Bakalářská práce. Financování zdravotnictví. Michaela Gygalová

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

Financování zdravotnictví

Michaela Gygalová 2009

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Financování zdravotnictví zpracovala pouze sama s použitím pramenů uvedených v práci.

Děkuji JUDr. Ing. Michalovi Radvanovi, Ph. D., vedoucímu své diplomové práce za cenné rady a připomínky při psaní této práce.

2

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 6 2 Vymezení základních pojmů ................................................................................................... 8 2.1 Zdraví ............................................................................................................................... 8 2.2 Zdravotní péče .................................................................................................................. 8 2.3 Zdravotnictví .................................................................................................................... 9 2.4 Zdravotní politika ............................................................................................................. 9 2.5 Zdravotní pojištění ........................................................................................................... 9 3 Právní předpisy upravující financování zdravotnictví .......................................................... 11 4 Financování zdravotnických zařízení v ČR .......................................................................... 14 4.1 Úhrady od zdravotních pojišťoven ................................................................................. 14 4.1.1 Kombinovaná kapitačně výkonová platba .............................................................. 14 4.1.2 Bodový systém ........................................................................................................ 14 4.1.3 Platba za ošetřovací den .......................................................................................... 15 4.1.4 Paušální platba......................................................................................................... 15 4.1.5 DRG ........................................................................................................................ 15 4.2 Přímé platby od ošetřených pacientů ............................................................................. 16 4.2.1 Poplatek za ošetření/vyšetření ................................................................................. 17 4.2.2 Poplatek za vydání léku........................................................................................... 19 4.2.3 Poplatek za pobyt ve zdravotnickém nebo lázeňském zařízení .............................. 20 4.2.4 Poplatek za pohotovost............................................................................................ 20 5 Způsob úhrad zdravotní péče ................................................................................................ 22 5.1 Ambulantní péče ............................................................................................................ 23 5.1.1 Stomatologická péče ............................................................................................... 23 5.1.2 Péče praktických lékařů .......................................................................................... 23 5.1.3 Gynekologická péče ................................................................................................ 25 5.1.4 Rehabilitační péče ................................................................................................... 25 3

5.1.5 Diagnostická zdravotní péče ................................................................................... 26 5.1.6 Domácí zdravotní péče ............................................................................................ 26 5.1.7 Specializovaná ambulantní péče ............................................................................. 26 5.2 Ústavní péče ................................................................................................................... 27 5.2.1 Akutní lůžková péče ................................................................................................ 28 5.2.2 Následná lůžková péče ............................................................................................ 28 5.3 Lázeňská péče ................................................................................................................ 29 5.4 Péče v dětských ozdravovnách ....................................................................................... 31 5.5 Doprava nemocných ....................................................................................................... 31 5.6 Zdravotnická záchranná služba ...................................................................................... 32 5.7 Léky vydané na recept.................................................................................................... 33 5.8 Zdravotnické prostředky vydané na poukazy................................................................. 33 5.9 Léčení v zahraničí .......................................................................................................... 34 6 Zdravotní pojišťovny............................................................................................................. 35 6.1 Právní postavení zdravotních pojišťoven ....................................................................... 35 6.2 Druhy zdravotních pojišťoven........................................................................................ 36 6.3 Vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení .................................................. 39 7 Zdravotní péče cizinců .......................................................................................................... 42 7.1 Cizinci ze zemí EU ......................................................................................................... 42 7.2 Cizinci ze zemí mimo EU .............................................................................................. 43 7.3 Cizinci – smluvní pojištěnci ........................................................................................... 43 8 Systémy zdravotnictví v zahraničí ........................................................................................ 45 8.1 Dánsko ............................................................................................................................ 45 8.2 Švýcarsko ....................................................................................................................... 47 8.3 Spojené státy americké ................................................................................................... 48 9 Závěr...................................................................................................................................... 50 Abstract .................................................................................................................................... 53

4

Použité zdroje ........................................................................................................................... 54 Seznam příloh ........................................................................................................................... 56

5

1 Úvod Zdravotnictví je součástí národního hospodářství a patří k jednomu z nejsledovanějších sektorů. Jeho problematika se dotýká všech věkových skupin obyvatelstva. Přestože úroveň zdravotní péče není jediným faktorem ovlivňujícím zdraví obyvatelstva, dostupnost některých léků nebo technologií může zásadně ovlivnit kvalitu lidského života. Zdravotnictví představuje odbornou část péče o zdraví. Jeho hlavní úlohou je organizovat a řídit poskytování zdravotních služeb (zařízení hygienické služby, léčebně preventivní péče, zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků). Hlavním cílem této práce je popis fungování českého zdravotnického systému, hlavně se zaměřením na jeho financování. Dále se v této práci pokusím odpovědět na otázky – jaké jsou hlavní právní předpisy týkající se financování zdravotnictví, jaký je vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení, jaké mají možnosti čerpání zdravotní péče cizí státní příslušníci a v neposlední řadě jaké máme možnosti my při vycestování do některého ze zahraničních států (konkrétně se zaměřím na Dánsko, Švýcarsko a USA). Nejprve se v práci budu věnovat vysvětlení základních pojmů, které se dotýkají problematiky zdravotnictví. Mezi tyto pojmy patří zdraví, zdravotní péče, zdravotnictví, zdravotní politika a zdravotní pojištění. V další kapitole zmíním nejdůležitější právní předpisy, které upravují financování zdravotnictví s jejich stručným popisem. V části své práce nazvané Financování zdravotnických zařízení v ČR představím základní způsoby financování, nejprve se zaměřím na tu složku, kterou financují zdravotní pojišťovny a poté na složku, kterou hradí pacienti. Tato část plateb za zdravotní péči je v našem systému zdravotnictví zcela nová. Tyto poplatky nazvané regulační jsou vybírány od pacientů od 1. 1. 2007, od svého prvopočátku jsou na ně zcela rozdílné názory, které vyústily již v nejeden soudní spor. Kapitola pátá je zaměřená na způsoby úhrad zdravotní péče. V této části podrobně popíši financování zdravotnických zařízení. Toto je problematika, která se téměř rok od roku mění. Zdravotnická zařízení jsou rozdělená do několika skupin, a to na ambulantní a ústavní zařízení a dále na zařízení lázeňské péče, péče v dětských ozdravovnách, pracoviště dopravy, financování léků a prostředků zdravotnické techniky a na část, která se zabývá léčením v zahraničí. Touto problematikou financování zdravotnických zařízení se zabývám i ve svém zaměstnání, již pátým rokem pracuji ve zdravotní pojišťovně na oddělení zdravotní péče.

6

V další kapitole se zaměřím na problematiku zdravotních pojišťoven, a to konkrétně na jejich právní postavení, na druhy pojišťoven a stručně nastíním vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení. Jelikož jsme členy Evropské unie a naše hranice jsou otevřeny světu, stále častěji se můžeme ve zdravotnictví setkat s cizími státními příslušníky. Proto další část své práce věnuji zdravotní péči cizinců. Jiný systém je u občanů z EU, ze zemí mimo EU i u pojištěnců, kteří využívají smluvního neboli komerčního pojištění. A konečně v poslední kapitole nastíním systémy zdravotnictví ve třech zemích. Nejprve se zaměřím na Dánsko jako zástupce států z EU, poté stručně popíšu systém ve Švýcarsku, jakožto v nečlenském státě EU a jako poslední zemi se věnuji Spojeným státům americkým, kde je naprosto unikátní systém zdravotního pojištění a celého zdravotnictví vůbec.

7

2 Vymezení základních pojmů V této kapitole vysvětlím stručně několik základní pojmů z oblasti zdravotnictví. Jsou to výrazy běžně používané. Ne vždy si ale člověk uvědomí, co všechno se pod tímto pojmem skrývá.

2.1 Zdraví Zdraví je ovlivňováno celou řadou faktorů, které působí společně nebo samostatně, vzájemně se posiluji či oslabují. Společně tak vytvářejí zdravotní stav, pocit pohody a spokojenosti a určují délku a kvalitu života jednotlivce. Mezi vnější faktory ovlivňující zdraví můžeme zařadit vlivy životního prostředí, nesprávný životní styl či sociální faktory. Mezi faktory vnitřní řadíme dědičné vlivy. Faktory můžeme dále rozdělit na faktory ovlivnitelné, např. kouření, hypertenze, obezita; a neovlivnitelné, mezi které můžeme zařadit např. osobní či rodinnou anamnézu, pohlaví, věk. Vývoj definice „Zdraví“ ukazuje zvyšující se náročnost na tuto definici a na pojmenování tohoto stavu. Mimo jiné dokládá vlastní propojení zdravotnictví se sociální tématikou. V literatuře je používána definice Světové zdravotnické organizace - Zdraví je chápáno jako stav úplné tělesné, psychické a sociální pohody. V této podobě začala být používána roku 1977. Před rokem 1948 byla používána tato definice: „Zdraví je stav nepřítomnosti nemoci nebo tělesných defektů“. Roku 1948 následovala definice: „Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a nejen pouhá nepřítomnost nemoci nebo vady.“

1

2.2 Zdravotní péče Zdravotní péče je péče poskytovaná pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav, kterou v České Republice poskytují zdravotnická zařízení státní i nestátní. Zdravotní péče zahrnuje léčebnou péči ambulantní a ústavní, pohotovostní záchrannou službu (LSPP), preventivní péči, dispenzární péči, poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, lázeňskou péči, závodní preventivní péči, dopravu nemocných, posudkovou činnost apod.

1

Vurm, V. a kolektiv: Vybrané kapitoly z veřejného a sociální zdravotnictví. Praha: Triton 2007, s. 28

8

2.3 Zdravotnictví Zdravotnictví, jako součást národního hospodářství, patří k jednomu z nejsledovanějších sektorů. Jeho problematika se dotýká všech věkových skupin obyvatelstva. Přestože úroveň zdravotní péče není jediným faktorem ovlivňujícím lidské zdraví, dostupnost některých technologií nebo léků může zásadně ovlivnit kvalitu lidského života. Zdravotnictví představuje odbornou část péče o zdraví. Jeho hlavní úlohou je organizovat a řídit poskytování zdravotnických služeb (zařízení hygienické služby, léčebně preventivní péče a zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků). Zdravotnictví má jen malý vliv na zdraví jedinců či celé populace, neboť zdravotní stav populace je, dle různých výzkumů, determinován z 50 % způsobem života, z 20 % životním prostředím a shodným 10 – 15 % podílem se ve zdravotním stavu odrážejí genetická výbava jednotlivce a zdravotní služby (zdravotní péče).

2.4 Zdravotní politika Zdravotní politika představuje souhrn politických aktivit, které mají vliv na zdraví a kvalitu života lidí a společenských skupin. Obsahuje směry činnosti, jež působí na řadu institucí, služeb a podpůrných zařízení a na způsoby úhrady systému zdravotní péče. Zdravotní politika přesahuje činnost zdravotnických služeb a zahrnuje zamýšlené i nezamýšlené jednání veřejnosti, veřejných, soukromých i dobrovolných organizací a jedinců, které a kteří mají vliv na zdraví.2

2.5 Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je soubor pravidel, které upravují účast ve zdravotním pojištění a její podmínky a rozsah a podmínky, za nichž je poskytována zdravotní péče. Pro veřejné zdravotní pojištění se používá označení zdravotní pojištění. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou zdravotně pojištěny: a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.

2

Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press 2003, s. 11.

9

Zdravotní pojištění vzniká dnem: a) narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, b) kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, c) získání trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, c) ukončení trvalého pobytu na území České republiky.3

3

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

10

3 Právní předpisy upravující financování zdravotnictví Základní pravidlo, které ovlivňuje způsob právní regulace financování zdravotnictví je stanoveno v Listině základních práv a svobod. Jde o to, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Z tohoto vyplývá, že zdravotní péče i pomůcky jsou u nás do určité míry bezplatné; podmínky, rozsah a způsob poskytování však upravuje příslušný zákon. Financování zdravotnictví je upraveno celou řadou právních předpisů. Stěžejní úprava je obsažena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který upravuje veřejné zdravotní pojištění, rozsah a podmínky, za kterých je poskytována zdravotní péče dle tohoto zákona, způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených z veřejného zdravotního pojištění. K financování zdravotnictví se dále vztahují tyto předpisy: -

zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, kterým je zřízena Všeobecná zdravotní pojišťovna; zákon upravuje hospodaření, organizační strukturu, orgány a informační systém Všeobecné zdravotní pojišťovny,

-

zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách; tento zákon upravuje vznik, činnost a zánik resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a jejich vztah k Všeobecné zdravotní pojišťovně,

-

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jeho placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojištěného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění,

-

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, tento zákon popisuje důležité pojmy jako např. zdravotní péče, soustava zdravotnických zařízení, druhy zdravotnických zařízení, pracovníky ve zdravotnictví; dále se věnuje ochraně osobních údajů ve zdravotnictví, což je téma často diskutované,

-

zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, tento zákon upravuje podmínky a rozsah zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních a podmínky jejich provozování,

-

zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, účelem tohoto zákona je zajistit poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotními 11

prostředky tak, aby při správném používání k účelům, pro něž jsou určeny, nedošlo k poškození zdraví lidí, -

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v tomto zákoně jsou mimo jiné uvedeny orgány ochrany veřejného zdraví, mezi které patří Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra; tyto orgány shromažďují osobní údaje, které je Česká republika povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje musí být zpracovány dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,

-

zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, tento zákon zapracovává předpisy Evropských společenství a v návaznosti na to upravuje registraci, poregistrační sledování, předepisování a výdej léčivých přípravků, prodej vyhrazených léčivých přípravků a poskytování informací, mezinárodní spolupráci při zajišťování ochrany veřejného zdraví a vytváření jednotného trhu léčivých přípravků Evropského společenství a vedení dokumentace o těchto vše uvedených činnostech,

-

zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, tento zákon popisuje zřízení a vznik veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, jeho orgány, hospodaření, rejstřík ústavních zařízení.

Tyto výše uvedené zákonné předpisy jsou stěžejní v problematice zdravotnictví. Pro oblast financování zdravotnictví jsou důležité i předpisy podzákonné. Mezi ně patří tyto vyhlášky: -

vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, která upravuje preventivní prohlídky v oboru praktický lékař pro dospělé, pro děti a dorost, v oboru stomatologie a v oboru gynekologie a porodnictví,

-

vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, tato vyhláška vymezuje léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, výši úhrad jednotlivých léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely rozdělené do příslušných skupin, maximální výši doplatku pacientem a omezení při předepisování těchto léčivých přípravků,

-

vyhláška č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, tato vyhláška stanovuje nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče, délku lázeňského pobytu a indikační omezení jednotlivých lázeňských míst,

-

vyhláška č. 59/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách, touto vyhláškou jsou stanoveny nemoci, u nichž se 12

dětem a mladistvým do 18 let věku poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben, -

vyhláška č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče,

časové

rozmezí

dispenzárních

prohlídek

a

označení

specializace

dispenzarizujícího lékaře, -

vyhláška č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v této vyhlášce jsou kromě seznamu zdravotních výkonů a jejich bodových hodnot uvedena obecná pravidla pro vykazování výkonů

-

vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, tato vyhlášky podrobně upravuje problematiku rámcových smluv a v souvislosti s tím vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení,

-

vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu přepočtu tohoto limitu, tato vyhlášky mimo jiné vymezuje druhy fondů ve zdravotních pojišťovnách, mezi které patří fond rezervní, provozní, sociální, fond majetku a reprodukce majetku,

-

vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění a o jednacím řádu dozorčího orgánu,

-

vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi,

-

vyhláška č. 464/2008 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2009,

-

vyhláška č. 421/2008 Sb., kterou se stanoví nákladové indexy věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2009.

13

4 Financování zdravotnických zařízení v ČR Financování zdravotnictví je prováděno jednak z prostředků zdravotních pojišťoven a jednak z plateb pojištěnců. Platby pojištěnců mají formu regulačních poplatků a doplatků či formu poplatků např. za nadstandardní služby, za výkony, kterou hradí zdravotní pojišťovna jen z části nebo vůbec. O těchto platbách jsou pojištěnci ne vždy dobře informováni, takže se často stává, že s doplácením za nějaký výkon nepočítají a nejsou na to připraveni. Za tímto účelem by měly zdravotní pojišťovny vydávat vhodné letáky či jiné tiskoviny nebo by o těchto doplatcích měli informovat samotní lékaři či zdravotnická zařízení. Vhodná by se v tomto případě jevila forma umístění na webových stránkách, aby byli pacienti včas informováni a měli příslušnou hotovost s sebou. Problematické je to u starších občanů, kteří nemají přístup k počítači a internetu; v tomto případě by je měl dopředu informovat lékař či sestra při objednání na vykonání příslušného zákroku.

4.1 Úhrady od zdravotních pojišťoven Na základě uzavřené dohody nebo podle příslušných zákonů pojišťovna hradí buď všechny služby, které byly zdravotnickým zařízením poskytnuty, nebo hradí služby jen do určitého rozsahu. Pojišťovny hradí zdravotnickým zařízením výkony několika způsoby. Mezi ty patří kombinovaná kapitačně výkonová platba, bodový systém, platba za ošetřovací den, paušální platba, financování systémem DRG. Dále jsou zařízením propláceny léky a prostředky zdravotní techniky (PZT). 4.1.1 Kombinovaná kapitačně výkonová platba Tato forma odměňování se využívá u praktických lékařů. U malých praxí praktických lékařů je možná forma kombinované kapitačně výkonové platby s dorovnáním kapitace. Příjem lékaře je hlavně podle počtu registrovaných pacientů. Za každého takového pacienta dostává praktický lékař platbu, ať tento pacient lékařskou péči čerpá či nikoliv. Do kapitace patří obvyklá vyšetření vykonávaná na základě odbornosti lékaře. Dalším příjem je platba za výkony. V tomto případě se jedná o mimořádné výkony, které praktický lékař vykonává, např. akutní ošetření neregistrovaného pacienta, první pomoc. 4.1.2 Bodový systém Všechny zdravotnické výkony jsou ohodnoceny podle celkové náročnosti, podle materiálové náročnosti a podle stupně požadované kvalifikace personálu a oceněny určitým počtem bodů. Hodnota bodu se v České republice stanoví čtvrtletně v tzv. dohadovacím řízení, které probíhá 14

mezi VZP, zástupci ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče. 4 4.1.3 Platba za ošetřovací den Ošetřovací dny se vykazují při pobytu pacienta na lůžkovém oddělení ve zdravotnickém zařízení nebo při pobytu ve stacionáři. V jeden kalendářní den je možno vykázat pouze jeden ošetřovací den. Den přijetí k hospitalizaci a den propuštění se vykazují jako jeden ošetřovací den. Ošetřovací den je vykazován podle odborností oddělení. Ve výkonu ošetřovacího dne jsou zahrnuty např. veškeré vizity lékařů, ústavní pohotovostní služba, administrativní činnost pracovníků ve zdravotnickém zařízení, stravní jednotka, přímo spotřebované léčivé přípravky, jednoúčelové přístroje. 4.1.4 Paušální platba Paušální platba je v současnosti využívána u ambulantních specialistů, rehabilitační péče a nemocnic. Při jejím stanovení se vychází z úhrad zdravotní péče v referenčním období. Referenční období např. pro 2. pololetí 2008 je 2. pololetí 2007. 4.1.5 DRG DRG je zkratka anglického názvu Diagnosis Related Group. Anglický název bývá překládán jako „skupiny vztažené k diagnóze“. DRG je klasifikační systém, který zařazuje případy hospitalizace na základě tzv. atributů případu do DRG (skupin).5 Financování systémem DRG využívá řada nemocnic. Způsob úhrady tímto systémem vychází z předpokladu, že existuje srovnatelnost nákladů na léčbu pacienta s obdobnými léčebnými nároky na terapii. DRG představuje určitý počet klasifikačních skupin pro zařazení pacientů s podobnými léčebnými a ekonomickými parametry. Dále jsou pacienti diferencováni podle toho, zda léčba bude prováděna konzervativně nebo bude zapotřebí operace, kdy náklady na operační léčbu jsou samozřejmě daleko vyšší. Kromě toho probíhá ještě diferenciace pacientů podle dalších znaků, a to primární diagnózy, věku a pohlaví, sekundární diagnózy a komorbidity, komplikací a zvláštních výkonů. 6 Výstupy z vlastního zpracování DRG a následných propočtů mohou být využity k účelům statistickým, srovnávacím, plánovacím, rozpočtovým či platebním, ke sledování kvality poskytované zdravotní péče. 4

Peková, J., Pilný, J., Jetmar, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. ASPI, Praha 2005, str.319 www.nrc.cz 6 Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press 2003, str. 123-124 5

15

4.2 Přímé platby od ošetřených pacientů7 Tzv. regulační poplatky byly v ČR zavedeny k 1. 1. 2008. Vybírají se ve výši 30 Kč, 60 Kč a 90 Kč. Tyto poplatky jsou vždy příjmem zdravotnického zařízení, které je vybralo. Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění byl stanoven limit regulačních poplatků a doplatků ve výši 5000 Kč. Pokud je tento limit překročen, zdravotní pojišťovna pacientovi přeplatek vyplatí. Když se začaly na začátku loňského roku vybírat regulační poplatky, spousta lidí se proti tomu bouřila. Tvrdili, že dle Ústavy máme nárok na bezplatnou zdravotní péči. V Ústavě je však uvedeno, že nárok na bezplatnou péči máme, ale za podmínek, které stanoví zákon. V tomto případě zákon č. 48/1997 Sb. stanovil, že zdravotnická zařízení jsou povinna poplatky vybírat, jinak jim může být vyměřena ve správním řízení pokuta ve výši až 50 000 Kč. V ČR čerpáme zdravotní péči třikrát víc než v jiných zemích EU. K doktorovi jdeme s každou hloupostí, chceme léky tam, kde stačí horký čaj s citronem a teplá peřina. Když nyní stojí každá návštěva lékaře 30 Kč a pohotovosti 90 Kč, už si cestu k lékaři člověk rozmyslí, pokud to tedy opravdu není akutní. Uvědomíme si, že zdraví je náš největší poklad, že bychom si ho měli vážit a ochraňovat. Že na bolící hlavu je lepší procházka než prášek. Že léčit u doktora každé banální nachlazení snižuje naši odolnost a je stejně špatné jako podcenění vážného onemocnění. A hlavně, že předcházení nemocem je rozumnější, zdravější a levnější než jejich léčení. S vybíráním regulačních poplatků souhlasím. Jen si nemyslím, že je dobré, že zdravotnická zařízení mají celý poplatek pro sebe a není vidět, na co ho použili. Pokud si člověk jen odhadem spočítá, jaký příjem mají lékaři z výběru poplatků a v čekárně si nemá, na co sednout, když přijde na vyšetření, tak je to opravdu smutné. Nebo když leží v nemocnici a strava se nedá pozřít, čaj vypít a nejsou nabízeny žádné nové metody vyšetření, tak určitě nejednomu pacientovi proběhne hlavou, co s poplatky ti výběrčí dělají? Pacienti často vědí, že jim v některých případech lékaři účtují poplatky neoprávněně, ale přesto se bojí ozvat, protože se bojí, že by jim příště již pan doktor nemusel předepsat ty jejich léky na tlak. Již několikrát jsem zažila, že si přišli lidé stěžovat, že šli rodičům pro léky a přesto platili regulační 7

Metodický pokyn pro zdravotnická zařízení, zařízení lékárenské péče a zdravotní pojišťovny k aplikaci novely zákona č. 48/1997 Sb. v oblasti regulačních poplatků a doplatků na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

16

poplatek. Lidé se prostě bojí odporovat lékařům. Přitom by možná jen stačilo nechat si vystavit doklad, že byl zaplacen regulační poplatek. Jejich polobůh pan doktor by se pak možná začal ošívat, protože by neměl, co napsat jako důvod výběru finančního obnosu. Se zavedením regulačních poplatků jsme očekávali, že lékaři začnou méně předepisovat levné léky typu Paralen nebo Ibalgin. Tyto léky vyjdou totiž levněji při volném prodeji, než při výdeji na recept. Přitom náklady na ně byly opravdu vysoké. Toto se potvrdilo, lidé už si opravdu jdou koupit Paralen sami, protože jeho cena je cca 10 Kč, kdežto na recept by zaplatili 30 Kč poplatek za položku na receptu. Před nedávnou dobou byla prezidentem republiky podepsána nová úprava výběru regulačních poplatků. Těch změn již bylo několik, ale tato poslední je zatím nejzásadnější. Od výběru poplatků jsou osvobozeni děti do 18 let. To se samozřejmě nelíbí dětským lékařům, protože budou „okradeni“ o 30 Kč za každého ošetřeného pacienta. Na to ale myslelo Ministerstvo zdravotnictví a „děckařům“ věnuje korunky navíc, buď formou bonifikací, nebo navýšením kapitační platby. Dále se nebude platit poplatek za položku na receptu u léků, kde je dopalek vyšší než 30 Kč. Také musím samozřejmě zmínit osvobození od poplatků v krajských nemocnicích a k nim náležejícím lékárnám. Tento nezákonný postup je „obcházen“ různě. Většinou se podepisuje prohlášení, že osoba přijímá finanční dar v hodnotě např. 30 Kč. Neměl by být tento dar zdaněn?? Osobně jsem zažila lékárnu, kde je možno si vyplnit členskou kartu a členové potom nemusí platit položky za recept. Každopádně způsobů, jak se vyhnout vybírání je více než dost. V době, kdy se začaly poplatky vybírat, bylo nařízeno uložit zdravotnickému zařízení, které takto nečiní, pokutu do výše 50 000 Kč. Tuto pravomoc mají zdravotní pojišťovny. Některé už pracují na správním řízení a snad to dotáhnou do zdárného konce. 4.2.1 Poplatek za ošetření/vyšetření Tento poplatek se vztahuje na ošetření nebo vyšetření u: •

praktického lékaře pro dospělé,

•

praktického lékaře pro děti a dorost,

•

zubního lékaře,

•

ambulantního specialisty,

•

gynekologa,

•

psychologa, 17

•

logopeda.

Praktický lékaře pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost vybírá 30 Kč za každou návštěvu, při které provede klinické vyšetření pacienta. Dále poplatek vybírá v rámci návštěvní služby u pacienta. Poplatek se neplatí při provedení preventivní prohlídky nebo při provedení samostatného laboratorního či diagnostického vyšetření. Zubní lékař vybírá poplatek 30 Kč při takové návštěvě, při které provedl dílčí vyšetření zaměřené na konkrétní obtíže pacienta. V případě, že takové cílené vyšetření provedl a vykázal, je povinen regulační poplatek vybrat. Poplatek zubní lékař nevybírá, pokud provedl preventivní vyšetření. Na to mají děti a dorost do 18 let nárok dvakrát ročně, těhotné ženy dvakrát v průběhu těhotenství a dospělí jedenkrát ročně. Dále se poplatek nevybírá při provedení samostatného rentgenologického či jiného laboratorního nebo diagnostického vyšetření. Ambulantní gynekolog vybírá poplatek 30 Kč při každé návštěvě u lékaře, kdy bylo provedeno a vykázáno klinické vyšetření pacientky. Poplatek neplatí těhotné ženy od prvního dne prokázání těhotenství. Ambulantní gynekolog dále poplatek nevybírá při preventivní prohlídce, na kterou má žena nárok jedenkrát ročně. 30 Kč ambulantní specialista, psycholog, logoped vybírá při každé návštěvě u lékaře, psychologa, logopeda, kdy bylo provedeno a vykázáno klinické vyšetření pacienta své odbornosti (tj. komplexní, cílené nebo kontrolní vyšetření). Pacient je obecně osvobozen od poplatků, pokud: •

je v hmotné nouzi a prokáže se příslušným dokladem, který nesmí být starší než 30 dnů,

•

je umístěn v dětském domově nebo ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

•

pokud mu soud nařídil ochrannou léčbu,

•

pokud se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu: o léčení infekčního onemocnění, o nařízení izolace, o nařízené karantény,

•

je posuzována jeho zdravotní způsobilost v souvislosti s dárcovstvím tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů, 18

•

je ošetřen pacient, který není zdravotně pojištěn a celé ošetření si hradí sám.

Za hemodialýzu, laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření, za vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně (resp. krvetvorných buněk) se poplatky nevybírají. 4.2.2 Poplatek za vydání léku Zařízení lékárenské péče vybírá regulační poplatek 30 Kč za vydání každého léčivého prostředku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a předepsaných na recept bez ohledu na počet předepsaných balení (tj. vybírá se poplatek za položku na receptu, přičemž na každém receptu mohou být předepsány maximálně dvě položky – za jeden recept tudíž lze vybrat max. 60 Kč). Pacient je obecně osvobozen od poplatků, pokud: •

je v hmotné nouzi a prokáže se příslušným dokladem, který nesmí být starší než 30 dnů,

•

je umístěn v dětském domově nebo ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

•

pokud mu soud nařídil ochrannou léčbu,

•

pokud se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu: o léčení infekčního onemocnění, o nařízení izolace, o nařízené karantény,

•

se jedná o předpis léčivého prostředku (nebo potraviny) nehrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění a pacient si je plně hradí sám,

•

se jedná o výdej léčivých přípravků, jejichž výdej není vázán na předpis a předpis nebyl vystaven,

•

si vybírá v zařízení lékárenské služby zdravotnické prostředky předepsané na poukaz zdravotní techniky,

•

se jedná o předpis léčivého prostředku (nebo potraviny) hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, vázaný na předpis, ale předepsaný na žádost pacienta s uvedením „hradí pacient“.

19

4.2.3 Poplatek za pobyt ve zdravotnickém nebo lázeňském zařízení 60 Kč za den vybírá zdravotnické zařízení, ve kterém byla poskytována pacientovi (nebo jeho průvodci, je-li mu pobyt hrazen): •

ústavní péče – tj.: o nemocnice, o odborné léčebné ústavy, o léčebny dlouhodobě nemocných,

•

komplexní lázeňská péče,

•

ústavní péče v dětských odborných léčebnách a v ozdravovnách.

Poplatek se vykazuje za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče s tím, že první a poslední den hospitalizace se počítá jako jeden. Pacient je obecně osvobozen od poplatků, pokud: •

je v hmotné nouzi a prokáže se příslušným dokladem, který nesmí být starší než 30 dnů,

•

je umístěn v dětském domově nebo ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

•

pokud mu soud nařídil ochrannou léčbu,

•

pokud se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu: o léčení infekčního onemocnění, o nařízení izolace, o nařízené karantény,

•

je hospitalizován pacient, který není zdravotně pojištěn a všechny náklady si hradí sám,

•

je pacient na propustce,

•

je poskytována jednodenní péče na lůžku,

•

je pacient ve stacionáři.

4.2.4 Poplatek za pohotovost 90 Kč vybírá zdravotnické zařízení:

20

•

za pohotovostní službu poskytovanou zdravotnickým zařízením poskytujícím lékařskou službu první pomoci, včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,

•

za ústavní pohotovostní službu poskytnutou v lůžkových zdravotnických zařízeních v sobotu, v neděli nebo ve svátek a dále v pracovních dnech v době od 17.00 do 7.00 hodin.

•

za akutní ošetření a vyšetření neregistrovaného pacienta, který není registrován v daném stomatologickém ZZ, v ordinačních hodinách tohoto ZZ.

Poplatek za pohotovostní službu se nevybírá: •

pokud pohotovostní služby v lůžkovém ZZ v daném dni vedou k hospitalizaci,

•

pokud je pacient od poplatků osvobozen z těchto důvodů: o je v hmotné nouzi a prokáže se příslušným dokladem, který nesmí být starší než 30 dnů, o je umístěn v dětském domově nebo ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, o soud mu nařídil ochrannou léčbu, o musí se podřídit zvláštním opatřením z důvodu:


léčení infekčního onemocnění,




nařízené izolace,




nařízené karantény,

•

při ošetření pacienta, který není zdravotně pojištěn a celé ošetření si hradí sám,

•

při provedení výkonů na žádost pacienta nehrazených z veřejného zdravotního pojištění.

21

5 Způsob úhrad zdravotní péče Co se týče úhrad zdravotní péče, tak se stále hledají vhodnější principy financování zdravotnických subjektů. Tyto by měly vyhovovat všem zúčastněným stranám. Každá oblast zdravotnictví v ČR je financována trochu jinak. Diferenciace zdravotnických subjektů probíhá v ČR prakticky již od roku 1990. Rozdělení zdravotnických subjektů souvisí samozřejmě s postupem a průběhem procesu privatizace zdravotnictví. Z původně zcela státních zařízení se postupně vyčlenily samostatné privátní subjekty. Privatizace se týkala a dosud týká nejen oblasti poskytování lékařské péči či obecněji řečeno zdravotnických služeb, kdy vznikly a vznikají privátní ordinace, privátní zdravotní dopravy, soukromé laboratoře apod., ale privatizace zasáhla i do oblasti majetku, byly privatizovány pozemky, dopravní prostředky i budovy včetně vybavení. Tak vznikla zcela samostatná privátní zařízení poskytující určité druhy zdravotní péče či jiné činnosti související se zdravotnictvím. V některých případech byly takto privatizovány i celé polikliniky, popřípadě i menší nemocnice. 8 Velké nemocnice většinou i dnes zůstávají v rukou státu. V současnosti je situace ohledně úhrad zdravotní péče dosti komplikovaná. Kolikrát se nám stane, že lékař nesouhlasí s některými body ve smlouvě či dodatku ke smlouvě, ale pokud by toto nepodepsal, nedostal by zaplaceny provedené výkony. Proto raději podepíše a každý měsíc si stěžuje na systém, který je zavedený. Většinou se jedná hlavně o specialisty, kteří jsou hrazeni maximální úhradou. Nyní vyvstal problém s financováním praktických lékařů pro děti a dorost. Jelikož nebudou v brzké době děti platit poplatky za ošetření či vyšetření, lékaři chtějí tyto peníze od zdravotních pojišťoven, protože jsou vlastně dle jejich slov „okradeni“. Proto se jim bude navyšovat kapitační platba na jednoho jednicového pojištěnce. V některých okresech se již pediatři dohodli, že nepodepíší úhradové dodatky pro rok 2009, kde je jim stanovena maximální kapitace 50 Kč na jednicového pojištěnce. To jim totiž přijde málo, zaměstnanci zdravotních pojišťoven potom ale nevědí, jak mají dané financování provést a nebude to zřejmě jasné, dokud nevyjde nová vyhláška.

8

Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press 2003, str. 113

22

5.1 Ambulantní péče Tento druh zdravotní péče je nejčastěji využívaný. Spadají sem totiž všichni lékaři, kteří provozují soukromé ordinace či pracují v ambulantních ordinacích spadajících pod větší zdravotnická zařízení, např. nemocnice. Soukromí lékaři nyní často mění své podnikání z formy osoby samostatně výdělečně činné na společnost s ručením omezeným, stávají se z nich tedy zaměstnavatelé. 5.1.1 Stomatologická péče Česká stomatologická komora prosadila samostatný sazebník stomatologických výkonu i samostatné ocenění samotné stomatologické péče. Výkony nejsou ohodnoceny bodově ale korunově. Kromě toho sazebník obsahuje i seznam nadstandardních materiálů a výrobků, které pacient hradí buď částečně, nebo plně. Tento systém přímých plateb se zdá jako nejlepší řešení financování zdravotnické péče u stomatologů, je již dlouho stabilní a vcelku bezproblémový. 5.1.2 Péče praktických lékařů Péče praktických lékařů může být hrazena těmito variantami: •

kombinovaná kapitačně výkonová platba,

•

kombinovaná kapitačně výkonová platba s dorovnáním kapitace, tzv. malé praxe,9

•

výkonová úhrada10.

Kombinovaná kapitačně výkonová platba Základní sazba na jednoho registrovaného pojištěnce u praktického lékaře pro dospělé za kalendářní měsíc je ve výši: a) 50 Kč, pokud zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu má ordinační hodiny prodlouženy do 18 hodin a umožňuje pacientům objednat se alespoň dva dny v týdnu na pevně stanovenou hodinu, 9

Tento typ úhrady se poskytuje v případech, kdy praktický lékař pro dospělé nebo pro děti a dorost má s ohledem na geografické podmínky menší počet jednicových registrovaných pojištěnců. Status „malé praxe“ musí být přiznán komisí pro malé praxe. Úhradové mechanismy jsou stejné jako u kombinované kapitačně výkonové platby. 10 Čistě výkonová úhrada (lékař neregistruje pacienty, za které dostává kapitační platbu) se používá v současnosti zcela výjimečně. V tomto případě je hodnota 1,0 Kč a u výkonů dopravy v návštěvní službě je hodnota bodu stanovena ve výši 0,91 Kč.

23

b) 49 Kč, pokud zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu alespoň 25 hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu má ordinační hodiny prodlouženy nejméně do 18 hodin, není-li dle místních podmínek (např. odlehlost pracoviště) dohodnuto prodloužení odlišně, c) 47 Kč, pokud zdravotnické zařízení neposkytuje zdravotní péči v rozsahu uvedeném v předchozích dvou odstavcích.11 Základní sazba na jednoho registrovaného pojištěnce u praktického lékaře pro děti a dorost na kalendářní měsíc se sjednává ve výši: a) 50 Kč, pokud zdravotnické zařízení poskytuje zdravotní péči v rozsahu alespoň 30 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu má ordinační hodiny prodlouženy do 18 hodin a umožňuje pacientům objednat se alespoň dva dny v týdnu na pevně stavenou hodinu, b) 49 Kč, pokud zdravotnické zařízení neposkytuje zdravotní péči v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.12 Zdravotnická zařízení mohou mít navýšenu kapitační platbu o následující hodnoty: a) zdravotnické zařízení, které doloží zdravotní pojišťovně získání akreditace Ministerstva zdravotnictví ČR13 k uskutečňování vzdělávacího programu v oboru praktický lékař pro dospělé nebo praktický lékař pro děti a dorost, bude základní sazba zvýšena o 2 Kč, b) zdravotnické zařízení, ve kterém na základě výše uvedené akreditace Ministerstva zdravotnictví ČR probíhá praktické vzdělávání konkrétního školence v oboru praktický lékař pro dospělé nebo praktický lékař pro děti a dorost bude základní sazba kapitace zvýšena o 2 Kč, toto navýšení bude trvat po dobu školení na pracovišti praktického lékaře, c) základní sazba může být vybraným praktickým lékařům formou měsíčně vyplácené kapitační platby zohledňující činnost zdravotnického zařízení v regionu s obtížnou dostupností k registraci navýšena, a to ve výši příplatku až 2 Kč na jednoho registrovaného pojištěnce14

11

Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna 13 Platnost této akreditace je 7 let. 14 Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna 12

24

Druhou složku plateb praktickým lékařům činí platby za nepravidelnou péči. Jedná se o výkony provedené neregistrovaným pacientům (např. úrazy na dovolené). Hodnota bodu pro tato ošetření je nyní 1,05 Kč. Praktičtí lékaři vykazují zdravotní pojišťovně dále návštěvní službu u registrovaných pacientů, kde činí hodnota bodu 0,91 Kč. 5.1.3 Gynekologická péče V segmentu gynekologické péče jsou možné dvě varianty úhrad zdravotní péče. První varianta přichází v úvahu jen u zdravotnických zařízení, které mají poměrné kapacitní číslo vyšší než 0,8. V tomto případě je úhrada v oblasti gynekologické péče prováděna dle Seznamu zdravotních výkonů. Hodnota bodu je 1,06, gynekologové jsou omezení maximální úhradou. Referenční období je předchozí rok. Maximální výše úhrady může být navýšena v těchto případech: •

index bonifikace dostupnosti péče – pokud je pracovní doba rozvržena do pěti pracovních dnů,

•

doložení certifikátu ISO 9001 – index certifikace.

Druhá varianta vychází z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 464/2008 Sb. V tomto případě hodnota bodu 1 Kč do stanoveného počtu bodů, nad rámec stanoveného počtu bodů je potom hodnota bodu 0,30 Kč. Tato sestupná hodnota bodu se nepoužije, pokud zdravotnické zařízení ošetřilo 100 a méně jednicových pacientek. 15 5.1.4 Rehabilitační péče Pro úhradu v segmentu rehabilitační péče je stanovena jediná varianta – úhrada dle Seznamu zdravotních výkonů. Hodnota bodu je 0,80 Kč do vypočteného objemu unikátních pojištěnců, nad tuto výši je hodnota bodu 0,50 Kč. Výše uvedené ustanovení se nepoužije: •

pokud zdravotnické zařízení ošetřilo 50 a méně unikátních pojištěnců v referenčním období (příslušné pololetí)16,

•

pro zdravotní péči poskytnutou pojištěncům EU,

15

Zdroj - Všeobecná zdravotní pojišťovna V tomto případě není stanovena zdravotnickému zařízení maximální úhrada, ale všechny provedené výkony jsou hrazeny dle Seznamu zdravotních výkonů, tzn. bodovým ohodnocením. 16

25

•

pro výkony dopravy v návštěvní službě.17

5.1.5 Diagnostická zdravotní péče Do oblasti diagnostické zdravotní péče jsou zahrnuty výkony provedené v komplementu a radiodiagnostice, mohou to být např. CT vyšetření, magnetická rezonance, mammografický screening, screening karcinomu děložního hrdla a různá laboratorní vyšetření. Tato zařízení zdravotní péče mohou být hrazeny následujícími způsoby: •

úhrada dle Seznamu zdravotních výkonů bez sestupné hodnoty bodu – zdravotní péče hrazena výhradně bodovým systémem bez stanovení maximální úhrady,

•

úhrada dle Seznamu zdravotních výkonů se sestupnou hodnotou bodu – zdravotnickému zařízení je vypočtena maximální úhrada, výkony přesahující tuto částku jsou hrazeny sestupnou hodnotou bodu. Tato varianta se nepoužije v těchto případech: o zdravotnické zařízení poskytlo zdravotní péči 50 a méně unikátním pojištěncům v příslušném referenčním období, o kdy byla poskytnuta péče osobám ze zemí EU.18

5.1.6 Domácí zdravotní péče Pro úhradu v segmentu domácí zdravotní péče se využívá varianta úhrad dle Seznamu zdravotních výkonů. Hodnota bodu je v tomto případě 1,00 Kč do výše maximální úhrady, resp. vypočteného objemu. Nad tento objem je hodnota bodu 0,85 Kč. Tento postup nebude použit: •

pokud zdravotnické zařízení ošetřilo 50 a méně unikátních pojištěnců v referenčním období,

•

pro zdravotní péči poskytnutou osobám z EU,

•

pro výkony dopravy v návštěvní službě.19

5.1.7 Specializovaná ambulantní péče Tato velmi početná skupina lékařů představuje z hlediska financování jejich výkonů asi nejvíce problémovou oblast, neboť systém financování zřetelně neuspokojuje obě strany,

17

Výkony v návštěvní službě jsou hrazeny hodnotou bodu 0,91 Kč. Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna 19 V návštěvní službě je stanovena hodnota bodu 0,91 Kč, tato hodnota se použije i pro výpočet paušální náhrady cestovních nákladů v návštěvní službě. 18

26

lékaře i pojišťovny. Mezi ambulantní specialisty patří specialisté všech oborů, tedy odborní lékaři. 20 Způsob financování u této skupiny lékařů se již několikrát změnil. V průběhu devadesátých let byli specialisté hrazeni formou bodového systému. Tato metoda spočívala ve vytvoření Seznamu zdravotních výkonů. V dohadovacím řízení mezi zdravotními pojišťovnami a lékařskými komorami bylo stanoveno finančního ohodnocení toho kterého bodu. Při těchto jednáních docházelo často ke sporům. V případě nedohody vstupovala do těchto jednání Vláda ČR. Pro výši úhrady zdravotní péče byla tedy rozhodující korunová výše jednoho bodu. V současnosti je nejvíce využívaný systém maximální úhrady. Lékaři mají danou určitou hodnotu jako „strop“, který je jim měsíčně vyplácen zdravotní pojišťovnou. Maximální úhrada vychází z počtu ošetřených pojištěnců v referenčním období. Výkony, které jsou nad výši maximální úhrady, jsou hrazeny sestupnou hodnotou bodu. Aktuální výše hodnoty body je 1,00 Kč do stanoveného maximálního počtu bodů, nad tuto hranici je hodnota bodu 0,30 Kč. Referenčním obdobím je příslušné pololetí předchozího roku. Snížená hodnota bodu se nepoužije, pokud zdravotnické zařízení ošetřilo 100 a méně jednicových pacientů a při ošetření pacientů z EU.

5.2 Ústavní péče Zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, tj. v lůžkových zařízeních se hradí: •

paušální sazbou na jednoho ošetřeného pojištěnce v lůžkové péči, ambulanci, dopravě a jiné péči plus položky nad rámec paušální sazby,

•

hodnotou bodu v korunách v odborných léčebných ústavech a léčebnách dlouhodobě nemocných podle příslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR.

Tento způsob úhrady se uplatňuje u lůžkových zařízení jako platba za jeden ošetřovací den, kdy každý den má jiné bodové ohodnocení.21 Do ústavní péče řadíme hlavně nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, odborné léčebné ústavy či ošetřovatelská lůžka. Často se v praxi setkáváme s tím, že všechny tyto typy ústavní péče spadají pod jedno zdravotnické zařízení. Znamená to, že máme nemocnici, která má 20 21

Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press 2003, str. 117 Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press 2003, str. 121-122

27

akutní lůžka, ošetřovatelská lůžka, lůžka pro dlouhodobě nemocné i lůžka v rámci odborného léčebného ústavu. Financování každé formy je prováděno dle platné vyhlášky a způsobem pro tu část ústavní péče stanoveným. 5.2.1 Akutní lůžková péče Do složky ústavní péče nazvané akutní lůžková péče řadíme nemocnice. Nemocnice jsou financovány tzv. paušální platbou, paušálem a metodou DRG. Výše je stanovena na základě skutečnosti předcházejícího roku, tj. vyšlo se z údaje ukazujícího, kolik finančních prostředků obdržela nemocnice v předcházejícím roce. Úhrada léčiv při hospitalizaci je realizována výkonovým způsobem s dohodnutou maximální průměrnou cenou za pacienta na měsíc. Některá vyšetření prováděná v nemocnicích nejsou zahrnuta do paušální sazby, zdravotní pojišťovna je proplácí nad rámec paušální platby. Mezi tyto specifické složky úhrady patří např. magnetická rezonance, CT, operace katarakty, robotické operace, endoprotetické výkony, kardiochirurgické operace aj. Nemocnice mohou dále mít mimořádné navýšení úhrad (tzv. bonifikace) za tyto výkony: •

výkony na kloubech dolních končetin,

•

porody a péče v neonatologických odděleních jednotek intenzivní péče,

•

operační výkony a výkony prováděné na invazivních sálech včetně anestezie – v tomto případě se jedná o navýšení minutové režijní bodové hodnoty.

5.2.2 Následná lůžková péče Do následné lůžkové péče zařazujeme především: •

odborné léčebné ústavy,

•

léčebny dlouhodobě nemocných,

•

ošetřovatelská lůžka.

Odborné léčebné ústavy poskytují léčebně preventivní péči osobám s poruchami zdraví, které mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením, jsou specializované zpravidla podle druhu nemocí. Jejich péče navazuje na péči nemocnic s poliklinikami.

28

Odbornými léčebnými ústavy jsou léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy a další léčebny, ozdravovny a noční sanatoria.22 Léčebny dlouhodobě nemocných jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící déletrvajícími nemocemi. Vedle léčebné, ošetřovatelské a rehabilitační péče se jako nezbytná v těchto zařízeních jeví i resocializace a péče psychosociální. Léčebny dlouhodobě nemocných mohou existovat jako samostatná zařízení nebo jako součásti nemocnic. Ošetřovatelská lůžka jsou vhodná pro pacienty se stanovenou diagnózou, u kterých došlo ke zvládnutí akutního onemocnění, u nichž nelze očekávat zvrat stability zdravotního stavu, který by vyžadoval akutní lůžkovou péči a do té doby nebo v těch případech, pokud tuto péči nelze nebo není účelné poskytovat ambulantně či v zařízení ústavní sociální péče.23 U pracovišť následné zdravotní péče je stanovena předběžná měsíční úhrada. Ta se nestanoví pro tyto typy následné péče: •

hospic,

•

zvláštní ambulantní péče, nasmlouvaná v lůžkovém zdravotnickém zařízení,

•

dlouhodobá intenzivní péče a dlouhodobá ošetřovatelská péče,

•

oddělení chirurgické intenzivní péče.

Předběžná měsíční úhrada je stanovena ve výši odpovídající objemu zdravotní péče, vykázanému za konkrétní pololetí předchozího roku (tzn. pro 1.pololetí aktuálního roku se vychází z 1.pololetí roku předchozího), oceněném v cenách platných pro aktuální rok, upraveném v případě, že vykazovaná objem zdravotní péče není dostatečně personálně zajištěn.

5.3 Lázeňská péče Ceny se za lázeňskou péči vycházejí z dohody mezi zástupci Svazu léčebných lázní a zástupci zdravotních pojišťoven. Při jednáních se stanoví cena za ošetřovací den v oblasti ubytování, stravování, léčení a přírodního léčivého zdroje. První a poslední den se hradí jako jeden ošetřovací den.

22 23

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 36 http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz_211.pdf

29

U cen za ubytování se vychází z kategorie pokoje, v tomto případě jsou stanoveny dvě kategorie – A, B. V případě kategorie A je výše úhrady za jeden ošetřovací den 321 Kč, v případě kategorie B je stanovena výše 206 Kč na jeden ošetřovací den.24 Přerušení léčby ze strany klientů musí být vždy potvrzené vedoucím lékařem léčebny. Po dobu přerušení léčby hradí zdravotní pojišťovna pouze náklady na ubytování. Zdravotní pojišťovny mohou provádět kontroly smluvních lázeňských zařízení. Smluvní lázeňská zařízení jsou povinna zajistit ubytování v definovaných standardech bez nutnosti doplatku za pojištěncem nevyžadované nadstandardní vybavení ubytovacích kapacit. Smluvní

poskytovatelé

lázeňské

péče

jsou

povinni

disponovat

kapacitou

lůžek

v odpovídajících kategoriích dle počtů uvedených v Akreditační kartě. V indikovaných a odůvodněných případech na žádost klienta jsou smluvní lázeňská zařízení povinna zajistit ubytování v základním standardu bez nutnosti vybírání doplatků za nadstandard. V případě, kdy lázeňské zařízení disponuje pouze nadstandardně vybavenou ubytovací kapacitou, sdělí tuto skutečnost spádovému pracovišti zdravotní pojišťovny. Nadstandardní služby (např. jednolůžkový pokoj, televize na pokoji) si hradí pojištěnec vždy sám. Ceny za stravu jsou v současnosti stanoveny ve výši 224 Kč na jeden ošetřovací den. Cena léčení je stanovena za ošetřovací den. Je dána součtem ceny za ošetřovací den pro konkrétní indikační podskupinu a cenou přírodního léčivého zdroje platnou pro jednotlivá smluvní lázeňská zařízení. Cena za indikační podskupinu zahrnuje veškerou zdravotní péči poskytovanou v souvislosti s léčením ve smluvním lázeňském zařízení, tedy včetně lékařské a sesterské služby, ošetřovatelské a vychovatelské péče, základního laboratorního vyšetření a léků na interkurentní onemocnění.25

24

Kategorie A – dvoulůžkový pokoj o výměře minimálně 12 m2, součástí vybavení jsou samostatná lůžka, 2x šatník, 2x sedací možnost, 2x noční lampička, 2x uzamykatelná skříňka, stůl, osvětlení pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, WC, sprcha nebo vana, telefon nebo signalizace na pokoji. Kategorie B - dvoulůžkový pokoj o výměře minimálně 12 m2, součástí vybavení jsou samostatná lůžka, 2x šatník, 2x sedací možnost, 2x noční lampička, 2x uzamykatelná skříňka, stůl, osvětlení pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, umyvadlo s tekoucí teplou a studenou vodou, telefon nebo signalizace na pokoji nebo na chodbě, dostupné sociální zařízení splňující hygienické normy ve vazbě na počet lůžek v objektu. 25 Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna

30

Ceny za lázeňskou péči jsou dosti vysoké. Klienti si často stěžují na špatnou stravu, ubytování i procedury. Po skončení pobytu podepíše pacient rozpis, kolik co při jeho léčbě stálo. Pokud je člověk opravdu nespokojen, stane se, že tento rozpis ani nepodepíše. Některým absolventům lázeňského pobytu se ani nechce zaplatit 60 Kč za den regulační poplatek. Pobyt v lázních nejčastěji trvá tři týdny, takže když každý přidá korunky do rozpočtu lázní, určitě se tamní podmínky do budoucna zlepší.

5.4 Péče v dětských ozdravovnách Financování péče v dětských ozdravovnách vychází z dohody mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci Asociace dětských ozdravoven. Cena za stravování je stejná pro všechny dětské ozdravovny, a to ve výši 208 Kč na jeden ošetřovací den. Cenu za ubytování mají dětské ozdravovny odlišnou, v současnosti se pohybuje mezi 167 Kč – 255 Kč. Odlišnou mají ozdravovny i cenu za ozdravenský program, ta se pohybuje mezi 170 Kč – 206 Kč. 26

5.5 Doprava nemocných Tuto formu dopravy lidé často využívají. Není to ale zrovna nejpříjemnější způsob, jak se dopravit k lékaři. Do sanitky jsou totiž umístěni 2-3 pacienti. Řidič je doveze do zdravotnického zařízení, kde počká, až budou všichni „vyřízeni“. Toto čekání je pro člověka např. po chemoterapii dost nepříjemné. Při cestě zpět řidič rozváží pacienty podle naplánované trasy, takže s někým, komu není dobře, objede i „půlku okresu“, než ho dopraví domů či zpět do nemocnice, odkud ho na vyšetření odeslali. Ale pro někoho neexistuje jiná možnost, jak se k lékaři do vzdálenějších míst dostat. Určitě lepší je nechat se odvést osobním automobilem a pak si nechat proplatit cestovné ve zdravotní pojišťovně, pokud tedy samozřejmě je diagnóza indikací k této přepravě. Zdravotní doprava se dělí do dvou skupin: 1. zdravotní doprava je součástí nemocnice – financování je tedy prováděno v rámci financování dané nemocnice, zaměstnanci zdravotní dopravy jsou potom zaměstnanci nemocnice, 26

Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna

31

2. zdravotní doprava je součástí soukromého sektoru – v tomto případě může fungovat v několika možných právních formách: a. skupinu sanitních vozidel převzal samostatný provozovatel a řidiči jsou v právním postavení zaměstnanců, b. dopravci působí jako samostatní majitelé daných sanitních vozů, jsou tedy v postavení osob samostatně výdělečně činných, c. skupina založila některou z právních forem obchodních společností. U dopravy nemocných jsou stanoveny dvě varianty financování: 1. varianta je pro zařízení dopravy, která poskytují zdravotní péči v nepřetržitém provozu – pracovišti dopravy je stanovena měsíční předběžná úhrada, hodnota bodu je 0,95 Kč do 104 % předběžné úhrady a 0,90 Kč u výkonů provedených nad 104 % předběžné úhrady; tento postup se nepoužije: a. zdravotnické zařízení ošetřilo 50 a méně unikátních pojištěnců v příslušném referenčním období, b. pro zdravotní péči poskytnutou pojištěncům z EU, c. pro zdravotní péči hrazenou paušální částkou (převozy pacientů v krajských statutárních městech). 2. varianta je pro zařízení dopravy, která neposkytují nepřetržitou péči – tomuto zařízení je též stanovena předběžná měsíční úhrada, hodnota bodu je 0,90 Kč.27

5.6 Zdravotnická záchranná služba Pro úhradu v segmentu zdravotnická záchranná služba je stanovena jediná varianta – úhrada dle Seznamu zdravotních výkonů – hodnota bodu je 1,06 Kč. Tato bodová hodnota platí i v případě přepravy pojištěnců realizované z medicínských důvodů na základě mezistátních smluv o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, Srbskem a Černou Horou a Smlouvou o poskytování a úhradě zdravotní péče se Slovenskou republikou a dálková přeprava ze zemí EU, EHP a Švýcarska realizované v případě pracovních úrazů.28

27 28

Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna Zdroj – Všeobecná zdravotní pojišťovna

32

5.7 Léky vydané na recept Způsob financování léků určuje Ministerstvo zdravotnictví ČR tím, že stanoví maximální cenu. Léky jsou distribuovány po jejich registraci Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který odpovídá za jejich obsah. Léky mohou být plně hrazeny zdravotními pojišťovnami nebo s doplatkem (spoluúčastí) pacienta. V každé skupině léků je alespoň jeden lék, který je plně hrazen ze zdravotního pojištění, aby nemocní lidé, kteří mají většinou nedostatek finančních prostředků, nemuseli za léky doplácet. Úhradu, tedy část ceny pro konečného spotřebitele, kterou zaplatí zdravotní pojišťovna, stanovuje od 1.1.2008 Státní ústav pro kontrolu léčiv. Proces stanovení úhrady léku je popsán v zákoně. Stanovení úhrady probíhá ve správním řízení, do kterého může vstupovat zdravotní pojišťovna a výrobce léku.29 Problémem je to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv mění číselníky léků a PZT k 5.dni v měsíci, a to zpětně od 1.dne v témže období. V praxi to znamená, že lékárny vydávají léky s doplatkem stejným jako v minulém měsíci či úplně bez doplatku, 5. se dozví, že se doplatek pacienta zvýšil i o 100 Kč, které už oni od toho pacienta samozřejmě nedostanou, takže přijdou kolikrát o tisíce korun a tyto peníze jim nemá, kdo doplatit. Podle mě by se neměly tyto údaje zpětně měnit. Spíš naopak – lékárny by o chystaných změnách měly být informovány s předstihem.

5.8 Zdravotnické prostředky vydané na poukazy Způsob financování zdravotnických prostředků je totožný s financováním léků. Ministerstvo zdravotnictví stanoví maximální cenu zdravotnického prostředku. I zdravotní pomůcky mohou být hrazeny zdravotními pojišťovnami zcela nebo s doplatkem pacienta. Zdravotnickým prostředkem se rozumí nástroj, přístroj, pomůcka, zařízení, programové vybavení, materiál nebo jiný předmět, použitý samostatně nebo v kombinaci spolu s jakýmkoli příslušenstvím včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely.30

29 30

http://www.leky.sukl.cz/encyklopedie/kdo-stanovuje-uhradu-leku http://www.leky.sukl.cz/encyklopedie/co-to-je-zdravotnicky-prostredek

33

5.9 Léčení v zahraničí Při cestování do zahraničí musí mít pojištěnci u sebe Evropský průkaz zdravotního pojištění, příp. papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění. Výše uvedené doklady musí být předloženy lékaři v případě náhlého onemocnění nebo úrazu. V některých zemích je vhodnější před návštěvou lékaře navštívit tamní zdravotní pojišťovnu, která pojištěnci vydá seznam smluvních lékařů a doklad, se kterým se potom obrátí na lékaře. Pokud u sebe při pobytu v jiném státě z nějakého důvodu nemá pojištěnec žádný z výše uvedených dokladů, může požádat místní zdravotní pojišťovnu o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz zdravotního pojištění z ČR. V případě vážného onemocnění či úrazu a následné hospitalizace je možno požádat o zprostředkování dodatečného zaslání Potvrzení přímo v nemocnici. Pojištěnec může kontaktovat i sám svoji českou zdravotní pojišťovnu s žádostí o zaslání Potvrzení. Pokud je lékaři předložen v jiném členském státě EU Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz, má pojištěnec nárok na nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To zejména znamená, že místní systém zdravotního pojištění za pojištěnce zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Je však nutné počítat s tím, že ve většině států se za péči připlácí, a může být proto po českém pojištěnci vyžadováno zaplacení části účtů v hotovosti. Případný převoz zpět na území České republiky není kryt a musí si ho pacient hradit celý sám. 31 Dále je možnost uzavřít komerční cestovní zdravotní pojištění, na základě kterého pojištěnec dostane doklad o tomto pojištění. Toto potvrzení potom předkládá při ošetření. I toto pojištění však může být omezeno, např. finanční částkou.

31

www.cmu.cz

34

6 Zdravotní pojišťovny Do roku 1992 byla veškerá zdravotní péče hrazena ze státního rozpočtu, resp. z výnosu daní. Od tohoto roku byl systém financování zdravotní péče změněn a financování bylo z velké části přesunuto na zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojištění je povinné pro všechny občany České republiky. Každý občan si svobodně zvolí svoji zdravotní pojišťovnu. Ti, kteří se nepřihlásili k některé z oborových, podnikových či resortních pojišťoven, se stali automaticky pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny. Lidé občas mění zdravotní pojišťovny častěji, než je zdrávo. Jakmile nějaká z pojišťoven nabídne nějakou „super výhodu“, člověk běží okamžitě do té lepší a přehlašuje se. Kolikrát ani neví, že ji může změnit jen ke čtvrtletí a jen jednou ročně. Často se také stane to, že se pojištěnec rozhodne změnit pojišťovnu z důvodu, že té současné dluží spoustu peněz. Dluh mu vznikl neplacením pojistného a k němu samozřejmě přibývá penále, které je často vyšší jak samotný nedoplatek. V tomto případě si „neplatič“ myslím, že ho pojišťovna, ve které si nadělal dluhy, nedohoní. Opak je ale pravdou, stále častěji se využívá exekutorských firem na vymáhání dluhů. A z malé nezaplacené částky se může vyklubat pěkná cifra.

6.1 Právní postavení zdravotních pojišťoven Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce, jejichž činnost je upravena především zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně a dále zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Pokud chce pojišťovna zahájit svoji činnost, musí mít povolení Ministerstva zdravotnictví a musí se zavázat, že během prvního roku své činnosti získá minimálně 50 000 pojištěnců. Zdravotní pojišťovnu může pojištěnec změnit jednou za rok, a to vždy k prvnímu dni nového čtvrtletí. Při změně zdravotní pojišťovny musí pojištěnec vyplnit evidenční list. V současnosti je možno změnit zdravotní pojišťovnu on-line přes formulář dostupný na internetových stránkách zdravotní pojišťovny. Nezletilým a osobám, které nemají způsobilost k právním úkonům, volí zdravotní pojišťovnu jejich rodiče, jiný zákonný zástupce nebo opatrovník. Narozené děti se stávají automaticky pojištěnci té zdravotní pojišťovny, jejímž pojištěncem je jejich matka.

35

Platí zásada, že pojištěnec může být v České republice pojištěn jen u jedné zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci. Základní normou týkající se plánování hospodaření a činnosti zdravotní pojišťovny je zdravotně pojistný plán. V termínu stanoveném ministerstvem zdravotnictví musí zdravotní pojišťovna ministerstvu předložit návrh tohoto plánu. Ministerstvo zdravotnictví ho po projednání s ministerstvem financí předkládá ke schválení vládě ČR. V případě neschválení může zdravotní pojišťovna do šedesáti dnů předložit nový návrh zdravotně pojistného plánu. Stejným postupem je povinna pojišťovna předložit ke schválení výroční správu za minulý kalendářní rok včetně účetní uzávěrky a zprávy auditora. Pokud vláda opakovaně neschválí návrh zdravotně sociálního plánu nebo výroční zprávu, rozhodne ministerstvo o zrušení zdravotní pojišťovny. 32 Hospodaření zdravotních pojišťoven se provádí prostřednictvím fondů. Tyto fondy jsou: •

základní fond

•

rezervní fond

•

provozní fond

•

sociální fond

•

fond dlouhodobého majetku

•

fond reprodukce dlouhodobého majetku

•

fond prevence

Nejvyšším orgánem zdravotní pojišťovny je správní rada. Nejvyšším kontrolním orgánem je dozorčí rada. Ve zdravotních pojišťovnách je zřizován rozhodčí orgán, který rozhoduje např. ve věcech placení sporného pojistného, penále, snížení záloh na pojistném apod.

6.2 Druhy zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna

32

Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno, Computer Press 2003, str. 79

36

VZP ČR je se zhruba 6,5 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice, má za sebou 15 let své činnosti a dlouhodobě patří k základním pilířům systému zdravotnictví v ČR. VZP ČR platí za své klienty zdravotní péči čerpanou na území České republiky a v zemích EU – pomáhá řešit jakoukoli zdravotní situaci. Dbá na to, aby nebyla porušována lidská, pacientská a pojištěnecká práva klientů. VZP ČR je schopna hradit i ty nejnáročnější zdravotnické úkony. VZP ČR se zaměřuje vedle zdravotní péče na zdravotní programy a další preventivní akce, jejichž cílem je předcházet vzniku závažných onemocnění; dává důraz na prevenci a zdravý životní styl. Cílem VZP ČR je: •

být svým klientům silným, stabilním, seriózním partnerem,

•

poskytovat klientům kvalitní služby a informace související se zdravotním pojištěním v rámci platné legislativy,

•

dbát na to, aby byla jejím klientům poskytována kvalitní zdravotní péče ve všech odbornostech v rámci široké sítě smluvních zdravotnických pracovišť,

•

orientovat vlastní hospodaření na efektivitu; v rámci změny stylu řízení VZP ČR se daří zkracovat termíny úhrad závazků.33

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ZPMV je druhou největší pojišťovnou v České republice. V současné době má 10,62 % všech pojištěnců. Působí na celém území ČR, nejvíce pojištěnců má v Jihomoravském kraji, v Praze hl.m., Středočeském kraji a také v Ústeckém kraji. Orientuje se hlavně na příslušníky policie, hasiče, zaměstnance státní správy, fakultních nemocnic, na soudce, atd. Svými klientskými programy se orientuje především na rodiny s dětmi, mládež a studenty, ale rovnoměrně i na dospělé, resp. ostatní pojištěnce. Jako službu navíc inzeruje především právní poradnu – zdarma34.

33 34

www.vzp.cz www.zpmv.cz

37

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví V r. 2000 se sloučila se ZP STAZPO a tím výrazně zvýšila počet svých pojištěnců. OZP již v r. 2001 výrazně změnila svůj systém klientských programů. Jako jediná ZP zavedla „kreditní program“, který zvýhodňuje především pojištěnce, kteří méně čerpají zdravotní péči. Stále expandující zdravotní pojišťovna (zejména v Praze a Středočeském kraji). Má 6,49 % všech pojištěnců. Působí na celém území ČR – kontaktní místa jsou ve všech krajských městech.35

Vojenská zdravotní pojišťovna VoZP má 5,33 % všech pojištěnců. Klienti jsou především vojáci z povolání, jejich rodiny a příbuzní. Kontaktní místa má po celé ČR. Nejvíce pojištěnců má v kraji Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém a v Praze.36 Revírní bratská pojišťovna Jedna z menších zdravotních pojišťoven má 3,77 % pojištěnců. Působí především v Moravskoslezském kraji, v minulých letech se expandovala, zejména díky realizaci dealerské nabídky. V r. 2008 Revírní bratrská pokladna oslavila 15. výročí svého založení.37 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE ZPM-A působí na trhu od r. 1993. Je to jedna z menších, regionálně vymezených zdravotních pojišťoven – má 3,72 % všech pojištěnců. Působí především v Olomouckém a Středočeském kraji.38 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna Působí od roku 1992, především v Moravskoslezském kraji. HZP má 3, 50 % klientů.

35

www.ozp.cz www.vozp.cz 37 www.rbp-zp.cz 38 www.zpma.cz 36

38

Je orientována na hutnicko-strojírenské podniky a má vysoký počet klientů pracujících v podnicích těžkého průmyslu a v rizikových povoláních. Klienti pocházejí z ekologicky zatížených regionů.39 Česká národní zdravotní pojišťovna ČNZP působí na trhu od roku 1994. Má hustou síť kontaktních míst po celé ČR, kterou postupně omezuje. Je to ZP, která vznikla jako poslední a navíc s velkými ambicemi pro celou ČR. Z celostátně působících ZP zůstává početně nejmenší. Jedna z menších zdravotních pojišťoven, má 2,96 % klientů. 40 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ZPŠ byla založena v roce 1992. Působí úzce regionálně. Početně nejmenší zdravotní pojišťovna – v současné době má 1,29 % pojištěnců. Tradičně spojená s podnikem Škoda Mladá Boleslav, expanduje na Rychnovsku a v Královehradeckém kraji.41 Zdravotní pojišťovna Agel, a. s. Je společností zabývající se řízením a poradenskou činností v oblasti zdravotnictví, řízením zdravotnických zařízení. Provozují největší síť soukromých nemocnic a zdravotnických zařízení soustředěných na Moravě a ve Slezsku. 42 V současnosti má 0,34 % pojištěnců.

6.3 Vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení Zdravotní pojišťovna rozhoduje, s kým uzavře a s kým neuzavře smluvní vztah. Tomuto uzavření předchází výběrové řízení, které je v kompetenci místně příslušného krajského úřadu. Výběrové řízení na poskytování ústavní a lázeňské péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní pojišťovna by neměla bez předchozího výběrového řízení uzavřít smlouvu o poskytování zdravotní péče se zdravotnickým zařízením.

39

www.hzp.cz www.cnzp.cz 41 www.zpskoda.cz/cs/ 42 www.agel.cz 40

39

Smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče se řídí rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva se přijímá v dohadovacím řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci smluvních zdravotnických zařízení. Rámcová smlouva obsahuje: •

dobu účinnosti, způsob a dobu ukončení smlouvy s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců,

•

způsob provádění úhrady zdravotní péče,

•

práva a povinnosti účastníků smlouvy, pokud nejsou stanoveny zákonem,

•

obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče,

•

podmínky nezbytné pro plnění smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče,

•

podpůrný mechanismus kvality poskytované péče a správnost vyúčtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování zdravotní péče,

•

způsob a důvody ukončení smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče,

•

případné ustanovení o rozhodčím řízení. 43

Rámcové smlouvy se přijímají pro jednotlivé segmenty poskytovatelů zdravotní péče, mezi které patří: •

zdravotnická zařízení poskytující zdravotní péči praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost,

•

zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči a péči ženských lékařů,

•

zdravotnická zařízení poskytující ambulantní péči zubních lékařů,

•

zdravotnická zařízení poskytující zdravotní péči v nemocnicích, odborných léčebných ústavech, odborných dětských léčebnách a ozdravovnách a léčebnách dlouhodobě nemocných,

•

zdravotnická zařízení poskytující ambulantně diagnostickou péči,

•

zdravotnická zařízení poskytující domácí zdravotní péči, fyzioterapii, ergoterapii a klinickou logopedii,

43

Mach, J.: Medicína a právo. C. H. Beck, Praha 2006, str. 225-226

40

•

zdravotnická zařízení poskytující zdravotnickou záchrannou službu a dopravu,

•

zdravotnická zařízení lékařské péče,

•

zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči.44

Smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, uzavírané mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, se nesmí odchýlit od ustanovení rámcové smlouvy. Tedy i samotný obsah individuální smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou nemůže být otázkou zcela individuální dohody; text smlouvy, která je jakousi vzorovou či typovou smlouvou pro příslušný segment poskytovatelů zdravotní péče, musí být předem schválen zástupci oboru stran dohodovacího řízení – tedy poskytovatelů i zdravotních pojišťoven. Otázky jako jsou ordinační hodiny, rozsah poskytované zdravotní péče a další konkrétní ujednání, jsou v individuálních smlouvách samozřejmě upraveny dle konkrétní dohody zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny. 45 Ve smluvních vztazích mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami dochází samozřejmě ke sporům. Způsob řešení těchto sporů je řešen v rámcové smlouvě jen částečně. Spory se mají řešit především vzájemným jednáním zástupců smluvních stran. Nedojde-li ale k dohodě v rámci jednání, je možno sporné otázky projednat v tzv. smírčím jednání. Není-li dosažena dohoda ani v tomto jednání, může se zdravotnické zařízení či zdravotní pojišťovna obrátit na soud.

44 45

Mach, J.: Medicína a právo. C. H. Beck, Praha 2006, str. 226-227 Mach, J.: Medicína a právo. C. H. Beck, Praha 2006, str. 227

41

7 Zdravotní péče cizinců Otevřením hranic po roce 1989 a hlavně vstupem do Evropské unie se v České republice objevila spousta cizinců. Někteří přijeli na studia, na práci, někteří za příbuznými a spousta poznat Českou republiku při některé ze svých dovolených. Spousta z nich, kteří sem vyrazili za výdělkem, neměla žádné zdravotní pojištění. V tomto případě se jedná hlavně o osoby z nečlenských států Evropské unie. Občané Evropské unie tu totiž mají nárok na zdravotní péči ve stejném rozsahu, jako ji máme my. Všichni cizí státní příslušníci mají možnost na zdravotní péči si připlatit formou smluvního pojištění. Tuto formu u nás hlavně využívají občané z Ukrajiny a asijských států. Z tohoto pojištění je jim hrazena pouze nutná a nedokladná péče. Toto posoudí revizní lékař.

7.1 Cizinci ze zemí EU Občan zemí EU se může v rámci EU volně pohybovat a přitom může čerpat zdravotní a sociální dávky, ať na ně získal právo v kterékoliv zemi EU. To zajišťují dva hlavní principy: •

princip jednoho pojištění - určuje, že osoba je zásadně pojištěna v té zemi, kde pracuje, jinak tam, kde trvale bydlí, přičemž se jeho pojištění vztahuje i na jeho ekonomicky neaktivní rodinné příslušníky, a

•

princip rovného zabezpečení, podle něhož se v každé zemi EU zachází s občanem jiné země EU stejně jako s vlastními občany. 46

Pojištěnce ze zemí EU můžeme rozdělit do několika kategorií a v závislosti na nich je pojištěncům poskytování zdravotní péče v různém rozsahu. Kategorie osob z EU jsou následující: •

zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná v ČR, která má trvalé bydliště v jiném státě EU než v ČR - v České republice a v místě trvalého pobytu má tento pojištěnec nárok na plnou zdravotní péči, v ostatních státech EU má nárok pouze na nezbytnou péči; toto platí stejně pro nezaopatřeného rodinného příslušníka, který žije v domácnosti se zaměstnancem z EU,

•

důchodce pobírající důchod z ČR, bydlící v jiném státě EU – důchodce má v místě trvalého pobytu nárok na plnou zdravotní péči a na nezbytnou zdravotní péči v ostatních státech EU,

46

http://www.clk.cz/poradna/Cizinci/leceni_cizincu_EU.html

42

•

zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná ze země EU s bydlištěm v ČR mající nezaopatřeného rodinného příslušníka s bydlištěm v EU – pracovník má nárok na plnou zdravotní péči v ČR a na nezbytnou zdravotní péči v ostatních státek EU, nezaopatřený rodinný příslušník má v místě bydliště nárok na plnou zdravotní péči a na nezbytnou zdravotní péči v ostatních státech EU,

•

turista ze státu EU – tato osoba má v ČR nárok na nezbytnou zdravotní péči, zvolí si výpomocnou zdravotní pojišťovna ze sítě českých zdravotních pojišťoven.

7.2 Cizinci ze zemí mimo EU Ministerstvo zdravotnictví ČR hradí na základě mezinárodních dohod, smluv a úmluv, uzavřených s vládami jiných zemí, bezplatně poskytnutou zdravotní péči pro určité kategorie cizinců, pobývajících na území ČR, a jen v určitém rozsahu. Základní zásady: •

Cizí státní příslušníci v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky, jsou ze zákona o veřejném zdravotním pojištění pojištěnci některé české zdravotní pojišťovny. Zdravotní péče, která je těmto cizincům poskytována, musí být uhrazena Všeobecnou zdravotní nebo jinou zdravotní pojišťovnou, u níž jsou pojištěni.

•

Zdravotní pojištění si musí hradit i cizinci, kterým byl v České republice povolen dlouhodobý pobyt za účelem podnikání. Zdravotní péče, která je těmto cizincům poskytována, musí být uhrazena Všeobecnou zdravotní nebo jinou zdravotní pojišťovnou, u níž jsou pojištěni, v rozsahu podle podmínek jejich pojistné smlouvy.

•

Cizinci, nepatřící do těchto dvou kategorií mají buď nárok na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v určitém rozsahu na podkladě mezistátních či mezivládních dohod, nebo si musí veškerou péči uhradit.47

7.3 Cizinci – smluvní pojištěnci Ti, kdo nesplňují podmínky pro účast na veřejném zdravotním pojištění, mohou uzavřít smluvní zdravotní pojištění48. S ohledem na rozsah péče hrazené z pojištění, se uzavírá buď krátkodobé smluvní zdravotní pojištění, nebo dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění.

47

http://www.clk.cz/poradna/Cizinci/leceni_cizincu.html

43

Krátkodobé smluvní zdravotní pojištění (při pobytu do 365 dnů) - toto pojištění je vhodné při krátkodobém pobytu na území ČR, např. za účelem turistiky nebo z pracovních důvodů, z pojištění se hradí pouze nutná a neodkladná zdravotní péče, součástí pojištění je i pojištění v tranzitních zemích. Dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění - toto pojištění mohou uzavřít například cizinci pobývající v ČR na základě víza nad 90 dnů (s výjimkou cizinců s vízem nad 90 dnů za účelem zaměstnání, pokud má jejich zaměstnavatel sídlo na území ČR - ti jsou totiž účastni na veřejném zdravotním pojištění), pojištění se svým rozsahem blíží k veřejnému zdravotnímu pojištění. Pojištění může být sjednáno na období od šesti měsíců až do dvou let a pojištěná osoba může být ve věku od 0 do 70 let. Územní platnost pojištění se vztahuje na Českou republiku i na tranzitní země a od prosince 2007 může být zvolena územní platnost také pro státy tzv. schengenského prostoru. Klient si kromě standardního pojištění může zvolit pojištění gravidity, pojištění profesionálních sportů nebo pojištění akutní stomatologie.49

48

Smluvní zdravotní pojištění je možno uzavřít na všech pobočkách Všeobecné zdravotní pojišťovny, kde je k dispozici od Pojišťovny VZP, a. s., na pobočkách Oborové zdravotní pojišťovny je nabízeno pod hlavičkou Vitalitas Pojišťovny, a. s. Dále je možno uzavřít smlouvu o smluvním zdravotním pojištění u různých agentur či pojišťoven, např. AXA ASSISTANCE, Pojišťovna Uniqa, a. s., Pojišťovna Viktoria, Pojišťovna Slavia a další. 49 http://www.pvzp.cz/cs/produkty/zdravotni-pojisteni-cizincu-komplexni.html

44

8 Systémy zdravotnictví v zahraničí V této kapitole stručně nastíním systémy zdravotnictví ve třech zemích. Nejprve se budu věnovat Dánsku, jako zástupci Evropské unie, poté se zaměřím na Švýcarsko, tedy zemi evropskou, ale nikoli zemi Evropské unie. Nakonec se budu věnovat zemi mimo evropský kontinent – Spojeným státům americkým. První stát – Dánsko – jsem zvolila, protože na rozdíl od České republiky zde není povinnost platit zdravotní pojištění, jelikož je zcela hrazené z daní. Dále mne zaujaly modely zdravotního pojištění, v tomto případě si pojištěnci mohou vybrat model smluvního domácího lékaře či model s volným výběrem lékaře. Výhodná mi přijde i možnost privátního zdravotního pojištění, kdy zaměstnavatelé mohou uzavřít tuto variantu pojištění pro své zaměstnance, aby ušetřili čas a nemuseli dlouhou dobu čekat u lékaře. Dál jsem zvolila pro popis systému zdravotnictví Švýcarsko. Zde si každý kanton organizuje zdravotnictví sám, každý má svůj systém zdravotního pojištění, což v České republice neexistuje. U nás máme jeden systém zdravotního pojištění, který platí pro celou republiku. Ve Švýcarsku je stejně jako v České republice zdravotní pojištění povinné, tato povinnost může být rozšířena i na osoby, které tu trvalý pobyt nemají. I ve Švýcarsku si pojištěnci mohou zvolit model zdravotního pojištění. Zde mají na výběr ze třech modelů. A konečně – Spojené státy americké jako zástupce jiného kontinentu. Zde je naprosto unikátní systém zdravotního pojištění, který není povinný a je velice složitý. Co stát, to jiný systém. Téměř na všechnu péči se ve Spojených státech amerických připlácí. Tato péče je velice drahá, stejně jako je velice drahé zdravotní pojištění celkově. Na tomto systému mě zaujalo to, že zaměstnavatel může platit zaměstnání i rodinným příslušníkům zaměstnance, toto u nás není možné. Pokusím se tedy stručně popsat systém, který je podle spousty lidí žijících v USA značně chaotický.

8.1 Dánsko V Dánsku existuje státní zdravotnictví, nejvyšším orgánem je Ministerstvo zdravotnictví a prevence, které vzniklo 23.11.2007 rozdělením původního Ministerstva vnitra a zdravotnictví na dvě nová ministerstva. V Dánsku existuje vysoká míra decentralizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Regiony jsou zodpovědné za dostupnost zdravotní péče na svém území, za poskytování ústavní péče, včetně psychiatrické, za zdravotní pojištění, za dostatečný počet praktických lékařů i specialistů. 45

Na okresní úrovni jsou zabezpečeny

některé sociální a zdravotní služby (např. dlouhodobá péče, léčba závislostí, účinná prevence, rehabilitace atd.). Dánský systém zdravotní péče je hrazen zcela z daní z příjmu (není tedy oddělen od státního rozpočtu), není povinnost platit zdravotní pojištění. Věcné dávky jsou financovány z 85% z daní prostřednictvím okresních a krajských úřadů; zbytek hradí pojištěnci (doplatky na léky, částečné/úplné hrazení stomatologické a jiné zdravotní péče). V rámci systému zdravotního pojištění existují dva možné modely zdravotního pojištění, které si může každý rezident 1x ročně od svých 16 let zvolit. Modely zdravotního pojištění: 1. model smluvního domácího lékaře - tato volba se provádí 1 x ročně, musí se obnovovat. Žádná spoluúčast na nákladech za lékaře a nemocnici; změna všeobecného lékaře je možná

1x za půl roku.

Pro návštěvu u lékaře

specialisty je nutné až na výjimky jeho doporučení. Téměř všichni Dánové (98.5%) jsou pojištěni v tomto systému. Zdravotnická zařízení dostávají uhrazenu zdravotní péči ze systému "Public Health Care Reimbursement Scheme" ve výši úhrad za osoby pojištěné v modelu č.1, 2. model s volným výběrem lékaře -

tato volba platí stále, nemusí se

obnovovat. Výběr lékaře specialisty je možný bez doporučení praktického lékaře. U tohoto modelu je značná spoluúčast pojištěnce (pacient hradí cca 1/3 celkové ceny), zdravotní péče je hrazena jen zčásti (náklady na zdravotní péči jsou hrazeny pouze do výše 1. modelu). Pouze 1.5% Dánů je pojištěno v tomto modelu. Stacionární péče je bez spoluúčasti. Pojištěnec si může libovolně zvolit hospitalizaci v kterékoli veřejné nemocnici. V Dánsku je možnost privátního zdravotního pojištění, které lze sjednat jako doplňkové k veřejnému zdravotnímu pojištění (stomatologie, prostředky zdravotnické techniky, rozšíření výběru zdravotnických zařízení také o privátní ZZ atd.). Podmínkou pro uzavření privátního zdravotního připojištění je trvalý pobyt v Dánsku. Privátní zdravotní pojišťovny: Health Insurance Denmark, International Health Insurance BUPA a další. Kromě toho někteří zaměstnavatelé uzavírají pro své zaměstnance toto pojištění s cílem snížit čekací lhůty a využívat možností privátních zdravotnických zařízení.

46

8.2 Švýcarsko Organizace zdravotnictví je ve Švýcarsku úkolem jednotlivých kantonů, pokud k tomu není příslušná centrální státní správa. Kanton je oprávněn přenést zvláštní úkoly na obce. Každý jednotlivý kanton (je jich 26) má uzákoněn svůj zákon o zdravotním pojištění. Ve skutečnosti to znamená, že ve Švýcarsku existuje 26 rozdílných systémů zdravotního pojištění. Spolkový úřad pro zdravotnictví provádí dozor nad zdravotními pojišťovnami, nad jednotností jejich postupu, finanční situací. Dále schvaluje pojistné, kontroluje roční hospodaření, schvaluje nové produkty atd. Svaz švýcarských zdravotních pojišťoven pod názvem Santésuisse sdružuje pojišťovny veřejnoprávní, soukromé nezávislé a soukromé komerční. Spolkovým

zákonem

o

zdravotním

pojištění

KVG

(Bundesgesetz

über

die

Krankenversicherung) byly ustanoveny vedle zdravotních pojišťoven, zajistitelů a svazů zdravotních pojišťoven také dvě instituce s celošvýcarskou působností: •

styčné místo (Gemeinsame Einrichtung KVG),

•

instituce pro podporu zdraví a prevenci nemocí.

Ve Švýcarsku existuje zákonné pojištění všech osob, které mají ve Švýcarsku bydliště. Vláda může rozšířit povinnost být zdravotně pojištěn také na osoby, které nemají ve Švýcarsku bydliště, a může stanovit výjimky z povinnosti zdravotního pojištění pro určité skupiny osob. Financování zdravotní péče je ve Švýcarsku vícezdrojové. Zdravotnická zařízení bývají privátní, ale také kantonální, regionální i městská. V různých kantonech Švýcarské konfederace se můžeme setkat s rozdílnými formami financování i organizace zdravotnictví. I lékařské komory jsou kantonální. Privátní nemocnice nejsou dotovány z kantonálních daní na rozdíl od kantonálních zdravotnických zařízení. Ve švýcarském systému existují různé formy zdravotního pojištění. Liší se podle kantonů i zdravotních pojišťoven. Existují různé modely zdravotního pojištění, mezi kterými lze svobodně volit: pojištění základní, pojištění s omezenou volbou zdravotnických zařízení (např. HMO nebo model rodinného lékaře) atd.:

47

1. HMO-model (Health Maintenance System) poskytování zdravotní péče většinou existuje ve městech; jedná se o určitý typ „poliklinik“, v nichž jsou zaměstnáni lékaři a pojištěnec má povinnost se v případě nemoci léčit téměř výlučně zde. Jedná se o omezený výběr lékařů a nemocnic, nicméně HMOpacient díky tomuto svobodně zvolenému omezení neplatí často žádnou spoluúčast a výše pojistného je často o čtvrtinu nižší. 2. Model rodinného lékaře (neboli asociace nezávislých praktických lékařů) - i zde existuje omezení výběru lékaře, kompenzované pojistným nižším o cca 10%. Pojištěnec si vybere lékaře ze seznamu lékařů, a v případě nemoci musí vždy nejprve navštívit svého rodinného lékaře. Vyžaduje-li to stav pacienta, praktický lékař ho odešle ke specialistovi. 3. Dále existuje model PPO (Preferred Provided Organisation) - v tomto modelu si mohou pojištěnci vybrat lékaře ze seznamu pojišťovny pokaždé, když potřebují odbornou péči. Tento model nabízí pojištěncům snížení pojistného zhruba o 10%, výměnou za volbu méně drahých lékařů a/nebo nemocnic.

8.3 Spojené státy americké Doktoři a nemocnice v USA jsou většinou placeny pojišťovnami a pacienty za servis, které pacientům poskytly. Většina obyvatel má zdravotní pojištění díky svému zaměstnavateli, ten může poskytnout zdravotní pojištění i rodinným příslušníkům zaměstnance. Dále mohou mít obyvatelé USA zdravotní pojištění sjednané individuálně nebo přes programy vlády. Je zde ale i dost lidí, kteří nemají zdravotní pojištění žádné. V USA není žádný národní systém zdravotního pojištění, který by všem garantoval zdravotní péči. Je zde několik vládních programů, které pomáhají lidem, ale velmi striktně vyhrazené a má na ně nárok jen málo jedinců, mezi tyto programy patří: •

Medicare – tento program platí zdravotní pojištění pouze americkým občanům nad 65 let, nebo občanům s trvalým pobytem v některém ze států USA.

•

Medicaid – platí část zdravotního pojištění lidem s nízkými příjmy, jedná se hlavně o děti, těhotné ženy a o postižené. Tento program je zcela v rukou každého státu, takže v každém státě se může platit něco jiného. 48

•

State Children´s Health Insurance Program – poskytuje zdravotní pojištění dětem s nízkými příjmy, hlavně těm, kteří se nekvalifikují pro Medicaid, opět záleží na podmínkách daného státu.

Stomatologické ošetření a péče očních lékařů jsou téměř vždy prodávány zvlášť, tzn. že zdravotní pojištění nezahrnuje ani jeden z těch dvou typů zdravotní péče. Zdravotní pojišťovna, u které má občan USA zdravotní pojištění, dá pojištěnci seznam zdravotnických zařízení, se kterými mají smlouvu a jen v těch zařízeních na péči přispívají. Někteří lékaři neakceptují některý konkrétní druh zdravotního pojištění. Potom si pojištěnec musí tuto péči zaplatit v plném rozsahu. I pokud má občan zdravotní pojištění, v 90 % případů si na léky či zdravotní pomůcky doplácí. Mezi největší zdravotní pojišťovny v USA patří AETNA, Oxford, Blue Cross Blue Shield.

49

9 Závěr Ve své bakalářské práci Financování zdravotnictví jsem kromě jiného zmapovala typy zdravotnických zařízení a jejich financování, což bylo jejím hlavním cílem. Závěrem provedu krátké shrnutí dané problematiky. Principy financování zdravotnické péče v České republice se od dob jejího vzniku již několikrát změnily, také se změnila vnitřní struktura zdravotnických subjektů, a to tak, že se část zdravotnických služeb přesunula do sféry privátní. Stále se hledají vhodné principy financování zdravotnictví, hledá se optimální řešení, které by vyhovovalo všem zúčastněným stranám. V současné době funguje financování zdravotnických zařízení hlavně formou kombinované kapitačně výkonové platby, formou maximální neboli předběžné úhrady a formou bodového ohodnocení. Odlišné systémy využívají ústavní zařízení, kde se využívá plateb za ošetřovací dny, paušální platby a DRG. Již přes rok pojištěnci přispívají na zdravotní péči formou tzv. regulačních poplatků, které hradí ve výši 30 Kč, 60 Kč a 90 Kč. V době, kdy dokončuji tuto práci, podepsal prezident ČR novelu zákona č. 48/1997 Sb., která se týká osvobození od poplatků u osob mladších 18 let a snížení jejich ochranného limitu. Toto není zatím účinné, počítá se však s účinností od 1. dubna 2009. V současnosti také byla zrušena povinnost platit poplatky v krajských nemocnicích a jejich lékárnách. Pojištěnci si mohou sami zvolit, zda budou či nebudou platit. Na to samozřejmě negativně reagují majitelé soukromých lékáren. Jelikož povinnost platit regulační poplatky je zakotvena v zákoně, snaží se zdravotnická zařízení zákon „obejít“, např. tím, že pacienti podepisují, že přijímají dar od krajského úřadu v hodnotě 30 Kč, které by dali za ošetření v příslušné nemocnici. Ve své práci jsem zmínila nejdůležitější právní předpisy z oblasti zdravotnictví. Určitě nejdůležitější je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Dalšími důležitými předpisy jsou ty, které se týkají zdravotních pojišťoven – tedy zákon č. 551/1991 Sb., o veřejné zdravotní pojišťovně a dále zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Mezi další významné zákony patří např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění či zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dalšími významnými předpisy v oblasti financování zdravotnictví jsou předpisy podzákonné – tedy vyhlášky. Jelikož je tato problematika velice rozsáhlá a roztříštěná, je vyhlášek opravdu

50

spousta. Téměř každý úsek zdravotnictví upravuje jiný právní předpis. Mezi nejvýznamnější mohu uvést např. vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, vyhláška č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a dále i vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Jaký je vztah zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení? To je další z cílů vytčených v této práci. Zdravotní pojišťovna, resp. její zaměstnanci rozhodují o tom, s kým bude či nebude uzavřena smlouva o poskytování a úhradě zdravotní péče. Tomu předchází výběrové řízení, které provádí kompetentní krajský úřad. Poskytnutí výše uvedené smlouvy se řídí rámcovou smlouvou, která je přijímána pro jednotlivé segmenty zdravotní péče. Co se týče dalšího vztahu zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny, jedná se o to, že zástupci zdravotnického zařízení předkládají každý měsíc zaměstnanci pojišťovny fakturu za provedené výkony a zpracované výkony na některém z nosičů dat. V současnosti je možnost i zasílat měsíční vyúčtování přes portály zdravotních pojišťoven. Cizí státní příslušníci mají možnost čerpat zdravotní péči v České republice jakožto osoby z Evropské unie, tomuto čerpání přechází registrace u zdravotní pojišťovny. Tuto registraci může za pojištěnce provést i zdravotnické zařízení, které mu zdravotní péči poskytlo. Tuto péči si potom zdravotnické zařízení vykazuje jako mezistátní pojištění občanů EU. Pokud se jedná o cizí státní příslušníky ze zemí EU, mohou tu být pojištěni jen za určitých podmínek, musí se jednat o zaměstnance českého zaměstnavatele, nebo podnikatele, osobu, které tu byl povolen dlouhodobý pobyt z důvodu podnikání nebo může dojít k úhradě zdravotní péče vyplývající z mezistátních či mezivládních dohod. V jiných případech si musí pojištěnec ošetření či vyšetření zaplatit. V případě, že si nechce platit celou péči, může využít smluvního či komerčního pojištění. Formu si zvolí buď podlé délky pobytu, nebo podle toho, jakou péči se chystá využít. Smluvní pojištění je krátkodobé a dlouhodobé, v případě čerpání stomatologické péče a péče o těhotné ženy je nutné speciální připojištění. Posledním z cílů mé práce bylo popsat, jaké možnosti máme my, jakožto občané České republiky, při návštěvě některého ze zahraničních států. Pro tento výběr jsem zvolila tři země – Dánsko, Švýcarsko a USA. V Dánsku není zákonné zdravotní pojištění. Zdravotnictví je zcela hrazené z daní. Pojištěnec si volí mezi dvěma modely zdravotní péče. Švýcarsko je rozděleno na 26 kantonů a každý kanton má svůj systém zdravotnictví. Existuje zde zákonné pojištění všech osob, které tu mají bydliště. Co se týče USA, zde je absolutně unikání systém zdravotnictví, zdravotní pojištění tu není zákonné, spousta občanů na něj nemá dostatek 51

financí. Zaměstnavatel může poskytnout zdravotní pojištění rodinným příslušníkům zaměstnance. Téměř na všechnu zdravotní péči se zde připlácí. Touto prací jsem se snažila popsat stručně systém českého zdravotnictví, hlavně se zaměřením na jeho financování. Je to problematika velice složitá a rozsáhlá. Setkává se s ní každý občan, ať už ve formě pacienta, plátce zdravotního pojištění, poskytovatele zdravotní péče či např. jako zaměstnance v některém zdravotnickém zařízení či zdravotní pojišťovně.

52

Abstract This work called Financing of health service describes the system of Czech health service. In introduction of the work there are accounted basic terms from the section of health service, concretely health, health care, health service, health policy and health insurance. After explanation these terms there is a part focused on legal enactments that regulate the financing of health service. Then there are inscribed systems of financing of Czech health organizations. The most important and the most often used are these systems – combined capitationaly performance remittance, point system, payment of tending day, lump payment and DRG (Diagnosis Related Group).The other capture is about financing of Czech health organization, too. But now it is targeted to finances directly from patients in the form of regulated payments. These payments have worth 30, 60 a 90 CZK. In the fifth capture there are closely developed the ways of refunds of health service. These types of refunds are divided due to health organization. First there are described ambulatory organization, these are dental departments, care of general practitioners, gynaecological care, physiotherapy, diagnostic health care, home care and specialized ambulatory care. In the other part of this capture there is described financing of institutional care, which is divided into acute and resulting sick-bed care. The next captures are located on financing spa care, care in children sanatoriums, transport of patients, health saving service, medicine, docket on health technique and in the end there is financing of treatment in foreign countries. The other part is devoted to health insurance companies. First part is about their law position, the second part shows health insurance companies applied in our republic and in the end there is relation between health insurance company and health organization. In the fact of our membership in European Union our borders are opened and that´s why is very important to write something about health care of foreigners, which can here function as employee, tourist, student or as unprovided family member. These persons can be insured here as a person from the state of EU, employee of Czech employer or enterpriser. Foreigners can pay in CR contracting insurance (it can be named commercial, too), too. In the last capture there are described systems of health service in foreign countries. For these needs there were chose these states – Italy, Switzerland and United States of America.

53

Použité zdroje Gladkij, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003. Vurm, V. a kolektiv: Vybrané kapitoly z veřejného a sociální zdravotnictví. Praha: Triton, 2007. Mach, J.: Medicína a právo. Praha: C. H. Beck, 2006 Polián, M.: Organizace a činnost veřejné správy. Praha: Prospektum, 2001. Káňa, P.: Základy veřejné správy. Ostrava: Montanex, 2004. Peková, J., Pilný, J., Jetmar, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: Aspi, 2005. Doležal, T., Doležalová, A.: Ochrana práv pacienta ve zdravotnictví. Praha: Linde, 2007. www.vzp.cz - Všeobecná zdravotní pojišťovna www.vupsv.cz – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí www.sukl.cz – Státní ústav pro kontrolu léčiv www.cmu.cz – Centrum mezistátních úhrad www.zpmv.cz – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra www.ozp.cz – Oborová zdravotní pojišťovna www.vozp.cz – Vojenská zdravotní pojišťovna www.rbp-zp.cz – Revírní bratrská pokladna www.zpma.cz – Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance www.hzp.cz – Hutnická zdravotní pojišťovna www.cnzp.cz – Česká národní zdravotní pojišťovna www.zpskoda.cz – Zdravotní pojišťovna Škoda www.agel.cz – Zdravotní pojišťovna Agel, a. s. www.clk.cz – Česká lékařská komora 54

www.pvzp.cz – Pojišťovna VZP, a. s. www.mzcr.cz – Ministerstvo zdravotnictví ČR www.nrc.cz – Národní referenční centrum Zákon č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech. Vyhláška č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Vyhláška č. 59/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách. Vyhláška č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Vyhláška č. 464/2008 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2009.

55

Seznam příloh 1. Vývoj podílu VZP na trhu 2. Pojištěnci VZP v okresech ČR – stav k 31. 12. 2008 3. Pojištěnci v krajích České republiky – stav k 31. 12. 2008 4. Migrace pojištěnců VZP podle věkových skupin v letech 2007-2008 v okrese Kutná Hora 5. Odchody pojištěnců VZP ke konkurenčním pojišťovnám podle druhu plátce v letech 2007-2008 v okrese Kutná Hora 6. Vzory průkazů pojištěnců/cizinců platné od 1. 1. 2009 7. Vývoj hodnoty kapitační platby na jednicového pacienta 8. Vývoj hodnoty bodu u mimokapitačních výkonů 9. Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění 10. Potvrzení o nároku cizího pojištěnce z členské země EU a EHP na čerpání lékařsky nezbytné péče po dobu přechodného pobytu v ČR 11. Potvrzení o registraci cizího pojištěnce u české zdravotní pojišťovny

56

1. VÝVOJ PODÍLU VZP NA TRHU Okres: Kutná Hora Kraj: Středočeský

Středočeský 24

Vývoj podílu na trhu podle věkových kategorií*

Okres

c:\data\dokumenty\002-okresy\out\A-poj\UKA24091.xls UKA24091.xls Kraj VZP

Stav k 31.12.07

Změna k 1.1.08

Změna k 1.4.08

Změna k 1.7.08

Změna k 1.10.08

Stav k 31.12.08

Změna k 1.1.09

Stav k 31.12.08

Změna k 1.1.09

Stav k 31.12.08

Změna k 1.1.09

44,59%

0,01%

-0,45%

-1,02%

-0,89%

41,68%

0,45%

51,25%

0,36%

54,62%

0,74%

20-39

46,92%

0,00%

-0,34%

-0,51%

-0,14%

45,65%

0,38%

55,61%

0,32%

57,87%

0,57%

40-59

51,78%

0,74%

-0,11%

-0,32%

-0,44%

51,31%

0,14%

60,29%

0,17%

61,82%

0,35%

60-69

60,62%

4,11%

-0,25%

-0,33%

-0,05%

63,84%

0,08%

68,38%

0,07%

70,50%

0,20%

>70

74,88%

1,38%

-0,41%

-0,49%

-0,36%

74,32%

0,27%

81,01%

0,00%

83,44%

0,08%

Celkem

51,42%

1,34%

-0,25%

-0,49%

-0,34%

51,34%

0,26%

59,12%

0,23%

61,51%

0,46%

věk. skup. 0-19

Podíl na trhu* 70% 2008/1 2008/2 2008/3 2008/4 2009/1

Podíl na trhu v %

celá ČR 60% kraj okres

63% 61% 53%

63% 60% 53%

63% 60% 52%

62% 60% 52%

62% 59% 52%

50% celá ČR

40%

kraj

30%

okres

20% 10% 0% 2008/1

2008/2

2008/3

2008/4

2009/1

Kvartály

* Podíl na trhu = celkový počet pojištěnců VZP/celkový počet pojištěnců v okrese

2. POJIŠTĚNCI VZP V OKRESECH ČR – STAV K 31. 12. 2008

Okres

PRAHA HL. M.

VZP

Počet poj. v okrese

Celkem

%

Obč. ČR

Cizinci

1 191 979

753 572

63,2

671 838

81 734

BENEŠOV

92 912

63 003

67,8

61 664

1 339

BEROUN

81 532

39 398

48,3

37 682

1 716

KLADNO

156 374

73 878

47,2

70 288

3 590

KOLÍN

95 021

74 166

78,1

72 048

2 118

KUTNÁ HORA

76 437

39 439

51,6

35 637

3 802

MĚLNÍK

97 928

70 496

72,0

68 502

1 994

121 556

27 633

22,7

20 449

7 184

89 437

61 123

68,3

59 188

1 935

PRAHA-VÝCHOD

129 136

78 924

61,1

74 937

3 987

PRAHA-ZÁPAD

106 524

68 824

64,6

65 313

3 511

PŘÍBRAM

111 111

86 435

77,8

84 934

1 501

RAKOVNÍK

53 704

35 745

66,6

34 786

959

ČES. BUDĚJ.

183 591

113 948

62,1

110 380

3 568

ČES. KRUMLOV

59 852

42 142

70,4

40 587

1 555

JINDŘ. HRADEC

91 689

68 581

74,8

67 635

946

PELHŘIMOV

72 297

59 848

82,8

58 900

948

PÍSEK

70 154

51 601

73,6

50 764

837

PRACHATICE

50 475

33 805

67,0

32 903

902

STRAKONICE

70 189

50 263

71,6

48 934

1 329

101 999

55 417

54,3

54 418

999

DOMAŽLICE

58 241

47 323

81,3

46 116

1 207

CHEB

91 602

66 170

72,2

60 797

5 373

118 122

90 132

76,3

84 445

5 687

86 422

59 432

68,8

57 963

1 469

181 683

98 099

54,0

90 737

7 362

PLZEŇ-JIH

60 341

42 238

70,0

41 271

967

PLZEŇ-SEVER

73 908

45 119

61,0

43 699

1 420

ROKYCANY

46 300

27 989

60,5

27 234

755

SOKOLOV

92 657

63 851

68,9

62 572

1 279

TACHOV

51 941

37 380

72,0

35 092

2 288

ČESKÁ LÍPA

103 632

74 458

71,8

72 526

1 932

DĚČÍN

132 351

92 596

70,0

89 809

2 787

CHOMUTOV

125 630

98 608

78,5

95 505

3 103

88 988

75 017

84,3

72 436

2 581

LIBEREC

167 712

130 500

77,8

124 380

6 120

LITOMĚŘICE

116 700

89 836

77,0

87 967

1 869

ML. BOLESLAV NYMBURK

TÁBOR

KARLOVY VARY KLATOVY PLZEŇ-MĚSTO

JABLONEC N. N.

LOUNY

86 523

71 067

82,1

69 780

1 287

MOST

115 940

100 651

86,8

98 740

1 911

TEPLICE

128 306

97 953

76,3

94 685

3 268

ÚSTÍ N. LABEM

120 145

50 403

42,0

47 983

2 420

94 895

65 444

69,0

64 098

1 346

HR. KRÁLOVÉ

160 724

94 170

58,6

91 360

2 810

CHRUDIM

104 053

82 093

78,9

81 102

991

78 099

58 083

74,4

56 771

1 312

NÁCHOD

113 125

84 448

74,7

81 367

3 081

PARDUBICE

164 633

123 936

75,3

119 959

3 977

RYCHNOV N. KNĚŽ.

78 756

51 944

66,0

51 030

914

SEMILY

74 823

60 912

81,4

59 632

1 280

SVITAVY

104 612

88 997

85,1

88 020

977

TRUTNOV

119 997

60 475

50,4

58 719

1 756

ÚSTÍ N. ORL.

138 942

83 669

60,2

80 915

2 754

BLANSKO

105 535

75 027

71,1

73 573

1 454

BRNO-MĚSTO

377 938

231 003

61,1

215 645

15 358

BRNO-VENKOV

193 631

127 788

66,0

125 302

2 486

BŘECLAV

114 298

74 686

65,3

72 999

1 687

HODONÍN

156 566

80 990

51,7

79 407

1 583

JIHLAVA

110 715

96 686

87,3

94 942

1 744

KROMĚŘÍŽ

106 924

54 454

50,9

53 699

755

PROSTĚJOV

109 351

46 372

42,4

45 530

842

TŘEBÍČ

113 652

87 575

77,1

86 515

1 060

UH. HRADIŠTĚ

143 413

91 419

63,7

89 503

1 916

87 534

54 667

62,5

53 850

817

ZLÍN

193 526

157 560

81,4

154 349

3 211

ZNOJMO

111 549

68 517

61,4

67 448

1 069

ŽĎÁR N. SÁZ.

118 897

81 217

68,3

80 569

648

98 049

52 299

53,3

51 726

573

FRÝDEK-MÍSTEK

210 865

81 087

38,5

78 234

2 853

KARVINÁ

269 493

92 297

34,2

89 602

2 695

NOVÝ JIČÍN

152 600

75 035

49,2

73 379

1 656

OLOMOUC

229 650

67 659

29,5

65 261

2 398

OPAVA

175 764

85 109

48,4

84 223

886

OSTRAVA

339 513

98 781

29,1

89 228

9 553

PŘEROV

133 305

89 277

67,0

88 217

1 060

ŠUMPERK

124 055

74 465

60,0

73 634

831

VSETÍN

145 824

100 419

68,9

98 488

1 931

JESENÍK

40 627

24 084

59,3

23 451

633

ZP VZP-PROVOZ

28 765

0

0,0

0

0

10 375 739

6 429 707

62,0

6 167 271

262 6

HAVL. BROD

JIČÍN

VYŠKOV

BRUNTÁL

Celkem

3. POJIŠTĚNCI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY – STAV K 31. 12. 2008

Kraj

Počet pojištěnců v kraji

Zdravotní pojišťovna 111

201

205

207

209

211

213

217

222

227

VZP

VoZP

HZP

OZP

ŠKODA

ZPMV

RBP

METAL

Česká

Agel

PRAHA HL. M.

1 191 979

753 572

55 680

209

265 709

693

109 324

215

2 668

3 887

17

STŘEDOČESKÝ

1 211 672

719 064

47 806

114

98 116

95 023

108 258

154

124 924

18 089

23

JIHOČESKÝ

627 949

415 757

75 408

33

27 924

49

80 951

46

195

27 526

12

PLZEŇSKÝ

558 836

357 580

35 916

25

37 726

38

71 568

36

29 852

26 041

11

KARLOVARSKÝ

302 381

220 153

17 351

17

11 956

22

28 163

26

242

24 412

2

ÚSTECKÝ

825 595

601 114

45 401

56

42 478

234

92 192

1 187

14 789

28 057

22

LIBERECKÝ

435 155

340 887

33 137

25

15 083

4 943

29 852

42

174

10 969

9

KRÁLOVEHRADECKÝ

550 701

349 120

46 146

37

21 679

30 765

73 822

59

846

28 046

15

PARDUBICKÝ

512 240

378 695

29 529

91

18 429

230

55 598

101

624

28 597

23

VYSOČINA

510 456

390 770

16 049

1 338

12 303

62

48 605

89

21 521

19 693

6

1 147 051

712 678

60 838

24 139

49 861

67

207 001

19 893

45 131

27 215

67

OLOMOUCKÝ

636 988

301 857

56 639

22 624

19 044

54

64 424

5 889

141 325

21 444

3 672

ZLÍNSKÝ

589 687

403 852

11 901

31 075

15 914

22

50 313

51 843

932

22 893

913

1 246 284

484 608

19 545

280 878

31 472

131

76 837

302 843

1 191

18 626

30 142

28 765

0

1 710

2 003

6 030

1 687

4 861

8 869

1 548

1 806

219

10 375 739

6 429 707

553 056

362 664

673 724

134 020

1 101 769

391 292

385 962

307 301

35 153

100,00

61,97

5,33

3,50

6,49

1,29

10,62

3,77

3,72

2,96

0,34

JIHOMORAVSKÝ

MORAVSKOSLEZSKÝ ZP VZP-PROVOZ Celkem %

4. MIGRACE POJIŠTĚNCŮ VZP PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN V LETECH 2007 – 2008 V OKRESE KUTNÁ HORA

Okres: Kutná Hora Kraj: Středočeský

24

###### ###### # Odchody pojištěnců ke konkurenčním pojišťovnám

Věk. skup. 0-19 20-39 40-59 60-69 >70 Celkem

1.1.2007 1.4.2007 1.7.2007 1.10.2007 1.1.2008 1.4.2008 1.7.2008 1.10.2008 81 133 45 37 79 163 156 23 28 59 73 40 46 68 146 151 19 40 30 13 18 23 76 82 3 9 9 6 9 7 27 30 1 0 0 0 0 0 2 2 74 189 245 104 110 177 414 421

421

###### Příchody pojištěnců od konkurenčních pojišťoven

Věk. skup. 0-19 20-39 40-59 60-69 >70 Celkem

1.1.2007 1.4.2007 1.7.2007 1.10.2007 1.1.2008 1.4.2008 1.7.2008 1.10.2008 7 11 7 10 16 14 5 9 14 14 9 17 31 19 13 5 3 10 10 8 33 13 8 4 5 6 8 5 18 5 6 5 1 1 2 2 5 2 2 4 30 42 36 42 103 53 34 27

27

######

#

5. ODCHODY POJIŠTĚNCŮ VZP KE KONKURENČNÍM POJIŠŤOVNÁM PODLE DRUHU PLÁTCE V LETECH 2007-2008 V OKRESE KUTNÁ HORA Okres: Kutná Hora Kraj: Středočeský

Druh plátce

Stav k 31.12.2006

Odchody pojištěnců ke konkurenčním pojišťovnám k

Odchody pojištěnců ke konkurenčním pojišťovnám k

Stav k 31.12.2007

1.1.2007 1.4.2007 1.7.2007 1.10.2007 25 43 39 25 10 14 7 5 38 133 199 74 5 18 17 13

1.1.2008 1.4.2008 1.7.2008 1.10.2008 28 53 104 103 6 9 29 23 78 121 281 297 13 12 50 59

Zaměstnanci Samoplátci Státem hrazení - Důchodci Uchazeči o zaměstnání - Ženy na mateřské - Děti A do cca 15 let - Děti B Studenti - Ostatní

11 220 4 010 23 465 12 548

11 342 4 040 22 563 12 589

1 750 1 036 5 161 2 252 402

8 4 17 4 0

20 12 68 13 2

28 19 124 7 4

4 12 39 5 1

1 295 1 045 4 827 2 368 396

16 11 35 2 1

9 14 73 11 2

26 39 142 21 3

44 36 125 28 5

CELKEM

38 695

73

190

245

104

37 945

112

183

414

423

ČNZP 222 0 0 0 0

Odchody ke zdravotní pojišťovně k Druh plátce

Stav k 31.12.2007

VoZP

HZP

1.10.2008 ZPMV

Zaměstnanci Samoplátci Státem hrazení - Důchodci Uchazeči o zaměstnání - Ženy na mateřské - Děti A do cca 15 let - Děti B Studenti - Ostatní

11 342 4 040 22 563 12 589

9 2 9 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

9 0 6 3

0 0 0 0

Metal 217 85 21 282 56

1 295 1 045 4 827 2 368 396

1 2 6 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 1 2 0 0

0 0 0 0 0

43 33 117 28 5

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

CELKEM

37 945

20

0

0

0

15

0

388

0

0

201

OZP

205

Škoda

207

209

RBP

211

213

AGEL 227 0 0 0 0

6. VZORY PRŮKAZŮ POJIŠTĚNCŮ/CIZINCŮ PLATNÉ OD 1. 1. 2009 A)

Vzor Průkazu pojištěnce z EU bydlícího v ČR

B)

Vzor Průkazu pojištěnce z EU pobývajícího v ČR

C)

Vzor Průkazu pojištěnce ze smluvního státu pobývajícího v ČR

7. VÝVOJ HODNOTY KAPITAČNÍ PLATBY PLATBY NA JEDNICOVÉHO PACIENTA 60 50 40 30 20 10 0

Období Částka v Kč 2.pol. 2001 29,00 1.pol. 2002 30,00 2.pol. 2002 31,00 1.pol. 2003 32,00 2.pol. 2003 33,00 1.pol. 2004 33,00 2.pol.2004 33,00 1.pol.2005 33,00 2.pol. 2005 34,00 1.pol.2006 35,02 2.pol. 2006 35,02 rok 2007 36,00 rok 2008 42,00 rok 2009 49,00

8. VÝVOJ HODNOTY BODU U MIMOKAPITAČNÍCH VÝKONŮ 1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0

Období Částka v Kč 2.pol. 2001 0,80 1.pol. 2002 0,87 2.pol. 2002 0,87 1.pol. 2003 0,90 2.pol. 2003 0,90 1.pol. 2004 0,95 2.pol.2004 0,95 1.pol.2005 0,95 2.pol. 2005 0,97 1.pol.2006 0,97 2.pol. 2006 0,97 rok 2007 0,97 rok 2008 1,00 rok 2009 1,05