BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informační studií a knihovnictví

BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

2011

VANDA GŘEŠÁKOVÁ

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informační studií a knihovnictví

Vanda Gřešáková

Volně dostupné online technologie vyžívané v informačním vzdělávání – srovnávací analýza Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Iva Zadražilová 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivě Zadražilové za podnětné rady, připomínky a ochotu při vedení práce… …Tomáši Páleníčkovi za korekturu a stylistickou úpravu textu… … celé rodině za velkou podporu a trpělivost během mého studia… … svému příteli Michalovi, který je mi za každých okolností velkou oporou.

Bibliografický záznam GŘEŠÁKOVÁ,

Vanda.

Volně

dostupné

online

technologie

využívané

v informačním vzdělávání - srovnávací analýza. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 64 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Iva Zadražilová.

Anotace Bakalářská práce „Volně dostupné online zdroje využívané v informačním vzdělávání – srovnávací analýza“ se zabývá rozborem volně dostupných online zdrojů, které mohou být využívány v informačním vzdělávání. V prostředí českého internetu dosud neexistuje centralizovaná databáze, jež by shromažďovala data o volně dostupných online zdrojích, které mohou být zároveň prostředky informačního vzdělávání. První část práce vymezuje pojmy informační gramotnost, informační vzdělávání a jejich zařazení do různých kontextů využití. Druhá část práce se věnuje komparační analýze volně dostupných zdrojů. Výstupem práce je tedy vytvoření srovnávací analýzy online zdrojů na základě předem stanovených kritérií následováno závěrečným shrnutím získaných výsledků ze vzájemného porovnávání.

Klíčová slova Informační gramotnost, informační vzdělávání, online zdroje, webové nástroje a aplikace, informační a komunikační technologie.

Annotation The bachelor thesis “Open access online sources used in information education – comparative analysis” is concerned with study of open access online sources, which can be used in information education. There does not exist central database in the environment of Czech internet that would gather data about open access online sources, which can be used as instruments of information education. The first part of the thesis deals with definition of information literacy, information education and their subsumption into various contexts of use. The second part engages comparative analysis of open access online sources. The outcome of the work therefore is the comparative analysis of open access online sources based on predetermined criteria followed by a final summary of the comparison.

Keywords Information literacy, information education, online sources, web tools and applications, information and communication technologies.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 10 1. Informační společnost ............................................................................................... 11 2. Informační gramotnost ............................................................................................. 13 2.1. Informační gramotnost v historickém kontextu ................................................... 13 2.2. Informační gramotnost v dnešní společnosti ......................................................... 15 2.3. Informační gramotnost v kontextu vzdělávání ...................................................... 16 3. Informační vzdělávání ............................................................................................... 18 3.1. Informační vzdělávání v prostředí vysokých škol České republiky.............. 19 4. Srovnávací analýza...................................................................................................... 22 4.1. Možnosti webových nástrojů a aplikací využívaných v rámci informačního vzdělávání .............................................................................................................................. 22 4.2. Výběr konkrétních elektronických zdrojů ............................................................... 23 4.3. Metoda zpracování srovnávací analýzy .................................................................... 24 4.4. Definice jednotlivých hledisek srovnávání .............................................................. 26 4.4.1.

Hledisko finanční dostupnosti ........................................................................ 26

4.4.2.

Hledisko uživatelské přívětivosti .................................................................. 27

4.4.3.

Hledisko možností využití v rámci informačního vzdělávání ........... 28

5. Analýza elektronický zdrojů na základě předem stanovených hledisek 30 5.1. Animoto.com ......................................................................................................................... 30 5.1.1.


5.1.2.


5.1.3.

Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání................................ 32

5.2. Storybird.com ....................................................................................................................... 33 5.2.1.


5.2.2.

uživatelské přívětivosti ...................................................................................... 34

5.2.3.


5.3. Prezi.com ................................................................................................................................ 38 5.3.1.


5.3.2.


5.3.3.


5.4. Picnik.com .............................................................................................................................. 41 5.4.1.


5.4.2.


5.4.3.


5.5. Pixlr.com ................................................................................................................................. 43 5.5.1.


5.5.2.


5.5.3.


5.6. Embedit.in .............................................................................................................................. 47 5.6.1.


5.6.2.


5.7. Issuu.com ................................................................................................................................ 49 5.7.1.


5.7.2.


5.8. Scribd.com .............................................................................................................................. 52 5.8.1.


5.8.2.


5.9. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání nástrojů Embedit, Issuu a Scribd .................................................................................................................................... 54 6. Výsledky analýzy vybraných elektronických zdrojů ...................................... 56 ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 61

ÚVOD V posledních letech se stále častěji setkáváme s koncepty informační gramotnosti a informačního vzdělávání. Je to především z důvodu rychlého vývoje nových, moderních technologií a internetu. Pojmy informační gramotnost a vzdělávání mohou být ve své podstatě zavádějícími, protože mnoho lidí si nedokáže představit, co je ve skutečnosti jejich úkolem. Nemůžeme tuto představu zaměřit pouze na vzdělávání v rámci škol, ať už základních, středních či vysokých. Do tohoto procesu se mohou zapojit například knihovny, které způsob “informačního vzdělávání” využívají stále častěji. Přibližují tak svým uživatelům možnosti využití různých informačních zdrojů a databází, se kterými oni sami nemají žádné zkušenosti. S pojmem

informační

vzdělávání

úzce

souvisí

pojem

informační

gramotnost. „Mezi pojmy informační gramotnost a informační vzdělávání je ovšem rozdíl, gramotnost můžeme považovat za určitou schopnost člověka, kdežto informační vzdělávání je dlouhodobější proces, který nás postupně povede k cílí – informační gramotnosti“1 Jak už bylo zmíněno, s vývojem nových technologií a možností práce na internetu, se pojetí informačního vzdělávání objevuje stále častěji. Ovšem není tak časté, aby se například ve výuce využívaly online dostupné zdroje, které mohou mít podobu webových stránek, jež nám umožňují snadno a rychle zpracovávat různé obrazové dokumenty, dále nástroje určené pro práci se zvukem či videem a také fotografické editory. Nejdůležitější však je, že tyto zdroje jsou velmi snadno a hlavně bezplatně dostupné. Cílem této bakalářské práce bude seznámení veřejnosti s problematikou volně dostupných online zdrojů, které mohou být využívány v informačním vzdělávání, přiblížení pojmů informační gramotnost a informační vzdělávání. Důležitou část vytvoří popis a srovnávací analýza vybraných elektronických zdrojů volně přístupných v rámci internetu. 1

Nakliv.cz [online]. © 2010 [cit. 2010-11-11]. O informačním vzdělávání | Nakliv. Dostupné z WWW: .

10

1. Informační společnost Ještě

dříve

než

přikročíme

k definici

informační

gramotnosti

a informačního vzdělávání, pozastavíme se u tématu informační společnost. Je samozřejmé, že tato oblast úzce souvisí rozvojem nových, moderních technologií – informačních technologií. V posledních letech se běžně setkáváme s označením společnosti jako informační. Ale čím to, že celé lidské společenství tak zásadně ovlivnil právě vznik komunikačních a informačních technologií? Definic a vysvětlení existuje celá řada. Já jsem do své práce vybrala následující dvě. Jako první

nabízí

odpověď

Česká

terminologická

databáze

knihovnictví

a informační vědy, kde je informační společnost formulována takto: „Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá

do

té

míry,

že

ho

nelze

zvládat

dosavadními

informačními

a komunikačními technologiemi.“2 Další pohled na tuto problematiku poskytuje Jan Zlatuška a jeho článek Informační společnost, který uvádí: „Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti.“3 Jedním z hlavních znaků informační společnosti je tedy vytvoření určité globální sítě, která je schopná poskytovat najednou velké množství dat neboli informací. Takovou globální síť představuje internet, jež tyto možnosti zcela jistě nabízí. Právě s velmi rychlým nástupem internetu se začíná měnit charakter společnosti.

Stejně

jako

o

informační

společnosti

můžeme

hovořit

o společnosti vědění či znalostí. Důvodem této změny může být nárůst požadavků 2

Jonák, Zdeněk. informační společnost. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . 3 ZLATUŠKA, Jan. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1998, 8, 4, [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: .

11

jak na člověka – jednotlivce, tak na celou společnost. A právě z důvodu stále narůstajících požadavků se rychle zvyšuje význam vzdělávání. Vzdělání, které bylo dříve pro člověka zcela dostačující, dnes stěží obstojí. Tím jak se mění okolní prostředí, které je nyní ovlivňováno informačními technologiemi, je nezbytné, aby byla společnost vzdělávána celoživotně. „Koncept celoživotního vzdělávání se prosazuje zhruba od devadesátých let. Stále více lidí navíc nechápe vzdělávání jen jako prostředek k uplatnění, ale také jako cíl sám o sobě. Informační a komunikační technologie prostupují a proměňují nejen oblast vzdělávání, ale celou šíři společenských procesů. Ovlivňují celou společnost a v důsledku každého jedince, jeho osobní život, pracovní i společenské uplatnění.“4

Inforum.cz [online]. © 2002 [cit. 2011-03-25]. Inforum 2002 - papers. Dostupné z WWW: . 4

12

2. Informační gramotnost Po krátkém úvodu a představení problematiky spojené s konceptem informační společnosti následuje kapitola druhá, zabývající se informační gramotností.

Ještě

před

samotným

zařazením

informační

gramotnosti

do historického kontextu, je nezbytné tento pojem stručně definovat. Stejně jako v předchozím případě existuje celá řada definic, avšak za nejčastěji používanou a citovanou můžeme považovat definici informační gramotnosti, kterou v roce 1989 zveřejnila Komise pro informační gramotnost.5 „Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich mohli učit i ostatní. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.“6 Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy píše o informační gramotnosti následující. Informační gramotnost je „schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a využívat informace.“7

2.1. Informační gramotnost v historickém kontextu Za průkopníka a člověka, který jako první použil termín informační gramotnost je považován bývalý prezident společnosti Information Industry Association Paul Zurkowski. Tento termín poprvé vyslovil v roce 1974 spolu s prohlášením, kde uvedl, že za informačně gramotné považuje jedince „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problémů naučili využívat V originálním názvu: Presidental Committee on Information Literacy. Tato komise je součástí American LIbrary Association 6 American Library Association (1989). Presidential Commission on Information Literacy. Final report. Chicago, III., 1989. Dostupné z WWW: http://www.ala.org/ala/mgrps/divs/acrl/publications/whitepapers/presidential.cfm 7 Švejda, Jan; Planková, Jindra. informační gramotnost. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-0326]. Dostupné z WWW: . 5

13

širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje.“8 Z uvedené definice můžeme vyčíst Zurkowského myšlenku, která se opírá o fakt, že pokud chtějí lidé pracovat s informačními zdroji, musí se nejdříve naučit určité dovednosti, nabýt nové zkušenosti, aby mohli získané informace využít k řešení nejrůznějších problémů. Po dobu sedmdesátých let se objevovaly další definice termínu informační gramotnosti, které jasně poukazovaly na skutečnost, že nezbytnou součástí celé moderní společnosti jsou informace, a to v jakékoli podobě. Aby mohly být informace zpracovávány, bylo nezbytné utvořit koncept či myšlenku, jak efektivně a rychle s novými možnostmi pracovat. V tomto případě se tedy jednalo o koncept informační gramotnosti.9 Dalším významným mezníkem ve vývoji informační gramotnosti byla osmdesátá léta. Právě tehdy propukl boom v rozvoji nových moderních informačních a komunikačních technologií. V této době nastala pro společnost potřeba přesněji a jasněji definovat termín informační gramotnost. V polovině osmdesátých let proto vzniká nová definice, na kterou oborníci navazují i v průběhu následujících let. Opět bych ráda citovala slova Schirleyho Behrense, který říká: „Informační gramotnost byla vnímána jako propast, která odděluje informačně vzdělané, kteří vědí, jak a kdy užívat tyto technologie, a činí tak s lehkostí, od těch takzvaně informačně naivních, kteří informační technologie využívat neumějí a mají tak stále více znalostí a dovedností k zacházení s nimi.“10 V osmdesátých letech se velmi rychle rozvíjela nová technologie výpočetní techniky, počítačů. V důsledku toho vzniká další termín počítačová gramotnost, který se stává nadřazeným pojmem k informační gramotnosti.11 Rozvoj

informačních

technologií

měl

v průběhu

sedmdesátých

a osmdesátých let ještě jeden dopad. Až do této chvíle byly knihovny hlavním

8

BEHRENS, Shirley J. A conceptual analysis and historical overview of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 55, no. 4, s. 310 9 DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 1, [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0678. 10 BEHRENS, Shirley J. A conceptual analysis and historical overview of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 55, no. 4, s. 310 11 DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 1, [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0678.

14

zdrojem informací. Pokud kdokoli potřeboval informaci, obrátil se na knihovnu. Knihovny musely začít rozšiřovat pole působnosti, aby získaly své místo zpět. Velký rozdíl nastal v postoji knihoven ke vzdělávání uživatelů. Bylo nezbytné, aby se odklonily od programů zaměřených pouze na práci s informačními zdroji dostupnými v knihovnách a zaujaly nový postoj výuky, kdy bylo potřeba vymezit význam nutnosti práce s informacemi pro existování člověka v současné, moderní společnosti. Už nestačilo naučit se automaticky pracovat s určitými zdroji, bylo nutností chápat samotnou podstatu informací, uvědomit si jejich potřebu a snažit se je zakomponovat do běžného života. „Informační gramotnost se tak stala ústředním tématem informačních pracovníků, a to především ve vysokoškolských knihovnách. Byla odhalována spojitost mezi informačním vzděláváním jako procesem vedoucím ke zvyšování informační gramotnosti, informační gramotností samotnou a celoživotním vzděláváním.“12;13 Můžeme říct, že do konce osmdesátých let prošla informační gramotnost značným vývojem, v rámci mnoha definic se ustálila na určité podobě, kterou si s menšími obměnami udržuje dodnes. I přes to, že stále existuje mnoho podob termínů informační gramotnost, jedno je jasné - informační gramotnost se stala předpokladem pro proces celoživotního vzdělávání.

2.2. Informační gramotnost v dnešní společnosti Na počátku minulého století se za gramotnost označovaly dovednosti číst, psát a počítat. I v dnešní době si společnost tyto schopnosti osvojila, ovšem nezbytou součástí života se stalo aktivní využívání nejrůznějších zdrojů a především práce s informacemi. Proto tedy vznikl koncept informační gramotnosti. Informační gramotnost je úzce spojena s dalšími pojmy, respektive se z nich skládá. Jedná se o literární gramotnost, dokumentovou gramotnost, gramotnost numerickou a gramotnost jazykovou. Předešlé složky jsou indikátorem

DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 1, [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0678. 13 Tamtéž 12

15

vzdělaností úrovně společnosti.14 Podle autorek článku Informační gramotnost – teorie a praxe v ČR mohou výše uvedené složky tvořit rovnici tvůrčí gramotnosti, která vypadá takto: Funkční gramotnost = literární gramotnost + dokumentová gramotnost + numerická gramotnost + jazyková gramotnost Za jeden z největších faktorů, který dnešní společnost značně ovlivňuje, jsou považovány

informační

a

komunikační

technologie.

V této

souvislosti

se také vyvíjí a mění naše gramotnost – informační gramotnost. Protože nejvíce ovlivňují prostředí počítače, byl zaveden nový termín – počítačová gramotnost. Počítačová gramotnost a funkční gramotnost tvoří základ schopností práce s počítačem, v dnešní době i s internetem a stojí na stejné úrovni jako gramotnost informační.15

2.3. Informační gramotnost v kontextu vzdělávání Mezi stále častěji diskutovaná témata, která se v posledních letech objevují, patří propojení konceptu informační gramotnosti s procesem vzdělávání. Na základě těchto faktorů je jasné, že problematika informační gramotnosti nebude nadále spojována pouze s knihovnami. Jestliže je informační gramotnost cílem, jehož chce společnost dosáhnout, pak je načase zapojit informační vzdělávání, tedy prostředek, který nás k požadovanému cíli povede. Aby se mohli knihovníci, informační pracovníci či pedagogové zabývat procesem informačního vzdělávání, který směřuje k zvýšení úrovně informační gramotnosti, bude nezbytné vytvořit standardy, jež budou určené pro všechny stupně vzdělávacích institucí. „Zabývat se informační gramotností v kontextu znamená zabývat se všemi třemi složkami této problematiky: tedy samotným definováním toho, co je informační gramotnost, dále pak vytvořením standardů informační gramotnosti

DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 1, [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0678. 15 Tamtéž 14

16

a nakonec problematikou informačního vzdělávání samotného, tedy onoho „jak učit“ informační gramotnost, nebo přesněji přispívat k jejímu rozvoji.“16;17

Obrázek č. 1 Informační vzdělávání, informační gramotnost a standardy informační gramotnosti (Dombovská, 2004)

Na základě výše uvedených informací nemůže být pochyb o tom, že je nezbytné přispívat vzděláváním ke zvyšování celkové informační gramotnosti. Napomohlo k tomu také stále častěji diskutované celoživotní vzdělávání, jež právě úzce

souvisí

s informační

gramotností.

Pro

celoživotní

vzdělávání

je charakteristické jeho propojení se znalostmi a dovednostmi, které jasně charakterizují

informačně

vzdělaného

člověka.

Ke

kontextu

informační

gramotnosti v rámci vzdělávacího systému se přiklání i ALA (American Library Association). Ta ve zprávě z roku 1989 uvádí: „Nejsou požadovány jen nové osnovy, spíše by se mělo jednat o restrukturalizaci celého vzdělávacího procesu. Vzdělávání by mělo být založeno na práci s informačními zdroji, které bychom měli využívat pro vzdělávání i řešení všech našich problémů i po ukončení formálního vzdělávání. Studenti tak získají nejen schopnost kritického hodnocení získaných informací, ale zároveň budou vybaveni a motivováni k celoživotnímu vzdělávání.“18 Informační gramotnost hraje v rámci vzdělávacího procesu obrovskou roli. Proto je nezbytné, aby byly ze všech hledisek podporovány programy, jež budou lidem nabízet nejlepší informační vzdělávání, naučí je, jak informace hledat, shromažďovat, ale především, jak je využívat v každodenním životě. DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: Knihovnická revue [online]. 2004, 15, 1, [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0678. 17 Tamtéž 18 American Library Association Presidential Commision on Information Literacy. Final report [online]. Chicago, Ill.: ALA, 1989 [cit. 2002-10-18]. Dostupné z WWW: . 16

17

3. Informační vzdělávání V první řadě je velmi důležité položit si otázku, co informační vzdělávání vlastně znamená a jaké jsou jeho cíle. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je informační vzdělávání „ucelený formativní proces získávání znalostí, vědomostí a návyků z oborů a disciplín, které se zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, zpřístupňováním a využíváním informací.“19 Je zřejmé, že v dnešní době narůstají nároky informačního vědění na společnost. S rozvojem nových nástrojů, které jsou schopny velmi rychle informace předávat, šířit či sdílet se také zvyšují nároky na občany. Je velmi důležité, že pro společnost už není zásadní pouze předávání informací. V dnešní době je nezbytné, aby byli lidé schopni orientace v těchto informacích, aby je uměli rychle vyhledávat, efektivně informace zpracovávat a věděli, jak jejich znalost nejlépe

zužitkovat.

Asociace

knihoven

vysokých

škol

České

republiky

se k problematice vyjadřuje takto: „Důraz je kladen především na orientaci v dostupných informačních zdrojích a na znalosti a dovednosti spojené, jak s vyhledáváním a hodnocením informací, tak s jejich využitím v různých životních situacích.“20 Každý člověk musí umět jasně definovat vlastní informační potřeby, pokud je jeho informační vzdělání dostatečné, může se bez problému zapojit do informační společnosti.21 Informační vzdělávání tedy slouží jako prostředek k získání určité gramotnosti – informační gramotnosti. Jeho cílem je vzdělávat společnost, za účelem získání určitých schopností, které jsou nezbytným prostředkem při vyhledávání, zpracování, ukládání a šíření informací.22

PLANKOVÁ, Jindra. Informační vzdělávání. In K: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: . 20 Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [2011-03-27]. Dostupné z WWW:. 21 Tamtéž 22 Tamtéž 19

18

3.1. Informační vzdělávání v prostředí vysokých škol České republiky Nástup nových technologií ovlivňuje systém dosavadní výuky na školách v České republice. Velmi rychle rostou nároky na školáky či studenty, kteří se musí naučit řešit problémy v informační společnosti. Pozici největšího průkopníka v podpoře informačního vzdělávaní v České republice zastupují vysoké školy. Současný stav výuky na vysokých školách přestává odpovídat nárokům dnešní společnosti. Studenti neumí získávat potřebné informace, jež jsou nezbytné k jejich dalšímu akademickému životu, ovlivňuje to tak jejich pozdější činnost v určité odborné oblasti. „Zahlcení informacemi, neschopnost orientace vyhledávání relevantních a percentních informací jsou nejčastěji zmiňované problémy v oblasti informačního vzdělávání na vysokých školách. Studenti sice při své práci využívají elektronické zdroje, často se však jedná pouze o volně dostupné a neověřené webové stránky. Hlubší část webu (tzv. deep web) zůstává studentům skryta. Přesto však právě zde nachází nejpodstatnější informace. Pocit vše spasitelnosti nástrojů typu Google a Wikipedie vyvolává ve studentech vysokých škol často pocit nepotřebnosti knihoven a jednoduchost sdílení a kopírování myšlenek a informací vede k jejich neetickému užívání, například plagiátorství.“23 Podle Asociace vysokých škol České republiky je nezbytná změna stylu výuky za použití metod založených na využití informačních zdrojů. Cílem zlepšení informačního vzdělávání na vysokých školách je dosažení určitého stupně informační gramotnosti všech studentů.24 Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách v ČR (dále jen IVIG) stanovila následující standardy informačně gramotného studenta vysoké školy. Tyto standardy mají za úkol ustanovit znalosti,

DOHNÁLKOVÁ, Eva; LANDOVÁ, Hana. Infogram – nová platforma pro podporu informačního vzdělávání. In INFORUM 2009: 15. Ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27-29. Května 2009 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2009, Dostupné z WWW: . ISSN 1801-2213 24 Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [2011-03-27]. Dostupné z WWW:. 23

19

schopnosti a dovednosti informačně gramotných vysokoškolských studentů a mají se týkat pouze jeho studia a odborné práce v oboru25 Standardy informačně gramotného vysokoškolského studenty: 1. je schopen porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z

nich

podstatné

myšlenky

a

zároveň

sám

psát

odborné

texty

s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací, 2. zná a sleduje klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci, 3. využívá

prameny

numerických

a

technických

informací,

vyhledává

a zpracovává numerická a technická data a používá je při své odborné práci, 4. ovládá mateřský jazyk a dokáže se v něm slovně i písemně vyjadřovat, zná a používá odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru, 5. používá běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce, 6. je si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracuje s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.26

DOHNÁLKOVÁ, Eva; LANDOVÁ, Hana. Infogram – nová platforma pro podporu informačního vzdělávání. In INFORUM 2009: 15. Ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27-29. Května 2009 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2009, Dostupné z WWW: . ISSN 1801-2213 26 Ivig.cz [online]. © 2004 -2007 [cit. 2011-03-27]. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách. Dostupné z WWW: . 25

20

V posledních několika letech se začínají rozvíjet programy vysokých škol v České republice. „Stávají se komplexními, rozmanitějšími a zaměřují se na další cílové skupiny.“27 V dřívější době se tyto služby zaměřovaly pouze na studenty prvních ročníků, dnes se většina vysokých škol snaží do procesu zapojit také starší studenty, kteří se připravují na bakalářskou či diplomovou práci. Samozřejmě mezi ně také patří studenti kombinovaného studia nebo disertačních studijních programů. Jedinou skupinu, jež je stále opomíjena tvoří studenti ze zahraničních zemí, kteří studují v jiném než českém jazyce a také studenti se zdravotním postižením.

K

největším

iniciátorům

a

prostředníkům

mezi

studenty

a informačním vzděláváním patří bezesporu vysokoškolské knihovny. Na knihovny jsou kladeny stále vyšší nároky, co se týká úrovně poskytování služeb v rámci informačního vzdělávání. Na druhé straně se ovšem vyskytují překážky, jež zcela evidentně zabraňují dalšímu rozvoji informačního vzdělávání – neschopnost jasně pochopit základní pojmy informačního vzdělávání a zaměření pozornosti především na moderní informační a komunikační technologie, absence užší spolupráce s pedagogy, kteří by se měli stát nositeli informační gramotnosti na vysokých školách, problémy ze strany etiky, časté porušování autorských práv či plagiátorství a v poslední řadě velmi malý důraz na význam celoživotního vzdělávání.28 Na základě předchozích informací je problematika týkající se pojmu informačního vzdělávání na vysokých školách stále v procesu rozvoje. Je jen otázkou času, kdy se stane koncept informační gramotnosti a informačního vzdělávání plně součástí vysokoškolských osnov výuky.

Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ ČR, 2008 [2011-03-27]. Dostupné z WWW:. 28 Tamtéž 27

21

4. Srovnávací analýza Po

první

teoretické

části

zabývající

se

informační

gramotností,

a informačním vzděláváním, následuje část druhá, praktická, v níž provedu srovnávací analýzu webových nástrojů a aplikací, které mohou být různými způsoby využívány v rámci informačního vzdělávání. Analýza bude zpracována na základě předem stanovených atributů, jež se u všech vybraných zdrojů opakují.

4.1. Možnosti webových nástrojů a aplikací využívaných v rámci informačního vzdělávání V posledních letech zažívá informační společnost opravdový boom. S rozvojem nových technologií a především internetu se uživatelům nabízí řada možností, jak efektivně pracovat s elektronickými zdroji. Velkým přínosem se staly nástroje a aplikace, které jsou bezplatně dostupné všem uživatelům internetu. Jedinou podmínkou pro jejich užívání je přístup k němu, což v dnešní době neznamená téměř žádné omezení. Tyto aplikace mohou nahrazovat programy, k jejichž využití je nezbytné zaplacení nejrůznějších licencí. Jedná se o služby určené k vytváření a sdílení textových dokumentů, prezentací, grafů, videí, fotografických editorů apod. Jedním z mnoha příkladů může být služba od společnosti Google – Google Docs29 (Google dokumenty), která je volně přístupná. Google Docs nahrazují běžně používaný textový editor od společnosti Microsoft – Microsoft Office Word, jež si zákazníci musí zaplatit.

Kromě bezplatného

přístupu nabízí googlovské dokumenty řadu dalších výhod, především možnou účast více osob při psaní jednoho dokumentu v reálném čase. Dalším zajímavým příkladem mohou být nástroje fungující na principu Wiki. Pojem Wiki označuje hypertextové dokumenty, které pracují podobně jako internetové diskuse. Uživatelé mohou sami vkládat vlastní obsah ale také upravovat a editovat ten stávající. Jedním z nejznámějších Wiki softwarů je Wikipedie – otevřená encyklopedie30. Systémy Wiki se skvěle využívají v praxi informačního vzdělávání. 29 30

Dostupné z WWW: . Dostupné z WWW: .

22

Jako příklad bych ráda uvedla stránku KISK WIKI31, která vznikla v rámci kabinetu Informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně, aby sloužila studentům jako studijní opora. Posledním nástrojem, jenž se může využívat v informačním vzdělávání, a který bych ráda zmínila v rámci této kapitoly, jsou blogy. Podle autorek knihy Web 2.0 - new tools, new schools, Gwen Solomon a Lynne Schrum využívají ředitelé amerických škol blogy jako informační kanály. Umisťují na ně informace týkající se výuky, nejrůznějších akcí školy, změn rozvrhu apod.32 Tento styl šíření informací se přesunul i na naše území. U nás může být příkladem blog děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Josefa Kroba,33 který jeho prostřednictvím sděluje studentům i veřejnosti důležité informace týkající se fakulty, na níž působí.

4.2. Výběr konkrétních elektronických zdrojů Výběr elektronických zdrojů vhodných pro využití v

informačním

vzdělávání nebyl na počátku zcela jednoznačný. I přes fakt, že existuje mnoho nových aplikací, jen málo běžných uživatelů internetu má o jejich existenci povědomí. Rešerše jednotlivých zdrojů určených ke srovnávací analýze proběhla na základě předem stanovených kritérií. Zvolená hlediska by měla jasně definovat využití vybraných nástrojů a aplikací. Pro výběr elektronických zdrojů byla stanovena následující hlediska: 1. Online přístupný zdroj – vybraná aplikace se musí nacházet pouze ve webovém rozhraní, nejedná se tedy o softwary určení k instalaci v počítači. 2. Volně dostupný zdroj – software musí být volně dostupný pro všechny uživatele internetu alespoň v základní verzi 3. Zdroj zaměřený pouze na jednu službu – musí se jednat o aplikaci zaměřenou pouze na jednu poskytovanou službu (jednoúčelový software) 4. Zdroj lze využít ve vybraných institucích – školy (základní, střední, vysoké) a knihovny

Dostupné z WWW: . SOLOMON, Gwen; SCHRUM, Lynne. Web 2.0: New tools, new schools. první. Washington, DC: International Society For Technology in Education, 2007. 270 s. ISBN 978-1-56484-234-3. 33 Dostupné z WWW: < http://www.phil.muni.cz/~jokr/index.php>. 31 32

23

5. Délka působnosti vybraného zdroje – aplikace musí být na internetu dostupná nejméně šest let (datum vzniku 2005) Všechny nástroje byly vybrány tak, aby neobsahovaly sociální sítě a blogy, protože tyto dvě kategorie jsou hojně využívány v dnešní společnosti. S ohledem na využití širokou veřejností byly vybrány aplikace, jež jsou méně známé. Dále pak jsou to nástroje, které si primárně nekladou za cíl informační vzdělávání, ale slouží jako prostředky k jeho podpoře. Zvolené nástroje jsou určeny ke sdílení a tvoření textových, obrazových a audiovizuálních dokumentů. Online dostupné aplikace a nástroje byly vybrány na základě seznamu zdrojů Centre for Learning & Performance Technologies34, který se věnuje technologiím určeným ke vzdělávání. Finální podobu výběru elektronických zdrojů vhodných pro práci v informačním vzdělávání a sestavených podle výše uvedených kritérií, tvoří tyto aplikace: Animoto.com (dostupný z http://animoto.com/) Embedit.in (dostupný z http://embedit.in/) Issuu.com (dostupný z http://issuu.com/) Picnik.com (dostupný z http://www.picnik.com/) Pixlr.com (dostupný z http://pixlr.com/) Prezi.com (dostupný z http://prezi.com/) Scribd.com (dostupný z http://www.scribd.com/) Storybird.com (dostupný z http://storybird.com/)

4.3. Metoda zpracování srovnávací analýzy Po

teoretickém

úvodu

bakalářské

práce,

který

se

zaměřoval

na problematiku informační gramotnosti a informačního vzdělávání, následovala část, v níž byla definována strategie výběru elektronických zdrojů určených ke komparační analýze. Ráda bych ještě jednou zdůraznila několik podstatných náležitostí, ze kterých budu v průběhu srovnávací analýzy vycházet.

34

Dostupné z www.c4lpt.co.uk.

24

Většina vybraných služeb se od sebe odlišuje svými funkčními vlastnostmi. V seznamu se vyskytují nástroje, mající velmi podobné funkce, spadající do stejné kategorie, a naopak aplikace, které stojí samostatně. Výběr tedy neprobíhal na základě nějakých specifikovaných vlastností jednotlivých zdrojů, ale vycházel z pěti stanovených kritérií uvedených v předchozí kapitole (kapitola 4.2.) Na základě rešerše byly vybrány webové nástroje a aplikace uvedené v kapitole 4.2.

V této části si odpovězme na otázku, proč má většina z osmi

zvolených nástrojů různé funkční vlastnosti. Logickým řešením by bylo vybrat několik systémů nabízející stejnou službu a ty mezi sebou navzájem porovnávat a nakonec určit jeden s nejlepšími funkčními vlastnostmi. Jak už bylo dříve zmíněno, v této bakalářské práci jde především o to, jakým způsobem mohou být vybrané webové nástroje a aplikace využity v rámci informačního vzdělávání, z toho důvodu nebudeme analyzovat či hodnotit technické parametry jednotlivých služeb, ale funkce, které vybrané nástroje nabízejí. Samotná srovnávací analýza proběhne na základě předem stanovených parametrů, které si specifikujeme v následující kapitole (kapitola 4.4.). Podle stanovených atributů budou dále jednotlivé systémy navzájem porovnávány. Při určování hledisek analýzy vyjdeme z využití vybraných systému v informačním vzdělávání, z tohoto důvodu také nebude přihlíženo k technickým parametrům systémů. V rámci komparační analýzy vznikne celkem osm kapitol, z nichž se každá bude věnovat jednomu elektronickému zdroji. V první řadě jednotlivé systémy popíšeme a dále je rozebereme podle připravených hledisek. Na závěr se výsledky srovnávací analýzy shrnou do společné kapitoly. Cílem srovnávací analýzy je tedy porovnání určitých elektronických zdrojů na základě předem stanovených kritérií, podle kterých vyplynou výhody a nevýhody při využívání těchto systémů. V konečné fázi budou navrženy zdroje, které se pro práci v informačním vzdělávání hodí více a které méně, například z důvodu omezeného přístupu či nepřívětivého prostředí pro uživatele.

25

4.4. Definice jednotlivých hledisek srovnávání V rámci definice hledisek srovnávání vycházíme z funkcí jednotlivých systémů a jejich využití v procesu vzdělávání – informačního vzdělávání. Dále pak z možností přístupu k online systémům a schopností uživatelů s těmito zdroji pracovat. Srovnávací atributy budou rozděleny do tří základních skupin: 1. Hledisko finanční dostupnosti 2. Hledisko uživatelské přívětivosti 3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání

4.4.1. Hledisko finanční dostupnosti Přestože v samotném názvu práce je uvedeno „volně dostupné online zdroje“, není problematika přístupnosti zcela jednoznačná. Hned na počátku můžeme vyloučit všechny nástroje, které pro bezprostřední využívání vyžadují od uživatelů finanční vyrovnání. Stále ovšem zůstávají možnosti, jak přístup k aplikacím omezit. Jsou tedy případy, kdy máme přístup k internetovým službám bezplatně přístupný nebo naopak plně placený. Dále může nastat situace, kdy je pro plné využívání služeb nezbytná registrace, kterou když provedeme, máme přístup volný. Ve většině případů spočívá registrace ve vyplnění emailové adresy a uživatelského jména nebo přezdívky. Jen v málo případech je nutné zadat své osobní údaje, jako jméno, příjmení, bydliště apod. Další omezení přístupnosti může nastat v případě, kdy je uživateli dovoleno využívat pouze základní funkce, jež se u každého jednotlivého nástroje samozřejmě liší. Záleží na poskytovateli jednotlivých stránek do jaké míry je ochotný nabídnout své služby zdarma. Pokud tedy uživatel chce plně využít nabízených služeb, musí si za ně také zaplatit. Možnosti nabízených služeb z hlediska finanční dostupnosti: Plně placené Přístupné po registraci – po registraci přístupné plná verze Přístupné po registraci – po registraci přístupná pouze základní verze Částečně přístupné – základní funkce jsou volně přístupné, za plnou verzi se platí Volně přístupné 26

4.4.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Dalším důležitým faktorem je posouzení hlediska uživatelské přívětivosti. Ať už budou vybrané webové nástroje a aplikace využívány v rámci vzdělávání ve školách, knihovnách či jiných institucích, na prvním místě musí být pohodlí samotných uživatelů. „Především je velmi důležité, do jaké míry je návštěvník stánky schopen pracovat s uživatelským rozhraním. Nezbytné vlastnosti softwaru ergonomického charakteru je velmi obtížné vytipovat. Každý jedinec totiž přistupuje k práci s informačními technologiemi s vlastní konceptuální představou o jejich fungování a vlastním očekáváním zvýšené kvality práce s informací v daném systému.“35 Z výše uvedeného důvodu jsem vybrala body, které mohou kontrolovat obecně použitelné vlastnosti uživatelsky přívětivých prostředí: Uživatelské rozhraní – Jelikož je uživatel považován za klíčový prvek celého informačního systému, je nezbytné, aby bylo prostředí přizpůsobeno jeho potřebám. Rozhraní by mělo být flexibilní s ohledem na uživatele s různými schopnostmi.

Prostředí

by

mělo

na

uživatele

působit

příjemně

a jednoduše. Ukázat mu všechny důležité informace na první, úvodní stránce. Dobré grafické řešení systému – Samotná grafická úprava může být také velmi důležitá, značným způsobem zjednodušuje uživatelů orientaci na stránce. Snadná

použitelnost

a

ovladatelnost

–

snadná

použitelnost

a ovladatelnost je nezbytná pro to, aby mohl uživatel se zdrojem efektivně a rychle pracovat. Rychlost práce – Rychlost práce vyhází z předešlého bodu, zhodnotí, kolik času zabere seznamování se systémem, tedy za jak dlouho se uživatel naučí s aplikací zacházet. Funkčnost systému – Aby byl uživatel s vybraným zdrojem spokojený, musí být zajištěna jeho stoprocentní funkčnost

ČERVENKOVÁ, Alena; HOŘAVA, Michal. Uživatelsky přívětivá prostředí. první. Praha: Horava & Associates, 2009. 180 s. ISBN 978-80-254-5295-0. s. 39 35

27

Jazyková stránka – I jazyková stránka může ovlivnit práci s vybraným zdrojem. Pokud uživatel využívá zdroj v jiném než mateřském jazyce, může jeho spokojenost klesat z důvodu špatného porozumění.

4.4.3. Hledisko možností využití v rámci informačního vzdělávání Posledním, nejdůležitějším atributem, podle kterého budou elektronické zdroje posuzovány, je hledisko využití v rámci informačního vzdělávání. Je velmi důležité zhodnotit, zda mohou být vybrané nástroje v informačním vzdělávání využívány

a

pokud

ano,

tak

jakým

způsobem.

Protože

se

jedná

o odlišné typy zdrojů, každý splňuje svou funkci jiným způsobem. Mým úkolem bude navrhnout využití těchto zdrojů různými institucemi v rámci informačního vzdělávání. V dnešní době existuje velké množství nástrojů, které lze pro výuku informačního vzdělávání použít. Abychom mohli webové aplikace efektivně analyzovat, musíme si je rozdělit do několika kategorií. Pro účely posouzení hlediska možností využití vybraných online nástrojů a aplikací v rámci informačního vzdělávání vyjdeme z dělení podle knihy Využití počítače při vyučování: Náměty pro práci dětí s počítačem, která člení programy do čtyř základních kategorií – nástroj, učitel, žák a hračka.36 Nástroj – do této skupiny řadíme nástroje, které slouží uživatelům k nějaké činnosti, to znamená, že samy o sobě nevykonávají žádnou aktivitu, vždy čekají, až uživatel zadá své příkazy. Tyto nástroje mohou být někdy označovány jako obecné programy či prázdné systémy. Do kategorie nástroj, spadají programy typu textových editorů, grafických editorů a komplexních programů pro práci s dokumenty.37 Učitel – skupina nástrojů zvaná učitel obsahuje, jež se při práci promění v tzv. „elektronického učitele.“ Uživatelé se dostávají do rolí žáků, které daný nástroj dokáže vést k získání určitých znalostí či vědomostí. Do této kategorie řadíme

ČECHOVÁ, Miroslav; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování: Náměty pro práci dětí s počítačem. první. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. s. 27 37 Tamtéž, s. 27 36

28

nástroje se zaměřením na jednotlivé předměty – např. výuka českého jazyka, výuka angličtiny, podpora výuky matematiky, fyziky a dalších. 38 Žák – V této kategorii nalezneme programy, jež naopak umožňují uživatelům nastoupit na pozici vyučujících, to znamená, že se počítač učí chovat přesně tak, jak si uživatel přeje.

V této oblasti bychom nalezli všechny tzv. malé

programovací jazyky – Comenius, LOGO, SGP Baltazar apod.39 Hračka – Hračka je poslední, čtvrtou skupinou týkající se výuky v rámci informačního vzdělávání. Do této kategorie řadíme nástroje, které souží spíše jako počítačové hry se vzdělávacím obsahem.40 I přes to, že se v našem případě budeme setkávat především se zdroji typu první kategorie – nástroj, je důležité vědět, jaké další možnosti se uživatelům na internetu nabízejí. Velmi podstatným faktorem je, že vybrané nástroje a aplikace nemusí sloužit jako přímý prostředek informačního vzdělávání. Jejich využití může být zaměřeno na nejrůznější fáze procesu informačního vzdělávání. Například: Vytváření propagačních materiálů – letáků, fotografií, plakátů, videí apod. Sdílení informací v rámci internetu – programy určené k ukládání a šíření textových dokumentů, PDF souborů, obrázků nebo fotografií bezplatné vytváření prezentací pro účely výuky. Pro

posouzení

hlediska

možností

využívání

vybraných

zdrojů

v informačním vzdělávání je dále nezbytné vytvoření základních otázek: Možnosti využití vybraných elektronických zdrojů v knihovnách Možnosti využití vybraných elektronických zdrojů na základních, středních a vysokých školách

ČECHOVÁ, Miroslav; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování: Náměty pro práci dětí s počítačem. první. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. s. 27-28 39 Tamtéž, s. 28 40 Tamtéž, s. 28 38

29

5. Analýza elektronický zdrojů na základě předem stanovených hledisek Následující část se věnuje komparační analýze vybraných elektronických zdrojů, které mohou být implementovány do informačního vzdělávání.

5.1. Animoto.com

Obrázek č. 2

Webová aplikace Animoto.com umožňuje uživatelům vytvářet digitální audiovizuální nahrávky z vlastních fotografií a hudebních záznamů ve formátu mp3. Velkou výhodou této služby je naprostá jednoduchost a výsledná kvalita videí. Služba Animoto vznikla v roce 2005 za účelem nabídnout lidem možnost, jak lépe, jednoduše a rychle sdílet jejich příběhy na internetu, a to především za využití nové, moderní technologie. Autoři se snažili, uživatelů zprostředkovat inovativní službu, která by se svou kvalitou vyrovnala i profesionálním videím.

5.1.1. Hledisko finanční dostupnosti Aplikace Animoto nabízí uživatelům tři možnosti přístupu. V první řadě se jedná o volně dostupnou část, v řadě druhé o části placené, které se od sebe odlišují kvalitou nabízených funkcí a tedy i odlišnou cennou. Protože se vyskytuje možnost 30

placených služeb, ráda bych je okrajově zmínila a dále se věnovala volně dostupné části. Jak už bylo řečeno, placené služby se vyskytují ve dvou úrovních: Animoto Plus – Tato verze je nabízena za $5 na jeden měsíc nebo za $30 na rok, oproti neplacené verzi nabízí možnosti tvorby časově neomezených videí. Ovšem pokud si chce zákazník stáhnout vytvořené video v adekvátní kvalitě, musí zaplatit další poplatky, které činí: $3 za video v DVD kvalitě a $6 za video v HD kvalitě. Animoto Pro – Tato verze je nabízena za $39 na jeden měsíc nebo za $249 na rok. Na rozdíl od verze předchozí se zde nevyskytují žádné další omezení. Po zaplacení je služba plně dostupná i s možností stahovat videa v nejlepší možné kvalitě. Dále nabízí příležitost komerčních licencí, vlastní knihovnu hudby a také exkluzivní video styly. Animoto Lite – Animoto Lite nabízí uživatelů volný přístup, který je však omezený registrací. Každý, kdo chce neplacenou verzi využít, musí vyplnit tyto údaje:

emailovou

adresu,

heslo,

jméno,

příjmení,

datum

narození

a pohlaví. Po vytvoření účtu jsou uživatelům zpřístupněny základní funkce, ve kterých mohou vytvářet pouze třiceti sekundová videa bez možností jejich stahování v dobré kvalitě. Videa je možné uložit do počítače, ale jen ve formátu mp4. Animoto také umožňuje jednoduchým způsobem sdílet nahrávky na různých sítích – youtube.com, facebook.com, flicker.com, myspace.com, picasa.google.com, tumblr.com, twitter.com, photobucket.com. nebo pomocí HTML kódu vložit na vlastní stránky. Za velkou nevýhodu volně dostupné části považuji možnost využití jen nejzákladnějších služeb. Taky nabídka předdefinovaných šablon je značně omezená, tudíž se budou šablony při častější tvorbě videí opakovat. Při každém nově vytvořeném videu se grafická stránka vybrané šablony částečně pozmění.

31

5.1.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Z uživatelského hlediska je aplikace Animoto na profesionální úrovni. Díky zdařilé grafické úpravě je stránka naprosto přehledná a intuitivní, takže uživatel vždycky najde, co potřebuje.

V předchozí kapitole byly popsány možnosti

nabízených služeb, nyní bych se ráda věnovala tvorbě videí z hlediska potřeb uživatele. Animoto opravdu přizpůsobuje svůj vzhled i funkce čistě potřebám návštěvníků. Běžného uživatele internetu jistě překvapí, jak

přehledná

a jednoduchá tvorba videí je. Při jejich vytváření stačí vybrat z nabídky předdefinovanou

šablonu,

vložit

fotografie

(z

počítače

či

internetu)

a přidat hudbu. Animoto samo vytvoří perfektní slideshow video, které je možné, jak bylo výše zmíněno, sdílet prostřednictvím různých sítí nebo vložit na vlastní webové stánky. Pokud nechcete video jakýmkoli způsobem sdílet na internetu, zůstane uloženo na stránkách Animota nebo si jej můžete stáhnout ve formátu mp4 do svého počítače. V průběhu práce se službou Animoto nebyly zjištěny žádné technické problémy. Jedinou překážkou, na kterou bylo při analýze tohoto zdroje narazeno, může být angličtina. Animoto pochází z dílny amerických odborníků a je tudíž dostupné pouze v anglickém jazyce, s nímž se nemusí všichni uživatelé vypořádat.

5.1.3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání V rámci této kapitoly se budeme věnovat způsobu využití nástroje Animoto.com ve sféře informačního vzdělávání s přihlédnutím na knihovny a vzdělávací instituce. Aplikace Animoto.com může sloužit knihovnám i školám jako vhodný prostředek pro vytváření propagačních videí v online prostředí. Z předchozí analýzy víme, že zdroj je volně přístupný a jeho funkce jsou na profesionální úrovni, proto se také vybrané instituce nemusí obávat kvality zhotovených nahrávek. Právě z důvodu velmi drahých služeb odborníku a profesionálů, jež se reklamou zabývají v rámci svého zaměstnání je velkou výhodou nástroje Animoto.com jeho bezplatná dostupnost a především uživatelská přívětivost, která umožňuje jakémukoli laikovi se službou pracovat. Knihovny a školy nemusejí 32

vynakládat finanční prostředky na propagaci svých služeb či jiných záležitostí, ale mohou si požadované materiály obstarat sami za nulový poplatek.

5.2. Storybird.com

Obrázek č. 3

Aplikace Storybird.com je webová služba umožňující uživatelům vytváření elektronických knih v prostředí internetu. Nástroj Storybird je založen na principu vyprávění digitálních příběhů, tzv. storytellingu, který se stal v několika posledních letech velmi oblíbenou činností. „Kdysi dávno jsme při vyprávění příběhů sedávali u táborového ohně. Dnes stačí si sednout k počítači. Pomocí něj můžeme nejen sledovat příběhy cizí, ale též svoje vlastní vyrábět. K tvorbě na média bohatého příběhu dnes není třeba mít k dispozici profesionální studio, je možné ho udělat doma na koleně. Hlavní je mít posluchače. Teď už to nemusí být jen naši nejbližší – rodina a přátelé. Existuje prostředí, kde se všechny dříve neznámé digitální příběhy shromažďují a zveřejňují. Je to obrovská skládačka odrážející podobu našeho světa. Tvoří příběh, který říká, jací jsme.“41 Pomocí předdefinovaných šablon si mohou uživatelé vytvářet vlastní elektronické knihy, které snadno publikují v online prostředí.

Pomocnik.cz [online]. © 1997-2010 [cit. 2011-04-09]. Dejme se do vyprávění digitálních příběhů!. Dostupné z WWW: . 41

33

5.2.1. Hledisko finanční dostupnosti Storybid.com je volně přístupná služba všem uživatelům. Nezbytnou součást pro bezplatné využívání tohoto nástroje tvoří registrace. Každý uživatel si jako první musí vytvořit vlastní účet. Storybird nabízí tři možnosti registrace: 1. Registrace jako běžný uživatel – pro registraci běžného uživatel je nezbytné vyplnit následující údaje: uživatelské jméno, email, heslo 2. Registrace jako učitel/žák – pro registraci vyučujícího nebo žáka je nezbytné vyplnit následující údaje: uživatelské jméno, email, heslo a název školy 3. Registrace jako dítě do 13 let – pro registraci dítěte do 13 let je nezbytné vyplnit následující údaje: uživatelské jméno, heslo, email rodičů Po splnění výše uvedených podmínek mají uživatelé zdarma přístup ke všem funkcím aplikace Storybird.com bez dalšího omezení. Jedinou výjimečnou, placenou funkcí je možnost tisku a vazby vytvořené elektronické knihy ($13,95) či její stáhnutí ve formátu PDF do vlastního počítače ($1,99).

5.2.2. uživatelské přívětivosti Po stránce prostředí přívětivého pro uživatel je aplikace Storybird.com velmi zdařilá. Protože je služba zaměřená více na děti, odpovídá této skutečnosti i grafická úprava či její ovládání nebo používání. Autoři se snažili vytvořit nástroj Storybird tak, aby byl pro uživatele co nejvíce zábavný. Jak už bylo řečeno ovládání je velmi snadné, uživatel má na výběr z mnoha předem vytvořených šablon, ze kterých si vždy jednu vybere a pomocí jednoduchého nástroje vytvoří vkládáním obrázku a vpisováním textu krásnou elektronickou knihu. Práce s tímto nástrojem je zcela intuitivní a tudíž i rychlá, návštěvník velmi rychle pochopí, jak služba funguje a nenarazí při tom na žádné technické či funkční nedostatky. Jedinou nevýhodou pro uživatele České republiky, tedy především pro menší, děti, může být jazyková nepřístupnost - aplikace Storybird.com je dostupná výhradně v anglickém jazyce.

34

5.2.3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání Storybird.com je bezplatně dostupná online aplikace založená na principu tzv. strorytellingu, vyprávění příběhů. Přesto, že tento nástroj není primárně adresován určité věkové kategorii, jeho využití může být nejvíce žádáno v oblasti veřejných knihoven, které disponují dětským oddělením či v prostřední základních škol. Tato hypotéza je založena na výsledku předchozí analýzy, kde je patrné, že se i autoři přiklánějí k mladší generaci nebo se přímo zaměřují na vyučující a žáky (viz hledisko finanční dostupnosti). Na příkladu si ukážeme, jakým způsobem lze s nástrojem Storybird.com pracovat. Žáci osmé třídy Základní školy Nýřany vytvářeli elektronické knihy v prostředí Storybird.

Obrázek č. 4

Obrázek č. 5

35

Obrázek č. 6

Obrázek č. 7

Obrázek č. 8

36

Obrázek č. 9

42

Obrázek č. 10

ZŠ Nýřany [online]. © 2010 [cit. 2011-04-17]. Storybird. Dostupné z WWW: . 42

37

5.3. Prezi.com

Obrázek č. 11

Webová aplikace Prezi.com slouží jako nástroj k netradičnímu vytváření prezentací v online prostředí. Oproti klasickému programu Microsoft PowerPoint nabízí Prezi nové, velmi originální možnosti, jak zábavnější formou podávat informace. Velkou výhodou tohoto programu je nová metoda zpracování prezentací, jež se zakládá na principu mentálních map. Nástroj odmítá klasické řazení jednotlivých slidů a nově nabízí velkou pracovní plochu, kde si uživatel poznamená své myšlenky nebo například vloží obrázky, se kterými může pracovat či je různě přesouvat podle jejich logické návaznosti. Tento způsob práce zásadně ovlivňuje tvůrce, ti mohou velmi snadno měnit tempo prezentace, v průběhu poukazovat na provázanost mezi jednotlivými bloky nebo dané informace snadno přemisťovat či kombinovat. Uživatelé, jež si prohlíží prezentaci vytvořenou v nástroji Prezi se mohou snadno a rychle vracet k myšlenkám a pojmům nebo na věci nahlížet z globálního pohledu. Samozřejmě zde nechybí možnosti návaznosti, takže prezentaci lze prohlížet blok po bloku stejně jako v klasickém PowerPointu. Vytvořené prezentace lze sdílet v rámci sociálních sítí Facebook.com, Twitter.com nebo vložením odkazu na internetové stránky.

38

5.3.1. Hledisko finanční dostupnosti Stejně jako předchozí nástroje a aplikace má i Prezi.com volně dostupnou verzi. Ovšem dříve než se k ní dostaneme, je nezbytné zmínit i možnosti placených licencí. Prezi.com nabízí celkem tři možnosti přístupu: Prezi Pro – tato verze je plně přístupná na jeden rok po zaplacení $159. Po uhrazení dané částky, je uživateli umožněno plně využívat všech nabízených služeb Prezi.com. Funkce podporující Prezi Pro: 1. Vytváření prezentací v online prostředí 2. Stahování hotových prezentací do vlastního počítače 3. Možnosti omezení přístupu ostatním návštěvníkům ke svým prezentacím 4. Volba vlastního loga místo originálního Prezi 5. Možnost instalace aplikace Prezi do počítače a vytváření prezentací v offline prostředí 6. Technická podpora zaměstnanců služby Prezi 7. Velikost úložiště 2000 MB Prezi Enjoy - tato verze je plně přístupná na jeden rok po zaplacení $59. Po uhrazení částky je uživateli umožněno využívání většiny nabízených služeb Prezi.com. Funkce podporující Prezi Enjoy: 1. Vytváření prezentací v online prostředí 2. Stahování hotových prezentací do vlastního počítače 3. Možnosti omezení přístupu ostatním návštěvníkům ke svým prezentacím 4. Volba vlastního loga místo originálního Prezi 5. Technická podpora zaměstnanců služby Prezi 6. Velikost úložiště 500 MB Prezi Basic – služba Prezi Basic je volně, tedy bezplatně přístupná, z tohoto důvodu jsou její funkce značně omezené. Funkce podporující Prezi Basic: 1. Vytváření prezentací v online prostředí 2. Stahování hotových prezentací do vlastního počítače 3. Velikost úložiště 100 MB

39

Pokud ovšem chce uživatel pracovat s volně dostupnou verzí Prezi.com, musí se v první řadě zaregistrovat. Pro vytvoření účtu je nezbytné vyplnit následující údaje: jméno, příjmení, email a heslo.

5.3.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Nástroj Prezi.com je ukázkovým příkladem toho, jak by měla vypadat služba webu 2.0. Jeho uživatelské rozhraní je ve všech ohledech zaměřeno a přizpůsobeno co největšímu pohodlí návštěvníků. Aby bylo prostředí pro uživatele co nejpřívětivější, je velmi důležité, jakou grafickou úpravu tvůrci stránek zvolí. Prezi je po grafické stránce velmi jednoduše, ale za to přehledně řešené. To také umožňuje všem uživatelům perfektní orientaci na jednotlivých stránkách. Všechny funkce jsou jednoduše a rychle dostupné. Uživatelé budou překvapení, jak je samotná tvorba prezentací snadná, stačí si jen vybrat styl prezentace nebo přizpůsobit barvy pozadí, písma či nadpisů a dále se nechat vést službou Prezi.com. Ovládání je intuitivní, takže v zásadě není problém ani po jazykové stránce, přestože je Prezi dostupné pouze v angličtině. Se snadným ovládáním souvisí práce s daným nástrojem. Jelikož je ovládání služby Prezi.com opravdu velmi jednoduché, bude uživatel schopný naučit se pracovat s tímto nástrojem během krátké doby. V průběhu analýzy a práce s aplikací Prezi.com nebyly zjištěny žádné technické problémy, funkčnost systému nebyla ničím narušena.

5.3.3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání Webový nástroj Prezi.com najde mezi knihovníky, vyučujícími či studenty velké uplatnění. Protože se jedná o zcela novou platformu, jak efektivně vytvářet prezentace aniž by k tomu bylo zapotřebí placeného programu Microsoft PowerPoint z balíčku Microsoft Office. Práce s Prezi.com může zcela jistě nahradit klasickou tvorbu prezentací a posunout přednášky, semináře či školní hodiny o krok dál. Stejně jako u předchozích nástrojů je velkou výhodou tohoto nástroje jeho bezplatná dostupnost. Každý uživatel, pokud disponuje přístupem k internetu, může se službou Prezi pracovat. Způsob využití nástroje Prezi.com spočívá především v šíření jakýchkoli informací prostřednictvím nové, zajímavé metody 40

tvorby prezentací, které bezpochyby patří do informačního vzdělávání v rámci knihoven nebo vzdělávacích institucí. Je patrné, že nástroj bude poměrně složitý pro školáky prvního stupně základních škol, to ovšem nemění fakt, že i základní školy jako instituce mohou této služby bezplatně využívat. Stejně jako knihovny, které v rámci svých služeb pořádají informačně vzdělávací přednášky či semináře, jistě uvítají novou metodu, jak se o tyto informace podělit se svými uživateli.

5.4. Picnik.com

Obrázek č. 12

Picnik.com je online nástroj určený k editování fotografií. Nejedná se ovšem o klasickou aplikaci pro úpravu fotografií jako v případě služby Pixlr.com (viz kapitola 5.5. Pixlr.com). Picnik nabízí svým uživatelů daleko více možností práce s fotografiemi: 1. Klasický editor fotografií 2. Nástroj na vytváření jednoduchých fotoalb 3. Nástroj na vytváření efektních fotoalb 4. Nástroj na vytváření slideshow 5. Nástroj na tvorbu fotografií k upomínkovým předmětům Dále Picnik umožňuje sdílení fotografií na různých sítích – Facebook.com, Picasa.google.com, Flicker.com, Myspace.com, Photobucket.com nebo jejich uložení do vlastního počítače. 41

5.4.1. Hledisko finanční dostupnosti Služba Picnik je dostupná zdarma až po registraci uživatelem a to jen v určité omezené verzi. Pokud se tedy návštěvník rozhodně vytvořit registraci, musí vyplnit následující údaje – uživatelské údaje, heslo a emailovou adresu. Po splnění všech náležitostí jsou dostupné základní funkce programu. I přes to, že je nabídka volně dostupných nástrojů poměrně široká, k využití pokročilých funkcí je nezbytné uhradit stanovenou částku. Picnik Premium (placená část) je nabízen ve třech úrovních, kdy se každá liší dobou trvání nabízených služeb a částkou k úhradě: Na jeden měsíc - $4.95 Na šest měsíců - $19.95 Na jeden rok - $24.95

5.4.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Jako u většiny nástrojů a aplikací webu 2.0 se i služba Picnik snaží přiklonit na

stranu

a přívětivé.

uživatelů.

Uživatelské

prostředí

je

velmi

jednoduché

Také grafická úprava stránek se snaží návštěvníkům umožnit,

co nejsnadnější orientaci skrze všechny nabízené služby. Na první pohled se může zdát, že ovládání nástrojů bude poměrně složité, ovšem po bližším prozkoumání se uživatelé přesvědčí o opaku. Je to především dáno tím, že nabídka nástrojů je poměrně strohá, takže se uživatel nemusí zdržovat jejich podrobnou analýzou. Použití nástrojů a jejich ovládání je velmi intuitivní a snadné. Samotné zjištění, jak se s aplikací Picnik pracuje, zabere jen minimální čas a návštěvním má tedy možnost vytvořit během několika málo minut například perfektní prezentaci svých fotografií. Také s funkčností nemá systém žádné problémy, práce s různými nástroji probíhá v reálném čase, takže uživatel okamžitě vidí svůj výsledek. Po stránce jazykové je Picnik v rámci naší země omezený. Tvůrci sice nabídli několik možností jazykové přístupnosti, jedná se ovšem o nejčastěji mluvené světové jazyky. Jako příklad mohu uvést angličtinu, španělštinu, němčinu, italštinu, francouzštinu, ruštinu. 42

5.4.3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání Webová aplikace Picnik.com může být díky své multifunkčnosti využívána hned několika způsoby. V první řadě nabízí uživatelům klasický editor fotografií (podobně jako aplikace Pixlr.com), v řadě druhé možnost vytváření jednoduchých prezentací či kolekcí fotografií. Stejně jako u ostatních nástrojů je Picnik zprostředkovatelem služeb informačního vzdělávání. Jeho pomocí mohou knihovny i školy vytvářet propagační materiály svých služeb, jak na internetu, tak v tištěné podobě ve formě letáků, brožur či studijních materiálů.

5.5. Pixlr.com

Obrázek č. 13

Pixlr.com je webová aplikace nabízející

online editování obrázků

a fotografií. Funguje přímo v internetovém prohlížeči, takže uživatel nemusí stahovat software do svého počítače. Tento program je svými funkcemi schopný konkurovat i programům, jež se do počítače instalovat musí. Tvůrci Pixlr se rozhodli zaměřit na zcela odlišný přístup k uživatelům. Snažili se vytvořit nástroj, který je možné použít kdykoli a kdekoli, tedy s tou podmínkou, že je uživatel připojený k internetu. A i když si byli autoři vědomi, že k běžné každodenní práci tento nástroj sloužit nebude, snažili se nabídnout takovou škálu nástrojů, aby se vyrovnala skoro profesionálním programům na úpravu fotografií. Aplikace Pixlr nabízí několik různých funkcí: 43

1. Pixlr Express – služba Pixlr Express nabízí uživatelů základní funkce editování fotografií. Pokud chce návštěvník velmi rychle upravit své fotografie, může využít tuto základní verzi. Pixlr Express má omezenou možnost vkládání obrázků. Obrázky se dají nahrát pouze z počítače či internetu. 2. Pixlr Editor – Pro pokročilejší uživatele je k dispozici služba Pixlr Editor, která nabízí velmi podobné funkce jako klasické Photoshopy. Oproti Pixlr Express je uživateli dovoleno nahrávat fotografie z počítače, internetu, vlastní knihovny nebo může vytvářet obrázky stejně jako v klasickém Malování. 3. Pixlr Grabber – Tato služba nabízí rozšíření možností práce v rámci prohlížečů Firefox a Chrome. Internetový prohlížeč Firefox umožňuje uživateli označit jakýkoli obrázek a nahrát jej pro editaci do Pixrl. Rozšíření pro Google Chrome zase nabízí zachycení části nebo celého obsahu stránky (např. tisk obrazovky) a dále ho upravovat, sdílet nebo uložit přímo v prohlížeči. 4. Pixlr imm.io – funkce imm.io je určená k nahrávání fotografií na internet. Funkce je velmi jednoduchá. Uživatel nahraje fotografii nebo obrázek ze svého počítače a ten se uloží jako webová stránka, takže potom stačí poslat odkaz na vytvořenou stánku přátelům. Kromě výše zmíněné služby sdílení obrázku nabízí Pixrl vložení obrázků na sítě Facebook.com, Flickr.com, Picasa.google.com nebo Pixlr Library

5.5.1. Hledisko finanční dostupnosti Aplikace Pixlr je na internetu dostupná zcela zdarma. Uživatel není v tomto případě ničím omezen. Všechny funkce jsou bezplatně přístupné, aniž by návštěvník musel vytvářet registraci či zaplatit nejrůznější poplatky.

5.5.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Po stránce uživatelské i grafické nemohu aplikaci pixlr.com nic vytknout. Je patrné, že se tvůrci snažili co nejvíce přiblížit potřebám návštěvníků. Rozhraní je přehledné a jednoduché, takže umožňuje velmi rychlou orientaci na stránce a především zvyšuje efektivitu práce s vybraným zdrojem. I graficky velmi strohá úvodní strana napovídá o sympatiích tvůrců k uživatelům. Hlavní strana slouží 44

spíše jako rozcestník k těmto funkcím - Home, Pixlr Editor, Pixlr Express, Pixlr Grabber, Pixlr imm.io, Support, Blog, Contact. Ovladatelnost či použitelnost nabízených funkcí je taktéž velmi snadná, především tedy u funkce Pixlr Express. Pokud mají návštěvníci alespoň minimální zkušenost s prací v nějakém foto editoru nebo programu Malování nebudou mít žádný problém ani s manipulací ovládacích prvků v Pixrl Editor. Grafický editor pixlr.com nabízí tyto funkce (editor nabízí velké množství funkcí, proto jako příklad uvedu pouze ty základní): Editace – kopírování, vkládání, transformace Obrázek – změna velikosti, otáčení, překlápění Vrstvy – sloučení, maska vrstvy, rastrování, otáčení, překlápění Úprava obrázku – jas a kontrast, expozice, křivky, inverze, solarizace a další. Filtry – zaostření, rozostření, šum, kaleidoskop, umělecký plakát a další. Panel nástrojů – ořez, laso, magická hůlka, tužka, štětec, vyplnění barvou, přechod, klonovací nástroj, geometrické tvary, rozostření a zaostření, houba, redukce červených očí, kapátko, text a další. Upravené obrázky v aplikaci Pixlr lze ukládat ve formátech JEPG, BMP, PNG (i s průhledností) nebo v PXD formátu (formát služby Pixlr, který si například pamatuje rozložení vrstev). Od snadné použitelnosti a ovladatelnosti se také odvíjí rychlost práce, to znamená za jakou dobu je uživatel schopný naučit se s jednotlivými funkcemi zacházet. U nástroje Pixlr je ovládání intuitivní a snadné, proto si návštěvník osvojí základy velmi rychle. Během práce s uvedeným nástrojem jsem se nesetkala s žádným funkčním problémem, který by mě při jeho využívání jakýmkoli způsobem omezoval. I přes to, že je tento software v první řadě v anglickém jazyce, jeho hlavní část, Pixlr editor nabízí velkou škálu různých jazyků, mezi kterými nechybí ani čeština.

45

5.5.3. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání Webový nástroj Pixlr.com je jakožto volně dostupný online editor fotografií využitelný jak v prostředí knihoven, tak na různých stupních školského systému. Zejména pak knihovny ocení bezplatný přístup, dostupnost v online prostředí a především širokou nabídku nástrojů, které se svým rozsahem podobají nástrojům klasického programu PhotoShop. Jako příklad využití nástroje Pixlr.com ve školách si uvedeme kurz, který byl navržen Mgr. Jaroslavem Zavadilem a publikován v rámci metodického portálu provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Mgr. Zavadil vytvořil osnovy předmětu práce s online grafickým editorem Pixlr cíleného na žáky gymnázií ve věku 16 – 19 let. Na stránkách Metodického portálu jsou k dispozici tři přednášky, které obsahují zpracované prezentace a ilustrační videa, jak s nástrojem Pixlr.com pracovat.43 Vše je dostupné z: http://dum.rvp.cz/materialy/pixlr-text-styly-vrstev.html http://dum.rvp.cz/materialy/pixlr-krivky.html http://dum.rvp.cz/materialy/pixlr-histogram.html

ZAVADIL, Jaroslav. Pixlr – histogram. Metodický portál: Digitální učební materiály[online]. 04. 03. 2011, [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785. 43

46

5.6. Embedit.in

Obrázek č. 14

Nástroj Embedit.in byl vytvořen za účelem sdílení různých typů dokumentů (například textové dokumenty, prezentace, dokumenty ve formátu PDF a další). Tato služba umožňuje nahrát vlastní práce nebo vložit odkaz na určitou webovou stránku do prostředí Embedit a sdílet je s ostatními uživateli. Kromě samotného sdílení informací umožňuje aplikace Embedit omezení přístupu dalším uživatelům k vašemu dokumentu. Uživatelé mají možnost kontrolovat, do jaké míry se ostatní návštěvníci k jejich dokumentům dostanou. Je možné informace plně zpřístupnit, to znamená, že ostatní lidé si je budou moci libovolně prohlížet, tisknout anebo dokonce stáhnout do svého počítače. Pokud někomu nevyhovuje plné sdílení dokumentů s ostatními návštěvníky, může všechny tři výše zmíněné možnosti zakázat nebo povolit jen některé z nich. Dále mají uživatelé možnost sledovat analýzu přístupů, to znamená, že vidí, kolikrát byl jeho dokument stažený či vytištěný nebo v jaké části dokumentu strávili návštěvníci nejvíce času. Poslední možností, kterou služba Embedit nabízí, je značkování, každý uživatel může použít nástroj (zvýrazňovač) na podtržení důležitých částí textu. Jako u většiny nástrojů a aplikací webu 2.0 umožňuje i služba Embedit sdílení obsahu prostřednictvím sociálních sítí – Facebook.com, Twitter.com

47

Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání bude u nástrojů Embedit.in, Issuu.com, Scribd.com zahrnuto do společné kapitoly, protože se jedná o funkčně podobné nástroje.

5.6.1. Hledisko finanční dostupnosti Aplikace Embedit.com je volně přístupná, respektive volně přístupná po přihlášení. U této služby je zajímavostí, že se uživatelé neregistrují na stánkách Embedit.com, ale k přihlášení využívají údaje z jiných služeb. Každý, kdo chce službu Embedit využívat musí mít registraci na jedné z následujících stánek: google.com, yahoo.com, twitter.com, openid.net, aol.com, wordpress.com. Pokud uživatelé tyto podmínky splní, mají volný vstup ke všem nabízeným službám bez jakéhokoli omezení.

5.6.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Služba Embedit.com je skvělá svou jednoduchostí, není nic snadnějšího než nahrát vlastní dokument z počítače nebo zkopírovat URL44 vybrané stránky a podělit se o něj s ostatními návštěvníky. Vložené dokumenty se uloží do samostatného okna, které je podobné formátům PDF, takže uživatelé mohou s dokumentem přímo pracovat, sdílet jej, tisknout nebo si ho jednoduše prohlížet. Uživatelské rozhraní je podporováno grafickým designem, jenž je také velmi důležitý. Nabízí přehlednost a rychlou orientaci na stránce, takže návštěvník nemusí při hledání informací neurčitě tápat. Ovládání a práce s vkládáním dokumentů je taktéž velmi snadná. Po nahrání zvolených informací se dá dokument jednoduše přizpůsobit potřebám uživatele. Může omezit přístup pro ostatní, označit důležité pasáže, rozšířit či zmenšit okno prohlíženého dokumentu nebo změnit barvu pozadí. Naučit se pracovat s nástrojem Embedit.in nezabere uživatelům téměř žádný čas, takže můžou okamžitě sdílet všechny potřebné informace s ostatními lidmi. Co se týká stránky jazykové, je služba Embedit poměrně jednostranná. Jedinou nabízenou možností je angličtina. Velkou výhodu

44

Uniform Resource Locator = jednoznačné určení zdroje

48

spatřuji v jednoduchosti ovládání, takže i méně zběhlí uživatelé by nemuseli mít problém porozumět.

5.7. Issuu.com

Obrázek č. 15

Webová aplikace Issuu.com je platformou pro digitální publikování dokumentů. Tuto službu můžeme definovat jako úložiště pro nejrůznější PDF soubory, které zároveň slouží jako jejich online čtečka. Nejenže mají tedy návštěvníci možnost vkládat na Issuu své soubory, mohou také číst publikace vložené jinými uživateli. I přes to, že je možné v rámci aplikace Issuu.com sdílet jakékoli PDF soubory a dokumenty, v první řadě slouží jako místo pro ukládání různých časopisů, katalogů a novin. Jednotlivé publikace jsou rozděleny do několika kategorií, aby se mohli uživatelé při vyhledávání snáze orientovat. Kategorie: nejpopulárnější dokumenty nově vložené dokumenty nejčastěji čtené dokumenty nejčastěji diskutované dokumenty nejčastěji označované dokumenty.

49

Kromě výše uvedených kategorií mají uživatelé možnost vytvářet skupiny, jež budou zahrnovat publikace se stejnými tématy. Jako u většiny podobných nástrojů a aplikací i zde mohou uživatelé sdílet své dokumenty nebo dokumenty ostatních návštěvníků prostřednictvím sítí facebook.com a twitter.com. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání bude u nástrojů Embedit.in, Issuu.com, Scribd.com zahrnuto do společné kapitoly, protože se jedná o funkčně podobné nástroje.

5.7.1. Hledisko finanční dostupnosti Aplikace issuu.com nabízí dvě roviny přístupů Issuu Free (volně dostupná verze) a Issuu Pro (placená verze). Jelikož se uživatelům nabízejí oba přístupy, ráda bych okrajově zmínila verzi placenou a dále se věnovala volně dostupné části. Issuu Pro je zpoplatněno částkou $19 za měsíc a oproti volně dostupné verzi nabízí neomezené sdílení souborů či dokumentů bez jakýchkoli reklam. Dále umožňuje nahlédnout uživatelům do podrobných statistik o návštěvnosti, frekvenci sdílení a stahování souborů. Jak je uvedeno přímo na stánkách Issuu.com, hlavní rozdíl mezi placenou a neplacenou verzí spočívá v kontrole reklam a v ovládání postranního panelu ve čtečce PDF souborů.45 Issuu Free je bezplatně přístupná verze pro všechny uživatele. Pokud chtějí návštěvníci dokumenty pouze vkládat nebo jen číst přímo na internetu není potřebná ani registrace. Ovšem rozhodnou-li se uživatelé dále pracovat se sdílenými soubory je registrace nezbytná. Aby se návštěvníci dostali k rozšířeným funkcím, jež budou specifikovány níže, mají dvě možnosti. Přihlásit se přes účet na sociální síti facebook.com, samozřejmě pokud mají založený profil, anebo si vytvořit registraci přímo na stránkách Issuu.com. Pro vytvoření účtu v rámci aplikace Issuu je nezbytné vyplnit následující údaje: jméno, příjmení, profilové jméno, email, pohlaví a věk. Po vytvoření registrace se otvírají další možnosti práce se sdílenými dokumenty: Issuu.com [online]. 1999 [cit. 2010-11-10]. Issuu - You Publish. Dostupné z WWW: . 45

50

Hodnocení jednotlivých dokumentů Přidání dokumentu mezi oblíbené Sdílení dokumentu prostřednictvím sociálních sítí Sdílení zdrojového kódu Tisk souboru Stažení souboru do vlastního počítače

5.7.2. Hledisko uživatelské přívětivosti I služba Issuu.com nabízí uživatelům veškerý komfort, jaký mohou v rámci internetu dostat. Prostředí je uživatelky velmi příjemné, snadnou orientaci a manipulaci s jednotlivými nástroji perfektně podporuje grafické úprava stránek. Naučit se pracovat s tímto nástrojem zabere uživateli jen několik málo minut. Pro vložení samotného souboru není potřeba nic víc, než kliknout na jednu jedinou ikonu. Po tomto úkonu systém sám uživatele intuitivně navádí, takže nehrozí žádné zadrhnutí či zpomalení při práci. Perfektní prostředí nabízí Issuu při čtení vložených dokumentů prostřednictvím flash čtečky PDF souborů. Uživatelé mají možnost rozevřít prohlížený časopis, noviny či manuál na dvoustranu, sdílet nebo tisknout jeho obsah a dokonce díky spodnímu panelu rychle přepínat mezi jednotlivými stránkami. Při analýze toho zdroje jsem nenarazila na žádný technický problém, který by omezoval moji práci.

Hlavním jazykem aplikace

Issuu.com je angličtina, uživatelé bohužel nemají možnost přepínat i mezi jinými světovými jazyky.

51

5.8. Scribd.com

Obrázek č. 16

Webový nástroj Scribd.com můžeme definovat jako neomezené datové úložiště jakýchkoli souborů. Ať se jedná o nejrůznější dokumenty, prezentace, PDF soubory či obrázky, vše je možné sdílet pomocí této služby. Služba Scribd se snaží zapůsobit na co největší počet uživatelů, z toho důvodu je také možné nahrávat soubory, fotografie a obrázky v různých typech formátů. Dokumenty určené k aplaudování mohou být v následujících formátech: Microsoft Word – doc, docx Microsoft Excel – xls, xlsx Microsoft PowerPoint – ppt, ppsx, pps Open office – odt, odp, sxw, sxi Obrázky – jpg, png, gif, tiff Běžné textové dokumenty – txt, rtf Stejně jako u předešlých moderních technologií nabízí služba Scribd sdílení na sociálních sítích facebook.com nebo twitter.com. Každý uživatel má také možnost vložit pomocí zdrojového kódu flashové okénko k prohlížení dokumentu přímo na své stránky. Kromě sdílení informací je návštěvníkům dovoleno libovolné procházení souborů vložených ostatními uživateli

52

Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání bude u nástrojů Embedit.in, Issuu.com, Scribd.com zahrnuto do společné kapitoly, protože se jedná o funkčně podobné nástroje.

5.8.1. Hledisko finanční dostupnosti Přístup ke službě Scribd.com je zcela zdarma. Pokud chtějí uživatelé dokumenty pouze vkládat nebo číst soubory nahrané ostatními návštěvníky nepotřebují ani registraci, tyto funkce jsou přístupné bez jakéhokoli omezení. Ovšem pokud budou chtít využívat rozšířené nabídky možností, bude potřeba, stejně jako u aplikace Issuu.com, vytvoření registrace. Opět se uživatelům nabízejí dvě možnosti. Zaprvé je východiskem přihlášení přes existující konto na síti facebook.com, zadruhé zapsání přímo v rozhraní Scribd.com, kdy je nezbytné vyplnit následující údaje: emailovou adresu, uživatelské jméno a heslo. Po vytvoření registrace má uživatel přístup k širší nabídce funkcí. Otevírá se mu možnosti stahování dokumentů, jeho vytištění nebo sdílení prostřednictvím sociálních sítí. Registrovaným návštěvníkům je také dovoleno přidávat své poznámky ke každému souboru.

5.8.2. Hledisko uživatelské přívětivosti Uživatelské rozhrání nástroje Scribd.com je velmi podobné rozhraním ostatních aplikací určených ke sdílení různých typů dokumentů. Tvůrci stránek se snažili dosáhnout toho, aby bylo sdílení dokumentů co nejjednodušší jak pro uživatele, kteří zde své dokumenty vkládají, tak pro návštěvníky, jež si chtějí sdílené informace pouze prohlížet. Zvolení správné grafické úpravy napomáhá uživatelům při orientaci na stránce. Jednotlivé funkce jsou postupně členěny, takže návštěvníci snadno naleznou všechny důležité části. Vkládání či manipulace s určenými s informacemi, které chtějí uživatelé aplaudovat na stránky Scribd.com je velmi snadné. Vždy je na výběr několik možnosti, jak určené soubory na stránky vložit: 1. Nahrání souboru z vlastního počítače 2. Nahrání souboru z aplikace Google Docs 53

3. Napsat text přímo v aplikaci Scribd.com 4. Stáhnout si do počítače službu, jejíž pomocí se soubory nahrají na stánky Scribd.com Jelikož je ovládání všech funkcí aplikace Scribd.com velmi jednoduché, uživatelé se snadno a rychle naučí s jednotlivými prvky manipulovat. V oblasti technické funkčnosti se nevyskytují žádné problémy, které by uživatelům znemožňovaly práci se službou Scribd.com. I v tomto případě můžeme spatřovat nedostatek v jazykové přístupnosti, protože zde není možnost zvolit si více jazyků, služba je dostupná pouze v angličtině.

5.9. Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání nástrojů Embedit, Issuu a Scribd Webové nástroje Embedit.in, Issu.com, Srcibd.com budou porovnávány z hlediska využití v rámci informačního vzdělávání společně, protože se jedná o funkčně podobné nástroje. Všechny tři zmíněné zdroje slouží ke sdílení různých typů souborů (textové dokumenty, obrazové dokumenty, PDF soubory, sdílení obsahu webových stánek). Ovšem v určitých aspektech se liší, což bude dále vysvětleno. Aplikace Embedit.in a Scribd.com mají téměř totožné funkce, jediným rozdílem je možnost sdílení obsahu webových stránek v prostředí nástroje Embedit.in, které služba Scribd.com neumožňuje. Aplikace Issuu se naopak zaměřuje na sdílení časopisů, novin a katalogů. Webové nástroje a aplikace určené ke sdílení dokumentů jsou vhodným prostředkem informačního vzdělávání jak v knihovnách, tak i ve školách. Sdílení dokumentů je nezbytným předpokladem využití informačních technologií za účelem informačního vzdělávání. Tyto služby nabízejí neomezená datová úložiště, která mohou být použita k dlouhodobému skladování materiálů a šíření mezi veřejnost i uzavřené skupiny. Příklady využití nástrojů pro sdílení dokumentů: Základní škola Nýřany sdílí pomocí nástroje Scribd.com informace týkající se výuky.

Všechny

vložné

dokumenty

http://www.scribd.com/boxjeer. 54

jsou

dostupné

na

adrese

Národní klastr informačních profesionálům působící při Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně sdílí prostřednictvím nástroje Issuu.com Newsletter, který informuje o novinkách a zajímavostech v oblasti informačního vzdělávání. Sdílené dokumenty jsou dostupné na adrese http://issuu.com/search?q=nakliv.

55

6. Výsledky analýzy vybraných elektronických zdrojů Storybird.com

Scribd.com

Prezi.com

Pixlr.com

Picnik.com

Issuu.com

Embedit.in

Animoto.com Hledisko finanční dostupnosti Plně placené

Ne

Ne

Ne

Přístupné po registraci – po registraci přístupná plná verze Přístupné po registraci – po registraci přístupná pouze základní verze Částečně přístupné – základní funkce jsou volně přístupné, za plnou verzi se platí Volně přístupné

Ne

Ano Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano Ne

Ne

Ano Ano

Ano Ne

Ano Ano Ne

Ano Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano Ne

Ne

Ne

Hledisko uživatelské přívětivosti Uživatelské rozhraní

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Grafické řešení systému


Snadná použitelnost a ovladatelnost


Rychlost práce


Funkčnost systému


Jazyková stránka (český jazyk)

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano Ne

Ne

Ne

Hledisko využití v rámci informačního vzdělávání Možnosti využití vybraných elektronických zdrojů v knihovnách


Možnosti využití vybraných elektronických zdrojů na základních, středních a vysokých školách


56

Dříve než mohlo být přikročeno ke srovnávací analýze elektronických zdrojů, bylo nezbytné stanovit atributy, podle kterých se přesně stanovil seznam webových aplikací a nástrojů určených k porovnávání. Na základě vhodných stanovisek bylo zvoleno celkem osm online nástrojů, které mohou být využívány v informačním vzdělávání. Cílem srovnávací analýzy bylo vytvoření přehledu využitelnosti vybraných zdrojů na základě předem stanovených hledisek. Celkem se jednalo o tři kritéria hodnocení – hledisko finanční dostupnosti, hledisko uživatelské přívětivosti a hledisko využití v rámci informačního vzdělávání. Výsledky srovnávací analýzy byly pro větší přehlednost zaznamenány ve výše uvedené tabulce, která jasně zachycuje všechna kritéria hodnocení vybraných zdrojů a jejich vzájemné porovnávání. I přes fakt, že při výběru zdrojů bylo jasně definováno, že aplikace a nástroje určené k porovnávání musí splňovat kritérium volného přístupu, bylo do analýzy zařazeno hledisko finanční dostupnosti, protože existují i další možnosti omezení přístupu. Z hlediska finanční dostupnosti online zdrojů jsou všechny analyzované aplikace přístupné alespoň v základní podobě. Kromě nástroje Pixlr.com, který je plně přístupný, je nutné se pro využití vybraných zdrojů registrovat. Nástroje Animoto.com, Issuu.com, Picnik.com a

Prezi.com

nabízejí po registraci pouze základní funkce, pro plnou verzi je nezbytné zaplatit poplatky ve stanovené podobě. Naproti tomu nástroje Embedit.in, Scribd.com, Storybird.com jsou po registraci plně přístupné. V dnešní době se většina nových informační a komunikačních online technologií a vlastně velká část nástrojů webu 2.0 snaží orientovat především na uživatele, kteří se stávají hlavními iniciátory a tvůrci webového obsahu. Příklad postupu od platformy Webu 1.0 k Webu 2.0:46

SOLOMON, Gwen; SCHRUM, Lynne. Web 2.0: New tools, new schools. první. Washington, DC: International Society For Technology in Education, 2007. 270 s. ISBN 978-1-56484-234-3. s. 23 46

57

Web 1.0

Web 2.0

Založený na aplikacích

Založený na webu

Oddělený

Spolupráce

Offline

Online

Licencovaný

Zdarma

Jediný tvůrce

Více spolutvůrců

Licencovaný software

Open source

Licencovaný obsah

Sdílený obsah

Z toho důvodu bylo jako jedno z kritérií srovnávací analýzy zvoleno hledisko uživatelské přívětivosti. Na základě zkoumání jednotlivých zdrojů bylo potvrzeno, že jsou všechny vybrané nástroje a aplikace uživatelsky velmi přívětivé. Informačně gramotný člověk nebude mít problém s těmito zdroji pracovat. Z jazykového hlediska jsou uvedené zdroje dostupné pouze v angličtině (popřípadě jiné světové jazyky), jediný nástroj Pixlr.com nabízí možnost volby českého jazyka. Poslední hledisko hodnocení se zaměřuje na implementaci vybraných online nástrojů a aplikací do procesu informačního vzdělávání. Z pohledu využití vybraných nástrojů v rámci informačního vzdělávání jsou všechny bezesporu užitečné, všechny mohou být uplatnitelné jak v knihovnách, tak prostředí vzdělávacích institucí a to i přes to, že se liší povahou nabízených služeb. Nástroj Animoto.com slouží k vytváření videí z fotografií, Storybird.com umožňuje tvorbu elektronických knih, funkcí Prezi.com jsou online prezentace, aplikace Pixlr.com a Picnik.com slouží jako online elektronické editory fotografií, Embedit.in, Issuu.com aScribd.com jsou prostředky ke sdílení různých typů dokumentů v online prostředí.

58

ZÁVĚR „Informační a komunikační technologie hrají ve vzdělávání, respektive v celoživotním učení stále významnější roli. Pronikání ICT do všech sfér života vede k tomu, že digitální gramotnost se stává nezbytným předpokladem pro využívání možností, které nabízí informační společnost. Nezbytným předpokladem pro to, aby jednotlivci mohli ICT využívat ke vzdělávání je, aby měly nejen přístup k odpovídajícímu vybavení, tedy k počítači a k internetu, ale aby měli i potřebné znalosti a dovednosti.“47 Informační či komunikační technologie k nám v posledních několika letech pronikají stále častěji, existuje celá řada aplikací a nástrojů, které informační vzdělávání podporují, ale široká veřejnost o jejich využití neví. V bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi využití moderních technologií v oblasti informačního vzdělávání. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí, teoretické a praktické. V první části práce jsem se věnovala vymezení pojmů informační gramotnost, informační vzdělávání a jejich zařazení do různých kontextů využití, dále pak definování postupů výběru elektronických zdrojů a stanovení a popsání kriterií sloužících k hodnocení vybraných nástrojů a aplikací. Ve druhé - praktické části práce jsem přistoupila k vytvoření srovnávací analýzy webových nástrojů, které byly vybrány na základě stanovených kritérií. Zvolené zdroje byly hodnoceny z pohledu tří hledisek: hledisko finanční dostupnosti, hledisko uživatelské přívětivosti, hledisko využití v rámci informačního vzdělávání. Cílem práce bylo vytvoření srovnávací analýzy určitých elektronických zdrojů a tím jejich přiblížení široké veřejnosti, protože v prostředí českého internetu

doposud

neexistuje

žádný

centralizovaný

systém,

který

by

shromažďoval informace o nástrojích a aplikacích v hodných k informačnímu vzdělávání na jednom místě.

MATOUŠKOVÁ, Zdeňka; VYMAZAL, Jiří. Vliv informačních a komunikačních technologií na další vzdělávání. Working Paper NOZV-NVF [online]. 2006, 3, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: . 47

59

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 ............................................................................................................................................. 17 Obrázek č. 2 ............................................................................................................................................. 30 Obrázek č. 3 ............................................................................................................................................. 33 Obrázek č. 4 ............................................................................................................................................. 35 Obrázek č. 5 ............................................................................................................................................. 35 Obrázek č. 6 ............................................................................................................................................. 36 Obrázek č. 7 ............................................................................................................................................. 36 Obrázek č. 8 ............................................................................................................................................. 36 Obrázek č. 9 ............................................................................................................................................. 37 Obrázek č. 10 .......................................................................................................................................... 37 Obrázek č. 11 .......................................................................................................................................... 38 Obrázek č. 12 .......................................................................................................................................... 41 Obrázek č. 13 .......................................................................................................................................... 43 Obrázek č. 14 .......................................................................................................................................... 47 Obrázek č. 15 .......................................................................................................................................... 49 Obrázek č. 16 .......................................................................................................................................... 52

60

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]. American Library Association Presidential Commision on Information Literacy. Final report [online]. Chicago, Ill.: ALA, 1989 [cit. 2002-10-18]. Dostupné z WWW: . [2]. Animoto.com [online]. © 2010 [cit. 2010-11-10]. Animoto. Dostupné z WWW: . [3]. Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice: doporučující materiál Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Praha: Odborná komise IVIG AKVŠ

ČR,

2008

[2011-03-27].

Dostupné

z WWW:. [4]. BEHRENS, Shirley J. A conceptual analysis and historical overview of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 55, no. 4. [5]. ČECHOVÁ, Miroslava; KOMRSKA, Tomáš; NOVÁK, Jaroslav. Využití počítače při vyučování: Náměty pro práci dětí s počítačem. první. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-272-6. [6]. ČERVENKOVÁ, Alena; HOŘAVA, Michal. Uživatelsky přívětivá prostředí. první. Praha: Horava & Associates, 2009. 180 s. ISBN 978-80-254-5295-0. [7]. DOHNÁLKOVÁ, Eva; LANDOVÁ, Hana. Infogram – nová platforma pro podporu informačního vzdělávání. In INFORUM 2009: 15. Ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27-29. Května 2009 [online]. Praha:

Albertina

icome

Praha,

2009,

Dostupné

z WWW:. ISSN 1801-2213

61

[8]. DOMBOVSKÁ, Michaela; LANDOVÁ, Hana; TICHÁ, Ludmila. Informační gramotnost: Teorie a praxe v ČR. Národní knihovna. Knihovnická revue [online].

2004,

15,

1,

[cit.

2011-03-26].

Dostupné

z

WWW:

. ISSN 1214-0678. [9]. Embedit.in [online]. © 2009 [cit. 2010-11-10]. Embedit.in — Any file, in your website. Dostupné z WWW: . [10]. Inforum.cz [online]. © 2002 [cit. 2011-03-25]. Inforum 2002 - papers. Dostupné z WWW: . [11]. Issuu.com [online]. 1999 [cit. 2010-11-10]. Issuu - You Publish. Dostupné z www: . [12]. Ivig.cz [online]. © 2004 -2007 [cit. 2011-03-27]. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách. Dostupné z WWW: . [13]. Jonák, Zdeněk. Informační společnost. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna

ČR,

2003-

[cit.

2011-03-25].

Dostupné

z

WWW:

. [14]. Landová, Hana. Informační gramotnost v kontextu vzdělávání s důrazem na vysoké školy. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 4 [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-5075. [15]. LOUKOTOVÁ, Klára. Uživatelská rozhraní dialogových systémů. Knihovna plus

[online].

2009,

2,

[cit.

2011-03-09].

Dostupné

z

WWW:

. ISSN 1801-5948.

62

[16]. MATOUŠKOVÁ, Zdeňka; VYMAZAL, Jiří. Vliv informačních a komunikačních technologií na další vzdělávání. Working Paper NOZV-NVF [online]. 2006, 3, [cit.

2011-04-18].

Dostupné

z

WWW:

. [17]. Nakliv.cz [online]. © 2010 [cit. 2010-11-11]. O informačním vzdělávání |

Nakliv.

Dostupné

z

WWW:
vzdelavani>. [18]. PAPÍK, Richard. Vyhledávání informací II.: Uživatelské rozhraní a vlivy oboru „human-computer interaction“. Národní knihovna: Knihovnická revue [online].

2001,

12,

2,

[cit.

2011-03-09].

Dostupné

z

WWW:

. ISSN 1214-0678. [19]. Picnik.com [online]. ©2010 [cit. 2010-11-10]. Picnik. Dostupné z WWW: . [20]. Pixlr.com [online]. © 2010 [cit. 2010-11-10]. Pixlr - photo editing services. Dostupné z WWW: . [21]. PLANKOVÁ, Jindra. Informační vzdělávání. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna

ČR,

2003-

[cit.

2011-03-27].

Dostupné

z

WWW:

. [22]. Pomocnik.cz [online]. © 1997-2010 [cit. 2011-04-09]. Dejme se do vyprávění

digitálních

příběhů!.

Dostupné

z

WWW:

. [23]. Prezi.com [online]. © 2010 [cit. 2010-11-10]. Prezi - The Zooming Presentation Editor. Dostupné z WWW: . [24]. Sribd.com [online]. 1999 [cit. 2010-11-10]. Scribd. Dostupné z WWW: . 63

[25]. Storybird.com [online]. 1999 [cit. 2010-11-10]. Storybird - Collaborative storytelling. Dostupné z WWW: . [26]. SOLOMON, Gwen; SCHRUM, Lynne. Web 2.0: New tools, new schools. první. Washington, DC: International Society For Technology in Education, 2007. 270 s. ISBN 978-1-56484-234-3. [27]. Švejda, Jan; Planková, Jindra. Informační gramotnost. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-03-26]. Dostupné z WWW: . [28]. ZAVADIL, Jaroslav. Pixlr – histogram. Metodický portál: Digitální učební materiály[online]. 04. 03. 2011, [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-4785. [29]. ZLATUŠKA, Jan. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1998, 8, 4, [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: . [30]. ZŠ Nýřany [online]. © 2010 [cit. 2011-04-17]. Storybird. Dostupné z WWW: .

64

BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents