Atletický svátek v Hluboké

RONÍK 5 • ÍSLO 2/2009

Atletický svátek v Hluboké Mistrovství eské republiky v krosu poádali atleti AC Domažlice v Hluboké. K atletickému svátku poadatelé zvolili výborné místo ve svahu u koupališt v krásném prostedí a dokázali tak v malé vesnici pedvést veliký závod. Trat byly pro diváky pehledné a dobe fungovalo i zázemí závodu vetn oberstvení. Potšil zájem divák, který potvrdil, že na Domažlicku jsou bhy stále populární. Tém zázraným zpsobem vyšlo i poasí, skoro jasno, tém bezvtí a teplota okolo osmi stup. Hlavní závod vyhrál Amerian Ryan Vail, který bude svou zemi reprezentovat na svtovém šampionátu v Amánu. Ve Kdyni ale startoval mimo soutž, a tak se ze tetího titulu radoval závodník ARC Brno Milan Kocourek, který obhájil titul mezi muži, ženám vládla nadjná Lucie Sekanová. Svými výkony nezklamali ani domácí, Jií Voják v barvách Míla Domažlice obsadil 3. místo v kategorii do 22 let, jeho klubová kolegyn Kateina Beroušková byla stíbrná v kategorii juniorek a rodák Martin Frei se umístil celkov pátý a tvrtý v rámci R. (sh)

Ti nejlepší bžci zleva - Robert Štpko, Milan Kocourek, Jan Kreisinger, jeden z hlavních organizátor Karel Duchek a starosta Jan Löffelmann. Foto Robert Balcar, RB print

Mašinka v chodském údolí

tte www.kdynsko.cz Šibinky léta pitahují všechny generace

Vysoká snhová pokrývka, mráz, sluníko a modrá obloha - ideální podmínky pro fotografování nákladního vlaku taženého parní lokomotivou ady 5560506P. Pibližn ve stejném roním období jako vloni zaplatili nadšenci z rzných stát Evropy (jen namátkou - Nmecko, Rakousko, Anglie, Itálie) vetn eska ástku 20 tisíc eur, aby vlak projel trasu Horažovice - Domažlice. Nostalgická fota parní lokomotivy brázdící Kdysko se tak dostanou do alb po celé Evrop. (zh) 1

Dti v maškarních pevlecích ádily na celém Kdysku. Tyto jsou z Kolove. (jp)

Sokolovna bude patit mstu Tém každá vtší obec se mohla v prvorepublikové minulosti právem pyšnit sokolskými domy. Obce sokolské byly nositelem nejen tlocviného, ale i velkého spoleenského étosu. Jejich tradice a historie sahají již do pedminulého století. Vliv sokolských obcí na formování hodnotových postoj nkolika generací byl zcela zásadní. Víme, jak se komunistický stát zachoval vi sokolm i jejich majetku. Sokolské tradice s komunistickými pedstavami shora ízených spoleenských organizací mly málo spoleného. Sokolský majetek, stejn jako majetky nap. Klubu eských turist a dalších uskupení, byl peveden pod dohled státu. Výsledky jsou známé. Do nemovitostí až na výjimky se mnoho neinvestovalo. Budovy stárly a staly se postupn obrazem zašlé slávy. Petrvalo však sportovní i spoleenské využití sokoloven. Byly a jsou stále dležitým místem spoleenských a sportovních aktivit. Po listopadu 89 došlo v mnoha pípadech k pevodu tchto sokoloven nov obnoveným tlocviným jednotám. Záhy se ukázalo, že tyto jednoty bez dostatených finanních prostedk mohou s pomocí obcí zajistit provoz, ale nikoliv nutné rekonstrukce. Do otevení nové tlocviny byla kdyská sokolovna významn financována z prostedk msta prostednictvím školského rozpotu. V souasnosti nejen škola, ale i mnohé sportovní oddíly využívají moderní tlocvinu. Osud sokolovny bez pomoci msta by skonil zejm nelichotivým zpsobem. Vedení msta pvodn pedpokládalo, že tlocviná jednota bude spravovat sokolovnu i po pevodu do vlastnictví msta. Situace však vyžaduje profesionálnjší zajištní chodu sokolovny se zvýraznním jejího spoleenského významu. Je pirozené, že každá taková stavba a její provoz stojí urité peníze. Zámrem msta je rekonstruovat areál sokolovny tak, aby v nm našli zázemí nejen sportovci, ale i kulturní aktivity. To všechno stojí peníze. Pipravili jsme tedy projekt k možnému využití evropských penz, by v souasné situaci nemžeme spoléhat pouze na tzv. regi-

škálu nejen tlocviných, ale také rzných kulturních aktivit sokolovna nabízela. Do sokolovny se chodilo na film, divadlo i koncerty. Budova sokolovny je historickým odkazem minulých generací žijících v našem mst, sokol, kteí pro národní sebeuvdomní mnoho uinili. V rámci rekonstrukce areálu sokolovny je zámrem msta také rozšíit kuželnu i tenisové kurty. I v pípad získání prostedk z evropských nebo státních fond bude urit významná ást náklad financována pímo mstem. Již ped komunálními volbami vedení msta avizovalo, že je pipraveno pevzít zodpovdnost za sokolovnu, pokud bude reálné uskutenit bezúplatný pevod bez zatžujících podmínek. Te tuto pipravenost naplujeme. Vím, že v zájmu obyvatel celého msta. Ing. Vladislav Vilímec, místostarosta msta Kdyn

Souasná sokolovna.

Sokolský prapor

onální operaní program. Žádostí jist bude mnoho a levicové vedení kraje nemže stále pekousnout úspchy Kdyn a Kdyska v pípad centra vodní zábavy. To je realita. Z druhé strany jsou žádosti posuzovány úedníky podle striktn stanovených kritérií, takže uvidíme. Pokud bychom nezískali z Evropské unie finanní prostedky na rekonstrukci sokolovny, investice by se musela asov rozložit do delšího období. Pi pohledu na kdyskou kroniku se mžeme dozvdt, jak bohatou

idii si osvžili pedpisy

Obecní úad Nová Ves poádal poslední únorový pátek od sedmi veer veejnou pednášku Josefa Hofmeistra pro všechny idie na téma dopravní pedpisy ve vyhlášce a v praxi. Pednáška se konala v místním hostinci.

2

Do kdyského Muzea píhranií pedal starosta TJ Sokol Kdyn Ing. Josef Mazanec historický prapor jednoty. Vlajka, kterou zhotovil Ženský výrobní spolek v Praze, byla vysvcena 4. srpna 1889 k 20. výroí trvání Sokola ve Kdyni. Tehdejší slavnost byla spojena se cviebním vystoupením. Kmotrami praporu se staly manželky starosty Sokola Leni Tšídová a náelníka Ela Kohoutová. Pi výroních schzích se volil praporeník, který prapor ošetoval a nosil pi prvodech a sokolských akcích. Vzhledem k váze praporu, muselo jít o muže fyzicky zdatného. Symbol Sokola je zatím uložen v depozitái, k vidní bude pi výroní výstav. Foto poslední barevná strana. (sh) Na chatovou osadu Hájovna

pijmeme brigádníka Úklid zaízení i areálu od kvtna do záí, odpolední a víkendové smny. Info na tel. 602 168 171, e-mail: [email protected]

Bh Koutem na Šumav Jako vždy se velké úasti i zájmu tšil 34. roník Bhu Koutem na Šumav. Poslední beznovou sobotu se tu sešlo dv st ti startujících od dtí až po dosplé. Vítzem hlavního závodu se stal domácí rodák Jií Voják v barvách Míla Domažlice, v kategorii žen zvítzila klubová kolegyn, favorizovaná Kateina Beroušková. Na stupn vítz se dostali i lenové týmu Duchek Team Hluboká: Vendula Fronková, Otakar Piskáek, Bohumil erný a Bohumil Valtr. „Ml jsem na bedn prakticky všechny lidi," spokojen komentuje Karel Duchek. Šlo o tetí podnik celoroního seriálu Bžec Chodska 2009, který pokrauje za 14 dní, 11. dubna, v Blé nad Radbuzou. (sh)

Úspchy kdyské umlecké školy I letošní rok v Základní umlecké škole pinesl mnoho událostí a úspch. Na jeho zaátku to byl výrazný triumf zpvaky Barbory Balounové v celostátní Pvecké soutži v Olomouci, kde získala estné uznání ve své vkové kategorii. Soutžní repertoár tvoily lidové i umlé písn a Barbora se dostala do ela tém 30 soutžících z celé republiky. Hudební soutžení ve škole pokraovalo Soutží základních umleckých škol - letos v oborech zpv, zobcová flétna a hra houslových soubor. Tradin naši žáci obsadili mnoho prvních, druhých a tetích míst v okresních kolech a nkteí budou svoji školu reprezentovat i v kolech krajských. Z pvecké tídy to bude Sandra Stášková, která postoupila spolu s Marií Váchalovou a Julií Šlajsovou i v oboru hra na zobcovou flétnu. V krajském kole Národní soutže ZUŠ bude naším favoritem i houslový soubor pod vedením Marie Mikešové. Na závr školního roku ješt hudební soutžní klání zakoníme Soutží Konzervatoe v Plzni. Naši žáci tam budou mit svoje síly hned ve tech disciplínách - Anežka Bayerová ve he na klavír, Marta Ržková ve zpvu a Lenka Zoubková v houslové he. Velkým úspchem naší nkolikaleté pípravy bylo letos také pijetí dvou žáky na Konzervatoe v eských Budjovicích (zpvaka Barbora Balounová) a v Plzni (houslistka Lenka Zoubková). Pro veejnost škola i letos pipravuje adu koncert - od tch celoškolních, pes koncerty absolvent a koncerty nejmenších muzikant. Posledn jmenované jsou velmi oblíbené a hojn navštvované. Naše žákovské koncerty zpestilo v beznu vystoupení dvou býva-

Divadelní pedstavení literárn dramatického oboru Ti píbhy o soudci Ookovi. lých žaek - dnes studentek konzervatoí Kateiny Kratochvílové (housle) a Martiny Vachovcové (zpv). V ervnu koncertní sezónu uzaveme koncertem staré hudby v synagoze, kde spolen se svými žáky vystoupí i jejich uitelé. V ZUŠ Kdyn nepracuje jen hudební obor. Oblibu veejnosti si získal i obor literárn dramatický. Literární vstupy jsou velkým oživením školních koncert. Také Veery pi svíkách si získaly své píznivce. S úspchem se setkala i divadelní pedstavení pro školy - letos s píbhem ze starého Japonska Ti píbhy o soudci Ookovi, pipravované pro krajskou soutž divadelních a recitaních kolektiv ve Stíbe. I výtvarný obor se ve Kdyni potšiteln rozrostl. Dnes jej navštvuje tém šedesát žák, kteí se v letošním školním roce dokali významného ocenní. V krajské pehlídce výtvarných obor ZUŠ Oi dokoán získali cenu za soubory prací Pravk. Práce výtvarné-

Zahrádkái pipravují sezónu

ho oboru si mžete prohlédnout celé letní prázdniny v prostorách kdyské synagogy. V msíci ervenci a srpnu tu probhne výstava na téma židovství. K osvojení umleckých základ nkterého z našich obor je disponován tém každý. Vstup do svta umní je pro dti vždy velkým obohacením. Proto neváhejte se zápisem do základní umlecké školy. Nábory pro školní rok 2009/2010 probhnou v tchto termínech: z Hudební obor: 25. kvtna od 13.00 do 17.00 hodin v budov ZUŠ z Výtvarný obor: 5. ervna od 15.00 do17.00 hodin v galerii MKS Modrá hvzda z Literárn dramatický obor: 27. 4. 2009 od 13.00 hodin pro 1. stupe ZŠ, od 15.00 hodin pro 2. stupe ZŠ Milada Nejdlová, editelka ZUŠ Kdyn

Nový pítok ke koupališti ve Stanticích

Obecní úad v Zahoanech v ele se starostou Václavem ehákem najal firmu Praves, kterou navrhlo a schválilo zastupitelstvo, na opravu pítoku ke stantickému koupališti. Celá nutná oprava je naplánována do tí etap. První výkopové práce zaaly už v první únorové úterý u lesní studánky, která napájí koupališt vodou. V prvé ad se vymní ást starých azbestových rour za nové plastové. Bude též obnovena sbrná jímka, do které je pivádna voda nkolika drenážními pívody. Celá rekonstrukce byla plánována z dvodu stálého pítoku, zejména v letních msících. Tím by se mla zlepšit také kvalita vody bhem sezony. Hanka Hoffmannová

KDYSKO informaní zpravodaj vydává: Sdružení obcí Kdysla

lenové výboru zleva: Josef Stuiber, Rostislav Štefl, Antonín Pesl a Miroslav Bayer. lenové eského svazu zahrádká Chodská Lhota si vybrali první beznový den ke zhodnocení a plánování innosti. Po obvyklých zprávách o innosti, hospodaení a revizi rozproudila se ilá diskuse z podntu pedsedy místního svazu Miroslava Bayera. Ten se dotkl hlavních témat, což je provoz moštárny, poádání pochodu Chodská Bta, zorganizování oslav Dne dtí a využívání areálu Lomeek. „Moštování se loni povedlo,“ konstatoval, „zpracovali jsme 66 metrák jablek a mohli jsme tak splatit další ptinu dluhu obci. Další finance pjdou na novou stechu moštárny a fasádu. Do hasiských oslav (110 let založení sboru - 18. 7.) bychom to mli zvládnout.“ (zh) 3

Odpovdná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyn Nádražní 314 345 06 Kdyn e-mail: [email protected] [email protected] Evidence periodického tisku a ministerstva kultury pod íslem MK R E 15943 Tisk: Typos, tiskaské závody, a.s. uzávrka píštího ísla: 15. 5. 2009

Peovatelská služba se rozr stá

Víte, že...

™ Vesnice roku investuje do své budoucnosti? Mrákov, který vloni získal spolu s tímto ocenním za Plzeský kraj i milion korun, se chystá za darované peníze opravit mateskou školku. Objekt dostane novou fasádu, vymní se okna, stešní krytina, oplocení, sociální zaízení a vnitní dlažby a obklady. Budova je stará tém ticet let a podobnou investici jist vyžaduje i proto, že dtí ve dvou tídách kvapem pibývá. V souasnosti jich do školky chodí 44, v záí to však bude už 52, navíc je podle neoficiálních informací už nyní v Mrákov dvanáct nastávajících maminek. Stavební práce plánuje obecní úad provádt o letních prázdninách. První spokojené návštvnice spoleenských prostor pro seniory: zleva Marie Tauerová, Anna Konopíková a Ržena Kabourková. Zmínka o peovatelské služb ve Kdyni se nachází v kronice msta kolem roku 1972, kdy zde pracovalo 7 dobrovolných peovatelek, 2 peovatelky z povolání a jedna okrsková sestra, která je organizan ídila. Dohromady se tehdy staraly o 82 osob. Do roku 1988 se 24 obd rozváželo kárkami. Pak se rozvoz rozšíil a peovatelské služb bylo pidleno osobní auto, které bylo ureno výhradn pro rozvoz obd a dovážení klient do stediska osobní hygieny ke koupání. Tato služba, jejímž zizovatelem byl Okresní ústav sociálních služeb v Domažlicích, se setkala s velkým zájmem i v ostatních vesnicích. Poet klient tehdy stoupl na 140, peovatelky byly tyi, z toho jedna idika a jedna okrsková sestra. V roce 1998 byla pedána peovatelská služba z okres na obce, celý pracovní tým se svou agendou byl piazen k Mstskému úadu ve Kdyni, a tak to funguje dosud. V souasné dob je evidováno 173 klient, od druhé poloviny loského roku jsou díky mstu k dispozici dva osobní automobily. Tetin klient zajišujeme dovoz nákupu, pochzky, léky a pomoc s udržováním domácnosti vetn pomoci pi osobní hygien. Tyto služby obstarává nyní už pt vyškolených peovatelek se zamstnaneckým idiským oprávnním, jeden idi, vedoucí odboru peovatelské služby, bhem roku vypomáhají další ti externí pracovnice. Loni v íjnu skonila pracovnice paní Jana Šlajsová, která byla nejstarší a nejdéle pracující kdyskou peovatelskou. Nahradila ji paní Blanka Praisová. Peovatelská služba Kdyn psobí smluvn v dalších obcích regionu - Kout na Šumav, Všeruby, Nová Ves, Brníov, Louim, Libkov, Zahoany. eší se personální obsazení v erníkov a v Úboi, není problém vyjít vstíc dalším vesnicím. Nejvtší novinkou je otevení spoleenských prostor pro seniory v Sokolské ulici . 635, v suterénu sídla peovatelské služby. Jejich rekonstrukce pišla radnici na více než dv st tisíc korun. Jde o dlouho oekávanou událost, která ovlivní spoleenský život jak klient peovatelské služby, tak starších a zdravotn postižených oban. Jedná se o jednu bezbariérovou místnost s kuchykou a sociálním zázemím, kde je možné poádat schzky, pednášky, rzné oslavy a setkání. Zájemci si mohou prostory prohlédnout, klí je k vyzvednutí u vedoucí peovatelské služby. (sh)

™

Po nkolikaleté pestávce uspoádali kolovetí sportovci SPORTOVNÍ BÁL? Vtšinu starostí s organizací si na svá bedra vzal oddíl kopané. Nechybla bohatá tombola, veselá kapela „Zlata a její chlapci“ a ani plnoní pekvapení. Poadatelé akci zvládli na jedniku a odmnou za to jim byl plný sál dobe se bavících lidí.

™

Se vší vervou se v Nmicích pipravují na pracovišt CzechPOINT? Obstarali administrativní podklady a pedkládají poptávky poítaovým firmám na technické požadavky místa CzechPOINT. Od specialist oekávají nabídky a doufají, že si vyberou tu nejsprávnjší firmu. „Pro nás to musí být firma, která nám zaruí perfektní servis záruní i pozáruní, zkrátka bude naším andlem strážným v tžkých poáteních situacích,“ dopluje vedení obecního úadu v Nmicích.

™ V pátek tináctého se v kulturním dom v erníkov konala dvoudílná pednáška o Tibetu? Byla spojená s videoprojekcí a výkladem úastnice expedice paní Dvorské. Pišlo si ji poslechnout na ticet úastník. ™ V Mezholezích probhlo setkání d chodc i pro pespolní seniory z erníkova a Úsilova? Program zpestil pednáškou o zahradniení Karel Iha ze Kdyn. Pro všechny byla káva se zákuskem, pro ženy navíc kytika, dopravu obstaral zajištný autobus. Odpolednem provázela hudební skupina Ddous. Pobavit se pišlo sedmdesát lidí, mezi nimi i zástupci obcí. Starosta Úsilova Miroslav Sláma s místostarostou Janem Hrabíkem, z vedení erníkova Jan Hladík, všechny vítali pedstavitelé Mezholez, Václav Nmeek a Jan Haas. ™ V Zahoanech mají novou knihovnici? Pro vedení knihovny v Zahoanech byla schválena v únorovém zastupitelstvu nová knihovnice, místní Jana Komaská. Zárove bude také pro obec Zahoany psát a doplovat kroniku. ™

Poslední beznový víkend se odehrál v Pocinovicích fotbalový zápas mezi týmy Stakov C a Pocinovice? S dvacítkou divák a slabém dešti domácí prohráli 0:2.

™

Pokud se ped zempisné názvy umísují výrazy obec, msto, statutární msto, mstys, píšou se s malým písmenem bez ohledu na to, zda oznaují velikost správní jednotky nebo druh právnické osoby?

4

Naše malá, milá škola ve Všerubech

Když se ekne „malotídka“, nkteí si vzpomenou na svá školní léta, kdy tyto malé školy nebyly až takovou výjimkou, jiní si naopak vbec neumí pedstavit spojení více roník v jednu tídu a pochybují o dostateném vybavení školy. A jak je to u nás? Jsme dvojtídní škola s 1. až 5. postupným roníkem a školní družinou. Na hlavní pedmty jsou spojeny maximáln dva roníky, takže pi malém potu dtí ve tíd je dost asu na individuální pístup k žákm. Ti si rychle zvyknou soustedit se na zadaný úkol a „nevnímat“ druhý roník, a zárove se uí vzájemné ohleduplnosti - pokud mám hotovou svoji práci, neruším ostatní a vezmu si na koberec

rozšiující úkol nebo si procviuji uivo na poítai. Výhodou nízkého potu žák ve tíd je i to, že se každý dostane ke slovu nkolikrát v prbhu hodiny, což je dležité hlavn pi tení a procviování nového uiva. O pestávkách to má tu výhodu, že uitel mže vyslechnout zážitky a píhody každého žáka, což je pi velkém potu dtí ve tíd tém nemožné. A vte, že dti si popovídat potebují, nkdy mám pocit, že by se do rozvrhu mla pidat hodina denn, která by se jmenovala „Povídání". Pokud jsou spojeny ti roníky, a to zejména pi výchovách, je zajímavé pozorovat, jak se ti

Lidová kuchyn na vsi aneb Dobroty z plotny naší báby - to byl název akce, kterou pipravili louimští sokolové. Vladimíra Kacerovská jako hlavní poadatel obešla všechny chalupy ve vsi s pozvánkou a zárove s prosbou o ukázku jakéhokoliv staroeského jídla. Pavel Sika a Michal ihák pak byli hlavními pomocníky pi instalaci výstavky a obsluze návštvník, kterých se pišla podívat tém stovka. Ped ticítkou ochutnávek pak vyslechli pednášku editele domažlického muzea Mgr. Josefa Nejdla o staroeské kuchyni na Chodsku, pi níž se dostavila Magdalena Dobromila Rettigová (Zdena Wiesnerová) s ukázkou vlastních sladkých dobrot a veršovanou promluvou na téma souasné kuchyn. Její píchod byl nejvtším pekvapením nejen pro diváky, ale také pro poadatele. A co že vlastn v Louimi bylo k ochutnání? Škvarkové placky, zelný bá, divoák s cárakou, píprlák, škvarkové pagáe, brynzové halušky, tradiní romské jídlo Goia i pravý ma arský guláš, chodský kolá, eské buchty. „Tam toho bylo,“ vzpomíná Miluše Mikolášová z Hluboké. „Nám chutnaly zelné placky a takové stapaté šlejšky vaené v zelí a vdoleky. Zkrátka bylo to moc fajn. Veer skonil posezením u harmoniky. Foto poslední barevná strana

5

starší staví do role pomocník a nevdomky se tak uí pomáhat mladším a slabším. To se potom jinde projeví napíklad v takových „malikostech", že páák pomže prvákovi v šatn zapnout bundu nebo mu penechá mí pi vybíjené. Stalo by se to i na velké škole? A hezké vztahy dtí naší malé školy se snažíme vytváet i pi dalších akcích, a už je to spolené spaní ve škole, ertovské vyuování, výlety ŠD a turistického kroužku i rzné spolené soutže. Výhodou je také velmi úzká spolupráce s rodii, kteí se mohou úastnit vyuování a ada z nich se aktivn zapojuje do innosti SRPDŠ. To poádá ples a z jeho výtžku a píspvk rodi pispívá dtem na školní výlet, kupuje jim odmny za soutže, nastupujícím prvákm a odcházejícím páákm vnuje hodnotnou knihu a nezapomíná na n ani na Vánoce a Den dtí. A jak je to s vybavením školy? Již pi vstupu do nov opravené budovy si každý všimne hezkých výrobk dtí, vystavených fotografií a rzných drobností, které pispívají k píjemnému prostedí školy. Také v jednotlivých tídách jsou vedle nástnných tabulí, nového nábytku a nastavitelných židlí a lavic vidt práce dtí, které svdí o jejich šikovnosti a snaze vyzdobit si svoji tídu co nejlépe. Vždy když se pijde podívat maminka nebo kdokoliv jiný, kdo by se nechtl pochlubit svým výrobkem? V každé tíd máme poítae, jedna ze tíd slouží jako poítaová uebna, kterou využívají žáci nejen pi vyuování, ale také v odpoledních hodinách a pi kroužku výpoetní techniky. Uebna zárove slouží dosplým pi kurzu výpoetní techniky, který se koná již druhým rokem. Jsme rádi, že mstys Všeruby naši školu podporuje a s dtmi se to snažíme vrátit poádáním besídek pro všechny obany, vystoupením pi vítání obánk, setkání dchodc a pi rozsvícení vánoního stromu. Pokud chcete o naší škole vdt více, pij te se podívat nebo navštivte naše webové stránky: www.zsvseruby.cz Renata Reifová

Mezinárodní den žen se vrací na Kdysko V sobotu 7. bezna o šesté hodin veer vypukla v sále místního hostince Díví válka. A to v ochotnickém pedstavení spolku „ernoch“ pi SDH erníkov. Louimské ženy vystoupení dostaly jako dárek k MDŽ od místních dobrovolných hasi. Tebaže sál disponuje jevištm, museli ochotníci hrát pod ním, protože jejich kulisy jsou píliš vysoké, ale ani tohle drobné technické nedopatení nemohlo pokazit zážitek

z veselohry F. R. echa. O tom, že sedmdesát divák pijalo hru kladn svdily jejich rozesmáté tváe a dlouhý potlesk na závr. Pedstavitelka Vlasty Veronika Najnarová pak na otázku, jak se jim hrálo pod jevištm a potažmo tak blízko divák, odpovdla s úsmvem: „Obecenstvo taky bylo fajn a pro nás to byla nová zkušenost, v téhle atmosfée se nám hrálo dobe.“ (zh)

Ochotnický soubor „ernoch“ z erníkova tém kompletní.

Zdenk Huspek

Vlevo snímek z úspšného setkání dchodc obcí Mezholezy, Úsilov a erníkov.

V Dlažov... I letos se sešly v dlažovské sokolovn ženy a dívky, aby spolen oslavily MDŽ. Kulturní komise pipravila program, pi kterém se pobavila starší i mladší generace. Každá žena byla obdarována rží a šla si prohlédnout výstavku Kuchyn našich babiek. Bylo co obdivovat. Exponáty ochotn zapjili spoluobané. lenky kulturní komise výstavku pipravily velmi vkusn. Dti z MŠ Dlažov uvedly hezké pásmo básniek a zakonily pohádkou. Tanení skupina TENNESSEE pedvedla ukázky country tanc, pítomné ženy vyzvala na parket a nauila je základní kroky. A našim ženám to šlo velmi dobe. Bhem odpoledne mly plné ruce práce kosmetika paní Molíková, kadenice paní Kubíková a slena Poláková, která provádla úpravu neht. Odpoledne zakonily studentky Integrované stední školy Klatovy módní pehlídkou. Pedvedly nám modely, které si navrhují a šijí pod vedením paní abradové a Volejníkové. Spolupráce s nimi je výborná a i letos nás píjemn pekvapily. O hudební doprovod se postarala skupina Lovci rytm, kteí umí navodit píjemnou atmosféru. Myslím, že se lidé chtjí scházet a pobavit se, a to se povedlo, což dosvdila hojná úast. Dnes už mžeme íci, že se tyto oslavy svátku MDŽ stávají v Dlažov tradicí. Bc. Jan Kolá

Mezholezy Oslavy MDŽ v Mezholezích osvžilo kouzelnické vystoupení kdyského starosty Jana Löffelmanna.

Školení idiek v erníkov

erníkov

U píležitosti „oslav MDŽ" se konalo v pátek 6. bezna v kulturním dom v erníkov proškolení pravidel silniního provozu pro všechny idiky. Zúastnit se však mohli i idii, spolujezdci a ostatní úastníci silniního provozu. Proškolení provedl odborný lektor z autoškoly ze Kdyn p. Hofmeistr. Všichni zúastnní, kterých bylo kolem 50, úspšn zvládli i krátký „testík“ a obdrželi „osvdeníko“, kterým mohli potvrdit úast na kurzu teba pi pozdjším píchodu dom. A že tomu tak i zejm bylo, není pochyb. K dobré zábav, poslechu, zazpívání i tanci pispli muzikanti p. Antony, p. Johánek a p. Vacíková (na snímku vlevo), kterým tímto ješt jednou dkujeme, rovnž tak místním hasim, kteí zajistili obsluhu výepu a panu Roubalovi st., který se postaral o píjemné teplo v celém kulturním dom ke spokojenosti všech. Alena Najnarová a Jana Sedláková

6

Kytara v promnách staletí V prostorách Základní školy v Prapoištích vystoupila se svým programem pro dti uznávaná kytaristka Milada Karez. Tato velmi píjemná dáma seznamovala dti s kytarou prostednictvím dvou pásem. Ti menší se mohli tšit s kytarou pod prsty Milady v poadu O zvíátkách, starší dti poznávaly Kytaru v promnách staletí. Milada pedstavila mnoho nástroj, které se nacházejí na stupnici vývoje k souasné kytae. Kolikrát se až nechtlo vit, že nkterý z tch podivuhodných smsic strun a dívek mohl být praprapedek dnešní kytary. A pesto Milada dokázala, že se na n dá zahrát njaká písnika. Dti se dozvdly i nco z historie hry na kytaru, napíklad jakým zpsobem a odkud kytara pronikla do Evropy. Celý poad doprovázela Milada hudebními ukázkami zná-

mých skladeb evropských klasik, ale i exotických španlských písní. Dti se bavily, což se projevovalo v jejich zájmu o elektrickou kytaru a v tom, že si bez ostychu s Miladou zazpívaly. Milada Karez vystudovala konzervato v Plzni, dále pak studovala u prof. Arnošta Sádlíka. Úastnila se mistrovských kurz pod vedením Ichira Suzuki, Roberta Aussela, Davida Russela. Krom koncertní innosti v echách a v ad zemí Evropy psobí pedagogicky v echách a v Nmecku. Spolupracuje s eským rozhlasem jako interpret soudobých skladeb pro kytaru (Petr Eben, Karel Pexidr) i jako autorka vlastních písní pro dti. Jako muzikoterapeut psobila ve Fakultní nemocnici Plze-Lochotín na dtském psychiatrickém oddlení v letech 1987-93. Vydala nkolik vlastních CD. Marie Kobesová, IC Kdyn

Co si vlastn ti lidé myslí? Nkolik plných pytl odpadu, nepotebné umlohmotné nádobí, zbytky všelijakých plast. To všechno nkdo jen tak ledabyle vysypal podél cesty korábskými lesy do Nmic. „Strašn m to rozílilo, co si vlastn ti lidé myslí?“ kroutil hlavou starosta Nmic Zdenk Bosák, který snímek poídil.

Zaneádit takto peliv zapakovaným odpadem romantická lesní zákoutí, to už chce notnou dávku ignorantsví, ne-li pímo zloineckou povahu. Kdo má zájem niit informaní tabule, rozcestníky, ekárny, zaneádit les a rozbíjet laviky? A pro se takové lumpárny nevyšetují? Vždy práv tady by mohlo být tolik identifikaních znak. (sh)

Milada Karez vystoupí 11. ervna ve kdyské synagoze. Zveme milovníky hry na kytaru a píznivce píjemné hudby.

V sokolovn se zanou tužit Na novou sokolovnu se mohou zaít tšit v Chodské Lhot. Na její opravu a vytvoení takzvaného sportovn-kulturního centra získala obec evropské peníze z programu rozvoje venkova. Projekt má za úkol podpoit vzdlávání mládeže i veejnosti. Spolu s rekonstrukcí sokolovny dojde k oprav hišt a zvtšení poítaové kapacity knihovny. „Sokolovna se musí opravit od základu, odizolovat, pedlat sociálky, topení zmníme z nafty na plyn, vymníme palubky, stropy chtjí zateplit, stecha vymnit krytinu,“ vypoítává starosta František Jílek. U antukového hišt se podle plánu vymní oplocení a do knihovny koupí poíta. V rámci projektu ale vznikne i klubovní místnost, kde se budou scházet mladí hasii, myslivci a zahrádkái. „Mla by tu probíhat školení, uspoádáme pednášky,“ plánuje starosta. Ješt ped zahájením stavebních prací však dojde k podstatné zmn. „Sokolové chtjí využít galerii na ricochet, to je pálková hra pivezená z Francie, tak už architekt projekt upravuje.“ Rekonstrukce sokolovny skoní za rok a pl, vyjde na 7 300 000 korun, piemž za obci z toho jde jen deset procent. (sh)

V synagoze o cestovním ruchu

Tak toto urit není drobný turistický odpad.

Vandalismus v erníkov

Neznámý idi 5. bezna z neznámých píin zdemoloval svojí riskantní jízdou autobusovou ekárnu ve Vílov. Štstí jen, že tou dobou na autobus nikdo neekal. (ou)

O turistickém destinaním managementu se jednalo ve Kdyni. V sále synagogy pedstavila Regionální rozvojová agentura projekt, jehož úelem je podpoit cestovní ruch v Bavorském lese, Šumav a eském lese. Celkové náklady dosáhnou tém 80 milion korun, na eský podíl, který iní jeden milion sedm set tisíc korun, by mly pispt regiony, jejichž území se projekt týká. Nabídku podílet se na zlepšení peshraniní infrastruktury, lepším uplatnní na trhu, zvýšení kvality služeb, vzdlávání i kvalifikace pednesl editel agentury Miloš Picek (zleva) a vyslechli si ji místostarostka Klatov Vra Tomaierová, starosta Domažlic Miroslav Mach, starosta Blé nad Radbuzou Libor Picka a zástupci msta Kdyn. Prezentovaný zámr zahrnuje také propagaci na veletrzích, tiskové materiály, elektronický zpravodaj i databanku umleckých emesel. Spolupracující oblasti by dle slibu svých zástupc mly pispt padesáti tisíci korunami. První jednání pracovní skupiny pro projekt „Turistický destinaní management Bavorský les-Šumava“ probhne 16. dubna ve Stachách. (sh)

7

K u b í  k o v ic záme  n i c t v í serovým domem stál nízký domek „u Klein“, který v r. 1969 ustoupil dnešnímu novému obchodu ovoce zelenina p. 125. Kleinovic mli obchod s prádlem. O kousek dál stál domek p. 180 ezníka Václava Mathausera. Ten byl v r. 1938 zbourán a bylo postaveno vysoké stavení, jaké známe dnes. Ješt v této ulici fungoval klempí Fajfárek p. 34, (v tomto dom kdysi dávno byl i obuvník Ludvík), ková Homolka a sedlá Kitzberger v p. 304. V této ulici se nacházel ješt hostinec Karla Šmejkala a krejí Tramba, ale o tom zase píšt. Rudolf Šlajer

'ċOQÕFLSđHG.XEÕĉNRYäPVWDYHQÕPYURFH Nacházelo se ve Wilsonov (dnešní Americké) ul. p. 59 ve Kdyni. Josef Kubíek (* 20. 4. 1860 - † 7. 10. 1940) se vyuil zámeníkem. Byl ve Vídni „na zkušené“ a pozdji nkolik let na práci v Bavorsku, kde také získal zkušenosti v umleckém zámenictví. Byl lenem zastupitelstva obce a patil mezi zakládající leny Sokola. Byl též zakládajícím lenem Obanské záložny ve Kdyni, kde psobil pes 30 let. V roce 1898 založil spolek emeslnické živnostenské jednoty a v jeho ele psobil jako pedseda 15 let. Po roce 1890 pistavl za svj rodinný domek dílnu a zaal provozovat emeslo. Zamstnával až 38 dlník, z toho minimáln 10-15 uedník ron, pevážn kdyských, „za stravu“. Za dobu svého psobení v emesle vyuil pes 90 uedník. Výrobním programem byly pevážn hospodáské stroje: mlýnky na obilí, ezaky na krmení dobytka atd., s údržbou zámenických prací ve Kdyni a okolí (zámky, drobné opravy...). Uml dobe nmecky, a tak i Nmci z Bavorska od nj kupovali hospodáské stroje. Své výrobky prodával na trhu na námstí, který byl každý pátek. V roce 1905 run koval umlecké zábradlí na schodišti v mšanské škole stojící na námstí p. 6. Dílna fungovala až do roku 1928, kdy pro stáí nemohl dále pokraovat. V této ulici ješt zstaneme. Jak bžel as, mla mnoho názv: nejdíve se jí íkalo Druhá ulice, za Rakouska-Uherska nesla název Herštýnská, za 1. republiky Wilsonova, po 2. sv. válce Stalinova do roku 1962, pak 25. února a od roku 1990 má dnešní jméno Americká. Pipomeme si ješt nkteré soukromé dílniky a obchody. Naproti Kubíkovic domu bylo stavení p. 40 manžel Jakuba a Marie Brunerových. Jakub Bruner provozoval koláství a opravy povoz. Po smrti majitel dm odkoupil tesaský mistr Karel Kufner (* 3. 5. 1902 - † 4. 8. 1992), který pišel do Kdyn ze Zíchova u Kolove. 16. 6. 1941 zapoal vedle na volném míst se stavbou dnešního domu a s tesaskou dílnou ve dvoe. Následn starý Brunerovic dm zboural. Zamstnával až 15 tesa. Dílna fungovala až do roku 1975. Vlevo od Brunerovic domku stával další dm p. 36. Kdysi dávno v nm byla hospoda u Holub a pozdji eznictví u Hrstk. Po baráku se tam íkalo „u Matýsk“. Dalším stavením smrem k námstí byl Váchal - koloniál, vedle Váchala pekaství u Holub (Soper), kde si pozdji otevel až do konce 2. sv. války fotoateliér fotograf Denk. Tuto adu uzavírá na kižovatce koloniál Jana Kaufnera, který v r. 1938 zavel a pracoval v továrn p. Kaila. Tyto všechny

vyjmenované domky ustoupily po r. 1970 nové panelové zástavb ulice Na Tržišti. Naproti Kaufnerovi pes ulici byli ješt dva obuvníci, a to obuvník Maík p. 61 a vedle Theodor Bernard (* 21. 10. 1887 - † 9. 12. 1949) v p. 62. Tento dm je dnes chránnou kulturní památkou s valbovou stechou, kterých v našem mst není mnoho. Jeho stáí se odhaduje minimáln na 250 let. Na rohu Americké a Vodní ul. byl pilepený malý domek p. 122, kde se íkalo u Šperlík. Ten koupil holi Bohumil Ludvík, zboural ho a v r. 1918 staví na tomto míst vysoký jednopatrový dm, v jehož pízemí byla provozovna pánské holiství a dámské kadenictví. Dnes je v tomto prostoru prodejna masa p. Mrázové. Vedle holie Ludvíka stával starý devný domek p. 123 Antonína Axamita. Ten jej v r. 1906 zboural a postavil na tomto míst jednopatrový dm. V pízemí byl koloniál a pamtníci jist pamatují na prodavae Františka Pilae s manželkou. Pozdji sem byla umístna na kratší dobu i mstská knihovna, kterou vedla p. Líkaová. Dnes je tu tzv. „káko“. Mezi Axamitovým a Mathau-

8

Výuka nminy v muzeu Spolenost AgAkcent nabízí pokraování kurz nmeckého jazyka pro zaáteníky. Výuka jednou týdn v Muzeu píhranií, délka hodiny je 90 min. Vyuuje se podle uebnice Nmecky s úsmvem nov, Nakladatelství Fraus, Plze 2003. Info na tel. 379 413 555, 602 168 171, e-mail: [email protected]

Co se dje v infocentru Evropský festival duchovní hudby Šumava - Bayerischer Wald - letos pod patronátem plzeského biskupa Tináctý roník Evropského festivalu duchovní hudby Šumava - Bayerischer Wald se koná opt v kvtnu, a to ve dnech 8. - 31. 5. Letošní roník láká píznivce sborového zpvu na kvalitní zážitky, které si návštvníci odnesou z poádaných koncert i mší konaných v rámci celého projektu. Festival se stal oblíbenou kulturní akcí pevážn na Klatovsku a na nmecké stran hranice, na území regionu Šumava - Bayerischer Wald. Na základ úspchu minulých roník se podailo festival rozšíit do Prahy, Karlovarského a Plzeského kraje. Koncerty a mše se uskutení v Klatovech, Plzni a Praze, Zwieslu, Bodenmais a Regenu. Dalšími místy jsou napíklad synagoga ve Kdyni, Klení pod echovem, Bšiny, Žinkovy, Janovice nad Úhlavou, Dešenice, Tchonice, Chlistov a Klenová. Srden vás proto zveme 29. kvtna do synagogy ve Kdyni. Koncert v rámci Evropského festivalu duchovní hudby zaíná od 18 hodin, úinkují sbory Byzantion a Vox imperfecta. (IC)

Setkání kdyských pamtník Tentokrát se 13. bezna sešlo 35 pamtník, aby si zavzpomínali na dní v dnešní Masarykov ulici (díve Zábranské, Domažlické). Pipomenuli si historii Sokola, Sokolovny, Draslovky (chemiky), synagogy a další. Mnozí našli svoje známé na promítaných dobových fotografiích. Na závr si prohlédli v synagoze nové expozice židovství. (IC)

Univerzita tetího vku Od bezna se v prostorách Muzea píhranií ve Kdyni rozbhly vzdlávací kurzy astronomie v rámci virtuální výuky Univerzity tetího vku. Na úvodní pednášce se sešli první zájemci, kteí se dozvdli od instruktorky kurzu Ing. Kláry Nehodové podrobnosti o prbhu virtuální výuky, zárove zde byla odprezentována první pednáška z cyklu astronomie. Projekt vzdlávání ve Kdyni vede eská zemdlská univerzita v Praze. Další zájemci o výuku jsou srden vítáni. Ti, kteí nemohou k poítai s pipojením k internetu, mohou využívat volného pístupu k internetu v informaním centru v Muzeu píhranií. Ani úast na pednáškách není závazná, jednotlivé testy, které úastníci eší, jsou pevážn informaního charakteru, aby dotyný ovil své znalosti z nov naerpaných vdomostí. (IC)

POZVÁNKA PRO PAM TNÍKY 29. setkání pamtník se koná v pátek 12. ervna 2009 od 14.30 hod. v Muzeu píhranií. Zavzpomínáme si na události

Plzeská vž pevyšuje kopce Takový byl název výstavy v Muzeu píhranií ve Kdyni. Expozice, jejímž motivem je dominanta Plzeského kraje, katedrála sv. Bartolomje v Plzni s vží vysokou pes 100 metr. Tém stovka návštvník zhlédla rznorodou sbírku obraz a obrázk katedrály sv. Bartolomje, a to jak se ji pokoušela vyjádit ada umlc: Karel Votluka, Klement Štícha, F. V. Eisenreich, Marie Lacinová, František Koliha a další. Výstava byla rozdlena do nkolika tématických okruh. Expozici uvádly pohledy na dva kostelíky, které na svém míst stály ješt ped založením Plzn, další obrazy pedstavily katedrálu z pohled nkolika výtvarník. Následný soubor zachytil katedrálu na vedutách Plzn. Mezi drobnjší díla patil obrázek s motivem gotické Plzeské madony, nejcennjší sochaské práce v chrámovém interiéru a vyobrazení sv. Bartolomje, jemuž je katedrála zasvcena. Vystavené exponáty byly dodány ze soukromé sbírky MUDr. Jaroslava Nováka, který výstavu pedstavil minulý rok v lednu v Plzni na Ústavu histologie a embryologie Lékaské fakulty Univerzity Karlovy, a to k 700. výroí první písemné zmínky o dnešní katedrále na plzeském námstí. IC Kdyn

v dnešní ulici Americká (díve Herštýnská, Wilsonova, atd.) Promítány budou dobové fotografie. (IC)

Archeologická pednáška S mimoádn vysokou úastí poslucha jsme se setkali na pednášce Zdeka Procházky, který zde pedstavil výsledky archeologických výzkum hrad na Kdysku.

Výzkumy hrad na Kdysku zaujaly. Další pednáška o Izraeli v podání Miroslava Byrtuse se koná v Muzeu píhranií v úterý 14. dubna od 17. 30 hod.

9

Návštvníci byli seznámeni s vykopávkami na Rýzmberku a Novém Herštejn. Pro velký zájem svých poslucha rozšíil pan Procházka pednášku ješt o výzkumy v Osvraín, na hrad Lacembok u Stakova a zaniklé sklárny v Mezholezích. Výklad byl obohacen fotografiemi a také nevšedními zážitky lovka, který má již letité zkušenosti s archeologickými výzkumy zícenin hrad. Jako bonus pinesl pan Procházka na ukázku úlomek z dla a kachel z kamen, který byl nalezen pi vykopávkách na Novém Herštejn. Pednáška byla ukonena diskuzí, kdy sami zúastnní pispli svými zajímavými postehy. Na závr bych Vás chtla pozvat na další pipravovanou pednášku, tentokrát se seznámíme s Izraelem v podání Miroslava Byrtuse. Marie Kobesová, TIC Kdyn

V n domácí porážky v Dlažov V Dlažov probhla dne 21. února typická eská zabíjaka s ukázkou domácí porážky a výroby masných výrobk. Vše zaalo v osm ráno za pítomnosti nkolika divák, kteí si nenechali ujít samotnou porážku. Vodu na paení zajistil všudypítomný a spolehlivý topi pan Josef Raišl. Vlastní porážku pak provádl pan Roman Raišl spolu se starostou obce a nkolika dobrovolníky. Ta nejhorší práce byla za námi, když už prasátko viselo na trojnožce na rozporce. Z pašíka se vyrobilo 140 jitrniek, 65 jelítek, zabíjaková polévka, zabíjakový guláš a na stl bylo možné podávat i erstvé škvarky, nechybly zde ani koláky, preclíky z nedaleké soukromé pekárny v Pocinovicích. Den pedem již byly vyrobeny tlaenky a polévka. Hned na zaátku byl velký zájem o tlaenky a spolu s polévkou si je zájemci rychle rozebraly. Díky pomocníkm se prase postupn zpracovávalo a návštvníci akce vydrželi ekat, až bude hotový ovar - ten byl obzvláš dobrý, vaené jitrnice a jelita. Výrobky nestaily ani poádn ztuhnout

a zájemci je ihned skoupili. Celou akci navštívilo okolo 80 lidí. Poadatelé ani neekali, že bude tak velký zájem. Mezi hosty se u nás na pozvání objevil i starosta z erníkova, Bhaova, nedalekého Bezdkova a z Dešenic, kterým se tímto omlouvám, že jsem se jim nemohl pln vnovat. Práce bylo až nad hlavu, ale ml jsem dobrý pocit, že jsou lidé spokojeni a hlavn, že se sešli. Naveer pak pokraoval masopustní bál, na kterém nám hrála skupina BLIZZARD z Nýrska. Škoda jen, že úast na bále již byla slabší. Celý den, od rána do pozdních noních hodin, byl skuten velkým zábrem pro poadatele, ale vše se vydailo. Na píští hody se už pipravíme trochu jinak, abychom vyhovli i tm, na které se dobrot z vepových hod v letošním roce nedostalo. Dkuji všem, kteí se podíleli svou prací na zdárném prbhu akce. Petr Kodeš, starosta obce Dlažov

ŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒŒ

Obec získala hrabcí sýpku Historická sýpka v Kout na Šumav je ve vlastnictví obce. Obecnímu úadu se za velmi výhodných podmínek podailo koupit od pozemkového fondu památkový objekt uprosted vesnice. „Zatím nemám pedstavu, jak s ním naložíme. K pevzetí majetku nás vedla také skutenost, že sýpka je už léta opuštná, chátrá. Chceme zabránit další devastaci a mít možnost objekt ádn zajistit,“ vysvtluje starosta obce Václav Duffek. Finanní prostedky na opravy historické sýpky vidí obec v evropských programech. Stavba je památkov chránná, její rekonstrukci plánuje vedení obce pomalu a postupn. „Nejprve nejnutnjší, což jsou obvodové zdi, pak omítka, stecha,“ vyjmenovává starosta. Pvodní hrabcí sýpka je kompletn podsklepená. Nejzajímavjší a nejcennjší je vnitní interiér, jenž je celý vyplnný dobovým trámovím o prmru plmetrových rozmr. Naposledy ji využívalo místní zemdlské družstvo jako sklad krmiv. Nyní už je památka nkolik let opuštná a pustne. Sylva Heidlerová

Masopust na Kdysku

Prvod maškar letos jako každoron obešel každé stavení v Nové Vsi i v sousedních Vítovkách. (OU)

V Kolovi se s kapelou Zlata a její chlapci vydal prvod masek k rybníku. Smr ák vezl Masopusta na trakai. Na alegorickém voze se nekompromisn vybíraly poplatky za všechny možné prohešky. (OU) 10

V Louimi.

Po Stanticích a Híchovicích se rozléhala harmonika, buben, zpv a smích masopustního prvodu. Nakonec prvod po ádném a vtipném soudu Masopusta po zásluze uvznil na rok do Híchovického žaláe. (OU)

Zemdlec v Evropské unii Obecn prospšná spolenost Úhlava, o. p. s. ukonila realizaci dalšího vzdlávacího projektu s názvem „Zemdlec v EU“, v rámci kterého proškolila bhem zimního období více jak 600 zemdlc z celé republiky. Semináe se týkaly oblasti nov zavádných legislativních požadavk na zemdlské hospodaení, tzv. cross-comliance, které musí zemdlci, kteí chtjí erpat dotace z Evropské unie, od 1. ledna 2009 bezpodmínen dodržet. V rámci projektu bylo uspoádáno celkem 12 seminá na území celé eské republiky. Díky finanní podpoe Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) byla úast pro všechny zcela bezplatná. Od záí 2008 do bezna 2009 probíhaly dva typy seminá. První vnující se oblasti rostlinné výroby a jejímu vztahu ke krajin a životnímu prostedí a druhý zamující se na živoišnou výrobu, krmiváství a potravináství. Semináe se konaly v šesti krajích eské republiky, konkrétn ve mstech Cheb, Klatovy, Strakonice, Pelhimov, Pardubice a Olomouc. Krom samotných školení byla v rámci projektových aktivit vydána tištná publikace obsahující píspvky jednotlivých pednášejících, eLearningová aplikace poskytující aktuální informace z dané oblasti prostednictvím internetu a každý úastník obdržel též CD se všemi potebnými studijními a informaními materiály. Lektorskou základnu tvoili odborníci z ad praktické i akademické sféry. Zemdlci od nich srozumitelným zpsobem získali konkrétní praktické informace o legislativních pedpisech a naízeních, které pro svou innost potebují znát.

Veškeré materiály vydané v rámci projektu spolu s podrobnými informacemi o jeho prbhu mohou pípadní zájemci nalézt na zemdlském portále www.rac.uhlava.cz. Klatovy 27. bezna 2009 Kontaktní osoby: Bc. Jan Kolá, tel. 602 416 622, 376 311 745, email: [email protected] (manažer projektu „Zemdlec v EU“) Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.

Manažer projektu Bc. Jan Kolá.

Obecn prospšná spolenost Úhlava, o. p. s. ukonila vzdlávací projekt s názvem Zemdlec v EU, v rámci kterého proškolila bhem zimního období více jak 600 zemdlc z celé republiky.

Uitelem hudby pes p l století Dne 30. ledna 2009 nás ve vku osmdesáti let opustil hudební pedagog pan František März. Celý svj aktivní život vnoval výuce hudby na hudebních školách v Domažlicích, ve Kdyni a v Horšovském Týn. Narodil se 1. 8. 1928 v Klatovech a brzy se u nj projevilo výrazné hudební nadání. Patil k nejlepším žákm svých uitel - houslist Karla Jelínka a prof. Jana Svobody. Po úspšném zakonení Konzervatoe v Praze státní zkouškou odchází na dva roky jako houslový hrá do lázeského orchestru v Mariánských Lázních. Brzy je ale povolán editelem Hudební školy v Domažlicích Jaromírem Jindichem zpt do rodného kraje. Stává se uitelem houslové hry na této škole. 1. ledna 1960 povolilo tehdejší ministerstvo školsví otevení samostatné Základní hudební školy ve Kdyni. Ta byla dosud jen pobokou domažlické hudební školy. Pan März je jmenován jejím editelem. V roce 1963 odchází opt jako editel do Lidové školy umní v Horšovském Týn, kde v této funkci psobí až do dchodu do roku

1989. Ani tehdy však neodešel na odpoinek. V Horšovském Týn ješt ti roky jako pedagog vypomáhá a poté se vrací zpt do kdyské „Lidušky“. Zde uil od roku 1993 až tém do konce svého života, do roku 2007. Není možné zapomenout na lovka, který více než padesát let výrazn ovlivoval hudební dní v regionu. Nezapomínali ani jeho žáci, kteí mu asto psali a navštvovali ho ve Kdyni. Za všechny jmenujme ty nejvýznamnjší hudebníky - profesionály: houslistu Pavla Reicharta, který psobí v sousedním Nmecku, Karla Stadthera - hráe druhých houslí Vlachova kvarteta i dalších muzikant - Marie Johánkové, Jaroslava Lucáka a ostatních. Odešel skromný lovk s osobitým smyslem pro humor. S velkým nadhledem a vtipem dokázal komentovat svj vk a léta praxe. Jednou prohlásil s šibalským úsmvem: „Je to špatné. Víte, co mi ekla žákyn?“ Trpliv jsme ekali na pointu, která vždy stála za to: „Pozdravuje Vás babika - vy jste ji uil!" a zahrnul nás salvou smíchu.

11

Kéž tedy všechny ti generace vzpomínají na pana Františka Märze s úsmvem. Zanechal tu dlouhou a vlídnou muzikantskou stopu. Milada Nejdlová, editelka ZUŠ Kdyn

František März a žákyn Václava Ržková (Kdyn 1997)

Napoleonské války a Kdyn po 200 letech Letos na jae to bude 200 let, co se naší Kdyn opt dotkly evropské djiny, které tudy „pochodovaly“. Francouzský císa Napoleon I. si v roce 1809 stále více podmaoval Evropu. Nmecké státy a státeky hrály roli „francouzských spojenc“ v rámci tzv. Rýnského spolku, spojenectví ml Napoleon uzaveno i s Ruskem. Prusko bylo již 3 roky zlomeno, a o totéž se Napoleon snažil i ve Španlsku. Jeho úhlavním nepítelem byla opt Anglie, tradin silná se svým námoním lo stvem. Na pevnin však velká vojska nemla, proto hledala spojence, které znovu finann podporovala. A opt (jako již v minulosti nkolikrát) podncovala Rakousko k akcím proti Francouzm. A Rakousko už dlouho prahlo po odvet! V roce 1809 bojovalo proti Francouzm na nkolika frontách, zejména v severní Itálii a v Halii. Nejvtší rakouská armáda vytáhla do boje proti Napoleonovi do Bavorska. Rakušané postupovali v nkolika pochodových kolonách, jedna z nich pod vedení maršálka Hillera z ech pes Kdyni, dále po císaské silnici eským lesem okolo staré Poštovní stanice v Klení pod echovem. V první velké bitv tohoto tažení se Rakušané ale neúspšn utkali s Francouzi 22. dubna u Eggmuhlu. Napoleon následn oblehl Regensburg a donutil vrchního velitele rakouské armády, arcivévodu Karla (bratra rakouského císae Františka I.) k ústupu. Francouzi nedopáli Rakušanm žádného oddychu, zle na n dotírali a psobili jim ztráty. Arcivévoda Karel ustupoval na Cham a dále do eské kotliny pes Furth im Wald,

ale i všerubský prsmyk. Nkolik dní proudily rakouské oddíly tímto smrem, takže i tenkrát malá Kdyn jich byla plna. V okolí Klatov bylo 1. kvtna plánováno nové seskupení rakouských vojsk. Po chaotickém úprku z Bavor se podailo arcivévodovi Karlovi soustedit velké vojsko, asi 90 000 pších voják, pes 12 000 jezdc, mnoho dl a zejména dal znovu do poádku zásobování. Podívejme se dnes trochu blíže na rakouského vojáka. Vybral jsem pedstavitele tžkého jezdectva, a to kyrysníka. V roce 1809 mla rakouská armáda 8 pluk jízdních kyrysník. Byli velmi dobe vycvieni. Velká vtšina pluk doplovala stavy muž, i chov koní pro n, v eských zemích. Nasazení kyrysník bylo zámrem zejména v rozhodujících fázích

Zahoanští hasii se chtjí školit

V únoru se konala Valná hromada SDH Zahoany. Starosta okrsku Václav Dolejš pivítal všechny pítomné i hosty. Kladn hodnotil innost hasi v jednotlivých obcích a zárove vyzdvihl práci s dtmi ve tech SDH a vybídl tak ostatní k jejich následování. Bhem schze vznesl návrh velitel okrsku Václav Odvody na rzná školení hasi, která probhnou bhem msíce bezna a dubna. Toto téma se poté stalo hlavním bodem v diskuzi, kde se ujal slova starosta obce Zahoany Václav

ehák. Podkoval hasim za jejich innost, pislíbil zajištní školení, které by asov lépe vyhovovalo všem absolventm. Na závr vystoupil host Josef Jírovec z OSHM, aby informoval pítomné o akcích, které jsou pro SDH pipravovány v roce 2009. Bhem schze nezahálel ani majitel restaurace Václav Kastl, kterému patí velký dík za výbornou obsluhu. Následovala volná zábava, kterou svou hudbou osvžila Híchovická omladina. Hanka Hoffmannová

12

bitev, kdy jejich útok na tžkých koních ml decimovat protivníka. Bohužel pro rakouskou stranu, vinou špatné strategie i mnohdy zastaralých taktických pedpis asto tito skvlí jezdci nemohli v plné míe uplatnit své pednosti. Ale Francouzi z nich pesto mli obavy! Velmi asto bylo slýchávat na bojištích francouzské volání ...l´attention cuirassiers!... (Pozor, kyrysníci!) Jak vypadal tenkrát rakouský kyrysník? Uniformu tvoil typický bílý frak (jako u mnohých rakouských jednotek). Límec ml barvu plukovního vyložení, stejná barva byla na manžetách a lemech šos. Hlavu ml chránnu vyztuženou koženou pilbicí, jejíž vršek byl chránn mosazným hebenem a housenkou spletenou z bavlny v rakouských barvách (erné a žluté). Kalhoty byly rovnž bílé, erné holínky byly na rozdíl od francouzských pouze po kolena. K vtšímu chránní nohou sloužily kožené pevlékací kalhoty. Hlavní zbraní kyrysník byl tžký me - palaš s rovnou epelí. Doplkem byla lehká palná zbra. K ochran hrudi sloužil kovový prsní štít, tzv. kyrys. Záda kryta nebyla, zadní díl kyrysu Rakušané nepoužívali, což se neblaze projevilo i ve velkém pomru ztrát v jejich neprospch. Kyrysníci jezdili na velkých a tžkých koních. abraka byla typická rakouská, tj. ervená se žlutoerným lemem, v zadním cípu byl císaský monogram F. I. Do dešt používali velký šedobílý kabát, mnozí kyrysníci s sebou vozili na boku i hl pro pivázání kon v táboe a otep sena. A jak celé tažení dopadlo? Napoleon se svými vojsky Rakušany pedešel. Postupoval rychleji podél Dunaje a obsadil Víde. Arcivévoda Karel však nemeškal, pispchal ku Vídni též a 21. a 22. kvtna na severních pedmstích Vídn, u vesnic Aspern a Esslingen donutil Napoleona ke dvoudenní bitv, po které Napoleon musel ustoupit k Vídni. as hrál ale pro Napoleona. Do 14 dn peskupil a posílil svá vojska a po bitv u Wagramu Rakousko kapitulovalo. ím zakonit dnešní malé vyprávní? Mír byl Rakousku vnucen za krutých podmínek. Pišlo o mnohá svá území, ale pesto se stalo francouzským spojencem, neb o rok pozdji, v roce 1810, se Napoleon po rozvodu s císaovnou Josefinou oženil s rakouskou arciknžnou Marií-Louisou, dcerou Františka I. Spojenectví však netrvalo dlouho, po pár letech bylo vše úpln jinak. Závrem si dovoluji doporuit povídku J. Š. Baara Haní, pojednávající o její lásce ke kyrysníkovi, k roku 1809 se vztahuje i jeden díl Baarovy Chodské trilogie. V tchto dnech je v knihkupectvích k dostání skvlý román francouzského spisovatele Patricka Rambauda Bitva. Rok 1809 je zde znamenit vylíen. Mirko Kvapil

Zpravodaj Kdysko je tu pro Vás! Uzávrka píštího ísla 15. kvtna

K Ku u ll tt u ur rn n íí s se er rv v ii s s DUBEN

KV TEN

4. 4., Brníov, Pší výlet 4. 4., erníkov, jarní výlet „Co je za humny?“ Sraz všech úastník je v 9.30 hod. v Mezholezích (na kraji vsi pi píjezdu od Úsilova). Trasa výletu povede smrem na Úlíkov, Plán, cíl ve vinárn na zámku v Kout na Šumav. Délka cca 12 km. 4. 4., Chodská Lhota, velikononí turnaj ve stolním tenise, zápis od 9.00 4. 4., Dlažov, sokolovna, 13.00, jarní výstava, k vidní bude velikononí výzdoba, ukázka barvení kraslic Aleny Nmcové z Miletic (když si s sebou pinesete bíle vajíko i nevyfouklé, mžete zkusit namalovat svoji kraslici), uvidíte trplivost pi palikování ozdob. Slíbena ochutnávka sudových moravských vín a slivoviky s možností koup, pletení velikononích pomlázek. 8. 4., Kdyn, MKS Modrá hvzda, 17.30, absolventský koncert žák ZUŠ Kdyn. Program pipravila Vra Hrochová se svými klavíristkami - absolventkami I. cyklu Kateinou Kalivodovou, Victorií Sabathil a Michaelou Zvolánkovou. Veer zpestí houslový soubor ZUŠ pod vedením Marie Mikešové. 9. 4., Kdyn, Muzeum píhranií, 17.00, vernisáž výstavy keramiky - Silvestra Chnápková z Osvraína (výstava potrvá do 11. 5. 2009) 14. 4., Kdyn, Muzeum píhranií, 17.30, Izrael - pednáší Miroslav Byrtus 17. 4., Kout na Šumav, restaurace Na Stelnici, 16.00, setkání senior 18. 4. - 10. 5., Kdyn, MKS, ... ne ruka, to duše maluje..., výstava obrázk tlesn postižených, kteí malují ústy a nohama, poádá skautské stedisko Lípa Prapoišt 18. 4., Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, Keup 20. 4., Kdyn, kino, 9.30, Látané píbhy krejíka Honzy, pedstavení žák ZŠ Všeruby a Kdyn 25. 4., Kdyn, kino, 19.30, Manželství na druhou aneb Barillonova svatba - divadelní soubor MKZ H. Týn 25. 4., Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, Brutus 26. 4., Kout na Šumav, tradiní pou

2. 5., Kolove, oslavy 64. výroí osvobození obce Kolove probhnou v poledních hodinách. Souástí slavnostního programu je pokládání vnc u pomníku obtí 1. a 2. svtové války a u pomníku obtí americké armády. Se svým programem vystoupí mažoretky a country kroužek ZŠ Kolove, pijede i "CONVOY OF REMEBRANCE 1945 2009" (asi 60 historických vojenských vozidel). 2. 5., Slavíkovice, 9.00 - okresní oslava svátku patrona hasi Sv. Floriána pro okres Klatovy, 13.00 - hasiská soutž "Pouový pohár v požárním útoku" 2. 5., Dlažov, Bigbítová hospoda, 21.00, KABÁT revival Plze 3. 5., Slavíkovice, pou 9. 5., Kolove, oslava Dne matek 13. 5. - 15. 6., Kdyn, Muzeum píhranií, výstava podvodních fotografií Michala Cihláe 14. 5., Všeruby, sál KD, 16.00, jarní besídka žák ZŠ 15. 5., Kout na Šumav, sál kina, 16.00, vítání obánk 16. 5., Chodská Lhota, další roník tradiního pochodu Chodská bta, start ped OÚ od 10.00 do 13.00, trasy 8, 15 a 20 km, cíl Lomeek. 17. 5., Miletice, kaple Sv. Jana Nepomuckého, 14.00, koncert Klarinetového kvarteta 17. 5., Mrákov, kulturní dm Starý Klíov, 14.00, setkání dchodc 29. 5., Kdyn, synagoga, 18.00, koncert v rámci Evropského festivalu duchovní hudby, úinkují sbory Byzantion a Vox imperfecta 30. 5., Kdyn, hišt na Kobyle, 14.00, Dtský den ve stylu divokého západu, na všechny úastníky se tší indiáni, kovbojové a kon z rane Jestáb, atrakce a soutže o ceny! Cviení pro ženy v Bhaov Každou stedu od 20. 00 hod. v sále obecního úadu cviení pro ženy a dívky pod vedením zkušené cviitelky Nadi z Klatov. Pokud máš i ty chu cviit s patnáctkou kolegy mixovou hodinu bodyformingu a aerobiku, pij mezi nás! Vstup 50,- K. Ludmila Reinigerová, Bhaov

Zahájení turistické sezóny na Kdysku Pátý jubilejní roník Na kole z ech do Bavor probhne v rámci zahájení turistické sezony s rozšíeným programem. V pedveer akce - v pátek 19. ervna - probhne na nádvoí ped Informaním centrem ve Kdyni kulturní podveer, kde vystoupí dtský sbor pi ZUŠ ve Kdyni a hlavním hostem bude Domažlická dudácká muzika. V sobotu 20. ervna vypukne cyklistická akce, která bude spojena se slavnostním otevením nové cyklostezky. Pedstaví vám tyto nov vybudované úseky: Kdyn - Starý Dvr, Smržovice - Dobíkov, Dobíkov - Hluboká a Hluboká Brníov. Po cest si budete moci odpoinout na nov instalovaných odpoívadlech na trasách Starec - Kout na Šumav, Starý Dvr - Kout na Šumav, Smržovice - Dobíkov a Brníov - Kdyn. V letošním roce jsou pipraveny 3 trasy - delší (cca 50 km), kratší (cca 25 km) a trasa pro rodiny s dtmi (cca 8 km). Start se uskutení na hišti v Dlnické ulici ve Kdyni, cíl na hišti v Prapoišti, kde bude pipraven kulturní program a oberstvení. V rámci odpoledne se pedstaví tanení skupina Jestábci, bude možné se svézt na koni, uvidíte seskok parašutisty a další. (IC)

13

KINO

DUBEN 1. 20.00 Bathory (R, SR, VB,MAD.) 3. - 4. 17.00 Deník nymfomanky (ŠPA) 7. - 8. 20.00 Líbáš jako b h (R) 10. - 11. 20.00 Cesta na msíc 3D (BELG.) 14. 17.00 Kamarádova holka (USA) 15. 20.00 Výmna (USA) 17. - 18. 17.00 Peklo s princeznou (R) 17. - 18. 20.00 Spirit (USA) 21. - 22. 20.00 Underworld: Vzpoura Lycan (USA) 24. 20.00 Karanténa (USA) 28. - 29. 17.00 Lovecká sezona 2 (USA) 28. - 29. 20.00 Valkýra (USA, SRN) KV TEN 1. - 2. 17.00 Pohádky na dobrou noc (USA) 5. - 6. 20.00 Nouzový východ (USA) 8. 20.00 Milioná z chatre (VB, USA) 9. 20.00 Babika (SR, R) 12. - 13. 20.00 Vévodkyn (USA) 15. - 16. 17.00 Bolt - pes pro každý pípad (USA) 15. - 16. 20.00 R žový panter (USA) 19. - 20. 20.00 Sedm život (USA) 22. 20.00 Pochyby (USA) 23. 20.00 El Paso (R) 26. - 27. 17.00 Píbh o Zoufálkovi (VB,USA) 26. - 27. 20.00 Sex Drive (USA) 29. - 30. 20.00 Normal (R, Makedonie)

Koloveský mlýn se spustí v srpnu Koloveský mlýn na pemílání starých bab na mladá dvata bude letos 8. srpna opt mlít V sobotu 8. srpna tohoto roku se opt roztoí lopatky zázraného koloveského mlýna, který ukáže svou moc a omladí již po nkolikáté další zástupkyn ženského pokolení z Kolove i širokého okolí. Místní obané, kteí úinkují v této lidové he, piln nacviují, obec Kolove, jako hlavní organizátor, dokonuje poslední úpravy v pipravovaném doprovodném kulturním programu, jehož souástí je pou, výstava o historii a souasnosti obce, setkání rodák a pátel obce, výstava historických vozidel, svcení praporu obce, oslava optovného pidlení statutu msteka Kolove, kest nové knihy Djiny Kolove aneb obrazy z djin a souasnosti obce a samozejm dobrá hudba, jídlo a pití. Vše doplní sportovní program TJ Slavoj Kolove. Co íci na závr? Milí tenái i všichni ostatní, zejména dámy, neváhejte a do Kolove pospíchejte. Ve mlýn se pemlít dejte, kosmetiku vynechejte. Zpt se vrátí mladá léta, všem neduhm bude veta! (OU)

175. výroí narození profesora hudby Karla Webera Kdysko se m že pochlubit osobnostmi, jejichž kulturní vhlas je historicky nezanedbatelný. Na Kdysku tvoili malíi, regionální spisovatelé i hudebníci. Rod Weber patí jist mezi n. Ped patnácti lety byly ostatky Karla Webera znovu uloženy do nového hrobu v horní ásti starého hbitova hned pod hbitovní zídkou. Náhrobní deska je oznaena nápisem a lyrou. Obadu vysvcení nového hrobu byl tehdy také pítomen René Kubelík, pravnuk slavného eského houslisty Jana Kubelíka. Karel Weber se totiž do encyklopedií houslové historie zapsal jako první uitel pozdjšího houslového génia. Weber se zaal houslové he uit ve svém rodišti u Antonína Sartora, žáka proslulého houslisty 19. století Wilhelma Bernarda Moliqua. V roce 1851 - 1855 studoval na pražské konzervatoi hru na lesní roh. Jako hornista psobil v Prozatímním divadle též i pod taktovkou Bedicha Smetany. Historie zachytila i jeho angažmá v Kolín nad Rýnem a Darmstadtu. Pozdji uil v Praze jako profesionální uitel hudby, kde v letech 1888 - 1889 byl jeho žákem rovnž Jan Kubelík. Karel Weber se stal urit výborným uitelem svého žáka a Kubelíkovi dokázal pedat pevné základy houslové hry. Pod vedením Karla Webera vystoupil nap. Kubelík 25. bezna 1889 v Michli ve prospch Ústední matice školské. V tištném programu teme: „Laskavé spoluúinkování slíbili pan Karel Weber se svým malým žákem Janem Kubelíkem, umlcem na housle“. Mladý umlec tehdy zahrál Romanci Josefa Webera i Bériotovu Velkou fantasii op. 118. Weber jako uitel Jana Kubelíka se zaadil po

boku takových jmen jako byli Karel Ondíek nebo legendární Otakar Ševík. Za pozornost stojí, že na onom koncertu z roku 1889 hrál Jan Kubelík skladbu Josefa Webera. Významný houslista Josef Miroslav Weber (1854 - 1906), který psobil jako koncertní mistr v Mnichov a zanechal po sob slušný kompoziní odkaz, byl skuten synovcem Karla Webera. Smycovému kvintetu D-dur byla dokonce piznána cena eského spolku pro komorní hudbu v Praze roku 1898. Snad i v souvislosti s nmeckým pobytem požádal Josef Weber o získání domovského práva ve Kdyni, a to z dvodu snadnjšího peshraniního styku. Otec Josefa Miroslava Webera, Jan Weber, byl rovnž známým hudebníkem,

Hrob houslisty Karla Webera na kdyském hbitov. (sh) 14

dirigentem orchestru Prozatímního divadla. Ostatn to dokládá i program ze žofínského koncertu konaného v roce 1874. Tito vynikající hudebníci tvoili nejen v Praze, ale i v ad nmeckých mst. Profesor Karel Weber se narodil 6. bezna 1834 a i v pozdjších letech do Kdyn pravideln zajíždl. V roce 1911 snad v p. 57 v dnešní Americké ulici zemel. Má babika Anna Vilímcová si ješt pamatovala na starého pána Karla Webera s delšími vousy a špacírkou, jak se procházel po kdyském námstí. Karel Weber, ale i další lenové rodiny si zaslouží, aby na n msto Kdyn i po sto letech nezapomnlo. Vladislav Vilímec

Soutž Vesnice roku 2009 vyhlášena Cílem soutže Vesnice roku 2009 v Programu obnovy venkova (dále jen „soutž“) je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní úasti na rozvoji svého domova, zveejnit rozmanitost a pestrost uskuteování program obnovy vesnic a upozornit širokou veejnost na význam venkova. 1. 1.1. 1.2.

Vyhlašovatelé a spoluvyhlašovatelé soutže Vyhlašovatelé: Spolek pro obnovu venkova R (SPOV), Svaz mst a obcí R (SMO), Ministerstvo pro místní rozvoj R (MMR) a Ministerstvo zemdlství R (MZe). Spoluvyhlašovateli soutže jsou Kancelá prezidenta republiky, Ministerstvo životního prostedí R, Ministerstvo kultury R, Spolenost pro zahradní a krajináskou tvorbu, Svaz knihovník a informaních pracovník, Folklorní sdružení R, Sdružení místních samospráv R a píslušné kraje v pípad krajských kol soutže.

2. 2.1.

Úastníci soutže a pihlášky do soutže Soutže se mohou zúastnit obce vesnického charakteru, které mají maximáln 5 250 obyvatel a které mají zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program rozvoje svého územního obvodu. Do soutže se obec hlásí vždy jako celek, vetn všech svých místních ástí. Do soutže bude zaazena obec, která v termínu do 30. dubna 2009 podá ádn vyplnnou pihlášku do soutže. Rozhodující je razítko pošty. Pihláška do soutže musí být vyplnna na pedepsaném formulái, který tvoí pílohu . 1 tchto podmínek. K pihlášce do soutže musí být piloženo: - doklad o úhrad registraního poplatku stanoveného odstavcem 3. tchto podmínek; - charakteristika obce zpracovaná podle pílohy . 2 tchto podmínek. Bez výše uvedených píloh nebude pihláška do soutže považována za ádn vyplnnou. Pihláška do soutže, vetn výše uvedených píloh, musí být v termínu dle bodu 2.3. tchto podmínek zaslána poštou v listinné i elektronické podob (na nosii CD) na adresy kontaktních míst podle píslušnosti obce k jednotlivým krajm. Materiály zaslané spolu s pihláškou se nevracejí.

2.2. 2.3. 2.4.

2.5. 3. 3.1. 3.2.

Registraní poplatek Registraní poplatek je stanoven ve výši 2 K za každého obana pihlašované obce. Registraní poplatek musí být zaslán na úet SPOV íslo 1931013349/0800 u eské spoitelny, a.s., pod VS 1111.

4. 4.1.

Organizaní zabezpeení soutže Organizaní zabezpeení soutže a celostátního kola soutže Ing. Miroslava Tichá (tajemnice soutže) Ministerstvo pro místní rozvoj odbor rozvoje a strategie regionální politiky Staromstské námstí . 6, 110 15 Praha 1 Organizaní zabezpeení krajského kola Plzeský kraj Jií Mäntl

4.2. 5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 6. 6.1. 6.2. 6.3. 7. 7.1. 7.2. "

8. 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. " " " 9. 9.1. 9.2. 10. 10.1. 10.2.

10.3. 10.4. 10.5. 10.6.

11.

tel: 234 154 189, fax: 234 154 243, mobil: 731 628 447 e-mail: [email protected]

mobil: 739 682 826, e-mail: [email protected]

Organizace soutže Soutž je organizována ve dvou kolech - krajském a celostátním. Všechny pihlášené obce jsou nejprve hodnoceny v krajském kole na základ pedem schválených podmínek soutže. V pípad, že se do krajského kola pihlásí více než 30 soutžících obcí, mže pedseda krajské komise dohodnout organizaci soutže v oblastních kolech. Krajské kolo se uskutení tehdy, bude-li možno krajskou hodnotitelskou komisí udlit minimáln 1/3 stuh z celkového potu obcí pihlášených v daném kraji. Do celostátního kola postupuje za každý kraj vždy maximáln jedna obec, které bylo v krajském kole soutže udleno ocenní Zlatá stuha. V rámci celostátního kola jsou vyhodnocena první ti místa. Vítz celostátního kola, resp. vítz soutže se stává nositelem titulu „Vesnice roku 2009“. Hodnotitelské komise soutže Prbh soutže ídí editel soutže. editelem soutže Vesnice roku 2009 byl na základ dohody vyhlašovatel soutže jmenován starosta obce Havlovice, Vesnice roku 2007, Ing. Pavel Dvoáek. Kontakt: Havlovice 146, 542 38 Havlovice nad Úpou; tel: 499 784 061, email: [email protected] Pedsedové krajských komisí jsou jmenováni editelem soutže. Pedsedou krajské komise mže být jmenován starosta (nebo zástupce obce jmenovaný zastupitelstvem) obce, které bylo v pedchozích ronících této soutže udleno ocenní Zlatá stuha. leny krajské a celostátní hodnotitelské komise nesmí být zástupci soutžících obcí a ti, kteí jsou se soutžícími obcemi ve stetu zájmu. Hodnocení Každá obec zaazená do soutže bude v termínu od 1. 5. až 30. 6. 2009 navštívena krajskou hodnotitelskou komisí. O této návštv bude starosta obce pedem informován tajemníkem krajské hodnotitelské komise. Základní informace a podklady pro hodnocení získává krajská hodnotitelská komise z prezentace obce (souástí této prezentace budou i rozhovory se zástupci obce), prohlídky obce, obsahu materiál doložených jako souást pihlášky do soutže. Na základ uvedených podklad je pak soutžící obec hodnocena v jednotlivých stanovených okruzích, které korespondují s lenním uvedeným v píloze . 2 tchto podmínek. Ocenní V rámci krajských kol jsou udlována následující ocenní: Zlatá stuha - vítz krajského kola (za vítzství v krajském kole); Modrá stuha - za spoleenský život; Bílá stuha - za innost mládeže; Zelená stuha - za péi o zele a životní prostedí; Oranžová stuha - za spolupráci obce a zemdlského subjektu. V krajském kole mže být stuhou ocenna maximáln 1/3 pihlášených obcí. Každé ocenní mže být udleno v daném kraji vždy pouze jedenkrát. Každá obec mže získat v daném roce maximáln jedno z výše uvedených ocenní. V rámci krajských kol soutže mže krajská hodnotitelská komise dále udlit: Diplomy, napíklad: za vzorné vedení obecní knihovny, za vzorné vedení kroniky, za rozvíjení lidových tradic, za kvalitní kvtinovou výzdobu v obci (Fulínova cena), za píkladnou péi o historickou zástavbu obce. Mimoádné ocenní za nejlepší projekt ze Strukturálních fond. Cena nadje pro živý venkov (za místní spolkový život a obanskou spolenost v obcích) a jiná ocenní. Slavnostní vyhlášení Krajská slavnostní vyhlášení Krajská slavnostní vyhlášení mohou být poádána pouze v termínu od 1. 7. do 30. 8. 2009. Celostátní slavnostní vyhlášení Celostátní slavnostní vyhlášení se uskutení v termínu do 31. 10. 2009. Soutže související se soutží Vítz celostátního kola soutže dále postupuje do soutže Evropské pracovní spolenosti pro rozvoj venkova o obnovu vesnice. Obce ocenné Zelenou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvoenou zástupci Ministerstva životního prostedí a Spolenosti pro zahradní a krajináskou tvorbu. Obec s nejlepší péi o životní prostedí a zele v obci a okolní krajin získá titul Zelená stuha eské republiky roku 2009. Vítz a nositel tohoto titulu postupuje do evropské soutže v péi o zele a životní prostedí Entente Florale Europe. Nad tímto ocenním pevzal záštitu ministr životního prostedí. Obce ocenné Oranžovou stuhou dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny odbornou komisí tvoenou zástupci Ministerstva zemdlství. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude udlena Oranžová stuha eské republiky roku 2009. Nad tímto ocenním pevzal záštitu ministr zemdlství. Knihovny obcí ocenných diplomem v krajských kolech soutže jsou Svazem knihovník a informaních pracovník (SKIP) zpravidla nominovány na cenu Knihovna roku, která je udlována jako státní ocenní v oblasti kultury. Cenu Knihovna roku získá nejlepší knihovna vyhodnocená v celostátním kole porotou, kterou jmenuje ministr kultury na návrh SKIPu z ad knihovnických odborník. Folklorní sdružení R, v souinnosti s celostátní hodnotitelskou komisí, vyhodnotí a ocení Putovním pohárem FoS R obec s nejvýraznjším programem dlouhodobé pée o místní lidové tradice z ad obcí ocenných Zlatou stuhou. Obce ocenné Cenou nadje pro živý venkov dále postupují do celostátního kola, kde budou hodnoceny komisí tvoenou zástupci Sdružení místních samospráv R. Tato komise vyhodnotí nejlepší obec, které bude udlena Cena nadje pro živý venkov roku 2009. Nad tímto ocenním pevzalo záštitu Sdružení místních samospráv R. Termíny soutže vyhlášení 15. roníku soutže ukonení píjmu pihlášek hodnocení krajských kol slavnostní vyhlášení krajských kol hodnocení celostátního kola

10. bezna 2009 30. dubna 2009 1. 5. - 30. 6. 2009 1. 7. - 30. 8. 2009 31. 8. - 6. 9. 2009

slavnostní vyhlášení celostátního kola

do 31. íjna 2009

Úplné znní podmínek soutže Vesnice roku 2009 najdete na adrese http://www.mmr.cz/vesnice-roku-2009

15

Louení se zimou na Kdysku

Mezi nejlepšími sportovci

Mezi desítkou nejlepších sportovc domažlického okresu byli opt kdyští kuželkái. Osobn jim podkoval i (zleva) starosta Jan Löffelmann, Viktor Pytlík, Jakub Š astný a trenéi manželé Löffelmannovi.

Dobroty z plotny

V Louimi ochutnali staroeská jídla v úprav místních oban.

Kytara v promnách staletí

Klobouková v Mezholezích

„Kloboukovou“ zorganizovali chalupái v Mezholezích. O sobotním veeru zavítalo do místní hospody padesát host s libovolnou pokrývkou hlavy. Ocenní nejhezí klobouk s lahví šampusu si odnesla Jana Plassová. Na snímku ti neocenné, ale kouzelné výtvory. (sh)

Vše o elektrické kytae se dozvdli školáci v Prapoištích. Umlkyn Milada Karez, na snímku vzadu vlevo, jim nejen hrála, ale i vyprávla. „Je skromná, i když je slavná. Moc jí dkujeme.“

Vnovali sokolský prapor

V Kolovi tancovali v pyžamech

Pyžamový bál ukázal, že v Kolovi není o lidi, kteí se nebojí smát se sami sob, nouze. Úspšný veer, a urit ne naposled, poádali volejbalisté.

Do kdyského Muzea píhranií pedal starosta TJ Sokol Kdyn Ing. Josef Mazanec historický prapor jednoty. Stránku pipravila Sylva Heidlerová 16