Bakalářská diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Historický ústav

Bakalářská diplomová práce

2010

Bc. Hana Glombová

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Historický ústav

Bc. Hana Glombová

Činnost Spolku pro zachování památek na hradě Rabí v 1. polovině 20. století Bakalá ská diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. PhDr. Miroslav Plaček 2010

2

Prohlašuji, ţe jsem bakalá skou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

3

Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. Miroslavu Plačkovi za vedení své práce, Michalu Novákovi za vst ícnost a ochotu a Michaelu Bed ichovi za podporu.

4

Obsah 1.Úvod 2. Hrad Rabí 2.1 Historie hradu Rabí 2.2 Popis a stavební historie hradu Rabí 2.3 Vyobrazení hradu 3. Vývoj památkové péče v Čechách 4. Spolek pro zachování památek 4.1 Počátky činnosti 4.2 Rok 1921 4.3 Rok 1922 4.4 Rok 1923 4.5 Rok 1924 4.6 Rok 1925 4.7 Rok 1926 4.8 Rok 1927 4.9 Rok 1928 4.10 Rok 1929 4.11 Rok 1930 4.12 Rok 1931 4.13 Rok 1932 4.14 Rok 1933 4.15 Rok 1934 4.16 Rok 1935 4.17 Rok 1936 4.18 Rok 1937 4.19 Rok 1938 4.20 Rok 1939 4.21 Rok 1940 4.22 Rok 1941 4.23 Rok 1942 4.24 Rok 1943 4.25 Rok 1944 4.26 Rok 1945 4.27 Rok 1946 4.28 Rok 1947 4.29 Rok 1948 4.30 Rok 1949 4.31 Rok 1951 4.32 Rok 1952 4.33 Ukončení činnosti 5. Závěr Literatura Prameny Obrazové p ílohy

5

5 7 7 12 18 20 22 22 26 28 30 32 34 35 36 38 39 40 42 44 45 46 47 48 49 50 51 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 69 72 73

1. Úvod V 1ř. století, kdy se odehrálo velké mnoţství změn a posunů, se v naší společnosti objevují dva fenomény, kterým se budu ve své práci věnovat. Je to jednak fenomén spolku, který p etrval aţ do konce 1. poloviny 20. stol.; jednak fenomén ochrany kulturního dědictví. Ten prošel během své existence značnými změnami. Spolkový ţivot je jednou z forem ve ejného ţivota moderní občanské společnosti. Konání společenství osob, které se dobrovolně shromaţďují, vyvíjejí činnost za určitým cílem, je ošet eno speciální legislativou – tzv. „spolkovým zákonem“. Pro Spolek pro zachování památek byl určující spolkový zákon O právě spolčovacím z 15. listopadu 1Ř67, který byl součástí prosincové ústavy z tohoto roku. Tento zákon byl později p evzat i Československou republikou.1 Nástup romantismu v Evropě s sebou p inesl pochopení pro uměleckou a estetickou hodnotu památek. V prvé adě z íceniny – právě pro jejich romantické vzez ení – se stávají cílem různých výletů a objektem inspirujícím uměleckou tvorbu. V 2. polovině 1ř. století si i širší vrstvy ve ejnosti začaly uvědomovat památkovou hodnotu z ícenin a pochopily, ţe je t eba ji chránit. V Čechách se k tomu p idává také snaha uchránit tyto svědky národních dějin pro budoucnost. V neposlední adě mají tyto památky

také

vypovídací

hodnou

historického

a

archeologického

pramene.

K rekonstrukcím a opravám je však pot eba p istupovat velice citlivě, aby se z ícenina nestala nečitelnou pro odborníka, zároveň musí být i nadále zajímavá pro početnou laickou ve ejnost. Všechny tyto hodnoty lze snadno zničit – nap . Ostravský „hrad“, Helfštýn nebo Nový hrad u Adamova jsou objekty, které ztratily nebo ztrácí svou identitu. Moje práce se skládá ze čty částí. V první části se budu věnovat historii hradu Rabí, v druhé části jeho popisu a stavebně-historickému vývoji. T etí část nastiňuje vývoj památkové péče u nás, čtvrtá část pojednává o činnosti Spolku pro zachování památek.

Lašťovka, M. – Lašťovková, B. – Rataj, T. – Ratajová, J. – T ikač, J.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895 – 1990. Scriptorium: Praha 1998, s. 7-20. 1

6

2. Hrad Rabí 2.1 Historie Setkáváme se s dvěma zápisy jména – Rábí a Rabí. Etymologicky správnější je z ejmě Rabí. Jméno se vykládá jednak z osobního jména Rab, ke kterému se p ipojila posesivní p ípona -jь. Potom by jméno značilo „Rabovo místo“2. Jednak také z německého der Rabe „krkavec“, ze staročeského rabovati „těţiti zlato“ nebo z pomístního jména Vrabí „vrabčí vrch“, ze kterého v lidové výslovnosti zmizelo úvodní r. Čeština však up ednostňuje p ízvuk na první slabice, proto patrně došlo ke zdlouţení a. Hrad vznikl v meandru zlatonosné eky Otavy. O jeho počátcích nemáme písemné zmínky, ta první je aţ z roku 1380. V otázce stá í objektu nejsou badatelé jednotní. T. Durdík3, J. Ţemlička4, M. Novobilský5 povaţují dochovanou architekturu dokonce za románskou – Rabí by tak pat ilo mezi nejstarší kamenné hrady u nás. J. Martínek6 nebo J. Anderle7 jej svými články adí do 13. stol. J. Úlovec8 povaţuje za pravděpodobné zaloţení na konci 13. stol. a za zakladatele pokládá pány z Budětic. K. T íska9, D. Menclová10, E. Kamenická11, V Razím12 počátky této architektury kladou aţ do počátku 14. stol. a za zakladatele hradu povaţují pány z Velhartic. Jind ich Švihovský z Riesenberka ve své genealogii rodu píše, ţe hrad zaloţil ve 13. stol. Půta

Profous, A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Státní nakladatelství učebnic: Praha 1ř51, s. 507. 3 Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri: Praha 2000, s. 464. Ve svým starších pracích ale Durdík zastává názor, ţe obytná věţ na Rabí je ze 14. stol. Nap . Durdík, T.: K chronologii obytných věţí českého st edověkého hradu. Archaeologia historica 2/1ř77, s. 225. nebo Durdík, T.: Ţelezné p edměty z hradu Rabí. Castellologica bohemica 1/1řŘř, s. 27ř-294. 4 Ţemlička, J.: p ednáška První Habsburk na českém trůně a Horažďovice konaná v Horaţďovicích 2ř. června 2007. 5 Novobilský, M.: Úvaha o některých komunikačních schématech hradu Rabí. Dějiny památek 2001, s. 115. 6 Martínek, J.: Sušicko – bylo či nebylo? Historická geografie 30/1řřř, s. ř6. 7 Anderle, J.: Otázky vývoje jádra hradu Rabí. Castellologica bohemica ř/2004, s.125-138. 8 Úlovec, J.: Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Libri: Praha 2004, s. 206. 9 T íska, K.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svoboda: Praha 1986, s. 160. 10 Menclová, D.: České hrady. Odeon: Praha 1972. 11 Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1řř4, s. 311.m p estavbám 12 Razím, V.: Hrad Rabí románský? Průzkumy památek VIII, 2/2001, s. 15Ř-161. 2

7

z Litic a Potštejna (domaţlický purkrabí, jemuţ v okolí Horaţďovic pat il Velký Bor) a nazval jej „juvenus Pottenstein“, aby jej odlišil od staršího Potštejna u Ţinkov.13 Podle T. Durdíka14 se roku 1124 Sušicko (jako věno p emyslovské princezny Svatavy, dcery kníţete Vladislava I., která se provdala za Fridricha z Bogenu) dostalo hrabatům z Bogenu. V roce 1242 p ešel bogenský majetek na Wittelsbachy15. Rabí mělo tehdy chránit česko-německou hranici. Sušicko měl k českému státu p ipojil zpět aţ P emysl Otakar II. roku 1242 za nevyjasněných okolností.16 Z. Hledíková17 k tomu íká, ţe území se k Čechám vrátilo po vym ení wittelsbašského rodu. Podle J. Martínka18 k tomuto došlo aţ v lednu 1273 na základě smlouvy o rozdělení bogenského dědictví. Prvními českými majiteli hradu byli Velharticové. D. Menclová19 a další badatelé, nejnověji V. Razím20, je povaţují za zakladatele hradu. V okolí zaloţili také hrad Čbán (Dţbán) u Budětic nebo hrad Velhartice. Písemná zmínka z roku 13Ř0 mluví o tom, ţe Rabí vlastní Půta Švihovský z Rýzmberka. Švihovští majetek od Velharticů získali snad koupí nebo na základě p íbuzenských vztahů. Půta získal Rabí a jeho bratr B eněk Švihov. Roku 13řř Rabí zdědil Půtův bratr B eněk Švihovský, dvorský sudí a p ední člen panské jednoty21, který se zúčastnil odboje proti Václavu VI. Boje probíhaly hlavně v jiţních a jihozápadních Čechách (roku 1402 byl rozbo en nap . jiný B eňkův hrad Skála u P eštic). B eněk tak byl donucen k p estavbě a opevnění hradu Rabí.22 Během husitských válek byl vlastníkem hradu B eňkův syn Jan z Rýzmberka, který se vyhraňoval proti husitskému hnutí. Uţ tehdy hrad platil za jeden z nejpevnějších v zemi, proto se stal útočištěm katolíků a úkrytem cenností z okolí. Během této doby byl hrad dvakrát obléhán – v letech 1420 a 1421. Na ja e roku 1421 byl velice dob e fortifikačně zajištěný hrad dobyt patrně zradou, posádka se měla vzdát bez boje. Cennosti byly p ed hradem spáleny a husité nechali upálit také sedm mnichů a kněţí z horaţďovického kláštera.23

Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 4, 19. Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri: Praha 2000, s. 464. 15 Martínek, J.: Sušicko – bylo či nebylo? Historická geografie 30/1řřř, s. Ř7. 16 Ţemlička, J.: Čechy v době knížecí. NLN: Praha 1997, s. 26. 17 Janák, J. – Hledíková, Z. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků po současnost. NLN: Praha 2005, s. 17. 18 Martínek, J.: Sušicko – bylo či nebylo? Historická geografie 30/1řřř, s. ř7. 19 Menclová, D.: Rábí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 8. 20 Razím, V.: Hrad Rabí románský? Průzkumy památek VIII, 2/2001, s. 15Ř-161. 21 Panskou jednotu vedl Jind ich z Roţmberka, v pozadí stál markrabě Jošt. 22 Menclová, D.: Rábí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 9. 23 Vav inec z B ezové: Husitská kronika. Svoboda: Praha 1979, s. 53. 13

14

8

Vzápětí husité odtáhli.24 Během následujícího roku byl poničený hrad opraven jen provizorně. Jan z Rýzmberka vyčíslil škodu na 1271 kop grošů. O rok později se zdál husitům znovu nepohodlný, byl dobyt podruhé, tentokrát bez větších problémů. Druhé obléhání hradu Rabí je všeobecně známo, bylo osudným pro husitského hejtmana Jana Ţiţku z Trocnova, který zde měl p ijít o své jediné zdravé oko.25 Tímto výjevem prý byl zdoben interiér čtvrté brány, ze které měl podle pověsti st ílet P ibík Kocovský, jehoţ st elou Ţiţka o oko p išel. Tehdejší majitel, Jan z Rýzmberka, hrad brzy nechal znovu opravit a zabezpečit. Po jeho smrti v roce 1450 rábský hrad zdědil jeho syn, Vilém Švihovský z Rýzmberka, který byl p ívrţencem Ji íka z Poděbrad a zastával funkci nejvyššího zemského komo ího. Roku 1473 byl také zvolen za jednoho ze čty zemských správců pově ených vládou v Čechách do rozhodnutí sporu mezi Vladislavem II. a Matyášem Korvínem. Vilém je znám ze spisu Dialogus Jana z Rabštejna – jde zde o rozmluvu mezi vůdcem katolické strany Zdeňkem ze Šternberka, strakonickým velkým p evorem Janem ze Švamberka, Vilémem Rabským a Janem z Rabštejna.26 Na novém králi Vladislavu Jagellonském si Vilém vymohl právo postavit a opevňovat čty i hrady. Rabí začal zvelebovat co do reprezentativnosti. Jelikoţ neměl vlastní potomky, hrad i veškerý ostatní majetek odkázal svému synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka. Ten se stal uţ ve velmi raném věku devatenácti let nejvyšším zemským sudím. Je znám tím, ţe se podílel na adě nových opat ení, jimiţ byla posílena moc vysoké šlechty na úkor panovníka.27 Na svých hradech začal podnikat rozsáhlou stavební činnost ve stylu pozdní gotiky. Stavby dělost eleckého opevnění se měl účastnit stavitel Benedikt Rejt. Rabí se stalo hlavním sídlem Půty a st ediskem panství. Podhradí bylo roku 14řř povýšeno na město s právy meče, postavit si opevnění, konat jednou týdně trh a trhy výroční, va it a prodávat pivo, slad a provozovat všechna emesla. Roku 1513 městu Vladislav II. Jagellonský udělil znak. Roku 1502 na Rabí Půta svolal schůzi panstva, na které se měl urovnat spor mezi šlechtou a městy o va ení piva. Po Půtově smrti v roce 1504 pokračovali ve stavbách dva ze čty jeho synů – B etislav a Vilém. Ve 30. letech 16. stol. byly stavební práce na hradě zastaveny. Pro majitele byly jednak finančně neúnosné, jednak Půtovi synové ručili za dluhy svého švagra Zdeňka Lva z Roţmitálu, jednak se změnila také politická Ze starých letopisů českých. Svoboda: Praha 1980, s. 70. Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, družiníku krále Václava IV. In: Ze zpráv a kronik doby husitské. Ed.: I. Hlaváček. Svoboda: Praha 1981, s. 227. 26 Jan z Rabštejna.: Dialogus. Orbis: Praha 1946. 27 Zákon o úplném znevolnění poddaných v roce 14Ř7. Půta měl podíl také na koncepci Vladislavského z ízení zemského z roku 1500. 24 25

9

situace. Rýzmberkové totiţ podporovali protihabsburskou kandidaturu bavorských vévodů, po nástupu Ferdinanda na trůn ztratili postavení u dvora. Ukončením prací zůstal jedinečný opevňovací systém hradu nedokončen. V roce 1549 byli Švihovští nuceni hrad prodat. Koupil jej Jind ich Kurcpach z Trachenberka a od něj roku 1557 Divoš Malovec z Libějovic, který se z celkem dob e vybaveného objektu snaţil co nejvíce profitovat. Jako zástavu za Divišovy dluhy hrad roku 155ř získal Vilém z Roţmberka. Malovec se zároveň stal členem Vilémova dvora. Jan (Jind ich) Sudek, správce majetku, po p evzetí sepisuje zprávu: „Našel jsem zámek prostrannej, pokojuov, sklepuov čistejch a v ţádným nikdýţ nic, skoby, zámky i taky panty ode zdí všechno čistě odlámáno, i o ţelezné dve e se pokoušeli, tak sou správně ten zámek postoupili…“ Rabí bylo jednak Vilémovi vzdáleno, jednak bylo ale také zatíţeno dluhy, které nechtěl hradit, proto panství rozprodal. Roku 1565 hrad koupil Adam Chanovský z Dlouhé Vsi a na Chanovicích. Tento majitel na hradě sídlil asi 30 let, během téo dlouhé doby jej nechal opravit. Po jeho smrti roku 1598 hrad zdědil Adamův nejmladší syn Jan Vilém, který zem el v roce 1607. Panství p evzali Janovi brat i Kryštof a Jind ich jako poručníci za jeho syna Adama P ibíka a dceru Marii Markétu. Tito poručníci se jednak o majetek nestarali p íkladně, takţe zpustnul, jednak počaly spory o panství, které trvaly celou první polovinu 17. stol. Situaci vy ešilo aţ rozdělení panství na čtvrtiny mezi dědice. Chanovstí ale sídlo na hradě neměli, nepat ili k nejbohatším, takţe nedochází k ţádným zásadním p estavbám. V letech 1618 a 1620 bylo Rabí zpustošeno Mansfeldovým vojskem. Po těchto událostech p estává být hrad trvale obýván a po skončení t icetileté války se mění spíš v hospodá ské stavení. Jednotlivé čtvrtiny spojil v jedno panství aţ Jan Václav Chanovský roku 1694. Po jeho smrti roku 16ř5 hrad p evzal jeho starší bratr Jan Vilém, který panství roku 170Ř prodal pasovskému biskupovi Janu Filipovi z Lamberka, majiteli sousedního ţichovického panství. Lamberg nechal tyto dvě panství spojit. Ve smlouvě jiţ hrad není zmíněn a J. F. Beckovský28 jej zmiňuje kolem roku 1700 uţ jako pustý. Jan Filip z Lamberka nechal z hradu odvézt poslední zbytky vybavení a archiv, který zde byl aţ do té doby uloţen. Není úplně jasné, kde se v současné době rábský archiv nachází. Vzápětí hrad vyho el a uţ zůstal neopraven. Po poţáru se stal zdrojem levného stavebního kamene pro okolní obyvatelstvo. Tehdy zmizely témě všechny kamenické články – ostění, portály, konzoly apod. Sklepy a jiné prostory byly zaváţeny odpadem, zvláště po císa ském 28

Beckovský, J.F.: Poselkyně starých příběhův českých. Praha 1880.

10

na ízení bo ení pustých hradů. Na p ímluvu u císa ského dvora bylo Rabí ušet eno bourání opevnění (na rozdíl nap . od Švihova), ale nebylo opravováno.29 Gustav J. Lamberg, jako první z novodobých majitelů, zabránil dalšímu rozebírání hradu tím, ţe nechal t etí bránu v roce 193130 osadit vraty. V 1. polovině 1ř. století vzrůstá romantizující zájem o památky, na hrad p icházejí první návštěvníci, proto jsou také v donjonu vybudovány ještě p ed rokem 1Ř56 d evěné schody, na vrcholku věţe je poloţena podlaha z fošen a pevné zábradlí a donjon je zp ístupněn jako rozhledna. Roku 1Ř5ř Gustavu Lamberkovi doporučil tehdejší konzervátor Bezděka regulovat návštěvnický provoz, který uţ dosáhl značné mohutnosti a mohl by vyústit v další ničení památky. V domku p ed hradem byl proto ubytován muţ, který prováděl návštěvníky v průběhu celého roku.31 V roce 1ř20 Jind ich Lamberg z íceninu i s celým návrším prodal za symbolickou 1,- Kč Spolku pro zachování uměleckých, historických a p írodních památek v Horaţďovicích. V roce 1954 byl hrad p edán do správy státu a byl prohlášen za národní kulturní památku. V sedmdesátých letech byl hrad pro ve ejnost uzav en a byla započata rozsáhlá rekonstrukce. V letech 1984-1řŘ7 bylo na hradě proveden inţenýrsko-geologický průzkum. Současně probíhalo čištění studny aţ do hloubky 61 metrů z původních 25 m.32

Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 320. 30 Flegl, M.: Kapitola z dějin stavebních úprav hradu Rabí. Památková péče XXV/1ř65, s. 150. 31 Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO, rkp. 1ř70. Archiv ÚP NPÚ, s. 11. 32 Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005, s. 173. 29

11

2.2 Popis a stavební historie hradu Rabí Nejstarší stavbou hradu je obdélná rozměrná (12,15x1Ř,20 m) stavba charakteru paláce nebo věţovitého paláce stojící na nejvyšším místě staveniště. Zdi této věţe mají od p ízemí po ochoz stejnou ší ku, nemají ústupky pro patra. Stropní trámy byly vetknuty p ímo do zdí nap íč budovou (obr. 1). Spodní patro je zčásti zasekáno do skály (obr. 2). Se svým velkým vnit ním prostorem (Řx13,60 m) tato budova slouţila jednak jako stráţná budova, jednak k bydlení. Vstup měla věţ nejprve v úrovni prvního patra – dnes je zazděn (obr. 3, 4). To je jediné, co o p ístupové cestě do věţe v této nejstarší fázi víme. V p ízemí donjonu jsou pouze dva st ílnové průduchy. V prvním pat e jsou prolomena malá oboustranně špaletovaná čtverhranná okénka, původní zazděný vchod a větší okno v západní zdi. Z ejmě bylo upraveno dodatečně.33 Tato dvě spodní patra z ejmě slouţila ke skladování potravin. J. Anderle34 upozorňuje na stejné architektonické ešení okének v 1. pat e donjonu a ve spodních patrech lichoběţníkové věţe. Podle něj byly tyto budovy stavěny současně. V rohu ve východní zdi se v prvním pat e nachází komín (obr. 5). Reprezentační i obytnou funkci mělo z ejmě aţ druhé patro, kde se nachází osm pravidelně rozmístěných půlkruhově klenutých oboustranně špaletovaných oken, která jsou vyzděna lomovým kamenem (obr. 6). T. Durdík35 je nazývá románskými. Jedno z těchto okének v západní stěně bylo zazděno a p estavěno na dve e vedoucí do záchodového p ístavku (obr. 7). Protilehlé okno ve východní stěně ustoupilo jiţ zmíněnému komínu, jehoţ dymník začíná v 1. pat e. Pat í z ejmě také k pozdně gotickým úpravám36 (obr. 8). Patro nemá ţádné stopy po topném za ízení. Tuto centrální stavbu obíhá z jiţní, západní a severní strany parkán obehnaný parkánovou zdí, opat enou ve 14. stol. z ejmě cimbu ím, která v sobe nese dosud stopy po kapsách – ty dokládají existenci podsebití. Zeď patrně stojí na místě staršího vnějšího opevnění. Parkánová ulička (obr. 11) mezi hradbou a zdí donjonu je zúţena mohutným skarpem. (obr. 12) Vedle záchodového p ístavku p etíná parkán p íčná zeď s brankou (obr. 13). Podle D. Menclové37 je to bývalá druhá (dnes sedmá) hradní brána. Ve 14. stol. se Rabí stalo p edním sídlem Velharticů, kte í provedli zásadní p estavbu Anderle, J.: Otázky vývoje jádra hradu Rabí. Castellologica bohemica ř/2004, s.126. Anderle, J.: Otázky vývoje jádra hradu Rabí. Castellologica bohemica ř/2004, s.126. 35 Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005, s. 173. 36 Anderle, J.: Otázky vývoje jádra hradu Rabí. Castellologica bohemica 9/2004, s.127. J. Anderle uvaţuje, ţe zde mohla v období pozdní gotiky vzniknout kuchyně. 37 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 6. 33 34

12

hradního jádra. Centrální stavba byla zvýšena a upravena do podoby obytné věţe. Mezi druhým a t etím patrem je patrná spára ve zdivu (obr. 14). Podle T. Durdíka38 se Rabí díky této p estavbě stalo hradem donjonového typu – kdy rozměrná věţ tvo í hlavní obytný i obranný objekt. T etí patro mělo šest velkých oken s kamennými sedátky (obr. 9). Zazděné dve e v západní stěně 3. patra vedly pravděpodobně do d evěného záchodového p ístavku. V této době se do věţe vcházelo portálkem ve 2. pat e, který vznikl na místě d ívějšího okna (obr. 10) (spodní patra byla po z ízení tohoto vstupu p ístupná pouze po vnit ních ţeb ících). K portálku vedl padací most z lichoběţníkové stavby nazývané také nástupní věţ. (obr. 15) Ta byla povaţována za stavbu s komunikační funkcí: nádvo í – ochoz – donjon39. Existovala p edstava o schodišti, které procházelo z p ízemí vnit kem věţe. Podle M. Novobilského40 jde z ejmě omyl, proto název nástupní věţ povaţuje za nesprávný. Tato čty i podlaţí vysoká věţ uvnit nenese ţádné stopy po schodišti. Na severovýchodní straně se k hradnímu jádru p ipojilo p edhradí chráněné hradbou. Moţná uţ v té době tu byla studna. Jelikoţ mezi tímto p edhradím a hradním jádrem panuje značný výškový rozdíl, musela zde být rampa pro p ístup k bráně jádra. P edhradí bylo uzav eno pátou branou (obr. 16), jejíţ součástí byla vrátnice zaklenutá valenou klenbou. Ve vrátnici je okénko se sedýliemi nasměrované šikmo k p íjezdové cestě. Na konci 14. stol. za Švihovských z Rýzmberka byl hrad znovu rozší en, tentokrát o nové p edhradí, v jehoţ nároţích se vypínaly dvě čtverhranné věţe. Severozápadní, později zvaná Ţiţkova (obr. 17) – stojící v blízkosti čtvrté brány, p ed kterou měl Ţiţka ztratit oko, měla podle Durdíka41 obytný charakter. Druhá z nich, tzv. Hladomorna se stala součástí pozdějšího B eňkova paláce. Dodnes je v této věţi naho e v klenbě patrný zazděný vstup. Nejméně p íleţitostí ke stavební činnosti poskytovalo hradní jádro, do jehoţ vstupu byla postavena kulisová brána. Na začátku parkánu vznikla nízká patrová budova, z ejmě čeledník (obr. 18). Mezi východní stěnu donjonu a obvodovou hradbu byl rozepjat prampouch a na něm vystavěno točité schodiště (obr. 19), které bylo p ipojeno k severozápadnímu nároţí branské budovy. Schodiště mělo zajišťovat p ístup do nově vzniklého patra šesté hradní brány, odkud vedl mostek do Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005, s. 177. 39 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971. 40 Novobilský, M.: Úvaha o některých komunikačních schématech hradu Rabí. Dějiny památek 2001, s. 115. 41 Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005, s. 174. 38

13

t etího patra donjonu. Jedno ze šesti velkých oken t etího patra bylo p estavěno na dve e. (obr. 20) Donjon byl také vybaven záchodovou jímkou. Tato jímka zrušila jedno z osmi půlkruhově klenutých oken ve 2. pat e. Na fasádách hradu se objevily charakteristické okenní pasparty. Obvodovou hradbu v této době zakončoval ochoz. Zajímavé je tvrzení J. A. Dundera, ţe v hradním jád e se nacházel větrný mlýn: „Kromě toho byla také welmi wysoká, tlustá, wlastnj zdj obehnaná wěţ na samém kragi twrze. Zde p išel také wětrnj mlýn tak wysoko, ţe byl st eše neywyššjho obydlj zároweň.“42 O mlýnu se zmiňuje také A. Sedláček: „V parkánu malý kousek za branou p istavěno jest ke hradbám nevelké stavení …buď na tomto nebo p edešlém stavení stával prý větrný mlýn tak vysoký, ţe se st echa jeho se st echou nejbliţšího stavení srovnávala.“43 Bývalé p edhradí se stalo novým nádvo ím (tzv. Malým). (obr 21) Studna na tomto nádvo í je 60 metrů hluboká a A. Sedláček o ní íká, ţe: „Uprost ed pak bývala veliká studnice, která se ob čas vyprazdňovala. Sklepy totiţ od starých pokojů svrchní v p ízemí jdou aţ ke studnici, a pro vodu se tedy chodilo do sklepy. Nyní jest studnice ta docela zasypána.44 V rohu tohoto nádvo í u skály jádra bylo vystavěno kuchyňské k ídlo – černá kuchyně s dochovaným topeništěm se spiţírnou (obr. 22), tyto dvě místnosti jsou odděleny chodbou45. Průjezd brány na Malé nádvo í byl zaklenut hvězdicovitou klenbou, tato brána byla také nastavena o jedno patro zaklenuté lunetovou klenbou. V této stavební etapě vznikla taktéţ budova zvaná B eňkův palác (obr. 23) či Nové pokoje, jejíţ starší k ídlo na severní straně zavírá Malé nádvo í. Její novější severovýchodní k ídlo pohltilo druhou čtverhrannou věţ a zasahuje i do plochy druhého, tzv. Velkého p edhradí. Toto průčelí bylo opat eno úzkým parkánem (obr. 24). Interiéry této budovy byly od prvního patra vytápěny kachlovými kamny. Šlo o hlavní reprezentační prostory hradu. V prvním pat e se nacházely dva velké sály, p ístup do nich byl zajištěn schodištěm z nádvo í. Do menšího sálu byla otev ena malá arký ová kaple (obr. 25), která z vnější strany zasahovala do prostoru nového severního parkánu. Místnosti v p ízemí tohoto paláce byly valenými klenbami opat eny z ejmě aţ za Půtových p estaveb. Původně byly místnosti plochostropé.46 Pod B eňkovým palácem se nachází systém sklepů. V prvním pat e sklepů jsou klenuté sály, pod budovou u páté Dunder, J.A: Wýgimky z historie hradůw českých. Rábj a Šwihowice. Časopis českého museum 12/1838, s. 542. 43 Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého. 11. díl, Prácheňsko. Argo: Praha 1997, s. 86. 44 Tamtéţ, s. Ř3. 45 Cejpová, M.: Topeniště dochovaná v hradních kuchyních. Svorník 1/2003, s. Řř. 46 Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 314. 42

14

brány mají t i patra sklepních místností tesaných do skály. Na západní straně Velkého nádvo í bylo mezi západní čtverhrannou věţ a starší budovu pekárny vklíněno k ídlo tzv. Starých pokojů (obr. 26). Uvnit jsou patrné kapsy po stropnicích, v jiţní stěně zbytek schodiště. Staré pokoje z ejmě slouţily jen obranným účelům, jelikoţ kromě st ílen nemají otvory ve zdech. St ílny jsou i ve stěně obrácené do vrátnice čtvrté brány a do Ţiţkovy věţe – tyto místnosti mohly být bráněny i po dobytí nep ítelem. P ed stěnou Starých pokojů obrácenou do nádvo í podle novější literatury (T. Durdík47, M. Novobilský48) probíhala rampa, která vyrovnávala výškový rozdíl cca pěti metrů mezi nádvo ím a vnit ním hradem. D. Menclová49 a A. Sedláček50 uvaţují ještě spíše o schodišti. V západní části tohoto k ídla se nacházela pekárna vybavená st ílnami s dodnes dochovanými pozůstatky chlebové pece (obr. 27). Na začátku této budovy, pod západní čtverhrannou věţí, se nacházela čtvrtá z hradních bran. Touto branou se zavíral hrad ve 14. stol., po první rýzmberské p estavbě. Do dnešní doby se z této brány zachoval jen malý náznak oblouku valené klenby, kterou byla brána zaklenuta (obr. 28). Brána se z ítila roku 17ř2. Bortící se zdi zabily místního sedláka Vondrouška, který bránu boural na stavební kámen51. Vedle tzv. Ţiţkovy věţe se nacházela místností oddělená vrátnice. Jiţní kout Velkého nádvo í zabrala cisterna (obr. 29) na dešťovou vodu pro hospodá ské účely. Z ejmě na místě staršího zrušeného p íkopu vyrostla budova konírny (obr. 30)52. D. Menclová53 se domnívá, ţe starší p íkop býval vyzděný a jeho zbytky jsou patrné v konírně, která byla do něj postavena. E. Kamenická názor starší literatury vyvrací: „ Všechny IG sondy dosahují podloţí v nevelké hloubce, proto můţeme s jistotou vyvrátit tvrzení, uváděné zatím ve veškeré literatu e, ţe konírna byla zaloţena v p íkopu.“54 Konírna má valenou klenbu s lunetami, která spočívá dle D. Menclové na opěrných pilí ích p istavěných ke zdem p íkopu. Jiţní zeď konírny by podle E. Kamenické mohla být hradební zdí, která spojovala severovýchodní a

Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005, s. 173. 48 Novobilský, M.: Úvaha o některých komunikačních schématech hradu Rabí. Dějiny památek 2001, s. 116. 49 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 11. 50 Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého. 11. díl, Prácheňsko. Argo: Praha 1997, s. 83. 51 Gabriel, J. A.: Hrad Rábí. Historicko-topografický nástin. Praha 1859, s. 6. 52 Líbal, D.: Hrad Rabí. Stavebně historické vyhodnocení odhalených fragmentů nad konírnami. SÚRPMO 1řŘř. Archiv ÚP NPU. 53 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 8. 54 Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 322. 47

15

severozápadní věţ55. Postrojovna (obr. 31) (místnost za konírnou) tyto opěrné pilí e nemá, její klenba spočívá jen na stěnách vytesaných ve skále. Nové dělost elecké opevnění obkrouţilo stávající hrad. Se stavbou se započalo z ejmě na západě, kde nahradila strţenou slabou hradbu se čtverhrannými baštami.56 Původní plány určitě p edpokládaly stavbu dělost eleckého opevnění po celém obvodu hradu, finanční nep ízeň ale donutila majitele hradu stavbu na jihovýchodě ukončit provizorní zídkou (obr. 32).57 Nová hradba byla široká několik metrů a její korunu kryl st elecký hrázděný ochoz, jehoţ součástí se staly i dvě čtverhranné pozorovací věţičky. Jednotlivé úrovně tohoto opevnění byly propojeny schodišti. Také ostatní stavby hradu byly opat eny hrázděnými patry se štíhlými arký ovými věţičkami. Nová hradba je na mnoha místech prolomena dělost eleckými komorami. Bašty, které jsou její součástí, vychází z polookrouhlého půdorysu. Na severovýchodě nad městečkem p erušuje hradbu velkého nádvo í první půlkruhová bašta, která byla aţ dodatečně zav ena zdí a opat ena st echou. Vpravo od této bašty vyrostla nízká budova – stráţnice, dnes dochovaná jen v základech. Ostatní bašty zůstaly nezast ešeny, jen s ochozy. Jedna z nich je z vnější strany polygonální (obr. 33). Vstup do hradu a obranu jeho severovýchodní strany p edstavuje rozměrný protáhle polookrouhlý torion. Je to největší zděná bašta, která kdy vznikla na českých hradech. Komory pro děla v torionu nebyly podle písemných zpráv nikdy sazeny a pouţity. Podle nálezů je jasné, ţe byly výklenky pouţívány k obývání a hospodá ské činnosti na nádvo í. Podle stop d evěných konstrukcí, byl torion p epaţen a pouţíván k obývání posádkou.58 Nad městečkem byl hrázděný ochoz p erušen stráţní věţičkou. P ístup do hradu zajišťoval úzký p íhrádek, systém t í bran vedený podél jihovýchodního boku torionu. Do p íhrádku mezi první a Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 322. 56 J. Varhaník p ichází s novým názorem, ţe hrad nebyl do výstavby stávajícího vnějšího opevnění chráněn jen p íkopem a valem (Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 7.), nýbrţ hradbou. Uvnit poslední bašty se nachází nízké zídky, které D. Líbal (Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí, stavebně historický průzkum SÚRPMO. 1ř70, s. 32.) povaţoval za podezdívku, na které byly poloţena prkna pro děla. J. Varhaník (Varhaník, J.: Starší fáze vnějšího opevnění hradu Rabí. Dějiny staveb 2005, s. 33.) je povaţuje za zbytky jedné ze čtverhranných původních bašt. Další je patrná vně v hradby, v sousedství polygonální bašty. Tento původní vnější hradební okruh klade do 15. stol. 57 J. Varhaník (Varhaník, J. – Krušinová, L. – Kyncl, J. – Kyncl, T.: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část). Průzkumy památek 2/2005, roč XII., s. ř0-ř1.) vyslovuje odváţný názor, ţe nedokončení mohutného vnějšího okruhu hradeb mělo jednak důvod finanční, jednak také stavebníci uţ nepovaţovali za nutné ve stavbě pokračovat, protoţe jiţ provedené dílo povaţovali za dostatečnou demonstraci své moci. Uvaţuje o funkčnosti opevňovacího systému na Rabí – hlavní zájem stavebníků se prý neupíral jen k vybudování plně bojeschopné pevnosti, stačil jim dojem, který vydávaly mohutné bašty. K tomuto názoru p ispívá identifikace dvou slepých smolných nosů. 58 Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 311. 55

16

druhou bránu ústil můstek, p es který bylo moţné vstoupit na tribunu kostela Nejsvětější Trojice. První brána byla vysoká, hranolová, krytá valbovou st echou59. Zbyl po ní jen vstupní otvor (obr. 34), za kterým je vlevo ve zdi výklenek s okénkem (obr. 35) – podle D. Menclové60 jde o sedile v průjezdu bývalé brány. J. Varhaník61 uvaţuje spíše o portálku. Vyvrací také p edstavu D. Menclové o podobě první brány – nešlo o věţovou bránu, chybí totiţ důkazy průjezdu ve zdivu p íhrádku. Druhá brána (obr. 36) byla původně rozloţitá budova s hrázděným patrem. Součástí této brány byla i vrátnice, která se zachovala a dnes slouţí jako pokladna. V jejím severním nároţí jsou zazděné dva kvádry ostění druhé brány. Tyto dva články však spočívají na betonovém kvádru doplněném v době oprav na počátku století, takţe zbytky ostění nemusí nutně být na svém původním místě.62 Vpravo je ve zdi patrné jen torzo této brány. T etí brána byla vysokou branskou věţí s t emi patry. Tato brána na rozdíl od ostatních nebyla opat ena p íkopem a padacím mostem, nýbrţ h ebenem, na vnější fasádě je dodnes patrná vpadlina a vodicí dráţky pro tuto m íţ (obr. 37). Jak jiţ bylo zmiňováno, na jiţní straně fortifikační okruh zůstal nedokončen. Nebyla realizována stavba plánované bašty, okruh byl uzav en nízkou slabou zídkou. Kdyby ale hradební okruh zůstal naprosto bez ukončení, došlo by k oslabení obrany hradu. Na východní straně byla proto k hradbě p istavěna polookrouhlá bateriová věţ (obr. 38), čímţ došlo k uzav ení obranného okruhu. Městečko pod hradem bylo samoz ejmě také ohrazeno, jeho opevnění však s hradním nelze srovnávat. Bylo zpevněno pouze jednou nevelkou polookrouhlou baštou. Kostel Nejsvětější Trojice (obr. 39) na východním svahu pod hradem měl svůj polygonální závěr původně vybaven podsebitím. Podle D. Menclové63 a A. Sedláčka64 byl kostel zaloţen na počátku 14. stol. pro vznikající podhradí. Hradní kaplí se měl stát aţ později. Nápis na poprsníku kruchty íká, ţe jej stavěl Půta roku 1498 a 18. listopadu 1498 jej nechal zasvětit svaté Trojici. Roku 1786 dal kostel obnovit Jind ich z Lamberka. Opevněné podhradí bylo zabezpečeno branou, ze které zůstalo zachováno jen jedno ostění a patník ve zdi domu čp. 50 (obr. 40). Nad Ţidovským h bitovem je patrný Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby Král. českého z počátku 17. století. Vyd.: A. Podlaha, I. Zahradník. Praha 1ř01. 60 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 17. 61 Varhaník, J. – Krušinová, L. – Kyncl, J. – Kyncl, T.: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část). Průzkumy památek 2/2005, roč XII., s. 5Ř. 62 Varhaník, J. – Krušinová, L. – Kyncl, J. – Kyncl, T.: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část). Průzkumy památek 2/2005, roč XII., s. 60. 63 Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971, s. 7. 64 Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého. 11. díl, Prácheňsko. Argo: Praha 1997, s. 82. 59

17

oblouk zbytků bašty pat ící k opevnění městečka. Hradební zeď od této bašty vedla severně, je zachována dodnes a stala se součástí stodoly pat ící k domu čp. 37 (obr. 41). .

18

2.3 Vyobrazení hradu Nejstarší zobrazení hradu je z počátku 17. stol. Jedná se o rytinu Jana Willenberga. Hrad zachycuje od severu, její st ední a nejdůleţitější část s hradním jádrem je však vytrţena (obr. 42). Východní pohled Karla Němce, historika města Horaţďovic, je kopií ztraceného originálu údajně z roku 1506.65 V Městském muzeu v Horaţďovicích66 je uloţena fotografie fresky z podst eší kostela ve Volenicích. Veduta Rabí měla vzniknout těsně po roce 1500 (obr. 43). Roku 1ř27 byl opravován kostelík v Buděticích, p i jehoţ opravách byla nalezena freska s vyobrazením Rabí. Z důvodů obav z nákladnosti restaurace a konzervace byla freska zabílena.67

Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 311. 66 Městské muzeum Horaţďovice, TA 136 Rabí. 67 Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO, rkp. 1ř70. Archiv ÚP NPÚ, s. 5. 65

19

3. Vývoj památkové péče v Čechách 31. prosince 1850 byla p i rakouském ministerstvu obchodu, průmyslu a ve ejných staveb zaloţena Úst ední komise pro zjišťování a zachování stavebních památek, která byla roku 1Ř5ř p ičleněna k ministerstvu kultu a vyučování. V tomto roce byl také ustanoven pomocný sbor dobrovolných spolupracovníků, konservátorů a zpravodajů v jednotlivých krajích a okresech. Komise však zatím vyvíjela činnost pouze administrativní, takţe vznikají další organizace a instituce, dobrovolníci se shromaţďují kolem prvních muzeí a muzejních spolků. 29. srpna 1Ř72 došlo k rozší ení okruhu působnosti centrální komise na památky movité, název byl pozměněn na Úst ední komisi k vyhledávání a zachování uměleckých a historických památek. Praktická památková péče se ale v tomto období odehrávala z velké části ze strany spolkových institucí. Také byla zahájena soupisová vědecká činnost. Ke konci 1ř. stol. dochází k situaci, kdy se ve ejnost bou í jednak proti ničení a poškozování památek, jednak proti soudobým způsobům restaurace a obnovování68. Reorganizací se roku 1911 stala z Úst ední komise vědecky podloţená instituce. V této době stoupá činnost nejrůznějších vlastivědných a ochraná ských spolků a sdruţení. Po vzniku Československé republiky se úst edním orgánem památkové péče stalo Ministerstvo školství a národní osvěty a Státní památkový ú ad. V okresech fungovala síť dobrovolných konservátorů a zpravodajů. Jiţ 2ř. íjna 1ř1Ř vydal Národní výbor československý na ízení o ochraně všech uměleckých a historických památek a zákaz jejich vývozu a zavlečení. V letech 1ř1ř aţ 1ř36 byl t ikrát podán návrh o samostatný zákon o kulturních památkách, Pro odpor církevních a velkostatká ských kruhů ale nebyl prosazen. Setkávají se zde dva názory na uplatňování péče o památky – na jednu stranu konservační metoda69, na druhou stranu umělecké dotvá ení památkových objektů70. Během 2. světové války byla památková péče v českých zemích postavena pod ú ad německého státního sekretá e, některé záleţitosti byly pod ízeny p ímo íšskému ministerstvu v Berlíně. V praxi probíhaly rozsáhlé konfiskace a ničení vedle sporých Doznívá purismus, v podání nap . Josefa Mockera. V tomto kontextu vzniká nová konservační metoda reprezentovaná nap . dílem Aloise Riegla: Der moderne Denkmalkulturs, sein Wesen und seine Entstehung. Památka se má udrţovat ve stavu, v jakém se dochovala včetně známek stárnutí. 69 Nap . úpravy kostela sv. Havla na Zbraslavi, klášter Zlatá Koruna. 70 Nap . úpravy Josipa Plečnika na Praţském hradě, Dušan Jurkovič v Novém Městě nad Metují. 68

20

akcí konservace a obnovy. V roce 1ř46 byly nejvýznamnější památky prohlášeny za státní kulturní majetek pod správou Národních kulturních komisí. Roku 1ř4ř byl zaloţen Státní památkový ústav a od roku 1ř50 započala „velkorysá konservace a obnova kulturních památek“71.

71

Vinter, V.: Úvod do dějin a teorie památkové péče. SPN: Praha 1971, s. 64.

21

4. Spolek pro zachování památek72 4.1 Počátky činnosti Od roku 1Řř2 probíhala jednání mezi různými kulturními institucemi, místními konservátory, Klubem československých turistů, vídeňskou centrální komisí a správou ţichovického velkostatku o zamezení dalšího rozpadu z íceniny hradu Rabí. Velkostatek prohlašoval svou finanční nezpůsobilost k podobné činnosti. Po dalším jednání vznikl z popudu bývalého zemského poslance Františka Blahovce (děkan volenický) a strakonického konservátora Jana Dyka Spolek pro zachování, udrţení a zabezpečení historických, uměleckých a církevních památek v okresích strakonickém, sušickém,

horaţďovickém,

kašpersko-horském

a

volyňském

v Horaţďovicích.

Ustavující valná schůze se konala 12. íjna 1ř13 v Horaţďovících, p ítomno bylo 32 členů a někte í hosté.73 Architekt Sochor, ck. sekretá centrální komise pro zachování památek, zadal ve své p ednášce Spolku úkoly do budoucna a zároveň také shrnul prost edky a cíle památkové péče počátku 20. stol.: - zachraňovat památky p ed zkázou - zaloţit a vést památkový archiv, fotografovat památky a fotografie archivovat, - po ídit a vést seznam movitých památek - Navrhuje pro členy Spolku návštěvy rodin, kde mají sepsat vzácné p edměty a zároveň rodiny poučit o cenně p edmětů, p esvědčit je, aby p edměty neprodávali, nebo aby je uloţili v muzeu. - zachování starých štítů, boţích muk… - dbát na ohroţené památky - vykopávat a bo it jedině pod dohledem odborníka - provádět osvětu prost ednictvím muzea - p ispívat do regionálních novin - propagovat památku vkusnými pohlednicemi - p esvědčovat majitele, aby neprodávali památky agentům, nýbrţ domácím muzeím Pokud není uvedeno jinak, pochází uvedené informace z SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957). 73 Zápis Josefa Drnka o schůzi íká, ţe byly proneseny zásady zachraňovací činnosti podle Maxe Dvo áka: „Ne dostavovati, ne doplňovati, nýbrţ udrţovati a zachovávati. Ochraňování děj se jen rukou odbornou, jeţ schopna je správné diagnosy a vědoma volby pravých prost edků zachraňovacích.“ 72

22

- působit ve školách na mládeţ - doplňovat nejen památky, ale i ostatní budovy zelení - zachovávat staré h bitovy, brány a městské opevnění - p ijímat podněty od referentů - opravovat „důkladně, aby věc dlouho trvala“ O programu a stanovách se začalo jednat uţ na schůzi konané 27. července 1ř13, ke schválení došlo 2ř. srpna 1ř13. Prvním p edsedou Spolku je zvolen František Blahovec, Jind ich Lamberg je vybrán za protektora Spolku, August Sedláček je zvolen čestným členem Spolku. Ve výboru Spolku zastupují kaţdý okres dva členové, hrad Rabí má svou komisi, která má dohlíţet na opravy. Správu Spolku vede valná hromada a výbor.

ádná valná hromada se koná

kaţdoročně. Mimo ádná valná hromada se koná po usnesení výboru. Valná hromada volí p edsedu, osm členů výboru, čty i náhradníky a dva p ihlíţitele účtů. Rozhoduje o změně stanov. Usnášení se děje nadpoloviční většinou hlasů. Výbor volí náměstka p edsedy, jednatele, pokladníka, opatrovníky památek, knihovníka, archivá e, pop . další. Usnáší se, je-li p ítomno aspoň pět jeho členů.74 Zájem Spolku se upírá hlavně na hrad Rabí, ale také děkanství ve Strakonicích, krasilovský a velkoborský kostel.75 Navrţeny na opravu jsou také kostely ve Strašíně, Staších a Buděticích. 11. ledna 1ř14 byla podána ţádost ţichovickému velkostatku o povolení k opravám hradu. Hrabě Lamberg má ale výhrady k opravám76, p estoţe si obyvatelé domků pod hradbami opakovaně stěţují na sesuvy kamene ze z íceniny, které způsobují škody na majetku77. 2Ř. července 1ř14 vypukla 1. světová válka, která p erušila činnost Spolku, další valná hromada se uskutečnila aţ 2Ř. b ezna 1ř1ř. P edsedou Spolku je od 10. května 1919 okresní školní inspektor Jan Dyk. Po pozemkové reformě je pro šlechtice nevýhodné vlastnit památkový objekt, protoţe by jej museli na vlastní náklady udrţovat, coţ ale ze zmenšených pozemků nebylo dost dob e moţné. Proto se majitelé

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), Stanovy Spolku z 13. října 1931. 75 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),Zápis o ustavující valné schůzi. 76 Kleinschmidt, R.: Hrad Rabí a jeho záchrana. Otavan XIII/1930-1931, s. 6. 77 SOA Plzeň, fond Velkostatek Žichovice, inv. č. 384, kn. 58, Korespondence. 74

23

velkostatků snaţili těchto objektů, ze kterých neplynul ţádný p íjem, zbavit.78 Pro stát bylo tehdy ještě nemyslitelné vlastnit velké mnoţství památek, proto hlavní roli v tehdejší památkové péči hrají různé Spolky. Hned započala jednání s ţichovickým panstvím o hrad Rabí – má být darován nebo prodán Spolku nebo obci Rabí. Jind ich z Lamberka hrad Spolku 23. zá í 1ř20 postoupil za 1,- Kč pod podmínkou, ţe Spolek uhradí veškeré výlohy spojené s odstupem i knihovním provedením. Ty se vyšplhaly na témě 6 000 Kč.79 Bezplatně byly odstoupeny parcely č. 106, č. 101/1, 101/2, 102, 104, 105, 103. K samotnému aktu p edání hradu došlo aţ 16. srpna 1ř24. Okamţitě byla poslána ţádost o subvenci na ministerstvo. Uţ p ed válkou byly vyhotoveny nějaké „začátky práce“: plány, fotografie hradu, rozpočet atd. Schůze se rozhodla oslovit obce, spolky, peněţní ústavy továrny, editelství velkostatků, správu vápenek a okresní zastupitelstva tištěnými kartičkami a informovat je o moţnosti darování finančního obnosu na opravu hradu a o členství ve Spolku. V této fázi vede stavební práce na hradě stavitel Bubla. Formálním správcem hradu se stal Rudolf Kleinschmidt. Vstupenky stojí 40 hal, pro školy 20 hal. Jsou opat eny pohlednice hradu a grafika hradu jako „logo Spolku“. Státní památkový ú ad v Praze slíbil roční p íspěvek 10 000 K po dobu deseti let. Ze zprávy (24. května 1ř1ř) Zemského památkového ú adu v Čechách80 vyplývá, ţe hrad je ve skutečně zuboţeném stavu: „Vstupní brána je ve stavu, kdy hrozí nebezpečí z ícení … kamenné části nad zaklenutím jsou částečně s ícené. Vpravo náspy mají z povrchu vypadané kameny, takţe p i šikmém povrchu zdi se rychle porušuje zdivo spodní… Za branou jsou spodní části zdí s ícené (patrně vytrhané) a kdysi mohutné podezdění valů visí v těchto místech ve vzduchu… Víţka nade zdí obrannou zviţená má široké trhliny uprost ed stran a potušení víţky smě uje k jejímu rozpoltění…“ Stavební zásahy na hradě probíhaly pod dohledem Památkového ú adu, ve spolupráci s ú adem byl vytvo en i plán akcí. Architekt Ing. Karel Pecánek, zaměstnanec ú adu, na hrad často dojíţděl a navrhoval pot ebné úpravy. P edevším musí být ošet eny zvětralé zdi, které jsou ohroţeny zamrzáním vody. Vylámané a p evislé zdivo bude doplněno novým. Zdivo vychýlené z kolmice bude Krejčí, M.: Poznámky k ekonomickým aspektům obnovy hradních z ícenin v meziválečném období. In: Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana. Samková, H. – Sommer, J.(edd.). Státní ústav památkové péče 1řřŘ. 79 Kleinschmidt, R.: Hrad Rabí a jeho záchrana. Otavan XIII/1930-1931, s. 6-7. 80 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zjištění stavu hradu Rábí 24. 5. 1919. 78

24

podchyceno a p evázáno. Nejdůleţitější je správně ošet it koruny zdiva, aby do zdí nezatékala voda. Klenby (hlavně z cihel nebo měkkého kamene) budou izolovány betonovou mazanicí a voda bude odvedena tak, aby nemohla zatékat do místností. Musí být z ízen hromosvod.

25

4.2 Rok 1921 Práce na Rabí započaly roku 1ř21, byly hrazeny jen ze vstupného, členských p íspěvků a darů, protoţe subvenci Spolek zatím neobdrţel. Byl proveden úklid v hradních prostorách, srovnány pěšiny a opraveno schodiště na vyhlídku v hlavním paláci. Práce se v tomto roce se financovaly ze vstupného, členských p íspěvků a darů. Státní subvenci Spolek neobdrţel.81 Pod vedením R. Kleischmidta byly v létě prozkoumány odpadové jámy u „brány do vnit ního hradu“. V jámě za branou byly ve vrstvě z 15. stol. objeveny fragmenty keramiky a kachlů. V tomto roce měl Spolek 4023 Kč p íjmů a 50 Kč výdajů. Zapsaných členů je 1ř7. Vstupné se pro p íští rok zvedá na 1 korunu pro dospělé a 40 halé ů pro školní výpravy. Valná hromada 12. června 1ř21 rozhodla, ţe na velkém hradním nádvo í povolí organizování táborů, koncertů a zábav za úplatu. Pro turisty p ipravili Karel Němec s Rudolfem Kleinschmidtem vydání průvodce se situačním plánkem a stručným historickým popisem, který se bude prodávat zvlášť. Pohlednice po ídil Karel Němec, horaţďovický učitel, historik a malí .82 V roce 1ř21, během p evodu hradu na Spolek, dochází k nep íjemnému sporu s Klubem československých turistů, který si na hrad činí nárok. Klub jej chce vlastnit nebo aspoň spoluvlastnit a věnovat se opravám ve vlastní reţii: „…abyste sdělili, zda dáváte svolení k provádění oprav na hradu Rábí, či zda jako budoucí majetníci hradu Rábí zakazujete práce, jeţ Klub hodlá provésti. Podle Vaší zprávy Klub pak podnikne samostatné kroky bez ohledu na Váš spolek.“83 Klub československých turistů několikrát samostatně ţádá o státní subvenci na opravy hradu, dokonce podal návrh na zamítnutí subvence ve výši 50 000 Kč pro Spolek pro zachování památek.84 Téhoţ roku byla spočtena oprava věţe Rumpál na hradě v Strakonicích na 21 000 Kč, subvence zde činí 7 000 Kč, zbytek musí uhradit majitel. Na rok 1ř22 jsou naplánovány i opravy fresek v tomto hradě. Z Vodňan p išla ţádost o restauraci hradu Helfenburka, která ale byla zamítnuta, protoţe Helfenburk nepat í do okruhu působnosti Spolku. V Horaţďovicích byl proveden soupis památek p edsedou Spolku J. Dykem. SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zápis z valné hromady 30. dubna 1922. 82 Autor několika vyobrazení hradu – viz obrazová p íloha. 83 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),Přípis KČT Spolku ze dne 20. července 1922. 84 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),zápis o schůzi výboru spolku 11. ledna 1923. 81

26

27

4.3 Rok 1922 Tímto rokem započaly rozsáhlé odklízecí a záchranné práce. Na prvním nádvo í byl opraven vnit ek konírny, pilí e a vybourané zdi. Byly zrekonstruovány vybourané branky, pilí e v páté bráně, rohový arký u „puklované světnice“ B eňkova paláce (obr.44), pilí u schodiště, byla odtěţena puklá skála nad studnou, která hrozila sesutím. Bylo odklizeno zdivo, které se jiţ sesunulo – později se vyuţilo k opravám. V tomto roce bylo objeveno schodiště vedoucí pod B eňkův palác (sklepy, více neţ 10 m pod povrchem nádvo í). Byla vyklizena studna do hloubky 12 metrů. P i pracích byla nalezena 2,30 m dlouhá konsola, která z ejmě podpírala balkon budovy nad studnou. Práce byly financovány z menších sponzorských darů – vápnem z okolních vápenek, horaţďovický okres p ispěl částkou 2000 Kč, okresní správa politická ve Strakonicích 1500 Kč, jinak Spolek opravoval „na svůj vrub“.85 O vyklízení sklepů vyšel článek Karla Němce v Otavanu: pod hromadami sesutého kamení a štěrku jsme nalezli 14 schodů tesaných do skály na odpočívadlo, odkud jsme se mohli protáhnout do další chodby, kde jsme p edpokládali schodiště. Následuje obdélníková místnost, která je tesaná ve vápencové skále s rulovými ţílami. Odtud vede pět schodů dolů do další místnosti, která je uprost ed p epaţena kamennou zdí. Váhu stropu nese ţulový sloup. Členové Spolku se domnívají, ţe jde o vězení, protoţe jiných sklepů pro skladování je na hradě více, tento je studený a vlhký, jeho dolování také muselo být pracné.86 V roce 1ř22 navštívilo hrad cca 10 000 osob, na vstupném se vybralo 4 070 Kč, za prodané „Průvodce“ 1 250 Kč, na darech 1 500 Kč. P íjmy za rok 1ř22 činily 14 417 Kč, výdaje ř ř25 Kč. Okolní vápenky na poţádání věnovaly vápno, které ţichovický a horaţďovický velkostatek nechal zadarmo p ivést. P i opravě a zachycování objektů, které hrozily sesutím byl pouţit kámen a písek z hradu. Nyní byla v hradě Rabí zp ístupněna všechna významná místa, uklizeno a srovnáno kamení.

Spolek pro zachování památek v Horaţďovicích: Konservace z íceniny hradu Rabí. Plzeňsko 5/ 1923, s. 60. 86 Němec, K.: Nový objev na Rabí. Otavan VII/1ř23, s. 10. 85

28

Probíhají jednání se sušickými skauty, aby o prázdninách pomohli s odklizením sutin na schodech k podzemním místnostem a chodbám. Probíhá udání na Spolek, konkrétně na „nějakého učitele Kleinschmidta, který prý v hradě Rábí zdi podkopává p i hledání podzemních místností“87. V novinách se objevují články o vykopávkách na hradě, jsou psány tak, jakoby R. Kleinschmidt tyto práce podnikal na svůj vrub. Proto se výbor usnesl informovat tisk o činnosti Spolku od roku 1920.88 Rudolf Kleinschmidt na toho období vzpomíná takto: „Nastala doba po znovuvţk íšení českého národa, ţe mysl, výkladem dějin našich ţivená, upoutala zraky k těm místům, jeţ dějinami stala se památná. A hojnějším navštěvováním povstala snaha, památná místa, dějinami posvěcená, zachovati – konservovati pro časy budoucí. Našli se jedinci a spolky, kte íţ obrali si za úkol památné budovy a místa atd. vykliditi, opraviti a tyto, alespoň tak, jak jsou, zachovati“89

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),zápis o schůzi valné hromady, 28. ledna 1923. 88 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zápis o schůzi výboru 11. ledna 1923. 89 Kleinschmidt, R.: Hrad Rabí a jeho záchrana. Otavan XIII/1930-1931, s. 6. 87

29

4.4 Rok 1923 Došlo k podklenutí brány vedoucí z Hradčan90 do hradu – tj. první hradní brány (obr. 45). Po dokončení je práce hodnocena kladně, jen měla být pouţita tmavší malta. Je zpevněna stráţní věţička v horní části velkého nádvo í vyzděním jednoho sesutého rohu. P i této opravě byla zjištěna „zajímavost, ţe část hradebního povrchu byla chodníkem (ochozem), chráněným do podhradí zvýšenou ohradní zdí“91. Byl vyklizen materiál ve dvou spodních dvou sklepeních u páté brány a nasypané hromady, které bránily v cestě turistům. Materiál byl pouţit ke stavbě klenby v místnosti nad schodištěm do sklepení. a zarovnáno nádvo í nad ním. Byla upravena podlaha v páté bráně, vyčištěna vrátnice, kuchyně, ve které se odkrylo rozsáhlé topeniště. V kuchyni a chodbě vedle kuchyně byla objevena dlaţdicová dlaţba. Byl odebrán sesutý materiál od páté brány a pokračovalo se do malého nádvo í. Na části nádvo í u páté brány byla objevena původní dlaţba z kamenných ploten a menších kamenů. Spolek doufá, ţe na ploše celého nádvo í nalezne původní dlaţbu a zbytky zdí. Během další fáze odklízení plochy celého malého nádvo í je objevena kamenná obruba studny, skalka a „zdivo budovy, jeţ činí vchod do t etí části hradové“92, materiál je odklízen p es Rytí ský sál a následně sypán do p íkopu. Odtud si jej odvezla obec na vyrovnání náměstí a ulic. „Práce tato byla vţdy radostná, jelikoţ dělníci v odklízení zapracovaní s chutí se činili a kaţdý objev, st epy a jiné nálezy ochotně hlásili.“93 V roce 1ř23 byla zaslána ţádost na ministerstvo sociální péče o subvenci na práce na hradě pro nezaměstnané. Spolek by byl schopen zaměstnat 25 dělníků po dobu ř5 dní. P i pracovní době 10 hodin denně je běţná mzda zedníka 25 – 30 Kč, pomocného dělníka 22 – 24 Kč. Okresní politická správa ve Strakonicích posílá do 31. prosince 1924 Spolku za kaţdou osobu, která má nárok na podporu v nezaměstnanosti, částku ř Kč. Spolek doplácí na osobu 2-3 Kč denně. V roce 1ř23 bylo návštěvníků cca 6 400, Spolek čítal 12ř členů. 27. května bylo vyuţito velké nádvo í k po ádání slavnosti Komité pro postavení pomníku padlým v Rabí a 1ř. srpna pro okrskovou slavnost Sokola. Nádvo í bylo pronajato bezplatně, Ve spolkových záznamech bohuţel není jednotné označování staveb. Často se stává, ţe jsou brány označeny jednoduše špatným číslem. Ve většině p ípadů je mezi hradní brány počítána i brána vedoucí do podhradí. Není to však pravidlem. Někdy jsou brány nazývány slovním opisem. V číslování nádvo í také nepanuje jednota. 91 SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zápis o valné hromadě 10. února 1ř24. 92 Tamtéţ. 93 Tamtéţ. 90

30

ale během slavností se vybíralo vstupné na ostatní nádvo í hradu. Celkový zisk ze vstupného, darů a prodaných průvodců byl 7 400. P íjmy za tento rok činily 12 523 Kč, vydání 10 3ř6 Kč.

31

4.5 Rok 1924 Rok 1924 je rokem výročí Ţiţkovy smrti, objevuje se zájem o vše, co je spojeno s Ţiţkou a husitstvím. U Sudomě e se staví památník, 6. července se na mnoha místech odehrávají slavnosti. Rabí p ipravuje slavnost samoz ejmě také, organizátorem akce je Okresní osvětový svaz. Čistý výtěţek z akce půjde na opravu hradu. Je schválen návrh, ţe p i p íštích akcích po ádaných na velkém nádvo í Spolek vybere od organizátora 50 hal za kaţdého účastníka. 6. července, během slavnosti po ádané Okresním osvětovým svazem hrad navštívilo na 3 000 lidí, 3. srpna se akce sokolské ţupy pošumavské účastnilo 5 000 lidí. Během těchto akcí se na vstupném, průvodcích a darech vybralo 6 300 Kč. V roce 1ř24 proběhla kolaudace zakonzervovaných částí hradu ing. Karlem Pecánkem z Památkového ú adu. Ve stavebních pracích byla učiněna p estávka, protoţe se neustále čekalo na výplatu státní subvence, o kterou Spolek zaţádal uţ p ed několika lety. Pokračovalo ale vyklízení malého nádvo í. Byl objeven „původní p íkop místo kuchyně a zásobníku, původní terén kolem studny, oddělení vchodu ku schodišti od nádvo í“94. Nádvo í bylo kromě pásu podél schodiště úplně vyklizeno, byly upraveny místnosti pod bývalou kaplí, spodní sály pod rytí ským sálem a pod tzv. „umrlčí kaplí“. Nálezy (st epy, sklo, etěz) byly uschovány pro budoucí hradní muzeum. Poslední týden v červnu 1924 byl věnován úpravě horního okraje hlavního paláce. „Zděné pilí e, stavbu hyzdící byly shozeny a nechány jen ty, jeţ slouţí k upevnění zábradlí na vyhlídce. P itom zajištěn povrch zdi tak, aby ţádný kámen uvolněný nemohl dolů sletěti a tak nějaké neštěstí způsobiti. P itom také prozkoumána půda uvnit hlavního paláce a p išlo se k zajímavému objevu, ţe návštěvník, vstoupiv dovnit hlavního paláce, stojí vlastně v prvním jeho pat e, a navrstvená zem, ţe kryje dob e zachované stěny a dlaţdicovou podlahu spodních dvou místností, odkud asi byl p ístup ke studni a k podzemním prostorám.“95 Ve starých pokojích byly z ízeny d evěné suché záchody pro slavnosti. Roku 1ř24 se na hradě odehrála zajímavá akce – v této době probíhal spor o umístění Ţiţkova hrobu (Čáslav, Hradec Králové). Objevovaly se ale také snahy hledat SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zápis o valné hromadě v únoru 1925. 95 Tamtéţ. 94

32

tento hrob jinde. Na Rabí se o to pokusil praţský nakladatel B. Kočí. Ţádal Spolek o povolení kopat na velkém nádvo í s tím, ţe se na hradě nachází vzácná česká památka, která nesmí být dop edu prozrazena. P islíbil, ţe akci bude financovat sám a po skončení vše uvede do původního stavu. Pokud by skutečně objevil „vzácnou památku českých dějin“, ta by měla zůstat v hradním muzeu. Ţiţkovy ostatky v truhlici s helmicí a mečem měl na hrad p estěhovat jeden z pozdějších husitských hejtmanů. 16. zá í 1ř24 mu bylo povolení uděleno. Pokud se něco najde, uhradí si Spolek výlohy spojené s pracemi sám a v opačném p ípadě náklady zaplatí B. Kočí. Vše, co se na hradě najde, musí mu také zůstat pro hradní muzeum. Kopalo se v rohu nádvo í vlevo od t etí brány patnáct dní, výsledek ţádný. Kdyţ členové Spolku zjistili, ţe je akce podporována okultní p ílohou časopisu Pestrý týden, trvali na ukončení prací, p estoţe je B. Kočí prováděl z vlastního nákladu.96 Z dopisu z 1Ř. prosince 1ř24 B. Kočího ale vyplývá, ţe jelikoţ se věc nenašla na prvním místě, od financování odstupuje. Práce pokračovaly dál, tentokrát uţ je prováděl na náklady Spolku R. Kleinschmidt. Spolek chce odkoupit domek č. 54, který je součástí druhé brány jako vrátnice. Pro vysokou cenu se ale koupě neuskutečnila. V roce 1ř24 konečně došlo k podepsání darovací smlouvy a zaknihování Rabí jako majetku Spolku. Pozemkový ú ad odpustil Spolku darovací poplatek. P íjmy za rok 1ř24 činily 20 326 Kč, výdaje 12 Ř24 Kč.

96

Flegl, M.: Kapitola z dějin stavebních úprav hradu Rabí. Památková péče XXV/1ř65, s. 153.

33

4.6 Rok 1925 V roce 1ř25 na izuje zemský civilní soud p evod majetnického práva na hrad Rabí a p íslušné parcely z hraběte Lamberka na Spolek. 13. srpna 1ř25 bylo ukončeno zaknihování majetku. Advokát p edkládá účet na 5 ř57 Kč. Ministerstvo školství a národní osvěty 23. dubna 1ř25 konečně povoluje subvenci ve výši 50 000 Kč, o kterou Spolek ţádal kaţdý rok. Peníze budou vyplaceny pod podmínkou, ţe budou veškeré práce provedeny podle pokynů Státního památkového ú adu. V první fázi má být vyplaceno 15 000 Kč. Zbytek subvence bude vyplácen později, podle postupu prací proti p edloţeným účtům, po p edchozí zprávě památkového ú adu o výsledcích prací, která musí být doplněna snímky p ed a po opravě. ř. června 1ř25 se usneslo, ţe se nechají opravit vrata. V tomto roce se opravuje hlavně st ední část hradu, nově jsou vyzděny okenní špalety ve vrátnici páté brány, p eklenuty dve e do kuchyně, vyspraveny hlavní zdi kuchyně. Jsou vyspraveny špalety, klenby a dve ní záklenky v p ilehlé komo e a místnostech. V sálu jsou doplněny klenby, dve ní záklenek, parapet a podezděna pata klenby, cihlový pas a dvě lunety. Byla doplněna klenba nad 5. branou a zesíleny zdi „puklované světnice“, byly podep eny zdi p i 2. bráně mezi opěráky a poprsní zeď. Byla provedena značná ada drobnějších podezdívek a mimo to na návrh ing. Pecánka s poukazem na nepůvodnost cimbu í na velké věţi „věţ sama upravena vhodně jako rozhledna tím způsobem, ţe po snesení cihelných pilí ků s ţelezným tyčovým zábradlím vyzděn z kamene ochoz cca 60 cm široký, čímţ současně povrch jiţ konservován“. Studna byla vyčištěna do hloubky 25 m a opat ena srubovým ohraţením.97 Oprava rytí ského sálu vyšla na cca 40 000 Kč. Rok 1ř25 byl deštivý, počet návštěvníků byl niţší neţ v p edchozím roce. P íjem za tento rok činil 31 1Ř2 Kč, výdaje 27 762 Kč.

Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO, rkp. 1ř70. Archiv ÚP NPÚ, s. 12. 97

34

4.7 Rok 1926 Konservátor Jan Dyk navrhuje v roce 1ř26 opravu kostelíka v epicích a fasádu tvrze v Mladějovicích. Chystá se z ízení muzea na hradě. Prací se odehrálo celkem málo: mění se vyhnilá prkna v podlaze rozhledny na donjonu a z izuje se pevný kryt na studnu. Bylo vyklizeno malé nádvo í, zasypána jáma po vykopávkách, nebezpečná místa byla opat ena nápisy a opravena a nat ena vrata. Práce na hradě jsou prováděny pod dozorem památkového ú adu, konkrétně architekta ing. Karla Pecánka: „Jak práce ty provedeny, zjišťovati nespadá do našeho oboru. Ale tolik p ipomenuto, ţe druhé nádvo í, rytí ský sál a místnosti p ilehlé opravou zdiva a upravením terénu nabyly vzhledu, který se návštěvníkům i odborníkům zamlouval.“98 Hrad je i nadále vyuţíván k různým kulturním a společenským akcím – 18. července 1ř26 se uskutečnila pouť československé náboţenské obce za účasti patriarchy. V roce 1ř26 umírá místop edseda Spolku, státní konservátor a inspektor Jan Dyk. Spolek si hodlá nechat z ídit reklamní tabule na okolních nádraţích. V listopadu 1926 jsou vyzývány okolní obce a města, aby vstoupily do Spolku. V roce 1ř26 se na vstupném vydělalo 7 076 Kč. Začínají také jednání o opravách hradu Práchně.

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957), zápis z valné hromady 7. února 1926. 98

35

4.8 Rok 1927 Zápis o valné hromadě 20. b ezna 1ř27 íká, ţe akce, p i které se oslovovaly okolní obce, skončila nevalně. P ihlásily se pouze Horaţďovice, které věnovaly 100 Kč, Strakonice 20 Kč a Hradešice 20 Kč. Horaţďovický okres p ispívá kaţdoročně 1 000 Kč. Na rok 1927 si Spolek plánuje začít s budováním muzea, vyrovnat velké nádvo í tak, aby vynikly základy zbrojnice, a vyspravit hradby. Během výborové schůze ř. května 1ř27 si výbor prohlédl zvlášť poškozené objekty: „typické okno kaple bývalé v 2. nádvo í“ a schodiště v hlavním paláci. Na stavební sezónu plánují podklenout cihlami t etí bránu, opravit baštu na velkém nádvo í a opravit zvenčí hradby. Na malém nádvo í se začíná s opravou „umrlčí kaple“ na muzeum. 17. května 1ř27 se začalo s odklízecími pracemi sesutých zdí u konírny v koutě u Ţiţkovy brány a ve starých pokojích. 30. května 1ř27 začaly zednické práce – vyklízení komorových dělost eleckých st ílen na velkém nádvo í a dozdívání zborcených kleneb v nich. Bylo dozděno schodiště z malého nádvo í nahoru k šesté bráně, spouštěcí most k šesté bráně byl nahrazen pevným. P edseda Spolku v červenci 1ř27 poţádal t i peněţní ústavy v Horaţďovicích o bezúročnou půjčku 5 000 Kč se splatností pět let. Občanská záloţna a Městská spo itelna ţádost schválily. Na p íští rok se naplánovalo úplné vyklizení studny, Spolek chtce provést opravu „hlásné věţe“ na velkém nádvo í, měla by se postavit ochranná zeď nad „kolnicí“ u t etí brány. 28. srpna 1927 jsou vyčerpány všechny finanční prost edky Spolku – 44 000 Kč. Bylo ale rozhodnuto pokračovat v opravách dál, u horaţďovických peněţních ústavů se vy ídí půjčka do výše 15 000 Kč. V roce 1ř27 jsou ohroţené části zpevněny natolik, ţe nehrozí další sesutí. Bylo zaměstnáno aţ 20 dělníků. Po ukončení prací prvního plánu rekonstrukcí zůstaly Spolku dluhy 36 000 Kč, nemá ale obavy se splácením. Turistický ruch na hradě stoupá. P i komisním ohledání zaměstnance Památkového ú adu architekta Pecánka a ministerského rady Dvo áka 31. srpna 1ř27 byly schváleny provedené opravy. Na základě toho mohla být podána ţádost o vyplacené zbytku subvence (20 000 Kč) a také ţádost o novou subvenci na druhou etapu stavebních prací (20 000 Kč). 36

P íjem za rok činil 72 598 Kč, výdaje také 72 5řŘ Kč. Spolek čítá 200 členů. Je navrţena změna stanov, aby byla působnost Spolku omezena jen na horaţďovický okres.

37

4.9 Rok 1928 Do roku 1ř2Ř byly vyspraveny všechny vybourané zdi i brány99 a proběhlo zabezpečení všech nejohroţenějších objektů. V roce 1ř2Ř si podává František Svítivý z Rabí ţádost o z ízení bufetu na hradě, valná hromada se ale 1Ř. b ezna 1ř2Ř usnesla na velkém nádvo í bufet nez izovat. V létě se začíná se zednickými úpravami místností v bateriové věţi na muzeum. Na lidovýchovné výstavě v květnu 1ř2ř se Spolek bude prezentovat broţurou Hrad Rabí, pohlednicemi a fotografií hradu. Rok 1ř2Ř byl, co se týče stavebních prací na hradě, klidnější. Znatelně narostl turistický ruch. Na vstupném, pohlednicích a průvodcích, darech a nájmech z okolních mezí se vybralo 10 6Řř Kč. P íjmy činily 31 ř0ř Kč.

99

Flegl, M.: Kapitola z dějin stavebních úprav hradu Rabí. Památková péče XXV/1ř65, s. 152.

38

4.10 Rok 1929 Prioritou v roce 1929 je zabetonování klenby v konírně. P i té p íleţitosti byl objeven půdorys místností prvního patra – bývalých kancelá í. Dále došlo k prokopání ochozu v síle zdiva naho e na hlavním paláci (obr. 46), úpravě a zast ešení schodiště. Byla opravena p epaţní zeď v zadním p íkopu. Válcová věţ je p i úpravách na muzeum zbavena ostění, otvory po oknech byly opat eny betonovými p eklady a jednoduchými d evěnými okny. Během p etvá ení na muzeum byly obě místnosti vybaveny cihlovou podlahou, podlahy komorových st ílen jsou betonové. Omítky jsou také novodobé. „Obě spodní podlaţí jsou p ístupná z nádvo í portálky se segmentovými záklenky proraţenými ve starší hradbě a opat enými neobvykle utvá enými omítkovými šambránami, pocházejícími z ejmě aţ z adaptace věţe na hradní muzeum.“100 V konírně byla uměle zvýšena a vyrovnána podlaha, jen v její zadní části zůstala původní valounková dlaţba.101 Komise Státního památkového ústavu provedená 10. prosince 1ř2ř za p ítomnosti architekta Karla Pecánka schválila provedené práce. Turistický ruch a trţby z něj stoupají kaţdým rokem. V roce 1929 se na vstupném, pohlednicích a průvodcích vybralo 10 620 Kč. Rudolf Kleinschmidt působí jako správce hradu uţ deset let, během kterých odevzdal Spolku 64 ř1ř Kč. V roce 1929 je v plánu uspo ádat na hradě velkou akci, uvaţuje se i o účasti prezidenta Masaryka. V iniciaci R. Kleinschmidta proběhl rozsáhlý archivní výzkum a sběr lidových pověstí.102

Varhaník, J. – Krušinová, L. – Kyncl, J. – Kyncl, T.: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část). Průzkumy památek 2/2005, roč XII., s. 64. 101 Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 315. 102 Nap .: Ţiţka na Rabí jako panoš: Ţiţka po spálení svého rodného dvorce Roţmberky vstoupil jako panoš do sluţeb na Rabí. Z této doby hrad dob e znal a vyuţil toho p i pozdějším obléhání. Jak Ţiţka dobyl Rabí: p išel tajnou podzemní chodbou, která spojovala Rabí s hradem Prácheň. Ţiţka děti chránil Jak Ţiţka ztratil druhé oko: pověst o hrušni a P ibíku Kocovském Ţiţka po smrti se mstil. Kleischmidt, R.: Ţiţka a Rabí. Otavan 1ř2Ř-1929/12, s. 131-132. 100

39

4.11 Rok 1930 6. července 1ř30 hodlá Církev československá v Horaţďovicích uspo ádat na hradě Husovu oslavu. Za kaţdou vstupenku Spolku odvede 50 hal. Po slavnosti si organizátor sám za ídí úklid. P edseda Josef Pešek i jednatel R. Kleinschmidt odchází na odpočinek a končí své působení ve Spolku. Za svou činnost pro Spolek jsou prohlášeni čestnými členy. Ve volbách Ř. června 1ř30 je novým p edsedou zvolen Ladislav Mayer a jednatelem Karel Němec – horaţďovický učitel a historik, státní konservátor. P edání správy hradu Rabí novému správci Janu Turkovi proběhne 30. července 1ř30. Probíhá diskuse o úpravách hradu Práchně – jedná se o vykácení stromů v okolí a srovnání terénu. Ladislav Mayer se tomu brání, prý se takovým zákrokem zničí kouzlo místa. R. Kleinschmidt p ipomíná, ţe Spolek můţe jednat jen o úpravě a vyklizení roští a porostu ve z íceninách, p ípadném vyspárování a podchycení zdí, do okolního lesa ale nemůţe zasahovat. ešení tohoto problému bylo ponecháno na majiteli velkostatku. 17. června 1ř30 p ipisuje ministerstvo školství subvenci 20 000 Kč na práce provedené v roce 1929. P i stavbě podpěrné zdi podél studny je objevena chodba se schody. Na jejím konci je větší místnost. Architekt Pecánek navrhuje chodbu zaklenout tak, aby do ní byl umoţněn bezpečný p ístup. Během pochůzky byly prohlédnuty další chátrající části, které pot ebují opravu: okna paláce na velkém nádvo í, sesuté zdivo a skála v parkánu, horní části zdí na „3. nádvo í“103, p evislá zeď nad můstkem a k ní p ilehlý celý trakt zdí. Během roku 1ř30 se jedná o koupi domku čp. 54, který sousedí s 2. bránou. Odhadní cena domku byla stanovena na 11 – 12 000 Kč. Spolek se dohodl s majiteli, manţeli Streithofovými, na ceně 14 500 Kč, zaplatí také p evodní poplatky. Spolek usiluje o p idělení lesů o výmě e 3, 43 ha okolo hradu. Jejich cena je stanovena na 15 000 Kč. Kvůli zadluţení Spolku ale nemůţe být tato částka vydána, podle aktuální úmluvy je i nadále podrţí velkostatek ţichovický, který bude dbát, aby probíhalo jen nejnutnější kácení, aby nebylo porušeno panorama. V p ípadě, ţe se les bude prodávat, Spolek si vyhrazuje p edkupní právo.

103

tj. nejstarší nádvo í

40

Novým správcem hradu byl zvolen ídicí učitel z Rabí Jan Turek. Jednatel Spolku, Karel Němec, stojí trochu mimo dění na hradě a proto p i další volbě 14. června 1ř31 navrhuje stejný systém, který panoval za R. Kleinschmidta: aby jednatel Spolku a správce hradu byla jedna a táţ osoba. Proto byl novým jednatelem zvolen Jan Turek. Práce tohoto roku probíhají podle rozpočtu, vyklízení a zaklenování schodiště poblíţ studně, na které se náhodou p išlo, ale znamená další výdaje navíc. Kvůli těmto činnostem se Spolek znovu zadluţuje, takţe v p íštích letech dochází k útlumu stavebních prací. P edměty nalezené během prací na hradě se ukládají do dvou místností budoucího muzea. Nákladem 5 000 exemplá ů vyšel pro návštěvníky stručný popis hradu s obrázky Karla Němce. V roce 1ř30 měl Spolek 133 platících členů. V letech 1ř2ř/1ř30 byly vykonány práce druhé rozpočtové etapy. Vyšly na cca 60 000 Kč. Z jedné t etiny budou hrazeny ze státní subvence, která ale dorazí aţ po kolaudaci.

41

4.12 Rok 1931 Za rok 1ř31 měl Spolek p íjem 1Ř Ř67 Kč a výdaje 1Ř 6Řř Kč. Veškeré výdaje putují na úhradu dluhu z p edchozího roku, na hradě stavební činnost neprobíhá. Roku 1ř31 p išla Spolku nová ţádost od Hynka Homolky o z ízení bufetu na spodním nádvo í. Byla zamítnuta.

42

4.13 Rok 1932 V roce 1ř32 ţáci měšťanské školy ze Sušice rozbili okna v muzeu. Škodu ve výši padesáti korun mělo nahradit šest ţáků. Platba je jim nakonec odpuštěna. Z kaţdé vstupenky prodané na slavnosti republikánské strany v p ipadla Spolku jedna koruna. Dochází k revizi vstupného: děti do šesti let neplatí, děti nad šest let platí 50 hal, výpravy 1 Kč, ostatní 2 Kč. Mění se stanovy, působnost a název Spolku – Spolek pro zachování uměleckých, historických i p írodních památek v soudním okrese horaţďovickém. Spolek tak omezuje svoji činnost jen na okres horaţďovický, protoţe mu chyběla kapacita věnovat se okresům ostatním. Znova dochází stíţnost o padání kamení z hradeb na st echy domů – tentokrát od Vold ichů. Na podzim roku 1ř32 byl na velkém nádvo í postaven ţulový balvan s obrazy Jana Husa, Jana Ţiţky a Prokopa104 Během roku 1ř32 se na hradě na vstupném a ostatním vybralo 11 520 Kč. P íjmy Spolku byly 31 ř72 Kč a vydání 31 74Ř Kč. Na konci b ezna se konečně začínají naváţet vitríny do dvou místností muzea. Spolek je získal vesměs zdarma od okolních muzeí. V roce 1ř33 se také p esouvají sbírky z radnice do jedné z muzejních místností. Dolní místnost se stává městským muzeem a správcem těchto sbírek je Musejní spolek. Musejnímu spolku staroţitností pro město Rabí a okolí105 je propůjčena dolní místnost muzea za roční poplatek 1 Kč. Návštěvníci, kte í chtějí navštívit jen muzeum, musí zaplatit obvyklé vstupné do hradu. Správcem muzea bude správce hradu. Čištění obstará Musejní spolek, na dve ích je umístěna tabulka s nápisem Městské museum. V místnosti v prvním pat e věţe je umístěno hradní muzeum. Je sice p ínosné, ţe p edměty spojené s minulostí Rabí jsou umístěny p ímo na hradě, místnosti ale nejsou pro muzejní vyuţití vhodné – p edměty zde trpí zvýšenou vlhkostí vzduchu. Dnes je obraz vykládán jako neznámý husitský bojovník. Popud k vzniku Musejního spolku dalo kopání vodovodu na Rabí v roce 190Ř. P i práci se samoz ejmě našlo mnoho st epů, zbytků zbraní atd. Nalezené p edměty byly odvezeny do Plzně. Místní občané ihned utvo ili Musejní spolek, který měl za úkol shromaţďovat tyto nálezy. Schválení k ustavení ale spolek obdrţel aţ v roce 1911. V tomto roce se vybralo asi 15 K, za něţ se koupila jedna vitrína. Sbírky musea se začaly snaţením místních rychle rozrůstat. (zz: Museum nejmenšího prácheňského města. Národní politiky 31. 1. 1ř42.) 104

105

43

44

4.14 Rok 1933 V zá í 1ř33 umírá bývalý jednatel Spolku Rudolf Kleinschmidt, jeho fotografie bude viset v hradním muzeu. V únoru 1ř33 p išla státní subvence 10 000 Kč, Zemský ú ad dává subvenci 2 000 Kč. Na z ícenině hradu Prácheň se opravila zeď nákladem 3 300 Kč, na Rabí je opraveno schodiště a ochoz. Je otázkou, jestli to není změnou jednatele, ale v zápisech ze schůzí se začínají objevovat stíţnosti na návštěvníky – odmítají platit vstupné a jsou neukáznění. Na vstupném a darech se za rok 1ř33 vybralo 11 704 Kč. P íjem i se subvencemi byl 24 55ř Kč a vydání 24 44ř Kč. Dluh Spolku je témě splacen.

45

4.15 Rok 1934 3. června 1ř34 se bude na hradě po ádat ţupní hasičský sjezd. 1Ř. května 1ř34 podal Jan Turek rezignaci na funkci správce hradu. Po debatě ji odvolal. Na čištění a jiné výlohy mu bude vypláceno 500 Kč. Za rok 1934 bylo vybráno na vstupném a darech 12 043 Kč.

46

4.16 Rok 1935 Na rok 1ř35 je naplánováno opravit d evěný můstek a roubení studny. Na studnu se poloţí drátěná m íţ. V roce 1ř35 je stanoveno vstupné na akce: do 200 osob 1 Kč ze vstupenky, do 600 osob 80 hal, do 1 000 osob 60 hal, p es 1 000 osob 50 hal. V roce 1ř35 je návštěvnost slabší, je vybráno 10 5Ř0 Kč. P íčinou je otev ení rozhledny na Svatoboru, která stáhla část školních výletů. P íjmy v roce 1935 jsou 22 666 Kč a výdaje 14 461 Kč. Spolek má řř členů – 94 z Horaţďovic, pět z Rabí.

47

4.17 Rok 1936 23. b ezna 1ř36 kupuje Spolek za 7 000 Kč les pod hradem. P edseda Ladislav Mayer navrhuje opravit trakt nad studnou („arký ovou věţ“), coţ se také o prázdninách stalo (obr. 47, 48). Bylo také opraveno k ní vedoucí schodiště a celé její okolí – nap . točité schodiště106 spočívající na prampouchu. Celkový náklad této práce činil 23 000 Kč. Od obyvatel Rabí bylo odkoupeno devět kamenných kvádrů, byly vestavěny do brány a na schodiště. V roce 1ř36 se jedná s mlyná em Spoustou o vrácení ţulových kvádrů. Jde o ostění z páté brány, ze kterého má ve mlýně bránu jiţ od 1Ř. stol. Ostění bylo od Spoustů p ivezeno a uloţeno na hradě. Mělo by se umístit do čtvrté brány, kterou je v plánu zrekonstruovat, nebo do páté brány, odkud bylo vzato. V roce 1ř36 byla návštěvnost ještě slabší, kvůli špatnému počasí se vybralo pouze 9 2Ř4 Kč. Ř. prosince 1ř36 se vloupali do muzejních místností zloději. Zničili zámky, ale neodcizili nic. Spolek se také začíná potýkat s tím, ţe mu rábští občané kradou písek z hromad a stromy z lesa.

Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO, rkp. 1ř70. Archiv ÚP NPÚ, s. 13 106

48

4.18 Rok 1937 V roce 1ř37 p išla další zemská subvence ve výši 1 000 Kč, šest pojišťoven a dvě záloţny věnovaly 2 425 Kč. Na vstupném se vybralo 10 412 Kč. Městské muzeum vybralo 1 100 Kč. P íjem činil 20 Řř0 Kč, výdaje 15 66Ř Kč. Členů má Spolek řŘ z Horaţďovic a pět z Rabí. V roce 1ř37 byl nedostatek peněz na další stavební úpravy, proto se práce posouvají na rok 1ř3Ř. Horaţďovické záloţny a pivovary v okolí byly obeslány ţádostí o podporu, avšak s ubohým výsledkem – 120 Kč. Od ministerstva školství p išel dar 4 000 Kč. Existují plány, ţe se vybuduje studna na velkém nádvo í, protoţe hrad nemá v současné době zdroj vody.

49

4.19 Rok 1938 V květnu, červnu, zá í a íjnu roku 1ř3Ř věţ obsadilo československé vojsko, z ídilo si zde telefon. Pro ve ejnost byl z toho důvodu do celého hradu vstup zakázán – návštěvnost proto byla tento rok velmi malá. I s dary se vybralo 8 016 Kč. Po odchodu vojska se musely provést drobné opravy – nap . poničená vrata. P íjmy činily dohromady 12 245 Kč a výdaje 12 245 Kč. Členů v tomto roce je 124.

50

4.20 Rok 1939 2. dubna 1ř3ř sloţil všechny své funkce ze zdravotních důvodů správce hradu Jan Turek. 14. května 1ř3ř rezignoval také p edseda Spolku Ladislav Mayer. Za nového p edsedu je na valné hromadě navrţen Karel Němec, který nominaci nep ijímá. Byl zvolen obchodník Adolf Matzner. Novým jednatelem se stává odborný učitel Josef Šochman. Na schůzce členů výboru 1Ř. května 1ř3ř bylo rozhodnuto, ţe se novým správcem hradu stane učitel z Rabí, Antonín Veselý. Ten si klade podmínku, ţe funkci p evezme jen v p ípadě, pokud Spolek získá pro hrad i průvodce na prodej vstupenek. Průvodce by sloţil kauci 3 000 Kč a byl by placen podle prodaných vstupenek. Protoţe A. Veselý nemůţe vykonávat funkci průvodce, a někoho najít je náročné, existuje také moţnost, ţe správu hradu p evezme Klub československých turistů. Jako dočasného průvodce Spolek později našel místního důchodce Tomáše Ko eného, který nakonec svou dočasnou funkci vykovával šest let. T. Ko ený se má pokusit získat povolení pro prodej občerstvení v hradě. K tomu účelu by se na velkém nádvo í z ídil d evěný stánek. V tomto roce měla proběhnout rekonstrukce Ţiţkovy brány, ke které naštěstí nedošlo. 2ř. června 1ř3ř upozorňuje Karel Němec na to, ţe se Spolek z velké části věnuje Rabí a jen okrajově Práchni. Bylo by t eba, aby podle svého názvu a stanov obrátil svoji pozornost i jinam. Upozorňuje nap . na stav prácheňského kostela sv. Klimenta. Anonymní dárkyně věnovala na opravu oltá e poměrně slušnou částku. Opravám kostelíka se bude věnovat stavitel František Listopad. Budou se opravovat omítky vnit ní i vnější a vymění se podbíjení plochého stropu v kostele. Znova se pokryje st echa. Celkový náklad na opravu kostela se bude pohybovat kolem 11 000 Kč. Na opravy se sloţí Jednota svatého Klimenta, Spolek pro zachování památek, velkostatká F. K. Kinský (Prácheň se nachází na jeho pozemcích) a okolní obce: Velké Hydčice, Va echov, Boubín. Starostové obcí podepsali prohlášení, ţe peníze dodají po skončení prací. Veškeré administrativní záleţitosti zajišťuje Spolek. Práce započaly 1Ř. zá í 1ř3ř. Dokončeny byly v roce 1940 – v kostele byla opravena omítka, strop, byl odstraněn kůr, kostel byl zvenčí znova omítnut, byla p eloţena st echa. Místo d evěných schodů na půdu byl po ízen ţelezný ţeb ík. Byla zasklena rozbitá okna. Vyměnily se okapní roury. Karel Němec namaloval dvě fresky: 51

Cyril s Metodějem a sv. Vojtěch a tím „obohatil kostel“. Náklad se vyšplhal na 16 152 Kč, byl pokryt z fondů Matice sv. Klimenta, velkostatká e F. K. Kinského, obce Velké Hydčice, Ve echov a Boubín. Částkou 2 000 Kč se podílel i Spolek pro zachování památek. Na ja e p ijde ještě kostel vymalovat a nat ít okna. V lednu 1ř40 se začínají objevovat zápisy, ţe některé obce svůj podíl ještě nezaplatily. Nap . Boubín. Obec Velké Hydčice se dokonce nepostarala o p ívoz a odvoz vápna, písku aj., coţ měla na starosti. Bude poţádána, aby poskytla náhradu za to, ţe neposkytla povozy. Zástupce této obce se dokonce odmítá účastnit valných hromad Spolku. Ke kostelu by bylo t eba postavit novou márnici a rozší it h bitov. Spolek po špatných zkušenostech s opravami na ţádost odpověděl, ţe je to záleţitost jednotlivých okolních obcí. Na konci roku 1ř40 se p i prohlídce kostela zjistilo, ţe skrz tašky zatéká a strop vlhne. Veškeré práce byly ukončeny aţ počátkem roku 1ř41. 2. července 1ř3ř po ádala československá církev pouť na Rabí. Čistý zisk pro Spolek byl 352 Kč. Jsou hotova dubová vrata a kamenné ostění ve t etí bráně. Rekonstrukce byla realizována podle návrhu Karla Němce (obr. 49). Vstupní průčelí 3. brány je zaklenuto nezvyklým tudorským obloukem, který nahradil původní vylámané ostění během oprav hradu na počátku 20. století. P ed zahájením oprav byla brána váţně poškozena, zejména její spodní partie bylo nutné vyzdít znova.107 D evěný můstek do hlavního paláce byl nahrazen betonovými deskami a ţelezným zábradlím. Cementovou maltou byla provedena oprava čty stropů (místnosti v p ízemí B eňkova paláce), nad nimiţ se v zimě musí odhazovat sníh, aby skrz klenby neprosakovala voda. Upravila se jáma nad hladomornou a opat ila se zábradlím. Byla vyspravena Kamenná schodiště vedoucí do rytí ského sálu a k šesté bráně. Dále byly cementovou maltou opraveny koruny zdí, okenní pilí e a klenby oken nad „hodovním sálem“, nad muzeem a nad parkánem. Bylo provedeno zajištění klenby v malé místnosti p i vstupu do parkánu (lidmi ze Spolku nazývána jako „obydlí zlatníka“). Proběhla oprava srubu u studny a vyztuţení schodiště v hlavním paláci. U smetiště pod rytí ským sálem byla postavena ochranná zeď. Celkový náklad těchto oprav činil 16 6ŘŘ Kč.108 Průvodce Ko ený upozorňuje na špatný stav schodiště vedoucího do sklepů. 107 108

Varhaník, J.: Vnější opevnění hradu Rabí (1. část). Průzkumy památek. XII./1, s. 12. n.: Oprava hradu Rabí. Venkov ř6/XXXV. 25. 4. 1ř40.

52

Na konci roku 1ř3ř měl Spolek 12ř členů z toho pět v Rabí. Na začátku roku 1ř40 má 216 členů, z toho 18 jich je z Rabí. P íjmy za rok 1ř3ř činily 56 677 Kč, vydání 56 Ř77 Kč. „Návštěvě hradu v uplynulém roce vadily časté trvalé deště. P íčinou jsou také světodějné události v roce 1939 a s tím souvisí omezení automobilového provozu.“109

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),zápis z valné hromady 21. ledna 1940. 109

53

4.21 Rok 1940 Na rok 1940 se plánuje opravit schodiště do sklepení, rytí ský sál, klenbu v místnosti nad pátou branou a celou pátou bránu. V p edchozím roce nevyšla rekonstrukce Ţiţkovy brány, proto se plán p esouvá na tento rok. Je pot eba zajistit cihlovou věţičku pro padací můstek do hlavního paláce a pokračovat v hloubení studny. Velké opravy se ale nakonec pro nedostatek peněz nekonaly – Spolek investoval do kostelíku na Práchni. Průběţně se provádějí vykopávky na smetišti pod Rytí ským sálem. Jan Turek, bývalý jednatel Spolku a správce hradu je za své zásluhy jmenován 21. ledna 1ř40 čestným členem Spolku. P ichází vládní na ízení ke změně stanov podle nových státoprávních poměrů. Od roku 1ř40 má průvodce Tomáš Ko ený povinnost sčítat počty návštěvníků. V tomto roce hrad navštívilo 2 063 muţů, 1 500 ţen, 1 343 dětí, 142 Němců – celkem 5 048 osob. Turistů ubylo, protoţe nep išly ţádné zájezdy nebo školy. Karel Němec zhotovil obrazy s erby a portréty bývalých majitelů hradu. Na základě vládního na ízení muselo být vyškrtnuto z členského seznamu dvanáct členů ţidovského původu. Ke konci roku 1ř40 měl Spolek 267 členů, z toho 3 zakládající členy, 214 členů z Horaţďovic, 17 členů z Rabí a 33 členů z Prahy. Za rok 1ř40 měl Spolek vydání ve výši 42 620 Kč a p íjmy také ve výši 42 620 Kč. Na vstupném, prodaném zboţí (štítky, pohlednice, d evo a chvojí z hradního lesa a nájmy pastvin místním) hrad vybral celkem 12 654 Kč. V tisku110 se v roce 1ř40 objevuje článek o jeden metr dlouhém klíči, který byl nalezen v sutinách během oprav hradu. „Je to největší klíč v Evropě a je vzácnou památkou na doby Ţiţkovy. Kdyţ Ţiţka v r. 1420 hrad dobyl, byl mu tento klíč od hradu odevzdán.“ Spolek ţádá o informace Zemské muzeum v Praze, kde má být klíč uloţen. Podle muzea je Ř5 cm dlouhý a jedná se buď o mistrovský kus, cechovní nebo domovní znamení. Snímky klíče z muzea nedošly, členové Spolku se domnívají, ţe jde o podvrh.

110

Klíč metr dlouhý. České slovo. 17. 11. 1ř40.

54

4.22 Rok 1941 V roce 1ř41 má být z ízen d evěný stánek pro průvodce, který na hradě nemá zázemí ani p íst ešek proti dešti. Mělo by se opravit schodiště do sklepení, p i opravách bude pouţit vápenec z hradního p íkopu. Vyztuţením cementem se opraví „zuby severní věţe na tzv. staré vězení“111. Začne se provádět soupis památek v horaţďovickém soudním okrese. Schodiště v hlavním paláci bylo opraveno nákladem 134 Kč. Práce s kamením nebyly zahájeny pro nedostatek cementu. Pro stánek je vybráno místo vlevo od hlavního vchodu na velkém nádvo í. V roce 1ř41 navštívilo hrad 4 919 osob. Z toho 2 040 muţů, 1 5ř3 ţen, řř6 dětí, 2ř0 návštěvníků z íše. Pro tyto návštěvníky je pot eba zajistit dvojjazyčné vstupenky. Průvodce Ko ený ovládal němčinu velice dob e, takţe byl schopen provádět i tuto skupinu návštěvníků. Spolek má v tomto roce 261 členů. Na vstupném se vybralo Ř 850 Kč. Prodalo se drobné zboţí za 1 Ř51 Kč. P íjem Spolku činil 24 017 Kč, výdaje také 24 017 Kč. V tomto roce má Spolek jmění v hodnotě 5ř 71ř Kč. Výkaz spolkového jmění: Vklad v Občanské záloţně

26 65ř Kč

Podíl u Občanské záloţny

60 Kč

Hrad Rabí v hodnotě

20 000 Kč

Hradní muzeum v hodnotě

6 000 Kč

Les v hodnotě

7 000 Kč

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),zápis z výborové schůze 30 května 1941. 111

55

4.23 Rok 1942 Během valné hromady konané 22. b ezna 1ř42 proběhly správní volby na rok 1ř42. Poprvé byla do výboru Spolku zvolena ţena – Josefa Barborková, editelka dívčí školy v Horaţďovicích. Na podzim tohoto roku se do hradního i městského muzea vloupal zloděj. Poškodil dve e a zámky a v městském muzeu, rozbil vitrínu s mincemi, odkud jich několik odcizil. V rámci Měsíce péče o památky byl proveden soupis památek Horaţďovicka. Spolku se sešly dopisy jen z jedenácti obcí (Horaţďovický soudní okres jich má 52), proto se v akci bude ještě pokračovat. Na ja e roku 1ř42 bylo upuštěno od stavby stánku pro průvodce, ačkoli uţ existoval plán i rozpočet (obr. 50). Spolek se znovu vrátil k myšlence koupit domek čp. 54, který by po adaptaci vyhovoval jako zázemí pro průvodce nejlépe. Obnovila se jednání s manţely Streithofovými, kte í vyjád ili ochotu domek po válce prodat. Plánované opravy se posouvají na další sezónu, protoţe ţádost o p íděl pěti tun cementu byla zamítnuta. Během opravy schodiště do sklepení by bylo dobré opravit i vylámané ostění páté brány. Pouţilo by se k tomu ostění uloţené na velkém nádvo í získané od mlyná e Spousty. Spolek chtěl toto ostění původně pouţít k dostavění Ţiţkovy brány. Tato rekonstrukce jim ale nebyla doporučena Památkovým ú adem ani jinými odborníky. Budova vedle hlavního paláce (nástupní věţ) pot ebuje celkovou rekonstrukci. Stavitel Antonín Ou edník upozorňuje na uvolněné kameny v klenutí sklepení. Na ja e se dokonce ve spodní části sklepů z ítil kus zvětralé skály ze stropu. Spolek nakoupil ţulové kvádry, které budou pouţity jako schody do sklepení. Zatím jsou uskladněny na velkém nádvo í. Zvon z roku 1399 z hradního kostela, který byl roku 1Ř2ř p elit a umístěn ve farním kostele, nemohl být za azen mezi chráněné, takţe byl 24. b ezna 1ř40 zrekvírován. V roce 1ř42 hrad navštívilo 5 814 osob, z toho 2 104 muţů, 1 7Řř ţen, 1 201 dětí a 720 návštěvníků z íše. Za vstupné, pohlednice a soušky a chvojí z lesa se vybralo 10 Ř00 Kč. Na začátku roku 1ř43 má Spolek 254 členů. P íjmy se vyšplhaly na 19 125 Kč. 14 061 Kč bylo uloţeno do Občanské záloţny. Zbytek byl pouţit na udrţování hradu a jiné drobné výdaje. 56

4.24 Rok 1943 Spolek má za sebou t icet let existence, takţe bilancuje: od roku 1ř20, kdy se začalo vybírat vstupné do hradu, do roku 1ř42, se vybralo 214 61Ř Kč. Témě všechny p íjmy Spolku byly investovány do oprav rábského hradu. Do roku 1ř42 to bylo 285 ř45 Kč. Na opravy p ispěla okresní správní komise, okresní politická správa ve Strakonicích, ministerstvo sociální péče, ministerstvo školství… Na sofistikovaný návrh Karla Němce „bude jednáno o koupi ţidovského h bitova v Rábí, aby se získala půda k zalesňování pozemků kolem hradu“112. „P íslušná německá místa“ odpověděla, ţe Spolku h bitov prodají za 6 300 Kč. Koupě proběhla 1. dubna 1ř44. Po válce je h bitov, aniţ by prodělal větší újmu, vrácen ţidovské náboţenské obci. V roce 1ř43 se činnost Spolku omezila, ešila se jen správa spolkového majetku a běţné záleţitosti. Na hradě proběhla jen menší oprava vnější hradební zdi. Ze mlýna byly dopraveny další dva kameny, které původně pat ily hradu. V roce 1ř43 hrad navštívilo 6 263 osob. Z toho 2 448 muţů, 2 213 ţen, 1 076 dětí a 526 návštěvníků z íše. Za vstupné, soušky, průvodce a nájem z pastvin bylo vybráno 12 67ř Kč. P íjmy se vyšplhaly na 15 Ř6ř Kč, 11 763 Kč se vloţilo na účet do Občanské záloţny. Jmění Spolku má nyní hodnotu Ř3 255 Kč.

SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957),zápis z valné hromady21.března 1943. 112

57

4.25 Rok 1944 Na začátku roku 1ř44 má Spolek 250 členů. Na rok 1ř44 se ţádné větší akce ani neplánují, jen je pot eba nat ít asfaltem st echu nad muzeem. 15. dubna 1944 se koná porada zástupců města, Okrašlovacího spolku a Spolku pro zachování památek o opravě kašny na horaţďovickém náměstí. Polovinu nákladů zaplatí Spolek pro zachování památek, druhou polovinu Okrašlovací spolek, pop ípadě město. Oprava proběhla během dubna 1ř44 s nákladem 1 Ř7ř Kč. Na hradě se v roce 1944 vybralo 14 15Ř Kč. P íjmy činí 2Ř 32ř Kč, výdaje 14 ř21 Kč. Do Občanské záloţny uloţeno 13 40Ř Kč. Jmění Spolku vzrostlo na ř2 ř64 Kč. Vklad u Občanské záloţny

53 604 Kč

Podíl u Občanské záloţny

60 Kč

Hrad Rabí v hodnotě

20 000 Kč

Muzeum Rabí v hodnotě

6 000 Kč

Les pod hradem v hodnotě

7 000 Kč

Parcela (ţidovský h bitov) v hodnotě

6 300 Kč

58

4.26 Rok 1945 15. května 1ř45 proběhla na hradě oslava osvobození, kterou po ádal Městský národní výbor. Po válce se správce hradu i průvodce vracejí k problémům s německými návštěvníky, hlavně k vojsku, které se chovalo často neukázněně. Objevovaly se výtky k výkladu historie hradu, který neodpovídal německému pojetí. Ještě méně neţ vojsko byla na hradě vítána mládeţ z hitlerjungend, která způsobila i škody v obou muzeích. Vznikly hluboké průrvy ve zdech ochozu vylamováním kamenů. Během války byly časté prohlídky hradu policií nebo gestapem, zda se uvnit neskrývají parašutisti nebo uprchlíci. 5. května 1ř45 byla na hlavním paláci vztyčena československá vlajka, ř. května potom ještě americká a ruská. Rabí se stalo posádkou pro 350 amerických vojáků, kte í odešli aţ 1. prosince 1ř45. Po konfiskaci velkostatku ing. F. K. Kinského podle dekretů byla poslána ţádost Zemskému národnímu výboru v Praze o p idělení

z ícenin Práchně s p ilehlým

kostelem a h bitovem Spolku. Ţádost byla na konci srpna p edána ministerstvu zemědělství. Stejná ţádost byla poslána i Okresnímu národnímu výboru v Sušici a ve Strakonicích. Úst edí Klubu československých turistů nabídlo Spolku p eměnu na odbor KČT, coţ bylo zamítnuto. V roce 1ř45 turistický ruch klesl, na hradě se vybralo jen 4 014 Kč. Celkový p íjem Spolku byl jen 5 72ř Kč, protoţe se nevybíraly členské poplatky. Vydání činila jen 432 Kč. 4 Ř57 Kč bylo uloţeno do Občanské záloţny.

59

4.27 Rok 1946 V roce 1ř46 má Spolek 21ř členů. Je nutné znovu opravit kostelík na Práchni. Rozpočet na novou st echu se vyšplhal na Ř ř60 Kčs. Budou opět p izvány okolní obce. Velké Hydčice dodají písek, Boubín povozy a Ve echov vodu. Nakonec opravu provedly samy obce nákladem cca 8 000 Kčs. Jakmile to bude moţné, vymění se okna na kostele sv. Michala v Horaţďovicích, čehoţ se bude Spolek účastnit. Zároveň je nutné opravit st echu na rábském kostele – zvon byl vynesen ven st echou a místo bylo zakryto jen provizorně. Na valné hromadě 27. února 1ř46 se rozhodlo, ţe se zvýší vstupné do hradu: dospělí budou platit 5 Kčs, děti a mládeţ 3 Kčs, školní skupiny po 1 Kčs. 23. dubna 1ř46 se výbor p i obchůzce hradu dohodl, ţe je t eba podep ít bránu mezi velkým a malým nádvo ím lešením, protoţe kamení ohroţovalo turisty. Opraví se vylámaný ochoz na hlavním paláci. Provedou se opravy st echy a zbytků zdí nad muzeem. 1Ř. května 1ř46 proběhla na hradě národní pouť po ádaná Okresním výkonným výborem československé strany národně socialistické v Horaţďovicích. Z kaţdé vstupenky získala správa hradu 2,50 Kčs. 4. srpna se potom konala taneční zábava KČT. Brána do malého nádvo í byla během června 1ř46 zajištěna. Byla podep ena také první brána. Musejní spolek p estal vyvíjet činnost, obecní muzeum je proto ve špatném stavu. V roce 1ř46 se návštěvnost hradu opět zvedla, hrad začaly znovu navštěvovat ve velkém i české školy. Na vstupném se vydělalo 1ř Ř06 Kčs, celkový p íjem hradu byl 27 5ř3 Kčs. Členů je na začátku roku 1ř47 206. Celkový p íjem činil 3ř řŘ6 Kčs. Do záloţny bylo uloţeno 23 711 Kčs. Výdaje Spolku tedy činily 16 275 Kčs. Pracuje se na zavedení vodovodu na velké nádvo í. Tlak vody však dosahuje jen do p íkopu p ed t etí bránu, nikoliv aţ do nádvo í.

60

4.28 Rok 1947 V létě roku 1ř47 byly provedeny opravy hlavního paláce, hlavně vylámaného ochozu, bylo zajištěno zdivo na severovýchodní baště a hradební zdi nad zástavbou v obci a p eloţena podezdívka stráţnice na velkém nádvo í. Opravy si vyţádaly 75 772 Kčs. Na p íští rok plánuje správa hradu zp ístupnit pekárnu – na zem poloţí fošny. P echod p es p íkop p ed pátou branou se zajistí schůdky. Nad muzejními místnostmi je pot eba z ídit betonovou nebo asfaltovou st echu a opravit zbytky druhého patra bateriové věţe. Turistický ruch se oproti p edchozímu roku zvedl, počet návštěvníků se odhaduje na 8 500 osob. Na vstupném se vybralo 2ř 635 Kčs. Celkový zisk hradu činil 32 7ř2 Kčs. 22. listopadu 1ř47 se průvodce Tomáš Ko ený vzdal své funkce. Jeho nástupcem se stal další sezónu Jan Ji ík.

61

4.29 Rok 1948 Návštěvníků bylo v roce 1948 cca 8 – ř tisíc. Na vstupném se vybralo 31 970 Kčs. Celkový zisk hradu (nájem ţidovského h bitova, průvodci, soušky, taneční zábavy…) byl 35 560 Kčs. Po valné hromadě konané 23. července 1ř4Ř byl zvýšen členský p íspěvek z 5 Kčs na 10 Kčs ročně.

62

4.30 Rok 1949 V roce 1949 nebyly prováděny ţádné zabezpečovací práce, pouze nutné malé opravy. Nap . dve e, zárubně a zeď kolem průchodu do hlavního paláce, která se v zimě vysypala. Také bylo vyspraveno schodiště. Opat ilo se d evo na schůdky do pekárny, která se bude zp ístupňovat ve ejnosti. V tomto roce se na hradě natáčel film Soudný den. Spolek obdrţel odměnu 1 000 Kč. Počet návštěvníků vzrost na cca 17 000. Zisk hradu se v tomto roce vyšplhal na 54 375 Kčs. Spolek má 212 členů.

63

4.31 Rok 1951 V roce 1951 se vzdal funkce správce hradu Antonín Veselý, novým správcem byl zvolen Ferdinand Dušek, učitel na st ední škole v Rabí. 1Ř. zá í 1ř51 byl zaslán dopis Československé obci sokolské. Spolek se bude likvidovat kvůli reorganizaci financování spolkové činnosti, proto ţádají, jestli by ČOS hrad i s lesem nep evzala do své správy. Od ČOS nedošla nikdy odpověď. Ve své činnosti bude zatím Spolek pokračovat, dokud budou finance nebo dokud okresní národní výbor neukončí jeho existenci. V roce 1ř51 navštívilo hrad 14 050 osob, na vstupném se vybralo 16 200 Kčs.

64

4.32 Rok 1952 V roce 1ř52 konečně vzniká na hradě menší zázemí pro průvodce – v jednom ze st ílnových výklenků na velkém nádvo í vzniká stánek. Byl také opraven srub u studny, jinak ale stavební činnost stagnuje. V roce 1ř52 hodlá Ministerstvo školství, věd a umění p evzít hrad jako památku 1. kategorie do své správy. Výbor Spolku se na schůzi konané 1Ř. prosince 1ř52 rozhodl hrad i veškeré pozemky ministerstvu p edat. U okresní spo itelny má Spolek stále uloţeno p es ř0 000 Kčs. Výbor se rozhodl zúţit zájmy Spolku a investovat peníze do jiných památek (nap . Černá brána v Horaţďovicích, Prácheň). Dokud nebudou peníze proinvestovány, Spolek hodlá existovat. Po měnové reformě je obnos p eveden na 571 Kčs. 1Ř. prosince 1ř52 rezignoval na svou funkci p edseda Spolku Adolf Matzner. Spolek povede dosavadní místop edseda V. Mašek.

65

4.33 Ukončení činnosti 1. července 1ř53 je správcem hradu ustanoven dosavadní průvodce Jan Ji ík. 24. dubna 1ř53 je hrad ministrem školství prohlášen za státní kulturní majetek, darovací smlouva mezi Spolkem a ministerstvem kultury byla podepsána ř. února 1ř54. Sbírky obecního muzea zástupci ministerstva p evzaty nejsou. Nejsou námitky k tomu, aby zůstaly i nadále v hradních prostorách. Jejich umístění ale není p íliš šťastné, proto konservátor Karel Němec navrhuje uloţení v horaţďovickém muzeu. Ministerstvo ale trvá, aby na hradě zůstaly sbírky p edmětů spojených s historií hradu. Poslední výborová schůze Spolku se konala 1ř. íjna 1ř56 v Městském muzeu v Horaţďovicích. Hodnotí se zde stav hradu po p evzetí státem: veškeré opravy byly zastaveny. Na náklad Spolku se opravily pískovcové pomníky Korvína, z ostatních plánovaných činností nic. Byl schválen návrh, aby se Spolek ke dni 31. prosince 1ř56 zlikvidoval. Ze zbylých financí se poukáţe 4 400 Kčs Městskému národnímu výboru na opravu Černé věţe, zbytek peněz se pouţije pro muzeum.

66

5. Závěr Spolek pro zachování památek měl v době svého vzniku velice ušlechtilé úmysly, na tak široký záběr činností (oprava t í hradů, několika kostelů, nejrůznějších památek menší velikosti, vedení knihovny, sběr lidových písní a básní, osvětová činnost mezi lidmi, odborné p ednášky, vydávání různých publikací, po ádání výletů a zájezdů…) by ale pot eboval angaţovanost všech svých členů, jejichţ počet se během jednotlivých let kolísal od stovky aţ do dvou set. Valných hromad a aktivní činnosti, ačkoli se sloţení během čty iceti let existence Spolku měnilo, se účastnilo většinou jen do deseti členů. Ostatní alespoň zajišťovali jistotu p ísunu financí. Na hradě Rabí snad není místo, kterého by se činnost Spolku nějak nedotkla. Nemůţeme íct, ţe aktivity, odehrávající se na Rabí v 1. polovině 20. stol. byla zrovna zda ilé. Stavebními zásahy byla narušena vypovídací schopnost hradu, spontánními výklizy bylo zničeno mnoho nálezů a amatérskými výkopy zma eno několik důleţitých nálezových situací. Na hradě v 1. polovině 20. století nikdy nepůsobil stálý profesionální archeolog. Spolek se ale nemohl ídit dnešními zásadami, celá jejich snaha spočívala v tom, aby to, co na hradě zanechají, působilo sta e. V počátcích působení Spolku neexistoval obecně závazný p edpis, který by stanovil postup prací. Musíme vzít v úvahu také to, ţe zpočátku své činnosti byl Spolek odkázán sám na sebe, bez podpory státu a velkých institucí. Během své existence proinvestoval cca půl milionu korun. Spolek byl na vykonanou práci nesmírně hrdý: „D íve hromady ssutin, zasypané sklepy, propadlé klenby, podkopané zdi, a stráně sbo ením staveb povstalé a zelení p ikryté, vše bylo mohutnou ukázkou pomíjejícnosti lidského snaţení. A dnes podchycené a vyspravené mohutné kamenné klenby, vyklizené celé druhé nádvo í, místnosti a sály, sklepy i hladomorna, vyzděné a doplněním konservované schodiště, zdi hradební a budov dávají alespoň poněkud obraz té mohutnosti a účelného za ízení staveb hradních, jak ani v Sedláčkových „Hradech a zámcích“ p i popisu Rabí nemohlo býti pro ssutiny vystiţeno a určeno.“113 Není moţné vinit z narušení autenticity jen Spolek, v osmdesátých letech probíhala na Rabí rozsáhlá rekonstrukce, která má na svědomí nap íklad poloţení „nádraţních“ dlaţdic na terasu B eňkova paláce.

113

Kleinschmidt, R.: Hrad Rabí a jeho záchrana. Otavan XIII/1930-1931, s. 6-7.

67

Působení Spolku na hradě bylo tak důkladné, ţe by bylo bláhově se domnívat, ţe se vyhnulo nap . klenutým stropům ve sklepních sálech. O masivním doplnění zdiva šesté hradní brány se nezachoval nikde podrobný popis. Docházelo k zazdívání kapes po trámech a spar, p i práci byly pouţívány cihly. P es všechny tyto p ipomínky lze íci, ţe Spolek zachránil z íceninu p ed dalším rozpadem. Jeho zásluhou se hrad Rabí dochoval v mohutnosti a rozměrech, které jsou známy aţ do dnešní doby.

68

Literatura Anderle, J.: Otázky vývoje jádra hradu Rabí. Castellologica bohemica ř/2004, s.125-138. Beckovský, J.F.: Poselkyně starých příběhův českých. Praha 1880. Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K.: Malý staročeský slovník. SPN: Praha 1979. Cejpová, M.: Topeniště dochovaná v hradních kuchyních. Svorník 1/2003, s. Ř5-94. Dunder, J.A: Wýgimky z historie hradůw českých. Rábj a Šwihowice. Časopis českého museum 12/1838, s. 535-544. Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri: Praha 2000. Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Libri: Praha 2002. Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Libri: Praha 2005. Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Libri: Praha 2008. Durdík, T.: K chronologii obytných věţí českého st edověkého hradu. Archaeologia historica 2/1977, s. 221-228. Durdík, T.: Ţelezné p edměty z hradu Rabí. Castellologica bohemica 1/1řŘř, s. 27ř-294. Durdík, T. – Sušický, V.: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Agentura Pankrác: Praha 2005. Durdík, T. – Sokol, J. – Štulc, J.: Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin. Státní ústav památkové péče. Praha 1řř1. Durdík, T. – Adámek, J. – Fröhlich, J. – Chotěbor, P.: Vybrané středověké památky Prácheňska. Společnost p átel staroţitností: Praha 1řřŘ. Dvo ák, M.: Katechismus památkové péče. Národní památkový ústav: Praha 2004. Flegl, M.: Kapitola z dějin stavebních úprav hradu Rabí. Památková péče XXV/1ř65, s. 150153. Gabriel, J. A.: Hrad Rábí. Historicko-topografický nástin. Praha 1859. Gerle, A. W.: Bilder aus Böhmens Vorzeit: Burgvesten und Ritterschlösser. Praha 1Ř42 Heber, F. A.: České hrady, zámky a tvrze. Západní Čechy. Argo: Praha 2002. Heber, F. A.: České hrady, zámky a tvrze. Jižní Čechy. Argo: Praha 2008. J. Sv.: Rabí. Zlaté klasy, 1Ř55/2, 1. díl, s. 116-117. Jan z Rabštejna: Dialogus. Orbis: Praha 1946. Janák, J. – Hledíková, Z. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. NLN: Praha 2005.

69

Kamenická, E.: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rábí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica. 4/1994, s. 311-326. Kleinschmidt, R.: Hrad Rábí. Průvodce. Sušice 1ř22. Kleinschmidt, R.: Hrad Rabí a jeho záchrana. Otavan XIII/1930-1931, s. 5-8. Kleinschmidt, R.: Ţiţka a Rabí. Z rábských pověstí a zkazek. Otavan XII/1ř2ř, s. 131-132. Klíč metr dlouhý. České slovo. 17. 11. 1ř40. Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, družiníku krále Václava IV. In: Ze zpráv a kronik doby husitské. Ed.: I. Hlaváček. Svoboda: Praha 1řŘ1. Lašťovka, M. – Lašťovková, B. – Rataj, T. – Ratajová, J. – T ikač, J.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895 – 1990. Scriptorium: Praha 1998. Líbal, D.: Hrad Rabí. Stavebně historické vyhodnocení odhalených fragmentů nad konírnami. SÚRPMO, rkp. 1řŘř. Archiv ÚP NPÚ. Líbal, D. – Lancinger, L.: Hrad Rabí. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO, rkp. 1ř70. Archiv ÚP NPÚ. Martínek, J.: Sušicko – bylo či nebylo? Historická geografie 30/1řřř, s. Ř5-100. Menclová, D.: České hrady. Odeon: Praha 1972. Menclová, D.: Rabí. Státní hrad a památky v okolí. Olympia: Praha 1971. n.: Oprava hradu Rabí. Venkov ř6/XXXV. 25. 4. 1ř40. Němec, K.: Nový objev na Rabí. Otavan VII/1923, s. 10-11. Novobilský, M.: Úvaha o některých komunikačních schématech hradu Rabí. Dějiny staveb 2001, s. 115-126. Profous, A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Státní nakladatelství učebnic: Praha 1ř51. Razím, V.: Hrad Rabí románský? Průzkumy památek, VIII 2/2001, s 157-161. Samková, H. – Sommer, J.: Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana. Státní ústav památkové péče 1řřŘ. Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého. 11. díl, Prácheňsko. Argo: Praha 1997. Smetanová, J.: Spolkový život v Horažďovicích 1862-1918. Rukopis Historického ústavu FF MU 2008. Spolek pro zachování památek v Horaţďovicích: Konservace z íceniny hradu Rabí. Plzeňsko 5/1923, s. 60. Spolek pro zachování památek: Hrad Rabí. Nejmohutnější česká zřícenina. Praha ???.

70

T íska, K.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svoboda: Praha 1986. Úlovec, J.: Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Libri: Praha 2004. Varhaník, J.: Vnější opevnění hradu Rabí (1. část). Průzkumy památek. XII./1, s. 5-33. Varhaník, J.: Starší fáze vnějšího opevnění hradu Rabí. Dějiny staveb 2005, s. 32-36. Varhaník, J. – Krušinová, L. – Kyncl, J. – Kyncl, T.: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část). Průzkumy památek 2/2005, roč XII., s. 55-96. Vav inec z B ezové: Husitská kronika. Píseň o vítězství u Domažlic. Svoboda: Praha 1979. Veselý, A.: Vykopávky a udrţování hradu Rabí. In: Pamětní spis Spo itelny města Sušice. Sušice. 1ř40. Vinter, V.: Úvod do dějin a teorie památkové péče. SPN: Praha 1971. Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby Král. českého z počátku 17. století. Vyd.: A. Podlaha, I. Zahradník. Praha 1ř01. zz: Museum nejmenšího prácheňského města. Jak v Rábí zakládali museum. Národní politika 31. 1. 1942. Ze starých letopisů českých. Svoboda: Praha 1980. Ţemlička, J.: Čechy v době knížecí. NLN: Praha 1997. Ţemlička, J.: p ednáška První Habsburk na českém trůně a Horažďovice konaná v Horaţďovicích 2ř. června 2007.

71

Prameny Nezpracovaný fond SOkA Klatovy SOkA Klatovy, fond Spolek pro zachování památek v okresu Horažďovice (1913-1957). SOA Plzeň SOA Plzeň, fond Velkostatek Žichovice (1428 – 1948), kn.58, inv.č. 384. Městské muzeum Horaţďovice Městské muzeum Horaţďovice, TA 29 Spolek pro zachování památek. Městské muzeum Horaţďovice, TA 136 Rabí.

72

Obrazová příloha

Obr. 1, linie děr po stropnicích v donjonu

Obr. 2, dojnon

73

Obr. 3. zazděný původní vstup do donjonu, 1. patro

Obr. 4, zazděný nejstarší vchod od věţe, vpravo

74

Obr. 5, komín v 1. pat e donjonu, východní zeď

Obr. 6, rozloţení oken v donjonu: v 1. pat e vidíme čtverhranné okénko a zazděný vstup, v druhém pat e okna s půlkruhovými záklenky, ve t etím pat e velká okna

75

Obr. 7, jedno z osmi okének ve 2. pat e bylo zazděno a nahrazeno dve mi vedoucími na prevét (okno vlevo)

Obr. Ř, vpravo vidíme zazděné jedno z osmi oken ve 2. pat e donjonu, pod ním komín

76

Obr. ř, velká okna ve 3. pat e donjonu

Obr. 10, vstupní portálek v 2. pat e donjonu

77

Obr. 11, parkán.

Obr. 12, skarp

78

Obr. 13, branka v parkánu

Obr. 14, spára ve zdivu je patrná jednak mezi prvním a druhým patrem, jednak mezi t etím a čtvrtým patrem

79

Obr. 15, nástupní věţ

Obr. 16, pátá brána

80

Obr. 17, Ţiţkova věţ

Obr. 1Ř, čeledník

81

Obr. 1ř, točité schodiště stojící na prampouchu

Obr. 20, okno vy 3: pat e donjonu, p estavěno na dve e

82

obr. 21, Malé nádvo í

Obr. 22, kuchyně se spiţírnou

83

Obr. 23, B eňkův palác

Obr. 24, parkán p ed B eňkovým palácem

84

Obr. 25, arký ová kaple

Obr. 26, staré pokoje

85

Obr. 27, zbytky chlebové pece v pekárně

Obr. 28, zbytek 4. brány

86

Obr. 29, cisterna

Obr. 30, konírna

87

Obr. 31, postrojovna

Obr. 32, provizorní ukončení hradebního okruhu

88

Obr. 33, polygonální bašta

Obr. 34, první brána

89

Obr. 35, výklenek ve zdi za první bránou

Obr. 36, druhá brána

90

Obr. 37, t etí brána

Obr. 3Ř, bateriová věţ

91

Obr. 3ř, kostel Nejsvětější Trojice

Obr. 40, brána do podhradí

92

Obr. 41, opevnění městečka, bývalá hradba je dnes součástí stodoly

Obr. 42, rytina Jana Willenberga

93

Obr. 43. veduta Rabí z kostela ve Volenicích

Obr. 44, rohový arký B eňkova paláce

94

Obr. 45, 1. brána (1ř63)

Obr. 46, ochoz na donjonu

95

Obr. 47, šestá brána

Obr. 4Ř. Klenba šesté brány během oprav v létě 200Ř. Vpravo je patrná původní část stavěná na maltu, vlevo spolková dostavba

96

Obr. 4ř, návrh brány

Obr. 50, návrh stánku pro průvodce

97