Atlas fyzickogeografických poměrů
území města Bystřice pod Hostýnem
OBSAH
Úvodní slovo k atlasu Základní informace Ortofotomapa města a okolí Bystřice pod Hostýnem Výřezy - Centrum města, Kamenolom Niva Infobox Fotografie - Letecký pohled na Bystřici pod Hostýnem Katastrální území města Katastrální území v rámci SO ORP Územní členění Obecně zeměpisná mapa Tabulka - Územní členění v rámci CZ-NUTS Obrázek - Znak města Geologie Geologické poměry Legenda k mapě Geologické poměry Fotografie - Profil flyšovým souvrstvím
1 : 40 000 1 : 10 000
5 7-9
1 : 110 000 1 : 250 000 1 : 5 500 000 1 : 50 000
1 : 50 000
Infobox Fotografie - Stěnový lom na k. ú. Bílavsko Fotografie - Pískovcový kámen na parkovišti U Potoka Schéma - Geologický řez Zlínským krajem Reliéf Vybrané tvary reliéfu 1 : 50 000 Geomorfologické členění 1 : 110 000 Tabulka - Systém geomorfologického členění města Infobox Digitální model reliéfu Fotografie - Suk Chlum na k. ú. Bílavsko Fotografie - Strž typu balka v lokalitě Bažantnice Podnebí Topoklima města 1 : 50 000 Fotografie - Klimatologická stanice na Schwaigrově náměstí Tabulka - Klasifikace podnebí Infobox Obrázek - Částečné zatmění slunce Graf - Průměrné měsíční hodnoty za rok 2010 Obrázek - Klasifikace oblaků Vodstvo Hydrologické poměry 1 : 50 000
10 - 11
12 - 13
14 - 15
16 - 17
Fotografie - Vodní tok Bystřičky - 30. léta 20. stol. Fotografie - Vodní tok Bystřičky - současnost Infobox Schéma - Koloběh vody na zemi Fotografie - Rybník Cigaňák II. v lokalitě Bažantnice Zátopové území Bystřičky Půdy Půdní asociace Hlavní půdní typy Obrázek - Půdní profily Rostlinstvo a živočišstvo Lesní vegetační stupně Lesní typologie - lokalita Bažantnice Infobox Krajina Typologie krajiny; ÚSES Fotografie - Lesozemědělská krajina Typy přírodní krajiny Infobox Fotografie - Platan javorolistý Tabulka - Památné stromy města Bystřice p. Host. Biogeografické členění Ochrana přírody Fotodokumentace Doplňující informace Seznam zkratek Užitečné odkazy Použité zdroje Rejstřík (místní, pojmů) Seznam autorů, údaje o vydavatelství
1 : 10 000 1 : 50 000 1 : 110 000 1 : 50 000 1 : 30 000 1 : 50 000
18
19
20 - 21
1 : 110 000
1 : 110 000 1 : 110 000
22 - 23 24 - 28
Ortofotomapa města a okolí Bystřice pod Hostýnem 1
Centrum města Sovadina
Rychlov 1 Bystřice pod Hostýnem
Bílavsko 2 Hlinsko pod Hostýnem
2 2
Kamenolom Niva
lesní porost zemědělsky obdělávaná půda zastavěná plocha
0
7
hranice katastrálního území hranice města označení výřezu
0,5
1
2 km
Základní informace Katastrálmí území města
Obec: Místní části:
Bystřice pod Hostýnem Sovadina, Rychlov, Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Souřadnice města: 49° 23′ 57″ s.š. 17° 40′ 26″ v.d. Rok založení: 1 368 Nadmořská výška: 315 m Katastrální plocha: 2 680 ha Počet obyvatel: 8 463 (k 31.12. 2011)
Struktura územního plánu
neschválený návrh územního plánu schválený územní plán
Sovadina
bez územního plánu
0
Katastrální území města Bystřice pod Hostýnem se nachází na úpatí Hostýnských vrchů v severozápadní části Zlínského kraje, necelých 24 km severozápadním směrem od krajského města Zlín. Zlínský kraj na západě zájmového území tvoří přirozenou hranici s krajem Olomouckým, jejichž spojením vzniká statistický uzemní celek NUTS II Střední Morava. Bystřice pod Hostýnem je obcí s rozšířenou působností (ORP) a také obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem tvoří 14 samosprávných jednotek, z nichž Bystřice pod Hostýnem je jejich přirozeným hospodářským a správním centrem. Bystřice byla již ve středověku križovatkou důležitých cest a v současnosti zástavbou města procházejí tři hlavní komunikační trasy silnic II. třídy a železniční trať Kojetín - Valašské Meziříčí. Státní silnice II/150 spojuje města Přerov, Bystřici pod Hostýnem a Valašské Meziříčí, státní silnice II/438 vede z Teplic nad Bečvou přes Bystřici pod Hostýnem, Holešov a dále pokračuje ve směru na Zahnašovice a Lipník nad Bečvou, Bystřici pod Hostýnem, Tesák a Jablůnku spojuje státní silnice II/437.
administrativní hranice města 0,5
1
2 km
Rychlov
Bystřice p. Host.
Bílavsko Hlinsko p.Host.
Katastrální území v rámci SO ORP Bystřice p. Host. - Bystřice pod Hostýnem Hlinsko p. Host. - Hlinsko pod Hostýnem Chv. Lh. - Chvalčova Lhota Kom. - Komárno Lib. - Libosváry
administrativní hranice města hranice katastrálního území
Vítonice
Blazice Sovadina
Mrlínek
Lib.
Rychlov Bystřice Bílavsko p. Host. Chv. Lh. Hlinsko p.Host.
Loukov - Loukov u Bystřice pod Hostýnem Př. - Příkazy Rychlov - Rychlov u Bystřice pod Hostýnem Slavkov p. Host. - Slavkov pod Hostýnem Vítonice - Vítonice u Bystřice pod Hostýnem
Př. Loukov
Slavkov p. Host.
Kom. Osíčko Podhrad. Lhota
Rajnochovice Chvalčov
Chomýž Brusné Rusava 0
Územní členění ČR &
35
70
140 km
město Bystřice pod Hostýnem hranice zlínského kraje hranice kraje region NUTS 2
0
Liberecký kraj
R O VÝ C D
AD ÁP
8
Jihočeský kraj
HO
OZ J IH
Letecký pohled na Bystřici pod Hostýnem a Hostýnské vrchy od západu Foto L. Hradilíková, 2012
STŘEDNÍ ČECHY Středočeský kraj
140 km
VE Královéhradecký kraj
Praha
Plzeňský kraj
70
SE
AD ZÁP ERO Ústecký kraj SEV Karlovarský kraj Hl. město Praha
35
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
JIHOVÝCHOD
MO R -S L AV S K EZ SK O ŘE O DN MoravskoÍ slezský M Olomouc- O kraj R ký kraj AV A
ST
Jihomoravský kraj
&
Zlínský kraj
Obecně zeměpisná mapa vrstevnice
železnice hranice k. ú. administrativní hranice města vedlejší vodní tok
F
0
Obora II.
hlavní vodní tok vodní plocha Reliéf (m n.m.) lesní plocha 735 hranice kraje 235 0,5
p.
F
Bažantnice
Olomoucký kraj
Cigaňák II
F
2 km
1
0 30
Bl az ic ký
silnice II. třídy
Sviňské doly
4 38
150
výškový bod
335
350
0 15
%
0 15
F
Ochozy
e íč b
Rybník v zámeckém parku Bělidla Betoňák
u
stř
ičk
D
By
k
43 7
a
Bezejmenné rybníky
F
F K
43 7
315
35
álka ozr
0
Bedlina
Zlínský kraj
F
Končiny
F
F
%
43 8
Chlum 418,4 Sl a vko vsk ýp
NOMENKLATURA ÚZEMNÍCH STATISTICKÝCH JEDNOTEK stát
Česká republika
NUTS 1
území
Česká republika
NUTS 2
region
Střední Morava
NUTS 3
kraj
Zlínský kraj
NUTS 4
okres
Kroměříž
Hostýnské vrchy
.
Znak města
Územní členění v rámci CZ-NUTS
NUTS 0
Hostýn 734,6
Bystřice pod Hostýnem NUTS 5 obec NUTS - Nomenclature des Unites Territoriales Statistique - územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu
9
Historie znaku není prokazatelná. Nejstarším svědectvím jsou dvě bystřické pečeti ze 17 století. Zcela neznámým faktem je zvíře polovičního kozla, jelikož žádný ze známých držitelů města neměl kozla ve znaku. Barvy ve znaku jsou zvoleny podle rodu Prusinovských z Víckova.
Geologie Geologické poměry hlavní vodní tok vedlejší vodní tok hranice k. ú. administrativní hranice města
X
XX
X
XX X X X
X
X X XX
X
X
XXX
XX X X
XX XX
X X XX
X X XX
XX
XX X X
2 km
XX
1
X XXX X X
0,5
X XX
0
XX X X
) ) " "
"
"
" "
" "
"
!
!
"
!
"
"
)
) ) )
.
)
!
)
!
) ) )
"
"
! !
!
. . .) ) . .( (
( ( ( (
( (
Legenda k základní geologické mapě miocenní vápnité jíly a jílovce
antropogenní sedimenty holocenní fluviální sedimenty
podslezská jednotka
deluviální sedimenty
slezská jednotka
spraše a sprašové hlíny
předmagurská jednotka
proluviální sedimenty
račanská jednotka
eluvia XX X X X
"
nasunutí podslezské jednotky
nasunutí slezské jednotky nasunutí předmagurské jednotky
( ( (nasunutí
račanské jednotky
!
!
)
zlom zakrytý linie příkrovového ) přesunutí (předpokládaná)
10
Flyš – různě mocný soubor sedimentárních vrstev, v rámci kterých dochází k rytmickému střídání pískovců, jílovců, slepenců, v menší míře také jílů, slínů, slínovců a prachovců. Profil flyšovým souvrstvím v Hostýnských vrších Foto: L. Hradilíková, 2011
Území města Bystřice pod Hostýnem se nachází na mladém geologickém podkladu flyšových usazenin, které jsou výsledkem uložení mořské sedimentace probíhající v mezozoiku. Na konci střední křídy a počátku třetihor došlo k horotvorné činnosti, která byla zapříčiněna alpínským vrásněním. Vzniklo mladé pohoří Západních Karpat, které je součástí karpatského horského oblouku lemující z vnější strany východ území České republiky. Při geologických procesech v zemské kůře docházelo postupně k sunutí flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat k severu a severozápadu na okraj České Vysočiny, což je nejstarší konsolidovaná kůra západoevropské platformy pokrývající převážnou část České republiky, až do míst recentních karpatských příkrovů. Zájmová oblast je součástí vnější skupiny příkrovů tvořena dílčími částmi slezské, podslezské, předmagurské jednotky a částečně magurské skupiny příkrovů - faciálně-tektonická jednotka račanská. Slezská jednotka je tvořena sedimenty ve stratigrafickém rozsahu oxford až oligocén. V nižší části spodní křídy se uplatnil bazický vulkanismus hornin těšínitové formace. Složitou vnitřní stavbu jednotky určuje godulský příkrov vyztužený mohutným tělesem písčitého flyše. Podslezská jednotka je charakterizována faciálně diferencovanou pelitickou sedimentací ve svrchní křídě až svrchním eocénu. Oligocenní sedimenty (menilitové souvrství) se zachovaly elementárně. Jednotka představuje vyválcovaný příkrov, ploše přesunutý přes karpatskou předhlubeň. Předmagurská jednotka je tvořena sedimenty svrchní křídy-oligocén vystupující v drobných tektonických útržcích před čelem magurského příkrovu.
Geologický řez Zlínským krajem
11
Stěnový lom lom na k. Stěnový k. ú.ú.Bílavsko Bílavsko jihozápadně od vrcholu Chlum. V minulosti byl využíván k těžbě pískovce. Nyní se na místě nachází křovinami a vzrostlými stromy porostlý srázný břeh. Foto: L. Hradilíková, 2010
Pískovec - zpevněná, klastická usazená hornina, velikost zrn 0,06 až 2 mm, barva šedá přes žlutou až červená, vznik stmelením klastů - obvykle křemene, živců a horninových úlomků - např. silicity, tmel často karbonátový nebo železitý. Pískovcový kámen na parkovišti U Potoka Foto: L. Hradilíková, 2011
Reliéf Vybrané tvary reliéfu
Strukturní tvar reliéfu
Antropogenní tvary
suk
regulovaný vodní tok hráz
Fluviální tvary reliéfu údolní niva
akumulační údolní dno (2 - 5°) náplavový kužel
vodní plocha
vodní tok administrativní hranice města hranice k. ú.
Kryogenní tvary reliéfu úpad (2 - 5°) úpad (5 - 15°) 0 0,5
!
!
! !
! !
!
!
! !
!
! @ @ !
!
! !
plošina fluviálního terasového stupně nezpevněné břehy strž břehová nátrž
agrární terasa komunikač. zářez komunikač. násep stěnový lom skládka zaniklá skládka funkční
@ !
2km
1
!
!
!
@ ! !
!
!
!
!
!
!
!
!
!
! !
!
!
! !
! !
! !
@ ! @ !
Relativní výšková členitost (m)
@ !
30 - 75 75 - 150
ploché pahorkatiny
členité pahorkatiny
150 - 225 ploché vrchoviny 225 - 300 členité vrchoviny
Geomorfologické členění
hranice podsoustavy, Tučínská pahorkatina celku, podcelku hranice okrsku hranice k. ú. administrativní hranice města 0,5
1
Systém
2 km
Á
P
A
H
O
R
KA
TI
NA
Subsystém
Vítonická pahorkatina
K
E
L
Č
S
K
0
Systém geomorfologického členění města Alpsko-himalájský Karpaty
Provincie
Západní Karpaty
Soustava
Vnější Západní Karpaty
Podsoustava Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina
Y
Rusavská hornatina
VR
CH
Jankovická brázda
Celek
É
Pacetlucká pahorkatina
Podcelek
S
K H
O
ST
Ý
N
Okrsek
12
Kelčská pahorkatina Vítonická Jankovická pahorkatina brázda
Západní Beskydy
Hostýnskovsetínská hornatina Hostýnské vrchy Rusavská hornatina
Digitální model reliéfu
Převážná část městské zástavby leží podél řeky Bystřičky ve výrazné sníženině Jankovické brázdy, která se táhne podél úpatí Hostýnských vrchů. Sníženina Jankovické brázdy se vytvořila erozí a denudací v méně odolných vápnitých jílovcích, méně jemnozrnných vápnitých pískovcích krosněnského souvrství slezské jednotky, částečně i ve vápnitých jílech a jílovcích patřících karpatské předhlubni. Vlivem působení endogenních a exogenních geomorfologických pochodů vznikají na území města zajímavé tvary reliéfu. Fluviální tvary jsou podmíněny činností lineárně proudící vody. V zájmovém území se nachází četné zastoupení strží (erozní zářezy) a břehových nátrží. V korytech vodních toků dochází k erozím, akumulacím a transportu unášeného materiálu. Ze strukturních tvarů výrazně nad okolní reliéf vystupuje vyvýšenina, suk Chlum (418,4 m) složený z hrubozrnných lavicovitých pískovců a slepenců rusavských vrstev zlínského souvrstvím račanské jednotky a suk Bedlina (455,3 m), tvořený pískovci a slepenci předmagurské jednotky. Většina svahových deformací vzniká v jižní části katastru, kde je v kontrastu úpatní svah Hostýnských vrchů a plochý reliéf. Antropogenní tvary reliéfu jsou na území města nejrozšířenější skupinou. Zastoupeny jsou tvary těžebními, průmyslovými, agrárními, urbánními, komunikačními, vodohospodářskými, militárními a funerálními. 13
Suk Chlum na k. ú. Bílavsko
Foto: L. Hradilíková, 2011
Strž typu balka v lokalitě Bažantnice Foto: L. Hradilíková, 2010
Podnebí Topoklima města
Topoklima mírně teplých oblastí Urbanizované plochy Zalesněné plochy velmi málo osluněné plochy
velmi málo osluněné plochy
málo osluněné plochy
málo osluněné plochy
normálně osluněné plochy
normálně osluněné plochy
dobře osluněné plochy
dobře osluněné plochy
velmi dobře osluněné plochy
velmi dobře osluněné plochy
Nezalesněné plochy
velmi málo osluněné plochy
n
málo osluněné plochy
MT9 MT2
normálně osluněné plochy dobře osluněné plochy velmi dobře osluněné plochy
0
klimatologická stanice hranice k. ú. hranice klimatických oblastí administrativní hranice města 0,5
1
2km
n
MT9
MT2
Klasifikace podnebí Klimatické charakteristiky
Počet letních dnů
Poč. dnů s prům. teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu
110 – 130
110 – 130
-3 – -4 16 – 17
17 – 18
40 – 50
6–7
6–7
30 – 40 -3 – -4 6–7
7–8
Prům. poč. dnů se srážkami 1 mm a více
120 – 130
100 – 120
Srážkový úhrn v zimním období
250 – 300
250 – 300
Srážkový úhrn ve vegetačním období
Klimatologická stanice na Schwaigrově náměstí Foto: L. Hradilíková, 2010
Klimatické oblasti MT2 MT9 40 – 50 20 – 30 140 – 160 140 – 160
Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
14
450 – 500 80 – 100
150 – 160 40 – 50
400 – 450 60 – 80
120 – 150 40 – 50
9.20 h
9.30 h
9.43 h
10. 03
10.15
Částečné zatmění Slunce 4.ledna 2011 Zdroj: www.mubph.cz, 2011
Průměrné měsíční hodnoty za rok 2010 srážky
9 km
300
25
250
20
10
150
5
100
0
50 0
-5
1
2
3
4
6
7
m ěsíce
8
9
10
11
12
-10
Cirrocumulus
6 km
Altostratus
Altocumulus Nízká oblaka
5
(řasa)
(řasová sloha)
Střední oblaka
teplota (°C)
15
200
Cirrus
Cirrostratus
(vyvýšená kupa)
3 km
Cumulus 0 km
teplota
Klasifikace oblaků
12 km Vysoká oblaka
8.56 h
srážky (mm)
Katastrální území města Bystřice pod Hostýnem leží v mírně teplé oblasti, pro kterou je charakteristické krátké, mírně vlhké léto s průměrnou červencovou teplotou 17–18 °C v nižších polohách. Příznačné pro danou oblast je krátké přechodné období s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je přiměřeně dlouhá s mírnými teplotami a s dostačující sněhovou pokrývkou, která má delší setrvání ve vyšších polohách za hranicemi katastru. Základní klimatické charakteristiky jsou zaznamenávány klimatologickou stanicí na Schwaigrově náměstí v k.ú. Bystřice pod Hostýnem v nadmořské výšce 317 m. Vlastníkem stanice je Český hydrometeorologický ústav - pobočka Brno, kam se posílají údaje z denních pozorování na konci měsíce. Měření provádí dobrovolný pozorovatel, který zaznamenává údaje o teplotě vzduchu v 7.00, 14.00 a 21.00 hodin, maximální a minimální teplotě vzduchu za příslušný den, přízemní teplotě vzduchu, množství srážek za uplynulých 24 hodin, výšce sněhové pokrývky, relativní vlhkosti vzduchu, směru, rychlosti a síle větru. Pro úplnost údajů o klimatických podmínkách existuje v nejbližším okolí více dobrovolnických klimatologických a srážkoměrných stanic (v Dřevohosticích, na Rusavě, a na Sv. Hostýně), které mezi sebou doplňují případné nenaměřené hodnoty. Průměrné roční teploty se v zájmovém území pohybují okolo 8,1 °C. Srážkově nejvydatnější jsou měsíce červenec a srpen a nejméně vydatné srážky jsou naopak v únoru. Průměrný roční úhrn srážek činí 744 mm. Trvání vegetační doby je cca 160 dní. Nejvyšší průměrnou relativní vlhkost vzduchu vykazuje měsíc prosinec a nejnižší naopak květen s ročním průměrem 77 %.
(kupa)
Cumulonimbus (bouřkový mrak)
15
(vyvýšená sloha)
Stratocumulus
Nimbostratus (dešťová sloha)
(řasová kupa)
(slohová kupa)
Stratus (sloha)
Vodstvo !1
¹º
735 235
Bl
čistírna č odpadních vod
hlavní vodní tok
vedlejší vodní tok hranice k. ú.
3 az ick ! ( ýp .
os vá r ka
b Li
%
II. b stupeň Farma Sovadina II. a stupeň
reliéf (m n.m.)
kilometráž - 1 km jez vodojem
Obora II.
4
( I. ! Obora Obora III.
vodní plocha
ochranné pásmo vodního zdroje
Olomoucký kraj
( !
1
zátopové území
( !
výřez zátopového území Bystřičky
1 ( !
administrativní hranice města
hranice kraje 0
0,5
1
2 km
č
( !
2
( !
( ! 2
1
K
( !
rálka oz
1
( !
1
15 ! (
Pásmo hygienické ochrany II b stupěň nerozlišený Slavkov p. Host.
vko v
ský p
.
8
Bělidla
Betoňák
retenční nádrže
1
S la
30. léta 20. století Vodní tok řeky Bystřičky v Zahájené
Zdroj: Fotokronika města
7
º ¹ ( !
( !
14 v areálu zahradnictví ( !
13 ( !
2 ( ! ( !
2
! ( %
Zlínský kraj
( !
9 ! Byst řičk (
a
1
( !
2
º ¹ Pásmo hygienické ochrany I. stupeň II. stupeň Slavkov p. Host.
Farma Brusné
Současnost Vodní tok řeky Bystřičky v Zahájené
16
2
( Rybník ! v zámeckém parku
! ( %
11
10 ! (
( !
6
12 ( !
II. stupeň vnější
Protipožární nádrže v areálu skládky
1 třič ! ka (
Bezejmenné rybníky
Sviňské 1 doly ! ( Mrlínek
Cigaňák II.
% 5 ( Bys !
II. stupeň Farma Rychlov
1
Černý potok
Hydrologické poměry
Foto: L. Hradilíková, 2010
Vodní plochy jsou tvary zemského povrchu, které na území města Bystřice pod Hostýnem plní význam zásobovací, čistící, vsakovací i vyrovnávací a velmi často jsou budovány za účelem rekreačním, estetickým, rybolovným, případně rybochovným. Největší vodní plochou města je rybník Obora II nacházející se na katastrálním území Rychlov u Bystřice p.Host. Nejvýznamnějším vodním tokem je Bystřička, která pramení poblíž Holého vrchu v Hostýnských vrších. Je vodohospodářsky významným vodním tokem s plochou povodí 25 km22 a dlouhodobým 3 -1 průměrným průtokem 0,2 m3s-1. Koryto vodního toku řeky Bystřičky je na území města oboustranně regulováno - napřimováním, zpevňováním břehů pomocí kamenné dlažby, kamenných úhozů, kamenné patky , kamenné zídky neboli opěrných zdí a hrazením ve formě kamenných stupňů, dřevěných prahů, balvanitých skluzů i kamenných jezů. Všechny vodní toky na území města náleží k úmoří Černého moře. Z hydrogeologického hlediska má tvorba podzemních vod v zájmové oblasti vhodné podmínky. Území je budováno třetihorními sedimenty s puklinovou propustností, což je pro oběh a akumulaci podzemních vod příznivé. Využitelné zásoby podzemních vod ve městě jsou nedostačující. Zásobování města Bystřice pod Hostýnem vodou spočívá v jímání a nákladné dopravě povrchové vody z vodárenských nádrží. Z hlediska chemického složení jde o vody převážně kalcium hydrogenuhličitanové. Většinou jsou to středně mineralizované tvrdé vody, které splňují požadavky normy dobré pitné vody.
Zátopové území Bystřičky
vodní tok Bystřička
záplavové území 20tileté vody záplavové území 100leté vody
0
80
160
320 m
17
Koloběh vody na zemi advekce
kondenzace
kondenzace
sublimace sněžení
pá
sníh ledovec sm
oa
er
ac e
pás mo
srážky
tání odtok
evapotranspirace
vegetace jezero tok satu
rac e
kondenzace
advekce
srážky
výpar
oceán infiltrace povrchový odtok
průsak
podezemní odtok pásmo saturace
Koloběh vody je hydrologický cyklus, kdy dochází k nepřetržité cirkulaci povrchové a podzemní vody na zemském povrchu a v ovzduší. K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země.
Rybník Cigaňák II. v lokalitě Bažantnice Foto: L. Hradilíková, 2010
Půdy Půdní asociace antrozem
kambizem oglejená
fluvizem glejová
luvizem arenická
fluvizem modální
luvizem modální
glej modální
luvizem oglejená
hnědozem modální
pararendzina kambická
hnědozem oglejená
černice arenická
kambizem luvická
černice modální
kambizem modální
černozem luvická
hlavní vodní tok
vedlejší vodní tok 0
0,5
1
Půdní profily
Hnědozem modální
administrativní hranice města hranice k. ú. 2 km
Luvizem oglejená
Ap - šedohnědá hlinitá zemina drobtové struktury, drobivá
Ap - šedohnědá hlinitá zemina hrudkovité struktury, ulehlá
Bt - hnědá jílovitohlinitá zemina kostečkové struktury, soudržná
Btg - hnědá zemina s šedými jazyky, jílovitohlinitá kostkové struktury, tuhá
B/C - světlehnědá jílovitohlinitá zemina prizmatické struktury, tuhá
B/Cg - světlehnědá zemina s šedými jazyky, jílovitohlinitá prizmatické struktury, tuhá
Cca - plavá vápnitá spraš, hojné žilky uhličitanu vápenatého, cicváry
Hlavní půdní typy
Antropozemě Hnědozemě Kambizemě Černice Luvizemě Černozemě Fluvizemě Regozemě Pararendziny Gleje hranice katastrálního území administrativní hranice města 0
C - žlutohnědá jílovitohlinitá sprašová hlína
18
0,5
1
2 km
Rostlinstvo a živočišstvo Lesní vegetační stupně
30 0
výškový bod hlavní vodní tok
350
275
vedlejší vodní tok vrstevnice
Kroušovy
hranice k. ú.
administrativní hranice města výřez lokality Bažantnice
nelesní plocha vodní plocha 0
0,5
Bažantnice
Na Novovesku Dubíček
Zábřeh
Na kopcích
0 30
Vranov
p.
U Bažantnice Bařiny
Ochozy
Bl az ick ý
Radkovsko
2 km
1
30 0
Čertoryje
Bartovec u Blatného
Ochozy 300
Blatný
Včelín Vinohrádek
Bosna Rožnov
350
Hroznova
Končiny
Za kostelem
400
Bedlina 400
Lázně
Chlum
Podlesí
Hostýn Hostýn 734,6
30 0
Lokalita Bažantnice zaujímá přibližně 169 ha a je soukromým majetkem. Z floristického zastoupení je v této lokalitě vyváženost trávovitých a bylinných druhů, deficitně se uplatňují mechorosty. K významným druhům se řadí výskyt ostřice chlupaté. Území výrazně ovlivněno účelovou lidskou činností, kdy dlouhodobě sloužilo jako myslivecky využívaný objekt - bažantnice. Porosty jednotlivých dřevin jsou střední i nižší kvality, lokálně odlišné hustoty. Častý je výskyt keřovitých porostů. Nejčastějšími druhy obojživelníků - ropucha obecná, skokan hnědý, čolek obecný; zástupce plazů - ještěrka obecná. Z běžných druhů ptáků jde o sýkoru modřinku, špačka obecného, kosa černého, kachnu divokou; ze savců – veverka obecná, ježek východní; běžné polní druhy – srnec obecný, zajíc polní. 19
Lesní typologie - lokalita Bažantnice
0
jedlodubová bučina hlinitá dubová bučina obohacená dubová bučina potoční luh vodní plocha 175
350
700m
Krajina Typologie krajiny; ÚSES Typ krajiny dle reliéfu
plošiny a pahorkatiny
Zemědělská krajina
vrchoviny Carpatica
výrazné svahy a skal. hors. hřebeny biocentrum
Bažantnice 3,98 ha
administrativní hranice města
F
F
Radkovsko 4,7 ha F F
Stará sídelní krajina Pannonica
2 km
NF
NF
Lesozemědělská krajina
Blatný 2,88 ha
Machová 4,56 ha
NF
NF
lně o ch Vr
F
stř
á ěk v o ed
n el d sí
ra ík
a jin
r Ca
a tic a p
Za Bedlinou 6,05 ha
F
Končiny 2,64 ha
NF
F
Dubíček 6,18 ha
Pod Čertoryjí 1,96 ha F
Bosna 2,88 ha NF
Zemědělská krajina Stará sídelní krajina Pannonica
F
Zemědělská krajina
F
biokoridor (F-funkční, NF-nefunkční) hranice k. ú. hranice využití krajiny 0 0,5 1
NF
NF
NF
Lesní krajina
Novověká sídelní krajina Carpatica
Typy přírodní krajiny administrativní hranice města hranice k. ú. 0
0,5
1
2 km
Teplé krajiny pohoří dubových lesů s bukem
Teplé krajiny nížin dubových lesů s bukem Teplé krajiny kotlin dubových lesů s bukem Teplé krajiny pohoří dubových lesů s bukem
Lesozemědělská krajina vrcholně středověké sídelní krajiny Carpatica rozprostírající se na jihozápadním okraji lokality Bažantnice Foto L. Hradilíková, 2012
Mírně teplé krajiny pohoří bukových lesů s dubem Mírně chladné krajiny pohoří bukových lesů
20
Město Bystřice pod Hostýnem leží v kontaktní zóně na rozhraní polní krajiny kontrastující se zalesněným masivem Hostýnských vrchů. Vzhledem k méně rozmanitým přírodním podmínkám zájmového území v porovnání s Hostýnskými vrchy zde nelze nalézt mnoho významných krajinných prvků (VKP). Řešená lokalita nemá zastoupení prvků ani v soustavě Natura 2000, jež je tvořena vymezením ptačích oblastí a vyhlášením evropsky významných lokalit. Na území města zasahuje v jihovýchodní části pouze přírodní park Hostýnské vrchy, který byl vyhlášen v roce 1995. VKP - formulován zákonem o ochraně přírodě č. 114/92 Sb. v platném znění, kdy se jedná o ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V registru VKP je na území města deprese mezi Bedlinou a Lázněmi v rámci výskytu kriticky ohrožených druhů rostlin. Tůň v kamenolomu Niva je vyhlasena VKP vzhledem k výskytu kriticky a silně ohrožených a ohrožených druhů živočichů. Územní systém ekologické ekologické stability Územní systém stability krajiny krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální. Biocentrum j - biotop nebo soubor biotopů; v Biocentrum krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému, Biokoridor - území, které neumožňuje rozhodující Biokoridor části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter.
Biogeografické členění
Platan javorolistý/Platanus x acerifolia Památný strom u Průmyslové školy Foto: L. Hradilíková, 2012
Památné stromy města Bystřice p. Host. Název dřeviny
1. Dub pod Dubíčkem 2. Jilm u trati
Obvod Výška stromu (m) kmene (m)
20,5 25 18
2,7
6. Platan u průmyslové školy
26
4,0
5. Osika v zámeckém parku 7. Platanová alej u zámku 8. Regerova hrušeň pod Bártovcem 9. Šácholan zašpičatělý 10. Tis červený
33
1
2 km
5,1 2,5 - 3,4
21
10
2,5
19
2,5 6,9
14
ó ô õ
významný krajinný prvek památný strom
hranice k. ú.
přírodní park
ÞÞ
ó ô õ
skupina stromů
ÞÞÞ alej
město Bystřice p. Host.
0
0,5
1
2 km
6
2
21
10 59
4
r
ÞÞÞ7 Podhostýnský bioregion
1
ô ó õ ó ô õ % ó ô õ ó ô õ %ô ó õ ó ô õ ô ó õ 8
0,5
2,5 - 5,6
4. Olše Na Kamenci
r 1 ó ô õ
Hranický bioregion
0
3,3
3. Katalpy na Schwaigrově náměstí - skupina stromů 20,5 - 28
Ochrana přírody
Biochory: středně živná stanoviště 3. veg. st. vápnitá stanoviště 3. veg. st. nivy 3. a 4. veg. st. středně živná stanoviště 4. veg. st. středně živná stanoviště 5. veg. st. vápnitá stanoviště 2. veg. st. hranice biogeograf. podprovincie hranice biogeografické jednotky
administrativní hranice města hranice k. ú.
3,8
r
Þ Þ3
Hostýnské vrchy
ó ô õ
Fotodokumentace
Sídelní zástavba města Bystřice Sídelní zástavba města Bystřice Sídelní zástavba města Bystřice Sídelní zástavba města Bystřice p. Host. ze Sv. Hostýna - jaro p. Host. ze Sv. Hostýna - léto p. Host. ze Sv. Hostýna - podzim p. Host. ze Sv. Hostýna - zima
60. léta 20 stol. - pohled směrem do centra města
Pohled na Bystřici p. směrem Host. ze současnost - pohled Sv. do Hostýna podzim centrana města
Kamenolom NIVA v lokalitě Lázně
Stěnový lom na k. ú. Bílavsko
Strž typu balka v Bažantnici
Strž typu balka v Ochozech
Břehová nátrž v korytě Blazického potoka
30. léta 20. stol. - železniční Současnost - železniční přeložka přeložka přes řeku Bystřičku přes řeku Bystřičku v Zahájené
Nivní hlíny v korytě Slavkovského potoka
Strž typu ovrag v Bažantnici
Komunikační násep k překonání Komunikační odkop v úseku plynulého sklonu trasy Hlinsko p. Host.-Jankovice
22
Vytěžený kámen z kamenolomu Niva - balvanité skluzy
Strž typu ovrag v Ochozech
Zabezpečená skládka komunálního odpadu
Fotometeor - dvojitá duha
Vodní tok řeky Bystřičky v Zahájené
Vodní nádrž umělá - Obora I. v lokalitě Bažantnice
Lokalita Ochozy a převažující dubobukový porost
Lesozemědělská krajina; pohled ze Zábřehu
Západ slunce nad městem
Meteorologická stanice na Schwaigrově náměstí
Vysoká oblaka; cirrus neboli řasa
Vodní tok řeky Bystřičky po přívalových srážkách
Vodní tok řeky Bystřičky v létě
Vodní tok řeky Bystřičky v zimě
Vodní nádrž umělá - Obora III. Umělá vodní nádrž ,,Betoňák“ v lokalitě Bažantnice vystavěna jako požární nádrž
Rybník v městském parku Zahájené
Dubohabřiny - převažující porost v lokalitě Bažantnici
Bledule jarní (Leucojum vernum)
Ježek východní (Erinaceus concolor)
Kulturní krajina - pohled z Bártovce
Platanová alej u zámku
Označení památného stromu na území města Bystřice p. Host.
23
Použité zdroje Mapové podklady
Biogeografické členění, str. 21, mapový podklad 1 : 500 000, Atlas krajiny ČR, 2009.
Digitální model reliéfu, str. 13, ZABAGED® ČR - polohopis, výškopis 2D, ĆÚZK, 2010.
Geologické poměry, str. 10, topografický podklad 1 : 50 000, Český geologický ústav, 1998. Geomorfologické členění, str. 12, CENIA 2010 - 2013. Hlavní půdní typy, str. 18, CENIA 2010 - 2013.
Hydrologické poměry, str. 16, DIBAVOD, VÚV T. G. Masaryka, 2011. Katastrální území města, str. 8, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, 2010.
Katastrální území v rámci SO ORP, str. 8, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, 2010.
Lesní typologie - lokalita Bažantnice, str. 19, mapová služba WMS - Oblastní plány rozvoje lesů, ÚHUL, 2011. Lesní vegetační stupně, str. 19, mapová služba WMS - Oblastní plány rozvoje lesů, ÚHUL, 2011. Obecně zeměpisná mapa, str. 8, topografický podklad 1 : 50 000, CENIA 2010 - 2013. Ochrana přírody, str. 21, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, 2012.
Ortofotomapa města a okolí Bystřice p. Host, str. 7, mapová služba WMS - Ortofoto, ČUZK, 2010. Půdní asociace, str. 18, topografický podklad 1 : 50 000, ČÚZK,AOPK ČR, 2005.
Topoklima města, str. 14, ZABAGED® ČR - polohopis, výškopis 2D, ČÚZK, 2010. Typologie krajiny; ÚSES, str. 20, CENIA (2010-2013), MěÚ Bystřice pod Hostýnem, 2011, Typy přírodní krajiny, str. 20, mapový podklad 1 : 500 000, Atlas krajiny ČR, 2009. Územní členění ČR, str. 8, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, 2010.
Vybrané tvary reliéfu, str. 12, mapový podklad 1 : 50 000, CENIA 2010 - 2013.
Zátopové území Bystřičky, str. 17, mapový podklad 1 : 10 000, DIBAVOD, VÚV TGM, 2011.
