Astigmatizmus. Výloha v oční optice. Kompenzace zrakového postižení

ní optika česká oční optika česká oční optika česká oční optika česká oční optika česká oční optika česká oční optika česká oč

číslo 2/2006 červen 2006 ročník 47 ISSN 1211-233X

Astigmatizmus Výloha v oční optice Kompenzace zrakového postižení

bsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah obsah

o

Obsah 2 Úvodní slovo Ing. Jany Čiernej. 6 Čeněk Strouhal, autor průkopnického díla o optice v české literatuře. 12 Marketing v oční optice. Výloha je jednou z možností, jak zaujmout zákazníka. 14 Hypertenze aneb proč má optometrista měřit krevní tlak. 16 Refrakce. Astigmatizmus. 20 Stránky Společenstva. Aktuální informace z činnosti Společenstva. 22 Mezinárodní kongres OPTA 2006 poprvé na brněnském Výstavišti. 24 Zrak a monitor. Displej s tekutými krystaly je ke zraku šetrnější. 26 Rozhovor s profesorem Martinem Filipcem. Známý český oftalmolog vypráví o svém povolání. 32 Viděli jste již sluneční „zelený paprsek“? 34 Co vědí čtyřicátníci o presbyopii? 36 Jak to vidím já... Rozhovor s PhDr. Janou Horváthovou, ředitelkou Muzea romské kultury v Brně. 40 Přečetli jsme pro Vás. Zajímavosti ze světa optiky. 42 Poškozuje kouření vidění?

Rozhovor s profesorem Martinem Filipcem. Známý český oftalmolog vypráví o svém povolání. str. 26

Marketing v oční optice. Výloha je jednou z možností, jak zaujmout zákazníka. str. 12

44 Oční protézy. Jak probíhá výroba skleněných očních protéz? 48 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – 2. část. 54 Světoví výrobci brýlových obrub – Charmant. 56 Progresivní čočky a refrakční chyby – 2. část. 58 Optické vady a oko – 2. část. 64 Vybrané kapitoly z geometrické a vlnové optiky. Zobrazování v paraxiálním prostoru. 68 O zrakovém postižení a zrakově postižených – 2. část. 72 Teoretické a praktické aspekty sportovní optometrie. 78 Veletrh OPTA 2006 v novém pavilonu s rekordní účastí. 80 TOP OPTA 2006 – první ročník soutěže o nejlepší exponáty veletrhu OPTA. 82 Veletrh MIDO 2006 ve zkratce. 92 Křížovka

83 Kontaktní čočky 84 Vylepšené pohodlí u jednodenních kontaktních čoček pomocí cíleného dávkování zvlhčení. 88 COMPLETE® Moisture PlusTM – nový multifunkční roztok na našem trhu. 89 Světové sympozium na téma korekce zraku. 2/2006 Česká oční optika

1

e

editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial editorial

Milé kolegyne, vážený kolegovia, je skoro symbolické, že sa Vám na začiatku leta prihováram práve ja. Môj príhovor ste mohli čítať v prvom čísle roku 2003, keď sa po prvýkrát rozšíril časopis Česká oční optika o slovenskú prílohu pod názvom Očná optika na Slovensku. Toto obdobie je charakteristické aj vznikom a pôsobením subjektu, Slovenskej optickej asociácie, ktorá zastrešovala všetky právnické a fyzické osoby, podnikajúce v odbore očná optika na Slovensku. Táto nová organizácia slovenských očných optikov mala vniesť živšie prúdy do až príliš stojatých vôd slovenskej očnej optiky, ktorá sa pod vedením vtedajšej Komory príliš nehýbala. Priniesť progresívne myšlienky a podnety a realizovať odvážnejší a modernejší pohľad na „remeslo očného optika“. Nevidieť povolanie očného optika, len ako „remeslo“, ale vnímať a zastupovať jeho potreby, hlavne ako podnikateľského subjektu. Toto všetko bolo hlavným programom novej platformy slovenskej optickej verejnosti. Dnes píšeme opäť novú kapitolu, pretože na sklonku minulého roka obe organizácie, Komora očných optikov a optometristov Slovenska a Slovenská optická asociácia, na svojich Snemoch rozhodli o spoločnom zlúčení pod názvom Optická únia Slovenska. Som presvedčená, že je to veľký krok vpred a nebudem tajiť ani radosť z toho, že sa podarilo optickú obec na Slovensku zjednotiť. Pre budúcnosť očnej optiky na Slovensku bude však najdôležitejšie, aby zlúčená organizácia udržala nastúpený trend progresu a vízie novátorstva do budúcnosti. Želám preto novému vedeniu Optickej únie Slovenska veľa úspechov v neľahkej práci, ktorá ho čaká. Vám všetkým prajem príjemnú dovolenku a úspešný zvyšok roku 2006. Ing. Jana Čierna

2

Česká oční optika 2/2006

Seznam inzerentů 2. strana obálky STRABILIA s.r.o., tel.: 325 568 090, www.strabilia.cz str. 3 SAGITTA Ltd., s.r.o., tel.: 543 223 345, www.sagitta-brno.cz str. 4–5 ESSILOR OPTIKA, spol. s r.o., tel.: 255 702 011, www.essilor.cz str. 9 OKULA Nýrsko a.s., tel.: 376 359 381, www.okula.cz str. 10–11 DIOPTRA a.s. TURNOV, tel.: 481 358 111, www.dioptra.cz str. 15 OPTIKA ČIVICE, s.r.o., tel.: 466 971 052, www.optikacivice.cz str. 17 OPTIK PANENKA s.r.o., www.panenka.cz str. 17 DACHENG OPTICAL Ltd., tel.: +36 1 270 3389 str. 18–19 ESSILOR OPTIKA, spol. s r.o. str. 23 RODENSTOCK ČR s.r.o., tel.: 376 346 501, www.rodenstock.cz str. 25 VEGAN spol. s r.o., tel.: 603 418 854 str. 29 DIOPTRA a.s. TURNOV str. 30–31 CARL ZEISS spol. s r.o., tel.: 233 101 241, www.zeiss.cz str. 34 APROPO spol. s r.o., tel.: 220 561 641 str. 34 Augen-Medizinisches Versorgungszentrum Landshut, [email protected] str. 34 RODENSTOCK ČR s.r.o. str. 35 OMEGA OPTIX, s.r.o., tel.: 326 920 037, www.omega-optix.cz str. 38–39 ESSILOR OPTIKA, spol. s r.o. str. 43 NEW LINE OPTICS, s.r.o., tel.: 261 112 535 str. 47 OPTIKA ČIVICE, s.r.o. str. 51 GEODIS BRNO spol. s r.o., tel.: 538 702 040, www.geodis.cz str. 52–53 DIOPTRA a.s. TURNOV str. 63 THALIA OPTIK s.r.o., tel.: 233 379 271, www.thaliaoptik.cz str. 67 ZOOM mobile a.s., tel.: 534 009 921, www.zoommobile.cz str. 71 RODENSTOCK ČR s.r.o. str. 75 OPTIKA ČIVICE, s.r.o. str. 76–77 ESSILOR OPTIKA, spol. s r.o. str. 79 Veletrhy Brno, a.s., www.bvv.cz/opta str. 81 AIRLINE OPTIK GROUP s.r.o., tel.: 241 770 765, www. airlineoptik.cz str. 81 FOTEX ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o., tel.: 224 835 492 str. 87 NOVARTIS s.r.o., CIBA Vision, tel.: 234 261 300, www.cz.cibavision.com str. 88 NEOMED s.r.o., tel.: 274 008 411, www.neomed.cz str. 90–91 JOHNSON & JOHNSON, s.r.o., tel.: 227 012 222, www.acuvue.cz 3. strana obálky AIRLINE OPTIK GROUP s.r.o. 4. strana obálky NEW LINE OPTICS, s.r.o.

Česká oční optika – www.optics.cz Vydavatel: Společenstvo českých optiků a optometristů, Novodvorská 1010/14, • 142 01 Praha 4, Tel./Fax: 261 341 216, Tel.: 261 341 321, E-mail: [email protected], www.scoo.cz•Nakladatel: EXPO DATA spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 03 Brno, Tel.: 541 159 373, 541 159 555, Fax: 541 153 049, E-mail: [email protected] Předseda redakční rady: Mgr. Vilém Rudolf•Šéfredaktorka: Ing. Jana Tá• borská•Předsednictvo redakční rady: Mgr. Vilém Rudolf, Ing. Pavel Sedláček, Ing. Jana Táborská, Ing. Ivan Vymyslický, Mgr. Zdeněk Ždánský•Redakční rada: doc. MUDr. Milan Anton, CSc., prof. MUDr. Blanka Brůnová, DrSc., Ing. Jana Čierna, RNDr. Milan Křížek, CSc., Bc. Ladislav Najman, Ing. Ivo Novák, Mgr. Sylvie Petrová, Věra Pichová, Mgr. Petr Vrubel Spolupracovníci redakce: Dr. Petr Kašpar, Mgr. Jan Táborský Grafická úprava: David Winter Sazba: Tiskárna EXPODATA-DIDOT spol. s r.o. Tisk: Tiskárna EXPODATA-DIDOT spol. s r.o. Náklad: 1 500 ks Periodicita: čtvrtletník Náklad byl auditován firmou FINAUDIT s.r.o. Povoleno Ministerstvem kultury pod registračním číslem MK ČR E 8029 ISSN 1211-233X Za věcnou správnost a odbornost textů ručí autoři příspěvků.

•

•

•

•

• •

•

•

•

•

editorial

2/2006 Česká oční optika

3

i

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

Varilux Physio®

VÍTEJTE VE SVĚTĚ VIDĚNÍ S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM

Nová multifokální čočka Varilux Physio Protože víme, jak je ostré vidění pro současné zákazníky důležité, směřují inovace Varilux Physio k vidění s vysokým rozlišením. Na základě fyziologických studií respektuje Varilux Physio požadavky nositele brýlí při pohledu libovolným směrem a provádí inovace v těchto třech oblastech čočky: vidění do dálky, na střední vzdálenost a na blízko. Vaši zákazníci ocení čočky Varilux Physio pro všechny zrakové úkony v libovolných světelných podmínkách.

Vidění na dálku Fyziologické studie ukazují, že vyšší řády aberace (včetně Koma) negativně ovlivňují ostrost vidění – zejména při vidění do dálky, jestliže je velká zornice. Varilux Physio jako první minimalizuje při vidění do dálky nejenom běžné aberace, ale rovněž aberace vyšších řádů. Přínos pro zákazníka: zvýšená zraková ostrost.

Vidění na střední vzdálenost Výsledky fyziologických výzkumů dokazují, že při výskytu astigmatismu oko upřednostňuje zaostřování ve vertikálních liniích. Čočky Varilux Physio vůbec poprvé směrují osu reziduálního astigmatismu v souladu s fyziologickými potřebami oka vertikálně okolo meridiánu. Přínos pro zákazníka: širší pole ostrosti.

Vidění na blízko Závěry fyziologických studií ukazují, že rozmanité postoje těla a pozice držení hlavy během různých úkonů při práci na blízko mají za následek nepříjemné bolestivé stavy. Design čoček Varilux Physio rozšiřuje vertikální oblast stabilizované optické mohutnosti a minimalizuje tak nutnost přizpůsobovat polohu hlavy. Přínos pro zákazníka: ostré vidění a širší pole ostrosti při větším pohodlí. Na základě fyziologického výzkumu je Varilux Physio vyroben technologií TWIN RxTM TECHNOLOGY, revolučním způsobem pro výpočet a výrobu čoček. Tato převratná technologie spočívá ve dvou inovacích: První – inovace designu – metoda kalkulace čočky WAVEFRONT MANAGEMENT SYSTEM (systém řízení dopadajících vlnoploch). Druhá – inovace zpracování – výroba čočky metodou POINT-BY-POINT TWINNING (souvztažnost jednotlivých bodů).

Varilux Physio – Připojte se k budoucnosti Essilor Team

inzerce

SEZNAMTE SE

S

VARILUX PHYSIO. VIDĚNÍM S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM.

Nyní i v materiálu ORMA.


5

o

osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti o

Čeněk Strouhal 10. 4. 1850 Seč u Chrudimi

Přestože u nás existovala univerzita v Praze již od roku 1348 (byla založena 7. dubna 1348 císařem Karlem IV.) a od roku 1573 také na Moravě v Olomouci (založena reformátorem kalendáře, papežem Řehořem XIII. a císařem Maximillianem II.), první česká vysokoškolská učebnice optiky se objevila teprve po 571 letech, resp. po 346 letech, tedy až po zániku rakousko-uherského mocnářství v roce 1919. Stalo se tak zásluhou prvního profesora experimentální fyziky na české univerzitě v Praze, který se podepisoval někdy jako PhDr. Čeněk Strouhal, jindy jako PhDr. Vincenc Strouhal, což je jen česká a latinská varianta téhož jména a rozhodně tedy nejde o dvě různé osoby. Dnešní člověk si asi položí otázku – proč byla učebnice vydána tak pozdě? Odpověď však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. 1) Až do poloviny 18. století se na univerzitách přednášelo a psalo jen latinsky, neboť „univerzity byly ecclesiasticum“, čili věcí církevní, a navíc optika se netěšila obzvláštní pozornosti ani profesorů a studentů, ani veřejnosti. 2) Po ustavičných porážkách rakouských vojsk Prusy si vídeňská vláda uvědomila, že jednou z cest k nápravě by mohla být také reforma a jazyková unifikace škol; podle slov Marie Terezie „univerzity přestávají být ecclesi-

6


23. 1. 1922 Praha

asticum a od této chvíle jsou a vždy budou politicum“, samozřejmě s jednotným jazykem – němčinou. Od té doby se tedy muselo přednášet jen německy – a co horšího – první moravská univerzita byla pět let po zrušení jezuitského řádu (1773), z něhož pocházela většina profesorů, zrušena dekretem císařovny úplně (1778), neboť se začalo šetřit, a to i tím způsobem, že v každé zemi mocnářství může být nanejvýš jedna univerzita. Teprve od druhé poloviny 19. století byla čeština částečně trpěna na Vysokém učení technickém v Praze a posléze částečně i na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze – pokud ovšem profesoři uměli česky a byli ochotni alespoň částečně i česky přednášet. A nutno říci, že se takoví vlastenci skutečně našli; patřil k nim i fyzik Karel Václav Zenger. Ten také česky napsal první velkou vysokoškolskou učebnici (s asistentem Čecháčem), a to skvělou a velmi obsažnou Mechaniku, přičemž zamýšlel napsat celou „fysiku obecnou i potaženou“, tj. fyziku čistou i aplikovanou. A skutečně ihned pokračoval Optikou – té však vyšlo jen několik archů a po odchodu Čecháče do chorvatského Záhřebu, patřícího tehdy Rakousku, celá záležitost s optikou definitivně skončila. V oněch dobách totiž vycházívaly vědecké spisy, zejména české, nikoliv jako hotové knihy, ale po částech – po arších, jež zájemce kupoval levněji, a teprve postupně, třeba po desetiletích, až bylo celé dílo hotové, si je mohl dát svázat. Dokončit takto před nějakými 150 lety celou českou naučnou knihu tedy nebylo nijak jednoduché, ale byl to čin vlastenecký, takřka heroický, a to jak z hlediska autora, tak nakladatele, ale i případného čtenáře-odběratele. České optiky tedy nebylo; podobně ztroskotal i Palacký s úsilím vytvořit českou encyklopedii. Prvními záblesky lepších časů se ve druhé polovině 19. století staly dvě události: založení nejstaršího vědeckého spolku u nás existujícího dodnes, tj. Jednoty českých mathematiků, (1862) a rozdělení pražské univerzity v roce

1882 na dvě samostatné univerzity – Karlo-Ferdinandovu univerzitu německou a KF univerzitu českou; je pikantní, že se tak stalo proti vůli posledního rektora utrakvistické, tj. někdejší oboujazyčné univerzity, fyzika Ernsta Macha, který přednášel německy, ale se studenty diskutoval po přednáškách také česky, neboť pocházel z české vesnice od Brna. Ne že by tedy nepřál Čechům, ale věcně konstatoval, že rozdělí-li se chudičké finance směřující na utrakvistickou univerzitu na dvě půle, bude každá z nich jen živořit. Naštěstí pro vznikající českou univerzitu tu byli hned od počátku také dva excelentní čeští žáci profesora Macha – profesor teoretické fyziky a astronomie August Seydler a profesor experimentální fyziky Čeněk Strouhal, který dělal hotové divy: nejen že vybudoval za krajní nepřízně vídeňského dvora a vlády místo několika kumbálů určených pro fyziku v Klementinu, o nichž prohlásil ministr Gautsch, že jsou „evropským skandálem“, skvělý „Fysikální ústav“ (v Praze 2, Ke Karlovu 5, kde funguje dodnes), ale také napsal nádherné vysokoškolské učebnice fyziky, mezi nimi i 863stránkovou Optiku. Je pozoruhodné, že Seydler, nadáním génius a povahou „duše andělsky čistá“ (jak jej charakterizoval jeho tehdejší kolega a soused v jedné vinohradské vile T. G. Masaryk), mimochodem jediný Masarykův přítel mezi pražskými profesory, nestačil udělat pro optiku nic. Položil však základy české teoretické fyziky svým dílem „Základové theoretické fysiky“ ve třech svazcích z let 1880, 1885 a 1895, ale zemřel na tuberkulózu již ve 42 letech (roku 1891), ještě než se pustil do optiky, takže vše zůstalo na Strouhalovi. Ten skutečně se svými asistenty Vykrutou a Novákem vydal dvakrát po sobě mohutná dvoudílná skripta „Fysika experimentální“ (v letech 1887 a 1897), pokrývající zejména ve druhém vydání celou tehdejší fyziku. Jde doslova o skripta, psaná rukou dalšího muže-kaligrafa, zachycující vše důležité také z tehdejší optiky. Z našeho

osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti o

a vznik české optické literatury hlediska jde tedy o dílo historického významu. Psáno je vědecky korektně, přitom čtivě, aniž by odrazovalo nadměrným matematickým aparátem. To však nebylo všechno: na žádost a s podporou Jednoty českých mathematiků a fysiků a České Akademie vydal v roce 1919 se svým bývalým asistentem Vladimírem Novákem velkou Optiku pro veřejnost, kterou bylo možno považovat za první českou Optiku; toto dílo je posledním svazkem monumentální Strouhalovy „Experimentální fysiky“, v níž se zrcadlí všestranné mistrovství tohoto zakladatele naší optiky i fyziky. Jeho současníci, kteří měli to štěstí se s ním ještě setkat, shodně konstatují: Strouhalovy přednášky z experimentální fyziky byly události zcela jedinečné. Na tabuli postupně napsal a vysvětlil jen několik základních vzorců a jazykově vybroušenou, excelentní formou, za napjaté pozornosti posluchačů, vyložil celý problém i s aplikacemi, což bylo ustavičně doprovázeno skvělými experimenty jeho dvou asistujících, takže celek si nezadal s úrovní jedinečného kouzelnického představení. Na jeho přednášky se muselo chodit dosti dlouho předem, aby se našlo místo v posluchárně; sám profesor přicházel přesně po uplynutí „akademické čtvrthodinky“, přičemž ve velké posluchárně se tísnili nejen fyzikové a medici s farmaceuty, ale podle slov Z. Nejedlého (v jeho životopise TGM) „poslechnout si Strouhala alespoň jednou za semestr patřilo k dobrému tónu každého univerzitána“, lhostejno zda historika, filologa či právníka. Není tedy divu, že také Jednota českých mathematiků a fysiků napjala všechny síly, aby uskutečnila vydání jeho učebnic-monografií. Jak vše nakonec dopadlo, uvedeme za chvíli; nyní si však povězme něco ze soukromí tohoto zasloužilého vědce, učitele a vlastence. Pocházel z v ýchodočeské venkovské rodiny, jako primus vystudoval gymnázium v Hradci Králové, kde se dokonale naučil nejen antické řečtině, latině, francouzštině a tehdy samozřejmě němčině, ale i hudbě

a exaktním vědám. V roce 1869 odchází do Prahy na filosofickou fakultu, kam tehdy patřila i jeho vyvolená matematika a fyzika; zároveň vstupuje do nedávno založené Jednoty českých mathematiků a absolvuje trienium (tříletí) na tehdy ještě německé univerzitě jako žák profesorů Duréga a Matzkeho z matematiky a Macha z fyziky. Poté se stává asistentem profesora Horsteina na pražské hvězdárně, kde se také spřátelí s tehdejším adjunktem hvězdárny dr. Seydlerem. Tam si rovněž na celý život oblíbil ve všem naprostou, až úzkostlivou přesnost a dochvilnost – a také astronomii, kterou zvládl na profesionální úrovni, a nejednou pak svými znalostmi překvapil posluchače fyziky jak při přednáškách, tak při zkouškách. Byl vysoké, statné postavy, vlídného pohledu i slova a ani v sebevětším rozčilení nikdy ani nezvýšil hlas – jen prý o něco silněji klepal tužkou do desky stolu... K experimentální fyzice se definitivně obrátil v roce 1875, kdy se stal asistentem profesora Fr. Kohlrausche, působícího spolu s Röntgenem ve Würzburgu. Kohlrausch byl proslulý mimo jiné tím, že jako první v Evropě zavedl měrná praktika pro studenty, pro něž také napsal světoznámou knihu Praktische Physik, obsahující optiku a rozšířenou po celém světě v mnoha vydáních dodnes. Ve Würzburgu Strouhal obhájil svůj habilitační spis z akustiky, roku 1878 objevil „třecí tóny Strouhalovy“, tj. mechanizmus vzniku zvuku při rychlém pohybu vzduchu kolem hran, např. v píšťalách varhan, drátů, biče apod., a zavedl kritérium fyzikální podobnosti (Strouhalovo číslo). Stal se docentem a po vyvrácení různých námitek (nejednou od slavných autorů) i známým fyzikem, uznávaným zejména v akustice. Jeho autorita se však měla záhy rozšířit: ve Würzburgu se seznámil s Američanem C. Barusem a spolu prozkoumali elektrické a magnetické vlastnosti ocelí a napsali v anglické a české verzi monografii, kterou později vydal Barus ve Washingtonu v roce 1885 pod názvem The electrical and magnetic proper-

ties of Iron-Carburets a Strouhal roku 1892 v Praze vlastním nákladem v rozšířené podobě jako „Ocel a její vlastnosti magnetické a galvanické“. Nakrátko se vrací domů, píše doporučeným dopisem žádost o místo do Německa; odpověď žádná. Stala se totiž v pořádkumilovném Německu neuvěřitelná věc – dopis se ztratil! Strouhal dostal spoustu peněz od pošt, ale místo bylo pryč. Stejně se ale zdálo, že pro Čechy je ztracen, neboť mu bylo nabízeno místo profesora v geologickém ústavu v New Yorku a zároveň místo ředitele observatoře v Petrohradě. V tom okamžiku však vzniká (v roce 1882) česká univerzita v Praze; Strouhal odolává všem lukrativnějším nabídkám a stává se tělem i duší profesorem experimentální fyziky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde setrvá 40 let až do své smrti. Jeho snem se stává vidina skvělého fyzikálního ústavu rovného ústavu Kohlrauschovu, s novou budovou, s kvalitní českou literaturou pro studenty i světovou literaturou pro badatele, s nadanými učitelskými silami, s podporou prosperujících českých institucí, jako byla Jednota, Společnost nauk a Česká Akademie věd. Nutno říci, že ve všech uvedených bodech se jeho sen realizoval, avšak především jeho vlastním přičiněním a s nesmírnými oběťmi. Celých 25 let se věnuje prosazení a nakonec vybudování nového velkého Fysikálního ústavu univerzity; historii tohoto sisyfovského zápasu s nepřízní Vídně i mnohých Čechů věnuje dokonce samostatný spis „Fysikální ústav české university Karlo-Ferdinandské v Praze“, vydaný vlastním nákladem roku 1914. Ústav ovšem potřebuje také přístrojové vybavení, peníze pro vědecké, pedagogické a pomocné síly a novou literaturu pro studenty na současné úrovni. To vše leží především na Strouhalovi, který vůbec nezná pojem omezené pracovní doby. Pořádá skvělé přednášky, zkouší v nejrůznějších komisích, zejména je předsedou komisí pro učitelské 2/2006 Česká oční optika

7

o

osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti osobnosti o

Strouhalovy přednášky z experimentální fyziky byly události zcela jedinečné.

kvalifikace; v Jednotě se stává studentem, mimořádným členem při jejím založení, postupně čestným členem, předsedou a nakonec tzv. protektorem. Na univerzitě je děkanem a rektorem (v letech 1903–1904), v obou Akademiích, tj. v České Akademii věd a umění a ve Společnosti nauk členem a významným reprezentantem. Přitom jeho úspěchy jsou natolik výrazné, že je dokonce jmenován Vídní dvorním radou... To všechno však bylo vykoupeno ztrátou pro fyzika nejtěžší – samotnou tvůrčí, badatelskou práci mohl konat jen ve stále kratších „okénkách“ v onom takřka kontinuálním zapřažení do uvedených povinností. Z větších vědeckých prací jsou proto významnější jen jeho Studie o pokroku termometrie, tři zprávy O pokusech Röntgenových a O Lissajousových obrazcích. Pro učitelstvo a pokročilejší studenty zanechává proslulé Mosaiky, v nichž mistrovským způsobem referuje o pokrocích vědy. To vše pozdější historikové vědy sice uznávají, ale nejednou vše odbývají větou „přesto Strouhal nesplnil vše, co se od něj očekávalo“. Sotva si totiž dovedou představit, kolik práce a času Strouhala stálo vytvoření jeho proslulých vysokoškolských učebnic, napůl monografií, jimiž položil základy české fyzice. Kromě dvou vydání již zmíněných skript Fysika experimentální jsou to čtyři monumentální svazky – Mechanika, vydaná s B. Kučerou roku 1901, 2. vydání v roce 1910, Akustika z roku 1902, Thermika z roku 1908 a Optika za spolupráce prof. V. Nováka z roku 1919. Přitom všem je stižen nejednou starostí a utrpením – měl rozedmu plic, „učitelskou chorobu“ chronickou bronchitidu a hypertrofii prostaty. Byl ženat; manželka, ač původem pražská Němka, se naučila vedle Strouhala velmi dobře česky a měla dokonce ambice spisovatelské, což Strouhal nerad viděl a dělal, že „o tom“ neví; vychoval dva syny a dceru a velmi ho tížila úzkostná starost o oba syny a zetě na frontách první světové války. Nakonec ho posledně jmenovaná choroba sklátila do hrobu. Protože chtěl být pohřben

8


v rodné obci a zima prý byla taková, že nešlo ani vykopat hrob, dali ho pozůstalí zpopelnit a alespoň tak se vrátil domů. Ještě před smrtí ho ale tíží také bolest duchovní: uvědomuje si, že ani jeho poslední velké dílo – Optika – není úplné. Obsahuje čtrnáct obsáhlých kapitol: 1. Přímočaré šíření světla, kam řadí také metody měření rychlosti světla a fotometrii. 2. Katoptriku, tj. nauku o odrazu světla. 3. Dioptriku o lomu světla. 4. Chromatiku, čímž rozumí nauku o rozkladu světla na hranolech. 5. Optické stroje. 6. Spektroskopii. 7. Fotochemii. 8. Fotografii. 9. Luminiscenci. 10. Interferenci. 11. Ohyb, tj. difrakci světla. 12. Polarizaci a dvojlom světla. 13. Chromatickou polarizaci. 14. Rotační polarizaci. Do dalšího svazku Optiky, který se měl nazývat Optika speciální, měly ještě patřit kapitoly 15. Optika fysiologická, 16. Optika meteorologická, 17. Elektrooptika a 18. Magnetooptika. Obdržel sice sliby od bývalých žáků a nyní univerzitních kolegů v tom smyslu, že jednak dopíší Optiku, jednak že ještě pod vedením jeho nástupce, geniálního Bohumila Kučery, napíší nově Elektřinu a magnetismus ve dvou velkých svazcích, ale netušil, že sám bude ještě mluvit 19. dubna 1921 nad rakví tohoto svého žáka a nástupce ve vedení ústavu. Kučera ještě stačil inspirovat svého žáka Heyrovského k založení polarografie (odměněné později Nobelovou cenou), ale začít pracovat na Strouhalově odkazu již nikoli – k velkému zármutku Strouhala a zklamání z absence díla tolik očekávaného fyzikální a technickou veřejností. Bohužel se nesplnilo ani poslední Strouhalovo přání na smrtelné posteli – aby jeho dílo nebylo v budoucnosti zapomenuto, ale aby bylo v dalších vydáních obnovováno a modernizováno podobně jak to činí okolní národy. Pouze profesor teoretické fyziky (!) František Záviška obnovil 1. svazek „Strou-

halovy Fysiky experimentální“, když v roce 1933 vydal jeho Mechaniku potřetí, ovšem ve svém pojetí a s připojenou skeptickou poznámkou, že vydávat tak velká díla u nás nemá smysl, neboť prý zastarají ještě dříve, než jsou dokončena a vydána. Domnívám se, že právě toto „zřeknutí se Strouhala“ a předčasná smrt Seydlera a Kučery byla jednou z příčin někdejšího zaostávání naší fyziky – ke škodě několika generací. Důstojným pokračováním Strouhala se měla stát teprve po 42 letech Optika olomouckých profesorů J. Fuky a B. Havelky, která již obsahuje kapitolu „Oko a vidění“ i „Atmosférickou optiku“. Její 2. díl však také knižně nikdy nevyšel. Snad 3. tisíciletí jednou přinese nápravu i v tomto směru a snad se ještě dočkáme i úplné, velké české Optiky. Náběh k tomu představuje kniha Základy fotoniky (viz Literatura), přeložená z angličtiny. Přesto všechno Strouhalova Optika zůstane navždy prvním, průkopnickým dílem o optice v české literatuře, a to dílem dodnes vzorným, užitečným a čteným, jehož životnost se nejednou zračí v závěrečných poznámkách po přednáškách vysokoškolských učitelů: „Kdo tomu dobře nerozuměl, podívejte se do Strouhala!“ RNDr. Vladimír Malíšek, CSc.

Literatura: 1. Almanach České Akademie věd a umění, ročník XXXIII, ČAVaU, 1923, str. 85–93 2. Novák, V.: Vzpomínky a paměti, nákl. vlastním, Brno, 1939 3. Strouhal, Č., Novák, V.: Optika, JČMF, Praha, 1919 4. Fuka, J., Havelka, B.: Optika I., SPN, Praha, 1961 5. Saleh Bahaa E., Teich Malvin Carl: Základy fotoniky I., II., III., IV., Matfyzpress (1994, 1994, 1995, 1996), Praha, 1 055 stran 6. Soukromé sdělení MUDr. et PhDr. Eugena Strouhala, DrSc., profesora 1. lékařské fakulty UK, vnuka Č. Strouhala

o


9

m

marketing marketing marketing marketing marketing marketing marketing marketing mark

Vážené dámy, Vážení pánové,

je nám ctí poděkovat Vám za návštěvu naší expozice na veletrhu OPTA 2006. Děkujeme také pořadatelům z BVV za velmi dobré zorganizování veletrhu OPTA 2006 v novém pavilonu V a za podporu vysoké účasti návštěvníků. Zároveň bychom se s Vámi chtěli podělit o radost z výhry a udělení první ceny v prvním ročníku soutěže TOP OPTA v kategorii brýlových čoček za jedinečný progresiv Hoyalux iD v provedení Eynoa 1.67 Suntech. Děkujeme všem, kteří si Hoyalux iD osvojili a dokáží jej nabídnout svým zákazníkům. Stejně vysokou kvalitu mají i další brýlové čočky Hoya, včetně i těch základních v provedení Hi-lux 1.5 Thin s HVA antireflexní úpravou. Těšíme se ze vzájemně výhodné spolupráce a na setkání při další výstavě OPTA 2007. Za kolektiv společnosti DIOPTRA, a.s. Turnov Vám pěkný den přeje předseda představenstva Ing. Tomáš Vicherek

10


keting marketing marketing marketing marketing marketing marketing marketing marketing marketing mar

HOYA – TO JE KVALITA

HOYA – TO JE INOVACE

HOYA – TO JE NEJLEPŠÍ MIX KVALITY A CENY

HOYA – TO JE 1. ID PROGRESIV NA SVĚTĚ

HOYA – TO JE VÝDĚLEK

HOYA – TO JE SPOLEHLIVOST AR

HOYA – TO JE PERSPEKTIVA

HOYA – TO JE SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK

HOYA – TO JE KONKURENČNÍ VÝHODA

HOYA – TO JE PŘIROZENÉ VIDĚNÍ


HOYA – TO JE ZDRAVÍ A KRÁSA

HOYA – TO JE ÚSPĚCH

11

m


A co Vaše výloha? Nákupní chování našich zákazníků není trvalou hodnotou a mění se tak, jako se mění vše okolo nás. Pokud chceme uspět na trhu, nezbývá nám nic jiného, nežli chování zákazníka neustále sledovat a dělat vše pro to, abychom zákazníka zaujali a dostali jej právě do naší oční optiky. Což se jednoduše říká, ale obtížněji uvádí do praxe. Dříve, než budeme nadšení z toho, jak u našeho pultu stojí řada našich zákazníků, potřebujeme udělat něco, aby zákazník dostal impulz, pobídku, tedy aby vstoupil právě k nám. Nakupování se dnes stalo jakýmsi synonymem trávení volného času. Zákazníci si proto chtějí svůj nákup užít, prožít, chtějí zažít emoční zážitek, radost a potěšení. Jednou z mnoha obrovských možností, jak lze zaujmout zákazníka, je naše výloha.

Výloha je: – – – – –

– – – –

okno do naší optiky, první háček, kterým zákazníka zaujmeme, pohled do naší obchodní strategie, první kontakt zákazníka se zbožím, které nabízíme, prostředek, jakým je možné odlišit se v přehršli nabídek a lákadel čekajících na zákazníka, ukázka naší organizace a pořádku, důkaz našeho zájmu o zákazníka, místo vyvolání zájmu o oční optiku, vzkaz okolí a oslovení našeho okolí.

Jistě bychom doplnili další přívlastky na téma, co je a co znamená pro každého prodávajícího výloha.

Dnešní pohled na výlohu a co by měla splňovat Základní předpoklad, jak bychom si výlohu měli připravit a promyslet, vychází ze strategie oční optiky. Mnoho očních optik dobře ví, že i když v současné době potřebuje široké spektrum zákazníků, hledá svou vlastní identitu. Jsme specialisty na sport, na značku, nebo na děti? Jsme optika s obrovským počtem brýlí, nebo optika zaměřená na design a moderní obruby? Je nutné vědět, jakého klienta chceme oslovit,

12


koho chceme nalákat, aby vstoupil do naší prodejny. Stačí se projít a výlohy si prohlédnout. Je poznat, kdo má ve své strategii jasno, kdo svěřil výlohu profesionálům a komu je výloha spíše na obtíž, nebo mu dokonce slouží jako sklad. Přestože se jednoznačně nedá říct, které typy výloh jsou nejlepší, lze vysledovat určité trendy a vytipovat určité výlohy, které zákazníci upřednostňují. Existují dokonce i tzv. merchandisingové zásady (o tom, co je merchandising, jsme psali v minulém čísle), jak správně výlohu připravit. Hlavní trendem dnešních výloh v oční optice je jednoduchost. Ta zahrnuje ukázku hlavního motivu, lehkost a především průhlednost – tedy možnost vidět z ulice do optiky, co se tam právě odehrává, jak je optika uspořádána. Vzhledem k tomu, že zákazníci chtějí vidět čisté a nepřeplněné prostory, měly by být výlohy prosty reklamních sloganů. Nejlepší je ponechat pouze jeden výrazný klíčový vzkaz. Dveře do optiky by měly být vyzývavě otevřeny. V minulosti často optiky dělaly tu chybu, že oblepily výlohy nejrůznějšími nabídkami. Ve skutečnosti může jedna dobrá, pravidelně vystavovaná obr. 1 Výloha s jednoduchým motivem

nabídka přitáhnout dovnitř zákazníky, kterým připadá atraktivní i pohled skrz výklad na zboží v prodejně. Co je potřeba zvážit při tvorbě výlohy: – Její pozice v obchodě a na ulici – přistupují zákazníci k výloze více ze strany, nebo čelně? – Jak dlouho trvá zákazníkovi, než projde okolo výlohy? Obyčejně je to velmi krátká doba. – Četnost výměny výlohy – optimální doba je okolo jednoho měsíce. – Osvětlení. – Možnost pohybových nebo soutěžních prvků. – Jakému zákazníkovi je výloha určena. – Atraktivita vystaveného zboží. – Nutnost udržet výlohu v čistotě – obzvláště od uhynulého hmyzu. – Dostupnost vystaveného zboží v případě zájmu zákazníka. V každém případě existuje celá řada dalších zásad, což jen potvrzuje, že je dobré výlohu svěřit profesionálům. Na ilustrativních obrázcích si nyní rozebereme, jak jednotlivé výlohy působí.


Výlohy jsou dnes jedním z důležitých nástrojů, jak si lze získat a udržet pozornost zákazníka.

kterou optika disponuje. Dominantní sloupy neumožňují pohled do optiky, což je poněkud v rozporu s dnešním trendem. Nasvětlení výlohy je velmi intenzivní. V horní části je zboží přesvětleno a pozorovatele oslňuje. Ve spodní části se naopak světla nedostává v potřebné míře. Navíc je zboží ve spodní části příliš nízko, což je pro zákazníky nepohodlné. Rozložení zboží nemá základní model a dělení. Pokud chce optika ukázat šíři nabídky (nachází se naproti vstupu do hotelu), potom je majitel zřejmě spokojen. V opačném případě však výloha působí poněkud neuspořádaným a přeplněným dojmem. Výlohy jsou dnes jedním z důležitých nástrojů, jak si lze získat a udržet pozornost zákazníka. Věnujte jim pozornost tak, jako věnujete pozornost všemu ve své optice. Zajděte se nyní podívat před Vaši výlohu a zkuste se nad ní zamyslet. Podívejte se, jestli ji máte čistou, jestli v ní není mrtvý hmyz, jestli se v ní neodlepují plakáty, které již poznamenalo slunce, a zda by Vás jako nezaujatého pozorovatele oslovila. Vstoupili byste do Vaší optiky? Ing. Ivan Vymyslický

obr. 2 Výloha s výrazným motivem

Na obr. 1 je výloha jednoduchá, s tématem jara. Pohled do prodejny je úplný, čistý a umožňuje dobrý přehled o tom, co se v optice děje. Vystavené zboží je barevné a dokresluje celkovou atmosféru. Hlavním motivem je značka a několik obrub této značky. Celá výloha koresponduje s interiérem optiky i s jejím umístěním na hlavní třídě. Drobnou kaňkou na kráse je hasicí přístroj v koutě (předpisy jsou však předpisy). Na obr. 2 je výloha koncipována jako výjev s hlavním a dominantním motivem. Vidíme jasnou preferenci značky. Jednoduchost a při tom noblesa, kvalita. Povšimněte si velkého obrázku na stranách výlohy. Je umístěn po obou stranách a jednoznačně slouží k tomu, aby výloha zaujala lidi jdoucí rovnoběžně s výlohou po chodníku. Velmi dobře je zde zvoleno osvětlení, které zdůrazňuje jednotlivé vystavené obruby. Na obr. 3 je motivace majitele této výlohy jasná. Ukázat obrovskou, širokou nabídku,

obr. 3 Výloha se širokou nabídkou


13

h

hypertenze hypertenze hypertenze hypertenze hypertenze hypertenze hypertenze hyperten

Hypertenze aneb proč má optometrista měřit krevní tlak Vysoký krevní tlak je onemocnění, které postihuje přibližně 20 % populace. Důsledkem neléčené hypertenze může být například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Hypertenze zvyšuje i rizika spojená s onemocněním vnitřních orgánů.

Hypertenzní změny v oku U mnohých pacientů se hypertenze projevuje zamlženým viděním a bolestí hlavy. Tyto projevy provázejí mnoho onemocnění a jsou typické pro refrakční vady. První cesta pacienta s hypertenzním onemocněním vede proto k oftalmologovi nebo optometristovi. Mnozí z vyšetřujících by se mohli domnívat, že se jedná například o vývoj presbyopie a dočasně pacientovi uleví novou korekcí. Tato korekce však v době poklesu krevního tlaku nebude vyhovovat.

V dalším stádiu hypertenze se začínají na sítnicových cévách objevovat drobné výdutě (aneurizma). Následně dochází k různě velkým zakrvácením (hemoragie). S postupujícím poškozením oka se na sítnici objevují bílá „vatová“ ložiska. Vysoké poškození signalizují žlutá ložiska ukládajícího se cholesterolu. Celkové poškozování průchodnosti arterií a následně vén vede k retinálnímu a makulárnímu edému.

Hypertenze se, mimo jiné, potvrdí vyšetřením očního pozadí, kde se nalézají změny typické pro toto onemocnění.

obr. 1 Normální obraz sítnice

Hypertenze je hodnota závislá na pohlaví a věku. Muži trpí hypertenzí častěji než ženy a se vzrůstajícím věkem případů onemocnění touto chorobou přibývá. Všeobecně lze hypertenzi definovat jako zvýšení tělesného tlaku nad 140/90 mmHg při měření osob starších 18 let. Kritické hodnoty se pohybují okolo 250/130 mmHg. V tomto stavu dochází k výraznému poškození cév v ledvinách, mozku a na sítnici. Neléčená hypertenze končí v mnoha případech smrtí. Riziko vzniku hypertenze podporuje kouření, alkohol, nevhodná strava s vysokým obsahem tuků a soli, sedavé zaměstnání a málo pohybu. Lékařská klasifikace dělí hypertenzní stav na tři stupně – normální tlak, prehypertenze a hypertenze. Z 90 % se jedná o primární onemocnění neznámé etiologie. Zbylých 10 % je hyperKlasifikace

tenze sekundární, získaná v důsledku jiných onemocnění, např. onemocnění ledvin.

Při hypertenzi se poškození sítnice vyvíjí ve třech stádiích: – angiosclerosa – cévní změny a odpovídající projevy poškození, – retinopatie – cévní a retinální změny, – neuroretinopatie – změny na zrakovém nervu. V prvním stádiu při hypertenzních změnách v oku dochází ke tvrdnutí a zbytňování stěn arterií. Tento stav je způsoben ukládáním cholesterolu mezi vnitřní elastickou membránou arterií a vnější endotelovou vrstvou stěny. Vizuálně se projevuje zúžením arterií a stříbřitou linkou podél jejich stěn. Průsvit arterií je nepravidelný. Někdy se zabarvení průsvitu cév jeví jako červenohnědé. V důsledku zužování arterií a zvyšování tlaku v nich dochází k jejich napřimování. Následuje fenomén křížení. Napřimující se arterie překříží vénu a sníží tak její průchodnost.

S (systolický tlak) mmHg

D (diastolický tlak) mmHg

<120

<80

120–139

80–89

Normální Prehypertenze

obr. 2 Fenomén křížení

V důsledku edému dochází k exkavaci papily a následnému utlačování a poškozování optického nervu v místě jeho výstupu. Při vyšetření na perimetru lze vidět změny v zorném poli. Vzhledem k tomu, že sítnice je jediným místem v celém těle, kde lze pouhým okem, bez složitějších vyšetření, pozorovat stav krevního řečiště v těle, lze podle jejího obrazu posuzovat celkový vývoj onemocnění. Z důvodu prevence u hypertenze by tedy bylo vhodné, aby součástí optometrického vyšetření bylo kontrolní měření krevního tlaku a prohlídka očního pozadí. Bc. Martina Nováková Pokračování příště

Hypertenze: Stupeň I

140–159

90–99

Stupeň II

160–179

100–109

Stupeň III

≥180

≥110

14


obr. 3 Neuroretinopatie

nze

��

��

Optika Čivice s.r.o., Ke Mlýnu 7, 530 06 Pardubice Tel.: +420 466 971 050, Fax: +420 971 15 051 2/2006 Česká oční466 optika e-mail: [email protected] www.optikacivice.cz

r

refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakc

Astigmatizmus Astigmatizmus je refrakční vada, při které svazek rovnoběžných paprsků nevytvoří po průchodu optickými prostředími astigmatického oka ohnisko v jedné, ale v různých rovinách. Jako první upozornil na astigmatizmus již v roce 1727 Isaac Newton. Podrobněji tuto vadu popsal v roce 1801 Thomas Young, který sám touto vadou trpěl. V roce 1827 astronom Airy jako první korigoval astigmatizmus cylindrickou čočkou. Podrobněji popsal klinické příznaky a význam této refrakční vady v roce 1864 Donders. Astigmatizmus může být způsoben vadou zakřivení, nesprávnou centrací nebo indexem lomu optických prostředí oka. Fyziologický astigmatizmus, dosahující ve svislém meridiánu až 1 D, vzniká pravděpodobně tlakem víček. Získané změny zakřivení rohovky bývají výsledkem úrazů, operací a onemocnění rohovky. Změna zakřivení přední plochy rohovky o 0,1 mm v jednom meridiánu způsobí zevní astigmatizmus 0,5 D. Čočkový astigmatizmus je vzácnější. Vrozené větší či menší zakřivení předního nebo zadního pólu čočky nacházíme u lentikonu. Astigmatizmus způsobuje i subluxace čočky a změny lomu čočky při počínajícím šedém zákalu. Při akomodaci vzniká akomodační, dynamický čočkový astigmatizmus. Astigmatizmus může být pravidelný, biobliquus a nepravidelný. Pravidelný – astigmatismus regularis – má dva k sobě kolmé meridiány s maximálně odlišnou lomivostí. Jednoduchý – astigmatismus simplex – má jeden meridián emetropický, druhý myopický nebo hypermetropický. Složený – astigmatismus compositus – má oba meridiány různě myopické nebo hypermetropické. Smíšený – astigmatismus mixtus – má jeden meridián myopický a druhý hypermetropický. Pravidelný astigmatizmus může být přímý, podle pravidla (a. rectus), kdy je svislý meridián více lomivý, nebo nepřímý, proti pravidlu (a. inversus), kdy je více lomivý horizontální meridián. Šikmý astigmatizmus (a. obliquus) má meridiány v šikmých osách (pod 45 a 135

16


stupni) a nelze tedy určit, který meridián je horizontální nebo vertikální. Rohovkový astigmatizmus je obvykle přímý, zatímco čočkový je obvykle nepřímý a nižší než rohovkový. Astigmatismus biobliquus má dva meridiány s maximálně odlišnou lomivostí, které však nesvírají pravý úhel. Příčinu většinou pravidelného astigmatizmu spatřujeme v interakci mezi růstem rohovky a ostatních lomivých prostředí, rigiditou obalů oka, nitroočním tlakem a tlakem víček. Nejvíce astigmatizmů nalézáme u dětí v prvním roce života. Do 5 až 8 let se počet astigmatizmů snižuje a nadále zůstává relativně stabilní. Pokud astigmatizmus nevznikne v prvním roce života, je málo pravděpodobné, že by vznikl později. V dětství převažuje obvykle astigmatizmus proti pravidlu, ve středním věku podle pravidla a ve stáří opět přibývá astigmatizmů proti pravidlu. Při korekci astigmatizmu musíme vždy plně vykorigovat cylindrickou složku – astigmatickou diferenci, tedy dioptrický rozdíl dvou na sebe kolmých meridiánů s maximálně odlišnou lomivostí. Akomodace nám umožňuje vykorigovat jen sférickou složku astigmatizmu. Při korekci je nutno mít na paměti, že korekce astigmatizmu vyvolává meridionální aniseikonii a distorzi binokulárního prostorového vidění. U dětí, které jsou adaptabilnější, mů žeme bez obav aplikovat plnou korekci. Se snesitelnou korekcí musíme obvykle začínat u dospělých, kteří nejsou zvyklí na cylindrickou korekci. Při astigmatizmu pod 1 D není obvykle zraková ostrost snížená. Korekce však většinou činí vidění ostřejším a kontrastnějším. Lidé s nekorigovaným myopickým astigmatizmem však často korekci odmítají. Posledně zmiňovaní nebývají zcela spokojeni s viděním do dálky, ale jsou naopak velmi spokojeni s viděním do blízka. Při korekci musíme respektovat nejenom astigmatickou diferenci, ale i polohu osy cylindru. Při nesprávné poloze osy totiž vzniká nový astigmatizmus v nové ose.

Korekci astigmatizmu lze provést brýlemi, kontaktními čočkami nebo operací. Pokud předepisujeme korekci astigmatizmu pomocí brýlí dospělým a jedná se o jejich první korekci, musíme se u nich (na rozdíl od dětí) přesvědčit, zda ji budou tolerovat. Při nesnášenlivosti pak korekci přizpůsobíme: a) minimalizací vzdálenosti korekční čočky od oka, b) natočením osy cylindru k 90 nebo 180 stupňům, c) snížením dioptrické hodnoty cylindru, kdy však zároveň musíme přizpůsobit sférickou hodnotu, aby byl zachován sférický ekvivalent. Kontaktní čočky mění minimálně velikost a zkreslení obrazu. Jsou proto vhodné zvláště tam, kde není snášena brýlová korekce. Radikální řešení korekce, spojené pochopitelně s větším rizikem, nabízí také refrakční chirurgie. U dospělých se stabilizovanou vyšší refrakční vadou se nabízí fakické i afakické nitrooční čočky. Slibné výsledky se ukazují rovněž při tvarování rohovky excimerovým laserem (PRK, LASIK, LASEK), a to u myopií do -5 D s astigmatizmem do -3 D. Zavedení wavefrontové technologie, která pomáhá korigovat i aberace vyššího řádu, by mělo přinést při chirurgických emetropizacích očí s refrakční vadou ještě lepší výsledky. doc. MUDr. Milan Anton, CSc.

Literatura: 1. Anton, M.: Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody, NCO NZO Brno, 2004 2. Anton, M.: Příspěvek ke korekci astigmatizmu, ČOO, 3/1999, str. 6–8 3. Anton, M.: Problémy korekce astigmatizmu, ČOO, 4/2002, str. 12–13 4. Optics, Refraction and Contact Lenses, American Academy of Ophthalmology, San Francisco, California, 1992

placená inzerce

ce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce refrakce re

��

obr. 1 Emetropie – stav oka, kdy je správný poměr mezi lomivostí optického prostředí a optickou osou. Obraz pozorovaného předmětu vzniká přímo na sítnici.

DACHENG OPTICAL Ltd.

obr. 2 Astigmatizmus – refrakční vada, při které svazek rovnoběžných paprsků po průchodu optickými prostředími oka vytváří ohniska v různých rovinách, což vede k neostrému a pokřivenému vidění.

je zavedená velkoobchodní společnost, která distribuuje vysoce kvalitní brýlové obruby přímo do očních optik. V naší vzorkovně v Budapešti je k dispozici na 1 000 modelů, na skladě máme minimálně 50 000 kusů. Disponujeme vlastními značkami jako Woodpecker, Light, Nature, Super – Vision. Použité materi á ly: titan, nerezová ocel, paměťové

nebo ručně vyráběné plasty. Vše za rozumné ceny. Všechny výrobky si lze prohlédnout, jsou na skladu. Rádi uvítáme všechny návštěvníky. Hledáme distributory nebo obchodní zástupce.

obr. 3 Zkreslení kruhu u astigmatizmu podle pravidla, proti pravidlu a u šikmého astigmatizmu

Můžete nás kontaktovat na níže uvedených číslech: Dacheng Optical Limited Company 1139. Budapest, Tahi utca 74., Mobil: +36-70-5000-452 Fax: +36-1-320-9443, Tel: +36-1-270-3389 E-mail: [email protected]


17

i


ESSILOR VYVINUL ČOČKY

Varilux® Computer™,

ZÁRUKU DOKONALÉ OSTROSTI PŘI PRÁCI NA POČÍTAČI.

V Evropě používá počítač v práci i doma více než 60 % lidí ve věku 40 až 60 let. Z počítače se stal nepostradatelný nástroj a většina lidí tráví u monitoru několik hodin denně.

„Počítačové vidění“: všeobecné příznaky Dlouhodobé namáhání zraku prací u monitoru počítače způsobuje rozmazané vidění, zvýšenou citlivost na světlo a další potíže. 75 % uživatelů uvádí výskyt těchto příznaků! Po 40. roce věku tyto problémy narůstají v důsledku snížení zrakové ostrosti a rozsahu akomodace. Uživatelé se těžko soustřeďují a jejich zraková výkonnost se tak snižuje. ESSILOR přichází s řešením – novu řadou speciálních čoček navržených pro optimální zrakové pohodlí před monitorem počítače.

Co způsobuje zrakové problémy při práci s počítačem? Čtení z monitoru Souhrnné působení několika faktorů. Na monitoru počítače nejsou hrany a tvary znaků vymezeny stejně dokonale jako na papíře. Každá linie se skládá z velkého počtu obrazových bodů (pixelů), které mají různý jas a kontrast.

Velká námaha zraku Udržet ostré vidění na pracovní vzdálenost monitoru (střední vzdálenost) vyžaduje konstantní námahu, protože bod zaostření leží až za monitorem. Navíc oči méně mrkají, aby kompenzovaly nutnost opětovného zaostření po každém mrknutí, a dochází tak k jejich vysoušení a podráždění. 18


Opakované přesunování pohledu na dvě vzdálenosti mezi klávesnicí a monitorem Jedna hodina práce u počítače znamená 3 600krát přesunout pohled a zároveň střídavě vnímat tištěné písmo a elektronické písmo vytvořené pixely. Pečlivé pozorování uživatelů počítačů vymezilo dva různé požadavky na vidění. Varilux Computer 2V a Varilux Computer 3V jsou čočky, které byly vyvinuty tak, aby plně vyhovovaly každému z obou skupin požadavků na vidění.

Použití brýlové čočky Varilux Computer 2V: PROSTŘEDÍ PRO POUŽITÍ: práce u monitoru. AKTIVITY: práce u monitoru. POŽADAVKY NA VIDĚNÍ: práce u monitoru. 1 DESIGN: redukce 0,55 D. Použití brýlové čočky Varilux Computer 3V: PROSTŘEDÍ PRO POUŽITÍ: otevřené okolí (recepční pult, příjem zákazníků, přednášky...). AKTIVITY: jednání, prezentace, výuka, pokladna, sekretariát. POŽADAVKY NA VIDĚNÍ: přechod pohledu na různé vzdálenosti s preferencí STŘED. 4 RŮZNÉ DESIGNY: v závislosti na adici (1,00/1,50/ 2,00/2,50).

Essilor Team

inzerce

Jenom jeden z nich „surfuje“ po internetu s čočkami Varilux® ComputerTM. Poznáte který z nich?

Essilor vyvinul čočky Varilux® Computer™, záruku dokonalé ostrosti při práci na počítači.


19

s

SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO

Stránky Společenstva Valná hromada Společenstva českých optiků a optometristů V pátek dne 24. února 2006 se v Brně konala valná hromada Společenstva českých optiků a optometristů. Valnou hromadu zahájil a řídil viceprezident Společenstva ing. Ivan Vymyslický. Z pověření představenstva SČOO přivítal členy Společenstva i hosty a otevřel jednání valné hromady. Ing. Vymyslický seznámil valnou hromadu s návrhem programu jednání. Valná hromada neměla k programu připomínky a veřejným hlasováním program schválila. Přítomní členové Společenstva zvolili orgány valné hromady. Mandátová komise pracovala ve složení A. Oliva, paní Fulínová a Mgr. Bazgerová. Do volební komise byli zvoleni Mgr. Rudolf, Z. Renc a Bc. Szarvas. Ing. Vymyslický představil valné hromadě kandidáty pro představenstvo a revizní komisi a vyzval přítomné členy Společenstva, aby provedli volbu. Poté prezident Společenstva přednesl valné hromadě zprávu o činnosti za rok 2005 a o programu na rok 2006. Předsedkyně revizní komise Bc. Nováková seznámila valnou hromadu s výsledky hospodaření Společenstva za rok 2005. Vstup Společenstva do Hospodářské komory České republiky Valná hromada byla informována o podmínkách vstupu SČOO do HK ČR. Ing. Vymyslický krátce uvedl přednosti členství: HK ČR je partnerem vlády, poskytuje smírčí soudcovství a důležité informace. Po krátké diskusi byl záměr vstoupit do HK ČR valnou hromadou schválen. Doplnění stanov SČOO o pozastavení členství M. Otava seznámil valnou hromadu s návrhem na pozastavení členství pro ty členy, kteří dluží dva roční členské příspěvky. Valná hromada s návrhem souhlasila.

20


Používání loga (znaku) SČOO Mgr. Rudolf uvedl návrh na používání loga Společenstva. Po diskusi byl návrh schválen. Valná hromada konstatovala, že bude nezbytné toto téma propracovat. Prohlášení představenstva ke konkurenci dodavatelů Prezident Společenstva J. Szarvas seznámil valnou hromadu s prohlášením o neférové konkurenci dodavatelů, kteří rozšiřují své podnikání i do oblasti oční optiky. Valná hromada neměla proti prohlášení námitky. Zásady posuzování brýlí jako korekční pomůcky Ing. Vymyslický uvedl návrh Zásad. Členové Společenstva měli Zásady k dispozici v dostatečném předstihu. Budou užitečné pro oční optiky, znalce, pro řešení sporů apod. Po diskusi byly Zásady valnou hromadou schváleny. Zpráva mandátové komise Mandátová komise sdělila, že na valné hromadě je přítomno 117 členů Společenstva a valná hromada je schopna se usnášet. Zpráva volební komise Ing. Vymyslický poděkoval za odvedenou práci těm členům orgánů Společenstva, kteří ve volbách na další období již nekandidovali. Jsou to Mgr. Bazgerová, J. Szarvas, Mgr. Ždánský a Mgr. Vrubel. Mgr. Rudolf za volební komisi oznámil výsledky voleb: bylo odevzdáno 117 hlasovacích lístků, z toho jeden nebyl platný. Do představenstva byli zvoleni (v závorce je uveden počet hlasů) ing. Vymyslický (105), B. Blachut (76), Mgr. Rudolf (74), Bc. Nováková (72), Bc. Mrva (71), ing. Panenka (70), M. Otava (68), J. Mencák (66) a Z. Renc (62). Na březnovém zasedání představenstva byl prezidentem Společenstva zvolen B. Blachut a viceprezidenty byli zvoleni ing. Vymyslický a M. Otava. Do revizní komise byli zvoleni A. Oliva (60), Mgr. Šenkeříková (51) a V. Antonín (48). Na březnovém zasedání si revizní komise zvolila za předsedu A. Olivu.

Valná hromada schválila toto usnesení: Usnesení valné hromady Společenstva českých optiků a optometristů, konané dne 24. 2. 2006 v Brně, Výstaviště, pavilon V Valná hromada po vyslechnutí Zprávy o činnosti za rok 2005 a návrhu programu na rok 2006, Zprávy o hospodaření za rok 2005, a dalších zpráv, informací a po diskusi přítomných členů SČOO přijala toto usnesení: Valná hromada schvaluje 1. Zprávu o činnosti Společenstva za rok 2005 a program na rok 2006. 2. Hospodaření Společenstva v roce 2005. 3. Zásady posuzování brýlí jako korekční pomůcky. 4. Vstup Společenstva do Hospodářské komory České republiky. 5. Prohlášení o nevhodnosti směšování velkoobchodní a maloobchodní činnosti. 6. Doplnění Stanov Společenstva o pozastavení členství při neplacení příspěvků. 7. Používání loga Společenstva v reklamních aktivitách členů i nečlenů SČOO. 8. Výsledky voleb představenstva a revizní komise tak, jak jsou obsaženy ve zprávě volební komise. Valná hromada ukládá představenstvu a revizní komisi 1. Připravit opatření k podnětům z diskuse. 2. Pracovat tak, aby usnesení valné hromady bylo naplněno. Ing. Ivo Novák, tajemník SČOO

OPTA 2006 – hodnocení veletrhu Ve srovnání s rokem 2005 vzrostl počet návštěvníků, počet vystavovatelů i obsazená výstavní plocha (+13,5 %). České, polské a slovenské firmy obsadily více výstavní plochy než při předchozím ročníku veletrhu.

SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO S

Valná hromada Společenstva českých optiků a optometristů

Naopak k poklesu došlo u vystavovatelů z Německa. Nově se prezentovala Čína. Podíl zahraničních návštěvníků z celkového počtu prodaných vstupenek činil 13,2 % (v roce 2005 to bylo 18 %). Letos bylo zaregistrováno o 167 návštěvníků ze zahraničí méně než v roce 2005. Hlavním důvodem nižšího počtu byla mimořádná akce firmy Topcon na veletrhu OPTA 2005. V roce 2005 byly ve srovnání s letošním rokem navíc zastoupeny země: Irsko, Island, Japonsko, Kuvajt, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Turecko. Naopak letos byly nově zastoupeny země: Izrael, Litva, Nigérie, Rumunsko, Rusko, Srbsko. Nejvíce návštěvníků ze zahraničí přijelo ze Slovenska (520), dále z Německa (29), Polska (27) a Maďarska (21). Služeb Business Centra využilo v průběhu veletrhu OPTA 2006 celkem 59 vystavovatelů a odborných návštěvníků z 8 zemí (ČR, SR, Dánsko, SRN, Polsko, Itálie, Rumunsko, Hong Kong). V Press Centru se letos akreditovalo 61 novinářů (v roce 2005 to bylo 55 novinářů). Velmi úspěšně proběhl 1. mezinárodní kongres OPTA pro učitele a odborníky oboru optika a optometrie. Akce se zúčastnilo 60 delegátů z celé Evropy, především z no-

vých a budoucích členských zemí EU. Vysoce kvalitní odborné přednášky v podání předních odborníků si přišlo poslechnout také 70 optiků a optometristů z ČR. Kongres se konal za podpory asociací ECOO (Evropská rada optometrie a optiky) a AEUSCO (Evropská asociace univerzit, škol a kolejí vzdělávajících optometrii). Poprvé se letos uskutečnila soutěž o nejlepší exponáty TOP OPTA a setkala se s dobrým ohlasem mezi vystavovateli. Na ocenění bylo nominováno 9 exponátů, z nichž komise 5 vybrala a ocenila. Podrobnosti najdete na straně 80. Společenstvo českých optiků a optometristů hodnotí mezinárodní veletrh OPTA 2006 jako úspěšný. Zpracoval sekretariát SČOO na základě materiálů poskytnutých a.s. Veletrhy Brno a dalších materiálů.

Poznámky k celoživotnímu vzdělávání optometristů Internetová stránka NCO NZO Brno ukazuje, že je registrováno již téměř 150 optometristů. Povinností optometristy je celoživotní vzdělá-

Základní statistické údaje veletrhu OPTA 2006: Počet návštěvníků Počet návštěvníků ze zahraničí

2005

2006

5 235

5 728

855

688

Návštěvníci ze zemí

28

26

Počet vystavovatelů

99

103

Počet dalších zastoupených firem

119

119

Počet zúčastněných zemí

21

19

Čistá výstavní plocha (m )

3 466

3 931

Čistá výstavní plocha – ČR

3 220

3 651

2

Čistá výstavní plocha – zahraničí

246

280

Zvláštní předváděcí plocha (m2)

450

450

vání, tj. obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí. Ministerstvo zdravotnictví ČR vydá žadateli nebo prodlouží platnost registrace (osvědčení), jestliže získá 40 kreditů z celoživotního vzdělávání (zákon č. 96/2004 Sb.). Registrovaní optometristé, kteří získali osvědčení v již uplynulém dvouletém přechodném období, mají vydáno osvědčení na čtyři až šest let. Každý registrovaný optometrista tedy musí získat před podáním žádosti o prodloužení platnosti osvědčení každoročně v průměru 7 až 10 kreditů. Je to náročný úkol? Ano, je to náročný úkol. Na to, aby optometrista např. získal 7 kreditů ročně, bude muset absolvovat 7 jednodenních inovačních kurzů nebo 7 jednodenních školicích akcí. Za účast na jednodenní konferenci (kongresu, sympoziu) získá optometrista 3 kredity. Optometrista má samozřejmě další možnosti jak získat kredity. Může publikovat, učit nebo se zabývat vědou a výzkumem. Podrobnosti jsou obsaženy ve Vyhlášce č. 423/2004 Sb. Společenstvo českých optiků a optometristů je profesním sdružením, které vydává souhlasné stanovisko se započítáním do kreditního systému k některým akcím celoživotního vzdělávání optometristů. V loškém roce souhlasilo SČOO se započítáním jedné akce do kreditního systému v hodnotě dvou kreditů a v letošním roce se čtyřmi akcemi v souhrnné hodnotě pěti bodů. Žadatelům o souhlasné stanovisko doporučujeme, aby si pečlivě prostudovali citovanou vyhlášku a své žádosti formulovali za použití termínů uvedených ve vyhlášce. Správná slova urychlí komunikaci a zjednoduší rozhodování. Společenstvo připravuje program vzdělávacích akcí. Ten pomůže optometristům získávat potřebné kredity.

Ing. Ivo Novák, tajemník SČOO 2/2006 Česká oční optika

21

s

SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO

1. mezinárodní kongres OPTA 2006 pro vzdělavatele a odborníky v oboru optika a optometrie

která si získává místo v celoevropském kalendáři odborných událostí. Kongres by nemohl proběhnout bez finanční podpory společností Vision Care Institute Prague (Johnson & Johnson), Essilor, Transitions a Sagitta, kterým tímto veřejně děkujeme za přispění k rozvoji profese a jejího vzdělávání v naší části Evropy. 1. mezinárodní kongres OPTA pro vzdělavatele a odborníky v oboru optika a optometrie proběhl 25. února 2006 v pavilonu A brněnského Výstaviště souběžně s 12. mezinárodním veletrhem oční optiky a oftalmologie OPTA 2006. Kongres byl zaměřen na povýšení úrovně vzdělávání a praktikování optiky a optometrie v Evropě, se zvláštním důrazem na střední a východní Evropu. Kongres organizovaly Společenstvo českých optiků a optometristů (SČOO) a Veletrhy Brno, a.s. (BVV), ve spolupráci s Evropskou radou optometrie a optiky (ECOO) a Evropskou asociací univerzit, škol a kolejí vzdělávajících optometrii (AEUSCO). Tyto dvě evropské organizace se podílely na zajištění mezinárodní úrovně odborného programu. Kongres navazoval na tři mezinárodní vzdělávací konference organizované v minulosti v Brně, které se staly významnou počáteční platformou pro odborníky ze střední a východní Evropy. Kvůli povýšení úrovně odborného programu, přímému zapojení evropských organizací, propojení s veletrhem OPTA a odhodlání pokračovat v pravidelném organizování těchto kongresů v budoucnosti byla letošní akce nazvána 1. mezinárodní kongres OPTA. Kongresu se zúčastnilo šedesát delegátů ze zahraničí, přednášky si však přišlo poslechnout navíc dalších 70 hostů z řad českých a slovenských optiků, optometristů i oftalmologů. Zastoupené země: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko a Černá Hora, Španělsko. Kongres byl hodnocen velmi kladně jak účastníky, přednášejícími a hosty, tak i sponzory a spoluorganizátory kongresu. Podařilo se zorganizovat akci na mezinárodní úrovni,

22


Odborný program Kongresu: Vzdělávací část – dopoledne • Přední segment Sebastian Marx, Dipl. Ing. (FH) AO, JENVIS Research a univerzita v Jeně, Německo • Obecné nemoci předního segmentu Andreas Berke, člen rady zkoušejících Evropského diplomu z optometrie, Vyšší odborná optická škola v Kolíně nad Rýnem, Německo • Optometrické měření Peter Gumpelmayer, B.Optom, EurOptom, MCOptom, FOA(SA), FSMC, FBOS, prezident Horno-rakouské asociace optometristů, Rakousko • Orthokeratologie Jean-Luc Dubié, tajemník Francouzské asociace optometristů (AOF), Francie • Kontaktní čočky Judith Morris, MSc, FCOptom, FAAO, FIACLE (Mezinárodní kontaktologická asociace), Spojené království

Profesní část – odpoledne • Poradenství pro zdravé vidění Robert Chappell, OBE MPhil DSc FCOptom, prezident ECOO, Spojené království • Vzdělávání vzdělavatelů Judith Morris, MSc, FCOptom, FAAO, FIACLE (Mezinárodní kontaktologická asociace), Spojené království • Optometrie a optometrické vzdělávání v Rusku Ildar Ilyasov, asistent ředitele Zdravotně-technické koleje v Petrohradě, Rusko • Profesní vzdělávání – Vision Care Institute Prague Ian Davies, M.C.Optom, DCLP, FAAO, vicepresident Vision Care Institute, Johnson and Johnson Vision Care Europe, Střední východ, Afrika • Optika a optometrie v Srbsku Zora Šarac, Srbsko a Černá Hora • Vzdělávací konference v italském Miláně v květnu 2006 Robert Chappell, OBE MPhil DSc FCOptom, prezident ECOO, Spojené království V příštím roce plánují organizátoři, Společenstvo českých optiků a optometristů (SČOO) a Veletrhy Brno, a.s. (BVV), úroveň kongresu ještě zvýšit. Chtějí jej zpřístupnit českým optometristům a také jim umožnit získat za účast profesní kreditní body. Ing. Pavel Šebek, SČOO

SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO SČOO S


23

z

zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zra

Displej s tekutými krystaly Jestliže pracujete s počítačem mnoho hodin denně a máte u něj klasický monitor staršího typu, není vyloučeno, že dříve či později zaznamenáte (nebo jste již zaznamenali) potíže (nejen) se svým zrakem. Klasický monitor totiž pracuje pomocí technologie CRT (Cathode Ray Tube), 2 jednoduše řečeno pomocí elektronového děla, umístěného v zadní části monitoru a mířícího přímo směrem na obličej uživatele. Toto elektronové dělo metá ve velmi rychlém sledu proudy elektronů, jejichž shluky se zobrazí na zobrazovací ploše – stínítku. My pak na stínítku (obrazovce) vnímáme ucelené obrázky či písmo. Přirozeně záleží na stáří a kvalitě monitoru, avšak v určité míře se vždy objevují dva vedlejší činitelé. Prvním činitelem je určitá hodnota škodlivého vyzařování – elektrosmogu, který monitor produkuje; což se týká zejména starších monitorů.2 Tento elektrosmog je dobře zaznamenatelný různými detektory (např. Trifeldmetr ME 3030B, Německo); u starých monitorů může jít až o 1 000 V/m, měříme-li blízko obrazovky.1 Vzhledem k tomu, že masové používání počítačů a monitorů nastoupilo z dlouhodobějšího hlediska teprve nedávno (přibližně kolem roku 1990), nelze jednoznačně říci, zda je tento elektrosmog z dlouhodobého hlediska škodlivý, či není, a to i v menších dávkách, stanovených normami. Avšak přihlédneme-li k tomu, že tento elektrosmog není pro člověka (jako pro součást přírody a bioelektrickou jednotku) přirozený, dala by se spíše předvídat určitá míra škodlivosti.3 Moderní monitory, vyráběné cca od roku 2000, již v sobě mají nainstalovaný poměrně kvalitní filtr, který je schopen většinu vyzařování ve směru k uživateli odstínit tak, aby hodnota vyzařování nebyla škodlivá ani při pohledu zblízka. Všechny moderní značkové CRT monitory splňují standardy TCO-95, kte-

24


ré jsou striktnější než starší standardy MPR-II a které stanovují požadavky na vyzařování v oblasti extra nízkých (ELF) a velmi nízkých (VLF) frekvencí. To, jaké standardy a normy monitor splňuje, lze nalézt v jeho technických údajích a v prohlášení o shodě.2 Je však nutné vzít v úvahu i to, že hypersenzitivní lidé mohou mít hranici citlivosti na škodlivé záření značně sníženou, a sice z 5 000 V/m (což je pro uživatele maximální přípustná hodnota) až na 50 V/m!1 Může jít např. o osoby celkově oslabené či zrakově postižené, u nichž oslabený a přetěžovaný zrakový orgán trpí logicky jako první.3 Dle mých zkušeností si však na bolesti očí, únavu a podobně, a to jsou-li dotazováni, nebo spontánně, stěžují téměř všichni, kteří s klasickým monitorem hodně pracují. Výrobci zpravidla doporučují minimální vzdálenost obličeje od monitoru, což u počítačů bývá 30 cm2 a u televizorů kolem 2 metrů, případně trojnásobek velikosti úhlopříčky (záleží na typu televizoru).1 Tuto podmínku ale není možné dodržet, zejména při nedostatku prostoru či v případě slabozrakých lidí. Slabozrací lidé v určitých situacích používají počítač či televizní obrazovku daleko častěji než zdraví lidé. Pro slabozrakého člověka jsou počítač a případně speciální programy často důležitým prostředkem, jak si lze organizovat své záležitosti či práci. Televizní lupa bývá častou pomůckou ke čtení textů a prohlížení obrázků. Slabozraký člověk musí často pracovat s očima přímo „nalepenýma“ na obrazovce, tedy ve vzdálenosti 20 cm i méně. Druhým činitelem je po elektrosmogu (opět zejména u starších CRT monitorů) nekonstantní obraz, to znamená, že obraz na stínítku velice rychle, téměř nepostřehnutelně, bliká. Při centrálním pohledu to téměř nepoznáme, avšak zadíváme-li se vedle monitoru, periferním viděním kmitání obrazu dobře zaznamenáme. Toto blikání obrazu samozřejmě velice namáhá a unavuje zrak uživatele monitoru.3

Spojíme-li oba činitele dohromady, konečným důsledkem jejich působení mohou být bolesti hlavy, podrážděnost a syndrom suchého oka.4 Dále též žaludeční neuróza,1 celková zvýšená únava, bolesti očí, hučení v uších apod.3 Někteří lékaři dokonce varují před poškozením optické soustavy oka či sítnice a zrakového nervu.3 Sám mám podobnou neblahou zkušenost. Trpím myopií a pracoval jsem v malém prostoru u starého monitoru nepřetržitě 8 hodin denně. Došlo u mne kromě výše zmíněných potíží k hojným sklivcovým zákalům a k zábleskům před očima, což již varovalo před poškozením sítnice, zrakového nervu a možná také před poškozením zrakového korového analyzátoru.3 Dále u mne také docházelo k častému chvění očních koulí (bulbů), což signalizovalo zvýšenou nervosvalovou dráždivost v oblasti okohybných svalů.3 To vše přes užívané medikamenty. Po vynechání práce u klasického monitoru veškeré problémy téměř rázem ustaly. V dnešní době však již práci s počítačem (pro slabozraké též s televizní lupou) nelze zcela vynechat. Nouzovým řešením obtíží je samozřejmě dle možností minimalizovat práci s klasickým monitorem a udržovat od něj co největší vzdálenost, případně pořídit si přídavný filtr nebo (pro slabozraké) speciální optiku ke sledování monitoru zdálky. Využití optických pomůcek při sledování televize může mít dvě nevýhody: obraz je žádoucím způsobem zvětšen, ale je vnímána pouze část plochy obrazovky, nebo je naopak možné vnímat celou plochu, ale zvětšení je menší. Praktickým doporučením pak bývá, aby si divák sedl blíže k televiznímu přístroji. Zde je vhodné upozornit na to, aby setrvání v těsné blízkosti obrazovky nebylo extrémně dlouhé. V případě TV lup se doporučuje upřednostňovat počítačové monitory před televizními monitory, které (kromě vyšších hodnot elektrosmogu při používání zblízka) mají i horší rozlišení a kvalitu obrazu.2 Nabízí se však daleko lepší řešení – pořídit displej s tekutými krystaly, takzvaný LCD mo-

ak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a monitor zrak a mo

je ke zraku šetrnější nitor (Liquid Crystal Display), případně LCD televizi. U tohoto displeje zcela chybí elektronové dělo a ke škodlivému záření nedochází vůbec. Díky vlastnosti tekutých krystalů, které zmléční, prochází-li jimi elektrický proud, je obraz navíc stálý – nekmitá.2

kamerou, neboť nabízená škála je široká a nelze stanovit jednoznačné kritérium pro výběr vhodného monitoru. 2 LCD monitor má též zranitelnější povrch obrazovky, snadno může dojít k jeho poškrábání (např. brýlemi, lupou).

Zde je však na místě zmínit také některé nevýhody LCD monitorů. LCD monitory nabízejí o něco menší jas a kontrast (je zapotřebí si individuálně vyzkoušet) a v případě televizní lupy se může stát, že při rychlejším pohybu kamerou dojde k rozmazávání obrazu. Zde je rovněž namístě vyzkoušet si konkrétní typ LCD monitoru s konkrétní

Umožňuje-li to finanční situace či další podmínky, je lepší si displej s tekutými krystaly v případě potíží s klasickým monitorem preventivně pořídit. Uživatel tím také získá více místa, neboť LCD monitor je menší (plochý) a je také lehčí. Mgr. Igor Slouka, Tyfloservis, o.p.s.

Odkazy: 1. Boháč, E., bývalý zaměstnanec Ústavu pro výzkum rud, fa Eduard Boháč – Geosan B&P – sanace zemních vlivů, www.volny. cz/bohac.geosan/ 2. Verner, B., ředitel firmy Spektra, výrobní družstvo nevidomých – televizní lupy a jiné kompenzační pomůcky pro zrakově postižené 3. Slouková, O., MUDr., nestátní zdravotnické zařízení MUDr. Rýce, 120 00 Praha 2, Na Bojišti 2 4. Valešová, L., MUDr., oční klinika, Všeobecná nemocnice, 120 00 Praha 2, U Nemocnice 2

placená inzerce

Velkoobchod oční optikou Vám nabízí brýlové obruby těchto značek:

Tom Tailor • Vuillet Vega • Prestige • Prima Linea Liberty Eyes • Antoine Bourgeois • Bourgeois Figures libres • .21. la ligne • KunoQvist Photo • Avanglion • Semco

Vegan spol. s r.o. Brechtova 825/22 • 149 00 Praha 4 – Háje tel.: 603 418 854 • tel./fax: 272 652 403 e-mail: [email protected]


25

r

rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor roz

Rozhovor

s profesorem Martinem Filipcem Říkal jsem si, že je tam chirurgie, je tam věda, a to bylo rozhodující. Co vás nejvíc zajímá v rámci oftalmologie? Těžko říct. Dlouho jsem vědecky pracoval a ještě pracuji na univerzitě, v současnosti jde hlavně o výzkum oční genetiky, hojení tkání, experimentální transplantace rohovky u myší. Ale taky tu je chirurgie, kde se nejvíc zabývám transplantacemi, operacemi šedého zákalu a refrakční chirurgií. Vystudoval jsem i oční imunologii, to bylo zase léčení očních zánětů... takže v podstatě jsem zkusil téměř vše a asi nejzajímavější je pro mě právě ta komplexnost oftalmologie.

Jako nadšený cestovatel vracející se z cesty kolem světa vypráví o svém povolání jeden z nejlepších oftalmologů v České republice profesor Martin Filipec. Za svoji dosavadní kariéru propátral veškeré oblasti očního lékařství – od výzkumu přes náročné operace po rozjíždění lékařských projektů v nejzapadlejších částech světa. Kdyby si měl vybrat, čemu by se nejraději ve svém oboru věnoval, asi by přemýšlel až doteď. „Všechno, co jsem dělal, má své kouzlo, ať už to byly mise v Afghánistánu, nebo genetický výzkum,“ vypráví Filipec. Dobrodruh oftalmologie, který si z výzkumu říční slepoty v džungli venezuelského pralesa

26


odnesl malý dárek v podobě malárie, tvrdí, že se k očnímu lékařství dostal náhodou. Podle jeho výsledků to spíš ale vypadá na zásah vyšší moci. Proč jste si tedy nakonec zvolil oční lékařství? Vždycky jsem chtěl dělat chirurgický obor, který by byl spojený s vědeckou prací. Vystřídal jsem ještě na škole urologii, neurochirurgii a kardiochirurgii, ale pořád to nebylo to pravé. Taky jsem pošilhával po psychiatrii, protože mám blízko k humanitním vědám. Ale když jsem ukončil studium, tak jsem listoval seznamem všech klinik a do oka mi padlo oční.

Jaký zákrok ve Vaší kariéře pro Vás znamenal největší profesní satisfakci? Je těžké vybrat jeden zákrok. Mám jednu pacientku, shodou okolností lékařku, která má těžký Sjögrenův syndrom, při němž člověk ztrácí, mimo jiné, schopnost tvorby slz. Když jsem ji viděl poprvé, tak měla kruté bolesti očí a zrakové potíže, na jiných klinikách pak prodělala operaci šedého zákalu a několik neúspěšných transplantací rohovky, než se ke mně znovu dostala. V té době byla prakticky slepá. Já jsem jí na obě oči transplantoval sliznici z ústní dutiny a posléze zatím na jednom oku implantoval umělou rohovku. Její vidění sice není zatím zcela ideální, ale je podstatně lepší a kruté bolesti ustaly. Pak si ještě vzpomínám na jednu malou holčičku, která měla zákal rohovky, šedý zákal a glaukom na svém jediném oku a vůbec nic neviděla. Té jsem dělal kombinovanou operaci transplantace rohovky s extrakcí čočky a implantaci čočky. Před rokem jsem ji viděl znovu a byla schopná vidět a žít normální život. Váš mediální obraz vytvářejí především loňské mise v Afghánistánu, kde jste, mimo jiné, učil místní oftalmology transplantovat oční rohovku. Chystáte se tam letos zase? Vracíme se tam v květnu s italským kolegou Carresim u příležitosti druhého sjezdu

zhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor ro

”Na takového šílence čekáme několik let,„ slyšel Filipec ve Venezuele

Afghánské oftalmologické společnosti, jejíž jsme první čestní členové. Současně chceme zkontrolovat, jak funguje naše centrum pro transplantaci rohovky, které jsme budovali vloni. Rovněž tam jedeme s ideou vytvořit mobilní chirurgickou a vyšetřovací jednotku, která by byla schopna přivést lékařskou péči do těžko dostupných oblastí, kde o očních lékařích ani nevědí. Je pravda, že když se člověk podívá na nějaký dokument z Afghánistánu, tak v něm nevidí žádného člověka s brýlemi. To je přesně ono. Málokdo tam vůbec dojde k očnímu lékaři, přestože skoro nevidí. I když ve větších městech se situace zlepšuje. Jaké jsou v Afghánistánu lékařské podmínky? Opět se musím obrátit k televiznímu dokumentu, v němž do malé nemocnice v horách přišel evropský lékař a vyfasoval tam jeden plášť, jedny rukavice a starou pilku na amputace. Je možné, že některé mise takhle vypadají. Co se ale týká naší mobilní jednotky, tak máme zcela jinou představu. Střídali by se tam evropští lékaři spolu s afghánskými, kteří by se především učili, a také vybavení by mělo být na úrovni. Například by v této jednotce mělo být možné operovat šedý zákal ultrazvukem. Na druhou stranu asi nebude úplně lehké přimět afghánské lékaře k účasti, protože oni spíš potřebují pracovat ve svých ordinacích a vydělávat na živobytí a to je v Afghánistánu přeci jen trochu těžší než jinde.

ve venezuelském pralese, odkud se tamní obyvatelé – indiáni Yanomami – v podstatě nemohou k nějaké pomoci dostat. Zkrátka kdo má nějaké problémy, tak má smůlu. Já jsem tam pobýval dva roky po resekci střeva a říkal jsem si, že kdyby mě ten problém potkal tam, tak je konec. To muselo být hodně velké dobrodružství. To tedy bylo. Měl jsem napsat kapitolu o říční slepotě do jedné americké publikace a rozhodl jsem se prohloubit si znalosti v terénu. V jednom článku jsem objevil, že se ta nemoc vyskytuje také ve venezuelské džungli. Rozhodl jsem se tam vydat, i když musím říct, že jsem neměl moc jasno, do čeho se pouštím. Po dvou dnech cesty z hlavního města jsme dorazili do centra

pro výzkum tropických chorob v městečku na okraji deštného pralesa. Tam mě přivítali s tím, že na takového šílence už čekají několik let, protože žádný místní očař by se doprostřed pralesa dobrovolně nepustil. Dala se dohromady expedice. Odstartovali jsme s padesátiletým herculesem na zastrčenou vojenskou základnu a odtud jsme pluli tři dny na kánoích a pak den pěšky pralesem. Tam začala samotná práce, vyšetřování indiánů a odebírání vzorků. Optometristy určitě pobaví naše svízel s vyšetřováním ostrosti zraku. Indiáni jsou samozřejmě negramotní a tak jsme používali obrázky, což je běžné. Jenže pro lidi z džungle nic neznamenaly pro nás tak zřejmé symboly, jako je hvězda nebo symbol ruky. Zkrátka bylo to nesmírně zajímavé, i když bez té malárie, kterou jsem tam dostal, bych se určitě obešel.

Ale pokud se zadarmo naučí něco nového, tak je to skvělá investice do praxe. To zcela určitě. Kromě Afghánistánu jste díky své profesi navštívil lecjaký kout světa. Můžete nějak vystihnout extrémy v péči o zrak? Prvním problémem je dostupnost. Jsou zkrátka místa tak odříznutá od civilizace, že je tam péče v podstatě nulová. S tím jsem se setkal při epidemiologické studii říční slepoty 2/2006 Česká oční optika

27

r

rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor rozhovor roz

„Všechno, co jsem dělal, má své kouzlo, ať už to byly mise v Afghánistánu, nebo genetický výzkum,“ vypráví Filipec.

To chápu, ale pojďme zpět k péči. Pak jsou země, jako je zmiňovaný Afghánistán, kde jistá forma péče existuje, nicméně z finančního hlediska tam vládne chaos. Péči zajišťují z velké části zahraniční nevládní organizace. Afghánské ministerstvo zdravotnictví se jen pomalu ujímá své role v organizaci zdravotnictví. Zdravotní pojištění zatím neexistuje. Co se týká místních oftalmologů, tak ti mají jako hlavní vyšetřovací nástroj baterku, a i ostatní technické vybavení je na velmi nízké úrovni. Oproti Evropě či USA je to naprosto nesrovnatelné, jak diagnosticky, tak terapeuticky, o dostupnosti nemluvě. Západní země spíš trápí otázky financování a možnosti připlatit si za určité nadstandardy. Američané právě nedávno možnost příplatků u nitroočních multifokálních čoček povolili, u nás i v Evropě je ten přístup zatím bohužel konzervativnější. V současnosti lze operativně odstranit spoustu očních vad a potřeba nosit brýle či kontaktní čočky se stává stále menší. Myslíte, že brýlím či kontaktním čočkám někdy úplně odzvoní? Všechny tyto tři druhy korekce zraku mají stále své místo. Ale refrakční chirurgie je na velkém vzestupu, její bezpečnost je nyní na úrovni kontaktních čoček a u pacientů zřejmě začne převládat touha být nezávislý na brýlích či čočkách. Nicméně asi tu bude vždy skupina lidí, kteří nebudou mít zájem refrakční operaci z různých důvodů podstoupit. Mají lidé ještě stále obavy z laserových operací? Určitě jsme v současnosti jinde než před patnácti lety, máme mnohem více zkušeností a nesrovnatelně dokonalejší a přesnější techniku, takže můžeme zájemcům bezpečnost zákroku a předvídatelnost výsledku prokázat. Musím ale také upozornit na to, že refrakční chirurgie dnes zdaleka není jen laser, ale mnoho dalších metod, které se aplikují podle druhu zrakového problému.

28


Ale koukám, že Vy jste se brýlí nevzdal... Mně je padesát a jsem vetchozraký neboli presbyop. Tato vada se dá řešit několika metodami, ale v současnosti je nejnovější a nejúčinnější konduktivní keratoplastika, která v ýrazně zlepšuje vidění na blízko a současně, oproti třeba metodě monovision, daleko méně snižuje kvalitu vidění na dálku. No a já bych tuhle operaci celkem rád podstoupil, protože, jak mně potvrdí každý presbyop, mít na různých místech desatery brýle na čtení, stále je zapomínat a hledat, to je poměrně otravné. Zkuste se teď zamyslet nad dalekou budoucností. Bude podle vás sestrojeno zcela umělé funkční oko? Zatím bych byl hodně skeptický. Pokusů o umělé vidění je řada, ale pokud vím, tak žádný z těch systémů nefunguje a ani to nevypadá, že by v brzké době fungoval. Několik laboratoří na světě se tímto problémem zabývá. Zkouší se implantovat čip do sítnice, nebo je sestrojena minikamera umístěná do sklivce přenášející vjemy do zrakového nervu. To by mohlo teoreticky fungovat u těžkých onemocnění, u nichž ovšem zůstává funkční zrakový nerv. Pak existují pokusy snímat vjemy kamerou, převést je na elektrický podnět a přenést přímo do zrakových center v okcipitálních lalocích mozku. Všechny tyto metody jsou ale stále dost vzdáleny dosažení normálního vidění. Zkrátka je to ještě hodně daleká budoucnost na úrovni science fiction. Já osobně bych viděl schůdnější cestu v genetickém výzkumu. U psů už bylo dosaženo velice zajímavých výsledků a tady bych si nějaký bližší časový horizont dovedl představit. V souvislosti s předchozí otázkou mě napadá úvaha, zdali se oftalmologie v budoucnu zaměří nejen na navrácení zrakových vad do normálu, ale i na vylepšení schopností vidění nad běžný „zdravý“ zrak.

Tohle se v podstatě už v malé míře děje. Nyní dokážeme operačně, kontaktními čočkami nebo brýlemi vykorigovat zrak na obligátních šest šest. Současným trendem v optických výzkumech je ovšem zlepšování kvality vidění. Zásahy do zraku odhalily jeden problém. Nemáme dostatek dobrých vyšetřovacích metod a standardů pro to, abychom stanovili kvalitu vidění. Existuje vyšetření kontrastní citlivosti, ale v podstatě ho zatím neumíme převést do praxe. Víme, že existují fenomény oslnění, vznikající při vidění za šera, máme ale nedokonalé metody jejich vyšetření. Taky jsme se vždycky zabývali jenom diagnózou a korekcí aberací nižších řádů, to znamená zjištěním počtu dioptrií a jejich korekcí standardními metodami. Dnes jsme se posunuli na výzkum korekcí aberací vyššího řádu, kterými se doteď zabývali jen fyzikové a astronomové, a my se nyní věnujeme jejich diagnostice pomocí přístrojů. Tato technika – aberometrie – před pěti lety ještě neexistovala, dnes je to pro nás klíčová metoda a právě ta otevírá možnosti pro korekci těchto vad a eventuální zlepšení vidění. V čem by se to projevilo, viděl bych dvakrát tak daleko, nebo poznal větší spektrum barev? Je samozřejmě otázka, jestli taková vylepšení vůbec potřebujeme. Dnes však již víme, že část lidí sice šest šest přečte, ale kvalita jejich vidění není dobrá právě díky vysokým aberacím vyšších řádů. Snížená kvalita vidění pak může zejména za šera znamenat veliký problém. Jsme na této cestě poznání v podstatě na začátku a klademe si otázky, co si s novými informacemi dál počít, které aberace korigovat a které ne. Domnívám se, že zvýšení ostrosti zraku nad standard, ale hlavně kvality vidění bude přínosem pro řadu lidí. Aberace vyššího řádu jsou pro nás nyní absolutně novou dimenzí, téměř dobrodružstvím.

Mgr. Jan Táborský

z

Dokument1 26.10.2005 11:24 Stránka 1

www.dioptra.cz


29

m

30





31

p

přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy př

Viděli jste již sluneční „zelený paprsek“? Nikdo dnes už neví a sotva se kdy zjistí, kdo první zpozoroval tzv. zelený paprsek. Jde o zajímavý jev v přírodě, vyskytující se za velmi dobré viditelnosti ponejvíce těsně nad mořskou hladinou při západu slunce, ale někdy i těsně před východem slunce. Jde o jev poměrně vzácný a udivující, takže např. staří Řekové připisovali tento jev a další podobné, kdysi záhadné optické jevy v atmosféře, dokonce zvláštnímu bohu Thaumatovi či Thaumantovi (thaumas = zázraky). Já sám jsem neviděl tento jev na moři, ale v létě v Jeseníkách na kopci vysokém zhruba 600 m. Slunce právě zapadalo. Nebylo ještě na horizontu, ale pár stupňů nad obzorem v severozápadním směru, jak je to o prázdninách obvyklé. Není nutné kvůli tomuto jevu jezdit k moři a nejde o jev tajemný, ani snad jen psycho-fyziologický čili subjektivní, ale o jev objektivní, fyzikální. Máme-li ho však skutečně pozorovat, musí být splněno několik podmínek: 1. Obloha musí být alespoň ve směru pozorování úplně čistá, bez jakéhokoliv zkalení, dýmu či oparu, bez náznaku červánků, slunce tedy musí svítit až do posledního okamžiku při zapadání obvyklým stříbrobílým oslňujícím světlem. Tato podmínka ovšem není nijak jednoduchá. Uvědomme si, že když u nás kolem 20. hodiny slunce zapadá, stojí kolmo kdesi nad obratníkem raka, čili v zeměpisné šířce kolem 20° v Tichém oceánu na západ od Mexika. K nám tedy přichází paprsek ze slunce vrstvou atmosféry, která má tloušťku přibližně 1 000 km, a to poměrně nízko nad zemí. Na celé jeho dráze nesmí být žádné znečištění, ani mraky či mlha – to by vedlo ke vzniku červánků a k absorpci světla. Přítomnost nepatřičných částic v atmosféře vede totiž k pohlcení světla kratších vlnových délek, tj. fialové, modré a zelené barvy. Stejně tak difrakce čili ohyb světla na částicích preferuje průchod dlouhovlnných paprsků červených a potlačuje paprsky krátkovlnné, takže modrý či zelený paprsek by k nám vůbec nedorazil. Paprsky červené však projdou, čili pozorujeme červánky, v nichž zelená barva chybí.

32


�′�

�′� �

�� obr. 1 Dráha paprsku se při jeho průchodu atmosférou zakřivuje. Vzhledem k tomu, že zdroj světla hledáme instinktivně ve směru tečny ke směru, v němž vstupuje do oka, jeví se nám zdroj nikoli v bodě B, ale v bodě B´. Navíc se ještě bílý paprsek při lomu atmosférou rozkládá podle spektrálních barev, takže fialový obraz B´f se jeví nejvýše, červený B´č nejníže nad obzorem. Všechny uvedené odchylky jsou úmyslně zveličeny, aby byla zřejmá příčina oněch jevů. Ve skutečnosti činí atmosférická refrakce u obzoru jen 34,4 úhlové minuty, čili zhruba tolik, co průměr slunečního kotouče, a s výškou nad obzorem se velmi rychle zmenšuje.

obr. 2 Zatímco červený obraz Slunce je již pod obzorem, zelený obraz právě pozorujeme (zelená úseč nad obzorem), a když i ten zmizí, objeví se modrá, čili „modrý paprsek“. Vzdálenosti jednotlivých barevných obrazů Slunce jsou mnohokrát zvětšeny, aby byl lépe patrný princip celé záležitosti.

2. Dobré, nikoli však nezbytně nutné by bylo, kdyby v místě, kde má slunce zapadat, byla nějaká hora zhruba toho tvaru a velikosti, jako je sluneční disk, aby celé slunce v jediném okamžiku zakryla. Tutéž funkci ovšem může

splnit skulina v mraku, který je blízko nás, ovšem za předpokladu, že na dalších tisíci kilometrech je již obloha čistá. Sám jsem takto pozoroval skulinou v blízkém hustém mraku poslední stříbrolesklý kousek sluneč-

řírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodní jevy přírodn

Staří Řekové připisovali tento jev zvláštnímu bohu Thaumatovi či Thaumantovi.

ního disku a očekával jsem, že v následující sekundě slunce ještě poklesne a zmizí. A tu se stalo něco neočekávaného: stříbrojasné slunce opravdu zmizí – ať už za mrakem, mořskou hladinou či horou, ale místo očekávané temnoty překvapeně pozorujeme na dvě až čtyři sekundy intenzivní, silně zelený svit, po němž ještě může za nejpříznivějších podmínek následovat na jednu až dvě sekundy intenzivní svit modrý. Nejde však o žádný zázrak, ale o jev, který jsem pozoroval při nahodilé procházce po kopcích ve stejném směru v intervalu tří dnů po sobě. A protože jsem o tom již leccos četl, jev jsem za dané příznivé situace očekával, upozornil jsem na něj rodinné příslušníky, kteří jej s uspokojením kvitovali. Tento článek vznikl proto, abyste na tento jev byli také předem upozorněni a za příznivých podmínek jej očekávali, neboť „náhoda přeje připraveným“. To však není jediný důvod. Jde také o to, jak si jev vyložit. Samozřejmě první výklad byl asi mytologický: zatímco intenzivní krvavé červánky asi věstily oheň a krev, čili cosi zlého, opak, tj. barva zelená a modrá na nebi, byl asi příslibem čehosi dobrého – štěstí, „zjeveného“ dobrým Thaumantem. Ukazuje skutečně cosi dobrého: čistou atmosféru v daném směru do dáli tisíců kilometrů. Nechyběly ovšem ani výklady psychologické: hledíme-li několik sekund do jasného výseku slunce, v jehož světle převládá jak známo barva žlutá, pak se v okamžiku zmizení této oslňující bíložluté barvy subjektivně objeví barva doplňková, čili zelená, nebo zelenomodrá. Ani tento předpoklad však není vůbec nutný ani správný, jak bychom se mohli objektivně přesvědčit pomocí kamery s barevným filmem. Kdyby ovšem nejrůznější astrologové a věštci věděli o existenci tohoto jevu, jistě by ho využili svým způsobem a nepochybně by se nespokojili s následujícím výkladem fyzikálním, dozajista nejsprávnějším. Příčinou tohoto jevu je souhra nejméně dvou optických jevů: disperze a refrakce. Sluneční paprsek vstupující do stále

hlubších, a tedy hustších vrstev atmosféry nemá tvar přímky, ale vzhledem k tomu, že index lomu přitom stále roste, paprsek se zakřivuje, uchyluje se ke kolmici dopadu a slunce, podobně jako hvězdy, neleží v tom směru, kde ho vidíme, ale vždy níže; mluvíme o astronomické refrakci. Ani sama refrakce ovšem k výkladu nestačí. Index lomu (lámavost), a tedy i zakřivení paprsků závisí na barvě čili frekvenci světla: nejméně se láme červený paprsek, nejvíce fialový, méně modrý a pak zelený, což se nazývá disperze světla. Kdybychom toho byli schopni, viděli bychom ne jedno slunce, ale celou řadu těsně nad sebou „namačkaných“ obrazů slunce v různých barvách. Nejblíže u obzoru by bylo červené slunce, několik úhlových vteřin nad ním slunce v barvě oranžové, ještě výše slunce žluté, pak zelené, modré a nakonec fialové. Jinak řečeno – zatímco slunce červené již zašlo, žluté ještě svítí a zelené bude ještě výše nad obzorem; když už i zelené zajde, bude tu ještě modré a fialové. Avšak slunce nevysílá všechny barvy se stejnou intenzitou: fialová je příliš slabá, než aby ji oko zaznamenalo, zelená je na tom dobře. Dalším faktorem je citlivost samotného oka: to je nejcitlivější na žlutou, o něco méně na zelenou a ještě méně na modrou, nemluvě už vůbec o fialové. Pozorovaný jev je zkrátka výsledkem kombinace vlivů: 1. závislosti indexu lomu na barvě a tím závislosti výšky jednotlivých barevných obrazů slunce nad obzorem; 2. svou roli hraje i závislost intenzity vyzařování slunce na jednotlivých barvách; 3. tyto fyzikální faktory ještě ovlivňuje nestejná citlivost oka na jednotlivé barvy. Výsledkem všeho je, že při popsaném západu a východu slunce „vítězí“ pro pozorovatele zelený a posléze modrý obraz slunce. Když totiž červený a žlutý obraz slunce již zapadl, je tu ještě onen zelený, „vítězný“. Člověk by si tedy mohl myslet, že by měl vidět všechny barevné obrazy slunce pořád,

v každém okamžiku. To však není možné, protože obrazy jsou sobě blíž, než je rozlišovací mez oka činící jen asi jednu úhlovou minutu, zatímco obrazy v jednotliv ých barvách mají úhlové vzdálenosti jen několik úhlových sekund. Také jev oslnění vylučuje z fyziologického hlediska takovéto, snad teoreticky možné rozlišení. Celou tu krásu ovšem vidíme, až když slunce před 500 sekundami „fakticky“ už zapadlo, což je doba, než dojde do našeho oka světelný paprsek ze Slunce vzdáleného 150 milionů kilometrů. To je však už jiný problém. Všude v přírodě je zkrátka velký rozdíl mezi podstatou a jevem, či, jak říkal Kant, mezi věcí pro sebe a věcí pro nás. Vidíme, že to platí i pro tak běžnou záležitost, jako je světlo a světelné vnímání a že věda má stále dost práce, aby příčiny těchto rozdílů ustavičně lépe odhalovala. RNDr. Vladimír Malíšek, CSc.

Literatura: 1. Havelka, B., Fuka, J.: Optika I., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1961 2. Tverskoj, P. N.: Optické, elektrické a akustické jevy v atmosféře, Naše vojsko, Praha, 1955 3. Born, M.: Optik, Julius Springer, Berlin, 1933 2/2006 Česká oční optika

33

p

presbyopie presbyopie presbyopie presbyopie presbyopie presbyopie presbyopie presbyo

Co vědí čtyřicátníci o presbyopii? Průzkum prováděný v sedmi zemích, při kterém bylo kontaktováno více než 1 400 lidí, přinesl překvapivý výsledek – přes 70 % dotázaných čtyřicátníků nevědělo, co je to presbyopie. Ve zprávě „Vidění po čtyřicítce“ (Sight over forty), sponzorované společností Bausch & Lomb, se konstatuje, že 50 % respondentů mělo potíže při podpisování šeků a 25 % při používání kreditních karet. Asi 60 % sledovaných mělo menší problémy při užívání mobilního telefonu a asi čtvrtina zase při odečítání času na ciferníku hodinek. 25 % žen, počínajících presbyopek, si stěžovalo na potíže při nanášení make-upu, zatímco jeden z pěti mužů stejného věku měl problémy při holení. Asi polovina žen s počínající presbyopií hodnotila aplikaci kontaktních čoček jako přínos ke zlepšení životních podmínek a 41 % z těchto žen by se rozhodlo vyzkoušet multifokální čočky, pokud by jim byly nabídnuty. Asi 16 % dotázaných tvořili „samozásobitelé“, kteří si korekční pomůcku vybrali sami, většinou v hypermarketech. Dotázaní většinou nehodnotili brýle jako přínosné, usnadňující práci, nýbrž jako překážku, a 38 % dokonce odsuzovalo brýle jako nepohodlné a neestetické. 35 % Angličanů nechodí pravidelně na zdravotní prohlídky a 8 % z nich nebylo na zdravotní prohlídce nikdy. Oční prohlídku podstupují dva ze tří Angličanů jednou za dva až tři roky, zatímco 66 % Švédů na pravidelné vyšetření očí rezignuje. Co se týče produktivity práce, 16 % respondentů přiznává, že ji zrakové potíže snižují jen lehce, a 13 % se domnívá, že výrazně. Dr. Morgan z Manchesteru upozorňuje, že počáteční presbyopické obtíže, zvláště u lidí, kteří do té doby dobře viděli, jsou často velmi stresující. Velkou úlevu přináší těmto lidem vysvětlení, že tyto zrakové potíže nejsou příznakem očního onemocnění, ale nevyhnutelným důsledkem fyziologického procesu stárnutí. Informovaný pacient se potom snáze a rychleji adaptuje na tento neodvratný proces. doc. MUDr. Milan Anton, CSc. Literatura: Over-40s in the dark about presbyopia, Optometry Today, December 2, 2005, s. 12

34


Rodenstock ČR s.r.o. Dr. Sedláka 841/III., 339 01 Klatovy, dceřiná společnost jednoho z největších světových výrobců brýlových skel a obrub, rozvíjející se společnost s více než 500 zaměstnanci v ČR, hledá pro svůj výrobní závod v Klatovech specialisty na pozici:

Pracovník oddělení kontroly Požadujeme: • min. ÚSO vzdělání technického směru – optik, optometrista • dobré znalosti v oblasti optiky • zkušenosti se zabrušováním brýlových skel • znalost NJ výhodou Nabízíme: • velmi dobré platové podmínky • perspektivní práci v oboru oční optiky • příjemné pracovní prostředí • sociální výhody • poskytneme ubytování nebo příspěvek na bydlení Informace na tel.: 376 346 208 – ing. Jáchymovská; e-mail: [email protected] Strukturované životopisy zasílejte na výše uvedenou adresu nebo na fax. číslo 376 346 121.

Augen-Medizinisches Versorgungszentrum bietet engagierter Augenärztin/-arzt mit sehr guten deutsch Kenntnissen, eigenständige Kooperation im grenznahen bayerischen Umland. Kontakt bei Interesse: [email protected]

opie

Smart Centering

ProOmega II Presio

www.omega-optix.cz, [email protected]

Nejširší nabídka kvalitních progresivních čoček

EXPANDUJEME A HLEDÁME NOVÉ ČLENY DO NAŠICH TÝMŮ: � OBCHODNÍ ZÁSTUPCE PRO PRODEJ BRÝLOVÝCH ČOČEK

� ODBORNÝ TECHNIK

NÁPLŇ PRÁCE: Na této pozici budete zodpovědný(-á) za podporu prodeje brýlových čoček ve svěřeném regionu, udržování kontaktů se současnými zákazníky, aktivní vyhledávání nových obchodních příležitostí a spolupráci na marketingových a PR akcích. Vhodné zejména pro kandidáty ze západních Čech.

NÁPLŇ PRÁCE: Hlavním úkolem na této pozici je zajištění bezproblémového chodu výrobních přístrojů během dne, jakožto i úprava a instalace nových procesů v oblasti tvrzení, kontrola kvality tenké vrstvy (optická - strojní - chemická) a komunikace s dodavateli (ohledně přístrojů a spotřebního materiálu).

POŽADUJEME: � minimálně SŠ vzdělání, nejlépe v oboru oční optiky � výborné komunikační a vyjednávací schopnosti � proaktivní přístup, orientaci na zákazníka � časovou flexibilitu a ochotu učit se novým věcem � řidičský průkaz skupiny B, aktivní řidič

POŽADAVKY: � minimálně 4 roky zkušeností v oblasti automatických procesů � znalost vzájemného ovlivňování procesů VELMI UVÍTÁME: � zkušenosti s procesy na SCL přístrojích � zkušenosti s CVD (Chemical Vapor Deposition) procesy na přístrojích SATIS vacuum � optické znalosti

NABÍZÍME: � zajímavou, samostatnou a různorodou práci � odpovídající finanční ohodnocení, bonusy a zaměstnanecké výhody � zázemí mezinárodní, dynamicky se rozvíjející společnosti � pro pozici obchodního zástupce též firemní automobil, mobilní telefon a notebook V případě, že Vás výše uvedená pozice zaujala, zašlete nám, prosím, svůj strukturovaný životopis spolu s motivačním dopisem na níže uvedený kontakt. Kontakt: Michaela Škodová, HR Manager, Omega Optix, s.r.o., Pražská 1012, 250 01 Brandýs nad Labem, tel: +420 326 920 037, fax: +420 326 920 001, e-mail: [email protected] 2/2006 Česká oční optika

35

j

jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... j

Jak to vidí... PhDr. Jana

Horváthová Foto: A. Mann

volné, ale i užité. Přitahují mě také historické objekty, které ukrývají dávno minulé děje. A samozřejmě se ráda dívám na hezké lidi.

Jakou úlohu ve Vašem životě hraje zrak? Velmi významnou, stejně jako u každého jiného člověka, kterému dobře slouží. Věříte v lásku na první pohled, nebo se řídíte jinými smysly? Nevěřím, ale je pravda, že zjev upoutá jako první. Co Vás upoutá na první pohled – barva, tvar, zvuk, vůně, nebo něco jiného? Jak u čeho, v přírodě barvy a zvuky, u lidí projev, až potom vůně, případně tvary. Na co se ráda díváte? Na to, co mi připadá pěkné nebo zajímavé. Mám ráda umění, staré i současné, nejen

36


Existuje něco, na co se vydržíte dívat hodiny? Na jaký obraz či výjev nikdy nezapomenete? Nevím jestli hodiny, ale vzpomínám si, jak jsem byla při poslední návštěvě zoologické zahrady fascinována pohledem do klece šimpanzů. Jejich chování bylo tolik podobné chování lidí, že mi připadá skoro zvrácené, že je zavíráme do klecí. Obecně mě baví pozorovat přírodu a přirozené chování jejích tvorů. Když byly moje děti ještě hodně malé, ráda jsem je pozorovala – při hře, která jaksi samovolně plyne. Je zábavné a také příjemné sledovat, co si dětský mozeček sám vymyslí. Odborníci připisují podobně uklidňující účinek na člověka i ze strany domácích mazlíčků – psů a koček, které si i proto možná lidé pořizují. Taky se ráda dívám na dobře natočené historické filmy, kde je nejen silný příběh, dobré herecké obsazení, ale i věrně zpracované reálie, které nejen obohatí, ale umožní Vám stát se součástí děje. Na čem vaše oko naposledy spočinulo a Vy jste byla úžasem okouzlena? Trošku jsem ten okamžik musela dolovat v paměti, protože „naposledy“ mě zase tak úžasně nic neokouzlilo. Je to už pár měsíců, co jsem byla velmi překvapená, když jsme v rámci terénního výzkumu přijeli do malé slovenské vísky za jedním romským lidovým sochařem – řezbářem. Očekávali jsme, že nám ukáže nějaké své práce, ale když starý pán otevřel dřevěný domek na své zahradě, tak ten pohled, který se mi naskytl, jsem vskutku nečekala. Jeho vnitřek byl od podlahy po střechu zaplněn dřevěnými soškami a sochami. Najednou se na mě dívaly všechny ty tváře andělů, čertů, starců a stařen, milenců a bylo to moc krásy najednou.

Jaké místo na světě podle Vás stojí za vidění? Nejsem příliš zcestovalá, těch míst je určitě hrozně moc a já jsem řadu z těch, které bych třeba vidět chtěla, ještě v reálu nezažila. Stále hodně ráda provozuji pěší i autoturistiku po Česku, kde toho máme hodně k dívání... Za vidění stojí určitě ostrov Rhodos, jeho stejnojmenné hlavní město s velmi dobře dochovaným středověkým jádrem, křižáckou pevností, a pak na stejném ostrově město Lindos. Na jeho starověké akropoli se Vám najednou otevře opravdu nezapomenutelný pohled na nekonečnost světa – tyrkysové moře neznatelně přechází v blankyt oblohy a od toho se – sluncem nádherně nasvícené – odrážejí pískovcově žluté zbytky antického chrámu. Zavíráte před něčím oči? Dost často. Před hrůzami světa, o kterých se dozvídám z televize. Před utrpením lidí a hlavně dětí, kterým už nikdo nemůže pomoct. Otevřel Vám někdy někdo oči? Různí lidé mi postupně otevírali oči, nemůžu mluvit o jednom člověku. Ale vždycky je pro mě zajímavé setkání s člověkem, který uvažuje jinak než já; totiž pokud já jsem filozof, tak mám na mysli setkání s vědcem exaktních oborů, tehdy se opakovaně stává, že jsou mi „otevírány“ oči. Nad čím byste přivřela oko? Přivírám oči denodenně. Vedu menší kolektiv muzejníků a myslím, že jsem dost pedantická, na druhou stranu mám ale také sociální cítění, proto se snažím udržovat nějak míru, abych nebyla až příliš důsledná, a tedy nesnesitelná. Takže přivírám oči nad menšími a nezásadními nedostatky práce svých kolegů, protože nikdo z nás nemůže být dokonalý. Je Vám něco trnem v oku? Spousta věcí – třeba když mi někdo kouří pod nosem, nebo bezohlední řidiči na sil-

jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vidí... jak to vid

historička a muzeoložka, jedna ze zakladatelek Muzea romské kultury, které funguje od roku 1991 v Brně. Dodnes v něm pracuje, nejprve jako odborná pracovnice, později jako vedoucí odborných pracovníků a zástupkyně ředitele, od roku 2003 je jeho ředitelkou. Pochází z váženého romského rodu Holomků, který se na Moravě trvale usazoval od poloviny 18. století. Vystudovala historii a muzeologii, naspala knihu Kapitoly z dějin Romů, která slouží jako středoškolská učebnice. Příležitostně spolupracuje s Českou televizí na přípravě dokumentů o romské kultuře. nicích. Tam bych byla pro přísnější tresty, souhlasím s navrhovaným bodovým systémem včetně odebírání „řidičáků“. Obecně jsou mi trnem v oku lidé, kteří se rozhodli pro „stranu zla“, jak tomu říkám. Myslím tím lidi, kteří vědomě páchají zlo, dopouštějí se bezpráví. „Stát se vidoucím“ – jak vidíte tento proces Vy? Aspoň částečně vidoucím se člověk může stát, pokud získá nějaký rozhled. Ten nabyde vzděláním, studiem, zkušenostmi. Stále jsme však svědky toho, že důležité rozhodovací pravomoci mají lidé, kteří patřičný rozhled nemají a ani o něj neusilují. Co (nebo koho) byste střežila jako oko v hlavě? Děti. Kdy se Vám nejvíce potvrdilo rčení „Oko, do duše okno“? Až teprve po třicítce jsem si ověřila, že v tváři člověka se skutečně odráží jeho život, ať to třeba sebevíce maskuje. Tak třeba hudba, zejména klasická, lidi zjemňuje, naopak se mi zdá, že řada lidí z podsvětí je „čitelných“. Nechci lidi dělit a už vůbec ne soudit podle toho, co se v nich zračí, ale prostě někdy na ulici, v tramvaji mívám takový pocit nebo postřeh, který se snažím nedávat nijak najevo. O to je pro mě zajímavější, když se mi moje domněnka potvrdí. Je to ale jen moje „hra“, nespoléhám se na ni a nepřipisuji jí větší význam než jako vskutku zajímavé hře. Zažila jste situaci, kdy jste si mohla říct „Co oko nevidí, to srdce nebolí“? Ne přímo. Tato otázka souvisí s jednou z předchozích dotazů (jestli zavírám před něčím oči). Jediná možnost jak na dálku zpracovat hrůzy světa, je nepřipouštět si je. Anebo potom aktivně pomáhat, vypravit se na ta místa, ale člověk se nemůže angažovat ve všem.

Kdo a čím si u Vás udělá dobré oko? Upřímností a poctivostí. Nemám ráda podlézavost, servilnost. Oko si u mě udělá každý, kdo se chová charakterně, aniž počítá s tím, že jej někdo přitom uvidí. Zažila jste v poslední době pocit, že Vás snad „klame zrak“? Když se dívám někdy na zprávy v televizi. Když jsem ještě jako holka něco četla třeba o druhé světové válce a zvěrstvech, která se při ní děla, vždycky jsem nakonec podlehla milosrdné představě, že je to „jen“ na papíře, že skutečnost třeba byla trochu jiná. Dneska je jasné, že ten absurdní svět je reálný a dokonce horší, než jak ho vidíme ve zprávách. Přesto mě někdy znovu napadne, že mě klame zrak.

Z pohádek známe situaci, kdy musí hlavní hrdina jít stále kupředu a nesmí se ohlédnout. Přesto Vy osobně – co vidíte, když se ohlédnete (a co máte před sebou)? Těžko posoudit, co mám před sebou, to bych právě musela vidět do budoucnosti. Ale pokud se mám ohlédnout, tak moje práce je naštěstí toho druhu, že zanechává vcelku zřetelné stopy – podařilo se nám založit muzeum a začít budovat jeho sbírky. Ale asi je přirozené, že věřím, že ten větší díl práce mám před sebou. Za rozhovor poděkovala redakce

Jak si nejlépe odpočinete? Jednoznačně v přírodě, nejlépe na výletě po svých nebo na kole, v zimě mám ráda sjezdovky a ještě víc běžky, protože se člověk i někam podívá. Máte někdy chuť vidět do budoucnosti? Chuť by byla, ale chybí odvaha i přesvědčení, že to potřebuju vědět. Co Vám udělá největší radost? Když se mi něco podaří, když jsou kladné ohlasy na to, co udělám nebo co děláme v muzeu, a také mám radost z úspěchů blízkých. Jak by vypadaly brýle Vašich snů? Neviditelné, nic nevážící a přesně a navždy odstraňující nedostatky zraku. Jaký vhled a poučení Vám dává Vaše práce? Už přes 15 let dělám pro marginalizovanou menšinu – pro Romy. A právě moje práce mi pomohla udělat si jasno v tom, v čem je problém soužití a jak dlouhodobé a náročné bude jeho řešení. Taky mi dala jednoznačné poučení: nikdy nesuď skupinu, ale vždy jen konkrétního člověka. 2/2006 Česká oční optika

37

i


ESSILOR® Anti-Fatique™ SVĚŽÍ VÁNEK PRO VAŠE OČI !

Jedná se o jednoduchou a účinnou metodu, jak snížit únavu očí a následně i únavu celého organismu. Pálící oči, pocit tlaku, bolesti hlavy, neostré vidění… takto jsou popisovány symptomy spojené s ÚNAVOU OČÍ. Podle studie až 63 % všech dotázaných zná tyto pocity často až velmi často, a to bez ohledu na správnost jejich korekce.

Mikrofluktuace I když Vaše oči zaměříte na pevný cíl, výsledná akomodace není konstantní, ale stále se pohybuje v rozmezí několika milimetrů před a za předmětem (podobně jako funguje systém autofokusu Vašeho fotoaparátu). Tento jev, který se nazývá akomodační mikrofluktuace, je naprosto přirozený, samovolný (nekontrolovatelný) a nepostřehnutelný. Když jsou oči unavené, snižuje se ostrost vidění, zvyšuje se únava očí a amplituda akomodační mikrofluktuace se zmenšuje. Díky tomu lze objektivně zjistit únavu očí. Díky nepatrně zvýšené dioptrické hodnotě ve spodní části je brýlová čočka Essilor® Anti-Fatique™ určena pro všechny osoby ve věku mezi 20. a 40. rokem života, a to bez ohledu na fakt, zda brýle nosí, či nikoliv. Essilor® Anti-Fatique™ nabízí nepatrně zvýšenou dioptrickou hodnotu (až o 0,6 D). Tím napomáhá akomodaci při pohledu do blízka a vrací tak optický systém oka do přirozeného stavu. Brýlové čočky Essilor® Anti-Fatique™ nahrazují běžné myopické, hypermetropické a astigmatické korekční 38


brýlové čočky, aniž by jejich nositel musel měnit své zvyky, ať už se jedná o každodenní, nebo občasný způsob nošení brýlí.

Komu je nabídnout? – Všem ametropům, ať již mladým, nebo blížícím se k presbyopickému věku. – Lidem, jejichž aktivity vyžadují práci do blízka. – Všem, kteří chtějí nahradit své jednoohniskové čočky takovými čočkami, které jsou přesně „ušité na míru“ jejich životnímu stylu. – Díky nepatrně zvýšené dioptrické hodnotě ve spodní části je brýlová čočka Essilor® Anti-Fatique™ určena pro všechny osoby ve věku mezi 20. a 40. rokem života, a to bez ohledu na fakt, zda brýle nosí, či nikoliv.

Klinické testy potvrdily jasné výhody brýlových čoček Essilor® Anti-Fatique™: – 94 % zúčastněných bylo velmi spokojeno s viděním do dálky, do blízka a s možností dynamických přechodů mezi jednotlivými vzdálenostmi. – Používání bylo naprosto shodné jako při použití stávajících jednoohniskových čoček (ať již při každodenním, nebo občasném nošení). – Adaptace je stejně jednoduchá a stejně rychlá jako na standardní jednoohniskové brýlové čočky.

Essilor Team

inzerce

Anti-Fatique™

Svěží vánek pro Vaše oči!

Nyní i v materiálu ORMA.


39

z

zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavo

Zajímavosti ze světa optiky Víte, že… ...zakryté Slunce odhalilo svou korónu Unikátní obrázek nedávného zatmění Slunce, sestavený pomocí počítačového programu, představili učitelé a studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zatmění je pro vědce zajímavé mimo jiné tím, že jim umožňuje zkoumat korónu, což je nejvyšší část sluneční atmosféry, která ovlivňuje i dění na Zemi. Úplné zatmění Slunce bylo 29. března viditelné z území na jih od České republiky.

Brněnští pozorovatelé jeli kvůli němu do Libye a Turecka. Spolupracovali však také s astronomy i amatérskými zájemci z Česka, Slovenska a dalších zemí, kteří na zatmění čekali v Nigeru, Nigérii, Egyptě, Rusku a Kazachstánu. Jejich fotografie se pak shromáždily v Brně. Profesor Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství využívá počítačový program, který už léta vyvíjí, aby z fotografií sestavil přehledné snímky, které nejde běžně vyfotografovat. Bělavou záři odkryl Měsíc Úplné zatmění Slunce nastává tehdy, když se Země, Měsíc a Slunce dostanou do jedné přímky. A to tak, že Měsíc zcela překryje sluneční kotouč. Protože tím zastíní oslnivou zář Slunce, je pak kolem něj vidět nádherná bělavá záře. Jde o takzvanou korónu, tedy nejvyšší část sluneční atmosféry.

40


„Její světlo je mnohem slabší než světlo přímo ze Slunce. Proto se v běžných podmínkách obtížně pozoruje,“ vysvětluje Michal Sobotka z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak dodává, dnešní dalekohledy umístěné vysoko v horách nebo přímo na kosmických družicích umožňují zář Slunce odclonit lépe, než to dokázali hvězdáři v minulosti. Přesto jsou údaje získané při zatmění Slunce pro vědce stále zajímavé.

Vliv na počítač i na člověka Koróna je tvořena plazmatem. Zde má svůj počátek i takzvaný sluneční vítr, tedy tok subatomárních částic, které odlétají od Slunce do vesmíru. Při vyšší sluneční aktivitě mohou rušit pozemské rádiové a televizní vysílání, a také poškodit elektronické přístroje, zejména na družicích, výjimečně i na Zemi. Zdá se také, že sluneční aktivita ovlivňuje i chování lidí a zvířat. Možným vysvětlením je fakt, že tekutiny uvnitř živého organizmu jsou vlastně roztokem iontů, které mohou být narušeny elektricky nabitými částicemi ze Slunce. Vědci se domnívají, že existuje vztah mezi aktivitou Slunce a některými srdečními, mozkovými nebo psychickými potížemi obecně. Aby se tedy o dění na Slunci a pak i o jeho pozemských souvislostech dozvěděli co nejvíc, pozorují sluneční korónu s velkým zájmem.

Informace, které by nebyly vidět „Pořídit obraz sluneční koróny patří k nejobtížnějším úkolům astronomické fotografie,“ vysvětluje Miloslav Druckmüller. „Kvůli světelnému kontrastu bývají její snímky značně podexponované nebo přeexponované. Proto jsme nyní z dvaapadesáti snímků s rozdílnými expozicemi vybrali jen nejlepší části a složili z nich přehlednou fotografii. Vyžádala si šedesát hodin práce na dvou počítačích.“ Výzkumníci však budou pracovat i na dalších obrázcích, protože mají tisíce záběrů a jiné stále ještě dostávají. Jejich definitivní zpracování potrvá podle odhadu dva roky. Profesor Druckmüller má s touto technikou, kterou sám vyvíjel, bohaté zkušenosti. Se žádostí o zpracování sérií fotografií astronomických jevů se na něj obracejí české i zahraniční observatoře. „Dokáže z těch fotografií vytáhnout spoustu informací, které by normálně nebyly vidět,“ uznává Michal Sobotka. Bouře vyčistila prach Miloslav Druckmüller pozoroval zatmění v Libyi. Jak říká, s kolegy měli štěstí. Obávali se, že prašné prostředí ovlivní průhlednost atmosféry. Vzduch však naštěstí dva dny před astronomickou událostí vyčistila silná bouře. „Naše pozorování trvalo přes čtyři minuty. Celkově se zatmění posouvalo tak, že bylo pro pozorovatele z různých míst Země viditelné po dobu delší než dvě a půl hodiny. K zatmění Slunce podobné délky dochází ve světě jednou za deset až patnáct let,“ říká. Vědci nyní chtějí ze získaných snímků sestavit fotografie, z nichž bude patrné, jak se sluneční koróna měnila po celou dobu zatmění. Zdroj: www.ihned.cz, 18. 4. 2006, převzatý článek ...Evropský diplom z optometrie Další písemná zkouška pro získání Evropského diplomu z optometrie proběhne v termínu 28.–30. září 2006 v St. Etienne ve Francii. Diplom udělovaný ECOO zaručuje stejnou úroveň kvalifikace v oblasti optometrie po celé Evropě. K získání diplomu je třeba

osti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti zajímavosti

Úplné zatmění Slunce bylo 29. března viditelné z území na jih od České republiky.

složit 2 části zkoušky, písemnou a praktickou. Písemná část je ve formě testu, při němž uchazeči/uchazečky vybírají z několika možností. Praktická část simuluje sezení s klientem, který má oční potíže. Zkoušku je možno složit v anglickém, francouzském nebo německém jazyce. Informace o zkoušce v angličtině naleznete na: http://www.college-optometrists.org/eurodip/index.htm. Informace Vám podá také SČOO. Zájemci o zkoušku v němčině si mohou nejnovější informace týkající se registrace vyžádat na [email protected], případně na tel. č. +49 211 863 2350. Uzávěrka přihlášek pro písemnou část je 1. srpna 2006. Zdroj: www.zva.de, 12. 5. 2006 ...Američané vytvořili umělé hmyzí oko Vědcům v USA se podařilo vytvořit umělé hmyzí oko, které by možná jednou mohlo být používáno v ultratenkých kamerách a dalších přístrojích. Na svých webových stránkách to píše britská zpravodajská stanice BBC. Oko obsahuje přes 8 500 šestihranných čoček, které jsou naskládány na plochu o velikosti špendlíkové hlavičky. Struktura vypouklého tvaru, kterou experti popisují v časopise Science, je podobná včelímu oku. Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley řekli, že by práce mohla osvětlit, jak si hmyz vy vinul své komplexní vizuální systémy. „Ačkoli hmyz začíná jen s jedinou buňkou, vytváří a sám nechává narůst tento nádherný optický systém,“ uvedl profesor Luke Lee, jeden z autorů zmiňované studie. „Chtěl jsem porozumět tomu, jak příroda může vytvářet vrstvu za vrstvou skvěle uspořádané struktury bez nákladných výrobních technologií,“ řekl. Výsledkem je to, že jeho tým přišel s relativně levnou a jednoduchou metodou vytváření umělých očí, které mohou zčásti napodobovat přírodní procesy. Oči hmyzu se obvykle skládají ze stovek drobných optických jednotek, kterým se říká ommatidia. Například vážka má takových struktur v každém oku kolem 30 000. Každá z nich vede světlo čočkou a krystalinním kuželem do kanálku, který je označován jako rhabdom, jenž obsahuje buňky citlivé na

světlo. Ty jsou spojeny s optickými nervovými buňkami, které vytvářejí obraz. Jednotlivá ommatidia jsou nahuštěna jedno vedle druhého do jakési boule, která umožňuje hmyzu široké pole pohledu. Každá z těchto jednotek je orientována do mírně odlišného směru. Tím vzniká obraz, který má sice malé rozlišení, ale je vhodný pro detekci pohybu. Tým vytvořil umělé oko tak, že nejprve vyvinul malou formu pro více použití s 8 700 drážkami. Polokulovitá „dírkovaná“ struktura byla následně naplněna epoxidovou pryskyřicí, která reagovala po vystavení ultrafialovému světlu. Poté ji vědci vystavili nízkým teplotám, díky čemuž mohla být vyňata z formy. Výsledkem tohoto postupu byl přístroj o velikosti špendlíkové hlavičky s 8 700 vypouklými hrbolky rozmístěnými po povrchu podobně, jako je tomu u pravého hmyzího oka. Každý z těchto bodů funguje jako čočka, která směřuje světlo do materiálu ležícího pod ní. Po nějaké době reaguje soustředěné světlo s pryskyřicí, z níž vznikne kužel, který vede světlo dál do celé umělé struktury. S tím, jak si světlo dál vypaluje cestu skrze pryskyřici, se v ní vytváří jemný kanálek označovaný jako vlnovod, který je jakousi obdobou rhabdomu (světločivné tyčinky) u hmyzího oka. Umělé oko zatím není spojeno s přístrojem, který by vytvářel obrazy. Mohlo by se však spojit s obrazovým čidlem, které se podobá těm, jež jsou používána v digitálních kamerách. Tím by se umožnilo, aby toto oko mohlo být používáno v drobných mikrokamerách či nejrůznějších druzích senzorů. Část výzkumu financovalo i speciální oddělení Pentagonu (DARPA), které se zaměřuje na pokročilé výzkumné projekty. Profesor Lee se také domnívá, že poznatky jeho týmu by mohly být využity i v lékařství, například při pohledech do vnitřností člověka. „Spolkli byste malý systém, který by byl schopen komunikovat na dálku,“ uvedl. Cílem jeho týmu je rovněž práce na zdokonalení této techniky, která by jednou v budoucnu mohla pomoci při léčbě slepců. Zdroj: www.ihned.cz, 28. 4. 2006, převzatý článek

...společnost Johnson & Johnson otevřela v Praze svůj European Vision Care Institute. Praha se tak stala pr vním evropským městem, kde bylo toto vzdělávací středisko otevřeno. První kurzy, které se zde uskuteční, jsou plánovány na tři dny a měly by být zaměřeny na aplikaci kontaktních čoček pro plánovanou výměnu. Kurzy by měly být připraveny v národním jazyce účastníků. Velký důraz bude v kurzech kladen i na komunikační dovednosti. Zdroj: www.clspectrum.com, 26. 3. 2006 ...společnost CIBA Vision uvedla na trh jednodenní barevné kontaktní čočky FreshLook One-Day. Společnost uvádí, že tyto kontaktní čočky jsou určeny pro zákazníky, kteří nosí barevné kontaktní čočky příležitostně. Jsou k dispozici ve čtyřech nejpopulárnějších barvách kontaktních čoček FreshLook ColorBlends: pure hazel, blue, green a gray (tj. oříškově hnědá, modrá, zelená a šedá). Kontaktní čočky FreshLook One-Day jsou vyráběny z materiálu nelfilcon A, mají průměr 13,8 mm a jsou k dispozici v rozsahu od plano do -6,00 D (po 0,25 D). Zdroj: www.clspectrum.com, 5. 3. 2006 ...společnost Bausch & Lomb uvede v průběhu následujících 3 měsíců na americký trh kontaktní čočky pro korekci presbyopie PureVision Multifocal. Tyto nové kontaktní čočky používají kombinaci známého designu použitého společností Bausch & Lomb u kontaktních čoček SofLens Multifocal design a sférické optické plochy na přední ploše kontaktní čočky. Kontaktní čočky PureVision Multifocal jsou schváleny pro denní nebo prodloužené nošení a jsou určeny pro měsíční plánovanou výměnu. Zdroj: www.clspectrum.com, 26. 2. 2006

Přečetl Dr. Petr Kašpar 2/2006 Česká oční optika

41

v

vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění vidění v

Poškozuje kouření vidění? Výsledky posledního výzkumu ve Velké Británii (Eye Test Action Day on Wednesday, September 7, 2005) potvrzují skutečnost, že 13 milionů kuřáků bude mít později v životě dvakrát častěji poškozeno vidění než nekuřáci. Potvrzena byla rovněž úzká souvislost mezi kouřením a senilní makulární degenerací (SMD). Studie upozorňuje, že jen 7 % lidí vědělo, že SMD poškozuje oči a že 7 z 10 kuřáků přestalo kouřit trvale (41 %) nebo kouření omezilo (28 %), když se dozvěděli, že by kouřením mohli poškodit své vidění. Senilní makulární degenerace má dvě formy – suchou a vlhkou. Vlhká, exudativní forma,

obr. 1 Tvorba drúz na očním pozadí při suché formě SMD

postihuje jen 10 % nemocných s makulární degenerací, je však příčinou téměř 90 % těžkých poškození vidění. Více než 50 % registrovaných slepých, starších 65 let, prodělalo tuto formu SMD. Tato forma SMD bývá velmi progresivní a vyžaduje včasné léčení. Suchá, atrofická forma SMD je daleko častější, postihuje zbývajících 90 % nemocných. Tato forma postihuje zvláště vidění do blízka, ale až pod 6/60 může klesnout i vidění do dálky. Jedním z rizikových faktorů podílejících se na onemocnění SMD je věk. Jako slepý nebo slabozraký je registrován jeden z 12 lidí starších 60 let a jejich počet se postupně zvyšuje na jednoho z 5 lidí starších 75 let. Všechny tři velké studie – americká (Beaver Dam Eye Study), australská (Blue Mountains Eye Study) a holandská (Rotterdam Study) – prokazují úzký vztah mezi SMD a kouřením. Předpokládají, že kouření vyvolává oxidační stres. Cigaretový kouř obsahuje toxiny jako

42


např. kyanidy a oxid uhelnatý, které ničí serová antioxidancia a sítnicové oxidační enzymy a zvyšují viskozitu krve. Bylo prokázáno, že čím delší je doba, po kterou kuřák přestane s kouřením, tím více se snižuje riziko, že bývalý kuřák onemocní senilní makulární degenerací. Důležitým rizikovým faktorem je i dědičnost. Rotterdamská studie prokázala, že u přímých příbuzných kuřáka s pokročilou SMD existuje 4x větší riziko, že se u nich v průběhu života vyvine podobné stádium SMD. Anglická studie zjistila, že u dvojčat je 45% pravděpodobnost dědičnosti SMD. U rizikových pacientů s výskytem onemocnění v rodině je na místě ochrana očí před UV zářením a přísné dodržování diety. Onemocnění začíná chorobnými změnami v sítnicovém pigmentovém epitelu v místě makuly. Příčinou je pravděpodobně cévní selhání v přilehlé choriokapilární oblasti, vedoucí k degeneraci pigmentového epitelu a následně ke ztrátě světločivých elementů a k degeneraci zevní vrstvy sítnice. Klíčovou roli v tomto onemocnění hraje vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF). Je mediátorem tohoto chorobného procesu, podobně jako u diabetické retinopatie. Nově vyvíjené léky by měly pomoci chránit sítnici před poškozením právě ovlivněním tohoto faktoru. Na očním pozadí se toto onemocnění projevuje tvorbou drúz, abnormalitami pigmentového epitelu, geografickou atrofií sítnicového pigmentového epitelu, choriokapilaris anebo neovaskularizací. Pro vlhkou formu SMD jsou charakteristické makulární hemoragie

obr. 2 Hemoragie a prosáknutí makuly při vlhké formě SMD

a prosáknutí makuly se sníženým reflexem. U tohoto onemocnění je žádoucí urgentní provedení fluorescenční angiografie a následný léčebný zákrok, aby bylo dosaženo co nejlepšího léčebného výsledku. Pacienty se suchou formou SMD je nutné kontrolovat nejméně jednou za 6 měsíců a průběžně provádět testy na Amslerově mřížce. Nové studie upozorňují, že pacienti s počínajícím onemocněním mají často obtíže dříve, než dojde ke snížení zrakové ostrosti. Stěžují si na oslňování, snížení kontrastní citlivosti, obtíže při čtení a šití, metamorfopsie a výpadky zorného pole, zvláště v centru a paracentrálně. Bylo prokázáno, že v době zhoršení vidění o jediný řádek bývá poškozeno již více než 80 % zrakových receptorů. Včasnému objevení počínajících změn na sítnici napomáhá oční koherentní tomografie (OCT). Strava nemocných má obsahovat hodně zeleniny, zvláště špenát, kapustu a tuřín, a má být doplněna o vitamin C a E, zinek, měď a beta-karoteny – zvláště lutein a zeaxanthin. Důležité je nekouřit! Pacientům prospívá pobyt na čerstvém vzduchu a přiměřené tělesné cvičení. Oči je třeba chránit před UV zářením. Při snížené zrakové ostrosti je potřeba dávat přednost halogenovým svítidlům, která méně oslňují. Při čtení musí pacient dbát na dobré osvětlení, aby byl zvýšen kontrast. Tam, kde na čtení nestačí brýle, doporučíme zvětšovací pomůcky. Při ohrožení vidění makulární degenerací sítnice radíme nemocným v prvé řadě změnu životního stylu, zvláště přestat s kouřením a dodržovat dietu doplněnou vitaminovými přípravky. U vlhké formy SMD je nutné okamžitě vyhledat oftalmologa – retinálního specialistu. Při problémech se čtením aplikujeme optimální korekci nebo optické zvětšovací pomůcky. doc. MUDr. Milan Anton, CSc. Literatura: 1. Warning to smokers, Optometry Today, September 9, 2005, s. 10 2. Morgan, S.: Age-related macular degeneration, Optometry Today, November 4, 2005, s. 25 3. Gupta, D.: Age-related macular degeneration, Optometry Today, December 2, 2005, s. 26–28

vidění

Hledáme úspěšné talentované obchodní zástupce s vlastními klienty a dlouholetou praxí. Garantujeme lepší podmínky než máte nyní. 2/2006 Česká oční optika

43

o

optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optick

Oční protézy což jsou nádory pronikající do orbity z ostatních struktur. Kromě nitrolebečních nádorů sem řadíme i nádory paranasálních dutin, slzné žlázy, karcinomy víček, melanomy cévnatky a metastázy adenokarcinomů (např. rakovina prsu u žen, u mužů rakovina plic nebo prostaty). Počet enukleací následkem zhoubného bujení a s ním spojené radioterapie naštěstí neustále klesá, a to díky stále se zlepšujícím způsobům radiační terapie. K enukleaci se přistupuje také u virové keratitidy, která se dlouhodobě jeví jako rezistentní vůči léčbě kortikoidy a u které se bulbus stává nevidoucím a velmi silně bolestivým. Tento stav může způsobovat například virus herpes zoster. Zde může enukleace fungovat i jako prevence sympatické oftalmie (patologická reakce organizmu, kdy se po nějakém čase, i v průběhu let, začne nemoc projevovat i v původně zdravém oku). K enukleaci bulbu může dojít i v případě komplikovaného glaukomu.

obr. 1 Takhle vzniká v rukách pana Adamovského budoucí oční protéza

Výroba očních protéz je nedílnou, i když tou smutnější stránkou práce v oční optice. Jedná se o úzce specializovaný obor, kterým se v České republice zabývá pouze několik pracovišť. Zatím nebyla vytvořena přesná evidence osob, které prodělaly enukleaci oka, následkem které používají oční protézu. S vytvořením jakékoliv evidence se ani do budoucna příliš nepočítá. Dle aktuálních čísel ze zdravotních pojišťoven můžeme odhadovat, že oční protézu nosí přibližně 4 000 lidí. Navýšíme-li toto číslo o 25 %, získáme přibližný počet všech pacientů po enukleaci bulbu. Zmíněných 25 % však nepoužívá žádnou oční protézu. Důvody mohou být různé, zejména je to např. nesnadné získávání oční protézy, nesnášenlivost jakéhokoliv používaného materiálu nebo prostá neochota protézu nosit. Důvodem pro používání oční protézy je zejména enukleace bulbu.

44


Nejčastější příčinou enukleace oka jsou nejrůznější úrazy, které si nyní uvedeme v příkladech. Kontuze oka je poranění tupé, které nekrvácí. Jsou-li kontuze opakované, mohou bulbus natolik poškodit, že se přistupuje k jeho odstranění (následky autonehod nebo krkolomných pádů). Ruptura oka je stav, kdy dojde k narušení obalů bulbu, oko krvácí a dochází k hypotonii. Enukleaci lze zabránit dokonalým sešitím postiženého oka a okamžitou aplikací steroidů a antibiotik. Nehojí-li se však bulbus optimálně, krvácí a rozšiřuje se infekce, nezřídka pak po zdlouhavé léčbě k enukleaci stejně dochází. Velmi silný zánět oka může způsobit i zdánlivě banální poranění, zejména organického charakteru, např. větvičkou nebo zvířetem. K exenteraci dochází i následkem zhoubného bujení, především při diagnóze retinoblastomu (v oblasti sítnice, zejména u dětí), rabdomyosarkomu (v oblasti orbity, taktéž zejména u dětí) a dále u druhotných nádorů,

Výroba protetické techniky se soustřeďuje nejen na oční protézy nahrazující enukleovaný bulbus, ale zahrnuje i protézy pro účely diagnostiky a léčby, barevné kontaktní čočky pro případy, kdy oko nemusí být odstraněno, a celkové ektoprotézy.

obr. 2 Z bílé tyčinky se profukováním a otáčením tvaruje oční koule

ké pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pom

Nespornou výhodou skleněné protézy je především její stálobarevnost a dokonalý přirozený vzhled. Z hlediska užití dělíme protézy následně: Protézy ochranné slouží k ochraně normálního, zdravého oka při použití rentgenového nebo radiového záření. Jedná se o tenké, kovové, dokonale přiléhající slupky, které kryjí velmi zeširoka bulbus. Nasazují se do spojivkových řas vždy po předchozí anestezii bezprostředně před ozařováním a vyjímají se až po něm. Protézy léčebné se používají při doléčování pooperačních stavů na předním segmentu oka se současnou úpravou spojivkového vaku. Mají udržet otevřený, nezborcený prostor pro eventuální nošení kosmetické protézy, dále zamezit srůstům a umožnit výplachy, popř. aplikování mastí a kapek. Mají různé tvary a velikosti, jsou skleněné nebo akrylátové a místo zornice mají větší otvor na aplikaci léčiv. Slouží k opakovanému užití. Rozlišuje se protéza pravá a levá. Protézy lokalizační jsou důležitou pomůckou při určování polohy nitroočních kovových tělísek. Jsou skleněné nebo z akrylátu. Mají tvar kontaktní čočky s částí rohovkovou a sklerální. Při okraji rohovkové části jsou čtyři olověné body, které při snímkování udávají rovinu limbu, od níž na snímku měříme vzdálenost stínu nitroočního tělíska. Nasazují se po anestezii před snímkováním. Ke stejnému účelu se používá i kovová Baltinova protéza, která je z hliníku. Kontaktní čočky se používají v případě nebolestivého stavu a tvarově normálního amaurotického bulbu, kdy samotná enukleace nebyla shledána nutnou. Mají černě vybarvenou zornici a duhovka je na zakázku dobarvena podle barvy zdravého oka. Péče o ně je stejná jako u všech ostatních kontaktních čoček. Protézy kosmetické jsou buď ze skla nebo z akrylátu, mohou nahrazovat vyjmutý bulbus nebo upravit tvar bulbu zdeformovaného. Mají tvar celého oka (kulovitý) nebo tvar předního segmentu (existují v různých tvarech a tloušťkách). Jestliže jsou nasazeny na atrofický bulbus nebo pahýl po exenteraci očnice, mohou být i částečně pohyblivé, což závisí na poúrazovém nebo pooperačním stavu orbity. Ektoprotézy jsou jednou z méně častých, zato však velmi náročných prací pro protetického technika. Jedná se protézy vymodelo-

vané a odlité z akrylátu, které nahradí víčka, řasy, okolní kůži a přední část bulbu. Protézy se zhotovují u nemocných po exenteraci očnice z důvodu zhoubných nádorů. Normální protézu není možné v těchto případech použít pro deformaci očního důlku a také proto, že při operaci byla většinou odstraněna i víčka. Ektoprotéza se připevňuje na brýle. Z hlediska použitých materiálů dělíme protézy na skleněné a akrylátové. Za nejlepší, ale zároveň nejméně dostupné se považují protézy skleněné.

Po dobarvení půlkuličky ji rozehřejeme a profukujeme, aby se budoucí duhovka vyrovnala s koulí. Sklo je důležité tavit rovnoměrně, jinak by došlo k nerovnostem okraje duhovky. Do středu naneseme černou skleněnou tyčinkou zornici o průměru asi 3 mm. Hladítkem ji rozmáčkneme do požadované velikosti. Vše se znovu rozehřeje, rovnoměrně otáčí a profukuje. Tím dojde ke ztavení všech skel. Po porovnání duhovky se zdravým okem pacienta pokračujeme ve vytvoření krystalového povrchu. Rozehřejeme krystalovou tyčinku a vrchlík koule s duhovkou. Krystal přitavíme na duhovku a ohříváme tak dlouho, až dojde ke ztavení s duhovkou.

Materiál na výrobu skleněných očních protéz se rámcově dělí do 3 skupin: a) materiál na bulbus – je to speciální opálové sklo, prosté veškerých těžkých kovů a kadmia. Podmínkou je naprostá zdravotní nezávadnost, protože sklo je v trvalém styku s oční spojivkou. Musí se vyznačovat dobrou zpracovatelností, homogenitou a stejnou tepelnou roztažností jako další druhy skloviny. b) materiál na duhovku – tvoří ho široká škála barevných skel. Vzájemným mísením dosahujeme optimální barvy duhovky. c) materiál na duhovku – krystal. Jím překrýváme barevnou duhovku a docílíme tak hluboký a přirozený „pohled“ protézy. Sklo je výhradně dovozový materiál. K výrobě dále používáme sklofoukačský kahan, pinzety, hladítka a kleště na držení výrobku. Velice zajímavý je technologický postup výroby. Jako první je nutno změřit pacientovu orbitu a zvolit nejvhodnější tvar budoucí protézy. Tvar závisí zejména na hloubce očnice, tvaru víček, funkci víčkových svalů a celkově na provedené enukleaci. Do prázdné očnice vkládáme modely protéz a rozhodujeme se pro optimální tvar. Následně nahřejeme nad kahanem asi 2 cm skleněné trubice, ze které odtáhneme odtažek. Z něho vyfoukneme kuličku. Na vrchlík kuličky natavíme základní barvu, kterou profoukneme do tvaru půlkuličky. Na ní pak provádíme malbu budoucí duhovky vhodně zvolenými barevnými tyčinkami tenkými zhruba 2 mm. Předlohou nám je zdravé oko.

obr. 3 Oční koule je vyfouknutá a proces pokračuje malbou duhovky pomocí barevné tyčinky

Pokračujeme kresbou cévek na bělimu. Cévky naznačujeme vytaženými nitkami o tloušťce vlasu z červené tyčinky. Vše opět v plameni zatavíme, aby došlo k vyhlazení budoucí protézy. Ke konci tvarování protézy foukáním dotvarováváme kouli dle předlohy. Plamenem objíždíme budoucí okraje a tvar neustále měříme měrkou, abychom maximálně dodrželi rozměr a formu potřebnou pro pacienta. Zadní část koule nahříváme a profukujeme. Tím je připravena na odstranění a protéza tak získá požadovaný tvar. Ten je možné přirovnat například k polovině skořápky od vajíčka. Poté dáme protézu vychladit do předehřátého grafitového kelímku s pískem. Chladne asi 40 minut. Po vychladnutí se omyje ve vlažné vodě a dá se pacientovi vyzkoušet. Nepad2/2006 Česká oční optika

45

o

optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optické pomůcky optick

ne-li velikost, nesedí-li barva duhovky, směr umístění zornice apod., musí se celý proces zopakovat. Protéza se již nedá opravit. Výroba tmavých duhovek, černých nebo hnědých, se považuje za nejjednodušší. Naopak nejobtížněji se barva napodobuje u lidí modrookých a zelenookých. Na duhovku je možné nanést i drobounké tmavé

dílem. Mimo to musí být výrobce dobrý psycholog s lidským přístupem. Uvědomme si, že jeho klienti jsou lidé, kteří se se svým handicapem leckdy těžko smiřují. Denně se vyrobí přibližně 6 kusů očních protéz, tj. denně jsou přijati 3 klienti. Celému procesu výroby je klient přítomen. Výroba jedné protézy trvá přibližně hodinu, z toho

obr. 4 Oční protézy různých tvarů, barev a velikostí

pigmentové tečky. Díky poslední nanesené vrstvě krystalového skla získá protéza tolik žádaný „hluboký pohled“ a leskne se stejně jako přirozené oko. Za vadu protézy se považuje pnutí ve skle, které může způsobit prasknutí, nerovnoměrná tloušťka okrajů, ostré okraje, které v očnici škrábou, nerovnosti, výštipky, šlíry, bublinky a špína ve sklovině. Za vadu se dále považuje také diskomfortní pocit pacienta, nevyhovující rozměr, nekorespondující barva duhovek u protézy a zdravého oka, špatně natavená zornice nebo nepřirozená kresba žilkování. V těchto případech se celá protéza vyrábí znovu. Nejrizikovější moment při výrobě je nanášení poslední vrstvy – krystalového skla. V procesu chladnutí může dojít k popraskání, jelikož výrobek nemá na průřezu stejnou tloušťku. Výroba protézy je skutečně velmi náročná. Jedná se o precizní jemnou práci, nutný je výborný cit pro barvy a jejich mísení. Každý finální výrobek je individuálním uměleckým

46


minimálně 20 minut zabere měření očnice u nového pacienta. Klient, který protézu již nosí a je s ní spokojen, nemusí podstupovat nová měření. Pacient má nárok na 2 kusy protéz ročně a ty jsou plně hrazeny libovolnou zdravotní pojišťovnou. V případě rozbití protézy si další kus hradí sám. Pravidelná výměna protéz je nutná zejména proto, že skleněný povrch je trvale omýván slzami, jejichž pH narušuje hladký povrch skla a protéza pak škrábe. Z toho důvodu je nutné protézu ráno a večer vyndat a opláchnout pod tekoucí vodou. Odstraníme tím i prach a tělní tekutiny. Protéza může zůstat i chvíli namočená a pak se dosucha otře. Svědomitější pacienti používají Ophthal. Doporučuje se i vyplachování orbity, zvláště v případě zánětlivého onemocnění (i u zdravého oka) nebo nachlazení a chřipky. Při pocitu suchého oka můžeme na protézu kápnout zvlhčující kapky – stejné, jaké používají nositelé kontaktních čoček. Při správném používání je možné nosit protézu ve dne i v noci.

Za hlavní nevýhodu skleněné oční protézy je považována její rozbitnost, např. při pádu do umyvadla při jejím ošetřování. Roztříštit se může i při sportu (např. rána míčem) nebo při autonehodě. Někteří pacienti si stěžují, že v zimě studí. Nespornou výhodou této protézy je především její stálobarevnost a dokonalý přirozený vzhled. Pacientovi tak maximálně pomůže překonat psychickou bariéru mezi ním a jeho okolím. Z historického hlediska pochází technologie výroby z Německa. Jako první s ní začal v roce 1835 pan Ludwig Müller a jeho skleněné oči sloužily pro panenky. V německém městě Lauscha začal po čase vzdělávat další učedníky. Lauscha je dnes historickým sklářským centrem, ve městě najdeme např. i sklářské muzeum. V Jablonci nad Nisou se výroba rozvinula po první světové válce v dílně pana Ulmanna, který se v Německu sám vyučil. Jedinečnost jeho práce dosvědčuje i fakt, že po válce nebyl odsunut, ale směl zůstat, aby toto řemeslo dál rozvíjel. V dílně s ním pracovali vždy jen maximálně dva spolupracovníci, jako by snad bylo těžké získat někoho nového pro tak náročný obor. Postupem času se k výrobě dostal pan Jindřich Pokorný, který přijal do učení syna svého kamaráda. Petr Adamovský (35) již měl jistou praxi v práci se sklem a výroba očních protéz mu připadala jako zajímavá změna. Je absolventem sklářského oboru s maturitou, ale konkrétní specializaci na výrobu očních protéz nemá – takový studijní obor totiž neexistuje. Jak je z historického vývoje patrno, každý mistr si vybírá svého učedníka. Pan Adamovský toho svého ještě nezvolil. Doufejme, že jeho prospěšnou profesi jednou převezme člověk, který nedovolí tomuto oboru u nás zaniknout. Co dodat na závěr? Doufejme, že úrazů a onemocnění očí končících odnětím bulbu bude čím dál tím méně. Je však samozřejmé, že toto přání je v budoucnu nesplnitelné. Proto každému pacientovi popřejme, ať se vyrovná se svým handicapem, kterým ztráta oka bezesporu je, co nejlépe. Ať mu tvoří minimální bariéry v životě – v osobním i pracovním – a ať si života skutečně užívá plnými doušky. Říká se, že oko je do duše okno. A někdo má tohle okno skutečně skleněné. Za poskytnuté údaje děkuje autorka panu Petrovi Adamovskému, spolumajiteli firmy na výrobu očních protéz v Jablonci nad Nisou. Lucie Waldhegerová, OKO OPTIK s.r.o.

ké


47

z

z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Cesta proudu tělem Velikost proudu procházejícího tělem je závislá hlavně na impedanci dané části těla, tzn. na tom, jaký odpor bude klást rozdílu napětí, vzniklému mezi oběma dotykovými místy těla. Čím větší tento odpor je, tím menší proud protéká tělem. Odpor tkání lidského těla se pohybuje přibližně v rozmezí 1 000 až 3 000 Ω. Vliv na množství proudu, který bude procházet tělem, má fyzická kondice, vlhkost pokožky, kvalita propojení (druh prostředí, materiál podrážky bot), věk atd. Prostředí, ve kterém se zasažený člověk nachází, hraje významnou roli, poněvadž ovlivňuje kvalitu propojení. Rozděluje se proto na normální (suché), nebezpečné (vlhké), zvláště nebezpečné (koupelny, bazény). Prostředí má vliv na velikost dovoleného napětí, kterému může být člověk vystaven, aniž by hrozilo nebezpečí úrazu (hodnoty jsou stanoveny ČSN). Obecně platí, že člověk snáší bez újmy na zdraví přibližně dvojnásobně vyšší hodnoty napětí stejnosměrného než střídavého. Například v suchém prostředí jsou bezpečné velikosti střídavého napětí do 50 V a stejnosměrného do 100 V, avšak v prostředí zvláště nepříznivém (mokrém, tedy vodivém) do 12 V a do 24 V. Velkou roli hraje, kudy proud tělem prochází. Nejnebezpečnější je zasažení srdce, neboť to může vést k jeho zástavě. Nebezpečná místa připojení jsou tato: – hlava–nohy, – ruka–nohy, – levá ruka–pravá ruka. Pro zajímavost si vypočítejme, jak velký by byl proud procházející naším tělem při dotyku vodiče pod běžným napětím 220 V, které máme v každé domácnosti v elektrických zásuvkách: Ohmův zákon: I = U / R Odpor lidského těla: R = 1 000 až 3 000 Ω (suchá kůže až 5 000 Ω, mokrá až 800 Ω) Pro výpočet zvolíme R = 2 000 Ω I = 220 V / 2 000 Ω = 0,11 A = 110 mA..., což je velmi nebezpečný proud!

48


Výsledná hodnota několikanásobně překračuje hodnotu proudu, který způsobuje fibrilaci a zástavu srdce!

Ochrana před dotykovým napětím Nebezpečí úrazu elektrickým proudem lze zmírnit: – polohou elektrického vedení a zařízení (zásuvek, vypínačů, vodičů atd.), – přídavnou izolací – kryty na přístrojích z nevodivého materiálu, chráněné vodiče, – malým napětím u přístrojů užívaných dětmi nebo ve velmi nebezpečném prostředí (koupelny, bazény), – uzemněním – všechny kovové součásti jsou vodivě spojeny a uzemněny (vany v koupelnách, potrubí), – nulováním – všechny kovové součásti přístroje jsou spojeny s nulovacím vodičem, který je uzemněn přímo v transformační stanici (viz zapojení zásuvky). Označení přístrojů chráněných kryty z nevodivých materiálů (tyto elektrické přístroje mohou mít pouze dvojitou přípojnou vidlici – dvojlinku bez zemnicího ochranného vodiče):

10 A. Z toho plyne, že součet příkonů všech spotřebičů, napojených na jeden zásuvkový obvod s napětím 220 V, jištěný pojistkou 10 A, nesmí překročit hodnotu přibližně 2 200 W (podle vzorce pro příkon P = U ⋅ I, kde U je napětí a I je proud). Toho si musíme být vědomi, když na jednu zásuvku napojujeme více elektrických spotřebičů s vysokým příkonem. V oční optice mají největší příkon horkovzdušné nahřívače, ultrazvukové čističky s vlastním ohřevem čisticího roztoku a motory výkonných brusek a čerpadel. Vysoký příkon mají i elektrické přístroje na přitápění. Při pořizování nového elektrického přístroje je důležité si ověřit, zda se může výrobce prokázat prohlášením o shodě k tomuto přístroji. Tímto prohlášením se potvrzuje, že elektrické zařízení splňuje základní požadavky nařízení vlády č. 17/2003 Sb. a je schopné bezpečného používání v ČR. Přístroje, které vyhovují evropským bezpečnostním normám, mohou být označeny značkou „certifikace CE“ (Conformité Européenne). K zajištění bezpečnosti provozu elektrických zařízení je třeba pravidelně provádět jejich kontroly a revize, o kterých se vyhotovuje zápis. Seznam akreditovaných firem, jež je provádějí, naleznete např. na internetu. Bližší podrobnosti o provádění revizí jsou

Elektrické spotřebiče a pokyny pro jejich obsluhu Každý elektrický spotřebič má štítek mimo jiné i s údaji o požadovaném napětí, příkonu nebo výkonu (jednotka W nebo VA) a také velikosti elektrického proudu, který spotřebičem prochází. Některé spotřebiče jsou opatřeny pojistkami a ty je chrání před překročením určité velikosti proudu, která by mohla způsobit poškození přístroje. Příkonu používaných přístrojů musí odpovídat průměr elektrických vodičů v elektrických rozvodech v dílně a hodnota pojistek (proudových jističů) v rozvodné skříni. V běžných zásuvkových obvodech v domácnostech se u nás používají jističe pro maximální proud

obr. 1 Schéma správného napojení vodičů v běžné elektrické zásuvce. L – fázový vodič (černý) – nebezpečí úrazu!!!, PE – ochranný vodič – zemnící (žlutozelený), N – střední vodič (světlemodrý), PEN – nulovací vodič (žlutozelený)

očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe oční

Pokračování z čísla 1/2006 v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a nové ČSN 331600 a 331610. Při nedodržení hrozí pokuta až 500 000,- Kč od inspektorů bezpečnosti práce. Pozor na zapojení vodiče v elektrické zásuvce stranově správně! Nepoužívejte staré rozdvojky v zásuvkách. Pokyny pro bezpečnost při obsluze elektrických přístrojů: – Používat jen přístroje odpovídající ČSN nebo harmonizovaným evropským normám (označení výrobku symboly na obr. 2). – Užívat spotřebiče v souladu s návodem na používání. – Kontrolovat, zdali není izolace přívodní šňůry porušená. – Kontrolovat, zdali není zásuvka porušená (nesmí být uvolněná ze stěny). – Vyměňovat pojistky a žárovky pouze na odpojeném spotřebiči, nedotýkat se vnitřních součástek zapojeného spotřebiče. – Nenahrazovat trojžilovou šňůru u spotřebiče dvojžilovou. – Žárovky v lampách a ve stropních svítidlech vyměňovat pouze tehdy, je-li vypínač vypnutý. – Nenahrazovat originální pojistky drátem. – Nepouštět se do oprav elektrických zařízení a přístrojů, při čištění nepoužívat mokré prostředky, proud vody, spreje. – Nevytahovat vidlici ze zásuvky za šňůru. – Nezapínat do jedné zásuvky více spotřebičů s vysokým příkonem – nad 2 000 W (topné). – Při čištění brusů vodou pracovat vždy pouze tehdy, je-li vidlice vytažená ze zásuvky a nestříkat mimo prostor broušení, aby nedošlo k zasažení elektrických rozvodů vodou.

– Vytahovat šňůru ze zásuvky uchopením za el. zástrčku.

obr. 2 Označení elektrického přístroje vyhovujícího vlevo: ČSN (starší označení), vpravo: harmonizovaným evropským normám.

První pomoc při zasažení elektrickým proudem: – Přerušit přívod elektrického proudu, pokud je zasažený v kontaktu s vodičem, případně ho vyprostit nevodivým předmětem z jeho dosahu. – Pokud nedýchá, ihned zahájit umělé dýchání, pokud je přerušena srdeční činnost, zahájit nepřímou masáž srdce (někdy stačí provést tzv. prekordiální úder dlaní nebo pěstí do hrudníku, který může vést k obnově srdeční akce). Před zahájením masáže srdce je třeba se spolehlivě odborně přesvědčit o zástavě srdce kontrolou tepu hmatem na krkavici nebo poslechem na hrudníku. Tep je nutné kontrolovat i během resuscitace. Pozor, masáž srdce při

zachované nebo obnovené srdeční akci může vést k zástavě nebo poškození myokardu! – Přivolat lékařskou pomoc – linka 155. – Při šoku provádět protišoková opatření: 5 T (ticho, teplo, tišení bolesti, tekutiny, transport). – Uvědomit o nehodě vedoucího pracoviště.

Hašení elektrických zařízení Jestliže dojde k požáru elektrických přístrojů a zařízení, je třeba si uvědomit, že pokud nejsou odpojeny, musí se k jejich hašení použít takový prostředek, který znemožňuje vodivé spojení se zakročující osobou. Nesmí se použít klasický vodní tlakový přístroj. Vždy je třeba volit vhodný hasicí prostředek, aby nedošlo ke zbytečným materiálním škodám. Základní pokyny: 1) Přerušit přívod elektrického proudu, je-li to možné. 2) K hašení použít nejlépe nevodných hasicích prostředků:

Jak předcházet poškození přívodní elektrické šňůry spotřebiče? – Zabránit dotyku elektrické přívodní šňůry s rozehřátou smyčkou elektrotechnické pistolové páječky, která se někde používá při opravách zatavených stěžejek. – Zabránit dotyku šňůry s rozehřátou kovovou částí horkovzdušného nahřívače obrub. – Nepoškodit šňůru při vrtání a broušení. 2/2006 Česká oční optika

49

z

z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe

V případě rozsáhlého požáru, který sami nezdoláte, volejte linku 150

– práškových, – sněhových (zkapalněné CO2) – doporučuje se jako nejúčinnější a způsobující nejméně škod, – tetrachlorových – jen na volném prostranství (hrozí jedovaté páry), – písek, plachta. Práškovým a sněhovým přístrojem je možno hasit i zařízení pod napětím (pěnovým do 1 000 V), avšak při dodržení odstupu minimálně 2 metry mezi kovovými částmi hasicího přístroje a nechráněnou částí elektrického zařízení.

Protipožární ochrana Součástí dokumentace každé provozovny oční optiky je požární poplachová směrnice. Zaměstnavatel je povinen ji vypracovat, seznámit s jejím zněním všechny zaměstnance a umístit ji na vhodném, dostupném místě. Oční optik musí mít neustále na paměti, že se kolem něj nachází mnoho hořlavých látek, které se mohou snadno vznítit. Jsou to pevné látky, kapaliny a plyny. V dobách, kdy byl nejpoužívanějším materiálem na výrobu brýlových obrub vysoce hořlavý celuloid, se v očních optikách uplatňovala přísná pravidla pro skladování celuloidových obrub. V současnosti používaný acetát celulózy je podstatně méně nebezpečný. Při nahřívání brýlových obrub musí být v dosahu miska naplněná vodou pro případ vznícení materiálu obruby (pozor na vysoce hořlavý celuloid, ze kterého jsou starší obruby). Velmi nebezpečné jsou hořlavé, snadno se vypařující kapaliny, jako jsou např. líh, benzin, aceton, jejichž výpary navíc škodí zdraví a při vysokých koncentracích v ovzduší mohou způsobit výbuch vznícením. Musí se proto uchovávat v dobře uzavíratelných nádobách a při práci s nimi je zakázáno kouřit. Dále hrozí požár při pájení, a proto je třeba mít neustále na dosah připravenou misku s vodou a pracovní místo chráněné plechovým krytem, hlavně ve směru hoření plamene. Podložka pod místem pájení musí být nehořlavá (např. keramická dlaždice),

50


protože k zapálení by mohlo dojít i kontaktem rozžhavené částice s hořlavou podložkou. V okolí pracovního místa se nesmí nacházet vysoce hořlavé látky, jako je papír, dřevo, líh, benzin atd., ale pozor i na záclony a závěsy. Pozor je nutné dávat také na dlouhé vlasy při práci. Během práce s otevřeným plamenem (pájení, nahřívání) neopouštíme pracoviště a po ukončení práce plamen ihned zhasínáme. Vždy zkontrolujeme uzavření přívodu plynu (pozor na směr utažení ventilu!). Elektrické přístroje po ukončení práce před opuštěním pracoviště odpojíme od rozvodu proudu vytažením vidlic ze zásuvek nebo vypnutím hlavního vypínače zásuvkového obvodu. Rozehřáté přístroje a nástroje neuschováváme ihned do skříněk, ale necháme je na nehořlavé podložce vychladnout. Přívodní šňůru nikdy nenavíjíme na rozehřátý nahřívač obrub nebo elektrickou páječku, aby nedošlo k roztavení plastové izolace na vodičích přívodní šňůry. Každé pracoviště musí být vybaveno hasicím přístrojem a každý pracovník musí být seznámen s jeho používáním. V případě rozsáhlého požáru, který sami nezdoláte, volejte linku 150.

Plynové spotřebiče Ohniskem požáru nebo výbuchu se může stát plynový spotřebič, např. kahan, ohřívač vody, topidlo, kotel. Odbornou preventivní kontrolu těchto zařízení provádějí podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb. v platném znění revizní technici plynových zařízení. O vykonané kontrole se provede zápis.

Kontrola pracoviště před jeho opuštěním: – uzavřít nádoby s prchavými kapalinami (aceton, líh, benzin atd.), – uzavřít přívod vody, – uzavřít přívod plynu, případně ventily na plynových lahvích, – odpojit elektrické spotřebiče ze zásuvek, vypnout vypínače zásuvkových obvodů,

– rozehřáté přístroje nechat částečně vychladnout, – uzavřít okna, – zhasnout osvětlení.

Některé zákonné normy zabývající se BOZP a požární ochranou: – Směrnice Rady EHS EEC/391/89 (Zákoník práce, § 133). – Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 153 (č. 20/1998 Sb.). – Zákoník práce (ZP), novelizace ZP. – Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. – Nařízení vlády č. 495/2001 (14. 11. 2001), o osobních ochranných prostředcích a hygieně. – Sbírka zákonů, částka č. 63, vyhláška č. 204/1994 Sb., o poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek a mycích a čisticích prostředků (OOPP). – Zákon č. 37/1989 Sb., o kouření na pracovišti (ZP § 133, odst. 3). – Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu a mladistvým (vyhláška č. 185/1998 Sb.). – Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci. – Zákon č. 67/2001 Sb. – úplné znění zákona o požární ochraně. – Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o požární ochraně, vedení dokumentace. – Zákon č. 133/1985 Sb., ve změně č. 237/2000 Sb., o požární ochraně. – Nařízení vlády č. 94/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. – Zákoník práce, § 132, ČSN 331500, 330010 – revize elektrických zařízení a plynových spotřebičů. – ČSN 331600 – revize elektrického ručního nářadí. – ČSN 331610 – revize elektrických přístrojů. Ladislav Najman

očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe očního optika z praxe oční


51

m to vidí GOTTFRIED GREINER ? Jak


Jsem muzikant a již řadu let koncertní mistr ve hře na violoncello Mnichovského Rozhlasového Orchestru. Z toho důvodu nepotřebuji brýle na čtení, nebo brýle s dílem na čtení, ale brýle s progresivními čočkami, se kterými můžu ne jen normálně číst, ale musím pohodlně rozpoznat i noty, které jsou asi na 90 cm vzdáleném pultu, musím bez problémů držet kontakt s dirigentem, s ostatními kolegy v orchestru a s publikem. To vše většinou za nedostatečného, nebo naopak přebytečného umělého osvětlení.

Mimo to rád a hodně sportuji, v létě především golf. Při hraní jsem s dosavadními progresivními čočkami vždy měl problém, že při šikmém držení hlavy během odpalu míčku jsem nemohl správně fixovat míček. Z tohoto důvodu jsem pro sport používal mé prastaré brýle, kde absolutní hodnoty a hodnoty přídatku do blízka byly daleko menší.

52



Od té doby , kdy mám čočky od firmy Hoya jsou (po určité době návyku) všechny výše popsané problémy vyřešeny. Ještě malý příklad: při sledování televize a současného čtení novin jsem dříve po krátké době přivíral levé oko, protože se nebylo schopno rychle přizpůsobit změně. Z tohoto důvodu jsem také navštívil lékaře. Také toto se díky novým čočkám, širšímu kanálu, potažmo měkčímu přechodu o mnoho zlepšilo. Mimo to jsem velice spokojený také s jinými vlastnostmi čoček Hoyalux ID jako Viewprotect, Suntech Grey, HOYA METS, a to i díky kompetentnímu poradenství. Moje oboje brýle v obrubách Porsche Design a Eschenbach Titanflex s čočkami Hoya ID jsou nejlepší, jaké jsem kdy měl.

Gottfried Greiner München


53

b

brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby

Světoví výrobci brýlových obrub CHRISTIAN ROTH a DRESS CODE. Tyto značky se pro své úzce specificky zaměřené použití zatím do České republiky nedovážejí. Široké optické veřejnosti není příliš známo, že je to právě společnost CHARMANT, která se zapsala nesmazatelně do historie výrobou brýlových obrub z čistého titanu začátkem 80. let minulého století. Na tomto vynikajícím materiálu je založena výroba všech brýlových obrub nesoucích jméno CHARMANT. Další kvalitní a cenově výhodnou značkou z vlastní produkce je značka ARISTAR (1992).

Úhledné logo společnosti CHARMANT je vyhledávanou ozdobou výstav oční optiky na celém světě.

PADESÁTKA je důvodem k oslavě... a ten důvod má letos jeden z největších světových výrobců brýlových obrub, japonská společnost CHARMANT. Narodila se jako firma HORIKAWA Inc. v roce 1956 v japonském městě Sabae, původní jméno zdědila po svém „tatínkovi“ – japonském podnikateli Kaoru Horikawovi. Dnešní jméno dostala v roce 1975 podle své distribuční organizace působící nejprve na asijském, později na celosvětovém trhu. Název CHARMANT vznikl velice poeticky. Po několikatýdenním pobytu zakladatele a majitele firmy začátkem 70. let ve Francii se panu Horikawovi natolik zalíbila francouzština, že se rozhodl jedním libozvučným francouzským slovem pojmenovat celé své impérium na výrobu brýlových obrub. V roce 1987 vzniklo evropské zastoupení společnosti CHARMANT v Karlsfeldu u Mnichova, kde sídlí dodnes. Dnes patří společnost CHARMANT mezi pět nejvýznamnějších světových výrobců brýlových obrub a slunečních brýlí. Od počátku své existence se CHARMANT soustřeďuje především na výrobu proslulých módních značek. Jsou to značky ESPRIT (licenci na výrobu značky získala v roce 1994), ELLE (1996), BOSS HUGO BOSS (1996), HUGO HUGO BOSS (1999). Kromě těchto světoznámých značek vyrábí společnost CHARMANT další dvě značky vyvinuté speciálně pro optický trh, a to

54


Posledním technickým unikátem společnosti CHARMANT jsou brýlové obruby vyráběné z materiálu DURALUMIN. Z DURALUMINU byla konstruována kosmická loď APOLLO 11, která jako první přistála v roce 1969 na Měsíci. Společnost CHARMANT jako první použila DURALUMIN v jiné oblasti než v leteckém průmyslu. Obruby z DURALUMINU jsou příkladem dokonalého spojení designu a Hi-Tech technologie. Jsou nejlehčí na světě při zachování perfektní stability a maximálního komfortu nošení. Společnost CHARMANT nepatří pouze k nejlepším světovým výrobcům z hlediska technického. Své prvotřídní zboží dokáže umístit téměř na celém světě. Dnes má CHARMANT vlastní zastoupení v 18 zemích světa, dále 10 zahraničních sesterských firem a desítky zahraničních smluvních partnerů. V České republice a na Slovensku má tuto výsadu společnost SAGITTA. V současnosti dostanete zboží společnosti CHARMANT ve více než stovce zemí celého světa. Japonská preciznost, cílevědomost a píle spojená v evropském teritoriu s německou důsledností jsou zárukou toho, že se budeme se společností CHARMANT a jejími skvělými výrobky setkávat na českém a slovenském trhu minimálně dalších 50 let. Ing. Jaroslav Majerčík, Sagitta Ltd., s.r.o. Centrální sídlo společnosti CHARMANT se nachází v japonském městě Sabae už od založení společnosti v roce 1956.

brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brýlové obruby brý

Stánek společnosti CHARMANT je vždy harmonickým spojením techniky, uměleckých předmětů a přírodních prvků. Stejně tomu bylo i na letošní výstavě oční optiky MIDO ve dnech 5.–8. května 2006 v Miláně.

Mezinárodní charakter společnosti CHARMANT se odráží i ve vedení evropského zastoupení pobočky v německém Karlsfeldu. Prezidentem společnosti je Masaaki Hirata z Japonska, exportním manažerem Tom Rieder z Německa a asistentkou exportu Alice Vautier z Francie.

Nejrychlejší růst prodejnosti v posledních letech zaznamenaly brýlové obruby značky ESPRIT. Oblibu nacházejí především u dětí a -náctiletých zákazníků pro vysokou kvalitu a nezaměnitelný design.

Kdy ž 16. čer vence 1969 startovala kosmická loď Apollo 11 s první lidskou posádkou k Měsíci, kosmonauti Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins zřejmě netušili, že brýlové obruby vyrobené z materiálu jejich kosmického korábu se budou počátkem nového tisíciletí prodávat v České republice.

Společnost CHARMANT pořádá každoročně při příležitosti světových výstav oční optiky setkání pro distributory ze zemí celého světa. Výzdoba interiérů se nese v duchu japonských tradic.


55

b

brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlov

Progresivní čočky a refrakční chyby

2. část

Refrakční deficit V předchozím čísle jsme si ukázali, jaký vliv má na kvalitu vidění přes progresivní čočky přesnost či spíše nepřesnost práce očního optika. Nejvíce pozornosti bylo věnováno centrování. O spokojenosti uživatele progresivních čoček mimo jiné rozhoduje správná korekce, správné měření zraku. Co se stane, když se při refrakci dopustíme chyby, rozebereme dále (alespoň v několika hlavních bodech). Pokud při nesprávné refrakci vznikne chyba, mluvíme o tzv. refrakčním deficitu. Refrakční deficit je jednoduše rozdíl mezi korekcí správnou a naměřenou (předepsanou). Abychom lépe pochopili, co je to refrakční deficit, ukážeme si několik jednoduchých příkladů. Příklad 1 předpis: správná korekce: refrakční deficit:

+0,50 0,00 -0,50

Add 2,00 Add 2,00

V tomto případě byl zkoušený překorigován a učinili jsme z něj myopa. Příklad 2 předpis: +0,50 správná korekce: +0,25 cyl +0,50 A 45° refrakční deficit: -0,25 cyl +0,50 A 45°

Obr. 1 blíže vysvětluje, co se odehraje s kvalitou vidění přes progresivní čočku.

Uvedený deficit se bude podílet především na zhoršení vidění do dálky a následně na zúžení zorného pole v progresivním kanálu. Uživatel progresivních čoček s touto chybou bude překvapen, že se mu zhoršuje vidění do dálky, progresivní kanál tedy nevyužije a relativně použije pouze díl do blízka. I při čtení bude uvádět, že čte jenom několik slovíček vedle. refrakční deficit: předpis: správná korekce:

R +0,50 R +0,50 R +1,00

Add 2,00 Add 2,00

Add 2,00 Add 2,00

V uvedeném případě jde o nesprávnou korekci sférickou, ale i cylindrickou. Příklad 3 předpis: +3,00 cyl +2,00 A 60° správná korekce: +3,00 cyl +2,00 A 70° refrakční deficit: 0,00 cyl 0,00 A 10°

Add 2,00 Add 2,00

Jedná se o poněkud školní případ, kdy je chyba pouze ve stanovení osy. Ve skutečnosti se při chybě v ose objeví i cylindr. V našem případě se této chyby dopustíme vědomě. Refrakční deficit si také můžeme představit tak, že ve zkušební obrubě máme správnou korekci a do obruby záměrně přidáme další zkušební čočku nebo cylindr.

1.

Refrakční deficit (chyba) – sféra

Využijeme příkladu 1. refrakční deficit:

56


-0,50

Obr. 2 ukazuje, jak se uvedená chyba projeví. Uvedený deficit zdaleka nezpůsobí takové potíže a takové zhoršení vidění jako deficit v předchozím případě. Deficit se projeví především v dílu do blízka, kde nositel bude uvádět, že přečte jenom tři slova vedle sebe.

V každém případě můžeme říct, že tzv. minusový deficit má větší negativní důsledky než deficit plusový.

2. Refrakční deficit – astigmatizmus Nesprávně vykorigovaný astigmatizmus (velikost cylindru nebo osy) patří statisticky mezi nejčetnější potíže při aplikaci brýlových progresivních čoček. Vychází to i z toho, že téměř 64 % všech korekcí pro progresivní čočky je do cylindru 2, viz graf na obr. 3. Jistě je nám jasné, že změnou cylindrů a os dostáváme obrovské množství kombinací.

vé čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky brýlové čočky

obr. 6

Od předcházejícího případu se tento liší v poloze šikmé osy. Povšimněme si, že šikmá osa okolo 45° způsobí deformaci temporální části progresivní čočky. Uživatel bude velmi nespokojen při pohledech do boku v díle do dálky. U šikmé osy 135° bude tato chyba obdobná. Pouze se zhorší vše nazálně.

obr. 3

Požadavek, aby korekce byla přesná, je dán také tím, že v periferních částech progresivních čoček se mění jak velikost cylindru, tak i jeho osa. Jednoduše řečeno – fyziku nelze obejít, ale pouze využít (obr. 4). Vžijme se nyní do situace nositele nov ých progresivních čoček. Právě si je vyzvedl a v optice reagoval neutrálně. „Jo, vidím, asi to bude v pořádku,“ říká si. Optik ho ještě ujistí o nutnosti návyku. Náš zákazník si večer pohodlně sedne do křesla a pustí si televiobr. 4 zi. Zatočí hlavou, aby se uvolnil, a najednou zjistí, že když se dívá skrz nové brýle trochu šikmo, vidí jako nikdy (našel si přesně svou korekci). Začne pohybovat a různě natáčet s brýlemi a druhý den je opět v optice. Nastává dlouhé trápení, do kterého jsou zapojeni všichni včetně dodavatele. Jediné řešení je však zopakovat měření, upřesnit cylindr i osu a vše udělat znovu. Další příklad uvedenou situaci dokumentuje. refrakční deficit: R -0,25 cyl +0,50 A 90° předpis: R +0,50 správná korekce: R +0,25 cyl +0,50 A 90°

Refrakční deficit – osa astigmatizmu (obr. 7).

refrakční deficit: R 0,00 cyl +0,00 A 10° předpis: R +3,00 cyl +2,00 A 60° správná korekce:R +3,00 cyl +2,00 A 70°

Add 2,00 Add 2,00

Opět využijeme příkladu z úvodu článku. Jak již bylo zmíněno, jedná se o školní příklad. Uvedený obrázek v zásadě nepotřebuje velký komentář. Deficit je tak velký, že takto vyměřené a zhotovené brýle nejsou k použití. Tento příklad dokazuje nutnost udělat vše pro přesné stanovení osy astigmatizmu.

3. Refrakční deficit – adice Add 2,00 Add 2,00

Velmi často se stává, že nositel brýlí dostane silnější adici – aby mu to vydrželo. Obvykle následuje to, že svou správnou slabší adici si samozřejmě najde v progresivním kanále, což má za následek výrazné zúžení dílu určeného pro čtení (obr. 8).

Závěrečné doporučení Moderní progresivní čočky vyžadují profesionální práci očního optika, očního lékaře nebo optometristy. Obr. 5 znázorňuje tento deficit velmi přesvědčivě. Nositel nebude spokojen ani s dílem do blízka a hlavně bude velmi rozčarován progresivním kanálem. Zhoršení určitě bude i v dílu do dálky. Uvedené brýle nebudou v podstatě k dobrému užití.

Podobný příklad je i ten následující (obr. 6). refrakční deficit: R -0,25 cyl +0,50 A 45° předpis: R +0,50 správná korekce:R +0,25 cyl +0,50 A 45°

Add 2,00 Add 2,00

Vaši zákazníci budou spokojeni, když: – odstraníte překorigování hypermetropie, – myopie bude pokud možno plně korigována, – bude dosažena správná korekce astigmatizmu, – správná adice bude stanovena nejenom podle věku. Ing. Ivan Vymyslický 2/2006 Česká oční optika

57

o

optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady o

Optické 2. část

V tomto díle se budeme zabývat zklenutím, astigmatizmem šikmých paprsků a komou. Základní odlišení je v šířce zobrazovacího paprsku. I když jsou to vady vznikající za odlišných podmínek, jsou svým způsobem navzájem provázané – všechny vznikají při mimoosovém zobrazení. S nadsázkou můžeme označit zklenutí jako výchozí jev pro popis astigmatizmu šikmých paprsků; speciální případ astigmatizmu šikmých paprsků pak způsobuje komu.

vady a oko

obr. 1a Zobrazení ideální optickou soustavou prostou vad. Rovinný předmět se zobrazí ideálně opět jako rovinný.

Zklenutí Zklenutí, nebo také zklenutí pole, je optická vada, která nastává při zobrazení mimoosového bodu monochromatickým paprskem světla. Jak je znázorněno na obr. 1a, každá optická soustava zobrazuje předmětovou rovinu do roviny obrazové. Pokud by soustava byla ideální a prostá vad, zobrazovala by rovinu kolmou na optickou osu opět jako rovinu. Běžná optická soustava je ovšem složena z kulových čoček, což má za následek, že rovinu kolmou k optické ose zobrazí jako kulovou plochu. Jen v případě, že by byl pozorovaný preparát ideálně zakřiven, zobrazil by se do kulové plochy, která by odpovídala prohnutí preparátu (obr. 1b). Ve skutečnosti tomu tak není. Ve většině případů je předmět rovinný a obraz je „nesprávně“ zobrazen do kulové plochy (obr. 1c). Touto deformací se zabýval matematik Petzval, podle kterého je plocha zobrazená v obrazovém prostoru nazývána Petzvalova plocha. Zklenutí tak způsobí, že je zaostřena jen část obrazu a vzniká tak prstencovitě rozostřený obraz – je-li ostrý střed, jsou neostré okraje a naopak. To, která část obrazu je ostrá, závisí na pozici fokusační roviny. Na obr. 2 jsou znázorněny dva limitní případy. V případě A je fokusační rovina umístěna do vrcholu Petzvalovy plochy, v případě B pak do její okrajové části. V případě A je patrné, že se paprsky bližší optické ose zobrazí ostře. Z toho také vyplývá, že čočky s menším průměrem jsou vadou zatíženy méně. Obecně lze říct, že míra zklenutí závisí na

58


obr. 1b Zobrazení reálnou optickou soustavou. Kdyby byl předmět ideálně zakřivený, odpovídala by mu sdružená obrazová kulová plocha, na kterou by se ideálně (bez zklenutí) zobrazil.

obr. 1c Zobrazení reálnou optickou soustavou. Každá rovina se zobrazí do Petzvalovy plochy.

obr. 2 Zobrazení optickou soustavou zatíženou zklenutím. Pozice A a B představují umístění fokusační roviny. Jako vzorek posloužila hovězí krevní buňka.

optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optic

průměru a jednotlivých poloměrech křivosti použité čočky. Nejsou-li velké nároky na zobrazení, fokusační rovina se umísťuje mezi tyto dva limitní případy (to znamená doprostřed mezi rovinu A a B). Tím se zajistí prstencovitě ostrý obraz ve střední části, v jeho středu a na jeho okraji je pak obraz rovnoměrně rozostřen. Zklenutí pole není pro korekci oka brýlovými čočkami zásadní problém. Jisté zmírnění významu zklenutí lze navíc spatřovat ve tvaru sítnice. Ta má s jistým přiblížením tvar kulové centrované plochy, který se blíží tvaru Petzvalovy plochy. Tato tvarová podobnost zmírňuje účinek zklenutí. Zklenutí pole je úzce spjato s dále popisovanou vadou – astigmatizmem šikmých paprsků – a proto je jeho pochopení klíčové.

Astigmatizmus šikmých paprsků Obecně můžeme říci, že se astigmatizmus šikmých paprsků projevuje při zobrazení úzkým mimoosovým svazkem paprsků. S určitou nadsázkou můžeme označit astigmatizmus šikmých paprsků za zvláštní případ zklenutí. Svou asymetričností je astigmatizmus dokonce podobný vadě optického zobrazování zvané koma. Tak jako u zklenutí, i zde dochází k zobrazování na centrované kulové plochy. Hlavní příčina spočívá v zobrazení svazkem paprsků. Jak je znázorněno na obr. 3, zobrazovací paprsek v ychází z bodu Y, prochází středem S pomocné clony a dále pak bodem S’, který se nachází na čočce. Jak je z obrázku patrné, paprsky se nesetkávají v jednom bodě. Důvod je následující. Pokud provedeme řez svazkem paprsků (v našem případě svazek vymezí pomocná kruhová clona), je zřejmé, že je svazek kruhového charakteru (meridiány svazku jsou vymezeny body K, L, M, N a středem S). V místě clony platí rovnost . Tento kruhový svazek pokračuje dále a při dopadu na čočku se z kruhového svazku stane svazek eliptický. Příčinou je právě šikmý dopad na kulovou plochu (nejdříve dopadne bod N, pak dvojice bodů K, L a jako poslední bod M). Tím nastane nerovnost a rovina paprsků vytyčená body M’, N’ a optickou osou má jiné podmínky pro lom než rovina paprsků vytyčená body K’, L’ a optickou osou. V rámci terminologie optického zobrazování se tyto dva směry označují jako směr tangenciální a směr sagitální. Tangenciální rovina je vytyčena body M’, N’ a optickou osou a je také označována jako rovina meridionální. Sagitální rovina (označovaná také jako rovina radiální nebo ekvatoriální) je naopak

obr. 3 Astigmatizmus šikmých paprsků

vytyčena body K’, L’ a je vždy kolmá na rovinu tangenciální (obr. 4). Díky rozdílnému dopadu částí svazku na kulovou čočku vzniká i odlišný tvar rotačních ploch způsobený zklenutím; to vysvětluje, proč se zklenutí projevuje jinak pro tangenciální a jinak pro sagitální rovinu. Průběhy zklenutí ve svém průřezu tvoří parabolu a svou rotací tak tvoří paraboloid. Jednotlivá zklenutí jsou ve svém průběhu navzájem provázaná. V předchozím odstavci bylo vysvětleno, proč šikmo dopadající paprsky způsobují rozdílné zklenutí, avšak nevysvětluje se zde,

obr. 4 Tangenciální rovina je určena směrem optické osy a je kolmá na plochu čočky; sagitální rovina je pak kolmá na rovinu tangenciální.

obr. 5 Průchod svazku paprsků dvěma na sebe kolmými cylindry a řezy tohoto svazku po průchodu

proč se vada nazývá astigmatizmus šikmých paprsků. Rozdílné směry lámavostí svazku se vyznačují rozdílným poloměrem křivosti. Ty jsou na sebe navíc vzájemně kolmé a lze je připodobnit ke dvěma kolmo orientovaným cylindrům (cylindrická plocha je odvozena z plochy válcové). Jak je známo, účinek

cylindru se projevuje v jednom směru, a to ve směru kolmém na svou osu orientace. Svazek paprsků se tak nefokusuje do jednoho bodového ohniska, ale do ohniskové přímky, zvané fokála. Dva na sebe kolmé cylindry tak zobrazují svazek do dvou fokál přímkového charakteru (obr. 5). Absolutní vzdálenost 2/2006 Česká oční optika

59

o

optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady o

těchto dvou fokál se nazývá astigmatická diference, nebo zkráceně astigmatizmus. Budeme-li sledovat změnu svazku mezi fokálami, zjistíme, že z přímky přechází do elipsy, pak se transformuje do kružnice, přechází opět do elipsy a končí v přímce kolmo orientované na přímku původní. V teorii zobrazení má velký význam kružnice ve střední části intervalu, které se také jinak říká kroužek nejmenšího rozptylu (KNR) a její význam spočívá v rovnoměrné deformaci obrazu. Například oko se adaptivně nastavuje do této roviny a budeme-li chtít zaostřit optický systém zatížený astigmatizmem, skončíme pravděpodobně na pozici KNR se subjektivním pocitem nejlepšího zaostření (viz také jako sférický ekvivalent). Jak je patrné z obr. 3, obě fokály vzniknou v oblasti před Petzvalovou plochou. Blíže čočce protne hlavní paprsek tangenciální fokála (Y’T) a blíže k Petzvalově ploše pak sagitální fokála (Y’S ), přičemž platí přibližné pravidlo: Y’T=3⋅Y’S. Provedeme-li průmět tohoto nesouměrného svazku na Petzvalovu plochu, bude se bod Y zobrazovat jako obecná eliptická ploška nebo přímka. Tangenciální zklenutí pak označujeme Δx’T a je to vzdálenost bodu Y’T od paraxiální roviny ξ0. Sagitální zklenutí se značí Δx’ S a je to vzdálenost bodu Y’S od paraxiální roviny ξ0. Vytvoří-li všechny body předmětového bodu Y odpovídající body Y’T (Y’ S ), vznikne nám rotační plocha ξT (ξ S ), v obecných schématech jednoduše značena jako T (S). Poměrně dobrou představu o vlivu astigmatizmu šikmých paprsků na zobrazení nám udává obr. 6a, b, c. Na obr. 6a je fotografie testového kříže, který je umístěn přesně v ohnisku. V centrální části je patrné ostré zobrazení a směrem do periferie (týká se to tedy bodů umístěných mimo osu) dochází ke znatelnému rozostření. Co se stane, posuneme-li testový obrazec 1,5 mm směrem k čočce, vidíme na fotografii na obr. 6b. Centrální část se rozostřila, ale naopak došlo ke zlepšení druhých tangenciálních čar (2T) a třetích sagitálních čar (3S). Třetí fotografie (obr. 6c) ukazuje rozostření při posunu 4,5 mm od ohniska k čočce. V této vzdálenosti je ještě zachycen vliv tangenciálního zklenutí (3T), ale sagitální zklenutí je již dávno mimo fokusační rovinu. Vliv této optické vady je v oblasti korekce oka brýlovou čočkou asi nejvýznamnější. Oko korigované brýlovou čočkou je dynamický systém a postranní pohledy jsou neodmyslitelným faktorem, který se musí při výrobě brýlových čoček zohledňovat. Ve výrobě složitějších soustav nastává degradace obrazu astigmatizmem šikmých paprsků již při

60


natočení čoček o 5 úhlových minut. Brýlové čočky sice nepodléhají tak přísnému kritériu, ale musí být s přihlédnutím na tuto vadu vyráběny. Kdyby se tak nečinilo, oko by muselo při pohledu do periferie kompenzovat vzniklé zklenutí dodatečnou akomodací. Důsledky jsou zřejmé. Oční pár korigovaný brýlovými čočkami s nekompenzovaným astigmatizmem šikmých paprsků by musel akomodovat při jakémkoliv očním postranním pohledu a vydával by tak nepoměrně více energie. Nadměrné využívání akomodace se projeví únavou a může způsobit typické astenopické potíže. Navíc astigmatizmus těchto čoček má velmi výraznou distorzi prostoru, což by prodloužilo návykovou lhůtu v případě výraznější změny korekce. S ohledem na význam této problematiky se začaly vyrábět čočky, které se označují jako čočky s jednobodovým (punktálním) zobrazením. Tyto brýlové čočky znamenají v historii oční optiky významný předěl. Astigmatizmus šikmých paprsků je vada, která snad nejvýrazněji ovlivnila vývoj brýlových čoček. Na základě této optické vady se začaly hledat nové tvary brýlových čoček, neboť dříve používané bikonvexní čočky prakticky znemožňovaly správnou korekci při stranovém pohledu. Bikonvexní čočka o optické mohutnosti +5 D a stranovém pohledu o τ = 25° vykazovala astigmatizmus šikmých paprsků o hodnotě 1 D. Tento fakt vypovídá o dřívější nutnosti inovace v návrhu čoček a právě řešení tohoto problému znamenalo významný přechod od výroby bikonvexních čoček k čočkám meniskovým. Chceme-li dospět k čočce s korigovaným astigmatizmem šikmých paprsků, musíme sledovat chod paprsků a stanovit počáteční

podmínky. Mezi tyto podmínky patří nejčastěji index lomu čočky n a vzdálenost x’2 = 0,025 m (vzdálenost brýlové čočky od středu otáčení oka; oko svou rotací kolem tohoto bodu vytváří vstupní pupilu pro zobrazující svazek). V praxi se astigmatizmus šikmých paprsků počítá pro pohledový úhel τ = 30°

obr. 6a Testový kříž; d = 0 mm

obr. 6b Testový kříž; d = +1,5 mm

obr. 6c Testový kříž; d = +4,5 mm

obr. 7 Tscherningova elipsa pro tři různé vzdálenosti brýlové čočky od středu otáčení oka

optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optic

a jako kritérium, kdy je astigmatizmus ještě snesitelný, se udává 0,05 D. Za těchto předpokladů nám vyjde kvadratická rovnice, odkud vychází první kořen rovnice D’= -24,68 D a druhý kořen D’= +7,78 D. Z těchto dvou hodnot vyplývá, že korekce brýlových čoček je možná v intervalu vymezeném těmito dvěma kořeny. Charakter rovnice a výsledné kořeny tak vytvářejí graf, který se nazývá Tscherningova elipsa. Tvar této elipsy ovlivňuje vzdálenost brýlové čočky od středu otáčení oka (obr. 7).

obr. 8 Schematické znázornění komy

Z této elipsy se pak snadno určí optické mohutnosti jednotlivých ploch. Touto problematikou se v minulosti zabývali i Ostwald a Wollaston, podle kterých jsou pojmenovány jednotlivé půlelipsy (menisky s většími poloměry se nazývají Ostwaldovy čočky, menisky s menšími poloměry křivostí pak Wollastonovy čočky). Chceme-li korigovat astigmatizmus šikmých paprsků pro oblast mimo zmíněný interval, musíme přistoupit k použití asférických ploch. V současné době výrobci zahrnují do designu čoček nejnovější poznatky z fyziologie oka a za využití nových technických možností (bodové frézky, asférický design atd.) vyrobí čočku, která si nezadá se svou předchůdkyní.

Koma

obr. 9 Znázornění komy při různé dopadové výšce

obr. 10 Vliv šířky svazku paprsků na celkový vzhled pozitivní komy

Koma je svou příčinou vzniku podobná sférické aberaci a je to vada projevující se při zobrazení širokým mimoosovým svazkem paprsků. Projeví se zvláště tehdy, není-li optická soustava přesně centrována na pozorování přesně daného bodového předmětu. Díky této vadě se bod zobrazí jako skupina rozostřených paprsků, které se po průchodu soustavou sloučí a projeví se jako asymetrická tečka se zvětšující se velikostí do jedné strany. Svým tvarem a svou intenzitou se podobá kometě s chvostem (obr. 8). Obrazec komy je ve skutečnosti výsledkem složitého trojrozměrného obrazce, jehož průmět do ohniskové roviny dává vzniknout již zmíněné charakteristické struktuře. Vada je tím větší, čím je zobrazovaný bod dále od optické osy. Současně se tak na zobrazení podílí několik paprsků, které se v závislosti na úhlu dopadu na čočku lámou blíže k optické ose s rozdílnou velikostí a intenzitou rozptylových kroužků. Hlavní příčina je ve změně příčného zvětšení. Paprsky v různých dopadových výškách dopadají s různou velikostí dráhy na čočku, takže i jejich příčné zvětšení po průchodu čočkou je rozdílné. Určitou představu o chování komy získáme z obr. 9, v němž jsou vyznačeny tři dílčí části zobrazení. 2/2006 Česká oční optika

61

o

optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady optické vady

Koma je často považována za nejvíce problematickou optickou aberaci, protože její asymetrický tvar je těžko korigovatelný.

obr. 11 Zjednodušený grafický průběh komy

obr. 12 Znázornění reálného svazku paprsku. Zleva doprava se zvětšuje dopadová výška.

Koma je často považována za nejvíce problematickou optickou aberaci, protože její asymetrický tvar je těžko korigovatelný. Na druhou stranu je to vada, kterou lze nejsnáze demonstrovat. Pro názornou demonstraci stačí obyčejná lupa a slunečný den. Sluneční paprsky zaměříme na zem, zaostříme a poté mírně natočíme lupu tak, aby svazek dopadal na lupu pod šikmým úhlem (ne kolmo). Výsledkem je bod rozostřený v jednom směru a má typické vzezření komy. Jak již bylo naznačeno, asymetrický tvar obrazového svazku je dán sloučením paprsků, které dopadají pod různým úhlem a na různá místa čočky. Velikost komy je závislá hlavně na tloušťce čočky, neboť ta způsobí, že se paprsky procházející periferií čočky lámou blíže než paprsky procházející centrem čočky (obr. 10). Stejně jako u astigmatizmu šikmých paprsků se i zde rozlišují rovinné řezy komy v tangenciálním a v sagitálním směru. V praxi se však jednotlivé sagitální a tangenciální paprsky nesledují. Vyjádření průběhů komy se zjed-

62


nodušuje, a to sledováním pouze jednoho okrajového paprsku. V grafu se pak sleduje jeho průsečík s hlavním paprskem v závislosti na dopadové výšce. Má-li být koma korigovaná, je nutné potlačit její asymetrický charakter. Vzniklá křivka musí být symetrická k ose (prochází jejím středem a je rovnoběžná s osou ∆x’h (obr. 11). Výsledný obrazec je ovšem mnohdy komplikovanější. Začne se projevovat difrakce jednotlivých paprsků a obraz pak bývá tvořen superpozicí dílčích paprsků. Všudypřítomná sférická vada způsobí nesymetrický tvar složený z různých kruhových a eliptických intenzit (obr. 12). Korekce komy spočívá hlavně ve zvolení tvaru čočky. Silně konkávní plusová menisková čočka je zřetelně zatížena negativní komou, oproti tomu plankonvexní nebo bikonvexní čočky jsou zatíženy velmi málo. V případě komy jsou kompenzační mechanizmy oka stejné jako u sférické aberace. Vliv komy na lidské oko je minimální, neboť citlivost sítnice v periferii má klesající intenzitu a rozostřený bod není sítnicí plně vnímán (klesající vizus do periferie). Tato optická vada nenabývá v oblasti oka a jeho korekce významného účinku. Závěrem si na několika obrázcích ukážeme projevy jednotlivých vad (obr. 13a, 13b). Mgr. Martin Falhar Pokračování příště Literatura: Havelka, B.: Geometrická optika – 1. díl, 1. vydání, Praha, Nakladatelství Československé AV, 1955 Keprt, E.: Teorie optických přístrojů – Oko a jeho korekce – 3. díl, 1. vydání, Praha, Státní pedagogické nakladatelství – skripta UP v Olomouci, 1966 Polášek, J. a kol.: Technický sborník oční optiky, 1. vydání, Praha, Nakladatelství technické literatury ve Středisku interních publikací, 1974, kapitola 1., 2. a 6 Rutrle, M.: Brýlová optika, 2. vydání, Brno, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993 Walree, P. V.: Astigmatism and field curvature, čerpáno 24. 1. 2005, www.vanwalree. com/optics/astigmatism.html Walree, P. V.: Spherical aberration, čerpáno 24. 1. 2005, www.vanwalree.com/optics/ spherical.html

Coma and astigmatism, čerpáno 24. 1. 2005, http://hyperphysics.phy- astr.gsu.edu/ hbase/geoopt/coma.html Nikon Microscopy U; Long, J. C. et al.: Field Curvature, čerpáno 24. 1. 2005, www. microscopyu.com/tutorials/java/aberrations/curvatureoffield/index.html Nikon Microscopy U; Spring, K. R. et al.: Astigmatism, čerpáno 24. 1. 2005, www. microscopyu.com/tutorials/java/aberrations/astigmatism/index.html Molecular expressions microscopy primer physics of light and color; Kenneth, W. D. et al.: Comatic Aberration, čerpáno 24. 1. 2005, http://micro.magnet.fsu.edu/primer/java/ aberrations/coma/index.html Abberations: čerpáno 24. 1. 2005, http:// electron9.phys.utk.edu/optics421/modules/m2/aberration.htm

obr. 13a

Demonstrace účinku zklenutí

zaostřeno na sagitální rovinu

zaostřeno na KNR

zaostřeno na tangenciální rovinu

obr. 13b Demonstrace účinku astigmatizmu šikmých paprsků

progresivní ãoãky pro nároãné

s p ojení ‰piãkové k v a l i t y a j e d i n e ã n é h o k o m f o r t u thalia optik / milady horákové 25 / 170 00 / praha 7 / cz +420 233 379 271 / fax: 800 101 159 / www. thaliaoptik.cz


63

g

geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická opti

Vybrané kapitoly z geometrické a vlnové optiky Pokračování z čísla 1/2006 16. Zobrazování jednou kulovou lámavou plochou v paraxiálním prostoru Až dosud jsme se zabývali zobrazováním v obecném prostoru. Z předmětového bodu X vycházel paprsek, který svíral s optickou osou libovolně velký úhel σ. Paprsek dopadal na optickou soustavu, např. kulovou lámavou plochu, pod dopadovou výškou h. Poloha obrazového bodu X´ závisela kromě dalších parametrů i na úhlu σ (resp. dopadové výšce h). Paraxiální prostor je speciální případ zobrazovacího prostoru, kde předpokládáme, že úhel σ, který svírá dopadající paprsek s optickou osou, je malý (menší než 2°, pokud budeme méně přísní, pak menší než 5°). Tyto paprsky nazýváme paraxiální paprsky a prostor, ve kterém probíhá zobrazování těmito paprsky, se nazývá paraxiální nebo Gaussův prostor. Zobrazení v paraxiálním (Gaussově) prostoru je ideální, bez optických vad. Protože úhel σ je malý, bude malá i dopadová výška h, úhel dopadu i úhel lomu. Rovnice, které platí v paraxiálním prostoru, získáme z obecných rovnic pro zobrazování. Mají jednodušší tvar než rovnice v neparaxiálním prostoru. Paraxiální paprsky jsou paprsky, které svírají s optickou osou malé úhly. Paraxiální (Gaussův) prostor je prostor, ve kterém probíhá zobrazování paraxiálními paprsky.

Protože předpokládáme malé úhly (zobrazování v paraxiálním prostoru), zákon lomu má tvar nε=n’ εʼ a soustavu můžeme nahradit soustavou

Získali jsme soustavu rovnic, ve kterých vystupují veličiny ε, ε´, σ, σ´ nabývající malých hodnot, a dále budeme pomocí těchto rovnic hledat vzdálenost obrazového bodu X´ od vrcholu lámavé plochy, známe-li vzdálenost předmětového bodu X od vrcholu lámavé plochy, poloměr křivosti lámavé plochy r a indexy lomu předmětového a obrazového prostoru n a n´. Postupným vyloučením ε, ε´, σ, σ´ získáme zobrazovací rovnici pro kulovou plochu v paraxiálním prostoru

Tato zobrazovací rovnice se používá pro řešení úloh v paraxiálním prostoru. Toto řešení rovnice je jednodušší a vede rychleji k řešení obecné soustavy než při použití obecných rovnic. Zobrazovací rovnice pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru

obr. 1 Zobrazování jednou kulovou lámavou plochou

Budeme předpokládat jednu kulovou lámavou plochu v paraxiálním prostoru. Použijeme soustavu rovnic pro zobrazování kulovou lámavou plochou v obecném prostoru ve tvaru

64


n’ x’ n x r

index lomu obrazového prostoru obrazová vzdálenost od vrcholu lámavé plochy index lomu předmětového prostoru předmětová vzdálenost od vrcholu lámavé plochy poloměr křivosti lámavé plochy

ika geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická optika geomet

17. Zobrazování rovinnou lámavou plochou v paraxiálním prostoru Rovinnou lámavou plochu můžeme považovat za speciální případ kulové lámavé plochy s poloměrem křivosti nekonečno. Do rovnice

dosadíme za r = +∞ (přesněji provedeme limitu pro poloměr r rostoucí nade všechny meze) a dostaneme rovnici pro rovinnou lámavou plochu v paraxiálním prostoru .

2) Obraz z první lámavé plochy X’1 nám bude sloužit jako předmět X2 pro druhou lámavou plochu. Obrazový bod X’1 je totožný s předmětovým bodem X2, vzdálenost x’1 je měřená od vrcholu první lámavé plochy, vzdálenost x2 je měřená od vrcholu druhé lámavé plochy. Vzdálenost x2 určíme ze vztahu x2=x’1 – d. 3) Nalezneme vzdálenost obrazu předmětu X2 pro druhou lámavou plochu, hledáme vzdálenost x’2 obrazového bodu X’2 od druhé lámavé plochy. Ze zobrazovací rovnice pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru . Výsledkem našeho snažení je nalezení polohy obrazového bodu X’2, která je dána vzdáleností x’2. Vzdálenost x’2 je měřena od vrcholu druhé lámavé plochy. Je-li plocha rovinná, použijeme pro danou plochu zobrazovací rovnice pro rovinnou plochu.

obr. 2 Zobrazování rovinnou lámavou plochou

Zobrazovací rovnice pro rovinnou lámavou plochu v paraxiálním prostoru

obr. 3 Zobrazování soustavou s dvěma lámavými plochami

19. Zobrazování soustavou více lámavých ploch v paraxiálním prostoru n’ x’ n x

index lomu obrazového prostoru obrazová vzdálenost od vrcholu lámavé plochy index lomu předmětového prostoru předmětová vzdálenost od vrcholu lámavé plochy

18. Zobrazování soustavou s dvěma lámavými plochami v paraxiálním prostoru Máme soustavu dvou lámavých ploch s poloměry křivosti r1, r2. Prostředí před první lámavou plochou má index lomu n1, prostředí za první lámavou plochou a před druhou lámavou plochou má index lomu n’1=n2, prostředí za druhou lámavou plochou má index lomu n’2. Před první lámavou plochou leží předmětový bod X1, hledáme obraz bodu X1 při zobrazení soustavou s dvěma lámavými plochami. Obrazem bude obrazový bod X’2. Při zobrazování soustavou s dvěma kulovými lámavými plochami postupujeme následujícím způsobem: 1) Nalezneme vzdálenost obrazu předmětu X1 pro první lámavou plochu, hledáme vzdálenost x’1 obrazového bodu X’1 od první lámavé plochy. Ze zobrazovací rovnice pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru plyne .

Budeme předpokládat, že j a n jsou přirozená čísla, j nabývá hodnot od 1 do n-1. Máme soustavu n lámavých ploch s poloměry křivosti r1, r2, ...rn, prostředí před j-tou lámavou plochou má index lomu nj, prostředí za j-tou lámavou plochou a před (j+1)-ní lámavou plochou má index lomu n’j=nj+1, prostředí za (j+1)-ní lámavou plochou má index lomu n’j+1. Před první lámavou plochou leží předmětový bod X1, hledáme obraz bodu X1 při zobrazení soustavou j lámavých ploch, obrazem bude obrazový bod X’j. Při zobrazování soustavou j lámavých ploch postupujeme níže popsaným způsobem, který je zobecněním způsobu uvedeného pro dvě lámavé plochy: Nejprve zvolíme j=1: 1) Nalezneme vzdálenost obrazu předmětu Xj pro j-tou lámavou plochu. Hledáme vzdálenost x’j obrazového bodu X’j od j-té lámavé plochy. Ze zobrazovací rovnice pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru plyne . 2) Obraz z j-té lámavé plochy X’j nám bude sloužit jako předmět Xj+1 pro (j+1)-ní lámavou plochu. Obrazový bod X’j je totožný s předmětovým bodem X’j+1, vzdálenost x’j je měřená od vrcholu 2/2006 Česká oční optika

65

g

geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická optika geometrická opti

j-té lámavé plochy, vzdálenost xj+1 je měřená od vrcholu (j+1)-ní lámavé plochy. Vzdálenost xj+1 určíme ze vztahu xj+1 = x’j–d. 3) Nalezneme vzdálenost obrazu předmětu Xj+1 pro (j+1)-ní lámavou plochu, hledáme vzdálenost x’j+1 obrazového bodu X’j+1 od (j+1)-ní lámavé plochy. Ze zobrazovací rovnice pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru .

Zobrazovací rovnice pro odraz na kulové ploše v paraxiálním prostoru 1/x’+1/x=2/r x’ obrazová vzdálenost od vrcholu kulové plochy x předmětová vzdálenost od vrcholu kulové plochy r poloměr křivosti kulové plochy

22. Odraz na rovinném zrcadle Našli jsme polohu obrazového bodu X’j+1, je dána vzdáleností x’j+1. Vzdálenost x’j+1 je měřená od vrcholu (j+1)-ní lámavé plochy. Postup opakujeme od bodu 1), za j dosadíme (j+1), dokud se nedostaneme k poslední lámavé ploše, tzn. dokud nebude platit j = n-1. Pro poměr dvou sousedních dopadových výšek hj , hj+1 bude z podobnosti trojúhelníků za předpokladu, že vzdálenost SB je malá, platit . Odtud můžeme odvodit vztah mezi první dopadovou výškou h1 a poslední dopadovou výškou hn

Na obr. 5 dopadá paprsek na rovinné zrcadlo a odráží se podle zákona odrazu. Paprsky se po odrazu od rovinné odrazné plochy rozbíhají a ve zpětném prodloužení vzniká zdánlivý obraz, který je ve stejné vzdálenosti od rovinného zrcadla jako předmět před rovinným zrcadlem a je stejně velký. Budeme postupovat stejně jako u kulové lámavé plochy. Opět můžeme rovinnou odraznou plochu považovat za speciální případ kulové odrazné plochy s poloměrem křivosti nekonečno. Do rovnice 1/x’+1/x=2/r dosadíme za r = +∞ (přesněji provedeme limitu pro poloměr r rostoucí nade všechny meze) a dostaneme rovnici pro rovinnou odraznou plochu v paraxiálním prostoru x’=–x.

. Je-li některá plocha rovinná, použijeme pro danou plochu rovnice pro rovinnou plochu.

20. Odraz jako zvláštní případ lomu Optické zobrazování se uskutečňuje dvěma způsoby: lomem (čočky) a odrazem (zrcadla). Existují různé druhy zrcadel, v praxi nejčastěji používaná rozdělíme na rovinná, kulová a parabolická. Kulová zrcadla dále dělíme na vypuklá (konvexní) a dutá (konkávní). Vypuklá zrcadla mají odraznou plochu vně koule, dutá zrcadla mají odraznou plochu uvnitř koule. Budeme se zabývat pouze kulovým a rovinným zrcadlem. Srovnáme-li zákon odrazu ε = –εʼ a zákon lomu nsinε = n’sinεʼ, vidíme, že pokud n=–n’, můžeme z matematického hlediska považovat odraz za speciální případ lomu. Je-li n=–n’, můžeme pro odraz použít všechny rovnice, které jsme odvodili pro lom.

21. Odraz na kulovém zrcadle

obr. 5 Odraz na rovinném zrcadle

Zobrazovací rovnice pro odraz na rovinném zrcadle v paraxiálním prostoru x’=–x x’ obrazová vzdálenost od vrcholu rovinného zrcadla x předmětová vzdálenost od vrcholu rovinného zrcadla Vztahy uvedené v předcházejících částech umožňují nalézt polohu obrazu vytvořeného optickou soustavou. Kromě polohy obrazu nás ale často zajímá i velikost vytvořeného obrazu. Obraz vytvořený optickou soustavou má obecně jinou velikost než předmět, změnu velikosti popisujeme zvětšením. Zvětšení je charakterizováno změnou rozměrů kolmých k optické ose (příčné zvětšení), změnou vzdálenosti ve směru optické osy (osové zvětšení) a změnou úhlů sdružených paprsků (úhlové zvětšení). V další části se budeme zabývat zvětšením a jeho výpočtem. Ing. Soňa Jexová, SZŠ a VZŠ Alšovo nábřeží 6, Praha Pokračování příště

obr. 4 Odraz na kulovém zrcadle

Použijeme-li zobrazovací rovnici pro jednu kulovou plochu v paraxiálním prostoru n’/x’–n/x=(n’–n)/r a dosadíme podmínku n=–n’, získáme rovnici pro odraz na kulové ploše v paraxiálním prostoru 1/x’+1/x=2/r.

66


Literatura: 1. Havelka, B.: Geometrická optika I, ČSAV, Praha 1955 2. Polášek, J.: Geometrická optika I, učební text pro SZŠ, Praha 1968 3. Kolektiv autorů: Technický sborník oční optiky, SNTL, Praha 1975 4. Jexová, S.: Geometrická optika I, učební text pro obor oční technik, Praha 2004

ika

likace

ná a p Sna d

Znáte již nové dolores ipsum? Revoluční příslušenství – zvětšovací čočky pro mobilní telefony, určené pro zákazníky se zhoršeným zrakem, míří do prodeje. www.zoommobile.cz Exkluzivním distributorem pro oční optiky je:

PRONAP Czech Republic s. r. o. Mikulášská 89a, 794 01 Krnov, tel./fax: +420 554 2/2006 618 051,Česká oční optika 67

e-mail: [email protected], www.pronap.cz

z

zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrako

O zrakovém postižení a zrakově postižených Kompenzace trvale poškozeného zraku má velmi mnoho podob. Nejzávažnějším symptomem zrakové vady je snížená schopnost vidění. Tento pokles vidění je nejčastěji způsoben tzv. refrakčními vadami. Patří mezi ně krátkozrakost a dalekozrakost, které se kompenzují dioptrickými brýlemi. Ale člověk, který nosí běžné dioptrické brýle, se určitě nepovažuje za zrakově postiženého.

obr. 1 Ruční lupa Compact

Když už brýle nestačí Za zrakově postiženého se člověk začne považovat až ve chvíli, kdy mu toto postižení významně ztěžuje život. Při provádění každodenních činností si musí vypomáhat nejrůznějšími speciálními pomůckami a speciálními postupy. Tyto speciální pomůcky nemusí být zrovna laciné, nejsou k dostání v běžném obchodě, speciální postupy a dovednosti lze získat jen ve specializovaných centrech. Těžce zrakově postižený si musí zvyknout na jiný a poměrně časově náročný způsob života. V tomto díle se zaměříme na optické pomůcky pro slabozraké, budeme se věnovat tématu mobilita nevidomých.

Slabozrakost U slabozrakého člověka hrají velmi důležitou roli optické pomůcky a vhodné osvět-

68


lení. Pomůcky pro slabozraké můžeme rozdělit na optické pomůcky a na speciální optoelektronické pomůcky (pomůcky těžké optiky). Optické pomůcky jsou k dostání v prodejnách oční optiky. Jedná se o běžné lupy do ruky s maximálně dvacetinásobným zvětšením, případně s osvětlením. Do této skupiny patří také dalekohledové a monokulární systémy. Slabozrakému je proplácí na doporučení očního lékaře a po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Těžce slabozrakému však tyto optické pomůcky nemusí stačit (zvětšení max. 80 dioptrií). Těžce slabozrací lidé pak ke kompenzaci svého postižení potřebují tzv. speciální optoelektronické pomůcky. Jedná se o pomůcky, které se skládají z kamery, zobrazovací a řídicí jednotky, jež tvoří uzavřený televizní okruh. Proto se nazývají kamerové televizní lupy. Běžný televizor může plnit funkci zobrazovací jednotky, ale dnes už jsou televizory cenově srovnatelné s monitory a často se jako zobrazovací jednotky používají spíše monitory, protože poskytují podstatně kvalitnější obraz. Slabozrací lidé mají dnes k dispozici velký výběr kamerových lup: černobílé nebo barevné, stolní nebo přenosné, ručně vedené nebo s možností použití pohyblivého křížového stolu, který s možností aretace horizontálního nebo vertikálního směru umožňuje rovnoměrně vedený posun. Některé kamerové lupy umožňují prohlížení trojrozměrných předmětů a provádění jednoduchých úkonů, vyžadujících jemnou motoriku. Příspěvek na kamerové televizní lupy poskytují těžce slabozrakým odbory sociálních věcí pověřených úřadů podle trvalého bydliště žadatele. Při v ýběru konkrétního t ypu optické pomůcky velmi záleží nejen na stupni zrakového postižení, ale i na způsobu a účelu nejčastějšího používání. Slabozrací lidé využívají tyto pomůcky především k získávání a zpracování informací, tj. především ke čtení a psaní textů nebo při každodenních úkonech v domácnosti. Před vlastním

pořízením pomůcky je nesmírně důležité individuální odzkoušení. Výběr a odzkoušení vhodné optické pomůcky se provádí na specializovaném pracovišti Tyfloservisu, které slabozraký navštíví. V odůvodněných případech mohou odborníci provést odzkoušení u klienta doma. Začíná se nejprve zkoušením optických pomůcek, a pokud jsou ke kompenzaci nedostatečné, přistupuje se ke zkoušení kamerové televizní lupy. Při používání optických pomůcek hraje důležitou roli vhodné osvětlení. Více informací o uvedené tematice najdete na těchto webových stránkách: www.sons.cz/opt-pom.php www.sons.cz/tezka-opt.php www.tyfloservis.cz/osvetleni-a-slabozrakost.php www.sons.cz/optiky.php

Slepota Nevidomí a prakticky nevidomí lidé to mají s kompenzací zrakové nedostatečnosti podstatně horší. Na zrak se již nelze spolehnout vůbec nebo jen velmi omezeně, a proto je třeba používat tzv. alternativní způsoby získávání informací z okolí. Znamená to spoléhat se na jiné smysly než jen na zrak. Jedná se především o sluch a hmat. Existuje celá řada kompenzačních pomůcek s hlasovým nebo hmatovým výstupem, které do jisté míry kompenzují zrakovou nedostatečnost. Jejich velkou nevýhodou je ve většině případů omezené použití jen pro určitý druh činnosti. Nevidomí lidé proto používají k nejrůznějším každodenním činnostem celou řadu pomůcek, z nichž některé jsou technicky poměrně náročné. Pomůcky pro nevidomé můžeme členit na elektronické a mechanické, s hlasovým nebo hmatovým výstupem, jednoduché nebo náročné na obsluhu. Podstatný je účel, ke kterému nevidomí pomůcky používají. Stejně jako slabozrací potřebují nevidomí číst, psát, získávat informace a zpracovávat je, potřebují je ke každodenním úkonům. U nevidomých osob jsou navíc nutností i pomůcky pro orientaci a mobilitu, kterým se nyní budeme věnovat.

ově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově

Kompenzace zrakového postižení – 1. část Bílá hůl – prodloužená ruka nevidomého Základní a zatím zcela jedinečnou pomůckou umožňující orientaci a mobilitu nevidomých lidí zůstává bílá hůl. Díky ní nevidomý dostatečně včas zaregistruje překážku, pozná změnu povrchu nebo nerovnost terénu. Hůl umožňuje nevidomým společně se speciálními technikami chůze bez kontroly zrakem samostatný pohyb a orientaci na trasách, po kterých se „naučili chodit“. Česká republika se může pochlubit tuzemskou výrobou těchto holí na světové úrovni. Bíle hole firmy Svárovský používají nevidomí nejen v České republice, ale v téměř všech zemích Evropské unie, nejvíce v Německu, Francii, Polsku, Itálii, na Slovensku, v Rakousku, Holandsku či Řecku. V číselníku zdravotních pomůcek se bílé hole vyskytují v mnoha modifikacích podle potřeb klienta. Existují orientační bílé hole pro nevidomé, ale také signalizační bílé hole pro jinak zrakově postižené. Jejich účelem je nejen upozornit okolí na fakt, že držitel má vážné zrakově postižení, ale např. posloužit v interiéru částečně k orientaci. Oba základní typy holí se vyrábějí v podobě holí neskládacích, skládacích, teleskopických i kombinovaných. Ukázkové sady bílých holí firmy Svárovský najdete snad na každém odborném pracovišti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých – SONS (Střediska integračních aktivit), i na odborných pracovištích, které organizace SONS založila (krajská střediska sociálních služeb TyfloCentra a krajská pracoviště Tyfloservisu). Samostatně se pohybovat a přemísťovat je pro nevidomého velmi náročné. Mnozí se to nikdy nenaučí. Samotný výcvik této dovednosti se co do délky počítá na měsíce, ba i roky. Chůze poslepu vyžaduje velké soustředění a neustálou kontrolu místa, kde jsem. Např. i v dopravním prostředku, kdy vidící obvykle „vypínají“ pozornost a myslí na kdeco, musí nevidomý bedlivě sledovat a přesně vědět, kde se právě nachází. Přes obtížnost této každodenní činnosti, pro nás „vidoucí“ naprosto banální, znamená zvládnutí této dovednosti obrovský krok k samostatnosti a naprosto potřebnou dovednost pro případné pracovní uplatnění. Kurz prostorové orientace a samostatného pohybu (POSP) je jedním z klíčových kurzů tzv. základní sociální rehabilitace. Tento

kurz v celostátním měřítku zajišťuje terénní formou obecně prospěšná společnost Tyfloservis a pobytovou formou Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina. Tyfloservis má svá odborná pracoviště ve všech krajských městech. Nevidomý, který zvládl samostatný pohyb a orientaci, však „umí“ chodit pouze na naučených trasách, na jemu neznámé místo potřebuje doprovod nebo podrobný popis. Popis trasy pro nevidomého má svá specifická pravidla. V České republice se pořádají soutěže v POSP (tyflomobil), v nichž se soutěží ve zvládnutí neznámé trasy bez kontroly zrakem podle slovního popisu. V Brně se tyto soutěže pořádají pravidelně každý rok. Mnoho nevidomých, zejména těch, kteří o zrak přišli později či až v seniorském věku, je však odkázáno na průvodcovskou službu. O tuto službu je možné požádat na každém odborném pracovišti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (Střediska integračních aktivit), a také v TyfloCentrech, krajských odborných pracovištích, která SONS založila. Zajímavé odkazy k tématu naleznete na níže uvedených webových stránkách: www.svarovsky.cz www.tyfloservis.cz www.dedina.cz www.sons.cz/pruvodcovske-sluzby.php www.tyflocentrum-bm.cz/tyflobrno

Nenápadné drobnosti, které pomáhají ke snadnější mobilitě K samostatnému pohybu nevidomých osob po ulicích našich měst napomáhá i bezbariérová úprava prostředí. Bezbariérovost prostředí z pohledu zrakově postižených není tak snadno pochopitelná jako bezbariérovost prostředí pro vozíčkáře. Přesto existuje poměrně propracovaný systém, který definuje prostředí z pohledu zrakově postižených jako bezbariérové a který se podařilo zakotvit v legislativě. Stavební zákony a vyhlášky obsahují povinné vybavení a úpravy nových staveb nebo staveb po rekonstrukci. Jedná se o: – architektonické prvky: vodicí linie a signalizační pásy, – technická zařízení: akustické a hlasové majáčky, hlásiče, které se aktivují vysílačem, (zrakově postižený si jej může zakoupit nebo

pořídit za příspěvek odboru sociálních věcí podle místa bydliště), ozvučené a speciálně označené prvky, např. ve výtazích, – zpřístupněné informační systémy (např. informační systémy v MHD, automatické informační panely s jízdními řády, bankomaty a jiné).

obr. 2 Hmatově a akusticky označený přechod (na sloupu semaforu je umístěn majáček)

Pro slabozraké je potřebné vsazování kontrastních prvků, které je možné postřehnout i silně poškozeným zrakem. Současná úroveň bezbariérovosti prostředí z hlediska zrakově postižených je výsledkem dlouhodobého legislativního procesu a cílené diagnostické a konzultační činnosti na ústřední i regionální úrovni. Touto činností se zabývá Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých prostřednictvím svého odborného pracoviště, Metodického centra pro odstraňování architektonických bariér, a řada konzultantů pro tuto činnost v regionech z regionálních pracovišť SONS nebo z krajských TyfloCenter. Odkaz k tématu naleznete na: www.sons.cz/bariery

Živí pomocníci nevidomých při samostatném pohybu K bezpečnosti a zvýšení účinnosti mobility nevidomých významně přispívá i vodicí pes. Nemůže na cestě sice rozhodovat za nevidomého, ale rozhodně zvyšuje bezpečnost, urychlí a zklidní samotnou cestu. Pes se neumí rozhodnout, zda ještě s pánem stihnou přejít silnici před projíždějícím autem, ale před přechodem správně vycvičený pes zastaví a čeká na pokyn svého pána. 2/2006 Česká oční optika

69

z

zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrako

Vodicí pes významně přispívá k bezpečnosti a účinnosti mobility nevidomých.

Řešení případných problémů v začátcích společného života člověka a jeho čtyřnohého průvodce je součástí předávání vycvičeného psa a zárukou pro klienty, že se vodicí pes v novém prostředí správně zapracuje. Nejčastějším omezením mnohých soukromých cvičitelů vodicích psů je zaměření se jen na vlastní výcvik psů bez dostatečného zajištění všech ostatních náležitostí, ovlivňujících tak významnou změnu, jako je příchod vodicího psa do rodiny a jeho život v ní. Soukromí cvičitelé mnohdy podceňují samotnou přípravu budoucího majitele vodicího psa i následný servis. Vyřazení psa pro nevhodné vlastnosti si mnohdy nemohou dovolit. Soukromí cvičitelé mají obvykle malý potenciál pro výběr vhodné dvojice vodicí pes – nevidomý majitel. Vodicí pes je účinným pomocníkem jen tehdy, je-li dobře vybrán a cvičen a současně i jeho budoucí pán – nevidomý člověk – je poučen a veden ke správnému zacházení s vodicím psem. Odkaz k tématu: www.vodicipsi.cz

obr. 3 Středisko výcviku vodicích psů SONS (SVVP)

Umí vyhledat v prostoru schodiště, výtah, umí obejít překážku na cestě, svého pána nenavede do neoznačeného výkopu, obejde s ním zaparkované auto či jinou překážku, zrychluje chůzi po rovných úsecích, kdy se nevidomý alespoň na chvíli nemusí plně soustředit na část cesty. Celý proces přípravy na „používání“ vodicího psa se skládá nejen ze samotné přípravy a výcviku psa, ale také z přípravy budoucího majitele vodicího psa. Je potřeba si uvědomit, že ne každý nevidomý může mít vodicího psa a ne každý nevidomý je dostatečně připraven na přijetí vodicího psa. Nutnou podmínkou pro získání vodicího psa je zvládání POSP bez vodicího psa, nesmí existovat ani překážky zdravotní či jiné. Vodicí pes má cestu usnadnit a učinit ji bezpečnější, nemůže nahrazovat to, co nevidomý při POSP nezvládá. Nevidomý majitel vodicího psa musí dodržovat určitou disciplínu, aby správně vycvičený pes sloužil svému účelu. Vodicí pes musí přesně vědět, kdy je „ve službě“ a kdy má „volno“.

70


V naší republice existuje celá řada cvičitelů vodicích psů. Největší školou vodicích psů u nás je Středisko výcviku vodicích psů (SVVP) Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. SVVP je jediným zařízením v ČR, které získalo členství v Mezinárodní federaci škol vodicích psů. Ze členství v této prestižní organizaci především vyplývá celá řada povinností při dodržování přísných kritérií výcviku vodicích psů a služeb s tím souvisejících. Středisko SVVP v celorepublikovém měřítku připravuje převážnou většinu všech vodicích psů u nás. Jeho nespornou výhodou oproti soukromým cvičitelům je velké množství psů ve výcviku a s tím související velká variabilita při hledání optimální dvojice vodicí pes a jeho pán. Středisko mívá ve výcviku v průměru kolem 20 psů současně. SVVP má jako jediné v ČR svůj vlastní chov vodicích psů. Velká pozornost je kladena na péči o klienta v přípravě na převzetí vodicího psa, při jeho předávání a následně celému společnému životu nevidomého se psem.

RNDr. Hana Bubeníčková ředitelka společnosti TyfloCentrum Brno, o.p.s. (www.tyflocentrum-bm.cz), vedoucí Metodického centra informatiky SONS (www.sons.cz/inform)

obr. 4 Nevidomý klient s vodicím psem

DAR OD SPOLEČNOSTI RODENSTOCK

ově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově postižení zrakově

Firma Rodenstock je jedním z předních světových leaderů v oblasti výroby a prodeje brýlových čoček i brýlových obrub. Dodává na trh rovněž vyšetřovací jed− notky pro oční optiky a lékaře a dílenské přístroje pro optiky. Společnost Rodenstock má zastoupení po celém světě. Jeden z výrobních závodů s 550 zaměstnanci se nachází v Klato− vech. Protože optika není jenom o obchodování, ale je to také poslání, rozhodl se Rodenstock ČR s.r.o., že spojí příjemné s užitečným. V listopadu a prosinci minulého roku zorganizoval Rodenstock dobročinnou akci na obruby. V úterý 2. května navštívil ústředí SONS (Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých) obchodní ředitel Rodenstock ČR s.r.o. − Ing. Martin Neumann a za účasti viceprezidenta SONS

Foto: Marek Salaba

Mgr. Viktora Dudra a Luboše Krapky z oddělení zdro− jů předal dar – 1 100 brýlových obrub. Mgr. Viktor Dudr za dar poděkoval a vyjádřil přesvěd− čení, že obruby udělají velkou radost mnoha členům v pobočkách, kam budou distribuovány. Stejný počet obrub předala firma Rodenstock kon− cem května i Sdružení Česká katolická charita.

Rodenstock ČR s.r.o. Dr. Sedláka 841 339 01 Klatovy Tel: 376 346 555, Fax: 800 178 162 www.rodenstock.cz 2/2006 Česká oční optika

71

s

sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní

Teoretické a praktické aspekty Sport je neoddělitelnou součástí zdravého životního stylu. Například fotbal v Německu, basketbal a baseball ve Spojených státech zaujímají výsadní postavení. Také cyklistika, tenis a stolní tenis se těší velké oblibě. Každá sportovní disciplína má speciální nároky na vidění. Je tedy na optometristovi, aby pomocí dobře položených otázek zvážil vhodnou korekci pro sportovní aktivity svých klientů.

Motorika Motorika je při sportu velmi důležitým faktorem. Je třeba stanovit systém s následnými kontrolami. Musíme zvážit spoustu faktorů, které mají na motoriku vliv, jako např. psychologické aspekty, svalový a kosterní systém, neurofyziologické procesy. Všechny tyto faktory jsou důležité pro optimální fungování motoriky.

Předvídání pohybu V tenise má první podání rychlost až 250 km/h, liftovaný míček u stolního tenisu letí rychlostí okolo 110 km/h. Podnět vyslaný do oka trvá přibližně 2 milisekundy, čas na správnou reakci tedy pro sportovce představuje 0,1–0,2 sekundy. Ve stolním tenise pak na reakci musí stačit 10–15 setin sekundy. Pro optometristu to znamená přesně znát podmínky a sportovní pomůcky (podmínky sportovní haly nebo hřiště, světelné podmínky, velikost a barvu míčků, klimatické podmínky v hale nebo na venkovním hřišti).

Praktická příprava Po každé Tour de France se mnoho cyklistů ptá, které sportovní brýle jsou pro jejich závod nejlepší. Na obr. 1 je zachyceno deštivé počasí při závodě. V pravé části obrázku je digitálně aplikován žlutý filtr. Pohled není sice 100% reálný, ale střední a kratší vlnové délky (bleděmodré detaily dresu) a přechodové tóny jsou zvýrazněny. Barevný kontrast je snížený. Obraz má světlejší pozadí. Čočky se slunečním filtrem samozřejmě některé vlnové délky spektra absorbují a obraz je objektivně tmavší. Transmise s důrazem na žlutou má za úkol pomocí krátkovlnných paprsků zesvětlovat oční purpur. Neurony v zelenožluté oblasti dostávají impulz, což způsobí u člověka subjektivní, u zvířat objektivní úbytek mozkové aktivity v těchto oblastech.

obr. 1 Deštivé počasí při cyklistickém závodě. Pravá část – obraz přes žlutý filtr (křivka transmise).

Můžeme tedy v zásadě zkoumat tyto základní jevy:

Statické a dynamické vnímání objektů Např. míček při tenise a stolním tenise. Jeho pohyb je velmi rychlý a oko musí vnímat celou jeho dráhu.

Stereoskopické vidění Ve vzdálenostech od 6 do 10 metrů. Např. dráhu rozběhu a doskočiště u skoku dalekého musí sportovec vnímat kompaktně.

Periferní vidění Hráč musí stále vědět, na kterém místě se nachází jeho spoluhráči, aby jim mohl správně přihrát.

72


obr. 2 Poměrná světelná účinnost. Tmavá křivka – subjektivní, světlá křivka – objektivní

Optický žlutý filtr rozptýlí středně dlouhé paprsky. U mladých sportovců nebude mít užití čoček fyziologickou hranici. U závodníků středního věku okolo 40 let je třeba větší opatrnosti, protože jejich oči potřebují více světla, které každá barevná čočka utlumí.

optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optom

sportovní optometrie Hlavní problém spočívá spíš v psychickém využití přímého slunečního svitu s čočkou opatřenou žlutým filtrem. Psychologickou otázkou zůstává, jestli se i v těchto světelných podmínkách postará o vysokou stimulaci. Nebudou mít problém profesionálové, kteří trénují každý den? Může takový filtr používat i rekreační cyklista při normálním silničním provozu? Při výrazně jasných světelných podmínkách použijeme sluneční čočky s filtrem. Je však vždy nutné zkontrolovat visus s takovou čočkou.

obr. 5 Perforace rohovky a její následné kalení (ze středu k periferii 3–5 hodin)

obr. 3 Ochrana a zvýšení kontrastu sportovními brýlemi po kataraktě

Sportovními brýlemi dokážeme rozhodně lépe navodit např. prizmatický efekt. Může však dojít k nežádoucím zpětným odrazům od zadní plochy čočky, což může mít negativní vliv na psychiku sportovce.

Po extrakci oční čočky a následné aplikaci implantátu jsou sportovní brýle s lehce oranžově tónovanými čočkami velkým přínosem. Intraokulární čočka propouští vždy více světla. Většího kontrastu dosáhneme právě oranžovým filtrem. Příkladem je nizozemský fotbalista Edgar Davids (obr. 3). Mnohdy řešíme otázku, zdali má optometrista doporučit na sport raději brýle, nebo kontaktní čočky. Zejména u vrcholových sportovců by každému předpisu nové korekce mělo předcházet přesné určení refrakce, včetně binokulárního vidění, vnímání barev a barevné stereoskopie u strabismu.

obr. 6 Spánková kost: žíly, cévy a inervace

Mechanická ochrana

Obr. 4 Stav po traumatickém úrazu, katarakta, iridodialýza

V Německu vznikají 3 % zranění očí při sportu (Schnell 1997). V USA souvisí ročně okolo 500 000 úrazů oka se sportem. V první řadě se jedná o basketbal, baseball, lední hokej a squash. 2/2006 Česká oční optika

73

s

sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní optometrie sportovní

Každý sport přináší pro oči jisté riziko, které se však dá minimalizovat kontaktní čočkou nebo brýlemi.

Na německých očních klinikách se denně setkávají s těžkými traumatickými poškozeními oka, jak je vidět na obrázcích 4 a 5. Každý sport přináší pro oči jisté riziko, které se však dá minimalizovat kontaktní čočkou nebo brýlemi. Nesmí se zanedbat ani přizpůsobení brýlí. V oblasti ucha jsou uloženy důležité nervy (N. trigeminus) a přílišný tlak stranice na tuto oblast není vhodný.

Aplikace kontaktních čoček Jak v amatérském, tak v profesionálním sportu budou kontaktní čočky mnohdy první volbou. U golfistů–myopů však bude korekce kontaktní čočkou horším řešením než brýle. Obraz míčku se na sítnici zobrazí v širším zorném poli.

(chráněnou plaveckými brýlemi). Také špičkoví atleti rádi používají kontaktní čočky. Dobrou alternativou je navzdory všem nevyřešeným otázkám ortokeratologie. Trojnásobný mistr Kanady ve windsurfingu Sam Irland je toho dobrým příkladem.

Vizuální trénink (terapie) Vizuální terapie sportovců je relativně nová věc. Sám poznatek, že tréninkem se zlepšují oční funkce, je velmi důležitý. Akomodační trénink rychlejšího cílení a zaměřování byl popsán již v šedesátých letech. Koordinace oko–ruka, rychlá akomodace a schopnost a) sledovat dráhu letu míče se dnes cíleně testuje a zdokonaluje. Sledování rozsvěcujících se světel, hození míče se zatěžující prizmou nebo úmyslné omezení zorného pole jsou metody, které pomáhají zlepšit vizuální koncentraci. Dnes již existují speciální zařízení, umožňující tento způsob tréninku, a dokonce celá centra, která se touto tematikou zabývají.

obr. 7 Zobrazení pohybu míčku při korekci kontaktní čočkou a brýlemi

S kontaktní čočkou uvidí sportovec lépe v případě astigmatizmu.

obr. 9 Test periferního vidění a koordinace oko–ruka

Cílové skupiny sportovní optometrie

obr. 8 Vlevo – osově souměrný obraz s aplikovanou kontaktní čočkou. Vpravo – rozostřený a roztažený obraz při sledování dráhy letu míčku s brýlemi. Meridiální aniseikonie u šikmého astigmatizmu.

U sportovců, kteří potřebují sledovat náhlé pohyby, je dobré upřednostnit kontaktní čočky s větším průměrem.

Velmi zajímavé cílové skupiny lze vysledovat v masových sportech. Nejedná se jen o sportovně aktivní lidi ve věku 17–35 let. Nacházíme je i v populaci nad 50 let. Například v Německu tvoří skupinu mezi 40–80 lety u nejčastěji provozovaných sportů, jako je stolní tenis, badminton a tenis, více než 1 milion lidí. Mnoho lidí potřebuje v tomto věku korekci i na vzdálenost mezi 0,75–2 m. Zde je možno použít progresivní brýlové čočky nebo podobnou korekci kontaktní čočkou. Vždy je však nutné počítat se širokou progresivní zónou. U dětí a starších lidí nesmíme zapomenout na zvýšené riziko očních úrazů.

Lasik, ortokeratologie Optometristé jsou dnes také žádáni, aby stanovili refraktivní podmínky pro nastavení chirurgického laseru. Lasik skrývá riziko pro sportovce, kteří jsou v přímém kontaktu s protihráčem, a u míčových her. Plavání je lepší s kontaktní čočkou

74


Volně zpracováno podle článku K. Nowaka „Theoretische und praktische Aspekte der Sportoptometrie“, zveřejněného v časopise DOZ 5/2005. Přeložil a upravil Mgr. Vilém Rudolf.

�O�K Y PRO VRTANÉ BRÝLE TRILOGY® je nová generace brýlových �o�ek vyrobených z materiálu Trivex. Tento materiál byl speciáln� vyvinut pro moderní vrtané brýle.

velmi odolné

lehké a tenké

skv�lé optické vlastnosti 2/2006 Česká oční optika

75

ESSILOR Kappa CTD Brousící automatický systém ESSILOR KAPPA ja navržen a vyroben profesionály pro použití v oční optice. Šetří Váš čas, námahu a náklady. • Automatická centrace multifokálních brýlových čoček podle zadaných centračních údajů. • Automatická centrace jednoohniskových brýlových čoček podle značek z fokometrů a zadaných centračních údajů • Vysoce přesné automatické načítání, broušení, drážkování a tvorba krycí fasety. • Automatický brousící systém, který Vám umožní přesnější a kvalitnější zpracování Vašich zakázek. • Automatické vrtání.

Načítaní tvaru obruby

• Automatické vyrovnání os při binokulárním načítání. • Automatické měření šířky nosníku. • Možnost načítání podle obruby, šablony, fólie, nebo přímo čočky. • 3D binokulární systém s možností volby symetrie pravé a levé očnice, nebo asymetrie pravé a levé očnice. • Možnost změny velikosti načtení tvaru (jak celku, tak pouze šířky, nebo pouze délky).

Centrace brýlových čoček

• Jednoduché uchycení brý- • 2 kanálový videosystém zajišťuje přesné a pohodlné lové obruby. • 3D načítací cyklus se spouští stiskem jednoho tlačítka. • Načítací hrot je zaváděn automaticky. • Načítací hrot nevyvíjí na načítanou obrubu téměř žádný tlak – tím je vyloučena deformace tvaru obruby při načítání. • Digitalizace brýlové obruby trvá asi 20 sec. 76


centrování s vyloučením paralaxních chyb. • Načtením tvaru je možné určit minimální potřebný průměr brýlové čočky pro danou obrubu. • Speciální centrování kříže pro různé typy čoček. • Přímé zadávání PD (krok 0,5 mm).

Pro ovládání není třeba znát žádný cizí jazyk. Veškeré ovládací příkazy jsou zobrazovány pomocí jednoduchých piktogramů. • Přímé zadávání výšky centrace (krok 0,5mm) • Automatické elektromotorické blokování brýlových čoček s kontrolou přítlaku. • Automatická centrace podle vložených centračních údajů a razítek multifokálních čoček, nebo značek z fokometru.

ESSILOR Kappa CTD

Zábrus brýlových čoček • Lze zabrousit všechny na trhu dostupné čočky. • Stavitelné úrovně přítlaku pro minimalizaci poškození brýlové čočky při broušení. • Patentovaný snímací systém pro současné načítání přední a zadní plochy. • Možnost volby materiálu obruby a podle toho i velikosti obroušené brýlové čočky. • Znázornění polohy fasety před začátkem broušení umožní zvolit optimální polohu průběhu fasety. • Minimální výška brýlové očnice po zábrusu je 14,5 mm.

Výběr z následujících dokončovacích úprav - Základní automatická faseta - Základní automatická faseta leštěná - Automatická plochá faseta - Automatická plochá faseta leštěná - Automatická drážka - Automatická drážka leštěná - Ručně řízená faseta - Ručně řízená faseta leštěná - Ručně řízená plochá faseta - Ručně řízená plochá faseta leštěná - Ručně řízená drážka s možností definice hloubky drážky, šířky drážky a průběhu drážky - Ručně řízená drážka leštěná - Automatické vrtání Ke všem těmto typům faset lze zvolit pro plastové a polykarbonátové čočky opci automatického srážení hran podle jednoho ze 4 základních programů.


77

v

veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy vel

OPTA

v pavilonu V znovu ”trhala“ rekordy Během tří dnů veletrhu OPTA se zaregistrovalo 5 728 návštěvníků z 32 zemí, což oproti loňsku představuje nárůst o 16 %. V České republice působí 1 060 optik a již z tohoto údaje je zřejmé, že veletrh OPTA pokrývá český trh oční optiky vyčerpávajícím způsobem. Má také významný mezinárodní přesah. Počínaje letošním ročníkem se brněnské Výstaviště stalo dějištěm valných hromad dvou nejvýznamnějších profesních sdružení v České a Slovenské republice: Společenstva českých optiků a optometristů jako spolupořadatele veletrhu i Komory očních optiků a optometristů Slovenska jako jeho nového oficiálního partnera.

Řekli o veletrhu...

12. mezinárodní veletrh OPTA po přemístění do největší a nejmodernější haly brněnského Výstaviště rozšířil plochu řádově o 15 %, zároveň vzrostla i účast vystavovatelů a návštěvnost přesáhla hranici pěti a půl tisíce. Návštěvníci přijeli z 32 zemí, ze zahraničí byl každý osmý. Co do rozsahu byla OPTA 2006 jednoznačně nejvýznamnější oborovou prezentací ve střední Evropě a opět se vzdálila svým konkurentům. Za kvantitou nezaostávala ani kvalita. Větší prostor a technické možnosti pavilonu V umožnily stavbu působivějších expozic, které se navzájem předháněly v atraktivitě. Prezentovali se nejvýznamnější výrobci a dodavatelé na českém i evropském trhu. Vysokou kvalitu vystavených produktů prokázala premiérová soutěž TOP OPTA 2006, v níž

78


odborná hodnotitelská komise ocenila pět nejlepších exponátů. Vystavovatelé představili nové kolekce obrub a slunečních brýlí pro sezonu 2006, novinky nechyběly ani mezi korekčními a kontaktními čočkami, v přístrojích a technologiích. Mimořádné kvality dosáhl odborný doprovodný program. Za oficiální podpory Evropské rady optometrie a optiky ECOO a Evropské asociace univerzit, škol a kolejí vzdělávajících optometrii AEUSCO se uskutečnil 1. mezinárodní kongres OPTA, který přivítal 54 specialistů na vzdělávání v optometrii z 18 zemí celé Evropy. Vedle tradičních odborných přednášek organizovaných Společenstvem českých optiků a optometristů poprvé proběhl také cyklus přednášek České oftalmologické společnosti.

Robert Chappell, prezident Evropské rady optometrie a optiky ECOO: Veletrh je velmi dobrý, jsem zde už počtvrté a je to jediný veletrh v této části Evropy, který navštěvuji. Jeho kvalita každý rok roste, vystavené produkty i technologie jsou stále lepší a zajímavější. Kongres s programem pro optometristy i vzdělavatele byl velmi úspěšný a měl vysokou návštěvnost. Věříme, že tyto kongresy budou pokračovat i v dalších letech, kdy bychom je chtěli ještě rozšířit a zatraktivnit pro optiky, optometristy a také studenty. Josef Szarvas, prezident Společenstva českých optiků a optometristů: Letošní veletrh hodnotíme velmi pozitivně, pavilon je krásný a prostorný, také návštěvnost se zvýšila. Navázali jsme tu nové zahraniční kontakty například s Maďarskem. Velice úspěšný byl 1. mezinárodní kongres OPTA, kterého se zúčastnily skutečné kapacity. Ildar Iljasov, zástupce ředitele Zdravotně-technické koleje Petrohrad a šéfredaktor ruského optického časopisu VEKO: OPTA je největší a nejvýznamnější optický veletrh ve střední a východní Evropě. Pro nás je to místo, kde můžeme zhlédnout kompletní nabídku současného trhu a kde můžeme navázat důležité kontakty. Přijíždíme sem pravidelně téměř deset let, abychom zmapovali

letrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrh

24.–26. 2. 2006 Brno – Výstaviště

2007

ÚNOR / FEBRUARY 1 ČTVRTEK/THURSDAY 2 PÁTEK/FRIDAY 3 SOBOTA/SATURDAY 4 NEDĚLE/SUNDAY 5 PONDĚLÍ/MONDAY 6 ÚTERÝ/TUESDAY 7 STŘEDA/WEDNESDAY

situaci na trhu ve střední a východní Evropě. Myslím si, že veletrh OPTA je srovnatelný s veletrhem MIDO v Miláně a SILMO v Paříži a úrovní své nabídky se od nich příliš neliší. Je to pro nás opravdu užitečná návštěva, takže příští rok přijedeme zase. Šárka Pitrová, předsedkyně České oftalmologické společnosti: Na přednáškách mě potěšilo, že v auditoriu byla spousta mladých lidí, což svědčí o zájmu o odbornou oftalmologickou problematiku. Na veletrhu osobně postrádám více přístrojů pro oční lékaře, je to spíše optická záležitost. Ale někteří oftalmologové vlastní oční optiky nebo se o tuto problematiku více zajímají, a ti si zde určitě přijdou na své. Přínosný je také celkový přehled o možnostech brýlové korekce apod. Oftalmologové, kteří tyto informace potřebují pro svůj profesní růst, si sem cestu určitě najdou. Tomáš Vicherek, předseda představenstva Dioptra a.s. Turnov: Byli jsme velmi spokojeni s umístěním, s výstavbou Základní statistické údaje

i obsluhou stánku a hlavně s novou halou, do které nejde denní světlo, takže se dá využít hra umělého osvětlení. Zákazníků jsme na stánku měli víc než v předcházejících letech, získali jsme i nové poptávky ze zahraničí, konkrétně například z Německa. Uvítali jsme také novou soutěž o nejlepší exponáty a samozřejmě jsem rád, že jsme zvítězili v kategorii brýlových čoček s progresivní čočkou iD HOYALUX. Je dobře, že se veškeré dění odehrává v jedné hale, třeba u přednášek bylo cítit, že jsou součástí veletrhu. Dřív probíhaly v jiném pavilonu a atmosféra veletrhu se tam jakoby ztratila. Zdenka Sivičeková, vedoucí obchodního zastoupení Rodenstock Slovensko, s.r.o.: Změna výstavní haly je určitě pozitivní. Nový pavilon je velmi moderní a pro návštěvníky i vystavovatele znamená velký přínos. S letošním ročníkem jsme určitě spokojeni, za slovenskou stranu mohu prohlásit, že splnil, co jsme očekávali. Veletrhu se účastní řada slovenských zákazníků, takže má mezinárodní rozměr. Petr Andrys, jednatel společnosti Mr. Gain s.r.o.: S letošním ročníkem jsme byli hodně spokojeni, hala je hezká, organizačně bylo vše výborné. Co se týká našich výsledků – bylo to perfektní nejen z obchodní stránky, o to nám nešlo, ale i pocitově. Hodnotím veletrh velmi kladně, jen zahraničních návštěvníků kdyby bylo víc. Divím se, že sem nejezdí víc optiků třeba z Polska nebo Maďarska. V posledních dvou letech jsem projel všechny optické veletrhy a výstavy v těchto končinách a mohu říci, že OPTA je ve srovnání s nimi úplně jinde – velikostí, designem stánků i celkovou úrovní. Tiskové středisko BVV 2005

2006

Počet zúčastněných firem

218

222

Počet zúčastněných zemí

21

19

Čistá výstavní plocha v m

3 466

4 381

Počet platících návštěvníků

5 235

5 728

2

8 ČTVRTEK/THURSDAY 9 PÁTEK/FRIDAY 10 SOBOTA/SATURDAY 11 NEDĚLE/SUNDAY 12 PONDĚLÍ/MONDAY 13 ÚTERÝ/TUESDAY 14 STŘEDA/WEDNESDAY 15 ČTVRTEK/THURSDAY 16 PÁTEK/FRIDAY 17 SOBOTA/SATURDAY 18 NEDĚLE/SUNDAY 19 PONDĚLÍ/MONDAY 20 ÚTERÝ/TUESDAY 21 STŘEDA/WEDNESDAY 22 ČTVRTEK/THURSDAY 23 PÁTEK/FRIDAY

�

24 SOBOTA/SATURDAY

� 25 NEDĚLE/SUNDAY �

26 PONDĚLÍ/MONDAY 27 ÚTERÝ/TUESDAY

28 STŘEDA/WEDNESDAY

www.bvv.cz/opta


79

v

veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy vel

TOP OPTA 2006 Do premiérové soutěže o nejlepší exponáty veletrhu OPTA se zapojilo jedenáct vystavovatelů s dvaceti výrobky. Devítičlenná hodnotitelská komise pod vedením Jiřího Panenky ze SČOO z nich vybrala pět, které na slavnostním zahájení obdržely historicky první ocenění TOP OPTA.

Kategorie Brýlové čočky HOYALUX iD EYNOA 1.67 SUNTECH Vystavovatel: DIOPTRA, a.s. Turnov Hodnocení: První představení integrovaného double progresivního designu multifokální brýlové čočky v České republice. Kombinace vysokého indexu lomu a fototropní vrstvy vytváří komfortní podmínky pro široké spektrum nositelů.

Kategorie Kontaktní čočky Focus DAILIES + Focus DAILIES Toric s AquaComfort Vystavovatel: Novartis s.r.o., sekce CIBA Vision Hodnocení: Kontaktní čočky pro jednodenní použití se zvlhčujícím efektem pro použití např. v klimatizovaných místnostech, s možností korekce sférických i cylindrických ametropií.

Kategorie Brýlové obruby TAG HEUER 1006/401 Vystavovatel: Pavel Stašek – TAG HEUER Hodnocení: Netradiční řešení stranice slunečních brýlí a jejich celkově kompaktní design. Augusto Valentini Design, model AVD 70141 Vystavovatel: AIRLINE OPTIK GROUP s.r.o. Hodnocení: Brýlová obruba, jejíž technickou zvláštností je praktický a bezpečný zámek očnice složený ze tří komponentů. Zámek je zároveň stylovým prvkem. Brýle jsou laděny v „retro“ stylu, jenž působí v konečném výrazu elegantním dojmem.

Kategorie Přístroje a technologie pro oční optiku a oftalmologii Brousicí systém KAPPA CTD Vystavovatel: ESSILOR – OPTIKA, spol. s r.o. Hodnocení: Automatický brousicí systém s integrovanými funkcemi (požadované změny tvaru, automatická centrace broušení, srážení hran, drážkování a vrtání). Tiskové středisko BVV

80


placená inzerce

linzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce i

kladem je použití tří různých materiálů pro konstrukci modelu. Acetát plochých širokých stranic, vstřikovaný grilamid paken a matná, leskle lakovaná očnice z monelu je vítěznou kombinací, která zvyšuje stylovou i technickou hodnotu výrobku a garantuje optimální využití obruby po stránce kvality i odolnosti.

hledáme odborníky

Pánský model 70140 a dámský model 70141 patří mezi nejúspěšnější modely kolekce AVD Augusto Valentini Design. Právem získaly ocenění v soutěži o nejlepší exponát TOP OPTA 2006. Originální a funkční systém montáže skel na prinV modelech, které charakterizují schopnosti designé- cipu oddálení šroubků uložených v pakně z grila05_2006_Fotex_inz_180x130.qxd 9.5.2006 12:37 StrÆnka 1 ra Augusta Valentiniho, se snoubí styl a technika. Pří- midu ve spojení s pohyblivostí flexových stranic.

Díky speciálnímu vzhledu pakny lze tyto modely doporučit i pro montáž skel vyšších korekcí, aniž by tento fakt (větší tloušťka skel) narušil estetický vzhled brýlí. Modely 70140 a 70141, stejně jako všechny ostatní modely kolekce AVD Augusto Valentini Design, jsou navrhovány a vyráběny výhradně v Itálii v kompletní režii firmy Look the concept factory a na český trh je exkluzivně dodává firma

Řetězec očních optik FOTEX OPTIC vypisuje výběrové řízení pro obsazení pozic

optometrista oční optik prodavač v nově otevíraných prodejnách

Praha České Budějovice Pardubice kontaktní adresa: FOTEX ČESKÁ REPUBLIKA s r.o. Pobřežní 3, 186 00 Praha 8 office: Andrea Horská, tel. 224 835 492 e-mail [email protected] operations manager: Kateřina Urbánková, tel. 731 207 040

OC Borská Pole U Letiště 2/1074, 320 11 Plzeň, 377 423 963 • OC Všebořice Havířská 352/17, 400 01 Ústí nad Labem, 475 600 281 • Futurum Brno Vídeňská 100, 619 00 Brno, 547 212 854 • Centro Zlín Tř. 3. Května 1170, 763 02 Zlín, 577 102 535 Futurum Hr. Králové Brněnská 1825, 500 09 Hradec Králové, 495 267 642 •Futurum Ostrava Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava, 596 612 972 • OC Nový Smíchov Plzeňská 8, 150 00 Praha 5, 251 512 113 • NC Eden Vršovická 1527, 101 00 Praha 10, 272 732 170 H a n á O l o m o u c K a f k o v a 8 , 7 7 1 2 7 O l o m o u c , 5 8 5 3 1 9 3 9 0 • N C K r á l o v o P o l e C i m b u r k o v a 4 , 6 1 2 0 0 B r n o , 5 4 9 2 1 0 2 2 8 • O L O M O U C C I T Y P r a ž s k á 4 1, 7 7 2 0 0 O l o m o u c , 5 8 5 7 1 0 3 2 6 OC Galerie Butovice Radlická 117, 158 00 Praha 5, 251 616 850 • OC Letňany Veselská 663, 199 00 Praha - Letňany, 286 582 839 • NOVODVORSKÁ PLAZA Novodvorská 994, 142 00 Praha - Novodvorská, 225 437 888


81

v

veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy veletrhy ve

MIDO 2006 5.–8. května v Miláně 42 000 návštěvníků, z toho 26 331 zahraničních Trendy na rok 2006 – ve stylu svádění Zářivé barvy ve všech odstínech – červeň

Veletrh MIDO se po 36 letech bude přesouvat. Letošní 36. ročník veletrhu MIDO se konal naposledy ve středu Milána. Příští ročník, který proběhne ve dnech 4.–7. května 2007, se přestěhuje do komplexu Rho-Pero na okraji města. Tento modernější komplex je dobře dostupný dopravními spoji, vedou k němu moderní komunikace a poskytuje služby všeho druhu na velmi dobré úrovni. Maketa nového výstaviště byla na letošním veletrhu k vidění, a to jak trojrozměrná, tak v podobě obrázků na podlaze, po kterých jste mohli kráčet. Co se tematického zaměření veletrhu týče, zůstává stejné jako minulý rok, s důrazem na prohloubení informací a na materiály, ze kterých se brýle vyrábějí. Veletrh byl tedy opět rozdělen do 5 částí: MIDO TREND, MIDO TECH, MIDO EDUCATION (část věnovaná vzdělání), MIDO KIDS (část věnovaná dětem) a MIDO SPORT. Výrobky z částí MIDO KIDS a MIDO SPORT byly vystaveny v průhledných válcovitých vitrínách z plexiskla. V prostoru věnovaném dětským brýlím se střídaly vůně, např. posečené tráv y nebo jahodov ých žvýkaček. Důraz byl opět kladen také na vzdělání. Proběhla celá řada seminářů věnovaných především vědeckým postupům v optice a optometrii, progresivním čočkám, presbyopii, slunečním filtrům, marketingu a módě. K zajímavostem letošního veletrhu patřilo zveřejnění výsledků výzkumu na téma politici a brýle. Provedla jej agentura Piepoli Institute, která zpovídala náhodný vzorek respondentů ve věku 18 až 65 let po celé Itálii. Respondenti měli odpovědět na 3 otázky, a to za

82


jak moderní považují brýle, které politici nosí, jak se jim brýle dotyčné političky či politika líbí a kdo je nejhorší a nejlepší osobnost, co se vzhledu s brýlemi týče. Z výsledků vyplynulo, že 44 % lidí považuje brýle, které politici nosí, za nemoderní, téměř zastaralé, a naopak 29 % lidí se domnívá, že brýle, které jejich představitelé nosí, jsou módní, trendy, dokonce chic. Doporučení vyměnit staré, příliš velké a kulaté brýle za nové brýle modernějšího obdélníkového tvaru by obdržel především Romano Prodi, v závěsu za ním by zaznělo jméno Umberto Bossi. Tito dva politici jsou zároveň považováni za nejhorší osobnosti, co se skloubení brýlí a vzhledu týče. Kladně byl hodnocen ministr zahraničí Gianfranco Fini.

TRENDY Letošní trendy lze charakterizovat slovy „brýle jako sexy doplněk vhodný ke svádění“. Brýle by měly šokovat, zároveň však působit tajemně. V módě jsou 60. léta, ale objevují se náznaky z let osmdesátých, která měla cit pro přehánění, především v oblasti barev. Řídit se můžete 4 základními směr y: 1) návratem temné elegance věčně inspirující a věčně moderní černé barvy, 2) zářivými barvami (nejčastěji skloňovaným odstínem je červená), 3) zlatou horečkou, tedy vším, co se třpytí, 4) obrovskými tvary brýlí ve stylu tajemná diva.

Černá barva Znamená vždy propojení klasického a moderního. V módě byla již v 60. letech, patrná je inspirace neorealismem. V materiálech je kladen důraz na lehkost.

Inspirací je léto prodchnuté ostrými barvami. S postupujícím létem se prohlubují především oranžové a červené barvy. S odstíny se nepočítá, dominují plné barvy. Teplé tóny a počasí jsou synonymem tance, těsně spjatého se hrami svádění. Teplé barvy přejímají dokonce i kovy. Shrnuto: sex appeal a láska, která prohřívá.

Zlatá horečka Vše, co se třpytí, pohybuje se v rozpětí od decentního po svádivé. Třpytivé kamínky na stranicích dodají brýlím šmrnc. Perleťové zdobení jim dodá přídech starodávných časů. Malé ozdoby z pravých kovů na stranicích navozují dojem zdánlivé nevinnosti. Třpytivý odkaz směřuje také k Pohádkám tisíce a jedné noci, tedy k ženě, která umí být svůdná, je však ve svém počínání rozhodná a jemná.

Latinský milovník Brýle jsou pro něj doplňkem silného muže. Sluneční brýle mají moderní futuristický tvar, obruby jsou vytvarovány ve stylu kapek, inspirují se tedy 70. léty. Velkou roli hrají brýle při sportech, především při adrenalinových. Brýle označují silnou, šarmantní osobnost, zároveň však náruč skýtající bezpečí, jemnou a překvapující. Brýlím kraluje detail.

Zázračné dítě Brýle pro děti oscilují mezi stylem pro dospělé a teenagerovským. Dětský styl odráží svět hravých detailů z komiksů. Pro dívky jsou určeny brýle pastelových barev, pro chlapce brýle ve stylu drsňák modrých či stříbrných barev. Důraz je kladen na pohodlnost brýlí a také na jejich odolnost. Jsou lehké, z polykarbonátu a detaily jsou tvořené z gumy. Nezapomeňte na příští MIDO a poznačte si termín 4.–7. května 2007. Na základě podkladů poskytnutých tiskovým oddělením veletrhu MIDO zpracovala redakce

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

Na této rubrice spolupracují

Obsah Vylepšené pohodlí u jednodenních kontaktních čoček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 pomocí cíleného dávkování zvlhčení COMPLETE® Moisture PlusTM – nový multifunkční roztok na našem trhu . . . . . . . . . . . .88 Světové sympozium na téma korekce zraku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .89


83

kontakt

c

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktn

Vylepšené pohodlí u jednodenních kontaktních čoček Joachim Nick, Lynn Winterton a John Lally představují novinku v sortimentu nejprodávanějších jednodenních kontaktních čoček v Německu: Focus Dailies s Aqua Comfort od společnosti CIBA Vision. Pohodlí je nejdůležitější vlastností, když se jedná o spokojenost klientů při nošení kontaktních čoček. Světové studie ukazují, že suchost v oku a nepohodlí jsou stále hlavním problémem nositelů kontaktních čoček. Z těchto důvodů mnoho klientů omezuje nošení svých čoček, nebo se dokonce nošení úplně vzdají. Aby se minimalizovaly počty lidí, kteří přestávají s nošením čoček, byl logicky roz šířen sor timent v ý měnných čoček o jednodenní kontaktní čočky. Častější výměna čoček snižuje potíže způsobené usazováním proteinů, lipidů a mucínů přímo ze slzného filmu. Kromě toho se snižují další komplikace: horší zraková ostrost, nepohodlí při nošení čoček, horší smáčivost povrchu čoček a zánětlivé procesy jako např. gigantopapilární konjunktivitida a takzvaný syndrom zarudlého oka (red eye syndrom). Oba výměnné systémy, jak výměna po 1 měsíci nošení, tak i výměna po jednom dni nošení, přinášejí méně klinických potíží, lepší celkový výkon a méně následných neplánovaných prohlídek. Jednodenní kontaktní čočky není třeba čistit, čímž se redukují stížnosti ze strany klientů na nevyhovující vlastnosti čoček. Počet komplikací se při jednodenním způsobu nošení efektivněji snižuje. Nositelé jednodenních kontaktních čoček udávají zlepšený komfort nošení a lepší zrakovou ostrost. Také vícehodinové denní nošení a praktičtější použití v porovnání s jinými druhy hydrogelových čoček je hodnoceno velmi kladně. Oproti všem těmto výhodám se však nepodařilo ani u jednodenních čoček snížit pocit sucha v oku a nepohodlí.

84


Obvyklé aplikační postupy v případě pocitu sucha v oku u nositelů čoček Nositelům kontaktních čoček, kteří si stěžují na pocit sucha v oku a nedostatečné pohodlí při nošení čoček, se v současné době nabízejí různé možnosti nápravy těchto příznaků. Někteří kontaktologové radí snížit dobu nošení čoček, jiní doporučují používání zvlhčujících očních kapek, které mohou krátkodobě zlepšit pozorované symptomy. Současná farmacie nabízí kapky různého chemického složení. Jako další možná náprava se nabízí přezkoušení správnosti aplikované čočky nebo nová aplikace jiných biokompatibilních druhů kontaktních čoček. Často ale ani tyto pokusy nevedou ke skutečně trvalé uspokojivé nápravě problémů v podobě pocitu sucha a nepohodlí. Zvlhčující oční kapky napodobují nebo nahrazují přirozené chemické a fyzikální složení slz. Tím se krátkodobě podaří zlepšit snížený komfort způsobený suchem v oku. Každá kontaktní čočka změní normální fyziologii slz, zředí slzný film a změní lipidovou vrstvu. To vede ke kratšímu času roztržení slzného filmu s následkem zvýšeného pocitu sucha v oku. Thai a kolektiv prokázal ve své studii, že slzný film se na povrchu kontaktní čočky odpaří v průměru o 35 % rychleji než slzný film na rohovce – bez ohledu na materiál kontaktní čočky a obsah vody, a to i po zohlednění individuálních hodnot odpařování slzného filmu. Zvlhčující oční kapk y mají nesporně úspěch. Je však ještě třeba vyvinout takové řešení, které zabezpečí dlouhodobý komfort a snížení pocitu sucha v průběhu celého dne nošení čoček. Látky zlepšující viskozitu, obsažené v těchto kapkách, se v oku neudrží dlouho, protože prakticky hned po nakapání většina těchto „umělých slz“ odteče slzným kanálkem do nosu. Zby tk y tekutiny, která neodteče, jsou rychle absorbovány rohovkou, spojivkou

a sliznicemi nosohltanu. To znamená až 90% ztrátu tekutiny po každém nakapání. Proto musí být zvlhčení a nakapání přes den často opakováno, aby bylo dosaženo komfortu nošení. Jiným řešením v ýše uvedených potíží je snaha světového kontaktologického průmyslu o zlepšení vlastností materiálu na výrobu čoček, zejména vlastností dehydratace a smáčivosti povrchů čoček. Všechny druhy čoček během nošení dehydratují. Kontaktní čočky s vyšším obsahem vody dehydratují rychleji a více než čočky z materiálů s nižším obsahem vody. Menší vlhkost vzduchu a přímá cirkulace vzduchu může také ovlivnit vysychání čočky. Některé klinické studie naopak dokazují, že vlivy okolního prostředí mají minimální vliv na dehydrataci čoček. Existuje více možností, jak lze zlepšit smáčivost povrchu kontaktní čočky. Klient může čočku skladovat v roztoku, který zlepšuje smáčivost a komfort, avšak efekt se v průběhu dne postupně vytratí. Laboratorní studie v oblasti silikon-hydrogelových materiálů ukazují nižší dehydrataci těchto materiálů v porovnání s konvenčními hydrogely. Dokonce při použití silikon-hydrogelů v prodlouženém režimu nošení (přes noc) udávala většina nositelů menší pocity sucha než s dřívější hydrogelovou čočkou. Jiné klinické studie nenašly žádné subjektivní rozdíly mezi silikon-hydrogely a konvenčními hydrogely ve vztahu k pocitu sucha v oku. Další možností je vývoj materiálů s maximálním navázáním vody a smáčivostí, čímž se docílí lepšího komfortu pro nositele. Žádná z těchto možností však nepřináší výhody jednodenní kontaktní čočky, jako např. lepší hygienu díky jednorázovému použití, jednoduchou manipulaci a velmi vysoký iniciační komfort. Shrnuto a podtrženo, musíme říct, že současné možnosti snížení pocitu suchého oka a nedostatečného komfortu mají své hranice. Zvlhčující oční kapky dovedou sice zmírnit

ní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočk

pomocí cíleného dávkování zvlhčení negativní symptomy, nutnost pravidelného používání je však v rozporu s pohodlnou a jednoduchou péčí.

Ošetření povrchu čočky speciální tekutinou zvýší smáčivost, ale má pouze přechodný efekt, který se v průběhu dne vytratí.

Název výrobku

Focus® DAILIES® AquaComfort

Materiál

Nelfilcon A neionogenní (II. skupina dle FDA)

Obsah vody

69 %

Tónování

Světlemodré, od kraje ke kraji

Průměr

13,8 mm sférické, 14,2 mm torické

Základní křivka (BC)

8,6 mm, vícekřivkový design

Centrální tloušťka

0,10 mm při -3,00 D

Dodací parametry

sférické +0,50 až +6,00 (po 0,25 D) -0,50 až -6,00 (po 0,25 D) -6,50 až -10,00 (po 0,50 D) torické +4,00 až -6,00 (po 0,25 D) včetně plano -6,00 až -8,00 (po 0,50 D) Cyl: -0,75 D Osa: 180° a 90°

obr. 1 Technické detaily o výrobku

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

obr. 2 Až 5násobně vyšší a delší výdej PVA znamená lepší smáčení povrchu kontaktní čočky než u původní čočky.

Focus Dailies s AquaComfort Ideální kontaktní čočka by měla být vyrobena tak, aby udržela smáčení povrchu čočky během celého dne stejně tak, jak to dokáže rohovka. Nové Focus Dailies s AquaComfort (CIBA Vision) jsou první kontaktní čočky, které jsou navrženy tak, aby kontinuálně v průběhu celého dne aktivně smáčely celý povrch čočky a oka. Stejně jako původní výrobek je nová Focus Dailies vyrobena z materiálu Nelfilcon A. Surovinou potřebnou k výrobě materiálu Nelfilcon A je polyvinylalkohol (PVA). PVA je materiál známý svou biokompatibilitou a je využíván v mnoha náhražkách slzného filmu a zvlhčujících očních kapkách pro nositele čoček a pro léčbu syndromu suchého oka. Obsahují jej např. tyto léčebné přípravky: oční kapky HypoTears® (CIBA Vision), oční kapky Liquifilm ® (Allergan), oční kapky Lacrimal® O.K. (Allergan), oční kapky Dispatenol® (Omnivision), oční kapky Siccaprotect ® (Ursapharm) a oční kapky VistilTM (Santen). Netoxický a ve vodě rozpustný PVA je středně viskózní. To znamená, že je dostatečně viskózní za účelem prodloužení doby styku roztoku s povrchem oka, a zároveň není tak hustý, aby rušil při normálním mrknutí oka. Koncentrace PVA je v nových Focus Dailies zvýšená až 5násobně. Pomocí originálního procesu je v matrici přidaný volně pohyblivý PVA, který má vyšší specifickou hmotnost než PVA pevně vázaný v čočce. Volný PVA je během celého dne pomalu uvolňován na povrch kontaktní čočky. Výsledkem je zřetelné zlepšení komfortu nošení a menší pocit sucha v porovnání s předchozím materiálem Nelfilcon A. Plynulý výdej volného PVA (přihlášeno na patentním úřadu jako AquaComfort Mechanismus) je aktivován teplotou předního segmentu oka (35 °C) a mechanicky – mrknutím víček. Lehkým tlakem víček během mrknutí se z kontaktní čočky uvolní malé množství PVA a tento materiál se rozdělí po celém povrchu čočky a v slzném filmu. 2/2006 Česká oční optika

85

c

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktn

Ocenění za nejvíce inovativní produkt z oblasti kontaktologie – OPTA 2006 Brno.

dým mrknutím víček. To zabezpečuje trvale účinné smáčení povrchu při dlouhodobém subjektivním komfortu.

Obrazně řečeno si můžeme technologii AquaComfort představit jako sérii řetězců PVA neboli „špaget“ zakotvených jednou stranou do matrice povrchu čočky. Každé mrknutí vytlačuje tyto malé řetězce molekul PVA z povrchu čočky, a ty jsou buď hned uvolněny, anebo lehce vyčnívají z povrchu čočky, aby při následném mrknutí byly definitivně uvolněny do slzného filmu. Tím vznikne na povrchu čočky hladká kluzná vrstva, která stabilizuje slzný film na čočce a snižuje tím tření mezi tarzální spojivkou a kontaktní čočkou. Oproti velkému, náhlému množství lubrikační tekutiny, které se dostane nakapáním očních kapek do oka, účinkuje AquaComfort v malém množství, které je dávkováno s kaž-

Klinické studie Klinické studie prokázaly, že nové Focus Dailies s AquaComfort znamenají na trhu jednodenních kontaktních čoček důležitý vývojový pokrok. Celkové pohodlí a také pohodlí na konci dne se zřetelně zlepšilo. Multilaterální studie ukázala, že nové Focus Dailies při zohlednění všech aspektů upřednostňuje více než 100 nositelů předchozího výrobku. 87 % testovaných osob upřednostňuje nové Focus Dailies kvůli lepšímu komfortu a menšímu pocitu sucha. Ze 72 % testovaných nositelů, kteří vyjádřili své preference, upřednostňuje 83 % nové Focus Dailies kvůli

obr. 3 Subjektivní komfort po více než 12 hodinách nošení

86


celkovému komfortu a 72 % z důvodu vynikajícího komfortu na konci dne. Výskyt pocitu suchého oka se u nových Focus Dailies snížil u testované skupiny v porovnání s předchozím výrobkem z 32 % na 21 %. Tato klinická studie jasně prokázala, že osoby, které nosily původní Focus Dailies, mohou bez problémů přejít na tuto novou kontaktní čočku. Překlad článku „Verbesserter Tragekomfort mit Hilfe einer Feuchtigkeitsspendenden Ein-Tages-Kontaktlinse“, zveřejněného v časopise DOZ 1/2006. Z originálu přeložil Tomáš Haberland, produktový manager CIBA Vision. Autoři Joachim Nick, Lynn Winterton a John Lally děkují paní Alise Sivak z Centre for Contact Lens Research, Univerzita Waterloo Kanada, za podporu a přípravu článku. Odkazy na prameny najdete na www.cz.cibavision.com

ní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočk

Oblíbené již od první aplikace Doporučte Focus® DAILIES® s jedinečně zabudovanou lubrikační složkou (PVA)1, která pomáhá zvlhčovat oko od prvního okamžiku nasazení čočky až po vyjmutí na konci dne. Klinicky osvědčený celodenní komfort.2 Navíc mají Focus® DAILIES® jemné tónování pro snazší manipulaci s čočkou.

Vaši zákazníci Vám budou vd��ní za aplikaci Focus® DAILIES® s AquaComfort™.

1. PVA (polyvinylalkohol) je látka užívaná ve farmaceutických prostředcích, jako např. náhrada slzného filmu. 2. CIBA Vision, Data on file

Ocenění za nejvíce inovativní produkt 2/2006 Česká oční optika 87 z oblasti kontaktologie – OPTA 2006 Brno FDD/AD/0605

c

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

COMPLETE® Moisture PlusTM

Objednejte nyní 1 karton (24 ks) roztoku COMPLETE® Moisture Plus™ 360 ml. COMPLETE® Moisture PlusTM je v současné době nejnovějším multifunkčním roztokem na našem trhu. Je to první roztok, který zajišťuje dokonalou komplexní péči o kontaktní čočky a zároveň díky látce taurin chrání zdraví očí. Poskytuje nositelům maximální zvlhčení, vysoký komfort a zdravé nošení všech typů kontaktních čoček včetně silikonhydrogelových.

Ke každému roztoku 360 ml dostanete zdarma cestovní balení roztoku (60 ml + pouzdro) a navíc ke každému kartonu jako dárek značkový batoh.

Zdraví – multifunkční látka taurin Taurin je přírodní látka, která se vyskytuje v očních tkáních a v slzném filmu. Chrání povrch oka, pomáhá udržovat hladinu pH slz a posiluje přirozený imunitní systém oka. Má také antialergenní účinky, mírní podráždění očí.

Ochrana – nízká koncentrace dezinfekčních a čisticích složek roztoku

360 ml

S přibývajícím počtem účinných chemických látek, obsažených v roztocích, je nutné sledovat také působení těchto látek na tkáně oka. Zejména dezinfekční a konzervační složky roztoků mohou při dlouhodobém používání kontaktních čoček navozovat alergické reakce. COMPLETE® Moisture PlusTM má vyvážené složení, které zaručuje dostatečnou účinnost roztoku a zároveň minimalizuje poškození tkání oka.

Komfort – dvojí hydratace COMPLETE® Moisture PlusTM je jediný roztok, který obsahuje dvě zvlhčující látky – hydroxypropylmetylcelulózu (HPMC) a propylen glykol (PG). Jejich účinky se navzájem doplňují a vytvářejí tak jedinečný princip dvojí hydratace s postupným uvolňováním. Kontaktní čočky budou zvlhčené a pohodlné po celý den.

Akce trvá do konce června 2006 nebo do vyprodání zásob.

Doporučeno výrobci silikonhydrogelových čoček

Nedostatek pohodlí, pocit suchého oka a alergické reakce jsou hlavními překážkami pro dlouhodobé nošení kontaktních čoček. Pravidelným používáním roztoku COMPLETE® Moisture PlusTM se můžete s těmito obtížemi jednoduše vypořádat. Bc. Alena Parmová, optometristka, odborná konzultantka, NEOMED s.r.o.

88


360 ml + 60 ml

Pro silikonhydrogelové materiály je typická zvýšená tvorba problematických lipidových usazenin na povrchu čoček. COMPLETE® Moisture PlusTM aktivně zabraňuje usazování proteinů i lipidů na čočkách během nošení.

��

��

NEOMED s. r. o., Sodomkova 6, 102 00 Praha 10 tel.: 274 008 411, fax: 274 008 499, e-mail: [email protected], www.neomed.cz

kontakt

í čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

kontaktní čočky

c

Světové sympozium na téma korekce zraku Ve dnech 7.–10. dubna 2006 se v Aténách konalo setkání více než 800 odborníků z řad optometristů, očních lékařů a očních specialistů věnované problematice korekce zraku. Ze všech přednášek a diskuzí během společenských setkání jednoznačně vyplývá, že obor korekce zraku kontaktními čočkami čekají v příštích 12–24 měsících velké změny. Statistiky uvádějí, že v současné době nosí ve světě kontaktní čočky přibližně 110 milionů zákazníků. Z toho 10 milionů, tj. 9 %, nosí silikonhydrogelové kontaktní čočky (jak uvádí prof. Desmond Fonn). Silikonhydrogelové kontaktní čočky prokázaly, že jsou v současné době tou nejlepší variantou korekce ametropií kontaktní čočkou. Do vývoje nových silikonhydrogelových materiálů (Dr. Yu-Chin Lai) jsou v současné době investovány nemalé finanční prostředky. Silikonhydrogelové kontaktní čočky jsou již cenově srovnatelné a nabízejí unikátní vlastnosti a použití, o kterých se nám před deseti lety ani nesnilo. Poměr ceny a užitné hodnoty silikonhydrogelových kontaktních čoček dnes již velice výrazně převyšuje uvedený poměr u klasických hydrogelových čoček. V současné době již silikonhydrogelové kontaktní čočky dominují v oblasti prodlouženého nošení a je pravděpodobné, že budou v blízké budoucnosti dominovat i aplikacím pro příležitostné a denní nošení (dle Dr. Phila Morgana). Neradostnou skutečností, kterou lze vyčíst ze světových statistik, je již dnes celosvětová epidemie myopie. Zatímco dnes máme na světě 1,6 miliardy myopických lidí, očekává se, že tento počet naroste do roku 2020 na neuvěřitelných 2,5 miliardy myopů (dle prof. Desmonda Fonna). Například v USA je v současné době myopických 25 % obyvatel (jak uvádí Dr. Karla Zadnik). Zatímco při nástupu na základní školu jsou myopická pouze 2 % školáků,

při nástupu na střední školu je to již 15 % studentů. Ve světě se zkouší různé techniky, jak zastavit progresi myopie (dle Dr. Karly Zadnik). Zkouší se také aplikace bifokálních a progresivních korekcí a RPG kontaktních čoček u dětí. Sledování výsledků je ale velice obtížné, protože se jedná o časově a finančně velice náročné projekty. Ukazuje se, že výše uvedené metody jsou sice účinné, ale výsledný efekt neodpovídá vynaloženým prostředkům. Na druhé straně se však ukazuje, že např. sportovní aktivity dětí jsou velice podstatné pro snížení možnosti výskytu myopie. Velký prostor byl také věnován diskuzi o tom, proč zákazníci ukončují nošení kontaktních čoček. Hlavními důvody jsou pocit nepohodlí a pocit suchých očí. Z nových aplikací se hodnota „odpadlíků“ pohybuje na hranici až 33 %. Rozsáhlou studií však bylo zjištěno, že pacienty uváděné symptomy nesouvisejí se změnou citlivosti rohovky ani spojivky (jak uvádí Dr. Eric Papas). Na každém významném setkání očních specialistů je velká pozornost věnována i očním infekcím spojeným s nošením kontaktních čoček. Z celé sekce lze vyzdvihnout přednášku prof. Nathana Efrona, který shrnul různé přístupy pro klasifikaci keratitid spojených s nošením kontaktních čoček, nastínil nový přístup a upozornil na omezení v klasifikaci rohovkových infiltrátů. Stále větší pozornost ve světě poutá také problematika prodeje zdravotnických prostředků po internetu. Jedinou obranou jsou kvalitní a zákazníkem plně hrazené služby. Další jednoznačnou nutností je zaměřit se na konkrétní typ služeb, např. na levné, dostupné, základní služby, anebo na druhé straně exkluzivní, drahé služby. Už vzhled našich pracovišť by měl ukazovat, na jaký typ služeb jsme se zaměřili. Pro zviditelnění jednotlivých aplikačních středisek je vhodné v plné míře využívat všech marketingových

nástrojů. Sledované případy v zahraničí jsou toho jednoznačným důkazem (jak se zmiňuje Donald Cameron). Ve světě se také stále více uplatňuje u nás stále opomíjená orthokeratologie, které byla věnována celá specializovaná sekce, stejně jako problematice sportovních korekcí. Kontaktologové ve světě projevují v současné době velký zájem o aplikaci multifokálních kontaktních čoček. Je nutné pochopit a zvážit všechny možnosti korekce presbyopie. Kontaktní čočky jsou dnes na tomto poli již velmi rozšířenou alternativou korekce. Velký důraz je kladen nejen na klinické změny spojené s presbyopií, ale také na pochopení potřeb a očekávání našich věkově zralejších zákazníků (uvádějí Brian Tompkins a Ingebret Mojord). Společnost Bausch & Lomb na tento zájem kontaktologů reaguje tím, že v brzké budoucnosti uvede na světový trh nové kontaktní čočky PureVision MultiFocal. Stálo by za zastavení se a zhodnocení, kam kráčí světová a česká kontaktologie. Ve srovnání se světem jsme na tom velice dobře v používání silikonhydrogelových kontaktních čoček, naproti tomu však výrazně zaostáváme v aplikaci speciálních kontaktních čoček (torických a multifokálních) a doslova v plenkách je u nás např. orthokeratologie. Je také velmi na pováženou, že v českých zemích nebyla již řadu let provedena rozsáhlejší klinická studie, nehledě na to, že u nás nejsou dostupná relevantní data o vývoji trhu a počtu komplikací spojených s nošením kontaktních čoček. Světová kontaktologie se nachází na dalším mezníku. Budeme tam s ostatními také, nebo se spokojíme s konstatováním, že Čechy jsou zemí původu hydrogelových kontaktních čoček? Na tyto otázky si musíme nalézt každý svoji odpověď.

MUDr. Josef Martínek 2/2006 Česká oční optika

89

m


��

��

��

��

��

��

��

� ��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

�

��

�

�

��

� ��

��

� ��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

�� Česká oční optika 2/2006

90

��

��


��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

91

�� 2/2006 Česká oční optika ��

k

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

křížovka

Křížovka o ceny Vážení luštitelé, v tomto čísle pro Vás tajenku připravila firma DIOPTRA, a.s. TURNOV, která rovněž věnovala cenu pro výherce. Vyluštění tajenky zašlete do 31. 7. 2006 na adresu redakce: EXPO DATA spol. s r.o., Česká oční optika, Výstaviště 1, 648 03 Brno. Z došlých odpovědí vylosujeme výherce, který obdrží jako cenu DVD přehrávač. Výherci z č. 1/2006: tašku HUGO BOSS na kosmetické potřeby získávají Antonín Oliva, Pardubice, Lucie Kratochvílová, Brno-Bystrc a Petr Kubišta, Praha 3. Správné znění tajenky z č. 1/2006: Soutěžte i vy se Sagittou o exkluzivní letecké zájezdy k moři v letošním roce.

92


kří

Astigmatizmus. Výloha v oční optice. Kompenzace zrakového postižení

Recommend Documents