Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd

Bakalářská diplomová práce

2009

Táňa Čížková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství

Táňa Číţková Cesta rodičů k náhradnímu rodičovství Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2009 -2-

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

-3-

Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za odborné vedení, trpělivost a vstřícnost a své rodině za podporu a toleranci.

-4-

Obsah Úvod ...................................................................................................... - 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................ - 8 1. Náhradní rodinná péče (NRP) ....................................................... - 8 1.1 Charakteristika náhradní rodinné péče..................................................... - 8 1.2 Formy náhradní rodinné péče .................................................................. - 10 1.2.1 Osvojení (adopce) ................................................................................ - 10 1.2.1.1 Zrušitelné osvojení ....................................................................... - 11 1.2.1.2 Nezrušitelné osvojení ................................................................... - 11 1.2.2 Pěstounská péče ................................................................................... - 12 1.2.2.1 „Klasická“ pěstounská péče ........................................................ - 14 1.2.2.1.1 „Příbuzenská“ pěstounská péče............................................... - 14 1.2.2.2 Pěstounská péče na přechodnou dobu (profesionální, terapeutická pěstounská péče)....................................................................................... - 15 1.2.2.3 Hostitelská péče ............................................................................ - 17 1.2.2.4 Poručenství a opatrovnictví ........................................................ - 18 -

2. Rodina............................................................................................. - 19 2.1 Funkce rodiny............................................................................................. - 20 2.2 Idea funkční rodiny.................................................................................... - 21 2.3 Když rodina nefunguje .............................................................................. - 22 -

3. Cesta ke zprostředkování náhradní rodinné péče ..................... - 24 3.1 Motivace rodičů – není nedůležitá ............................................................ - 24 3.2 Rozhodnutí.................................................................................................. - 24 3.2.1 Testy ..................................................................................................... - 25 3.3 Podání žádosti............................................................................................. - 25 3.4 Přípravný kurz (příprava na přijetí dítěte) ............................................. - 26 3.5 Posouzení budoucích rodičů...................................................................... - 27 3.5.1 Poradní sbor ........................................................................................ - 28 3.6 Období očekávání....................................................................................... - 28 3.7 Převzetí dítěte ............................................................................................. - 29 3.7.1 Matějčkovo desatero ........................................................................... - 30 -

4. Kritická místa v systému náhradní rodinné péče ...................... - 33 5. Podpora rodičů ze strany organizací zabývajících se NRP ....... - 38 5.1 Poradenství ................................................................................................. - 38 5.2 Odborná příprava osvojitelů a pěstounů ................................................. - 39 5.3 Další služby pro náhradní rodiny ............................................................. - 40 -

-5-

Shrnutí ................................................................................................ - 43 II. APLIKAČNÍ ČÁST ......................................................................... - 44 6. Analýza činnosti vybraných organizací zabývajících se náhradní rodinnou péčí ..................................................................................... - 44 6.1 Metodologický postup ................................................................................ - 44 6.2 Analýza činnosti vybraných organizací zabývajících se náhradní rodinnou péčí ..................................................................................................................... - 45 6.3 Shrnutí ........................................................................................................ - 58 -

Závěr ................................................................................................... - 60 Seznam použité literatury a internetových zdrojů......................... - 62 Seznam příloh .................................................................................... - 65 -

-6-

Úvod Ve bakalářské práci se zabývám problematikou náhradní rodinné péče se zaměřením na cestu rodičŧ k náhradnímu rodičovství – co všechno musí budoucí osvojitelé nebo pěstouni absolvovat a co vše je nutné udělat pro to, aby se ze ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči stali rodiče či pěstouni. S rostoucí bezdětností mladých párŧ stoupá zájem o oblast náhradní rodinné péče a stává se čím dál vyhledávanější. Toto téma jsem zvolila také proto, ţe bych se chtěla náhradní rodinnou péčí v budoucnu zabývat profesně. Cílem práce je zjistit, jak probíhá celý proces zprostředkování náhradní rodinné péče ţadatelŧm o osvojení a pěstounskou péči, a jak mohou ţadatelŧm na této cestě pomoci neziskové organizace zabývající se problematikou náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá charakteristikou náhradní rodinné péče a jejími formami. Ve druhé kapitole se zabývám rodinou, jejími funkcemi, idejemi funkční rodiny, ale i tím, proč rodina nefunguje. Třetí kapitola detailně popisuje formální cestu ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči ke zprostředkování NRP od motivace uchazečŧ, jejich dŧleţitého rozhodnutí a podání ţádosti přes období příprav, posouzení budoucích rodičŧ poradním sborem aţ po období očekávání a konečné převzetí dítěte. Čtvrtá kapitola upozorňuje na kritická místa v systému náhradní rodinné péče v České republice. V poslední, páté kapitole se zaměřím na informace o podpoře budoucích rodičŧ ze strany organizací, které se zabývají problematikou náhradní rodinné péče. Při psaní bakalářské práce jsem čerpala z dostupných zdrojŧ v odborných knihovnách, internetových zdrojŧ, z informačních a propagačních letákŧ a materiálŧ a osobních kontaktŧ s brněnskými organizacemi – Sdruţení pěstounských rodin, TRIADA – Poradenské centrum o. s., Fond ohroţených dětí a Open Family.

-7-

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Náhradní rodinná péče (NRP) Ve své práci se zabývám náhradní rodinnou péčí, ovšem je třeba vysvětlit rozdíl mezi dvěma termíny: náhradní rodinná péče x náhradní výchovná péče. Náhradní rodinná péče jsou zákonem upravené formy přijetí opuštěného, osiřelého či ohroţeného dítěte do rodiny. Hlavní formy jsou osvojení (adopce) a pěstounská péče. Náhradní výchovná péče představuje systém péče o opuštěné, osiřelé či ohroţené děti, který zahrnuje jak péči rodinnou (osvojení a pěstounská péče), tak i péči ústavní (kojenecké ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy, diagnostické ústavy, domovy pro osoby se zdravotním postiţením (dříve ústavy sociální péče) a dětské psychiatrické léčebny) (Opatřil a kol., 2008). Z toho vyplývá, ţe oblast náhradní rodinné péče je podskupinou širokého systému náhradní výchovné péče, jejíţ strukturu najdeme ve Schématu náhradní výchovné péče (viz str. 9). Ve schématu mŧţeme vidět, ţe náhradní výchovnou péči má v kompetenci pět rezortŧ, a to především v závislosti na věku a zdravotním stavu dítěte - Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími články v systému náhradní výchovné péče jsou krajské úřady, obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou pŧsobností, Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí a nestátní organizace, pokud jsou pověřenými právnickými osobami. Schéma náhradní výchovné péče také ukazuje základní vnější vazby mezi zúčastněnými právními subjekty.

1.1 Charakteristika náhradní rodinné péče „Náhradní rodinná péče (NRP) je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno „náhradními“ rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá ţivotu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména osvojení (adopce) a pěstounská péče“ (Bubleová, Kovařík, 1999, s. 31). Vojtová (2006) uvádí, ţe stát vykonává náhradní rodinnou péči institucionální formou, ovšem v tomhle případě není splněna podmínka, ţe děti ţijí v prostředí, které se nejvíce podobá ţivotu v přirozené rodině. Jde zejména o děti s nařízenou ústavní výchovou a uloţenou ochrannou výchovou, děti s poruchami chování, popř. nezletilé

-8-

matky či nezletilé matky se závaţnými poruchami chování. Mezi zařízení, která poskytují náhradní rodinnou péči institucionální formou, patří dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy (Vojtová, 2006, s. 365 – 370). Náhradní rodinná péče, jak ji popisuje Vojtová (2006), je podle předešlého vysvětlení spíše náhradní výchovnou péčí. V tomto případě ale nejčastěji uţíváme termín ústavní výchova, coţ je podle Opatřila a kol. (2008) systém péče o opuštěné děti nejčastěji formou ústavních zařízení typu kojenecký ústav, dětský domov, výchovný ústav, diagnostický ústav. Tento typ výchovy nařizuje soud v těch případech, kdy děti nemohou být ze závaţných dŧvodŧ vychovávány ve vlastní rodině nebo jejichţ výchova je váţně ohroţena nebo narušena. Schéma náhradní výchovné péče

Zdroj: OPATŘIL, Miroslav a kol., Sdruţení pěstounských rodin. Prŧvodce nových rodičŧ. Brno: GRIFART, 2008, s. 7.

-9-

1.2 Formy náhradní rodinné péče Existují dva základní druhy náhradní rodinné péče, a to osvojení (adopce) a pěstounská péče, které se dále dělí do několika podskupin.

1.2.1 Osvojení (adopce) Osvojení je nejdokonalejší, nejvyšší moţnou a nejčastěji realizovatelnou formou náhradní rodinné péče. Podle zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele. Do knihy narození matriky se na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé místo biologických rodičŧ. Jinak řečeno při osvojení přijímají manţelé či jednotlivci opuštěné dítě za vlastní a mají k němu stejná práva i povinnosti, jako by byli jeho biologickými rodiči. Osvojením vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. Zároveň dítě získává příjmení nových rodičŧ. Osvojit lze pouze dítě nezletilé. Před rozhodnutím soudu musí uplynout nejméně tři měsíce (tzv. předadopční péče), po které zájemce o dítě pečuje zcela na své náklady (Bubleová, Kovařík, 1999, s. 33). Osvojitelem mŧţe být manţelská dvojice, manţel nebo manţelka rodiče dítěte i osamělá osoba. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. Není například moţné, aby sedmnáctiletou dívku adoptovali mladí manţelé, kterým je sotva třicet let (Bubleová, 2002, s. 14 – 15). Dŧleţitým předpokladem pro osvojení dítěte je fakt, ţe osvojit lze pouze dítě právně volné. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, vymezuje, ţe dítě se mŧţe stát právně volným dvojím zpŧsobem. Osvojeno mŧţe být dítě, jehoţ rodiče, popř. zákonní zástupci podepsali písemný souhlas s tímto právním aktem. Tento písemný souhlas mŧţe být udělen nejdříve šest týdnŧ po narození dítěte1 a je udělován před soudem nebo před orgánem sociálně - právní ochrany dětí na úřadech obcí s rozšířenou pŧsobností. Většinou se jedná o souhlas s osvojením k neurčitým

1

Shoda zákonné lhŧty na rozmyšlenou s obdobím šestinedělí zde není náhodná.

- 10 -

ţadatelŧm. Před soudem však mohou rodiče sami navrhnout konkrétní osobu, která bude o jejich zřeknuté dítě pečovat. Druhým zpŧsobem, jak se stane dítě právně volným, je dlouhodobý nezájem rodičŧ. Rozlišujeme jednak ţádný nezájem neboli nezájem od počátku ţivota dítěte, jednak kvalifikovaný nezájem, coţ je nezájem rodičŧ po dobu alespoň šesti měsícŧ od předání/odebrání dítěte do péče jiné osoby či pověřeného zařízení.

1.2.1.1 Zrušitelné osvojení Zrušitelné osvojení je vymezeno v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Zrušitelné osvojení bývá také nazýváno jako osvojení prosté, či osvojení I. stupně. Uţ z názvu je patrné, ţe tento typ osvojení mŧţe být zrušen. Provádí tak soud, a to na návrh osvojence nebo osvojitele. Tohle osvojení je moţné u dítěte mladšího jednoho roku. Donedávna platilo, ţe při zrušitelném osvojení se osvojitelé nezapisovali do knihy narození příslušné matriky a do rodného listu dítěte. Ovšem od 1. 6. 2006 platí novela zákona o rodině, která stanovuje, ţe jsou jména osvojitelŧ zapsána v rodném listě dítěte i při zrušitelném osvojení. Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho pŧvodní rodinou. Osvojenec nabývá opět svého dřívějšího příjmení.

1.2.1.2 Nezrušitelné osvojení Nezrušitelné osvojení nazýváme také jako plné osvojení nebo jako osvojení II. stupně. Podle zákona o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, jde o osvojení, které nelze zrušit, tzn., ţe nabytá rodičovská práva a povinnosti osvojitelŧ k dítěti jsou trvalá, stejně jako práva a povinnosti dítěte vŧči osvojitelŧm. Pokud osvojitelé nemohou nebo nechtějí o nezrušitelně osvojené dítě osobně pečovat, mají stejné moţnosti jako v případě vlastního dítěte (svěření dítěte do jiné náhradní rodiny, do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc nebo v krajním případě do ústavní výchovy). V případě nezrušitelného osvojení jsou osvojitelé zapsáni v matrice i v rodném listě dítěte namísto pŧvodních rodičŧ. V matrice zápis o pŧvodních rodičích vţdy zŧstává v poznámce. Zletilé osvojené dítě má právo do matriky nahlédnout. - 11 -

Nezrušitelně lze po roce věku osvojit i dítě, které bylo předtím osvojeno zrušitelně, a to aţ do dovršení jeho zletilosti. V praxi jsou novorozenci poměrně často osvojováni nejprve zrušitelně a po dosaţení jednoho roku věku nezrušitelně (Bubleová, 2002).

1.2.2 Pěstounská péče Pěstounská péče je upravena v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, v zákoně o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, a v zákoně o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Pěstounská péče je státem garantovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Jediným rozhodujícím faktorem z hlediska právního je zájem dítěte (tzn., ţe dítě nemusí být právně volné jako v případě osvojení). Pěstounskou péčí nevzniká příbuzenský vztah dítěte s pěstounem a jeho příbuznými. Pěstoun má právo zastupovat dítě pouze v omezeném rozsahu, pěstoun tedy zastupuje dítě a spravuje jeho záleţitosti pouze v běţných věcech. Při zásadních rozhodnutích (výběr školy, plánované lékařské zákroky, apod.) je nutný souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, zaniká dosaţením zletilosti dítěte. Z velmi váţných dŧvodŧ mŧţe být zrušena soudem. Styk dítěte s pŧvodními rodiči není vyloučen, v některých případech ovšem mŧţe být rozhodnutím soudu podstatně omezen. Pěstounskou péči lze rozdělit do dvou podskupin, individuální a skupinovou. Individuální pěstounská péče se realizuje v běţném rodinném prostředí, tj. s pěstounkou a pěstounem. Naopak skupinová pěstounská péče se děje v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče, kde děti ţijí ve velkých pěstounských rodinách, nebo v SOS dětských vesničkách, kde matka – pěstounka, zvaná „teta“, pečuje o šest a více dětí v malém domečku. Skupinka domečkŧ pak tvoří Vesničku (Bubleová, 2002). Podle zákona o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ dostávají pěstouni za péči o svěřené dítě dávky pěstounské péče, coţ jsou jednorázové či pravidelné (měsíční) příspěvky a odměny (příloha č. 1). V této souvislosti Gabriel a Novák (2008) upozorňují na riziko, ţe dávky pěstounské péče mohou formovat převaţující motivaci k pěstounství. Je – li zmíněná motivace - 12 -

u ţadatelŧ dominující, je na místě takový pár či jednotlivce k zařazení do evidence vhodných ţadatelŧ o pěstounství nedoporučit. Pěstounství je druhou základní formou náhradní rodinné péče. Druhé místo zaujímá zejména díky počtu dětí, u kterých je u nás kaţdoročně realizována. V současné době obecně platí, ţe poměr mezi osvojením a pěstounskou péčí z hlediska počtu svěřených dětí je zhruba 2:1. Z dětí svěřených do náhradní rodinné péče je tedy přibliţně třetina z nich v péči pěstounŧ, jak je patrné z tabulky 1. Tabulka 1 – Umísťování dětí a mladistvých do náhradní rodinné výchovy v roce 2007 Počet umístěných dětí

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika

do péče budoucích osvojitelŧ 71 38 15 19 34 69 25 21 26 18 32 21 13 53 455

osvojení 84 40 36 21 29 73 32 23 25 21 44 30 28 47 533

do péče budoucích pěstounŧ 33 25 14 15 20 35 4 17 23 21 21 17 14 58 317

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2007 [online]2 Hlavní rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí podle Opatřila a kol. (2008): Do osvojení (adopce) mohou být přijímány děti, které jsou právně volné a nevyţadují specifickou péči. Noví rodiče, kteří chtějí především naplnit svou mateřskou a otcovskou touhu, k nim mají stejná práva a povinnosti, jako kdyby byli jejich vlastní. Osvojené děti jsou převáţně předškolního věku, majoritní populace, bez větších zdravotních omezení a vazeb na sourozence či rodiče. Pěstounská péče umoţňuje přijetí do rodiny dětem, které právně volné nejsou a jejichţ výchova vyţaduje zvýšenou péči a pozornost. Pěstounŧm svěřuje stát dítě do 2

[cit. 2009 – 04 - 16] Dostupné z: .

- 13 -

výchovy, o závaţných ţivotních krocích spolurozhodují pŧvodní rodiče nebo soud. Pěstouni nemají k dětem vyţivovací povinnost, proto na jejich výchovu přispívá stát prostřednictvím specifických dávek. Děti umisťované do pěstounské péče mohou být kontaktovány pŧvodními rodiči, pokud nejsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti.

1.2.2.1 „Klasická“ pěstounská péče Označení „klasická“ je spíše slangový výraz pracovníkŧ v problematice náhradní rodinné péče. Tento typ péče je popsán v předešlé kapitole, nemá ţádná svá další specifika. Pro doplnění je třeba zmínit, ţe v současné době se jako nejvyšší doporučený počet dětí v jedné rodině udává počet šest, Gabriel a Novák (2008) uvádí, ţe se v praxi setkávají i s počtem osmi dětí v rámci jedné rodiny. Od klasické formy pěstounské péče je oddělována zvláštní podskupina, a to náhradní výchova realizovaná příbuznými dítěte, tzv. příbuzenská pěstounská péče.

1.2.2.1.1 „Příbuzenská“ pěstounská péče Příbuzenskou pěstounskou péči vykonávají nejčastěji prarodiče, v menší míře potom tety a strýcové dítěte, starší sourozenci či vzdálenější příbuzní. Pěstounství prarodičŧ má svá specifika, proto mu bude věnována samostatná kapitola. Matějček (1999) uvádí, ţe prarodiče často oplývají přemírou lásky a shovívavosti, neţ ţe by strádali jejich nedostatkem. Taková výchova dítěte pak mŧţe být příliš ochraňující, rozmazlující, protekcionistická. Matějček (1999) také zmiňuje zkušenost Koluchové3, ţe prarodiče jsou ve funkci pěstounŧ málo ochotni vyhledávat pro děti odbornou pomoc, bývají méně přístupní přijmout pomoc či zkušenost jiných pěstounŧ. Gabriel a Novák (2008) zmiňují, ţe prarodiče v pěstounské péči mají často sklony k extrémnímu přístupu k biologickým rodičŧm dítěte. Buď se snaţí naprosto bránit synovi či dceři kontaktu s dítětem nebo naopak nekriticky přehlíţejí negativní vliv syna či dcery na dítě, omlouvají jejich prohřešky a nezájem. Další problematickou skutečnost představuje vyšší věk prarodičŧ. Mezi dětmi a prarodiči chtě nechtě vzniká propast, kdy je pro babičku s dědečkem nesnadné vcítit 3

Jarmila Koluchová, psycholoţka, věnující se celý ţivot oblasti náhradní rodinné péče; mnoho let pŧsobila v občanském sdruţení ISIS – viz příloha č. 6.

- 14 -

se do generačně příliš vzdálených problémŧ dítěte. Prarodiče obtíţně navazují kontakt s přemodernizovaným světem dítěte. Ostatně „internetová“ a „mobilová“ propast se dnes objevuje dokonce mezi dětmi a jejich rodiči (Gabriel, Novák, 2008). Všechna zmíněná úskalí pěstounské péče vykonávané prarodiči jsou opodstatněná, ovšem myslím si, ţe pokud je přeci jen moţné, aby se o dítě starali jeho vlastní prarodiče, je to pro dítě vhodná varianta. Pak záleţí především na věku dítěte, které se náhle ocitlo bez svých rodičŧ. Pokud se jedná o mladší dítě, které například teprve zahajuje povinnou školní docházku, je vhodnější pro něj najít nové rodiče, mladší, kteří si budou tuhle péči uţívat a budou pro ni mít dostatek elánu a energie. U dětí starších je naopak podle mého názoru vhodnější, kdyţ v péči rodičŧ pokračují prarodiče. Péče o starší dítě jiţ nevyţaduje tolik rodičovské odpovědnosti a prarodiče by ji mohli snadněji zvládnout.

1.2.2.2 Pěstounská péče na přechodnou dobu (profesionální, terapeutická pěstounská péče) Pěstounská péče na přechodnou dobu je nová forma pěstounské péče, kterou zavádí novela zákona o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., platná od 1. 6. 2006. Tato péče byla před přijetím novely nazývána jako profesionální pěstounská péče nebo také terapeutická pěstounská péče. Jedná se o péči v případě, kdy biologičtí rodiče dítěte nejsou dočasně, po určitou dobu schopni vykonávat své rodičovské povinnosti. O umístění dítěte do tohoto druhu pěstounské péče rozhoduje soud. Smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu by mělo být především pomoci dětem překlenout období, kdy se ocitnou mimo domov a rozhoduje se o jejich dalším osudu. Dále poskytuje tahle péče rodičŧm čas na vyřešení osobních a jiných problémŧ a umoţňuje diagnostiku, terapii a prognózu dalšího vývoje dítěte (Gabriel, Novák, 2008). Bubleová (2002) vysvětluje, ţe hlavním smyslem profesionální pěstounské péče je diagnostika dítěte v rodinném prostředí. V optimálním případě bude dítě vráceno do pŧvodní rodiny, jinak pro něj bude vyhledána rodina náhradní. Cílem tohoto modelu je tedy především prevence ústavní výchovy. Tento typ pěstounské péče je určen pro široké spektrum cílových skupin dětí. Jsou jimi děti, které mají vlastní biologickou rodinu či alespoň jednoho z rodičŧ. Ten se nemŧţe z rŧzných váţných dŧvodŧ po určitou dobu o dítě plnohodnotně starat. Jsou to také děti mladých, nezralých matek, které zatím nejsou schopny plnit zodpovědně svou - 15 -

rodičovskou roli. Další cílovou skupinou jsou děti drogově závislých matek, které potřebují určitý čas na doléčení. Pěstounská péče na přechodnou dobu je určena také dětem ţijícím v rodině dlouhodobě nefunkční, dětem, jejichţ rodina je dlouhodobě váţně ohroţena pobytem jednoho či obou rodičŧ ve výkonu trestu, dále dětem, které náhle onemocní závaţnou nemocí a jejichţ rodina tuto zátěţ dočasně nezvládá. Další dvě cílové skupiny pěstounské péče tvoří děti vykazující masivní a dlouhodobější poruchy chování a děti, které jsou vráceny z neúspěšné formy náhradní rodinné péče (Gabriel, Novák, 2008, s. 54 – 59). Matějček (1999) upozorňuje, ţe tento typ pěstounské péče nemŧţe být jen přestupní stanicí, kdy bude dítě odtrţeno od „tety“, která se dočasně starala, a poté dostane zpátky svou nebo novou maminku. Matka se zájmem o dítě bude docházet do pěstounské rodiny a bude vytvářet oboustranné pouto mezi sebou a dítětem, aţ se postupně stane jedním z nejbliţších lidí dítěte. Samozřejmě i v opačném případě platí, ţe pěstoun – terapeut nezmizí najednou ze světa dítěte, ale zŧstane jednou provţdy v okruhu „jeho lidí“. Problematičnost pěstounské péče na přechodnou dobu spočívá především neurčitým označením „po určitou dobu“, „dočasně“, „přechodně“. Tahle péče se pravděpodobně rozdělí na krátkodobější pěstounství, které se bude týkat řádově týdnŧ, maximálně několika měsícŧ a dlouhodobější pěstounství v případech, kdy se neuvaţuje o následné klasické pěstounské péči nebo osvojení (Gabriel, Novák, 2008). Matějček (1999) a Bubleová (2002) se shodují, ţe by měla vzniknout profese pěstoun – terapeut. Tihle profesionální pěstouni by měli být speciálně proškoleni v oblasti psychologie, pedagogiky, v oblasti zdravotní a sociálně – právní. Pěstouni by měli projít speciálním výcvikem, v ideálním případě by měli být vystudovanými odborníky. Matějček (1999) navrhuje vysokoškolské (alespoň bakalářské) studium oboru pěstoun – terapeut (vychovatel – terapeut) nebo vyšší odborné specializační studium provázené terapeutickým výcvikem. Gabriel a Novák (2008) se shodují, ţe kromě vzdělání by měli mít uchazeči o pěstounskou péči na přechodnou dobu bohaté výchovné zkušenosti, ať uţ s dětmi vlastními, či dětmi přijatými, nebo alespoň v rámci dlouhodobého výkonu povolání učitele či vychovatele. Upozorňují, ţe nestačí získaná praxe pouze v rámci vedení dětských volnočasových krouţkŧ. Bubleová (2002) nastínila zajímavý návrh, ţe k zajištění profesionální pěstounské péče u nás by mohlo dojít přeměnou současných zařízení pro výkon - 16 -

pěstounské péče, kde by několik pěstounských párŧ bylo speciálně proškoleno k výkonu této péče.

1.2.2.3 Hostitelská péče Tento typ péče se týká dětí, které jsou z rŧzných dŧvodŧ umístěny v ústavních zařízeních. Psychické deprivaci z dlouhodobého pobytu v ústavu lze zamezit alespoň tím, ţe děti tráví některé víkendy, svátky či prázdniny na návštěvě u rodin, které mají zájem touto formou dětem pomáhat. Děti jsou při těchto pobytech bráni jako hosté, odtud pramení název hostitelská péče. V zákoně o rodině se s termínem hostitelská péče nesetkáme. O umoţnění návštěv dětí v rodinách nerozhoduje soud, ale ředitel ústavního zařízení, v němţ je dítě umístěno. Toto uvolnění musí ředitel konzultovat s příslušným orgánem sociálně – právní ochrany obce s rozšířenou pŧsobností. Pro upřesnění je vhodné zmínit, ţe o hostitelské péči mluvíme tehdy, jedná – li se o dlouhodobější a opakované kontakty dítěte s rodinou, ne pouze o jednorázové návštěvy například při příleţitosti svatby či jiné rodinné události. Dŧleţitou sloţkou celého procesu hostitelské péče je motivace ţadatelŧ o tuhle sluţbu. Ideální stav nastává, pokud se ţadatelé ztotoţní s pozicí strýčka a tetičky na vybrané víkendy a prázdniny a nesnaţí se připoutat si dítě jakýmsi „pseudorodičovským poutem“. Problémem mŧţe být tzv. „pěstounská“ motivace. Ta nastává, jestliţe ţadatelé nemohou nebo nechtějí dosáhnout svěření dítěte do NRP obvyklým zpŧsobem. Čekání na dítě jim přijde příliš zdlouhavé nebo nechtějí projít vyšetřováním své vhodnosti a mnoho dalších. Problematickou motivací ţadatelŧ o hostitelskou péči mŧţe být také snaha vyhovět přání vlastního potomka, který se s dítětem umístěném v ústavu seznámil a sblíţil. Většinou se to týká dospívajících dětí, které poutá více neţ jen kamarádství. V těchto případech je vhodné nechat takovým ţadatelŧm čas na procitnutí. Během dvou, tří měsícŧ většina ţadatelŧ zruší svoji ţádost bez dalšího vysvětlování – lásky dětí v tomhle věku bývají křehké a pomíjivé. Úskalím hostitelské péče je skutečnost, ţe dítě do hostitelské rodiny jezdí pouze na návštěvy, nemá v této rodině ţádné povinnosti a nikdo ho zde nevychovává, za tak krátkou dobu ani nemŧţe. Děti pak mohou téhle sluţby zneuţívat a vnímat rodinu jako „sponzora určitého druhu záţitkŧ“ (Gabriel, Novák, 2008, s. 65 – 70). - 17 -

Kovařík (2004) upozorňuje, ţe tento typ péče je optimálním řešením pro starší děti, které není moţné z nejrŧznějších dŧvodŧ umístit do náhradní rodiny natrvalo a které jiţ dokáţí rozumově a citově tuto situaci (zejména střídání prostředí a blízkých lidí) zvládnout. Pro mladší děti mŧţe být hostitelská péče spíše škodlivou – dítě nechápe, proč nemŧţe být s rodinou pořád a musí zpátky do ústavu.

1.2.2.4 Poručenství a opatrovnictví Poručenství (často nazývané poručnictví) je zvláštní forma pěstounské péče, která je právně zakotvena v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Jestliţe rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají zpŧsobilost k právním úkonŧm v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, 4 který bude nezletilého vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičŧ. Mezi poručníkem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a jejich dětmi. Pokud poručník péči o dítě osobně vykonává, má on i dítě nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o péči pěstounskou. Poručník podává soudu zprávy o osobě poručence, zpravidla v ročních intervalech. Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyţaduje schválení soudem. Poručník je zproštěn poručenství soudem na návrh poručníka nebo pokud se stane poručník nezpŧsobilý pro výkon této funkce. Opatrovnictví je také vymezeno v zákoně o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením, v němţ vymezí rozsah jeho práv a povinností vŧči dítěti, a to vţdy s ohledem na dŧvod, pro který byl dítěti opatrovník ustanoven (např. při řízení o osvojení). Opatrovník vykonává pouze některá rodičovská práva stanovená soudním rozhodnutím – není však zákonným zástupcem dítěte. Opatrovník tedy ve srovnání s poručníkem nahrazuje rodiče pouze v omezeném rozsahu, dílčím zpŧsobem vykonává některá práva a povinnosti rodičŧ.

4

Není - li to v rozporu se zájmy dítěte, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Nebyl – li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobou.

- 18 -

2. Rodina Rodina je základní jednotka kaţdé lidské společnosti. Existuje především proto, aby mohli rodiče pečovat o svoje děti. Rodina je biologicky významná pro udrţení lidstva. Zprostředkovává člověku vrŧstání do kultury a společnosti. Propojuje generace, vytváří mezi nimi kontinuitu a pouta solidarity. Rodina je prvním závazným modelem společnosti, s jakým se dítě setkává. Orientuje dítě na určité hodnoty, poskytuje mu určitý typ podpory. Tímto zpŧsobem osobitě zabarvuje to nejpodstatnější, co dítěti předává – sociální dovednosti. Kaţdá rodina má svou vlastní vŧni. Rodinu spojuje také společné hospodářství a společné bydlení. Děti by se nedaly vychovávat bez zaujetí rodičŧ na jejich osudu ani bez respektu k danému stavu společnosti. Za nepostradatelnou podmínku zdravého duševního i tělesného vývoje dítěte je povaţována stálá přítomnost vysoce citově zaangaţovaných rodičŧ a bezpečí domova jako stabilního a chráněného prostředí. Dítě se v rodině také učí své sexuální roli. Rozhodujícím obdobím pro toto učení je předškolní věk a podstatnou podmínkou úspěchu je přítomnost dobře přijímaného rodičovského vzoru. Pro formování sexuální role je také podstatný kontakt s rodičem opačného pohlaví (Matoušek, 2003). Kovařík (2004) uvádí, ţe rodina, rodinné společenství je pojítkem mezi jedincem a společností. Na jedné straně je rodina hrází, která zabraňuje společnosti, aby osobnost pohltila, a na straně druhé naopak jedinci zabraňuje v jakémkoli pokusu odtrhnout se od společnosti. Díky rodině je tedy moţno vyřešit základní problém lidského ţivota, základní problém mravní – jak si uchovat svou osobnost, ale neţít jenom sám pro sebe. Ze sociologického hlediska mŧţe být rodina v nejširším vymezení definována jako „institucionální zajištění lidské reprodukce, legitimní v dané společnosti“ (Moţný, 2002). Ne vţdy je ale reprodukce moţná, některé páry nemohou mít svoje vlastní dítě. V těchto případech je náhradní rodinná péče jedinou moţností, jak nahradit reprodukční funkci rodiny. Satirová (1994) uvádí čtyři aspekty rodinného ţivota. Prvním je sebehodnocení – pocity a názory, které má člověk o sobě. Druhým aspektem je komunikace, čili zpŧsoby, které lidé pouţívají pro vzájemné dorozumění. Třetím hlediskem jsou pravidla, kterými se lidé ve svém cítění a konání řídí a která se nakonec vyvinou v rodinný systém.

- 19 -

Posledním aspektem je společenská vazba, coţ je zpŧsob, jak se lidé chovají k ostatním lidem a institucím mimo rodinu. Satirová (1994) zmiňuje, ţe ve všech rodinách, které přicházely do poradny, byl „recept“ vţdy stejný bez ohledu na problém, který rodinu přivedl právě sem. Ve všech narušených rodinách bylo nízké sebehodnocení jednotlivých členŧ rodiny, komunikace v rodině byla nepřímá, nejasná a ne zcela upřímná, pravidla byla přísná, nelidská, nediskutovatelná a provţdy daná, vazba rodiny na společnost byla bojácná, poníţená a obviňující. Je patrné, ţe náhledŧ na rodinu je velmi mnoho, liší se podle oboru i vlastní praxe odborníkŧ zabývajících se péčí o rodinu a rodinným poradenstvím. Uvedla jsem několik „definic“ rodiny podle rŧzných autorŧ, ovšem obecné vnímání rodiny jako základního prvku společnosti i vnímání vlastní rodiny je individuální a citově podbarvené.

2.1 Funkce rodiny Rodina samozřejmě plní nespočetně funkcí, v literatuře se ovšem běţně setkáváme s několika základními, zásadními. Kraus (2001) uvádí čtyři základní funkce rodiny, které jsou dŧleţité jak pro konkrétní jedince, tak pro celou společnost. První je funkce reprodukční (biologická nebo biologicko – reprodukční), která zajišťuje reprodukci lidského rodu, reguluje pohlavní ţivot, vytváří podmínky pro zdravý biologický rozvoj členŧ rodiny. Bez této funkce by nemohla rodina nikdy vzniknout. Druhou funkcí je socializační (výchovná či socializačně – výchovná) funkce, která zabezpečuje cílevědomé, záměrné a dlouhodobé pŧsobení rodiny na své členy, zejména děti tak, ţe dochází k jejich všestrannému formování. Učí dítě přizpŧsobovat se sociálnímu ţivotu, osvojovat si základní návyky a zpŧsoby chování běţné ve společnosti. Připravuje dítě na vstup do praktického ţivota. Poruchou socializační funkce rozumíme situace, kdy se rodiče nemohou, neumějí nebo nechtějí o dítě starat (podrobně v kapitole 2.3). Ekonomická (sociální, ekonomicko – sociální) funkce je další podstatnou úlohou rodiny, která prezentuje podíl členŧ rodiny na společenském výrobním i nevýrobním procesu a zabezpečení hmotných podmínek a potřeb členŧ rodiny. Na druhé straně se rodina stává významným spotřebitelem, na kterém je závislý současný trh.

- 20 -

Poslední základní funkcí rodiny je funkce emocionální, která je zaloţena na citové vazbě mezi členy rodiny. Patří sem otázky vzájemné dŧvěry, tolerance, odpovědnosti, spolupráce, ale i řešení konfliktŧ. Mezi další dŧleţité funkce rodiny je moţné zařadit funkci kulturního vývoje, regenerace, odpočinku, funkci sexuální, ochrannou a mnoho dalších. V souvislosti s náhradní rodinnou péčí formuluje Matějček (1992) základní principy rodinné výchovy právě na podkladě poznatkŧ získaných v náhradní rodinné péči. Jedná se o šest zásad, kterými jsou vzájemné uspokojování duševních potřeb dětí a jejich vychovatelŧ; trvalost a hloubka citových vztahŧ; společná budoucnost; společenství prostoru, času a proţitkŧ; výchovná interakce a poslední princip souţití a sdílení.

2.2 Idea funkční rodiny Funkční rodina bývá někdy nazývána jako rodina normální, harmonická, zdravá či neklinická (jako opak klinické rodiny, která je definována přítomností nějaké poruchy). Za funkční rodinu je povaţována taková rodina, ve které se očekává dobré za dobré. Členové rodiny na sebe berou ohledy a respektují se. Tyto rodiny jsou charakteristické pevnou aliancí mezi rodiči, kterou ţádný vnější vliv nedokáţe trvale ohrozit. V takové rodině je jasná hierarchie odpovědnosti. Jedinečnost jednotlivcŧ je hodnocena pozitivně. V této rodině existuje rovnováha mezi potřebou soukromí a potřebou sdílení. Ve funkční rodině mluví kaţdý sám za sebe, promluvy jsou přímé, adresované. Komunikace v rodině je ţivá a aktivní. Je v ní hodně dialogŧ, které plynule přecházejí od jedné dvojice ke druhé. V komunikaci je hodně humoru. Funkční rodina je otevřená pro nové myšlenky a nová řešení problémŧ. Funkční rodina je charakterizována pozitivní atmosférou, kdy lidé dávají najevo potěšení ze vzájemného kontaktu. Co se týče domácího provozu, zvládá jej funkční rodina hladce, bez velkého dohadování. Závaţnější záleţitosti rozhodují rodiče, a to tak, ţe se oba drţí dohodnutého řešení. V některých oblastech je dětem dovoleno, aby s rodiči diskutovaly, a při konečném rozhodnutí je na přání dětí brán ohled (Matoušek, 2003).

- 21 -

Rysy „zdravé“, funkční rodiny mŧţeme shrnout do několika bodŧ: -

soudrţnost,

-

pozitivní vztahy,

-

otevřená komunikace,

-

vzájemný respekt,

-

dělba rolí,

-

dynamika vztahŧ,

-

schopnost překonávat konflikty a zátěţové situace,

-

sociální zázemí. Satirová (1994) povaţuje za funkční, zdravou rodinu takovou rodinu, jejíţ

členové mohou odpovědět ano na všechny tři uvedené otázky: -

Ţije se vám právě teď ve vaší rodině dobře?

-

Máte pocit, ţe ţijete s přáteli, s lidmi, které máte rádi, kterým dŧvěřujete a kteří dŧvěřují vám a mají vás rádi?

-

Přináší vám společenství vaší rodiny radost a povzbuzení? (Satirová, 1994, s. 17)

2.3 Když rodina nefunguje Víme, co je to rodina, jaké jsou její základní funkce, jak by měla vypadat funkční rodina, ale ne vţdy rodina funguje jak má, ne vţdy si děti představí pod pojmem rodina vŧni, příjemnou atmosféru, rodiče jako kamarády, hodnou babičku a dědečka či pochvalu a povzbuzení. Rodin funkčních se v České republice vyskytuje přibliţně 85 %. Zbylých 15 % rodin nefunguje optimálně, podle závaţnosti se jedná o rodiny problémové (12 %), rodiny dysfunkční (2 %) se závaţnějšími problémy a rodiny afunkční (1 %) s nejzávaţnějšími poruchami.5 Škoviera (2007) konstatuje, ţe do náhradní rodinné péče jsou nejčastěji svěřovány děti s trojím typem rodinného zázemí. Rodinné zázemí, ve kterém se rodiče nemohou o dítě starat. Zde jde většinou o více či méně objektivní (vnější) dŧvody jako jsou úmrtí či váţná choroba v rodině, rodič či rodiče ve výkonu trestu, přírodní katastrofy, války a další. 5

Statistické údaje byly prezentovány na přednášce Leoše Horkého – Náhradní rodinná péče na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v dubnu 2008.

- 22 -

Druhým případem je situace, kdy se rodiče o děti nechtějí starat. Jde o subjektivní dŧvody, nezájem o dítě, rodiče se dítěte zřeknou nebo ho odloţí (do dětského domova, k příbuzným či do nějakého jiného „záchranného hnízda“), jde také o matky, které péči o dítě pouze imitují, nemají citovou vazbu k dítěti a nenaplňují jeho základní fyziologické potřeby. V podstatě lze říci, ţe takoví rodiče trpí mravními a charakterovými nedostatky. Ve třetím, posledním případě se rodiče neumějí o dítě postarat. Rodiče mají sice materiální podmínky, které jim umoţňují se o dítě postarat, ale z nějakých dŧvodŧ to nedokáţou a výchovu dítěte nezvládají. Okolnosti zde mohou být objektivní i subjektivní – vlastní zralost rodičŧ, mentální zaostalost, neschopnost vyrovnat se s určitými situacemi, postiţení dítěte apod.

- 23 -

3. Cesta ke zprostředkování náhradní rodinné péče Tato kapitola se bude zabývat formální cestou pro přijetí dítěte do vlastní péče, tedy cestou úřední - co vše je potřeba zařídit, pokud se rodiče rozhodnou pro osvojení dítěte či pro pěstounskou péči. Jedná se o určité putování od motivace rodičŧ a jejich rozhodnutí pro osvojení nebo pěstounskou péči přes podání ţádosti, období příprav a absolvování přípravného kurzu aţ po posouzení poradním sborem, etapu čekání a konečné převzetí dítěte do vlastní péče. Text se nevěnuje problematice subjektivního proţívání rodičŧ. Toto téma je velmi citlivé a individuální pro kaţdého zvlášť a spadá spíše do oblasti psychologického poradenství.

3.1 Motivace rodičů – není nedůležitá Podle Matějčka (1999) je nejčastější motivací rodičŧ pro přijetí dítěte do náhradní rodinné péče nemoţnost mít svoje vlastní dítě, tedy neplodnost, a druhou nejčastější motivací je náhrada za zemřelé dítě. Motivovanost ţadatelŧ mŧţe být rŧzná – mŧţe vycházet ze snahy pomoci opuštěnému dítěti, ze strachu, ţe zŧstanou lidé ve stáří sami, či z dlouhodobé neschopnosti mít dítě, přestoţe biologicky je to moţné. Gabrielem a Novákem (2008) bylo upozorňováno na rodiče, kteří by mohli být motivováni dávkami pěstounské péče z fondu státní sociální podpory. Kovařík (1997) zase konstatuje, ţe mezi neúspěšnými pěstounskými péčemi nacházíme jednak častěji případy, kdy je pěstounská péče druhotnou volbou poté, co pŧvodní preferencí bylo osvojení, jednak případy, při nichţ pŧvodní preference vŧbec nebyly zjišťovány (čili nedostatek informací). Je zřejmé, ţe na motivaci ţadatelŧ velmi záleţí a ţe se od této motivace odvíjí celkový přístup rodičŧ nejen k dítěti, ale k celému procesu zprostředkování NRP, a hodně o ţadatelích vypovídá. Ať uţ je motivací pro uchazeče cokoli, tato motivace musí být jasná, osobní a musí vycházet z vnitřního přesvědčení.

3.2 Rozhodnutí Rozhodnutí jedince či obou rodičŧ vzít si dítě do vlastní péče není jednoduché, měla by mu předcházet dlouhodobější a zodpovědná úvaha o vyzrálosti pro rodičovskou

- 24 -

roli. Gabriel a Novák (2008) uvádí, ţe prvním dŧleţitým krokem je vlastní vnitřní vyrovnání se s faktem neplodnosti (pokud je neplodnost příčinou rozhodnutí se pro osvojení nebo pěstounskou péči). To následně podstatnou měrou ovlivňuje i budoucí schopnost plného přijetí biologicky cizího dítěte. Dobrá rada, kterou odborní pracovníci předávají budoucím rodičŧm říká, ţe o svém úmyslu by měli především hovořit v širší rodině (Bubleová, 2002). Je jasné, ţe konečné rozhodnutí záleţí jen a jen na rodičích samotných, ale ti si musí uvědomit, ţe pomoc ostatních členŧ rodiny mohou a s největší pravděpodobností budou potřebovat. Pro usnadnění rozhodování existují odborníky vypracované otázky (testy), které nutí rodiče k jejich reálnému sebehodnocení.

3.2.1 Testy Odborníci zabývající se problematikou náhradní rodinné péče konstruují „testy“, které se pouţívají při rozhovoru se zájemci o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče. Tyto testy mohou v mnoha případech pomoci při rozhodování ţadatelŧ. Jde o soubory uzavřených a otevřených otázek, na které uchazeči odpovídají a na základě těchto odpovědí mohou rozpoznat, jestli jsou nebo nejsou na přijetí dítěte do vlastní péče dostatečně připraveni. Tyto testy slouţí ţadatelŧm jako zrcadlo, v němţ vidí, zda mají pro roli rodičŧ patřičné předpoklady. V příloze č. 2 jsou příklady některých testŧ.

3.3 Podání žádosti Jestliţe jsou rodiče vhodně motivováni a jsou rozhodnuti pro přijetí dítěte do vlastní péče, musí nyní získat doporučení příslušného úřadu. Rodiče se tedy obrací na příslušný obecní úřad (magistrát) na oddělení sociálně – právní ochrany dětí odboru sociálních věcí. Zde se jim věnuje sociální pracovnice, která bude rodiče doprovázet celým procesem zprostředkování náhradní rodinné péče. Tato pracovnice provede se ţadateli nejdříve úvodní seznamovací a informační rozhovor, poţádá je o vyplnění dotazníku pro ţadatele o náhradní rodinnou péči (viz příloha č. 3) a poté jim předá formulář ţádosti o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli či pěstouny (viz příloha č. 4) (Gabriel, Novák, 2008).

- 25 -

Na příští schŧzku ţadatel(é) přinesou vyplněný dotazník a vyplněnou ţádost (s osobními údaji ţadatele – jméno, popř. jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu), ke které musí připojit: -

doklad o státním občanství,

-

opis z evidence Rejstříku trestŧ vyţádaný obecním úřadem obce s rozšířenou pŧsobností,

-

zprávu o zdravotním stavu,

-

údaje o ekonomických a sociálních poměrech,

-

písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny,

-

písemné vyjádření ţadatele, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí lhŧty (6 měsícŧ od zařazení ţadatele do evidence ţadatelŧ vedené ministerstvem) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny, nebo zda ţádá výlučně osvojení dítěte z ciziny,

-

stanovisko

obecního

úřadu

obce

s rozšířenou

pŧsobností

k

ţádosti

o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, -

fotografie obou ţadatelŧ (zákon o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ). Ve své ţádosti musí uchazeči zvolit, o jaký typ náhradní rodinné péče mají

zájem. Rozhodnou – li se pro obojí, tedy pro osvojení i pěstounskou péči, podávají se ţádosti dvě. Podle zákona o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, je konečným cílem sociální pracovnice na obecním úřadě shromáţdit všechny náleţitosti spisové dokumentace a následně celou ţádost předat krajskému úřadu. K předání potřebných dokladŧ na krajský úřad dochází zhruba po dvou aţ třech měsících od podání ţádosti.

3.4 Přípravný kurz (příprava na přijetí dítěte) Krajský úřad provede posouzení zdravotního stavu ţadatelŧ posudkovým lékařem a zajistí jim absolvování přípravy na přijetí dítěte. Po jejím ukončení následuje psychologické vyšetření. Přípravný kurz sestává z části teoretické a praktické (záţitkové). Teoretická část se skládá z několika blokŧ odborných přednášek a částečně strukturovaných diskusí - 26 -

moderovaných (experimentální)

odborným prvky

pracovníkem poskytují

–

výcvikové

prŧvodcem semináře

přípravou. v rámci

Záţitkové vícedenních

(víkendových) blokŧ, při kterých lze vyuţívat i některých technik skupinové psychoterapie. Ţadatelé často při závěrečném hodnocení oceňují moţnost setkat se v rámci tohoto školení přímo s některými z osvojitelŧ či pěstounŧ a promluvit si s nimi o praktických stránkách kaţdodenního ţivota s přijatým dítětem (dětmi). Odborníci zabývající se problematikou náhradní rodinné péče povaţují za potřebný časový rozsah přípravy minimálně 35 vyučovacích hodin, optimálně kolem 50 vyučovacích hodin. Příprava „profesionálních“ pěstounŧ by pak měla zabírat alespoň 70 hodin. Samotný kurz je rozloţen do 1 – 3 měsícŧ. Doporučovaný počet ţadatelŧ je do 20 ţadatelŧ (10 párŧ) (Gabriel, Novák, 2008, Bubleová, 2002). Podle novely zákona o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. jsou rodiče po absolvování přípravného kurzu pozváni k úvodnímu pohovoru s psychologem krajského úřadu. Děje se tak zpravidla po 2 – 3 měsících od obdrţení dokumentace z obecního úřadu, tedy přibliţně do 6 měsícŧ od podání ţádosti. Pokud ţadatelé úspěšně projdou psychologickým vyšetřením, které provádí psycholog krajského úřadu s ţadateli úspěšně absolvujícími přípravný kurz, obdrţí ţadatelé následně správní rozhodnutí o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, případně o zařazení do obou evidencí (v případě zdvojené ţádosti).

3.5 Posouzení budoucích rodičů Ţadatelé o zprostředkování náhradní rodinné péče jsou v podstatě od prvního kontaktu se sociální pracovnicí na obecním úřadě posuzováni, sledováni a pozorováni. Dále následuje přípravný kurz, psychologické vyšetření a posouzení krajským úřadem (zajišťuje poradní sbor – viz dále). Pokud ţadatelé tuhle cestu zdolají, „uţívají“ si období očekávání, zatímco poradní sbor hledá nejvhodnější rodiče pro dítě, které bude „vyvoleným“ ţadatelŧm nabídnuto.

- 27 -

3.5.1 Poradní sbor Činnost poradního sbor je vymezena v zákoně o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. O výběru ţadatelŧ, kteří se jeví pro kvalitní péči o dané dítě nejvhodnější, a kterým bude toto dítě následně nabídnuto, nerozhoduje pouze jeden člověk, ale celý poradní sbor, coţ jsou komise odborníkŧ, kteří se scházejí v rámci krajských úřadŧ. Jde zejména o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy, zaměstnance krajského a obecního úřadu obcí s rozšířenou pŧsobností zařazené na úseku sociálně – právní ochrany. Poradní sbor má nejméně pět členŧ. Zasedání poradního sboru běţně probíhá tak, ţe psycholog ve spolupráci se sociálními pracovníky krajských pracovišť sociálně – právní ochrany vytipuje vhodné ţadatele k dítěti v tzv. „předvýběru“. Výsledkem „předvýběru“ je návrh a představení několika manţelských párŧ, případně „samoţadatelŧ“, mezi kterými budou členové poradního sboru vybírat ty nejvhodnější. Dítě, ke kterému se v rámci jednání poradního sboru vyhledávají ţadatelé, bývá zpravidla představeno poradnímu sboru dvěma pracovníky, a to sociální pracovnicí z obce s rozšířenou pŧsobností a pracovníkem dětského zařízení, ve kterém dítě pobývalo. V případě potřeby je pro ujasnění právní, sociální nebo lékařské situace dítěte k jednání poradního sboru moţno přizvat další odborníky (právník, psychiatr, genetik, speciální pedagog, apod.). Poté zpravidla následuje diskuse a samotný výběr konkrétních ţadatelŧ, kterým bude jako nejvhodnějším uchazečŧm dítě v nejbliţších dnech nabídnuto (Gabriel, Novák, 2008).

3.6 Období očekávání Bubleová (2002), Gabriel a Novák (2008) se shodují, ţe období čekání bývá pro rodiče nejdelší etapou celého procesu. Je dŧleţité si uvědomit, ţe se nehledá vhodné dítě pro rodiče, ale vhodní rodiče pro konkrétní dítě, zájem dítěte je na prvním místě. Tento čas očekávání mohou rodiče naplnit přípravami na svou budoucí roli, mohou jej vyuţít k dalšímu vzdělávání, mohou se seznámit s rodinou, která jiţ „cizí“ dítě přijala. Je to také čas, kdy se mohou ţadatelé věnovat sami sobě, rodině, mohou relaxovat, uvolnit se a těšit se na příchod dítěte (Bubleová, 2002). Mezi - 28 -

odborníky, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí, traduje názor, ţe by tohle období očekávání mělo trvat nejméně devět měsícŧ, tak jako trvá běţné fyziologické těhotenství (Gabriel, Novák, 2008). Zákon o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, uvádí, ţe pokud příslušný krajský úřad nezprostředkuje ţadatelŧm zvolený druh náhradní rodinné péče do tří let od jejich zařazení do evidence, zašle kopie údajŧ z těchto evidencí ministerstvu (MPSV) pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče ministerstvem. Pokud ani ministerstvo nezprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči po dobu šesti měsícŧ od zařazení ţadatele do evidence vedené ministerstvem, postoupí kopie údajŧ z těchto evidencí Úřadu pro zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Úřad pak vyhledává ţadatelŧm k realizaci NRP dítě v cizině. Tak se děje pouze v případě, ţe ţadatelé při podávání ţádosti souhlasili se zprostředkováním NRP u dítěte z ciziny.

3.7 Převzetí dítěte Ţadatelé zvolení jako nejvhodnější pro konkrétní dítě jsou kontaktováni „jejich“ sociální pracovnicí na obci s rozšířenou pŧsobností a jsou vyzváni, aby se dostavili na příslušný krajský úřad. Zde získají všechny potřebné a dŧleţité informace týkající se dítěte (sociální situace dítěte, psychický stav dítěte, zdravotní stav dítěte, informace o poměrech, ze kterých dítě vzešlo apod.) a bude jim umoţněno prohlédnout si fotografii dítěte. Jestliţe se ţadatelé rozhodnou dítě navštívit, obdrţí na krajském pracovišti písemné potvrzení, tzv. „oznámení o vhodnosti“, na základě kterého jim potom příslušné dětské zařízení umoţní se s dítětem osobně seznámit. První setkání ţadatelŧ s dětmi je pro většinu uchazečŧ napjaté a ne úplně přirozené, proto se doporučuje několik návštěv nebo procházek ţadatelŧ s dětmi, neţ si dítě odvezou domŧ. U kojencŧ je situace lehčí. Děti do jednoho roku si lze převzít do „domácí“ péče po jedné několikahodinové návštěvě, optimální ovšem je, pokud ţadatelka stráví s dítětem v ústavním zařízení alespoň jeden celý den, aby se mohla dŧkladně seznámit s jeho denním reţimem. U předškolákŧ a školákŧ jsou nutné opakované návštěvy, které odbourávají určitou svazující formálnost. Ode dne, kdy ţadatelé obdrţí „oznámení o vhodnosti“ mají 30 dnŧ na to, aby si na obci s rozšířenou pŧsobností poţádali o svěření dítěte do „předadopční“ či - 29 -

„předpěstounské“ péče. Tato zkušební péče trvá minimálně tři měsíce, soud mŧţe rozhodnout o svěření dítěte teprve po uplynutí této lhŧty. Během tohoto období jsou rodiče s dítětem pozváni na kontrolní psychologické vyšetření a rodinu pravidelně navštěvuje sociální pracovnice, která mŧţe poradit s případnými obtíţemi. Soudním rozhodnutím o svěření dítěte do osvojení nebo pěstounské péče celý proces zprostředkování končí6 (Bubleová, 2002, Gabriel, Novák, 2008). V příloze č. 5 mŧţeme nahlédnout do přehledného schématu celého procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.

3.7.1 Matějčkovo desatero Matějček (1922 – 2004) byl a stále je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti dětské a vývojové psychologie. Disponoval rozsáhlou klinickou a poradenskou praxí a je autorem klasických prací o deprivaci. Profesor Matějček byl moderním reformátorem péče o děti, zdŧrazňující nezastupitelnou úlohu rodiny. Zastával názor, ţe ústavní výchova představuje závaţné ohroţení duševního a sociálního vývoje dětí a její negativní dŧsledky poznamenávají tyto děti jako skupinu aţ do dospělosti. Podrobně se zabýval problematikou náhradní rodinné péče a hned v několika jeho publikacích mŧţeme najít „zlaté“ Matějčkovo desatero určené pro rodiče, kteří přijali dítě do své péče. 1) Nebojme se přijmout své „náhradní“ rodičovství! Nechápejme slovo „náhradní“ jako něco podřadného. Dŧraz je zde kladen na slovo „rodičovství“ – psychologické rodičovství je povýšeno nad biologické zplození dítěte. 2) Nebojme se o lásku dítěte! V mnoha výzkumech bylo prokázáno, ţe dítě za matku a otce přijímá ty, kdo se k němu mateřsky a otcovsky chovají. 3) Nebojme se práce na sobě samých! Pokrevní rodiče mají snazší cestu k porozumění dítěti v jeho individualitě a jedinečnosti. Náhradní rodiče se musí k tomuto porozumění propracovat, je škoda budované porozumění ničit nedočkavostí a netrpělivostí.

6

Pěstounské rodiny jsou orgánem sociálně – právní ochrany z obce s rozšířenou pŧsobností navštěvovány i nadále, po celou dobu péče o svěřené dítě, tedy případně aţ do jeho zletilosti.

- 30 -

4) Zatajená pravda je v lidských vztazích nebezpečná. Nový svazek nemŧţe pojistit sebelepší zákon, nýbrţ pravda! Nebojme se přijmout identitu náhradních rodičŧ a vést dítě, aby i ono přijalo pozitivní identitu osvojeného dítěte, dítěte v pěstounské péči apod. 5) Dítě má o sobě vědět víc, neţ vědí ostatní! To proto, aby nebylo zaskočeno informacemi, kterým nerozumí a které mohou neblaze poznamenat jeho vztah k rodinným vychovatelŧm. 6) Nestačí sdělit, je třeba sdílet! Nečekat, aţ se bude dítě ptát, ale začít při vhodné příleţitosti sami! Adoptivní rodiče se někdy mylně domnívají, ţe stačí dítěti jednou říct, ţe ho přijali z dětského domova, a mají vyhráno. To ale nestačí. K tomu, aby dítě pravdu skutečně přijalo, je třeba onen fakt postupně a opakovaně sdělovat. Dítě by mělo vědět všechno podstatné nejlépe ještě před nástupem do školy. 7) Dítě není z nás, ale je naše! Není správné, jestliţe se adoptivní rodiče snaţí vymazat, potlačit či přetlačit dědičný vklad dítěte. S tímto vkladem by měli rodiče výchovně hospodařit a k dobrému jej uţívat. 8) S horším počítejme, lepším se dejme překvapit! Tohle pravidlo platí kdekoli. Rodiče, ať uţ vlastní nebo nevlastní, nesmí do dítěte vkládat předpjatá očekávání, nadnesené ideály nebo zaslíbení, které by mělo dítě podle jejich přání splnit. 9) O vlastních rodičích dítěte jen to dobré! Fakt, ţe rodiče dítě opustili, vykládáme spíše jako nemoc, nedostatek schopností k výchově, nešťastnou shodu okolností, duševní poruchu a mnoho dalších dŧvodŧ, nikdy však jako morální špatnost. Pokud byla identita dítěte dobře budována, nezpŧsobí setkání se svými vlastními rodiči příliš velký otřes, nýbrţ naopak vztahy posílí. 10) Otevřené rodinné společenství! Rodiče, kteří přijmou „cizí“ dítě do vlastní péče, mívají tendence se izolovat a vytvářet si obranné mechanismy, jako by očekávali útok zvenčí. Tahle situace neprospívá ani dětem ani rodičŧm. Dŧleţitá je připravenost nejen nejbliţší, ale i vzdálené rodiny a známých, aby s rodiči byli zajedno v postojích k dítěti, aby spolupracovali a pomáhali v těţkostech. A touhle cestou se vytvoří oné otevřené rodinné společenství (Matějček, 1999, s. 93 – 98).

- 31 -

Ve shrnutí lze říci, ţe pro rodiče, kteří přijali dítě do své péče, je nejdŧleţitější, aby se chovali co nejvíce přirozeně (přestoţe z počátku to mŧţe být velmi obtíţné), nelhali dítěti a ve vhodné chvíli mu šetrně sdělili pravdu. Rodiče by se měli vyvarovat nepěkným slovŧm o biologických rodičích dítěte a hlavně by si měli uvědomit, ţe přijaté dítě sice nepochází z jejich lŧna, ale to, jak společně s dítětem stráví ţivot, záleţí jen a jen na nich samých.

- 32 -

4. Kritická místa v systému náhradní rodinné péče Multidisciplinární tým odbornic (Boťová a kol., 2008)

7

zabývajících se

problematikou náhradní rodinné péče je znepokojen situací v systému náhradní rodinné péče u nás. Česká republika je opakovaně kritizována za příliš velký počet dětí umístěných v ústavních zařízeních, viz tabulka 2. V tabulce najdeme statistická data z roku 2002, která prezentují evropské státy seřazené sestupně od nejvyššího počtu dětí mladších 3 let v ústavní péči aţ po nejniţší počty dětí mladších 3 let v ústavní péči. Česká republika se nachází na samém vrcholu ţebříčku, je tedy kritizována oprávněně. Tabulka 2 – Počet dětí mladších 3 let v ústavní péči v evropských státech Celkový počet dětí do 3 let v ústavní péči Česká rep. 270 293 Belgie 383 639 Lotyšsko 71 250 Bulharsko 245 704 Litva 100 268 Maďarsko 174 893 Rumunsko 877 772 Slovensko 160 186 Finsko 168 370 Malta 16 485 Estonsko 37 953 Španělsko 1 064 764 Nizozemsko 818 713 Portugalsko 434 616 Francie 2 294 439 Polsko 1 490 440 Stát

Počet na 10 000 obyvatel 60 56 55 50 46 44 33 31 28 27 26 23 16 16 13 9

Stát Chorvatsko Albánie Švédsko Dánsko Německo Irsko Kypr Rakousko Řecko Turecko Itálie Norsko Velká Británie Island Slovinsko Lucembursko

Celkový počet dětí do 3 let v ústavní péči 178 142 166 800 278 400 197 758 2 232 569 166 208 33 339 107 709 377 930 4 388 000 1 614 667 172 877 2 037 463 12 412 53 736 16 992

Počet na 10 000 obyvatel 8 8 8 7 7 6 4 3 3 2 2 <1 <1 <1 <1 <1

Zdroj: V zájmu dítěte – stránky o dětech v náhradní péči [online]8

7

Boťová Antonie – ředitelka dětského domova v Korkyni, Hofrová Veronika – psycholoţka, ředitelka STROP o.s., Zlín, Jandová Tereza – speciální pedagoţka, ředitelka dětského domova v Dubenci, Kalábová Svatoslava – psycholoţka, Krajský úřad Olomouckého kraje, Rotreklová Eva – socioloţka, ředitelka TRIADA – Poradenské centrum o. s., Brno, Štěrbová Dana – psycholoţka, Univerzita Palackého Olomouc. 8 [cit. 2009 – 04 - 16] Dostupné z: .

- 33 -

Boťová a kol. (2008) se domnívají, ţe tato situace není zpŧsobena jen tím, ţe bychom měli „málo pěstounŧ“, hlavní příčinou je snadnost, s jakou je dítě umístěno mimo svou vlastní rodinu. Stále nejsou vyuţívány všechny moţnosti a prostředky k tomu, aby dítě mohlo zŧstat ve své vlastní rodině. Snaha sníţit počet dětí v ústavu směřuje téměř výhradně k tomu, aby bylo dítě umístěno do náhradní rodinné péče. Tím dochází k velkému mnoţství dětí v evidenci NRP. Za kritická místa v systému náhradní rodinné péče jsou povaţovány: -

zařazení dítěte do evidence náhradní rodinné péče,

-

odborná příprava na přijetí dítěte do rodiny,

-

zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,

-

proces zprostředkování náhradní rodinné péče,

-

odborné vedení náhradní rodinné péče. (Boťová a kol., 2008, s. 10) V následujícím textu jsou podrobněji rozepsány jednotlivé kritické body systému

náhradní rodinné péče. Zařazení dítěte do evidence NRP Boťová a kol. (2008) zmiňují, ţe v evidenci NRP jsou také děti, pro které není náhradní rodinná péče vhodným řešením, např. lze zajistit návrat dítěte do rodiny; dítě je ve věku, kdy jiţ není schopné navázat výlučný citový vztah k dospělým osobám; navrhovaná forma náhradní rodinné péče není vhodným řešením – zejména děti, pro které se hledá osvojitelská rodina, přičemţ s ohledem na jejich osobní a rodinnou situaci jejich potřebám odpovídá spíše pěstounská péče (dítě potřebuje nahradit rodinné prostředí, nikoli rodiče) – právní situace dítěte je přece pouze jedním z aspektŧ, na základě kterého je třeba volit pro dítě nejlepší alternativu, přesto je v praxi jediným kritériem (fráze „právně volné dítě“). Za hlavní příčinu tohoto neuspokojivého stavu je povaţováno mezi laickou veřejností rozšířené tvrzení, ţe „pro dítě je vţdy lepším řešením náhradní rodina neţ ústav“. Snaha sníţit za kaţdou cenu počet dětí v ústavní výchově vede pak k názoru, ţe „špatnou“ vlastní rodinu je nutné nahradit „dobrou“ náhradní rodinou a nikoli snahou vytvořit takové podmínky, aby se děti mohly vrátit do svého přirozeného prostředí. Je nutné si uvědomit, ţe musíme vţdy uvaţovat o tom, zda a která forma NRP je pro dítě vhodným řešením, nikoli pro kterou formu je vhodné konkrétní dítě. Pro změnu popsaného stavu Boťová a kol. (2008) navrhují: - 34 -

-

novelizovat zákon o sociálně – právní ochraně dětí tak, aby zařazení dítěte do evidence bylo definováno srovnatelně se zařazením dospělých osob do evidence NRP,

-

zpracovat koncepci a metodiku postupu zařazení dítěte do evidence NRP, jejímţ základním krokem bude rozhodování o indikaci náhradní rodinné péče vŧbec v rámci multidisciplinárního týmu a objektivního posouzení situace dítěte a jeho rodiny,

-

zavést do praxe orgánŧ sociálně – právní ochrany dětí multidisciplinární týmovou spolupráci.

Odborná příprava na přijetí dítěte do rodiny Boťová a kol. (2008) zmiňují, ţe se v praxi setkávají se situacemi, kdy budoucí pěstouni a osvojitelé nerozumí potřebám přijatého dítěte, přestoţe absolvovali přípravný kurz. Dále kritizují, ţe příprava pěstounŧ a osvojitelŧ se v jednotlivých krajích republiky liší jak formou, tak obsahem i rozsahem. Boťová a kol. (2008) sledovaly, jak probíhají přípravné kurzy v devíti krajích republiky a shrnuly tahle zjištění do 4 forem – odborná příprava jako: -

tematicky zaměřená setkání se „zkušenými“ pěstouny a jejich dětmi, s komentářem, radami a nácvikem konkrétních situací (předání těchto informací probíhá ve smyslu „takhle to také mŧţe být“, nikoli ve smyslu „toto je vzor a tak je to správné“),

-

„relaxačně – terapeutická“ setkávání doplněná edukativními bloky a praktickým nácvikem v kojeneckém ústavu (praktický nácvik péče o dítě v kojeneckém ústavu je v rozporu se zájmy dětí, ale je také neetický a necitlivý ve vztahu k budoucím osvojitelŧm, kteří jsou často po mnohaleté a náročné léčbě bezdětnosti vystaveni této silně emocionálně podbarvené situaci, která pro ně nemŧţe mít ţádný praktický přínos),

-

sled rŧzných metod a technik více či méně se vztahujících k tématu náhradní rodinné péče bez koncepce a vnitřního propojení (lektoři příprav musí mít jasnou představu o tom, co chtějí sdělit),

-

nekoncepční sled přednášek odborníkŧ (odborník musí umět své poznatky předat tak, aby jim účastníci porozuměli a aby byly poznatky propojené v celek). Na základě těchto zjištění se shodují, ţe chybí definování cíle odborné přípravy

a metodika odborné přípravy. Navrhují realizaci několika typŧ odborné přípravy: - 35 -

příprava pro manţele (osoby) bez výchovné zkušenosti, pro manţele (osoby) s výchovnou zkušeností, rozšiřovací příprava pro ty, kteří osvojili dítě a nyní chtějí přijmout další do pěstounské péče, dále individuální příprava namísto skupinové (např. pro veřejně známé osoby) a posledním typem je individuální příprava tam, kde jiţ manţelé přípravu absolvovali a nyní se jedná o přijetí konkrétního dítěte. (Boťová a kol., 2008, s. 12 – 15) Zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny Zařazení je dle zákona plně v kompetenci krajských úřadŧ, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí. Boťová a kol. (2008) kritizují nejednotnou metodiku odborného posouzení, neprovázanost mezi rozhodováním krajských úřadŧ a MPSV, nejednotnost v posuzování zdravotního stavu mezi jednotlivými kraji. Shodují se, ţe je ţádoucí posouzení celého rodinného systému, které by měl provádět odborník vzdělaný v tomto oboru – např. formou externí spolupráce s krajským úřadem. Proces zprostředkování V této oblasti autorky naráţejí na činnost poradních sborŧ. Ty od roku 2006 sice existují, ale v praxi se autorky stále setkávají s tím, ţe některé děti jsou svěřovány do rodin, které nemají podmínky pro naplňování jejich potřeb. K vysoce rizikovému zprostředkování přispívá také postup některých nestátních organizací a dětských domovŧ, které samy z vlastní iniciativy (jistě s dobrým úmyslem) provádí určitý zpŧsob zprostředkování. A to tím, ţe potenciálním osvojitelŧm nebo pěstounŧm zprostředkují informace nebo přímo kontakt s dítětem a doporučí jim, aby podali k soudu ţádost o svěření konkrétního dítěte. (Boťová a kol., 2008, s. 16 – 17) Odborné vedení náhradní rodinné péče Přechod dítěte z ústavní výchovy do péče budoucích pěstounŧ nebo osvojitelŧ a následné období minimálně prvního roku souţití je obdobím mimořádně náročným. Přestoţe v souladu se zákonem je prováděno sledování vývoje dětí v péči jiných osob neţ rodičŧ, Boťová a kol. (2008) se domnívají, ţe je potřeba přiřadit i faktickou, odbornou péči a doprovázení, jeţ vyţaduje profesionální vedení a doprovázení a moţnost reflektovat adaptační období z hlediska dítěte, z hlediska těch, kteří o dítě pečují, z hlediska dětí, které v rodině jiţ ţijí a z hlediska rodičŧ dítěte, jejichţ situace se přechodem dítěte do péče budoucích pěstounŧ nebo osvojitelŧ značně mění. - 36 -

Nejkritičtějším bodem, na kterém se shodne většina odborníkŧ zabývajících se oblastí náhradní rodinné péče, je fakt, ţe agenda péče o ohroţené děti spadá pod pět resortŧ – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Nejen, ţe tento resortismus znepříjemňuje práci, ale především ohroţuje vlastní vývoj dítěte ve všech sloţkách (Boťová a kol., 2008, s. 64 – 68). Boťová a kol. (2008) nejsou jedinými odborníky v oblasti náhradní rodinné péče, kteří vidí v systému náhradní rodinné péče v České republice nedostatky. Slabé stránky v systému náhradní rodinné péče u nás uvádí také například Bubleová a Kovařík (1999). V mnohých bodech se shodují s Boťovou a kol. (2008). Jako základní problémy vymezují: a) roztříštěnost a nejednotná koordinace náhradní rodinné péče – souvisí s jiţ zmíněným resortismem, kdy agenda náhradní rodinné péče spadá pod pět rŧzných ministerstev, b) zdlouhavost, nepruţnost procesu umísťování dětí, c) nedostačující komunikace a spolupráce všech institucí v oblasti náhradní rodinné péče – týká se především neprovázanosti mezi rozhodováním krajským úřadem a ministerstvem práce a sociálních věcí, d) nedostačující umísťování dětí se speciálními potřebami a dětí romských, e) nedostačující příprava a odborné vedení ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči a následně i nových rodin – podrobněji zmiňováno také Boťovou a kol. (2008), f) perspektiva a pomoc dětem po dosaţení zletilosti – jistá snaha ze strany Sdruţení pěstounských rodin zřízením Domu na pŧli cesty, g) alternativní formy náhradní rodinné péče, h) problematika mezinárodní adopce. Je nutné si uvědomit, ţe ţádný systém není stoprocentní a vţdy se najdou určité nedostatky a kritická místa. Ovšem to, ţe v České republice se ze všech evropských státŧ nachází nejvíce dětí mladších 3 let v ústavní péči, je dosti alarmující fakt, se kterým by si mělo začít co nejdříve něco dělat.

- 37 -

5. Podpora rodičů ze strany organizací zabývajících se NRP Významnou úlohu v oblasti pomoci a podpory náhradním rodinám mají uţ řadu let nestátní organizace, v nichţ se sdruţují jak odborníci zabývající se náhradní rodinnou péčí tak pěstouni a osvojitelé. Jsou to rŧzná občanská sdruţení, např. Sdruţení pěstounských rodin v Brně, Středisko náhradní rodinné péče v Praze, Fond ohroţených dětí s celostátní pŧsobností a regionálními pracovišti, sdruţení Isis v Olomouci, které je pojmenované podle egyptské bohyně rodinného kruhu, Nadace Terezy Maxové, Rozum a Cit, Institut náhradní rodinné péče a další. Kaţdé ze jmenovaných sdruţení má své typické zaměření, v některých svých aktivitách má celostátní dosah. V příloze č. 6 je uveden seznam některých institucí a jejich kontakty.

5.1 Poradenství To, co rodiče či ţadatelé o náhradní rodinnou péči nejvíce potřebují, zejména v první fázi jejich rozhodování, jsou informace. Hlavním cílem zmíněných organizací je tedy poradenství. Mŧţe jít o poradenství ve formě internetové poradny, útlé broţurky, ze které získají ţadatelé základní znalosti problematiky nebo je moţné navštívit přímo poradnu v rámci dané organizace. Poradny náhradní rodinné péče poskytují poradenství, pomoc a podporu dětem, zájemcŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči a rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči. Poskytována je zejména poradenská, konzultační a zprostředkovatelská pomoc při řešení výchovných, vývojových, zdravotních, komunikačních a školních problémŧ dětí a rovněţ při řešení rodinných krizí, právních úkonŧ apod. Tím poradny pomáhají předcházet případnému selhání náhradní rodinné péče o svěřené dítě. Poradny se také zaměřují na vyhledávání dětí, které mají být osvojeny nebo svěřeny do pěstounské péče a vyhledávání rodičŧ a zájemcŧ ochotných přijmout do náhradní rodinné péče děti z ústavu. Poradny poskytují konzultace zájemcŧm o náhradní rodinnou péči, pořádají přípravy budoucích osvojitelŧ a pěstounŧ. Kaţdá rodina má v rámci poradny svého odborného rodinného konzultanta, který dítě i rodinu dobře zná a který rodinu provází, dokud je potřeba. Některé poradny nabízí celodenní krizovou telefonickou linku pro případ nouze. V případě potřeby jsou poskytovány také terapeutické sluţby pro děti a někdy i pro dospělé, přičemţ je moţné odkázat na další prověřené odborníky.

- 38 -

Mezi další sluţby poskytované poradnami patří individuální a rodinná psychoterapie, respitní sluţba (odlehčovací péče pro náhradní rodiče), moţnost setkávání dítěte ţijící v pěstounské péči se svou biologickou rodinou v neutrálním prostředí poradny, moţnost zapŧjčení odborné literatury, vydávání informačních materiálŧ o náhradní rodinné péči, materiální výpomoc rodinám s přijatými dětmi prostřednictvím nadací, praktická výpomoc v rodinách (hlídání dětí, doučování, doprovod na zájmové krouţky, výpomoc v domácnosti apod. zajišťovaná zejména prostřednictvím dobrovolníkŧ), pořádání odpoledních akcí, víkendových a týdenních rodinných pobytŧ a táborŧ pro děti a další.

5.2 Odborná příprava osvojitelů a pěstounů Odborná příprava osvojitelŧ a pěstounŧ byla jiţ zmíněna v kapitole Přípravný kurz (příprava na přijetí dítěte), teď se ovšem zaměříme na obsah a formu přípravy budoucích osvojitelŧ a pěstounŧ k přijetí dítěte do rodiny. Novotná a Prŧšová (2004) uvádějí metodické doporučení k realizaci přípravy budoucích osvojitelŧ a pěstounŧ. Jak uţ bylo zmíněno, v přípravných kurzech jsou ţadatelŧm v cyklech přednášek a besed, programovaných skupinových diskusích nebo ve specifických výcvikových seminářích poskytnuty potřebné informace, vztahující se k problematice osvojení a pěstounské péče, rodičovství, péči o dítě, k ochraně jeho zdraví, jeho výchově, apod. Novotná a Prŧšová (2004) se shodují s Gabrielem a Novákem (2008), ţe by měly být kurzy realizovány pro maximální počet 20 účastníkŧ (10 párŧ) v jednom běhu. Jejich názory se ovšem rŧzní v případě rozsahu kurzu. Novotná s Prŧšovou (2004) uvádějí jako minimální standard 30 vyučovacích hodin, za optimální počet potom 42 hodin, kdeţto Gabriel a Novák (2008) doporučují jako minimum 35, jako optimum pak 50 vyučovacích hodin. Seznam moţných témat přípravných kurzŧ podle Novotné a Prŧšové (2004) tvoří pět částí: -

úvod do problematiky náhradní rodinné péče (cíl: seznámit ţadatele s obsahem a cílem přípravného kurzu),

- 39 -

-

sociálně – právní ochrana dětí (cíl: seznámení s právním rámcem problematiky NRP; obsah: zákon o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, zprostředkování osvojení a pěstounské péče a rizika, ochrana dětí),

-

problematika NRP v oblasti psychologické (cíl: příprava na rodičovskou roli, přijetí dítěte takového, jaké je, lepší orientace ve vlastní hierarchii hodnot, vyrovnání se s vlastní bezdětností a další; obsah: výběr dětí, specifika dětí rŧzných věkových skupin,

pŧsobení

vlivu

ústavního

prostředí,

specifika

etnik,

biologické

a psychologické rodičovství, rodina z pohledu psychologa, adaptace dítěte i rodičŧ na nové role, krize ve výchově a v rodinných vztazích, verbální a neverbální komunikace, jak a kdy dítěti říct o osvojení, jak podat informace o biologické rodině, přijetí dítěte širší rodinou, pomoc v rozhodovacím procesu, konfrontace „co chci a co mohu zvládnout“, motivace ţadatelŧ), -

problematika NRP v oblasti pediatrické a péče o dítě (cíl: základní orientace v problematice dětí umístěných v ústavní péči a vhodných do NRP, základní orientace v péči o dítě se sociálním, zdravotním a psychickým handicapem; obsah: dítě a jeho vývoj, vývoj ţivotně dŧleţitých funkcí mladého organismu, péče o nemocné dítě, spolupráce s praktickým lékařem pro děti a dorost, význam prevence úrazŧ u dětí, rodinná anamnéza, osobní anamnéza),

-

vyhodnocení přípravy a moţnosti dalšího doplňkového vzdělávání (mezinárodní osvojení a dítě přijaté z ciziny, dítě zdravotně handicapované, predikce závaţných onemocnění). (Novotná, Prŧšová, 2004, s. 146 – 153) Novotná a Prŧšová (2004) dále navrhují, ţe 50 % obsahové náplně přípravných

kurzŧ by se mělo věnovat otázkám psychologickým a výchovným, 30 % otázkám medicínským a 20 % otázkám sociálně – právním.

5.3 Další služby pro náhradní rodiny Mezi sluţby, které jsou poskytovány všemi organizacemi zabývajícími se náhradní rodinnou péčí, patří setkávání adoptivních a pěstounských rodin. Většinou se - 40 -

rodiny sejdou některé odpoledne a stráví je společně při rŧzných aktivitách, např. Mikulášská besídka, sportovní odpoledne nebo program ve stylu muzikoterapie s názvem Přijďte si zabubnovat, běţné jsou také procházky v přírodě a výlety např. s cílem poznávání přírody – pojmenovávání stromŧ, zvířat, návštěvy divadla a jiných kulturních zařízení, výlet ke koníčkŧm, plavba parníkem, návštěva aquaparku, sociálně – psychologické hry pro děti prováděné dobrovolníky – studenty psychologie a mnoho jiných činností. Na tato setkání se mohou samozřejmě dostavit také ţadatelé o náhradní rodinnou péči či zájemci o svěření dítěte do jejich péče. Nejen pro adoptivní rodiče a pěstouny jsou často pořádány konference na rŧzná témata týkající se náhradní rodinné péče, např. konference na téma „Dítě v systému náhradní rodinné péče“, pořádaná Sdruţením pěstounských rodin a Centrem pro rodinu a sociální péči v Brně, nebo konference „Ohroţené dítě“, která se konala v Praze a mnoho dalších. Velmi oblíbené jsou nejen mezi dětmi, ale téţ náhradními rodiči víkendové či týdenní pobyty, relaxační, poradensko – vzdělávací, sportovní – na lyţích, na vodě, pod stanem, cyklistické tábory apod. Fond ohroţených dětí zprostředkovává pro nedočkavé ţadatele o náhradní rodinnou péči atraktivní sluţbu – přímou adopci. Přímá adopce, někdy nazývaná téţ „otevřená adopce“, je taková adopce, při které dítě do „předadopční“ péče svěřují konkrétním osvojitelŧm sami rodiče (nebo jiní zákonní zástupci). Narozené dítě se tedy dostane k osvojitelŧm hned z porodnice a nemusí do kojeneckého ústavu. Institut náhradní rodinné péče nabízí moţnost vzdělávání zájemcŧm v oboru náhradní rodinné péče bez závazného zájmu o přijetí dítěte do péče nebo jiţ stávajícím náhradním rodičŧm, kteří mají zájem se dozvědět více odborných informací. Tento kurz poskytuje minimální potřebné vzdělání a přípravu ţadatelŧm o NRP. Mezi probíraná témata patří: role náhradního rodiče (pěstouna nebo osvojitele, typy péče, nezbytné kroky), psychologie dětí v náhradních rodinách, bezpečná péče, biologická rodina dětí v NRP. Po absolvování kurzu obdrţí účastníci certifikát o absolvování. Kurz je nabízen za poplatek. Adoptivní a pěstounské rodiny mohou vyuţívat rŧzné úlevy, např. Fond ohroţených dětí nabízí levné ubytování pro celou rodinu ve školícím zařízení Valnovka v Ládví v Praze. Fond ohroţených dětí nabízí náhradním rodinám také prŧkaz opravňující náhradní rodiny k bezplatnému či zlevněnému vstupu na uvedené

- 41 -

památkové objekty. Sdruţení pěstounských rodin nabízí adoptivním a pěstounským rodinám volné vstupenky do divadla, muzea, či jiných kulturních zařízení. Občanské sdruţení Rozum a Cit přišlo s novým projektem Program doprovázení pěstounských rodin. Kaţdá rodina tohoto projektu bude po celou dobu v kontaktu s prŧvodcem, který společně s ní vypracuje individuální plán tak, aby zpŧsob doprovázení odpovídal jejím potřebám. Větší prostor v rámci vzájemné spolupráce bude věnován setkáním s arteterapeutem. Kromě toho budou mít rodiny moţnost spolupracovat s dalšími odborníky v rŧzných oblastech dle individuální potřeby. Na základě získaných zkušeností bude v těchto oblastech zpracována metodika práce s náhradní rodinou formou prŧběţné podpory a vzdělávací publikace pro náhradní rodiče. Všechny

zmíněné

organizace

jsou

ochotné

přizpŧsobit

se

jakýmkoli

poţadavkŧm jejich klientŧ, tedy především náhradních rodičŧ a ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči. Náhradním rodinám je v případě zájmu poskytována také rodinná arteterapie nebo videotrénink interakcí, dramaterapie, muzikoterapie, přednášky např. na téma „sourozenecké konstelace“ nebo „budování identity dítěte“ a další sluţby, o které projeví klienti zájem.

- 42 -

Shrnutí Teoretická část rozdělená do pěti kapitol se v první části zabývá právním zakotvením a jednotlivými formami náhradní rodinné péče – osvojení a pěstounské péče. Charakterizovány jsou tedy zrušitelné a nezrušitelné osvojení, z forem pěstounské péče pak příbuzenská pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, hostitelská péče, poručenství a opatrovnictví. Druhá kapitola se zabývá rodinou, funkční i nefunkční rodinou, přičemţ je zde zmíněn trojí typ rodinného zázemí, ze kterého jsou děti nejčastěji přijímány do náhradní rodinné péče. Kapitola pojednává také o základních funkcích rodiny a o ideje funkční rodiny, jak ji vidí rŧzní odborníci zabývající se rodinou a péčí o rodinu. Ve třetí kapitole jsou popsány nezbytné kroky ţadatelŧ o osvojení a pěstounskou péči pro přijetí dítěte do své péče. Tato formální cesta zahrnuje podání ţádosti o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli či pěstouny na obecním úřadě, dále absolvování přípravného kurzu a posouzení budoucích rodičŧ poradním sborem. Ve čtvrté kapitole je kritizován systém náhradní rodinné péče České republiky některými

odborníky

pŧsobícími

v této

oblasti.

Kritika

vychází

především

z alarmujících statistických údajŧ, kde se nacházíme na úplném vrcholu podle počtu dětí do 3 let v ústavních zařízeních. V páté kapitole zmiňuji hlavní činnost rŧzných neziskových organizací, které se zabývají náhradní rodinnou péčí.

- 43 -

II. APLIKAČNÍ ČÁST Aplikační část je zaměřena na činnost organizací, které poskytují poradenství, podporu a doprovázení náhradním rodičŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči. Zajímala jsem se, jaké činnosti ve prospěch náhradních rodičŧ a ţadatelŧ o náhradní rodinnou

péči

připravují

organizace

zabývající

se

náhradní

rodinnou

péčí

v Jihomoravském kraji. Cílem aplikační části je analýza sluţeb, které jsou v rámci vybraných organizací nabízeny náhradním rodičŧm a ţadatelŧm o osvojení a pěstounskou péči.

6. Analýza činnosti vybraných organizací zabývajících se náhradní rodinnou péčí 6.1 Metodologický postup Analyzovala jsem činnost čtyř vybraných organizací zabývajících se sluţbami pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péčí v rámci Jihomoravského kraje. Jsou to: Open Family, Sdruţení pěstounských rodin, Fond ohroţených dětí, TRIADA. Data,

z nichţ

jsem

vycházela

při

analýze,

jsem

získala

prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorŧ při osobních návštěvách, komunikací prostřednictvím elektronické pošty, z informačních, propagačních a metodologických materiálŧ a také z internetových zdrojŧ. Při analýze sluţeb jsem se zaměřila na dvě následující oblasti: -

charakteristika činnosti organizace,

-

programy a činnost organizace pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. Při osobních návštěvách jsem nahrávala rozhovory na diktafon, následně jsem

rozhovory přepsala a tyto informace jsem pouţila pro svou analýzu. Rozhovory byly zaměřeny na informace o programech, které jsou nabízeny náhradním rodičŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinou péči, o tom, jak kaţdá organizace funguje, jaké informační, propagační a metodologické materiály jsou v organizaci nabízeny a zda jsou k dispozici webové stránky organizace. Respondenty byli pracovníci -

- 44 -

profesionální zaměstnanci organizací, kteří přímo pracují se svými klienty s náhradními rodiči a ţadateli o náhradní rodinnou péči. Nejdříve jsem kontaktovala Sdruţení pěstounských rodin, protoţe o činnosti této organizaci jsem se dozvěděla během svého studia v rámci předmětu Náhradní rodinná péče. Ve Sdruţení pěstounských rodin jsem dostala kontakty na další organizace, které jsem postupně navštívila a shromáţdila všechna potřebná data. Prostřednictvím elektronické pošty jsem získala vzorové dokumenty - dotazník pro ţadatele o náhradní rodinnou péči a ţádost o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, které jsou k nahlédnutí v přílohách č. 3 a č. 4. Informační, propagační, metodologické materiály a internetových zdroje jsem vyuţila pro doplnění informací o jednotlivých programech pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. 6.2 Analýza činnosti vybraných organizací zabývajících se náhradní rodinnou péčí Následující text se bude zabývat, jak jiţ bylo uvedeno, analýzou sluţeb pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči ve čtyřech vybraných organizacích – Open Family, Sdruţení pěstounských rodin, Fond ohroţených dětí a TRIADA. Tyto organizace jsem zvolila z toho dŧvodu, ţe jsou jediné v rámci Jihomoravského kraje, které se zabývají oblastí náhradní rodinné péče a sluţbami a programy pro náhradní rodiče a ţadatele o osvojení či pěstounskou péči. Kaţdá organizace bude analyzována nejdříve z hlediska charakteristiky své činnosti, tzn., kdy organizace vznikla, jaké sluţby obecně poskytuje, kdo v organizaci pŧsobí, kde instituce sídlí a jaká je dostupnost informací o činnosti organizace. Ve druhé části analýzy se zaměřím přímo na sluţby a programy pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči.

Open Family, o.p.s. Charakteristika činnosti organizace Open Family je obecně prospěšná společnost, která vznikla 7. června 2007 proto, aby naplňovala své poslání: šířit myšlenku náhradní rodinné péče mezi veřejnost,

- 45 -

nabízet odbornou podporu rodinám s dětmi v pěstounské péči a osvojení na území ČR s cílem podporovat přirozené rodinné prostředí pro vývoj dítěte. Relativně krátká doba existence organizace byla vyuţita jak k právnímu, organizačnímu a společenskému zakotvení organizace, tak také k podání ţádosti o registraci sociální sluţby a ţádosti o pověření k výkonu sociálně – právní ochrany dětí. Na začátku roku 2008 získala Open Family rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje pověření k výkonu sociálně - právní ochrany dětí. V Open Family pracuje koordinátora, která vytváří a realizuje především volnočasové aktivity pro náhradní rodiny a další zájemce, a psycholoţka, která poskytuje zejména psychologické, sociální poradenství a terapeutickou pomoc náhradním rodinám. Obě pracovnice zmiňují zkušenost z oblasti náhradní rodinné péče. Open Family sídlí v centru Brna na adrese Mezírka 1. Vzhledem k omezeným prostorám na této adrese vyuţívá Open Family také např. klubovnu na Souběţné 19 či jiné prostory. Open Family má zavedeny kvalitní internetové stránky, kde se dozvíme veškeré informace o organizaci a její činnosti, o poradenství, o plánovaných akcích, najdeme zde nejnovější aktuality, ale i fotogalerii a informace o Klubu přátel Open Family, o. p. s. a informace o Adopčácích. Nechybí tu kontakty a údaje o těch, kteří činnost společnosti podporují. Open Family má k dispozici také propagační materiály a výroční zprávu roku 2007, které jsou dostupné na webových stránkách www. openfamily.cz. Programy a činnost organizace pro náhradní rodiče a žadatele o náhradní rodinnou péči Open Family nabízí osobní, telefonické a e-mailové poradenství rodinám s přijatými dětmi a psychologické poradenství a provázení zájemcŧ o přijetí dítěte do osvojení a pěstounské péče. Open Family poskytuje odborné sociální poradenství i terapeutickou práci s rodiči přijatých dětí, s dětmi i celou rodinou. Nejen děti ocení volnočasové, společenské a relaxační aktivity pořádané Open Family. Po získání pověření k výkonu sociálně – právní ochrany dětí poskytuje Open Family také pomoc rodičŧm při řešení výchovných nebo jiných problémŧ souvisejících s péčí o děti, poradenství rodičŧm při výchově a vzdělávání dítěte, pořádá přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémŧ souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou. - 46 -

Především náhradní rodiče a ţadatelé o náhradní rodinnou péči mohou vyuţít moţnost zapŧjčení odborné literatury z knihovničky (seznam literatury je dostupný na webu). Open Family se snaţí šířit informace o náhradní rodinné péči veřejnosti, s tím úzce souvisí zaloţení Klubu přátel Open Family, o. p. s. Do Klubu přátel Open Family, o. p. s. mohou vstoupit všichni, kdo mají zájem o náhradní rodinnou péči a chtějí se scházet na zajímavých akcích. Dotyčný se musí zaregistrovat, tzn., ţe vyplní elektronickou přihlášku a pošle ji e-mailem na určenou adresu, nebo přinese vyplněnou přihlášku přímo do Open Family. Poté dotyčný získá „Přátelskou kartu“, kterou se prokazuje na Open Family pořádaných akcích. Zaregistrovaní uţivatelé pak mohou vyuţívat prostory pro setkávání v sídle Open Family, o.p.s. s kapacitou cca 15 lidí, moţností uvaření kávy, čaje, s moţností vyuţití dětského koutku, soukromí. Dále jsou drţitelŧm „Přátelské karty zasílány novinky z oblasti náhradní rodinné péče e-mailem přímo domŧ, mají přístup do registrované sekce na www.openfamily.cz a mají také moţnost členství ve správní radě Open Family, o. p. s., kde mohou ovlivňovat směřování a náplň činnosti organizace. Členství ve správní radě je tříleté. Registrovaní uţivatelé mohou dále vyuţívat sponzorských slev na akce, nákupy apod. Od drţitelŧ „Přátelské karty“ se očekává propagace Open Family, o. p. s., osvojení a pěstounské péče, morální podpora organizace, chuť sdílet své zkušenosti s ostatními, motivace zapojit se, ztotoţnění se s posláním a cíli organizace. Účastníky Klubu přátel jsou v převáţné většině právě rodiče a ţadatelé o náhradní rodinnou péči, kteří mohou touhle cestou ovlivnit běh a fungování organizace, která jim poskytuje především poradenství, pomoc a podporu. Dalším programem Open Family jsou tzv. Adopčáci – otevřený prostor pro setkávání. Tento program je určen pro ty, kteří uvaţují o adopci, nebo o ní uvaţuje někdo z rodiny, pro ty, kteří vychovávají adoptované děti, ale i pro ty, kteří jsou sami adoptovaní. Zváni jsou všichni, kdo mají jakékoli otázky týkající se náhradní rodinné péče, které by rádi poloţili, nebo mají naopak odpovědi, o které by se chtěli podělit, či mají nápady, které by chtěli prodiskutovat. Adopčáci mohou přijít na některé ze setkání, mohou si pŧjčit odbornou literaturu z knihovničky, mohou si domluvit individuální konzultaci v Open Family či v rodině, mohou se také podílet na programu.

- 47 -

Open Family nabízí širokou škálu programŧ, ve kterých se najdou všichni, kdo mají jakýkoli zájem o oblast náhradní rodinné péče. I studenti či jiní zájemci, kteří jsou nakloněni problematice náhradní rodinné péče, se mohou zmíněných programŧ účastnit, např. jako dobrovolníci (hlídání dětí při setkávání Adopčákŧ apod.). Určitou nevýhodou činnosti organizace mŧţe být její krátká doba pŧsobnosti a z toho vyplývající malé zkušenosti. Ve srovnání s ostatními organizacemi chybí u Open Family realizace odborných příprav pro ţadatele o náhradní rodinnou péči.

Sdružení pěstounských rodin Charakteristika činnosti organizace Sdruţení pěstounských rodin je nestátní nezisková organizace, která je poskytovatelem sociálních sluţeb a má pověření k výkonu sociálně – právní ochrany dětí. Vznikla v roce 1995, úspěšně tedy funguje uţ 14 let. Sdruţení zaloţili samotní pěstouni, kteří cítili potřebu vzdělávat se, předávat si zkušenosti ve výchově svěřených dětí, mít prostor pro vzájemnou podporu a také moţnost ovlivňovat veřejnost směrem k rozšíření myšlenky pěstounské péče. Sdruţení pěstounských rodin tvoří odborný tým, který se skládá ze sociálních pracovníkŧ, psychologŧ a řady externích pracovníkŧ (právník, lékař apod.). Sdruţení pěstounských rodin sídlí téměř v centru Brna, na ulici Anenská 10. O něco později byla zřízena také pobočka v Plzni na Borské 55. Sdruţení pěstounských rodin disponuje velmi propracovanými internetovými stránkami, na kterých se dozvíme veškeré informace o činnosti organizace, nabízených sluţbách, pořádaných akcích, najdeme zde údaje o opuštěných dětech, postup, jak přijmout dítě, k dispozici je také internetová poradna či informace o respitní péči. Vedle propracovaného webového portálu vydává Sdruţení pěstounských rodin časopis Prŧvodce náhradní rodinnou péčí, který vychází šestkrát ročně a který poskytuje řadu zajímavých informací nejen pro rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči

(aktuální pozvánky na konference, koncerty či benefiční akce, psychologické okénko s příspěvky od rodičŧ a sociálně právní okénko, kde je pracovníky Sdruţení pěstounských rodin vysvětleno určité téma, např. hostitelská péče, poručenství apod., k dispozici je také rubrika Hledáme Vás, mámo, táto, představující děti, pro které se

- 48 -

Sdruţení pěstounských rodin snaţí najít z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí novou rodinu). Perfektní dostupnost informací dotváří velké mnoţství broţurek, letáčkŧ a propagačních materiálŧ, které jsou volně k dispozici. K dostání je také Sdruţením pěstounských rodin vytvořený metodický materiál Prŧvodce nových rodičŧ (viz pouţitá literatura) a výroční zprávy Sdruţení pěstounských rodin. Programy a činnost organizace pro náhradní rodiče a žadatele o náhradní rodinnou péči Mezi tři hlavní aktivity Sdruţení pěstounských rodin patří Poradna náhradní rodinné péče, Dŧm jistoty a Dŧm na pŧli cesty. Poradna náhradní rodinné péče Slouţí pro rodiče s dětmi v náhradní rodinné péči, zájemce a ţadatele o náhradní rodinnou péči. Poskytuje poradenství, pomoc a podporu dětem, zájemcŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči a rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči. Poradenská, zprostředkovatelská a odborná pomoc je nabízena při řešení výchovných, vývojových, zdravotních, komunikačních či školních problémŧ dětí, při řešení rodinných krizí, právních úkonŧ… Cílem práce je předcházení případnému selhání náhradní rodinné péče a optimalizovat prostředí dítěte tak, aby mohlo maximálně rozvinout svŧj potenciál. Poradna se dále zaměřuje na vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (zveřejňuje seznamy dětí do náhradní rodinné péče z registru MPSV) a vyhledává rodiče ochotné přijmout do náhradní rodinné péče děti z rŧzných typŧ ústavního zařízení. Poradna nabízí moţnost setkávání dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou v neutrálním prostředí poradny. Poradna také pořádá přípravy budoucích osvojitelŧ a pěstounŧ. Poradenská činnost mŧţe být realizována jednak přímo v poradně, jednak v rodinách v rámci celé České republiky. Sdruţení pěstounských rodin se věnuje i terénní práci s dysfunkčními rodinami. Sdruţení pěstounských rodin vydává osvětové a vzdělávací materiály a pořádá mediální kampaň "Hledáme Vás mámo táto" s cílem získat více pěstounských rodičŧ

- 49 -

pro děti z rŧzných typŧ ústavního zařízení. Nabízena je také sluţba respitní péče, tzn. odlehčení náhradním rodičŧm. Kromě poradenské činnosti pořádá poradna v rámci Klubu pěstounských rodin řadu vzdělávacích a rekreačních aktivit pro rodiče, děti a rodiny - jednodenní a víkendové akce, pobyty s nabídkou programu a poradenstvím, přednášky, společenská setkání, Den pěstounských rodin aj. Nabízena je i materiální výpomoc. V rámci poradny je volně dostupná knihovna, kde si mohou ţadatelé o náhradní rodinnou péči, rodiče, či jiní klienti vypŧjčit publikace s tematikou psychologie, rodiny, náhradní rodinné péče, sociálně – právní ochrany dětí a mnoho dalších. Rodinám jsou v poradně k dispozici sociální pracovnice, kvalifikovaná pracovnice respitní péče, psycholoţky, externě pak právník či další pracovníci sociálních sluţeb. Dŧm jistoty Dŧm jistoty jako centrum volnočasových aktivit nabízí pestré vyuţití volného času sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem. Specializované zájmové krouţky (taneční, dramatický, keramický, arteterapeutický) jsou určeny dětem v náhradní rodinné péči a dětem se specifickými poruchami. Pro romské děti byla zřízena nízkoprahová klubovna, kde je dětem k dispozici herna, tvŧrčí dílna, studovna a tančírna. V rámci klubovny probíhají specializované krouţky - romský tanec a zpěv, stolní tenis, fotbal a arteterapie. Vytvoření komunitního centra pro sociálně slabé skupiny obyvatel Starého Brna přináší prostor pro pořádání společenských akcí, besed, setkání maminek apod. K dispozici jsou dětem správci, koordinátor dne se sociálními asistenty a lektory zájmových krouţkŧ. Specifikem Domu jistoty je skutečnost, ţe vedle lektora zájmového krouţku děti doprovází také sociální asistent. Jeho přítomnost umoţní dětem se specifickými výchovnými nároky zvládnout poţadované aktivity a zároveň - i přes případná zdravotní či sociální omezení - zŧstat součástí skupiny. Tato individuální péče je zajišťována

prostřednictvím

osobních

asistentŧ

dětí

-

dobrovolníkŧ

z řad

vysokoškolských studentŧ, kteří se dětem individuálně věnují (doučování, volnočasové aktivity…). V Domu jistoty pŧsobí tedy kromě správce, koordinátor dne se sociálními asistenty a lektory zájmových krouţkŧ.

- 50 -

Dŧm na pŧli cesty – Velký Dvŧr u Pohořelic Dŧm na pŧli cesty je zařízení pro mladé lidi, kteří po dosaţení plnoletosti odcházejí z dětských domovŧ, výchovných a diagnostických ústavŧ či velkých pěstounských rodin, kde není v silách rodičŧ postarat se o všechny svoje děti. Většina z nich není schopna vést samostatný ţivot. Často postrádají základní sociální a pracovní návyky, kvalitní vzdělání a materiální zázemí. Součástí objektu jsou dílny pro klienty a ekofarma, která obhospodařuje ekologicky kontrolované pozemky a chová se zde malé stádo domácích zvířat (koně, ovce). Cílovou skupinou jsou mladí lidé ve věku 18 - 26 let odcházející z dětských domovŧ, výchovných ústavŧ, pěstounské péče, ve výjimečných případech občané, kteří se dostali do tíţivé ţivotní situace, kteří mají sami zájem začlenit se do přirozeného sociálního prostředí. Pomoc mladým dospělým z Domu na pŧli cesty je realizována ve třech rovinách: - chráněné bydlení, kde platí klienti nájemné – učí se hospodařit s penězi, snaţí se zajistit vlastní ubytování a nalézt stálé zaměstnání, pobyt zde je zcela dobrovolný, - pracovní program – klient je zařazen do tzv. aktivizačního programu na ekofarmě a v dílnách, - psychosociální podpora – odborný a citlivý přístup ke klientŧm, prevence sociálně patologických jevŧ (trénink sociálních a praktických dovedností, doprovázení, poradenství, terapie). Pracovníky Domu na pŧli cesty jsou sociální pracovníci, pracovnice sociální péče, technici, správce objektu a budovy a referent majetkové správy. Na Sdruţení pěstounských rodin nelze najít mnoho nedostatkŧ. Tato organizace pracuje uţ 14 let, má svou tradici. Sdruţení pěstounských rodin je poskytovatelem sociálních sluţeb a má pověření k výkonu sociálně – právní ochrany dětí. Zmiňuje také spolupráci s externími odborníky, kteří mohou při zprostředkování náhradní rodinné péče velmi pomoci, například právník či lékař. Poradna náhradní rodinné péče je určena primárně právě pro rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. Mŧţe nás napadnout otázka, jakou funkci plní Dŧm jistoty a Dŧm na pŧli cesty pro rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. V těchto dvou případech – Dŧm jistoty a Dŧm na pŧli cesty jsou sluţby primárně určeny dětem

- 51 -

a mladistvým či mladým dospělým, ovšem tyto sluţby mají nemalý vliv i na rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. Dŧm jistoty jako centrum volnočasových aktivit nabízí pestré vyuţití volného času dětem se specifickými potřebami a dětem v náhradní rodinné péči a tak současně poskytuje respitní péči rodičŧm těchto dětí. Respitní sluţby jsou chápány jako „úlevové“ sluţby, kdy si odpočinou ti, kteří se starají a pečují, v tomto případě náhradní rodiče dětí, zatímco děti kvalitně vyuţívají volný čas. Dŧm na pŧli cesty je sociální sluţba poskytována kromě jiného mladým lidem, kteří odcházejí z velkých pěstounských rodin. Tato sluţba sekundárně pŧsobí na pěstouny, kteří tak mají jistotu, ţe o jejich pěstounské dítě, respektive mladistvého bude postaráno v době, kdy pěstounská péče zaniká, tj. dovršením zletilosti dítěte.

Fond ohrožených dětí (FOD) Charakteristika činnosti organizace Fond ohroţených dětí je občanské sdruţení, které má pověření k výkonu sociálně - právní ochrany dětí a které se zaměřuje na pomoc týraným, zanedbávaným, zneuţívaným, opuštěným nebo jinak sociálně ohroţeným dětem, s pŧsobností na celém území České republiky. Sdruţení funguje od roku 1990. Hlavní sídlo FOD najdeme v Praze, po celé republice ale mŧţeme navštívit 22 poboček ve 20 městech České republiky.9 V brněnské pobočce FOD pŧsobí čtyři odborníci na danou problematiku (psychologové a sociální pracovníci). Najdeme je na adrese Francouzská 58. Jak uţ bylo řečeno, FOD má celorepublikovou pŧsobnost a myslím si, ţe bychom nenašli mnoho lidí, kteří o FOD nikdy neslyšeli. Po celé republice máme moţnost se setkat s informačními letáčky, propagačními materiály a útlými kníţečkami vydávanými FOD. FOD disponuje detailními a propracovanými internetovými stránkami, na kterých se dozvíme veškeré informace o týraných dětech, adopci, Klokánku, o slevách pro rodiny v náhradní rodinné péči, o plánovaných akcích, názorech odborníkŧ, ale 9

Andělská hora u Bruntálu, Beroun, Brno, České Budějovice, Dolní Benešov, Chomutov, Kroměříţ, Litoměřice, Most, Olomouc (2), Opava, Ostrava (2), Pardubice, Plzeň, Prostějov, Tábor, Teplice, Zábřeh, Zlín, Ţatec

- 52 -

i široké veřejnosti, prohlédneme si zde fotografie z proběhnutých aktivit a mŧţeme si zde přečíst seznam dárcŧ. Nechybí tu ani seznam všech poboček FOD v České republice. Na tomto portálu jsou k dispozici také sekce Hledáme rodiče a Anonymní porody, kde jsou vyfoceny děti či miminka, která by ráda našla nové rodiče. FOD vydává od roku 1998 také Zpravodaj, který vychází dvakrát ročně a je zasílán všem členŧm FOD. Programy a činnost organizace pro náhradní rodiče a žadatele o náhradní rodinnou péči Hlavní směry činnosti FOD jsou: pomoc dětem týraným i jinak sociálně ohroţeným se zaměřením na terénní sociální práci a sanaci rodin, provoz krizové linky pro matky, které tají těhotenství a porod, vyhledávání náhradních rodin pro obtíţně umístitelné děti, Klokánek - rodinná péče místo ústavní výchovy, provoz azylových domŧ pro rodiny s dětmi a mládeţ bez domova, poradenská a hmotná pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám a osvěta a snaha o zlepšení legislativy a praxe na úseku ochrany dětí. Co se týče přímo oblasti náhradní rodinné péče, poskytuje FOD speciální sluţbu pro ţadatele o osvojení, a to přímou adopci, někdy nazývanou také „otevřená adopce“. Jedná se o adopci, při které dítě do „předadopční“ péče svěřují konkrétním osvojitelŧm sami rodiče (nebo jiní zákonní zástupci). Ovšem FOD byl za zprostředkování přímé adopce pokutován. Situace je vysvětlována následovně: Ačkoli zákon o rodině tento typ adopce uvádí na prvním místě a ačkoli je v zájmu dítěte, aby do nové rodiny přišlo co nejdříve, bez mezistanice v kojeneckém ústavu, náš stát se rozhodl tento typ osvojení, v zemích EU zcela běţný, nezprostředkovávat a ustanovením § 20 zákona o sociálně - právní ochraně dětí 10 ji 10

§ 20 - Zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně – právní ochrany dětí (1) Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na ţádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále jen „ţadatel“). Ţádost občana České republiky, který má na jejím území trvalý pobyt, a cizince, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizincŧ na území České republiky hlášen k pobytu na území České republiky po dobu jméně 365 dnŧ, se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou pŧsobností. (2) Zprostředkování a) osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady a ministerstvo, b) osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad. (3) Zprostředkování a) osvojení se neprovádí v případě, 1. ţe rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelŧm, nebo 2. podal – li návrh na osvojení manţel rodiče dítěte nebo pozŧstalý manţel po rodiči nebo osvojiteli dítěte;

- 53 -

vyňal ze své kompetence. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zastává názor, ţe přímou adopci si mohou mezi sebou dohodnout pouze sami biologičtí rodiče a budoucí osvojitelé, pokud se navzájem znají. Jestliţe ale rodiče nikoho vhodného, kdo by chtěl osvojit jejich miminko, neznají, má děťátko smŧlu – jeho cesta vede do kojeneckého ústavu. Podle názoru MPSV prý nikdo, ani osoba pověřená výkonem sociálně - právní ochrany dětí, coţ je i FOD, nemŧţe rodičŧm vhodnou prověřenou rodinu doporučit. Tento názor však je právně vadný. Ve zprostředkování přímých adopcí FOD nadále pokračuje, protoţe je v zájmu ochrany dítěte před deprivací, aby pokud moţno přešlo k osvojitelŧm hned z porodnice. Přitom prověřených zájemcŧ o přímou adopci je víc neţ dost. Hlavní rozdíly přímé adopce přes FOD oproti běţnému osvojení jsou takové, ţe děťátko přichází k novým rodičŧm hned z porodnice, ve stáří několika dnŧ, na základě protokolu o předání dítěte do „předadopční“ péče, sepsaného zpravidla na FOD. Rodiče a budoucí osvojitelé se podle svého přání mohou, ale také nemusí setkat, např. v porodnici, na FOD či jinde. Nechtějí - li se setkat, zajišťuje předání miminka pracovník FOD. Rodiče, resp. nejčastěji osamělé matky, kteří se na FOD se ţádostí o zprostředkování přímé adopce obrátí, jsou obvykle motivováni snahou zajistit dítěti co nejlepší dětství a uchránit je před pobytem v kojeneckém ústavu. Na webových stránkách FOD jsou k dispozici nejdŧleţitější informace pro ţadatele o náhradní rodinnou péči a v souvislosti s těmito údaji zde najdeme sekci Hledáme nové rodiče, kde se FOD snaţí najít rodiče pro obtíţně umístitelné děti. Celorepublikově známým programem je Klokánek – rodinná péče místo ústavní výchovy. Klokánek je projekt, jehoţ cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče). Většina přijatých dětí má stejnou anamnézu jako děti přijímané do ústavní výchovy zanedbávání, domácí násilí, neschopnost zajistit řádnou péči, týrání, zneuţívání, bytové dŧvody a někdy i hospitalizace osamělého rodiče či svěření dítěte za účelem zajištění náhradní rodinné péče. Klokánky jsou po celé České republice provozovány jednak v bytech „klokaních“ tet a strýcŧ jako formou pěstounské péče na přechodnou dobu, jednak b) pěstounská péče se neprovádí, podala – li návrh na svěření dítěte do pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.

- 54 -

v objektech se sluţebními byty, kde o děti nepřetrţitě střídavě po týdnu pečují dvě stabilní tety. Hlavní snahou je, aby se děti mohly co nejdříve vrátit po zlepšení situace domŧ nebo není - li to moţné, aby byly děti svěřeny do trvalé náhradní rodinné péče příbuzných či cizích osob. FOD uvádí pozitivní statistické údaje – kolem 60 % dětí se vrací zpět ke svým rodičŧm, asi 30 % dětí přechází do náhradní rodinné péče. Zbývajících 10 % dětí zahrnuje ukončení pobytu v Klokánku zletilostí či umístěním do jiného zařízení (nemocnice, psychiatrie nebo ústavní výchova). V případě Fondu ohroţených dětí je víc neţ patrné, ţe rozsah poskytovaných sluţeb je opravdu široký, s tím souvisí i celorepubliková pŧsobnost. Uţ z názvu organizace je zřejmé, ţe se programy orientují na děti ohroţené. V souvislosti s oblastí náhradní rodinné péče je pozornost směřována především k prevenci ústavní výchovy, ať uţ v případě Klokánka – rodinná péče místo ústavní výchovy, tak ve zprostředkovávání přímých adopcí, které se snaţí uchránit dítě před pobytem v kojeneckém ústavu. „Klasické“ poradenství pro ţadatele o náhradní rodinnou péči a následné zprostředkování osvojení či adopce není hlavní doménou činnosti Fondu ohroţených dětí, i kdyţ i takové sluţby jsou zde nabízeny.

TRIADA – Poradenské centrum, o. s. Charakteristika činnosti organizace TRIADA – Poradenské centrum je občanské sdruţení, které od roku 1999 poskytuje odborné sociální sluţby v oblastech občanského, sociálně - právního a rodinného poradenství a náhradní rodinné péče. Sluţby jsou pro klienty centra bezplatné, finanční prostředky získává centrum z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí, Jihomoravského kraje a Města Brna, městských částí a některé projekty jsou spolufinancovány z grantŧ. TRIADA – Poradenské centrum, o. s. je také vzdělávací institucí akreditovanou Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

- 55 -

V organizaci pracuje několik poradenských pracovníkŧ, u kterých se mŧţeme telefonicky, osobně či přes e-mail objednat na schŧzku. TRIADA – Poradenské centrum, o. s. sídlí na Orlí 20, tedy přímo v centru Brna. Na letáčky a propagační materiály (především týkající se náhradní rodinné péče) jsem nenarazila, ale obdrţela jsem kníţku Náhradní rodinná péče a transformace systému péče o ohroţené děti v České republice (viz pouţitá literatura). TRIADA – Poradenské centrum, o. s. má propracované internetové stránky, na kterých najdeme informace o veškeré činnosti organizace – občanská poradna, psychosociální sluţby pro rodinu, náhradní rodinná péče, rodinná mediace, jsou zde údaje o realizovaných projektech a nechybí ani kontakty na organizaci a fotogalerie z rŧzných akcí pořádaných sdruţením. K dispozici jsou také výroční zprávy z roku 2004, 2005 a 2006. Programy a činnost organizace pro náhradní rodiče a žadatele o náhradní rodinnou péči TRIADA – Poradenské centrum, o. s. poskytuje následující sluţby – občanskou poradnu, psychosociální sluţby pro rodinu, náhradní rodinnou péči, vzdělávací programy a rodinnou mediaci. Zaměřím se na oblast náhradní rodinné péče, a to na programy pro rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči, ale zmíním také vzdělávací programy, kterými prochází sociální pracovníci pŧsobící v úseku sociálně – právní ochrany dětí a v oblasti náhradní rodinné péče. Vzdělávací programy (některé z nich) Vzdělávací program Koncepce, principy a metody sociálně – právní ochrany dětí pro pracovníky veřejné správy, který je určen pracovníkŧm vykonávajícím veřejnou správu v oblasti sociálně - právní ochrany dětí, zejména pověřených obecních úřadŧ, městských úřadŧ, magistrátŧ a městských úřadŧ a pracovníkŧm pověřených osob pro výkon sociálně – právní ochrany dětí (SPOD). Program Metody sociální práce v náhradní rodinné péči - je určen pracovníkŧm vykonávajícím veřejnou správu v oblasti sociálně - právní ochrany dětí a pracovníkŧm institucí a organizací pŧsobících v systému náhradní rodinné péče. Tento program navazuje na vzdělávací program Koncepce, principy a metody sociálně - právní ochrany dětí pro pracovníky veřejné správy.

- 56 -

Vzdělávací program Činnost veřejné správy v odborné přípravě pěstounů a osvojitelů – metody a techniky práce pro pracovníky vykonávající veřejnou správu na úseku náhradní rodinné péče, zejména z krajských úřadŧ, pro lektory odborné přípravy a pracovníky pověřených osob k realizaci odborné přípravy na přijetí dítěte do rodiny. Z hlediska rodičŧ a ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči nemusí být informace o zmíněných vzdělávacích programech dŧleţité ani zajímavé, ovšem domnívám se, ţe někteří lidé se snaţí svou ţivotní zkušenost zuţitkovat ve prospěch druhých. Proč by se z osvojitelŧ či pěstounŧ nemohli stát odborníci v oblasti náhradní rodinné péče, ať uţ poradci, sociální pracovníci pŧsobící v úseku sociálně – právní ochrany dětí či lektoři odborné přípravy ţadatelŧ o náhradní rodinnou péči? Přímo pro budoucí osvojitele a pěstouny nabízí TRIADA několik programŧ – vzdělávání pěstounŧ, poradenství, semináře pro zájemce a ţadatele o NRP, odbornou přípravu osvojitelŧ a pěstounŧ. Vzdělávání pěstounŧ Vzdělávání pěstounŧ probíhá prostřednictvím pravidelných setkání určených pro pěstouny, osvojitele, pro ty, kteří chtějí přijmout dítě do pěstounské péče nebo do osvojení a také pro ty, kteří uvaţují o tom stát pěstouny. Na setkáních probíhá společný program na zvolené téma a poté zde je moţnost individuálních konzultací, které je vhodné předem telefonicky „objednat“. Poradenství TRIADA – Poradenské centrum, o. s. poskytuje poradenství v následujících formách: odborné konzultace při rozhodování o přijetí konkrétního dítěte, doprovod a asistence do ústavního zařízení při seznamování s dítětem, asistence a mediace při komunikaci a kontaktu rodičŧ a dětí v pěstounské péči, poradenství ve výchovných otázkách, rodinná terapie, sociálně - právní poradenství. Poradenství je poskytováno prostřednictvím předem domluvených individuálních konzultací. Semináře pro zájemce a ţadatele o NRP – Co chcete vědět o náhradní rodinné péči? Semináře jsou určeny především pro ţadatele o osvojení či pěstounskou péči. Slouţí pro získání podrobnějších informací před odborným posouzením a absolvováním

- 57 -

odborné přípravy. Témata se rŧzní podle zájmu účastníkŧ, např. Děti, pro které se hledá náhradní rodina; Jak najít vhodné náhradní rodinné prostředí pro dítě… Odborná příprava osvojitelŧ a pěstounŧ na přijetí dítěte do rodiny Pracovníci sdruţení TRIADA – Poradenské centrum, o. s. pořádají odbornou přípravu pro osvojitele a pěstouny. Tato příprava probíhá obdobně, jak bylo popsáno v kapitole Přípravný kurz, období příprav. TRIADA – Poradenské centrum, o. s. poskytuje obecně sluţby pro všechny rodiny se zaměřením na rodiny náhradní a na oblast sociálně – právní ochrany dětí. Běţně poskytuje poradenství váhajícím rodičŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči a provází je celým procesem zprostředkování osvojení či pěstounské péče. TRIADA organizuje přípravné kurzy pro osvojitele a pěstouny, na které je předem připravuje formou informačních seminářŧ. Silnou stránkou a výhodou TRIADY je zaměření na vzdělávání nejen pěstounŧ, ale i sociálních pracovníkŧ pracujících v oblasti náhradní rodinné péče a sociálně – právní ochrany dětí.

6.3 Shrnutí Z analýzy je patrné, ţe vybrané organizace je moţné rozdělit do dvou skupin: první skupina zahrnuje dvě organizace – Open Family a Sdruţení pěstounských rodin, druhou skupinu tvoří Fond ohroţených dětí a TRIADA – Poradenské centrum, o. s. Open Family a Sdruţení pěstounských rodin pracují podobně a jsou zaměřeny čistě na oblast náhradní rodinné péče, zatímco FOD a TRIADA mají aktivit mnohem více a problematika náhradní rodinné péče je jen jednou z nabízených sluţeb. Open Family má ve srovnání se Sdruţením pěstounských rodin hlavní nevýhodu v tom, ţe funguje opravdu krátkou dobu. Dá se ovšem předpokládat, ţe postupem času budou tyhle dvě organizace svou činností téměř stejné. Sdruţení pěstounských rodin ovšem kromě Poradny náhradní péče disponuje dvěma propracovanými projekty – Dŧm jistoty a Dŧm na pŧli cesty. Obě organizace poskytují poradenství pro rodiče a zájemce o náhradní rodinnou péči, provází budoucí osvojitele a pěstouny, poskytují terapeutickou práci s rodinami, pomáhají při výchovných a vývojových problémech dětí. Kromě toho jsou nabízeny - 58 -

volnočasové, společenské a relaxační aktivity pro náhradní rodiny, především děti. Sdruţení pěstounských rodin i Open Family nabízejí zapŧjčení knih ze své knihovničky. Širší záběr, přesto pořád na regionální úrovni má TRIADA – Poradenské centrum, o. s. Oblast náhradní rodinné péče je jen jedním ze směrŧ nabízených programŧ. Velkou výhodou oproti ostatním organizacím je to, ţe TRIADA je vzdělávací institucí akreditovanou Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. TRIADA se liší od Open Family a Sdruţení pěstounských rodin svým zaměřením a rozsahem nabízených sluţeb. Společnými prvky jsou poskytování poradenství pro budoucí osvojitele a doprovázení náhradních rodin. Se Sdruţením pěstounských rodin se shodují v pořádání přípravných kurzŧ pro budoucí náhradní rodiče a ve zprostředkovávání osvojení či pěstounské péče. Zcela jiné postavení má mezi analyzovanými organizacemi jednoznačně Fond ohroţených dětí. Je to dáno jednak celorepublikovou pŧsobností, jednak mnohem větším rozsahem nabízených sluţeb. Pro FOD není tolik typické doprovázení jednotlivých

párŧ

celým

procesem

zprostředkování

náhradní

rodinné

péče

a poskytování individuálního poradenství jako u ostatních organizací, ale činnost FOD v oblasti náhradní rodinné péče nemŧţeme opomenout. Zaměřuje se především na prevenci ústavní výchovy, např. projektem Klokánek, kde nabízí ohroţeným dětem formy pěstounské péče nebo prostřednictvím přímé adopce se snaţí předcházet umístění miminek do kojeneckého ústavu. FOD se snaţí stejně jako Sdruţení pěstounských rodin vyhledávat rodiče pro opuštěné děti formou rubrik prezentovaných nejen na webových stránkách. Cílem práce bylo zjistit, jak mohou neziskové organizace pomoci náhradním rodičŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči. Z analýzy je zřejmé, ţe škála nabízených sluţeb je široká. Všechny organizace se určitými sluţbami a programy prolínají, současně má však kaţdá organizace svá specifika a zaměření. Volba výběru organizace závisí na kaţdém zvlášť s ohledem na jeho skutečnou potřebu tak, aby konkrétní poptávka „sedla“ na nabídku a aby byla zakázka přínosná a uţitečná pro obě strany.

- 59 -

Závěr Po studiu základní literatury k tématu náhradní rodinné péče jsem se vydala „do terénu“, abych zjistila, jak sytém náhradní rodinné péče funguje v praxi. Prošla jsem čtyři organizace v rámci Jihomoravského kraje, které se touto problematikou zabývají, a v aplikační části práce jsem se snaţila činnost těchto organizací analyzovat. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. V první kapitole jsem podrobně rozepsala dvě základní formy náhradní rodinné péče, a to osvojení (adopci) a pěstounskou péči. Obě formy mají svá specifika a právní zakotvení, kromě toho je k této kapitole připojena příloha č. 1, ve které najdeme podrobně rozepsané dávky pěstounské péče. Druhá kapitola pojednává obecně o rodině, o zdravé rodině, jejích funkcích a o představě, jak by měla rodina správně fungovat. V souvislosti s náhradní rodinnou péčí jsem zařadila také podkapitolu, která se zabývá situací, kdy rodina nefunguje. Třetí kapitola je velmi obsáhlá, protoţe popisuje celou dlouhou cestu zájemcŧ o náhradní rodinnou péči. Kapitola pojednává o tom, ţe prvotní impuls, čili motivace zájemcŧ není zdaleka tak nedŧleţitá, jak se mŧţe na první pohled jevit. Dále píši o existenci testŧ, které mohou odhalit nevhodnost zájemce pro náhradní rodinnou péči, ukázky testŧ najdeme v příloze č. 2. Další dvě podkapitoly se zabývají nutnými formalitami – podáním ţádosti a absolvováním přípravného kurzu, příklady ţádostí jsou k dispozici v přílohách č. 3 a 4. Popisuji také činnost poradního sboru, který posuzuje budoucí rodiče, a dlouhém období očekávání, neţ dojde k převzetí dítěte do rodiny. Kapitola je zakončena uţitečným desaterem Zdeňka Matějčka, odborníka nejen na náhradní rodinnou péči. Celý proces zprostředkování náhradní rodinné péče je vyjádřen schématem v příloze č. 5. Ve čtvrté kapitole naráţím na kritická místa systému náhradní rodinné péče, kde zjistíme, ţe ţádný systém nikdy neexistuje stoprocentně a ţe jsou vţdy místa, která je potřeba doladit. Poslední kapitola pojednává obecně o organizacích, které zájemcŧm a ţadatelŧm o náhradní rodinnou péči usnadňují cestu, doprovází je, radí se všemi náleţitostmi a snaţí se tyto uchazeče co nejlépe připravit na přijetí dítěte do jejich péče. Seznam některých organizací tohoto typu je k dispozici v příloze č. 6. V aplikační části analyzuji činnost čtyř organizací zabývající se náhradní rodinnou péčí v rámci Jihomoravského kraje, a to Open Family, Sdruţení pěstounských - 60 -

rodin, Fondu ohroţených dětí a organizace TRIADA – Poradenské centrum, o.s. z hlediska charakteristiky činnosti organizace a z hlediska programŧ a činnosti organizace pro náhradní rodiče a ţadatele o náhradní rodinnou péči. Je nutné si uvědomit, ţe přestoţe je Česká republika vyspělou zemí, zemí Evropské unie, stále zde existuje velké mnoţství dětí, které potřebují náhradní rodinnou péči. Stejně tak by neměl být přehlíţen fakt, ţe Česká republika se svým počtem dětí v ústavních zařízeních pohybuje na úplném vrcholu ve srovnání s ostatními evropskými státy. Psaní bakalářské práce mi dopodrobna prohloubilo mé znalosti v oblasti náhradní rodinné péče, nahlédla jsem do praxe a utvrdila se v tom, ţe problematika náhradní rodinné péče by mě jako sociální pedagoţku velmi zajímala a chtěla bych se jí v budoucnu profesně zabývat.

- 61 -

Seznam použité literatury a internetových zdrojů BOŤOVÁ, Antonie a kol. Náhradní rodinná péče a transformace systému péče o ohrožené děti v České republice. Brno: TRIADA, 2008. 68 s. ISBN 978 – 80 – 254 – 3353 – 9. GABRIEL, Zbyněk, NOVÁK, Tomáš. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008. 144 s. ISBN 978 – 80 – 247 – 1788 – 3. KOVAŘÍK, Jiří, BUBLEOVÁ, Věduna, ŠLESINGEROVÁ, Kateřina. Náhradní rodinná péče v praxi. Praha: Portál, 2004. 167 s. ISBN 80 – 7178 – 957 – 7. KOVAŘÍK, Jiří. Úspěšnost náhradní rodinné péče, část II. Praha: VÚPSV, 1997. 47 s. KRAUS, Blahoslav. Člověk – prostředí – výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80 – 7315 – 004 – 2. MATĚJČEK, Zdeněk. DÍTĚ A RODINA v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. 223 s. ISBN 80 – 04 – 25236 – 2. MATĚJČEK, Zdeněk, BUBLEOVÁ, Věduna, KOVAŘÍK, Jiří a kol. Náhradní rodinná péče - průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Praha: Portál, 1999. 183 s. ISBN 80 - 7178 – 304 – 8. MATĚJČEK, Zdeněk, KOLUCHOVÁ, Jarmila, BUBLEOVÁ, Věduna a kol. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. 155 s. ISBN 80 – 7178 – 637 – 3. MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: SLON, 2003. 161 s. ISBN 80 – 86429 – 19 – 9. MOŢNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 250 s. ISBN 80 – 86429 – 05 – 9.

- 62 -

NOVOTNÁ, Věra, PRŦŠOVÁ, Lenka. K vybraným otázkám osvojování dětí. Praha: Linde, 2004. 159 s. ISBN 80 – 86131 – 56 – 4. OPATŘIL, Miroslav a kol., Sdruţení pěstounských rodin. Průvodce nových rodičů. Brno: GRIFART, 2008. 34s. SATIROVÁ, Virginia. Kniha o rodině. Brno: Institut Virginie Satirové, 1994. 350 s. ISBN 80 – 901325 – 0 – 2. SCHOOLEROVÁ, Jayne, E. Adopce: vztah založený na slibu: užitečné rady a postřehy pro adoptivní rodiče a pěstouny. Praha: Návrat domŧ, 2002. 217 s. ISBN 80 – 7255 – 066 – 7. ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál, 2007. 144 s. ISBN 978 – 80 – 7367 – 318 – 5. VOJTOVÁ, Věra. Podmínky edukace dětí s poruchami emocí nebo chování. In PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. s. 365 – 370. ISBN 80 – 7315 – 120 – 0. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ Zákon o sociálně – právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ Dům

na

půli

cesty

[online]

[cit.

2009

–

01

-

27].

Dostupný

z: . Fond ohrožených dětí [online] [cit. 2009 – 01 - 14]. Dostupný z: . Institut náhradní rodinné péče [online] [cit. 2009 – 01 - 13]. Dostupný z: .

- 63 -

Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit. 2009 – 01 - 20]. Dostupný z: . Open Family [online] [cit. 2009 – 01 - 03]. Dostupný z: . Rozum a cit [online] [cit. 2009 – 01 - 13]. Dostupný z: . Sdružení

pěstounských

rodin

[online]

[cit.

2009

–

01

-

08].

Dostupný

z: . TRIADA – Poradenské centrum, o. s. [online] [cit. 2009 – 01 - 03]. Dostupný z: . V zájmu dítěte – stránky o dětech v náhradní péči [online] [cit. 2009 – 04 - 08]. Dostupný z: .

- 64 -

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dávky pěstounské péče Příloha č. 2 – Testy pro zájemce o náhradní rodinnou péči Příloha č. 3 – Dotazník pro ţadatele o náhradní rodinnou péči Příloha č. 4 – Ţádost o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny Příloha č. 5 – Schéma zprostředkování náhradní rodinné péče Příloha č. 6 – Seznam organizací, které se zabývají náhradní rodinnou péčí

- 65 -

Příloha č. 1 – Dávky pěstounské péče

Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřené do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku mŧţe pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zŧstane - li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek ţivotního minima dítěte, v případě zdravotního postiţení se příspěvek zvyšuje. Odměna pěstouna Tato dávka je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je stanovena ve výši částky ţivotního minima jednotlivce za kaţdé svěřené dítě. Pečuje - li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek ţivotního minima jednotlivce, přičemţ za kaţdé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje. Příspěvek pří převzetí dítěte Účelem jednorázové dávky je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč do 6 let

8 000

6 – 15 let

9 000

- 66 -

15 – 18let

10 000

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Dávka náleţí pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, ţe vozidlo nesmí pěstoun pouţívat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. Zdroj: Zákon o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů

- 67 -

Příloha č. 2 – Testy pro zájemce o náhradní rodinnou péči Test: Pověz mi zrcadlo -

Jsem si jist, ţe chci mít dítě v NRP.

-

Mám základní právní informace o tom, co znamená ta forma NRP, o kterou usiluji.

-

Hodlám dítěti věnovat většinu svého času.

-

Jsem fit – cítím se fyzicky i psychicky schopen postarat se o dítě spíše několik let po jeho zletilosti neţ pouze do osmnácti let.

-

Přijmout dítě do NRP je mé vlastní rozhodnutí.

-

Mám na to patřičné zázemí.

-

Nelpím na svém dosavadním ţivotním stylu, na zaběhnutém pořádku doma.

-

Zcela jednoznačně souhlasím s výrokem: „Není podstatné, jaké bude mít dítě vzdělání. Podstatné je, aby z něj vyrostl dobrý člověk.

-

Jsem si jednoznačně jist, ţe svou touhu po dítěti nemohu uspokojit jinak neţ rodičovstvím či pěstounstvím.

-

Nesouhlasím s výroky typu „škoda kaţdé rány, která padne vedle“, „metla vyhání děti z pekla“…

-

V mém trestním rejstříku není záznam o trestu za čin, který ohroţuje děti.

-

Prokazatelně nemám ţádné sociální problémy spojené s konzumací drog včetně alkoholu.

-

Nejsem pedofil.

-

Jsem dítěti schopen říci, ţe některé děti se nenarodí svým maminkám a tatínkŧm, ale to vŧbec nic nemění a tom, ţe se mají moc rádi.

-

Na dítě se těším.

Speciálně pro ţadatele o pěstounskou péči jedna otázka navíc: -

Jsem přesvědčen, ţe dokáţi psychicky (zejména pak emočně) ustát případné kontakty biologických rodičŧ s dítětem, projevy jejich mnohdy specifické osobnosti a příslušné dopady jejich návštěv a povahy na chování a proţívání dítěte i moje (naše).

Zdroj: GABRIEL, Z., NOVÁK, T. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008, s. 72 -74. - 68 -

Zkušební otázky Schoollerové -

Jaké mám k adopci dŧvody?

-

Jaký pozitivní přínos pro budování své rodiny v adopci spatřuji?

-

Jakým zpŧsobem bude náš ţivotní styl a manţelský ţivot obohacen přijetím nového člena rodiny?

-

Máme nějaké osobní problémy, o nichţ si myslíme, ţe se příchodem dítěte do rodiny vyřeší?

-

Je naším motivem k adopci „záchrana dítěte“?

-

Jak si případný vztah představujeme – chceme dítě kvŧli sobě, nebo tu budeme jako rodina pro dítě?

-

Rozhodujeme se pro adopci proto, aby si mělo naše biologické dítě s kým hrát?

-

Budeme schopni dítě milovat a vychovávat, aniţ bychom znali jeho minulost?

-

Adopce představuje společné úsilí ze strany rodičŧ, agentury, právníkŧ a dalších jedincŧ. Jak si myslíme, ţe jsme schopni v tomto systému obstát?

-

Co si při myšlence na dítě přestavujeme?

-

Pokud je dŧvodem adopce neplodnost, k jakému závěru jsme ohledně naší neschopnosti počít dítě došli?

-

Pokud jsme si jako pár ujasnili, ţe nikdy nebudeme mít biologické děti, jaký jsme měli pocit (jako jedinci a jako pár), kdyţ jsme se to poprvé dozvěděli? Podělili jsme se společně o hloubku svých citŧ? Jsme schopni vidět případné adoptované dítě jako východisko bezdětnosti?

-

Jak neplodnost ovlivnila naše manţelství?

-

Jak neplodnost ovlivnila mé vnímání sebe sama?

-

Jak ovlivnila bezdětnost mŧj vztah s příbuznými, přáteli a jejich dětmi?

-

Jsme natolik spokojeni se svou současnou situací, ţe budeme schopni vyhnout se tomu, abychom byli adopcí posedlí a jednostranně zaměření během čekání na započetí rodičovské úlohy?

Zdroj: SCHOOLEROVÁ, J., E. Adopce. Vztah založený na slibu: užitečné rady a postřehy pro adoptivní rodiče a pěstouny. Praha: Návrat domů, 2002, s. 12 – 13.

- 69 -

Mŧţeme si všimnout značných rozdílŧ mezi oběma „testy“. Okatá diference se týká především oblasti otevřenosti a uzavřenosti otázek. Zatímco v testu Pověz mi Zrcadlo stačí odpovědět na všechny otázky „ano“, v testu Schoollerové musí ţadatelé nad odpovědí přemýšlet a neví, „co by chtěl psycholog či jiný odborný pracovník slyšet“. Je zřejmé, ţe se ţadatelé nad sebou zamýšlí a snaţí se odhalit svá potenciální slabá místa, ovšem prostá odpověď „ano“ nevyţaduje velké úsilí a tendence nadhodnocovat svoje schopnosti zde nemŧţe být vyloučena. V praxi se běţně pouţívají spíše otázky typu Pověz mi zrcadlo, obdobné otázky uvádí i Bubleová (2002).

- 70 -

Příloha č. 3

DOTAZNÍK

(část A) pro ţadatele o náhradní rodinnou péči osvojení

pěstounská péče

poručenství

jiné

(ve smyslu zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně, dětí v platném znění)

A. OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: ...................................................................................

rozená/ý : ......................................................

Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Bydliště: ............................................................................................................................................................................ Státní příslušnost: ........................

národnost: .................................... stav: ...............................................................

Náboţenské vyznání: .............................................................................

číslo OP (pasu): ............................................

VZDĚLÁNÍ (název školy, vyučení v oboru, odborné zkoušky) základní vyučen v oboru ............................................................................................................................................................ středoškolské

............................................................................................................................................................

vysokoškolské

...........................................................................................................................................................

jiné odborné zkoušky .................................................................................................................................................... ZAMĚSTNÁNÍ (název zaměstnavatele, Vaše postavení v zaměstnání apod.) ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ZÁJMY ............................................................................................................................................................................................ Jste členem: zájmové sdruţení politické strany

občanské sdruţení náboţenské společnosti

Práce s dětmi: v minulosti jsem pracoval/a

sportovní oddíl jiné: ....................................................

......................................................................................................................................

aktivně pracuji ............................................................................................................................................................ ZDRAVOTNÍ STAV Trpíte postiţením: Pokud ano, jedná se o stav:

tělesným vrozený

smyslovým trvalý

duševní poruchou dlouhodobý

krátkodobý

Nemoci, na které se léčíte : ............................................................................................................................................... léčil/a jsem se ze závislosti drogové

léčím se ze závislosti alkoholické

hráčské

jiné: ..........................................................

strana 2 / částuţívání A lékŧ, apod.): Další údaje o Vašem zdravotním stavu (alergie, dlouhodobé ............................................................................................................................................................................................

- 71 -

strana 3 / část A

RODIČE RODIČE Matka: Matka: Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Datum a místo narození: ........................................................................ Datum a místo narození: ........................................................................ Zemřela v roce: .................................... příčina úmrtí: .................................................................................................... Zemřela v roce: .................................... příčina úmrtí: .................................................................................................... Otec: Otec: Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Datum a místo narození: ........................................................................ Datum a místo narození: ........................................................................ Zemřela v roce: .................................... příčina úmrtí: .................................................................................................... Zemřela v roce: .................................... příčina úmrtí: .................................................................................................... Sourozenci: Sourozenci: ano ne ano ne

kolik: ................................... kolikátý/á jste v pořadí: ......................................... kolik: ................................... kolikátý/á jste v pořadí: .........................................

MANŢELSTVÍ MANŢELSTVÍ Manžel: Manžel: Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená: .......................................................... Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Datum uzavření sňatku: ........................................ Pořadí manţelství: .................................................... Datum uzavření sňatku: ........................................ Pořadí manţelství: .................................................... Délka známosti před sňatkem: .......................................................................................................................................... Délka známosti před sňatkem: .......................................................................................................................................... Délka společného souţití před sňatkem: .......................................................................................................................... Délka společného souţití před sňatkem: .......................................................................................................................... Rozveden/a: ano ne kolikrát: ........................ v roce: .............................. Rozveden/a: ano ne kolikrát: ........................ v roce: .............................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. návrh na rozvod podal: ..................................................................... z dŧvodu: .............................................................. Děti z předchozích manţelství (vztahŧ): ano ne kolik: .......................................................................... Děti z předchozích manţelství (vztahŧ): ano ne kolik: .......................................................................... Jste s dětmi v kontaktu: ano ne jak často: .................................................................... Jste s dětmi v kontaktu: ano ne jak často: .................................................................... ano ne kolik: ................................... ano ne kolik: ................................... ŢIJE S VAŠÍ RODINOU NĚKDO VE SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI: ano ne ŢIJE S VAŠÍ RODINOU NĚKDO VE SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI: ano ne (kdo, proč, jak dlouho jak se účastní Vašeho společného ţivota apod.) (kdo, proč, jak dlouho jak se účastní Vašeho společného ţivota apod.) ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Strana 3 / část A ............................................................................................................................................................................................ .........................................................................................................................................................

- 72 -

BYTOVÉ POMĚRY (uveďte, kde ţijete, jak velký obýváte byt nebo dŧm, vybavení bytu, máte-li zahradu, okolí a pod.) ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Uveďte vlastní vztah k bytu nebo domu, kde ţijete: ........................................................................................................ OSTATNÍ MAJETKOVÉ POMĚRY ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ FINANČNÍ SITUACE příjmy pravidelné ve výši: .........................................

příjmy nepravidelné ve výši: .........................................

dávky státní sociální podpory druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

dávky sociální péče druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

soudně určená vyţivovací povinnost

ve výši: .......................................

jiná platební povinnost druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

druh: ...........................................................................

ve výši: ........................................

B. ÚDAJE O DĚTECH 1. Jméno a příjmení: .............................................................................................................................................................. Datum narození: .......................................... současný pobyt: ..................................................................................... Bydliště: ............................................................................................................................................................................ dítě je vlastní

manţela

osvojené

v pěstounské péči

jinak ..........................................................

Zdravotní stav: prodělal/a běţná dětská onemocnění: ................................................................................................................................ Trpí postiţením: Pokud ano, jedná se o stav:

tělesným strana 4 / částsmyslovým A vrozený trvalý

duševní poruchou dlouhodobý

krátkodobý

Dlouhodobě se léčí: ........................................................................................................................................................... strana 4 / část A Ostatní údaje: ....................................................................................................................................................................

- 73 -

2. Jméno a příjmení: .............................................................................................................................................................. Datum narození: ..........................................

současný pobyt: .....................................................................................

Bydliště: ............................................................................................................................................................................ dítě je vlastní

manţela

osvojené

v pěstounské péči

jinak ..........................................................

Zdravotní stav: prodělal/a běţná dětská onemocnění: ................................................................................................................................ Trpí postiţením: Pokud ano, jedná se o stav:

tělesným vrozený

smyslovým trvalý

duševní poruchou dlouhodobý

krátkodobý

Dlouhodobě se léčí: ........................................................................................................................................................... Ostatní údaje: .................................................................................................................................................................... 3. Jméno a příjmení: .............................................................................................................................................................. Datum narození: ..........................................

současný pobyt: .....................................................................................

Bydliště: ............................................................................................................................................................................ dítě je vlastní

manţela

osvojené

v pěstounské péči

jinak ..........................................................

Zdravotní stav: prodělal/a běţná dětská onemocnění: ................................................................................................................................ Trpí postiţením: Pokud ano, jedná se o stav:

tělesným vrozený

smyslovým trvalý

duševní poruchou dlouhodobý

krátkodobý

Dlouhodobě se léčí: ........................................................................................................................................................... Ostatní údaje: .................................................................................................................................................................... Uveďte, zda jste vychovával/a, vychoval/a nějaké dítě, současný styk s tímto dítětem, jeho věk, problémy, které se během výchovy vyskytly, Vaše výchovné poznatky a tendence, uveďte i jiné zkušenosti a poznatky z práce s dětmi: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Potvrzuji, ţe údaje, které jsem uvedl/a jsou pravdivé a jsem si vědom/a toho, ţe uvedené nepravdivých údajŧ mŧţe mít za následek vyřazení mé ţádosti z evidence ţadatelŧ. Datum: ........................................................... ....................................................................................................... podpis ţadatele

- 74 -

DOTAZNÍK

(část B)

pro ţadatele o náhradní rodinnou péči (ve smyslu zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění)

1. Proč a jak dlouho uvažujete o přijetí dítěte do Vaší péče? ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ 2. Hovořili jste s někým o Vašem záměru a jaký měl názor na Vaše rozhodnutí? s dětmi: .............................................................................................................................................................................. s osobou, která s Vámi ţije ve společné domácnosti: ....................................................................................................... s rodiči / sourozenci: ......................................................................................................................................................... se širší rodinou: ................................................................................................................................................................. ostatními: ........................................................................................................................................................................... 3. Chcete čekat, než bude vyhledáno dítě podle Vašich představ? ano

ne

jak dlouho: .....................................................................................................................................

proč: ................................................................................................................................................................................... 4. Která z následujících možností je pro Vás přijatelnější: získat dítě co nejdříve, nezáleţí na tom, jaké bude počkat tak dlouho, dokud nebude vyhledáno dítě podle našich představ 5. Chcete osvojení utajit před okolím? ano ne nevím v ţádném případě 6. Kdo zůstane s dítětem po přijetí do rodiny doma? ............................................................................................................................................................................... ............. 7. Bude Vám s výchovou dítěte někdo pomáhat ? ano ne kdo: ................................................................................................................................................ 8. Přijmete dítě odlišného etnika než je Vaše? ano ne nevím v ţádném případě

jakého: ...............................................................................

9. Přijmete dítě, u kterého bylo zjištěno: postiţení tělesné ano postiţení smyslové ano duševní porucha ano jiné onemocnění ano

nevím nevím nevím nevím

ne ne ne ne

v ţádném případě v ţádném případě v ţádném případě v ţádném případě

Jaké onemocnění by Vám nevadilo? léčitelné ......................................................................................................................................................................... neléčitelné ..................................................................................................................................................................... vzhledové ...................................................................................................................................................................... jiné .................................................................................................................................................................................

- 75 -

strana 2 / část B VAŠE PŘEDSTAVY O DÍTĚTI A JEJICH ZDŦVODNĚNÍ Pohlaví: ..................................................... Věk: ........................................................... Vzhled, povaha, pŧvod apod.: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Zdravotní stav (intelekt) dítěte: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Jiné: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Datum: ....................................................... .....................................................................

...................................................................

podpis ţadatelky

podpis ţadatele

PŘÍLOHY K DOTAZNÍKU: 1. Fotografie ţadatelŧ (ne starší 1/2 roku) 2. Výpis z rejstříku trestŧ (ne starší 3 měsícŧ) 3. Potvrzení zaměstnavatele o příjmech (za posledních 6 měsícŧ, HZ, OSVČ - kopie daňového přiznání) 4. Kopie oddacího listu 5. Lékařská vyšetření (dle poţadavku orgánu sociálně-právní ochrany) 6. Další doklady, které si orgán sociálně-právní ochrany vyţádá

- 76 -

DOTAZNÍK

(část C)

pro ţadatele o náhradní rodinnou péči - zdravotní anamnéza a vlastní lékařské vyšetření (ve smyslu zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění)

Jméno a příjmení: ...................................................................................

rozená/ý : ......................................................

Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Bydliště: ............................................................................................................................................................................ Rodinný stav: ......................................

manţelství (I. II. III. ): ......................................

ANAMNÉZA (vyplní ţadatel o NRP) Rodinná: Vyskytlo se ve Vaší rodině (rodiče, sourozenci, děti) nějaké dědičné nebo závaţné onemocnění?: ne

ano

jaké: ................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Osobní: Jaká závaţnější onemocnění jste prodělal/a?: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Byl/a jste pro somatické (interní, neurologické, ortopedické apod.) onemocnění někdy v nemocnici?: ne

ano

kdy: ......................................................................................................................................

pro jaké onemocnění : ...................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................ Byl/a jste pro duševní onemocnění někdy v nemocnici?: ne

ano

pro jaké onemocnění: ........................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Utrpěl/a jste nějaký závaţný úraz?: ne

ano

kdy: .....................................

jaký: ................................................................................................................................................................................... Zŧstaly Vám po něm následky?: ne

ano

jaké: ................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................

- 77 -

strana 2 / část C Nynější onemocnění: Léčíte se v současné době pro nějaké somatické (interní, neurologické, ortopedické apod.) onemocnění?: ne

ano

pro jaké onemocnění : ...................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................ Léčíte se v současné době pro nějaké duševní onemocnění?: ne

ano

pro jaké onemocnění : ...................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................ Docházíte pravidelně k praktickému lékaři?: ne

ano

jak často: .....................................

proč: ................................................................................................................................................................................... Docházíte pravidelně k odbornému lékaři?: ne

ano

jak často: .....................................

odbornost: ...........................................................

proč: ................................................................................................................................................................................... Uţíváte trvale léky?: ne

ano

jaké (vyjmenujte): ............................................................................................................................................................. Máte nějaké zdravotní obtíţe a omezení?: ne

ano

jaké (vyjmenujte): ............................................................................................................................................................. Pobíráte plný nebo částečný invalidní dŧchod?: ne

ano

jaký: ..............................................

odkdy: ................................................................

Cítíte se zdráv/a?: ne

ano

jaké máte obtíţe: ................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Prohlašuji, že jsem uvedl/a pravdivé informace. Datum: ....................................................... ..................................................................... podpis ţadatel/ky

- 78 -

strana 3 / část C VLASTNÍ LÉKAŘSKÉ VYŠETŘENÍ (vyplní registrující praktický lékař pro dospělé) Anamnéza: rodinná: ............................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ osobní: .............................................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................................................ sociální: ............................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Objektivní vyšetření: Orientace: .......................................................................................................................................................................... Kontakt: .......................................................................................................................................................................... Sluch:

..........................................................................................................................................................................

Zrak:

..........................................................................................................................................................................

Chŧze a stoj: ...................................................................................................................................................................... Pohyblivost: ....................................................................................................................................................................... Hlava:

..........................................................................................................................................................................

Krk:

..........................................................................................................................................................................

Hrudník: .......................................................................................................................................................................... Břicho:

..........................................................................................................................................................................

Páteř:

..........................................................................................................................................................................

Končetiny - horní: ............................................................................................................................................................. Končetiny - dolní: .............................................................................................................................................................. Diagnostický souhrn: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Současná terapie: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Přiložené odborné nálezy: ............................................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................................ Datum: .......................................................

..................................................................... razítko a podpis lékaře

Zdroj: Sdružení pěstounských rodin

- 79 -

Příloha č. 4

ŢÁDOST o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny Žadatelka:

(ve smyslu zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění)

Jméno a příjmení: ................................................................................... rozená/ý : ...................................................... Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Bydliště: ............................................................................................................................................................................ Číslo OP (pasu): ............................................... a Žadatel: Jméno a příjmení: ...................................................................................

rozená/ý : ......................................................

Datum a místo narození: ........................................................................ rodné číslo: .................................................... Bydliště: ............................................................................................................................................................................ Číslo OP (pasu): ...............................................

Ţádám/e o zařazení do evidence ţadatelŧ vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny podle § 21 odst. 3 zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Pokud Krajský úřad nezprostředkuje osvojení do 12 kalendářních měsícŧ od nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence ţadatelŧ bude tato ţádost postoupena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR za účelem jejího zařazení do evidence MPSV ČR. Pokud ministerstvo nezprostředkuje osvojení do 6 kalendářních měsícŧ, souhlasím / nesouhlasím s tím, aby tato ţádost byla postoupena Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí za účelem jejího zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Souhlasím s tím, ţe orgán sociálně-právní ochrany dětí zprostředkující osvojení je oprávněn zjišťovat další potřebné údaje, zejména o tom, zda zpŧsobem svého ţivota budu zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí, a dále je oprávněn kdykoliv zjišťovat, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci, která je o mně jako ţadateli o zprostředkování náhradní rodinné péče vedena. Souhlasím také s účastí na přípravě k přijetí dítěte do rodiny, pokud mi to bude orgánem sociálně-právní ochrany zprostředkující NRP uloţeno. Dále souhlasím s odborným posuzováním pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění posuzování charakteristiky osobnosti, psychického stavu, zdravotního stavu), které provede Krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. V ..................................................., dne ......................................... Podpis……………………………..

Zdroj: Sdružení pěstounských rodin - 80 -

Příloha č. 5 – Schéma zprostředkování náhradní rodinné péče

Zdroj: Novotná V., Průšová, L. K vybraným otázkám osvojování dětí. Praha: Linde, 2004, s. 150.

- 81 -

Příloha č. 6 - Seznam organizací, které se zabývají náhradní rodinnou péčí Fond ohrožených dětí, Praha, Brno www.fod.cz Sdružení pěstounských rodin, Brno, Plzeň www.pestouni.cz Nadace Terezy Maxové, Praha www.nadacetm.cz ISIS – občanské sdruţení pro pomoc náhradním rodinám, Olomouc www.isis.unas.cz Středisko náhradní rodinné péče, Praha www.nahradnirodina.cz TRIADA – poradenské centrum, Brno www.triada-centrum.cz Rozum a Cit – občanské sdruţení a nadační fond, Praha www.rozumacit.cz Pěstounské rodiny kraje Vysočina, Pelhřimov www.pestvys.cz Institut náhradní rodinné péče, Praha www.natama.cz Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA, Kladno www.spod.cz

- 82 -