portfolio Michaela Casková
Životopis
Vzdělání 2014/2015 – pracovní stáž v rezidenčním centru pro umělce Mustarinda, Finsko
Je to prostor mimo prostor. Trošku v lese nebo na poli, trošku na periferii města,
2012 – 2014 – Učitelství výtvarné výchovy pro SŠ a ZUŠ, Katedra výtvarné výchovy
nejlíp ve staré boudě nebo v opuštěném pokojíku. Často se tam najde červená
Univerzity Palackého v Olomouci, magisterské navazující studium
skvrnka. Malá stopa života ve zdánlivě tichém a opuštěném světě. Možná malý
(diplomová práce u doc. Vladimíra Havlíka)
záblesk přítomnosti, který se sám sebe ptá: Kde? A jak?
6 – 10/2013 – pracovní stáž v rezidenčním centru pro umělce Mustarinda, Finsko
(RH)
2010/2011 – studijní pobyt na Mákslas Akadémija Ríga, Ateliér grafiky, Lotyšsko
>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
2007/2012 – Ateliér Obalového a knižního designu, Fakulta umění Ostravské
Na začátku je vždy nějaký prostor, místo, které nese svůj příběh.
univerzity v Ostravě, bakalářské i magisterské navazující studium (doc. Eliška
Pomocí textů, knih a myšlenkových map proběhne rekonstrukce toho původního
Čabalová)
příběhu. To, co se pak vynoří, je možná vytváření nového mýtu, ale možná taky ne.
2003/2007 – Střední škola uměleckých řemesel v Brně, Propagační výtvarnictví
Pro mne jsou to staré příběhy a pravdy v nových souvislostech. Nezáleží na tom,
– výstavnictví (doc. Jiří Sobotka)
v jakém uskupení linka teče. Často sahám po tužce, provázcích a větvích. Kresba jako neoddělitelná součást. Jako kód ke čtení. A mapy, chytání zvuků, lovení
V éteru
předmětů, které už samy o sobě jsou nositely potřebných informací a symbolů.
6/2015 – koncepce a realizace projektu veřejného výměníku semínek (otevřená
Témata se vztahují a stáčí k udržitelnému způsobu života, jak v rovině myšlenkové,
semínková bank) a knihovny ve spolupráci s komunitní Za(o)hradou v Olomouci
praktické – žité, tak v používání starých příběhů a babských rad a rituálů přenese-
6/2015 – realizace projektu Multijazyčná pouliční mobilní knihobudka v rámci
ním do současného prostředí. Vzniká nepřeberné množství nových kombinací, na
projektu InBáze o. z. cílené na integraci cizinců v Praze.
jejichž konci často vidím knihu.
2014/2015 –grafička, lektorka edukačních projektů, koordinátorka rezidenčních
>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
programů, Mustarinda, Finsko (mustarinda.fi) – vede dialog a aktivity na poli
To, co bylo nástrojem k uchopení světa se stalo klíčem k odemykání světů jiných.
ekologie, současného umění, vědy.
Cesta, která nejde spoutat. Vaří z hromádky cukru, pigmentu a hlíny. Ze stejného
2014/2015 – lektorka animačních programů pro Dům umění města Brna
základu lze vařit pořád. A stále nové a nové výtvory. Vím, kam se poděly ty příběhy
2014/2015 – ilustrátorka a grafička výtvarných dílen Tabula Fabula v Praze
a záblesky. Cyklí se a probouzejí stále dokola v obměnách. Je to hra. Prostě hra.
2012 – současnost – externí lektor výtvarného ateliéru a projektů Inbáze o. z.
A někdy strach. Z těch malých válek, co roztáčí kola.
se sídlem v Praze – nezisková organizace zaměřená na práci s migranty
Svět v představivosti se zvětšuje, proměňuje a mizí, aby se na papíru objevil zevnitř.
2012 – současnost – externí grafička pro edukační a socializační projekty Ateliéru
Místo kakaa káva.
Inbáze o. z. (Bedýnky příběhů, Ethnokuchařka pro děti ad.)
Místo vařečky tužka.
2010 – současnost – vedení mnoha workshopů zaměřených především na ilustraci,
Neumí vařit podle receptu a přece vaří.
papír, knihu a knižní vazbu 2010 – současnost – externí grafička a ilustrátorka mnoha projektů, spolupráce s Martinem E. Kyšperským (kapela Květy), Pokojík, Artmap knihkupectví, Page Five, Mustarinda Off The Grid, Inbáze, o. z., Katedra antrolpologie ZČU v Plzni, komunitní Za(o)hrada Olomouc, časopis Psí víno, Prague Micro Festival – festival současné poezie, ad.
Říká se, že dělá knížky. Ale ve skutečnosti jsou to příběhy. >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
Vybrané výstavy
2014 – Výstava diplomantů Katedry výtvarné výchovy, Konvikt, Olomouc 2014 – samostatná výstava Líně v hlíně, Flop galerie, Olomouc 2014 – samostatná výstava Ochutnávač vody v Galerii Prokopka, Praha 2013 – samostatná výstava Zazimování, Galerie Horká, Olomouc 2013 – samosatná online výstava Basta a flóra, Galerie Bastaflora 2013 – Ksiazkowy design, Czeski Festival w Giwicach, Gliwice, Polsko 2013 – Mustarinda artists-in-residence, Mustarinda.fi, Finsko 2013 – Tiasentorpa, Finsko 2013 – Art Books Wanted, Tabook festival, Tábor 2013 – Art Books Wanted, Design Blok, Praha 2013 – samostatná výstava >Naposedu<, kavárna 3+1, Praha 2013 – Nejkrásnější kniha roku, Památník národního písemnictví, Praha 2013 – Úplně jiný příběh, výstava katedry výtvarné výchovy, MK Litovel 2013 – Grafika roku, Praha 2012 – Trienále studentské ilustrační tvorby, Museum umění Havlíčkův Brod 2012 – Sympozium Šumakárt, Šumava 2012 – Diplomky, Hala Gong, Ostrava-Vítkovice 2012 – samostatná výstava Stačí studený nohy, kratší větev jiný paroží, Ostrava 2012 – Komiks fest Brno 2012 – Galerie Art Wall, v galerii DOX, Praha 2012 – Galerie Armaturka 2012 – Knihahahaři, Galerie Zamostek, Opole, Polsko 2011 – Nejkrásnější kniha roku, Památník národního písemnictví, Praha 2011 – Ateliér knižního designu, Katowice, Polsko 2011 – samostatná výstava Eržiko! Dům u tří knížat, Brno 2011 – Book Fair, Důl Hlubina, Ostrava 2011 – Ateliér Studánka, zámek Belcredi, Brno 2011 – Virtualizácija, Galéria L, Riga, Lotyšsko
2011 – A-kod, Ostrava 2011 – Knižní veletrh, Ostrava – Černá louka 2010 – Projektowanie graficzne z Ostravy, Krakow 2010 – Dva razy inaczej, Galerie ZNACZY SIE, Krakow 2010 – Pirohy vítají knedle, skupinová výstava Ateliéru Obalového a knižního designu FAU, Krakow, Polsko
Ocenění 2013 – čestné uznání za knihu Samozvání, Art Books Wanted, Edition Lidu, Praha 2012 – čestné uznání v kategorii ilustrace na Fenoménu Kniha, Brno
Kontakt Michaela Casková Čápkova 30, Brno, 602 00 nebo: Ve vrchu 280, Liteň-Běleč, 267 27 +420 733 392 616
[email protected] www.naposedu.cz
Za bidlo vání 2014 spolupráce > Honza Šípek Projekt Za bidlo vání se zabývá procesem hledání a zabydlování místa, jehož jednotlivé kroky vedou k cíli, který nazýváme domovem. Tento proces se snažím chápat podle významu od vzdálenějších a obecnějších kruhů budoucího a myšleného teritoria. Radius se postupně zmenšuje a zmenšuje. Od významu krajiny a prostoru se postupně dostávám až na samou hranici, kde se mi místo stává domovem, územím, jehož středobodem je dům a obyvately smečka. Domek na kolečkách s kresbami a texty schovanými uvnitř jsou osobní výpovědí toho, co pro mne místa, půda, krajina znamenají. Jaký je můj pohyb a přemýšlení o prostoru, který obývám a v jaké fázi na cestě za hledáním místa, kde zapustit kořeny, se nacházím. Touha najít místo > pohyblivost > rozhled nad krajinou > bezpečný prostor > útočiště Malý domov. Zmenšenina velké představy. Zabydlování místa a prostoru mi je v této práci (a také v následujících a rozpracovaných projektech) klíčovým procesem. Je to však natolik široké téma, že není možné vyhnout se pojmům jako je krajina, domov, duch a místo. Pro následující stránky jsem se pomocí deníku a sesbíraných zápisků pokusila sepsat několik klíčových slov, která se mi často promítají do kreseb, instalací i textů: Zabydlování, místo, prostor, domov, dům, architektura, hledání, chýše, přístřešky, doupě, teritorium, vnitřní > veřejné, krajina, les, půda, nomádství, kompost (rostlinný i myšlenkový), nora, stopa, mapa, chůze, větev, příběhy, knihy, zvuky.
Je třeba pomalu našlapovat a pozorovat. Čím víc se místo stává partnerem, tím míň je majetkem. Sterilita mne nezajímá. Zato vrstevnatost s tisícem možných variant, ano. Vrstevnatost je plná příběhů, lidí a jejich příběhů, míst. Nechám místo se všemi svými příběhy do sebe vstoupit, každý krok po jeho půdě bude ono doma. Lidé vytvářejí věci a ty pak určují okolní svět. Vrstvy duše a potřeb jsou paralelou nejrůznějším formám a funkcím příbytků. Teritoria, doupata, domy, chatrče, stany, chýše, skrýše, maringotky, věže. A já jsem sběračkou i chutnávačem. Ochutnávačem vody a míst.
Ochutnávač vody 2013 Tiasentorpa, Finsko
Je to hra. O vodu. Patří všem a nikomu. Spojuje a vede válku. Hledám ji v místech mezi městem a ničím. V poetice suburbií. Tam, kde jsou králové. Ve Společenství sběru, slavností a hostí. Do studny zakopali tajemství a z proutku teče příběh. Na posedu čekatel. Nebo lovec. Konec světa už byl. Ale dokud bude voda, bude i on. Ochutnávač vody.
Neukončenému dlouhodobému projektu Ochutnávač vody předcházelo několikaměsíční studium knih o všemožných způsobech hledání vody. Od odborných publikací k těm o proutkaření vedl chatrný most. Vydala jsem se za několika starými muži, kteří se pod fousy smějí a pokradmu pokukují, jestli jim věříme nebo ne. Nechala jsem si vyprávět příběhy, kde voda není pouhým zdrojem – a přesto – k ezoterii měli tito muži daleko. Časosběrný projekt, ve kterém vzniká postupně série kreseb, instalací, zvuků. Záchytnými body projektu jsou místo, voda, válka a průzkum proutku jako nositele symbolů a mytologických významů napříč dějinami lidstva.
Mustarinda Off the Grid 2013 Layout, ilustrace, koncepce, 83 stran Text: Mustarinda kolektiv a hosté For Mustarinda-seura association, Finland www.mustarinda.fi Tato publikace (nejen) o energetické soběstačnosti, ekologických a environmentálních otázkách, vznikla spolu s kresbami v průběhu mé pracovní stáže v rezidenčním centru pro umělce, uprostřed finských lesů, na Mustarindě, v roce 2013. Také v roce 2014/15 budu nadále spolupracovat jak na projektu Mustarinda Off the Grid, tak na projektu Mustarinda Gardening (organické, komunitní, udržitelné, lokální zemědělství), spolukurátorovat výstavy a jako doposud – koordinovat rezidenční programy pro umělce a edukační projekty zaměřené na propojení současného umění, vědy a prostředí. Mustarinda je nezisková organizace zabývající se otázkami udržitelného způsobu života, ekologickými, environmentálními otázkami a posilováním kulturní rozmanitosti napříč současným uměním, vědou, výzkumem. Středobodem veškerých aktivit je právě komunikační proud mezi umělci, vědci a následně veřejností. Pokládat otázky otevírající diskuse, spolupráce napříč obory a hlavně nacházet řešení. Dále se Mustarinda sanží otevírání dialogu na poli nezávislého a kritického umění, výzkumu a vzdělávání. Všechny aktivity se soustředí v budově bývalé školy, v blízkosti přírodní rezervace Paljakka v severní části Finska. Kromě residenčních pobytů a aktivit spojených s ochranou přírody, zde vznikají výstavy, workshopy, kulturní akce... Organizace byla založena právě z obavy před klesající ekologickou a kulturní diverzitou po celém světě – v lokálním měřítku se Mustarinda snaží uchránit jeden z posledních neporušených ekosystémů Finska a podporovat svými aktivitami místní (regionální) kulturní podhoubí.
Stačí studený nohy, kratší větev, jiný paroží. 2012 Na začátku je text, na konci příběh jednoho pokoje, který se stal knihou. Cesta ke knížkám je přes slova, přes příběhy, co se vypráví a žijí. Přes svý vlastní představy a sny, co se jen tak můžou změnit. V co chci. Kdykoliv. Můžou se říkat pořád dokola a přece je pokaždé zažijeme jinak. Stačí studený nohy, kratší větev, jiný paroží, třešňová šťáva. Krabice jsou plný příběhů, police taky. Všechno je příběh. Ten můj se postupně vrstvil na stěnách modrého pokoje. Ve vrstvách barevných omítek se ukrývaly ty bytosti a proškrabáváním na hlubší a barevnější nátěry jsem je spouštěla ven. Pod větví je liška, slyším chrapot mlýnku na skořici, čtu texty Petra Váně a v denících a na stěnách tak vznikají další a další ilustrace těch textů. Lepení, vrstvení, skřípot a škrábání. Oni jsou tady. Na paletě odvážejí knihu Samozvání.
> installation of diploma work
> illustration and design for book Samozvání (Petr Váně)
Kniha Samozvání s texty Petra Váně jako výsledek projektu Stačí studený nohy, kratší větev, jiný paroží. Ilustrace, grafická úprava, vazba – Michaela Casková Digitální plnobarevný tisk, 96 stran, 2012
Chýše skrýše 2013 – současnost Dlouhodobý projekt. Série kreseb a instalací zabývající se tématem skrýší, doupat, přístřešků. Studium malé i velké architektury a různých forem příbytků. Zajímají mne způsoby jejich zabydlování a vymezování se v prostoru, komunikace s okolním světem a člověkem. Tyto stavby nacházím v odlehlých lesích, postavené jakoby mimochodem v ulicích měst, v zahradách, periferii, pustině. Často to jsou stavby, které by jiní označili za hromadu krámů. Já v nich hledám souvislosti a odpovědi, co znamená živá a soběstačná architektura s tisícem možných funkcí a podob.
Hesla: skleník, kompost, pařeňák, oheň, hlína, stan, záhrab, dětské bunkry, stromové domy, housebót, maják, bouda, smetiště, stodola, soběstačnost, získávání a využívání zdrojů.
Světluška je ve skutečnosti docela vošklivej brouk 2012 Šumava, Šumakárt sympozium Vypozorovat ošklivost, kterou před vámi tajili celé dětství. Demytizace a překoročení do jiného modu. Něco mezi banalitou a zázrakem. Následuj světýlko a uvidíš shnilou houbu.
Instalace-svatyně a autorská kniha hodná ošklivosti jednoho brouka.
>>>>>>
Latvija kafija 2011 Porcelán, analogové fotografie, epoxid Ríga, Lotyšsko
It was a cold winter. Thousands of old porcelain dishes are around and old russian grandma had been sitting in the middle and singing russian song. Memories fell into the bottom. We met once. No more. She had dissapeard and I could not never find her selling place again, neither my lost tea cup.
Skicák výběr kreseb a instalací napříč projekty >>>>>>>>>>>>>>>