UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ
Bakalářská práce Martin Rezek, DiS.
Přístupnost internetových prezentací pro osoby se zrakovým postižením
Olomouc 2013
Vedoucí práce: PhDr. Vojtěch Regec, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţil.
..……………...…..….. Podpis autora práce V Olomouci dne 1. 4. 2013
Poděkování:
Děkuji PhDr. Vojtěchu Regecovi, Ph.D., mému vedoucímu bakalářské práce za jeho čas, trpělivost, cenné rady a postřehy, které mi v rámci konzultací velice pomohly a byly velmi nápomocné při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat Bc. Lukáši Lacinovi, pracovníkovi TyfloCentra Olomouc, o.p.s. a osobě se zrakovým postiţením, za jeho spolupráci a cenné konzultace hodnocení dodrţování jednotlivých pravidel přístupnosti a verifikaci zjištěných výsledků v praktické rovině.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1
Osoba se zrakovým postiţením .......................................................................................... 8
2
Přístupnost internetových prezentací pro osoby se zrakovým postiţením ....................... 12 2.1
Metodika hodnocení jednotlivých pravidel a nastavení vah kritérií .......................... 26
3.8
Volba programového vybavení pro analýzu přístupnosti .......................................... 28
3.9
Analýza stavu přístupnosti internetových prezentací na Pedagogické fakultě UP
v Olomouci pro osoby se zrakovým postiţením .................................................................. 30 3.9.1
Centrum celoţivotního vzdělávání ..................................................................... 30
3.9.2
Centrum jazykové přípravy ................................................................................ 33
3.9.3
Katedra anglického jazyka ................................................................................. 35
3.9.4
Katedra antropologie a zdravovědy .................................................................... 37
3.9.5
Katedra biologie ................................................................................................. 39
3.9.6
Katedra českého jazyka a literatury .................................................................... 41
3.9.7
Katedra hudební výchovy ................................................................................... 44
3.9.8
Katedra matematiky ............................................................................................ 46
3.9.9
Katedra německého jazyka ................................................................................. 48
3.9.10
Katedra primární a preprimární pedagogiky ...................................................... 50
3.9.11
Katedra psychologie a patopsychologie ............................................................. 52
3.9.12
Katedra společenských věd ................................................................................ 54
3.9.13
Katedra technické a informační výchovy ........................................................... 56
3.9.14
Katedra výtvarné výchovy .................................................................................. 59
3.9.15
Ústav pedagogiky a sociálních studií ................................................................. 61
3.9.16
Ústav speciálněpedagogických studií ................................................................. 63
3.10
Přehled a sumarizace získaných dat ....................................................................... 64
3.11
Interpretace výsledků a doporučení ....................................................................... 69
Závěr ......................................................................................................................................... 71 Seznam pouţitých zkratek a technických pojmů Seznam obrázků a tabulek Seznam pouţité literatury
Úvod „Síla webu je v jeho univerzalitě. Přístup pro každého nezávisle na jeho schopnostech je jeho základní prvek.“ Tim Berners-Lee1, 1997 (In Špinar, 2004) V době, kdy se internet stal rovnocenným komunikačním kanálem na úrovni televize, rádia i tisku je velmi důleţité zamyslet se nad tím, jak jeho obsah zpřístupnit co nejvíce lidem, včetně těch, kteří mají specifické potřeby k jeho čerpání a tvoření. Vše nasvědčuje tomu, ţe tento způsob přenosu informací bude dále posilovat a jeho budoucnost je díky jeho interaktivitě a aktuálnosti světlejší neţ u ostatních médií. Integrace osob se zrakovým postiţením a zlepšování kvality jejich ţivota je nutno promítnout i do světa internetu. Tato problematika má dva póly. Formu digitálního obsahu a asistenční technologie, pouţívané k jejímu zpracování. V této práci si zaměřuji na přístupnosti digitálního obsahu (přesněji internetových prezentací) a věřím, ţe jen symbióza obou zmíněných pólu vede k úspěšnému přenosu informace ze sítě internet k člověku se speciálními potřebami. Pokud nechceme tyto osoby vyloučit z pouţívání internetu a chceme jim pouţívání tohoto komunikačního kanálu ulehčit, je třeba dodrţovat pravidla nastavená WWW konsorciem. Dodrţování těchto zásad je povinné pro všechny weby státní správy, bylo by však nanejvýš vhodné, aby je dodrţovaly i elektronické prezentace státních a veřejných institucí. Bakalářská práce je dělena na dvě části – teoretickou a empirickou. V teoretické části se jednotlivé kapitoly věnují vlastní definici osob se zrakovým postiţením, jejímu členění dle WHO, vlastním pravidlům přístupnosti a metodice hodnocení pravidel přístupnosti. Empirická část je zaměřena na reálný stav dodrţování těchto pravidel v prostředí internetových prezentacích Kateder a ústavů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
1
zakladatel technologie World Wide Web
6
Cílem práce je předloţit poznatky z oblasti problematiky přístupnosti internetových prezentací v prostředí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a na základě získaných dat z provedeného výzkumu ukázat moţný směr pro kvalitativní posun přístupnosti těchto prezentací a tím odstranit informační bariéry, které mohou bránit v přenosu informací směrem k osobám se zrakovým postiţením. V pokročilejší části práce je popsán reálný stav přístupnosti hodnocených internetových prezentací a jejich zjištěná úroveň přístupnosti. Dále se autor snaţil dle svého nejlepšího úsudku definovat vhodné kroky vedoucí ke zlepšení na poli přístupnosti elektronických dokumentů Pedagogické fakulty. Závěr práce je věnován rekapitulaci cílů práce a zhodnocení jejich naplnění. Autor práci se uvědomuje, ţe všichni případní čtenáři se nemusí plně orientovat v technických pojmech týkajících se webových technologií, a proto se snaţil všechny zmíněné pojmy definovat přístupnou formou a na konci práce téţ uvedl seznam pouţitých zkratek a pojmů, včetně jejich popisu.
7
1
Osoba se zrakovým postižením Za jedince se zrakovým postiţením povaţována osoba, která trpí oční vadou nebo
chorobou, kdy i po optimální korekci je její zrakové vnímání narušeno do té míry, ţe jí činí obtíţe v běţném ţivotě (Finková, Ludíková, Růţičková, 2007). Pipeková (2006) říká, ţe zrakově postiţený jedinec má omezenou a ztíţenou schopnost přijímat vizuální informace. U nevidomých osob tato schopnost není vůbec. Dle
Schindlera a
Pešáka
se zrakově
postiţenými
osobami
označují „ti,
u nichţ poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běţném ţivotě a u nichţ běţná optická korekce nepostačuje“ (Sons.cz: Kdo je zrakově postiţený?, 2002). Etiologie zrakového postižení Zrakové vady můţeme rozdělit dle doby vzniku a dle příčiny vzniku. Podle doby vzniku dělíme vady na vrozené a získané. Dle příčiny lze dělit vady dle vlivů na prenatální, perinatální a postnatální (Pipeková, 2006). Dle Hamadové (2007) mohou být příčiny vrozených vad exogenní (mechanické, fyzikální, chemické noxy, poruchy výţivy a metabolismu matky) nebo endogenní (dědičné vady). Získané vady vznikají jako důsledek jiných nemocí (diabetes, angina, tuberkulóza, roztroušená skleróza) nebo jako důsledek úrazu. V naprosté převaze jsou úrazy poškozující jen jedno oko (Řehůřek in Hamadová, 1999) S přibývajícím věkem klesá zraková ostrost v důsledku sklerózy oční čočky (presbyopie).
8
Obr. 1 – Diferenciace etiologických faktorů těžkého zrakového postižení (Regec, Stejskalová, 2012) Klasifikace osob se zrakovým postižením Hamadová (2007) uvádí, ţe v České Republice je kolem 60 000 – 100 000 zrakové postiţených a z tohoto počtu je jedna desetina osob nevidomých. ČSU v roce 2007 evidoval 87 439 osob s tímto postiţením, z toho 38 713 muţů a 48 726 ţen (Výběrové šetření zdravotně postiţených VŠPO 07, 2007) V celosvětovém měřítku je na světě asi 45 miliónů nevidomých a předpokládá se zdvojnásobení v následujících 20 letech. Lidé se zrakovým postiţením tvoří asi 1-15% populace (SONS, 2002) WHO k červnu 2012 evidovala 285 miliónů lidí se zrakovým postiţením z toho 39 miliónu osob slepých. Zhruba 90 procent postiţených pochází z rozvojových zemí. (WHO, 2012) Desátá revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů diferencuje „Nemoci oka a očních adnex“ od H00 – H59 (MKN-10)
9
H 00 – H 06 nemoci očního víčka, slzného ústrojí a očnice H 10 – H 13 onemocnění spojivky H 15 – H 22 nemoci skléry, rohovky, duhovky a řasnatého tělesa H 25 – H 28 onemocnění čočky H 30 – H 36 nemoci cévnatky a sítnice H 40 – H 42 glaukom H 43 – H 45 nemoci sklivce a očního bulbu H 46 – H 48 nemoci zrakového nervu a zrakových drah H 49 – H 52 poruchy očních svalů, binokulárního pohybu, akomodace a refrakce H 53 – H 54 poruchy vidění a slepota H 55 – H 59 jiné nemoci oka a očních adnex
Obr. 2 – Klasifikace závažnosti zrakových vad dle MKN-10 tabelární seznam MKN-10 pouţívá jako jedno z hlavních kritérií závaţnosti zrakové vady stupeň zrakové ostrosti. Zraková ostrost (vizus) můţeme definovat jako schopnost oka identifikovat dva co nejblíţe leţící body jako dva oddělené objekty. (Schindler, 1997). Většinou bývá uvedena ve zlomku, kdy čitatel znamená vzdálenost v metrech, ze které osoba čte a jmenovatel vyjadřuje vzdálenost, ze které by písmeno přečetl člověk s úplně zdravým okem. Vizus zdravého oka tedy bude například 7/7. Při vyšetření se pouţívají optotypy, nejčastěji
10
Snellova tabule. Vyšetřovací vzdálenost bývá 5-6 metrů a je moţné ji sníţit, pokud klient z této vzdálenosti nic nepřečte. Vizus 6/18 - 6/60 bývá označován jako lehká slabozrakost, 6/60 - 3/60 jako těţká slabozrakost. Vizus menší neţ 3/60 je povaţován za praktickou slepotu (Schindler, 1997) Kraus definuje ztrátu zraku jako pokles centrální zrakové ostrosti pod 6/18 na lepším oku s optimální korekcí (Kraus, 2007) „Osoby nevidomé jsou chápány jako kategorie osob s nejtěţším stupněm zrakového postiţení a patří sem děti, mládeţ a dospělí, kteří mají zrakové vnímání narušeno na stupni nevidomosti (slepoty)“ (Ludíková in Finková, Ludíková, Růţičková, 2007, s. 41). Stupeň slepoty je dle MKN-10 definován jako horší vizus neţ 3/60.
11
2 Přístupnost internetových prezentací pro osoby se zrakovým postižením Přístupný web pomáhá lidem se zdravotním postiţením. Cílovými skupinami lidé s tělesným, zrakovým, sluchovým a lidem se specifickými poruchami učení a soustředění, ale také starší lidé (Pavlíček, 2012). Tito uţivatelé zpravidla pouţívají asistivní technologie mezi které se řadí mimo jiné odečítače obrazovky, které informace čtou syntetizovaným hlasem (JAWS, NVDA), braillské řádky (Focus 40 Blue, Alva BC640), které zobrazený text převedou do hmatové podoby nebo speciální programy, které zvětšují části obrazovky (ZoomText Magnifier, SuperNova, MAGic). Pokud uţivatel preferuje pouţití mobilního řešení, přístroje s iOS (telefon Apple iPhone, tablet Apple iPad) i s OS Android (různí výrobci telefonů i tabletů na základě otevřeného kódu) mají taktéţ integrovanou podporu usnadnění přístupu.
2.1 Vymezení pojmu přístupnost Pojem přístupnost obecně znamená bezbariérovost. V oblasti internetu je přístupný takový web, který jeho návštěvníkům neklade ţádné překáţky v jeho pouţívání (Přístupnost.cz, 2008) Přístupnost je vlastností webových stránek. Přístupnost spadá pod obecnější vlastnost, kterou je pouţitelnost. Přístupnost je vţdy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uţivateli a jeho potřebám. Přístupný web umoţňuje plnohodnotné pouţívání všem svým uţivatelům bez ohledu na jejich hendikep – ať uţ trvalý či dočasný. Přístupný web umoţňuje plnohodnotné pouţívání všem svým uţivatelům bez ohledu na pouţívané technické vybavení. Přístupný web umoţňuje plnohodnotné pouţívání všem svým uţivatelům bez ohledu na jejich znalosti a dovednosti. 12
Přístupnost má dle Pavlíčka (2012) 5 základních kamenů: Dostupnost - web musí být dostupný, uţivatelé musí být schopní web najít a vědět o něm. Ovladatelnost - uţivatelé musí být schopní web ovládat (formuláře, ovládací prvky) Srozumitelnost – uţivatel musí rozumět logice prezentace a musí být jasné, jaká interakce se od něj očekává. Orientace – uţivatel musí rozumět tomu, kam se můţe dostat, kde je menu s nabídkou odkazů. Čas – uţivateli musí vše trvat rozumně dlouho – pokud určitou činnost bude dělat nepřiměřeně dlouhý čas nebo ji nebude rozumět, tak činnost opustí.
2.2 Model interakce mezi osobou se zrakovým postižením a internetovou prezentací V modelu jsou nastaveny 3 základní elementy, které spolu navzájem spolupracují. První je W3C Document Object Model (DOM), coţ se dá interpretovat jako soubor pravidel, kterými internetový prohlíţeč zobrazuje HTML kód tak, ţe uţivatel vidí internetovou stránku. A11y API je slovní hříčka, slovo Accessibility (přístupnost) se často zapisuje v kratším tvaru, kdy 11 písmenek, které jsou mezi A a Y se zkracuje číslem (A11ysoft, 2009). API je Application Programming Interface, tedy česky rozhraní pro programování aplikací.
13
Obr. 3 – Model interakce mezi uživatelem a internetovou prezentací s implementovaným a11y API.(Pavlíček. 2012) Uţivatel se speciálními potřebami načítá webovou stránku, která je zaloţena na DOM a asistivní technologie (dále jen AT) získává upřesňující informace o jednotlivých prvcích (pokud jsou k dispozici) z A11y API (HTML5, WAI-ARIA). AT následně předá informace uţivateli, ten na stránce provede nějakou interakci (vloţí text, klikne), stránka se změní (DOM), A11y API opět upřesní AT, co se stalo a ta opět informuje uţivatele. Tento postup se stále opakuje.
14
Při chybějící implementaci A11y API probíhá komunikace takto:
Obr. 4 – Model interakce mezi uživatelem a internetovou prezentací bez implementace a11y API. (upraveno dle Pavlíčka, 2012) Z Obr.4 je patrné, ţe pouţitá asistivní technologie nedostává informace, o případných dynamicky provedených změnách na internetové stránce.
2.3 Dokumenty vymezující mezinárodní pravidla přístupnosti Na mezinárodní úrovni se jedná o soubor pravidel s názvem Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Tento soubor pravidel spravuje World Wide Web Consortium (dále jen W3C) a nyní existuje ve verzi 2.0. W3C spravuje důleţitá pravidla, doporučení a poznámky pro tvorbu internetových prezentací, implementují veškeré změny v jazyku HTML a spravují i protokoly URL a HTTP. Členy konsorcia jsou MIT Computer Science and Artificial Intelligence Laboratory (CSAIL), European Research Consortium for Informatics and Mathematics (ERCIM) a Keio University (W3C, 2013)
15
O přístupnost se stará odnoţ W3C s názvem WAI – Web Accessibility Initiative (WAI, 2013). Členy WAI jsou Bílý dům, vedoucí průmyslové firmy, neziskové organizace handicapovaných nebo výzkumné ústavy (W3.org, 1997).
2.4 Dokumenty vymezující česká pravidla přístupnosti Hlavním odborným iniciátorem vzniku českých pravidel přístupnosti
bylo
Tyflocentrum Brno, o.p.s., Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých – SONS, Fakulta informatiky Masarykovy Univerzity v Brně a společnost H1.cz, s.r.o. Za hlavní autory pravidel přístupnosti jsou uvedeni David Špinar a Radek Pavlíček (Pravidlapristupnosti.cz, 2006). Za výchozí bod vzniku českých pravidel přístupnosti se dá pokládat dokument Dogma W4 1.1 (Staníček, 2003), který řeší tvorbu přístupných, bezbariérových a přehledných dokumentů (Špinar, 2007). Česká pravidla přístupnosti přímo vychází z metodik WCAG 2.0 a jsou zakotvená v novele Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb. (MVČR, 2010). Samotný zákon 365/2000 Sb. je neustále novelizován. Jeho poslední změny jsou provedeny zákonem 18/2012 Sb. Tyto změny se však týkaly pouze vyloučení informačních systémů celních orgánů při plnění jejich úkolů z nutnosti dodrţovat zmíněný zákon (MVČR, 2012). Všechny weby veřejné správy musí být dle zákonné úpravy od 1. března 2008 zpracovány tak, aby vyhovovaly pravidlům přístupnosti – toto přímo nastavuje vyhláška 64/2008 Sb (MVČR, 2008). Příloha k vyhlášce obsahuje stručně definovaná pravidla. Pravidel je celkem 33, jsou členěná do šesti kategorií a dle povinnosti jsou rozdělena na povinná (P) a podmíněně povinná (PP). Upřesnění pravidel zajišťuje „Metodický pokyn k vyhlášce č. 64/2008 Sb, o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postiţením (vyhláška o přístupnosti)“.
16
2.5 Vývoj pravidel přístupnosti směrem k podpoře nových technologií Webové stránky jsou dnes více dynamické a uţ se nedá hovořit jen o textovém sdělení. Prezentace obsahují různé multimediální prvky, stránky mohou dynamicky měnit jen určitou část (například přes technologii JavaScript nebo AJAX) nebo být celé naprogramovaný jako interaktivní animace (například technologie Flash). Pavlíček (2012) uvádí, ţe přístupnost jiţ není černobílá. Uţ to není dvoustavová záleţitost, kdy se dá jasně říct, stránky jsou plně přístupné nebo plně nepřístupné. Web se velice rychle vyvíjí a je zde znatelný posun k multimedializaci a dynamičnosti. Tento vývoj si vyţaduje i změnu pravidel. WCAG 2.0 nepokrývá nové technologie a s ohledem na tento fakt skupina W3C vydala nové pravidla s názvem WAI-ARIA - aktuálně ve verzi 1.0 Candidate Recommendation (WAI-ARIA, 2011), coţ značí v rámci vývoje stav, kdy se pracovní skupina shodla na technickém obsahu a nyní probíhá implementace do prohlíţečů (W3C, 2004). WAI-ARIA je z části součástí HTML5, které je stále ve vývoji a finální specifikace není hotová (HTML, 2013a). Aktuálně se dá říci, ţe WAI-ARIA je lépe podporována odečítači a prohlíţeči neţ HTML5 a i po vydání finální verze HTML5, které bude obsahovat z části stejné příkazy, zůstane WAI-ARIA stále ve vývoji a bude obsahovat více příkazů a moţností pro vývojáře přístupných internetových prezentací (Faulkner, 2010 srovnej s Campbell, 2010). Z internetových prohlíţečů pro operační systém Windows podporuje HTML5 nejlépe Mozilla Firefox, na platformě Macintosh tuto skutečnosti naplňuje Safari (HTML5, 2012)
2.5.1
Rozšíření možností přístupnosti specifikací WAI-ARIA WAI-ARIA (Web Accessibility Initiative-Accessible Rich Internet Applications) je
specifikace, která popisuje role, stavy a vlastnosti pro jednotlivé ovládací prvky (widgety) tak, aby byly rozpoznatelné a pouţitelné pro uţivatele asistivních technologii. WAI-ARIA navíc poskytuje mechanismus zajišťující, ţe uţivatelé AT vědí o změně stránky (Lemon, 2008). Pavlíček (2009) uvádí, ţe WAI-ARIA pomáhá vyřešit čtyři základní oblasti: 1. Přístupné interaktivní ovládací prvky – Role a stavy jsou naprosto zásadní změnou ve kvalitě přístupnosti. Jejich pouţití je velice široké. Pomocí definování rolí můţeme například asistivní technologii sdělit, zda má element roli posuvník (role slider) nebo ţe se jedná o stromovou strukturu (role 17
tree). S pomocí ARIA lze pro uţivatele s postiţením dokonce zpřístupnit
funkci „táhni a pusť“ (anglicky „drag and drop“) a to pouţitím vhodné kombinace vlastností a rolí (role application, button, stavy ariagrab,
aria-dropeffect). Další varianta pouţití je kupříkladu při
vyplňování webového formuláře (příklad pouţití - registrace nového uţivatele). Taktéţ můţeme libovolné pole formuláře prohlásit za povinné (aria-required=true). Pro odečítač obrazovky se jedná o vhodnější řešení, neţ způsob, kdy vývojář vedle povinných formulářových polí umístí hvězdičku a v zápatí stránky vystaví textové vysvětlení, ţe poloţky označené hvězdičkou jsou povinné. 2. Lepší navigaci z klávesnice – v HTML4 je moţné se s pouţitím klávesnici přesouvat aktivní kurzor jen na určité elementy. WAI-ARIA můţe přidat tabindex (posunování kurzoru na element) jakémukoliv prvku.
3. Oblasti, které mohou být dynamicky obnovovány – pouţití například pro chat nebo přímý textový přenos nějaké události (pří pouţití technologií JavaScript, AJAX nebo Adobe Flash). 4. Možnost přiřadit jednotlivým částem stránky sémantickou informaci – Oblasti stránky (anglicky „landmarks“) – Odečitače obrazovky dnes pouţívají nadpisy (popř. skryté nadpisy) pro popis částí stránky. Bohuţel nadpis určuje pouze, kde oblast začíná a ne kde končí. ARIA umoţňuje popsat obsah nacházející v dané oblasti stránky pomocí parametru role a označení bloku stránky přes párovou HTML5 značku
