Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Bakalářská diplomová práce

2015

Anna Caldrová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Anna Caldrová Analýza ruskojazyčných verzí informačních portálů Karlovarského kraje Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.

2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………………… Anna Caldrová

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc., za vstřícnost a cenné rady a připomínky, které mi pomohly při tvorbě této práce.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................... 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 8

1.

KARLOVARSKÝ KRAJ ........................................................................................................... 9 1.1

Okres Cheb ........................................................................................................................11

1.2

Okres Sokolov ...................................................................................................................14

1.3

Okres Karlovy Vary...........................................................................................................17

1.3.1 2.

LÁZEŇSTVÍ .............................................................................................................................21 2.1

Historie lázeňství ...............................................................................................................21

2.2

Počátky a vývoj lázeňství...................................................................................................22

2.2.1 3.

Historie města Karlovy Vary ......................................................................................19

Počátky lázeňství v Karlových Varech .......................................................................24

MIGRACE A CIZINCI .............................................................................................................27 3.1

Cizinci v Karlovarském kraji .............................................................................................27

3.2

Hosté v HUZ Karlovarského kraje .....................................................................................30

3.2.1

Hosté z RF v HUZ Karlovarského kraje .....................................................................31

II.

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................35

4.

ANALÝZA INFORMAČNÍCH PORTÁLŮ ..............................................................................36

5.

6.

4.1

Metody marketingového výzkumu – SWOT analýza ..........................................................36

4.2

Metodika výběru a hodnocení vybraných portálů ...............................................................38

INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVY-VARY.CZ ........................................................39 5.1

Analýza struktury a obsahu portálu ....................................................................................39

5.2

Jazyková charakteristika portálu ........................................................................................46

5.3

SWOT analýza portálu www.karlovy-vary.cz ....................................................................48

INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVYVARY.CZ..........................................................50 6.1

Analýza struktury a obsahu portálu ....................................................................................50

6.2

Jazyková charakteristika portálu ........................................................................................60

6.3

SWOT analýza portálu www.karlovyvary.cz ......................................................................62

ZÁVĚR ............................................................................................................................................64 РЕЗЮМЕ .........................................................................................................................................67 SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................................................69 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................................70

ÚVOD Vzhledem ke stále rostoucí internetové populaci se internet stává jedním z nejvýznamnějších marketingových nástrojů sféry cestovního ruchu. Stále více turistů vyhledává při výběru cílové destinace informace pouze na internetu. Návštěvníci považují informace získané prostřednictvím internetu za důvěryhodné a nezřídka se rozhodují pouze podle nich. Pro destinace je tak velmi důležité, aby nabízely nejen kvalitní služby, ale především kvalitní internetovou prezentaci. Proto se také začíná klást stále větší důraz na dobře zpracovanou propagaci turistických destinací prostřednictvím internetu – tedy na zpracování informačních turistických portálů. Co se zahraničních návštěvníků týče, je důležité především zpracování jazykových mutací těchto informačních portálů. Tématem této bakalářské diplomové práce s názvem „Analýza ruskojazyčných verzí informačních portálů Karlovarského kraje“ jsou v první řadě informační portály zabývající se propagací destinace Karlovarský kraj a města Karlovy Vary, jelikož právě to je nejčastějším cílem turistů z Ruské Federace. Téma práce bylo vybráno v souladu se zaměřením našeho oboru – ruština a cestovní ruch. Cílem této práce je nejprve charakterizovat Karlovarský kraj a jeho hlavní turistický produkt, tedy lázeňství a následně se zaměřit na národnostní složení návštěvníků Karlovarského kraje. Část této charakteristiky bude zaměřena pouze na občany Ruské federace, jelikož právě ti tvoří velkou část návštěvníků Karlovarského kraje a především Karlových Varů. Hlavním cílem této práce je ale především zanalyzovat obsah, strukturu a částečně i jazykovou stránku vybraných turistických informačních portálů a na základě shromážděných poznatků určit jejich silné a slabé stránky. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. V první kapitole se budeme zabývat obecnou charakteristikou Karlovarského kraje a v samostatných podkapitolách pak popisem historie a současné situace v jednotlivých okresech Karlovarského kraje. Samostatná podkapitola je věnována také historii hlavní města kraje – Karlových Varů. Ve druhé kapitole bude obecně představeno lázeňství a nastíněny jeho počátky a vývoj. Součástí této kapitoly bude také bližší přiblížení vývoje lázeňství na území Karlových Varů. Třetí kapitola se bude zabývat vývojem zahraniční migrace, a to především na území Karlovarského kraje. Samostatné podkapitoly budou věnovány vývoji počtů cizinců a hostů v HUZ v Karlovarském kraji s ohledem na ekonomickou krizi a současnou politickou situaci a jejich spojitost s vývojem počtu hostů z Ruské federace.

6

Praktická část je složena ze samotné analýzy informačních portálů a je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola bude věnována popisu metodiky výběru a hodnocení informačních portálů. Portály, které budeme analyzovat, byly vyhledány prostřednictvím běžně používaných internetových vyhledávačů a k samotné analýze jsme si vybrali metodu SWOT analýzy. Abychom získali dostatek informací pro sestavení výsledné matice SWOT analýzy, budeme portály nejprve analyzovat ze dvou hledisek – z hlediska struktury a obsahu a z jazykového hlediska. Hloubkový rozbor z hlediska struktury a obsahu se bude zabývat grafickou stránkou webu, jeho uspořádáním a také informacemi, které daný portál obsahuje. V charakteristice z jazykového hlediska se budeme zabývat jazykovou stránkou portálu a především způsobem převodu vlastních jmen do ruského jazyka. Výstupem bude matice SWOT analýzy, která je založená na srovnání silných a slabých stránek a vychází z informací získaných při předešlém hodnocení. Každé z částí analýzy je věnována samostatná podkapitola. Pro lepší představu je text doplněn o náhledy analyzovaných částí portálu. Po vlastním textu práce následuje závěr a resumé v ruském jazyce. Na úplném konci práce se nachází seznam použité literatury a internetových zdrojů. Vzhledem k tématu a charakteru práce byly použity především internetové zdroje, a to hlavně databáze, statistiky a informace z webových stránek ČSÚ a také údaje z informačních portálů jednotlivých okresních měst.

7

I.

TEORETICKÁ ČÁST

8

1.

KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky a svou rozlohou 3314 km2

zaujímá pouhých 4,25 % rozlohy ČR – je tedy v pořadí druhým nejmenším krajem České republiky. Vznikl rozdělením Západočeského kraje na kraje Karlovarský a Plzeňský. Většinovou část délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to s Bavorskem na západě a se Saskem na severu. Na východě sousedí Karlovarský kraj s krajem Ústeckým a jeho jižním sousedem je Plzeňský kraj. Kraje Karlovarský a Ústecký spolu vytváří tzv. Region soudržnosti NUTS 2 CZ04 Severozápad. Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, kraj je vymezen třemi okresy – Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Celkem se zde nachází 132 obcí, z toho 38 měst. Celkový počet obyvatel Karlovarského kraje byl k 1. 1. 2013 vyčíslen na 300 309, z toho 18 850 obyvatel byli cizinci. Sídelním městem kraje jsou Karlovy Vary. Obrázek 1: Administrativní členění Karlovarského kraje

Zdroj: ČSÚ (2014)

9

V Krušných horách, které tvoří přírodní hranici s Německem, se nachází nejvyšší bod kraje Klínovec (1244 m n. m.) a zároveň také nejnižší bod kraje (320 m n. m.) na řece Ohři, do jejíhož povodí spadá většina území. Na západní hranici s Bavorskem se rozkládá Český les, na území kraje se dále nachází také Slavkovský les a Doupovské hory. Reliéf krajiny je tedy převážně pahorkatý. Z celkové plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy a tím pádem je zde jako v jediném kraji rozloha lesních pozemků větší, než rozloha zemědělské půdy (17,6 %). Vzhledem k charakteru klimatu a půd zde podmínky vhodné pro rozvoj zemědělství ani nevznikají. 1 Z přírodních zdrojů je třeba zmínit zásoby hnědého uhlí na Sokolovsku a také keramické jíly. V údolí Karlových varů vyvěrá množství horkých pramenů, které se vlévají do řeky Teplá a umožňují tak vznik odrůdy aragonitu, známé jako hrachovec a vřídlovec. Kraj je také znám zásobami minerálních a léčivých vod.2 Unikátním krajinným celkem je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, kde se vyskytuje množství přírodně hodnotných lokalit, jako jsou například rašeliniště, skalní útvary nebo vývěry minerálních vod a plynů. Nejcennějšími lokalitami jsou soubor rašelinišť u Kladské a hadcový hřbet u Pramenů. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií. Nejcennějším územím i v mezinárodním měřítku je rašeliniště a slatiniště s vývěry minerálních vod a plynů, NPR SOOS na Chebsku. Dále je třeba také zmínit horská rašeliniště v Krušných horách, nebo naleziště perlorodky říční na Asšku a geologické lokality v Doupovských horách.3 Hospodářství v okresech Karlovy Vary a Cheb je primárně zaměřeno na lázeňství a cestovní ruch, který s lázeňstvím úzce souvisí. Naopak v okrese Sokolov je dominantní těžba hnědého uhlí, dále energetická, chemická a strojírenská výroba. Karlovarský kraj se vyznačuje také tradičními odvětvími, jako jsou výroba skla (Moser, KV) a porcelánu (Thun, Chodov), lihovin (Becherovka, KV), ale také například minerálních vod (Mattoni, Kyselka) a hudebních nástrojů (Kraslice, Luby). 4 V souvislosti s lázeňským cestovním ruchem je na území Karlovarského kraje k dispozici velmi široká škála kulturních a sportovních zařízení, či různých památkových zón. Stejně tak i nabídka kulturních akcí je velmi rozsáhlá. Mezi nejznámější kulturní události patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, filmový festival Tourfilm, Loketské kulturní léto, Chopinův festival v Mariánských Lázních, Chebské dvorky

Karlovarský kraj, s. 5 ČSÚ., Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013. 3 Karlovarský kraj, s. 5 4 tamtéž 1 2

10

aj. Mezi známé a navštěvované sportovní akce patří City Triathlon nebo dříve pořádané Kanoe Mattoni. A co se společenských událostí týče, bezpochyby nejznámější je Evropské setkání aristokracie v Karlových Varech. V Karlovarském kraji je v posledních letech velmi složitá ekonomická situace, jejíž vznik můžeme přisuzovat hospodářské krizi, která začala finanční krizí v USA a postupně se rozšířila do ostatních států světa a ovlivnila tak vývoj světového hospodářství. Kraj se v současné době potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností. Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji za rok 2013 byl celkem 9,33 % (celorepublikový podíl nezaměstnaných byl 7,68%). Jak můžeme pozorovat v grafu č. 1, podíl nezaměstnaných osob aktuálně stále narůstá ve všech okresech Karlovarského kraje. Graf 1: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okresech Karlovarského kraje

Vývoj podílu nezaměstnaných osob (2009-2013)

podíl nezaměstaných osob (%)

12 10 8 Cheb Karlovy Vary

6

Sokolov

4

Karlovarský kraj

2 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Podíl nezaměstnaných osob, uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, uchazeči v rekvalifikaci. (2013), vlastní zpracování

1.1

Okres Cheb Okres Cheb je nejzápadnějším okresem České republiky. Jeho rozloha je 1 046 km2

a k 1. 1. 2013 činil počet obyvatel 92 211. Sloučením dřívějších okresů Aš, Cheb a většiny okresu Mariánské Lázně získal okres v roce 1960 současnou územní podobu. Kromě okresů Karlovy Vary a Sokolov sousedí okres Cheb na západě se Spolkovou republikou Německo 11

a dále s okresním městem Plzeňského kraje – Tachovem. 5 Počet obcí v okrese je 40, z toho 10 má statut města. Podle počtu obyvatel patří mezi největší z nich Cheb, Mariánské Lázně a Aš. Mezi největší podle rozlohy se řadí na první místo Teplá, dále pak znovu Cheb a Aš (viz obrázek č. 2). Obrázek 2: Administrativní rozdělení okresu Cheb

Zdroj: ČSÚ (2008)

Co se přírodních podmínek týče, největší část rozlohy okresu zaujímá Chebská pánev v podkrušnohorské nížině. Nejvyššími vrcholy jsou Lesný a Lysina, které se nachází ve Slavkovském lese v okolí lázní Kynžvart. Vodní toky okresu náleží k povodím řek Ohře, Mže a Sály. V okrese se také těží nerostné suroviny, a to například uhlí, kaolin, žula nebo čedič. Mezi nejvýznamnější přírodní zdroje patří samozřejmě minerální prameny, především v okolí

5

ČSÚ., Charakteristika okresu Cheb.

12

Mariánských Lázní (40 železitých pramenů) a v okolí Františkových Lázní (24 minerálních pramenů). V Chebském okrese se nachází také několik přírodních památek a rezervací. 6 V okrese Cheb je v celorepublikovém měřítku průměrná ekonomická situace. Nezaměstnanost v roce 2013 vystoupala na 7,69 %, což je ovšem ve srovnání s ostatními okresy Karlovarského kraje velmi příznivé číslo. Co se počtu cizinců týče, v okrese Cheb bylo k roku 2013 z celkového počtu 7 271 nejvíce občanů z Ukrajiny (3790), z RF pak pouhých 788. Historie města Cheb Nejvýznamnějším městem Chebského okresu je bezpochyby hlavním okresní město Cheb. První písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061 a v listině z roku 1203 je zmiňován již jako město. Díky své strategické poloze na pomezí Čech a Německa bylo město vždy středem mocenského zájmu. Počátkem 15. století patřil Cheb k nejbohatším a největším městům zemí Koruny české – žilo zde přes sedm tisíc obyvatel. Město zažívalo zdárný vývoj, který zastavily až události za třicetileté války. Cheb byl dobýván a jeho okolí pustošeno, což vedlo prakticky až k hospodářskému zániku a úplnému zničení města. Ve městě byl také roku 1634 zavražděn jeden z největších vojevůdců třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Od konce 17. století se Cheb začíná vzmáhat, nicméně bývalé slávy již nedosahuje. Díky výstavbě Františkových Lázní na přelomu 18. a 19. století se kulturně i sociálně se rozvíjí a stává se oblíbeným městem mnoha významných osobností, které jej navštěvují především kvůli tzv. chebské kyselce. Jedním z takových významných návštěvníků Chebu je například J. W. Goethe.7 V 19. století dochází k velikým změnám – většinou však negativním. V první řadě je to požár, který ničí téměř všechny středověké stavby v severní části města. Co nezničil požár, bylo následně zničeno v rámci vstupu do nové racionální doby zaměřené na hospodářství. Během několik desítek let zmizela většina opevňovacích věží, městských bran a také chebská pevnost. Další historické budovy byly přestavovány. V roce 1865 se z Chebu napojením na vznikající železniční síť stává dopravní uzel. Město se tak postupně stává centrem oblasti a dále se rozvíjí kulturní a společenský život. Od počátku 20. století se do Chebu kromě bohatého měšťanstva soustřeďuje i finanční kapitál a nejrůznější strojírenské závody, výrobny a továrny. V té době vzniká nová, moderní zástavba, která je dnes pro město charakteristická. V době kolem

6 7

ČSÚ., Charakteristika okresu Cheb. BOHÁČ, J., Cheb v zrcadle času.

13

2. světové války byla většina obyvatel německého původu, nicméně v období 1. republiky se zvyšuje počet českého obyvatelstva, což vede ke značně komplikované situaci. Proto také dochází po roce 1945 k nucenému vysídlení německé části obyvatel. V současné době je Cheb městem s největším počtem obyvatel (32 617) v celém okrese a také významným společenským, kulturním, dopravním i hospodářským centrem západních Čech. Cheb se v poslední době rozvíjí i v oblasti cestovního ruchu a zábavy. 8 1.2

Okres Sokolov Sokolov je nejmenším okresem Karlovarského kraje. Pouhými 754 km2 zaujímá

22,75 % z celkové rozlohy kraje. Počet obyvatel okresu činí 90 801. Nachází se v severní části západních Čech a sousedí se SRN, okresem Cheb a okresem Karlovy Vary. Okres se skládá z 38 obcí, z toho 13 má statut města. Největším městem podle počtu obyvatel je Sokolov s 23 928 obyvateli, dále Chodov a Kraslice. Podle rozlohy jsou největšími městy Kraslice, Březová a Jindřichovice (viz obrázek č. 3).

8

BOHÁČ, J., Cheb v zrcadle času.

14

Obrázek 3: Administrativní rozdělení okresu Sokolov

Zdroj: ČSÚ (2008)

Jako v celém kraji i zde převládá drsnější klima, jelikož v severní části okresu se nachází masiv Krušných hor. Nejvyšším vrcholem je vrch Špičák s 991 m n. m. V okrese se nachází velké množství přírodních surovin, v současné dobře jsou to například velmi významná ložiska hnědého uhlí v Sokolovské pánvi. Právě kvůli rozsáhlým průmyslovým oblastem patří životní prostředí k nejhorším v celém kraji. Nicméně i v tomto okrese se nachází množství přírodních rezervací a ochranných pásem, jako například CHKO Slavkovský les. Více než polovinu výměry okresu zaujímají lesy. Kvůli rozsáhlým lesům a také důlní činnosti zde nemůžeme najít téměř žádné zemědělství, okres žije především z průmyslu. Nejpočetněji je zastoupen průmysl těžby a zpracování paliv, dále také průmysl chemický, strojírenský, textilní, nebo průmysl skla, keramiky a porcelánu. Ani cestovní ruch nehraje pro sokolovský okres významnou roli, právě 15

kvůli rozšířenému průmyslu není zdejší životní prostředí vhodné k rekreaci, vyjma horských oblastí vhodných k zimním sportům. 9 Právě proto je také počet cizinců nejnižší z celého kraje, v roce 2013 to bylo pouhých 2698 osob. Oproti ostatním okresům Karlovarského kraje je tak i počet cizinců z RF a Ukrajiny zanedbatelný. Nezaměstnanost v okrese v roce 2013 dosáhla na 11,13 %, což je ve srovnání s minulými lety (viz graf č. 1) velmi vysoká hodnota. Historie města Sokolov Okresním městem je Sokolov, který se nachází přímo uprostřed sokolovské pánve. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 a je spojena se jménem rodu Nothaftů. Vzhledem k tomu, že se město nachází na soutoku Ohře a Svatavy, bylo díky úrodné půdě hojně osidlováno slovanskými kmeny a až během německé kolonizace se osidlování rozšířilo a začala vznikat města a rozvíjela se řemesla a hornictví. Rod Nothaftů byl později vystřídán rodem Šliků, kterým Sokolovsko a Loketsko připadlo jako odměna za pomoc císaři Zikmundovi. V 15. století zde byl vybudován kamenný hrádek, později přestavěný na zámek, který byl v průběhu let několikrát zničen a posléze opraven a dnes se v jeho prostorách nachází muzeum města Sokolov. V období třicetileté války bylo celé město zpustošeno a obnoveno až v 60. letech 17. století.10 S příchodem 18. století nastal rozmach v oblasti městských řemesel a také chmelařství. Koncem 18. století je zemědělství nahrazováno průmyslovou érou, spojenou se jménem Johana Davida Starcka. Ten se zasloužil o zakládání dolů určených k těžbě hnědého uhlí, ale také o rozvoj sklářství, chemických a keramických provozů. Ve druhé polovině 19. století postihly Sokolov dva veliké požáry, které zbrzdily další rozvoj. Velká část zástavby města byla zničena znovu při náletech v roce 1945 a stejně jako na většině našeho území i zde nastaly problémy při odsunu německého obyvatelstva. Následovaly změny a demolice původní zástavby, ale i tak se z památek zachoval například Sokolovský zámek, historická radnice nebo kapucínský klášter s kostelem. 11 I v dnešní době má Sokolov stále pověst důlního města, ale vzhledem k postupnému zatápění a rekultivaci dolů a snaze města o kulturní rozvoj a podporu cestovního ruchu se tato situace může změnit.

ČSÚ., Charakteristika okresu Sokolov. MĚSTSKÝ ÚŘAD SOKOLOV., Historie města Sokolov. 11 tamtéž 9

10

16

1.3

Okres Karlovy Vary Okres Karlovy Vary je svou rozlohou 1 515 km2 největším okresem Karlovarského

kraje – zaujímá 46 % rozlohy kraje. Je také okresem s nejvyšším počtem obcí a zároveň má největší počet obyvatel v kraji – 117 297 (tedy 39,1 %). Vznikl 1. 7. 1960 z bývalých okresů Karlovy Vary, Toužim, východní části okresu Mariánské Lázně, malé části okresů Podbořany a Kadaň. Do okresu bylo začleněno i území Vojenského újezdu Hradiště. V roce 1961 byla připojena obec Chyše z okresu Plzeň - sever. Okres Karlovy Vary sousedí na západě s dalšími okresy v Karlovarském kraji, a to se Sokolovem a Chebem, na východě s okresními městy Ústeckého kraje Chomutovem a Louny, na jihu s okresem Plzeň-sever a na severu se Spolkovou republikou Německo.12 V okrese se nachází celkem 54 obcí, z toho 15 měst. Mezi největší města okresu podle počtu obyvatel patří Karlovy Vary, Ostrov a Nejdek. Podle rozlohy pak Toužim, Bochov a Karlovy Vary (viz obrázek č. 4).

12

ČSÚ., Charakteristika okresu Karlovy Vary.

17

Obrázek 4: Administrativní rozdělení okresu Karlovy Vary

Zdroj: ČSÚ (2008)

Klima Karlovarska je ovlivněno Krušnými horami, v nichž se nachází nejvyšší bod okresu – Klínovec. Nejvýše položenou obcí je Boží Dar (1 020 m n. m.) a naopak v nejnižší nadmořské výšce se nachází obec Stráž nad Ohří (328 m n. m.). Okres je znám také svými rozsáhlými lesy a nachází se v něm celkem 19 chráněných území. Hlavním vodním tokem je řeka Ohře, do které se vlévají řeky Teplá a Rolava. Okresem dále protéká na jihu řeka Střela. Na Karlovarsku se nachází významná ložiska kaolinu, nicméně z přírodních zdrojů mají největší význam rozhodně termální prameny v Karlových Varech a radioaktivní vody v Jáchymově. Z hospodářského hlediska má nejvýznamnější podíl cestovní ruch a lázeňství,

18

právě díky léčivým pramenům. V okrese je také rozvinutý průmysl spojený s těžbou nerostů a dalších surovin v Krušných horách.13 V okrese je v současné době stejně jako v celém kraji poměrně složitá ekonomická situace. V roce 2013 byl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu 9,21 %. Co se týče počtu cizinců, právě v Karlovarském okrese můžeme sledovat nejpatrnější odliv občanů z RF (v roce 2009 byl počet občanů RF 2433, v roce 2013 pak pouhých 1262), ale také nárůst počtu cizinců z Ukrajiny. V celkovém součtu však počet cizinců stále klesá. 1.3.1 Historie města Karlovy Vary Karlovy Vary jsou sídelním městem Karlovarského kraje, k 31. 12. 2013 s 49 864 obyvateli. Leží v údolí řeky Teplá a jejich rozloha je 5 908 ha. Jelikož se nachází v nadmořské výšce 370 m a okolní vrchy dosahují nadmořské výšky až 640 m, je klima podhorské, tedy chladnější. Město vzniklo ve 2. polovině 14. století na příkaz krále Karla IV, který osadě 14. 8. 1370 propůjčil tzv. loketské městské právo, tedy privilegium s výsadami královského města podle vzoru nedalekého města Lokte. Tyto městské výsady byly 6. 7. 1401 potvrzeny králem Václavem IV. a bylo připojeno také právo azylu a statut otevřeného města bez opevnění. Na území města byl také ustanoven zákaz nošení zbraní a nařízen klid ve městě, čímž bylo potvrzeno zvláštní postavení lázeňského centra. Karlovy Vary se rychle stávají vyhlášenými a vzkvétají. Na přelomu 16. a 17. století však město stíhají hned dvě katastrofy za sebou, a to povodeň roku 1582, při které byly zničeny všechny mosty a velká část domů byla poškozena a ničivý požár roku 1604, který zničil prakticky všechny domy i radnici. K podobné události dochází ještě znovu roku 1759. Lázeňské město i jeho okolí je později zničeno znovu, a to švédskými oddíly během třicetileté války. Město se však brzy vyrovnává s následky katastrof a pokračuje v lázeňském, kulturním i architektonickém rozvoji. 14 Roku 1707 potvrzuje císař Josef I. Karlovým Varům všechna městská privilegia a jmenuje je svobodným královským městem. Lázně se stávají velmi oblíbenými a začíná je navštěvovat také bohatá šlechta a významné osobnosti. V 18. století je to například německý básník Johann Wolfgang Goethe, který navštívil lázeňské město celkem třináctkrát, nebo ruský

13 14

ČSÚ., Charakteristika okresu Karlovy Vary. INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů.

19

car Petr I. Veliký. S rozvojem lázeňství začínají vznikat také nové společenské i účelové stavby. Byl postaven první lázeňský dům Mlýnské lázně, na jehož místě dnes stojí Mlýnská kolonáda a také barokní kostel sv. Máří Magdalény, postavený K. I. Dientzenhoferem. Tento nádherný kostel byl v roce 2010 prohlášen Národní kulturní památkou. Roku 1807 také lékárník Josef Vitus Becher zahajuje výrobu slavného žaludečního likéru Becherovka.15 Další zástavba města následuje ve 2. polovině 19. století, kdy vznikají Mlýnská kolonáda od architekta Josefa Zítka a původní empírová Vřídelní kolonáda, která byla koncem století nahrazena litinovou kolonádou podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Podle návrhů těchto architektů vznikají také Císařské lázně, budova dnešního městského divadla, Tržní kolonáda nebo Grandhotel Pupp. Ve městě se také začíná rozvíjet průmysl, a to si žádá připojení na evropskou železniční síť, ke kterému dochází roku 1870. Roku 1890 přichází další rána pro město a to ohromná povodeň. Tato má za následek zničení 400 obchůdků a poškození více než 200 domů. 16 Nicméně i to město překonává a pokračuje v rozvoji a brzy se tak Karlovy Vary se stávají evropským centrem dění a čím dál častěji také cílem návštěv významných osobností 19. století. Z uměleckých, politických a vědeckých špiček je třeba zmínit Beethovena, Chopina, Mozarta, Gogola, Paganiniho, Freuda či Fraze Josefa I.17 Počátek 20. století znamená pro Karlovy Vary a vůbec pro středoevropskou lázeňskou kulturu konec zlaté věku, a ačkoliv byly v té době nejslavnějším lázeňským městem v celé Evropě, světové války návštěvnost značně omezily. I přesto můžeme zmínit, že v letech 1923-1933 pobývá v Karlových Varech například československý prezident T. G. Masaryk. Situaci ještě více komplikuje odsun německého obyvatelstva, ke kterému dochází po celé zemi. Světlým okamžikem v tomto složitém období se jeví vznik dnes již proslulého Mezinárodního filmového festivalu roku 1946. Karlovy Vary se však ze svobody a opětovného rozkvětu netěší příliš dlouho. Po nástupu komunismu je lázeňská léčba roku 1948 zestátněna a klientela se omezuje téměř výhradně na občany zemí Sovětského svazu. Až rok 1989 se stává počátkem nové éry svobodného rozvoje kultury, cestovního ruchu a lázeňství. 18 V dnešní době se Karlovy Vary opět těší přízni návštěvníků ze všech koutů světa, a to nejen díky světově unikátnímu počtu léčivých horkých pramenů, ale také díky bohatému kulturnímu i sportovnímu zázemí.

INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů tamtéž 17 2 M STUDIO., Historie a současnost Karlových Varů. 18 INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVYVARY., Historie Karlových Varů. 15 16

20

2.

LÁZEŇSTVÍ Lázeňství můžeme definovat jako „souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských

zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.“19 Využívání přírodních léčivých zdrojů hrálo vždy významnou roli nejen v lékařství, ale také v kultuře nebo při rozvoji přírodních věd a techniky. Lázeňská města jsou dodnes jedněmi z kulturně nejbohatších měst vůbec. Vědní obor zabývající se lázeňstvím se nazývá balneologie. Jedná se o nauku, která se zabývá léčivými vodami, lázněmi a tím, jaký mají vliv na lidský organismus. Balneologie patří mezi jednu z nejstarších terapeutických metod. Vysledovat její historický vývoj je však dosti obtížné z toho důvodu, že v průběhu věků se vždy prolínaly rituální, náboženské i hygienické důvody pro využívání přírodních zdrojů a není tak snadné je oddělit od terapeutických postupů. Na základě archeologických důkazů, rukopisů a ilustrací si však můžeme představit, jak asi vypadala starověká centra lázeňství. Dnešní balneologie je kombinací využívání přírodních léčivých zdrojů s různými jinými aktivitami, jako jsou například masáže, vycházky, diety či medikamentózní léčba. 20 2.1

Historie lázeňství Rozvoj lázeňství je založen na zájmu lidí o využívání přírodních léčivých zdrojů.

Přírodním pramenům, které se nějakým způsobem odlišovaly od ostatních (zvláštní chuť, teplota, vzhled), byl již v pradávných dobách přisuzován nadpřirozený původ, a proto se v jejich okolí stavěly různé chrámy a oltáře sloužící k oslavě božstev. Takovýchto pramenů začali v lékařství užívat Římané, kteří se s nimi setkávali při svých výpravách po Evropě. V blízkosti těchto léčivých zdrojů, v první řadě v okolí vývěrů minerálních a termálních pramenů, začaly kromě svatyní vznikat i léčebná místa. 21 I přestože se takovéto přírodní léčivé zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, zůstalo lázeňství převážně evropskou záležitostí. Nicméně

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 158 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 7-8 21 KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 10 19 20

21

vyspělé lázně existovaly i v Turecku, na Blízkém východě a v menší míře také v Asii – především v Číně, Japonsku a Indii. Nejstarší tradicí má lázeňství v rámci Evropy především v Itálii, Francii, Německu, na Slovensku a také u nás na území Čech i Moravy. 22 2.2

Počátky a vývoj lázeňství Jak ve starověku, tak i v současnosti se setkáváme s užíváním vody jako prostředku

léčby, jemuž je přisuzována zázračná moc. Původní antická a keltská božstva, s nimiž byla pramenitá voda vždy spojována, byla postupně nahrazována křesťanskými patrony a tedy i pohanské svatyně nahradily kostely. V období baroka vznikaly stovky poutních míst v okolí pramenů po celé Střední Evropě, zejména u nás, v Rakousku, Bavorsku a Švýcarsku. Mezi nejznámější taková místa patří francouzské Lurdy, které jsou od roku 1858 jedním z nejdůležitějších římskokatolických poutních míst, právě kvůli zázračnému léčivému pramenu.23 Tradice evropského lázeňství mají kořeny v antickém Řecku a Římě. Zmínky o koupelích můžeme dohledat od 5. století nejen v souvislosti s archeologickými a architektonickými nálezy, ale také v literárních dílech Platónových, Homérových či Hérodotových. První vany určené ke koupelím můžeme najít na Krétě. Tyto terakotové vany z období minojsko-mykénské kultury se dnes nacházejí jak v muzeích na Krétě, tak také v řadě světových muzeí. Kromě Kréty se stopy po kultuře koupání nachází i po celém Řecku. Vany z hliníku, terakoty i kamene byly nalezeny na Peloponésu, v Mykénách, Athénách, Delfách, Olympii, ale i jinde ve světě - například v Pompejích (Itálie), či v Marseille (Francie). Římské lázeňství bylo velmi silně ovlivněno právě kulturou řeckou. Dalo by se říct, že Římané díky zkušenostem svých předchůdců dovedli lázeňství k dokonalosti. Například akvadukty (vodovody), které zásobovaly města i lázně vodou, nebyly ve starém Řecku zdaleka tak technicky dokonalé, jako pozdější akvadukty římské. Největší rozmach zažilo římské lázeňství v období císařství, kdy byly uvedeny do provozu pronajímané lázně a také lázně veřejné, jejich provoz hradil stát. Právě výstavbou velkých a přepychových lázní si římští císařové získávali popularitu, jelikož se lázně staly součástí každodenního společenského i hygienického života, i když prozatím bez léčebného zaměření. Ve 4. století dosáhl počet takovýchto lázeňských

22 23

KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 8 tamtéž, s. 8

22

zařízení na 900. Římská lázeňská architektura se vyznačovala vysokou estetickou úrovní a byla řešena velmi velkoryse. Největší lázně dosahovaly rozměrů až 140 tisíc m2 (Diocleciánovy lázně), což vyžadovalo složitý systém organizace a velký počet zaměstnanců. Lázně byly také často zdobeny nejrůznějšími cennými sochařskými i malířskými díly. 24 Společně s původní společensko-hygienickou funkcí lázeňství se začíná rozvíjet také funkce léčebná. Nejznámější starověká léčebná místa můžeme najít opět v Řecku. Za zmínku stojí například sirné lázně v Hypatě, lázně v Termopylách, na ostrově Lesbos či na Mélu. Okolo 2. století n. l. se společně s koupelemi a omýváním začínají používat i jiné léčebné procedury, jako například zábaly, diety, sázení baněk, pouštění žilou a klystýry. Nejznámějším takovým léčebným střediskem byl Epidauros, který byl navštěvován ještě ve 4. století n. l. Římané opět posunuli léčebné metody dál, když zohlednili také klimatické podmínky lázní. Užívali opět koupelí ve vanách i bazénech a přidali i masáže, potní lázně, vaporária s horkými párami, bahenní obklady i pitné kúry. V období expanze římského impéria se lázně rozšířily i na území dnešní Francie, Německa, Rakouska, Anglie, ale i na Balkán, do Asie i Afriky. Takovými lázněmi jsou třeba dnešní Cáchy, Wiesbaden (Německo) nebo Abano (Itálie). Většina těchto lázní však s úpadkem římské říše upadla v zapomnění a byly znovu objevovány až počátkem novověku. 25 Ačkoliv se o období středověku často mluví v souvislosti se špatnými hygienickými návyky, není tomu tak. Zájem o koupání u obyvatelstva stoupal a rozšířilo se především koupání pro radost. V některých oblastech nabylo koupání později zcela jiných rozměrů a začalo se spojovat také s radovánkami spojenými s pitím, jídlem a ženami. I přes tuto skutečnost se léčebné zaměření koupelí šíří dál a rozvíjí se. Vznikají různé předpisy určené pacientům i lékařům a klade se i důraz na individuální potřeby pacienta. Za zmínku stojí, že koupele v 18. století se často předepisovaly na desítky hodin, někdy i na celé dny, což vedlo k nejrůznějším kožním onemocněním. Také pitná kúra předepisovala denní spotřebu termálních vod až na 9 litrů. Překvapivě i zdravotní komplikace, které s sebou mnohdy tato léčba přinášela, byly považovány za nutnou součást účinné léčby. Bohužel jelikož bývala hygiena v lázních velmi těžko udržitelná, stávaly se lázně také příčinou epidemií a zdrojem nejrůznějších parazitických nákaz. 26

KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 9-10 KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 11 26 tamtéž, s. 10-12 24 25

23

Období konce 18. století můžeme obecně označit za období rozvoje lázeňství. Jsou realizovány první velké lázeňské stavby, jako kolonády a lázeňské domy a také jsou prováděny různé chemické analýzy minerálních vod. Za zlatou éru lázeňství je považován přelom 19. a 20. století, kdy dochází k modernizaci léčebných postupů, zvyšování účinnosti a k výstavbám celých lázeňských komplexů. Lázeňská města se také stávají uměleckými a společenskými centry, čemuž odpovídá klientela z vyšších vrstev. Hlavním argumentem se stává kvalita a úroveň služeb, díky čemu se také rozvíjí nejrůznější podnikatelské aktivity. V období druhé světové války je většina lázeňských center uzavřena a dynamický rozvoj lázeňství se zcela zastavuje. Po válce se v rámci znárodňování klade důraz především na začlenění lázeňství do systému zdravotní péče a obnovu válkou poznamenaných lázní. Klientelou tedy už není výhradně nejbohatší vrstva, nýbrž i vrstva chudší, jelikož péči začíná hradit stát. Na přelomu 50. a 60. let se začíná rozšiřovat tendence nabízet lázeňské služby cizincům, ačkoliv převážně se zemí bývalého SSSR. Po změnách v listopadu 1989 se lázeňství opět vrací do soukromého sektoru a samotné lázeňské služby jsou doplněny a rozšířeny o různé oblasti - sportovní, kulturní a společenská zařízení, s nimiž jsou spojeny aktivity, jako je například golf, tenis, jezdectví, kasina, divadla apod.27 2.2.1 Počátky lázeňství v Karlových Varech Tradice našeho lázeňství je podstatně mladší než tradice jihoevropská či středomořská, nicméně si naše lázeňství získalo mimořádný věhlas a vážnost, zejména hovoříme-li o tzv. lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně, k němuž patří také radonové lázně Jáchymov a Lázně Kynžvart.28 Počátek využívání přírodních léčivých zdrojů na našem území není však historicky nijak doložen. Za jediná svědectví o vzniku lázní můžeme považovat legendy a pověsti. Mezi nejznámější takové patří například legenda o založení Karlových Varů, která je vyobrazena na bronzovém reliéfu u pramene Karla IV. na Tržní kolonádě. Jedním ze spisovatelů, kteří zachytili tuto legendu ve svém díle, je karlovarský rodák Dr. Fabian Sommer. Ve své knize z roku 1571 O lázních císaře Karla IV, která byla v roce 2008 znovu vydána nakladatelstvím Fornica je legenda popsána následovně: Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů v hornatých končinách a údolích, kde nyní vyvěrají horké prameny. Zdejší lesy oplývaly zvěří. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud nyní prudce tryská

27 28

KNOP, K., Lázeňství: ekonomika a management, s. 11-17 KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 8

24

horká voda. Pes začal bolestí výt. Lovci, kteří uslyšeli psí nářek, přispěchali v domnění, že jej poranila pronásledovaná zvěř. Podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu, jež tolik vyděsila psa. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se pak s četnou družinou vydal k onomu místu, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých lékařů moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník radoval a brzy nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy. (…) I pojmenování městečka upomíná na svého objevitele – je nazýváno lázně císaře Karla, Karlovy Vary. 29 Přesné datum založení města není známo, ale stále osidlování okolí Vřídla se datuje od roku 1350. Karlovy Vary byly v roce 1480 uvedeny jako jediné z českých lázní v lexikonu evropských lázeňských míst, vydaném norimberských básníkem Hansem Foltzem. V Karlových Varech se v 17. století koupele uskutečňovaly v dřevěných bazénech v lázeňských domech, do kterých se voda rozváděla systémem dřevěných žlabů. Tento systém nicméně po požáru města roku 1759 zcela zanikl, jelikož byly lázně kompletně přebudovány. Kromě vodních lázní existovaly také lázně plynové, které se prováděly v bazéncích napuštěných oxidem uhličitým nebo radonem. V Karlových Varech se oxid uhličitý získával z vývěrů kyselek. Minerální vody se kromě vodoléčby užívaly také k pitným léčebným kúrám, což vedlo k hledání praktického způsobu, jak je uchovávat a přepravovat. Na rozdíl od ostatních lázeňských oblastí, se ke stáčení a vývozu vod stavěli karlovarští občané značně negativně, obávali se totiž ztráty návštěvnosti. Roku 1718 byl vydán dokonce zákaz vývozu vody a éra stáčení začíná až rokem 1843. Na počátku stáčení karlovarských vod stojí chebský obchodník J. A. Hecht a podnikatel Jindřich Mattoni, jehož jméno dodnes karlovarská minerálka nese. Karlovarská stáčírna dosáhla velikých úspěchů, a proto Mattoni zakoupil také lázně a stáčírnu v Kyselce u Karlových Varů.30 Lázně Kyselka po roce 1989 zcela ztratily funkci lázní, a i když vystřídaly několik majitelů, žádný se nepokusil o jejich záchranu, a tak posledních dvacet let bohužel chátrají. Další skutečností, která přispěla ke slávě karlovarského lázeňství, bylo doplnění koupelí pitnými kúrami. Tuto pitnou léčbu zavedl již kolem roku 1520 Václav Payer z Lokte. Období

29 30

TURISTICKÝ PORTÁL KARLOVARSKÉHO KRAJE., Legenda o založení Karlových Varů. KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 12-13, 22-23

25

dlouhých koupelí bylo vystřídáno léčbou pitím minerálních vod a vedle těchto procedur se začala používat také léčba tzv. peloidy, tedy dalšími přírodními hmotami. Do Karlových Varů, které nemají vlastní zdroj těchto materiálů, se dovážely z Františkových Lázní. Díky vědeckým pokrokům, ke kterým dochází od konce 18. století, se povedlo vyhradit indikace na okruhy chorob, což vedlo také ke specializaci lázní – v Karlových Varech se začaly léčit choroby trávicího ústrojí, čemuž je tak dodnes. Jelikož se lázně snažily udržet okruh léčebných indikací co nejširší, léčily se zde také revmatické choroby, urologické nemoci, oční choroby a také nemoci pohlavní. 31 V dnešní době je karlovarská minerální voda, která obsahuje většinu prvků periodické tabulky, přístupná v 15 pramenech, které se liší jak teplotou, tak i množstvím rozpuštěného oxidu uhličitého. Každý pramen má tak jiný účinek. Indikace pro lázeňské léčení v Karlových Varech jsou následující: nemoci trávicího ústrojí (onemocnění žaludku, střev, jícnu, stavy po operacích a infekcích, chronická onemocnění jater a žlučníku, stavy po transplantacích jater a slinivky břišní, stavy po hepatitidě a toxickém poškození jater, střevní poruchy funkční), poruchy látkové výměny (cukrovka, obezita, poruchy metabolismu, dna), nemoci pohybového ústrojí (poruchy páteře a kloubů), paradentóza. Pitná kúra dále podporuje čištění organismu a je nejdůležitější součástí karlovarské lázeňské léčby. 32 Karlovarská lázeňská léčba nicméně zahrnuje daleko větší množství ozdravných procedur. Kromě termálních koupelí a pitné kúry se používají i moderní metody jako je kryoterapie (léčba extrémním chladem), laserová terapie, floating (solná lázeň), magnetická pulsní terapie, elektroterapie, osteopatie, nejrůznější druhy masáží a velké množství jiných terapií, koupelí či zábalů.

31 32

KAJLÍK, V., České lázně a lázeňství, s. 24-27. INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY., Co se zde léčí.

26

3.

MIGRACE A CIZINCI

Od vzniku samostatné České republiky prochází populační vývoj zásadními změnami, které se významně podílejí na proměně celé společnosti. Svou roli zde hraje také změna migrační atraktivity státu.33 Migraci lze definovat jako přemísťování osob z místa bydliště do jiné lokality. V případě pohybu mezi státy se jedná o mezinárodní migraci a v případě pohybu mezi regiony určitého státu se tato migrace nazývá vnitřní. Změna místa pobytu z pohledu přijímající lokality se nazývá imigrace, z pohledu opouštěné lokality pak emigrace. Z motivačního hlediska lze vydělit migraci za prací, za příjemnějším prostředím, nižšími životními náklady apod.34 Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivnily vývoj mezinárodní migrace v ČR, se řadí pád železné opony v roce 1989, rozdělení Československa a vznik samostatné České republiky 1. 1. 1993, také vstup našeho státu do EU v roce 2004 a následný vstup do Schengenského prostoru v roce 2008. Tyto události vedly ke zvýšení objemu mezinárodní migrace a během první poloviny 90. let se tak ČR stala nejprve tranzitní zemí s proudy z Východu na Západ a postupně se začala sama měnit ze země zdrojové (emigrační) v zemi, 35 která je pro cizince migrující za prací a obchodem cílovou (imigrační) zemí pro dlouhodobé či trvalé usazení. 36 Rozsah zahraniční migrace je dále ovlivněn také legislativními podmínkami, které určují právní rámce pobytu cizinců na území ČR. Proto v letech, kdy se měnily právní normy pro mezinárodní migraci a pobyt cizinců, jsou zaznamenány výkyvy v počtech migrantů. Změny v intenzitě vnitřního i vnějšího stěhování v ČR jsou důležitou součástí vývoje jejího obyvatelstva, jelikož přispívají ke změně rozložení obyvatelstva v rámci státu a zároveň se také podílí na změnách v etnické skladbě obyvatelstva. 37 3.1

Cizinci v Karlovarském kraji Podle metodiky ČSÚ jsou za cizince považovány osoby s jiným než českým státním

občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné

BARTOŇOVÁ, D. et al., Demografická situace České republiky, s. 15 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 177 35 DRBOHLAV, D. a kol., Migrace a (i)migranti v Česku, s. 31 36 MVČR., Migrace. 37 BARTOŇOVÁ, D. et al., Demografická situace České republiky, s. 85 33

34

27

není státním občanstvím ČR38, které pobývají na území ČR. Cizinci, pobývající na území ČR se rozlišují podle následujících kategorií: občané EU a jejich rodinní příslušníci (vč. Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska) registrovaní bez povolení k přechodnému či trvalému pobytu, s povolením k přechodnému či trvalému pobytu; občané třetích zemí, tj. cizinci mimo občanů EU, EHP a Švýcarska, pobývající krátkodobě s vízem nebo bez víza, s vízy nad 90 dnů, s povolením k dlouhodobému či trvalému pobytu; cizinci se statusem mezinárodní ochrany, tedy azylem; registrovaní žadatelé o mezinárodní ochranu. 39 Jak můžeme vidět v grafu č. 2, v roce 2004 byl počet cizinců 14 729 a od té doby stále stoupal, až do roku 2008, kdy dosáhl čísla 20 321, poté začal klesat a v roce 2013 byl 18 850. Zaměříme-li se konkrétně na cizince z RF, jejich počet vzrůstá až do roku 2010 a poté začíná nepatrně klesat. Tento pokles můžeme v obou případech spojit s globální finanční a ekonomickou krizí, která se u nás začíná projevovat ke konci roku 2008. Tato krize velmi zásadně ovlivnila jak národní ekonomiky, tak také firmy a samotné pracovníky. Projevil se také její hluboký dopad na migrační pohyb obyvatelstva, jelikož právě cizinci jsou často zaměstnáváni na nekvalifikovaných místech v odvětvích, která jsou na podobné otřesy velmi citlivá (např. zpracovatelský průmysl, stavebnictví, služby) a stávají se tak nejvíce ohroženými ztrátou zaměstnání. Změny v počtech migrantů však nesouvisí pouze s rizikem ztráty zaměstnání, ale také například s měnící se poptávkou a jejím uspokojením cizí pracovní silou nebo s reakcemi migračních politik zdrojových i cílových zemí. Je tedy zřejmé, že pokles počtu cizinců je spojen se zmenšujícími se příležitostmi pro migranty v ČR v souvislosti s ekonomickou krizí. 40

ČSÚ., Metodika-cizinci. DRBOHLAV, D. a kol., Migrace a (i)migranti v Česku, s. 32 40 tamtéž, s. 139-141 38 39

28

Graf 2: Vývoj počtu cizinců v Karlovarském kraji (2004-2013)

Vývoj počtu cizinců (2004-2013) 25 000

Počet osob

20 000

15 000 cizinci celkem občané RF

10 000

5 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Cizinci podle státního občanství. (2015), vlastní zpracování

Z nejaktuálnějších statistik ČSÚ (31. 12. 2013) vyplývá, že Karlovarskému kraji z celkového počtu 18 850 cizinců dominují občané pocházející z Ukrajiny, dále ze Slovenska, Vietnamu, RF a Polska (viz graf č. 3). Nejvíce občanů z Ukrajiny a Polska se nachází v okrese Cheb, u zbylých národností pak vedou Karlovy Vary. Graf 3: Počet cizinců v Karlovarském kraji podle státního občanství (2013)

Počet cizinců podle státního občanství (2013) 10%

Ukrajina 42%

20%

Rusko

Slovensko Vietnam Polsko

14% 14%

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Cizinci podle státního občanství. (2015), vlastní zpracování

29

3.2

Hosté v HUZ Karlovarského kraje ČSÚ pravidelně kromě údajů o cizincích, sbírá také údaje o návštěvnosti hromadných

ubytovacích zařízení. HUZ je podle ČSÚ definováno jako „zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.“41 V hodnocení krajů podle počtu hostů se Karlovarský kraj v roce 2013 umístil na pátém místě, podíl na republikovém úhrnu dosáhl 5,4 %. V roce 2013 se v HUZ Karlovarského kraje ubytovalo 749 496 hostů, tj. o 2,7 % méně než ve stejném období minulého roku. Zahraničních hostů přijelo více o 2,3 % a u domácích hostů došlo k poklesu o 11,8 %. 42 ČSÚ dělí hosty, kteří navštíví HUZ na rezidenty a nerezidenty. Rezident je „fyzická osoba jakékoli národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci.“43 Jak můžeme vidět v grafu č. 4, zahraniční turisté (nerezidenti) V Karlovarském kraji značně převažují nad domácími (rezidenti) bez výjimky ve všech sledovaných obdobích. Graf 4: Vývoj počtu hostů v HUZ Karlovarského kraje (2000-2013)

Vývoj počtu hostů v HUZ (2000-2013) 900 000

Počet hostů v HUZ

800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 domácí

zahraniční

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji v letech 2000-2012. (2013), vlastní zpracování

ČSÚ., Metodika-časové řady a cestovní ruch. ČSÚ., Návštěvnost v kraji v roce 2013. 43 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 253 41

42

30

Karlovarský kraj ročně navštíví stovky tisíc hostů z nejrůznějších konců světa. Jak vyplývá z grafu č. 5, největší podíl hostů HUZ v roce 2013 měli rezidenti a poté nerezidenti z Německa a Ruska. Graf 5: Počet hostů v HUZ Karlovarského kraje podle zemí (2013)

Počet hostů v HUZ podle zemí (2013)

Německo 138 802; Ostatní

Rusko 237 490; Německo

Izrael Rakousko Nizozemsko

260 995; Rezidenti

Slovensko 121 644; Rusko

USA Rezidenti

5 761; USA

6 971; Slovensko

6 422; Nizozemsko

10 569; Izrael 8 999; Rakousko

Ostatní

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji podle zemí. (2013), vlastní zpracování

Velmi specifickou destinací, co se týče složení hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních, jsou Karlovy Vary. Jak vyplývá ze statistik za rok 2014, převažuje zde ruská klientela. Z celkového počtu 151 978 hostů, bylo zhruba 16 % rezidentů a zbytek tvořili nerezidenti. Z celkového počtu nerezidentů tvořili hosté z RF zhruba 47 %, hosté z Německa pak jen 16 %. V roce 2013 tvořili návštěvníci z RF dokonce 50,6 % z celkového počtu nerezidentů.44 3.2.1 Hosté z RF v HUZ Karlovarského kraje Zaměříme-li se pouze na návštěvnost hostů z RF, můžeme v grafu č. 6 pozorovat nárůst od roku 2000 až do období celosvětové hospodářské krize, která se v RF začala projevovat od

44

INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY., Návštěvnost města Karlovy Vary 2014.

31

roku 2008. Její dopad na náš příjezdový turismus můžeme pozorovat na zásadním odlivu hostů z RF již v roce 2009 (v tomto roce byl také zaznamenán největší propad příjezdů ze všech zdrojových zemí). Pokles cen ropy měl pro ruskou ekonomiku, závislou na exportu, fatální důsledky. Zhroutily se ruské akciové trhy a došlo k prudkému oslabení rublu. 45 V RF se tato krize začíná projevovat v první řadě na soukromém sektoru. Během podzimu roku 2008 celkový kapitál firem v RF klesl o 25 %, bankovní vklady obyvatelstva poklesly poprvé za mnoho let na 10 %, což mělo za následek bankrot několika velkých investičních i komerčních bank a tedy následnou finanční krizi. Snižuje se také produkce ve zpracovatelském průmyslu a civilním strojírenství, probíhá recese ve stavebnictví, vývojářských činnostech, nákladní železniční dopravě a cestovním ruchu, což vede ke zvyšování nezaměstnanosti.46 Graf 6: Vývoj počtu hostů z RF v HUZ (2000-2013)

Vývoj počtu hostů z RF v HUZ (2000-2013) 140 000

Počet hostů v HUZ z RF

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji podle zemí. (2013), vlastní zpracování

Sféra cestovního ruchu sice netrpí dopady ekonomické krize tak, jako například průmyslová odvětví, nicméně i přesto je pokles zájmu o výjezdovou turistiku znatelný v celosvětovém měřítku. Krize samozřejmě ovlivnila chování spotřebitelů – ti se neomezují úplně, ale zkracují délky pobytů a volí levnější varianty dopravy, či levnější lokality. Tuto

45 46

WIKIPEDIA., Ekonomika Ruska. ВСЕРОССИЙСКИЙ ЕКОНОМИЧЕСКИЙ ЖУРНАЛ., Кризис экономики.

32

situaci ještě více komplikuje problematika udělování víz pro občany RF a ostatních zemí bývalého Sovětského svazu. Hlavním problémem je neúměrná délka vydávání víz. Země jako Německo či Francie vydávají víza do 4 dnů, zatímco v ČR trvá tento proces dní 10. Dalším problémem jsou také poplatky spojené s nutností využívat vízové centrum – náklady na vízum se tak zbytečně navyšují. Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR, se zmiňuje o významu ruských turistů pro cestovní ruch ČR. Ruský turista je výjimečný tím, že kromě Prahy, navštěvuje také regiony, cestuje po celý rok a nejvíce nakupuje, tedy utrácí. Denně průměrně utratí za ubytování, stravu zboží a služby 3 883 Kč. Podíváme-li se na odliv návštěvníků z RF v číslech, v meziročním srovnání 2008-2009 je zaznamenán pokles o celých 23,2 % (celkový počet příjezdů v roce 2009 klesl oproti předchozímu roku o 8,6 %). 47 Vezmeme-li v potaz, kolik u nás Rusové utratí a o kolik procent se snížil počet jejich příjezdů, je jasné, že tato situace měla citelný, ne-li likvidační, dopad na většinu firem podnikajících v cestovním ruchu a to nejen v Karlovarském kraji. Kromě hospodářské krize ovlivnil návštěvnost ČR také vstup do Schengenského prostoru. Podle ACK ČR je to způsobeno nepružnou vízovou politikou, kvůli které se značně zkrátily pobyty všech návštěvníků ze zemí s vízovou povinností, tedy také z RF. Podíváme-li se znovu na graf č. 6, můžeme vidět, že po propadu v roce 2009 se začala návštěvnost občanů RF opět zvedat a během dvou let přesáhla i doposud nejvyšší počet návštěvníků z roku 2008. Nutno podotknout, že to byli právě návštěvníci z RF, u kterých byl v roce 2010 zaznamenán největší nárůst v počtu příjezdů. Tento příznivý vývoj je dnes narušován stále aktuální krizí na Ukrajině. Dle slov předsedy ACK ČR Ukrajinská krize velmi silně zasáhla příjezdovou turistiku především z RF. Jak již bylo řečeno, ruští turisté jsou pro náš cestovní ruch velmi důležití právě kvůli výši denní útraty a délce pobytu, která trvá průměrně 5 dní. Prodej zájezdů z Ruska do ČR se podle ACK ČR po propadu rublu v prosinci roku 2014 téměř zastavil. Kurz rublu se začátkem roku pohyboval okolo 70 rublů za euro (začátkem loňského roku to bylo kolem 40 rublů za euro) a kvůli tomu začali ruští turisté upřednostňovat tuzemské dovolené, která jsou pro ně ekonomicky výhodné od 60 rublů za euro.48 Tato situace se podepsala hlavně na Karlových Varech, kde je ruská klientela dominantní. Leden, který platil za nejsilnější měsíc, co se příjezdů týče, byl v letošním roce značně slabší. České konzuláty vydaly meziročně o 23 % méně víz (celkem 324 000) a prosincový a lednový pokles příjezdů z RF odhadla společnost

47 48

ACK ČR., Vystoupení předsedy Asociace na MaDi 2009. MAG CONSULTING., Poptávku ruských turistů po dovolené v ČR letos ovlivní několik faktorů.

33

Mag Consulting na 40 %. Rusové pobyty ruší a nové neobjednávají a ti co přijíždí, utrácejí znatelně méně za služby i zboží. Nákupy omezila především střední třída, v luxusním segmentu se pokles neprojevil. V lednu letošního roku se útraty ruských turistů v českých obchodech snížily o 61 %. Průměrná útrata Rusů ale přesto vzrostla na částku 7 646 Kč, a to právě z toho důvodu, že nákupy omezila pouze střední třída. 49 Společnost Mag Consulting předpokládá, že k dalšímu poklesu příjezdů, již nedojde a lze očekávat mírný nárůst v rozsahu 3-4 %. Samozřejmě bude záležet na dalším vývoji kurzu rublu a operativní cenové politice našich ubytovacích zařízení.

49

C.O.T. MEDIA. Rusové u nás v lednu utratili o 60% méně. 2015

34

II. PRAKTICKÁ ČÁST

35

4.

ANALÝZA INFORMAČNÍCH PORTÁLŮ

Se stále se zrychlujícím technologickým rozvojem a rostoucí internetovou populací se kvalitní informační portály turistických destinací stávají téměř nutností a jejich význam stále vzrůstá. S informačními technologiemi je dnes turismus silně propojen, ať už mluvíme o výběru destinace, plánování cesty či vyhledávání informací v jejím průběhu. Internet je významným nástrojem pro všechny subjekty pohybující se ve sféře cestovního ruchu, a to také především kvůli tomu, že produkty cestovního ruchu, ať už mluvíme o možnosti rezervovat či zakoupit služby (zájezdy, letenky apod.), lze díky internetu získat prakticky odkudkoliv. Internet je však nástroj nejen prodejní, ale je také především nástroj propagační a komunikační. Jak již bylo řečeno, turistické informační portály jsou cenným pomocníkem při plánování cest. Obsahují většinou informace o daném území, o jeho historii, přírodních podmínkách, o službách poskytovaných ve vybrané destinaci (ubytování, možnosti kulturního vyžití apod.), nebo fotografie a aktuality z destinace. Kvalitně zpracovaný informační portál se bezesporu podílí na tvorbě image a značky destinace a tím pádem i na konečném rozhodnutí návštěvníků, zda navštíví právě tu či onu destinaci. V této části práce se proto budeme věnovat analýze vybraných informačních portálů Karlovarského kraje – především portálům jeho hlavního turistického centra Karlových Varů, jelikož právě Karlovy Vary jsou častým cílem naší zájmové skupiny, tedy návštěvníků z RF. 4.1

Metody marketingového výzkumu – SWOT analýza Metody marketingového výzkumu se obecně rozdělují na pozorování, průzkum

a experiment. Existuje také několik metod, které jsou určeny přímo k analýze webových stránek. Ve své práci z roku 2008 je blíže popisuje Václav Štrupl. Podle něj lze tyto metody rozdělit na heuristickou analýzu, uživatelské testování, focus groups, statistické metody a dotazníkové šetření. Heuristická analýza je expertní rozbor, který je prováděn na základě již známých a ověřených poznatků. O dost praktičtější uživatelské testování vytváří závěry na základě chování skutečných uživatelů webu pod vedením specialisty. Focus group je v podstatě skupinová diskuze, která kromě odhalení chyb, může přinést i nové poznatky a nápady. Statistických metod se nejčastěji využívá u analýz návštěvnosti webu. Dotazníkové šetření, tedy průzkum, je jednou ze základních metod marketingového výzkumu. Při analýze webových

36

stránek se nejčastěji užívá v písemné formě, nicméně lze jej provést i formou osobního dotazování. 50 V této práci bude při hodnocení turistických informačních portálů použita metoda SWOT analýzy- tedy hodnocení silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threads). Výstup SWOT analýzy bývá znázorňován následující maticí: Obrázek 5: Matice SWOT analýzy

Strenghts

Opportunities

(Silné stránky)

(Příležitosti)

SWOT Weaknesses

Threats

(Slabé stránky)

(Hrozby)

Výsledkem SWOT analýzy by mělo být definování všech oblastí matice a vyvození závěrů. Pro lepší pochopení, jak se dá taková marketingová analýza aplikovat na informační portál, si přivedeme příklad. Zjistíme-li pomocí SWOT analýzy, že slabou stránkou informačního portálu je neatraktivní design, můžeme si jako další cíl vytyčit například získání dostatku financí na jeho vylepšení. Silné stránky, jako například dostatek aktuálních informací o destinaci, můžeme využít k dalšímu rozvoji a dosažení cílů. Příležitostí může být například zavedení nového technologického řešení, které jiné informační portály nenabízí (například mobilní aplikace). Hrozbou může být například nedostatečná informovanost o tom, co nabízí konkurence a nepřizpůsobení se současným trendům. Obecně lze říct, že silných stránek, lze využít jako příležitostí k potlačení hrozeb a minimalizaci nedostatků. V této práci se budeme

50

ŠTRUPL, V., Komplexní analýza webových stránek, s. 9-13

37

zabývat převážně analýzou silných a slabých stránek informačních portálů, jelikož příležitosti i hrozby zkoumaných portálu se od sebe příliš neliší. 4.2

Metodika výběru a hodnocení vybraných portálů Turistické informační portály, které budeme analyzovat, byly vybrány v první řadě

podle jejich pozice v internetových vyhledávačích. Internetové vyhledávače umožňují uživatelům vyhledávat informace zadáním klíčových slov do vyhledávače. Ten pak vyhledá klíčová slova ve své databázi a zobrazí uživateli seznam odkazů na webové stránky, které obsahují

požadované

informace.

Mezi

nejpoužívanější

vyhledávače

v

ČR

patří

www.seznam.cz, www.google.cz. a www.centrum.cz. V RF jsou to pak vyhledávače www.yandex.ru, www.rambler.ru a www.google.ru. Ve všech uvedených vyhledávačích se po zadání klíčového pojmu „Karlovy Vary“ zobrazilo velké množství výsledků – v ruských vyhledávačích cca 2 miliony a v českých až 25 miliónů výsledků. Z těchto výsledků byly vybrány pouze turistické informační portály, které se nachází mezi prvními deseti výsledky a také mají českou i ruskou jazykovou mutaci. Jazykové mutace neboli jazykové verze, zpřístupňují obsah webových stránek cizincům, kteří je navštíví. Většinou jsou označeny vlaječkami jednotlivých zemí a návštěvník tak může snadno mezi mutacemi přepínat. Kvalitně zpracovaná jazyková mutace je určitě dobrý způsob jak přiblížit destinaci zahraničním návštěvníkům. Tvorba jazykové mutace v jiném jazyce a písmu s sebou ale nese určité problémy. Tvůrce stránek musí vzít v potaz, že nejde o pouhé převedení znaků, nýbrž o plnohodnotný překlad obsahu stránek a proto by měl určitě využít služeb kvalifikovaných překladatelů či agentur, které se překlady webových stránek zabývají. Stránky, které obsahují chyby, ať už gramatické či způsobené použitím jiného písma než latinky, působí neprofesionálně a mohou tak vzbuzovat nedůvěru v samotný produkt, který stránky nabízí. Portály, které splnily podmínku ruské a české jazykové mutace a zároveň se nacházejí mezi prvními deseti výsledky ve vyhledávačích, budou nejprve analyzovány z hlediska struktury a obsahu, dále budou charakterizovány z jazykového hlediska se zaměřením na převod vlastích jmen a na závěr bude z těchto poznatků vytvořena SWOT analýza. Těmito portály jsou www. karlovy-vary.cz a www.karlovyvary.cz.

38

5.

INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVY-VARY.CZ Prvním analyzovaným informačním portálem je portál karlovy-vary.cz. Jedná se

o webové stránky, jejichž provozovatelem a vlastníkem je společnost Bohemia-Euro Agentur, a.s. Tyto webové stránky mají více jazykových mutací – jsou dostupné v jazykové verzi české, ruské, anglické a německé. Nás bude zajímat jazyková verze česká a ruská. Informační portál karlovy-vary.cz má tu výhodu, že se při zadání klíčového pojmu „Karlovy Vary“ do českých vyhledávačů zobrazuje mezi prvními výsledky. Při zadání klíčového pojmu «Карловы Вары» do ruskojazyčných vyhledávačů se tento portál zobrazuje dokonce jako první výsledek. 5.1

Analýza struktury a obsahu portálu Tento portál je strukturovaný a přehledně zpracovaný a nelze nezmínit zdařilý moderní

design. Je také uzpůsoben k tomu, že se dá pohodlně prohlížet i na mobilním telefonu, což je v době „chytrých“ telefonů veliká výhoda. Stinnou stránkou grafického zpracování tohoto portálu je velké množství reklam. Partnery webu karlovy-vary.cz je například hotel Imperial, Spa Resort Sanssouci, hotel Windsor nebo Grandhotel Pupp aj., a proto je u každého článku v obou jazykových verzích reklamní blok, ve kterém se střídavě tito partneři zobrazují. Stránky jsou uspořádány velmi jednoduše. Je zde lišta, na které můžeme najít několik tematických karet s rozbalovací nabídkou záložek, které by měly poskytnout potencionálním návštěvníkům dostatek informací o destinaci, ubytování i o možnostech sportovního či kulturního vyžití. Jelikož nás zajímá především ruskojazyčný obsah, budeme se při podrobné analýze obsahu těchto karet zabývat ruskou verzí portálu a českou verzi budeme pouze srovnávat s ruskou. Úvodní stránka Úvodní stránce ruské verze webu dominuje reklamní blok rezervačního portálu sanatoriums.com (náhled č. 1), na kterém mohou návštěvníci získat informace o sanatoriích v KV a rovnou si zarezervovat pobyt. V české verzi je tento reklamní blok nahrazen pohyblivým klikatelným blokem, ve kterém se střídají fotky s popisky lákajícími na služby poskytované v KV (náhled č. 2). Dalším rozdílem mezi úvodními stránkami je absence upoutávky na

39

slevovou kartu „Karlovy Vary City Card“, která ačkoliv je dostupná i pro cizince, je v ruské verzi nahrazena blokem s možností kontaktovat lékaře portálu sanatoriums.com. Náhled 1: Úvodní stránka ruské verze portálu karlovy-vary.cz

Náhled 2: Úvodní stránka české verze portálu karlovy-vary.cz

40

Na úvodní stránce se kromě hlavního bloku a menších reklamních bloků, nachází také blok s několika záložkami, které se zabývají aktuálním děním v KV. První z nich je záložka «Актуально» (Aktuálně), která obsahuje stručné články informující o aktuálních nabídkách a událostech. Některé tyto aktuality jsou spíš reklamního charakteru (Успешный сайт отеля «Империал») a jiné informují o probíhajících akcích (Фестиваль «Турфильм», Фарфоровые празднества). Co se týče aktualit, zde se ruská a česká verze rozcházejí. Česká verze nabízí daleko aktuálnější přehled akcí pořádaných v Karlových Varech (Karlovarský Knedlík fest, Cestovatelský festival Caminos) a také jiné nabídky (permanentky Sportcentra Imperial, Valentýn v salónech Sansei), které v ruské verzi nejsou dostupné. Dále je zde záložka «Погода» (Počasí), která poskytuje návštěvníkům informace o teplotě, srážkách, větru a oblačnosti a «Вебкамера» (Webová kamera), která nabízí aktuální pohled na město. Tyto záložky můžeme najít také v jiných kartách. Na konci stránky se nachází ještě jeden blok, ve kterém jsou formou krátkého textu s hypertextovými odkazy shrnuty v podstatě všechny karty z hlavní lišty, a také zde můžeme najít průvodce Karlovými Vary ve formátu PDF, který ale bohužel není dostupný v jiném jazyce než češtině. Karta «О Карловых Варах» V tematické kartě «О Карловых Варах» (O Karlových Varech) najdeme několik záložek zabývajících se obecnou a historickou charakteristikou města, aktuality, kalendář akcí a také článek s informacemi o lázeňství a pramenech, kongresové turistice nebo počasí a akcích v různých ročních obdobích a užitečné informace pro cestovní kanceláře, skupinové a studentské zájezdy. Články, nacházející se v záložkách, jsou stručné, ale obsahují všechny důležité informace potřebné k tomu, aby návštěvník získal přehled o destinaci. Všechny záložky je možno otevřít přímo z rozbalovací lišty nebo jsou také přehledně uspořádány v nabídce formou klikatelných dlaždic s fotografiemi (náhled č. 3). Po kliknutí na jednotlivé dlaždice se vždy rozbalí další nabídka (rozcestník) nebo samostatný článek.

41

Náhled 3: Nabídka karty «О Карловых Варах»

V záložce «Карловы Вары» (Karlovy Vary se představují), jsou Karlovy Vary představeny z několika úhlů. Je zde nastíněn jejich historický význam, dále je řečeno něco málo o lázeňské léčbě, kulturních a sportovních akcích a také jsou zmíněny karlovarské výrobky. Tento článek v podstatě shrnuje obsah všech ostatních záložek v této kartě a obsahuje klikatelné odkazy v textu, které čtenáře přesměrují k podrobnějším článkům v tematických kartách. Další záložkou je «История и современность» (Historie a současnost), která popisuje nejzásadnější události v historii Karlových Varů a jejich současný význam a možnosti jakožto lázeňského centra. V tomto článku můžeme najít drobný rozdíl mezi verzemi – v českém textu se nachází klikatelný odkaz „Krušné hory“, který nás přesměruje na webové stránky krusne-hory.cz, ruská verze tuto možnost nemá. Vybereme-li záložku «Календарь мероприятий» (Kalendář akcí), rozbalí se nám souhrn všech důležitých kulturních i sportovních událostí pořádaných v KV, opět formou nabídky klikatelných dlaždic. Stejně je uspořádána záložka «Памятники и достопримечательности» (Památky a významná místa), ve které jsou přehledně popsány a vyobrazeny například kolonády a různé významné lázeňské budovy, muzea, parky a jiné stavby. Zajímavá je také záložka «Времена года» (Roční období), ve které se návštěvník může dočíst, jaké 42

významné akce se v daném období pořádají, jaká je průměrná teplota a jakým aktivitám se může věnovat. Karta «Мероприятия» «Мероприятия» (Aktivity) je další tematická karta na hlavní liště, která se věnuje možnostem kulturního a sportovního vyžití. Obsahuje «ТОП 10: все самое интересное в Карловых Варах» (TOP 10 zajímavostí Karlových Varů), tedy souhrn míst a aktivit, které by si návštěvníci neměli nechat ujít. Jsou zde tipy, jaké památky shlédnout, jaká muzea navštívit a také kam zajít na jídlo, jakou proceduru absolvovat, kam za sportem nebo co si přivézt za suvenýr. V této sekci najdeme také samostatnou záložku «Спорт» (Sport) se širokou nabídkou sportovních aktivit, kterým se lze při návštěvě Karlových Varů věnovat. Po rozbalení jednotlivých dlaždic v nabídce ale zjistíme, že většina z nich, jako například «Пешеходный и

велосипедный

туризм»

(Turistika)

nebo

«Экстремальные

виды

спорта»

(Adrenalinové sporty), žádná doporučení neobsahuje. Nicméně například pod dlaždicí «Поля для гольфа в Карловых Варах» (Golfová hřiště Karlovy Vary) najdeme opravdu pestrý výčet velmi dobře popsaných golfových hřišť, což můžeme přisuzovat velké oblibě tohoto sportu v Karlovarském kraji. Další záložkou v této kartě je «Музыка и искусство» (Hudba a umění v Karlových Varech), kde najdeme pouze čtyři kulturní instituce, což je vzhledem k reálnému počtu těchto zařízení v Karlových Varech opravdu málo na to, aby návštěvník získal přehled o možnostech kulturního vyžití. Záložka «Ночная жизнь, казино» (Noční život, kasina v Karlových Varech) nabízí přehled nejznámějších, ale také bezpochyby nejdražších kasin a barů v hotelech, jako jsou například Grandhotel Pupp, hotel Imperial či Carlsbad Plaza. Návštěvník zde tedy rozhodně nenajde tipy na bary a podniky střední cenové kategorie. Záložka «Гастрономия в Карловых Варах» (Gastronomie v Karlových Varech) doporučuje vybrané restaurace, do kterých by měl návštěvník zavítat. V ruské verzi portálu najdeme pod touto záložkou pouze tři restaurace, které navíc všechny spadají pod hotel Imperial. Česká verze nabízí přehled celkem sedmi restaurací a kaváren, nicméně i tak je patrné,

43

že jde spíše o výčet podniků sponzorů stránek, než o seznam restauračních zařízení, které by běžný turista navštívil. Karta «Размещение» Karta «Размещение» (Ubytování) obsahuje databázi ubytovacích zařízení s možností rezervace. Je velmi praktická, jelikož nabízí možnost vyhledávání zařízení podle typu i vybavení objektu (náhled č. 4). Zájemce o ubytování si tedy může zvolit, v jakém typu ubytovacího zařízení chce být ubytován (hotely 3-5*, apartmány, pensiony) a jak by toto zařízení mělo být vybaveno (bazén, wellness, parkování, klimatizace apod.). Poté si vybírá z nabídky dle svých kritérií a většinu těchto zařízení lze rovnou zarezervovat prostřednictvím přesměrování na stránky hotelu nebo stránky sanatoriums.com (v české verzi booking.com). Všechna zařízení mají v databázi fotografii, jsou podrobně popsána (jaké služby nabízí, jak jsou vybavena apod.) a také u každého najdeme mapu s přesnou polohou. Tato databáze může být opravdu cenným pomocníkem při výběru ubytování. Náhled 4: Nabídka karty «Размещение в Карловых Варах»

44

Pod tuto kartu spadají ještě «Выгодные пакеты» (Výhodné balíčky) sestavené z nabídek ubytování a dalších služeb. Balíčky obsahují wellness služby, programy dle ročních období, romantické či golfové programy apod. Všechny balíčky lze opět zakoupit přímo přes odkaz ze stránek. Jsou opět přehledně popsány a je zde uvedena i přibližná cena balíčku. Balíčky jsou z nabídky Grandhotelu Pupp, hotelu Imperial nebo Spa Resortu Sanssouci – tedy opět pouze sponzorské hotely. Mezi ruskou a českou verzí můžeme najít několik rozdílů – v ruské verzi například zcela chybí nabídka balíčků Parkhotelu Richmond, kterou můžeme najít v české verzi a také ceny nebo rozdělení sezón se ve verzích liší. Karta «Курорт и спа» Karta «Курорт и спа» (Lázně a wellness) nabízí v první řadě článek se stručným popisem indikací lázeňské léčby a druhů lázeňské péče nabízené v Karlových Varech. Další článek obsahuje výčet wellness programů a balíčků. Rozhodně nejužitečnější článek v této sekci je «Санаторно-курортные и велнес процедуры» (Přehled lázeňských procedur), který nabízí popis nejrůznějších léčebných a wellness procedur, které může návštěvník v KV absolvovat. Popisují se zde různé typy koupelí, pravidla pitné kúry, vodoléčba, různé druhy masáží, elektroléčba, světloléčba, léčba teplem a další různé terapie. Karta «Экскурсии» Zajímavou kartou jsou «Экскурсии» (Výlety), kde se může návštěvník dozvědět, kam se vydat nejen v Karlových Varech, ale také v jejich okolí. Záložka «Экскурсии по Карловым Варам» (Vycházky po Karlových Varech) obsahuje tipy na různé výletní trasy, které lze ve městě absolvovat. Na výběr má návštěvník ze tří tras různé délky a náročnosti. Kromě přesného popisu trasy, obsahují tyto články také všechny důležité informace o otevírací době nebo vstupném a také doporučení, kde se během procházky občerstvit. «Обзорные окружные экскурсии по Карловым Варам» (Vyhlídkové okružní jízdy Karlovými Vary) nabízí služby Dopravního podniku Karlovy Vary pro výlety do blízkého okolí. Jedná se o vyhlídkovou jízdu do Bečova, Lokte a zpět nebo o jízdu autovláčkem po centru Karlových Varů. Tento článek obsahuje informace o časech a místech odjezdů autobusů a také o cenách jízdného.

45

Další záložkou jsou «Туры за пределы Карловых Вар» (Výlety do okolí Karlových Varů), kde se návštěvníci dozvědí o městech, hradech a památkách v okolí KV, které stojí za návštěvu. Karta «Экскурсии» může návštěvníkům posloužit nejen jako inspirace na výlety, ale také jako užitečný průvodce městem. Karta «Мультимедиа» Pokud se návštěvník chce podívat na fotografie či videa z vybrané destinace, může využít kartu «Мультимедиа» (Multimédia). Záložka «Вебкамера Карловы Вары» obsahuje přímý přenos ze dvou webkamer, umístěných v centru Karlových Varů. Tyto webkamery jsou praktickým pomocníkem, jelikož díky nim lze snadno zjistit, jaké je v cílové destinaci aktuálně počasí. Další záložky «Видеогалерея» а «Фотогалерея» obsahují videa a snímky z různých akcí, které v Karlových Varech proběhly, zajímavé pohledy na město a jeho okolí, ale také reklamní upoutávky na produkty nabízené sponzory informačního portálu. Karty «Недвижимость» a «Контакты» Karta «Недвижимость» (Reality) je reklamou na residence s luxusními byty určenými k prodeji. V záložce «Контакты» (Kontakty) lze vyplnit kontaktní formulář a získat adresu sídla společnosti, která portál vlastní či kontakt na manažery. 5.2 Jazyková charakteristika portálu Portál karlovy-vary.cz se potýká hned s několika problémy způsobenými použitím azbuky. Prvního problému si můžeme všimnout hned na úvodní stránce – názvy některých karet v hlavní liště začínají malým a jiné zase velkým písmem (экскурсии, Размещение), což portálu ubírá na atraktivitě jinak dobrého grafického zpracování. Tato chyba se vyskytuje například i v možnostech vyhledávání. Dalším nedostatkem jsou časté absence překladů. V některých záložkách, jako je například záložka «Гастрономия в Карловых Варах», nacházíme nejen nepřeložené pojmy, ale i celé věty (viz náhled č. 5). Ruská verze také často postrádá různé doplňující popisky, jako např. ve článku «Колоннады», kde chybí celé dva odstavce textu o karlovarské minerální vodě.

46

Náhled 5: Nedostatky ruské jazykové mutace

Dalším problematickým aspektem tohoto portálu je způsob, jakým jsou převáděna vlastní jména. Způsob převodu názvů jednotlivých reálií není jednotný, na stránkách můžeme narazit jak přímý grafický přenos (transplantaci), tak na přenos pomocí praktické transkripce, kalkováním a polokalkováním. Některé názvy reálií jsou ponechány úplně bez převodu. S problémem nejednotnosti se setkáváme ve všech kartách portálu. Například v kartě «Размещение» nebo v záložce «Гастрономия в Карловых Варах» jsou v nadpisech názvy hotelů a restaurací ponechány v nepřevedené podobě i přesto, že v samotných článcích jsou již transkribované (Spa Resort Sanssouci – «Спа Ресорт Сан-суси»). V několika případech se rozcházejí i varianty, které jsou uvedeny společně v jednom článku (článek o Lázeňské léčebně Mánes: «Спа отель Manes» – «Курортная лечебница Манес» – Курортное лечебное заведение «Манес»). Ve fotogalerii a videogalerii se střídá hned několik způsobů převodu názvů (Показ мод Беаты Райской в Карловых Варах, Sportcentrum Imperial Karlovy Vary, тайский массаж Sansei Menuet). Stejně tak i v záložkách jako

47

«Теннис»,

«Недвижимость» nebo «Купание и плавание» nejsou způsoby převodu jednotné a některé převody názvů nejsou příliš zdařilé (Бассейн Отели »Thermal«). V dalších záložkách jako «Ночная жизнь, казино» nebo «Поля для гольфа в Карловых Варах» jsou názvy graficky transplantovány (Golf & Racing Club Karlovy Vary) a v záložkách jako «Музыка и искусство» nebo «Туры за пределы Карловых Вар» zase výhradně polokalkovány (Карловарская интерактивная галерея «Вилла Бехера», Сватошские скалы). Jména místní (názvy ulic, náměstí, parků) jsou ponechány ve své původní grafické podobě pouze v hlavičkách adres, pokud jsou zmiňovány v textu, pak jsou polokalkovány («Сады Дворжака», «проспект Томаша Гарика Масарика»). Ve většině článků, kde se vyskytují pamětihodnosti a turisticky zajímavé objekty, jsou jejich názvy kalkovány («Садовая колоннада», (Гейзерная колоннада и Гейзер). Co se týče antroponym, ty jsou převedeny pomocí transkripce (Ян Бехер, Фельнер и Хельмер). 5.3

SWOT analýza portálu www.karlovy-vary.cz Jak již bylo řečeno, výsledkem SWOT analýzy je matice, která přehledně shrnuje silné

a slabé stránky, navrhuje využití příležitostí a upozorňuje na možné hrozby. Jak vyplývá z obrázku č. 6, silnými stránkami portálu karlovy-vary.cz je dobrá pozice ve vyhledávačích, a to nejen českých, ale i ruských. Tato skutečnost je pro portály velmi důležitá, jelikož pokud jsou zobrazeny hned po zadání vyhledávaného pojmu a turista je určitě navštíví. Další silnou stránkou je pěkný design. Stránky jsou přehledné a opomeneme-li několik nedostatků, jako jsou chybějící fotografie u některých dlaždic, jsou dobře zpracované. Pokud jsou stránky po grafické stránce kvalitně zpracované a přehledné, návštěvníci se k nim budou vracet při vyhledávání dalších informací o destinaci. Dobře zpracované jsou také samostatné články, které nejsou příliš podrobné, ale ani stručné. Návštěvník v nich najde dostatek informací pro získání přehledu o dané destinaci a její nabídce. Mezi slabé stránky portálu patří hlavně velké množství reklam a články, které se zaměřují na propagaci produktů sponzorů. To se projevuje hlavně ve článcích, které by měly návštěvníkům pomoci s výběrem podniků nebo volnočasových aktivit. Může se stát, že návštěvník dá přednost jinému portálu, který není takto jednostranně zaměřen a nabízí širší škálu možností. Dalším problémem je zpracování ruskojazyčné verze. Tento portál má

48

problémy s použitím azbuky a také s chybějícími a neaktuálními informacemi v ruskojazyčných článcích, což může negativně ovlivnit návštěvnost portálu ze strany ruských turistů. Pokud by tento portál chtěl využít příležitostí a minimalizovat tak hrozby, měl by se zaměřit na vývoj nových funkcí a aplikací, které by návštěvníkům zpestřily, či usnadnily pobyt v destinaci. V době „chytrých“ mobilních telefonů a tabletů, kdy jsou stránky optimalizované pro dotykové použití skoro samozřejmostí, by portály měly sledovat především technologický vývoj a trendy v oblasti informačních portálů (mobilní aplikace, funkce apod.), především pokud se konkurence těmito trendy řídí. Obrázek 6: SWOT analýza portálu karlovy-vary.cz Silné stránky - dobrá pozice ve vyhledávačích - design a přehlednost - přiměřená obsáhlost článků

Příležitosti - využití silných stránek k dalšímu rozvoji - vytvoření nových funkcí a aplikací

SWOT analýza portálu karlovy-vary.cz Slabé stránky - orientace na produkty sponzorů - velké množství reklam - zpracování ruskojazyčné verze

Hrozby - nesledování nabídky konkurence - nepřizpůsobení se poptávce a trendům

49

6.

INFORMAČNÍ PORTÁL WWW.KARLOVYVARY.CZ Informační portál karlovyvary.cz je oficiální turistický portál města Karlovy Vary

provozovaný Infocentrem města Karlovy Vary a Magistrátem města Karlovy Vary. Má několik jazykových mutací, a to českou, anglickou, německou, čínskou a arabskou. My budeme stejně jako u předchozího portálu rozebírat pouze verzi ruskou a českou. Tento portál zaujímá první pozici mezi výsledky při vyhledávání klíčového pojmu „Karlovy Vary“ v českých vyhledávačích, jako jsou google.cz nebo seznam.cz. V ruském yandex.ru jej najdeme po zadání klíčového pojmu «Карловы Вары» až za portálem karlovy-vary.cz. 6.1

Analýza struktury a obsahu portálu Grafické zpracování portálu je moderní a optimalizované pro používání na mobilních

telefonech. Jelikož se jedná o oficiální turistický informační portál města Karlovy Vary – provoz je tedy hrazen městem, nenajdeme zde prakticky žádné reklamy. Všechny informace na stránkách jsou uspořádány do šesti tematických karet, které najdeme na hlavní liště. Tyto karty se po rozkliknutí dělí na další záložky obsahující konkrétní články, případně další rozcestníky. Návštěvník by se v nich měl dozvědět o historii a významných památkách města, o možnostech ubytování a kulturního či sportovního vyžití, případně najít další praktické informace. I v případě tohoto portálu nás bude zajímat především ruskojazyčný obsah a českou verzi budeme pouze porovnávat. Úvodní stránka Úvodní stránka ruské verze portálu je jednoduchá, ale efektivně zpracovaná. Najedeme zde lištu s rozbalovacími kartami, velký pohyblivý blok, ve kterém se střídají fotografie a také čtyři body rychlé nabídky nabízející «127 здравниц», «121 интересных мест», «10 полей для гольфа» а «16 поездок» (náhled č. 6). V české verzi je zpracování stejné, ale údaje se nepatrně liší. Česká verze nabízí „195 ubytování“, „180 zajímavostí“, „10 hřišť“ a „20 výletů“, což je o něco více, než v nabídce ruské verze (náhled č. 7).

50

Náhled 6: Úvodní stránka ruské verze portálu karlovyvary.cz

Náhled 7: Úvodní stránka české verze portálu kralovyvary.cz

Dalším rozdílem je, že ruská verze níže na úvodní stránce nabízí «12 особенных гостиниц» а «4 избранные пакета», zatímco česká verze nabízí denní přehled akcí (program kina, koncerty, vzdělávací akce, akce v muzeích, galeriích a výstavy).

51

Funkce a aplikace Portál karlovyvary.cz nabízí hned několik zajímavých a moderních pomocníků pro návštěvníky Karlových Varů. Prvním z nich je možnost si přímo ze stránek stáhnout turistickou příručku. Tato příručka obsahuje informace o Karlových Varech, lázních, pramenech, kolonádách a jiných památkách, kulturních institucích, akcích, aktivitách apod. Bohužel je k dispozici pouze v českém a anglickém jazyce. Mezi zajímavé funkce tohoto portálu patří aplikace «Мои Карловы Вары» (Moje Vary), která nabízí možnost uložit si libovolnou stránku z webu karlovyvary.cz přes sociální síť facebook.com a poté si tyto vybrané oblíbené památky, golfová hřiště, restaurace apod. zobrazovat všechny pohromadě přímo na portálu (náhled č. 8). Tento portál se opravdu snaží vyhovět poptávce moderních návštěvníků a proto má také vlastní stránku právě na sociální síti facebook.com, kde se neustále aktualizují informace o dění v Karlových Varech. Náhled 8: Funkce «Мои Карловы Вары»

52

Další užitečnou funkcí je «Карта» (Mapa), která umožňuje vyhledávat konkrétní objekty, služby apod. na mapě pomocí přehledné nabídky (náhled č. 9). Tato funkce se také objevuje ve většině záložek a návštěvníci si na ní mohou zobrazit polohu hotelů, památek apod. z tematických záložek. Náhled 9: Funkce "Карта"

Velikou výhodou je také oficiální aplikace «Карловы Вары» (Karlovy Vary – oficiální průvodce Karlovými Vary), která je zdarma ke stažení v Google Play pro iOS a Android. Tato aplikace od společnosti LWi s.r.o. je velmi kvalitně zpracovaná a je dostupná jak v českém, tak i v ruském, anglickém a německém jazyce. Obsahuje seznam zajímavých míst, která lze zobrazit přímo v aplikaci na interaktivní mapě, dále informace o městě, tipy na výlety včetně trasy, kterou lze také zobrazit na mapě a přehled umístění služeb, jako je parkování, vlaková a autobusová nádraží nebo infocentra se vzdáleností od místa, kde se právě nacházíme. Portál nabízí ke stažení i další mobilní aplikace, které mají turistům zpestřit pobyt. Jednou z nich je zábavná geolokační aplikace GEOFUN od World Media Partners, s.r.o., která má návštěvníky zábavnou formou seznámit se zajímavými místy prostřednictvím plnění různých úkolů a odpovídáním na otázky průvodce. Aplikace inCity – město na dlani od společnosti Intellis, s.r.o. slouží jako průvodce, informuje o aktuálním dění ve městě a slouží také jako nástroj komunikace s městem. Tyto aplikace ale nemají více jazykových verzí, tudíž je cizinci nevyužijí.

53

Karta «Спа» První kartou hned po úvodu je karta «Спа» (Lázně), které dominuje stejně jako úvodní stránce а všem ostatním kartám pohyblivý blok, ve kterém se střídají fotografie a videa (náhled č. 10). Opět jsou zde drobné rozdíly mezi údaji v ruské a české verzi. Ruská verze nabízí «127 проживание», «22 прогулок», «15 источников» а «47 процедур», kdežto česká verze nabízí „195 ubytování“, „22 procházek“, „15 pramenů na 7 kolonádách“ a „51 procedur“. Níže pod pohyblivým blokem najdeme tři dlaždice nabízející «Классическое санаторное лечение с проживанием в санатории» (Klasické lázně s ubytováním v lázeňském domě), «Классическое санаторное лечение с проживанием самостоятельно» (Klasické lázně s ubytováním samostatně) a «Wellness пребывание» (Wellness pobyt). Po rozkliknutí kterékoli z těchto dlaždic je návštěvník přesměrován do karty «Проживание», kde jsou již přednastavené požadavky, jako například «гостиница со спа процедурами». Dále následuje blok «Мы позаботимся о вас» (Postaráme se o vás), který slibuje po návštěvě lázeňského domu lékařskou prohlídku, kůru na míru a konzultace a také «Возможность выбора из 127 отелей» (Vyberte si z 195 hotelů). V české verzi je opět počet nabízených hotelů vyšší a na rozdíl od ruské verze zde chybí možnost rezervace přes portál sanatoriums.com. Náhled 10: Úvodní stránka karty «Спа»

54

Pod kartu «Спа» spadá několik záložek. Záložka «Колоннады и источники» (Kolonády a prameny) je velmi jednoduše zpracovaná, obsahuje několik klikatelných dlaždic kolonád a pramenů. Po rozbalení jednotlivých dlaždic získá návštěvník základní údaje o kolonádě, jak se k ní dostane (může si ji také zobrazit ve funkci «Карта») a jaké prameny se v ní nachází. Může se také pomocí odkazu v textu «Больше истории» dostat do karty «Практические информации» (Praktické informace), kde je historie kolonád popsána podrobně. Záložka «Курортные прогулки» (Lázeňské procházky) obsahuje šest různých vycházek s popisem památek, které zahrnují, mapou, popisem délky a trvání, energetickým výdajem a křivkou nadmořské výšky trasy. U každé trasy je také možnost stáhnout si ji ve formátu GPX (formát pro zařízení GPS). «Предложение процедур» (Nabídka procedur) je záložka, která nabízí nejrůznější typy procedur. Nabídka v ruské verzi se opět liší od české – v české verzi se nabízí více druhů procedur a za nižší cenu (např. aromamasáž se ruské klientele nabízí v Sanatoriu Astoria od 540 Kč, kdežto český návštěvník ji může navštívit v Alžbětiných Lázních již od 468 Kč. Další záložkou v kartě «Спа» je záložka «Что лечат в Карловых Варах» (Co se zde léčí). V české verzi se jedná o stručný popis karlovarské minerální vody, výčet indikací pro lázeňské léčení a desatero pitné kúry. Ruská verze je doplněna o informační video portálu sanatoriums.com, ve kterém specialistka na lázeňskou léčbu popisuje, co a jak se v KV léčí. Karta «Гольф» Samostatnou kartu má také nejrozšířenější sport v Karlovarském kraji – golf. Karta «Гольф» obsahuje pod záložkou «Площадка» (Hřiště) dlaždicový seznam všech golfových hřišť, která se nachází v KV a okolí a také mapu, na které si můžeme tyto hřiště zobrazit. Jediným rozdílem mezi ruskou a českou verzí je absence popisu hřišť v ruské verzi. Další záložkou jsou «Турниры» (Turnaje),

kde můžeme v ruské verzi najít pouze nabídku

golfových balíčků a v české verzi zase nabídku nejbližších konaných turnajů. Karta «Лечебный туризм» Další kartou je «Лечебный туризм» (Zdravotní turistika), ve které najdeme seznam s nabídkou nejrůznějších zdravotnických zařízení a lékařů («Пластическая хирургия», «Зубные врачи», «Глазные врачи», «Гастроэнтерология»). Česká verze je opět o něco bohatší, nabízí navíc další plastickou kliniku a gastrocentrum, stomatologickou ordinaci nebo reprodukční centrum.

55

Karta «Проживание» Karta «Проживание» (Ubytování) obsahuje dvě záložky. V záložce «Гостиницы и пансионы» (Hotely a pensiony) najdeme možnost vyhledávání ubytování podle ceny, vybavení, lázní typu ubytování apod. Česká verze, jak již bylo zmíněno výše, nabízí větší nabídku hotelů (195), než ruská verze (127). Nabídka ubytovacích zařízení je uspořádána formou klikatelných dlaždic, které po rozbalení nabízí stručný popis daného zařízení a jeho vybavení, fotografie a videa, adresu s možností zobrazení na mapě a také možnosti rezervace. Návštěvník má také možnost přepnout na mapu a vybrat si ubytování podle místa, kde se nachází. «Удобные пакеты» (Výhodné balíčky) je nabídka výhodných balíčků, které si návštěvníci mohou zakoupit v jednotlivých hotelech. České verze nabízí 59 balíčků, ruská pouze 41. Návštěvník má možnost sestavit si nabídku balíčků pomocí vyhledávače podle svých požadavků, jako je cena, typ nebo délka. V nabídce je na výběr z opravdu široké škály balíčků, od regeneračních programů, přes romantické pobyty až po golfové nebo sezónní balíčky. Všechny balíčky jsou vždy popsány, doplněny fotografiemi a je uvedena také poloha hotelu, který je poskytuje. Ceny v jazykových verzích se opět trochu liší, nicméně po přesměrování na stránky konkrétního poskytovatele jsou již stejné. Karta «Что делать в Карловых Варах» «Что делать в КВ» (Co dělat ve Varech) je karta, která obsahuje několik záložek, ve kterých se návštěvník dozví, jakým aktivitám se může během pobytu v KV věnovat. Hned na úvodní stránce této karty se nachází seznam akcí pořádaných v daný den. V české verzi je nabídka akcí o poznání širší, zatímco ruskému návštěvníku se nabízí pouhých «34 мероприятия в календаре», český návštěvník si může vybrat z 206 akcí. Tento seznam akcí se nachází také pod záložkou «Календарь действий» (Kalendář akcí) doplněný o možnost vyhledávání podle požadavků (termín, typ akce). V ruské verzi tohoto kalendáře najdeme jen kategorii «Музеи, выставки, галереи» (Muzea, výstavy, galerie) a to pouze «Дом Восковых фигур» (Muzeum voskových figurín), «Музей хрусталя Мозер» (Prohlídky sklářské hutě, museum skla), «Музей Яна Бехера тур» (Prohlídka muzea Jan Becher), а «Дом Рождества» (Vánoční dům), což je pouhý zlomek možností oproti nabídce kin, divadel, koncertů apod. v české verzi.

56

Záložka «Экскурсии в окрестности» (Výlety do okolí) nabízí přehled památek a zajímavých míst v blízkém okolí KV. Této záložce dominuje mapa, na které jsou vyznačena zajímavá místa z přehledu v záložce, stejně jako například u karty «Гольф» (náhled č. 11). Všechna zajímavá místa jsou uspořádána formou klikatelných dlaždic s fotografií a popisem, po jejichž rozbalení se návštěvník dozví o konkrétním místě více informací. Nechybí zde ani možnost vyhledávání podle požadavků, jako je vzdálenost od KV, typ výletu (autem, na kole, pěšky) a možností zábavy cestou (geocaching, vyhlídky). Náhled 11: Nabídka záložky «Экскурсии в окрестности»

Záložka «Интересные пункты» (Zajímavá místa) je dlaždicovým přehledem nejvýznamnějších míst a památek v KV. Po rozbalení jednotlivých dlaždic se zobrazí informace o poloze dané památky s možností zobrazení ve funkci «Карта», dále stručný popis historie a fotografie. V textu můžeme najít také způsoby, kterými se lze k památce dostat. První možností je pěší trasa a druhá možnost zahrnuje využití MHD – zde je text doplněn o klikatelný 57

odkaz, který návštěvníka přesměruje na stránky Dopravního podniku Karlovy Vary a zobrazí mu jízdní řád dané linky. Ani v této záložce nechybí možnost označit jednotlivé památky jako „oblíbené“. Obsahové rozdíly mezi verzemi ani zde nenajdeme, nicméně česká verze obsahuje v

textu

další

klikatelné

odkazy,

které

nás

přesměrují

na

informační

portál

pamatkyaprirodakarlovarska.cz (Památky a příroda Karlovarska: Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje), na kterém jsou všechna zajímavá místa a památky podrobně popsány a doplněny například dobovými fotografiemi. Další rozdíl najdeme opět v počtu informací – v rozcestníku této záložky můžeme najít všechny památky rozdělené do kategorií, přičemž česká verze nabízí ke zhlédnutí například více historických staveb, rozhleden, církevních staveb nebo parků. Kategorie „Místa pro děti“, ve které můžeme najít seznam dětských center a areálů, v ruské verzi úplně chybí. «Рестораны» (Restaurace) je záložka, která nabízí návštěvníkům přehled nejrůznějších restaurací a kaváren. Výběr je opravdu široký – česká verze nabízí 30 restaurací a ruská 26. Návštěvník má opět možnost vyhledávat zařízení podle svých potřeb – zda požaduje bezbariérový přístup, parkoviště nebo Wi-Fi, jaký typ podniku hledá (bar, kavárna, restaurace apod.) nebo jakou kuchyni by rád ochutnal. Každá samostatná dlaždice po rozbalení obsahuje fotografie, videa a informace o podniku, kontakty, umístění, které lze zobrazit ve funkci «Карта» a otevírací dobu nebo nabídku, což může návštěvníkům značně usnadnit rozhodování, kterou restauraci navštívit. «Спорт» (Sport) je obsáhlý seznam sportovních aktivit, kterým se může návštěvník během svého pobytu věnovat. Jde o výčet sportovních klubů, center a areálů v KV a okolí. Kromě již zmíněného golfu, je zde nabídka aktivit, jako je tenis, plavání, lyžování, fitness a jiné. Česká nabídka je o trochu širší, ale obsah je víceméně stejný – po rozbalení konkrétní aktivity se zobrazí popis, umístění a ceník. V ruské verzi je popis některých aktivit zestručněný a obsahuje pouze informace o provozní době, ceník a mapu. I v této záložce najdeme možnost vyhledávat aktivity přímo ve funkci «Карта». Záložka «Услуги» (Služby) obsahuje přehled nejrůznějších společností a center nabízejících služby různých kategorií (lázeňství a wellnes, zdraví a krása, výlety apod.). Ruská verze nabízí 9 takových společností a česká 11. Vzhledem k tomu, že seznam těchto společností není nijak široký, je pravděpodobné, že se nejedná o výběr tvůrců webu, ale o placenou inzerci. Stejně tak to bude i v případě záložky «Магазины» (Obchody), která nabízí v ruské verzi pouze jednu prodejnu a v české pak čtyři. 58

Česká verze má v kartě „Co dělat ve Varech“ navíc záložku „Pro děti“. Součástí této záložky jsou různá hřiště a areály ke hraní, ve kterých lze trávit volný čas s dětmi. Je zde také ke stažení brožurka o KV speciálně pro děti a odkaz, který návštěvníka přesměruje do kalendáře akcí – kategorie pro děti. Ruská verze portálu obecně nenabízí mnoho možností pro návštěvníky s dětmi. Karta «Практические информации» Poslední kartou jsou «Практические информации» (Praktické informace), které zahrnují informace o historii města, dopravě, infocentrech, nejrůznější články a tiskoviny a také webkameru. První záložkou je «История» (Historie), která nabízí formou časové řady přehled nejdůležitějších událostí od založení města až do současnosti (náhled č. 12). Mezi jazykovými verzemi zde můžeme najít i obsahové rozdíly – v ruské verzi například chybí roky 1480 (uvedení karlovarských lázní v balneologické příručce) a 1554 (rozšíření protestantství v KV), dále informace o událostech po roce 1890, tedy v letech 1914 (první světová válka), 1923 (návštěva T. G. Masaryka) a 1989 (Sametová revoluce). Náhled 12: Nabídka záložky «История»

«Транспорт» (Doprava) je záložka, která zahrnuje odkazy s nejrůznějšími způsoby dopravy v KV. Najdeme zde odkazy, které nás přesměrují na webové stránky jizdnirady.cz, kde můžeme získat informace o odjezdech vlaků a autobusů, dále na stránky letiště Karlovy Vary 59

a Dopravního podniku Karlovy Vary. Bohužel kromě letiště Karlovy Vary nemá žádná z těchto stránek ruskojazyčnou verzi. Dále zde najdeme kontakty na vybrané taxislužby nebo seznam parkovišť. Velmi užitečnou součástí této záložky je článek «Въезд и парковка в центре Карловых Вар» (Vjezd a parkování v centru Karlových Varů), která návštěvníkům vysvětluje, jak se vyhnout problémům například s odtažením vozidla nebo pokutě. Obsahuje také kontakt na Městskou policii Karlovy Vary, která má na starosti vystavování povolení k vjezdu do lázeňského území. Ve funkci «Карта» si pak může návštěvník zobrazit zóny s dopravním omezením, pěší zóny a zón placeného parkování. Záložka «Информационные бюро» (Infocentra) poskytuje návštěvníkům informace o službách, které infocentra nabízí, kde je mohou najít, jejich provozní dobu a na kontakty na osoby, na které se mohou obrátit. «Статьи» (Články) obsahují články zabývající se děním a zajímavostmi z KV. V české verzi se jedná o aktuální články (cca 500 článků) rozdělené do kategorií podle tématu (historie, MFF KV, zajímavé akce apod.). Ruská verze oproti tomu obsahuje pouhých 7 článků, většinou zabývajících se historií památek. Poslední záložkou jsou «Буклеты» (Tiskoviny), kde se nachází přehled oficiálních průvodců městem Karlovy Vary. Ruská verze zahrnuje odkazy na pouze tři takové průvodce, které jsou ke zhlédnutí na stránkách issuu.com. V české verzi najdeme pět průvodců a odkazy na všechny jejich jazykové verze, opět na stránkách issuu.com. Česká verze má navíc záložku „Webkamera“, ve které se návštěvník může podívat na přímý přenos z webkamery na Třech křížích. Ruská verze tuto záložku nemá – odkaz na webkameru se nachází přímo na úvodní stránce karty. 6.2

Jazyková charakteristika portálu Portál karlovyvary.cz má poměrně kvalitně zpracovanou ruskou jazykovou mutaci.

Nepotýká se s žádnými většími problémy spojenými s použitím azbuky a překlady článků jsou kompletní. Můžeme si ovšem všimnout několika drobných gramatických chyb. Například v záložce «Экскурсии в окрестности» je slovo «окрестности» napsáno jako «окресности». Dále také záložka «Информационные бюра» ve svém názvu skloňuje nesklonné slovo «бюро». Co se týče převodu vlastních jmen, zde se opět setkáváme s užitím různých metod – praktické transkripce, kalkování, polokalkování i transplantace. Názvy hotelů v kartě «Проживание» jsou ponechány jak v nadpisech, tak v samotných článcích jednotně v nepřevedené podobě a stejně tak i adresy. V záložkách jako jsou například 60

«Интересные пункты» jsou urbanonyma převedena pomocí transkripce s uvedením původní grafické podoby v závorce (ул. На Выглидце, Тржнице). U těchto reálií můžeme narazit na drobné nedostatky – například park Jeana de Carro je transkribován jako «парк Жана де Каро» a níže ve stejném článku jako «парк Яна де Каро». Názvy restaurací v záložce «Рестораны» kombinují transkripci s kalkováním a polokalkováním, některé nadpisy jsou ponechány ve své původní grafické podobě («Славянский погребок», вечерний клуб «Империал», индийский ресторан Tandoor, Becher´s Bar). V této záložce se nachází také několik nedostatků, například v podobě nepřeložených názvů pokrmů (viz náhled č. 13).

Drobnější chyby můžeme najít i ve

vyhledávacích nabídkách dalších záložek – malá počáteční písmena, nepřevedené pojmy (Dětský koutek, wellness). Kombinace způsobů převodu se vyskytuje i v záložkách jako jsou například «Услуги», «Гольф» nebo «Предложение процедур». Náhled 13: Způsoby převodu vlastních jmen v ruské jazykové mutaci

Názvy pamětihodností a turisticky zajímavých objektů jsou převáděny pomocí kalkování, polokalkování a transkripce (Мельничная колоннада, вилла «Лютцов»,

61

Цисаржске лазне). Antroponyma jsou převáděna pomocí transkripce (Густав Видерман, Килиан Игнац Динценхофер). 6.3

SWOT analýza portálu www.karlovyvary.cz Ve výsledné matici SWOT analýzy portálu karlovyvary.cz (obrázek č. 7) můžeme vidět,

že mezi silné stránky portálu se řadí jeho pozice ve vyhledávačích. Jelikož se jedná o oficiální portál města Karlovy Vary, je prvním výsledkem, který se zobrazí v českých vyhledávačích, nicméně i v ruských jej najdeme mezi výsledky na první stránce. Grafické zpracování portálu je velmi moderní a uzpůsobené pro používání na mobilních telefonech i dotykových zařízeních, což je velká výhoda. Nelze nezmínit množství různých funkcí a aplikací, které návštěvník určitě využije – zejména mluvíme-li o mobilních aplikacích, které tento portál nabízí. Obdivuhodný je také celkových počet jazykových verzí – celkem šesti. Slabou stránkou jsou zejména rozdíly mezi jazykovými verzemi – česká nabízí podstatně více možností, než verze ruská, což ruskou klientelu může omezovat. O kvalitě tohoto portálu svědčí také opakované vítězství Infocentra města Karlovy Vary na veletrhu GO & REGIONTOUR v soutěži Velká cena cestovního ruchu. Infocentrum obhájilo titul „Nejlepší turistický portál“ (v letošním ročníku byl název kategorie změněn na „Nejlepší elektronická komunikace“), který získalo v roce 2014 právě za portál karlovyvary.cz a jeho zpracování. Letos bylo Infocentrum dále oceněno nejen za provoz tohoto webu, ale také za práci na sociálních sítích, provoz mobilní aplikace nebo marketingové aktivity. 51 Portál karlovyvary.cz nabízí návštěvníkům opravdu mnoho a pokud se bude dále ubírat tímto směrem, tedy přizpůsobovat se poptávce a trendům, může si zachovat statut nejlepšího turistického portálu u nás.

INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY., Velká cena cestovního ruchu 2014/2015 míří opět do Karlových Varů. 51

62

Obrázek 7: SWOT analýza portálu karlovyvary.cz Silné stránky Příležitosti - pozice ve vyhledávačích - využití silných stránek k dalšímu - moderní design a optimalizované zpracování rozvoji - funkce a aplikace - počet jazykových verzí SWOT analýza portálu karlovyvary.cz

Hrozby - zpomalení rozvoje

Slabé stránky - obsahové rozdíly v ruské verzi

63

ZÁVĚR Tato bakalářská diplomová práce s názvem „Analýza ruskojazyčných verzí informačních portálů Karlovarského kraje“ se zabývala zpracováním turistických informačních portálů propagujících destinaci Karlovarský kraj. Kvalitně zpracované informační portály jsou důležitou součástí utváření image a značky destinace a vzhledem k tomu, že stále více turistů vyhledává informace o destinaci pouze na internetu, se podílí i na výsledku jejich konečného rozhodnutí – tedy zda destinaci navštíví, či ne. Karlovarský kraj je turisticky velmi oblíbená destinace, a to nejen díky lázeňství, ale také díky tomu, že je v kraji k dispozici široká škála možností kulturního či sportovního vyžití a unikátních přírodních lokalit. Tento nejzápadněji položený kraj ČR má tři okresní města a jedním z nich jsou Karlovy Vary – bezpochyby turisticky nejatraktivnější město kraje. Na území Karlových Varů je rozvitý cestovní ruch a lázeňství díky léčivým minerálním pramenům, které zde vyvěrají. Využívání přírodních léčivých zdrojů má kořeny již v pradávných dobách a tradice lázeňství jako takového, sahá až do antického Řecka a Říma. Město Karlovy Vary bylo založeno ve 14. století na příkaz krále Karla IV., který podle pověsti objevil první léčivý pramen a dal v jeho okolí založit lázně. V průběhu století se vyvíjelo nejen osídlení, ale také způsob léčby a Karlovy Vary se tak staly jedním z nejslavnějších lázeňských měst v Evropě. Karlovarský kraj navštěvují turisté z mnoha zemí, především také občané Ruské federace, kteří tvoří podle statistik z roku 2013 přibližně 23 % z celkové návštěvnosti HUZ Karlovarského kraje a zaujímají tak druhé místo po turistech ze sousedního Německa. V Karlových Varech pak zaujímají dokonce první místo s 50 % z celkové návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení města. Ruští turisté mají prvenství také v počtu přenocování i v průměrné částce, kterou utratí, čímž značně přispívají k hospodářskému růstu města. Ke konci roku 2014 zaznamenán velký pokles příjezdů turistů z RF, což ovlivnilo ekonomickou situaci nejen v Karlových Varech, ale v celé sféře příjezdového cestovního ruchu. Aby tato destinace přitáhla zájem návštěvníků a zabránila tak dalšímu poklesu příjezdů, musí mít dobře zpracovanou a cílenou internetovou propagaci. Informační portály Karlovarského kraje se zaměřují především na město Karlovy Vary a jeho okolí, jelikož je pro turisty nejzajímavější. V naší práci jsme se zabývali analýzou ruských jazykových mutací těchto portálů ve srovnání s původní, tedy českou verzí.

Portály karlovy-vary.cz

a karlovyvary.cz, které jsme hodnotili, byly vybrány podle jejich pozice v ruských a českých vyhledávačích a podle dostupnosti ruské i české jazykové mutace. V práci byla k hodnocení 64

použita metoda SWOT analýzy, při jejímž sestavování jsme vycházeli z analýzy struktury a obsahu a jazykové charakteristiky portálu se zaměřením na převod vlastních jmen. Oba vybrané portály, jak karlovy-vary.cz, tak i karlovyvary.cz, byly zanalyzovány z hlediska struktury a obsahu, zaměřili jsme se také na jejich jazykovou stránku a vše jsme shrnuli do závěrečné SWOT analýzy. Co se týče struktury, jsou si portály dost podobné. Oba mají moderní design a jsou přehledně zpracované tak, že se dají používat i na dotykových zařízeních. Nevýhodou portálu karlovy-vary.cz je velké množství reklam, které na portálu karlovyvary.cz nenajdeme. Portál karlovyvary.cz má také na rozdíl od druhého analyzovaného portálu navíc mobilní aplikaci, zpracování optimalizované pro používání na mobilních zařízeních a aplikaci synchronizovanou se sociální sítí facebook.com. Z hlediska obsahu jsou na tom portály také podobně. Portály obsahují zhruba tytéž základní informace o historii Karlových Varů, památkách a zajímavých místech, dále tipy na výlety a aktivity, možnost vyhledání ubytování, kalendář akcí nebo nabídku lázeňských procedur. Portál karlovy-vary.cz nabízí navíc možnost shlédnout nemovitosti na prodej, portál karlovyvary.cz zase obsahuje navíc informace o možnostech zdravotní turistiky, službách a obchodech v Karlových Varech, také údaje o dopravě, informačních centrech a několik průvodců ke stažení. Každý z portálů má svoji stinnou stránku – u portálu karlovy-vary.cz jde o nedokonalé zpracování ruské verze, u portálu karlovyvary.cz zase o obsahové rozdíly mezi ruskou a českou verzí. V rámci jazykové charakteristiky portálu jsme se zaměřili na problémy způsobené použitím azbuky a nejednotnost ve způsobech převodu vlastních jmen. Při použití azbuky dochází na obou portálech spíše k problémům s grafickou stránkou, často jde o nedodržování jednoty při používání malých a velkých písmech. Dalším problémem, který souvisí částečně i s obsahovou stránkou portálů, je absence překladů různých nadpisů či popisků u článků. Tyto překlady buď chybí úplně – daný text se nachází pouze v české jazykové mutaci, nebo jsou ponechány v češtině i v ruské jazykové mutaci. S těmito problémy se potýká spíše portál karlovy-vary.cz. Oba portály zachází při převodu s vlastními jmény nejednotně. Používají metody jako je praktická transkripce, kalkování, polokalkování nebo transplantace zcela nahodile – stejné druhy vlastních jmen převádí pokaždé jiným způsobem, často také i v jedné kategorii (názvy hotelů, restaurací apod.). Výsledná matice SWOT analýzy byla sestavena na základě shrnutí poznatků z charakteristiky struktury a obsahu a jazykové stránky. SWOT analýza v sobě shrnuje všechny silné i slabé stránky portálů a také poukazuje na jejich příležitosti a hrozby. Pokud porovnáme 65

výstupy této analýzy obou portálů, můžeme říci, že kvalitněji zpracovaný je určitě oficiální portál města – karlovyvary.cz. Tento portál nabízí moderní technologická řešení (aplikace, funkce) a ve srovnání s portálem karlovy-vary.cz, také daleko modernější provedení s minimálním množstvím reklam. Co se obsahu týče, více praktických informací (doprava, průvodce, služby apod.) najdeme také na tomto portálu. Portál karlovyvary.cz má také lépe zpracovanou ruskou jazykovou mutaci, než portál karlovy-vary.cz a nedopouští se tolika chyb při používání azbuky. Oba analyzované weby patří mezi jedny z nejkvalitnějších a nejmoderněji zpracovaných portálů Karlovarského kraje. Velmi dobře prezentují destinaci Karlovy Vary a její okolí, a to nejen rezidentům, ale i zahraničním návštěvníkům. Obsahují užitečné informace a funkce, které návštěvníkům zpříjemní a také usnadní pobyt v destinaci. Díky kvalitním jazykovým mutacím se i nerezidenti dozví vše potřebné ve svém mateřském jazyce, což pozitivně ovlivní nejen jejich rozhodování při výběru destinace, ale také celkovou spokojenost s pobytem. Portály karlovy-vary.cz a karlovyvary.cz se tak podílí na utváření pozitivní image destinace, díky které se stává oblíbenější, což souvisí se zvyšováním návštěvnosti a také prosperity Karlovarského kraje.

66

РЕЗЮМЕ Целью данной бакалаврской дипломной работы под названием «Анализ русских версий информационных порталов Карловарского края» является комплексный анализ информационных порталов, занимающихся рекламой туристической дестинации Карловарский край. В настоящее время все больше и больше туристов пользуется при выборе дестинации для проведения отпуска только интернетом. Поэтому очень важно, чтобы дестинации как Карловарский край располагали качественно разработанными сайтами. Карловарский край является популярной туристской дестинацией не только благодаря курортному лечению,

но также благодаря множеству культурных

достопримечательностей, спортивных развлечений и уникальной природе. Самым популярным для туристов городом Карловарского края является город Карловы Вары. Туризм на территории Карловых Варов развивается благодаря термальным целебным источникам, которые были открыты уже в XIV веке самим Карлом IV. За столетия лечебного опыта действие источников было улучшено, и Карловы Вары становились одним из самых известных курортов в Европе. Карловарский край ежегодно посещают тысячи туристов со всего мира, из которых значительную часть составляют туристы из Российской Федерации. В последнее время былo замеченo снижение количества приездов русских туристов, которое сильно повлияло на экономическую ситуацию во всей сфере туризма. Для того, чтобы дестинация Карловарский край опять привлекла интерес этих туристов, она должна располагать качественно разработанным туристическим порталом – прежде всего качественной русской версией сайта. В нашей работе мы занимались анализом русских версий порталов по сравнению с оригинальной чешской версией. Данная работа разделяется на две основные части – теоретическую часть и практическую часть. Теоретическая часть состоит из трех глав. В первой главе мы рассмотрим характеристику Карловарского края, дальше займемся описанием истории и современной ситуации в его районах – главным образом в Карловых Варах. Вторая глава посвящена теме курортного лечения и его истории и развитию, также уделим особое внимание на курортное лечение на территории Карловых Варов. В последней самостоятельной главе мы займемся анализом количества прибивших граждан иностранных государств и численностью размещенных в коллективных средствах 67

размещения лиц в Карловарском крае, особенно также анализом количества граждан Российской Федерации осуществляющих отдых на территории Карловарского края с учетом современной политической и экономической ситуации. Практическая часть посвящена анализу информационных порталов, и она состоит из трех глав. Первая глава характеризует методы, которыми мы пользовались при анализе порталов. При оценке порталов karlovy-vary.cz и karlovyvary.cz мы использовали SWOT-анализ – метод, который основан на выявлении сильных и слабых сторон, возможностей и угроз. Чтобы получить достаточное количество информаций для составления SWOT-анализа, мы впервые анализировали порталы с точки зрения структуры и содержания, а потом с языковой точки зрения. С точки зрения структуры и содержания очень важно, чтобы посетители туристских информационных сайтов без проблем могли найти требуемую информацию об истории и достопримечательностях, возможности бронирования отелей или информацию об услугах и развлечениях. В этой части анализа мы охарактеризовали отдельные части порталов и сравнили содержание русской и чешской версии. Что касается языковой стороны порталов, то тут главным образом мы рассматривали способы перевода собственных имен с чешского языка на русский. Оба портала используют разные методы перевода – практическую транскрипцию (Ян Бехер), графическую

трансплантацию

(ресторан

Tandoor),

или

калькирование

и полукалькирование (Садовая колоннада). Информационные сайты karlovy-vary.cz и karlovyvary.cz являются одними из самых лучших туристических порталов Карловарского края – они содержат всю необходимую информацию для посетителей края, их графический дизайн очень современный и приспособлен к просмотру на мобильных устройствах. Несмотря на недостатки связанные с употреблением азбуки и неточный способ перевода собственных имен, их русские языковые версии являются высококачественными и могут предложит туристам из России полноценную информацию о курортных местах города Карловы Вары и его окрестностей.

68

SEZNAM ZKRATEK ACK ČR

Asociace cestovních kanceláři České republiky

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

GPS

Globální polohovací systém

HUZ

Hromadné ubytovací zařízení

CHKO

Chráněná krajinná oblast

KV

Karlovy Vary

MFF KV

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

MHD

Městská hromadná doprava

NPR

Národní přírodní rezervace

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

RF

Ruská federace

SRN

Spolková republika Německo

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

USA

Spojené státy americké

69

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Internetové zdroje 2 M STUDIO. Historie a současnost Karlových Varů. [online]. 2011 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: BOHÁČ J. Cheb v zrcadle času. [online]. 2003 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: C.O.T. MEDIA. Rusové u nás v lednu utratili meziročně o 60 % méně. [online]. 2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: ČECHUROVÁ L. Vystoupení předsedy Asociace na MaDi 2009. [online]. 2009 [cit. 2015-0213]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika Karlovarského kraje. [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Cheb. [online]. 2014 [cit. 2014-1110]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Karlovy Vary. [online]. 2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Sokolov. [online]. 2014 [cit. 201411-20]. Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Meziokresní srovnání Karlovarského kraje. [online]. 2013 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z:

70

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Návštěvnost v kraji v roce 2013. [online]. 2014 [cit. 201502-06]. Dostupné z: INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY. Co se zde léčí. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY. Historie Karlových Varů. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: INFOCENTRUM MĚSTA KARLOVY VARY. Návštěvnost města Karlovy Vary 2014. [online]. 2015 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: MAG CONSULTING. Poptávku ruských turistů po dovolené v ČR letos ovlivní několik faktorů. [online]. 2015 [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: MĚSTSKÝ ÚŘAD SOKOLOV. Historie města Sokolov. Město Sokolov [online]. 2014 [cit. 2014-11-20]. Dostupné z: http://www.sokolov.cz/mesto/historie-mesta-sokolov-63 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Migrace. [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: TURISTICKÝ PORTÁL KARLOVARSKÉHO KRAJE. Legenda o založení Karlových Varů. [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://cestovani.krkarlovarsky.cz/cz/ pronavstevniky/Zajimavosti/Krajvbajichapovestech/Stranky/KarlovyVary.aspx ŠTRUPL, Václav. Komplexní analýza webových stránek. [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: WIKIPEDIE: OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Ekonomika Ruska. [online]. 2015 [cit. 201502-13]. Dostupné z:

71

ВСЕРОССИЙСКИЙ ЕКОНОМИЧЕСКИЙ ЖУРНАЛ. Экономический кризис 2008 г. В России: причины и последствия. [online]. 2009 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.econom.nsc.ru/eco/arhiv/ReadStatiy/2009_01/Hanin.htm Tištěné zdroje BARTOŇOVÁ, Dagmar. Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 19932008. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 238 p. ISBN 80-7419024-024-7. DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství), sv. 66. ISBN 978-80-7419-039-1. KAJLÍK, Vladimír. České lázně a lázeňství. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007, 218 s. ISBN 978-802-3993-301. Karlovarský kraj. Praha: ABF, 2005, 80 s. Regenerace prostoru. ISBN 80-869-0504-7. KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 231 s. ISBN 80-7169-717-6. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

.

72