Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Renata Kučerová, Ph. D.

Bc. Petra Hlavinková

Brno 2013

Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Renatě Kučerové, Ph. D. za cenné rady a připomínky, kterými přispívala při vypracovávání této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Šalšovi, Hradilovi a Veverkovi, kteří se mi přes své pracovní vytížení vždy ochotně věnovali.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím literatury, která je uvedena v seznamu. V Brně dne 20. května 2013

__________________

Abstract The aim of this work is to assess an attractiveness of a wine sector in the Slovak Republic from a perspective of a Czech winemaker, who considers about an entry into the Slovak market. The assessment of the attractiveness of the wine sector in the Slovak Republic is carried out first. Since, that it is evaluated as an attractive, it is recommended an entry into the Slovak market by family’s wineries from Velkopavlovická and Slovácká wine regions. For a generalization this recommendation is identified a general type of winery. It is determined based on the characteristics of three similar wineries. Subsequently researches are carried out, which are collected information about the Slovak market, which are important before the entry into the Slovak market. Then the entry form on the Slovak market is selected by means of decision-making tables. The winery enters to Slovakia by way of relations. The profitability of this operation is 113 %. Keywords Wine sector, attractiveness, decision making table, international environment.

Abstrakt Cílem této práce je posoudit atraktivitu odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře, který uvažuje o vstupu na slovenský trh. Nejprve je provedeno posouzení atraktivity odvětví vinařství na Slovensku. Jelikož je zhodnoceno jako atraktivní, je doporučen vstup na tento trh rodinným vinařstvím z Velkopavlovické a Slovácké vinařské podoblasti. Pro zobecnění tohoto doporučení je identifikován obecný typ vinařství. Ten je vymezen na základě charakteristik tří podobných vinařství. Následně jsou realizovány průzkumy, prostřednictvím kterých jsou zjišťovány informace o slovenském trhu, které jsou významné z hlediska vstupu na slovenský trh. Dále je prostřednictvím rozhodovací tabulky vybrána forma vstupu na slovenský trh. Vinařství vstoupí tedy na Slovensko prostřednictvím prostřednických vztahů. Ziskovost této operace je 113 %. Klíčová slova Odvětví vinařství, atraktivita, rozhodovací tabulka, mezinárodní prostředí.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

15

2

Literární přehled

16

2.1

2.1.1

Vnější prostředí ................................................................................ 17

2.1.2

Oborové prostředí ............................................................................ 17

2.1.3

Atraktivita odvětví .......................................................................... 23

2.1.4

Vnitřní prostředí ............................................................................. 25

2.2

3

4

Prostředí managementu .......................................................................... 16

Mezinárodní prostředí ............................................................................ 28

2.2.1

Příprava zahraničněobchodní operace ........................................... 28

2.2.2

Formy vstupu na zahraniční trh ..................................................... 32

2.2.3

INCOTERMS 2012 .......................................................................... 36

2.2.4

Formy podpory obchodu ................................................................ 38

2.2.5

Kalkulace nákladů v zahraničním obchodě .................................... 39

2.2.6

Možnosti financování mezinárodního obchodu ............................. 40

Cíl práce a metodika

46

3.1

Cíl práce .................................................................................................. 46

3.2

Metodika ................................................................................................. 46

Výsledky 4.1

48

Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku ............................................. 48

4.1.1

Velikost trhu .................................................................................... 48

4.1.2

Struktura odvětví ............................................................................ 50

4.1.3

Vliv hybných změnotvorných sil na odvětví ................................... 50

4.1.4

Vstupní a výstupní bariéry, pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku .............................................................................. 53

4.1.5

Nároky na kapitál ............................................................................ 54

4.1.6

Stabilita poptávky ........................................................................... 55

4.1.7

Technologická úroveň a inovace ..................................................... 56

4.1.8

Nákladové podmínky .......................................................................57

10

Obsah

4.1.9

Intenzita konkurenčního boje v odvětví .......................................... 57

4.1.10

Legislativní, politické a jiné regulace odvětví ................................. 59

4.1.11

Zhodnocení atraktivity odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře .................................................................................63

4.2

Vinařství na Moravě ............................................................................... 64

4.2.1

Popis tří zvolených vinařství z Vinařské oblasti Morava ................ 65

4.2.2

Identifikace obecného typu vinařství ..............................................70

4.3

Příprava zahraničněobchodní operace....................................................70 Teritoriální průzkum …………………………………………………………….70 Obchodněpolitický průzkum…………………………………………………..72 Komoditní průzkum ………………………………………………………………73 Spotřebitelský průzkum …………………………………………………………73 Průzkum konkurence …………………………………………………………….74 Průzkum cen …………………………………………………………………………76 Průzkum obchodních metod ………………………………………………….80 Technický průzkum ………………………………………………………………80 Průzkum dopravních cest a prostředků …………………………………..80 Průzkum kontraktační měny, platebních podmínek a instrumentů ………..…………………………………………………………….81 Právní průzkum …………………………………………………………………….81 Daňový průzkum …………………………………………………………………..82 Průzkum sociálních a kulturních zvyklostí……………………………….82 Analýza rizik exportních operací …………………………………………….83

4.4

Volba formy vstupu na slovenský trh ..................................................... 84

4.5

Kalkulace nákladů ...................................................................................85

4.6

Ekonomické zhodnocení navrhované operace....................................... 86

5

Diskuze

87

6

Závěr

89

7

Přehled literatury

90

Přílohy

97

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Prostředí managementu

16

Obr. 2

Životní cyklus odvětví

21

Obr. 3

Model pěti sil

23

Obr. 4

Graf spotřeby vína na obyvatele od roku 2003 do roku 2011

55

Obr. 5

Vinařská oblast Morava

65

Obr. 6

Logo Vinařství Václav Šalša

66

Obr. 7

Logo Vinařství Hradil

68

Obr. 8

Logo Vinařství Veverka

69

Obr. 9

Vývoj zahraničního obchodu SR od roku 2006 do roku 2012

72

Podíl jednotlivých druhů vín na dovozu v roce 2011/2012

76

Vývoj kurzu české koruny vůči euru

81

Obr. 10 Obr. 11

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Základní charakteristiky odvětví

19

Tab. 2

Velikost produkce vína na Slovensku za období 2001 – 2012

48

Rozloha obdělávaných vinic na Slovensku v období 2002 - 2012

49

Tab. 4

Vývoj spotřeby vína na Slovensku

49

Tab. 5

Zahraniční obchod s vínem od roku 2006 do roku 2012

49

Roční produkce nejvýznamnějších vinařství na Slovensku

58

Tab. 7

Roční míra inflace od roku 2006 do roku 2012

71

Tab. 8

Vývoj hrubého domácího produktu od roku 2006 do roku 2012

72

Odbytové ceny vína od výrobců v SR v EUR/l (bez spotřební daně, DPH a dopravy) část. 1

77

Odbytové ceny vína výrobců vína v SR v EUR/l (bez spotřební daně, DPH a dopravy) 2. část

78


79

Tab. 12

Rozhodovací tabulka

85

Tab. 13

Ceník Vinařství Václav Šalša

101

Tab. 14

Data potřebná pro finanční analýzu

102

Tab. 15

Poměrové ukazatele Vinařství Václav Šalša

102

Tab. 16

Ceník Vinařství Hradil

103

Tab. 17


104

Tab. 18

Poměrové ukazatele Vinařství Hradil

104

Tab. 3

Tab. 6

Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11

Seznam tabulek

13

Tab. 19

Ceník Vinařství Veverka – část 1/2

105

Tab. 20


106

Tab. 21


107

Tab. 22

Poměrové ukazatele Vinařství Veverka

107

14

Seznam tabulek

Úvod

15

1 Úvod Vinařství má na území České republiky již dlouholetou tradici. První vinnou révu na naše území přinesli Římané již ve 3. století n. l. Základ k šíření révy v Čechách položila na konci 9. století n. l. kněžna Ludmila. Velký vliv při rozšiřování vinic měly v raném středověku církve a kláštery, které vedly lidi k výsadbě vinic do větších vinařských celků na úrodných místech. Bylo tak mnohem jednodušší chránit vinice před zvěří a krádežemi. Za vlády Karla IV. bylo vinařství velmi rozšířené z toho důvodu, že císař Karel IV. velmi podporoval vinařství. Vydal nařízení o zakládání vinic a jejich osvobození od daní. (Sklep Úvaly, 2013) Období rozvoje trvalo až do 16. století. Pak proběhla třicetiletá válka a došlo k úpadku vinařství. K jeho obnově došlo až na přelomu 18. a 19. století. Rozvoj vinařství trval do politického převratu v roce 1989. Po privatizaci začalo vinařství opět upadat. V roce 1994 Ministerstvo zemědělství České republiky zavedlo přímé dotace na obnovu vinohradů, které tento úpadek zastavily. Začalo docházet opět k rozvoji vinařství. (Doležal, 1999) Před vstupem do EU bylo na území ČR 16 vinařských oblastí, a to 6 v Čechách a 10 na Moravě. V roce 2004 po vstupu České republiky do EU byly vinařské plochy legislativně rozděleny na dvě vinařské oblasti. (Vebrovo, exkurze po oblastech mých zájmů, 2008) První je Vinařská oblast Morava, která reprezentuje 96 % ploch registrovaných vinic v celé ČR. Tato oblast je členěna na Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou vinařskou podoblast. Druhou vinařskou oblastí je Vinařská oblast Čechy, kam patří vinařské podoblasti Mělnická a Litoměřická. (Wine of Czech Republic, 2009) Vinařství na území ČR v současné době využívá nejmodernější technologické postupy. Orientuje se převážně na výrobu jakostních vín, vín s přívlastkem a různých specialit, kam patří ledová vína, slámová vína a výběry z bobulí. Tato orientace je možná z toho důvodu, že Česká republika má velmi vhodné klimatické a přírodní podmínky pro pěstování vinné révy. Kvalitu a oblíbenost českých vín dokazuje množství ocenění na různých světových soutěžích. (Wine of Czech Republic, 2013) Díky těmto skutečnostem je pro tuzemské vinaře vhodné zahájit mezinárodní aktivity, které poskytují nové příležitosti v podnikání. Dosáhnou jednak vyššího odbytu výrobků a také dojde ke zvýšení povědomí o kvalitě českého vína v jiných státech. Nutnost realizace mezinárodního obchodu se zvyšuje u malých národních trhů, kam ČR rozhodně patří. Proto je cílem této práce posoudit atraktivitu odvětví vinařství na Slovensku. Pokud bude odvětví zhodnoceno jako atraktivní, následně bude navržena strategie vstupu malých českých vinařů, kteří zatím nemají zkušenosti s mezinárodním obchodem.

16


2 Literární přehled 2.1 Prostředí managementu Prostředí managementu je možné vnímat jako celkové podmínky, které vymezují a ovlivňují zejména proces výběru podnikatelských činností, průběh řízených procesů a jejich podmínek, dosahované výsledky a realizaci nutných analýz z hlediska podnikového managementu. (Svoboda, 2006) Dle Jakubíkové (2008) lze prostředí managementu chápat jako soubor faktorů, které obklopují podnik a působí na něj. Na klasifikaci prostředí managementu existuje řada názorů. Donnelly a kol. (1997) člení prostředí na vnější a vnitřní. Vnější prostředí je utvářeno přímými vlivy, které přímo ovlivňují fungování organizace (zákazníci, konkurenti, dodavatelé, lidské zdroje), a nepřímými vlivy, které mají vliv na klima, ve kterém organizace operuje (technologie, ekonomika, politika a legislativa, kulturní a sociální vlivy, mezinárodní vlivy). Vnitřní prostředí tito autoři chápou jako prostředí, ve kterém musí manažeři vykonávat své manažerské funkce. Z toho důvodu je na vnitřní prostředí nahlíženo z pohledu jednotlivých úrovní managementu, manažerských dovedností a manažerských úloh. Svoboda (2006) a Pošvář s Erbesem (2008) člení prostředí managementu také na vnitřní a vnější. Vnější pak dále dělí na makroprostředí, které se skládá z mezinárodního, národního a regionálního prostředí, a oborové prostředí. Klasifikaci prostředí managementu dle Svobody a Pošváře s Erbesem znázorňuje Obr. 1.

Obr. 1 Prostředí managementu Zdroj: Pošvář, Erbes, 2008.

Dále v textu bude využita klasifikace prostředí managementu dle Svobody (2006) a Pošváře s Erbesem (2008).


2.1.1

17

Vnější prostředí

Vnější prostředí obsahuje všechny vlivy, které působí na organizaci z jejího okolí. Patří mezi ně zejména zákazníci, konkurenti, dodavatelé a lidské zdroje. Ve větší či menší míře činnost organizace také ovlivňují technologické, ekonomické, politické, legislativní, kulturní, sociální a internacionální vlivy. (Donnelly a kol. 1997) Dle Robinse a Coultera (2004) je možné vnější prostředí chápat jako síly a instituce vně organizace, které mohou potenciálně ovlivnit její výkonnost. Makroprostředí Makroprostředí je společné jak pro všechna oborová prostředí, tak pro všechny podniky a tvoří obecně platné podmínky, za kterých podniky v určité zemi podnikají. Makroprostředí vymezuje ekonomické, demografické, legislativní a technologické podmínky a sociální politiku. (Dedouchová, 2001) Dle Sedláčkové (2006) makroprostředí představuje ucelený politický, ekonomický, sociální a technologický rámec, ve kterém podnik existuje. Nejvyužívanější analýza makroprostředí je PEST analýza, která se využívá k posouzení základních složek vnějšího podnikatelského prostředí. (Svoboda, 2006) 2.1.2

Oborové prostředí

Oborové prostředí je prostředí, do kterého je podnik zařazen na základě jeho předmětu činnosti. (Svoboda, 2006) Dle Dedouchové (2001) oborové prostředí bezprostředně obklopuje podnik a skládá se z podniků, které si zpravidla konkurují a jejichž výrobky jsou vzájemné substituty, dále z dodavatelů, zákazníků, atd. Analýza oborového prostředí Analýza oborového prostředí je významnou částí strategické analýzy. Zahrnuje analýzu vývojových trendů, zákonitostí a vazeb. Hlavním cílem této analýzy je identifikovat zásadní hybné síly v odvětví a určit faktory, které mají vliv na míru atraktivity odvětví. (Sedláčková, 2006) Porter (1998) uvádí, že je možné provést analýzu oborového prostředí i s větší mírou podrobnosti než jen na odvětví jako celek z toho důvodu, že ve většině odvětví podniky využívají odlišné konkurenční strategie. Přístupy, které je možné při analýze oborového prostředí využít, jsou zaměřeny na odhalení základních charakteristik a struktury odvětví, hybných změnotvorných sil a celkové atraktivity odvětví. Mezi tyto přístupy patří základní charakteristiky odvětví, struktura odvětví, mapa konkurenčních skupin, životní cyklus odvětví, hybné změnotvorné síly, analýza konkurenčních sil, klíčové faktory úspěchu, atraktivita odvětví a analýza konkurence. (Sedláčková, 2006) Podrobněji jsou popsány ty přístupy, které tvoří základní východiska pro vypracování závěrů ohledně relativní atraktivity či neatraktivity odvětví dle faktorů ovlivňujících atraktivitu odvětví podle Sedláčkové (2006).

18


Základní charakteristiky odvětví Různá odvětví mají velmi různý charakter. Z toho důvodu je vhodné začít analýzu odvětví základními charakteristikami odvětví, které mají významný vliv na strategii podniku. (Sedláčková, 2006) Johnson a Scholes (1997) uvádí seznam faktorů, které jsou standardně používány pro popis elementárních charakteristik odvětví současně s vysvětlením jejich strategického dopadu a implikací (viz Tab. 1). Mezi tyto faktory patří velikost trhu, geografický rozsah konkurence, růst trhu a fáze životního cyklu, počet konkurentů a jejich relativní velikost, počet a velikost zákazníků, stupeň vertikální integrace, vstupní bariéry, výstupní bariéry, tempo změn technologie, výrobkové inovace, nároky na kapitál, diferenciace výrobku a míra hospodárnosti. Vertikální integrace je forma růstu podniku, která posiluje podnikatelskou aktivitu podniku a umožňuje mu tak vytvářet větší hodnotu. Může být buď zpětná, což znamená, že si podnik vyrábí sám svoje vstupy, nebo dopředná, což představuje, že podnik disponuje vlastními výstupy. Mezi výhody vertikální integrace patří snížení výrobních nákladů a nákladů na oběh, zlepšení řízení kvality a ochrana patentové technologie. Mezi nevýhody jsou zahrnovány nákladové nevýhody (dražší vlastní vyrobené vstupy než vstupy od externích dodavatelů), rychlé technologické změny (časté změny výroby) a nejistá poptávka. (Dedouchová, 2001)

Literární přehled Tab. 1

19

Základní charakteristiky odvětví

Faktor/charakteristika Velikost trhu (celkové tržby, objem produkce) Geografický rozsah konkurence (lokální, regionální, globální) Růst trhu a fáze životního cyklu Počet konkurentů, jejich relativní velikost (monopolní konkurence, monopol, oligopol) Počet a velikost zákazníků

Stupeň vertikální integrace Vstupní bariéry (absolutní nákladové výhody, investiční náklady, výnosy z rozsahu, zkušenostní efekt, loajalita zákazníků, legislativní úprava) Výstupní bariéry (vysoké investice bez variant využití, fixní výstupní náklady, provázanost podniků či divizí) Tempo změn technologie Výrobkové inovace Nároky na kapitál Diferenciace výrobku Míra hospodárnosti (výnosy z rozsahu, zkušenostní efekt, využití kapacit) Zdroj: Johnson,Scholes, 1997.

Strategický význam O vstup na velké trhy mají zájem velké nové podniky a korporace, které se snaží získat podniky se stabilní pozicí v atraktivním prostředí. Identifikuje akční rádius podniku. Naznačuje globalizační síly. Vymezuje odbytové možnosti, možnosti růstu podniku. Podniky, které jsou dominantní, ovlivňují cenu. Jejich rozhodnutí jsou provázaná. Nízký počet velkých zákazníků vyvolá jejich silnou vyjednávací sílu. Vymezuje nákladové rozdíly. Podniky, které jsou zpětně integrované, mají nižší náklady na vstupu, ale omezený okruh dodavatelů, a vysoké výrobní náklady v době recese z důvodu nevyužití kapacity. Nízké bariéry přitahují konkurenty, a to nejčastěji v etapě růstu. Vysoké bariéry chrání pozice a výnosnost podniků v odvětví. Vysoké výstupní bariéry znamenají velkou rivalitu mezi konkurenty. Často mezi nimi probíhají cenové války, a to převážně v etapě nasycenosti a úpadku poptávky. Rychlé tempo změn technologie zvyšuje investiční nároky. Technologická zařízení zastarávají ještě před úplným odepsáním. Čím je častější inovace výrobků, tím je kratší jejich životní cyklus. Činí rozhodnutí o investici kritickým. Tvoří bariéry na vstupu i výstupu. Vysoká diferenciace znamená nižší rivalitu mezi podniky a současně nižší sílu kupujících, protože je přechod od jednoho prodávajícího ke druhému těžší. Rostou požadavky na tržní podíl a objem produkce, aby byl podnik nákladově konkurenceschopný.

20


Struktura odvětví Strukturu odvětví je možné vnímat jak z pohledu činností, které odvětví tvoří, tak z pohledu konkurenčních prvků, které v něm formují obecné vztahy. (Sedláčková, 2006) Dle Dedouchové (2001) je struktura odvětví dána velikostí podílu jednotlivých podniků na trhu určitého odvětví. Odvětví rozděluje na atomizovaná a konsolidovaná. Atomizované odvětví se vyznačuje velkým počtem malých nebo středních podniků. Mezi jejich tržními podíly není významný rozdíl. Nevyskytuje se zde žádný dominantní podnik. Pro atomizovaná odvětví jsou dále typické nízké vstupní bariéry a diferencované produkty, které jsou často velmi blízkými substituty. Nejvhodnější strategií pro podniky v tomto odvětví je minimalizace nákladů. Konsolidované odvětví je charakteristické zejména malým počtem podniků, které mají velký tržní podíl. V krajním případě může být v odvětví pouze jeden podnik. Existují zde vstupní bariéry. Obchoduje se zde s homogenními nebo diferencovanými produkty. Pro podniky v tomto odvětví je nejvhodnější co největší diferenciace produktu bez výrazných cenových změn. (Sedláčková, 2006) Životní cyklus odvětví Znát fázi životního cyklu odvětví je velmi významné pro přežití podniku. ((Dvořáček, Slunčík, 2012) Model životního cyklu odvětví je podobný jako model životního cyklu výrobku. V praxi je někdy obtížné zjistit, jakou fází odvětví právě prochází. (Sedláčková, 2006) Porter (1998) uvádí, že vývoj odvětví může mít vliv na přitažlivost odvětví a často vyžaduje od podniku realizaci určité strategické změny. Vývoj odvětví prochází fázemi vznik, růst, dospělost, dozrání a úpadek, které jsou znázorněny na obrázku níže (viz Obr. 2). (Sedláčková, 2006)

Jednotlivé etapy životního cyklu odvětví (Sedláčková, 2006): 1.

2.

3.

Etapa vzniku je charakteristická představením nových podniků, které na trhu uvádějí nové výrobky. S těmito výrobky je zákazníky nejprve nutné seznámit. Poptávka je zatím nízká. (Dedouchová, 2001) Cílem je tedy vybudovat vysoký tržní podíl a také schopnost přilákat zákazníky, a tím získat co nejpevnější konkurenční pozici. Podnik také potřebuje získat kapitál kvůli osvojení dovedností v oblasti výzkumu a vývoje, prodeje a servisu. (Sedláčková, 2006) Etapa růstu se vyznačuje zákazníky, pro které je nový výrobek důležitý. V této etapě je dynamika poptávky vysoká. Podniky mají příležitost rozšířit tržní podíl a tím posílit konkurenční pozici. (Dedouchová, 2001) Cílem je udržet konkurenční pozici, zvyšovat tržní podíl a vytvářet vstupní bariéry do odvětví. (Sedláčková, 2006) Etapa dospělosti je charakteristická nízkým růstem poptávky. Dochází k nabývání intenzity mezi konkurenty. Podniky se snaží ostatním konkurentům přebrat zákazníky prostřednictvím snižování cen nebo zlepšováním


4.

5.

21

výrobků a doprovodných služeb. (Sedláčková, 2006) V této etapě se do popředí dostává ohrožení ze strany substitutů. (Dvořáček, Slunčík, 2012) Etapa dozrání se vyznačuje malým růstem poptávky. V této fázi dosahuje svého vrcholu. V takovém prostředí jsou podniky nuceny vynaložit prostředky na udržení pozice, posilování svých dovedností a předností. (Sedláčková, 2006) Etapa úpadku začíná poklesem poptávky. (Dedouchová, 2001) Podniky musí zvážit, zda nepříznivý vývoj poptávky ovlivní, odejdou z odvětví nebo sníží počet segmentů. (Sedláčková, 2006)

Obr. 2 Životní cyklus odvětví Zdroj: Sedláčková, 2006.

Hybné změnotvorné síly Na odvětví působí řada sil a faktorů, které jsou v pohybu. Ty, které ovlivňují odvětví nejvýrazněji, jsou označovány jako hybné změnotvorné síly. (Thompson, Stricland, 1992) Analýza hybných změnotvorných sil zahrnuje dva základní kroky, a to určení hybných změnotvorných sil a odhad jejich dopadu na odvětví. (Sedláčková, 2006) Sedláčková (2006) označuje za nejběžnější změnotvorné síly změny v dlouhodobé míře růstu odvětví, nové zákazníky a způsob užívání výrobku, výrobkové inovace, změny technologie, nové formy marketingu, vstup nebo odchod velké společnosti, rozšíření technologického know-how, rostoucí globalizaci odvětví, změny v nákladové efektivnosti a hybné síly vyplývající z působení faktorů v makroprostředí. Analýza konkurenčních sil Analýza konkurenčních sil je nezbytnou součástí analýzy oborového prostředí, která je zaměřena na základ konkurence v odvětví. (Sedláčková, 2006) Porter (2004) uvádí, že o schopnosti podniku v daném odvětví produkovat zisk rozhoduje společné působení pěti dynamických konkurenčních faktorů, které jsou uvedeny na obrázku níže (viz Obr. 3).

22


Pět dynamických konkurenčních faktorů (Sedláčková, 2006): • Vstup nových konkurentů (potenciálních konkurentů), což jsou podniky, které v současné době nekonkurují v daném odvětví, ale mohou se konkurenty stát. (Dedouchová, 2001) Vážnost hrozby vstupu nových konkurentů závisí na vstupních bariérách a na očekávané reakci ostatních konkurentů. Nízké bariéry znamenají velkou hrozbu a naopak. (Sedláčková, 2006) Typy vstupních bariér dle Sedláčkové (2006): o Úspory z rozsahu a zkušenostní efekt, které snižují náklady stávajícím podnikům v odvětví. Zkušenostní efekt představuje snižování nákladů z důvodu získaných zkušeností při mnohonásobném opakování výrobního procesu. o Technologie a speciální know-how, na kterých je mnoho odvětví založeno, jsou chráněny patenty. o Znalost značky a oddanost zákazníků, které znesnadňují vstup do odvětví. Potenciální konkurenti musí počítat s tím, že musí investovat mnoho času a zdrojů do různých marketingových nástrojů, aby prolomili bariéru zákaznické věrnosti, nebo jim musí nabídnout výhodné ceny a doplňkové služby. o Kapitálová náročnost, která ovlivňuje množství uchazečů o vstup do odvětví. Čím vyšší jsou investice potřebné k proniknutí na trh, tím menší bude počet potenciálních konkurentů. o Absolutní nákladové výhody, mezi něž patří přístup k nejlepším nebo nejlevnějším materiálům a surovinám, příznivě umístěný závod, vlastnictví dokonalejší výrobní technologie, patenty, atd. o Přístup k distribučním kanálům může být také významným faktorem, který ovlivňuje vstup do odvětví. Z toho důvodu potenciální konkurenti často využívají při vstupu na trh akvizici existujícího podniku. o Legislativní opatření a státní zásahy, které spočívají v udělování licencí, vyhlašování tarifních a netarifních překážek. Patří sem i zákon na ochranu životního prostředí a na ochranu spotřebitele. • Hrozba nových výrobků nebo služeb, které uspokojují stejnou potřebu. Jejich hrozba spočívá v tom, že jejich cena, výkon nebo obojí může být pro zákazníka přitažlivější. (Sedláčková, 2006) Pokud mají výrobky podniku málo blízkých substitutů, pak mohou podniky zvýšit ceny a tím i výsledný zisk. Existence hodně blízkých substitutů vytváří konkurenční hrozbu limitující ceny, za kterých podnik prodává. (Dedouchová, 2001) • Dohadovací schopnosti kupujících mohou výrazně ovlivnit zisky podniků v odvětví. (Sedláčková, 2006) Dohadovací schopnost kupujících zvyšuje například, když zákazníci nakupují ve velkém množství nebo když je v odvětví řada malých prodejců a několik velkých kupujících. (Dedouchová, 2001) • Dohadovací schopnosti dodavatelů, prostřednictvím kterých mohou dodavatelé snižovat výnosnost jednotlivých podniků zvyšováním ceny vstupů


23

nebo snižováním jejich kvality. (Sedláčková, 2006) Dle Dedouchové (2001) zvyšuje dohadovací schopnost dodavatelů například, když výrobky, které dodavatelé dodávají, mají málo substitutů, nebo když jsou jednotliví dodavatelé velmi diferenciovaní. • Soupeření mezi existujícími konkurenty, jehož intenzita je odrazem energie, kterou soupeřící podniky vynakládají do snahy získat lepší pozici. (Sedláčková, 2006) Jestli je konkurenční síla slabá, mohou podniky zvýšit ceny a dosahují vyšších zisků. Pokud je naopak konkurenční síla velká, dochází k cenové konkurenci. (Dedouchová, 2001) Faktory, které zvyšují rivalitu v odvětví (Sedláčková, 2006): o Vysoký počet přibližně stejných firem, o nízká míra růstu trhu (získání podílu na trhu jen na úkor jiného konkurenta), o vysoké fixní náklady, o nízká diferenciace produktů, o vysoké výstupní bariéry (investice do jednoúčelových strojů, penále za porušení dlouhodobých smluvních závazků, vzájemná závislost a propojení podniků a divizí a vysoké fixní náklady na výstupu, např. výplata a odstupné nadbytečným zaměstnancům), o akvizice slabších podniků, o existence globálních zákazníků.

Obr. 3 Model pěti sil Zdroj: Sedláčková, 2006.

2.1.3

Atraktivita odvětví

Cílem výše uvedených přístupů k analýze odvětví bylo poskytnout východiska pro zpracování závěrů ohledně celkové atraktivity odvětví. Odvětví označené jako atraktivní s sebou přináší agresivní růstově orientované strategické přístupy. Odvětví, které je považováno za neatraktivní, s sebou přináší zejména ob-

24


ranně orientované strategické přístupy. Slabé podniky dokonce uvažují o odchodu z odvětví nebo o možnosti posílení. (Sedláčková, 2006) Na faktory, které ovlivňují atraktivitu odvětví, existuje řada názorů. Níže jsou uvedeny tři pohledy na tyto faktory. Faktory ovlivňující atraktivitu odvětví dle Sedláčkové (2006): • Velikost trhu, růstový potenciál, etapa životního cyklu, • struktura odvětví, počet podniků a jejich velikost, atomizované či konsolidované prostředí, ovládání odvětví pouze několika velkými podniky, strategické skupiny, • vliv hybných změnotvorných sil na odvětví, • pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku, vstupní a výstupní bariéry odvětví, • nároky na kapitál, • stabilita poptávky, vliv sezónnosti a hospodářského cyklu na poptávku, častost změn zákazníkových preferencí, • technologická úroveň a inovace, • nákladové podmínky (projevení zkušenostního efektu, výnosů z rozsahu, hodnota bodu zvratu, nutnost globální expanze), • intenzita konkurenčního boje v odvětví, • legislativní, politické a jiné regulace odvětví. Faktory ovlivňující atraktivitu dle Součka a Marka (1998): • Velikost trhu, • růst trhu, • atraktivita cen, • stupeň znalosti sektoru, • solventnost zákazníků, • sociální klima, • právní podmínky, • zvládnutí inflace, • výhodná daňová a celní politika, • další. Faktory ovlivňující atraktivitu prostředí podle Portera (1994): • Možnost růstu, • zisky převažující náklady na vstup, • možnost pro nové firmy vytvořit si dlouhodobě obranyschopnou pozici, • bariéry vstupu do odvětví, • investiční náklady spojené s novým podnikáním, • dodatečné náklady způsobené odvetou členů odvětví vůči vstupu, • předpokládané hotovostní toky plynoucí z přítomnosti v odvětví, • další.


2.1.4

25

Vnitřní prostředí

Vnitřní prostředí reprezentuje všechny důležité součásti, které management podniku řídí. Patří k nim zejména předmět činnosti, způsob organizace a řízení podniku, ekonomické a finanční podmínky, podnikové lidské zdroje, systém práce s informacemi aj. (Svoboda, 2006) Podle Donnellyho a kol. (1997) vnitřní prostředí obsahuje každodenní působení faktorů, které jsou součástí organizace a které mají vliv na činnost manažera. Charakter těchto faktorů je závislý na stupni řízení, v němž manažer působí. Pro analýzu vnitřního prostředí existuje řada metod. Jedná se například o model „7S“, který je zaměřen na sedm klíčových faktorů (strategie, struktura, sdílení, schopnosti, síly pracovní a styl). (Svoboda, 2006) Podle Eschenbacha (2004) lze vnitřní prostředí členit na systém řídící a systém prováděcí. Prováděcí systém je zaměřen na proces výroby a využití zboží a osob. Řídicí systém zahrnuje podsystém personálního řízení, dále hodnotový, plánovací a kontrolní, informační a organizační podsystém. Pro analýzu vnitřního prostředí slouží také tzv. princip hodnotového řetězce. Hodnota je zde chápána jako hodnota, kterou podnik pomocí hodnototvorných funkcí vytvoří a je měřena množstvím peněž, které jsou zákazníci ochotní za produkty zaplatit. (Dedouchová, 2001) K analýze vnitřního prostředí, která je soustředěna na finanční stránku hospodaření podniku, slouží finanční analýza. (Valach, 1999) Finanční analýza Finanční analýza je formalizovaná metoda sloužící k poměřování získaných údajů mezi sebou navzájem. Rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost a umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, prostřednictvím nichž je možné přijmout různá rozhodnutí. (Valach a kol., 1999) Metody používané ve finanční analýze je možné rozdělit na metody elementární technické analýzy využívající elementární matematiku a vyšší metody finanční analýzy založené na složitějších matematických přístupech a myšlenkách. (Sedláček, 2001) Níže jsou podrobněji popsány metody elementární technické analýzy. Metody elementární technické analýzy Mezi metody elementární technické analýzy patří analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza cash flow, analýza poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. (Sedláček, 2001) Níže je podrobněji popsána analýza poměrových ukazatelů, která je dle Synka a kol. (2011) základem finanční analýzy. Analýza poměrových ukazatelů Finanční poměrové ukazatele vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. (Synek a kol., 2011) Tyto ukazatele jsou nejoblíbenější a také nejrozšířenější me-

26


todou finanční analýzy, protože poskytují rychlý a nenákladný o základních finančních charakteristikách firmy. (Sedláček, 2001)

obraz

Poměrové ukazatele1 je možné rozdělit do pěti skupin (Synek a kol., 2011): • Ukazatele likvidity měří schopnost firmy uspokojit své krátkodobé závazky. (Valach a kol., 1999) o Běžná likvidita vyjadřuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Tento ukazatel reprezentuje to, kolikrát je schopen podnik uspokojit své věřitele, kdyby přeměnil veškerá svá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. (Valach a kol., 1999) Za přijatelnou hodnotu se považují hodnoty v rozmezí od 1,5 do 2,5. (Synek a kol., 2011) V odvětvích s nízkými zásobami nebo s prodejem bez využití obchodního úvěru bude přijatelná hodnota ukazatele nižší než v odvětvích s vysokými zásobami a s využíváním prodeje na obchodní úvěr. (Valach a kol., 1999) o Rychlá likvidita měří platební schopnost společnosti po tom, co jsou z oběžných aktiv odečteny zásoby. Zásoby jsou totiž většinou méně likvidní než ostatní oběžná aktiva a jejich prodej je většinou ztrátový. Synek (2011) uvádí jako přijatelnou hodnotu tohoto ukazatele interval v rozmezí od 1 do 1,5. Podle Valacha (1999) lze považovat pohotovou likviditu za příznivou, je-li hodnota ukazatele minimálně 1:1, tzn. jednotka krátkodobých závazků je kryta jednotkou oběžných aktiv bez zásob. o Hotovostní poměr (cash likvidita) je vypočítán jako součet hotovosti a obchodovatelných cenných papírů, který je následně dělen krátkodobými závazky. Hodnota tohoto ukazatele by měla být 0,5. (Synek a kol., 2011) • Ukazatele aktivity vyjadřují, jak efektivně podnik nakládá se svými aktivy. Pokud jich má více než je účelné, zvyšují se mu náklady a snižuje se mu zisk. V případě, že jich má méně než je účelné, musí se vzdát mnoha potenciálních příležitostí, čímž přichází o možné výnosy. (Sedláček, 2001) o Obrat zásob udává počet obrátek zásob za sledované období. Hodnotu tohoto ukazatele je nezbytné porovnat s odvětvovým průměrem. (Synek a kol, 2011) Pokud má firma vyšší obrat než je odvětvový průměr, znamená to, že podnik nemá nadbytečné nelikvidní zásoby. V opačném případě má společnost zastaralé zásoby. (Sedláček, 2001) o Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, během nichž jsou zásoby vázány v podnikání až do doby jejich spotřeby nebo prodeje. (Sedláček, 2001) o Doba obratu pohledávek je ukazatel, který vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat, než dostane zaplaceno za prodané zboží. (Synek a kol, 2011) Hodnotu tohoto ukazatele je vhodné srovnávat s běžnou platební podmínkou, na základě které společnost fakturuje 1

Vzorce poměrových ukazatelů jsou uvedeny v Příloze A.


27

své zboží. Pokud je doba obratu pohledávek delší než běžná doba splatnosti, znamená to, že někteří obchodní partneři neplatí své účty včas. (Sedláček, 2001) Higgins (1997) doporučuje jako standardní hodnotu 48 dní. o Obrat stálých aktiv měří, jak společnost využívá svých budov, strojů, zařízení a jiných stálých aktiv. (Synek a kol, 2011) Tento ukazatel je významný z hlediska rozhodování o pořízení dalšího produkčního investičního majetku. Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než odvětvový průměr, je to signál pro výrobu ke zvýšení využití výrobních kapacit a pro finanční manažery k omezení investic. (Sedláček, 2001) Higgins (1997) doporučuje hodnotu 5,1. o Obrat celkových aktiv vyjadřuje počet obrátek aktiv za daný časový interval. V případě nižší hodnoty, než je odvětvový průměr, by měl podnik zvýšit tržby nebo odprodat některá aktiva. (Sedláček, 2001) • Ukazatele zadluženosti vyjadřují, že podnik využívá k financování svých aktiv a činností cizí zdroje. Jejich používání má vliv jak na výnosnost kapitálu, tak na riziko. (Valach a kol., 1999) o Zadluženost je základním ukazatelem zadluženosti. S růstem hodnoty tohoto ukazatele roste zadluženost podniku. Tím pádem roste riziko jak věřitelů, tak i akcionářů. (Valach a kol, 1999) Při hodnocení ukazatele zadluženosti by mělo být přihlíženo k zadluženosti v daném odvětví. (Synek a kol., 2011) o Úrokové krytí je ukazatel, který vyjadřuje, kolikrát jsou kryty náklady na cizí kapitál ziskem před zdaněním. Minimální hodnota by měla být 6 krát. (Synek a kol., 2011) Dle Kašpara a Šíly (1991) je postačující, když jsou úroky pokryty ziskem 3 krát až 6 krát. • Ukazatele výnosnosti jsou využívány pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku. Prostřednictvím nich se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. (Valach a kol., 1999) o Rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. (Valach a kol., 1999) Je to ukazatel, který poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do společnosti bez ohledu na to, zda byly financovány z vlastních, cizích, krátkodobých nebo dlouhodobých zdrojů. (Sedláček, 2001) o Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měří výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři. Zhodnocení vloženého kapitálu by mělo být alespoň tak velké, aby byla pokryta běžná výnosová míra a riziková prémie. (Valach a kol., 1999) o Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) je ukazatel sloužící k vyjádření výnosnosti dlouhodobých zdrojů. Jedná se o široce využívané měřítko výkonnosti podniku. Velmi často slouží k mezipodnikovému srovnání. (Valach a kol., 1999)

28


Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje podíl čistého zisku, který připadá na 1 Kč tržeb. (Synek a kol., 2011) • Ukazatele tržní hodnoty podniku vyjadřují, jak je trhem hodnocena minulá činnost společnosti a její výhled do budoucna. (Synek a kol., 2011) o Poměr ceny akcie k zisku na akcii vyjadřuje, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za 1 Kč vykazovaného zisku na akcii. (Sedláček, 2001) Pokud je hodnota tohoto ukazatele nižší než odvětvový průměr, znamená to buď vyšší rizikovost akcie, slabší rozvojové možnosti podniku nebo obojí. Vyšší hodnota tohoto ukazatele svědčí o důvěře investorů v budoucnost podniku. (Synek a kol., 2011) o Čistý zisk připadající na jednu akcii je významným údajem o finanční situaci firmy. Čistý zisk představuje celkový zisk po zdanění a po výplatě primárních dividend. (Sedláček, 2001) o Dividendové krytí měří, kolikrát čistý zisk firmy převyšuje sumu vyplacených dividend. (Sedláček, 2001) o Výplatní poměr je ukazatel, který reprezentuje to, jak velký podíl vyprodukovaného zisku je vyplácen akcionářům v podobě dividend. (Valach a kol., 1999) Výplatní poměr vypovídá o dividendové politice společnosti. (Sedláček, 2001) o

2.2 Mezinárodní prostředí Mezinárodní prostředí je charakteristické celosvětovou globalizací obchodu, ve které zeměpisné polohy ztrácejí na významu a dochází k přesunu výrob do míst s nejnižšími mzdami. Dochází zde také k odbourávání národních a obchodních překážek, k uzavírání dohod o volném obchodu a k intenzivnějšímu mezinárodnímu obchodnímu propojení. (Pošvář, Erbes, 2008) Pokud se rozhodnou firmy podnikat v zahraničí, jsou vystaveny zcela novým podmínkám. Zákazníci zahraničního trhu mohou mít jiné potřeby a přání, postoje a hodnoty. Je tedy nezbytné využívat nové cenové strategie a taktiky. Také podmínky v oblasti legislativy se obvykle liší od legislativy domácího trhu. (Donnelly a kol., 1997) 2.2.1

Příprava zahraničněobchodní operace

Před zahájením exportních operací je nezbytné provést analýzu zahraničních trhů, která je základním předpokladem úspěchu firmy vstupující na cizí trhy. Dobrý obchodník je schopen po uskutečnění příslušných průzkumů na základě syntézy poznatků o novém trhu rozhodnout, jakým způsobem bude zvolený trh zpracovávat. (Svatoš a kol., 2009) V rámci přípravy zahraničněobchodních operací je realizováno několik průzkumů. Jednotliví autoři se liší průzkumy, které do této přípravy zahrnují. Například Beneš a kol. (2004) uvádějí v rámci přípravy vývozu tyto průzkumy: teritoriální průzkum, obchodněpolitický průzkum, průzkum devizového režimu, zbožový průzkum, technický průzkum, spotřebitelský průzkum, průzkum ob-


29

chodního partnera, průzkum konkurence, průzkum obchodních a prodejních metod, cenový průzkum, průzkum platebních podmínek a nástrojů, průzkum dopravních cest a prostředků, průzkum forem podpory obchodu a průzkum právní. Svatoš a kol. (2009) uvádějí tyto průzkumy v rámci přípravy vývozu: • Teritoriální průzkum slouží k posouzení teritoriálního rizika a také k vyhodnocování exportního zájmu vývozce a jeho perspektivy. Prestižní banky, pojišťovací agentury a časopisy vydávání své hodnocení jednotlivých zemí, tzv. rating. Výchozí informace pro posouzení teritoriálního rizika poskytuje analýza politické situace. Teritoriální průzkum zahrnuje také hodnocení ekonomického vývoje, makroekonomických hodnot, mezinárodní likvidity, vývoje vývozu, dovozu, obratu, obchodní bilance atd. (Beneš a kol., 2004) Dle Svatoše a kol. (2009) teritoriální průzkum zahrnuje průzkum demografických ukazatelů (životní úroveň obyvatelstva, jejich počet a struktura, jejich příjmy a výdaje a vybavenost domácností vybranými spotřebiči). Dále obsahuje průzkum makroekonomických ukazatelů (HDP, HDP/hlava, platební bilance a zahraniční obchod, inflace, nezaměstnanost a zaměstnanost), průzkum obchodní politiky států (bilaterální a multilaterální obchodní smlouvy a dohody, smlouvy o zamezení dvojího zdanění a o ochraně investic, vízová povinnost a jiné), průzkum existence a úlohy organizací a institucí, které mají vliv na obchodní a investiční podmínky trhu (instituce určující obchodní politiku státu, instituce připravující programy rozvoje některého odvětví a zároveň také významnou legislativu), průzkum politické struktury, hospodářské politiky státu a mechanismů, prostřednictvím nichž stát ovlivňuje ekonomiku, a nakonec průzkum základních informací o teritoriu zahrnujících i solventnost a pověst trhu. • Obchodněpolitický průzkum, jehož předmětem je zjištění jakým překážkám nebo výhodám je vystaveno zboží, které chceme do dané země vyvážet. (Svatoš a kol., 2009) Předmětem průzkumu by měly být dle Beneše a kol. (2004) zejména obchodněpolitické překážky, mezi něž patří cla, celní režimy, množstevní překážky, licence a devizové restrikce. • Komoditní průzkum, který slouží k zjištění pozice vybraných druhů zboží, které chce firma na daný trh vyvážet. (Svatoš a kol., 2009) Cílem komoditního průzkumu je dle Beneše a kol. (2004) posoudit, jaké má výrobek možnosti na trhu z hlediska kapacity a velikosti trhu, užitných hodnot, atraktivity, designu atd. Skupiny výrobků dle Svatoše a kol. (2009): o Produkty široké spotřeby mají široký okruh zákazníků. Jejich charakteristikou je, že jsou značně standardizované a jsou prodávány především v maloobchodní síti. o Zboží dlouhodobé spotřeby je nakupováno příležitostně. Jeho prodej většinou vyžaduje servis a operativní dodávku náhradních

30


dílů. Toto zboží je dražší a většinou odráží individuální potřeby zákazníka. o Investiční výrobky jsou charakteristické vysokou cenou. Jedná se zejména o investiční celky na výrobu konkrétního zboží, výstavbu silnic, železničních tratí aj. o Výrobky doplňkového charakteru, které jsou velmi často standardizované, nevyžadují žádny servis a kupují se dle katalogu. o Polotovary, komponenty a technické uzly, což jsou standardizované výrobky (svíčky, náhradní díly, žárovky). • Průzkum spotřebitelský se zabývá průzkumem zboží krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. U zboží krátkodobé spotřeby je potřeba definovat okruh hlavních konzumentů z hlediska věku, pohlaví, sociálního postavení, výše příjmů, a také zda žijí ve velkoměstě či maloměstě. Dále je nutné vědět, jaké mají požadavky na kvalitu, servis, zavedenost značky a obal. V neposlední řadě ovlivňují prodejnost i mentalita, náboženské cítění, oblíbenost barvy a spotřební zvyklosti. (Beneš a kol., 2004) • Průzkum konkurence znamená přímou konfrontaci výrobku s konkurenčním, a to z hlediska hodnoty výrobku a jeho ceny, která je průsečíkem všech nedostatků a předností výrobku. Cenu je nutné posuzovat zcela komplexně, tj. i z hlediska platebních podmínek. U spotřebního zboží je významná módnost, pohotovost dodávky, kvalita značky, goodwill, obal atd. (Beneš a kol., 2004) Dle Svatoše a kol. (2009) průzkum konkurence zahrnuje hledání odpovědí na tyto otázky: Kdo jsou naši konkurenti?, Jak lze uceleně charakterizovat konkurenční prostředí při obsluze segmentu trhu?, Jaké jsou hlavní cíle našich konkurentů?, Jaké jsou jejich zdroje, silné stránky, slabé stránky?, Jaké jsou současné strategie konkurentů?, Jaké jsou pravděpodobné budoucí strategie konkurentů?. • Průzkum cen se zabývá získáním cenové dokumentace, k níž patří katalogy, ceníky, údaje z webových stran konkurence a informace získané na veletrzích a výstavách. (Svatoš a kol., 2009) Kontraktní ceny musí vycházet z cen světových, což jsou ceny na hlavních světových trzích. Z těchto cen je odvozena prodejní cena na trhu, která v sobě zahrnuje celou řadu vlivů a faktorů. Jedná se zejména o technickou kvalitu, módnost, goodwill značky, platební podmínky, stav poptávky a nabídky, sezónní vlivy, úroveň cen domácí a zahraniční konkurence a dovednosti vývozce vyzvednout klady svého výrobku a přesvědčit o výhodnosti transakce. Tyto dovednosti jsou označovány jako subjektivní faktor, který může prodejní cenu ovlivnit až o 25 %. (Beneš a kol., 2004) • Průzkum obchodních metod, který pomáhá rozhodnout, jaká obchodní metoda bude na daném trhu realizována. (Svatoš a kol., 2009) Beneš a kol. (2004) rozdělují obchodní metody na přímé, které vyjadřují přímý vztah výrobce nebo vývozce a zákazníka, a nepřímé, kam patří prostředníci a zprostředkovatelé. Na rozhodnutí, která metoda bude využita, má vliv druh výrobku, tradice vývozce, jeho ekonomická síla a konkurence. Silné


•

•

•

•

• •

•

31

firmy nejčastěji volí budování vlastní prodejní sítě a zakládání afilací a filiálek na zahraničním trhu. Svatoš a kol. (2009) dodávají, že metoda využívána konkurencí může sloužit jako pomůcka pro rozhodnutí, ale je na samotném vývozci, jestli bude následovat konkurenci nebo půjde vlastní cestou. Technický průzkum, který obsahuje porovnání shody výrobku s platnými technickými normami na daném trhu. (Svatoš a kol., 2009) Tento průzkum zahrnuje dle Beneše a kol. (2004) také srovnání technické úrovně výrobku s konkurenčním výrobkem, na jehož základě je stanovena cenová nabídka. Průzkum dopravních cest a prostředků je velmi důležitý průzkum, neboť doprava má v zahraničním obchodě významnou úlohu. (Svatoš a kol., 2009) Výše a struktura dopravních nákladů má totiž bezprostřední vliv na výši nákupní a prodejní ceny zboží. (Beneš a kol., 2004) Vyspělost obchodníka se do jisté míry odráží v tom, za jaké dodací parity obchoduje. (Svatoš a kol., 2009) Průzkum kontraktní měny, platebních podmínek a instrumentů je také velmi významným průzkumem přípravy zahraničněobchodní operace. Výběr kontraktní měny významně ovlivňuje zahraničněobchodní operaci, proto je nezbytné zabývat se analýzou jejího kurzového vývoje. Platební instrumenty slouží k omezení nebo vyloučení rizika zahraničněobchodní operace. (Svatoš a kol., 2009) Dochází k přesunu rizika na banku, pojišťovnu nebo zajišťovnu. Tato služba je ovšem drahá. (Beneš a kol., 2004) Právní průzkum zahrnuje zjištění, z jakých zásadních principů vychází místní právní řád. Zda vznikl na základě kontinentálního práva nebo „common law”. Právní průzkum obsahuje také informace o tom, zda je právní úprava závazkových vztahů dána právními předpisy nebo nepsaným právem a judikaturou, a také zda je stát vázán mezinárodními smlouvami sjednocujícími mezinárodní obchodní a hospodářský styk. (Svatoš a kol., 2009) Důležité je také zjistit, v jaké formě jsou uzavírány závazkové smlouvy se zahraničními partnery. (Beneš a kol., 2004) Daňový průzkum, který je pro vývozce důležitý zejména kvůli dani z přidané hodnoty a spotřební dani, které zvyšují cenu produktu na trhu. (Svatoš a kol., 2009) Průzkum sociálních a kulturních zvyklostí, z toho důvodu, že lidský činitel může ovlivnit efektivnost obchodní operace v zahraničí až z 25 %. Je tedy nezbytné znát národní zvyklosti, kulturní specifika a náboženské tradice země, které jsou klíčem ke zdárnému zvládnutí obchodního jednání. (Svatoš a kol., 2009) Analýza rizik exportních operací, kde je zvýšená míra rizika. Řízení rizik je tedy velmi významným úkolem. Jde zejména o tvorbu opatření preventivního rázu, která mají zabránit vzniku ztrát a nedobytných pohledávek. (Svatoš a kol., 2009)

32


Analýza rizik obchodní operace je vtažena k těmto fázím (Svatoš a kol., 2009): o Rizika před dodávkou (vyhlášení konkurzního řízení na subjekt obchodního partnera, odstoupení obchodního partnera od smlouvy), o rizika po dodání (platební riziko, riziko kurzové a pohybu měnového kurzu, neodebrání zboží obchodním partnerem). Řízení hlavních rizik exportních operací (Svatoš a kol., 2009): o Řízení komerčních rizik, kam patří rizika výrobní, neodebrání objednaného zboží a platební. Na základě posouzení těchto rizik jsou následně formulovány platební podmínky. Velmi často jsou využívány platebně-zajišťovací instrumenty nebo zajišťovací nástroje. o Řízení teritoriálních rizik, která zahrnují politická (války, revoluce, změny režimu, atd.), makroekonomická (inflace, změna úrokové sazby, atd.), sociální (teroristické ohrožení, změny sociálních postojů, diskriminace cizinců, atd.) a přírodní rizika (zemětřesení, záplavy, hurikány, atd.). Při analýze teritoriálních rizik je využíván institucionální rating. 2.2.2

Formy vstupu na zahraniční trh

Na zahraniční trh je možné vstoupit buď prostřednictvím tradičních vývozních a dovozních operací, dále přítomností podniku na zahraničních trzích, která je kapitálově nenáročná nebo na základě kapitálového vstupu podniku na zahraniční trh. České podniky, které začínají rozvíjet své mezinárodní aktivity, volí většinou tradiční vývozní a dovozní operace, což je nejjednodušší forma vstupu na zahraniční trhy. (Machková a kol., 2007) Jelikož je diplomová práce zaměřena na drobné podniky, které nemají žádné zkušenosti v oblasti mezinárodního obchodu, bude předpokládáno, že jejich první aktivity v oblasti mezinárodního obchodu budou tradiční vývozní operace, které jsou popsány níže. Vývoz zboží a služeb Firmy mohou při vývozu zboží a služeb využívat velké množství obchodních metod a spolupracovat na základě smluvních vztahů s různými subjekty. Níže jsou uvedeny různé možnosti realizace vývozních operací. (Machková a kol., 2007) Prostřednické vztahy Prostředníky je možné definovat jako subjekty, které provádí obchody vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Zabývají se prodejem nakoupeného zboží dalším odběratelům nebo konečným spotřebitelům. Jejich odměnou je cenová marže, což je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. (Machková a kol., 2007) Využití prostřednických vztahů může být přínosné pro malé a střední podniky, které mají vývoz pouze jako okrajovou záležitost a tvorba vlastního specializo-


33

vaného oddělení by byla příliš nákladná nebo pro podniky, které se cíleně specializují na výrobu a obchodní činnost přenechávají specializovaným obchodním firmám. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Mezi výhody využití prostřednických vztahů patří nižší náklady oběhu a eliminace rizik plynoucích z mezinárodního obchodu. Jedná se hlavně o rizika politická, inkasní, kursová, transferová a rizika změny poptávky. Další výhodou je možnost vývozu na zahraniční trhy, které by bylo příliš nákladné zpracovávat přímo. Nevýhodou je zejména ztráta bezprostředního kontaktu se zákazníkem a také ztráta možnosti kontrolovat další distribuci i ceny, za něž jsou výrobky na zahraničních trzích prodávány. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Smlouvy o výhradním prodeji Smlouvu o výhradním prodeji lze definovat jako závazek dodavatele, že nebude zboží určené ve smlouvě dodávat v dané oblasti nikomu jinému než odběrateli, tzv. výhradnímu prodejci. (Machková a kol., 2007) Dodavatel může realizovat na daném trhu průzkum trhu a vlastní komunikační politiku, avšak často má zájem uskutečňovat mezinárodní marketingovou strategii i v oblasti poskytování služeb a cenové politiky. Z toho důvodu se v některých situacích snaží dohodnout ve smlouvě, že výhradní prodejce bude nabízet zboží za dohodnuté ceny. V takovém případě dostává výhradní prodejce smluvně dohodnutou odměnu. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Výhodou využití výhradního prodejce je dobrá distribuce výrobků v zaběhlých distribučních cestách, včetně poskytnutí potřebných služeb. Výrobce touto cestou může proniknout i na vzdálené trhy nebo na trhy, u kterých sice nepředpokládá příliš vysoký obrat, ale jsou zde poměrně nízké náklady a rizika. Nevýhodou je, že pokud není schopen výhradní prodejce zajistit širokou distribuci zboží a očekávané objemy prodeje, tak to může znamenat zablokování vstupu na zahraniční trh. Tato nevýhoda je velmi často eliminovaná závazkem výhradního prodejce ve smlouvě k odběru minimálního množství zboží. Další nevýhodou je ztráta bezprostředního kontaktu s trhem a velká samostatnost výhradního prodejce. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Obchodní zastoupení Jádrem zastupitelské činnosti je vyvíjení aktivit vedoucích k uzavírání různých typů smluv. Jedná se buď o zajištění příležitosti k uzavření smlouvy, nebo o sjednávání a uzavírání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. V rámci této formy realizace vývozních operací je možno uzavřít smlouvu o zprostředkování, o obchodním zastoupení nebo o výhradním obchodním zastoupení. Smlouva o zprostředkování představuje závazek zprostředkovatele vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít smlouvu s třetí osobou. Zájemce je povinen zaplatit zprostředkovateli úplatu. Tento smluvní typ je využíván v oblasti služeb, na burzách, při jednorázových obchodech nebo při ověřování zprostředkovatelů. Smlouva o obchodním zastoupení je závazek obchodního zástupce k dlouhodobému vyvíjení činnosti směřující

34


k uzavírání určitého druhu smluv nebo k sjednávání a uzavírání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. Smlouva o výhradním obchodním zastoupení představuje závazek zastoupeného nevyužívat v dané územní oblasti pro vymezený okruh obchodů jiného obchodního zástupce. Zároveň obchodní zástupce nemůže v tomto rozsahu zastupovat jinou osobu nebo uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby. Zastoupený má právo uzavřít obchod bez spoluúčasti výhradního zástupce, ale musí mu i přesto zaplatit provizi jako by byly obchody uzavřeny s jeho součinností. Tento smluvní typ je využíván například při investicích do servisní sítě, nebo pokud je zástupce k dané firmě vázán většinou svých aktivit a je na ní existenčně závislý. Nevýhodou smlouvy o výhradním zastoupení je riziko, že výhradní zástupce bude zastupovat konkurenční firmy, nebude mít kapacitu pro nepřetržité zpracovávání dané oblasti, nebo nebude mít dostatečně silné postavení na daném trhu. (Machková a kol., 2007) Úkolem zástupců je nepřetržitě realizovat obchody ve vymezené oblasti a dosahovat zde určitého minimálního obratu za dané období. Také plní důležitou informační funkci ve vztahu k zastoupenému. Jsou povinni jej informovat o vývoji na trhu a všech okolnostech významných z hlediska zájmů zastoupeného. Zástupci za zastupování náleží předem dohodnutá provize. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Smlouva mandátní Smlouva mandátní vyjadřuje závazek mandatáře vykonat pro mandanta na jeho účet za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti. Mandant je povinen zaplatit mu za to úplatu. Mandátní smlouvu je možné uzavřít pouze mezi podnikateli. Ve smlouvě musí být uvedeny obchodní náležitosti, které má mandatář na starosti a to buď realizací určitých právních úkonů (např. zmocnění konat právní úkony spojené s vyřizováním reklamací nebo celním odbavením) nebo určitou praktickou činností (např. získávání bankovních informací). (Machková a kol., 2007) Výhodou této smlouvy je, že mandant může bez udání důvodu kdykoliv smlouvu vypovědět. (Vzory smluv zdarma, 2013) Nevýhodou je, že mandatář má nárok na odměnu, i když obchodní činnost nepřinesla očekávané výsledky. Je placen za vykonání činnosti, nikoli za její výsledky. (Machková a kol., 2007) Komisionářská smlouva Komisionářská smlouva představuje závazek komisionáře, že zařídí vlastním jménem na účet komitenta určitou obchodní záležitost a komitent se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. V případě, že komisionář musel uhradit nutné nebo užitečné náklady při plnění svého závazku, je komitent povinen tyto náklady uhradit. Jedná se například o náklady na skladování nebo dopravu. (Machková a kol., 2007) Rozdíl mezi komisionářkou smlouvou a smlouvou o zprostředkování je v tom, že komisionář se zavazuje přímo k uzavření kon-


35

krétní smlouvy, zatímco zprostředkovatel se zavazuje zprostředkovat určitou příležitost k uzavření smlouvy. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Výhodou využití služeb komisionáře je kontrola nad cenami, protože prodává zboží za ceny, které stanovil komitent. Dále využití obchodních kontaktů, distribučních cest, postavení na trhu, skladovacích možností a goodwillu komisionáře. Nevýhodou je nemožnost uplatnění vlastního image na zahraničním trhu a příliš velká samostatnost komisionáře. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Piggybacking Mezi nejvýznamnější problémy mezinárodního marketingu patří proniknutí do zahraničních distribučních cest. Řešením tohoto problému je piggybacking. (Machková a kol., 2007) Piggybacking představuje spolupráci více podniků ze stejného oboru v oblasti vývozu, která je charakteristická tím, že velká a známá firma umožňuje za úplatu menším firmám využívat své distribuční zahraniční cesty. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Výhodou pro malé firmy je využití jména a zkušeností velké firmy. Velká firma poskytuje pro malou také řadu služeb, mezi které patří vyřizování objednávek, zabezpečování přepravních služeb, pojištění, zajištění celního odbavení a inkasních služeb. Mezi výhody velké firmy patří rozšíření sortimentu nabízeného zboží a úplata od malé firmy. ((Machková a kol., 2007) Nevýhodou pro velké firmy může být to, že malé firmy nejsou schopny dodávat řádně a včas požadované množství zboží, což by mohlo ohrozit image velké firmy. Nevýhodou pro malé firmy může být tlak silnějších partnerů na nízké ceny, nevýhodné platební podmínky a velké nároky na kvalitu dodávek a logistiku. (Business info, 2013) Exportní aliance – sdružení výrobců Členství v exportní alianci může být pro malé a střední podniky přínosné, protože většinou nemají dostatečné množství zdrojů ani zkušeností a i přes tuto skutečnost chtějí vyvážet. Z toho důvodu si podniky zakládají exportní aliance a vyvážejí společně. Většinou jde o sdružování vývozců ze stejného oboru podnikání, jejichž nabídka se může vhodně doplňovat. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Exportní aliance je podle agentury Czech trade skupina minimálně tří a maximálně dvaceti pěti malých a středních podniků, jejichž výrobní program se vzájemně doplňuje a které mají uzavřené dohody o spolupráci. Aliance má takovou právní formu, která odráží zvyklosti a právní řád země původu. Sdružení většinou převezme funkci vývozního oddělení, což zahrnuje provádění výzkumu zahraničních trhů, zpracování nabídky, vyřizování objednávek, zajišťování mezinárodní logistiky a sledování výběrových řízení. Také zastupuje své členy v zahraničí. Vyhledává jim zastupitelskou síť, zprostředkovává účast na zahraničních výstavách a veletrzích a zajišťuje komunikaci se zahraničními trhy. Podpora exportních aliancí v rámci ČR je součástí proexportní politiky. Příjemcem této podpory je jen právnická osoba, která je malým nebo středním podni-

36


kem a má podepsanou smlouvu s nejméně dvěma malými nebo středními podniky. Výše této podpory je limitována a je určena hlavně na nákup marketingových informací, tvorbu propagačních materiálů, internetových stránek, účast na veletrzích, výstavách a prezentacích v zahraničí. Podmínkou je, že exportní aliance musí zabezpečit spolufinancování. (Machková a kol., 2007) Výhodou účasti v exportní alianci je úspora nákladů, omezení exportních rizik, dosahování výhodnějších cen a využívání image aliance. Mezi nevýhody patří nevyváženost vztahů v rámci sdružení a ztráta samostatnosti. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Přímý vývoz Přímý vývoz je nejčastěji využíván při vývozu průmyslových výrobků, výrobních zařízení a investičních celků. Tyto výrobky jsou velmi složité a vyžadují poskytování odborných služeb, takže je přítomnost výrobce na zahraničním trhu nutná. (Machková a kol., 2007) U přímého vývozu by měl vývozce dosahovat vyšších cen, jelikož je sám odpovědný za celou realizaci a nese všechny náklady i rizika. (Černohlávková, Plchová a kol., 2005) Černohlávková, Plchová a kol. (2005) uvádí jako výhody přímého vývozu možnost kontroly nad výrobkem, cenami a možnost tvorby vlastní marketingové strategie na mezinárodních trzích. 2.2.3

INCOTERMS 2012

Jedná se o soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce využívaných obchodních doložek v zahraničním obchodě. Jsou mezinárodně uznávaná, ovšem nepředstavují závaznou normu. (DSV, 2013) Doložky upravují zejména způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu, způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího a další povinnosti stran při zajišťování dopravy, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení, atd. (DSV, 2013) Doložky INCOTERMS (DSV, 2013): • Doložka „E“ (Departure – Odebrání) představuje minimální závazek prodávajícího. Ten musí pouze dát zboží k dispozici kupujícímu. Obvykle je místem předání vlastní objekt prodávajícího. o EXW (EX WORKS – ZE ZÁVODU) znamená, že přepravní náklady i riziko přecházejí z prodávajícího na kupujícího v momentě, kdy dá prodávající zboží k dispozici kupujícímu. Může se jednat o sklad, závod, továrnu, atd. • Doložky „F“ (Main carriage not paid by seller – Hlavní přepravné neplaceno prodávajícím) znamená, že závazek přechází z prodávajícího na kupujícího v okamžiku předání určenému dopravci na sjednaném místě. o FCA (FREE CARRIER – VYPLACENĚ DOPRAVCI) je doložka, u které rizika i přepravní náklady přechází na kupujícího v momentě, kdy prodávající dá k dispozici zboží dopravci, kterého


37

určil kupující, na sjednaném místě. Pokud je místem předání objekt prodávajícího, má prodávající povinnost zajistit nakládku zboží na přistavěný dopravní prostředek. V jiných místech předání prodávající nezajišťuje ani vykládku ani nakládku na přistavěný dopravní prostředek. Ovšem má na starosti celní odbavení zboží ve vývozu. o FAS (FREE ALONGSIDE SHIP – VYPLACENĚ K BOKU LODI) je možné využít pouze pro vodní dopravu. Náklady přepravy i rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího v momentě dodání zboží prodávajícím v určeném přístavu k nalodění. o FOB (FREE ON BOARD – VYPLACENĚ LOĎ) se využívá pouze pro vodní dopravu. Riziko a přepravní náklady přecházejí na kupujícího dodáním zboží na palubu lodi v sjednaném přístavu nalodění. • Doložky „C“ (Main carriage paid by seller - Hlavní přepravné placeno prodávajícím) jsou charakteristické tím, že prodávající nese přepravní náklady do místa určení. Na vlastní náklad uzavírá přepravní smlouvu. Riziko za zboží přechází z prodávajícího na kupujícího již v okamžiku předání prvnímu dopravci. o CPT (CARRIAGE PAID TO – PŘEPRAVA PLACENA DO) se řídí podmínkami platnými pro doložky „C“. o CIP (CARRIEAGE AND INSURANCE PAID TO – PŘEPRAVA A POJIŠTĚNÍ PLACENO DO) mimo podmínek platných pro doložky „C“je zde závazek prodávajícího sjednat pojištění krycí riziko kupujícího za ztrátu nebo poškození zboží během přepravy na bázi minimálního krytí podle Institute Cargo Clauses nebo dle jiných, ale podobných podmínek. Pojištění musí být sjednáno na 110 % hodnoty zboží a v měně kontraktu. o CFR (COST AND FREIGHT – NÁKLADY A PŘEPRAVNÉ) je určena pouze pro vodní dopravu. Rizika přecházejí na kupujícího momentem naložení zboží na palubu lodi ve sjednaném přístavu nalodění. Prodávající je povinen uzavřít přepravní smlouvu a zaplatit všechny náklady až do jmenovaného přístavu určení. o CIF (COST, INSURANCE AND FREIGHT – NÁKLADY, POJIŠTĚNÍ A PŘEPRAVNÉ) je určena pouze pro vodní dopravu. Rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího okamžikem naložení zboží na palubu v přístavu nalodění. Prodávající je povinen sjednat přepravní smlouvu, zaplatit náklady nutné pro dodání zboží do sjednaného přístavu a sjednat pojištění proti riziku kupujícího za ztrátu nebo poškození zboží během přepravy za stejných podmínek jako v dodací podmínce CIP. • Doložky „D“ (Arrival – Dodání) představují závazek prodávajícího nést veškerá nebezpeční a náklady až do dodání zboží na sjednané místo.

38


o DAT (DELIVERED AT TERMINAL – S DODÁNÍM DO PŘEKLADIŠTĚ) je charakteristická přechodem rizik i přepravních nákladů na kupujícího v momentě, kdy je zboží vyloženo z příchozího dopravního prostředku a dáno k dispozici kupujícímu ve jmenovaném překladišti, přístavu nebo místě určení. o DAP (DELIVERED AT PLACE – S DODÁNÍM V MÍSTĚ URČENÍ) je doložka, ve které riziko i přepravní náklady přechází na kupujícího v okamžiku, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu na příchozím prostředku v místě určení. Importní celní odbavení včetně nákladů na clo má na starosti kupující. o DDP (DELIVERED DUTY PAID – S DODÁNÍM CLO PLACENO) je charakteristická tím, že riziko i přepravní náklady přechází na kupujícího stejně jako u DAP. Prodávající má navíc povinnost celně odbavit zboží i pro dovoz a uhradit clo pro dovoz. 2.2.4

Formy podpory obchodu

V minulosti představovaly formy podpory obchodu pouze reklamu. Později však začaly nastupovat různé propagační techniky a metody. (Svatoš a kol., 2009) Propagaci lze definovat jako soustředěnou aktivitu obchodníka, která tvoří příznivé podmínky pro obchodní činnost a má vliv přímo či nepřímo na potenciální zákazníky při výběru dodavatele a jeho zboží a služeb. (Svatoš a kol., 2009) Cílem propagace je tedy poskytnout informace o vlastnostech a výhodách výrobku. (Beneš a kol., 2004) V rámci propagace je možné využít řadu nástrojů. Jedná se o reklamu, podporu prodeje, public relations, osobní prodej a přímý marketing. Níže jsou jednotlivé nástroje popsány podrobněji. (Foret, Procházka, Urbánek, 2005) Reklama Reklamu lze definovat jako jakoukoli formu prezentace a podpory prodeje výrobků, služeb či myšlenek určitého subjektu, která je neosobní a placená. Mezi nejrozšířenější formy reklamy patří inzerce v tisku, na webových stránkách, na billboardech a rozhlasové a televizní spoty. (Kotler, Amstrong, 2004) Podpora prodeje Podporu prodeje je možné definovat jako komunikační aktivity, jejichž cílem je zvýšit objem prodeje a učinit nabídku zboží pro zákazníka přitažlivější. Patří sem různé soutěže, loterie, hry, vzorky, dárky a účast na výstavách a veletrzích. (Foret, Procházka, Urbánek, 2005) Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje český export pomocí českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. Vstupem do EU se českým exportérům otevřela možnost dalšího individuálního příspěvku na specializované výstavy a veletrhy v rámci Operačního programu podnikání a investic. (Svatoš a kol., 2009)


39

Public relations Public relations je možné definovat jako snahu o budování pozitivního vztahu veřejnosti k dané firmě, tvorbu dobrého institucionálního image a snahu minimalizovat následky nepříznivých událostí případně pomluv, které jsou o firmě rozšiřovány. Komunikace s veřejností zahrnuje komunikaci jak s veřejností ve vnějším prostředí (dodavatelé, odběratelé, média, kulturní organizace, atd.), tak s veřejností ve vnitřním prostředí (zaměstnanci). (Kotler, Amstrong, 2004) Osobní prodej Osobní prodej, který je považován za nejefektivnější formu komunikace, je díky svému bezprostřednímu působení schopen ovlivnit zákazníka a přesvědčit ho o přednostech nabídky. Při této formě propagace je také nezbytné klást důraz na samotnou osobnost prodejce, který musí být profesionální, znát nabízené výrobky a služby, mít důvěryhodný vzhled a chovat se a vystupovat požadovaným způsobem. (Foret, Procházka, Urbánek, 2005) Přímý marketing Přímý marketing je možné definovat jako formu propagace, která zahrnuje přímý kontakt s předem určenými zákazníky z vytipovaného segmentu trhu. Cílem je získat okamžitou reakci zákazníků a budovat s nimi individuální a dlouhodobé vztahy. (Kotler, Amstrong, 2004) Většinou jsou to zákazníci, se kterými podnik obchodoval již v minulosti nebo stávající zákazníci, které má uložené ve své databázi pro případ opětovného kontaktu. Mezi nejčastější formy přímého marketingu patří forma nabídky doručená poštou, emailem, telefonických marketingem atd. (Foret, Procházka, Urbánek, 2005) 2.2.5

Kalkulace nákladů v zahraničním obchodě

Kalkulace v zahraničním obchodě je většinou složitější než prodej či nákup na domácím trhu. Tato složitost je dána zejména geografickou vzdáleností mezi trhy, počtem subjektů, které se podílejí na realizaci mezinárodních obchodních operací, obchodněpolitickými bariérami, složitostí zajišťování průvodních služeb odběratelům v zahraničí, značnou náročností na podpory prodeje na zahraničním trhu apod. V současnosti kalkulace nákladů nemívá přímo cenotvornou funkci. Východiskem pro stanovení konkrétní ceny na trhu kupujícího bývá většinou cena dosažitelná na zahraničním trhu. Při stanovení ceny v nabídkách je vycházeno z předběžné kalkulace, která pomáhá vývozci vymezit si určitý manévrovací prostor v cenové oblasti pro jednání se zahraničním partnerem. Náklady související se zahraničněobchodní operací je možné dělit na přímé, které je možné určit přímo na konkrétní vývozní operaci, a nepřímé, které nelze jednoznačně přiřadit určité obchodní operaci. (Machková a kol., 2007)

40


Přímé náklady (Machková a kol., 2007): • Výrobní náklady, resp. nákupní cena od výrobce, • náklady na exportní balení, značení, signování, • dopravné (vnitrozemské, zahraniční, nákladky a vykládky), • skladné během přepravy, • cla, poplatky za celní řízení, obratové a spotřební daně, • pojistné ve vztahu k pojištění přepravních rizik, případně dalších rizik (úvěrová rizika, rizika odpovědnosti za výrobek, aj.), • náklady na vyhotovení a obstarávání dokumentů (faktury, dopravní doklady, dokumenty pro celní řízení, dokumenty týkající se platby, osvědčení o původu zboží, aj.), • odměny pro zprostředkovatele, speditéry, kontrolní společnosti a celní agenty, • náklady na financování transakce, poplatky bankám, • garanční paušály apod. Nepřímé náklady (Machková a kol., 2007): • Náklady na výzkum trhu a jeho zpracování, • náklady na propagaci, • náklady na zřizování a provoz prodejních kanceláří v zahraničí, • udržování skladů v zahraničí, • náklady na provoz exportního oddělení, • náklady na činnost externích konzultantských firem, • náklady na služební cesty. 2.2.6

Možnosti financování mezinárodního obchodu

Financování v rámci mezinárodního obchodu je v mnoha odhledech odlišné od financování v rámci domácího trhu. Tato odlišnost je dána zejména náročností na finanční prostředky, charakterem finančních zdrojů využívaných pro financování, použitými metodami a rizikovostí spjatou s financováním mezinárodního obchodu. (Machková a kol., 2007) Níže jsou uvedeny podrobněji možnosti financování mezinárodního obchodu. Možnosti financování mezinárodního obchodu Pro financování mezinárodního obchodu je možné využít, pokud není k dispozici dostatek vlastních prostředků, úvěry, tradiční metody a nástroje nebo alternativní metody financování. (Machková a kol., 2007) Druhy úvěrů v mezinárodním obchodě Úvěry, které jsou poskytovány v rámci mezinárodního obchodu, tvoří velmi pestrou skupinu, kterou je možné členit z mnoha hledisek. Níže je uvedena klasifikace úvěrů dle poskytovatele úvěru. (Machková a kol., 2007)


41

Dodavatelský úvěr Tento druh úvěru poskytuje vývozce zahraničnímu odběrateli nejčastěji v souvislosti s dodávkou zboží nebo služeb. U krátkodobých úvěrů je zvykem, že exportér úvěruje celou hodnotu dodaného zboží či služeb. Pro úvěry s delší splatností je obvykle vyžadováno, aby odběratel uhradil určitý podíl sjednané ceny předem nebo v době dodávky. (Machková a kol., 2007) Koleňák a kol. (2004) uvádějí, že u úvěrů s krátkou dobou splatnosti bývá často zahrnut úrok v ceně zboží a u úvěrů s delší dobou splatnosti je počítán zvlášť. Úvěr poskytnutý odběratelem Tento druh úvěru je využíván spíše výjimečně. Vyskytuje se ve dvou formách. První z nich je platba předem, která je obvyklá u specifického druhu zboží či prodeji na rizikové trhy. Druhá forma představuje akontaci, což je částečná platba předem. (Koleňák a kol., 2004) Machková a kol. (2007) uvádějí, že je akontace sjednávána v souvislosti se střednědobými a dlouhodobými úvěry, zvláště u zboží vyráběného na zakázku, u hodnotově rozsáhlých obchodů, atd. Zprostředkovatelský úvěr Zprostředkovatelský úvěr je nejčastěji poskytován jako krátkodobý některými typy zprostředkovatelů. Jedná se velmi často o zavedené firmy, které vycházejí ze znalosti trhu a finančních potřeb dodavatelů a odběratelů. (Machková a kol., 2007) Bankovní úvěr Bankovní úvěry jsou využívány pro financování mezinárodního obchodu čím dál častěji. Jedná se o krátkodobé a dlouhodobé úvěry poskytované komerčními bankami. Výhodou bankovního úvěru je oddělení úvěrového vztahu od transakce, k jejímuž financování slouží. Odběratel se pak nemůže vyhnout svým platebním závazkům, ani je nemůže oddálit různými námitkami vůči plnění ze strany dodavatele. (Machková a kol., 2007) V poslední době je velmi rozšířen v mezinárodním obchodě úvěr kupujícímu, který poskytuje banka země vývozce zahraničními odběrateli buď přímo, nebo prostřednictvím jeho banky. Tento typ bankovního úvěru je využíván na nákup strojů, zařízení, investičních celků, na realizaci velkých projektů, atd. Na financování projektů vyžadujících velmi vysoké částky je využíván nejčastěji syndikovaný úvěr, který je poskytován skupinou bank. (Koleňák a kol., 2004) Vládní úvěry Vládní úvěry poskytuje nejčastěji vláda vyspělé země vládě nebo veřejné instituci rozvojové země. Tyto úvěry jsou využívány buď na základě samostatného mezivládního ujednání, nebo jako součást dohod o hospodářské spolupráci, o technické pomoci, apod. (Koleňák a kol., 2004)

42


Úvěry mezinárodních organizací Tento druh úvěru je využíván především pro financování hospodářské pomoci rozvojovým zemím a tranzitivním ekonomikám. Přímé financování zabezpečuje zejména tzv. skupina Světové banky, kam patří Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a její dceřiné organizace IDA (International Development Association) a IFC (International Financial Corporation). (Koleňák a kol., 2004) Úvěry pro rozvojové programy jsou poskytovány také dalšími mezinárodními organizacemi, mezi něž patří Meziamerická rozvojová banka, Africká rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka, apod. (Machková a kol., 2007)

Tradiční metody a nástroje financování Při výběru metod financování v rámci mezinárodních obchodních operací podniky vycházejí z vlastní finanční situace. Dále hodnotí možnosti, které jsou jim dostupné a přihlížejí k možnostem, jimiž ve volbě metod a nástrojů financování disponuje jejich obchodní partner. Také vychází z informací o vývoji na národních a mezinárodních finančních trzích a o metodách využívaných konkurencí. Níže jsou podrobněji popsány metody financování, které jsou klasifikovány z hlediska časového. (Machková a kol., 2007) Metody krátkodobého financování Metody krátkodobého financování jsou nejčastěji poskytovány rámcově, což znamená například pro všechny exportní obchody klienta nebo pro veškerý vývoz do určitého teritoria. Občas je poskytováno i ve vazbě na jednotlivou operaci. (Machková a kol., 2007) Níže jsou jednotlivé metody popsány podrobněji.

Metody krátkodobého financování (Machková a kol., 2007): • Kontokorentní úvěr je poskytován bankou klientům, kteří u ní mají zavedený kontokorentní účet. Na tomto účtu může klient vykazovat debetní zůstatek až do předem stanoveného limitu. Výhodou je vysoká flexibilita a operativnost. (Machková a kol., 2007) Koleňák a kol. (2004) uvádějí, že tento typ úvěru využívají exportéři k překlenutí krátkých platebních lhůt, pro úhradu nákladů oběhu, apod. • Eskont směnek vyjadřuje odkup směnek bankou před jejich splatností. Banka koupí směnku za směnečnou částku, což je hodnota směnky po odečtení diskontu, který si banka za eskont směnky vezme. (Koleňák a kol., 2004) Banky většinou tyto směnky odkupují s podmínkou postihu na původního držitele. (Machková a kol., 2007) • Dokumentární akreditiv je významný zejména jako instrument platební a zajišťovací. Jeho finanční funkce vyplývá z toho, že za závazek poskytnout akreditivní plnění je odpovědná banka. Z toho důvodu je honorování akreditivu relativně nezávislé na schopnosti nebo vůli kupujícího platit. (Koleňák a kol., 2004) Často poskytuje akreditiv vývozcům jako beneficientům určité finanční možnosti. Za prvé mohou spolehliví exportéři na jeho základě získat bankovní úvěr na předfinancování dodávek již v okamžiku, kdy je


43

akreditiv v jejich prospěch otevřen. Za další pokud v případě akreditivu s odloženou splatností splní vývozce akreditivní podmínky, tak jsou banky nebo finanční instituce často ochotny tuto akreditivní pohledávku po srážce diskontu odkoupit, a to i bez postihu beneficienta. (Machková a kol., 2007) • Zálohování exportních pohledávek poskytují banky vývozcům na nesplatné obchodní pohledávky. Obvykle banky financují jen určité procento pohledávek. Dodavatel se stane dlužníkem banky a nese všechna rizika se zahraničním úvěrovým vztahem. (Machková a kol., 2007) Určité riziko nese při zálohování exportních pohledávek i banka, proto posuzuje bonitu odběratele i dodavatele, na základě nichž může požadovat vhodné zajištění zahraniční pohledávky. Celkové náklady tedy tvoří úrok, odměnu bance, případně náklady související se zajištěním pohledávky. (Koleňák a kol., 2004) • Půjčky na finančním trhu, kde je možné získat krátkodobé úvěry se splatností do dvanácti měsíců při pevných úrokových sazbách. Tento zdroj finančních prostředků je přípustný zejména velkým podnikům, jelikož jednotlivé úvěrové operace předpokládají značný hodnotový rozsah. Pro menší podniky musí tyto transakce zprostředkovávat jejich banka, čímž se zvyšuje úrok z poskytnutého úvěru. (Koleňák a kol., 2004) Metody střednědobého a dlouhodobého financování Metody získávání finančních prostředků na dlouhodobější financování mezinárodního obchodu jsou vázány nejčastěji na jednotlivé obchodní transakce. Jelikož je spjato střednědobé a dlouhodobé financování s vysokou rizikovostí, uplatňuje se snaha o získání určitých jistot například pojištěním, zárukami spolehlivých dodavatelů, krytím pohledávek bonitními cennými papíry atd. (Machková a kol., 2007) Níže jsou uvedeny podrobněji jednotlivé metody střednědobého a dlouhodobého financování.

Metody střednědobého a dlouhodobého financování (Machková a kol., 2007): • Národní systémy financování exportních úvěrů jsou součástí podpory exportu velkého počtu států. Na financování exportu se podílejí komerční banky a Česká exportní banka. Financování vývozních úvěrů je obvykle vázáno na pojištění, které snižuje rizika daného úvěrového vztahu. Služby v oblasti pojištění poskytuje EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost). (Machková a kol., 2007)Systémy financování exportních úvěrů jsou zaměřeny hlavně na vývoz strojů a zařízení, služeb a stavebních prací. Někdy financují i krátkodobé úvěry týkající se například dodávek spotřebního zboží. (Koleňák a kol., 2004) • Střednědobé a dlouhodobé půjčky na trhu představují moderní nástroj financování, který je vhodný pro vývoz investičních celků, stavebních prací, služeb a přímých zahraničních investic. Tato metoda financování je vhodná pro velké firmy s dobrým jménem a postavením na trhu. (Machková a kol., 2007) Úroková sazba bývá pravidelně upravována podle situace na trhu dle některé z referenčních úrokových sazeb. K této sazbě je pak přičtena marže podle bonity dlužníka. (Koleňák a kol., 2004)

44


• Projektové financování je metoda financování umožňující uskutečnění kapitálově náročných investic na základě získání finančních prostředků z různých zdrojů. Je využíváno zejména v energetice, při těžbě surovin, výstavbě ropovodů, plynovodů, dálnic, atd. Tato metoda je charakteristická významným podílem financování z cizích zdrojů. Věřiteli jsou banky a finančních instituce. (Machková a kol., 2007) Alternativní metody financování Alternativní metody financování jsou netradiční metody, které obvykle urychlují finanční toky v podniku a mají příznivý vliv na jeho likviditu. (Machková a kol., 2007) Níže jsou uvedeny některé z nich. Faktoring Faktoring je metoda financování a zajišťování úvěrů s krátkodobou splatností poskytovaná při dodávkách zboží a služeb. V podstatě se jedná o postoupení nesplatných krátkodobých pohledávek na specializovanou faktoringovou společnost, která má na starost zajistit jejich inkaso. Faktoring je vhodný pro dodavatele, kteří poskytují krátkodobý obchodní úvěr se splatností od 30 do 90 dnů stabilními okruhu odběratelů, který není zajištěn. Předmětem faktoringu jsou zejména dodávky spotřebního zboží, sériově vyráběných strojírenských výrobků, elektroniky, atd. V rámci faktoringu je uzavírána faktoringová smlouva, která je sjednávána na delší časové období. Faktor se obvykle zavazuje k plnění některé z těchto funkcí: financování obchodů, provádění inkasa, převzetí ručení za úhradu pohledávek odběrateli, hodnocení úvěruschopnosti odběratelů a poskytování dalších služeb. Odměnou faktora je dohodnutý procentuální podíl z fakturované ceny. Její výše je ovlivněna rozsahem poskytovaných služeb, převzatých rizik, bonitou odběratele, výší obratu, rizikovostí teritoria a počtem faktur. (Machková a kol., 2007) Mezi výhody využití faktoringu patří urychlení inkasa a až 100 % zajištění exportních pohledávek vůči platební neschopnosti i platební nevůli kupujících. Dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích díky platebním podmínkám, které jsou příznivější pro odběratele. Dalšími výhodami jsou úspora administrativních nákladů a možnost přenést správu pohledávek na faktora. Mezi nevýhody patří vyšší náklady, nedostupnost faktoringu pro velmi riziková teritoria a možnost limitování importního faktora ve výběru odběratelů. (Koleňák a kol., 2004) Forfaiting Forfaiting je metoda financování, která spočívá v odkupu střednědobých a dlouhodobých pohledávek, které jsou zajištěny bankovní zárukou, směnkou avalovanou bankou nebo akreditivem obvykle s odloženou splatností. Tato služba je realizována bankami a specializovanými organizacemi. (Koleňák a kol., 2004)


45

Jedná se o metodu financování, která zahrnuje odkup pohledávky bez postihu na původního věřitele, tedy exportéra. Odkupující subjekt na sebe bere veškerá rizika související s úvěrem. Forfaiting je nejčastěji poskytován v souvislosti s vývozem strojů, zařízení a investičních celků. Je realizován na základě většinou předem uzavřené smlouvy mezi vývozcem a forfaiterem, kterou je potřeba sepsat pro jednotlivé obchodní případy. (Machková a kol., 2007) Výhodou pro exportéra je zejména to, že je osvobozen od všech úvěrových rizik a získá obvykle až stoprocentní financovaní exportního úvěru, čímž je velmi pozitivně ovlivněna jeho likvidita. Další výhodou je bezregresnost, která nezatěžuje jeho bilanci. Hlavními nevýhodami forfaitingu jsou vysoké náklady, mezi něž patří diskont, odměna za pohotové zabezpečení zdrojů a další poplatky. (Machková a kol., 2007) Leasing Leasing je nástroj, který slouží k využívání dlouhodobého majetku po určitou dobu, aniž by byl ve vlastnictví podniku. Klasický leasing představuje třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, přičemž pronajímatel koupí od dodavatele majetek a pronajímá ho za úplatu nájemci. (Koleňák a kol., 2004) Předmětem leasingu jsou stroje a zařízení, dopravní prostředky a nemovitosti. Po uplynutí doby pronájmu může nájemce předmět leasingu odkoupit, pokračovat v nájmu nebo ho vrátit pronajímateli. (Machková a kol., 2007) Mezi výhody leasingu patří možnost financovat z cizích zdrojů většinou až 100 % hodnoty najímaného předmětu. Dále leasingové splátky jsou obvykle placeny až po uvedení zařízení do provozu, kdy již pořizovaná investice zvyšuje výnosy podniku. Využití leasingu nezatěžuje bilanci podniku dluhem. Poplatky za leasing jsou stanoveny pevně a jsou považovány za provozní náklady, tudíž jako nákladová položka snižují základ pro výpočet daně ze zisku. Výhodou také je, že příjemce leasingu není vlastníkem zařízení, což mu umožňuje pružněji se přizpůsobit požadavkům trhu. Další výhodu je, že leasingové společnosti poskytují uživatelům určité doplňkové služby za výhodnějších podmínek než při individuálním sjednávání (pojištění, zajišťování servisu, atd.). Nevýhodou leasingu jsou poměrně vysoké náklady. Leasingová společnost zahrnuje do leasingových poplatků cenu zařízení, náklady financování, náklady poskytování služeb, rizika dané operace a vlastní odměnu. (Machková a kol., 2007)

46


3 Cíl práce a metodika 3.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je posoudit odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře, který uvažuje o vstupu na slovenský trh. V případě, že bude toto odvětví zhodnoceno jako atraktivní, bude také navržena českému výrobci vína strategie dodání vína, což zahrnuje zejména volbu formy vstupu na zahraniční trh a způsobu financování. Na závěr bude provedeno její ekonomické zhodnocení.

3.2 Metodika Pro vypracování této diplomové práce jsou využity internetové zdroje, vnitropodnikové materiály vinařství a odborná literatura. Práce je složena ze dvou částí. První tvoří literární přehled, ve kterém jsou vysvětleny prostřednictvím odborné literatury všechny pojmy a metodické přístupy, jež jsou následně využity v rámci druhé části práce, a to vlastní práci. V rámci vlastní práce je nejprve provedeno posouzení atraktivity odvětví z pohledu českého vinaře, který usiluje o vstup na slovenský trh a to prostřednictvím faktorů, které ovlivňují atraktivitu odvětví dle Sedláčkové (2006). Patří mezi ně velikost trhu, struktura odvětví, vliv hybných změnotvorných sil, pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku, vstupní a výstupní bariéry, nároky na kapitál, stabilita poptávky, technologická úroveň a inovace, nákladové podmínky, intenzita konkurenčního boje v odvětví a legislativní, politické a jiné regulace odvětví. Výstupem této kapitoly je zhodnocení, zda je odvětví vinařství na Slovensku atraktivní z pohledu českého vinaře, a také identifikace druhů vín, která jsou vhodná pro zahájení mezinárodního obchodu se Slovenskem. Pro posouzení atraktivity odvětví jsou využity internetové zdroje uvedené v seznamu literatury. Následně je vymezen obecný typ vinařství, z jehož pohledu je navrhována strategie vstupu na slovenský trh. Ten je identifikován na základě popisu tří zvolených vinařství, která jsou si podobná. Popis zahrnuje informace týkající se rozlohy, právní formy, počtu zaměstnanců, sídla, nabídky produktů, prodejních cen, prodejních cen vín vyhodnocených jako vhodných pro zahájení mezinárodního obchodu se Slovenskem, nákladů na jednu lahev, roční produkce, získaných ocenění, distribuce, specializace vinařství a cenové strategie. Dále je posouzena finanční situace ve zvolených podnicích prostřednictvím vybraných poměrových ukazatelů, a to celkové zadluženosti a celkové rentability podniku, které jsou významné z hlediska uvažování o vstupu na slovenský trh. Ukazatel zadluženosti vypovídá o tom, jak moc je podnik zadlužený, a zda si může vzít úvěr. Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje, jak je schopný určitý podnik produkovat zisk ze všech aktiv, které vlastní. V rámci hodnocení jednotlivých podniků po finanční stránce je uvedeno množství hotovosti a zůstatku na ban-


47

kovních účtech, které mají podniky v současnosti k dispozici. Ty totiž mohou posloužit jako zdroj financování mezinárodních obchodních operací. Na základě těchto informací je vymezen obecný typ vinařství. Pokud mají popisované podniky stejnou vlastnost, tak tuto vlastnost má i obecný typ. Pokud se v nějaké charakteristice liší, využívá se pro stanovení rysu obecného typu aritmetického průměru. Pro identifikaci obecného typu vinařství jsou využity vnitropodnikové materiály jednotlivých vinařství. Následně je provedeno několik průzkumů slovenského trhu v rámci přípravy zahraničněobchodní operace, které jsou nezbytným předpokladem úspěšného vstupu českého vinaře na slovenský trh. Jednotliví autoři uvádějí v rámci přípravy zahraničněobchodní operace různé průzkumy. V práci je vycházeno z názoru Svatoše a kol. (2009), kteří uvádí v rámci přípravy zahraničněobchodní operace tyto průzkumy: teritoriální průzkum, obchodněpolitický průzkum, komoditní průzkum, spotřebitelský průzkum, průzkum konkurence, cenový průzkum, průzkum obchodních metod, technický průzkum, průzkum dopravních cest a prostředků, průzkum kontraktační měny, platebních podmínek a instrumentů, právní průzkum, daňový průzkum, průzkum sociálních a kulturních zvyklostí a analýza rizik exportních operací. V rámci této kapitoly je vycházeno z internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. Dále je prostřednictvím rozhodovací tabulky navržena vhodná forma vstupu na slovenský trh. Je zde využita bodovací stupnice od 1 do 5, s tím že číslo 5 je přiřazováno nejlepšímu. Z toho plyne, že varianta s nejvyšším počtem bodů bude vybrána. Následuje kalkulace nákladů na tuto operaci dle Machkové a kol. (2007), kteří dělí náklady spojené s uskutečněním zahraničněobchodní operace na přímé, kam patří výrobní náklady, náklady na exportní balení, dopravné, skladné, cla, obratové a spotřební daně, pojistné, náklady na vyhotovení a obstarávání dokumentů, odměny pro zprostředkovatele, náklady na finanční transakce, poplatky bankám a garanční paušály, a nepřímé, kam patří náklady na výzkum a vývoj, propagaci, zřizování a provoz prodejních kanceláří v zahraničí, udržování skladů v zahraničí, provoz exportních oddělení, činnost externích konzultantských firem a náklady na služební cesty. Pokud nemá vinařství dostatečné množství vlastních prostředků, uhradí náklady prostřednictvím navržené formy financování. Nakonec je posouzena ekonomická efektivnost navrhované operace prostřednictvím ziskovosti, která je vypočtena jako poměr zisku na tuto operaci a nákladů souvisejících s operací.

48

Výsledky

4 Výsledky 4.1 Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku Cílem této kapitoly je posoudit jednotlivé faktory působící na odvětví vinařství a na závěr vyhodnotit, zda je odvětví atraktivní či neatraktivní z pohledu českého vinaře, který uvažuje o vstup na slovenský trh. 4.1.1

Velikost trhu

Velikost trhu je možné charakterizovat více způsoby. Jedním z nich je prostřednictvím vývoje produkce a spotřeby vína. Na Slovensku se dlouhou dobu vyrábělo nekvalitní víno. Z toho důvodu stagnoval zájem o slovenské víno, což se odráželo i ve vývoji produkce. Slovenští vinaři začali vyrábět kvalitní víno až na přelomu tisíciletí. (idnes, 2011) Z tabulky č. 2 není přímo patrné, jak klesala produkce díky nezájmu Slováků o vína ze Slovenska a následně stoupala díky vyšší kvalitě vína a také vyšší oblibě vína u místních spotřebitelů. Je to způsobeno tím, že velikost produkce je ovlivněna nejen množstvím obdělávaných ha, ale také velikostí úrody. Tab. 2

Velikost produkce vína na Slovensku za období 2001 – 2012

Rok

2001/ 2002

2002/ 2003

2003/ 2004

2004/ 2005

Produkce (1 000 hl.)

531,780 340,430

515,490

409,580 302,220

Rok

2007/ 2008

2009/ 2010

2010/ 2011

Produkce (1 000 hl.)

357,610 433,020

346,330

207,150 369,290

2008/ 2009

2005/ 2006

2006/ 2007 328,100

2011/ 2012

Zdroj: Český statistický úřad, 2013.

Tento trend je více patrný z vývoje ha obdělávaných vinic v odvětví. V roce 1985 mělo odvětví vinařství ještě přes 32 000 ha vinic. (Slovensko – krajina vína, 2013) Během dalších sedmnácti let od této doby však zaznamenalo výrazný propad v plošných mírách, který je zřejmý z tabulky č. 3. V roce 2002 byla rozloha vinic již pouze 13 000 ha. V dalších letech opět klesala, kromě roku 2005, až do roku 2010. Od roku 2011 docházelo k růstu výměry obdělávaných vinic, což je způsobeno zvyšující se spotřebou vína na Slovensku a také rostoucí kvalitou slovenského vína. Přesto, že se zvyšuje zájem o slovenské víno, jak je vidět z vývoje spotřeby vína na Slovensku (viz Tab. 4), tak jeho produkce uspokojí v současnosti pouze 46 % domácí poptávky.

Výsledky Tab. 3

49 Rozloha obdělávaných vinic na Slovensku v období 2002 - 2012

Rok Vinice (1 000 ha)

2002

Rok Vinice (1 000 ha)

2008

2003

13

2004

12,6

12

2009

9,7

2010

9,3

9,1

2005

2006

13,1 2011

11,8

2007 11,5

2012

9,9

11,8

Zdroj: Český statistický úřad, 2013. Tab. 4

Vývoj spotřeby vína na Slovensku

Období 2009/10 2010/11 2011/12 Spotřeba 666 000 798 000 802 000 (hl.) Zdroj: Vinič hroznorodý, hroznové víno, 2012.

Při popisu velikosti trhu prostřednictvím vývoje produkce je také nezbytné zmínit zahraniční obchod s vínem. Z níže uvedené tabulky (viz Tab. 5) je zřejmé, že vývoz vína je ve všech sledovaných obdobích nižší než dovoz vína. Je to dáno tím, že je potřeba uspokojit rostoucí poptávku po víně dovozem z ostatních zemí. Jak bylo uvedeno výše, domácí produkce uspokojí pouze 46 % poptávky Slováků po víně. Tab. 5

Období Vývoz (hl.) Dovoz (hl.)

Zahraniční obchod s vínem od roku 2006 do roku 2012

2006/ 2007

Zahraniční obchod 2007/ 2008/ 2009/ 2008 2009 2010

2010/ 2011

2011/ 2012

127 753

178 931

93 592

127 788

79 272

159 068

397 186

404 703

362 891

434 386

712 717

636 806

Zdroj: Colné riaditeľstvo SR, 2010, Colné riaditeľstvo SR, MPRV SR, 2012.

Shrnutí Z výše uvedených informací jasně vyplývá, že je odvětví ve fázi růstu životního cyklu. Produkce je zatím malá, ale postupně roste v důsledku zvyšující se poptávky po víně. Jelikož však domácí produkce nestačí na pokrytí zvyšující se spotřeby Slováků, musí se víno dovážet. Tyto skutečnosti zvyšují atraktivitu odvětví.

50

4.1.2

Výsledky

Struktura odvětví

Podniky v odvětví vinařství na Slovensku je možné rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje velké producenty, kam patří dvě velké asociace a 12 výrobců s roční produkcí nad 200 000 litrů vína. Tato skupina vyrábí 80 % produkce. Druhou skupinou je 200 malých a středních producentů s roční produkcí od 10 000 do 100 000 litrů vína. Tito producenti vyrábějí zbylou část produkce. (Hospodársky klub, 2012) Na základě výše popsané struktury odvětví je možné odvětví vinařství označit jako konsolidované, což znamená, že je v odvětví malý počet podniků s velkým tržním podílem. Obchoduje se zde s vínem, které patří mezi diferencované produkty. Jednotlivá vína od sebe vzájemně odlišují kvalitou, odrůdou hroznů, způsobem výroby, druhem vína, značkou, obalem, designem, místem prodeje a prodejní cenou. Shrnutí Na základě výše uvedených informací je jasné, že je v odvětví vinařství málo podniků. Tato skutečnost snižuje intenzitu konkurenčního boje, protože menší počet podniků v odvětví snižuje pravděpodobnost nových kreativních tahů. Intenzitu konkurenčního boje také snižuje to, že je víno diferencovaný produkt. Tyto faktory zvyšují atraktivitu odvětví. 4.1.3

Vliv hybných změnotvorných sil na odvětví

Změny v dlouhodobé míře růstu odvětví jsou první významnou hybnou změnotvornou silou. Odvětví vinařství je příznivě se rozvíjející trh. Je to dáno tím, že se neustále zvyšuje poptávka po víně (viz Obr. 4 Graf spotřeby vína na obyvatele od roku 2003 do roku 2011). I přes jednoznačný růst, je Slovensko nyní až na 20. místě ve spotřebě vína na osobu v rámci zemí EU. (Čas, 2012) Je tedy zřejmý potenciál jejího dalšího růstu. Zároveň je objem produkce na slovenském trhu nízký. Pokryje pouze 46 % domácí poptávky, jak bylo uvedeno v kapitole 4.1.1. Velikost trhu. Víno tak musí být dováženo z jiných států. Na trhu tedy existuje produkční mezera. Tato skutečnost vyjadřuje značný potenciál růstu produkce. Význam této hybné změnotvorné síly je významný. Noví zákazníci a způsob užívání výrobku patří také mezi nejběžnější hybné změnotvorné síly. Mohou vyvolat nutnost přizpůsobení nabízených služeb. V současnosti se zákazníci daleko více zajímají jednak o kvalitní vína, a také o různé novinky a speciality, jako je slámové víno, ledové víno, výběry z bobulí, BIO vína, atd. Výrobci vína se musí přizpůsobit tomuto trendu a přizpůsobit svou nabídku požadavkům zákazníků. Co se týče způsobu užívání vína, tak je velmi omezený. Jeho hlavní využití je spotřeba jako alkoholického nápoje. Dále je využíváno jako ingredience na různé recepty. To už však v omezené míře. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se mění charakter zákazníků, ale způsob užívání se příliš nemění. Z toho důvodu lze vliv těchto hybných změnotvorných sil označit za střední.

Výsledky

51

Výrobkové inovace jsou hybnou změnotvornou silou, která dokáže přispět k diferenciaci výrobků jednotlivých podniků. Úspěšné zavedení výrobkové inovace posiluje konkurenční pozici podniku. V odvětví vinařství jsou hitem posledních let z bílých vín přírodně sladká vína, kam patří výběry z bobulí, slámová vína a ledová vína. Dále se prosazují BIO vína a vína suchá, lehčí, s ovocným aroma vyrobená prostřednictvím reduktivní technologie, při které je minimalizován kontakt s kyslíkem v každém kroku od sklizně hroznů až po lahvování. Velmi oblíbená jsou u Slováků odrůdová vína. Bílá vína tvoří více než 60 % z celkové spotřeby na Slovensku. (Hospodársky klub, 2012) Slovensko kopíruje také celosvětový trend obliby růžového vína. Za poslední 4 roky se prudce zvýšila výroba růžového vína. Navíc vše co se vyrobí, se také vypije. Na růžové víno připadá nyní zhruba 7 % z celkové spotřeby vína Slovensku. (Spravy. pravda, 2012a) Mezi červenými víny jsou oblíbená bariková, která zrají v dubových sudech a částečně přejímají jejich vůni, a cuvée, což je směs více druhů vína. (Hospodársky klub, 2012) Význam vlivu změn výrobkových inovací je významný. Změny technologie mohou dramaticky změnit strukturu odvětví, neboť umožňují vyrábět nové nebo lepší výrobky s mnohem nižšími náklady. V odvětví vinařství dochází k významným technologickým změnám. Podrobněji budou rozebrány technologie v odvětví v kapitole 4.1.7 Technologická úroveň a inovace. Mění se pěstované odrůdy vína, proces výroby vína a také jednotlivé kroky procesu výroby vína. Dochází i k modernizaci využívaných zátek a obalů na víno. Lze tedy říci, že tato hybná změnotvorná síla významně ovlivňuje odvětví. Nové formy marketingu jsou hybnou změnotvornou silou, která může výrazně ovlivnit poptávku. Jako v každém odvětví i v odvětví vinařství je nezbytné komunikovat se zákazníky a informovat je o svých produktech, novinkách, slevách atd. Na Slovensku v současné době mají pořád dominantní postavení tradiční formy prodeje, kam patří vinotéky a přímý prodej. Začíná však posilovat nákup prostřednictvím on-line vinoték. Tato forma nákupu je velmi pohodlná pro spotřebitele. (Víno víno, 2013) Novinkou je také projekt realizovaný Svazem pěstitelů hroznů a výrobců vína pod názvem „Slovenské víno“. Cílem toho projektu je společná propagace kvalitního slovenského vína a také vzdělávání konzumentů vína, aby byli schopni rozlišovat kvalitu. (Víno, 2011a) Na propagaci nejkvalitnějších slovenských vín a jejich výrobců je zaměřen horský festival WINE SNOW, který se v roce 2012 konal teprve podruhé. (Vinič a Víno, 2012) Dalším způsobem propagace vinařských produktů jsou například vinařské stezky pro turisty, na nichž mají možnost vinaři nabízet své produkty turistům. Nejnovější z nich byla zřízena v roce 2009. (Tik, 2010) Z výše uvedených skutečností vyplývá, že je neustálá snaha inovovat formy marketingu, což může někdy i výrazně ovlivnit poptávku. Tato hybná změnotvorná síla má významný vliv na odvětví. Pravděpodobnost vstupu velkého podniku do odvětví je, jak bude uvedeno v kapitole 4.1.4 Vstupní a výstupní bariéry, pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku, nízká. Je to dáno tím, že podnik musí překonat řadu vstupních bariér. Jedná se zejména o vysoké kapitálové náklady, absenci zkušenostního efektu a nutnost zajistit přístup k distribučním kanálům. Podrobněji

52

Výsledky

bude zkušenostní efekt rozebrán v kapitole 4.1.8 Nákladové podmínky. Dalším problémem může být přístup k hroznům jako vstupní surovině na výrobu vína díky současnému přechodnému zákazu výsadby vinné révy. Podnik musí, pokud nezíská právo na výsadbu vinic, buď koupit vinice, nebo pořídit jen hrozny. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2009a) Problém je ten, že ty nejkvalitnější hrozny a také cenově nejvýhodnější budou odebírány konkurenty na trhu. Pravděpodobnost výstupu velkého podniku je také nízká. Jedná se o podniky, které dosahují zisky a navíc případným odchodem by čelily vysokým výstupním bariérám. Podrobněji budou výstupní bariéry rozebrány v kapitole 4.1.4 Vstupní a výstupní bariéry, pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku. Vliv hybných změnotvorných sil vyplývajících z možnosti vstupu či odchodu je tedy nízký. Změny v nákladové efektivnosti způsobují nákladové zvýhodnění podniků. V odvětví vinařství jsou nejvýznamnějším vstupem hrozny. Mnoho firem se tudíž snaží o zpětnou vertikální integraci prostřednictvím investice do vlastních vinic. Vliv této hybné změnotvorné síly je však v současnosti omezený z důvodu přechodného zákazu výsadby vinic. Výsadba je povolena jen za splnění určitých podmínek. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2009a) Je tedy možné říct, že vliv této hybné změnotvorné síly je aktuálně spíše střední. Rozšířením technologického know – how dochází k rozšíření znalostí o provádění určitých aktivit nebo o výrobní technologii. Podniky, které měly na těchto znalostech založenu konkurenční výhodu, o ni přicházejí. K šíření těchto znalostí dochází prostřednictvím vědeckých časopisů, odborných publikací nebo například přetahováním zaměstnanců. V rámci odvětví vinařství se technologické know – how nijak výrazně neliší mezi jednotlivými podniky. Vliv této hybné změnotvorné síly na odvětví vinařství je nízký. Rostoucí globalizace odvětví je spojena s procesem střetávání i průniku trhů a kultur. Všeobecným trendem rostoucí globalizace je příchod multinárodních podniků, které přenáší výrobní, marketingové a organizační know –how z jedné země do druhé a často tím získávají výraznou konkurenční výhodu. Odvětví vinařství je od procesu globalizace spíše separováno na rozdíl třeba od jiných alkoholických nápojů. (Vinič a víno, 2010) Hybné síly vyplývající z působení faktorů v makroprostředí zahrnují změny státních regulací a také změny životního stylu. Smyslem regulací prováděných státem je uvádět na trh kvalitní zdravotně nezávadná vína. Na druhou stranu také stát poskytuje určité programy podpor, na které má nárok jen žadatel, který splní předem vymezené podmínky. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2008) Pokud by došlo k výrazné změně legislativy, tak by to mělo výrazný dopad na odvětví. V odvětví vinařství dochází také ke změně životní stylu. Díky tvrzení lékařů a odborníků, že víno působí blahodárně na lidský organismus, dochází k růstu poptávky po víně. Lidé totiž čím dál více preferují zdravý životní styl. (Čas, 2012) Působení faktorů v makroprostředí má významný vliv.

Výsledky

53

Shrnutí Na odvětví vinařství mají nejvýznamnější vliv změny v dlouhodobé míře růstu, výrobkové inovace, změny technologie, nové formy marketingu, změny státních regulací a také změny životního stylu. Ostatní faktory mají vliv střední nebo nízký. Hybná změnotvorná síla změny v dlouhodobé míře růstu odvětví zvyšuje atraktivitu odvětví, neboť je odvětví vinařství příznivě se rozvíjející trh. Roste jak vyprodukované množství vína, tak poptávka po víně. Výrobkové inovace jsou velmi důležité pro diferenciaci produktu na místním trhu. Podniky tak získávají konkurenční výhodu. Tato síla také zvyšuje atraktivitu odvětví. Změny technologie působí pozitivně na atraktivitu odvětví, protože jejich tempo v odvětví vinařství není příliš vysoké a nedochází tak k zastarávání zařízení ještě před jejich úplným odepsáním. Nové formy marketingu umožňují posílit diferenciaci produktu, takže také zvyšují atraktivitu odvětví. Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova v SR se snaží podporovat vinařství na Slovensku. Z toho důvodu i státní regulace zvyšují atraktivitu odvětví. V neposlední řadě působí pozitivně na atraktivitu i uznávání vína jako blahodárné působícího na lidský organismus. 4.1.4

Vstupní a výstupní bariéry, pravděpodobnost vstupu či odchodu velkého podniku

Mezi vstupní bariéry patří zejména úspory z rozsahu velkých firem, u nichž díky velké produkci dochází ke snižování nákladů na jednu láhev. Získávají tak konkurenční výhodu. V odvětví se projevuje také zkušenostní efekt, který znamená, že podnik snižuje své náklady získáváním zkušeností při mnohonásobném opakování výrobního procesu. Podrobněji bude zkušenostní efekt rozebrán v kapitole 4.1.8 Nákladové podmínky. Prostřednictvím zkušenostního efektu získávají firmy s delší působností na trhu také konkurenční výhodu. Další bariérou je, že vstup do odvětví vyžaduje poměrně vysoké kapitálové náklady. Podrobněji budou jednotlivé nákladové položky popsány v kapitole 4.1.5 Nároky na kapitál. Dalším problémem je nutnost zajistit si přístup k distribučním kanálům. Významnou vstupní bariérou je také přístup k hroznům jako vstupní surovině výrobního procesu vína. Pokud podnik nezíská právo na výsadbu vinic, musí vinice buď od někoho koupit, nebo odkupovat pouze hrozny. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2009a) Je však jasné, že současní konkurenti mají přístup k těm nejkvalitnějším a cenově nejvýhodnějším hroznům. Odvětví vinařství je charakteristické vysokými výstupními bariérami. Výrobci vína využívají speciální zařízení jednoúčelového charakteru, která nelze uplatnit v jiných odvětvích. Z toho důvodu je obtížné je prodat při snaze opustit trh. Dále využívají skladovací prostory na víno, které splňují speciální podmínky pro zrání a skladování vína. Ty jsou díky svému obtížnému uplatnění v jiných odvětvích také špatně prodejné. V neposlední řadě je významnou výstupní bariérou i odstupné nepotřebným zaměstnancům. V případě velkých podniků zaměstnávajících mnoho lidí je tato částka velmi významná.

54

Výsledky

Pravděpodobnost vstupu velkého podniku do odvětví vinařství je nízká. Je to způsobeno tím, že podnik musí překonat mnoho vstupních bariér. Především se jedná o vysoké kapitálové náklady, absenci zkušenostního efektu a nutnost zajištění přístupu k distribučním kanálům. Další bariérou je přístup k hroznům jako vstupní surovině do procesu výroby vína. Společnost, která nezíská právo na výsadbu vinic při současném přechodném zákazu výsadby vinic, musí si buď koupit vinice, nebo odkupovat jen tuto vstupní surovinu. K těm nejkvalitnějším a cenově nejvýhodnější nabídkám se však nedostane, protože vinaři mají s vinohradníky uzavřené dlouhodobé smlouvy. Pravděpodobnost odchodu velkého podniku je velmi malá. Jedná se o podniky, které dosahují zisky a navíc s odchodem souvisí vysoké výstupní bariéry. Shrnutí V odvětví vinařství jsou vysoké vstupní a výstupní bariéry, které brání velkým podnikům vstoupit do odvětví nebo jej naopak opustit. Tato skutečnost snižuje atraktivitu odvětví. 4.1.5

Nároky na kapitál

Nároky na kapitál jsou v odvětví vinařství vysoké. Jedná se především o vstupní náklady při zahájení podnikání. Do této skupiny nákladů patří koupě vinice v případě, že podnikatel bude chtít vyrábět víno z vlastních hroznů. Cena vinic na Slovensku se pohybuje pro představu okolo 31 000 €/ha. (OLX, 2012) V přepočtu se jedná o zhruba 790 810 Kč/ha (31 000 € x 21,51 Kč/€), což je velmi vysoká částka. Vinice musí být ošetřovány prostřednictvím traktoru a dalšího nářadí sloužícího na těžké ruční práce, což s sebou přináší další náklady. Dále je potřeba pořídit prostory pro proces výroby vína a následné skladování. Tyto položky také významně ovlivní výši celkových nákladů. V neposlední řadě je třeba obstarat odzrňovač, čerpadlo, lis, filtr, nádoby na školení, čeření a skladování vína, plnící linku a etiketovací stroj. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) Dále je třeba uvažovat náklady provozní. Tyto náklady již netvoří tak významnou položku jako vstupní náklady. Jedná se o lahve, korky, etikety, záklopky, přepravní obaly a nakupované hrozny v případě, že podnik nevlastní vinici. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) Shrnutí Z výše uvedených informací jednoznačně vyplývá, že nároky na kapitál jsou vysoké. Tato skutečnost představuje vstupní bariéru do odvětví zejména pro podniky, které nemají dostatek finančních zdrojů. Tento faktor snižuje atraktivitu odvětví.

Výsledky

4.1.6

55

Stabilita poptávky

Z grafu2 vývoje spotřeby vína na obyvatele od roku 2003 do roku 2011 (viz Obr. 4) lze odvodit poptávku po víně. Pokud dochází k růstu spotřeby vína na obyvatele, znamená to, že je i vyšší poptávka po vínu, a naopak. Z grafu je jasně vidět, že spotřeba vína na obyvatele, a tím i poptávka po víně, do roku 2008 kolísala. Od roku 2008 až do roku 2011 rostla zhruba stejným tempem. Lze o ní tedy říci, že má stabilní meziroční růst. I přes tento jednoznačný růst spotřeby vína na osobu, je Slovensko v současné době až na 20. místě ve spotřebě vína na osobu v rámci zemí EU. (Čas, 2012) Znamená to tedy, že je v růstu spotřeby vína značný potenciál.

Obr. 4 Graf spotřeby vína na obyvatele od roku 2003 do roku 2011 Zdroj: vlastní práce.

Shrnutí Z výše uvedených skutečností vyplývá, že poptávka po víně neustále roste, což zvyšuje atraktivitu odvětví. Velkým pozitivem je také to, že je spotřeba v současnosti až na 20. místě v rámci EU. Je tu velký potenciál jejího dalšího růstu.

Údaje o spotřebě vína na obyvatele, které byly využity pro zobrazení grafu (viz Obr. 4), jsou čerpány ze tří zdrojů: Spotřeba vína/obyv. 2003 – 2009 (Sva pezinok, 2011) Spotřeba vína/obyv. 2010 (Spotreba potravin v SR, 2010) Spotřeba vína/ obyv. 2011 (Čas, 2012)

2

56

4.1.7

Výsledky

Technologická úroveň a inovace

Odvětví vinařství na Slovensku je poměrně na vysoké technologické úrovni. Tempo změn technologií je spíše středně rychlé. Je to dáno tím, že vinařství je spojeno s určitou tradicí. Z toho důvodu někteří vinaři a také spotřebitelé odmítají využívat inovativní obaly či zátky na víno. Cílem zvyšování technologické úrovně a realizace inovací je učinit finální produkt, tedy víno, co nejkvalitnější. Dále učinit nabídku atraktivnější nebo snížit náklady na finální výrobek. Níže jsou uvedeny oblasti, ve kterých dochází ke zvyšování technologické úrovně nebo k inovacím. Hrozny vstupující do výrobního procesu vína jsou šlechtěny, čímž vznikají nové odrůdy vína, které slouží k obohacení sortimentu pěstovaných odrůd. Jsou také odolnější vůči chorobám a mají lepší pěstitelské vlastnosti. (Vinič a víno, 2011) Mění se i samotný proces výroby vína. Trendy postup výroby bílých vín zahrnuje odzrnění kvalitních hroznů, lisování, odkalování, kvašení při regulované teplotě kvašení, sledování polyfenolů a třísloviny, první stočení z kalů, léčbu bentonitem a využívání různých přípravků pro zjemnění a zachování čerstvosti, filtraci, uložení a nakonec finalizaci. Moderní postup výroby červeného vína zahrnuje odzrnění zdravých hroznů, kvašení, lisování, dokvašení, dolití a ošetření oxidem siřičitým, stočení z kvasnic, dolití a ošetření a nakonec uložení a zrání. (Sva pezinok, 2010) Jednotlivé kroky procesu výroby vína se také technologicky vyvíjí. Například lisování musí probíhat prostřednictvím moderních technologických lisů, které zajistí šetrné lisování. Čím je totiž šetrnější lisování, tím je kvalitnější mošt a samozřejmě i víno. (Global wines, 2001-2009) V posledních letech dochází také k určité modernizaci v používání zátek na víno. Je to zejména z toho důvodu, že tradičně využívaný korek se stal nedostatkovým zbožím. Jeho cena tudíž neustále roste. Na trhu se proto objevily plastové uzávěry a šroubovací uzávěry. Plastové uzávěry je možné vytáhnout klasickou vývrtkou, takže je zachováno kouzlo a dojem otvírání lahve před hosty. Tyto uzávěry jsou tedy vhodné pro spotřebitele, kteří považují tradiční otevírání láhve za určitý rituál. Šroubovací uzávěry jsou v poslední době na Slovensku velmi využívané. Mají totiž řadu výhod, mezi které patří pohodlnější otevírání a možnost opakovaného otevírání. I pro samotné víno je tato uzávěrka vhodná, jelikož nepustí na rozdíl od korku do vína žádný charakteristický zápach. (Zaujímavosti, 2013) Jistý vývoj lze pozorovat i v používaných obalech na víno. I když se pořád nejvíce využívají skleněné láhve, někteří výrobci přišli na výhody kartonových a PET obalů. Kartonový obal poskytuje vínu vynikající ochranu. Další výhodou je, že je velmi pohodlný pro spotřebitele. (Sva pezinok, 2012) PET láhve jsou daleko menší hmotnosti než sklo. Jsou nerozbitné a je možné je po otevření zase pohodlně zavřít. (Priatelia Zeme, 2002) V odvětví vinařství dochází i k výrobkové inovaci, která je úspěšná podle toho, jak se tento výrobek uchytí na trhu. Hitem posledních let jsou zejména

Výsledky

57

sladká vína, kam patří výběr z bobulí, slámová vína a ledová vína. Dalšími oblíbenými jsou BIO vína. (Hospodarsky klub, 2012) Podrobněji byly výrobkové inovace popsány v kapitole 4.1.3 Vliv hybných změnotvorných sil. Shrnutí Odvětví vinařství na Slovensku je na vysoké technologické úrovni. Dochází zde k výrobkovým inovacím. Tyto skutečnosti zvyšují atraktivitu odvětví, neboť díky vysoké technologické úrovni je možné vyrábět kvalitní produkty nebo snižovat náklady. Výrobkové inovace pomáhají diferencovat produkt a učinit nabídku atraktivnější. Dalším pozitivem je, že tempo změn technologie není příliš vysoké. Docházelo by totiž k zastarávání zařízení ještě před jejich úplným odepsáním. Tato skutečnost by zvyšovala investiční náklady. 4.1.8

Nákladové podmínky

Jelikož jsou v odvětví vinařství vysoké fixní náklady, velmi ovlivňuje konkurenceschopnost podniku jeho velikost. Čím více výrobků vinařství totiž vyrobí, tím nižší jsou celkové náklady na jednu lahev. Jedná se o efekt výnosů z rozsahu. Malé podniky, které vyrábějí daleko méně vína, nejsou schopny konkurovat takto nízkým výrobním nákladům svých konkurentů na trhu. Z toho důvodu je nezbytné, aby svůj produkt diferencovaly. Může se jednat o kvalitu výrobku, obal, design, atd. Do nákladových podmínek patří také projevení zkušenostního efektu. V odvětví vinařství se snížení nákladů prostřednictvím zkušenostního efektu projevuje hned v několika případech. Jedná se o zefektivnění práce pracovníků ve vinicích na základě zkušenosti, čímž se stane jejich práce rychlejší a dokonalejší. Dalším případem jsou nové výrobní postupy při výrobě vína, které sníží náklady. Na základě zkušenosti může dojít také ke změně struktury zdrojů nebo nakupování levnějších zdrojů. Jedná se například o levnější pořizování etiket, lahví, přepravních obalů, korků, atd. V neposlední řadě sem patří i lepší využití výrobního zařízení ve výrobním procesu vína. Shrnutí Z výše uvedených informací je patrné, že odvětví vinařství nákladově znevýhodňuje nově vstupující podniky a také malé podniky. Tato skutečnost snižuje atraktivitu odvětví. 4.1.9

Intenzita konkurenčního boje v odvětví

Odvětví vinařství na Slovensku je charakteristické vysokou mírou koncentrace. Čtrnáct nejvýznamnějších společností produkuje 80 % produkce. Mezi nejvýznamnější hráče místního trhu patří Víno Nitra, které je od roku 2004 součástí holdingu United Industries, a. s., Chateâu Topoličany, Villa Víno Rača, Víno Valenta, JM Vinárstvo (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2013) a Pivnica

58

Výsledky

Tibava (Inmedio, 2010). V tabulce č. 6 jsou uvedeny průměrné roční produkce jednotlivých hráčů. Všichni mají roční produkci vína v řádech milionů litrů. Vysoká míra koncentrace snižuje intenzitu konkurenčního boje. Menší počet podniků v odvětví totiž představuje nižší pravděpodobnost nových kreativních tahů. Tab. 6

Roční produkce nejvýznamnějších vinařství na Slovensku

Vinařství Víno Nitra Chateâu Topolčany Villa Víno Rača Víno Valenta JM Vinárstvo Pivnica Tibava

Průměrná roční produkce (l) 7 500 000 5 000 000 2 000 000 2 000 000 1 000 000 1 000 000

Zdroj: vlastní práce.

Vinařské odvětví je charakteristické vysokou mírou růstu trhu, což znamená, že podniky mohou svých cílů dosáhnout prostřednictvím růstu poptávky. Tato skutečnost snižuje intenzitu konkurenčního boje. Vysoké fixní náklady vyžadují plné využití kapacity, což je spojeno s konkurenční rivalitou. Tato rivalita se zostřuje při poklesu poptávky, kdy se jednotlivé podniky snaží pomocí různých slev, rabatů a jiných prostředků posílit objem prodeje. V odvětví vinařství se odvíjí plné využití kapacity od velikosti úrody. Pokud je úroda špatná, zvyšuje se konkurence mezi podniky, které se snaží nakoupit chybějící hrozny. Tato skutečnost zvyšuje intenzitu konkurenčního boje. Víno je poměrně vysoce diferenciovaný produkt, který je možné odlišit kvalitou, odrůdou hroznů, způsobem výroby, druhem vína, značkou, obalem, designem, místem prodeje a prodejní cenou. Tato skutečnost snižuje intenzitu konkurenčního boje. Vysoké výstupní bariéry nutí podniky zůstat v odvětví za každou cenu, což vede k výrazným cenovým válkám. Odvětví vinařství je charakteristické poměrně vysokými výstupními bariérami. Jedná se zejména o speciální výrobní zařízení, která jsou jednoúčelového charakteru. V jiných odvětvím je tedy nelze uplatnit. Z toho důvodu je velmi těžké je prodat při snaze opustit odvětví. Dále se jedná o skladovací prostory na víno, které splňují speciální podmínky pro zrání a skladování vína. Ty také nelze uplatnit v jiných odvětvích. V neposlední řadě je významnou výstupní bariérou i odstupné nepotřebným zaměstnancům. Tato skutečnost zvyšuje intenzitu konkurenčního boje. Rivalitu mezi konkurenty zvyšuje i existence a rozvoj globálních zákazníků. V odvětví vinařství je tato rivalita mezi nejvýznamnějšími 14 producenty vína, kteří jsou schopni dodávat velké množství lahví a také jsou díky úsporám nákla-

Výsledky

59

dů z rozsahu schopni nabízet těmto významným zákazníkům velmi zajímavé cenové nabídky. Shrnutí Celkovou intenzitu konkurenčního boje je tedy možné označit za střední z toho důvodu, že tři faktory ze šesti snižují intenzitu konkurenčního boje, a to vysoká míra koncentrace a růstu trhu odvětví a diferencovanost vína. 4.1.10

Legislativní, politické a jiné regulace odvětví

Odvětví vinařství na Slovensku je ovlivněno řadou legislativních, politických a jiných regulací odvětví. Jedná se zejména o vinařskou legislativu, kterou je možné dělit na vinařskou legislativu Slovenské republiky a vinařskou legislativu Evropské unie. Ty stanovují regulace a programy podpory pro vinařské odvětví. Dále je nezbytné uvést podpory ze strany nevládních organizací, kam patří řada svazů, komor či spolků. V neposlední řadě ovlivňuje odvětví vinařství i daň z přidané hodnoty a spotřební daň, která je na víno uvalena. Vinařská legislativa Vinařská legislativa je upravena jednak v rámci Slovenské republiky, a jednak v rámci Evropské unie. Vinohradnická a vinařská legislativa SR • Zákon č. 313/2009 Sb. o vinohradnictví a vinařství aktualizovaný ve znění č. 198/2010 Sb. Tato legislativa obsahuje řadu regulací. Například výsadbu vinařských ploch je možné realizovat jen na základě udělení výsadbových práv. Navíc je povinné na nových vinicích vysázet pouze odrůdy uvedené v Listině registrovaných odrůd. Dále například pro vinohradníky, vinaře, obchodníky a maloobchodníky existuje Vinohradnický registr, do kterého se musí zaregistrovat ti, kteří splňují podmínky pro registraci. Tento zákon také vymezuje vinařské oblasti na území Slovenka a jejich členění. Dále definuje povinnosti vinařů při vykonávání jejich činnosti. Vinařské produkty jsou v rámci této legislativy děleny na hroznový mošt, burčák, víno bez zeměpisného označení, víno s chráněným označením původu, víno bez alkoholu a nízkoalkoholické víno, víno na průmyslové zpracování a vinařské produkty podle zvláštního předpisu. Vína s chráněným označením původu a vína s chráněným zeměpisným označením podléhají tzv. certifikaci vín, která zahrnuje kontrolu údajů ve vinohradnickém registru, chemickou analýzu vína a senzorické hodnocení vína nebo ověřování dodržování specifikace. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2009a) • Vyhláška MP SR č. 350/2009 Sb., kterou se vykonávají některé ustanovení zákona č. 313/2009 Sb.

60

Výsledky

Jedná se o vyhlášku, která stanovuje podrobnosti o způsobu vykonávání některých ustanovení ve výše uvedeném zákoně. Obsahuje například podrobnosti o způsobu udělování práv na výsadbu z rezervy výsadbových práv, způsobu a rozsahu vedení, uchování a předkládání vinařské evidence, dalším členění vinařských oblastí na rajóny a obce, způsobu nakládání s vedlejšími produkty, normách technických ztrát, postupu certifikace a další. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2009b) • Nařízení vlády SR č. 340/2008 Sb. o podmínkách poskytovaní podpory v rámci společné organizace trhu s vínem aktualizovaný nařízením 348/2009 Sb. ve znění nařízení vlády Slovenské republiky č. 589/2008 Sb. Jedná se o nařízení vlády, které upravuje podmínky podpory v rámci společné organizace trhu s vínem. Patří sem tyto činnosti: o Propagace na trzích třetích zemí, která může být poskytnuta pouze fyzické nebo právnické osobně podnikající na území Slovenské republiky v odvětví vinařství, nebo družstvu fyzických nebo právnických osob podnikajících na území Slovenské republiky. Podporu dostanou ti žadatelé, kteří splní podmínky pro poskytnutí této podpory. Žadatel, kterému byla žádost o poskytnutí podpory na propagaci schválena, musí veškeré činnosti od tohoto schválení zrealizovat do dvou let. o Podporu na restrukturalizaci a konverzi vinohradu je možné poskytnout pouze fyzické nebo právnické osobě, která užívá na území Slovenské republiky zaregistrovanou vinohradnickou plochu. Je možné ji využít na změnu odrůd, změnu počtu nosníků, podsadbu, přesun vinohradu a klučení. Podpora je poskytnuta těm žadatelům, kteří splní všechny podmínky pro tuto podporu. o Podporu na pojištění úrody může dostat fyzická nebo právnická osoba, která užívá na území Slovenské republiky zaregistrovanou vinohradnickou plochu. Při splnění všech podmínek může žadatel získat úhradu ročního pojistného až do výše 80 % při pojištění proti ztrátám způsobených přírodními katastrofami. A úhradu ročního pojistného až do výše 50 %, pokud jsou předmětem pojištění ztráty způsobené nepříznivými událostmi, chorobami hroznů či zamoření škůdci. o Podpora na investice je poskytována družstvům, fyzickým a právnickým osobám, které podnikají na území Slovenské republiky v odvětví vinařství. Podpora na investice je schválena jen těm žadatelům, kteří splňují veškeré podmínky. Od data schválení žádosti musí žadatelé realizovat investici nejpozději do dvou let. V Bratislavském kraji může žadatel získat podporu maximálně do výše 40 % oprávněných nákladů. V ostatních krajích může získat nejvýše podporu do 50 % oprávněných nákladů. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2008)

Výsledky

61

• Zákon č. 530/2011 Sb. o spotřební dani z vína

Pro účely tohoto zákona se vínem rozumí tiché víno, šumivé víno, tichý fermentovaný nápoj a šumivý fermentovaný nápoj. Tichá vína mají sazbu 0 €/ hl., šumivá 79,66 €/ hl. a šumivá vína s obsahem alkoholu méně než 8,5 % sazbu 56,42 €/hl. Tiché fermentované nápoje jsou zatížené nulovou sazbou a šumivé fermentované nápoje sazbou 79,66 €/hl. (Finance, 2000-2013) Sazbu daně u tichého vína má v rámci dvaceti šesti zemí OECD 11 zemí také nulovou. Zbytek má sazbu vyšší. Tato sazba daně je tedy velmi příznivá. Při porovnání výše sazby na šumivá vína, má 14 zemí sazbu nižší než Slovenská republika. Lze tedy říci, že sazba daně je na střední úrovni. V ČR je předmětem této sazby daně tiché víno, šumivé víno a meziprodukty. Tiché víno má sazbu ve výši 0 Kč/hl. U šumivých vín má ČR vyšší sazbu daně než SR, a to o 3 Kč na každý litr. (Finance, 2013) Jelikož je spotřební daň z vína zakalkulována v prodejní ceně výrobků, tak její výše ovlivňuje poptávku po tomto výrobku. Vinohradnická a vinařská legislativa EU Tato legislativa je platná ve všech státech Evropské unie. • Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007- jednotné nařízení o společné organizaci trhů ve znění 21. 11. 2012

Toto nařízení stanovuje pravidla týkající se vnitřního trhu, obchodu se třetími zeměmi, hospodářské soutěže a jednotlivých odvětví. Zakazuje například přechodně v odvětví vinařství výsadbu vinné révy moštových odrůd a také jejich přeštěpování. Tyto zákazy se vztahují na činnosti, které splňují rysy stanovené v nařízení. Bez ohledu na tyto zákazy je výsadba a přeštěpování povoleno v případě, že se na ně vztahuje právo na novou výsadbu, na opětovnou výsadbu nebo udělenou z rezervy. Členské státy mohou samy rozhodnout, jak dlouho nechají zákaz výsadby vinné révy na svém území. Nejpozději ho musí zrušit do 31. prosince 2018. V tomto nařízení je uvedena také řada programů podpory a podmínky, které musí žadatelé splnit, aby jim mohla být určitá podpora vyplacena. V odvětví vinařství EU nabízí podporu na propagaci na trzích třetích zemí, restrukturalizaci a přeměnu vinic, zelenou sklizeň, vzájemné fondy, pojištění sklizně, investice, destilaci vedlejších výrobků, destilaci na konzumní alkohol, nouzovou destilaci, používání zahuštěného hroznového moštu a také podporu z režimu jednotné platby. (EUR-lex, 2012d) • Nařízení Komise (ES) č. 606 /2009 o povolených enologických postupech při výrobě vína ve znění 16. 4. 2012

62

Výsledky

Jedná se o nařízení Evropské komise, které v sobě zahrnuje některá prováděcí pravidla vztahující se k jednotlivým druhům výrobků z vinné révy, enologickým postupům a také omezením, která se na ně využívají. (EUR-lex, 2012c) • Nařízení komise (ES) č. 607/2009 o označování ve znění 19. 12. 2012

Toto nařízení stanovuje některá prováděcí pravidla týkající se chráněného označení původu a zeměpisného označení, tradičních výrazů a označování a obchodních úprav některých vinařských produktů. (EUR-lex, 2012b) • Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 o podpůrných opatřeních ve vinohradnictví a vinařství ve znění 28. 6. 2012 Toto nařízení stanovuje prováděcí pravidla týkající se programů podpor, obchodu se třetími zeměmi, produkčního potenciálu a kontroly vína v odvětví. (EUR-lex, 2012a) Podpora ze strany nevládních organizací Kromě podpor ze strany státu nebo EU je možné získat také podporu ze strany nevládních organizací, kam patří řada svazů, komor či spolků. Níže jsou uvedeny některé z nich. Svaz pěstitelů vinné révy a výrobců vína na Slovensku je zájmové sdružení právnických osob zabývajících se pěstováním vinné révy a výrobou vína. Úkolem svazu je například organizačně a finančně zabezpečit společnou účast členů svazu na mezinárodních výstavách a veletrzích. Dále zajistit poradenskou činnost pro své členy. V neposlední řadě uskutečňuje i výzkum a vývoj v oblasti vinohradnictví a vinařství. (Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku, 2011) Agrární komora Slovenska je sdružení fyzických a právnických osob podnikajících v zemědělství, samostatně hospodařících rolníků a žadatelů o přímé platby na půdu. Předmětem tohoto sdružení je řada činností. Například koordinuje a zprostředkovává odborné zkušenosti, informace, metodické návody, přednášky a semináře potřebné jak pro samotné sdružení, tak pro jeho členy. Dále spolupracuje s místní samosprávou, vytváří korektní a transparentní vztahy se starosty obcí a místními samosprávnými orgány. Také má na starosti budování systému toku informací mezi členy ASK pro dosažení společného zájmu. (Agrárna komora Slovenska, 2013) Vinohradnický a vinařský spolek Komjatice je občanským sdružením, jehož cílem je rozvíjet vinohradnictví a vinařství v jejich regionu i na celém Slovensku a to jak prostřednictvím zabezpečování a aplikace nejnovějších vinařských poznatků, tak i pomocí moderních technologií a obchodních strategií. Spolek také zvyšuje odborné znalosti i kulturní úroveň svých členů. (Komjatický vinársky spolok, 2012)

Výsledky

63

Daň z přidané hodnoty Jedná se o daň nepřímou, která nezatěžuje plátce, ale konečného spotřebitele. Na Slovensku je upravena zákonem o dani z přidané hodnoty. V současné době je sazba této daně na víno ve výši 20 %. Ze zemí EU má pouze 6 států menší sazbu, ostatní mají stejnou nebo vyšší. Patří tedy mezi ty nižší, což je příznivější pro konečné spotřebitele. Česká republika má o 1 % vyšší sazbu než Slovenská republika. (E15, 2013) Shrnutí Závěrem lze tedy říct, že odvětví vinařství je regulováno prostřednictvím Evropské unie a Slovenské republiky tak, aby byly na trh vína uváděny jen kvalitní zdravotně nezávadná vína. Na druhou stranu nabízí jak EU, tak Slovenská republika programy podpor. Ovšem jejich využití závisí na splnění určitých podmínek. Existují také nevládní organizace, kam patří zejména různé svazy, komory a spolky, které sice neposkytují přímé finanční podpory, ale nabízejí poradenství, vzdělávání, organizaci účasti na veletrzích a výstavách a jiné. Jelikož je základním zaměřením Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova na Slovensku zvýšit využití výrobního potenciálu a tím i dosáhnout vyšší soběstačnosti v produkci hroznů i vína, tak není zatíženo toto odvětví žádnými překážkami. (Sva pezinok, 2011) V rámci EU dokonce není povoleno uplatňovat žádná cla nebo kvóty na dovoz a vývoz vína. (Encyklopedie, 2012) Obě skutečnosti zvyšují atraktivitu odvětví, jak pro domácí podnikatele, tak pro členské státy EU. Také je příznivá sazba DPH uvalená na víno a sazba spotřební daně jak z tichého vína, tak z šumivého vína, které jsou nižší v porovnání s jinými státy. Jako bariéru vstupu do odvětví je možné vnímat přechodný zákaz výsadby vinné révy a také jejího přeštěpování. Ten však platí ve všech státech EU a lze se mu vyhnout za určitých podmínek. Lze tedy říci, že legislativa je příznivá, a nebrání vstupu do odvětví. 4.1.11

Zhodnocení atraktivity odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře

Zhodnocení atraktivity odvětví vinařství na Slovensku je provedeno z pohledu českého vinaře, který uvažuje o vstupu na tento trh. Jedná se o trh, který je v současné době ve fázi růstu životního cyklu. Domácí produkce je nízká, takže je nezbytné dovážet víno, aby byla uspokojena domácí poptávka. Dalším pozitivem je, že zde neustále roste poptávka zhruba stejným tempem. Současná spotřeba na jednoho obyvatele je navíc až na 20. místě v rámci zemí EU. Je tady tedy značný potenciál růstu spotřeby. Nejvýznamnější položku domácí spotřeby tvoří bílá vína, zejména pak odrůdová vína, BIO vína, vína suchá, lehčí s ovocným aroma, výběry z bobulí, slámová vína a ledová vína. Další výhodou je, že je odvětví na vysoké technologické úrovni a dochází zde k výrobkovým inovacím. Díky vysoké technologické úrovni je možné vyrábět kvalitní produkty nebo snižovat náklady. Výrobkové inovace mají schopnost diferencovat produkty a tím učinit nabídku atraktivnější. Výhodou je

64

Výsledky

také to, že tempo změn technologie není příliš vysoké. To by totiž způsobovalo, že by docházelo k zastarávání zařízení ještě před jejich úplným odepsáním. Tato skutečnost by zvyšovala investiční náklady. Atraktivitu odvětví také zvyšuje skutečnost, že intenzita konkurenčního boje není moc vysoká. Je to dáno tím, že poptávka po víně roste a také tím, že 80 % produkce vyrábí 14 největších podniků. Menší počet podniků v odvětví snižuje pravděpodobnost nových kreativních tahů. V neposlední řadě snižuje intenzitu konkrečního boje skutečnost, že je víno diferencovaný produkt. Pozitivem je také skutečnost, že nejvýznamnější hybné změnotvorné síly v odvětví vinařství na Slovensku, kam patří změny v dlouhodobé míře růstu, výrobkové inovace, změny technologie, nové formy marketingu, změny státních regulací a změny životního stylu, působí ve směru zvyšování atraktivity odvětví. I legislativa Slovenské republiky či Evropské unie je příznivá. V rámci EU se nesmí využívat cla nebo kvóty na dovoz ani vývoz. Také výše sazby DPH uvalená na víno a sazba spotřební daně jak z tichého tak z šumivého vína jsou nižší v porovnání s jinými státy. Tato skutečnost podporuje spotřebu vína na Slovensku, neboť se tyto daně promítají do konečné prodejní ceny. Faktorem snižujícím atraktivitu odvětví by se mohly zdát vysoké nároky na kapitál. Jelikož však český vinař tyto náklady již vynaložil, tak nejsou v tomto hodnocení relevantní. Atraktivitu odvětví dále snižují vysoké vstupní a výstupní bariéry do odvětví. Jelikož už český vinař podniká v odvětví vinařství, tak se mu překážky vstupu do odvětví na Slovensku značně minimalizují. Český vinař bude muset řešit zejména přístup k distribučním kanálům. Dále jsou pro odvětví vinařství na Slovensku charakteristické úspory z rozsahu a zkušenostním efekt. Český vinař už je několik let na trhu, takže prostřednictvím získaných zkušeností snižuje náklady při opakovaném procesu výroby. Co se týče úspor z rozsahu, tak zde konkurenční výhodu nemá, protože se jedná o malý podnik. Tuto nevýhodu musí dohnat diferenciací produktu. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že odvětví vinařství je z hlediska českého podniku, který uvažuje o vstupu na slovenský trh atraktivní. Vinařství je doporučeno nejprve vstoupit na slovenský trh s odrůdovými bílými víny, která jsou na Slovensku velmi oblíbená. Pokud bude vstup úspěšný, může vinařství rozšířit vývoz o další druhy vína.

4.2 Vinařství na Moravě Vinařství v České republice je rozděleno na dvě oblasti, a to na Vinařskou oblast Morava a Vinařskou oblast Čechy. Vinařská oblast Morava (viz Obr. 5) zahrnuje 96 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Díky klimatickým a dalším podmínkám je v této oblasti vyprodukováno 80 % ročníků s dobrou, výbornou, případně vynikající jakostí vína a pouze 20 % ročníků má jakost horší. Tato oblast je členěna na Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou vinařskou podoblast. (Wine of Czech Republic, 2009)

Výsledky

65

Obr. 5 Vinařská oblast Morava Zdroj: Ihned, 2013.

Znojemská vinařská podoblast je hlavní oblastí bílých odrůd, mezi které patří Müller-Thurgau, Sauvignon a Pálava. V severní části tohoto území, která je charakteristická kamenitými půdami, je pěstován Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Dalšími odrůdami, které se nachází v této podoblasti, jsou Frankovka, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay a další. Mikulovská vinařská podoblast je charakteristická Pálavskými vrchy, které jsou pro vyzrávání vinné révy velmi příznivé. Nejvíce se zde daří Ryzlinku vlašskému. Dalšími pěstovanými odrůdami jsou například Rulandské bílé, Chardonnay, Ryzlink rýnský a Tramín červený. Velkopavlovická vinařská podoblast je vhodná, jak pro pěstování modrých odrůd v centrální části, tak pro pěstování bílých odrůd v severní části. Mezi bílé odrůdy, které se zde pěstují, patří Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Tramín červený, Pálava, Muškát moravský a Müller-Thurgau. Dále se v této oblasti nachází například odrůdy Ryzlink vlašský, Modrý Portugal a Neuburské. Slovácka vinařská podoblast se nachází v jihovýchodním cípu Moravy. Z důvodu velmi různorodých přírodních podmínek je zde velmi bohatá odrůdová skladba. Nejvíce jsou zde pěstovány odrůdy Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Frankovka, Cabernet Moravia a Muškát moravský. (Slovácká vinotéka, 2012) 4.2.1

Popis tří zvolených vinařství z Vinařské oblasti Morava

Pro identifikaci obecného typu vinařství byly vybrány podniky Vinařství Václav Šalša, Vinařství Hradil a Vinařství Veverka. Níže jsou jednotlivá vinařství rozebrána podrobněji. Vinařství Václav Šalša Vinařství Václav Šalša bylo založeno v roce 2003 panem Václavem Šalšou na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o malé rodinné vinařství sídlící

66

Výsledky

v Kyjově, který spadá do vinařské podoblasti Slovácko. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) Základní charakteristika (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013): • Vinařství má jednoho zaměstnance. • Vlastní vinice o výměře 14 ha. • Jeho roční produkce je 40 000 lahví. • Specializuje se na výrobu přívlastkového vína v lahvích. • Vinařství v současné době nabízí 28 různých druhů vín, jejichž cena je stanovována na základě cen konkurence. Téměř všechna vína stojí3 v intervalu od 100 do 150 Kč. Odlišují se pouze Dornfelder pozdní sběr ročník 2008 s cenou 170 Kč a Sauvignon výběr z hroznů – sladký ročník 2011 s cenou 200 Kč. • Prodejní cena odrůdových bílých vín je v průměru 120 Kč/l. • Náklady na jednu láhev vína jsou zhruba 60 až 100 Kč. • Vinařství získalo řadu ocenění za vyrobené víno. Nejaktuálnější ocenění pan Šalša získal pro Chardonnay pozdní sběr ročník 2011 v rámci soutěže TOPP 77 ročník 2012/2013 a v rámci soutěže Král vína pro rok 2012 získal ocenění pro více vín, ale nejvíce bodů dostalo Chardonnay pozdní sběr ročník 2007. • Víno je distribuováno převážně do vinoték, gastronomických provozoven a dále je také nabízeno prostřednictvím e-shopů. Vinařství v současnosti působí pouze na domácím trhu. Jelikož je zde pan Šalša úspěšný, uvažuje nad vstupem na slovenský trh.

Obr. 6 Logo vinařství Václav Šalša Zdroj: Vinotéka Zlín, 2012.

3

Aktuální ceník Vinařství Václava Šalši je uveden v příloze B.

Výsledky

67

Finanční situace: Pro hodnocení finanční situace vinařství bylo vycházeno z daňové evidence a daňového přiznání za rok 2011. Potřebné údaje pro toto zhodnocení jsou uvedeny v příloze B. • Vinařství má zadluženost rovnu 0,264, což vyjadřuje velmi nízkou zadluženost. Znamená to, že 74 % majetku je financováno z vlastních zdrojů. Obecně se uvádí, že zadluženost by neměla být více než 0,5, tedy že majetek je z 50 % financován z cizích zdrojů a z 50 % z vlastních zdrojů. Navíc podnik nemá žádné dlouhodobé závazky, což značí, že nesplácí žádný dlouhodobý úvěr. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) • Rentabilita celkového kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Vinařství má rentabilitu celkového kapitálu rovnu 0,095, což znamená, že celková aktiva produkují zisk ve výši 9 %. Každoroční zisk se pohybuje okolo 500 000 Kč, což je velmi příznivé pro podnik. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) • Nyní má vinařství k dispozici 250 800 Kč v hotovosti na pokladně a 53 700 Kč na bankovním účtu. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013) Vinařství Hradil Vinařství Hradil se nachází ve Velkopavlovické vinařské podoblasti, konkrétně v v Čejkovicích u Hodonína. Jedná se o rodinné vinařství založené v roce 2002 panem inženýrem Lukášem Hradilem na základě živnostenského oprávnění. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013) Základní charakteristika (Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013): • Podnik má jednoho zaměstnance. • Rozloha vlastních vinic má výměru 3,5 ha. Zbytek hroznů pro výrobu vína pan Hradil dokupuje. • Roční produkce vína je 60 000 lahví. • Vinařství je zaměřeno na výrobu přívlastkových vín. Aktuálně nabízí 6 různých druhů bílých vín a 4 různé druhy červených vín. • Cena6 všech nabízených vín se pohybuje v intervalu od 180 do 200 Kč. Její výše je stanovována primárně podle kvality vína. • Prodejní cena odrůdových bílých odrůdových vín je v průměru 190 Kč. • Náklady na jednu láhev jsou v průměru 60 Kč. • Vinařství získalo několik ocenění. Nejvýznamnějším je zlatá medaile na soutěži Valtických vinných trhů konané v roce 2008 za Dornfelder ročník 2007 pozdní sběr. Další oceněné víno je například Rubinet zemský ročník 2006 na soutěži Vinum juvenale konané v roce 2007. Výpočet zadluženosti je uveden v příloze B. Výpočet rentability celkového kapitálu je uveden v příloze B. 6 Aktuální ceník Vinařství Hradil se nachází v příloze C. 4 5

68

Výsledky

• Víno je distribuováno po celé ČR do restaurací, vinoték a prostřednictvím e-shopů. Jelikož je vinařství na trhu úspěšné, uvažuje pan Hradil o vstupu na slovenský trh.

Obr. 7 Logo Vinařství Hradil Zdroj: Víno Hradil, 2013.

Finanční situace: Při hodnocení situace Vinařství Hradil v oblasti finanční bylo vycházeno z daňové evidence a daňového přiznání z roku 2011. Všechny potřebné informace týkající se tohoto zhodnocení jsou uvedeny v příloze C. • Vinařství má ukazatel zadluženosti roven 0,347, což znamená, že 34 % majetku je financováno prostřednictvím zdrojů cizích. Vinařství tedy splňuje pravidlo o maximálně 50% zadlužení. Pozitivem je, že podnik nemá žádný dlouhodobý závazek. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013) • Rentabilitu celkového kapitálu má vinařství má rovnu 0,18. Toto číslo vyjadřuje, že celková vlastněná aktiva vytvářejí zisk ve výši 10 %. Vinařství každý rok produkuje zisk přes 700 000 Kč, což je velmi příznivá hodnota. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013) • V současné době disponuje 290 800 Kč v hotovosti a 56 200 Kč na bankovním účtu. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013) Vinařství Veverka Vinařství Veverka je rodinné vinařství, které založil pan František Veverka na základě živnostenského oprávnění v roce 1992. Vinařství se nachází v Čejkovicích u Hodonína. Spadá tedy do Velkopavlovické vinařské podoblasti. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013): Základní charakteristika (Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013): • Podnik nemá žádné zaměstnance.

7 8

Výpočet ukazatele zadluženosti je uveden v příloze C. Výpočet rentability celkového kapitálu je uveden v příloze C.

Výsledky

• • • •

• • •

•

69

V současnosti obhospodařuje 15 ha vinic. Jeho roční produkce je 40 000 lahví. Specializuje se na výrobu jakostních, přívlastkových a speciálních vín. V aktuálním ceníku9 vinařství nabízí 35 různých druhů vín s cenou převážně od 70 do 360 Kč. Od tohoto cenového intervalu se odlišují tři druhy vína, a to Rulandské modré ročník 2009 suché, výběr z hroznů s cenou 432 Kč, Alibernet ročník 2008 jakostní, výběr z hroznů s cenou 576 Kč a Ryzlink vlašský ročník 2008 sladké, ledové s cenou 460,80 Kč. Prodejní cena bílých odrůdových vín je v průměru 157 Kč/láhev. Náklady na jednu láhev vína jsou v intervalu 70 – 100 Kč. Vinařství získalo řadu ocenění. Jedná se například o zlatou medaili pro Ryzlink Vlašský 2008 na vinařské soutěži Forum Moravium ročník 2009. Dále například vinařství získalo zlatou medaili pro Dornfelder 2008 na Mikulovských vinných trzích. Víno je distribuováno do vinoték a gastronomických provozů po celé ČR. Jelikož se vinařství na území ČR dobře daří, uvažuje jeho majitel pan František Veverka o vstupu na slovenský trh.

Obr. 8 Logo Vinařství Veverka Zdroj: Freshkoš, 2013.

Finanční situace: Při hodnocení vinařství pana Františka Veverky bylo vycházeno z daňové evidence a daňového přiznání za rok 2011. Údaje potřebné pro popis finanční situace jsou uvedeny v příloze D. • Hodnota ukazatele zadluženosti za rok 2011 je rovna 0,2310, což vyjadřuje, že podnik financuje 23 % majetku cizími zdroji. Jedná se o velmi příznivou hodnotu. Také splňuje pravidlo maximálně 50% zadlužení. Na rozdíl od svým výše popisovaných konkurentů má vinařství i dlouhodobé závazky, a to v hodnotě 76 000 Kč. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013) • Rentabilitu celkového kapitálu má rovnou 0,0911, což vyjadřuje, že celková aktiva vlastněná podnikem produkují zisk ve výši 9 %. Vinařství má Aktuální ceník Vinařství Veverka je k dispozici v příloze D. Výpočet zadluženosti je uveden v příloze D. 11 Výpočet rentability celkového kapitálu je uveden v příloze D. 9

10

70

Výsledky

každý rok zisk nad 550 000 Kč, což je velmi příznivá hodnota. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013) • Nyní má k dispozici 154 900 Kč v hotovosti a 133 000 Kč na bankovním účtu. (Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013) 4.2.2

Identifikace obecného typu vinařství

Na základě výše uvedených informací je nyní stanoven obecný typ vinařství, a to podle postupů uvedených v metodice. Základní charakteristika: • Jedná se o rodinné vinařství sídlící ve Velkopavlovické nebo Slovácké vinařské podoblasti, které bylo založeno na základě živnostenského oprávnění. • Má nejvýše jednoho zaměstnance. • Rozloha vinic, které vlastní, činí maximálně 15 ha. • Jeho roční produkce je mezi 40 000 – 60 000 lahvemi. • Zaměřuje se na výrobu přívlastkových, speciálních či jakostních vín. • Náklady na jednu láhev jsou v průměru 75 Kč. • Vinařství má širokou nabídku vín, jejichž cena se pohybuje v průměru okolo 170 Kč. Cena je stanovována buď na základě cen konkurence, nebo na základě kvality produktu. • Průměrná cena bílých odrůdových vín je průměrně 160 Kč/láhev. Finanční situace: • Pro tento typ vinařství je charakteristická nízká zadluženost. V průměru se jedná o velikost dluhů ve výši 30 %. • Dále je pro něj typické, že aktiva produkují zisk. V průměru tvoří zisk 10 % v poměru k jejich celkové hodnotě. Jedná se tedy o každoroční zisk ve výši zhruba 580 000 Kč. • Také je vybaven určitou výší hotovosti a peněž na bankovním účtu. V průměru tedy tento typ podniku vlastní zhruba 230 000 Kč v hotovosti a 80 000 Kč na bankovním účtu.

4.3 Příprava zahraničněobchodní operace Jelikož je odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře zhodnoceno jako atraktivní, je nezbytné provést analýzu tohoto trhu z pohledu přípravy zahraničněobchodní operace, která je předpokladem úspěšného vstupu firmy na zahraniční trh. Teritoriální průzkum Teritoriální průzkum zahrnuje zhodnocení vývoje zejména základních makroekonomických ukazatelů a zahraničního obchodu.

Výsledky

71

Základní makroekonomické ukazatele Mezi základní makroekonomické ukazatele patří zejména míra inflace a hrubý domácí produkt. Míra inflace Z tabulky č. 7 je vidět snaha Slovenska o snižování dříve vysoké míry inflace (v roce 2004 ještě 7,5 %) od roku 2006 do roku 2009. Smyslem tohoto snažení bylo splnit Maastrické inflační kritérium, které je jedním z předpokladů pro vstup do eurozóny a přijetí společné měny eura. Inflační kritérium spočívá v tom, že inflace Slovenské republiky nesmí přesáhnout o více než 1,5 procentního bodu průměr tří zemí EU s nejnižší mírou inflace. (Zavedení eura v České republice, 2010) V roce 2009 Slovensko vstoupilo do eurozóny a přijalo jako národní měnu euro. Z vývoje je jasně vidět, že od roku 2006 do roku 2012 byla nejvyšší míra inflace 4,6 %, a to v roce 2008. V roce 2010 byla míra inflace nejnižší ze všech sledovaných období, a to pouze 1 %. Díky povinnosti udržovat nízkou míru inflace je Slovensko pod průměrem všech zemí EU. V roce 2011 byla roční míra inflace na Slovensku o 1,9 % nižší než průměr ze všech zemí EU. (Finance, 2012) Tab. 7

Roční míra inflace od roku 2006 do roku 2012

2006 Roční míra inflace (%)

2007

4,2

3,4

2008 4,6

2009 1,6

2010 1,0

2011 1,2

2012 2,0

Zdroj: Euroekonom, 2004-2013.

Hrubý domácí produkt Z tabulky č. 8 je zřejmé, že hrubý domácí produkt rostl do roku 2008. V roce 2007 byl meziroční růst nejvyšší, a to 10,4 %. V roce 2009 došlo k poklesu HDP z důvodu dopadu celosvětové hospodářské krize na slovenskou ekonomiku. Od roku 2010 docházelo opět k růstu HDP. Nejvyšší meziroční růst byl v roce 2011, a to 5,5 %. Slovensko mělo v roce 2012 HDP na jednoho obyvatele 9 400 eur, což je o 13 800 eur méně, než je průměr Evropské unie. V porovnání s ostatními zeměmi EU tedy Slovensko spíše zaostává ve velikosti hrubého domácího produktu. (Databáze Eurostatu, 2013)

72 Tab. 8

Výsledky Vývoj hrubého domácího produktu od roku 2006 do roku 2012

2006 Meziroční změna HDP v %

2007

8,3

10,4

2008 6,4

2009 - 4,8

2010 2,3

2011 5,5

2012 4,0

Zdroj: Euroekonom, 2004-2013.

Zahraniční obchod Z vývoje zahraničního obchodu Slovenska (viz Obr. 9) je patrné, že ve všech sledovaných letech převažoval dovoz nad vývozem. Jejich rozdíl je ovšem ve všech letech velmi malý. Nejvýznamnějšími obchodními partery Slovenska jsou Německo a Česká republika. Nejvýznamnější položku vývozu i dovozu tvořily počítače, elektronická a optická zařízení a motorová vozidla. (Services Czech Trade, 2012)

Obr. 9 Vývoj zahraničního obchodu SR od roku 2006 do roku 2012 Zdroj: Euroekonom, 2004-2013.

Obchodněpolitický průzkum Prostřednictvím tohoto průzkumu má být zjištěno, zda není zboží, které chce exportér do dané země vyvážet, vystaveno nějakým výhodám či překážkám. V rámci EU, kam Česká republika i Slovensko patří, je zakázáno uplatňovat cla či kvóty na dovoz či vývoz zboží. Z toho plyne, že Slovenská republika nemůže uplatňovat žádná cla či kvóty na dovoz zboží z České republiky. (Encyklopedie, 2012) Dovoz vína nepodléhá ani žádným výhodám, jelikož současným zaměřením Slovenské republiky je zvýšit využití vlastního výrobního potenciálu a získat tím vyšší soběstačnost v produkci hroznů i vína. (Sva pezinok, 2011)

Výsledky

73

Komoditní průzkum Komoditní průzkum pomůže exportérovi zjistit, jaké má výrobek, který chce vyvážet, možnosti na trhu z hlediska kapacity a velikosti trhu, užitných hodnot, atraktivity a designu. Spotřeba vína, jak bylo uvedeno v kapitole 4. 1. Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku, neustále roste, přitom v současnosti domácí produkce neuspokojí ani polovinu poptávky. Z toho jasně vyplývá, že trh je nedostatkový, a je nezbytné víno dovážet z jiných zemí. Co se týče způsobu užívání vína, je velice omezený. Jeho hlavní využití je spotřeba jako alkoholického nápoje. Také slouží jako ingredience při vaření. To už však v omezené míře. Na slovenském trhu je možné nalézt mnoho různých vín. Domácí produkce je tvořena převážně z jakostních vín, která jsou charakteristická vysokou kvalitou. Dále jsou na Slovensko dovážena z jiných států jak jakostní, tak levná nekvalitní vína. (Víno, 2011b)Všechny vinařské společnosti se však snaží o vhodný vzhled etiket a vhodný obal, které zaujme zákazníka na první pohled. Spotřebitelský průzkum Segment spotřebitelů vína je možné rozdělit na dva základní, a to cenově citlivé, a orientované na kvalitu. Spotřebitelské segmenty (Víno, 2011b): • Cenově citliví

Jedná se o segment, jenž je charakteristický spotřebiteli, kteří preferují nízkou cenu. Kvalita produktu pro ně není důležitá. Kupují zejména levná vína pocházející z dovozu, která jsou charakteristická i velmi nízkou kvalitou. Patří sem zákazníci všech věkových skupin. Může se jednat o důchodce, pracující či studující. Ovšem je tu jisté omezení dané zákonem. A to, že je zakázáno prodávat a konzumovat alkohol osobám mladším 18 let. Tito spotřebitelé mají nízké příjmy, jsou šetřiví nebo se ve vínech neorientují. Nedokážou tedy ocenit jejich kvalitu. Jelikož tomuto segmentu primárně záleží na ceně, tak jim nezáleží na tom, v jakém obalu bude víno uskladněno. Koupí to nejlevnější. • Orientovaní na kvalitu

Tento segment je charakteristický zákazníky, kteří preferují naopak kvalitu před cenu. Kupují kvalitní vína, a to jak z dovozu, tak vyrobená místními producenty. Cena je pro ně také důležitá, ale nebudou kupovat nekvalitní víno jen proto, že je levné. Patří sem zákazníci všech věkových skupin nad 18 let. Může se jednat o odborníky z oblasti vinařství, kteří mají v této oblasti rozsáhlé znalosti. Dále sem patří lidé s vysokými příjmy, pro které je konzumace kvalitních vín známkou luxusu. V neposlední řadě se jedná o lidi, kteří se orientují ve vínech a preferují

74

Výsledky

konzumaci kvalitních vín. Tento segment upřednostňuje skleněné lahve na víno. Konzumaci totiž berou jako určitou tradici. Průzkum konkurence Na domácím trhu se vyskytují jednak místní výrobci, a jednak zahraniční konkurence. Místní výrobci Na Slovensku je šest vinohradnických oblastí, a to Malokarpatská, Jihoslovenská, Nitranská, Středoslovenská, Východoslovenská a Tokajská, které zabírají plochu 18 700 ha. (VUEPP, 2012) Z ní je pouze 12 000 ha obdělávaných. Téměř 80 % vinic se nachází na západě, 13 % ve středu a necelých 7 % ve východní části republiky. Díky příznivým klimatických a přírodním podmínkám je Slovensko vhodné pro pěstování kvalitních vín. (Vinotéky&Vinárne, 2013) Z celkové slovenské produkce je až 85 % kvalitních jakostních a přívlastkových vín. (Spravy. pravda, 2012b) Malokarpatská vinařská oblast Tato vinařská oblast je největší rozlohou. Její výměra je 5 488 ha. (VUEPP, 2012) Charakter půd v této oblasti vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy. Pěstují se zde jak bílé, tak modré odrůdy. Mezi bílé odrůdy pěstované v této oblasti patří Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Burgundské bílé. Z modrých jsou zde pěstovány zejména Frankovka modrá, Svatovavřinecké, Müller-Thurgau, Sylvánské zelené, Chardonnay a Portugalské modré. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • Borik Víno, ELESKO, Fedor Malík & syn, Food Farm – GOLGUZ, HACAJ, Chateâu, Krakovany, CHATEÂU MODRA, Chowaniec & Krajčírovič, JANOUŠEK, JM Vinársto, JOSLIK – wintry, Jozef Navara – NaVin, KARPATSKÁ PERLA, LVD Limbach, Martin Pomfy – Mavín, Estate Wintry, PD Čachtice, PEGAS Peter Gáži a syn, PEREG, Peter Ščepán Vinovin, SIDEREO, Slováček & Gašparovič, Štiglic – VZM, Villa Vino Rača, Vinárstvo Blaho, Vinárstvo Dubovský-Grančič, VINÁRSTVO KOPEČEK, Vinárstvo Skovajsa, Vinárstvo Soldán, VINKOR - Vršek Ján, VÍNO – MASARYK, Víno DIOUS, VÍNO KANICH, Víno Ludvik, Víno Matějka, VÍNO MATYŠÁK, VÍNO MRVA & STANKO, Víno Rajníc, Víno Valenta, VINS WINERY, VVDP KARPATY, Weinbau MALATSCHEK. Jihoslovenská vinařská oblast Výměra jihoslovenské vinařské oblasti je 4 558 ha. (VUEPP, 2012). Nejvíce se zde pěstují z modrých odrůd Cabernet Sauvignon a Frankovka modrá. Mezi nejvíce pěstované bílé odrůdy patří Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Burgundské bílé a Chardonnay. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výsledky

75

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • BECSE BOR, PRIMAVIN, SANVIN, ŠAMBAZA, VINTOP KARKÓ a VVD Dvory nad Žitavou. Nitranská vinařská oblast Nitranská vinařská oblast má výměru vinohradů 3 823 ha. (VUEPP, 2012). Nejvíce se daří v této oblasti z bílých odrůd Burgundskému bílému, Burgundskému sivému, Chardonnay, Sauvignonu a Fetasce regale. Z modrých odrůd je zde nejčastěji pěstován Cabernet, Sauvignon a Frankovka modrá. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • Fructus Vitis, Château Topoľčianky, PD Mojmírovce, Pivnica Radošina, Šintavan, Vinanza, Vinárstvo Trnovec, VINIDI, Víno Levice, VÍNO NICHTA, Víno NITRA a Žitavské vinice. Středoslovenská vinařská oblast Tato vinařská oblast má výměru vinic 2 289 ha. (VUEPP, 2012). Daří se zde jak modrým, tak bílým odrůdám. Mezi nejčastěji pěstované modré odrůdy patří Frankovka Modrá a Svatovavřinecké. Základními pěstovanými bílými odrůdami v této oblasti jsou Müller-Thurgau, Burgundské bílé, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Chardonnay a Veltlínské zelené. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • AGRO - MOVINO, NATURAL Domin & Kušický a Pivnica Zsigmond. Východoslovenská vinařská oblast Jedná se o oblast, která má výměru 1 526 ha. (VUEPP, 2012) Jsou zde pěstovány jak bílé odrůdy, tak modré odrůdy. Z bílých se jedná zejména o odrůdy Müller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Burgundské bílé a Chardonnay. Mezi modré odrůdy charakteristické pro tuto oblast patří Burgundské modré a Frankovka modrá. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • Pivnica Orechová, Pivnica Tibava. Tokajská vinařská oblast Tato vinařská oblast je nejmenší ze všech vinařských oblastí. Má rozlohu 1 021 ha. (VUEPP, 2012) Nachází se na jihu, takže je pro pěstování hroznů ze všech oblastí nejvhodnější. Jsou zde pěstovány odrůdy Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. (Vinotéky&Vinárne, 2013)

Výrobci (Vinotéky&Vinárne, 2013): • J. & J. Ostrožovič, Tokaj & CO, TOKAJ MACIK WINERY a Víno Vdovjak.

76

Výsledky

Dovozci vína na Slovensko Dovozci vína tvoří významnou část místního trhu, protože produkce Slovenska je vzhledem k domácí poptávce nedostačující. Ve vinařském roce 2011/2012 představovala hodnota dovozu částku 61, 1 mil. EUR. Na Slovensko bylo dovezeno přes 663 000 hl. Nejvýznamnější položkou importu bylo víno do 2 litrů. Na celkovém dovozu se podílelo ze 76 %. Víno nad dva litry přestavovalo pouze 18 % z celkového dovozu. Podíl hroznového moštu na dovozu byl jen 4 % a šumivého vína dokonce jen 2 % (viz Obr. 10). (VUEPP, 2012) Mezi nejvýznamnější dovozce vína patří Maďarsko, Itálie a Česká republika. (VUEPP, 2012) Ve vinařském roce 2011/2012 exportovala ČR 211 000 hektolitrů vína na Slovensko v celkové hodnotě 442 mil. Kč. Hodnota celkového exportu České republiky v tomto období byla 559 mil. Kč. Z toho jasně vyplývá, že ČR vyváží nejvíce vína právě na Slovensko. (Issuu, 2013)

Obr. 10 Podíl jednotlivých druhů vín na dovozu v roce 2011/2012 Zdroj: Colné riaditeľstvo SR, MPRV SR, 2012.

Průzkum cen Průzkum cen zboží na slovenském trhu je pro exportéra velmi významný. Při stanovování ceny, za kterou bude zboží na zahraničním trhu prodávat, musí totiž vycházet z místních cen. Může si ji upravit v případě, že je přesvědčen o výjimečnosti svého produktu. V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny odbytové ceny výrobců vína na Slovensku v letech 2009 až 2012. Ceny jsou uvedeny v eurech za jeden litr, neobsahují spotřební daň, DPH ani dopravu. Vývoj cen od roku 2009 do roku 2012 byl u jednotlivých druhů vín odlišný. Některé vzrostly, ale jiné naopak klesly. Růst ceny se týká například jakostního bílého vína v lahvích, jehož cena od roku 2009 do roku 2012 vzrostla o 0,21 EUR/l (viz Tab. 10) Pokles cen je způsoben zejména tím, že se někteří místní producenti snaží cenově konkurovat levným vínům z dovozu, která jsou

Výsledky

77

u Slováků čím dál oblíbenější. V současné době se podílí na celkové spotřebě na Slovensku přibližně 50 %. (Víno, 2011b) Tento trend je patrný například v tabulce č. 9 u červeného stolového vína v sudu. Z 1,08 EUR/l v roce 2009 klesla jeho cena na 0,72 EUR/l v roce 2012. Většinou jsou výrobci vína při snižování cen neúspěšní, protože mají vyšší výrobní náklady než dovozci vína z jižních zemí. Je to dáno tím, že produkují kvalitnější vína. Nemohou si tedy dovolit klesnout až na prodejní ceny dovozců levných vín. Jejich jedinou možností je diferenciace produktu. To znamená, propagovat kvalitu a prodávat kvalitní vína za vyšší ceny než jsou ceny nejlevnějších vín a zaměřit se na spotřebitele, kteří dokážou ocenit kvalitní vína. Tab. 9

Odbytové ceny vína od výrobců v SR v EUR/l (bez spotřební daně, DPH a dopravy) část. 1

Víno Víno bílé - b. z. o. (stolové) Víno červené - b. z. 0 (stolové) Víno bílé - s ch. z. o. Víno červené - s ch. z. o.

2009 1,29

2010 1,26

2011 1,27

2012 1,26

tetrapak

0,97

1,12

1,13

1,14

sudové lahvové tetrapak sudové lahvové sudové

0,81 1,38 1,03 1,08 * *

0,62 1,44 1,30 0,82 2,29 0,68

0,60 1,39 1,32 0,79 2,15 0,78

0,61 1,29 1,35 0,72 1,56 0,84

lahvové

*

2,62

2,73

1,73

sudové

*

0,72

0,86

0,96

lahvové

Zdroj:PPA-ATIS, 2012. Vysvětlivky: b. z. o. – bez zeměpisného označení s ch. z. o. – s chráněným zeměpisným označením * - odbytové ceny nebyly sledovány, byly sledovány až v rámci nové klasifikace vín provedené v Zákoně o vinohradnictví a vinařství č. 313/2009 Sb.

78 Tab. 10

Výsledky Odbytové ceny vína výrobců vína v SR v EUR/l (bez spotřební daně, DPH a dopravy) 2. část

Víno Víno bílé - s ch. o. p.

lahvové

Víno bíle - jakostní lahvové (dohromady) Z toho: Veltlínské lahvové zelené Ryzlink vlašský lahvové

2009

2010

2011

2012

*

2,20

2,42

2,55

1,89

1,73

2,00

2,10

1,75

1,60

1,94

2,06

1,68

1,60

1,74

1,88

Víno bílé - jakostní s přívlastkem

lahvové

*

5,28

5,23

5,32

Víno bílé - s ch. o. p.

sudové

*

0,81

0,77

0,79

0,94

0,61

0,77

0,78

0,94

0,61

0,77

0,80

1,07

0,70

0,76

0,73

Vína tokajská

*

*

13,30

13,80

Z toho: Tokaj. samorodé

*

**

6,92

7,64

Tokaj. putnové

*

**

15,27

15,96

Víno bíle - jakostní sudové (dohromady) Z toho: Veltlínské sudové zelené Ryzlink vlašský sudové

Zdroj: PPA-ATIS, 2013. Vysvětlivky: s. ch. o. p. – s chráněným označením původu * - odbytové ceny nebyly sledovány, byly sledovány až v rámci nové klasifikace vín

Výsledky

79 provedené v Zákoně o vinohradnictví a vinařství č. 313/2009 Sb. ** - odbytové ceny vína z Tokajské vinařské oblasti byly sledovány až od roku 2011

Tab. 11


Víno

2009

2010

2011

2012

Víno červené - s ch. o. p.

lahvové

*

2,30

2,47

2,56

Víno červené - jakostní

lahvové

2,11

1,89

2,11

2,22

Z toho: Frankovka modrá

lahvové

1,91

1,72

1,95

2,08

Svatovavřinecké lahvové

2,03

1,87

2,05

2,11

Víno červené - jakostní s přívlastkem

lahvové

*

5,20

5,10

5,04

Víno červené - s ch. o. p.

sudové

*

1,16

0,83

0,80

Víno červené - jakostní

sudové

1,12

0,59

0,82

0,80

Z toho: Frankovka modrá

sudové

1,23

0,57

0,77

0,76

Svatovavřinecké sudové

1,67

0,56

0,76

0,73

Sekt

2,89

3,25

3,49

3,59

Zdroj: PPA-ATIS, 2013 Vysvětlivky: s. ch. o. p. – s chráněným označením původu * - odbytové ceny nebyly sledovány, byly sledovány až v rámci nové klasifikace vín provedené v Zákoně o vinohradnictví a vinařství č. 313/2009 Sb.

80

Výsledky

Průzkum obchodních metod V odvětví vinařství se uplatňují zejména vývozní a dovozní operace a kapitálově náročné vstupy na zahraniční trh. Kapitálově nenáročné vstupy v podobě licencí, franchisingů, atd. se v tomto oboru nevyužívají. Je to dáno tím, že odvětví vinařství není charakteristický patenty, vynálezy, atd. Volbu vstupu exportéra ovlivňuje více faktorů. Silné firmy s dostatečným množstvím kapitálu nejčastěji volí kapitálově náročné formy vstupu. Vývozní a dovozní operace volí malé firmy s nízkým kapitálem, firmy, které chtějí poprvé vyvážet na zahraniční trh, a firmy, které nejsou schopny samy monitorovat vývoj zahraničního trhu, na který chtějí vyvážet. Technický průzkum Technické požadavky na dovoz zboží na Slovensko jsou upraveny v zákoně č. 264/1999 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody v aktuálním znění. V rámci tohoto zákona jsou vymezeny technické normy, které mají doporučující charakter a technické normy, který je nezbytné dodržovat. (Tsup, 2010) Úřad pro normalizaci, metrologii a certifikaci Slovenské republiky, který se podílí na tvorbě a realizaci jednotné státní politiky v oblasti technické normalizace, metrologie, kvality a posuzování shody, má na svých internetových stránkách zveřejněna nařízení o technických požadavcích na výrobky, které je nezbytné při dovozu zboží dodržovat. (UNMS, 2008) Nařízení ohledně technických požadavků na víno se zde nenachází, tudíž na Slovensku nejsou na víno stanoveny speciální technické požadavky. Průzkum dopravních cest a prostředků Na Slovensku jsou možnosti dopravy vcelku rozmanité. Je možné využít leteckou, lodní, silniční nebo železniční dopravu. Ne všechny je ovšem možné využít pro dopravu z ČR do SR. Letecká doprava je nejrychlejší způsob přepravy, který je uplatňován zejména v mezinárodním styku, mezinárodním obchodě a cestovním ruchu. Mezi letiště sloužící k mezinárodní přepravě patří letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Žilině, Popradu a Sliači. Nákladní letecká doprava není na Slovensku příliš významná. (Info web, 2006b) Lodní doprava má na Slovensku velký význam, a to jak osobní tak nákladní. Nejvýznamnější dopravní tepnou je řeka Dunaj. Ta spojuje Slovensko s Rakouskem a Maďarskem. (SACR, 2013a) Tento způsob nelze využít pro dopravu z ČR do SR. Silniční doprava je tvořena sítí cest, která je hustá a dobře udržovaná. Je tvořena dálnicemi, silnicemi pro motorová vozidla a státními silnicemi první a druhé třídy. Jejich celková délka je 18 000 km. Síť dálnic představuje zhruba 350 km a neustále je rozšiřována. Hlavní město Bratislava má přímé dálniční spojení s Prahou a Vídní. (SACR, 2013b) Železniční síť je také hustá. Na 1 km2 území spadá 74 km železniční tratě, což znamená, že tato síť pokryje většinu slovenských míst. Celková délka želez-

Výsledky

81

niční tratě je 3 600 km. (SACR, 2013c) V osobní železniční přepravě převládá doprava na kratší vzdálenosti. Nákladní železniční doprava je charakteristická překonáváním velkých vzdáleností. (Info weby, 2006a) Průzkum kontraktní měny, platebních podmínek a instrumentů Jelikož Slovensko v roce 2009 vstoupilo do eurozóny a přijalo za národní měnu euro, je nezbytné provést zhodnocení vývoje české koruny vůči euru. Z grafu vývoje kurzu české koruny vůči euru (viz Obr. 11) je jasné, že od roku 2004 do roku 2008 hodnota klesala, a to z původních 31 Kč /EUR až na 23 Kč /EUR. Došlo tedy k posílení české koruny, což znevýhodňovalo české vývozce, protože došlo ke zdražení exportů. V roce 2009 česká koruna vůči euru opět oslabila. Už jen na hodnotu 28 Kč /EUR. Od roku 2010 do konce dubna roku 2013 měla vcelku stabilní vývoj, a to okolo 25 Kč /EUR. Stabilní vývoj české koruny vůči euru za poslední 2 roky a 4 měsíce je velmi pozitivní z hlediska mezinárodního obchodování. Díky němu mohou čeští exportéři uzavírat smlouvy se slovenskými zahraničními partnery bez zajištění kurzového rizika.

Obr. 11 Vývoj kurzu české koruny vůči euru Zdroj: ČNB, 2013.

Právní průzkum Na Slovensku jsou závazkové vztahy upraveny právními předpisy. Konkrétně se jedná o zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v aktuálním znění. Jelikož byl tento zákoník vydán ještě v Československu, vychází z něj jak český, tak slovenský obchodní zákoník. Oba zákoníky jsou si tedy velmi podobné. (Szk, 2013) Členské státy EU zatím nedosáhly jednotné smluvní úpravy pro závazkové vztahy. Došlo však je sjednocení pravidel pro určení práva rozhodného pro závazky ze smluv prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. V tomto naří-

82

Výsledky

zení je základním principem autonomie vůle stran v mezinárodním právu soukromém, proto je na stranách smluvního vztahu, jaký právní řád si zvolí pro úpravu jejich smlouvy. (Evropské mezinárodní právo soukromé, 2009) Daňový průzkum Daňový průzkum je pro vývozce důležitý zejména ze dvou důvodů. Potřebuje zjistit daň z přidané hodnoty a spotřební daň, které zvyšují cenu produktu na zahraničním trhu. Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, která je na Slovensku upravena zákonem o dani z přidané hodnoty č. 440/2012 Sb. Aktuálně je základní sazba daně ve výši 20 % a snížená sazba daně ve výši 10 %. Na víno se vztahuje základní sazba daně. V rámci zemí EU má pouze 6 zemí sazbu nižší. Slovensko tedy patří mezi státy s nižší sazbou DPH, což je příznivé po dovozce, protože dojde k menšímu navýšení konečné prodejní ceny. ČR má základní sazbu DPH o 1 % vyšší než je na Slovensku, tedy 21 %. (E15, 2013) Spotřební daň z vína je nepřímou daní, jejímž předmětem je tiché víno, šumivé víno, fermentovaný nápoj a šumivý fermentovaný nápoj. Tato daň je upravena zákonem č. 530/2011 Sb. o spotřební dani z vína. Tichá vína mají nulovou sazbu daně. Aktuální výše sazby daně na šumivá vína je 79,66 €/ hl. Šumivá vína s obsahem alkoholu méně než 8,5 % jsou zdaněna sazbou 56,42 €/hl. Tiché fermentované nápoje jsou zatížený nulovou sazbou a šumivé fermentované nápoje sazbou ve výši 79,66 €/ hl. (Finance, 2000-2013) Nulová výše sazby u tichých vín je velmi příznivá z pohledu dovozců vína na Slovensko. Výše sazby spotřební daně na šumivá vína je také pro dovozce vcelku příznivá, protože se pohybuje v průměrných hodnotách aktuálních sazeb v rámci zemí OECD. Nedojde tedy k výraznému navýšení konečné prodejní ceny. V ČR je sazba daně na tichá vína také nulová. Sazba daně na šumivá vína jsou o 3 Kč vyšší než sazba daně na Slovensku. (Finance, 2013) Průzkum sociálních a kulturních zvyklostí Pro úspěšné zvládnutí obchodního jednání v zahraničí je nezbytné znát národní zvyklosti, kulturní specifika a náboženské tradice dané země. Slovenská republika se nevyznačuje speciálními zvyklostmi při obchodním jednání. Lze tedy říci, že průběh jednání je velmi podobný jako v České republice, a proto je možné na něj uplatnit stejné způsoby využívané u nás. Ovšem existují skutečnosti, na které si musí vstupující subjekt dát pozor. Na Slovensku bylo zvykem před vstupem do EU, že sjednané obchodní dohody nebyly dodržovány a byly obtížně právně vymahatelné. Po vstupu do Evropské unie byl tento zvyk postupně eliminován. Přesto je důležitá obezřetnost a písemné sjednání obchodních podmínek. (Services Czech Trade, 2012) Při obchodním jednání v zahraničí je také nezbytné znát státní svátky a dny pracovního klidu. V takové dny je velmi nevhodné navazovat spojení. Státní svátky a dny pracovního klidu Slovenské republiky jsou uvedeny níže.

Výsledky

83

Státní svátky (Services Czech Trade, 2012): • 01. 01. Den vzniku Slovenské republiky, • 05. 07. Svátek sv. Cyrila a Metoděje, • 29. 08. Výročí Slovenského národního povstání, • 01. 09. Den ústavy Slovenské republiky, • 17. 11. Den boje za svobodu a demokracii. Dny pracovního klidu (Services Czech Trade, 2012): • 06. 01., • Velký pátek, • Velikonoční pondělí, • 01. 05., • 08. 05., • 15. 09., • 01. 11., • 24., 25. a 26. 12. Analýza rizik exportních operací Hlavními riziky exportních operací jsou rizika komerční a rizika teritoriální. Níže jsou podrobněji popsána. Hlavní rizika exportních operací: • Komerční rizika Intenzita dopadu komerčních rizik je dána zejména výběrem obchodního partnera a právním zajištěním závazkového vztahu. Při výběru obchodního partnera se zvažuje právní a vlastnická infrastruktura firmy, finanční situace podniku, obchodní zdatnost a technické předpoklady pro splnění daného závazku. Všechny výše uvedené informace se o slovenském zahraničním partnerovi zjišťují poměrně snadno. Vývozce si může informace zjišťovat sám, nebo může využít různé informační a poradenské služby bank, informačních kanceláří, ratingových agentur, poradenských firem, atd. Některé jsou poskytovány bezplatně, jiné za úplatu. Právní zajištění závazkového vztahu spočívá zejména v kvalitě smluvního ujednání a vhodném vyjádření zájmů obchodních partnerů ve smluvních podmínkách. (Business info, 1997-2013) Jelikož je na Slovensku nízká vynutitelnost práva, tak je nezbytné právnímu zajištění závazkového vztahu věnovat zvýšenou pozornost. Je nutné postupovat velmi obezřetně a zpracovávat důsledně a kvalitně obchodní kontrakt. (Servise Czech Trade, 2012) Pro zvýšení jistoty při realizaci vzájemných vztahů bývá někdy voleno zajištění závazků třetími osobami, zejména bankami. Banky poskytují prostředky, které eliminují komerční rizika. Patří mezi ně dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv a bankovní záruky. Výrazně však zvýší náklady.

84

Výsledky

• Teritoriální rizika EGAP provádí klasifikaci všech zemí do 7 rizikových kategorií podle míry teritoriálního rizika, kde 7. kategorie představuje nejvyšší úroveň rizika a 1. kategorie naopak nejnižší úroveň rizika. Do kategorie nula (0) jsou zařazovány země, u kterých neuvažujeme s existencí teritoriálních rizik a u kterých by mělo pojištění komerčních rizik probíhat na tržním principu, tj. bez státní podpory. Slovensko patří do kategorie nula, což znamená, že zde neuvažujeme teritoriální rizika a komerční pojištění je realizováno bez státní podpory. (EGAP, 2013)

4.4 Volba formy vstupu na slovenský trh Nyní je stanovena volba formy vstupu na slovenský trh z pohledu nadefinovaného obecného typu vinařství. Tento typ je charakteristický tím, že se jedná o rodinné vinařství s maximálně jedním zaměstnancem. Díky těmto charakteristikám je jasné, že majitel vinařství má hodně práce, a proto bude preferovat co nejméně časově náročný vstup na zahraniční trh. Dále jsou pro něj důležité nízké náklady a nízké riziko. Jedná se o podnik s nízkým kapitálem, který poprvé usiluje o účast na mezinárodním trhu a který není schopný sám monitorovat zahraniční trh, proto je nejvhodnější realizovat vývozní operace. Ty je možné provádět prostřednictvím prostřednických vztahů, výhradního prodeje, obchodního zastoupení, komisionářké smlouvy, mandátní smlouvy, piggybackingu, exportní aliance nebo přímého vývozu. Přímý vývoz je využíván jen při vývozu složitých výrobků, které vyžadují poskytování odborných služeb. Přítomnost na zahraničním trhu výrobce je proto nutná. Tuto formu vstupu není tedy vhodné využít na vývoz vína. Ani exportní aliance není vhodná pro nadefinovaný obecný typ vinařství. Tato forma vstupu je vhodná pro malé a střední podniky, kam nadefinovaný obecný typ vinařství nepatří, protože je to mikropodnik, což je podnik, který má maximálně 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 2 miliony Kč. (Inovace, 2008) Pro výběr nejvhodnější alternativy je využita rozhodovací tabulka (viz Tab. 12). Jednotlivé varianty jsou hodnoceny prostřednictvím tří kritérií, která odráží preference vinařství.

Výsledky Tab. 12

85 Rozhodovací tabulka

Předmět rozhodování: Výběr vhodné formy vstupu na slovenský trh Kritéria Alternativy

Nízké náklady

Nízká Časová Vyhodnocení rizikovost nenáročnost

Prostřednické vztahy

5

5

5

15

Smlouvy o výhradním prodeji

4

4

4

12

Obchodní zastoupení výhradní

4

3

5

12

Obchodní zastoupení nevýhradní

5

3

5

13

Smlouva mandátní

5

1

5

11

Komisionářská smlouva

4

5

5

14

Piggybacking

3

3

5

11


Z výše uvedené rozhodovací tabulky vyplývá, že nejvhodnější forma vstupu nadefinovaného obecného typu vinařství je prostřednictvím prostřednických vztahů, které získaly v rámci hodnocení nejvíce bodů, a to 15. Naopak nejméně bodů získaly varianty uzavření mandátní smlouvy a piggybacking. U mandátní smlouvy je důvodem tohoto umístění velké riziko. Mandant, tedy vývozce, musí totiž mandatáři zaplatit dohodnutou částku, i když jeho obchodní činnost nepřinesla očekávané výsledky. Mezi nevýhody piggybackingu patří to, že malé firmy musí velké platit nemalé poplatky a také tlak silnějších partnerů na nízké ceny, nevýhodné platební podmínky, velké nároky na kvalitu dodávek a logistiku.

4.5 Kalkulace nákladů Nyní jsou vypočteny náklady, které bude muset obecný typ vinařství vynaložit při vstupu prostřednictvím prostředníka na slovenský trh.

86

Výsledky

Jak bylo uvedeno výše v kapitole 4.4 Volba vstupu na slovenský trh, obecný typ vinařství je rodinné vinařství s maximálně jedním zaměstnancem, což znamená, že majitel je velmi časově vytížený, a proto preferuje co nejnižší časovou náročnost související se vstupem na slovenský trh. Z toho důvodu bude z jeho strany preferována dodací podmínka EXW INCOTERMS 2012, z níž mu plyne nejmenší povinnost v rámci mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce využívaných obchodních doložek v zahraničním obchodě INCOTERMS. Vinařství nejprve uzavře smlouvu s prostředníkem na prodej 4 000 lahví bílého odrůdového vína. Toto množství je zvoleno záměrně z toho důvodu, aby vinařství mohlo financovat vývozní operaci z vlastních finančních prostředků. Má totiž nyní k dispozici 310 000 Kč. Pokud bude víno na slovenském trhu úspěšné, může se vinařství v budoucnu s prostředníkem dohodnout o vyšším odběru lahví. Níže je provedena kalkulace nákladů, která zahrnuje pouze výrobní náklady a náklady na balení a značení. Zbytek nákladů vzhledem k podmínce EXW hradí prostředník. Kalkulace nákladů: • Výrobní náklady včetně nákladů na balení a značení (75 Kč/láhev x 4 000 lahví) = 300 000 Kč. Celkové náklady související se vstupem obecného typu vinařství jsou ve výši 300 000 Kč.

4.6 Ekonomické zhodnocení navrhované operace Nyní je provedeno ekonomické zhodnocení navrhované operace. Na výpočet jsou potřeba náklady na operaci a zisk z operace. Náklady jsou vypočteny výše v kapitole 4.5 Kalkulace nákladů. Zisk je tvořen rozdílem mezi cenou, za kterou je víno prodáno prostředníkovi a výrobními náklady. Zisk je vypočten níže. Zisk = 160 Kč/láhev (průměrná prodejní cena bílých odrůdových vín obecného typu vinařství ) - 75 Kč/láhev (průměrné náklady na výrobu jedné láhve obecného typu vinařství) x 4 000 (lahví) = 340 000 Kč Ziskovost operace =

340 000 = 1,13 300 000

Z výše uvedeného výpočtu je jasné, že navrhovaný vstup na slovenský trh je ziskový. Ziskovost operace je 113 %, což představuje vysoké zhodnocení nákladů. Je to způsobeno tím, že vinařství bude hradit pouze výrobní náklady a náklady na balení a značení. Zbytek nákladů bude hradit prostředník.

Diskuze

87

5 Diskuze Vinařství v České republice se orientuje převážně na výrobu jakostních vín, vín s přívlastkem, výběrů z bobulí, ledových a slámových vín. Tato orientace je možná ze dvou důvodů. Prvním je ten, že je odvětví na vysoké technologické úrovni. Při procesu výroby se tedy využívají nejmodernější technologické postupy. Dalším důvodem jsou velmi příznivé klimatické a přírodní podmínky pro pěstování vinné révy. To, že je české víno kvalitní a oblíbené, dokazuje množství ocenění na různých soutěžích po celém světě. V minulém roce se čeští a moravští vinaři prosadili na předních příčkách na největších a nejprestižnějších mezinárodních soutěžích. (Wine of Czech Republic, 2013) Díky této skutečnosti je pro české vinaře velkou příležitostí začít vyvážet víno do jiných zemí. Podniky zvýší svůj odbyt, což je důležité zejména u malých národních trhů, kam ČR patří. Navíc dojde ke zvyšování povědomí o kvalitě českého vína. Tuto příležitost by měly využít nejen velké firmy, ale také menší vinařství. V rámci práce byla hodnocena atraktivita odvětví vinařství na Slovensku z pohledu rodinných vinařství, která se nacházejí ve Velkopavlovické nebo Slovácké vinařské podoblasti. Jsou to živnostníci, kteří mají maximálně jednoho zaměstnance, a jejich roční produkce nepřesahuje 60 000 lahví. Specializují se na výrobu jakostních, přívlastkových či speciálních vín a obchodují pouze na území České republiky. Pro zahájení jejich první mezinárodní aktivity byl vybrán slovenský trh hned z několika důvodů. Za prvé, Slováci mají velmi podobnou řeč, takže není potřeba řešit problémy s překladem. Za druhé Velkopavlovická a Slovácká vinařská podoblast jsou kousek od slovenských hranic, takže pokud by muselo vinařství zajistit dopravu na Slovensko, tak by to pro něj nebyl problém. V neposlední řadě se Slovensko nevyznačuje žádnými specifickými obchodními zvyky při obchodním jednání, které by mohly znesnadnit komunikaci s obchodním partnerem. Nejdříve byla z pohledu výše popsaných skutečností posouzena atraktivita odvětví vinařství na Slovensku. Odvětví bylo zhodnoceno jako atraktivní. Je charakteristické tím, že je ve fázi růstu životního cyklu. Produkce domácích vinařů je tedy zatím nižší, proto je nezbytné víno dovážet z jiných zemí. Poptávka po vínu pořád stoupá zhruba stejným tempem. Navíc je aktuální spotřeba vína až na 20. místě ve srovnání s jinými zeměmi EU. Z těchto skutečností jasně vyplývá, že je v odvětví značný potenciál růstu. Intenzita konkurenčního boje je nižší. Je to dáno tím, že je v odvětví menší počet podniků. Čtrnáct nejvýznamnějších vyrábí 80 % celkové produkce. V rámci posouzení atraktivity odvětví bylo také zkoumáno, která vína jsou na Slovensku oblíbená. Nejvíce jsou na Slovensku oblíbená bílá vína, a to odrůdová vína, BIO vína, suchá vína, lehčí s ovocným aroma, výběry z bobulí, slámová a ledová vína. Pro vstup rodinných vinařství bylo doporučeno zvolit bílá odrůdová vína, která jsou u Slováků velmi oblíbená.

88

Diskuze

Jelikož bylo odvětví vinařství na Slovensku zhodnoceno jako atraktivní, bylo rodinným vinařstvím z Velkopavlovické a Slovácké vinařské podoblasti doporučeno vstoupit na slovenský trh. Pro zobecnění tohoto doporučení byl identifikován obecný typ vinařství. Jedná se o rodinné vinařství z Velkopavlovické či Slovácké vinařské podoblasti, které zaměstnává nejvýše jednoho pracovníka. Ročně vyrobí 40 000 až 60 000 lahví vína. Specializuje se na výrobu jakostních, přívlastkových či speciálních vín. Jeho rozloha vinic je maximálně 15 ha. Cena vín se pohybuje okolo 170 Kč/láhev. Bílá odrůdová vína jsou prodávána v průměru za 160 Kč/láhev. Náklady na jednu láhev jsou zhruba 75 Kč. Tento typ vinařství je charakteristický ziskovostí a nízkou zadlužeností. Nyní má k dispozici 230 000 Kč v hotovosti a 80 000 Kč na bankovním účtu. Informace o cenách bílých odrůdových vín, nákladech na láhev a také o množství peněž, které má vinařství k dispozici, jsou stěžejní při kalkulaci nákladů na tuto operaci. Jelikož se jedná o podniky s nízkým kapitálem, nebudou schopny samy monitorovat zahraniční trh. Z toho důvodu byla konkrétní forma vstupu vybírána pouze v rámci vývozních operací. Konkrétně bylo doporučeno vinařům vstoupit na slovenský trh s využitím prostředníka. Tato forma vstupu je časově nenáročná. Jsou zde nízké náklady a riziko. I při komunikaci s vinaři bylo zřejmé, že preferují časově nenáročnou formu vstupu, s nízkými náklady a rizikem. Druhou nejlepší variantou bylo využití komisionářské smlouvy. Tato varianta měla pouze o bod méně při hodnocení v rámci rozhodovací tabulky než využití prostředníka. Jejím obsahem je to, že komisionář pro komitenta uzavírá obchodní smlouvy. Nevýhodou této formy vstupu je však povinnost komitenta uhradit dodatečné náklady, které komisionáři vzniknou při plnění svého závazku. Náklady se tak mohou vyšplhat na nemalou částku. Z toho důvodu není tato forma vstupu vhodná pro výše definované vinařské podniky. Rodinným vinařstvím z Velkopavlovické a Slovácké vinařské podoblasti bylo doporučeno uzavřít s prostředníkem smlouvu na 4 000 lahví bílého odrůdového vína. Smlouva bude uzavřena za podmínek EXW INCOTERMS 2012, což je doložka s nejnižším závazkem prodávajícího. Ziskovost této operace by byla 113 %. Vinařství by platila pouze výrobní náklady a náklady na balení a značení, zbytek nákladů by hradil prostředník. Operaci by vinařství hradila z vlastních zdrojů. Druhou možností by bylo financovat operaci ze zdrojů cizích. Vinařství si mohou zažádat o podnikatelský úvěr ve výši 300 000 Kč. Komerční banka nabízí úvěr na 4 roky při měsíčních splátkách 7 619 Kč a při úrokové sazbě 10,42 %. Uvedená úroková sazba a výše měsíčních splátek je však orientační. Jejich skutečná výše závisí na individuálním posouzení finanční situace klienta. (KB, 2013) Tato varianta je však nevýhodná. Vinařství bude muset přeplácet 65 712 Kč, což je zbytečné, když má k dispozici dostatek vlastních prostředků. Navíc si zvýší svůj ukazatel zadluženosti, což může být problém při potřebě dalšího financování prostřednictvím cizích zdrojů v budoucnu.

Závěr

89

6 Závěr Cílem diplomové práce bylo posoudit atraktivitu odvětví vinařství na Slovensku z pohledu českého vinaře, který uvažuje o vstupu na slovenský trh. V případě, že bylo odvětví zhodnoceno jako atraktivní, byla také navržena českému výrobci vína strategie dodání vína a provedeno její ekonomické zhodnocení. Odvětví vinařství na Slovensku bylo posuzováno z pohledu rodinných vinařství stejného typu z Velkopavlovické a Slovácké vinařské podoblasti, která jsou na domácím trhu úspěšná a mají zájem vyvážet své víno na Slovensko. O jejich dobré pozici svědčí řada ocenění a také vysoká poptávka po jejich víně. Jejich produkce je zhruba 40 000 až 60 000 lahví za rok a mají rozlohu vinic do 15 ha. Jelikož bylo odvětví vinařství posuzováno z pohledu zaběhlých vinařství, byly eliminovány některé faktory snižující atraktivitu odvětví z pohledu nově vstupujících podniků. Odvětví bylo zhodnoceno jako atraktivní. Vinařstvím bylo doporučeno vstoupit na slovenský trh s využitím prostředníka. Konkrétně by se jednalo o smlouvu za podmínek EXW INCOTERMS na 4 000 lahví bílého odrůdového vína, které je na Slovensku velmi oblíbené. Tato operace by přinesla zisk 340 000 Kč. Její ziskovost by byla 113 %, což by bylo vysoké zhodnocení nákladů. Je to dáno tím, že za podmínek EXW by vinařství hradila pouze výrobní náklady a náklady na balení a značení. Zbytek nákladů by hradil prostředník. Operaci by vinařství hradila z vlastních zdrojů. Při této formě vstupu musí brát vinaři v úvahu zejména exportní rizika a místní zvyky při obchodním jednání. Při obchodování se Slovenskem čelí vinaři zejména komerčnímu riziku. Jeho význam však není velký, protože je možné o slovenském partnerovi získat veškeré informace poměrně snadno. Větším problémem by mohla být nízká vynutitelnost práva na Slovensku. To však lze ošetřit kvalitně a důsledně zpracovanými obchodními kontrakty. Při obchodním jednání je možné využít stejné postupy, které se využívají v České republice. Průběh jednání je totiž velmi podobný. Z výše uvedeného doporučení jednoznačně vyplývá, že pro menší vinařství nacházející se ve Velkopavlovické a Slovácké vinařské podoblasti, která vyrábí do 60 000 lahví ročně a která mají plochu vinic do 15 ha, je vhodné využít při zahajování mezinárodního obchodu prostředníka a uzavřít s ním smlouvu za podmínky EXW INCOTERMS. Výše formulované doporučení je možné využít pro podniky podobného typu působící v jiných vinařských oblastech ČR z toho důvodu, že v rámci navrhované operace by vinařství hradila pouze výrobní náklady, náklady na balení a značení. Vzdálenost zahraničního trhu zde není důležitá, protože vinařství by dopravu nezajišťovala.

90

Přehled literatury

7 Přehled literatury 7.1

Odborná literatura

BENEŠ, V.

a kol. Zahraniční obchod: příručka pro obchodní praxi. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0558-3. ČERNOHLÁVKOVÁ, E., PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod. 3. vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2004. ISBN 80-7265-074. DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2001. ISBN 80-7179-603-4. DOLEŽAL, P. Lexikon českého vinařství. 1. vydání. Nový Bydžov: Specializované knižní nakladatelství vinařské literatury Petr+Iva, 1999. ISBN 80-902748-1-1. DVOŘÁČEK, J., SLUNČÍK, P. Podnik a jeho okolí. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2012. ISBN 978-80-7400-224-3. ESCHENBACH, R. Controlling. 2. vydání. Praha: ASPI, 2004. ISBN 80-7357-0351. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing – základy a principy. 2. vydání. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0790-6. HIGGINS, R. C. Analýza pro finanční management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-404-5. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing: Strategie a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2690-8. JOHNSON, G., SCHOLES, K. Exploring corporate strategy. London: Prentice Hall Europe, 1997. ISBN 0-13-525635-6. KAŠPAR, K., ŠÍLA, Z. Bilance a financování akciové společnosti ve světě. 1. vydání. Praha: Arnika, 1991. ISBN 80-9012-200-0. KOONTZ, H., WEIHRICH, Z. Management. Praha: East Publishing, 1998. ISBN 807219-014-8. MACHKOVÁ, H. a kol. Mezinárodní obchodní operace. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. KOLEŇÁK, J. a kol. Úvod do teorie mezinárodního obchodu. Brno: Vysoké učení technické, 2004. KOTLER, P. Marketing Management. 11th edition. Upper Saddle River: Prentice Hall, 2003. ISBN 0-13-049715-0. KOTLER, P., AMSTRONG, G. Marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0513-3. PORTER, M. E. Competitive advantage: creating and sustaining superior perfor. 1st edition. New York: Free Press, 2004. ISBN 0-7432-6087-2.

Přehled literatury

91

PORTER, M. E.

Competitive strategy: techniques for analyzing industries and competitors. 1st edition. New York: Free Press, 1998. ISBN 07432-6088-0. PORTER, M. E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-11-2. POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 2. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-231-6. ROBBINS, S. P., COULTER, M. Management. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0495-1. SOUČEK, Z., MAREK, J. Strategie úspěšného podniku. Ostrava: Montanex, 1998. ISBN 80-85780-93-3. SOUČEK, Z. Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 2. vydání. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8. SVATOŠ, M. a kol. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2708-0. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. SVOBODA, E. a kol. Moderní přístupy v řízení podniků v novém podnikatelském prostředí. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-12-6. THOMSON, A., STRICKLAND, A. J. Strategy formulation and implementation: Tasks of the general manager. 5th edition. USA: Richard D. Invin Inc, 1992. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-7169-211-5.

7.2 Internetové zdroje Agrárna komora Slovenska [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné na http://www.aksds.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=15 7&Itemid=28. Business info [online]. Webová stránka. 1997-2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné na http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rizika-v-mezinarodnimobchode-13210.html#b12. Business info [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-02-07]. Dostupné na http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/formy-vstupu-firem-namezinarodni-trhy-13237.html. Čas [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-04]. Dostupné na http://www.cas.sk/clanok/219734/v-piti-vina-zaostavame-slovensko-je-vramci-unie-na-20-mieste.html. Databáze Eurostatu [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné na http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec100.

92

Přehled literatury

DSV [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné na http://www.dsv.cz/doprava-a-preprava/silnicni-doprava/incoterms/. E15 [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné na http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/ceska-dph-je-i-pozvyseni-lehce-pod-prumerem-eu-944381/. EGAP [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné http://www.egap.cz/informace/klasifikace-zemi/index.php. Encyklopedie [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné na http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=2&tema=64. EUR-Lex [online]. Webová stránka. 2012a [cit. 2013-03-26]. Dostupné na http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/2013_MA_Barometer_SK/$ FILE/TS_M&A%20Barometer_SK_final.pdf. EUR-Lex [online]. Webová stránka. 2012b [cit. 2013-03-26]. Dostupné na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32009R0607:CS:N OT. EUR-Lex [online]. Webová stránka. 2012c [cit. 2013-03-26]. Dostupné na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2009R0606:201 20416:CS:PDF. EUR-Lex [online]. Webová stránka. 2012d [cit. 2013-03-26]. Dostupné na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2007R1234:2012 1121:CS:PDF. Evropské mezinárodní právo soukromé [online]. Webová stránka. 2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné na http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/mps/web/pages/08.html. Finance [online]. Webová stránka. 2000-2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na http://www.finance.sk/dane/informacie/spotrebne-dane/tabulka/. Finance [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné na http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/svetovemakroukazatele/inflace/. Finance [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na http://www.finance.cz/zpravy/finance/380067-zdaneni-vina-ve-svete/. Global Wines [online]. Webová stránka. 2001-2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné nahttp://www.global-wines.sk/vyroba-vina. Hospodársky klub [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-04]. Dostupné na http://www.hospodarskyklub.sk/docs/valne7/Malik_13_12_2012.pdf. idnes [online]. Webová stránka. 2011 [cit. 2013-03-04]. Dostupné na http://mikulasduda.blog.idnes.cz/c/202133/Slovenska-vina-navzestupu.html.

Přehled literatury

93

Info weby [online]. Webová stránka. 2006a [cit. 2013-04-09]. Dostupné na http://www.infoweby.sk/slovensko/ekonomika-a-hospodarstvo/487zeleznicna-doprava. Info weby [online]. Webová stránka. 2006b [cit. 2013-04-09]. Dostupné na http://www.infoweby.sk/slovensko/ekonomika-a-hospodarstvo/492letecka-doprava. Inmedio [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné na http://www.inmedio.sk/novinky/pivnica-tibava-pekne-vina-z-vychoduslovenska. Inovace [online]. Webová stránka. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné na http://www.inovace.cz/novinky/618-maly-a-stredni-podnik--co-tovlastne-je. Issuu [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné na http://issuu.com/vinarsky_obzor/docs/vo_10_2012.pdf. KB [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-05-16]. Dostupné na http://www.kb.cz/cs/on-line-sluzby/on-line-informace/on-linekalkulacky/kalkulacka-profi-uver-fix.shtml?wt_mc=aktualni.firmy-sobratem-pod-60-mil.potrebuji-rychle-vyridit-podnikatelsky-uver.action. Komjatický vinársky spolok [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné na http://vino-komjatice.org/ospol.html. OLX [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné na http://kosice.olx.sk/na-predaj-vinica-kosice-trebisov-mala-trna-iid328775581. Priatelia Zeme [online]. Webová stránka. 2002 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://www.priateliazeme.sk/spz/informacie/tematickeclanky/ekonomika-napojovych-obalov-v-sr. SACR [online]. Webová stránka. 2013a [cit. 2013-04-09]. Dostupné na http://www.sacr.sk/slovensko/dopravne-informacie/lodna-doprava/. SACR [online]. Webová stránka. 2013b [cit. 2013-04-09]. Dostupné na http://www.sacr.sk/slovensko/dopravne-informacie/automobilovadoprava/. SACR [online]. Webová stránka. 2013c [cit. 2013-04-09]. Dostupné na http://www.sacr.sk/slovensko/dopravne-informacie/zeleznicna-doprava/. Services Czech Trade [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovensko-2012-10-29.pdf. Sklep Úvaly [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné na http://www.sklepuvaly.cz/historie-vina.php. Slovácká vinotéka [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné na http://www.slovacka-vinoteka.cz/nase-vinarska-oblast.html. Slovensko - krajina vína [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné na http://www.slovakwines.com/?page_id=88.

94

Přehled literatury

Spotreba potravin v SR [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-03-05]. Dostupné na http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/publikaciaspotreba-potravin-2010_2.pdf. Spravy. pravda [online]. Webová stránka. 2012a [cit. 2013-04-03]. Dostupné na http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/199968-slovenske-ruzovedobylo-azurove-pobrezie/. Spravy. pravda [online]. Webová stránka. 2012b [cit. 2013-04-03]. Dostupné na h http://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/199787-slovenske-vinoaj-v-dobrom-roku-tlacia-k-muru-moky-z-dovozu/. Sva pezinok [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://svapezinok.sk/files/gallery/20100413041647_Technologia%20vyro by%20vin.pdf. Sva pezinok [online]. Webová stránka. 2011 [cit. 2013-03-05]. Dostupné na http://svapezinok.sk/files/gallery/20130103204635_moldavsko_10_8_20 11_vargova.pdf. Sva pezinok [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://svapezinok.sk/files/gallery/20100413041647_Technologia%20vyro by%20vin.pdf. Szk [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné na http://www.szk.sk/files/legislativa/1991-513_znenie_20130201.pdf. Tik [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné na http://www.tik.sk/projekty/vidiecky-turizmus-aagroturizmus/ikolo/agroturistika-vo-vinohradnickych-regionochslovenska/f. Tsup [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné na http://www.tsup.sk/files/264_1999.pdf. UNMS [online]. Webová stránka. 2008 [cit. 2013-04-20]. Dostupné na http://www.unms.sk/?nariadenia-vlady-sr-k-zakonu-c-264-1999-z-z. Vebrovo, exkurze po oblastech mých zájmů [online]. Webová stránka. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné na http://vebr.webnode.cz/o-vine/nasevinarske-oblasti/. Vinič a Víno [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné na http://www.vinicavino.sk/sk/na-aktualnu-temu/atributyzivotaschopnosti-slovenskeho-vina/. Vinič a Víno [online]. Webová stránka. 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné na http://www.vinicavino.sk/sk/na-aktualnu-temu/nove-odrody-vinicahroznorodeho-zo-slovenskej-slachtitelskej-dielne/. Vinič a Víno [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné na http://www.vinicavino.sk/sk/category/festival-vin/. Víno [online]. Webová stránka. 2011a [cit. 2013-04-04]. Dostupné na http://www.vino.sk/vinarske-aktuality/zvaez-vyrobcov-hrozna-a-vinaodstartoval-projekt-slovenske--vino.html.

Přehled literatury

95

Víno [online]. Webová stránka. 2011b [cit. 2013-04-19]. Dostupné na http://www.vino.sk/vinarske-aktuality/odbytove--ceny-vina-v-roku-2011pravdepodobne-mierne-stupnu.html. Vinotéky & vinárne [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné na http://www.vinotekavinaren.sk/vinoteky_vinarne.php?filter_oblasti=2&obsah_vino=6. VUEPP [online]. Webová stránka. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné na http://www.vuepp.sk/dokumenty/komodity/2012/vino.pdf. Víno víno [online]. Webová stránka. 2011 [cit. 2013-03-05]. Dostupné na http://www.vinovino.sk/encyklopedia-vina/viac-o-vine/co-sa-da-ocakavatna-slovensku-v-oblasti-vina-a-vinarstva-v-roku-2013/. Vzory smluv zdarma [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-02-01]. Dostupné na http://www.vzory-smluv-zdarma.cz/. Wine of Czech Republic [online]. Webová stránka. 2009 [cit. 2013-03-01]. Dostupné na http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblastmorava-cz.htm. Wine of Czech Republic [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné na http://www.wineofczechrepublic.cz/a2893-moravska-a-ceskavina-maji-letos-na-svetovych-soutezich-co-obhajovat-br--cz.html. Zaujímavosti [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné na http://zaujimavosti.net/gastronomia-jedlo-kuchyna-drink/korkova-zatkaplastova-alebo-srobovaci-uzaver-kvalita-a-druh-vina/. Zavedení eura v České republice [online]. Webová stránka. 2010 [cit. 2013-0422]. Dostupné na http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_kriter_cen_ stabil.html. Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku [online]. Webová stránka. 2008 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na o http://www.zvhv.sk/media/dokumenty/20080820_nariadenie_vlady_3 40_2008.pdf. Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku [online]. Webová stránka. 2009a [cit. 2013-03-30]. Dostupné na http://www.zvhv.sk/media/pdf/Rek%20z%C3%A1kony%20313.pdf. Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku [online]. Webová stránka. 2009b [cit. 2013-04-01]. Dostupné na http://www.zvhv.sk/media/dokumenty/20090819_vyhlaska_3502009.pdf. Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku [online]. Webová stránka. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné na http://www.zvhv.sk/main.php?modul=O%20Zv%C3%A4ze&task=0.

96

Přehled literatury

Zväz výrobcov hrozna a vína na Slovensku [online]. Webová stránka. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné na http://www.zvhv.sk/main.php?modul=members&task=0.

7.3 Vnitropodnikové materiály Vnitropodnikové materiály podniku Vinařství Hradil. 2013. Vnitropodnikové materiály podniku Vinařství Šalša Václav. 2013. Vnitropodnikové materiály podniku Vinařství Veverka. 2013.

Přehled literatury

97

Přílohy

98

Poměrové ukazatele

A Poměrové ukazatele 1.

Ukazatele likvidity 1.1 Běžná likvidita BL =

OA Krátkodobé závazky

RL =

OA − Zásoby Krátkodobé závazky

1.2 Rychlá likvidita

1.3 Hotovostní poměr (cash likvidita) CL =

Hotovost + OCP Krátkodobé závazky (splatné )

kde: OA = oběžná aktiva, OCP = obchodovatelné cenné papíry (Synek, 2011) 2.

Ukazatele aktivity 2.1 Obrat zásob OZ =

Tržby PZ

2.2 Doba obratu zásob DOZ =

360 PO

2.3 Doba obratu pohledávek DOP =

Pohledávky Jednodenní tržby

2.4 Obrat stálých aktiv DOP =

Tržby SA v ZC


99

2.5 Obrat celkových aktiv OCA =

Tržby CA

kde: PZ = průměrná zásoba, PO = počet obrátek, ZC = zůstatková cena, SA = stálá aktiva, CA = celková aktiva (Synek a kol., 2011) 3.

Ukazatele zadluženosti 3.1 Zadluženost Z=

Celkový dluh Celková aktiva

3.2 Úrokové krytí UK =

EBIT Placené úroky

kde: EBIT = zisk před úroky a zdaněním (Synek a kol., 2011) 4.

Ukazatele rentability 4.1. Rentabilita celkového kapitálu (ROA) 4.1.1. použití zisku před zdaněním a úroky placenými z cizího kapitálu ROA =

ZUD CA

4.1.2. použití zisku po zdanění a zdaněných úrocích ROA =

Z + U * (1 − d ) CA

4.2. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE =

Z VJ

4.3. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) ROCE =

Z + U * (1 − d ) DZ + VJ

100


4.4. Rentabilita tržeb (ROS) ROS =

Z Tržby

kde: CA = celková aktiva, d = daňová sazba daně z příjmů (ze zisku), DZ = dlouhodobé závazky, U = úrok, VJ = vlastní jmění, Z = zisk po zdanění, ZUD = zisk před úroky a daněmi (Valach, 1999) 5.

Ukazatele tržní hodnoty 5.1 Poměr ceny akcie k zisku na akcii (Synek, 2011) P/E =

Cena akcie Čistý zisk na 1 akcii

5.2 Čistý zisk připadající na jednu akcii (EPS) (Synek, 2011) EPS =

Čistý zisk pro SA PSA

5.3 Dividendové krytí (Sedláček, 2001)

DK =

Čistý zisk Dividendy

5.4 Výplatní poměr (PR) (Valach, 1999) PR =

Dividenda na 1 akcii Zisk na 1 akcii

kde: PSA = počet splacených akcií, SA = společní akcionáři (Synek a kol., 2011)

Vinařství Václav Šalša

101

B Vinařství Václav Šalša Ceník Vinařství Václav Šalša Tab. 13

Ceník Vinařství Václav Šalša

VÍNO

ROČNÍK

JAKOST

CENA (Kč)

Veltlínské zelené

2011

pozdní sběr - polosuché

120,-

Muškát moravský

2011

kabinetní víno - suché

120,-

Ryzlink vlašský

2011

pozdní sběr - suché

120,-

Ryzlink rýnský

2011


120,-

Chardonnay

2011


120,-

Chardonnay

2011

pozdní sběr - polosladké

120,-

Rulandské šedé

2011

výběr z hroznů – polosladké

150,-

Sauvignon

2011

výběr z hroznů – sladké

200,-

André – rosé

2011


120,-


2010

jakostní víno - suché

100,-

André – rosé

2010


100,-

2010 – rosé

2010

moravské zemské - polosuché

100,-

Sauvignon

2010

moravské zemské - polosladké

120,-

Chardonnay

2010


100,-

Müller Thurgau

2009


100,-


2009


120,-

Muškát moravský

2009

jakostní víno - polosuché 22° NM

120,-

Dornfelder

2009

pozdní sběr – suché

150,-

André

2009

výběr z hroznů – polosuché

150,-


2008


120,-

Sauvignon

2008


150,-

Sauvignon

2008


150,-

Muškát moravský

2008


120,-

Müller Thurgau

2008


100,-

André – rosé

2008


100,-

Rulandské modré

2008


120,-

Dornfelder

2008


170,-

André

2008

jakostní – suché

100,-

Zdroj: Vnitropodnikové materiály Vinařství Václav Šalša, 2013.

102

Vinařství Václav Šalša

Data potřebná pro finanční analýzu Tab. 14


Data potřebná pro finanční analýzu k 31. 12. 2011 Aktiva (Kč) Pasiva (Kč) STÁLÁ AKTIVA VLASTNÍ KAPITÁL Dlouhodobý 2 677 000 Vlastní kapitál 4 209 825 hmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Hotovost 264 000 CIZÍ ZDROJE Bankovní účet 20 825 Krátkodobé závazky 1 498 000 Krátkodobé 393 000 pohledávky Zásoby 2 353 000 Celková aktiva 5 707 825 Celková pasiva 5 707 825 Zdroj: Daňová evidence a daňové přiznání za rok 2011 Vinařství Václav Šalša, 2012.

Vypočtené poměrové ukazatele Tab. 15

Poměrové ukazatele Vinařství Václav Šalša

Ukazatel Zadluženost ROA

Poměrové ukazatele Výpočet 1 498 000/5 707 825 516 00012/5 707 825


12

Částka 516 000 je zisk po zdanění.

Výsledná hodnota 0,26 0,09

Vinařství Hradil

103

C Vinařství Hradil Ceník Vinařství Hradil Tab. 16

Ceník Vinařství Hradil

BÍLÁ VÍNA Rulandské bílé (suché)

ROČNÍK

JAKOST

Cena (Kč)

2012

pozdní sběr

180

Chardonnay (suché)

2012

pozdní sběr

190

Rulandské šedé (polosuché)

2012

pozdní sběr

190

Sauvignon blanc (polosuché)

2012

pozdní sběr

200

Ryzlink rýnský (polosuché)

2012

výběr z hroznů

200

Pálava (polosladké)

2012

výběr z hroznů

200

ČERVENÁ VÍNA Cuvée Davis rosé (80 % ZW,20 % CM) Dornfelder (suché) Cabernet Sauvignon (suché) Rubinet (polosladké)

ROČNÍK

JAKOST

Cena (Kč)

2012

pozdní sběr

180

2012

pozdní sběr

200

2012

pozdní sběr

200

2012

MZV

Zdroj: Vnitropodnikové materiály Vinařství Hradil, 2013.

200

104

Vinařství Hradil



Data potřebná pro finanční analýzu k 31. 12. 2011 Aktiva (Kč) Pasiva (Kč) STÁLÁ AKTIVA VLASTNÍ KAPITÁL Dlouhodobý hmotný 3 125 000 Vlastní kapitál 4 970 166 majetek Dlouhodobý 50 000 nehmotný majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Hotovost 314 300 CIZÍ ZDROJE Bankovní účet 45 866 Krátkodobé závazky 2 599 000 Krátkodobé 465 000 pohledávky Zásoby 3 568 000 Celková aktiva 7 568 166 Celková pasiva 7 568 166 Zdroj: Daňová evidence a daňové přiznání za rok 2011 Vinařství Hradil, 2012.


Poměrové ukazatele Vinařství Hradil


Poměrové ukazatele Výpočet 2 599 000/7 568 166 736 00013/7 568 166


13



Vinařství Veverka

105

D Vinařství Veverka Ceník Vinařství Veverka Tab. 19


Víno

Ročník

Děvín

2010

Hibernal

2010

Hibernal

2011

Muškát Ottonel

2011

Rulandské šedé

2011

Ryzlink rýnský

2009

Ryzlink rýnský

2010

Ryzlink rýnský

2011

Ryzlink vlašský

2008

Ryzlink vlašský

2009

Ryzlink vlašský

2010

Ryzlink vlašský

2011

Stribog

2009

Tramín

2009

Tramín

2010

Tramín

2010

Jakost jakostní, pozdní sběr polosuché, pozdní sběr polosladké, výběr z hroznů suché, pozdní sběr polosladké, pozdní sběr suché, pozdní sběr suché, pozdní sběr BIO - polosuché, pozdní sběr sladké, ledové polosladké, výběr z hroznů polosuché, pozdní sběr BIO - polosuché, pozdní sběr sekt vyrobený z odrůdy Pinot Noir, tradiční metoda kvašení v láhvi polosladké, výběr z hroznů sladké, ledové suché, pozdní sběr

Zdroj: Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013.

Cena (Kč) 144,00 230,40 230,40 158,40 201,60 129,60 158,40 201,60 460,80 201,60 172,80 172,80

348,00

216,00 360,00 158,40

106 Tab. 20

Vinařství Veverka Ceník Vinařství Veverka – část 2/2

Víno Veltlínské zelené Veltlínské zelené

Ročník

Jakost

2010

suché, zemské

Alibernet

2007

Alibernet Alibernet Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon

2008 2010 2008

Dornfelder

2011

Frankovka

2009

Frankovka

2010

Merlot

2008

Modrý portugal

2011

Neronet

2011

Rulandské modré Rulandské modré Sevar Slovácký granát Cabernet Sauvignon Růžový kavalír

2010

2010

2009

suché, pozdní sběr sladké, výběr z bobulí sladké, ledové suché, jakostní jakostní, výběr z hroznů suché, zemské suché, pozdní sběr jakostní, pozdní sběr zemské suché, pozdní sběr suché, zemské suché, pozdní sběr suché, výběr z hroznů

Cena (Kč) 84,00 129,60 288,00 576,00 172,80 244,80 72,00 187,20 180,00 72,00 187,20 86,40 172,80 432,00

2010

suché, jakostní

86,40

2011

suché, pozdní sběr

144,00

2006

známkové

100,80

2011 2010

polosuché – rosé, zemské suché – rosé, kabinetní

Zdroj: Vnitropodnikové materiály Vinařství Veverka, 2013.

108,00 115,20

Vinařství Veverka

107



Data potřebná pro finanční analýzu k 31. 12. 2011 Aktiva (Kč) Pasiva (Kč) STÁLÁ AKTIVA VLASTNÍ KAPITÁL Dlouhodobý hmotný 2 465 000 Vlastní kapitál 4 561 970 majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Hotovost 299 300 CIZÍ ZDROJE Bankovní účet 77 670 Krátkodobé závazky 1 297 000 Krátkodobé 455 000 Dlouhodobé závazky 76 000 pohledávky Zásoby 2 638 000 Celková aktiva 5 934 970 Celková pasiva 5 934 970 Zdroj: Daňová evidence a daňové přiznání za rok 2011 Vinařství Veverka, 2012.


Poměrové ukazatele Vinařství Veverka


Poměrové ukazatele Výpočet (1 297 000+ 76 000) /5 934 970 563 00014/5 934 970


14



Atraktivita odvětví vinařství na Slovensku

Recommend Documents