Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví
Bakalářská diplomová práce
2011
Adéla Ťažká
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Kabinet informačních studií a knihovnictví
Adéla Ťažká
Postoje knihovníků ke konferencím: očekávání a motivace Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Ladislava Suchá
2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s uţitím uvedených zdrojů.
........................................................
Poděkování Za cenné rady týkající se výzkumu a za navrţené téma děkuji vedoucí práce PhDr. Ladislavě Suché.
Bibliografický záznam ŤAŢKÁ, Adéla. Postoje knihovníků ke konferencím: očekávání a motivace. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra informačních studií a knihovnictví, 2011. 70 s., 14 s. příloh. Vedoucí diplomové práce PhDr. Ladislava Suchá.
Anotace Bakalářská práce „Postoje knihovníků ke konferencím: očekávání a motivace“ se zabývá výzkumem, jak knihovníci přistupují k účasti na konferencích a na základě jakých hodnot se rozhodují, zda se konference zúčastní, či nikoli. V první části – teoretické – jsou definovány klíčové pojmy jako postoj, motivace, očekávání a konference a je zde popsán výchozí výzkum, na základě kterého vznikla tato práce. Ve druhé, praktické části se autorka věnuje metodologii dotazníkového šetření a následně zpracování výsledných dat výzkumu v části empirické. Klíčová slova Postoj, motivace, očekávání, knihovník, konference, dotazník, výzkum.
Annotation The bachelor thesis ‘Librarians' Attitudes towards Conferences: Expectations and Motivation‘ deals with a study that focuses on how the librarians and information workers approach to attending various conferences and what are the reasons that make them decide whether to attend the conference or not. The thesis further researches their expectations about the usefulness of the conference and how it could enhance their abilities in practice. The first theoretical part deals with the definition of key words such as motivation, expectations and conference and the description of the initial research which provided a basis for this bachelor thesis. The other part is practical. It is devoted to methodology of the survey and consequently to the processing of results in the empirical part. Keywords Attitude, motivation, expectation, librarian, conference, survey, research.
Obsah 1.
Úvod .................................................................................................................................... 7
2.
Teoretická východiska ........................................................................................................ 9 2.1.
Postoj .......................................................................................................................... 9
2.2.
Motivace ................................................................................................................... 12
2.2.1. Zájmy ................................................................................................................... 18 2.2.2. Znaky a vrstvy motivace ...................................................................................... 19 2.2.3. Faktory motivačních aspektů osobnosti ............................................................... 21 2.2.4. Způsoby zkoumání motivace ............................................................................... 24
3.
2.3.
Očekávání ................................................................................................................. 25
2.4.
Konference ............................................................................................................... 27
2.5.
K výchozímu výzkumu ............................................................................................ 29
Praktická část: analýza postojů knihovníků od konferencí ........................................ 31 3.1.
Metodologická část .................................................................................................. 31
3.1.1. Definice problému a cíl výzkumu ........................................................................ 31 3.1.2. Druh výzkumu ...................................................................................................... 32 3.1.3. Hlavní výzkumné otázky ...................................................................................... 32 3.1.4. Přehled hypotéz .................................................................................................... 33 3.1.5. Metoda sběru dat .................................................................................................. 34 3.1.6. Výzkumný vzorek ................................................................................................ 35 3.2.
Empirická část .......................................................................................................... 36
3.2.1. Rozbor dotazníku ................................................................................................. 36 3.2.2. Analýza dat ........................................................................................................... 37
4.
3.2.2.1.
Profil respondentů ........................................................................................ 38
3.2.2.2.
Postoj ke konferencím .................................................................................. 44
Závěr ................................................................................................................................ 52
Přílohy ..................................................................................................................................... 53 Seznamy................................................................................................................................... 67 Zdroje ...................................................................................................................................... 69 6
1. Úvod Konference byly a jsou nezbytnou součástí stále se vyvíjejících a v závislosti na nových technologiích modernizujících odvětví současné vědy. V oboru Informačních studií a knihovnictví se za účelem představení nových projektů, technologií a moţností rozvoje kaţdý rok koná velké mnoţství více či méně významných a přínosných konferencí, které si vţdy najdou své posluchače z řad knihovníků a informačních pracovníků. Dosud neproběhl nám známý výzkum důvodů, které je vedou k účasti na těchto konferencích a očekávání od programů konferencí, ačkoli mohou mít významný vliv na jejich profesi a profesní růst. Tato bakalářská diplomová práce se tudíţ bude zabývat otázkou motivace knihovníků k účasti na konferencích a jejich konkrétními očekáváními za účelem zefektivnění náplně a průběhu konaných knihovnických konferencí v České republice. Danou problematikou se doposud nezabývala ţádná diplomová práce na Masarykově univerzitě. Diplomanti sice zkoumají a rozebírají konkrétní konference, napomáhají jejich vzniku či mapují jejich vývoj, ale nikdo z nich nepodrobil zkoumání důvody, které vedou jejich návštěvníky k účasti na konferencích, tj. hlavní důvody, proč se konference zúčastní, a očekávání, která před konferencí mají. Existuje pouze několik zahraničních článků, které se dotýkají této problematiky1 ,a výzkum, který proběhl ve Spojených státech amerických pod vedením Roberta D. Vegy a Ruth S. Connellové,2 na jehoţ základě vznikla i tato práce. Myšlenku realizovaného výzkumu v upravené podobě budeme aplikovat na české prostředí. Snahou této práce je osvětlit, zda se knihovníci konferencí účastní s vidinou kladného dopadu na jejich profesní rozvoj a obohacení, případně kariérní růst, či moţnost získat nové kontakty. Z výsledků výzkumu by měla vyplynout ideální forma knihovnické konference tak, aby k účasti nalákala co nejvíce knihovníků a informačních pracovníků. S výsledky mohou dále pracovat organizátoři konferencí a přizpůsobit program tak, aby dosáhli nejčastěji ţádaných přínosů konferencí pro své posluchače. Bakalářská diplomová práce bude strukturována do dvou základních celků – do části teoretické a praktické. V teoretické části se budu věnovat výkladu klíčových pojmů ,jako je 1
Viz Zdroje. VEGA, Robert D.; CONNELL, Ruth S. Librarian's Attitudes Toward Conferences : A Study. College and Research Libraries. 2007, vol. 68, no. 6, str. 503-516. Dostupný také z WWW:
. ISSN 506701. 2
7
postoj, motivace, očekávání a konference. Poslední část se bude věnovat výchozímu výzkumu, na základě kterého bude částečně sestaven druhý celek – praktický. V této části bude popsán výzkum se všemi jeho náleţitostmi a následně analyzovány výsledky výzkumu, které budou srovnáním s výzkumem původním.
8
2. Teoretická východiska V následující kapitole se zaměříme na popis teoretické části zkoumaného problému postojů knihovníků ke konferencím, pro který je nezbytný vhled do humanitních oborů psychologie a sociologie. Tyto obory úzce souvisí s naším tématem, kdy je třeba posoudit problematiku motivace a očekávání a následně sestavit výzkumné otázky a zvolit samotnou formu výzkumu. V kapitole popíšeme bliţší fakta o postoji, jeho teoretickém vymezení a vlivu na motivaci. Dále bude rozvedena teorie motivace, tj. její definice, znaky, vrstvy motivace, faktory motivačních aspektů osobnosti, které jsou pro výzkum klíčové, a způsoby teoretického zkoumání motivace, které nám napomohou zvolit formu výzkumu a objasní, na základě jakých výhod a nevýhod byla zvolena. Na motivaci naváţe kapitola zaměřená na pojem očekávání a jeho uchopení ve zmíněných vědách a vazby na motivaci. Druhou část této kapitoly bude tvořit teoretický popis konference z pohledu relevantního pro náš výzkum a vetší část se bude věnovat výchozímu výzkumu a jeho relevantním zdrojům, jelikoţ ţádná další literatura zaměřující se na konference z námi vybraného pohledu dosud není známa.
2.1. Postoj Vysvětlení pojmu postoj se věnují Velký sociologický slovník i Velký psychologický slovník vlastním způsobem vyplývajícím z jejich vědeckého přístupu. Velký sociologický slovník popisuje postoj jako „relativně ustálený sklon jedince chovat se v určité situaci určitým způsobem, případně reagovat pozitivně nebo negativně na podněty s takovou situací spjaté. Postoj vyjadřuje souvislost psychických stavů a vnějších objektů či tříd objektů orientace. Postoj je výsledkem psychické organizace předchozí zkušenosti, s níţ jedinec přistupuje ke kaţdé následující obdobné situaci.“3 Na základě této definice tedy můţeme postoj chápat jako nezbytný mechanismus potřebný k jakémukoli sebemenšímu rozhodnutí. Postoj tedy úzce souvisí s osobnostním fondem kaţdého člověka, který vychází
3
VLÁČIL, Jan. Velký sociologický slovník : P – Ž. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. Motivace, str. 812-813. ISBN 80-7184-310-5.
9
z dědičných dispozic stejně jako z přijímání informací z okolního světa a jejich následným zpracováním. V této souvislosti je třeba zmínit endocept, tj. „proces vnímání našeho vnitřního proţívání světa“4, který sestává z doposud proţitých zkušeností, realizovaných plánů a představ a naplněných či nenaplněných očekávání a jim podobných. Všechny tyto okolnosti a jejich naplňování vychází z hodnotového ţebříčku kaţdého člověka. Tyto abstrakce jsou slovy obtíţně vyjádřitelné a mají povahu dispozic, které řídí následné postoje k vnějšímu světu.5 V psychologii je termín postoj neoddělitelně spojován s motivací, konkrétně s jejím dynamickým ovlivňováním reakce jedince na objekty či události. Co se týče specifikace postoje, je kladen důraz na vnitřní propojenost motivačních, emocionálních, perceptuálních a kognitivních procesů, které jsou spjaty s prostředím, v němţ se kaţdý jedinec nachází. Postoj přetrvává i v období nečinnosti, kdy člověk není nucen vymezit se vůči vnějším situacím a svému okolí. Přirozeným projevem postoje je zájem, ať uţ o vybrané skutečnosti vnějšího světa, či o objekty či subjekty. Zájem pak dává vzniknout motivaci. Ze všech těchto zmíněných skutečností vyplývá, ţe souhrn různých postojů jedince je ustavující součástí jeho osobnostních rysů, které se mění v závislosti na měnícím se postoji.6 Podobně jako ve Velkém sociologickém slovníku je vykládán pojem postoj také v Oxford Dictionaries, tj. ţe je to „vyrovnaný způsob myšlení nebo cítění něčeho.“7 Podívejme se také na definici postoje Cambridge Dictionaries. Zde je vysvětlován jako „pocit nebo názor na něco nebo někoho, nebo způsob chování, které je jimi způsobeno.“8 Velký psychologický slovník definuje postoj přehledně jako „hodnotící vztah vyjádřený sklonem ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a na sebe sama; postoje jsou součástí osobnosti, předurčují poznání, chápání, myšlení a cítění; postoje se spolu s vědomostmi a dovednostmi získávají v průběhu ţivota, především vzděláváním a širšími
4
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. Praha : Karolinum, 2005. str. 18. ISBN: 80-246-1037-X. 5 Tamtéţ, str. 18. 6 VLÁČIL, Jan. Velký sociologický slovník : P – Ž. Motivace, str. 813. 7 Oxford Dictionaries : The world's most trusted dictionaries [online]. Oxford : Oxford University Press, 2011 [cit. 2011-11-20]. Attitude. Dostupné z WWW: . Text originálu: „A settled way of thinking or feeling about something.“ 8 Cambridge Dictionaries Online : The most popular online dictionary and thesaurus for learners of English [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2011 [cit. 2011-11-20]. Attitude. Dostupné z WWW: . Text originálu: „A feeling or opinion about something or someone, or a way of behaving that is caused by this.“
10
sociálními vlivy, jako je veřejné mínění a sociální kontakty.“9 Postoj obsahuje tři dílčí sloţky, které zajišťují, ţe je po celý ţivot relativně trvalý. Jsou to: sloţka poznávací (kognitivní), citová (afektivní) a konativní (behaviorální). Stejně jako mnohé jiné psychologické pojmy i postoj lze měřit. K měření vyuţíváme kvantitativní metodu, při které se rozlišují škály, nebo se analyzuje obsah výsledků na základě vztahu k hierarchii hodnot daného postoje. Také v případě naší studie postoje knihovníků a informačních specialistů ke konferencím uţijeme pro výzkum kvantitativní metody. Postoje můţeme dělit podle různých kritérií na „citové a poznávací, kladné a záporné, verbální a neverbální, skryté a zjevné, silné a slabé, soudrţné a nesoudrţné, vědomé a nevědomé, individuální a skupinové, stálé a proměnlivé.“10 Pro náš výzkumný problém je klíčový postoj sociální, který znamená „připravenost k jednání ve vztahu k určitému problému nebo volbě.“11 U sociálního postoje rozlišujeme míru intenzity, míru emocí a dobu trvání. Je třeba zmínit, ţe sociální postoj bývá formován pomocí činitelů vnitřních, kterými jsou např. potřeby, zájmy či charakter, a pomocí činitelů vnějších, tj. např. rodina, malé sociální skupiny či kultura, která jedince obklopuje.12 Pro úplnost zmiňme také některé z definic postoje v Encyklopedii obecné psychologie Milana Nakonečného.13 Postoje jsou zde popisovány jako vnitřní děje podmíněné individuální zkušeností a ovlivněné kulturním prostředím; jsou orientovány na hodnoty a ovlivňovány emocemi. Postoje můţeme označit také za hypotetické konstrukty, které není moţné přímo pozorovat, ale pouze odvozovat z chování a názorů vybraného jedince. Je patrné, ţe jestliţe zaujímá kaţdý jedinec mnoho postojů, vytváří se individuální systém postojů, který je směsí postojů centrálních, tj. důleţitějších neţ ostatní, a periferních, které se týkají záleţitostí, věcí či událostí, jeţ se daného jedince přímo netýkají. Jednoduše můţeme označit postoj za široce organizovaný systém reakcí.14 Proč je postoj pro člověka důleţitý? Postoj má v ţivotě jedince čtyři funkce. Hlavní funkce postoje spočívá v udrţování vnitřní psychické rovnováhy člověka, v eliminaci pocitů úzkosti a v posílení sebe sama. Utilitaristická funkce postoje se zaměřuje na objekty jako prostředky umoţňující dosáhnout daných cílů. Ekonomická funkce postoje řeší otázku, co je a 9
HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010. Postoj, str. 431. ISBN 978-80-7367-686-5. 10 Tamtéţ, str. 431. 11 Tamtéţ, str. 431. 12 Tamtéţ, str. 431. 13 NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii první. Praha : Academia, 1997. Postoje. str. 216-224. ISBN 80-200-0625-7. 14 Tamtéţ, str. 217.
11
co není dobré pro jedince; expresivní funkce postoje zapříčiňuje upevňování sebevědomí, schopnost sebevyjádření či např. ospravedlnění. Poslední čtvrtá funkce postoje se týká obrany ega – díky této funkci snáze překonáváme nejistotu, úzkost, vnitřní konflikty apod. Jak postoje vznikají a jak jsou formovány? Za hlavní zdroje postojů můţeme označit fyzické specifické zkušenosti získané při uspokojování potřeb; dále sociální komunikaci, se kterou se běţně setkává kaţdý člověk prostřednictvím svého sociálního okolí. Další moţností, jak vznikají postoje, je nápodoba jiných modelů postojů, které jedinec nalézá ve svém okolí. Tyto modelové postoje jsou navíc formovány pod vlivem institucionálních faktorů (vliv postojů institucí na postoj jedince).15
2.2. Motivace Pojem motivace bývá definován mnoha způsoby v závislosti na autorech těchto definic. Velký sociologický slovník definuje motivaci jako „psychický stav vyvolávající činnost, chování, či jednání a zaměřující je určitým směrem.“16 Samotné slovo motivace pochází z latinského slova motus, které znamená pohyb, hnutí nebo nepokoj. Jak je patrné z tohoto překladu, motivace je sloţkou osobnosti, která ustavuje její chování, tj. ustavující sloţkou osobnosti. V současnosti „převládá pojetí motivace jako specifického lidského znaku chování v souladu s obecně psychickým výkladem duševního ţivota a osobnosti jako prizmatu, v němţ se individuálně, se sociální neopakovatelností lomí vnější vlivy a proměňují ve vnitřní příčiny jednání.“17 Motivace můţe existovat také ve skupině, ačkoli svou podstatou se vztahuje pouze k jednomu lidskému jedinci. Členové určité skupiny mohou sdílet stejné motivy a jejich interakcí můţe docházet ke vzniku motivace jednotlivců, čehoţ bylo a je mnohokrát zneuţíváno.18 Motivace se můţe projevovat v pěti následujících podobách: 1. jako „konkrétní pohnutka nebo bezprostřední příčina určitého jednání“19; 2. jako „průběţná aktivace jednání“20; 3. jako
15
Tamtéţ, str. 218-221. VLÁČIL, Jan. Velký sociologický slovník : A – O. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. Motivace, str. 651. ISBN 80-7184-164-1. 17 Tamtéţ, str. 651. 18 Naráţím např. na nacismus a neonacismus. 19 VLÁČIL, Jan. Velký sociologický slovník : A – O. Motivace, str. 651. 20 Tamtéţ, str. 651. 16
12
„směrová determinace jednání“21; 4. jako „smysluplná struktura jednání“22; 5. jako „důvod pro rozhodnutí k určitému jednání v situaci volby“.23 V širším smyslu struktura motivace zahrnuje potřeby, postoje, individuální hodnoty a zájmy a zájmové a hodnotové orientace.24 Podle Velkého psychologickém slovníku je motivace „vnitřní řídící síla odpovědná za zahájení, usměrňování, udrţování a energetizaci zacíleného chování.“25 Motivace je udávána tzv. motivační silou, která „vzniká působením vnější i vnitřní simulace a její kognitivní interpretace; simulace mohou být: a) fyziologické: např. hlad, ţízeň, sex, sebezáchova, nebo b) psychologické: např. touha uspět, potřeba někam patřit.“26 Slovník zmiňuje také druhy motivace (pracovní; primární – biologické potřeby; sekundární – naučené tendence chování; vnější, jeţ je vyvolaná vnějšími podněty a motivaci vnitřní, vyvolanou vnitřními motivy organismu a konečně motivaci výkonnou, která zapříčiňuje potřebu podávat výkony v náročných situacích).27 Cambridge Dictionaries popisují motivaci jako „nadšení pro vykonávání něčeho“28, Oxford Dictionaries pak jako „důvod nebo důvody pro jednání nebo chování určitým způsobem.“29 V českém prostředí se otázkou motivace nejpodrobněji zabývá psycholog Milan Nakonečný. Ve své Encyklopedii obecné psychologie30 vykládá motivaci jako otázku, proč se člověk chová a jedná vybraným způsobem. Nicméně výkladů pojmu motivace existuje mnoţství v závislosti na mnoţství vědců a autorů, kteří se jí věnovali. Pak se tedy můţeme dočíst, ţe motivace je např. „předpokládaný specifický proces, který rozdílně energetizuje určité akce, [...] motivace označuje psychologické faktory, vědomé nebo nevědomé,
21
Tamtéţ, str. 651. Tamtéţ, str. 651. 23 Tamtéţ, str. 651. 24 Tamtéţ, str. 652. 25 HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010. str. 320. ISBN 97880-7367-686-5. 26 Tamtéţ, str. 320. 27 Tamtéţ, str. 320. 28 Cambridge Dictionaries Online : The most popular online dictionary and thesaurus for learners of English [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2011 [cit. 2011-11-20]. Motivation. Dostupné z WWW: < http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/motivation_1?q=motivation>. Text originálu: „Enthusiasm for doing something.“ 29 Oxford Dictionaries : The world's most trusted dictionaries [online]. Oxford : Oxford University Press, 2011 [cit. 2011-11-20]. Motivation. Dostupné z WWW: < http://oxforddictionaries.com/definition/motivation>. Text originálu: „A reason or reasons for acting or behaving in a particular way.“ 30 NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii první. Praha : Academia, 1997. Motivace, str. 101. ISBN 80-200-0625-7. 22
13
predisponující zvířecí nebo lidské individuum k uskutečnění určitých akcí nebo k zaměření na určité cíle.“31 Ačkoli je definicí motivace mnohem více a popisují celou problematiku podrobněji, často s přesahem do zvířecí říše, můţeme jednoduše konstatovat, ţe motivace je sloţena z určitých podmínek v nás a kolem nás, které nás vedou, nabádají či nutí, abychom se chovali určitým způsobem, který upřednostníme nad ostatními moţnostmi chování. Je to tedy vnitřní proces, který lze označit za motivaci a který přiřazuje energii určitému druhu chování, které jedince dovede do jeho specifického cíle. Důleţité je, ţe na směr chování, tj. na jeho intenzitu a cíl nemůţeme nahlíţet zvlášť – intenzita a cíl tvoří celek, který dává vzniknout procesu, jenţ určuje směr, sílu a délku takového chování. Motivace můţe vznikat ze šesti základních důvodů – jako příčina pohybu, jako důsledek změn stavu organismu, jako abstrakce ze souvislé aktivace, jako určující faktor zaměření chování, jako výklad smysluplných souvislostí duševního ţivota a jako důvody rozhodování v situaci volby. 32 Jestliţe motivaci rozdělíme na nevědomou, kdy proces dosaţení určitého cíle probíhá na úrovni nevědomí, a vědomou, kdy činíme vědomě za dosaţením cílů, zjistíme, ţe souvislosti týkající se motivace knihovníků či informačních pracovníků zúčastnit se konferencí vyplývají z podstaty jejich vědomí. Ať uţ knihovník či informační pracovník zvaţuje účast na základě nabízeného programu, kolegů, se kterými se můţe setkat, či např. proto, aby si zvýšil profesní kvalifikaci, usuzuje tak na základě vědomého zváţení posouzení vnějších i vnitřních okolností a sociální situace. Prostřednictvím následujícího schématu se podívejme, jak fungují a do jisté míry kooperují motivace a příslušné chování, kterým je dosahováno stanovených cílů. Chování se mění na základě vnějších sociálních podmínek a situace.
motivační napětí
pravděpodobnost dosažení cíle
vzorec uspokojení
hodnota cíle
dovršující chování instrumentální chování (cílová reakce)
zpevnění
Obr. č. 1: Blokové schéma motivace a příslušného operantního chování33
31
Tamtéţ, str. 101-102. Tamtéţ, str. 102. 33 Tamtéţ, str. 106. 32
14
Toto schéma odpovídá také jednotlivým částem struktury motivace, které jsou: 1. vzrušení a energie, 2. zaměření této energie na určitý cíl, 3. selektivní pozornost pro určité podněty a sníţená vnímavost pro jiné, v danou dobu podněty nevýznamné, 4. organizace aktivity do integrovaného vzorce reakce, resp. sekvence reakcí a 5. udrţování této nové aktivity, dokud nedojde ke změně výchozích podmínek.34 Pokud tedy toto schéma aplikujeme na naši výzkumnou situaci – účast na konferencích – můţe vypadat následovně: knihovník či informační specialista dojde motivačního napětí při moţnosti zúčastnit se konference. Jestliţe se rozhodne konferenci navštívit, zváţí, za jakých okolností bude moci dosáhnout svého cíle; následně proběhne takové chování, které vede k cíli, chování dovršující při dosaţení cíle a reakce na tento cíl, který vede přes fázi tzv. zpevnění opět na začátek schématu k vzorci uspokojení, kde můţe vzniknout další motivační napětí. Aplikujeme-li schéma na situaci: Co mi účast na konferenci přinese? Proč bych se měl/a konference zúčastnit?, musíme zohlednit vnější podmínky sociální. Situace pak tedy bude vypadat tak, ţe knihovník či informační specialista zváţí potenciální nabídku konference, z níţ můţe těţit za účelem dosaţení svých předem daných cílů (např. nové informace, setkání s kolegy, nové kontakty apod.), a určí, které z daných motivů jsou pro něho klíčové. Na základě relevantnosti se pak rozhodne, zda se konference zúčastní. V tomto případě účast na konferenci je v našem schématu na pozici tzv. instrumentálního chování a měla by vést k dosaţení daných cílů (např. získání kolegů na spolupráci na novém projektu, zvýšení pozice v zaměstnání apod.). Motivace má své základy jak v biologické sféře ţivota, tak v kulturní a sociální, která nás zajímá z důvodu pochopení našeho tématu. Motivace kaţdého jedince je ovlivňována jeho psychikou, kterou formují vlivy kulturního a sociálního prostředí, ve kterém ţije, a v neposlední řadě vlivy výchovy. Tyto pramení z kultury a mají tolik variací, kolik na světě existuje kultur. Např. pro kulturu západní, tedy i naši, je typické vyvinutí vlastnických potřeb, které chybí např. kulturám Tichomoří. V rámci společenského ţivota a jeho ekonomických podmínek se stávají typickými určité charakteristické motivy činností, jako např. revoluce, podnikání, či zlepšování společenského a pracovního statutu, které budeme zkoumat také prostřednictvím našeho výzkumu.35
34 35
Tamtéţ, str. 107. Tamtéţ, str. 106-107.
15
Motivace úzce souvisí s lidskými emocemi. Ty jsou podstatou motivace pouze tehdy, jestliţe dávají vzniknout snahám o dosahování konkrétních cílů (chtění a přání jsou cíly jasnými, touha méně jasným vědomím cíle).36 Vymezení pojmu motivace je proměnlivé v závislosti na autorech a době, kdy tyto definice byly formulovány. Nakonečný uvádí ve svých skriptech Motivace chování37 motivaci např. jako nestimulační proměnnou kontrolující chování, jako předpokládaný specifický proces, který energetizuje určité reakce rozdílnou silou, čímţ vytváří dominantní vhled k dalším moţným reakcím na tutéţ situaci, nebo např. jako aktivitu druhé osoby, která určuje vznik motivace ve smyslu předchozí definice u osoby další (např. učitel motivuje ţáka, čímţ se zvyšuje motivace ţáka ke studiu).38 Podle jiných autorů můţeme motivaci označit v obecném smyslu jako proces, který se vztahuje ke změnám organismu a které ho uvádějí do pohybu, čímţ je dosaţeno redukce této změny. Motivace můţe také označovat vědomé a nevědomé psychologické faktory dodávající zvířeti či člověku dispozice k uskutečnění akcí a zaměření na určité cíle. Definici můţeme nejvýstiţněji shrnout následovně: „motivace je intrapsychický proces determinace vzniku a průběhu snah a chování individua.“39 Motivace se projevuje dvojím způsobem jako objektivní proces, pro který je typická dynamogenie (tj. schopnost vyvíjet energii) a zaměření vyvinutého chování. Druhým způsobem je projevování motivace jako subjektivního procesu, jehoţ podstatnými znaky jsou puzení či tendence k činnosti a vědomí či nevědomí souvislostí mezi proţívanou snahou a objektem činnosti, tj. cílem motivace.40 S motivací souvisí také pojem rozhodování, které můţeme chápat jako kalkulaci pravděpodobnosti, jak úspěšná bude akce, pro níţ se jedinec rozhodl. Proces rozhodování předchází vůlí regulované akci. Během procesu rozhodování jsou voleny cíle a prostředky vhodné k jejich dosaţení. Rozhodování přechází v rozhodnutí a toto následně v akci, kterou dosahujeme cílů. Jestliţe se člověk rozhoduje v afektu, dominuje volbě iracionální sloţka
36
NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. 1. Praha : Academia, 2000. str. 71. ISBN 80-200-0763-6. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace chování : Přehled základní problematiky psychologie chování. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1972. str. 161. 38 NAKONEČNÝ, Milan. Motivace chování : Přehled základní problematiky psychologie chování. str. 5. 39 Tamtéţ, str. 5 a 7. 40 Tamtéţ, str. 15. 37
16
psychiky, tj. pudy a emoce, a probíhá-li rozhodnutí takříkajíc s chladnou hlavou, je vyuţíváno intelektu.41 Obecně můţeme říci, ţe se v rozhodování střetávají dva typy motivace. První z nich je motivace dosaţení zisku a druhou motivace vyhnout se ztrátě. Míra intenzity těchto motivací se mění v závislosti na povahových rysech jedince. Rozhodování probíhá v šesti fázích: 1. pojetí problému, 2. vyhledání a obdrţení nezbytných informací, 3. hledání moţných řešení, 4. zhodnocení těchto moţných řešení, 5. volba strategie činnosti a 6. aktuální činnost s následným učením a korekcí.42 S otázkou motivace v psychologii souvisí také problematika konfliktu a rozhodování ve smyslu „vnitřního konfliktu volby jednoho ze dvou nebo více neslučitelných daných cílů.“43 Vnitřní konflikt, o kterém můţeme říci, ţe je prakticky zásadní náplní našeho výzkumu, vyjadřuje dvě a více neslučitelné tendence, nebo cílové představy jedince, který je nucen zhodnotit, kterou moţnost zvolí tak, aby se dostal k vybranému cíli. Ačkoli je konflikt chápán primárně v pejorativním smyslu, je „přirozeným důsledkem psychického zaloţení člověka, které samo o sobě je jednotou protikladů.“44 Rozhodování dělíme do tří fází. V první dochází ke vzniku situace, jejíţ řešení má několik alternativ. Více moţností jednání vyvolává v jedinci vnitřní napětí. Během druhé fáze dochází ke kognitivně emotivnímu zpracování alternativ, které vede k volbě jednoho řešení nastalé situace. Následně, ve třetí fázi, se objevuje pochybování o správnosti rozhodnutí, které střídá ujišťování se o správném rozhodnutí. Pro rozhodování o činnostech je důleţité, ţe si jedinec vybírá vţdy tu alternativu, která je pro něho nejatraktivnější.45 Pro naše účely výzkumu motivace a očekávání knihovníků a informačních specialistů od účasti na konferencích to tedy znamená, ţe kaţdý potenciální účastník hodnotí souvislosti spojené s konferencí na základě míry jejich atraktivnosti pro svou osobu. Následně můţe docházet k situaci, ţe ne všechny okolnosti, které konference svým účastníkům přináší, jsou pro knihovníky atraktivní. Míru důleţitosti vybraných okolností objasní dotazníkové šetření.
41
Tamtéţ, str. 59. Tamtéţ, str. 60-61. 43 NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii první. Praha : Academia, 1997. Konflikt a rozhodování. str. 72. ISBN 80-200-0625-7. 44 Tamtéţ, str. 73. 45 Tamtéţ, str. 73. 42
17
2.2.1. Zájmy Motivace se můţe projevovat v různé míře. Za nejhlubší úroveň motivace povaţujeme zájem, který vţdy souvisí s potřebami jedince. Můţeme ho popsat také jako „pohotovost k intelektuálnímu zabývání se něčím.“46 Zájem se upíná k nějakému předmětu, který je vţdy bezpodmínečně spojen s cílem a je mu přiřazena určitá hodnota. Zájmy tedy můţeme povaţovat za dílčí cíle, které zprostředkovávají uspokojení pudů jedince. Zájmy jsou aktivní a uskutečňované postoje. Cesta od potřeby k cíli můţe tedy vypadat následovně.
potřeba (puzení) např. získat nové informace
předmět mající podmíněné spojení s cílem (podává o cíli informace) např. pozvánka na konferenci
cíl (uspokojení) např. účast na konferenci
zájem
Obr. č. 2: Murphyho pojetí zájmu47 Důleţité je nezaměňovat zájem se zálibou, která spočívá v uspokojení potřeby formou činnosti. Zájem je obrácen k předmětům poskytujícím informace nebo citový dojem. 48 Např. zájem o knihy a záliba ve čtení knih. Rozlišujeme čtvero operacionalistických definic zájmů. Zájmy vyjádřené jsou ty, které subjekt prohlásí za zajímavé; zájmy manifestované jsou ty, které preferuje, či se na nich podílí; zájmy testované spočívají v tom, co si subjekt v dané experimentální situaci zapamatuje, co vidí a slyší, tedy to, co upoutá jeho pozornost. A poslední – zájmy inventované vyplývají z analýzy kategorií oblib daného subjektu.49 Pro zájem je klíčový jeho vztah k postoji, který určuje směr ukazateli zájmu. To znamená, ţe postoj můţe dosahovat negativních, či pozitivních hodnot. Jestliţe dojde k situaci, kdy
46
NAKONEČNÝ, Milan. Motivace chování : Přehled základní problematiky psychologie chování. str. 96. Tamtéţ, str. 94. 48 Tamtéţ, str. 94. 49 Tamtéţ, str. 95. 47
18
subjekt pociťuje nedostatek zájmu, jedná se o nedostatečnou či nepříznivou formu postoje. Zájem můţeme také jednoduše definovat jako trvaleji realizovaný postoj.50
2.2.2. Znaky a vrstvy motivace Proces motivace má podle Nakonečného tři podstatné znaky. Prvním je „zaměření motivovaného chování na určitý cíl, které můţe být vědomé, nebo nevědomé.“51 Druhým znakem je intenzita motivovaného chování, kdy je do aktivity vkládáno určité mnoţství energie, a třetím znakem je „persistence, tj. setrvávání motivovaného chování: motivované chování setrvává, pokud nebylo dosaţeno cíle (cílového podnětu).“52 Jestliţe dojde k situaci, ţe je subjektu, v našem případě knihovníkovi, znemoţněno dosáhnout zvoleného cíle, nastane situace, během níţ subjekt mění svůj cíl – je odkázán na přizpůsobení se okolním faktorům, nebo reaguje na neúplné cíle, jichţ nestačil dosáhnout.53 Lidská motivace je strukturována do tří vrstev, na základě kterých dochází k výsledné aktuální motivaci jedince. Podle Plamínka54 jsou vrstvy následující: motivační zaloţení, motivační poloha a motivační naladění. Motivační zaloţení podle autora reflektuje osobnost člověka, motivační poloha se rovná podmínkám, ve kterých jedinec působí, tzn. ţije a pracuje, a třetí – motivační naladění – představuje současnou situaci, okamţik dění, v němţ se jedinec nachází a na který reaguje, ke kterému si vytváří určitý názor, přístup. Jestliţe se blíţe zaměříme na motivační zaloţení, zjistíme, ţe tato vrstva vychází z téměř neměnné lidské osobnosti. Člověk výrazně motivačně zaloţen se stává snazším potenciálním subjektem k motivaci vnějšími faktory. V případě postoje knihovníků a informačních pracovníků ke konferencím můţeme tyto faktory nalézt např. v podobě profesního růstu, nového vzdělání a přijímání nových informací atp. Vzhledem k tomu, ţe se motivační zaloţení během ţivota člověka mění sporadicky a velmi pomalu, můţe být podle Plamínka zkresleno, respektive upozaděno vlivy vnějších podmínek ţivotního a společenského prostředí jedince, jakými mohou být např. rodinní příslušníci, lidé ve společenském okolí našeho 50
Tamtéţ, str. 96-97. NAKONEČNÝ, Milan. Emoce a motivace. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. str. 110. 52 Tamtéţ, str. 110. 53 Tamtéţ, str. 110. 54 PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem : Praktický atlas managementu. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. str. 80. ISBN 80-247-0403-X. 51
19
ţivota, zaměstnavatelé, názory expertů. Tyto faktory mají výrazný vliv na formování role, kterou člověk ve společnosti buduje a která se nemusí shodovat s jeho motivačním zaloţením.55 Motivační poloha jako druhá sloţka vrstev motivace „souvisí s ţivotními a pracovními podmínkami a prostřednictvím těchto podmínek ji také můţeme ovlivňovat.“56 Motivační poloha má výrazný vliv na předchozí vrstvu motivačního zaloţení, protoţe ji můţe za určitých podmínek potlačit, resp. vliv podnětů, který s motivačním zaloţením souvisí. K těmto okolnostem dochází, zejména nejsou-li uspokojeny některé z potřeb leţících ve spodní části Maslowovy pyramidy potřeb57. Dále se motivační poloha aktivuje např. ve chvílích, kdy je po jedinci poţadováno konkrétní chování dané např. sociální rolí, sociálním prostředím atp. Plamínek uvádí podněty z oblasti zaměstnání, které mohou být klíčové pro jednotlivé stupně Maslowovy pyramidy. Stimulem ovlivňujícím přeţití (základnu pyramidy) jsou snesitelné pracovní podmínky a dostatečný finanční příjem, který zasahuje také do druhé vrstvy – bezpečí. Zde figuruje také stimul zajištěné budoucnosti. Potvrzení příslušnosti stimulují kvalitní mezilidské vztahy a image firmy, která se spolu s oceňováním a respektem či výhodami a kariérou zasazuje o vliv na stupni výlučnosti. Poslední, čtvrté patro pyramidy – smysl – stimuluje uţitečná práce a prostor pro osobní rozvoj.58 Jak si můţeme všimnout, u různých jedinců, kteří se liší motivačním zaloţením i motivační polohou, hrají vyjmenované stimuly rozdílnou roli, o čemţ svědčí jejich umístění v rozličných patrech Maslowovy pyramidy. Souvislosti týkající se těchto priorit a odpověď na otázku, co v důleţitosti převaţuje pro knihovníky a informační pracovníky, co se účasti na konferencích týče, budeme zodpovídat pomocí výsledků dotazníkového šetření (viz otázka č. 5 a 6). Poslední, třetí vrstvou lidské motivace je motivační naladění, které je okamţitým stavem vnitřních pohnutek jedince. Motivační naladění souvisí s okamţitým krátkodobým výkyvem v chování, způsobeným nestandardní situací v ţivotě člověka.59 Protoţe nejsou tyto výkyvy 55
Tamtéţ, str. 80. Tamtéţ, str. 80. 57 Stupně pyramidy jsou od jejího základu k vrcholu následující: přeţití (pokrytí základních fyziologických potřeb), bezpečí (zajištění základních potřeb i do budoucna), příslušnost (jedinec patří do určité skupiny), výlučnost (ostatní lidé uznávají výjimečnost jedince), smysl (uţitečnost jedince sobě a svému okolí). Více viz PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem : Praktický atlas managementu. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0403-X. str. 20. 58 PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem : Praktický atlas managementu. str. 84. 59 Tamtéţ, str. 80. 56
20
pro dlouhodobé rozhodování a motivování podstatné, uvádím je pouze jako doplnění informací o vrstvách lidské motivace.
2.2.3. Faktory motivačních aspektů osobnosti Abychom získali ucelenou představu o tom, jaké jsou motivační aspekty osobnosti ovlivňující vznik potřeb, motivace a následně motivační jednání, podívejme se prostřednictvím tabulky na následující kategorie potřeb, zájmů a postojů.
1. hlad A. Organické potřeby
2. pohlavní pud 3. všeobecná aktivita 4. potřeba příjemného, pohodlného prostředí
B. Potřeby určitých podmínek
5. potřeba pořádku a čistoty 6. potřeba dosáhnout váţnosti a úcty 7. všeobecná ctiţádost
C. Potřeby pracovní
8. stálost 9. vytrvalost 10. potřeba svobody
D. Potřeby pozice
11. nezávislosti či závislosti konformismu (přizpůsobivosti) 12. počestnost 13. potřeba sdruţování se
E. Sociální potřeby
14. potřeba být úsluţným 15. potřeba disciplíny 16. agresivita 17. potřeba dobrodruţství, jistoty
F. Všeobecné zájmy
18. zábavy a další druhy intelektuálních zájmů Tabulka č. 1: Faktory motivačních aspektů osobnosti60
60
NAKONEČNÝ, Milan. Emoce a motivace. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. str. 218219.
21
Faktor, který ovlivňuje chování a rozhodování knihovníků, můţeme v rozdělení podle J. P. Guilforda nalézt v polích B, C, D, E a F. Z mnoţiny faktoru B. Potřeby určitých podmínek se zaměřme na bod 6. potřeba dosáhnout vážnosti a úcty. Konference nepochybně můţe být vhodnou platformou pro zvyšování vlastního sebevědomí i úsudku o nás samých dalšími osobami. Faktor C. Potřeby pracovní odpovídá našemu výzkumnému tématu jiţ ze své podstaty. Ctiţádost plně souvisí s aktivní účastí na konferencích (referující, přednášející) ale také s častým navštěvováním konferencí do jisté míry pasivními diváky. Ctiţádost ţene člověka ke sebezdokonalování a dosahování předeslaných cílů a paralelně k témuţ knihovníky a informační pracovníky. V případě faktoru D. Potřeby pozice můţeme zvolit bod 10. potřeba svobody ve smyslu svobodného rozhodování se, zda se jedinec konference zúčastní, a všech samostatně koordinovatelných okolností, činností a faktů, které souvisí s jeho přesunem a jednáním na konferenci. Tento desátý bod lze vyloţit také z jiného principu – svobodu můţeme povaţovat v jejím širším smyslu za moţný cíl, který konference účastníkovi přinese, jestliţe mu dopomůţe k zlepšení pracovní pozice, čímţ dojde k jeho určité svobodě v zaměstnání (např. z pozice vedoucího určitého úseku či dokonce ředitele knihovny a jiného informačního centra). Ze souboru faktorů E. Sociální potřeby je pro případ našeho výzkumu relevantní bod 13. potřeba sdružování se, která můţe být naplňována během navazování nových kontaktů na konferencích a setkání s kolegy. Konference se kromě platformy pro sdělování a seznamování se s novými informacemi a projekty mohou souběţně stát místem vhodným a v mnoha případech ţádoucím pro navazování nových kontaktů a participaci pro vznik nových komunit. Bod 14. potřeba být úslužným lze vztáhnout na výzkum také v případě účasti na konferenci za účelem spokojenosti nadřízeného. Faktor F. Všeobecné zájmy lze vztáhnout ke konferencím jako formám intelektuálních zájmů a – vezmeme-li v potaz doprovodné akce – také jako zábavu. Na základě tabulky faktorů motivačních aspektů osobnosti budeme prostřednictvím dotazníkového šetření sledovat míru následujících příkladů očekávání a motivace v podobě moţností u otázek 5 a 6:
Vymezení podle Joye Paula Guilforda. Více viz GUILFORD, Joy Paul. Personality. New York : McGraw-Hill, 1959. str. 472.
22
– informace o novinkách v oboru vycházejí z náplně faktorů C. Potřeby pracovní, D. Potřeby pozice, F. Všeobecné zájmy; – vzdělání se týká náplně faktorů B. Potřeby určitých podmínek, C. Potřeby pracovní, D. Potřeby pozice a F. Všeobecné zájmy; – profesní růst vzešel z faktorů B. Potřeby určitých podmínek, C. Potřeby pracovní a D. Potřeby pozice; – nové kontakty a síťování vyplývají z faktorů B. Potřeby určitých podmínek, C. Potřeby pracovní, D. Potřeby pozice a E. Sociální faktory; – příklad setkání s kolegy se týká faktoru B. Potřeby určitých podmínek, D. Potřeby pozice, E. Sociální faktory a také faktoru F. Všeobecné zájmy. Potřeby v souvislosti s motivací můţeme rozdělit také následovně do šesti celků: 1. potřeby spojené převáţně s neţivými předměty, 2. potřeby vyjadřující ambice, prestiţ, dokonalost a moc, 3. potřeby projevování síly a získávání obdivu, 4. potřeby poškozování jiných i sebe sama, 5. potřeby vztahující se k náklonnostem, tj. citům lidí a 6. potřeby sociální v uţším smyslu.61 Pro potřeby našeho výzkumu můţeme prvotně uvaţovat sekci druhou, konkrétně případy potřeby respektu (potřeba ocenění, pochvaly, uznání), potřebu předvádění se (reprezentování sebe sama), ale také potřebu superiority (potřebu převyšování ostatních), potřebu nedotknutelnosti (zabránění sníţení vlastní hodnoty), protipůsobení (překonávání neúspěchu pomocí úsilí) a potřebu úspěchu. Na konferenci se můţeme setkat se sekcí třetí, tj. potřebou dominance (ovlivňovat druhé a řídit je), potřebu napodobování, kdy se shodneme s ostatními lidmi, ale také s potřebou projevovat úctu výše postavenému. Nepochybně sem můţeme zařadit také sekci pátou, která se týká potřeb vztahujících se k náklonnostem či citům dalších lidí, tj. potřebu navazování přátelství (tzv. afiliace), potřebu závislosti, kdy hledáme u druhých pomoc a podporu (např. při diskusích), a v jistém smyslu sem můţeme zařadit také potřebu lásky (tj. mít někoho rád a stejné stanovisko moci vztáhnout ke své osobě) na konferencích jako moţnost navázat nová přátelství. A také poslední, šestou sekci potřeb můţeme plnit prostřednictvím konference – sociální potřeby, jako např. hry a zábava (hledání rozptýlení, uvolnění), potřebu zkoumání, dotazování se (tzv. explorace) a potřebu vysvětlování a demonstrace (např. podávání výkladu, objasňování tématu, coţ je pro konference typické).
61
NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii první. Praha : Academia, 1997. Motivace. str. 110. ISBN 80-200-0625-7.
23
Druhotně, jako moţný důsledek účasti knihovníků a informačních specialistů na konferencích, pak sekci 1. (potřebu podrţení: ukládání peněz a vlastnictví věcí a potřebu konstrukce, tj. vytváření, budování a vyhotovování). Vynechat můţeme čtvrtou sekci potřeb, která se týká agrese, pokoření se a vyhnutí se pohanění. Pro náš výzkum nejsou tyto otázky relevantní, ačkoli otázka potřeby vyhnutí se pohanění (dobré chování, vyhýbání se konvenci) do jisté míry můţe souviset s nucenou účastí na konferencích.62
2.2.4. Způsoby zkoumání motivace Motivaci lze zkoumat pomocí tří základních přístupů.63 Prvním a nejjednodušším způsobem je pozorování a popis záţitků. Tento přístup zahrnuje metody biografické a klinické. U biografické metody se jedná o metodu kvalitativního výzkumu uţívanou zejména v oborech psychologie a sociologie. Na základě biografických dat jsou srovnávány různé biografie, které mají výzkumníky dovést k výslednému mnoţství podobností a vzorců ţivotních drah. Tyto mají pomoci k ozřejmění zkoumaných osobních a společenských fenoménů. Důleţitým hlediskem, které se zkoumá, jsou tedy „vnitřní perspektivy jedince, interakce jedince v sociálním kontextu [a] zkušenost jedince v různých rolích v průběhu různých okamţiků ţivota.“64 Bibliografický výzkum nejčastěji vyuţívá pro získání dat rozhovor. Ţádoucí je dlouhodobý výzkum, znalost celé historie respondenta. Co se týče pramenů, pomocné mohou být deníky, autobiografie, dopisy, soudní dokumenty apod., 65 tzn. materiály, které vychází z interakce jedince ve společnosti. Klinické metody souvisí s pozorováním zkoumaného subjektu. Obě metody pracují technikami „volných a provokovaných výpovědí o motivačních souvislostech.“66 Nevýhodou přístupu pozorování a popisu záţitků je otázka přesné interpretace verbálních projevů a definování obměňujících se proměnných.67
62
Tamtéţ, str. 110 ŠVANCARA, Josef. Emoce, city a motivace. 3., dopl. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1979. s. 142. 64 Biografický výzkum. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16. 1. 2006, last modified on 28. 3. 2008 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: . 65 Tamtéţ. 66 ŠVANCARA, Josef. Emoce, city a motivace. str. 142. 67 Tamtéţ, str. 142. 63
24
Druhým přístupem, jak můţeme zkoumat motivaci, je experimentálně-psychometrický přístup. Jak název napovídá, tento přístup pracuje s experimentem a s měřením psychologických jevů. Experimentální metody pracují s různými druhy nezávislých proměnných, které vyplývají z uměle navozených situací, jakými jsou např. frustrační a konfliktní podmínky, zanedbávání tělesných a psychických potřeb, řízená změna intenzity podnětů, vytváření situací nutících subjekt k volbě, rozhodnutí.68 Psychometrické metody se zabývají měřením jevů, souvisejících s osobnostní charakteristikou subjektu. Jedná se např. o měnící se postoje, schopnosti, znalosti, jejich normalitu či proměnlivost a vzájemné vztahy. Psychometrické metody vyuţívají kromě psychologických metod také matematickou statistiku.69 Pomocí těchto metod se zkoumají „změny aktivační úrovně, změny cílového zaměření, změny vztahu k překáţce“ atd.70 Třetím přístupem či metodou, jak lze zkoumat motivaci je faktorově analytický přístup, který je zaloţen na zpracování předem získaných dat biografických, diagnostických či experimentálních. Tímto způsobem se lze dobrat k vymezení základních faktorů motivace. Jelikoţ ale při faktorově analytickém přístupu dochází k řazení podstatných i nepodstatných, zákonitých a nahodilých či podřazených a nadřazených jevů na jednu úroveň, tkví jeho přínos převáţně ve vymezení součástí zkoumaných proměnných subjektů, nikoli v určení závislostí a vztahů mezi nimi.71 V našem zkoumání otázky motivace a očekávání knihovníků od konferencí budeme aplikovat faktorově analytický přístup realizovaný pomocí dotazníkového šetření.
2.3. Očekávání Očekávání, nebo-li aspirace pochází z latinského slova aspirare, coţ znamená přivanout, přispívat, nebo usilovat o něco. Velký sociologický slovník popisuje pojem očekávání jako jednu z úrovní (spolu s výkonem a úspěšností), ze kterých vychází tzv. aspirační úroveň. Tato úroveň představuje, čeho by jednající ve svém jednání chtěl dosáhnout. Podle výzkumu 68
Tamtéţ, str. 142. Psychometrika. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 2. 2011, last modified on 3. 10. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: . 70 ŠVANCARA, Josef. Emoce, city a motivace. str. 142. 71 Tamtéţ, str. 142. 69
25
uvedeného ve Velkém sociologickém slovníku je pro příslušníky západních civilizací, tedy i pro české knihovníky a informační pracovníky, „charakteristická výrazná vůle učit se a dosahovat, zlepšovat vlastní výkon. Svým významem se tudíţ problém aspirační úrovně řadí k otázkám činnostních motivací.“72 Velký psychologický slovník pak vykládá pojem očekávání jako „předpoklad, ţe se něco uskuteční na určitém místě, v určitém čase a určitým způsobem.“73 Očekávání, nebo-li anticipace je definováno také jako „předem vytvořená představa; předjímání, předvídání, předzvěst určitých procesů, jevů, dějů nebo událostí, které teprve nastanou.“74 Cambridgeský slovník očekáváním jednoduše označuje dění, kdy čekáme, ţe se něco stane75 a Oxfordský slovník pak očekávání vykládá jako „pevné přesvědčení, ţe se něco stane“ a jako „přesvědčení, ţe někdo něčeho dosáhne, nebo by měl dosáhnout.“76 Očekávání je důleţité pro zváţení úspěchu dané činnosti či dosaţení předpokládaného cíle. Jak objasňuje Švancara ve svých skriptech Emoce, motivace, volní procesy, „proţívání určitého výkonu jako úspěšné nebo neúspěšné závisí na tom, zda bylo dosaţeno očekávání, poţadavku, ctiţádosti, tedy aspirace, s níţ jedinec činnost zahajuje.“77 Jestliţe nastane situace, kdy subjekt neurčí míru svého očekávání, tzn. chybí-li aspirační úroveň, není pociťováno ani úspěchu ani neúspěchu.78 V souvislosti s očekáváním se musíme vrátit zpět k motivaci, chceme-li se dozvědět více o vztahu mezi očekáváním a motivací. Jedinec je schopen asimilovat sociální a kulturní vlivy svého prostředí a následně interagovat s kulturním prostředím tak, ţe si vytváří nové motivy vedoucí k motivaci. Paralelně na duševní ţivot člověka působí v pozitivním i negativním
72
STRMISKA, Zdeněk. Velký sociologický slovník : A – O. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. Aspirace, str. 109. ISBN 80-7184-164-1. 73 HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010. Očekávání, str. 359. ISBN 978-80-7367-686-5. 74 HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010. Anticipace, str. 39. ISBN 978-80-7367-686-5. 75 Cambridge Dictionaries Online : The most popular online dictionary and thesaurus for learners of English [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2011 [cit. 2011-11-21]. Expectation. Dostupné z WWW: . Text originálu: „When you expect something to happen.“ 76 Oxford Dictionaries : The world's most trusted dictionaries [online]. Oxford : Oxford University Press, 2011 [cit. 2011-11-21]. Expectation. Dostupné z WWW: . Text originálu: „A strong belief that something will happen. A belief that someone will or should achieve something.“ 77 ŠVANCARA, Josef. Emoce, motivace, volní procesy : Studijní příručka k předmětu Obecná psychologie II (prožívání a jednání). 3., dopl. vyd. Brno : Státní pedagogické nakladatelství, 2003. str. 92. 78 Tamtéţ, str. 92
26
smyslu sociální odměny či tresty, které následně vedou k očekávání.79 Očekává-li tedy subjekt pozitivní následky svého konání, rozhodne se pro ně snáze – je motivován k jejich vykonání. Míra očekávání má důleţitý vliv na motivaci. Očekává-li subjekt odměnu okamţitou, motivační síla roste oproti situaci, kdy je odměna subjektu časově velmi vzdálená. Ovšem toto tvrzení nemůţeme povaţovat za exaktní pravidlo, neboť u různých jedinců se můţe míra očekávání objektu projevit jinak. Jde-li člověk trpělivě za vzdáleným cílem, pak můţe jeho motivace nabývat stejné síly jako u jedince, který vyţaduje brzké dosaţení cíle.80
2.4. Konference Začněme tuto kapitolu opět slovníkovou definicí. Cambridge Dictionaries vykládají pojem konference jako „události, někdy trvající několik dní, ve kterých je skupina diskutujících o určitém tématu, nebo setkání, při kterých jsou formálně diskutovány především obchodní záleţitosti.“81 Podle Oxford Dictionaries je konference v našem smyslu „formální setkání lidí se společným zájmem, zpravidla se odehrávající během několika dnů na jednom místě [či] formální setkání k diskusi.“82 Konference jsou jednou z moţností permanentního vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků v průběhu jejich praxe. Personál knihovny či informačního centra je velmi důleţitou funkční sloţkou, a proto je třeba ho stále udrţovat dobře vyškolený, motivovaný a s dostatečnými schopnostmi pro uţívání nových technologií v knihovně a nabízet pomoc uţivatelům knihovny.83 Odborná kvalifikace, kterou nabízí např. také konference, je povaţována za předpoklad k zabezpečení vynikající úrovně sluţeb v knihovně a zajištění
79
NAKONEČNÝ, Milan. Motivace chování : Přehled základní problematiky psychologie chování. str. 43. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Vyd. 1. Praha : Academia, 1996. str. 104. ISBN 80-2000592-7. 81 Cambridge Dictionaries Online : The most popular online dictionary and thesaurus for learners of English [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2011 [cit. 2011-11-21]. Conference. Dostupné z WWW: . Text originálu: „An event, sometimes lasting a few days, at which there is a group of talks on a particular subject, or a meeting in which especially business matters are discussed formally.“ 82 Oxford Dictionaries : The world's most trusted dictionaries [online]. Oxford : Oxford University Press, 2011 [cit. 2011-11-21]. Conference. Dostupné z WWW: . Text originálu: „A formal meeting of people with a shared interest, typically one that takes place over several days. A formal meeting for discussion.“ 83 Více o pracovní náplni knihovníků v Služby veřejných knihoven : Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Philip Gill. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. Lidské zdroje, s. 59-66. Aktuality SKIP. ISBN 80-85851-14-8. 80
27
efektivní organizace a profesionální úrovně. Podle směrnic IFLA pro rozvoj knihoven je knihovna svým zaměstnavatelům povinna poskytovat školení a má jim umoţnit navštěvovat kurzy a konference, které se týkají jejich náplně práce. Knihovníci mají být vedeni k tomu, aby se stali členy knihovnických spolků, aktivně se podíleli na jejich činnostech, a navazovali tak kontakty s dalšími knihovníky, čímţ bude docházet k výměnám zkušeností. Směrnice nabízejí také moţnost organizované výměny pracovníků mezi tuzemskými i zahraničními knihovnami.84 Také ve strategických zprávách knihoven je upozorňováno na stoupající náročnost na poţadavky na kvalifikaci knihovníků v budoucích knihovnách. Spolu s rostoucí vzdělanostní úrovní obyvatelstva je třeba reagovat a zvyšovat průměrnou vzdělanostní úroveň zaměstnanců knihoven.85 Ţe jsou konference příleţitostí k profesnímu růstu, potvrzují také Robert Tomaszewski a Karen I. MacDonald ve svém článku Identifikace oborové konference jako příležitosti k profesnímu růstu akademického knihovníka.86 Za potřebné nepovaţují jen konference oboru informačních studií a knihovnictví, ale zaměřují se na konference oborové, které knihovníkům mohou poskytnout ţádanou interdisciplionaritu a multidisciplionaritu s vybranými obory. Právě účast na oborových konferencích by měla být nejlepší metodou, jak zajistit, aby knihovníci drţeli krok s informačními potřebami té které vědecké oblasti. Knihovníci navíc získají moţnost interagovat s odborníky, vytvářet si zájmové skupiny s odborníky a rozeznat důleţité autory vybraných oborů, na které mohou dále upozorňovat uţivatele knihoven. Autoři zmínili několik článků včetně v úvodu zmíněného od Vegy a Connellové, který je podkladem k tomuto výzkumu – tj. obecně platí, ţe účast na konferencích je vyuţívána pro profesní rozvoj, výměnu znalostí, peer-to-peer komunikaci a za účelem získání informací o technologických novinkách.87 Na základě těchto tvrzení stanovíme hypotézy H1, H2 a H3. Cynthia Tysick povaţuje ve svém článku za výhodu konferencí fakt, ţe síťování s odborníky vede k zvyšování motivace knihovníků pro svou práci a vytváření dobrého obrazu knihovny, neboť se aktivně zajímá o dění v oborech a nechává své pracovníky 84
Služby veřejných knihoven : Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Philip Gill. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. str. 59, 64 a 65. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-14-8. 85 Strategie pro evropské knihovny. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. str. 26. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-16-4. 86 TOMASZEWSKI, Robert; MACDONALD, Karen I. Identifying Subject-Specific Conferences as Professional Development Opportunities for the Academic Librarian. The Journal of Academic Librarianship. November 2009, Volume 35, Issue 6, s. 583-590. Dostupný také z WWW: . ISSN 0099-1333. 87 Tamtéţ.
28
vzdělávat se na konferencích. Výhodou je také snazší budování fondů při dobré znalosti oborů, neboť uţivatelé knihoven jsou odkázáni na znalosti knihovníka, či např. při vyhledávání na znalosti katalogizátora.88 V šesti bodech shrnuje důleţitost účasti na konferencích Rosina Alaimo.89 Jedním z důvodů je profesní omlazení, dalším peer-to-peer učení (tzn. generování nových nápadů na základě rozhovorů s kolegy), následují informace o rychle se měnících technologiích, působivá vystoupení hlavních řečníků, moţnost praktického učení a vyzkoušení např. nových softwarů a navazování vztahů s kolegy ve volném čase konferencí.90 Důleţitosti navštěvování konferencí během praxe se věnuje také Doris Small Helfer ve svém článku Konferenční zkušenosti: minulost, přítomnost a budoucnost91, kdyţ líčí historii svých účastí na konferencích a klady, které jí tyto účasti přinesly. Pro knihovníky je podle ní důleţité stále se učit nové poznatky z oboru od odborníků, potkávat nové kolegy, kteří jsou obohacením pro moţný profesní růst a rozvoj.92
2.5. K výchozímu výzkumu Jiţ v úvodu bylo řečeno, ţe se tento výzkum zakládá na aplikaci obdobného výzkumu, který proběhl ve Spojených státech amerických a byl publikován Robertem Vegou a Ruth
88
TYSICK, Cynthia . Attending Conferences Outside of Librarianship. College & Undergraduate Libraries. 2002 , Volume 9, Issue 2, s. 75-81. Dostupný také z WWW: . ISSN 1545-2530. 89 ALAIMO, Rosina. Top Six Reasons to Attend a Conference. Knowledge Quest. September/October 2004, Volume 33, Number 1, s. 34-35. Dostupný také z WWW: . ISSN 1094-9046. 90 Tamtéţ. 91 HELFER, Doris Small. The Conference Experience: Past, Present, and Future. Searcher. September 2001, Vol. 9, Issue 8, s. 20-22. Dostupný také z WWW: . ISSN 10704795. 92
Tamtéţ.
29
Connellovou v roce 2007.93 Výzkum byl představen také v článku Omlazení a síťování motivuje knihovníky k účasti na konferencích Yvonne Hultman Özek.94 Výzkumu se zúčastnilo 790 respondentů, kteří odpovídali na čtrnáct otázek. Studie ukázala, ţe hlavním důvodem, proč knihovníci a informační pracovníci navštěvují konference, je dosaţení odborného omlazení (56 % resp.). Současně platí, ţe čím starší knihovník a čím déle pracuje v oboru, tím více usiluje o aktuální informace z oboru, které vedou k profesnímu omlazení. Přitom muţi povaţují profesní omlazení za méně důleţité neţ ţeny. Respondenti, kteří navštěvují konference častěji, mají tendenci hodnotit profesní omlazení za důleţité. Druhým nejoceňovanějším přínosem je síťování (40 % resp.). Lidé, kteří navštěvují konference častěji, a ti, kteří pracují v sekci administrativy, povaţují síťování za důleţitější neţ referenční knihovníci.95 Z těchto faktů jsme vyvodili hypotézy H4 aţ H8. Výchozí výzkum se zabýval také otázkou, jak velkou roli hraje financování účasti na konferencích od zaměstnavatelů, zájmem o kulaté stoly, setkání s přednášejícími, s uţivateli knihoven nebo např. zajímavostí posterů o výzkumech zveřejněných na konferencích formou plakátů a tabulí apod. Tato fakta jsme se rozhodli pro náš výzkum neuvaţovat.
93
VEGA, Robert D.; CONNELL, Ruth S. Librarian's Attitudes Toward Conferences : A Study. College and Research Libraries. 2007, vol. 68, no. 6, s. 503-516. Dostupný také z WWW: . ISSN 506701. 94 ÖZEK, Yvonne Hultman. Rejuvenation and Networking Motivates Librarians to Attend Conferences. Evidence Based Library & Information Practice. December 2009, Vol. 4, Issue 4, s. 78-80. Dostupný také z WWW: . ISSN 1715720X. 95 VEGA, Robert D.; CONNELL, Ruth S. Librarian's Attitudes Toward Conferences : A Study. str. 507.
30
3. Praktická část: analýza postojů knihovníků od konferencí Praktická část práce se zabývá popisem samotného výzkumu a jeho realizací a analýzou výsledných dat. V jednotlivých kapitolách bude definován výzkumný problém, stanovíme předpokládaný cíl výzkumu a výzkumné otázky. Z těchto odvodíme hypotézy, které výsledky výzkumu potvrdí, či vyvrátí. Následně popíšeme výzkumný vzorek a zvolenou metodu sběru dat, ze kterých po vyhodnocení vyplynou data, která zpracujeme v kapitole týkající se jejich analýzy. Na tuto část se zaměříme nejvíce a nejpodrobněji, neboť je pro práci klíčová – zprostředkovává výsledky výzkumu. Součástí analýzy dat bude rozbor dotazníku, který jsme zvolili jako nejvhodnější metodu pro sběr dat, která chceme vyzkoumat.
3.1. Metodologická část V této sekci praktické části diplomové práce se zaměříme na podrobný popis navrhovaného výzkumu. Budeme definovat výzkumný problém a cíl výzkumu, určíme druh výzkumu, stanovíme hlavní výzkumné otázky, sestavíme hypotézy, které budeme později potvrzovat, či vyvracet, zvolíme metodu sběru dat a popíšeme výzkumný vzorek.
3.1.1. Definice problému a cíl výzkumu V oboru informačních studií a knihovnictví se kaţdý rok koná velké mnoţství více či méně významných a přínosných konferencí, které si vţdy najdou své posluchače z řad knihovníků a informačních pracovníků. Danou problematikou se doposud nezabývala ţádná diplomová práce na Masarykově univerzitě. Diplomanti sice zkoumají a rozebírají konkrétní konference, napomáhají jejich vzniku či mapují jejich vývoj, ale nikdo z nich nepodrobil zkoumání důvody, které vedou návštěvníky konferencí k účasti, případně která témata je zajímají více a která méně. V České republice ale dosud neproběhl ţádný výzkum důvodů, které je vedou k účasti na konferencích, a nebylo zjišťováno, jaká očekávání mají knihovníci a informační pracovníci od programů a průběhu konferencí, které mohou mít významný vliv na jejich profesi či profesní růst. 31
Výzkum, kterým se práce zabývá, je tedy zaměřen na hledání a objasnění důvodů a příčin, které vedou k motivaci knihovníků a informačních pracovníků účastnit se konferencí. Dále nás bude zajímat, jaká jsou jejich očekávání před absolvováním konference a za jakým účelem se konferencí účastní. Ke zváţení se nabízí jak důvody pracovní, tak profesní zlepšování, navazování kontaktů s kolegy či zjišťování novinek v dané oblasti aplikovatelných v instituci, která účastníka na konferenci vyslala. Cílem výzkumu tedy budou data, která by měla napomoci zefektivnění náplně a průběhu knihovnických konferencí konaných v České republice.
3.1.2. Druh výzkumu Jelikoţ jsou informace, které chceme získat, měřitelné a tříditelné, bude pro výzkum pouţit kvantitativní přístup, jehoţ výsledky jsou analyzovatelné statistickými metodami.96 Kvantitativní výzkum testuje stanovené hypotézy a klade si za cíl je obhájit, či vyvrátit. „Kvantitativní výzkum můţe nalézt řešení jen pro takové problémy, které je moţno popsat v termínech vztahů mezi pozorovanými proměnnými.“97
3.1.3. Hlavní výzkumné otázky Výzkumné otázky stanovíme tak, abychom se prostřednictvím jejich zodpovězení dobrali dat objasňujících cíl výzkumu. V případě naší studie se tedy zaměřujeme na otázku motivace a důvody k účasti na konferencích. Na základě těchto faktů volíme následující výzkumné otázky.
– Jaká jsou nejčastější očekávání knihovníků a informačních pracovníků od konferencí? – Co je pro knihovníky a informační pracovníky motivací k navštívení konference? 96
REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 97880-247-3006-6. str. 40. 97 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 5. dotisk 3. vyd. Praha : Karolinum, 2008. str. 77.
32
– Má vzdělání knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích? – Má rozdílné profesní zaměření vliv na rozhodování o účasti na konferencích? – Má potenciální profesní růst vliv na míru motivace k účasti na konferencích? – Má nižší věk knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích? – Má genderová příslušnost knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích?
3.1.4. Přehled hypotéz Kvantitativní výzkum operuje s metodou dedukce, kdy teoretický či praktický problém formuluje do hypotéz. Tyto vytváří vztahy mezi proměnnými a jsou uznány platnými, či odmítnuty na základě sběru dat.98 Z výzkumných otázek naší studie vyplývají následující hypotézy, které budou ověřeny pomocí výsledných dat z dotazníkového šetření. H1: Knihovníci a informační pracovníci jsou k účasti na konferencích motivováni moţným profesním rozvojem a ziskem nových znalostí z oboru. H2: Knihovníci a informační pracovníci očekávají od konferencí seznámení s novinkami v oboru. H3: Knihovníci a informační pracovníci očekávají, ţe na konferencích získají nové kontakty. H4: Hlavním důvodem účasti na konferencích je získání nových informací za účelem pracovního omlazení. H5: Čím starší knihovníci a informační pracovníci, tím více usilují o pracovní omlazení prostřednictvím nových informací z oboru. H6: Čím déle pracují knihovníci a informační pracovníci v oboru, tím více usilují o pracovní omlazení prostřednictvím nových informací z oboru. 98
Tamtéţ, str. 76.
33
H7: Muţi povaţují profesní omlazení za méně důleţité neţ ţeny. H8: Knihovníci a informační pracovníci povaţují za druhé nejpřínosnější síťování a nové kontakty. H9: Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání znamená častější účast knihovníků a informačních pracovníků na konferencích.
3.1.5. Metoda sběru dat Výzkum byl realizován pomocí tradičního a spolehlivého dotazníkového šetření. Pro potřeby našeho tématu byl vybrán kvantitativní výzkum. Dotazníkové šetření bylo přístupné v elektronické podobě, tzn. ţe dotazník byl umístěný na internetu. Dotazník byl vytvořen na stránkách Easy Research (www.easyresearch.biz), který zajišťuje jak poţadované anonymní prostředí, tak bezpečný přenos dat. Co se týče metody doručení dotazníku k určeným respondentům, toto bylo uskutečněno pomocí elektronické pošty. Metodu dotazování elektronickou poštou (tzv. CAMI – Computer Assisted Mailing Interviewing) jsme zvolili z důvodu snadného přístupu k dotazníku a díky zajištění relativně vysoké návratnosti.99 Dotazníkové šetření bude realizováno na výzkumném vzorku tak mezi knihovníky ve vybraných knihovnách České republiky. Na základě seznamu knihoven na internetové stránce knihovny.net100 fungující pod správou Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, bude dotazník zaslán do knihoven vědeckých a krajských a do knihoven univerzitních. Knihovny muzeí a archivů, městské knihovny, školní knihovny, lékařské knihovny a ostatní nebudeme uvaţovat z toho důvodu, ţe předpokládaná účast jejich zaměstnanců na konferencích je velmi nízká. Výzkumu byli nápomocni ředitelé či sekretářky a další pověřené osoby vybraných knihoven, kteří email s odkazem na dotazník rozesílali svým zaměstnancům.
99
REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. str. 123. ČERNÝ, I. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Knihovny v České republice [online]. 2011, poslední změna 05.10.2003 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z WWW: . 100
34
3.1.6. Výzkumný vzorek V případě našeho výzkumu jsme pro výběr respondentů zvolili knihovníky krajských a vyšších knihoven (tj. NTK, MZK, NKP a knihovny VŠ). Výběr se shoduje s výběrem původního výzkumu. Populací, na kterou je výzkum směřován, jsou tedy současní knihovníci a informační pracovníci. Respondenty charakterizuje společný obor, profesní zaměření. Na základě údajů v Základních statistických údajích o kultuře v České republice 2010: III. Knihovny a vydavatelská činnost101 a článku Hany Landové a Zdeňky Civínové Aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání: vývoj v letech 2006-2010 na veřejných vysokých školách v ČR102 je počet oslovené populace 2348. Počet není úplný, neboť článek neudává údaje všech vysokých škol v České republice, ale pouze patnácti největších. Přesto z tohoto čísla můţeme vyvodit potřebný počet respondentů. Jestliţe podle obecného pravidla pro populaci do 10 000 jednotek validitu zaručí vzorek velký 7,5 %, potřebujeme dosáhnout 176 respondentů. Vezmeme-li v potaz, ţe potenciální počet námi oslovených knihovníků a informačních pracovníků je téměř čtyřikrát menší, bude nám pro zajištění reprezentativnosti stačit menší vzorek. Celkem tedy bylo odesláno 74 emailů do všech univerzitních a vědeckých a krajských knihoven (zdroj emailů viz pozn. 100).103
101
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 : III. Knihovny a vydavatelská činnost [online]. PhDr. Jana Radová. Praha : NIPOS – Centrum informací a statistik kultury, 2011 [cit. 2011-11-23]. str. 9. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7068-257-9. 102 LANDOVÁ, Hana; CIVÍNOVÁ, Zdeňka. Aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání: vývoj v letech 2006-2010 na veřejných vysokých školách v ČR. ProInflow [online]. 10.02.2011 [cit. 23.11.2011]. Dostupný z WWW: . ISSN 1804–2406. 103 Seznam oslovených knihoven viz kap. Přílohy.
35
3.2. Empirická část V následující sekci praktické části diplomové práce se zaměříme na rozbor jednotlivých otázek dotazníku, na analýzu dat vzešlých z dotazníkového šetření. Budeme hledat odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky a ověřovat platnost stanovených hypotéz.
3.2.1. Rozbor dotazníku Standardizovaný dotazník se skládá ze tří částí. Kaţdá část obsahuje potřebné mnoţství otázek potřebných pro zodpovězení výzkumných otázek a ověření zvolených hypotéz. První část (otázka 1 aţ 3) se týká informací o pracovním poměru respondentů. Otázky 1 a 3 jsou polouzavřené – kromě vybraných odpovědí nabízejí také moţnost vlastní varianty odpovědi. Jedná se o otázky polytomické: 1. Jaké je vaše profesní zaměření? (odpovědi: Knihovník – doplňování a zpracování fondů, Knihovník – sluţby (referenční sluţby, práce ve studovnách apod.), Knihovník – správa a digitalizace fondů, Knihovník – ochrana knihovních fondů (restaurování, konzervace apod.), Knihovník – PR a marketing, IT (informační technologie knihovny či jiné informační instituce), Vedoucí či ředitel knihovny či jiné informační instituce, jiná odpověď). Otázka č. 3 V jakém typu knihovny či informační instituce pracujete? (odpovědi: Veřejná knihovna národní, Veřejná knihovna krajská, Veřejná knihovna městská, Veřejná knihovna obecní, Veřejná knihovna specializovaná, Vysokoškolská knihovna, jiná odpověď). Otázku č. 3 upřesňuje dodatek pro případ, ţe respondent pracuje ve více knihovnách, tj.: Jestliže máte více než jedno zaměstnání v této oblasti, vyberte to, které považujete za hlavní. – otázka je výběrová. Oproti tomu otázku č. 1 zvolíme jako výčtovou pro případ, ţe respondent pracuje ve více sekcích. Otázka č. 2 je uzavřená a výběrová – respondent odpovídá formou výběru pouze z několika nabízených variant – a zjišťuje délku pracovního úvazku, respektive úvazků respondenta, tj.: Jak dlouho pracujete v oblasti knihovnictví a informačních služeb? (odpovědi: 0-5 let, 6-10 let, 11-15 let, 16-20 let, 21 a více let). Druhou část dotazníku tvoří otázky, které zjišťují informace o postoji knihovníků a informačních pracovníků ke konferencím. Jedná se o otázky 4 aţ 7. Tuto část uvádí otázka č. 4 a zní: Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference, která se týká oboru informační studia a knihovnictví? Otázka nabízí moţnosti 0x, 1x, 2x, 3x, 4 a vícekrát a je 36
uzavřená a výběrová. Otázky 5 a 6 jsou sestaveny formou matice a zajišťují informace o motivaci a očekávání od konferencí. Otázka č. 5: Jaká očekávání máte před účastí na konferencích? Prosíme, ohodnoťte, do jaké míry jsou pro vás žádoucí následující příklady. nabízí k ohodnocení pomocí Lickertovy škály tyto příklady: informace o novinkách v oboru; vzdělání; profesní růst; nové kontakty, síťování; setkání s kolegy; jiné. Respondent vybíral z moţností hodnocení: velmi ţádoucí, ţádoucí, nejsem si jistý/á, méně ţádoucí, neţádoucí, nechci odpovědět.104 Otázka č. 6: Jakou roli hrají následující faktory v rozhodování, zda se konference zúčastníte? Prosíme, ohodnoťte důležitost uvedených příkladů. nabízí tytéţ odpovědi hodnocené jako: velmi důleţité, důleţité, nejsem si jistý/á, méně důleţité, nedůleţité, nechci odpovědět. Otázka č. 7 je otevřená a nabízí respondentovi vlastní vyjádření k dané problematice: Máte-li k danému tématu další připomínky či informace, které nám chcete sdělit, učiňte tak, prosím, zde. Poslední, třetí část se skládá ze tří demografických otázek – 8: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (odpovědi: základní škola, střední škola, střední škola s maturitou, vyšší odborná škola, vysoká škola (bakalářské studium), vysoká škola (vyšší vzdělání neţ bakalářské), 9: Jsem (odpovědi: ţena, muţ), 10: Věk (odpovědi: 15-20 let, 21-25 let, 26-35 let, 36-45 let, 46-55 let, 56-60 let, 61 a více let). Dotazník výchozího výzkumu byl sloţen z otázek získávajících data kvantitativní i kvalitativní, v případě našeho dotazníkového šetření získáme kvalitativní data pouze z otázky sedmé, coţ volíme v rámci zpřesnění moţných odpovědí na otázky v dotazníku.
3.2.2. Analýza dat Dotazníkové šetření proběhlo během dvou týdnů od 4. do 17. listopadu 2011. Přijato bylo prostřednictvím Easy Research 120 vyplněných dotazníků, coţ je vzorek splňující poţadavky na validitu výzkumu.
104
REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. str. 102-103.
37
3.2.2.1. Profil respondentů Nejprve se podívejme na výsledky, které popisují respondenty dotazníkového šetření. Co se týče demografických údajů, získali jsme následující data. Většina respondentů, tj. 85 %, jsou ţeny a zbývajících 15 % respondentů jsou muţi. Otázka č. 9: Jsem
Graf č. 1: Genderová příslušnost Věk respondentů je nejvíce rozloţen do období mezi dvacátým šestým a padesátým pátým rokem ţivota. Nejvíce respondentů – 30,8 % – se pohybuje ve věkovém rozmezí 26 aţ 35 let. Následují je respondenti ve věku mezi 46 a 55 lety v zastoupení 26,7 % z celkových 120 respondentů. Třetí nejpočetnější skupinou je ta, která se nachází mezi těmito dvěma skupinami, tj. mající 36 aţ 45 let – 21,7 %. 8,3 % jsou zastoupeny skupiny 21 aţ 25 a 56 aţ 60 let. Do skupiny 15-20 let nespadá ţádný z respondentů a byla zařazena pouze pro úplnost.
38
Otázka č. 10: Věk
15-20 let 21-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-60 let 61 a více let Celkem odpovědí
Věk Absolutní četnost 0 10 37 26 32 10 5 120 Tabulka č. 2: Věk
Relativní četnost 0% 8,30 % 30,80 % 21,70 % 26,70 % 8,30 % 4,20 % 100 %
Graf č. 2: Věk Co se týče vzdělání respondentů, nejčastěji odpovídali knihovníci a informační pracovníci s vyšším vysokoškolským vzděláním neţ bakalářským – 60,8 %, coţ znamená nadpoloviční většinu všech respondentů. Následují se 17,5 % středoškolsky vzdělaní knihovníci, kteří absolvovali maturitu, a s 15,8 procenty vysokoškolsky vzdělaní knihovníci bakaláři. Malou část respondentů tvoří knihovníci a informační pracovníci s vyšším odborným vzděláním – 5,1 % a pouze jeden respondent má středoškolské vzdělání, tj. 0,8 %.
39
Otázka č. 8: Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Vzdělání Absolutní četnost Základní škola 0 Střední škola 1 Střední škola s maturitou 21 Vyšší odborná škola 6 Vysoká škola (bakalářské studium) 19 Vysoká škola (vyšší vzdělání než 73 bakalářské) Celkem odpovědí 120 Tabulka č. 3: Vzdělání
Relativní četnost 0% 0,80 % 17,50 % 5,10 % 15,80 % 60,80 % 100 %
Graf č. 3: Vzdělání Nyní se podívejme na výsledky druhé části dotazníku, která se zaměřovala na informace o typu, délce a místě zaměstnání respondentů. Co se týče profesního zaměření, respondenti mohli zvolit více zaměstnání, kterým se ve své instituci věnují. Počet odpovědí tedy dosáhl 156. Jak ukazuje sloupec tabulky relativní četnosti vzhledem k počtu respondentů, nejčastěji respondenti pracují ve sluţbách knihoven – 47,5 %. Následují je knihovníci pracující s fondem knihoven – 34,2 % a ředitelé či vedoucí knihoven či informačních center s podílem 14,2 %. Osmnáct respondentů uvedlo i jiné zaměstnání, neţ která byla na výběr, coţ činí
40
15 %, ale dodejme, ţe tato zaměstnání byla často zařaditelná do nabízených sekcí. Nejčastější jinou volbou byla pozice metodika.105 Otázka č. 1: Jaké je vaše profesní zaměření? Profesní zaměření Absolutní četnost Knihovník – doplňování a zpracování 41 fondů Knihovník – služby (referenční služby, 57 práce ve studovnách apod.) Knihovník – správa a digitalizace fondů 10 Knihovník – ochrana knihovních fondů 2 (restaurování, konzervace apod.) Knihovník – PR a marketing 3 IT (informační technologie knihovny či jiné 8 informační instituce) Vedoucí či ředitel knihovny či jiné 17 informační instituce Jiná odpověď 18 Celkem 156 odpovědí Tabulka č. 4: Profesní zaměření
105
Relativní četnost vzhledem k počtu respondentů
Relativní četnost
34,20 %
26,30 %
47,50 %
36,50 %
8,30 %
6,40 %
1,70 %
1,30 %
2,50 %
1,90 %
6,70 %
5,10 %
14,20 %
10,90 %
15 % 120 resp.
11,50 %
Dále byly udány tyto pracovní pozice: systémový knihovník, správa elektronických informačních zdrojů, výzkumný pracovník v oblasti historických fondů, pracovník pro bibliografie a rešeršní sluţby, knihovník na vzdělávacím oddělení, správce specializované databáze, pracovník pro výpůjční protokol, historik, knihovník mající na starosti metodické řízení katederních knihoven a správu rozpočtu na nákup literatury (respondent dokonce udal, ţe disponuje sedmi miliony Kč).
41
Graf č. 4: Profesní zaměření Délku praxe zjišťovala otázka č. 2. Z odpovědí vyplynulo, ţe většina, tj. 35 %, respondentů pracuje v knihovně či v informačním centru 21 a více let. Druhou největší skupinou jsou zaměstnanci pracující pouze po dobu 0 aţ 5 let. Tato skupina činí 24,2 %. Třetí nejpočetnější skupinou respondentů jsou knihovníci a informační pracovníci, kteří jsou v praxi 6 aţ 10 let; zaujímají 19,2 %. Skupiny pracujících 11 aţ 15 let a 16 aţ 20 let jsou relativně nejmenší, tzn. 12,5 %, respektive 9,1 %. Otázka č. 2: Jak dlouho pracujete v oblasti knihovnictví?
0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21 a více let Celkem odpovědí
Délka praxe Absolutní četnost Relativní četnost 29 24,20 % 23 19,20 % 15 12,50 % 11 9,10 % 42 35 % 120 100 % Tabulka č. 5: Délka praxe
42
Graf č. 5: Délka praxe Pomocí otázky č. 3 jsme zjišťovali, v jakých knihovnách naši respondenti pracují. Na základě vybrané populace není překvapivé, ţe nejvíce respondentů – 55 % – je zaměstnáno ve vysokoškolských knihovnách. Tito jsou podílem 26,7 % následováni zaměstnanci veřejných krajských knihoven. Menší skupiny respondentů tvoří zaměstnanci veřejné národní knihovny a veřejné knihovny specializované, tj. 8,3 %, resp. 6,7 %. Otázka č. 3: V jakém typu knihovny či informační instituce pracujete? (Jestliţe máte více neţ jedno zaměstnání v této oblasti, vyberte to, které povaţujete za své hlavní.)
Veřejná knihovna národní Veřejná knihovna krajská Veřejná knihovna městská Veřejná knihovna obecní Veřejná knihovna specializovaná Vysokoškolská knihovna Jiná odpověď Celkem odpovědí
Místo praxe Absolutní četnost 10 32 0 0
Relativní četnost 8,30 % 26,70 % 0% 0%
8
6,70 %
66 4 120 Tabulka č. 6: Místo praxe
55 % 3,30 % 100 %
43
Graf č. 6: Typ pracoviště
3.2.2.2. Postoj ke konferencím V následující podkapitole se jiţ budeme věnovat postojům knihovníků a informačních pracovníků ke konferencím a budeme analyzovat dříve zvolené hypotézy a výzkumné otázky. Z otázky číslo 4, která se přímo ptá na účast na konferencích za poslední rok, jsme zjistili, ţe většina respondentů, tj. 42,5 % se konference nezúčastnila. Téměř čtvrtina respondentů – 24,2 % – se zúčastnila jedné konference. Třetí větší skupinou jsou knihovníci, kteří za poslední rok navštívili 4 a více konferencí – 15 % respondentů – a následuje skupina, která se zúčastnila dvou konferencí – 10,8 % respondentů. Třikrát se za poslední rok zúčastnilo konference 7,5 % respondentů.
44
Otázka č. 4: Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference, která se týká oboru informační studia a knihovnictví?
0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát Celkem odpovědí
Účast na konferencích Absolutní četnost Relativní četnost 51 42,50 % 29 24,20 % 13 10,80 % 9 7,50 % 18 15,0 % 120 100 % Tabulka č. 7: Účast na konferencích
Graf č. 7: Účast na konferencích Pomocí těchto dat a třídění druhého stupně můţeme odpovědět na následující výzkumné otázky. Výzkumná otázka: Má vzdělání knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích? Odpověď: Z tabulky č. 10 (viz kap. Přílohy) můţeme vyčíst, ţe zcela největší podíl mezi účastníky konferencí mají vysokoškolsky vzdělaní knihovníci a informační pracovníci (vyšší vzdělání neţ bakalářské). Následováni jsou bakaláři vysokých škol a malý podíl mezi účastníky konferencí mají také středoškolsky vzdělaní pracovníci (střední škola s maturitou). 45
Pomocí této tabulky můţeme zodpovědět také následující hypotézu. Hypotéza č. 9: Vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání znamená častější účast knihovníků a informačních pracovníků na konferencích. Závěr: Hypotéza byla potvrzena. Z tabulky č. 10 vyplývá, ţe nejčastěji konference navštěvují knihovníci a informační pracovníci s vyšším vzděláním neţ bakalářským. Vysokoškolsky vzdělaní knihovníci bakaláři je následují. Grafu, tj. otázky č. 4, se dále týkají tyto výzkumné otázky. Výzkumná otázka: Má rozdílné profesní zaměření vliv na rozhodování o účasti na konferencích? Odpověď: Na základě tabulky č. 11 (viz kap. Přílohy) je patrné, ţe nejčastěji konference navštěvují ředitelé a vedoucí knihoven. Následují pracovníci z oblasti doplňování a zpracování fondů a z oblasti sluţeb. Větší podíl mezi účastníky konferencí mají také pracovníci z oblasti správy a digitalizace fondů a pracovníci spravující informační technologie knihoven. Výzkumná otázka: Má niţší věk knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích? Odpověď: Ano, věk má vliv na účast knihovníků na konferencích. Tabulka č. 12 (viz kap. Přílohy) ukazuje, ţe nejčastěji konference navštěvují knihovníci a informační pracovníci ve věku 26 aţ 35 let. Druhá nejpočetnější skupina má věkovou hranici 46 aţ 55 let. Výzkumná otázka: Má genderová příslušnost knihovníků a informačních pracovníků vliv na rozhodování o účasti na konferencích? Odpověď: Na základě tabulky č. 13 (viz kap. Přílohy) vyplývá, ţe konference navštěvují častěji ţeny, coţ můţe být do jisté míry zapříčiněno převaţujícím počtem ţen v oboru. Z následující tabulky můţeme vyčíst, co a v jakém procentuálním zastoupení povaţují knihovníci a informační pracovníci za klíčové, co se týče očekávání od konferencí. Z tabulky je patrné, ţe nejvíce ţádoucí jsou informace o novinkách v oboru (čímţ pro případy srovnání s původním výzkumem rozumíme také profesní omlazení), následuje o stupeň níţe vzdělání, nové kontakty a síťování, setkání s kolegy a profesní růst. Tímto jsme nalezli odpověď na výzkumnou otázku Jaká jsou nejčastější očekávání knihovníků a informačních pracovníků od konferencí?. Otázka č. 5: Jaká očekávání máte před účastí na konferencích? Prosíme, ohodnoťte, do jaké míry jsou pro vás ţádoucí následující příklady. 46
Očekávání Hodnoty v %
Informace o novinkách v oboru Vzdělání Profesní růst Nové kontakty, síťování Setkání s kolegy Jiné Celkem odpovědí
2
Nejsem si jistý/á 3
Méně ţádoucí 4
75,8
19,2
2,5
0,8
35
51,7
9,2
34,2
45
25
Velmi ţádoucí 1
Ţádoucí
Neţádoucí
Nechci odpovědět
Ø
0,8
0,8
1,3
0,8
0,8
2,5
1,8
13,3
5
0,8
1,7
1,9
49,2
15,8
7,5
1,7
0,8
2,1
29,2
50
9,2
10
0,8
0,8
2
3,3 120
10
26,7
12,5
5,8
41,7
3,1
5
Tabulka č. 8: Očekávání
Graf. č. 8: Očekávání Graf přináší odpovědi na následující hypotézy. Hypotéza č. 2: Knihovníci a informační pracovníci očekávají od konferencí seznámení s novinkami v oboru. Závěr: Hypotéza byla potvrzena. Z grafu vyplývá, ţe novinky z oboru shledává 75,8 % respondentů jako velmi ţádoucí. Hypotéza č. 3: Knihovníci a informační pracovníci očekávají, ţe na konferencích získají nové kontakty. 47
Závěr: Hypotéza byla potvrzena. Čtvrtina respondentů se přiklonila k názoru, ţe jsou pro ně nové kontakty velmi ţádoucí. Téměř pro polovinu respondentů jsou pak ţádoucí. Hypotéza č. 8: Knihovníci a informační pracovníci povaţují za druhé nejpřínosnější síťování a nové kontakty. Tuto hypotézu zodpovídá graf částečně – odpověď doplňuje graf č. 9: Motivace. Závěr: Hypotéza byla vyvrácena. Za druhé nejpřínosnější povaţují knihovníci vzdělání. Síťování a nové kontakty obsadily v analýze očekávání pomyslnou čtvrtou příčku. V tabulce přinášející data k motivaci ohledně účasti knihovníků na konferencích a zodpovídající výzkumné otázky: Co je pro knihovníky a informační pracovníky motivací k navštívení konference? a Má potenciální profesní růst vliv na míru motivace k účasti na konferenci?, nalezneme shodné výsledky jako v případě očekávání od konferencí. Největší motivací k účasti jsou pro knihovníky a informační pracovníky informace o novinkách v oboru a o stupeň za nimi následuje v tomto pořadí vzdělání, nové kontakty a síťování, setkání s kolegy a profesní růst. Ačkoli se profesní růst umístil na pomyslné páté příčce, povaţuje více neţ čtvrtina respondentů (28,3 %) za velmi důleţitý a celých 43,3 % respondentů za důleţitý. Otázka č. 6: Jakou roli hrají následující faktory v rozhodování, zda se konference zúčastníte? Prosíme, ohodnoťte důleţitost uvedených příkladů. Motivace Hodnoty v%
2
Nejsem si jistý/á 3
Méně důleţité 4
74,2
18,3
2,5
2,5
27,5
51,7
11,7
28,3
43,3
19,2
Velmi důleţité 1
Důleţité
Informace o novinkách v oboru Vzdělání Profesní růst Nové kontakty, síťování Setkání s kolegy Jiné Celkem odpovědí
Nedůleţité
Nechci odpovědět
Ø
1,7
0,8
1,4
5
2,5
1,7
2
14,2
8,3
5
0,8
2,2
45
16,7
12,5
5,8
0,8
2,4
21,7
44,2
13,3
12,5
7,5
0,8
2,4
5 120
9,2
25,8
10,8
10,8
38,3
3,2
Tabulka č. 9: Motivace
48
5
Graf č. 9: Motivace Z tabulky či grafu můţeme dále vyvodit závěry o následujících hypotézách. Hypotéza č. 1: Knihovníci a informační pracovníci jsou k účasti na konferencích motivováni moţným profesním rozvojem a ziskem nových znalostí z oboru. Závěr: Hypotéza byla potvrzena na základě dat, která se týkají informací o novinkách v oboru, vzdělání a profesního růstu. Zejména informace o novinkách v oboru povaţují knihovníci a informační pracovníci za velmi důleţité, vzdělání a profesní růst pak zhruba polovina respondentů za důleţité (hodnoty viz tabulka). Hypotéza č. 4: Hlavním důvodem účasti na konferencích je získání nových informací za účelem pracovního omlazení. Závěr: Hypotéza byla potvrzena. 74,2 % respondentů povaţuje informace o novinkách v oboru za velmi důleţité. Můţeme je tedy povaţovat za klíčový důvod, proč se knihovníci a informační pracovníci konferencí účastní. Hypotéza č. 8: Knihovníci a informační pracovníci povaţují za druhé nejpřínosnější síťování a nové kontakty. Tuto hypotézu zodpovídá graf částečně, a doplňuje tak závěr k této hypotéze pořízený z grafu č. 8: Očekávání.
49
Závěr: Hypotéza byla vyvrácena. Za druhé nejpřínosnější povaţují knihovníci vzdělání. Síťování a nové kontakty se nachází těsně v závěsu, takţe ačkoli se hypotéza nepotvrdila, přesto zůstávají pro knihovníky velkým přínosem, který jim konference můţe poskytnout. Spolu s dalšími daty z dotazníku zodpovíme pomocí dat otázky týkající se motivace i následující hypotézy. Hypotéza č. 5: Čím starší knihovníci a informační pracovníci, tím více usilují o pracovní omlazení prostřednictvím nových informací z oboru. Závěr: Hypotéza byla vyvrácena. Na základě dat grafů č. 10 aţ 15 (viz kap. Přílohy) se ukázalo, ţe za velmi důleţité povaţují nové informace knihovníci ve věku 36-45 let, tj. 84,6 %. U mladších neţ 36 let povaţuje nové informace za velmi důleţité do 80 % respondentů a směrem od 45 let výše tato důleţitost klesá. Hypotéza č. 6: Čím déle pracují knihovníci a informační pracovníci v oboru, tím více usilují o pracovní omlazení prostřednictvím nových informací z oboru. Závěr: Hypotéza byla vyvrácena. Na základě dat grafů č. 16 aţ 20 (viz kap. Přílohy) zjišťujeme, ţe za velmi důleţité povaţují nové informace nejvíce knihovníci, kteří se v praxi pohybují 6 aţ 10 let (83,5 %). Následují knihovníci pracující 11 aţ 15 let (80 %), 21 a více let (73,8 %), 0 aţ 5 let (69 %) a 16 aţ 20 let (63,6 %). Hypotéza č. 7: Muţi povaţují profesní omlazení za méně důleţité neţ ţeny. Závěr: Hypotéza byla potvrzena. Na základě grafů č. 21 a 22 můţeme vidět, ţe muţi mají opravdu nepatrně menší zájem o novinky v oboru. 75,7 % ţen povaţuje novinky z oboru za velmi důleţité. U muţů je to 66,7 %. Otázka č. 7: Máte-li k danému tématu další připomínky či informace, které nám chcete sdělit, učiňte tak, prosím, zde. nám přinesla některé zajímavé komentáře k otázce účasti na konferencích. Např. vysokoškolsky vzdělaná knihovnice ve věku 56 aţ 60 let pracující na pozici ředitelky s více neţ jednadvacetiletou praxí k rozhodování o účasti na konferencích uvedla: „Rozhoduji se také podle konkrétních témat přednesených na konferenci. Tedy často podle celkového tematického zaměření konference.“ Obdobně se vyjádřila také přes 60 let stará knihovnice: „Velkých konferencí, které jsou podle mého názoru více společenská akce neţ odborná, se jiţ nezúčastňuji. Daleko přínosnější jsou pro mně úzce zaměřené semináře a menší akce. Z dotazníku nevyplývá, zda Vás i tento typ akcí zajímá. Pro mně jsou stěţejní.“
50
Ředitelka mezi 46 a 55 lety naznala: „Roli hrají především peníze, zda si knihovna můţe dovolit pracovníky na konferenci poslat, ale to tu nezmiňujete.“ Tímto faktem se zabývali ve svém výzkumu Vega a Connellová, a tak můţe být podnětem k dalším výzkumům. Pracovnice ze sekce zpracování a doplňování fondů uvedla: „Účast na konferencích vidím přínosně z hlediska získávání informací – co je nového v oboru, jak pracují jiné knihovny, zajímavé jsou informace o automatizaci knihoven – jaký bude vývoj knihoven, jaké změny přinese knihovnám vývoj komunikačních a informačních technologií, jak jednat a pracovat se čtenáři se zdravotním postiţením apod.“ Muţ mezi 36 a 45 lety pracující přes 16 let ve správě a digitalizaci fondů stroze uvedl: „Není čas na vykecávání, musíme pracovat...“ Podobně se vyjádřila také mladší knihovnice ze sluţeb specializované knihovny: „Vzhledem k povaze mé práce v oddělení sluţeb je bohuţel pro moţnost zúčastnění se konference naprosto zásadní, má-li mne kdo vystřídat na sluţbě. A to se za poslední rok kvůli seškrtávání pracovních sil v naší knihovně stává takřka nemoţné.“ Další pracovnice ve sluţbách se vyjádřila: "Škoda, ţe díky práci ve sluţbách, jsou moje moţnosti účastnit se knihovnických akcí velice omezené, téměř vyloučené.“ Obdobně se vyjádřila i další pracovnice sluţeb: „Četnost mojí účasti na konferencích je v poslední době limitována nárůstem pracovních povinností, coţ je především výsledkem úbytku pracovníků, k němuţ došlo v důsledku úsporných vládních opatření.“ Odpověď v podobném duchu jsme zaznamenali i dále: „Sluţby musí slouţit a ne chodit po konferencích. Stejný problém byl s jazykovými kurzy dokud je nezrušili, protoţe jsou teď za peníze.“ Pro některé z knihovníků je podstatná dostupnost konferencí: „Velkou roli hraje i to, kde se odborná akce koná. Např. cestou do Prahy ztratím min. 5 hodin času (obě cesty). Proto se vţdy rozhoduji: stojí mi opravdu za to ztratit celý den a jet na odbornou akci? Vybírám si opravdu to nejzajímavější, nejpřínosnější,“ uvedla ředitelka vysokoškolské knihovny. Knihovnice mezi 46 a 55 lety z krajské knihovny se vyjádřila také k publikování příspěvků z konferencí: „Řada konferencí má velmi široký záběr, paralelně probíhá jednání odborných sekcí a je někdy velmi obtíţné obsáhnout všechny zajímavé příspěvky. Potom je výborné, ţe příspěvky jsou publikovány, ať jiţ klasicky ve sborníku nebo formou webové prezentace.“ Všechny tyto informace jsou cenné zvláště z hlediska dalšího bádání a zlepšování moţností, případně forem konferencí.
51
4. Závěr V bakalářské diplomové práci jsme se zabývali zkoumáním postojů knihovníků a informačních pracovníků k navštěvování konferencí. Zajímalo nás, jaká očekávání mají od konferencí a co je motivuje k jejich návštěvě. V první části práce jsme se podrobně zaměřili na objasnění pojmů postoj, motivace, očekávání a konference. Na danou problematiku z oblastí sociologie a psychologie bylo nahlíţeno s ohledem na respondenty, kterými byli knihovníci a informační pracovníci. Podrobněji byla popsána motivace – její znaky a vrstvy, faktory motivačních aspektů osobnosti, které ovlivňují rozhodování a mají vliv na postoj člověka, a probrány byly také způsoby zkoumání motivace. Jedna z částí byla věnována zájmům, které ovlivňují zaměření motivace. Poslední část první části, tj. teoretické, byla komentářem k původnímu výzkumu Roberta Vegy a Ruth Connellové, ze kterého jsme vycházeli. Byly zde popsány závěry tohoto výzkumu, které nás přivedly k hypotézám. Ty jsme následně dokazovali prostřednictvím aplikace výzkumu na české prostředí. Druhá část bakalářské diplomové práce se týkala analýzy postojů knihovníků a informačních
pracovníků
na
základě
dat
získaných
dotazníkovým
šetřením.
V metodologické části bylo navrţeno dotazníkové šetření, stanoveny výzkumné otázky, hypotézy, definován výzkumný vzorek a metoda sběru dat. V empirické části byl zpracován samotný dotazník, resp. data z něho získaná. Pro naše účely je podstatné, ţe jsme se dozvěděli, jaké důvody vedou knihovníky a informační pracovníky k účasti na konferencích z hlediska jejich motivace a očekávání a jak jsou řazeny podle důleţitosti. Z výzkumu vzešlo, ţe nejdůleţitější jsou pro knihovníky nové informace z oboru. S odstupem následuje moţné vzdělávání (např. z oblasti nových technologií apod.), moţnost získání nových kontaktů a síťování s kolegy, setkávání s kolegy a profesní růst. Výsledky se do jisté míry liší od původního výzkumu v tom, ţe na druhé místo po informacích o novinkách v oboru následuje síťování s kolegy. Závěrem můţeme konstatovat, ţe zásadním významem konferencí je profesní rozvoj, coţ platí také pro výzkum původní. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné na obsah, zaměření, rozvrţení programu a doprovodné akce konferencí. Výzkum přinesl také zajímavá fakta o konferencích, která lze dále aplikovat a zkoumat pomocí konkrétních konferencí. K tomu se nabízí metoda kvalitativního výzkumu s účastníky konferencí, která by současně mohla potvrdit námi získaná data. 52
Přílohy 08
Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference? 0x 0% 1x 0% 2x 0% Základní škola 3x 0% 4 a vícekrát 0% 0x 2% 1x 0% 2x 0% Střední škola 3x 0% 4 a vícekrát 0% 0x 25,5% 1x 20,7% 2x 7,7% Střední škola s maturitou 3x 0% 4 a vícekrát 5,6% 0x 11,8% 1x 0% 2x 0% Vyšší odborná škola 3x 0% 4 a vícekrát 0% 0x 17,6% 1x 13,8% 2x 23,1% Vysoká škola (bakalářské studium) 3x 22,2% 4 a vícekrát 5,6% 0x 43,1% 1x 65,5% 69,2% Vysoká škola (vyšší vzdělání než bakalářské) 2x 3x 77,8% 4 a vícekrát 88,9%
Tab. č. 10: Vliv vzdělání na rozhodování o účasti na konferencích 01
Jaké je vaše profesní zaměření?
Kolikrát za poslední rok jste se zúčastn... 0x 31,1% 1x 22% 2x 35% Knihovník – doplňování a zpracování fondů 3x 15,4% 4 a vícekrát 19% 0x 41% 1x 39% 2x 35% Knihovník – služby (referenční služby, práce ve studovnách apod.) 3x 38,5% 4 a vícekrát 19% 0x 6,6% 1x 4,9% 2x 10% Knihovník – správa a digitalizace fondů 3x 15,4% 4 a vícekrát 0% 0x 0% 1x 2,4% 0% Knihovník – ochrana knihovních fondů (restaurování, konzervace apod.) 2x 3x 7,7% 4 a vícekrát 0%
53
Knihovník – PR a marketing
IT (informační technologie knihovny či jiné informační instituce)
Vedoucí či ředitel knihovny či jiné informační instituce
jiná odpověď
0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát 0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát 0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát 0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát
Tab. č. 11: Vliv profesního zaměření na rozhodování o účasti na konferencích 10
Věk
Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference?. 0x 0% 1x 0% 0% 15-20 let 2x 3x 0% 4 a vícekrát 0% 0x 9,8% 1x 3,4% 23,1% 21-25 let 2x 3x 0% 4 a vícekrát 5,6% 0x 29,4% 1x 31% 38,5% 26-35 let 2x 3x 55,6% 4 a vícekrát 16,7% 0x 27,5% 1x 20,7% 15,4% 36-45 let 2x 3x 11,1% 4 a vícekrát 16,7% 0x 23,5% 1x 34,5% 15,4% 46-55 let 2x 3x 11,1% 4 a vícekrát 38,9% 0x 5,9% 1x 3,4% 7,7% 56-60 let 2x 3x 11,1% 4 a vícekrát 22,2% 0x 3,9% 1x 6,9% 0% 61 a více let 2x 3x 11,1% 4 a vícekrát 0%
Tab. č. 12: Vliv věku na rozhodování o účasti na konferencích
54
1,6% 0% 5% 0% 4,8% 6,6% 2,4% 0% 0% 14,3% 4,9% 7,3% 15% 15,4% 28,6% 8,2% 22% 0% 7,7% 14,3%
09
Jsem
Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference? 0x 78,4% 1x 89,7% 84,6% žena 2x 3x 100% 4 a vícekrát 88,9% 0x 21,6% 1x 10,3% 15,4% muž 2x 3x 0% 4 a vícekrát 11,1%
Tab. č. 13: Vliv genderu na rozhodování o účasti na konferencích
Graf č. 10: Ověření hypotézy 5 – resp. 21-25 let
55
Graf č. 11: Ověření hypotézy 5 – resp. 26-35 let
Graf č. 12: Ověření hypotézy 5 – resp. 36-45 let
56
Graf č. 13: Ověření hypotézy 5 – resp. 46-55 let
Graf č. 14: Ověření hypotézy 5 – resp. 56-60 let
57
Graf č. 15: Ověření hypotézy 5 – resp. 61 a více let
Graf č. 16: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 0-5 let v oboru
58
Graf č. 17: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 6-10 let v oboru
Graf č. 18: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 11-15 let v oboru
59
Graf č. 19: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 16-20 let v oboru
Graf č. 20: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 21 a více let v oboru
60
Graf č. 21: Ověření hypotézy 7 – zájem mužů o profesní omlazení, tj. nové informace z oboru
Graf č. 22: Ověření hypotézy 7 – zájem žen o profesní omlazení, tj. nové informace z oboru
61
Průvodní dopis
Dobrý den, v rámci diplomové práce při Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity zkoumám očekávání a motivace knihovníků k účasti na konferencích. Ráda bych vás touto cestou poprosila o přeposlání tohoto emailu s odkazem na dotazník Vašim zaměstnancům. Velice děkuji za ochotu.
S pozdravy Bc. Adéla Ťaţká stud. KISK MU Váţení a milí, v rámci diplomové práce při Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity zkoumám očekávání a motivace knihovníků k účasti na konferencích. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění krátkého dotazníku na toto téma. Vyplnění dotazníku zabere pouhé 3 minuty a veškeré poskytnuté údaje jsou anonymní. Zajímá nás Váš postoj ke knihovnickým konferencím, prosíme, pomoţte nám nastínit nové poznatky z této oblasti a zlepšit tak konference, jichţ se účastníte. Dotazník naleznete na této adrese: http://survey.easyresearch.cz/5QSjox85VCIb5035iH9YjNRTog1.aspx S přáním pěkného dne Bc. Adéla Ťaţká stud. KISK MU
62
Dotazník Postoje knihovníků ke konferencím: očekávání a motivace
1. Jaké je vaše profesní zaměření? Knihovník – doplňování a zpracování fondů Knihovník – sluţby (referenční sluţby, práce ve studovnách apod.) Knihovník – správa a digitalizace fondů Knihovník – ochrana knihovních fondů (restaurování, konzervace apod.) Knihovník – PR a marketing IT (informační technologie knihovny či jiné informační instituce) Vedoucí či ředitel knihovny či jiné informační instituce Jiná odpověď 2. Jak dlouho pracujete v oblasti knihovnictví a informačních sluţeb? 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21 a více let 3. V jakém typu knihovny či informační instituce pracujete? (Jestliţe máte více neţ jedno zaměstnání v této oblasti, vyberte to, které povaţujete za své hlavní.) Veřejná knihovna národní Veřejná knihovna krajská Veřejná knihovna městská Veřejná knihovna obecní Veřejná knihovna specializovaná Vysokoškolská knihovna Jiná odpověď 4. Kolikrát za poslední rok jste se zúčastnil/a konference, která se týká oboru informační
63
studia a knihovnictví? 0x 1x 2x 3x 4 a vícekrát 5. Jaká očekávání máte před účastí na konferencích? Prosíme, ohodnoťte, do jaké míry jsou pro vás ţádoucí následující příklady. Velmi ţádoucí Ţádoucí Nejsem si jistý/á Méně ţádoucí Neţádoucí Nechci odpovědět Informace o novinkách v oboru Vzdělání Profesní růst Nové kontakty, síťování Setkání s kolegy Jiné 6. Jakou roli hrají následující faktory v rozhodování, zda se konference zúčastníte? Prosíme, ohodnoťte důleţitost uvedených příkladů. Velmi důleţité Důleţité Nejsem si jistý/á Méně ţádoucí Nedůleţité Nechci odpovědět Informace o novinkách v oboru Vzdělání Profesní růst Nové kontakty, síťování Setkání s kolegy Jiné 7. Máte-li k danému tématu další připomínky či informace, které nám chcete sdělit, učiňte tak, prosím, zde. 8. Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní škola Střední škola
64
Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola (bakalářské studium) Vysoká škola (vyšší vzdělání neţ bakalářské)
9. Jsem Ţena Muţ 10. Věk 15-20 let 21-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-60 let 61 a více let
Seznam zúčastněných knihoven Vědecké a krajské knihovny: Moravská zemská knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Krajská knihovna Vysočina Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Krajská knihovna Karlovy Vary Středočeská vědecká knihovna v Kladně Krajská vědecká knihovna v Liberci Vědecká knihovna v Olomouci Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě 65
Krajská knihovna v Pardubicích Studijní a vědecká knihovna plzeňského kraje Národní knihovna Praha Pedagogická knihovna J. A. Komenského Národní technická knihovna Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem Krajská knihovna Fr. Bartoše
Univerzitní knihovny: Knihovna akademie věd ČR Janáčkova akademie múzických umění v Brně Mendelova univerzita v Brně Univerzita obrany Knihovna Vysokého učení technického v Brně Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Masarykova univerzita Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Univerzita Hradec Králové Technická univerzita v Liberci Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci Slezská univerzita v Opavě Univerzitní knihovna Ostravská univerzita v Ostravě Ústřední knihovna Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava Knihovna Univerzity Pardubice Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni Knihovna České zemědělské univerzity v Praze AMU (DAMU, FAMU, HAMU) Oddělní vědeckých informací Policejní akademie ČR v Praze Ústřední knihovna Českého vysokého učení technického v Praze Univerzita Karlova Praha
66
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola ekonomická Praha Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Seznamy Seznam tabulek Tabulka č. 1: Faktory motivačních aspektů osobnosti Tabulka č. 2: Věk Tabulka č. 3: Vzdělání Tabulka č. 4: Profesní zaměření Tabulka č. 5: Délka praxe Tabulka č. 6: Místo praxe Tabulka č. 7: Účast na konferencích Tabulka č. 8: Očekávání Tabulka č. 9: Motivace Tabulka č. 10: Vliv vzdělání na rozhodování o účasti na konferencích Tabulka č. 11: Vliv profesního zaměření na rozhodování o účasti na konferencích Tabulka č. 12: Vliv věku na rozhodování o účasti na konferencích Tabulka č. 13: Vliv genderu na rozhodování o účasti na konferencích
Seznam grafů Graf č. 1: Genderová příslušnost Graf č. 2: Věk Graf č. 3: Vzdělání Graf č. 4: Profesní zaměření Graf č. 5: Délka praxe Graf č. 6: Typ pracoviště Graf č. 7: Účast na konferencích
67
Graf. č. 8: Očekávání Graf č. 9: Motivace Graf č. 10: Ověření hypotézy 5 – resp. 21-25 let Graf č. 11: Ověření hypotézy 5 – resp. 26-35 let Graf č. 12: Ověření hypotézy 5 – resp. 36-45 let Graf č. 13: Ověření hypotézy 5 – resp. 46-55 let Graf č. 14: Ověření hypotézy 5 – resp. 56-60 let Graf č. 15: Ověření hypotézy 5 – resp. 61 a více let Graf č. 16: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 0-5 let v oboru Graf č. 17: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 6-10 let v oboru Graf č. 18: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 11-15 let v oboru Graf č. 19: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 16-20 let v oboru Graf č. 20: Ověření hypotézy 6 – resp. pracující 21 a více let v oboru Graf č. 21: Ověření hypotézy 7 – zájem muţů o profesní omlazení, tj. nové informace z oboru Graf č. 22: Ověření hypotézy 7 – zájem ţen o profesní omlazení, tj. nové informace z oboru Seznam obrázků Obrázek č. 1: Blokové schéma motivace a příslušného operantního chování Obrázek č. 2: Murphyho pojetí zájmu
68
Zdroje Literatura Monografie DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 5. dotisk 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN: 80-246-0139-7. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Praha : Portál, 2010. 800 s. ISBN 978-80-7367-686-5. NAKONEČNÝ, Milan. Emoce a motivace. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 252 s. NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii první. Praha : Academia, 1997. 437 s. ISBN 80-200-0625-7. NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. 1. vyd. Praha : Academia, 2000. 335 s. ISBN 80-2000763-6. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace chování : Přehled základní problematiky psychologie chování. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1972. 162 s. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Vyd. 1. Praha : Academia, 1996. 270 s. ISBN 80-200-0592-7. PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem : Praktický atlas managementu. 1. vyd. Praha : Grada, 2002. 151 s. ISBN 80-247-0403-X. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha : Grada, 2009. 184 s. ISBN: 978-80-247-3006-6. Služby veřejných knihoven : Směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Philip Gill. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-148. Strategie pro evropské knihovny. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 124 s. Aktuality SKIP, ISBN 80-85851-16-4. 69
ŠVANCARA, Josef. Emoce, city a motivace. 3., dopl. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 193 s. Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.
Seriály ALAIMO, Rosina. Top Six Reasons to Attend a Conference. Knowledge Quest. September/October 2004, Volume 33, Number 1, s. 34-35. Dostupný také z WWW: . ISSN 1094-9046. HELFER, Doris Small. The Conference Experience: Past, Present, and Future. Searcher. September
2001,
Vol.
9,
Issue
8,
s.
Dostupný
20-22.
také
z
WWW:
. ISSN 10704795. LANDOVÁ, Hana; CIVÍNOVÁ, Zdeňka. Aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání: vývoj v letech 2006-2010 na veřejných vysokých školách v ČR. ProInflow
[online].
10.02.2011
[cit.
23.11.2011].
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 1804-2406. ÖZEK, Yvonne Hultman. Rejuvenation and Networking Motivates Librarians to Attend Conferences. Evidence Based Library & Information Practice. December 2009, Vol. 4 , Issue 4, s. 78-80. Dostupný také z WWW: . ISSN 1715720X. TOMASZEWSKI,
Robert;
MACDONALD,
Karen
I.
Identifying
Subject-Specific
Conferences as Professional Development Opportunities for the Academic Librarian. The Journal of Academic Librarianship. November 2009, Volume 35, Issue 6, s. 583-590.
70
Dostupný
také
z
WWW:
. ISSN 0099-1333. TYSICK,
Cynthia.
Attending
Conferences
Outside
of
Librarianship.
College
&
Undergraduate Libraries. 2002, Volume 9, Issue 2, s. 75-81. Dostupný také z WWW: . ISSN 1545-2530. VEGA, Robert D.; CONNELL, Ruth S. . Librarian's Attitudes Toward Conferences : A Study. College and Research Libraries. 2007, vol. 68, no. 6, s. 503-516. Dostupný také z WWW: . ISSN 50-6701.
Elektronické zdroje Biografický výzkum. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16. 1. 2006, last modified on 28. 3. 2008 [cit. 2011-11-08]. Dostupné z WWW: Cambridge Dictionaries Online : The most popular online dictionary and thesaurus for learners of English [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2011 [cit. 2011-1120]. Dostupné z WWW: . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2010 : III. Knihovny a vydavatelská činnost [online]. PhDr. Jana Radová. Praha : NIPOS – Centrum informací a statistik kultury, 2011 [cit. 2011-11-23]. 62 s. Dostupné z
WWW:
content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2010_Knihovny_a_publikace_web.pdf>.
ISBN
978-80-7068-257-9. Oxford Dictionaries : The worlds most trusted dictionaries [online]. Oxford : Oxford University
Press,
2011
[cit.
2011-11-20].
Dostupné
z
WWW:
. Psychometrika. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 2. 2011, last modified on 3. 10. 2011 [cit. 2011-11-09]. Dostupné z WWW: . 71
