12 MAĎAŘI NA SLOVENSKU

17. 06. 2016 00:14

1/12

MAĎAŘI NA SLOVENSKU

Citace: Drbout, Kožúrik Maďaři na Slovensku [online] Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2009. Dostupný z: http://www.hks.re/wiki/madari_na_slovensku


Úvod Po rozpadu Rakouska-Uherska se tři milióny Maďarů ocitly za hranicemi své země. Území dříve obývané maďarským národem se připojila k nově založeným státům. V průběhu 20. století bylo na obou stranách vykonáno několik špatných kroků a jisté napětí na slovensko-maďarských hranicích trvá dodnes. Naše práce se zabývá nejen názory Maďarů na majoritní společnost, ale také pohledem Slováků na nejpočetnější menšinu na Slovensku.

Cíl práce Tato práce se zabývá běžným životem a postavením maďarské menšiny na Slovensku. Pokusili jsme se zjistit maximum teoretických informací o Maďarech na Slovensku a následně se pokusit srovnat je s aktuálním děním na Slovensku pomocí generační metody, kdy jsme stejné otázky položili různě starým občanům Slovenska a maďarské menšiny.

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16

madari_na_slovensku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=madari_na_slovensku

Metodologie Práci jsme začali sběrem sekundárních dat. Problematikou Maďarů na Slovensku se zabývá velký počet autorů. Údaje v jejich dílech se nicméně velmi často neshodují (zvlástě ve srovnání maďarských a slovenských pramenů), tudíž je potřeba brát tyto prameny s jistým nadhledem. Objektivními se jevily pouze „oficiální“ maďarské, či slovenské publikace výzkumu menšin na Slovensku. Osobní setkání se nám bohužel nepodařilo zajistit, tudíž musíme pracovat se stručnějšími odpověďmi přes různé komunikační programy. K získání primárních dat jsme použili techniku dotazníku, kde byli otevřené odpovědi. V tomto dotazníku jsme položili několika Maďarům stejné otázky, jejichž odpovědi jsme se pokusili zobecnit a srovnat je s teorií získanou studováním dokumentů. Jiné otázky jsme položili Slovákům. Zde jsme nepoužívali pouze textové programy, ale také telefonický rozhovor a interview.

Otázky pro maďarskou menšinu 1. Vyhovuje vám současná míra autonomie (status), popř. jakého stavu byste v tomto ohledu chtěli dosáhnout? 2. Jste nějakým způsobem diskriminováni – pozitivně (zvýhodnění) či negativně? V případě, že ano, jakým způsobem? 3. Jak sami sebe, jako Maďara, vidíte? Pokuste se charakterizovat maďarský národ. 4. Jak myslíte, že vás vidí majoritní společnost, tedy Slováci a proč? 5. Co považujete za hlavní atribut své etnicity a proč? (historie, území, jazyk, náboženství, ..?)

Otázky pro majoritní společnost 1. Co si myslíte o Maďarech, jací jsou (jak je vnímáte)? 2. Myslíte si, že jsou Maďaři nějak diskriminováni či zvýhodňováni oproti majoritním Slovákům? Pokud ano, napište nějaké příklady.

Literární rešerše K problematice maďarské menšiny lze nalézt mnoho publikací, stejně tak mnoho článků na internetu či v tištěných peridodikách. Je potřeba brát všechny prameny s rezervou, protože nejsou většinou psány objektvivně. Liší se především v počtech lidí daného etnika (například Šutaj Štefan uvádí 450 http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 00:14

17. 06. 2016 00:14

3/12


tisíc Maďarů, ale sčítání lidu na Slovensku uvádí přes 500 tisíc Maďarů. Nicméně v historickém popisu se relativně shodují. Teoretická část naší práce je čerpána z několika publikací. Historie maďarské menšiny pak především z knihy Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989 od Evy Irmanové. V knize Národnostné menšiny na Slovensku jsou rozebírány velké slovenské menšiny v mnoha aspektech, např. nezaměstnanost menšin, školství a média. Z této publikace jsme získali data ohledně maďarských spolků, škol, rádií, atp. .

Teoretická část Slovensko Hlavní město Bratislava Rozloha 49 035 km² Počet obyvatel 5 379 455 z toho 520 528 hlasících se k maďarské menšině (Sčítanie ľudu 2001) Hustota zalidnění 103 ob. / km² Jazyk slovenština, regionálně maďarština, rusínština, čeština Národnostní složení Slováci (85,8 %), Maďaři (9,7 %), Romové (1,7 %), Rusíni, Češi 1) Náboženství Katolíci (60,3 %), Protestanti (7,9 %) 2)

Historie před rokem 1920 Prvními státními útvary na alespoň části území dnešního Slovenska, na nichž se historici shodnou, byla Sámova říše (7. stol. n.l.) a Velkomoravská říše (9. stol. n.l.). Po pádu druhé jmenované, se toto území stalo na více než deset století součástí uherského státu, ve 14.-19. století v rámci habsburské monarchie. Právě s odvoláním na státní útvary, jež zde existovaly v druhé polovině prvního tisíciletí, se Slováci domáhají uznání jejich ”tisícileté státnosti”, přestože je sporné, na jakém základě je možné spojovat tehdejší obyvatele s moderním slovenským národem. Periodou mnohem citlivější než raný středověk však bylo devatenácté století a první polovina dvacátého. Do procesu slovenského ”národního obrození” tvrdě zasáhlo rakousko-uherské vyrovnání v r. 1867, po němž Maďaři na území Uherska započali systematický asimilační proces nemaďarských horních vrstev a inteligence. Zlomem pak byla první světová válka, porážka Trojspolku a v maďarském případě Trianonská smlouva z r. 1920, po které zůstaly přibližně 3 miliony etnických Maďarů uzavřeny v nově se tvořících národních státech včetně Slovenska (resp. Československa).


Last update: 06. 06. 2016 10:16


Maďarská menšina v Československu Rozdělením Rakouska Uherska vzniklo v Evropě mnoho nových států, ale většina z nich byla zatížena otázkou národnostních menšin. Hranice mezi ČSSR a Maďarskem byla definitivně kodifikována až v roce 1920 tzv. Trianonskou smlouvou. Touto smlouvou se ocitlo za hranicemi svého původního státu zhruba 1,1 milionů Maďarů, z toho 900 000 na Slovensku. Téhož roku došlo k velké migrační vlně, kdy ČSSR opustilo více nez 100 000 Maďarů. Na území dnešního Slovenska žilo podle posledního uherského sčítání r. 1910 celkem 2 926 824 obyvatel, mezi nimiž bylo 896 271 (30,6 %) Maďarů. Při prvním československém sčítání r. 1919 žilo na stejném území 692 831 Maďarů (23,5 %) a při druhém sčítání r. 1921 už jen 650 597 (21,7 %). V 505 obcích přesahoval poměr maďarského obyvatelstva 90 % a ve 13 městech měli Maďaři většinu. V Bratislavě a v Košicích dosahoval poměr maďarského obyvatelstva téměř 40 %. Navíc na území Podkarpatské Rusi, která byla připojena k Československu, žilo podle sčítání z r. 1910 celkem 597 062 obyvatel, z toho 174 482 Maďarů (29,2 %), ale r. 1921 už jen 102 690 (17,18 %) Maďarů. 3) Československá vláda se zavázala smlouvu ze Saint-Germain-en-Laye, že bude dodržovat práva menšin, bude tolerovat jejich kulturu i jazyk. Také Československá ústava z roku 1920 zdůrazňovala, že není přípustná jakákoliv forma odnárodňování. Nicméně snahy o ochranu menšin byly porušovány už od samého začátku, ať už pozemkovými reformami (během níž byla půda rozdělována převážně z rukou Maďarů do vlastnictví Čechů nebo Slováků) nebo asimilačními tlaky ve školství. Samotní Maďaři vnímali začlenění do Československého státu jako křivdu. Je to to jakási obdoba „českého Mnichova“, kdy západní mocnosti rozhodovali o dění ve střední Evropě bez znalostí tamního regionu. Hned v roce 1919 byly v ČSSR zakládány maďarské politické strany, jejichž úkolem byla revize hranic s Maďarskem ustanovené v Trianonské smlouvě. V příštích letech vytvořili maďarské strany koalici a v roce 1925 měly ve vládě 10 poslanců a 6 senátorů. Edward Beneš v roce 1935 požádal maďarské politické strany o jejich hlasy při volbě prezidenta výměnou za slib, ze se budou řešit zásadní otázky postavení maďarské menšiny na Slovensku. Svůj skutečně splnil a nabídl předsedovi Sjednocené maďarské strany Jánosi Esterházymu funkci ministra bez portfeje. Nicméně roku 1938 opustila zahraniční politika Maďarska svůj opatrný postoj a otevřeně vystupovala proti ČSSR. Chtěli stejně jako sudetští Němci odtržení území, kde žije maďarská menšina. Nicméně Mnichovská konference tuto otázku nevyřešila. V říjnu 1938 byly zahájeny rozhovory mezi představiteli Maďarska i ČSSR. Maďaři žádali všechna území, kde tvořili podle sčítání lidu z roku 1910 více než 50 % tamního obyvatelstva. Druhá strana to rázně odmítla a nabídla Maďarům pouze autonomii. Maďarští představitelé to taktéž odmítli a odvolali se k signatářům Mnichovské smlouvy. K arbitráži došlo v listopadu 1938. Rozhodnutím arbitráže získalo Maďarsko přes 10 tisíc km2 s téměř 860 tisíci obyvateli, z nichž se k maďarskému občanství hlásilo 500 tisíc obyvatel (podle maďarských statistických údajů dokonce 560 tisíc). Výsledek Vídeňské arbitráže byl Maďary vnímán jako velký úspěch a oslavovali to jako „návrat do své vlasti“, což pro Slováky znamena potvrzení jejich neloálnosti a zrady. 4) Po druhé světové válce Edvard Beneš apeloval na světové mocnosti, aby akceptovali žádost o vysídlení Němců a Maďarů z území ČSSR. Zástupci velmocí se kladně shodli v německé otázce, v otázce Maďarů doporučili dohodu obou států. Maďarská vláda pod vlivem dekretů i vítězné koalice podepsala 27. února 1946 dohodu o vzájemné výměně obyvatelstva, podle níž mohlo být z ČSR odsunuto tolik Maďarů, kolik Slováků dobrovolně přesídlí z Maďarska na Slovensko. V rámci této výměny přesídlilo do r. 1948 z Maďarska na Slovensko přibližně 60 000 osob, v opačném směru téměř 90 000. Zásadní změnu přinesl rok 1948. ÚV KSČ schválil opatření týkající se maďarské menšiny, a to http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 00:14

17. 06. 2016 00:14

5/12


poskytnout jí všechna občanská práva, ale nepřipustit zavedení menšinového statusu. Gustav Husák argumentoval tím, že svět je rozdělen do dvou bloků a Maďaři jsou ve stejném jako ČSSR. Husák také navhrl, aby se transfer obyvatel mezi Maďarskem a Československem urychleně ukončil a maďarskému obyvatelstvu bude navráceno československé občanství, pokud se neprovinili proti zájmům republiky. Získáním občanství ale nezískali nárok na konfiskovaný majetek ani na odškodné. Tato změna v politice vyvolávala obavy mezi Slováky, kteří získali majetek obyvatel maďarské národnosti.V menšinové politice přinesl určité změny rok 1968, ovšem spíše negativní. Znovu se ozývaly protimaďarské hlasy, v říjnu roku 1968 byl přijat zákon o postavení národností a právech menšin. Stanovil, že národnosti mají být přiměřeně zastoupeny v zastupitelských orgánech, mají právo na vzdělávání ve svém jazyce, právo používat svůj jazyk v úředním styku v oblastech obývaných příslušnou národností, právo na všestranný kulturní rozvoj, právo na tisk a informace v jazyce své národnosti. Znamenal nesporný pokrok, bohužel vzhledem k politické situaci nedokázal problém menšin řešit. V prvním desetiletí husákovské normalizace se přesto stále objevovala různá rozhodnutí omezující národní školství a práva na užívání jazyka národnosti. Tak například bylo v roce 1970 zakázáno oficiálně používat maďarské názvy ulic, veřejných míst a obcí. Byla zrušena registrace třem maďarským týdeníkům, nebylo realizováno plánované maďarské vysílání v Československé televizi a Slovenský rozhlas přestal vysílat i pětiminutové zprávy v maďarském jazyce. V roce 1978, kdy se tendence k redukci práv národností na Slovensku projevily v nejvyšší míře, vznikl Výbor na obranu práv maďarské menšiny v Československu (A Csehszlovákiai Magyar Kisebbség Jogvégö Bizottság), který si dal za úkol upozornit veřejnost na situaci Maďarů na Slovensku. Výbor během své činnosti vytvářel mnoho dokumentů, které posílal i do zahraniči a snažil se rozšířit celosvětové povědomí o maďarské situaci na Slovensku. Jejich nejobsáhlejší zpráva je Zpráva o stavu maďarské menšiny v Československu z roku 1981. Dokument hodnotí postavení maďarské menšiny od roku 1918 a také podobně shrnula v té době aktuální postavení Maďarů. Závěr této zprávy byl jednoznačný, a to že menšina v Československu nemá žádné možnosti pro organizované vystoupení na obranu svých zájmů.

Maďarská menšina po roce 1989 Rok 1989 byl pro Maďary na Slovensku pozitivní změnou. Zejména jejich politický život se změnil. Po dlouhé době mohli zakládat politické strany a podílet se na řízení státu. V tomtéž roce byla založena Maďarská nezávislá iniciativa (MNI), jež byla založena maďarskou inteligencí. Cíl MNI byla demokratizace v Československu. MNI také podporovala stávkující studenty a Občanské fórum. Vznik samostatné Slovenské republiky 1. ledna 1993 podstatným způsobem změnil charakter národnostního složení obyvatelstva. Přibližně 14 % obyvatel se hlásilo (dle výsledku sčítání lidu v roce 1991) k jiné než slovenské národnosti. Tím se Slovensko zařadilo mezi evropské země s největším podílem národnostních menšin. Maďarská menšina tvoří přibližně 11 % celkového počtu obyvatelstva (přes 550 tisíc). V říjnu 1993 vymezili poslanci za maďarskou koalici (Együttélés a Maďarské křesťansko-demokratické hnutí) požadavky maďarské menšiny na Slovensku: právo na kulturní a školskou samosprávu (mimo jiné vybudování širší sítě samostatných škol na všech úrovních včetně školy vysoké), uzákonění dvojjazyčných názvů obcí a maďarštiny jako úředního jazyka ve smíšených oblastech, nový zákon o jménech, který bude zohledňovat maďarskou verzi křestních jmen. Obecně lze devadesátá léta charakterizovat jako „roky pod tíhou mečiarizmu“. Charakterizuje je nespokojenost na obou stranách. 5) Obě národnosti na jižním Slovensku se domnívají, že problém lze vyřešit pouze na úkor té druhé, tedy Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


pokud se budou realizovat její „spravedlivé“ požadavky (oproti „nepřiměřeným“ požadavkům protistrany). V roce 1995 podepsali premiéři Slovenské a Maďarské republiky (Vladimír Mečiar a Gyula Horn) v Paříži Základní smlouvu mezi SR a MR v rámci konference o Paktu stability. Slovenský premiér Mečiar se tím snažil rozptýlit obavy EU z eskalace napětí v menšinové otázce. Smlouva garantuje Slovensku neporušitelnost hranic výměnou za závazek respektovat práva národnostních menšin na svém území. Nutno dodat, že slovenská vláda ratifikaci smlouvy v Národní radě SR odkládala necelý rok. Též reforma veřejné správy a zřízení nových krajů byly v roce 1996 provedeny účelově pro potřeby vládní koalice. Nedostatky v menšinové politice se staly také jedním z důvodů nezařazení Slovenska do první skupiny zemí vyjednávajících o vstupu do Evropské unie. Průlom přinášejí slovenské a maďarské parlamentní volby v roce 1998. Odstranění největšího problémi vůči menšinám představuje zákon o používání menšinových jazyků roku 1999, který říká, že menšinový jazyk může být používán v úředním styku v obcích, kde procentuální podíl menšinového obyvatelstva přesahuje 20 %. V lednu 1999 bylo také obnoveno vydávání dvojjazyčných vysvědčení na školách s vyučovacím menšinovým jazykem. V únoru 2001 podepsal Dzurindův kabinet Evropskou chartu na ochranu menšinových jazyků, a tím podal jasný důkaz, že respektuje práva minoritních národů na Slovensku. Je třeba zmínit též zřízení první maďarské univerzity na Slovensku v Komárně r. 2004.

Národnostní poměr v krajích

Bratislavský kraj maďarská národnost 4,6 % 27 434 obyvatel Trnavský kraj maďarská národnost 23,7 % 130 740 obyvatel

http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Printed on 17. 06. 2016 00:14

17. 06. 2016 00:14

7/12


Trenčianský kraj maďarská národnost 0,2 % 1 058 obyvatel Nitranský kraj maďarská národnost 27,6 % 196 609 obyvatel Žilinský kraj maďarská národnost 0,1 % 660 obyvatel Banskobystrický kraj maďarská národnost 11,7 % 77 795 obyvatel Prešovský kraj maďarská národnost 0,1 % 817 obyvatel Košický kraj maďarská národnost 11,2 % 85 415 obyvatel Slovensko celkem: maďarská národnost 9,7 % 520 528 z 5 379 455 obyvatel 6)

Školství Důležitá podmínka pro přežití menšin je jejich mateřský jazyk. Mateřština pomáhá zachovat si svou kulturu tradice dané menšiny. V této oblasti hraje velmi významnou roli vzdělávání. Pokud nefungují výchovně-vzdělávací instituce v mateřském jazyce dané kultury, minorita pomalu splyne s majoritní společností. Zákony a předpisy týkající se školství se na Slovensku opírají o Ústavu a mezinárodní smlouvy. Mateřské školky se v posledních letech na Slovensku omezují, nicméně počet dětí navštěvující maďarské předškolní instituce se stále zvyšuje. Mnoho maďarských dětí však navštěvuje také slovenské mateřské školy.

Základní školy Při tzv. racionalizačním procesu bylo zavřeno 29 slovenských škol, přičemž vzniklo mnoho nových církevních a soukromých škol. Tento proces snížil počet maďarských tříd cca 4 % a celkový počet maďarských žáků se snížil o 3 tisíce (8 %) Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Střední školy V odborných školách je počet neslovenských studentů velmi nízký, odhadem jen 4,5 %. Maďarská menšina má mezi menšinami na Slovensku nejlepší postavení. V jejich jazyce je osm odborných škol, přičemž polovina z nich jsou soukromé.

Vysoké školy V roce 2003 byla schválena právní norma č. 465, která byla pro menšiny na Slovensku velmi významná. Tato norma schválila založení Univerzity Jánosa Selyeho, což byla první veřejná neslovenská univerzita na území Slovenska. Hlavní cíl univerzity je zvýšit vzdělání maďarského obyvatelstva. V roce 2003 vznikla také na univerzitě v Nitře fakulta středoevropského vzdělání. Tato fakulta nevzdělávala pouze členy menšin, ale také sociální pracovníky, teology a hlavně pedagogy základních a středních , kteří se zde připravovali na výuku v maďarštině. 7)

Média

Slovenská veřejnoprávní televize STV vysílá každou středu na svém druhém kanálu Maďarský magazín, který je celý v maďarštině. Každé úterý se také vysílá Národnostný magazín, který se zabývá mnoha menšinami na Slovensku. Pořad Národnostné správy přináší aktuální zprávy týkající se menšin.

Rádio Patria Hlavní redakce maďarského vysílání Slovenského rozhlasu. Má nenahraditelnou úlohu v poskytování informací maďarské menšině na Slovensku. Struktura vysílání se neliší od ostatních redakcí Slovenského rozhlasu (publicistika, mládežnické a hudební programy a také soutěže). Rádio vysílá 56 hodin a 10 minut týdně a vysílá také přes internet.

Divadla


Printed on 17. 06. 2016 00:14

17. 06. 2016 00:14

9/12


V roce 2003 bylo na Slovensku několik maďarských divadel, nejznámější jsou Jókaiho divadlo v Komárně a divadlo Thálie v Košicích. První jmenované dle údajů z roku 2003 necelých 150 představení pro véce než 50 tisíc lidí. Divadlo Thálie hrálo v roce 2003 168 představení, ale narozdíl od Jókaiho divadla hrají svá představení na podiích jiných divadel po celém Slovensku.8)

Některé časopisy v maďarštině IFI- časopis pro mládež, vychází čtvrtročně Jó Gazda- časopis pro podnikatele, měsíčník Katedra- časopis učitelů a rodičů, měsíčník Szabad Újság- svobodné noviny, týdeník Új Szó- Nové slovo, deník

Jazyk Velký rozdíl mezi slovenskou a maďarskou kulturou je v mateřském jazyce. Zatímco slovenština patří mezi indoevropské jazyky, přesněji mezi západoslovanské, maďarština patří mezi jazyky uralské, respektive do větve ugrofinské. 9)

Praktická část (vlastní práce, výsledky výzkumu) Otázky Náhled minoritní společnosti (Maďarů) Maďaři sami sebe velice často charakterizují jako národ tvrdohlavý, přátelský, který ví co chce, s vynikající specifickou kuchyní a zajímavými zvyky. Na Slovensku se cítí být doma, neboť na jihu země byli podle svých slov odjakživa. Většina Maďarů se domnívá že pro Slováky jsou trnem v oku především z historického a geografického hlediska. Tradičními problémy jsou: otázka školství v rodném jazyce, k němuž se Slováci vyjadřují se značnou skepsí, jazyková bariéra obou stran, politika a Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


nacionalismus, který se pouze občasně projevoval u několika respondentů. V budoucnosti bude pravděpodobně docházet ke smíšení a prolnutí kultur, což je i současný jev viditelný mezi respondenty. Řada z nich má, mnoho přátel , dokonce i příbuzenské vztahy mezi těmi, o kterých hovořili. Nikdo z těch, se kterými jsme hovořili nevyjádřil vyloženě negativní postoj vůči Slovákům. Jeden respondent označil Slovenský nacionalismus za takzvaný nacionalismus „pivní“, který prý pravděpodobně není myšlen vážně.

Náhled majoritní společnosti (Slováků) Většina slovenských respondentů uvedla, že maďarská menšina představují pro Slovensko problém. Z těchto negativních odpovědí lze vyčíst, že Slováci jsou vesměs popuzeni v současnosti. Hlavně mladí respondenti (14- 23 let) vystupovali jako nacionalisté, jejichž názor byl takový, že Maďary je potřeba odsunout za každou cenu. Při otázce, zda tuší, jak a kdy se Maďaři objevili na území Slovenska, naznačili, že historie u nich nehraje žádnou roli a nemá vliv na jejich názor. Někteří také mluvili o zákazu jejich jazyka. Naopak respondenti středního věku (30-48 let) už tušili, jak se Maďaři dostali na území Slovenska, nicméně se o Maďarech vyjadřovali taktéž jako o něčem špatném, co je potřeba vyřešit. Nechápali, proč se na školách vyučuje maďarština a proč se Maďaři nedokáží přizpůsobit Slovákům. Respondent vyššího věku (74 let) mluvil o Maďarech jako o něčem, co k Slovensku prostě patří, a když se s tím lidé nesmíří, tak se nic nevyřeší. Dokonce navrhl řešení, že by všichni na slovenském území měli mít slovenské občanství. Jak je vidět výše, názory respondentů se většinou liší podle věku. U mladších lidí je vidět sklon k nacionalismu. Naopak starší respondent vystupoval relativně rozumně. Několik respondentů uvedlo, že se problém „nafukuje“ a že není tak závažný, jak píší média. Náš výzkum také poukázal na to, že záleží kde respondenti bydlí. Lidé ze severní části Slovenska, kteří nejsou v přímém kontaktu s maďarskou menšinou, se vyjadřovali více nacionalisticky než lidé ne jihu, kteří žijí vedle maďarského etnika.

Závěr Politika a historie, je především pro starší generaci Slováků a Maďarů neopomenutelným aspektem hodnocení vzájemných vztahů. Mladší generace sporadicky používá historii jako záminkou pro vzájemnou nevraživost. Dá se tvrdit, že nenávist ze strany Slováků není odůvodněná, neboť po mnoha otázkách vyplynulo že se s Maďary setkávají často v osobním životě a ani si to neuvědomují. Vzájemná nesnášenlivost, dle pozorování, mizí u lidí vzdělanějších, lidí žijících na jihu Slovenska, kde se obě strany potkávají v každodenním životě a mají jedna k druhé pochopení. Respektují své tradice a zvyky, navazují vzájemné vztahy a za momentálním děním vidí převážně politiku, či snahu zakrýt jiné problémy se kterými se Slovensko potýká. Velkou bariérou v budoucnu se stále jeví Maďarština, jazyk Slováky neoblíbený a obtížný k naučení. Maďaři se cítí být na Slovensku doma. Podle svých slov až na vyjímky neusilují o separaci neboť k hranicím s Maďarskem nemají daleko. Chtějí však udržovat své tradice, kulturu, jazyk, náboženství, tudíž velice pozvolna asimilují mezi majoritní Slováky.


Printed on 17. 06. 2016 00:14

17. 06. 2016 00:14

11/12


Přílohy Vývoj počtu narodnostních menšin na slovensku 1921 -2001 10)

Seznam literatury a pramenů DOHÁNYOS, Róbert, LELKES, Gábor, TóTH, Károly. Narodnostné menšiny na Slovensku : 2003. Fórum inštitút pre výzkum menšín. Dunajská Streda : Šamorin, 2003. 184 s. ISBN 80-8062-248-5. FAZEKAS József, HUNČÍK Peter; PETOCZ Kálmán; KECSKEMÉTHYOVÁ Štefánia; KOVÁČ Peter. Maďari na Slovensku (1989 - 2004) : Súhrnná správa od zmeny režimu po vstup do Európskej únie : Lilium Aurum Könyvkiadó, Šamorin, 2004. 502 s. ISBN 978-80-89249-16-9. IRMANOVÁ, Eva. Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989. Ústí nad Labem : Albis International, 2005. 316 s. ISBN 80-86067-67-X. ŠUTAJ, Štefan. Maďarská menšina na Slovensku v procesoch transformácie po roku 1989 : (identita a politika) : teoretická a empirická analýza dát zo sociologicko-psychologického a historického výskumu. Prešov : Universum, 2006. 140 s. ISBN 80-89046-41-X Internet


Last update: 06. 06. 2016 10:16


Otevřená wikipedia [online]. [cit. 2009-06-14]. Dostupný z WWW: . Jazyky [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW: . Štatistický úřad SR [online]. [cit. 2009-09-14]. Dostupný z WWW: . FAZEKAS József, HUNČÍK Peter; PETOCZ Kálmán; KECSKEMÉTHYOVÁ Štefánia; KOVÁČ Peter. Maďari na Slovensku (1989 - 2004) : Súhrnná správa od zmeny režimu po vstup do Európskej únie : Lilium Aurum Könyvkiadó, Šamorin, 2004. 502 s. ISBN 978-80-89249-16-9. 2) Slovensko Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2009-07-14]. Dostupný z WWW:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensko> 3) , 10) DOHÁNYOS, Róbert, LELKES, Gábor, TóTH, Károly. Narodnostné menšiny na Slovensku : 2003. Fórum inštitút pre výzkum menšín. Dunajská Streda : Šamorin, 2003. 184 s. ISBN 80-8062-248-5. 4) , 5) IRMANOVÁ, Eva. Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989. Ústí nad Labem : Albis International, 2005. 316 s. ISBN 80-86067-67-X. 6) Štatistický úrad SR[online].[cit. 2009-09-15].Dostupný z WWW:< http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Demografia/SODB/Tabulky/tab1.pdf> 7) ŠUTAJ, Štefan. Maďarská menšina na Slovensku v procesoch transformácie po roku 1989 : (identita a politika) : teoretická a empirická analýza dát zo sociologicko-psychologického a historického výskumu. Prešov : Universum, 2006. 140 s. ISBN 80-89046-41-X 8) OHÁNYOS, Róbert, LELKES, Gábor, TóTH, Károly. Narodnostné menšiny na Slovensku : 2003. Fórum inštitút pre výzkum menšín. Dunajská Streda : Šamorin, 2003. 184 s. ISBN 80-8062-248-5. 9) Ugrofinské jazyky: Maďarština [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW:< http://www.jazyky.com/content/view/555/47/> 1)

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=madari_na_slovensku Last update: 06. 06. 2016 10:16


Printed on 17. 06. 2016 00:14

12 MAĎAŘI NA SLOVENSKU

Recommend Documents