B-BOYING V ČESKÉ REPUBLICE

UNIVERSITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

B-BOYING V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. RNDr. Jan Hendl, CSc.

Štěpán Hladík

Praha, duben 2011

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne: Štěpán Hladík

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé práce doc. RNDr. Janu Hendlovi, CSc. za jeho vedení, odborné metodologické rady a připomínky. Dále bych rád své díky věnoval i Ladislavu Kabátovi a Ing. Jindřichu Hesovi za poskytnutí důleţitých informací. V neposlední řadě patří mé díky i mé sestřenici Mgr. Aleně Maturové za pravopisnou a stylistickou kontrolu a připomínky.

ABSTRAKT Název:

B-boying v České republice

Cíle:

Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací o b-boyingu, komerčně také známého jako breakdance, s důrazem na nově vzniklé literární zdroje, dále jejich souhrnná rešerše do podoby stručného historického přehledu se zaměřením na Českou republiku. Teoretická část představuje, mimo nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především longitudinální pohled na vývoj české b-boyingové scény. Naopak v metodické části práce vyuţívám pohled transversální v podobě tematické mapy aktuální k březnu roku 2010.

Metody:

V březnu roku 2010 jsem provedl dotazníkové šetření zaměřené na tanečníky věnující se b-boyingu, na základě získaných dat jsem vytvořil tematickou mapu formátu A1 (příloha č. 5.1) a následně pro tuto práci upravil téţ do formátu A3 (příloha č. 4). Mapa obsahuje šest tematických prvků a vertikální hierarchii měst ČR.

Výsledky:

Literární rešerše provedená v teoretické části uvádí na pravou míru několik nepřesně uváděných informací, nepochopení a také dodává několik informací nových, týkajících se b-boyingu jako fenoménu v České republice. Vizualizace dat formou mapy naopak stručně informuje o současném stavu v ČR. Kvantifikace prvků na jednotlivé administrativní jednotky krajů umoţňuje vzájemnou komparaci. V rámci přesné lokalizace na urbanistické jednotky obcí vybraných prvků lze podrobně sledovat geografickou disperzi. Na mapu lze nahlíţet i jako na celek, a sledovat tak několik zajímavých gradientů.

Klíčová slova:

b-boying, mapa b-boyingu, breakdance, hip-hop

ABSTRACT Title:

B-boying in the Czech republic

Objectives:

The aim of this paper was to create a comprehensive piece of information

of

b-boying,

also

commercially

known

as breakdancing, with emphasis on emerging literary sources, then search through literature of a brief historical overview focusing on the Czech Republic. The theoretical part includes necessary information on developments in the U.S. and Europe, especially a wider view of the development of the Czech b-boying scene. On the contrary, in the methodical part I use the transverse view in the form of the thematic map current to March 2010. Methods:

In March 2010 I carried out a survey aimed at the dancers dedicated to b-boying. Based on collected data, I created a thematic map in paper size A1 (appendix 5.1) and subsequently modified for this work also in size A3 (appendix 4). The map contains six thematic elements and a vertical hierarchy of cities in the Czech republic.

Results:

Literature search, which is realized in the theoretical part, provides on the right level some inaccurate information, misunderstanding and also adds some new information about the b-boying as a phenomenon in the Czech Republic. Data visualization as a maps contrary briefly informed about current situation in the country. Quantification of elements in each administrative region allows to compare. The exact location of selected elements on urban communities allows closely monitored geographic dispersion. The map can be viewed also as a whole, thus we can watch some interesting gradients.

Keywords:

b-boying, map of b-boying, breakdance, hip-hop

Štěpán Hladík: B-boying v České republice

OBSAH 1 ÚVOD................................................................................................... 10 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................... 12 2.1 Definování b-boyingu .................................................................. 12 2.1.1 Základní charakteristika a terminologie b-boyingu ................. 12 2.1.2 B-boying jako subkultura hip-hopu ......................................... 15 2.1.3 Breakbeat: rytmus b-boyingu .................................................. 17 2.1.4 Nepsaná „pravidla“ b-boyingu ................................................. 18 2.2 Historický původ b-boyingu ....................................................... 20 2.3 Šíření b-boyingu z Ameriky do Evropy ...................................... 26 2.4 B-boying v České republice ........................................................ 28 2.4.1 Historie b-boyingu na našem území ....................................... 28 2.4.2 Dnešní scéna b-boyingu v ČR ................................................ 37 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ...................................................................... 40 4 METODIKA PRÁCE ............................................................................ 42 4.1 Popis výzkumného souboru ....................................................... 42 4.2 Pouţité metody ............................................................................ 43 4.3 Sběr dat......................................................................................... 44 4.3.1 Otázky v dotazníku ................................................................. 44 4.3.2 Forma zpřístupnění dotazníku (informativní články) ............... 45 4.3.3 Časový rozvrh ......................................................................... 45

[7]


4.4 Analýza a prezentace dat ............................................................ 47 4.4.1 Analýza dat ............................................................................. 47 4.5.2 Prezentace dat ........................................................................ 48 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ..................................................................... 51 5.1 Kvalita dotazníkového šetření .................................................... 51 5.2 Výsledky mapování české b-boyingové scény ......................... 53 6 ZÁVĚR ................................................................................................. 56 POUŢITÁ LITERATURA ......................................................................... 59 PŘÍLOHY ................................................................................................. 63

[8]


SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. č. 1: Specifické výzkumné otázky ............................................................. 44 Tab. č. 2: Zdroje respondentů (Demčák, 2010) ................................................. 45 Graf č. 1: Závislost počtu respondentů na dnech probíhajícího výzkumu ......... 46 Tab. č. 3: Metadata průzkumu „Mapování b-boyingu v ČR“ (Demčák, 2010) ... 51

[9]

Kap. 1: Úvod

Kapitola 1 ÚVOD B-boying – to je fenomén, s kterým se jistě kaţdý z nás v určité formě setkal. Mnohdy pod pojmem breakdance (někdy psáno i odděleně jako break dance). A pravděpodobně i v samotném komerčním smyslu termínu „breakdance“, tedy např. v televizním vystoupení, na maturitních plesech či jako doprovodný program módních přehlídek. Ano, b-boying svým originálním pojetím pohybu – tancem – uchvátí nejedno oko přihlíţejících diváků. Ovšem tato práce jde hlouběji. B-boying má svou vlastní filosofii a hlubší pojetí. B-boying se nedá striktně klasifikovat jako sportovní odvětví. Pro lepší představu můţeme říci, ţe je zde jistá podobnost s bojovými uměními. Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací. K tomu byly pouţity především nově vzniklé literární zdroje a dotazníkové šetření. Druhá kapitola „Teoretická východiska práce“ vznikla kombinací rešerše literatury, ověřených internetových zdrojů a vlastní několikaleté zkušenosti. Teoretická část tedy představuje, mimo nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především longitudinální pohled na vývoj české b-boyingové scény. Ostatní, metodická, část práce se opírá o data nashromáţděná během dotazníkového šetření, které proběhlo na jaře roku 2010. Stěţejním výstupem této části je pak vizualizace dat ve formě tematické mapy (přílohy č. 4 a 5.1). Mapa formátu A1 (příloha č. 5.1) vznikla jako projekt na přírodovědecké fakultě UK v rámci předmětu Tematická kartografie, který jsem zde absolvoval, a jiţ v počátcích jsem zamýšlel mapu vyuţít pro mou bakalářskou práci. V metodickém popisu postupně zpětně analyzuji specifické i nespecifické otázky spojené s dotazníkovým šetřením.

[ 10 ]

Kap. 1: Úvod

V analytické části detailně popisuji průběh zpracování dat a v rámci oddílu prezentace dat popisuji jednotlivé mapové prvky a jejich propojení s původními otázkami kladenými v dotazníku. V páté kapitole vedu diskuzi ohledně úspěšnosti dotazníkového šetření a popisuji výsledky mapování české b-boyingové scény. Poukazuji na několik zajímavých gradientů a na různorodost disperze dat v geografickém prostoru ČR. Zabývám se především krajními hodnotami a zajímavostmi. Mimo uvedené ale můţe zájemce vyčíst z mapy i řadu detailů, srovnat některé tematické prvky i s vertikální hierarchií měst apod. Pokud by ani toto čtenáři nestačilo, tak v přílohách 3.1, 3.2 a 3.3 je moţné se dobrat přesných statistických hodnot jednotlivých kvantitativních charakteristik.

[ 11 ]

Kap. 2: Teoretická východiska práce

Kapitola 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V této kapitole se snaţím přiblíţit b-boying nezasvěcenému čtenáři a co nejpřesněji ho definovat. Uvádím zde základní charakteristiku a terminologii spojenou s tímto tancem. Stěţejní pro mě bylo úzké zaměření na hlavní myšlenky a důleţité detaily. Nesnaţím se zde sloţitě vysvětlovat jednotlivé pohyby či „triky“. Ano, existují určité pohybové stereotypy, základní krokové variace atp., ovšem nad tím vším stojí filosofické pojetí tohoto tance a to nelze opomíjet! S jistou dávkou despektu musím říci, ţe se toto občas v České republice děje. Ovšem b-boying je úzce spjat i s hip-hopem a jinými streetdancovými tanci, na to téţ nelze zapomenout. Této problematice jsem v rámci spojitosti s hip-hopem věnoval jeden celý oddíl. A i kdyţ spojení se streetdancovými tanci jistě také existuje, snaţil jsem se zmínit jen to, co bylo nezbytně nutné (většinou tuto úlohu zastávají poznámky pod čarou). Kaţdý hip-hopový tanec, ať je s kulturou hip-hopu spjat sebevíc, má základy a kořeny velmi často úplně někde jinde, dokladem je spojování funk styles s b-boyingem a jejich 4 000 km dlouhá vzdálenost mezi místy původu (tedy od jednoho pobřeţí USA ke druhému).

2.1 Definování b-boyingu 2.1.1 Základní charakteristika a terminologie b-boyingu B-boying, všeobecně známý jako breakdance, je druh tance, který byl vytvořen a rozvinut jako část hip-hopové kultury mezi Afro-Američany a později latinskoameriskou mládeţí v New York City (Schloss, 2009). [ 12 ]


B-boying je jeden ze čtyř základních elementů hip-hopu, zbylými třemi jsou MC-ing1 (rapping), DJ-ing a graffiti2 (writing, aerosol art) (Fiedler, 2003). O hip-hopu byla, především na přelomu našeho tisíciletí, napsána řada obsáhlých publikací. Např. bych uvedl detailně zpracovanou knihu Can‘t Stop, Won’t Stop (Chang, 2005) s participací těch nejvýznamnějších jmen spojených s hip-hopovou kulturou, jako jsou např. DJ Kool Herc, Afrika Bambaataa, či Chuck D; neopomenutí si zaslouţí také dokumentární film The Freshest Kids: A History of the B-Boy (Israel, 2002). Za zmínku dále stojí obsáhlá kniha Yes yes y’all, Oral History of Hip-hop’s First Decade, zabývající se počátky hip-hopové kultury do značných detailů, autory jsou J. Fricke a C. Ahern (Frickie, 2002). V České republice vyšla jiţ poměrně zastaralá publikace od Martina Fiedlera Hip hop forever (2003), je v ní sice několik věcí, které můţeme dnes přímo povaţovat za chyby, ovšem tím bych nechtěl zastřít jeho zásluhy o přiblíţení hip-hopu dosud nepříliš informovanému českému čtenáři. Sám vycházím v této práci z velké části z brilantně napsané knihy od Josepha G. Schlosse Foundation: B-boys, B-girls, And Hip-Hop Culture In New York (2009). Autor této knihy, ač se velmi těsně drţí tématu b-boyingu, dokáţe trefně rozmotávat „klubko“ souvisejících informací, aniţ by příliš odbočil, a dává tak vše do tolik potřebných souvislostí. Neodmyslitelnou částí mých východisek v této práci je také má vlastní zkušenost. B-boying jako fenomén je jistě součástí hip-hopu, především s důrazem na jeho počátky a kořeny. Můţeme jej označit jako subkulturu. Tímto bych chtěl také poukázat na rozdílnost terminologie b-boying versus breakdance. V této práci, s jistou dávkou zjednodušení a se zaměřením na vývoj a povědomí v ČR, můţeme říci, ţe kdyţ mluvíme o b-boyingu jedná se o určitý sociální fenomén, projevující se nejen tanečními kreacemi, ale i např. způsobem oblékání, komunikací atp.; pokud hovoříme naopak o breakdancu, jedná se „pouze“ o specifickou pohybovou (taneční) činnost.

1

MC je zkratka pro „Master of Ceremonies“, coţ bylo označení osoby, která manipuluje s mikrofonem. Někdy se MC definuje také jako „Mircophone Controller“ nebo „Mic Checka“ (Fiedler, 2003, s. 14). 2 Slovo graffiti je mnoţné číslo od italského slova „grafficar“, coţ znamená kresby, škrábanice nebo zprávy, které jsou malované na zeď. Kolébkou writingu (nejstarší a původní styl graffiti) jsou newyorské čtvrti Bronx a Brooklyn. Writing vznikl z touhy proslavit své jméno za hranicemi rodného ghetta. Uţ v šedesátých letech nechávali ilegální sprejeři své monogramy – taggy – ve všech amerických velkoměstech (Fiedler, 2003, s. 24).

[ 13 ]


I kdyţ skutečnost problematiky duality názvů b-boying a breakdance je o něco sloţitější. Název breakdance má většina tanečníků spojený s pokusem medií v 80. letech o přestylizování jejich „drsného pouličního tance“ na bezpečnou formu teatrální hudební akrobacie. Nebyl to vlastně úplně aţ takový pokus, skutečně k tomu do jisté míry docházelo, to vedlo k tomu, ţe si společnost vytvořila určité „veřejné mínění“, které bylo samozřejmě značně zkreslené a stále je. Logicky tedy lidé, kteří se pohybující v b-boyingové kultuře, mají k tomuto názvu značnou averzi, minimálně v Americe. (Schloss, 2009) Pokud se na samotný název podíváme z ryze historického hlediska, tak se před jeho ustálením vyskytovalo hned několik specifických pojmů, Schloss uvádí např. burning, downrocking, going off, scrambling, the boyoing. Jakási standardizovaná forma vznikla ale jiţ počátkem 70. let a je spojená s DJ Kool Hercem, který tanečníky pojmenoval b-boys a od toho názvu se později odvodil název b-boying, jedná se tedy i o název starší a původnější (Schloss, 2006). Detailněji se k tomuto vyjadřuji v podkapitole 2.2, která se přímo zabývá historií b-boyingu. Jak jsem jiţ naznačil v předchozím odstavci, pojmenování tanečníků b-boyingu je v závislosti na pohlaví buďto b-boy (muţské pohlaví) či b-girl (ţenské pohlaví). V této práci pouţívám pro označení tanečníků pouze slovo b-boy, nerozlišuji tedy explicitně genderové rozdíly, které jsou sice v tomto tanci zřetelně patrné, ale slovo b-girl nepouţívám uţ jen z důvodu, ţe si dovoluji slovo b-boy počeštěle skloňovat do tvarů b-boyové atp. Jako podruţný důvod mohu také uvést, ţe muţské pohlaví v zastoupení jednotlivých tanečnic a tanečníků jednoznačně dominuje. Dále česky skloňuji i jiné termíny, především často zmiňované breakdance, b-boying či hip-hop. Skupina tanečníků, tedy jakýsi tým, je označována slovem crew, obsah tohoto termínu zahrnuje nejen vlastní moţnost tancovat „za danou skupinu“, ale také hlubší sounáleţitost jednotlivých členů, aţ rodinného charakteru, který má svůj původ v gangsterských počátcích hip-hopového tancování. Termín crew téţ skloňuji dle pravidel českého pravopisu pro rod ţenský. V ČR je mezi veřejností více rozšířeno označení breakdance. Ale ani u nás nemá mnoho tanečníků tuto variantu nejraději. Ovšem pravda je, ţe v Česku není vlastně b-boying jako subkultura podstatněji rozšířen. Implicitní vazba na hip-hop je v breakdancu alespoň v malé míře vţdy, a to především v té formě, ţe tanečníci napodobují pohyby nebo vytvářejí „formace“ vzniklé na určitých základech, které neodmyslitelně [ 14 ]


k hip-hopu patří. Často si to ani nemusí uvědomovat. Mám-li to laikovi blíţe přiblíţit, tak jedním ze základních historických prvků je např. systém soutěţí (battles3) nebo taneční krouţky (cyphers4). Pokud nejsou tanečníci s b-boyingem blíţe seznámeni, pak je otázkou, zda to co provozují, je opravdu b-boying. Nicméně můţeme říci, ţe „breakdance“ můţe i bez hip-hopu fungovat a rozvíjet se. O hip-hopu by se toho dalo psát spousty. Ovšem v následující kapitole poskytnu pouze jednoduchý nástin, a to hned z několika důvodů. Jednak mi to nedovoluje rozsah této práce, dále je téma b-boyingu obsáhlé samo o sobě a rád bych jej přiblíţil co nejjednodušeji a co nejširšímu okruhu čtenářů. Podstatné je především to, ţe b-boying z hip-hopu vzešel, ostatní fakta jsou „jen“ méně, či více důleţité detaily.

2.1.2 B-boying jako subkultura hip-hopu Jiţ od dvacátých let 20. století můţeme pozorovat výraznější vývoj a vzájemné ovlivňování afroamerické hudby, tzv. black music. Hip-hop je povaţován za jeden z posledních proudů, vyvinul se teprve na konci 60. let a v letech 70. se dostal do povědomí veřejnosti. Jako kultura s uměleckými aspekty je hip-hop povaţován od let 80., tento fakt vychází z velké míry z propagace pouličního ţivotního stylu formou rapu, který tehdy ovládal hudební průmysl. (Fiedler, 2003) Důleţité je zde ale podotknout, ţe komercionalizace kulturu nevytváří, jen ji pomáhá šířit a zmíněné „povaţování za kulturu“ je ve smyslu veřejného mínění. Významný vliv na vývoj hip hopu, a to především ve smyslu hudebním, ale i tanečním, měl i zdánlivě kulturně nepříliš příbuzný hudební styl funk a jeho známý protagonista James Brown. „To, co se v šedesátých letech nazývalo soul, v sedmdesátých funk a v osmdesátých rap, je opravdu silně ovlivněno právě Brownem a jeho pojetím hudby a tance. Jeho přechod od gospelu k velmi výbušnému a dynamickému rhytm and blues spolu

3

Battle, z angl. souboj, je soutěţní systém v b-boyingu, kdy proti sobě na tanečním parketu stojí jeden proti jednomu, dva proti dvěma či více početné taneční skupiny; pokud má battle organizátora, je jím většinou dán počet vstupů na kaţdé straně, zřídkakdy je omezena délka vstupu a o výsledku rozhoduje pozvaná porota (tj. pokud moţno ti nejzkušenější tanečníci). 4 Cypher, někdy téţ jednoduše circle, z angl. kruh, je prostý kruh lidí, uprostřed kterého tancuje jeden bboy a „představuje svoje umění b-boyingu ostatním“, často jsou v cypherech „napjaté atmosféry“, tanečníci se zde tlačí a občas vznikají „náhodné battly“.

[ 15 ]


s perfektní choreografií a efektním energickým vystupováním umoţnil černošské hudbě nalézt si svoji cestu a směr, dojít k sebeurčení (Fiedler, 2003, s. 6).“ V této době také došlo k vyrýsování čtyř základních pilířů hip-hopu (b-boying, MC-ing, DJ-ing, graffity). Zajímavým způsobem popisuje hip-hop Schloss, který poukazuje na fakt, ţe kritika hip-hopu je jistě na místě a „sám hip-hop jako takový je k sobě kritický“. Jedním z příkladů mluvícím za všechny je fenomén battles, kdy se v momentu odmítnutí tanečního souboje jedná o uráţku a odmítnutí vlastní kritiky. Jedná se v uţším slova smyslu o moţnost objektivní kritiky vlastního pohybového projevu a neverbální komunikace. „Znamená to, ţe jej, či jeho úhel pohledu, nebereš seriózně (Schloss, 2009, s. 3).“ Ovšem porozumět tomu, co jsem zde popsal, znamená porozumět i samotnému hip-hopu. Jedním z faktů, který Schloss vyzdvihuje, je důleţitost, zda člověk pohlíţí na daný fenomén zevnitř či zvenku. Můţeme říci, ţe v případě hip-hopu absolutně nezúčastněný pohled zvenčí vede k přílišné negativní kritice a naopak člověk „zcela pohlcený“ si můţe tento fenomén příliš romantizovat. Hip-hopem, ať uţ obrazně či doslova, hýbe tancování. Jedná se totiţ o činnost, která je předávána a sdílena formou „tváří v tvář“ (face to face), navíc se (ještě společně s graffiti) jeví médiím jako nepříliš vhodný artikl, alespoň v původní formě, tedy v projevech, které skutečně reprezentují danou kulturu. Byla zde sice 80. léta, během kterých bylo natočeno několik filmů s hip-hopovou tématikou, ovšem toto Schloss shrnuje několika slovy Michaela Holmana (jednoho z význačných průkopníků hiphopu a manaţera slavných The Rocksteady Breakers): „B-boying byl sice skvělou reklamou, ale postrádal jakýkoliv produkt (Schloss, 2009).“ Myšleno např. ve srovnání s rapem, kdy si můţeme zakoupit hudební nosič a odnést si jej domů. Ovšem i na samotný rap se nesmí pohlíţet jako na temnou či komerční stránku hip-hopové kultury, jelikoţ i on sám, především během jeho vzniku (1974–1979), původně samozřejmě nebyl zamýšlen k masovému a komerčnímu šíření, ba naopak. Schloss obecně rozlišuje tři „dimenze“, jak je hip-hop vnímán. První je „skupina příbuzných uměleckých forem (vizuální, zvukové, pohybové), které byly provozovány v africko-karibských, africko-amerických a latinskoamerických čtvrtích v New York City kolem roku 1970“. Druhou je „populární hudba, která byla rozvinuta mimo hiphopovou kulturu (rapová hudba)“. Posledním a narůstajícím označením je „druh volného demografického označení pro současnou afro-americkou mládeţ bez ohledu [ 16 ]


na zjevnou souvislost s rapovou hudbou nebo ostatní druhy hip-hopového umění“. (Schloss, 2009, str. 4 a 5) Dle Schllosse nedorozumění ohledně hip-hopu pramení ze zmatků v jednotlivých pojmech, nebo také moţná mezi koncepty, které tyto pojmy reprezentují. Akademické postoje k hip-hopu a jeho problematice jsou často podle Schlosse nesprávné. Jako příklad uvádí různé ohodnocení „hloubky“ (dalekosáhlosti) tohoto fenoménu, obvyklé je jak jeho podhodnocování, tak nadhodnocování. Mnohdy se mnozí akademici soustředí na morální pozadí na úkor osobních motivací jedinců nebo prostého estetického ocenění. Je to právě tanec a pohyb, který je aţ nezbytný pro porozumění hip-hopové kultuře. (Schloss, 2009)

2.1.3 Breakbeat: rytmus b-boyingu Hudba, na kterou b-boyové tančí, je ovlivněna několika společnými faktory. Tempo hudby je poměrně dosti rychlé (110 aţ 120 úderů za minutu). Častý je perkusní výskyt kytary a dechových nástrojů typu trubky apod. Specifické jsou téţ pomlky v různých místech skladby a struktura vytvářející energické vrcholy. Nejdůleţitější charakteristikou je výskyt pauz – „lámaných beatů“ (breakbeats5). Zajímavá je téţ přímá spojitost se 70. léty, kdy tato hudba (breakbeats) vznikla. K b-boyingu neodmyslitelně patří skladby jako např. Apache (1973), Give It Up či Turnit a Loose (James Brown, 1969), dále T Plays It Cool (Marvine Gaye, 1972), It’s Just Begun (Jimmy Castro Bunch, 1972), The Mexican (Babe Ruth, 1972) a mnoho dalších. Tyto skladby nejsou hip-hopového ţánru, jedná se o rockové a funkové písně, přesto je stále můţeme slyšet téměř na všech b-boyingových akcích a soutěţích. (Schloss, 2009) „Hip-hopová hudba a b-boying byly narozeny jako dvojčata a jejich matkou je breakbeat (Schlos, 2009, str. 19).“ Schloss pouţívá ve své publikaci shrnutí pod termín „hudební kánon“ b-boyingu, který detailně rozebírá a analyzuje.

5

Breakbeats (neboli také breakbeat nebo breaks) je obvykle pouţíván k označení hudebního ţánru elektronické hudby, obvykle charakterizované nepravidelným 4/4 metrem vytvářející rytmus charakteristický intezivním pouţitím synkop a polyrytmičnosti (Breakbeat, 2011). S tím, ţe v b-boyingu se ovšem nejedná o elektronické beaty, ale o přirozenou hudbu, tedy o bicí nástroje.

[ 17 ]


Důleţitou osobností ve spojení jak s hip-hopem, b-boyingem, tak s celkovým pojetím hudební reprodukce je Clive Campbell (*1955), známý téţ jako Kool DJ Herc. On jako první pouţil dvě kopie stejné desky na dvou gramofonech, čímţ umoţnil, aby desky hrály bez přerušení. Mezitím co jedna deska hrála, druhou mohl přetáčet nazpět. Tímto je dodnes mezi deejayi velmi ceněný. Ovšem zároveň poskytl i to, co potřebovali b-boyové, a to byla hudba hraná bez přerušení. (Schloss, 2009)

2.1.4 Nepsaná „pravidla“ b-boyingu B-boying je pohybově poměrně náročný. Z pohledu fyziologického zatíţení organismu jej můţeme povaţovat za rychlostně-silově orientovanou pohybovou činnost s velice výrazným podílem koordinačních schopností. Z hlediska osvojování pohybových dovedností by se teoreticky dal zařadit mezi gymnastiku, bojová umění a tance všeho druhu. Délka osvojení si jednotlivých prvků je značně variabilní, některé pohyby se naučí začátečník jiţ během své první lekce, s jinými se pokročilý „trápí“ i roky. U b-boyingu hraje talent velkou roli, ovšem ještě větší hraje vytrvalost a píle. Náročnost techniky některých prvků je opravdu na velmi vysoké úrovni, jen málokdo si osvojí širší paletu pohybů nejvyšší úrovně. Přesto je nutné podotknout, ţe právě díky těsné vazbě na hip-hop nade vším „stojí“ originalita a jedinečnost. Tedy vlastní nápady, kroky, ale i neobvyklé spojení silových a akrobatických prvků. Dle Fiedlera můţeme v hip-hopové kultuře rozlišit taneční styly tzv. oldschoolové a newschoolové, tedy dělení dle doby vzniku. Toto dělení vzniklo především na základě vývoje rapové hudby. Do oldschool zařazujeme všechny taneční styly, z nichţ většina vznikla a zformovala se v průběhu 70. let a vyvíjela se pak v letech 80., tedy i breakdance (Fiedler, 2003). Dělení v tomto odstavci je značně zjednodušené, ale vytváří „alespoň nějaký rámec“. Struktura samotného tance je odvislá od struktury hudby. Jak jsem jiţ zmínil výše, b-boying se pohybuje především ve dvou „dimenzích“ – battles a cyphers. „Kaţdý tanečník se prezentuje tanečním vstupem. Délka takovéto vstupu je v průměru kolem 20 aţ 30 sekund. Velmi zjednodušený základní postup obsahuje 5 typů pohybové činnosti. (Schloss, 2009)

[ 18 ]


Dle Schlosse je „pořadí jednotlivých pohybových činností následující: 1. toprock, vzpřímené rytmické tancování, které oznamuje přítomnost tanečníka, jakýsi expresivní ‚úvod a představení se‘; 2. go-down nebo-li drop, sestup ze vzpřímené polohy do niţších [většinou vzporů (pozn. autor)], důraz je kladen na kreativitu a načasování, jedná se o mezičlánek mezi toprockem a floor workem; 3. floor work, tanec v těsné blízkosti u země, sestává z několika moţných částí: a) footwork – sloţité rytmické pohyby v nízkých polohách [často dřepech, klecích, vzporech, podporech atp. (pozn. autor)], b) air moves – pohyby demonstrující akrobatické dovednosti a schopnosti; c) power moves – pohyby ukazující fyzickou sílu a sloţité dovednosti; 4. freeze, uzavírá tanec pózou završující tanečníkův vstup; 5. ‚návrat na nohy‘ (jelikoţ většina freezů nebývá obvykle ve stoji) a opuštění cypheru (battlu) – pro tento úkon není přímé označení, coţ dokazuje, ţe se vlastně nejedná o vlastní část tanečníkova vstupu (Schloss, 2009, s. 86).“ Toto je velmi obecná struktura, její nedodrţení není povaţováno za nějaký přestupek. Ovšem její znalost je velmi důleţitá: např. vstup bez úvodního toprocku je jako kdybyste měli proslov před cizím publikem a zapomněli byste se představit. Naopak vynechání závěrečného freezu by mohlo vést okolostojící k dojmu, ţe se za svůj projev stydíte, či ţe spěcháte na autobus. Pro úplnost je ještě nutné zmínit, ţe pojem freez neznamená jen pózy rozličného typu, ale je na místě anglický překlad tohoto slova, který zní zmrznout či ztuhnout. Vycházejíc z vlastní letité zkušenosti si dovolím freeze šířeji definovat. Freezů je totiţ hojně vyuţíváno i v průběhu tanečního vstupu, kdy b-boy či b-girl vyuţije perkusního úseku hudby, ve kterém se zastaví v co moţná nejefektnější pozici, tato pozice v dané fázi hudby můţe výrazně vyniknout, a dokonce právě díky těmto momentům se danému tanečníkovi nakonec přikloní i samotné vítězství v battlu či respekt u ostatních tanečníků v cypheru. V b-boyingu existuje (mimo jiné) ještě jeden důleţitý pojem, a tím je slovo foundation. Toto slovo má více moţných variant překladu, pro „potřeby“ b-boyingu jej překládáme jednoduše jako „základy“, nicméně v b-boyingu je význam tohoto slova značně hlubší. Jak uţ překlad napovídá, je tu přímá souvislost s pedagogikou samotného b-boyingu. Nejde ovšem jen o předávání základních pohybů, ale také o kontakt [ 19 ]


s kulturou (jsme opět u hip-hopu) a znalost historie tohoto tance, průkopníků, je zde téţ kladen důraz na určitý typ „autorizace“ jednotlivých pohybů a prvků. Navíc je dle Schlosse pravděpodobně nejdůleţitější věcí na foundationu jeho schopnost učit jedince, jak se identifikovat v rámci skupiny, coţ také znamená porozumět tomu, kde jsou jeho silné či slabé stránky a celkové poznání sama sebe (Schloss, 2009). Dle Kena Swifta je „foundation kombinací duševního přístupu, filosofie, postoje, rytmu, stylu a charakteru vyústěného vlastním pohybem, tancem“ (Schloss, 2009, s. 50). Je zde jistá analogie i s tzv. hudebním kánonem zmíněným výše. Nutno téţ opět podotknout, ţe foundation je v dnešní době často skloňované slovo i v ČR, je ale otázkou, zda ve vhodném slova smyslu.

2.2 Historický původ b-boyingu Ladislav „LayDee“ Kabát je jedním ze zapálených lidí v České republice, kteří se zajímají o fenomén hip-hopu, b-boyingu a celkově hip-hopového tancování (dnes je většinou nazýváno streetdance). Informace nejen sbírá, ale také si dává práci s jejich tříděním a redukcí. V souvislosti s tím je potřeba opět podotknout, ţe v ČR neexistuje pouze neinformovanost, ale také dezinformovanost. Z historického hlediska je zajímavé samo označení b-boying, b-boy, b-girl. Kabát uvádí, ţe např. první generace tanečníků byly přezdívány boie-boie-oings, toto slovo je pravděpodobně afrického původu, znamená skok, poskok, hopsání apod. Samo označení termínem b-boy je pevně spjato s jiţ výše zmíněným legendárním DJ Kooll Hercem. Ten jím původně označoval pouze ty nejlepší tanečníky (jimi byli např. Nigga Twins, Sau Sau, James Bond, The Amezing Bobbo, Klark Kent atd.), kteří se objevovali na hiphopových akcích, jeţ pořádal. Tito lidé tvořili špičku tanečníků breakdance na počátku sedmdesátých let. Všeobecně je přijímáno, ţe označení „b-boy“ vzniklo zkrácením slova break boys, tedy je zde přímé spojení s hudebním ţánrem breakbeat, coţ je pravděpodobně důvod „oficiality“ tohoto rozšíření. Ovšem existují i další moţné varianty, jako např. Bronx boy, beat boy, či dokonce velmi nepravděpodobné boogaloo boy. (Kabát, 2009) Pro rané fáze vývoje b-boyingu je dle Kabáta charakteristické, ţe b-boyové často kombinují breakdance s dalšími druhy tance, které vznikly přibliţně ve stejném období.

[ 20 ]


Poměrně velmi blízký vztah si vybudoval b-boying s tancem nazývaným locking6. Hudební předloha tohoto tance je b-boyingu velmi podobná, ovšem pohybově se jedná o zcela odlišné pojetí. Obdobně je tomu s tancem zvaným popping7. I kdyţ mnoho raných b-boyů bylo velmi často zároveň i výbornými poppery či lockery, faktem je, ţe kaţdý z těchto tanečních stylů má vlastní historii i průkopníky a také je výrazně geograficky jinde situován. Kabát se zabývá původem a problematikou streetdancových tanců celkově a sám mi sdělil, ţe ačkoli je velmi sloţité se dopátrat věrohodných informací o b-boyingu, u ostatních hip-hopových stylů je to ještě komplikovanější. Celkově velmi často dochází k rozdílným interpretacím, ke kterým přispívá i překvapivý nedostatek archivních záznamů, videonahrávek nebo textů. Dnešní dokumentaristé se tedy zaměřují především na dobrou paměť několika málo jedinců, kteří stáli u zrodu či v centru dění, coţ ovšem opět vede k vášnivým diskuzím. (Kabát, 2009) Jedním ze známých historicky uváděných faktů je, ţe první b-boyové patřili k pouličním gangům v New Yorku (ale také Los Angeles). Dle Kabáta se mnozí dokonce učili bojová umění, aby byli schopni se ubránit konkurenčním gangům. Coţ by vedlo ke spojitosti s bojovými uměními (tehdy byly velmi populární kung-fu filmy), jejichţ prvky jsou velmi charakteristické pro počáteční vývoj b-boyingu (Kabát, 2009). Je ovšem otázkou, zda předváděné pozice z kung-fu filmů měly opravdu něco společného s efektními bojovými technikami a nešlo-li spíše o napodobování vizuální podstaty z důvodů primárně tanečních a ne naopak, tj. primárně bojových (ve smyslu ubránění se jinému gangu) a sekundárně tanečních. Nicméně i Jeff Chang ve své knize mapující historii hip-hopu uvádí, ţe hranice mezi tancem a bojovým uměním byla velmi úzká (Chang, 2005, s. 115).

6

Locking (původně Campbellocking) je druh funkového tance, který je v dnešní době spojován také s hip-hopem. Jméno je odvozeno od locku (angl. uzamčení), coţ v podstatě znamená, ţe tanečník provádějící rychlé pohyby se náhle zastaví v určité pozici na určitou chvíli a poté opět pokračuje ve stejné rychlosti jako předtím. Dovednost tohoto tance spočívá v rychlých, přesných a zřetelných pohybech rukou, kombinovaných s uvolněnými pohyby boků a nohou. (Locking, 2011) 7 Popping je jedním z originálních funkových tanečních stylů, jehoţ myšlenka se původně rozšířila ze San Francisca (Kalifornie) v průběhu let 1960-1970. Technika tohoto stylu spočívá v rychlé svalové kontrakci s následným uvolněním mající za cíl vyvolat efektní trhnutí tanečníkovým tělem, resp. částí těla, tzv. pop, tick nebo hit. Vše je prováděno průběţně v rytmu hudby a kombinováno s rozmanitými pohyby a pózami. (Popping, 2011)

[ 21 ]


Diskutovanou otázkou je téţ vliv capoeiry8. Podobnost některých prvků je značná. Někteří ji s počátky spojují, jiní nikoliv (např. výrazná osobnost jménem Richard Colón, ve „světě b-boyingu“ známý jako Crazy Legs) (Kabát, 2009). Ovšem sama capoeira je „ţivý“ tanec, nejpravděpodobnější je tedy varianta ovlivňování vzájemného. S tím, ţe ale oba tance jsou naprosto odlišné z metro-rytmického hlediska. Nepopiratelný je ale fakt, ţe mnoho tanečních prvků a pohybů průkopnického období se jeví jako agresivní a násilné. Brooklyn byl domovem hned několika gangů. Na konci 60. let se v těchto ganzích pohybovali dva muţi, které mimo výtrţnosti velmi bavil tanec, byl to pro ně jiný způsob vybití energie, jejich přezdívky jsou dodnes ověnčené legendami, znějí Rubberband a Apache. Oslovovala je soulová a funková hudba, inspirovali se tanečním projevem Freda Astaira a Gena Kellyho, dále je upoutaly prvky salsy a také tance zvaného hustle (velmi populární discotanec 70. let). Na základě těchto stylů postupně vyvíjeli svůj vlastní pouliční taneční styl nazývaný rocking, obohatili jej o tzv. jerks a burns, pohyby spočívající v gestikulaci rukama představující gangsterská gesta odstrašujícího typu. Tyto pohyby se později staly základními a nejen to, začaly je napodobovat spousty dalších členů gangů a snaţili se jeden druhého v tomto novém stylu porazit. Na počátku 70. let přestal být rocking oficiálně „tancem gangsterů“, zalíbil se mnoha mladým lidem mimo gangy a ti jej dále rozšiřovali. Tím se stal tak známým a oblíbeným, ţe bylo nutno změnit jeho jméno, protoţe rock (rocking) mnozí zaměňovali za rock ‚n‘ rollový tanec nebo rockovou hudbu. Takto nejpravděpodobněji vznikl uprocking (brooklyn uprock dance). (Kabát, 2009) Můţeme říci, ţe uprock je transformací boje a výhrůţek v nenásilnou taneční formu. Původní forma tance je ovšem tak energická, ţe nezasvěcenému člověku připomíná skutečnou rvačku. Občas se tedy tehdy stávalo, ţe soupeřící crew byly vyvedeny z klubů nebo pozatýkány policí pro výtrţnosti, násilí, či obojí. Nicméně gangsterský původ je zde nepopiratelný. Tanec ovšem nabízel bývalým mladým gangsterům novou cestu: nejen ţe si jím mohli vybít přebytečnou energii, vzájemně se

8

Capoeira je tradiční brazilské umění kombinující bojová umění, sport a hudbu. Byla vytvořena v Brazílii potomky afrických otroků s přirozeným vlivem brazilského okolí, a to pravděpodobně jiţ v 16. století. Je známa svými rychlými a sloţitými pohyby, hojně vyuţívá kopy a rychlé podmety, dále jak přízemní, tak vzdušnou akrobacii. (Capoeira, 2011)

[ 22 ]


nenásilně porovnávat a být lépe přijati svými vrstevníky, ale téţ si i s postupně lepšící technikou mohli pouličními vystoupeními něco přivydělat. Historie se ale neobešla bez svých temných stránek, jak uvádí Kabát: „Bohuţel ostatní nadále na ulici riskovali svůj ţivot zbytečným pronásledováním stávajících gangů. V důsledku toho, ţe někteří tanečníci zůstali zavázanými členy gangu, odhodlaní vyrovnat staré účty, propukly někdy boje přímo na tanečním parketě. Naneštěstí byl při tanci zabit i Rubberband Man. Soupeřil s muţem, jehoţ dívka byla nabídnuta jako cena pro vítěze a vyhrál. Kdyţ pak se svojí ‚trofejí‘ klub opouštěl, poraţený protivník jej zastřelil.“ (Kabát, 2009) S rostoucí popularitou tohoto tance vznikaly i desítky dodnes známých crew, z nich můţeme uvést např. All Star Rockers, Explosive Rockers, Down To Rock, Floor Master Dancers, Lil Daves Rockers, Jig O‘Bugs, Universal Dancers. Významné místo zaujímá především crew jménem Dynasty Rockers: tato skupina se nedruţila s ţádným gangem a její členové jako první začali pouţívat barevná trička, která na zádech nesla název crew. Uprocking byl mnohými skupinami brán smrtelně váţně, organizovaly se časté soutěţe, dle jejich specifického charakteru se jim právě v této době začalo říkat battle. Nebojovalo se jen tak, ale o peníze, ţeny, trika či košile. Kupodivu právě vyhrát cizí triko bylo to nejcennější, naopak prohrát jej znamenalo přijít o přezdívku, či dokonce o jméno crew a všechnu čest s ní spojenou. (Kabát, 2009) Vlastní souboje (battly) měly oproti b-boyingu několik odlišností. Jednak probíhaly v řadách (tzv. apach line), kdy dvě skupiny proti sobě stály tváří v tvář a kaţdý měl svého protivníka. V b-boyingovém battlu tanečníci netvoří striktní řadu a není nutné tančit vůči konkrétnímu členovi druhé crew. Dalším důleţitým rozdílem bylo, ţe b-boyům deejayové dokola prodluţovali pouze části skladeb (breakbeats), naproti tomu uprockoví tanečníci tančili na celé skladby. (Kabát, 2009) „Brooklyn uprocking stál na rychlých nohou i rukou, otočkách, výskocích, mimice, kterou tanečníci vyjadřovali hudbu, na gestech, kterými imitovali pouţití zbraní. Znalost skladeb byla výhodou, čím lépe tanečník dokázal vystihnout slova a melodii hudby, tím více získával navrch. Během souboje mu mohlo být poklepáno na rameno, coţ bylo znamení, ţe jej chce vystřídat jiný člen crew.“ (Kabát, 2009) Rok 1980 je pro uprocking zlomový, konal se dosud největší battle o titul v uprockingu – King Uprock. V něm zvítězil Ralph Casanova z Dynasty Rockers. [ 23 ]


Ovšem tento rok není zlomový jen z důvodů vrcholné soutěţe, posléze také nastal nástupu strmého úpadku. Ke slovu se dostává b-boying, který uprock přejal, byť si jej poněkud poupravil po svém. (Kabát, 2009) Počátky pohybového projevu v b-boyingu jsou logicky spjaté s prvotním rozvojem toprocku (tedy tance ve vzpřímené poloze). Ten vychází z afroamerických, evropských a latinskoamerických tanců. Konkrétně jej nejvíce ovlivnily lindy hop (jitterbug), tap dance, swing, salsa a téţ samozřejmě uprock. Pokračuje i napodobování hereckých hvězd, jakými byly např. Fred Astaire, Gene Kelly, Sammy Davis Jr., Harold a Fayard Nicholasovi, James Brown. Poslední jmenovaný je dle Kabáta mnohými dokonce vnímán jako „první b-boy“, především z důvodů svých efektních a do té doby originálních tanečních kreací. (Kabát, 2009) Podle hesla „bojuj prostřednictvím své kreativity a ne zbraní“ tanečníci přicházeli s dalšími vylepšeními a prvky. Kdyţ b-boyové začali pouţívat ruce k tomu, aby podepřeli svá těla a mohli uvolnit nohy a chodidla pro gymnastické prvky, vlečení nohou a různá přetáčení, vznikl footwork (floor rocking, down rocking), dle Schlosse součást floorworku. Dále se přidaly také freezy. Díky značnému důrazu na originalitu a kreativitu paleta pohybových moţností rostla kaţdým dnem. Tanečníci pořádali nejrůznější setkání a předváděli své nově osvojené dovednosti, setkání byla samozřejmě formou battlů a vzájemné porovnávání bylo právě tou nejsilnější hybnou silou posouvající taneční umění b-boyů směrem kupředu. Prvními b-boyingovými crew první éry, tedy let 70., byly The Zulu Kings, Shanghai Brothers, The Bronx Boys, Rockwell Association, Rock Steady Crew, Crazy Commanders. Největší rivalita panovala mezi Starchild La Rock a Rockwell Association a také mezi The Zulu Kings a Salsoul. Tanečníci často také tvořili různé aliance pod novými jmény, aby ve vzájemném zápasu zůstali na pomyslném vrcholu (Chang, 2005, s. 117). S generační obměnou se postupně začínají do b-boyingu dostávat i sloţité gymnastické prvky, ty jsou přijaty buďto v původní podobě nebo poupravené, jedná se tedy především o skupinu pohybů nazývaných jako power moves či air moves. Po roce 1980 se zviditelňují crew jménem Rock Steady Crew, NYC Breakers, Dynamic Rockers, Magnificient Force, United States Breakers, Floor Masters nebo Incredible Breakers. Největšími soupeři si byli Rock Steady Crew a NYC Breakers nebo Dynamic Rockers. [ 24 ]


Byly to právě jejich souboje, které přilákaly pozornost médií a přispěly k proslavení b-boyingu po celém světě. Samotné historické záznamy o b-boyingu se nedají představit bez výše zmiňované Rock Steady Crew (RSC), je to dáno především tím, ţe její členové se objevili hned v několika filmech (Style Wars, Wild Style, Flashdance, Beat Street), dále televizních vystoupeních, také vystupovali dokonce pro britskou královskou rodinu. V roce 1981 došlo k mediálně proslavenému vystoupení formou battlu mezi Rock Steady Crew a Dynamic Rockers v Lincoln Center během události Outdoors Program. Toto vystoupení zvedlo obrovskou vlnu zájmu, například na závěrečném ceremoniálu olympijských her v Los Angeles tančila pro sto tisíc diváků více jak stovka tanečníků breakdance. Dále vznikly další filmy s b-boyingovou tématikou, Breakin a Breakin 2: Electric Boogaloo. RSC je v dnešní době organizací v jejímţ čele dlouhodobě stojí Richard Colón (*1966), známý po přezdívkou Crazy Legs. Tato organizace v b-boyingu úspěšně podniká a snaţí se pokračovat v rozvoji hip-hopové kultury. RSC má své členy v Japonsku, Itálii nebo Británii, na dlouhém seznamu jejich členů jsou (nebo byli) nejenom tanečníci, ale i writeři a hudebníci. Většinou jsou to ti nejlepší ve svém oboru, například tanečníci Mr. Wiggles, Fabel, Suga Pop nebo Aliens Ness, kteří se aktivně věnují výuce, nebo deejayové Tony Touch, Q-Unique, Bobbito, Q-bert, DJ Prime Minister či rapová skupina Arsonists a mnoho dalších. (Kabát, 2009) B-boying se pomalu rozšířil po celém světě, po svém úpadku v letech 80., kdy sestoupil obdobně jako jiné módní trendy, se dostává od poloviny 90. let opět do povědomí lidí. Přestoţe scéna jako taková je ryze undergroundová a k jejímu úpadku vlastně nikdy pořádně nedošlo, dostávají se opět ke slovu média, především televizní reklamy a videoklipy, kde mohou efektní pohyby breakdance s kombinací se střihačským uměním a moderní technikou plně vyniknout. Existuje celá řada tváří spjatá se značkami jako Nike či Red Bull, ale zároveň i mnoho výrazných osobností globálně neznámých. O dnešní scéně by se toho dalo psát spousty, je obrovská a především – je online. Internetové stránky typu Bboyworld: The number 1 bboy source (www.bboyworld.com) vám umoţní dozvědět se neskutečně mnoho informací na místním fóru či zhlédnout např. battle z Japonska, který se odehrál během předchozího dne.

[ 25 ]


2.3 Šíření b-boyingu z Ameriky do Evropy Rozšíření b-boyingu z Ameriky do Evropy je mimo jiné velmi těsně spjato s německým b-boyem Stormem, vlastním jménem Niels Robitzky (*1969). Tento člověk je úţasným tanečníkem nejen breakdance, ale jiných hip-hopových stylů. Říká se o něm, ţe začal tancovat dříve, neţ se naučil chodit. Zlomovým rokem v jeho ţivotním, resp. tanečním nasměrování byl rok 1983, kdy se dostal poprvé do kontaktu s electric boogaloo9 a b-boyingem. Vzhledem k jeho opravdu výrazné osobnosti můţeme tento rok s jistým odstupem povaţovat za zlomový i pro celou Evropu. V následujícím období nastal „boom“ breakdancové módy ve velké části západní Evropy. Je zde přímá paralela s popularitou breakdance v Americe. Obdobně jako v USA, tak i v Evropě za prvotním rozšířením breakdance mezi širší veřejnost stály komerční video snímky. Storm jako příklady uvádí film Flashdance nebo video Buffalo Gals. Breakdance se stal opravdu v jistém smyslu módou, a jak uţ to s módou bývá, prvotní nadšení často rychle mizí. A takto to bylo i b-boyingem. (Robitzky, 2011) Od roku 1985 nepřicházelo z Ameriky mnoho informací, coţ mělo za následek, ţe b-boyové v Německu, Francii, Itálii, Anglii i Skandinávii začali vymýšlet mnoho zcela nových prvků aplikovatelných pro b-boying, a vytvářeli tak postupně svoje vlastní pojetí tohoto fenoménu. Toto také vyústilo v zaloţení legendární evropské crew Battle Squad, kterou zaloţil Storm společně s ještě několika vůdčími postavami b-boyingové scény v tehdejší Evropě. Všeobecně můţeme říci, ţe po roce 1991 jiţ v Evropě existovaly komunity tanečníků breakdance s poměrně silnými členskými základnami. Mimo Battle Squad v této době existovalo ještě několik crew se zvučnými jmény, jako např. Second to None a Awayz Rocin Tuff z Velké Británie či Out of Control z Dánska a Throwdown Breakers ze Švédska, ve Švýcarsku v té době působili Jazzy Rockers a v Belgii Dynamic Rockers. Nejznámější crew z Francie byla Aktuel Force. Tyto skupiny jsou důleţité hned z několika hledisek. Jednak posunovaly b-boying opět

9

Electric boogaloo (někdy špatně označováno jako electric boogie) je druh tanečního stylu vycházející z funku a hip-hopu a je velmi příbuzné poppingu. Toto označení je těsně spojeno se skupinou The Electric Boogaloos, která působila v 70. letech. Tanec je charakteristický uvolněnými pohyby nohou ve funkovém stylu, komplexním vyuţitím flexibility v kloubních spojích, rotacích v pánvi i hlavou. Později je tato široká paleta pohybových dovedností kombinována navíc s poppingem. (Electric boogaloo, 2011)

[ 26 ]


o krok vpřed, ale také jej udrţely „při ţivotě“ v době, kdy jej kaţdý povaţoval za něco, co jiţ vyšlo z módy. Posuneme-li se blíţe k České republice, resp. aţ na východ za ni, narazíme na velmi kvalitní maďarskou crew Enemy Squad, ovšem i tato skupina dala o sobě znatelněji vědět aţ po pádu „ţelezné opony“. (Robitzky, 2011) Svoji nezastupitelnou roli hrál také battle nazvaný Battle of the Year („Bitva roku“), zkr. BOTY. Psal se rok 1990, kdy Thomas Hergenröther zorganizoval v Hannoveru soutěţ s názvem International Breakdance Cup, na kterou se přihlásilo pouhých 9 crew a podívat se přišlo asi 400 diváků. Jednotlivé skupiny předvedly pouze svou připravenou show, battlovat se začalo aţ následující rok, 1991. První tři ročníky zvítězili vţdy domácí Němci (1× TDB, 2× Battle Squad). V roce 1993 si titul do Anglie odvezli Always Rockin Tuff. O rok později triumfovali opět němečtí b-boyové Vlinke Vuesse, ovšem kromě roku 2000, kdy zvítězili Flying Steps, to byla jediná vítězství domácích tanečníků. Nadcházejícím „novodobým“ ročníkům, které byly jiţ provázené masivní reklamou a celkově značným rozpočtem, vládly korejské crew s občasným přerušením některou z francouzských crew. Jedinou výjimkou bylo vítězství ruského výběru Top 9 na BOTY 2008. (Rubek, 2011) Tato mezinárodní soutěţ je dnes velmi známá, dokonce je moţné spekulovat i o tom, ţe její vrcholná léta jiţ pominula. Kaţdopádně názory na ni jsou různorodé, od ryze pozitivních aţ po zcela negativní, ovšem to nic nemění na tom, ţe měla velký historický význam na vývoj b-boyingu po celém světě a především samozřejmě v místě jejího dění, v Evropě, konkrétně v Německu a okolí. S nástupem Battle of the Year a s celkovou přirozenou disperzí b-boyingu v 90. letech, která je spojena s velkou oblíbeností mezi mladými, se vývoj tohoto fenoménu zaplétá, a vytváří tak jiţ sloţitější sociální sítě lidí věnujících se b-boyingu. Evropa si postupně vytvořila vlastní tzv. flow10. Naopak přelom tisíciletí a neustálý rozvoj internetu stírá rozdíly celosvětového měřítka. Významnou měrou se na tomto trendu po roce 2005 podílí masové rozšíření Youtube. Přesto je b-boying pro své charakteristické pojetí tance s poměrně netradiční hudbou stále v oblasti undergroundového umění. Nicméně takové legendy, jako je

10

Flow je z angl. „téci“, jedná se o celkový projev tanečníka. Tento pojem je často mezi b-boyi uţíván, ale smysl je nejistý, někteří taneční tím označují „vytancovanost“, jiní specificky originální pojetí, lišící se od tanečníka k tanečníkovi, nebo i v rámci větších geografických etnik.

[ 27 ]


např. výše zmíněný Storm, stále působí a jsou to právě ony, které tíhnou k tomu své zkušenosti nějakým způsobem zhodnotit, zdokumentovat, není tedy překvapující, ţe právě v roce 2000 vyšla Stormovi obsáhlá kniha popisující historii b-boyingu v Německu – From Swipes to Storm.

2.4 B-boying v České republice 2.4.1 Historie b-boyingu na našem území První vlna tanečníků breakdance (záměrně neuvádím b-boyingu) se v dnes jiţ bývalém Československu objevila jiţ počátkem 80. let. Dokládá to i Jindřich Hes (výrazná osoba českého tanečního světa obecně), který přibliţně do roku 1984 situuje „Velkou cenu Československé televize a Pragokoncertu“ v praţské Lucerně (soutěţ profesionálních tanečníků standardních a latinskoamerických tanců), kde vystupovala francouzská skupina právě s tanečním stylem breakdance. Dle Hese je toto vystoupení momentem, kdy si začali někteří trenéři všímat a podporovat tento taneční styl (Parmová, 2006). Martin Fiedler v řízeném rozhovoru Parmové uvádí, ţe se k nám (tzn. za „ţeleznou oponu“) breakdance rozšířil úplně stejně jako do jiných zemí, a to formou filmů jako Hair, Beat street, Breakin či Wild style (Parmová, 2006). Tyto filmy byly celosvětově promítány, u nás samozřejmě byly moţnosti „získání západních produktů“ sloţitější, ale vţdy „se nějaká ta cesta našla“. Ovšem pravda je, ţe ne kaţdý tyto moţnosti měl, a proto také videokazety, gramofonové desky a časopisy dovezené ze zahraničí představovaly cenné „poklady“. V interview Parmové barvitě popisuje rozmach breakdancu a atmosféru tehdejší doby Antonín Kaňok (b-boy původem z Krnova): „Problém byl i s výběrem hudby pro prezentované skladby a choreografie. Jednak uţ tak jejím faktickým nedostatkem a malou dostupností byl omezen její kvalitní výběr a zároveň v soutěţních podmínkách se nepovolovaly skladby s anglicky zpívaným textem, ale pouze instrumentálky nebo česky zpívané skladby! Dnes to jiţ zní aţ neskutečně a komicky, ale i tohle nesla ona doba (Parmová, s. 46, 2006).“

[ 28 ]


S tím, ţe prvotním zdrojem byly americké filmy a videoklipy, souhlasí i výše zmíněný Kaňok, který v rozhovoru pro Parmovou nejen ţe nešetřil slovy, ale také jako jeden z mála uvádí přesná data nejstarších událostí. Ke kontaktu s vlnou „breakdancové módy“ došlo v případě Kaňoka přes vlny rádiové. Datuje jej přibliţně na konec roku 1983. V té době trávil své mládí jako voják základní sluţby v Hodoníně na jiţní Moravě a potají zde spolu s ostatními vojáky sledovali breakdancové videoklipy. Po této zkušenosti ho tato „horká světová novinka“ uchvátila a začal spolu s kamarády jednotlivé pohyby zkoušet (jednalo se tehdy o videoklip s výše zmiňovanými The Rocksteady Crew z New Yorku). Dále tvrdí, ţe jiţ v průběhu roku 1984 „breaková vlna“ překonává i „ţeleznou oponu“ a ovlivňuje stále větší počet mladých lidí v bývalém ČSSR (Parmová, 2006). „Nový taneční hit získává čím dál více místa na diskotékách, kde se začínají zcela spontánně a ţivelně odehrávat souboje mezi skupinami tanečníků. Společně s novým tancem se na taneční parket dostává i myšlenka spočívající v tom, ţe tam, kde se tančí BD [breakdance /pozn. autor/], není místo pro rvačky a násilí (Parmová, 2006, s. 46).“ Předešlá citace dokládá poměrně velké šíření jiţ v této době, dále Kaňok uvádí i fakt, ţe v letech 1985 a 1986 se konají první neoficiální mistrovství Československa v breakdancu. Jejich dějištěm byl Palác kultury v Praze, kde se konaly Festivaly mladého tance. V programu byly mistrovské soutěţe v akrobatickém rokenrolu, diskotancích, volných tancích a v těchto letech i soutěţ jednotlivců o „Pohár Československé televize v breakdance“. (Parmová, 2006) Kaňok dále přesně popisuje tyto události: „V roce 1985 bylo přihlášeno do této soutěţe 100 tanečníků a o rok později nás bojovalo o co nejlepší umístění takřka dvakrát více. Nejúspěšnějšími b-boys jsou v této době členové skupin ze tří československých velkoměst – Prahy, Brna a Bratislavy. Na parketě se objevilo dokonce i pár dívek. V prvním roce praţského Festivalu mladého tance bylo semifinále této soutěţe v BD doménou výhradně muţů, a to sedmi z Bratislavy a tří z Brna. Čechům se v tomto roce nepodařilo lépe prosadit. Zcela zaslouţeným mistrem v BD pro rok 1985, který kromě skvěle předvedené akrobacie (nejlépe propracovaný headspin a velmi zdařilé powermoves, hlavně windmill a flare) ohromil i vynikajícím provedením EB [electric boogie – viz electric boogaloo /pozn. autor/], se nestal nikdo jiný neţ cizokrajně vyhlíţející b-boy tmavé pleti Frederick Aysi (Fredy) z Bratislavy. Rok na to své prvenství v ještě větší konkurenci opětovně obhájil, a tím potvrdil, ţe je [ 29 ]


československou jedničkou. Na lidi kolem působil velmi skromně, přátelsky a v zákulisí se s námi ostatními ochotně dělil o své taneční zkušenosti (Parmová, 2006, s. 43).“ Frederick Ayisi, s kterým Parmová téţ vedla rozhovor, potvrzuje, ţe i u něj byly prvotní informace přivedeny skrze kanál rakouské televize zachycený v Bratislavě, konkrétně programy ORF1 a ORF2. Jak Ayisi vzpomíná, byl to tehdy koncert zpěvačky Diany Ross, který se mu nesmazatelně zapsal do paměti: „Najednou se vedle Diany objevil tanečník tmavé pleti a já jsem si před televizí zkoušel napodobovat jeho tanec (Parmová, 2006, s. 48).“ Také uvádí pro něj zlomový rok, a to jiţ 1982, kdy poprvé uslyšel v rádiu rap. Byl to ale „aţ“ rok 1983, kdy se dostal Ayisimu do ruky časopis „Bravo“

(patrně

z Německa

/pozn.

autor/),

ve kterém

byly

první

obrázky

breakdancových prvků, s kterými se seznámil. Podrobně popisuje první období svého tanečního ţivota slovy: „Snaţil jsem se se svým kamarádem Petrem Batthyianim rozluštit krkolomné obrázky a pochopit, jak se točit na zádech, koleně, ruce a na hlavě. Tak jsem začali chodit do podchodu s chráničema, obvazy a dokonce i hokejovými přilbami. Přidávali se k nám další kluci. Největší inspirací se nám stala americká skupina Rock Steady Crew se svými hity Hey You a Up Rock. Jejich videoklipy jsme sledovali na ORF. Z Vídně přišel za mnou můj kamarád, mulat Robi Latigo, který byl uţ v tom období v break dance fantastický (hlavně v electric boogie). Robi byl naším opravdovým učitelem (Parmová, 2006, s. 48).“ V roce 1984 Ayisi ještě společně s jinými chlapci zaloţili jednu z prvních breakdancových crew v ČSSR, nazvali ji „Gumoví chlapci“. V Bratislavě následně vznikaly další a další skupiny. Ale Gumoví chlapci byli nedosaţitelní, dokladem toho byl i zájem známých osobností, nejprve si jich všimla Janka Kociánová a přizvala je na pár svých koncertů, poté spolupracovali s dalšími známými zpěváky, jako jsou Peter Nagy, Richard Müller, Beáta Dubasová, Vašo Patejdl, ale nejen to, oslovili je také reţiséři a vystupovali ve filmech jako např. „Fontána pre Zuzanu I.“, v reklamách, často v písničkovém programu „Triangel“. Zároveň se i jejich pouliční tréninky přesunuly na taneční sál. (Parmová, 2006) V témţe období, přesněji v roce 1982, vznikl praţský taneční soubor Uno, který byl tvořen vystudovanými tanečníky z konzervatoře. Dle Richarda Hese (jednoho ze zakladatelů) tato smíšená taneční skupina působila jako armádní umělecký sbor a zabývala se různými styly tanců od klasického tance – balet, jazz, přes moderní tanec a díky gymnastickým zkušenostem aţ k tanečnímu stylu breakdance. Richard Hes dále [ 30 ]


ve vedeném rozhovoru Parmové uvádí, ţe skupina Uno zařadila breakdance do celovečerních programů armádního uměleckého souboru, její členové jezdili po kasárnách a v maskáčích vystupovali před vojáky i u ruských jednotek. Tuto skupinu také velmi inspirovaly videoklipy Michaela Jacksona a jeho známá „měsíční chůze“ (která není vlastně tak úplně jeho /pozn. autor/). Dle R. Hese skupina Uno jako první v republice ukázala veřejnosti breakdance, bylo to především díky vystupování se známými zpěváky, jako byli např. Jiří Korn, Lucie Bílá a Karel Gott. Téţ se v té době poprvé objevil breakdance v televizi a to ve videoklipu Lucie Bílé (tehdy ještě Hany Zaňákové) na píseň „Neposlušné tenisky“. Důleţitým faktem bylo, ţe skupina Uno se zabývala profesionální scénou a soutěţí se neúčastnila, dle R. Hese pouze občas na soutěţích vystupovala jako host. Později také vyčleněním některých členů skupiny Uno vznikla skupina Hop Trop vedená Jiřím Kornem, která se dále zabývala jen breakdancem. Ovšem dle Petra „Sonica“ Wisera spíše představovala „gymnasty“. (Parmová, 2006) Nicméně to nebyla jen Praha, Brno a Bratislava, kde začaly vznikat první breakdancové crew. Dobrým příkladem je periferní oblast v podhůří Jeseníků, kde bydlel jiţ výše zmiňovaný Antonín Kaňok. Tento muţ pln dojmů z mistrovství ČSSR v breakdance (1984, 1985) zorganizoval v říjnu 1986 v Krnově první „Přehlídku mladého tance“, které se zúčastnilo sice jen 27 tanečníků, ale měla obrovský ohlas a úspěch, jak on sám tvrdí: „(...) navzdory tomu, ţe ne kaţdý měl tehdy pro tento druh tance pochopení (Parmová, 2006, s. 43)“. Právě tehdy se zrodila tradice krnovských tanečních festivalů – „Přehlídka mladého tance“, trvající minimálně do roku 2006 (v tuto dobu byl s Kaňokem pořízen rozhovor). Kaňok dále uvádí b-boye z Liptovského Mikuláše či z Martina. V Česku to byl region sever (Jablonec nad Nisou, Turnov a vzdálenější Trutnov) s osobnostmi Jiřím Michálkem a Michalem Lukešem, konkrétně z Trutnova pocházel pozdější „praţan“ Petr Ježek, legenda českého b-boyingu. Dalším regionem bylo okolí Plzně a Příbrami a jiţ uvedený Vilém Hamburg, dále východ Čech (Pardubice, Hradec Králové). Na Moravě to byla kromě Brna téţ oblast Moravských úvalů (Olomouc s osobnostmi Vladimírem Kovaříkem a Janem Rubošem, Přerov, Zlín, Hodonín) a nakonec také Slezsko (Ostrava, Havířov a „Kaňokův“ Krnov). Bylo to také právě v Krnově, kde díky Antonínu Kaňokovi vznikla v roce 1984 jedna z prvních breakdancových skupin Crazy Boys Crew, její jádro tvořili kromě Kaňoka Řekové Janis Kosteas (Jani) a jeho mladší bratr Jotis Kosteas (Jotis), Michal Anguridis (Angur) a Jan Opavský (Jensi). Aţ úsměvné také je, ţe nakonec byli díky [ 31 ]


době nuceni změnit své jméno na „Veselí hoši“. Tato skupina navštěvovala pravidelné diskotéky, ale vyuţívala také jiných moţností, jako např. přihlásit se na přehlídky pohybových skladeb. Nakonec však ukončila své působení jiţ v roce 1988, ovšem neodešla „ze scény“ se sklopenou hlavou. Se skladbou „Prázdninová ulice“, ve které tančily jiţ i dívky, zvítězili v „Celostátní soutěţi ţákovských kolektivů SOU Federálního ministerstva všeobecného strojírenství“ v Kopřivnici ve dnech 6. aţ 8. 4. 1988. Tam se jim dostalo téţ i odváţného uznání předsedkyně poroty, choreografky a taneční lektory paní Jarky Calábkové. Faktem ale zůstává, ţe se v 80. letech utvořila tři jádra: Praha, Brno a Bratislava. V Bratislavě to byla skupina kolem jiţ výše zmiňovaného Fredericka Ayisiho. Dle Kaňoka byla právě tato škola v nejranější době nejpropracovanější a bylo zde moţné pozorovat významný vliv jiţních sousedů z Maďarska (viz podkap. 2.3 a crew Enemy Squad). Významnými osobnostmi byli Karel Zajac (věnoval tanci celý ţivot) a Peter Batthyany. Kaňok ještě zmiňuje legendární bratislavskou crew Street breakers. (Parmová, 2006) Historie „brněnské školy“ byla nejprve spjata s jednotlivci, Kaňok uvádí v té době skvělé b-boye, jmenovitě Františka Zelinku, bratry Savase a Michala Sachidise, Radka Štumpu, kteří byli velice úspěšní na tehdejších mistrovstvích. Důleţitou úlohu hrála taneční škola Starlet Brno, která pod vedením Vladimíra Buriana vytvořila dobré zázemí pro b-boye. Také díky jeho vydatné pomoci se breakdance dostal aţ na televizní obrazovky, kdyţ se mu podařilo prosadit vystoupení brněnských b-boyů v zábavném pořadu Československé televize „Dva z jednoho města“. TŠ Starlet také pořádala letní taneční školy, kde se breakdance pro zájemce z řad široké taneční veřejnosti poprvé v této době oficiálně a odborně vyučuje. (Parmová, 2006) V roce 1991 navštívila tento letní taneční tábor skupina mladých lidí okolo Martina „Fidliho“ Fiedlera. Nutno podotknout, ţe tato skupina byla zapálena pro hip-hop jako kulturu a doslova hltala rapovou hudbu a taneční styly reprezentované hvězdami jako Bobby Brown, C&C music factory, Snap, Bel biv devoe, Marky Mark, Vanilla Ice, MC Hammer, Mr Lee, Heavy D, EYC. Nejednalo se tedy úplně o lidi ovlivněné pouze breakdancovými filmy a videoklipy. V létě roku 1993 vzniklo trio Beat Up (Fidli, Seki a Hana Štoudková), s postupem času je tanec více a více „pohlcoval“ a k 8. 1. 1995 zaloţili jiţ přímo taneční skupinu Beat Up, která se rozšířila

[ 32 ]


o řadu dalších členů a její směr byl v „dnešní terminologii“ především streetdancový. Tato skupina se v dnešní době rozrostla do obřích rozměrů. (Fiedler, 2011) Bylo to ale aţ v roce 1997, kdy Martin Fiedler, oficiální vedoucí Beat Upu dává dohromady ryze breakdancovou crew s názvem Beat Up Clan Breakers. Hlavními osobnostmi byli Jiří „Keřík“ Pokorný a Robert „Bobeš“ Ehrenberger, kteří jiţ tehdy patřili k breakdancové špičce v ČR. Tato crew měla tanečníky, kteří se všichni mohli bez problému označit za b-boye a zároveň měli i ve stylu původních b-boyingových crew své „specialisty“ na jiné hip-hopové styly, např. Roberta „Spy Robyho“ Nového a bratry Kanalasovy, kteří dokonale ovládali taneční styl locking. Beat Up Clan breakers se do roku 1999 prosadila na mnoha tanečních battlech a akcích, byla tak nepsanou nejlepší breakdancovou crew společně ještě s praţskými Da Live Broadcast. (Fiedler, 2011) „Pražská taneční škola“ se začala prosazovat aţ od roku 1986, o to však s větší intenzitou. Jak poutavě poznamenává Kaňok: „Bylo poznat, ţe první Festival mladého tance v Paláci kultury v roce 1985 jí [„praţské taneční škole“] dal ten správný impuls, neboť o rok později jiţ byli praţští b-boys na takové úrovni, ţe mohli s úspěchem konkurovat těm nejlepším. Z těch, kteří by se mohli počítat k ‚praţské škole‘ a právě v roce 1986 zasáhli do bojů o medailová místa, byl skvělý praţský breaker Milan Závranský, nebo z Příbrami Vilém Hamburg, který skončil na 3. místě. První jmenovaný ohromoval publikum několikerým zpracováním ‚helikoptéry‘, které zpestřil tím, ţe si v době točení uměl svléknout svou šusťákovou bundu oranţové barvy, vyhodil ji nad sebe do vzduchu, „zasekl“ svou rotaci, zachytil zpět padající bundu a po jejím sloţení si ji [dal, poloţil,… /pozn. autor/] pod hlavu, jako by usnul (Parmová, s. 45, 2006).“ S počátky breakdance u nás je neodmyslitelně spjata osoba jiţ výše zmiňovaná. Petr Ježek. Sám se hlásí k pseudonymu „táta českého breakdancu“. Jeho kariéru odstartoval, podobně jako u Fredericka Ayisiho, časopis „Bravo“ (obsáhlé číslo věnující se b-boyingu), který mu v roce 1985 přivezla jeho teta ze západního Německa. Tvoří dodnes „breakdancové duo“ Crazy Breakers se známou českou tanečnicí Ivetou Wolfovou. Jak jiţ bylo výše poznamenáno, je původem z Trutnova, ale působil a stále ještě působí především na „praţské scéně“. Petr Jeţek je dle Fiedlera nejznámějším lektorem 90. let v ČR (Fiedler, 2003).

[ 33 ]


Jedním z faktů, kterými vstoupil Petr Jeţek ve známost, byly historicky známé vystoupení pro tehdejšího prezidenta Gustava Husáka a po revoluci také na jedné soukromé akci téţ pro Václava Havla. „Jednoho krásného dne si mě Gustav Husák (prezident) pozval na Hrad, abych mu zatancoval. Přišel jsem do malého sálu, kde seděl G. Husák a pár dalších lidí. Pustil jsem si zahraniční instrumentální hudbu a zatancoval. Diváci nehnuli ani brvou, a kdyţ jsem dotancoval, neproběhlo nic podobného jako potlesk, jen se dívali dál, tak jsem se sebral a odešel. Nějakou dobu po revoluci jsem se zabýval Djingem a jednou jsem hrál na svatbě, kam přišel i prezident Václav Havel. Pustil jsem si muziku, tentokrát uţ s anglickým textem a začal breakovat. Havel vypadal spokojeně, takţe nakonec i zatleskal (Parmová, 2006, s. 30).“ Dalším důleţitým historickým faktem je rok 1996 a vznik jiţ zmiňované taneční skupiny Da live Broadcast (DLB), základ této skupiny tvořili dodnes legendární jména: Tomáš „Cruise“ Veselý, Michal „Jesus“ Nedvěd, Jan „Johny Beast“ Loukota, Marian „Mário“ Papuk a Petr „Sonic“ Weiser. Později se k nim přidali ještě Martin Pořízek a Robert „Spy Roby“ Nový. Kaţdý z nich byl originální a kaţdý vysoce vynikal něčím jiným. S touto skupinou je velmi úzce spjat i Jindřich „Twist“ Hes, málokdo jiţ o něm dnes ví, ţe byl aktivním b-boyem „první vlny“ let 80. a následně se propagováním b-boyingu v letech 90. postaral z velké části o jeho znovuobjevení v Česku. Právě okolo jeho workshopů a kurzů se dala DLB dohromady a po celou dobu své existence byla jednou ze skupin Taneční školy Hes v Praze. Tato skupina se jiţ v této době účastnila řady battlů v zahraničí! Společně ještě s crew 02 Red star (členové: Toky, La4, Yakuza, Kris Lou, Kodel, Koudy, Jej, René) a některými brněnskými crew tvořili druhou výraznou vlnu breakdancu v ČR (Plavcová, 2011). Jak jiţ bylo popsáno v kap. 2.3, Evropu značně ovlivnila soutěţ Battle of the Year (BOTY). Na její závěrečnou mezinárodní část (BOTY International) se dostala zatím jen jedna česká crew a je to jiţ více neţ deset let nazpět. Tou crew byla právě Da Live Broadcast, poprvé se jí to podařilo v roce 1998 ve Frankfurtu nad Mohanem, ve sloţení uvedeném v předchozím odstavci. Podruhé se skupina zúčastnila BOTY v roce 1999 v německém Lipsku, ale díky zranění Jana Loukoty a cestě Tomáše Veselého do zahraničí byla sestava doplněna o trutnovského Petra Jeţka, brněnského Jiřího „Keříka“ Pokorného, Zdeňka „Zdenála“ Mundla z Vracova a Roberta „Bobeše“ Ehrenbergera z Jaroměře, mimo Petra Jeţka byli poslední tři jmenování z rivalské crew Beat Up Clan Breakers. [ 34 ]


Účast DLB na BOTY byla velkou zásluhou Jindřicha Hese, který vše dojednal s organizátory. Jiţ tehdy byl tento battle něčím výjimečným, ale přeci jenom nebyl v ţádném případě takových obřích rozměrů, jako je tomu dnes. Postupně začali z organizačních důvodů vznikat předkola této soutěţe. U nás se předkolo poprvé konalo aţ v roce 2000. Tato soutěţ se nejprve uskutečnila pod názvem Floormaster, vítěz postupoval na BOTY Eastern Europe (kvalifikace na finále v Německu). Tuto akci pořádal Radek „Babs“ Maliní, který mimo jiné organizuje hudební festival Hip Hop kemp a vlastní časopis Bbarák. Ve finále prvního ročníku se nepřekvapivě potkaly dvě úspěšné crew, a to Da Live Broadcast a Beat Up Clan Breakers, kde prvně jmenovaní zvítězili. V dalších letech reprezentovaly jako vítězové českého předkola crew NGS či Disko Satelit. Poslední ročník před pauzou proběhl v červnu roku 2006 ve sportovní hale Folimanka v Praze, akci pořádala TŠ HES s Depo Crew. Z nedostatku financí a osob, které by se organizace chtěly ujmout, se jiţ předkolo na našem území aţ do roku 2009 nekonalo. V březnu 2010 v praţské Meet Factory proběhl historicky první ročník kvalifikace společný pro Českou a Slovenskou republiku. Na BOTY East Side Europe postoupily první tři skupiny, z prvního místa posupovali praţští Survivals, druzí se umístili slovenští West Breakers a třetí Hollywood Stars z Přerova. (Rubek, 2011) Jak jsem jiţ výše zmínil, názory na Battle of the Year jsou smíšené. Jisté je, ţe v Americe termín BOTY buď vůbec neznají, anebo na něj pohlíţejí s despektem. A zvýrazněme, ţe USA jsou zemí, kde b-boying vznikl, tanečníci zde mají nejširší základnu a objektivně také asi největší zastoupení b-boyů ve světové špičce. Miroslava Parmová, absolventka FTVS, se ve své diplomové práci přímo zabývá systémy hodnocení breakdancových soutěţí, její téma zní „Uplatnění tance break dance v soutěţích mládeţe v ČR, historie a vývoj tohoto tanečního stylu“ (Parmová, 2006). V celé této kapitole jsem z části její práce, kde prezentuje řízené rozhovory, velmi čerpal, ale musím poznamenat, ţe zbytek diplomové práce jen dokládá její neznalost podstaty b-boyingu. „Uplatnění b-boyingu“ je cypher nebo battle. Je to předávání si nejen pohybových dovedností, ale především foundationů (Schloss, 2009). Další otázka (č. 8), kterou klade osobnostem spjatým s breakdancem v ČR, zní: „[Jaký je Váš] osobní názor na soutěţe pořádané ČMTO11 a soutěţe podle systému BOTY?“

11

ČMTO je zkratka pro Českomoravskou taneční organizaci, jejíţ nástupnickou organizací je od roku 2008 CDO (Czech dance organization).

[ 35 ]


Na základě toho, co jsem uvedl v několika řádcích výše, je sama otázka nesmyslná. Plně se ztotoţňuji s tím, jak na tuto otázku odpověděl Martin Fiedler: „Není systém Boty...BOTY je od 93tího roku, systém battles vznikl na ulicích v 70. letech (Parmová, 2006, s. 41).“ A to, prosím pěkně, neznamená, ţe je BOTY špatný a nepopírá jeho přínos. To, v čem se Parmová implicitně mýlila, bylo uţ samo zvolené téma. Uplatnění tance break dance v soutěžích mládeže v ČR sice nezní přímo jako „organizace battlů v ČR“ (a battle je jediná existující forma skutečných soutěţích v b-boyingu), ale pravda je, ţe tuto moţnost ani nevylučuje. Ovšem chybné nasměrování v přístupu k „hodnocení soutěţí“ v b-boyingu lze nalézt jiţ v obsahu práce a především v jejích formulovaných otázkách (viz odstavec výše, či přímo její práce). Kritikou v předcházejících odstavcích bych se chtěl dostat právě k organizaci skutečných battlů, které se odehrály v České republice. Vrátíme-li se ke druhé vlně b-boyů let 90., nebyl zde vlastně pořádán ţádný větší crew battle, mimo legendární souboje DLB s Beat Up Clan Breakers. Martin Fiedler je popisuje slovy: „Právě battly těchto dvou skupin byly vrcholnou podívanou českého breakdancu 90. let. Tyto ‚bitky‘ trvaly i přes hodinu a na jednu či druhou stranu se přidávali další b-boyové patřící k české špičce (Fiedler, 2011)“. V této době (přibliţně 1996–1999) tedy vlastně proti sobě nestály dvě uzavřené crew, ale spíše Praha vs. Brno, potaţmo Čechy vs. Morava. To bylo ovšem vše. Mimo to existovaly uţ je battly oficiální, organizované ČMTO, a to pouze forma sóla. To se výrazně změnilo na přelomu tisíciletí. Začalo se konat mnoho zajímavých battlů různého zaměření, tedy jak pro crew, sóla, tak i pro dvojice, trojice atp. Celkově je jich jistě více, ale rád bych zmínil především ty, co se tehdejším účastníkům jistě vryly hluboko do paměti. Jednou z legendárních „bitev“ byla série čtyř pokračování „Zlom se v pase“ pořádané crew 02 Red Stars. Na těchto battlech byl vidět značný vývoj české scény, stačí porovnat první ročník (2001) konaný ve vyškovských kasárnách, kterého se účastnily jen čtyři crew, s ročníkem čtvrtým (2004), který byl profesionálně proveden a řešily se zde i záleţitosti moţnosti povolení pořizování audio či foto záznamů apod. Velmi originální byl téţ sám „neamerikanistický“ název (Pala, 2011). První větší návštěva kvalitní zahraniční crew jménem Phase-T (Francie) se uskutečnila v roce 2004. Jednalo se o Battle Challenge v Plzni, akci tehdy organizoval Zdeněk „Zdenál“ Mundl a skupina 4members. Dalšími kvalitními battly této doby byl [ 36 ]


Tribal top Fight Night (2005) v Teplicích, Style Battle (do roku 2005), City vs. City aj. Mimo zmiňovaného Zdeňka Mundla, jsou ještě dvě výrazná jména spjatá s organizační činností v této době, a to (opět) Jindřich Hes a Jiří „Palix / Lix“ Pála. Dále na přelomu tisíciletí měly značný vliv na úroveň battlů, resp. finanční moţnost pozvat kvalitní crew z ciziny, vzniknuvší letní festivaly, které se postupem času propracovaly do masívních podob. Za zmínku stojí dva největší. Za prvé Hip hop kemp, fungující od roku 2002; jedná se o tradiční kaţdoroční festival hip-hopové hudby s masivní účastí, ale i protichůdnými referencemi (myšleno především ze stran tanečníků). A za druhé Streetdance kemp; první ročník se konal roku 2004, tento festival je zaměřen na celosvětovou scénu hip-hopových tanečníků (b-boye nevyjímaje), pořádá jej Martin Fidler. Ovšem tyto soutěţe v rámci své značné komercionalizace mají vţdy „nějaký ten šrám“ na své prestiţi (někdy dost velký). Paralelně stále téţ probíhala pravidelná mistrovství ČR pod Českomoravskou taneční organizací s návazností na mistrovství světa, jejímiţ mistry se stala řada osobností zmiňovaných v této kapitole (např. trojnásobným mistrem světa je Tomáš „Cruise“ Veselý, ale úspěchů u nás dosáhli i mnozí jiní). Ovšem pro její nechvalnou pověst tyto údaje nepovaţuji za důleţité, ba co více, spíše je povaţuji za v jistém smyslu mystifikující. Tím, ale nechci popírat umění tehdejších mistrů. Více v následujícím oddílu.

2.4.2 Dnešní scéna b-boyingu v ČR Závěrečná část této kapitoly se do jisté míry jiţ prolíná s konkrétním tématem výzkumu, tedy aktuální b-boyingovou scénou v ČR. Rád bych se také vrátil k původní dualitě názvů breakdance vs. b-boying. V minulém oddíle jsem pouţíval především výraz breakdance, a to primárně z toho důvodu, ţe většina informací se na naše území dostávala skrze všelijaká komerční média (kanály rakouské televize, časopis „Bravo“ atd.). Ovšem b-boying, jak jsme si jej zcela na začátku definovali, je subkulturou hiphopu. K takovému přenosu je zapotřebí přímého styku, kontaktu „tváří v tvář“. Toho je moţné docílit buď tak, ţe se ocitnete ve středu dané kultury, anebo ti, co jí reprezentují, se ocitnou okolo vás. O b-boyingu tedy můţeme začít mluvit aţ teprve v tom momentu, kdy se u nás začínaly objevovat zahraniční crew, ale to jen z části; spíše aţ v tu chvíli, kdy začínají b-boyové z ČR vyjíždět na soutěže do zahraničí a aktivně se zapojují.

[ 37 ]


Jednalo se samozřejmě o postupný proces. Jako první do zahraničí pravděpodobně vyjíţděl jiţ Petr Jeţek. Navštívil skrze ČMTO např. i Maroko. Nejednalo se ale, pokud vím, primárně o b-boyingové soutěţe či akce. Následovali jej Da Live Broadcast. Dále mnoho lidí jezdilo tancovat do zahraničí na ulici, aby si přivydělali, ale ani toto není vlastní přímý kontakt s danou kulturou. Jedním z prvních náznaků, o kterých vím od Petra „Alfonza“ Hechtera (dnes člen crew Survivals), byl výjezd do francouzského města Lyon. Jejich crew Disco Satelit byla do tohoto města pozvána na hip-hopový festival Bienalle de la Danse, kde měli exhibiční battle proti finské crew Flow Mo, která má dnes světově známé jméno. „Alfonzo“ sám navštívil několikrát i New York (2006, 2007, …), a to primárně z důvodu b-boyingu, aby jej zde studoval. Po roce 2000 tvořila právě crew jménem Disco Satelit z Plzně ještě společně s NGS z Mělníka dvě vrcholová uskupení. V dnešní době aktivně vyjíţdí do zahraničí především crew jménem Survivals, která se účastní mnoha soutěţí, jeţ pořádají naši nejbliţší sousedé, ale také např. Francie či Maďarsko. Kvalita této skupiny se pomalu také i blíţí „nadnárodní úrovni“. Dokládá to i její absolutně nejvyšší oblíbenost v rámci tematické mapy (příloha č. 4 a 5.1), která bude detailně přiblíţena v kapitolách níţe. Mimo tuto crew ale působí dnes na české scéně nesčetně více skupin (také viz mapa). Nechtěl bych některé křivdit, ale mimo Survivals jen málo která kdy byla pravděpodobně na zahraniční soutěţi či akci, a to myšleno jako aktivní soutěţící. Pod názvem Pentifull působí od roku 2006 další kvalitní česká crew, která si také jistě zaslouţí být jmenována; získala mnoho vítězství na battlech v Česku a našel by se i nějaký ten menší úspěch ze zahraničí. Dokládá to i jejich druhá nejvyšší oblíbenost (opět viz mapa). Oproti zahraničí není u nás organizováno příliš mnoho kvalitních battlů, přesto k jejich výčtu by bylo zapotřebí příliš mnoho místa v této práci. Navíc aţ čas ukáţe, jak se která soutěţ vlastně na scéně, či celkově kultuře podepsala. Existují také tři výrazné organizace zabývající se „breakdancem“ oficiálně. V rámci těchto soutěţí se ale jedná buďto o okrajové zahrnutí „disciplíny breakdance“, či je zde jiná disciplína s povolenými b-boyingovými prvky. První je CDO (Czech dance organizaiton), v roce 2008 se stala nástupnickou organizací Českomoravské taneční organizace (ČMTO). Tato organizace je jediným [ 38 ]


řádným členem IDO (International Dance Oraganization – Mezinárodní taneční organizace). Původní ČMTO se zabývala všemi tanečními styly, tzn. od uměleckých disciplín (balet, dţezový tanec, atp…), přes standardní i latinsko-americké tance, aţ právě po disciplíny nazývané street disciplíny („disciplíny ulice“) – sem patří i breakdance. Všechny disciplíny se řídí platným soutěţním řádem. Druhými dvěma organizacemi je Český svaz aerobiku (zkr. ČSAE, zal. 1992) a Taneční unie České republiky (zkr. TUČR, zal. 2005), které „zaštiťují“ breakdance jen velmi okrajově. S tím, ţe ČSAE povoluje jen určité prvky ve stylech funk / hip-hop a TUČR pořádá disciplíny v dance battle a streetbattle. (Parmová, 2006) Dovolil bych si zde uvést komentář Jindřicha Hese, jednoho ze zakladatelů původní ČMTO, v souvislosti s vývojem b-boying u nás jsem ho jiţ několikrát citoval. V interview Parmové se na adresu ČMTO vyjádřil takto: „ČMTO je impotentní a pouze parazituje na popularitě oboru, nerozvíjí ho, navíc přišla o všechny odborníky. (…) ČMTO je absolutně neschopná, b-boying je ulice a ČMTO nemá váţnost, odborníky a základní respekt tanečníků. Obor je zaloţen na respektu ke druhým a na tom – nepruď a ukaţ – battle rozhodne. Ten, kdo je nahoře na pódiu, ten to dělá, ten kdo se na to dívá, nemůţe mít větší respekt neţ ten, kdo to dělá. Konkurence na půdě ČMTO je nulová, titul je zajímavý pouze obchodně – tedy kvůli vystoupení a kšeftům, ne kvůli prestiţi mezi b-boys. BOTY je také trošku umělý sytém, protoţe první kola jsou zaloţena na show, ale nutí b-boys tvořit a být kreativní, mohou to pouţít pro vystoupení a získat zpět nějaké peníze za tu hroznou dřinu. A battle ve finále rozhodne a o tom to je. BOTY má zázemí v lidech, kteří z b-boyingu vyšli a rozumí mu. Respektuje kulturu. ČMTO není srdce a bez srdce tento obor nefunguje. (Parmová, 2006, s. 38 a 39)“ Musím se ale přiznat, ţe přesně nevím, jak dalece tento komentář vystihuje i CDO. Tento poslední oddíl by si jistě zaslouţil ještě více rozvést, ale nechci předbíhat metodickou část, která dnešní scénu přímo kvantitativně analyzuje. Navíc se svým způsobem bojím přímo vyjadřovat, jelikoţ jsem do jisté míry také součástí dnešní scény b-boyingu, a nemohl bych tak zaručit stoprocentní objektivitu.

[ 39 ]

Kap. 3: Cíle a úkoly práce

Kapitola 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cílem této práce bylo vytvoření uceleného souboru informací o b-boyingu, s důrazem na nově vzniklé literární zdroje, dále jejich souhrnná rešerše do podoby stručného historického přehledu se zaměřením na Českou republiku. Teoretická část představuje, mimo nezbytné informace o vývoji v USA a Evropě, především longitudinální pohled na vývoj české b-boyingové scény. Naopak v metodické části práce vyuţívám pohled transversální v podobě tematické mapy aktuální k březnu roku 2010. Tato mapa byla vytvořena původně v rámci předmětu Tematická kartografie (letní semestr 2010) na Přírodovědecké fakultě UK. Zadání hlavního projektu znělo „vypracovat plakátovou mapu formátu A1 na volně zvolené téma“. Já si zvolil téma b-boying v ČR. Titul mapy zní: B-boying v České republice a podtitul: v krajích k březnu roku 2010. Nutno podotknout, ţe uţ v době vypracování mapy jsem měl také jasno ohledně tématu mé bakalářské práce a myšlenka stěţejního vyuţití mapy v rámci této práce existovala jiţ od počátku sběru dat pro mapovou tvorbu. Hlavním úkolem tohoto popisného výzkumu bylo zjistit rozloţení lidí věnujících se b-boyingu v rámci geografického prostoru České republiky a jejich klasifikace dle níţe zmíněných kritérií. Zaměřil jsem se na šest prvků, které lze efektivně vyjádřit formou tematické mapy (přílohy č. 4 a 5.1). Čtyři ze sledovaných proměnných byly přímo vyjádřené na administrativní plochu jednotlivých krajů České republiky: hustota b-boyingu (1), frekvence tréninku (2), věkové složení (3) a „hodnota b-boyingu v životě tanečníků“ (4). Zbylé dvě, označení breakdancové crew (5) a oblíbenost crew (6) jsou bodově geograficky lokalizované. Tyto proměnné můţeme také označit za obecné výzkumné otázky, k jejich zodpovězení

[ 40 ]

Kap. 3: Cíle a úkoly práce

jsem pouţil specifické výzkumné otázky ve formě skutečně kladených otázek, zprostředkovaných pomocí internetového dotazníku (viz podkapitola 4.2). V rámci undergroundového pojetí tohoto tance neexistuje ţádná nadřazená organizace či registr tanečníků. Tuto funkci zastává pouze výše uvedená CDO, kde samozřejmě téměř nikdo registrovaný není. Pouţití dotazníků bylo tedy nezbytně nutné a nedala se vyuţít pouze exitující databáze, jak by tomu pravděpodobně bylo moţné v případě např. sportovních her apod. Cílem tedy nebyla jen vizualizace jednotlivých mapových prvků, ale jednoduchá výzkumná činnost, která měla poodhalit otázky týkající se skutečného početního stavu a některých dalších detailů spojených s tanečníky b-boyingu.

[ 41 ]

Kap. 4: Metodika práce

Kapitola 4 METODIKA PRÁCE Tato stěţejní kapitola práce se zabývá kompletní metodikou získání dat a jejich zpracováním. Nejprve je stručně popsán výzkumný soubor a uvedeny pouţité metody. Následně je podrobně vysvětlen sběr dat formou dotazníkového šetření. V oddíle 4.3.1 v tabulce č. 1 jsou k nahlédnutí otázky uveřejněné v dotazníku. Pro bliţší představu formy zpřístupnění dotazníku lze vyuţít kompletní znění informativních článků uveřejněných s dotazníkem, ty lze nalézt v přílohách č. 1 a 2. Dále se zmiňuji o časovém rozvrhu a následném průběhu dotazování, které je doloţeno i grafem závislosti počtu respondentů na dnech výzkumu. V poslední části této kapitoly se zabývám analýzou a prezentací dat. Analýzu rozděluji na dvě části, první zahrnuje třídění a redukci dat; druhá se zabývá prací s tabulkovými databázemi v geoinformačním programu ArcGIS (ESRI, 2008). Prezentace dat tuto kapitolu uzavírá a tvoří jiţ zároveň i přechod ke kapitole následující – Výsledkům a diskuzi.

4.1 Popis výzkumného souboru Výzkumný soubor je tvořen skupinou mladých lidí věnujících se b-boyingu, v největší míře jsou zastoupeni muži ve věku 15 až 25 let, ovšem nejmladšímu bylo v době výzkumu 9 a nejstaršímu 32 let, dívky byly v dotazníku zastoupeny jen přibliţně 7 %. Veškerý tematický obsah výsledné mapy vychází z dotazníkového šetření, které probíhalo ve dnech 12. 4. aţ 3. 5. 2010. Bylo zprostředkováno především na internetových stránkách Bboy.cz (Pala, 2010) a vyplnilo jej 269 respondentů. Z tohoto počtu byli započítáni všichni, kteří se věnují b-boyingu, resp. přesně 259 respondentů.

[ 42 ]


Na základě tohoto čísla a odpovědí na otázku ohledně „počtu členů crew“ bylo do mapy zahrnuto 540 lidí věnujících se b-boyingu.

4.2 Pouţité metody K získání dat, jejichţ cílem bylo získat čistě popisné informace, jsem vyuţil kvantitativní výzkumnou strategii, a to formou internetového dotazníkového šetření. Vyuţil jsem rozšířených (placených) sluţeb webu Vyplňto.cz (Demčák, 2010), zde byl dotazník vytvořen a odkaz na něj jsem následně šířil po internetu dále. Vzhledem k tomu, ţe jsem měl jasnou představu, jaká data chci od respondentů sbírat, nevyuţil jsem ţádné jiţ existující nástroje či návrhy výzkumu, přestoţe je to obecně doporučováno (Punch, 2008), a sestavil jsem dotazník sám. Před samotným publikováním byl dotazník konzultován s Nikolou Lörinczovou, která je jedním z administrátorů Bboy.cz a zároveň pracuje v „PR agentuře“. Má tedy s podobnými typy výzkumu dostatek zkušeností. Skrze tuto osobu byl dotazník prověřen z technické i věcné stránky. Ke kroku publikovat dotazník na internetu mě vedl především fakt, ţe existuje internetový portál Hotmix (Tomek, 2010), který je jedinečným zdrojem informací z taneční kultury v ČR. Poskytuje aktuální informace z konaných soutěţí či akcí a umoţňuje tvorbu vlastního profilu, díky tomu shlukuje mnohé aktivní tanečníky hiphopu. Dále je rozdělen na dvě domény; jednou z nich je Bboy.cz (Pala, 2010), který je přímo zaměřen na tanečníky b-boyingu. Na tyto internetové stránky byl dotazník směrován především, zde jsem ho tedy uveřejnil a po vyhodnocení dat jsem publikoval i výslednou mapu. I kdyţ sběr dat byl cíleně směrován na tento portál, odkaz na dotazník jsem šířil i jinak, a to prostřednictvím přátel, telefonu či sociální sítě Facebook (Zuckerberg, 2010) (viz tab. č. 2). Informace z dotazníkového šetření jsem nejprve zpracovával a třídil pomocí tabulkového editoru MS Office Excell 2007 (Microsoft, 2006a). Data jsem následně importoval do databází geoinformačního softwaru ArcGIS (ver. 9.3) od firmy ESRI (ESRI, 2008), jedná se o speciální program vyuţívající technologie pracující s vektorovými daty, obsahujícími mimo jiné polohopisné určení v zeměpisných souřadnicích. Dále jsem ovšem ještě prováděl nemalé grafické úpravy ve freeware [ 43 ]


programu GIMP (ver. 2.6.8), který je poměrně slušnou obdobou profesionálního grafického programu Photoshop od firmy Adobe. Následně jsem vyuţil i nové verze programu ArcGIS 10.0 (ESRI, 2010) k úpravě mapy do formátu A3 (příloha č. 4). Tento software mi byl zapůjčen z Přírodovědecké fakulty UK speciálně pro tento účel.

4.3 Sběr dat 4.3.1 Otázky v dotazníku Obecné výzkumné otázky se týkají šesti sledovaných proměnných, které odpovídají příslušným tematickým mapovým prvkům. Následně byla forma otázek upravena na otázky specifické, které byly jiţ zaměřené přímo na respondenty. Tuto formu představují otázky uveřejněné v dotazníku. V dotazování jsem volil styl odpovídající sociální struktuře respondentů, tedy neoficiální charakter vyjadřování a slangovou terminologii. Níţe uvedená tabulka č. 1 obsahuje kompletní výčet otázek pouţitých v dotazníku. Ale aţ v oddíle 4.5.2, zabývajícím se prezentací dat do podoby tematické mapy, jsou jednotlivé otázky následně rozebírány z hlediska obecných výzkumných otázek, které jiţ přímo odpovídají jednotlivým tematickým prvkům v mapě. Ne všechny otázky z dotazníku (tab. č. 1) totiţ byly ve výsledném výzkumu zohledněny.

Tabulka č. 1: Specifické výzkumné otázky Č.

Otázka

Typ otázky / odpověď

1

Tancuješ breakdance / věnuješ se b-boyingu?

uzavřená:

ano / ne

2

Jsi b-boy či b-girl?

uzavřená:

b-boy / b-girl

3

V jakém městě (či vesnici) tancuješ?

otevřená

(text)

4

V jakém městě (či vesnici) bydlíš (napiš i OKRES, pokud víš)?

otevřená

(text)

5

Kolik hodin týdně přibliţně trénuješ?

otevřená

(číslo)

uzavřená: 6

Jakou "hodnotu" má pro tebe b-boying v ţivotě?

1) b-boying je na třetím místě 2) b-boying pro mě znamená vše, je to věc, pro kterou žiju (i když studuju, pracuju atp...) 3) b-boying stojí až na druhém místě v mých prioritách (za čímkoliv) 4) nevím 5) tancuji, ale hodnotově si nijak b-boying nestavím (či se vůbec přidělováním nějakých hodnot v životě nezabývám)

[ 44 ]


uzavřená:

ano / ne

7.1 Z jakého města (či vesnice) je tvoje crew?

otevřená

(text)

7.2 Jaký je název tvé crew?

otevřená

(text)

7.3 Kolik členů má tvoje crew?

otevřená

(číslo)

7*

Jsi členem nějaké breakdancové crew?

8

Máš nějakou oblíbenou crew v ČR (MIMO tvoji VLASTNÍ)? Pokud ano, napiš jakou.

otevřená

(text)

9

Kolik je ti let?

otevřená

(číslo)

*Odpověď na otázku č. 7, resp. odpověď „ano“, implikuje přístup k otázkám 7.1, 7.2 a 7.3.

Tabulka č. 2: Zdroje respondentů (Demčák, 2010) Tabulka vlevo obsahuje odkazy na nej-

Zdroj

Procentuální zastoupení

Bboy.cz

52,8 %

Nezjištěno

26,9 %

přišli respondenti (dle refereru) (Demčák,

Facebook.com

17,2 %

2010).

Vyplňto.cz

2,5 %

významnější internetové stránky, ze kterých

Z tabulky je patrné, ţe jasně dominují

internetové stránky Bboy.cz (Pala, 2010). Tento web má také svou skupinu na Facebooku (Zuckerberg, 2010), tedy pokud sečteme procenta za Bboy.cz a Facebook.com dostaneme přesně 70 %. Toto číslo je nejen „zajímavě povedené“, ale také jasně značí, ţe dotazník byl vyplněn především respondenty, na které byl směrován, coţ zvyšuje jeho vypovídací hodnotu.

4.3.2 Forma zpřístupnění dotazníku (informativní články) V rámci uveřejnění odkazu na dotazník jsem téţ vytvořil informativní články, které byly zveřejněny na internetových stránkách Bboy.cz (Pala, 2010). Jejich originální znění je k nahlédnutí v kompletní formě v přílohách (přílohy č. 1 a 2). Datum zveřejnění prvního článku bylo 15. 4. 2010, jednalo se o prvotní uveřejnění, které obsahovalo základní informace a „povzbuzení“ pro budoucí respondenty. Druhý článek, uveřejněný 26. 4. 2010, obsahoval připomenutí, poděkování a především apel na to, aby respondenti nejen dotazník vyplnili, ale aby jej také v rámci svých moţností šířili dále.

4.3.3 Časový rozvrh Čas je celkově velmi problematický faktor, kaţdý člověk, potaţmo výzkumník, se s ním svým způsobem potýká. Jak uţ jsem uvedl v podkapitole 4.1, dotazníkové šetření

[ 45 ]


probíhalo ve dnech 12. 4. aţ 3. 5. 2010, tj. 21 dní. To není pro kvalitní výzkum příliš dlouhá doba. Ovšem celkově jsem do publikování a šíření dotazníku zapojil mnoho lidí a značnou část svého času. Celkový počet zahrnutých tanečníků je 540, coţ jsou dle mého odhadu (a odhadu lidí, kteří se v b-boyingu aktivně pohybují) alespoň ¾ všech aktivních tanečníků v České republice. Pokud bychom ale počítali i všechny účastníky probíhajících tanečních kurzů a „jiné začátečníky“, vyšplhal by se výsledný počet mnohem výše. K těm se totiţ pravděpodobně dotazník nedostal, a to především z důvodu (zatím) nedostatečného rozhledu v b-boyingové kultuře, neznají ještě internetové stránky Bboy.cz (Pala, 2010) ani jiné lidi (mimo svého lektora), kteří by jim bývali o dotazníku pověděli. Nicméně se domnívám, ţe je moţná i lépe, ţe těchto lidí v mapě příliš není (někteří tam jistě budou); mapa se snaţí zachytit skutečnou scénu b-boyingu a ne názory lidí, kteří buď ještě nejsou „vyzrálí“, či je tento tanec brzy přestane bavit. Během dotazníkového šetření jsem si vedl průběţný záznam, kolik kaţdý den přibylo respondentů. Následující graf ukazuje průběh dotazníkové šetření, resp. počty respondentů za jednotlivé dny. Můţeme v něm jasně vidět extrémně se sniţující tendenci s přibývajícími dny. Je tedy otázkou, zda by delší publikování přineslo lepší výsledky.

Graf č. 1: Závislost počtu respondentů na dnech probíhajícího výzkumu

Počet respondentů

80

60

40

20

0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. Dny výzkumu

[ 46 ]


4.4 Analýza a prezentace dat 4.4.1 Analýza dat Vlastní analýza dat probíhala ve dvou fázích. V první fázi jsem získaná surová dat třídil a redukoval pomocí nástrojů MS Office Excel 2007 (Microsoft, 2006a). Redukce a třídění spočívaly ve čtyřech krocích: 1. „ručním“ překontrolováním všech získaných dat a odstranění jednoznačně nepravdivých údajů a respondentů, kteří se o b-boying nezajímají (dle otázky č. 1 v dotazníku); 2. vytřídění respondentů dle geografické příslušnosti k danému kraji; 3. zpracování dat na kvantitativní charakteristiky (příloha č. 3): a) sumarizace vybraných odpovědí na jednotky jednotlivých krajů (příloha č. 3.1), b) zvlášť jsem sumarizoval odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“ (příloha č. 3.2); 4. kvalitativní tabulkové zaznamenání názvu crew lokalizovaných na úroveň obcí ČR (příloha č. 3.3). Náplň druhé fáze spočívala v: 1. importování tabulkových dat do databází programu ArcGIS; (Toto se týkalo pouze a především bodu 3a – kvantitativních charakteristik krajů, kdy sloupec „OBJECTID“, viz příloha 3.1, tvořil „most“ pro importování dat, jelikoţ nebyla pouţita jen data sesbíraná pomocí dotazníku, ale i data s polohopisným určením, která jsem měl k dispozici z Přírodovědecké fakulty UK (ARCDATA PRAHA, 2003).) 2. tvorbě nových atributových tabulek v programu ArcGIS, a to: a) vycházejících z dat souvisejících s lokalizací crew (tj. původně tabulkově zpracované, ale bez přímé implantace), b) třídící města ČR dle počtu obyvatel – vertikální hierarchie (ČSÚ, 2010); 3. tvorbě jednoduchých nových bodových prvků ve formě „hvězd“ odpovídajících sumarizaci otázky č. 8 – „oblíbenosti crew“. Tyto hvězdy nemají přesně stanovenou geografickou polohou, jsou součástí popisu crew.

[ 47 ]


4.5.2 Prezentace dat V této části si podrobně rozebereme jednotlivé mapové prvky. Bude tedy řeč o mapě, resp. o obsahu mapového pole. Také se podíváme na jednotlivé mapové prvky z pohledu jejich návaznosti na původně pokládané otázky v dotazníku. Jednotlivé grafy, zobrazené prvky a jevy analyzují konkrétní situaci k březnu roku 2010. Ovšem mapa jako celek představuje svým způsobem „syntézu dat“, jelikoţ se z ní dá vyčíst řada zajímavých gradientů, které jsou přímo vázány na zobrazovací jednotku informací, a tou jsou kraje ČR. Mapa má úţasnou schopnost vizualizace informací, přičemţ jejím hlavním znakem je generalizace, s jistou dávkou odstupu můţeme říci, ţe generalizace spočívá především ve zjednodušování. Je tedy jakousi sofistikovanější obdobou nepřeberných druhů grafů či obecněji diagramů. Sofistikovanější v tom smyslu, ţe obsahuje polohopisné určení, půjdeme-li do astronomických základů lokalizace polohy, zjistíme, ţe se jedná o velmi sloţitou záleţitost. Ovšem vraťme se k „jednoduchosti“ – je to právě ona, která umoţňuje hladší vstřebání komplexnosti jevů a prvků. Přičemţ ale při bliţším prozkoumání lze vyčíst i detaily. Mapa obsahuje šest tematických prvků a vertikální hierarchii měst ČR (rozdělení měst do intervalů dle počtu obyvatel). Jednotlivé prvky jsou: 1. „Hustota b-boyingu [počet tanečníků breakdance na 500 km2]“, vyjádřeno kartogramem (barevnou intenzitou); 2. Frekvence tréninku [hodin týdně], vyjádřeno šrafem; 3. Věkové složení [v letech], vyjádřeno výsečovým grafem (kartograficky: plošně lokalizovaný kartodiagram); 4. Hodnota b-boyingu v ţivotě tanečníků [%], vyjádřeno histogramem (kartograficky téţ plošně lokalizovaný kartodiagram); 5. Označení breakdancové crew (taneční skupiny), vyjádřeno bodovými znaky a popisem. 6. Oblíbenost crew [počet hlasů], vyjádřeno bodovými znaky (konkrétně pěticípou ţlutou, zlatou a stříbrnou hvězdou). „Hlasem“ je míněno vypsání názvu jedné či více skupiny (mimo své vlastní) jedním respondentem. Je zde logicky přímá návaznost na otázky z dotazníku (tabulka č. 1). [ 48 ]


Otázka č. 1 (Tancuješ breakdance / věnuješ se b-boyingu?) zastávala úlohu „započítán do šetření či nikoliv“. Otázka č. 2 (Jsi b-boy či b-girl?), tedy otázka ohledně pohlaví, nebyla výslednou analýzou vzhledem k nízké diferenciaci (viz podkap. 4.1) analyzována. Záměrně jsem nezvolil běţnou variantu muţ/ţena z důvodu lepší identifikace respondenta s tématem dotazování. Otázka č. 3 (V jakém městě (či vesnici) tancuješ?) nebyla téţ přímo analyzována, ale uvedl jsem ji záměrně, aby došlo k uvědomělému odlišení místa, kde daný tancuje a kde má trvalé bydliště – otázka č. 4 (V jakém městě (či vesnici) bydlíš (napiš i OKRES, pokud víš)?), coţ bylo zhodnoceno v mapovém prvku č. 1 („Hustota b-boyingu“). V otázce jsem se dotazoval na konkrétní okresy ČR, ve výsledném výstupu jsem ovšem zobrazoval veškerá data na kraje, resp. statistické územní jednotky ČR (NUTS 312). Rozhodl jsem se takto z důvodu zlepšení přehlednosti mapy a také z důvodu lepší grafické prezentace. K tomuto závěru jsem došel přibliţně v půlce období sběru dat. Sytost barevného odstínu představuje konkrétní číslo x, výpočet je jednoduchý:

Hodnota 500 [km2] je přibliţná administrativní plocha Prahy. Můţeme tedy říci, ţe v Praze se jedná o číslo absolutní a v případě ostatních krajů o čísla relativní. Zbylé otázky (5 aţ 9) z dotazníku přímo odpovídají jednotlivým prvkům. Otázka č. 5 (Kolik hodin týdně přibližně trénuješ?) prezentovala číslo za kaţdého respondenta, které bylo zprůměrováno na kaţdý kraj. Zde jsem rozdělil výsledné hodnoty do tří intervalů a vyjádřil šrafem. Otázku č. 6 (Jakou "hodnotu" má pro tebe b-boying v životě?) představují histogramy, resp. četnosti jednotlivých odpovědí, volně umístěné v mapovém poli v rámci jednotlivých krajů.

12

NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek (zkr. franc. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, angl. Nomenclature of Units for Territorial Statistics). Představuje administrativní územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie). Číslo 3 označuje úroveň jednotky.

[ 49 ]


Otázka č. 7 (Jsi členem nějaké breakdancové crew?) odkazuje na otázku č. 7.1 (Z jakého města (či vesnice) je tvoje crew?), 7.2 (Jaký je název tvé crew?), 7.3 (Kolik členů má tvoje crew?). 7.1 a 7.2 představují výsledný mapový prvek č. 5. Otázka č. 7.3 byla pouţita pro dopočet lidí z jednotlivých tanečních skupin, kteří dotazník nevyplnili. Otázka č. 8 (Máš nějakou oblíbenou crew v ČR (MIMO tvé VLASTNÍ)? Pokud ano, tak napiš jakou.) byla vyhodnocena mapovým prvkem č. 6. Otázka č. 9 (Kolik je ti let?), resp. data díky ní získaná, představují výsečové grafy volně umístěné v mapovém poli v rámci jednotlivých krajů. Věkové intervaly jsem stanovil v letech na: < 15, 15–19, 20–24 a 25–32. Kompletní přehled viz mapové přílohy č. 4 a 5.1. Z jejich legendy je ohledně obsahu vše explicitně zřejmé.

[ 50 ]

Kap. 5: Výsledky a diskuze

Kapitola 5 VÝSLEDKY A DISKUZE Předposlední kapitola této práce představuje diskuzi nad úspěšností dotazníkového šetření a pojednává o vlastních výsledcích, které přineslo mapování b-boyingu v Česku. Úspěšnost dotazníkového šetření je analyzována z hlediska čtyř faktorů, které ovlivňují získaná data: kvalita, reliabilita, validita a návratnost dotazníku. V podkapitole 5.2 jsou rozebrány jednotlivé mapové prvky a výsledky z nich vyplývající. Poukazuji především na maximální a minimální koncentrace daných jevů a prvků, případně na zvláštnosti či zajímavosti. Nezbytnou součástí detailního zkoumání výsledků je četba vlastního mapového výstupu (přílohy č. 4 a 5.1).

5.1 Kvalita dotazníkového šetření Tab. č. 3, jejíţ obsah je shodný s originální tabulkou vygenerovanou internetovými stránkami Vyplňto.cz (Demčák, 2010), obsahuje základní tabelární zhodnocení dotazníkového šetření.

Tabulka č. 3: Metadata průzkumu „Mapování b-boyingu v ČR“ (Demčák, 2010) Autor průzkumu:

Štěpán Hladík

Schválena propagace:

nerozhodnuto

Šetření:

12. 04. 2010 – 03. 05. 2010

Délka průzkumu:

286 hod

Počet respondentů:

269

Vypovídací hodnota:

velmi dobrá

Upozornění: Vypovídací hodnota je počítána pouze na základě počtu respondentů, nikoli jejich struktury. Sledujte vţdy segmentační otázky

[ 51 ]


a výsledky průzkumu vztahujte pouze na skupiny obyvatel, které se průzkumu skutečně zúčastnily. Počet otázek (max / průměr):

12 / 9,85

Pouţité ochrany:

unikátní IP

Zobrazení otázek:

celý dotazník najednou

Návratnost dotazníků:

68,1 %

Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník).

V tab. č. 3 je mimo jiné uvedeno, ţe vypovídací hodnota dotazníku je velmi dobrá. To ovšem nevypovídá nic o tom, jaká byla vlastní kvalita dat. Dle Punche jsou výsledky studie tak dobré, jak dobrá jsou data (Punch, 2008). Ovšem o kvalitě dat by se dalo jen diskutovat. Za podepření kvality dat by se daly povaţovat snad je údaje z tabulky č. 2 – – Zdroje respondentů (oddíl 4.3.1 Otázky v dotazníku), z kterých je patrné, ţe dominovaly internetové stránky, na které byl dotazník zaměřen, Bboy.cz (Pala, 2010) 52,8 % a Facebook.com (Zuckerberg, 2010) 17,2 %. Reliabilita dat se také těţko posuzuje. Stabilita odpovědí je v krátkém časovém horizontu jistě vysoká, respondenti vyplňovali dotazník, který se přímo týkal jejich zájmové oblasti, vypovídají o tom i histogramy hodnoty b-boyingu v životě tanečníků, které ve valné části ukazovaly, ţe je pro ně b-boying v ţivotě „číslo 1“. Ovšem z pohledu delšího časového horizontu respondenti určitě nemohou odpovídat stejně, mapa se zaměřuje na ryze transverzální pohled. S reliabilitou dat jistě souvisí i jejich validita. Během analýzy dat, konkrétně jejich redukce, jsem samozřejmě narazil na několik absolutně nesmyslných hodnot. Jako příklad bych uvedl odpovědi na otázku č. 5 (Kolik hodin týdně přibližně trénuješ?, mapový prvek frekvence tréninku). V tomto případě se vyskytlo celkem 8 velmi nepravděpodobných hodnot. S tím, ţe tři (hodnoty 48, 50, 55) jsou vysoce nepravděpodobné a zbylých pět (86, 100, 108, 168, 666) je fyziologicky nemoţných. Z celkového počtu respondentů (269) se jedná o necelá 3 % vymazaných odpovědí v rámci této otázky, coţ si myslím je velmi malá hodnota. Je také nutné podotknout, ţe tato otázka ještě společně s otázkou ohledně věku nejvíce svádí „dotazníkové rebely“ k mystifikaci. Otázkou také je, zda například mladší respondenti dokáţí objektivně odhadnout výše rozebranou hodnotu frekvence tréninku. Ovšem objektivně se domnívám, ţe jsem jednak redukci dat nezanedbal a zároveň jsem sám aktivní b-boy, na základě toho si troufám říci, ţe data jsou odhadem aţ z 99 % validní. [ 52 ]


Dalším důleţitým kritériem z hlediska kvality dotazníkové šetření je návratnost dotazníku. Dle Punche je nezbytné dosáhnout hodnoty alespoň 60 % (Punch, 2008, s. 59). Z tabulky č. 3 je patrná hodnota 68,1 % (Demčák, 2010). Můţeme tedy bez problémů povaţovat odpovědi pro daný vzorek za reprezentativní. Nedostatkem výzkumu je ale poměrně nízký počet započítaných respondentů (259). Jak jsem jiţ uvedl, pouţil jsem otázky 7.3 ohledně počtu členů crew na dopočet na „poměrně dostatečných“ 540. Nicméně ale grafy (plošně lokalizované kartodiagramy) zobrazené pro jednotlivé kraje představují spíše „vzorek“, jelikoţ do nich samozřejmě dopočítaní jedinci nebyli zahrnuti. V případě podrobnějšího čtení mapy je na toto potřeba dát pozor a brát v potaz různorodost geografické disperze jednotlivých mapových prvků.

5.2 Výsledky mapování české b-boyingové scény Stěţejním výsledkem této práce je vlastní mapa s titulem B-boying v České republice. Tato mapa podává transverzální pohled na českou b-boyingovou scénu, aktuální přehled k březnu roku 2010. Některé důleţité informace, které mapa zobrazuje, jsou pro detailní dokreslení k dispozici téţ v tabelárním přehledu (přílohy 3.1, 3.2 a 3.3). Jednotlivé prvky byly detailně popsány v kap. 4, ovšem ke čtení veškerých informací, které mapa obsahuje, zcela postačuje legenda mapy. Základní tematickou jednotkou mapy jsou kraje České republiky. To umoţňuje vzájemné porovnávání těchto regionů z hlediska čtyř mapových prvků, které byly na kraje kvantifikovány (hustota b-boyingu, frekvence tréninku, věkové složení, hodnota b-boyingu v životě tanečníků). V hustotě b-boyingu jasně vévodí Praha, kde bylo dotazníkem evidováno 92 tanečníků (v mapě aproximováno přepočtovým vzorečkem na hodnotu 93). Relativně nejmenší počty b-boyů jsou v Jihočeském a Ústeckém kraji (1,9–2,0). Velmi dobře si vedl kraj Královéhradecký (3,6–5,1), který s centry v Hradci Králové a Trutnově je „tradiční baštou“ b-boyingu. Podíváme-li se na mapu jako celek, můţeme vidět pomyslný západovýchodní gradient, který se na hranici Čech a Moravy rozděluje na východojiţní část v podobě Jihomoravského kraje a severovýchodní část v podobě Moravskoslezkého kraje, ty mají téţ vysoké hodnoty (3,6–5,1). Vysoké číslo b-boyů [ 53 ]


na tyto dva kraje, včetně Královéhradeckého, je ve shodě s teoretickou částí této práce, resp. s historií b-boyingu na našem území (oddíl 2.4.1). Jako parametr pro komparaci jsem vzal v úvahu plochu, ale nabízí se otázka, zda by nebylo lepší vyuţití počtu tanečníků na celkový počet obyvatel, či lépe na počet obyvatel např. ve věku 15–30 let. Obě dvě metody mají své výhody i nevýhody. Z hlediska frekvence tréninku je situace poněkud odlišná. Z mapy je na první pohled patrné, ţe vysoká hustota neznamená i jistou vysokou frekvenci. Nejniţší hodnoty se ovšem vyskytují opět v Jihočeském kraji, ale i v Pardubickém a Karlovarském (5–6). Nejvyšší hodnoty nalezneme na severovýchodě Čech (kraj Liberecký a Královéhradecký) a kupodivu i v Plzeňském kraji. Věkové složení nám opět nabízí zajímavý západovýchodní gradient, kdy s „přimhouřením jednoho oka“ můţeme říci, ţe od západu na východ tanečníci postupně „stárnou“. Podíl nejmladších b-boyů má Karlovarský kraj a nejstarších Zlínský, ale záleţí kraj od kraje, variabilita sloţení je poměrně vysoká. Poměrně homogenní sloţení (moţno označit statisticky za „normální“ neboli Gaussovo) má Praha a Středočeský kraj, tj. krajní hodnoty poměrně nízké a nejvíce tanečníků ve věkových skupinách 15–19 a 20–24. Je to jistě dáno i vyšším počtem respondentů. Hodnota b-boyingu v životě tanečníků. Opět všechny kraje, a to na celé čáře, „poráţí“ kraj Královéhradecký, kde plných 100 % ohodnotilo b-boying jako „1“ v jejich ţivotě. Avšak celkově můţeme říci, ţe poměr ohodnocení „1“, popř. „2“, vůči „3“ a „4“ byl velmi vysoký. Je to poměrně logické, vţdyť právě na lidi, kteří b-boyingu věnují velkou část svého času, byl dotazník směrován. Výjimkou je jen kraj Karlovarský, kde vévodila hodnota „2“. Dále například v kraji Olomouckém byla všechna čtyři ohodnocení poměrně vyrovnaná. Ovšem mapa obsahovala i tematické prvky, které nebyly přímo spjaté s kraji ČR. Představovalo je označení crew na bodovou úroveň urbanistických center obcí ČR a případně jejich ohodnocení. Tabelární výpis všech crew seřazený podle abecedy je v příloze 3.3. Jejich celkový počet zaznamenaný šetřením je 74. Můţeme se ale i na tento prvek podívat v rámci jednotlivých krajů, kde lze vidět souvislost mezi nejvyšší hustotou a nejvyššími počty crew. Největší koncentraci crew představuje Praha a její bezprostřední okolí, dále hranice Pardubického a Královéhradeckého kraje. Nejvíce „prázdno“ je naopak na jihozápadě Čech. Ohodnocení jednotlivých skupin je zajímavým prvkem mapy. Přesné hodnoty lze jednoduše vyčíst z mapy anebo tabulkové [ 54 ]


přílohy 3.2 (zde jsou skupiny sestupně srovnány). Absolutně nejlépe dopadly crew Sruvivals (60) a Pentifull (40). O ostatních skupinách můţeme říci, ţe spíše „paběrkují“, moţno zmínit snad jen NGS či Hollywoodstars, které dostaly více neţ 10 hlasů.

[ 55 ]

Kap. 6: Závěr

Kapitola 6 ZÁVĚR B-boying – téma této práce: „Zaslouţí si vlastně být vědecky studován?“. Vezmeme-li v úvahu faktory s b-boyingem spojené, jako např. definice formou specifické subkultury, asi by se pravděpodobně mnoho vědců z humanitních fakult (FF, FHS, FSV, …) vyslovilo pro „ano“. Naopak podíváme-li se na b-boying z pohledu biomechanického, sportovně-psychologického, didaktického či všeobecně kinantropologického, pak jistě i FTVS má své metodologické pole působnosti. A navíc – je to tanec – tedy by i samozřejmě zájemci z HAMU mohli najít své uplatnění. Ale… tuto otázku jsem nepoloţil z tohoto důvodu, spíše by měla znít: „Má studium b-boyingu opodstatněný smysl?“. Opět se nabízí mnoho odpovědí. Ministr školství by se moţná vyjádřil formou: „Aţ bude b-boying provozovat alespoň 50 % mládeţe v ČR, tak ano.“. V tu chvíli by se totiţ mohlo jednat o slibný příspěvek do státního rozpočtu. Zapálený „vědec gnostik“ by naopak pravděpodobně prohlásil: „Ano, je přeci potřeba důkladně nastudovat ‚všechno‘.“. Já mám ale za to, ţe ani jednu z výše poloţených otázek si nemá smysl pokládat. Proč jsem je ale tedy poloţil? Abych více zdůraznil následující věty a ty nevyzněly pouze jako otřelé závěrečné klišé. B-boying (logicky) patří primárně na taneční parket (nebo beton). B-boying je forma zábavy, jehoţ funkce je ryze sociální. O tom, ţe má určité filosofické základy apod., byla řeč dříve, ale stejně jako tyto „foundationy“ stojí nad krokovými variacemi a pohybovými stereotypy, tak nad filosofickými základy stojí funkce sociální, pocit vzájemné blízkosti, sounáleţitosti, bezprostřednosti, „ţití“. Ovšem píši výzkumnou zprávu, a tak jistě nemohu tuto práci zakončit výše zmíněnými odstavci (i kdyţ bych moţná rád). [ 56 ]

Kap. 6: Závěr

Cílem této práce bylo vytvoření určitého uceleného souboru informací o sledované oblasti. Teoretická část byla prezentována z velké části historickým pohledem, ale také jsem se pokusil vyzvednout ty nejdůleţitější aspekty b-boyingu a „bezchybně“ jej definovat. V navazující metodické části se „vše točí“ okolo mapy b-boyingu popisující scénu k březnu roku 2010, ke které toho bylo řečeno jiţ spousty. Zda jsem naplnil svůj cíl – tedy vytvořit „ucelený soubor informací“, to jiţ já bohuţel nemohu posoudit, ať bych se snaţil být sebevíce objektivní. Sám mám svůj „ucelený soubor informací“ ve své hlavě. Je dosti pravděpodobné, ţe se i v lecčem mýlím. Ovšem to, co povaţuji za „objektivní pravdu“, jsem se zde pokusil zformulovat. Naopak ale myslím, ţe k výstupu (vizualizaci) nasbíraných dat ve formě mapy se mohu objektivně a kriticky vyjádřit. S mapou jsem měl velmi mnoho práce a velmi mi na ní záleţelo uţ v rámci předmětu Tematická kartografie. Řeknu-li to upřímně, tak mapa jistě neodpovídá takové dokonalosti, kolik jsem do ní vloţil svého úsilí. Má své „mouchy“, ať jiţ některé decentní kartografické, či zkreslený odraz dopočtu respondentů. Z vizuálního hlediska jsem si na ní dal záleţet, ovšem kartografická estetika je výrazně subjektivní záleţitost, dobrý příkladem je třeba volba barev. Mám teď na mysli především přílohu 5.1, tedy mapu ve formátu A1. Příloha 4 (mapa A3) je vlastně jen jejím derivátem, nicméně z hlediska obsahu informací jsou totoţné. Měl-li bych se vyjádřit ke stavu akademického poznání v oblasti b-boyingu, odkáţi na mnohokrát v této práci citovaného Josepha Schlosse a jeho dílo Foundation: B-boys, B-girls, And Hip-Hop Culture In New York. O ničem sofistikovanějším ani novějším v této oblasti nevím, coţ samozřejmě neznamená, ţe nic neexistuje. Dostaly se mi do rukou i jiné obsáhlé knihy, často popisující hip-hopovou scénu jako celek, s jejich obsahem jsem seznámen jen velmi stručně. Ovšem toto jsou všechno knihy psané v angličtině, podíváme-li se na české publikace, je stav znatelně ţalostnější. Publikace Martina Fiedlera či diplomová práce Parmové nejsou ani ne tak nedostačující, jako spíše zkrátka vytrţené z kontextu a doslova mimo dění. U Fiedlera, jak mi sdělil i Ladislav Kabát, byl moţná problém, ţe tehdy (2003) nebylo ještě tolik kvalitních zdrojů, z kterých mohl vycházet. To je otázka, na jednu stranu to je moţné (sám cituji především díla po roce 2003), ale na druhou stranu v případě této knihy se na špatné kvalitě podepisuje i samotné její zpracování. Avšak faktem je, ţe Fiedlerova kniha Hip hop forever se nezabývá primárně b-boyingem. V případě Miroslavy Parmové bych měl výtek ještě více. Pominu-li typografické a stylistické zpracování, stále mi „nejde [ 57 ]

Kap. 6: Závěr

do hlavy“ vlastní volba tématu, resp. jeho první část: „Uplatnění tance break dance v soutěţích mládeţe v ČR“. Co to vlastně znamená? Mohu-li přeloţit tuto část názvu lehce vulgárně a přihlédnu-li malinko k samotnému obsahu práce, dovolil bych si pouţít tuto parafrázi: „jak vecpat ‚break – dance‘ na ‚nějaké‘ soutěţe“. Já si ale myslím, ţe logický postup je opačný, soutěţ (battle) se organizuje z důvodu vlastní existence daného odvětví činnosti, tance. Druhá polovina názvu práce Parmové zní: „Historie a vývoj tohoto tanečního stylu“, toto jiţ nechci moc rozebírat. Jen musím opět poukázat na dvě negativa: zahrnula tam všelijaká odvětví streetdancu s různou hloubkou zaměření (1), dále mám za to, ţe vlastně jen zkopírovala informace zveřejněné Ladislavem Kabátem, resp. „jeho starou verzi“ (2). Druhé zní jiţ trochu jako obvinění, proto bych nerad něco takového přímo tvrdil, ale fakt je ten, ţe jsem Kabátovy staré internetové publikace četl a ţe mi je to velice připomnělo, některé pasáţe aţ doslovně. Bohuţel ani relevantní citaci jsem v textu nenašel. Jiné publikace ohledně b-boyingu v České republice se mi nedostaly do rukou. (Ještě tedy existuje jedna práce na FTVS na téma „Moţnosti aplikace break dance do školní tělesné výchovy“ od Martina Křivánka, 2008.) Pokud bych měl naznačit, jakým směrem by se mohlo akademické poznání b-boyingu v České republice ubírat, velmi zajímavě se mi jeví důkladný kvalitativní výzkum zaměřený na přenos myšlenek b-boyingu z původního místa vzniku (tedy New Yorku v USA) k nám, do České republiky. Spočíval by v řízených rozhovorech, které by byly vedené s průkopníky tohoto tance u nás. Tedy na první pohled něco podobného, co provedla Parmová. Otázky by ale byly zaměřené na konkrétní detaily (např. „důvod preference toho a toho prvku/triku v té a té době“), z kterých by se odvozovaly obecné závěry, jednalo by se tedy o induktivní metodu výzkumu. Volba otázek takovéhoto rozhovoru, včetně jejich pořadí, by vyţadovala značnou přípravu a erudici. Ve výše zmíněném odstavci jsem velice stručně nastínil moţnost opravdového výzkumu na poli b-boyingu. To je něco, co tato bakalářská práce zcela jistě nepřináší. Přesto doufám, ţe čtenáři, který se v této oblasti pohybuje, se práce nepříčí, a čtenáři, který se s b-boyingem seznamuje, jsem podal dostatečné základy pro vykreslení b-boyingu jako „něčeho více neţ jen tance“ a zároveň v zajímavé, tj. mapové podobě popsal některé kvantitativní prvky scény b-boyingu v České republice.

[ 58 ]


POUŢITÁ LITERATURA ARCDATA PRAHA. 2003. ArcČR 500 : Digitální geografická databáze 1 : 500 000 [vektorová data]. Mapový podklad ČÚZK. Verze 2.0a. Praha : ARCDATA PRAHA, 2003. Poskytnuto pro studijní účely Přírodovědeckou fakultou UK. BRATKOVÁ, Eva. (zprac.). 2008. Metody citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2 : metodický materiál pro autory vysokoškolských kvalifikačních prací [online]. 2008. Verze 2.0, aktualiz. a rozšíř. Praha : Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, Asociace knihoven vysokých škol ČR, 2008-12-22 [2010]. 60 s. (PDF). Dostupný z WWW: . Breakbeat. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 8 March 2011 at 04:13. [cit. 201103-18]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . Capoeira. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 19 March 2011 at 22:29. [cit. 201103-22]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . CHANG, Jeff. 2005 Can't Stop Won't Stop : A History of the Hip-Hop Generation. St. Martin's Press, New York : 2005. ISBN 978-0-312-42579-1 ČSÚ. 2010. Města České republiky s více než 15 000 obyvateli k 31. 12. 2008 [online]. Praha, 2010 [cit. 4-27-2010]. Dostupné z www: .

[ 59 ]


DEMČÁK, Marek. 2010. Vyplňto.cz [online]. Praha : Demčák, 2008-, datum aktualizace 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Dostupné z www: . Electric boogaloo (dance). 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modif. on 31 May 2010 at 16:52. [cit. 2011-03-17]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . ESRI. 2008. ArcMap 9.3 [geoinformační software na DVD]. Redlands (Kalifornie) : ESRI, 2008. Typ licence ArcInfo, pouţito v rámci fakultních počítačů na Přírodovědecké fakultě UK. ESRI. 2010. ArcMap 10.0 [geoinformační software na DVD]. Redlands (Kalifornie) : ESRI, 2010. Typ licence ArcInfo, poskytnuto pro studijní účely Přírodovědeckou fakultou UK. FIEDLER, Martin. 2003. Hip hop forever. Sazba Filip Neuls. Olomouc : Hanex, 2003. 72 s. ISBN 80-85783-41-X. FRICKE, J.; AHERN, C. 2002. Yes yes y’all : Oral History of Hip-hop’s First Decade. First publishing, October. USA : Experience music project, 2002. 370 s. ISBN 0-306-81184-7. HENDL, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. Druhé aktualizované vydání. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4. HLADÍK, Štěpán. 2010. Mapování bboyingu v ČR (výsledky průzkumu) [online]. Praha, 2010 [cit. květen 2010]. Dostupné z www: . ISRAEL (reţisér). 2002. The Freshest Kids : A History of the B-Boy [DVD]. USA : QD3 Entertainment, 2002. KABÁT, Ladislav. 2009. Street Dance : B-boying. In KABÁT, Ladislav. Alyaschcacrew.com [online]. Olomouc, 20. července 2009 [cit. 2010-09-30]. Dostupné z WWW: . Locking (dance). 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 1 March 2011 at 16:37. [cit. 2011-03-22]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . [ 60 ]


Microsoft. 2006a. Microsoft Office Excel 2007 [počítačový program na CD-ROM]. Verze 12.0. Redmond (Washington) : Microsoft Corporation, 2006, datum poslední aktualizace 2010-12-14 [cit. 2011-03-31]. Součást produktu Microsoft Office Home and Student 2007. Microsoft. 2006b. Microsoft Office Word 2007 [počítačový program na CD-ROM]. Verze 12.0. Redmond (Washington) : Microsoft Corporation, 2006, datum poslední aktualizace 2010-12-14 [cit. 2011-03-31]. Součást produktu Microsoft Office Home and Student 2007. PALA, Jiří. Bboy.cz [online]. 2010. Praha, 2010 [cit. květen 2010]. Dostupné z www: . PARMOVÁ, Miroslava. 2006. Uplatnění tance break dance v soutěžích mládeže v ČR, historie a vývoj tohoto tanečního stylu. Praha, 2006. 126 s. + 1 CD-ROM. Diplomová práce na Fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy na katedře gymnastiky. Vedoucí diplomové práce Jana Beránková. PLAVCOVÁ, Lucie. 2010. Build ya foundation : hip hop dance history. In PALA, Jiří. Bboy.cz [online]. Praha, říjen 2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z www: . Popping. 2011. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , last modified on 20 March 2011 at 14:53. [cit. 201103-22]. Anglická verze. Dostupný z WWW: . PUNCH, Keith. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha : Portál, 2008. Přeloţil Jan Hendl. 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9. ROBITZKY, Niels. 2011. History, My Story [online]. 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z www: . RUBEK, David. 2011. Battle of the Year CZ/SK [online]. [cit. 2011-03-24]. Dostupné z www: .

SCHLOSS, Joseph. 2009. Foundation : B-boys, B-girls, And Hip-Hop Culture In New York. Oxford University Press, 2009. 176 s. ISBN 978-0-19-533405-0. TOMEK, Lukáš. 2010. Hotmix.cz [online]. Praha, 2010 [cit. květen 2010]. Dostupné z www: . [ 61 ]


VOŢENÍLEK, V. 1999. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. Olomouc : Vydavatelství UP, 1999. 168 s. ISBN 80-7067-971-9. ZUCKERBERG, Mark et al. Facebook [online]. 2010. Palo Alto (Kalifornie) : Facebook, 2004-, aktualizace probíhá nepřetrţitě [cit. 2010]. Dostupné z www: .

[ 62 ]


PŘÍLOHY

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: První článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-15] .................... 64 Příloha č. 2: Druhý článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-26] ................... 64 Příloha č. 3: Soubory kvantitativních charakteristik ........................................... 65 Příloha č. 3.1: Sumarizace vybraných odpovědí na jednotky krajů ČR..... 65 Příloha č. 3.2: Odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“ ..................... 67 Příloha č. 3.3: Lokalizace crew na úroveň obcí České republiky .............. 68 Příloha č. 4: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A3) .................. 69 Příloha č. 5: CD-ROM ....................................................................................... 69 Příloha č. 5.1: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A1) ....... 69 Příloha č. 5.2: Video Wessani Crew [AVI] ................................................. 69 Příloha č. 5.3: Elektronická verze přílohy č. 4 [PDF] ................................. 69 Příloha č. 5.4: Elektronická verze práce [PDF] ......................................... 69

[ 63 ]


Příloha č. 1: První článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-15] Zdravím všechny b-boys and b-girls na serveru www.bboy.cz. Jsem b-boy C.I.D. z Foundation of Wessani crew a mám prosbu na celou komunitu bboy.cz ! Ve škole mám zadaný projekt na zpracování libovolného tématu ve formě mapy A1 dle řádných kartografických pravidel. Mým plánem je zmapovat b-boying v ČR ! Rád bych vás všechny poprosil o následující spolupráci. 2

Můj plán je takový: mapa bude obsahovat hustotu b-boyů na km (dle okresů ČR), věkové a pohlavní rozloţení v jedn. regionech (okresech), polohopisné umístění jednotlivých crew v ČR, dále ještě několik zajímavých prvků (viz dotazník), jejichţ naplnění závisí především na kvalitě dat, které dostanu, resp. na zprostředkovatelích, tedy na vás :-). Určitě bude fajn, kdyţ ukáţete, ţe to právě ve vašem regionu b-boyingem ţije !!! K tomu, abyste mi pomohli, stačí opravdu jen pár sekund, které strávíte vyplněním dotazníku na následujícím odkazu: http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/ Výsledná mapa je určena k plakátovému tisku ve formátu A1, nejedná se tedy o ţádnou elektronickou podobu, ale výslednou mapu dám určitě k dispozici ke staţení zde na bboy.cz (pravděpodobně v JPG). Pokud by vás cokoliv zajímalo, napište mi buď tady na (CID) [hypertextový odkaz] nebo na email .

Příloha č. 2: Druhý článek uveřejněný s dotazníkem [2010-04-26] Děkuju všem, kteří vyplnili dotazník, který se tady objevil před pár dny. Ale uvědomil jsem si, ţe jsem moc neapeloval na jeho rozšíření mezi vámi, no nic, chybama se člověk učí. Ovšem i tak ho vyplnilo poměrně dost lidí, tím ještě jednou díky, ale bylo by supr, kdyby ho vyplnili úplně všichni! To se samozřejmě nikdy nestane, ale i tak jsem poprosil Niky, ať sem ještě jednou nadhodí titulek a info. Zkuste dokopat všechny, koho znáte a věnují se b-boyingu, ať se na to alespoň mrknou. Stačí vzít odkaz a všem ho rozeslat! Hlavně všem ostatním lenochům z vaší crew, kteří se na to vyprdli. Deadline „výzkumu“ jsem prodlouţil do 3. 5. a po tomto datu se můţete těšit na výstup minimálně zajímavých dat (všechna čísla zveřejním) a moţná i povedené mapy ;-), udělám pro to, co budu moci. Tak ještě jednou link: http://mapovani-bboyingu-v-cr.vyplnto.cz/ CID, Foundation of Wessani

Poznámky: Ve výše uvedeném textu figuruji podpisem CID, to je má taneční přezdívka (čteno sid), je volena z toho důvodu, ţe mě mnozí lidé znají lépe pod tímto pseudonymem neţ vlastním jménem. Foundation of Wessani je pojmenování bývalé části crew Wessani, kde působím. [ 64 ]


Příloha č. 3: Soubory kvantitativních charakteristik Příloha č. 3.1: Sumarizace vybraných odpovědí na jednotky krajů ČR OBJECTID

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

NAZEV_ENG

Liberecky

Ustecky

Hlavni mesto Praha

Karlovarsky

Kralovehradecky

Stredocesky

Plzensky

Pardubicky

Olomoucky

Moravskoslezsky

Vysocina

Jihocesky

Zlinsky

Jihomoravsky

Pocet_tanecniku

15

21

92

17

34

60

33

22

32

50

33

38

21

72

Pocet_tanecniku_500

2

2

93

3

4

3

2

2

3

4

2

2

3

5

Frekv_tren

9

8

8

5

9

8

9

6

8

8

7

5

7

7

Pocet_bgirl

0

2

11

0

1

3

0

1

2

3

3

2

2

2

Vek_mene_15

0

1

4

3

2

1

0

0

2

7

3

5

1

2

Vek_15_19

5

5

24

5

8

16

5

5

3

8

10

6

4

12

Vek_20_24

4

4

23

2

1

17

3

3

5

5

2

7

2

11

Vek_25_32

0

0

6

0

0

1

1

3

0

5

1

1

4

0

Hodnota_1

8

8

34

3

11

21

5

7

5

16

10

12

8

16

Hodnota_2

1

1

11

6

0

7

2

3

3

6

3

5

0

5

Hodnota_3

0

0

2

0

0

3

1

0

1

0

3

0

0

0

Hodnota_4

0

1

9

1

0

2

0

0

1

4

0

2

3

4

Hod_rel_1

88

80

60

30

100

65

62

70

50

61

62

63

72

64

Hod_rel_2

11

10

19

60

0

21

25

30

30

23

18

26

0

20

Hod_rel_3

0

0

3

0

0

9

12

0

10

0

18

0

0

0

Hod_rel_4

0

10

16

10

0

6

0

0

10

15

0

10

27

16

Poznámky: Tato tabulka představuje původní tabulku připravenou k implantaci do databáze programu ArcGIS. Mimo decentní typografické úpravy došlo k následujícím úpravám: a) transponace (převod řádků na sloupce a naopak), z důvodu lepšího čtení ve formátu A4, b) zaokrouhlení hodnot Hod_rel_x (x = 1–4) na celá čísla.

[ 65 ]


Vysvětlivky k tabulce z přílohy 3.1: 1. OBJECTID – představuje „spojovací článek“ pro vloţení tabulky do databáze ArcGIS. 2. NAZEV_ENG – název krajů ČR (NUTS 3) bez diakritiky. 3. Pocet_tanecniku – Absolutní počet tanečníků. 4. Pocet_tanecniku_500 – relativní počet tanečníků na kraj (absolutní počet na 500 km2) 5. Frekv_tren – frekvence tréninku v hodinách za týden. 6. Pocet_bgirl – počet zástupců ţenského pohlaví. 7. Vek_mene_15 – absolutní počet tanečníků ve věku méně neţ 15 let. 8. Vek_15_19 – absolutní počet tanečníků ve věku 15 aţ 19 let. 9. Vek_20_24 – absolutní počet tanečníků ve věku 20 aţ 24 let. 10. Vek_25_32 – absolutní počet tanečníků ve věku 25 aţ 32 let. 11. Hodnota_1 – absolutní počet tanečníků, kteří odpověděli na uzavřenou otázku č. 6 odpovědí b-boying pro mě znamená vše, je to věc, pro kterou žiju (i když studuju, pracuju atp...). 12. Hodnota_2 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [b-boying stojí až na druhém místě v mých prioritách (za čímkoliv)]. 13. Hodnota_3 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [b-boying je na třetím místě]. 14. Hodnota_4 – absolutní počet tanečníků na uzavřenou otázku č. 6 [buďto tancuji, ale hodnotově si nijak b-boying nestavím (či se vůbec přidělováním nějakých hodnot v životě nezabývám) nebo nevím]. 15. Hod_rel_1 – relativní počet tanečníků na kraje dle Hodnota_1. 16. Hod_rel_2 – relativní počet tanečníků na kraje dle Hodnota_2. 17. Hod_rel_3 – relativní počet tanečníků na kraje dle Hodnota_3. 18. Hod_rel_4 – relativní počet tanečníků na kraje dle Hodnota_4.

[ 66 ]


Příloha č. 3.2: Odpovědi na otázku č. 8 – „oblíbenost crew“ Název

Počet hlasů

Survivals Crew

60

Pentifull Crew

40

NGS

17

Hollywood Stars Crew

13

Foundation of Wessani

8

Break Bones Crew

5

Semtex Squad

4

Bezmasacrew

3

JKJK Deez Bboyz

2

Semtex Kidz

2

Torzo Breakers

2

Uprockers

2

2BC

1

Breakbeat

1

Crazy Breakers

1

Crematory Crew

1

Dynamic Dancers

1

Extreme Crew

1

Lakuso

1

Mortal Phase Crew

1

Needles

1

Soul-Flo

1

Team Shmetta

1

[ 67 ]


Příloha č. 3.3: Lokalizace crew na úroveň obcí České republiky Název obce Kroměříţ Blansko

Název crew

Neratovice

Immortal

2BCrew

Praha

Indians Breakers

AD's Crew

Mikulov

Infernal B-boys

Praha

JKJK DeeZ Bboys

Karlovy Vary

Lakuso

Pardubice

Los Barbaros

Anestetik Crew Brno Frenštát pod Radh., Bad Boys Kopřivnice Bad Style Bruntál

Olomouc

Los Loccos

Brno

Beat Up Breakers

Sokolov

Masers Company

Jablunkov Hodonín,Podivín, Vracov,Brno Blansko

Bez Cu Crew

Opava

Monsters

Bezmasacrew

Mělník,Kolín

NGS Pangea

České Budějovice

Break Beat

Karviná

Breakbones

Praha Liberec,Jablonec nad Nisou,Frýdlant Praha

Louny,Černčice

Breaking Soul Crew

Prostějov

Power City Breakers

Pošná

Breakpošna

Karlovy Vary

Rappresent

České Budějovice

Budside Breakers

Rychnov n.Kněţnou Real Kings Crew

Uhersky Brod

B-Unit Crew

Jindřichův Hradec

Revolution Crew

Beroun

Burak Dogs

Náchod

Sawe Crew

Praha

Crazy Breakers

Hradec Králové

Semtex Squad

Jaroměř

City Crew

Chomutov

Sewa Side B People

Ţďár nad Sázavou

Crewelse

Plzeň

Shit Happens

Znojmo

CSB

Olomouc

Soul-FLo

Letohrad

Deep Skillz Crew

Ledeč nad Sázavou Spin Evil

Česká Lípa

Liberec

Tachov

Efekt Style Crew Elementary Breakin' Squad Emotion Break Squad Execution Squad

Varnsdorf

E-xtreme Crew

Vyškov

Fakt Crew

Horní Ředice

Falkon Crew

Praha

Praha

Fancy Crew Foundation of Wessani Fresh Burgers

Havlíčkův Brod

Gazzella Breakers

Břeclav

Gramatic Crew

Praha

Jihlava

Třinec

Half Brothers Hollywood Stars Crew Charakter Flou

Trutnov Frýdek-Místek, Havířov, Dolní Benešov

Všeradice a okolí

Chilly Boys

Strakonice

Illknees

Mnichovice,Praha Praha

Praha

Přerov

BBO

Peklo Sonic Force Pentifull Crew

Spiritus Heroes

Kralupy nad Vltavou SS-02 Roţnov pod Static Breakers Radhoštěm Stickers Brno

[ 68 ]

Praha Praha, Brno, Teplice, Ústí n. Labem Třebíč

Street Force Crew

Rokycany

Torzo Breakers

Beroun

Trickzz Crew

Praha

Uganda Apes United Flavours Crew Uprockers Crew

Survivals Top Dogzzz

Wegets


Příloha č. 4: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A3) Tematická mapa formátu A3 – volně vloţený list na vnitřní straně desek na konci práce. Měřítko mapy je 1 : 1 200 000 pro mapové pole České republiky a 1 : 300 000 pro Prahu.

Příloha č. 5: CD-ROM Obdobné umístění jako u přílohy č. 4, tj. na vnitřní straně desek na konci práce. Příloha č. 5.1: B-boying v České republice, k březnu roku 2010 (A1) Na CD-ROM je k dispozici mapa ve třech formátech: 1. TIFF – bezztrátový formát, vhodný k případnému tisku na velkoformátových plotterech. Název souboru je Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).tiff, datová velikost je 265 MB. 2. PNG – z tohoto formátu je moţný téţ poměrně kvalitní tisk. Je vhodný především k detailnímu přiblíţení a „zkoumání“ mapy přímo v obrázkovém prohlíţeči počítače. Název souboru je Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).png, datová velikost je 11 MB. 3. JPG – ztrátový formát s výrazně zmenšeným rozlišením mapy. Vhodné pouze k orientačnímu náhledu. Název souboru je Pr.5.1_MAPA_A1_(Hladik,2010).jpg, datová velikost je 2 MB. Měřítko mapy v originálním formátu je 1 : 700 000 pro mapové pole České republiky a 1 : 250 000 pro Prahu. Příloha č. 5.2: Video Wessani Crew [AVI] Názve souboru je Pr.5.2_FOW_crew_promo_2010.avi. Příloha č. 5.3: Elektronická verze přílohy č. 4 [PDF] Název souboru je Pr.5.3_El.verze_prilohy_4.pdf. Příloha č. 5.4: Elektronická verze práce [PDF] Název souboru je Pr.5.4_B-boying_v_CR_Hladik_2011.pdf.

[ 69 ]

B-BOYING V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents