JIHOČESKÁ
UNIVERZITA V
ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
PEDAGOGICKÁ
FAKULTA
A
VYSOKÁ FAKULTA
ŠKOLA EKONOMICKÁ V
PRAZE
MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ
HRADCI
Bakalářská práce
2013
Kamila Šuchmanová
JIHOČESKÁ
UNIVERZITA V
ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
PEDAGOGICKÁ
FAKULTA
A
VYSOKÁ FAKULTA
ŠKOLA EKONOMICKÁ V
PRAZE
MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ
HRADCI
Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie A mixed marriage: Gate to the European Union
Autor: Kamila Šuchmanová Vedoucí práce: doc. JUDr. Jan Hejda, Ph.D. Studijní program: Sociální pedagogika, specializace v pedagogice Datum odevzdání: 31. 3. 2013
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie“ jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě, Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce, záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Jindřichově Hradci, dne 6. března 2013
........................................................ podpis
Anotace Bakalářská práce se zabývá integrací cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, a to na základě sloučení rodiny občana třetího státu se státním příslušníkem ČR. Tato smíšená manželství mají význam jako „brána“ do Evropské unie. V první části jsou zmíněny základní pojmy a legislativní předpisy, které se této problematiky dotýkají. Jsou zde vysvětleny podmínky, které musí cizinec splnit pro získání pobytu. Dále jsou podrobně popsány různé úrovně pobytových oprávnění, které může cizinec získat z důvodu sloučení s občanem ČR/EU, a následné získání státního občanství ČR. Závěrem práce jsou rozebrány způsoby, kterými cizinci zneužívají institut sloučení rodiny k zajištění vstupu a legálního pobytu na území ČR. Některé případy zneužití institutu sloučení rodiny obcházením zákona s cílem získat na území ČR pobyt jsou v práci jako modelové příklady uvedeny. Cílem této práce je blíže popsat situaci spojenou s příchody státních příslušníků třetích zemí na území České republiky za účelem sloučení rodiny a podat ucelený přehled o problematice zneužívání tohoto účelu k získání pobytového oprávnění a nastínění možných řešení této situace.
Klíčová slova: cizinec, účelové manželství, určení otcovství, pobytové oprávnění
Summary The subject of present B.A. thesis is integration of foreigners in the Czech Republic after joining European Union and specifically integration based on “family reunification” of third country citizen and Czech national. These mixed marriages are understood as “a gate” of European Union.Basic terms, legislative framework and preconditions to be met by a foreign nationals are explained in the first part of this thesis. Following chapters describe in detail different levels of residence permits a foreigner could obtain on the base of “reunification” with a Czech / EU national as well as subsequent Czech citizenship. The paper finally treats various ways of misusing “reunification of family” category in order to obtain entry permit
and legal residence permit in the Czech Republic. Some cases of
misuse of “reunification of family”are mentioned
in the paper as model cases
(circumvention of the requirement of the law in order to get a residence permit). The basic aim of the thesis is the description of situation when third country nationals arrive to the Czech Republic to “reunify” with the family and presentation of complete overview concerning the misuse of this category in order to obtain the residence permit as well as outline options to solve thi situation.
Key words: foreigner, marriage of purpose, establishment of parentage, residence permit
Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomáhali při psaní této bakalářské práce, své rodině, a zejména panu doc. JUDr. Janu Hejdovi, Ph.D. za rady a inspiraci.
Obsah Úvod....................................................................................................................................... 9 1 Vymezení pojmů.............................................................................................................. 11 1.1 Cizinec ....................................................................................................................... 11 1.1.1 Občané Evropské unie ........................................................................................ 11 1.2 Integrace cizinců ........................................................................................................ 12 1.3 Migrace ...................................................................................................................... 12 1.4 Příslušnost správních orgánů ..................................................................................... 13 1.4.1 Ministerstvo vnitra .............................................................................................. 13 1.4.2 Ministerstvo zahraničních věcí ........................................................................... 13 1.4.3 Policie České republiky ...................................................................................... 13 1.5 Legislativní úprava..................................................................................................... 14 2 Manželství ........................................................................................................................ 15 2.1 Manželství státního občana České republiky s cizincem........................................... 15 2.1.1 Doklady ............................................................................................................... 16 2.2 Uzavření manželství státního občana České republiky v cizině ................................ 17 2.3 Tlumočník .................................................................................................................. 18 2.4 Zvláštní matrika v Brně.............................................................................................. 19 3 Přechodný pobyt ............................................................................................................. 20 3.1 Náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu .............................................. 21 3.2 Rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu ....................................... 21 3.3 Pobytová karta rodinného příslušníka občana EU ..................................................... 22 4 Trvalý pobyt .................................................................................................................... 24 4.1 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu...................................................... 24 4.2 Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu............................................... 24 4.3 Průkaz o povolení k trvalému pobytu ........................................................................ 25 5 Státní občanství ............................................................................................................... 27 5.1 Pojem ......................................................................................................................... 27 5.2 Možnosti získání státního občanství v České republice ............................................ 27 5.3 Udělení státního občanství České republiky .............................................................. 28 5.3.1 Náležitosti pro podání žádosti o udělení státního občanství České republiky .... 29 5.3.2 Prominutí podmínek pro udělení státního občanství .......................................... 29 6 Cíl, hypotézy a metodika práce...................................................................................... 34 6.1 Cíl práce ..................................................................................................................... 34 6.2 Pracovní hypotézy...................................................................................................... 34 6.3 Metodika práce........................................................................................................... 35 7 Praktická analýza............................................................................................................ 35 7.1 Nejčastěji se vyskytující formy účelových pobytových oprávnění ........................... 35 7.1.1 Účelové sňatky .................................................................................................... 35 7.1.2 Účelové určení otcovství..................................................................................... 39 7.1.3 Přihlášení občana ČR jako otce dítěte cizinky.................................................... 41
7.1.4 Opatření k omezení zneužívání........................................................................... 43 8 Závěr ................................................................................................................................ 46 9 Seznam literatury ............................................................................................................ 50
Úvod Ve své práci se zabývám integrací cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, a to na základě sloučení rodiny se státním příslušníkem České republiky. Sloučení rodiny je v posledních letech jeden z nejčastějších účelů pobytu, na základě kterého cizinec získá právo pobývat na území České republiky i Evropské unie. Zejména smíšená manželství uzavřená mezi občanem ČR a občanem třetího státu mají význam jako „brána“ do Evropské unie. Pojem integrace lze obecně nazvat jako proces, při kterém se nově příchozí cizinci začleňují do platných vazeb a struktur společnosti. Jelikož v oblasti povolování pobytů cizincům působím od roku 1995, vybrala jsem si jako téma bakalářské práce „Manželství s cizincem jako brána do Evropské unie“, protože se jedná o často diskutovaný problém a toto téma je mi blízké a velmi dobře známé. Vzhledem k tématu jsem byla nucena čerpat převážně ze zákonů, z mých zkušeností a zkušeností mých kolegů. Institut sloučení rodiny je mimořádný v tom, že právo na společný rodinný život zajišťují mezinárodní právní předpisy a mezinárodní úmluvy, které je nutné respektovat. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky řeší pobytový režim cizinců, kteří vstupují na území České republiky a chtějí zde pobývat na základě krátkodobého víza, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu nebo trvalého pobytu. Tento zákon prošel od vstupu České republiky do Evropské unie velkými legislativními změnami. Další změny jsou do tohoto zákona postupně zapracovávány. Jednou ze zásadních změn byla novelizace zákona o pobytu cizinců na konci roku 2007, kdy byly zpřísněny podmínky pro udělení trvalého pobytu za účelem sloučení rodiny, a to tak, že rodinný příslušník občana ČR může požádat o trvalý pobyt až po 2 letech přechodného pobytu na území ČR, přičemž alespoň 1 rok musí být rodinným příslušníkem občana ČR. Zejména cizinci z východní Evropy si vybírají Českou republiku jako cílovou zemi pro svůj život. Důvodem je možnost podnikání, pracovní příležitosti, studium, ale i trvalé přesídlování cizinců na naše území. Především cizinci se podílí na růstu populace v České republice a tímto se zastavil proces jejího stárnutí. Aby bylo možné správně pochopit podmínky, za kterých mohou cizinci získat povolení k přechodnému pobytu, dále povolení k trvalému pobytu a popřípadě i státní občanství České republiky jsou v první kapitole vysvětleny některé důležité pojmy 9
a legislativní úprava, která se zabývá problematikou slučování rodin a vytváří obecný právní rámec. Ve druhé kapitole jsem se zabývala otázkou uzavření manželství s cizincem, a to jak na území České republiky, tak i jestliže dojde k uzavření manželství občana ČR v cizině. Třetí a čtvrtá kapitola je věnována právům a povinnostem cizince třetího státu, který uzavřel manželství s občanem České republiky nebo s občanem jiného členského státu Evropské unie, který pobývá na území ČR, a hodlá na území České republiky pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. Pátá kapitola vysvětluje pojem státního občanství České republiky, možnosti jeho získání a podrobněji rozebírá možnost získání občanství udělením, což se týká občanů třetích zemí. Poslední kapitola rozebírá způsoby, které cizinci ve snaze zajistit si vstup a legální pobyt na území ČR na základě institutu sloučení rodiny využívají, a to ve formě účelového sňatku nebo účelového prohlášení o určení otcovství. Cílem bakalářské práce je poskytnout přehled platné legislativy týkající se vstupu a pobytu cizinců na území České republiky za účelem sloučení rodiny. Ve své práci se zabývám
problematikou
tzv.
smíšených
manželství
a
jejich
využívání
k získání
pobytového oprávnění na území České republiky se zaměřením na státní příslušníky třetích zemí. Na základě vlastních zkušeností a znalostí dané problematiky předkládám k šetření toto základní východisko. Získání možnosti vstupu a pobytu na území České republiky je pro cizince z třetích zemí velmi aktuální a díky stávající platné legislativě i v mnoha případech zneužitelné. Analýzou dat cílových skupin cizinců třetích zemí, kvalitativními rozhovory
s cizinci
i
kolegy
a
studiem spisových
materiálů
cizinců
vyhodnocuji
problematiku uzavírání manželství občana ČR s cizincem a předkládám možnosti opatření k zamezení zneužití. Současně jsem se snažila svojí prací vytvořit ucelený pohled na problematiku vstupu a následné získání různých forem pobytových oprávnění cizinců třetích zemí přicházejících na území České republiky a následně i zemí Evropské unie za účelem sloučení rodiny. V této práci jsem čerpala z informací získaných z odborné literatury, ze zákonů souvisejících s touto problematikou a z webových stránek České republiky. Dále jsem čerpala ze svých dlouholetých zkušeností a poznatků, ale i z poznatků svých kolegů a z velkého množství případů, se kterými jsem se přímo při své práci setkala. Některé možné případy zneužití institutu sloučení rodiny obcházením zákona s cílem získat na území ČR pobyt jsem ve své práci pro příklad uvedla.
10
1 Vymezení pojmů 1.1 Cizinec Na samém počátku je nutné vysvětlit pojem cizinec, aby bylo možné správně pochopit jednotlivé souvislosti v povolovacím procesu. „Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR, včetně občana Evropské unie.“ 1
1.1.1 Občané Evropské unie Občané Evropské unie nemají povinnost podle současné právní úpravy žádat o povolení k pobytu na území České republiky, pokud zde hodlají pobývat přechodně. Mohou ale tak učinit, pokud se rozhodnou a splní zákonné podmínky. V případě občanů Evropské unie se postupuje tak, aby výklad příslušných ustanovení zákona o pobytu cizinců byl konformní se směrnicí 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států a rovněž se Sdělením Komise Evropskému Parlamentu a Radě o pokynech pro lepší provádění a uplatňování směrnice 2004/38 ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Členskými státy EU jsou Belgie (Belgické království), Bulharsko (Bulharská republika), Česká republika, Dánsko (Dánské království), Estonsko (Estonská republika), Finsko
(Finská
republika),
Francie
(Francouzská
republika),
Irsko,
Itálie (Italská
republika), Kypr (Kyperská republika), Litva (Litevská republika), Lotyšsko (Lotyšská republika), republika),
Lucembursko Malta
(Maltská
(Lucemburské republika),
velkovévodství), Německo
(Spolková
Maďarsko republika
(Maďarská Německo),
Nizozemsko (Nizozemské království), Portugalsko (Portugalská republika), Polsko (Polská republika), Rakousko (Rakouská republika), Rumunsko, Řecko (Řecká republika), Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska), Slovensko (Slovenská republika), Slovinsko (Slovinská republika), Španělsko (Španělské království) a Švédsko (Švédské království). Státy, které jsou vázány Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, se vedle členských států Evropské unie rozumí i Island (Islandská republika), Lichtenštejnsko (Knížectví Lichtenštejnsko) a Norsko (Norské království). Státem, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím, je v současné době pouze Švýcarsko (Švýcarská konfederace).
1
Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zá konů, §1.
11
1.2 Integrace cizinců Pojem integrace lze obecně vymezit jako proces, při kterém se nově příchozí (v tomto případě cizinci) postupně začleňují do platných vazeb a struktur společnosti. Komplexně se dá o integraci hovořit jako o jevu, jenž má své podmínky i aspekty, a to jak ekonomické, sociální, kulturní, právní, tak i politické. Integrace je žádoucím jevem, je přirozeným
důsledkem
migrace
a
z hlediska
základních
principů
demokratických
společností, mezi něž patří především princip rovnosti a participace, je důležitá pro jejich trvalé udržení a obnovování. Integrace cizinců na území České republiky, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie, má své klady a zápory při procesu usídlování cizinců na území. Proces začleňování do života v naší republice je velice složitý a sounáležitosti s ním spojené jsou velmi obsáhlé a v současné době mají obrovské množství proměnných. Legislativní úpravy jsou v neustálém vývoji tak, jak to vyžadují jednotlivé procesy při aplikaci práva Evropské unie do legislativy jednotlivých členských států, Českou republiku z toho nevyjímaje. Změny, kterými prošla Česká republika po vstupu do Evropské unie, přispěly k tomu, že se stala jednou z nejvyhledávanějších zemí Evropy, kterou si cizinci vybírají jako cílovou zemi pro svůj život. Zejména migrace cizinců z východní Evropy, jejich integrace a společně s tím i přesun kapitálu a zboží jako součást budování otevřeného Evropského
hospodářského
trhu,
ekonomický
růst,
možnost
podnikání,
pracovní
příležitosti, studium, provozování různých činností jsou důvodem k migraci a k trvalému usídlování cizinců na našem území.
1.3 Migrace Migrace (z latinského migratio = přestěhování) nebo také mobilita prostorová je pohyb osob, skupin nebo větších celků obyvatel v geografickém a sociálním prostoru spojený s přechodnou nebo trvalou změnou místa pobytu. Dále můžeme migraci definovat jako proces přesouvání lidí mezi určenými státními 2
hranicemi. Migraci můžeme rozdělit na migraci dobrovolnou a vynucenou, i když hranice mezi těmito hledisky se často prolínají. Do dobrovolné migrace řadíme situace, kdy cizinci odcházejí ze své vlasti z důvodu studia, sloučení rodiny, zaměstnání nebo z jiných osobních důvodů. Vynucená migrace je hledání ochrany před pronásledováním nebo
2
MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. (za kolektiv). Velký sociologický slovník, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1996, s 627.
12
hrozící újmou, důvodné obavy z návratu do rodné vlasti, přírodní katastrofy, které ohrožují život a svobodu člověka. Kladem migrace je poznání jiné národnosti, kultury a jazyka.
1.4 Příslušnost správních orgánů Působnost správních orgánů na úseku vnitřní správy řeší zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů a dále zákon číslo 325/1999 Sb., o azylu, který řeší žadatele mezinárodní ochrany, ale tato práce se problematikou mezinárodní ochrany nezabývá.
1.4.1 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu,
o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu, udělení
dlouhodobého
prodloužení doby
víza,
o
pobytu
a
platnosti dlouhodobého
víza
a o povolení k trvalému pobytu. Dále toto ministerstvo rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizince, který má povolen trvalý pobyt, řeší přestupky nebo správní 3
delikty podle tohoto zákona a zřizuje a zajišťuje zařízení pro zajištění cizinců. Současně je ministerstvo oprávněným orgánem ve věci rušení výše uvedených pobytových oprávnění.
1.4.2 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců, kteří požívají výsadu a imunitu podle mezinárodního práva a ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.
1.4.3 Policie České republiky Správní orgány vykonávající činnost podle tohoto zákona v rámci policie jsou ředitelství služby cizinecké policie a odbory cizinecké policie. Ředitelství služby cizinecké policie plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie, provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců, vydává rozhodnutí o správním vyhoštění cizinců, rozhoduje o označení a zařazení osoby do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence, provádí pobytové kontroly cizinců.
3
Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů .
13
Výčet činností správních orgánů podle zákona o pobytu cizinců není úplný, pouze pro představu jsou uvedeny ty nejběžnější.
1.5 Legislativní úprava Problematikou slučování rodin se zabývá řada mezinárodních úmluv, které zakotvují právo jedince na společný rodinný život, které je nutno respektovat. Jedná se 4
zejména o Úmluvu o právech dítěte (mluví o rodině jako základní jednotce společnosti, o zásadě neoddělitelnosti dítěte od rodičů), Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod
5
(vyhlašuje právo na respektování soukromého a rodinného života), Všeobecnou 6
deklaraci lidských práv
(určuje právo na vstup do manželství a založení rodiny bez
omezení a právo rodiny na ochranu ze strany státu), Mezinárodní pakt o občanských 7
a politických právech (určuje právo na zákonnou ochranu proti svévolným zásahům do rodiny, stanoví rodinu jako přirozenou a základní jednotku s nárokem na ochranu ze strany 8
společnosti a státu) a Evropskou úmluvu o lidských právech . V rámci EU jsou podmínky sloučení rodiny upraveny dvěma základními právními akty. Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny stanovuje podmínky pro uplatňování práva na sloučení rodiny se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států. Podmínky pro uplatňování práva na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodinných příslušníků na území členských států EU a trvalý pobyt těchto osob na území členských států EU jsou stanoveny Směrnicí Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat na území členských
států.
Tyto
směrnice
dávají
členským
státům
možnost
přijímat
a zachovávat příznivější ustanovení vnitrostátních předpisů. Základním dokumentem v České republice, který zaručuje právo na ochranu rodiny a chrání před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života, je Listina základních práv a svobod. Problematiku sloučení rodin v České republice upravuje zákon o pobytu cizinců, ve kterém jsou zakomponovány výše uvedené směrnice EU.
4 5 6 7 8
Úmluva vstoupila v platnost 02. 09. 1990, pro ČSFR 06. 02. 1991. Úmluva sjednána v Římě dne 04. 11 1950, ČSFR podepsala 21. 02 1991 . Usnesení Valného shromáždění OSN z 10. 12. 1948. Mezinárodní pakt otevřen k podpisu 19. 12. 1966, ČSSR podepsala 07. 10. 1968 . Podepsána v Římě 04. 11. 1950.
14
2 Manželství Definici manželství najdeme v zákoně o rodině, hlava první. „Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Hlavním účelem 9
manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí.“ Dále se můžeme v zákoně o rodině dočíst, že snoubenci, kteří chtějí uzavřít manželství, musí jeden druhého poznat a znát svůj zdravotní stav, aby manželství mohlo plnit svůj účel. Agendu o uzavření manželství vede matriční úřad správního obvodu, ve kterém k uzavření manželství došlo. „Do knihy manželství se zapisují a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc a rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, b) den, měsíc, rok i místo uzavření manželství, c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, d) dohoda o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, e) jména, příjmení a rodná čísla svědků: jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, f) datum zápisu a podpis matrikáře.“
10
Na základě tohoto zápisu se manželům vystaví oddací list. „Oddací list obsahuje den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení manželů a jejich rodná čísla, den, měsíc, rok a místo narození manželů, osobní stav manželů. Jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů manželů, dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, jestliže si manželé ponechali dosavadní příjmení, a to v mužském a ženském tvaru. Datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu, který doklad vydává.“
11
2.1 Manželství státního občana České republiky s cizincem České zákony hovoří o tom, že subjekty manželství jsou muž a žena a není stanoveno, že manželství musí uzavírat pouze občané České republiky. V rámci českého práva může být uzavřeno manželství nejen mezi českými státními příslušníky, ale také mezi českým státním občanem a cizincem. Způsobilost snoubenců k uzavření manželství je posuzována dle práva státu, jehož je občanem.
9 Zákon číslo 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, § 1 . 10 Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších 11
předpisů, § 20 . Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 22 .
15
2.1.1 Doklady Rozsah dokladů potřebných k uzavření manželství na území České republiky je stanoven zákonem o matrikách.
Předepsaný tiskopis k uzavření manželství vyplní oba
snoubenci a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno, spolu s potřebnými doklady. Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu doložit: a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela.
12
Občan nemusí doklady uvedené pod písmeny b) až e) předložit v případě, že si matriční úřad skutečnosti v nich uvedené ověří ze základního registru obyvatel, nebo pokud je občan prokáže občanským průkazem. Snoubenec, který je cizincem, k předepsanému tiskopisu doloží: a) rodný list, b) doklad o státním občanství, c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, který nesmí být v době uzavření manželství starší 6 měsíců, d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; doklad není potřeba předkládat, pokud tuto skutečnost obsahuje doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce uzavřít manželství, rozvedený, g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem,
12
Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 33.
16
h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera, pokud se jedná o cizince, který žil v partnerství, i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.
13
Státní občanství lze také prokázat cestovním dokladem a údaje uvedené pod písmeny b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu. Dalším dokladem, který cizinec musí
předložit
před
uzavřením
manželství
matričnímu
úřadu,
je
potvrzení
o oprávněnosti pobytu na území České republiky. Toto potvrzení vydává Policie České 14
republiky a nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů. „Požadované potvrzení má za účel předcházet situacím, kdy by uzavřením manželství mohlo dojít k legalizaci nelegálního pobytu na území České republiky. Potvrzením se právě legalita pobytu snoubence, cizince na území České republiky, prokazuje. Krátká doba platnosti potvrzení je rovněž dána záměrně, aby cizinec, který právě obdrží výjezdní příkaz, nemohl svou situaci řešit účelovým manželstvím se státním občanem České republiky.“
15
2.2 Uzavření manželství státního občana České republiky v cizině Ke sňatku mimo území České republiky zpravidla dochází na území třetího státu, jehož je cizinec občanem, ale může k němu dojít i na území jiného státu. Občan České republiky, který má na území povolen trvalý pobyt, může uzavřít manželství v cizině před příslušným orgánem cizího státu nebo před zastupitelským úřadem České republiky v cizině. Způsobilost osoby uzavřít manželství a podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je osoba příslušníkem. Forma uzavření manželství se řídí právem místa, kde se manželství uzavírá. Orgány cizích států požadují nejčastěji na snoubencích – cizincích k uzavření manželství matriční doklady a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Tyto doklady musí být většinou přeloženy do úředního jazyka země, kde bude manželství uzavřeno. Doklad „Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství“ se vydává na matričním úřadu podle místa trvalého bydliště, popřípadě posledního trvalého pobytu na území České republiky před odchodem do ciziny. K vydání tohoto dokladu je potřeba
13 14 15
Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 35 . Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 35, odst. 2. GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s. 134.
17
podat písemnou žádost, která nemá stanoven předepsaný formulář, a předložit požadované doklady: a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince, b) rodný list, c) výpis
z evidence
obyvatel o
místu trvalého
pobytu; pokud
není uvedeno
v občanském průkazu, d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, pokud není uvedeno v občanském průkazu, e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině, f) pravomocný
rozsudek
o
rozvodu předchozího
manželství,
nebo
úmrtní list
zemřelého manžela, g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.
16
Z důvodu, že vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství obsahuje i osobní údaje muže či ženy, se kterým má být manželství uzavřeno, je třeba matričnímu úřadu sdělit jeho jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu.
2.3 Tlumočník Ke sňatku s cizím státním příslušníkem je ještě nutná informace o přítomnosti tlumočníka při obřadu, což vyžaduje naše právní úprava zákona o matrikách. Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců na vlastní náklady a bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení učinit.
17
Zákon neurčuje, kdo má být tlumočníkem, proto to může být
kdokoliv, kdo ovládá jazyk, jímž jeden ze snoubenců mluví. Pokud není tlumočník jmenován ministrem spravedlnosti, nebo předsedou krajského soudu, musí složit slib tlumočníka u matričního úřadu, u kterého se bude sňatek konat. „Tlumočení při uzavírání manželství může tedy provést i osoba, která není tlumočníkem svojí profesí. Nabízí se tedy otázka, kdo z přítomných svatebnímu obřadu může funkci tlumočníka zastat, resp. zda jsou 16 17
Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 2 . Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 39 .
18
někteří účastníci svatebního obřadu z tlumočení vyloučeni. Zákon o matrikách z tlumočení nikoho nevylučuje, z logiky věci však vyplývá, že tlumočit nemohou osoby, které by se ocitly „ve střetu zájmů“
18
Osoby, které mohou být zařazeny v tzv. „střetu zájmů“ jsou
například druhý snoubenec, matrikář, oddávající a otázka nastává, jestli může být tlumočníkem jeden ze svědků. „Je-li při uzavírání manželství nutné tlumočení, podepisuje protokol o uzavření manželství i tlumočník. Tímto svým podpisem stvrzuje, že snoubence seznámil s probíhajícím obřadem.“
19
Svědek by byl postaven do dvou různých rolí
a podepisoval by protokol dvakrát.
2.4 Zvláštní matrika v Brně Matriční události, které nastaly na území cizího státu a týkají se českých státních občanů, se vedou v matričních knihách u jediného úřadu v naší republice. Tato „zvláštní matrika“ je Matriční úřad v Brně, který zahájil činnost 1. ledna 1950. Zápisy do zvláštní matriky se provádějí z úřední povinnosti na základě mezinárodních smluv nebo na žádost občanů. Matriční události se v matričních knihách evidují v jiném pořadí než matriční události, které nastaly na našem území. „Zápisy matričních událostí do zvláštní matriky se provádějí v časovém pořadí došlých podkladů. Zápisy se označují pořadovými čísly v každém kalendářním roce samostatně.“
20
Proto mohou být zaregistrovány hned za sebou
např. zápisy narození, mezi kterými jsou i odstupy několik let. Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky nebo u kteréhokoliv matričního úřadu.
18
GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s. 116. 19 GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občan ů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s. 117. 20 Vyhláška 207/2001 Sb., Ministerstva vnitra ze dne 8. června 2001, kterou se provádí zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.
19
Tabulka č. 1 Sňatky a rozvody cizinců, 1999, 2001, 2004 – 2011 Sňatky
1999
2001
2004
2005 2006
2007
2008
2009 2010
2011
Muž cizinec – žena ČR 2793
2672
2969
2652 2549
2845
2585
2374 2403
2384
Žena cizinec – muž ČR 2060
1691
2011
1822 1907
1940
1649
1803 1707
1722
Rozvody
2001
2004
2005 2006
2007
2008
2009 2010
2011
Muž cizinec – žena ČR 646
643
902
963
1069
1198
1268
1074 1197
1026
Žena cizinec – muž ČR 281
366
568
625
717
840
831
777
678
1999
790
Zdroj: Český statistický úřad
3 Přechodný pobyt Rodinní příslušníci občanů ČR/EU, kteří podléhají vízové povinnosti, potřebují ke vstupu a pobytu na území ČR vízum. Toto vízum se uděluje bezplatně na zastupitelském úřadu a cizinec musí předložit cestovní doklad, doklad o příbuzenském vztahu s občanem ČR a fotografie. Pokud cizinec třetího státu, který uzavřel manželství s občanem České republiky nebo s občanem jiného členského státu Evropské unie, který pobývá na území ČR, a hodlá na území České republiky pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce, je povinen požádat ministerstvo do 3 měsíců ode dne svého vstupu na území ČR o povolení k přechodnému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Žádost se zpravidla podává na náběrčím pracovišti oddělení pobytu cizinců, odboru azylové a migrační politiky podle místa pobytu nebo podle adresy pobytu doložené k žádosti na tiskopisu „Žádost pro občany
EU
a
jejich
rodinné
příslušníky“.
Je-li při podání žádosti o
povolení
k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, který sám není občanem EU a který pobývá na území ČR společně s občanem EU, zřejmé, že o ní nebude rozhodnuto do konce platnosti dosavadního oprávněného pobytu, vyznačí se žadateli do cestovního dokladu štítek Akt – osvědčení o žádosti. Akt o osvědčení žádosti nenahrazuje pobytové oprávnění nebo vízum ve smyslu možnosti pohybu mimo území ČR. Jedná se pouze o potvrzení legálnosti pobytu jeho držitele na území ČR. Tento štítek se používá jako osvědčení o žádosti, kdy rodinný příslušník třetího státu podá žádost o povolení k přechodnému či trvalému pobytu a je oprávněn pobývat na území ČR do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti. Lhůta pro vyřízení žádosti je 60 dnů ode dne podání. Povolením přechodného pobytu dochází k legalizaci dlouhodobého pobytu cizince na území s možností získat v budoucnu trvalý pobyt. 20
3.1 Náležitosti žádosti o povolení k přechodnému pobytu Žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, který sám není občanem EU, bude doložena:
vyplněnou žádostí se všemi požadovanými údaji,
cestovním dokladem,
dokladem potvrzujícím, že je rodinným příslušníkem občana EU,
2 fotografiemi,
dokladem o zdravotním pojištění,
dokladem o zajištění ubytování.
3.2 Rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu Rozhodování v řízení je prováděno v souladu se zákonem číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) s minimálním množstvím výjimek, které jsou definovány v zákoně číslo 326/1999 Sb. Při rozhodování se uplatňuje tzv. pravidlo rotace spisů, kdy o žádosti rozhoduje zpravidla rozhodovací pracoviště oddělení pobytu cizinců, do jehož obvodu spadá náběrčí pracoviště oddělení pobytu cizinců, u něhož byla žádost podána. Rozhodčí pracovník ověří údaje poskytnuté žadatelem pro účely řízení, posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání povolení a zda není dán důvod k zamítnutí žádosti, a rozhodne. V případě potřeby provede výslech účastníka řízení i manžela účastníka řízení, který je v praxi nezbytný především při prokazování účelového jednání cizinců, ale také ke zjišťování dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Není-li žádost řádně vyplněna a doložena požadovanými doklady, pracovník, který rozhoduje o žádosti, vyzve žadatele k odstranění vad a řízení usnesením přeruší. V případě, že je rozhodnuto kladně, pořídí se do spisu záznam o vydání povolení k přechodnému pobytu, který podléhá schválení ředitele odboru, kde současně odůvodní splnění podmínek pro jeho vydání. Rozhodne-li záporně (zamítne žádost), vydá správní rozhodnutí v písemném vyhotovení a doručí je žadateli. Podá-li žadatel proti zamítavému rozhodnutí odvolání, posoudí pracovník, zda jsou dány důvody pro změnu a tedy zrušení rozhodnutí v rámci autoremedury. Pokud k takovému rozhodnutí nedospěje, zašle odvolání se spisovým materiálem Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k dalšímu posouzení. Důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu může být například i obcházení zákona s cílem získat toto povolení 21
na území, zejména pokud účelově uzavře manželství nebo účelově učiní souhlas k určení otcovství nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu, odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.21 Nejběžnější je souběh obcházení zákona a uvádění nepravdivých skutečností u výslechu.
3.3 Pobytová karta rodinného příslušníka občana EU Poté, co je vydání povolení na záznamu schváleno, vystaví oddělení pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU a předá ji žadateli. Pobytová karta se vydává na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však na 5 let a lze i opakovaně prodloužit. Do cestovního dokladu žadatele se vyznačí úřední záznam „Přechodný pobyt od …“ a dále záznam „RODINNÝ PŘÍSLUŠNÍK OBČANA EVROPSKÉ UNIE/FAMILY OF EU CITIZEN“. Pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky není žádný z úkonů v povolovacím procesu zpoplatněn.22 V roce 2011 si o udělení povolení k přechodnému pobytu požádalo 3 050 rodinných příslušníků občanů EU. Povolení k přechodnému pobytu bylo uděleno 1 447 žadatelům třetích zemí – rodinným příslušníků občanů EU a 174 žádostí o povolení k přechodnému pobytu bylo zamítnuto nebo zastaveno. Nejvíce žádostí podali státní příslušníci Ukrajiny (859), Spojených států amerických (239) a Ruska (289). V roce 2012 si o povolení k přechodnému pobytu podalo žádost 2 389 rodinných příslušníků občanů EU. Toto povolení bylo uděleno 2 291 žadatelům a 416 žádostí o povolení k přechodnému pobytu bylo zamítnuto nebo zastaveno.
21 22
Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
22
Graf číslo 1 – Žádost o přechodný pobyt rod. přísl. občana EU za rok 2011
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
Graf číslo 2 – Žádost o přechodný pobyt rod. přísl. občana EU za rok 2012
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
23
4 Trvalý pobyt Nejvyšším pobytovým statusem občana třetího státu, který uzavře manželství s občanem ČR/EU, může být udělení trvalého pobytu, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Podmínkou povolení k trvalému pobytu rodinnému příslušníkovi občana ČR/EU jsou dva roky nepřetržitého přechodného pobytu na území a žadatel musí být nejméně jeden rok rodinným příslušníkem státního občana ČR přihlášeného na území k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území.
23
Pobytovým statusem, tj. „povolením k trvalému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie“, mají občané třetích zemí možnost získat výhody, které mají občané ze států EU. Například: „pracovat bez pracovního povolení, volný pohyb do států Evropské unie bez víza, mít různé sociální výhody.“
4.1 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu Cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, je povinen předložit:
vyplněnou žádost se všemi požadovanými údaji,
cestovní doklad,
fotografie,
doklad o zajištění ubytování,
doklad potvrzující splnění podmínky dvou let nepřetržitého přechodného pobytu a jeden rok rodinný příslušník státního občana ČR.
4.2 Rozhodování o žádosti o povolení k trvalému pobytu Při rozhodování se opět uplatňuje tzv. pravidlo rotace spisů, kdy o žádosti rozhoduje zpravidla rozhodovací pracoviště oddělení pobytu cizinců, odboru azylové a migrační politiky, do jehož obvodu spadá náběrčí pracoviště oddělení pobytu cizinců, u něhož byla žádost podána. Rozhodčí pracovník na základě shromážděných podkladů posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro vydání povolení a zda není dán důvod k zamítnutí žádosti, a rozhodne. V případě potřeby provede výslech účastníka řízení a jeho manžela, který je v praxi nezbytný především při prokazování účelového jednání cizinců, 23
Zákon číslo 326/199 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
24
ale také ke zjišťování dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. Pokud je o žádosti rozhodnuto kladně, pracovník pořídí záznam o vydání povolení k trvalému pobytu a předloží ho ke schválení vedoucímu rozhodovacího pracoviště. Poté zašle spis s povoleným trvalým pobytem na příslušné náběrní pracoviště, které cizince vyzve k převzetí potvrzení o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu. V případě
zamítnutí
žádosti
je
rozhodovacím
pracovištěm
vyhotoveno
rozhodnutí
o zamítnutí žádosti, které schvaluje ředitel odboru. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti je možné se odvolat ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.
4.3 Průkaz o povolení k trvalému pobytu Po kladném rozhodnutí o žádosti o povolení k trvalému pobytu je cizinec vyzván oddělením pobytu cizinců k převzetí potvrzení o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu, který je vydáván s dobou platnosti na 10 let s možností dalšího prodloužení. Dále do cestovního dokladu cizince potvrdí povolení trvalého pobytu formou razítka „Trvalý pobyt v ČR od …/Permanent residence valid from …“ a razítka „Rodinný příslušník občana Evropské unie/Family member of EU citizen“. Graf číslo 1 znázorňuje nárůst počtu všech cizinců s povoleným pobytem v České republice za období roku 1993 až 2011. Udělené dlouhodobé (přechodné) pobyty převládají nad trvalými pobyty. Pro účel statistiky se za dlouhodobý pobyt považuje pobyt na vízum nad 90 dnů, pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu, pobyt osob, kterým bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu a pobyt na povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, který není občanem EU. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v roce 1993, tedy v době, kdy vznikla Česká republika, žilo na území ČR kolem 80 tisíc cizinců s povoleným pobytem a každý rok docházelo k nárůstu celkového počtu cizinců, kteří měli zájem žít, pracovat a plně se integrovat do naší společnosti. Až v roce 2009 byla zaznamenána změna trendu, kdy začalo docházek k poklesu, a i v této oblasti se začala projevovat hospodářská krize a legislativní změny v oblasti povolování pobytu. Na tento jev mělo i vliv omezení nabírání žádostí o udělení víza k pobytu nad 90 dnů
za
účelem zaměstnání,
podnikání a
účasti v právnické
osobě
na
určitých
zastupitelských úřadech. Ve statistikách povolených pobytů na území ČR je již řadu let neměnné pořadí státních příslušností. K 31. prosinci 2011 největší skupinu cizinců
25
s povoleným pobytem představovali státní příslušníci Ukrajiny (104 179), Slovenska (81 245), Vietnamu (55 006), Ruska (26 708) a Polska (19 053).
24
Graf číslo 3 Cizinci s povoleným pobytem na území ČR v letech 1993 - 2011
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
24
Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v České republice za roky 2001 – 2010. Ministerstvo vnitra. [online]. 2010. [cit. 23. ledna 2013]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zpravy-o-situaci-voblasti-migrace-a-integrace-cizincu-v-ceske-republice-za-roky-2001-2010.aspx.
26
5 Státní občanství 5.1 Pojem „Význam státního občanství jakožto vztahu určité fyzické osoby k určitému státu je dán především jeho obsahem, tj. konkrétními právy a povinnostmi občana. Obecně k výsadním právům plynoucím ze státního občanství patří zejména: právo pobytu na území státu a s ním související zákaz vyhoštění; právo účasti na správě veřejných záležitostí (a z toho plynoucí i přístup k některým povoláním a funkcím); právo na diplomatickou ochranu.“
25
Dalšími právy, která jsou v plné míře přiznána jen občanům, je např. přístup k bezplatnému studiu, přístup k některým funkcím či k výkonu povolání ve státní správě, služebnímu poměru apod. Mezi povinnosti v návaznosti na občanství patří především věrnost státu, jeho 26
obrana a dodržování jeho právních předpisů.
5.2 Možnosti získání státního občanství v České republice Touto otázkou se zabývá Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Možnosti nabytí státního občanství České republiky: narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území České republiky, prohlášením, udělením. První tři důvody nabytí státního občanství se týkají jen nezletilých osob. Nejčastějším způsobem nabytí státního občanství České republiky je původ, kdy dítě získá
25
VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s. 12. 26 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 13.
27
občanství rodičů. Pokud se dítě narodí na území kteréhokoliv státu a je-li alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky, dítě nabývá občanství narozením. Pokud je alespoň jeden z osvojitelů dítěte občanem České republiky, dítě získává státní občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení. Nabytí státního občanství nemanželského dítěte je poněkud zvláštní případ. Pokud je matka dítěte cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec dítěte je státním občanem České republiky, občanství vznikne dnem určení otcovství, a to souhlasným prohlášením rodičů, nebo dnem nabytí právní moci rozsudku o určení otcovství. Nalezená fyzická osoba na území České republiky je jejím občanem, pokud se neprokáže nabytí občanství jiného státu. Dříve se tento způsob nabytí státního občanství vztahoval pouze na osoby mladší 15 let, ale podle stanoviska Ministerstva vnitra ČR se pod pojmem „nalezená fyzická osoba“ rozumí osoba nezjištěné totožnosti, která nemůže sama aktivně ovlivnit skutečnost, že se ztratila nebo byla opuštěna.
27
Nabytí občanství prohlášením se týká pouze státních občanů České a Slovenské Federativní republiky, kteří neměli státní občanství ani České republiky, ani Slovenské republiky. Tito občané si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením.
5.3 Udělení státního občanství České republiky Státní občanství České republiky může být podle zákona o nabývání a pozbývání občanství České republiky uděleno fyzické osobě, která současně splní následující zákonné podmínky: jestliže se na území České republiky převážně zdržuje v rámci trvalého pobytu, po dobu nejméně pěti let v době podání žádosti; musí prokázat, že pokud nabude státní občanství České republiky, pozbude, nebo pozbyla dosavadní státní občanství; pokud je prokázáno, že nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin; musí prokázat znalost českého jazyka;
27
VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 51.
28
jestliže plní povinnosti v rámci vstupu a pobytu cizinců na území České republiky (podle
zvláštního
právního
28
předpisu)
a splňuje povinnost platit zdravotní
pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky.
29
Děti mladší 15 let mohou být zahrnuty do žádosti rodičů nebo jim jako zákonní zástupci mohou žádat o udělení občanství pro ně samostatně. I manželé si mohou podávat společnou žádost o udělení státního občanství České republiky.
30
5.3.1 Náležitosti pro podání žádosti o udělení státního občanství České republiky Žadatel podá vlastní žádost psanou volnou formou a je potřeba, aby z ní bylo jasné, kdo ji podává, čeho se týká, kterému orgánu je předkládána. Dále musí být vlastnoručně podepsána a opatřena datem vystavení. K této žádosti je žadatel povinen připojit: rodný list, oddací list (v případě uzavření manželství), případně doklad o rozvodu, nebo úmrtní list manžela (manželky), doklad o pozbytí dosavadního státního občanství ke dni nabytí státního občanství České republiky (doklad o pozbytí dosavadního státního občanství obstarává žadatel a ž po obdržení příslibu udělení státního občanství České republiky, který vydává Ministerstvo vnitra ČR), výpis z rejstříku trestů u osoby starší 15 let, který nesmí být starší šesti měsíců, životopis, jehož formální podoba ani náležitosti nejsou blíže určeny.
31
5.3.2 Prominutí podmínek pro udělení státního občanství Prominout splnění podmínky povoleného pětiletého pobytu v České republice (je možné prominout délku trvalého pobytu v rozsahu nejméně pěti let a povinnost převážně
28
Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů . VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 58. 30 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006. 31 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 74. 29
29
se zdržovat po tuto dobu na území ČR) lze tehdy, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a narodil-li se na území České republiky, nebo žije na území České republiky nepřetržitě nejméně 10 let, nebo měl v minulosti státní občanství České republiky, případně státní občanství České a Slovenské Federativní republiky, nebo byl osvojen státním občanem České republiky, nebo je jeho manžel (manželka) státním občanem České republiky, nebo alespoň jeden z rodičů žadatele je státním občanem České republiky, nebo přesídlil do České republiky do 31. 12. 1994 na základě pozvání vlády, nebo je bezdomovcem (osobou bez státního občanství), nebo má na území České 32
republiky přiznáno postavení uprchlíka.
Odpustit splnění podmínky prokázání pozbytí dosavadního státního občanství je možné, pokud má žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt, oprávněně se zdržuje na území České republiky po dobu pěti let, má skutečný vztah k České republice a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, dále pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze svazku, nebo když je spojeno propuštění žadatele ze svazku s nepřiměřenými správními poplatky nebo jinými v demokratickém státě nepřijatelnými podmínkami, nebo by mohl žadatel podáním žádosti o propuštění ze svazku vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, nebo pokud by bylo udělení státního občanství České republiky významným přínosem pro Českou republiku zejména z hlediska vědeckého, společenského, sportovního či kulturního,
32
VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývá ní státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 89.
30
nebo pokud žadatel pozbyl v minulosti státní občanství České republiky nebo Československé socialistické federativní republiky, pokud to není občan Slovenské republiky.
33
Od této podmínky může být také upuštěno, pokud má žadatel v České republice povolen trvalý pobyt po dobu nejméně 5 let, oprávněně pobývá na území po dobu nejméně 20 let a má k České republice skutečný vztah. Při splnění všech zákonem stanovených podmínek se nabývá státní občanství České republiky v den složení státoobčanského slibu, který se skládá před tajemníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu České republiky. Žadateli je předána „Listina o udělení státního občanství České republiky“.
34
Níže uvedený graf souhrnně nastiňuje počet nabytých státních občanství ČR v období let 2001–2010.
Z grafu jednoznačně vyplývá pokles proti roku 2001
a v posledních sledovaných letech i zjevné ustálení počtu přiznaných statutů státního občanství ČR. V tomto případě je možno s určitostí poukázat na dopady novely zákona o státním občanství a jeho naplnění v rozhodování o konkrétních žádostech. Jeden z rozhodujících faktorů, přímo ovlivňující klesající a dnes již ustálený stav v počtu přiznaných státních občanství ČR, je požadavek prokázání znalosti českého jazyka, a to zejména již při udělení trvalého pobytu cizince na území jako nezbytného předpokladu pro samotnou možnost po pěti letech ode dne přiznání trvalého pobytu požádat o udělení státního občanství ČR. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky je dnes po mnohých novelách v otázce udělení trvalého pobytu přísnější a koncipuje statut trvalého pobytu cizince na území České republiky jako nejvyšší statut, který dává cizincům v mnohých případech stejná práva jako občanům České republiky. Mnohým cizincům s již přiznaným povolením k trvalému pobytu na území tento stav vyhovuje více, než kdyby usilovali o přiznání státního občanství ČR a kvůli například neexistenci platných dohod o dvojím občanství se museli zároveň vzdát svého předchozího státního občanství. Na
33
VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006 s. 89. 34 VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty . Praha: Linde, 2006 s. 95.
31
poklesu počtu nabytých státních občanství ČR se rozhodně projevilo i důsledné prověřování vlastních žádostí a všech nutných náležitostí k žádosti. Jako příklad je možno uvést prověřování až desetiletého období zpětně v problematice přiznání a platby daní, odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i v případě OSVČ či statutárních zástupců právnických osob podnikajících na území ČR, a negativní vliv zjištěných nedostatků při rozhodování o žádosti o udělení státního občanství ČR. Rozhodně je možno říci, že celý proces udělování státního občanství ČR a zároveň i přiznání trvalých pobytů cizinců na území České republiky prošel v posledním období mnohými legislativními změnami, umožňujícími všem zainteresovaným státním orgánům naplňovat oprávněné požadavky státu v této oblasti.
Graf č. 4 Státní občanství ČR nabytá během let 2001-2010
Zdroj: Český statistický úřad
32
Z následujícího grafu vyplývá, že na počtu cizinců, kteří v roce 2010 získali státní občanství ČR, se nejvyšším počtem podílejí státní příslušníci Ukrajiny a Slovenska. Tyto údaje vycházejí z procentuálního počtu držitelů trvalých pobytů státních příslušníků obou států a zejména skutečnosti, že občané těchto zemí se do České republiky chtějí opravdu přestěhovat a plnohodnotně zařadit do společnosti, byť prvotní úmysly vstupu na území byly čistě ekonomické. U občanů Slovenska se jako velice pozitivní jeví i skutečnost neexistence jazykové bariéry. Nízký podíl na počtu získaných státních občanství ČR u početně silně zastoupené skupiny občanů Vietnamu možno vysvětlit silnou jazykovou bariérou, uzavřenou často ve vlastní komunitě, a neexistencí platné dohody o dvojím občanství mezi naším státem a Vietnamem. Mnoho občanů Vietnamu pobývajících na území ČR usiluje o získání trvalého pobytu na území, avšak získání státního občanství ČR pro ně není rozhodující.
Graf č. 5 Státní občanství ČR nabytá během roku 2010 podle předchozího státního občanství
Zdroj: Český statistický úřad
33
6 Cíl, hypotézy a metodika práce 6.1 Cíl práce Cílem práce je rozbor fenoménu tzv. smíšených manželství a otázky možného zneužívání tohoto institutu pro získání pobytového statutu na území Evropské unie se zaměřením na Českou republiku. Cílem práce je analýza dat cílových skupin cizinců, tj. státních příslušníků nečlenských zemí Evropské unie a sňatků uzavíraných s občany EU, zejména ČR. Cílem práce je popsat a zhodnotit vývoj tzv. smíšených manželství, a to v souvislosti s dopadem hospodářské krize a zpřísněním kritérií pro vydání povolení k pobytu na území ČR po novelizaci zákona číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
6.2 Pracovní hypotézy Podle údajů Českého statistického úřadu došlo od roku 1999 do roku 2010 k téměř zdvojnásobení počtu rozvodů smíšených manželství, ačkoliv počty uzavíraných smíšených manželství mají dlouhodobě snižující se tendenci. Jsou tyto údaje odrazem zneužívání institutu smíšených manželství k účelu získání pobytového oprávnění pro cizince, nebo se jedná o statistické odchylky či pouze o důsledek odlišnosti kultur a neuváženě uzavíraných svazků? Porovnáme-li statistiky v kontextu se vstupem ČR do Evropské unie a tím i „povýšení“ rodinné vazby s občanem ČR na rodinnou vazbu s občanem EU se všemi vyplývajícími výhodami, pak tato data svědčí spíše o nárůstu účelových manželství. Porovnáním již citovaných údajů z let 2009 a 2010, tj. po novelizaci zákona o pobytu cizinců a přechodu agendy trvalých pobytů do působnosti ministerstva vnitra proti předchozímu období,
se zde objevuje
určitý pokles uzavíraných smíšených
manželství a mohlo by se zdát, že změny legislativy a aplikovaných postupů přinesly určitý úspěch v potírání tohoto nešvaru. S těmito údaji však ne zcela korespondují počty rozvodů, kdy naopak došlo k téměř zdvojnásobení jejich množství. Lze z analýzy údajů, které jsou k dispozici, zjistit důvody těchto diametrálně odlišných trendů vývoje a svědčí tento stav o úspěchu legislativních změn v dané oblasti? Jaké jsou formy účelového získávání pobytových oprávnění? Jaké jsou důvody zneužívání institutu společného soužití rodiny? Jaká byla učiněna zákonná opatření?
34
6.3 Metodika práce V bakalářské práci se budu zabývat obecnými podmínkami a charakteristikou problematiky v oblasti sloučení rodiny cizince s občanem ČR podle zákona číslo 326/199 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zákona číslo 94/1963 Sb., o rodině, zákona číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a dalších souvisejících
předpisů.
Budou
popsány
formy
zneužívání institutu
sloučení rodiny
a k těmto formám uvedeny příklady z praxe. V závěru práce bude analýzou zjištěných informací a pohledem zaměstnance odboru azylové a migrační politiky zhodnocena problematika účelových jednání a navrhnuta opatření k zamezení těchto jednání.
7 Praktická analýza V této kapitole popíšu, jaké způsoby účelového získávání pobytových oprávnění se nejčastěji vyskytují, a doplním je konkrétními příklady. Závěrem uvedu opatření, která byla učiněna k omezení zneužívání tohoto institutu. Při zpracování jsem vycházela ze svých poznatků a poznatků svých kolegů získaných dlouholetou praxí.
7.1 Nejčastěji se vyskytující formy účelových pobytových oprávnění Pobytové oprávnění za účelem sloučení rodiny je často zneužíváno z důvodu získání legálního pobytu na území České republiky. Žadatelé často uvádějí nepravdivé informace a předstírají nepravdivé skutečnosti. Mezi nejčastěji používané způsoby sloučení rodiny patří účelové sňatky, účelové určení otcovství a přihlášení občana ČR jako otce dítěte cizinky.
35
7.1.1 Účelové sňatky Společné soužití rodiny je institut, který je velmi často zneužíván ke vstupu a pobytu na území ČR. Tento nárůst můžeme přisuzovat i zpřísnění podmínek u jiných účelů pobytu, na základě kterých cizinci pobývají na našem území. V souvislosti s hospodářskou krizí bylo na zastupitelských úřadech omezeno nabírání žádostí o víza za účelem zaměstnání, podnikání, a to jak osob samostatně výdělečně činných, tak i účasti 35
Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2011. Ministerstvo vnitra. [online]. 2010. [cit. 23. ledna 2013]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylovapolitika-ceske-republiky-470144.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
35
v právnické osobě. Toto omezení se týká hlavně Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Mongolska. Cílem tohoto omezení je chránit domácí trh práce, tak i omezení zneužívání pobytových oprávnění, a to zejména za účelem podnikání. Sloučení rodiny s cizineckým prvkem (tj. alespoň jeden člen rodiny je cizincem) na území ČR můžeme rozdělit do několika skupin, dle toho, kdo je nositelem povolení ke sloučení rodiny. Nositelem může být občan ČR nebo občan jiného státu EU, dále státní příslušník třetí země, který má povolení k pobytu na území ČR nebo má udělen azyl či doplňkovou ochranu. Pobytový statut sloučení rodiny se státním příslušníkem třetí země můžeme rozdělit na sloučení rodiny: s občanem ČR, s občanem EU, s cizincem třetí země, který má na území ČR povolený pobyt, 36
s azylantem nebo cizincem, který má udělenu doplňkovou ochranu na území ČR.
Tyto kategorie se liší druhem oprávnění, požadavky, které jsou na cizince kladeny, i legislativou, podle které se postupuje v průběhu řízení. Mezi velký problém ohledně manželství uzavřeného státním občanem České republiky a občanem jiného státu se řadí problém účelových čili fingovaných sňatků. Tento problém v současné době nastává pouze v situaci, kdy manžel je občan třetího státu a tímto uzavřeným manželstvím je mu usnadněno získání pobytu na území států Evropské unie a poté i udělení státního občanství. Účelovým manželstvím se rozumí obejít pravidlo vstupu a pobytu příslušníka třetí země na území ČR a na základě toho získat povolení k pobytu nebo oprávnění se zdržovat na území jiného členského státu EU. Možné faktory účelového manželství: 1. „Manželé si vzájemně nerozumí – k domluvě je nutný tlumočník. 2. Jeden z manželů žije trvale s jinou fyzickou osobou. 3. Mezi manželi je velký věkový rozdíl. 4. Manželé se zcela zjevně neznají. 5. Jeden z manželů se živí prostitucí. Existence některého z těchto znaků účelovému manželství pouze nasvědčuje, není však jeho důkazem. Navíc v současné době se osoby, které hodlají uzavřít účelové 36
Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
36
manželství, při vyhledávání vhodného snoubence rozhodně tak jednoznačných ukazatelů 37
účelovosti vyvarují.“ Dalšími faktory, které mohou vzbuzovat domněnku, že se jedná o manželství účelové, je například skutečnost, že se snoubenci nikdy před svým sňatkem nesetkali, viděli se jen jednou u příležitosti svatby, neznají základní informace o partnerovi a za uzavření sňatku byla předána finanční odměna. Často se jedná o osoby, které mají finanční problémy nebo problémy s drogami a pohybují se na okraji společnosti. Vážným problémem je udělování pobytového oprávnění za účelem sloučení rodiny založené na poskytování nepravdivých informací nebo předstíraných skutečností. Tyto informace mohou vyplynout z výslechu, který je prováděn odděleně s každým z partnerů, z prováděných šetření v místě pobytu a zaměstnání nebo výslechem nějaké třetí osoby. Při pohovorech jsou kladeny otázky týkající se seznámení, uzavření sňatku, plánů do budoucna, majetkových poměrů atd. Tyto odpovědi jsou pak porovnávány. Prokazování takového účelového jednání je velmi obtížné. Prokázat účelovost se tak někdy může až po delším pobytu cizince na území, kdy spolu manželé např. nesdílejí společnou domácnost. Bývají zjištěny až po udělení pobytového oprávnění a tyto situace jsou pak řešeny správním řízením o zrušení povolení k pobytu. V případě záporného rozhodnutí je nutno posoudit přiměřenost dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince, je třeba zohlednit zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště.
38
Další skupinou cizinců, kteří si uzavřením sňatku s občanem ČR snaží zlegalizovat svůj nelegální pobyt, jsou osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo jim byl udělen výjezdní příkaz. Tito cizinci si následně žádají o povolení k pobytu. Velmi častou skupinou jsou i osoby, které požádají o mezinárodní ochranu bez důvodu a během řízení uzavřou manželský svazek. Pokud bychom měli kvantitativně určit, zda převažují účelové sňatky mužů či žen české státní příslušnosti, pak je to velmi problematické. Spíše lze vysledovat určité trendy podle regionů, ze kterých pochází cizinec uzavírající smíšený sňatek. Z oblasti Středního východu včetně států Severní Afriky zcela jednoznačně převažují sňatky uzavřené mezi 37
GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. Vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009 s. 212. 38 Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, §174a .
37
českými ženami a cizinci. Tento stav je pravděpodobně dán společenským, náboženským a kulturním prostředím a zcela odlišným postavením muže a ženy v tomto regionu. Obecně lze vysledovat, že muži – cizinci uzavírají účelové sňatky, zatímco ženy – cizinky spíše volí cestu svobodné matky, kdy se do rodného listu jejího dítěte zapíše jako otec český státní příslušník. Tento trend se objevuje zejména u komunit z Asie a bývalých zemí Sovětského svazu. K tomu uvádím ze své praxe případ, kdy státní příslušník Turecka pan F. požádal o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občan Evropské unie, a chtěl na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce společně s manželkou paní S., občankou České republiky. Tato žádost byla zamítnuta z důvodu účelově uzavřeného manželství. Žádost o povolení k pobytu byla doložena oddacím listem, ze kterého bylo zjištěno, že toto manželství bylo uzavřeno dne 10. září 2010 v Turecké republice. Další povinnou náležitostí byl doklad o zajištění ubytování na území a to konkrétně Nájemní smlouva s vlastníky nemovitosti a manželkou žadatele a žadatelem. Vzhledem k tomu, že na této smlouvě bylo uvedeno datum uzavření smlouvy 01. 01. 2010 (tedy datum před uzavřením sňatku) byla provedena pobytová kontrola za účelem verifikace údajů uvedených v nájemní smlouvě a zjištění, zda se jedná o společné soužití žadatele a jeho manželky na území ČR. Z výsledku šetření vyplynulo, že žadatel ani jeho manželka na uvedené adrese nepobývají a současně bylo vlastníky bytové jednotky, která byla uvedena v nájemní smlouvě, popřeno, že by nájemní smlouvu s žadatelem a jeho manželkou uzavřeli. K tomuto vlastníci nemovitosti napsali prohlášení, že manželku žadatele neznají, údaje ve smlouvě jsou fiktivní, žádnou smlouvu o pronájmu bytu neuzavřeli a podpis na smlouvě není pravý. Vzhledem k výše uvedenému bylo nezbytné provést výslech žadatele a jeho manželky. Z výslechů vyplynulo, že paní S. žije v Rakousku, kde současně pracuje. Pan F., dokud měl platné vízum, pobýval společně s manželkou v Rakousku. Po skončení platnosti víza se musel vrátit na území České republiky, kde pobýval na štítek osvědčení o žádosti. Tento doklad opravňuje pouze k pobytu na území České republiky do doby rozhodnutí o podané žádosti. K okolnostem seznámení bylo zjištěno, že paní S. navštěvovala v Rakousku diskotéku, kterou vlastní bratr žadatele, a spřátelili se. Prostřednictvím tohoto bratra se pak v červnu 2010 seznámila přes facebook s manželem. Od doby, kdy se žadatel s manželkou seznámili, bydlela manželka u jeho bratra, který jí poskytoval zdarma ubytování. Jejich vztah trval asi dva a půl měsíce do uzavření sňatku. Uzavření manželství nabídl pan F. prostřednictvím internetu, aniž by došlo k jejich fyzickému kontaktu. Dále bylo zjištěno, že paní S. přijela 38
do Turecka koncem srpna 2010, a to za účelem svatby. Velké rozpory byly zjištěny ve výpovědích a hlavní rozpor byl v odpovědi na dotaz, jak strávili víkend před konání výslechu. Všechny zjištěné skutečnosti byly vyhodnoceny a žádost byla posouzena jako účelově uzavřené manželství s českou státní příslušnicí se záměrem získat povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. Jako účelově uzavřené manželství bylo hodnoceno zejména na základě zjištění, že manželství bylo uzavřeno po 12 dnech od prvního fyzického setkání obou partnerů v Turecku. Paní S. do Turecka přicestovala 28. srpna 2010 a dne 10. září 2010 byl uzavřen sňatek. Veškeré potřebné administrativní náležitosti a ostatní nezbytné formality byly dožádány a vyhotoveny v době, kdy se ještě ani osobně nesetkali. Dalším faktorem bylo, že seznámení manželů bylo zprostředkováno bratrem žadatele, který paní S. v Rakousku poskytoval ubytování. Účelovosti uzavřeného manželství
nasvědčuje
i
okolnost
související s předloženým dokladem o
zajištění
ubytování – nájemní smlouva, která byla padělána.
7.1.2 Účelové určení otcovství Boj proti zneužívání účelu sloučení rodiny k získání pobytu v České republice formou účelového prohlášení o určení otcovství začíná okamžikem, kdy je cizinci nebo občanu ČR dovoleno se za otce prohlásit. Jsou to případy, kdy se cizinec prohlásí za otce českého dítěte nebo občan ČR za otce dítěte cizinky. Tomuto úkonu není možné zabránit, jelikož se jedná o vyjádření svobodné vůle určité osoby, že od zapsání svého jména do rodného listu zamýšlí plnit rodičovské povinnosti. Cizinec, který je rodičem občana ČR, má právo požádat o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu na území ČR. K tomu je nutné, aby byl zapsán v rodném listě dítěte, občana ČR. K přihlášení k otcovství českého občana většinou dochází dodatečným zápisem k již narozenému dítěti, které otce v rodném listě uvedeného nemělo. V případě, že dítě nemělo ve svém rodném listě jméno otce uvedeno, je potřeba na matričním úřadu předložit souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství dítěte.
39
Pokud
už dítě v rodném listě otce zapsaného mělo, může změna nastat pouze na základě rozhodnutí soudu o úspěšném popření otcovství.
40
Mezi nezbytné náležitosti, které se musí
předkládat pro vydání nové rodného listu dítěte, nepatří povolení k pobytu. Díky této skutečnosti se může do rodného listu zapsat i cizinec, který pobývá na území ČR 39 40
Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, § 16. Zákon číslo 94/1963 Sb., o rodině, § 57, 58, 59.
39
nelegálně. Rodný list dítěte pak předkládá ke své žádosti o přechodný pobyt za účelem sloučení rodiny. Opatřením v této souvislosti by mohlo být nařízení pro matriky, které by v případě podezření na účelové jednání měly povinnost informovat příslušný orgán o takovémto jednání. Dále by měla být zlepšena spolupráce se soudy o zasílání pravomocných rozhodnutí o zrušení otcovství. Toto rozhodnutí by sloužilo jako podnět ke zrušení pobytového oprávnění cizince, kterému popřením otcovství zanikl účel pobytu. Jednání cizinců a matek českých občanů spočívá v účelovosti, kdy do rodného listu není zapsán pravý otec, ale otcovství je předstírané s cílem získat platné pobytové oprávnění na území ČR. Matka dítěte dostane za tento proces vyplacenu finanční odměnu. Tento postup neoprávněného způsobu získávání pobytu v ČR je podle zkušeností odboru azylové a migrační politiky uplatňován většinou státními příslušníky asijské komunity. Vyplacená částka se pohybuje v rozmezí 1500 Kč – 30 000 Kč. Matky i účelově zapsaní otcové si neuvědomují, že souhlasným prohlášením o určení otcovství jsou oba rodiče považováni za biologické rodiče dítěte, z čehož jim vyplývají určitá práva a povinnosti.
41
Jedná se například o zajištění péče o nezletilé dítě,
zastupování nezletilého dítěte, správu jeho jmění a placení výživného. Další problém nastává v případě vyplácení dávek státní sociální podpory. Souhlasné prohlášení o určení otcovství nemá vliv na vyplácení dávek státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a sociální příplatek, jelikož skutečnost, zda je nebo není otec zapsán v rodném listě dítěte, nehraje roli. Pro posuzování výše uvedených dávek rozhoduje skutečnost, zda otec sdílí s matkou a dítětem společnou domácnost. Jiná situace nastane v případě žádosti o dávky v hmotné nouzi, kdy souhlasné prohlášení o určení otcovství může ovlivnit výši těchto dávek. Pokud matka, která žije sama s dítětem, nepožádá otce o vyplácení výživného, dle zákona není osobou v hmotné nouzi a nemusí jí být vypláceny dávky v hmotné nouzi. Tato situace většinou nastane, jelikož v případech účelového prohlášení o určení otcovství se otec o matku s dítětem dále nijak nestará. Matky dětí v okamžiku účelového jednání nemyslí na možné dopady tohoto jednání a v dlouhodobém horizontu je finanční situace matky nevýhodná. Je to pro ně pouze okamžité
vylepšení
finanční
situace,
jelikož
pravidelný
příjem
dávek
nenahradí
jednorázový příjem za účelové zapsání otce do rodného listu dítěte.
41
Vyplývající ze zákona č. 94/1993 Sb., o rodině.
40
Řešením případu účelového určení otcovství je možnost popření otcovství ze strany matky v zákonné lhůtě. Pokud tato lhůta uplyne, dojde k tomu, že nejvyšší státní zástupce v případě zájmu dítěte, podá návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti.
42
7.1.3 Přihlášení občana ČR jako otce dítěte cizinky Pokud se český občan účelově zapíše do rodného listu dítěte, které se narodilo státní příslušnici třetí země, toto dítě je státním občanem České republiky. Matka dítěte – cizí státní příslušnice má právo na základě této skutečnosti podat žádost o pobyt, jelikož nabytím státního občanství ČR dítěte se stává rodinným příslušníkem občana ČR. Dle českého práva může být za otce akceptován kdokoliv, i když není biologickým otcem, jelikož rozhodující není biologické pouto, ale fakt, že je ochoten plnit rodičovské povinnosti. Toto účelové jednání spočívá v tom, že při souhlasném prohlášení o určení otcovství není v rodném listě zapsán skutečný biologický otec. Zápis českého občana jako otce dítěte cizinky má úlohu pouze k získání pobytového oprávnění pro matku. Většinou jsou to případy, kdy si matka tímto způsobem zlegalizuje svůj již nelegální pobyt, kdy jí uplynula platnost jejího dosavadního pobytového oprávnění. Částka vyplácená osobám, které daly souhlas se zápisem otcovství, se pohybuje v rozmezí 10 000 Kč – 30 000 Kč. Výše uvedené účelové jednání může mít ještě další pokračování. Když je matce dítěte uděleno pobytové oprávnění, účelově zapsaný otec dítěte – občan ČR předloží žalobu o popření otcovství a poté je rozhodnutím soudu tohoto otcovství zbaven. Dítě je i po popření otcovství občanem ČR, jelikož k nabytí občanství ČR došlo v dobré víře a nelze jej zrušit, i když ani jeden rodič není státním občanem ČR. Dítě jako státní příslušník ČR je nositelem sloučení rodiny. Potom se jako otec přihlásí biologický otec – cizinec nebo fingovaný otec – cizí státní příslušník, který získá na základě přiznání k otcovství pobytové oprávnění na území ČR. Rodiče tohoto dítěte mohou na území ČR získat přechodný pobyt a po splnění podmínky dvou let přechodného pobytu a jednoho roku rodinného příslušníka občana ČR mohou požádat o trvalý pobyt a po pěti letech trvalého pobytu mohou požádat o státní občanství ČR. K výše uvedenému uvádím případ ze své praxe, kdy státní příslušnice Vietnamu účelově zapsala do rodného listu svého dítěte otce – občana ČR. Dítě tímto zápisem získalo státní občanství ČR a matka žádala o přechodný pobyt za účelem sloučení rodiny 42
Zákon číslo 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §62 .
41
s dítětem - občanem ČR. Jelikož zde existovalo důvodné podezření, že se jedná o účelové určení otcovství a matka si chtěla pouze zlegalizovat svůj pobyt na území ČR, byla prováděna další šetření. V tomto případě došlo k přiznání „otce“ dítěte – budeme uvádět pana T. do úředního záznamu o podání vysvětlení, kde uvedl, že se seznámil s nějakým Vietnamcem, který měl obchod a pomáhal mu, protože byl bez práce. Po nějaké době Vietnamec požádal pana T., jestli by nepomohl jeho přítelkyni, a to tak, že se prohlásí za otce jejího dítěte. Vietnamec mu sdělil, že matka dítěte potřebuje pas pro vycestování do Vietnamu a aby jej mohla od policie získat, musí mít dítě českého otce. Za tuto službu mu nabídl jako odměnu 15.000 Kč. Pan T. s nabídkou souhlasil, protože byl bez práce a potřeboval peníze. Potom pan T. s Vietnamcem odjel na matriku, kde předložil občanský průkaz, rodný list a podepsal předložené písemnosti. Po ukončení jednání na matrice ve vozidle předal Vietnamec panu T. částku 15.000 Kč. Do protokolu pan T. uvedl, že svého jednání lituje a že si v době přiznání otcovství neuvědomil důsledky svého jednání a že mu přiznáním otcovství vznikají další závazky do budoucnosti. Proti panu T. bylo vedeno trestní řízení, a to ve věci napomáhání k nedovolenému pobytu na území podle trestního zákoníku, které spočívalo v podezření, že za úplatu učinil fingované doznání k otcovství. Okresní soud zprostil pana T. i Vietnamce obžaloby, neboť v případě pana T. skutek nebyl uznán trestným činem a v případě obžalovaného Vietnamce nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal. Výslech byl proveden i s matkou dítěte - žadatelkou, která uvedla, že pan T. je její bývalý přítel a je biologickým otcem dítěte. Žadatelce byla předložena výpověď pana T., ve které opakovaně popřel jakýkoli vztah s žadatelkou, včetně společného soužití. K tomu žadatelka vypověděla, že výpověď pana T. je nepravdivá a neví, proč pan T. takto vypovídá, a že jí pan T nenávidí. Dále bylo u soudu zjištěno, že dítě žadatelky – občan ČR nežije s matkou ve společné domácnosti, protože došlo k vycestování dítěte do Vietnamu, kde jej vychovává babička. Všechny tyto skutečnosti vedly k tomu, že se žadatelka dopustila obcházení zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, a to účelovým zápisem pana T. jako otce do rodného listu dítěte, které tímto nabylo státní občanství a
žadatelka
se
tak
formálně
stala
rodinným příslušníkem občana
EU.
Žádost
o přechodný pobyt byla z výše uvedeného důvodu zamítnuta.
42
7.1.4 Opatření k omezení zneužívání Před novelou zákona o pobytu cizinců, tj. do 20. 12. 2007, byli zvýhodněni rodinní příslušníci občanů ČR (po vstupu do EU se začalo vztahovat i na rodinné příslušníky občanů EU), kteří ihned po uzavření manželství nebo určením otcovství měli možnost požádat o trvalý pobyt na území ČR. V zákoně o pobytu cizinců bylo uvedeno, že o povolení k trvalému pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území je oprávněn požádat cizinec, který o toto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem ČR, který má na území hlášen trvalý pobyt a za podmínky, že cizinec je manželem nebo rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana ČR, který je mu svěřen do výchovy, nebo se kterým sdílí společnou domácnost. Po vstupu ČR do EU došlo k prudkému nárůstu případů účelových jednání, jako je účelový sňatek a účelové určení otcovství. Na tuto situaci reagovala vláda novelou cizineckého zákona a s účinností od 21. 12. 2007 může rodinný příslušník občana ČR/EU požádat o trvalý pobyt až po 2 letech přechodného pobytu na území ČR, přičemž alespoň 1 rok musí být rodinným příslušníkem občana ČR. Novela zákona zavedla ještě povinnost cizince na vyzvání podat výpověď, pokud je to nutné k objasnění stavu věci. Tyto výslechy jsou v praxi nezbytné především při prokazování účelového jednání cizince a při zjišťování, jaký dopad bude mít rozhodnutí na soukromý a rodinný život cizince. Důvodem pro zamítnutí žádosti může být také nedostavení
se
účastníka
řízení
k výslechu,
odmítnutí
vypovídat
nebo
uvedení
nepravdivých skutečností. Dalším opatřením zneužívání účelových jednání byla novelizace trestního zákona v červenci 2007,
kterou
byl zaveden
nový
trestný
čin napomáhání jiné osobě
k neoprávněnému pobytu na území ČR s cílem získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch.
43
Na základě toho je možné trestně stíhat osoby, které cizincům napomáhají
k neoprávněnému
pobytu na území ČR i formou uzavírání účelových sňatků či
souhlasného prohlášení o určení otcovství k nezletilému dítěti – občanu ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že účelové prohlášení o určení otcovství je v praktické rovině velmi těžko postižitelné. Umožnit zápis určení otcovství pouze cizinci, který se nachází na území ČR legálně, není v souladu s platnou právní úpravou v oblasti rodinného práva.
43
Zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 171d.
43
K této věci je třeba ještě poukázat na skutečnost, že české státní občanství dle stávající zákonné úpravy nemůže být žádným způsobem odebráno či zrušeno. Ministerstvo vnitra se v těchto případech dostává velmi často do situace, kdy je zcela nepochybně prokázáno, že došlo k účelovému prohlášení otcovství, avšak tento zjištěný stav nemá sebemenší vliv na české státní občanství. Cizinky, které zvolí takovýto postup pro získání pobytového statutu v ČR, jsou dostatečně ekonomicky zajištěny a velmi často následně pobývají ve společné domácnosti s biologickým otcem „českého dítěte“ a není ani výjimkou, kdy následně dojde k soudu o určení otcovství a máme zde „české dítě“, které má oba rodiče cizince. Tento paradoxní stav však může vyřešit pouze novelizace nebo nový zákon o českém státním občanství. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2007 bylo zahájeno stíhání pouze ve 3 případech, jelikož účinnost novely trestního zákona byla až 12. 07. 2007. V roce 2008 bylo zjištěno 16 případů uvedeného trestného činu a v roce 2009 už 48 případů, v roce 2010 57 případů a v roce 2011 69 případů. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že ve většině případů jsou stíháni občané ČR. Podrobně rozpracován byl pouze rok 2009 a 2010.
Tabulka číslo 2 Trestný čin napomáhání k nelegálnímu pobytu na území České republiky 2007* 2008 2009 2010** 2010 2011 Způsob St. přísl. St. přísl. St. přísl. St. přísl. St. přísl. St. přísl. stíhané Počet** Počet** Trestný spáchání Počet stíhané Počet stíhané Počet stíhané Počet stíhané stíhané osoby * * čin os. os. os. os. os. napomá Účelově hání uzavřené ČR 13 ČR 17 k nelegá sňatky lnímu ČR 19 ČR 7 Účelové prohlášení o určení otcovství pobytu SK 1 na území ve formě ČR 7 ČR 2 republik organizátorství y Nigérie 1 sňatku ve formě organizátorství ČR 8 Vietnam 2 účelového otcovství Celkem 0 16 48 29 57 69
* v roce 2007 byl do trestního zákona vložen § 171D, který nabyl účinnosti dne 12. 07. 2007 ** za období od 1. 1. do 30. 9. 2010 *** zahrnuje všechny způsoby spáchání trestného činu napomáhání k nelegálnímu pobytu, nejen účelovým prohlášením o určení otcovství a účelovými sňatky nebo organizátorství Poznámka: Údaje zpracovány ŘSCP Policie ČR
44
Můžeme si položit otázku, jaké lze ze strany státu přijmout opatření, která by zamezila nebo alespoň minimalizovala zneužití rodinných vazeb ve vztahu k získání pobytového oprávnění. Je zcela nepochybné, že k obcházení zákona bude docházet v určité míře vždy, pokud je to pro cizince výhodné a jakékoli zpřísnění podmínek v oblasti vydávání pobytových oprávnění příslušníků třetích zemí s sebou automaticky přináší nárůst tohoto negativního jevu.
Bezesporu je třeba provést novelizaci zákona o pobytu
cizinců, který vykazuje v současné době řadu nedostatků a neřešených problémů. V případě účelových prohlášení otcovství by tento stav mohlo odstranit stanovení podmínky testů DNA za účelem ověření skutečného stavu věci před vydáním pobytového oprávnění.
Uvedený požadavek se sice již objevil v návrhu nového zákona o udělení
českého státního občanství, ale je více než sporné, zda se toto ustanovení do citované právní normy skutečně podaří prosadit, neboť může být považováno za příliš omezující lidská práva. Domnívám se však, že pokud by požadavek testů DNA byl vázán na souvislost s vydáním pobytového statusu rodinného příslušníka občana Evropské unie a tedy součástí zákona o pobytu cizinců, pak by jeho prosazení mohlo být reálné a ve své podstatě by řešilo problematiku „ účelového otcovství“. Řešením jiných účelových vazeb zejména manželství by mohlo být zrušení ustanovení zákona o pobytu cizinců, které umožňuje získání povolení k trvalému pobytu již po dvou letech pobytu, pokud je osoba minimálně rok rodinným příslušníkem. Tato podmínka by měl být ponechání na 5 let nepřetržitosti pobytu na území. Současně by mělo dojít k rozšíření zákonných důvodů pro zamítnutí žádosti či zrušení již vydaného pobytového oprávnění u kategorie rodinných příslušníků občanů Evropské unie. Přínosem pro tuto oblast by bezesporu byla i novelizace zákona o pobytu cizinců ve věci stanovení sankcí pro občany Evropské unie, kteří na tomto obcházení zákona participují. Současný stav toto neumožňuje a řešení cestou trestního stíhání je velmi problematické. Osobně bych se klonila i ke změnám v oblasti stanovených podmínek pro vydávání pobytových oprávnění občanů třetích zemí, které se po novelizaci zákona od 1. 1. 2011 značně zpřísnily, avšak téměř nereflektují skutečné zájmy a potřeby České republiky v oblasti migrace např. zohlednění integrace cizince do společnosti, jazyková znalost a ve svém důsledku zapříčinily i určitý nárůst skupiny cizinců obcházejících zákon za účelem získání pobytového oprávnění.
45
8 Závěr Cílem
mé
práce
bylo
poskytnout
v ucelené
podobě
problematiku
vstupu
a následné získání různých forem pobytových oprávnění cizinců třetích zemí přicházející na území České republiky a následně i zemí Evropské unie za účelem sloučení rodiny. Z veškerých
v této
práci
uvedených
informací
je
patrna
důsledná
implementace
schengenských předpisů a aquis do právního řádu České republiky a nasvědčuje tak postupné harmonizaci vízové a migrační politiky celého schengenského prostoru. Cizinci, kteří přijíždějí na území České republiky, jsou vedeni různými zájmy a snahami zde pobývat. V mnohých případech se jedná pouze o zájmy ekonomické, které je možno doložit například procentuálně silně zastoupeným podílem občanů Ukrajiny a Vietnamu na počtu dlouhodobě usedlých cizinců. Zákonné podmínky upravující možnost získání krátkodobých či dlouhodobých víz právě z důvodu zaměstnání či podnikání, byly v poslední době upraveny s přihlédnutím na probíhající stagnaci domácí ekonomiky a konkrétních podmínek zaměstnanosti v České republice i ostatních zemí Evropské unie. Cizinci z tzv. třetích zemí mají v současné době ztíženy podmínky vstupu na území České republiky například různými administrativními opatřeními ministerstva zahraničních věcí při náběru žádostí cizinců na zastupitelských úřadech domovských zemí a zpřísněním podmínek pro vydání krátkodobých víz. Rovněž tak cizinci, kteří v současné době již pobývají na území České republiky na dlouhodobá víza z důvodu zaměstnání či podnikání, mají při následném prodlužování problémy,
často
ekonomického
rázu,
vyplývající
z nedostatku volných pracovních pozic na trhu práce, případně nedostatečného příjmu z vlastního podnikání. Rozhodně je možno v této souvislosti nastínit zájem cizinců o získání trvalého pobytu na území České republiky, a to i skupiny cizinců již pobývajících na území České republiky na krátkodobá či dlouhodobá víza, či zájem využít žádost o získání trvalého pobytu jako jednu z možností legálnosti vstupu na území nebo návaznosti na prodloužení pobytu na území v případech porušení pobytového režimu cizince na území České republiky. Pro přehlednost a získání celistvého náhledu na danou problematiku je v bakalářské práci zpracována agenda pobytu cizinců umožňující vstup a pobyt cizince na území České republiky včetně oblasti udělení státního občanství České republiky. Získání trvalého pobytu cizince na území České republiky z důvodu manželství zasluhuje hlubší pozornost, neboť se jedná o jev, se kterým se v případě řešení cizinecké a pobytové agendy setkáváme již v souvislosti se vznikem zákona o pobytu cizinců na území České republiky z devadesátých let minulého století a každá následná novela této zákonné normy reagovala 46
na stávající příliš benevolentní přístup v této oblasti a snažila se odstranit možné zneužívání nebo mu zamezit. Možnost získání trvalého pobytu cizince na území České republiky bylo ve zmiňovaném období devadesátých let velmi benevolentní a ve velké míře ji využívala skupina občanů Vietnamu, která tehdy v početně silném zastoupení pobývala na území České republiky jako pozůstatek tehdy platných mezivládních dohod o spolupráci mezi naší vládou a vládou Vietnamu. Občané Vietnamu, pobývající na území našeho státu na různých studijních a pracovních pobytech, se nevraceli zpět do domovské země a pobývali dále na území na víza z důvodu podnikání. Víza byla udělována vždy s platností na 1 rok a bylo nutno je stále prodlužovat. V této době, ve smyslu tehdy platného cizineckého zákona, uzavírali často za úplatu sňatky s občankami České republiky a byl jim dle tehdejších platných podmínek přiznáván trvalý pobyt na území České republiky. Z této doby také pochází poměrně velký počet cizinců, kteří získali státní občanství České republiky a v současné době již patří mezi velmi dobře adaptovanou skupinu v našem státě. Pro dokreslení je nutno uvést, že i udělení státního občanství České republiky bylo tehdy pro cizince velmi snadné. Vlastní žádost o udělení státního občanství České republiky bylo nutno doložit pouze nutnými matričními doklady bez prověřování dalších náležitostí, které stanoví příslušný zákon dnes, bez prokázání znalosti českého jazyka. Cizinec pouze složil státem předepsaný slib do rukou tajemníka příslušného úřadu. Bylo by jistě velmi zajímavé sledovat příslušné statistiky o udělení státního občanství České republiky dnes, pokud by odpovídajícím způsobem nedošlo k příslušným novelám zákonných norem upravujících tuto oblast. Postupné novelizace zákona o pobytu cizinců na území České republiky se rozhodně velmi markantně také projevily v otázce udělování trvalých pobytů a v mnohých případech narušily tehdy platný trend v jejich získávání. Důkladné prověřování žádostí o trvalý pobyt na území České republiky z důvodu sňatku s občanem České republiky či s cizincem s přiznaným trvalým pobytem na území postupně vedlo k snižování přiznaných trvalých pobytů cizinců na území České republiky a dřívější fenomén sňatku s občanem České republiky či cizincem s přiznaným trvalým pobytem na území zvolna ztrácel na důležitosti. Zcela zásadní vliv v této oblasti však nastal v době přijetí jedné z posledních novel zákona o pobytu cizinců na území České republiky na konci roku 2007, kdy byla jednoznačně stanovena podmínka pro udělení trvalého pobytu na území České republiky za účelem sloučení rodiny v případě možnosti rodinného příslušníka občana České republiky požádat o trvalý pobyt na území až po uplynutí lhůty 2 let přechodného pobytu 47
na území České republiky, přičemž alespoň 1 rok musí být jeho rodinným příslušníkem. V součinnosti
s důkladným
prověřováním
žádostí
o
trvalý
pobyt
tato
podmínka
jednoznačně omezila tzv. sňatkovou turistiku, a to jak cizinců v rámci přechodného pobytu na území České republiky, tak i počty sňatků občanů či občanek České republiky v cizině. Bylo by však naivní domnívat se, že stávající možnost získání trvalého pobytu cizince na území České republiky nebude předmětem důkladných právních analýz a nalézáním dalších tzv. děr v zákoně. V této oblasti, finančně jistě velmi zajímavé, se pohybují mimo různých „zájmových osob“ také již renomovaní právní zástupci schopni odhalit chyby a nedostatky právních norem upravujících komplexně tuto oblast. Rovněž tak je nutno příslušnými analytickými útvary ministerstva tyto
skutečnosti na příkladech z praxe
odhalovat, zobecňovat a poskytovat tak legislativním pracovníkům dostatek relevantních informací k přípravě dalších novel příslušných zákonných norem. Celá oblast účelového určení otcovství rozhodně vybízí k pozornosti. Sloučení rodiny zastupuje jeden z hlavních účelů pobytu cizinců na území ČR a jeho význam i do budoucna poroste. V zemích EU s dlouhodobější imigrační tradicí je sloučení rodiny důvodem příchodu do země pro 40 % – 60 % nově příchozích imigrantů. V ČR má v současné době z rodinných důvodů povoleno pobyt 27 % cizinců. Sloučení rodiny zároveň zastupuje institut, který je často zneužívaný k zajištění vstupu a pobytu na území ČR/EU. V souvislosti s tím je používána řada mezinárodních právních
předpisů,
které
zaručují právo
na
společný život rodinných příslušníků
a kterými je ČR nucena se řídit. Míra zneužití institutu sloučení rodiny v poslední době roste rovněž v souvislosti se zpřísňováním pravidel imigrace za jinými účely. Zneužití institutu sloučení rodiny není v podmínkách ČR novým fenoménem. Již v minulosti byla přijata některá opatření.
S cílem omezit účelové počínání cizinců byla na
konci roku 2007 provedena novelizace zákona o pobytu cizinců, jíž bylo zrušeno zvýhodnění rodinných příslušníků občanů ČR, kteří do té doby mohli získat trvalý pobyt na území ČR ihned po sloučení s občanem ČR. Nyní je toto možné až po uplynutí dvouleté lhůty. Dále jsou prověřovány rodinné vazby formou pohovorů jak na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí, tak i odborem azylové a migrační politiky na území ČR. Důraz je také kladen na kontrolní činnost zaměřenou na odhalování účelového jednání při slučování rodin.
V červenci roku 2007 byl také zaveden nový trestný čin – napomáhání
k neoprávněnému pobytu na území ČR. Tento trestný čin umožňuje trestat osoby za uzavírání účelových sňatků i za účelové souhlasné prohlášení o určení otcovství
48
k nezletilým občanům ČR/EU. I přes zmíněná opatření zneužívání institutu sloučení rodiny nadále přetrvává. Rizikovost zneužití institutu sloučení rodiny se aktuálně zvyšuje v souvislosti s probíhající hospodářskou krizí. Po omezení nabírání žádostí o víza za účelem zaměstnání, podnikání a účasti v právnické osobě pro některé státní příslušnosti, jako například Vietnam, Ukrajina, z důvodu ochrany domácího trhu práce byl zvýšen počet žádostí o udělení pobytových oprávnění za účelem sloučení rodiny. Lze předpokládat, že toto jednání má účelový charakter a je využíváno jediné možnosti, jak na území ČR přicestovat. Velkým problémem je obtížná prokazatelnost toho, že se ze strany cizince jedná o účelové jednání. Ke zlepšení situace by pomohla spolupráce orgánů, které přicházejí s cizincem do styku. Čeští občané si neuvědomují, že jednání spojené s umožněním legalizace pobytu cizinci je považováno za trestný čin a ne pouze prostředek k získání finančních prostředků bez povědomí o možných následcích tohoto činu. Má-li se proces integrace cizinců do platných vazeb a struktur našeho státu stát jednou z možností udržení příznivého demografického vývoje naší společnosti, je nutno ctít a respektovat nezpochybnitelné právo na společný rodinný život. Je však jednoznačně povinností státu zamezit jejímu zneužívání.
49
9 Seznam literatury 1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cizinci v České republice, Praha, 2010. ISBN 978-80250-2039-5. 2. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cizinci v České republice, Praha, 2011. ISBN 978-80250-2139-2. 3. GRONWALDTOVÁ WAGNEROVÁ, P., MORÁVKOVÁ, J. Statusové věci občanů. 5. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 563 s. ISBN 978-80-7357-447-5. 4. KRÁLÍČKOVÁ, Z. Právní aspekty spekulativních sňatků s cizinci. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví, Praha: Beck, roč. 8, č. 6, 2000. od s. 246-250, 5 s. ISSN 1210-6410. 2000. 5. MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. (za kolektiv). Velký sociologický slovník, 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1996, 747 s. ISBN 80-7184-164-1. 7. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 8. Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 9. VALÁŠEK, M., KUČERA, V. Státní občanství: komentář: zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky a vybrané související právní předpisy a mezinárodní dokumenty. Praha: Linde, 2006, 287 s. ISBN 80-720-1625-3. 10. Vyhláška 207/2001 Sb., Ministerstva vnitra ze dne 8. Června 2001, kterou se provádí zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon číslo 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12. Zákon číslo 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 13. Zákon číslo 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. 14. Zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 15. Zákon číslo 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16. Zákon číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 17. Zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 18. Zákon číslo 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 19. Zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 50
Internetové zdroje: 1. MINISTERSTVO VNITRA. [online]. MVČR, ©2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/
51
Příloha č. 1
Příloha č. 2
