Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Bakalářská diplomová práce
2011
Kristýna Rygolová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Chorvatský jazyk a literatura
Kristýna Rygolová Slova cizího původu v terminologii cestovního ruchu v chorvatštině ve srovnání s češtinou Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Lucie Michálková 2011
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury
...................................................................................
2
Zde bych ráda poděkovala Mgr. Lucii Michálkové za rady a připomínky, které mi při vedení mé práce poskytovala.
3
Obsah 1 Úvod ......................................................................................................................................... 5 2 Teoretická ĉást .......................................................................................................................... 7 2.1 Slova cizího původu.......................................................................................................... 7 2.2 Původ přejímek ................................................................................................................. 9 2.2.1 V ĉeštině: ............................................................................................................... 9 2.2.2 V chorvatštině: .................................................................................................... 10 3 Praktická ĉást .......................................................................................................................... 16 3.1 Odborné ĉasopisy ............................................................................................................ 16 3.1.1 Nejfrekventovanější přejatá slova ....................................................................... 16 3.1.2 Frekventovaná přejatá slova používaná v oblasti druhů a forem cestovního ruchu .............................................................................................. 19 3.1.3 Frekventována slova používaná v oblasti organizátorů CR a jejich služeb ........ 23 3.1.4 Frekventovaná přejatá slova používaná v oblasti marketingu a managementu CR............................................................................................. 25 3.2 Katalogy CK ................................................................................................................... 30 3.2.1 Frekventovaná slova v oblasti ubytování ............................................................ 30 3.2.2 Frekventovaná slova v oblasti gastronomie ........................................................ 34 3.2.3 Frekventovaná slova v oblasti volnoĉasových aktivit ......................................... 38 4 Závěr ....................................................................................................................................... 44 5 Bibliografie ............................................................................................................................. 46 5.1 Prameny .......................................................................................................................... 46 5.1.1 Odborné ĉasopisy: ............................................................................................... 46 5.1.2 Katalogy cestovních kanceláří: ........................................................................... 46 5.1.3 Odborná literatura: .............................................................................................. 46 6 Rezime .................................................................................................................................... 48 7 Přílohy....................................................................................................................................... I
4
1 Úvod Tématem této bakalářské práce je analýza frekventovaných přejatých slov v terminologii cestovního ruchu v chorvatštině a v ĉeštině. Toto téma spadá v obou zkoumaných jazycích do oblasti lexikologie. Terminologie cestovního ruchu se neustále vyvíjí díky rozmachu tohoto odvětví, které patří mezi nejvýznamnější souĉásti národních ekonomik i světové ekonomiky. Práce je rozdělena na dvě ĉásti. V první, teoretické ĉásti se budu zabývat slovy cizího původu, která jsou důležitou souĉástí slovní zásoby obou zkoumaných jazyků. Zaměřím se na jejich dělení podle míry přizpůsobení v ĉeštině a v chorvatštině, dále se budu zabývat jejich původem. Zmíním se také o specifické oblasti užívání přejímek, kterou je odborné názvosloví a o internacionalizaci terminologie cestovního ruchu. Opírat se budu především o jazykové příruĉky. V ĉeštině zejména o Příruční mluvnici češtiny (Karlík, Petr – Nekula, Marek – Rusínová, Zdenka a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1995.), o příruĉku Česká lexikologie (Filipec Josef – Ĉermák, František: Česká lexikologie. Praha 1985.), a také o publikaci Internacionalizace současné české slovní zásoby (Svobodová, Diana: Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava 2007). V chorvatštině je problematika přejatých slov popsána v publikaci Hrvatski jezični savjetnik (Barić, Eugenija – Hudeĉek, Lane – Mihaljević, Milice a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999.), v příloze slovníku Veliki rječnik hrvatskoga jezika (Anić, Vladimir – Jojić, Ljiljana: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb 2003.) a také se ji ve své magisterské práci věnovala Lenka Svobodová (Svobodová, Lenka: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno). Praktická ĉást je založena na excerptech z odborných ĉasopisů cestovního ruchu a z katalogů cestovních kanceláří. Slova cizího původu s největší frekvencí budou podrobena analýze, ve které se zaměřím především na původ slova, adaptaci slova do jazykových systémů ĉeštiny a chorvatštiny, význam slova a na podobu slova ve zkoumaných textech. K analýze budu využívat a srovnávat slovníky daných jazyků. V ĉeštině Nový akademický slovník cizích slov (Kraus, Jiří a kol.: Nový akademický slovník cizích slov. Praha 2005.), Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 1 a 2. (Mar5
tincová, Olga a kol.: Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 1. Praha, 1998 a Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 2. Praha 2004.) a používat budu také odborný slovník cestovního ruchu, tj. Výkladový slovník cestovního ruchu (Pásková, Martina – Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha 2002.), který je prvním svého druhu, napsaným a vydaným v ĉeštině. Z chorvatských slovníků budu pracovat se slovníkem Veliki rječnik hrvatskoga jezika (viz výše) dále pak se slovníkem cizích slov Rječnik stranih riječi (Anić, Vladimir – Goldstein, Ivo: Rječnik stranih riječi. Zagreb 2007) a v neposlední řadě s odborným výkladovým slovníkem cestovního ruchu Rječnik turizma (Vuković, Boris – Ĉavlek, Nevenka: Rječnik turizma. Zagreb 2001.) Cílem této práce je poskytnutí analýzy frekventovaných slov cizího původu v terminologii cestovního ruchu získaných excerpcí, ale také porovnání sledovaných chorvatských a ĉeských slovníků na tato slova, které se ĉasto liší i v rámci jednoho zkoumaného jazyka.
6
2 Teoretická část Slovní zásobu (lexikon) urĉitého jazyka tvoří souhrn všech jeho lexikálních jednotek, tj. jednovýznamových i vícevýznamových (polysémních) slov a ustálených slovních spojení. Jejich poĉet není v žádném jazyce přesně zjistitelný. Lexikální zásoba každého jazyka se zcela zákonitě obohacuje novými prvky, a to ze zdrojů domácích i cizích.1 Slova cizího původu jsou důležitou souĉástí slovní zásoby ĉeštiny i chorvatštiny. 2.1
Slova cizího původu Přejímání je důsledkem kontaktů jazyků a jejich vzájemné ekonomické, politic-
ké a kulturní situace, důsledkem poznávání cizích skuteĉností a potřeby pojmenovat je. Mezi přejatými slovy převládají substantiva.2 Nejĉastěji se cizí slova objevují v oblasti terminologické, pro niž jsou výhodná mezinárodní srozumitelností, nezatížeností druhotnými významy a ĉasto též větší schopností vytvářet odvozeniny.3 Proces přejímání zaĉíná zpravidla přenášením slov a slovních spojení citátových z jednoho jazyka do druhého beze změny pravopisu a ĉasto i výslovnosti s minimálním zařazením (popř. úplným nezařazením) do domácího morfologického systému (show, science fiction).4 Kalkování je proces napodobení cizího vzoru domácími prostředky a probíhá v jazyce v různých úrovních. Kalky slovotvorné se vytvářejí překládáním slovotvorné struktury cizích slov (pode-psat napodobuje strukturu latinského sub-scribere i něm. unter-schreiben). Kalky frazeologické zase napodobují strukturu cizích frazémů (běžný účet napodobuje ital. conto corrente).5
1 KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdeňka a kol: Příruční mluvnice češtiny. Praha 20082, s. 100. 2 FILIPEC, Josef. – ĈERMÁK, František: Česká lexikologie. Praha 1985, s. 120. 3 KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. a kol: Příruční mluvnice češtiny. Praha 20082, s. 100. 4 ĈEJKA, Mirek.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno 1992, s. 36. 5 Tamtéž.
7
Jak pro chorvatštinu, tak i pro ĉeštinu je charakteristická tendence zaĉleňovat přejímaná slova co nejúplněji do domácího jazykového systému, a to jak po stránce hláskoslovné, tak morfologické. Podle míry přizpůsobení lze rozlišovat: a) lexikální jednotky citátové (slova a především slovní spojení zachovávající si původní pravopis a většinou také výslovnost a nepřejímající ĉeské koncovky, např. science fiction, fair play, status quo; patří sem i přejatá tzv. okřídlená slova, tzn. citáty různých rĉení i skuteĉných výroků: cherchez la femme apod.); b) lexikální jednotky částečně přizpůsobené (slova dosud pociťovaná jako cizí, po stránce formální – zejména pravopisné – ĉasto kolísající, např. computer i komputer, marketing i marketink, briefing i brífink); c) lexikální jednotky zcela zdomácnělé (přizpůsobené ĉeskému jazykovému prostředí natolik, že se vytratilo povědomí o jejich cizím původu, např. košile, anděl, vzduch).6 V chorvatštině se přejatá slova dělí na: a) tuđe riječi – slova cizího původu, zachovávající si původní pravopis, jedná se především o vlastní jména (New York), citáty nebo rĉení (hit et nunc). Tato slova by se měla psát kurzívou nebo dávat do uvozovek; b) tuđice – slova pravopisně přizpůsobena chorvatštině, ale zanechávají si některé znaky původního jazyka. Např. bife, kompjutor, kantri; c) prilagođenice – slova přizpůsobena chorvatštině po stránce pravopisné, fonologické, slovotvorné. Např. bazen, kazeta, centar; d) usvojenice – slova přizpůsobená chorvatštině natolik, že nelze poznat jejich cizí původ. Např. breskva, boja, čarapa.7 Internacionalismy Zvláštní skupinu přejatých slov tvoří slova mezinárodní (internacionalismy), užívaná ve většině evropských a v ĉásti neevropských jazyků. Jsou to především nadnárodní lexikální jednotky řeckého nebo latinského původu, ĉasto uměle vytvořené z řeckých nebo latinských slovních základů (např. automobil, magnetofon, televize).
6 KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. a kol: Příruční mluvnice češtiny. Praha 20082, s. 100. 7 BARIĆ, Eugenija – HUDEĈEK, Lana – MIHALJEVIĆ, Milica a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999, s. 282–285.
8
Patří k nim velká ĉást mezinárodní odborné terminologie. Charakteru internacionalismů nabývají dnes i slova přejímaná z jednotlivých národních jazyků, např. italská hudební terminologie, anglická sportovní a poĉítaĉová terminologie apod. K internacionalismům lze řadit i slova vázaná na urĉité místní nebo ĉasové prostředí (např. vigvam, ostrakismus).8 Internacionalismy se dělí na jednotky (slova, morfémy, frazémy) nadnárodní a jednotky jistého národního okruhu. Slova nadnárodní se přejímají z různých období a z různých míst a jsou pro tato období a místa charakteristická. Např. jsou to slova původu řeckého: olympiáda, teorie, latinská: cirkus, menza, z doby přijetí křesťanství: bible, anďel. Slova charakteristická pro jisté místo, pojmenování prostředí, živoĉichů, rostlin, výrobků, ĉinností, měn aj.: boršč (rus.), rupie (ind.) aj.9 Evropeismy Jsou mezinárodní výrazy s (celo)evropským rozšířením. S postupující globalizací světa se stává hranice mezi evropeismy a internacionalismy vágní.10 2.2
Původ přejímek
2.2.1 V češtině: Germanismy V ĉeštině jsou germanismy nejpoĉetnější skupinou reprezentující přejímky od praĉeštiny do roku 1945, pozdější přejímky jsou skuteĉně ojedinělé (např. bundesliga nebo neologismus imbiss). Jedná se jak o výrazy spisovné (většinou široce kulturní a technické), tak slangismy a argotismy (relativně neutrální i výrazně stylisticky příznakové). Mezi staré přejaté germanismy patří také plně zdomácnělé lexémy, které se jako přejímky už dnes vůbec necítí, např. cihla, děkovat, muset, nebo dále nespisovná substantiva typu štamgast, štrample, šuple nebo verba fantazírovat, holdovat, linýrovat, majznout, pucovat apod.11 Anglicismy V ĉeštině byly anglicismy ve velkém poĉtu přejímány především v průběhu minulého století, nejvíce v letech 20. a 30. a pak od poloviny 80. a zejména od poĉátku 90. 8 KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. a kol: Příruční mluvnice češtiny. Praha 20082, s. 102. 9 FILIPEC, J. – ĈERMÁK F.: Česká lexikologie. Praha 1985, s.123. 10 SVOBODOVÁ, Diana: Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava 2007, s. 18. 11 SVOBODOVÁ, Diana: Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava 2007, s. 16.
9
let. – tato vlna přetrvává do souĉasnosti a je důsledkem vlivu angliĉtiny jako světového, odborného ĉi prestižního jazyka. Graficky jsou slova anglického původu velmi rozrůzněná, mnohdy málo zakotvená zvláště ve spisovném lexiku. Převažují výrazy z oblasti sportovní (hokej, krosček, out, play off, snowboard aj.), ekonomické (cash flow, diskont), výpoĉetní techniky (internet, komputer, server, skener), moderní hudby (eurodance, pop music) a masmédií (flash interview, newsroom, peoplemetr, prime time, talkshow).12 Romanismy Romanismy do ĉeštiny pronikaly v menší míře od pozdního středověku až do souĉasnosti, nejvíce z francouzštiny, zvláště od konce 19. do poĉátku 20. století, méně z italštiny a španělštiny. Velmi ĉasto šlo opět o přejímání prostřednictvím němĉiny nebo jiného jazyka.13 Z francouzštiny jsou přejata slova týkající se nejĉastěji módy, gastronomie a umění (baret, creperie, šanson). Italština byla důležitým zdrojem termínů a jim blízkých slov v různých oborech od hudby po peněžnictví zejména v době renesance, pocházejí z ní např. slova opera, árie, tempo, piano, pošta, bankrot.14 Zejména nové přejímky z italštiny si zachovávají původní pravopis a jen minimálně adaptovanou výslovnost (intermezzo, paparazzo, picobello, pizza).15 Rusismy Rusismy pronikaly do lexika za obrození, zvláště do básnického jazyka o odborných názvosloví, a dále ve 20. letech 20. století a v období let 1945–1989 (přejímky z této doby mají ovšem v lexiku velmi labilní postavení). Příklady přejatých slov: chrabrý, lyže, perestrojka aj.16 2.2.2 V chorvatštině: Anglicismy (chorv. anglizmi) V poslední době je chorvatština, stejně jako mnoho dalších jazyků, zaplavena anglicismy. Anglicismy se hůře adaptují do chorvatského jazykového systému a proto je třeba tyto výpůjĉky zaměňovat domácími slovy. Anglicismy se píší dle anglické výslovnosti, výrazně se mění pouze elementy, které se v chorvatštině nevyskytují, např. w = v, y = i atd. (flopi, hardver). Mnoho anglických slov je románského původu. Tato 12 13 14 15 16
Tamtéž. Tamtéž. SGALL, Petr – PANEVOVÁ, Jarmila: Jak psát a jak nepsat česky. Praha 2004, s. 154. SVOBODOVÁ, D.: Internacionalizace souĉasné ĉeské slovní zásoby. Ostrava, 2007, s. 17. SVOBODOVÁ, D.: Internacionalizace souĉasné ĉeské slovní zásoby. Ostrava, 2007, s. 17.
10
slova se mohou do chorvatštiny přejmout v latinizovaném tvaru, který se lépe adaptuje do chorvatského jazykového systému. V takovém případě se v chorvatštině vyskytuje přizpůsobené přejaté slovo nebo výpůjĉka z angliĉtiny a latinizovaný tvar, např. digitalizator/digitajzer, interpretator/interpreter, kompilator/kompajler atd. Obĉas se vyskytují hybridní tvary, které jsou pouze ĉásteĉně latinizované např. emitor a kompjutor. Slova přejatá z angliĉtiny se do chorvatštiny přejímají vždy s hláskou č a ne ć, dž a ne Ď. Např. džez, džersej, manadžer atd.17 Podle míry přizpůsobenosti se anglicismy dělí na: a) slova, která se ĉasto užívají v chorvatštině, ale nepřizpůsobila se chorvatskému jazykovému systému, zachovávají si svůj původní tvar (např. bypass, showprogram) b) fonetizovaná slova, která se chovají jako ostatní přizpůsobená slova: čarter, džez, pank c) zkratky (nejĉastěji z prostředí poĉítaĉové techniky) se nejĉastěji zanechávají v původním tvaru (obvykle se nepřekládají, jak je tomu v případě USA – SAD): CAT, CD, RAM18 Galicismy (chorv. galicizmi) Galicismy jsou slova francouzského původu. První kontakty mezi chorvatštinou a francouzštinou sahají až do 11. století, pokraĉují i několik následujících století a nejintenzivnější jsou poĉátkem 19. století v době Ilyrských provincií, kdy přítomnost francouzských vojáků a správy vnucuje francouzštinu jako dominantní jazyk. Nemalý poĉet výrazů z oblasti práva a administrativy přešlo do chorvatštiny právě v tomto období, např. komesar, kanton, žandar. Prestiž francouzské literatury, zvláště v době moderny konce 19. a poĉátku 20. století vysvětluje ĉetné výpůjĉky zvláště z literatury a kultury. Nemalý poĉet slov z francouzštiny je přejat přímo, většina však nepřímo, a to prostřednictvím němĉiny a v menší míře italštiny.19
17 BARIĆ, E. – HUDEĈEK, L. – MIHALJEVIĆ, M. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999, s. 287. 18 ANIĆ, Vladimir – JOJIĆ, Ljiljana: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb 2003, s. 147. 19 SVOBODOVÁ, Lenka.: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péĉe na stránkách chorvatské a ĉeské mutace ĉasopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno. s. 41.
11
Galicismy se do chorvatštiny přejímají podle následujících pravidel: a) substantiva se sufixy ail, aille, aillon, auil, euille se přejímají ve tvaru s hláskou lj: feljton podle fr. feuilleton, medalja podle fr. medaille, bataljun podle fr. bataillon b) francouzská substantiva, která jsou v psané podobě zakonĉena na samohlásku e, v chorvatštině místo hlásky e jsou zakonĉena hláskou a, tudíž jsou ženského rodu: fronta, sabotaža, plaža, tiraža c) substantiva zakonĉená na hlásky ée v chorvatštině konĉí na eja: matineja d) substantivům zakonĉeným na samohlásku e se někdy dodává souhláska j, ale není to povinné: exposej, klišej, komunikej/ ekpise, kliše, komunike, dekolte, kare, rezime (výhradně bez j) Francouzská hláska j psaná il, ill se obvykle do chorvatštiny přejíma podle starší výslovnosti jako lj (méně se přejímá podle novější výslovnosti jako j): butelja, giljotina, paviljon. a) francouzské koncovky ieur a iare se do chorvatštiny přejímají jako ijer: hotelijer b) francouzské ss (ĉte se jako s) v chorvatštině zůstává s, pokud nedošlo k náhradě hláskou z: desert, kaseta/kazeta, basen/bazen 20 Italismy (chorv. talijanizmi) Stejně jako v ĉeštině většina italských výpůjĉek, které náležejí korpusu spisovného jazyka, jsou různé termíny, nejĉastěji z oblasti hudby, umění, bankovnictví, kulinářství atd., které do chorvatštiny vstoupily buď přímo z italštiny, nebo prostřednictvím jiných jazyků. Chorvati svým příchodem na východní Jadran přišli do styku s domácím románským obyvatelstvem, které žilo v přímořských městech, především v Zadaru, Trogiru, Splitu, Dubrovníku, Kotoru a městech na ostrovech jako jsou Krk, Osor, Rab. Postupně došlo ke slavizaci, která vyústila v bilingvismus a pak v převládnutí chorvatštiny.21
20 ANIĆ, V. – JOJIĆ, Lj.: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb 2003, s. 147-148. 21 SVOBODOVÁ, L. Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno, s. 34.
12
Italismy se do chorvatštiny přejímají podle těchto pravidel: a) substantiva mužského rodu se samohláskou na konci v chorvatštině zůstávají mužského rodu, ale nejĉastěji ztrácí koncovou samohlásku (pokud ne, zůstávají také mužského rodu): brodet (it. brodetto), bas (it. basso), kasino (it. casino) b) italismy se v chorvatštině vždy píší s č (nikdy ne s ć) a Ď (nikdy ne s dž): kapučino, adaĎo c) ustálené hudební termíny mohou zůstat v původním tvaru (např. crescenco, allegro), ale také ve fonetizovaném tvaru krešendo, alaĎo22 Germanismy (chorv. germanizmi) Slova z německého jazyka se nejĉastěji přejímají do hovorového stylu nebo do dialektů (především mluva Záhřebu). Např. šlafcimer, špajza, šrafciger atd. Tato slova se zřídkakdy stávají souĉástí chorvatského standardního jazyka. Obvykle se zaměňují kalky (např. Bahnhof = kolodvor). Výpůjĉky z němĉiny místo německé koncovky -e v chorvatštině mají koncovku -a, např. štanga, štrudla, kifla, krafna atd.23 V Chorvatsku měla němĉina silný vliv od 12. a 13. století, kdy zde dochází k německé kolonizaci. Od roku 1527 do roku 1918 jsou Chorvati ve státním spoleĉenství s Rakušany. Od 16. do 18. století do chorvatštiny proniká i německá vojenská a administrativní terminologie. Záhřeb je v tu dobu bilingvní a německy je nazýván Agram. Po roce 1918 se vliv němĉiny znaĉně zmenšil, ale v Záhřebu stále zůstává jazykem komunikace vyšších vrstev. Po II. světové válce je potlaĉován, nově přistěhovalé obyvatelstvo Záhřebu nepřijímá mluvu starousedlíků a sílí vliv angliĉtiny. 24 Rusismy (chorv. rusizmi) Chorvatština a ruština jsou geneticky příbuzné jazyky. Geograficky jsou země dost vzdálené, a tak neměly bližší kontakty, proto výpůjĉky z ruštiny jsou většinou povahy kulturního půjĉování. Ruská slova, oznaĉující různá specifika ruského života, která neměla chorvatské ekvivalenty, nebyla tehdy přeložena, nýbrž ponechána v původním tvaru nebo jen málo pozměněna, např. stepa, matuška, boršč. Tato tendence zesílila po II. světové válce, kdy se tzv. sovětismy, slova pro oznaĉení spoleĉensko22 ANIĆ, V. – JOJIĆ, Lj.: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb 2003, s. 148. 23 BARIĆ, E. – HUDEĈEK, L. – MIHALJEVIĆ, M. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999, s. 289. 24 SVOBODOVÁ, L.: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno, s. 36-37.
13
politických jevů v Sovětském svazu, rozšířily do mnoha jazyků, např. kolhoz, udarnik, čistka. Půjĉování z politické sféry pokraĉuje i v postsovětské době, např. glasnost, perestrojka. Ideologicky motivované půjĉování z ruštiny bylo přerušeno roku 1948.25 Rusismy by se v chorvatštině, pokud je to možné, měly nahradit domácími slovy. Např. sloveso prevazići zaměnit slovesem nadmašiti, prevladati, adjektivum učesnik nahradit slovem sudionik, saučešće slovem sućut atd.26 Hungarismy (chorv. hungarizmi) Hungarismy jsou slova maďarského původu. V chorvatštině se jich vyskytuje kolem ĉtyřiceti. Většinou jsou plně adaptována do chorvatštiny a nemohou se nahradit domácími slovy. Např. gulaš, hajduk, kečiga, lopta atd.27 Období vypůjĉování slov z tohoto jazyka zaĉíná už ve 12. a 13. století a konĉí také velmi brzy, v 17. století. Turcismy (chorv. turcizmi) Z tureĉtiny chorvatština přejala některá orientální slova. Měla by se zachovat pouze slova, která jsou zcela integrována do slovní zásoby chorvatštiny a pro která nemá domácí ekvivalenty. Např. bubreg, šator, čizma, šal, limun, rakija. Ostatní turcismy je nutné nahradit chorvatskými slovy: budžak – kut, zakutak, burgija – svrdlo atd. Z tureĉtiny byly přejaty i některé slovotvorné formanty, např. -džija, -ana,-lija,-luk. I tyto formanty je vhodné nahradit domácími (sufixů -džija, -ana, -luk).28 Orientalismy se do chorvatštiny dostaly v dobách turecké hegemonie. Orientální substrát je nejintenzivnější v chorvatské mluvě v Bosně a Hercegovině, znaĉně slabší je ve Slavonii a Lice, zatímco jižní Chorvatsko (Dalmácie, Chorvatské přímoří a Istrie) a severozápadní Chorvatsko zaznamenávají velmi slabou intenzitu orientálního substrátu.29
25 Tamtéž, s. 45-46. 26 BARIĆ, E. – HUDEĈEK, L. – MIHALJEVIĆ, M. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999, s. 290. 27 SVOBODOVÁ, L.: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno, s. 39 28 BARIĆ, E. – HUDEĈEK, L. – MIHALJEVIĆ, M. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999, s. 290. 29 SVOBODOVÁ, L: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno, s.38.
14
Specifická oblast užívání přejímek – odborná názvosloví Terminologie představuje soubor termínů urĉité specifické oblasti lidské ĉinnosti. Mezinárodní termíny se podílejí na usnadnění studia a výměny odborných informací. Odborná a neodborná slovní zásoba se vzájemně ovlivňují, přestože proces terminologizace v pravém slova smyslu, tj. vytváření a propracovávání speciální terminologie, ĉasto s potřebou adaptovat do funkce termínů obecná domácí i přejatá pojmenování, je typický pro slovní zásobu odbornou. V běžné slovní zásobě se naopak setkáváme s procesem determinologizace, kdy dochází ke slohové neutralizaci termínů zmírněním, popř. ztrátou jejich knižního a odborného charakteru a výluĉnosti a naopak k přecházení slangových a jiných nespisovných výrazů do odborné oblasti spisovné.30 Internacionalizace odborného názvosloví v souĉasné době není ovlivňována jazykovým purismem, jen výjimeĉně se můžeme setkat se záměrnými pokusy nahrazovat domácími výrazy slova cizí, zvláště anglická (computer – poĉítaĉ apod.), ale v pravém slova smyslu puristické tyto zásahy nejsou.31 Internacionalizace terminologie cestovního ruchu Souĉasná terminologie cestovního ruchu se neustále vyvíjí. Nejvýraznějším projevem internacionalizace v cestovním ruchu je v souĉasné době přejímání nových pojmů a termínů oznaĉujících nové skuteĉnosti a jevy mezinárodního charakteru v souvislosti s novinkami na trhu cestovního ruchu, a to zejména z angliĉtiny. Jde především o nové provozovny a služby. Díky vzrůstajícím kontaktům a rozmachu cestovního ruchu v posledním desetiletí se internacionalizaĉní tendence projevuje také zvýšením poĉtu exotismů, které se objevují v dalších jazycích v souvislosti s šířením znalostí o místních reáliích v cizích zemích. U exotismů se většinou více pociťuje jejich cizost, protože se nedají přeložit, a proto se ĉasto používají v originální podobě (pizza, tzatziki, gyros, aj.)32
30 SVOBODOVÁ, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava 2007, s. 103. 31 POŠTOLKOVÁ, Běla – ROUDNÝ, Miroslav – TEJNOR, Antonín: O české terminologii. Praha 1983, s. 20. 32 SVĚTLÁ, Jindra.: Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu. In: Rangelova, A. – Tichá, Z. (eds.): Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference (Praha 16.–18. ĉervna 2003), ÚJĈ AV ĈR, Praha 2003, s. 174 –175.
15
3 Praktická část Praktickou ĉást jsem rozdělila na dva celky. V prvním celku jsme excerpovala slova cizího původu z reprezentativních odborných ĉasopisů cestovního ruchu. Jako ĉeský zdroj jsem zvolila ĉasopis COT business (11 ĉísel z roku 2010), který vychází jedenáctkrát roĉně. Jako chorvatský zdroj jsem vybrala ĉasopis Turizam (8 ĉísel z roku 2009 a 2010), který vychází ĉtyřikrát roĉně. Tato ĉást je rozdělena do ĉtyř kategorií, ve kterých se přejatá slova vyskytovala nejvíce (nejfrekventovanější slova, druhy a formy cestovního ruchu, organizátoři cestovního ruchu, marketing a management cestovního ruchu). V druhé ĉásti jsem excerpovala z katalogů cestovních kanceláří pro sezónu 2011. V ĉeštině jsme ĉerpala z katalogů tří největších touroperátorů zaměřených na Chorvatsko (CK ĈEDOK, CK Vítkovice Tours, CK Victoria). V chorvatštině pak z katalogů cestovních kanceláří Atlas Airtours, Kompas Zagreb a Generalturist, které mají svoji nabídku zaměřenou také na Jadranské pobřeží. V této ĉásti se přejatá slova vyskytovala nejĉastěji v oblasti ubytování, gastronomie a volnoĉasových aktivit. Při analýze budu používat tyto zkratky zkoumaných slovníků:
3.1
VRHJ – Veliki rjeĉnik hrvatskoga jezika
RSR – Rjeĉnik stranih rijeĉi
RT – Rjeĉnik turizma
NASCS – Nový akademický slovník cizích slov
NSĈ1 – Nová slova v ĉeštině: Slovník neologizmů 1
NSĈ2 – Nová slova v ĉeštině: Slovník neologizmů 2
VSCR – Výkladový slovník cestovního ruchu Odborné časopisy
3.1.1 Nejfrekventovanější přejatá slova V této kategorii jsou analyzována slova, která se nejĉastěji vyskytovala v sebraném materiálu, jak v chorvatštině, tak v ĉeštině. cestovní ruch – turismus – turistika Při excerpci slov ze sebraného materiálu jsem v ĉeštině narazila na problém užívání pojmů cestovní ruch – turismus/turizmus a nesprávně také pojmu turistika. Tyto pojmy se používají synonymně, jako příklad můžu uvést řadu kongresový cestovní ruch 16
– kongresový turismus – kongresová turistika. Jindra Světlá ve svém ĉlánku Proces internacionalizace lexika v cestovním ruchu uvádí, že výraz turismus je nestarší z této řady, který k nám přišel přes francouzštinu, ale během druhé poloviny 20. století můžeme sledovat postupné preferování a vymezování terminologického významu slovního spojení cestovní ruch a zastarávání jednoslovného výrazu turismus. V 90. letech 20. století se situace v ĉeštině zaĉala postupně měnit a termín cestovní ruch je zejména v publicistice stále ĉastěji nahrazován obnoveným anglicismem (a v našem pojetí internacionalismem) turismus/turizmus.33 VSCR uvádí, že termín turistika je druhem cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou (případně s využitím síly zvířat, ale nemotorizovaně). Nesprávně se používá pro označení činností, v nichž pohyb vlastní silou nepřevažuje nebo není jejich hlavním smyslem a měly by být označovány jako cestovní ruch (případně turismus). Např. ekoturismus místo ekoturistika, kongresový cestovní ruch místo kongresová turistika. Ve slovníku NSĈ2 je pojem turistika vysvětlen: 1. ve významu (organizované) speciálně zaměřené cestování, po trasách s charakteristickým obsahem, mající charakteristický účel, cíl: gastronomická turistika, pivní turistika; 2. ve významu ježdění, cestování ze státu do státu za jiným účelem než turistickým: kongresová turistika, drogová turistika. V NASCS je výraz turistika popsán: 1. cestování v přírodě jako sport za účelem rekreace i poznávání: pěší, zimní turistika; 2. jako rekreační a poznávací cestování, turizmus. Vidíme, že se údaje ve slovnících liší a že pro termín turistika nebyl nalezen jednotný význam. V sebraném materiálu se vyskytoval hojně. Např.: „Potenciál golfové turistiky není v mnoha zemích zatím plně využit.“34 V ĉeštině se nejĉastěji vyskytoval termín cestovní ruch, dále pak termín turismus, zejména při oznaĉení nových forem cestovního ruchu, např. ekoturismus, geoturismus atd. Např.: „Jednoznačně byl potvrzen současný a hlavně budoucí trend ke skutečnému prožitkovému ekoturismu.“35
33 SVĚTLÁ, J.: Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu. In: Rangelova, A. – Tichá, Z. (eds.): Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference (Praha 16.–18. ĉervna 2003), ÚJĈ AV ĈR, Praha 2003, s. 178–179. 34 COT business, září 2010, s. 28. 35 COT business, říjen 2010, s. 17.
17
turizam Chorvatština nemá pro oznaĉení cestovního ruchu domácí ekvivalent, zůstala u internacionální podoby turizam. V RSR i ve VRHJ je uvedeno, že slovo turizam je francouzského původu a do chorvatštiny bylo přejato pravděpodobně z angliĉtiny nebo němĉiny. Slovo je přizpůsobeno chorvatštině po stránce ortografické, fonologiké a slovotvorné. Např.: „Upravljanje kvalitetom u turizmu i hotelskoj industriji.“36 turist – turista Chorvatština stejně jako ĉeština používá pro oznaĉení úĉastníka CR internacionální výraz turista (chorv. turist). Podle VRHJ i RSR je toto substantivum stejně jako slovo turizam francouzského původu a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím angliĉtiny nebo němĉiny. Např.: „Posjeti turista svetim mjestima rastu eksponencijalno s rastom potražnje za duhovnošću.“37 V NASCS není uveden původ slova. Podle Českého etymologického slovníku je slovo turista francouzského původu, které bylo do ĉeštiny přejato prostřednictvím němĉiny. Např.: „Počet zahraničních turistů ve Španělsku vzrostl v lednu o 1,1 procenta na 2,55 milionu osob.“38 destinacija – destinace Mezi nejfrekventovanější slova patří přejaté slovo destinace. V chorvatštině ve VRHJ je termín destinacija popsán jako místo, do kterého se cestuje (mjesto u koje se putuje), bylo přejato z latiny, jako synonymní termín je zde uvedeno slovo domácího původu odredište. Slovo destinacija je zcela adaptováno do chorvatského jazykového systému. V sebraném materiálu se nejĉastěji vyskytovalo ve slovním spojení turistička destinacija nebo pouze destinacija, v malé míře se vyskytl i synonymní termín odredište. Např.: „Zadovoljstvo turista bitno je da bi se destinacija smatrala uspješnom jer utječe na odabir destinacije, potrošnju proizvoda i usluga te na odluku da se ponovo posjeti destinacija.“39 Podle NASCS bylo toto slovo do ĉeštiny přejato z latiny a má dva významy: 1. knižní výraz, řidčeji určení; 2. (v cestovním ruchu) turistický cíl, místo, lokalita: tradiční turistická destinace. Ve VSCR je popsáno: směřování, cíl cesty cestujícího, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. V praxi je přesný termín destinace cestovního 36 37 38 39
Turizam, ĉ. 3/2009, s. 387 Turizam, ĉ. 3/2010, s. 245 COT business, březen 2010, s. 11. Turizam, ĉ. 2/2010, s. 142.
18
ruchu zkracován na termín destinace. Výslovnost -ti- je i přes psaní i tvrdá, což poukazuje na cizost slova. Např.: „Řízení destinace cestovního ruchu je náročný proces, který se stále vyvíjí.“40 3.1.2 Frekventovaná přejatá slova používaná v oblasti druhů a forem cestovního ruchu V této kategorii jsem se zaměřila na druhy a formy CR, kterých je velký poĉet. Analyzovány budou přejímky s vysokou frekvencí v sebraném materiálu, a které se od sebe odlišovaly ve zkoumaných jazycích. agroturizam – agroturistika V RSR je popsán prefix agro-, který je původem z řeĉtiny a do chorvatštiny byl přejat prostřednictvím latiny. S významem: označuje spojení se zemí, polem, zemědělstvím. V RT se termín agroturizam nenachází. V RSR je tento termín uveden jako jeden z příkladů pod heslem turizam. Např.: „Travel info Croatia sadržava popis 29 objekata agroturizma u Hrvatskoj.“41 V NASCS se nachází termín agroturistika, jedná se o feminimum řeckého (agro-) a francouzského původu (turistika). S významem: turistika a rekreace v prostředí venkova, např. s ubytováním na farmách. V NSĈ1 nalezneme prakticky identický výklad jako v NASCS. NSĈ2 reflektuje substantivum agroturista a adjektivum agroturistický. Ve VSCR je uvedeno, že přesnějším termínem pro oznaĉení tohoto druhu CR je agroturismus. Dále uvádí, že je nesprávně používán jako synonymní termín venkovský cestovní ruch (viz níže), neboť agroturismus je termínem užším. Např.: „V současné době se zpracovávají podklady k propagačním brožurám se zaměřením na agroturistiku.“42 ekoturizam – ekoturismus V chorvatských textech se pojem ekoturizam (angl. ecotourism) vyskytoval ĉasto, zatímco v ĉeských textech byl pojem ekoturismus nalezen pouze ĉtyřikrát. V RT je uvedeno, že se jedná o turismus, při kterém je kladen důraz na pobyt turistů v přírodním a neznečištěném prostředí, obzvláště v území, které má určitý stupeň ochrany (národní park). Od slova ekoturizam bylo odvozeno substantivum ekoturist a také adjektivum ekoturistički. Ve VRHJ i v RSR se vyskytuje prefix řeckého původu eko-. Např.: „Pro40 41 42
COT business, leden 2010, s. 42 Turizam, ĉ. 2/2010, s. 228. COT business, leden 2010, s. 36.
19
fesionalni ekoturisti, zajedno sa strukturiranim ekoturistima, pridavali su veću važnost doniranju novca za zaštitu prirodnih resursa.“43 Ve VSCR je u pojmu ekoturismus uveden podobný výklad jako v RT: forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni využitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací tak, aby nebyly cestovním ruchem nadměrně narušovány. V NASCS je uvedeno pouze heslo ekoturistika: turistika provozovaná volně v přírodě a nezatěžující životní prostředí. Podle NASCS je slovo turistika francouzského původu a jeho předpona eko původu řeckého. V NSĈ1 jsme také nalezli pouze heslo ekoturistika s prakticky identickým výkladem jako v NASCS. NSĈ2 uvádí pouze adjektivum ekoturistický. Např.: „Organizace proto přichází s návrhem ekoturistického produktu založeného zejména na plavbě na pirogách.“44 Vidíme, že zatímco chorvatština používá pouze internacionalismus ekoturizam, v ĉeštině se vyskytuje jak přejímka ekoturismus, tak ekoturistika. Stejně jako chorvatština i ĉeština používá prefix eko- řeckého původu. Termín ekoturismus (chorv. ekoturizam) byl ale pravděpodobně přejat z jiného jazyka, (angl. ecotourism, něm. Ekotourismus), jako nový trend v cestovním ruchu. Vzhledem k tomu, že je prefix eko- a internacionalismus turizam/turismus v obou zkoumaných jazycích přijat, neměly tyto jazyky problém přijmout internacionální předponové slovo ekoturizam/ekoturismus. „inbound“ turizam – incoming Ve VRHJ a RSR se výraz inbound neobjevuje. Pouze RT uvádí, že se jedná o příjezdový, mezinárodní turizmus. (ulazni turizam, meĎunarodni turizam). Slovo inbound nebylo adaptováno do chorvatského jazykového systému. V sebraném materiálu se proto vyskytovalo v uvozovkách, nebo bylo psané kurzívou. Pravděpodobně bylo přejato z angliĉtiny (angl. inbound tourism). Nezměněná podoba slova a to, že není zachyceno ve slovnících, ukazuje na novost přejetí. V sebraném materiálu se internacionalismus „inbound“ turizam vyskytoval pouze jako klíĉové slovo k jednotlivým ĉlánkům. V textu byl více použit domácí termín ulazni turizam (příjezdový cestovní ruch) nebo také termín receptivni turizam.
43 44
Turizam, ĉ. 1/2009, s. 55. COT business, říjen 2010, s.17.
20
V ĉeských textech jsme na slovo inbound nenarazili. V sebraném materiálu se místo internacionalismu inbound používal internacionalismus incoming, přejatý z angliĉtiny. Ve NSĈ1 je uvedeno substantivum incoming jako sklonné maskulinum s významem poskytování služeb zahraničním turistům. Ve NSĈ2 je uvedeno pouze adjektivum incomingový: vztahující se k poskytování služeb zahraničním turistům (incomingu), na něj zaměřený. V NASCS nalezneme identický výklad: (v cestovním ruchu) poskytování služeb zahraniĉním turistům. Ve VSCR je incoming uveden pod pojmem příjezdový cestovní ruch = cestovní ruch do dané země realizovaný obyvateli jiných zemí. V odborné komunikaci se v ĈR ĉasto používá slangový termín incoming. Synonymně se používají termíny mezinárodní cestovní ruch, aktivní cestovní ruch (= termín odvozený z aktivní bilance devizových příjmů z hlediska hostitelské země). Do ĉeštiny bylo toto slovo adaptováno pouze ĉásteĉně, zachovává si svoji původní výslovnost a pravopis, ale z hlediska morfologického a slovotvorného toto slovo bylo adaptováno, ĉeština ho zaĉala deklinovat a přidáním sufixu -ový vzniklo adjektivum incomingový. Např.: „Karlovarský týden podpořil i lázeňský incoming.“45 incentivní turismus Ve zkoumaných chorvatských slovnících se uvedený výraz nevyskytuje. Pouze v RT se nachází heslo, které se ale netýká druhu cestovního ruchu – incentive aranžman. V sebraném materiálu se také uvedený termín nevyskytoval. V NASCS je uvedeno substantivum incentiva původem z latiny s významem: objekt nebo soubor podmínek jako motivační faktor navozující vůli k činnosti, a tím uspokojení potřeby. Podle VSCR se jedná o formu CR a souĉasně i nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění se s cíly firmy. V sebraném materiálu se v souvislosti s tímto termínem vyskytovaly výrazy kongresový turismus a konferenční turismus. Např.: „CzCB bude partnerem též pro podnikatele, kteří působí v oblasti kongresové a incentivní turistiky.“46 „outbound“ turizam – outgoing Slovo outbound je antonymem slova inbound. Stejně jako výraz inbound se v chorvatských slovnících tento výraz nevyskytuje. Podle RT je slovní spojení „outbound“ turizam (angl. outbound tourism) alternativní termín pro izlazni turizam nebo 45 46
COT business, listopad 2010, s. 84. COT business, únor 2010, s. 9.
21
emitivni turizam (výjezdový cestovní ruch). Stejně jako slovo inbound ani toto slovo nebylo adaptováno do chorvatštiny. V sebraném materiálu se internacionalismus „outbound“ turizam vyskytoval pouze jako klíĉové slovo k jednotlivým ĉlánkům. V textu byl více použit domácí termín izlazni turizam nebo také termín emitivni turizam. V ĉeštině byl místo slova outbound používán ekvivalentní termín outgoing. Ve NSĈ1 nebyl tento výraz zachycen, ve NSĈ2 je definován jako sklonné maskulinum s významem: cest. ruch, pořádání, organizování zájezdů pro domácí turisty. Dále je zde uvedeno adjektivum outgoingový: vztahující se k outgoingu, jím se zabývající. V NASCS nebyl tento termín zaznamenán. Ve VSCR byl tento termín nalezen pod pojmem výjezdový cestovní ruch (též. slang. outgoing, angl. outbound travel/tourism) = cestovní ruch obyvatel dané země realizovaný cestou do jiných zemí. Zejména v odborném styku se používá alternativní slangový termín outgoing. Termín outgoing byl méně frekventovaný, ĉastěji se vyskytoval termín výjezdový cestovní ruch. Např.: „Jan Papež se zamyslel i nad některými obecnými problémy outgoingového trhu.“47 ruralni turizam – rurální cestovní ruch Zatímco v ĉeštině jsme se s tímto pojmem nesetkali, v chorvatštině se vyskytoval velmi hojně. V RT je tento termín uveden jako synonymum pro domácí termín seoski turizam a je definován jako druh CR, kdy turisté tráví svůj pobyt na venkově, který svým návštěvníkům kromě čistého vzduchu nabízí i zapojení do života a práce na venkovském hospodářství. V RSR nalezneme heslo ruralan. Toto adjektivum je latinského původu a vztahuje se k venkovu, synonymem je adjektivum seoski. V chorvatských textech jsme se také ĉasto setkávali s termínem ruralno područje. Např.: „Pritom je vrijedan i shematski prikaz sastavnih elemenata ruralnog turizma“48 Ve VSCR je stejně jako v RT termín rurální cestovní ruch uveden jako synonymum pro venkovský cestovní ruch. Definice tohoto pojmu se od té v RT neliší. V NASCS je adjektivum rurální uvedeno jako zastaralé a řidĉeji používané. Původem je z latiny a jako synonymní pojmy se zde uvádějí adjektiva venkovský, selský. NSĈ1 a NSĈ2 tento výraz nereflektují. V sebraném materiálu se však vyskytnul pouze domácí termín venkovský cestovní ruch nebo venkovská turistika. Např.: „Svaz venkovské turistiky uspořádal v rámci doprovodného programu brněnského veletrhu seminář.“49
47 48 49
COT business, prosinec 2010, s. 71 Turizam, ĉ. 2/2009, s. 237 COT Business, únor 2010, s. 55.
22
3.1.3 Frekventována slova používaná v oblasti organizátorů CR a jejich služeb paket-aranžman – package Slovní spojení paket-aranžman se vyskytlo pouze v chorvatských textech. V RT je toto heslo velmi rozsáhle popsáno. Ve shrnutí se však shoduje s definicí uvedenou v RSR: cestování, které organizuje cestovní kancelář, zahrnující převoz, ubytování atd. Podle RSR a VRHJ je slovo paket francouzského původu a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím němĉiny. Slovo aranžman je také francouzského původu. Např.: „Uz zadržavanje lojalnosti milijuna posjetitela koje svake godine posjete Kanarske otoke, lokalni bi se turistički poduzetnici, da bi se dalje razvijali, trebali manje oslanjati na jeftine paket-aranžmane.“50 V ĉeštině je tomuto termínu ekvivalentní termín balík služeb nebo také původní, ĉeštině zcela nepřizpůsobený anglicismus package. V NASCS tento anglicismus není uveden. Podle NSĈ1 je maskulinum package přejato z angliĉtiny a vyskytuje se v profesním vyjadřování v oblasti cestovního ruchu. V sebraném materiálu se ale výraz package nevyskytoval. turistička (putnička) agencija – cestovní kancelář (agentura) Zatímco ĉeština pro pojmenování organizátorů cestovního ruchu používá domácí termíny cestovní kancelář nebo cestovní agentura (podle NASCS je slovo agentura původem z latiny). Chorvatština synonymně používá termíny putnička agencija nebo turistička agencija (angl. tourist agency). Podle VRHJ i RSR je slovo agencija původem ze starověké latiny. Ve slovnících není uvedeno slovní spojení turistička agencija, nemůžeme tedy urĉit, jestli bylo toto slovní spojení přejato z jiného jazyka, nebo jestli vzniklo v chorvatštině. Např.: „Udruga hrvatskih putničkih agencija iskoristila je prigodu za prezentacije knjige Propisi o poslovanju putničkih agencija nakon koje je slijedila panel-rasprava o aktualnosti u poslovanju turističkih agencija“51 turoperator – touroperátor V chorvatštině se ve VRHJ termín touroperator/turoperator nenachází, v RSR jsou uvedeny obě dvě varianty, které se vyskytovaly v sebraném materiálu: touroperator a turoperator, což může poukazovat na to, že slovo ještě není zcela adaptováno do chorvatského jazykového systému. Jedná se o sklonné maskulinum, které bylo přejato 50 51
Turizam, ĉ. 1/2009, s. 19. Turizam, ĉ. 3/2009, s. 386.
23
z angliĉtiny (angl. touroperator). V RT je tento termín velmi podrobně popsán, ale ve shrnutí se shoduje s RSR: cestovní kancelář, která sjednává a organizuje zájezdy. V sebraném materiálu se více vyskytovala varianta turoperator, tedy varianta, která je více přizpůsobena chorvatskému jazykovému systému dle původní výslovnosti. Např.: „Obnova s kraja 1990-ih stvorila je novu situaciju i dovela velikog skijaškog turoperatora koji je bio izlistan na burzi.“52 Ve VSCR je uvedeno, že touroperátor je velkoobchodník v cestovním ruchu, který vyhledává pro CR atraktivní místa, organizuje služby CR a nabízí a prodává je přímo nebo prostřednictvím prodejců, (v ČR podle zákona č.159/1999 Sb. je termínu touroperátor ekvivalentní termín cestovní kancelář). Podle NASCS je pojem touroperátor sklonné maskulinum francouzského (tour) a latinského původu (operator). Podle NSĈ1 byl tento výraz přejat z angliĉtiny. Jako o anglicismu se o něm zmiňuje i Jindra Světlá ve svém ĉlánku Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu.53 NSĈ2 tento pojem neuvádí. Např.: „Pro touroperátory bude Sdovolená.cz představovat napřímení vztahů s klienty.“54 touristboard Ve zkoumaných chorvatských slovnících ani v sebraném materiálu se dané slovo nenacházelo. Chorvatština používá pro oznaĉení turistické centrály termín turistička zajednica. Ani v ĉeských slovnících tento anglicismus nebyl nalezen. V sebraném materiálu se však vyskytoval v původní pravopisné podobě. Termín touristboard je synonymní termínu turistická centrála. Např.: „Účastníky například coby nový člen asociace pozdravil Zoran Strezovski, generální ředitel turistiké centrály Republiky Makedonie. Informoval je mj. o tom, že pro příští rok připravuje tento touristboard aktivity na podporu příjezdů z České republiky.“55
52 Turizam, ĉ. 3/2009, s. 311. 53 SVĚTLÁ, J.: Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu. In: Rangelova, A. – Tichá, Z. (eds.), Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference (Praha 16. – 18. ĉervna 2003), ÚJĈ AV ĈR, Praha 2003, s. 178. 54 COT business, listopad 2010, s. 88. 55 COT business, leden 2010, s 17.
24
3.1.4 Frekventovaná přejatá slova používaná v oblasti marketingu a managementu CR Slova uvedená v této kategorii se obvykle objevují i v jiných hospodářských odvětvích, ale v odborné literatuře cestovního ruchu byl jejich výskyt velmi výrazný, proto jsme i tato slova podrobili analýze. menadžment a marketing – management a marketing Podle VRHJ i RSR jsou termíny menedžment a marketing anglicismy. Zatímco maskulinum menadžment je do chorvatštiny adaptováno dle původní výslovnosti, substantivum marketing si zachovalo svoji původní grafickou podobu. V sebraném materiálu se ĉasto vyskytovalo slovní spojení destinacijski menadžment nebo destinacijski marketing. Adjektivum destinacijski je odvozeno od slova destinacija domácím sufixem -ski (viz výše). Vzhledem k tomu, že tato slovní spojení nebyla nalezena ani v RT, můžeme pouze předpokládat, že byla pravděpodobně přejata z angliĉtiny (angl. destination management, destination marketing). Např.: „Destinacijski menadžment postaje veoma važan kad poslovni ciklusi zajedno sa životnim ciklusom turističke destinacije utječu na dinamiku tržišta.“56 Také podle ĉeských slovníků (NASCS, NSĈ1) jsou internacionalismy management a marketing anglicismy. Na rozdíl od chorvatských slovníků zde byly uvedeny dvě možné varianty těchto slov. A to původní, ĉeštině neadoptované podoby – management, marketing a ĉeštině ĉásteĉně přizpůsobené podoby – manažerství a marketink. V ĉasopisech COT business se stejně jako v ĉasopisech Turizam vyskytovalo internacionální slovní spojení destinační management a destinační marketing. Ve VSCR je popsán pouze význam slovního spojení destinační management: soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci CR v dané destinaci. Např.: „Mnoho destinací nemá organizaci destinačního managementu a rozvoj cestovního ruchu není koncepčně řízen.“57 benchmarking Ve VRHJ, RSR ani v RT se termín benchmarking nenachází. Pravděpodobně se jedná o anglicismus. Slovo si zanechalo svoji původní podobu. V sebraném materiálu se vyskytlo v původní podobě anebo jako adjektivum ve slovním spojení benchmark analiza. Např.: „Koristili smo se metodom Gerza i Browna koja se zasnivala na istraživanju 56 57
Turizam, ĉ. 3/2009, s. 366. COT business, listopad 2010, s. 28.
25
vinskog turizma u dolini Oknagan tako da se rezultati mogu usporediti, a moguća je i benchmark analiza.“58 V NASCS a NSĈ1 se tento výraz také nevyskytuje. NSĈ2 uvádí, že maskulinum
benchmarking
je
anglicismus.
Podle
VSCR
je
benchmarking
jeden
z marketingových nástrojů, spočívající v porovnávání produktů nebo činností vlastní organizace s konkurenčními produkty a konkurenčními organizacemi. Slovo si zachovalo svůj původní pravopis a výslovnost. Koncovka -ing poukazuje na cizost slova. Ĉeština toto substantivum deklinuje. Např.: „Díky porovnání úrovně těchto indikátorů lze v procesu benchmarkingu srovnat způsob dosažení dílčích podobných cílů v různých destinacích.“59 brand Podle RSR je brand sklonné maskulinum původem z angliĉtiny a uvádí, že se používá v marketingu s významem: 1a) společná značka pro všechny informace o nějakém produktu nebo službě; 1b) určitá očekávání spotřebitelů od produktu nebo služby; 2) ochranná známka. Ve VRHJ a v RT se tento termín nevyskytuje. Zatímco ve zkoumaných chorvatských slovnících se toto substantivum vyskytuje v původní grafické podobě (tj. brand), v sebraném materiálu se vyskytovala i přizpůsobená varianta brend, která odpovídá výslovnosti slova. Chorvatštině byla nepřizpůsobená varianta brand psána kurzívou. Např.: „Većina destinacijskih prednosti je neopipljiva (jaki brendovi, rukovodstvo, znanje i vještine, timski rad)“60 V NASCS, NSĈ1 ani ve VSCR není tento termín uveden. NSĈ2 výraz brend považuje za anglicismus s významem: obchodní značka, nositel této značky. V sebraném materiálu se vyskytoval v původní, nepřizpůsobené podobě. Např.: „Není pro regiony přínosnější zaměřit se na podrobnou analýzu stávajícího brand managementu a snažit se rozvíjet již zavedené značky?“61 brendiranje – branding Ve zkoumaných chorvatských slovnících se slovesné substantivum brendiranje nebo brandiranje nevyskytlo. Slovo je přizpůsobeno chorvatskému jazykovému systému. Domácí sufix -nje je používán při tvoření slovesných podstatných jmen. V sebraném materiálu se také ĉasto vyskytovala pouze ĉásteĉně přizpůsobená varianta 58 59 60 61
Turizam, ĉ. 4/2009, s. 492. COT business, leden 2010, s. 40. Turizam, ĉ. 1/2010, s. 20. COT business, listopad 2010, s. 77.
26
brending. Pravděpodobně se jedná o anglicismus (angl. branding). Např.: „Brediranje je proces kreiranja snažnih brendova kojima se privlače posjetiteli.“62 Z ĉeských zkoumaných slovníků popisuje tento anglicismus pouze NSĈ2, který uvádí dva významy slova branding: 1. budování, posilování, propagace obchodní značky 2. opatřování předmětů znakem, logem obchodní značky. Na rozdíl od chorvatštiny jsme se v ĉeských textech setkali s variantou zachovávající si svůj původní pravopis – branding. Např.: „Systém jako takový bude plnit svoji úlohu tehdy, když jej návštěvníci budou znát a využívat – což se bez marketingu a brandingu neobejde.“63 franchising – franšiza – franšíza VRHJ a RSR uvádí pouze přizpůsobenou variantu franšiza, původem s francouzštiny s významy: 1a) právo užívání, které vlastník franšízy přenáší nebo prodává právnické nebo fyzické osobě a kterým mu umožňuje prodej výrobku nebo služby; 1b) dohoda o takovém procesu. V sebraném materiálu se vyskytovala původní varianta, tj. franchising, ale pouze jako klíĉové slovo k ĉlánku. NASCS popisuje neadaptovanou variantu franchising, která je původem z angliĉtiny s významem: způsob financování průmyslového a obchodního podnikání úplatným přenesením práva na používání ochranné známky a jména zavedeného podniku na jiný podnik. NSĈ1 a NSĈ2 tento výraz nereflektují. Ve VSCR je uvedena ĉeštině přizpůsobena varianta franšíža. Ve zkoumaných textech se vyskytovaly obě varianty uvedené ve slovnících. Např.: „Dozvěděli jsme se také, že INVIA.CZ nabízí dalším partnerům franšízovou spolupráci.“64 imidž – image V RSR a VRHJ je uvedena podoba přizpůsobena dle výslovnosti v původním jazyce, tj. imidž. Jedná se o maskulinum, které je původem z latiny a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím angliĉtiny s významem: vzhled a chování k publiku, veřejnosti nebo společnosti, dojem o někom. V RT je uveden termín imidž destinacije (angl. destination image) s významem: souhrn představ, vědomostí, zkušeností, očekávání, který lidé (jednotlivci nebo skupiny) spojují s určitou turistickou destinací. Integrací
62 63 64
Turizam, ĉ. 4/2010, s. 376. COT business, květen 2010, s. 58. COT business, říjen 2010, s. 71.
27
všech těchto očekávaní a nároků se získá ideální profil destinace. Např.: „Imidž koji hrana ima mogao bi se iskoristiti da se istakne specifičnost pojedinih destinacija.“65 Podle NASCS je substantivum image anglicismus a na rozdíl od chorvatštiny může být mužského i ženského rodu. S významem: obraz osoby, věci nebo jevu často záměrně pěstovaný s cílem získat úspěch, ekon. (dobré) jméno určitého výrobku, skupiny výrobků, podniku, obchodní značky, reputace. NSĈ1 uvádí kromě rodu mužského a ženského i rod střední. NSĈ2 tento výraz považuje za nesklonné adjektivum. V ĉeštině byl zachován původní pravopis a výslovnost. Ve VSCR byl také termín image zaznamenán s významem: cíleně vytvářený obraz o firmě, obchodní značce, destinaci CR. Např.: „Jejich společným jmenovatelem je snaha o posílení image České republiky jako atraktivní turistické destinace.“66 resurs Podle VRHJ a RSR je substantivum resurs původem z latiny a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím francouzštiny. Obvykle se vyskytuje v plurálu, tj. resursi. S významem: přírodní zdroje, přirodní bohatství jedné země, kraje, regionu nebo koninentu. V RT je uvedeno slovní spojení turistički resursi s významem: přírodní nebo antropogenní bohatství, která se mohou hospodářsky využít a musí mít vysoký stupeň přitažlivosti, aby svými vlastnostmi a charakteristikami přitáhla určitý segment turistické poptávky. V sebraném materiálu se nejĉastěji vyskytovala slovní spojení turistički resursi, prirodni resursi a kulturni resursi. Např.: „Prostor, kao i zemljište, nije samo osnovni turistički resurs već i veliki nacionalni i zajednički resurs.“67 Ve zkoumaných ĉeských slovnících ani v sebraném materiálu se toto slovo nevyskytlo. Ekvivalentním termínem je domácí substantivum zdroj. trend VHRJ a RSR uvádějí, že maskulinum trend je anglicismus s významy: 1. tendence k nečemu; 2. směr vývoje. RT se o něm zmiňuje pouze jako o komponentě, která oznaĉuje linii rozvoje ve statistické analýze. V sebraném materiálu se ĉasto vyskytovalo také slovní spojení turistički trend. Např.: „Ovaj se trend preokrenuo ranih 1990-ih kada je došlo do zastoja u razvoju turizma zbog oružanih sukoba.“68
65 66 67 68
Turizam, ĉ. 4/2009, s. 212. COT business, únor 2010, s. 20. Turizam, ĉ. 4/2009, s. 529 Turizam, ĉ. 4/2009, s. 212
28
NASCS se shoduje na původu slova se zkoumanými chorvatskými slovníky. Uvádí, že se jedná o publicistický (směr vývoje sledovaného jevu) a statistický výraz (křivka nebo rovnice tento směr zachycující). NSĈ1, NSĈ2 a VSCR tento výraz nepopisují. Ve zkoumaných textech se vyskytoval především v souvislosti vývoje cestovního ruchu. Např.: „Letos již pojedenácté si dali v pražském hotelu Olšanka dostaveníčko ti, kteří chtěli diskutovat o stavu a trendech cestovního ruchu.“69 Z analyzovaných slov v tomto celku bylo do chorvatštiny přejato 58,8 % anglicismů, 23,5 % galicismů a 17,6 % latinismů. Do ĉeštiny pak bylo přejato 77,8 % slov z angliĉtiny, 11,1 % z francouzštiny a z latiny také 11,1 %. Pro lepší představu přikládám přehledné grafy. Graf 1: Původ analyzovaných slov cizího původu v chorvatštině
Graf 2: Původ analyzovaných slov cizího původu v ĉeštině
69
COT business, ĉerven 2010, s. 10.
29
3.2
Katalogy CK V této ĉásti jsme se zaměřili na katalogy cestovních kanceláří, výskyt přejatých
slov je odlišný od odborných textů. Cestovní kanceláře se snaží klienta zaujmout zajímavou nabídkou, lákavými fotografiemi, vizualitou stránek. K tomu jim pomáhají také slova cizího původu, která zní atraktivně, i když mnoho klientů někdy ani neví jeho přesný význam. Dalším důvodem pro ĉastý výskyt slov cizího původu je absence domácího ekvivalentu, zejména u nových pojmů a tendencí v CR. Tato ĉást je rozdělena do tří kategorií (ubytování, gastronomie, volnoĉasové aktivity). Analýze jsou podrobená slova s největší frekvencí, která se vyskytovala v obou zkoumaných jazycích. 3.2.1 Frekventovaná slova v oblasti ubytování apartman – apartmán Ve VRHJ a RSR nalezneme pro heslo apartman identický popis. Jedná se o adaptované sklonné maskulinum původem z francouzštiny, s významem: 1. hotelový pokoj s koupelnou, záchodem a bytovým příslušenstvím; 2. jedna nebo více místností s kuchyní, koupelnou a záchodem ve větším domě určená pro ubytování turistů. Např.: „Ukoliko imate dvoje ili više djece, potražite objekte koji imaju obiteljske sobe ili apartmane za smještaj obitelji.“70 Ĉeské slovníky NASCS, NSĈ1 se ve výkladu slova apartmán prakticky shodují s chorvatskými (sklonné maskulinum, galicismus). NSĈ2 tento výraz neuvádí. Ĉeština ale na rozdíl od chorvatštiny používá i nesklonné substantivum apartmá. Např.: „Komplex jednopatrových apartmánů ve svahu, obklopených zelení, v blízkosti NP Kornati.“71 aparthotel – apart-hotel Ve zkoumaných chorvatských slovnících je tento termín uveden pouze v RT s významem: objekt, sloužící pro ubytování osob, ve kterém jsou všechny ubytovací jednotky apartmány. V chorvatských katalozích byl psán bez pomlĉky, tj. aparthotel. Např.: „Plaža: pješčana, udaljena 10 m od aparthotela.“72 V NASCS se tento termín také nevyskytuje. Podle NSĈ1 je toto substantivum sklonné maskulinum s významem: hotel s apartmá, apartmánový hotel. Ve VSCR nalezneme identický výklad. NSĈ2 se o tomto pojmu nezmiňuje. V ĉeských katalozích
70 71 72
Generalturist, Jadran, s. 9. CK Vítkovice Tours, Jadran 2011, s. 86. Kompas, Odmor 2011, s. 95.
30
bylo toto kompozitum psáno i s pomlĉkou, tj. apart-hotel. Např.: „Aparthotel leží na břehu moře, ve staré části Brely – Podravě.“73 bungalov V RSR se vyskytují dvě varianty, tj. bungalov a bangalo původem z hindského jazyka do chorvatštiny přejaty prostřednictvím angliĉtiny s významem: přízemní domek určený k rekreaci. Varianta bangalo se v sebraném materiálu nevyskytla. Např.: „Sadržaji: naselje apartmana i bungalova te hotel Moj Mir (67soba).“74 Podle NASCS je bungalov sklonné maskulinum původem z hindského jazyka, které bylo do ĉeštiny přejato prostřednictvím angliĉtiny s významem: 1. (v tropech) lehký jednoposchoďový dům; 2. domek určený k letní rekreaci. VSCR uvádí identický význam. Např.: „Dvoulůžkové bungalovy, jednoduše zařízené starším nábytkem, mají vlastní příslušenství.“75 depandansa – depandance Podle RSR je depandansa femininum původem z francouzštiny s významem: vedlejší budova, která po funkci připadá hlavní. V RT tento termín není uveden. Např.: „Hotel i 4 depandanse smješteni su u gustoj borovoj šumi uz more, oko 500 m od Orebića“76 NASCS se výkladu slova depandance shoduje s RSR. Ve VSCR je uvedeno slovní spojení hotelová depandance s významem: vedlejší, stavebně oddělená součást hotelového ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně napojená na hlavní ubytovací zařízení a umístěna v jeho blízkosti a sloužící pouze k ubytování. Např.: „Depandance hotelu Marina leží na okraji lesoparku, asi 15 minut pěší chůze od centra Rabacu.“77 hotel Ve VRHJ a v RSR se uvádí, že sklonné maskulinum hotel je původem z francouzštiny. Podle RT je hotel ubytovací zařízení, které nabízí kromě ubytování i stravování a další služby, podle jeho kapacity a kategorie. V chorvatském materiálu se v sebraném materiálu vyskytovala různá slovní spojení, např. design hotel, obiteljski
73 74 75 76 77
CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 231. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 16. CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 165. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 119. CK Ĉedok, Autem a autokarem k moři léto 2011 s. 171.
31
hotel, grand hotel, de luxe hotel apod. Např.: „Hotel kategoriziran s 5*, najviša razina ponude i usluga.“78 NASCS se výkladu slova hotel neliší od chorvatských slovníků. V ĉeských katalozích se také vyskytovala slovní spojení, např. boutique hotel, konference hotel, rodinný hotel. Podle VSCR je hotel ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty a recepcí. Např.: „Hotel pavilonového typu, leží cca 4 km od města Orebić“79 karavan Podle VRHJ a RSR je slovo karavan perského původu a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím němĉiny nebo italštiny s významy: za 1. osobní automobil s větším prostorem pro zavazadla; za 2. obytný přívěs, který táhne automobil. Podle RT se
pro
karavan
používá
synonymní
termín
kamp-prikolica
nebo
kamper.
V chorvatských katalozích se tento termín nevyskytoval. Také NASCS uvádí, že slovo karavan bylo přejato z perštiny. S významem: jednopárový přívěs určený k ubytování osob, obytný přívěs, obytný automobil. Podle VSCR je toto motorové vozidlo používáno zpravidla v rámci individuálního cestovního ruchu. NSĈ1 a NSĈ2 tento výraz nepopisují. Slovo bylo zcela adaptováno do ĉeštiny. Např.: „Vzdálenost karavanů od hlavní pláže je 50 – 100 m.“80 kamp – kemp Dle VRHJ a RSR je slovo kamp latinského původu, které bylo do chorvatštiny přejato prostřednictvím angliĉtiny. Slovo je adaptováno do chorvatského jazykového systému po stránce ortografické. Ve slovnících jsou uvedeny dva významy: 1. tábor; 2. upravené místo s instalacemi a hygienickými podmínkami pro pobyt většího počtu lidí ve stanech, karavanech atd. Např.: „Dio kampa najmjenjen je nudistima.“81 Podle NASCS je slovo kemp anglicismus. S významy: 1. kempink, autokempink; 2. sportovní tréninkové středisko. Podle VSCR je kemp vymezená plocha s hygienickým zařízením pro přechodné ubytování. Slovo je přizpůsobeno dle výslovnosti v původním jazyce. Např.: „Kemp je spojen s Baškou Vodou chodníkem vedoucím podél romantických oblázkových pláží.“82
78 79 80 81 82
Generalturist, Jadran, s. 4. CK Victoria, Léto 2011, s. 61. CK Victoria, Léto 2011, s. 29. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 70. CK Vítkovice tours, Jadran 2011, s. 105.
32
mobilne kućice – mobilhome V chorvatských slovnících se termín mobilhome nenachází. V sebraném materiálu se vyskytoval pouze kalk mobilne kućice. Např.: „Za Vas smo i ove godine pripremili mobilne kućice na Jadranu.“83 V NASCS, NSĈ1, NSĈ2 ani ve VSCR se termín mobilhome nenachází. Pravděpodobně se jedná o nově přejatý anglicismus, který si zachoval svůj původní pravopis a výslovnost. Ĉeština tento výraz zaĉala deklinovat. V katalozích ĉeských CK jsme se také setkali s kalkem mobilní domek. Např.: „Ve výbavě mobilhomů, chatek, karavanů a stanů není z hygienických důvodů povlečení.“84 recepcija – recepce Podle RSR je substantivum recepcija latinského původu. S významy: 1. přijímání, přijetí, přebírání; 2. prostor pro přijímání, přihlašování a odhlašování hostů (v hotelu, v nemocnici). Slovo bylo zcela adaptováno do chorvatského jazykového systému, o ĉemž svědĉí i domácí sufix -ija. Např.: „U naselju se nalazi recepcija, oko 200 m udaljena od apartmana, gdje se preuzimaju ključevi i upute kako doći do apartmana.“85 Podle NASCS je femininum recepce latinismus a kromě uvedených významů v RSR uvádí další význam: knižní a odborný výraz, vnímání, pociťování, chápaní. Slovo stejně jako v chorvatštině adaptováno do ĉeského jazykového systému. Např.: „Na recepci je jedno PC s připojením na internet zdarma.“86 resort Ve VRHJ a RSR se nachází maskulinum resor, které bylo přejato z francouzštiny. S významem: 1. doména, oblast (zájmu, moci, vlády); 2. odvětví vládního aparátu (státní správa, ministerstvo apod.) V RT není tento termín uveden. V sebraném materiálu se ale vyskytovala varianta resort, která nebyla nalezena ve zkoumaných chorvatských slovnících. Např.: „Ukoliko tražite idealno mjesto za obiteljski odmor, ovaj je resort savršen odmor.“87 NASCS se shoduje na původu slova, ale na rozdíl od chorvatštiny jsou zde uvedeny dvě dubletní varianty tohoto maskulina: resort, rezort. S významem: obor úřední 83 84 85 86 87
Generalturist , Jadran, s. 9. CK Victoria, Léto 2011, s. 6. Generalturist, Jadran, s. 43. CK Victoria, Léto 2011, s. 36. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 5.
33
činnosti, úřad, ministerstvo apod. s určitou působností. V NSĈ1 a NSĈ2 nebyl tento termín uveden. Pouze ve VSCR byl termín resort uveden jako ekvivalentní termínu středisko CR. Stejně jako v chorvatských katalozích se nejĉastěji vyskytovala varianta resort. Je zajímavé, že všechny zkoumané slovníky (kromě VSCR) neuvádějí význam slova resort v oblasti cestovního ruchu. Např.: „Termální lázně a golfový resort 64 km severně od Zagrebu směr Varaždin, vhodné pro tranzitní ubytování při cestě na Jadran.“88 studio Podle RSR je maskulinum studio latinského původu a do chorvatštiny bylo přejato prostřednictvím italštiny, s dvěma významy: 1a) umělecká dílna, ateliér; 1b) malý byt podobný ateliéru; 2). speciálně vybavená místnost, ve které se natáčejí filmy, hudební pořady apod. V RT se uvedený pojem nenachází. Např.: „Mogućnost rezervacije obiteljskih soba (studio ili dvije sobe spojene vratima).“89 Podle NASCS je termín studio na rozdíl od chorvatštiny neutrum původem z italštiny a jsou zde uvedeny všechny významy jako v RSR, ale navíc je zde uveden i význam: hotelová ubytovací jednotka s příslušenstvím. Podle NSĈ1 je výraz studio s významem hotelové jednotky s příslušenstvím uplatňován zejména v reklamních textech cestovních agentur. V NSĈ2 se uvedený výraz nevyskytuje. Ve VSCR je uveden význam: pokoj v hotelu, motelu aj., vybavený hygienickým zařízením a kuchyňkou pro samostatné stravování hostů. Vidíme tedy, že zatímco ĉeské slovníky zaznamenaly význam slova studio i pro oblast cestovního ruchu, chorvatské slovníky tento význam neuvádějí. Např.: „Všechny apartmány a studia jsou vybaveny nádobím pro příslušný počet osob, vařičem a lednicí.“90 3.2.2 Frekventovaná slova v oblasti gastronomie à la carte Ve VRHJ tento termín není uveden. Podle RSR byl tento termín přejat z francouzštiny s významem: v restauraci volný výběr jídla z jídelního lístku, podle menu. V RT jsou uvedeny termíny a la carte poslovanje (systém restauračního provozu, který je založen na objednávce jídel z jídelního lístku) i a la carte usluga (hotelová služba). Zatímco v RT je po stránce ortografické uvedena chorvatštině bližší varianta, tj. a
88 89 90
CK Vítkovice tours, Jadran 2011, s. 21. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 56. CK Victoria: Léto 2011, s. 20.
34
la carte, v katalozích se vyskytoval jak původní termín à la carte, tak ĉásteĉně přizpůsobený a la carte ĉasto ve spojení à la carte restoran. Např.: „Dodatni sadržaji: restoran Argonaut, à la carte restoran Sv. Jakov.“91 Podle NASCS bylo citátové slovní spojení à la carte přejato z francouzštiny s významem: podle jídelního lístku (nikoli menu), zatímco v RSR byl uveden i význam podle menu. V NSĈ1 se tento výraz nevyskytuje. Ve VSCR je popsán termín à la carte menu: menu, vytvářené zejména v restauracích výběrem položek, z nichž každá je účtována zvlášť. Ve zkoumaných textech se stejně jako v chorvatštině tento termín vyskytoval v ĉásteĉně přizpůsobené podobě, tj. a la carte. Např.: „U moře je restaurace a la carte s istrijskými a rybími specialitami.“92 all inclusive Ve zkoumaných chorvatských slovnících se slovní spojení all inclusive nevyskytuje. V RSR je uvedeno pouze příslovce inclusive latinského původu, které není přizpůsobeno chorvatskému jazykovému systému, s významem: zahrnující něco nebo určitou část něčeho, včetně. V sebraném materiálu se slovní spojení vyskytovalo v původní nepřizpůsobené podobě a nebylo skloňováno, pravděpodobně bylo přejato z angliĉtiny. Ĉasto se také vyskytovalo slovní spojení all inclusive light (do ceny nejsou zahrnuty alkoholické nápoje). Např.: „Shodno kategoriji hotela, prilagoĎena je i ALL INCLUSIVE usluga.“93 V NASCS je uvedena zkratka incl. pro příslovce inkluzive (inclusive), jedná se o knižní výraz latinského původu s významem: počítaje v to, včetně. V NSĈ1 tento termín také nebyl uveden. NSĈ2 uvádí, že se anglicismus all inclusive v platnosti přívlastku používá zejména v cestovním ruchu s významem: mající vše v ceně. Ve VSCR je termín all inclusive uveden jako synonymní termínu vše v ceně s významem: tarif, u něhož cena zahrnuje ubytování, plnou penzi, vybrané nápoje (zejména nealkoholické) a další služby. V sebraném materiálu se stejně jako v chorvatštině tento termín vyskytoval v původní podobě a také byl používán termín all inclusive light. Např.: „Stravování a program all inclusive umožňují bezstarostnou dovolenou s kompletním servisem.“94
91 92 93 94
Generalturist, Jadran, s. 57. CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 164. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 3. CK Victoria, Léto 2011, s. 51.
35
bar Podle VRHJ a RSR je sklonné maskulinum bar anglicismus, s významy: 1a) podnik, ve kterém se hostům nabízejí nápoje a studená jídla, která se obvykle konzumují ve stoje; 1b) noční zábavní podnik s hudbou a uměleckým programem; 2) skříň v bytě nebo v hotelovém pokoji, ve které se jsou nápoje, ovoce, moučníky; bufet. RT uvádí, že výraz bar byl odvozen od francouzského slova barrière (přehrada), které symbolizuje základní charakteristiku všech barů – výĉepní pult, který se nachází v místnosti, ve které jsou hosté obsluhováni. Vzhledem k tomu, že výraz neobsahuje jednotky, které nejsou typické pro chorvatský jazykový systém, bylo slovo bar do chorvatštiny zcela adaptováno. V chorvatských katalozích se ĉasto vyskytovala přejatá slovní spojení pool bar, lounge bar, aperitiv bar, lobby bar, snack bar, coctail bar, caffe bar, psána také s pomlĉkou aperitiv-bar, snack-bar apod. První ĉást těchto slovních spojení obvykle blíže charakterizuje druh baru. Např.: „Dodatni sadržaji: dva restorana, aperitiv-bar, beach-bar.“95 Podle NASCS je výraz bar sklonné maskulinum původem z angliĉtiny a jsou zde uvedeny identické významy jako ve VRHJ a RSR. NSĈ1 nabízí pouze popis slovního spojení salátový bar a NSĈ2 tento pojem neuvádí. Ve VSCR je stejně jako v RT popsán původ slova a navíc tvrdí, že tento výraz pochází ze 16. století. Stejně jako v chorvatštině nemělo slovo bar problém s adaptací do ĉeštiny. V ĉeských katalozích se nejĉastěji vyskytovala tato slovní spojení: snack bar, lobby bar, aperitiv bar, grill bar, afro-bar, koktejl bar. Místo anglicismu pool bar byl ĉastěji používán kalk bar v bazénu. Např.: „Hotelovým hostům je k dispozici restaurace, aperitiv-bar, café bar.“96 V obou zkoumaných jazycích se pro oznaĉení malé ledniĉky v hotelovém pokoji používá kompozitum minibar/mini bar. bife – buffet – bufet Zatímco ve VRHJ se nachází pouze varianta bife, v RSR byla uvedena i původní nepřizpůsobená varianta buffet, což svědĉí o neustálenosti tohoto výrazu v chorvatštině. Slovníky se shodují na původu (galicismus), rodu (maskulinum) a významu slova: 1. menší pohostinský podnik, ve kterém se nabízejí alkoholické i nealkoholické nápoje, káva a někdy i studená jídla; 2. stůl se studenými pokrmy, ze kterého se hosté sami obsluhují; 3. pokojový bar (skříňka s nápoji). V RT se také nachází obě varianty slova 95 96
Generalturist, Jadran, s. 41. CK Victoria, Léto 2011, s. 43.
36
s prakticky identickým významem jako ve VRHJ a RSR. V sebraném materiálu se vyskytovala i nepřizpůsobená varianta buffet, ĉasto ve spojení buffet doručak, buffet večera. Např.: „Prehrana: buffet doručak i večera.“97 Také NASCS popisuje dvě varianty tohoto galicismu, na rozdíl od chorvatštiny ale variantu bifé považuje za nesklonné neutrum. U varianty bufet se s chorvatskými slovníky shoduje v rodě, ale ĉeština ho na rozdíl od chorvatštiny adaptovala (pouze jedno f). Tento slovník také uvádí všechny tři významy jako VRHJ a RSR. NSĈ1 a NSĈ2 tento výraz nepopisuji. VSCR reflektuje dva významy: 1. odbytové středisko zabezpečující rychlé občerstvení; 2. forma stravování, kdy si zákazníci vybírají z nabídky studených nebo teplých jídel a nápojů volně přístupných na bufetovém stole. V ĉeských katalozích se vyskytoval pouze tvar bufet a také slovní spojení bufetová polopenze, nebo pojmy snídaně/večeře formou bufetu. Např.: „Stravování: snídaně a večeře formou bufetu, s možností dokoupení obědů (formou bufetu).“98 picerija – pizzeria – pizzerie Zatímco ve VRHJ a RSR byl uveden pouze tvar picerija (femininum, italismus), přizpůsobený dle výslovnosti v původním jazyce, s významem: podnik, ve kterém se připravuje a nabízí pizza. V chorvatských katalozích se vyskytovalo několik variant a to i v rámci jednoho katalogu. Přizpůsobené varianty: picerija, pizzerija (domácí sufix ija) a původní tvar pizzeria. I v RT nalezneme pouze variantu picerija s identickým výkladem jako ve VHRJ a RSR. Např.: „Sadržaji: slastičarna, honolulu bar, pizzerija Judita.“99 NASCS a NSĈ1 reflektují pouze tvar pizzerie, ve výkladu původu, rodu a významu se shodují se zkoumanými chorvatskými slovníky. NSĈ2 popisuje pouze substantivum pizza. Na rozdíl od původního tvaru ĉeština zaměnila koncové -a za -e. Podle VSCR je pizzerie druh denního baru, nabízejícího pouze pizzu, případně vaječné a moučné speciality a nápoje. Např.: „Vybavení: klimatizovaná recepce, součástí areálu – restaurace, aperitiv bar, pizzerie.“100 restoran – restauracija – restaurace Ve VRHJ a RSR jsou uvedeny dvě varianty francouzského původu restauracija (femininum) a restoran (maskulinum), které do chorvatštiny byly přejaty prostřednic97 98 99 100
Kompas, Odmor 2011, s. 230. CK Vítkovice Tours, Jadran 2011, s. 82 Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 41 CK Vítkovice Tours, Jadran 2011, s. 23
37
tvím němĉiny, s významem: větší podnik, který nabízí hlavní jídla, oběd a věčeři. Obě podoby jsou po stránce ortografické, slovotvorné (domácí sufix -ija) adaptované do chorvatského jazykového systému. V RT byla uvedena pouze varianta restoran. V sebraném materiálu se také vyskytovalo pouze maskulinum restoran. Např.: „Hotelska ponuda: hotelski restoran s terasom, MM restoran à la carte.“101 Podle NASCS je femininum restaurace původem z latiny a do ĉeštiny bylo přejato prostřednictvím francouzštiny, s významem: podnik veřejného stravování, hostinec. V NSĈ1 a NSĈ2 se nevyskytuje. VSCR je tento výraz podrobněji popsán, ale v podstatě se popis shoduje s NASCS. V sebraném materiálu se ĉasto vyskytovalo slovní spojení hotelová restaurace. Např.: „V hotelu se nacházejí dvě hotelové klimatizované restaurace, bar, směnárna.“102 3.2.3 Frekventovaná slova v oblasti volnočasových aktivit animacija – animace VRHJ a RSR u feminina animacija, původem z latiny, uvádějí jako jeden z významů organizování zábavních a kulturních představení. Slovo je zcela adaptováno, má domácí koncovku -ija typickou pro ženský rod. RT tento výraz nepopisuje. Od slova animacija bylo odvozeno adjektivum animacijski, které se v sebraném materiálu ĉasto vyskytovalo ve spojení animacijski program. Např.: „Dnevna i večernja animacija za djecu i odrasle.“103 NASCS se shoduje s chorvatskými slovníky v rodu a původu slova animace. Na rozdíl od nich ale neuvádí význam spjatý s cestovním ruchem, popisuje pouze filmový výraz (kreslení nebo nastavování jednotlivých pohybových fází objektů v animovaném filmu). Na cizost slova poukazuje tvrdá výslovnost i. V NSĈ1 a NSĈ2 se tento pojem nevyskytuje. Podle VSCR je animace organizování a stimulace zábavy návštěvníků, klientů hotelu apod. Stejně jako v chorvatštině, tak i v ĉeštině bylo odvozeno adjektivum animační. V ĉeských katalozích se vyskytovalo ve slovním spojení animační program. Např.: „Bohatý animační program Neptun Klubu.“104
101 102 103 104
Kompas, Odmor 2011, s. 214. CK Victoria, Léto 2011, s. 20. Kompas.hr, Odmor 2011, s. 24. CK Vítkovice Tours, Jadran 2011, s. 103.
38
balneoterapija – balneoterapie Kompozitum balneoterapija není reflektováno ve zkoumaných chorvatských slovnících. Ve VRHJ a RSR jsou popsány přizpůsobené pojmy balneologija, (řeckého původu, přejat prostřednictvím latiny) a terapija (latinismus). Na adaptaci těchto pojmů do chorvatského jazykového systému poukazují domácí sufixy -ija. V RT je popsán význam pojmu balneoterapija: ve zdravotním turismu léĉení pomocí léĉebných koupelí. V sebraném materiálu se ovšem uvedený výraz nevyskytnul. V NASCS je uvedeno kompozitum balneoterapie, které je řeckého (balneo) a latinského původu (terapie) s významem: v medicíně, léčení pitím minerálních (léčivých) vod, koupelemi a bahnem, lázeňská léčba. V NSĈ1 a v NSĈ2 tento pojem není. Podle VSCR se jedná o soubor technik a procedur zaměřených na léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Koncovka -ie poukazuje na cizost slova. V sebraném materiálu byl tento pojem psán dvěma variantami: balneoterapie/balneo-terapie. Např.: „Naše tipy pro správnou volbu: balneoterapie, výborný vnitřní bazén.“105 bazen – bazén Podle VRHJ a RSR je maskulinum bazen galicismus. Jako jeden z významů oba slovníky uvádějí: uměle vykopaný nebo vybudovaný prostor naplněný vodou. Tento pojem byl z francouzštiny přejat podle pravidel přejímání galicismů do chorvatštiny (viz teoretická ĉást). Definice tohoto pojmu je v RT rozsáhlejší, ale ve shrnutí se shoduje s RSR a VRHJ. Např.: „U smještajnom objektu postoji unutarnji i/ili vanjski bazen.“106 NASCS se shoduje ve výkladu rodu, původu a významu se zkoumanými chorvatskými slovníky. Slovo bylo zcela adaptováno do ĉeštiny, o ĉemž svědĉí i akcent nad hláskou e. V NSĈ1 se vyskytuje pouze slovní spojení krátký bazén. NSĈ2 tento výraz nereflektuje. VSCR ve výkladu významu uvádí, že bazén je v cestovním ruchu důležitá součást vybavení hotelů, středisek CR. Např.: „Kompletně vybavené středisko s bazénem s mořskou vodou, tobogánem, dětským bazénkem.“107 fitness Zatímco VRHJ uvádí pouze výraz fitnes (maskulinum, anglicismus), který považuje za žargonový, v RSR se nachází i původní, nepřizpůsobená varianta fitness
105 106 107
CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 165. Generalturist, Jadran, s. 4. CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011 s. 165.
39
s významy: 1) tělesná kondice; 2a) cvičení pro zlepšení tělesné kondice a pro tvarování postavy 2b) speciálně vybavená gymnastická hala, ve které se provádí takovéto cvičení. Chorvatština slovo fitness deklinuje. V RT je také uvedena původní podoba fitness a popisuje i slovní spojení fitness centar, které se velmi ĉasto vyskytovalo v sebraném materiálu. Např.: „Pogodnosti: besplatno korištenje fitnessa, ležaljki i suncobrana uz bazen.“108 Zatímco zkoumané chorvatské slovníky považují tento anglicismus za substantivum, podle NASCS se jedná o nesklonné, do ĉeštiny neadaptované adjektivum původem z angliĉtiny s významem: určený pro posilování a udržování tělesné kondice. Tento slovník uvádí také slovní spojení fitness centrum/fitness-centrum s významem: středisko vybavené pomůckami pro posilování a cvičení k udržování tělesné kondice, fitcentrum. NSĈ1 a NSĈ2 uvádějí další výrazy odvozené od slova fitness, většinou se jedná o kompozita (fitnessprogram, fitnesklub apod.). VSCR navíc uvádí, že fitness je životní styl, trend původem z USA. Např.: „Sport: sportovní hala s tenisovým kurtem a fitness centrem.“109 jacuzzi Ze zkoumaných chorvatských slovníků pojem jacuzzi uvádí pouze RSR, kde je uvedeno jako vlastní jméno výrobku, tj. Jacuzzi, s významy: 1. vana, do které pod silným proudem teče bublající voda; 2. koupelnové vybavení se speciální vodní masaží. Např.: „Welness centar: tretmani, sauna, turska kupelj, jacuzzi.“110 NASCS, NSĈ1, NSĈ2 ani VSCR tento výraz nereflektují, což může svědĉit o novosti přejetí tohoto pojmu. V ĉeských katalozích se tento výraz vyskytoval v původní podobě. Např.: „Nové venkovní bazény s mořskou vodou s bazénkem pro děti, vodopády a jacuzzi.“111 minigolf – mini golf – mini-golf Ve VRHJ a RSR se kompozitum mini-golf (maskulinum, anglicismus) uvádí pod výrazem golf, s významem: golf, přizpůsobený hrou a pravidly menšímu terénu. RT rozsáhle popisuje pouze výraz golf, který je jedním z nejpopulárnějších sportů v cestovním ruchu. V sebraném materiálu po stránce pravopisné tento výraz kolísal, byl
108 109 110 111
Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 33. CK Vítkovice Tours, Jadran 2011, s. 21. Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 125. CK Ĉedok, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 198
40
psán třemi způsoby: mini golf/ mini-golf/minigolf. Např.: „Sport: tenisko igralište, dječje igralište, minigolf.“112 V NASCS je pojem minigolf uveden samostatně. Shoduje se s chorvatskými slovníky na rodu, původu a významu tohoto slova. NSĈ1 ani NSĈ2 toto kompozitum nepopisují. Stejně jako RT, VSCR popisuje pouze termín golf. V ĉeských katalozích se také vyskytovala varianta tohoto výrazu s pomlĉkou, tj. mini-golf. Např. „Sport a zábava: minigolf, horská kola, šlapadla.“113 sauna Podle VRHJ a RSR je femininum sauna původem z finštiny, s významy: 1. místnost obložená dřevem, ve které se vodní pára zahřívá do vysokých teplot, aby se vyvolalo pocení těla za účelem relaxace, prevence, rehabilitace; 2. v přeneseném významu velmi teplé a dusné počasí nebo teplo a dusno v místnosti. RT tento výraz nereflektuje. Toto substantivum neobsahuje jednotky, které by byly pro chorvatštinu neobvyklé, proto bylo do chorvatštiny zcela adaptováno. V sebraném materiálu se ĉasto vyskytovala slovní spojení: biosauna, finska sauna. Např. „Najveći izbor sauna u Sloveniji, 9 različitih sauna – crvena, ljubičasta, plava, zelena, narančasta, te sauna sa solju, japanska sauna.“114 NASCS se shoduje na rodu, původu a významu s VRHJ a RSR. NSĈ1 a NSĈ2 tento výraz neuvádí. Také do ĉeštiny bylo toto femininum zcela adaptováno. V ĉeských katalozích se nejĉastěji vyskytovala tato slovní spojení: finská sauna, turecká sauna, bio sauna, parní sauna. Např.: „Možnost využití wellness služeb – sauna (finská, parní), whirlpool, solárium, masáže, fitness.“115 solarij – solárium Podle VRHJ a RSR je maskulinum solarij latinského původu, s významy: 1. zařízení pro umělé vyvolávání pigmentace kůže; 2. místo k opalování na slunci upravené pro léčebné účely; sluniště. Domácí sufix -arij je typický pro substantiva, která oznaĉují místo. V RT se tento latinismus nenachází. Např.: „Ponuda: wellness centar sa saunama, solarijem, masažama.“116
112 113 114 115 116
Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 121. CK Ĉedok, Autem a autokarem k moři léto 2011, s. 259. Kompas, Odmor 2011, s. 216. CK Vítkovice Tours, Jadran Exclusive 2011, s. 22. Kompas, Odmor 2011, s. 212
41
Na rozdíl od chorvatských slovníků NASCS považuje výraz solárium za neutrum původem z latiny s významy: 1. místnost sloužící k celkovému ozařování ultrafialovým zářením, přístroj k tomu určený; 2. výběh pro slepice chované v uzavřených prostorách. NSĈ1 a VSCR identicky popisují pouze první význam slova uvedený v NASCS. NSĈ2 tento výraz neuvádí. Slovo bylo zcela adaptováno do ĉeského jazykového systému, sufix -ium je charakteristický pro přejatá mezinárodní jména míst.117 Např.: „K aktivnímu odpočinku slouží fitness, solárium, whirpool.“118 wellness Ve VRHJ a RT se tento pojem nenachází. Podle RSR je slovo wellness femininum původem z angliĉtiny s významem: dobrá fyzická i psychická kondice. Slovo do chorvatštiny nebylo adaptováno. V chorvatských katalozích se nejĉastěji vyskytovalo ve slovním spojení wellness centrum. Např.: „IzgraĎen je novi wellness centar te nova kongresna i sportska dvorana.“119 Podle NASCS se jedná o nesklonné substantivum, které může být mužského i ženského rodu. Tento anglicismus nebyl do ĉeštiny zcela adaptován, zachovává si svoji původní podobu, ale v ĉeštině bylo od tohoto substantiva odvozeno adjektivum wellnessový. NSĈ1 i NSĈ2 uvádí identické významy: široká škála pohybových a jiných činností umožňujících dosáhnout fyzické a psychické kondice; takový nový životní styl. VSCR tento pojem neuvádí. Také v ĉeštině se ĉasto vyskytovalo slovní spojení wellness centrum. Např.: „Využívání bazénu ve wellness centru je zpoplatňeno.“120 whirpool Zkoumané chorvatské slovníky tento výraz neuvádějí, což může poukazovat na novost přejetí. V sebraném materiálu se tento výraz vyskytoval v původní neadaptované podobě. Např.: „Pogodnosti: vanjski slatkovodni bazen i whirpool.“121 Podle NASCS se jedná o maskulinum přejaté z angliĉtiny s významem: vana s vířivkou. NSĈ1 i NSĈ2 uvádějí stejný význam. Slovo do ĉeštiny nebylo adaptováno, zachovává si svůj původní pravopis a výslovnost. Ĉeština tento výraz zaĉala deklinovat.
117 KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1995, s. 120. 118 CK Victoria, Léto 2011, s. 46. 119 Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 4. 120 CK Victoria, Léto 2011, s. 40. 121 Atlas Airtours, Jadran 2011, s. 27.
42
VSCR uvádí, že tato vana bývá souĉástí pokojů ubytovacích zařízení vyšších tříd. Např.: „V ceně pobytu mají hosté CKVT fitness, whirpool a bazén.“122 Z analyzovaných slov v tomto celku bylo do chorvatštiny přejato 34,8 % slov původem z francouzštiny, 26,1 % z angliĉtiny, 21,7 % z latiny a 17,4 % z dalších jazyků (finština, hindština, italština a perština). V ĉeštině byl na rozdíl od chorvatštiny větší poĉet anglicismů 33,3 %, dále pak galicismů 29,2 %, latinismů 16,7 %, italismů 8,3 % Graf 3: Původ analyzovaných přejatých slov v chorvatštině
Graf 4: Původ analyzovaných přejatých slov v ĉeštině
122
CK Vítkovice Tours, Jadran Exclusive 2011, s. 5
43
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala analýzou frekventovaných slov cizího původu v terminologii cestovního ruchu v chorvatštině a v ĉeštině. Práce je rozdělena na dvě ĉásti, teoretickou a praktickou. V teoretické ĉásti jsem se zaměřila na původ přejatých slov a jejich dělení podle míry přizpůsobení ve zkoumaných jazycích. Praktická ĉást je rozdělena na dva celky. V prvním celku jsem se zabývala slovy cizího původu získaných excerpcí z odborných ĉasopisů cestovního ruchu. Tento celek jsem rozdělila do oblastí, ve kterých se přejatá slova vyskytovala nejĉastěji. V první oblasti jsem se, na rozdíl od chorvatštiny, v ĉeštině setkala s problematikou synonymního používání pojmů cestovní ruch, turismus a nesprávně také pojmu turistika. Další zmíněnou kapitolou jsou organizátoři cestovního ruchu a jejich služby. Zde jsem zjistila, že chorvatština používá přejaté slovní spojení paket-aranžman zatímco ĉeština více používá domácí výraz balík služeb. Ve zkoumaných jazycích byl v odborných ĉasopisech cestovního ruchu velmi výrazný poĉet přejatých slov z oblasti marketingu a managementu. Tato slova byla nejĉastěji přejímána z angliĉtiny a zejména v ĉeštině si zachovala svojí původní podobu. Aĉkoliv nemohu s přesností urĉit stáří přejetí slov, domnívám se, že nejméně polovina analyzovaných slov v tomto celku byla přejata v posledních desetiletích 20. století a v první dekádě 21. století. K tomuto tvrzení mne vede zjištění, že slova nebyla reflektována ve slovnících, nebo se o nich zmiňovaly slovníky NSĈ1 a NSĈ2, které zaznamenávají novou, dynamickou vrstvu slovní zásoby. Dalším ukazatelem staří přejímky by mohla být její míra přizpůsobení do daného jazyka. Předpokládám, že slova neadaptovaná do zkoumaných jazyků byla přejata v posledních desetiletích. Jedná se o slova jako např. benchmarking, incoming, outgoing, touristboard apod. Tuto kapitolu jsem uzavřela grafy, které zobrazují, z jakých jazyků přejatá slova pochází. Do chorvatštiny bylo nejvíce analyzovaných slov přejato z angliĉtiny 58,8 %, dále pak z francouzštiny 23,5 % a latiny 17,6 %. V ĉeštině byl také největší poĉet anglicismů 77,8 %, galicismy tvořily 11,1 % a stejně tak byly zastoupeny i latinismy, tj. 11,1 %.
44
V druhém celku jsem provedla analýzu přejatých slov, která jsem získala excerpcí z katalogů cestovních kanceláří. Stejně tak jako předešlý celek byl i tento rozdělen do oblastí, ve kterých byl výskyt přejatých slov velmi výrazný. První z nich byla oblast ubytování. Zde se zkoumané chorvatské a ĉeské slovníky prakticky shodovaly ve výkladu významu těchto slov. Výraznější rozdíl jsem nalezla pouze u pojmu karavan, který se v chorvatských textech nevyskytoval. Chorvatština pro oznaĉení obytného přívěsu používá také slovní spojení kamp-prikolica nebo kamper. V oblasti gastronomie bylo nejvíce slov přejato do obou zkoumaných jazyků z francouzštiny. V oblasti volnoĉasových aktivit jsem nenašla výraznější rozdíl. Domnívám se, že slova získaná excerpcí z katalogů cestovních kanceláří mohou být staršího data přejetí. Svědĉí o tom fakt, že většina slov je alespoň ĉásteĉně adaptována do jazykového systému chorvatštiny a ĉeštiny a také to, že většina z těchto slov nebyla reflektována v NSĈ1 a v NSĈ2. To ovšem neplatí o oblasti volnoĉasových aktivit, kde si naopak větší ĉást slov zachovala původní podobu a také tato slova už slovníky NSĈ1 nebo NSĈ2 uváděly, což svědĉí o novosti přejetí. Také tuto kapitolu jsem uzavřela procentuálním shrnutím. V chorvatštině analyzovaná slova tvořily z 34,8 % galicismy, 26,1 % anglicismy, 21,7 % latinismy a 17,4 % ostatní jazyky (finština, perština, hindština). V ĉeštině tvořily největší ĉást anglicismy 33,3 %, poté galicismy 29,2 %, latinismy 16,7 %, ostatní jazyky 12,5 % (finský, perský a hindský jazyk) a italismy 8,3 %. Došla jsem k závěru, že i přes některé rozdíly se chorvatština a ĉeština celkem shoduje při užívání přejatých slov v terminologii cestovního ruchu. Větší výskyt slov cizího původu jsem však zaznamenala v ĉeském jazyce. Vzhledem k tomu, že se cestovní ruch neustále vyvíjí, objevují se nové trendy a stoupá poĉet cest do exotických zemí, lze předpokládat zvýšení poĉtu slov cizího původu v této terminologii. Další zajímavou oblastí, která by mohla být předmětem zkoumání, je sportovní terminologie, která s cestovním ruchem souvisí.
45
5 Bibliografie 5.1
Prameny
5.1.1 Odborné časopisy: COT Business, C.O.T. media, Praha, ĉ. 1–11/2010. Turizam, Institut za turizam, Zagreb, ĉ. 1–4/2009. Turizam, Institut za turizam, Zagreb, ĉ. 1–4/2010. 5.1.2 Katalogy cestovních kanceláří: Atlas Airtours, Jadran 2011. CK ĈEDOK, Autem a autokarem k moři léto 2011. CK Victoria, Léto 2011. CK Vítkovice, Jadran 2011. CK Vítkovice, Jadran exclusive 2011. Generalturist, Jadran. Kompas Zagreb, Odmor. 5.1.3 Odborná literatura: ANIĆ, Vladimir – Goldstein, Ivo: Rječnik stranih riječi. Novi Liber, Zagreb 2007. ANIĆ, Vladimir – JOJIĆ, Ljiljana: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Novi Liber, Zagreb 2003. BARIĆ, Eugenija – HUDEĈEK, Lana – MIHALJEVIĆ, Milica a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje, Zagreb 1999. ĈEJKA, Mirek.: Česká lexikologie a lexikografie. Masarykova univerzita, Brno 1992. FILIPEC, Josef. – ĈERMÁK, František: Česká lexikologie. Academia, Praha 1985. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdeňka a kol: Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 20082. KRAUS, Jiří a kol.: Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2009. MARTINCOVÁ, Olga a kol.: Nová slova v češtinš: Slovník neologizmů 1. Academia, Praha 1998. MARTINCOVÁ, Olga a kol.: Nová slova v češtině: Slovník neologizmů 2. Academia, Praha 2004.
46
SGALL, Petr – PANEVOVÁ, Jarmila: Jak psát a jak nepsat česky. Karolinum, Praha 2004 SVĚTLÁ, Jindra.: Proces internacionalizace lexika v oblasti cestovního ruchu. In: Rangelova, A. – Tichá, Z. (eds.): Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference (Praha 16.–18. ĉervna 2003), ÚJĈ AV ĈR, Praha 2003. SVOBODOVÁ, Diana.: Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, Ostrava 2007. SVOBODOVÁ, Lenka.: Přejatá slova v oblasti odívání a kosmetické péče na stránkách chorvatské a české mutace časopisu Cosmopolitan. Magisterská diplomová práce 2007. Vedoucí práce: Mgr. Pavel Krejĉí, Ph. D. Ústav slavistiky FF MU Brno. PÁSKOVÁ, Martina – ZELENKA, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2002. POŠTOLKOVÁ, Běla – ROUDNÝ, Miroslav – TEJNOR, Antonín: O české terminologii. Academia, Praha 1983 REJZEK, Jiří.: Český etymologický slovník. Leda, Voznice 2001. VUKOVIĆ, Boris – ĈAVLEK, Nevenka: Rječnik turizma. Masmedia, Zagreb 2001.
47
6 Rezime U ovom diplomskom radu se bavim analizom rijeĉi stranoga podrijetla u terminologiji turizma u hrvatskome i ĉeškome jeziku. Rad je podijeljen na dva dijela. U prvom, teorijskom dijelu sam navela podatke iz hrvatskih i ĉeških priruĉnika o rijeĉima stranog podrijetla, o jezicima iz kojih rijeĉi dolaze i o njihovom dijeljenju s obzirom na uklapanje u hrvatski i ĉeški jeziĉni sustav. Drugi dio ima dvije cjeline. U prvoj cjelini sam analizirala rijeĉi pronaĊene u hrvatskim i ĉeškim struĉnim ĉasopisima turizma. Pri analizi sam se usmjerila na podrijetlo rijeĉi, njihovo prilagoĊenje i znaĉenje. Ovo poglavlje bilo je podijeljeno na oblasti u kojima su se rijeĉi stranog podrijetla najĉešće ponavljale (najfrekventnije rijeĉi, vrste turizma, organizatori turizma i njihove usluge, marketing i menadžment turizma). Analizirane rijeĉi su bile u hrvatski jezik najviše primljene iz engleskog jezika 58,8 %, iz francuskog 23,5 % i latinskog 17,6 %. U ĉeški jezik bilo je takoĊer primljeno najviše anglizama 77,8 %, dalje galicizama 11,1 % i isti broj latinizama, tj. 11,1 %. Iako ne mogu toĉno odrediti kada su rijeĉi bile preuzete, pretpostavljam da je barem polovica rijeĉi bila preuzeta u zadnjim desetljećima 20. stoljeća i u prvom desetljeću 21. stoljeća. U drugoj cjelini sam se bavila analizom rijeĉi koje su bile pronaĊene u katalozima hrvatskih i ĉeških turistiĉkih agencija. Ova cjelina bila je takoĊer podijeljena na oblasti u kojima su se rijeĉi tuĊeg podrijetla najĉešće ponavljale (smještaj, gastronomija, slobodnovremenske aktivnosti). U ovom poglavlju obraĊujem podatak da je u hrvatski jezik najviše rijeĉi primljeno iz francuskog jezika 34,8 %, engleskog 26,1 %, latinskog 21,7 % i ostalih jezika 17,4 % (talijanski, finski, perzijski, hindski). U ĉeški jezik bilo je primljeno 33,3 % rijeĉi iz engleskog jezika, 29,2 % iz francuskog, 16,7 % latinskog, 12,5 % ostalih jezika (finskog, perzijskog i hindskog) i 8,3 % iz talijanskog jezika. Analizirane rijeĉi iz kataloga turistiĉkih agencija mogu biti starijeg doba preuzimanja. Većina njih bila je prilagoĊena hrvatskom ili ĉeškom jeziĉnom sustavu. To ne vrijedi za oblast slobodnovremeskih aktivnosti, u kojoj je većina rijeĉi saĉuvala izvorni oblik, npr. whirlpool, jacuzzi, wellness. Zakljuĉila sam da, unatoĉ razlikama, hrvatski i ĉeški jezik koriste mnogo istih rijeĉi tuĊeg podrijetla u terminologiji turizma. Pronašla sam više rijeĉi u ĉeškim tekstovima nego u hrvatskim. Rijeĉi stranog podrijetla olakšavaju komunikaciju meĊu struĉn48
jacima, a u katalozima turistiĉkih agencija ove rijeĉi ĉine ponudu zanimljivijom. S obzirom na to da se turizam stalno razvija te se više putuje u egzotiĉne zemlje, možemo oĉekivati porast udjela rijeĉi tuĊeg podrijetla u terminologiji turizma.
49
7 Přílohy
Ukázka titulního listu ĉeského katalogu
Ukázka titulního listu chorvatského katalogu
I
