B.1 Specifické návrhy pro horské oblasti Krušné Hory

Územní studie horských oblastí - návrh

B.1 Specifické návrhy pro horské oblasti – Krušné Hory


Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 1


OBSAH TEXTOVÉ ÁSTI – B.1 -

1

2


Krušné hory Obecné zásady USHO

Charakteristika ešeného území – Krušné hory ...........................................4 1.1

Vymezení území zp sob vnímání území........................................................................4 1.1.1 Vymezení ešeného území oblasti dle obcí a správního len ní ................................4 1.1.2 Vývoj území - demografie ............................................................................................5 1.1.3 Problémy k ešení p eshrani ních vazeb.....................................................................5 1.1.4 Vazby na vnit ní zájmové území (ostatní ásti KV kraje) ............................................5 1.1.5 Vazby k Ústeckému kraji..............................................................................................6 1.1.6 Vazby na Sasko ...........................................................................................................6

1.2

Okruhy zájmu v ešeném území .....................................................................................9 1.2.1 Obyvatelstvo, sídelní struktura.....................................................................................9 1.2.2 Hospodá ství, ekonomická aktivita ............................................................................10 1.2.3 Školství a zdravotnictví ..............................................................................................11 1.2.4 Ostatní ob anské a technické vybavení (výb r) ........................................................13 1.2.5 Dopravní infrastruktura ..............................................................................................14 1.2.5.1 železni ní doprava......................................................................................14 1.2.5.2 silni ní doprava...........................................................................................14 1.2.5.3 doprava v klidu............................................................................................16 1.2.5.4 obslužnost území ve ejnou dopravou.........................................................17 1.2.5.5 cyklistická doprava......................................................................................19 1.2.5.6 p ší turistika................................................................................................21 1.2.5.7 Bežecké areály a trasy ...............................................................................21

1.3

P íroda a krajina............................................................................................................24 1.3.1 charakteristika oblasti ................................................................................................24 1.3.2 p írodní limity využití území .......................................................................................24 1.3.3 potenciál krajiny z hlediska cestovního ruchu............................................................25 1.3.4 urbanizovaná zele , parky (vybrané).........................................................................25 1.3.5 lesnictví ......................................................................................................................25 1.3.6 zem d lská výroba ....................................................................................................26

Koncepce rozvoje .........................................................................................30 2.1

Urbanistická koncepce..................................................................................................30 2.1.1 Oblasti osídlení ..........................................................................................................30 2.1.2 Koopera ní vazby s vnit ním a vn jším zájmovým územím......................................31 2.1.3 Charakteristika oblasti a zásady urbanistické koncepce ...........................................34 2.1.4 Sm ry p ístupu a rozvojové osy.................................................................................36

2.2

Koncepce rozvoje cestovního ruchu a ve ejné infrastruktury.......................................37 2.2.1 Rozvojové oblasti cestovního ruchu, kooperující st ediska .......................................37 2.2.2 Dopravní infrastruktura ..............................................................................................38 2.2.3 Technická infrastruktura.............................................................................................41 2.2.4 Centra a areály sportu a rekreace .............................................................................43 2.2.4.1 nástupní centra / infocentra ........................................................................43 2.2.4.2 Ubytování, stravování a maloobchod .........................................................43 2.2.4.3 kulturní, historické a urbanistické hodnoty .................................................45 2.2.4.4 kryté bazény a vybraná koupališt .............................................................46 2.2.4.5 láze ství......................................................................................................46 2.2.4.6 golfová h išt ..............................................................................................47


B.1 2


2.2.5

3


2.2.4.7 ostatní sportovní areály ..............................................................................47 2.2.4.8 nau né stezky.............................................................................................47 2.2.4.9 rozhledny a vyhlídkové body ......................................................................48 2.2.4.10 Areály sjezdového lyžování ........................................................................48 2.2.4.11 B žecké areály a trasy ...............................................................................48 Specifické hodnoty území ..........................................................................................50 2.2.5.1 specifické hodnoty p írody a krajiny ...........................................................50 2.2.5.2 zaniklé obce................................................................................................51 2.2.5.3 prameny, lázn , v ídla ................................................................................51

Interakce, p íklady a podn ty pro stabilizaci a udržitelný rozvoj území..............................................................................................................52 3.1

Interakce dokumentu s vybranými navazujícími strategickými dokumentacemi.............................................................................................................52 3.1.1 Koncepce b žeckého lyžování v Karlovarském kraji 1. Etapa Krušné hory ............................................................................................................................52 3.1.2 Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Krušné hory – západ (2005) .........................................................................................................................52 3.1.3 Sociologický pr zkum v regionu Krušné hory – Západ v místní agend 21. Zpracovatel Mariánskoláze sko, dobrovolný svazek obcí .....................53 3.1.4 Program rozvoje m sta Kraslice 2007 .......................................................................54 3.1.5 Rozvojový ak ní plán m sta Nejdek (aktualizace 2007) ...........................................55 3.1.6 Komentá k vybraným územním plán m ...................................................................55

3.2

Infrastruktura.................................................................................................................56 3.2.1 Priority rozvoje dopravní infrastruktury z hlediska dostupnosti území a posílení koopera ních vazeb ..................................................................................56 3.2.2 Systémy turistických a rekrea ních tras (cyklo a p ší turistika, b žecké lyžování, nástupní a odpo inkové body, zajímavosti na trasách) ......................................................................................................................58

3.3

Krajina ...........................................................................................................................62 3.3.1 Specifické aspekty ochrany p írody a krajiny v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu........................................................................................................62 3.3.2 Územní d sledky p ípadné územní ochrany nebo realizace vodních nádrží LAPV ...............................................................................................................63

3.4

Potenciál území ............................................................................................................63 3.4.1 Využití významných památek hornické innosti ........................................................63 3.4.2 Další kulturn historický potenciál krajiny a osídlení a možnosti jeho využití .........................................................................................................................64

3.5

Vyhodnocení problém a zám r v území ..................................................................65 3.5.1 Koopera ní vazby - shrnutí ........................................................................................65 3.5.2 hlavní problémy..........................................................................................................66 3.5.3 Nejd ležit jší zám ry, podn ty a potenciály rozvoje .................................................67 3.5.4 Shrnutí........................................................................................................................68


B.1 3



CHARAKTERISTIKA EŠENÉHO ÚZEMÍ – KRUŠNÉ HORY

1

1.1 Vymezení území zp sob vnímání území 1.1.1 Vymezení ešeného území oblasti dle obcí a správního len ní ešené území horské oblasti Krušné hory je vymezeno administrativním územím následujících obcí: !

$'

5$

!

$ ',

& '

;

*

" #$ % &' )* $ + , & "'$ + ./& ' 0+ 1 $ $ 2 34 & 2 0 -$ 5 & + 6$ , $3& , 4, , ' 7, 4 ' 8 $ $ $ ', "9*'$ $ * + *9: 9*

9< 0 '& < '& $ ' $ & & $3 '& => ? 4*@ 0

( ( (

! ( ! ( !

!

! ! (! ! !

! (

! ((

(

( ! ! !

! ! (( ( !

! !!

( (

( ( ! !! ( (

!( (!

(

' 4&

Po ty obyvatel jednotlivých obcí jsou zde uvedeny pouze informativn , pro p ehled velikosti obcí a této horské oblasti v porovnání s celkovým ešeným územím všech t í horských oblastí a Karlovarského kraje jako celku. Hlubší demografická analýza je obsažena v p edchozí analytické ásti studie. P edb žné výsledky SLDB 2011 mohou být nep esné.


B.1 4



1.1.2 Vývoj území - demografie V období 1970 - 1991 ztratilo území cca 1 350 obyvatel, v posledních dvaceti letech se po et obyvatel zvýšil o cca 2230. Významnou ztrátu (1 550 obyv.) zaznamenalo m sto Kraslice. Pozitivní je vývoj m st Abertamy (+270 obyvatel) a Jáchymova (+400 obyvatel) Doporu ení: Tato m sta mají rozsáhlé volné ( áste n zdevastované) plochy v zastav ném území, které by bylo vhodné využít. Nár st o více jak 150 obyvatel za posledních 20 let zaznamenaly dále pouze Horní Blatná, Jind ichovice, Merklín, Nejdek a Krásný les. Konstatování: Územní plány v tšiny obcí nabízejí zastavitelné plochy pro výrazn vyšší rozvoj, než který byl v uplynulém období. V období 1997 - 2010 bylo dokon eno 810 byt , nejvíce v Nejdku (213). Nad 50 byt bylo dokon eno v Jáchymov (74), Kraslicích (59), Božím Daru (56) a Perninku (53). V 7 obcích bylo za 14 let realizováno mén než 10 byt . 1.1.3 Problémy k ešení p eshrani ních vazeb Bublava – Klingenthal: V sou asné dob je možné p eshrani ní silni ní propojení Bublavy na saskou silnici B 283 v prostoru Sachsenbergu. Vzhledem k parametr m komunikací na obou stranách hranice je žádoucí jejich zlepšení, které by odpovídalo možnosti vedení autobus mezi Klingenthalem a areálem Bublava - St íbrná. 1.1.4 Vazby na vnit ní zájmové území (ostatní ásti KV kraje) Ve sledovaném území jsou jen dv v tší m sta Kraslice (ORP) a Nejdek (POÚ). Ob m sta mohou pro své spádové území saturovat základní obslužné funkce. V tším problémem je nabídka pracovních p íležitostí, která je nedostate ná i pro obyvatele t chto m st a jejich nejbližšího okolí. Problémem je též dopravní dostupnost t chto center v rámci jejich spádového území. Pro obyvatele, ale v podstat i pro návšt vníky – turisty (mimo jedno i dvoudenních) jsou významné vazby k „vyšším“ centr m s v tší strukturou a kvalitou služeb. T mi jsou krajské m sto Karlovy Vary a další dv v tší m sta (ORP) Sokolov a Ostrov. Velká ást ekonomických (a dalších aktivit) je soust ed na v prostoru Karlovy Vary – Sokolov, ve kterém jsou též další m sta poskytující obslužné funkce a pracovní p íležitosti. Jsou to zejména m sta Nová Role (4,2 tis. obyv.), Chodov (14,1 tis. obyv.), Nové Sedlo (2,7 tis. obyv.) a V esová (pracovní p íležitosti). Využití železni ní dopravy je možné v koridorech: Kraslice – Oloví – Sokolov Pot ky – Pernink – Nejdek – Nová Role – Karlovy Vary Vzhledem k interval m a as m dostupnosti je využívan jší doprava silni ní (autobusová, individuální). Stav silnic za azených do II. t . je p evážn neuspokojivý. Východní ást území má spojení prost ednictvím silnice I/25 Boží Dar – Jáchymov – Ostrov a navazující silnicí I/13 Ostrov – Karlovy Vary. Trasa I/25 má tém v celé délce parametry horské silnice, p evýšení Ostrov – Boží Dar je 630 m. P es Ostrov jsou vedeny i vazby v koridoru silnice II/221 Pot ky – Pernink – Hrozn tín. Ostrov saturuje podstatnou ást obslužných funkcí a má velmi dobré silni ní spojení s Karlovými Vary. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 5



Západní ást horské oblasti – Luby p irozen spáduje k centru správního obvodu ORP Cheb. Kvalita silnice II/213 je však velmi nízká. Možné je i železni ní spojení, problémem je etnost spoj . 1.1.5 Vazby k Ústeckému kraji Velmi intenzivní vazby existují v oblasti Klínovce, nebo jeho severovýchodní svahy, kde leží podstatná ást infrastruktury sjezdového lyžování, leží již na území Ústeckého kraje - na katastru malého m sta Lou ná pod Klínovcem (0,1 tis. obyv.). Sou ástí širšího „rekrea ního areálu“ je i blízká v tší obec Ková ská (1,2 tis. obyv.), kde je i základní škola. Území je významné zejména rekrea ními aktivitami. Zejména Lou ná s propojením na Oberwiesenthal má zna ný rozvojový potenciál. Vzhledem k tomu, že významný sídelní (obslužný) potenciál mají m sta na Oh i, je hlavní spojení oblasti Klínovce p es Ostrov. Železni ní spojení vedené p es K ímov (zastávky Ková ská a eské Hamry) není pro vazby Klínovce využíváno. Spojení na Vejprty je možné s využitím saské silnice B95. Charakteristiky vybraných m st a obcí Ústeckého kraje Chomutov – 49,8 tis. obyv., m sto od r. 1355 – historická spojnice ech a Saska, od r. 1870 železnice, 1870 železárny Mannesmann, jádro si zachovalo st edov ký p dorys, okolí m sta zdevastováno povrchovou t žbou uhlí, v sou asné dob v podstat dvojm stí s Jirkovem s cca 70 tis. obyv. Lou ná pod Klínovcem - 0,1 tis. obyv., 850 l žek ubytovací kapacita, areál sjezdového lyžování severovýchodn Klínovce, Kada – 17,8 tis. obyv., jedno z nejvýznamn jších m st v severních echách, statut m sta 1259, již 1234 minoritský klášter (1724 zrušen), dále kláštery Alžb tinek a Františkán (1474, národní kulturní památka), m stské opevn ní z 2. pol. 14. stol., od roku 1978 MPR, m stské gotické opevn ní je nejzachovalejší a nejdelší v R, ze 4 bran zachována západní Mikulovická, dochovaná radni ní v ž je vysoká 54 m (vstup na ochoz), informa ní centrum 1.1.6 Vazby na Sasko Pro v tšinu obcí jsou relativn dob e dostupná st ediska na saském území, která v tšinou leží p ímo na hranicích R. M sta Markneukirchen, Klingenthal, Johanngeorgenstadt a Kurort Oberwiesenthal jsou základními centry. Dojíž ka do škol v podstat nep ipadá v úvahu. V západní ásti Krušných hor na saské stran je základní (nižší) centrum Markneukirchen (6,6 tis. obyv.) vzdálené od m sta Luby (2,4 tis. obyv.) 9 km. Spojující silnice (na území R II. t .) má velmi špatné parametry na obou stranách hranic. Markneukirchen nemá významn jší turistickou infrastrukturu. Základní centrum Klingenthal (8,3 tis. obyv.) leží p ímo na hranicích. M sto Kraslice (7,1 tis. obyv.) je od hranic vzdálené cca 4 km. Kraslice (ORP) jsou v podstat s Klingenthalem srovnatelným st ediskem. Klingenthal je st ediskem zimních sport , zejména b žecké trat , skoky na lyžích, významn jší sjezdovka je jen na Aschbergu. Ubytovací kapacita prostoru Klingenthal-Zwota je jen cca 600 l žek.


B.1 6



Ve vzdálenosti cca 15 km (spojení též železnicí) severozápadním sm rem leží m sto Schöneck (3,4 tis. obyv.) s areálem Ferienpark (sjezdové lyžování, akvapark) s ubytovací kapacitou 1 220 l žek. Sdružení základních center Johanngeorgenstadt (4,7 tis. obyv.) a Breitenbrunn (5,9 tis. obyv.) nemá na eské stran ekvivalent významn jšího osídlení. P ímo na hranicích leží obec Pot ky (0,4 tis. obyv.) a ve vzdálenosti 8 km malé m sto Horní Blatná (0,6 tis. obyv.). Základní školství v tomto území saturuje Pernink (0,7 tis. obyv.) s úplnou základní školou. Je zde též zdravotnické za ízení. Na saské stran je v Erlabrunnu (sou ást m sta Breitenbrunn) významná klinika. V oblasti Klínovec – Fichtelberg neexistují významn jší centra osídlení. Boží Dar (0,2 tis. obyv.) a Kurort Oberwiesenthal (2,5 tis. obyv.) jsou p edevším centry cestovního ruchu. Kurort Oberwiesenthal je nejvýznamn jším rekrea ním centrem v Erzgebirge a nejvýznamn jším centrem zimní rekreace a lyžování v bývalé NDR. Ubytovací kapacita je cca 3 000 l žek, zahrnuje n kolik hotel vyšší kategorie (bazény). Nejbližším centrem na eské stran je Jáchymov (3,1 tis. obyv.) vzdálený od hranic cca 5 km, faktickým centrem je až Ostrov (17,3 tis. obyv.) vzdálený od hranic 17 km. Na saské stran je nejbližším (st edním) centrem Annaberg-Buchholz (22,1 tis. obyv.), nemocnice atd., vzdálený od Božího Daru 25 km. V tomto koridoru by mohlo být perspektivn funk ní p eshrani ní (základní) centrum Bärenstein (2,5 tis. obyv.) – Vejprty (3,3 tis. obyv.). Charakteristiky vybraných m st a obcí Markneukirchen – 6 sídel, 6,6 tis. obyv., informa ní centrum, m sto od r. 1360, 70 l žek ubytovací kapacita, 2 kostely, museum hudebních nástroj s 2000 exponáty v bývalém barokním záme ku, gymnázium, hudební škola Klingenthal – 5 sídel, 8,3 tis. obyv., 490 l žek ubytovací kapacita, informa ní centrum, 2 kostely, 1591 Hammerwerk, 1737 barokní kostel Zum Friedenfursten, Vögtland Arena 33 tis. divák , skokanský m stek, koncerty, školství - gymnázium (s internátem), ZŠ Schöneck – 8 sídel, 3,4 tis. obyv., 1220 l žek ubytovací kapacita, 2 kostely, v r. 1370 Karel IV. ud luje m stská práva, Pfarkirche z r. 1491, p estav n 1865, nemocnice, v r. 2006 dokon eno sportovní centrum IFA Hotel a Ferienpark/Aquaworld, Schöneck (800 m n. m.) – ty seda ka, 750 m dlouhá ervená sjezdovka se 140 m p evýšení,– vlek, 500 m dlouhá erná sjezdovka se 110 m p evýšení Johanngeorgenstadt – 4,9 tis. obyv., 600 l žek ubytovací kapacita, informa ní centrum, 2 kostely, prohlídkový d l FrischGluck, pulverturm (prachárna), krytý bazén, jezdecký klub, Johanngeorgenstadt je orientován více na zimní rekreaci - nabídka pro lyžování (sjezdovka 1000 m, dvojitý vlek), b žecké trat (3 km i s no ním osv tlením); sá ka ský svah, p írodní zimní stadion Breitenbrunn – 5,9 tis. obyv., 7 sídel, 650 l žek ubytovací kapacita, informa ní centrum, 6 muzeí, 2 ZŠ, 5 MŠ, 1 SŠ, aj., D l St. Christoph, zdravotnictví: klinika Erlabrunn - lázn , dále 8 ordinací, 1 lékárna; Breitenbrunn krom možností b žeckých tras nabízí sjezdovku 1 km dlouhou s vlekem 250 m aj. - sportovní a vzd lávací centrum SportPark Rabenberg (krytý bazén, tenis, lezecká st na); 2 kryté bazény 50 a 25 m, 2 sportovní haly, atletický stadion, squash, bowling, 70 km b žeckých tratí. V ásti Rittersgrün je informa ní centrum, muzeum železnic, muzeum papíru, d lní díla; sjezdovka s vlekem (220 m) a s možností no ního lyžování, dále sá ka ský svah a malý skokanský m stek. Kurort Oberwiesenthal – 2,5 tis. obyv., 3000 l žek ubytovací kapacita, horní m sto 1507, informa ní centrum, obchodní vybavenost, vybavené st edisko - bazény v rámci 2 hotel Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 7



(nejv tší hotel Ahorn Fichtelberg s 388 pokoji), Areál Fichtelberg s parkovišt m pro 500 míst nabízí 10 sjezdovek v délce od 650 do 2500 m obtížnosti od lehké po nejt žší, je zde kabinová lanovka, dv seda kové lanovky a n kolik lyža ských vlek , v . no ního. Je zde též areál pro skoky na lyžích, sá ka ský svah, ledová dráha, b žecké trasy apod. Pozn.: uvedené obce jsou významné pro bezprost ední vazby Karlovarského kraje. aglomerace Aue-Schwarzenberg: Schneeberg – 15,6 tis. obyv., m sto od r. 1491, v r. 1719 vyho elo, od r. 1725 barokní p estavba, kulturní centrum, museum, knihovna, nemocnice, 11 kostel , ubytovací kapacita – 830 l žek ubytovací kapacita, informa ní centrum, rozhledna; staré m sto památkov chrán né Aue – 17,5 tis. obyv., 130 l žek ubytovací kapacita, 3 kostely, m sto od r. 1661, od r. 1711 zpracování kaolinu pro Meissen, kultura - knihovna, museum, kulturní d m, galerie, 4 ZŠ, 1 SŠ, 1 gymnázium, zdravotnictví - klinika se 670 l žky, 64 léka ských ordinací, 9 lékáren, 24 fyzioterapeut , sport – atletický a fotbalový stadion, krytý plavecký bazén, koupališt , 20 podnik v zón , obchodní vybavenost, informa ní centrum, vzdálenost od hranice R (Pot ky) 27 km Schwarzenberg – 18,7 tis. obyv., 310 l žek ubytovací kapacita, informa ní centrum, hrad z r. 1150, m sto od r. 1282, památkov chrán né staré m sto, zámek Schwarzenberg s muzeem, 5 kostel – mj. kostel sv. Georga, v bývalém lomu je lesní divadlo s 15 tis. místy (2. nejv tší amfiteátr v N mecku), železni ní muzeum a další atraktivity, informa ní centrum, 5 ZŠ, 1 SŠ, 1 gymnázium; vzdálenost od hranice R (Pot ky) 19 km Annaberg-Buchholz – 22,0 tis. obyv., 340 ubytovací kapacita, informa ní centrum; m sto od r. 1497, v r. 1509 m lo m sto 8 tis. obyvatel, koncem 16. stol. úpadek t žby, 7 kostel – mj. pozdn gotický kostel Sv. Anny (nejcenn jší v Sasku), spojení m st v r. 1949, nemocnice, aquapark, pod nám stím parkovišt , 3 x rozhledna Na saské stran Erzgebirge jsou vymezeny t i významné turistické trasy: 1. Silberstrasse – propojuje významná m sta p evážn spojená s t žbou st íbra – Zwickau (zal. 1212) – Schneeberg (zal. 1496) – Aue (zal. 1661) – Schwarzenberg (zal. 1282) – Scheibenberg (zal. 1503) – Annaberg-Buchholz (zal. 1497) – Marienberg (zal. 1523) – Freiberg (zal. .1227). M sta se vyzna ují historickými jádry a adou dalších významných staveb. 2. Deutsche Alleenstrasse pro autoturistiku – je vedena v trase Oelsnitz Vogtl. – Schöneck – Eibenstock – Aue – Schwarzenberg – Raschau – Schlettau – AnnabergBuchholz – Marienberg - Olbernhau 3. Kammweg Erzgebirge – Vogtland – h ebenová cesta - s výjimkou úseku Adorf – Klingenthal, kde je vedena p es Schöneck, v podstat kopíruje hranice R. Propojuje adu vrchol a významných vyhlídkových bod . Až na Výjimky (Schöneck, Johanngeorgenstadt, Kurort Oberwiesenthal, Bärenstein, Jöhstadt) se vyhýbá m st m. Trasa vede z Blauensteinu na hranicích Dury ska a Bavorska po Geising severovýchodn Cínovce. Celková délka trasy je 289 km. Nejvýznamn jšími vrcholy (ve vztahu ke Karlovarskému kraji) jsou: HohesReuth (756 m n. m.), Schneckenstein (883 m n. m.), Aubersberg (1019 m n. m.), Fichtelberg (1212 m n. m.), Kreuzbrückfelsen (1019 m n. m.), Toskabank (887 m n. m.), a Bärenstein (898 m n. m.).


B.1 8



1.2 Okruhy zájmu v ešeném území 1.2.1 Obyvatelstvo, sídelní struktura Krušné hory p edstavují plošn i popula n (35,3 tis. obyv., 2010) nejv tší ást sledovaných horských oblastí. Rozvinula a dochovala se zde malá m stská centra s místním pracovním a obslužným významem (Kraslice, Nejdek, Jáchymov a také Luby), pr mysl využil v tšinu ploch ve stísn ných údolích. Jáchymov se rozd lil na chátrající historickou a na relativn prosperující láze skou ást. P íkladem plánovit založeného horního m sta, které ztratilo svou funkci, je Horní Blatná. Po roce 1990 oblast popula n mírn rostla, tendence k poklesu se objevila teprve v posledních t ech letech. Uvnit oblasti je vývoj jednotlivých obcí, resp. ástí obcí (sídel), výrazn diferencován. Vybrané obce ilustruje graf níže. Typologicky je možno komentovat tyto skupiny: Rostoucí malá sídla (nap . obce Krásný Les, Smolné Pece, ernava, Tatrovice, Jind ichovice aj.) - faktor polohy, resp. dostupnosti z pánevních center je zde klí ový. Tato sídla jsou v tšinou situovaná svahu Krušných hor, mají rozvoln nou strukturu, jejich zem d lskou funkci nahradila reziden ní, je možno mluvit o specifické a omezené form suburbanizace. Další rozvoj a zahuš ování t chto sídlel lze doporu it. Naopak nedoporu ujeme zakládání nových soust ed ných lokalit rodinných dom („satelit “). Postupnou transformací prochází i rekrea ní funkce venkovských dom na trvalé bydlení v obcích typu Stráž nad Oh í, ale i v náhorních polohách v Perninku, Vysoké Peci a dalších Významnou transformaci kolonií individuálních rekrea ních chat nelze o ekávat (v celé oblasti je tém 2 tisíce chat). Malá m sta v oblasti po roce 1990 po et obyvatel ztrácejí – Kraslice a Luby trvale a Nejdek po do asném vzestupu. Pouze Jáchymov rostl výrazn ji díky atraktivnosti láze ské ásti a horských ástí v dobré dostupnosti od Ostrova, poslední 2 roky m sto jako celek již také ztrácí. Doporu ujeme v novat veškerou možné úsilí na regeneraci historického centra Jáchymova a využít potenciál jednoho z mála autentických st edov kých horních m st v R pro cestovní ruch. Celkov doporu ujeme usilovat o stabilizaci bytového fondu, obyvatelstva a pracovních p íležitostí v této kategorii malých m st a sledovat spíše kvalitativní rozvoj všech složek v . rozvoje obslužných funkcí pro jejich spádové zázemí a pro podporu cestovní ruchu. Oloví a Rotava jsou rozd leny na relativn dosud dob e udržovaná a vybavená panelové sídlišt a „údolní“ pr myslové ásti s problémy brownfield . M sta tohoto typu jsou popula n mírn ztrátová, jejich osud výrazn závisí na místních zam stnavatelích a majitelích bytového fondu. Tento typ m st p edstavuje reálnou hrozbou pro vznik sociáln vylou ených lokalit; sem je t eba nap ít hlavní pozornost správních orgán . Horské rekrea ní obce mají velmi diferencovaný vývoj. K demografickým výkyv m p ispívá i sezónní kolísání populace a nep esná evidence pobytu, zejména cizinc . V obcích jako Nové Hamry, St íbrná, Bublava, Pernink se rekonstruovala v tšina ubytovacích kapacit, prob hly i další investice do infrastruktury, ale zatím jen výjime n p ekonaly kritickou mez v nabídce pro cestovní ruch a nastartovaly využití potenciálu pro cestovní ruch, výjimkou je zde Boží Dar. Abertamy jsou nadpr m rn zatíženy zanedbaností fond z minulosti a sociální skladbou obyvatel. Doporu ením pro tyto obce je soust ed né a koordinované doinvestování služeb pro cestovní ruch a spole ný marketing. Obec Pot ky jsou zvláštním fenoménem s enormním rozvojem obchodu v hrani ní poloze a vlivem na zam stnanost v okolních obcích. Ekonomický základ takového vývoje je Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 9



samoz ejm nejistý, ale dosud prokázal svou životaschopnost a adaptabilitu, takže zásadní „propad“ obce není asi nutno o ekávat. Poslední skupinou jsou jednozna n deprivovaná drobná sídla v nejodlehlejších polohách podél hranice (nap . odlou ené ásti m sta Kraslice). Doporu ujeme podporovat jejich zachování formou rozvoje individuální rekreace (chalupy) a p ípadn ešit jejich plochy zem d lských brownfield . Vývoj po tu obyvatel ve vybraných obcích Krušnohorské oblasti (bazický index, rok 1994…100 %) 200% Krásný Les 190%

Smolné Pece

180%

Horní Blatná

170%

Boží Dar

160%

Vysoká Pec Jind ichovice

150%

Nové Hamry

140%

Pot 130%

ky

Bublava

120%

Jáchymov

110%

Šindelová

100%

Luby Pernink

90%

Kraslice 80% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj:

SÚ (www.czso.cz), pr b žná bilance obcí

1.2.2 Hospodá ství, ekonomická aktivita Podle bilance pohybu za prací dle SLDB 2001 (viz tabulky v kap. 5.1 v analytické ásti studie) bylo v oblasti cca 14,5 tisíce pracovních p íležitostí. Vyjíž ka do zam stnání z oblasti (celkem 6,4 tis. osob) p evyšovala dojíž ku (4,7 tis. osob). Vyjíž ka sm uje do center v pánevních ástech kraje. Vyjíž ka do zahrani í má zatím jen okrajový význam a vzhledem k ekonomické depresi v Sasku nep edpokládáme výrazné zm ny. Nejv tší koncentrace pracovních p íležitostí je v Nejdku (cca 3,9 tis.), Kraslicích (3,3 tis.), Jáchymov (1,6 tis.) a Lubech (1 tis.). Sektorová skladba pracovních p íležitostí kolísá podle zachované zem d lské a lesnické funkce (nap . v Horní Blatné p es 40 %), podobn kolísá zastoupení terciéru (služeb), v oblasti to bylo celkov 45 %, extrémní jsou Pot ky s 92 %, nadpr m rný jsou i Boží Dar a Jáchymov. V sekundéru (pr mysl, stavebnictví) dominuje zam stnanost v Lubech, Nejdku a Rotav . Celkov je možno hodnotit pr mysl v oblasti jako pom rn diverzifikovaný a stabilizovaný (poté, co prod lal výraznou redukci v zam stnanosti). Pozitivním faktorem jsou vlastnické i obchodní vazby na N mecko (nap . Witte Nejdek a další dodavatelé pro automobilky) a zachování tradi ních výrob (Amati Denak, Strunal CZ) a dokonce i vlna ství v Nejdku. Pro sociální situaci i kupní sílu v obcích je klí ovým ukazatelem nezam stnanost. V oblasti se udržuje nad úrovní kraje i R. Rozdíl není významný v hlavních centrech, ale v malých obcích se ojedin le blíží až k t etin práceschopného obyvatelstva (P ebuz, Krásný Les, Tatrovice, z v tších obcí jsou ohroženy Oloví, Rotava a Abertamy (kolem 20 %). Karlovarský kraj je trvale na posledním míst v R v produkci HDP na obyv., totéž platí i o pr m rných Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 10



mzdách (medián hrubé m sí ní mzdy zam stnanc v kraji v roce 2009 byl 19 875 K ) a platí to i pro úrove starobních d chod . Oblast bude i nadále ekonomicky závislá na zam stnanosti v pánevních centrech (t žba, energetika, chemie, služby), velký význam má ale i pr mysl místních center. Cestou ke snížení závislosti na vn jších centrech (v . náro né vyjíž ky za prací) a zvýšení ekonomické stability horské oblasti (nap . v p ípad recese automobilového pr myslu) je: • podpora místních perspektivních ekonomických subjekt • vytvá ení územních a infrastrukturních podmínek pro jejich rozvoj (s p ednostní regenerací brownfield ) • posilovat zam stnanost a da ové výnosy z komplexu služeb pro cestovní ruch. 1.2.3 Školství a zdravotnictví Školství by se m lo stát vzhledem k podpr m rným sociálním charakteristikám oblasti prioritou rozvoje. Kapacity budov a za ízení by m ly být posta ující i do budoucna ( ešit je nutno b žné technické a provozní nedostatky). Žádoucí je koordinace mezi obcemi navzájem a s centry v pánevní ásti kraje. Pozornost by se m la soust edit na kvalitu výuky a personální úrovn školství. Obecn je žádoucí podporovat st ední školství jako centra vzd lanosti v místních centrech (Nejdek, Kraslice a p ípadn i další) s reflektováním místních pot eb (technické obory, cestovní ruch, um lecké školy atd.). Nabízí se kooperace se Saskem, kde jsou nadbyte né kapacity v kvalitních centrech (nap . Klingenthal), mj. pro zlepšení úrovn znalostí n m iny. Pro konkrétní optimalizaci kapacit školství ve výhledu na cca 10 let v . dojíž kových pom r je nutno zpracovat podrobné studie. Zdravotnická vybavenost koreluje s popula ní velikostí sídel. Kraj má asi 1650 l žek v 5 nemocnicích v údolních centrech (krom K. Var v Sokolov , Ostrov , Chebu a M. Lázních). V Kraslicích byla nemocnice zrušena. Tato sí se již z ejm nebude redukovat, radiální vztahy ze zázemí jsou vyhovující, problémem je ale špatný stav silnic, zejména v zim . Stanice záchranné služby jsou v Kraslicích a Nejdku, mimo ešené území ve Vejprtech (pro oblast Klínovce) a v hlavních centrech pánevní ásti kraje. Zran ní jsou p edáváni na úrazová odd lení nemocnic v Ostrov a Karlových Varech, z oblasti Klínovce n kdy také do Mostu. Letecká záchranná služba létá z Líní u Plzn nebo z Ústí nad Labem (podobné asy doletu, cca 20 min.). Kv li astému výskytu mlhy (na Klínovci se uvádí 300 dn v roce) je ale využití vrtulník ojedin lé. Horská služba má v oblasti pom rn hustou sí - základnu (D m HS) v Božím Daru a stanici na Klínovci, další stanice jsou v Bublav , Nových Hamrech a Perninku. Na Bublav se p ipravuje výstavba nového objektu, který spolufinancuje i Sasko a bude se podílet i na jeho provozu. Doporu ujeme vyhov t požadavk m HS na vybudování operativní základny na Ryžovn . Obecným problémem záchranné služby a horské služby mohou být dojezdové asy v horách, zejména ve sm rech rovnob žných se státní hranicí v zimních podmínkách. Zákonem garantovaný dojezdový as rychlé záchranné služby (20 min. s pokrytím 95% území) je v zásad dodržován.


B.1 11



Zdravotnické vybavení v Krušnohorské oblasti $

" *

4@ , $ 4 ? /

)* -

4, $ 4 ?@' ? /

* 4 $< ? $ $

? /

,< @ $

A

? ,$B ', $

? /

? /

$ ? /

4, $ :4 '9 *$ ' : ' ? /

4 9 $ *9' #@ & :$ :4 4 4, & ? /

$

#2 2 34 &

$ $ :$ :

'. &$

? /

'0&

$

? /

$ "'$

, 4, , $3& $ ', 9* % &' % , 2 34 & ' + , & + ./& 8 $ $ $4

(

!

(

(

#

$

%

&

"

Zdroj: Ústav zdravotnických informací MZ

Vybavenost koreluje s popula ní velikostí sídel. Kraj má asi 1650 l žek v 5 nemocnicích v údolních centrech (krom K. Var v Sokolov , Ostrov , Chebu a M. Lázních). V Kraslicích byla nemocnice zrušena. Tato sí se již z ejm nebude redukovat, radiální vztahy ze zázemí jsou vyhovující Problematická je nízká technická kvalita silnic a jejich údržba zejména v zimních m sících. Stanice záchranné služby jsou v Kraslicích a Nejdku, mimo ešené území ve Vejprtech (pro oblast Klínovce) a v hlavních centrech pánevní ásti kraje. Zran ní jsou p edáváni nej ast ji na úrazová odd lení nemocnic v Ostrov a Karlových Varech, z oblasti Klínovce n kdy také do Mostu. Letecká záchranná služba létá z Líní u Plzn nebo z Ústí nad Labem (podobné asy doletu, cca 20 min.). Díky astému výskytu mlhy (na Klínovci se uvádí 300 dn v roce) je využití vrtulník ojedin lé. Horská služba má v oblasti pom rn hustou sí - základnu (D m HS) v Božím Daru p. 204 a stanici na Klínovci, další stanice jsou v Bublav , Nových Hamrech a Perninku. Na Bublav se p ipravuje výstavba nového objektu, který spolufinancuje i Sasko a bude se podílet i na jeho provozu. Obecným problémem záchranné služby a horské služby mohou být dojezdové asy v horách, zejména ve sm rech rovnob žných se státní hranicí v zimních podmínkách. Zákonem garantovaný dojezdový as rychlé záchranné služby je zatím dodržován (nový zákon o zdravotnické záchranné služb , který p edkládá Min. zdravotnictví a který by m l platit od 1. 1. 2012, navrhuje prodloužení dojezdu z 15 na 20 min. s tím, že krajský z izovatel služby takto pokryje 95 % území).


B.1 12



Základní ú ady v Krušnohorské oblasti obec Abertamy Boží Dar Bublava ernava Horní Blatná Jáchymov Jind ichovice Krajková Kraslice Krásný Les Luby Merklín Nejdek Nové Hamry Oloví Pernink Pot ky P ebuz Rotava Smolné Pece Stráž nad Oh í St íbrná Šindelová Tatrovice Vysoká Pec Zdroj: portál ve

ORP Ostrov Ostrov Kraslice Karlovy Vary Ostrov Ostrov Kraslice Sokolov Kraslice Ostrov Cheb Ostrov Karlovy Vary Karlovy Vary Kraslice Ostrov Ostrov Kraslice Kraslice Karlovy Vary Ostrov Kraslice Kraslice Sokolov Karlovy Vary ejné správy

POU Ostrov Ostrov Kraslice Nejdek Ostrov Ostrov Kraslice Sokolov Kraslice Ostrov Cheb Ostrov Nejdek Nejdek Kraslice Ostrov Ostrov Kraslice Kraslice Nejdek Ostrov Kraslice Kraslice Chodov Nejdek R

Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan Finan

ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú ní ú

Fin. ú ad ad v Ostrov ad v Ostrov ad v Kraslicích ad v Karlových Varech ad v Ostrov ad v Ostrov ad v Kraslicích ad v Sokolov ad v Kraslicích ad v Ostrov ad v Chebu ad v Ostrov ad v Karlových Varech ad v Karlových Varech ad v Kraslicích ad v Ostrov ad v Ostrov ad v Kraslicích ad v Kraslicích ad v Karlových Varech ad v Ostrov ad v Kraslicích ad v Kraslicích ad v Sokolov ad v Karlových Varech

Stavební ú ad Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Jáchymov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Nejdek Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Jáchymov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Sokolov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Ostrov M stský ú ad Luby Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Kraslice Obecní ú ad Pernink Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Ostrov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Chodov M stský ú ad Nejdek

Matrika Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Jáchymov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Nejdek Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Jáchymov M stský ú ad Rotava M stský ú ad Habartov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Ostrov M stský ú ad Luby M stský ú ad Hrozn tín M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Oloví Obecní ú ad Pernink Obecní ú ad Pernink M stský ú ad Rotava M stský ú ad Rotava M stský ú ad Nejdek M stský ú ad Ostrov M stský ú ad Kraslice M stský ú ad Rotava M stský ú ad Chodov M stský ú ad Nejdek

Kv li protáhlému tvaru ešené oblasti zde p sobí mnoho ú ad r zných p sobností, ale skladebnost je již zajišt na (tj. nek íží se sm ry dojížd ní pro ob any). Zdejší výb r sídel ORP je v rámci R a v intencích správní reformy p im ený. Nejdek jako sídlo ORP není vymezen z d vodu minimálního zázemí a p ijatelné dostupnosti do Karlových Var , i když velikost Nejdku by byla v rámci 206 sídel ORP v R možná (byl by asi 60. „nejmenším“ sídlem ORP). Pr myslov jší Nejdek je zárove i v tším m stem než Kraslice. 1.2.4 Ostatní ob anské a technické vybavení (výb r) Technické vybavení se výrazn zlepšilo za posledních 10 let, deficity eší v tšina územních plán . Nejhorší situace je zatím v odkanalizování. U plynofikace odlehlých sídel ze sít je rentabilita krajn nejistá, a koli je vhodné zohled ovat i istotu ovzduší v inverzních ástech horské oblasti. Je žádoucí prov ovat v p edstihu i kapacitu p enosových sítí pro vytáp ní elekt inou. Problémy s tlakem na redukci sít pošt a služeben policie doporu ujeme ešit proaktivn , nap . z pozice celého kraje. N které služby pošt je možno sdružovat s dalšími (prodejny, ú ady, informa ní centra aj.). V trné elektrárny Seznam v trných elektráren v Krušných horách v Karlovarském Kraji: Jind ichovice, Horní ástkov I., Horní ástkov II, ižebná - Nový Kostel I., ižebná - Nový Kostel II., Boží Dar – Neklid, Boží Dar - Neklid II., Boží Dar III. Celkový instalovaný výkon je 21MW. Vodní elektrárny Stávající název

celkový rok uvedení instalovaný výkon vodní tok do provozu [MW]

Horka

0.429

1983-2008


provozovatel

Libocký potok Povodí Oh e B.1 13



Zásobování vodou V ešeném území horských oblastí je pot eba do ešit zásobování pitnou vodou. Ve ejný vodovod nyní chybí na Bublav . 1.2.5 Dopravní infrastruktura 1.2.5.1 železni ní doprava Krušné hory jsou zp ístupn ny od celostátní trat . 140 Chomutov – Karlovy Vary – Cheb regionálními trat mi: • . 141 Karlovy Vary dolní nádraží – Dalovice - Merklín •

. 142 Karlovy Vary – Pot

ky – hranice SRN ( Krušnohorský Semmering )

•

. 145 Sokolov – Kraslice – st. hranice (Klingenthal)

S ohledem na turistický ruch jsou významné zejména regionální trasy s napojením na železni ní sí v SRN. D kazem jsou nap . pravidelné linky Sokolov – Kraslice – Klingenthal – Zwickau, nebo Karlovy Vary – Nejdek – Pot ky – Johanngeorgenstadt – Zwickau. Vlakové propojení mezi R a SRN je zahrnuto v p eshrani ním dopravním systému EgroNet. 1.2.5.2 silni ní doprava Oblast Krušných hor v Karlovarském kraji je na tah R6 a I/13 napojena radiálami ve sm ru sever -jih: • I/25 (SRN Oberwiesenthal, Boží Dar, Jáchymov,I/13 Ostrov) • II/221 (SRN Johanngeorgenstadt, Pot ky, Horní Blatná, Pernink, Merklín, I/13 Ostrov) • II/220 (Nejdek, Karlovy Vary I/6) • II/210 (SRN Klingenthal, Kraslice, Jind ichovice, I/6 Sokolov) • II/212 (SRN Wernitzgrün, Luby, Kynšperk nad Oh í I/6, R6) N které radiály jsou v horských oblastech propojeny silnicemi II. t íd. • I/219 (I/25 Boží Dar, Abertamy, Pernink II/219) • II/218 (II/210 Kraslice, Luby II/212) Sí silnic dopl ují silnice III. t íd a místní komunikace. Stávající stav • I/25 (SRN Oberwiesenthal, Boží Dar, Jáchymov, I/13 Ostrov) - Problematické místo je pr tah Jáchymova a sm rové oblouky nad Jáchymovem. Pr jezd Jáchymovem je omezen pro nákladní vozidla. • silnice II/221 je pr b žn rekonstruována. Problematické místo je pr jezd Hrozn tína, pr jezd Pstruží a zejména pr jezd Horní Blatnou (špatné rozhledové pom ry na nám stí, podjezd pod železnicí s nep ehledným dopravním ešením a nedostate nou podjezdnou výškou pro silnici II.t ídy (stávající je 3,5m, má být 4,8m). Hrani ní p echod Johanngeorgenstadt - Pot ky není koncipován na nákladní a autobusovou dopravu. • II/220 úsek Nejdek - Stará Role je bezproblémový. Mén komfortní je pr jezd úseku Stará Role – R6 z d vodu pr jezdu obce po komunikaci s výskytem relativn malých sm rových oblouk , adou k ižovatek a úrov ového železni ního p ejezdu. • II/222 na stávající trase R6 Karlovy Vary – Chodov – V esová – Dolní Nivy II/210 se dle ZÚR p edpokládá nová p eložka v úseku Karlovy Vary – Chodov, kde je navržen severovýchodní obchvat. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 14



• II/210 (SRN Klingenthal, Kraslice, Jind ichovice, I/6 Sokolov) Stávající komunikace odpovídá svými parametry silnici II. t ídy. Problematickými místy jsou n které sm rové oblouky v úseku od odbo ky na Dolní Rotavu – Jind ichovice, dále pr jezd Jind ichovicemi a n které sm rové oblouky v úseku Jind ichovice – Dolní Nivy. Málo p ehledným místem k ižovatka II/210 se silnici II/222 (na V esovou) u obce Dolní Nivy. • II/212 (SRN Wernitzgrün, Luby, Kynšperk nad Oh í I/6, R6) Komunikace v úseku Luby – hrani ní p echod Luby – Wernnitzgrün byla zrekonstruována, avšak ší kové uspo ádání neodpovídá kategorii II. t ídy. Ší ka zpevn ní je místy pouze 4m bez chodník . Komunikace je zde s omezením vjezdu vozidel nad 3,5t a je p itom využívána sou asn jako turistická stezka. V úseku Luby – II/213 Nový Kostel komunikace svými parametry odpovídá silnici II. t ídy. Problémový úsek je dále sm rem na Kynšperk nad Oh í z d vodu nevhodných sm rových parametr na pr tazích sídly Nový Kostel a Kynšperk nad Oh í. V souvislosti s bezpe ností silni ního provozu je vhodné vybavit komunikaci od Lub k hranicím chodníkem, p ípadn doprovodnou cyklotrasou / cyklostezkou. Dále je pot eba stávající silnici upravit ší kov na kategorii II. t ídy. • II/219 (I/25 Boží Dar, Abertamy, Pernink, Nejdek) Parametry silnice v úseku I/25 – Pernink vyhovují kategorii silnice II. t ídy V úseku Pernink – Nejdek se jeví jako problematické místo o úrov ový nechrán ný železni ní p ejezd u Perninku o nevhodné sm rové vedení trasy u železni ního mostu o podjezdná výška pod železni ním mostem je 2,4m (na silnicích II. t íd má být 4,8m a na silnicích III. t íd 4,5m) • II/218 (II/210 Kraslice, Luby II/212) Komunikace odpovídá svými parametry silnici II. t ídy. Silni ní sí dopl ují silnice III. t íd. N které z nich tvo í d ležité spojnice mezi silnicemi II. t íd (radiálami). Jejich technický stav není obecn dobrý, n které mají velmi malé dopravní vytížení. Mezi významn jší pat í III/21047 (Pernink – Nejdek), III/21047 resp. III/21041 (Nejdek – Jind ichovice – II/210 Kraslice) vytvá ející spole n s II/219 paralelní komunikaci k R6 ve vyšších polohách práv v horských oblastech. Dále sem pat í silnice III/21042 a III/21036 (II/210 Anenské údolí – Oloví – Bou í II/210). • III/21047 (Pernink – Nejdek - Jind ichovice) Tatokomunikace má z p evážné ásti parametry III, úsek od odbo ky na V esovou (III/21035 d íve II/222) po Jind ichovice má parametry II. t ídy. • III/21041(Nejdek Lesík – Šindelová – Dolní Rotava – napojení II/210) Komunikace je alternativním propojením Nejdek II/210 u Jind ichovic. V úseku Nejdek Lesík – Šindelová má komunikace parametry silnice III. t ídy. Úsek Šindelová – Rotava má parametry II. t ídy. • III/21042 a III/21036 (II/210 Anenské údolí – Oloví - Bou í II/210) Komunikace slouží jako zkratka / propojka silnice II/210 pro dopravní vztah Kraslice – Sokolov. V nedávné dob zde prob hla ada rekonstrukcí týkajících se zejména zlepšení sm rových parametr a sanací op rných zdí.


B.1 15



Napojení na II/210 v Anenském údolí je problematické z hlediska špatného úhlu napojení, rozhledových parametr a tvaru k ižovatky. V úseku Anenské údolí – Oloví má komunikace parametry II. t ídy, nevyhovující jsou ovšem úrov ové nechrán né p ejezdy železni ní trat Sokolov – Kraslice. Ší kové uspo ádání odpovídá silnici III. t ídy, místy II. t ídy. Komunikace je zde vedena na svazích podél údolí Svatavy asto v od ezu, tísn ná z obou stran op rnou zdí nebo strmým svahem. Možnosti na rozší ení jsou minimální. Další komunikace s vyšší intenzitou dopravy jsou III/21046, III/2187 a III/21012 zp ístup ující zejména od Kraslic oblast Bublava, St íbrná. • III/21046 (Kraslice – Bublava) Komunikace odpovídá parametr m III.t ídy. • III/2187 (Klingenthal - Bublava – St íbrná) Na hrani ním p ejezdu je zde zákaz vjezdu nákladních vozidel. Ší ka zpevn ní je cca 3,5-4m bez chodník , je využívaná jako turistická stezka. • III/21012 (Kraslice – St íbrná - P ebuz – Vysoká Pec - Nejdek) Úsek Kraslice – St íbrná - parametry jsou na II. t ídu. Úsek St íbrná – P ebuz – parametry jsou zejména na III. t ídu. Je po ní vedena cyklotrasa krušnohorská magistrála. Další komunikace III. t íd v dot ených horských oblastech nejsou nyní nijak dopravn významné. 1.2.5.3 doprava v klidu Seznam parkoviš souvisejících s Krušnohorskou lyža skou magistrálou na návazných stopách, kdy p ímo z parkovišt lze nastoupit na spojku na KLM: Bublava, St íbrná, P ebuz, Jelení, Pernink 2x, Horní Blatná, Abertamy 2x, H ebe ná, Jáchymov (Cihelna), Boží Dar, Neklid, Klínovec, Suchá, Lou ná pod Klínovcem, Pod Meluzínou. Další parkovišt a nástupní místa související s b žeckým lyžováním: Nejdek 2x, Vysoká Jedle, Tisová, Vysoká Pec, Nové Hamry 3x Areály sjezdového lyžování / parkovišt • Suchá / ne • Klínovec – Jih / ne, parkovišt (rozcestí pod hájenkou) od dolní stanice vzdáleno cca 500m • Neklid / ano • Boží Dar – Novako / ano • Jáchymov – St íbrný vrch / ano malé • Nové M sto - Náprava / ano • Nové M sto / ne • Mariánská / ne • Merklín / ano • Plešivec – Švýcarská bouda / ne • Abertamy / ano • Pernink – Velflink / ano • Pernink – U nádraží (Vila) / ano • Pot ky – U zastávky / ano • Pot ky – U Nádraží / ano • Nové Hamry – U kostela / ano • Nové Hamry – buben (velká sjezdovka) / ano • St íbrná – Lišák / ano • Bublava / ano, nedostatek parkovacích ploch Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 16


• • • •


Kraslice Krajka / ano Kraslice – „Saporo“ / ano, nedostatek parkovacích ploch Aš – Háj / ano Mariánské Lázn / ne, je dosažitelný MHD

1.2.5.4 obslužnost území ve ejnou dopravou Ve ejnou dopravou jsou mín na pravidelná linková spojení ve ejnou železni ní a autobusovou dopravou, spole n se skibusy a cyklobusy. V Karlovarském kraji funguje n kolik dopravc nabízející slevové karty.pat í sem : • dopravní systém „IDOK“ s ipovou kartou AKV • p eshrani ní systém EgroNet. • pro odbavení na cyklolinkách lze použít speciální ipovou kartu CykloEGRENSIS • ipová karta LIGNETA – platí pouze na linkách AD LIGNETA regionalbus s.r.o. • ipová In-karta eských drah – ur ena pro zákazníky D Tabulka obslužnosti ešeného území Krušných hor s po tem spoj Krušné hory trasa autobusové linky Ostrov – Jáchymov – Boží Dar Ostrov – Jáchymov – Pernink – Pot ky Ostrov – Merklín – Pernink – Abertamy Karlovy Vary – Nejdek Chodov - Kraslice Kraslice - St íbrná - Bublava Kraslice - Šindelová - P ebuz Kraslice - Po átky Nejdek - Nové Hamry Cheb - Luby

po et pár spoj všední den So 6 až 8 9 až 10 4 až 5 1 6 až 7 1 až 2 16 2 6 až 7 0 11 5 5 až 6 1 až 2 3 0 6 1 3 1

Ne 8 až 9 2 2 až 4 3 1 4 1 0 1 0

Vlakové spojení , tra . .141 Karlovy Vary dolní nádraží – Dalovice Merklín 4 4 4 .142 Karlovy Vary – Pot ky 7 až 8 6 5 až 6 Pot ky - hranice SRN - Johanngeorgenstadt 3 4 4 Pot ky - hranice SRN - Zwickau 0 2 2 .145 Sokolov – Kraslice – st.hranice (Klingenthal) 18 16 14 Kraslice - hranice SRN - Falkenstein nebo Zwickau 11 9 9 Pozn.: .145 Sokolov – Kraslice – st.hranice (Klingenthal) provozuje VIAMONT a Vogtlandbahn GmbH Cyklobusy Cheb - Karlovy Vary - Boží Dar 0 Sokolov - Chodov - Nejdek - Horní Blatná - Boží Dar 0 Kraslice - P ebuz – Nejdek 0

2 1 1

1 1 0

Možnost p epravy kol na spojích Kraslice-Rotava-P ebuz

2

2


2

B.1 17



Skibusy • Cheb - Karlovy Vary - Boží Dar -Klínovec - Lou ná, háj. park, jezdí 1x v sobotu Doprava je vedena jen v p ípad p íznivých sn hových podmínek na Božím Daru • Skibus z Jáchymova lázní k dolní stanici lanovky Klínovec - jih jezdí pro skupiny zdarma, nutno objednat. • Jirkov – Chomutov – Klínovec – Boží Dar a zp t (Ústecký kraj) v sobotu 1x denn • Kada - Klášterec n. Oh í - Boží Dar (Ústecký kraj) jede o víkendech a ve státem uznané svátky • Klínovec linka .1: Klínovec - Háj - Klínovec (Ústecký kraj) 4x denn Autobusová nádraží a dopravní terminály související s obslužností ešeného území Krušných hor: • Karlovy Vary – terminál (Dolní nádraží) •

Kraslice - dopravní a turistické infocentrum

•

Sokolov - autobusové nádraží

Práv probíhá p íprava nových dopravních terminál (místa kde se mimo jiné slou í autobusové a vlakové nádraží) • Cheb • Sokolov Hromadná doprava je zajišt na autobusovou a železni ní dopravou. etnost spoj by m la být upravována dle jejich vytíženosti. Vedení železni ních tratí a umíst ní zastávek je ovlivn no složitým terénem. V koridorech, kde se provozuje osobní doprava po železnici, je etnost spoj srovnatelná s autobusovou dopravou, o víkendech je i ast jší. Na autobusové doprav jsou ovšem závislé vlakem nep ístupné oblasti nap . Jáchymov, Boží Dar, Rotava, Bublava, St íbrná a další.


B.1 18



1.2.5.5 cyklistická doprava Stávající cyklotrasy . trasy

36-3

36-4 2000

2001

2002

2003

2005

2008

2009

2043

2044 2045

2073

2074

2132

pr b h trasy Luby - Kostelní Kraslice - Bublava Rolava Rolava - Horní Blatná - Boží Dar Klínovec Pernink - Nové Hamry - Rolava Pot ky - Horní Blatná pod Blatenským vrchem - Pot ky Pot ky - Podlesí Plešivec Abertamy - Pernink Pernink - Old ichov - Pernink Boží Dar - Nehlid suchá - Klínovecké rozcestí Rýžovna eský Mlýn - Zlatý Kopec - Boží Dar K. Vary - S. Role N. Role – Nejdek, Nejdek – N.Hamry - Pot ky Tisová - St íbrná Horní rotava Rotava Jind ichovice - Háj - Dolní Nivy Rolava - P ebuz Šindelová - Favorit - Mezihorská Horní Rozmysl Dolní Nivy Favorit - Horní Rotava - Kraslice Rotava - Studenec - Oloví - Bou í Háj Jind ichovice Oloví - Krajková Habartov

Délka [km]

30

lehká

typ silnice, místí asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace silnice, místí asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace

20

vysoká

lesní cesty

18

st ední

zpevn ný nezpevn ný

25

st ední

23

st ední

15

st ední

i místní a ú elové komunikace silnice, místí a asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace asfalt, silnice, místí a zpevn ný, ú elové nezpevn ný komunikace silnice, místí a asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace

23

st ední

asfalt

16

lehká

silnice, místí asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace

27

st ední

asfalt, les

20

st ední

asfalt, les

13

lehká

19

st ední

asfalt, les asfalt, zpevn ný, nezpevn ný asfalt, zpevn ný, nezpevn ný

33

náro nost povrch

lehká

17

18 st ední 5 (s Luby Pod odbo Vodárnou - kami hrani ní p echod až 11) st ední


asfalt

vhodnost a treková, horská kola a treková, horská kola treková, horská kola

lesní cesty

treková, horská kola treková, horská kola treková, horská kola treková, horská kola treková, horská kola

silnice a

všechny typy kol

silnice III. t . a lesní treková, cesty horská kola

silnice III. t . a lesní cesty silnice III. t . a lesní cesty silnice, místí a ú elové komunikace silnice, místí a ú elové komunikace silnice III. t . se zvýšeným provozem osobních vozidel

treková, horská kola všechny typy kol treková, horská kola treková, horská kola

všechny typy kol

B.1 19


2178 2180 2198 – Eureg io Egren sis

3001

3002 3005

Sokolov - Krajková - Mlýnská - Kraslice 29 Luby - Lubocký d l Velichov - Ostrov Mariánská Jáchymov Pernink - H. Blatná Rýžovna Pot ky Okounov UK Stráž - Horní Hrad Krásný Les Velichov Krásný Les - Pod Meluzínou UK Vejprty Lužný UK - Kupa rozc.


st ední

asfalt, pole

5

st ední

asfalt

silnice III. t a polní treková, cesty horská kola všechny typy silnice III. t kol

52

lehká

asfalt

silnice

23

st ední

silnice, místí asfalt, zpevn ný ú elové povrch komunikace

27

lehká

11

st ední

všechny typy kol a všechny typy kol

asfalt, zpevn ný silnice, ú elové všechny typy povrch komunikace kol všechny typy asfalt místní komunikace kol

Zdroj dat do tabulky je dokumentace ¨Aktualizace Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji“ duben 2010 a http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/

V tšina cyklistických tras je napojena na páte ní cyklotrasu 36-3, 36-4, která probíhá celými Krušnými horami. Sí cyklotras je relativn hustá. Územím probíhá páte ní cyklotrasa Euregio Egrensis (EE), která je na území Krušných hor vedena po stávající cyklotrase 2198. Vede z Pot k p es Jáchymov na Ostrov s napojením na cyklostezku Oh e (204). Její další trasa je po cyklotrase . 362 a 361 p es Loket, Be ov nad Teplou, Teplou, Mariánské Lázn a po cyklostezce 36 do eského lesa. Velká ást tras je vedena z d vodu ochrany p írody po silnicích III. t íd (v etn cyklostezky 36), dále zejména po lesních cestách.

páte ní

Specifickou ástí cykloturistiky je sjížd jí extrémn náro ných terén . V Oblasti Božího Daru jsou to Klínovecké sjezda ské downhill trasy s možností vyvezení kola seda kovou lanovkou na Klínovec. Na Klínovci se každoro n po ádají pohárové závody a mistrovství eské republiky ve sjezdu na horských kolech. Níže jsou mapy pro letní turistiku v oblasti Boží Dar – Pot Boží Dar (2011)


ky. Mapu poskytl M stský ú ad

B.1 20



1.2.5.6 p ší turistika Zna ené trasy • ervená o Klínovec – Boží Dar – Horní Blatná – býv. Rolava – Bublava – Kraslice – Vysoký kámen – Luby Trasa probíhá p es celé Krušné hory p ibližn podél Krušnohorské magistrály. o Abertamy – Pernink – Bílá skála • modrá o Stráž n.O. – Jáchymov – Plešivec – Vysoká Pec – Jind ichovice – Oloví – býv. ty domí • zelená o Nad Suchou – Jáchymov o Boží Dar – Jáchymov – Ostrov o Merklín – Plešivec - Abertamy – Horní Blatná – Nejdek – o Býv Rolava – Špi ák – Rájecké údolí o Nancy – St íbrná – Komá í vrch – Rotava • žlutá o Klínovec – Suchá – Ostrov o Boží Dar – Jáchymov – Ostrov o Pod Špo ákem - Plešivec o Abertamy – Pstruží o Pot ky – Horní Blatná – Pernink – Nové Hamry – Tisovský vrch o Karlovy Vary – Nejdek – Kraslice – Liboc Sí zna ených tras dle Klubu eských turist je n kdy totožná s trasou cyklotras. Je to zap í in no špatnou pr chodností územím z d vodu chrán ných oblastí. Tyto trasy propojují zajímavá místa v oblasti (rozhledny, památky, p írodní atraktivity) a jsou na n napojeny nap . nau né stezky. Zajímavé turistické okruhy a místa jsou nap .: • Božídarsko - Ježíškova cesta, Božídarské rašeliništ , Blatenský vodní p íkop, Lukáš Bauer Tour a Jens Weissflog Tour, Starý hrani ní kámen, Klínovec, Rýžovna, Jáchymov, Kurort Oberwiesenthal • Jáchymov - Jáchymovské peklo • Horní Blatná - Rozhledna na Blatenském vrchu, Vl í jámy,Nau ná stezka,Blatenský p íkop • Abertamy - Rozhledna na Plešivci • Merklín - Nau ná stezka Merklín • Nové Hamry - Rozhledna na Tisovském vrchu, Národní p írodní rezervace Velké Je ábí jezero, Lovecký záme ek Favorit, Hamerská stezka • P ebuz - Velké a malé je ábí jezero, Velký a malý mo ál, P ebuzské v esovišt • Kraslice, St íbrná, Bublava - výstup na nejvyšší vrchol západní ásti Krušných hor Špi ák, údolí Nancy na P ebuz, Olov ný vrch, Vysoký kámen, Rotavské edi ové varhany, Klingenthal, Nau ná stezka Stopování horník • Luby - Nau ná stezka Lubsko 1.2.5.7 Bežecké areály a trasy Jedna z obecn nejznám jších lyža ských b žeckých tratí je Krušnohorská lyža ská magistrála - KLM. Velké množství dostupných zdroj se o KLM zmi uje, avšak její lokalizace se u r zných zdroj liší.


B.1 21



V pr b hu sb ru dat pro tuto práci byla dokon ena a jako podklad poskytnuta „Analýza Krušnohorské lyža ské magistrály na území Karlovarského kraje“ (2011). Cílem analýzy bylo na základ maximálního množství informací získaných p ímo v terénu a dotazováním respondent sjednotit názor na vedení jediné trati ozna ované jako KLM, která bude sloužit i jako podklad pro aktualizaci ZÚR kraje. Mnoho krušnohorských lyža ských center pravideln strojov upravuje své vlastní lokální okruhy. Informace o bezprost edn navazujících trasách pro b žecké lyžování • Bublava - St íbrná – pouze ob as upravované okruhy pomocí skútr • St íbrná – pouze ob as upravované okruhy, v katastru obce jsou dv spojky na udržovanou KLM vedenou v SRN t sn p i hranici • P ebuz – neudržované trasy – áste n do katastru zasahují udržované trasy z Nových Hamr • Nové Hamry – sí udržovaných okruh se spojnicemi na Nejdek, Vysokou Pec • Horní Blatná – sí udržovaných okruh se spojnicemi na Pot ky • Pernink – sí udržovaných okruh v etn speciálního okruhu pro b žka e se psy, spojnice na Nejdek, Vysokou Pec • Abertamy – sí udržovaných okruh se spojnicemi na Nejdek, Plešivec • Jáchymov – sí udržovaných okruh se spojnicemi na Nové M sto a Mariánskou, biatlonový areál Eduard • Boží Dar – sí udržovaných okruh se spojnicemi na SRN Okruhy pro b žecké lyžování a další zimní aktivity kolem lyža ských center v etn jejich napojení na KLM a na b žecké trasy na n mecké stran jsou shrnuty v „Koncepci b žeckého lyžování v Karlovarském kraji I.etapa Krušné hory“ (2012). Cílem tohoto dokumentu je napomoci tomu, aby Krušné hory byly b hem zimy vlídn jší k návšt vník m mimo sjezda ské areály tzn. snaží se motivovat k hojn jšímu využívání k rekreaci a sportu. - v p ípad vícedenní rekreace by m la motivovat k ubytování v míst ; - v p ípad jednodenní rekreace by m la motivovat k užívání placených služeb v míst (parkování, ob erstvení, servis na úpravu lyží, zap j ení vybavení). Záchytná parkovišt a nástupní místa Bublava, St íbrná, P ebuz, Jelení, Horní Blatná, Pernink, Abertamy, H ebe ná, Cihelna, Boží Dar, Neklid, Klínovec, Suchá, Nástup, Maut Správní obvody obcí p ímo dot ených úseky KLM – Bublava, St íbrná, P ebuz, Nové Hamry, horní Blatná, Pernink, Abertamy, Jáchymov, Boží Dar, Krásný Les, Stráž nad Oh í Obce (m sta) se zvýšeným zájmem o b žecké lyžování - Kraslice, Šindelová, Vysoká Pec, Pot ky. V Krušných horách se koná ada závod v b žeckém lyžování s ú astí jak výkonnostních závodník , tak i turist nap . Karl v b h na Božím Daru. Níže jsou p ipojeny mapy pro zimní turistiku zahrnující oblast Boží Dar – Pot ky – Nové Hamry. Mapy poskytl M stský ú ad Boží Dar (2011). Jsou zde popsány jednotlivé b žecké okruhy s informací, zda se trasy v zim upravují, v etn nástupních míst a parkoviš . B žecké lyžování na n mecké stran Krušných hor v sousedství Karlovarského kraje •

B žecké trat v okolí Kurort Oberwiesenthal jsou napojeny na trasy z Božího Daru a jsou dostupné i ze skiareálu Klínovec sever (Ústecký kraj).


B.1 22



Na b žecké trasy v N mecku v oblasti Kurort Ober-Wiesenthal – Johanngeorgenstad se dá dostat na b žkách po zna ených trasách z Božího Daru, p es Hubertky, od Myslivny p es Medv dí jámy. •

B žecké trat Skiregion im Naturpark Erzgebirge/Vogtland V tomto území vede podél hranic známá h ebenovka "Kammloipe". (Schöneck Mühlleithen - Carlsfeld - Johanngeorgenstadt.) Na ni jsou napojeny další okruhy v regionu. Trasy bývají pravideln a kvalitn upravovány na bruslení i klasiku. Na trasu Kammloipe se z eské strany dostaneme na b žkách po zna ených cestách z Bublavy p es Aschenberg a z KLM od Jelení kolem vrcholu Korec nebo po komunikaci od Jelení sm r Wildenthal.


B.1 23



1.3 P íroda a krajina 1.3.1 charakteristika oblasti Horská oblast Krušné hory spadá do Krušnohorské soustavy, podsoustavy Krušnohorská hornatina a celku Krušné hory. Tento celek je tvo en okrsky: IIIA-1A-d Lubská vrchovina, IIIA-2A-a P ebuzská hornatina, IIIA-2A-b Jáchymovská hornatina, IIIA-2A-c Jind ichovická vrchovina a IIIA-2A-d Krajkovská pahorkatina. Podnebí dle Quitta u nižších vrcholových plošin je v chladné oblasti CH 7, polohy nad 800 jsou v oblasti CH6 a nad 1000 m je nejchladn jší klimatická oblast v eské republice CH 4. Dolní partie Krušných hor se nacházejí v oblastech mírn teplých – MT a MT 9. Pr m rná ro ní teplota ve vrcholových partiích kolísá mezi 2,7 až 5,0 oC. Pr m rné ro ní srážky jsou 900 až 1200 mm. Oblast je sou ástí bioregionu 1. 59 Krušnohorského, který se nachází z ásti v mezofytiku a z ásti oreofytiku. Vegeta ní stupe je submontánní až supramontánní. V nižších ástech svah , až do 600 m n. m., bývaly acidofilní doubravy a ve vyšších ástech svahu to byly acidofilní a kv tnaté bu iny. V nejvyšších polohách potenciální vegetací jsou smr iny svazu Piceion. Podél potok se vyvinuly olšiny a na humolitech jsou p ítomny rašelinné blatkové bory. P irozenou náhradní vegetací je p edevším vegetace horských luk. Díky rozsáhlé hornické innosti bylo výrazné osídlení bioregionu již ve st edov ku. V minulém století docházelo k imisnímu spadu, který m l za následek destrukci smrkových porost . K významným zm nám došlo p edevším v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji se vliv imisí projevil v okolí Klínovce. Místy se vliv imisí projevoval i v sukcesi p irozené náhradní nelesní vegetace. ÚZEMNÍ KRAJINNÝ CELEK Dle vyhodnocení vliv zásad územního rozvoje Karlovarského kraji na životní prost edí je sledovaná horská oblast tvo ena krajinným celkem Krušné hory a v západní ásti Nejdeckou vrchovinou. Krušné hory mají výraznou vertikální lenitost. Kontrast v i strmým úbo ím p edstavují náhorní plošiny s relativn plochými h bety. V území je ada zaniklých sídel a v krajin probíhají pozvolné sukcesní pochody. Estetické hodnoty n kterých enkláv jsou velmi vysoké, k emuž p ispívají i horské prvky v biot . Nejdecká vrchovina má lenitý reliéf s výrazn za íznutými údolími zejména Libockého potoka, Svatavy a Rolavy. Sídelní struktura je fragmentární a nemá výrazn rušivý charakter. V krajinném celku se nachází celá ada historických kvalitních staveb. Krajina je harmonická, s vysokým podílem p írodních a p írod blízkých prvk 1.3.2 p írodní limity využití území P írodními limityv územ jsou: - maloplošná zvlášt chrán ná území (národní p írodní rezervace, národní p írodní památka, p írodní rezervace, p írodní památka), v etn jejich ochranného pásma. Omezení ve zvlášt chrán ném území a jeho ochranném pásmu stanovuje Zákon o ochran p írody a krajiny - Evropsky významné lokality a pta í oblasti. Tato území na základ odborných inventariza ních pr zkum a zpracovaných plán pé e se v budoucnu stanou zvlášt chrán nými územími - významné krajinné prvky (lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, udolní nivy a VKP zaregistrované - ramsarský mok ad (jeho ochrana je stanovena evropskou legislativou) - p írodní parky


B.1 24


-


nadregionální, regionální a lokální prvky územního systému ekologické stability ( biocentra biokoridory)

1.3.3 potenciál krajiny z hlediska cestovního ruchu U maloplošných zvlášt chrán ných území jsou výrazn ji zastoupena rašeliništ a geologické útvary. Zatímco geologické lokality jsou zpravidla snadno p ístupné, rašeliništ vyžadují ur itou základní vybavenost, která by z bezpe nostních a ochranných d vod regulovala pohyb návšt vník v území. Vzorovou ukázkou je Božídarské rašeliništ s povalovým chodníkem a informa ními tabulemi. Pro návšt vníky snadno p ístupná je i PP Vysoký kámen, PP Rotava, PP Vl í jámy, p ístupová cesta je vede i na okraj PR Rýžovna. Z n mecké strany po zna ené cest s vyhlídkovou plošinou je p ístupné NPR Velké je ábí jezero. Orgán ochrany p írody p ipravuje vyhlášení rezervace Rolavské rašeliništ . Pro turisty v Krušných horách nabízí geopark Egeria návšt vu muzea v Jáchymov a Božím Daru, d lní stezku po stopách horník u Kraslic, d lní stezku Vysoká Pec – Rudné, stezku Abertamy – H ebe ná, Božídarské rašeliništ , d lní dílo Blatenský p íkop a nau nou stezku Jáchymovské peklo. Jako pozoruhodné geologické lokality je možné navštívit Vysoký kámen, edi ový suk Rotavské varhany, Kamenný h ib u Šindelové, Nejdeckou skálu u Nejdku, Vl í a Ledovou jámu u Horné Blatné. 1.3.4 urbanizovaná zele , parky (vybrané) Za významn jší park v Krušných horách lze považovat láze ský park v Jáchymov . Jedná se o sadovou úpravu protáhlého tvaru ve sm ru sever – jih, v údolní poloze mezi ulicí Karlovarskou a T. G. Masaryka. Z jižní strany je ohrani en parkovišt m Radium Palace a ze severní kruhovým objezdem. Park má nepravidelnou dispozici, cesty jsou komponované do n kolika menších p ších okruh a jsou v táhlých k ivkách. Park má vazbu pouze na láze ské domy, nikoliv na širší okolí. Karlovarská ulice v i parku je ur itou bariérou pro p ší. Vedle p vodních domácích d evin jsou zastoupeny i rostliny introdukované a zahradní kultivary. Sou ástí parku je i drobná zahradní architektura jako je nap . altán i jezírko. Na park navazují m stské lesy. Sadové úpravy s ur itým kompozi ním zám rem byly realizovány p edevším v Lubech, u kostela v Horní Blatné, v Božím Daru, u kostela v Nejdku. V obci Nejdek jsou i p írodn krajiná ské úpravy u Bernovského rybníka a p i Rolav . M sto Kraslice krom drobných sadových úprav v zástavb má místy zele p írodn krajiná ského charakteru podél Svatavy 1.3.5 lesnictví V Krušných horách již ve st edov ku byly velmi rozsáhlé hornické aktivity. S nimi je spojena dlouhodobá zát ž na lesní porosty. K výrazn jšímu poškození lesních porost docházelo už od konce 19. století. P í inou kolapsu lesních porost pak byl provoz hn douhelných elektráren od poloviny 20. stol. Tato destrukce se projevila p edevším ve východní ásti Krušných hor, tedy v Ústeckém kraji. Ur ité zm ny v porostu byly zjišt ny i v okolí Klínovce. Od 70. let minulého století se p istoupilo k cíleným zásah m, které by napravily vzniklé škody. Na imisních holinách byl shrnut p dní horizont s cílem podpo it r st sazenic na minerálním horizontu, aplikovalo se letecké vápn ní a byly vysazovány náhradní d eviny (b íza, je áb a exotické druhy smrku a borovic). Zastoupení les dle kategorizace kategorie % lesy hospodá ské 76,97 lesy ochranné 5,59 lesy zvláštního ur ení 17,44 Lesnatost v horské oblasti Krušné hory oproti R je dvojnásobná, 66,79 %, Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 25


Dominantním vlastníkem PUPFL jsou lesy obce.


eské republiky. s.p., nevýrazný podíl vlastní i

Zdravotní stav lesních porost ve stupnici poškození a mortality k roku 2010 V Krušných horách p evládají porosty zdravé (O) a porosty s prvními p íznaky poškození (O/I). V k.ú. Rolava je výrazn jší výskyt porost siln (IIIa) až velmi siln poškozených (IIIb – IV). V menším rozsahu výskyt siln až velmi siln poškozených porost se nachází na katastrální hranici mezi Jáchymovem a Božím Darem. Vliv lesnické prvovýroby na rozvoj území Zp ístupn ní lesa po lesních cestách pro cyklisty, lyža e a p ší turisty je dostate né. Cyklotrasy v této oblasti mají pom rn hustou sí . Dominantním prvkem pro pr chodnost krajiny je Krušnohorská magistrála. Situace pro pohyb v krušnohorské krajin je ješt p ízniv jší v zimním období, kdy se zv p esouvá z horských oblastí do nižších poloh. Tam, kde jsou lesní porosty siln až velmi siln poškozené, se nep edpokládá, že by návšt vnost mohla stav lesních porost ješt zhoršit. P echodnou nepr chodnost lesní krajinou m že zap í init t žba a odvoz d evní hmoty. Harmonogram t žby je dán lesním hospodá ským plánem, který se zpracovává na desetileté p stební období. Na základ tohoto plánu je jasná p edstava, které lesní cesty a v jakém období budou mít omezenou pr chodnost. Zabezpe ení pr chodnosti je ešené vždy v p edstihu s vlastníkem lesních pozemk . Odn tí pozemk ur ených pro funkci lesa (PUPFL) probíhá na Plešivci a Klínovci z d vodu výstavby zimních sportovních areál . Na Plešivci prostor pro jednu ze sjezdovek je již vyt žen, na druhé lokalit je odn tí v jednání. Na Klínovci povolení k odn tí bylo vydáno a kácení se pravd podobn bude realizovat v zimním období 2011 – 2012. 1.3.6 zem d lská výroba Zem d lská výroba má v horské oblasti Krušné hory okrajový význam. Zem d lská p da tvo í 23,88 %, z toho orná p da reprezentuje pouze 3,61 %. P evládají trvalé travní porosty. Nej ast jší typ hospoda ení je pastevectví. K 31.12.2010 se realizovalo v ešeném území 50 pozemkových úprav, z toho 8 komplexních pozemkových úprav a 42 jednoduchých pozemkových úprav. Na osmi katastrálních územích prob hly JPU i KPU. Ukon ených komplexních pozemkových úprav ke konci roku 2010 je celkem osm. Z toho p t k.ú. (Kraslice, Bublava, St íbrná, Krásná a Hrani ná) na sebe navazují, jsou v souvislém celku. P ehled realizovaných, zahájených a p ipravovaných pozemkových úprav KPU JPU k.ú. bez PU celkem

po et PU 22 44 54 111

k zahájení 7 7

zahájené 7 2 9

ukon ené 8 42 50

P ehled stavu pozemkových úprav po k.ú. k 31.12.2010 k.ú. Svažec Smr í Kostela Kopanina

PU NE u

stav

d vod zahájení PU

ukon ené

ešení p íd lu nebo nedokon eného scelování

poznámka

Nového NE JPÚ


B.1 26



Luby I

JPÚ

ukon ené

ešení p íd lu nebo nedokon eného scelování

Luby II Horní Luby

JPÚ NE

ukon ené

na žádost vlastník

Výspa

JPÚ

ukon ené

Opatov u Lub Krajková Leopoldovy hamry

JPÚ KPÚ NE

ukon ené ukon ené

ešení p íd lu nebo nedokon eného scelování ešení p íd lu nebo nedokon eného scelování zp ístupn ní pozemk

Libnov

KPÚ

zahájené

zp ístupn ní pozemk

Dolina u Krajkové Kv tná u Krajkové Markvarec u Krajkové

KPÚ NE NE KPÚ, JPÚ JPÚ JPÚ NE NE NE JPÚ NE NE

zahájené


zahájené zahájené ukon ené ukon ené

na žádost vlastník scelení a zp ístupn ní majetku ešení p íd l

ukon ené

scelení a zp ístupn ní, restituce

KPÚ JPÚ NE KPÚ KPÚ

ukon ené ukon ené

na žádost vlastník zp ístupn ní majetku

k zahájení k zahájení

neuvedeno neuvedeno

KPÚ KPÚ

zahájené k zahájení

Hrádek u Krajkové Horní ástkov Bou í Horní Nivy Horní Rozmyšl Oloví Studenec u Oloví Hory u Oloví Nové Domy Jind ichovice Háj u Jind ichovic Stará Mezihorská Hradecká He manov v Krušných Horách Poušt Lou ná v Krušných Horách Rotava Smolná Šindelová Obora u Šindelové Krásná Lípa u Šindelové Milí e u Šindelové Pta í P ebuz Rolava Chaloupky Kraslice Krásná u Kraslic Hrani ná

impulz obce

od

impulz obce impulz obce

od

impulz obce

od

impulz obce

od

impulz obce

od


od

od

neuveden scelení majetku z restitucí

NE NE NE NE NE NE NE JPÚ NE NE KPÚ, JPÚ KPÚ, JPÚ KPÚ, JPÚ

ukon ené

ukon ukon ukon ukon ukon ukon

ené ené ené ené ené ené


scelení a zp ístupn ní majetku

scelení a zp ístupn ní majetku

od

B.1 27


Sn žná

KPÚ

zahájené

KPÚ KPÚ, JPÚ KPÚ JPÚ KPÚ KPÚ JPÚ JPÚ NE NE NE KPÚ, JPÚ KPÚ NE NE NE JPÚ

k zahájení zahájené, ukon ené k zahájení ukon ené k zahájení k zahájení ukon ené ukon ené

Bernov Lesík Suchá u Nejdku Pozorka u Nejdku Fojtov Vysoká Štola Old ichov u Nejdku Tisová u Nejdku Lužec u Nejdku ernava Rájec u ernavy Smolné Pece Nové Hamry Jelení u Nových Hamr

irá Mlýnská Kámen u Kraslic Po átky u Kraslic Kostelní erná u Kraslic Valté ov u Kraslic Liboc u Kraslic Zelená Hora u Kraslic Nová Ves U Kraslic Tisová u Kraslic




na žádost vlastník zp ístupn ní pozemk

ukon ené

scelení vlastnictví

JPÚ JPÚ JPÚ NE NE JPÚ NE NE JPÚ NE JPÚ NE JPÚ

ukon ené ukon ené ukon ené

na žádost vlastník neuveden zp ístupn ní pozemk

ukon ené


ukon ené


ukon ené


ukon ené


JPÚ

ukon ené


Vysoká Pec u Nejdku Rudné

JPÚ JPÚ

ukon ené ukon ené

na žádost vlastník scelení vlastnictví

Pot

ky

JPÚ

ukon ené

Horní Blatná

JPÚ KPÚ, JPÚ

ukon ené scelení vlastnictví k zahájení, ukon ené scelení vlastnictví

JPÚ JPÚ

ukon ené ukon ené

Pernink Abertamy H ebe ná Merklín u Karlových Var Pstruží u Merklína Old iš u Merklína

od

impulz obce

od

od

scelení majetku z restitucí scelení a zp ístupn ní, restituce

ukon ené ukon ené ukon ené

Bublava St íbrná Tatrovice K emenitá Spomyšl u V esové Nejdek


uspo ádání vlastnictví uspo ádání vlastnictví

protierozní opat ení

impulz obce

od


od od

i impulz od obce

NE NE NE


B.1 28


Lípa Jáchymov Popov u Jáchymova Boží Dar Rýžovna Hluboký Horní Ž ár u Ostrova Vykmanov u Ostrova Maroltov Hanušov Arnoldov

NE JPÚ JPÚ KPÚ, JPÚ NE JPÚ NE JPÚ JPÚ NE NE

Krásný Les Plavno Vrch Stráž nad Oh í Peklo Osvinov Srní u Bo e

JPÚ NE JPÚ JPÚ NE NE NE


zahájené ukon ené ukon ené ukon ené

na žádost vlastník neuveden ochrana sídla p ed povrchovými vodami, uspo ádání vl.

ukon ené


ukon ené ukon ené

neuveden scelení a zp ístupn ní pozemk

ukon ené


ukon ené ukon ené

scelení a zp ístupn ní pozemk uspo ádání vlastnictví

i impulz od obce

Orná p da, louky a pastviny zaujímají v krajin 22% plochy. KPÚ nezp sobily nepr chodnost krajiny. Cestní sí pro turisty, lyža e a cyklisty zde funguje. Je to p edevším zajišt no trasou 36-3 Krušnohorská magistrála, trasou 2043 Kraslice – Rotava, trasou 2445 Kraslice Rotava, hustou sítí lesních cest a sedmi nau nými stezkami.


B.1 29

0

2

Luby

Kraslice

4 kilometrů

lesy zvláštního určení

lesy ochranné

lesy hospodářské

hranice horské oblasti

Rotava

Stříbrná

Krajková

Oloví

Bublava

Jindřichovice

Nejdek

Pernink

Horní Blatná

Potůčky

Černava Smolné Pece

Vysoká Pec

Nové Hamry

Tatrovice

Přebuz

Šindelová

Kategorizace lesů (stav 2010)

Merklín

Abertamy

Boží Dar

Jáchymov

Krásný Les Stráž nad Ohří

Bublava Stříbrná

4 kilometrů

Přebuz Rudné Pernink

Horní Blatná

Potůčky

Nové Hamry

Jelení u Nových Hamrů Chaloupky u Přebuze

Rolava

Obora u Šindelové Ptačí Kraslice Nová Ves u Kraslic

Tisová u Kraslic Zelená Hora u Kraslic

2

Hraničná

0

Hřebečná

Ryžovna

Boží Dar

Horní Částkov

Markvarec u Krajkové Hrádek u Krajkové

Kopanina Květná u Krajkové

Krajková

Křemenitá Háj u Jindřichovic Stará Leopoldovy Hamry Oloví Svažec Horní Nivy Horní Rozmyšl Nové Domy Libnov Boučí Smrčí u Nového Kostela Dolina u Krajkové

Krásná u Kraslic

Jáchymov Abertamy Vysoká Pec u Nejdku Plavno Počátky u Kraslic Vrch Tisová u Nejdku Srní u Boče Léno Kámen u Kraslic Krásná Lípa u Šindelové Milíře u Šindelové Oldřichov u Nejdku Osvinov Lípa Kostelní Arnoldov Smolná Sněžná Bernov Hanušov Pstruží u Merklína Nejdek Popov u Jáchymova Čirá Krásný Les Peklo Šindelová Vysoká Štola Rotava Lesík Oldřiš u Merklína Maroltov Luby II Valtéřov u Kraslic Mlýnská Pozorka u Nejdku Lužec u Nejdku Heřmanov v Krušných horách Poušť Hluboký Horní Žďár u Ostrova Černá u Kraslic Suchá u Nejdku Fojtov Stráž nad Ohří Vykmanov u Ostrova Hradecká Horní Luby Loučná v Krušných horách Liboc u Kraslic Výspa Jindřichovice v Krušných horách Černava Smolné Pece Luby I Opatov u Lubů Studenec u Oloví Spomyšl u Vřesové Rájec u Černavy Tatrovice Hory u Oloví Mezihorská

PÚ nerealizované

KPÚ ukončené

KPÚ zahájené

KPÚ k zahájení

JPÚ ukončené

JPÚ zahájené

stav PÚ

horské oblasti

Pozemkové úpravy k 31.12. 2010


2


KONCEPCE ROZVOJE

2.1 Urbanistická koncepce 2.1.1 Oblasti osídlení Oblasti osídlení jsou oblasti se shodným nebo podobným geografickým a krajinným typem, infrastrukturní vybaveností a sociáln – ekonomickou charakteristikou. Byly vymezeny pouze v rámci ešeného území ÚSHO, p i emž je z ejmé, že místy p esahují i do zájmového území. Vymezení oblastí osídlení bylo provedeno v rámci hranic katastrálních území. V rámci horské oblasti Krušné hory byly vymezeny následující oblasti osídlení: Strážsko je vymezeno územím celé obce: Stráž nad Oh í a územím ásti obce: Krásný Les (k.ú. Krásný Les, Damice) Pozn.: nemá významn jší centrum Jáchymovsko – Božídarsko (Klínovec) je vymezeno územím ástí obcí: Krásný Les (k.ú. Vrch, Plavno, Léno), Jáchymov (k.ú. Jáchymov), Boží Dar (k.ú. Boží Dar) Abertamsko – Merklínsko (Plešivec) je vymezeno územím celé obce: Merklín a územím ástí obcí: Jáchymov (k.ú. Popov u Jáchymova), Abertamy (k.ú. Abertamy) Hornoblatensko je vymezeno územím celých obcí: Pot ky, Horní Blatná, Pernink a územím ástí obcí: Boží Dar (k.ú. Rýžovna), Abertamy (k.ú. H ebe ná) Pozn.: Pernink souvisí spíše s Abertamskem-Merklínskem Nejdecko je vymezeno územím celých obcí: Nejdek, Vysoká Pec, Smolné Pece a územím ástí obcí: Nové Hamry (k.ú. Nové Hamry), Šindelová (k.ú. Milí e u Šindelové), Jind ichovice (k.ú. Hradecká, Pouš ) P ebuzsko je vymezeno územím celé obce: P ebuz a územím ástí obcí: Nové Hamry (k.ú. Jelení u Nových Hamr ), Šindelová (k.ú. Obora u Šindelové, Pta í) Pozn.: nemá významn jší centrum V esovsko je vymezeno územím celých obcí: Tatrovice, ernava a územím ásti obce: Jind ichovice (k.ú. Mezihorská) Pozn.: nemá významn jší centrum Olovsko – Rotavsko je vymezeno územím celých obcí: Oloví, Rotava a územím ástí obcí:Jind ichovice (k.ú. Jind ichovice v Kr.h., Lou ná v Kr.h., He manov v Kr.h., Háj u Jind ichovic, Stará), Šindelová (k.ú. Šindelová, Krásná Lípa u Šindelové) Kraslicko Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 30



je vymezeno územím celých obcí: Bublava, St íbrná a územím ástí obcí: Kraslice (k.ú. Mlýnská, irá, Kostelní, Kámen u Kraslic, Po átky u Kraslic, Hrani ná, Krásná u Kraslic, Sn žná, Kraslice, Zelená Hora u Kraslic, Tisová u Kraslic) Lubsko je vymezeno územím celé obce: Luby a územím ástí obcí: Kraslice (k.ú. Valté ov u Kraslic, Krajková (Leopoldovy Hamry) Pozn.: zahrnuje pouze jednu obec

erná u Kraslic, Liboc u Kraslic),

Habartovsko je vymezeno územím ásti obce: Krajková (k.ú. Libnov, Dolina u Krajkové, Krajková, Kv tná u Krajkové, Markvarec u Krajkové, Hrádek u Krajkové) Pozn.: Habartov je mimo ešené území 2.1.2 Koopera ní vazby s vnit ním a vn jším zájmovým územím Vn jší zájmové území Saska je len no do dvou zón: I. zóna zahrnuje obce bezprost edn navazující na území Karlovarského kraje (a navazujícího kraje Ústeckého – SO ORP Kada ). Do této zóny je vzhledem ke svému významu centra cestovního ruchu (ubytování, akvaland, sjezdové lyžování) zahrnut i Schöneck a dále obce související s Ašskem. II. zóna zahrnuje širší území, ve kterém je ada st edních a nižších center, která se vyzna ují rozsáhlou nabídkou služeb a dalších za ízení (cíl ) cestovního ruchu. N která z t chto center mají rozsáhlá zachovalá (obnovená) historická jádra a jsou propojena tzv. trasou Silberstrasse. Toto území má i p es výrazný pokles obyvatel stále vysokou intenzitu zalidn ní. Obyvatelé tohoto území jsou (mohou být) astými návšt vníky eské ásti Krušnoho í. VÝCHODNÍ ÁST Hlavním areálem je prostor Klínovec (Boží Dar) – Jáchymov s bezprost ední vazbou k saskému vrcholu Fichtelberg a st edisku Kurort Oberwiesenthal. Areál Klínovce významn p esahuje na území sousedního Ústeckého kraje (území obce Lou ná p. Klínovcem). Vnit ní koopera ní vazby jsou jednozna n v koridoru silnic I/25 (Ostrov) a I/13 (Karlovy Vary). Podstatná ást návšt vník p ijíždí do oblasti Klínovce po silnici I/25 p es Ostrov a Jáchymov, jedná se o t i hlavní zdroje zájmu: - Karlovy Vary – obyvatelé m sta (aglomerace) – vysoký podíl jednodenní návšt vnosti; návšt vníci s delším pobytem (lázn , hotely) - Ústecký kraj – Chomutovsko (silnicí I/13) - vysoký podíl jednodenní návšt vnosti; - Praha a St edo eský kraj – jednodenní a víkendové pobyty vícekrát za sezónu; týdenní pobyty o p ístupovou trasou je silnice R6 – I/6 Praha – Karlovy Vary Jednozna ným nad azeným (vyšším) centrem je krajské m sto Karlovy Vary (nejvýznamn jší lázn v R) s rozsáhlou ubytovací kapacitou a dalšími za ízeními v oblasti cestovního ruchu.


B.1 31



Ostrov je nejbližším st edním centrem osídlení a rozší ení „turistické infrastruktury“ a ostatní vybavenosti umož uje její v podstat celoro ní využití i pro obyvatele m sta a jeho blízkého okolí. Ubytovací kapacity je vhodné rozší it v Jáchymov . Zde se nabízí využití návšt vnického potenciálu lázní a zm n ve „struktu e“ láze ských host (sm rem k pohybliv jším a aktivn jším návšt vník m) ke zvýšení celoro ní návšt vnosti vrcholových partií Krušných hor. Zejména nová lanovka (v etn kvalitní p ístupové komunikace a parkoviš ) výrazn zlepší pozici Jáchymova v p ístupu do areálu Klínovce - Fichtelbergu. „Turistické“ i ostatní ob anské vybavení v Jáchymov a Ostrov je využitelné i pro sousední rozvojovou oblast Plešivce a okolí.

Vn jší koopera ní vazby Prostor Klínovce v podstat již svým areálem významn zasahuje do Ústeckého kraje – obec Lou ná p. K. (významné lanovky, sjezdové trati, parkovišt , ubytování). V Lou né p. K. je cca 850 l žek a v blízké Ková ské cca 270 l žek. Koopera ní vazby zahrnují na území Ústeckého kraje zejména obce Ková ská a M d nec (ubytování) a dále m sto Vejprty, které je sou ástí dvojm stí se saským Bärensteinem. P es území Ústeckého kraje (kde možným spádovým územím ve vztahu ke Klínovci je zejména Chomutovsko, Mostecko a Lounsko) jsou vedeny i variantní trasy z Prahy, využívající silnice R7 – I/7 a to: - prost ednictvím I/13 p es Ostrov - prost ednictvím II/233 p es M d nec Nejvýznamn jším koopera ním centrem v Sasku je Kurort Oberwiesenthal, nejvýznamn jší st edisko (zimní) rekreace v Sasku. M sto ležící pod Fichtelbergem má rozsáhlou ubytovací kapacitu (cca 3 tis. l žek) a sportovn rekrea ní vybavení dobrých parametr (kabinová lanovka, bazény aj.) Vzhledem k pom rn nízkému po tu obyvatel je problematické zlepšení segmentu vybavení celoro ního charakteru (kultura aj.). Tyto funkce by mohly být rozvíjeny na eské stran ve m stech Jáchymov a Ostrov. Nejbližším st edním centrem na saské stran je m sto Annaberg-Buchholz vzdálené od Oberwiesenthalu 26 km (tj. tém dvojnásobek vzdálenosti Ostrova od Božího Daru). V koridoru silnice B95 jsou realizovány vazby z prostoru t etího nejv tšího saského m sta Chemnitz. Všechny p ístupové trasy nad azené sít (R6, R7, I/13) vykazují deficity, jejichž ešení nelze o ekávat v blízkém asovém horizontu. Spojení od Chemnitz lze vzhledem k nereálnosti významn jšího zlepšení v koridoru (B95) lze spíše p edpokládat prost ednictvím trasy B174 (navazující na I/7), kde p estavbu vyžaduje relativn krátký úsek mezi Zschopau a Marienbergem. Trasa je sou ástí propojení metropolitních region Prahy a Chemnitz. Sou ástí zlepšení vazeb v prostoru Klínovce je žádoucí umožn ní propojení soub žn vedené saské B95 a eské II/213, a to zejména v prostoru dvojm stí Vejprty – Bärenstein a Lou ná pod Klínovcem – Kurort Oberwiesenthal. ST EDNÍ ÁST St ední ást Krušných hor (z hlediska ešeného území Karlovarského kraje) zahrnuje prostor Pot ky – Horní Blatná – Pernink – Abertamy/Merklín (Plešivec) v koridoru silnice II/221 a do zna né míry autonomní území Nejdek – Nové Hamry. Vnit ní koopera ní vazby Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 32



jsou možné z prostoru Abertamy/Pernink dv ma koridory: - p es Merklín a Hrozn tín ve sm ru na Ostrov – Karlovy Vary silnicemi II/221 a I/13 Vzhledem k tomu, že hlavní rozvojovou zónou je oblast Plešivce s výhledovým nástupem z prostoru Pstruží resp. Merklína, lze považovat za významné (obdobn jako z oblasti Klínovce) vazby k Ostrovu (nástupní centrum s vybaveností). Nemén významné jsou vazby p ímo na Karlovy Vary: - jednak silnicemi II/219 a II/220 - jednak železni ní tratí K. Vary – Nejdek – N. Hamry – Pernink – H. Blatná – Pot ky Vzhledem k velikosti Nejdku (cca 8,5 tis. obyv.) a rozsahu využitelných p estavbových ploch je zde p edpoklad k rozší ení a modernizaci infrastruktury cestovního ruchu (v . ubytovacích kapacit). Areál sjezdového lyžování je v blízkých Nových Hamrech. Vlakem je dostupný i Pernink. Žádoucí je zlepšení parametr silnice II/219 Nejdek – Pernink, která p es Abertamy umož uje též spojení na Jáchymov a Boží Dar (p echod do Saska). Na trase II/220 Nejdek – K. Vary je pot ebné nové vedení trasy mimo sídlo Stará Role. Je zpracovateli této studie navrženo jako etapová výstavba (v polovi ním profilu) budoucí p eložky silnice R6 v úseku Stará Role – Po erny. Toto ešení p ináší následující výhody: • kvalitn jší p ístup do centra kraje pro obyvatele Nejdecka (každodenní cesty za prací, do škol, za vybaveností); • kvalitn jší zp ístupn ní rozvojových horských oblastí a st edisek pro obyvatele a ubytované hosty Karlových Var ; • lepší zp ístupn ní rozvojových horských oblastí ze západního sm ru silnice R6, tj. z Bavorska a chebské aglomerace.

Vn jší koopera ní vazby Jsou zejména k saským obcím Johanngeorgenstadt a Breitenbrunn (spojení p es Pot ky). M sto Johanngeorgenstadt, které zaznamenalo výrazný pokles po tu obyvatel je pro Pot ky a Dolní Blatnou nejbližším centrem s pom rn rozsáhlým ob anským vybavením. Vykazuje i pom rn velkou ubytovací kapacitu (600 l žek). Nejbližším saským st edním centrem je významné historické m sto Schwarzenberg (sou ást širší aglomerace s dalšími centry Aue, Schneeberg a Lössnitz). Tato aglomerace m že vzhledem ke svému popula nímu potenciálu indukovat zájem o využívání eské ásti Krušných hor. Opa né vazby jsou d ležité zejména pro p ístup k významným historickým m st m Schwarzenberg a Schneeberg. Spojení je možné silnicí S272 a železni ní tratí Johanngeorgenstadt – Schwarzenberg – Aue – Zwickau. Zlepšení silni ní infrastruktury v tomto siln urbanizovaném a morfologicky složitém území je prakticky nereálné. Postupn je realizováno nové spojení Zwickau – A71 (Zwickau West) – Kirchberg (obchvat) – Schneeberg, ešící zlepšení vazeb aglomerace k m stu Zwickau. Vzhledem k významnému úbytku obyvatel mají saská m sta i obce zna né rezervy v sociální infrastruktu e (školství, zdravotnictví) i v oblasti obchodu a služeb. Vzhledem k terénním podmínkám a osídlení v údolních polohách je silni ní dostupnost st edních center na saské stran asov pom rn náro ná. ZÁPADNÍ ÁST Hlavním sportovn rekrea ním areálem je území Bublava – St íbrná, zahrnující též ást území m sta Kraslice. Obslužné funkce jsou soust ed ny ve m st Kraslice (cca 7 tis. obyv.), kde však nejsou významn jší ubytovací kapacity. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 33



Vnit ní koopera ní vazby jsou možné: - ke krajskému m stu Karlovy Vary v koridoru Kraslice – Jind ichovice – Chodov – Karlovy Vary silnicemi II/210 a II/222 - k bývalému okresnímu m stu Sokolov (silnicí II/210) Významn jší (zejména z hlediska cestovního ruchu) je spojení na Karlovy Vary. Kratší spojení Kraslice – Sokolov je možné silnicí III. t . p es Oloví (nevhodné pro nákladní dopravu). Spojení na druhé nejvýznamn jší centrum Karlovarského kraje Cheb je v koridoru Kraslice – Luby – Skalné – Františkovy Lázn – Cheb. Vzhledem k parametr m silnic je vhodn jší využít trasu na Sokolov a dále R6. M sto Kraslice, které je obcí s rozší enou p sobností (ORP), by m lo pro své spádové území (cca 14 tis. obyv.) saturovat vyšší obslužné funkce i nabídku pracovních p íležitostí. Vzhledem k po tu obyvatel m sta (cca 7 tis.) a rozsahu ekonomických aktivit to i výhledov bude problematické. Je nezbytné i nadále uvažovat s vyjíž kou za prací i do st edních škol zejména do Sokolova a Karlových Var . Z toho vyplývá pot ebná preference úpravy uvedených dopravních tah . M sto Luby leží v pom rn izolované poloze na západním obvod ešeného území Krušných hor. Vnit ní vazby má jednozna n v ose Skalná - Fr. Lázn – Cheb. Využívá silnice II/213, která by m la být p evedena do prostoru budoucí MÚK Horní Lomany. Trasa vyžaduje lokální p eložky, obchvaty sídel St. Rybník a K ižovatka. Výhledov pak ve sm ru na Kraslice obchvat Lub. P estavba málo zatížené, navazující silnice II/218 (na Kraslice) je málo reálná.

Vn jší koopera ní vazby V bezprost ední blízkosti Kraslic leží výrazn nejv tší m sto v saském p íhrani í Klingenthal. I po ztrát cca 4 tis. obyv. (tj. 1/3) po r. 1990 je to pom rn silné centrum (8,3 tis. obyv.). M sto má rozsáhlou sociální infrastrukturu i významné za ízení cestovního ruchu, které je možné využít i pro blízké Kraslicko. Pom rn nízká je nabídka ubytování, které je v . navazující obce Zwota jen cca 600 l žek. Lyža ský areál Bublava/St íbrná je v rámci kooperace p eshrani ního území vhodným dopl ujícím potenciálem. P es Klingenthal má Kraslicko spojení do sm r : - Auerbach (s 20 tis. obyv. hlavní centrum širší aglomerace) a na A72 zejména sm r Zwickau - Schöneck (nejvýznamn jší sportovn rekrea ní komplex s více jak 1200 l žky) s pokra ováním na Oelsnitz a Plauen (hlavní m sto Vogtlandu, 66 tis. obyv.); výhledov je sledována p eložka silnic B14 a B196 západním obchvatem soum stí Auerbach-Falkenstein (s pokra ováním na Schöneck a Klingenthal). Aglomerace má dva p ivad e na relativn blízkou dálnici A72. - Adorf s nabídkou atraktivit cestovního ruchu a navazujícím nejvýznamn jším láze ským územím Saska (Bad Elster, Bad Brambach). Zlepšení vn jších (tradi ních) vazeb Lub k saskému m stu Markneukirchen, které by vyžadovalo v podstat novou trasu (na obou stranách hranice), bude spíše dlouhodobým výhledem. 2.1.3 Charakteristika oblasti a zásady urbanistické koncepce základní charakteristiky: • intenzivní rekreace a turistika se špi kou v lyža ské sezón ; • pohodlné terény, vhodné pro všechny v kové kategorie;


B.1 34


•

•

• • • •


kvalitní složky životního a p írodního prost edí, vst ícnost návšt vník m (minimum lokalit limitovaných nejp ísn jšími požadavky na ochranu p írody s omezováním návšt vnosti); provázanost k Sasku (v etn saských láze ských a horských st edisek), pánevním oblastem KV kraje (lázn , osídlení, centra zam stnanosti, vybavenost) a Ústeckému kraji (areál kolem Klínovce, projekt Montanregion aj.); bohatství kulturních a historických památek; zaostávání úrovn ve ejné infrastruktury, zejména dopravní a ve ejných prostranství; místní podvybavenost kvalitou a sortimentem vybavenosti a služeb pro cestovní ruch; disproporce v nabídkách sportovních a rekrea ních aktivit – p ílišná orientace na segment sjezdového lyžování bez související infrastruktury, služeb a nabídek jiných aktivit celoro ního charakteru.

základní potenciály rozvoje: • horská rekreace zimní i letní ve spojení s láze stvím (Jáchymov, Karlovy Vary), cíle výlet láze ských host , využívání lázní pobytovými návšt vníky hor; • využití atributu „ istých hor“ - isté p írody a vzduchu – koncept podobný n meckému „Luftkurort“; • orientace na rodiny s d tmi a seniory – fyzicky mén náro ná rekreace s pestrou nabídkou dopl kových aktivit, kulturou a zábavou v klidném a bezpe ném prost edí, cenov dostupná; • využití vysokého potenciálu v prostoru Klínovec – Fichtelberg se zna nou spádovostí ze Saska pro další rozvoj sjezdového lyžování i vhodných letních aktivit; • propojení v ose Jáchymov, lázn – Klínovec – Fichtelberg pro kratší a bezproblémový p ístup k lyža ským areál m (parkování v Jáchymov ) a pro celoro ní rekrea ní využívání, s cenov regulovaným p íjezdem do vrcholových partií (vrchol Klínovce); • rozvoj b žeckého lyžování (dlouhé a relativn pohodlné trasy a okruhy, jedine né vyhlídky do krajiny, relativn dlouhá sezóna se sn hovou pokrývkou díky vyšší nadmo ské výšce a srážkovým úhrn m); • rozvoj montánní turistiky, propagace technických a kulturních památek; • prodloužení jednodenní lyža ské návšt vnosti na pobytovou vícedenní rekreaci (týden, prodloužený víkend) s pestrým relaxa ním programem (dopl kové aktivity v míst pobytu i v kooperujících centrech). Urbanistická koncepce je založena na soust ed ní zájmu do vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Rozvojové oblasti se skládají z kooperujících st edisek cestovního ruchu. D ležitou roli dále hrají vazby ke vzdálen jším kooperujícím centr m osídlení (v tším sídl m – m st m s vyšší vybaveností a nabídkou dalších služeb). P i vymezování rozvojových oblastí, os a vazeb nebyla zcela zám rn d ležitá role státních a jiných správních hranic, nebo p irozené koopera ní vazby by jimi nem ly být ovliv ovány. Popsaná koncepce je p ehledn vyjád ena v grafickém schématu. V ešené krušnohorské oblasti byly v rámci této studie vymezeny následující rozvojové oblasti (podrobn ji se zd vodn ním viz kap. 2.3.): 1) Klínovec - Fichtelberg • význam: nadregionální; • kooperující st ediska cestovního ruchu: Jáchymov, Boží Dar, Lou ná p. Klínovcem, Kurort Oberwiesenthal; Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 35


•


kooperující centra osídlení: Ostrov, Karlovy Vary.

2) Plešivec a okolí • význam: regionální; • kooperující st ediska cestovního ruchu: Abertamy, Pernink, Pstruží ( ást obce Merklín), Horní Blatná; • kooperující centra osídlení: Karlovy Vary, Ostrov. 3) Pot ky - Johanngeorgenstadt • význam: lokální; • kooperující st ediska cestovního Breitenbrunn.

ruchu:

Pot

ky,

Johanngeorgenstadt,

4) Nové Hamry • význam: lokální; • st edisko cestovního ruchu: Nové Hamry; • kooperující centra osídlení: Nejdek, Karlovy Vary. 5) Bublava • význam: regionální; • kooperující st ediska cestovního ruchu: Bublava, St íbrná, Klingenthal, Schöneck; • kooperující centra osídlení: Kraslice, Sokolov, Karlovy Vary. 2.1.4 Sm ry p ístupu a rozvojové osy V ešené krušnohorské oblasti byly touto studií vymezeny následující rozvojové osy: 1. Karlovy Vary - Ostrov – Jáchymov – Boží Dar/K. Oberwiesenthal – Annaberg Buchholz 2. Ostrov – Hrozn tín – Pernink/Abertamy – Pot ky/Johanngeorgenstadt Schwarzenberg 3. Karlovy Vary – Nejdek/Nové Hamry – Pernink – dále napojení na osu 2. 4. Sokolov/Karlovy Vary – Oloví /Jind ichovice – Kraslice/Klingenthal - Auerbach Rozvojové osy slouží v rámci ešeného území k p ístupu do rozvojových území, oblastí cestovního ruchu, k vzájemnému propojení mezi oblastmi a ke zlepšení vazeb mezi jednotlivými st edisky cestovního ruchu. Jejich hlavní význam je v propojení eských a saských center. Krom toho byly vymezeny (viz grafické schéma) sm ry p ístupu do rozvojových horských oblastí, které p esahují z ešeného území do území zájmového a navazují na významné vstupy do Karlovarského kraje z ostatních ástí R a sousedních zemí SRN. P ístupy do krušnohorské oblasti jsou realizovány z t chto hlavních sm r : • silnice I/6 (budoucí R6) ve sm ru od Prahy a St edních ech • silnice I/13 ve sm ru z Ústeckého kraje (Chomutov) • silnice II/223 ve sm ru z Ústeckého kraje ke Klínovci (náhorní poloha) • silnice I/20 ve sm ru z Plze ského kraje (p es Be ov n. Teplou) • silnice I/21 ve sm ru z Plze ského kraje (kolem Mariánských Lázní a Chebu) • silnice R6 ve sm ru od Bavorska (Pomezí n. O.) a Chebu s p ipojením silnic I/64 (Aš) a II/214 (p echod Svatý K íž) • ze Saska p es hrani ní p echod Boží Dar – Oberwiesenthal (I/25) • ze Saska p es hrani ní p echod Pot ky – Johanngeorgenstadt (II/221) • ze Saska p es hrani ní p echod Kraslice – Klingenthal (II/210) Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 36



2.2 Koncepce rozvoje cestovního ruchu a ve ejné infrastruktury 2.2.1 Rozvojové oblasti cestovního ruchu, kooperující st ediska Rozvojovými oblastmi se v Krušných horách rozum jí kooperující skupiny st edisek cestovního ruchu, které mají p edpoklady pro další efektivní rozvoj (zejména cestovního ruchu) díky svým p írodním charakteristikám, funkcím v osídlení a sou asné vybavenosti. Smyslem jejich vymezení je doporu it priority pro další investice ve prosp ch cestovního ruchu a tím i pro místní obyvatelstvo. Tím se zabrání t íšt ní investic a zvýší jejich úsp šnost a rentabilita. V neposlední ad se m že zvýšit úsp šnost dota ních projekt . Analogicky to platí i pro kooperaci vytypovaných st edisek. Kritéria pro výb r (podrobn jší informace a data viz analytická ást studie): • ubytovací kapacity perspektivní vzhledem k poptávkovým trend m, • p írodní a urbanistické podmínky pro letní a zimní rekrea ní aktivity (indikativní seznam aktivit - viz sešit A) • adekvátní vybavení pro rekrea ní aktivity a p edpoklady pro jejich efektivní rozvoj (zejména návratnost investic) V Krušných horách byly vytipovány rozvojové oblasti (viz schéma): •

Klínovec – Fichtelberg p eshrani ní skupina st edisek kolem obou horských vrchol s nadregionálním významem: Jáchymov, Boží Dar, Lou ná pod Klínovcem (Ústecký kraj) a Kurort Oberwiesenthal (Sasko); tato st ediska mají potenciál pro rozvoj vzájemn výhodné kooperace (d lba funkcí, koordinace akcí atd.) Doporu ujeme, aby byla nalezena a stabilizována silná zna ka pro tuto skupinu. Ideáln by m la obsahovat pojem „Klínovec“, p ípadn i název „Boží Dar“ a „Jáchymov“. Název n meckého horského vrcholu a st ediska dodává mezinárodní rozm r pro eskou stranu a oslovuje dostate n i saskou klientelu, která by m la být rozhodující cílovou skupinou. Dnes se jedná o zdaleka nejsiln jší a nejp ízniv jší centrum v Krušných horách. Boží Dar je bezprost edním zázemím pro Klínovec a nástupním bodem pro trasy na náhorní plošin Krušných hor, ale i spojnicí do vnitrozemí eska i Saska. Jáchymov vedle silné láze ské funkce plní funkci nástupního prostoru pro celou oblast. ást láze ství a služeb (nap . akvapark) slouží celé oblasti. P íjezd do vyšších ástí sm rem ke Klínovci by m l být regulován cenami parkoviš . Podp rná nad azená centra – Ostrov a Karlovy Vary. Mají funkci ve zdravotnictví, kultu e a zábav , maloobchodu, atd.

•

Plešivec a okolí tvo í skupina st edisek regionálního významu: Abertamy, Pernink, Horní Blatná a Pstruží ( ást obce Merklín), vymezení souvisí s plánováním a realizací investic do sjezdového lyžování na Plešivci. Skupina bez dominantního centra cestovního ruchu, jednotlivá st ediska i celek jsou významov slabší ve srovnání s oblastí Klínovce, n která z nich trpí dosud adou problém (urbanismus, ve ejné vybavení, sociální skladba). Pernink tvo í ur itý


B.1 37



komunika ní st ed této skupiny. Nalézt jasnou marketingovou (komunika ní) strategii pro tuto skupinu by bylo velmi žádoucí. Vývoj skupiny bude ovlivn n úsp chem investic do nových sjezdovek na Plešivci. Podp rná nad azená centra – Ostrov a Karlovy Vary. Funkce ve zdravotnictví, kultu e a zábav , maloobchodu, atd. •

Pot ky - Johanngeorgenstadt tvo í spolu s Breitenbrunnem rozvojovou oblast lokálního významu s p esahem do Saska. Generuje významnou návšt vnost také díky specifické funkci tržnice v Pot kách. Její dosavadní flexibilita a úsp šnost spolu s hrani ním p echodem dávají p edpoklady pro udržení významu jako lokálního p eshrani ního dvojcentra. Koopera ní vazby na p edchozí skupinu. Turisticky mimo ádn atraktivní údolí erné, sjezdovky jsou jen lokálního významu.

•

Nové Hamry jsou rozvojovou oblastí lokálního významu s potenciálem rozvoje zimní i letní rekreace. Nad azeným kooperujícím centrem osídlení je blízké m sto Nejdek. Významným potenciálem je spojení s tímto m stem po železnici, zejména pokud by se našel soukromý provozovatel kolejové dopravy (viz nap . úsp ch lokální dráhy na Jind ichohradecku).

•

Bublava st edisko regionálního významu s kooperujícími st edisky St íbrná a p es hranici Klingenthal a vzdálen jší, le významný a kvalitn vybavený Schöneck. Nesporná funkce pro zimní a letní rekreaci v oblasti Olov ného vrchu a širšího okolí. Kooperující nad azená centra – Kraslice, Sokolov i vzdálen jší Karlovy Vary

2.2.2 Dopravní infrastruktura Železni ní doprava S ohledem na turistický ruch jsou významné zejména regionální trasy s napojením na železni ní sí v SRN. D kazem jsou nap . pravidelné linky Sokolov – Kraslice – Klingenthal – Zwickau, nebo Karlovy Vary – Nejdek – Pot ky – Johanngeorgenstadt – Zwickau. Vlakové propojení mezi R a SRN je zahrnuto v p eshrani ním dopravním systému EgroNet. Pro zkvalitn ní osobní dopravy a komfortu jízdy je nutné zlepšit na eské stran vlakový vozový park.

Silni ní doprava Investice do zlepšení p íhrani ního spojení se Saskem jsou vzhledem k pr chodu obtížným terénem a sídly, klimatickými pom ry a požadavky na ochranu p írody oboustrann limitovány omezením tonáže, které však nebrání rozvoji cestovního ruchu. Nejvýznamn jší dopravní koridory zp ístup ující samotné horské oblasti a kopírují rozvojové osy horských oblastí. Koridory propojují rozvojové oblasti cestovního ruchu, kooperující st ediska cestovního ruchu a centra osídlení. Práv do t chto koridor by m la být orientována podpora investic pro ú elné vynakládání ve ejných financí do dopravní a liniové turistické infrastruktury. Koridory jsou rozd leny z hlediska priorit na:


B.1 38



Silni ní koridory v Krušných horách s nejvyšší prioritou: •

Ostrov - Jáchymov – Boží Dar – Kurort Oberwiesenthal Komunikace I/25 je sou ástí nad azené silni ní sít a zp ístup uje plochu rekreace nadmístního významu Klínovec – Fichtelberg.

•

Boží Dar - Abertamy - Pernink – Nejdek Koridor II/219 propojuje rozvojové oblasti a plochy rekreace nadmístního významu Klínovec – Fichtelberg, Plešivec a Nejdek resp. Nové Hamry. Úprava koridoru umožní kooperaci mezi horskými turistickými centry propojením hromadnou dopravou v etn cyklobus a skibus a usnadní dostupnost nástupních míst jak pro letní tak zimní turistiku. Nejzávažn jší bodovou závadou na trase je železni ní podjezd mezi Perninkem a Nejdkem

•

Ostrov - Hrozn tín - Pernink – Pot ky - Johanngeorgenstadt Koridor zp ístup uje rozvojovou oblast Plešivec a okolí. Je d ležitým p ístupem do oblasti jak z eské, tak ze saské strany. Na trase se nacházejí kooperující st ediska Pstruží (obec Merklín), Pernink, Abertamy, Horní Blatná s nabídkou zimních sport a nástupními místy do b žeckých lyža ských tras a na cyklostezky. K homogenizaci tahu je pot eba dokon it rekonstrukce v úseku Pot ky – obchvat Hrozn tín dle ZÚR. Další pokra ování II/221 navrhuje USHO ponechat ve stávající trase Hrozn tín – Ostrov.

•

R6 - Stará Role – Nejdek Koridor zp ístup uje rozvojovou oblast Nové Hamry, která je v i Karlovým Var m nejbližším lyža ským centrem. V p ípad homogenizace koridoru Boží Dar Abertamy - Pernink – Nejdek bude tvo it nejrychlejší trasu z Karlových Var na Plešivec a alternativní trasu do oblasti Klínovec - Fichtelberg

•

Sokolov / Karlovy Vary - Oloví / Jin ichovice - Kraslice – Klingenthal Koridor zp ístup uje rozvojovou oblast Bublava – St íbrná, která je dnes v Karlovarském kraji spole n s Božím Darem nejznám jší lyža ské st edisko. Je pot eba ešit problém izolovanosti sídla Kraslice, kam je špatná dostupnost z kraje, p ístup je lepší je z N mecka. K homogenizaci tahu je pot eba dokon it navrhované rekonstrukce dle ZÚR na úseku Anenské údolí – Oloví – Bou í, kde USHO navrhuje omezení tonáže do 7t. Nákladní vozidla vyšší tonáže by dle USHO využívaly stávající trasu p es Jind ichovice a Dolní Nivy, která má lepší zejména ší kové parametry. Na tomto úseku je pot eba bodov upravit sm rové parametry komunikace, zvýšit bezpe nost na pr jezdu v Jind ichovicích a úpravu stávající k ižovatky II/210 x II/222.

Projekty se st edn dobou prioritou •

Koridor Silnice II/219 Nejdek – Kraslice Dokon ení koridoru II/219 od Božího Daru p es Nejdek do Kraslic nabídne relativn rychlé a bezpe né propojení mezi rozvojovými oblastmi a plochami rekreace nadmístního významu Klínovec – Fichtelberg, Plešivec, Nejdek resp. Nové Hamry a Bublava, St íbrná. Tím vznikne potenciál pro užší kooperaci turistických center a zejména se zvýší dopravní obslužnost a dostupnost nejen pro návšt vníky, ale zejména pro stálé obyvatele hor.


B.1 39



Úpravu vyžaduje zejména úsek Nejdek – Jind ichovice, který má dnes parametry III.t ídy. ÚSHO navrhuje k úprav parametr trasu Nejdek – Šindelová – Dolní Rotava. •

Františkovy Lázn – Luby Tento koridor má význam zejména pro spádovost území a dojíž ku za prací i do škol. Trasa též umožní nástup do západní ásti Krušných hor od nejvýznamn jších hrani ních p echod Aš a Pomezí n. O. i spojení s druhým nejvýznamn jším centrem Karlovarského kraje (Cheb / Františkovy Lázn ). Trasa vyžaduje p estavbu úseku Horní Lomany - Starý Rybník (dnes III. t .), obchvaty Starého Rybníka a K ižovatky a další lokální úpravy. Na navazující trase II/218 Luby – Kraslice z ejm nelze p edpokládat významn jší úpravy. M la by se ov it možnost obchvatu m sta Luby (napojení II/218 na II/213). Pro spojení Hazlov – Skalná (stávající II/213) je možné sledovat napojení na I/64 severn železni ní trati (vylou ení pr jezdu sídlem).

Bez zlepšení základních parametr komunikací nelze p edpokládat zlepšení p eshrani ních vazeb. Základní parametry komunikací je pot eba zlepšit na hrani ních p echodech Luby – Markneukirchen, Bublava – Aschberg – Klingenthal V oblasti Bublava - St íbrná je obecn problém v zim s parkováním. Kapacita oficiálních parkoviš je malá a je pot eba toto ešit. Cyklistická doprava V Krušných horách je sí zna ených cyklotras relativn hustá Plánovaný cílový stav sít cyklistických komunikací je navržen v dokumentu „Aktualizace Strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Karlovarském kraji“. Dle zpracovatel ÚSHO nejd ležit jší cyklotrasou v Krušných horách je páte ní cyklotrasa 36, která je letní obdobou KLM a na kterou se napojuje v tšina zbylých tras. V tšinou je vedena po silnicích III.t íd, které jsou ovšem z hlediska automobilové dopravy slab využívané. Je pot eba nalézt vhodný koridor pro cyklostezku Jáchymov – Boží Dar která je sou ástí projektu St íbrné stezky a zapadá do vize „Jáchymov – brána do Krušných hor“ Je pot eba zajistit v tší provázání s cyklotrasami na n mecké stran . Jedním z návrh je cyklostezka Rolava u P ebuze – státní hranice. Je pot eba podporovat další projekty spojené s propagací a výstavbou cyklostezek zahrnující propagaci a zp ístupn ní místních turistických atraktivit. Mezi obdobné projekty pat í nap .: St íbrná stezka, Hradní stezka / Burgenstrasse, Karlova stezka, esko-bavorský geopark, Projekt St íbrná stezka je propojení SRN - Boží Dar – Jáchymov - Ostrov - cyklostezka Oh e. Spole ný p íhrani ní projekt má významný vliv na rozší ení cestovního ruchu. Zahrnuje adu projekt , které jsou spolu logicky provázané a zvyšují turistickou atraktivitu regionu. Pat í sem: Boží Dar - zp ístupn ní štoly v blízkosti Božího Daru, vybudování zázemí pro turisty, zna ená nau ná stezka. Ostrov - vybudování expozice Ostrovsko a hornictví, vybudování nau né víceú elové stezky Ostrovsko a hornictví; vybudování a vyzna ení cyklotras. Jáchymov – úprava ploch Hornického nám stí jako východisko St íbrné stezky. Suchá – vybudování stálé výstavy s tématikou hornictví v kostelíku v osad Suchá, vybudování místního infocentra a zna ení turistických cest na území osady. Breitenbrunn – sanace technického památníku bá ské historie Silberwäsche Antonsthal. Annaberg – vybudování turistického systému zna ení hornických pam tihodností ve m st .


B.1 40



Je pot eba zvýšit bezpe nost cyklist odd lením páte ních cyklotras od silni ní dopravy, tzn. zbudování páte ních cyklostezek v etn vyzna ení. Zlepšit informa ní systém na trasách v etn odpo ívadel a technické podpory. Boží Dar - úsek silnice III/2197 od sídla Zlatý Kopec po hranice SRN není ur en pro motorová vozidla. M sto Boží Dar tento úsek m že p evzít do vlastnictví. Bylo by vhodné sjednotit v co nejv tší možné mí e trasu letní a zimní Krušnohorské magistrály a jednozna ným zna ením ji pevn ukotvit v území. V n kterých úsecích z d vodu ochrany p írody to ovšem není možné. Obslužnost území ve ejnou dopravou Karlovarský kraj chce zavést jednotnou dopravní kartu nazvanou K3 (p vodn Karlovarská karta). Nejv tší výhodou zavedení jednotného systému karty je to, že cestující nebudou pot ebovat více karet r zných dopravc , ale jednou kartou zaplatí u všech dopravc v regionu, v etn vlak eských drah a Viamontu, s nimiž má kraj uzav ené smlouvy. Postupem asu by m la být ipová karta využitelná jako platební karta v n kterých institucích, jako jsou muzea nebo kulturní památky. Ješt v tší využívání osobní dopravy by mohla p inést optimalizace polohy železni ních zastávek a zejména vyšší provázanost autobusové a železni ní dopravy. M ly by být zkoordinovány jízdní ády vlakových souprav s linkovými autobusovými spoji tak, aby ekací doba byla minimální. To ovšem zahrnuje optimalizaci a koordinaci jízdních ád r zných p epravc . Obslužnost ve ejnou dopravou se zlepší po dokon ení plánovaných dopravních terminál v Chebu a Sokolov . ÚSHO další dopravní terminály v horských oblastech nenavrhuje. 2.2.3 Technická infrastruktura V trné elektrárny Významný technický potenciál je soust ed ný p edevším v západních Krušných horách, kde však lze o ekávat zásadní environmentální omezení. Pro umis ování vysokých v trných elektráren vymezuje ZÚR KK plochy vhodné pro jejich umíst ní. V ešeném území ÚS HO v Krušných horách je to lokalita u Jind ichovic a u Krajkové. V zájmovém území vnit ním na hranici Krušných hor je to lokalita u m sta Luby. Bude-li stoupat zájem na využití energie z v tru ve v tší mí e v regionech s nejvyšším v trným potenciálem, bude v t chto oblastech nutné posílit stávající sít , p ípadn vybudovat sít nové. Toto ešení však není limitováno pouze ekonomicky, ale i stávající legislativou, kdy vlastnická práva jednotlivc mohou znemožnit výstavbu nového vedení. Vodní elektrárny, vodní zdroje P edpokládá se výstavba malých vodních elektráren v místech bývalých pil, mlýn i zaniklých továren, kde lze využít zbytky náhon i jez . Zvolením vhodné technologie mikroturbín se využije i vodní zdroj s malým pr tokem. Ministerstvo životního prost edí R vydalo v roce 2010 návrh k projednání s dot enými kraji a obcemi „Generel území chrán ných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití t chto území“, tzv. generel LAPV, který navrhuje lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod jako jednoho z adapta ních opat ení pro p ípadné ešení dopad klimatické zm ny, p edevším pro snížení nep íznivých ú ink povodní a sucha, v dlouhodobém horizontu (v p íštích padesáti až sto letech). V ešeném území Krušných hor je to lokalita Chaloupky na vodním toku Rolava, dot ené obce jsou Nové Hamry, P ebuz, Vysoká Pec. (pozn.: tato lokalita bude ješt p edm tem dohodovacího jednání). Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 41



V p ípad realizace akumulace vod v t chto lokalitách se dá uvažovat o sou asné výstavb vodní elektrárny na plánovaném vodním díle. Výstavba vodních elektráren je ale vzhledem k místním vodote ím s relativn malým pr tokem t žko realizovatelná. V úvahu m že být ješt varianta p e erpávacích elektráren. V ešeném území ÚS HO se již v minulosti uvažovalo o výstavb p e erpávací elektrárny a p ehrady v Rájeckém údolí u St íbrné na Sokolovsku. Tento návrh okamžit vyvolal vlnu protest ze strany dot ených obcí a m st, a proto není dále v rámci ZÚR sledován. S rozvojem lyža ských st edisek s výstavbou nových sjezdovek se systémy um lého zasn žování jsou zvyšovány požadavky na kapacitu vodních zdroj . Bude nutné investovat do reten ních vodních nádrží pro zasn žování se zajišt ním dostate ného p ítoku z kapacitních zdroj vody. Tyto investice se nyní p edpokládají na Klínovci, Plešivci, v Nových Hamrech a Bublav resp. St íbrné. Lokáln se nabízí napojení na vodovodní ady na n mecké stran . V oblasti Krušných hor se toto propojení p edpokládá mezi Bublavou a Klingenthalem a v ose mezi Abertamy, H ebe nou, Rýžovnou, Horní Blatnou, Perninkem a Breitenbrunnem. Energetika Vzhledem ke snaze o vytvo ení image Krušných hor jako oblasti s minimáln dot enou p írodou a jako oblasti s istým ovzduším je pot eba maximáln snížit po et objekt s topením na pevná paliva. Z tohoto pohledu bude k vytáp ní v co nejv tší mí e využíván zemní plyn (výjime n elekt ina) a m ly by být up ednostn ny druhy vytáp ní šetrné k životnímu prost edí. V horských oblastech je proto nutné doplnit plynofikaci v územích se soust ed nou zástavbou a v inverzních polohách. Plošná plynofikace chybí v obcích Krásný Les, Smolné Pece, Šindelová, P ebuz, Vysoká Pec, Podhradí, T i Sekery, Nová Ves. S kvalitou ovzduší v Krušných horách jsou spjaté aktivity Kurort Oberwiesenthalu usilující o znovunabytí certifikátu vzdušné lázn , což otev e další možnosti p eshrani ní spolupráce. Nár st spot eby elektrické energie v rozvojových oblastech vyvolá investice do rekonstrukcí stávajících rozvodných sítí a transforma ních stanic, p ípadn k dopln ní nových v místech soust ed né spot eby. Lokáln se vyskytují solární termické panely a tepelná erpadla, která slouží pro oh ev vody v bazénech a v rodinných domech, p ípadn v pensionech a hotelech Kanalizace a OV V p ípad stávající jednotné kanalizace bude nutné investovat do odd lení deš ových a splaškových vod. Ve ejná kanalizace s napojením na OV chybí v obcích P ebuz a Šindelová. V horských oblastech ovšem z stanou lokality, které se z pohledu technické infrastruktury budou muset ešit individuáln dle místních podmínek a technologických možností. Mezi náro n jší akce pat í nap . rekonstrukce Klínovce, kde se uvažuje s dovedením ve ejného vodovodu a kanalizace z Božího Daru. Biomasa Plošná výroba a zpracovávání se nep edpokládá. P ípadné využití biomasy závisí na lokálních podmínkách, kdy je p edpokladem využití místních zdroj biomasy, což má krom jiného velké plošné nároky na p stování rychlerostoucích d evin. Lokální využití biomasy se nicmén nevylu uje, m že mít navíc p idanou hodnotu v podob vzniku nových pracovních míst. Obdobné projekty se p ipravují nap íklad v oblasti Žluticka. Inspiraci ve využívání biokotl lze také získat ze sousedního N mecka.


B.1 42



Fotovoltaika Karlovarský kraj nemá zcela vhodné geografické podmínky. V horských oblastech je výstavba velkoplošných fotovoltaických elektráren nevhodná z d vodu dopadu na krajinný ráz a nem la by být proto povolována. Lokální využití fotovoltaiky je p ínosem v místech, kde není k dispozici elekt ina ze sít , tzn. tam, kde jsou náklady na vybudování a provoz p ípojky vyšší než náklady na fotovoltaický systém. Vzhledem k stále probíhajícím zm nám v systému státní podpory na využití obnovitelných zdroj energie nelze jednozna n doporu it sm r vývoje a investic do tohoto odv tví. P edpokládáme, že v horských oblastech se udrží tradi ní využití vodních tok , a to malými vodními elektrárnami. V závislosti na státní podpo e se bude rozvíjet lokální využití ostatních obnovitelných zdroj . 2.2.4 Centra a areály sportu a rekreace 2.2.4.1 nástupní centra / infocentra nástupní centra (jsou základní, vhodná nástupní místa do ešeného území): Boží Dar, Jáchymov, Nejdek, Kraslice, Abertamy – Pernink, Bublava – St íbrná, Nové Hamry Infocentra: Jáchymov, Boží Dar, Pernink, Horní Blatná, Pot

ky, Nové Hamry, Nejdek, Kraslice, Rotava

Boží Dar – jednozna né centrum zimního i letního cestovního ruchu v oblasti Klínovce. Silnou stránkou je ubytovací kapacita kolem 1 800 l žek s vyváženou strukturou a zastoupením 3* hotel , lyža ská infrastruktura, dostate n silný „landmark“ v Klínovci, blízkost p echodu do Saska a dalších rozvojových center (Lou ná p. Klínovcem – Ústecký kraj). Abertamy – (Pstruží) – Pernink – Horní Blatná – vícejaderné centrum vhodné pro d lbu funkcí a koordinaci rozvoje, zna ná ubytovací kapacita s p evahou penzion , závislost na realizaci zám r v oblasti Plešivce, v . možnosti napojení Pstruží z obce Merklín. Nové Hamry – krom 2 hotel menší nabídka ubytování v penzionech, možnost kooperace na zvýšení využití železnice Karlovy Vary – Pot ky pro krátkodobou rekreaci obyvatel Karlových Var a ze Saska. St íbrná – Bublava – možnosti koordinovaného rozvoje v okolí Olov ného vrchu s vazbou na Kraslice. Kraslice a Nejdek – nesporná nástupní centra, možnost rozvoje jako zázemí pro centra horské turistiky. Jáchymov – centrum láze ství republikového významu, centrum horské turistiky, potenciál regenerace historického centra. 2.2.4.2 Ubytování, stravování a maloobchod Územní strukturu komer ních a individuálních ubytovacích za ízení byla tabulkov a metodicky popsána v analytické ásti studie z ady dostupných zdroj , nebo neexistuje jednotný spolehlivý zdroj dat (kterým není ani Registr ubytovacích za ízení SÚ). Nepodchycené kapacity odhadujeme na 15 %. Funk nost ady menších i st edních kapacit


B.1 43



není ani stabilní. Data o výkonech (návšt vnosti) za ízení nejsou k dispozici (jde o individuální údaje). Ubytovací kapacity rekrea ních objekt v Krušnohorské oblasti !

" !

#

#

! " !

"

"

$%%$ ))*%+% )(-*.)-(1(. )1.($% )))$-% )))'$) )-(*$1 )-(*))-(*+' )+.(*) ))*-1* )))1-1 )))1.( )(-*%* )-().. )))*)' )))*+% )-()%)-(-(( )1.('+ )))).* )-(-)$ )-(-++ )1.--1 )+.('%

, / & /# 2 3 4 4 5

0 " " / " " " 6

# 7 7 8 9 9 9 ; < < < = > ?

5 " 3 " : # " 9 &

8 " " 9

38 3 3

#& '(($

*+% $ ))1%' ( '$. 1 (%' '$( 111 ( 1' $(+ $%. '-( *-( *( 1( $( 1) ( *)$ '$ '1 *-

$$( *)' $1( $(1 *$+ ( ( .$ ( ( $* +) $'* ( ( *( ( ( 1) ( ( ( ( (

( ( ( ( ( $ (*+ ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( (

'-( %(1 '(( %* $ (1$ '( $-+ ( 1' *+1 $1' ( '.1 ( 1( $( ( ( 1)' '$ '1 *-

$(% '($ )( ( '$ )%+ ( $( .) ( ( *+ )( $( ( $++ ( ( ( ( ( %% ( ( (

( -.+% ' $)$ $*( 1 .* ( 1* 1+% .) -% ( $ '* * *% $)$ -. -. $+$ $$(

$* $$ )$ * $% $% 1$ % -+ $'( $$ *) ') $% )* . $* '+ $ *) *1 '+ $$1

*%@

'(@

)'@

.+@

%(@

.1@

+-@

$- (($((@ % ((* $((@

. (.$ )(@ ' $$'*@

' ($( $1@ $ 1.( $)@

* 1('+@ 1 %%$ **@

$ -(% $(@ $ )$+ $+@

' '$$ A A A

+%+ A A A

'-% .*+

.( 1).

( (

$)' *('

( +1

$ '$)

$'. (

B )-1$1+ )*-)$.

" #

Data o individuálních rekrea ních chatách pocházejí ze SLDB 1991, p edpokládá se ale, že jejich po ty se zásadn již nem ní, konverze chat probíhá významn jen v zázemí v tších m st. Chatky v zahrádká ských koloniích v t chto íslech zapo ítány nejsou (jejich po et je významn jší pouze u v tších m st s panelovými sídlišti). Po ty dom trvale neobydlených z d vodu rekrea ního využití pocházejí ze SLDB 2001 - forma jejich využití je r zná, konverze na trvalé bydlení je proti chatám významn jší. Krušnohorská oblast nabízí cca 8000 l žek v komer ních za ízeních. Dominuje Boží Dar a díky láze ským dom m i Jáchymov (v hotelech mají srovnatelnou kapacitu). Jáchymov dále soust e uje v tšinu kapacit v podnikových chatách ( ásti Mariánská, Nové M sto aj.). Další koncentrace kapacit je s odstupem v Abertamech-Perninku-Horní Blatné a ve St íbrnéBublav , krom Kraslic a Nejdku. Význam Božího Daru posiluje i blízké centrum ubytování v Lou né pod Klínovcem (kde je i jediný 4* hotel Nástup v okolí na eské stran hranice) a v Ková ské. 3* hotely jsou krom Jáchymova jedin v Božím Daru, jednotliv pak v Abertamech, Merklín , Nových Hamrech, Pot kách a v Nejdku. Zastoupení individuálních chat a chalup je nejv tší v obcích s velkou vým rou územních obvod (Nejdek a Jáchymov). V Krušnohorské horské oblasti se nachází rozhodující podíl t chto objekt v kraji. V komer ních ubytovacích kapacitách dominují penziony a apartmány nižších kategorií (cca polovina), hotely mají srovnatelnou úhrnnou kapacitu jako podnikové ubytovny. Kvalita Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 44



objekt je obecn nižší, což je dáno povále nou historií i nižší rentabilitou této oblasti cestovního ruchu. Specifickou klientelu mají ubytovací kapacity pro lázn Jáchymov. P edpokládáme, že spolupráce s provozovateli hotel v Karlových Varech a dalších centrech kraje je dosud nízká. Stravování pro ve ejnost je celkov v oblasti na nízké úrovni. Krom m st je zajišt no jen v hlavních centrech horské rekreace p evážn hotely, v sezónách omezen vyva ují i turistické chaty s kolektivní (školní) klientelou. Maloobchodní sí se po privatizaci zredukovala na torzo družstevního et zce Konzumu COOP (nep íliš úsp šn se pokoušejí prosadit n kolik standardizovaných formát prodejen), ojedin lé nezávislé prodejny jsou i leny nákupního svazu SVOP. V menších lokalitách p evzaly obchod potravin soukromé „ve erky“, v tšinou asijské. Jako nerentabilní zmizely pojízdné prodejny, v sezónách však fungují kiosky. V tšina maloobchodního obratu se v oblasti realizuje v centrech, p edevším v Kraslicích a Nejdku. Tato m sta obsadily silné et zce s formátem malých supermarket (do 2000 m2 prodejní plochy - Tesco, Billa, Albert), z diskont REWE-Penny Market aj. Oslovují i klientelu z N mecka. Standardní hypermarkety (prodejní plochy kolem 10 000 m2) a non-food prodejny jsou soust ed ny v Karlových Varech, redukované formáty v Sokolovu, Ostrov , Chodov a dokonce v Habartov (Tesco). Stravování stejn jako maloobchod vyhodnocují potenciál trhu velmi p esn (chyb se spíše ješt dopoušt jí nezkušení tuzemští investo i ve stravování a zejména v ubytování). V podstat tyto živnosti není t eba regulovat, s výjimkou v tších maloobchodních formát . Ty je pot eba ešit v územních a regula ních plánech s ohledem na necitlivé zábory a demolice a vliv na dopravu, ale také na obchodní sí v centrech m st. Dosavadní nízký nákupní potenciál v horských oblastech však nedává p edpoklad pro další investice silných et zc . Ojedin le by se mohl objevit diskontní supermarket (Penny, Lidl), v tší dopad by mohlo mít agresivní Tesco s formátem Expres, se kterým se snaží pronikat do center m st v . malých (viz zmín ný Habartov). Druhou výjimkou, kde je žádoucí regulace, jsou p íhrani ní fenomény typu tržiš , které se ale již da í koncentrovat do krytých hal. Nejsložit jší je posuzování p ípadných nových soukromých investic do ubytovacích kapacit. Obecn doporu ujeme jít cestou zlepšování kvality p ed kvantitou. Normou by m lo být vyžadovat feasibility studie i na menší investice a zejména apartmánové domy ur ené na prodej (na velké je vyžadují samy úv rující banky), nebo neúsp šné projekty mohou mít negativní dopad na obec, nemluv o vlivu na krajinu. Obecn nedoporu ujeme výstavbu mimo zastavitelná území center cestovního ruchu. 2.2.4.3 kulturní, historické a urbanistické hodnoty PAMÁTKY M stské památkové zóny: Horní Blatná Jáchymov Ostrov (na vstupu do východní ásti území) Památkov chrán ná území: Ochranné pásmo hradu a zámku Horní Hrad a osady - Krásný Les Ochranné pásmo kulturních památek Nejdek Nejvýznamn jší památky Boží Dar – kostel Sv. Anny Horní Blatná – kostel Sv. Vav ince, zachované barokní domy na nám stí Jáchymov – dominanta m sta – kostel Sv. Jáchyma, kostel Všech Svatých (Špitální, resp. H bitovní) – nejstarší památka m sta s oltá em L. Cranacha; hrad Freudenstein, renesan ní radnice Krásný Les – Horní hrad (Hauenštejn) Nejdek – k ížová cesta z Nejdku na K ížový vrch Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 45



Ostrov – klášterní areál (Posvátný okrsek), h bitovní kostel sv. Jakuba V tšího, v MPZ zámecký park s letohrádkem, Stará radnice, kostel sv. Michaela, D m kultury Jind ichovice – zámek Kraslice – m stská jatka aj. Šindelová – záme ek Favorit, Vysoká pec Krajková – stavby lidové architektury Významné atraktivity v navazujícím vnit ním zájmovém území Mostov – barokní zámek (historie porcelánu) zrekonstruován na stylový hotel Chlum Sv. Má í – poutní místo – barokní kostel Nanebevzetí P. Marie – Dientzenhofer 1702 Kynšperk n. O. – židovský h bitov ze 17. stol. (Sokolov – zámek 1663 pozdn renesan ní, staré nám stí) MUZEA Muzeum Boží Dar - Muzeum Horní Blatná. Muzeum Královská mincovna Hornický skanzen Barbora (Štola . 1) Muzeum Nejdek Minigalerie Nejdek Muzeum Kraslické dráhy (Muzeum bezpe nostních sbor v Habartov GALERIE Horní Blatná - Krušnohorská galerie 2.2.4.4 kryté bazény a vybraná koupališt Aquacentrum Agricola Jáchymov (25 m) krytý bazén Nové Hamry (15 m) krytý bazén Pot ky (16 m) údolní p ehrada ( ernava) p írodní koupališt (Merklín) p írodní koupališt (Nejdek) venkovní bazén (Vysoká Pec) rybník (Krajková) p írodní koupališt (Kraslice) rybník Tajch (Šindelová) vodní nádrž Tatrovice 2.2.4.5 láze ství Ve vymezené Krušnohorské oblasti p sobí pouze Lé ebné lázn Jáchymov, a.s. Tato spole nost p evzala stoletou tradici, má cca 600 zam stnanc a dosáhla renomovaných certifikací a ocen ní. Má cca 20 tis. host -pacient ro n s pr m rnou návšt vou 17 nocí. Lé í pohybový aparát, nemoci páte e (specializace na Becht revovu nemoc) a k že pomocí ionizující radonové vody z pramen v bývalém dole Svornost. Pramen byl naražen roku 1864, první využití bylo 1906, láze ský Radium Palace (1912) získal evropskou proslulost (dnes na úrovni 4*hotelu). Po 2. sv.válce až do 60. let lázn upadly kv li t žb uranu, obnovu zahájilo sanatorium B hounek (1975, hotel 3*) a Curie (1992, hotel 3*). Lé ebný d m Electra je také na úrovni 3*hotelu. Nové je Aquacentrum Agricola s 25 m bazénem. Lázn Jáchymov mají nesporné p edpoklady pro udržení na trhu a rozvoj mj. díky managementu (spolupracují nap . s lázn mi Luha ovice). Mají nezastupitelný význam jako kulturní (obecn obslužné) a nástupní centrum pro oblast Klínovce i okolí v . saské strany. Doporu ujeme zohled ovat vazby a koordinovat rozvoj s oblastí Klínovce (Božího Daru, Oberwiesenthalu), ale i Ostrova a Karlových Var. Náro ným úkolem bude ešit regeneraci Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 46



historické ásti Jáchymova s vizí významného centra cestovního ruchu Krušnohorské oblasti i kraje. Jáchymov by m l být nesporným aktivním lenem v programech Montanregion a na rozvoj láze ství v kraji. N kolik hotel i penzion v oblasti zachytilo trend wellness pobyt a turistiky a nabízí více i mén sofistikované a úplné programy a za ízení (sauny, solária, whirlpool koupele a bazény, masáže, zábaly a fyzioterapeutické poradenství, detoxika ní aj. cvi ební a relaxa ní programy), „out-doorové“ programy zahrnují nap . krom tradi ních sport a zábav u nás relativn nový nordic walking. Tento celkový trend má nesporn budoucnost pro ekonomiku oblasti, která si zaslouží metodickou a marketingovou podporu. M že rozvíjet spíše programy investi n nenáro né, v klidném prost edí, pro nízko a st edn p íjmovou klientelu v situaci stárnutí populace v R i v Evrop . Cílovými regiony jsou p ilehlé kraje, Praha a Sasko 2.2.4.6 golfová h išt Ve vymezené Krušnohorské oblasti se nachází jediné golfové 9-jamkové h išt severn od Lub , vybudované kolem z íceniny zámku. Celkov je v kraji již relativn vysoká nabídka dalších h iš , zejména v okolí láze ských center, která zde také více než stoletou tradici golfu „táhnou“. P esto v Karlovarském kraji vytipovali develope i nabídku 40 lokalit pro další investory (viz analytická ást studie) a kalkulují s dalším rozvojem golfu v R (celkov již 80 h iš , svaz golfist s asi 50 tis. registrovaných len je 4. nejpo etn jším). Podmínky horských luk v lesním prost edí se soubory pozemk ve vlastnictví obcí jsou pro n p íznivé, proti mluví zejména rentabilita investice a provozu (reálná poptávka, délka sn hové pokrývky), p ípadn st et s ochranou p írody. Obecn jsou golfová h išt mén invazivní investicí do krajiny (v p ípad zanedbaných nebo zdevastovaných ploch mají efekt kultivující) a v p ípad neúsp chu jsou reverzibilní. astý problém se zdroji závlahové vody v oblasti není akutní. Další golfová h išt , která by oslovila širší klientelu, by byla v zásad pozitivní pro vykrytí mimosezonních výkyv v návšt vnosti oblasti. Šlo by výlu n o podnikatelské riziko investor . Doporu ujeme orientaci na saskou a bavorskou klientelu, resp. na eskou st edn p íjmovou klientelu (pro niž jsou tradi ní karlovarská h išt nedostupná). Doporu ujeme porovnat zkušenosti s novým golfovým h išt m u centra Kramolín na Lipn na Šumav . 2.2.4.7 ostatní sportovní areály Abertamy – areál Plešivec (lanové centrum apod. s horským hotelem) Jáchymov – sportovní areál TJ Jáchymov Nejdek – zimní stadion Habartov – moderní sportovní areál (fotbal, volejbal, tenis aj.) Luby – sportovní klub Luby (tenis, nohejbal, volejbal, fotbal aj.) 2.2.4.8 nau né stezky 17 Abertamských zastavení (nau ná stezka Alexandra Wüsta) , Plešivecká nau ná stezka (Horská nau ná stezka Abertamy - Plešivec Božídarské rašeliništ Ježíškova cesta Blatenský p íkop


B.1 47



Horní Blatná Jáchymovské peklo Radonová nau ná stezka Horská nau ná stezka Merklín Nau ná stezka Toulavá kamera Lubsko Stopami horník Vysoká Pec - Rudné Hamerská stezka Nau ná stezka Ruperta Fuchse (Nové Hamry) H ebe ná - Rýžovna Horská nau ná stezka Pot ky p ipravované nau né stezky: Nejdek - 14 km - geologická stavba a hornické památky v okolí Nejdku, vazba ložisek nerostných surovin (cínonosné žuly, železná ruda, uranové rudy) na žulový masiv karlovarského masivu - témata: m sto Nejdek, skála pod hradní v ží, odkališt chemické úpravny uranových rud, štola Vysoká Pec, železnorudný d l Jeroným, stoupovací kámen, hornická obec Rudné, cínový d l Kajetán, stoupovna cínových rud, propadliny cínových dol jihozápadn nad osadou, horní štola, kamenné mo e, prameništ , Vysoká Jedle (k emenná jáma), Kostelní vrch (vyhlídka, geomorfologie krajiny) aj. P ebuz - 4,5 km - poz statky d lní innosti v okolí obce - témata: obec P ebuz, po átky hornictví, st etávání dávné a nedávné hornické innosti, d l Otto, Hlavní jáma, Panský d l, ertova skála, Rytí ská šachta, P ebuzský vodní p íkop Rotavské varhany - 7,5 km - okružní trasa Šindelová - Torzo vysokopecní hut v Šindelové. Historie dobývání a zpracování železné rudy v obci a okolí. V Blízkosti p írodní památka Kamenný h ib (ukázka rozpadu žul karlovarského masivu). Zlatý kopec - Boží Dar - ústí T íkrálové štoly pod Kaffenberskou cestou - poz statky d lních d l nad hlubokým údolím Zlatého potoka 2.2.4.9 rozhledny a vyhlídkové body Plešivec (Abertamy), Blatenský vrch (Horní Blatná), Klínovec (Jáchymov), Tisovský vrch (Nejdek), Olov ný vrch (Bublava), Drsný vrch (Habartov), Vysoký Kámen (Luby) 2.2.4.10 Areály sjezdového lyžování Suchá, Klínovec – jih, Neklid, Boží Dar Novako, Jáchymov – St íbrný vrch, Nové m sto – Náprava, Nové M sto, Mariánská, Merklín, Abertamy, Plešivec – Švýcarská bouda, Pernink - Velfink, Pernink – U nádraží, Pot ky – U zastávky, Pot ky – U nádraží, Nové Hamry – U kostela, Nové Hamry – Buben, St íbrná – Lišák, Bublava, Kraslice – Krajka, Kraslice – Saporo. Dle zpracovatel ÚSHO mají zvýrazn né areály p edpooklad význam jšího rozvoje. Nov jsou navrženy areály: • St íbrná – Komá í Vrch • Nové Hamry – Dvorský vrch • Abrtamy - Plešivec sever • Pstruží – Plešivec 2.2.4.11 B žecké areály a trasy Hlavní prioritou b žeckého lyžování v Krušných horách je Krušnohorská lyža ská magistrála KLM, která je v r zných podobách jednou z nejoblíben jších b žecký tras v KK (viz Analýza KLM na území Karlovarského kraje 2011). Jako zásadní se jeví její stabilizace v terénu a zajišt ní následného provozu. K tomu je zapot ebí:


B.1 48



Zahrnutí KLM do strategických rozvojových dokument pro dané území, zapracování KLM do ZÚR Karlovarského kraje a koordinace propojení na ZÚR Ústeckého kraje • Vy ešit problematické ásti z hlediska ochrany p írody a lesního hospodá ství • Ujasnit provozovatele, p ínosem by byla existence subjektu, který by m l na starost technickou údržbu KLM, d ležitá je stabilizace režimu údržby. Doporu enou trasou KLM je: Bublava – Horní P ebuz – Jelení – severní okraj Perninku – severn od Abertam a H ebe né – ervená trasa na Boží Dar – nau ná stezka Božídarské rašeliništ – Boží Dar – Ústecký kraj. •

Doporu ená trasa KLM Úsek Bublava – horní P ebuz – Jelení – severní okraj Perninku – severn od Abertam a H ebe né – ervená trasa na Boží Dar – nau ná stezka Božídarské rašeliništ – Boží Dar s prodloužením na K ížovou horu. Podn ty z KLM: • Zahrnout do projednávání návazných b žeckých tratí i obce (m sta) Kraslice, Bublava, St íbrná, Šindelová, Nejdek, Vysoká Pec, Pot ky. • Do ešení místních tras navazujících na KLM v etn p echod do SRN. • Z hlediska ochrany p írody musí být stopy stabiln umíst ny na stejných komunikacích a stopy je žádoucí udržovat tak, aby se minimalizoval pohyb lidí mimo vybrané trasy, sí b žeckých tratí je nutné projednat. Pro p íslušné úseky je nutné zajistit požadované hodnocení vlivu na p edm ty ochrany soustavy Natura 2000. P evod zimních cest na letní cyklistické nem že být automaticky a je nutné jej zvlášt projednat. • P ínosem by byla existence subjektu, který by m l na starost technickou údržbu KLM. • Stabilizace režimu údržby. • Zajistit informovanost formou webových stránek. (v zim 2011 byla v provozu zkušební verze) • Zapracování KLM do ZÚR Karlovarského kraje bude vhodné koordinovat s propojením na ZÚR Ústeckého Kraje • Pro zpracování ÚS HO jsou doporu eny tyto podklady: o „Analýza Krušnohorské lyža ské magistrály na území Karlovarského kraje“ (2011) o Pro plánování dalších aktivit v HO Krušných hor „Bej ek, V., 2007“ o Kategorizace území Krušných hor z hlediska jeho významnosti ve vztahu k výskytu tet ívka obecného, studie pro MŽP o Plány pé e a soubory doporu ených opat ení pro jednotlivé evropsky významné lokality EVL (Natura 2000) o Mapové podklady Naturpark Erzgebirge/Votgtland Okruhy pro b žecké lyžování a další zimní aktivity kolem lyža ských center v etn jejich napojení na KLM a na b žecké trasy na n mecké stran jsou shrnuty v „Koncepci b žeckého lyžování v Karlovarském kraji I.etapa Krušné hory“ (2012). Cílem tohoto dokumentu je napomoci tomu, aby Krušné hory byly b hem zimy vlídn jší k návšt vník m mimo sjezda ské areály tzn. snaží se motivovat k hojn jšímu využívání k rekreaci a sportu. - v p ípad vícedenní rekreace by m la motivovat k ubytování v míst ; - v p ípad jednodenní rekreace by m la motivovat k užívání placených služeb v míst (parkování, ob erstvení, servis na úpravu lyží, zap j ení vybavení). Ze studie vyplývá tato doporu ení • Orientace na n meckou ást území, kde se nachází široká nabídka kvalitních b žeckých tratí v etn zázemí. V synergii se pak lépe napl ují areály b žka i.


B.1 49


• • • • • • • • • • •


Je pot eba hierarchizace systému tras dle zp sobu využití, návšt vnosti, standard režimu údržby atd. Vypracování provozního ádu a návšt vní ád pro jednotlivé kategorie tras Vznik subjektu zašti ujícího problematiku b žeckého lyžování Stabilizace režimu technické údržby tras Vy ešení problematiky strojového parku - nákup, údržba a provoz roleb ešení vztahu s významnými vlastníky (L R, …) Vy ešit problematické ásti z hlediska ochrany p írody a lesního hospodá ství sjednotit zna ení tras a informa ní systém v terénu Zajišt ní objízdných, variantních tras a návrh tras soub žných se zpevn nými lesními cestami Zásadní je nabídka tras s r zným druhem úpravy (klasika, skating) pro r zné druhy uživatel (rekrea ní b žka i, sportovci, mushing, p ší) Do ešit doprovodné aktivity (parkování, ob erstvení, servis, p j ovny, …)

Záchytná parkovišt a nástupní místa Boží Dar, Neklid, Klínovec, Suchá, Nástup, Maut Správní obvody obcí p ímo dot ených úseky KLM – Bublava, St íbrná, P ebuz, Nové Hamry, horní Blatná, Pernink, Abertamy, Jáchymov, Boží Dar, Krásný Les, Stráž nad Oh í Obce (m sta) se zvýšeným zájmem o b žecké lyžování - Kraslice, Šindelová, Vysoká Pec, Pot ky. 2.2.5 Specifické hodnoty území 2.2.5.1 specifické hodnoty p írody a krajiny Specifikem pro Krušné hory jsou horská rašeliništ , lokality geologického významu a relativn atraktivní krajina rašeliništ Národní p írodní památka Božídarské rašeliništ Národní p írodní rezervace Velké je ábí jezero Národní p írodní rezervace Velký mo ál P írodní rezervace V rašelinách P írodní rezervace Malé je ábí jezero P írodní rezervace Oceán P írodní památka Rašeliništ Haar geologické lokality P írodní památka Rotava – ukázka sloupovitého rozpadu edi e (Rotavské varhany) P írodní památka Vl í jámy – tzv. jeskynní led ve st edov ké dobývce cínových rud P írodní památka Kamenný h ib – vypreparovaná skála žulového masivu vytvarovaná do tvaru h ibu P írodní památka Vysoký kámen – zachovalý skalní útvar drobového kvarcitu atraktivní krajina Vertikální lenitost se strmými úbo ími a náhorními rovinami je diametráln odlišnou krajinou od zbývající ásti Karlovarska. Pom rn na krátkém úseku je možné se p esunout z nížiny do p írod blízké horské krajiny s náhorními rovinami a etnými rašeliništi. Atraktivnost západní ásti Krušných hor ješt umoc ují hluboce za íznutá údolí Rolavy, Svatavy a Libockého potoka.


B.1 50



2.2.5.2 zaniklé obce Fenomén zaniklých obcí je dnes již v tšinou p ijímán jako sou ást historie a kulturního d dictví R. Rozvoj tzv. nostalgické turistiky zahrnuje nejen b žné návšt vníky regionu, ale i rodáky ze zaniklých sídel a jejich potomky (novorozenc m v dob odsunu po 2. sv. válce je dnes 65 let, tzn. rychle vymírají). Fenomén m že tedy mít i komer ní aspekt. Zaniklá sídla a objekty je možno za adit do ucelené nabídky poznávacích tras po ostatních hodnotách krajiny a d dictví minulých generací. Z nemovitých památek sem pat í zejména církevní objekty, h bitovy, technické památky a poz statky hornické innosti, ale také pietní místa na r zné události, rodišt osobností atd. Forem, jak upozornit na zaniklá sídla, m že být mnoho – od prosté tabulky až po výkladové panely, pomníky, zajišt ní zbytk objekt a obnovu h bitov , pam tní sín a muzea nebo také živé akce, jako setkání pam tník . Všechny tyto formy jsou již na území R vyzkoušeny a realizovány. Specifickým problémem jsou v území aktivity „hleda poklad “ po N mcích, kte í se mj. pohybují na hran zákona o archeologických památkách. V Krušnohorské oblasti je potenciál využití tohoto fenoménu velmi vysoký a ve své realizaci dosud zaostává nap . za Šumavou. Vhodná by byla vazba zejména na letní turistiku a cyklistiku, ale nabízejí se i možnosti doporu ených tras pro autoturistiku pro starší generace. Pohled na zaniklé obce není jednozna ný. Jsou obce, které jsou v zajímav jší poloze, nap íklad blíže pot ebné infrastruktury, u krajinn kvalitn jších celk , respektive naopak. Otázka zaniklých obcí je ešena r zn , n kde je vhodné obec doosídlit, jinde je vhodné nechat ji svému osudu, n kdy t eba jen upozornit odhalením torz staveb na p vodní charakter. Ú inným nástrojem pro individuální návrhy - jak se zaniklými obcemi hospoda it do budoucna je ur it územn plánovací dokumentace na úrovni územních plán , p ípadn podrobn jší. Vzhledem k tomu, že se dnes jedná o velmi citlivé téma USHO doporu uje ešit, každou zaniklou obec individuáln v podrobnosti, která je pot eba pro danou obec, separátn . 2.2.5.3 prameny, lázn , v ídla Fenomén podzemních vod je klí ový pro celý Karlovarský kraj a je p evážn spojován s láze stvím, má ale nesporn další rezervy pro rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech. Konkrétn se nabízí využití ve vazb na téma hornických a technických památek (nap . 12 km Blatenský p íkop ze 16. století), ale i novodobá vodní díla (s.p. Povodí Oh e již instaloval adu zda ilých informa ních tabulí u vodárenských nádrží) a také na témata p írodní (vodní režim rašeliniš apod.). Drobné prameny je vhodné využít k oživení tzv. „pam ti míst“. Drobnou architekturou je možné obnovit (vytvo it) za azení pramen do sídel a krajiny.


B.1 51


3


INTERAKCE, P ÍKLADY A PODN TY PRO STABILIZACI A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

3.1 Interakce dokumentu s vybranými navazujícími strategickými dokumentacemi 3.1.1 Koncepce b žeckého lyžování v Karlovarském kraji 1. Etapa Krušné hory V rámci srovnání b žeckých terén s Jizerskými horami, Krkonoši a Šumavou vychází Krušné hory nejlépe. Ze studie vyplývá, jako vhodná orientace na n meckou ást území, kde se nachází ješt jednou to samé b žecké zázemí, v synergii se pak lépe napl ují areály b žka i. Studie d lí zimní aktivity na: o B žka e o Chodce o Psí sp ežení – Mushing o Kaity – Snowkiting o Skialpinismus o Pohyb po sn žnicích o Volné svahy – adrenalinové sporty Hlavní motta dokumentace jsou: o Dv soub žné cesty v ose východ – západ o Dostate n husté propojení dvou základních cest o Spojky do sousedního Saska v režimu 1 – 5 upravovaná stopa min. 1 x týdn … o Dopln ní systému trasami v p írodních stopách o Speciální trasy pro menšinové uživatele Krušných hor o Dopln ní pot ebnou infrastrukturou KLM jako dominantní prvek, up es uje se její pr b h Dále studie navrhuje 20 bod jako zkvalitnit b žecké lyžování v KH (nap . Hierarchizací tras, vznikem subjektu, který zast eší b žecké lyžování v celém území ..) Studie doporu uje aktualizaci webového portálu pro b žka e obdobn jak je u cykloportálu. 3.1.2 Strategie rozvoje mikroregionu Sdružení Krušné hory – západ (2005) Velmi rozsáhlá analýza. Vy ísleny jsou rozvojové plochy pro r zné funk ní využití. V ešeném území horských oblastí se jedná o cca 330 ha rozvojových ploch s horizonty využití do r. 2012. Abertamy 16 ha Pernink 74 ha Boží Dar 28 ha Pot ky 22 ha Horní Blatná 52 ha Smolné Pece 25 ha Nové Hamry 15 ha Stráž n. O. 15 ha V tšina z t chto ploch m la být využita do r. 2010, což se nenaplnilo. Tyto plochy vycházely z ÚPD obcí ve stavu r. 2003. V ÚAP dot ených ORP není napln ní územních plán obcí analyzováno.


B.1 52


Dopravní infrastruktura cíle zkvalitn ní komunikací Hospodá ský rozvoj cíle celoro ní cestovní ruch malé a st ední podnikání


opat ení rekonstrukce silnic I., II. a III. t . a místních komunikací modernizace železni ní sít opat ení obnova památek z izování vlek podpora podnikatelských subjekt

ada projekt p evážn rozvoje lyža ské infrastruktury v obcích: Abertamy Boží Dar (též golfové h išt , jezdecký areál aj.) Pernink Nové Hamry Další podn ty z jednotlivých obcí: • Abertamy - dostatek ( i spíše nadbytek) rozvojových ploch, jsou navrženy i plochy transforma ní. • Boží Dar - kompaktní celek, posta ující rezervy. • Bublava - p im ený rozvoj s využitím enkláv mezi již zastav ným územím. • Horní Blatná - kompaktní celek, posta ující rezervy, p eložka silnice. • Jáchymov - zahrnuje infrastrukturu sjezdového lyžování, rozvoj plochy v sídle, p estavba. • Merklín - zahrnuje infrastrukturu pro sjezd. lyžování, nástup na budoucí lanovku na Plešivec v lokalit Pstruží, p edpoklad dalšího rozvoje bydlení. • Nejdek – velmi rozsáhlé rozvojové plochy tém všemi sm ry. I když se asto jedná o území v sou asné dob nesouvisle zastav né, bylo by vhodn jší jasn formulovat rozvojové sm ry a to i vzhledem k jejich dopravní obsluze. • Nové Hamry – postupný rozvoj v souvislosti se zm nami, problémy s parkováním. • Pernink – rozvojové plochy pro bydlení (spíše nadbytek), návrh nové sjezdovky v . zázemí v jižní ásti. • Pot ky – pom rn rozsáhlé nové plochy pro bydlení, nová sjezdovka s vlekem. • Stráž nad Oh í - koridor pro p eložku silnice I/13 v úseku Ostrov - Klášterec nad Oh í, rozvojové plochy pro bydlení. • St íbrná – um ený rozvoj, využívající proluky ve stávající zástavb , p íp. plochy navazující. • Hrozn tín (mimo území) - p eložka silnice II/221 (JZ obchvat) významné pro zlepšení p ístupu do centrální ásti karlovarského Krušnoho í.

3.1.3 Sociologický pr zkum v regionu Krušné hory – Západ v místní agend 21. Zpracovatel Mariánskoláze sko, dobrovolný svazek obcí C C

Sociologický pr zkum pro pot eby zpracování Strategie rozvoje regionu Krušné hory západ na léta 2008 – 2013 Dotazník otázky: o Cítíte se být dostate n informována o d ní v obci


B.1 53



o Jakým zdrojem získáváte informace o Jaká problematika by m la být v obci více diskutována Nejvíce ve ejné prostranství, volno asové aktivity o M la byste zájem se zapojit do v cí ve ejných o Chodíte k volbám o M li by se podporovat spole né komunitní akce o Jakou známkou, byste ohodnotily dále uvedené témata Parkovací stání, odpady, vzhled obce, sportovišt …. o Co je pot eba v obci zlepšit Pernink – snowpark, propagaci, úklid sn hu, vytvo it st ed, služby … Otovice – obchod, ostatní služby (mimo ešenou oblast) Krásný les – rekonstrukce dom , vzhled obce Smolné pece – kulturní vyžití, doprava a komunikace Nova role – vzhled, infrastruktura (mimo ešené území) o Co je chloubou obce, co by se dalo propagovat Pernink – lyža ské vleky, p íroda, historie památky Krásný les – historie, okolní p íroda Smolné pece – zele , zživotni prost edí o Priority rozvoje jsou zejména na: Údržba a rozvoj zele Rozvoj dopravní infrastruktury Posílení místní komunity, podpora tradic Možnost pracovního uplatn ní vmiste Rozvoj cestovního ruchu Sportovní vyžití Dostupnost zdravotní pece Možnost vzd lávaní 3.1.4 Program rozvoje m sta Kraslice 2007 C 3 témata o definice projektu o Vymezeni ak ních projektu o Provázanost s rozpo tem C 6 p íloh o Ak ní plán 2008 2009 o Vazba na rozpo et m sta o Vyhodnoceni ankety zastupitel o Monitorovací zprava o rozvoji v roce 2006 o Záznam ze seminá e o Seznam projektu k dotacím C Swot Kraslice o P ednosti - dobra poloha, atraktivní krajina, pr myslová tradice, dostate né zdroje surovin, železnice, obec t etího typu o Zápory – labilní výroba, vysoká nezam stnanost, spatná dostupnost, urbanistická struktura m sta, ve ejný po ádek, nedostate ná autorita místní samosprávy


B.1 54



o P íležitosti – rozvoj p eshrani ní spolupráce, spolupráce uvnit obcí Kraslicka, rozvoj st edního školství, využiti zdroj strukturálních fondu o Hrozby – úbytek obyvatel, nízká bytová výstavba, r st spole ensky nep izp sobivé vrstvy Rozvojové pilí o o o

o

e Centrum moderního pr myslu P íjemné m sto pro život Centrum cestovního ruchu (projekty) Z ízeni m stského muzea Podpora a údržba cyklostezek Nove koupališt výstavba Podpora hudebních akci s nadregionálním rozsahem Vybudovaní standardizovaného informa ního systému pro návšt vníky m sta Kraslic Ustanoveni pracovní skupiny pro rozvoj CR Kraslice - Klingental Komunikující a dob e spravované m sto

V rámci 2. pilí e je ada projekt na rekonstrukci ve ejných prostranství, koupališt Sklená a m stských sad . Sledována je výstavba víceú elové sportovní haly. V rámci nového ÚP je uvažováno s novou pr myslovou zónou. 3.1.5 Rozvojový ak ní plán m sta Nejdek (aktualizace 2007) Prioritní oblasti: 1 – dopravní infrastruktura 2 – rozvoj ekonomiky a cestovního ruchu 3 – životní prost edí a infrastruktura 4 – image m sta 5 – rozvoj lidských zdroj Globální cíle: 1 – doprava v klidu, p ší a cyklistická, obchvat 2 – malé a st ední podnikání v . cestovního ruchu 3 – zlepšení kvality obytného prost edí 4 – isté, upravené a bezpe né m sto 5 – vzd lávání, kulturn spole enské prost edí, sociální integrace Projekty v oblasti cestovního ruchu: sportpark Limnická víceú elová hala zimní st edisko Nejdek cyklostezky a cyklotrasy Poznámka: obchvat m sta Nejdek není sledován v ZÚR Karlovarského kraje. Zpracovatel této studie doporu uje posoudit jeho význam z regionální (krajské) úrovn a v p ípad jeho opodstatn ní použít pro aktualizaci ZÚR. 3.1.6 Komentá k vybraným územním plán m Abertamy - dostatek ( i spíše nadbytek) rozvojových ploch, jsou navrženy i plochy transforma ní. Boží Dar - kompaktní celek, posta ující rezervy. Bublava - p im ený rozvoj s využitím enkláv mezi již zastav ným územím. Jáchymov - zahrnuje infrastrukturu sjezdového lyžování, rozvoj plochy v sídle, p estavba.


B.1 55



Nejdek – velmi rozsáhlé rozvojové plochy tém všemi sm ry. I když se asto jedná o území v sou asné dob nesouvisle zastav né, bylo by vhodn jší jasn formulovat rozvojové sm ry a to i vzhledem k jejich dopravní obsluze. St íbrná – um ený rozvoj, využívající proluky ve stávající zástavb , p íp. plochy navazující 3.2

Infrastruktura

3.2.1 Priority rozvoje dopravní infrastruktury z hlediska dostupnosti území a posílení koopera ních vazeb Z hlediska dostupnosti Krušných hor jsou nejd ležit jší dopravní tepny R6 a I/13 a na n se napojující radiály: • I/25 (SRN Oberwiesenthal, Boží Dar, Jáchymov,I/13 Ostrov) • II/221 (SRN Johanngeorgenstadt, Pot ky, Horní Blatná, Pernink, Merklín, I/13 Ostrov) • II/220 (Nejdek, Karlovy Vary I/6) • II/210 (SRN Klingenthal, Kraslice, Jind ichovice, I/6 Sokolov) • III/21042 a III/21036 ( II/210, Anenské údolí, Oloví Bou í, II/210) • II/212 a II/213 (SRN Wernitzgrün, Luby, Skalná, Františkovy Lázn , I/21, Cheb R6) Pro propojení turistických center je významný koridor Boží Dar – Pernink - Nejdek – Kraslice: • II/219 (I/25 Boží Dar, Abertamy, Pernink II/221) • III/21047 (II/219 Pernink, Nejdek, Lesík) • III/21041 (Lesík, Šindelová, Dolní Rotava, II/210, Kraslice) Vzhledem k obslužnosti území a dostupnosti sídel je významné propojení: • II/218 (II/210 Kraslice, Luby II/212) Ze získaných podklad a pr zkum jsou pro silnice II. a III. vytipovány tyto investi ní akce: Projekty s nejvyšší prioritou: Koridor silnice II/221 - Koridor zp ístup uje rozvojovou oblast Plešivec a okolí. Je d ležitým p ístupem do oblasti jak z eské, tak ze saské strany. Na trase se nacházejí kooperující st ediska Pstruží (obec Merklín), Pernink, Abertamy, Horní Blatná s nabídkou zimních sport a nástupními místy do b žeckých lyža ských tras a na cyklostezky. K homogenizaci tahu je zapot ebí: o Obchvat Hrozn tín D.38 – P eložka navrhované trasy silnice II/181 (dnes II/221) v prostoru Hrozn tína D.40 – P eložka silnice II/221 v prostoru Hrozn tína o Rekonstrukce silnice pr tah Pstruží o Modernizace silnice – obchvat Horní Blatná V obci Horní Blatné je z dopravního hlediska nutné realizovat obchvat k dnes nevyhovujícímu pr tahu. Jsou zde 2 bodové závady. Jedna je p ímo v centru, kde se projíždí nebezpe nou k ižovatkou s nedostate nými rozhledovými pom ry, druhá je v míst dopravn nep ehledného železni ního podjezdu, navíc pro silnici II. t ídy s nedostate nou podjezdnou výškou. Nová trasa by m la ešit ob tyto závady. Ze zatím známých zám r tuto podmínku eší VPS . D.31 – p eložka sinice II/221 v prostoru Horní Blatné. o Hrani ní p echod Pot ky – Johanngeorgenstadt Úprava p echodu pro provoz autobus .


B.1 56



Koridor silnice II/220 – Koridor R6 - Stará Role – Nejdek zp ístup uje z Karlových Var a od silnice R6 Nejdecko a rozvojovou oblast Nové Hamry o Obchvat Stará Role - propojení II/220 a II/222 (Stará Role – Po erny) jako ½ profil budoucí R6 V rámci plánované výstavby obchvatu Karlových Var navrhujeme p eložit II/220 mezi Novou a Starou Rolí do navrhovaného koridoru obchvatu Karlových Var (zám r D.81) sm r Po erny v kategorii II.t ídy s napojením na silnici II/222. Tím by se II/220 vyhnula zastav nému území Staré Role. homogenizace a lokální p eložky III/2204 Hrozn tín – Ode - D poltovice (II/220) bez JV obchvatu D poltovic – D37 o V p ípad realizace obchvatu Staré Role bude homogenizace této propojky mezi Hrozn tínem a Novou Rolí tvo it nejrychlejší trasu z Karlových Var na Plešivec a dále alternativní trasu do oblasti Klínovce. Koridor silnice II/210 - Sokolov / Karlovy Vary - Oloví / Jin ichovice - Kraslice – Klingenthal Koridor zp ístup uje rozvojovou oblast Bublava – St íbrná, která je dnes v Karlovarském kraji spole n s Božídarskem nejznám jším lyža ským st ediskem. Ve studii se p edpokládá, že stávající silnice II/210 z stane ve své trase nezm n na tzn. p es Jind ichovice a dále ji budou využívat vozidla s tonáží do 10t. Alternativní trasa p es Oloví se p e adí také do silnic II. t íd, nicmén vzhledem k stavebním parametr m komunikace se bude využívat coby nejkratší trasa Kraslice – Sokolov (R6) osobními automobily a autobusy. V koridoru jsou navrženy tyto projekty: o homogenizace a lokální úpravy v trase Bou í – Oloví – Dolní Rotava (II/210), pro 7t D18- Rekonstrukce silnice k ižovatky II/210 x III/21042 – Dnešní stav k ižovatky je z pohledu dopravní bezpe nosti neuspokojivý. Úprava k ižovatky v Bou í silnice II/210 x III/21036 o homogenizace a lokální úpravy II/210 v trase Dolní Nivy – Jind ichovice – Dolní Rotava – Kraslice, pro 10t D26 - P eložka silnice u Rotavy – úprava k ižovatky II/210 x III/21041 Dnešní stav k ižovatky je z pohledu dopravní bezpe nosti neuspokojivý. D27 – P eložka silnice u Jind ichovic – eší nevyhovující sm rové parametry trasy Rekonstrukce silnice II/210 v úseku Jind ichovice – D. Nivy - návrh úpravy sm rových parametr trasy v úseku serpentin Dopravn bezpe nostní opat ení na pr tahu Jind ichovic V obci je pot eba ešit bezpe nost p ších nap . návrhem chrán ných p echod . o Silnice III/ 21036 a III/21042 p evedení v úseku Anenské údolí, Oloví, Bou í do silnic II. t íd. o silni ní p echod Bublava – Aschberg do 7t Stávající p echod je dob e situován v blízkosti oblíbené turistické destinace v blízkosti sjezdovek na Bublav . Stávající p echod je ur en pro vozidla do 3,5t. V rámci studie jsou navrženy tyto úpravy Úprava stávajícího silni ního p echodu a navazující komunikace pro pr jezd autobus Výstavba chodník pro p ší v úseku státní hranice – Bublava. Koridor Silnice II/219 Boží Dar - Abertamy - Pernink – Nejdek


B.1 57



Koridor II/219 propojuje rozvojové oblasti a plochy rekreace nadmístního významu Klínovec – Fichtelberg, Plešivec a Nejdek resp. Nové Hamry. Úprava koridoru umožní kooperaci mezi horskými turistickými centry propojením hromadnou dopravou v etn cyklobus a skibus a usnadní dostupnost nástupních míst jak pro letní tak zimní turistiku. o Rekonstrukce silnice II/219 Pernink – Boží Dar o homogenizace a lokální úpravy v trase III/21047 Pernink – Nejdek, za azení jako II/219 Úrov ový nechrán ný p ejezd u Perninku Bodová závada v podob podjezdu pod železnicí s nevhodným sm rovým vedením komunikace a zejména s nedostate nou podjezdnou výškou P evedení silnice III/21047 v úseku Pernink, Nejdek, Lesík na II. t ídu Projekty se st edn dobou prioritou Koridor Silnice II/219 Nejdek – Kraslice Dokon ení koridoru II/219 od Božího Daru p es Nejdek do Kraslic nabídne relativn rychlé a bezpe né propojení mezi turistickými centry v horních polohách Krušných hor. Tím vznikne potenciál pro užší kooperaci t chto center a zejména se zvýší dopravní obslužnost a dostupnost nejen pro návšt vníky, ale zejména pro stálé obyvatele hor. o Homogenizace a lokální úpravy v trase III/21041 Nejdek – Šindelová – Dolní Rotava, za azení jako II/219. Tzn. rozší ení komunikace na kategorii S7,5 s ší kou zpevn ní 6,5m s lokálními úpravami sm rových oblouk . Koridor silnice III/213 Horní Lomany - Luby o P eložení koridoru II/213 (dnes mezi Vojtanovem a obcí Starý Rybník) do koridoru dnešní silnice III/21313, a to v úseku od silnice I/21 (Horní Lomany) po Starý Rybník s návrhem JV obchvatu kolem Starého Rybníka. Tato trasa souvisí též s rozvojem horské oblasti Ašsko. V rámci této studie navrhujeme p e azení následujících komunikací z II na III. t ídy z d vodu malého dopravního vytížení a stavebního stavu, který v tšinou neodpovídá kategorii silnice II. t ídy. • silnice II/222 v úseku V esová – k ižovatka Smr ina u Jind ichovic 3.2.2 Systémy turistických a rekrea ních tras (cyklo a p ší turistika, b žecké lyžování, nástupní a odpo inkové body, zajímavosti na trasách) Cyklodoprava - hlavním cílem by m la být v tší provázanost zna ených cyklotras na cyklotrasy v SRN, zvýšení bezpe nosti cyklist odd lením páte ních cyklotras od silni ní dopravy resp. výstavba cyklostezek, kvalitní informa ní systém na trasách v etn technické podpory. V tomto smyslu jsou zde vytipovány tyto akce: o Cyklistická stezka Jáchymov – Klínovec Po dokon ení cyklostezky Ostrov – Jáchymov je pot eba nalézt a dokon it její pokra ování v trase od Jáchymova kolem Klínovce nap . p es Suchou na Boží Dar s napojením na cyklostezky v Kurort Oberwiesenthalu. Cyklostezka je úzce provázaná s p eshrani ním projektem St íbrná stezka, což s sebou nese jistý marketingový potenciál; o Vyzna ení cyklotrasy po bývalé silnici Rolava – Je ábí vrch – SRN


B.1 58


o

o


Cyklostezka by vedla po stávající ú elové komunikaci k hrani nímu p echodu pro p ší /cyklisty - v této studii zna ený US210 Velké je ábí jez. (P ebuz) - Carlsfeld Výstavba / vyzna ení cyklotrasy pro propojení Bublavy a Sachsenberku v soub hu nebo po stávající kokomunikaci III / 2187 a propojení cyklostezkou Kraslice - Klingenthal podél komunikace II/210 Nezávisle na této studii probíhá projekt Karlova stezka, který se zabývá propagací a vyzna ením této p eshrani ní cyklostezky. Její trasa na eské stran bude p evážn kopírovat již stávající cyklotrasy.

• B žecké lyžování Krušnohorská lyža ská magistrála KLM Jednou z hlavních priorit b žeckého lyžování je Krušnohorská lyža ská magistrála KLM, která je v r zných podobách jednou z nejoblíben jších b žecký tras v Krušných horách. K její stabilizaci v terénu a následnému provozu je zapot ebí: Zahrnutí KLM do strategických rozvojových dokument pro dané území, zapracování KLM do ZÚR Karlovarského kraje a koordinace propojení na ZÚR Ústeckého kraje Vy ešit problematické ásti z hlediska ochrany p írody a lesního hospodá ství Vyzna it a provozovat zatím nezna ený úsek KLM kolem Klínovce Ujasnit provozovatele, p ínosem by byla existence subjektu, který by m l na starost technickou údržbu KLM, d ležitá je stabilizace režimu údržby. Zajistit informovanost formou webových stránek s p ehledem strojov upravovaných tras na webových stánkách KK (již b ží ve zkušební verzi) o Do ešení místních tras navazujících na KLM Nemén d ležitými jsou navazující b žecké trasy na KLM, které propojují nástupní místa a místní b žecké okruhy v blízkosti turistických center s KLM a následn s trasami na saské stran Krušných hor. Práv tyto místní trasy vytvá ejí sí r zn náro ných b žeckých tratí jak z pohledu techniky, tak z pohledu výkonnosti lyža e. Sí tras by m la uspokojit jak širokou ve ejnost, tak výkonnostní lyža e. Doporu ujeme tato opat ení: Stabilizace b žeckých tras s návazností na KLM v etn p echod do SRN. Zde by byla vhodná kooperace s n meckou stranou ohledn údržby b žeckých stop na spole ných propojovacích trasách mezi R a SRN. B žecké stopy by m ly být stabiln umíst ny na stejných komunikacích a stopy je žádoucí udržovat tak, aby se minimalizoval pohyb lidí mimo vybrané trasy. Ohledn provozování tras a ešení st et s ochranou p írody a lesního hospodá ství bude nutné postupovat obdobn jako p i návrhu KLM. Koncepce b žeckého lyžování Celkové pojetí KBL: - základní cíl: napomoci tomu, aby Krušné hory byly b hem zimy vlídn jší k návšt vník m mimo sjezda ské areály --> motivovat k hojn jšímu využívání k rekreaci a sportu; - v p ípad vícedenní rekreace by m la motivovat k ubytování v míst ; - v p ípad jednodenní rekreace by m la motivovat k užívání placených služeb v míst (parkování, ob erstvení, servis na úpravu lyží, zap j ení vybavení). Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 59



Konkrétní cíle: 1. Vytvo it mapový podklad – kompletní soupis míst k provozování zimních sport mimo areály sjezdového lyžování; 2. Mapový podklad projednat s AOPK, OOP, obcemi (--> obecní lesy a jiné majetky), L R (--> honitby); 3. získat rámcový p ehled o nutném dopln ní sít tras; 4. rámcová p edstava o financování sít (provoz, sezónní údržba, investice); 5. stabilizovat pokrytí jádrového území Krušných hor na území Karlovarského kraje systémem b žeckých tras s následujícími parametry, tzn. s niveletou min. cca 800 m.n.m. Základní parametry systému tras: 1. dv soub žné cesty v ose západ – východ, tj. mezi Kraslicemi a hranicí s Ústeckým krajem - v p ípad lesních kalamit nebo jiných problém musí být k dispozici náhradní spojení jednotlivých ástí systému 2. dostate n husté propojení dvou základních cest - možnost odklon v ose západ - východ - využití hezkých místních tras - využití hloubky poho í v ose jih – sever 3. p ipojení všech d ležitých center minimáln ze dvou sm r - možnost dostat se do obce musí být dostate n snadná, aby to nesvád lo míjet místa pro ubytování a ob erstvení; 4. místní okruhy – tam, kde to sn hové a terénní podmínky dovolují, p ivést b žka e na zajímavá nebo hezká místa s návratem do místa ubytování i parkování; 5. spojky do Saska - na vhodných místech alespo 5 spojení (možno i více) 6. speciální trasy pro menšinové uživatele zimních hor - rozší it zimní nabídku v Krušných horách --> rozší it ady možných návšt vník ; - minimalizovat konflikty na b žeckých tratích – poskytnutím legálního prostoru; 7. systém tras doplnit dostate n hustou sítí infrastruktury - parkovišt ,- ob erstvení,- p evlékárny,- ubytování,- p j ovny a servis 8. v okrajové ásti Krušných hor mít p ipraveny trasy pro áste né využití sezóny T ídy použití tras: 1. páte ní turistická trasa (= KLM) 2. vedlejší turistická trasa 3. dopl ková turistická trasa 4. trasa vhodná pro b žka e se psy 5. závodní nebo tréninková trasa pro b žecké lyžování 6. závodní nebo tréninková trasa pro biatlon 7. vycházková trasa (pro p ší chodce bez b žek, pro rodiny s velmi malými d tmi) 8. trasa pro psí sp ežení 9. trasa pro zimní vyjíž ky na koni 10. plochy pro létání na padácích 11. trasy pro sn žnice a skialpinismus Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 60



• P ší turistika o Sí zna ených p ších tras dle Klubu eských turist je n kdy totožná s trasou cyklotras a bývá asto vedena v koridorech silnic III. t íd. Je to zap í in no špatnou pr chodností územím z d vodu chrán ných oblastí p írody. S ohledem na bezpe nost provozu je pot eba v nebezpe ných úsecích ochránit p ší a vymezit je mimo dopravní prostor komunikace nebo cyklostezky výstavbou nového chodníku nebo p ípadn lávky p es vodote . o Sí zna ených turistických tras je relativn hustá s r zným stupn m obtížnosti. Trasy propojují zajímavá místa v oblasti (rozhledny, památky, p írodní atraktivity) a jsou na n napojeny nap . nau né stezky. Chybí zna ené propojení pro p ší na saskou stranu od Bublavy po Pot ky a od Pot k po Boží Dar. o Výchozími body jsou (krom nástupních bod ve volné krajin ) p irozen turistická centra jako: Bublava, St íbrná, Nové Hamry, Pstruží, Pernink, Abertamy, Horní Blatná, Pot ky, Jáchymov, Boží Dar, která jsou lehce dostupná od v tších m st: Ostrov, Nejdek, Kraslice. Zvýhodn né jsou oblasti p ístupné od železni ních a autobusových zastávek. o Jedním z nedostatk je malé množství vhodných vyzna ených tras pro vozí ká e. Pro lidi odkázané na vozík jsou tyto trasy zárukou, že projedou bez problém celou stezku a že je v p li výletu nep ekvapí n jaká ne ekaná nástraha. Zajímavosti na trasách: o Probíhá p eshrani ní projekt „St íbrná stezka“, který zahrnuje hornické památky na eské i n mecké stran Krušných hor. Spole ný projekt má významný vliv na rozší ení cestovního ruchu. Boží Dar - zp ístupn ní štoly v blízkosti Božího Daru, vybudování zázemí pro turisty, zna ená nau ná stezka. Ostrov - vybudování expozice Ostrovsko a hornictví, vybudování nau né víceú elové stezky Ostrovsko a hornictví; vybudování a vyzna ení cyklotras. Jáchymov – úprava ploch Hornického nám stí jako východisko St íbrné stezky. Suchá – vybudování stálé výstavy s tématikou hornictví v kostelíku v osad Suchá, vybudování místního infocentra a zna ení turistických cest na území osady. Breitenbrunn – sanace technického památníku bá ské historie Silberwäsche Antonsthal. Annaberg – vybudování turistického systému zna ení hornických pam tihodností ve m st . o Zp ístupn né památky jsou nap .: Blatenský vodní p íkop Rozhledna na Blatenském vrchu Vlastiv dné muzeum v Horní Blatné Jáchymov - Královská mincovna Tisovský vrch u Nejdku o

Ohrožené a nevyužívané památkov hodnotné objekty: Klínovec – rozhledna Jáchymov - m š anské domy na nám stí Republiky Kostel i kaple v obcích a sídlech St íbrná, Tisová, Oloví, P ebuz, Rudné, Nejdek, Vysoká Štola, Hrozn tín, Pernink, Horní Blatná, Boží Dar, Suchá, Jáchymov.


B.1 61



3.3 Krajina 3.3.1 Specifické aspekty ochrany p írody a krajiny v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu Krušné hory mají mnoho p írodních atraktivit p echodová rašeliništ s mnoha unikátními rostlinami. Podkrušnoho í pro své osídlení a zejména pr mysl není nejvhodn jším místem pro voln žijící zví ata. Proto Krušné hory jsou bohaté na zv , která má zde výrazn lepší životní podmínky. P írodní specifika jsou asto sou ástí vymezených zvlášt chrán ných území. Sportovní a rekrea ní využití je hlavním motivem návšt vnosti Krušných hor. Uskute uje se v liniích (b žecké lyžování, cyklistika, p ší turistika) nebo v plochách (viz. vymezené plochy rekreace nadmístního významu). Zimní rekreace Krušnohorská lyža ská magistrála (KLM) je v kontaktu s NPR Božídarské rašeliništ a s regionálními biocentry Božídarské rašeliništ a Rolava. Ke st etu se zájmy ochrany p írody v zásad nedochází. KLM je vedena po stávající cestní síti. Nejhodnotn jším úsekem je NPR Božídarské rašeliništ , kde pr chod rezervací je ešen a je minimální p edpoklad, že by docházelo k devastaci území. Mimo zimní období KLM umož uje vedle Božídarského rašeliništ návšt vu NPR Velký mo ál a PR P ebuzského v esovišt . Ostatní b žecké trat - pokud budou trasy udržovány vhodnou technikou, nep edpokládá se, že by docházelo k devastaci maloplošných chrán ných území. Pohyb návšt vník po vyzna ených cestách na zamrzlé p d se sn hovou pokrývkou nem že v zásad poškodit nebo znehodnotit floru Krušných hor. S ohledem na zv a ptactvo by údržba tras s technikou zp sobující hluk m la být provád na pouze b hem dne cca do 16:00 hod. Letní rekreace Cyklotrasy - stávající i p ipravované trasy jsou vymezeny na zpevn ných asfaltových silnicích, místních a ú elových komunikacích a není p edpoklad, že by docházelo ke kolizi se zvlášt chrán nými územími a registrovanými významnými krajinnými prvky. Cyklotrasy mohou zajiš ovat p ístup k p írodním atraktivitám, jako je tomu u NPR Božídarské rašeliništ . P ší turistika - do stávajících turistických tras jsou dnes již zakomponovány všechny významné p írodní atraktivity. U vytypovaných ZCHÚ navrhujeme zviditelnit jejich zp ístupn ní a doplnit je o p íslušnou vybavenost Doporu ení: o pokud se ke sportu a rekreaci budou používat výhradn trasy k tomu ur ené, nem lo by dojít k rozpor m mezi zájmy ochrany p írody a sportovn rekrea ním využíváním Krušných hor o

vhodnou vybaveností a p ístupovou cestou je možné zviditelnit vytypovaná zvlášt chrán ná území (ZCHÚ); o NPR Velké je ábí jezero o PR Malé je ábí jezero o PR V rašelinách o PP P ebuzské v esovišt o PP Rotava o PP Vl í jámy o PP Kamenný h ib o PP Vysoký kámen


B.1 62



3.3.2 Územní d sledky p ípadné územní ochrany nebo realizace vodních nádrží LAPV Návrhy lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV) vycházejí z Generelu (2010), který má být promítnut do Plánu hlavních povodí eské republiky. Kategorie A zahrnuje nádrže, jejichž vodohospodá ský význam spo ívá v dopln ní zdroj pitné vody. P edpokládá se využití v dlouhodobém horizontu (50 – 100 let). Kategorie B zahrnuje nádrže, které by m ly sloužit k: C nadlepšování pr tok C k protipovod ové ochran Zám ry mají být p ezkoumávány v šestiletých cyklech ve vazb klimatických zm n.

na zp es ování prognóz

V ešeném území horské oblasti Krušné hory se nachází následující dosud aktuální LAPV: LAPV Chaloupky na horním toku Rolavy (kat. A – vodárenská) C plocha 193 ha, z toho les 101 ha a ZPF 91 ha C obec P ebuz (dále N. Hamry, V. Pec) C zasahuje do EVL Krušnohorské blato (mok ad) C nezasahuje do silni ní sít , údolím Rotavy je však vedena cyklostezka . 2000 (Nové Hamry – P ebuz); její p eložka by m la být sou ástí zám ru C vzhledem k vodárenskému využití nelze p edpokládat významn jší rekrea ní využití 3.4 Potenciál území 3.4.1 Využití významných památek hornické innosti Tzv. montánní památky (datované od ranného st edov ku) jsou jedním z nejvýznamn jších potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Krušných horách a dodnes živým fenoménem kraje, který má svým rozsahem a krajinným rámcem málokde v R paralelu. Zahrnují opušt ná d lní díla (v r zné fázi zachovalosti), stopy hornické innosti v krajin (propady, pinky, sejpy po rýžování, odvaly), technické památky (d lní provozy, v že, dopravní stavby, navazující pr myslové stavby, nap . hut ), mineralogická nalezišt , charakteristickou architekturu a urbanismus sídel. Pat í sem i mobiliá (v muzeích) a archivní fondy. Téma p esahuje hranice horské oblasti i kraje a státní hranici zejména do Saska. P íbuzné téma geologie a geomorfologie se pokouší rozpracovat (zatím dosti nesoustavn ) projekt esko-bavorského geoparku. Vysokou úrove má naopak projekt na zapsání st edoevropské kulturní krajiny Montanregion Krušné hory/Erzgebirge do seznamu UNESCO. Získání statutu by bylo zásadním impulsem pro rozvoj cestovního ruchu. Iniciátorem projektu je od roku 1998 saská strana, aktivní jsou i oba eské kraje. V Sasku je sledováno cca 40 lokalit, na eské stran dosud 17 lokalit s objekty v r zném stupni pr zkumu, dokumentace, rekonstrukce a zp ístupn ní, asto díky dobrovolným spolk m. Z Karlovarského Krušnoho í jde o Jáchymov, Ostrov (v . památek na pracovní tábory a národní kulturní památky V ž smrti Vykmanov), Kraslice, P ebuz-Jelení, Nejdek a Horní Blatná v . Blatenského p íkopu (více v analytické ásti studie). Projekt i jeho zna ka „Montanregion“ se jeví jako velmi zajímavé a rozhodn doporu ujeme na n m aktivn pracovat a za lenit jej do marketingové strategie kraje. Jako zcela nezbytnou vidíme nezištnou participaci se Saskem a Ústeckým krajem a nalezení optimální strategie Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 63



k odlišení od „konkuren ních“ adept na zápis (Láze ský trojúhelník, esko-saské Švýcarsko). Odlišení od esko-bavorského geoparku by nem l být problém díky jeho zam ení na p írodní fenomény. P irozeným centrem montánních památek je v karlovarské ásti Krušných hor m sto Jáchymov. Uvedenou sí lokalit Montanregionu je vhodné v karlovarské ásti Krušných hor považovat za základ, který je možno dále rozvíjet a navázat další obce, drobné objekty v terénu, ale i expozice ady muzeí a také zapojit další oblasti kraje (zejména d l Jeroným ve Slavkovském lese). Koncepci by m ly zpracovávat odborné instituce a koordinaci zajistit nap . krajská agentura cestovního ruchu. Lze doporu it také zapojení sponzor , jako je a.s. Sokolovská uhelná a koncepci rozší it o areály typu Medard, vyhlídkové body na povrchové lomy apod. Pro zážitkovou turistiku je v Sasku úsp šn vyzkoušeným konceptem využití vysloužilé techniky (t žebních velkostroj ) v technických skanzenech (od léta 2011 se p ipravuje i v B eznu u Chomutova). Montánní památky je možno dále propojovat s tématem pr myslového d dictví a dopravních památek. Doporu ujeme marketingov využít nap . tzv. Nejdecký Semmering. 3.4.2 Další kulturn historický potenciál krajiny a osídlení a možnosti jeho využití Výše popsané lokality se soubory montánních památek by m ly tvo it páte ní sí prezentace historického a p írodního potenciálu pro návšt vníky. Vizuální a informa ní koncepce by se m la koordinovat s projektem Montanregion. Prakticky všechny další položky ze seznam kulturních památek (viz databázi Monumnet Národního památkového ústavu a analytickou ást studie) by mohly a m ly mít v terénu navigaci, ozna ení a informa ní tabule, op t pokud možno podle jednotné koncepce. Klí ové je spojení takové husté sít do tematických celk (podle zásady marketingu cestovního ruchu, že „turisté nejezdí za lokalitami, ale za tématy“). Jako základ sít doporu ujeme rozvíjet památkové zóny ve m stech Jáchymov, Horní Blatná a dále vrchol Klínovce. Vedle monotematických Cest kulturního d dictví (nap . cesta románská, gotická atd., viz analytická ást studie), které má smysl vymezovat v rámci celého kraje (a spíše i s p esahy), doporu ujeme vytvo it pro Krušnohorskou oblast kombinované dálkové trasy a vedle nich kratší vycházkové okruhy po kulturních a p írodních pozoruhodnostech, a to pokud možno pro všechny typy turist . Z d ležitých památek je v horské oblasti Krušné hory možno z databáze památek vybrat (bez nároku na úplnost nebo významové po adí): • románské památky – hrad v Nejdku, kostel v Tatrovicích • gotické – kostely v Krajkové, Jind ichovicích, Nejdku • renesan ní – Horní Blatná, Jind ichovice, H ebeny, Boží Dar, Jáchymov, z ícenina zámku Hartenberg v H ebenech (vyho el 1985) • barokní – Jáchymov, Horní Blatná, Nejdek, P ebuz a také komplex v Ostrov • klasicismus, historismus atd. – Jáchymov, Nejdek, Jind ichovice, zámek Favorit, St íbrná, Kraslice, Oloví, Krajková • tzv. sorela – Jáchymov, Ostrov • lidová architektura – Abertamy, Pernink, Horní Blatná, P ebuz, Rolava, Bublava, Kraslice, • z pr myslových, dopravních a montánních památek (krom zmín ných) nap . papírny v Pstruží, Horní Blatná, Pot ky, Tisovský vrch, Nejdek, bývalá jatka v Kraslicích, Tisová, vysoká pec v Šindelové, Rotava, Oloví aj. • sakrální (církevní) památky – velké množství, zejména Jáchymov, Horní Blatná, Nejdek, Tatrovice, Jind ichovice, Sn žná, atd. Kraj by m ly hledat možnosti rozši ování fond na p ísp vky na údržbu, p íp. záchranu nebo odkupy objekt kulturního d dictví, i když návratnost takových investic je dlouhodobá. Krom zaangažování profesních institucí typu NPÚ doporu ujeme podporovat innost a využít zkušenosti a aktivity neziskových organizací, spolk a církví, jako je nap . NF Obnova Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 64



Krušnoho í, OS Antikomplex. Kone n vidíme jako d ležité více spolupracovat v oblasti památek, kulturního d dictví a cestovního ruchu s Ústeckým krajem a samoz ejm také se správními subjekty v Sasku. 3.5 Vyhodnocení problém

a zám r v území

3.5.1 Koopera ní vazby - shrnutí Vnit ní (tj. vnitrostátní) koopera ní vazby jsou výrazn ovliv ovány Karlovými Vary. V souvislosti s jejich láze skou funkcí nabízejí nap . velký rozsah a kvalitu kulturních a dalších aktivit. V tšina vazeb z hlediska cestovního ruchu je a bude realizována p es toto centrum. Karlovy Vary mají mimo ádný rozsah (i kvalitu) ubytovacích kapacit. V tšina areál v Krušných horách je dosažitelná z Karlových Var za cca p l hodiny. Karlovy Vary, respektive osídlení v údolí Oh e, znamená významný segment návšt vník Krušných hor. V podstat jen oblast Klínovec/Fichtelberg je atraktivní svým standardem pro významn jší ást návšt vník z Prahy. Ostatní st ediska v karlovarské ásti Krušných hor mohou areál m v Jizerských horách a Krkonoších obtížn konkurovat. Zlepšení silni ního spojení Praha – Karlovy Vary m že p inést áste né p erozd lení, více by ale m la znamenat orientace Krušných hor na specifické formy rekreace, spojené zejména s wellness a láze stvím. Prodloužení dálnice D11 ve sm ru na Wroclaw bude pro návšt vníky z Prahy znamenat výrazné zlepšení dostupnosti východních Krkonoš (Janské Lázn , Pec pod Sn žkou). Pro obyvatele Plzn je tradi ní vazba na nejvýznamn jší šumavské st edisko Špi ák/Gross Arber, které je srovnatelné s areálem Klínovec/Fichtelberg. Na Šumav , zejména na bavorské stran jsou další areály sjezdového lyžování s vyšším standardem než areály v Krušných horách. Vn jší (tj. p eshrani ní) koopera ní vazby jsou pro rozvoj krušnohorských st edisek významn jší. V blízkých spolkových zemích Sasko, Dury sko i severní Bavorsko je nabídka pro sjezdové lyžování velmi nízká. V p íhrani ním území Saska není znám významn jší projekt. asová dostupnost eských krušnohorských st edisek je relativn dobrá, i když na spojnicích od dálnice A72 k území R nelze vzhledem k osídlení a terénu p edpokládat významn jší zlepšení. K získání n mecké klientely ze vzdálen jších území, i pro zvýšení podílu vícedenních návšt v, je pot ebné (mimo oblast Klínovec/Fichtelberg) výrazné zlepšení rozsahu a kvality ubytování i doprovodných služeb. V západní ásti Krušných hor není na saské stran (s výjimkou láze ských m st) významn jší nabídka ubytování, z t chto d vod má prostor Bublava – St íbná pom rn dobré rozvojové p edpoklady. Území Saska m že pro obyvatele a návšt vníky eské ásti Krušných hor nabídnout (zejména blízká centra Auerbach, Aue aj.) pom rn vysoký standard služeb. Na saském území je n kolik akvapark a bazén . Jsou to zejména m sta i obce Schöneck, Eibenstock, Annaberg-Buchholz, Aue a Sportpark Radenberg. Kryté bazény jsou též v n kterých hotelech Oberwiesenthalu. Významný je též kulturn historický potenciál m st Schneeberg, Schwarzenberg a Annaberg-Buchholz. V Sasku existuje široká nabídka sportovn rekrea ních aktivit, v tšinou ve vyšším standardu než na eské stran . Potenciál eské strany je soust ed n p edevším v láze ských m stech (vysoká kvalita ubytování, kultury, služeb). Zde má rozvojové p edpoklady m sto Jáchymov s velmi dobrou budoucí vazbou na areál Klínovce. Ze sportovn rekrea ních aktivit je na eské stran významná nabídka golfu rozvojové oblasti a skupiny st edisek cestovního ruchu: ! " # "$ / # % " D E

%

% " 0 38 "

& '()*+ 5

"

E

38


+,)'-. / # " D E

% 38

"

5

"

E

38

B.1 65


1 23'4+*5 & 67589*2:*!; 4 " # / & 0 # 8 1 =2*>7+*5 - 4 423 , 9 9 #& G 3 /


'-
8

F

" " ?

!*;74'(2'3 8

" ? "

H

1 =49?@ A B C48-'';*4!;*'D9-<9 4 I I 9 : / # 1 '4+E 8-.!A

24 (2'3

24 (2'3

7 " 3

7 5

1 :F:2-+/# " <

!*;74'(2'3 I < J

" ?

<

" " ?

rozvojové osy: 1. Karlovy Vary - Ostrov – Jáchymov – Boží Dar/Oberwiesenthal 2. Boží Dar/Oberwiesenthal – Abertamy / Pernink – Nejdek – Šindelová – Rotava Kraslice 3. Ostrov – Hrozn tín – Abertamy / Pernink – Pot ky 4. R6 (KV Dvory) – Stará Role – Nejdek – Nové Hamry 5. Sokolov / Karlovy Vary – Oloví / Jind ichovice – Kraslice

3.5.2 hlavní problémy • • • • •

•

Nedostate ná vybavenost n kterých center cestovního ruchu a rekreace odpovídající kvalitou ubytovacích a stravovacích za ízení. Nedostatek parkovacích míst a další vybavenosti u n kterých areál zimních sport (sjezdové a b žecké lyžování). Špatný stavební stav historického centra Jáchymova. Problém využitelnosti železni ní trat Sokolov – Oloví – Kraslice, špatná provázanost na systém dopravní obslužnosti (autobusy). Stále ješt ohrožený stav lesních porost v Krušných horách s rozkolísaným vodním režimem. Vysoušení zvyšuje stabilitu les v i polom m, ale znehodnocuje cenné mok adní biotopy. ešením je vhodná druhová skladba les a p izp sobení investi ních zám r místním podmínkám. Údržba (zejména zimní) silni ní sít .


B.1 66



3.5.3 Nejd ležit jší zám ry, podn ty a potenciály rozvoje • • • • •

•

• • • • • • • • • •

Rozvoj lyža ského areálu Klínovec – sever (území obce Lou ná – Ústecký kraj), zlepšení vazeb na Kurort Oberwiesenthal a Fichtelberg. Rozvoj lyža ského areálu Klínovec – jih s propojením do Jáchymova – lázní a na Boží Dar – Neklid. Využití objektu bývalé celnice na Božím Daru Vrchol Klínovce - havarijní stav bývalého hotelu a rozhledny – nyní ve vlastnictví m sta Boží Dar, prioritní projekt rekonstrukce. Vytvo ení stabilizované sít lyža ských b žeckých tras se základní páte í Krušnohorské magistrály, vytvo ení nástupních míst s odpovídající vybaveností v etn parkoviš , vytvo ení obecn prosp šných spole ností k údržb tratí v sou innosti s obcemi, koordinace s lesním hospoda ením a ochranou p írody Aktuální projekt víceú elového sportovního a rekrea ního areálu na Plešivci v etn rozvoje sjezdového lyžování sm r Abertamy a Pstruží, rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit. Využít rekrea ní a turistický potenciál železnice Karlovy Vary – Nejdek – Horní Blatná – Pot ky. Využívat moderní nebo historické soupravy. Umožnit a vybavit p ístup k PR Malé je ábí jezero, PR V rašelinách, PP P ebuzské v esovišt . Údržba a zp ístupn ní Blatenského p íkopu. Projekt cyklotrasy „St íbrná stezka“ z Klínovce na Suchou, Jáchymov a Ostrov (napojení na cyklotrasu Oh e) s využitím t lesa bývalé železni ní vle ky. Zlepšit propojení Bublava – Klingenthal, další rozvoj esko – saské spolupráce v d lb vybavenosti. Rozvoj a propojení lyža ských areál Bublava a St íbrná. Vize zimního stadionu v Kraslicích. Kvalitn jší využití stávajícího potenciálu p írodní, „ isté krajiny“, v návaznosti na malou hustotu osídlení území. Zlepšení silni ní infrastruktury zejména v: o Silnice Ostrov - Pernink - Pot ky – SRN: homogenizace tahu a ešení lokálních úprav trasy a p eložek (obchvat Hrozn tín, Pr tah Pstruží, p eložka v Horní Blatné. o Silnice Karlovy Vary – Nejdek: obchvat Staré Role. o Silnice Karlovy Vary – Chodov – V esová – Dolní Nivy – Jind ichovice – Kraslice: lokální úpravy trasy. o Silnice Sokolov – Oloví – Kraslice – SRN: dokon ení úprav silnic III. t íd v úseku Bou í – Oloví - Anenské údolí a za azení do sinic II. t íd. T žká doprava by dále užívala stávající trasu II/210 p es Jind ichovice. o Homogenizace tahu Boží Dar – Pernink - Nejdek – Šindelová – Dolní Rotava – Kraslice – Luby na kategorii S7,5 (S6,5) a p evedení silnic III. t íd v úseku Pernink – Nejdek – Dolní Rotava do II.t ídy. o Zlepšit parametry silni ního spojení Luby – Františkovy Lázn (- Cheb); krom obchvatu K ižovatky (ZÚR) prov it též obchvat Starého Rybníka sm rem k Fr. Lázním.


B.1 67



3.5.4 Shrnutí základní charakteristiky: • dosud relativní popula ní stabilita, ovšem s podpr m rnými sociálními charakteristikami a negativním výhledem v dopravn nebo sociáln znevýhodn ných lokalitách; • p evažující závislost na pracovních místech zejména v pr myslu v pánevní ásti kraje, ale také v místních centrech p evážn v tradi ních odv tvích – všechny podniky již prošly transformací, ale nelze vylou it riziko dalších ot es (to se týká i nových odv tví, nap . dodavatel pro automobilky); • intenzivní rekreace (v etn individuální pobytové) a cestovní ruch se špi kou v lyža ské sezón a sezónními výkyvy v zam stnanosti; • provázanost k Sasku (v etn saských láze ských a horských st edisek), pánevním oblastem KV kraje (lázn , osídlení, centra zam stnanosti, vybavenost) a Ústeckému kraji (areál kolem Klínovce, možné p ínosy projektu Montanregion aj.). základní potenciály rozvoje: • horská rekreace zimní i letní ve spojení s láze stvím (Jáchymov, Karlovy Vary), cíle výlet láze ských host , využívání lázní pobytovými návšt vníky hor; • využití atributu „ istých hor“ - isté p írody a vzduchu – koncept podobný n meckému „Luftkurort“; • orientace na rodiny s d tmi a seniory – fyzicky mén náro ná rekreace s pestrou nabídkou dopl kových aktivit, kulturou a zábavou v klidném a bezpe ném prost edí, cenov dostupná; • propojení v ose Jáchymov, lázn – Klínovec – Fichtelberg pro kratší a bezproblémový p ístup k lyža ským areál m (parkování v Jáchymov ) a pro celoro ní rekrea ní využívání, s cenov regulovaným p íjezdem do vrcholových partií (Klínovec); • rozvoj montánní turistiky, propagace technických a obecn kulturních památek; • prodloužení jednodenní lyža ské návšt vnosti na pobytovou vícedenní rekreaci (týden, prodloužený víkend) s pestrým relaxa ním programem (dopl kové aktivity v míst pobytu i v kooperujících centrech). základní podn ty z oblasti Krušné hory st ed: • V regionu dlouhodob funguje strategické plánování spolu s n meckými partnery. Existuje svazek „centrální Krušnoho í“, který se pravideln schází a rozvíjí region. Dlouhodob zde funguje setkávání na úrovni municipalit. • Iniciace setkávat se nap í Karlovarským krajem, p edávat si zkušenosti nap . s Ašskem … • Je zde snaha o zapsání „Montangeregionu“ do UNESCA. D vodem pro zapsání je významná geologická diversifikace a hornická tradice. • Region se dlouhodob orientuje p edevším na cestovní ruch, jsou zde významná st ediska, která se dále rozvíjí, orientace na zem d lství, nebo pr mysl by byla problematická. • Je zde snaha o udržení vzd lávacích institucí v rámci odlehlých ástí slu ováním škol a t íd. • V rámci cestovního ruchu, je p edevším orientace na p ší turistiku, cykloturistiku, b žka ství, v rámci toho se obce snaží dopl ovat nabídku formou budování lokálních muzeí, rekonstrukce stávajících památek, tvorbou nových tras, vymezování areál pro menšinové sporty (kaiting, mushing ..) Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 68


• • •

• •


Problematické jednání s Lesy R a velkými vlastníky území. Konflikt mezi prostupností krajiny a ostatními zájmy (hospoda ení, životní prost edí). V rámci odlehlosti krajiny, špatné dostupnosti do ech by bylo vhodné ešit dodávku pot ebných energií i p es hranice. Jako strategické se jeví užší propojení areál cestovního ruchu s N meckem, propojení nabídky a služeb. Výsledný synergický efekt povede k delšímu setrvání turisty, ke zvýšení atraktivity území jako celku. V rámci Jáchymova dochází k rozd lení m sta a láze ství, je pot eba tuto tendenci definovat a zm nit. M sto by m lo koexistovat s láze stvím na jiné platform . V regionu je vnímán problém migrace obyvatel. Romové jsou vnímáni jako problemati tí, zatímco Vietnamci a Asiaté jsou vnímání pozitivn .

základní podn ty z oblasti Krušné hory západ: • Problém izolovanosti sídla Kraslice, špatná dostupnost z kraje, lepší z N mecka. Paralela s KK v rámci republiky. • Orientace spíše na menší skupinu lidí 10 až 15, problém ubytovacích kapacit, problém nestálosti programu pro návšt vníky, nedostate ná atraktivita pro vypln ní volného asu, chybí muzeum, další ob anská vybavenost, málo zna ených tras, cest, stezek, cíl – výsledkem je nerentabilnost provozování ubytování. • Kvalitní ovzduší, jako marketingový nástroj. • Problém financování a kofinancování akcí, málo volných financí (Bublava zadlužena), nedostatek financí brzdí nejen realizaci akcí, ale zárove i intelektuální trust možností. • Dobrá motivace pro nov p íchozí investory, je-li podnikatelský zám r v souladu s UPD, dostane investor 90 % slevu na pozemek. • Podpo it trend zahrádká bydlet v chatových oblastech – za átek vzniku sít ob erstvení a ubytování, která podpo í i cestovní ruch. • Otázka hospoda ení s krajinou, dnes se v krajin nesedla í, ale dota í. Sedláci neobd lávají p du, ale pouze ji sekají, aby dosáhly na dotace. Z tohoto pohledu, dochází ke znehodnocování krajiny ze dvou úhl pohledu. Prvním je, že mizí diversifikace jednotlivých typ krajiny a druhým je, že se zhoršuje prostupnost krajiny. • V rámci výhodné polohy vznikali tržnice, které jsou vnímané negativn . V sou asnosti jsou n které již vysídlené a p sobí jako brownfieldy. • Samospráva se nebrání pr myslu, problémem je pom rn veliká lenitost krajiny. • Je pot eba doplnit území o další turistické atraktivity, jakými jsou nau né stezky nap íklad na témata geopark (varhany), lom , lágr , vyhlídkové body (Komá í vrh). P i t chto aktivitách je pot eba za ít s nízkonákladovými. • Je vhodné zatraktivnit území formou po ádání spole enských akcí typu poutí, pochod , poznávacích výlet do výjime ných lokalit (nap . Jest ábí jezero). • Výhledov je pot eba po ítat s dopln ním území ob anskou vybaveností, která se bude soust edit na indoorové aktivity (muzeum, sportovní areál, wellness…) • Je pot eba postupn sjednocovat standardy za hranicemi (kde jsou v jiné kvalit a hustot ) a u nás. • Problémová komunikace se státními organizacemi, zejména lesy R – Impuls ke kraji k vytvo ení ur ité komunika ní platformy, mezi municipalitami a lesy R, pop ípad ostatními giganty EZ apod. • Je zde nedostate ná propagace, tlak na vznik jednotné destina ní agentury. Mott MacDonald CZ, s.r.o. a kolektiv zpracovatel

B.1 69

B.1 Specifické návrhy pro horské oblasti Krušné Hory

Recommend Documents