UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Bakalářská práce Adéla Hartmanová
Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost
Olomouc 2012
Vedoucí práce: PhDr. et. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedenou literaturu.
V Olomouci dne 5.4. 2012
………………………....
Poděkování: Děkuji PhDr. et Mgr. Jitce Tomanové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji Hematologicky transfúznímu oddělení Svitavy a Transfuznímu oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze za pomoc při realizaci výzkumu bakalářské práce a všem dárcům krve za ochotu při vyplňování dotazníků.
OBSAH ÚVOD ……………………………………...………………………..6 TEORETICKÉ POZNATKY 1 DÁRCOVSTVÍ KRVE ……………………………………………7 1.1
Dobrovolné dárcovství krve……………………………….....7
1.2
Přínos pro společnost…………………………………..…...7
2 KREVNÍ SKUPINY……………………………………………......8 2.1
Systém AB0……………………………………………………..8
2.2
Rh systém……………………………………………………….8
3 KRITÉRIA DÁRCOVSTVÍ KRVE………………………………..9 3.1
Základní kritéria pro přijetí k odběru…………………………...9
3.2
Rizikové skupiny………………………………………………..9
3.3
Důvody pro dočasné a trvalé vyřazení dárců………………….10
4 VYŠETŘENÍ DÁRCŮ……………………………………………12 4.1
Předodběrová a poodběrová vyšetření………………………...12
4.2
Doporučení pro dárce………………………………………….12
5 DRUHY ODBĚRŮ………………………………………………..14 5.1
Odběr plné krve………………………………………………..14
5.2
Odběr plazmy, plazmaferéza…………………………………..14
5.3
Odběr krevních destiček……………………………………….14
6 TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY A KREVNÍ DERIVÁTY………...16 6.1
Transfúzní přípravky a jejich druhy……………………...........16
6.2
Krevní deriváty………………………………………………...18
7 VÝHODY PRO DÁRCE KRVE………………………………….19 7.1
Ocenění pravidelných dárců krve……………………………...19
7.2
Výhody ze strany zdravotních pojišťoven……………………..19
7.3
Další výhody…………………………………………………..20
8 DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ……………………………….21 8.1
Kritéria pro zápis nových dobrovolníků…...………………….21
8.2
Vstup do registru………………………………………………21
8.3
Výběr dárce……………………………………………………21
9 ETICKÝ KODEX DAROVÁNÍ KRVE A LÉČBY KREVNÍ TRANSFÚZÍ……………………………………………………...23 PRAKTICKÁ ČÁST 10
CÍLE PRÁCE………………………………………………....24
11
METODIKA PRÁCE…………………………………………25 11.1 Metodika sběru dat…………………………………………….25 11.2 Charakteristika respondentů…………………………………...25 11.3 Charakteristika organizace výzkumu………………………….26
12
VÝSLEDKY…………………………………………………..27
ZÁVĚR……………………………………………………………...38 SOUHRN……………………………………………………………39 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY………………..……………...40 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………….42
Úvod Kaţdý z nás se můţe ocitnout, nebo se jiţ dokonce ocitl v situaci, kdy jeho ţivot závisel na pomoci druhých. V dnešní době neustálého nárůstu úrazůanejrůznějších onemocnění je pomoc člověku velmi aktuální téma. Právě dobrovolné dárcovství krve hraje v tomto tématu nezastupitelnou roli hlavně z toho důvodu, ţe krev nelze uměle vyrobit jediná moţnost, jak jí získat je od druhého člověka (www.cervenykriz.cz). Bez dobrovolných dárců krve by nebylo moţné zachránit ţivot lidem po dnes tolik četných autonehodách a jiných závaţných úrazech, lidem, kteří mají závaţné onemocněnía krevní transfuze je jedinou moţností, jak můţe být jejich ţivot prodlouţen nebo dokonce trvale zachráněn. Proto je velkým pozitivem, ţe stále narůstá počet dobrovolných dárců krve, kteří opakovaně darují krev, přestoţe se jim za to nedostává finanční odměny. Jedná se tedyo velký projev lidskosti a empatie, který je důkazem toho, ţe lidé ještě stále chtějí pomáhat jeden druhému. Téma dárcovství krve a jeho přínos pro společnost jsem si zvolila ze dvou důvodů. Jedním z nich je jiţ zmíněná aktuálnost tohoto tématu a velký přínos dobrovolného dárcovství krve společnosti a dalším neméně podstatným důvodem je to, ţe pracuji na Hematologicko transfuzním oddělení ve Svitavách jako zdravotnický asistent, přicházím tedy do styku s dobrovolnými dárci krve velice často a o tuto problematiku se zajímám. Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolnéma bezplatném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Dále zjistit postoj dárců k dárcovství krvena konkrétních transfuzních stanicích, důvody pro opakované dárcovství, četnost jejich odběrů, a také jejich informovanost o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně.
6
TEORETICKÉ POZNATKY 1 DÁRCOVSTVÍ KRVE
1.1 Dobrovolné dárcovství krve „ Dobrovolní bezplatní dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž by za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz“ (Doporučení rady Evropy, 1995). Další definice dobrovolného a bezplatného dárcovství krve je dle Mezinárodní federace Červeného kříţe: „Darování krve, plazmy a buněčných složek se považuje za dobrovolné a bezplatné, pokud tak dárce činí ze své svobodné vůle, tzn., není na něj vyvíjen žádný nátlak a nedostává za to žádnou náhradu ať již ve formě přímé platby, nebo způsobem, který může být považován za náhradu peněz. Malé dárky, občerstvení a náhrada přímých cestovních nákladů jsou s dobrovolným bezplatným dárcovstvím slučitelné“ (www.transfuznistanice.cz). Po celé České Republice je několik transfuzních stanic, které zároveň fungují jako krevní sklady. Jejich úkolem je provádět odběry krve a jejích sloţek, vyšetření dárců z důvodu prevence přenosu infekčních chorob, zpracovávat odebranou krev, vyrábět transfuzní přípravky a v neposlední řadě také skladovat krev a zajišťovat její dodání nejen v přidruţeném nemocničním zařízení, ale také po cele České Republice (Kelnarová a kol., 2009).
1.2 Přínos pro společnost Krev nelze uměle vyrobit, proto jedinou cestou jak jí získat, je darováním od druhého člověka. Krevní transfúze je potřeba při nejrůznějších akutních situacích, jako jsou třeba těţké úrazy, některé operace, léčba otrav. Dále jsou na ni celoţivotně odkázáni lidé léčeni umělou ledvinou a lidé se zhoubnými nemocemi krve jako je například leukemie. Léky z krve vyrobené jsou nezbytné pro nemocné s poruchami krevní sráţlivosti (např. hemofoliky), pro léčbu poruch obranyschopnosti nebo popálenin a ve spoustě dalších situací. V průměru dostane kaţdý občan za svůj ţivot 4 krát krevní transfúzi a 12 krát preparát vyrobený z krve (www.cervenykriz.cz).
7
2 KREVNÍ SKUPINY
Definice: Krevní skupiny byly definitivně určeny na začátku tohoto století. Jedním ze dvou objevitelů krevních skupin u člověka byl profesor Jan Jánský, praţský psychiatra druhým vídeňský lékař Karl Landsteiner (Rokyta, 2000). Stejně jako většina buněk nesou i červené krvinky znaky, kterými se jednotliví jedinci odlišují. Tyto znaky jsou celoţivotní a dědičné. Pro transfuzní lékařství mají největší význam znaky v systémech AB0 a Rh (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
2.1 Systém AB0 V systému AB0 existují dva znaky: A a B. Kaţdý člověk můţe být nositelem jednoho, obou nebo ţádného z nich. Krevní skupiny v tomto systému jsou tedy A, B, AB a 0. Výskyt v populaci je takový, ţe asi 42% lidí má krevní skupinu A, 32% lidí skupinu 0, 18% skupinu B a jen 8 % má krevní skupinu AB. Při určování krevní skupiny je důleţité, ţe kaţdý člověk má v plazmě přirozené protilátky proti znakům, které jeho krvinky nemají (např. člověk s krevní skupinou B má anti-A protilátky). Při styku protilátky s odpovídajícím skupinovým znakem (tedy např. styk protilátky anti-A s krevní skupinou A) dojde k poškození krvinek, a to zásadně omezuje moţnosti převodu krve mezi osobami (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Znaky krevních skupin A a B jsou dominantně dědičné, proto se podle krevních skupin můţe určovat i genetický kód, původ a otcovství (Rokyta, 2000).
2.2 Rh Systém V systému Rh je známo 49 znaků, z nichţ nejznámější jsou: C, c, D, E, e. Klíčovým znakem je znak D, který kdyţ je přítomen, krev se označuje jako RhD pozitivní a kdyţ není přítomen, je krev označována jako RhD negativní. V naší populaci je asi 85% lidí RhD pozitivních a 15% RhD negativních. Protilátky proti znaku D nejsou přirozenou součástí plazmy a mohou vzniknout jen po předchozím podnětu jako např. těhotenství, transfúzi (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 8
3 KRITÉRIA DÁRCOVSTVÍ KRVE
3.1 Základní kritéria pro přijetí k odběru V České Republice můţe darovat krev kaţdý člověk, který dlouhodobě ţije na území ČRa patří do věkové skupiny 18 – 65 let, přičemţ se pro první odběr nedoporučuje věk nad 60 let, toto věkové omezení se však nevztahuje na autotransfúze. Dárce: -
musí mít platné zdravotní pojištění
-
musí být schopen přímo komunikovat s pracovníky transfúzního oddělení
-
musí být dostupný na stálé adrese (pro případ, ţe by bylo potřeba ho kontaktovat z důvodu spatných výsledků krevních testů, nebo z důvodu zvaní k dalšímu odběru)
-
nesmí mít ve své zdravotní anamnéze ţádné závaţné onemocnění v minulosti ani v současnosti, které by v případě odběru krve mohlo ohrozit zdraví jeho nebo příjemce
-
musí souhlasit s odběrem, provedením předepsaných vyšetření a vedením vybraných údajů
v registru
dárců
(zachování
mlčenlivosti
zdravotnického
personálu
je samozřejmostí) -
nesmí patřit mezi osoby s vyšším rizikem výskytu infekčních chorob jako je AIDS nebo ţloutenka (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
3.2 Rizikové skupiny Do skupin, které jsou pro dárcovství krve rizikové, patří osoby provozující rizikové sexuální chování, jde především o osoby, které měly pohlavní styk s osobou infikovanou HIV nebo nemocnou AIDS v posledních 12 měsících, dále je za rizikové povaţováno časté střídání náhodných sexuálních partnerů, nechráněný pohlavní styk mezi muţi, prostituce nebo pohlavní styk s osobou provozující prostituci v posledních 12 měsících, nebo s osobou, která injekčně uţívá drogy (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Kromě rizikového sexuálního chování je dále pro dárcovství krve neţádoucí úzký kontakt s nemocným s infekční ţloutenkou v posledních 6 měsících, výskyt Creutzfeldt – Jakobovy nemoci (smrtelné, neurodegenerativní onemocnění mozku)a její varianty v rodině, tetování, piercing a další podobný zásah do organismu v posledních 6 měsících, endoskopické vyšetření nebo krevní transfuze v posledních6 měsících. Pro dárcovství není vhodný ani člověk, který je léčen přípravky lidského původu (např. lidským růstovým hormonem při 9
růstových poruchách), dále člověk, který v posledních 6 měsících prodělal operaci nebo transplantaci s pouţitím tkáně nebo buněk lidského původu (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Posledními skupinami nevhodnými pro dárcovství krve jsou osoby, které v posledních 6 měsících pobývali v nápravném zařízení (např. vězení), osoby, které jsou léčeny nebo sledovány pro pohlavní chorobu v posledních 12 měsících. Nevhodná jeu dárců samozřejmě i toxikomanie a alkoholismus a také uţívání injekčních drog, steroidů nebo hormonů nepředepsaných lékařem (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Všechny výše zmíněné rizikové skupiny jsou pro dárcovství krve nevhodnéa podání jejich krve by mohlo jinou osobu ohrozit na ţivotě, proto je důleţité, aby byli všichni dárci s těmito riziky seznámeni a pravdivě odpovídali na otázky v před odběrovém dotazníku.
3.3 Důvody pro dočasné a trvalé vyřazení dárců Jak uţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole, dárci krve mohou být z různých důvodů dočasně vyřazeni, v některých případech i po dobu několika let nebo mohou být vyřazeni dokonce trvale. Aby nedošlo k poškození samotného dárce nebo příjemce krevního přípravku, je nutné mít o důvodech pro dočasné a trvalé vyřazení dárců přehled a znát alespoň ty nejdůleţitější z nich. Důvody pro dočasné vyloučení dárce: -
pylová alergie nebo senná rýma (v případě, ţe se dárce právě nachází v akutní fázi alergie)
-
hypertenze (dočasně je vyřazena osoba, jejíţ hodnota krevního tlaku se pohybuje okolo 180/100 mmHg
-
osteomyelitis (dárce, který prodělal tuto chorobu, můţe přijít znovu k odběru aţ 2 roky po úplném uzdravení
-
jednorázová ţilní trombóza, která vznikla v důsledku úrazu a následného zněhybnění (zpět k dárcovství se můţe člověk vrátit po ukončení antikoagulační terapie)
-
uţívání různých léku na akné jako je např. isotretinoin (dárce by se k darování neměl vrátit dříve neţ 1 měsíc po ukončení léčby)
-
glomerulonfritida(dárce můţe přijít darovat krev za 5 let po úplném uzdravení)
-
Benigní nádor, očkování a pasivní imunizace, některé infekční choroby, malé operace v lokální anestezii, nebo větší zákroky, pokud je klinický stav v normě, 10
stomatologické
ošetření,
podání
krevní
transfúze,
přodělání
vředové
chorobytrávicího traktu a ve sporných případech také epilepsie, kde je podmínkou absence léčby a záchvatů po dobu 3 let, pričemţ je vyloučen přístrojový odběr (Vyhláška MZČR 143/2008 Sb., Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství, 2008). Společnost pro transfúzní lékařství ve svém doporučení pro posuzování způsobilosti k dárcovství krve a krevních sloţek také zmiňuje důvody pro trvalé vyloučení dárců krve. Důvody pro trvalé vyřazení dárců: -
diabetes melitus, který je léčen aplikací inzulinu
-
autoimunitní choroby
-
hypertenzní choroba III. Stadia
-
chronické choroby jater (fibróza, cirhóza)
-
stav po infarktu myokardu
-
syndrom anginy pectoris
-
srdeční nedostatečnost
-
kardiomyopatie
-
opakovaná ţilní trombóza
-
cévní mozková příhoda
-
závaţné koţní choroby
-
krvácivé choroby, jako je např. hemofilie
-
chronická onemocnění plic
-
opakované kolapsy po odběru
-
trvale vyřazeni také vojenští piloti (Vyhláška MZ ČR 143/2008 Sb., Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství, 2008).
11
4 VYŠETŘENÍ DÁRCŮ
4.1 Předodběrová a poodběrová vyšetření Kaţdý dárce krve musí být před samotným odběrem náleţitě vyšetřen, aby se předešlo komplikacím při a po odběru a sníţilo se riziko pro příjemce dárcovi krve. Ještě před samotným vyšetřením a posouzením způsobilosti dárce je důleţité, aby si pečlivě přečetl předodběrové poučení a v případě, ţe by se sám zařadil do některé z rizikových skupin provedl tzv. samovyloučení, coţ znamená, ţe na základě vlastního úsudku se dárcovství krve nezúčastní. Pokud sám sebe nezařadí do ţádné z rizikových skupin a myslí si tedy, ţe je pro dárcovství vhodný, vyplní předodběrový dotazník, ve kterém jsou všechny potřebné otázky k tomu, aby mohl na základě jeho vyplnění personál případně rozpoznat, ţe je pro dárcovství krve nevhodný. Pokud je dotazník v pořádku, dárce pokračuje na odběr vzorku krve (Poučení pro dárce krve, 2007). Před samotným odběrem se dárci odebere vzorek krve, ze kterého se předodběrově vyšetří krevní obraz. Po vyšetření krevního obrazu musí výsledek posoudit lékař, který zároveň znovu zkontroluje údaje v dárcově dotazníku a změří fyziologické funkce dárce, konkrétně se jedná o krevní tlak a váhu (váha nesmí být niţší neţ 50 kg). Pokud dárce bez problému projde i tímto úsekem předodběrového vyšetření, následuje samotný odběr, těsně před ním je důleţité, aby dárce provedl řádnou dezinfekci místa vpichu. Při hlavním odběru se kaţdému dárci odebere 450 ml plné krve. Po odběru jsou potom doplněna vyšetření krví přenostných chorob (AIDS, infekční ţloutenka tybu B
a C, syfilis). Dále se poodběrově
vyšetřuje krevní skupina AB0, RhD a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
4.2 Doporučení pro dárce Před samotným doporučením, co je vhodné a naopak nevhodné před a po odběru, je důleţité zmínit, ţe doporučený interval mezi dvěma následujícími odběry je 10 týdnů, přičemţ by celkový počet standardních odběrů provedených v průběhu jednoho roku neměl překračovat 5 odběrů u muţů a 4 odběry u ţen. V případě odběru samotné plazmy je interval mězi jednotlivými odběry 2 týdny (Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství, 2007).
12
Den před odběrem je doporučeno omezit těţce stravitelná jídla a jídla s vysokým obsahem tuků (smaţená jídla, vnitřnosti, majonézy,…), mít dostatečný přívod tekutin a dostatečný odpočinek a spánek. V den odběru není nutné být nalačno, při odběru v rannícha dopoledních hodinách je moţné si dát lehkou snídani (pečivo, nízkotučné mléčné výrobky,…) a pít dostatečné mnoţství tekutin. V den odběru by měl dárce vynechat kouření, protoţe zplodiny z cigaret znehodnocují krevní přípravek. Těsně před odběrem se doporučuje vypít zhruba 0,5 litru tekutin, to napomáhá snadnějšímu odběru krve a sniţuje riziko nevolnosti v průběhu a po odběru. Během odběru je třeba nahlásit personálu kaţdý problém, který se v souvislosti s odběrem objeví (náhlá nevolnost, bolest v místě vpichu,…). Po vytaţení jehly je třeba, aby si dárce dobře stlačil místo vpichu a transfuzní oddělení opustil aţ poté, co se cítí po odběru naprosto v pořádku (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Tato doporučení by měl dárci sdělit personál při jeho první návštěvě transfúzního zařízení, pokud se tak nestane, měl by se o poučení přihlásit sám dárce,a to z důvodu sníţení rizika poodběrových komplikací.
13
5 DRUHY ODBĚRŮ
5.1 Odběr plné krve Plná krev je krev se všemi svými sloţkami, zatím nijak dále nezpracovaná. Odebírá se 450 ml do plastového vaku (viz. obrázek č. 1), tyto vaky umoţňují uzavřený systém odběru krve
a nehrozí tak, ţe se krev kontaminuje. Odběrová soustava je přímo součástí vaku.
Jejich expirační doba je 35-42 dní, jsou nerozbitné a mají nesmáčivý povrch, na kterém neadherují trombocyty. Kaţdý vak musí obsahovat název přípravku, včetně krevní skupiny a Rh faktoru, datum odběru a exspirace, výrobní číslo a označení výrobce (Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006).
Obrázek 1. Odběrové vaky (foto: autor práce)
Samotný odběr plné krve trvá méně neţ 10 minut, odebraný objem krve se v organismu dárce nahradí během několika hodin, plazmatické bílkoviny a krevní destičky během několika dní a červené krvinky během 2-3 týdnů. Proto je nutné dodrţovat doporučený interval mezi odběry, protoţe příliš častými odběry by mohly být vyčerpány zásoby ţeleza potřebného pro tvorbu červených krvinek (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
5.2 Odběr plazmy, plazmaferéza Při odběru plazmy z plazmaferézy se odebírá pouze samotná plazma pomocí speciálních přístrojů. Odběr trvá cca 45 - 60 minut a zatěţuje organismus méně neţ odběr plné krve, protoţe odebraná plazma se v těle nahradí během 1 - 2 dnů. Podmínkou je, ţe během roku 14
nesmí být odebráno více neţ 25 litrů plazmy. Intervaly mezi jednotlivými odběry mohou být 14 dní ( Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
5.3 Odběr krevních destiček Odběr krevních destiček se provádí pomocí speciálních přístrojů tzv. separátorůa trvá přibliţně 1 – 2 hodiny. Odebrané krevní destičky se nahradí během 1 – 2 dnů. Touto technikou jsou destičky připravovány obvykle jiţ pro konkrétního příjemce, takţe je dárce k odběru cíleně vyzván. K odběru je samozřejmě nezbytný dostatečný počet krevních destiček a dobrý ţilní vstup (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
15
6 TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY A KREVNÍ DERIVÁTY
6.1 Transfúzní přípravky a jejich druhy Transfuzní přípravky se dají charakterizovat jako léčivé přípravky, které jsou vyrobené z odebrané krve přímo na konkrétním transfuzním oddělení. Patří mezi ně především erytrocyty, trombocyty a plazma (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Přípravek, který obsahuje pouze červené krvinky vznikne, kdyţ se po tzv. stočení (viz. obrázek č. 2 a obrázek č. 3) oddělí plazma, vrstva bílých krvineka krevních destiček z odebrané krve (tomuto procesu se říká separace a provádí se na separátorech – viz obrázek č. 4). Tento přípravek je doplněn konzervačním roztokem, který umoţňuje při teplotě 4°C skladování aţ 42 dní a sniţuje riziko neţádoucích reakcí. Červené krvinky jsou podávány kdyţ dojde k jejich velké ztrátě a nebov případě, kdy je organismus nedokáţe sám vytvářet (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Existují dva druhy transfuzních přípravků, které obsahují pouze erytrocyty. V jednom z nich jsou obsaţeny erytrocyty bez buffy – coatu resuspendované – viz. obrázek č. 5 (EBR), coţ znamená, ţe jde o erytrocyty zbavené bílých krvinek, krevních destiček a plazmy, naloţené v resuspenzním roztoku (výţivný roztok). Druhým typem jsou erytrocyty resuspendované deleukotizované (ERD), označuje erytrocyty zbavené bílých krvinek, krevních destiček a plazmy, které se dále přefiltrují do vaku s resuspenzním roztokem přes tzv. leukofiltr, který celý přípravek ještě více zbaví bílých krvinek. Dalším transfuzním přípravkem je takový přípravek, který obsahuje krevní destičky (trombocyty). Můţe být připraven buď zpracováním odběru plné krve, nebo speciálním přístrojovým odběrem, který je zaměřen pouze na krevní destičky. Pokud jsou trombocyty připravovány ze standardního odběru plné krve, je na přípravu jedné léčebné dávky potřeba zpracovat krev od 4 – 6 dárců a při odběru na speciálním přístroji je moţné léčebnou jednotku připravit od jednoho dárce. Krevní destičky se skladují nejvýše 5 dní ve 20°C – 24°C za stálého pohybu (třepání). Důvodem podání trombocytů je jejich nedostatek v organismu, který je nejčastěji vyvolán jejich sníţenou tvorbou při onemocněních krve nebopři protinádorové léčbě (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Plazma (viz. obrázek č. 6) se pro transfuzní účely musí po odběru nebo, v případě plazmaferézy, v průběhu odběru oddělit od ostatních sloţek krve, toho se docílí stočením plné krve v centrifuze a následním oddělením plazmy na tzv. separátoru. Po oddělení od krvinek 16
se plazma musí do jedné hodiny prudce zmrazit, jde o tzv. šokové zmraţení, kdy je zmrazena na – 30 °C v jádře, aby byly zachovány koagulační faktory na dané úrovni. Poté je uloţenado karanténních skladů, kde je uchovávána v teplotě niţší neţ – 25°C (v této teplotě můţe být plazma skladována aţ 3 roky) a uvolněna k pouţití je teprve tehdy, kdy je stav dárce ověřen nejméně s 6 měsíčním odstupem. Důvodem k podání plazmy mohou být kombinované poruchy krevního sráţení atd. (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Následující obrázky byly pořízeny autorem práce:
Obrázek 2. Stáčení (centrifugace) plné krve
Obrázek 3. Plná krev po stočení
Obrázek 4. Separace na lisech (oddělování červených krvinek a plazmy)
17
Obrázek 5. (vlevo) Hotový přípravek erytrocytů Obrázek 6.(vpravo) Hotový přípravek plazmy
6.2 Krevní deriváty Světová zdravotnická organizace ve své publikaci s názvem Klinické pouţití krve definuje krevní deriváty jako: „ Proteiny lidské plazmy připravené za farmaceutických výrobních podmínek“ (WHO, 2001). Do těchto krevních derivátu patří např. albumin, koncentráty koagulačního faktoru nebo imunoglobuliny. V průběhu přípravy jsou z plazmy od sebe odděleny jednotlivé bílkoviny, zbaveny neţádoucích příměsí a podrobeny protiinfekčnímu ošetření. Podle své funkce jsou jednotlivé krevní deriváty podávány různým skupinám nemocných. Albumin je podáván jako náhrada ztraceného krevního objemu při úrazech, krvácení, popáleninách,… Koagulační faktory jsou podávány nemocným s poruchami krevního sráţení a imunoglobuliny jsou podávány osobám ohroţeným infekcí a nemocným s narušenou obranyschopností (Masopust, Řeháček, Turek, 2010).
18
7 VÝHODY PRO DÁRCE KRVE
7.1 Ocenění pravidelných dárců krve Český červený kříţ pravidelně oceňuje dobrovolné, bezpříspěvkové dárce krve udělováním několika vyznamenání. Ocenění se udělují podle četnosti odběrů kaţdého dárce. Prvním z nich je tzv. krůpěj krve, která je udělena jiţ za první odběr. Za 10 odběrů je dárci udělena bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Jánského, předává se zpravidla přímo na transfuzní stanici. Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Jánského je udělena za 20 odběrů a předává ji příslušný oblastní spolek Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění. Po 40 odběrech je dárci udělena zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Jánského viz. Obrázek č. 7), kterou také předává oblastní spolek Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění. Posledním oceněním je tzv. zlatý kříţ Českého červeného kříţe3. (za 80 odběrů), 2. (za 120 odběrů) nebo 1. (za 160 odběru, viz. obrázek č. 8) třídy. Zlatý kříţ 3. třídy je předáván oblastním spolkem Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění a zlaté kříţe 2. a 1. Třídy předává přímo Český červený kříţ na celostátním slavnostním shromáţdění (www.cervenykriz.cz).
7.2 Výhody ze strany zdravotních pojišťoven Všechny zdravotní pojišťovny v ČR poskytují nějaké výhody pro pojištěnce, kteří jsou dobrovolnými dárci krve. Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí pro dárce krve a kostní dřeně zvýhodněné cestovní pojištění a bodové zvýhodnění v rámci programu Zdravý ţivot (Všeobecná zdravotní pojišťovna České Republiky, 2011). Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům krve, krevní plazmy a krevních derivátů za kaţdý třetí odběr dárkovou poukázku v hodnotě 300,- Kč. Dárcům, kteří získají stříbrnou Jánského plaketu, můţe být poskytnuta poukázka v hodnotě 500,- Kč, při získání zlaté plakety je hodnota poukázky 1 000,- Kč a dárcům, kteří obdrţí zlatý kříţ, lze poskytnout poukázku v hodnotě 2 000,- Kč (Vojenská zdravotní pojišťovna, 2012). Česká průmyslová zdravotní pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům po kaţdém odběru vitaminy v hodnotě 80,- Kč. Dárcům, kteří jsou drţiteli bronzové nebo 19
stříbrné Jánského plakety, vitaminový balíček v hodnotě 300,- Kč. Drţitelům zlaté Jánského plakety pak pojišťovna poskytuje aţ 3 000,- Kč na preventivní očkování (proti hepatitidě, klíšťové encefalitidě, meningokokovým infekcím), na kontaktní čočky, laserové operace očí, masáţe, plavání, saunu, pobyt v solné jeskyni, pohybové aktivity a léčebné kůry a procedury v lázeňských zařízeních. Pro drţitele zlatého kříţe 3. třídy má pojišťovna příspěvek 3 500,Kč na výše zmíněné účely. Drţitelé zlatého kříţe 2. třídy dostávají na tyto účely příspěvek 4 000,- Kč a pro drţitele zlatého kříţe 1. třídy činí výše tohoto příspěvku 4 500,- Kč (Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, 2009).
7.3 Další výhody Bezpříspěvkoví, dobrovolní dárci krve mají i další výhody, jako je například placené pracovní volno v den odběru, odpočet ze zdanitelného základu, proplácení jízdného do místa bydliště a neposlední řadě také občerstvení zdarma před i po samotném odběru krve.
Obrázek 7. (vlevo) Zlatá Jánského plaketa (Český červený kříž) Obrázek 8.(vpravo) Zlatý kříž 1. třídy (Český červený kříž)
20
8 DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ
8.1
Kritéria pro zápis nových dobrovolníků Pro vstup do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) je nutné splňovat
několik kritérií. Potenciální dárce musí být ve věku 18 – 35 let. Musí mít dobrý zdravotní stav, coţ znamená ţádné závaţné onemocnění v minulosti a musí být ochotný překonat určité nepohodlí a ztrátu času, které jsou spojeny s jednou či několika návštěvami zdravotnického zařízení, případně s odběrem krvetvorných buněk v zájmu záchrany ţivota druhého člověka (www.kostnidren.cz).
8.2
Vstup do registru Registr dárců dřeně je databází zdravých dobrovolníků ochotných darovat v případě
potřeby malou část svých krvetvorných buněk k transplantaci komukoli, kdo tuto pomoc potřebuje, a to anonymně a bez ohledu na jeho věk, pohlaví, národnost či náboţenského vyznání. Registrovaným dárcem kostní dřeně by měl být zdravý člověk, který v minulosti neprodělal ţádné závaţné onemocnění a dlouhodobě neuţívá některé léky. Kritéria pro vstup do registru jsou podobná jako pro dárce krve, dokonce i o něco mírnější, a to z toho důvodu, ţe dárce kostní dřeně můţe být i jediný člověk na světě, který můţe natrvalo zachránit ţivot těţce nemocného. Do registru by neměli vstupovat lidé ze stejných důvodů, proč nemohou darovat krev – viz. Kapitola3 (www.kostnidren.cz).
8.3
Výběr dárce Vyhledávání vhodného dárce pro konkrétního příjemce probíhá v několika fázích.
Nejdříve probíhá tzv. předběţné vyhledávání. Je to administrativní proces mezi transplantačním pracovištěm a jednotlivými registry, který probíhá na úrovni počítačových databází a porovnává tkáňový typ pacienta s výpisem dárců v registrech. Druhou fází je širší výběr, jde o proces zjišťování dalších informací o předběţně vyhledaných dárcích. Fáze třetí je jiţ fáze uţšího výběru, jde o výběr nejvhodnějšího dárce z několika moţných. Provádějíse znovu podrobné testy tkáňových znaků z nově nabraných krevních vzorků, dále se určuje krevní skupina, dárce absolvuje podrobný pohovor s lékařem a znovu vyplní zdravotní 21
dotazník, při kterém by případně měly být odhaleny všechny okolnosti, které by mohli být na překáţku darování. V poslední fázi probíhá předodběrové vyšetření. Dárce je pozván na vyšetření do Fakultní nemocnice, definitivně si vybere způsob darování krvetvorných buněk a zeptá se na všechno co ještě potřebuje vědět. Dále absolvuje interní vyšetření, jehoţ součástí je také EKG (elektrokardiografie), RTG (rentgenové vyšetření) plic, základní rozbor krve včetně tzv. infekčních markerů (slouţí k odhalení krví přenosných infekcí). Teprve po vyšetření je stanoven definitivní časový plán dárcova odběru i transplantace příjemce. I v tuto chvíli má dárce stále právo od darování odstoupit, to však můţe mít ţivot ohroţující dopad na příjemce (www.kostnidren.cz).
22
9 ETICKÝ KODEX DAROVÁNÍ KRVE A LÉČBY KREVNÍ TRANSFUZÍ 1. „Darování krve musí být za všech okolností dobrovolné a na dárce nesmí být vyvíjen nátlak žádného druhu. 2. Dárce musí být informován o možných rizicích odběru. Zdraví a bezpečnost dárce musí být předmětem trvalého zájmu. 3. Finanční zisk nesmí být motivem ani u dárce ani u toho, kdo zodpovídá za odběr. Vždy má být podporováno dobrovolné bezplatné dárcovství. 4. S výjimkou zvláštních případů musí být respektována anonymita mezi dárcem a příjemcem krve. 5. Darování krve nesmí být ovlivněno rasovou, náboženskou ani žádnou jinou diskriminací. 6. Za odběr krve musí být odpovědný lékař. 7. Frekvence odběrů a celkový odebraný objem krve, stejně tak jako dolní a horní věková hranice pro darování krve musí být stanoveny předpisem. 8. Každému dárci musí být při každém odběru provedena odpovídající vyšetření k zachycení jakýchkoli abnormalit, které by mohly učinit darování krve pro dárce nebezpečným, a které by mohly vést k poškození příjemce. 9. Odběr plazmy technikou plazmaferézy, odběry bílých krvinek nebo krevních destiček technikou aferézy a imunizace dárců jakýmkoli cizorodým antigenem mohou být prováděni jen podle zvláštních předpisů. 10. Dárce musí být chráněn náležitým pojištěním proti rizikům spojeným s odběrem krve, plazmy nebo krevních buněk a riziku imunizace“ (Masopust, Turek, Řeháček, s. 15, 2011).
23
PRAKTICKÁ ČÁST
10 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolném bezplatném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Dílčí úkoly práce byly následující: Cíl 1: Zjistit frekvenci a pravidelnost, jakou dárci darují krev a četnost jejich odběrů (dotazníkové poloţky č. 3-4, příloha č. 1). Cíl 2: Zjistit nejčastější důvody, které dárce přiměly začít a případně pokračovat v dárcovství krve (dotazníkové poloţky č. 5-6, příloha č. 1). Cíl 3: Zjistit, proč si dárci vybrali právě tu transfúzní stanici, na kterou chodí krev darovat (dotazníkové poloţky č. 7-8, příloha č. 1). Cíl 4: Zjistit, jakou dobu a způsob odběru dárci preferují (dotazníkové poloţky č. 9-10, příloha č. 1). Cíl 5: Zjistit informovanost dárců o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně (dotazníkové poloţky č. 11-12, příloha č. 1).
24
11 METODIKA PRÁCE
11.1 Metodika sběru dat Informace od respondentů byly získány formou dotazníkového šetření (dotazník uveden v příloze č. 3). „Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a dotazovaná osoba (respondent) na ně odpovídá písemně“ (Chráska, 2007, s. 163). Výhodou dotazníku je, ţe umoţňuje levně a v krátkém čase shromáţdit velké mnoţství dat od velkého mnoţství respondentů (Chráska, 2007). Dotazník obsahuje celkem 12 otázek s výběrem ze dvou a více odpovědí, byl předkládán dárcům krve v časovém období od 16. 1. do 27. 1. 2012 a návratnost dotazníků byla 100%. První dvě poloţky dotazníku se týkaly věku a pohlaví respondentů. Další dvě otázky zjišťovaly frekvenci a pravidelnost, s jakou chodí dobrovolní dárci darovat krev. Dvě otázky měly zjistit, co dárce vedlo k tomu, aby začali s dobrovolným bezplatným dárcovstvím krve a proč u něho zůstali i nadále. Další otázky se týkaly důvodů, proč si dárci vybrali právě tu konkrétní transfuzní stanici, na které se stali dárci krve a zda jsou spokojeni s přístupem personálu. Dvě otázky měly zjistit, zda dárci preferují odběr plné krve nebo plazmy a zda by jim více vyhovovala doba odběru ráno nebo odpoledne. Poslední dvě otázky byly zaměřeny na zjištění informovanosti dárců krve o vstupu do registru dárců kostní dřeně a jejich ochoty do tohoto registru vstoupit.
11.2 Charakteristika respondentů Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Respondenty byly dobrovolní dárci krve na hematologicko transfuzním oddělení ve Svitavách (50 respondentů) a na transfuzním oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze (50 respondentů). Ze sta respondentů bylo 69 muţů a 31 ţen. 46 respondentů bylo ve věku 18 – 30 let, 20 respondentů bylo ve věkové skupině31 – 40let, ve věkové skupině 41 – 50 let bylo respondentů 21, 9 jich bylo patřilo ke skupině 51 – 60 let a 4 respondenti patřili do věkové skupiny nad 60 let. Všichni respondenti dobře spolupracovali a byli ochotní dotazník vyplnit.
25
11.3 Charakteristika organizace výzkumu Hematologicko transfuzní oddělení Svitavy, na kterém část výzkumu probíhala, je součástí Svitavské nemocnice, a.s., coţ je okresní nemocnice, kterou zřizuje Pardubický kraj. Hematologicko transfuzní oddělení Svitavy má tři části – transfúzní úsek, hematologický úsek a hematologickou ambulanci. Výzkum probíhal na transfúzním úseku, kde se provádí samotné odběry dárců krve. Hematologický úsek tvoří hematologická laboratoř, která je rozdělena na úseky – hematologickýa morfologický, koagulační, imunohematologický, virologický. Laboratoře jsou vybaveny vysoce specializovanými automaty, které umoţňují precizní diagnostiku. Posledním úsekem je hematologická ambulance, ve které jsou sledováni a léčí se nemocní se zhoubnými a nezhoubnými chorobami krve, poruchami krevní sráţlivosti a trombózami (www.nemsy.cz). Transfuzní oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze má část transfuzní a část hematologickou. Transfuzní oddělení provádí odběry dobrovolným dárcům krve, zpracovává krev na jednotlivé transfuzní přípravky ev. plazmu pro průmyslové zpracování. Oddělení má také hematologické laboratoře, které zajišťují imunohematologické vyšetření. Spektrum vyšetření zahrnuje krevní skupiny, další typizaci červených krvinek, před transfuzní vyšetření atd. (www.ftn.cz).
26
12 VÝSLEDKY Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 dobrovolných dárců krve. Z toho 69 muţů a 39 ţen (viz. tabulka a graf č. 1). Respondenti jsou rozděleni do pěti věkových kategorií: 18 – 30 let, 31 – 40 let, 41 – 50 let, 51 – 60 let, nad 60 let (viz. tabulka a graf č. 2). Získané informace a výsledky dotazníku jsou zaznamenané do tabulek a grafů ve kterých jsou uvedeny absolutní a relativní četnosti (v grafech pouze relativní četnosti). Tabulka č. 1. Pohlaví respondentů Pohlaví
n
%
Muţi
69
69
Ţeny
31
31
Celkem
100
100
Graf č. 1. Pohlaví respondentů 0
0
31%
Muži 69%
Ženy
Z tabulky a grafu č. 1 vyplývá, ţe z celkového počtu 100 respondentů bylo 69 (69%) muţů a 31 (31%) ţen.
27
Tabulka č. 2. Věk Věková skupina
n
%
18 – 30 let
46
46
31 – 40 let
20
20
41 – 50 let
21
21
51 – 60 let
9
9
Nad 60 let
4
4
100
100
Celkem Graf č. 2. Věk
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
46% 20%
18 - 30 let
31 - 40 let
21%
9%
41 - 50 let
51 - 60 let
4% nad 60 let
Z tabulky a grafu č. 2 je patrné, ţe z celkového počtu 100 respondentů většina patří do věkové skupiny 18 – 30 let. Je to přesně 46 (46%) respondentů. 20 (20%) patří do věkové skupiny 31 – 40 let, 21 (21%) do skupiny 41 – 50 let, 9 (9%) respondentů do skupiny 51 – 60 let a respondenti nad 60 let jsou 4 (4%).
28
Dotazníková poloţka č. 3: Jak často chodíte darovat krev? Tabulka č. 3. Pravidelnost odběrů Odpovědi
n
%
Nepravidelně
23
23
Pravidelně jednou za rok
5
5
Pravidelně vícekrát za rok
72
72
Celkem
100
100
Graf č. 3. Pravidelnost odběrů
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%
72%
30% 20% 10%
23% 5%
0% Nepravidelně
Pravidelně jednou Pravidelně vícekrát za rok za rok
Tabulka a graf č. 3 ukazují četnost odběrů respondentů. Naprostá většina respondentů (72%) chodí darovat krev pravidelně vícekrát za rok, méně respondentů (23%) daruje krev nepravidelně a pravidelně jednou za rok chodí darovat krev 5 (5%) respondentů.
29
Dotazníková poloţka č. 4: Kolikrát jste jiţ daroval/a krev? Tabulka č. 4. Počet odběrů Odpovědi
n
%
Jsem prvodárce
11
11
Méně neţ 5 krát
12
12
5 – 10 krát
22
22
10 – 20 krát
21
21
Více neţ 20 krát
34
34
Celkem
100
100
Graf č. 4. Počet odběrů
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 34%
20% 10%
11%
12%
22%
21%
0% Jsem prvodárce
méně než 5 krát
5 - 10 krát
10 - 20 krát
Více než 20 krát
V tabulce a grafu č. 4 vidíme, ţe 34% z dotazovaných jiţ darovalo krev více neţ 20 krát, 10 – 20 krát darovalo krev 21 (21%) respondentů, 22 (22%) darovalo 5 – 10 krát, 12 (12%) respondentů darovalo krev méně neţ 5 krát a 11 (11%) respondentů bylo v období dotazníkového šetření darovat krev poprvé.
30
Dotazníková poloţka č. 5: Co Vás přimělo začít s dárcovstvím krve? Tabulka č. 5. Důvody pro začátek dárcovství Odpovědi
n
%
Pokračování rodinné tradice
12
12
Osobní zkušenost s podáním
4
4
66
66
13
13
5
5
100
100
krevní
transfuze
(vlastní,
v rodině,…) Pomoc ostatním Zjištění
vlastního
zdravotního stavu Jiný důvod Celkem
Graf č. 5. Důvody pro začátek dárcovství
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
66%
12% Pokračování rodinné tradice
13%
4% Osobní zkušenost s podáním krevní transfuze
Pomoc ostatním
Zjištění vlastního zdravotního stavu
5% Jiný důvod
Tabulka a graf č. 5 ukazují, ţe 66 (66%) respondentů začalo darovat krev z důvodu pomoci ostatním. 13% pak z důvodu zjištění vlastního zdravotního stavu, 12 (12%) z důvodu pokračování rodinné tradice, 5 (5%) uvedlo jiný důvod, coţ bylo téměř ve všech případech
31
pracovní volno a 4 (4%) respondenti začali s dárcovstvím krve z důvodu vlastní zkušenosti s krevní transfuzí.
Dotazníková poloţka č. 6: Jaké jsou důvody, proč opakovaně darujete krev? Tabulka č. 6. Důvody k pravidelnému dárcovství Odpovědi
n
%
Materiální výhody
20
20
Občerstvení zdarma
2
2
Pracovní volno
31
31
Jiný důvod
47
47
Celkem
100
100
Graf č. 6. Důvody k pravidelnému dárcovství
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
47% 31%
20% 2% Materiální výhody
Občerstvení zdarma
Pracovní volno
Jiný důvod
Tabulka a graf č. 6 znázorňují nejčastější důvody respondentů pro opakované dárcovství krve. 47 (47%) respondentů vybralo odpověď „jiný důvod“ z toho byly nejčastější důvody pomoc druhým lidem, kontrola vlastního zdravotního stavu a dobrý pocit. 31 (31%) respondentů opakovaně daruje krev z důvodu pracovního volna, 20 (20%) pro materiální výhody s dárcovstvím spojené a 2 (2%) pro občerstvení zdarma. 32
Dotazníková poloţka č. 7: Proč jste si vybral/a právě tuto transfuzní stanici? Tabulka č. 7. Výběr transfuzní stanice Odpovědi
n
%
Dostupnost
64
64
Na doporučení
18
18
14
14
4
4
100
100
Vlastní
zkušenost
se
zařízením. Jiný důvod Celkem
Graf č. 7. Výběr transfuzní stanice
100% 80% 60% 40%
64%
20%
18%
14%
0% Dostupnost
Na doporučení
Vlastní zkušenost se zařízením
4% Jiný důvod
Z tabulky a grafu č. 7 je patrné, 64 (64%) respondentů si vybralo transfuzní stanici z důvodu dostupnosti. 18% potom na doporučení někoho jiného, 14 (14%) díky vlastní zkušenosti se zařízením a 4 (4%) respondenti vybrali jiný důvod, kterým byl dobrý přístup personálu nebo skutečnost, ţe je sám respondent zaměstnancem té konkrétní nemocnice.
33
Dotazníková poloţka č. 8: Jste spokojen/a s přístupem personálu na transfuzní stanici? Tabulka č. 8. Spokojenost s personálem Odpovědi
n
%
Ano
100
100
Ne
0
0
100
100
Celkem
Z tabulky č. 8 jednoznačně vyplývá, ţe ze 100 respondentů je 100% spokojených s přístupem personálu na jejich transfuzní stanici.
Dotazníková poloţka č. 9: Jaká by Vám vyhovovala doba odběru? Tabulka č. 9. Preference doby odběru Odpovědi
n
%
Ráno
94
94
Odpoledne
6
6
100
100
Celkem
Graf č. 9. Preference doby odběru 0 0 6%
Ráno Odpoledne 94%
34
Z tabulky a grafu č. 9 je patrné, ţe 94 (94%) respondentů preferuje odběrovou dobu ráno. Dotazníková poloţka č. 10: Preferujete odběr plné krve nebo plazmy? Tabulka č. 10. Preference druhu odběru Odpovědi
n
%
Plné krve
89
89
Plazmy
11
11
Celkem
100
100
Graf č. 10. Preference druhu odběru 0
0
11%
Plná krev Plazma 89%
Tabulka a graf č. 10 jasně naznačují, ţe 89 (89%) respondentů dává přednost odběru plné krve před odběrem samotné plazmy. Pouhých 11 (11%) respondentů pak dává přednost odběru plazmy.
35
Dotazníková poloţka č. 11: Víte o moţnosti přihlášení do registru dárců kostní dřeně? Tabulka č. 11. Informovanost o vstupu do registru dárců kostní dřeně Odpovědi
n
%
Ano
95
95
Ne
5
5
Celkem
100
100
Graf č. 11. Informovanost o vstupu do registru dárců kostní dřeně 0 0 5%
Ano Ne 95%
Tabulka a graf č. 11 jednoznačně ukazují, ţe věčina respondentů (95%) je informována o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně. Pouhých 5% respondentů informováno není.
36
Dotazníková poloţka č. 12: Byl/a byste ochoten/na vstoupit do registru dárců kostní dřeně? Tabulka č. 12. Ochota vstoupit do registru dárců kostní dřeně Odpovědi
n
%
Ano
68
68
Ne
32
32
Celkem
100
100
Graf č. 12. Ochota vstoupit do registru dárců kostní dřeně 0
0
32%
Ano 68%
Ne
V tabulce a grafu č. 12 vidíme, ţe 68 (68%) respondentů by bylo ochotno vstoupit do registru dárců kostní dřeně a z těchto 68 (68%) je 5 respondentů jiţ v registru zapsáno. 32 (32%) by do registru vůbec nevstoupilo.
37
ZÁVĚR Na základě výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe dobrovolní dárci krve hematologicko transfuzního oddělení ve Svitavách a transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze jsou ve většině případů muţi (69%) a nejpočetnější věková skupina je od 18 do 30 let (46%). Dále bylo zjištěno, ţe 40% respondentů chodí darovat krev pravidelně, vícekrát do roka a 19% ze všech respondentů jiţ darovalo krev více neţ 20 krát. V důvodech, které respondenty přiměly začít s dobrovolným bezplatným dárcovstvím krve převaţuje touha pomáhat ostatním (66%) a nemalé procento respondentů začalo s dárcovstvím krve z důvodu pokračování rodinné tradice. Nejčastější důvod k pravidelnému bezplatnému dárcovství pak byla kontrola stálosti zdravotního stavu nebo materiální výhody, jakými je např. odpočet ze zdanitelného základu atd. Dotazníkové šetření na obou transfuzních stanicích ukázalo, ţe při výběru odběrového místa hraje pro respondenty roli zejména dostupnost a v menší míře je rozhodující doporučení zařízení jiným člověkem, 100% respondentů je s přístupem personálu na pracovištích spokojeno. Dále bylo zjištěno, ţe naprostá většina (94%) respondentů upřednostňuje odběr krve v ranních nebo dopoledních hodinách a pouze 11% respondentů preferuje odběr samotné plazmy před odběrem plné krve. Nakonec dotazníkové šetření zjišťovalo, jestli jsou dárci krve informováni o vstupu do registru dárců kostní dřeně a zda by byli ochotni do registru vstoupit, ukázalo se, ţe pouhých 5% dárců nebylo informováno o této moţnosti, ve všech případech šlo o prvodárce, kteří ještě nezískali od personálu transfuzních stanic veškeré informace a 68% respondentů by bylo ochotných vstoupit do registru (z těchto 68% bylo 5 respondentů jiţ zapsaných v registru). Všechny stanovené dílčí úkoly práce byly tedy pomocí dotazníkového šetření splněnya vyhodnoceny. Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Základní informace byly formou dotazníkového šetření také zjištěny a na přínos dobrovolného dárcovství krve pro společnost poukazuje uţ ta skutečnost, ţe bylo během krátké doby vyplněno 100 dotazníků, coţ je známnou toho, ţe kaţdý den do transfuzních zařízení přichází velký počet dárců se záměrem dobrovolně a bez nároku na odměnu pomoci ostatním lidem, tuto skutečnost můţeme pokládat za velký přínos celé společnosti. 38
SOUHRN Práce je zaměřena na problematiku dobrovolného dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Teoretická část podává základní informace o celém procesu darování krve, výrobě krevních přípravků, skladování a důvodech k jejich podávání. Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření na hematologicko transfuzním oddělení Svitavy a transfuzním oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kdy respondenty byli dárci těchto konkrétních zařízení.
SUMMARY The thesis deals with the issue of voluntary blood donation and its benefits to society. The theoretical part provides basic information on the entire process of blood donation, blood products production, storage, and the reasons for their administration. The research was conducted by means of a questionnaire survey carried out at the Hematology and Transfusion Department in Svitavy and at the Transfusion Department of Thomayer Hospital in Prague, when the respondents were blood donors in these facilities.
39
Seznam pouţité literatury 1. FROŇKOVÁ, M., HERNOVÁ, R., MIKŠOVÁ, Z., ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 248 s. ISBN 80-247-14426. 2. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 3. MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., TUREK, P. Máte v žilách krev? Hradec Králové: CREDIT s.r.i., 2010. 16 s. ISBN 978-80-86780-43-6. 4. ROKYTA, R. a kolektiv. Fyziologie pro bakalářská studia. Praha: ISV, 2000. 359 s. ISBN 80-85866-45-5. 5. WHO. Klinické použití krve. Grada publishing, spol. s.r.o., 2001. ISBN 80-247-0268-1. 6. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.Preventivní program pro dárce krve [online]. 2009 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.hzp.cz/clanek/3068-0-Preventivniprogramy-pro-darce-krve.html 7. Český červený kříţ. Oceňování dárců krve [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.cervenykriz.eu/cz/ocenovani.aspx 8. Český národní registr dárců dřeně.Vstup do registru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.kostnidren.cz/registr/darci/vstup-kriteria.php 9. Doporučení Rady Evropy, In: R(95) 14. 1995. 10. Doporučení společnosti pro tansfuzní lékařství: Vyhláška o lidské krvi. In: 143/2008 Sb. 2008. 11. Ministerstvo zdravotnictví České Republiky.Stanoviska a metorické pokyny [online]. 11.11. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/informace-o-vykladu-pojmu-bezplatnedarcovstvi-krve_4376_1954_3.html 12. Transfuzní oddělení Svitavy, Poučení pro dárce krve. 2007. 13. Svitavská nemocnice, a.s.Hematologicko – transfuzní oddělení [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.nemsy.cz///index/index.php?co=oddeleni&akce=odd&druh_odd=lekarske &id=1129802349214 14. Thomayerova nemocnice. Transfuzní oddělení [online]. 2008 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.ftn.cz/pacientum-a-verejnosti/oddeleni-a-kliniky/transfuznioddeleni/ 40
15. Transfuzní stanice. Legislativa dárcovství krve [online]. 2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.transfuznistanice.cz/legislativa-darcovstvi-krve 16. Vojenská zdravotní pojišťovna České Republiky.Program preventivní péče pro pojištěnce [online]. 15.2. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/Klient/preventivni_programy/index.html#darci_krve 17. Všeobecná zdravotní pojišťovna České Republiky.Výhody pro dárce krve [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/vyhody-aprispevky/darci-krve
41
Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník pro dárce krve
Příloha č. 2
Poučení pro dárce krve
Příloha č. 3
Vstupní anamnéza a dotazník pro prvodárce
42
Příloha č. 1 Dotazník pro dárce krve Váţení dárci, jmenuji se Adéla Hartmanová, studuji 3. ročník Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání. V současné době vypracovávám bakalářskou práci na téma dárcovství krve, proto bych Vás chtěla touto cestou poţádat o spolupráci na výzkumu. Zavazuji se, ţe získané informace budou pouţity pouze pro vypracování mé bakalářské práce a ţe bude zajištěna anonymita kaţdé dotazované osoby. U otázek s výběrem odpovědi zakrouţkujte vţdy jen jednu odpověď a v případě potřeby odpověď dopište. Předem děkuji za ochotu a Váš čas při vyplňování tohoto dotazníku. 1. Pohlaví: a) muţ b) ţena 2. Kolik je Vám let? 3. Jak často chodíte darovat krev? a) nepravidelně b) pravidelně jednou za rok c) pravidelně vícekrát za rok 4. Kolikrát jste jiţ daroval krev? a) jsem prvodárce b) méně neţ 5 krát c) 5 – 10 krát d) 10 – 20 krát e) více neţ 20 krát 5. Co Vás přimělo začít s dárcovstvím krve? a) pokračování rodinné tradice b) osobní zkušenost s podáním krevní transfúze (vlastní, v rodině,…) c) pomoc ostatním d) zjištění vlastního zdravotního stavu e) jiný důvod, uveďte jaký: …………………………………………………. 6. Jaké jsou důvody, proč opakovaně darujete krev? a) materiální výhody (odpočet ze zdanitelného základu,…) b) občerstvení zdarma
c) pracovní volno d) jiný důvod, uveďte jaký: ……………………………………………………. 7.
Proč jste si vybral/a právě tuto transfuzní stanici? a) dostupnost b) na doporučení c) vlastní zkušenost se zařízením d) jiný důvod, uveďte jaký:
8. Jste spokojen/a s přístupem personálu na transfúzní stanici? a) ano b) ne 9. Jaká by Vám vyhovovala doba odběru? a) ráno b) odpoledne 10. Preferujete odběr: a) plné krve b) plazmy 11. Víte o moţnosti přihlášení se do registru dárců kostní dřeně? a) ano b) ne 12. Byl/a byste ochoten/na vstoupit do registru dárců kostní dřeně? a) ano b) ne
Příloha č. 2 Poučení pro dárce krve Transfúzní oddělení Svitavské nemocnice, a.s., Kollárova 7, 568 25 Svitavy Poučení pro dárce krve DŮLEŢITÉ! Váţená paní - váţený pane, děkujeme Vám za Vaši laskavou ochotu darovat svoji krev pro záchranu ţivota nemocných. Aby bylajejich léčba skutečně účinná a bezpečná, musí být dárce krve zdráv; v opačném případě by mohla být krev pro pacienta zdrojem nakaţlivé nemoci nebo jiného poškození. Podobně bychom mohli pacienta poškodit látkami obsaţenými v krvi při některých chorobách nebo návykovými látkami. Proto věnujeme výběru dárců pečlivou pozornost a také na Vás se obracíme s podrobným dotazníkem, majícím za cíl odhalit případná rizika. Dárce s oční vadou prosíme: mějte vţdy u sebe brýle, poučení je skutečnězávaţné. Prosím, přečtěte si nyní velmi pozorně následující text. Pokud se některá ze skutečností v něm uvedených týká právě Vás, uveďte ji pečlivě v dotazníku, který vzápětí vyplníte. Veškeré informace, které v něm uvedete, budou pouţívány pouze pro účely transfúzní sluţby a chráněny lékařským tajemstvím. Při vyšetření před odběrem budete mít moţnost nechat si mezi čtyřma očima lékařem vysvětlit případné nejasnosti: je nutné, abyste všem otázkám rozuměl/a/ a nic o sobě nezatajil/a/.Jinak by případné poškození pacienta mohlo být souzeno jako ublíţení na zdraví z nedbalosti. Osoby s rizikovým chováním: -uţivatelé drog, zejména injekční cestou -osoby homosexuální a bisexuální /sex.styky se stejným či s oběma pohlavími/ -střídání sexuálních partnerů,styk s prostitutkou/-em/, příleţitostný intimní styks cizincem neboneznámou osobou -pobyt v nápravném zařízení Osoby se zvýšeným rizikem infekčního onemocnění: -trvalý kontakt s osobou rizikovou, dialyzovanou nebo nosičem infekce-riziko je přímo úměrnéstupni intimity kontaktu -děti HIV,HBsAg a HCV pozitivních rodičů -léčba růstovým hormonem a transplantáty, příjemci krevních přípravků - pobyt v zemích se zvýšeným výskytem infekcí (tropické oblasti, jihovýchodní Asie, Francie, VelkáBritánie apod.) Zvýšené riziko poškození pacienta nebo komplikace po odběru: -uţívání návykových látek včetněalkoholu -práce v rizikovém prostředí se škodlivinami - jedy, záření, infekce -léčba preparáty etretinatu,isotretinoinu a finasteridu /Roaccutane, Tigason, Proscar/
Patříte-li k některé z uvedených rizikových skupin nebo si nejste zcela jist/a/, neměl/a/ byste krevdarovat. Uveďte vše po pravdě v dotazníku; pokud se Vám zdá, ţe otázky pro Vás nejsou zcela přesně formulovány, můţetepřipojit slovní poznámku, nebo problém probrat mezi čtyřmaočimapřivyšetření s lékařem, který Vám muţe poskytnout cenné informace. Pokud si o svém problému nepřejete s nikým hovořit, můţete jen zakrouţkovat příslušnostk rizikovým osobám bez uvedení konkrétního důvodu aodstoupit z dárcovství samo vyloučením- vhozením dotazníku do zapečetěné schránky „Vaše připomínky a náměty“, která je instalována vedle vstupu do čekárny. Prosíme, nezapomeňte v tom případěpřipojit svoje rodné číslo a dbejte, aby Vaše jméno bylo citelné. Je to nesmírnédůleţité pro Vaše vyloučení z evidence dárců. S Vaším dotazníkem bude naloţeno jako se zvlášťdůvěrnými osobními daty, která podléhají přísnému utajení. Jestliţe jste nikdy jako dárce registrován/a/ nebyl/a/, můţete odejít, aniţ byste dotazník vyplnil/a/. V zájmu ochrany Vašich vlastních dat Vás ţádáme, abyste jakoukoliv dokumentaci, kterou mátev souvislosti s odběry v rukou, nikde neodkládal (a) a nejkratší cestou ji předal (a) na místo určení podle pokynu zdravotnických pracovníku. Případnézměny Vašeho zdravotního stavu zjištěnépřivyšetření před a po odběru Vám sdělímeústně nebo poštou-podle doručení výsledku. V případě, ţe přicházíte pouze k odběru kontrolního vzorku pro karanténní plazmu a krevnebudete darovat, dotazník vyplňovat nemusíte. Pokud jste ale od posledního odběruprodělal/a/jakékoliv přenosnéonemocnění nebo se necítíte zcela zdráv/a/, hlaste to sester v evidenci. Podrobíte-li se kdykoliv nějakémuvyšetření nebo léčení, hlaste prosím lékaři, ţe jste dárcem krve. Poproste jej, aby nás informoval o případných nálezech, které by mohly ovlivnit bezpečnostpříjemce Vaší krve nebo bezpečnost Vaši v průběhuodběru, nebo tak učiňtesám (a), budete-li mít zprávu k dispozici. Všechny dárce prosíme: máte-li připomínky k naší práci nebo nápady, které by nám ji mohly pomoci zlepšit, pro ne především je určena naše schránka. Papíry pro jejich napsání najdete v poličce podschránkou, případně Vám je na poţádání vydá sestra v evidenci. Pod schránkou je k dispozici také Kniha přání. Dekujeme Vám za pochopení. Všeobecné poučení k odběru: S vyplněným dotazníkem /přivyšetření na karanténu bez/ přistupujte prosím jednotlivé k okénkuevidence, kde se přihlásíte k odběru, připadnevyšetření. Připravte si průkazku zdravotní pojišťovny a platný doklad totoţnosti s fotografií a rodným číslem. Po evidenci si přejdete k základnímu vyšetřeníkrve /moci/. Pro všechny, kdo přišli darovat krev, je pak připravena malá snídaně. Aţ se občerstvíte,vyčkejtev čekárně, budete vyzván/a/k lékařskémuvyšetření.V zájmu plynulosti a urychlení provozu vevyšetřovně Vám doporučujeme, abyste si hlídal/a/ dárce, který se přihlásilv evidenci těsněpřed Vámi;přijdete na radu podle pořadovéhočísla, které v evidenci dostanete, a jakmile Váš předchůdce vstoupí dokabinky vyšetřovny, připravte sek sousední kabince /sudá=vpravo nebo lichá=vlevo – podle Vašehočísla/. Jakmile se kabinka uvolní, můţete do ní bez vyzvání vstoupit a odloţit si do pasu. Vzápětí budetepozván/a/ lékařem do vyšetřovny. Lékař rozhodne o Vaší způsobilosti k odběru. Pokud jste se dosudnestihl/a/ občerstvit, máte ještě nyní příleţitost. Pak můţetepokračovat na odběrový sál, potvrdil-li lékařVaši schopnost odběru. Předodběrem si prosím, vpředsálí umyjte důkladné mýdlem ruce aţ nad lokty, zejména loketní jamky, a osušte se papírovým ručníkem. Svoje odběrovéčíslo noste stále u sebe a na
vyzvání se jím prokazujte při vyšetření a přihlášení na odběrovém sále. Tam je nakonec odevzdáte sester, které Vám bude odebírat krev. Odběr se provádíz jednoho vpichu do ţíly v loketní jamce. Bude Vám odebráno celkem 400-450 ml krve. Po celou dobu odběru budete pod dohledem sestry. Připadnou nevolnost ihned hlaste. Po odběru vstávejte pomalu, abyste předešli neţádoucímu poklesu tlaku. V den odběru zvyšte příjem tekutin. Vzhledem k tomu, ţe někdy muţe po odběru dojít k lehké přechodné nevolnosti, není vhodné po odběru vykonávat činnosti se zvýšenými nároky na soustředění nebo činnostinebezpečné, kde by chvilková ztráta pozornosti mohla mít za následek úraz dárce nebo ohroţení ţivota jiných osob /řídicí, piloti apod. Kuřáky prosíme, aby vydrţeli nekouřitpředodběrem: krev se kouřovými zplodinami znehodnocuje azvyšuje se nebezpečí jejího sráţení při zpracování a tím nepouţitelnosti k léčbě. Připadnou, změnubydlištěnebo příjmení nám včas hlaste, zabráníte tak ztrátědůleţitých informací, které Vám mnohdy potřebujeme poslat – např. lékařský nález, dárcovský průkaz,urgentní pozvání apod. Děkujeme Vám. Prim.MUDr. Dagmar Veselá za kolektiv transfúzního odd. Svitavské nemocnice, a.s.
Příloha č. 3 Vstupní anamnéza a dotazník pro prvodárce Svitavská nemocnice a.s., Hematologicko-transfúzní odd., Kollárova 7, Svitavy, tel. 461 569 222 Jméno a příjmení, titul:_____________________________________________________________ Rodné císlo:___________________________Zdrav.pojištovna:____________________________ Prosím, seznamte se s "Poučením pro dárce krve", které je k dispozici na pultech v čekárně. Po jeho přečtení prosím pravdivé a úplněodpovězte na všechny otázky tohoto dotazníku zakrouţkováním správné odpovědi. V případě nejasností poţádejte lékaře přivyšetřenípředodběrem o vysvětlení.
Dostal/a/ jste někdy krevní transfúzi? Kdy: …………………………………………………………………………… Pokud ano: měl(a) jste po ní nějakou neţádoucí reakci –horečka, … apod. ? …………………………………………………………………………………
ano – ne
Byl/a/ jste někdy operován/a/? ………………………………………………………………………………… Pokud ano, na co a kdy: ………………………………………………………..
ano - ne
ano - ne
Trpíte onemocněním ţláz nebo látkové výměny? (cukrovka, dna, zvýšené tuky, štítná ţláza,…) ano - ne Pokud ano, co konkrétně: ……………………………………………………… Mocové kaménky nebo zánětledvin /zatrhněte/ :
ano – ne
Trpíte- trpěl(a) jste ţaludečnímivředy nebo poruchou zaţívání? (slinivka, ţlučník, střeva, pálení ţáhy)…………………………………………………….
ano - ne
Jiné zaţívací potíţe? Jaké: ………………………………………………………
ano - ne
Nemoci dýchacích orgánu (astma, rozedma plic, chronický zánětprůdušek apod.) ano – ne …………………………………………………………………………………… Koţní onemocnění? ………………………………………………………….… jaké:..................................................………………………………………….....
ano - ne
Klouby: artróza-revmatismus-Bechterev. choroba, osteomyelitis (zatrhnete, příp. dopište) ano – ne ………………………………………………………………………………….. Alergie - na co: …………………………………………………………………
ano - ne
Senná rýma, astma, častézánětyprůdušek /?................................................... ……………………………………………………………………………………
ano – ne
Trpíte poruchou imunity?...................................................................................
ano - ne
Nemoci srdce a cév – příp. dopište, jaké: ……………………………………..
ano - ne
Poruchy sráţení krve, krvácivá choroba, trombóza, embolie – konkrétně: ……………………………………………………………………………………
ano – ne
Onemocnění nervové soustavy / (epilepsie, křečové stavy, obrny, roztroušená skleróza) : ………………………………………………………………………
ano - ne
Léčení na psychiatrii, deprese nebo uţívání psychofarmak …………………………………………………………………………………….
ano – ne
Nechtěné a nevysvětlitelné hubnutí, pokud ano, kolik kg za jak dlouho: …………………………………………………………………………………….
ano – ne
Nízký nebo vysoký krevní tlak (zatrhnete konkrétně, který):
ano – ne
Trpíte očnímonemocněním? /kroměbrýlí/:
ano - ne
Krevní choroby – chudokrevnost, polycytémie, talasémie, hemolytická anémie aj. ano - ne Uţíváte trvale léky? Pokud ano, jaké: …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………
ano – ne
Jiné zdravotní potíţe (mimo běţná nachlazení), které si vyţádaly léčbu: …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………
ano – ne
Přibliţněkdy: ………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………
RIZIKOVÉ FAKTORY: Seznámil/a/ jste se s Poučením pro dárce krve a rozumíte mu?
ano – ne
Patříte mezi osoby se zvýšeným rizikem nebo s rizikovýmchováním podle Poučení pro dárce?
ano – ne
Pracujete v riziku? Jakém: …………………………………………….
ano – ne
Měl/a/ jste nádor? Jaký: ……………………………………………….
ano – ne
Onemocnění TBC nebo kontakt s nemocným? Kdy: ………………..
ano – ne
Prodělal/a/ jste infekční ţloutenku?........................................................
ano – ne
Prodělal/a/ jste pohlavní nemoc? Jakou: ………………………………
ano – ne
Další infekce: HIV (AIDS), virus HTLV I/II, syfilis, kapavka, inf. mononukleóza, cytomegalovirus, klíšťováencefalitida, borelióza, brucelóza, tularemie, listerióza, malárie, babezióza, kala-azar, Chagasova nemoc, Q-horečka, tyfus, paratyfus – hodící se podtrhněte Trpíte Vy nebo někdo z Vašich blízkých Creutzfeld-Jacobovou nemocí?
ano - ne
Vyšetřovali Vás někdy pro nervové obtíţe a hubnutí?
ano - ne
Pozoroval/a/ jste zvětšené mízní uzliny?
ano - ne
Léčil/a/ jste se někdy na psychiatrii?
ano – ne
Bral/a/ jste někdy drogy? Pokud ano, jaké a kdy naposled: ……………………………………………………………………………..
ano – ne
Alkoholismus nebo léková závislost? Pokud ano, jak dlouho abstinujete:.............………………………………
ano - ne
Pobýval/a/ jste v zahraničí nebo se tam narodil/a/?............................... Pokud ano, kdy a kde:...............................................................................
ano - ne
Pobyt ve Velké Británii nebo Francii delší neţ 6 měsícův letech 1980 – 1996:
ano – ne
Pobýval/a/ jste v tropech nebo subtropech? Pokud ano, kdy a kde: ……………………………………………………... Měl (a) jste tam nebo po návratu horečkučiprůjem?
ano - ne
Jste po transplantaci orgánu nebo tkáně/rohovka apod./? Konkrétně: ………………………………………………………………………………
ano – ne
Léčila/a/ jste se růstovým hormonem?
ano - ne
ano – ne
Uţíval/a/ jste někdyRoaccutane /léčbaakné/, etretinatu -Tigason /léčba lupénky/, acitretin – Neotigasone,finasterid – Proscar, Propecia /léčba prostaty/, dutasterid – Avodart? ano - ne Jste dlouhodoběsledován/a/ ve zdravotním zařízení? Pokud ano, kde: ……………………………………………………………………………….
ano – ne
Ţijete intimněnebo ve společné domácnosti s rizikovou osobou/viz Poučení/? Ţeny: Mela jste někdy samovolný potrat? Kolikrát: …………………………..
ano - ne ano - ne
Samo vyloučení dárce: Pokud je některá z Vašich odpovědí na otázky o rizikovém chování (ve smyslu Poučení dárce krve) kladná, neměl (a) byste krev darovat. Nejste-li si jist (a), můţete se přivyšetření poradit o samotě s lékařem. Nepřejete-li si o tom hovořit, můţete bez oznámení z transfúzní stanice odejít. Jste-li jiţ registrovaným dárcem, prosíme Vás o vrácenídotazníku jakýmkoliv diskrétním způsobem – např. moţnost vhození do schránky pro dotazya připomínky - je tonutné pro Vaše vyráţení z evidence. Důvod svého odchodu na němuvádět nemusíte.
PROHLÁŠENÍ A SOUHLAS DÁRCE: Seznámil/a/ jsem se s Poučením pro dárce krve a jeho obsahu rozumím. Nepovaţuji se za osobu rizikovou,která by mohla ohrozit zdraví příjemce mé krve. Prohlašuji, ţe jsem všechny údaje uvedl/a/ úplněa pravdivé a jsem si vědom/a/, ţe zamlčení nebo zkreslení závaţné skutečnosti by mohlo ohrozit můj zdravotní stav po odběru a především ţivot pacienta, coţ je zákonempostiţitelné.
Jsem informován/a/ o průběhuodběru a moţných rizicích a s odběrem souhlasím. Souhlasím také s tím,aby moje krev byla vyšetřena všemi potřebnými testy na přenosné nemoci včetněAIDS a aby v případě nevyhovujících výsledku byla pouţita k jiným neţ léčebnýmúčelům. Souhlasím, aby údajeo mém zdravotnímstavu a odběrech byly evidovány pro potřeby transfúzní sluţby za dodrţení zásad povinné mlčenlivostiaochrany lékařského tajemství a osobních dat podle platných právních předpisu. Souhlasím s tím, aby moje krev, případnépřípravky z ní vyrobené byly pouţity k léčběnemocných dle platnélegislativy v souladu s etickými, humanitárními a medicínskými principy. V případěvzniku jakéhokoliv přebytku vyrobených léčivýchpřípravkuv CR souhlasím s jejich vývozem za účelemléčby nemocných v jiných zemích. Souhlasím s poskytnutím svých základních osobních údajů(v rozsahu: jméno, datum narození rodnéčíslo, bydliště, povolání) CCK za účelemocenění „Plaketou Dr. Janského“. Případné další skutečnosti, které povaţujete za důleţité nám sdělit: Ve Svitavách dne.................................. Podpis lékaře:.........................................................
Podpis dárce:..................................
ANOTACE Jméno a příjmení:
Adéla Hartmanová
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
PhDr. et. Mgr. Jitka Tomanová, PhD.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost Název v angličtině:
Blood donation and its benefits to society Anotace práce:
Práce je zaměřena na problematiku dobrovolného dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Teoretická část podává základní informace o celém procesu darováni krve, výrobě krevních přípravků, skladování a důvodech jejich podávání. Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření na hematologicko transfuzním oddělení Svitavy a transfuzním oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kdy respondenty byly dárci krve těchto zařízení.
Klíčová slova:
dárcovství krve, dárce krve, transfuzní stanice, transfuzní přípravek, plná krev, krevní plazma, červené krvinky, plazmaferéza, krevní derivát, riziková skupina
Anotace v angličtině:
The thesis deals with the issue of voluntary blood donation and its benefits to society. The theoretical part provides basic information on the entire process of blood donation, blood products production, storage, and the reasons for their administration. The research was conducted by means of a questionnaire survey carried out at the Hematology and Transfusion Department in Svitavy and at the Transfusion Department of Thomayer Hospital in Prague, when the respondents were blood donors in these facilities.
Klíčová slova v angličtině:
blood donation, blood donors, department of transfusion, transfusion medicine, whole blood, blood plasma, red blood cells, plasmapheresis, blood derivative,risk group
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Předodběrové poučení pro dárce krve Příloha č. 3: Dotazník pro prvodárce
Rozsah práce:
42 s. (67 413 znaků)
Jazyk práce:
Český
