňují tyto požadavky, může Česká národní banka nebo úvěrová instituce provádějící pokladní operace požadovat předem stanovený poplatek; to neplatí, jestliže Česká národní banka nebo úvěrová instituce provádějící pokladní operace přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky.“ 28 V tomto případě však nejde o normu kogentní, nýbrž je pouze dána možnost tento druh poplatku stanovit. Naproti tomu je ve stejném právním předpisu stanovena povinnost provést
26
např. Era/Poštovní spořitelna, obchodní značka ČSOB, a.s. na svých internetových stránkách poskytuje Sazebník poplatků, Československá obchodní banka, a.s. má Sazebník pro fyzické osoby – občany (položka vedení účtu (měsíční poplatek)), Komerční banka, a.s. má Sazebník (který poskytuje informace o poplatcích), UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. má Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb (obsahuje také poplatky za službu) 27 např. bankovnipoplatky.com, poplatkyzpet.cz 28 § 5 odst. 3 zákona č. 136/2011 Sb.
15
výměnu bankovek a mincí v určitém množství29 bezplatně30, a přestože ze znění uvedené normy lze dovodit, že výměnu nad toto množství lze provést za úhradu, není zde poplatková povinnost jednoznačně stanovena. Nalezl jsem také povinnost poskytovatele platebních služeb informovat uživatele těchto služeb o úplatě, kterou je povinen poskytovateli zaplatit31. Ani v tomto případě však nejde o zákonem stanovenou poplatkovou povinnost, dokonce ani o povinnost poskytovat službu platebního styku za úplatu, nýbrž o povinnost informovat o tom, že služba je poskytována za úplatu, pokud tomu tak je, stejně jako v případě spotřebitelského úvěru, kde je také stanovena tato informační povinnost.32 Přestože povinnost platit bankovní poplatky není v právním řádu ČR nijak významně zakotvena, v praxi se s bankovními poplatky setkáváme často a tyto poplatky představují nezanedbatelný zdroj výnosů bank, o čemž se můžeme přesvědčit i v následujícím srovnání.
29
100 ks § 6 odst. 3 a 4 zákona č. 136/2011 Sb. 31 § 79 odst. 2 písm. c) a § 82 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. 32 příl. 2 a 3 zákona č. 145/2010 Sb. 30
16
2. Srovnání vybraných komerčních bank Banka při své činnosti vystupuje jako dlužník a zároveň jako věřitel. Přijímá zdroje, pasiva, které využívá k vytvoření majetku, aktiv. 33 Bankovní obchody tak můžeme rozdělit na aktivní a pasivní, které tvoří bankovní bilanci (rozvahu). Mezi pasiva můžeme kromě výše uvedených vkladů od veřejnosti zařadit také základní kapitál banky, úvěry a vklady od bank, přijaté úvěry od centrální banky, emisi vlastních dluhopisů, nerozdělený zisk a rezervy na krytí ztrát. Aktiva tvoří převážně úvěry ostatním bankám a nebankovním subjektům, vklady u ostatních bank a v centrální bance, závazky vůči ČNB, pokladní hotovost, pozemky, budovy, zařízení a ostatní majetek banky. Další činnosti vykonávané bankou pro klienty, které nemají vliv na skladbu aktiv a pasiv, označujeme jako neutrální obchody bank. 34 Zařadit sem můžeme např. zakládání a vedení účtů, vedení platebního styku, vydávání platebních karet a šeků, poskytování bankovních záruk, investiční služby a finanční poradenství. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce a k množství bankovních subjektů působících na území ČR jsem do srovnání zařadil pouze čtyři velké, srovnatelné banky s objemem aktiv nad 250 mld., 35 které mají s výběrem bankovních poplatků bohaté zkušenosti a dvě nové banky, 36 které se snaží prorazit na českém bankovním trhu bez poplatků. Na tomto úzkém vzorku jsem provedl srovnání bankovních poplatků a zisků z nich a dále srovnání výnosů, nákladů a zisků z úroků z poskytovaných základních služeb, tj. přijímání vkladů
33
podrobněji Kolektiv autorů. Bankovnictví, 6.vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., 2006, str. 22 - 27 34 viz Meluzín, Tomáš; Zeman, Václav. Bankovní produkty a služby. Bankovnictví I, 1.vydání, Brno: Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o. – Vysoké učení technické v Brně, 2014, str. 36 - 40 35 Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. 36 Air Bank, a.s., licence udělena v r. 2011, ZUNO BANK AG, org. sl., licence od r. 2010
17
od veřejnosti a poskytování úvěrů.37 Posledním srovnáním jsou celkové zisky těchto banka. Pro dokreslení situace jsou uváděny také údaje za celý bankovní sektor.
2.1 Cenové srovnání běžných účtů a úvěrových produktů Rozdíly v cenách za poskytované služby by měly být jedním ze zásadních znaků konkurenčního boje. V oblasti vedení běžných účtů, poskytování úvěrů, platebním styku a souvisejících služeb jsou rozdíly znatelné, v případě zhodnocení vložených prostředků od běžných klientů jsou srovnávané banky, až na výjimku, téměř jednotné. Úrokové sazby obchodních bank jsou ovlivňovány úrokovými sazbami vyhlašovanými ČNB (dvoutýdenní repo sazba 0,05%, diskontní sazba 0,05%, lombardní sazba 0,25%38). V současné době jsou úrokové sazby z vkladů klientů na běžných účtech vedených srovnávanými bankami ve výši 0,00% p.a.39 nebo ve výši 0,01% p.a.40. Výjimku pak tvoří Air Bank, a.s., která při splnění podmínek 41 poskytuje i na běžném účtu zhodnocení 1,3% p.a. Je tak zřejmé, že banky ke svým aktivním obchodům42 využívají vložené prostředky klientů s minimálními náklady na takto získaná depozita (viz tabulka č.1).
37
§ 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. ČNB[online]. ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrzuje kurzový závazek [cit. 15.6.2014]. 39 Komerční banka, a.s., Air Bank, a.s., ZUNO BANK AG, org. sl. 40 Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., UniCredit Bank Czech Republic a Slovakia, a.s. 41 zůstatek do 100 000,- Kč, pět plateb kartou v měsíci 42 např. poskytování úvěrů 38
18
tabulka č. 1 Srovnání úrokových výnosů/nákladů43 mil. Kč
výnosy z úroků
ČS, a.s. ČSOB, a.s. KB, a.s. UCB CRaS, a.s. AB,a.s. ZB AG, a.s. bankovní sektor
37 717
náklady na úroky z vkladů klientů 7 124
čistý úrokový výnos/náklad 30 593
32 697
7727
24 970
35 972
14 027
21 945
8 891
2 688
6 203
554
438
116
317,989
336,746
-18,757
170 378
62 469
107 909
Do těchto úrokových nákladů se také promítají úrokové náklady poskytnuté klientům na spořicích účtech, kde se výše úroků u sledovaných bank pohybuje v rozmezí 0,4 – 1,5% p.a. při splnění daných podmínek.44 Naproti tomu jsou úvěry poskytované klientům bank – fyzickým osobám úročeny od 5,9% p.a., až po 29,9% p.a. Vzhledem k výše uvedeným částkám, kdy výnosy z úroků z poskytnutých úvěrů dosahují v případě velkých bank až pětinásobek nákladů na úroky z vkladů klientů, je, dle mého názoru, zcela legitimní otázka, zda by neměla být
procentní
výše
úroků
z vkladů
regulována
v porovnání
k úrokům
z poskytnutých úvěrů, jako je tomu u stavebního spoření, kdy rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru je stanoven na tři procentní body.45 V případě komerčních bank by zákonem stanovený úrokový rozdíl mohl být samozřejmě větší, vzhledem k zisku velkých bank z poskytnutých úvěrů
43
Ministerstvo spravedlnosti ČR, portal.justice.cz [online]. Výroční zprávy [cit. 30.3.2014]. ČNB [online]. Tab. č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru – 4a – Absolutní ukazatele [cit. 1.6.2014]. 44 např. minimální nebo maximální výše vkladu, výpovědní lhůta, při výběru hotovosti ze spořicího účtu je v daném měsíci úrok 0% 45 viz § 5 odst. 6 zákona č. 96/1993 Sb.
19
ve výši téměř 84 mld. však jistá regulace ve prospěch klientů, dle mého názoru, je možná, aniž by taková úprava měla zásadní vliv na hospodaření bank. Dalším zdrojem výnosů bank jsou bankovní poplatky, resp. jsou zdrojem výnosů velkých bank. Pro nové banky, které jsou tzv. klientsky přívětivé a snaží se získávat nové klienty a s tím spojené vklady těchto klientů pro své aktivní obchody, představují bankovní poplatky náklady (viz tabulka č.2). tabulka č.2 Srovnání výnosů/nákladů z poplatků a provizí46 mil. Kč ČS, a.s. ČSOB, a.s. KB, a.s. UCB CRaS, a.s. AB,a.s. ZB AG, org.sl. bankovní sektor
výnosy z poplatků a provizí 15 412 8 747 8 834
náklady na poplatky a provize 3 644 3 242 1 816
čistý výnos/náklad z poplatků a provizí 11 768 5 505 7 018
2 740
684
2 056
14
-55
-41
10,685
17,267
-6,582
49 151
11 876
37 275
Na tomto místě je třeba uvést, že srovnání bankovních poplatků i jen úzkého výseku z celkového počtu bankovních subjektů působících v ČR je úkol nesnadný a jeho splnění se mi přes veškerou snahu a množství stráveného času nepodařilo naplnit beze zbytku a k vlastní spokojenosti. Jedním z důvodů je celková nepřehlednost ceníků a sazebníků jednotlivých bank, kde nalézt požadované údaje je práce téměř detektivní. Dalším problémem je množství balíčků, které nabízejí zdarma či za úplatu často neporovnatelné služby. Jako další překážku spatřuji množství, resp. různorodost, podmínek, za kterých je zvýhodnění v balíčku služeb poskytováno. Ani různé 46
Ministerstvo spravedlnosti ČR, portal.justice.cz [online]. Výroční zprávy [cit. 30.3.2014]. ČNB [online]. Tab. č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru – 4a – Absolutní ukazatele [cit. 1.6.2014].
20
internetové srovnávače nejsou při této činnosti vhodným nástrojem, jelikož jejich výsledky jsou často tendenční a leckdy i nepřesné, pro názornost uvedu dva příklady z mnoha. Prvním z nich je porovnání vybraných balíků bank47, kde je provedeno srovnání na základě uvedených porovnávaných parametrů 48 . Vzhledem k množství zde uvedených subjektů a také k osobní zkušenosti se zaměřím pouze na srovnání Účtu plus od ZUNO BANK AG a Online účtu od Era/Poštovní spořitelny. Zásadním nedostatkem srovnání je, že jednotlivé poplatky nejsou rozděleny podle poskytovaných služeb, ale je uvedena jen celková částka za rok, klient tak nemá možnost posoudit, které z uvedených (placených) služeb využívá49 a kolik za tuto konkrétní službu zaplatí. Klient také nezíská informaci, jaké jsou podmínky výběru z bankomatu zdarma50, ani o počtu poboček a bankomatů 51 , případně o možnosti využití služby Cash Back 52 . Při detailním porovnání je tak zřejmé, že pro klienta, který pravidelně vybírá ze zahraničních bankomatů a alespoň jednou měsíčně provede SEPA platbu53, je účet vedený ZUNO BANK AG ideální. Pokud však klient takové služby nevyužívá, je účet od ERA/Poštovní spořitelny cenově srovnatelný54, vzhledem k dostupnosti
obchodních
míst
a
47
možnostem
bezplatného
výběru
Porovnání vybraných balíků bank [online]. ZUNO BANK AG, org. složka [cit. 15.6.2014] Průměrný zůstatek na účtu 15 000 Kč, průměrný měsíční příjem na účet 10 000 Kč, 3 příchozí domácí platby, 5 odchozích domácích plateb zadaných přes internetové bankovnictví (z toho aspoň 4 do jiné banky), 1 odchozí SEPA platba zadaná přes internetové bankovnictví, 2 výběry z bankomatů vlastní banky v ČR (1 000 Kč), 1 výběr z bankomatu cizí banky v ČR (1 000 Kč), 1 výběr z bankomatu v zahraničí (1 000 Kč), 3 platby kartou (v celkové hodnotě 3 000 Kč), využívání platební karty a internetového bankovnictví, zasílání elektronického výpisu z účtu jednou měsíčně. 49 např. SEPA platbu jsem neprovedl nikdy, výběry v zahraničním bankomatu výjimečně, bankovní účet mám 20 let 50 Účet Plus od 1000,- Kč 51 počet poboček/bankomatů ZUNO BANK AG 2/138 (síť ATM RaiffeisenBank, a.s.), Era/Poštovní spořitelna 74(+ cca 3100 poboček České pošty, s.p.)/1006 52 Era/Poštovní spořitelna - při platbě za zboží alespoň 300,- Kč možnost výběru až 1500,- Kč zdarma; poskytuje např. COOP, Albert, EuroOil 53 SEPA převod je platba v měně EUR v rámci Jednotného eurového platebního prostoru SEPA, tj. země EU/EHP, Monako a Švýcarsko 54 při průměrném zůstatku 15 000,- Kč měsíčně vedení účtu zdarma, příchozí a odchozí (elektronicky zadané) platby zdarma, el. výpis zdarma, výběr z vlastního bankomatu zdarma 48
21
pravděpodobně i lepší. Jako druhý příklad uvedu srovnání stavebních spořitelen55, kdy v detailu spoření od Českomoravské stavební spořitelny, a.s. je uvedena úroková sazba 1,5% p.a., aniž je zde uvedena informace o úrokovém bonusu56, kdy po dodržení povinné šestileté doby spoření je úroková sazba cca 1,8% p.a. Protože v oblasti finančního poradenství a poskytování bankovních služeb působím již 20 let, troufám si tvrdit, že mám jistý přehled o tomto sektoru a znám i některá rizika spojená s poskytováním těchto služeb, pro klienta bez potřebných znalostí, případně i bez znalosti užívání internetu, je však tato situace více než nepřehledná a výběr správného produktu tak představuje heroický výkon. Je tak otázkou, zda by si tato situace nezasloužila jisté zpřehlednění, ať už např. formou vyhlášky ČNB, která by stanovila jistou „šablonu“ pro stanovení a zveřejňování bankovních poplatků, nebo také formou vytvoření oficiálních stránek vedených ČNB nebo ČSÚ s relevantním srovnáním cen služeb jednotlivých bank.57 Zároveň je však třeba říct, že zmíněná nepřehlednost souvisí s množstvím poskytovaných služeb. Chci věřit, že původním záměrem mělo být zkvalitnění služeb a dosažení univerzálnosti bank,58 ne vytvoření nepřehledných a matoucích sazebníků. V souvislosti s bankovními poplatky a provizemi je také třeba zmínit, že jednotlivé banky při své nabídce nespoléhají jen na kmenové zaměstnance na svých pobočkách, ale své produkty nabízí formou spolupráce s finančními poradci podnikajícími na základě živnostenského oprávnění či s právnickými osobami. Tento způsob šetří bankám náklady na mzdové prostředky, stejně tak jako prostředky nutné pro zřizování pobočkové sítě a s tím spojených provozních
55
Stavební spoření – kalkulačka [online]. Finparáda [cit. 15.6.2014] 20% připsaných úroků 57 přestože mi idea srovnávače cen a poplatků vytvořeného ČNB přijde geniální, je také zřejmě neproveditelná vzhledem k množství bankovních i nebankovních subjektů působících na území ČR, z nichž mnohé další by podobné srovnání jistě také zasloužily 58 viz Kašparovská, Vlasta, Banky a bankovní obchody, 1.vydání, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, str. 24 - 25 56
22
nákladů, kdy snahou je přesunout obsluhu jednotlivých služeb do úrovně elektronické komunikace. Vlastní získávání nových klientů pak probíhá již výše zmíněnou formou externí spolupráce, kdy odměna za výkon je většinou stanovena v provizním systému. Nevýhodou tohoto systému je, že banka nemá, zejména u právnických osob, detailní přehled o odbornosti a etickém postupu zaměstnanců těchto společností a při sjednávání obchodů tak může docházet k jisté neprofesionalitě, která má ve svém důsledku negativní dopad nejen na konkrétní banku, ale i na bankovní sektor jako celek.
2.2 Srovnání zisku Přestože jsem se ve své práci zaměřil jen na základní činnosti komerčních bank a s nimi spojených bankovních poplatků, do celkového zisku bank se promítají další výnosy a náklady, mezi významné položky patří např. náklady na zaměstnance, všeobecné správní náklady nebo kurzové rozdíly. Výsledky hospodaření za rok 2012 jsou uvedeny včetně těchto položek (viz tabulka č.3). tabulka č. 3 Srovnání celkového zisku/ztráty a zaplacených daní59 mil. Kč
zisk/ztráta před zdaněním
daň z příjmu
ČS, a.s.
20 578
4 175
ČSOB, a.s.
17 539
2 258
KB, a.s.
16 939
2 708
UCB CRaS, a.s.
3 694
661
AB, a.s.
-396
-73
ZB AG, org. sl.
-23,4
4,8
76 655
12 348
bankovní sektor 59
Ministerstvo spravedlnosti ČR, portal.justice.cz [online]. Výroční zprávy [cit. 30.3.2014]. ČNB [online]. Tab. č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru – 4a – Absolutní ukazatele [cit. 1.6.2014].
23
Z výše uvedeného je zřejmé, že zatímco zisky velkých bank jsou pro akcionáře zajímavé, v případě nově vzniklých bank je vlastník nucen vyrovnat vzniklou ztrátu. Celkový čistý zisk bankovního sektoru za rok 2012 činí 64,3 mld. Kč, zaplacená daň pak činí 12,35 mld. Kč, což představuje 10,25% podíl na zaplacené dani z příjmu právnických osob.60 Za povšimnutí jistě stojí fakt, že zatímco velké banky uplatňující bankovní poplatky odvedly do státního rozpočtu 9,8 mld. Kč, což je téměř 80% z celkové částky zaplacené daně v bankovním sektoru, dalších 41 bank zaplatilo v úhrnu 2,55 mld. V případě zde uvedených nových bank je daňová povinnost zanedbatelná, případně žádná.
60
Czech Banking Fact Sheet [online]. Česká bankovní asociace [cit. 15.6.2014].
24
3. Význam bankovních poplatků
3.1 Klienti bank Je více než zřejmé, že bankovní poplatky jsou klienty všeobecně vnímány negativně. Nejedná se však o nijak zásadní rozdíl oproti jiným službám soukromého či veřejného sektoru, které jsou poskytovány za úplatu nebo je stanovena poplatková povinnost. V případě institucí veřejného sektoru často nezbývá než rezignovat a poplatky, byť v některých případech nepochopitelné uhradit, ve vztahu k soukromým organizacím je situace o poznání lepší. V případě nespokojenosti tak přichází na řadu vyjednávání o podmínkách, za kterých je služba poskytována, v případě neúspěchu, resp. nenalezení kompromisního řešení vyhovujícího oběma stranám, je zde možnost zvolit subjekt jiný, konkurenční. Zatímco klienti bank v segmentu retail, jejichž průměrné zůstatky na účtech se pohybují v řádu několika set až tisíc korun, nemají vyjednávací pozice právě nejsilnější, v případě V.I.P. či korporátních klientů, jejichž depozita dosahují několika milionů až několika set milionů korun, je vyjednávání o lepších podmínkách61 podstatně jednodušší a snaha bank o udržení takového klienta výrazně větší. V zásadě tak běžný klient nemá jinou možnost, než v případě nespokojenosti ukončit se svou bankou smluvní vztah. Jak jsem však uvedl již v úvodu, pro mnohé klienty je právě toto řešení nepřijatelné, a to i v situaci, kdy s bankovními poplatky své banky nesouhlasí. V současné době je přitom změna banky jednoduchý úkon, který však může přinést nemalou úsporu. V této souvislosti je jistě zajímavá iniciativa bankovnipoplatky.com, která od roku 2005 organizuje anketu Nejabsurdnější bankovní poplatek. Její snahou je
61
spočívajících zejména v neúčtování bankovních poplatků, ale také v poskytnutí úvěru s individuální (nižší než běžnou) úrokovou sazbou, služeb osobního bankéře apod.
25
seznámit širokou veřejnost s množstvím nejrůznějších bankovních poplatků a vzbudit laickou i odbornou diskusi na toto téma (viz tabulka č. 4). tabulka č. 4 Anketa Nejabsurdnější bankovní poplatek62 rok
pořadí
počet
celkový
hlasujících
počet
v%
hlasujících
za příchozí platby
81,19
2191
2.
za vedení účtu
9,36
3.
za správu úrokového zvýhodnění
9,45
za výběr platební kartou z bankomatu
37,7
2005 1.
2006 1.
typ bankovního poplatku
6552
vlastní banky 2.
za vedení běžného účtu
37,32
3.
za účetní položku
24,98
za vedení běžného účtu
44,8
2.
za nadměrný vklad
29,79
3.
za připsání úroku
25,41
za nadměrný vklad
33,17
2.
za vklad na přepážce na vlastní účet
23,02
3.
za připsání úroku
18,45
za vklad na přepážce na vlastní účet
44,31
2.
za připsání úroku
20,18
3.
za výpis z účtu zaslaný elektronicky
12,14
za výběr na přepážce z vlastního účtu
29,06
2.
za zjištění zůstatku přes bankomat
22,66
3.
za vložení variabilního symbolu do
20,48
2007 1.
2008 1.
2009 1.
2010 1.
příkazu k úhradě 62
bankovnipoplatky.com [online] Nejabsurdnější bankovní poplatek [cit. 15.6.2014].
26
9871
5783
25991
18672
2011 1.
za předčasně splacený úvěr
39,86
2.
za zjištění zůstatku přes bankomat
25,08
3.
za výpis z účtu zaslaný elektronicky
16,05
2012 1.
za zjištění zůstatku přes bankomat
36
za vedení účtu k hypotéčnímu nebo
22
2.
25801
22728
spotřebitelskému úvěru 3. 2013 1.
za výpis z účtu zaslaný elektronicky
17
za vedení účtu k hypotéčnímu,
32
15202
spotřebitelskému úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření 2.
za zadání příkazu či změny trvalého
22
příkazu přes internetbanking 3.
za výpis z účtu zaslaný elektronicky
21
Jedním z cílů této aktivity je, dle vyjádření majitele a provozovatele serveru63, snížení bankovních poplatků. Pro dosažení tohoto cíle není uváděná anketa zcela ideální, jelikož do ankety již nejsou zařazovány vítězné poplatky z minulých let. Pokud by tak banky chtěly opravdu reagovat na potřeby, resp. nespokojenost, svých klientů, výsledky této ankety pro ně nejsou zcela relevantní. Bohužel, přes dílčí úspěchy 64 je zřejmé, že cíle nebylo zdaleka dosaženo. Naopak pozitivním zjištěním je skutečnost, že zájem veřejnosti o bankovní poplatky značně vzrostl ve srovnání s r. 2005, přestože v loňském roce došlo k výraznému poklesu.
63
Ing. Patrik Nacher např. většina srovnávaných bank poskytuje za jistých podmínek vedení účtu zdarma, příchozí platby zdarma, elektronický výpis z účtu zdarma 64
27
Zcela jiný postup v boji proti bankovním poplatkům zvolil server poplatkyzpet.cz 65 . Tato iniciativa se na základě rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora ze dne 7.6.2011 rozhodla požadovat po bankách zrušení a vrácení již zaplacených poplatků spojených s vedením úvěrového účtu klientů bank, kteří se touto iniciativou nechají zastupovat. Svého cíle chtěla dosáhnout pomocí výzvy k vrácení neoprávněně vyúčtovaného bankovního poplatku,
jako bezdůvodného obohacení. V případě
nesouhlasu banky
a následném podání soudní žaloby se takto požadovaná částka zvyšuje o náklady na právní zastoupení. 66 Odpůrci této iniciativy se domnívají, že cílem není ochrana spotřebitele, klientů bank, ale zisk z nákladů na právní zastoupení požadovaný po bankách. Je také nutné říct, že tato iniciativa skončila nezdarem a až na ojedinělé případy je rozhodováno ve prospěch bank, tedy že poplatky spojené s poskytnutím úvěru nejsou v rozporu s právními předpisy ČR. K této rozhodovací praxi vydal sjednocující stanovisko NS67, ve kterém konstatuje, že poplatek za správu úvěru není neurčitý jen proto, že neobsahuje úplný výčet činností, za něž je poplatek sjednán a dále uvádí, že na ujednání o poplatku za správu úvěru se nevztahuje zákaz ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která znamenají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele.68 Toto stanovisko podpořil již dříve ve svém nálezu i ÚS, a to odmítnutím ústavní stížnosti na rozhodování obecných soudů o navrácení bezdůvodného obohacení spojeného s poskytnutím úvěru a dále
65
provozovatelem služby je společnost BSP Lawyer Partners a.s., spolupráce na projektu s JUDr. Petrem Tomanem, a.k. Toman, Devátý & partneři 66 Poplatkyzpět.cz [online]. Upřesňující informace k podmínkám spolupráce mezi BSP Lawyer Partners, a.s. a klienty jí poskytované služby Poplatkyzpět.cz [cit. 15.6.2014] 67 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013 [online]. Nejvyšší soud [cit. 15. 6. 2014]. 68 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013 [online]. Nejvyšší soud [cit. 15. 6. 2014].
28
s hrazením nákladů řízení, jako návrh nedůvodný a zjevně neopodstatněný.69 Zatímco pro klienty bank jsou tato rozhodnutí zklamáním, banky a ČBA přijaly tato rozhodnutí s povděkem jako rozhodnutí očekávatelné a vedoucí ke zklidnění situace v bankovním sektoru.
3.2 Komerční banky „Konec zpětného zpochybňování řádně uzavřených smluv je dobrou zprávou nejen pro jistotu celé ekonomiky, ale i pro banky a jejich klienty. Právě pro klienty je totiž výhodnější, když bude ceny určovat konkurenční soutěž bank o zákazníky.“ 70 Tento názor zcela jednoznačně zapadá do konzervativního obchodního modelu českých bank, které jednoznačně upřednostňují zisk ze zaplacených bankovních poplatků, který nepředstavuje prakticky žádné riziko, před rizikovějšími obchody.71 Potenciální riziko zpomalení ekonomického růstu může vést k významnému poklesu zisků bank, a to nárůstem ztrát z již poskytnutých úvěrů a snížením počtu nových úvěrů (viz tabulka č. 5). tabulka č. 5 Bankovní sektor – meziroční srovnání72 v mil. Kč
k 31.12.2012
k 31.12.2013
Úrokové výnosy
170 378
154 849
Úrokové náklady
-62 469
-49 406
Výnosy z poplatků a provizí
49 151
49 855
69
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.4.2014, sp. zn. III.ÚS 3725/13 [online]. Ústavní soud [cit. 15.6.2014]. 70 Matoušek, Jan, ČBA [online]. Vyjádření České bankovní asociace k dnešnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sporu o poplatky za vedení úvěrových účtů, tisková zpráva [cit. 15.6.2014] 71 např. obchodování na akciových, dluhopisových nebo nemovitostních trzích 72 ČNB [online]. Tab. č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru – 4a – Absolutní ukazatele [cit. 1.6.2014].
29
Náklady na poplatky a provize
-11 876
-12 818
7 571
-9 554
Kurzové rozdíly
5 192
23 052
Ostatní provozní výnosy
4 460
5 306
Ostatní provozní náklady
-4 395
-6 071
Správní náklady
-32 209
-31 485
Náklady na zaměstnance
-34 437
-34 308
Ztráty ze znehodnocení
-16 179
-21 001
Zisk před zdaněním
76 655
73 330
Náklady na daň z příjmů
-12 348
-12 206
Zisk po zdanění
64 307
61 124
Zisk/ztráta z finančních aktiv a závazků k obchodování
Z výše uvedených údajů je zřejmé, že zisk z bankovních poplatků zůstává prakticky beze změn, v případě výnosů z poskytnutých úvěrů však došlo ke snížení o cca 15,5 mld. Kč. Při snížení úrokových nákladů o cca 13 mld. Kč tak zisk bank v této oblasti klesl o téměř 2,5 mld. Kč a celkový čistý zisk ve srovnání s r. 2012 klesl o 3,18 mld. Kč.73 Jak jsem již uvedl v kapitole 2.2 nové banky, které svým klientům nabízí nízké úrokové sazby z poskytnutých úvěrů, zajímavé zhodnocení vložených finančních prostředků a služby bez bankovních poplatků, vykazují ve svém hospodaření ztrátu. Je tak nereálné, aby došlo k úplnému zrušení nebo výraznému omezení bankovních poplatků, jelikož toto omezení by představovalo ztrátu téměř 50 mld. Kč. Toto opatření by tak mělo fatální dopad nejen na stabilitu celého bankovního sektoru, ale také do státního rozpočtu ČR.
73
na tomto celkovém výsledku se významnou měrou podílela ztráta z finančních aktiv a závazků k obchodování, ztráta ze znehodnocení a naopak zisk z kurzových rozdílů
30
3.3 Stabilita bankovního sektoru ČNB v souladu se svým hlavním cílem rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability. 74 Finanční stabilitu můžeme definovat jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro vývoj ekonomiky a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.75 Při hodnocení rizik bankovního sektoru využívá ČNB zátěžové testy.76 Z těchto testů vyplývá, že i v případě nepříznivého vývoje domácí ekonomiky je bankovní sektor schopen absorbovat výrazné negativní šoky a převelké úvěrové ztráty si zachovat dostatečnou kapitálovou přiměřenost i likvidní zdroje. „Pozitivní výsledek zátěžových testů ČNB dokládá, že se osvědčil konzervativní obchodní model českých bank a svědčí o vysoké korporátní kultuře v tomto sektoru. Potvrzuje se, že banky přispívají ke stabilitě české ekonomiky.“77 I přes průběžné snižování úrokových sazeb z vkladů došlo ke zvýšení objemu vkladů od klientů bank z 3 166 mld. Kč (1 845 mld.)78 v r. 2012 na 3 457 mld. Kč (2 065 mld.) v r. 2013.79 Tento vývoj svědčí nejen o stabilitě bankovního sektoru, ale zejména o důvěře klientů, kterou banky v ČR mají.
74
§ 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 6/1993 Sb. ČNB[online]. Zpráva o finanční stabilitě [cit. 15.6.2014] 76 ČNB[online]. Zpráva o finanční stabilitě [cit. 15.6.2014] 77 Matoušek, Jan, ČBA [online]. Komentář ČBA k aktuálně zveřejněné zprávě o finanční stabilitě 2013/2014 ČNB [cit. 15.6.2014] 78 velké banky 79 údaje k 31.12. ČNB[online]. Tab. č. 6 Vybrané ukazatele podle skupin bank[cit. 15.6.2014] 75
31
Závěr Běžné účty šetří nejen peníze, ale i čas, což potvrdí každý, kdo někdy musel cestovat na pobočku ČP, s.p., aby po čekání ve frontě mohl zaplatit složenky. Při zřízení účtu zadám svolení k inkasu SIPO, trvalý příkaz k úhradě pojištění, penzijního a stavebního spoření, svolení k inkasu mobilnímu operátorovi, školní jídelně, případně bance ke splacení poskytnutého úvěru, v průběhu měsíce zkontroluji přes internetbanking nebo smartbanking příchod výplaty, s bezkontaktní kartou vyrazím na nákupy a to, co zbude, převedu na spořicí účet s vyšším zhodnocením. Za tento komfort, kdy z pohodlí domova zařídím prakticky všechny finanční operace a další starost s jejich včasným placením přenechám bance, jsem ochoten zaplatit. V případě, že náklady přesáhnou hranici, kterou jsem ochoten zaplatit, není nic jednoduššího, než přejít k jiné bance nebo účet zrušit. Pokud od banky požaduji poskytnutí úvěru, jsem povinen zaplatit úrok a případně další úhrady spojené s poskytnutím úvěru. Součet těchto položek tvoří RPSN, o kterém je banka povinna mne informovat, stejně jako o celkové částce, kterou jsem povinen uhradit do splacení úvěru. Podpisem smlouvy dávám najevo souhlas s těmito podmínkami a dále bych ve vztahu s bankou měl postupovat v souladu se zásadou pacta sunt servanda. Pokud se takto budou chovat banky i klienti bank, nebude nutné, až na excesy, zatěžovat soudy a finančního arbitra stížnostmi a žalobami. Pravidla fungování bankovního sektoru jsou dle mého názoru dostatečná a další regulaci nepovažuji za nutnou. V čem vidím možnosti zlepšení, je vyšší finanční gramotnost obyvatel ČR. Zde by mohl sehrát úlohu stát, např. intenzivnější přístupem k vhodnému začleněním výše uvedených základních znalostí fungování bankovního sektoru do systému vzdělávání. Drobné úpravy by mohly nastat v zpřehlednění různých ceníků a sazebníků bank, na druhou stranu už samotný
32
fakt, že nejsem schopen dohledat požadované údaje, může být vodítkem při výběru banky a v zásadě tak ani tato oblast nemusí být přísněji regulována, než je tomu doposud. V současné ekonomické situaci pokládám bankovní poplatky za vhodný nástroj ke stabilizaci bankovního sektoru. Přestože banky tímto postupem část svých rizik z obchodování přenáší na své klienty, je toto řešení vhodnější, než provádění výnosných, zároveň však rizikových obchodů. Důsledkem takového jednání může být situace, kdy v zájmu zachování stability jsou ztráty soukromých společností nejen z bankovního sektoru sanovány z veřejných rozpočtů, jak tomu bylo v relativně nedávné minulosti nebo jako je tomu aktuálně u společnosti OKD, a.s. Naopak zdravé a stabilní banky představují přínos pro státní rozpočet v podobě přímo odváděných daní a také poskytováním několika desítek tisíc pracovních míst. Tato situace je pak prospěšná nejen pro banky, ale i ve svém důsledku též pro klienty bank.
33
Seznam použitých pramenů
Knižní zdroje Bažantová, Ilona, Centrální bankovnictví v české historii po současnost, Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005, 195 stran, ISBN 80-86729-19-2 Jurošková, Lenka, Bankovní regulace a dohled, Praha: Auditorium, 2012, 174 stran, ISBN 978-80-87284-26-1 Kalabis, Zbyněk, Základy bankovnictví. Bankovní obchody, služby, operace a rizika, 1.vydání, Brno: BizBooks – Albatros Media a.s., 2012, 168 stran, ISBN 97880-265-0001-8 Kašparovská, Vlasta, Banky a bankovní obchody, 1.vydání, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, 108 str., ISBN 80-7157-652-2 Kolektiv autorů. Bankovnictví, 6.vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., 2006, 280 stran, ISBN 978-80-7265-099-6 Meluzín, Tomáš; Zeman, Václav. Bankovní produkty a služby. Bankovnictví I, 1.vydání, Brno: Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o. – Vysoké učení technické v Brně, 2014, 198 stran, ISBN 978-80-214-4841-4 Radvan, Michal a kolektiv, Finanční právo a finanční správa. Berní právo, 1. vydání, Brno: Doplněk a Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 2008, 512 stran, ISBN 978-80-7239-230-8
34
Právní předpisy Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 1.6.2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40505&fulltext=&nr=6~2 F1993&part=&name=&rpp=50#local-content Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy
[online].
Ministerstvo
vnitra
[cit.
1.6.2014].
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39677&fulltext=&nr=21~ 2F1992&part=&name=&rpp=50#local-content Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy
[online].
Ministerstvo
vnitra
[cit.
10.6.2014].
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74301&fulltext=&nr=136 ~2F2011&part=&name=&rpp=15#local-content Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 10.6.2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=69225&fulltext=&nr=284 ~2F2009&part=&name=&rpp=50#local-content Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. In: Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 10.6.2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=71037&fulltext=&nr=145 ~2F2010&part=&name=&rpp=50#local-content Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 10.6.2014]. Dostupné z:
35
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53508&fulltext=&nr=229 ~2F2002&part=&name=&rpp=50#local-content Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 10.6.2014]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40846&fulltext=&nr=96~ 2F1993&part=&name=&rpp=50#local-content
Soudní rozhodnutí Nález Ústavního soudu ČR ze dne 10.4.2014, sp. zn. III.ÚS 3725/13 [online]. Ústavní soud [cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-3725-13_1 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013. [online]. Nejvyšší soud [cit. 15. 6. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/55657B0A0FFD21C8C1257CD900422D 48?openDocument&Highlight=0,bankovn%C3%AD,poplatky
Online zdroje ČBA [online]. Czech Banking Fact Sheet
[cit. 15.6.2014]. Dostupné z:
https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/dokumentyclanku/czech-bankingfact-sheet/czechbankingfactsheetcj.pdf Finanční arbitr [online]. Působnost finančního arbitra. [cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/pusobnost-financniho-arbitra.html
36
Matoušek, Jan, ČBA [online]. Vyjádření České bankovní asociace k dnešnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sporu o poplatky za vedení úvěrových účtů, tisková
zpráva
[cit.
15.6.2014].
Dostupné
z:
https://www.czech-
ba.cz/sites/default/files/dokumentyclanku/vyjadreni-ceske-bankovni-asociace-kdnesnimu-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-ve-veci-sporu-o-poplatky-za-vedeniuverovych-uctu/24042014tzreakcecbanarozhodnutinejvyssihosoudu.pdf Matoušek, Jan, ČBA [online]. Komentář ČBA k aktuálně zveřejněné zprávě o finanční
stabilitě
2013/2014
ČNB
[cit.
15.6.2014].
Dostupné
z:
https://www.czech-ba.cz/cs/media-servis/tiskove-zpravy/komentar-cba-kaktualne-zverejnene-zprave-o-financni-stabilite-20132014-cnb ČNB[online]. Zpráva o finanční stabilitě [cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpr avy_fs/fs_2013-2014/fs_2013-2014.pdf ČNB[online]. ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, potvrzuje kurzový závazek
[cit.
15.6.2014].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/
pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2014/20140507_menove_rozhodnuti.html ČNB [online]. Tab. č. 4 Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru – 4a – Absolutní ukazatele
[cit.
1.6.2014].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/
dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu /banky/bs_ukazatele_tab04a.html ČNB [online]. Tab. č. 6 Vybrané ukazatele podle skupin bank[cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_ fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html ČNB [online]. Banky a pobočky zahraničních bank dle vlastnictví [cit. 15.6.2014]. Dostupné
z:
https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_
37
RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=18.06.2014&p_hie=HU&p_rec_per_page=2 5&p_ses_idx=2 Ministerstvo spravedlnosti ČR, portal.justice.cz [online]. Výroční zprávy [cit. 30.3.2014]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-rozsirene --> název subjektu --> sbírka listin -->výroční zprávy bankovnipoplatky.com 15.6.2014].
[online]
Dostupné
Nejabsurdnější z:
bankovní
poplatek
[cit.
http://www.bankovnipoplatky.com/
ankety/nejabsurdnejsi-bankovni-poplatek.html Zuno Bank AG, org. složka [online]. Porovnání vybraných balíků bank [cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://www.zuno.cz/produkty/bankovni-ucet-zadarmo/ Finparáda [online]. Stavební spoření – kalkulačka [cit. 15.6.2014]. Dostupné z: http://finparada.cz/Sporeni-Kalkulacka-Stavebniho-Sporeni.aspx Poplatkyzpět.cz [online]. Upřesňující informace k podmínkám spolupráce mezi BSP Lawyer Partners, a.s. a klienty jí poskytované služby Poplatkyzpět.cz [cit. 15.6.2014].
Dostupné
z:
http://www.poplatkyzpet.cz/images/
Podminky_spoluprace_mezi_BSP_a_klienty.pdf
38
Seznam tabulek tabulka č. 1
Srovnání úrokových výnosů/nákladů
tabulka č. 2
Srovnání výnosů/nákladů z poplatků a provizí
tabulka č. 3
Srovnání celkového zisku/ztráty a zaplacených daní
tabulka č. 4
Anketa Nejabsurdnější bankovní poplatek
tabulka č. 5
Bankovní sektor – meziroční srovnání
39
