AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE “A” MA21 Téma: 2 – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MÍSTO: VSETÍN VYPRACOVALI: ING. JINDRA TESAŘOVÁ A PRACOVNÍCI MĚSTSKÉHO ÚŘADU VSETÍN OBDOBÍ HODNOCENÍ: 2010-2013 Návodné otázky 1

Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu

Indikátory Jakými daty jsou tvrzení podložena (jaké indikátory z navržené sady byly použity)

Sebehodnotící výrok a doplňující informace

Oblast 2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody. 2.1.1 Došlo ke snížení spotřeby pitné vody na obyvatele?

2.1 2. K jaké meziroční úspoře měrné spotřeby 3 vody (m /obyvatele) v obci došlo ve srovnání s minulým kalendářním rokem?

2.2.1 Výchozí stav Převážná část obyvatel napojena na centrální zdroj pitné vody, zbývající část odebírá vodu z vlastních zdrojů (studny) Postup zjištění Údaje poskytuje příslušná vodárenská společnost - Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. (celkové fakturované množství vody /celkové množství vyrobené vody/ děleno počtem obyvatel)

Celková spotřeba pitné vody v domácnostech/počet obyvatel (l/osoba) Spotřeba vody pro domácnosti 844,7 tis. m3/rok počet zásobovaných obyvatel 26 701 3 tj. 31,6 m /obyvatele/rok Vývoj spotřeby vody sledujeme již od roku 2007 (89 l/os/den) Celková spotřeba pitné vody v domácnostech

2.1.3. Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření (alespoň dvě).

1

2.1.3 Používání úspornějších spotřebičů Celkový trend úspor obyvatel

Popis dosavadního vývoje by měl být zaměřen na období od zavedení MA21 v obci do současnosti.

Za rok 2007 89l/os/den za rok 2013: 81 l/os/den

Celkové hodnocení: Spotřeba se snižuje +2

Audit udržitelného rozvoje dle Metodiky hodnocení kategorie „A“ MA21: Oblast ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Vsetín, 2014) Návodné otázky 1


2.1.4 Došlo ke snížení spotřeby vody ve veřejných budovách v obci?


2.1.4 SPOTŘEBA V m3/rok Rok

2010

2011

2012

2013

Celkem 8775

8053

9 761

8 454


Ano, dochází ke snižování spotřeby vody ve veřejných budovách

Skok 1. 1. roku 2012 je způsobem zrušením VSI, takže veškerá správa budov přechází jednotně pod město, proto ten skok v datech nahoru.

2.1.5 Došlo ke snížení objemu znečišťujících látek, vypouštěných do povrchových vod?

2.1.5 Odpadní vody od převážné části obyvatel, zejména ze sídlišť, jsou odváděny na centrální ČOV, podobně je to s odváděním odpadních vod z firem. Odpadní vody z míst mimo možnost napojení na centrální ČOV budou mít vlastní ČOV, septiky, bezodtoké jímky, trativody, apod.

Podíl obyvatel napojených na kvalitní čištění odpadních vod (domácnosti)

Výborná úroveň odkanalizování na centrální ČOV +2

Počet obyvatel napojených na kanalizaci ukončenou centrální ČOV ve Vsetíně 24 520 obyvatel tj. 91,5% Zanedbatelné procento napojeno na vlastní čistící zařízení (pouze v okrajových částech města Vsetína, kde není možnost napojení na centrální kanalizaci) cca 2 – 3 %

2.1.6 Jakým způsobem jedná město s firmami o zlepšení kvality vypouštěných vod?

2.1.6 Nejvýznamnější znečišťovatelé jsou napojeni na centrální ČOV

2.1.7 Vytvořila obec nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci, a využívání srážkových vod místo vody pitné

2.1.7. Nakládání s dešťovými vodami – Raindrop Problematika řešena v rámci projektu Čistá řeka Bečva II v celkem 5ti lokalitách po městě: 1. Lokalita Centrum – Kolonie, 2. Lokalita Lapač, 3. Lokalita Horní Město, 4. Lokalita Ohrada, 5. Lokalita Luh

Plochy zastavěného území města, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je odváděna do toků (inverzně – neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)Údaj se nesleduje

Stránka 2 z 5





Oblast 2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy 2.2.1 Pokud je správním území obce vymezen v platném územním plánu Lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), jsou jeho dosud neexistující nebo nefunkční prvky připravovány k realizaci nebo už realizovány

2.3.1. Platný územní plán vymezuje ÚSES na lokální úrovni z větší části na stávajících funkčních společenstvech. Jsou navrženy plochy pro lokální biokoridory o celkové výměře cca 10 ha a pro lokální biocentra o výměře cca 15 ha. Od vydání ÚP v dubnu 2010 nedošlo k realizaci ÚSES (realizace zajišťovaná městem), podíl realizovaných ÚSES z navržených je tedy 0 %. Vzhledem k charakteru území je ÚSES na lokální úrovni v současné podobě funkční.

2.2.2. Vyskytují se na území obce zvláště chráněná území? Pokud ano, jak je zajišťována péče o tato území?

Památných stromů – 5

Podíl funkčních ÚSES z navržených ÚSES (tj. podíl délky biokoridorů a plochy biocenter v %)

Stav v této oblasti na výborné úrovni

Velmi dobrá úroveň ekologické stability a biologické rozmanitosti

Přírodních památek – 6 CHKOB – 1 Evropsky významná oblast – 4 Ptačí oblast - 1 Přírodní rezervace – 1

2.2.3 Došlo za hodnocené období ke snížení podílu úbytku ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči přírůstku zastavěných a ostatních ploch nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, provozní prostranství, zpevněné plochy apod.)

2.2.3. Zelené plochy evidované v pasprtu zeleně – 78,8 ha Průměrná sadovnichá hodnota stromů – 3 (průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhodobé existence V pasportu zeleně evidujeme všechny pravidelně obhospodařované zelené plochy, v rámci investičních akcí města probíhá také inventarizace dřevin včetně zhodnocení jejich bezpečnosti.

Podíl zelených ploch v zastavěném území (% plochy) Délka liniové zeleně (km) / plocha 2 města (km/km ) Průměrná sadovnická hodnota stromů v rámci veřejné zeleně v intravilánu. Evidence zeleně v GIS

Uspokojivý stav s prostorem ke zlepšování

Stránka 3 z 5


Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu 2.2.4 Došlo ke zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů v obci (celé území města)?



2.2.4. V průběhu monitorovacího období nedošlo k výraznému navýšení ploch veřejné zeleně.

2.3 Kvalita půdy, ochrana ekologicky produktivní půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství. 2.3.1 Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím a/nebo s respektováním zásad správné hospodářské praxe? 2.3.2 Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na správním území obce?

2.3.1. – Celkové výměry bez evidence certifikovaného ekologického zemědělství k.ú. Vsetín – 962,1023 ha k.ú. Rokytnice u Vsetína – 196,8 ha k.ú. Jasenka – 431,9733 ha

Plocha certifikovaných lesů (FSC, PEFC) + lesů zvláštního určení / celková plocha lesů (%) Spisové materiály orgánu státní správy lesů

2.3.2. – Celkové výměry k.ú. Vsetín – 2291,0366 ha k.ú. Rokytnice u Vsetína – 519,254 ha k.ú. Jasenka – 431,7944 ha

2.3.3 Došlo ke zvýšení podílu lesů s přirozenou druhovou skladbou na celkové výměře lesů na správním území obce?

2.3.4 Má obec problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření?

2.3.3. Setrvalý stav

2.4.4. – V rámci města jsou evidována a monitorována sesuvná území .

Výměra nevhodně obhospodařovaných erozně ohrožených zemědělských půd / celková výměra erozně ohrožených zemědělských půd (%) Evidence pozemkového úřadu

Celkově podíl lesnatých ploch v katastru obce je silně nad průměrem ČR i Evropských měst, takže stav hodnotíme jako velmi dobrý +2

Zábory ZP v I. a II. třídě ochrany za dané období / celková plocha ZP v I. a II. třídě ochrany na území města Podíl nově zastavěných pozemků v zastavěném území k nově zastavěným pozemkům v zastavitelné ploše

Stránka 4 z 5


Stručný popis dosavadního vývoje a aktuálního stavu 2.3.5 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně? Pokud ano, uveďte příklady.



2.3.5 – Zábory ZP v I. a II. třídě ochrany za dané období na území města Údaje OŽP – Evidovány jsou jen skutečné zábory (nikoliv celý stavební pozemek, ale pouze zpevněné plochy – budovy, komunikace, chodníky, parkoviště aj.

Oblast 2.4 Kvalita ovzduší 2.4.1 Došlo ke zlepšení kvality ovzduší v obci?

2.4.1.- Ne

Měření koncentrací prachu (PM10) interval 24 h Postup zjištění Informace o kvalitě ovzduší v ČR (ČHMÚ) – Vsetín, hvězdárna, tř.1-6 od nejlepší po nejhorší

2.4.2 Má obec problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření obec činí?

2.4.2. Z důvodu relativně vysoké ceny tepla z centrálního zásobování dochází k pomísnému odpojování jednotlivých objektů od CZT a je nahrazována výstavbou samostatných zdrojů na plyn, případně nahrazována tepelnými čerpadly.

Měření koncentrací prachu (PM10, 2,5) Rozdělení do tříd v % 1

2

3

4

5

6

2012: 9,0 48,4 28,0 8,7 5,6 0,3 2013: 7,6 38,5 32,5 10,8 8,6 1,9

Procentuální zhoršení kvality, celkově ale kvalita ovzduší vysoce nad průměrem ČR Oblast není problematická, velká část území napojena na centrálního dodavatele Zásobování teplem a.s.

Stránka 5 z 5

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents