Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Bakalářská diplomová práce

Brno 2014

Kateřina Vaňková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Kateřina Vaňková

Analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu v Bělorusku Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. et Mgr. Markéta Kropáčková

Brno 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím pramenů, literatury a zdrojů uvedených na konci práce v sekci Seznam použité literatury.

V Brně 30. dubna 2014

----------------------------------------------------------Podpis autorky práce

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí Mgr. et Mgr. et Mgr. Markétě Kropáčkové za vstřícnost a trpělivost při vedení mé práce, dále Mgr. Sjarheji Smatryčenkovi za poskytnuté konzultace a cenné připomínky a v neposlední řadě kamarádce Magdaleně Czaple za podporu.

OBSAH 1.

Úvod...................................................................................................................... 7

2.

Bělorusko – charakteristika země a předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............ 9 2.1.

Lokalizační podmínky .............................................................................................. 9

2.1.1.

Geografie a klima.............................................................................................. 9

2.1.2.

Společenské podmínky ....................................................................................... 9

2.2.

Činitelé ovlivňující CR ............................................................................................12

2.2.1.

Historie ............................................................................................................12

2.2.2.

Politická situace ...............................................................................................17

2.2.3.

Ekonomická situace..........................................................................................21

2.2.4.

Bezpečnostní situace ........................................................................................22

2.2.5.

Životní prostředí...............................................................................................22

2.2.6.

Administrativa..................................................................................................23

2.2.7.

Sociální situace ................................................................................................24

2.3.

Realizační podmínky ...............................................................................................25

2.3.1.

3.

4.

Materiálně-technická základna.........................................................................25

Střediska cestovního ruchu................................................................................... 28 3.1.

Města .......................................................................................................................28

3.2.

Kulturně-historické památky ....................................................................................32

3.3.

Přírodní zajímavosti .................................................................................................33

3.4.

Nehmotná kultura ....................................................................................................34

Bělorusko z pohledu marketingu cestovního ruchu............................................... 37 4.1.

Marketingový mix ...................................................................................................37

4.2.

SWOT analýza.........................................................................................................41

5.

Závěr ................................................................................................................... 45

6.

Resumé ................................................................................................................ 48

7.

Seznam použité literatury..................................................................................... 51

1. Úvod Bělorusko je pro západní Evropu nejen z hlediska cestovního ruchu jednou velkou neznámou. Díky politickému působení prezidenta Alexandra Lukašenka si v médiích vysloužilo přízvisko „poslední bašta komunismu v Evropě“, sám Lukašenko je pak označován jako „poslední evropský diktátor“.1 Rozporuplná osobnost a politika hlavy státu, nálepka postsovětské země, problematické vztahy s Evropskou unií, fakt, že většina památek byla zničena během druhé světové války a v období Sovětského svazu – to vše brání Bělorusku být vnímáno jako atraktivní turistická destinace. Na druhé straně zde ovšem máme co do činění s unikátní kulturou, ve které se prolíná působení východních a západních vlivů, krásnou a na evropské poměry velmi zachovalou přírodou, pěstovaným folklorním životem a v neposlední řadě také s překvapivým množstvím zachovalých památek architektury. Téma cestovního ruchu v Bělorusku jsem si vybrala z toho důvodu, že s pobytem v této zemi mám nedávnou osobní zkušenost a velmi mě překvapil právě rozpor mezi „západním“ vnímáním Běloruska a realitou, kterou tato země může turistům nabídnout. Cílem mé práce je proto pokusit se v co možná nejširším měřítku zmapovat předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Bělorusku, počínaje aspekty, které mohou ovlivňovat atraktivitu destinace, konče analýzou země z pohledu marketingu cestovního ruchu. Pro schéma práce jsem využila publikaci Kateřiny Ryglové Cestovní ruch: soubor studijních materiálů (Ostrava, 2009), na základě kterého jsem vlastní práci rozdělila do tří částí. V první části se vedle obecné charakteristiky Běloruska věnuji hlavně aspektům, ovlivňujícím image destinace a následnou atraktivitu pro návštěvníky – sem jsem zahrnula stručný nástin lokalizačních podmínek – přírodních a společenských, dále činitele ovlivňující cestovní ruch, tedy přehled historické, politické, ekonomické, sociální, ekologické a bezpečnostní situace se zaměřením na aspekty, které mohou být potenciálními návštěvníky vnímány jako problematické. Ve třetí podkapitole první části práce se věnuji takzvané materiálně-technické základně, která je neodmyslitelným předpokladem rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci.

1

NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. s. 3.

7

Do druhé části jsem zvolila přehled a popis jednotlivých středisek cestovního ruchu, se snahou obsáhnout všechny typy destinací včetně zajímavostí nehmotné kultury. Střediska jsem rozdělila na kulturně-historická, přírodní a zajímavosti nehmotné kultury. Velkým městům se věnuji zvlášť z toho důvodu, že obvykle spojují více druhů turistických zajímavostí a představují tak opěrné body cestovního ruchu v zemi. Ve třetí části se snažím zhodnotit turistický potenciál země a to, jak je doposud využíván, ve dvou blocích – marketingovém mixu a SWOT analýze. V marketingovém mixu pracuji se základním systémem 4P, tedy Product (Produkt), Price (Cena), Placement (Distribuce), Promotion (Propagace). Výstupem práce je pak závěrečná SWOT analýza, která je zhodnocením informací z celé práce.

8

2. Bělorusko – charakteristika země a předpoklady rozvoje cestovního ruchu 2.1. Lokalizační podmínky Bělorusko je vnitrozemský stát ve východní Evropě o rozloze 207 600 km2, hraničící na severu s Lotyšskem a Litvou, na západě s Polskem, na jihu s Ukrajinou a na východě s Ruskem. Časové pásmo je GMT+3. Počet obyvatel činil k 1. lednu 2013 9 463 800, z čehož 76,3 % připadá na obyvatele měst, v hlavním městě Minsku žijí necelé dva miliony obyvatel. Z hlediska národnostního složení představuje přes 80 % běloruské obyvatelstvo, přes 8 % Rusové, zbytek připadá na Poláky, Ukrajince, Židy a další národnostní menšiny. 2 2.1.1. Geografie a klima Bělorusko nemá přístup k moři, nicméně poloha mezi Polskem, potažmo Evropskou unií a Ruskem jej předurčuje k roli významného dopravního a obchodního prostředníka mezi velmocemi. Bělorusko je nížinatá země, nejvyšší bod, Dzeržinská hora, dosahuje pouhých 345 metrů nadmořské výšky. Země se nachází na povodí několika velkých evropských řek, nejvýznamnější jsou Dněpr, Západní Dvina, Němen a Pripjať. Charakteristické jsou zde rozsáhlé bažiny a mokřady, a zejména početná jezera, čímž si Bělorusko vysloužilo přízvisko „země jezer“. Klima je v Bělorusku kontinentální, zimy bývají chladnější. 2.1.2. Společenské podmínky A. Kultura Bělorusko je země s bohatým kulturním dědictvím i kulturním životem v současnosti. Je rodnou zemí několika umělců celosvětového významu, větší města, v čele s Minskem, představují kulturní centra země díky velkému počtu divadel, muzeí a uměleckých galerií. Největší města jsou také pořadateli národních i mezinárodních divadelních a filmových festivalů, výstav a jiných kulturních událostí. K uchovávání kulturního dědictví značnou měrou přispívá i obsáhlá sbírka Národní knihovny Běloruska.

Основные факты о Беларуси. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/about-belarus/key-facts 2

9

Bělorusko má 136 státních muzeí s různým zaměřením – historická, válečná, umělecká, přírodovědná, literární i průmyslová. Nositeli nejvýznamnějších sbírek jsou Národní muzeum Běloruské republiky, Národní muzeum historie a kultury Běloruska, Běloruské státní muzeum Velké vlastenecké války, Národní muzeum výtvarného umění, která se všechna nachází v Minsku, a památeční komplex Brestské pevnosti. V Minsku lze navštívit dvě největší běloruská činoherní divadla, a to Národní ruské dramatické divadlo a Běloruské akademické divadlo. Nejznámější z divadel hlavního města je ovšem Národní akademické Velké divadlo opery a baletu. V celém Bělorusku se pak nachází 28 státních divadel, včetně hudebních divadel a divadel pro děti a mládež. 3 Běloruská literatura patří ve světě k méně známým, dílem proto, že nejvýznamnější národní literatura vzniká až s běloruským národním obrozením, tedy počátkem 20. století, dílem proto, že běloruští autoři jsou zřídkakdy překládáni do cizích jazyků. Klasiky běloruské literatury první poloviny 20. století jsou Janka Kupala, Jakub Kolas, Maksim Harecki a Maksim Bahdanovič. Z autorů druhé poloviny 20. století jsou nejvýznamnější Vasil Bykav, Ales Adamovič, Uladzimir Karatkevič a Ryhor Baradulin. Problémem je za současného politického režimu cenzura, se kterou se potýkají tvůrci z řad spisovatelů, hudebníků, filmařů i divadelníků (viz kapitola Politická situace). B. Jazyková situace Složitost jazykové situace v dnešním Bělorusku částečně ilustruje přehled historie a politické situace, kde je zmiňováno dlouhé období rusifikace, nesnadný vývoj obrozeneckého hnutí od počátku 20. století až do současnosti, kdy je pro jazykovou situaci značně problematický negativní postoj hlavy státu k jednomu ze státních jazyků, běloruštině. V ústavě Běloruska jsou běloruština i ruština zakotveny jako dva rovnoprávné úřední a státní jazyky. Otázkou ovšem zůstává, nakolik je tato oficiální rovnoprávnost promítnuta v každodenní realitě. Jazyková situace v Bělorusku se různí napříč věkovými a sociálními kategoriemi, geografií i životními sférami. Co se týče běloruštiny, je zapotřebí rozlišovat spisovný jazyk, který má navíc dvě kodifikované normativní podoby (taraškevici, kodifikovanou na počátku 20. století,

Bělorusko země přátel: stát se sociálně orientovanou tržní ekonomikou. 2. vyd. Divišov: Orego, 2007. s. 22. 3

10

a narkomovku, která byla ustálena jako normativní pravopis v roce 1933), a takzvanou trasjanku. „Běloruština ve své spisovné podobě je doménou především úzké vrstvy intelektuálních elit, veřejných činitelů a opozičních politiků.“4 Většina nerusky mluvících obyvatel používá v běžné řeči trasjanku – jazyk, nesoucí jak prvky běloruštiny (hlavně ve fonetické rovině), tak ruštiny (lexika a morfologie). Ani trasjanka však není po celém Bělorusku jednotná, což je dáno hlavně geograficky, například hovorový jazyk v oblasti Polesí je velmi blízký ukrajinštině. Podle výzkumu z roku 2006 běloruštinu v běžném životě používá pouze 3,5 % obyvatel, ruštinu 61 %, běloruštinu a ruštinu současně 13 % a trasjanku 21 % obyvatelstva.5 Oficiální nápisy (stanice metra, státní instituce apod.) jsou obvykle ve dvojjazyčném provedení, ani toto však není důsledně dodržováno. V mediální oblasti je používána téměř výhradně ruština, publikování v běloruštině je často spjato s opoziční činností nezávislých médií, proto konkrétní tisk v těchto případech podléhá zákazu publikace. Ve školství je primárním vyučovacím jazykem ruština. 6 Běloruských škol na všech úrovních je minimum, a ani v nich nejsou bělorusky vyučovány všechny předměty. C. Náboženství Bělorusko je nábožensky velmi tolerantní země, obyvatelstvo zde představuje výjimečnou symbiózu prakticky všech pro Evropu běžných vyznání. Tento jev je do velké míry způsoben historickými vlivy – na území dnešního Běloruska proběhlo hned několik pokusů o unifikaci náboženství (viz kapitola Historie). Svoboda vyznání je zakotvena i v ústavě.7 K roku 2013 bylo v Bělorusku registrováno 25 náboženských vyznání. 8 Podle údajů z roku 2011 se 58,9 % obyvatelstva hlásí k nějaké víře, z toho nejpočetnější skupinou

MARKOVÁ, Alena. Sovětská bělorusizace jako cesta k národu: iluze nebo realita?. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. s. 5. 5 KEDRON, Kateřina. Současná jazyková situace v Bělorusku. In: Opera Slavica XVII 4 [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/117147/2_OperaSlavica_17-2007-4_6.pdf 6 KALITA, Inna. Sovremennaja Belarus' - jazyky i nacional'naja identičnost'. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010. s. 256. 7 Общество. Официальный интернет-портал Президента Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://president.gov.by/ru/society_ru/ 8 Bělorusko. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/belorusko/ 4

11

jsou pravoslavní (82 % věřících), druhé místo zaujímá římskokatolická církev (12 %).9 Zbylých 6 % připadá na představitele ostatních náboženství – evangelíky, luterány, muslimy, židy a další. 10 2.2. Činitelé ovlivňující CR 2.2.1. Historie Název „Bílá Rus“ se poprvé objevuje v latinských rukopisech ve 13. století. Jih území dnešního Běloruska začal být osídlován už v paleolitu. Na přelomu 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem (počátkem doby bronzové) na území přišly indoevropské kmeny, v době železné bylo území obsazeno kmeny Baltů. První Slované přišli v rámci stěhování národů v 6. až 7. století našeho letopočtu, hlavní byly tři kmenové skupiny – Dregoviči, Kriviči a Radimiči, které tvořily politické útvary, takzvaná kmenová knížectví. Za první běloruský státní útvar je považováno Polocké knížectví, které obývali Kriviči a částečně Dregoviči. 11 Polock představoval vedle Kyjeva a Novgorodu třetí z hlavních center východoslovanské oblasti a dlouho si udržoval nezávislé postavení (jižnější běloruská sídla již patřila pod Kyjevské knížectví), teprve ke konci 10. století se krátce dostal pod vliv Kyjeva. Důležitým mezníkem ve vývoji běloruského státu bylo svržení slovanského pohanského panteonu a přijetí pravoslavného křesťanství kyjevským knížetem Vladimírem roku 988. Christianizace se bezprostředně dotkla i Běloruska, které v tu dobu již spadalo pod sféru vlivu Kyjeva. V první polovině 11. století se polocká knížata vymanila z kyjevského vlivu a v této době dochází k rozmachu Rusi Polocké, zejména za vlády knížete Vseslava, zvaného „Čaroděj“. Ve 12. století dochází k rozdrobování moci Kyjevské Rusi, následkem čehož se oddělilo Minské knížectví od Polockého, a na území Běloruska se zformovalo na dvacet menších knížectví. Ve 13. století, kdy se ruská knížectví dostávají pod nadvládu tatarské Hordy, je Polocké knížectví nuceno čelit expanzi ze západu a severozápadu, tedy německé

РЕСПУБЛИКА БЕЛАРУСЬ В ЗЕРКАЛЕ СОЦИОЛОГИИ [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf 10 Религия и конфессии в Республике Беларусь [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf 11 SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 5–12. 9

12

a litevské. Sílící moc Litvy vedla k postupné integraci běloruských knížectví pod její působnost. Pro běloruské kmeny spojení s Litvou znamenalo ochranu před tatarskými vojsky, 14. století, zejména období vlády Vitolda Velikého, představovalo vrchol litevského mocenského rozmachu, kdy moc Velkoknížectví Litevského sahala přes celé dnešní Bělorusko až k Černému moři. Ve stejné době sílí moc Moskvy, což vede Litvu ke sblížení s Polskem, přijetí západního křesťanství a vytvoření polsko-litevské personální unie. Na území Běloruska (jako i celého Velkoknížectví Litevského) tedy probíhal od 14. století střet zájmů katolické a pravoslavné šlechty. Od začátku 16. století dochází k vojenským konfliktům mezi Velkoknížectvím Litevským a Moskevskou Rusí. Moskva se snaží získat přístup k Baltskému moři, k čemuž je z geografických důvodů nutné i ovládnutí území Bílé Rusi. V roce 1562 ruský car Ivan IV. obsadí a vypálí Polock, čímž získává kontrolu nad Polockým knížectvím. V roce 1569 vzniká Lublinská unie, což pro Bělorusko znamená následující dvě století existence v rámci Republiky obou národů (Rzeczpospolita) a připojení některých území na severu Běloruska k Polsku. Z náboženského hlediska představovalo 16. století v Bělorusku zajímavou koexistenci hned několika náboženství. Jednalo se jednak o pozůstatky baltického pohanství, jednak o pravoslaví, existující v běloruských knížectvích od křtu Kyjevské Rusi, a do třetice římskokatolickou církev, která se na území Běloruska dostala z Polska. V roce 1956 následkem takzvané Brestské unie vzniká řeckokatolická církev a na území Běloruska probíhají snahy o konverzi. Tyto tendence se neobešly bez problémů – Brestská unie zesílila možnosti moskevského vlivu, což vyvolalo tlak proti pravoslaví z polsko-litevské strany. Další

zásah

do

běloruského

náboženského

života

představovala

reformace

a protireformace, probíhající v Evropě v 16. století, kdy se značná část šlechty začala hlásit k novým vyznáním (kalvinismu, luteránství, arianismu). V běloruské náboženské mozaice nelze opomenout ani významnou židovskou menšinu, žijící v běloruských městech. Období Rzeczpospolité (1569–1795) se neslo ve znamení válek zejména s Rusí, ale i Švédskem a Tureckem, které přímo postihly běloruské země. Během Livonské války roku 1579 Rzeczpospolita pod vedením Štěpána Báthoryho znovu získala Polock, v roce 1648 zasáhlo jih, východ a střední část Běloruska kozácko-lidové povstání, šířící se z Ukrajiny. Povstání vyvolalo roku 1654 válku s Ruskem, při jeho 13

potlačení byla mnohá běloruská města, mezi jinými například Gomel nebo Vitěbsk, zničena. Důsledkem válek mezi Rzeczpospolitou, Ruskem a Švédskem bylo oslabení moci Polsko-litevské unie a prosazení ruských sil na polsko-litevském území, tedy i Běloruska. Toto období znamenalo pro Bělorusko výrazné demografické ztráty následkem hladomoru a násilného odvlékání obyvatel do Ruska. V roce 1772 dochází k takzvanému prvnímu dělení Rzeczpospolité, během kterého značná část běloruských zemí připadla Rusku. Následovalo zrušení ústavy a druhé dělení Rzeczpospolité, pod ruskou správou tentokrát skončila většina území dnešního Běloruska včetně Minsku, Rzeczpospolité zůstala pouze západní část země. Toto dělení již vyvolalo v řadách šlechty a části měšťanstva povstání s cílem svrhnout ruskou nadvládu a získat zpět ztracená území. Povstání začalo roku 1794 v Krakově pod vedením Tadeusze Kościuszka, šlechtice původem z Bílé Rusi, bylo ale ruskými a pruskými vojenskými silami potlačeno. V roce 1795 probíhá třetí dělení Rzeczpospolité, země mizí nadobro z mapy Evropy a zbytek běloruského území připadá Rusku. V rámci ruského samoděržaví ztratila běloruská šlechta prakticky všechna mocenská privilegia, Bělorusko bylo rozděleno na nové územně správní jednotky – gubernie, Vilno (dnešní Vilnius) se stalo politickou a kulturní metropolí pro většinu běloruského území. V kulturní oblasti probíhala ze strany Ruska intenzivní snaha o potírání polských vlivů a zařazení Běloruska do ruského rámce. Tato snaha vyvolala povstání, které bylo tvrdě potlačeno a následovaly léta represí (mimo jiné například zrušení řeckokatolické církve v Polocku v roce 1839, což byla zásadní rána pro běloruské etnické vědomí) a násilné rusifikace. Druhá polovina 19. století se nesla ve znamení protestních aktivit obyvatel proti ruské kulturní unifikaci (roku 1863 proběhlo polsko-litevské povstání pod vedením Konstantyho Kalinovského), což vedlo k ještě tvrdším opatřením, například zákazu publikovat v běloruštině latinkou. Všechny tyto události vedly k tomu, že se koncem 19. a začátkem 20. století začalo mezi obyvateli formovat běloruské národní hnutí. Dominující roli v hnutí měla od roku 1902 Běloruská socialistická hromada, dožadující se národní rovnoprávnosti a běloruské autonomie s centrem ve Vilně. 12 Významným impulsem k hnutí byla také ruská revoluce v roce 1905, která zasáhla i některá běloruská města v čele s Minskem, kde proběhla v říjnu 1905 generální stávka.

12

ŘEZNÍK, Miloš. Bělorusko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. s. 56.

14

Porevoluční období a změny směrem k ustavení některých občanských práv výrazně posílily běloruské hnutí. Začíná se vydávat běloruský časopis Naša Dolja a později Naša Niva, porevoluční roky jsou obdobím tvorby největších klasiků běloruské literatury (Janky Kupaly, Jakuba Kolase a dalších). Bohužel se hnutí ani tak nedostala masová podpora, což mu zabránilo prosadit začátkem 20. století samostatnou národní státnost. V roce 1915 vtrhla do Běloruska první světová válka, ruské armádě se podařilo odvrátit německý útok na Minsk, nicméně až do roku 1918 probíhaly na běloruském území, rozděleném frontou na dvě části, boje. Okupace však povolila kulturní činnost, proto i za války mohlo běloruské národní hnutí provozovat své aktivity. V roce 1916 Bělorusové poprvé přednesli na mezinárodním fóru otázku své budoucí politické samostatnosti. 13 V roce 1917 proběhla v Rusku únorová revoluce, která měla za následek svržení carské moci. Dne 25. března 1918 byla vyhlášena Běloruská lidová republika, ke konci roku 1918 vzniká Komunistická strana Běloruska a je vydána rezoluce o vzniku Běloruské sovětské socialistické republiky (BSSR). Dne 1. 1. 1919 je BSSR oficiálně vyhlášena a na základě mírové dohody Polska s Ruskem v Rize (kdy byla stanovena i polsko-ruská hranice – velká část obývaná převážně Bělorusy, včetně Vilenska, se stala součástí Polska) jsou utnuta veškerá protisovětsky orientovaná běloruská hnutí. Běloruští bolševici s podporou tehdejšího lidového komisaře pro národností záležitosti J. V. Stalina nastavili program podpory běloruského národního charakteru v rámci SSSR, což výrazně posílilo pozici běloruštiny, byla založena Běloruská státní univerzita (1921) a Běloruská akademie věd (1928). Přelom dvacátých a třicátých let pak znamenal utužení politiky v celém SSSR, což se bezprostředně dotklo i Běloruska, nastává doba tvrdé sovětizace, industrializace země, kolektivizace zemědělství a stalinských represí. Hlavně násilná kolektivizace zemědělství způsobila narušení tradičních běloruských hodnot a nárůst antipatií k sovětskému systému mezi obyvatelstvem. V Polsku probíhají snahy o asimilaci běloruských obyvatel – od roku 1935 Bělorusové nemají žádného zástupce v parlamentu. Nástup druhé světové války měl pro Bělorusko dalekosáhlé následky. Sovětsko-německá smlouva ze srpna 1939, známá též jako pakt Molotov-Ribbentrop, vymezovala zájmové vlivy obou velmocí na území Polska. Hranice měla vést přes Varšavu, Litva včetně Vilna

SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 140–141. 13

15

měla připadnout Německu.14 V září 1939 hitlerovská vojska překročila hranice Polska, sovětské orgány v listopadu připojily Západní Bělorusko k BSSR. Následovaly vlny deportací nekomunistického obyvatelstva hlavně na Sibiř a do Kazachstánu, které v červnu 1941 přerušil vstup německé armády na běloruské území. Německým útokem na SSSR začala pro Bělorusko nejkrvavější část války. Hitlerovská vojska během léta 1941 získala kontrolu nad celou zemí, většina měst byla zničena, zahynulo 2,7 milionu lidí, tedy více než čtvrtina běloruského obyvatelstva.15 Charakteristickým rysem běloruské války bylo silné běloruské partyzánské hnutí – koncem roku 1941 čítalo kolem dvanácti tisíc partyzánů, velká část však byla rozdrcena nacisty v zimě na přelomu let 1941–1942.16 Újmu během druhé světové války utrpělo i běloruské národní hnutí, které bylo později sovětskou propagandou označeno za fašistické, což do budoucnosti spolu s ostatními válečnými ztrátami zmrazilo tendence k vytvoření moderního běloruského národa. Po válce byly obnoveny západní hranice SSSR ve stavu z roku 1939, Západní Bělorusko tedy bylo připojeno k BSSR. Bělorusku byl přiznán statut zakládajícího člena Organizace spojených národů. Probíhaly snahy o obnovu válkou zničeného hospodářství, pokračovalo se v programu sovětizace, probíhala rusifikace školství i veřejného života. Po Stalinově smrti v roce 1953 a Chruščovově kritice kultu osobnosti na sjezdu sovětských komunistů v roce 1956 nastává období politického „tání“, v hospodářské sféře však nadále trvá industrializace se snahou ekonomicky předehnat Spojené státy. V letech 1965–1980 stojí v čele Komunistické strany Běloruska Piotr Mašerov, který se zapříčinil o výrazný hospodářský růst BSSR ve srovnání s ostatními svazovými republikami. V čem naopak Bělorusko zaostávalo, byly tendence k národnímu a státnímu osamostatnění, nicméně od poloviny osmdesátých let (doba Gorbačovovy perestrojky) začaly sílit opoziční tendence vůči domácím stranickým elitám. Významným stimulem byly pro opozici dvě události, které byly chápány jako selhání sovětského režimu, a to výbuch jaderné elektrárny v Černobylu v dubnu roku 1986, který měl pro Bělorusko tragické následky, a odhalení do té doby netušených masových vražd v Kuropatech spáchaných na běloruském obyvatelstvu za Stalinovy vlády v roce 1988.

SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 176. 15 SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 187. 16 SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 181. 14

16

Sílil také tlak národního hnutí, které požadovalo lepší podmínky pro národní a jazykový rozvoj. V červnu roku 1989 byla založena Běloruská lidová fronta, hlavní opoziční politické uskupení, nedokázala si však získat masovou podporu. Dne 27. července 1990 následovalo Bělorusko mnohé další svazové republiky a deklarovalo státní suverenitu BSSR, což ale prozatím stále neznamenalo vystoupení ze Sovětského svazu. K tomu došlo 25. srpna 1991, kdy Bělorusko vyhlásilo samostatnost. Do čela parlamentu byl dosazen Stanislav Šuškevič, který se pro nejbližší období stal i nejvyšším představitelem nově vzniklého státu – Běloruské republiky. 2.2.2. Politická situace A. Domácí politika Běloruská politická scéna byla po rozpadu SSSR rozdělena na dva názorové bloky – na konzervativní, prokomunistický (potažmo prosovětský), který také měl většinu v parlamentu, a na prodemokratický, ke kterému patřil i Šuškevič. Ten byl krátce po svém zvolení nucen čelit kritice za vzniklou ekonomickou a sociální krizi. Chybějící podpora parlamentu vedla k jeho odvolání v roce 1994. V témže roce byla také přijata první ústava samostatného Běloruska, zaručující všechna základní občanská práva a přiznávající rozsáhlé pravomoci úřadu prezidenta (ten měl být volen na pět let lidovým hlasováním). V prezidentských volbách byl poté neočekávaně zvolen bývalý šéf parlamentního výboru pro boj s korupcí Aleksandr Lukašenko. Volební kampaň Lukašenka byla založena na odmítnutí tržní ekonomiky a rozsáhlých privatizací a na boji proti korupci, která se stávala v zemi velkým problémem. Pro Lukašenkovo politické působení je charakteristická orientace na Rusko (potažmo bývalý Sovětský svaz) a s tím související úzké sepětí s ruštinou – bělorusky až na pár výjimečných situací odmítá mluvit. Prezidentův odstup od běloruské národnosti a kultury potvrdilo i uznání ruštiny jako druhého oficiálního úředního jazyka a násilné akce proti nacionalistickým poslancům v parlamentu. Následkem referend, v nichž se ukázala značná podpora prezidenta a obecně nízké běloruské národní cítění, přišlo Bělorusko o své státní symboly a vrátilo se k těm z dob SSSR (s vynecháním symboliky hvězd, srpu a kladiva). Běloruská tajná policie se stále označuje názvem z dob SSSR KGB.17 17

NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. s. 4.

17

Dalším kontroverzním bodem Lukašenkovy politiky je kontrola státních i nezávislých médií, která podléhají nutnosti registrace, čímž je prakticky znemožněno legální publikování opozičního obsahu, stejný problém se týká i odborů a politických stran. 18 Opozice ztratila přístup do státních médií již v roce 1994.19 Jediné stále ještě relativně svobodné médium představuje internet. Prezidentova politika má nicméně v běloruské společnosti oporu nebo je tiše tolerována. „Lukašenkova popularita, byť už zdaleka není tak vysoká, jako bývala, se nadále opírá o silné skupiny obyvatel, jako jsou státní zaměstnanci nebo důchodci, kterým nabízí ve východoevropském regionu unikátní ekonomickou i politickou stabilitu a jistoty typu vysoké zaměstnanosti, sociální rovnosti, bezplatné zdravotní péče a relativně vysokých penzí.“20 Lukašenko také kodifikoval státní ideologii, která je přednášena i na vysokých školách a skládají se z ní zkoušky. 21 Rok 1996 byl v politice zlomový nejen kvůli smlouvě s Ruskem (viz kapitola Zahraniční politika). Vyostřila se situace s parlamentem, který navrhoval hlasovat v rámci referenda o zrušení prezidentské funkce, probíhalo rozhánění demonstrací a utlačování nezávislých médií. Vše vyvrcholilo v listopadu, kdy si Lukašenko v lidovém hlasování nechal prodloužit období funkce o dva roky, proběhly i změny ústavy vedoucí k faktickému zlikvidování parlamentní opozice a zaručující prezidentovi prakticky neomezenou moc. Díky všem těmto událostem je rok 1996 považován za přelomový v Lukašenkově přechodu k autokratickému systému, označovanému též jako prezidentská diktatura. V roce 2001 proběhly další prezidentské volby, během nichž byl podle oficiálních výsledků Lukašenko zvolen drtivou většinou voličů. Opozice se pokusila uspořádat paralelní prezidentské volby v letech 1999 a 2001, tak, jak měly proběhnout podle původní ústavy z roku 1994, pokusy však byly státní mocí potlačeny.

HUDALLA, Anneke. Běloruské dilema: zpráva ze země, která vodí Evropskou unii za nos. Respekt 32, 2010. s. 24. 19 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 29. 20 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 29. 21 ČECH, Martin. Země za zrcadlem: běloruská realita pohledem zblízka. Mezinárodní politika 12, 2011. s. 15–16. 18

18

V roce 2004 se souběžně s parlamentními volbami uskutečnilo i referendum, které zrušilo limit dvou funkčních období pro hlavu státu a umožnilo tak Lukašenkovi zúčastnit se prezidentských voleb v roce 2006 potřetí za sebou.22 V těchto volbách porazil podle oficiálních výsledků s téměř 83 % hlasů zbývající tři protikandidáty. Pozorovatelská mise OBSE označila volby za nedemokratické, mimo jiné i vzhledem k taktice státních orgánů, které nečekaně změnily plánovaný termín voleb, následkem čehož opozice přišla o tři měsíce kampaně. V Minsku se uskutečnila rozsáhlá demonstrace, která ale byla policejními jednotkami rozehnána. „Voleb v roce 2010 se zúčastnilo devět opozičních kandidátů, jimž byla přiznána i některá práva, v širší míře než kdykoliv předtím“23 (například možnost sbírání podpisů nebo prostor ve státní televizi). Při vyhlašování výsledků voleb bylo zveřejněno číslo 79,9 % hlasů ve prospěch Lukašenka (podle odhadu Amnesty International mohl mít kolem 50 %),24 což vyvolalo vlnu demonstrací na minských náměstích, které ale Lukašenko vzápětí zlikvidoval (bylo zavřeno kolem 700 lidí, včetně sedmi z devíti opozičních kandidátů).25 V následujících dnech proběhly rozsáhlé akce s cílem rozbít opoziční struktury, prováděly se razie v bytech a kancelářích, novinářům byly zabavovány nosiče informací, v oficiálních médiích byla spuštěna kampaň cílená na diskreditaci opozice v očích široké veřejnosti. Tímto se podařilo opoziční síly zcela paralyzovat. 26 B. Zahraniční politika „Mezinárodněpolitická orientace Běloruska je dána především dynamikou jeho vztahů k Rusku na jedné a Evropské unii, potažmo západnímu společenství, na druhé straně (…).“27 Lukašenkova zahraniční politika směrem k Rusku se nese ve znamení intenzivní spolupráce – v dubnu 1996 obě země podepsaly dohodu o hlubší integraci, předpokládající vytvoření společných státních orgánů, jednotnou měnu ruský rubl, společné ozbrojené síly a celní unii. Tento krok byl opozicí ostře zkritizován a vnímán jako snaha ze strany Ruska anektovat Bělorusko.

SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 215. 23 NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. s. 5. 24 ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Jak dál s Běloruskem. Respekt 32, 2010. s. 17. 25 NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. s. 5. 26 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 29. 27 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 29. 22

19

Lukašenkova snaha spojit takto úzce běloruskou ekonomiku s Ruskem však měla i logické odůvodnění – spolupráce s Ruskem mohla přinést výrazné zlepšení následků hlubokého ekonomického propadu Běloruska po odtržení od SSSR, na jehož energetických dodávkách bylo a je ekonomicky závislé. Evropská unie podepsala s Běloruskem Dohodu o partnerství a spolupráci již v roce 1995, ta ale fakticky nedošla naplnění díky nedemokratické politice prezidenta Lukašenka, kterou uplatňoval od roku 1996.28 „Již od počátku roku 2008 docházelo k postupnému oživení vztahů mezi Běloruskem a Evropskou unií doprovázené určitou liberalizací v politické i ekonomické oblasti, jehož nejdůležitějším výsledkem bylo zapojení Běloruska do Východního partnerství. Evropsko-běloruský dialog však probíhal daleko spíše za běloruských podmínek. Evropská unie jej sice podmiňovala celou řadou politických ústupků, jejich plnění však důsledně nevyžadovala.“29 Nejznatelnějším ústupkem ze strany Běloruska bylo propuštění politických vězňů v roce 2009, následkem čehož byla zrušena restrikční opatření vůči představitelům běloruského režimu ze strany Evropské unie. Paralelně dochází ke zhoršení vztahů s Ruskem, objevuje se řada konfliktních témat (ceny dodávek plynu a ropy, otázka nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie a jiné). Konflikt ve vzájemných vztazích vrcholí v roce 2010, kdy v ruských médiích probíhá ostrá kampaň proti Lukašenkovi. Po volbách v roce 2010 se situace proměňuje – západ je zaskočen razantními Lukašenkovými zákroky proti opozici a Evropská unie přijímá sankční opatření (vízová restrikce a zmrazení účtů více než 150 osob v čele s Lukašenkem). Ani po volebních událostech v roce 2010 však nebyla zpochybněna účast Běloruska ve Východním partnerství. Ze strany Ruska se dostala Lukašenkovi podpora, prezident Medvěděv označil rozehnání demonstrace za vnitropolitickou záležitost.30 Tímto byl opět určen jasný směr zahraniční politiky Běloruska, Rusko obhájilo pozici garanta běloruské bezpečnostní a finanční stability, byla podepsána dohoda o ustavení Společného ekonomického prostoru mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. 31 GROMADZKI, Grzegorz; VESELÝ, Luboš. Active and cohesive: tomorrow's EU policy towards Belarus. Prague: Association for International Affairs, 2006. s. 23. 29 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 29. 30 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 30. 31 ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 31. 28

20

2.2.3. Ekonomická situace Běloruská ekonomika stojí již od dob SSSR na petrochemickém a zpracovatelském průmyslu, proto je prakticky podřízena ruské ekonomice a politice, která ovlivňuje ceny a cla dovozu ropných produktů, což se dále odráží na běloruském exportu. Stejně jako ostatní státy bývalého Sovětského svazu se Bělorusko muselo po roce 1991 vypořádat s přechodem na tržní hospodářství, což s sebou neslo značné ekonomické problémy, přetrvávající dodnes. Vlivem příklonu vlády k sovětským zásadám hospodaření bylo v roce 1994 privatizováno jen pět procent státního majetku. V roce 1993 se běloruská ekonomika dostala do krizového stavu, běloruský rubl byl devalvován, inflace překročila 400 % za rok, prudce vzrostla nezaměstnanost. Stát musel přikročit k přídělovému systému na potraviny. 32 Po nástupu Aleksandra Lukašenka k moci byl přídělový systém zrušen, podařilo se i stabilizovat měnu. Zlepšení ale nemělo dlouhého trvání – již v roce 1994 nastaly další ekonomické potíže, následkem pádu ruského rublu (běloruská ekonomika byla vázána na Rusko). Situace přiměla Lukašenka k návratu k direktivnímu řízení hospodářství, proti tržnímu systému se vyslovila i většina obyvatelstva, ochromená krizí z počátku 90. let. V roce 1999 tak 80 % majetku připadalo státu. V roce 1998 se Bělorusko potýkalo s dalším pádem běloruského rublu, který přestal být konvertibilní na všech zahraničních burzách včetně ruské. V roce 1999 přesáhla inflace 350 %, Bělorusko vykazovalo zápornou zahraničněobchodní bilanci, razantně se snížila průmyslová a ekonomická produkce i průměrná mzda. V roce 2000 došlo k relativní stabilizaci, nicméně plánovaný sociálně-ekonomický rozvoj se neuskutečnil. 33 V letech 2002–2005 Lukašenko zavedl variaci Nové ekonomické politiky (NEP), která byla využita již v SSSR ve dvacátých letech 20. století. Jednalo se o systém efektivního využití tržních mechanismů, stále však v rámci státem řízené ekonomiky. Došlo i k částečnému přeorientování běloruského obchodu na západ, který se v té době jevil výnosnějším než obchod s Ruskem. Od roku 2009 běloruská ekonomika vykazuje sestupnou tendenci, narůstá inflace, zvyšuje se zadlužení země. Příčinou je zhoršení vztahů s Ruskem i některé kroky v oblasti domácí

SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 206. 33 SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. s. 213. 32

21

politiky (například zvýšení mezd jako Lukašenkovo předvolební gesto). V roce 2011 se ekonomika země dostala do valutové krize, která měla za následek devalvaci měny, pádivou inflaci, propad reálných mezd a destabilizaci bankovního sektoru.34 2.2.4. Bezpečnostní situace Bělorusko je zemí s poměrně nízkou mírou kriminality, drobné krádeže se týkají především velkých měst. Bělorusko je relativně bezpečné i z hlediska možnosti teroristických útoků. Podle ratingu organizace Institute for Economics and Peace zaujímá 32. místo (Česká republika je na 88. místě) na žebříčku zemí potenciálně ohrožených terorismem. 35 Toto skóre ovlivnily hlavně tři události posledních let, posuzované jako teroristické útoky. První z nich byl výbuch ve městě Vitěbsk v roce 2005, který se obešel bez ztrát na životech, raněných bylo okolo čtyřiceti. Další dvě události se odehrály v hlavním městě – první v roce 2008, kdy vybuchla bomba během oslav Dne nezávislosti (okolo padesáti raněných), druhá, označovaná jako nejzávažnější teroristický útok v dějinách země, se udála v roce v roce 2011 na stanici minského metra Oktjabrskaja, kdy při výbuchu bomby zahynulo patnáct lidí a více než dvě stě bylo zraněno.36 S cestováním do Běloruska nejsou spojena žádná specifická zdravotní rizika. Očkování není povinné, nicméně ambasádou je doporučena vakcinace proti žloutence typu A i B, v případě plánovaného pobytu v přírodě rovněž proti klíšťové encefalitidě. 2.2.5. Životní prostředí Stěžejním faktorem, ve velkém měřítku ovlivňujícím životní prostředí v Bělorusku, jsou dosud trvající následky výbuchu černobylské jaderné elektrárny v dubnu roku 1986. Ačkoliv se Černobyl nachází na Ukrajině, nejvíce bylo následky výbuchu postiženo právě Bělorusko, zejména jeho jihovýchodní část. Země se dodnes vypořádává s ekologickými, demografickými, hospodářskými, sociálními i politickými důsledky jedné z největších katastrof v evropských dějinách. Bělorusko postihlo podle odhadů asi 70 % radioaktivního spadu, což bezprostředně po havárii vyvolalo sérii rychlých úmrtí Investiční klima. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/belorusko/ekonomika/investicni_klima.html 35 Vision of Humanity. Vision of Humanity [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.visionofhumanity.org/#/page/indexes/terrorism-index 36 КОРОВЕНКОВА, Татьяна. В мировом рейтинге терроризма Беларусь заняла 32-е место. TUT.BY [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://news.tut.by/society/323551.html 34

22

a v dlouhodobějším hledisku zdravotní následky u obyvatelstva, tedy zvýšený výskyt radiací vyvolaných chorob. Problémem je dosud i kontaminace zemědělské půdy. 37 V nejzamořenější oblasti, východním Polesí, nacházejícím se v Gomelské oblasti, byla v roce 1988 zřízena Polesská státní radiační a ekologická rezervace, kde se provádějí opatření k minimalizaci přenosu radioaktivních látek mimo území rezervace. 38 Pomineme-li otázku radioaktivity, lze životní prostředí v Bělorusku považovat za jedno z nejčistších v Evropě, dílem díky přirozeným podmínkám (vysoké procento zalesnění), dílem díky aktivní politice státu v otázkách ochrany životního prostředí. 2.2.6. Administrativa Pro vycestování do Běloruska platí pro cizí státní příslušníky vízová povinnost, za vydání víza se vybírá konzulární poplatek. Podmínkou pro získání víza je platný cestovní pas a dodání fotografie. Vízum do Běloruska je trojího druhu: služební, pro soukromé účely, tranzitní, dále se rozlišuje krátkodobé, dlouhodobé, jednovstupní, dvouvstupní a vícevstupní. Pro občany České republiky je stanoven zjednodušený způsob vyřízení víz, kdy není požadováno pozvání v případě služebních víz na dobu do 30 dnů. 39 Při kontrole na běloruských hranicích cizinci obdrží migrační kartu, která má dvě části a je potřeba ji vyplnit v souladu s údaji v cestovním dokladu a vízu. Část A si u sebe nechává pohraniční kontrola, část B je vrácena cestujícímu – ten má povinnost uchovávat ji u sebe po celou dobu pobytu a odevzdat ji opět na hranicích při odjezdu ze země. Cestující do Běloruské republiky na požádání musí předložit dostatečné finanční prostředky na osobu a den pobytu. Při překračování hranic Běloruska je obvykle potřeba vyplnit běloruské celní prohlášení. Do Běloruska se smí bez potvrzení o nákupu dovážet cizí valuta bez omezení částky, celní prohlášení musí však být učiněno vždy, jde-li o částku převyšující ekvivalent 3000 USD na osobu. Cennosti a elektroniku je vhodné do celního prohlášení uvést vždy. Potvrzené celní prohlášení je třeba mít při výjezdu u sebe. To znamená, že je potřeba vyplnit prohlášení dvě – jedno se odevzdá při vstupu na území Běloruska a druhé, potvrzené, si cestující nechá u sebe. Bezcelně je možné dovézt maximálně 1 litr alkoholických nápojů, 1 litr vína, 200 kusů cigaret nebo 200 gramů tabáku na osobu.

ŘEZNÍK, Miloš. Bělorusko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. s. 84–85. RYZÍ, Lukáš. PSRER – Běloruská část černobylské zóny. ChernobylZone.cz [online]. 2013 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://chernobylzone.cz/psrer-beloruska-cast-cernobylske-zony/ 39 Získání víza pro vstup do Republiky Bělarus. Velvyslanectví Republiky Bělarus v České republice [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://czech.mfa.gov.by/cs/consular_issues/visas/ 37 38

23

Je zakázán dovoz i vývoz zbraní a střeliva, narkotických a psychotropních látek. Dále je zakázán vývoz uměleckých předmětů a starožitností, rostlin a živočichů zapsaných do Červené knihy Běloruské republiky. 40 Při cestování do Běloruska je pro cizince povinné mít sjednané zdravotní pojištění přímo s běloruskou pojišťovnou, a to na částku 5 000 USD. Po příjezdu do republiky je nutné se registrovat na příslušném úřadě v místě pobytu do pěti pracovních dnů, pokud má cizinec zajištěno ubytování v hotelu, zpravidla za něj tuto povinnost splní ubytovatel. Při pobytu v místě spadajícím pod působnost jiného úřadu delším než tři dny je nutná opětovná registrace. Za registraci se platí poplatek 10 000 BYR. 2.2.7. Sociální situace Životní úroveň běloruského obyvatelstva je, v návaznosti na ekonomickou situaci, dlouhodobě nízká, ani v mezinárodních hodnoceních si Bělorusko nestojí nejlépe. Pozitivněji vychází Bělorusko ze srovnání s ostatními státy bývalého Sovětského svazu – podle údajů OSN Bělorusko vykazuje nejvyšší životní úroveň. 41 Pro zemi je charakteristická vysoká míra urbanizace a velké sociální rozdíly mezi obyvateli měst a venkova. Míra chudoby v populaci vykazovala podle údajů Světové banky v roce 2012 6,3 %.42 Podle oficiálních statistik Bělorusko dlouhodobě vykazuje nezaměstnanost menší než 1 %,43 na druhé straně zde ovšem stojí problém nezaregistrovaných nezaměstnaných, který by toto číslo reálně zvýšil. 44 Bělorusko stojí na prvním místě ve světě v procentu sebevražd, velkým sociálním problémem je rovněž rozšířený alkoholismus. 45

Bělorusko. Vstupní formality - INVIA.CZ [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.invia.cz/belorusko/vstupni-formality/ 41 HUDALLA, Anneke. Běloruské dilema: zpráva ze země, která vodí Evropskou unii za nos. Respekt 32, 2010. s. 25. 42 Poverty headcount ratio at national poverty line (% of population). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.NAHC/countries/BY?display=graph 43 Unemployment Rate in Belarus is Less than 1%, Belstat. Telegraf.by [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://telegraf.by/2011/03/unemployment_rate_in_belarus_is_less_than_1_belstat 44 СОКОЛОВА, Г. Н.; КОБЯК О. В. НЕРЕГИСТРИРУЕМАЯ БЕЗРАБОТИЦА В БЕЛАРУСИ [online]. 2003 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf 45 NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. s. 4. 40

24

2.3. Realizační podmínky 2.3.1. Materiálně-technická základna A. Ubytovací zařízení Podle serveru www.booking.com nabízí Bělorusko 327 komerčních ubytovacích zařízení různého typu. V hlavním městě se nachází 222 ubytovacích zařízení, z čehož jsou tři pětihvězdičkové hotely (Crowne Plaza Minsk Hotel, President Hotel a Europe Hotel), dva čtyřhvězdičkové (Victoria Hotel, Hotel Minsk). Ceny se pohybují okolo 1 500–2 000 Kč za pokoj ve tříhvězdičkovém hotelu. V ostatních běloruských městech výrazně klesají jak ceny, tak i možnosti ubytování. V Brestu se nachází sedmnáct hotelů (dva čtyřhvězdičkové hotely – průměrná cena okolo 1 800 Kč), v Gomelu dvanáct, v Grodnu devět, v Mogilevu pět, ve Vitěbsku tři, v několika dalších menších městech je to obvykle po jednom ubytovacím zařízení. Mimo hotely jsou v Bělorusku i dva prázdninové apartmány – jeden ve vesnici Karalino v Grodenské oblasti, druhý ve Vitěbské oblasti. Dále je v Bělorusku možnost ubytování v jednom z 21 hostelů nebo 17 penzionů. Zajímavým projektem v oblasti ubytování je Country Escape, který se zaměřuje na venkovskou turistiku a zprostředkovává ubytování v chalupách.46 B. Stravovací zařízení Bělorusko nabízí turistům relativně široké možnosti stravování, k roku 2012 uvádí oficiální údaje 12 065 stravovacích zařízení na území Běloruska. 47 Toto číslo zahrnuje restaurace, kavárny, veřejné jídelny, bary, rychlá občerstvení a další typy stravovacích zařízení. Jen v hlavním městě se nachází přes 2 000 stravovacích zařízení různého typu, od veřejných jídelen po luxusní restaurace. 48 Kromě tradiční běloruské kuchyně tu lze najít i restaurace specializující se na mezinárodní kuchyni – italskou, francouzskou, asijskou a další.

О нас. Белорусское общественное объединение «Отдых в деревне» [online]. 2014 [cit. 2014-0415]. Dostupné z: http://www.ruralbelarus.by 47 Новости. Национальный статистический комитет Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://belstat.gov.by/homep/ru/news/news180.php 48 Кафе и рестораны - Минск. Беларусь онлайн [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.belarus-online.by/?online=Minsk_35_kafe_i_restorany 46

25

V Bělorusku funguje i síť mezinárodních fast-food řetězců – například v Minsku se nachází sedm poboček McDonald ‘s.49 C. Sportovně-rekreační zařízení Státní politika Běloruska je výrazně zaměřená na rozvoj a podporu sportu a tomu odpovídá i množství sportovně-rekreačních zařízení – na území Běloruska se nachází přes 26 000 stadionů, bazénů, hřišť, tělocvičen a dalších objektů. V Bělorusku je také rozvinuté lázeňství, nachází se zde přes sto různých sanatorií a ozdravných zařízení, nejvíce je země proslavená balneoterapeutickými procedurami. Největší lázeňské komplexy se nacházejí v ekologicky čistých lokacích a přírodních rezervacích – u jezera Naroč, v Berezinské biosférické rezervaci a dalších. D. Doprava V současnosti se v Bělorusku nachází sedm letišť (Národní letiště Minsk, Minsk-1, Gomel, Brest, Grodno, Mogilev a Vitěbsk), všechna jsou určena pro mezinárodní lety. 50 Od roku 1996 v zemi fungují běloruské aerolinky Belavia, které jsou členem Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA a spolupracují tak s mnoha dalšími světovými aerolinkami, včetně českých ČSA. 51 Bělorusko je významným železničním uzlem, přes jeho území vedou dva mezinárodní železniční koridory – M-1 spojující Berlín a Moskvu vede přes Brest a Minsk, M-8 vedoucí přes Evropu z Finska do Řecka prochází Gomelem a Vitěbskem. 52 Běloruské železnice mají širší rozchod než evropské, proto v Brestu po přejezdu hranic probíhá výměna podvozků. Vnitrostátní dopravu zajišťuje síť vlaků, autobusů, trolejbusů, tramvají a takzvaných maršrutek, v Minsku jsou to pak navíc dvě linie metra. Železniční dopravu na více než 12 000 km železnice zajišťuje státní společnost Běloruské železnice, železniční síť spojuje více než 2 100 sídel, ve třinácti městech fungují

Поиск ресторанов. МакДональдс в Беларуси [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://mcdonalds.by/restaurants.html 50 Аэропорты. Департамент по авиации [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://avia.by/page-621-ru.html 51 БЕЛАВИА - Авиакомпания Республики Беларусь - Авиакомпании-партнеры. БЕЛАВИА Авиакомпания Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://belavia.by/company/airlines_partners/ 52 International transport corridors. The Ministry of transport and communications of the Republic of Belarus [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.mintrans.gov.by/eng/activity/roadmanagement/structure/road_2/ 49

26

mezinárodní pokladny. 53 Minsk spojuje s největšími běloruskými městy dvanáct vnitrostátních dálnic, zemí prochází sedm evropských mezinárodních silnic s označením „E“. Silnice třídy „A“ a silnice ve městech jsou v poměrně dobrém stavu, na venkově je situace o poznání horší. E. Turistická informační centra a doplňkové služby Turistická informační centra, která provozuje státní cestovní agentura Belarus, se nachází v Minsku, Gomelu, Polocku, Grodnu a v několika dalších menších městech.54 Ve větších městech není problém najít směnárnu i bankomaty, oboje je, zejména v hlavním městě, hojně rozšířené. Platby kartou nejsou problém ve většině poboček mezinárodních obchodů a také ve větších supermarketech. Problém mohou mít handicapovaní turisté, v Bělorusku nejsou příliš rozšířené bezbariérové přístupy – ty se týkají jen minského metra, vybraných hotelů a nově postavených turistických cílů. Jak v městské hromadné dopravě, tak například v mnoha muzeích a památkách bezbariérový přístup chybí.

Пассажирские перевозки. Белорусская железная дорога [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.rw.by/corporate/belarusian_railway/infrastructure/passenger_transportation/ 54 Tourist Info Centers. National Tourism Agency [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://eng.belarustourism.by/center/800/ 53

27

3. Střediska cestovního ruchu 3.1. Města Minsk Minsk, hlavní město Běloruska, představuje politické, ekonomické, kulturní a turistické centrum země. Nachází se ve střední části Běloruska, na křižovatce hlavních dopravních tepen východní Evropy, významné je zejména železniční spojení Praha – Varšava – Minsk – Moskva. Městem protékají řeky Svisloč a Němiga. V Minsku jako v jediném běloruském městě funguje metro, nachází se zde i dvě letiště. Minsk se může pochlubit více než tisíciletou historií, první zmínky pochází z Pověsti dávných let a odkazují na rok 1067. Za zakladatele města se považuje kníže Vseslav „Čaroděj“, za prvního minského knížete pak jeho syn Gleb, jehož dynastie vládla Minsku následující dvě století. Od 14. století město spadalo pod Velkoknížectví Litevské a prodělalo velký rozvoj, roku 1499 získalo městská práva. V roce 1505 byl Minsk vypálen Krymskými Tatary, zachoval se pouze zámek, který ale padl za oběť požáru v roce 1547. Od roku 1569 je Minsk hlavním městem Minského vojvodství v Polsko-litevské unii. Na začátku 18. století byl zničen následkem rusko-sasko-švédských bojů během Severní války. Konec existence Minsku v rámci Polských zemí představoval rok 1793, kdy město při takzvaném druhém dělení Polska připadlo Rusku. V roce 1919 se Minsk stal oficiálně hlavním městem Běloruské socialistické republiky, která byla od roku 1922 součástí Sovětského svazu. Skoro všechno materiální svědectví této bohaté historie však vzalo za své během 2. světové války a v nadcházejících letech, kdy byl Minsk prakticky celý vybombardován. Po osvobození Rudou armádou v krátkém čase proběhla znovu výstavba města. Od roku 1991 je hlavním městem samostatného Běloruska a sídelním městem Společenství nezávislých států.55,56 Dnešní Minsk ohromí turisty především moderní architekturou. Hlavní turistickou tepnou je patnáctikilometrová Třída nezávislosti, která se táhne od centra na severovýchod města a spojuje hlavní minská náměstí – Náměstí Jakuba Kolase, Vítězné náměstí, Říjnové

55

История города. Минский городской исполнительный комитет [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://minsk.gov.by/ru/tempage/history/# 56 Минск - краткая история города. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2964.htm

28

náměstí a Náměstí nezávislosti, a současně jedny z hlavních turistických cílů – Národní knihovnu, budovu Běloruského státního cirkusu a Palác republiky. Hlavním a největším minským náměstím je Náměstí Nezávislosti, které zaujímá plochu více než sedmi hektarů. Dnes se zde nachází mimo jiné budovy Běloruské státní univerzity, Minská radnice nebo Kostel sv. Simeona a Jeleny, nejznámější minský katolický kostel. Z náměstí se dá sejít do podzemí, kde se rozprostírá obchodní centrum Stolica s množstvím obchodů, kaváren a restaurací. Nedaleko náměstí se nachází budova obchodního domu GUM. Z historických památek architektury, které přežily druhou světovou válku a poválečné zásahy v období SSSR, lze jmenovat například Kostel sv. Simeona a Jeleny, známý mezi místními jako Červený kostel, nebo Trojické předměstí – historickou čtvrť v centru Minsku, která po válce prodělala rekonstrukci, dnes se zde nachází množství muzeí, galerií, kaváren a restaurací. V centru města stojí nejstarší minský pravoslavný chrám – Chrám sv. Petra a Pavla ze 17. století nebo pravoslavná katedrála Svatého Ducha. Z moderních sportovních staveb dominují městu dvě – elipsovitá silueta stadionu Dynamo a za účelem mistrovství v hokeji 2014 postavený komplex Minsk-Aréna, jehož součástí je i jeden z největších velodromů v Evropě.57 „Výkladní skříní“ a pýchou hlavního města je monumentální budova Národní knihovny, postavená ve tvaru 73 metrů vysokého diamantu, po setmění hrajícího všemi barvami. Knihovna je unikátní nejen zvenku, její sbírka čítá okolo devíti milionů exemplářů rozmístěných v deseti patrech. Knihovna využívá nejmodernější informační technologie, uvnitř se nachází dvacet čtenářských sálů, konferenční sál, komplex uměleckých galerií, muzeum knihy a v neposlední řadě vyhlídková plošina s panoramatickým výtahem. 58 Minsk uspokojí i milovníky přírody, zeleně a aktivního oddychu. Přímo ve městě se nachází Komsomolské jezero, které obklopuje Park vítězství. Dalším z velkých parků hlavního města je Park Čeljuskinovců. Brest Brest Litevský, významný dopravní uzel a hraniční přechod mezi Polskem a Běloruskem, místo podpisu brestlitevského míru, je symbolem běloruského vojenského odporu proti

Минск-Арена. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/aboutbelarus/architecture/minsk-arena 58 Современное состояние. Интернет-портал Национальной библиотеки Беларуси [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.nlb.by/portal/page/portal/index/content?lang=ru&classId=4E4538250D5643C5B725B4F04A 443B66 57

29

hitlerovským vojskům. Z turistického hlediska lze město rozdělit na dva tematické bloky – obydlenou část města a rozsáhlý památeční komplex Brestské pevnosti. Brestská pevnost byla postavena na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století na místě historického Brestu, na březích řek Bug a Muchavec, vlastní město pak bylo odsunuto. Pevnost byla obsazena Němci za 1. světové války, hlavní úlohu ale sehrála během 2. světové války, kdy vojska Rudé armády vydržela celý měsíc bránit pevnost a město proti fašistům, za což si v roce 1965 vysloužila čestný název „pevnost-hrdina“ (rusky „крепость-герой“).59 Od roku 1971 slouží objekt jako památeční komplex, v rámci kterého byla vybudována rozsáhlá architekturní a muzejní expozice. Dominantou komplexu je monument Odvaha sochaře Aleksandra Pavloviče Kibalnikova, tyčící se do výšky 33,5 metrů.60 Na území pevnosti se nachází Citadela a Svato-Nikolajevský posádkový chrám z 19. století. Přes řeku, vně opevnění, leží Berestě – původní základ města, dnes historicko-archeologické muzeum, kde se nachází unikátní sbírka více než dvou set ostatků dřevěných staveb ze 13. století. Mimo pevnost lze v Brestu navštívit i pravoslavný Nikolajevský kostel, Svato-Simeonovský chrám nebo například Muzeum ztrát a nálezů. Ve vzdálenosti 39 km od města se nachází městečko Kamenec a Kamenecká věž, také zvaná Bílá věž – obranná a strážní věž, pozůstatek pevnosti ze 13. století. 61 Grodno Grodno je historické město na západě země u hranic s Polskem s více než milionem obyvatel. Z turistického hlediska se jedná o jedno z nejatraktivnějších měst země, nachází se zde 451 kulturních a historických objektů. Toto číslo zahrnuje Starý a Nový královský zámek, množství katolických a pravoslavných kostelů, protestantské kostely a synagogu. Na břehu řeky Němen stojí unikátní památka – kostel Borise a Gleba, zachovaný v částečně původním stavu z 12. století. Co se týče kulturního vyžití, může Grodno návštěvníkům nabídnout program tří divadel, filharmonie nebo expozice patnácti muzeí. 62

59

Достопримечательности Бреста. Тонкости туризма [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://tonkosti.ru/Достопримечательности_Бреста 60 КОРБУТ, Виктор; СЕЛЕМЕНЕВ, Вячеслав. Мужество павших воинов Брестской крепости не дает покоя западным СМИ. Российская Газета [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.rg.ru/2014/02/13/pamyat.html 61 Брест - достопримечательности. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2969.htm 62 Grodno region. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/en/about-belarus/geography/grodno-region

30

Polock Polock, který se nachází na severu země na soutoku řek Poloty a Západní Dviny, je nejstarší Běloruské město s velkým historickým významem. První zmínky o městě pochází z roku 862. Od 10. století byl Polock centrem Polockého knížectví a sídlem Polockých knížat, která měla pod správou velkou část území dnešního Běloruska. 63 Tomu odpovídá množství a význam památek, které se v Polocku zachovaly. Dominantou města je Sofijský chrám z 11. století, jeden ze tří na území bývalé Rusi (další se nachází v Kyjevě a Novgorodě), a Spaso-Eufrosinijevský klášter, v komplexu kterého se nachází Spaso-Preobraženský chrám. Z pamětihodností dále stojí za zmínku Červený most před řeku Polota, z dalších turistických zajímavostí například Muzeum běloruského knihtisku nebo památník písmenu „ў“, které se používá pouze v běloruské abecedě. Pro Bělorusy je důležitý i náboženský význam města – Polock je rodištěm Eufrosiny Polocké, svaté patronky Běloruska, jejíž ostatky jsou dnes uloženy a zpřístupněny turistům ve Spaso-Preobraženském chrámu.64 Polock je také považován za geografický střed Evropy, na znamení čehož je na třídě Franciska Skariny umístěna plastika. 65 Vitěbsk Vitěbsk patří k nejstarším Běloruským městům, založen byl již v roce 947 kněžnou Olgou.66 Město se proslavilo především jako rodiště světoznámého malíře Marca Chagalla, nachází se zde také jeho muzeum. S Vitěbskem je spjata tvorba mnoha ruských i národních umělců, proto si vysloužil přezdívku „druhá Paříž“ a dnes se zde koná řada kulturních akcí. Mogilev Mogilev je město ve východním Bělorusku, ležící na řece Dněpr, jehož historie sahá až do 13. století. Turistům může nabídnout mnoho historických zajímavostí, například barokní chrám Svatého Stanislava, komplex Svatonikolského ženského kláštera nebo městskou radnici z 16. století.67 Gomel История. ПОЛОЦК [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://polack.by/istoriy Полоцк. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/travel/belarus-life/polotsk 65 Достопримечательности - Полоцк привлекает туристов круглый год. EPolotsk.com [online]. 2010 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://epolotsk.com/page-id-716.html 66 Исторический обзор. ВитебскСити [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://vitebskcity.by/article_view.php?idmenu=1&id=2 67 Могилев - достопримечательности. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2995.htm 63 64

31

Město Gomel se nachází na jihovýchodě Běloruska u hranic s Ukrajinou, v oblasti zvané Polesí. Jedná se o druhé největší město v Bělorusku (žije zde přes 1 400 000 obyvatel). Gomel se může pochlubit bohatou historií a turistům může nabídnout hned několik památek, mezi jinými především gomelský zámek a zámecký park, ve kterém se nachází zimní zahrada. Turistický potenciál města bohužel značně snižuje fakt, že celá Gomelská oblast byla nejvážněji zasažena radioaktivitou po havárii Černobylské jaderné elektrárny. 68 3.2. Kulturně-historické památky Mir Město Mir leží asi 85 km na jihozápad od Minsku a jeho hlavní atrakcí je zdejší hrad, který byl roku 2000 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Stavba hradu byla započata v 15. století v gotickém slohu, v druhé polovině 16. století se Mir dostal pod správu rodu Radziwillů a byl dostavěn v renesančním slohu. Během Napoleonských válek byl zámek zničen, v 19. století proběhla rekonstrukce. Nyní zámek představuje unikátní spojení gotické, renesanční a barokní architektury, kromě expozice se zde nachází konferenční sál, hotel a restaurace.69, 70 Nesviž Nesviž je město v Minské oblasti proslavené díky zámeckému komplexu, který byl v roce 2005 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Zámecký komplex vybudoval rod Radziwillů, pod jejichž správou bylo město od 16. století až do roku 1939. Do zámeckého komplexu patří kromě samotného zámku i farní kostel Božího těla, z dalších památek v Nesviži stojí za zmínku dominikánský klášter, ženský benediktinský klášter a historická radnice. 71 Chatyň Chatyň je památeční komplex nacházející se 54 km severovýchodně od Minsku. Vesnice Chatyň byla vypálena nacisty během druhé světové války, všichni obyvatelé kromě osmi přeživších byli upáleni ve stodole. Na místě bývalé vesnice byl v roce 1969 vybudován

Gomel region. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/en/aboutbelarus/geography/gomel-region 69 Mir Castle Complex. UNESCO World Heritage Centre [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/625 70 Мирский замок. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/travel/belarus-life/mir-castle 71 Architectural, Residential and Cultural Complex of the Radziwill Family at Nesvizh. UNESCO World Heritage Centre [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1196 68

32

rozsáhlý památník s propracovanou symbolikou k uctění všech vypálených sídel na území Běloruska a obecně obětí hitlerovského teroru. Dominantou memoriálu je socha jediného přeživšího dospělého z vesnice, Josifa Kaminského, s tělem jeho syna v náručí (autorem díla je sochař Sergej Selichanov). Součástí komplexu je i muzeum. Chatyň se určitě nedá zařadit mezi klasické turistické zajímavosti, nicméně plní jak pietní, tak poznávací a naučný účel. 72, 73 Dudutki, Stročicy Dudutki jsou muzejně-etnografický komplex, který se nachází 40 km jihozápadně od Minsku. Jedná se o muzeum lidové kultury v přírodě, tedy soubor objektů pod širým nebem. Muzeum je přístupné veřejnosti celoročně, kromě architektonických objektů s rekonstrukcemi interiérů (kovárna, pekárna, hrnčířská dílna, mlýn a další) je pro návštěvníky připraven i program – jak stálý, tedy ukázky lidových řemesel, tak přizpůsobený tradičním lidovým svátkům během roku.74 Nedaleko od Minsku se nachází další z běloruských muzeí v přírodě, etnografický komplex Stročicy. Cílem muzea je představit lidovou architekturu všech běloruských oblastí, stavby jsou originály z 19. a 20. století. V komplexu lze navštívit i krčmu s tradiční běloruskou kuchyní, v průběhu roku se v muzeu slaví lidové svátky. 3.3. Přírodní zajímavosti Bělorusko má z hlediska přírodních zajímavosti velký turistický potenciál. Jedna třetina povrchu Běloruska je tvořena lesy, v rámci mírného pásu se země může pochlubit velkou rozmanitostí flóry i fauny. V Bělorusku je pět státem chráněných území: Bělověžský národní park, Berezinská biosférická rezervace, Národní park Braslavská jezera, Naročanský národní park a Pripjaťský národní park.75 Bělověžský prales Bělověžský prales, jedna z památek UNESCO na území Běloruska, je rozsáhlá oblast zasahující do Polska (přibližně 100 km2) a z větší části do Běloruska (1 770 km2). Мемориал "Хатынь". Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/travel/belarus-life/khatyn 73 Мемориальный комплекс «Хатынь». Мемориальный комплекс «Хатынь» [online]. 2005 [cit. 201404-5]. Dostupné z: http://khatyn.by/ru/ 74 Музей старинных народных ремесел и технологий "ДУДУТКИ". Музей старинных народных ремесел и технологий "ДУДУТКИ" [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.dudutki.by/ 75 Природа Беларуси. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/about-belarus/natural-history 72

33

Běloruská část pralesu leží na jihozápadě země, ve vzdálenosti 60 km od Brestu a 340 km od Minsku.76 Jsou zde vyčleněny čtyři zóny s různou úrovní ochrany, nejpřísnější ochrana se vztahuje na 157 km2, část pralesa je tedy turistům nepřístupná. Bělověžský prales představuje poslední zachovalý zbytek původního nížinného lesa ve střední a východní Evropě a může se pochlubit množstvím planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Symbolem Bělověžského pralesa se stal největší evropský savec – zubr evropský, v současnosti žije v pralese největší populace tohoto druhu na světě, čítající na 620 jedinců. Zajímavé pro turisty může být i zdejší muzeum přírody nebo fakt, že Bělověžský prales byl prohlášen za oficiální domov běloruského Dědy Mráze. 77 Naročanský národní park Naročanský národní park láká turisty hlavně největším běloruským jezerem Naroč a možností cestovat na loďkách po řekách Naroč a Vilii. Další hojně navštěvovanou částí parku jsou Modrá jezera. Berezinská biosférická rezervace Berezinská biosférická rezervace se nachází asi 120 km od Minsku a byla založena již v roce 1925. Za dobu její existence zde byla vybudována ucházející turistická infrastruktura, zahrnující hotel, restauraci, saunu nebo ekologické stezky. Mimo zde žijících medvědů, losů a rysů jsou v rezervaci k vidění i pozůstatky osídlení ze 14. století. 78 Braslavská jezera Národní park Braslavská jezera se rozkládá okolo města Braslav, poblíž hranic s Litvou. Jedná se o úsek krajiny skandinávského typu – okolo asi třiceti jezer se rozprostírají bažiny a lesy, oblast je tedy z hlediska turistického využití předurčena hlavně k rybolovu a vodní turistice. 3.4. Nehmotná kultura Svátky a festivaly Běloruské svátky představují svébytnou symbiózu svátků katolických, pravoslavných a tradičních pohanských, které se zachovaly navzdory christianizaci. VANČUROVÁ, Tatjana. Bělověžský prales - zelená perla Běloruska. PŘÍRODA.cz [online]. 2006 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=640 77 ŠAFÁŘ, Jiří; PLESNÍK, Jan. Bělověžský prales. Ochrana přírody 3, 2009. s. 32–33. 78 VALÁŠEK, Dean. Kam se podívat, když jste v Bělorusku. COT Business [online]. 2006 [cit. 2014-045]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/01_01/1_vyjezd_1.htm 76

34

Z tradičních slovanských svátků jsou nejvýznamnější a pro Bělorusko nejtypičtější Kupalje. Kupalje se slaví v noci z 6. na 7. července podle pravoslavného kalendáře, podle katolického kalendáře 24. června, původně mohly být oslavou letního slunovratu. 79 Symbolika svátku zůstala v každém případě zachována – jedná se o oslavu kultu slunce (na což odkazuje i etymologie názvu „kupalo“ – „horké“, „jasné“). Oslavy probíhají pod širým nebem a je s nimi spojeno množství rituálů a pověr, mimo jiné se zapalují ohně, konají se rituály k uctění země a vody, ženy a dívky hledají kouzelný květ kapradiny. Dnes probíhají největší a nejznámější oslavy Kupalje ve Šklovském okrese v Mogilevské oblasti, proslavené i mimo Bělorusko.80 Svátek se slaví jak na venkově, tak i ve velkých městech včetně Minsku. Dále se v Bělorusku zachovaly i tradiční oslavy Masopustu, Dožínek, Koled, Hromnic, Dušiček. Vánoce i Velikonoce se v Bělorusku slaví nadvakrát, podle katolického a pravoslavného kalendáře, v případě obou náboženství se jedná o dva nejvýznamnější svátky. Každoročně v červenci se také koná náboženská pouť do Budslavi v Minské oblasti, jejímž cílem je budslavský barokní kostel s ikonou Matky Boží. Z festivalů a kulturních akcí je nejvýznamnější minský filmový festival Listopad, na který se sjíždí tvůrci a fanoušci filmu z celého světa.81 Ve Vitěbsku se od roku 1992 každoročně koná mezinárodní festival umění Slovanský bazar.82 Folklor V Bělorusku se lze během roku zúčastnit mnoha folklorních akcí, ať už folklorních festivalů, nebo veřejných oslav tradičních svátků – například Kupalje (viz kapitola Svátky a festivaly). Za všechny je třeba zmínit běloruský lidový obřad Koljadnye cary, který byl v roce 2009 zapsán na Seznam nehmotného dědictví UNESCO. Svátek se slaví v noci z 13. na 14. ledna a oslavy spojují prvky karnevalu a lidového divadla. V zemi funguje také několik celosvětově známých folklorních souborů. 79

Традиции и обряды Беларуси. Купалье. Про Беларусь [online]. 2012 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://probelarus.by/rus/page/63/tradicii-i-obrjady-belarusi-kupalje 80 Купалье в Беларуси. Официальный сайт Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/travel/ethno-tourism/kupalle 81 Минский международный кинофестиваль ''Лістапад''. Официальный сайт Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/about-belarus/culture/listapad 82 Международный фестиваль искусств "Славянский базар в Витебске". Официальный сайт Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/aboutbelarus/culture/international-arts-festival-slavonic-bazaar

35

Gastronomie Tradiční pokrmy má běloruská kuchyně z velké části společné s ruskou a ukrajinskou (boršč, pelmeni, bliny). Vlastní běloruská kuchyně je typická širokým využitím brambor, hub a vepřového masa. Nejtypičtějším tradičním běloruským jídlem jsou draniki – bramborové placky připravované na různé způsoby, které mohou turisté běžně ochutnat v restauracích po celé zemi. Z alkoholických nápojů je typická vodka (Bělorusko má hned několik vlastních značek) a bylinné likéry, z nealkoholických pak po celé východní Evropě oblíbený kvas – kvašený obilný nápoj. 83

Алкоголь и другие напитки в Беларуси. Официальный сайт Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru/about-belarus/cuisine/drinks 83

36

4. Bělorusko z pohledu marketingu cestovního ruchu 4.1. Marketingový mix A. Produkt Produkt je v cestovním ruchu představen souborem služeb, jejichž cílem je uspokojit přání a potřeby zákazníka – turisty. Měl by splňovat podmínku atraktivity a dostupnosti destinace, být zacílen na konkrétní zákaznické skupiny, uspokojovat potřeby a požadavky turistů, být v souladu se skutečnou nabídkou destinace a být k dispozici za cenu akceptovatelnou zákazníkem. Produkt je dále tvořen takzvanými těžkými a měkkými faktory. Mezi těžké faktory patří ubytování, gastronomie, doprava a zařízení volného času, měkké faktory pak tvoří přátelskost, pohostinnost, nálada, zábava, vkus, radost, zážitek a jiné.84 Jak vyplývá z předchozích kapitol, Bělorusko má dostatečné geografické i kulturněspolečenské předpoklady k rozvoji cestovního ruchu, v zemi se nachází dostatečné množství turisticky atraktivních míst, schopných přinést turistům zážitky, poznání i odpočinek. Určité rezervy však vykazují těžké faktory, tedy realizační předpoklady a také nedostatečná nabídka cestovních kanceláří. Při tvorbě produktu je primárním úkolem analýza turistických možností destinace a definice cílového trhu. V případě Běloruska se nabízí možnost zaměřit se na vzdálenější zdrojový trh, tedy střední a západní Evropu, pro kterou je geograficky i kulturně blízké a zároveň „neokoukané“ a vytvořit produktové balíčky s různým zaměřením. Dosud jsou v nabídce pro české zájemce pouze poznávací zájezdy a při příležitosti konání mezinárodních sportovních akcí také jednorázové zájezdy organizované za tímto účelem. Destinace ale otevírá mnohem více možností pro tvorbu produktových balíčků. Klíčovým produktem by v případě Běloruska byly kulturně-poznávací zájezdy, které by se daly dále tematicky rozčlenit. Je zde například prostor pro vytvoření poznávacího zájezdu, zaměřeného čistě na památky a muzea, týkající se druhé světové války či folkloru (i v závislosti na cílové skupině, roční době, časových možnostech turistů apod.) Kulturně-poznávací balíček by se týkal měst s největší koncentrací historických památek a kulturních zajímavostí – tedy Minsku, Brestu, Gomelu, Grodna, Polocku a památek

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key, 2009. s. 102–103. 84

37

UNESCO – Miru a Nesviže, případně dalších (Chatyň, Muzeum Marca Chagalla ve Vitěbsku, oslavy Kupalje). Další klíčová příležitost se nabízí v oblasti přírodní turistiky. Stěžejní destinací by zde byly chráněné přírodní rezervace, vhodné k rekreaci, turistice, cykloturistice, mnohdy i rybolovu a sportovnímu lovu či vodní turistice. Velkou výhodu představují v tomto případě i strategicky umístěná lázeňská a léčebná střediska, které by mohly představovat součást produktu při tvorbě balíčků, zaměřených na ozdravné a wellness pobyty v přírodě. Předpokladem by v tomto případě bylo zlepšení materiálně-technické základny v daných oblastech. Okrajově připadají v úvahu i produktové balíčky, zaměřené na gastronomii, městskou a kongresovou turistiku, to by ale v případě Běloruska vyžadovalo zlepšení kvality služeb a potřebného turistického zázemí. B. Cena Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který nelze ovlivnit marketingovým řízením, avšak hraje často rozhodující roli u zákazníka. Cena destinace představuje v případě Běloruska značnou konkurenční výhodu ve srovnání s mnoha západními zeměmi, ale například i s Ruskem. Bělorusko lze obecně zařadit mezi levnější destinace, což je do značné míry ovlivněno i velmi nízkou poptávkou v oblasti cestovního ruchu. Pro českého turistu představuje jednu z nejnákladnějších položek doprava do země, pro kterou platí běžné české (evropské) ceny, například zpáteční vlaková jízdenka z Prahy do Minsku vyjde na cca 5 000 Kč, v případě letecké dopravy se ceny pohybují v rozmezí 5 000–8 000 Kč za zpáteční letenku. Ceny vnitrostátní autobusové dopravy jsou srovnatelné s Českou republikou, vlakem se dá cestovat po Bělorusku značně levněji. Levnější variantou než autobus je i maršrutka. Nezanedbatelné jsou i nutné počáteční náklady na pojištění a registraci. Ceny ubytování se odvíjí podle lokality a typu ubytovacího zařízení, v hlavním městě se ceny pohybují v rozmezí cca 1 500–6 500 Kč (osoba/noc) ve tří až pětihvězdičkových hotelech, lze ale sehnat i ubytování v noclehárně okolo 200 Kč (osoba/noc), v dalších městech jsou ceny kolem 1 000 Kč (osoba/noc) v tříhvězdičkovém hotelu. Ceny potravin v supermarketech a obchodech jsou avizovány jako nižší ve srovnání s českými, týká se to ale jen vybraných potravin, převážně z domácí produkce a v závislosti na sezoně.

38

Z restauračních zařízení se dá najíst levněji ve veřejných jídelnách a bufetech, klasické restaurace mají ceny srovnatelné s českými, pivo je podstatně dražší. Velký vliv na cenovou hladinu potravin má také značně kolísavá ekonomická situace a s ní související inflace, například v roce 2011 prudce vzrostly ceny potravin v důsledku devalvace běloruského rublu.85 Vstupné do muzeí, památek a dalších turistických objektů se ve většině případů pohybuje v řádu několika desítek českých korun, u řady institucí funguje i cenová strategie, kdy bývá určitý den v týdnu vstup zdarma. V případě Běloruska však může mít celková nízká cena destinace i nežádoucí efekt, tedy vytvoření asociace nízká cena = nízká kvalita v důsledku nedostatečné informovanosti o produktu. C. Distribuce Distribuce představuje proces, kterým se produkt dostává ke spotřebiteli, ať už přímou cestou, tedy od subjektu cestovního ruchu ke spotřebiteli, nebo zprostředkovaně. Zprostředkovatelem je zpravidla cestovní kancelář či agentura. Značné rozšíření distribučních cest přišlo s rozvojem internetu, čehož do jisté míry využili i běloruští poskytovatelé služeb (například možnost online rezervace ubytování na serveru booking.com). Celkově však vnější distribuční síť vykazuje nedostatky na více úrovních – v zázemí v zahraničí, v komunikaci se zahraničními touroperátory a turistickými organizacemi i v marketingové činnosti. Klíčové je ve vnější distribuční síti zahraniční zastoupení. To v případě Běloruska představuje od roku 2001 státní cestovní agentura Belarus, která má za cíl propagovat cestovní ruch na domácím i zahraničním trhu. Jejich stránky www.belarustourism.by fungují jako informační portál a zároveň je zde i možnost výběru konkrétního zájezdu a rezervace ubytování. Bohužel jejich zastoupení v zahraničí je poměrně úzké – informační centra mají v Rusku, Polsku, Arménii, Německu, Izraeli, Kanadě, Litvě, Finsku a Ázerbájdžánu. Na běloruském serveru www.tut.by je zaregistrováno skoro 400 cestovních agentur a kanceláří, fungujících na území Běloruska, některé z nich se specializují přímo na příjezdový cestovní ruch a péči o zahraniční návštěvníky, mezi největší patří například

Bělorusko v boji proti inflaci zmrazilo ceny řady potravin, přesto čeká růst cen okolo 40 %. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/312486-belorusko-vboji-proti-inflaci-zmrazilo-ceny-rady-potravin-presto-ceka-rust-cen-okolo-40-/ 85

39

Belintourist nebo Seramistour. Většinou se však jedná o služby cílené na domácí zákazníky. V České republice nabízí zájezdy do Běloruska pouze několik touroperátorů: CK Poznání (samostatné poznávací zájezdy, balíček s Ruskem a Ukrajinou), CK Mayer (poznávací a gastronomický zájezd) a v současné době také CK Czech Sport Travel, která nabízí zájezdy formou eurovíkendů při příležitosti konání MS v hokeji 2014 právě v Bělorusku. D. Marketingová propagace Propagace destinace představuje v případě Běloruska klíčový bod marketingového mixu. Vzhledem k dosavadní nízké návštěvnosti tvoří většinu cílového trhu turisté, kteří se rozhodují bez předchozí zkušenosti s destinací, tedy právě na základě propagace a marketingové komunikace. Vzhledem k tomu, že subjekty cestovního ruchu v Bělorusku vyvíjí v této oblasti minimální aktivitu, většina informací, která je zahraničním turistům k dispozici, se týká problémů v oblasti domácí a zahraniční politiky Běloruska. To představuje nevyužitý potenciál zejména u hlavního informačního zdroje v dnešní době – internetu. V oblasti internetové propagace se nabízí hned několik využitelných možností: informační portály, online pořady o cestování, online průvodci, reklamní video spoty, z dalších propagačních aktivit pak například přímý marketing, budování public relations, různé další formy reklamy, které by v případě Běloruska napomohly ke zvýšení informovanosti a atraktivity a k tvorbě image destinace. V současné době je jedinou běloruskou organizací cestovního ruchu, která vyvíjí nějakou činnost v oblasti propagace destinace v zahraničí, státní cestovní agentura Belarus. Nicméně v zemích, kde nemají zastoupení, je informovanost prakticky nulová. Kromě oficiálních stránek běloruských státních složek uceleněji a se zaměřením na zahraniční návštěvníky informují portály www.belarus.by a již výše zmíněný www.belarustourism.by. Dále existuje několik menších či úžeji zaměřených projektů (například Country Escape, ToBelarus nebo Green Belarus), které ale zatím nevstoupily do širokého povědomí veřejnosti. Z mezinárodních organizací je významné členství Běloruska ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO), kam přistoupilo v roce 2005.86 Europe Members. Regional Programme for Europe [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://europe.unwto.org/en/members/europe?op=2 86

40

4.2. SWOT analýza A. Klady -

Výhodná poloha země v rámci Evropy a fakt, že zemí prochází několik významných dopravních tepen, Bělorusku značně zvyšuje návštěvnost, byť v mnoha případech jen jako tranzitní destinaci.

-

Mírné podnebí dovoluje celoroční přístupnost většiny středisek cestovního ruchu.

-

V zemi se nachází poměrně velké množství kulturních institucí – divadel, muzeí, galerií.

-

V dnešní době je v cestovním ruchu značnou výhodou náboženská neutralita země.

-

Bělorusko lze označit jako jednu z kolébek východoslovanské civilizace a kultury.

-

Současná politická situace v Bělorusku může být z určitého pohledu vnímána i jako zaručující stabilitu a bezpečnost.

-

Bělorusko vykazuje alespoň občasné pokusy o navázání dialogu s Evropskou unií.

-

V zemi je nízká míra kriminality a poměrně malé riziko teroristických útoků.

-

Ve větších městech a u nejnavštěvovanějších památek je poměrně dobrá turistická vybavenost, jsou tu dostatečné možnosti ubytování i stravování.

-

Do Běloruska je dobrá dopravní dostupnost ze zahraničí, vnitrostátní dopravní síť funguje také poměrně dobře.

-

Minsk prochází v posledních letech masivní přestavbou a může se již zařadit mezi evropské metropole jak z hlediska množství turistických zajímavostí, tak i z hlediska turistické vybavenosti.

-

V zemi se nachází kulturní i přírodní atraktivity, zařazené na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO – tedy hrad Mir, zámek Nesviž a Bělověžský prales.

-

Velkou konkurenční výhodu představuje rozsah zachovalé přírodní krajiny a množství chráněných krajinných oblastí.

-

Bělorusko pracuje s válečným odkazem – důkazem je spousta památek, muzeí a památečních komplexů na válečné téma.

-

Bělorusko je zemí s udržovaným folklorním životem, což je v evropském kulturním prostoru spíše výjimka. Turisticky atraktivní mohou být jak hmotné zajímavosti (Dudutki, Stročicy), tak i společenské akce (festivaly, veřejné oslavy svátků).

-

Bělorusko se může cenově zařadit k levnějším destinacím.

B. Zápory 41

-

Vzhledem k nízké členitosti reliéfu a absenci přístupu k moři je zde omezenější možnost aktivit – odpadá vysokohorská turistika, přímořská turistika, zimní sporty.

-

V zahraničí panuje velmi nízké povědomí o vlastní běloruské kultuře, často bývá opomíjena nebo zahrnuta do ruské kultury, což přispívá ke sníženému zájmu o poznání destinace.

-

Složitost a politické pozadí jazykové situace v Bělorusku může mít negativní vliv na pocit bezpečí zahraničních turistů.

-

Obrovské množství památek utrpělo během válek, ty které se zachovaly, jsou často ve velmi špatném stavu.

-

Problematické je vymezení vlastní běloruské kultury a historie, země nabyla samostatnosti až ve dvacátém století, do té doby byla většinu času pod nadvládou jiných velmocí, což se může jevit jako překážka při tvorbě image destinace.

-

Prezidentská diktatura přináší určitá omezení i turistům – kromě možného subjektivního pocitu nesvobody jsou nepříjemné i mnohé zákazy, zakázáno je například fotografování určitých památek, běžné jsou časté kontroly policie.

-

Zahraničněpolitická situace je značně nestabilní a orientovaná spíše na spolupráci s Ruskem, což se může jevit problematicky pro západní turisty.

-

Státem řízená ekonomika omezuje možnosti zahraniční spolupráce soukromých podnikatelů, rozvoje turistických středisek a turistické infrastruktury.

-

Problémem je také nestabilita místní měny a její závislost na ruské ekonomice.

-

Kvalitu životního prostředí značně poškozuje trvající radioaktivní kontaminace od havárie jaderné elektrárny v Černobylu.

-

Evropští turisté mohou vnímat problematicky vízovou povinnost a komplikovanější administrativní záležitosti spojené s cestováním do země.

-

Mimo Minsk jsou ve většině středisek omezené možnosti ubytování i stravování jak kvantitativně, tak kvalitativně.

-

Z hlediska turistické vybavenosti není destinace s to uspokojit i turisty se specifickými požadavky (rodiny s malými dětmi, seniory, handicapované).

-

Kvalita řady služeb neodpovídá ceně, množství a kvalita poskytovaných služeb není stále srovnatelná se západními zeměmi.

-

Prakticky chybí ucelená marketingová propagace v zahraničí, nefunguje image destinace.

-

Vnější distribuční síť je na nevalné úrovni. 42

C. Příležitosti -

Z lokalizačních předpokladů vyplývá možnost využití tranzitního charakteru destinace k přitáhnutí turistů a zvýšení příjezdového cestovního ruchu.

-

Bělorusko se nachází na povodí splavných řek, v zemi je velké množství jezer, což vytváří příhodné podmínky pro rozvoj vodní turistiky.

-

Důležitým úkolem nejen z hlediska zvýšení turistické atraktivity je podpora a mezinárodní propagace běloruské kultury. Příležitostí je množství současných běloruských literátů, tvořících doma i v emigraci, kteří jsou mezinárodně uznávaní, bohužel povědomí o běloruské kultuře je mezi širší veřejností prakticky nulové.

-

Bělorusko má potenciál i k rozvoji náboženské turistiky, vzhledem k množství sakrálních památek a širokému zastoupení různých vyznání.

-

Snaha Evropské unie zapojit Bělorusko do evropského politického prostoru představuje pro zemi v případě spolupráce možnost zvýšení důvěryhodnosti destinace a možnost ekonomické podpory ve formě dotací.

-

Uvolnění požadavků v oblasti administrativy a vízové politiky by přispělo k lepší dostupnosti destinace.

-

Pro stále oblíbenější zelené formy turistiky je Bělorusko ideální destinací z hlediska přírodních podmínek. Rozvoj venkovské, potažmo eko nebo agroturistiky by vyžadoval zlepšení možností ubytování (nabízí se například aktivnější propagace projektu Country Escape) a zejména budování značky destinace v této oblasti.

-

V oblasti tvorby image destinace se nabízí i možnost vytvořit obraz Běloruska jako „zdravé“ a „zelené“ destinace, zaměřené na široké množství sportovních aktivit (aktivních i pasivních – při příležitosti konání mezinárodních sportovních akcí), wellness, lázeňské a ozdravné pobyty.

-

V oblasti distribuce se nabízí možnost tvorby hned několika produktových balíčků.

-

Zlepšením turistické infrastruktury a vytvořením potřebného zázemí by se rozšířila dostupnost destinace pro více cílových skupin – seniory, rodiny s dětmi, handicapované, ale i „vyšší třídu“. S tím také souvisí potřeba zlepšení kvality služeb a lepší jazyková vybavenost personálu, přinejmenším v nejnavštěvovanějších střediscích.

D. Hrozby -

Pokračování a případné utužení cenzury by mohlo vést k úpadku současné kulturní situace, tedy ohrožení jednoho z aspektů, ovlivňujícího atraktivitu destinace. 43

-

Nebudou vyčleněny finance na opravu a údržbu zničených či chátrajících historických památek, což by mohlo vést k jejich nevyužitelnosti v cestovním ruchu.

-

Jako u většiny autokratických režimů je zde stále přítomna možnost převratu (o čemž svědčí řada konaných protistátních demonstrací).

-

Ukončení komunikace a případné další problémy s Evropskou unií by značně oslabily důvěryhodnost země pro všechny členské státy.

-

Nízká životní úroveň běloruského venkova značně snižuje potenciál destinace v rozvoji venkovské turistiky.

-

Hrozbu v cestovním ruchu představuje i současný trend urbanizace (v Bělorusku je pohyb obyvatelstva pouze jedním směrem – do hlavního města). To by mohlo vést k nadměrné koncentraci turistů v Minsku na úkor ostatních středisek.

44

5. Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci – Bělorusku. Při tvorbě koncepce práce jsem vycházela z publikace Kateřiny Ryglové Cestovní ruch: soubor studijních materiálů (Ostrava, 2009) a práci jsem rozdělila do tří kapitol. V první kapitole se věnuji předpokladům rozvoje cestovního ruchu, které jsem dále rozdělila na lokalizační podmínky, činitele ovlivňující cestovní ruch a realizační podmínky. Z hlediska geografických předpokladů je Bělorusko destinací s maximálně výhodnou polohou v rámci Evropy, rozvoj některých forem cestovního ruchu je zde však omezen malou členitostí terénu a absencí přístupu k moři. Výhodou je naopak mírné klima, vysoké procento zalesnění teritoria a vhodné podmínky pro vodní turistiku. V rozboru společenských podmínek rozvoje cestovního ruchu se věnuji kulturní, jazykové a náboženské situaci v zemi. V kulturní oblasti lze situaci označit za převážně pozitivní – v zemi se nachází velké množství kulturních institucí, koná se zde řada kulturních akcí, z Běloruska pochází několik významných literátů. Problémem je nízké povědomí o běloruské národní kultuře v zahraničí, v domácí sféře je to pak cenzura. Jazyková situace v zemi se jeví jako problematická z důvodu nerovného postavení jednoho ze dvou státních jazyků. Z náboženského hlediska lze Bělorusko označit za multireligiózní a nábožensky tolerantní zemi, převažujícím vyznáním je zde pravoslaví. Činitele ovlivňující cestovní ruch představují historie, politická, ekonomická, bezpečnostní a sociální situace, životní prostředí a administrativa. V přehledu historie Běloruska jsou nastíněny dějiny země od prvotního osídlení slovanskými kmeny, přes rozmach v období Polocké Rusi, následující staletí pod nadvládou Velkoknížectví Litevského, Rzeczpospolité a Moskevské Rusi, až po 20. století pod nadvládou SSSR a nabytí statutu samostatného státu v roce 1991. V rozboru politické země se věnuji zvlášť domácí a zahraniční politice. Prakticky veškerá politická moc je od roku 1996 soustředěna v rukou prezidenta Aleksandra Lukašenka. Pro jeho působení na poli domácí politiky je charakteristické potírání opozice jak v politické, tak kulturní rovině. Zahraniční politika státu je orientovaná na Rusko, ze strany Evropské unie je Lukašenko vystaven kritice za nedemokratické postupy, je zde však patrná občasná snaha o dialog. Běloruská ekonomika je úzce spjatá s Ruskem, na němž je Bělorusko hospodářsky závislé. Od 90. let se běloruská ekonomika potýká s mnoha problémy, nestabilitou měny a vysokou inflací. 45

V oblasti bezpečnosti se situace jeví jako relativně stabilní, hrozba terorismu je zde (i přes několik problematických událostí) nízká, žádná další ohrožení pro turisty nejsou známa. Přirozené podmínky pro kvalitní životní prostředí v Bělorusku ohrožují trvající následky radiace po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu, což se týká hlavně jihovýchodu země. Návštěvníci Běloruska musí projít složitějším administrativním postupem ve srovnání s cestováním do jiných evropských destinací. V zemi platí vízová povinnost, nutnost registrace cizinců, nutnost sjednání běloruského zdravotního pojištění a povinnost uchovávat u sebe migrační kartu po celou dobu pobytu. Sociální situaci v Bělorusku lze označit za nepříliš příznivou – ekonomická situace a vysoká míra urbanizace přispívají k vytváření sociální nerovnosti mezi hlavním městem a venkovem, sporná je i oficiálně deklarovaná nízká nezaměstnanost. Pod realizační předpoklady destinace spadá zhodnocení materiálně-technické základny, tedy ubytovacích, stravovacích a sportovně-rekreačních zařízení, dopravy, turistických informačních center a dalších služeb. Stravovací i dopravní zázemí je v Bělorusku na poměrně dobré úrovni, široké možnosti mají turisté ve využití sportovně-rekreačních zařízení. Problémem mohou být nedostatečné ubytovací kapacity mimo hlavní město a nedostatečné zázemí pro turisty se specifickými potřebami. Ve druhé části popisuji jednotlivá střediska cestovního ruchu, která jsou rozdělena podle typologie na města, kulturně-historické památky, přírodní zajímavosti a zajímavosti nehmotné kultury. Stěžejní turistický potenciál nese hlavní město, které hlavně díky unikátní moderní architektuře můžeme zařadit mezi evropské metropole. Kulturní a historická střediska představují i oblastní města – Brest, Grodno, Polock,Vitěbsk, Mogilev a Gomel. V podkapitole Kulturně-historické památky jsou popsány památky UNESCO hrad Mir a zámek Nesviž, památeční komplex Chatyň a muzea lidové architektury Dudutki a Stročicy. Z přírodních zajímavostí může Bělorusko nabídnout turistům hned pět státem chráněných území: Bělověžský národní park, Berezinskou biosférickou rezervaci, Národní park Braslavská jezera, Naročanský národní park a Pripjaťský národní park. Podkapitolu Nehmotná kultura jsem tematicky rozdělila na svátky a festivaly, folklor a gastronomii. Bělorusko aktivně udržuje své národní tradice, řada tradičních náboženských a lidových svátků se slaví veřejně, kromě pravoslavných a katolických Vánoc a Velikonoc jsou to například svátky Kupalje nebo Koljadnye cary, zapsané na Seznam nehmotného dědictví UNESCO. Bělorusko má co nabídnout

i

v

oblasti

gastronomie,

turisté

východoslovanskou kuchyni. 46

zde

mohou

ochutnat

tradiční

Ve třetí kapitole hodnotím destinaci z pohledu marketingu cestovního ruchu. Tuto část jsem rozdělila na marketingový mix a SWOT analýzu. V marketingovém mixu pracuji se systémem 4P, tedy Produkt, Cena, Distribuce a Marketingová propagace. Ze zhodnocení Běloruska jako produktu vyplývá, že destinace má přírodní i kulturní potenciál k tvorbě hned několika produktových balíčků – zájezdů. Hlavní produkt by představovaly kulturně-poznávací zájezdy a zájezdy zaměřené na přírodní a venkovskou turistiku. Předpokladem je však v případě Běloruska zlepšení takzvaných těžkých faktorů. Cenově lze Bělorusko zařadit k levnějším destinacím v rámci Evropy. Analýza cen dopravy, ubytování, stravování a služeb ukazuje, že ceny jsou v Bělorusku srovnatelné s českými, v řadě případů dokonce nižší. V podkapitole Distribuce se věnuji zhodnocení vnějších distribučních cest, tedy toho, jak se produkt dostává k zahraničním turistům. Bělorusko v této oblasti vykazuje značné nedostatky, zahraniční zastoupení je skoro nulové, stejně jako spolupráce se zahraničními touroperátory. Rezervy má i marketingová propagace destinace v zahraničí, v klíčové oblasti, tedy na internetu, funguje pouze pár informačních portálů, a i další formy marketingové komunikace jsou prakticky nevyužity. Poslední část práce představuje SWOT analýza, která má za cíl zhodnotit turistický potenciál destinace pomocí analýzy kladů, záporů, příležitostí a hrozeb. Klady destinace představují lokalizační podmínky a samotná střediska cestovního ruchu, která nabízí bohaté turistické možnosti. Výhodou je i nízká cena destinace. Záporem je naopak problematická politická a ekonomická situace, od kterých se odvíjí mimo jiné i stav materiálně-technické základny. Negativní je i současný stav v oblasti distribuce a marketingové propagace destinace. Příležitost pro Bělorusko představuje zejména rozvoj přírodní a venkovské turistiky, využití výhodné polohy země ke zvýšení příjezdového cestovního ruchu a případné změny v politice státu, vedoucí k užší spolupráci s evropským politickým prostorem. V neposlední řadě se nabízí využití nástrojů marketingové komunikace k propagaci a zvýšení informovanosti v zahraničí. Ohrozit rozvoj cestovního ruchu v zemi by mohly případné politické a ekonomické problémy, jak v domácí (utužení cenzury, omezení toku financí na správu památek, zhoršení sociální situace venkova), tak v zahraniční sféře (zhoršení vztahů s Evropskou unií).

47

6. Resumé Целью своей бакалаврской работы я поставила рассмотрение и анализ предпосылок развития туризма в Беларуси. Из-за сложившейся политической ситуации в Беларуси, жители Европы почти не располагают информацией об этой стране. Данная работа разделена на три части – в первой части кратко рассмотрены все аспекты, которые оказывают влияние на туризм в данной дестинации, значит локализационные условия – география и общие сведения, обзор истории страны, политическая, экономическая, социальная ситуации, безопасность страны и административное управление. В первой части рассмотрена также материальнотехническая

база,

которая

включает

в

себя

возможности

размещения,

общественного питания, транспорта, спорта и отдыха и других туристичестих услуг. Во второй части работы описаны конкретные туристические центры, с разделением

на

города,

культурно-исторические

достопримечательности,

природные достопримечательности и достопримечательности нематериальной культуры. Третья часть работы содержит оценку использования туристического потенциала дестинации посредством двух разделов – маркетингого микса и SWOT анализа. Беларусь имеет выгодное месторасположение на территории Европы, там находится много лесов и большое количество озер, в то же время неблагополучным для развития туризма является низкая пересеченность местности и отсутствие моря. В стране множество культурных учреждений – театров, музеев, галерей. Кроме того, Беларусь славится знаменитыми писателями. Языковая ситуация в Беларуси очень сложная, так как в стране существуют два официальных языка, но белорусский язык исчезает из повседневной жизни. С точки зрения религии Беларусь является мультирелигиозной и религиозно совместимой страной. История Беларуси берет свое начало в 6-м веке, когда на территории страны появились славянские племена. Полоцк представлял в Средневековье один из важнейших центров Руси. С 12-ого века белорусские земли входят в господство Литвы, Польши и наконец России. В 20-ом веке Беларусь существует в рамках Советского Союза, самостоятельность приобретает после его распада в 1991 году, с 1994-ого года президентом является Александр Лукашенко. Лукашенко завел автократический

режим

управления,

его

политику

характеризует

узкое

сотрудничество с Россией, репрессия оппозиции, контроль над средствами 48

массовой информации и командная экономика. Его действия часто подвергаются критике со стороны Европейского союза. Благодаря своей зависимости от России белорусская экономика постоянно сталкивается с проблемами. Также валюта страны является нестабильной. По части безопасности Беларусь может быть классифицирована как безопасная страна с практически минимальным риском терроризма, несмотря на несколько происшедших инцидентов. Большой проблемой в сфере окружающей среды является радиоактивность в следствие аварии АЭС Чернобыль. Для путешествия в Беларусь нужна виза, все иностранцы по приезду должны зарегистрироваться в Милиции и оформить белорусское медицинское страхование. В сфере общественного питания ситуация достаточно положительная, большинство учреждений сосредоточено в столице и больших городах. Страна располагает большим количеством учреждений для спорта и отдыха. Туристическая инфраструктура Беларуси в целом развита, и только лишь туристы со специфическими требованиями могут столкнуться с недостаточным развитием транспортной сети. Главный туристический потенциал страны сосредоточен в Минске, где находится большое

количество

исторических

достопримечательностей,

современная

архитектура, музеи и другие. Большие города, такие как Брест, Гродно, Полоцк, Витебск, Могилев и Гомель, могут привлечь туристов преимущественно историческими

достопримечательностями

и

культурными

мероприятиями

и событиями. Кроме больших городов в Беларуси можно посетить и другие культурно-исторические достопримечательности, в первую очередь это памятники ЮНЕСКО, замки Мир и Несвиж, или мемориальный комплекс Хатынь, или музеи под открытым небом Дудутки и Сынковичи. Уникальным является размер и количество заповедников Беларуси – самый большой в Европе заповедник Беловежская Пуща был внесен на список ЮНЕСКО. Далее в стране можно полюбоваться природой Нарочанского заповедника, Браславских озер или Березинского биосферного заповедника. Из интересных событий нематериальной культуры

Беларусь

может

предложить

туристам

множество

праздников

и культурных фестивалей. Одним из интереснейших является типически белорусский праздник Купалье. Это торжество летнего солнцестояния или, так называемые, Колядные цари, внесенные на список нематериального наследства ЮНЕСКО. В стране также работает несколько групп, занимающихся фольклором. 49

Для многих туристов может быть привлекательна также традиционная белорусская кухня, главными представителями которой являются драники и белорусская водка. Как видно из предыдущего разбора, Беларусь способна удовлетворить различные требования в области туризма. Предлагается организация экскурсионных туров по истории и культуре, отдых в природе, большой потенциал имеет также спортивный, гастрономический и загородный туризмы. Большим преимуществом является цена продукта-дестинации, которая принадлежит к разряду невысоких среди европейских стран. Однако недостатки показывает сфера дистрибуции и маркетинговой коммуникации – практически отсутствует эффективная программа заграничной рекламы Беларуси в качестве дестинации. Несмотря на

многие проблематические

аспекты,

которые

могут

оказать

влияние

на привлекательность дестинации, у Беларуси множество возможностей, преимущественно

в

области

городского

(культурно-ознакомительного)

и природного туризма, что предполагает систематическое маркетинговое управление.

50

7. Seznam použité literatury Literatura: Bělorusko země přátel: stát se sociálně orientovanou tržní ekonomikou. 2. vyd. Divišov: Orego, 2007. 47 s. ČECH, Martin. Země za zrcadlem: běloruská realita pohledem zblízka. Mezinárodní politika 12, 2011. s. 14–17. HUDALLA, Anneke. Běloruské dilema: zpráva ze země, která vodí Evropskou unii za nos. Respekt 32, 2010. s. 24–25. MARKOVÁ, Alena. Sovětská bělorusizace jako cesta k národu: iluze nebo realita?. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 261 s. NORDLINGER, Jay. Znásilněné Bělorusko. Praha: Občanský institut, 2011. 10 s. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key, 2009. 187 s. ŘEZNÍK, Miloš. Bělorusko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 109 s. SAHANOVIČ, Hienadź; ŠYBEKA, Zachar Vasilevič. Dějiny Běloruska. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 302 s. ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Jak dál s Běloruskem. Respekt 32, 2010. s. 16–17. ŠAFÁŘ, Jiří; PLESNÍK, Jan. Bělověžský prales. Ochrana přírody 3, 2009. s. 32–33. ŠÍMOVÁ, Kateřina. Konec politického oteplování v Bělorusku. Mezinárodní politika 9, 2011. s. 28–31. Cizojazyčná literatura: 51

GROMADZKI, Grzegorz a Luboš VESELÝ. Active and cohesive: tomorrow's EU policy towards Belarus. Prague: Association for International Affairs, 2006. 45 s.

KALITA, Inna. Sovremennaja Belarus' – jazyky i nacional'naja identičnost'. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010. 300 s.

Internetové zdroje: Bělorusko. Vstupní formality – INVIA.CZ [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.invia.cz/belorusko/vstupni-formality/ Bělorusko v boji proti inflaci zmrazilo ceny řady potravin, přesto čeká růst cen okolo 40 %. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/312486-belorusko-v-boji-proti-inflaci-zmraziloceny-rady-potravin-presto-ceka-rust-cen-okolo-40-/ Investiční klima. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/belorusko/ekonomika/investicni_ klima.html KEDRON, Kateřina. Současná jazyková situace v Bělorusku. In: Opera Slavica XVII 4 [online]. 2007 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/117147/2_OperaSlavica_172007-4_6.pdf RYZÍ, Lukáš. PSRER – Běloruská část černobylské zóny. ChernobylZone.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://chernobylzone.cz/psrer-beloruska-castcernobylske-zony/ VALÁŠEK, Dean. Kam se podívat, když jste v Bělorusku. COT Business [online]. 2006 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/01_01/1_vyjezd_1.htm

52

VANČUROVÁ, Tatjana. Bělověžský prales - zelená perla Běloruska. PŘÍRODA.cz [online]. 2006 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=640 Získání víza pro vstup do Republiky Bělarus. Velvyslanectví Republiky Bělarus v České republice [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://czech.mfa.gov.by/cs/consular_issues/visas/

Cizojazyčné internetové zdroje: Architectural, Residential and Cultural Complex of the Radziwill Family at Nesvizh. UNESCO World Heritage Centre [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1196

Europe Members. Regional Programme for Europe [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://europe.unwto.org/en/members/europe?op=2

International transport corridors. The Ministry of transport and communications of the Republic of Belarus [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.mintrans.gov.by/eng/activity/roadmanagement/structure/road_2/

Mir Castle Complex. UNESCO World Heritage Centre [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/625

Poverty headcount ratio at national poverty line (% of population). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.NAHC/countries/BY?display=graph

Tourist Info Centers. National Tourism Agency [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://eng.belarustourism.by/center/800/

Unemployment Rate in Belarus is Less than 1%, Belstat. Telegraf.by [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://telegraf.by/2011/03/unemployment_rate_in_belarus_is_less_than_1_belstat 53

Vision of Humanity. Vision of Humanity [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.visionofhumanity.org/#/page/indexes/terrorism-index Аэропорты. Департамент по авиации [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://avia.by/page-621-ru.html БЕЛАВИА - Авиакомпания Республики Беларусь - Авиакомпании-партнеры. БЕЛАВИА - Авиакомпания Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://belavia.by/company/airlines_partners/ Брест - достопримечательности. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2969.htm В мировом рейтинге терроризма Беларусь заняла 32-е место. КОРОВЕНКОВА, Татьяна. TUT.BY [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://news.tut.by/society/323551.html Достопримечательности - Полоцк привлекает туристов круглый год. EPolotsk.com [online]. 2010 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://epolotsk.com/page-id-716.html Достопримечательности Бреста. Тонкости туризма [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://tonkosti.ru/Достопримечательности_Бреста Музей старинных народных ремесел и технологий "ДУДУТКИ". Музей старинных народных ремесел и технологий "ДУДУТКИ" [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.dudutki.by/ Исторический обзор. ВитебскСити [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://vitebskcity.by/article_view.php?idmenu=1&id=2 История. ПОЛОЦК [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://polack.by/istoriy

54

История города. Минский городской исполнительный комитет [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://minsk.gov.by/ru/tempage/history/# Кафе и рестораны - Минск. Беларусь онлайн [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.belarus-online.by/?online=Minsk_35_kafe_i_restorany КОРБУТ, Виктор; СЕЛЕМЕНЕВ, Вячеслав. Мужество павших воинов Брестской крепости не дает покоя западным СМИ. Российская Газета [online]. 2014 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.rg.ru/2014/02/13/pamyat.html Мемориальный комплекс «Хатынь». Мемориальный комплекс «Хатынь» [online]. 2005 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://khatyn.by/ru/ Минск - краткая история города. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2964.htm Могилев - достопримечательности. Гулливер [online]. 2008 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.gtt.by/ta-page_2995.htm Новости. Национальный статистический комитет Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://belstat.gov.by/homep/ru/news/news180.php О нас. Белорусское общественное объединение «Отдых в деревне» [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.ruralbelarus.by Общество. Официальный интернет-портал Президента Республики Беларусь [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://president.gov.by/ru/society_ru/ Официальный сайт Республики Беларусь. Belarus.by [online]. 2014 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://www.belarus.by/ru Пассажирские перевозки. Белорусская железная дорога [online]. 2014 [cit. 2014-0415]. Dostupné z: http://www.rw.by/corporate/belarusian_railway/infrastructure/passenger_transportation/ 55

Поиск ресторанов. МакДональдс в Беларуси [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://mcdonalds.by/restaurants.html Религия и конфессии в Республике Беларусь [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf РЕСПУБЛИКА БЕЛАРУСЬ В ЗЕРКАЛЕ СОЦИОЛОГИИ [online]. 2012 [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf Современное состояние. Интернет-портал Национальной библиотеки Беларуси [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.nlb.by/portal/page/portal/index/content?lang=ru&classId=4E4538250D564 3C5B725B4F04A443B66 СОКОЛОВА, Г. Н.; КОБЯК О. В. НЕРЕГИСТРИРУЕМАЯ БЕЗРАБОТИЦА В БЕЛАРУСИ [online]. 2003 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://iac.gov.by/nfiles/s000019_255558.pdf Традиции и обряды Беларуси. Купалье. Про Беларусь [online]. 2012 [cit. 2014-04-5]. Dostupné z: http://probelarus.by/rus/page/63/tradicii-i-obrjady-belarusi-kupalje

56